MASARYKOVA UNIVERZITA. Papír jako artefakt zahrada, krajina domova

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy

Papír jako artefakt – zahrada, krajina domova Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc ak. mal. Blanka Růžičková

Autor práce: Michaela Kissová

Brno 2012

Bibliografický záznam práce KISSOVÁ, Michaela. Papír jako artefakt - zahrada, krajina domova. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra výtvarné výchovy, 2012. 52 l. 35 l. příloh. Vedoucí práce doc. ak. mal. Blanka Růžičková.

Anotace Hlavní částí bakalářské práce „Papír jako artefakt - zahrada, krajina domova“ je praktický umělecký výkon - výroba ručního papíru z přírodnin z vlastní zahrady či blízké krajiny, které předcházel Land Art, vytvořený z přírodních materiálů. Praktická část je doložena artefakty – autorskými ručními papíry. Ke tvorbě papíru i Land Artu náleží i bohaté fotografické přílohy, jež tvoří neoddělitelnou součást celé práce a taktéž fungují jako artefakty. Předložený text má charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické bakalářské práci a zároveň mé obhajoby.

Annotation The main part of my bachelor thesis titled “Paper As An Artifact - Garden, Landscape Of Home” is a practical work of art - Land Art, which I create from products of nature coming from my own garden - the same natural materials I use in production of handmade paper. Handmade paper as an artefact support also theoretical part of the thesis. To bachelor thesis belong also wide photographic attachments, which describe the garden, Land Art and act as artifacts too. This theoretical part of the thesis has the character of the accompanying report and also its defense.

Klíčová slova Land art/zemní umění, umělci land artu, ruční papír, výroba ručního papíru, duch místa, feng-shui, zahrada, krajina domova

Keywords Land Art/Earth works, Land Art artists, handmade paper, production of handmade paper, spirit of the place, feng-shui, garden, landscape of home 1

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Dolanech dne 18. 4. 2012 ……………………………. Michaela Kissová 2

Hlavní částí bakalářské práce „Papír jako artefakt - zahrada, krajina domova“ je praktický umělecký výkon – tvorba land artu z přírodních materiálů z vlastní zahrady a výroba ručního papíru ze zahradních přírodnin použitých na land art. Praktická část je doložena artefakty – autorskými ručními papíry. K popisům zahrady i tvorbě land artu náleží bohaté fotografické přílohy, jež tvoří neoddělitelnou součást celé práce a taktéž fungují jako artefakty. Předložený text má charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické bakalářské práci a zároveň mé obhajoby.

3

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala doc ak. mal. Blance Růžičkové za odborné vedení mé bakalářské práce, za její vstřícnost, ochotu a podnětné rady a připomínky. Děkuji Své mamince, sestře a příteli za skvělou a láskyplnou podporu, pomoc a spolupráci. Verunkám, Květě a všem ostatním, kteří mě podporovali a pomáhali mi. Paní Martině Glenn za souhlas o převzetí a citování jejích článků.

4

Obsah

Úvod ..................................................................................................................... 7 1.

2.

3.

4.

Land art / zemní umění ........................................................................................ 8 1.1.

Termín, vznik, historie .................................................................................... 8

1.2.

Světoví umělci land artu ................................................................................. 9

1.3.

Český land art a jeho umělci ......................................................................... 12

Ruční papír......................................................................................................... 15 2.1.

Historie, vývoj .............................................................................................. 15

2.2.

Výroba .......................................................................................................... 16

Feng-shui a duch místa ...................................................................................... 20 3.1.

Feng-shui – život v harmonii s přírodou ........................................................ 20

3.2.

Zahrada a feng-shui ...................................................................................... 27

Krajina domova ................................................................................................. 28 4.1.

5.

6.

Krajina domova, místopis rodné vesnice, stavby a památky .......................... 28

Moje zahrada ..................................................................................................... 31 5.1.

Zahrada, genius loci a vzpomínky ................................................................. 31

5.2.

Land art na zahradě ....................................................................................... 38

Papír jako artefakt ............................................................................................. 41 6.1.

Vlastní výroba papíru .................................................................................... 42

7. Využití land artu, výroby ručního papíru, učení feng-shui a mandal v pedagogické praxi ..................................................................................................... 45 8.

Závěr................................................................................................................... 47

9.

Přílohy ................................................................................................................ 48

10. Seznam použitých zdrojů ................................................................................... 85 10.1.

Literatura .................................................................................................. 85

10.2.

Internet ...................................................................................................... 86

5

... Jsem prostoupen domovem, jeho nářky a radostmi, vším bývalým, přítomným, budoucím, jeho žádostmi. Má úponka visí každá, národa na životu, každým otřesem, jsem otřesen do základů, s ním dýchám, s ním za jedno jsem. V něm žiji a v něm chci žít dále a jeho život neb vražda, neb jeho živoření, jen žití mé, smrt mou neb pád, by znamenal. Věřím-li silnou domova věrou, a věřím-li v sebe, čeho bych měl se bát?

Antonín Sova, Zpěvy domova

6

Úvod Tato bakalářská práce slouží jako teoretický doprovodný text k praktické části mé umělecké práce na téma: „Papír jako artefakt – zahrada, krajina domova“. Praktická část práce je doložena artefakty - autorskými ručními papíry. Její název vystihuje původní myšlenku, kterou byla tvorba ručního papíru. Během práce jsem však postupně tvorbu rozšiřovala o land art a jeho fotografické artefakty. Dále o význam vlastní zahrady pro mě, jenž se nakonec stal mým hlavním tématem a souvislosti s východním učením feng-shui. Neoddělitelně ke všemu výroba ručního papíru patří. Práce má širší záběr, jelikož „vše souvisí se vším“, na což každý při četbě tohoto textu sám postupně přijde. V úvodní kapitole seznamuji čtenáře se zemním uměním, tzv. land artem, vznikem a vývojem tohoto uměleckého směru. Představuji také světové a české autory, zabývajícími se zmíněným uměním a objasňuji počátek land artu u nás. Druhá kapitola pojednává ve zkratce o historii papíru, jeho vývoji a poukazuje na rozdílnou ruční výrobu orientální (východní) a evropskou (západní). Třetí kapitola je věnována pradávnému čínskému učení feng-shui, které jednoduchou formou vysvětluji. Čtvrtá kapitola seznamuje s krajinou mého domova a rodnou vesnicí. Pátá kapitola popisuje moji zahradu a motivy, jež mě přivedly k tématu bakalářské práce. Zabývám se zde subjektivním pohledem na svou zahradu, která je spjata s mým dětstvím, vzpomínkami a která je pro mne dodnes něčím výjimečným, naplňujícím a je mi místem pro relaxaci. Text práce objasňuje můj vztah k tomuto místu, především jde o osobní zpověď, vzpomínky a radosti. V této kapitole taktéž popisuji souvislosti a své postřehy s fengshui i průběh tvorby land artu. V šesté kapitole vysvětluji výběr ručního papíru, jako média pro moji práci, postupy a následné vytvoření ručního papíru s přírodnin a rostlin ze zahrady či blízkého okolí. Uvádím zde veškeré použité materiály i nesnáze při samotné výrobě papíru. V přílohách vše dokládám rozsáhlými fotografiemi a pečlivě vytvořenými kusy ručního papíru. Závěrečná kapitola uvádí možnosti využití land artu, výroby ručního papíru, učení fengshui a mandal pro pedagogickou praxi.

7

1. Land art / zemní umění 1.1. Termín, vznik, historie Land art je krajinné či zemní umění. Má blízko k fotografii krajiny, která dříve sloužila ke konceptuální dokumentaci děl land artu. Historickými předobrazy land artu mohou být visuté zahrady, keřová bludiště, francouzské zahrady i čínské nebo japonské klášterní zahrady. Land art vznikl na přelomu 60. a 70. let 20. století ve Spojených státech a inspirací se pro něj staly další moderní směry 20. století – minimalismus1 a konceptuální umění2, ze kterých land art stále vychází a je s nimi dodnes spojován. Vznik land artu je třeba chápat jako protest proti vnímané umělosti a komerčnosti v umění ve Spojených státech – jeho tvorba byla osvobozena od pláten i galerií, přesunula se do prostoru krajiny a tak přesto zůstalo umění přístupné široké veřejnosti. „První výstava se pod názvem Earthworks konala v říjnu roku 1968 ve Dwan Gallery v New Yorku. „Významným teoretickým dílem o land artu byla esej Roberta Smithsona Sedimentace mysli: Pozemní projekty (The Sedimentation of the Mind: Earth Projects), kterou Smithson publikoval v roce 1968 a zabýval se v ní postoji a myšlenkami tohoto hnutí.“3 V roce 1969 následovala výstava Earth v uměleckém muzeu v Ithace. Land art je úzce spojen jak se vztahem člověka k přírodě, tak se samotným prostředím přírody, do níž zasahuje přímo či nepřímo a vytváří tak zcela nevšední umění. Využívá přírodní materiály - půdu, kameny, rostliny, organické materiály, vodu, ale též přetvořené materiály jako beton, asfalt, minerály aj. Tyto materiály se různě aranžují a rozmisťují ve volné přírodě. Tak jsou sochy či objekty vystaveny klimatickým a povětrnostním vlivům. V podstatě žijí svým vlastním životem, mění se a získávají nový rozměr – jsou tvořeny v krajině i krajinou.

1

„S uměním minimalismu měl Land Art společné omezené použití materiálů dostupných k vytvoření uměleckého díla a rovněž jednoduchost zpracování.“ Cit. In GLENN, Martina: Land Art. Artmuseum [online]. c2009 [cit. 2012-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=150. 2 „Konceptové umění je předně umění, jehož hlavním materiálem jsou myšlenky a koncepty, stejně jako například materiálem hudby jsou zvuky. Neboť koncepty a myšlenky jsou úzce spojeny s jazykem, konceptové umění je druhem umění, jehož materiálem je jazyk.“ Cit. In DEMPSEY, Amy. Umělecké styly, školy a hnutí. Slovart, s.r.o. 1.vyd., 2002. 304 s. ISBN 80-7209-402-5, s. 240. 3 GLENN, Martina: Land Art. Artmuseum [online]. c2009 [cit. 2012-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=150.

8

Díky tomu, že se ve Spojených státech nachází rozměrná území, mnoho z prvních prací land artu bylo vytvořeno v pouštích Nevady, v Arizoně, Novém Mexiku nebo Utahu. „Většina z nich již podlehla erozi. Jediným svědectvím o jejich existenci jsou videonahrávky nebo fotografické dokumenty pořízené během jejich stavby a při dokončení.“4 Díla land artu byla často velmi nákladná a umělci byli v mnoha případech závislí na finančních příspěvcích sponzorů a nadací. Z počátku neměli umělci větší problémy s financováním svých projektů, s postupem doby však přestala být podpora moderního umění v módě a mnoho sponzorů od financování upustilo. Když pak nejvýznamnější představitel land artu, Robert Smithson, zemřel, celé umělecké sdružení tak ztratilo svého největšího obhájce a tím i svůj smysl. V roce 1998 byla v Amsterdamu zformována skupina umělců, kteří vytvořili projekt Indoor Land Art Programme – ILAP (Program Krytý Land Art). Tento program obnovil myšlenky land artu díky výstavám po celé Evropě.5

1.2. Světoví umělci land artu Nejstarší pokus o land art zřejmě pochází z Aspenu v Coloradu z roku 1955. Vytvořil jej německý umělec Bauhausu, Herbert Bayer. Jeho dílem bylo jednoduché navršení zeminy a následné zatravnění, tak vznikl Earth Mound (zemní kopec). Do většího podvědomí lidí se land art dostal až roku 1968, výše zmíněnou výstavou Earthworks, uspořádanou Robertem Smithsonem. Tato výstava uvedla díla nebo dokumentace děl deseti umělců, mezi nimiž byly např. Carl André, který položil řadu těžkých dřevěných trámů napříč části lesa, Sol LeWitt, jež v zahradě jednoho holandského sběratele zakopal krabici z hliníku. Michael Heizer ukazoval snímky své práce v diaprojektoru, Robert Smithson reprezentoval na fotografiích místo, na kterém nasbíral kameny pro svou práci. Vystavovali zde také Dennis Oppenheim, Stephen Kaltenbach, Claes Oldenburg, Robert Morris a jiní. 6 Tito američtí umělci byly známí 4

GLENN, Martina: Land Art. Artmuseum [online]. c2009 [cit. 2012-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=150. 5 Srov. GLENN, Martina: Land Art. Artmuseum [online]. c2009 [cit. 2012-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=150. 6 Srov. ZELENÝ, Karel. Přesahy - Abeceda jako land art. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové. Pedagogická fakulta. Katedra výtvarné kultury, 2008. 64 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Štěpán Málek, akad. soch., s. 10.

