Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky
Polština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu
Daniela Štrbová
Kulturní a přírodní dědictví jihovýchodního Polska v nabídce českých cestovních kanceláří
Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski
2015
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
V Brně dne 20. dubna 2015
.............................................. Daniela Štrbová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu Mgr. et Mgr. Michalu Przybylskému za cenné rady, připomínky a možnost zpracovat tak zajímavé téma. Poděkování patří také celé mé rodině, která mi byla velkou oporou během celého studia.
Obsah ÚVOD .......................................................................................................................... 7 1.
CESTOVNÍ RUCH .......................................................................................... 9 1.1.
Vymezení pojmu cestovní ruch ................................................................ 11
1.2.
Klasifikace cestovního ruchu .................................................................... 11
1.2.1. Formy cestovního ruchu ........................................................................ 11 1.2.2. Druhy cestovního ruchu ........................................................................ 13
2.
1.3.
Účastník cestovního ruchu ........................................................................ 15
1.4.
Statistika cestovního ruchu ....................................................................... 16
MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU .................................................... 17 2.1.
Vymezení pojmu marketing cestovního ruchu ......................................... 17
2.2.
Destinace ................................................................................................... 17
2.3.
Marketingový mix..................................................................................... 19
2.3.1.
Produkt .............................................................................................. 20
2.3.2.
Cena ................................................................................................... 20
2.3.3.
Propagace .......................................................................................... 20
2.3.4.
Způsob distribuce .............................................................................. 20
2.3.5.
Balíčky služeb ................................................................................... 21
2.3.6.
Tvorba programů ............................................................................... 21
2.3.7.
Lidé .................................................................................................... 21
2.3.8.
Spolupráce ......................................................................................... 22
2.4.
Rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou ............................... 22
2.5.
Provoz cestovní kanceláře v České republice a Polsku ............................ 23
2.5.1.
Provoz cestovní kanceláře v České republice ................................... 23
2.5.2.
Provoz cestovní kanceláře v Polsku .................................................. 25
2.6. 3.
Katalog cestovní kanceláře ....................................................................... 26
TYPOLOGIE TURISTICKÝCH ATRAKTIVIT ...................................... 28 3.1.
Vymezení pojmu turistická atraktivita ...................................................... 28
3.2.
Typy turistických atraktivit ....................................................................... 28
3.2.1.
Přírodní atraktivity............................................................................. 29
3.2.2.
Kulturně-historické atraktivity .......................................................... 31
3.2.3.
Organizované atraktivity ................................................................... 34
3.2.4.
Sociální atraktivity............................................................................. 35
3.3. 4.
Památky UNESCO jako specifický druh turistických atraktivit .............. 36
ZÁKLADNÍ
GEOGRAFICKÁ
CHARAKTERISTIKA
JIHOVÝCHODNÍHO POLSKA ................................................................................. 38 4.1.
Vymezení oblasti a její stručný geografický profil ................................... 38
4.2.
Turistický potenciál oblasti (přírodní, kulturní a specifické hodnoty) ..... 39
4.2.1.
Malopolské vojvodství ...................................................................... 40
4.2.2.
Podkarpatské vojvodství .................................................................... 41
4.3.
Stručný popis jednotlivých turistických destinací v Malopolsku ............ 42
4.3.1.
Krakov ............................................................................................... 42
4.3.2.
Wieliczka ........................................................................................... 43
4.3.3.
Osvětim.............................................................................................. 43
4.3.4.
Pieniński Park Narodowy .................................................................. 43
4.3.5.
Kalwaria Zebrzydowska .................................................................... 44
4.3.6.
Tatrzański Park Narodowy a Zakopane ............................................ 44
4.3.7.
Wadowice .......................................................................................... 45
4.3.8.
Chochołów ......................................................................................... 45
4.3.9.
Ojcowski Park Narodowy.................................................................. 46
4.3.10.
Krynica-Zdrój .................................................................................... 46
4.3.11.
Stary Sącz .......................................................................................... 47
4.3.12.
Biecz .................................................................................................. 47
4.3.13.
Nowy Sącz ......................................................................................... 47
4.3.14.
Dębno Podhalańskie .......................................................................... 48
4.3.15.
Czorsztyn ........................................................................................... 48
4.3.16.
Szczawnica ........................................................................................ 48
4.3.17.
Beskid Sądecki .................................................................................. 49
4.3.18.
Piwniczna-Zdrój ................................................................................ 49
4.4.
Stručný popis jednotlivých turistických destinací v Podkarpatsku .......... 50
4.4.1.
Bieszczadzki Park Narodowy ............................................................ 50
4.4.2.
Łańcut ................................................................................................ 50
5.
4.4. 3.
Jarosław ............................................................................................. 50
4.4.4.
Przemyśl ............................................................................................ 51
4.4.5.
Sanok ................................................................................................. 51
4.4.6.
Leżajsk ............................................................................................... 51
4.4.7.
Krosno ............................................................................................... 52
4.4.8.
Beskid Niski ...................................................................................... 52
4.4.9.
Balnica ............................................................................................... 53
ANALÝZA NABÍDKY ČESKÝCH CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ ........ 54 5.1.
Nabídka destinací v Malopolsku............................................................... 55
5.2.
Nabídka destinací v Podkarpatsku ............................................................ 56
5.3.
Formy cestovního ruchu ve zkoumaných zájezdech ................................ 57
5.4.
Zájezd a služby ......................................................................................... 60
ZÁVĚR ...................................................................................................................... 63 RÉSUMÉ................................................................................................................... 66 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 68 SEZNAM CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A JEJICH KATALOGŮ .................. 73 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................. 76 PŘÍLOHY ................................................................................................................. 77
ÚVOD Cestovní ruch patří mezi téma, které je stále aktuální, neboť lidé mají stále větší motivaci cestovat a poznávat nová místa, k čemu ve velké míře přispívá rozvinutá infrastruktura. Do budoucna by však v některých státech mohlo dojít k poklesu turistické návštěvnosti, neboť se poslední dobou stále setkáváme s problémy, které by mohly ovlivnit turistickou úroveň státu. Jako aktuální otázku je třeba uvést problém spojený s vytvořením tzv. islamistického státu a s tím spojené teroristické útoky či epidemii eboly, která zasáhla Afriku, nedávný pád německého letadla na jihu Francie, při kterém nikdo nepřežil a dlouhodobý problém v části Ukrajiny, nazývanou Krym, kterou obsadilo Rusko. K tomu aby mohl turista bezpečně vycestovat do vzdálených destinací či sousedních států napomáhají cestovní kanceláře, které se snaží najít pro klienta nejvhodnější službu, kterou nabízí pomocí tištěných katalogů a internetových stránek. Na cestovní kanceláře a s ní spojené katalogy zájezdů se zaměříme v praktické části, neboť pro mě byla výchozím bodem, ze kterého jsem získávala potřebné informace o nabídce zájezdů do Polska. Od toho se odvíjí i název mé bakalářské práce „Kulturní a přírodní dědictví jihovýchodního Polska v nabídce českých cestovních kanceláří“. V teoretické části jsem jako výchozí literaturu využívala odborné publikace, zejména Výkladový slovník cestovního ruchu, jehož autoři jsou Prof. RNDr. Josef Zelenka, Csc. a Ing. Martina Pásková, PhD. Jedná se o kompletně přepracované a doplněné 2. vydání, které mi poskytlo mnoho definic a objasnění pojmů. K vymezení a správnému pochopení pojmu cestovní ruch mi byla přínosem publikace Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, vydaná v roce 2011 autory Doc. Ing. Kateřina Ryglová, Ph.D., Ing. Michal Burian, Ph.D. a Ing. Ida Vajčnerová, PhD. Neboť je práce zaměřena na cestovní ruch v Polsku, využila jsem publikace Turystyka Kulturowa jejímž autorem je Tadeusz Jędrysiak. Protože je cestovní ruch stále rozvíjející se téma, bylo nezbytné využít internetové zdroje. Teoretická část bakalářské práce je členěna na čtyři kapitoly. První kapitola se zaměřuje na základní problematiku cestovního ruchu a jeho klasifikaci. Blíže jsou definovány formy a druhy cestovního ruchu a objasněn jejich význam, neboť jsou důležitým faktorem při výběru určitého typu zájezdu. Poslední část kapitoly je věnována účastníkovi cestovního ruchu a jeho rozdělení.
7
Druhá kapitola se věnuje marketingu, jakožto nezbytné součásti propagace destinace, proto jsme se zaměřili na destinaci, kterou vnímáme především jako produkt. Zmínili jsme si základní informace o marketingovém mixu, který je nepostradatelným nástrojem pro analýzu uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu. Poslední podkapitola je věnována zřízení a provozu cestovních kanceláří a agentur v České republice a v Polsku. Třetí kapitola je zaměřená na turistické atraktivity, kde jsme si nejprve vymezili jejich význam a následně rozdělili podle typů na čtyři hlavní skupiny. Součástí této kapitoly jsou památky UNESCO, jež jsou pro danou destinaci velkým lákadlem turistů. Poslední čtvrtá kapitola z teoretické části se věnuje základnímu geografickému profilu zkoumaných oblastí v Malopolsku a Podkarpatsku. Jsou uvedeny přírodní, kulturní a specifické hodnoty daných vojvodství a stručná charakteristika destinací a to zejména těch, které jsou nejvíce nabízeny českými cestovními kancelářemi. Cílem praktické části bylo zjistit, jaké destinace převažují v Malopolsku a Podkarpatsku v roce 2014 a 2015 a jak se jejich nabídka liší. Při zkoumání jsem si vytyčila hodnoty, na základě kterých jsem vytvářela grafy a tabulky, díky kterým zjistíme, jaké zájezdy převažují (krátkodobé či dlouhodobé), která forma cestovního ruchu převládá a která je naopak zastoupena nejméně. Zaměřila jsem se i na služby, které jsou součástí ceny zájezdu (např. doprava, ubytování, strava aj.). Analýza probíhala pomocí tištěných katalogů a internetových stránek, kde jsem získávala potřebné
informace
při
hledání
cestovních
kanceláří.
Všechny údaje
jsem
si zaznamenávala do tabulky, která se nachází v příloze bakalářské práce. Téma práce jsem si zvolila na základě osobního vztahu k cestovnímu ruchu a sním spojené poznávání nových destinací, zvyků, tradic a zájem dozvědět se něco nového. V rámci svého studia jsem získala základní znalosti v oblasti cestovního ruchu, které jsem si rozšířila při psaní své bakalářské práce a které bych ráda uplatnila i v osobním životě, například v zaměstnání jako je cestovní kancelář či agentura.
8
1. CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch (polsky: ruch turystyczny) patří v dnešní době mezi nejvýznamnější hospodářská odvětví na světě. Jeho přínosy jsou patrné zejména v makroekonomických vztazích a v ekonomice mnoha podnikatelských odvětví, poskytuje pracovní příležitosti a oživuje kulturní, historické, technické či přírodní atraktivity. Přispívá k sociálnímu rozvoji, slouží k uspokojení lidí, je zdrojem vzdělávání a vzájemné tolerance.1 Rozvoj mezinárodního cestovního ruchu má velký význam pro světovou ekonomiku (HDP, zaměstnanost, daňové přínosy) a jeho měření probíhá pomocí mezinárodních příjmů a mezinárodních příjezdů.2 Podle odhadů přispívá cestovní ruch 5 % do světového HDP.3 Na počátku 21. století došlo k poklesu mezinárodního turismu, který byl způsoben teroristickým útokem na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001 a ekonomickou krizí v roce 2007, ale postupně dochází k jeho opětovnému růstu.4 Podle Světové organizace cestovního ruchu je svět rozdělen na 5 hlavních turistických regionů, kterými jsou Evropa, Asie a Pacifik, Amerika, Střední východ, Afrika, a 18 subregionů.
Na základě dat Světové organizace cestovního ruchu
(UNWTO) cestovalo v roce 2014 více než 1,138 miliardy turistů po celém světě, tedy asi o 51 milionů více než v roce 2013. V roce 2014 Evropa zaznamenala meziroční nárůst mezinárodních příjezdů o 22 milionů (vzrůst o 4 %), tedy na 588 milionů turistů. V Asii a Pacifiku stoupl mezinárodní turismus o 5 %, celkem 263 milionů turistů, přičemž největší nárůst byl zaznamenán v severovýchodní a jižní Asii, vzrůst o 7 %. V Oceánii stoupla návštěvnost celkem o 6 %. Severní a Jižní Amerika zaznamenává nárůst o 7 %, na celkem 181 milionů turistů a Střední východ o 4 %, na 50 milionů návštěvníků. I přes epidemii smrtícího viru ebola v západní části Afriky vzrostl počet návštěvníků o 2 %. Podrobnější statistická data pro cestovní ruch pro rok 2014 budou vydána Světovou organizací cestovního ruchu nejdříve v dubnu roku 2015.5 1
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 15. 2 PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, s. 12. 3 KNOX, Paul, AGNEW, John and McCARTHY, Linda. The geography of the world economy. Sixth edition. London – New York: Roufledge, 2014, s. 337, překlad D. Š. 4 PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus, op. cit., s. 36–37. 5 Press Release: Over 1.1 billion tourists travelled abroad in 2014. World Tourism Organization UNWTO [online]. Madrid, 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://media.unwto.org/pressrelease/2015-01-27/over-11-billion-tourists-travelled-abroad-2014, překlad D. Š.
9
Na základě výše zmíněného si uvedeme alespoň základní statistické údaje z roku 2013. Mezi deset států s největšími příjmy z mezinárodního cestovního ruchu patří Spojené státy americké, Španělsko, Francie, Čína, Macao (Čína), Itálie, Thajsko, Německo, Spojené království a Hong Kong (Čína). K zemím s největším počtem mezinárodních příjezdů v roce 2013 patří Francie, Spojené státy americké, Španělsko, Čína, Itálie, Turecko, Německo, Spojené království, Ruská federace a Thajsko.6 Do České republiky v roce 2014 přicestovalo 8,1 milionu zahraničních turistů (o 3,5 % více než v roce 2013), což bylo z velké míry způsobeno oslabením kurzu koruny. Mezi zahraničními turisty byly nejvíce zaznamenány příjezdy z Německa, Polska, Rakouska, Slovenska, Nizozemí, Itálie, Španělska a Velké Británie.7 Mezinárodní cestovní ruch významně přispívá k rozvoji rozvojových zemí. Označení rozvojová země se používá pro státy s nízkým stupněm vývoje a to zejména z ekonomického pohledu. Turismus je pro ně velmi důležitým zdrojem příjmů. Největší podíl turismu na HDP a zaměstnanosti (z roku 2013) je zaznamenán u malých ostrovních států Maledivy, Antigua a Barbuda, ale také u států jako Egypt, Maroko a Thajsko.8 Mnoho míst je turisty vyhledáváno zejména díky své odlehlosti a přirozenému rázu krajiny, proto jsou tyto destinace náchylné k proměnám, které přichází s moderní dobou. Turismus v exotických destinacích ovlivňuje mnoho faktorů: přírodní katastrofy, politické nepokoje, nemoci, otravy z jídla a atypické podnebí. Tento problém spojený s hospodářskou zranitelností cestovního ruchu přispěl k nárůstu ekoturistiky jako více udržitelné strategie pro hospodářský rozvoj méně rozvinutých zemí. Typickým příkladem může být Kostarika, která navzdory tomu, že je relativně chudou zemí, získala mezinárodní uznání od ochránců životního prostředí za ochranu biosféry a ekosystémů více než čtvrtiny svého území.9
6
UNWTO Tourism highlights [online]. Madrid: World Tourism Organization UNWTO, 2014, s. 6. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/ unwto_highlights14_en_hr_0.pdf, překlad D. Š. 7 Do České republiky přijelo historicky nejvíce turistů. CzechTourism [online]. 2015 [cit. 2015-0401]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/do-ceske-republiky-prijelohistoricky-nejvice-turi/. 8 PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus, op. cit., s. 197–200. 9 KNOX, Paul, AGNEW, John and McCARTHY, Linda. The geography of the world economy, op. cit., s. 336–338, překlad D. Š.
10
1.1. Vymezení pojmu cestovní ruch Cestovní ruch může být definován více způsoby. Na základě závěrů konference Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), která se konala v Ottavě v roce 1991, je definice následující: „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“10 Abychom definici lépe pochopili, náleží objasnit některé pojmy. „Přechodnou dobou“ se u mezinárodního cestovního ruchu rozumí 1 rok, u domácího je to 6 měsíců. Jako „místo mimo běžné životní prostředí“ je mnohdy chápáno trvalé bydliště, ale může se jednat o každé místo, kde se osoba často nachází. V poslední řade „výdělečná činnost“, která je vnímána jako činnost spojená s vykonáváním pracovního poměru v zahraničí. Vyšleme-li pracovníka na služební cestu do zahraničí, patří podle výše uvedené definice mezi frekventanta cestovního ruchu.11 Turismus, který je odvozený z anglického slova tourism, je alternativním termínem pro cestovní ruch.12
1.2. Klasifikace cestovního ruchu Klasifikací cestovního ruchu se rozumí bližší vymezení cestovního ruchu a jeho následné rozdělení a identifikace na základě určitých znaků. Často užívaným termínem je i pojem „typologie cestovního ruchu“. Cestovní ruch se dále člení na formy a druhy cestovního ruchu, které si nyní blíže definujeme.13 K překladu českých termínů na polské jsem užila knihu Ekonomika turystyki i rekreacji14. 1.2.1.
Formy cestovního ruchu
V souvislosti s uspokojením potřeb turistů vznikají různé formy (polsky: typologia funkcji turystyki), přičemž jejich nabídka se i nadále rozrůstá ve spojení s nejnovějšími
10
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s. 1718. 11 BERÁNEK, Jaromír. Ekonomika cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Mag Consulting, 2013, s. 15. 12 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, s. 578. 13 KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 19– 20. 14 GARDZIŃSKA, Anna. Ekonomika turystyki i rekreacji. Wyd. 2., zmienione i rozszerzone. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2011, s. 29–49.
11
trendy v cestovním ruchu.15 Existuje celá řada forem cestovního ruchu a jejich dělení může být různé.16 Ke své práci jsem si zvolila dělení podle Ryglové, Buriana a Vajčnerové. Mezi základní formy patří:
rekreační cestovní ruch (polsky: turystyka wypoczynkowa),
kulturně poznávací cestovní ruch (polsky: turystyka edukacji kulturowej),
sportovně-turistický cestovní ruch (polsky: turystyka sportowa),
léčebný a lázeňský cestovní ruch (polsky: turystyka zdrowotna).
Rekreační cestovní ruch slouží k regeneraci fyzických a duševních sil člověka. Uskutečňuje se v rekreačním prostředí, jako jsou vody, lesy a hory. Cílem cesty kulturně poznávacího cestovního ruchu je poznání jiných kultur, tradic, zvyků, náboženství a historie. Výchozí motivací sportovně-turistického cestovního ruchu je zájem o aktivní odpočinek. Náplní může být i pasivní účast na sportovních akcích. Hlavním účelem léčebného a lázeňského cestovního ruchu je léčba, prevence a relaxace jednotlivce a obnova jeho fyzických a duševních sil.17 Mezi specifické formy cestovního ruchu, které uspokojují zvláštní potřeby turistů a cestovatelských skupin, patří:
cestovní ruch dětí a mládeže,
vodní sporty,
vodácké aktivity,
městský cestovní ruch,
venkovský cestovní ruch,
pěší turistika,
cykloturistika,
náboženský cestovní ruch,
nákupní cestovní ruch atd.18
15
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s. 19. 16 Pásková a Zelenka uvádějí ve svém Výkladovém slovníku cestovního ruchu následující dělení: ekoturismus, etnický, kongresový, krajanský, kulturní, léčebný, poznávací, prožitkový, přírodní, rekreační, religiózní, sportovní, temetický, turistika a welness. (ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 16.) 17 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s. 19–20. 18 Tamtéž, s. 186–188.
12
1.2.2.
