Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Exekuční titul Bakalářská práce
Autor:
Martina Křivancová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. PaedDr. Věra Švejdová
Duben, 2012
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Písku, dne 30. 4. 2012
……………………………….. Martina Křivancová
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce, paní JUDr. PaedDr. Věře Švejdové za odborné vedení a užitečné rady. Dále bych chtěla velmi poděkovat JUDr. Emilii Čenovské za její ochotu, pomoc a vstřícnost při zpracování bakalářské práce.
Anotace: V této bakalářské práci je postupně popsán proces exekučního řízení. Práce nejprve vystihuje stručný exkurz do historie exekuce, následně její právní úpravu a předpoklady nařízení. Největší část práce je zaměřena na exekuční tituly, které jsou popsané v samostatné kapitole, po které následuje právní moc a vykonavatelnost. Poslední část práce řeší statistické údaje počtu exekucí a popisuje činnost soudního exekutora v praxi. Jsou zde také konkrétní příklady poukazující na mezery v zákoně č. 120/2001 Sb., které ztěžují exekutorům jejich úspěšné vymáhání práv.
Klíčová slova: Exekuční titul, exekutor, exekuce, oprávněný, povinný
Abstract: In this bachelor thesis there is gradually described the process of execution proceedings. Firstly the thesis captures brief excursion into execution history and subsequently its legal adaptation and assumptions of regulation. The biggest part of the thesis is focused on executory titles, which are described in a separate section followed by legal power and enforceability. The last part of the thesis deals with statistics of executions and describes executor activity in practice. There are also specific examples pointing at gaps of Act No. 120/2001 Coll. which complicate executors successful law-enforcement.
Keywords: Executory title, distrainer, distrainable, legitimate, mandatory
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.
2.
Charakteristika exekuce .................................................................................................. 9 1.1.
Vývoj a prameny exekučního práva ............................................................................ 9
1.2.
Vyčlenění pojmů ........................................................................................................ 12
Předpoklady pro nařízení exekuce................................................................................ 16 2.1. Procesní podmínky ........................................................................................................ 16 2.1.1 Exekuce prováděná soudy ....................................................................................... 16 2.1.2. Exekuce prováděná soudním exekutorem .............................................................. 18 2.2. Účastníci řízení .............................................................................................................. 20 2.3. Věcná legitimace ........................................................................................................... 21
3.
Exekuční tituly ................................................................................................................ 22 3.1. Výčet titulů dle OSŘ ..................................................................................................... 23 3.1.1. Tituly pro výkon rozhodnutí vydané v OSŘ .......................................................... 23 3.1.2. Ostatní tuzemské tituly pro výkon rozhodnutí ....................................................... 24 3.1.3. Cizozemské tituly pro výkon rozhodnutí................................................................ 25 3.2. Výčet titulů dle EŘ ........................................................................................................ 29 3.3. Výčet titulů dle Daňového řádu ..................................................................................... 34 3.3.1. Daňová exekuce, vztah k OSŘ ............................................................................... 35 3.4. Exekuční titul dle správního řádu .................................................................................. 35
4.
Právní moc a vykonavatelnost exekučních titulů ........................................................ 38
5.
Uznání a výkon soudních rozhodnutí v rámci EU ....................................................... 41 5.1.
Vysvětlení pojmu – Evropský exekuční titul ............................................................. 41
5.2.
Uznání a výkon rozhodnutí – Nařízení Brusel I ........................................................ 42
5.2.1.
Proces uznání cizího rozhodnutí ......................................................................... 43
5.3.
Uznávání .................................................................................................................... 43
5.4.
Výkon......................................................................................................................... 44 5
5.5. 6.
Výkon cizích titulů dle OSŘ ...................................................................................... 45
Praktická část.................................................................................................................. 47 6.1.
Statistika exekucí a úspěšnost soudních exekutorů ................................................... 47
6.2.
Mezery v zákoně ........................................................................................................ 50
6.3.
Obstavení majetku a následné dražby ........................................................................ 51
6.4.
Novela exekučního řádu ............................................................................................ 52
Závěr ........................................................................................................................................ 53 Seznam použité literatury ..................................................................................................... 56 Seznam tabulek ..................................................................................................................... 58 Seznam obrázků.................................................................................................................... 58 Seznam příloh ....................................................................................................................... 58
6
Úvod Exekuční titul je výraz, s nímž se v dnešní době setkává stále větší skupina naší populace. Rozumí se jím totiž listina, která je základní podmínkou pro nařízení a vedení každého exekučního řízení, pokud povinný dobrovolně nesplní to, co mu ukládá exekuční titul1. Skutečnost, že počet nařízených exekucí postihuje stále čím dál více osob a institucí to jen dokazuje. Pro lepší pochopení problematiky exekučních titulů, respektive exekuce jako takové, je práce rozčleněna do šesti systematických kapitol. Aby byla práce přehlednější, odlišila jsem praktické poznatky získané z exekutorské kanceláře od teoretického textu kurzívou. V první kapitole je popsán stručný exkurz do historie exekuce a její právní úprava. Druhá kapitola charakterizuje předpoklady pro nařízení exekuce. Třetí kapitola se zabývá exekučními tituly - materiální a formální stránkou, dále je pak proveden výčet titulů dle jednotlivých druhů. Na exekuční tituly navazuje kapitola, která popisuje právní moc a vykonavatelnost. Pátá kapitola obsahuje uznání a výkon rozhodnutí v rámci Evropské unie. V poslední kapitole jsou statistické údaje o počtu exekucí za rok 2011 a zajímavosti a problémy při činnosti soudních exekutorů. Před rokem 2001, než byl přijat zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), se kterým byla založena nová právnická profese soudního exekutora, vykonávaly exekuci pouze soudy. Úspěšnost soudů však nebyla příliš velká a se stále se zvyšujícím počtem exekucí bylo přijetí tohoto zákona velkým přínosem k vymahatelnosti práva. Cílem mé práce je srozumitelně vymezit pojem exekuční titul, postupně rozšířit některé teoretické části práce o praktické poznatky, které jsem při zpracování práce načerpala. V práci také zmíním komplikace soudních exekutorů při jejich činnosti a nastíním změny v blížící se novele exekučního řádu a zhodnotím statistické údaje počtu exekucí. Nejen dennodenní aktuálnost a mediální šum kolem exekučních pro mě byly rozhodující při volbě tématu bakalářské práce, ale také možnost spolupráce se soukromým exekutorem, díky němuž jsem měla možnost lépe pochopit tuto problematiku, ale také obohatit mou práci o praktické poznatky, kterými jsem postupně tuto práci prolínala.
1
NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád, praktická příručka pro věřitele. Havlíčkův Brod: GRADA Publishing. 2001. ISBN 80-247-0111-1.
7
Ze statistických údajů, které uvádí exekutorská komora České republiky, je na první pohled patrné, že počet exekucí se každým rokem stále zvyšuje. Například v roce 2002 byl celkový počet nařízených exekucí 57 954. Dalo by se říci, že od toho roku byl nárůst počtu celkově nařízených exekucí každý rok o 100 000 vyšší. V roce 2008 to bylo přesně 554 128. 2 Aktuální stav počtu nařízených exekucí je nyní kolem 980 0003. Já osobně tento nárůst přikládám ekonomické krizi, v důsledku které je mnoho lidí bez práce. Určitý podíl viny má ale jistě také snadná dostupnost tzv. „rychlých půjček“, které jsou v hojném množství nabízeny v denním tisku či internetu. Dle mého názoru jsme z hlediska ekonomické gramotnosti poměrně hloupý národ, neboť mnoho českých domácností podlehne reklamnímu nátlaku a již zmíněným rychlým půjčkám a pořizují si věci, na které nemají dostatek finančních prostředků. Posléze tito lidé nemají finanční prostředky ani na splácení svých měsíčních splátek. Češi zkrátka neumí odhadnout své finanční možnosti a nechtějí si připustit svou sociální třídu. Určitě v této práci stojí za zmínku i skutečnosti, které ztěžují exekutorům jejich činnost při vymáhání práv v důsledku mezer v zákoně, které byly nápaditými povinnými odhaleny a následně dochází k jejich zneužívání v neprospěch exekutorů, a tedy i oprávněných. Je proto otázkou k zamyšlení, zda se zákonodárci při vymýšlení zákonu dopustili těchto chyb záměrně či omylem?
2
Exekutorská komora České Republiky. In: Dostupné z: http://ekcr.cz.gds97.active24.cz/1/statistiky/87statistiky?w= 3 Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské
8
1. Charakteristika exekuce 1.1. Vývoj a prameny exekučního práva V této části je popsán stručný exkurz do historie exekučního práva a následně jsou zde vymezeny základní pojmy, které jsou stěžejní pro tuto práci (exekuční titul, exekuce, exekuční řízení a jeho zásady, rozdíl mezi pojmem exekuce a výkon rozhodnutí). Samozřejmě zde nesmí chybět ani současná právní úprava, podle které se v současné době řídí při výkonu své činnosti soudy či soudní exekutoři. Právní úprava exekučního řízení se vyvíjela v rámci procesního práva jako souboru právních norem, které upravuje nařízení před soudními orgány.4 Cílem práva je regulace společenských vztahů či subjektů k chování, jež je v souladu s platným právním řádem. Nucení takového chování zařizuje státní mechanismus, který je k tomu vybaven zvláštními prostředky.5 Exekučního práva bylo zapotřebí se vznikem práva samotného, neboť již od počátku nebylo právo respektováno a dodržováno (například už v Římě bylo potřeba zařídit, aby vítěz ve hře dostal svou náležitou odměnu). V případě, že odsouzený dobrovolně nesplnil svou povinnost, nastoupilo státní donucení – exekuce.6 Výklad o vývoji exekučního práva začal nepochybně již v právu římském (Zákon dvanácti desek). Právní úprava exekuce tohoto zákona byla svou krutostí ojedinělá. Často se jednalo o tzv. personální exekuci.7 Kolem roku 17 před n. l. docházelo k vydání Juliova zákona (Lex Julia), který dlužníkovi dovolil odvrátit osobní exekuci tím, že postoupil dobrovolně celé své jmění věřiteli. Ve středověku bylo soudní řízení především ovládáno zásadou formálnosti. Tento proces byl velmi složitý. Celé exekuční řízení bylo rozděleno do šestin na sebe navazujících částí a nebylo možné je vynechat (např. 1. úkonem v rámci zahájení exekučního řízení byla úmluva8). Na tomto principu fungoval exekuční proces, který se řídil dle zemského práva. U městských soudů bylo procesní právo ovlivněno více právem římským a kanonickým, kde byl proces poněkud rychlejší a jednodušší. 4
SCHELLEOVÁ, Ilona; SCHELLE, Karel; SCHELLE, JR, Karel. Exekuce. Komentář. První vydání. Ostrava: KEY Publishing, s.r.o., 2008. 216 s. ISBN 978-80-87071-91-5 5 Česko. Zákon č. 99/1963 Sb. Ze dne 4. 12. 1963, Občanský soudní řád ve znění pozdějších přepisů. 6 SCHELLEOVÁ, Ilona; SCHELLE, Karel; SCHELLE, JR, Karel. Exekuce 2008. 7 Neboli osobní exekuce, s jejímiž důsledky je dlužník odpovědný vlastní osobou za nesplněný dluh (useknutí ruky, prodání do otroctví) Viz ibid (Exekuce). 8 V dnešní terminologii bychom použili slovo upomínka, kterou adresoval oprávněný povinnému a vyzíval ho, aby dobrovolně splnil povinnosti, které byly obsaženy v soudním nálezu. Viz ibid (Exekuce).
9
Nová etapa exekučního a procesního práva se datuje již od doby vlády Josefa II., který vydal v roce 1781 obecný soudní řád. Tento řád ovlivnil vývoj občanského soudního řízení na dalších sto let. Dalším důležitým obdobím pro vývoj celého procesního a tím i exekučního práva byl rok 1895, kdy byla vydána řada předpisů, která upravovala jednotlivá stádia civilního řízení a organizaci složení soudů. Roku 1950 bylo shrnuto celé občanské právo procesní a tím i exekuční proces do jednoho kodexu (občanského soudního řádu9). Tento zákon platil až do vydání civilně právního kodexu v roce 1963 (zákon č. 99 Sb. ze dne 4. prosince 1963, OSŘ). Dřívější exekuční řízení bylo upraveno v části páté pod názvem „výkon rozhodnutí“. OSŘ z roku 1963 prošel složitým vývojem, byl mnohokrát doplněn a některé jeho části častokrát změněny. V období komunistického režimu, (kdy docházelo k znárodňování, lidé neměli žádný majetek, každý musel povinně pracovat), byla činnost exekutorů zrušena, neboť jí nebylo v tomto režimu zapotřebí a na vymáhání práv stačil pouze soud. Proto se pád komunismu v roce 1989 samozřejmě promítl i do exekučního práva.10 Po tomto roce výrazně vzrostl objem exekucí vlivem zvyšujícího se množství soukromého vlastnictví, osobního majetku a počtu smluvních vztahů, čímž docházelo stále k častějším soudním sporům a následnému neplnění povinnosti, uvedené dobrovolně v pravomocném rozhodnutí soudu.11 Výkon rozhodnutí byl v tomto období u většiny soudů velmi zdlouhavou a málo efektivní cestou ve vymahatelnosti práv. Toho zneužívali hlavně povinní, neboť se spoléhali, že svou povinnost nebudou muset plnit, nebo ji alespoň výrazně oddálí. Exekučního řízení se však dotkly až změny, které byly zakotvené v novele OSŘ publikovaného pod č. 519/1991 Sb.12 Ve snaze tuto situaci odvrátit, a zvýšit tak úspěšnost při vymáhání, byl v roce 2001 zaveden a přijat nový zákon č. 120/2001, Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).13 Exekuční řád14 je součástí českého práva zhruba od roku 2001, přičemž v rozsáhlém měřítku byl aplikován do praxe od počátku roku 2002. EŘ byl dle názorů laiků i odborníků přes celé řady jeho nedostatků v souvislosti na existenci „soukromých“ exekucí a soudních exekutorů považován za jeden z nejdůležitějších zákonů, které byly po roce 1989 přijaty v oblasti justičního práva. Jeho praktická aplikace s sebou přinesla velmi kladnou a zásadní změnu ve vymahatelnosti práva v České republice. 9
Dále také OSŘ SCHELLEOVÁ, Ilona a kol. Exekuce. 2008. 11 DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský soudní řád I, II. s komentářem. 1. Vydání. Praha: C. H. BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9 12 SCHELLEOVÁ, Ilona a kol. Exekuce. 2008. 13 KASÍKOVÁ, Martina, a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád): komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2007. 670 s. ISBN 978-80-7179-582-7 14 Dále také EŘ 10
10
Se vznikem exekučního řádu vznikla i nová právnická profese soudního exekutora, který je znalý odborné problematiky, rozhoduje o průběhu exekuce a za tento průběh nese odpovědnost a zákonem jsou mu svěřeny široké pravomoci, které zajišťují úspěch exekuce a výkon další činnosti. Stát tímto krokem přenesl na exekutora část svých mocenských pravomocí a stanovil, jakým způsobem bude exekutor tyto činnosti vykonávat.15 Již od přijetí exekučního řádu, kdy oprávněný měl možnost zvolit si, zda exekuci bude vykonávat soud či soudní exekutor, byla volba soudního exekutora pro provedení exekuce stále častější, především pro občany, fyzické a právnické osoby, velké organizace (banky, VZP,…). 16 V této době se počet exekucí rok od roku výrazně zvyšoval a výhod exekučního řízení oproti řízení výkonu rozhodnutí dle OSŘ bylo hned několik: rychlost řízení osvobození od soudních poplatků (soudní exekutor nepožaduje v počáteční fázi řízení žádný poplatek, pouze u složitých případů) celostátní působnost soudního exekutora soud nařídí exekuci usnesením a jejím provedením pověří do 15 dní soudního exekutora v případě, že jsou zákonem splněny všechny stanovené podmínky pro nařízení exekuce, v opačném případě návrh zamítne; U nařízení výkonu rozhodnutí není lhůta pevně stanovena náklady soudního exekutora hradí povinný za předpokladu, že exekuce bude úspěšná, náklady oprávněného se rovnají nule, neboť je exekutor dle zákona odměňován procentuálně z vymoženého plnění a tím je úspěšným provedením exekuce motivován oprávněný nemusí sám pátrat a zjišťovat majetek dlužníka, o provedení exekuce rozhodne soudní exekutor, který sám zjistí majetkový stav dlužníka a sám vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen; (tím se rozumí, že nemusíme navrhovat jako u soudu, jakým způsobem bude exekuce provedena, soudní exekutor sám na základě vlastních zjištění určí způsob provedení, přičemž může vést exekuci současně i více způsoby).17
15
KASÍKOVÁ, Martina, a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007 Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské 17 OSŘ ve srovnáním s EŘ, Viz též MIKA. Exekutorský úřad Klatovy: Exekutorská činnost, porovnání exekuce a výkon rozhodnutí. [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.euk.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=16&Itemid=15 16
11
1.2. Vyčlenění pojmů U
soudních
exekucí
v České
republice
se
obvykle
setkáváme
se dvěma
pojmy – exekuce a výkon rozhodnutí, přičemž je velmi důležité z teoretického hlediska tyto pojmy od sebe vymezit, aby nedocházelo k jejich záměně. Zpravidla jsou tyto dva pojmy od sebe odlišovány podle toho, kdo je vykonává na základě předchozího prověření soudu. Výkon rozhodnutí zavedl v roce 1963 občanský soudní řád, zákon č. 99/1963. Tento termín se používá v případě, kdy soudní exekuce vykonávají soudy. Výkon rozhodnutí najdeme v OSŘ v části šesté, která je následně rozdělena na 8 hlav. Termín exekuce používáme v případě, kdy soudní exekuci provádí soudní exekutor dle zákona č. 120/2001 Sb. zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (Exekuční řád). V důsledku mnohdy nelogické snahy nahrazování latinských termínů výrazy českými se i v textu posledních novel občanského soudního řádu stále používá výraz výkon rozhodnutí. Tento termín se do právní praxe příliš nevžil, proto se i v odborných publikacích setkáváme s výrazem exekuce, i v případě, že se jedná o výkon rozhodnutí.18 V praxi se nad odlišením významu těchto dvou termínů však nikdo příliš nepozastavuje a význam těchto dvou slov je brán tak, že pojem exekuce rovná se výkon rozhodnutí. Exekuce i výkon rozhodnutí můžou být prováděny několika způsoby, dle OSŘ nebo EŘ: Peněžité pohledávky lze uspokojit: srážkami ze mzdy a jiných příjmů přikázáním pohledávky prodejem movitých věcí a nemovitostí příkazem k výplatě z účtu peněžního ústavu prodejem podniku. Nepeněžité pohledávky lze uspokojit: vyklizením odebráním věci rozdělením věci společné provedením výkonů a prací.
