Hudební festival jako faktor zmírňování sezónních výkyvů v Plzni
Diplomová práce
Bc. Alina Neupokoieva
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička, PhD. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: E-mail:
[email protected]
Praha 2015
Music Festival as a Reduction Factor of Seasonal Fluctuations in Pilsen
Master's Dissertation
Bc. Alina Neupokoieva
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies
Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička, PhD. Date of Submission: Date of Thesis Defense: Email:
[email protected]
Praha 2015
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Hudební festival jako faktor zmírňování sezónních výkyvů v Plzni“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
V Praze dne
____________________
Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Petru Studničkovi za vedení, četné připomínky a cenné rady, které napomohly vzniku této práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a kamarádům za veškerou podporu a trpělivost, kterou mi prokázali během psaní této práce.
Abstrakt NEUPOKOIEVA, Alina. Hudební festival jako faktor zmírňování sezónních výkyvů v Plzni. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.. Praha: 2015. Celkový počet stran 79. Diplomová práce se zabývá vlivem hudebních festivalů na sezonní výkyvy v destinaci cestovního ruchu. Jako cílová destinace byla vybrána Plzeň, která tento rok nosí titul Evropského hlavního města kultury. Klíčový event rozebíraný v následující práci je multižánrový hudební festival Rock for People, který se každoročně koná v Hradci Králové a tento rok se poprvé uskutečnil i v Plzni. Hlavním cílem práce je prozkoumat vybraný hudební festival a zhodnotit jeho vliv na sezonní kolísání ve měste Plzeň. Dalším cílem práce je zanalyzovat nabídku a poptávku cestovního ruchu města Plzeň a definovat její hlavní a vedlejší sezónu. Dílčí poznatky jsou zpracovány do tabulek a grafů. Vytyčené cíle byly ověřeny pomocí analýzy primárních a sekundárních dat. Diplomová práce je strukturně rozdělena na tři základní části: teoretická, analytická a návrhová. Každá část se pak dělí na kapitoly a podkapitoly. Teoretická část vymezuje základní pojmy a definice v oblasti cestovního ruchu a event managementu. Analytická část práce je pak zaměrena na analýzu města Plzeň a následně festivalu Rock for People. Návrhová část je vlastním přínosem do problematiky vybraného tématu a je věnována doporučením pro organizátory festivalu Rock for People.
Klíčová slova: Hudební festival, Plzeň, sezónnost, event, Rock for People.
Abstract NEUPOKOIEVA, Alina. Music Festival as a Reduction Factor of Seasonal Fluctuations in Pilsen. [Master´s Dissertation], The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.: the 2015th. pages. 79. This master’s dissertation deals with impacts of music fesivals on seasonal fluctuations in the tourism destination. Pilsen city was picked as targeted destination, since it holds the title of European Capital of Culture this year. The major event, which was examined in this paper, is music festival Rock for People. The main aim of this disseraion is to analyse impacts of picked festival and to evaluate its influence on seasonality of Pilsen city. Additional aim of this paper is to analyse tourism offer and demand of Pilsen city and to define its main and additional tourism season. Intermediate results are presented via graphs and charts. Aims of the paper were examined through analysis of primary and secondary statistic data sources. This master’s dissertation is divided into three parts, which are theory, analysis and recommendations. Each part of the paper is then divided into chapters and under-chapters. The theoretical part provides principal definitions and terms regarding tourism and event management. Next chapter analyse in generel Pilsen city and afterwards music festival Rock for People. The last chapter is dedicated to recommendations in improvment of music festival Rock for People in order to reduce seasonal fluctuations in selected destination.
Key words: Music festival, Pilsen city, seasonality, event, Rock for People.
Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................... 10 1 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 12 1.1 VYMEZENÍ POJMU EVENT .................................................................................................. 12 1.1.1Event tourism a event marketing ............................................................................... 16 1.1.2 Hudební festival ....................................................................................................... 17 1.1.3 Festivalový cestovní ruch ......................................................................................... 18 1.2 SEZÓNNOST A JEJÍ CHARAKTERISTIKA ............................................................................... 19 1.3 DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU ....................................................................................... 21 2 ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 25 2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA PLZEŇ .................................................................... 25 2.2 ANALÝZA DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU PLZEŇ ............................................................ 28 2.1.1 Počet a kategorie hromadných ubytovacích zařízení Plzně ..................................... 28 2.1.2 Vývoj návštěvnosti HUZ v čase ................................................................................ 32 2.1.3 Profil návštěvníka destinace .................................................................................... 34 2.1.4 Sezónní kolísání v Plzni ............................................................................................ 37 2.3 ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V PLZNI ................................................................................. 41 2.3.1 Magistrát města Plzeň .............................................................................................. 41 2.3.2 Plzeň – TURISMUS p.o. ........................................................................................... 41 2.3.3 Plzeň 2015, o.p.s. ..................................................................................................... 43 2.4 FESTIVAL ROCK FOR PEOPLE ............................................................................................ 47 2.4.1 Zakladní informace o festivalu RfP .......................................................................... 47 2.4.2 Zaměřeni festivalu RfP a jeho cílová skupina .......................................................... 50 2.4.3 Hlavni program festivalu ......................................................................................... 51 2.4.4 Doprovodní program festivalu RfP .......................................................................... 53 2.4.5 Ubytovací a stravovací služby festivalu RfP ............................................................ 55 2.5 CHARAKTERISTIKA FESTIVALU ROCK FOR PEOPLE EUROPE PLZEŇ ................................... 58 2.5.1 Financování festivalu RfP Europe Plzeň ................................................................. 62 2.6 DÍLČÍ ZÁVĚRY PRO OVĚŘENÍ HYPOTÉZY ............................................................................ 64 NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................................ 65 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 70 LITERATURA ........................................................................................................................ 72 PŘÍLOHY ................................................................................................................................ 78
Seznam ilustrací, tabulek a grafů Graf č.1. Vývoj počtu HUZ v Plzni v letech 2001-2014 Graf č.2. Vývoj počtu lůžek v HUZ v Plzni v letech 2001-2014 Graf č.3. Členění HUZ dle kategorie a třidy v roce 2014 Graf č.4. Vývoj počtu hostů HUZ v Plzni v letech 2000 – 2014 Graf č.5. Návštěvníci podle zemí původu Graf č.6. Počet přenocování dle jednotlivých měsíců v letech 2009-2011 Graf č. 7. Návštěvnost infocentra města Plzně v roce 2011 v členění na jednotlivé měsíce Graf č.8. Návštěvnost Zoologické a botanické zahrady města Plzeň Graf č.9. Plán příjmů a výdajů společnosti Plzeň 2015, o.p.s. v mil. Kč Graf č.10. Vývoj počtu návštěvníků festivalu RfP v letech 1995-2015 Graf č.11. Vyvoj počtu vystoupení v letech 1995 - 2014
Tabulka č. 1. Typologie destinací Tabulka č. 2. Charakteristika destinace v globálním a mezinárodním meřítku Tabulka č. 3. Vybrané ukazatele cestovního ruchu za SO ORP Plzeň v letech 2001-2014 Tabulka č. 4. Vývoj počtu přenocování v Plzni v letech 2000 - 2014 Tabulka č. 5. Typy cestovního ruchu v Plzni Tabulka č. 6. Cena vstupenek na festival RfP Tabbulka č. 7. Stravovací služby festivalu RfP Tabulka č. 8. Kulturní aktivity – Alternativní hudba Tabulka č. 9. Dotace Visegradského fondu
Schéma 1 Vzájemný vztah vzdálenosti a územní velikosti destinace cestovního ruchu
Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek apod. – a podobně atd. – a tak dále č. – čislo ČSÚ – Český statistický úřad EHMK – Evropské hlavní město kultury EU – Evropská unie o.p.s – obecně prospěšná společnost HUZ – hromadné ubytovací zařízení MHD – městská hromadná doprava MK – Ministerstvo Kultury např. – napřiklad p. o. – příspěvková organizace RfP – Rock for People SO ORP – správní obvod obce s rozšířenou působností TIC – turistické informační centrum USA – Spojené státy americké
Úvod Hudební festivaly se v poslední době stávají v odvětví event managementu a cestovního ruchu zcela velkým trendem a každoročně je navštěvuje stále více účastníků. Hudební festivaly mají svá specifika a v rámci cestovního ruchu jsou zajímavým tématem k prozkoumání. Události a festivaly hrají důležitou roli v životě společnosti. Obecně platí, že hudební festivaly jsou organizovány s cílem odpovědět na specifické potřeby společnosti a zároveň nabízejí lidem zábavu. Tyto kulturní akce dávají lidem pocit společenské, geografické a kulturní sounáležitosti. Na rozdíl od koncertů, na festivalech se hudba stává nedílnou součásti kultury. Nejdůležitější a hlavní výhodou hudebních festivalu je, že během jejich konání mají hostitelská města možnost v krátkém časovém úseku zcela těžit z intenzivní propagace akce v masmédiích. Dalším zvláštním aspektem v oblasti cestovního ruchu je sezónnost. Je známo, že sezónnost významně ovlivňuje odvětví cestovního ruchu, způsobuje výkyvy v počtu návštěvníků a počtu přenocování v destinaci. Je to jev, který získal velkou pozornost v odborných studiích v oblasti cestovního ruchu v průběhu posledních deseti let. Přesto stále zůstává
nedostatečně prozkoumán a není mu zcela porozuměno. Tyto výkyvy nebo
sezónní variace představují výzvu při řízení cestovního ruchu. Proto řada destinací vymyslela strategický přístup k použití hudebních akcí ke zlepšení sezónnosti. Pravé z tohoto důvodu se tato diplomová práce zabývá vlivem hudebních festivalů na sezonní výkyvy v destinaci cestovního ruchu. Pro účely zkoumání teto záležitosti je jako cílová destinace vybraná Plzeň, jelikož tento rok nosí titul Evropského hlavního města kultury a její vývoj v oblasti event managementu a cestovního ruchu představuje zajímavou otázku pro studium.
Hlavním cílem práce je prozkoumat hudební festival Rock for People a zhodnotit jeho vliv na vybranou destinaci cestovního ruchu. Dílčím cílem práce je zanalyzovat nabídku a poptávku cestovního ruchu města Plzeň a definovat její hlavni a vedlejší sezónu. Na základě tématu diplomové práce byla zvolena následující hypotéza, že hudební festival
10
Rock for People Europe přispívá ke snížení sezónních výkyvů v destinaci cestovního ruchu Plzeň. Diplomová práce je strukturně rozdělena na tři základní části: teoretická, analytická a návrhová. Každá část se pak dělí na kapitoly a podkapitoly. První část práce je věnována vymezení základních teoretických pojmů navazujících na název práce. Ta jsou nutná k pochopení problematiky sezónnosti destinace a event managementu celkově. Kromě samotných definic najdeme v teoretické části podkapitolu objasňující specifika a předpoklady realizace nové formy cestovního ruchu, kterou je festivalový cestovní ruch. Analytická část je zaměřena na prozkoumání otázek souvisejících - za prvé: se zvolenou destinací cestovního ruchu v podobě města Plzeň. V analýze města najdeme kapitoly tykající se hlavně nejdůležitějších daných statistik, které ukazuji na vytíženost hromadných ubytovacích zařízení města a dává podklady pro definovaní hlavní a vedlejší sezóny destinace. Za druhé: v práci je představena analýza činnosti a poskytovaných služeb hudebního festivalu Rock for People a jeho nové evropské edice v Plzni. Analýza festivalu seznamuje čtenáře se zaměřením vybrané události, její cílovou skupinou, hlavním a doplňkovým programem a dále udává finanční záležitosti organizování eventu. Poslední návrhová část je vlastním přínosem do problematiky vybraného tématu práce a je věnována doporučením pro organizátory festivalu Rock for People.
Pro vypracování práce byla zvolena odpovídající metodika, a to analýza sekundárních a primárních zdrojů a metoda komparace. Vybraná témata práce zatím nejsou velmi často používaná ze stránky české odborné literatury, proto většina pojmů pro její pochopení pochází ze zahraniční literatury a různorodých odborných studií. Týká se to jak otázek organizování a řízení festivalu, tak i problematice sezónnosti v destinaci. Pro účely analýzy města Plzeň byla použita statistická data z veřejné databáze českého statistického úřadu a pak údaje představené v programovém dokumentu Potenciál města Plzeň z pohledu cestovního ruchu.
11
1 Teoretická část První část diplomové práce se věnuje literární rešerši. Cílem teto části je vyjmenovat a objasnit základní pojmy z oblasti event managementu a marketingu, dotknout se problematiky organizování hudebních festivalu a jako poslední specifikace sezónnosti v destinaci cestovního ruchu. Pro účely následující analýzy města Plzeň je také vymezena kapitola vysvětlující pojem destinace cestovního ruchu a
předkládá její hlavní
charakteristiky.
1.1 Vymezení pojmu event „Event“ můžeme obecně přeložit do češtiny jako akce nebo událost. Význam eventů v dnešní době neustále narůstá, proto můžeme považovat sám event za nezávislou aktivitu, která je schopna přilákat návštěvníky do určité destinace. Lidé totiž dnes nenavštěvují určitou oblast z důvodu, že se v daném místě něco nachází, ale proto, že se v daném místě něco děje a oni se této události chtějí zúčastnit. Eventy jsou v současné době účastníky cestovního ruchu stále častěji vyhledávány a vyžadovány. Event dnes tvoří významnou složku potenciálu cestovního ruchu a spadá do primární nabídky cestovního ruchu. V odborné literatuře se setkáváme s mnoha definicemi eventu, proto následovně je představeno několik z nich, pro důkladnější pochopení tohoto jevu.
AIEST (Association Internationale d'experts Scientifiques du Tourisme, 1987, [online]) popisuje eventy významné jednorázově a nebo opakující se akce omezeného trvání, která mají zvýšit povědomí, atraktivitu a zisk destinace cestovního ruchu z dlouhodobého i krátkodobého hlediska. Úspěch eventu je dán jedinečností, prestiží a aktuálností, s cílem vzbudit zájem a vyvolat pozornost. Event dle Kotíkové (2008, [online]) můžeme zcharakterizovat jako jedinečné, dočasné, speciálně naplánované, řízené a organizačně zabezpečené akce nebo události s dopadem na cestovní ruch. Musíme zdůraznit význam a dopad eventu právě na cestovní ruch v destinaci.
12
Getz (2007, [online] ) definuje event jako jedinečnou událost konající se v daném místě a čase, za zvláštních okolností. Richie & Adair (2004, s. 92) formovali svůj názor do následující definice: „Eventy jsou důležitým motivačním aspektem turismu a hrají dominantní úlohu v marketingových plánech většiny destinací. Role a vliv, dopad a dosah plánovaných eventů jsou jednoznačné prokázány a jsou stále důležitějším aspektem konkurenceschopnosti jednotlivých destinací“. Mezi hlavní znaky charakterizující event v odvětví cestovního ruchu patří:
je jedinečný a originální
je vymezeny v určitém čase ( má přesnou dobu trvaní)
je spojen s konkrétním místem
je uměle vytvořen a dopředu naplánován.
Další znaky, které popisuje akce a události jsou:
má místní přesah
zvyšuje poptávku, což vede ke zvýšeni návštěvností
je spojen se silným zážitkem
má pevný harmonogram
má předem stanovený rozpočet
sponzoring a těsná zapojenost ze strany stakeholderu.
Všeobecné můžeme rozdělit eventy primárně na dva typy. Do první skupiny spadají akce a události, které jsou cílové při návštěvě destinace cestovního ruchu. Účastnici cestovního ruchu cestuji proto, aby se jich mohli zúčastnit. Do druhé skupiny zařadíme eventy, které jsou navštěvované účastníky cestovního ruchu v průběhu trávení jejich volného času v destinaci. Event v této situaci představuje doplňkovou činnost. Eventy v cestovním ruchu mohou jak propagovat určitý podnik cestovního ruchu tak i celou destinaci. Akce a události mohou byt produktem cestovního ruchu nebo prostředkem firemního marketingu. Eventy, jak už bylo uvedeno dříve představují velmi složitou a rozptýlenou složku nabídky cestovního ruchu. Z toho plyne, že můžeme členit eventy dle mnoha hledisek. Kromě již
13
uvedeného všeobecného rozdělení můžeme klasifikovat akce a události z podrobnějších pohledů, jako například délka trvání nebo obsah eventu. Dále je představena klasifikace akce a události dle nejdůležitějších a nejrozšířenějších hledisek. Getz (2007, [online]) člení eventy dle jejich obsahu na kulturní, umělecké a zábavné, politické, sportovní, rekreační, obchodní, vzdělávací a soukromé. Kotíková (2013, s.94) rozšiřuje členěni eventů vymezené Getzem, které je přímo navázáno na podmínky cestovního ruchu v České republice:
kulturní
sportovní
eventy zaměřené na místní zvyky, tradice, historie, mýty a legendy
společenské a zábavní eventy
náboženské eventy
specifické eventy v cestovním ruchu: o incentivní akce o kongresy, konference, semináře o veletrhy a výstavy o eventy v oblasti hotelnictví a gastronomie
ostatní eventy (svatební, politické, firemní, vzdělávací).
