Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti

Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti

Praha, červen 2015

Česká školní inspekce Čj.: ČŠIG-2978/15-G2


Obsah 1 2 2.1 3 3.1 3.2 3.3 3.4 4 5 6

Účel dokumentu ........................................................................................................... 3 Vymezení pojmu jazyková gramotnost v cizích jazycích a jejího vztahu k ostatním gramotnostem ............................................................................................................... 3 Definice jazykové gramotnosti .................................................................................... 4 Indikátory pro sledování a hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti ......................... 4 Obecné vymezení indikátorů pro jazykovou gramotnost ............................................ 4 Indikátory pro sledování rozvoje jazykové gramotnosti .............................................. 5 Nástroje pro sledování rozvoje jazykové gramotnosti ................................................. 6 Postupy při vyhodnocování zjištěných informací ........................................................ 7 Postup inspekční činnosti při hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti ..................... 8 Využití dalších modulů inspekčního informačního systému ve sledování rozvoje jazykové gramotnosti ................................................................................................... 9 Závěr ............................................................................................................................ 9

Přílohy Příloha č. 1: Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti Příloha č. 2: Dotazník pro ředitele pro jazykovou gramotnost Příloha č. 3: Dotazník pro učitele pro jazykovou gramotnost Příloha č. 4: Hospitační záznam k jazykové gramotnosti pro ZV Příloha č. 5: Hospitační záznam k jazykové gramotnosti pro SV

2/9



1 Účel dokumentu Nově vytvořená metodika hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti je jednou ze šesti metodik zacílených v rámci projektu Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (dále jen „NIQES“) na šest klíčových gramotností uvedených v doporučení Evropského parlamentu a Rady o klíčových schopnostech pro celoživotní vzdělávání – čtenářské gramotnosti, matematické gramotnosti, přírodovědné gramotnosti, sociální gramotnosti, jazykové gramotnosti a informační gramotnosti. Vytvořená a zde popsaná metodika dává České školní inspekci metodický návod pro sledování a hodnocení účinnosti podpory rozvoje jazykové gramotnosti v duchu moderního přístupu reflektujícího význam komunikativních dovedností v moderním světě. Základními částmi dokumentu jsou:  vymezení jazykové gramotnosti v návaznosti na dosavadní přístup s odůvodněním přístupu v definování jazykové gramotnosti,  vymezení indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti (včetně metodického odůvodnění volby jednotlivých typů indikátorů), formulace indikátorů, popis způsobu jejich zpracování a vyhodnocení,  popis a účel nástrojů (formulářů) vytvořených pro použití v inspekční činnosti tematicky zaměřené na sledování podpory rozvoje jazykové gramotnosti,  inspekční postup pro sledování podpory rozvoje jazykové gramotnosti,  způsob využití hlavních modulů inspekčního informačního systému (dále jen „InspIS“) vytvořeného v rámci projektu NIQES ve sledování rozvoje jazykové gramotnosti,  seznam příloh, kterými jsou konkrétní vytvořené nástroje zahrnuté v popisované metodice hodnocení účinnosti podpory rozvoje jazykové gramotnosti. Pro sledování a hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti je klíčové porozumění tomu, co je obsahem jazykové gramotnosti, jaké činnosti žáků jsou jejím projevem a které činnosti učitele k jejímu rozvoji přispívají. Proto je hlavní část metodiky jejího sledování věnována objasnění těch základních principů, které mají být v procesu sledování rozvoje jazykové gramotnosti rozpoznávány a hodnoceny.

2 Vymezení pojmu jazyková gramotnost v cizích jazycích1 a jejího vztahu k ostatním gramotnostem Do doby před vytvořením nového postupu zjišťování a hodnocení účinnosti podpory rozvoje a dosažených výsledků v oblasti jazykové gramotnosti (jednoho z výstupů projektu NIQES) nevycházela Česká školní inspekce při svém hodnocení z žádné jednotně přijímané definice jazykové gramotnosti – v případech inspekční činnosti tematicky zaměřené na oblast výuky cizích jazyků byl rozvoj jazykové gramotnosti ztotožňován s naplňováním vzdělávacích cílů stanovených pro výuku cizích jazyků v rámcových vzdělávacích programech. To bylo příčinou toho, že výstupy jednotlivých inspekčních šetření tematicky zaměřených na oblast jazykového vzdělávání poskytovaly informace více o materiálních a personálních

1

Dále jen „jazyková gramotnost“.

