Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Franchising Bakalářská práce
Autor:
Martina Brzobohatá Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Mgr. Tomáš Ciprovský
duben 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Franchising zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Brně 24.4.2011
Martina Brzobohatá
Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Mgr. Tomáši Ciprovskému za jeho cenné rady a obětavý přístup ke konzultování mé bakalářské práce.
Anotace: Práce je zaměřena na téma: Franchising. Cílem práce je vymezení základních pojmů franchisingu. Část práce formuluje výhody a nevýhody franchisingu jak pro franchisanty tak pro franchisory. Do práce je začleněna i situace v České republice a moţnosti rozvoje jak na českém trhu, tak i v zahraničí. Druhá polovina práce je zaměřena na zaloţení a vznik franchisového podniku. Jsou zde popsány důleţité faktory, které by měly být sepsány před uzavřením franchisingové smlouvy, která je začleněna v závěru práce. Jsou zde uvedena běţná ustanovení smlouvy, která je jediným dokumentem mezi subjekty franchisového vztahu. Poslední bod práce stručně popisuje, jak franchising funguje u společnosti McDonald’s.
Annotation: This bachelor thesis is focused on Franchising: The objective of this bachelor thesis is to determinate the basic terms of franchising. The first part of thesis sets out advantages and disadvantages of franchising for both franchisees and franchisers. The thesis includes also the situation in Czech Republic and possibilities of development on the czech market and abroad. The second part of thesis is focused on establishment and creation of a franchise business. Here are described important factors that should be drawn up before the conclusion of a franchise agreetment which is incorporated into the final conclusion of thesis. There are standard provisions of the contract that becomes the only document between subjects of a franchise relationship. The last section of this thesis briefly describes how franchising works at Mc’Donald’s.
Obsah Úvod
1
1. Historie franchisingu
3
1.1. Vývoj franchisingu ve světě
3
1.2. Vývoj franchisingu v České republice
4
2. Franchising
6
2.1. Definice franchisingu
6
2.2. Základní pojmy
7
2.3. Základní principy franchisingové spolupráce
8
2.4. Poplatky spojené s poskytnutím licence
9
2.5. Dělení franchisingu 3. Výhody a nevýhody franchisingu
10 12
3.1. Výhody pro franchisanta
12
3.2. Nevýhody pro franchisanta
13
3.3. Výhody pro franchisora
14
3.4. Nevýhody pro franchisora
15
4. Franchising v České republice
17
4.1. Aktuální situace na českém trhu
17
4.2. Rozvoj franchisingu na českém trhu
19
4.3. Základní strategie rozšiřování franchisových systémů na zahraniční trh
20
4.4. Moţnosti financování franchisingu
21
4.5. Právní prostředí v České republice
23
4.6. Daňové a účetní aspekty v České republice
24
5. Zaloţení a vznik franchisového podniku
27
5.1. Nabídková broţura
27
5.2. Manuál
27
5.3. Kontrolní otázky
29
5.4. Způsoby zaloţení sítě
29
5.5. Pilotní provoz
30
6. Franchisová smlouva
32
6.1. Pojem
32
6.2. Smluvní strany franchisové smlouvy
33
6.3. Proces uzavírání
33
6.4. Smlouva o smlouvě budoucí
34
6.5. Obsah franchisové smlouvy
35
6.5.1. Záhlaví
36
6.5.2. Předmět smlouvy
36
6.5.3. Doba platnosti smlouvy
37
6.5.4. Práva a povinnosti smluvních stran
37
6.5.5. Povinnost mlčenlivosti
38
6.5.6. Reklama
38
6.5.7. Vzhled prodejních místností
39
6.5.8. Ostatní ujednání
39
6.5.9. Závěrečná ustanovení
40
6.6. Master franchisová smlouva
40
7. Franchisový systém fungující na území ČR
42
7.1. McDonald’s
42
7.2. Principy franchisingu u McDonald’s
42
7.2.1. Co získám v případě, ţe se stanu franchisantem společnosti McDonald´s?
43
7.2.2. Smlouva s McDonald´s
43
7.2.3. Restaurace
44
7.2.4. Marketing
44
7.2.5. Zaškolení
45
8. Závěr
46
9. Seznam pouţité literatury
48
10. Seznam internetových zdrojů
49
11. Příloha - Stručná historie McDonald’s Corporation
50
ÚVOD Bakalářská práce, kterou předkládám, se zabývá franchisingem a problematikou okolo něj. Toto téma jsem si zvolila, protoţe mě zajímá a chtěla jsem se dozvědět více o této formě podnikání, neboť je nám všem docela blízká z běţného ţivota, ač si to mnozí z nás ani neuvědomují. Mnoho podnikatelských aktivit, velká konkurence mezi poskytovateli různých sluţeb, rostoucí poptávka po zboţí, absence svého vlastního podnikatelského záměru a také finančního kapitálu; toto jsou problémy a obavy snad kaţdého podnikatele. Vzhledem k tomu, ţe není jednoduché v dnešní době úspěšně odolávat těmto uvedeným skutečnostem, dává obor podnikání franchisingu zelenou. Velmi mě zaujalo, ţe této formě podnikání, chybí v České republice i v jiných Evropských zemích, speciální právní úprava. Tato smlouva není popsána v ţádném ze zákonů, obsahuje proto pouze určité prvky z jiných smluv, jako je například kupní, nájemní, licenční a celá řada dalších smluv. Cílem mé bakalářské práce, je seznámit čtenáře se základními pojmy franchisingu a podat potřebné informace, aby se seznámil s touto formou podnikání, neboť nízká dostupnost publikací, veletrhů, apod., je v České republice stále problém. Toto je jedním z důvodů, proč u nás není tato forma podnikání vyuţívána natolik, jak v jiných Evropských zemích. Podstatnou negativní roli hraje u eventuelních zájemců o franchising také finanční kapitál. I o tomto se zmíním v mé práci, neboť velká většina lidí neví, ţe franchising podporuje například Komerční banka, která poskytuje franchisantům finanční kapitál na základě KB franchising programu. U čeho bych se dále chtěla pozastavit v této práci, jsou výhody a nevýhody jak pro franchisora, tak i pro franchisanta. Jak se později dočtete, je jich celá řada, ale kdyţ bych to shrnula, je to pro franchisanta ve velké většině dosti zajímavá nabídka. A to ať uţ pro zkušené podnikatele, tak i pro začínající podnikatele. Je to dáno tím, ţe při této formě podnikání budete muset projít tréninkem a poté se budete muset jako franchisanti pravidelně školit. Dá se říci, ţe v tomto způsobu podnikání, jsou schopni se prosadit i podnikatelé právě začínající. Coţ mi osobně přijde v dnešní době jako velká výhoda oproti jiným formám podnikání, kde si
1
musíte svoji vlastní firmu, a hlavně značku, vybudovat a dostat do podvědomí zákazníků. Jen díky spokojeným zákazníkům se můţe stát podnikatel úspěšným a zvyšovat svůj obrat. Co bych Vám dále chtěla alespoň trošku přiblíţit v mé bakalářské práci, je způsob, jak se samotný franchisový podnik zakládá. Popíši zde, jak by měla vypadat nabídková broţura a manuál. Uvedu některé kontrolní otázky, které by měly být součástí takzvané předsmluvní fáze. Důleţitou části při zakládání a vzniku podniku je i to, jakým ze dvou způsobů bude koncept zaloţen a nakonec stručně popíši i pilotní provoz. Na toto všechno bude navazovat samotná franchisingová smlouva. Zde se zaměřím na proces uzavírání, na smluvní strany smlouvy, smlouvu o smlouvě budoucí, nakonec na samotný obsah celé smlouvy, a na to, co by měla obsahovat. Je to ale velmi individuální, vzhledem k tomu, ţe nemá ţádný právní předpis. Poslední částí, kterou zmíním, bude situace na českém trhu. Zastavím se zde i u daňových aspektů, moţností expanze franchisingu a právního prostředí. Důleţité je, zmínit se také o případných poplatcích, které je povinen kaţdý franchisant platit. Na konci práce velmi jednoduše popíši, jak to vypadá s franchisingem u společnosti McDonald's a její historii.
2
1. HISTORIE FRANCHISINGU Slovo neboli pojem FRANCHISA a FRANCHISING sice pochází z amerického hospodářského slovníku, ale kořeny má franchising ve středověké Francii. Zde se tímto pojmem označovala privilegia třetí osobě k výrobě nebo prodeji určitých výrobků nebo k osvobození od cla či daní. Jako podnikatelská metoda vzniká na přelomu 19. a 20. století v USA. Tím se pojem přiblíţil tomu, co pod franchisou rozumíme dnes.
1.1. VÝVOJ FRANCHISINGU VE SVĚTĚ Velký rozmach souvisí s počátky industrializace. První firmou, která franchising uţívala ve formě velmi blízké té dnešní, byla v roce 1860 ve Spojených státech „SINGER SEWING MACHINE COMPANY“. Tato firma povolila vlastní síť nezávislých prodejců, kteří ve svých prodejnách prodávali náhradní díly a prováděli opravy šicích strojů. Dalším průkopníkem byla beze sporu dodnes známá „COCA – COLA“, kterou vynalezl v roce 1886 ve Spojených státech John S. Pemberton. I ona patřila k předchůdcům, franchisingu, protoţe jiţ před více neţ sto lety prodávala svůj produkt podle tohoto vzoru. Později, někdy koncem devadesátých let 19. století, přišla na trh firma „GENERAL MOTORS“ s prodejem aut. Tato firma také vyuţívala prodej prostřednictvím franchisingu a byla jednou z prvních firem, která formulovala franchisovou smlouvu. Na základě této franchisové smlouvy získal nezávislý prodejce licenci na prodej elektrických a parních automobilů. K velkému rozvoji franchisingu došlo po druhé světové, kdy lidé začali reagovat na to, ţe franchising vede k lepšímu zavedení značky, rychlejší distribuci a tím pádem samozřejmě i k vyšším ziskům. V USA bylo rozšíření franchisingu ovlivněno především moţností získání půjček a jejich zajištění americkou společností Veterans Administration a dále také reálným stavem ekonomiky. Díky této ekonomice mohly být nové nápady rychle a efektivně uplatňovány právě prostřednictvím franchisingu. Franchising začaly pouţívat především opravny aut, salony krásy, motely, prádelny, opravny, čistírny, obchody a další. Ukázalo se, ţe i malé firmy mohou mít v trţní ekonomice své místo a mohou uspět. Ovšem jen tehdy, působí-li ve specializovaných oblastech, kde nejsou velké trhy. V padesátých letech 20. století se franchising hodně rozšířil v oblasti restauračního zařízení a rychlého občerstvení vznikla nová firma jako je např. Mc´donalds. Jako první ji vlastnili bratři Dick a Mac McDonaldovi v San Bernardinu v Kalifornii. Ovšem světoznámý 3
řetězec rozsáhlé sítě poboček po celých Spojených státech vybudoval potomek českého emigranta Aloise Kroce, Ray Kroc. V 60. a 70. V letech byl tento systém rychlého občerstvení velmi známý a zavedený i v Kanadě, Austrálii, Japonsku nebo Německu. Dále také vznikl v 50. letech velký boom franchisingu v oblasti hotelnictví, kde vznikla firma Holliday Inn of America řízená z Memphisu v Tennesse. Dnes nese jméno Holiday Corporation. Právě díky značným úspěchům v Holliday Inns, začaly franchisingovou formu podnikání pouţívat v šedesátých letech 20. století také společnosti jako je Hilton a Sheraton. Tyto společnosti začaly s prodejem svého jména a provozu existujícím a současně i novým hotelovým restauračním podnikům. V sedmdesátých a osmdesátých letech se franchising významně celosvětově rozšířil. Příčinou bylo pouţití osvědčených podnikatelských metod, marketingu zboţí a sluţeb, zvyšování finančních prostředků a minimalizace rizika. Začal průnik do dalších oblastí mimo obchodu a sluţeb. V současné době se franchising vyuţívá téměř na všech kontinentech. Nejvíce je rozšířen v USA, pak Kanada, Francie, Japonsko. V USA je na základě franchisingu provozována asi jedna třetina maloobchodů. V Evropě převaţuje franchising ve Francii. Největší počet uzavřených franchisových smluv je v Německu, Velké Británii, Francii Itálii. V České republice podnikalo v toce 2002 přibliţně 80 franchisových firem, přičemţ 55 z nich bylo mezinárodních. V jednotlivých státech byly zaloţeny organizace sdruţující franchisory a franchisové podniky. Tyto organizace se označují jako franchisové
svazy. Nejvíce
početným franchisovým svazem je francouzský franchisový svaz, pak následuje franchisový svaz z Velké Británie a z Itálie. Evropské franchisové svazy zaloţili v roce 1972 Evropskou franchisovou federaci. 1
1.2. VÝVOJ FRANCHISINGU V ČESKÉ REPUBLICE Kvůli vývoji hospodářství v Československu v letech 1948-1989 bylo velmi nereálné, aby se u nás franchising vyuţíval stejně jako v jiných zemích Evropy, tudíţ u nás nebyla tato metoda tolik rozšířena. Počátek rozvoje franchisigu v naší zemi byl aţ někdy kolem roku 1990 společně s hospodářskými změnami.