Další členění eventů můžeme provést podle místa konání:
indoor – akce konaná pod střechou,– tj. ve sportovní hale, tělocvičně, divadle, nebo pro tyto účely upravených prostorách zadavatele
outdoor – akce se koná pod širým nebem, konání je více či méně závislé na kvalitě počasí a charakteru akce. Po předchozím upozornění návštěvníků či účastníků je možno naplánovat konání akce za každého počasí.
Podle počtu účastníků rozdělujeme eventy na:
mega – nad 500.000 účastníků
velké – 100.000 – 500.000 účastníků
střední – 10.000 – 100.000 účastníků
malé – méně než 10.000 účastníků.
14
Při uvedené klasifikaci musíme zohledňovat velikost destinace. Tak například pro obec s populací 3000 obyvatel, event který napočítá 10.000 účastníků bude považován za velký ve svém rozsahu, ale pro Prahu na druhou stranu jako událost střední velikosti. Podle své periodicity můžeme členit akce a události na ty, které se opakují několikrát ročně, každoročně nebo v delších časových intervalech. Akce, které jsou pořádány ve stejné periodicitě a ve stejném místě poté výrazně ovlivňuji image dané destinace. Dlouhodobé tradice vytvářejí „značku“, která se odrazí na návštěvnosti destinace. Podle doby trvaní eventu dělíme na: o krátkodobé – do 1 dne o střednědobé – několik dní ( výstavy, festivaly) o dlouhodobé – delší než týden. Eventy dále můžeme rozdělit dle Getze (2007)
podle jejích významu a dopadu na
destinaci cestovního ruchu:
eventy mezinárodni ( „Mega“ events) – mají výrazný nadnárodní a do konce i globální význam
eventy „značkové“ („Hallmark“ events) – doplňuji image destinace a jsou s ní těsně spjaté
eventy regionální – význam je omezen na určitý region
eventy místní – tvoří významnou nabídku pro rezidenty určíté destinace.
Pro potřeby práce je dále rozebráno částečné členění kulturních eventů, které uvádí Kotíková (2013, s.98), ve své knize a člení je na:
festivaly a přehlídky
letní hudební festival
venkovní představení
koncerty a muzikály
ostatní.
15
1.1.1Event tourism a event marketing S novým trendem „návštěvy míst, protože se tam něco děje“ se objevil samostatný pojem „event tourism“, který se dá volně přeložit jako cestovní ruch událostí, avšak je mnohem používanější anglicky odborný název. Stoupající touha po eventech přináší něco zcela nového, na co společnost a hlavně odbornici v oblasti cestovního ruchu a martketingu nebyli zcela zvyklí. Lidé stále hledají alternativní způsoby trávení času. Spojení návštěvy destinace cestovního ruchu spolu se zajímavým eventem konaným v daném místě, přináší mnohem vetší uspokojení než běžné cestovaní. Hlavním motivem v rámci event tourismu se stává samotná akce a událost, více než okolní atraktivity. Pojem akční cestovní ruch (angl. event tourism) je definován dle Paskové a Zelenky (2002, s.14) jako forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni velkou událostí (olympijské hry, závody Formule 1, motocyklové závody, závody automobilů, letecké dny, turné a návštěvy významných osobností, megakoncerty atd.) S posilovaným postaveni eventů v nabídce cestovního ruchu je velmi těsně spojen i rozvoj specifického marketingového odvětví, kterým je event marketing. Ten slouží k podpoře vztahů v rámci vnitřní struktury společností, tak zejména v komunikaci a spolupráci s obchodními partnery a zákazníky. Event je především emocionální záležitost a prostřednictvím kladných emocí lze snáze motivovat a ovlivňovat účastníky, posilovat jejich vzájemnou loajalitu. Jedním z programových cílů eventu je nezřídka empatie a oboustranná loajalita účastníků. Dle Kotíkové (2013, s.110) event marketing představuje moderní formu marketingu či přesněji marketingové komunikace. Event marketing je možno vymezit jako marketingové aktivity, které se snaží pomocí netradičních akcí (events) upoutat pozornost potenciálních nebo stávajících zákazníků, partnerů, veřejnosti a v neposlední řadě i médií a prostřednictvím zinscenovaných zážitků podpořit image firmy nebo jejích produktů. (Kotíková,2013, s.110)
16
1.1.2 Hudební festival Mezi tradiční kulturní eventy patří festivaly a přehlídky, a to jak filmové, tak hudební či divadelní. Letní festivaly se staly fenoménem mezi mládeži zvláště v poslední době. Není výjimkou, že nekteří mladí lidé navštíví během prázdnin několik festivalů. Éru popularity „open air“ festivalu pro mladé odstartoval v roce 1969 dnes již legendární Woodstock v USA. (Kotíková, 2013, s.99 ) Festivaly jsou součástí zábavného průmyslu. Getz (2005, s.21), definuje festival jako "tematické, veřejné oslavy". Podle Slovníku české hudební kultury (1997, s. 216) označuje termín festival specifickou slavnostní kulturní akci. Slovník uvádí, že v angličtině tento výraz znamená slavnost, jeho původ je však starofrancouzský. Jako východisko je jmenováno latinské adjektivum „festivus = sváteční, od festus = svátek“. Starolatinské slovo festum znamená svátek, slavnost nebo hod. „Hudební festival definujeme jako rozsáhlou, mnohdy více dní či týdně trvající slavnost periodického i neperiodického konání (periodické festivaly probíhají každoročně nebo v jiných pravidelných intervalech, neperiodické jsou spojeny s určitou jedinečnou příležitostí, událostí apod.), jejíž náplní jsou hudební (koncertní, též hudebně divadelní) akce.“ (Slovník české hudební kultury, 1997 , s. 216) Jednou z hlavních charakteristik hudebního festivalu je jeho tematičnost, která se zaměřuje hlavně k tvorbě určitého autora, hudebního žánru nebo stylu. Podle Rudolfa Pečmana (2003, s.32-33) jde v tematických festivalech především „o hudbu, o vztahy a paralely kompozičních projevů ke společnosti a k jiným oblastem umění a kultury. Hudební festivaly znamenají vrchol místní koncertní a divadelní sezóny, obracejí se však na širší veřejnost a mají ráz společensky exponované události.“ Festivaly jsou univerzálním nástrojem pro propagaci a rozvoj různých druhů umění. Festival je syntézou hromadných akcí. Může se skládat nejen z koncertních vystoupení ve formě píseň, hudebních skladeb, tanců, výstav, ale i různé workshopy, přednášky. (Chernenko, 2013, s.16)
17
1.1.3 Festivalový cestovní ruch Festivaly jsou povazované za všeobecné významné akce z pohledu jejich sociální a kulturní role ve společnosti. Stále narůstá jejich propagace a jsou mnohem častěji představované jako samostatný a nezávislý produkt cestovního ruchu. Festivaly vystupují dnes jako jeden z důležitých prvků event turismu, zvláště jsou ve velkém zájmu v mnoha dalších disciplínách kvůli své univerzálnosti a moderní popularity festivalových zážitku. Oblast festivalových studií je rychle rozvíjejícím oborem a festivaly zaujímají zvláštní místo v téměř všech kulturách. I když festivalová studia jsou již dobře prozkoumané v cizojazyčné literatuře v rámci například psychologie a sociologie, v oblasti cestovního ruchu stále představují novou složku v odvětví. Dnes se ale již můžeme v literatuře potkat s pojmy jako festival management a festivalový cestovní ruch, které jsou stále poměrně nové. S pojmem festival je spojeno mnoha smyslů, proto je třeba vnímat tuto událost jako zvláštní sociální konstrukci, která se liší od oblasti k oblasti a v průběhu času. Zatímco se primitivní oslavy objevovaly ve společnosti přirozeně ve shodě se zemědělskými a klimatickými cykly, moderní festivaly jsou většinou vytvořeny a spravovány s vícenásobnými cíli, s větším počtem zapojených do tohoto stakeholderu a širším významem s tím spojeným. Význam festivalů v oblasti cestovního ruchu je hlavně v:
zvýšeni počtu návštěvníků v konkrétní destinace (formovaní zvláštního segmentu návštěvníků v dané destinaci)
překonání sezónnosti
place marketing, včetně tvorby image destinace a budovaní její značky
rozšíření nabídky a postavení destinace na trhu cestovního ruchu
působí jako katalyzátor pro rozvoj infrastruktury a subtrastruktury.
Mezi téma hojně zkoumané dnes v oblasti festivalového cestovního ruchu je posouzení vlivu festivalu na destinace z ekonomického pohledu, plánovaní a marketing festivalu na úrovni destinace a motivačního studia.
18
Mezi doplňkové možností hudebních festivalů patří (Chernenko, 2013, s.17):
uložení koncertů v audio - a media - formátech
prodej práv rádiového - a televizního vysílání
možnost opakovaného televizního a radiovysílání (přičemž se nezatracuje umělecká významnost a aktualita událostí)
promoce mladých zpěváků a herců.
1.2 Sezónnost a její charakteristika Sezónnost je jeden z nejvýraznějších rysů odvětví cestovního ruchu. Pojem sezónnost odkazuje na existenci nerovností nebo určítého kolísání v průběhu roku, které se vyskytují v souvislosti s konkrétním ročním období. Sezónnost v cestovním ruchu není zvláštně vyskytujícím se případem, ale vztahuje se skoro ke každé destinaci ve světě.
Sezónnost je definována Moorem (Moor 1989 cit. Hudson, Cross 2005, s.189) jako „činnost v určitém ročním období, které se bude každý rok shodně opakovat“. V souvislosti s cestovním ruchem nejvhodnější definice najdeme u Allocka (1989, s.92 cit. Hudson, Cross 2005, s.189)., který popisuje sezónnost jako „tendenci turistických toků, které se koncentrují do relativně krátkých období v roce“. Dle výkladového slovníku cestovního ruchu - sezónnost (angl. seasonality) = každoročně obdobné změny v cestovním ruchu, zemědělství, stavebnictví apod., související s ročním obdobím (např. měsíční tržby v jednotlivých měsících roku za prodej daného zboží, cykly zemědělských prací, postupy prací ve stavebnictví). V cestovním ruchu zejména změna typu turistické nabídky a poptávky v průběhu roku, složení návštěvníků, jejich množství, typů aktivit CR apod. (Pásková, 2002, s.264) Podle sezónnosti lze členit cestovní ruch na:
sezónní – je závislý na hlavní sezóně
mimosezonní – koná se ve vedlejší sezóně
celoroční – probíhá celý rok.
19
Hlavní sezóna (angl. high season, top season, peak season) je část roku, po kterou cestuje největší množství návštěvníků do dané destinace (u většiny přímořských destinací léto, v horských oblastech zima), resp. období, kdy je nejvíce využita služba přepravce (léto, období vánoc a Silvestra). Je charakteristická nejširší nabídkou služeb, nejvyšší intenzitou cestovního ruchu a zpravidla i nejvyššími cenami služeb. (Pásková, 2002, s.105) Vedlejší sezóna (angl. low season) je část roku s druhou nejvyšší návštěvností v dané destinaci po hlavní sezóně. (Pásková, 2002, s.308) Příčiny sezónnosti můžeme rozdělit do následujících kategorii:
přírodní
institucionální
doplňkové.
Přírodní příčiny, jak název již sám napovídá, se týkají pravidelných a periodických změn přírodních jevů, zejména spojených s klimatem a střídáním ročních období. Mezi přírodní faktory ovlivňující sezónnost patří:
teplota vzduchu, vody
intenzita a délka slunečního světla
sněžení
srážky
extrémní teploty
vlhkost
větrné podmínky
geografická poloha (příbřežní, vysokohorské, městské, periferní regiony).
Institucionální faktory sezónnosti souvisejí se sociálními, etnickými, ekonomickými nebo náboženskými jevy. Jedná se například o plánování dovolené jedince nebo povinnosti věřících (Ramadan). Mezi institucionální faktory sezónnosti zahrnujeme:
svátky (školní, vysokoškolské prázdniny, práce, veřejné, náboženské)
sociologické a ekonomické faktory.
20
Kromě přírodní a institucionální sezónnosti, rozlišujeme i doplňkové faktory, do kterých například spadá:
pořádaní sportovní akce - např. olympijské hry, mistrovství světa
sportovní sezóna - lovecká sezóna, lyžování, surfování či golf
setrvačnost, tradice cestujících – lidé jsou zvyklí trávit dovolenou pravidelně v určitém ročním období
sociální tlak a módnost - trávení zimní sezony v módních destinacích, např. Thajsko, Maledivy
kalendářní efekt – rozdílný počet dnů a víkendů v měsíci.
Schopnost prodloužit sezónu, nebo zavést druhou sezónu je do značné míry závislá na umístění a konkurenceschopnosti destinace. Destinace může použít tři základní strategie při boji se sezónností:
zvýšení poptávky mimo hlavní sezónu (diferenciované ceny, tržní diverzifikace, nové formy cestovního ruchu, rozšíření produktového mixu)
snížení poptávky v hlavní sezóně (zvyšování cen, zavádění vstupních poplatků)
redistribuce poptávky.
1.3 Destinace cestovního ruchu Pro vymezení pojmu destinace existuje v odborné literatuře celá řada definic. Pro srovnání uvádíme několik z nich. Podle Světové organizace cestovního ruchu, destinace je místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh (Palatková,2014,s.58). Bieger definuje destinace jako geografický prostor (resort, místo, region, stát), který si konkrétní návštěvník (nebo návštěvnický segment) vybírá jako cíl své cesty. Obsahuje pro pobyt všechna nezbytná zařízení pro bydlení, stravování, zábavu a další aktivity. Tím se stává jednotkou soutěže v příjezdovém turismu, která musí být řízena jako strategická obchodní jednotka (Nejdl, 2010, s.49).
21
Destinace představována svazkem různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány vnávaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti. Atraktivity destinace tak představují podstatu destinace a hlavní motivační stimul návštěvnosti destinace (Palatková, 2011, s.12 ). Destinace představuje fyzickou (geografická lokalita, fyzické charakteristiky), stejně jako nehmotnou sociálně-kulturní jednotku (historie, lidé, tradice). Pojem destinace nemusí nutně označovat jen to, co skutečně existuje, ale i určitý mentální koncept v myslích klientů. (Palatková,2011, s.12 ) Všechny definice mají dvě podstatné charakteristiky:
geografický prostor – stát, region, místo
souhrn služeb nabízených v daném místě.
Obě charakteristiky představují relativní kategorii, proto i destinace je kategorie relativní. Jedná se o rozrůstající nebo zmenšující se prostor, který je flexibilní a to na mezinárodní, národní, regionální či místní úrovní. (Attl, 2004, s. 125) Destinace existují na různých geografických úrovních a jsou propojeny vzájemnými vztahy. Dle Horner, Swarbrooke (2003) pro někoho může být destinace celý kontinent, pro jiného stát, region, středisko či pouze město. Bieger (2008) uvádí, že čím vzdálenější je cíl cesty, tím širší je vymezení definice destinace. Vztah vzdálenosti a velikosti destinace ukazuje schéma 1. Schéma 1 Vzájemný vztah vzdálenosti a územní velikosti destinace cestovního ruchu
Kontinent Země Region Místo Vzdálenost
Resort
Zdroj: PLZÁKOVÁ, Lucie a Petr STUDNIČKA. Řízení cestovního ruchu v České republice minulost, současnost, budoucnost. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 204 s. ISBN 978-807478-593-1
22
Podle Buhalise (2000) je pro destinaci cestovního ruchu charakteristických šest komponentů, nazývaných též „šest A“. Királová (2003) tyto komponenty doplnila komentářem:
attractions – hlavní nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní úkazy, kulturně-historický potenciál apod.)
accessibility a ancillary services – všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, patří sem také služby využívané především místními obyvateli (zdravotnictví, telekomunikace, pošta, banka)
amenities – suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, která umožňuje pohyb v destinaci a využití jejích atraktivit (ubytovací zařízení, stravovací zařízení, sportovně-rekreační zařízení)
available packages – připravené produktové balíčky
activities – různé aktivity, Kiráľová charakterizuje destinaci cestovního ruchu jako přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací.
Destinace lze typologizovat z hlediska různých kritérií. Podle Királové (2003) se v praxi obvykle používá vymezení typu destinace na základě nejtypičtější atraktivity primární či sekundární nabídky. Tabulka č. 1. Typologie destinací
Typy
destinací
atraktivit
(autor
dle Typy destinací dle atraktivit a D. aktivit (Průzkum řízení ČR na
Typy destinací dle aktivit (autor E. Laws)
Buhalis)
úrovni obcí)
Městská
Lázeňský
Hlavní města
Přímořská
Přírodní
Rozvinutá
Horská
U vodní plochy
cestovního ruchu
Venkovská
Venkovský
Střediska cestovního ruchu
Autentický třetí svět
Kulturně poznávací
Účelově vybudované resorty
Jedinečná
Historický
Exotická
Zimních sportů
tradiční
centra
23
Exkluzivní
Náboženský (poutní) Rekreační Příhraniční Atrakční
Zdroj: KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 8086119564.