18
SCHELLEOVÁ, Ilona a kol. Exekuce. 2008.
12
Zajištěnou pohledávku lze uspokojit: zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem (pouze u výkonu rozhodnutí, dle OSŘ) prodejem zastavených movitých věcí prodejem zastavených nemovitostí. Kromě zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem může exekutor použít k vymožení peněžité částky všechny způsoby provedení exekuce, jako způsoby, které jsou pro výkon rozhodnutí upraveny v OSŘ.19 Výjimkou je například exekuce v zajištění výchovy nezletilých dětí, která je vymezena v OSŘ §§ 272 a 273. V tomto případě může exekuci provádět pouze soud a od ostatních exekucí se obsahově liší. Tento specifický případ exekuce úzce souvisí s nalézacím řízením, protože se v něm jedná o trvalé právo provádět výchovu dítěte, a nikoliv o jednorázové plnění omezené lhůtou. Další zvláštností je, že tato exekuce je svěřena obecnému soudu, místo exekučního, určenému ustanovením §252 OSŘ. Jedná se zde o nesporné řízení, které je možné zahájit i bez návrhu. Pokud by se však jednalo o exekuci vzniklou v důsledku neplacení výživného povinným na nezletilé dítě, může ji provádět samozřejmě i soudní exekutor. Civilně právní exekuci jsme si ve stručnosti charakterizovali. Pro doplnění členění exekučních řízení zmíním další druhy exekucí, které rozlišujeme z hlediska právních odvětví: Daňová exekuce, která je vykonávána správcem daně a nařizuje se vydáním exekučního příkazu, dle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších právních předpisů. Exekuce správní, která se řídí dle správního řádu, zákonem č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších novel. Exekuce trestněprávní, upravená zákonem č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších novel. 19
KASÍKOVÁ, Martina, a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007
Viz též Práce pro právníky. In: Občanský soudní řád 2011 (zákon č. 99/1963 Sb.). Dostupné z: http://www.pracepropravniky.cz/zakony/obcansky-soudni-rad-uplne-zneni
13
Základním předpokladem každého exekučního řízení je exekuční titul. Exekuční titul (tzv. titul pro exekuci) je nezbytným materiálním podkladem pro nařízení a provedení exekuce. Rozumí se jím listina, vydaná k tomu příslušným orgánem, která má předepsanou formu, v níž se ukládá povinnost určité osoby v určité době něco plnit. Exekučním titulům, jejich podrobnější charakteristice a členění, je věnována samostatná kapitola viz níže. Exekuce je proces při procesní činnosti soudu a dalších subjektů, jenž jsou jeho účastníky. Exekuce je také definována jako nucený výkon exekučního titulu. Tato činnost se odehrává v civilně procesním vztahu a je regulována normami občanského práva procesního.20 Exekuční řízení se zahajuje na návrh a je zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi, který může začít vykonávat svou činnost poté, co mu udělí exekuční soud pověření k jejímu provedení.21 Toto řízení je možné vést pouze na podkladu takových rozhodnutí, která povinnému subjektu ukládají nějakou povinnost něco dát (dare), konat (facere), něčeho se zdržet (omittere), nebo něco strpět (pati). Součástí každého exekučního řízení je oprávněný a povinný. Oprávněný je účastníkem exekučního řízení a v jeho prospěch je toto řízení vedeno (§ 36 EŘ). Dále je to ten, který sám sebe označí za oprávněného v návrhu na nařízení exekuce. Jeho právo je mu přiznáno exekučním titulem (§§ 40-43 EŘ).
Povinný je účastníkem exekučního řízení,
k jehož tíži je toto řízení vedeno. Má povinnost uhradit nejen svou povinnost, která je daná exekučním titulem, ale i náklady exekuce. Zásady exekučního řízení: Zásada materiální pravdy - soud je povinen vycházet z náležitě zjištěného skutkového stavu věci (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Zásada volného hodnocení důkazů se uplatňuje tehdy, dojde-li v rámci řízení k procesu dokazování, soud je pak povinen posuzovat provedené důkazy podle své úvahy, a to jednotlivě a posléze ve vzájemných souvislostech (zásada pouze pro výkon rozhodnutí). Zásada dispoziční znamená, že exekuční řízení je možné zahájit jen na návrh oprávněného, pouze navrhovatel může s řízením nakládat (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). 20
SCHELLEOVÁ, Ilona a kol., Exekuce, 2008. Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. IN ÚZ č. 834. Sagit. 2011. 21
14
Zásada projednací - předkládají se iniciativní návrhy účastníků řízení, na jejichž základě soud v řízení postupuje, soud však z úřední povinnosti zjišťuje podmínky pro nařízení exekuce (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Zásada veřejnosti, rovnosti účastníků, zásada ústnosti, zásada přímosti, jakož i zásada hospodárnosti jsou typickými zásadami, pokud má exekuční řízení spornou povahu (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Zásada vyšetřovací v případě nesporného řízení (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). V exekučním řízení neplatí zásada senátního rozhodování, ale exekuci provádí vždy jen předseda senátu, z tohoto důvodu se v exekuci objevuje zásada rozhodování samosoudcem (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Zásada arbitrárního pořádku se uplatňuje v řízení, které má povahu incidenčního sporu (zásada pouze pro výkon rozhodnutí). Zásada legálního pořádku vychází z přesně předepsaného postupu soudu. Řízení se rozčleňuje na určitá stádia (1. Nařízení výkonu rozhodnutí v případě zamítnutí návrhu, 2. Provedení nařízeného výkonu), (zásada pouze pro výkon rozhodnutí). Zásada zákonné ochrany povinného spočívá v tom, že exekuce může sloužit jen k uspokojení práva povinného, ale nesmí povinnému způsobit újmu ve větším rozsahu. Dále také nesmí výrazně snížit jeho existenční úroveň (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Zásada přednosti se využívá v případě, kdy musí být přednostně uspokojeny pohledávky určitého druhu (na prvním místě je stát, vyživovací povinnost na nezletilé děti a pak ostatní), (zásada pouze pro výkon rozhodnutí). Zásada priority znamená, že oprávnění jsou uspokojováni v určitém pořadí (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Dle zásady proporcionality jsou uspokojovány všechny pohledávky podle výše poměrně k docílenému výtěžku (zásada pro výkon rozhodnutí i exekuční řízení). Podle OSŘ je v EŘ v postavení soudu exekutor.
15
2. Předpoklady pro nařízení exekuce Obsahem této kapitoly jsou předpoklady pro nařízení exekuce, do kterých patří procesní podmínky, rozdělené podle toho, zda exekuci provádí soud nebo exekutor, dále jsou zde vyčleněni účastníci řízení a v poslední řadě věcná legitimace. Exekuci lze vykonat jen za předpokladu, že jsou splněny zákonem stanovené podmínky. V případě, že by tyto podmínky nebyly splněny, nemůže být nucené uskutečnění práva ani nařízeno ani prováděno. Exekuce je tedy nepřípustná, pokud nejsou dány všechny procesní podmínky. Procesní podmínky v exekučním řízení jsou stejné jako procesní podmínky v řízení nalézacím.22 Exekuční titul je základním předpokladem každého exekučního řízení, ať už se jedná o exekuci civilněprávní, daňovou či správní.23 Nejprve jsem se zaměřila na procesní podmínky, které jsou rozdělené podle toho, zda exekuci provádí soudy nebo soudní exekutoři. Dalšími předpoklady pro nařízení exekuce je nepochybně správné vymezení účastníků a věcná legitimace. Exekuční titul a vykonavatelnost do předpokladů na exekuci nepochybně také patří, avšak pro jejich obsáhlost a důležitost jsem jim věnovala samostatnou kapitolu. Ve 4. kapitole jsou tedy přehledně a systematicky popsány exekuční tituly dle OSŘ, EŘ, správního a daňového řádu. Na tuto kapitolu posléze navazuje kapitola Právní moc a vykonavatelnost titulů.
2.1. Procesní podmínky 2.1.1 Exekuce prováděná soudy Návrh na řízení (§ 261 odst. 1, 2 OSŘ) Výkon rozhodnutí lze nařídit pouze na návrh oprávněného. K návrhu na výkon rozhodnutí je potřeba přiložit stejnopis, opatřený potvrzením o jeho vykonavatelnosti, které opatří soud, jenž o věci rozhodl jako soud prvního stupně. Návrh musí být podán písemně, v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, telegraficky nebo telefaxem. Ústně do protokolu (u každého okresního soudu) je možné
22 23
SCHELLEOVÁ, Ilona a kol., Exekuce, 2008 TRIPES, A., Exekuce v soudní praxi. Praha: C. H. BECK, 2006. 836 s. ISBN 80-7179-489-9.
16
podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí vydaného v řízení, které bylo možné zahájit i bez návrhu.24 Příslušnost soudu (§252 OSŘ) Pokud není stanoveno jinak, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku příslušný obecný soud povinného. Příslušnost rozlišujeme věcnou a místní. Věcnou příslušnost ve věcech výkonu rozhodnutí nalezneme v § 9 OSŘ, ten uvádí, že pokud zákon nestanoví jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. V případě, že by rozhodovaly na prvním stupni soudy krajské, jednalo by se například o věci ochrany osobnosti dle občanského zákoníku. U místní příslušnosti je třeba rozlišit příslušnost k provedení a nařízení výkonu rozhodnutí (§ 262 až 275 OSŘ), k prohlášení o majetku (§ 260a až 260h OSŘ) a k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí (§259 a 260 OSŘ). Pravomoc soudu je vymezena povahou rozhodnutí, o jejichž výkon se jedná, nalezneme ji v § 274, kde jsou podrobněji vyjmenovány. Způsobilost být účastníkem řízení (§ 255 OSŘ). Účastníkem řízení jsou oprávněný a povinný. V případě, že jsou nařízeným výkonem rozhodnutí postiženy věci nebo práva patřící do společného jmění manželů, je v tomto případě účastníkem řízení, pokud jde o tyto majetkové hodnoty, i manžel povinného. Způsobilost být účastníkem řízení má každý, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a ten, kdo je uveden v § 19 OSŘ. V § 104 OSŘ. Procesní způsobilost je odstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Soud tento nedostatek odstraňuje postupem dle § 22 OSŘ a jedná dále se zákonným zástupcem účastníka. Pokud by účastník neměl zákonného zástupce, soud dá podnět k řízení zejména ve věcech péče o nezletilé dítě, nebo k opatrovnickému řízení podle § 192 a 193 OSŘ. V Případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, předseda senátu ustanoví procesně nezpůsobilému účastníkovi opatrovníka podle § 29 odst. 1 OSŘ. Průkaz plné moci se rovněž řadí do kategorie odstranitelných nedostatků podmínek řízení, které lze dle § 28 OSŘ odstranit výzvou soudu k předložení plné moci.
24
Z „úřední povinnosti“ zahajuje soud exekuční řízení jen výjimečně a to v případě, že se jedná o řízení uvedené v §81 odst. 1OSŘ nebo o dalších řízeních, o kterých to stanový zákon. Je to například ve věcech péče o nezletilé, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, řízení o způsobilosti k právním úkonům, řízení o prohlášení za mrtvého a další řízení, kde to připouští zákon.
17
Překážka
věci
zahájené
nebo
rozsouzené
–
překážka
zahájeného
řízení
(litispendence - § 83) a překážka věci rozsouzené (rei iudicatae - § 159 a) jsou dle OSŘ nazvány jako negativní podmínky řízení. Litispendence brání v zahájení řízení tomu, aby o stejné věci probíhalo jiné řízení. Je jednou z podmínek řízení, ve které je vyjádřen zákaz, aby probíhalo současně více řízení, buď o téže věci, nebo i v jiné věci, která se týká sice různých žalobců, ale stejného předmětu řízení a téhož žalovaného, a je-li její projednání v dalším řízení nepřípustné. Rei iudicatae (překážka věci pravomocně rozhodnuté) brání tomu, aby věc, ve které bylo pravomocně rozhodnuto, byla znovu projednána.25 V případě neodstranitelných procesních podmínek nesmí být exekuce nařízena a řízení musí být zastaveno. I v případě podobně jako při nedostatku náležitostí podání dle § 43 OSŘ se jedná o zastavení řízení, nikoliv o zastavení exekuce, která je v § 268. K zastavení dochází také při zpětvzetí návrhu na nařízení exekuce.26
2.1.2. Exekuce prováděná soudním exekutorem Exekuci provede ten exekutor, který je v návrhu na vykonání exekuce navržen oprávněným a kterého určí příslušný soud dle § 45 EŘ svým rozhodnutím k provedení exekuce. Úkony, které provádí exekutor, se považují za úkony exekučního soudu.27 Soudní exekutor, který byl oprávněným vybrán, může exekuci odmítnout jen v případech stanovených v zákoně § 30 EŘ, nebo pokud by navrhovatel nezaplatil zálohu (10 000 Kč)28. Exekutor může však z dobré vůle, na základě svých odborných znalostí a dlouholeté praxe, oprávněnému podání návrhu na exekuci rozmluvit. Jako příklad mohu uvést případ, který řešila kancelář soudního exekutora ve Strakonicích, kdy byl manželům v důchodovém věku recidivistou odcizen osobní automobil a následně zničen. Manželé měli pochopitelně nárok na náhradu škody, ale z podkladů, které exekutorská kancelář obdržela, bylo patrné, že úspěšnost na vymožení tohoto nároku je velmi malá. Recidivista byl již ve vazbě, měl mnoho dalších nesplněných závazků, a mimo jiné měl ještě vyživovací povinnost. Manželé tedy v seznamu oprávněných byli až na posledním místě. Svůj nárok na návrh
25
DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský soudní řád I, II s komentářem. SCHELLEOVÁ, Ilona a kol. Exekuce. 2008 27 KURKA, Vladimír. Přehled judikatury ve věcech výkonu rozhodnutí a exekuce. Praha: ASPI. 2005. 316 s. ISBN 80-7357-054-8 28 Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. 26
18
exekučního řízení si však rozmluvit nenechali, zaplatili ještě navíc exekutorovi zálohu 10 000 Kč a jejich nevyřešený případ leží v kanceláři již 5 let.29 Návrh na nařízení exekuce (§37) Exekuci, kterou vykonává soudní exekutor, lze rovněž nařídit pouze na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle EŘ § 36 odst. 3 a 5. Dále lze exekuci nařídit jen na návrh toho, komu svědčí právo přiznané exekučním titulem, nebo toho, na něhož bylo toto právo převedeno, nebo na něj přešlo. Návrh na nařízení exekuce může podat oprávněný dle tohoto zákona i v případě, že by povinný dobrovolně nesplnil to, co mu ukládá exekuční titul dle tohoto zákona. Náležitosti návrhu (§38) V návrhu na nařízení exekuce musí být označen exekutor pověřený provedením exekuce s uvedením jeho sídla. Dále musí být z návrhu patrné, kdo ho činí, které věci se týká, a co sleduje, musí být podepsán a datován. Mimo jiné musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, jež má být vymožena, a údaj o tom, zda, a popřípadě v jakém rozsahu, povinný vymáhanou povinnost splnil, případně označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává. K návrhu na nařízení exekuce je nutné přiložit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonavatelnosti, nebo stejnopis notářského nebo exekučního zápisu se svolením k vykonavatelnosti, ledaže exekuční titul vydal exekuční soud.30 Návrh může být podán v elektronické podobě31, telegraficky či telefaxem, (v tomto případě je nutné návrh doplnit předložením jeho originálu ve lhůtě 3 dnů).