1
Řezníčková M., Franchising. Podnikání pod cizím jménem, nakladatelství C.H.Beck 1999, str.1-3
4
Ovšem první franchisové systémy přichází ze zahraničí aţ v roce 1991. Rychlejší šíření franchisingu v naší zemi omezovala nedostatečná znalost jeho principů a samotného fungování. Tím vznikala i určitá nejistota a nedůvěra mezi podnikateli. Nebyla zde dostačující poptávka i nabídka po odborných seminářích, vhodné literatuře a poradenských sluţbách. Příliš nepřálo rozvoji franchisingu ani ekonomické klima a neexistující legislativa a právní podvědomí. Podnikání zde bylo na začátku 90. let na velmi nízké úrovni. Vzhledem k problematickému vývoji bankovního sektoru chyběly i finanční prostředky pro malé a střední podniky. V neposlední řadě chyběly na českém trhu zkušenosti s podobným způsobem podnikání. Tento problém se částečně vyřešil po zaloţení České asociace franchisingu v roce 1993. Tato asociace je zaměřena na podporu a rozvoj stávajících franchisových systémů a produkci lepšího klima pro rozvoj tohoto způsobu podnikání. Má za úkol reprezentovat tento druh podnikání a informovat jak odbornou tak laickou veřejnost a napomáhat při získávání důleţitých informací. Členy České asociace franchisingu jsou jak velké známé mezinárodní systémy tak i malé tuzemské firmy. V posledních několika letech zaţívá Česká republika v tomto podnikání velký rozvoj. V dnešní době funguje na našem území kolem sta franchisových systémů. Čím dál více se zde začínají prosazovat i domácí podnikatelé, pro které je franchising velkou příleţitostí pro další rozvoj v jejich podnikání, a tím i pro eventuální menší podnikatele. Nejvíce systémů je z oblastí občerstvení, kaváren, čajoven a restaurací. Nemalou skupinu ovšem tvoří také bydlení a hobby. Většina systémů v České republice působí na trhu méně neţ deset let. Dá se tedy říci, ţe rozvoj u nás nastal teprve před několika lety. Některé systémy jsou ovšem tak originální, ţe se rozhodly expandovat i za hranice České republiky. 2 3
2
Česká asociace franchisingu , nakladatelství Daranus, s.r.o., Praha 2008, str.28
3
http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/3/rozvoj-franchisingu-v-cesku/ (13.3.2011)
5
2. FRANCHISING 2.1. DEFINICE FRANCHISINGU V současné době neexistuje jednotná definice franchisingu. Máme k dispozici mnoho definic od mnoha autorů, mezi nimiţ však jsou jen nepatrné rozdíly. Ovšem podle České asociace franchisingu lze za nejpřesnější a nejúplnější povaţovat tuto definici, pocházející z Evropského kodexu etiky franchisingu, který vydala Evropská franchisingová federace: „Franchising je odbytový systém, jehož prostřednictvím se uvádí na trh zboží a/nebo služby a/nebo technologie. Opírá se o úzkou a nepřetržitou spolupráci právně a finančně samostatných a nezávislých podnikatelů - franchisora a jeho franchisantů. Franchisor zaručuje svým franchisantům právo a zároveň jim ukládá povinnost provozovat obchodní činnost v souladu s jeho koncepcí. Toto právo franchisees opravňuje a zavazuje užívat za přímou nebo nepřímou úplatu jméno franchisorovy firmy (ochrannou známku, servisní známku, jiná práva z průmyslového a duševního vlastnictví, jakož i know-how, hospodářské a technické metody a procedurální systém) v rámci a po dobu trvání písemné franchisové smlouvy, za tímto účelem uzavřené mezi stranami, a za trvalé obchodní a technické podpory ze strany franchisora.“ 4 „Know-how“ je souhrn praktických poznatků, výrobních postupů a znalostí získaných franchisorem. Jsou utajené, podstatné a identifikované. „Utajené“ znamená, ţe know-how není franchisantovi obecně známé nebo snadno dostupné. Avšak nesmíme to chápat zúţeně, protoţe kaţdá část know-how by měla být v podstatě neznámá nebo by ji nemělo být moţné získat jiným způsobem neţ díky činnosti provozované franchisorem. „Podstatné“ vyjadřuje, ţe know-how obsahuje nezbytné informace, bez nichţ by franchisant nemohl efektivně řídit podnik. Patří sem například i to, jak má nabyvatel licence podnik řídit po finanční stránce, a zahrnují se sem i administrativní nebo specifické formy přístupu k zákazníkovi. Tyto informace by měli franchisantovi napomoci k lepšímu postavení na trhu co se konkurence týče.
4
Citace z Česká asociace franchisingu , nakladatelství Daranus, s.r.o., Praha 2008, str.16
6
„Identifikované“ je chápáno tak, ţe know-how musí být tak detailně popsáno, aby bylo moţno odhalit, jestli odpovídá kriteriím podstaty. A zda můţe být zakotveno ve franchisingové smlouvě. 5 Často bývá taktéţ uváděn stručný překlad definice, kterou vydala Německá franchisingová asociace: „Franchising je systém prodeje výrobků a služeb založený na vertikální kooperaci právně samostatných podniků na bázi dlouhodobého smluvního závazkového vztahu. Tento systém vystupuje na trhu jednotně. Charakteristická je pro něj dělba práce, na níž je založen program plnění partnerů v tomto systému, a dále systém udělování pokynů týkajících se jednání splňujícího požadavky daného systému a systém kontroly tohoto jednání. Program plnění poskytovatele franchisy představuje tzv. franchisový balíček, jenž je tvořen koncepcí obstarávání, prodeje a organizace, právem užívat ochranná práva, školeními příjemců franchisy a povinností poskytovatele poskytovat příjemci franchisy aktivní a průběžnou podporu a trvale zdokonalovat franchisovou koncepci.“ 6 Z výše uvedené definice lze shrnout, ţe franchising je formou podnikání, která je zaloţena na určité spolupráci dvou samostatných podnikatelů. Jedním je zřizovatel systému, tvůrce a majitel podnikatelské myšlenky - FRANCHISOR. Druhým pak je příjemce franchisingu - FRANCHISANT. Tak jako v mnoha jiných zemích tak i v České republice chybí právní úprava franchisingu. Nemusíme to však chápat nějak záporně, neboť nenajdeme ţádné zákony, které by franchising jako takový nedovolovaly nebo jinak omezovaly.
2.2. ZÁKLADNÍ POJMY Ve franchisingu se pouţívá pár pojmů, které by měl kaţdý, kdo se o tento druh podnikání trošku zajímá, znát. Základním principem tohoto systému je licence (právo), která opravňuje příjemce k provozování odbytové koncepce franchisora vlastním jménem na vlastní účet. Toto se označuje jako franchisa. Ten, kdo poskytuje licenci, se nazývá franchisor. Jeho opakem je ten, kdo přijímá, a je označován jako franchisant. Vztahy mezi příjemcem a poskytovatelem licence se upravují dlouhodobou franchisovou smlouvou. Souhrn práv a znalostí, které umoţňují franchisorovi provozovat franchisu se jmenuje franchisový balík.
5 6
http://www.soupdy.cz/userfiles/files/Franchising.pdf (14.3.2011) Citace z Česká asociace franchisingu , nakladatelství Daranus, s.r.o., Praha 2008, str.35
7
Během celé spolupráce mezi oběma stranami platí franchisant za licenci a sluţby franchisorovi tzv. franchisové poplatky. Tato spolupráce mezi franchisorem a jeho franchisanty se nazývá franchisová síť. Franchising přesahující území státu je masterfranchising. S tím jsou samozřejmě spojeny pojmy jako například master-franchisa, masterfranchisor, master-franchisant nebo master-franchisová smlouva. Takto jsou všechny důleţité pojmy definovány Českou asociací franchisingu (2008).
2.3. ZÁKLADNÍ PRINCIPY FRANCHISINGOVÉ SPOLUPRÁCE 1. Franchisor je vlastníkem ochranné známky a značky franchisingové sítě. 2. Franchisor sám otestoval podnikatelský záměr a prokázal jeho rentabilitu. 3. Franchisant vede podnik pod jménem franchisora jako nezávislý podnikatel, jeho výdělkem je zisk vytvořený touto činností. 4. Franchisant financuje podstatnou část investice do otevření podniku a nákupu zboţí. 5. Franchisant je vlastníkem majetku v podniku. 6. Franchisor předává franchisantovi znalosti o tom, jak správně podnikat (know-how). 7. Franchisant hradí licenční poplatky a rovněţ měsíční franchisingový poplatek za pouţívání know-how (a to přímo formou poplatků nebo nepřímo v marţích na produktech, které mu prodává franchisor). 8. Franchisant určuje ceny zboţí nebo sluţeb ve svém podniku. Zisk (je-li takový) nezávisí tedy pouze na výši prodeje, ale také na sjednané marţi na produktech. 9. Franchisor má obvykle určitý vliv na druh a rozmanitost sortimentu v podniku. 10. Pravidla pro spolupráci franchisora s franchisantem upravuje franchisingová smlouva a pokyny, jak správně podnikat v rámci franchisingu, obsahuje operační manuál. 7 Franchisor poskytuje svým franchisantům koncept „na klíč“ pro úspěšné zřízení podniku. Tento způsob spolupráce je zaloţen na dělbě práce. Základní myšlenkou je xkrát prodat jiţ jednou vytvořený podnikatelský koncept, který je uţ osvědčený. Tím se rozšiřuje franchisový trh na národní i mezinárodní úrovni. Pro vybudování prosperujícího konceptu je důleţité zachovávat jistá pravidla. Základním úkolem franchisora, před vytvořením samostatné franchisové sítě, je provozovat příslušnou obchodní činnost po dobu nezbytně nutnou s minimálně jedním zkušebním objektem. Toto je velmi důleţité vzhledem k tomu, ţe celý franchising by měl být určitou 7
Citace http://www.soupdy.cz/userfiles/files/Franchising.pdf http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/2/franchising-co-to-je/ (13.3.2011)
8
zárukou jiţ fungujícího systému. Franchisor by měl být vlastníkem jména firmy, ochranné známky a značky franchisingové sítě. Takţe je důleţité si vše zjistit a ověřit, před udělením franchisové licence, v kompetentních rejstřících určitého státu nebo se sem popřípadě zapsat či zaregistrovat. Po celou dobu trvání franchisingové smlouvy je majitel zavázán zajišťovat potřebná školení a dávat franchisantovi neustálou obchodní a další pomoc. Ovšem i franchisant má své povinnosti, které musí dodrţovat. Jednou z nich je, ţe se bude stále snaţit o rozvoj podniku a podporovat dobré „jméno“ podniku. Je povinen franchisorovi poskytnout na poţádání všechny potřebné a pravdivé materiály k vyhodnocení hospodářských výkonů a managementu franchisové sítě. Franchistant také nesmí po dobu, kdy trvá franchisová smlouva a ani po jejím ukončení, poskytovat know-how třetí osobě. Všechny tyto zásady, a mnohé další, by měly být pro plynulý a fungující chod podniku uvedeny a zapsány ve franchisové smlouvě.
2.4. POPLATKY SPOJENÉ S POSKYTNUTÍM LICENCE Pro franchisora jsou poplatky převáţným zdrojem příjmů a odměnou za jeho úsilí při vzniku fungujícího franchisového systému. Tyto poplatky mu platí franchisant za poskytnutí franchisové licence. Máme nejrůznější typy těchto franchisových poplatků, jsou to vstupní, průběţné (udrţovací) a účelové poplatky (školení, marketing, manaţerské sluţby,…atd.). Vstupní poplatky slouţí zejména jako platba za poskytnutí vstupních sluţeb franchisora (ekonomické plánování, projektování, analýzy, apod.). Výše tohoto poplatku se nechápe vţdy jen jako úhrada vstupních poplatků. Hradí se jím i například know-how, obchodní značka, moţnost zapojit se do celého obchodního franchisového systému. Tento poplatek je většinou v rozsahu 5-10 procent ze souhrnných nákladů nabyvatele licence. 8 Jsou však i systémy, které tento poplatek nevyţadují, takţe bychom mohli říci, ţe pevně stanovené předpisy zde nejsou. Systémy, které nevyţadují vstupní poplatky, jsou většinou ty, které se zavádějí. Naopak systémy, které jsou jiţ vyspělé, zavedené a osvědčené, zpravidla stojí i statisíce korun. Takzvané průběţné poplatky se hradí nejčastěji jednou za měsíc a je to určitá stanovená částka, která zahrnuje i podílu z obratu. Je moţné hradit je i jako přiráţku na dodávky zboţí od poskytovatele. Tyto poplatky se pohybují kolem 1-15 procent z aktuálních
8
http://www.ipodnikatel.cz/Franchising/franchising-za-co-zaplatite-a-co-za-to-dostanete.html (14.3.2011)
9
hrubých trţeb. Tyto poplatky pokrývají například marketing, průběţná školení, poradenské sluţby, zajišťování vhodných dodavatelů, suroviny, apod. Existují i franchisové sítě, kdy poskytovatel účtuje pouze poplatek počáteční. To je v případě, ţe franchisor poskytne franchisantovi pouze know-how, pomůţe najít vhodnou lokalitu, zaškolí zaměstnance, zajistí dodavatele, ale tím jejich spolupráce končí. V těchto případech je však sporné, jestli se stále jedná o franchising. Někdy můţe být také franchisorem poţadována kauce nebo zaplacení kreditu na nákup zboţí. 9 Všechny tyto platby by měly být zahrnuty ve franchisingové smlouvě.
2.5. DĚLENÍ FRANCHISINGU Řezníčková (2004) se zaměřuje na různé aspekty, podle kterých je moţné postupovat následovně. 1. HISTORICKÉ HLEDISKO Výrobkový franchising: moţnost prodávat značkové produkty (automobily). Podnikatelský franchising: tzv. „podnikání na klíč“, kdy franchisant dostane licenci k zaloţení podniku včetně podpory. 2. PŘEDMĚT FRANCHISINGU Průmyslový franchising: povolení vyrábět a následně prodávat pod ochrannou známkou. Distribuční franchising: licencovaný prodej výrobků. Franchising sluţeb: prodej výrobku pod jménem poskytovatele sluţeb. Velkoobchodní franchising: prodej výrobků franchisantem jen maloobchodům. 3. OSOBA FRANCHISANTA - franchising mezi FO jako podnikateli - franchising mezi PO - franchising smíšený 4. VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ Jednostupňový franchising: všichni franchisanti jsou na stejné úrovni. Vícestupňový franchising: franchisanti jsou na více úrovních řetězce.
9
http://www.ifranchising.cz/pdf/pet-kroku-k-franchisingu.pdf (15.3.2011)
10
5. VZTAHY KE TŘETÍM OSOBÁM Master-franchising: franchisant smí dávat jiným franchisantům právo (franchisy), ale s omezenými kompetencemi. Jednoduchý franchising: franchisant nesmí šířit jakékoliv údaje. 6. HLEDISKO TERITORIÁLNÍ Národní franchising: veškerá činnost se uskutečňuje na území jednoho státu. Mezinárodní franchising: zasahuje i do jiných států. 7. VÝLUČNOST Minifranchising: týká se pouze exkluzivních výrobků. Franchising běţných výrobků Uvedená hlediska jsou pouze v teoretické rovině. 10
10
Řezníčková M., Franchising. Podnikání pod cizím jménem, nakladatelství C.H.Beck 1999, str. 11, 12
11
3. VÝHODY A NEVÝHODY FRANCHISINGU Franchising v podání obchodní spolupráce mezi dvěma podnikatelskými stranami, kdy franchisor dává franchisantovi moţnost disponovat s jeho předmětem podnikání, s sebou přináší řadu výhod a nevýhod. Je samozřejmostí, ţe kaţdá ze zúčastněných stran má za cíl minimalizovat negativa a maximalizovat pozitiva. Franchising umoţňuje jednodušší start v podnikání, coţ je dáno vyšším stupněm jistoty, díky jiţ ověřenému systému podnikání neboli cestou na klíč. Tak mohou začít podnikat i méně zkušení podnikatelé s menším rizikem, je to však kompenzováno podnikatelskou nesamostatností. Franchising umoţňuje podnikatelům, kteří jsou na trhu jiţ delší dobu, obstát v dnes jiţ silné konkurenci. Nové výrobky jsou díky svému identickému vzhledu pro zákazníky lépe zapamatovatelné, a tím se dostávají rychleji do jejich podvědomí. Nemalou výhodou je i financování, díky kterému franchisant investuje pouze vstupní a průběţný poplatek, coţ je o dost niţší náklad neţ vybudovat vlastní pobočkový systém. Ovšem kaţdé plus má i své mínus, to znamená, ţe i podnikání v podobě franchisingu s sebou nese určitá rizika. O těchto záporech se zmíním v této kapitole. Některými z nich jsou například změny, které jsou moţné jen opravdu málokdy, nabyvatel licence se musí podřídit i ostatním franchisantům, je zde značná otevřenost mezi jednotlivými subjekty systému. V neposlední řadě je zde také riziko, ţe franchisor nebude franchisanta navigovat, napomáhat a vést, nýbrţ doslova řídit. V této kapitole se zaměřím na výhody a nevýhody jak franchisanta tak i franchisora.