Druhy cestovního ruchu
Klasifikace cestovního ruchu může být poměrně různá.19 Ryglová, Burian a Vajčnerová dělí druhy cestovního ruchu podle způsobu realizace, a to na základě:20 a) vztahu k platební bilanci (export, import, domácí spotřeba)
domácí cestovní ruch (polsky: turystyka krajowa)
zahraniční cestovní ruch (polsky: turystyka zagraniczna)
tranzitní cestovní ruch
Při domácím cestovním ruchu osoby cestují v zemi, v které žijí a nepřekračují její hranice. U zahraničního cestovního ruchu dochází k přesunu osob přes hranice do jednoho či více států. Zahraniční cestovní ruch se dále dělí na aktivní cestovní ruch (příjezdy turistů ze zahraničí do dané destinace) a pasivní cestovní ruch (výjezdy občanů dané země do zahraničí). Tranzitním cestovním ruchem se rozumí průjezd cestujícího přes území určitého státu do cílové destinace. b) místa realizace
vnitřní cestovní ruch (polsky: turystyka wewnątrzkrajowa)
národní cestovní ruch (polsky: turystyka narodowa)
mezinárodní cestovní ruch (polsky: turystyka międzynarodowa)
Do vnitřního cestovního ruchu patří domácí cestovní ruch tedy cesty obyvatel v jejich vlastním státě a aktivní (příjezdový) cestovní ruch neboli příjezdy cizinců a jejich pobyty v určité zemi. Mezi národní cestovní ruch náleží domácí a pasivní (výjezdový) cestovní ruch, tj. cestování obyvatel do cizích destinací. Mezinárodní cestovní ruch zahrnuje aktivní (příjezdový) a pasivní (výjezdový) cestovní ruch, tedy všechen cestovní ruch, při kterém dochází k překročení hranice státu.
19
Chceme-li srovnat české a polské druhy cestovního ruchu, je zřejmé, že se nám vyskytnou jisté odchylky, z toho důvodu není u všech bodů uveden polský překlad. Srovnej GARDZIŃSKA, Anna. Ekonomika turystyki i rekreacji, op. cit., s. 32; ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 16. 20 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s. 20–22.
13
c) způsobu financování
volný cestovní ruch (polsky: ruch w całości finansowany przez uczestników)
vázaný cestovní ruch (polsky: ruch częściowo dofinansowany)
Volný cestovní ruch je takový, který si turista hradí sám, ceny jsou určeny na základě dohody a o své účasti na cestovním ruchu se sám svobodně rozhoduje. U vázaného cestovním ruchu jsou náklady kompletně nebo částečně hrazeny ze společenských fondů. Mezi tenhle druh spadá pobyt v lázních a dětská rekreace. K poskytnutí příspěvku dochází v případě, že jsou splněny určité podmínky (členství v organizaci, doporučení od lékaře). d) délky pobytu
krátkodobý (polsky: ruch krótkopobytowy)
dlouhodobý (polsky: ruch długopobytowy)
Délka pobytu v místě mimo trvalé bydliště nesmí u krátkodobého pobytu činit více než tři přenocování. Pobyt s více než třemi přenocováními v místě mimo trvalé bydliště je označován jako dlouhodobý. e) způsobu účasti – zabezpečení cesty
organizovaný (polsky: turystyka zorganizowana)
neorganizovaný (polsky: turystyka indywidualna)
Organizovaný cestovní ruch je pořádaný prostřednictvím cestovní kanceláře, nebo jiného zprostředkovatele. Neorganizovaný cestovní ruch je takový, při kterém si účastník zajišťuje pobyt, a sním služby spojené sám.
f)
počtu účastníků
individuální (polsky: turystyka indywidualna)
kolektivní (polsky: turystyka grupowa)
Účastníkem individuálního cestovního ruchu je jedna osoba, nebo celá rodina. Kolektivní cestovní ruch je spojený s účastí více osob, popř. skupin. 14
g) ročního období
sezonní: letní a zimní sezóna (polsky: turystyka sezonowa – letnia i zimowa)
mimosezonní (polsky: turystyka pozasezonowa)
V období letní nebo zimní sezony se oblasti vyznačují vysokou koncentrací návštěvnosti, s níž roste nabídka služeb a se zvyšující se poptávkou stoupá cena. Mimosezonní cestovní ruch se projevuje nízkou návštěvností míst, snižuje se nabídka služeb a vlivem zmenšující se poptávky klesá cena. h) vlivu na životní a sociokulturní prostředí
tvrdý
měkký
Tvrdý cestovní ruch je mnohdy spojen s rozsáhlými investicemi za účelem zisku, bez ohledu na environmentální, sociální a kulturní prostředí dané destinace. Jedná se o masový turismus. Cestovní ruch měkký se snaží dosáhnout vyrovnaného stavu mezi přínosy a vlivy na environmentální, sociokulturní a ekonomické prostředí v dané destinaci.21
1.3. Účastník cestovního ruchu Účastníkem cestovního ruchu (polsky: uczestnik ruchu turystycznego) je návštěvník, který se dělí na turistu a výletníka. Mezi samostatnou kategorii je řazen tranzitní návštěvník, neboli návštěvník, který se při své cestě do cílové destinace zastaví v určité zemi. V takovém případě se může jednat o jednodenního návštěvníka, ale i o turistu. Návštěvníky můžeme dělit na turisty a výletníky podle dvou kritérií, a to z hlediska doby, po kterou cestují a podle místa jejich bydliště. Na základě toho můžeme vydělit domácí návštěvníky – rezidenty a zahraniční návštěvníky – nerezidenty. Rezident je osoba, která cestuje ve své zemi, sem patří občané sledované země i cizí státní příslušníci, kteří ve sledované zemi žijí. Nerezidentem označujeme osobu, jejíž země bydliště je jiná, než je navštívená země. Do nerezidentů patří i občané sledované země, kteří trvale žijí v cizině. 21
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s. 20–22.
15
Turista je interpretován jako spotřebitel zájezdu, turistického produktu nebo služby, jehož cesta zahrnuje alespoň jedno přenocování. Cílem jeho cesty je poznání, zábava, léčba, atd. Turista se dále dělí na domácího a zahraničního. Návštěvník, jehož cesta je kratší, než 24 hodin, aniž by v daném místě přenocoval, je označován jako výletník či jednodenní návštěvník.22 Do kategorie mezinárodních turistů nepatří stálí přistěhovalci – imigranti, dočasní přistěhovalci, místní cestující, diplomaté, příslušníci ozbrojených sil, utečenci, tranzitující, studenti, kočovníci, pendleři (osoby dojíždějící pravidelně za prací do příhraničních oblastí), cestující za výdělečnou pracovní činností. Výše uvedené skupiny osob nejsou zahrnuty ve statistice cestovního ruchu.23
1.4. Statistika cestovního ruchu Státní statistickou službu vykonává Český statistický úřad (ČSÚ), který byl zřízen v roce 1969.24 Statistika cestovního ruchu poskytuje základní údaje o aktivitách a výdajích cestovního ruchu, infrastruktuře, ekonomickém přínosu cestovního ruchu atd. Sběr dat probíhá pomocí třech hlavních složek, mezi které patří evidence přechodu přes hranice, evidence návštěvníků v ubytovacích zařízeních a evidence zákazníků cestovní kanceláře.25
22
Srovnej BERÁNEK, Jaromír. Ekonomika cestovního ruchu, op. cit., s. 16–18; ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 372. 23 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 372–373. 24 Blíže viz PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 81–82. 25 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 544.
16
2. MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU Celosvětový rozvoj moderního marketingu započal po druhé světové válce a v současnosti existuje nepřeberné množství jeho definic. Obecně můžeme marketing označit za proces, při kterém dochází ke zkoumání potřeb jednotlivců a skupin za účelem uspokojení poptávky.26
2.1. Vymezení pojmu marketing cestovního ruchu Podle A. M. Morrisona je marketing cestovního ruchu označován jako „plynulý proces plánování, zkoumání, naplňování, kontroly a vyhodnocování činností potřebných k zajištění jak zákazníkových potřeb a požadavků, tak i cílů organizace.“27 V dnešní době můžeme marketing označit jako podnikatelský přístup, jehož cílem je najít rovnováhu mezi výrobcem (cestovní kanceláří, provozovateli ubytovacích a stravovacích služeb, dopravci) a spotřebitelem neboli účastníkem cestovního ruchu. Uspokojením potřeb zákazníků dochází k dosažení určitých zisků, které jsou nezbytné pro subjekty, účastnící se cestovního ruchu, ale i pro regiony.28 Mezi destinací a marketingem se nachází vztah, z něhož vyplývá, že destinace má v rámci marketingu postavení produktu, který si návštěvník kupuje. Rozhodujícím faktorem pří koupi jsou služby, které cílová destinace nabízí (ubytovací a stravovací zařízení, aktivity, atraktivity atd.).29
2.2. Destinace Pro rozvoj cestovního ruchu je důležitá krajina a s ní přírodní a antropogenní potenciál, díky kterému můžeme určit, jaké jsou podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti.30
26
KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2003, s. 13. MORRISON, Alastair. M. Marketing pohostinství cestovního ruchu. Praha, Victoria Publishing 1995, s. 16. Citováno podle KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu, op. cit., s. 13– 14. 28 Průmysl cestovního ruchu. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008, s. 145. [cit. 201503-01]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf. 29 KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu, op. cit., s. 17–18. 30 Tamtéž, s. 15. 27
17
Nejprve si definujeme region, kterým chápeme „více či méně ohraničenou územní jednotku vykazující jistou jednotnost nebo určitý organizační princip, který ji odlišuje od jiných územních jednotek.“31 Pásková a Zelenka definují destinaci cestovního ruchu jako „cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu v širším slova smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků.“32 Destinaci je možné charakterizovat prostřednictvím „šesti A“, a to:
attraction = atraktivita (přírodní a kulturně-historický potenciál),
accessibility = dostupnost,
ancillary services = místní služby (telekomunikační, zdravotnické, bankovní),
amenities = infrastruktura cestovního ruchu,
available packages = připravené balíčky služeb,
activities = aktivity.33
Pro úspěch destinace na trhu cestovního ruchu je důležité identifikovat vlastní nabídku, tedy produkt, potenciální návštěvníky, cílový trh, příležitosti na trhu a způsob, jak potenciální návštěvníky přilákat. Abychom byli úspěšní, je důležité najít odpovědi na pět základních otázek, mezi které patří:
Kde jsme nyní?
Kde bychom chtěli být?
Jak se tam dostaneme?
Jak zjistíme, že se tam dostaneme?
Jak zjistíme, že jsme se tam dostali?34
Produktem označujeme všechno, co může být nabídnuto potenciálním návštěvníkům a současně přispívá k uspokojení jejich potřeb a požadavků. Může se jednat o fyzické předměty, ale i o služby, místa, zážitky a zkušenosti. Destinace jako produkt cestovního ruchu se skládá z několika segmentů. Je to primární nabídka (přírodní, kulturně-historický a kulturně-společenský potenciál), na základě které se účastník rozhoduje, zda je pro něj daná destinace vhodným místem 31
HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 43. 32 Tamtéž, s. 43. 33 KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu, op. cit., s. 16. 34 Tamtéž, s. 28–29.
18
ke strávení dovolené, a sekundární nabídka35, která tvoří předpoklady pro pobyt v daném místě a umožní využívat primární nabídku. Mezi další komponenty patří přístupnost destinace, přiměřená cena a image destinace, která ve velké míře ovlivňuje výběr destinace. Na základě výše uvedeného je důležité, aby produkt cestovního ruchu byl užitečný, dosažitelný a použitelný.36
2.3. Marketingový mix Marketingový mix přispívá k sestavení manažerského procesu, na základě kterého dojde k uspokojení potřeb zákazníka v době pobytu mimo jeho trvalé bydliště. Manažerský proces není termínem používaným pouze v cestovním ruchu, můžeme se s ním setkat i ve firmě, která se snaží dosáhnout určitých cílů na trhu. Mezi základní prvky marketingového mixu označované jako 4P patří:
product – produkt,
price – cena,
promotion – propagace,
place – způsob distribuce.
Protože náročnost zákazníků v posledních letech stále roste a na straně nabídky se objevuje stale větší konkurence došlo u marketingu cestovního ruchu k rozšíření ze 4P na 8P, mezi něž patří:
packaging – balíčky služeb,
programming – tvorba programů,
people – lidé,
partnership – spolupráce.37
35
Do sekundární nabídky cestovního ruchu patří suprastruktura (ubytovací zařízení a hostinská zařízení), infrastruktura (cestovní kanceláře, informační kanceláře cestovního ruchu, směnárny) a všeobecná infrastruktura (doprava, půjčovny aut, zásobování vodou, elektřinou, plynem). (KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu, op. cit., s. 88). 36 KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu, op. cit., s. 86–88. 37 Srovnej RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s. 108–109; ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 328.
19
2.3. 1.
Produkt
Mezi produkt spadá veškerá nabídka soukromého nebo veřejného subjektu, který podniká v cestovním ruchu, patří sem zboží (suvenýry, knižní průvodce, mapy) a služby (ubytování, stravování, průvodcovské služby, cestovní kanceláře a agentury).38
2.3. 2.
Cena
Společně s kvalitou patří cena mezi nejdůležitější faktory, které ovlivňují zákazníka při výběru destinace či služby. Zákazníci požadují za stejnou cenu stále vyšší kvalitu. Cena je nejvíce ovlivněna náklady, konkurencí, poptávkou, životním cyklem produktu a rozsahem prodeje.39
2.3. 3.
Propagace
Propagace je jedním z nástrojů, který podporuje prodej a marketingovou komunikaci se zákazníky. Součástí propagace je reklama, osobní prodej, veletrhy cestovního ruchu, katalogy, prospekty, vztahy s veřejností, dochází k využívání webových stránek a sociálních sítí.40
2.3. 4.
Způsob distribuce
Distribuce je proces, při kterém dochází k poskytnutí služby spotřebiteli. Rozlišujeme distribuční cestu přímou a zprostředkovanou. U přímé cesty dochází k osobnímu
kontaktu
mezi poskytovatelem
služby
a
zákazníkem.
Službu
zprostředkovanou cestou zajišťuje jeden nebo více zprostředkovatelů. Typickým příkladem je prodej zájezdů prostřednictvím cestovní agentury, která nabízí zájezdy jedné či více kanceláří. V posledních letech se do popředí dostává internet, pomocí kterého se nabídka dostane přímo k potenciálnímu zákazníkovi. Další možností může
38
Srovnej ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 442–443; RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s. 111–112. 39 Tamtéž, s. 115–116. 40 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 447.
20
být vyzvednutí katalogů zájezdů na pobočce cestovní kanceláře, nebo doručení poštou.41
2.3. 5.
Balíčky služeb
Jedná se o jednotlivé služby, které jsou spojeny dohromady, aby uspokojily přání potenciálních zákazníků, a velice často se k nim nabízí ještě další doplňkové služby. Následně dochází k nabídce a prodeji služeb jako jednoho celku. Výhodou pro zákazníka může být nižší cena, úspora času, kvalita služeb a spokojenost, neboť ví, jaké služby balíček zahrnuje.42
2.3. 6.
Tvorba programů
Programování je často spojeno s balíčky služeb. Patří sem úkoly, činnosti, postupy, časové rozvrhy (program cesty jednotlivých výletů, program společenských akcí), prostřednictvím kterých jsou služby poskytovány klientům, a na základě tvorby programů dochází ke zvyšování spotřeby služby a zesílení její atraktivnosti.43
2.3. 7.
Lidé
Lidé jsou jedním ze základních faktorů majících vliv na kvalitu a služby v cestovním ruchu. Aby byl podnikatelský subjekt na trhu úspěšný, je důležitý pečlivý výběr zaměstnanců, kteří jsou v přímém kontaktu se zákazníkem. Správný výběr zaměstnanců je velice důležitý, neboť musí umět skvěle komunikovat s lidmi, mít schopnost prosadit si vlastní názor, disponovat jazykovými schopnosti a mít motivaci pracovat v oblasti cestovního ruchu.44
41
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s. 122–123. 42 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 272–273. 43 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s. 136. 44 KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu, op. cit., s. 34.
21
2.3. 8.
Spolupráce
V cestovním ruchu dochází mezi poskytovateli služeb ke stále větší spolupráci a to na různých úrovních, například spolupráce při přepravě a prodeji produktů, při plánování cestovního ruchu, mezi cestovními kancelářemi a provozovateli akcí. Protože je většina podniků malých nebo středních, dochází ke společnému využívání prostředků a zdrojů, neboť mohou lépe čelit konkurenci. Příkladem může být spolupráce několika cestovních kanceláří, které společně nabízí vzdálené destinace, což jim umožní dosáhnout nižší ceny a dalších výhod.45
2.4. Rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou Cestovní kancelář (zkr. CK) je ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu definována jako „organizace, která nabízí, rezervuje a prodává vlastní zájezdy, zájezdy připravené jinými cestovními kancelářemi a další služby cestovního ruchu individuálním zájemcům a jiným cestovním kancelářím. Na rozdíl od cestovní agentury mohou být smlouvy o prodeji zájezdů individuálnímu zákazníkovi (cestovní smlouvy) uzavřeny jejím jménem u zájezdů, které sama připravila.“46 U cestovní kanceláře si zákazník může vyřídit mnoho dalších služeb jako je cestovní pojištění, obstarat vízum, zakoupit mapy a průvodce. Podle zaměření nabídky zájezdů se CK dělí na všeobecné a specializované47. Podle klientů se cestovní kanceláře dělí na příjezdové (incomingové), výjezdové (outgoingové) a cestovní kanceláře, které se zaměřují na domácí cestovní ruch. Podle teritoriální působnosti se cestovní kanceláře dělí na mezinárodní, celostátní, regionální a místní.48 Cestovní agentura (zkr. CA) je na rozdíl od cestovní kanceláře chápána jako podnik či organizace, která prodává a rezervuje dílčí služby a zájezdy, vytvořené cestovními kancelářemi, a to pouze jako zprostředkovatel. Mezi služby, které CA zajišťuje, patří ubytování, doprava, zapůjčení aut, vyřizuje cestovní pojištění, obstarává víza, prodává mapy, plány, vstupenky a knižní průvodce. Za prodej jednotlivých zájezdů a zprostředkování služeb je cestovní agentuře vyplacena provize. Ve chvíli kdy dojde 45
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s. 136–137. 46 BERÁNEK, Jaromír. Ekonomika cestovního ruchu, op. cit., s. 186. 47 Mezi specializované zájezdy patří např. sport, vodní turistika, horská turistika a mnoho cestovních kanceláří se zaměřuje na jednu konkrétní zemi (teritorium). 48 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 82.
22
k prodeji zájezdu, musí být smlouva mezi kupujícím a prodávajícím uzavřena jménem cestovní kanceláře pro kterou je daný zájezd zprostředkován, nikoli jménem cestovní agentury.49
2.5. Provoz cestovní kanceláře v České republice a Polsku Provoz cestovních kanceláří nebyl v Evropě speciálně legislativně upraven až do začátku 90. let 20. století. Zásadní změna nastala po schválení směrnice č. 314/1990/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (označované také jako směrnice o pobytech a zájezdech), kterou v červnu roku 1990 schválila Rada evropských společenství.50
2.5. 1.
Provoz cestovní kanceláře v České republice
V České republice se v souvislosti s podnikáním v oblasti cestovního ruchu přijal Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Vznik a provoz cestovní kanceláře upravují pouze obecné zákony, mezi které patří Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a Zákon č. 415/2011 Sb., obchodní zákoník, dále Zákon o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb., Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a v neposlední řadě různé daňové zákony.51 Na základě živnostenského zákona patří provoz cestovní kanceláře mezi živnost koncesovanou52. Rozhodneme-li se provozovat cestovní kancelář, musíme splňovat následující podmínky, mezi které patří plnoletost, musíme být způsobilí k právním úkonům, nesmíme vůči státu a finančnímu úřadu dlužit peníze, a musíme doložit čistý výpis z rejstříku trestů.53
49
Srovnej BERÁNEK, Jaromír. Ekonomika cestovního ruchu, op. cit., s. 187–188; ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 81. 50 PUMPUROVÁ, Kristína. Řízení provozu cestovních kanceláří. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2013, s.18–19. 51 Tamtéž, s. 18–19. 52 V České republice jsou podmínky pro koncesovanou živnost upraveny v Živnostenském zákoně, patří sem provoz cestovní kanceláře a provoz silniční a motorové dopravy. Osoba fyzická, ale i právnická musí mít kvalifikaci v oboru, a splňovat další podmínky důležité pro podnikání v dané živnosti. (Srovnej ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 275.) 53 PUMPUROVÁ, Kristína. Řízení provozu cestovních kanceláří, op. cit., s. 18–19.