3/9



podmínkách výuky cizích jazyků, než o specifických atributech jazykového vzdělávání budujícího komplex dovedností žáků vytvářejících celek jazykové gramotnosti. Výše zmíněné skutečnosti a dále nastavený trend České školní inspekce 2 zaměřit svou pozornost (vedle podmínek a výsledků) zejména na pedagogický proces jako takový (jeho průběh, kvalitu a účinnost) a jeho hlavní aktéry, byly jedním z důvodů potřeby navrhnout nové hodnocení účinnosti podpory jazykové gramotnosti, včetně nové definice, metodiky sledování rozvoje jazykové gramotnosti, nástrojů pro sběr dat a jejich vyhodnocování.

2.1

Definice jazykové gramotnosti

Česká školní inspekce bude nadále vycházet z nově formulované definice jazykové gramotnosti odrážející potřebu moci navázat jednotlivé součásti definice jazykové gramotnosti na konkrétní pozorovatelné aspekty výuky a projevů žáků: Jazyková gramotnost je schopnost a dovednost komunikovat a jednat v mateřském i dalším jazyce (popř. v dalších jazycích)3. Je výchozím předpokladem pro rozvoj všech ostatních gramotností. Jazyková gramotnost v cizích jazycích tedy představuje schopnost dorozumět se/komunikovat v jiném jazyce, než je mateřský jazyk. Zahrnuje schopnost jazyk používat v konkrétních komunikačních situacích ve specifických sociálních a kulturních kontextech (interkulturní komunikační kompetence, která akcentuje kulturní senzitivitu), jednak jako znalost jazykových prostředků (kompetence lingvistická) potřebných pro komunikaci. Je rozvíjena při provádění různých jazykových činností, zahrnujících recepci, produkci a interakci. Každá z těchto typů činností se může vztahovat k mluveným či psaným textům, popř. k oběma. Rozvoj jazykové gramotnosti patří k hlavním cílům výuky cizích jazyků. Klade důraz na funkční pojetí jazyka, na užívání autentického jazykového materiálu a vyrovnané zastoupení všech čtyř řečových dovedností (poslech a čtení s porozuměním, mluvený a psaný projev) včetně používání cílového jazyka ve vyučovacím procesu. Definice tedy akcentuje rozvoj praktických dovedností žáka nezbytných pro schopnost efektivní komunikace. Z hlediska sledování rozvoje těchto dovedností jsou cílem takové činnosti učitele, které dané dovednosti přímo a efektivně rozvíjejí. Základním rámcem pro osvojované dovednosti žáků je především Rámcový vzdělávací program příslušný pro daný typ školy, základním referenčním materiálem Společný evropský referenční rámec.

3 Indikátory pro sledování a hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti 3.1

Obecné vymezení indikátorů pro jazykovou gramotnost

Indikátory jsou měřitelné údaje vypovídající o současném stavu sledovaného jevu, zároveň ale určující přesný popis žádoucí kvality. Představují objektivní argumenty pro rozhodování, na jejich základě lze vyhodnotit stávající stav sledované reality jako uspokojivý nebo jako zralý pro změnu. Indikátory se dělí na kvalitativní, semikvantitativní a kvantitativní. Kvantitativní indikátory jsou charakterizovány číselnou hodnotou (např. počet žáků ve třídě, investice do vzdělávání, věková struktura učitelů). Kvalitativní indikátory mají nejčastěji podobu slovní výpovědi (např. slovní hodnocení žáků ve výuce, nebo písemné či slovní Koncepční záměry inspekční činnosti na období 2014–2020 (dostupné na http://www.csicr.cz/cz/DOKUMENTY/Koncepcni-zamery/Koncepcni-zamery-CSI-2014-2020). 3 Jazyková gramotnost je pojímána jako pojem nadřazený jazykové gramotnosti v cizích jazycích. Jeho dílčí součástí je též gramotnost čtenářská. 2