3.1. VÝHODY PRO FRANCHISANTA Pro franchisanta je do začátků značnou nápomocí, ţe franchisor mu přichystá všechny potřebné podmínky k jeho startu v podnikání. Je sice povinen plnit franchisorovi poţadavky, jelikoţ on je právně majitelem firmy, avšak má omezenou volnost, protoţe je členem franchisového systému. Franchisant můţe disponovat s jiţ osvědčenými zkušenostmi franchisora, tím má větší procento úspěchu. Jako nově příchozí do franchisového systému má výhodu v tom, ţe jiţ nemusí zakládat jméno značky a se stává tak okamţitě známým. K nepřehlédnutelným přínosům patří zajisté i to, ţe zájemce si sám můţe zvolit obor, ve kterém chce začít podnikat, aniţ by se dříve o tuto oblast zajímal. Dokonce se o ni ani
12
nikdy zajímat nemusel. Je to dáno tím, ţe franchisant po vstupu do systému projde potřebným školením, aby byl schopen samostatně vést a řídit úspěšně podnik. Další výhodou jsou bezesporu menší náklady na zaloţení podniku. Kdyby si franchisant zakládal samostatně podnik, bylo by to finančně nesrovnatelně náročnější. Je to dáno tím, ţe vstupuje do jiţ zaběhnutého a známého řetězce, kde v čele stojí majitel (franchisor), který je pak schopen domluvit lepší podmínky pro franchisanty u svých dodavatelů. Velkou výhodou franchisingu je i to, ţe franchisanti mezi sebou mohou vyměňovat své nápady, myšlenky a zkušenosti, coţ v běţném podnikání díky konkurenci není moţné. Ve franchisingu jsou všichni franchisanti „na stejné lodi“, coţ znamená, ţe mají všichni stejné podmínky, stejný zájem a cíle, a proto je pro ně více neţ lukrativní si navzájem pomáhat. Proto je jednou z hlavních zásad franchisingu to, ţe na určitém území nebo v určitém regionu můţe být jen omezený počet poboček, aby nedocházelo ke konkurenci v jedné síti. Značné výhody se odráţí i v oblasti reklamy. Vzhledem k tomu, ţe kaţdý z účastněných franchisantů se podepisuje k vkládání příspěvků na reklamu a propagaci svého podniku, je moţné financovat i nákladnější reklamy a různé propagační akce. Tím se zvyšuje efektivita prodeje. Jednou z posledních výhod je ochota poskytování úvěrů bankou, jelikoţ za jistými podnikatelskými plány stojí garant a ručitel, a tím je franchisor. Banky zpětně reagují na neustále se vyvíjející franchisový trh. Mají tak zřízené speciální obchodní oddělení na styk s podnikateli vyuţívající franchising. Některé dokonce uţ mají i vlastní franchisingové týmy. „Franchising žije z principu společné síly. Když mají všichni stejný zájem, odpadají myšlenky na vzájemnou konkurenci.“ 11
3.2. NEVÝHODY PRO FRANCHISANTA Tím, ţe je franchisant smluvně vázán s franchisorem, znamená to i jisté nevýhody. Například musí neustále dodrţovat předpisy, které byly sepsány ve smlouvě, ikdyţ je víceméně svým pánem. Pokud by tak neučinil, mohlo by dojít k narušení celého obchodního řetězce. Na základě toho má franchisor neustálé právo odejmout franchisantovi právo k uţívání jeho značky, kdyby nedodrţel pravidla.
11
Citace z Česká asociace franchisingu , nakladatelství Daranus, s.r.o., Praha 2008, str.18
13
Franchisor si neustále uplatňuje právo nad kontrolou podniku franchisanta. V praxi to znamená, ţe franchisant musí souhlasit s kontrolami, ať uţ samotného podniku tak i dokumentů, účetnictví a jiných potřebných podkladů pro plynulý chod firmy a udrţení kvality výrobků a sluţeb. Franchisingová smlouva také usměrňuje eventualitu franchisanta podnikat ve stejném oboru, který je jiţ námětem jejich franchisy. Toto omezení trvá většinou i několik let po ukončení spolupráce mezi dvěma stranami. Je to kvůli ochraně informací, které by mohly být externě zneuţity. Evidentně zápornou stránkou je fakt, ţe franchisant svoji licenci nemůţe prodat bez vědomí franchisora. Ten má samozřejmě zájem, aby licenci i nadále vlastnila odpovídající osoba, která nepoškodí jméno firmy. Franchisor dohlíţí na to komu a za kolik byla licence franchisantem prodána. Nepříznivým faktorem můţe být i to, ţe franchisant nemůţe mít odlišné logo. Například, kdyţ vstoupí do řetězce, který funguje, je odzkoušený a prosperující, ale i přesto se mu nelíbí logo podniku, musí s ním disponovat. Nelze ho vyměnit nebo obměnit. Zápornou okolností můţe být i pravidelné placení poplatků. Těmi jsou například licenční, marketingové nebo průběţné poplatky. Hlavní platbou je licenční poplatek za uţívání ochranné známky nebo know-how. Nezanedbatelnými platbami jsou také platby za image, za zdokonalování výrobků, stálou odbornou průpravu, inovaci, a jiné. Franchisant je ovšem neustále také v ohroţení, ţe bude poškozen franchisorem. Můţe to být například z důvodu korupčního skandálu, daňové spekulace, šikany, diskriminace, ale také díky neschopnosti franchisora dostát svých závazků. Pak bude franchisant odvolán z celého řetězce, aniţ by nesl podíl viny. Ne vţdy musí být pozitivem povinnost dodrţovat pokyny dané a vytvořené centrálou.
3.3. VÝHODY FRANCHISORA Velkou výhodou franchisora je, ţe má vybudovanou svoji vlastní síť, coţ znamená neustálé další rozmnoţování. Jeho firma tak neustále expanduje, bez vlastních větších nákladů, neboť kaţdý franchisant při vstupu do sítě vkládá na vybudování své pobočky svůj vlastní kapitál. Nejhlavnějším pozitivem pro franchisora je, ţe se dá očekávat neustálá zvyšující se produkce. Pracovník na postu franchisanta je aktivnější, nápaditější a loajální více neţ běţný
14
zaměstnanec nebo vedoucí. Je to tím, ţe kaţdý franchisant má na pobočce vloţený svůj vlastní kapitál. Franchisor má obrovskou výhodu v tom, ţe si svou činnost můţe rozdělit do jakéhokoli regionu a zabránit tak konkurenci mezi jednotlivými podniky. Další světlou stránkou franchisora je tzv. odbytová jistota. Tu má franchisor na základě toho, ţe ve smlouvě má zpravidla uvedeno moţné odebírání výrobků, sluţeb nebo jiné technologie výhradně od majitele (franchisora). Odběr od jiných dodavatelů je povoleno jen u nepatrného procenta franchisantů. Franchisorovi odpadají z velké části starosti s personální politikou podniku, protoţe kaţdý franchisant podniká sám na sebe. Tím pádem má postaráno o kvalitní zaměstnance i vlastní podnikatelské nasazení. Personální problémy si ve většině případů řeší sám nebo můţe o pomoc poţádat franchisora. Franchising je pro majitele podniku výhodnou formou i z hlediska reklamy, prezentací a různých propagací, vzhledem k tomu, ţe všichni jeho franchisanti vystupují mezi externí společností jednotně, to znamená pod stejnou značkou, logem i ochrannou známkou. Výhoda se odrazí i na zvýšené výrobní síle.
3.4. NEVÝHODY FRANCHISORA Ačkoliv má franchisor oprávnění ke kontrole chodu pobočky franchisanta, nemůţe kontrolovat vše. Tato kontrola je sníţena tím, ţe franchisant má postavení „nezávislého“ podnikatele. Takţe majitel franchisy kontrolovat můţe, ale ne v takovém rozsahu jako například ředitel firmy nebo eventuelně vedoucí. Další nevýhodou nejen franchisora je nekompromisní dodrţení daných pokynů. Všechny tyto pokyny jsou uvedeny ve franchisingové smlouvě. Nemalým rizikem je pro franchisora zajisté i fakt, ţe jeho franchisant je pro něj moţný budoucí konkurent. Stát se to můţe například v případě, ţe franchisant bude mít natolik dobré výsledky své činnosti a získá pocit, ţe uţ franchisora nepotřebuje. Nastane odchýlení od původních nařízení nebo dokonce odtrhnutí franchisanta od centrály. To pak můţe mít za následek do budoucna, ţe si franchisant otevře svůj vlastní podnik. Samozřejmě je ve smlouvě uvedená určitá ochranná doba, po kterou si franchisant nesmí svůj vlastní podnik otevřít, nicméně jeho zkušenosti nabyté při podnikaní ve franchisovém vztahu uţ mu nikdo nikdy nevezme.
15
V případě, ţe by franchisant nedodrţoval standart, na kterém byl dohodnut s poskytovatelem licence, můţe dát v sázku prozatím dobré jméno firmy. Dále pak hrozí, ţe se nabyvatel licence ukáţe jako osoba nevyhovující řízení podniku. Centrála většinou není finančně nebo kapitálově vázána s franchisantem, ovšem jeho neúspěchy mohou bezesporu poškodit i ji a další franchisanty. 12
12
Řezníčková M.,Franchising. Podnikání pod cizím jménem, nakladatelství C.H.Beck 1999, str.15-21 Česká asociace franchisingu , nakladatelství Daranus, s.r.o., Praha 2008, str.18, 19
16
4. FRANCHISING V ČESKÉ REPUBLICE Situaci v České republice ztěţuje skutečnost, ţe vnitrostátní zákonodárství tento pojem zcela nezná. Proto je někdy problém stanovit, zda obchodní vztah mezi stranami je povaţován za franchising nebo ne. Máme mnoho organizací, které sdruţují franchisory. Momentálně se asi za nejvíce věrohodný zdroj povaţuje Česká asociace franchisingu. Asociace si ukládá za cíl rozvíjet jiţ stávající franchisové systémy a vytvářet přívětivé podmínky pro rozmach tohoto způsobu podnikání a pro nové potenciální franchisanty. Vznikla v roce 1993 jako nezisková profesní organizace, která by měla sdruţovat poskytovatele franchisingu na národní úrovni, zejména v oblasti poradenství a práva. Členem České asociace franchisingu se můţe stát jak fyzická, tak i právnická osoba za předpokladu, ţe jej písemně schválí Správní rada České asociace franchisingu. Pokud se tak stane, budoucí člen ČAF se zavazuje zachovávat stanovy, plnit podmínky určené etickým kodexem franchisingu, vyhovět podmínkám přijímacího řádu ČAF, podílet se na činnostech vyvíjených ČAF, podstoupit usnesení a nařízení orgánů ČAF a zaplatit členský příspěvek. Z této publikace v následující části budu převáţně čerpat informace, neboť se povaţuje momentálně za nejaktuálnější zdroj, který mapuje situaci franchisingu v České republice.
4.1. AKTULÁLNÍ SITUACE NA ČESKÉM TRHU Česká asociace franchisingu zaznamenává ke konci roku 2007 přibliţně 131 franchisových systémů na území České republiky, které větší či menší mírou vykazují znaky franchisingu. Z těchto 131 systémů tvoří zhruba 62% oblast sluţeb a 38% oblast obchodu. Oblast sluţeb zahrnuje především realitní kanceláře, rychlá občerstvení a restaurace. Dále také v menší míře jazykové a hudební školy. Největší zastoupení v oblasti obchodu mají koncepty s přírodní kosmetikou, módou, stavebním materiálem nebo hobby markety. V roce 2003 bylo na území České republiky evidováno přibliţně 90 franchisových systémů. Coţ znamená, ţe za poslední 4 roky máme na našem území nárůst franchisantů i franchisových provozoven téměř o 30%. Dále budu vycházet ze statistiky České asociace franchisingu, která oslovila stávající společnosti s ţádostí o písemné vyplnění dotazníku. Jedná se o statistiky v roce 2007 se 131 evidovanými systémy. Na tento dotazník ovšem reagovalo pouze 49 účastníků ankety. Z těchto 49 respondentů bylo 30 systémů z oblasti sluţeb a 19 z oblasti obchodu. Pro porovnání vývoje 17
franchisantů, provozoven a franchisorů za poslední 4 roky, pouţila Česká asociace franchisingu 16 franchisových konceptů, které udaly srovnatelné záznamy v roce 2003 i v roce 2007. Těchto 16 konceptů mělo v roce 2003 aţ 140 vlastních provozoven. U této skupiny byl počet franchisantů dohromady 551. Pak byl počet franchisorových provozoven aţ 667, coţ je asi 1,2 provozovny na jednoho franchisanta. Z toho vyplývá, ţe jeden koncept řídil v roce 2003 asi 50 franchisových a vlastních poboček. V roce 2007 při stejném počtu dotázaných vyplynulo, ţe mají 169 vlastních provozoven, coţ vykazuje nárůst přibliţně o 17%. Znatelný byl ovšem růst franchisantů, který byl téměř o 223, tedy skoro o 29%. Nemalým posunem byl také počet franchisorových provozoven o 257, coţ znamená bezmála o 28% ve srovnání s rokem 2003. Z těchto zdrojů je znatelné, ţe je spíše zájem o otevírání franchisové provozovny a získávání nových franchisorových partnerů neţ otevření vlastní provozovny.
13
13
Zdroj: http://www.czech-franchise.cz/franchising/franchising-v-cr/ (16.3.2011)
18
Mezi největší franchisové sítě v České republice patří: Barum, McDonald’s, REMAX, VITALAND, Švejk restaurant, Telefonica O2, Yves Rocher, Staropramen, OBI.