9

tím, že jejich projekty byly složité a nákladné a zasahovaly do přírody takovou měrou, že ještě dnes jsou patrné celé nebo některé jejich části. Bezesporu největším umělcem, teoretikem a hlavním představitelem land artu, známým dodnes je již zmíněný Robert Smithson (*1938 – 1973). Zajímal se o průmyslovou krajinu, experimentoval a vytvářel struktury ze zeminy a kamenů. Vždy se zajímal o procesy v přírodě, rekultivaci a fascinovalo jej pojetí „zpětné evoluce“. Jeho neznámějším dílem je Spiral Jetty (1970), které vytvořil na Velkém solném jezeře v Utahu. „Je to dílo, které proměnilo přírodu v umění a které si bez dalšího zásahu příroda nakonec erozí vezme zpět.“7 V krajině Smithson ukazoval zcela nové stránky. Jeho díla se nejlépe obhlížela ze vzduchu, to se mu však stalo osudným – Smithson zemřel po pádu helikoptéry při vzdušné prohlídce svého díla 20. července 1973 v Texasu. V současnosti je mnoho umělců, věnujících se land artu. Od roku 1973 tvoří v USA polský umělec Jacek Tylicki (*1951). Je zakladatelem Now Gallery v New Yorku a bezprostředně využívá pro své dílo přírodu. Vytvořil řadu děl land artu a přírodního umění. Z britských umělců jsou čelními představiteli land artu Richard Long, Andy Goldsworthy, kteří se mi stali inspirací pro vlastní land artovou tvorbu8, a David Nash. Na rozdíl od svých amerických kolegů, objevili britští umělci, ovlivněni tradicí krajinářství, umění jednodušší bez masivních zásahů do terénu. Díla jsou tak drobnější a postupem času se v krajině rozpadají. „Richard Long (*1945) se land artem zabývá již od dob svých studií. Jeho uměleckou formou je chození a stopy. Podél cest, břehů řek apod. aranžuje kameny, chodí a vyšlapává cestičky a různé spirály. Také vytváří z nalezených materiálů různé sochy a asambláže, které vyfotografuje a poté je ponechá působení povětrnostních podmínek, čímž je svým způsobem vrací zpět krajině. Longovým záměrem bylo vždy souznění s krajinou.“9

7

DEMPSEY, Amy. Umělecké styly, školy a hnutí. Slovart, s.r.o. 1.vyd., 2002. 304 s. ISBN 80-7209-4025, s. 262. 8 Viz přílohy, obr. 1, 2, 3, 4. 9 Srov. GLENN, Martina: Richard Long. Artmuseum [online]. c2007 [cit. 2012-03-23]. Dostupný z WWW: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=1372

10

Andy Goldsworthy (*1956) vytváří své objekty z nalezených materiálů v přírodě a spojuje je s místem vzniku. Využívá barevnosti přírodnin i struktur. Cílem je pochopit přírodu přímo s její účastí. Díla vytváří bez jakékoliv techniky. Kromě Anglie a Skotska vytvořil mnoho landartových objektů v Japonsku, Austrálii, USA a dokonce i na severním pólu a dalších zemích. David Nash (*1945) pracuje po celém světě s krajinou, známý je pro svou tvorbu se dřevem a tvarováním živých stromů. Nesmím opomenout ani bulharského umělce Christa (*1935), který od 60. let pracoval se svou manželkou, umělkyní Jeane-Claude (1935 - 2009) v USA. Oba umělci společně vytvářeli za heroického úsilí pozoruhodná a nákladná díla po celém světě. Jejich specializací bylo balení předmětů do látky. Balili stromy, budovy, mosty i části přírody. Nacházeli tak nový náhled na skutečnost pouhou hrou s prostředím. Pojímali svou tvorbu jako dočasnou přeměnu krajiny. Za dobu trvání své kariéry Christo a Jeanne-Claude vytvořili velkolepé dočasné environmentální projekty v městském i krajinném prostředí.10 Christo v současnosti stále tvoří, v roce 2011 dostal povolení ke svému nejnovějšímu projektu - zakrytí řeky Arkansas baldachýnem ze třpytivě stříbrné látky. Nutno dodat, že toto nákladné umění si Christo celý život financuje pouze z vlastních zdrojů. Slovy Karla Zeleného: „Pod pojmem land art lze spatřovat nejrůznější tvůrčí přístupy od monumentálních přesunů půdy v počátečních letech jeho zrodu, přes komplikované obalování a zakrývání částí krajiny, drobné citlivé práce v přírodě využívajících minimalistických prostředků a ekologického podtextu, až po performance nebo konceptuální tvorbu, kdy k realizaci díla třeba ani nedojde, případně není nijak zachycena. Hranice nejsou nijak vymezeny, záleží pouze na založení a pohledu dotyčného autora.“11

10

Srov. DEMPSEY, Amy. Umělecké styly, školy a hnutí. Slovart, s.r.o., 1.vyd., 2002. 304 s. ISBN 807209-402-5, s. 262. 11 ZELENÝ, Karel. Přesahy - Abeceda jako land art. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové. Pedagogická fakulta. Katedra výtvarné kultury, 2008. 64 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Štěpán Málek, akad. soch., s. 16.

11

1.3. Český land art a jeho umělci Počátky českého land artu sahají do 70. let. 20. stol. Vývoj byl postupný a nezávislý na západním světě. Předcházela mu krize moderního umění v 60. letech v tehdejším Československu. Ztrácela se metafyzická dimenze a ubývala originalita. Umění se postupně pokoušelo znovu nalézt svůj smysl a překročit hranice, reagovat na skutečný život. Docházelo tak k přesunu ke konceptuální tvorbě, akci a performaci. „Umělec opustil klauzuru ateliéru a začal realizovat své akce za aktivní participace pozvaných přátel nebo náhodných svědků přímo na ulici, ale velmi často také v přírodě.“12 Právě návrat k přírodě znamenal základní změnu životního řádu, znovunalezení rovnováhy mezi člověkem a přírodou. Z počátku se objevovaly návraty k rituálům, obřadům a kolektivním slavnostem, jež provází člověka po staletí. Charakter kolektivních slavností měly některé akce především na počátku 70. let.13 V průběhu 70. let se začaly objevovat landartové akce, jejichž zásah do přírody byl minimální a pomíjivý. „Nechtěly přírodu přetvářet, ale dočasně proměňovat nějakým cizorodým prvkem, který by ji posunul do jiné významové roviny. Důležitý tu však nebyl konečný výsledek, ale sám proces akce.“14 S touto souvislostí nabyla většího významu i fotografie. Většina umělců byla všestranná a za landartisty se nepovažovala, pouze tuto formu umění využívala jako jeden ze svých uměleckých vyjadřovacích prostředků. Typickým takovým představitelem je například spisovatel a první performer u nás Milan Kozelka (*1948), který funkci umění chápe jako nástroj společenské změny. Dále Miloš Šejn (*1947) - „důležitým prvkem jeho tvorby je její intermediálnost. Klíčovým tématem a prostředím je krajina (či příroda, která je vnímána spíše ve svých fragmentech). Krajinu vnímá Šejn jako primární realitu, prazdroj, kořen či bázi tvorby.“15 A také Vladimír Havlík (*1959), který ve svém projektu využil ohně i vody zároveň. 12

ŠMEJKAL, František. Návraty k přírodě, 1981. In: ŠEVČÍK, Jiří - MORGANOVÁ, Pavlína DUŠKOVÁ, Dagmar. České umění 1938 - 1989: programy, kritické texty, dokumenty. 1. vyd. Praha: Academia, 2001. 522 s. ISBN 80-200-0930-2, s. 360 – 364. 13 Srov. ŠEVČÍK, Jiří - MORGANOVÁ, Pavlína - DUŠKOVÁ, Dagmar. České umění 1938 - 1989: programy, kritické texty, dokumenty. 1. vyd. Praha: Academia, 2001. 522 s. ISBN 80-200-0930-2, s. 337 – 342. 14 ŠMEJKAL, František. Návraty k přírodě, 1981. In: ŠEVČÍK, Jiří - MORGANOVÁ, Pavlína DUŠKOVÁ, Dagmar. České umění 1938 - 1989: programy, kritické texty, dokumenty. 1. vyd. Praha: Academia, 2001. 522 s. ISBN 80-200-0930-2, s. 363. 15 Artlist : databáze současného umění [online]. c2006-2011 [cit. 2012-03-23]. Dostupný z WWW: http://artlist.cz/?id=539

12

Významně se na landartovém umění podílela i Zorka Ságlová (1942 – 2003), sestra české undergroundové legendy Ivana Martina Jirouse (1944 – 2011). Ságlová patřila do volného undergroundového uskupení Křižovnická škola, totalitní režim ji však znemožňoval uměleckou činnost a zakazoval výstavy. Akce Kladení plen u Sudoměře (1970) je velmi známou. Další ženou zmíněného směru je Magdalena Jetelová (*1945), která v první polovině 80. let upoutala pozornost svými rozměrnými plastikami – cyklem židlí a schodů. Důležitým aspektem její další tvorby byla právě nesouměřitelnost prostorových vztahů. V oblasti současného land artu se pohybuje Jan Ambrůz (*1956). Ve svém díle využívá jazyka geometrie. Pracuje s nejrůznějšími přírodními materiály. Řada jeho objektů vzniká čistě pro dané místo a pro určitou chvíli. V současnosti vede Ambrůz Ateliér nefigurativního sochařství brněnské FAVU. V landartovém projevu je zběhlý i výtvarný fotograf Jan Pohribný (*1961). Ve své tvorbě se zaměřuje na aranžovanou fotografii přírody, kde spojuje pohyb s barvami i světelné malby v přírodních lokalitách. „Zřejmě nejznámějším a nejúspěšnějším českým landartovým umělcem je Ivan Kafka (*1952). Je zároveň jedním z mála, jehož jméno dokázalo proniknout bezprostředně po převratu do zahraničí. Jeho tvorba je zcela osobitá a dokáže oslovit různé diváky, ke kterým promlouvá srozumitelným jazykem a nabízí jim široké spektrum interpretací. Vyznačuje se osobitými minimalistickými prostředky, lyrismem a přitom nesentimentální věcností.“16 „Kafkovy realizace jsou založeny na pevně stanoveném konceptu, jehož důležitou součástí je přesně formulovaná idea, posléze metaforicky vyjádřená v názvu, který se tak stává podstatnou složkou díla.“17 Z mladé generace našich landartistů je to Miloslav Fekar, Pavel Ryška a Michal Sedlák. Miloslav Fekar (*1973) vytváří monumentální dřevěné plastiky, které jsou instalovány do kulturní krajiny, s níž vedou dialog. Od r. 2001 tvoří děrované dřevěné objekty, do kterých umísťuje světlo a někdy je zavěšuje i na stromy. Tak získávají díla nový význam. 16

ZELENÝ, Karel. Přesahy - Abeceda jako land art. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové. Pedagogická fakulta. Katedra výtvarné kultury, 2008. 64 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Štěpán Málek, akad. soch., s. 21 – 22. 17 Artlist : databáze současného umění [online]. c2006-2011 [cit. 2012-03-23]. Dostupný z WWW: http://artlist.cz/?id=946

13

Pavel Ryška (*1974) svá první díla vytvořil v polovině 90. let. Jednalo se o sérii křesel ve volné přírodě – např. Křeslo z vrbového proutí ve vesnici Šašovice. Právě toto dílo bylo inspirací pro mé vlastní vytváření land artu, kdy se vrbové proutí stalo mým hlavním materiálem.18 „Pro Ryškovu ranou tvorbu je typická mystifikační intervence do okolního prostředí spojená s akcí a jeho proměna v rámci přesně daného konceptu.“19 Nyní se Ryška věnuje spíše počítačové grafice, vytváří animované a komiksové příběhy a parodie. Nechybí ani jeho typický podvratný humor. Michal Sedlák (*1971) vytváří monumentální objekty, které jsou fascinující a vypadají jako přirozená součást krajiny. Sedlákova díla vyprávějí příběhy, kterými se napojují na kulturní dědictví a vyslovují se k aktuálním tématům současnosti, o estetických hodnotách krajiny. Obsahují fantazijní invence a vzrušující fabulace. Mezi jeho díly nalezneme rozsáhlé sochařské kreace vytvořené živou rostlou vegetací i řadu menších realizací. Jeho krajinná díla jsou pokusem přidat k funkčnímu formování krajiny, prvky radosti, hry, fantazie, příběhů a citlivé aktualizace širokého kulturního kontextu.20

18

Viz přílohy, obr. 5, 6. Artlist : databáze současného umění [online]. c2006-2011 [cit. 2012-03-23]. Dostupný z WWW: http://artlist.cz/?id=185 20 Srov. Artlist : databáze současného umění [online]. c2006-2011 [cit. 2012-03-23]. Dostupný z WWW: http://artlist.cz/?id=429 19

14

2. Ruční papír Papír – přírodní medium, které provází člověka po staletí, prostředek, s nímž přicházíme denně do styku. Dnes jej vnímáme jako samozřejmost, spotřební materiál, užitkovou surovinu. Stal se důležitým materiálem pro uchování i přenos myšlenek. Jeho využití je všestranné, funguje v podobě novin, časopisů, knih i jako mezinárodně uznávané platidlo. Má zkrátka různé podoby a v našich životech zastává různé role.

2.1. Historie, vývoj Před samotným vynalezením papíru byl znám papyrus a pergamen. Papyrus existoval již před 3000 let př. n. l. v Egyptě. Získával se z proužků stébel rostliny Cyperus Papyrus. 1,5 cm široké proužky se ve dvou vrstvách, příčně a podélně, pokládaly přes sebe. Plocha se pak stloukla speciálním kladivem a vytěsnila se tak tekutina, sloužící jako pojivo. Následovalo slisování a vysušení hotového papyru. Pergamen se na rozdíl od papyru vyráběl z telecích, hovězích, ovčích nebo kozích kůží. Kůže se naložila do vápenného láku, očistila se a napnula. Posléze se sušila, oškrábala a důkladně povrchově upravila, aby se na ni dalo po obou stranách psát. Písmo se mohlo oškrábat a pergamen se tak dal použít vícekrát. Nejstarší známé papíry byly vyrobeny v Číně cca 200 let př. n. l. Předtím se v Číně psalo na bambusové a dřevěné proužky. Dobu, kdy Číňané začali vyrábět papír, přesně stanovit nejde. Uvádí se, že vlastní vynález papíru formou zplstění z rozdrcených vláken proběhl v Číně v roce 105 n. l., kdy čínský ministr Cchai/Tsai Lun vyrobil papírovou hmotu z odpadu výroby hedvábných proužků. Stal se tak objevitelem čerpání papíru z rostlinných surovin, které následně představil čínskému císaři. Taktéž je Lun považován za vynálezce papíru z dřevěných vláken. Slovo „papír“ znamená v čínštině „hedvábné odřezky“. Do papíroviny se časem začaly přidávat morušové větve, kůra stromů, lýko, konopí nebo vysloužilé rybářské sítě. Velmi známý je čínský papír Suan, nesprávně nazývaný „rýžový papír“, vyráběný ze zelené kůry santalového dřeva a z dalších materiálů. Přes tisíc let je používán na čínskou malbu a kaligrafii.

15

Postup výroby papíru byl přísně střeženým tajemstvím. Teprve v roce 610 n. l. se způsob výroby dostal přes Koreu do Japonska. Tam se ruční papír vyrábí doposud tímto způsobem. Z Japonska pak dále přes Asii do Evropy. První evropská výroba papíru započala ve Španělsku, některé prameny uvádí rok 1036, jiné až 1150. V českých zemích vznikla první papírna v roce 1499. V rozmezí let 1591 – 1596 započala výrobu jedna z nejstarších historických papíren na světě - ruční papírna ve Velkých Losinách. „Velkolosinská manufaktura dnes patří k nejstarším doposud pracujícím podnikům svého druhu v Evropě. Ruční papír se zde stále vyrábí tradičním postupem z bavlny a lnu. Pro svou vysokou kvalitu a staletou trvanlivost se používá zejména ve výtvarném umění, pro významnou osobní i firemní korespondenci, reprezentační účely, aj.“21

2.2. Výroba Ve výrobě papíru je nutné odlišit metody Dálného východu od metod západních. „V Číně, Koreji a Japonsku se nabírací formy, typické pro metody Dálného východu, dochovaly až dodnes. Nabírá se tak, že se síto opakovaně namáčí do vodnaté vláknité kaše v kádi, přičemž se vláknitá kaše vrství na povrchu síta. Mimo to je známá i technika nalévání do plovoucí formy. V Evropě byl vyvinut dřevěný rám. Na něm jsou podélně napnuty dráty, které jsou navzájem spojeny dalším jemným drátkem. Tak vznikne tzv. síto Vergé22. Pokud se rám potáhne měděným pletivem nebo nově také polyesterovou tkaninou, vznikne síto Vélin 23. K oběma druhům patří krycí rám. Ten ohraničuje plochu vytvářeného papíru.“24 Dříve se pro výrobu evropského (západního) ručního papíru používaly jen staré hadry z bavlny, plátna aj., které se rozmělňovaly na surovou kaši. Nejčastěji se používají lněné výčesky a krátká bavlněná vlákna. Hadrovina je dnes nejdražší a nejkvalitnější vlákninou. Vyrábí se z ní speciální druhy papíru.