Z pohledu veřejného sektoru v návaznosti na financování systému marketingového řízení může být destinace určena minimálními hodnotami vybraných indikátorů, jako napřiklad počet příjezdů, počet přenocování, celková návštěvnost, devizové inkaso, lůžková kapacita apod. Model sestavený pro rakouské destinace na regionální úrovni pracuje se třemi veličinami – počtem přenocování, lůžkovou kapacitou min. *** a rozpočtem na marketing –, a to
ve vztahu k jednotlivým úrovním trhu: globální, mezinárodní a národní.
(Palatková,2011, s.16 ) Tabulka č. 2. Charakteristika destinace v globálním a mezinárodním meřítku
DESTINACE
V
GLOBÁLNÍ DESTINACE
KONKURENCI (Evropa a zámoří) min. 1 milion přenocování ročně
V
MEZINÁRODNÍ
KONKURENC (vlastní země + nejbližší zahraničí) I min. 600 000 přenocování ročně
min. 50 milionů CZK marketingový min. 25 milionů CZK marketingový rozpočet
rozpočet
min. 7 500 kvalitních lůžek (min. ***)
min. 5 000 kvalitních lůžek (min. ***)
Zdroj: PALATKOVÁ, Monika a Petr STUDNIČKA. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2.
24
2 Analytická část Další část diplomové práce je věnovaná analýze vybrané destinace cestovního ruchu a vybraného hudebního festivalu. Analýza města podkládá informace o nabídce a poptávce cestovního ruchu zvolené destinace, organizacích zabývajících se řízením a marketingem města Plzeň. Druha část analýzy kompletně prozkoumává hudební festival Rock for People ze stránky nabízeného programu, celkově organizace a finančních záležitostech eventu. Pak jsou představeny statistické údaje souvisící například s počtem návštěvníků hudební události nebo počtem vystoupení v letech 1995-2015.
2.1 Základní charakteristika města Plzeň Plzeňský kraj patří v České republice mezi největší generátory cestovního ruchu. Tento kraj disponuje všemi atraktivitami cestovního ruchu od kulturně-historických, přírodních až po památky technického charakteru. Velmi častým důvodem návštěv kraje je město Plzeň, ve kterém se nachází nejznámější pivovary České republiky. Plzeňský kraj je z hlediska cestovního ruchu rozdělen na 2 turistické regiony. Jedná se o turistický region Plzeňsko a turistický region Český les. Největším tahounem v oblasti cestovního ruchu je v Plzeňském kraji samozřejmě turistický region Plzeňsko. Český les, ve kterém jsou situovány spíše menší obce vesnického charakteru, bývají navštěvovány v menším měřítku. Hlavním důvodem návštěvy těchto vesniček je neodolatelná příroda, která chytí za srdce každého a v neposlední řadě také historická podstata těchto vesniček dává lidem vzpomínat na minulost, mládí apod. Centrem turistického regionu Plzeňsko a celého kraje je město Plzeň. V roce 2015, Plzeň oficiálně nosí titul Evropského hlavního města kultury (dále EHMK), který ji byl udělen Radou ministrů Evropské unie. Cílem projektu EHMK je rozvíjet evropskou kulturní spolupráci. Titul je každoročně udělen dvěma vybraným městům a je obrovskou příležitostí pro prezentaci města, jeho kulturních památek i historie. Slavnostní zahájení proběhlo 17. ledna 2015. Během prvních šesti měsíců již bylo uskutečněno 255 akcí, které můžeme nalézt v oficiálním programu projektu. Jsou to akce, které byli produkované nebo finančně či marketingově podporované společnosti Plzeň 2015, o.p.s, která má na starosti celý projekt EHMK. Vice informace ohledně cílů a účelů zřizovaní společnosti Plzeň 2015, o.p.s. je popsáno v podkapitole číslo 2.3.3. .
25
Pod názvem Plzeň si běžný obyvatel České republiky vybaví hlavně průmyslové město s vysokým počtem výrobních hal a továren, závod Škoda a Plzeňský pivovar. Každý druhý si představí jako symbol města pivo nebo určíte strojírenské výrobky. Dnes se ale Plzeň mění na destinaci, která je často vyhledávaným cílem mnoha domácích návštěvníku a v neposlední řadě i zahraničních účastníků cestovního ruchu. Přesto však je Plzeň městem z více než 700 letou historií. Při každém svém kroku mohou návštěvníci města poznat a vcítit se do jeho kultury, historie a světově známé architektury. Plzeň je jedním z nejvýznamnějších měst České republiky. Jedná se o čtvrté největší město celé republiky, které je domovem pro téměř 200 tisíc obyvatel. Hlavni město krajů bylo založeno v Plzeňské kotlině na soutoku řek Mže, Úslavy, Úhlavy a Radbuzy. Plzeň je významným průmyslovým centrem a stejně tak i hospodářským, správním, školským a v neposlední řadě kulturním střediskem celých západních Čech. Nemalého významu nabyla Plzeň také díky své výhodné poloze na křižovatce několika důležitých dopravních tepen. Nejdůležitější atraktivity cestovního ruchu jsou v Plzni
rozmístěny na území městké
památkové rezervace, neboli v historickém jádře s vazbami na základní objekty suprastruktury města. Od roku 1989 je centrum Plzně chráněno jako městská památková rezervace a zahrnuje soupravu měšťanských domu, radnici a kostel sv. Bartoloměje. (Potenciál, 2012, [online]) V blízkosti jádra města se nachází jedna z nejvyhledávanějších turistických atrakci města a tím je pivovar Plzeňsky prazdroj. Dalším významným územím jsou oblast Boleveckých rybníků a zoologická a botanická zahrada města Plzně a jeho okolí. Již zmiňované Bolevecké rybníky jsou v současné době nejvýznamnější rekreační oblastí města Plzně. Jde o soustavu dvanácti rybníků, které v dnešní době slouží především ke koupání a rybolovu. Nejznámějším rybníkem je Velký bolevecký rybník, který slouží obyvatelům i pro provozování vodních sportů. V posledních letech se rybník přizpůsobil i handicapovaným občanům. Byla zde vybudována bezbariérová stezka. Je zde možné jezdit i na kolečkových bruslích a cyklistických stezkách. (Kudyznudy,[online])
26
V sоučasnosti dоšlo v městě Plzni k tomu, že řada průmyslových budоv byla využita pro potřeby cestovního ruchu, což prispělo k využívání tzv. brownfields a vznikly tak např. tyto objekty:
Techmania + 3D planetárium Plzeň
Kulturní továrna Světovar
Plzeňský pivovar.
Dle dokumentu Potenciál města Plzeň z pohledu cestovního (2012, [online] ) ruchu struktura a významnost jednotlivých turistických cílů města je následující : nadnárodní úroveň:
areál pivovaru Plzeňský Prazdroj
architektura A. Loose ve městě
národní úroveň:
Památník obětem zla (Meditační zahrada),
historické jádro (městská památková rezervace; katedrála sv. Bartoloměje, Plzeňská madona; Velká synagoga, Stará synagoga)
Techmania
regionální úroveň:
Zoologická a botanická zahrada města Plzně a její okolí, Dinopark Plzeň,
jednotlivé součásti kulturní infrastruktury (divadla, kina, muzea, kulturní centra aj. vyjma Techmania),
sportovní a volnočasová infrastruktura
lokální úroveň:
rekreační plochy a oblasti
městské sady
venkovská sídla
místní přírodní rezervace a výtvory.
27
2.2 Analýza destinace cestovního ruchu Plzeň Následující podkapitoly diplomové práce poskytují statistické údaje ohledně destinace cestovního ruchu Plzeň, seznamují se s profilem návštěvníka města a jeho motivací k cestě. Jako poslední, podkapitola 2.1.4, definuje hlavní a vedlejší turistickou sezónu západočeské metropole.
2.1.1 Počet a kategorie hromadných ubytovacích zařízení Plzně Ubytovací zařízeni plní důležitou funkci v každé destinaci. Na jednu stranu, hromadné ubytovací zařízeni (dále HUZ ) nabízejí návštěvníkovi možnost zdržet se v místě delší dobu, čímž si mohou užít jeho zajímavosti naplno. Na druhou stranu, vynaložené výdaje návštěvníků mohou ještě navíc přispět k místnímu hospodářství. Momentálně se v Plzni podle Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) nachází 67 HUZ. K 31.12.2014 bylo na území města ve srovnání 64 HUZ s celkem 4 657 lůžky (ČSÚ, 2015, [online]). Jelikož došlo k aktualizaci Registru hromadných ubytovacích zařízení ČSÚ (2015, [online]), byla provedena revize dat kapacit i návštěvnosti za roky 2012 a 2013. Proto vidíme v tabulce mezi roky 2011 a 2012 velký rozdíl v počtu zařízení i lůžek. Největší koncentrace hotelů v Plzni je umístěno v centru na území městské části Plzeň 1. Výjimkou jsou hotely Golden Fish a Parkhotel, které jsou situovány v oblasti Borského parku. Příčinou je jejich velikost a také doplňkové služby (např. tenisové kurty, kongresové haly), které hotely poskytují. Ostatní HUZ, do kterých patří ubytovny, penziony a kempy, stojí většinou v blízkosti hlavních silnic města s cílem dostupnosti pro zvláštní segment zákazníků, kteří je využívají. Příkladem mohou být například vysokoškolské koleje, které najdeme v blízkosti MHD nebo turistické ubytovny situované v průmyslových části města. Co se tyká vývoje počtu HUZ města lze poznamenat rostoucí tendenci mezi léty 2001 až 2003, která odráží shodnou změnu na krajské a celorepublikové úrovni. Další vlna, kterou můžeme poznamenat dle tabulky č. 3 a grafu č. 1, začíná plynně od roku 2006, kde přitom trvala v Plzni po dobu čtyř let. Následný pokles probíhá od roku 2009, a to stejně jak na celorepublikovém území už od roku 2007. Nižší počet HUZ byl ovlivněn ekonomickou situaci, která nastala koncem roku 2008, čímž přivedla do slabších investic na výstavbu 28
nových zařízení ve městě. Dle této statistiky můžeme říci, že se za poslední desetiletí cestovní ruch několikanásobně nezměnil. Jedná se spíše o sporadické změny, které jsou způsobeny zánikem různých ubytovacích zařízení a následně výstavbou nových zařízení, která disponují větším množstvím ubytovacích kapacit. Tabulka č. 3. Vybrané ukazatele cestovního ruchu za SO ORP Plzeň v letech 2001-2014
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
HUZ celkem 41 46 48 43 43 42 53 52 59 53 49 78 77 64
Počet lůžek v HUZ 2 253 2 760 2 679 2 627 2 601 2 792 3 804 4 648 5 064 4 471 4 528 4 657 5 792 5 517
Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí ČSÚ. Dostupné na internetu: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/ Graf č.1. Vývoj počtu HUZ v Plzni v letech 2001-2014 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí ČSÚ. Dostupné na internetu: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/
Počet lůžek z hlediska svého vývoje kopíroval tendenci křivky vývoje počtu HUZ. Avšak, dle grafu č. 2, je vidět že růst počtu lůžek ve městě byl od roku 2006 podstatně rychlejší. Na základě představených dat, lze konstatovat, že v Plzni došlo skoro k dvojnásobnému
29
zvýšení počtu lůžek, oproti nárustu počtu jednotlivých HUZ. Tento narůst je dan zvýšením poptávky po ubytování v polovině minulého desetiletí, která byla následována výstavbou hotelů a penzionů s vyšší lůžkovou kapacitou. Graf č.2. Vývoj počtu lůžek v HUZ v Plzni v letech 2001-2014 7,000 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí ČSÚ. Dostupné na internetu: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/
Na grafu č. 3. jsou představeny všechny kategorie a třídy HUZ, které jsou rozmístěné na území analyzované destinace a jejich aktuální počet k 31.12.14. (ČSÚ, 2015, [online]) Dle grafu č. 3. v Plzni 43 % ubytovacích zařízení tvoří hotely, které jsou na prvním místě s celkovém počtem lůžek, která činí 2895 lůžek. Dnes se v Plzni nachází 15 čtyřhvězdičkových hotelů a 13 tříhvězdičkových hotelů. Během posledních let, kdy na místní trh přišly světoznámé hotelové řetězce, na území města vznikla řada moderních, značkových hotelů. Hlavně se jedná o společnosti TOP City & Country Line a dále pak Courtyard by Mariott. První uvedená firma postavila v Plzni čtyřhvězdičkový hotel Primavera s kongresovým centrem, druhá firma pak hotel Mariott, který slouží jako multifunkční komplex. Oba tyto hotely jsou zaražené do kategorie First Class a jejich velkou výhodou je dobré dopravní napojení na dálnici D5.
30
Graf č.3. Členění HUZ dle kategorie a třidy v roce 2014
14% 23% 8%
Hotel, motel, botel **** Hotel, motel, botel *** Hotel garni
5%
Penzion 20% 28%
Kemp Turistická ubytovna
2%
Ostatní hromadné ubytovací zařízení
Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu. Dostupné na internetu : https://www.plzen.eu/obcan/urad/verejne-dokumenty/koncepcnidokumenty/clanky/potencial-mesta-plzne-z-pohledu-cestovniho-ruchu.aspx
Dále pak z grafu č.3. je vidět že 8 % ubytovacích zařízení tvoří turistické ubytovny a 14 % ostatní typy HUZ. Ubytovny jsou v preferenci především u pracovníků z jiných krajů a cizích státních příslušníků, kteří v Plzni sezónně pracují nebo jsou na služebních cestach, a proto z hlediska cestovního ruchu nemají zásadní význam. Do kategorie ostatních HUZ patří například vysokoškolské koleje nebo hostely. Následně můžeme rozeznávat v Plzni 18 penzionů, které jsou převážně rodinné. Na území města se nachází tři kempy. Interkemping Bílá Hora a ATC Ostende v blízkosti Velkého Boleveckého rybníka a autokemp INA, který je umístěn u vodní nádrže České údolí. Posledně zmíněný kemp, jediný ze třech neposkytuje žádná lůžka. V souvislosti se ziskem titulu Evropské hlavní město kultury 2015, Plzeň prošla částečnými změnami v oblasti vybavenosti celkové infrastruktury města. Stávající hotely byli zasadně rekonstruovani, s cílem povýšení své konkurenceschopnosti vůči novým HUZ. Rovněž Plzeň se tak postupně stává více vyhledávanou destinaci pro kongresový a incentivní cestovní ruch. Výhodou Plzně, pro organizátory eventů v této oblasti cestovního ruchu, je její atraktivní poloha a ve srovnání s Prahou mnohem nižší finanční náročnost.