14 15
4.2. ROZVOJ FRANCHISINGU NA ČESKÉM TRHU To, ţe se v posledních letech zvyšuje poptávka po franchisingu, není současná moderní záleţitost, ale racionální důsledek toho, ţe tato forma podnikání přináší mnoho výhod, je spolehlivější a výnosnost je zde poměrně vysoká. Franchising se prosazuje hlavně ve sféře malého a středního podnikání a vyhovuje právnickým i fyzickým osobám. Pro rozšiřování působnosti, zejména na zahraniční trhy, se prosazuje masterfranchising, který je provozovaný v tzv. mezinárodním měřítku. Tomu velmi přispěl vstup do EU a s tím spojený soulad zákonů EU a tuzemské legislativy. Byly tak chráněné zahraniční investice a také vymahatelnost právních nařízení. K rozvoji franchisingu vedou i změny na zahraničním trhu, kde je neustálá konkurence. Tato situace nutí naše tuzemské franchisory k neustálému rozšiřování a vytváření nových franchisových sítí. 14 15
Zdroj: http://www.czech-franchise.cz/franchising/franchising-v-cr/ (15.3.2011) Česká asociace franchisingu , nakladatelství Daranus, s.r.o., Praha 2008, str.25-27
19
Na rozvoji franchisingu v České republice se značně podílí Česká asociace franchisingu. Díky jejím členům, hlavně franchisovým poradcům, se neustále dostávají informace mezi veřejnost. Dále tomu také velmi napomáhají média a internetové portály, které veřejnost informují o franchisovém podnikání na trhu. Nedílnou součástí jsou pořádané akce na území České republiky, které napomáhají k rozvoji. K nejdůleţitějším z nich patří mezinárodní veletrh franchisových příleţitostí FRANCHISE Meeting Point, který je pořádaný brněnskými veletrhy (BVV). Dále pak Franchising Forum pořádané ČAF a mnoho dalších. Podle zdroje Profit systems franchise na Services je za rok 2010 na českém trhu evidováno 150 systémů. Největší zastoupení má u nás obor gastronomie, realitní sluţby a oděvy. Naopak nejméně jsou zastoupeny bankovní a finanční sluţby, dále pak vzdělávání. 16
4.3. ZÁKLADNÍ STRATEGIE ROZŠIŘOVÁNÍ FRANCHISOVÝCH SYSTÉMŮ NA ZAHRANIČNÍ TRH Jestliţe jako podnikatel zvaţuji vstup na zahraniční trh, měla bych zohlednit různé faktory, kterými jsou například obchodně-politické podmínky, ekonomické, právní a politické prostředí trhu a podobné. Důleţitá je také efektivnost vybraného druhu podnikání a zda je návratnost kapitálu v poměru s náklady a riziky. Měla bych se také zamyslet nad podstatou výrobku a nad volbou obchodního partnera. Velmi časté rozhodnutí poskytnout licenci franchisantovi, závisí na franchisorově neznalosti příslušného trhu. Franchisor předpokládá, ţe tyto znalosti má budoucí nabyvatel licence a tak vzniká pro obě strany výhodná spolupráce. Tato forma se dosti často v poslední době vyuţívá i v České republice. Máme však různé formy pouţívané pro internacionalizaci systémů, jsou jimi například následující: 17 DIRECT FRANCHISING, kde jde o metodu, při níţ franchisor pocházející z jedné země vede nový trh v jiné zemi. Tato metoda je vyuţívána především pro sousedící země nebo jako první etapa vstupu na nový trh (příkladem můţe být spolupráce franchisora pocházejícího z Rakouska a franchisanty v Česku, vhodnou formou je spolupráce mezi zeměmi, které pouţívají stejný jazyk jako například ČR a Slovensko). Tato metoda je zajímavá také pro země typu Německa, kde je země rozdělena na regiony.
16
Česká asociace franchisingu , nakladatelství Daranus, s.r.o., Praha 2008, str. 29-30
17
Česká asociace franchisingu , nakladatelství Daranus, s.r.o., Praha 2008, str. 31
20
REGIONÁLNÍ FRANCHISOVÁ CENTRÁLA, ve které mateřská centrála v určité zemi vytvoří národní centrálu. Ve vedení bývá lokální management, který zná dobře příslušný trh a také zákazníky, právní a daňový systém. Poskytuje franchisy, ale je pod stalým dohledem mateřské společnosti. Tato forma je pro franchisora nejlepší řešení, avšak také nejdraţší. Jako příklad takové společnosti mohu uvést McDonald´s Česká republika. JOINT VENTURE je metoda, která se pouţívá u rozšiřování trhu na daleký nebo významný trh. Při této formě je vytvořen podnik, který je mezi franchisorem a podnikatelem. Tento třetí podnik zná místní trh, zákazníky a zapojuje se do spolupráce také částí kapitálu. To znamená, ţe také přebírá zodpovědnost za vzniklé riziko. Příkladem takové spolupráce je například japonsko-švédský Sony Ericsson. AREA DEVELOPER není metoda příliš pouţívaná. Jde o formu, kdy lokální partner je povaţován za obchodního zástupce zahraničního frsnchisora. Samostatně připravuje expanzi daného trhu. Dále poskytuje poradenskou činnost v daném regionu pro franchisanty. Smlouva je uzavřena jen mezi franchisorem a franchisantem. (například franchisor pochází z Itálie a má svého obchodního zástupce v Česku). MASTER – FRANCHISING je princip kooperace, který spočívá v uzavření smlouvy mezi master-franchisorem a master-franchisantem. Ten má poté oprávnění uzavírat dále smlouvy s potenciálními franchisanty v daném regionu. Tato forma je velmi vyuţívána. Master-franchisant získává know-how a postavení lokálního franchisora od masterfranchisora. Pro master-franchisora tato metoda znamená minimum nákladů. Má to ovšem i své nevýhody, jednou z nich je například to, ţe si při rozchodu stran franchisant odnáší i know-how, coţ můţe znamenat vytvoření konkurence. Proto je velmi důleţitá dobře sestavená master-franchisová smlouva. Master-franchisant je povinen vytvořit centrálu, která bude poskytovat všechny informace a poradenskou sluţbu pro franchisanty. Dále je pak zavázán k určité dynamice při expanzi na základě dohodnutého plánu. Master-franchising se povaţuje za nejvíce vyuţívanou formu metody vstupu na zahraniční trh. V České republice tento systém provozuje například prosperující společnost KFC (síť rychlého občerstvení).
4.4. MOŢNOSTI FINANCOVÁNÍ FRANCHISINGU Financování franchisingu patří mezi klíčové podstaty pro rozvoj tohoto typu podnikání. Proto by měla být této problematice věnována zvýšená pozornost z hlediska českých bank, státních orgánů a jiných finančních institucí.
21
Pro financování franchisingu připadají v úvahu následující zdroje:
bankovní úvěry
půjčky z privátních zdrojů
státní programy podpory pro malé a střední podnikatele
finanční nebo strategický partner
leasing
factoring, forfaiting
dodavatelské úvěry
Venture Capital
strukturální fondy EU Hlavním partnerem franchisingových řetězců v České republice se stala Komerční
banka a.s. Ta vstoupila na trh uţ před pěti lety. Banka sleduje situaci podnikání na trhu a vnímá i tu skutečnost, ţe podnikaní na základě franchisy v posledních letech sniţuje riziko. V důsledku tohoto zjištění začlenila do své činnosti také program pro podnikatele. Jedná se o KB Franchising Program, který nabídl začínajícím podnikatelům i zaběhnutým subjektům lehce a výhodně získat finanční prostředky pro franchisingové podnikání. KB nabízí zvláštní produkty, tiskové materiály, internetové stránky a poradenství v tomto odvětví podnikání. KB poskytuje financování ve formě hmotného i nehmotného majetku včetně financování pořízení franchisy. Umoţňuje taktéţ financovat pohledávky z obchodního styku nebo zásoby, kterými jsou například opravy na údrţbu. Program KB zajišťuje peníze v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém financování, a to v korunách i v cizích měnách. Je zde moţnost čerpat finance postupně nebo jednorázově a splácet. Úvěry poskytnuté franchisantům se pohybují většinou od 1 do 3 milionů korun. To ovšem neznamená, ţe by nebyly úvěry i vyšší nebo naopak v řádech statisíců. V Česku se rozmohlo stát se obchodním partnerem Komerční banky, a to v případech, ţe franchisant splatil úvěr a okamţitě poţádal o obnovu. Pro zajištění finančních zdrojů je třeba předloţit poskytovatelům těchto zdrojů podrobný, praktický a celkový podnikatelský plán (Bussines plan). Ten by měl zahrnovat představu faktického podnikatelského úmyslu, SWOT analýzu, organizační náhled, zřetelný popis důleţitých postupů, modelace eventuálních rizik, plán podniku na 3-5let, definování záměrů podniku, formulace právních a majetkových struktur podniku, dlouhodobý záměr činnosti k dosaţení cílů, apod.
22
Postup k získání finančního prostředku pro franchisory je následovný. Franchisor uzavře smlouvu s bankou, tato smlouva se týká jejich spolupráce. Poté franchisor projedná s bankovním poradcem potřebné informace a podklady potřebné k případnému poskytnutí financí. Bankovní poradce jej vyhodnotí a pouţije k navrţení konceptu financování podle potřeb franchisora. Od roku 2006 bylo komerční bankou uvolněno na podnikání formou franchisingu 42 milionů korun. Toto je částka zatím poměrně malá. 18 19 20
4.5. PRÁVNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE Český právní řád nemá zákonnou úpravu franchisingu, stejně jako mnohé jiné země. Není to ovšem nijak negativní fakt, jelikoţ nemáme v českém řádu ani jiný prvek, který by bránil
v rozvoji
franchisingu
nebo
ho
nějak
omezoval.
Pokud
chce
franchisor
s potencionálním franchisantem uzavřít obchodní vztah, sepíší si franchisovou smlouvu. 21 Hlavním právním podkladem pro tyto smlouvy bývá obchodní zákoník § 269 odst.2 jako smlouva inominátní. Ta je uzavírána na základě smluvní volnosti obou stran. Ač to neurčuje ţádný zákon, pro právní jistotu obou stran se však doporučuje písemná forma franchisingové smlouvy Mnoho právních podkladů je přejato také ze Zákona o ochraně hospodářské soutěţe. Tím se brání například prodeji sortimentu mimo sjednané území, exkluzivitě, zákazu konkurence, odběru od poskytovatele licence, apod. Před uzavřením samotné smlouvy by se měla věnovat pozornost také § 271 ObchZ. Tento zákon chrání důvěrné informace, které si strany sdělí před uzavřením. Pak je nesmí nikdo z aktérů říci třetí straně nebo je vyuţít pro soukromé účely. Tato povinnost se musí dodrţovat i v případě, ţe by nedošlo k podepsání smlouvy. V případě, ţe by tento zákon některý z účastníků smlouvy porušil, je povinen nahradit způsobenou škodu druhé straně. Čeští podnikatelé se mohou hodně inspirovat také Etickým kodexem franchisingu. Tento kodex zahrnuje různé rady, které se mohou hodit stranám při uzavírání franchisingové smlouvy. Česká podoba Etického kodexu je přejatou verzí Evropského etického kodexu
18 19
http://hn.ihned.cz/c1-14262870-moznosti-financovani-franchisingu-v-tuzemsku (17.3.2011) http://www.socr.cz/assets/aktivity/informacni-misto-pro-podnikatele/34_info_brozura_o_franchisingu.pdf
(17.3.2011) 20
http://www.kb.cz/cs/o-bance/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/kb-franchising-program-nove-moznosti-pro-
podnikatele-198.shtml (18.3.2011) 21
Česká asociace franchisingu , nakladatelství Daranus, s.r.o., Praha 2008, str. 35
23
z roku 1972. Mimo to je dodrţování tohoto kodexu jednou z hlavních podmínek České asociace franchisingu pro platné členství. V České republice se na rozdíl od jiných států před uzavřením smlouvy neřeší ani informační povinnost před uzavřením franchisingové smlouvy. Z toho vyplývá, ţe lze spoléhat pouze na dobré mravy a víru. Nicméně by se dalo říci, ţe je v osobním zájmu franchisorů, jakoţ to poskytovatele licence nabídnout tyto informace franchisantovi. Tyto informace se týkají otázek: „Kdo jsem? Co dělám? Co nabízím? Kolik to stojí?“ Kdo jsem? Zpráva o franchisorovi, obchodní firma a sídlo franchisora, datum zaloţení společnosti a doposud vyvíjená podnikatelská činnost.
Co dělám? Zpráva o franchisovém pojetí, zahájení franchisingového podnikání, uskutečnění pilotního plánu, počet vlastních podniků, příjemců franchisy a nových příjemců za poslední rok, ale také počet franchisantů, s kterými byla spolupráce ukončena v posledních 5 letech. Ekonomické směry podniků, které jsou součástí systému. Co nabízím? Info o dané franchisingové nabídce. Sluţby, které nabízí centrála. Franchisorovo právo průmyslového vlastnictví. Jakou podporu nabízí poskytovatel. Kolik to stojí? Seznámení franchisanta s prvotními investicemi a poplatky. Kapitálová náročnost, pracovní vytíţení franchisanta a jiné nepřímé náklady. 22 Tím, ţe v České republice nemáme ţádnou právní úpravu, se stále řeší otázka, do jaké míry se dá srovnávat postavení franchisanta s obchodním zástupcem. Některé země, jako je například Německo, mají v těchto otázkách uţ jasno. Podle sousedícího Německa má nárok franchisant na odškodnění ve stejné míře jako obchodní zástupce. Toto však platí pouze za předpokladu, ţe franchisant nemá s poskytovatelem licence vztah prodávající vs. kupující. Pokud skončí smlouva z jakéhokoliv důvodu mezi poskytovatelem a nabyvatelem licence, měl by franchisant odevzdat franchisorovi databázi svých zákazníků.
4.6. DAŇOVÉ A ÚČETNÍ ASPEKTY V ČESKÉ REPUBLICE Stejně jako Česká republika nemá zákonnou právní úpravu franchisingu, nemá také ţádnou specifickou úpravu ani účetní a daňové oblasti. Proto se vychází z obecně platných ustanovení.
22
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/obchodni-pravo/pravni-aspekty-franchisingu-v-cr/1000456/53270/
(20.3.2011)
24
Daňové poplatky u franchisanta, pokud se jedná o uplatnění poplatků jako daňového nákladu, se liší v účetním a daňovém reţimu. A to podle toho, jestli se jedná o poplatky za plnění charakteru nehmotného majetku nebo o ostatní poplatky. Za jednorázové povaţujeme například ochranné známky, software, know-how, patenty a jiné. Tyto poplatky se odepisují v podobě daňových odpisů postupně. Nehmotný majetek se z hlediska daňových účelů označuje dobou pouţitelnosti delší neţ jeden rok a pořizovací cenou vyšší neţ 60 tisíc Kč. Nehmotný majetek, který je vymezen určitou dobou uţívání se odepisuje daňově po tuto dobu uţívání. Ostatní nehmotný majetek se odepisuje v měsíčních intervalech po dobu 36 měsíců nebo po dobu 72 měsíců. Mezi takzvané ostatní poplatky se zahrnují zpravidla poplatky za uţívání franchisy , poradenství, školení, kontroly, apod. Tyto poplatky se odvozují od výše obratu provozovny. Zahrnují se do daňových nákladů v určitém zdaňovacím období, s kterým souvisí z věcného i časového hlediska. Některé poplatky lze zavést do více zdaňovacích období, jedná se zejména o poplatky typu dlouhodobá propagace. Daňové poplatky u franchisora, jimiţ jsou poplatky, které se tváří jako zdanitelný výnos v určitém období s tím souvisí. Pokud je takto účtován poplatek za poskytnutí licence na dobu určitou, bude zaveden do výnosů po dobu platnosti smlouvy. Pokud by byla smlouva na dobu neurčitou, byl by tento poplatek zaúčtován do výnosů jednorázově. Poplatky za sluţby obecně podléhají DPH. Pokud se jedná o poplatky mezi stranami, které jsou registrované k DPH v různých státech, dochází k zdanění jen v jednom státě. V případě, ţe by poplatky hradil franchisant, který má sídlo v České republice a je zde také registrovaný k DPH, podléhají české dani. Pokud je franchisor registrován také v České republice k DPH, odvádí finančnímu úřadu DPH sám. Kdyby by byl franchisor zahraniční osoba, musel by poplatky zdanit franchisant v České republice tzv. formou reverse charge. Poplatky, které by byli zaplaceny franchisantem bez sídla v České republice franchisorovi do České republiky, musí hradit nabyvatel licence v místě svého plnění. Poplatky placené tuzemským franchisantem, který je kapitálově spojen s franchisorem jiného státu Evropské unie a Švýcarska jsou od 1. ledna 2011 osvobozeny od zdanění v České republice. Jedná se o poplatky za uţívání know-how, ochranných známek, software a jiné. Pokud by se jednalo o placení do jiné neţ uvedené země, podléhají poplatky sráţkové dani v České republice. V případě, ţe by se jednalo o poplatky za jiná plnění, musí je franchisant zdaňovat pouze za předpokladu, ţe plnění budou poskytována na území České republiky. Daňové uznání nákladů na financování z cizích zdrojů se posuzuje podle určitých kritérií. Tyto body se testují samostatně. Pokud má být náklad daňově účinný, musí být splněn kaţdý z následujících pěti bodů. Test nízké kapitalizace na všechny úvěry, test nízké 25
kapitalizace na úvěry od spojených osob, celkový limit, podřízené dluhy a úroky vázané na zisk. Za předpokladu, ţe bychom hovořili o daňovém uznání nákladů na finanční leasing, je neuznatelnou částkou 1% z úhrnu nájemného u finančního leasingu. Veškeré daňové zacházení je doporučeno konzultovat s odborným, proškoleným daňovým poradcem vzhledem ke sloţitosti dané problematiky. 23
23
Česká asociace franchisingu , nakladatelství Daranus, s.r.o., Praha 2008, str.43-45
26
5. ZALOŢENÍ A VZNIK FRANCHISOVÉHO PODNIKU Při zaloţení podniku vyuţívají podnikatelé obvykle dvou způsobů. Jedním je, ţe franchisor od zahájení podnikatelské činnosti produkuje franchisový systém. Na straně druhé se velmi často setkáváme s tím, ţe budoucí franchisor si nejprve utvoří svůj podnik, ten pak pomocí franchisy nabízí potencionálním franchisantům za účelem rozvoje tohoto systému. Základním předpokladem a také právním prvkem mezi smluvními stranami je franchisingová smlouva. Nicméně není to jen tato smlouva, o kterou se smluvní vztah opírá. Dalším důleţitým faktorem pro zaloţení podniku je například nabídková broţura, manuál, kontrolní otázky, způsob zaloţení sítě a pilotní provoz. Tyto uvedené pojmy by měly být zpracovány před uzavřením franchisingové smlouvy. V této kapitole Vás chci s těmito pojmy blíţe seznámit.