21

Historie Ruční papírny. Ruční papírna Velké Losiny a.s. [online] 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupný na WWW: http://www.rpvl.cz/cz/rucni-papirna/historie/ 22 Vergé (čti Veržé) je takzvané žebrování – stopy síta na ručním papíru. 23 Vélin je opak Vergé - papír beze stop síta. 24 KUNZ, Ina. Ruční papír jednoduše a tvořivě. Uherské Hradiště: CFA+H s.r.o., 2000. 50 s. ISBN 80902637-5-5, s. 9.

16

V orientu (na východě), především v Japonsku se pro výrobu ručního papíru využívalo orientální vláknoviny z rostlin moruše, gampi a micumata. Gampi je divoce rostoucí rostlina, jejíž výskyt je omezen. Papír z gampi je krásný a lesklý, nemění barvu a je odolný vůči vodě. Bývá nazýván „králem papíru“ a užívá se na vzácné dokumenty. Ze dřeviny micumata a moruše se pro výrobu papíru využívala jejich kůra. Papír z micumaty je lesklý a užívá se pro výrobu bankovek. Moruše je zase velmi oblíbenou surovinou pro výrobu ručního papíru, která má silná vlákna a dá se pěstovat kdekoli. V současnosti se často jako výchozí materiál při ruční výrobě papíru používají nejlépe bělené archy buničiny. Buničina je nejvýznamnější průmyslová vláknina pro výrobu papíru. Získává se chemickým vypalováním ligninu z odkorněného dřeva za horka a tlaku. Vlákna buničiny i hadroviny se u nás zpočátku tloukla v hmoždířích, později ve stoupách, holandrech, diskových mlecích strojích a od 18. století se používají kuželové mlecí stroje s protilehlými noži. Při výrobě většiny papírů se kombinují dva druhy mletí – ostré, při kterém se vláknina krátí a mazlavé, kdy se vláknina štěpí. Tímto způsobem se prakticky připraví surová papírovina, do které se přidávají klížidla či barviva. Nutno podotknout, že při výrobě ručního papíru se nepoužívá plnidel. Plnidly jsou většinou bílé minerální látky (titanová běloba, kaolin, plavená křída aj.). Tyto látky snižují průhlednost, zvyšují bělost a zlepšují povrchové vlastnosti papíru – tedy jeho potiskovatelnost. Ruční papír však k tisku určen není, proto není třeba plnidel. Klížidly se rozumí látky, jež slouží ke krátkodobé odolnosti papíru vůči vodě a jsou prevencí proti „stárnutí“ papíru. Většinou se papíry klíží ve hmotě. Klížidla se síranem hlinitým se přidávají přímo do papíroviny. Používají se klížidla na bázi přírodní pryskyřice (kalafuna) i syntetická. Způsob klížení ve hmotě je charakteristický pro orientální (východní) výrobu ručního papíru. Zajímavostí je, že tento způsob klížení využívá i naše papírna ve Velkých Losinách. Při výrobě evropského (západního) ručního papíru se papír klíží povrchově – namáčí se do klihu a potom do klihové vody s obsahem kamence.

Co se týče barvení papíru, lze barvit ve hmotě i povrchově.

Barvení ve hmotě, tzv. přímé barvení je barvení papíroviny při její přípravě. Barví se buď přímo hmota vláken, nebo se zanášejí různé pigmenty. Povrchově se papír barví namáčením, natíráním apod.

17

Připravená papírovina se lije do kádí. Do kádě se ponoří nabírací forma, kterou tvoří síťový i krycí rám a směrem zezadu dopředu či naopak se z kádě vyjme. Ve vodorovné poloze se výrobní formou pohybuje tam a zpět, dopředu a dozadu, aby se spojily vláknité části papíroviny. Na sítu rámu zůstane papírová hmota. Poté se sejme krycí rám ze síta a to se otočí síťkou dolů. Vytvořený papírový list se pokládá na plst (filc). Valivým pohybem směrem zprava doleva a zpět se k plsti přitiskne. Přebytečná voda se vysušuje pomocí houby. Mělo by být vytlačeno co největší množství vody. Každý nově vytvořený list papíru se prokládá novým plátem plsti. Když je hotový celý stoh papírů, tzv. pušt, vsune se do vřetenového lisu. Vylisuje se tak další přebytečná voda, archy papíru se opatrně oddělí od plsti, pověsí se a nechají sušit. Pokud se před výrobním procesem nepřidaly do papíroviny klížidla nebo barviva, povrch papíru se může naklížit či nabarvit povrchově po usušení archů papíru, jak bylo již zmíněno výše. Papír se nakonec uhladí achátovým kamenem nebo uhlazovacím kladivem a znovu se vylisuje. Po vylisování se nepravidelné okraje papíru neupravují, nanejvýš se podle pravítka otrhají. Je tak zachován půvab ruční výroby. Naproti tomu v orientální (východní) výrobě se okraje ořezávají, neboť jsou vyráběny velké archy, které se posléze menší a formátují. Při výrobě papíru je možné využití různých technik, jak papír zdokonalit. Zejména využitím filigránů, úprav vnitřní struktury papíru a zajímavých úprav povrchů ručního papíru. Filigrán, nesprávně označován jako vodoznak, je vytvořen napájením kovového materiálu na síto – vznikne tak ozdobný reliéf ve tvaru určitého znaku, který při výrobě papíru zeslabuje či zesiluje vrstvu papíru. Zeslabení vrstvy papíru, které je při průhledu průsvitnější, se říká průsvitka. Naopak zesílení vrstvy papíru, při průhledu tmavší je stíněnka. Zajímavostí je, že orientální (východní) výroba filigrány vůbec netvoří. Úpravy vnitřní struktury papíru jsou výše zmíněné Vergé a Vélin. Co se úpravy povrchů ručního papíru týče, používají se zde tři základní způsoby. Prvním je H. P. (Hot Pressed) - hlazení papíru mezi vyhřívanými válci, někdy však i za studena mezi vysoce leštěnými válci. Druhý způsob NOT (Not Hot Pressed) nebo také C. P. (Cold Pressed)

18

označuje závěrečné lisování suchého papíru mezi plstěmi nebo lepenkami. Poslední způsob je Rough, což je přirozeně usušený papír bez jakéhokoliv lisování či hlazení. 25

25

Srov. KOCMAN, H. Jiří. Médium papír. 1. vyd. Brno: Vutium, 2000. 87 s. ISBN 80-214 -1551-7, s. 30

19

3. Feng-shui a duch místa 3.1. Feng-shui – život v harmonii s přírodou Feng-shui je čínské umění staré přes pět tisíc let. Pochází z taoismu a je naukou o harmonizovaném soužití člověka s přírodou, vědou o životním prostředí. „Čínské slovo feng v doslovném překladu znamená vítr, shui/šuej je čínský výraz pro vodu. Feng-shui tedy znamená, že všechno, co nás obklopuje, sestává z proudící energie. To platí i pro neživé předměty, jako je židle, stůl, dům.“26 Feng-shui nám vysvětluje, že vše spolu souvisí, význam sil kolem nás a zároveň nás učí jak všechny věci i síly správně uspořádat a podnítit či naopak čeho se vyvarovat, aby se nám dobře žilo. Učí jak rozeznávat a posilovat pozitivní energii a negativní se bránit, pomáhá pochopit základní principy, jak kdekoli vytvořit zdravé a příjemné prostředí, a tím vést hodnotnější život. Genius loci neboli duch místa tak zůstává zachován i po příští generace. Můžeme z vlastní kultury vybrat myšlenky, vzory i symboly, jež nás budou v životě podporovat a vést. Feng-shui lze aplikovat v jakékoliv kultuře i náboženství a jedinečnou skutečností je, že v sobě obsahuje schopnost změny. V Číně se lidé po tisíce let pokoušeli nalézt souvislosti mezi kosmickými energiemi a pozemskými silami a pochopit jejich vlivy na člověka. Feng-shui tvoří v Číně dodnes základ všech oblastí života, od výživy a medicíny po cvičení a umění. Každodenní shon nám nedává čas zastavit a zamyslet se, jak na nás naše okolí působí. Paradoxy moderního života jsou pořád ničivější, a tak se stále více lidí snaží o znovunalezení ztracené rovnováhy. V pojetí feng-shui existuje několik metod a principů. Obecně se dá říci, že, jelikož toto učení vychází z taoismu, základ tvoří filozofie tao neboli cesta. Ta nám ukazuje, jak si uspořádat život, abychom žili v souladu se sebou, s ostatními lidmi i s přírodou. Základem feng-shui je rozdělení půdorysu pozemku, domu, zahrady i jednotlivých místností na devět kvadrantů – devět životních oblastí podle světových stran (viz obrázek A). Každý kvadrant má určitou podstatu, souvislost s barvami, působí v něm různé energie. Každý kvadrant představuje životní hodnoty. Dále je půdorys rozdělen na univerzální schémata - pět základních prvků/elementů, tzv. Živlový 26

Feng-šuej dům a zahrada. Praha: Ikar, 2006. 288 s. ISBN 80-249-0719-4, s. 12.

20

pentagram a osm trigramů. Celé toto schéma je tzv. Schéma Pa-Kua (viz obrázek B, C). Mimo to zde mají důležité místo i síly jin a jang a životní hybná síla čchi, o kterou se celé učení feng-shui opírá. Podle těchto dělení se ve feng-shui vše další odvíjí. Obrázek A [Webster, R. 2010]: Rozdělení pozemku na kvadranty – životní oblasti.

Pa-Kua je systém osmi trigramů, s jejichž pomocí lze identifikovat hlubší příčiny problémů v životě lidí. Jednotlivé předměty, jejich stav i umístění v prostoru vypovídají srozumitelnou řečí o kvalitě života lidí, o pravých příčinách jejich problémů či nemocí. Zmíněnými osmi trigramy jsou Čchien, Kchun, Čen, Sun, Kchan, Li, Ken a Tuej.

Obrázek B [Webster, R. 2010]: Magický čtverec s vyznačením směrů osmi trigramů

21

Čchien – tvořivost se skládá ze tří přímých linií – znázorňuje tak čistou jangovou energii. Vztahuje se k odhodlání, vytrvalosti, síle a kondici. Jeho symbolem je nebe, elementem kov, barva je fialová. Čchien bývá obvykle spojen s hlavou rodiny. Kchun – přijímání je složen ze tří přerušovaných jinových linií, čímž znázorňuje energii jinovou. Symbolem i elementem pro Kchun je země, barva je růžová. Představuje blízké vztahy a obzvláště se vztahuje k matce. Čen – probuzení, tvořen dvěma přerušovanými jinovými liniemi a jednou přímou jangovou linií, se vztahuje k rozhodování a neočekávaným událostem. Symbolem je hrom, elementem dřevo a barvou světle zelená. Sun – mírnost se skládá z jedné přerušené, jinové linie a dvou přímých jangových linií. Symbolem je vítr, elementem dřevo a barvou je zelená. Sun se vztahuje k dobrotě, vnitřní síle a dobré mysli a představuje čistotou a celistvost. Kchan – propastnost je tvořen z jedné přímé jangové a dvěma přerušenými jinovými liniemi. Vztahuje se k tvrdé práci, průbojnosti a ambicím. Symbolem i elementem je voda, barvou je černá. Li – přilnavost vytváří přerušená jinová linie mezi dvěma přímými jangovými liniemi. Představuje krásu, vřelost, smích, dokonalost a úspěch. Symbolem a elementem je oheň, barva červená. Ken – ustání utvořen jednou přímou jangovou linií a dvěma přerušenými jinovými liniemi, představuje stabilitu, samotu, soustředěnost a trpělivé čekání. Elementem je země, symbolem hora a barvou je béžová. A konečně Tuej – radost, složen ze dvou přímých jangových linií a jedné přímé jinové, představuje dle názvu radost, štěstí a spokojenost. Symbolem je jezero, elementem kov a barvou je bílá. 27 Obrázek C [Webster, R. 2010]: Jak správně uplatnit obrazec Pa-Kua a osm trigramů na přední části pozemku

27

Srov. WEBSTER, Richard. Zahrada podle feng-shui. 1. vyd. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2010. 152 s. ISBN 978-80-242-2692-7, s. 66 – 78.

22

Trigramy, např. Vítr, Hora, jsou ve vztahu s jednotlivými oblastmi lidského života (bohatství, vztahy atd.). Znázorňují se graficky do osmiúhelníku. Každou danou oblast v půdorysu svého pozemku můžeme spravovat, vylepšovat a posléze sledovat i vliv na náš život. Každá část prostoru souvisí též s jedním z pěti základních elementů. Pěti prvky jsou ve feng-shui oheň, země, kov, voda a dřevo. Tyto prvky na sebe vzájemně působí a musejí být v souladu. Ze vztahů mezi prvky tzv. mateřským a otcovským principem, se mohou odvíjet i vztahy mezi lidmi a jejich činnosti. „Mateřským principem a zároveň tzv. rodícím cyklem je, že dřevo sytí Oheň, z Ohně vzniká Země (popel), v Zemi vznikají Kovy, Kov dává vzniknout Vodě a ta zas živí Dřevo. Podle Otcovského principu, tzv. výchovného – redukujícího cyklu, Dřevo svými kořeny vysává Zemi, Země koriguje Vodu, Voda hasí Oheň, Oheň taví Kov, Kov redukuje – kácí, osekává Dřevo“28 (viz obrázek D).

Obrázek D: Pět prvků ve feng-shui

28

Srov. Feng-shui. Aura-soma [online]. c2012 [cit. http://www.harmonizace.com/web/page/13-feng-shui.aspx#

23

2012-04-15].