31
2.1.2 Vývoj návštěvnosti HUZ v čase Vývoj návštěvnosti HUZ Plzeň ukazuje graf č. 4. Zatímco počet hostů se od roku 2000 do roku 2013 zvýšil téměř o 150 tisíc, počet přenocování byl stabilní během posledních 10ti let, ale již v roce 2014 vidíme dle tabulky č. 4. vzrostl o 50 tisíc přenocování. Co se tyká roku 2015, tak z návštěvnického průzkumu organizace Plzeň – TURISMUS byl v prvním pololetí zaznamenán nárůst počtu přenocování celkově o 34 %, ve srovnání z rokem 2013. Počet přenocování u zahraničních turistů činil 41 %; u turistů z ČR činil 26 %. Dále pak dle průzkumu společnosti vzrostl počet ubytovaných turistů v HUZ v Plzni o 23,5 % oproti 1. pololetí 2013, z toho nárůst u nerezidentů činí za dvouleté období 31,2 % a u rezidentů 13,8 %. (Tisková zpráva, 2015, [online]) Graf č. 4. zachycuje, že nejvíce hostů v HUZ bylo zaznamenáno v roce 2012. Z údajů o počtu hostů a počtu přenocování lze odvodit délku pobytu hostů. Pokud ji budeme hodnotit v Plzni, zjistíme, že od roku 2000 do roku 2013 se výrazně snížila z 5,3 noci na 2,9 noci. Graf č.4. Vývoj počtu hostů HUZ v Plzni v letech 2000 - 2014 250,000 200,000 150,000 100,000 50,000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Celkový počet hostů
Rezidenti
Nerezidenti
Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí ČSÚ. Dostupné na internetu: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/
Pohled na poměr rezidentů a nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních ukazuje graf č. 4, ze kterého můžeme vysledovat, že v SO ORP Plzni mají mírnou převahu nerezidenti. Z grafu můžeme také vypozorovat větší odchylky ve vývoji počtu zahraničních hostů než domácích návštěvníků. Trend ve vývoji počtu zahraničních hostů kopíruje vývoj celkového počtu hostů v HUZ. Celkově můžeme konstatovat že je trend 32
vývoje počtu hostů v Plzni rovnoměrný. Jinak ve srovnání let 2000 a 2013 došlo u domácích hostů k mírnému poklesu, zatímco u zahraničních naopak k nárůstu. Tabulka č.4 Vývoj počtu přenocování v Plzni v letech 2000 - 2014 Počet Počet přenocování Průměrný přenocování Rezidenti Nerezidenti počet celkem přenocování
Průměrná doba pobytu
rok 338 403 257 331 81 072 4,3 5,3 2000 rok 181 343 97 232 84 111 2,2 3,2 2001 rok 175 149 83 347 91 802 2 3 2002 rok 180 284 78 411 101 873 1,9 2,9 2003 rok 218 445 96 662 121 783 1,9 2,9 2004 rok 207 029 87 950 119 079 2 3 2005 rok 231 106 107 808 123 298 2,1 3,1 2006 rok 266 193 108 448 157 745 2 3 2007 rok 246 410 94 810 151 600 1,8 2,8 2008 rok 258 195 101 563 156 632 1,8 2,8 2009 rok 302 834 109 128 193 706 1,8 2,8 2010 rok 321 256 110 418 210 838 1,8 2,8 2011 rok 389 939 155 734 234 205 1,8 2,8 2012 rok 374 284 155 972 218 312 1,8 2,8 2013 rok 438 109 181 431 256 678 1,9 2,9 2014 Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí ČSÚ. Dostupné na internetu: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/
Po zhоdnocení ubytоvacích zařízení lze kоnstatovat, že Plzeň vyniká množstvím i kvalitоu ubytоvacích zařízení. Počet hromadných ubytovacích zařízení v Plzni roste a jejich lůžková kapacita dostačuje počtu návštěvníků, jejichž počet se také stabilně zvyšuje. Důležité je zaměřit se také na kvalitu těchto zařízení, aby návštěvníci neodcházeli do jiného regionů, který poskytuje vyšší kvalitu a širší nabídku ubytovacích zařízeni.
33
2.1.3 Profil návštěvníka destinace Profil návštěvníka je představen na základě dokumentu Výzkum mezi návštěvníky města Plzně, závěrečná zpráva, říjen 2012, který byl vytvořen prostřednictvím firmy IPSOS Tambor s.r.o.
Tato zakázka byla vydaná uvedenému podniku městem Plzeň, pro
marketingové potřeby, když město obdrželo titul EHMK pro rok 2015. Plzeň nutně potřebovala zjistit profil a zvyklosti návštěvníků v regionu. Výzkum probíhal na základě osobního dotazování 419 respondentů, z nichž 221 bylo národnosti české a 198 respondentů bylo tvořeno cizinci. Průměrná délka dotazníku byla 12 minut. (Koncepce rozvoje, 2013, [online]) Většina českých návštěvníků, kteří přijeli do Plzeň, pochází z Prahy (v letní sezóně 24%) a z okolí Plzně a Rokycan. Zahraniční návštěvníci přijíždějí převážně z Německa (35%), ze Slovenska (19%), z Rakouska (14%) a z Ruska (8%). (Koncepce rozvoje, 2013, [online]) Většinou se u návštěvníku jedná ze 2/3 o jednodenní pobyty s partnerem či partnerkou bez noclehu. Společně s Plzní si rezidenti vybaví pivo, jen zahraniční turisté si více asociují památky. Rodiny s dětmi, které přijíždějí hlavně v letní sezóně, preferují návštěvu ZOO nebo Dinoparku. Během vedlejší sezóny bývá motivem návštěvy kulturní nebo společenská akce. Základní motivy a typy cestovního ruchu realizovatelného na území města jsou představená v tabulce č. 5. Tabulka č. 5. Typy cestovního ruchu v Plzni Typ CR Kulturní cestovní ruch
Popis nabývá významu díky úspěšné kandidatuře a vyhranému titulu Plzně EHMK 2015. Stává se jedním z klíčových a bude se dále rozvíjet.
Městský cestovní ruch
založený na touhách účastníku cestovního ruchu získat informace o regionu, nabýt zkušeností, zúčastnit se kulturních akcí, navštívit turistické atraktivity nebo zažít kreativní průmysl, který je tvořen módou, životním stylem, kuchyní, designem a kulturními festivaly.
Nákupní cestovní
ve městě jsou současně situována 4 velká
34
nákupní centra (OC Olympia, OC Plaza, OC Borská Pole, OC Rokycanská). Sportovní cestovní ruch
stadion klubu FC Viktorka Plzeň a její sportovní úspěchy v mezinárodním měřítku.
Pivní cestovní ruch
Plzeň je asociována s několika známými značkami piva jako Pilsner Urquell, Gambrinus atd. Pilsner Urquell nabízí turistické trasy pro návštěvníky
Pěší turistika
rozhledny, podél pěti boleveckých rybníků, břehy řek jsou perfektní pro pěší turistiku
Cykloturistika
díky poloze města na soutoku čtyř řek mohou lidé využívat stezky vinoucí se podél nich.
Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu. Dostupné na internetu: https://www.plzen.eu/obcan/urad/verejne-dokumenty/koncepcnidokumenty/clanky/potencial-mesta-plzne-z-pohledu-cestovniho-ruchu.aspx
Téměř 49% zahraničních turistů navštíví Plzeň díky doporučení přátel/známých a čeští návštěvníci díky předchozí dobré zkušenosti s pobytem (68%). (Potenciál města, 2012, [online]) Turisté se do Plzně obvykle vracejí a to s 61% převahou na straně zahraničních turistu. Jako hlavní zdroje pro získaní informací o akcích a všeobecně o městu jsou nejvíce využívaná data a doporučení poskytnuté od příbuzných/známých (51% turistů) a internet obecně. Pro rezidenty nabývá významu také využívání sociálních sítí, jako například Facebook nebo Twitter. Podle návštěvnického průzkumu, který si nechala zpracovat organizace PlzeňTURISMUS, v roce 2015 přijíždí do Plzně více než čtvrtina návštěvníků s organizovaným zájezdem. Součástí takových zájezdů jsou často komentované prohlídky města, které cestovním kancelářím nabízí Plzeň – TURISMUS. Letos jejich počet vzrostl zhruba pětinásobně. (Tisková zprava, 2015, [online] V případě statistických údajů ČSÚ můžeme sledovat též strukturu návštěvníků dle původu z jednotlivých zemí – výsledky jsou ukázány níže na grafu č. 5.
35
Graf č.5. Návštěvníci podle zemí původu
ČR
27% 40%
Německo Nizozemsko
3% 3% 5%
Slovensko
22%
Spojené království ostatní země
Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu. Dostupné na internetu: https://www.plzen.eu/obcan/urad/verejne-dokumenty/koncepcnidokumenty/clanky/potencial-mesta-plzne-z-pohledu-cestovniho-ruchu.aspx
V příloze číslo 1 najdeme plný seznam všech států, které navštívili Plzeň za rok 2010. Výsledky poukazují na převážné zastoupení rezidentů, ale na jejich kratší dobu přenocovaní, déle naopak zůstávají hosté z Nizozemí (počet přenocování větší než počet hostů). Struktura výsledků jinak odpovídá geografické poloze České republiky a tradičním kulturním vazbám Plzně na jiné státy (zejména USA vzhledem k historickým tradicím – osvobození Plzně americkou armádou).
Aktuální údaje, které uvádí společnost Plzeň-TURISMUS, podává informace, že mezi hosty HUZ převládají Němci, kterých v první polovině roku přijelo přes 30. 000, tedy o 30 % více než loni. Rakušanů přijelo do metropole Plzeňského kraje v prvním pololetí roku 2015 dvakrát více než v roce 2014. (Tisková zpráva, 2015, [online]). Z důvodu převládání německy hovořících návštěvníků, společnost Plzeň-TURISMUS připravila speciální nabídku komentovaných prohlídek města v němčině zdarma. Jinak standardně společnost Plzeň – TURISMUS poskytuje na objednávku průvodcovské služby pro organizované skupiny a jednotlivce v dalších jazycích jako čeština, angličtina, ruština a francouzština. Vice informací o společnosti, jejich cílů a službách je popsáno v podkapitole číslo 2.3.2. Dále pak mezi návštěvníky města roste počet Slováků a hostů z asijských zemí jako Japonsko nebo Čína.
36
2.1.4 Sezónní kolísání v Plzni Na základě výsledků projektu Ministerstva pro místní rozvoj "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" byl aktualizován Registr hromadných ubytovacích zařízení ČSÚ a došlo k revizi dat kapacit i návštěvnosti za roky 2012 a 2013. Z tohoto důvodu neevidované údaje za roky 2000 až 2013 jsou současně umístěny v archivu. (ČSÚ, 2015, [online]) Proto další průzkum ohledně návštěvnosti města Plzeň dle jednotlivých měsíců a snaha o představení a definování sezónností destinace byla zpracovaná dle strategického dokumentu Potenciál města Plzeň z pohledu cestovního ruchu. Graf č. 6. zachycuje počty přenocování ve městě Plzeň v letech 2009-2011 dle jednotlivých měsíců. Při srovnání návštěvnosti HUZ, je z grafu patrné, že nejvytíženější pro město jsou letní měsíce. V roce 2009 a 2011 je vidět dle počtu přenocován, že nejúspěšnějším pro město byl přelom června a července, v roce 2010 byl naopak přelom srpna a záři. Graf č.6. Počet přenocování dle jednotlivých měsíců v letech 2009-2011 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
Rok 2009
Rok 2010
Rok 2011
Zdroj:Vlastní zpracování s pomocí Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu.Dostupné na internetu: https://www.plzen.eu/obcan/urad/verejne-dokumenty/koncepcnidokumenty/clanky/potencial-mesta-plzne-z-pohledu-cestovniho-ruchu.aspx
Struktura návštěvností infocentra v roce 2011 dokládá, že nejvyšší zájem návštěvníků byl v srpnu, i když dle automatického počitadla však v listopadu. Z grafu č.7. je vidět výrazný pokles v návštěvnosti centra v záři, což odpovídá daným statistikách ohledně přenocovaní v HUZ města Plzeň v příslušném roce 2011. 37
Graf č. 7. Návštěvnost infocentra města Plzně v roce 2011 v členění na jednotlivé měsíce 25000 20000 15000 10000 5000 0
Počet návštěv evidovaný manuálně
Počet návštěv evidovaný počitadlem průchodů
Zdroj: Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu. Dostupné na internetu: https://www.plzen.eu/obcan/urad/verejne-dokumenty/koncepcni-dokumenty/clanky/potencialmesta-plzne-z-pohledu-cestovniho-ruchu.aspx
Hlavní oblasti dotazů návštěvníků infocentra v periodě hlavní sezóny se nejčastěji týkají orientace ve městě, informace o tom, jak jsou otevřeny základní památky města a informace o ubytování a dopravě. V mimosezóně se pak návštěvníci města, včetně rezidentů a nerezidentů, ptají na akce ve městě a regionu, seznam restaurací a obchodů, otázky ohledně titulu EHMK a s nimi spojenými programovými eventy. (Potenciál, 2012, [online]) Vývoj návštěvnosti v průběhu roku jedné z hlavní turistické atrakce města, čímž je Zoologická a botanická zahrada Plzeň, je ukázaná v dalším grafu č. 8. Graf poskytuje informace o počtu návštěvníků v roce 2009 a 2010. Z prvního pohledu vidíme, že nejsilnějšími pro ZOO jsou letní měsíce, konkrétně červenec a srpen, následně pak sleduje prudký pokles v zářijových dnech.
38
Graf č.8. Návštěvnost Zoologické a botanické zahrady města Plzeň 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0
2010
2009
Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí ZOO v číslech http://www.zooplzen.cz/o-nas/zoo-v-cislech/zoo-v-cislech.aspx
Dostupné
na
internetu:
Město Plzeň je každoročně dějištěm mnoha tradičních akcí. Jejich stručný přehled je představen dále: (Tradiční akce, [online])
Smetanovské dny: 2. – 29. 3. 2015
Žebřík: 13. 3. 2015
Majáles: 24. – 25. 4. 2015
Finále Plzeň: 26. 4. – 2. 5. 2015
Slavnosti svobody: 1. – 6. 5. 2015
Fresh festival: 22. – 24. 5. 2015
Mezinárodní folklórní festival CIOFF Plzeň: 3. – 7. 6. 2015
Historický víkend:12. – 14. 6. 2015
Divadelní léto pod Plzeňským nebem: 28. 6. – 24. 7.
Živá ulice: červenec – srpen 2015
Skupova Plzeň International: 28. 8. – 6. 9. 2015
Mezinárodní festival Divadlo: 9. – 17. 9.
Slunce ve skle: 19. 9. 2015
Pilsner Fest: 3. 10. 2015
Bonjour Plzeň!: 19. 10. – 8. 11. 2015
Jazz bez hranic: 6. 10. – 1. 12. 2015
Bienále kresby: 15. 10. – 29. 11. 2015
39
Plzeňské oslavy vzniku republiky: 28. 10. 2015
Animánie: 14. - 22. 11. 2015
Tradiční Vánoční trhy na náměstí Republiky 2015.
Nejvyšší koncentrace eventů je v letních měsících a v období mezi říjnem a listopadem. Dle uvedeného seznamu v záři se uskutečňují pouze 3 eventy, mezi které patří festival divadla, loutkového uměni a festival minipivovarů. V dalších měsících nejdeme události, které jsou vícedenní a rozptýlené během několika měsíců. Společnost Plzeň 2015, o.p.s. pro tento rok, kdy město nosí titul EHMK, připravila pres 600 kulturních akcí, které realizuje samostatně nebo v koprodukci s dalšími firmami a které finančně nebo marketingové podporuje. I když seznam eventů pro tento rok je více než bohatý, jedná se ve většině o jednodenní akce, které zatím nemají dlouhou historii a nemohou výrazně ovlivnit cestovní ruch v destinaci a prodloužit její hlavní turistickou sezónu. Zatím dle zjištěných údajů můžeme vypozorovat zásadní tendence v největší vytíženosti a návštěvnosti města v jeho letních meších. Na druhou stranu, příznivé klimatické podmínky a zvýšení průměrných teplot v záři v průběhu posledních třech let, se mohou stát jednou z možností, statistiky,
jak prodloužit hlavní sezónu města minimálně na jeden měsíc. (Měsíční [online]) Doplněni vícedenního eventu do seznamu tradičních akci města,
kterým může stát např. hudební festival, je jednou z voleb jak zvýšit návštěvnosti města během podzimních měsíců.
40
2.3 Řízení cestovního ruchu v Plzni Kapitola 2.3 je zcela věnovaná analýze činnosti organizaci, které se zabývají řízením cestovního ruchu a marketingem statutárního města Plzeň.
2.3.1 Magistrát města Plzeň Magistrát města Plzeň má určitou organizační strukturu, která se pak dále rozděluje na jednotlivé odbory. Cestovní ruch západočeské metropole má na starosti odbor prezentace a marketingu, který je součásti úřadu služeb magistrátu města Plzně. Jako hlavni naplň činnost odboru patří koncepční řízeni a koordinace marketingových aktivit na území města. Zajišťuje propagaci Plzně a její prezentace na všech úrovních, včetně mezinárodního. Odbor prezentace a marketingu organizuje prezentační akci města, spravuje účast Plzně na veletrzích. Zaštituje vizuální komunikaci v destinaci s ohledem na její logo a celkovou marketingovou strategii. Jako součásti své činnosti odbor zajišťuje výrobu a distribuci propagačních materiálů města, realizuje marketingové výzkumy. Mezi další funkcí odboru patří například spolupráce se subjekty cestovního ruchu a hlavními stakeholderemí města. Jendou z důležitých misí odboru je administrace činnosti komise pro prezentaci města Plzeň včetně přerozdělování dotací a grantů v oblasti rozvoje cestovního ruchu.
2.3.2 Plzeň – TURISMUS p.o. Plzeň – TURISMUS p.o. je příspěvková organizace, která zastřešuje marketing a management města Plzeň. Zřizovatelem organizace je statutární město Plzeň. Hlavní cíl organizace je snadné zajištění jakýchkoliv služeb v oblasti cestovního ruchu pro návštěvníky města a jeho okolí. Dále Plzeň – TURISMUS provozuje Turistické informační centrum města a Patton Memoriál Pilsen, zajišťuje prohlídky Loosových interiéru.