5.1. NABÍDKOVÁ BROŢURA Nabídková broţura je nutným prvkem kaţdé předsmluvní etapy franchisového podnikání. Tuto broţuru, ve které je znázorněn celý franchisový systém, má stylizovanou kaţdý podnik, který poskytuje podnikání formou franchisingu. V této broţuře jsou obsaţeny nabídky sluţeb, výrobků, technologií, výše vstupních poplatků, podmínky ukončení franchisingové smlouvy, uţívání ochranných známek a patentů, závazky franchisanta, cíle celého systému a další moţné rozvíjení podniku. Tato broţura by měla slouţit případným novým zájemcům, kteří uvaţují o vstupu do tohoto systému podnikání a měla by jim rozšířit obzor a ulehčit výběr vyhovujícího franchisingu.
5.2. MANUÁL Dalo by se říci, ţe franchisový manuál je jedním z hlavních zdrojů informací pro příjemce franchisy. Tento manuál obsahuje způsob práce, kroky, postupy a metody jednotlivých činností, které přímo souvisí s denním provozem franchisového podniku. Česky se tento manuál dá nazvat kuchařkou franchisového podniku. Budoucí franchisanti mají ovšem k tomuto manuálu zpravidla přístup k nahlédnutí aţ ve fázi předsmluvního vyjednávání. Toto opatření je z důvodu, ţe se v manuálu nachází důkladný koncept fungování podniku. Proto se majitelé snaţí tento manuál chránit, aby nedošlo k jeho zneuţití nebo
27
prozrazení. Franchisant dostává manuál do svých rukou aţ při podpisu smlouvy, zpravidla jedno nebo více vyhotovení. Manuál mimo jiné obsahuje legendu know-how. Franchisor mívá ve zvyku tento popis know-how sdělovat nabyvateli licence po určitých pasáţích. Toto opatření je z důvodu, aby měl franchisant pocit a potřebu déle a intenzivněji komunikovat s franchisorem. Nebo kdyby naopak byla spolupráce mezi těmito dvěma subjekty podniku ukončena, je v zájmu franchisora, aby franchisant neznal celé know-how podniku. Pak je větší šance, ţe franchisant, který odstoupí od smlouvy, nevyuţije tyto poznatky k vybudování vlastního podniku. Dále by ve franchisovém manuálu také neměly chybět další náleţitosti. 1. úvod – tato část obsahuje podstatu daného franchisového podniku, základní pojetí systému. 2. popis systému – zde jsou uvedeny individuální části podniku, ale i popis celého podniku. 3. popis metody – tady se uvádí všechny činnosti vykonávané na pracovišti i s jejich popisy. Je zde moţné uvést i případné závady, které se mohou stát. Pro případ potřeby i telefonní čísla na techniky. 4. provoz – toto je velmi obsáhlá část, takţe uvedu jen některé body, které sem spadají. Patří sem otevírací doba, popis poplatků, popis účetnictví, inventura, povinnosti zaměstnanců, reklama a marketing, platební styk, vzhled zaměstnanců, rozpis směn a jiné. 5. vzorové formuláře – pracovní smlouva, dohody s dodavateli, dohoda o hmotné zodpovědnosti, dohoda o obchodním tajemství a know-how, apod. 6. adresář – zde se zapisují telefonní čísla a adresy na jednotlivé členy franchisového podniku.24 Manuál by měl franchisor podle potřeb aktualizovat. Změny, které v manuálu nastanou, by se měli zapisovat pomocí dodatků. Sepsání takového fungujícího manuálu není vůbec jednoduché, proto této části franchisoři věnují hodně času. Existují i poradci, kteří se zaměřují na tyto manuály. Kontakty na poradce můţeme mít k dispozici u kaţdého franchisového svazu.
24
Řezníčková M.,Franchising. Podnikání pod cizím jménem, nakladatelství C.H.Beck 1999, str. 24-25
28
5.3. KONTROLNÍ OTÁZKY Ty slouţí oběma stranám k rozhodnutí o vzájemné spolupráci. Franchisant by si měl poloţit řadu otázek. Tyto otázky mohou být jak k vlastní osobě, tak i k obchodnímu partnerovi nebo k trhu, k výrobku, k financování, k podnikání nebo k franchisovému balíku. Otázky se většinou formulují takto: „Jsem podnikatelská osobnost? Jsem samostatný? Jsem dostatečně připraven unést tíhu podnikání, ať uţ profesního úhlu nebo osobního? Jaký je franchisor? Má reálné finanční náklady? Je sluţba nebo výrobek schopný prosadit se na trhu? Uspěje v konkurenčním trhu? Je zboţí ţádáno u zákazníků? Jaká je jeho cena? Jak řešit spory? Budu mít dostatečný kapitál? Pokud ne, mohu si ho opatřit? Jsou zde reálné výnosy?“ Tohle je stručný přehled kontrolních otázek, které by si měl franchisant před rozhodnutím vstupu do podnikání zodpovědět. Většinou je zasílá formou dotazníku franchisor nabyvateli licence před uzavřením smlouvy k vyplnění. Podobné otázky by si měl zodpovědět také franchisor. Měl by vědět vše o franchisantově osobnosti. Dále by měl znát jeho záměr. Důleţitá je pro něj i informace o jeho zkušenostech. Zda má nějaké reference a zda bude schopen vést tým lidí. Těchto otázek je nespočetně mnoho. Výše sem uvedla alespoň některé z nich pro představení situace. Pravdou ovšem je, ţe tyto otázky bývají před započetím spolupráce velmi podceňovány, a to jak ze strany franchisora, tak i ţadatele o licenci. Přitom je toto vhodným krokem pro majitele k vhodnému výběru franchisanta, stejně jako má franchisant moţnost k výběru projektu.
5.4. ZPŮSOBY ZALOŢENÍ SÍTĚ Jak jsem jiţ uvedla v úvodu této kapitoly, máme zpravidla dva způsoby zaloţení franchisové sítě. Jedním je, ţe franchisor jiţ od začátku své činnosti produkuje franchisový podnik. Další způsob, který je v praxi častější, zastává prvotní vyzkoušení vlastního podniku franchisorem. Poté co se ujistí, ţe tento systém funguje, snaţí se jej rozšířit a nabízet eventuálním zájemcům o tento způsob podnikání. V této souvislosti bych se chtěla zmínit o tzv. černých ovcích
25
. Takto se označují na trhu podnikatelé, kteří se snaţí nabízet
franchisantům licenci na předem neověřený projekt, který není nevyzkoušený. V některých případech se tímto způsobem snaţí oţivit svůj vlastní podnik.
25
Řezníčková M., Franchising. Podnikání pod cizím jménem, nakladatelství C.H.Beck 1999, str. 27
29
Franchisor by měl mít svůj projekt co nejjednodušší. Pak bude i méně zatěţující pro franchisanty zaškolit se v daném oboru. Pokud by nastala opačná situace, kdy by projekt byl sloţitý a náročný, je téměř jisté, ţe by se to odrazilo na vedení systému franchisanty a poté moţná i na rozpadu firmy. Zaloţený franchisový podnik by měl mít svá vlastní specifika. Měl by být jiný neţ ostatní podniky, které franchising nevyuţívají. Lidé by si ho měli zapamatovat, tím ţe má svůj vlastní styl a specifičnost. Tímto bych navázala na ochrannou známku, kterou tento podnik má, a proto bude tím jedinečným s vlastní tváří. Ochranná známka je vyjádřením písmen, slov, číslic, kresbou nebo tvarem výrobku. Tím usnadní zákazníkům větší přehled mezi výrobky různých podnikatelů. Jako příklad mohu uvést Coca-Colu, je to výrobek, který zná celý svět a vţdy má svůj specifický vzhled, chuť i tvar. Proto si ji bez obav zakoupí zákazník kdekoliv na světě. Ochranná známka se řídí zákonem č.441/2003 Sb. o ochranných známkách. Musí splňovat také určité znaky. Porušování těchto znaků je děje nejčastěji následně. Klamavost v rozporu s veřejným pořádkem, shodnost s dříve zapsanou známkou tvořena znaky obecného jazyka, apod.
5.5. PILOTNÍ PROVOZ Na základě pilotního provozu si franchisor vyzkouší svůj plán v praxi na provozovnách. Počet těchto pilotních provozů není nijak omezen. Má moţnost vyzkoušet více jednotek na různých místech. Doba pilotního provozu není nijak stanovena, ale ve většině případů se jedná o jeden rok. Jsou ovšem případy, kde se tato doba prodluţuje třeba i na dva. Tyto případy se týkají například provozoven se sezónním prodejem. Franchisor by měl vyuţít více oblastí, kde začlení pilotní provoz. Záznamy z těchto zkušebních provozů si zakládá pro pozdější posouzení. Tyto poznatky je vhodné v pozdější fázi přidat k manuálu. Pilotní provoz má určité cíle, následuje jejich popis. 1. Zjistit jestli je představa franchisora opravdu reálná na běţném trhu a jestli obstojí mezi konkurenty. 2. Zapsání nedostatků nebo závad, které nejsou patrné na první pohled, ale aţ při provozu. Těmito problémy mohu být konkurenti v dané oblasti, zaměstnanci a jejich nevhodné chování, vybavení provozovny, apod. 3. Zjistit vhodné externí a interní vybavení podniku. 4. Vytyčit vhodnou otevírací dobu podniku. 5. Určit efektní reklamu a propagaci. 30
6. Stanovit jednoduchý avšak účelný systém kontroly, inventur a účetnictví. 7. Sepsat koncept provozní příručky. 8. Definovat účinné umístění provozovny. Je nutné, aby byl pilotní provoz dobře prozkoušen. Projekt, který z něj vyplyne, by měl být obsahově, ekonomicky a právně promyšlený. Proto není na škodu, aby tento projekt zpracovával odborník na franchising. Je zřejmé, ţe zpracování takového projektu je nákladné finančně i časově. Jedná se o dobu aţ dvou let. Dá se ovšem říci, ţe návratnost těchto finančních prostředků a obětovaného času je z pohledu poplatků, které franchisor vybírá pravidelně od franchisantů, nevratné. Franchisor si většinou svůj tým vybírá z řady pracovníků, kteří se podílí na pilotním provozu. Zaměstnanci, kteří projdou zkušebním pilotním provozem, by měli být odborníky v dané oblasti. Tím by měli tvořit tým, který je jakousi centrálou franchisového podniku. Tato centrála bude zabezpečovat chod podniku. Kdyţ to shrnu, je velmi důleţité vyčerpávající a odborné odzkoušení a osvědčení v praxi. Je důleţité vědět, ţe jsou vyřešeny všechny eventuelní problémy, které mohou nastat. Poté, co se bude projekt jevit jako kvalifikovaný a schopný, můţe tento podnikatelský koncept nabídnout franchisor svým budoucím franchisantům. Na závěr bych ještě chtěla zmínit, ţe tato morální a právní povinnost pilotního provozu kaţdého franchisora je natolik relevantní, ţe byla začleněna i do Etického kodexu členů České asociace franchisingu. V tomto kodexu je uvedeno, ţe franchisor musí před zaloţením svého franchisového řetězce po přiměřenou dobu provozovat obchodní koncept a musí mít nejméně jeden úspěšný pilotní projekt. 26
26
Řezníčková M.,Franchising. Podnikání pod cizím jménem, nakladatelství C.H.Beck 1999, str.28-29
31
6. FRANCHISOVÁ SMLOUVA V této části mojí práce bych Vás chtěla seznámit s franchisovou smlouvou. Popíšu zde její podstatné části, smluvní strany, způsoby uzavírání a jiné s ní spojená fakta. Bezesporu je franchisová smlouva nejdůleţitějším právním úkonem mezi franchisorem a franchisantem. Je tedy smlouvou dvoustrannou, coţ znamená, ţe je uzavírána mezi dvěma samostatnými subjekty. Tento typ smlouvy není nikde v českém právním řádě zakotven, z toho vyplývá, ţe záleţí pouze na obou stranách, jak si tuto smlouvu sepíší. Faktem je, ţe dobře propracovaná a jednoznačně formulovaná smlouva zajistí vyhovující výsledky a optimální expanzi franchisy pro obě smluvní strany i zákazníky. Franchisová smlouva můţe mít formu přímé smlouvy, coţ znamená, ţe franchisant smí pouţívat pouze licenci nebo můţe mít formu master smlouvy a v tomto případě smí franchisant poskytovat licenci ve smluvně vymezeném území i dalším franchisantům. 27
6.1. POJEM Jak jsem jiţ zmínila, tato smlouva nemá právní předpis, proto si pomáhá prvky z jiných smluv jako je smlouva licenční, smlouva o vyuţití know-how, nájemní smlouva, leasingová smlouva, smlouva o obchodním zastoupení, kupní smlouva a jiné. Tím, ţe je smlouva sloţena na základě smluvního typu, rozchází se i odborníci ve svých definicích. Údajně můţeme předpokládat, ţe nejpřesnější je definice autorů Grosse a Skaupyho, kteří definují smluvní typ takto: „Franchisingová smlouva je označením oboustranných závazků v rámci dlouhodobých vztahů franchisora a franchisanta, samostatných podnikatelů, za dohodnutou odměnu poskytovat služby, prodávat zboží pod určitým obchodním jménem, ochrannou známkou, využívat franchisorova průmyslová práva, jakož i jeho technické a průmyslové zkušenosti a v neposlední řadě rozvíjet organizační a reklamní systém, při kterém franchisor poskytuje franchisantovi radu, pomoc a vykonává nad jeho podnikáním kontrolu“.28 Vzhledem k tomu, ţe subjekty franchisového vztahu jsou podnikatelé, je třeba na příslušnou franchisovou smlouvu aplikovat Obchodní zákoník. Zde § 261 odst.1 pojednává o tom, ţe upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliţe při jejich vzniku je zřejmé 27
http://www.socr.cz/assets/aktivity/informacni-misto-pro-podnikatele/34_info_brozura_o_franchisingu.pdf (22.3.2011) 28 Citace z Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str. 31, Gross H., Skaupy W. Das Franchise-Systeme- Neue Vertriebswege fur Waren und Dienste, Wien: Econ-Verlag, 1968, str. 258
32
s přihlédnutím ke všem okolnostem, ţe se týkají jejich podnikatelské činnosti.