Dostupný na

WWW:

Jin a jang jsou dvě síly pozitivní a negativní (viz obrázek E). Působí společně, aby vytvořili energii, harmonické střídání protikladů. Jsou v neustálém pohybu a každá z nich se snaží dosáhnout převahy. Jedna bez druhé nemohou existovat. Tato koncepce tvoří i základ východní medicíny a vychází z taoismu. Znalost principů jin a jang je znalostí nezbytnou pro rozhodování ve feng-shui a pochopení vztahů mezi těmito principy. Jin je tmavší element, ženský princip, pasivní síla a symbol tmy. Jang je elementem světlým, principem mužským a silou aktivní, symbolizuje světlo. Nejde tedy o symbol barev černé a bílé, jak je často nesprávně definováno, ale o analogii tmy a světla. Všechny síly v přírodě tyto dva principy mají. „Podle taoismu jde o dvě strany jedné hory, jedna je ozářená sluncem a druhá temná, ale pořád se jedná o tu samou horu. Jinové a jangové cykly se stále donekonečna opakují, jako například střídání noci a dne. Jin a jang představují tendence, které jsou navzájem protikladné, ale zároveň se doplňují. Jin a jang tvoří komplex, který má dynamickou povahu. Jsou v pohybu, ve stálé proměně, ale vždy tak, aby byla zachována rovnováha.“29 Pro feng-shui je důležité mít na paměti, že neexistují čistě věci jin nebo jang, vždy je to stav, kdy daná věc obsahuje více jinového či jangového charakteru. „Při pozorování a zkoumání našeho okolí pro potřeby Feng Shui je jedním ze základních principů maximalizovat prvek jang u prospěšných věcí, protože princip jang je zde posilující, podporující, spojený se zrozením, zdravím a životem, kdežto princip jin je spojen se smrtí, nemocí a úpadkem.“30 Proto je nutné sledovat protikladnost obou prvků a snažit se podpořit jang. Ten lze například nalézt ve světlé místnosti s dostatkem slunečního světla, v nestísněném prostoru a otevřeném výhledu. Samy si tak místa můžeme uspořádat dle našich představ. Obrázek E [Webster, R. 2010]: Jin a jang

29

Jin a jang – Taoismus. Přírodní matrace [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupný na WWW: http://www.prirodni-matrace.cz/nazory-lekaru/jin-a-jang---taoismus 30 KÜRFURST, Zdeněk. Feng Shui a principy Yin a Yang. Tradiční Feng Shui [online]. 2012 [cit. 201204-15]. Dostupný na WWW: http://www.fengsuej.com/feng-shui-a-principy-yin-a-yang/

24

Síla čchi je silou oživující a životní, vlastností životního prostředí. Také je to síla slunce, měsíce, klimatických systémů a řídící síla v lidských bytostech. Je jedním z nejdůležitějších faktorů feng-shui a jejím zdrojem je přeměna energií jin a jang. Sílu čchi krásně popisuje Nicole Zaremba: „Celá čínská kultura je vystavěna na domněnce, že nepolapitelná prastará energie stvořila svět, oduševněla věci a zabezpečila je nevyčerpatelně životní silou. Tato nehmatatelná energie se nachází ve všem, co existuje. Je to síla, která vytvořila celou galaxii, oživila kameny a nás přivedla k životu. Je to kosmický dech nebo duch, který hýbe větrem a vodou a nechává růst rostliny. Je to životní tok, který protéká i naším organismem /…/. Každý člověk, zvíře, rostlina, prvek a věc má vlastní formu životní energie, svou prapůvodní čchi.“31 Síla čchi se vyskytuje v mnoha formách – svěží vzduch a kyslík, sluneční i umělé světlo, oheň, pohyb, ale i čchi našich myšlenek a pocitů. Všechny formy na sebe vzájemně působí a vyskytují se kolem nás. Účelem feng-shui je vytvořit prostředí, kde síla čchi proudí klidně, aby se dosáhlo tělesného i duševního zdraví. Například v zahradě (viz obrázek F), kde čchi proudí klidně, bude zdravé a podpůrné prostředí pro rostliny i zvířata. Naopak tam, kde čchi nemůže nerušeně proudit, zpomaluje či zastavuje, protože naráží na pevné a ostré hranice vzniká nerovnováha – místo může vlhnout nebo se objeví epidemie mšic aj.

32

Jde o špatnou energii, tzv. sha, která ubírá životní energii a bývá tak příčinami nemocí, špatné nálady, vnitřní sklíčenosti, deprese a jiných prvků působících na člověka i jeho prostředí. Obrázek F[Webster, R. 2010]: Plánek zahrady podle Pa-Kua

31

ZAREMBA, Nicole - HOLITZKA, Klaus. Feng-šuej v praxi: Použití barev, obrazů a symbolů pro bydlení. Olomouc: Fontána, 2004. 181 s. ISBN 80-7336-189-2, s. 19 – 21. 32 Srov. HALE, Gill. Feng-šuej ve vaší zahradě. Praha: Svojtka & Co., 2003. 96 s. ISBN 80-7237-699-3, s. 10 – 13.

25

Učení feng-shui se s přesností specifikovat nedá, je to učení složité a mnohovrstevnaté. Pro celkové pochopení je nutné se feng-shui zabývat podrobně a široce. Zasahuje do prostředí přírody, domova, člověka, života, vesmíru, ve feng-shui vše souvisí se vším. Základem civilizace jsou vztahy mezi lidi navzájem, vztahy mezi lidmi a přírodou, a také vztahy mezi přítomností, minulostí i budoucností. Záleží na každém, jak o vztahy a prostředí pečuje – odrazí se to v člověku samotném.

26

3.2. Zahrada a feng-shui „Principy feng-shui se v Číně a Japonsku používají při tvorbě zahrad již více než tři tisíce let. Zahrada je v těchto zemích posvátným místem, v jehož pokojném prostředí se člověk zotavuje z neklidu všedního dne.“33 Každá zahrada, ať už vytvořená podle zásad feng-shui nebo jiných principů, odráží duši člověka, který ji vybudoval a právě feng-shui tento obraz dále rozvíjí. Všechny předměty i rostliny zde mají určitý význam i své místo. Pro některé lidi je zahradničení téměř duchovní zážitek a často při něm odpočívají. „To, co spatříme, když vyhlédneme do zahrady, má pro nás obrovský význam. Není to jen potěšení z příjemného pohledu, ale i neuvědomělý vliv, který může ovlivnit naši psychiku. Nepořádek v zahradě stejně jako v domě může být stálým zdrojem podráždění.“34 Každá zahrada i dům má svoji sílu čchi, která je všude optimálně rozvržena. Tvoří ji uspořádání i vzájemné působení člověka a zahrady. Na zahradě lze nalézt vhodná místa pro nejrůznější činnosti. Zahrada může významným způsobem ovlivnit nerovnováhu způsobenou zběsilým tempem moderního života. Skvělým způsobem, jak obnovit rovnováhu organismu, je vybudování zahrady jako pokojného přístavu. I řada oblíbených příběhů z dětských knížek se odehrávala na venkově, v srdci přírody. Dešťové kapky v houpající se pavučině, beruška, která přistála na pampelišce, zbarvující se podzimní listí všech stromů. Veškeré rané zkušenosti nás sbližovali se světem přírody. „Mnoho dnešních dětí nikdy nevidělo, jak zraje ovoce a roste zelenina, nezažilo kouzlo, jakým se nepatrné semínko promění v rostlinu.“35 Ani dualita dvou protichůdných, a zároveň se doplňujících sil Jin a Jang není nikde vyjádřena lépe než v zahradě. Mimo jiné funguje v zahradě mnoho neviditelných sil. Některé z nich můžeme vysledovat, o jiných nevíme. Při sezení nebo práci na zahradě nám mohou způsobovat potíže, mnohé z těchto sil jsou však blahodárné a my se musíme snažit vytvořit jim bezpečný přístav. 36 Zahradu si lidé vždy vědomě utvářeli s myšlenkou co nejvíce ji využít. Zahrady vždy hrály v životě lidí důležitou roli, ať už k odpočinku nebo pro obživu. 33

Feng-šuej: dům a zahrada. Praha: Ikar, 2006. 288 s. ISBN 80-249-0719-4, s. 178. Tamtéž, 76 s. 35 HALE, Gill. Feng-šuej ve vaší zahradě. Praha: Svojtka & Co. 2003, 96 s. ISBN 80-7237-699-3, s. 32. 36 Srov. Tamtéž, s. 40, 46. 34

27

4. Krajina domova 4.1. Krajina domova, místopis rodné vesnice, stavby a památky Pokaždé když se vracím domů na Hanou, do rodné obce Dolany nedaleko Olomouce, vlévá se do mne pocit jistoty, bezpečí a pokory, se kterou mě moje rodná ves také vítá. Z krajiny čiší klid, v dálce je vidět kostel na Svatém Kopečku, kde hladil vítr mladé tváře Jiřímu Wolkerovi. Zde nacházel inspiraci, klid a věnoval tomuto místu mnohé ze svých veršů. Přímo v Dolanech u svých přátel trávil čas i Josef Dobrovský v době, kdy vyučoval na Klášterním Hradisku v Olomouci. Ta známá trasa z Olomouce do Dolan je pořád stejná a přece pokaždé jiná. Krajina mění svou tvář vlivem počasí. Bývá neklidná, bledá, smutná, marnivá ale i krásná, srdečná a dokonalá. Moje rodná obec Dolany patří k nejstarším hanáckým vesnicím olomouckého okresu. Pravděpodobně vznikla před rokem 1235, kdy byl jmenován Demetrius z Dolan. Litomyšlský biskup Albert ze Šternberka se synovcem Petrem koupili roku 1378 vsi Dolany a jí sousedící Tovéř. Následujícího roku jej darovali kartuziánskému klášteru 37 v Tržku u Litomyšle. Tak vznikl gotická pevnost Kartouzka v Dolanech, zvaná Údolí Josefat/ Josafat, jež leží východně od mostu přes potok na katastru dnešních Dolan Nových sadů. V noci na 2. února 1425 husité, pobývající na střední Moravě, kartouzku přepadli a na jejich troskách zřídili svou pevnost. Poté ohrožovali katolické město Olomouc. Kartuziáni utekli do Olomouce a na Předhradí si zřídili nový klášter. Po odchodu husitských vojsk, roku 1437, byla kartuziánská pevnost zbořena. V majetku kartuziánů zůstaly Dolany až do roku 1782. Archeologický výzkum na místě, kde stávala kartouzka odkryl kostel a kapli se hřbitovem, některé mnišské domky a další místnosti. Nyní jsou zříceniny kartuziánského kláštera v Dolanech častým turistickým cílem. 37

Kartuziáni patří mezi nejpřísnější řády na světě. Řeholníci se sdružovali jen výjimečně, nikdy se nestýkali mezi sebou ani okolním světem. Do českých zemí je pozval král Jan Lucemburský, měli zde kláštery v Praze na Smíchově, ve Valdicích, v Brně - Králově Poli a v Tržku u Litomyšle. Odtud se v roce 1378 přestěhovali do Dolan. – Srov. KOHOUTEK, Vojtěch. Obecní samospráva z roku 1525 za panství kartuziánů v obcích Dolany, Jívová, Loučany, Moravičany, Tovéř. Loučany: Obecní úřad, 1991. 21 s., s. 2.

28

V roce 1581 bylo Dolanům uděleno právo městečka, ale snad již před Bílou horou obec toto právo ztratila, což dokládá nejstarší obecní pečeť z roku 1695, která nazývá Dolany vsí. Dolanům ještě náleží tzv. Dolánky – původně ves nazývaná Geblov. Vznikla roku 1786 na místě parcelovaného panského dvora při dolanském panství. Od roku 1850 byla osadou, roku 1948 bylo jméno změněno na Dolánky a od roku 1952 je součástí obce Dolany. V obci je chráněná lidová stavba zvonice z roku 1887. Olomoučtí kartuziáni se významně podíleli na mnoha stavbách v Dolanech. Na počátku 17. století nechali postavit zámek, který byl postupem času opravován a rekonstruován. Při jedné stavební úpravě byl na kamenném portálu u schodiště vytesán letopočet 1667. Původně pozdně renesanční stavba získávala stavebními zásahy barokní rysy. Při rozšiřování silnice v roce 1908 byla větší část budovy zbourána. Po zrušení olomoucké kartouzky byla v zámku úřadovna lesních úřadů majitelů statku, v současnosti zde sídlí Obecní úřad. Co k Dolanům a každé opravdové vesnici neodmyslitelně patří, je kostel. V Dolanech je to kostel sv. Matouše, jehož základní kámen byl položen roku 1776 a stavba byla dokončena podle návrhu stavitele Beda roku 1778. Původní kostel byl prastarý a neznámého data. Stával v místech bývalého hřbitova naproti dnešnímu kostelu. Byl vypálen Husity a později Švédy, ale udržel se až do roku 1778, kdy byl zbořen. Pozoruhodné je, že se zachovaly zvony z let 1497, 1545, 1618, 1701 a 1780. Oltář kostela sv. Matouše nanebevzetí Panny Marie byl přivezen z olomouckého kostela sv. Mořice a oltář Srdce Panny Marie z kartuziánského kláštera v Olomouci. Nástropní freska je dílem barokního moravského malíře Jana Kryštofa Handkeho (1694 – 1774). Sochy na schodišti před kostelem pocházejí od neznámého olomouckého sochaře. S blížícím se jarem lze v Dolanech na Bílou sobotu a Boží hod velikonoční vidět lidový obyčej Ježíšovy matičky, který je zde stále aktuální a nachází každým rokem nové zástupy lidí v průvodu matiček. „Dvě dívky oděné v původních hanáckých krojích v doprovodu mládenců a všech občanů z připojené obce Bělkovice přicházejí v průvodu do dolanského kostela, aby po mši požádali faráře o zapůjčení barokní sochy Vzkříšení, kterou odnesou do bělkovické kaple Panny Marie. Druhého dne na velikonoční neděli jej ve slavnostním průvodu znovu vracejí do dolanského kostela. Tento obyčej vznikl pravděpodobně v období baroka, příznivého lidovým slavnostem a poutím. 38 38

Srov. LISICKÁ, Helena. Ze stařenčina fěrtůšku – pověsti z Dolany a okolí. Dolany: Obecní úřad, 1994. 60 s., s. 3, 56, 57.

29

„Po

zrušení olomouckého

kláštera připadlo

panství Dolany státnímu

Náboženskému fondu s vrchní správou na Hradisku, který je roku 1825 prodal Filipu Ludvíkovi hraběti ze Saint Genois. Patřily mu až do zrušení poddanství v roce 1848.“39 Od roku 1850 patří Dolany do politického okresu Olomouc.

39

Srov. KOHOUTEK, Vojtěch. Obecní samospráva z roku 1525 za panství kartuziánů v obcích Dolany, Jívová, Loučany, Moravičany, Tovéř. Loučany: Obecní úřad, 1991. 21 s., s. 5.