Ústně do
protokolu se uvádí pouze řízení vydané dle § 42 odst. 1 OSŘ, u jakéhokoliv soudu, nikoliv exekutora. V tomto případě se jedná zejména o věci opatrovnické. 32
29
Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. IN ÚZ č. 834. 2011. 31 K tomuto typu návrhu je nutné připojit uznávaný elektronický podpis, tím se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v rámci služby vedené v seznamu důvěryhodných certifikačních služeb, dle právního předpisu Evropských společenství. (Upraveno zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, v souladu s provedenými změnami s účinností od 30. Prosince 2010 provedených zákonem č. 281/2009, kterým se mění některé zákony týkající se přijetí daňového řádu). 32 KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007 30
19
Exekuční řízení se zahajuje na návrh a je zahájeno dnem, kdy návrh na řízení exekuce došel exekutorovi, ten však může začít vykonávat exekuci až poté, udělí-li mu exekuční soud pověření k jejímu provedení. Vady návrhu a zastavení řízení (§39) Pokud by návrh neobsahoval všechny stanovené náležitosti (dle § 38 EŘ), byl by nesrozumitelný (nelze stanovit, co jím oprávněný sleduje a čeho se domáhá), či neúčinný (nejsou v něm například přesně identifikováni účastníci), vyzve nejpozději do 15 dnů exekutor, jemuž byl návrh na nařízení exekuce doručen, oprávněného, aby návrh opravil či doplnil.33 Není-li v určité lhůtě návrh řádně opraven či doplněn a nelze proto v řízení dále pokračovat, nebo není-li předložen exekuční titul, zastaví exekuční řízení soud sám, nebo na návrh exekutora. O těchto následcích musí být oprávněný poučen.34 Věcná a místní příslušnost (§ 45) V exekučním řízení je věcně příslušný soud okresní. Místně příslušným je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, pokud je fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. U povinného (fyzické osoby) s bydlištěm na více místech jsou místně příslušnými všechny soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Pokud je povinný právnickou osobou, je místně příslušný soud, v místě obvodu jeho sídla. Pokud povinný jako fyzická osoba nemá bydliště v ČR, ani se v ní nezdržuje, nebo nemá-li povinný jako právnická osoba sídlo v ČR, je místně příslušným soud v jehož obvodu má povinný majetek; pokud má majetek ve více obvodech, je příslušný soud, kterému byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení prověření.
2.2. Účastníci řízení Účastníci exekučního řízení dle § 36, zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti, jsou vymezeni jako oprávněný a povinný, pokud jsou postiženy exekučním příkazem věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů, je účastníkem
33
Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. IN ÚZ č. 834. 2011. 34 NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád, praktická příručka pro věřitele. Havlíčkův Brod: GRADA Publishing. 2001. ISBN 80-247-0111-1.
20
exekučního řízení, pokud jde o tyto věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, i manžel povinného. 35 V exekučním řízení může dojít k změně účastníka například, pokud oprávněný nebo povinný zemře, neboť ze zákona vyplývá, že práva a povinnosti přechází automaticky na dědice. Jsou zaznamenány také případy, kdy se například Česká spořitelna rozhodne prodat balík svých pohledávek jiné firmě, která následně po povinném jejich dluh vymáhá. Pokud prodává oprávněný svou pohledávku, nemusí o tom povinného informovat. V opačném případě, kdy by chtěl povinný prodat svůj závazek, musel by s tím oprávněný souhlasit, ale tato situace spíše nenastává. Tím, že se změnilo jméno oprávněného, vzbudí v dlužníkovi domněnku, že se zřejmě jedná o omyl. Posléze se však ukáže, že je vše v pořádku a exekuční titul je pak napsaný na nového oprávněného.36
2.3. Věcná legitimace Soud musí zkoumat při rozhodování o nařízení exekuce otázku věcné legitimace. Návrh na nařízení exekuce musí být podepsán pouze osobou, jež se sama označí za oprávněného, čímž se stává nositelem hmotněprávního oprávnění, které má být vykonatelné. U povinného může nastat situace, kdy návrh označí za osobu povinnou někoho, kdo hmotněprávně nemá žádnou povinnost vůči oprávněnému. V souvislosti s podmínkami pro exekuci proto soud musí tyto otázky objasnit porovnáním s titulem (rozhodnutím), které je vykonáváno. Zkoumá, zda souhlasí jméno, příjmení, bydliště a zaměstnání osoby, která se označuje za procesně oprávněného, a zda jí svědčí i oprávnění podle vykonatelného rozhodnutí.37
35
Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. IN ÚZ č. 834. 2011. 36 Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské 37 SCHELLEOVÁ, Ilona a kol. Exekuce. 2008
21
3. Exekuční tituly Vzhledem k tomu, že tato práce nese název exekuční titul, je namístě, této kapitole věnovat největší pozornost. Je zde podrobný výčet titulů dle OSŘ, EŘ, daňového řádu a správního řádu. Základní podmínkou pro nařízení a vedení každého exekučního řízení je existence listiny (tzv. exekučního titulu). Listinu vydal orgán nadaný rozhodovací pravomocí a ukládá povinnému povinnost k plnění. Dále jde o listinu, ve které na sebe dlužník tuto povinnost převzal dobrovolně38 a tím souhlasil s nuceným výkonem, za předpokladu, že by povinnost, kterou mu uložil exekuční titul, ve stanovené lhůtě nesplnil. Exekuční tituly musí splňovat podmínky materiální a formální povahy. Tyto procesní instituty zajišťují, že práva a povinnosti, které byly příslušným osobám sděleny a stanoveny přesným a nepochybným způsobem a v určité lhůtě nebyly splněny, mohou být nuceně vymoženy. Pokud je nějaké právo a jemu odpovídající povinnost vynuceno exekučně, musí rozhodnutí vždy obsahovat přesnou individualizaci oprávněného a povinného, přesné vymezení práv a povinností k plnění, jakož i přesný obsah plnění, aby soud věděl, co má být exekucí vynuceno, a nemusel to zkoumat během exekučního řízení. Nebude-li exekuční titul splňovat potřebné náležitosti, není rozhodnutím vykonatelným a nemůže být podkladem pro exekuci. Pokud bude exekuce nesprávně nařízena pro nedostatečnost exekučního titulu, musí být výkon v každém stádiu řízení i bez návrhu zastaven (§ 261 odst. 1 písm. a OSŘ). 39 Náležitosti titulů U exekučních titulů rozlišujeme dvě náležitosti: 1) Materiální - vyjadřuje obsahovou určitost exekučního titulu, dle kterého se exekuce vede, vymezení účastníků (oprávněného, povinného), předmětu plnění, rozsahu plnění, způsobu plnění, lhůty ke splnění uložené povinnosti a potvrzení o vykonatelnosti titulu. 2) Formální - podmínky vykonatelnosti jsou určeny právními předpisy, podle kterých je rozhodnutí vydáno. Z exekučního titulu, ve kterém se povinnému ukládá nějaké plnění, jež by mělo být dosaženo při výkonu rozhodnutí, musí být zřejmá vykonatelnost tohoto 38
Dobrovolným splněním povinnosti povinným je myšlena například, situace, kdy soud vynesl rozsudek, který je v právní moci a výrok soudu dlužníkovi ukládá povinnost, aby uhradil dluh i s příslušenstvím věřiteli do tří dnů. Dlužník obvykle nezaplatí a tím dobrovolně nesplní svůj závazek. Termín „dobrovolné plnění“ je trochu nadneseným pojmem, neboť dlužník již jednou ten samý závazek nesplnil (na základě předžalobního upozornění věřitelem). 39 KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007
22
výroku. Splnění podmínky, aby titul, který je předložený k exekuci byl (formálně) vykonatelný, posuzuje soud při nařízení exekuce vždy. Vykonatelnost soudních rozhodnutí v OSŘ je upravena odchylně pro rozsudek a odchylně pro usnesení. Pokud soud v rozsudku uložil povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, pokud jde-li o vyklizení bytu do patnácti dnů od právní moci rozsudku, rozsudek je vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění. Není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci.40 V případě, kdy je povinnost uložena usnesením, lhůta k plnění začíná běžet od doručení usnesení, jejím uplynutím je usnesení vykonatelné.41
3.1. Výčet titulů dle OSŘ 3.1.1. Tituly pro výkon rozhodnutí vydané v OSŘ a) rozhodnutí, která se vykonávají V řízení o výkonu rozhodnutí (v exekučním řízení) se vykonávají všechna rozhodnutí soudu vydaná v občanském soudním řízení, pokud ukládají povinnost k plnění, není-li stanoveno zákonem jinak. Podle zákonem určených ustanovení rozeznáváme tituly: všechny vykonatelné rozsudky usnesení platební rozkazy elektronické platební rozkazy evropské platební rozkazy směnečné a šekové platební rozkazy Kromě těchto rozhodnutí se občanskoprávním exekučním řízením provádí také rozhodnutí o osobním stavu v případě, že jimi bylo rozhodnuto o výchově nezletilých dětí, o styku rodičů a sourozenců s nezletilými dětmi a o navrácení nezletilého dítěte, včetně navrácení dítěte při mezinárodních únosech dětí (srov. § 272., 273 a 273a, OSŘ). b) rozhodnutí, která se nevykonávají V občanskoprávním exekučním řízení vyplývá z povahy řízení, že není možné, aby bylo vykonáno rozhodnutí o určení, zda tu právní vztah je, či není (srov. § 80 písm. c OSŘ), například určení otcovství.
40 41
Viz OSŘ § 160, 161 Ve srovnání s § 171 OSŘ
23
Rozhodnutí, která ukládají prohlášení vůle, nahrazují takové prohlášení bez zvláštního výkonu (srov. § 161 odst. 3 OSŘ); jestliže se tímto rozhodnutím ukládá povinnost k plnění, nejde o titul, dle kterého by se dal nařídit a provést výkon rozhodnutí (exekuci). Mezi další rozhodnutí, která se nevykonávají, patří rozhodnutí o osobním stavu věci (včetně usnesení o určení data narození nebo úmrtí). V občanskoprávním exekučním řízení nemohou být nuceně realizována rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, o styku rodičů, prarodičů a sourozenců s nezletilými dětmi a o navrácení nezletilého dítěte. Vykonáno není ani usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení s obsahem listin, jež mohou mít skutečnosti, na které se vztahuje povinnosti mlčenlivosti advokáta.
3.1.2. Ostatní tuzemské tituly pro výkon rozhodnutí V občanskoprávním exekučním řízení je možné provést i jiné tuzemské tituly než rozhodnutí vydaná v občanském soudním řízení, a to za podmínek, které jsou uvedené v § 274 a 275 OSŘ, případně stanovených zvláštními předpisy. Jedná se především (srov. Komentář k § 274 a 275 OSŘ) o: -
vykonatelná rozhodnutí soudů a jiných orgánů, které jsou činné v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek
-
notářské a exekutorské zápisy se svolením k vykonatelnosti
-
vykonatelná rozhodnutí orgánů veřejné správy
-
vykonatelná rozhodnutí a výkazy nedoplatků ve věcech sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění
-
vykonatelné rozhodčí nálezy, které jsou vydané rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy,
-
vykonatelná rozhodnutí orgánů zvláštních veřejnoprávních korporací, jako jsou například advokátní či exekutorské komory
-
vykonatelná rozhodnutí vydané rozhodci o plnění závazků z kolektivních smluv
-
upravený seznam přihlášek pohledávek do insolvenčního řízení v případě, že je o zjištěnou pohledávku, jež nebyla v konkurzu uspokojena a kterou dlužník nepopřel
-
seznam přihlášek pohledávek do řízení konkurzního, jedná-li se o zjištěnou pohledávku, kterou úpadce nepopřel
-
pohledávky stanovené reorganizačním plánem v insolvenčním řízení, pokud jde o zjištěnou pohledávku a pokud se stal reorganizační plán účinným
24
-
dispaš,42 jež vypracoval dispašér, v případě, že žádný z účastníků společné námořní havárie nepodá do tří měsíců uveřejnění oznámení o vyhotovení dispaše žalobu o zrušení dispaše proti jinému účastníku společné havárie
3.1.3. Cizozemské tituly pro výkon rozhodnutí V exekučním řízení občanskoprávním je možné vykonat také cizozemské rozhodnutí a jiné tituly vydané v zahraničí.43 Těmito tituly se rozumí: a) Rozhodnutí orgánů cizího státu týkající se věcí osobních, majetkových a rodinných práv, soudních smírů a cizích notářských listin. b) Rozhodčí nálezy, které byly vydané v cizím státě. Předpokládá se, že bude zaručena vzájemnost a že tyto nálezy budou uznány soudy ČR.44 Musí se při tom rozlišovat, zda se v exekuci postupuje podle předpisu Evropských společenství45 , nebo jde-li o titul, na který se tyto předpisy nebo smlouvy nevztahují. V prvním případě se postupuje dle § 68a až 68c Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním46, u ostatních titulů se soud řídí dvoustrannými či vícestrannými mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázaná, a pokud není takových smluv, § 63 až 66 MPSaP. Pokud však jde o rozhodnutí nebo jiný titul, který byl ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. 4. 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky, potvrzen příslušným orgánem (členského státu, v němž byl vydán) jako evropský exekuční titul (srovnání komentář k § 200ua OSŘ), je soudem nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) dle českého práva bez zvláštního uznání za stejných podmínek, jako při postupu nařízení a provedení výkonu tuzemského titulu. Bez zvláštního uznání (uznávacího řízení) se také nařizuje a provede výkon cizozemského rozhodnutí, vydaný v rámci evropského řízení o drobných nárocích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Před soudním řízením se také vykonávají vykonatelná rozhodnutí Rady, Komise nebo Soudního dvora Evropských společenství (srovnání komentář k § 261 OSŘ).