29
Rovněţ zde
zmíním ustanovení § 261 odst.6 ObchZ., který stanoví, ţe smlouvy mezi podnikateli, které nejsou upraveny v části třetí hlavě II. Obchodního zákoníku, ale které jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí ustanoveními Občanského zákoníku. Pod reţim Občanského zákoníku spadá kupní smlouva, jejímţ předmětem je prodej a koupě nemovitosti, kdyţ je uzavírána mezi podnikateli.
30
Podle § 261 odst.2 můţeme tedy říci, ţe franchisová
smlouva je smlouvou inominátní, a proto je velmi důleţité, aby při sepisování smlouvy byl náleţitě popsán předmět smlouvy i všechny její ostatní části. Dále je pak zcela na rozhodnutí obou dvou subjektů, zda si uzavřou smlouvu písemně nebo ústně. Je ale nepsaným pravidlem, ţe se tato smlouva uzavírá písemně.
6.2. SMLUVNÍ STRANY FRANCHISOVÉ SMLOUVY Subjekty této smlouvy jsou franchisor jako poskytovatel licence a franchisant jako nabyvatel licence. Franchisorem je většinou větší podnik. Franchisor je majitelem této firmy, vlastní tak i ochrannou známku, obchodní značení a jiné znaky. Vyuţívá franchisingový systém alespoň v jedné provozovně. Zavedl na trh integrovanou formu prodeje, neustále rozvijí svůj podnik a poskytuje práva franchisantovi ke svým nehmotným statkům. Franchisant je oproti franchisorovi samostatný podnikatelský subjekt, který ve vztahu vystupuje na vlastní účet, to znamená, ţe má právní a částečně i podnikatelskou samostatnost a také vystupuje pod vlastním jménem. Franchisant by měl mít profil následující. Cílevědomost, ctiţádost, alespoň základní informace o franchisingu, měl by umět řídit tým lidí, bez problému organizovat chod podniku, měl by mít dobré jednací a vyjednávací schopnosti, měl by mít finance a kapitál, a jiné. Toto jsou pouze teoretické aspekty, které by měl franchisant mít. Avšak výběr toho správného franchisanta, kterému poskytne svoji licenci, záleţí pouze na jeho vlastním uváţení a rozhodnutí. V tomto směru je franchisor zcela samostatný.
6.3. PROCES UZAVÍRÁNÍ Celý proces uzavření smlouvy je poměrně zdlouhavý a sloţitý. V první řadě si franchisor musí franchisanta vůbec najít. Tento proces probíhá na základě inzerátů, ať uţ na 29 30
Zákon č. 513/1991Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů, § 261, odst. 1 Zákon č. 513/1991Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů, § 261, odst. 6 Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem, Praha: nakladatelství C.H.Beck 1999, str. 32
33
internetu, v televizi, v rozhlase, novinách nebo na webových stránkách. Dále je moţné získat franchisanta například na veletrzích, které jsou na našem území konány. Jednou z moţností je i ta, ţe ho získá přes jinou osobu, například přes jiného franchisanta nebo přímým oslovením. Poté, co si najde případného zájemce, přijde na řadu formulář o poskytnutí licence, který mu poskytne vlastník franchisy. S tímto formulářem bývá spojena i nabídková broţura, která obsahuje informace spojené s podnikáním. Formulář obsahuje zpravidla několik bodů. 1. Osobní údaje franchisanta - jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, adresa trvalého bydliště a přechodného pobytu, státní příslušenství, národnost, rodinný stav, údaje partnerovi a dětech, zdravotní stav, bezúhonnost. 2. Údaje o předchozím a současném povolání a zaměstnání, dosaţené pracovní zkušenosti, povolání manţela/ky, stupeň vzdělání, získaný titul, důvod ukončení předchozího zaměstnání, údaje podnikání a důvody jeho ukončení. 3. Ostatní - finanční zázemí, zda je ochoten franchisant změnit místo dosavadního bydliště, kterému místu popřípadě dává přednost, a je-li je někdo z příbuzných jiţ franchisantem. 4. Reference - mohou být od jiné osoby neţ je zaměstnavatel nebo příbuzný. 31 Takto vyplněný formulář si pak franchisor zkontroluje a vyhodnotí. Je zcela na jeho vlastní úvaze, zda franchisant splňuje jeho poţadavky či ne. Pokud by nastala situace, ţe by profil franchisanta vyhovoval majiteli franchisy pozve si jej na osobní pohovor. Na základě pohovoru se franchisant buď zapojí nebo nezapojí do systému. Je dobré, aby franchisor umoţnil franchisorovi seznámit se s provozovnou. Tím si v praxi ověří, zda se zvládne zapojit do systému. Jestli po vstupním franchisorově školení můţe zaloţit svoji pobočku. Poslední fází kompletního uzavření franchisové smlouvy je zjištění, ţe franchisantův profil po všech stránkách vyhovuje. Ţe se chce zapojit i poté, co si zkusil projít provozem. Pak nebrání nic tomu, aby poskytovatel licence s nabyvatelem licence uzavřeli smlouvu, která se doporučuje být v písemné formě. Je tomu proto, ţe případné převedení práv vyţívat průmyslové vlastnictví franchisora musí být vţdy v písemné formě. 32
6.4. SMLOUVA O SMLOUVĚ BUDOUCÍ Touto smlouvou si obě strany podnikatelského záměru upravují podmínky a jednají o tom, zda se opravdu dohodnou. Tématem smlouvy o budoucí franchisové smlouvě jsou informace návrhu smlouvy a jejich ochrana. Smluvní strany mají podle Obchodního zákoníku 31
32
Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str. 35 Z. Loebl, D. Lukajová, FRANCHISING- úspěch bez čekánínakladatelství Grada 1994, příloha II- formulář ţádosti o licenci, str. 70 Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str. 35
34
závazek v uvedené době uzavřít řádnou franchisovou smlouvu. Předpokladem toho je bezpečné a spolehlivé zakončení průvodního školení franchisorem. Toto školení je úspěšně zvládnuto, pokud je franchisant schopen sám začít s podnikatelskou činností v tomto směru. Dalším důleţitým předpokladem pro uzavření smlouvy je, ţe se obě strany během školení dohodnou, kde bude provozovna a jakou bude mít konečnou podobu. Kdyţ bych se ale vrátila ke smlouvě o smlouvě budoucí, je třeba zmínit, co by měla zahrnovat tato smlouva. Hlavním úkolem této smlouvy je, jak uţ jsem jiţ uvedla, stanovení podmínek a chránění těchto informací. Obsahuje postupy jednání, výši vstupního poplatku při podpisu smlouvy, zacházení s informacemi, apod. Pokud by franchisant chráněné informace někde zveřejnil případné třetí straně, má poškozený právo na náhradu škody dle ustanovení obchodního zákoníku. Proto, aby mohly smluvní strany uzavřít řádnou smlouvu, musí být splněna řada podmínek. Toto bývá časově dosti náročné. Z toho důvodu, je doporučeno stanovit si lhůtu, ve které by se uzavřela eventuelně řádná franchisová smlouva. Optimálním východiskem bývá 1 rok. Je to z důvodu trvání úvodního školení, které bývá svojí náročností i délkou rozdílné. Lhůtu, do kdy má být podepsána řádná smlouva, lze po vzájemné dohodě během trvání budoucí smlouvy i posunout. V příloze je často uváděn i návrh franchisové smlouvy. Ke konci tohoto problému bych ještě chtěla zmínit, ţe jsou i takové franchisové systémy, které si takovou smlouvu o smlouvě budoucí vůbec nepodepíší a rovnou přejdou k podepsání přímé franchisové smlouvy. 33 34 35 36
6.5. OBSAH FRANCHISOVÉ SMLOUVY Zpravidla kaţdá franchisová smlouva by měla určit profil spolupráce obchodních partnerů a předmět smlouvy včetně práv na označení, vzhled obchodů, apod. Dále je velmi důleţitou sloţkou postavení, povinnosti a práva obou smluvních stran, i to jaká práva a povinnosti má franchisor k rozvíjení franchisového podniku. Smlouva by také měla uspořádat jak vztahy, které se franchisové sítě týkají, tak i vztahy vzhledem ke konkurenci a třetím osobám. Detailně by měla stanovit dodací a platební podmínky včetně vedení účetnictví a školení franchisantů. Pro franchisanta je zde důleţitá část, která zahrnuje poplatky a prodlouţení nebo naopak ukončení smlouvy, popřípadě následky tohoto ukončení. Pro
33
Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str. 36 Česká asociace franchisingu , nakladatelství Daranus, s.r.o., Praha 2008, str. 38, 39 35 http://www.pravnik.cz/a/239/smlouva-o-smlouve-budouci.html (22.3.2011) 36 Zákon č. 513/1991Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů, str.39 34
35
franchisora je zde významným bodem jeho předkupní právo a podmínky prodeje podniku, potaţmo jeho nástupnictví.
6.5.1. ZÁHLAVÍ Zde musí být vţdy uvedeno přesné označení smluvních stran. Pokud je jednou ze smluvních stran právnická osoba, je nezbytné ji označit obchodní firmou, pod kterou je zapsána v obchodním nebo jiném rejstříku, sídlem a identifikačním číslem. U fyzické osoby je nutné zapsat jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a bydliště. V úvodním ustanovení zahrnuje kaţdá smlouva preambuli, ta nemusí být jednoznačná. Je zde popsáno, o jaký typ kooperace jde. Do záhlaví smlouvy se také začleňuje jméno franchisového systému.
6.5.2. PŘEDMĚT SMLOUVY Tím je právo na uţívání franchisové licence, které zahrnuje ochranné známky, logo, obchodní a servisní značky, know-how a jiné prvky, které jsou typické pro franchisový systém. Oprávnění k těmto právům vzniká zpravidla na základě licenční smlouvy, která je do samotné franchisové smlouvy začleněna. Další důleţitou sloţkou, která se nachází v předmětu smlouvy je konkrétní popis výrobku nebo sluţeb. Poté je samozřejmě nutné stanovit poměr výrobků a sluţeb franchisora k výrobkům a sluţbám jiných dodavatelů nebo výrobců, jejichţ výrobky je oprávněn prodávat franchisant vedle těch, které jsou franchisora. Manuál je zásadní částí smlouvy. Také se často označuje jako franchisový balík nebo tzv. receptura franchisového systému. Informace a kroky, které v něm jsou začleněny, jsou nezbytné pro chod celého podniku. Proto je v zájmu majitele uchovat je co nejdéle v tajnosti. Poté co se tento balík dostane k budoucímu franchisantovi, je zavázán mlčenlivostí a musí tento balík chránit a zamezit jeho případnému odcizení. Bezesporu je povinností, aby podle tohoto konceptu také podnikal. V poslední řadě bych ještě chtěla zmínit, ţe je přísně zakázáno dělat i jakoukoli jeho kopii nebo opis. Dalším bodem, který bývá začleněn do předmětu smlouvy, je oprávnění ke změně výrobku, sluţeb nebo technologie. Toto právo má však pouze franchisor. Ten by ovšem měl mít povinnost pravidelně kontrolovat a popřípadě zdokonalovat celý systém. To můţe dělat i na podnět franchisantů. Ti sice nemohou měnit sluţby a výrobky poskytované zákazníkům, avšak mohou nabízet jiná, lepší a účinnější řešení chodu podniku franchisorovi. Ten by poté měl s nimi spolupracovat a zamyslet se nad daným návrhem nebo dokonce problémem. 36
Jakákoliv změna sortimentu se musí opět zapsat do smlouvy. Bývá to formou dodatku, který se očísluje. Jednou za čas by se měla smlouva obnovit i s dodatky, které se do ní začlení. Tento krok se dělá pro pořádek a přehled ve smlouvě. 37 38 39
6.5.3. DOBA PLATNOSTI SMLOUVY U franchisové smlouvy se předpokládá dlouhodobá spolupráce smluvních stran. Tyto smlouvy bývají uzavírány na dobu určitou a to 5-7 let. Je zde moţná varianta prodlouţení této smlouvy třeba i o 15 let nebo více. Vzhledem k tomu, ţe je uzavírána smlouva na tak dlouhou dobu, musí se předcházet tomu, ţe by byla jedna ze smluvních stran nespokojena. Tím se předchází předčasnému ukončení smluvního vztahu franchisora a franchisanta. Pokud by i přesto taková situace nastala, je nutné do smlouvy zařadit i moţné odstoupení od smlouvy, které bývá většinou dohodou. Důvodem mohou být různé faktory, jako jsou například dlouhodobé neplacení, poškozování dobrého jména
firmy, opakované nedosaţení
poţadovaného obratu firmy nebo nedodrţení stanov dané franchisorem. Kdyţ by ovšem něco takového nastalo, je po ukončení smlouvy franchisant povinen přestat uţívat jméno firmy, logo, apod. Stejně tak nesmí prodávat zboţí ani jiné sluţby nebo technologie. Po skončení smluvního vztahu mezi subjekty musí dojít k vzájemnému vyrovnání.