30

5. Moje zahrada 5.1. Zahrada, genius loci a vzpomínky „Na rozdíl od východních kultur je ta naše založena na hmatatelném, materiálním. Nemůžeme tuto skutečnost ignorovat, naopak na ní musíme stavět. Čistě materiální přístup k trvalým hodnotám ale ignoruje fakt, že naše okolí nás spojuje se životem na mnoha úrovních, podporuje nás. Ekologie, společnost a osobní zdraví jsou neodlučitelně propojeny. Krize v jakékoliv z těchto sfér, ať už v oblasti znečištění životního prostředí, odcizení, násilí, psychické či fyzické nemoci ovlivní i všechny další sféry. Abychom dosáhli vnější (ekologické) harmonie, musí být naše činy včleněny do živého cyklu přírody, zatímco vnitřní harmonie – základ lidského zdraví – čerpá z elementárních sil a projevů života. /…/ Čím lépe rozumíme tomu, jak nás prostředí ovlivňuje, tím snáze jsme schopni vytvořit okolí, které dokáže léčit, kdekoliv a za jakýchkoliv podmínek.“40 Snad každý z nás má své oblíbené místo, místo obsahující genia loci. Místa s geniem loci jsou místa s identitou. Genius loci v překladu znamená „duch místa“. Je to působení, charakter daného místa. Do určité míry jsou prostorově omezeny hranicemi a mají vliv na určitý prostor, prostor srdce. Genia loci snadno intuitivně vycítíme, avšak v hmatatelném světě se těžko ukotvuje. Existují však konsenzuální techniky, kterými ho lze bezpečně rozpoznat a určit jeho vztah k náladám konkrétního místa.41 Kromě domova jako takového a krajiny domova je mým geniem loci moje zahrada. Stejně tak jako pro lid v Číně i Japonsku, je pro mne zahrada posvátným místem a obrovským zdrojem energie. Je známo, že „nálady, vytvářené naším okolím nám mohou v souhře s okolnostmi dodávat energii, rovnováhu a uzdravovat nás.“42 Únik do šťastných vzpomínek dětství, únik před okolním světem, od všech problémů, nepříjemností a psychických břemen, pocit bezpečí, klidu a místo pro relaxaci – to vše znamená moje zahrada. Je místem, které uchovává mé vzpomínky. Vzpomínky nám umožňují pochopit, kdo jsme byli, kým jsme dnes, kam směřujeme a jací budeme. 40

DAY, Christopher. Duch a místo. 1. vyd. Šlapanice: ERA Group, spol. s.r.o., 2004. 276 s. ISBN 8086517-95-0, s. 20. 41 Srov. Tamtéž, s. 21, 134. 42 DAY, Christopher. Duch a místo. 1. vyd. Šlapanice: ERA Group, spol. s.r.o., 2004. 276 s. ISBN 8086517-95-0, s. 20.

31

Meditativní charakter mé zahrady je lékem pro mou duši. Shledávám v ní vše kouzelné od svého dětství, dospívání až po současnost. Skrývá můj osobní příběh a tvoří součást mé identity. Nachází se v ní potrava pro všechny smysly – chuť, barvy, tvary, zvuky či vůně. Pronikavý ptačí zpěv ze zahrady mne dodnes ráno probouzí. Na večer se zase loučí se dnem. Bzučení včel dychtivě opylujících květy dřevin i rostlin naplňují zahradu pohybem a jsou příjemným zvukem i při práci. Ve feng-shui stimulují harmonické zvuky sílu čchi, přátelskou a pozitivní náladu, přírodní vůně jsou přímo nosiči čchi. Vnímání a sledování ročních období v zahradě je pro mne velmi významné a vytváří mi průniky do minulosti a vzpomínek. Na jaře pozoruji probouzející se přírodu, zahradu vítající slunce, první pupeny na třešních a slivoních, které patří k počátečním rostlinám, rozkvétajícím na jaře. „Dle feng-shui znovu oživují energii Země, navozují rovnováhu mezi tělem a duchem, podporují dobré tělesné vlastnosti díky principu jang a předávají příznivou energii čchi.“43 Ostatně, bez rostlin by lidé nemohli existovat. Také každá vůně v nás vyvolává určité vzpomínky nebo asociace, ovlivňuje naše emoce. Cítíme sice nosem, ale prožitky z vůní máme díky mozku. Voňavé rostliny zlepšují náladu a celkově kvalitu života. V létě je to pronikavá vůně stromů, všech květin i bylinkových záhonků, jíž se nemohu nabažit. Často procházím zahradou a přičichávám ke všem keřům a květinám, vnímám jejich intenzivní vůni. Osvěžující a povzbuzující vůně čerstvé máty nebo svěží a čistá levandule mi přináší pocity uvolnění. Jemná vůně kosatců vyrovnává psychiku a vůně třezalky harmonizuje. Jalovec má vůni kořeněnou a aromatickou, dodává energii a dle feng-shui napomáhá cílevědomosti. Celý rok trávím s rodinou na zahradě. Uklidňující zeleň i barevnost květin nás v jarních a letních měsících obklopuje. V naší venkovské zahradě nechybí ani pivoňka. V Číně se pěstuje přes čtyři tisíce let, a tudíž patří k nejstarším šlechtěným rostlinám. Je považována za královnu květin. Ve fengshui platí za květinu jara. Je přiřazena k jangovým rostlinám, symbolizuje blahobyt a odvrací špatnou energii. Dokonce ji provází stará čínská pověst, kdy si pivoňka troufla odporovat vůli všemocné čínské císařovny – jako jediná květina odmítla v zimě rozkvést a proto byla vypovězena ze všech císařských zahrad a vymýcena v hlavním městě. Navzdory této pověsti však pivoňky žijí dodnes. 44

43 44

Feng-šuej: dům a zahrada. Praha: Ikar, 2006. 288 s. ISBN 80-249-0719-4, s. 236. Srov. Tamtéž, s. 219.

32

Záhony růží – květin krásy, velmi oblíbených pro mnohotvárnost druhů i odrůd mají v naší zahradě taktéž svá místa. Málokdo tuší, že většina druhů růží byla vyšlechtěna také v Číně. Ve feng-shui růže vede energii Země, podporuje v zahradě tok čchi a je symbolem lásky. Její vůně ač těžká a sladká, harmonizuje a uklidňuje. „Žádná jiná vůně na nás nepůsobí tak silně jako vůně růže. Očišťuje nás, zbavuje nepříjemných pocitů nemoci a posiluje naši tělesnou schránku.“45 Vůně jasmínu mi připomíná čistotu a smyslnost, ráno je lehká a zřetelná, k večeru svůdná a sladká. Tato omamná vůně probouzí představivost a fantazii, proto působí i jako afrodiziaka. Také vůně sena, čerstvě posekané trávy nebo hlíny mi stačí ke štěstí a vyvolává ve mně vzpomínky na dětství. „Podle dálněvýchodního nazírání zesilují i rostliny a zvířata životní energii naší zahrady. Zdravé květiny a stromy svědčí o harmonii a neporušenosti našeho okolí, a tím i našeho života.“46 S touto souvislostí jsem si všimla, že když se nějaký strom či keř v zahradě zlomil nebo onemocněl, uschnul či jen jeho část, mělo to určitou souvislost v životě mém a mé rodiny. Kromě vůní každého z nás oslovují i barvy. „Teplé barvy podporují pocity vzrušení, naopak studené barvy vytvářejí pocit relaxace a klidu.“47 Červeně kvetoucí rostliny jsou ztělesněním štěstí, síly, slávy a lásky. Červená má zahřívací, oživující a podporující účinky, odpovídá životní síle a pocitu vlastní hodnoty a sebevědomí. Také zvyšuje krevní tlak. V naší zahradě je tato barva zastoupena růžemi pelargoniemi a keřovým červeným javorem.48 Oranžová stimuluje chuť k jídlu, dodává energii a navozuje dobrý pocit, což při pohledu na naše gazánie opravdu funguje. 49 Žlutá je barvou klidu a spokojenosti. Symbolizuje radost, životní optimismus, povzbuzuje paměť a zahání projevy únavy. Nechybí tak v naší zahradě narcisy, plazivé žluté růže, zlatobýl, vrbiny, řebříčky, gazánie, rudbekie či na jaře kvetoucí zlatý déšť a zákula. 50 Bílá je zástupcem všeho, co je čisté, podporuje tvořivost. Kromě drobných kvítků skalniček máme i bílé ibišky a můj oblíbený jasmín. Mám také moc ráda sedmikrásky poseté po celé zahradě. 51 45

PAP, Robert. Feng-shui v zahradě. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2008. 62 s. ISBN 978-80-7360448-6, s. 54. 46 Feng-šuej: dům a zahrada. Praha: Ikar, 2006. 288 s. ISBN 80-249-0719-4, s. 216. 47 WEBSTER, Richard. Zahrada podle feng-shui. 1. vyd. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2010. 152 s. ISBN 978-80-242-2692-7, s. 87. 48 Viz přílohy, obr. 7, 8. 49 Viz přílohy, obr. 9. 50 Viz přílohy, obr. 10 – 13. 51 Viz přílohy, obr. 14 – 18.

33

Růžová má ženský charakter a vztahuje se k emocím – nabízí podporu, ochranu a péči. Květinami ve všech možných odstínech růžové máme zahradu doslova posetou – k vidění jsou tmavě růžové pivoňky, plazivé růže, plaménky, rozchodníky, bergenie, surfinie, hrachor, čechrava, chryzantémy, samozřejmě i třešeň nebo pupeny meruněk atd.52 Modře kvetoucí rostliny posilují naši schopnost přijímat. Modrá je barvou touhy, oddanosti, samostatnosti a splnění povinností. Dokonce naplňuje duši klidem a vnitřní jistotou i při pocitu neřešitelné zátěže. Fialová je zase barva myšlenky, klidu a duchovna. Vztahuje se i k přemýšlení, intuici a péči o ostatní. Proto se modře a fialově kvetoucí rostliny objevují především v našem dvoře, kde máme posezení a sdílíme tuto část i s přáteli. Nejen zde lze spatřit drobné lobelky, skalničky, modřenec, chrpy, hrachor, kosatce, ibišky, šalvěj, plaménky, koniklece a mnohé jiné. 53 Zelená je pak barvou osvěžující, výživnou, symbolem naplnění, nových začátků a naděje. Přenáší pocity přátelství a sympatií. Kromě klasické zeleně v podobě stromů máme na zahradě keře a keříky jalovce, cypřišů, buxusů, tújí aj. či okrasné traviny – Liriope muscari, bohyšky, nebo bělotrn, připomínající bodlák. Když jsem byla malá, hrávala jsem si na zahradě celé dlouhé dny po všechny roční doby. Díky mnoha kusům dřeva, kterého bylo na zahradě dostatek, jsem se dokázala zabavit v jarních i letních dnech až do večera. Dřevo bylo narovnané kolem plotu a já v něm hledala nejvhodnější kusy pro své architektonické dovednosti. Vytvářela jsem si obydlí jak na zemi, tak ve větvích stromů. Stromy jsou pro mne i teď zdrojem síly a energie a hrozně ráda je objímám, vnímám tvar jejich kmenů, skvrny na kůře, větvení nebo křížení korun. Často kdekoliv v přírodě pozoruji z dáli tvary korun a vybavuji si i stejný tvar listů. Měnící se siluety stromů v západu slunce a večerní obloze ve mně odmalička evokují nové a nové věci, tvary a postavy. Představuji si, jak ze starého ořešáku vzadu v zahradě vykukuje shrbený loupežník s velkým kloboukem a malé jablůňky vypadají jako baletky. Věřím též, že stromy mají svého ducha. V dětských letech jsem mimo jiné pracně tvořila přístřeší pro ježky, mravence, ještěrky, hlemýždě a jakoukoli jinou „havěť“, kterou jsem našla. Vše jsem si zdobila rostlinami a květinami – vytvářela jsem z nich i záclony a ubrusy. Dalo to spoustu práce, než se mi dílo líbilo a byla jsem spokojená. Ostatně ani teď to není jinak – se 52 53

Viz přílohy, obr. 19 – 25. Viz přílohy, obr. 26 – 34.

34

vším, co vytvořím, musím být doopravdy spokojená, teprve potom to pro mne má hodnotu. Moc ráda jsem mamince pomáhala plet záhony, sázet květiny a také zeleninu. Pravdou je, že v období puberty pro mě byla pomoc na zahradě spíše povinností, pokud jsem neměla splněno, nemohlo se jít za kamarády. Zpočátku mě to unavovalo a někdy hodně štvalo, ale zvykla jsem si a dnes jsem tomu ráda. Maminčino heslo: „Nejprve povinnosti a potom zábava“ u mě odjakživa muselo platit a platí. Zahrada byla pro maminku útočištěm v dětství, stejně jako pro mne, proto máme k domovu a zahradě obě velmi silné pouto. Maminka je dodnes nadmíru pyšná na vše, co si sama vypěstuje a nedá dopustit na ovoce a zeleninu z vlastní zahrádky. Vždyť nic nechutná lépe, nežli vlastnoručně vypěstované ovoce a zelenina. Chuti a vůni čerstvě utrženého jablíčka, hrušky nebo rajčat se nic nevyrovná. Každý den, dlouhé hodiny maminka zahradu obhospodařuje a zkrášluje. Mnohdy padá únavou a bolí ji celé tělo. Já si této práce užívám vždy, když se vracím domů. Naše radost z odvedené práce je ale silnější než bolesti zad i únava. Práce na zahradě je nádherná tvůrčí činnost, která přináší radost a hodně vypovídá o nás samotných. Zahrada i práce na ní je pro mne relaxací a radostí. A jak říká moje maminka: „Člověk musí mít k zahradě i k práci lásku a musí ho to bavit, jinak to nemá smysl a pak je lépe nedělat nic.“ Proto každému, kdo o zahradu pečuje s láskou, přináší mnoho harmonie. „Citlivost, latentně přítomná v každém člověku, je důležitější než šikovnost. Jejím základem je láskyplná péče. Čím hlouběji pronikne do každého detailu, vztahu, vrstvy kontaktů, tím více objevujeme, angažujeme se, prohlubujeme své vztahy k místům a vrstvám kontextu, které jim dodaly formu. Duch místa živí přístup a činy těch, kteří ho řídí, stavějí, spravují a užívají. Opravdovost místa znamená mnoho.“54 S pokorou také vzpomínám na svoji milovanou prababičku Růženku, která naši zahradu milovala, celý život jí obhospodařovala spolu s pradědečkem, kterého jsem už nepoznala. Výměra zahrady je dnes přes 1000 m2, kdysi však mívala více – za dob mládí prababičky zasahovala ještě přes potok, kam prababička vypouštěla husy. Kus zahrady pak pradědeček věnoval obci.

54

DAY, Christopher. Duch a místo. 1. vyd. Šlapanice: ERA Group, spol. s.r.o., 2004. 276 s. ISBN 8086517-95-0, s. 17 – 18.