4/9



vyjádření žáka při zkoušení). Přechodovou formou jsou indikátory semikvantitativní, kdy se slovnímu vyjádření přiřadí dle předem stanoveného algoritmu číslice (např. známka od 1 do 5) a s touto číslicí se dále pracuje jako s číslem (např. se počítá průměr známek). Je však nutné si uvědomit, že číslice zde slouží pouze jako prostředek pro snadnější zpracování primárně kvalitativní výpovědi. Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti pokrývá stejnoměrně celou oblast jazykového vzdělávání, v jeho rámci lze formulovat základní principy, jejichž uplatnění ve výuce směřující k rozvoji jazykové gramotnosti žáků je nanejvýš žádoucí:  Zaměření na žáka a jeho učení. V centru výuky zaměřené na žáka je učící se jedinec, přičemž učitel při plánování výuky reflektuje jeho zájmy, požadavky a předpoklady k učení. Zaměření na žáka znamená rovněž zohledňování učebních typů a různých způsobů učení a reflektování specifických sociálních, kulturních a osobnostních předpokladů.  Rozvoj spolupráce. Učení je aktivním procesem, při němž se dříve získané znalosti propojují se znalostmi novými. Kooperativní učení je mnohem více než práce ve skupinách, je strukturovanější a orientované na výsledek, vyžaduje individuální i společnou zodpovědnost. Žáci společně řeší problém, úlohu, působí v roli moderátorů, pomáhají i svým spolužákům.  Rozvoj autonomie. Jedním z hlavních cílů jazykového vzdělávání je podpora autonomie neboli schopnosti samostatného a uvědomělého učení se cizím jazykům. Ve výuce to mj. znamená vzájemnou spolupráci žáků realizovanou prací ve dvojicích či skupinách, osvojování učebních strategií nebo podporu rozvoje schopnosti sebehodnocení.  Vyváženost rozvoje řečových dovedností. Již od počáteční fáze musí být ve výuce rozvíjeny všechny řečové dovednosti. Z hlediska procesů osvojování jazyků je však vhodnější se v této fázi zaměřovat více na dovednosti receptivní (poslech a čtení s porozuměním).  Rozmanitost výukových metod a postupů. Výuka musí být organizována tak, aby v ní byly při rozvoji řečových dovedností respektovány jednotlivé komunikační kanály. To je spojeno s faktem, že žáci jsou při plnění různých úloh v různé míře řízeni a podporováni a mají možnost volby individuálního tempa při jejich vypracování. Při plánování úloh je vhodné i zohledňovat preference žáků.  Rozmanitost organizačních forem výuky. Neméně důležité je využívání různých organizačních forem výuky se zřetelem k cíli i obsahu jednotlivých úloh.  Zohledňování individuálních rozdílů mezi žáky. Výuka musí zohledňovat individuální rozdíly mezi žáky a jejich předpoklady k učení se jazykům. Tito přicházejí do školy s různými představami, zájmy, subjektivními teoriemi, rozdílným stupněm motivace, předpoklady k učení se jazykům i zkušenostmi s jejich učením.

3.2

Indikátory pro sledování rozvoje jazykové gramotnosti

Základním „nástrojem“ pro sledování a hodnocení podmínek, průběhu a výsledků rozvoje jazykové gramotnosti je soubor indikátorů vymezujících požadované podmínky, atributy výuky a znaky očekávaných výsledků / úrovně jazykové gramotnosti. K nim jsou vztahovány veškeré interpretace pozorovaných či zjištěných skutečností relevantních k rozvoji jazykové gramotnosti. Jejich pochopení, vstřebání a objektivizované užití je

5/9



základním předpokladem hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti na všech úrovních vzdělávání. Indikátory jsou členěny do obsáhlejších sekcí – to umožňuje vedle uplatnění celého souboru indikátorů také dílčí sledování rozvoje jazykové gramotnosti z pohledu vybraných aspektů. Jakkoli je pro posouzení úrovně rozvoje jazykové gramotnosti a účinnosti jeho podpory nutný komplexní pohled optikou všech následujících oblastí, pro stanovení či vyhodnocení cílových podoblastí podpory je možné realizovat úzce tematicky zaměřenou inspekční činnost postihující pouze některou oblast (některé oblasti):  Materiální a prostorové podmínky  Personální podmínky  Obecné znaky výuky  Činnost učitele  Činnost žáka  Rozvoj dovedností  Rozvoj znalostí Vzhledem k rozsahu úplného souboru všech indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti jsou indikátory prezentovány v rámci Přílohy 1. Popis každého indikátoru obsahuje jeho podrobnou specifikaci, na jejímž základě lze validně rozhodovat o použití jednotlivých indikátorů i jejich vybrané skupiny; součástí této specifikace je:  základní vymezení indikátoru, jeho cíl a význam včetně vazby na další indikátory,  základní prostředky, jimiž může škola (učitel) dosáhnout naplnění daného indikátoru,  základní vymezení stavu odpovídajícího třem úrovním – minimální, standardní, vynikající,  časová relevance daného indikátoru (uplatnění v určité etapě vzdělávací dráhy žáka),  možné (vhodné) způsoby monitorování daného indikátoru.