6.5.4. PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN Podstatný bod ve smlouvě tvoří vymezení práv a povinností poskytovatele licence a příjemce licence, které by měly fungovat v harmonii navzájem. Pro franchisora znamenají práva a povinnosti zejména poskytování informací franchisantovi, pomoc v oblasti marketingu a reklamy, uplatňování manaţerských povinností a sluţeb, kontrolovat pobočku franchisanta a jeho výkony s ní spojené, apod. V podstatě by měl dohlíţet na všechny důleţité znaky, k udrţení ziskovosti jeho vlastního podniku a ponecháním dobrého jména podniku. Souvisí s tím také právo nahlíţet do účetnictví a jiných dokumentů franchisanta. Je franchisantovi k ruce při výběru zaměstnanců do pobočky. Vypomáhá také se získáváním správních povolení. Těchto příkladů je mnoho, zde jsem uvedla alespoň některé z nich. 40
37 38 39 40
Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str.41 Z. Loebl, D. Lukajová, FRANCHISING- úspěch bez čekánínakladatelství Grada 1994, str.41 http://www2.compet.cz/ISU/2004/HS/pis19985.html (článek 2) (22.3.2011) Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str
37
Rovněţ k osobě franchisanta spadají určité práva a povinnosti. Má povinnost se pravidelně školit u franchisora, který toto školení provádí bezplatně. Příjemce franchisy nesmí zahájit činnost, aniţ by byl podnik k tomu připraven. Popřípadě, kdyby neměl za sebou úvodní školení. Franchisant má danou povinnost poměrného odběru výrobků od franchisora, coţ není nijak nevýhodné, protoţe bývají oba dva zásobováni jedním dodavatelem, a to pro ně znamená niţší cenu neţ pro běţné podnikatele nefranchisových podniků. Franchisant je povinen výrobky od franchisora prodávat pod jeho značkou logem a s pouţitím jeho obchodního jména. Bez pochyb je povinen zachovávat dobré jméno firmy a pověst franchisora. 41
6.5.5. POVINNOST MLČENLIVOSTI Franchisor a celý pracovní tým na jeho pobočce jsou vázáni mlčenlivostí a diskrétností ve věcech s franchisou spojených. Jedná se například o know-how, obchodní tajemství, aj. Touto mlčenlivostí bývají zpravidla vázáni i po určitou dobu po skončení smlouvy. Bývá to většinou po dobu jednoho roku. V případě porušení smí franchisor poţadovat náhradu škody. Nezbytnou částí tohoto bodu je zákaz konkurence. Ta platí pro franchisanta v důsledku prodeje zboţí nebo sluţeb konkurujících výrobků během platnosti smlouvy. 42
6.5.6. REKLAMA Co se týče reklamy, tak ta se vztahuje na obě strany, na franchisora i franchisanta. Franchisor zajišťuje reklamu na úrovni mezinárodní a národní. Franchisant pak zajišťuje reklamu v rozmezí regionu. To zahrnuje různé marketingové akce v oblasti působení jeho pobočky. Tato reklama však musí být v souladu s franchisorem a jeho mezinárodní reklamou. Franchisant přispívá na reklamu franchisorovi například formou poplatků. Franchisor naopak určitým procentem zajistí úhradu franchisantovi reklamu v jeho oblasti. Ta se můţe vztahovat například k zaloţení nového podniku franchisantem. Franchisor neustále sleduje trh a účinek této reklamy. 43 44
41 42 43 44
http://www2.compet.cz/ISU/2004/HS/pis19985.html (článek 4) (23.3.2011) http://www2.compet.cz/ISU/2004/HS/pis19985.html (článek 12) (23.3.2011) Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str http://www2.compet.cz/ISU/2004/HS/pis19985.html (článek 5) (23.3.2011)
38
6.5.7. VZHLED PRODEJNÍCH MÍSTNOSTÍ Tato část by měla co nejprecizněji popsat místností slouţící k prodeji. Tyto místnosti navenek tvoří franchisovou síť tím, ţe mají prodejní místa jednotný vzhled. Jakákoliv změna, o které franchisant uvaţuje, musí být písemně zaţádána u franchisora a ten ji musí schválit. Prodejní místnost má ve vlastnictví franchisor a pronajímá ji franchisantovi. Co se týče nebytových prostor, ty bývají vybrány dříve neţ se najde eventuelní zájemce. Ve smlouvě bývá uvedeno, ţe franchisor je oprávněn prostory kontrolovat, jestli je nájemce udrţuje ve stavu dohodnutém a hlavně zda mají jednotný vzhled, který určuje smlouva. Franchisant dostane k rukám přesné plány, které se týkají vzhledu provozovny, ihned po sepsání smlouvy.
6.5.8. OSTATNÍ UJEDNÁNÍ Ostatními ujednáními lze chápat takové části smlouvy, které se nevztahují k ţádnému doposud uvedenému bodu. Patří sem například přechod a převod franchisového systému. Kdyţ bychom hovořili o převodu podniku, má franchisor vţdy předkupní právo (právo opce). Součástí opčního práva vzniká povinnost franchisorovi zaplatit takovou částku, kterou by v dobré víře nabídl jiný kupující. Tímto se zajistí straně franchisanta, ţe jeho podnik nebude prodán pod cenou. 45 Přechod práv a povinností nastává v případě úmrtí franchisanta pouze v případě, ţe je fyzickou osobou. V případě, ţe je franchisant právnická osoba, nastává přechod práv zánikem této osoby. V takových případech je moţný plynulý přechod podniku na jinou osobu nebo ho můţe převzít dědic, respektive právní nástupci franchisanta. Právní nástupci musejí být dle franchisorových kritérií vhodnými nástupci. 46 Kdyţ bychom se zastavili u cen, řídí se obě smluvní strany všeobecnými podmínkami obchodu. Skutečné ceny si určují franchisanti sami, podle místa prodejny, jeho moţností a podle skladby zákazníků. Existují i takové systémy, které svým zákazníkům určují nezávazně doporučené ceny. Je na místě, aby do franchisové smlouvy byla začleněna také rozhodčí doloţka.
47
Ta
slouţí pro případné spory, které mohou vzniknout například uzavřením mezinárodní franchisové smlouvy. Zde by se měla zahrnout smluvní řeč, rozhodčí a interpretační doloţka. Dále se rozhodčí doloţka do smlouvy aplikuje při řešení sporů o její platnost, vypovězení 45 46 47
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/verejne-zakazky/cast3h5.aspx (25.3.2011) http://www2.compet.cz/ISU/2004/HS/pis19985.html (25.3.2011) http://business.center.cz/business/pojmy/p2460-rozhodci-dolozka.aspx (25.3.2011) Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str.47
39
nebo případné nedodrţení, porušení nebo výklad. Tyto spory budou řešeny v rámci rozhodčího řízení. Obě strany si určí svého zástupce a třetí rozhodce bude určen ze seznamu rozhodců, kteří jsou přesně vyjmenováni u určité instituce. Spory se řeší před rozhodci, avšak ne všichni franchisoři s tím souhlasí. Pak je nutné, aby tento fakt byl zapsán do rozhodčí doloţky. A bylo tak přesně vymezeno, které spory se budou řešit před rozhodci, a které před soudem. Je zde ovšem celá řada dalších moţných ujednání, které se dají do ostatních ujednání uvést, např. pojištění, účetnictví, ustanovení umoţňující reagovat na vývoj ekonomických, demografických a přírodních podmínek, tzv. exkluzivita.
6.5.8. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Jako poslední část franchisové smlouvy bych zde zmínila závěrečná ustanovení. Zde je vhodné začlenit, ţe všechna dřívější ujednání ztrácejí platnost podepsáním řádné franchisové smlouvy. Součástí bývají i náklady na vyhotovení smlouvy, počet vyhotovení, důleţité je také zapsat dobu, od kdy vstupuje smlouva v platnost a v neposlední řadě je nezbytný podpis obou stran. Někdy bývá k podpisu přizván i svědek, který smlouvu také podepíše. Je vhodné do závěru smlouvy zapsat doloţku, ţe pokud se některá ustanovení ze smlouvy stanou neplatnými, ostatní části smlouvy zůstávají i nadále platné. 48 Kdyţ bych celou smlouvu shrnula, lze konstatovat, ţe je bez pochyby velmi sloţitým smluvním typem, kterému je nutno věnovat při sepisování pečlivost. Tato sloţitost je hlavně vyvolána tím, ţe tomuto typu smluvního vztahu stále chybí specifická právní úprava. “Závěrem lze shrnout, že franchisingová smlouva je velmi komplikovaným smluvním typem. S ohledem na svůj charakter není vhodné, aby do budoucna byla začleněna do naší právní úpravy jako samostatný smluvní typ uvedený v části třetí hlavy II. Obchodního zákoníku.“ I nadále se bude uzavírat podle § 269 odst. 2 ObchZ. Stejný názor zaujímají i jiné evropské země, které neuvaţují o začlenění franchisingu do právních úprav.
6.6. MASTER FRANCHISOVÁ SMLOUVA Je to typ smlouvy, která je uzavírána mezi master-franchisorem a masterfranchisantem. Tento typ je vhodný například pro zahraniční koncept, kdy je příkladem majitel systému - franchisor - z České republiky a zapůjčuje licenci franchisantovi, který pochází například z Německa. Master franchisor předpokládá, ţe franchisant zná dobře místní 48
Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str. 50
40
trh, oblast, lokalitu a ostatní podmínky včetně konkurence. Proto mu na tomto základě dává svolení k uzavírání dalších smluv s místními subjekty – franchisanty. Master franchisová smlouva by měla obsahovat stejná ujednání jako tzv. přímá franchisová smlouva. Navíc by zde mělo být zahrnuto jiţ zmíněné oprávnění master-franchisanta k udělování franchisy třetím stranám. Nutnou sloţkou je také odpovědnost za chyby v rozvoji systému, ať uţ své nebo místních franchisantů. Ikdyţ je povoleno franchisantovi poskytovat smlouvy třetím stranám, mělo by se to konat za účasti nebo kontroly franchisora jakoţto majitele podniku. Některé systémy tento problém vyřešily tak, ţe podmiňují platnost přímé franchisové smlouvy souhlasem franchisora, apod. 49
49
Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str.50
41
7. FRANCHISOVÝ SYSTÉM FUNGUJÍCÍ NA ÚZEMÍ ČR 7.1. McDonald’s Historie restaurací McDonald’s se datuje někdy od roku 1940. Stalo se tak v Kalifornii, kde si otevřeli první provozovnu sourozenci Dick a Mac McDonaldové. Avšak nebyli to tito bratři, kteří z této společnosti udělali ten věhlasný řetězec provozoven. Milníkem této situace byl Ray Croc, který v roce 1940 restauraci navštívil. Tohoto muţe natolik zaujal efektivní provoz, ţe se rozhodl otevřít svoji vlastní restauraci. Poté v roce 1964 odkoupil Ray Croc od původních majitelů celý podnik za 2,7 mil. dolarů. Společnost pod jeho vedením zaţila neuvěřitelný rozmach, který se netýkal pouze USA. V 60. a 70. letech začaly restaurace McDonald’s expandovat do celého světa.50 V současné době je jen málo zemí, kde nenaleznete McDonald's. Vstup společnosti na trh je často vnímán jako potvrzení demokratického vývoje a ekonomické stability dané země. Kaţdých sedm hodin je otevřena nová restaurace. McDonald's se stal druhou nejznámější značkou na světě. Je symbolem a synonymem rychlého občerstvení. 51 Klíč k úspěšnému gastrokonceptu stojí na čtyřech základních pilířích; jsou jimi kvalita, obsluha, čistota a přiměřené ceny. „První pilíř tvoří kvalita produktů, která začíná pečlivým výběrem surovin a jejich uskladněním. Zásadním způsobem k udržení požadované kvality výroby napomáhá i důsledná údržba inventáře provozu. Druhým klíčem k úspěchu je vysoká úroveň obsluhy. Další pilíř úspěchu tvoří čistota. Úklid restaurací je naplánován a prováděn nepřetržitě. Poslední podmínkou úspěchu jsou přiměřené ceny.“ 52
7.2. PRINCIPY FRANCHISINGU U McDonald’s V ČR byla otevřena první franchisová restaurace v roce 1996, tento fakt potvrdil úspěšnost franchisingového podnikání v České republice. Momentálně máme na českém trhu 19 franchisantů McDonald's, kteří provozují více neţ 60% z celkového počtu restaurací.
53
Marketingové noviny uvedly, ţe společnost McDonald's vykázala za rok 2010 trţby ve výši 3,8 mld. Kč. “Vedle stále trvající recese v celém segmentu pohostinství se na dosaženém 50
http://www.gastroportal.org/franchising/uspesne-franchising-gastrokoncepty-mcdonalds (26.3.2011) http://www.mcdonalds.cz/cs/onas/spolecnost/historie_spolecnosti.shtml (27.3.2011) 52 Citace z http://www.gastroportal.org/franchising/uspesne-franchising-gastrokoncepty-mcdonalds (27.3.2011) 53 http://www.mcdonalds.cz/cs/onas/franchising/principy_franchisingu.shtml (27.3.2011) 51
42
výsledku ještě významně podílelo uzavření a rekonstrukce dvou klíčových restaurací v Praze na Václavském náměstí. Pro rok 2011 očekává firma nárůst okolo 5 %, a to jak v oblasti tržeb, tak i počtu transakcí. McDonald´s v České republice provozuje 85 restaurací a zaměstnává 5 096 osob.“ 54 Společnost McDonald's otevřela během minulého roku 4 nové restaurace v České republice a tím vytvořila spoustu nových pracovních příleţitostí. Rekonstrukcí prošlo asi 9 provozoven, otevřelo se 10 nových kaváren s názvem McCafé. Společnost přistoupila i na přestavbu dvou stěţejních provozoven v Praze na Václavském náměstí. Celková výše investic v roce 2010 činila 309 mil. Kč. 55 Kdyţ se řekne McDonald's a franchising, dá se to chápat jako velmi úspěšná franchisingová příleţitost na trhu. V této části mé práce budu vycházet z informační broţury McDonald's. Společnost hledá partnery, kteří mají velmi bohaté zkušenosti s vedením lidí a hlavně manaţerské schopnosti. Musí být připraveni vést svoji restauraci a naplno se jí věnovat, stejně jako musí mít podnikatelského ducha. Důleţitým faktem je, ţe je třeba dostát finančním poţadavkům McDonald's.
7.2.1. Co získám v případě, ţe se stanu franchisantem společnosti McDonald's? V první řadě šanci mít svůj vlastní podnik se ziskem a ojedinělým přístupem k tréninku a školení. Dále získám podporu a loajalitu v oblasti řízení, reklamy, marketingu, realit, výstavby; moţnost čerpat ze zkušeností ostatních restaurací. Spolupráce s McDonald's by měla přinést i potěšení z práce s lidmi patřícím k zaměstnancům. Nemalou pozitivní stránkou je i osobní růst a profesní znalosti, které získám díky proškolení. 56
7.2.2. Smlouva s McDonald's Potencionálními franchisanty se mohou stát pouze fyzické osoby. McDonald's neposkytuje licenci společnostem. Obvykle smlouva umoţňuje provozovat restauraci po dobu 20 let. McDonald's je vlastníkem nemovitosti; vyhledává, projektuje a staví restaurace podle celonárodního plánu. Uzavírají se různé typy smluv, které vycházejí ze schopnosti
54
Citace z http://www.marketingovenoviny.cz/index.php3?Action=View&ARTICLE_ID=9369 (28.3.2011) http://www.marketingovenoviny.cz/index.php3?Action=View&ARTICLE_ID=9369 (28.3.2011) 56 http://www.mcdonalds.cz/file/cs/onas/franchising/MCD-Franchisingova_informacni_brozura.pdf (29.3.2011) 55
43
franchisanta uhradit počáteční investice. Tyto finance tvoří cca 12-15mil.Kč pro standardní restauraci. Nyní stručně popíši jednotlivé typy těchto smluv. 57 První smlouvou je tzv. přímá licence; zde franchisant uhradí při podpisu smlouvy plnou hodnotu vybavení restaurace. Společnost franchisanta se stává vlastníkem celého restauračního provozu McDonald's a všechny příjmy a výdaje patří této společnosti. Smlouva je uzavírána na dobu 20 let. 58 Druhou smlouvou je tzv. Bussines Facilities Lies; u této smlouvy vkládá franchisant alespoň 20% vlastních finančních prostředků. Smlouva je uzavřena na tři roky s moţností prodlouţení aţ na 17 let. Předpoklad zde je, ţe franchisant bude po třech letech schopen zvýšit svoji finanční účast na 60% a zbytek pokrýt pomocí úvěru. 59 Další smlouvou je tzv. Joint-ventures. která předpokládá výši základního finančního kapitálu franchisanta alespoň 10%. Zakladateli jsou uchazeč a McDonald's. Posledním typem smlouvy je manaţerská smlouva, která se uzavírá v mimopraţských oblastech, kde se společnost snaţí získat provozovatele restaurací. Společnost McDonald's zde pokrývá sama celkovou investici, ale provozuje ji nový uchazeč. Za to mu je vyplácena měsíční odměna. 60
7.2.3. Restaurace McDonald's zaměstnává odborníky na nemovitosti, architekturu, výstavbu, vybavení a nákup. Tito lidé se starají, aby společnost byla neustále na vedoucím místě na trhu. McDonald's po nikom nepoţaduje svoji nemovitost nebo restauraci. Naopak s ní nesmí být nijak spojen. Vše, co se restaurace týče, ať uţ výběr prostor, lokality a podobné je v kompetenci společnosti. McDonald's neprodává ţádné produkty ani zařízení svým franchisantům.