35

Každé místo si s sebou nese vlastní historii. Vytváří se dlouhým procesem, který je součástí růstu ducha v něm. „Čím více lidskosti – přístupu k místu jako daru – se na procesu podílí, tím oduševnělejší bude samotný proces i výsledné místo. Navíc, místa pro ducha musí být pravdivá. Čím více úrovní pravdy obsahují, tím více významů zprostředkují. Duch místa je podporován jeho atmosférou, jeho duší. Věci vytvořené člověkem jsou pro jiného člověka. Je v nich obsažen prvek dárcovství, ačkoliv velmi oslabený.“55 Prababička Růženka na zahradě sedávala, kdykoli to počasí dovolilo a říkávala, jak je to tu krásné a sledovala vítr v korunách kvetoucích stromů. Nikdy nezapomenu na její úsměv a pohlazení. Pro chudé lidi byla odjakživa zahrada zdrojem obživy a měli k ní úplně jiný vztah, než ho mají lidé dnes. U nás zahrada funguje po celé generace stejně – jak uměla pracovat a hospodařit v domácnosti a na zahradě prababička, tak to naučila i mou maminku a maminka zase mě. I když je dnes jiná doba, starost o domov i zahradu je pro mě i pro maminku stále stejná. „Čím více jsou při tom potřeba šikovné ruce, tím větší je zapojení srdce a tím silněji je prostor jeho účastí prosycen. Právě účast srdce dává místu duchovní smysl.“56 Když babička zemřela, začala střídavě na modřín v zahradě a střechu domu létat hrdlička, která zde sedí a vrká dlouhé hodiny po každý rok. Maminka i já věříme, že je hrdlička zpodobněním naší babičky, která je tak stále s námi a má nad námi ochranu. Je pravdou, že k nám místa promlouvají a vyzařují podprahová sdělení. Ovlivňují lidské chování, myšlení, postoje i nálady. Informace, které předávají, stojí na základních postojích, se kterými se místa plánují, stavějí, užívají a udržují. Hmatatelná péče o naše okolí má zásadní význam pro naše osobní i sociální zdraví. Podprahově tato sdělení všichni vnímáme a jsme jimi ovlivněni. Každým okamžikem žijeme v duchu místa, který nás ovlivňuje. My sami jej neustále přeměňujeme, podporujeme nebo s ním také bojujeme.57

55

DAY, Christopher. Duch a místo. 1. vyd. Šlapanice: ERA Group, spol. s.r.o., 2004. 276 s. ISBN 8086517-95-0, s. 20 – 21, 172, 245. 56 Tamtéž, s. 246. 57 Srov. DAY, Christopher. Duch a místo. 1. vyd. Šlapanice: ERA Group, spol. s.r.o., 2004. 276 s. ISBN 80-86517-95-0, s. 20 – 21, 172, 244.

36

Postupem času se naše zahrada měnila a krásněla k obrazu mému i maminky. Z míst, kde jsem si dříve hrávala, zmizela narovnaná polena, kamení, písek na stavbu domu i nehezké kusy železa. Zrodila se místa nová, se stromy, květinami, keři a mechem, kde s úžasem pozoruji motýly, ptáky a roztodivné druhy brouků. Stále je co měnit a zvelebovat. Stojí to spousty námahy, přemýšlení, práce, ale zahrada nám dělá jen radost. Člověk má největší radost ze všeho, co si sám vytvoří – to je dané. „Nejsou to ani architekti, plánovači či stavitelé, ale obyvatelé, kteří v daných místech žijí a dávají jim jejich ducha. Duch je důležitější než vzhled, ačkoli obojí je obvykle propojeno.“58 Kromě toho jsme s maminkou odměňovány chválou ostatních lidí za naši píli i nápaditost, se kterou vytváříme „život kolem sebe“ a to nás samozřejmě také těší. Naše zahrada je výjimečné místo, tak drahocenné a nenahraditelné, že ztratit ji by bylo tragédií.

58

DAY, Christopher. Duch a místo. 1. vyd. Šlapanice: ERA Group, spol. s.r.o., 2004. 276 s. ISBN 8086517-95-0, s. 19.

37

5.2. Land art na zahradě Zahrady mohou odrážet umělecký talent, dřímající v každém z nás. „Podle fengshui jsou umělecká díla důležitou součástí zahrady. Feng-shui pomáhá harmonizovat zahradu podle osobních potřeb každého z nás, proto daleko přesahuje „pouhé“ estetické hledisko.“59 Obecně vzato, land art mě uhranul od první chvíle, kdy jsem spatřila fotografie několika známých i neznámých umělců. Fascinuje mě i fenomén kruhů v obilí. Land art se pro mě stal úžasným prvkem jak zahradu zviditelnit, změnit, jak překvapit a nadchnout, jak udělat věci jinak. Protože musím od jara do podzimu sekat trávu, prvotním nápadem bylo vysečení nějakého tvaru, objektu. Vzala jsem to jako hru a pokusila jsem se mamince trochu přetvořit trávník. Tak vznikly série obrazců na určitých místech v zahradě. Hlavním symbolem pro land art se mi stala spirála a mandala. Do určité míry to byla i moje fascinace kruhovými objekty v obilí a samotná symbolika kruhu. „Spirály hrají důležitou roli i ve feng-shui. Symbolizují neustávající tok života. Energie se pohybuje jakožto vlnění dovnitř a ven z ní. V zahradě můžeme spirálu napodobit z rostlin nebo kamenů. Určitou technikou sekání můžeme spirálu vyrobit i v trávníku“,60 což jsem se koneckonců snažila vytvořit i já. Nevytvořila jsem však opravdovou spirálu, nýbrž kruhy kolem naší staré jabloně. Po dva až tři týdny jsem pak nechala trávu dorůst a posléze kruhy vysekávala znovu, Dosáhla jsem tak kruhových útvarů, které měly střídavě krátkou a delší výšku střihu trávy. 61 Mandala je ve své podstatě posvátný kruh, náboženský obraz světa, symetrický diagram. Mimo jiné je i symbolem a nástrojem ve feng-shui. Nelze s jistotou říci, že mandaly pocházejí pouze z buddhismu, jelikož při pokusech o nalezení původního pramene se zjistilo, že kromě Tibetu a celého indického subkontinentu byly známy již kolem roku 202 př. n. l. také v severozápadní Číně. Existují různé druhy mandal a různá užití, nejčastějším je rituální vizualizace. Klasicky se mandala tvoří prosypáváním obarveným pískem či rýží do geometrických tvarů v kruhu. Mandala může označovat i jednoduché kruhy nebo kotouče, které

59

PAP, Robert. Feng-shui v zahradě. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2008. 62 s. ISBN 978-80-7360448-6, s. 5. 60 Feng-šuej: dům a zahrada. Praha: Ikar, 2006. 288 s. ISBN 80-249-0719-4, s. 249. 61 Viz. Přílohy, obr. 35 – 37.

38

obsahují posvátný střed nebo pro něj vytvářejí podklad. 62 Marion a Werner Tiki Künstenmacher ve své knize uvádí, že je mandala symbolem, který se nachází ve všech kulturách a v přírodě. Nejstarší mandaly světa prý pocházejí ze starší doby kamenné, jsou vyryty ve skalách a staré 25 000 let. V symbolice mandal je možné nalézt bezpečí ve svém středu – dohromady tvoří mandala celek a tedy i úplnost.63 V rámci land artu jsem však mandalu pojala netradičně a více přírodně bez jakéhokoli náboženského podtextu, pouze z hlediska fantazie a myšlenkových pochodů. Napadlo mě vytvořit mandalu pomocí sesbíraných okvětních lístků. Vznikla barevná květová mandala o průměru asi jednoho metru.64 Uvnitř mandaly se objevuje i obrazec spirály. Abych okvětní lístky posléze dobře shrabala z trávníku, vysypávala jsem je na plátno, což se mi podařilo velmi dobře pod květy zamaskovat a nebylo vůbec nic znát. Během této tvorby jsem vymýšlela i jiná landartová řešení, například kromě vysečení kruhů kolem jabloně jsem sekala i pásy a malé čtverce v trávníku65, inspirovaná Andym Goldsworthym jsem vystříhávala klasickými nůžkami na papír lidskou postavu do pláně sedmikrásek v zahradě. 66 Podle Richarda Longa jsem vytvořila jednoduchou čáru z trávy tak, že jsem vysekla zahradu a uprostřed cesty nechala nevysečenou „čáru“. 67 Anebo jsem naplnila vodou kbelíky a nechala je ve tvaru květiny stát na slunném místě po dobu dvou týdnů, tráva pod nimi zežloutla a mezi kbelíky vyrostla nová. Do odumřelé trávy jsem pak nasypala okvětní lístky květin.68 Na dvoře jsem tvořila z kamenů útvar v záhonku, za který jsem od sousedek sklidila nemalý obdiv.69 Také se mi povedlo najít přírodní land art, když jsem vytrhávala trávu z mezer kachlí na dvorku, po níž zbyly obrysy z hlíny. 70 Vše jsem za asistence své sestry dokumentovala. Nejlepší nápad na land art se mi rodil v hlavě během celého jara, kdy jsem přemýšlela o vytvoření mandal na plot. Materiálem mi bylo vrbové proutí z vrb, které nám rostou u potoka před domem. Jak jsem později zjistila, vrba je nejen údajně 62

Srov. BRAUEN, Martin. Mandala: Posvátný kruh tibetského buddhismu. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 1998. 150 s. ISBN 80-7207-145-9, s. 11. 63 Srov. KÜNSTENMACHER, Marion. Mandaly a tajemství barev. Olomouc: Fontána, 2010. 162 s. ISBN 978-80-7336-605-6, s. 6. 64 Viz. Přílohy, obr. 38 – 40. 65 Viz. Přílohy, obr. 41. 66 Viz. Přílohy, obr. 42. 67 Viz. Přílohy, obr. 43. 68 Viz. Přílohy, obr. 44 – 46. 69 Viz. Přílohy, obr. 47 – 49. 70 Viz. Přílohy, obr. 50.

39

nejstarším stromem světa, ale ve feng-shui i symbolem půvabu. Ztělesňuje princip jin a na zahradě je považována za nejlepšího vodiče energie čchi. 71 Nejprve jsem pracně vrby sestříhala a proutí si navozila v kolečkách k plotu.72 Ze třech až čtyř proutků jsem si vytvořila svazek, který jsem postupně od středu kruhu naplétala na plot vždy směrem dovnitř a ven skrze otvory v plotě. Proutí k mému překvapení nepotřebovalo žádná uchycení a drželo jak pevně na plotě, tak i v požadovaném tvaru. První vytvořený kruh byl vyloženě zkušební, další naplétání mi šlo už lépe od ruky. 73 Kruhy jsem pletenci vrby spojila a vytvořila tak iluzi navíjení se kruhů vzájemně do sebe. Měla jsem v úmyslu naplést pět kruhů různých velikostí vedle sebe. Nakonec jsem však pletení podlehla na tři dny a vytvořila tak neobvyklé dílo skoro po celém plotě. Úžasná byla i zpětná vazba – mé dílo nadšeně obdivovali sousedé, kolemjdoucí, cyklisté, jež projížděli kolem zahrady i lidé v autech na silnici, kteří brzdili či zastavovali, aby mohli land art shlédnout.74 Celé toto pozdvižení trvalo dva měsíce a ještě dnes vyvolává témata k debatám. Nezaznamenala jsem žádnou negativní reakci, dokonce ani od největších místních mrzoutů, což ve mně zanechalo dobrý pocit z odvedené práce a hlavně radost a úsměvné vzpomínky. Celou mou práci každý den dychtivě fotograficky dokumentovala moje teta a zkušená žurnalistka v jedné osobě, Verunka. V dalších nadcházejících měsících jsem mandaly na plotě dále fotila a pozorovala tak jejich změny vlivem počasí. Dokonce přežily i zimu a stále drží na plotě, kde zůstanou, dokud si příroda nevezme vrbové proutí zpět.75 Na podzim jsem vyráběla kruhy z listí, kterého máme touto dobou na zahradě obrovské množství. Listí jsem jednoduše shrabala do tvarů kruhů mezi hrušní, slivoní a třešní. Další prvek jsem přidala posléze – podobně jako na plotě jsem nechala jakoby se největší kruh rozplétat a vytvořila jsem tak iluzi spirály. 76 Jelikož se v tomto období sklízí i jablka, využila jsem množství tohoto ovoce na zahradě, poskládala je do kruhových tvarů na trávník a následně fotografovala ve spolupráci s maminkou.77 71

Srov. Feng-šuej: dům a zahrada. Praha: Ikar, 2006. 288 s. ISBN 80-249-0719-4, s. 235. Viz. Přílohy, obr. 51 73 Viz. Přílohy, obr. 52, 53. 74 Viz. Přílohy, obr. 54 – 61. 75 Viz. Přílohy, obr. 62 – 65. 76 Viz. Přílohy, obr. 66 – 69. 77 Viz. Přílohy, obr. 70 – 74. 72

40

6. Papír jako artefakt Jako výtvarný prostředek oplývá papír mnoha vlastnostmi a možnostmi využití. Je tvárný a velmi přizpůsobivý. Pro novou uměleckou kategorii se vžil termín „Paper Art“ (umění papíru), který pojímá papír jako médium „svého druhu“. Pracuje přímo s papírovinou a využívá klasických papírenských technologií. Vznikají tak autorské papíry, autorské knihy, instalace či sochy. Paper Art v celé šíři zahrnuje i díla tvořená vrstvením, kolážováním, dekolážováním papíru apod. Dle slov Iny Kunz, se kterými se plně ztotožňuji, „však nejvíce fascinuje výroba ručního papíru. Je absolutním počátkem kreativní práce s médiem, jakým je papír. Je tak vytvořena základna, od níž se odvíjejí nové možnosti: stará hmota použitého papíru se může stát znovu surovinou, z níž je možné vytvářet věci nové. Podstatou této činnosti je umožnit starému papíru proměnu v nový. Ručně vyráběný papír má zcela svéráznou strukturu, na omak je nestejnoměrný a má charakteristickou vůni. Tento papír je možné lisovat, mačkat, muchlat, skládat, ohýbat, napínat, stříhat, trhat, škubat, lepit, opalovat a pálit. Je možné na něj psát, malovat a kreslit, potiskovat nebo z něj vytvářet umělecká díla a pak jej znovu zpracovat na vláknitou kaši a znova použít.“ 78 Neopakovatelným zážitkem je pro každého nadšence i samotný proces výroby a posléze radost z vytvoření vlastního autorského papíru. Výroba papíru mě uchvátila okamžitě, když jsem se s ní setkala v rámci jednoho předmětu na pedagogické fakultě. Pohltila mě natolik, že jsem následně každým dnem svého volného času chodila do papírenské dílny na fakultě a zkoušela při výrobě do papíroviny vmíchávat všemožné přírodniny. Od květin, okvětních lístků, listů ze stromů přes šípky a černý bez, které sloužili i jako přírodní barviva, po kůru citrusových plodů, jablka, skořici a další koření. Vytvořila jsem tak desítky krásně voňavých ručních papírů, které jsem následně užila pro osobitou tvorbu narozeninových či jiných přání. Důvodem, proč jsem si ke své práci vybrala papír, není jen zážitek a radost z tvorby, ale i odkaz, jaký papír umožňuje. Název papír jako artefakt je naprosto výstižný – v mé práci je artefaktem materiálů, které mě od dětství obklopují, prostředí, v němž jsem vyrostla a do nějž se stále vracím. Dalo by se říci, že je tak i artefaktem mé duše. 78

KUNZ, Ina. Ruční papír jednoduše a tvořivě. Uherské Hradiště: CFA+H s.r.o., 2000. 53 s. ISBN 80902637-5-5, s. 3.