3.3

Nástroje pro sledování rozvoje jazykové gramotnosti

Základními prostředky pro získávání informací umožňujících soudit o míře naplnění jednotlivých indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti jsou distanční nástroje (elektronicky distribuované dotazníky a formuláře, zdroje dat v rezortních informačních systémech apod.) a prezenční nástroje (rozhovory s ředitelem, učiteli, žáky, sledování hospitovaných hodin apod.). Kromě toho budou k základním zdrojům informací patřit kurikulární školní dokumenty pro hodnocení zakotvení základních principů pro efektivní rozvoj jazykové gramotnosti a vytváření potřebných podmínek pro jeho zajištění. Základními nástroji pro inspekční sledování a hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti jsou:  záznamový formulář Dotazník ředitele k jazykové gramotnosti  záznamový formulář Dotazník učitele k jazykové gramotnosti  záznamový formulář Hospitační záznam k jazykové gramotnosti  didaktické úlohy pro sledování dosažené úrovně vybraných složek jazykové gramotnosti

6/9



Dotazník ředitele se zaměřuje na sledování podmínek, průběhu a výsledků dosažených v oblasti rozvoje jazykové gramotnosti. Obsahuje položky zaměřené na materiální a personální podporu rozvoje jazykové gramotnosti, na celkovou situaci školy ve výuce cizích jazyků a spokojenost ředitele školy s touto situací, další vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřené na jazykovou gramotnost, na spolupráci s rodiči, sledování úspěšnosti absolventů apod. Úplná podoba formuláře je obsahem Přílohy 2. Dotazník učitele je určen pro vyučující cizího jazyka. Jeho cílem je zjistit postoj pedagoga k využití různých metod výuky cizího jazyka při jeho vlastní práci, mapovat preferované aktivity ve výuce cizího jazyka, postoj k plánování rozvoje jazykové gramotnosti a míru podpory, která je mu ze strany školy v oblasti rozvoje jazykové gramotnosti poskytována. Úplná podoba formuláře je obsahem Přílohy 3. Hospitační záznam obsahuje oproti standardnímu hospitačnímu záznamu pro obecnou komplexní inspekční činnost především položky mající přímý vztah k indikátorům rozvoje jazykové gramotnosti. Vzhledem k některým rozdílům v pojetí sledování rozvoje jazykové gramotnosti v základní a střední škole byly vytvořeny samostatné varianty hospitačního záznamu pro sledování rozvoje jazykové gramotnosti pro základní vzdělávání a střední vzdělávání – jsou obsahem Přílohy 4 (základní vzdělávání) a Přílohy 5 (střední vzdělávání). Didaktické úlohy v modulu SET inspekčního informačního systému InspIS byly vytvořeny s cílem sledovat a poskytovat učitelům a žákům zpětnou vazbu především v oblasti porozumění slyšenému jazyku (poslechové úlohy). Jejich využití je možné jednak v rámci tematicky zaměřené inspekční činnosti v režimu certifikovaného testování vybraného vzorku žáků (škol), jednak jako podpůrný didaktický materiál dostupný školám v režimu školního testování.