42
Vyúčtování škod při společné havárii v námořní dopravě. (zdroj http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/dispas) 43 DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský soudní řád I, II s komentářem. 2009 44 SCHELLEOVÁ, Ilona a kol. Exekuce. 2008 45 46
Dále také ES Dále také MPSaP
25
Použití ustanovení o výkonu rozhodnutí, v ýčet titulů dle § 274 OSŘ (1) Ustanovení § 251 až 271 OSŘ se použije vyjma § 261a odst. 2 a 3 OSŘ i na výkon: a) Vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů, které jsou činné v trestním řízení v případě, že přiznávají nebo postihují majetek – jedná se zejména o rozhodnutí učiněné v tzv. adhezním řízení, kterým soud přiznal poškozenému nárok na náhradu škody (§ 43, 228 TrŘ) usnesení, kterým policejní orgán, vyšetřovatel, státní zástupce či předseda senátu uložil dle § 66 odst. 1 TrŘ pořádkovou pokutu (§ 361 odst. 1 TrŘ), usnesení, kterým byla uložena povinnost k náhradě nákladů trestního řízení, tím se rozumí náklady spojené s výkonem vazby, odměny a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem, pokud se nejednalo o bezplatnou obhajobu, a paušální částkou ostatní náklady, jež nesl stát, usnesení o uložení povinnosti uhradit náklady zcela bezvýsledného dovolání nebo návrhu na obnovu řízení. Dále se tímto titulem pro výkon rozhodnutí rozumí také vykonatelné rozhodnutí soudu nebo státního zástupce o podmíněném zastavení trestního stíhání, jímž bylo obviněnému, který uzavřel s poškozeným dohodu o způsobu náhrady škody vzniklé trestným činem, uloženo, aby škodu v průběhu zkušební doby zaplatil, a vykonatelné rozhodnutí soudu nebo státního zástupce o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, je-li obsahem narovnání závazek obviněného zaplatit poškozenému škodu, popřípadě odčinit způsobenou újmu jiným způsobem (§ 309 odst. 1, § 310 odst. 1, § 311 odst. 1 TrŘ). b) Vykonatelných rozhodnutí soudu v soudnictví správním – tím se rozumí rozsudky a usnesení vydané soudy ve správním soudnictví, vyplývající z použití § 251 OSŘ – pokladem pro nařízení výkonu rozhodnutí, jsou jen v případě, že jimi byla uložena povinnost k plnění (jde např. o uložení pořádkové pokuty, usnesení o povinnosti složit zálohu na náklady důkazu nebo o výrok rozsudku nebo usnesení, kterým se ukládá povinnost k náhradě nákladů na řízení). c) Vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a jimi schválených smírů – projednávání a rozhodování pracovních sporů rozhodčími komisemi bylo zrušeno dne 1. 2. 1991 (srovnání zákon č. 3/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce); rozhodnutí rozhodčích komisí a smíry jimi schválené jsou však i nadále vykonatelné. d) Vykonatelných rozhodnutí státních notářství a jimi schválených dohod – tím se rozumí rozhodnutí vydaná v řízení o dědictví (schválené dohody dědiců nebo potvrzení nabytí dědictví podle výše dědických podílů) v případě, bylo-li tím založeno takové vypořádání, jež zahrnovalo povinnost k plnění mezi dědici navzájem, a o rozhodnutí o vyměření notářských poplatků za úkony, z úplatného převodu nebo úplatného přechodu vlastnických práv 26
k nemovitostem a práva osobního užívání pozemku, za bezúplatné nabytí majetku (úmrtí občana z dědictví, z darování) a o výměře penále za nesplnění ohlašovací (poplatkové) povinnosti a o určení výše náhrady nákladů (za notářské úkony, které byly provedené mimo jeho úřadovnu). e) Exekutorských a notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných dle zvláštních zákonů – tím se rozumí:
Notářské zápisy se svolením k vykonavatelnosti dle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Tyto zápisy jsou jak veřejnými listinami, tak i listinami úředními, které může soud ve zvláštním řízení potvrdit jako evropský exekuční titul. Zákon rozeznává tři druhy notářských zápisů jako způsobilých exekučních titulů:
-
notářský zápis o právním úkonu, ve kterém se účastník zavázal splnit peněžitou pohledávku druhého účastníka, jež vyplývá ze základního závazkového právního vztahu
-
notářský zápis o právním úkonu, ve kterém účastník jednostranně uznal peněžitou pohledávku, která vyplývá z již založeného závazkového právního vztahu
-
notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zavázal splnit pohledávku, nebo jiný nárok druhého účastník vyplývající ze závazkových právních vztahů
Exekutorský zápis je titulem pro výkon rozhodnutí, pokud splňuje formální náležitosti exekutorského zápisu, který je uveden v § 79 odst. 1 EŘ a pokud obsahuje dohodu, kterou se účastník zaváže ke splnění pohledávky nebo k jinému nároku druhého účastníka, jež vyplývá ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce, jestli svou povinnost včas a řádně nesplní.
f) Vykonatelných rozhodnutí orgánů veřejné správy včetně výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jiných rozhodnutí, jakož i vydaných smírů a platebních výměrů – to jsou všechna rozhodnutí a usnesení vydaná správními orgány (tj. orgány moci výkonné, orgány územních samosprávných celků a jiných orgánů a právnickými nebo fyzickými osobami, pokud vykonávají působnost v oblastech veřejné správy), která se stala dle zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle jiných právních předpisů, které jsou vykonatelné, jakož i smíry schválené správním orgánem. Mezi tituly dle toho paragrafu patří rovněž rozhodnutí, která byla vydaná v blokovém řízení. Toho rozhodnutí je vykonatelné, pokud obsahuje náležitosti, které pro takové rozhodnutí stanoví právní předpisy, jakož i další náležitosti, jež vyplývají z použití bloku určeného podle právních předpisů k vyměřování pokut či jiných plnění.
27
g) Vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění – tím se rozumí, nařízeno ve věcech: nemocenského pojištění, o kterém rozhodují orgány nemocenského pojištění (§ 81 NemPoj) dle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, pokud není v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, resp. dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, stanoveno jinak (srov. § 143 nemocenského pojištění) sociálního zabezpečení ve smyslu tohoto zákona zahrnuje důchodové (zabezpečení) pojištění, věci týkající se pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vyplácení dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi a sociální péči. h) Rozhodnutí orgánů Evropských společenství – pro tento odstavec jsou způsobilými tituly pro výkon rozhodnutí rozhodnutí Rady, Komise nebo Soudního dvora Evropských společenství, vydaná podle čl. 2č4 a 256 Smlouvy o založení Evropského společenství (ukládá-li se jimi peněžité plnění jiným osobám než státům) nebo rozsudky Soudního dvora Evropských společenství podle čl. 159 a 164 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Vykonávání těchto rozhodnutí se řídí dle vnitrostátního práva, výkon rozhodnutí však může být zastaven jen na základě rozhodnutí Soudního dvora Evropského společenství. i) Jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených listin a smírů, jejichž soudní výkon dovoluje zákon Krom titulů, které jsou uvedeny v § 274 písmene a) až h) OSŘ, je možné nařídit výkon rozhodnutí také podle dalších rozhodnutí, schválených smírů nebo listin za předpokladu, že jejich soudní výkon připouští zákon. Do těchto titulů patří: -
rozhodnutí justičních orgánů cizích států, cizozemské notářské listiny vydané ve věcech občanskoprávních, rodinných, pracovních či jiných odborných vztahů, nabyla-li podle potvrzení příslušného cizozemského orgánu právní moci a byla-li uznána českými orgány a cizozemské soudní smíry
-
rozhodčí nálezy vydané rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy. Titulem pro výkon těchto rozhodnutí jsou nejen nálezy, ale také usnesení, kterými se nerozhoduje o meritu věci, například usnesení o zastavení rozhodčího řízení, které obsahuje výrok o povinnosti účastníka rozhodčího řízení zaplatit náklady řízení a odměnu rozhodci.
28
-
rozhodnutí příslušných orgánů ve služebních nebo jim obdobných vztazích, například dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 222/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 154/1994 Sb.), dále o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, či zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů.
-
rozhodnutí příslušných orgánů zvláštních veřejnoprávních korporací, které jsou založeny zpravidla na povinném členství osob vykonávajících určité povolání, například dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) zákon č. 120/2001 Sb., a další.
-
rozhodnutí českého telekomunikačního úřadu ve sporu mezi osobou, jenž vykonává komunikační činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem telekomunikačních služeb.
-
rozhodnutí zdravotních pojišťoven vydaná dle § 53 nestanoví-li zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a doplnění a změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů jinak, vztahují se na rozhodování zdravotních pojišťoven obecné předpisy o správním řízení.
-
Rozhodnutí orgánů, jež byly již zrušeny, ale jimi vydaná rozhodnutí lze i nadále vykonat, například rozhodnutí orgánů hospodářské arbitráže a rozhodnutí rozhodců dle zákona č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů, pokud práva z nich nezanikla, smíry schválené smírčím odborovým orgánem podle zákona č. 84/1972 Sb., dále o vynálezech, objevech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech, ve znění pozdějších předpisů a rozhodnutí velitele vojenského útvaru o náhradě škody. (2) Ustanovení z § 337 až 227h se používá i v případě potřeby rozvrhového řízení o výtěžku z daňové exekuce, která je prováděna na základě návrhu správce daně.47
3.2. Výčet titulů dle EŘ Exekuční tituly dle § 40 Exekuční tituly taxativně vyjmenované v tomto zákoně jsou podkladem pro nařízení a provedení exekuce a dále to můžou být rozhodnutí či jiné listiny, jež lze v exekuci vykonat. Oprávněný má nárok podat návrh na nařízení exekuce až v momentě, kdy povinný nesplní
47
DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský soudní řád I, II. 2009 s komentářem. Viz také Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. IN ÚZ č. 834. 2011
29
dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul. Jako příklad dobrovolného splnění povinnosti povinným je stav, kdy dlužník má uhradit dluh i s příslušenstvím, tím se má na mysli situace, kdy např. soud vynesl rozsudek, který je v právní moci (to znamená, definitivní rozsudek soudu v posledním stupni), a ve výroku rozsudku je dlužníkovi vymezena povinnosti výše uvedené věřiteli uhradit do 3 dnů. Do tří dnů obvykle dlužník nic neuhradí, čímž dobrovolně nesplnil závazek. 48 Všeobecně a nerozporně můžeme považovat za nezbytný předpoklad pro nařízení exekučního titulu, a tím pádem i exekučního zápisu, fakt, který by obsahoval přesnou individualizaci oprávněného a povinného. Titul, který nemá tuto náležitost, není vykonatelný a nemůže být podkladem pro exekuci.49 Tento výčet exekučních titulů není výslovně shodný s § 274 OSŘ, ale je patrné, že pokud porovnáme oba tyto řády a další zákony, zjistíme, že oblast exekučních titulů je ve výkonu rozhodnutí i exekuci shodná. a) Vykonatelné rozhodnutí soudu, v případě, že zavazuje k povinnosti, přiznává právo, povinnosti či postihuje majetek – exekuční tituly zahrnuté tímto ustanovením jsou vydávány v občanském soudním řízení vedeném podle OSŘ50. Jen pro pořádek uvedu, že kromě klasického rozsudku na základě úspěšné žaloby na peněžité plnění se bude jednat dále o usnesení, či platební rozkazy nebo jejich obdoby (směnečný, šekový).51 Tato rozhodnutí je možné vydat i v tzv. nalézacím řízení, které vychází ze třetí části OSŘ, ale i v řízení podle části druhé v rámci tzv. činnosti soudu před zahájením řízení, kdy mají formu usnesení o schválení smíru či předběžného opatření, ale i v řízení o výkonu rozhodnutí podle části šesté, v případě, že obsahují vykonatelné výroky. Platební rozkazy patří mezi velmi časté tituly, jsou vždy na peníze (nezaplacené faktury, nájmy). Platební rozkaz musí být povinnému doručen do vlastních rukou, pokud povinného nenajdou a platební rozkaz mu není doručen, jedná se o rozsudek.52 b) Vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu, který je činný v trestním řízení, jestliže přiznává právo nebo postihuje majetek – zde jsou exekučním titulem i rozhodnutí vydaná v rámci trestního řízení. Tato rozhodnutí lze vykonat v exekučním řízení, za předpokladu, že přiznávají právo či postihují majetek. Jedná se zejména o rozhodnutí vydaná soudem 48
NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád, praktická příručka pro věřitele. Havlíčkův Brod: GRADA Publishing. 2001. 49 Usnesení Nejvyššího soudu, sp. Zn. 20 Cdo 757/2005 (Zákon o soudních exekutorech 2007) 50 KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007 51 NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád, praktická příručka pro věřitele. Havlíčkův Brod: GRADA Publishing. 2001. 52 Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské
30
vymezená § 121 písm. a), § 152 až 156 TrŘ53, jejich vykonavatelnost lze dovodit z ustanovení § 139, 140 a 361 TrŘ. Dále mohou být exekučním titulem i rozhodnutí vydávaná i jinými orgány činnými v trestním řízení (policejním orgánem, státním zástupcem a některá i soudem). 54 Klasický příklad je náhrada škody způsobená při trestném činu.55 c) Vykonatelný rozhodčí nález – v tomto případě se exekučním titulem rozumí i rozhodčí nález vydaný rozhodčími orgány na území ČR vycházející z § 23 a násl. RozŘ56.57 K podrobení se tomuto nálezu je třeba dohody sporných stran, přičemž souhlas k rozhodčímu soudu znamená i akceptování následného nálezu (rozsudku) bez výhrad (opravných prostředků) z jakékoliv strany sporu. Pokud by nastala situace, kdy by nešel rozhodčí nález přezkoumat (na základě dohody stran), nabývá rozhodčí nález v den, kdy byl doručen, účinek pravomocného soudního rozhodnutí a současně je vykonatelný58. Klasicky se takto řeší všechny spory u spotřebitelských půjček. Proto jsou spotřebitelské úvěry poskytované nebankovním sektorem pro dlužníky tak nebezpečné. Díky rozhodčí doložce se dlužník vzdává práva na soudní projednání věci. Nyní už spor řeší rozhodce, který ve v mnoha případech domluvený s věřitelem. Po verdiktu rozhodce nemá dlužník právo se odvolat a končí v exekuci.59 Za podmínek, které jsou stanovené § 38 až 40 stejného zákona (RozŘ), a za předpokladů upravených dvoustrannými či vícestrannými smlouvami, které Česká republika uzavřela, se za vykonatelný titul má i rozhodčí nález vydaný rozhodčími orgány v jiném státě (příkladem mnohostranné smlouvy je především Newyorská úmluva ze dne 10. 6. 1958). d) Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, jež je sepsaný dle zvláštního právního předpisu60, či zápis exekutorský podle § 78 písm. a) – podmínky, za nichž se stává vykonatelným exekučním titulem notářský zápis, uvádí §71a až 71c NotŘ61.62 Toto je velmi vhodná pojistka pro věřitele, neboť je aplikovatelná již při uzavírání nějaké smlouvy, z níž je patrné splnění závazku někdy v budoucnu (například smlouva o úvěru). Takový notářský zápis tak v budoucnu nahradí velmi složité získání exekučního titulu v podobě vykonatelného
53
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007 55 Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské 56 Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů 57 KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007 58 NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád, praktická příručka pro věřitele. Havlíčkův Brod: GRADA Publishing. 2001 59 Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské 60 § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb. 61 Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů 62 KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád) Komentář. 2007 54
31
rozhodnutí soudu. V ustanovení notářského řádu se praví, že notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se dlužník zaváže splnit pohledávku či jiný nárok věřitele vyplývající ze závazkového právního vztahu. Dlužník pak v tomto zápisu potvrdí svým podpisem a tím svolí k tomu, aby mohla být podle tohoto zápisu nařízena a provedena exekuce v případě, že dlužník řádně a včas nesplní.63 Dále toto ustanovení § 40 odst. 1 d) obsahově a slovně shodně stanoví podmínky vykonatelnosti exekutorského zápisu. Notářský nebo exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti je zápisem o dohodě, kterou se účastník zaváže ke splnění pohledávky (či jiného nároku), který vyplývá ze závazkového vztahu a ve kterém svolí, aby dle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce za předpokladu, že se řádně a včas nesplní. e) Vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně výměrů platebních, výkaz nedoplatků ve věcech daní a poplatků a další rozhodnutí, jakož i vykonatelný smír – výčet exekučních titulů zahrnující toto ustanovení je velmi obsáhlé a tvoří značnou část exekučních titulů vynucovaných v exekuci. Mezi ně patří nejen rozhodnutí správních orgánů vydávané ve správním řádu, ale jsou jimi i mnohá další rozhodnutí, která jsou vydávána na základě jiných zákonů. Jako příklad lze zmínit rozhodnutí vycházející z § 77 PřesZ64, která se vydávají i formou blokového řízení. Poměrně častými exekučními tituly v exekučním řízení jsou i rozhodnutí vydávaná Českým telekomunikačním úřadem, který vychází ze zákona o elektronických komunikacích, kterými úřad řeší spory mezi osobou vykonávající komunikační činnosti na straně jedné a uživatelem na straně druhé. Jako další příklad častých exekučních titulů pro toto ustanovení vykonávané v exekuci podle exekučního řádu můžeme zmínit platební výměry zdravotních pojišťoven vydávané podle zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tyto exekuční tituly v oblasti zdravotního pojištění bývají často chybně zařazovány mezi tituly upravené § 40 odst. 1 písm. f). f) Vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění – tímto ustanovením jsou exekuční tituly: rozhodnutí, platební výměr a výkazy nedoplatků podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje činnost orgánů ve věcech sociálního zabezpečení (nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového 63
NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád, praktická příručka pro věřitele. Havlíčkův Brod: GRADA Publishing. 2001. 64 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů
32
zabezpečení), včetně řízení v případech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, sociální péče a státní sociální podpory. Do tohoto ustanovení je dále možné zahrnout i exekuční tituly podle § 62 a 63a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. g) Na základě tohoto ustanovení mohou být exekučním titulem všechna rozhodnutí, schválené listiny a smíry v případě, že jejich výkon jiný zákon výslovně připouští – výčet těchto titulů je velmi pestrý, mezi ně lze zařadit například i exekuční tituly, které jsou vydané mimo území naší republiky. Soudy v těchto případech postupují podle dvoustranných či mnohostranných mezinárodních smluv v případě, že upravují otázku uznání a výkonu rozhodnutí. Jako příklad dvoustranné smlouvy lze uvést Úmluvu o uznání a výkonu soudních rozhodnutí, uzavřenou dne 26. 12. 1926 se Švýcarskem. Mnohostrannou mezinárodní smlouvou, kterou je vázána i Česká republika, je například Úmluva o uznávání a výkonu rozhodnutí o vyživovací povinnosti ze dne 2. 10. 1973 (vyhláška č. 132/1976 Sb.). Při exekuci některých exekučních titulů vydaných v členských státech Evropské unie (s výjimkou Dánska) je potřeba se řídit nařízením Rady ES. V případě, že úprava neobsahuje žádnou mezinárodní smlouvu ani nařízení Rady ES, vychází soud z úpravy obsažené v § 63 a násl. MPSaP65. V takovém případě jsou exekučním titulem rozhodnutí justičních orgánů cizího státu ve věcech občanskoprávních, rodinných, pracovních a jiných podobných vztazích, stejně jako cizí soudní smíry a cizí notářské listiny v těchto případech, pokud nabyly podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci. Pokud postupujeme dle tohoto ustanovení, tj. § 40 odst. 1 písm. g), je možné v souladu s exekučním řádem vykonat i tituly, které nejsou v tomto ustanovení výslovně uvedeny, ale pokud tak stanoví jakýkoliv jiný zákon, který je platný (mezinárodní smlouva či jiný předpis evropského práva), otevírá se tím možnost rozšiřovat okruh titulů dalšími zákony (a předpisy jimi nadřazenými), které budou přijaty v budoucnu. V případě, že neobsahuje exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3 pracovních dnů a, pokud jde o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. Má-li podle exekučního titulu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b) či c) splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinností, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou všichni povinní zavázáni rovným dílem.