41
Předmět činnosti organizace byl schválen během usneseni zastupitelstva města Plzně dne 21. listopadu 2013 roku Jako hlavní činnost organizace Plzeň –TURISMUS je :
''marketing destinace Plzeň,
poskytování informačních služeb v oblasti cestovního ruchu a kultury
strategické plánování oblasti cestovního ruchu
sběr dat, tvorba statistik cestovního ruchu
tvorba a marketing produktů cestovního ruchu
správa a vývoj turistického portálu města Plzně
spolupráce s národními a regionálními institucemi v oblasti cestovního ruchu
koordinace a podpora aktivit poskytovatelů služeb v cestovním ruchu v destinaci
pořádání veřejných prezentačních a kulturních akcí
výstavní činnost
pronajímání prostor svěřených organizaci do správy
Doplňková činnost:
provozování cestovní kanceláře
výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona, obory činností: velkoobchod – maloobchod; reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení; překladatelská a tlumočnická činnost; provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu; mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti; výroba, obchod a služby jinde nezařazené '' (Usnesení orgánů, 2013, [online])
Mezi služby pro skupiny, které provozuje příspěvková organizace patří:
průvodcovské služby v několika jazycích
zprostředkování ubytovacích služeb
prodej a rezervace vstupenek na akce v průběhu konání EHMK 2015.
Turistické informační centrum Turistické informační centrum (dále TIC) města je situováno v historickém jádře města, na centrálním náměstí Republiky. TIC poskytuje jak placené tak i neplacené služby návštěvníkům města.
42
Mezi služby, které jsou nabízené zdarma patří:
všeobecná informace o Plzni a možnosti využiti volného času v celém regionu
propagační materiály ohledně destinace v různých jazycích, plany a mapy města
informace o dopravě ve městě, přehled o ubytovacích službách.
Placené služby:
prodej lístků a vstupenek na společenské akce ve městě
zprostředkovává průvodcovské, směnárenské a ubytovací služby
prodej suvenýrů a upomínkových předmětů, turistické literatury
služby posílání zásilek prostřednictvím DHL.
Muzeum Patton Memorial Pilsen Muzeum Patton Memorial Pilsen byl otevřen v roce 2005 během 60. výročí osvobozeni města Plzeň a Jihozápadních Čech od fašismu americkou armádou v roce 1945. Stálá expozice je vzpomínkou na historické události na konci 2. světové války a poválečné období do ukončení totalitního režimu v roce 1989. (Muzeum, [online]) Návštěvnici muzea mají možnost poznat postupy a pobyt americké armády na území Československá v roce 1945, pak poválečnou hospodářskou pomoc UNRRA a období totalitního režimu od roku 1948 až 1989. V areálu muzea najdeme exponáty z běžného životu vojáků, jejich výzdobu a výstroje. Podstatná část vystavených exponátu pochází ze soukromých sbírek sběratelů, pamětníků a darů od amerických a belgických veteránů.
2.3.3 Plzeň 2015, o.p.s. Plzeň 2015, o.p.s. je nezisková organizace, která byla založena začátkem roku 2011 městem Plzeň. Společnost byla založena na dobu určitou do konce roku 2016 na základě usnesení Zastupitelstva města Plzně č. 398 ze dne 16. září 2010 (Plzeň 2015, [online]) Hlavním účelem organizace je koordinace a příprava projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Cílem společnosti je zapojit do projektu EHMK hlavní kulturní aktéry města, posílit jejich postavení a zviditelnit plzeňská témata. Předpokladem je záruka kvality projektu ze strany místních a mezinárodních profesionálů v této sféře, inspirace dobrou praxí z ČR a zahraničí.
43
V čele společnosti Plzeň 2015, o.p.s. stojí ředitel, který má na starosti celkový provoz společnosti a řeši smluvní a finanční otázky. Umělecký a programový ředitel podílející se na obsahu projektu a pracující nad jeho programovou částí. Komunikační ředitel společnosti je zodpovědný za PR a marketing projektu. Tým Plzeň 2015, o.p.s. je strukturován do 5 sekcí a každá z nich je řízena jedním manažerem:
Program
Region
Participace
Zahraničí
PR a Marketing.
Udržitelnost prоjektu v Plzni naplňují prоjekty Světоvar, Everfund, Pěstuj prоstor, posílení mezinárоdních kontaktů a mоbilní aplikace, které budоu sloužit i po rоce 2015. Spolupráci s оbčany a kulturními aktéry symbоlizují prоjekty Arts managementu, koprоdukce kulturních událostí rоku 2015 s místními organizacei a hlavními aktéry a taky fenomén dobrоvolnictví, Realizaci prоjektu pоmáhá více než 100 dobrоvolníků. (Projekt Plzeň, [online]) Témata pro Plzeň (Projekt Plzeň, [online]): Umění a technologie
Odkaz Adolfa Loose
Fashion Show ve městě
City Gate – nové technologie
Kreativní inkubátor na Světovaru
Sezóna nového cirkusu a tance: 20 představení po celý rok
Vztahy a city
Zahrada Jiřího Trnky
Biograf Trnka
Spejbl paráda
Obří loutky v Plzni
Od loutky k virtuální realitě
Příběhy a prameny
9 týdnů baroka: pouti, cesty, stezky, ohrožené a zaniklé kostely
44
Světovar a industriální dědictví
Jan Hus: 600 let poté
Slavnosti svobody 70 let
Průvodce po Plzni a paměťové projekty
Tranzit a menšiny
Světovar jako dům evropských kultur
Projekty ve spolupráci s bavorskými partnery
Historické a poutní cesty regionu
Plzeňské otisky ve světě
Vlak za kulturou
Autobus 2015
Bohumil Lindauer dnes – projekty s plzeňskými minoritami.
Organizace Plzeň 2015, o.p.s. funguje na základě evropského modelu vícezdrojového financování. Na financování projektu se podílí veřejná správa (město, kraj, stát), podnikatelský sektor, fondy EU a další zdroje včetně vlastních příjmů z činnosti. Následující graf č.9. zachycuje plán přijmů a výdajů společnosti Plzeň 2015, o.p.s. po dobu jejího fungování od roku 2011 po rok 2016. Dle grafu je patrné, že nejvíce zdrojů společnost získala od města Plzeň v roce 2015, což je rokem konání projektu EHMK. Z rozpočtu Plzeňského kraje bude dále použito dodatečných 30 mil Kč na projekty vybrané programovou radou a projekty, které realizuji ostatní krajské příspěvkové organizace. Graf č.9. Plán příjmů a výdajů společnosti Plzeň 2015, o.p.s. v mil. Kč Ministers tvo kultury 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Město Plzeň
EU Melina Mercury
Plzeňský kraj
Ostatní
17 0,5 12, 1 19 3,2 0,8 20 21,6 1,5 2,6 20 36,4 39 2 1,7 40 111,6 5 3,4 2,7 92,1 208,3 39 11,7 9 24% 53% 10% 3% 2% Zdroj: Nejvíce kladené otázky. Dostupné http://www.plzen2015.cz/cs/content/nejvice- kladene-otazky
Privátní sektor
1,4 1,3 2 25 29,7 8% na
17,5 36,5 47 101,1 185 2,7 389,8 100% internetu:
45
Projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 významně spolupracuje s místními partnery. Níže jsou uvedené rámcové rozpočty spolupráce dle poslední tiskové zprávy zmíněné organizace. (Projekt Plzeň, [online]) •
FUD ZČU - projekty v hodnotě přes 10 mil. Kč
•
ZČG – 4 výstavy v hodnotě přes 6 mil. Kč
•
Divadlo JKT a Festival Divadlo – projekty v hodnotě přes 10 mil. Kč
•
ZČM – vzdělávací programy a výstava Trnkova Zahrada v hodnotě 700 tis. Kč
•
Galerie města Plzně – výstava věnovaná Jiřímu Trnkovi – další projekty v hodnotě
kolem 520 tis. Kč, spolupráce na rozvoji publika •
Techmania – výstava a vzdělávací program zaměřený na děti, marketingová
spolupráce •
Plzeňská filharmonie – investice do programu a společných projektů přes 5 mil. Kč
•
Měšťanská beseda – podpora filmového klubu - 350 tis. Kč
•
K světu, o. s. – projekty ve veřejném prostoru, Pecha Kucha Night aj.: přes 2 mil.
Kč •
kulturní centrum Papírna – společné projekty
•
místní kulturní aktéři – podpora festivalů arabské kultury, hispánské kultury,
africké kultury. Kromě výše uvedených projektů společnost spolupracuje s dalšími cca 20 organizacemi sídlících v Plzni. Mezi organizace, se kterými společnost spolupracuje na národní úrovni patří: (Projekt, [online]) •
Národní filmový archiv – jednání o digitalizaci filmu Jiřího Trnky Zahrada
•
Institut divadelního umění – uvedení Pražského Quadrienniem v Plzni
•
Nová scéna Národního divadla v Praze – uvedení představení Aladin
•
Cirqueon – Centrum pro nový cirkus – spolupráce na festivalu nového cirkusu v
Plzni •
Divadlo Archa – koprodukční spolupráce
•
Aerofilms – spolupráce na uvedení Cinema Royal v Plzni
•
Designblok – výstava designu.
46
2.4 Festival Rock for People Festival Rock for People (dále RfP ) je multižánrovým hudebním festivalem, který je jedním z největších pořádaných na území České republiky. Organizátorem festivalu je společnost Ameba Production spol. s r.o., která původně realizovala festival ve spolupráci s městem Český Brod v roce 1995 za účasti 18 kapel a 1100 návštěvníků. (Rock for People, [online]) V průběhu let se festival výrazně změnil a expandoval jak do počtu účinkujících, tak do počtu návštěvníků. S tím samozřejmě i plynuly související programové a produkční změny. Festival se tak proměnil z jednodenní akce na vícedenní a z kapacitních důvodů se přestěhoval do areálu Festivalparku v Hradci Králové. Festivalpark s širokým množstvím atrakcí, zón odpočinku, vysoké úrovně cateringu, bezpečnosti a hygieny má kapacitu pres 30 000 tisíc návštěvníků. Na festivalu Rock for People se potkávají hudební fanoušci z České Republiky, ze Slovenska, Německa, Rakouska a stále častěji z Velké Britanie, Francie nebo Nizozemí.
2.4.1 Zakladní informace o festivalu RfP Festival RfP se koná každoročně na letiště Věkoše na okraji mesta Hradec Králové. Obvykle se festival probíhá na začátku července, přesné termíny jsou vždy vyhlášeny půl roku před konáním. Výjimkou byl poslední ročník festivalu, který byl přesunut na červen kvůli pořádaní RfP Europe v Plzni. Areál, ve kterém se pořádá festival, se nachází na 50 hektarech pozemku. Koncerty se uskutečňují na 1 venkovní scéně, dále pak ve stanu pro 12 000 lidi uvnitř a přilehlém okolí ve stejné kapacitě, v dalším stanu pro 8 000 lidi a ve dvou hangárových scénách. Kromě toho areál nabízí několik lounge zón, které jsou otevřené do ranních hodin, nebo několik dodatečných DJ scén. Celkově Festivalpark má kapacitu 32 000 návštěvníků. Novinkou posledního ročníku RfP je Morning & Night Park, který nabízí celonoční zábavu pro návštěvníky a je otevřen do 6 hodin do rána.
47
Při vstupu do místa konání eventu každý návštěvník po předložení vstupenky obdrží identifikační náramek na zapěstí. Ten ho opravňuje ke vstupu do Festivalparku s možnosti v jakýkoliv moment jej opustít a zase se vrátit. Tato forma identifikace je používaná s cílem vyšší bezpečnosti a minimalizace rizika krádeží a dalších incidentů. Generálním partnerem Rock for People je už několik let značka Staropramen, která je výhradním dodavatelem piva na festival. Jelikož není možné si do areálu vnášet vlastní nápoje, Stropramen má velice výhodné postaveni jako jeden ze základních poskytovatelů tohoto zboží. T-mobile, Google, Lenovo nebo internetový portál ZOOT jsou další partneři festivalu. Každý ze sponzorů má vlastní prostor v areálu Festivalparku, kde propaguje vlastní značku mezi návštěvníky prostřednictvím zábavních akcí, workshopů nebo různých soutěží. Ve stanu T-mobile si například návštěvnicí mohou odpočinout na lehátkách, dobít si telefon nebo se vyfotit ve foto koutku. Kromě toho je pro diváky k dispozici 10 notebooků s internetovým připojením a posílena, bezplatná Wi-Fi zóna. Mezi produktoví partnery festivalu patří Pepsi, Jack Daniels, Redbull nebo Camel. Pravě aplikace „Objevte více muziky“ je podporovaná značkou Camel. Kampaň spočívá v tom že fanoušci mají sbírat kódy a nahrávat je do aplikace. Za nasbírané kódy diváci získávají slevu na vstupenku do festivalu nebo si mohou objednat exkluzivní dárky. Kromě toho festival RfP spolupracuje s Českými drahami. Návštěvnici, kteří cestují do místa konání eventu vlakem, zaplatí jenom cestu na festival a zpáteční cestu mají zdarma.
Hlavním TV partnerem festivalu je PRIMA Cool, která má vlastní scénu v areálu Festivalparku. Rádio Evropa 2 je hlavním rozhlasovým sponzorem, která má určený prostor pro radiově spoty propagující festival. Jedna ze scén festivalu taktéž nosí jméno zmíněného rádia. Portál Tyden.cz, seznam.cz a deník Metro se počítají jako významní mediální partneři festivalu. Při podpoře internetového portálu seznam.cz, bylo v roce 2015 pro návštěvníky akce postaveno Infocentrum před hlavním vchodem do festivalu. Na Infocentru se účastníci hudební události mohou dozvědět aktuální informace o programu, o případných 48
posunech koncertu nebo určitých produkčních změnách. Dále pak infocentrum poskytuje všeobecnou informaci o dopravě z a do Hradce Králové nebo nabídku obchodů a restaurací v okolí. Cena vstupenek na festival je ve srovnání s konkurenčními festivaly na území České republiky vyšší než průměrná. Za poslední 10 let cena na celofestivalovou vstupenku, která opravňuje vstup jeho držitele na všechny koncerty, vzrostla o 144%. Cenový vývoj je ukázán v tabulce č. 6, která obsahuje ceny v předprodeji a na místě, pak je ukázán počet festivalových dni v příslušný rok. Musíme brát na zřetel, že cena festivalu odpovídá jeho kvalitě. Každoročně pořadatelé svým zákazníkům nabízejí hudební hvězdy světového formátu a široký doprovodný program. Tabulka č.6. Cena vstupenek na festival RfP
Rok
Předprodej
Na místě
Počet dnů
2005
650
780
3
2006
650
780
3
2007
740
900
4
2008
950
1100
4
2009
980
1250
4
2010
1570
1900
4
2011
1520
1800
4
2012
1600
1800
4
2013
1650
1800
5
2014
1790
1990
4
2015
1740
1900
3
Zdroj: Vlastní zpracování s http://hradec.rockforpeople.cz/historie/
pomocí
HISTORIE.
Dostupné
na
internetu:
Jinak pro návštěvníky existuje řada variant jak získat slevu. Hlavní partneři festivalu každoročně nabízejí svým klientům exkluzivní slevy nebo připravují slosování vstupenek. Tak, již zmíněná aplikace od tabákové značky Camel, která se jmenuje „Objevte více muziky“ nabízí příležitost zakoupení lístku na festival za nižší cenu. Do svého profilu v aplikaci musí účastník zadat 3 kódy od kupónu, které jsou obsažené v cigaretových 49
krabičkách. Tímto způsobem získá vstupenku za zlomek ceny. Internetový portál ZOOT letos na svém webu nabízel klientům výhru festivalových VIP lístků za předpokladu nákupu jakéhokoliv výrobku v jejich festivalové kolekci. Každý zákazník po nákupu byl automaticky zařazen do slosovaní. Společnost T-mobile, která je dlouhodobým partnerem festivalu, každoročně nabízí svým klientům 15 % slevu na tři nebo dvoudenní edici vstupenek a taky na celou merchandisingovou produkci výrobku RfP.