23
Velmi důležitou podmínkou pro provoz cestovní kanceláře je odborná způsobilost, kterou upravuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb.), tedy splnění jedné z podmínek:
vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a oboru orientovaném
na cestovní ruch,
vyšší odborné vzdělání, které bylo zaměřené na cestovní ruch,
středoškolské vzdělání s maturitou v oboru zaměřeném na cestovní ruch,
vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru cestovní ruch,
vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru cestovní ruch,
středoškolského vzdělání s maturitou a 6 let praxe v oboru cestovní ruch,
rekvalifikační osvědčení, nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci v oboru
cestovní ruch, které vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvo, které působí v odvětví, v němž chceme danou živnost provozovat, a dále musíme získat 6 let praxe v oboru,
osvědčení o profesní kvalifikaci provozu cestovní kanceláře, a zároveň mít
2 roky praxe v oboru,
osvědčení o odborné způsobilosti, že daná osoba provozovala danou činnost
v jiné zemi Evropské unie.54 Cestovní agentura se provozuje jako živnost volná. Podle Zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání § 25 odst. 1, není tedy nutná odborná způsobilost dané osoby. Aby fyzická osoba mohla provozovat živnost, musí podle Zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání § 6 odst. 1 splňovat pouze všeobecné podmínky: plnoletost, čistý výpis z rejstříků trestů, způsobilost k právním úkonům. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání upravuje v příloze č. 4 činnosti, které se provozují jako živnost volná.55 Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu § 6 odst. 1 nařizuje všem cestovním kancelářím uzavření povinného smluvního pojištění, nazývaného jako „pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře“. Pojištění se uzavírá jménem cestovní kanceláře, ale pojištěncem je zákazník, a je sjednáno na všechny zájezdy, které cestovní kancelář prodává.56
54
PUMPUROVÁ, Kristína. Řízení provozu cestovních kanceláří, op. cit., s. 19. Tamtéž, s. 19–20. 56 BERÁNEK, Jaromír. Ekonomika cestovního ruchu, op. cit., s. 188. 55
24
2.5. 2.
Provoz cestovní kanceláře v Polsku
V Polsku upravuje podmínky pro podnikání v oblasti cestovního ruchu Zákon ze dne 29. srpna 1997 o službách v cestovním ruchu (Ustawa z dnia 29 sierpnia 1997 r. o usługach turystycznych) a Zákon ze dne 29. dubna 2010 o změně Zákona o službách v cestovním ruchu (Ustawa z dnia 29 kwietnia 2010 r. o zmianie ustawy o usługach turystycznych), tento zákon rozlišuje tři formy podnikatelských subjektů: organizátora cestovního ruchu (polsky: organizator turystyki), zprostředkovatele cestovního ruchu (polsky: pośrednik turystyczny), agenta cestovního ruchu (polsky: agent turystyczny). Organizátor cestovního ruchu je podnikatel, který organizuje zájezdy a plánuje jejich program. Nejčastěji nabízí komplexní služby: různé typy zájezdů, dopravu, ubytování, stravu a cestovní pojištění. Je zodpovědný za všechny sjednané služby. Zprostředkovatel cestovního ruchu je podnikatel, jehož činnost spočívá v plnění služeb, které žádá klient. Uzavírá smlouvy, vydává doklady spojené s turistickými službami a snaží se nabídnout klientovi službu dle jeho přání. Například zajištění dopravy a ubytování. Jeho odpovědnost je omezená. Agent cestovního ruchu je podnikatel, který zprostředkovává služby a uzavírá smlouvy jménem organizátorů cestovního ruchu nebo jiných poskytovatelů majících sídlo v Polsku. Vždy zastupuje jiného podnikatele a za každou uzavřenou smlouvu získává provizi. Za nejasnosti ve smlouvě je zodpovědný podnikatel, jehož jménem uzavírá agent cestovního ruchu smlouvu. Živnostenské podnikání (polsky: działalność gospodarcza) v oblasti cestovního ruchu (organizování turistických akcí, nabídka zájezdů a služeb dle přání klienta, uzavírání smluv o poskytování služeb) je činností „regulowaną“ ve smyslu Zákona ze dne 2. července 2004 o živnostenském podnikání (Ustawa z dnia 2 lipca 2004 r. o swobodzie działalności gospodarczej) a podléhá zápisu do živnostenského rejstříku. Dále je nutné získat povolení od vojvodského úřadu a poté učinit zápis do registru organizátorů a zprostředkovatelů cestovního ruchu ve vojvodství se sídlem firmy. Tyto podmínky se nevztahují na subjekt, který podniká jako agent cestovního ruchu. Osoba zakládající cestovní kancelář musí splňovat následující podmínky: čistý výpis z rejstříků trestů, bezdlužnost vůči finančnímu úřadu a vhodné prostory pro provoz podnikatelské činnosti. Velmi důležité je, aby měl podnikatel v oblasti cestovního ruchu dostatečné finanční zabezpečení a pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře. 25
Všechny informace týkající se výše záruky a pojištění jsou uveřejněny ve vyhlášce polského Ministerstva financí. Ochranu zákazníků upravuje Zákon ze dne 23. dubna 1964, Občanský zákoník (Ustawa z dnia 23 kwietnia 1964 r., Kodeks cywilny). Na rozdíl od provozu cestovní kanceláře v České republice není v Polsku podmínkou dosažení určitého vzdělání a získaná praxe v oboru cestovní ruch. Založení a provoz cestovní agentury (polsky: agencja turystyczna) není tak finančně náročné, neboť nejsou potřebná žádná povolení, finanční zabezpečení ani pojištění pro případ úpadku. Stačí se pouze zaevidovat do živnostenského rejstříku, vyřídit požadované formality na finančním úřadě (polsky: Urząd Skarbowy), vojvodské pobočce statistického úřadu (polsky: Urząd Statystyczny) a na správě sociálního zabezpečení (polsky: Zakład Ubiezpieczeń Społecznych).57
2.6. Katalog cestovní kanceláře Katalog je jedním z hlavních distribučních nástrojů cestovní kanceláře. Jedná se o tištěnou nebo elektronickou publikaci, která zahrnuje všechny základní informace o produktech cestovní kanceláře. Obsahuje údaje o zájezdech se stručným popisem míst, u poznávacích zájezdů se nachází itinerář, neboli stručný popis cesty, součástí jsou i fotografie, obnos za nabízené místo (v některých případech jsou ceny uvedeny na samostatném ceníku, který je přiložený ke katalogu), rozsah nabízených služeb, fakultativní služby, způsob rezervace, všeobecné podmínky účasti na zájezdu a součástí tištěného katalogu může být smlouva o zájezdu mnohdy umístěná na zadní obálce publikace. Dobře připravený a strukturovaný katalog může zvýšit poptávku, usnadnit nákup a zároveň přesvědčit zákazníky o tom, že je daný podnik spolehlivý a stabilní. Prostřednictvím katalogu, ať už tištěného nebo virtuálního, si cestovní kancelář buduje svou image.58 Tištěný katalog je nejčastěji vázaná brožura ve formátu A4 a představuje komunikační, prezentační a propagační prostředek, prostřednictvím něhož dochází
57
Blíže viz Ustawa z dnia 29 sierpnia 1997 r. o usługach turystycznych [online]. Ministerstwo sportu i turystyki, 2014, 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.msport.gov.pl/article/tekst-jednolityustawy-z-dnia-29-sierpnia-1997-r-o-uslugach-turystycznych. 58 Srovnej PUMPUROVÁ, Kristína. Řízení provozu cestovních kanceláří, op. cit., s. 90; ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 257.
26
ke komunikaci mezi cestovní kanceláří a zákazníkem. Pro cestovní kancelář má zásadní roli, neboť jeho prostřednictvím předkládá potenciálním klientům svou nabídku. Virtuální katalog umístěný na elektronických stránkách cestovní kanceláře umožňuje úspornější a působivější oslovení zákazníků. Snižuje náklady cestovní kanceláře a ve srovnání s tištěným katalogem má možnost informovat zákazníky o aktuální nabídce, volné kapacitě a možných akčních slevách, nachází se v něm více informací o nabízené destinaci, ale i mnoho fotografií, videí a referencí od zákazníků. Mezi největší výhodu virtuálního katalogu patří možnost on-line rezervace a nákupu, a to po dobu 24 hodin denně.59
59
PUMPUROVÁ, Kristína. Řízení provozu cestovních kanceláří, op. cit., s. 90–98.
27
3. TYPOLOGIE TURISTICKÝCH ATRAKTIVIT Turistické atraktivity tvoří důležitou součást cestovního ruchu, neboť přitahují pozornost turistů. Velmi často dochází k záměně pojmů turistická atraktivita a turistická atrakce, která má užší význam. Turistické atrakce60 jsou lidmi vytvořené objekty, které mají za úkol přilákat návštěvníky, nejčastější motivací vzniku je finanční zisk.61
3.1. Vymezení pojmu turistická atraktivita Turistická atraktivita (polsky: walor turystyczny či walor krajoznawczy), je zajímavá součást přírody a přírodní podmínky, společenských, kulturních a jiných událostí, proto je velmi důležitá pro cestovní ruch, neboť bez turistických atraktivit by lidé neměli motivaci cestovat. Nejenže nabídka turistických atraktivit dokáže prosadit destinaci v konkurenčním prostředí na trhu, ale zároveň přispívá k uspokojení turistů. Pro turistické atraktivity, ať již dané přírodou nebo vytvořené člověkem, je velmi typické, že se vyznačují velkou mírou jedinečnosti či unikátností dané lokality. Mají jedinečnou schopnost přilákat pozornost turistů, ale i dalších účastníků cestovního ruchu, jako jsou investoři, ochránci památek a přírody.62 Turistické atraktivity jsou ovlivněny mnoha faktory. Pro turisty je velmi důležitá dobrá dostupnost dané oblasti, infrastruktura, cena a s ní spojené vstupy, možnost ubytovacích a stravovacích zařízení a doplňkové programy, které daná atraktivita nabízí.63
3.2. Typy turistických atraktivit Dělení turistických atraktivit může být různé64, z toho důvodu jsem si zvolila online publikaci Průmysl cestovního ruchu, která vznikla v rámci projektu školení pracovníků pro oblast cestovního ruchu. 60
Mezi turistické atrakce patří tematické stavby, jako jsou vodní parky (vodní park v Krakově, který je největším aqvaparkem v Polsku), miniaturní města, zábavní parky (Disneyland v Kalifornii), stálé výstavy a muzea (Muzeum voskových figurín Madame Tussaud v Londýně, Muzeum Otakara Schindlera v Krakově), různé akce, jako jsou olympijské hry, světové výstavy a nově postavené hrady a zámky. 61 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 48. 62 Srovnej JĘDRYSIAK, Tadeusz. Turystyka kulturowa. Warszawa: Polskie Wydawnictwo Ekonomiczne, 2008, s. 14–15; ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 48–49. 63 JĘDRYSIAK, Tadeusz. Turystyka kulturowa, op. cit., s. 14–15. 64 Pásková a Zelenka dělí turistické atraktivity na přírodní a kulturní atraktivity, hmotné (přírodní jevy a historické předměty) a nehmotné (kulturní události), světové, národní a lokální atraktivity, atraktivity nižších a vyšších řádů, kde u vyšších řádů jsou nutné finanční náklady. (Srovnej ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 48.)
28
Příručka dělí atraktivity do čtyř hlavních skupin:
přírodní atraktivity,
kulturně-historické atraktivity,
organizované atraktivity,
sociální atraktivity.65
3.2. 1.
Přírodní atraktivity
Přírodní atraktivity (polsky: walory naturalne/przyrodnicze) jsou součástí rekreačního prostoru a motivují turistu k účasti na přírodně orientovaném cestovním ruchu. Mezi přírodní atraktivity patří zemský povrch (polsky: powierzchnia Ziemi), atmosféra
(polsky:
atmosfera),
hydrosféru
(polsky:
hydrosfera),
rostlinstvo
(polsky: szata roślinna), živočišstvo (polsky: świat zwierzęcy) a přírodní krajina (polsky: krajobraz naturalny).66 Přírodní atraktivity se ve velké míře vyskytují např. v chráněných územích, biosférických rezervacích a horských oblastech (hory, skalní města, ledovce, propasti, jeskyně), v přímořských oblastech (pláže, korálové útesy a mysy), ve vulkanických oblastech (gejzíry, termální prameny a sopky) a na mnoha dalších místech.67 K nejhodnotnějším přírodním atraktivitám patří chráněná území, která se v České republice podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny68 dělí na velkoplošná a maloplošná. Tyto oblasti jsou pod přísným dohledem a dochází zde k omezení jistých druhů aktivit, ale i přesto můžeme říct, že jsou chráněná území velmi vyhledávaným cílem turistů, neboť v takových místech můžeme pozorovat ojedinělou, pozoruhodnou a zachovalou přírodu.
65
Průmysl cestovního ruchu [online], op. cit., s. 65. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf. 66 JĘDRYSIAK, Tadeusz. Turystyka kulturowa, op. cit., s. 17. 67 Průmysl cestovního ruchu [online], op. cit., s. 65. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf. 68 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [online]. Ministerstvo životního prostředí, 2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/ d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/58170589e7dc0591c125654b004e91c1?OpenDocument.
29
Do skupiny velkoplošných chráněných oblastí náleží dva typy území:
národní parky (polsky: parky narodowe),
chráněné krajinné oblasti (polsky: parki krajobrazowe, obszary chronionego
krajobrazu).69 Národní parky (zkr. NP) jsou jedny z nejcennějších území, jejichž krajina je takřka bez zásahu člověka, a zároveň fauna, flóra a neživá příroda mají velký vědecký a vzdělávací význam. Yellowstonský NP je prvním národním parkem světa, jež byl založený za účelem ochrany biodiverzity, potěšení turistů a také pro vědecké výzkumy.70 Chráněné krajinné oblasti (zkr. CHKO) jsou rozlehlá teritoria s harmonicky utvářenou krajinou a vyvinutým reliéfem. V takovýchto oblastech se nachází přirozené lesní ekosystémy, travní porosty, dřeviny a dochované památky. Provoz cestovního ruchu je možný, avšak za předpokladu, že nedojde k poškození CHKO.71 Následující 4 typy území řadíme do skupiny maloplošných chráněných oblastí:
národní přírodní rezervace (polsky: narodowy rezerwat przyrody),
přírodní rezervace (polsky: rezerwat przyrody),
národní přírodní památka (polsky: narodowy pomnik przyrody),
přírodní památka (polsky: pomnik przyrody).72
Národní přírodní rezervace (zkr. NPR) můžeme označit jako „menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku“.
Národní
přírodní
rezervace
patří
k nejvíce
chráněným
územím,
zejména z toho důvodu dochází v těchto lokalitách k zákazu jistých aktivit73, které by mohli poškodit přírodu.74
69
Průmysl cestovního ruchu [online], op. cit., s. 66. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf; KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych. Wyd. 4., uzup. i popr. Kraków: Proksenia, 2006, s. 33. 70 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 366–367. 71 Tamtéž, s. 222–223. 72 Průmysl cestovního ruchu [online], op. cit., s. 66–67. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf; KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 32. 73 V NPR není dovoleno budovat stavby, pohybovat se mimo vyznačené trasy, vykonávat sportovní aktivity jako je horolezectví a let padákem, kempovat a manipulovat s ohněm atd. (Srovnej ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 367–368). 74 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 367–368.
30
Přírodní rezervace (zkr. PR) jsou malá území s přírodními hodnotami charakteristickými pro danou oblast.75 Národní přírodní památka (zkr. NPP) a Přírodní památka (zkr. PP), jejichž obecná definice je shodná, se liší jen stupněm významu. Jedná se o menší přírodní útvary (geologické či geomorfologické), pro nějž je typický výskyt nerostů a vzácných nebo ohrožených druhů fauny i flóry, které představují národní, světový, ekologický a vědecký význam.76 Kromě výše uvedených chráněných oblastí může být v České republice vyhlášen přírodní park, a to v takových místech, kde se nachází zachovalá krajina. Pro každou oblast po celém světě je typické, že se vyznačuje odlišným klimatem, rostlinstvem a živočišstvem. Ochranou výše uvedených území se zabývá Ministerstvo životního prostředí České republiky77. V roce 1970 byl schválen mezivládní program, který se nazývá Člověk a biosféra. Program byl schválen organizací UNESCO a jeho cílem je ochrana životního prostředí, neboť v posledních letech dochází k velkým zásahům člověka do přírody, což má neblahý vliv na její budoucnost. Přírodní atraktivity jsou celosvětově velmi vyhledávaným místem turistů, a to z toho důvodu, že nabízí nepřeberné množství chráněných oblastí, přírodních útvarů (sopky, jeskyně, propasti, skalní města), vodních ploch a vodních toků, a pro lepší přístupnost jsou některá místa označena turistickými a naučnými stezkami či cyklotrasami.78
3.2. 2.
Kulturně-historické atraktivity
Jak již bylo výše vedeno, přírodní atraktivity patří k velmi vyhledávaným turistickým cílům, ovšem pokud se na jednom místě vyskytne kombinace přírodních a kulturněhistorických atraktivit, stane se destinace na trhu ještě vyhledávanější, neboť její komplexní nabídka skýtá celou řadu možností jak strávit dovolenou. Kulturně-historické atraktivity jsou samy o sobě velkým lákadlem turistů, neboť nabízí kulturní dědictví a tradice, velké množství architektonických památek. Zejména kvůli tomu se poznávací turistika stala v posledních letech velmi žádanou, neboť její
75
Přírodní rezervace. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/prirodni_rezervace. 76 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 367, 465. 77 Blíže viz Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/. 78 Průmysl cestovního ruchu [online], op. cit., s. 65–67. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf.
31
fyzická náročnost není tak velká jako u poznávání přírodních atraktivit. Objekty, které jsou zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, patří celosvětově mezi nejvíce vyhledávané, neboť označení památka UNESCO je jednou z nejúčinnějších reklam, jakou daná země může pro svůj objekt získat.79 Památkám UNESCO se podrobněji věnuji v kapitole Památky UNESCO jako specifický druh turistických atraktivit. Kulturně-historické atraktivity (polsky: walory kulturowe) motivují účastníka k poznávání kultury dané země, historických památek, kulturních akcí, historických staveb. Faktorů ovlivňujících kulturně-historické atraktivity jen hned několik, např. věk, umístění a počet památek a cennost objektu. Všechny tyto faktory, mají vliv na návštěvnost objektu, zejména její umístění hraje důležitou roli pro turisty, a čím je památka starší, tím je pro turisty zajímavější. Pro takové památky je typické, že se mohou nacházet jako samostatné objekty či v komplexech a neboť jsou kulturněhistorické atraktivity velmi širokým pojmem, rozdělíme si je do následujících skupin:
kulturně-historické památky (polsky: walory historyczne),
kulturní zařízení (polsky: walory kulturalne).80
Kulturně-historické památky jsou cílem turistů všech věkových skupin, plní funkci poznávací a mnohdy i naučnou. Patří sem objekty architektonické (hrady, zámky, hradby), sakrální stavby (stavby sloužící náboženským či rituálním úkonům, jako jsou katedrály, kláštery, kaple), technické památky81 (kamenné mosty, větrné a vodní mlýny, lanovky, přehrady), vojenské památky (vojenská opevnění a muzea, podzemní pevnosti, památníky), objekty lidové architektury (architektura venkova, skanzeny). Památky se dále dělí na movité a nemovité. Mezi movité patří např. umělecká díla malířství a sochařství, hudební památky, technická díla a archeologické nálezy.82 Nemovité památky jsou společností více vnímané než památky movité, jsou
79
Průmysl cestovního ruchu [online], op. cit., s. 67. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf. 80 Srovnej Průmysl cestovního ruchu [online], op. cit., s. 67–68. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf; JĘDRYSIAK, Tadeusz. Turystyka kulturowa, op. cit., s. 18–19. 81 Blíže viz technické atraktivity cestovního ruchu ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 364–365. 82 Movité památky. Národní památkový ústav [online]. 2010, 2011 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/movite-pamatky/.