65
Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů
33
Exekuci rozhodnutí soudu o prodeji zástavy lze provést v případě, že obsahuje označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.66
3.3. Výčet titulů dle Daňového řádu Exekuční tituly z oblasti daňové exekuce vychází z § 176 zákona č. 280/2009 Sb., Daňový řád a zahrnují: V daňovém řízení slouží výkon rozhodnutí o určení výše odvodu daně zároveň jako exekuční titul: a) výkaz nedoplatků, který je sestavených z údajů daňové evidence b) vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno plnění peněžité c) vykonatelný příkaz zajišťovací Výkaz nedoplatků zahrnuje: a) označení správce daně, který vydal výkaz nedoplatků b) jednací číslo c) označení subjektu daňového, který nedoplatek neuhradil (dále jen „dlužník) d) informace o jednotlivých nedoplatcích e) podpis úřední osoby, kde je uvedeno jméno, příjmení, pracovní zařazení a otisk úředního razítka; tuto náležitost je možné nahradit uznávaným elektronickým podpisem úřední osoby f) potvrzení o vykonatelnosti g) den, ke kterému je výkaz nedoplatků sestaven.67 Výkaz nedoplatků je základním exekučním titulem nejen pro exekuci daňovou, ale také pro exekuce podle OSŘ či EŘ. Výkaz nedoplatků musí dále obsahovat přesné označení daňového dlužníka, jenž je v prodlení, druh daně, výše nedoplatku, údaje o původní splatnosti dlužné daně, den, ke kterému mu byl výkaz nedoplatku sestaven s doložkou vykonavatelnosti. Všechny tyto náležitosti musí vycházet z § 73 odst. 5 ZSDP68. Výkaz nedoplatků je možné vykonat za předpokladu, že jsou vykonatelné všechny položky, jež jsou v něm uvedené. Tím
66
Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. IN ÚZ č. 834. 2011. Viz také KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007 67 RYLOVÁ a kol. Daňové zákony v úplném znění k 1. 1. 2011 s komentářem změn. První vydání. Brno: Computer Press a.s., 2011. 248 s. ISBN 978-80-251-3388-0. 68
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
34
se rozumí všechna vykonatelná rozhodnutí, která byla podkladem pro zanesení příslušných částek do evidence daní a dále všechny splatné částky, jenž byly do této evidence zanesené přímo na základě zákona.69
3.3.1. Daňová exekuce, vztah k OSŘ Pokud zákon nestanoví jinak, postupuje se při daňové exekuci podle OSŘ. Pravomoci, které má správce daně jakožto exekuční orgán, upravuje výlučně tento zákon č. 280/2009 Sb. (Daňový řád). V situaci, kde vystupuje správce daně jako oprávněný z exekučního titulu, použijí se obdobně ustanovení OSŘ, které upravují postavení oprávněného.70
3.4. Exekuční titul dle správního řádu Kromě exekuce dle EŘ a OSŘ je možné se setkat s exekucí správní, tj. exekucí prováděnou dle správního řádu. Takto lze postupovat při vymáhání práv vyplývajících z daňových zákonů, přestupkového zákona, celních předpisů, atd. Exekuce je následně prováděna dle právního řádu příslušnými státními orgány (městský úřad, finanční úřad, celní úřad,…).71 Základní podmínkou pro jakoukoliv správní exekuci je samozřejmě existence exekučního titulu, neboť pouze na jeho základě je možné vydat exekuční výzvu nebo exekuční příkaz. I tyto exekuční tituly musí mít listinou formu a musí obsahovat náležitosti, které jsou stanoveny příslušným předpisem, na jehož základě bylo rozhodnutí vydáno. Takovýmto exekučním titulem může být vykonatelné rozhodnutí či vykonatelný smír.72 § 104 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších změn uvádí, že exekučním titulem, na základě kterého se vydává exekuční příkaz či exekuční výzva, je buď: a) vykonatelné rozhodnutí dle §74, nebo b) vykonatelný smír dle v §141 odst. 8. §105 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších změn říká, že exekuční titul u exekučního správního orgánu uplatňuje: a) správní orgán, jenž vydal rozhodnutí na prvním stupni či schválil smír, nebo b) oprávněná osoba z exekučního titulu.
69
VONDRÁKOVÁ a kol. Vymáhání pohledávek. Praha: ASPI a.s., 2006, 756 s., ISBN 978-80-7357-230-3. RYLOVÁ a kol. Daňové zákony v úplném znění k 1. 1. 2011 s komentářem změn 71 Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské 72 ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Linde Praha a.s., 2005, s 320 70
35
§105 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších změn uvádí, že správní orgán uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo osoba oprávněná z exekučního titulu mohou o provedení exekuce požádat také soudního exekutora, nebo soud.73 Správní tituly tvoří převážnou část případů, které kancelář soudní exekutorky JUDr. Čenovské vymáhá. Tyto případy mají velkou oblibu nejen u exekutorů, ale také u advokátů, protože města, která například dlouho neřešila pohledávky (za nezaplacené pokuty, poplatky za psy, popelnice), po určité době přidělí celý balík těchto případů vybranému advokátovi, a ten je následně roztřídí a předá exekutorům. Exekutoři se o vymáhání těchto titulů doslova perou, neboť u jejich vymáhání práv je velká pravděpodobnost úspěšnosti, z hlediska papírování nejsou příliš náročné, za to odměna je za ně velmi slušná. Zde bych mohla poukázat na paradox, který neušel pozornosti ani mediím, jak například z „pouhého“ nezaplacení správního poplatku v řádech stovek korun může narůst dluh po předání k vymáhání až do výše 100 000 Kč. Uvedu demonstrativní případ, kdy občan 3 roky nebude platit za odpad. Teoreticky by se dalo říci, že za tu dobu dluží městu 3 x 600 = 1 800 Kč. Ovšem pokud město tento případ předá právníkovi, ten bude ve svých propočtech postupovat takto. Odpad se platí pololetně, to znamená, za tři roky šest samostatných případů pro právníka a následně i pro exekutora. Minimální odměna pro advokáta je 3400 Kč, za šest případů dluží povinný tedy 20 400 Kč advokátovi, a minimální mzda exekutora je 8 000 Kč (8 000 x 6) = 48 000 Kč. Ve finále pak povinný dluží skoro 100 000 Kč. Povinní, kteří nezaplatí tento typ závazků, (odpad, za psa, pokuty za parkování), mají většinou zaměstnání, či důchody, ze kterých je jim možné částku odčerpat a tím exekuci úspěšně vymoci. Na první pohled je zřejmé, že v takovýchto případech jsou právní a exekutorské poplatky nepřiměřeně vysoké a toho si jsou vědomi i samotní exekutoři. Pro ně je vymáhání těchto pohledávek velmi dobrý business, neboť, za sepsání a vytištění jedné listiny mají minimálně 8 000 Kč. Tohoto problému si všimli i naši zákonodárci, a proto chtějí prosadit v nastávající novele mimo jiné slučování exekucí, které by mělo povinného „ochránit“ před takto nepřiměřenými poplatky. Pokud se bude exekuce týkat jednoho oprávněného jako v předchozím případě, bude se podle novely jednat pouze o jeden právnický a tím i exekutorský případ, nikoli o šest, jako tomu bylo doposud. Povinní tuto novelu jistě uvítají, ovšem z pohledu exekutorů a advokátů je tomu naopak. Právníci ani exekutoři nebudou chtít 73
Zákon č. 500/2004 Sb. ZÁKON ze dne 24. června 2004 správní řád ve znění pozdějších změn provedených zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 384/2008 Sb., zákonem č. 7/2009 Sb. a zákonem č. 227/2009 Sb. In: Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/500-2004-sb-zakon-spravni-rad.html
36
vykonávat stejnou práci za podstatně nižší odměny a raději od těchto případů upustí, a tento druh poplatků a pokut tím pádem nikdo nebude chtít vymáhat, a tyto pohledávky zůstanou neuhrazené.74
74
Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské
37
4. Právní moc a vykonavatelnost exekučních titulů Důležitou součástí samotného exekučního titulu je samozřejmě jeho právní moc a následně vykonavatelnost. Tato kapitola vymezuje, za jakých předpokladů je možné exekuční titul vykonat a co je předpokladem právní moci. Jak říká § 41 EŘ, potvrzením o vykonavatelnosti opatří exekuční titul dle § 40 odst. 1 písm. b), c), d), e), f) a g), zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti ten orgán, který ho vydal. U dohod a smírů je to pak ten orgán, který je schválil.75 Z § 41 EŘ je patrné, že každý exekuční titul musí obsahovat již zmíněné potvrzení o vykonatelnosti, (tzv. doložka) o jeho vykonavatelnosti. Touto doložkou exekuční titul potvrzuje, že je po formální stránce vykonatelný.76 Soud posuzuje splnění podmínky formální vykonatelnosti ke dni, kdy došel exekutorovi nebo příslušnému soudu (podle § 35 odst. 2, první věta, zákona č. 120/2001 Sb.) návrh na nařízení exekuce.77 Podmínky vykonatelnosti určuje právní předpis, na základě kterého byl exekuční příkaz vydán. Pokud je titul vykonatelný, je možné na jeho základě vést exekuci a následně jeho plnění vynutit i proti vůli povinného.78 Soud, který vydává pověření k provedení exekuce, je vždy oprávněn na návrh exekutora posuzovat správnost potvrzení o vykonatelnosti, čímž by měl být zajištěn základní soudní přezkum návrhu na provedení exekuce.79 Základní otázky ohledně vykonavatelnosti jsou dále vymezeny v §§ 161, 162 a 171 OSŘ. U vykonatelných předběžných rozsudků běží lhůta od jejich doručení. Tyto předběžné rozsudky jsou většinou odsuzující k plnění výživného či pracovní odměny za poslední tři měsíce před vyhlášením konkurzu. Na návrh je soud oprávněn vyslovit předběžnou vykonavatelnost rozsudku v případě, že by jinak mohlo účastníkovi hrozit těžko nahraditelné nebezpečí či značné újmy. Příklad: Předběžná vykonatelnost rozsudku I. Nárok účastníka pracovněprávního vztahu nezaniká dle ustanovení v § 252 odst. 1 zákoníku práce, pokud mu druhý účastník poskytl plnění, které po něm poskytoval na základě předběžného vykonatelného rozsudku. Splnění pracovněprávního dluhu způsobeno tímto 75
Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. IN ÚZ č. 834. 2011. 76 NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád, praktická příručka pro věřitele. Havlíčkův Brod: GRADA Publishing. 2001 77 Usnesení NS, sp. Zn. 20 Cdo 1105/2005 (Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád), 2007) 78 KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007 79 NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád, praktická příručka pro věřitele. Havlíčkův Brod: GRADA Publishing. 2001
38
pleněním je v případě, kdy soud dospěje v rozhodnutí, kterým se řízení o věci končí (a následně nabude právní moci), k závěru, že je tento nárok opodstatněný. II. Pokud by tento rozsudek soudu prvního stupně (u kterého byla vyslovena předběžná vykonatelnost či je předběžně vykonatelný ze zákona) byl napaden odvoláním, soud se usnese, že je uplatněný nárok opodstatněný. Plnění účastníka pracovněprávního vztahu, které mu náleží. Soud toto poskytnuté plnění musí zaúčtovat podle předběžného vykonatelného rozsudku soudu prvního stupně. Plnění, jenž náleží závěru odvolacího soudu účastníku pracovněprávních vztahů, pak může přiznat jen v takovém rozsahu, v jakém nebylo uhrazeno poskytnutým plněním dle předběžně vykonatelného rozsudku soudu prvního stupně. Důvodem k zamítnutí žaloby je v případě, že bylo zcela uhrazeno.80 Pokud soud zjistí, že usnesení není dosud vykonatelné, návrh na exekuci zamítne. Když například zjistí, že platební rozkaz nebyl doručen odpůrci do vlastních rukou a není tedy vykonatelný, nejsou proto splněny podmínky pro nařízení exekuce. Soud zpravidla rozhoduje o nařízení exekuce bez slyšení povinného. Pokud je titulem pro exekuci rozhodnutí usnesení soudu, které je vykonatelné bez ohledu na právní moc a bylo již uloženo plnění jednomu z účastníků, běží lhůta k plnění od doručení usnesení právě tomu účastníku, jemuž je v usnesení povinnost k plnění uložena § 171 odst. 1, platí i v případě, že se usnesení doručuje všem účastníkům. Nedostatek doručení jinému účastníku se tedy nemůže brát jako překážka nařízení exekuce.81 Je však třeba odlišit formální vykonavatelnost exekučního titulu od jeho právní moci. Právní důsledky spojené s právní mocí rozhodnutí jsou podrobně popsány v § 159 a 159a odst. 1, 4 a 5 OSŘ. Principy uvedené v těchto ustanoveních je také možné vztáhnout i na exekuční tituly vydané podle jiných předpisů. Předpokladem právní moci je řádné doručení rozhodnutí jeho účastníkům či zástupcům. Důsledkem právní moci je skutečnost, že proti rozhodnutí, které vydal soud, není možné uplatnit řádný opravný prostředek, pro účastníky řízení a další zákonem určené osoby je rozhodnutí závazné a není možné věc projednat znovu. S formální vykonavatelností je pak spojena možnost rozhodnutí v exekučním řízení vykonat nuceně.82 Exekuční titul opatřený doložkou právní moci a vykonavatelnosti je nezbytnou přílohou návrhu na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora jejím provedením.