41

Listy se prezentují samy o sobě – jsou mými autorskými papíry. Papír vychází z přírody a souvisí i s Čínou jakožto zemí jeho původu, zemí kde lidé žijí s přírodou v harmonii a kde se zrodilo i učení feng-shui, které popisuji na předchozích stránkách. Artefaktem jsou i fotografie land artu, zprostředkované jak jinak než skrze papír.

6.1. Vlastní výroba papíru

Jelikož jsem měla s výrobou papíru předchozí zkušenost z fakulty, těšila jsem se, až tuto tvorbu okusím v prostředí svého domova. S přípravami jsem začínala v půli loňského léta. Díky příjemnému teplému počasí jsem plánovala výrobu papíru venku, což je obrovská výhoda, především kvůli prostoru. Během tvorby land artu jsem si, sic od starého, avšak zkušeného souseda – stolaře nechala zhotovit papírenský rám/formu, skládajícího se z rámu nabíracího, síťového a rámu krycího, který udává formát papíru. Na vyhotovení rámu jsem nervózně čekala neuvěřitelné dva týdny. Když byl konečně hotov, pomocí sponkovací pistole a asistence sousedky Květy jsem na nabírací rám napínala okenní síť. Povedlo se a síť byla pevně napnuta a přichycena, rám byl nachystaný. 79 Zbývala výroba papíroviny. Pro tu je nejlepší celulóza (buničina)80. Buničina není v obchodech běžně dostupná, a tak je složité ji získat. Lze použít i jakýkoliv starý papír, papírové výrobky (kapesníky, ubrousky) nebo kterýkoliv produkt, obsahující celulózu. Já jsem však měla štěstí a arch buničiny mi byl věnován. Tento arch jsem nejdříve nařezala na formáty A4 a posléze trhala na malé kousky. Zkoušela jsem buničinu i nastříhat, avšak ostré hrany buničiny po nůžkách se neroztřepí, a tak je přece jen lepší ji roztrhat. Takto roztrhaný papírový materiál jsem namočila do kbelíku s vodou a nechala několik minut stát.81 V literatuře se uvádí rozmočení papírového materiálu v rozmezí 16 až 24 hodin. Buničinu však není nutné tak dlouho máčet, je velmi nasákavá a téměř okamžitě rozmočená. Kromě buničiny jsem si již dříve přichystala i papírovinu z rozmočených ubrousků i papírových obalů na vejce.

79

Viz Přílohy, obr. 75. Celulóza (buničina) je chemicky nedefinovaná směs látek s převahou celulosy. Celulosa je nejrozšířenější látkou vyskytující se v rostlinách. Nejčistší je např. v chmýří bavlny – cca 90% celulosy. 81 Viz Přílohy, obr. 74. 80

42

Změklá papírovina se poté dále rozmělní, a to buď ručně nebo pomocí mixéru či elektrické vrtačky s nástavcem, jaký se používá pro míchání barev. Maminka mi pro tuto práci obětovala stařičký kuchyňský mixér, kterým vznikla jemná papírová kaše. 82 Do této kaše se dle tradiční výroby mohou vmíchávat klížidla. Pro domácí výrobu to však není nutností. Podle školních postupů jsem přidala lepidlo na tapety pro lepší pevnost papíru. K vlastnímu výrobnímu procesu je potřeba kádě. Důležité je, aby byla dostatečně hluboká a aby bylo možné do ní ponořit nabírací rámeček. Pro formát A4 by měla být nádoba hluboká 30 až 50 cm. Přesně takovou jsem v garáži našla i já a tak se stala mou papírenskou kádí. Pak už zbývá samotný proces výroby – do kádě s vodou se přidá tekutá papírovina, rozmíchá se rukou, ponoří se nabírací forma s krycím rámem. Do papíroviny v kádi jsem přidávala i různé přírodní materiály, rostliny a plody, jež jsem během celé práce sbírala a sušila, používala i při tvorbě land artu, a které to samozřejmě umožňovaly. 83 Rám se směrem zezadu dopředu či naopak z kádě vyjme. Ve vodorovné poloze se pak lehkým vibrováním pohybuje formou, aby se spojily vlákna papíroviny. Díky přírodním materiálům v papírovině zůstávala na sítu rámečku postupně papírová hmota s kousky travin, květů, jablek aj.84 Aby mohla voda z rámu odtékat, je nutné jej přidržet mírně našikmo. Na pracovní stůl jsem si připravila ručník jako podložku. Na ručník předem navlhčené bavlněné plátno. Poté se musí opatrně sejmout krycí rám ze síta. Nabírací rám se otočí síťkou dolů a valivým pohybem (např. pomocí tiskařského válečku) jej přitiskneme k plátnu. Přebytečnou vodu jsem vysušovala pomocí savé houby. Papír by měl přilnout k plátnu, což se mi ovšem při výrobě vůbec nedařilo. Zde platí v jistém slova smyslu citát Roberta Morrise: „Jednoduchá forma ještě nemusí nutně znamenat jednoduchost v zakoušení.“85 Papír mi zůstával na síti buď celý, nebo se od něj odlepoval velmi pomalu a zároveň se trhal. Z veselé práce, která mi ve škole šla rychle od ruky, se stával denně několikahodinový a nervově náročný boj o stvoření alespoň jednoho archu papíru. Dodnes mi není zcela jasné, proč se mi nedařilo papír od 82

Viz Přílohy, obr. 76, 77. Viz. Přílohy, obr. 78. 84 Viz. Přílohy, obr. 79. 85 MARZONA, Daniel. Minimalismus. Praha: Taschen/Slovart, s.r.o., 2005. 96 s. ISBN 80-7209-670-2, přebal knihy. 83

43

síta odlepit. Na vině nejspíš bude špatně zvolená síť rámu. Práce se takto protáhla do podzimu a několik kusů ručního papíru bylo vytvořeno ještě letos na jaře. Tato výroba probíhala již v naší stísněné koupelně, jelikož chladné počasí neumožňovalo tvorbu venku. Výroba posledních papírů už byla celkem rychlá, papír se od sítě odlepoval sic pomaleji, ale netrhal se. Po postupném a pomalém odstraňování síta papír nakonec přilnul ke kusu plátna. Dle tradiční ruční výroby papíru se může na sebe naskládat i pět pláten s papírem. Potom se doporučuje proložit stoh kusem plsti a zase dále střídavě pokládat listy papíru a plsti. Na vzniklý stoh se posléze položí stejně velká krycí deska a celý stoh se vsune do vřetenového lisu. Vylisuje se tak přebytečná voda a plátna s papírem se pověsí a nechají sušit. Jelikož nemám plst ani vřetenový lis, postupovala jsem obvyklým způsobem, tak, že jsem plátna s papírem hned věsila a sušila. Za sucha se listy od plátna dobře oddělují. Při domácí výrobě se hotové usušené papíry lehce navlhčí mechanickým rozprašovačem, proloží se čistým savým papírem a zatíží se. Savý papír je nutné často vyměňovat. Papír tak postupně uschne a díky zatížení zůstane rovný a nezkroucený. Na tento postup jsem však přišla příliš pozdě. Papíry jsem nechala pořádně usušit, avšak bez navlhčení je zatížila a dala asi na dva týdny lisovat. Nepodařilo se mi tak papíry dostatečně vylisovat – stále byly po stranách zkroucené. Situaci jsem vyřešila vyžehlením papírů žehličkou přes plátno. Stálo to spousty námahy i času, protože většina mých papírů je silná na tloušťku, a tak šlo žehlení hůře. Papíry jsou ale nakonec relativně rovné. Na celou jejich výrobu jsem použila buničinu, jen některé kusy papíru obsahují i papírovinu z rozmočených obalů na vejce. Většina autorských papírů plně nebo částečně koresponduje s vytvořeným land artem a jsem na ně patřičně hrdá.86

86

Viz. Přílohy, obr. 80 – 89.

44

7. Využití land artu, výroby ručního papíru, učení feng-shui a mandal v pedagogické praxi

Land art funguje skvěle jako výtvarná akce v přírodě. Myslím si, že pro žáky základních i středních škol je to jeden ze způsobů jak zapojit fantazii a přemýšlet o přírodě kolem sebe, svépomocí ji proměňovat a zároveň se přírodou nechat inspirovat. Není potřeba radikálních zásahů, postačí jednoduchý nápad, řešení. Výroba ručního papíru při použití dobrého nabíracího rámu není složitá. Žáci i studenti se o historii a výrobě papíru dozvídají teoreticky. V praxi si mohou vyzkoušet tradiční výrobu ručního papíru jak ve škole, tak i ve workshopech, každoročně pořádaných například velkolosinskou papírnou. Spojení s

prohlídkou papírny i

dobových papírenských strojů představuje neopakovatelný zážitek a vnáší nový pohled na papír, s nímž se setkáváme každý den. Výroba ručního papíru umožňuje novou, kreativní a osobitou práci. Každý kus je originál – má svou strukturu i vůni. Feng-shui je možnost, jak vidět přírodu kolem sebe v jiném rozměru. Každý, kdo se tímto učením začne blíže zabývat, poznává souvislosti, které dříve neviděl. Fengshui je učení složité a těžko popsatelné, ale zajisté zajímavé pro pochopení krajiny i domova, uspořádání dílčích prvků a věcí v našem životě, stejně jako vytváření jakéhosi uzdravujícího prostředí a schopnosti změny. Dle mého názoru dobrý a inovativní způsob zamyšlení žáků nad souvislostmi přírody a života. Co se mandal týče, jsou známy meditace a terapie mandalami. Jak jsem zmiňovala v kapitole 5, mandaly jsou posvátné, rituální či magické kruhy. Terapie mandalou jako symetrického vzoru přenáší harmonii, dodává klid, sílu a energii. Jedná se o jednoduché krouživé malování mandaly a meditováním kolem jejího středu, jež funguje zároveň jako hra a přináší i legraci. Střed vypovídá hodně o samotném malíři, oživuje jeho touhu po seberealizaci a zároveň jej zdokonaluje. V rozdílných situacích vyvolává rozdílné reakce. „Kdo maluje mandalu, vydává se na cestu, i když každý postupuje různě daleko a vytváří si zcela individuální zkušenosti.“87

87

DAHLKE, Ruediger. Mandaly léčí – Terapie mandalou. Olomouc: Fontána, 1999. 240 s. ISBN 97880-7336-628-5, s. 30.

45

Terapeutické využití mandal souvisí i s využitím pedagogickým. Učitelé přinášejí léčivé účinky tím, že nechávají žáky malovat mandaly. Klíčovou zkušeností na poli terapie je, že děti malují mandaly samy od sebe, a to zevnitř ven, jsou klidnější a lépe se soustředí, což je pro vyučování velmi důležité. Je známo mnoho kladných zkušeností s mandalami a jejich vzrůstající obliby u pedagogů v různých školkách i školách. Mandaly pomáhají žákům upevňovat jejich osobnost a přivést je na cestu života, avšak objevuje se domněnka, že jsou mandaly v pedagogické oblasti stále podceňovány. Rozhodně však stojí za to, takovou terapii mandalou vyzkoušet se žáky i studenty a posléze pozorovat jejich reakce a zavést i skupinovou diskuzi, nejen o psychologickém hledisku.

46

8. Závěr

Tvorba land artu pro mne byla něčím novým, zajímavým a velmi mne bavila. Přišla jsem tak na řadu možností, jak si „pohrát” s okolním prostředím a využít k tomu nejrůznější přírodní materiál. Okusila jsem, jak jednoduchá forma dokáže oslovit, povzbudit i podnítit. Zároveň byl land art podívanou i pro lidi kolem mě, umožnil jim nalézt neznámou formu umění, nové poznatky a hlavně být do jisté míry součástí vzniklého díla. Celá tvorba pro mne byla nezapomenutelným zážitkem a v budoucnu bych se land artu chtěla věnovat hlouběji a zapojit do procesu tvorby co nejvíce lidí, kteří by pociťovali stejné uvolnění, radost a společnými silami vytvořili neobvyklé a úchvatné dílo až za hranice fantazie. Ani při tvorbě ručního papíru nejsme nijak omezeni. Paper art se nemusí týkat pouze výroby ručního papíru - zahrnuje jakoukoliv uměleckou tvorbu s papírem, velkolepou i banální a přece krásnou. Ruční papír mne však zaujal tradičním výrobním procesem, ale i možností tvořit a vyrábět osobité artefakty s odrazem nejen své duše – kusem mě samotné a všeho co mám ráda, všeho, čehož jsem součástí a co je součástí mě na milovaném místě, kterým je moje zahrada, za přítomnosti milovaných lidí. Tyto myšlenkové pochody mě vedly až k učení feng-shui, ve kterém jsem našla do určité míry podstaty i souvislosti mnoha věcí ve svém životě, což je pro mne poznáním a přínosem.

47

9. Přílohy

Všechny fotografie v přílohách jsou mé vlastní dokumentace rostlin, zahrady i tvorby land artu. Některé byly pořízeny za asistence mojí maminky, přítele, sestry Alenky a tety Veroniky, proto je jejich autorství uvedeno v popisku každé fotografie.