32
to např. hrady, zámky, církevní a náboženské stavby, vesnická architektura, specifické technické a vojenské stavby, drobné kapličky atd.83 Kulturní zařízení plní nejen funkci poznávací, ale i společenskou. Patří sem velké množství objektů, mezi nimi jsou např. muzea, knihovny, divadla, hvězdárny, skanzeny, galerie a do těchto zařízení jsou velmi často organizovány skupinové výlety či školní zájezdy. Specifickou kategorií je lázeňství84 (polsky: walory uzdrowiskowe85), vzhledem k jeho termálním pramenům jej řadíme do přírodních atraktivit, ale jelikož plní i funkci léčebnou a společenskou patří částečně i do kulturně-historických atraktivit. Pro své léčebné, regenerační a relaxační účinky je vyhledávaným cílem turistů všech věkových skupin. Navíc je často doprovázeno specifickou a hodnotnou lázeňskou architekturou (léčebné domy, sanatoria, kolonády, pavilony, altány, parky, zahrady aj.). V České republice se podle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči86 dělí kulturní památky na tři základní typy:
národní kulturní památka (polsky: narodowy zabytek kultury),
památková rezervace (polsky: rezerwat zabytkowy),
památková zóna (polsky: sfera zabytkowa).87
Národní kulturní památka je nejhodnotnější kulturní památkou pro lidstvo a to evropského, ale často i celosvětového významu. Národní kulturní památky se dále dělí na nemovité a movité.88 Památková rezervace je teritorium, v němž se vyskytuje větší množství nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů. Rozlišujeme:
městskou památkovou rezervaci (např. historické centrum Brna),
vesnickou památkovou rezervaci (např. Holašovice),
archeologickou památkovou rezervaci (např. Pohansko u Břeclavi).
83
Nemovité památky. Národní památkový ústav [online]. 2010, 2011 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/nemovite-pamatky/ 84 Blíže viz lázeňství ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 304–305. 85 Blíže viz KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 27–29. 86 Památkový zákon. Národní památkový ústav [online]. 2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.npu.cz/zakon-o-statni-pamatkove-peci/. 87 Průmysl cestovního ruchu [online], op. cit., s. 67. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf. 88 Národní kulturní památky. Ministerstvo kultury [online]. 2007, 2014 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/czfond/narodni-kulturni-pamatky-18043/.
33
Památková zóna je území či část krajiny, v němž najdeme malé množství kulturních památek a dochované historické prostředí či větší počet archeologických nálezů. Stejně jako u památkové rezervace i zde rozlišujeme:
městskou památkovou zónu (např. Slaný ve Středočeském kraji),
vesnickou památkovou zónu (např. Karlova Studánka),
krajinnou památkovou zónu (např. Lednicko-valtický areál).89
Všechny uvedené památky jsou pod ochranou Ministerstva kultury České republiky90. Kulturně-historické atraktivity jsou vyhledávaným cílem turistů z celého světa, proto je velice důležité aby společnost rozhodla, zda chce mít z dané památky turistickou atraktivitu, neboť koncentrací velkého množství návštěvníků může dojít k jejímu znehodnocení.91
3.2. 3.
Organizované atraktivity
Organizované atraktivity se zcela odlišují od dvou výše zmíněných, neboť jsou zcela závislé na člověku, na jeho schopnosti vytvořit a zorganizovat jistou událost a jejich uskutečnění je možné i na ne příliš atraktivních místech. Některé organizované atraktivity jsou spjaty s historickou tradicí (lidová kultura, masopustní tradice), jiné se začali vytvářet zcela nově (filmové, hudební a divadelní festivaly, sportovní akce, veletrhy, výstavy, kongresy a školení).92 Pokud bychom se chtěli vydat na veletrhy v ČR, tak ty největší nalezneme v Brně. Jejich oficiální název zní Veletrhy Brno, a.s. (zkr. BVV) a jejich tradice sahá až do roku 1928, kdy se konalo slavnostní otevření výstavy Soudobé kultury, a v roce 1955 proběhla první výstava československého strojírenství. Postupem let procházelo výstaviště modernizací a dnes se řadí mezi největší výstaviště světa (zaujímá 23 místo). Ročně se v něm uskuteční kolem 50 veletrhů, na které se přijde podívat asi 1 milion návštěvníků.93 Pro ty, kteří rádi cestují a zaujímají se problematikou cestovního ruchu, je každoročně pořádán veletrh GO a REGIONTOUR, na kterém jsou prezentovány
89
ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 404–405. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/. 91 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 292. 92 Průmysl cestovního ruchu [online], op. cit., s. 69. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf. 93 O společnosti Veletrhy Brno. Veletrhy Brno, a.s. [online]. 2011, 2014 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/veletrhy-brno/spolecnost/. 90
34
cestovní kanceláře společně s jejich nabídkou zájezdů, turistické možnosti v regionech Česká republika, přednášky a fotografie známých cestovatelů.94 Polské město Poznaň je prvním městem ve střední a východní Evropě, kde se konaly veletrhy již v roce 1921 a současně dějištěm největších mezinárodních veletrhů „Międzynarodowe Targi Poznańskie“, kde v roce 2014 vystavovalo více než 11 tis. vystavovatelů, z toho asi 2,5 tis. zahraničních. V roce 1966 byla podepsána partnerská dohoda o spolupráci mezi městy Brno – Poznaň a zároveň v říjnu roku 2014 probíhala prezentace města Brno na veletrhu cestovního ruchu Toursalon v Poznani.95 V Berlíně v Německu se každoročně konají nejprestižnější a největší veletrhy cestovního ruchu v Evropě „Travel Trade Show“, které přináší nezapomenutelný zážitek a možnost získat nejrůznější informace o světových destinacích. Na prestižním veletrhu cestovního ruchu se každoročně setkají poskytovatelé nejrůznějších služeb z více než 180 zemí.96 Nevýhodou organizovaných atraktivit je jejich časové omezení, neboť se uskutečňují pouze v určité době a trvají pouze pár dní. Naopak dovedou i v tak krátkém čase přilákat tisíce až statisíce hostů a to zejména na sportovní a jiné události.97
3.2. 4.
Sociální atraktivity
Sociální atraktivity se pojí se způsobem života lidí v daném místě, s jejich tradicemi a zvyky. V posledních letech stoupá zájem o cestovní ruch, který se vyznačuje něčím neobvyklým, proto se stanou tyto atraktivity turisty vyhledávané, neboť nabídnou něco netradičního, a to zejména v místech, kde není cestovní ruch až tak častý.98
94
GO – REGIONTOUR. Veletrhy Brno, a.s. [online]. 2014, 2014 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/go-regiontour/. 95 Srovnej Tradycja i rozwój. Międzynarodowe Targi Poznańskie [online]. 2010, 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.mtp.pl/all/pl/o_firmie/historia/; Poznań. Brno [online]. 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: https://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-organizacni/odborzahranicnich-vztahu/mezinarodni-vztahy/partnerska-mesta/poznan/. 96 Srovnej Ohlédnutí za ITB Berlín 2015. Travel trade gazette [online]. 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/ohlednuti-za-itb-berlin-2015/; One world. One industry. One trade show. ITB Berlin [online]. 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.itb-berlin.de/en/ITBBerlin/. 97 Průmysl cestovního ruchu [online], op. cit., s. 69. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf. 98 Tamtéž, s. 69–70.
35
3.3. Památky UNESCO jako specifický druh turistických atraktivit Jak již bylo zmíněno, památky UNESCO patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům, a to zejména kvůli jejich jedinečnosti a značné publicitě v mezinárodním měřítku. UNESCO, jehož doslovný název zní Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (anglicky: United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization), je světová vládní instituce při OSN, která vznikla v roce 1945 v Londýně a nyní se její sídlo nachází v Paříži. Napomáhá k pochopení mezi národy prostřednictvím celosvětového rozvíjení vzdělávání, výchovy, vědy a kultury. V roce 1972 byla přijata Úmluva o světovém dědictví, která přispívá k ochraně přírodních a kulturních památek v členských zemích. V závislosti vzniku Úmluvy byl vytvořen Seznam světového dědictví (polsky: Listę światowego dziedzictwa kulturowego i naturalnego UNESCO), do něhož jsou zapisovány přírodní, kulturní a smíšené99 památky ze smluvních zemí, kterých je 191. V roce 2014 obsahoval 1007 památek (779 kulturních, 197 přírodních a 31 smíšených) ze 161 zemí. Na Seznamu světového dědictví nejsou zapsány všechny významné památky, ale pouze ty, které mají mimořádnou hodnotu, jsou ojedinělé, autentické a celistvé.100 V České republice vybírá a nominuje kulturní památky pro zápis na Seznam světového dědictví Národní památkový ústav, který byl zvolen Ministerstvem kultury, zatímco pro přírodní památky je to Ministerstvo životního prostředí. Na Seznamu světového dědictví se nachází 12 lokalit101 z České republiky.102 Památky UNESCO jsou velkým lákadlem turistů z celého světa, ale mají i důležitý význam pro samotný kraj a společnost, proto je velmi důležité je chránit. Každoročně přijede památky UNESCO navštívit nepřeberné množství turistů z celého světa. 99
Smíšené památky jsou takové, které obsahují kulturní i přírodní hodnoty. Srovnej ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 515; UNESCO. Národní památkový ústav [online]. 2010, 16. 3. 2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-mezinarodnidokumenty/mezinarodni-dokumenty/unesco/. 101 Historické jádro Prahy, Českého Krumlova a Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, historické jádro města v Kutné Hoře, kostel sv. Barbory a katedrála Panny Marie v Sedlci, Lednicko-valtický areál, Vesnická rezervace Holašovice, zámek a zahrady v Kroměříži, zámek v Litomyšli, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, vila Tugendhat v Brně a židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. (Czech Republic: Properties inscribed on the World Heritage List. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/statesparties/cz). 102 UNESCO. Národní památkový ústav [online]. 2010, 16. 3. 2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-mezinarodnidokumenty/mezinarodni-dokumenty/unesco/. 100
36
V Polsku se nachází na Seznamu světového dědictví 14 lokalit, z toho je 13 památek kulturních a 1 přírodní103. Z Malopolska a Podkarpatska se na Seznamu světového dědictví nachází následujících pět kulturních památek: historické centrum Krakova (1978), solné doly ve Wieliczce (1978), koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau v Osvětimi (1979), Kalwaria Zebrzydowska (1999), dřevěné gotické kostely v jižním Malopolsku: Binarowa, Blizne, Dębno Podhalańskie, Haczów, Lipnica Murowana a Sękowa (2001).104
103
Białowieski Park Narodowy. Srovnej JĘDRYSIAK, Tadeusz. Turystyka kulturowa, op. cit., s. 33–38; Poland: Properties inscribed on the World Heritage List. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/statesparties/pl. 104
37
4. ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÁ JIHOVÝCHODNÍHO POLSKA
CHARAKTERISTIKA
Na území jihovýchodního Polska se rozkládají čtyři vojvodství: Malopolské (polsky: Małopolskie),
Podkarpatské
(polsky:
Podkarpackie),
Svatokřížské
(polsky:
Świętokrzyskie) a Lublinské (polsky: Lubelskie), které můžeme z historického a geografického hlediska zahrnout do nadřazeného makroregionu Malopolsko (polsky: Małopolska).105 Ke své geografické charakteristice jsem si zvolila dvě vojvodství, Malopolské a Podkarpatské, kterým se budu věnovat i v praktické části své bakalářské práce.
4.1. Vymezení oblasti a její stručný geografický profil Malopolské vojvodství, jehož hlavním městem je historický Krakov, který byl v letech 1038–1596 hlavní městem Polska, se nachází v jižní části země a rozprostírá se na ploše přibližně 15 tis. km2, což představuje o něco méně než 5 % z celkové rozlohy Polska. Sousedí se Slezským, Svatokřížským a Podkarpatským vojvodstvím a na jihu se Slovenskem.106 Rozkládá se na Malopolské vysočině a částečně v Západních Karpatech a patří k nejatraktivnějším turistickým oblastem v Polsku.107 Malopolská krajina je velmi rozmanitá. Na jihu se nacházejí Tatry, jež jsou nejvyšší částí celých Karpat a jediným polským pohořím alpského typu. Právě v Tatrách leží i Rysy (2 503 m n. m.), nejvyšší bod Polska. Dále se na území Karpat rozprostírá flyšové pohoří Beskydy s nejvyšším vrcholem Babia góra.108 Mezi Tatrami a pohořím Beskid Sądecki se táhne horské pásmo vápencových Pienin s malebným průlomem Dunajce, které je zcela jiného charakteru. Je složeno ze tří hřebenů, z nichž nejpopulárnější je střední hřeben s dominantním vrcholem Trzy Korony.109 Údolí řeky Visly tvoří přírodní hranici mezi hornatou a nížinnou částí regionu. Za touto hranicí se rozkládá Krakovsko-čenstochovská
105
KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 213. Tamtéž, s. 237. 107 O regionie. Wrota Małopolski [online]. 2002, 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.malopolska.pl/Obywatel/oMalopolsce/Strony/Region.aspx. 108 WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko. 1. české vyd. Praha: Svojka, 2006, s. 267–268. 109 Srovnej WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 263; KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 237. 106
38
vysočina s neobvyklými jurskými skalními útvary, jež připomínají volně stojící pilíře, kyje či brány. V severovýchodní části vojvodství se nachází Miechovská vysočina.110 Podkarpatské vojvodství se rozkládá na ploše asi 18 tis. km2 a jeho hlavním městem je Rzeszów. Nachází v jihovýchodní části Polska a sousedí s Malopolským, Svatokřížským a Lublinským vojvodstvím, na východě s Ukrajinou a na jihu se Slovenskem.111 Severní část vojvodství se rozprostírá v Sandoměřské kotlině a střední část v podhůří Karpat. Ze západu na východ se podél slovenských hranic táhne pásmo Středních
Beskyd
(zahrnující
i
Nízké
Beskydy)
a
Východní
Beskydy,
kde v nejjihovýchodnějším cípu Polska leží pohoří Bieszczady. Celé území je velmi různorodé a z ekologického hlediska patří mezi nejzachovalejší. Střední částí se táhnou horská pásma a kotliny, zatímco na jihu se nachází zalesněná horská území s nejvyšším bodem Tarnica (1 346 m n. m.). Více než třetinu vojvodství zaujímají lesní porosty (převážně smíšeného typu), nejvíce se jich nachází právě na území Bieszczad a Sandoměřské pánve. Současně zde žije mnoho ohrožených živočišných druhů. V severní části území se rozprostírá pásmo vysočin zvané Roztocze.112
4.2. Turistický potenciál oblasti (přírodní, kulturní a specifické hodnoty) Malopolské i Podkarpatské vojvodství skýtají celou řadu přírodních, kulturních a specifických hodnot. Malopolské vojvodství má dobrou dopravní infrastrukturu, nepřeberné množství ubytovacích zařízení, což láká mnoho turistů. Zastoupena je letní i zimní turistika, cestovní ruch přírodně orientovaný, rekreační, sportovní a zejména kulturně poznávací.113 Podkarpatské vojvodství nabízí přírodní i kulturní atraktivity, z toho důvodu převažuje cestovní ruch přírodně orientovaný a rekreační. Ve srovnání s Malopolskem je zde slabší infrastruktura a menší kapacita ubytovacích zařízení, ale i přesto sem jezdí velké množství turistů.114 Lidové umění a řemesla mají v Polsku dlouholetou tradici, zejména v podhůří Tater na Podhalí. Lidové tradice jsou k vidění pravidelně v době náboženských svátků a různých slavností. Pro zachování lidové
110
WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 263. KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 255. 112 Srovnej WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 238–239; KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 255. 113 KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 253. 114 Tamtéž, s. 262. 111
39
kultury vznikala postupem času etnografická muzea, většinou v přírodě (skanzeny), z nichž nejznámější se nacházejí ve městech Sanok a Nowy Sącz.115
4.2. 1.
Malopolské vojvodství
Přírodní atraktivity Malopolského vojvodství jsou přísně chráněny. Najdeme se zde šest národních parků (Tatrzański, Babiogórski, Gorczański, Magurski, Ojcowski a Pieniński), přírodní rezervace, chráněné krajinné oblastí a nepřeberné množství přírodních památek. Národní parky Babiogórski a Tatrzański byly vyhlášeny jako Biosférické rezervace UNESCO. Lesy tvoří asi 28 % z celkové rozlohy a více než polovina území je chráněna zákonem. V Pieninách, v masivu Babí hory, Tatrách a Sądeckých Beskydech jsou zachovány fragmenty původních lesů s charakteristickou a vzácnou faunou a flórou. V Tatrách jsou k vidění kamzíci či vzácná rostlina plesnivec alpský, jež jsou symbolem přírody, která zůstala uchována bez zásahu člověka. Přírodní atraktivity jsou zpřístupněny stezkami a turistickými trasami (pěší stesky, cyklotrasy a stezky pro jízdu na koni).116 Dlouholetou tradici zde má lázeňství (Krynica Zdrój, Muszyna Zdrój, Piwniczna Zdrój, Rabka Zdrój, Szczawnica). Solné doly ve Wieliczce a Bochni jsou proslulé svým mikroklimatem a dnes užívané i jako lázně a léčebny.117 Kulturně-historické atraktivity jsou v Malopolsku vyhledávaným cílem turistů. V první řadě se jedná o historické centrum Krakova, které patří mezi nejpopulárnější turistické destinace v celém Polsku a nabízí celou řadu památek, muzeí, uměleckých děl a kulturních akcí.118 Mezi další turistická centra patří Tarnów, Nowy a Stary Sącz, Nowy Targ a Zakopane. Nachází se zde množství unikátních historických objektů: klášterní komplex v Tyńci, Kalwarii Zebrzydowské, množství kostelů, středověké hrady v oblasti tzv. Jury (Krakovsko-čenstochovské vysočiny), např. renesanční hrad Piaskowa Skała, barokní pevnost ve Wiśniczi Nowém.119
115
WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 44–45. Małopolska: Parki narodowe i krajobrazowe, rezerwaty przyrody [online]. Kraków: Departament Turystyki, Sportu i Promocji Urzędu Marszałkowskiego Województwa Małopolskiego, Zespół ds. Regionalnego Systemu Informacji Turystycznej, 2010, s. 1-3. [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.malopolskie.pl/Pliki/2012/MALOPOLSKA_Parki_Narodowe.pdf. 117 Srovnej WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 153; KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 239. 118 WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 132. 119 KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 238–239. 116
40
Zcela jiným typem památky je Státní muzeum Auschwitz-Birkenau v průmyslovém městě Osvětim, v němž bylo vyvražděno velké množství evropských Židů.120 Na vnitřním předměstí Krakova se nachází čtvrť Kazimierz, která byla centrem židovské kultury již od středověku. Dnes zde můžeme navštívit synagogy, židovské hřbitovy, muzea ale i restaurace s typickou židovskou kuchyní.121 Tradiční venkovská zástavba je zachována především díky skanzenům, ale někde dodnes plní svoji funkci, jako příklad uveďme goralskou vesnici Chochołów či dřevěný kostel v Dębně Podhalańském.122 V regionu se každoročně pořádají různé kulturní a folklorní akce, například Malopolské
dny
kulturního
dědictví,
Festival
židovské
kultury
v Krakově
a Mezinárodní festival folkloru a horských regionů v Zakopaném. Pro turisty může být motivací pro návštěvu i tradiční malopolská gastronomie, tradice a zvyky. Za zmínku stojí také řada zimních lyžařských středisek, např. Zakopané a Szczawnica.123
4.2. 2.