80 81 82
SJ, 2003, č. 98 – NS sp. Zn. Cdo 1758/2002, (Občanský soudní řád, 2009) SCHELLEOVÁ, Ilona a kol. Exekuce. 2008 KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007
39
Oprávněný podá návrh k okresnímu soudu podle bydliště nebo sídla povinného. Soud do 15 dnů od doručení tohoto návrhu nařizuje exekuci.83 Pokud však k výkonu na území ČR je předložen titul vydaný po 1. 5. 2004 v občanských nebo obchodních věcech za podmínek, které jsou zakotvené v nařízení Rady ES č. 44/2001 v jiném členském státě Evropské unie, předloží oprávněný společně s ním potvrzení soudu či příslušného orgánu členského státu, kde bylo toto soudní rozhodnutí vydáno. Může to být osvědčení o vykonatelnosti na formuláři nařízení, pokud je v souladu s čl. 54. Toto nařízení stanoví podmínky pro vydání rozhodnutí a potvrzuje, že rozhodnutí je vykonatelné v členském státu, ve kterém bylo vydáno. Exekuční tituly vydané v jiných státech musí být opatřeny potvrzením o nabytí právní moci podle mnohostranných a dvoustranných mezinárodních smluv nebo podle § 63 MPSaP84, nikoliv potvrzením o jejich vykonatelnosti. Za takové tituly pak považujeme rozhodnutí justičních orgánů cizího státu, cizí soudní smíry a cizí notářské listiny. Tyto tituly pak často nemohou být podkladem pro nařízení exekuce v České republice dříve, než nabyly právní moci, tím pádem je tedy vyloučena jejich předběžná vykonatelnost, pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva.85 Pokud rozsudek nabyl právní moci, může exekutor začít vymáhat a není možné proti tomuto rozsudku odvolání. Povinný v tomto případě může podat pouze dovolání, které ovšem nemá odkladný účinek. V praxi se tedy stává, že zahájí svou činnosti, povinný podá dovolání, a než soud znovu rozhodne, exekutor například povinného dům v rámci exekučního řízení prodá. Soud poté dá za pravdu povinnému a ten tím pádem spor vyhraje. Exekutor však postupoval správně – prodal dům. Povinný ovšem spor vyhrál, ale dům mu mezitím exekutor prodal.86
83
MIKA, Dalimil. Exekutorský úřad Klatovy. [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.euk.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=9&Itemid=9 84 Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů 85 KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007 86 Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské
40
5. Uznání a výkon soudních rozhodnutí v rámci EU V celé této práci je popsáno vymáhání práv v České republice. Máme však možnost domáhat se našich práv i v ostatních členských státech EU, proto v této kapitole bude stručně charakterizována tato problematika. I když je v dnešní době použití evropského exekučního titulu častější než dříve, soudní exekutorka JUDr. Emilie Čenovská, se kterou jsem spolupracovala, se od počátku své dlouholeté praxe s tímto titulem doposud nesetkala.
5.1. Vysvětlení pojmu – Evropský exekuční titul Pro lepší pochopení této kapitoly bych nejprve ve zkratce popsala a vysvětlila základní pojmy, které s touto kapitolou souvisí. Pod pojmem Evropský exekuční titul87 se rozumí potvrzení, která doprovází rozhodnutí, úřední listinu nebo soudní smír a které umožňuje pohyb tohoto rozhodnutí listiny nebo smíru v Evropské unii. Toto potvrzení představuje například „evropský soudní pas“ pro rozhodnutí, smíry a úřední listiny.88 Evropský exekuční titul se vydává v souvislosti s jednoduchým postupem, kterého je možno využít u nesporných přeshraničních nároků. Tato metoda umožňuje snadné uznání a výkon soudních rozhodnutí, které jsou vydané v jednom členském státě a vykonávají se v jiném členském státě v případě, že se týkají nesporného nároku89. Aby mohlo být soudní rozhodnutí považováno za EET, musí soudce použít vzorový formulář, který je dostupný ve všech jazykových verzích (v Evropském soudním atlase ve věcech občanských). Potom, co soud EET vydá, musí být odeslán orgánu, který zajišťuje výkon rozhodnutí ve státě, kde dlužník žije, nebo se nachází jeho majetek. Dále s tímto EET musí být odeslána i kopie původního soudního rozhodnutí. V souvislosti s tím, které jazyky uznává orgán zajišťující výkon rozhodnutí na území tohoto jiného členského státu, v některých případech může být vyžadován i překlad s potvrzením evropského exekučního titulu. Další formality pak již není potřeba a soudní rozhodnutí může být v tomto jiném členském státě vykonáno.90
87
Dále také EET BARROT, Jacques. Praktický průvodce pro uplatňování Nařízení o evropském exekučním titulu. Dostupné z: http://ec.europa.eu/civiljustice/publications/docs/guide_european_enforcement_order_cs.pdf 89 Za nesporný nárok se považuje takový, se kterým dlužník výslovně souhlasil tak, že ho uznal, nebo prostřednictvím smíru, který schválil soud nebo který byl uzavřen před soudem v průběhu řízení. Za nesporný se považuje také nárok, proti kterému dlužník v průběhu řízení nevznesl nikdy žádné námitky nebo nárok přiznaný soudem při jednání, kterého se dlužník nezúčastnil, ačkoliv mu v tom nic nebránilo. 90 European justice. [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: https://ejustice.europa.eu/content_european_enforcement_order-54-cs.do 88
41
Dvě významné změny v souvislosti s ETT přineslo oproti Nařízení Brusel I Nařízení č. 805/2004. První změna se týká rozhodnutí, které bylo v členském státě původu potvrzeno jako evropský exekuční titul, je podle článku 5 Nařízení uznáno a vykonáno v ostatních členských státech, aniž by bylo zapotřebí prohlášení vykonatelnosti (tzv. exequaturní řízení).91 Jak se můžeme dočíst v bodu (9) Preambule, takovýto postup by měl ve srovnání s postupem dle Nařízení Brusel I poskytovat značnou výhodu, neboť při něm není potřeba schválení soudu ve druhém členském státě. Druhá změna říká, že proti rozhodnutí, které bylo v členském státě potvrzeno jako EET pro nesporné nároky, nelze podat protest.
5.2. Uznání a výkon rozhodnutí – Nařízení Brusel I Před tím, než Česká republika vstoupila do Evropské unie, uznání92 a výkon soudních rozhodnutí se řídil úpravou zakotvenou v zákoně č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním93. Dle tohoto zákona (ZMPS) existovaly dva různé modely uznávání rozhodnutí. V majetkových věcech nebyla rozhodnutí uznávána v žádném speciálním řízení a k uznání docházelo jen za předpokladu, pokud český soud k danému rozhodnutí při řízení o nařízení výkonu rozhodnutí přihlédl. Ve věcech manželských a věcech určení rodičovství byla rozhodnutí uznávána ve zvláštním řízení, které se konalo před Nejvyšším soudem České republiky za předpokladu, že alespoň jeden z účastníků byl občanem České republiky. Nejvyšší soud pak v tomto řízení rozhodoval rozsudkem bez toho, aby měl povinnost nařizovat v dané věci jednání. 1. května roku 2004 se Česká republika stala členským státem EU a tím i součástí tzv. „Evropského justičního prostoru“94, jinými slovy řečeno justičního prostoru Evropských společenství. Tzv. Nařízení Brusel I je upraveno zejména v článcích 32 – 58 v nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Uznání a výkon rozhodnutí podle Nařízení Brusel I vychází z odlišení tří fází realizace soudního rozhodnutí na území cizího sátu: 1. Uznání rozhodnutí 2. Prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí 3. Výkon rozhodnutí 91
Srovnání č. 38 a násl. Nařízení Brusel I., v českých právních předpisech pak § 68a-68c zákona č. 97/1963 Sb. O mezinárodním právu soukromém a procesním. 92 Uznáním cizího rozhodnutí přiznává uznávající stát danému rozhodnutí na svém území právní účinky domácího rozhodnutí. Cílem je uznání a následné umožnění oprávněnému (například věřiteli) domoci se svého nároku nuceným výkonem rozhodnutí (např. Uspokojení pohledávky z majetku povinného nacházejícího se na území uznávajícího státu). 93 Dále také ZMPS 94 Dále také EJP
42
Ačkoli spolu tyto fáze úzce souvisí, každá z nich si do určité části zachovává svoji nezávislost (samostatnost), která zajišťuje možnost vést v souvislosti s uznáním a výkonem cizích rozhodnutí až tři samostatná řízení. Nařízení Brusel I aplikuje orgán členského sátu EU na rozhodnutí, která jsou vydaná na území jiného členského státu, článek (32 nařízení Rady (ES) č. 44/2001)95. Nařízení se týká všech rozhodnutí bez ohledu na jejich označení dle národního práva. Nařízení je možné dále použít i na veřejnou listinu, která se týká právních vztahů ve věcné působnosti Nařízení, jež byla vydána a je vykonatelná v některém členském státě EU (notářský zápis se svolením k vykonatelnosti či zápis exekutorský), přičemž nezáleží na přípustnosti listiny či kvalifikaci její vykonatelnosti dle práva místa, kde je o výkon žádáno, avšak podle místa vydání. Nakonec lze nařízení použít i na vykonatelný soudní smír, jenž se rovněž jako v předchozích dvou případech týká věcné působnosti Nařízení.
5.2.1. Proces uznání cizího rozhodnutí Jen řízení o uznání je způsobem přezkumu procesního charakteru a nelze jej vést k věcnému přezkumu uznávaného rozhodnutí (článek 36 Nařízení). Splnění podmínek pro uznání lze posoudit: 1. ve zvláštním řízení o uznání (prováděno na návrh a příslušný soud bude v případě ČR okresní soud v místě povinného) 2. v rámci řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti (v případě, že je námitka proti rozhodnutí o vykonatelnosti podána v řízení o opravném prostředku, soud v tomto případě nebude rozhodovat o uznání či neuznání samostatným výrokem, ale skutečnost se objeví v rozhodnutí o opravném prostředku) 3. předběžná otázka v souvislosti s jiným řízením, (například když je rozhodnutí předmětné věci závislé na tom, zda dojde k uznání rozhodnutí ve věci jiné).96
5.3. Uznávání Pro účely Nařízení se „rozhodnutím“ chápe každé rozhodnutí, které je vydané soudem členského státu bez ohledu na to, zda je označeno jako rozsudek, usnesení, příkaz či nařízení výkonu rozhodnutí, včetně rozhodnutí o nákladech řízení vydaného soudním úředníkem. 95
Dále jen Nařízení KALIŠ, Roman. Evropské mezinárodní právo soukromé: Nařízení Brusel I – uznání a výkon rozhodnutí. [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/js09/mps/web/pages/04.html VIZ také KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007 96
43
Rozhodnutí vydaná v některém členském státě jsou automaticky uznávána i v ostatních členských státech, aniž by bylo vyžadováno zvláštní opatření. Pokud se stane sporným, zda rozhodnutí má být uznáno, může každá strana, která uplatňuje uznání jako věc hlavní a daném sporu v řízení dle Nařízení Kapitoly III. oddílu 2. (výkon) a oddílu 3. (společná ustanovení), zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti, navrhnout, že soudní rozhodnutí má být uznáno. Pokud je otázka uznání rozhodnutí vznesena u soudu členského státu jako otázka předběžná, může o ní tento soud rozhodnout. Rozhodnutí se neuzná například, pokud je takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu, v němž žádá o uznání, nebo pokud žalovanému, v jehož přítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl doručen návrh na zahájení řízení či jiná rovnocenná listina v dostatečném časovém rozmezí a způsobem, umožňujícím přípravu na jednání před soudem, ledaže žalovaný nevyužil řádný opravný prostředek proti rozhodnutí, ačkoliv k tomu měl možnost. V žádném případě nesmí být cizí rozhodnutí přezkoumáváno ve věci samé. Soud členského státu, u kterého se žádá o uznání rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, má možnost řízení přerušit, pokud byl proti rozhodnutí podán řádný opravný prostředek. U soudu členského státu, kde se žádá o uznání rozhodnutí vydaného v Irsku či Spojeném království, se může řízení přerušit, pokud je jeho výkon v členském státě původu z důvodu podání opravného prostředku odložen.97
5.4. Výkon Řízení vykonávací se řídí právem členského státu, ve kterém je rozhodnutí vykonáno. Rozhodnutí, jež bylo potvrzeno jako EET pro nesporné nároky, se vykoná za totožných podmínek, jako rozhodnutí vydané v členském státě výkonu (článek 20 Nařízení). Výkon rozhodnutí může příslušný soud nebo orgán v členském státě výkonu omezit na ochranná opatření, podmínit a také za výjimečných okolností zastavit v případě, že dlužník napadl rozhodnutí potvrzené jako EET, nebo požádal o opravu či zrušení potvrzení evropského nařízení výkonu (článek 23 Nařízení).98 Návrh se podává u soudu či příslušného orgánu uvedeného v seznamu viz příloha č. 5. Příslušnost místní se pak určuje dle bydliště strany, proti které je výkon navrhován či místa
97
KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007 KYSELOVSKÁ, Tereza. Evropské mezinárodní právo soukromé: Evropský exekuční titul pro nesporné nároky, evropský platební rozkaz, evropské řízení o drobných nárocích. [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/js09/mps/web/pages/05.html 98
44
výkonu. Postup při podávání návrhu se řídí podle práva členského státu, ve kterém se návrh na výkon podává. Rozhodnutí je vykonatelné v okamžiku, kdy jsou splněny formální náležitosti uvedené v článku 53 Nařízení Rady, aniž by bylo přezkoumáváno dle článků 34 a 35 Nařízení. Strana, proti které je takový výkon navrhován, nemá pravomoci v této části řízení konat k návrhu jakákoliv podání. Poté se rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti bez zbytečných odkladů sdělí navrhovateli postupem, který je stanoven právem dožádaného členského státu. Toto prohlášení o vykonatelnosti se doručí straně, proti které je výkon navrhován ještě s rozhodnutím v případě, že jí ještě nebylo doručeno. Proti rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonavatelnosti má jakákoli strana možnost podat opravný prostředek. Tento opravný prostředek se podává u soudu, který je uveden v seznamu viz příloha č. 4.99
5.5. Výkon cizích titulů dle OSŘ V případě rozhodování o výkonu cizozemských rozhodnutí a jiných titulů je důležité například rozlišovat, zda se při něm postupuje podle předpisu ES (např. nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003), nebo zda jde o titul, na který se tyto předpisy nebo smlouvy nevztahují. V případě prvním soud rozhodne nejen o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo jiného titulu, ale i o návrhu na prohlášení jejich vykonavatelnosti (pokud byl podán) v jediném usnesení samostatnými výroky, přičemž ve výroku, který nařizuje výkon rozhodnutí, nemůže usnesení nabýt právní moci dříve než ve výroku, jenž se rozhodnutí nebo jiný titul prohlašuje za vykonatelný. Proti tomu lze podat odvolání, pokud je v předpisu ES nebo mezinárodní smlouvě stanovena lhůta pro podání odvolání, která je delší než lhůta stanovená občanským soudním řádem, delší lhůta platí i pro podání odvolání pro usnesení, které nařizuje výkon rozhodnutí. Soud prvního stupně není oprávněn zkoumat případné důvody pro neuznání rozhodnutí, k tomu může přistoupit až odvolací soud, pokud bylo podáno odvolání proti usnesení soudu prvního stupně. Pokud odvolací soud zkoumá důvody, pro které lze cizí rozhodnutí neuznat, a tyto důvody nemohl v rámci příslušných předpisů ES nebo mezinárodní smlouvy zkoumat soud první instance, pak, pokud svědčí tyto důvody pro neuznání cizího rozhodnutí, odvolací soud změní i usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nařízení výkonu rozhodnutí tím, že zamítne i tento návrh. Toto ustanovení však neplatí v případě rozhodnutí nebo jiného titulu, který byl ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 ze dne 21. 4. 2004, kterým 99
KASÍKOVÁ a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád). Komentář. 2007
45
se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky, potvrzen příslušným orgánem (členského státu, ve kterém byl vydán) jako evropský exekuční titul. Soud dle evropského exekučního titulu nařídí a provede exekuci podle práva českého vždy bez zvláštního uznání a stejně, jak postupuje při nařízení tuzemského titulu.100
100
DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský soudní řád I, II s komentářem. 2009
46
6. Praktická část V této části budu pracovat s údaji a informacemi, které jsem v rámci své bakalářské práce načerpala přímo od soudního exekutora.