48

Obr. 1, 2, 3 – Richard Long: Ukázky z děl

49

Obr. 4 – Andy Goldsworthy: Ukázka z díla

Obr. 5, 6 – Pavel Ryška: Ukázka z tvorby

50

Obr. 7 - Javor dlaňolistý Atropurpureum – červený u plotu naší zahrady Foto: Michaela Kissová, 2011

51

Obr. 8 - Červená růže na záhonku v zahradě Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 9 - Gazánie Foto: Michaela Kissová, 2011

52

Obr. 10 Žluté plazivé růže ve dvoře Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 11 Rudbekie/třapatka u plotu naší zahrady Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 12 Vrbina tečkovaná Foto: Michaela Kissová, 2011

53

Obr. 13 - Zlatý déšť Foto: Michaela Kissová, 8. duben 2012

54

Obr. 14 - Jasmín Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 15 - Jasmín – detail květu Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 16 - Bílý ibišek Foto: Michaela Kissová, 2011

55

Obr. 17 - Rožec plstnatý – sklanička jež kvete celé léto a zdobí náš dvůr Foto: Michaela Kissová, Červenec 2011

Obr. 18 - Sedmikrásky v zahradě Foto: Michaela Kissová, 2011

56

Obr. 19 Pivoňky Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 20 Surfinie v okenních truhlících Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 21 Růžová plazivá růže Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 22 Plamenky na našem dvoře tvoří koberce Foto: Michaela Kissová, 2011

57

Obr. 23 - Pupeny meruněk Foto: Michaela Kissová, 8. duben 2012

Obr. 24 – Hrachor Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 25 - Čechrava Foto: Michaela Kissová, 2011

58

Obr. 26 Modré plaménky / Clematis Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 27 Fialové plaménky / Clematis Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 28 Modro-fialový ibišek Foto: Michaela Kissová, 2011

59

Obr. 29 Erinus alpinus – skalnička jež tvoří koberce Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 30 Růžovo fialové skalničky Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 31 Modré kosatce na zahradě Foto: Michaela Kissová, 2011

60

Obr. 32 - Koniklec Foto: Michaela Kissová, 8. duben 2012

Obr. 34 - Fialové chryzantémy u plotu Foto: Michaela Kissová, 2011

Obr. 33 - Surfinie Foto: Michaela Kissová, 2011

61

Obr. 35 - Land art: Kruhy kolem jabloně. Foto: Petr Nečas, 22. květen 2011

Obr. 36 - Land art: Kruhy kolem jabloně. Foto: Michaela Kissová, 22. květen 2011

62

Obr. 37 - Land art: Kruhy kolem jabloně. Foto: Michaela Kissová, 5. červen 2011

Obr. 38 - Land art: Květová mandala. Foto: Michaela Kissová, 1. září 2011

63

Obr. 39 – Land art: Květová mandala. Foto: Michaela Kissová, 1. září 2011

Obr. 40 – Land art: Květová mandala. Foto: Michaela Kissová, 1. září 2011

64

Obr. 41 – Land art: Pásy. Foto: Michaela Kissová, 21. květen 2011

Obr. 43 - Land art: Čára. Foto: Michaela Kissová, 22. květen 2011

Obr. 42 - Land art: Postava v sedmikráskách. Foto: Michaela Kissová, 21. květen 2011

65

Obr. 44 Land art: Květina. Foto: Michaela Kissová, 21. květen 2011

Obr. 45 Land art: Květina. Foto: Alena Kissová, 5. červen 2011

Obr. 46 Land art: Květina. Foto: Michaela Kissová, 5. červen 2011

66

Obr. 47 Land art: Záhon na dvoře. Foto: Michaela Kissová, 31. srpen 2011

Obr. 48 Land art: Záhon na dvoře. Foto: Michaela Kissová, 31. srpen 2011

Obr. 49 Land art: Záhon na dvoře. Foto: Michaela Kissová, 31. srpen 2011

67

Obr. 50 - Přírodní land art na dvorku. Foto: Michaela Kissová, červen 2011

68

Obr. 51 - Land art: stříhání vrby Foto: Alena Kissová, 10. srpen 2011

Obr. 52 – Land art: naplétání kruhů Foto: Michaela Kissová, 10. srpen 2011

Obr. 53 - Land art: naplétání kruhů Foto: Veronika Kolesárová, 10. srpen 2011

69

Obr. 54 Land art na plotě. Foto: Michaela Kissová, 10. srpen 2011

Obr. 55 Land art na plotě. Foto: Michaela Kissová, 10. srpen 2011

Obr. 56 Land art na plotě. Foto: Michaela Kissová, 10. srpen 2011

70

Obr. 57 - Land art na plotě Foto: Veronika Kolesárová, 10. srpen 2011

Obr. 58 - Land art na plotě. Foto: Veronika Kolesárová, 10. srpen 2011

71

Obr. 59 - Land art na plotě. Foto: Veronika Kolesárová, 10. srpen 2011

Obr. 60 - Land art na plotě. Foto: Veronika Kolesárová, 10. srpen 2011

72

Obr. 61 Land art na plotě – kolemjdoucí. Foto: Veronika Kolesárová, 10. srpen 2011

Obr. 62 Land art na plotě. Foto: Michaela Kissová, 15. srpen, 2011

Obr. 63 Land art na plotě. Foto: Michaela Kissová, 17. říjen, 2011

73

Obr. 64 - Land art na plotě. Foto: Michaela Kissová, 8. duben 2012

Obr. 65 - Land art na plotě. Foto: Michaela Kissová, 8. duben 2012

74

Obr. 66, 67, 68, 69 – Land art: kruhy z listí Foto: Michaela Kissová, 17. říjen, 2011

75

Obr. 70 Land art: kruhy z jablek Foto: Michaela Kissová; Alena Kissová, 18. říjen, 2011

Obr. 71 Land art: kruhy z jablek Foto: Michaela Kissová; Alena Kissová, 18. říjen, 2011

Obr. 72 Land art: kruhy z jablek Foto: Michaela Kissová; Alena Kissová, 18. říjen, 2011

76

Obr. 73 - Land art: kruhy z jablek Foto: Michaela Kissová; Alena Kissová, 18. říjen, 2011

Obr. 74 - Land art: kruhy z jablek Foto: Michaela Kissová; Alena Kissová, 18. říjen, 2011

77

Obr. 75 Nabírací rám Foto: Michaela Kissová, Červen 2011

Obr. 76 Natrhaná a namočená buničina v kbelíku s vodou Foto: Michaela Kissová, Červen 2011

Obr. 77 Rozmělněná papírová kaše z buničiny v kbelíku s vodou Foto: Michaela Kissová, Červen 2011

78

Obr. 78 – Sušené okvětní lístky žlutých růží, červených a růžových růží, růžových pivoněk, fialových a modrých plaménků, sedmikrásky a tráva, ze kterých jsem tvořila mandalu a vyráběla z nich papíry Foto: Michaela Kissová, Duben 2012

Obr. 79 - Papír na nabíracím rámu s okvětními lístky pivoňky a růže Foto: Michaela Kissová, Duben 2012

79

Obr. 80 - Papír s vrbovým proutím Foto: Michaela Kissová, Duben 2012

Obr. 81 – Papír alá Mandala z okvětních lístků růží, pivoněk a plaménků Foto: Michaela Kissová, Duben 2012

80

Obr. 82 - Papír alá mandala z okvětních lístků růží, pivoněk a plaménků Foto: Michaela Kissová, Duben 2012

Obr. 83 - Papír z okvětních lístků pivoněk a růží Foto: Michaela Kissová, Duben 2012

81

Obr. 84 - Papír z okvětních lístků plaménků Foto: Michaela Kissová, Duben 2012

Obr. 85 - Papír se sedmikráskami Foto: Michaela Kissová, Duben 2012

82

Obr. 86 – Papíry z jablíček Foto: Michaela Kissová, Duben 2012

Obr. 87 – Papíry z jablíček Foto: Michaela Kissová, Duben 2012

83

Obr. 88 - Papír z okvětních lístků žluté růže Foto: Michaela Kissová, Duben 2012

Obr. 89 - Papír z okvětních lístků žluté růže s příměsí béžové papíroviny Foto: Michaela Kissová, Duben 2012

84

10. Seznam použitých zdrojů 10.1.

Literatura

BRAUEN, Martin. Mandala: Posvátný kruh tibetského buddhismu. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 1998. 150 s. ISBN 80-7207-145-9. DAHLKE, Ruediger. Mandaly léčí: Terapie mandalou. Olomouc: Fontána, 1999. 240 s. ISBN 978-80-7336-628-5 DAY, Christopher. Duch a místo. 1. vyd. Šlapanice: ERA Group, spol. s.r.o., 2004. 276 s. ISBN 80-86517-95-0. DEMPSEY, Amy. Umělecké styly, školy a hnutí. 1.vyd. Praha: Slovart, s.r.o., 2002. 304 s. ISBN 80-7209-402-5. Feng - šuej dům a zahrada. Praha: Ikar, 2006. 288 s. ISBN 80-249-0719-4. GRYGAR, Štěpán. Konceptuální umění a fotografie. 1. vyd. Praha: AMU, 2004. 119 s. ISBN 80-7331-014-7. HALE, Gill. Feng-šuej ve vaší zahradě. Praha: Svojtka & Co., 2003. 96 s. ISBN 807237-699-3. HAVLÍČKOVÁ, Gabriela. Ruční výroba papíru. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 96 s. ISBN 80-251-0295-5. KOCMAN, H. Jiří. Médium papír. 1. vyd. Brno: Vutium, 2000. 87 s. ISBN 80-214 1551-7. KOHOUTEK, Vojtěch. Obecní samospráva z roku 1525 za panství kartuziánů v obcích Dolany, Jívová, Loučany, Moravičany, Tovéř. Loučany: Obecní úřad, 1991. 21 s. KUNZ, Ina. Ruční papír jednoduše a tvořivě. Uherské Hradiště: CFA+H s.r.o., 2000. 53 s. ISBN 80-902637-5-5. KÜNSTENMACHER, Marion. Mandaly a tajemství barev. Olomouc: Fontána, 2010. 162 s. ISBN 978-80-7336-605-6 LISICKÁ, Helena. Ze stařenčina fěrtůšku: Pověsti z Dolany a okolí. Dolany: Obecní úřad, 1994. 60 s. MARZONA, Daniel. Minimalismus. Praha: Taschen/Slovart, s.r.o., 2005. 96 s. ISBN 80-7209-670-2 PAP, Robert. Feng-shui v zahradě. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2008. 62 s. ISBN 978-80-7360-448-6.

85

Rok v zahradě. 1. vyd. Praha: Reader’s Digest Výběr, 2002. 480 s. ISBN 80-86196-37-2 ŠEVČÍK, Jiří - MORGANOVÁ, Pavlína - DUŠKOVÁ, Dagmar. České umění 1938 1989: programy, kritické texty, dokumenty. Antonín Kopp. 1. vyd. Praha: Academia, 2001. 522 s. ISBN 80-200-0930-2. ŠMEJKAL, František. Návraty k přírodě, 1981. In: ŠEVČÍK, Jiří – MORGANOVÁ Pavlína - DUŠKOVÁ, Dagmar. České umění 1938 - 1989: programy, kritické texty, dokumenty. Antonín Kopp. 1. vyd. Praha: Academia, 2001. 522 s. ISBN 80-200-0930-2. WEBSTER, Richard. Zahrada podle feng-shui. 1. vyd. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2010. 152 s. ISBN 978-80-242-2692-7. ZAREMBA, Nicole - HOLITZKA, Klaus. Feng-šuej v praxi: Použití barev, obrazů a symbolů pro bydlení. Olomouc: Fontána, 2004. 181 s. ISBN 80-7336-189-2. ZELENÝ, Karel. Přesahy - Abeceda jako land art. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové. Pedagogická fakulta. Katedra výtvarné kultury, 2008. 64 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Štěpán Málek, akad. soch.

10.2.

Internet

Andy Goldsworthy Digital Catalogue. [online]. 2001-2006 [cit. 2012-04-18]. Dostupný na WWW: http://www.goldsworthy.cc.gla.ac.uk/image/?id=ag_02945&backimg=ag_02944&t= Artist/Naturalist Pages. Andy Goldsworthy. Morning - earth [online]. 2012 [cit. 201203-20]. Dostupný na WWW: http://www.morningearth.org/artistnaturalists/an_goldsworthy.html Feng-shui. Aura-soma [online]. c2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupný na WWW: http://www.harmonizace.com/web/page/13-feng-shui.aspx#vztahy GLENN, Martina. Land Art. Artmuseum [online]. c2009 [cit. 2012-03-20]. Dostupný na WWW: http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=150. GLENN, Martina. Robert Smithson. Artmuseum [online]. c2009 [cit. 2012-03-23]. Dostupný na WWW: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=397 GLENN, Martina. Richard Long. Artmuseum [online]. c2007 [cit. 2012-03-23]. Dostupný na WWW: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=1372 GLENN, Martina. Christo a Jeane-Claude. Artmuseum [online]. c2009 [cit. 2012-0323]. Dostupný na WWW: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=121 86

HÁJEK, Václav. Miloš Šejn. Artlist: databáze současného umění [online]. c2006-2011 [cit. 2012-03-23]. Dostupný na WWW: http://artlist.cz/?id=539 HLAVÁČEK, Ludvík. Land art. Artlist: databáze současného umění [online]. c20062011 [cit. 2012-03-23]. Dostupný na WWW: http://artlist.cz/?id=157 Historie Ruční papírny. Ruční papírna Velké Losiny a.s. [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupný na WWW: http://www.rpvl.cz/cz/rucni-papirna/historie/ Jeff. Richard Long: Sculptures by Richard Long. Booooooom. [online]. 2011 [cit. 201204-18]. Dostupný na WWW: http://www.booooooom.com/2011/04/25/sculptures-byartist-richard-long/ Jin a jang – Taoismus. Přírodní matrace [online]. 2010 [cit. 2012-04-10]. Dostupný na WWW: http://www.prirodni-matrace.cz/nazory-lekaru/jin-a-jang---taoismus KÜRFURST, Zdeněk. Feng Shui a principy Yin a Yang. Tradiční Feng Shui [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupný na WWW: http://www.fengsuej.com/feng-shui-aprincipy-yin-a-yang/ MILLER, Michael. Richard Long, Macduff Circle. The Berkshire Review for the Arts [online]. c2008 [cit. 2012-04-16]. Dostupný na WWW: http://berkshirereview.net/photos/macduff.html MIŠUN, Mojmír. Feng shui a Pa-Kua. Feng shui – návrhy interiérů, poradenství, semináře a léčivé energie. [online]. c2004-2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupný na WWW: http://www.fengsuej.info/home_pakua.html Pozdravy ze Šašovic. Artlist : databáze současného umění [online]. c2006-2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupný na WWW: http://artlist.cz/?id=3498&lang=1 SCHMELZOVÁ, Radka. Site specific art: Lekce z landartu, performance a konceptuálního umění. Institut umění [online]. 2008, 2008, 2 [cit. 2012-03-20]. Dostupný na WWW: http://www.culturenet.cz/index.php?cmd=page&id=49&news_id=3480. ŠMIKMÁTOR, Jiří. Co je Feng Šuej? Poradenství Feng-šuej. [online]. 2012 [cit. 201204-15]. Dostupný na WWW: http://feng-suej.com/p/1/index.php Učení o pěti prvcích – elementech. Roxolana. [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupný na WWW: http://www.roxolana.cz/tcm-pet-prvku-sest-energii.php - použit základ obrázku pěti prvků Výroba a tradice ručního papíru ve světě. Ruční papírna Velké Losiny a.s. [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupný na WWW: http://www.rpvl.cz/cz/rucni-papirna/rucni-papir-vesvete/

87