Podkarpatské vojvodství
Přírodní atraktivity lákají do Podkarpatského vojvodství každoročně velké množství turistů. Na jeho území se nacházejí dva národní parky (Bieszczadzki a Magurski), dále chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace, přírodní památky a Bieszczady byly vyhlášeny za Biosférickou rezervaci UNESCO. Pro milovníky vodních sportů je vhodným cílem Solińská přehrada nebo řeka San.124 Kulturní a historické atraktivity jsou turisty stejně jako ty přírodní velmi vyhledávanými místy. V Podkarpatsku můžeme spatřit krásné kostely katolické, řeckokatolické i pravoslavné, synagogy, hrady, zámky i zámecké zahrady. K nejcennějším zámeckým komplexům patří renesanční Baranów Sandomierski a Krasiczyn. Tradiční dřevěná architektura je k vidění v Blizné, Haczowě, Smolniku
120
WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 323. Tamtéž, s. 147. 122 KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 238–239. 123 10 důvodů k návštěvě Malopolska. Czeska małopolska [online]. 2012 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://ceskemalopolsko.cz/10-duvodu-k-navsteve-malopolska/. 124 Podkarpackie atrakcje turystyczne [online]. Rzeszów: Podkarpatska Regionalna Organizacja Turystyczna, 2014, s. 1–3. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://arch.podkarpackie.travel/ pdfy/Atrakcje/pl/index.html. 121
41
a Chotyńci. Další architektonické památky nalezneme ve městech Przemyśl, Sanok, Krosno, Rzeszów, Jarosław, Łańcut a Leżajsk.125
4.3. Stručný popis jednotlivých turistických destinací v Malopolsku 4.3. 1.
Krakov
Krakov byl v letech 1038–1596 hlavním městem Polska a sídlem polských králů, počátky jeho dějin spadají hluboko do minulosti a pro velké množství zachovaných památek bylo centrum města zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.126 Nyní je nejdůležitějším turistickým střediskem země. Nachází se zde nepřeberné množství muzeí, divadel, galerií, také filharmonie a opera. Za návštěvu stojí stylové krakovské kavárny, bary a restaurace s místními specialitami. Nejstarší částí Krakova je Staré Město, jehož historická část zůstala dodnes zachována v autentické podobě. Ve středu Starého Města se rozkládá hlavní náměstí (Rynek Główny), které patří mezi největší středověká náměstí v Evropě a nachází se na něm památky jako tržnice Dům soukeníků (Sukiennice), kostel sv. Vojtěcha, radniční věž (Wieża Ratuszowa), socha Adama Mickiewicze a podzemní muzeum dějin města Krakova otevřené v roce 2010. Součástí Starého Města je i nejstarší budova Jagellonské univerzity nazývaná Collegium Maius, dále Collegium Novum, které bylo postaveno v pozdějších letech a dnes je hlavním sídlem univerzity.127 Nejcennějším architektonickým památkovým komplexem Krakova je návrší Wawel, na němž se nachází katedrála (Katedra Wawelska), královský zámek (Zamek Królewski) a historické opevnění.128 Velmi zajímavým místem je židovská čtvrť Kazimierz, kde se nacházejí synagogy, impozantní budovy, hřbitovy, ale také galerie, muzea a typické židovské restaurace. Nyní je Kazimerz centrem židovské kultury a každý rok se zde koná Festival židovské kultury.129
125
Srovnej KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 255; Podkarpackie atrakcje turystyczne [online], s. 1–3. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://arch.podkarpackie.travel/pdfy/Atrakcje/pl/index.html. 126 JĘDRYSIAK, Tadeusz. Turystyka kulturowa, op. cit., s. 49–51. 127 GAWRYLUK, Grzegorz. Kraków: przewodnik po symbolech, zabytkach i atrakcjach. Kraków: Wydawnictwo GAUSS, 2014/15, s. 1–13. 128 Tamtéž, s. 23–24. 129 Tamtéž, s. 42–43.
42
4.3. 2.
Wieliczka
Po Krakovu je solný důl (Kopalnia Soli) ve Wieličce druhým největším cílem turistů, kterých sem ročně přijede z celého světa více než jeden milion. Wieliczka je rovněž zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. Dříve se zde těžila kamenná sůl a dnes vede v podzemí 3 km dlouhá a 327 m hluboká prohlídková trasa, která ilustruje těžbu soli. K vidění jsou zde sochy a reliéfy ze soli, v soli vytesaná kaple sv. Kingy a podzemní jezero. Jelikož se v dole nachází specifické mikroklima, jež má léčivé vlastnosti, bylo v hloubce 211 m vytvořeno podzemní sanatorium, kde se léčí nejrůznější chronické alergie.130
4.3. 3.
Osvětim
Na mapu hlavních turistických atraktivit město dostalo Státní muzeum AuschwitzBirkenau (Osvětim a Březinka). Auschwitz byl založený v roce 1940 jako tábor pro polské politické vězně, ale později se stal místem, kde došlo k masovému vyhlazování evropských Židů. Ve vzdálenosti přibližně dvou kilometrů došlo v letech 1941–42 k zřízení dalšího, ještě většího tábora Birkenau. Prohlídka muzea je rozdělena do dvou částí: koncentrační tábor Auschwitz a vyhlazovací tábor Birkenau. Součástí muzea jsou dochované předměty, fotografie a prostory, kde lidé přebývali. Jako jediná památka takového typu byl komplex zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.131
4.3. 4.
Pieniński Park Narodowy
Pieniny, jež jsou pohořím vápencového typu, leží v horském pásmu Karpat. V Pieninském národním parku je zahrnuta nejkrásnější část těchto hor i s nejvyšším vrcholem Okrąglica, který leží v masivu Trzy Korony. Geomorfologická rozmanitost a relativně nízká nadmořská výška přispívají k rozmanitosti vegetace. Součástí národního parku jsou strmé útesy, skály, rokle a soutěska Dunajce, kterou je možné sjet na pltích (polsky: flis, tratwa) s tradiční goralskou hudbou.132 Průlom Dunajce, který je
130
Srovnej KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 238–239; WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 153. 131 Srovnej JĘDRYSIAK, Tadeusz. Turystyka kulturowa, op. cit., s. 77; WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 323–324. 132 Małopolska: Parki narodowe i krajobrazowe, rezerwaty przyrody [online], op. cit., s. 11. [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.malopolskie.pl/Pliki/2012/MALOPOLSKA_Parki_Narodowe.pdf.
43
největší takovou turistickou atraktivitou v Polsku, je dlouhý asi 8 km a je lemován příkrými skalami, jež se vypínají i více než 300 m nad hladinu řeky.133 Městečko Krościenko se rozkládá na úpatí severní části Pienin, při výtoku řeky Dunajec ze soutěsky. Slouží jako rekreační středisko a je cílem horské, pěší a cykloturistiky. Nabízí také jízdu na koních, kanoistiku, rybaření a zároveň je místem, kde se končí jízda na pltích po Dunajci. Při návštěvě Krościenka se nabízí možnost strávit dovolenou v charakteristických venkovských podmínkách, je zde rozvinutá a oblíbená agroturistika.134 Výše proti toku, ještě před soutěskou, na levém břehu Dunajce leží obce Sromowce Wyżne a Sromowce Niżne. Velmi živý je zde folklór i podhalanské nářečí se slovenskými, maďarskými a rumunskými vlivy. Vesnice Sromowce Niżne byla dlouhou dobu opomíjena a rozvoj turistiky zde započal až v roce 2006. V současnosti jsou Sromowce významným východiskem turistických tras do národního parku.135
4.3. 5.
Kalwaria Zebrzydowska
Po Čenstochové je zřejmě druhým nejvýznamnějším poutním místem v Polsku a současně se nachází na Seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 1600 zde nechal krakovský šlechtic Mikołaj Zebrzydowski postavit kostel a klášter, neboť mu krajina připomínala Jeruzalém a rozhodl se vytvořit podobně uctívané místo. Na okolních pahorcích byly postupem času postaveny kaple a dnes jich tam nalezneme přibližně 40. S tímto místem se také pojí osobnost papeže Jana Pavla II., jenž místo navštěvoval již od mládí.136
4.3. 6.
Tatrzański Park Narodowy a Zakopane
Tatrzański Park Narodowy vznikl v roce 1955 a jako jediný v Polsku zahrnuje přírodu alpského typu. Leží na polsko-slovenských hranicích a bezprostředně navazuje na slovenský Tatranský národní park (TANAP). Na polském území zahrnuje celé 133
WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 265–266. Krościenko nad Dunajcem. Krościenko nad Dunajcem [online]. 2010 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://kroscienko.pl/kroscienko-nad-dunajcem,18.html. 135 Srovnej Sromowce. Sromowce.pl: agroturystyczna wieś w sierci [online]. 2012, 2015 [cit. 201504-11]. Dostupné z: http://www.sromowce.pl/page,51; O Sromowcach Niżnych. Sromowce-niżne.pl [online]. 2014 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.sromowce-nizne.pl/o-sromowcach-2/. 136 Kalwaria na liście UNESCO. Kalwaria Zebrzydowska [online]. 2012 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.kalwaria.eu/kalwaria-na-liscie-unesco.html; WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 222. 134
44
polské Tatry a část Podhalí. Patří mezi nejcennější území v Polsku a byl zapsán mezi Biosférické rezervace UNESCO. Vzhledem ke klimatickým podmínkám se zde nachází překrásná horská příroda s vzácnou faunou a flórou. Nejtypičtějším živočichem Tater je endemický kamzík tatranský. Mezi unikátní přírodní úkazy patří mj. největší tatranský vodopád Siklawa, největší pleso (vysokohorské ledovcové jezero) Morskie Oko, nejhlubší pleso Wielki Staw Polski a nejvyšší polský vrchol Rysy aj.137 V údolí mezi hřebenem Vysokých Tater a pásmem Gubałówky leží nejproslulejší polské horské letovisko Zakopané. Skýtá celou řadu turistických atraktivit: kulturní tradice (goralský folklór), četná muzea a typickou dřevěnou architekturu. Každým rokem se zde koná Festywal Ziem Górskich, jeden z největších folklorních festivalů na světě. Mezi nejznámější památky Zakopaného patří kaple v Jaszczurówce a Villa Pod Jedlami, jejichž projektantem byl Stanisław Witkiewicz, tvůrce unikátního zakopanského slohu. Zakopané je významným centrem letní turistiky, ale zejména nejdůležitějším zimním lyžařským střediskem Polska, neboť se zde nachází lyžařské vleky, sjezdovky i skokanské můstky.138
4.3. 7.
Wadowice
Rodné město Karola Wojtyły, v němž se nachází Muzeum Jana Pavla II., se stalo významným centrem kulturního a náboženského cestovního ruchu a můžeme se zde vydat po stopách polského papeže. Vzhledem k poloze města jsou Wadowice skvělým východiskem do Malých Beskyd, kde se nachází hora Gron Jana Pavla II., a do Středních Beskyd.139
4.3. 8.
Chochołów
Vesnice se nachází na západ od Zakopaného při hranici se Slovenskem a její výjimečnost tkví v přízemních dřevěných goralských domech podél silnice, které jsou zbudované z kmenů o úchvatné tloušťce, a díky kterým je vesnice často označována za „živý skanzen“. Nejvýznamnější památkou je dům č. 24 Anny Styrculi nazývaný
137
Małopolska: Parki narodowe i krajobrazowe, rezerwaty przyrody [online], op. cit., s. 13. [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.malopolskie.pl/Pliki/2012/MALOPOLSKA_Parki_Narodowe.pdf. 138 KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 247. 139 Srovnej KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 253; Wydawnictwa. Wadowice Informacja Turystyczna [online]. 2014, 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.it.wadowice.pl/wydawnictwa,252.html#.
45
„chalupa z jedné jedle“. K vidění je také Muzeum chochołowského povstání z roku 1846 namířeného proti Rakousku, kde se mimo jiné nachází dobové goralské předměty a dokumenty, které přibližují dějiny této odbojné vesnice.140
4.3. 9.
Ojcowski Park Narodowy
Patří k nejmenším polským národním parkům, ovšem z geologického, přírodního a kulturního hlediska se jedná o velmi rozmanitou a pozoruhodnou oblast. K vidění je tu celá řada přírodních výtvorů: kaňony se strmými stěnami, skály, vápencové útvary, které byly formovány přírodními silami. Nachází se zde množství pramenů a jeskyní. V údolích národního parku se nachází specifické mikroklima, které má příznivý vliv na flóru, daří se tu proto endemickým rostlinám jako jsou střevíček lékařský, který patří mezi ohrožené rostliny, mateřídouška časná, která se v Polsku vyskytuje pouze na území tohoto národního parku. Velmi hojně se zde vyskytují netopýři (asi 17 druhů), kteří se dostali i do znaku národního parku. Mezi zajímavá místa patří zřícenina královského hradu Ojców, dřevěná Kaple Na vodě (Kaplica „Na wodzie“) nad potokem Prądnik v níž se nacházejí tři originální oltáře, Lokýtkova jeskyně (Grota Łokietka), Temná jeskyně (Jaskinia Ciemna), hrad Pieskowa Skała a jurská skála Herkulův kyj (Maczuga Herkulesa).141
4.3. 10.
Krynica-Zdrój
Lázeňské městečko leží v pohoří Beskid Sądecki v údolí potoku Kryniczanka a řadí se mezi nejpopulárnější lázeňská horská letoviska v Polsku. Mezi léčebné prostředky patří zdejší mikroklima, přírodní minerální vody a bahno. Do lázní se lidé přijíždějí léčit s mnoha onemocněními (gynekologickými, močových cest, obezitou, onemocněními srdce aj.). Starý lázeňský dům (Stary dom zdrojowy) na hlavní promenádě je novorenesanční budova s krásným tanečním sálem. Nejpozoruhodnější a nejstarší památkou je pavilon Słotwinka postavený v roce 1806. Velkou atrakcí je pozemní lanovka na vyhlídkový vrchol Góra Parkowa. V blízkém okolí se nachází také kabinová
140
Srovnej Szlak Architektury Drewnianej [online]. Kraków: Małopolska Organizacja Turystyczna, 2008, s. 28. [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.it.wadowice.pl/zdjecia/a/zal/szlak-architekturydrewnianej-pl_201405241437.pdf; KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 247. 141 Małopolska: Parki narodowe i krajobrazowe, rezerwaty przyrody [online], op. cit., s. 9. [cit. 201511-04]. Dostupné z: http://www.malopolskie.pl/Pliki/2012/MALOPOLSKA_Parki_Narodowe.pdf.
46
lanovka, která vede na Jaworzynu Krynickou (1115 m n. m.), která rovněž nabízí skvělé výhledy.142
4.3. 11.
Stary Sącz
Město Stary Sącz leží mezi řekami Dunajec a Poprad a obklopen je Sądeckými Beskydy. V roce 1270 zde nechal král Boleslav Stydlivý postavit klášter klarisek (Klasztor Klarysek), v němž po panovníkově smrti strávila posledních 13 let života jeho manželka Kinga, která se stala abatyší kláštera a proslavila se v celém regionu. Hlavními atraktivitami města jsou památky, ale také příroda, neboť se v blízkosti nachází Pieniny, Tatry a také jiná slovenská pohoří. Jsou zde dobré podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku či jízdu na koni, ale také návštěvu kulturních akcí a festivalů, které se tu často pořádají.143
4.3. 12.
Biecz
V karpatském podhůří, na levém břehu řeky Ropy, se nachází město Biecz. Skýtá množství památek, které jsou koncentrovány na velmi malém prostoru. Obklopeny jsou středověkou zástavbou a hradbami, což dodává městečku neopakovatelný charakter. Za návštěvu stojí náměstí, jehož hlavním orientačním bodem je budova radnice (66 m vysoká osmiboká věž), monumentální farní kostel, který je situován západně od náměstí (gotická cihlová stavba, v níž se nacházejí vzácné liturgické předměty a oltář), regionální muzeum, jež je rozděleno do dvou budov (v první budově se nachází stará lékárna, laboratoř a druhá je zaměřena na historii města).144
4.3. 13.
Nowy Sącz
Město se nachází v podhůří Sądeckých Beskyd mezi řekami Dunajec a Kamienica Nawojowska. Hlavní náměstí je po krakovském Rynku druhým největším historickým 142
Srovnej Atrakcje. Krynica.pl [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.krynica.pl/Atrakcje-t16.html; WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 259–260. 143 Srovnej Atrakcje. Stary Sącz: miasteczko z klimatem [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.wstarymsaczu.pl/atrakcje/; WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 258. 144 Srovnej Zabytki. Urząd Miejski w Bieczu [online]. 2009 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.biecz.pl/asp/pl_start.asp?typ=14&sub=26&menu=28&strona=1; WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 252.
47
náměstím v Malopolsku. Mezi turistické atraktivity města patří radnice, kostel sv. Markéty (nejstarší ve městě), Regionální muzeum (Muzeum Okręgowe), bývala synagoga z první poloviny 18. století (dnes se v ní nachází umělecká galerie), zříceniny královského hradu, který byl v roce 1350 postaven králem Kazimírem Velikým a židovský hřbitov. Na předměstí se nachází hojně navštěvovaný skanzen (Sądecki Park Etnograficzny), kde je k vidění tradiční venkovská architektura regionu.145
4.3. 14.
Dębno Podhalańskie
Vesnice se nachází v oblasti Spišských Pienin mezi řekami Dunajcem, Białkou a Czorsztyńskou přehradou. Mezi nejcennější památky Dębna patří dřevěný kostel sv. Michaela Archanděla, který byl pro svoji unikátnost zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Byl postavený z dřeva jehličnanů bez použití jediného hřebíku a součástí jsou tři dochované gotické portály. Interiér zdobí pozoruhodné rostlinné, geometrické a figurální motivy.146
4.3. 15.
Czorsztyn
Vesnice leží u Czorsztyńské přehrady. Severně od ní se nachází horské pásmo Gorce, na jihovýchodě ji obklopují Pieniny s dominantním masivem Trzy Korony a také břeh řeky Dunajec. Nad údolní nádrží, která vznikla přehrazením Dunajce, se nachází zřícenina hradu Czorsztyn a dochovaný hrad Niedzica. Na břehu přehrady se nachází malý skanzen a etnografické muzeum. V zimní sezóně jsou na hoře Wdżar k dispozici sedačkové lanovky, sjezdovky pro lyžaře, snowboardisty.147
4.3. 16.
Szczawnica
Město na hranicích se Slovenskem na říčce Grajcarek je populární turistické centrum, kde se nachází významné lázně, ale je také místem, kde se končí plavba na pltích po Dunajci. Pro svoje specifické mikroklima a přítomnost minerálních 145
Srovnej KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 251; Nowy Sącz: serce regionu. Oficjalny portal powiatu Nowosądeckiego [online]. 2013 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.powiat.nowy-sacz.pl/publikacje/artykuly/atrakcje_nowysacz.html. 146 Szlak Architektury Drewnianej [online], op. cit., s. 26–27. [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.it.wadowice.pl/zdjecia/a/zal/szlak-architektury-drewnianej-pl_201405241437.pdf. 147 Walory turystyczne gminy. Gmina Czorsztyn [online]. 2013 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.czorsztyn.pl/pl/5066/0/Turystyka.html.
48
pramenů se zde léčí onemocnění dýchacích cest, pohybového ústrojí aj. Pro zvýšení turistické atraktivity místa a rozšíření turistické nabídky se na hranicích se Slovenskem otevřely pěší, horské a cyklistické trasy, jejichž vznik podpořily dotační programy Evropské unie.148 Nedaleko Szczawnice se nachází malá vesnice Jaworki, ve které turisté mohou navštívit katolický kostel sv. Jana Křtitele a starý lemkovský hřbitov. Krásnou podívanou skýtá přírodní rezervace Soutěska Homole (Wąwóz Homole) v Malých Pieninách, jehož délka činí 800 m.149
4.3. 17.