7.2.4. Marketing Z hlediska marketingu má kaţdá země své marketingové specialisty, kteří se starají o to, aby společnost byla stále proslulá a upevňují vedoucí pozici.
57 58 59 60
Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str.146 Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str.146 Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str.146 Řezníčková M., Franchising, Podnikání pod cizím jménem Praha: nakladatelství C.H.Beck, 1999, str.146
44
7.2.5. Zaškolení Kaţdý franchisant musí projít tréninkem, který trvá 9-14 měsíců. Po tomto absolvování by měl být franchisant schopen řídit restauraci. Školení probíhá na provozovnách McDonald's v místě bydliště. McDonald's neproplácí vynaloţený čas na školení a jiné výlohy na něj, avšak platí veškerý materiál potřebný k tomuto školení. Během tréninku zatím nevzniká ţádný vztah mezi uchazečem společností. Nabídka spolupráce vznikne aţ po skončení školení. Vzhledem k tomu, ţe školení je značně obsáhlé a trvá dlouho, je moţné uchazeče přemístit k tréninku i na jinou provozovnu. Z tohoto důvodu společnost McDonald's vyţaduje ochotu se přestěhovat v rámci regionu.
45
8. Závěr Tématem mojí bakalářské práce je franchising. Tato volba byla závislá na tom, ţe v mém okolí plno mých známých ani neví, co si pod tímto pojmem mají představit. Toto zjištění mi přišlo udivující vzhledem k tomu, ţe kaţdý člověk se skoro denně s tímto typem obchodu setkává v běţném ţivotě. Podle mého názoru byl kaţdý z nás alespoň jedenkrát v McDonald's nebo si minimálně jednou za ţivot dal například Coca-Colu. Řekla bych, ţe tyto dva podnikatelské koncepty jsou ve společnosti těmi nejznámějšími, ale troufám si konstatovat, ţe v dnešní době neexistuje obor, kde by franchising ještě nebyl uplatněn. Na základě této neznalosti pro společnost, jsem si zvolila vybrané téma a chtěla jsem analyzovat franchising jako moţnou formu podnikání. V části mojí práce jsem uváděla situaci franchisingu v České republice, jak ji analyzuje Česká asociace franchisingu včetně příslušných grafů, kde je jasně vidět, ţe tento koncept podnikání se pomalu ale jistě zvyšuje. V roce 2007 byl oproti roku 2003 nárůst v počtu franchisantů o 29% a franchisových provozoven o 28%, coţ jsou nemalá čísla. Tento jev bych definovala tak, ţe zvyšující se počet franchisingových systémů je závislý na rostoucí konkurenci mezi podnikateli jednotlivých odvětví. Potencionální zákazníci půjdou raději do nově otevřené prodejny s rozdílem, ţe bude na jiném místě jimi ověřeném a známém. U zákazníka to vyvolává pocit, ţe jde o tutéţ prodejnu. Toto je hlavní výhodou franchisingové spolupráce - vyšší míra jistoty v podnikatelské činnosti a konkurenceschopnosti. Franchisant se zapojí do jiţ vytvořeného konceptu, který je fungující a známý. Odpadnou mu tak starosti s tím, jak se dostat do podvědomí zákazníků, neboť pouţívá zavedené logo, know-how, obchodní jméno nebo třeba image společnosti, která je jiţ známá. Tento druh podnikání je vhodný zejména pro malé a střední podniky, které tak mají větší šanci konkurovat velkým podnikům tím, ţe propagují stejnou značku a mají stejný záměr. Jsou i další výhody, na druhou stranu má franchising i své nevýhody. Franchisant má sice k dispozici zavedený koncept, ale nemá úplnou podnikatelskou samostatnost. Musí se řídit pravidly franchisora, která jsou uvedená ve franchisové smlouvě. Franchisant sice vede svůj podnik a svůj tým pracovníků, ale neustále se musí zodpovídat poskytovateli licence. Ten má právo, kdykoliv nahlíţet do účetních záznamů a jiných dokumentů, které jsou spojené s vedením a chodem franchisového konceptu. Těchto výhod a nevýhod je celá řada, jak pro franchisora, tak i pro franchisanta. Zmiňovaný rozvoj se však netýká pouze franchisingu v České republice. Ráda bych zde zmínila i master-franchising. Pomocí něj je moţné expandovat i na zahraniční trh, kde je 46
poté moţnost investovat a rozvíjet obchodní značku. Tento druh je pro franchisora výhodný, neboť většinou nezná příslušný trh a jeho okolí. Master- franchisant do takového typu vztahu přináší znalost místního trhu, konkurence, apod. Kromě toho můţe master-franchisant uzavírat v dohodnutém regionu franchisové smlouvy, čímţ získává pozici tzv. lokálního franchisora. Samotná smlouva není nikde právně zahrnuta. Obě strany tak čerpají z jiných smluv, kterými jsou například licenční, nájemní nebo smouva o vyuţití know-how, apod. Kaţdá smlouva by měla splňovat určité základní prvky, neboť je jediným právním úkonem mezi dvěma stranami. Z toho lze posoudit, ţe je vhodné, aby byla sepsána písemně. Ale jak jsem jiţ zmínila, je to pouze na smluvních stranách, jak se dohodnou. V závěru mé práce jsem popsala franchisovou smlouvu a kroky, které jsou potřebné pro zaloţení podniku. Důleţitými faktory pro zaloţení podniku jsou nabídková broţura, manuál, kontrolní otázky, způsoby zaloţení sítě a pilotní provoz. Zde by mělo být všechno, co se týče příslušného podniku, sepsáno. Tyto informace by měla mít sepsána kaţdá firma, která franchising poskytuje. Pilotním provozem franchisor vyzkouší v praxi své podnikatelské záměry a svou myšlenku. Pilotní provoz musí být vyzkoušen na provozovnách před poskytnutím licence.
47
9. Seznam pouţité literatury: 1. Franchising v České republice – Česká asociace franchisingu, Praha 2008, nakladatelství Daranus, s.r.o., 147s., ISBN: 978-80-254-2136-9 2. Jakubíková D., Franchising, Plzeň 1997, vydavatelství Západočeská univerzita, 76s., ISBN: 80-7082-339-9 3. Loebl Z., Lukajová D., Franchising- úspěch bez čekání, Praha 1994, vydavatelství Grada, 88s., ISBN: 80-7169-050-3 4. Mendelshon M., Acheson D., Franchising: moderní forma prodeje – 1.vyd., Praha 1994, vydavatelství Management Press, 122s., ISBN: 80-85603-54-3 5. Řezníčková M., Franchising: podnikání pod cizím jménem – 3.vyd., Praha 2009, nakladatelství C.H.Beck, 190s., ISBN: 978-80-7400-174-1 6. Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
48
10. Seznam internetových odkazů: 1.http://www.soupdy.cz/userfiles/files/Franchising.pdf 2.http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/2/franchising-co-to-je/ 3.http://www.ipodnikatel.cz/Franchising/franchising-za-co-zaplatite-a-co-za-todostanete.html 4.http://www.ifranchising.cz/pdf/pet-kroku-k-franchisingu.pdf 5.http://www.czech-franchise.cz/franchising/franchising-v-cr/ 6.http://hn.ihned.cz/c1-14262870-moznosti-financovani-franchisingu-v-tuzemsku 7.http://www.socr.cz/assets/aktivity/informacni-misto-propodnikatele/34_info_brozura_o_franchisingu.pdf 8.http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/obchodni-pravo/pravni-aspekty-franchisingu-vcr/1000456/53270/ 9.http://www.pravnik.cz/a/239/smlouva-o-smlouve-budouci.html 10.http://www2.compet.cz/ISU/2004/HS/pis19985.html 11.http://business.center.cz/business/pravo/zakony/verejne-zakazky/cast3h5.aspx 12.http://business.center.cz/business/pojmy/p2460-rozhodci-dolozka.aspx 13.http://www.gastroportal.org/franchising/uspesne-franchising-gastrokoncepty-mcdonalds 14.http://www.mcdonalds.cz/cs/onas/spolecnost/historie_spolecnosti.shtml 15.http://www.gastroportal.org/franchising/uspesne-franchising-gastrokoncepty-mcdonalds 16.http://www.mcdonalds.cz/cs/onas/franchising/principy_franchisingu.shtml 17.http://www.marketingovenoviny.cz/index.php3?Action=View&ARTICLE_ID=9369 18.http://www.mcdonalds.cz/file/cs/onas/franchising/MCDFranchisingova_informacni_brozura.pdf 19. http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/3/rozvoj-franchisingu-v-cesku/
49
11. Příloha - Stručná historie McDonald's Corporation Pramen - Citace z: http://www.reklamablog.cz/mcdonald%E2%80%99s/
„1940 Bratři Dick a Mac McDonaldové otevřeli první restauraci McDonald’s v San Bernardinu v Kalifornii. 1954 Ray Kroc se setkává s bratry McDonaldovými a je fascinován jejich konceptem rychlého občerstvení. 1955 Ray Kroc otevírá svoji první restauraci v Des Plaines v Illiniose (poblíţ Chicaga) a zakládá McDonald’s Corporation. 1957 „Kvalita, servis, čistota a jistota“ se stávají mottem společnosti. 1959 McDonald’s otevírá v Chicagu stou restauraci. 1961 Ray Kroc odkoupil systém McDonald’s od bratrů McDonaldových za 2,7 milionu dolarů. 1963 Prodána uţ jedna miliarda hamburgerů; 500 restaurací v provozu; „zrodil se“ Ronald McDonald, který se později stal druhou celosvětově nejznámější postavou hned po Santa Clausovi. 1965 Akcie McDonald’s Corporation začínají být veřejně obchodovány. 1966 Akcie McDonald’s jsou od 7. května kótovány na newyorkské burze. 1967 První restaurace otevřeny mimo území USA: v Kanadě a Portoriku. 1968 S myšlenkou sendviče Big Mac přichází Jim Delligatti, jeden z prvních franchisantů McDonald’s, který provozuje řadu restaurací v Pittsburghu. 1971 McDonald’s přichází do Evropy a otevírá restaurace v Holandsku a Německu. 1972 Aktiva společnosti překročila 500 milionu dolarů a trţby dosáhly výše jedné miliardy dolarů. 1974 McDonald’s otevírá první Ronald McDonald House ve Philadelphii. Umoţnil tak rodičům zůstávat v blízkosti svých těţce nemocných dětí po dobu jejich hospitalizace. 1975 První restaurace typu Drive-Thru otevřena v Sierra Vista v Arizoně. 1977 McDonald’s uvádí po celých Spojených státech první snídaňové menu. 1979 Návštěvníci restaurací McDonald’s se mohou poprvé setkat s nabídkou Happy Meal. 50
1980 Otevřena první plovoucí restaurace McDonald’s na parníku na řece Missouri. Otevřena tisící restaurace mimo území USA. 1983 McDonald’s uvádí na americký trh Chicken McNuggets. 1984 Ray Kroc, zakladatel McDonald’s, umírá. Počet hamburgerů dosud prodaných společností dosáhl výše 50 miliard. Zaloţena Nadace Ronalda McDonalda. 1986 McDonald’s provozuje ve Velké Británii jiţ 200 restaurací. Současně se stává první sítí restaurací, která ve Velké Británii zveřejnila nutriční informace. 1987 Téměř 10 000 restaurací McDonald’s obslouţí denně 20 milionů zákazníků v 47 zemích světa. 1989 McDonald’s je kótován na burzách ve Frankfurtu, Mnichově, Paříţi a Tokiu. 1990 McDonald’s otevírá dvě restaurace v Moskvě. 1991 V Paříţi otevřen stopadesátý Ronald McDonald House. První restaurace otevřena v Pekingu v Číně. 1992 Otevřena první restaurace v České republice. 1993 Na palubě Silja Europa, největšího trajektu na světě, který se plaví mezi Stockholmem a Helsinkami, byla otevřena první restaurace McDonald’s na moři. 1994 McDonald’s byl podruhé za sebou zvolen „rodičovsky nejpřátelštější“ společností ve Velké Británii v anketě podporované deníkem Daily Telegraph. Prvním franšízantem McDonald’s v ČR se stal Karel Suk, provozovatel restaurace v Rudné u Prahy. 1995 McDonald’s otevírá první košer restauraci v Izraeli. Společnost získává cenu Employer of Choice. 1996 McDonald’s a Disney uzavřeli dohodu, na jejímţ základě můţe McDonald’s exkluzivně vyuţívat postavičky z filmů studia Walt Disney pro vlastní propagaci. 1998 McDonald’s uvádí nový systém přípravy jídel nazvaný Made for You. 1999 Počet restaurací McDonald’s se zvýšil na 25 000. Společnost otevírá v Budapešti 200. Ronald McDonald House. Otevřena jubilejní 50. restaurace v ČR, a to v praţském barokním paláci Sylva Taroucca. 2000 Většina restaurací McDonald’s v ČR je provozována franšízanty. 2001 McDonald’s provozuje přes 30 000 restaurací ve 121 zemích světa. Denně obslouţí 46 mil. zákazníků a její roční obrat se pohybuje kolem 40 mld. dolarů.
51
2003 McDonald’s zahájil první skutečně globální kampaň v historii společnosti „i’m lovin’ it“. 2004 McDonald’s si připomíná 50. výročí zaloţení. 2006 McDonald’s celosvětově zavádí nový unikátní systém zobrazování nutričních hodnot a skladby výrobků na jednotlivých obalech formou srozumitelných a přehledných ikon. 2007 McDonald’s ČR slaví 15. výročí vstupu na český trh a otevírá restauraci na letišti Praha – Ruzyně. 2007 Zákazníci si mohou ve všech praţských restauracích pochutnat na snídaňových produktech. 2007 Do stálé nabídky zaveden premiový sendvič Big Tasty. 2007 McDonald’s ČR slaví 15. výročí vstupu na český trh a otevírá restauraci na letišti Praha – Ruzyně, Vrbova Lhota. 2008 V našich restauracích si vychutnáte kávu, která má certifikát Rainforrest Aliance. Toto logo je zárukou, ţe káva pochází z plantáţí farem, které jsou řízeny s ohledem na ţivotní prostředí, zaručují dobré podmínky pro pěstování kávy a pro pracovníky na plantáţích a jejich rodiny. Dobrou kávu tak budeme moci nabídnout nejen vám, ale i dalším generacím.“
52