6.1. Statistika exekucí a úspěšnost soudních exekutorů Statistika exekucí v ČR od roku 2001 - 2008
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Celkem
Počet nařízených exekucí celkem skončených vymožením celkem počet v% 4302 1902 44,21 57954 27329 47,16 132469 59818 45,16 177060 76247 43,06 270480 113872 42,1 309457 112581 36,38 427800 115165 26,92 554128 75528 13,63 1933650 582442 x
Tabulka č. 1 - Statistika exekucí od roku 2001 - 2008. Zdroj: Exekutorská komora ČR (www.ekcr.cz)
Statistika exekucí v ČR od roku 2001 - 2008 600000 500000 Rok Celkový počet nařízených exekucí Počet exekucí skončených vymožením
400000 300000 200000 100000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Obrázek č. 1 – Statistika exekucí od roku 2001 – 2008 Zdroj: Exekutorská komora ČR (www.ekcr.cz) 47
Pozn. k počtu nařízených exekucí v roce 2001 – tím, že vstoupila v účinnost část exekučního řádu, kterou se měnil starý zákon o soudech a soudcích 1. května 2001, bylo možné podat první návrh na nařízení exekuce až 1. září 2001 a tím provádět i výkon od tohoto data, přičemž soudy rozhodovaly o nařízení exekuce cca dva měsíce. Proto je statistický údaj v roce 2001 jen částečný.101 Soudní exekutoři měli od počátku své činnosti velkou úspěšnost ve vymáhání práv. V posledních dvou letech se však jejich úspěšnost ze zhruba 60 % snížila na polovinu, tedy na 30 % úspěšně vymožených všech exekucí. Tato situace se odvíjí od opakující se ekonomické krize. Mnoho lidí je vedeno na úřadech práce a tím pádem exekutoři nemají mnoho šancí při výkonu své činnosti uspět (pokud dlužník nepracuje, nemůže mu být nařízena exekuce srážkou ze mzdy, atd.) Povinný je zpravidla nemajetný, proto mu nemůže být obstaven ani majetek. Úspěšnost soudů ve výkonu rozhodnutí je asi 15 %. Způsob výkonu rozhodnutí prováděný soudem je zpravidla v případech, kdy na straně oprávněného stojí stát. Jako příklad si můžeme uvést úřad práce, který na rozjezd podnikání poskytl panu XY dotaci. Ten proto, aby na ni měl nárok, musel splnit nějaké podmínky dle zákona, (například podnikat v oboru nejméně po dobu dvou let). To se ovšem nestalo, proto úřad práce požadoval dotaci zpět. Podnikatel XY samozřejmě už žádné peníze neměl. Úřad práce na základě těchto skutečností tedy podal návrh na exekuci na pana XY k soudu. Soudním úředníkům, kteří výkon rozhodnutí vykonávají, příliš nezáleží na tom, zda exekuce dopadne dobře či nikoliv (z formálního hlediska je v pořádku, povinností vymáhajícího úřadu je podat na povinného návrh na výkon rozhodnutí). Soudní úředníci, jež exekuci vykonávají, nejsou finančně ohodnoceni podle jejich úspěšnosti, jako je tomu u soudních exekutorů. Pro soudní úředníky je proto snazší, když povinný nemá žádný majetek, není možné mu nic obstavit, tedy nic zúřadovat, a exekuci proto uzavřou. Ani úřadům nezáleží na tom, jak výkon rozhodnutí dopadne, neboť se jedná o státní orgán a státní peníze. Soudní exekutoři jsou ovšem odměňováni dle úspěšnosti vykonaných exekucí, takže je v jejich zájmu a motivací, aby exekuce skončila dobře. Služby soudních exekutorů si vybírají fyzické i právnické osoby. V seznamu soudních exekutorů si vyberou přímo jednoho konkrétního a toho osloví.102 V následujících tabulkách č. 2 a č. 3 bude porovnán celkový počet exekucí v ČR pro rok 2011 s počtem exekucí soudního exekutora se sídlem ve Strakonicích JUDr. Emilií 101
Exekutorská komora České Republiky. In: Dostupné z: http://ekcr.cz.gds97.active24.cz/1/statistiky/87statistiky?w= 102 Údaje a informace poskytla soukromá exekuční kancelář JUDr. Emilie Čenovské
48
Čenovskou. Zjistit údaje o počtu nařízených exekucí v jednotlivých okresech či krajích je velmi obtížné, neboť exekutoři mají celorepublikovou působnost a není podmínkou, že oprávněný ze Strakonic si pro uspokojení své pohledávky vybere exekutora se stejným sídlem.
Počet exekucí za rok 2011, Exekutorský úřad Strakonice, JUDr. Emilie Čenovská
Celkový nápad exekucí
Počet exekucí na nepeněžitá plenění
6 450
22
ukončených
ukončených ukončených vymožením zastavením
981
892
89
Zdroj: Údaje poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské Tabulka č. 2 - Počet exekucí za rok 2011, Exekutorský úřad Strakonice, JUDr. Emilie Čenovská
Počet exekucí v ČR pro rok 2011
Celkový nápad exekucí 936 219
Počet exekucí na nepeněžitá plenění 6 455
ukončených 287 984
ukončených ukončených vymožením zastavením 191 021
96 963
Tabulka č. 3 - Počet exekucí v ČR pro rok 2011 Zdroj: Exekutorská komora České republiky (http://ekcr.cz.gds97.active24.cz/1/statistiky/87statistiky?w=)
V České republice je aktuální stav počtu exekutorů 146. Pokud tedy porovnáme celkový počet exekucí pro celou ČR s celkovým počtem exekučních případů, které měla za loňský rok paní exekutorka JUDr. Čenovská, zjistíme, že si ve své činnosti vede velmi dobře a patří mezi uznávané a vyhledávané exekutory v ČR. Vzhledem k celorepublikové působnosti exekutorů jsou, stejně jako u každé jiné výdělečné činnosti, v našem státě používány nezákonné praktiky pro získání lukrativních případů. V ČR je zhruba deset exekutorů, kteří mají více než 10 000 exekučních případů ročně. Jedná se o převážně velmi 49
výnosné případy, například kdy jeden exekutor vymáhá všechny pohledávky pro Komerční banku, Českou televizi a jiné velké společnosti. Ostatní exekutoři mají ročně v průměru kolem 300 případů.
6.2. Mezery v zákoně Stejně tak jako ostatní zákony mají své nedostatky, exekuční řád není výjimkou. Na konkrétních příkladech uvedu nejčastější problémy, se kterými se exekutoři setkávají. Jeden z hlavních problémů, který ztěžuje exekutorům jejich vymáhání, je situace, kdy povinný má bydliště na ohlašovně (obecním úřadě). Pokud je na tuto osobu nařízena exekuce, exekutoři nemají takřka žádnou šanci. Problém je v tom, že dlužník nemá fakticky žádný majetek, který by bylo možné obstavit, většinou nepracuje a trvalé bydliště má na úřadě. Převratný zlom v této situaci by jistě nastal ve chvíli, kdy by exekutor postupoval bez ohledu na to, zda se jedná o městský úřad, či jiné bydliště. Pokud si k sobě domů nastěhujeme osobu, která u nás bude mít trvalé bydliště a nadělá dluhy, přijde exekutor a zabaví náš majetek, ačkoliv my žádné dluhy nemáme. Proto je otázkou k zamyšlení, jak by se úředníci tvářili na situaci, kdyby exekutoři začali zabavovat jejich kancelářské vybavení, protože na osobu s trvalým pobytem na jejich sídle je nařízena exekuce. Tato myšlenka nenechává chladnými ani exekutory, ale žádný z nich zatím ještě nenašel odvahu udělat tento odvážný krok. Mít trvalé bydliště na ohlašovně má ale i druhou stranu mince. Povinný je podle zákona o zahájení exekuce na jeho majetek informován dopisem zaslaným na adresu jeho trvalého bydliště. Mnoho osob, které jsou vedeny na ohlašovně pouze fiktivně, na tuto skutečnost můžou doplatit právě v souvislosti s nařízenou exekucí. I když si osobně dopis nepřevezmou, má se podle zákona č. 120/ 2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti za to, že je doručený a o tom, že je na ně nařízena exekuce, se dozví, až když jim exekutoři zabaví například dům. Tyto kauzy jsou pak často medializovány a exekutoři jsou označováni za ty, kteří bez udání důvodu obstaví majetek povinného. V souvislosti s tímto problémem bych ještě pro doplnění zmínila další problém, který jsem při studování této problematiky objevila. Jedná o podnikatelské subjekty či živnostníky, kteří si záměrně udávají nesprávné sídlo svého podnikání, nebo záměrně uvedou své bydliště na ohlašovně. Uvedu několik příkladů: velká stavební firma, která staví polovinu sídliště v Mostě, uvede sídlo svého podnikání na adrese v panelovém bytě, podnikatel Novák uvede sídlo svého podnikání na stavebním úřadě v Brně, podnikatel Houska uvede své bydliště na ohlašovně atd. Z těchto případů je patrné, že se jedná s největší pravděpodobností o podvod, který by měl odhalit úřední orgán zapisující tyto osoby do obchodního či živnostenského 50
rejstříku. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 2 doslovně uvádí, že podnikatel je povinen do obchodního rejstříku zapisovat skutečné místo jeho podnikání.103 Tím, že úředníci tyto chyby včas neodhalí, ztěžují exekutorům jejich vymáhání práv a povinným tak napomáhají k jejich nekalým praktikám. Záměr podnikatelů uvést fiktivní adresu svého sídla podnikání není ovšem jen před ochranou exekutorů, ale hlavním důvodem je nepochybně ztížit práci úředníkům finančního úřadu. Skutečnost, že vynalézavost podnikatelů v České republice je opravdu velká a úředníci nedělají svou práci tak svědomitě, jak by měli, dokazuje i případ, se kterým se setkala kancelář soukromého exekutora ve Strakonicích, kdy exekutoři jeli obstavit majetek do společnosti s ručením omezeným, a na adrese dlužníka bylo sídlo ministerstva dopravy.
6.3. Obstavení majetku a následné dražby Názory na exekutory jsou u většiny naší populace negativní především díky médiím, která poskytují často zkreslené informace o průběhu exekucí. Mnoho lidí se jistě domnívá, že exekutoři mají velkou oblibu v zabavování majetku. Podobnou představu jsem měla i já, než jsem se s touto problematikou blíže seznámila. Samotné obstavování majetku (movitých či nemovitých věcí) není u exekutorů příliš časté. V dnešní době, co se movitých věcí týká, není v mnoha případech ani co obstavit, neboť ti, kteří mají dostatek finančních prostředků na nakoupení nových pěkných věcí, mají i na zaplacení svého dluhu. Naopak u sociálně slabých občanů, kteří mají staré gauče, televizory, domy, není zabavení věcí tak jednoduché. V případě, že exekutor zabaví movitý majetek, musí pro něj zajistit vhodné prostory, které si zpravidla musí na své náklady pronajmout, a tento majetek posléze hlídat. Proto se v praxi při sepisování majetku exekutoři už předem domlouvají s tím, kdo by o tento majetek měl zájem. Neboť se stávají situace, kdy exekutor nařídí dražbu, a nikdo na ni nepřijde, nařídí druhou dražbu, opět nikdo nepřijde. Pokud o věci nemá zájem ani oprávněný, exekutor musí vrátit věci zpět povinnému. Jsou ovšem tací exekutoři, kteří se na zabavování movitých věcí v jakémkoliv stavu přímo specializují. V případě nemovitostí se exekutoři také potýkají s řadou různých problémů a komplikací. Jeden zásadní problém se týká dražeb, kdy má dlužník možnost insolvence. Exekutor připraví dražbu se všemi potřebnými dokumenty a podklady. Povinný dvě hodiny před začátkem dražby přinese od soudu rozhodnutí o nařízení insolvenčního řízení, a tím celou dražbu zmaří. Možnost insolvence má povinný opakovaně. S tímto problémem se 103
Obchodní zákoník, úplné znění. In: Sagit, 2011, č. 830. Dostupné z: www.obch.sagit.cz
51
exekutoři potýkají asi nejvíce v našem hlavním městě, proto provést dražbu, je pro ně v mnoha případech takřka nemožné.
6.4. Novela exekučního řádu Změny, které přinese novela exekučního řádu, týkající se slučování exekucí, jsem již zmínila v kapitole 3.4. Exekuční titul dle správního řádu. Také ostatní exekutoři tuto novelu vnímají také spíše negativně.
Z pohledu povinného se sníží jeho poplatky exekutorům
především u malých dluhů (tedy dluhů do 10 tisíc), které jsou nyní neúměrně vysoké. Z pohledu exekutorů se však představa této situace jeví jako nepřehledná a zdlouhavá v případech, kde je více různých účastníků, nebo se vymáhají různé povinnosti, což je u většiny exekučních řízení. Exekutoři také mají strach z administrativní náročnosti v důsledku slučování exekucí. V exekutorské kanceláři JUDr. Emilie Čenovské tvoří malé pohledávky 90 % exekucí, proto mají konkrétně z této novely oprávněné obavy, protože by se tím o dost snížily jejich zisky.104 Naopak podle JUDr. Tomáše Vrány kladnou a přínosnou změnou v EŘ bude exekuce správou nemovitosti. Krom prodeje dražbou má být zaveden nový exekuční nástroj, který čerpá ze zisků z nájmu nemovitosti.105
Dále v souvislosti se změnami v OSŘ bude na
exekutory přenesena pravomoc nařídit exekuci, doposud nařizoval exekuci soud. Tato novela podle názoru JUDr. Čenovské, pokud bude schválena, může značně urychlit exekuční řízení až o 6 měsíců a zjednodušit i administrativní náročnost. 106
104
Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské Údaje převzaté z http://www.mesec.cz/clanky/osm-zmen-ktere-prinese-novela-exekucniho-radu/ 106 Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské 105
52
Závěr Tato bakalářská práce řeší problematiku exekucí, v dnešní době dobře známou pro většinu naší populace. Alarmující statistiky počtu exekucí, které každoročně zveřejňuje Česká exekutorská komora, to jen potvrzují. V roce 2010 bylo nařízeno kolem 700 000 exekucí a více než 300 000 soudních výkonů rozhodnutí. Exekuce se stávají velkým trendem. Mít dluhy přijde zřejmě každému z nás normální, ovšem neochota dlužníka splácet je velmi častým podnětem pro nařízení exekuce. Není proto žádným překvapením, které plyne z centrální evidence exekucí, že stále víc dlužníků zažívá zkušenost s exekutory opakovaně. Exekutoři se i po několikaleté praxi od počátku své činnosti stále setkávají s údivem dlužníků v případě, že věřitel zvolí pro vymáhání svých práv jejich služeb. Je opravdu zarážející, jakým způsobem je u nás na exekutory nahlíženo. Exekutoři, jsou veřejní činitelé a při vymáhání práv vychází z pravomocných rozhodnutí soudů či jiných orgánů veřejné moci v případě, že dlužníci dobrovolně nesplnili své povinnosti. Při výkonu své činnosti postupují a řídí se dle zákona
č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ale především je třeba
si uvědomit, že jednají ve prospěch oprávněných, kteří se snaží domoci svých práv. Veřejnost má o exekutorech zjevně zkreslené informace způsobené medializací spojené s touto funkcí. V České republice byly zaznamenány případy, kdy exekutoři neoprávněně zabavovali majetek, dokonce i působení falešných exekutorů. Není tedy divu, že jsou u nás exekutoři značně neoblíbení, ale na druhé straně, o úspěšně dokončených exekucích se v mediích moc nedozvíme. Díky nepoctivým exekutorům a negativním ohlasům na jejich osobu mělo Ministerstvo spravedlnosti v roce 2010 ve svém programu bod „ Exekuce v době ekonomické krize“ a „ kontrola činnosti exekutorů“. Tímto opatřením chtělo ministerstvo vyvíjet nátlak na exekutory, zejména v dodržování pravomocí a prevenci nezhoršování nezaviněné situace. Je určitě správné, aby byla hájena i práva povinných, a je určitě i v zájmu exekutorů omezit stížnosti na adresu jejich osoby na minimum. Ovšem je třeba si uvědomit, že ani pečlivý státní dohled nad činností exekutorů nezbaví dlužníka povinnosti uhradit své dluhy, úroky a další náklady, jenž při nuceném vymáhání jeho pohledávky vznikly. Cílem práce bylo především srozumitelně vystihnout podstatu a druhy exekučních titulů, nastínit činnost soudních exekutorů v této problematice, zhodnotit ji a poukázat na mezery v zákoně, které ztěžují exekutorům vymáhání práv. Exekutoři mají velký zájem na tom, aby co největší množství jejich případů skončilo úspěšně. Je určitě správné, že jsou odměňováni podle jejich úspěšnosti oproti soudům, neboť se tak zvyšuje jejich motivace pro kvalitně a především úspěšně vykonanou práci. 53
Povinní by měli činnost exekutorů