Beskid Sądecki
Turisticky atraktivní pohoří je součástí Západních Beskyd a tvoří jej dvě horská pásma Radziejowa a Jaworzyna, jež od sebe odděluje řeka Poprad. Pohoří se vyznačuje krásnou přírodou, zachovaným folklórem a tradicemi. Obě horská pásma nabízí krásné výhledy, v údolích jsou k vidění čisté vodní toky, říční prameny a rozlehlé jabloňové sady. Je to jedna z mála oblastí, která nebyla zasažena průmyslem. Díky minerálním pramenům zde vznikly lázně, jmenovat můžeme Krynicu, Muszynu, Piwnicznou a v okolí se nachází mnoho architektonických památek (venkovské kostely Lemků).150
4.3. 18.
Piwniczna-Zdrój
Lázeňské městečko ležící v samém centru Sądeckých Beskyd na břehu řeky Poprad. Situované je v údolí dvou horských pásem Radziejowé a Jaworzyny. Nachází se zde přírodní léčivé prameny, dříve označované jako „kwaśne wody“, díky nimž vznikly i místní lázně. Ve městě se nachází Regionální muzeum, které provozuje Společnost příznivců Piwniczné (Towarzystwo Miłośników Piwnicznej) a nabízí pohled do dějin městečka.151
148
Srovnej Turystyka. Szczawnica [online]. 2013 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.szczawnica.pl/pl/1025/0/Turystyka.html; WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 263–264. 149 Jaworki. Travelin: portal podróżniczy [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.travelin.pl/miasto/jaworki. 150 Srovnej Informacje ogólne. Beskid Sądecki [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.beskidsadecki.eu/index.php?id=sadecki&sk=sadecki_polozenie; WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 255. 151 Piwniczna-Zdrój. Polsko-słowacka informacja turystyczna [online]. 2011, 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.turystyka.piwniczna.pl/7/8/piwniczna-zdroj.html.
49
4.4. Stručný popis jednotlivých turistických destinací v Podkarpatsku 4.4. 1.
Bieszczadzki Park Narodowy
Nachází se v Západních Beskydech a vzhledem k jeho unikátním přírodním atraktivitám patří po Tatranském a Pieninském k nejoblíbenějším a nejcennějším národním parkům. Je složen z přírodních ekosystémů původního karpatského pralesa a více než 80 % území je zalesněno. Je útočištěm mnoha vzácných savců a dravých ptáků. Charakteristická pro danou oblast jsou dlouhá pásma horských luk, tzv. poloniny. V roce 1992 byl Bieszczadský národní park vyhlášen za součást Mezinárodní biosférické rezervace Východní Karpaty (Międzynarodowy Rezerwat Biosfery Karpaty Wschodnie). Jedná se o první biosférickou rezervaci UNESCO, která se nachází na území tří států: Polska, Ukrajiny a Slovenska. Na polském území ho tvoří Bieszczadský národní park a dvě chráněné krajinné oblasti (Ciśniańsko-wetlińská a Údolí Sanu). V roce 2004 byla na území národního parku vyhlášena ptačí rezervace Natura 2000. Z hlediska cestovního ruchu jsou Bieszczady velmi atraktivní oblastí, jejíž potenciál ještě nebyl plně využit.152
4.4. 2.
Łańcut
Krásné město leží na okraji tzv. Rzeszowského podhůří a je proslulé svým zámkem z 15. století, který je jednou z největších šlechtických rezidencí a ve kterém se nachází cenné umělecké sbírky a muzeum. Součástí prohlídky zámku jsou interiéry (v nichž se nachází obrazy, sochy a různé umělecké předměty), oranžerie, expozice 55 kočárů rodiny Potockých, park a nedaleko i synagoga s dochovanou výzdobou. Každoročně je ve městě pořádán festival staré hudby.153
4.4. 3.
Jarosław
Na sever od města Przemyśl v údolí řeky San leží město Jarosław. Typické pro Jarosław jsou staré měšťanské domy o několika patrech (např. Kamienica Orsettich). Za návštěvu stojí klášterní komplex a podzemí, kde vede prohlídková trasa.
152
Informacje o parku. Parki narodowe [online]. 2012, 2014 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.parkinarodowe.edu.pl/pn/n_n_bieszczadzki_pn.htm. 153 WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 232–233.
50
Nedaleko Jarosławi, ve městě Pruchnik, se dochovalo 40 dřevěných domů z 19. století, jež tvoří názornou ukázku procesu urbanizace v tomto regionu.154
4.4. 4.
Przemyśl
Město Przemyśl, které vzniklo v 10. století a nachází se nedaleko hranic s Ukrajinou, patří mezi nejstarší polská města. Je situováno na návrší a rozděleno řekou San. Do podvědomí se dostalo zejména kvůli největší pevnosti v Evropě. Za návštěvu stojí staré město položené ve svahu, jemuž dominují čtyři kostely a náměstí, kde je k vidění františkánský kostel s nádherným interiérem. Turistům nabízí mnoho kostelů, muzeí, hřbitovní komplex z první a druhé světové války a také kopec Góra Tatarska, z něhož je vidět krásné panorama města. V roce 2008 byl v Przemyśli instalován pomník (lavička) Švejka, hrdiny humoristického románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války Jaroslava Haška, který se částečně odehrává i v Przemyśli.155
4.4. 5.
Sanok
Město Sanok je východiskem do Bieszczadského národního parku, kulturním a průmyslovým (továrna na autobusy) centrem regionu. Mezi největší turistické atraktivity patří Muzeum lidové architektury, jež je největším polským skanzenem, kde se nachází staré dřevěné domy a množství předmětů připomínajících historii etnických skupin Bojků a Lemků.156
4.4. 6.
Leżajsk
Nedaleko Łańcutu se nachází město Leżajsk, jež bylo důležitým centrem židovské kultury. Na místním Židovském hřbitově se nachází kaple jednoho z nejslavnějších zakladatelů židovské kultury (Elimelech z Leżajska) a dodnes se k jeho hrobu sjíždí Židé z celého světa. Město má bohatou historii, a proto je zde k vidění mnoho památek, mezi nimiž je nejznámější klášter bernardinů a kostel Zvěstování Panny Marie.157 154
KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 261. Srovnej KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 257; O mieście. Przemyśl: miasto wyjątkowe [online]. 2015 [2015-04-12]. Dostupné z: http://przemysl.pl/7/strona-glowna.html. 156 WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko, op. cit., s. 239. 157 Srovnej KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 261; JĘDRYSIAK, Tadeusz. Turystyka kulturowa, op. cit., s. 85. 155
51
4.4. 7.
Krosno
V podhůří Nízkých Beskyd leží město Krosno, které tvoří stará a nová průmyslová část, a proslavilo se svými sklárnami. Mezi zajímavé památky patří františkánský kostel, farní kostel, kostel svatého Vojtěcha, Podkarpatské muzeum, kde se konají výstavy přibližující historii města, Muzeum řemesel aj. Centrum dědictví skla (Centrum Dziedzictwa Szkła) nabízí návštěvníkům ukázky výroby skleněných předmětů, ale také možnost vyzkoušet si broušení, malování a výrobu skleněných předmětů a figurek. Součástí jsou také výstavy se sklářskou tematikou.158
4.4. 8.
Beskid Niski
Nízké Beskydy se táhnou podél polsko-slovenských hranic, celé pohoří je z 93 % zalesněno a nejvyšší vrcholy dosahují maximálně výšek kolem 800 m n. m. Oblast je tvořená flyšovými skalami, kterými protékají řeky a potoky (překrásné soutěsky tvoří např. řeka Wisłoka). V regionu se nacházejí lázeňská města Rymanów, Iwonicz a Wysowa.159 Od roku 1995 existuje Magurski Park Narodowy, který zahrnuje centrální část Nízkých Beskyd a leží na hranicích Malopolského a Podkarpatského vojvodství. V Nízkých Beskydech se zachovalo množství památek tradiční architektury Lemků, kteří zde žili před tzv. Akcí Visla. V Magurském národním parku jsou chráněny typické lesní porosty, louky, vřesoviště a pastviny. Neboť je oblast hornatá a hustě zalesněná, stala se útočištěm mnoha chráněných živočichů: medvěda, vlka, rysa a vzácných ptáků (orel křiklavý se stal symbolem celého parku). Mezi zajímavá místa patří přírodní památka Diabli Kamień, přírodní rezervace Kornuty (zvláštní skalní útvary) a Magurský vodopád.160
158
Krosno. Travelin: portal podróżniczy [online]. 2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.travelin.pl/miasto/krosno. 159 Srovnej HARASIMIUK, Kristina, RODOS, Jolanta. Geografia Polski: w kraju ojców. Lublin: Wydawnictwo UMCS, 2004, s. 364–365; KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych, op. cit., s. 256–257. 160 Małopolska: Parki narodowe i krajobrazowe, rezerwaty przyrody [online], op. cit., s. 7. [cit. 201511-04]. Dostupné z: http://www.malopolskie.pl/Pliki/2012/MALOPOLSKA_Parki_Narodowe.pdf.
52
4.4. 9.
Balnica
Jedná se o již zaniklou vesnici v jižní části Bieszczad ležící u stejnojmenného potoka v bezprostřední blízkosti slovenských hranic. V 50. letech 20. století tady byl postaven dům pro pracovníka lesní železnice, který měl udržovat sjízdnost trati, která sloužila ke svážení vytěženého dřeva. Název Balnica byl převzat od původní lemkovské vesnice, která byla po druhé světové válce zničena a jejíž pozůstatky jsou k vidění nedaleko dnešní lokality. V současnosti slouží úzkorozchodná železnice jako významná turistická atrakce.161
161
Balnica. Twoje Bieszczady [online]. 2001, http://www.twojebieszczady.net/dawne/balnica.php.
2015
[cit.
2015-04-12].
Dostupné
z:
53
5. ANALÝZA KANCELÁŘÍ
NABÍDKY
ČESKÝCH
CESTOVNÍCH
Na základě dat, zveřejněných Ministerstvem pro místní rozvoj, podle Zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je pro rok 2013 evidováno v České republice 1018 aktivních cestovních kanceláří a 5 cestovních kanceláří, které se dostali do úpadku.162 Vzhledem k tomu, že je na českém trhu velký počet cestovních kanceláří a zájem o cestovní ruch stále roste, zaměřila jsem se na nabídku zájezdů pořádaných do jihovýchodního Polska (Malopolska a Podkarpatska) v roce 2014 a 2015. Moje poznatky budou uvedeny v podobě grafů a tabulek se stručným komentářem. Analýzu jsem prováděla pomocí internetových stránek a tištěných katalogů cestovních kanceláří. Se sběrem informací jsem začala již na podzim roku 2014. Jako první krok jsem se informovala u cestovních kanceláří, které jsou pro mé známé, zda jejich nabídka obsahuje zájezdy do Polska. Abych získala více cestovních kanceláří, hledala jsem pomocí webových stránek a zúčastnila se veletrhu GO a REGIONTOUR 2015. Do sestavených tabulek, které se nachází v příloze, jsem zaznamenala informace, týkající se nabízených destinací, služeb, ceny, formy a druhu cestovního ruchu. Cílem praktické části bude podat základní přehled nejvíce nabízených míst a služeb zahrnutých v ceně, dále zjistit, jaká forma turistiky převládá, jaký je rozdíl v nabídce a určit která destinace má větší turistický potenciál. V roce 2014 a 2015 nabízelo zájezdy do Malopolska a Podkarpatska celkem 35 cestovních kanceláří. Celkový počet organizovaných zájezdů činil 93, z toho bylo 92 zájezdů pořádaných do Malopolska a 6 do Podkarpatska. Vzhledem k tomu, že v některých případech byly součástí zájezdů obě destinace, počítala jsem každou zvlášť. Současně bylo v nabídce celkem 27 různých destinací, z toho 18 v Malopolsku a 9 v Podkarpatsku.
162
Dotaz dle zákona č. 106/1999 Sb. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2014, s. 1–2. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/a72d199b-5cc3-4484-83eba01e7b3109cc/C-j-36157-2014-ze-dne-17-10-2014.pdf.
54
Tabulka 1: Nabídka zájezdů CK pro rok 2014, 2015
Nabídka 2014, 2015 Počet
Oblast Zájezdy
Destinace
Malopolsko
92
18
Podkarpatsko
6
9
93
27
Celkem
*
*
Pozn. Zájezdy a destinace zasahující do obou oblastí jsou započítány v každé z nich.
5.1. Nabídka destinací v Malopolsku Podle výše uvedené tabulky je patrné, že skoro 100 % zájezdů je pořádaných do oblasti Malopolska a mezi 10 nejvíce nabízených destinací patří (podle počtu pořádaných zájezdů): Krakov (71), Wieliczka (55), Osvětim (34), Kalwaria Zebrzydowska (18), Pieniński Park Narodowy (15), Tatrzański Park Narodowy a Zakopane (13), Wadowice, Chochołów (9), Ojcowski Park Narodowy (8), KrynicaZdrój (5). Velmi malé množství zájezdů je pořádaných do následujících destinací: Stary Sącz (4), Biecz, Nowy Sącz (3), Dębno Podhalańskie, Czorsztyn (2), Szczawnica, Beskid Sądecki, Piwniczna-Zdrój (1). Na grafu je patrné procentuální zastoupení jednotlivých míst. Umístění destinací Krakov, Wieliczka a Osvětim na prvních třech místech bylo očekávané, neboť ve všech třech případech se jedná o destinace, které jsou pro svoji jedinečnost zapsánay na Seznamu světového dědictví UNESCO a patří mezi top destinace celého Polska. Převažující nabídka do Krakova je způsobena image destinace, neboť Krakov je památkou UNESCO, centrem kultury, umění, disponuje dobrou infrastrukturou a množstvím
ubytovacích
a
stravovacích
zařízení.
mezi nejvyhledávanější destinaci v celém Polsku.
163
Současně
patří
Krakov
Podobně je tomu i s destinacemi
Wieliczka a Osvětim.
163
JĘDRYSIAK, Tadeusz. Turystyka kulturowa, op. cit., s. 49–50.
55
Graf 1: Nejčastěji nabízené destinace v Malopolsku Krakov
Nejčastěji nabízené destinace v Malopolsku
4%
3% 2%
Wieliczka
6%
Osvětim
28%
Kalwaria Zebrzydowska
4% 5%
Pieniński Park Narodowy Tatrzański Park Narodowy a Zakopane Wadowice
6%
7%
Chochołów 22%
Ojcowski Park Narodowy Krynica-Zdrój
13%
Ostatní
5.2. Nabídka destinací v Podkarpatsku Nabídka do Podkarpatska je ve srovnání s Malopolskem poněkud menší, pouhých 9 destinací s velmi nízkým počtem pořádaných zájezdů. Mezi nabízené destinace patří: Bieszczadzki Park Narodowy (6), Łańcut, Jarosław, Przemyśl, Sanok (3), Leżajsk, Krosno, Beskid Niski, Balnica (2). Graf 2: Nejčastěji nabízené destinace v Podkarpatsku
Nejčastěji nabízené destinace v Podkarpatsku
8%
8%
23%
Bieszczadzki Park Narodowy Łańcut Jarosław
8%
Przemyśl
8%
11%
Sanok Leżajsk Krosno
12% 11% 11%
Beskid Niski Balnica
56
Na následujícím grafu můžeme vidět, jaký byl počet strávených dnů v každé destinaci. U Malopolska převažují zájezdy dvoudenní a hned za nimi se nachází zájezdy jednodenní. Na druhou stranu v Podkarpatsku jsou zájezdy pořádané na dva, čtyři a pět dnů. Z toho vyplývá, že podle délky pobytu převládají zájezdy krátkodobé, tedy zájezdy, jejichž délka činila max. 3 noclehy. Krátkodobých zájezdů jsem zaznamenala 79. Dlouhodobých zájezdů, s více než 3 noclehy jsem zaznamenala pouze 14. Graf 3: Počet zájezdů podle délky pobytu
Počet zájezdů podle délky pobytu 35 30 25 20 15 10 5 0
1 den
2 dny
3 dny
4 dny
5 dnů
6 dnů
7 dnů
Malopolsko
28
33
19
3
6
0
3
Podkarpatsko
0
2
0
2
2
0
0
5.3. Formy cestovního ruchu ve zkoumaných zájezdech Každý účastník má své potřeby a to je kritérium, podle kterého si volí formu cestovního ruchu.164 Na základě toho jsem se rozhodla zjistit, jaké formy převažují v nabídce CK a neboť v některých případech bylo součástí zájezdu více forem, počítala jsem každou zvlášť. Z celkového počtu 93 zájezdů se ani v jednom případě nevyskytl léčebný a lázeňský cestovní ruch. Převažují 3 základní formy cestovního ruchu: kulturně poznávací (90), sportovně-turistický (36), rekreační (3).
164
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s. 19.
57
Graf 4: Základní formy cestovního ruchu ve zkoumaných zájezdech
Základní formy CR
Sportovněturistický 28%
Rekreační CR 2%
Kulturně poznávací CR 70%
Neboť jsou sportovně-turistické zájezdy velmi široký pojem, rozdělíme si je na čtyři specifické formy: pěší, vodní, horská turistika a cykloturistika. Na následujícím grafu vidíme jaké je jejich zastoupení v nabídce cestovních kanceláří. Je patrné, že převládá pěší turistika, která byla součástí 27 zájezdů, nejmenší zastoupení má cykloturistika, která byla zaznamenána pouze v jednom případě. Graf 5: Cestovní ruch sportovně-turistický
CR sportovně-turistický 30 25 20 15 10 5 0 Počet zájezdů
Pěší turistika
Horská turistika
Vodní turistika
Cykloturistika
27
4
4
1
58
Mezi další specifické zájezdy, které jsem v rámci své analýzy zkoumala, patří (podle počtu pořádaných zájezdů): přírodní cestovní ruch (21), cestovní ruch mládeže (12), venkovský (6), vzdělávací (5) a nákupní cestovní ruch, který se ovšem neobjevil ani v jedné nabídce. Graf 6: Specifické formy cestovního ruchu ve zkoumaných zájezdech
Specifické formy CR
Venkovský 14%
Vzdělávací 11% Přírodní CR 48%
CR mládeže 27%
Další specifickou formou jsou adventní zájezdy, kterých je pořádaných celkem 13, z toho 8 adventních zájezdů je dvoudenních s návštěvou destinací: Krakova a Wieliczky, 3 adventní zájezdy jsou jednodenní s návštěvou Krakova a Wieliczky a 2 zájezdy jsou jednodenní s návštěvou jediné destinace Krakova. Tabulka 2: Nabídka adventních zájezdů
Počet
Destinace Dny
Zájezdy
Krakov + Wieliczka
2
8
Krakov + Wieliczka
1
3
Krakov
1
2
Následující graf znázorňuje zastoupení všech forem cestovního ruchu, základních i specifických, které jsou v nabídce zájezdů českých cestovních kanceláří.
59
Graf 7: Formy cestovního ruchu ve zkoumaných zájezdech
Formy CR
3%
3%
Kulturně poznávací
2% 1% 2% 2% 48%
Pěší turistika Přírodní CR
6%
Advent
7%
CR mládeže Venkovský Vzdělávací Vodní turistika Horská turistika
11%
Rekreační Cykloturistika 15%
5.4. Zájezd a služby Součástí každého zájezdu jsou různé služby, které buď jsou, nebo nejsou zahrnuty v ceně, například doprava, strava, ubytování, průvodce, vstupné a cestovní pojištění. Zaměřila jsem se na služby, které jsou součástí cenového balíčku. Doprava je základním předpokladem pro uskutečnění zájezdu. Z 93 nabízených zájezdů jich více než 95 % obsahovalo autobusovou dopravu zahrnutou v ceně. Pouze ve 3 případech si musel účastník cestovního ruchu zajistit dopravu vlastní. Ubytování bylo součástí ceny 64 zájezdů, u 3 zájezdů bylo ubytování vlastní (ve stanech). Strava je v mnoha případech součástí ubytovacího zařízení, ne vždy je však obsažena v ceně zájezdu. Mezi nejčastější typy stravování patří: vlastí stravování, snídaně, polopenze (snídaně a večeře), plná penze (snídaně, oběd a večeře), večeře.165 Právě na tyto základní typy stravování jsem se zaměřila a následující graf znázorňuje, v jakém počtu byly jednotlivé typy stravy zahrnuty v ceně zájezdu. Nejvíce zájezdů obsahovalo snídani, na druhou stranu byla součástí pouze jediného zájezdu večeře či plná penze. Pokud není strava zahrnuta v ceně, cestovní kancelář ji může klientovi za příplatek nabídnout. 165
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s. 46–57.