2.4.2 Zaměřeni festivalu RfP a jeho cílová skupina RfP je vícedenní multižánrový hudební festival. Původně hlavním zaměřením festivalu byl rockovy žánr. S tím, jak se festival v čase vyvíjel, následně se proměnil na multižánrový typ. RfP není pouze hudební událost, organizátoři akce nabízejí široký doprovodný program. Jako další akce, které se uskutečňuji v areálu Festivalparku patří například divadelní představeni, promítaní filmu, módní přehlídky nebo různorodé workshopy. Diváci si mohou zahrát basketball nebo navštívit Après-ski bar, kde je k dostání půjčovna lyži a samostatná sjezdovka. Hudební festivaly mají několik možností, jak oslovit a získat svou cílovou skupinu návštěvníků. Na prvním místě se jedná o úspěšné sestavení svého line-upu. Festival Rock for People společně se svým line-upem a novým designem v roce 2011 omladil svou cílovou skupinu o 5 let. Před tím na festival přijížděli fanoušci v průměrném věku 25 let, nyní v areálu eventu potkáme mladé lidi ve věku do 20 let. Současně primárním segmentem festivalu je hudební nadšenec ve věku od 15ti do 25ti let, který preferuje kvalitní hudbu, zábavu a rád se účastní společenských akcí. Organizátoři eventu reprezentují svého cílového účastníka jako člena určíté party a ne jako jednotlivce. Sekundárním segmentem jsou pro RfP milovníci hudby ve všech věkových kategoriích, včetně senioru. Počet návštěvníků dle zjištěných dat průzkumu poukazuje na pozitivní vývojovou linii trendu. Dle grafu č.10. v roce 2012 na festival přijel největší počet diváků a to v množství 30 700 tisíc osob. Významným v rozvoji festivalu byl také rok 2000. Tehdy byl domovským městem Rock for People Český Brod, který má populaci v přepočtu 6800
50
obyvatel. Během 6. ročníku festivalu počet jeho návštěvníků překonal počet obyvatel ve městě, což poukazuje na úroveň popularity eventu. Dalším rozvojovým bodem pro festival byl rok 2007, kdy byla hudební událost z kapacitních důvodu přestěhována na bývalé vojenské letiště v Hradci Králové. Průměrně na festival RfP dorazí kolem 27 000 tisíc návštěvníků. Graf č.10. Vývoj počtu návštěvníků festivalu RfP v letech 1995-2015 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000
Zdroj: Vlastní zpracování s http://hradec.rockforpeople.cz/historie/
pomocí
HISTORIE.
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
0
Dostupné
na
internetu:
2.4.3 Hlavni program festivalu Festival Rock for People každoročně nabízí svým návštěvníkům program plně nabitý vystoupeními. Harmonogram festivalu je představen na oficiálních stránkách festivalu a také na jejich stránkách v sociální sítí Facebook. První kapely bývají potvrzené už v zimě (únor), kompletní line-up bývá hotový v červnu. Jednání s kapelami jsou často složitá a probíhají dlouho. (FAQ, [online]) Za dobu své existence festival přivítal stovky hudebních hvězd jak českých, tak i zahraničních hvězd. Mezi ně například patří rockove kapely Muse, Paramore, Garbage nebo Placebo, z domácích interpretů Vypsaná Fixa, Sto Zvířat nebo Karel Gott.
Koncerty se odehrávají jak v indoorovych halách, tak i na venkovních prostorách Festivalparku, v příloze číslo 2 je ukázaná mapa festivalu pro lepší pochopení rozmístění
51
všech zón. Cely areál festivalu je rozdělen do různých zón, které se liší mezi s sebou svým žánrem a popularitou učinkujících hudebníků. Základní pódia, na kterých se odehrává klíčový program:
Rock for People stage
Staropramen stage
ZOOT stage – nové hudební objevy
Muzikus & Evropa 2 stage.
Hlavni scénou festivalu je venkovní Rock for People stage, kde bylo dříve ukryto šapitó. V průběhu eventu právě na tomto pódiu najdeme nejznámější a nejúspěšnější kapely a interprety. První vystoupení na Rock for People stage začínají v 16-00 hodin odpoledne, headlinery eventu zavírají každý den festivalu, proto odehrávají jako poslední ve 23-00 hodin. ZOOT stage festivalu představuje návštěvníkům začínající kapely a nove talenty, které jsou soustředěny pod krytem šapito. Muzikus & Evropa 2 stage je dalším indoorovým stanem s kapacitou 1500 návštěvníků. Zde je shrnut denní program festivalu. Další menší scény festivalu:
Urban Wave stage
Symbio+ Pedal stage
Red Bull Tour Bus
Staropramen showtime party
Čistý festival chill-out
Petrof area
Lenovo zone.
Unikátem festivalu je taky Red Bull Tour Bus, který putuje po území Česká během festivalové sezony a má svoje zastávky na největších festivalech republiky. Koncerty se uskutečňují na střeše autobusu.
52
Petrof area je novinkou letošního ročníku RfP. Tato festivalová zóna byla pojmenovaná po vyhlášené hradecké klavírové společnosti PETROF, která letos oslavila 150 let svého fungování. V rámci RfP vznik PETROF Gang sestavený se zaměstnanců společnosti Petrof. Za klavír mohou sednout nejen profesionálové ale i běžní návštěvníci eventu. Počet vystoupení se na festivalu RfP každý rock různí. V průběhu prvního ročník eventu se uskutečnilo 18 produkci, protikladem je letošní RfP, kdy bylo zrealizováno pres 100 hudebních výkonů. Podle provedeného průzkumu nejsilnějším pro festival byl 18. ročník, kdy bylo odehráno 277 vystoupení, které zahrnovaly koncerty a DJ sety. Průměrné se na festivalu RfP uskuteční kolem 120 vystoupení každý rok. Celkový počet vystoupení je ukázáno níže na grafu č.11. Graf č.11. Vyvoj počtu vystoupení v letech 1995 – 2014 300 250 200 150 100 50
Zdroj: Vlastní zpracování s http://hradec.rockforpeople.cz/historie/
pomocí
HISTORIE.
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
0
Dostupné
na
internetu:
2.4.4 Doprovodní program festivalu RfP Rock for People není pouze hudební událost, kromě kvalitních interpretů a jejich vystoupení, poskytuje řadu dalších atrakci pro své zákazníky. Základní doplňkový program je popsán dále a je rozdělen do sekcí každého z partnerů festivalu.
53
Staropramen • Rychloparties Přestávky mezi koncerty na velkých scénách jsou vyplněny originálními hudebnímí produkcí ve zvláštních DJ pointách. Každá „rychloparty“ je vždy v jiném žánru a podporuje novou hudební edici plechovek od pivní značky Staropramen. • “Festivaly bez Zábran“ U dvou hlavních scén festivalu můžeme najit speciálně instalované vyvěšené plošiny pro vozíčkáře, které jsou postavené z recyklovaného plastu, sociální zázemí nebo přechodové pasy zajištující bezbariérový přístup k ostatním scénám. V areálu jednoho z hangáru pro vozíčkáře je připravena odpočinková zóna s doprovodným programem. V areálu konání eventu se taky nacházejí sběrná místa pro třídění plastových víček a kovových korunek. Po jejich odevzdání si mohou účastnici zasoutěžit o různé zážitky a výhry.
ZOOT • Módní přehlídka Internetový nákupní portál ZOOT ve vlastním stánku připravil pro fanoušky módní přehlídku, která je zaměřena právě na festivalový letní styl. Módní inspirace se tyká nejen dam, ale taky panů. Každý účastník může použít služby stylisty aby našel svůj vlastni styl a ten správný festivalový outfit. • Fashion workshop Pro kreativní a akční účastníky hudební události, má ZOOT v nabídce workshopy z výroby čelenek nebo květinových ozdob.
T-MOBILE • High Jump Pro adrenalinové milovníky a zároveň zákazníky T-mobile, partner festivalu ve svém stánku má k dispozici unikátní atrakci a to je seskok z 6ti metrové výšky.
LENOVO • Živý Jukebox Živý jukebox má podobu kapely, která všem příchozím divákům zahraje písničký ze svého seznamu skladeb na jejich přání. 54
• Silent Disco V areálu Lenovo každý návštěvník dostane po příchodu sluchátka, ve kterých si může poslechnout a zatančit na hudbu jednich z vyhlášených DJ.
2.4.5 Ubytovací a stravovací služby festivalu RfP Festival RfP nabízí svým návštěvníků růžné možnosti ubytování během konání akce. Nejvyužívanější formou je nocování ve stanovém městečku RfP. Formát a celková organizace městečka je podobná kempům, kde najdeme dostatek pitné a užitkové vody, kontejnerových sprch a toalet. Každý návštěvník si má možnost zakoupit vratný odpadkový pytel v hodnotě 50 Kč. Stanové městečko je rozděleno do několika kategorií, které se odlišují cenově a úrovní svých doplňkových služeb:
Camp – má kapacitu 10 000 osob, je vybaven mobilními WC a sprchami na žetony á 20 Kč, recepcí, kde se dá zakoupit občerstvení a vodu. Cena v předprodeji na 3 dny je 300 Kč, na místě 360 Kč, během 2. + 3. dne konání akce 260 Kč a na 3. den -150 Kč
Camp Plus – má kapacitu o rozměru 1 500 osob, stejně jako standardní camp nabízí toalety a sprchy na žetony, ale ve snížené ceně á 10 Kč. Navíc pak je na teritoriu k dispozici Wi-Fi připojení a energy pointy se zásuvkami, úklidové služby, uschovnu včetně bezpečnostních schránek. Cena v předprodeji je 550 Kč, na místě 630 Kč na celý festival, během 2.+ 3. dne je cena snížena na 450 Kč, 3.den pak 300 Kč
Tent Hotel – nabízí možnost zapůjčeni již postaveného a vybaveného stanu v rámci camp plusu. Každý stan obsahuje 2x spacák a 1x nafukovací dvoulůžko. Ma limitovanou kapacitu obsahem 50 stanů pro 100 osob
Park Camp – nabízí stejné služby jako klasicky camp, rozdílem je možnost parkování osobního auta, při kterém mají návštěvníci vlastní prostor o rozměru 4x10 m. Cena v předprodeji je 2500 Kč, na místě 3000 Kč. Výhodou této nabídky je možnost ubytovaní v daném místě do 5ti osob.
Karavan Camp - je součástí Park Campu, rozdíl je v nabízené možnosti zakoupit elektrickou přípojku na 230V. Cena za místo v karavan campu včetně přípojky je v předprodeji za 3 500 Kč nebo na místě za 4 000 Kč.
55
VIP camp – je nejdražší varianta ubytovaní během konání festivalu. Nabízí hlídané stanovaní a VIP parkovaní a VIP bar, nonstop přístup do backstage a samostatného areálu campu, přístup do VIP prostoru u hlavních stageí festivalu. Cena za VIP vstupenku na 3 dny v předprodeji je 4 000 Kč, na místě 5 000 Kč. Kromě toho je k prodeji také balíček pro dvě osoby obsahující postavený stan, ve kterém najdeme 2x spacák a 1x nafukovací dvoulůžko. Cena za balíček pro 2 osoby v předprodeji je 9 000 Kč, na místě za 10 000 Kč.
Dále pak v nabídce můžeme najit Festival Camping Pack, který obsahuje kompletní campingové vybavení zabalené do batohu. Uvnitř batohu je připraven stan pro dvě osoby, dva spacáky a nafukovací dvoulůžko. Camping pack se může objednat online za 2000 Kč v předprodeji nebo zakoupit na miste za 2200 Kč. Vyzvednout zakoupený batoh lze v zóně páskování nebo dále na recepcích kempu a stánkách s merchandisingem.
Festivalpark se nachází ve vzdálenosti cca 2 km od centru Hradci Králova, proto si účastníci festivalu mohou zvolit jako alternativu ubytování v hotelích nebo penzionech města. Nabídka stravovacích služeb je různorodá. Návštěvníci si mohou vybrat mezi bohatou řadou pochoutek od tradiční české kuchyně přes indické a arabské speciality. Kromě toho nechybí možnost zakoupení vegetariánské stravy nebo čerstvého ovoce v příslušném ovocném baru. Jelikož stravovací nabídka eventu je pestrá, divákům je z hygienických důvodů zakázáno přenášení vlastního jídla a piti do areálu Festivalparku. Toto pravidlo se netýká areálu stanového městečka. Stejně rozmanitá je nabídka pití, která zahrnuje jak alkoholické tak nealkoholické nápoje. Hlavním pivním partnerem festivalu je Staropramen, proto stánky z této produkce potkáme v areálu Festivalparku nejčastěji. Kromě této značky můžeme najit další speciality jako whisky nebo cider, pro řidiče je pak k prodeji nealkoholické pivo. Během vlastního průzkumu bylo zjištěno, že na celém teritoriu festivalu RfP je představeno 50 různorodých stravovacích středisek, celkový je uveden níže v tabulce č.7. . Z toho největší počet stánků patří barům, kde si návštěvnici mohou zakoupit jakýkoliv druh pití. Na druhém místě jsou stánky piva Staropramen, které jsou situovaný nejvíce 56
kolem hlavních scén festivalu. Kavárny obsadily třetí místo na seznamu s celkovým počtem 6. Pak můžeme najit 5 zón občerstvení a samostatně postavené arey dalších sponzorů festivalu jako Lays, Pepsi, Jack Daniels nebo Redbull. Tabbulka č. 7. Stravovací služby festivalu RfP
Název
Počet
Zóna Občerstvení
5
Stanky ¨Bar¨
18
Red Bull bar
2
Kavárna
6
Stanky ¨Pivo Staropramen¨
14
Zóna Lay's chillout
1
Zóna Karlin
1
Jack Daniels Truck
1
Zóna Pepsi
1
VIP Bar
1
Celkem
50
Zdroj: Vlastní zpracování
Balená pitná voda je k prodeji přímo od pořadatele akce ve zvláštních stáncích za zvýhodněnou cenu 20 Kč za 1,5 l láhev. Voda v umyvárnách je rovněž také pitná. Orientační cena jídla a nápojů: Pivo Staropramen (0,5 l) - 32 Kč Nealkoholické nápoje – od 30 Kč Hot dog – od 45 Kč Pizza – od 50 Kč Hamburger – od 60 Kč Hlavní jídlo – od 90 Kč.
57
2.5 Charakteristika festivalu Rock for People Europe Plzeň Rock for People Europe je speciální evropskou edici, která navazuje na tradiční Rock for People v Hradci Králové. V roce 2015 byl oficiálně zahájen první ročník festivalu. Hudební událost roku má podobu městského festivalu a je uskutečněna v rámci projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury. Jako klíčové místo uskutečnění festivalu byl zvolen areál kreativní zóny DEPO2015, která je situovaná na místě bývalého depa Městských dopravních podniků, kulturního centra Papírna a okolí řeky Radbuzy. Cílem organizátorů festivalu je představit minimálně jednu hudební ochutnávku z každé země Evropské unie. Rock for People Europe, stejně jako klasicky Rock for People, je třídenní multižánrový hudební festival. Kromě tradičního hudebního programu, organizátoři nabízejí účastníkům akci různorodé workshopy, výstavy nebo kinokavárnu. Festival Rock for People je jediným českým představitelem a zástupcem evropské asociace hudebních festivalu YOUROPE. Evropsky rozměr hudební akce byl jedním z bodu který ocenili zástupci společnosti Plzeň 2015, o.p.s.. Spolupráce s respektovaným festivalem, který již má dlouholetá historie je garanci kvalitního programu a celkové úspěšnosti produkci. Terminem konání festivalu tento rok je 3. až 5. července, pravé z tohoto důvodu byl posunut tento ročník RfP v Hradci Králové na začátek června. Jak již bylo uvedeno, Festival dostal městskou podobu, což odpovídá jednomu ze základních cílů projektu EHMK, a to zvýšit počet návštěvníků města Plzeň, kteří příjemné straví svůj volný čas v západočeské metropoli a zároveň přinesou příjmy do města. Opakované pořádání této zvláštní edice festivalu v dalších letech se odvíjí od úspěchu eventu v roce 2015. Formát hudební události byl inspirován analogickými festivaly v Americe a Německu, jako například festival Lolapalooza v Berlíně. Tato varianta uspořádání eventu umožňuje strávit rockový festival v jiných, unikátních a netypických podmínkách. Nový formát akce je jedinečný a zatím nemá obdoby v České republice.
58
Místem realizace festivalu byl zvolen prostor v blízkosti centra opět s cílem přilákat vice lidí do města. Úkolem spoluproducentů akce, společnosti Plzeň 2015, o.p.s., bylo, aby návštěvníci hudebního festivalu mezi koncertami vyrazili na prohlídku města, šli se podívat do Loosových interiérů nebo na exkurzi do pivovaru a mezi tím si dali oběd v některé z vyhlášených plzeňských restaurací. Pořadatel festivalu, kterým je společnost Ameba Production spol. s r.o., má v plně režii hudební dramaturgii a koncepci programu. Filozofie festivalu je založena na principech, které sleduje Evropská komise u projektů EHMK – v tomto případě zapojení každé členské zemí EU minimálně jedním interpretem. Způsob organizace akce je podobný klasickému RfP festivalu. Místo konání eventu bylo rozděleno na jednotlivé sekce a scény. Festival zahrnuje jak indoorové haly tak i outdoorové prostory. Celý festivalový areál je oplocen tak, aby bylo možné regulovat počet návštěvníků z důvodu zajištění jejich bezpečnosti. V prostoru DEPO2015 se nachází 1 venkovní scéna a 2 vnitřní, v areálu Papírny jsou umístěny 2 vnitřní scény. V příloze číslo 3 najdeme mapu areálu pro lepší představu místa konání eventu. Klíčové podia, na kterých odehrává headlinery festivalu jsou:
Rock for People stage
Česka spořitelna stage.
Vedlejší scény festivalu:
Excelent stage
Cross Club - Vestax stage
Papírna Hall
Red Bull Tour Bus
Urban Wave plaz
Nova Cinema stage
Lenovo zone
Respekt Kinokavárna.