respektovat, nepodceňovat ani malé pohledávky, a tím si následně ušetřit nepříjemné a pro ně následně nákladné potýkání s exekutory. Před rokem 2001, než byla zavedena funkce exekutora, kdy výkon rozhodnutí prováděly pouze soudy, mnoho povinných zneužívalo neefektivnosti a zdlouhavosti k vymožení exekučního titulu a exekuci se snažili vyhnout. Snaha vyhnout se exekuci je samozřejmě i v dnešní době, kdy se povinní snaží využít mezer v zákoně (možnosti mít bydliště na ohlašovně či insolvence povinného, který tím má možnost zmařit jakoukoliv dražbu). V loňském roce byl celkový nápad exekucí 936 219107. Bohužel velký počet dlužníků a celkově špatná finanční situace naší populace se projevuje i v poklesu úspěšně dokončených exekucí soudními exekutory. Konkrétně kancelář JUDr. Emilie Čenovské tento pokles zaznamenala již od roku 2010, kdy se jejich úspěšné vymáhání práv snížilo z 60 % na 30 %. Nejčastějšími exekučními tituly, kterými se tato kancelář zabývá, jsou platební rozkazy. Ke zlepšení a především zrychlení exekučního řízení by měla přispět blížící se novela, kde možnost nařídit exekuci budou mít nyní i samotní exekutoři. Exekutor by rozeslal zahájení o exekučním řízení bez toho, aby exekuci nařizoval nejprve soud. Povinný tím přijde o možnost odvolání. Za celou dobu své praxe exekutora, tedy od roku 2001 až do současnosti, JUDr. Emilie Čenovská zaznamenala úspěšné odvolání asi jen v 5 případech. Pro exekutory je jistě mnohem snazší vymáhání menších částek, především za správní poplatky. Ovšem díky jejich vysokým nákladům na exekuci, které posléze exekutoři povinným naúčtují, jak jsem již zmínila v kapitole 3.4. Tituly dle právního řádu, jsou exekutoři trnem v oku nejen samotným povinným, ale i našim zákonodárcům. Proto se exekutoři obávají nadcházející novely, kterou by bylo zavedeno slučování exekucí, a měla by povinného alespoň částečně od přehnaně vysokých poplatků uchránit. Konkrétně kancelář JUDr. Čenovské, jejichž 90 % případů tvoří především exekuce na malé pohledávky, se nadcházející novely oprávněně obává. Zda změny, které tato novele přinese, budou ku prospěchu exekučního řízení, ukáže až jejich aplikování do praxe. Exekutoři se však domnívají, že tato rozsáhlá novela, která se týká celkem osmi změn, by mohla narušit již fungující systém. Ke zlepšení efektivnosti v našem právu obecně by jistě přispěla i důslednější a pečlivější práce úředníků na úřadech, kteří by měli odhalit chybné údaje, například již se zmiňovaným bydlištěm na ohlašovně či jiné fiktivní adrese. Pokud by úředníci vykonávali svou, dle mého názoru dobře placenou práci svědomitě, zabránili by alespoň částečně 107
Exekutorská komora České Republiky. In: Dostupné z: http://ekcr.cz.gds97.active24.cz/1/statistiky/87statistiky?w=
54
nepoctivým občanům a institucím v jejich nekalém počínání. Já osobně bych navrhovala přísnější postihy pro tyto úředníky, neboť tento problém se netýká pouze oblasti exekucí. Zajímavé zjištění je také to, že mezery v zákonech zneužívají hlavně ti, kteří dluží velké množství peněz. Vymyslet všechny zákony tak, aby fungovaly a splnily svůj účel, je jistě velmi obtížné. Objevit však tyto nedostatky a následně jich plně využít ve svůj prospěch jistě také není vůbec snadné.108
108
Údaje a informace poskytla kancelář soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské Viz také Exekutorská komora České Republiky. In: Dostupné z: http://ekcr.cz.gds97.active24.cz/1/statistiky/87statistiky?w=
55
Seznam použité literatury Monografie 1. DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav, a kol. Občanský soudní řád I, II. s komentářem. 1. Vydání. Praha: C. H. BECK, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9 2. KASÍKOVÁ, Martina, a kol. Zákon o soudních exekutorech (exekuční řád): komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2007. 670 s. ISBN 978-80-7179-582-7 3. KURKA, Vladimír. Přehled judikatury ve věcech výkonu rozhodnutí a exekuce. Praha: ASPI. 2005. 316 s. ISBN 80-7357-054-8 4. NOVOTNÝ, Pavel. Exekuční řád, praktická příručka pro věřitele. Havlíčkův Brod: GRADA Publishing. 2001. ISBN 80-247-0111-1. 5. ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Linde Praha a.s., 2005, s 320 6. RYLOVÁ a kol. Daňové zákony v úplném znění k 1. 1. 2011 s komentářem změn. První vydání. Brno: Computer Press a.s., 2011. 248 s. ISBN 978-80-251-3388-0 7. SCHELLEOVÁ, Ilona; SCHELLE, Karel; SCHELLE, JR, Karel. Exekuce. Komentář. První vydání. Ostrava: KEY Publishing, s.r.o., 2008. 216 s. ISBN 978-80-87071-91-5 8. TRIPES, A., Exekuce v soudní praxi. Praha: C. H. BECK, 2006. 836 s. ISBN 80-7179-489-9. 9. VONDRÁKOVÁ a kol. Vymáhání pohledávek. Praha: ASPI a.s., 2006, 756 s., ISBN 978-807357-230-3 10. Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. IN ÚZ č. 834. Sagit, 2011. Dostupné z www.osr.sagit.cz 11. Česko. Obchodní zákoník: podle stavu k 1. 3. 2011. In ÚZ č. 830. Sagit, 2011. Dostupné z: www.obch.sagit.cz Internetové zdroje, ze kterých bylo čerpáno www.ec.europa.uc www.e-justice.europa.eu www.ekcr.cz www.euk.cz www.is.muni.cz www.mesec.cz www.pracepropravniky.cz 56
www.zakonycr.cz Předpisy a judikatura Česko. Občanský soudní řád, soudní řád správní, rozhodčí řízení, exekuční řád, soudní poplatky: podle stavu k 1. 4. 2011. IN ÚZ č. 834. Sagit, 2011. Dostupné z www.osr.sagit.cz Česko. Obchodní zákoník: podle stavu k 1. 3. 2011. In ÚZ č. 830. Sagit, 2011. Dostupné z: www.obch.sagit.cz zákon č. 3/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (Exekuční řád) zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži zákon č. 141/1961 Sb., Trestní řád zákon č. 154/1994 Sb., o bezpečnostní informační službě zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 222/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (Notářský řád), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, ve znění pozdějších novel zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním zákon č. 99 Sb. ze dne 4. prosince 1963, Občanský soudní řád 57
SJ, 2003, č. 98 – NS sp. Zn. Cdo 1758/2002, (Občanský soudní řád, 2009) Usnesení NS, sp. Zn. 20 Cdo 757/2005 Usnesení NS, sp. Zn. 20 Cdo 1105/2005
Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Statistika exekucí od roku 2001 – 2008 Tabulka č. 2 – Počet exekucí za rok 2011, Exekutorský úřad Strakonice, JUDr. Emilie Čenovská Tabulka č. 3 – Počet exekucí v ČR pro rok 2011
Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Statistika exekucí od roku 2001 - 2008
Seznam příloh Příloha č. 1 – Exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitostí Příloha č. 2 – Exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky u účtu peněžitého ústavu Příloha č. 3 – Návrh na nařízení exekuce Příloha č. 4 – Příloha III – Soudy, u kterých se podává opravný prostředek podle čl. 43 odst. 2 Příloha č. 5 – Příloha II – Soudy nebo příslušné orgány, u kterých se podává návrh podle článku 39
58
Příloha č. 1 č. j. EX ……
Exekuční příkaz Soudní exekutor …………… pověřený k provedení exekuce v usnesení o nařízení exekuce, vydaném Okresním soudem …. ze dne …. č.j……, Jan Novák, bytem…, r.č.: ….. proti povinnému: na návrh oprávněného: Jana Nováková, bytem….,r.č….. práv. zast. Advokátem…. k vymožení povinnosti povinného zaplatit oprávněnému pohledávku ve výši ….., s přísl. a náklady exekuce, vydává v souladu s ust. § 47 a ust. § 58 odst. 3 zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen "e. ř.") tento
exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitostí: I. Podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu …… č.j. ….. ze dne ….., který nabyl právní moci dne … a vykonatelného usnesení Okresního soudu ….. č.j. …. ze dne ….., který nabyl právní moci dne …. a vykonatelného rozsudku Krajského soudu ….. č.j. ….. ze dne ….., který nabyl právní moci dne ….. (exekuční titul) a na základě usnesení Okresního soudu …… ze dne …… č.j. ……., o nařízení exekuce k vymožení povinnosti povinného zaplatit oprávněnému pohledávku ve výši ….., a jejího příslušenství, tj. úroky ve výši …. nákladů soudního řízení ve výši ….. a k vymožení povinnosti povinného uhradit oprávněnému náklady oprávněného a povinnosti povinného uhradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce, jejichž výše je stanovena v příkazu k úhradě nákladů exekuce, přikazuje soudní exekutor dle ust. § 59 odst. 1 písm. c) e.ř. a ustanovení § 69 e. ř. ve spojení s ust. § 335 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř."), provést exekuci prodejem nemovitostí povinného, a to: SJM jednotka č. …., byt, v budově č.p. …. na pozemku p.č. st. ….. spolu se spoluvl. podílem …. ke společným částem uvedeného domu a pozemku, vše v k.ú. ……, KP ….. II. Bude-li povinnost, kterou ukládá exekuční titul, splněna ve lhůtě níže uvedené, a v téže lhůtě budou uhrazeny náklady exekuce, náleží exekutorovi v rámci nákladů exekuce odměna ve výši 50%. Soudní exekutor podle § 11 odst. 2 vyhl. č. 330/2001 Sb. vyzývá povinného, aby dobrovolně splnil celou povinnost, kterou mu ukládá shora uvedený exekuční titul, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto příkazu na shora uvedený bankovní účet soudního exekutora. III. Soudní exekutor zakazuje povinnému, aby po doručení tohoto exekučního příkazu nemovitosti označené v bodu I. výroku převedl na někoho jiného nebo je zatížil. Soudní exekutor ukládá povinnému, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto exekučního příkazu oznámil soudnímu exekutorovi pověřenému provedením exekuce, zda a kdo má k nemovitostem označeným v bodu I. výroku, předkupní právo, nájemní právo nebo jiné věcné právo; pokud tak povinný neučiní, odpovídá za škodu tím způsobenou. Poučení:
Dle ust. § 47 odst. 3 e. ř. není proti exekučnímu příkazu přípustný opravný prostředek. Dle ust. § 47 odst. 4 e. ř., majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný.
V ….., dne …… Za správnost vyhotovení: pověřený/á soudním exekutorem
soudní exekutor Exekutorský úřad ……
59
Příloha č. 2 Sp. zn. EX ……
Exekuční příkaz Soudní exekutor …………. pověřený k provedení exekuce v usnesení o nařízení exekuce, vydaném Okresním soudem ….. ze dne ….. č.j. ….., podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu …… č.j. …….. ze dne ….. , a vykonatelného rozsudku Krajského soudu ……… č.j. ………. ze dne …… , a vykonatelného usnesení Okresního soudu ……. č.j. …… ze dne ……, který nabyl právní moci dne ….., proti povinnému: Jan Novák, bytem….., r.č.: …….. na návrh oprávněného: Jana Nováková, bytem…..., r.č.: ….. práv. zast. ……… k vymožení povinnosti povinného zaplatit oprávněnému pohledávku ve výši ….. a její příslušenství, tj. úroky ve výši…., náklady soudního řízení ve výši….. a dále k vymožení povinnosti povinného uhradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce a uhradit oprávněnému náklady oprávněného podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen "e. ř."), vydává v souladu s ust. § 87 odst. 4 a ust. § 88 e.ř. tento
exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu: I. Podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu …… č.j. ….. ze dne ….., který nabyl právní moci dne … a vykonatelného usnesení Okresního soudu ….. č.j. …. ze dne ….., který nabyl právní moci dne …. a vykonatelného rozsudku Krajského soudu ….. č.j. ….. ze dne ….., který nabyl právní moci dne ….. (exekuční titul) a na základě usnesení Okresního soudu …… ze dne …… č.j. ……., o nařízení exekuce k vymožení povinnosti povinného zaplatit oprávněnému pohledávku ve výši ….., a jejího příslušenství, tj. úroky ve výši …. nákladů soudního řízení ve výši ….. a k vymožení povinnosti povinného uhradit oprávněnému náklady oprávněného a povinnosti povinného uhradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce, jejichž výše je stanovena v příkazu k úhradě nákladů exekuce, přikazuje soudní exekutor dle ust. § 59 odst. 1 písm. b) e.ř. a ustanovení § 65 e. ř. ve spojení s ust. § 303 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř.") peněžnímu ústavu: …….. (dále jen "peněžní ústav") provést exekuci přikázáním pohledávky z účtu (účtů) povinného č.ú. …………., vedeného u peněžního ústavu. Soudní exekutor přikazuje peněžnímu ústavu, aby od okamžiku doručení tohoto exekučního příkazu, z účtu povinného č.ú. …………, až do výše vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů oprávněného a nákladů exekuce nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. Soudní exekutor zakazuje povinnému jakkoli nakládat s pohledávkou z účtu u peněžního ústavu podléhající exekuci, zejména ji vybrat, a dále soudní exekutor upozorňuje povinného a peněžní ústav, že dle § 304 odst. 3 o.s.ř. ztrácí povinný okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručen tento exekuční příkaz, právo vybrat peněžní prostředky z účtu (účtů), použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to až do výše vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů oprávněného a nákladů exekuce. II. Soudní exekutor peněžnímu ústavu dále přikazuje, aby po doručení vyrozumění soudního exekutora o tom, že usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci, odepsal z účtu (účtů) povinného č.ú. ……………, částku ve výši vymáhané pohledávky oprávněného a jejího příslušenství, uvedeného v bodě I. tohoto Exekučního příkazu, a připsal ji na účet soudního exekutora č.ú. ……….., jenž je vedený u ……… a.s., pobočka v , variabilní symbol: ……., a po doručení vyrozumění soudního exekutora o tom, že usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci, a po doručení vyrozumění soudního exekutora o tom, že příkaz k úhradě nákladů exekuce nabyl právní moci, odepsal z účtu (účtů) povinného č.ú …………., částku ve výši nákladů oprávněného a nákladů exekuce, jejichž výše je stanovena v příkazu k úhradě nákladů exekuce, a připsal ji na účet soudního exekutora ……………, Exekutorský úřad ……….., č.ú. …………, jenž je vedený u ………… a.s., pobočka v , variabilní symbol: ………….. Soudní exekutor přikazuje peněžnímu ústavu, aby odepisoval vymáhanou pohledávku, její příslušenství, náklady oprávněného a náklady exekuce postupně z následujících účtů v tomto pořadí: číslo účtu ………………. II. Bude-li povinnost, kterou ukládá exekuční titul, splněna ve lhůtě níže uvedené, a v téže lhůtě budou uhrazeny náklady exekuce, náleží exekutorovi v rámci nákladů exekuce odměna ve výši 50%. Soudní exekutor podle § 11 odst. 2 vyhl. č. 330/2001 Sb. vyzývá povinného, aby dobrovolně splnil celou povinnost, kterou mu ukládá shora uvedený exekuční titul, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto příkazu na shora uvedený bankovní účet soudního exekutora. Poučení: Dle ust. § 47 odst. 3 e. ř. není proti exekučnímu příkazu přípustný opravný prostředek. Dle ust. § 47 odst. 4 e. ř., majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný. V ………., dne ………. Za správnost vyhotovení: - pověřený/á soudním exekutorem soudní exekutor
60
Příloha č. 3
Návrh na nařízení exekuce Oprávněný: Povinný: Návrh na nařízení exekuce pro částku s příslušenstvím Na základe exekučního titulu byla povinnému uložena povinnost spočívající v zaplacení pohledávky ve výši s příslušenstvím Dne ............ bylo zaplaceno .................. . Povinný dobrovolně nesplnil do dne podání tohoto návrhu ani část výše uvedené povinnosti podle výše uvedeného exekučního titulu. Navrhuji proto, aby soud rozhodl t a k t o : 1. Soud souhlasí s návrhem oprávněného na nařízení exekuce. 2. Soud nařizuje exekuci podle exekučního titulu k vymožení povinnosti ve výši .............. - s příslušenstvím ........... a k vymožení povinnosti nahradit oprávněnému a soudnímu exekutorovi pověřenému k provedení exekuce náklady exekuce. 3.
Provedením exekuce se pověřuje soudní exekutor….,se sídlem…..
Oprávněný prohlašuje, že pro vymáhanou povinnost nebylo zahájeno jiné exekuční řízení podle zákona č. 120/2001 Sb. DVOJMO Přílohy: 1x úředně ověřená kopie exekučního titulu 1x plná moc V.............,dne
61
Příloha č. 4
62
Příloha č. 5
63