60
Graf 8: Typy stravování v nabízených zájezdech
Typy stravování 60 50 40 30 20 10 0 Počet zájezdů
snídaně
vlastní
polopenze
večeře
plná penze
48
25
18
1
1
Jak jsme si již uváděli v podkapitole o provozu cestovních kanceláří, je velmi důležité aby měla cestovní kancelář podle zákona č. 159/1999 Sb. uzavřenou pojistnou smlouvu pro případ úpadku. Toto pojištění ovšem nezahrnuje cestovní pojištění klientů, proto je nezbytné, nebo nanejvýš doporučené aby si jej před odjezdem do zahraničí sjednali. Součástí cestovního pojištění jsou: storno, léčebné výlohy, krádež zavazadel, odpovědnost za škody apod., podle požadavků klienta. V některých případech je cestovní pojištění součástí ceny zájezdu, jindy může cestovní kancelář nabídnout klientovi uzavření cestovního pojištění jako dodatečnou službu.166 Součástí ceny zájezdů pořádaných do Malopolska a Podkarpatska bylo cestovní pojištění klientů zahrnuto v 26 případech a zároveň 100 % cestovních kanceláří má uzavřenou pojistnou smlouvu pro případ úpadku. Průvodcovská činnost je nezbytnou součástí každého zájezdu, neboť úkolem průvodců je poskytnout účastníkům informace o kultuře, životním prostředí, lokalitách, místech, oblastech, zajištění ubytování, poskytnutí první pomoci a velice důležité je dodržení itineráře. Průvodce je možné dělit podle typu práce do několika skupin.167 Při své analýze jsem se zaměřila na průvodce poznávacích zájezdů a specializované průvodce. 100 % zájezdů obsahovalo průvodce v ceně. V 90 případech se jednalo
166
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s. 62–63. 167 Tamtéž, s. 63.
61
o průvodce poznávacích zájezdů, jejichž úkolem bylo doprovázet klienty a informovat je o navštívených místech. Součástí 3 zájezdů byl sportovní instruktor, konkrétně se jednalo o nabídku cestovní kanceláře Sport-S, která je především zaměřena na vodní turistiku a pěší turistiku. Součástí ceny zájezdu je sportovní vybavení zejména lodí, pádel a plovoucích vest. Vstupné je jedna z mála věcí, které není součástí ceny zájezdu, a účastník si jej musí hradit sám. Ze 100 % zájezdů jsem vstupné jako součást ceny zaznamenala pouze u 10 %, neboť při návštěvě atraktivit se může každý turista rozhodnout, zda chce danou atraktivitu navštívit či nikoliv. Na následujícím grafu vidíme, jaké je celkové zastoupení všech služeb zahrnutých v ceně zájezdu, na které jsem se zaměřila při své analýze. Graf 9: Služby jako součást ceny (počet zájezdů)
Služby 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
93
93
90 64 48 26
18
10
1
1
Všechny dílčí poznatky, které jsme zkoumaly (nejčastěji nabízené destinace, převažující formy cestovního ruchu, služby zahrnuté v ceně zájezdu apod.), si shrneme v závěru práce.
62
ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývala analýzou nabídky zájezdů českých cestovních kanceláří pořádaných do jihovýchodního Polska, a to konkrétně do dvou vojvodství: Malopolského
a
Podkarpatského.
V teoretické
části
jsem
uvedla
základní
charakteristiku cestovního ruchu, princip fungování cestovních kanceláří a agentur a stručně popsala jednotlivé nabízené destinace. Výsledkem práce bylo zjistit, jaké vojvodství v nabídce převažuje a do kterých destinací se nejvíce jezdí, k tomu jsem pro větší přehlednost použila pomocné grafy a tabulky. Již při volbě těchto dvou vojvodství bylo zřejmé, že se jejich nabídka a zastoupení bude značně lišit, což se také potvrdilo. Všechna potřebná data z let 2014 a 2015 jsem získala prostřednictvím tištěných katalogů a internetových stránek, které jsem zaznamenala do tabulky připojené v příloze. V prvním kroku jsem přistoupila ke zkoumání nabídky cestovních kanceláří, které pro mě byly známé, a zjišťovala jsem, zda obsahuje zájezdy do Polska. Abych získala více zájezdů a větší reprezentativnost analyzovaného vzorku, procházela jsem internetové prezentace cestovních agentur, kde jsem našla velké množství dalších CK. Ve třetím kroku jsem se zúčastnila veletrhu GO a REGIONTOUR, na kterém jsem měla příležitost osobního kontaktu s pracovníky cestovních kanceláří, které sídlí mimo Brno. Prověřila jsem nabídku přibližně 200 cestovních kanceláří a agentur, z nichž zájezdy do jihovýchodního Polska nabízelo 35. Při sběru dat bylo důležité, aby se jednalo o cestovní kanceláře, z toho důvodu jsem se zaměřila na to, zda se v tištěných katalozích či na webových stránkách nachází koncesní listina, která dokládá, že se jedná o cestovní kancelář, neboť cestovní agentury ji pro svoje podnikání nepotřebují. Z velkého množství cestovních kanceláří, které jsem zkoumala, jsem po vyhodnocení došla k závěru, že převažuje nabídka do Malopolska, což jsem předpokládala již při formulaci cílů a výzkumného záměru své bakalářské práce. Převažující nabídka do Malopolska je způsobena mj. množstvím památek v tomto regionu, které se nacházejí na Seznamu světového dědictví UNESCO a logicky patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům, což je patrné i z grafu č. 1, kde máme zachyceny nejčastěji nabízené destinace do Malopolska, mezi nimiž vévodí Krakov, Wieliczka a Osvětim – všechny tři destinace jsou na Seznamu světového dědictví UNESCO a na to při svém plánování spoléhají očividně i cestovní kanceláře. Současně tyto tři destinace patří mezi tzv. top destinace celého Polska, tudíž bylo jejich přední 63
umístění v nabídce do značné míry očekávané. S tím souvisí i převažující forma cestovního ruchu, která je patrná z grafu č. 4, tedy kulturně poznávací, jež byla zaznamenána u 70 % zájezdů. Pokud se zaměříme konkrétněji na Krakov, je součástí 76 % ze všech pořádaných zájezdů, neboť disponuje množstvím kulturně-historických, ale i organizovaných atraktivit. Nejčastěji jsou tři hlavní destinace nabízené v kombinaci či samostatně. Cestovní kanceláře musí při svém plánování a realizaci zájezdů zhodnotit, zda bude daná destinace pro turisty zajímavá, či nikoliv, a prostřednictvím katalogů se snaží klienty přesvědčit o mimořádné atraktivitě dané destinace. Všechny turistické cíle v Malopolsku disponují poměrně dobrou dopravní infrastrukturou
a
množstvím
kulturně-historických,
přírodních
a realizačních
předpokladů. Ovšem pokud by součástí zájezdů nebyl Krakov, Wieliczka a Osvětim, dalo by se předpokládat, že by poptávka po zájezdech do Polska výrazně poklesla. Nabídka do Podkarpatska byla výrazně menší, což patřilo také ke vstupním hypotézám práce. Procentuální zastoupení můžeme vidět v grafu č. 2, kde převažuje nabídka Bieszczadského národního parku, do kterého bylo organizováno celkem 6 zájezdů. Bieszczadský národní park patří mezi nejcennější národní parky Evropy, ale přesto v porovnání s Krakovem, do kterého bylo pořádáno celkem 71 zájezdů, je v nabídce českých cestovních kanceláří okrajovou destinací. Pokud obě dvě vojvodství
srovnáme,
dojdeme
ke
zjištění,
že
Podkarpatsko
není
turisty
až tak vyhledávané, neboť disponuje slabší infrastrukturou a není v evropském měřítku tak všeobecně známé jako atraktivity malopolského vojvodství a ani jedna tamní památka se nenachází na Seznamu světového dědictví UNESCO. V tabulce, nacházející se v příloze, si můžeme všimnout, že pět zájezdů ze šesti bylo pořádaných současně se zájezdy do Malopolska. Pouze CK Hoška-tour pořádala 5 denní zájezd do Bieszczadského národního parku, který byl zaměřen na následující formy cestovního ruchu: kulturně poznávací turistika, pěší turistika, horská turistika a přírodní cestovní ruch, které se všechny realizovaly v Bieszczadském národním parku nebo v jeho blízkosti. U Malopolska převažují zájezdy dvoudenní, naopak u Podkarpatska jsem zaznamenala zájezdy dvoudenní, čtyřdenní a pětidenní, které byly v každém případě organizovány dvakrát. Součástí mé analýzy bylo zjistit, jaké služby jsou zahrnuty v ceně zájezdu, což je patrné z grafu číslo 9. Pro mnoho turistů je důležité, aby součástí ceny byla i doprava či služby průvodce, neboť ten může nejlépe poskytnout všechny potřebné informace o destinacích,
což
se
ve
výzkumu
potvrdilo.
Průvodce
byl
zaznamenán 64
u 100 % zájezdů, z toho se ve třech případech jednalo o sportovního instruktora, konkrétně u CK Sport-s, kde součástí ceny nebylo ubytování ani doprava a nutností byly vlastní stany. Tento zájezd byl převážně zaměřen na pěší a vodní turistiku, přírodní cestovní ruch, ale také na kulturně poznávací a cestovní ruch mládeže, kde bylo možností zorganizovat zájezd na míru pro školní skupiny a mladé kolektivy. Jak již bylo výše uvedeno, zájezdy do Malopolska a Podkarpatska pořádá celkem 35 cestovních kanceláří, což ve srovnání s nabídkou zájezdů do některých jiných států není příliš velké číslo. Polsko disponuje množstvím kulturně historických, přírodních i organizovaných atraktivit a má co nabídnout všem věkovým skupinám. Současně se v Polsku nachází mnoho cenných dochovaných památek a přírodních atraktivit (zejména v národních parcích), které nabízí možnost příjemně strávené dovolené. Vezmeme-li v úvahu, že jsou Polsko a Česká republika sousedními státy, Češi Polsko jako svůj turistický cíl příliš nevyhledávají. Malý zájem o zájezdy pořádané do Polska a s tím související skromná nabídka může být ovlivněna i některými zdánlivě souvisejícími faktory (např. ne vždy ideální mediální obraz Polska v českých sdělovacích prostředcích). K tomu aby se Polsko dostalo více do podvědomí českých turistů, by mohla pomoci lepší marketingová propagace ze strany polské centrály cestovního ruchu. Cílem práce tedy bylo podat základní přehled o nabídce cestovních kanceláří, zjistit které destinace v Polsku převažují a jaké služby jsou součástí zájezdu. Kromě toho jsem nastínila rozdíly v provozu cestovní kanceláře v České republice a v Polsku. Součástí práce je také jmenovitý seznam českých cestovních kanceláří pořádajících zájezdy do jihovýchodního Polska, současně s nabídkou katalogů a internetových stránek pro rok 2014 a 2015. Téma by se jistě dalo zkoumat ještě hlouběji, ale při tak velkém množství cestovních kanceláří by výsledek zřejmě přesáhl možnosti dané rozsahem bakalářské práce (dalším obohacením výzkumu by mohlo být přímé osobní či e-mailové dotazníkové šetření v jednotlivých cestovních kancelářích). Přeložená práce může být podle mého názoru přínosná zejména pro zájemce o problematiku cestovního ruchu z hlediska nabídky českých cestovních kanceláří a jihovýchodního Polska jako turistické destinace.
65
RÉSUMÉ Ruch turystyczny jest jednym ze znaczących sektorów gospodarki na świecie, który jednocześnie umożliwia zwiedzanie nowych miejsc i zapoznanie się z kulturą, zwyczajami i tradycjami. Praca licencjacka została nazwana „Kulturalne i przyrodnicze na
dziedzictwo
terenach
południowo-wschodniej
Polski
w
ofercie
czeskich
organizatorów wycieczek”. Celem mojej pracy licencjackiej jest przedstawić podstawową charakterystykę ruchu turystycznego, zwłaszcza w południowo-wschodniej Polsce (Małopolska i Podkarpacie). Każdy rozdział zawiera podstawowe polskie terminy. Wybór tematu był spowodowany faktem, że lubię podróżować, interesują mnie zabytki kultury i zwiedzanie nowych miejsc. Praca składa się z czterech rozdziałów teoretycznych i jednego praktycznego. Pierwsza
teoretyczna
część
zajmuję
się
podstawową
charakterystyką
ruchu
turystycznego i jego klasifikacją, gdzie został wytłumaczony sam termin – ruch turystyczny. Opisano podzielenie ruchu turystycznego według typologii funkcji turystyki i rodzajów ruchu turystycznego. Na końcu został opisany uczestnik ruchu turystycznego i statystyka ruchu turystycznego, którą wykonuje Czeski Urząd Statystyczny. Drugi
rozdział
koncentruje
się
na
marketing
ruchu
turystycznego,
gdzie wytłmaczono termin marketing i destynacja, którą postrzegamy jako produkt. W celu zadowolenia klientów zdefiniowaliśmy marketingowy mix w turystyce, który został podzielony na produkt, cenę, promocję, dystrybucję, usługi, tworzenie programów, personel i współpracę. Podrozdział zakończony jest wyjaśnieniem różnic pomiędzy organizatorami wycieczek i agencjami turystycznymi oraz ich zarządzanie w Republice Czeskiej i w Polsce. Z powodu praktycznej części, która powstała na podstawie analizy katalogów turystycznych, wytłumaczyłam na końcu rozdziału ich charakterystykę. W trzecim rozdziale omówione zostały różnice pomiędzy atrakcjami i walorami turystycznymi, gdzie walory turystyczne zostały podzielone na walory naturalne, walory kulturowe, walory zorganizowane i społeczne. Każde dzielenie walorów zwięźle charakteryzuje ich podstawowe cechy i przykłady. Turyści najczęściej podróżują w celu zwiedzania kulturowego i przyrodniczego. Z tego powodu podrozdział zakończony jest zdefiniowaniem Organizacji Narodów Zjednoczonych do spraw Oświaty, Nauki
66
i Kultury i z nią związanych walorów naturalnych i kulturalnych wpisanych na Listę Światowego Dziedzictwa Kulturowego i Przyrodniczego UNESCO. Czwarty i ostatni rozdział teoretycznej części koncentruje się na podstawową geograficzną charakterystykę w południowo-wschodniej Polsce (w województwie małopolskim i podkarpackim). Jako pierwsze został wyznaczony obszar województwa małopolskiego i podkarpackiego oraz scharakteryzowano ich turystyczny potencjał, gdzie skoncentrowaliśmy się na walory naturalne, kulturalne i specyficzne. W zakończeniu rozdziału jest zwięzły opis destynacji turystycznych w Małopolsce i na Podkarpaciu, zwłaszcza ich walorów. Rozdział części praktycznej opisuje sposób badania katalogów turystycznych, gdzie głównym celem jest przedstawienie podstawowych informacji o ofercie turystycznej czeskich organizatorów wycieczek do Małopolski i na Podkarpacie. Zostały określone destynacje, które są najczęściej oferowane, następnie określono podstawowe i specyficzne funkcje turystyki, które przeważają wśród turystów oraz zaprezentowano jakie usługi są wliczane do łącznej ceny organizowanego wyjazdu. Głównym elementem praktycznej części są wykresy i tabele. Praca licencjacka przybliża podstawowe informacje o ruchu turystycznym i o turystyce na obszarze województwa małopolskiego i podkarpackiego. Przedstawia podstawowe informacje o turystyce dla tych, którzy chcieliby wyjechać za granicę do Polski z czeskimi organizatorami wycieczek. Lista organizatorów wycieczek znajduję się na końcu pracy licencjackiej razem z ich katalogami i stronami internetowymi, z których korzystałam w części praktycznej.
67
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Tištěné zdroje BERÁNEK, Jaromír. Ekonomika cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Mag Consulting, 2013, 295 s. GARDZIŃSKA, Anna. Ekonomika turystyki i rekreacji. Wyd. 2., zmienione i rozszerzone. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2011, 413 s. GAWRYLUK,
Grzegorz.
Kraków:
przewodnik
po
symbolech,
zabytkach
i atrakcjach. Kraków: Wydawnictwo GAUSS, 2014/15, 60 s. HARASIMIUK, Kristina, RODOS, Jolanta. Geografia Polski: w kraju ojców. Lublin: Wydawnictwo UMCS, 2004, 388 s. HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 151 s. JĘDRYSIAK, Tadeusz. Turystyka kulturowa. Warszawa: Polskie Wydawnictwo Ekonomiczne, 2008, 146 s. KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. KNOX, Paul, AGNEW, John and McCARTHY, Linda. The geography of the world economy. Sixth edition. London – New York: Roufledge, 2014, s. 337. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych. Wyd. 4., uzup. i popr. Kraków: Proksenia, 2006, 282 s. MORRISON, Alastair. M. Marketing pohostinství cestovního ruchu. Praha, Victoria Publishing 1995, s. 16. PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 251 s. PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. PUMPUROVÁ, Kristína. Řízení provozu cestovních kanceláří. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2013, 187 s. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. 68
WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko. 1. české vyd. Praha: Svojka, 2006, 544 s. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. Internetové zdroje 10 důvodů k návštěvě Malopolska. Czeska małopolska [online]. 2012 [cit. 2015-0405]. Dostupné z: http://ceskemalopolsko.cz/10-duvodu-k-navsteve-malopolska/. Atrakcje.
Krynica.pl
[online].
2015
[cit.
2015-04-11].
Dostupné
z:
http://www.krynica.pl/Atrakcje-t16.html. Atrakcje. Stary Sącz: miasteczko z klimatem [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.wstarymsaczu.pl/atrakcje/. Balnica. Twoje Bieszczady [online]. 2001, 2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.twojebieszczady.net/dawne/balnica.php. Czech Republic: Properties inscribed on the World Heritage List. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/statesparties/cz. Do České republiky přijelo historicky nejvíce turistů. CzechTourism [online]. 2015 [cit.
2015-04-01].
Dostupné
z:
http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-
zpravy/do-ceske-republiky-prijelo-historicky-nejvice-turi/. Dotaz dle zákona č. 106/1999 Sb. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2014, s. 1–2. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/a72d199b5cc3-4484-83eb-a01e7b3109cc/C-j-36157-2014-ze-dne-17-10-2014.pdf. GO – REGIONTOUR. Veletrhy Brno, a.s. [online]. 2014, 2014 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/go-regiontour/. Informacje o parku. Parki narodowe [online]. 2012, 2014 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.parkinarodowe.edu.pl/pn/n_n_bieszczadzki_pn.htm. Informacje ogólne. Beskid Sądecki [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.beskidsadecki.eu/index.php?id=sadecki&sk=sadecki_polozenie. Jaworki. Travelin: portal podróżniczy [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.travelin.pl/miasto/jaworki. Kalwaria na liście UNESCO. Kalwaria Zebrzydowska [online]. 2012 [cit. 2015-0410]. Dostupné z: http://www.kalwaria.eu/kalwaria-na-liscie-unesco.html. 69
Krosno. Travelin: portal podróżniczy [online]. 2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.travelin.pl/miasto/krosno. Krościenko nad Dunajcem. Krościenko nad Dunajcem [online]. 2010 [cit. 2015-0411]. Dostupné z: http://kroscienko.pl/kroscienko-nad-dunajcem,18.html. Małopolska: Parki narodowe i krajobrazowe, rezerwaty przyrody [online]. Kraków: Departament Turystyki, Sportu i Promocji Urzędu Marszałkowskiego Województwa Małopolskiego, Zespół ds. Regionalnego Systemu Informacji Turystycznej, 2010, s. 1– 3. [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.malopolskie.pl/Pliki/2012/MALOPOLSKA_Parki_Narodowe.pdf. Ministerstvo
kultury
[online].
2007
[cit.
2015-03-28].