59
Podél břehu řeky Radbuzy je situováno 10 partnerských odpočinkových (chill-out), informačních a zábavních zón. Mezi ně patří:
T-mobile zone
ČD zone
Kopparberg zone
Metro
Bacardi cocktail lounge
Plzeň 2015
Euronova group zone
Pepsi zone
Lays zone
Švejk restaurant.
Neveřejná část areálu DEPO2015 slouží jako centrum produkci, sklady cateringu a také pro parkování techniky a produkčních vozidel. K tomuto účelu jsou dodatečné vymezeny plochy v prostorách Papírny, tak aby nebyla omezena parkovací místa rezidentů. (Informace, 2015, [online]) V prostorách Papírny, kde se nachází Excelent stage, Cross Club - Vestax stage a Papírna Hall, si návštěvníci mohou užít hudební party každý den v průběhu 18 hodin. Otvírací doba DEPO2015 je od 14:00 do 02:00. Papírna má otevřeno od 10:00 do 04:00. Prostory jsou od sebe vzdáleny 5ti minutami, cestou přes můstek nad řekou Radbuzou. Pro vstup do obou areálu platí jedna festivalová vstupenka. V prostorách DEPO2015 nalezneme Red Bull Tour Bus, Urban Wave pláž, kde tradičně probíhají DJ sety, Lenovo Zone se stejným doprovodným programem jak na klasickém RfP, a to Live Jukebox nebo Silent Party. Dále v areálu je situovaná Nova Cinema stage, kde se odpoledne promítají filmy a večer se uskutečňují koncerty, nebo Respekt Kinokavárna s pečlivě vybranými filmy od společnosti Aerofilms. Pak na prostorech DEPO2015 najdeme stánky hlavních partnerů festivalu jako Jack Daniel ‘s a ZOOT. V areálu RfP Europe se nachází dvě infocentra, která poskytuji informace o městě a jeho okolí, o akcích v rámci EHMK nebo nabízejí možnost objednání prohlídek. Pravě tato
60
doplňková služba může výrazně ovlivnit ekonomický přínos festivalu pro Plzeň, stejně jako příjmy z ubytovacích a stravovacích služeb. Díky umístění festivalu v centru města, pro návštěvníky festivalu existuje několik variant, kde přespat během konání třídenní hudební události. Stanové městečko festivalu je situováno na skautské louce v ulici Liliová ve vzdálenosti cca 1,5 km od areálu DEPO2015. Kapacita campu je omezena v počtu 800 osob nebo 400 stanů. Na rozdíl od campu v Hradci Králové, mají účastníci akce možnost zakoupit si vstup na prostor kempu pouze na 3 dny. (FAQ, [online]) Stanové městečko poskytuje následující služby: • non-stop recepce • celefestivalová security ochrana • energy pointy • kabinkové sprchy na žetony à 10 Kč • snídaňový food court • vratná záloha na odpadkový pytel 50,- Kč/osoba. Druhá možnost pro ubytování jsou vysokoškolské koleje Plzeň Bor, které se nacházejí u Borského parku, 5 zastávek od místa konání festivalu. Na rozdíl od kempu u této varianty je možnost zakoupit nocleh na jednu i více nocí ve dvou až třílůžkových pokojích za 290,Kč na osobu za noc. Dále návštěvníci festivalu mohou využít stabilní nabídku ubytovacích služeb města Plzeň v podobě kempu, ubytoven, penzionů nebo hotelů. Celkem bylo v první ročník festivalu zahájeno 108 vystoupení. Počet návštěvníků přesáhl předpokládaný počet 15 000 tisíc osob a vyšplhal se až na 28 000 tisíc návštěvníku. Cena lístku na festival v první předprodejní edici byla 890 Kč, v den konání eventu vstupenka na 3 dny stála 1600 Kč. Jednodenní festivalové pasy byly nabízené v částce 1350 Kč na místě.
61
2.5.1 Financování festivalu RfP Europe Plzeň Festival RfP Europe se uskutečňuje plně v produkci pořadatelské společnosti Ameba spol. s r.o., která vzala na sebe riziko pořádání a financování projektu. Stejně jako v případu RfP v Hradci Králové, festival byl částečně finančně podpořen jeho hlavními partnery jako například Lenovo, T-mobile nebo Česká spořitelna. Hlavním rozdílem mezi festivaly je postavení RfP Europe v rámci konání EHMK v Plzni. Kvůli tomu RfP Europe mělo možnost získat prostředky od Ministerstva Kultury a Plzeňského kraje.
Dotace festivalu poskytli :
MK ČR
Plzeňský kraj
Plzeň 2015, o.p.s.
Visegrádský fond
Nadace ČEZ.
Podle slov programového ředitele společnosti Plzeň 2015, o.p.s. Jiřího Silenka: “Plzeň 2015 ani město Plzeň do festivalu Rock for People Europe sponzorsky nevkládá žádné finanční prostředky. Jedná se o koprodukci, kterou společnost Plzeň 2015 získala od privátních sponzorů. Vložená částka se v případě úspěchu festivalu vrátí celá do rozpočtu projektu Evropské hlavní město kultury a případný zisk bude použit na rozvoj kultury v Plzni.” (Rock for People Europe míří do Plzně, [online]) Koprodukční podíl společnosti Plzeň 2015, o.p.s. do rozpočtu festivalu RfP Europe činí 3 miliony Kč. Celkové náklady na uspořádání festivalu RfP Europe činí 30 milionu Kč. Tato informace byla oficiálně uvedena organizátory eventu a je zaznačena na seznamu dotacích poskytnutých MK v roce 2015 v rámci programu Kulturní aktivity, která je uvedena v tabulce č.8.
62
Tabulka č. 8. Kulturní aktivity – Alternativní hudba Žadatel
Právní Projekt forma
Celkové náklady
Požad. dotace
Body celkem
Dotace
Ameba s.r.o. Rock For People 2015 30 000 000 1 500 000 3,11 400 000 Production spol. s r.o. Zdroj: Výběrová dotační řízení na rok 2015 - výsledky 1. Kola. Dostupné na internetu: http://www.mkcr.cz/cz/profesionalni-umeni/granty-a-dotace/vyberova-dotacni-rizeni-na-rok-2015--vysledky-1--kola-245177/
Podle provedeného průzkumu bylo dále zjištěno, že oficiálně RfP Europe získal dotace od Visegradského fondu v rozměru 9000 euro, od MK částku v hodnotě 400 000 tisíc Kč, od Plzeňského kraje 500 000 tis Kč. V rámci Rock for People Europe tento rok byl pořádán Den Visegrádu, během kterého se představily minimálně dvě vybrané skupiny z každé země vyšehradské čtyřky. Pravé tato akce se konala díky podpoře a spolufinancování Visegrádského fondu ve výši 9 000 EUR a odehrála se na RFP v Plzni 3. až 5. července na Excelent Stage v areálu Papírny. Dotace na zmíněnu akci byla schválena fondem v březnu roku 2015 a je ukázana v tabulce č.9. Tabulka č.9. Dotace Visegradského fondu Project title
21510625
Rock for People EUROPE 2015Visegrad day
Applicant / Seat
Ameba Production Ltd., Český Brod
Approved sum (€)
Country
Application ID
CZ
9 000
Zdroj: List of Approved Standard Grant Projects—March 2015. Dostupné na internetu: http://visegradfund.org/?download=downloads/approved/ivf_approved_standard_2015_03.xls
63
2.6 Dílčí závěry pro ověření hypotézy V úvodu prace byl postaven hlavní cíl a to prozkoumat a zhodnotit vliv festivalu RfP na vybranou destinaci cestovního ruchu. Dílčí cíl byl pak v definování sezónnosti města Plzeň. Práce předkládá hloubkovu analýzu festivalu RfP a pak poukazuje na vytíženost HUZ ve městě, což částečně splňuje postavený cíl. Dále dle provedeného pruzkumu v praxi, můžeme vyvodit, že hlavní sezónu pro město Plzeň predstavují letní měsíce, konkrétně zlom června a července, soudě podle nejvyšší vytíženosti HUZ a hlavních atrakcí města v červenci. Mimosezóna se začíná v září s prudkým poklesem návštěvnosti města. Tímto můžeme konstatovat, že dílčí cíl práce byl splněn. Organizátoři Festivalu RfP tento rok představili v Plzni evropskou verzi svého festivalu. Celkově můžeme zhodnotit ze RfP Europe byl úspěšnou akcí, která má potenciál se začlenit do seznamu tradičních akcí Plzně. Jelikož první ročník festivalu se konal 3. - 5. července 2015, což je hlavní sezóna destinací, tak se bohužel nepodařilo dokázat hypotézu stanovenou na začátku. RfP Europe zatím neměl zásadního vlivu na navštěvnost města. Festival má předpoklady, aby ovlivnil cestovní ruch města, ale zatím se jedná o akci menšího formátu, která má vliv na ekonomiku a infrastrukturu města pouze v krátkém časovém období. Tímto závěrem můžeme říci, že stanoveného cíle této práce, kterým je zhodnocení vlivu festivalu na destinace, bylo dosáhnuto. Další poznámka, kterou má význam zmínit, je problém sehnání statistických údajů a hlubší informace jak o festivalu, tak i například o organizaci Plzeň 2015, o.p.s.. I když Plzeň nosí titul EHMK tento rok, informace o organizaci, která se tímto zabývá a její celková činnost je ve zkratce představena na stránkách společnosti, které nejsou velmi přehledné a neposkytují dostatek informací. Stejný problém můžeme pozorovat i na webových portálech festivalu RfP. Z tohoto důvodu jsou v následujicí návrhové časti práce představena doporučení pro zlepšení této záležitosti.
64
Návrhová část Hudební festival je zvláštni typ kulturní akce v oblasti event turismu. Mnoho studií, které se věnují organizaci festivalů, potvrzují jejich pozitivní dopad. Kulturní vliv těchto udalosti je blíže spojený s dalším jeho vlivem na rozvoj hospodářství určité destinace, na její silnější propagaci nebo na zlepšení image města. Nesmíme zapomenout, že festivaly pozitvně přispívají i k rozvoji cestovního ruchu v destinaci. Četné množství účastníků cestovního ruchu zajímající se o kulturní eventy ve svém okolí, se zúčastňuje hudebních festivalů. Charakteristickým bodem současného marketingu je zaměření na publikum. Moderní marketing se stává marketingem zcela orientovaným na zákazníka. Marketing orientovaný na zákazníka má za cíl zlepšit komunikaci se zákazníky v průběhu celého procesu marketingu. Sociální sitě jako Facebook nebo Twitter se stávají součástí současného života lidí, proto realizátoři eventu by tato média měli zvážit při komunikaci se spotřebiteli. Internet nabízí určité výzvy pri organizaci eventů, ale také poskytuje organizátorům novou cestu, jak zjednodušit komunikaci se zákazníky. Tento trend mohou využívat hudební festivaly jako způsob pro zlepšení komunikace se svými diváky a získat zpětnou vazbu o své činnosti. Kromě toho mají festivaly tímto způsobem možnost podporovat sebe prostřednictvím sociálních médií a mohou získávat a udržovat kontakt s fanoušky v krátkém čase a za nižší náklady. Diváci se zároveň při tom mohou aktivně zapojit do produkce eventu a dále pak se podílet o své názory, jelikož zpětná vazba hraje v současné době důležitou roli. Dle provedených analýz můžeme konstatovat, že komunikace jak organizátorů festivalu RfP, tak stejně i neziskové organizace Plzeň 2015, o.p.s. se svou cílovou skupinou klientů je problémovým bodem. Celková přehlednost stránek a poskytování informace přes socialní sítě je v dnešním digitálním světě nedostatečná pro náročnějšího spotřebitele. Vylepšená marketingová komunikace organizací se svými stávajícími a potenciálními klienti může pozitivně ovlivnit její image a postavení na trhu.
65
Pro účely této práce je rozpracován návrh na vylepšení marketingove komunikace hudebního festivalu RfP Europe v Plzni. Doporučení přímo navazuje na organizátory eventu, proto právě oni by se na tomto měli podílet. Úspěch provedeného prvního ročníku evropské edice festivalu předkládá možnost přestěhování eventu z Hradce Králové do Plzně na stálo. Tuto změnu neodmítají pořadatelé festivalu - společnost Ameba Production spol. s r.o.. Návrh na vylepšení marketingové komunikace RfP Europe má za účel zvýšení navštěvnosti festivalu a následně i samotné destinace cestovniho ruchu v podobě města Plzeň. Nesmíme zapomenout, že přestěhování eventu do města Plzeň a následné navýšení návštěvnosti akce má šanci snížit sezónní kolísání v destinaci cestovního ruchu. Důležitým bodem je také návrh změny termínu konání festivalu z července na září, jelikož dle provedeného průzkumu, právě v tento měsíc je vidět pokles v návštěvnosti Plzně a počtu přenocování v HUZ. Organizátoři a koproducenti eventu, kterým je Plzeň 2015, o.p.s., si postavili za cíl pořádání městského festivalu tak, aby návštěvníci hudební události měli možnost užít si destinace cetovního ruchu a její atraktivity a pak přispět do její ekonomiky. Pořadatelé akce se inspirovali podobným typem festivalu jako v Americe a Německu. Jedná se zvláště o festival Lollapalooza, který se dlouhodobě uskutečňuje v Chicagu a v září tohoto roku byl poprvé pořádán v Berlíně. Návštěvnost evropské edice Lollapalooza během svého prvního ročníku přesáhnul přes 40 000 osob. Pro srovnání s návštěvností festivalu v Chicagu v roce 2015, 100 000 osob denně. Festivalová značka Lollapalooza, která spojuje festivaly v Berlíně, Chicagu a pak v Brazílii, Argentině a Chile vydělal za rok 2015 66 milionu dolarů v hrubém. (Lollapalooza Draws, [online]) Dále je představen seznam nástrojů, které mohou ovlivnit organizaci a návštěvnost festivalu RfP a zlepšit jeho vztah s diváky. 1. Zlepšení komunikace přes sociální sítě Twitter, Facebook, Youtube, Linkedin. Místo toho, aby se obrátili na místní noviny, lidé se obráceji na vyhledávače a sociální sítě pro informace o událostech. Sociální média zásadně zmenila způsob, jakým lidé zjistuji a shromažďují informace o eventu. Kromě toho jsou nyní učastníci zmocněni do pozice
66
recenzentů nebo kritiků událostí. Divaci jsou ozbrojeni sociálními sítěmi, které používají jako globální on-line publikační platformu. Twitter umožňuje uživatelům posílat a číst příspěvky zaslané jinými uživateli, známé jako tweety. (Twitter, [online]). Tato sociální síť je skvělým místem k:
Navázani kontaktů s hlavnimi ovlivňovateli v internetové sféře. Mezi hlavní influencery v dnešní době patří blogeři, kteří již mají vlastní široké publikum ve všech svých sociálních mediích. Jedna jejich poznámka o festivalu může ovlivnit tisícovky a někdy i miliony lidi.
Proaktivvně podporovat doprovodný program eventu. Tak například spolupráce RfP z Google nebyla příliš zmíněna v médiich, stejně tak, že festival v Plzni byl sponzorován značkou Pilsner Urquell.
Propogace akce pomocí vytvoření hashtagu, které spojí s místem konání festivalu. Hudební festivaly jsou úzce spojeny s nazvy svých mist konání. Takové slavné hudební festivaly jako například Reeding a Leeds Festival nebo například Coachella festival mají začleněn název města v názvu samotného festivalu. Díky takto pojmenované akci, mají účastníci více sofistikované obrazy festivalů, což také přispívá ke zlepšení image samotného města. Proto by pro město Plzeň bylo vhodné nechat svůj název v pojmenování festivalu, aby byl event asociován právě s touto destinací. Změna názvu by měla následovat ve všech sociálních medií.
Integrace s dalšími aplikacemi jako například Instagram nebo Snapchat, které umožňují sdílení fota a videa z místa konání události, aby účastníci eventu dostávali komplexní přehled o festivalu.
Facebook je jednou z největších společenských sítí na světě, která slouží ke komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a zábavě. (Facebook, [online]). Počet fanoušků na stránce RfP je momentálně přes 90 tisíc osob, ale to neznamená, že nejsou cesty k jejímu zlepšení. Pro budování lepšího povědomí o hudební události organizátoři mohou přidat další funkce ke svému profilu na Facebooku:
Přidání kalendářů akci RfP s jeho plným programem a line-upem.
Vytvořit jedinečný obsah své stránky festivalu, aby zapojili uživatele a povzbudili je ke sdílení informací. Sdílení hlavních novinek ohledně hudební industrie nebo
67
informace o kapelách, které se zúčastnili na RfP. Sdileni obrázků a videa z minulých ročníků festivalu.