3.4

Postupy při vyhodnocování zjištěných informací

Na základě zjištěných skutečností zaznamenaných v záznamových formulářích bude inspekční pracovník činit závěry přiměřené časovému rozsahu inspekce i oblastem, které mohly být v rámci dané inspekční činnosti ve škole zjišťovány. Celkové vyhodnocení záleží na kvalifikované profesní úvaze inspekčního pracovníka, protože si uvědomuje, že po krátkou dobu inspekční činnosti může zjistit a posuzovat jen některé části z celku, a předem nelze vědět, které (možná i zásadní) jevy budou během inspekční činnosti zachyceny a které ponechány stranou. Základním pilířem fungujícího systému sledování a hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti tak bude metodické vzdělávání inspekčních pracovníků v oblasti sledování rozvoje jazykové gramotnosti zahrnující například vyhodnocování virtuálních hospitací, aby docházelo ke sbližování pohledu inspekčních pracovníků na pozorované jevy ovlivňující rozvoj jazykové gramotnosti a sjednocování hodnoticích kritérií. Technologickým základem pro shromažďování a agregované vyhodnocování získaných zjištění bude elektronický informační systém InspIS DATA4 – ten umožňuje jednak záznam všech zjištění inspekčního pracovníka do elektronické verze všech vytvořených formulářů, jednak tvorbu souhrnných reportů na různých úrovních (škola, skupina škol, všechny školy v systému) prezentujících získaná zjištění jak pro potřeby inspekčního pracovníka v průběhu konkrétní inspekční akce, tak pro analýzu a hodnocení stavu rozvoje jazykové gramotnosti napříč vzdělávací soustavou. Usoudí-li inspekční pracovník, že škola může vzhledem ke zjištěné úrovni rozvoje jazykové gramotnosti být v rámci některých indikátorů příkladem dalším školám, může být škola InspIS DATA je jeden z modulů inspekčního informačního systému, který byl vytvořen v rámci projektu NIQES, a slouží především ke sběru a vyhodnocování dat z inspekční činnosti České školní inspekce. 4

7/9



s jejím souhlasem uvedena v systému InspIS DATA v rámci souboru příkladů inspirativní praxe. Na úrovni školy je výstupem inspekční činnosti inspekční zpráva, na úrovni vybraného segmentu vzdělávací soustavy (vybrané skupiny škol) pak tematická zpráva. Inspekční zpráva zahrnuje především hodnocení zjištění relevantních k rozvoji jazykové gramotnosti v rámci školy, s možnými doporučeními způsobů zvýšení kvality podpory rozvoje jazykové gramotnosti například odkazem do souboru příkladů inspirativní praxe. Tematická zpráva zahrnuje hodnocení agregovaných zjištění za celou skupinu škol zahrnutých do sledování rozvoje jazykové gramotnosti a formulaci závěrů a doporučení směřujících ke zvýšení úrovně jazykové gramotnosti a zkvalitnění podpory jejího rozvoje.

4 Postup inspekční činnosti při hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti Sledování rozvoje jazykové gramotnosti je např. oproti dalším gramotnostem náročnější, neboť musí nutně obsáhnout sledování a hodnocení stavu všech cizích jazyků vyučovaných v dané škole (kterých může být obecně různý počet, jsou vyučovány v různém rozsahu apod.), kromě toho má zohlednit i poznatky o práci s cizím jazykem v běžných předmětech (např. využívání cizojazyčných zdrojů informací, prezentace žákovských výstupů v cizím jazyce apod.). To zvyšuje časovou i organizační náročnost inspekční činnosti tematicky zaměřené na sledování rozvoje jazykové gramotnosti a klade vyšší nároky na její plánování, přípravu, realizaci i vyhodnocení. Sledování rozvoje jazykové gramotnosti bude probíhat v režimu tematických inspekcí, jejichž průběh upravuje metodika komplexní inspekční činnosti popsaná v rámcovém koncepčním dokumentu Metodika využití národního rámce kvality při inspekční činnosti ve školách a školských zařízeních5. Provázanost jednotlivých součástí inspekčního postupu je v systému InspIS DATA zajištěna prostřednictvím nastaveného workflow 6, za jehož dodržování je zodpovědný vedoucí inspekčního týmu. Obecně lze v postupu inspekční činnosti zaměřené na sledování rozvoje jazykové gramotnosti vymezit tři fáze:  Mapování podmínek rozvoje jazykové gramotnosti v dané škole (získávání podkladů například ze školního vzdělávacího programu a dalších dostupných materiálů školy – posouzení role, kterou škola rozvoji jazykové gramotnosti věnuje v běžné výuce, ale také třeba v rámci projektů či mimoškolních akcí, informace z dotazníku vyplněného ředitelem školy).  Ověřování (hospitační pozorování, informace z dotazníků vyplněných učiteli, rozhovor s učitelem, rozbor doložených materiálů, dat a informací, rozhovor s jinými než hospitovanými učiteli, rozhovor se žáky).  Vyhodnocení získaných zjištění a hodnocení úrovně rozvoje jazykové gramotnosti, formulace závěrů a jejich diskuse s ředitelem a učiteli, tvorba inspekční zprávy. Četnost sledování rozvoje jazykové gramotnosti bude závislá na personálních a organizačních možnostech České školní inspekce; z hlediska příspěvku k podpoře rozvoje jazykové gramotnosti by rozpětí mezi opakovanou inspekční činností zaměřenou ve škole na rozvoj jazykové gramotnosti nemělo přesáhnout délku šesti let. Materiál je jedním z výstupů projektu NIQES. Workflow je jedna z funkcionalit systému InspIS DATA, která pomáhá sledovat správný sled jednotlivých činností a zároveň pomáhá hlídat termíny pro ukončení těchto činností. 5 6