Dostupné
z:
http://www.mkcr.cz/. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/. Movité památky. Národní památkový ústav [online]. 2010, 2011 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovyfond/movite-pamatky/. Národní kulturní památky. Ministerstvo kultury [online]. 2007, 2014 [cit. 2015-0322]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/czfond/narodni-kulturni-pamatky-18043/. Nemovité památky. Národní památkový ústav [online]. 2010, 2011 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovyfond/nemovite-pamatky/. Nowy Sącz: serce regionu. Oficjalny portal powiatu Nowosądeckiego [online]. 2013 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.powiat.nowy-sacz.pl/publikacje/artykuly/ atrakcje_nowysacz.html. O mieście. Przemyśl: miasto wyjątkowe [online]. 2015 [2015-04-12]. Dostupné z: http://przemysl.pl/7/strona-glowna.html. O regionie. Wrota Małopolski [online]. 2002, 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.malopolska.pl/Obywatel/oMalopolsce/Strony/Region.aspx. O společnosti Veletrhy Brno. Veletrhy Brno, a.s. [online]. 2011, 2014 [cit. 2015-0322]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/veletrhy-brno/spolecnost/. O Sromowcach Niżnych. Sromowce-niżne.pl [online]. 2014 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.sromowce-nizne.pl/o-sromowcach-2/. Ohlédnutí za ITB Berlín 2015. Travel trade gazette [online]. 2015[cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/ohlednuti-za-itb-berlin-2015/. 70
One world. One industry. One trade show. ITB Berlin [online]. 2015 [cit. 2015-0413]. Dostupné z: http://www.itb-berlin.de/en/ITBBerlin/. Památkový zákon. Národní památkový ústav [online]. 2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.npu.cz/zakon-o-statni-pamatkove-peci/. Piwniczna-Zdrój. Polsko-słowacka informacja turystyczna [online]. 2011, 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.turystyka.piwniczna.pl/7/8/piwniczna-zdroj.html. Podkarpackie atrakcje turystyczne [online]. Rzeszów: Podkarpatska Regionalna Organizacja Turystyczna, 2014, s. 1–3. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://arch.podkarpackie.travel/pdfy/Atrakcje/pl/index.html. Poland: Properties inscribed on the World Heritage List. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/statesparties/pl. Poznań. Brno [online]. 2015 [cit.2015-04-13]. Dostupné z: https://www.brno.cz/ sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-organizacni/odbor-zahranicnich-vztahu/ mezinarodni-vztahy/partnerska-mesta/poznan/. Press Release: Over 1.1 billion tourists travelled abroad in 2014. World Tourism Organization UNWTO [online]. Madrid, 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://media.unwto.org/press-release/2015-01-27/over-11-billion-tourists-travelledabroad-2014. Přírodní rezervace. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/prirodni_rezervace. Průmysl cestovního ruchu. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008, s. 145. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/ Prumysl_CR.pdf. Sromowce. Sromowce.pl: agroturystyczna wieś w sierci [online]. 2012, 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.sromowce.pl/page,51. Szlak Architektury Drewnianej [online]. Kraków: Małopolska Organizacja Turystyczna, 2008, s. 28. [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.it.wadowice.pl/ zdjecia/a/zal/szlak-architektury-drewnianej-pl_201405241437.pdf. Tradycja i rozwój. Międzynarodowe Targi Poznańskie [online]. 2010, 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.mtp.pl/all/pl/o_firmie/historia/. Turystyka.
Szczawnica
[online].
2013
[cit.
2015-04-10].
Dostupné
z:
http://www.szczawnica.pl/pl/1025/0/Turystyka.html.
71
UNESCO. Národní památkový ústav [online]. 2010, 16. 3. 2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné
z:
http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-
mezinarodni-dokumenty/mezinarodni-dokumenty/unesco/. UNWTO Tourism highlights. [online]. Madrid: World Tourism Organization UNWTO, 2014, s. 6. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights14_en_hr_0.pdf Ustawa z dnia 29 sierpnia 1997 r. o usługach turystycznych [online]. Ministerstwo sportu i turystyki, 2014, 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.msport.gov.pl/ article/tekst-jednolity-ustawy-z-dnia-29-sierpnia-1997-r-o-uslugach-turystycznych. Walory turystyczne gminy. Gmina Czorsztyn [online]. 2013 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.czorsztyn.pl/pl/5066/0/Turystyka.html. Wydawnictwa. Wadowice Informacja Turystyczna [online]. 2014, 2015 [cit. 201504-10]. Dostupné z: http://www.it.wadowice.pl/wydawnictwa,252.html#. Zabytki. Urząd Miejski w Bieczu [online]. 2009 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.biecz.pl/asp/pl_start.asp?typ=14&sub=26&menu=28&strona=1. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [online]. Ministerstvo životního prostředí, 2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/5 8170589e7dc0591c125654b004e91c1?OpenDocument.
72
SEZNAM CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A JEJICH KATALOGŮ Tištěný katalog zájezdů Adventura: Turistika 2015. (2015). Praha: Cestovní kancelář Adventura, s.r.o., www.adventura.cz Tištěný katalog zájezdů A-Z TOUR: Cestovní kancelář A-Z TOUR 2015, 15. sezona. (2015). Bystřice: CK A-Z TOUR, s.r.o., www.ckaztour.cz Tištěný katalog zájezdů A-Z TOUR: Cestovní kancelář A-Z TOUR 2015, zájezdy pro skupiny a kolektivy. (2015). Bystřice: CK A-Z TOUR, s.r.o., www.ckaztour.cz Tištěný katalog zájezdů BonTon: Katalog 2014, pobytové a poznávací zájezdy. (2014). Hranice: BonTon s. r. o., www.bontonck.cz Tištěný katalog zájezdů ČEBUS: Poznávací zájezdy, putování po Evropě, exotické dálky, cesty za vínem, za operou a muzikálem, jednodenní výlety 2014. (2014). Brno: ČEBUS, cestovní kancelář, s.r.o., www.cebus.cz Tištěný katalog zájezdů ČEBUS: Poznávací zájezdy, putování po Evropě, exotické dálky, cesty za vínem, za operou a muzikálem, jednodenní výlety 2015. (2015). Brno: ČEBUS, cestovní kancelář, s.r.o., www.cebus.cz Tištěný katalog zájezdů CK Čedok: Poznávací zájezdy léto 2014. (2014). Praha: Čedok a.s., www.cedok.cz Tištěný katalog zájezdů České kormidlo: Poznávací zájezdy 2015. (2015). Brno: CK ČESKÉ KORMIDLO s.r.o., www.ceskekormidlo.cz Tištěný katalog zájezdů CK DAEN: Cestovní kancelář DAEN, za hranice vašich snů 2015. (2015). Praha: DAEN INTERNATIONAL spol. s r. o., www.daen.cz Tištěný katalog zájezdů EMMA: Poznávací zájezdy 2015. (2015). Brno: EMMA Agency spol. s r.o., www.emma.cz Tištěný katalog zájezdů ERIKA tour: Poznávací zájezdy, exotické zájezdy 2015, splňte si své sny! (2015). Semily: CK Erika, s. r. o., www.erikatour.cz Tištěný katalog zájezdů FIRO-tour: Poznávací zájezdy 2014. (2014). Praha: FIROtour a.s., www.firotour.cz Tištěný katalog zájezdů FIRO-tour: Poznávací zájezdy 2015. (2015). Praha: FIROtour a.s., www.firotour.cz Tištěný katalog zájezdů CK Geops: Cesty za poznáním, uměním, přírodou a člověkem. (2015). Praha: Geops – cestovní kancelář, s.r.o., www.geops.cz Tištěný katalog zájezdů HOŠKA-TOUR: Kalendář zájezdů na rok 2014. (2014). Lázně Bělohrad: CK Hoška Tour, www.hoska-tour.cz 73
Tištěný katalog zájezdů HOŠKA-TOUR: Kalendář zájezdů na rok 2015. (2015). Lázně Bělohrad: CK Hoška Tour, www.hoska-tour.cz Tištěný katalog zájezdů IDEA tour: Pobytové a poznávací zájezdy pro školní kolektivy. (2015). Pardubice: IDEA tour, s.r.o., www.ideatour.cz Tištěný katalog zájezdů CK IDEAL-TOUR: Poznávací zájezdy 2015. (2015). Praha: CK IDEAL-TOUR s.r.o., www.idealtour.cz Tištěný katalog zájezdů CK IRRA: Zájezdy 2014. (2014). Hodonín: CK IRRA s.r.o., www.irra.cz Tištěný katalog zájezdů CK KALOUSEK: Pobytové a poznávací zájezdy 2014. (2014). Ústí nad Orlicí: CK Kalousek s.r.o., www.ckkalousek.cz Tištěný katalog zájezdů CK KALOUSEK: Pobytové a poznávací zájezdy 2015. (2015). Ústí nad Orlicí: CK Kalousek s.r.o., www.ckkalousek.cz Tištěný katalog zájezdů Kellner: Kellner cestovní kancelář 2014. (2014). Písek: Kellner s.r.o., www.kellnerck.cz Tištěný katalog zájezdů KM TRAVEL: Léto 2014. (2014). Hodonín: KM TRAVEL (Kontakt Moravia), www.kmtravel.cz Tištěný katalog zájezdů KO-TOUR: Léto 2015, pobytové a poznávací zájezdy. (2015) Polička: CK KO-TOUR, www.kotour.cz Tištěný katalog zájezdů KUDRNA: KUDRNA cesty prostorem i časem, katalog zájezdů 2014. (2014). Brno: Kudrna s.r.o., www.kudrna.cz Tištěný katalog zájezdů CK MÁJ: www.ckmaj.cz, katalog 2014. (2014). České Budějovice: CK MÁJ spol. s.r.o., www.ckmaj.cz Tištěný katalog zájezdů CK MÁJ: www.ckmaj.cz 2015, 22. sezóna. (2015). České Budějovice: CK MÁJ spol. s.r.o., www.ckmaj.cz Tištěný katalog zájezdů Mayer a Crocus: Poznávací zájezdy, pobyty s výlety, lehká pěší turistika, termální lázně, exotika 2015. (2015). Praha: CK Mayer a Crocus s.r.o., www.ckmayer.cz Tištěný katalog zájezdů Pangeo Tours: Expediční poznávací zájezdy hotelbusem 2015. (2015). České Budějovice: PangeoTours a.s., www.pangeotours.com Virtuální katalog zájezdů CK PEŘEJ tours: Poznávací výlety. (2015). Olomouc: CK PEŘEJ tours s.r.o., www.perej.cz Tištěný katalog zájezdů CK Poznání: Aktivní dovolená 2015, 22 let s Vámi. (2015). Pardubice: CK Poznání, www.poznani.cz
74
Tištěný katalog zájezdů Quicktour: Školní zájezdy, exkurze, jazykové pobyty, zimní lyžařské kurzy 2014–2015. (2014–2015). České Budějovice: Quicktour s.r.o., www.quicktour.cz Tištěný katalog zájezdů Quicktour: Katalog zájezdů 2015. (2015). České Budějovice: Quicktour s.r.o., www.quicktour.cz Tištěný katalog zájezdů Redok Travel: Poznávací zájezdy 2015. Poznávejte svět s námi! (2015). Brno: REDOK TRAVEL, s.r.o., www.redok.cz Tištěný katalog zájezdů RIALTO: Poznávací zájezdy, pobyty u moře 2014. (2014). Přerov: cestovní kancelář RIALTO, www.rialto.cz Tištěný katalog zájezdů Simon-Tourist: Kalendář zájezdů 2014 CK Simon-Tourist. (2014). Praha: Simon-Tourist s.r.o., www.simon-tourist.cz Virtuální katalog zájezdů CK Sport-S: Vodácké zájezdy a půjčovna. (2015). Chomutov: Sport-S, s.r.o., www.sport-s.cz Tištěný katalog zájezdů TRAVEL 2002: Poznávací zájezdy 2014. (2014). Brno: TRAVEL 2002, spol. s r. o., www.travel2002.cz Tištěný katalog zájezdů TRAVEL 2002: Poznávací zájezdy 2015. (2015). Brno: TRAVEL 2002, spol. s r. o., www.travel2002.cz Tištěný katalog zájezdů Travel Club ČSAD Tišnov: Poznávací zájezdy 2015. (2015). Tišnov: ČSAD Tišnov, spol. s r.o., www.travelclubck.cz Tištěný katalog zájezdů CK VALAŠKA: Jadran 2014. Ať je léto nebo zima, s Valaškou je všude prima. (2014). Valašské Meziříčí: CK VALAŠKA s.r.o., www.ckvalaska.cz Tištěný katalog zájezdů CK Victoria: Pobytové zájezdy, poznávací zájezdy, turistika a cykloturistika 2015. (2015). Brno: CK Victoria, www.victoria-ck.cz Tištěný katalog zájezdů VOMA: Katalog, který tvoříme společně 2015. (2015). Třebíč: Cestovní kancelář VOMA, s.r.o., www.ckvoma.cz
75
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Mapa turistických destinací v Malopolsku Příloha 2: Mapa turistických destinací v Podkarpatsku Příloha 3: Analýza nabídky zájezdů českých cestovních kanceláří, 1/2. Příloha 4: Analýza nabídky zájezdů českých cestovních kanceláří, 2/2.
76
PŘÍLOHY
Příloha 1: Mapa turistických destinací v Malopolsku
Zdroj: Vlastní práce s využitím mapového podkladu United States National Imagery and Mapping Agency data na pl.wikipedia.
77
Příloha 2: Mapa turistických destinací v Podkarpatsku
Zdroj: Vlastní práce s využitím mapového podkladu United States National Imagery and Mapping Agency data na pl.wikipedia
78
Příloha 3: Analýza nabídky zájezdů českých cestovních kanceláří, 1/2.
7. 8.
9. 10.
11. 12.
13. 14.
15.
16. 17.
18.
19. 20.
21. 22.
23. 24.
25. 26.
27. 28. 29.
30. 31.
32. 33. 34. 35.
Balnica
Beskid Niski
Krosno
Sanok
Bieszczadzki PN
Przemyśl
Jarosław
Łańcut
Leżajsk
Tatrzański PN Zakopane
Czorsztyn
Piwniczna Zdrój
Nowy Sącz
Beskid Sadecki
Szczawnica
Chochołów
Dębno Podhalańskie
Pieniński PN
Krynica-Zdrój Stary Sącz
Biecz
Wadowice
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím katalogů CK
Cena za 1 den
6.
Cena celkem
5.
Dny v Podparp.
4.
Dny v Malop.
3.
Dny celkem
2.
Podkarpatsko
Ojcowski PN
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93.
Kalwaria Zebrzydowska
Počet zájezdů
1. 2. 3. CK Geops 1. 2. 3. 4. Firo tour 1. 2. CK Čedok 1. 2. CK Mayer a Crocus 1. 2. 3. 4. 5. Ideal Tour 1. 2. CK Adventura 1. 2. CK Quick tour 1. 2. 3. CK Kellner 1. CK Máj 1. 2. 3. CK Daen 1. 2. CK Sport-S 1. 2. 3. Erika tour 1. CK Hoška-tour 1. 2. 3. 4. 5. CK Kalousek 1. 2. 3. Voma CK 1. 2. Travel 2002 1. 2. 3. 4. 5. Travel club ČSAD Tišnov1. 2. 3. Victoria CK 1. Redok travel 1. 2. 3. CK Kudrna 1. CK Čebus 1. 2. 3. 4 KM Travel 1. 2. Emma CK 1. 2. 3. 4. 5. Rialto CK 1. 2. CK BonTon 1. 2. 3. CK Peřej tours 1. CK České kormidlo 1. 2. CK Valaška 1. 2. 3. CK KO-Tour 1. CK A-Z tour 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. CK Poznání 1. CK Pangeo tours 1. CK Irra 1. 2. CK Idea tour 1. 2.
Název CK 1. Simon tourist
Krakov Wieliczka Osvětim
Zájezd číslo
Počet CK
Malopolsko
4 4 2 4 5 2 8 4 10 8 4 7 9 4 5 4 8 4 9 9 2 2 2 3 3 4 2 1 1 5 7 4 4 6 1 1 6 6 1 1 1 1 3 3 2 2 8 2 2 3 2 2 7 9 2 5 2 8 3 1 1 1 3 2 2 8 2 8 1 1 1 1 1 1 2 1 1 8 6 7 1 1 1 3 7 3 2 9 13 1 2 2 1
3 3 2 3 3 2 2 3 2 3 3 1 5 3 3 3 2 3 3 4 2 2 2 2 2 1 2 1 1 5 7 4 3 4 1 1 0 5 1 1 1 1 3 3 2 2 2 2 2 3 2 2 1 5 2 1 2 2 3 1 1 1 3 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 2 1 1 2 5 7 1 1 1 2 7 2 2 5 3 1 2 2 1
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 5 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0
4790 4790 2890 4790 5990 2990 10990 4790 15990 10890 3790 7990 11990 4990 5990 4870 10990 4790 10540 10540 2890 2690 2450 2890 2700 3790 2750 699 749 2270 3088 1986 4790 5150 1190 1190 5150 4350 999 899 699 990 2850 3690 2090 2100 10990 1790 2100 3690 1790 1850 7990 11990 1990 3760 1990 8950 2990 795 660 590 3690 2090 2100 10990 1790 8950 690 749 699 649 790 1290 1890 690 690 8950 5350 6350 790 790 590 2800 4950 2950 2150 11990 20700 890 1990 1700 990
1198 1198 1445 1198 1198 1495 1374 1198 1599 1361 948 1141 1332 1248 1198 1218 1374 1198 1171 1171 1445 1345 1225 963 900 948 1375 699 749 454 441 497 1198 858 1190 1190 858 725 999 899 699 990 950 1230 1045 1050 1374 895 1050 1230 895 925 1141 1332 995 752 995 1119 997 795 660 590 1230 1045 1050 1374 895 1119 690 749 699 649 790 1290 945 690 690 1119 892 907 790 790 590 933 707 983 1075 1332 1592 890 995 850 990
79
Příloha 4: Analýza nabídky zájezdů českých cestovních kanceláří, 2/2.
2.
3. 4. 5.
6. 7. 8.
9. 10.
11. 12.
13. 14.
15.
16. 17.
18.
19. 20.
21. 22.
23. 24.
25. 26.
27. 28. 29.
30. 31.
32. 33. 34. 35.
stan stan stan
Dlouhodobý
Krátkodobý
Neorganizov.
Organizovaný
Druhy CR
Advent
Nákupní CR
CR mládeže
Venkovský
Vzdělávací
Přírodní
Specifické formy
Lázeňsko léčebný
horská turistika
cykloturistika vodní turistika
Sportovně-turistický CR
Pěší turistika
Kulturně poznávací
Rekreační
Komplexní pojištění
Vstupné
Průvodce
Pojištění CK proti úpadku
Ubytování
Plná penze
Formy CR
Večeře
Polopenze
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93.
Snídaně
Počet zájezdů
1. 2. 3. CK Geops 1. 2. 3. 4. Firo tour 1. 2. CK Čedok 1. 2. CK Mayer a Crocus 1. 2. 3. 4. 5. Ideal Tour 1. 2. CK Adventura 1. 2. CK Quick tour 1. 2. 3. CK Kellner 1. CK Máj 1. 2. 3. CK Daen 1. 2. CK Sport-S 1. 2. 3. Erika tour 1. CK Hoška-tour 1. 2. 3. 4. 5. CK Kalousek 1. 2. 3. Voma CK 1. 2. Travel 2002 1. 2. 3. 4. 5. Travel club ČSAD Tišnov 1. 2. 3. Victoria CK 1. Redok travel 1. 2. 3. CK Kudrna 1. CK Čebus 1. 2. 3. 4 KM Travel 1. 2. Emma CK 1. 2. 3. 4. 5. Rialto CK 1. 2. CK BonTon 1. 2. 3. CK Peřej tours 1. CK České kormidlo 1. 2. CK Valaška 1. 2. 3. CK KO-Tour 1. CK A-Z tour 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. CK Poznání 1. CK Pangeo tours 1. CK Irra 1. 2. CK Idea tour 1. 2.
Název CK 1. Simon tourist
Doprava
Zájezd číslo
Počet CK
Služby
sport. instr. sport. instr. sport. instr.
hotelbus
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím katalogů CK
80