Vytvořeni Facebook Obchodu s cílem zvýšení online prodeje, podpora okamžitého nákupu vstupenek přes sociální síť. Nabídka speciálních kuponů a speciální slevy pro fanoušky těchto stránek s cílem vybudování
silné a jedinečné komunity
festivalu. YouTube je dalším sociálním nastrojem v odvětví event marketingu, se kterým musí festival počítat. Nicméně, YouTube není jen o sledování videa. Stránka také obsahuje různé funkce, jako jsou kanály, komentáře, hodnocení a doporučení. I když má festival vlastní stránku na Yotube, není zcela jednoduše vyhledávána. Při zadání názvu eventu se nezobrazí jako první ani jako druhá na seznamu. Vytvoření kvalitního videa, jako například exkluzivní rozhovory z headlinery festivalu může být podmínkou pro zvýšení návštěvnosti Yotube stránky RfP. Základní změna, která je doporučena pro festival RfP Europe je zřízení on-line přímého vysílání eventu v moment jeho konání, která zvýší povědomí o eventu a zaujme cílový segment zákazníků. LinkedIn je profesní sociální síť, na které se setkávají profesionálové a diskutují o svých pracovních zájmech. Mezi uživatele sítě patří manažeři, konzultanti a odborníci z nejrůznějších oborů. Také firmy mají své účty na LinkedIn. (Linkedin [onine]). Založení stránky festivalu RfP na zmíněném kanálu můžee přispět k :
rozšíření povědomí o firemních akcí RfP
vyhledávání dalších mediálních sponzoru
spojení se s lidmi z odvětví event managementu a marketingu.
2. Znovuoživení Rock for People Klub Rock for People Klub drive fungoval jako portál, kde se setkávali fanoušci hudebního festivalu. I když stránky dosud existují, nebyli obnoveny od roku 2012. Znovuoživení internetových stránek klubu může napomoci společnosti Ameba spol. s r.o. zjistit statistické údaje o účastnících. Např. co od festivalu očekávají, jejich přání a připomínky. Při registraci do klubu by měl potenciální fanoušek vyplnit anonymní dotazník, kde odpoví na otázky související s festivalem a to může pomoci něj sdělit potřebné informace organizátorům. Tato forma marketingového výzkumu může být poté využita při
68
zkvalitňování služeb festivalu a při tvoření lepšího line-upu. V případě registrace do klubu by uživatelé měli možnost zakoupení lístků jako první a za speciální sníženou cenu.
3. Sledování výkonu na sociálních sitich Sledování svého výkonu na sociálních sítích je klíčovým momentem a základním doporučením pro RfP. Pro tyto účely existuje řada aplikací, které jsou zaměřené zcela na správu a řízení festivalu. Jedním z takových je systém Cvent, který nabízí možnost shromáždění statistické informace o eventu a jeho návštěvníkách. Dále pak aplikce usnadňují koordinovat sdilenou informaci na všech sociálních platformách. Další možností sledování výkonu je varianta přes stranky bit.ly nebo ow.ly. Tyto aplikace umožňují zkrátit URL a vytvořit odkazy na festival, která jsou:
snadné pro sdílení informace o eventu
poskytují informace o geografickém členění zainteresovaného segmentu diváků
sleduje celkový počet klepnuti na odkazy v průběhu času.
Technologie také ovlivňují studii o sezónnosti. Například, pohyb turistů v místě jeho pobytu je nyní možné monitorovat a analyzovat pomocí mikroprocesoru již zabudovaných do mobilních telefonů, které poskytuji data a o poloze člověka . To by nemohlo být provedeno před deseti lety, ale nyní je možný z důvodu vysokého počtu uživatelů mobilních telefonů
69
Závěr Diplomova práce „Hudební festival jako faktor zmírňování sezónních výkyvů v Plzni“ pokládá důležitou informaci o zmíněné problematice. Hudebni festivaly a jejich vliv na určitou destinaci a cestovni ruch je velmi zajímavým a aktualním tématem. Hudební festival je zvláštní typ eventu, který není zcela dokonale probrán v odborné literatuře. Stále jsou diskuze o jeho pozitvním i negativním vlivu na destinaci. Mometálně existuje řada festivalů, které již mají dlouhou historii a ovlivňují cestovni ruch a opravdu přispívají k hospodářství dané destinace. Problematika sezónnosti je také již dlouhdobě naléhavým tématem v oblasti cestovniho ruchu. Každá destinace chce být celosezónní pro své návštěvníky, ale bohužel toto přání není současně zcela realné. Co zatím destinace cestovního ruchu mohou podniknout? Pokusit se prodloužit vlastní sezónu, což je možné pomocí pořádání hudebního festivalu. Ale tato záležitost požaduje těsnou spolupráci všech hlavních aktérů destinace a hlavně požaduje čas, aby byl zhodnocen reálný přínos a vliv této události na destinaci. Takové hudební festivaly jako Glastnoburry nebo Lolapooloza, které mají historii přes 30 nebo 40 let mají již vlastní přesné a stálé postavení na trhu a jsou schopné přilákat přes 100 000 osob na každý den konání festivalu. Zanalyzovaný festival RfP, v rámci této diplomové práce, samozřejmě má vlastní historii a tradici, ale stále potřebuje vylepšení, stejně jako jakákoliv jiná kulturní akce. Přestěhování festivalu na nové místo jej může pozitivně ovlivnit. I když postavená hypotéza nebyla ověřena, práce poskytuje rozsáhlou informaci ohledně festivalového cestovního ruchu a sezónnosti destinace, která je nová v oblasti cestovniho ruchu a je těžce sehnatelná v domácí literatuře. Určené hlavní a dílčí cile byly zcela dostatečné a hloubkově prozkoumané v analytické části práce. Návhrová část podkládá potenciální doporučení pro zlepšení merketingové komunikace festivalu RfP. Jelikož právě tato otázka může ovlivnit a zvýšit navštěvnost festivalu, čímž následně může způsobit snížení sezónních výkyvů v destinaci.
70
Co se týká sezónnosti města Plzeň, další co je zatím reálné, tak je prodloužení její sezóny minimálně na jeden měsíc. Přestěhování festivalu a případná změna jeho času konání z července na září může zvýšit návštěvnost zvolené destinace. Příznivé klimatické podmínky a vysoké průměrné teploty dohromady s nárustem učastníků festivalu mohou eventuálně ovlivnit sezónnost dané destinace cestovního ruchu. Problematickým bodem při zpracování práce bylo, jak bylo již zmíněno v kapitole 2.6, sehnání statistických údajů. Z důvodu zkvalitnění dat na stránkách ČSÚ je docela težké zjistit informace ohledně návštěvnost a přenocování v městech dle jednotlivých měsíců. I když takové organizace jako Plzeň – TURISMUS p.o. nebo Plzeň 2015, o.p.s. tvrdí, že provádějí vlastní výzkumy, avšak zatím žádná statistika na jejich oficiálních strankach nebyla představena. I přes všechna negativa, podle mého názoru, práce podkládá důležité informace o hudebních festivalech, jejich organizaci a vlivu na destinaci cestovního ruchu. Zjištěné poznatky mohou následně přispět pro více hloubkové zkoumání této problematiky.
71
Literatura [1] ADAIR, Daryl a Brent W RITCHIE. Sport tourism: interrelationships, impacts, and issues. Buffalo: Channel View Publications, c2004, x, 302 p. Aspects of tourism, 14. [2] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. 2004. vyd. Praha: VŠH, 2004. ISBN 8086578-37-2.
[3] Approved Grant Projects: International Visegrad Fund [online]. 2015 [cit. 2015-0921]. Dostupné z:< http://old.visegradfund.org/grants/approved_grants/ > [4] CORLUKA, Goran. SEASONALITY IN TOURISM – causes, implications and strategies
[online].
[cit.
2015-06-01].
Dostupné
z:
<
https://www.academia.edu/8670280/SEASONALITY_IN_TOURISM_causes_implication s_and_strategies > [5] Časové řady za jednotlivé správní obvody ORP: Plzeň [online]. 2014 [cit. 2015-10-05]. Dostupné z: < https://www.czso.cz/csu/xp/casove-rady-za-jednotlive-spravni-obvody-orp > [6] Český statistický úřad: Veřejná databáze - Vlastní výběr [online]. 2014 [cit. 2015-1005]. Dostupné z: < https://vdb.czso.cz/vdbvo2/ >
[7] Facebook. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001-
[cit.
2015-10-14].
Dostupné
z:
<
https://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook>
[8] GETZ, Donald. Event management & event tourism. 2nd ed. New York: Cognizant Communication Corporation, 2005, xi, 439 s. ISBN 1882345460.
[9] GETZ, Donald. Event studies: theory, research and policy for planned events. 1st ed. Oxford, UK: Butterworth-Heinemann, 2007. ISBN 9780750669597.
72
[10]
Historie:
Rock
for
People
[online].
[cit.
2015-10-7].
Dostupné
z:
[11] Horner, S. – Swarbrooke, J.: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha, Grada Publishing, 2003. [12] Hromadná ubytovací zařízení České republiky: okres Plzeň-město [online]. 2014 [cit. 2015-10-5]. Dostupné z:
[13] HUDSON, S., CROSS, P. (2005): Winter sports destinations: dealing with seasonality, in J. Higham and T. Hinch, Sports Tourism Destinations: Issues, Opportunities and Analysis, Oxford: Butterworth-Heinemann, s. 188-204. [14] CHERNENKO, Světlana. Analýza organizování festivalového cestovního ruchu. Praha, 2013. Diplomová práce. VŠH. Vedoucí práce Mgr. Monika Klímová. [15] Informace o festivalu Rock for People Europe: Příloha č. 5 [online]. 2015 [cit. 201510-8]. Dostupné z: [16] Informace o projektu Plzeň: Evropské hlavní město kultury 2015 [online]. [cit. 201510-7]. Dostupné z:
[17] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3. [18] KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 8086119564.
[19] Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Plzni na období 2014–2018 [online]. 2013 [cit. 2015-10-08].
Dostupné
z:
dokumenty/koncepcni-dokumenty/koncepcni-dokumenty-mesta-plzne.aspx>
[20] KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6.
73
[21] KOTÍKOVÁ, Halina a Eva SCHWARTZHOFFOVÁ. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-87147-05-4
[22] Kudyznudy - Bolevecké rybníky [cit. 2013-09-23]. Dostupné na internetu:
[23] LinkedIn. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-10-14]. Dostupné z:
[24] Lollapalooza Draws 300,000 to Chicago [online]. 2015 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z:
[25] Muzeum: Patton Memorial Pilsen [online]. 2015 [cit. 2015-10-6]. Dostupné z: [26] Nadace ČEZ pomáhala s úklidem na letošním Rock for People, darovala na „zelený festival“
200
tisíc
[online].
[cit.
2015-10-16].
Dostupné
z:
[27] Nechceme riskovat finanční ztráty, vysvětluje programový šéf Plzně 2015, proč odmítá světové hvězdy [online]. [cit. 2015-10-14]. Dostupné z: [28] NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. [29] Nejvíce kladené otázky: Plzeň 2015 [online]. [cit. 2015-10-7]. Dostupné z:
74
[30] PEČMAN, Rudolf, Hudební festival jako umělecký a společenský fenomén, Opus music um. Roč. 34, č. 1, 2003, s. 32-33 [31] PALATKOVÁ, Monika. Metodika a odpovědnost za aktualizaci dat v destinačním managementu [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha, 2007 [cit. 2015-06-17]. [32] PALATKOVÁ, Monika a Petr STUDNIČKA. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. [33] PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 262 s. ISBN 978-80-247-3643-3. [34] PLZÁKOVÁ, Lucie a Petr STUDNIČKA. Řízení cestovního ruchu v České republice - minulost, současnost, budoucnost. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 204 s. ISBN 978-80-7478-593-1 [35] Plzeň 2015, o.p.s: Plzeň 2015 [online]. [cit. 2015-10-9]. Dostupné z: [36] Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu [online]. 2012 [cit. 2015-10-11]. Dostupné
z:
<
https://www.plzen.eu/obcan/urad/verejne-dokumenty/koncepcni-
dokumenty/clanky/potencial-mesta-plzne-z-pohledu-cestovniho-ruchu.aspx >
[37] Rock for People Europe: FAQ [online]. [cit. 2015-10-12]. Dostupné z:
[38] Rock for People Europe: Mapy [online]. [cit. 2015-10-27]. Dostupné z: [39] Rock for People Europe: Plzeň 2015 [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:
75
[40]
Rock
for
People:
Mapy
[online].
[cit.
2015-10-27].
Dostupné
z:
[41] Rock for People: O festivalu [online]. [cit. 2015-10-17]. Dostupné z:
[42] Rock for People: VSTUPENKY [online]. [cit. 2015-10-12]. Dostupné z:
[43] Rock for People. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2015-10-7].
Dostupné
z:
[44] Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1997, 1035 s. ISBN 807058-462-9. [45] Stanice - Plzeň - Mikulka: aktuální teplota, rekordy, archiv, průměry [online]. 2015 [cit.
2015-10-19].
Dostupné
z:<
http://www.in-
pocasi.cz/archiv/stanice.php?stanice=plzen_mikulka> [46] Statistická ročenka Plzeňského kraje [online]. 2014 [cit. 2015-10-5]. Dostupné z: [47] Tisková zprávy: Evaluace - Plzeň 2015 [online]. 2015 [cit. 2015-10-7]. Dostupné z: [48] Tradiční akce: Výběr nejvýznamnějších kulturních akcí [online]. [cit. 2015-10-11].
[49] Twitter. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-10-16]. Dostupné z:< https://cs.wikipedia.org/wiki/Twitter> [50] Usnesení Zastupitelstva města Plzně č. 562 . 2015 Plzeň [online]. 2015 [cit. 2014-109]. 76
Dostupné z:
[51]
Visegrad:
HP
[online].
[cit.
2015-10-17].
Dostupné
z:
[52] Výběrová dotační řízení na rok 2015 - výsledky 1. kola: Ministerstvo Kultury [online]. 2015 [cit. 2015-09-21]. Dostupné z:
[53] ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201880-2. [54] ZOO v číslech: ZOO - Plzeň [online]. 2010 [cit. 2015-10-12]. Dostupné z:
77
Přílohy Příloha č.1. Procentní zastoupení návštěvníků z jednotlivých zemí dle počtu hostů v absolutních hodnotách a dle počtu přenocování v roce 2010 Země
Hosté
Počet
Kanada
0,34%
0,44%
přenocování
Austrálie
0,26%
0,27%
ČR
39,91%
35,80%
Litva
0,24%
0,29%
Německo
21,78%
20,75%
Portugalsko
0,22%
0,27%
Nizozemsko
5,13%
7,12%
Řecko
0,21%
0,23%
Slovensko
2,95%
3,08%
Bulharsko
0,20%
0,18%
Spojené
2,65%
3,13%
Slovinsko
0,18%
0,22%
Turecko
0,17%
0,16%
království Polsko
2,33%
2,15%
Chorvatsko
0,15%
0,16%
Itálie
2,16%
2,25%
Brazílie
0,12%
0,11%
Francie
2,12%
2,28%
Irsko
0,11%
0,12%
Spojené státy
2,07%
2,52%
Izrael
0,11%
0,22%
0,10%
0,12%
0,10%
0,12%
americké
Srbsko
Rakousko
2,00%
1,80%
Černá Hora
Japonsko
1,78%
1,70%
Ostatní
Ostatní asijské
1,78%
1,37%
americké
země
a
země
Rusko
1,75%
2,25%
Estonsko
0,09%
0,08%
Belgie
1,22%
1,47%
Ostatní africké
0,09%
0,11%
Švýcarsko
0,97%
1,10%
země
Ukrajina
0,84%
0,74%
Lotyšsko
0,07%
0,05%
Maďarsko
0,83%
0,97%
Mexiko
0,06%
0,09%
Španělsko
0,79%
0,80%
Lucembursko
0,06%
0,08%
Švédsko
0,77%
0,90%
Nový Zéland
0,05%
0,04%
Čína
0,58%
0,78%
Jihoafrická
0,04%
0,05%
Dánsko
0,46%
0,55%
republika
Jižní Korea
0,45%
1,21%
Island
0,02%
0,02%
Ostatní
0,43%
0,44%
Oceánie
0,02%
0,02%
Kypr
0,01%
0,02%
0,01%
0,01%
0,01%
0,02%
evropské země Rumunsko
0,42%
0,36%
Lichtenštejnsk
Norsko
0,42%
0,54%
o
Finsko
0,38%
0,47%
Malta
Zdroj: Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu [online]. 2012 [cit. 2015-21]. Dostupné z: < https://www.plzen.eu/obcan/urad/verejne-dokumenty/koncepcni-dokumenty/clanky/potencialmesta-plzne-z-pohledu-cestovniho-ruchu.as
78
Příloha č.2. Rock for People aktuální mapa Festivalparku, kempů a parkováni 2015
Zdroj: Dostupné na internetu: http://hradec.rockforpeople.cz/info/mapy/ Příloha č.3. Mapa festivalu Rock for People Europe
Zdroj: Dostupné na internetu: http://plzen.rockforpeople.cz/info/mapy/
79