8/9



5 Využití dalších modulů inspekčního informačního systému ve sledování rozvoje jazykové gramotnosti Kromě již zmíněného modulu InspIS DATA jsou součástí inspekčního informačního systému vytvořeného v rámci projektu NIQES i další moduly, jejichž využití zásadním způsobem ovlivňuje a zefektivňuje inspekční činnost včetně inspekční činnosti zaměřené na rozvoj jazykové gramotnosti. Jejich přínos k realizaci inspekční činnosti zaměřené na sledování rozvoje jazykové gramotnosti spočívá především v: InspIS DATA – plánování inspekční činnosti a její řízení a evidence, sběr informací od škol (ředitelé, učitelé) prostřednictvím elektronických zjišťování (formulářů), reportování získaných dat pro potřeby inspekčního týmu a následně i pro informování škol, možnost prezentace příkladů inspirativní praxe dalším školám; InspIS SET – elektronické zjišťování dosažené úrovně vybraných dílčích složek jazykové gramotnosti, reportování získaných souhrnných dat o výsledcích žáků inspekčnímu týmu, zprostředkování úloh pro ověřování dosažené úrovně vybraných složek jazykové gramotnosti školám v modulu školního testování; InspIS ŠVP – zefektivnění přípravy na inspekční činnost využitím možnosti vzdáleného přístupu ke školnímu vzdělávacímu programu školy; InspIS HELPDESK – zefektivnění komunikace škol s Českou školní inspekcí ve všech fázích realizace inspekční činnosti zaměřené na sledování rozvoje jazykové gramotnosti; InspIS PORTÁL – možnost pro školy prezentovat úspěchy dosažené v oblasti rozvoje jazykové gramotnosti veřejnosti, šíření příkladů inspirativní praxe široké veřejnosti.

6 Závěr Metodika sledování podpory rozvoje jazykové gramotnosti postavená na dvou základních pilířích (definice jazykové gramotnosti doplněná o metodické odůvodnění a rozpracovaná do konkrétních indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti, inspekční nástroje jako metodické vodítko ke sledování a hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti a prostředky k záznamu získaných zjištění) představuje pro Českou školní inspekci komplexní nástroj umožňující sledování rozvoje jazykové gramotnosti. Jeho prostřednictvím bude Česká školní inspekce získávat informace o úrovni rozvoje jazykové gramotnosti ve školách i skupinách škol a jejich vyhodnocováním naplňovat svoji roli jak ve vztahu ke školám (hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v segmentu jazykové gramotnosti), tak vůči státu (souhrnné sledování a hodnocení rozvoje vzdělávání na úrovni celé vzdělávací soustavy). Významné zkvalitnění využívaných nástrojů a postupů pro sledování jazykové gramotnosti a jejich sdílení se školami přinese ve střednědobém horizontu zkvalitnění vzdělávací činnosti škol a v dlouhodobém horizontu se pozitivně promítne do úrovně jazykové gramotnosti žáků.

Přílohy Příloha č. 1: Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti Příloha č. 2: Dotazník pro ředitele pro jazykovou gramotnost Příloha č. 3: Dotazník pro učitele pro jazykovou gramotnost Příloha č. 4: Hospitační záznam k jazykové gramotnosti pro ZV Příloha č. 5: Hospitační záznam k jazykové gramotnosti pro SV 9/9

Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti

Recommend Documents