VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Posouzení celkového daňového zatížení fyzické osoby

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Posouzení celkového daňového zatížení fyzické osoby Bakalářská práce

Autor: Kristýna Janáčková Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2010

Anotace Předmětem bakalářské práce je posoudit celkové finanční zatížení fyzické osoby z hlediska plateb vůči státu jako je daň z příjmů a platby na sociální pojištění a zdravotní pojištění. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V první části se píše teoreticky o rozdělení příjmů, způsobech jednotlivých výpočtů a daňových výdajích. Druhá část se zabývá konkrétními výpočty daně z příjmů, které mají základ v souhrnném zadání. Nakonec se práce zabývá celkovým shrnutím a doporučením, který typ výpočtu celkového zatížení se pro výchozí zadání hodí nejvíce a proč.

Klíčová slova Daň z příjmů, daňové výdaje, příjmy, fyzická osoba.

Annotation Subject of this thesis is to assess the overall financial burden on individuals in terms of payment to the government as income tax and social insurance payments and medical insurance. The thesis consists of two parts. The first part is written on the theory of income distribution, methods of calculation and tax expenditures. The second part deals with specific tax calculations, which have a base in the summary task. Finally, the work gives an overall summary and recommendations, which type of calculating the total load for the initial award of the most useful and why.

Key words Income tax, tax expenditures, income, physical person.

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Magdě Morávkové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat svému vedoucímu Michalovi Janáčkovi ze společnosti OVB Allfinanz, a.s. za pomoc při konzultaci řešeného problému a poskytnutí potřebných materiálů.

Prohlašuji, že předloženou bakalářskou práci jsem zpracovala samostatně pod vedením Ing. Magdy Morávkové a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály. V Jihlavě dne 24. listopadu 2010 ..................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................................... 7

2

Fyzická osoba (dále jen FO)............................................................................................... 8

3

4

2.1

Kdo je FO .................................................................................................................... 8

2.2

Příjmy FO .................................................................................................................... 8

2.2.1

Příjmy ze závislé činnosti §6 ................................................................................ 9

2.2.2

Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti §7 ............................. 10

2.2.3

Příjmy z kapitálového majetku §8 ..................................................................... 11

2.2.4

Příjmy z pronájmu §9 ......................................................................................... 12

2.2.5

Ostatní příjmy §10 .............................................................................................. 13

2.2.6

Cash-flow kvadrant (charakteristiky) ................................................................. 13

Daň z příjmů FO ............................................................................................................... 15 3.1

Předmět daně ............................................................................................................. 15

3.2

Osvobození od daně................................................................................................... 15

3.3

Základ daně................................................................................................................ 16

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu ............................ 17 4.1

Daňové náklady ......................................................................................................... 17

4.1.1

Odpisy ................................................................................................................ 17

4.1.2

Zůstatková cena hmotného majetku ................................................................... 21

4.1.3

Pojistné na SZP hrazené zaměstnavatelem ........................................................ 21

4.1.4

Nájemné ............................................................................................................. 22

4.1.5

Výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby

odpočinku zaměstnanců ................................................................................................... 22 4.1.6

Výdaje na pracovní cesty ................................................................................... 22

4.1.7

Škody .................................................................................................................. 23

4.2

Nedaňové náklady ..................................................................................................... 23

4.2.1

Platby na sociální pojištění ................................................................................. 23

4.2.2

Platby na zdravotní pojištění .............................................................................. 24

5

Nezdanitelná část základu daně §15 ................................................................................. 25

6

Slevy na dani §35 ............................................................................................................. 27

7

Souhrnné příklady ............................................................................................................ 29 7.1

Leasing Student podnikatel ....................................................................................... 32

7.2

Zaměstnanec + podnikatel na vedlejší činnost .......................................................... 35

7.3

Podnikatel na hlavní činnost ...................................................................................... 39

7.4

Podnikatel se zaměstnanci ......................................................................................... 42

8

Vyhodnocení .................................................................................................................... 49

9

Optimalizace daňové povinnosti ...................................................................................... 50

Použitá literatura ...................................................................................................................... 51 Použité tabulky a obrázky ........................................................................................................ 52

1 Úvod Bakalářská práce s názvem Celkové posouzení daňového zatížení fyzické osoby pojednává o dani z příjmu fyzických osob, a jak lze optimalizovat povinnost poplatníka této daně. Cílem práce bude posoudit celkové finanční zatížení fyzické osoby z hlediska plateb vůči státu jako jsou daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění a návrh způsob podnikání s ohledem na toto celkového zatížení. V první kapitole je popsána fyzická osoba, její definice a charakteristiky. Dále tato kapitola definuje příjmy fyzické osoby a jejich rozdělení. Druhá kapitola obsahuje popis daně z příjmů, definuje předmět daně, plátce daně, vysvětlí, co je osvobození od daně, daňová ztráta a jaké jsou podmínky při stanovení daně paušální částkou. Ve třetí kapitole se nachází popis výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Tato část se rozděluje na výdaje, které lze uznat jako výdaje daňové a na výdaje, které jako daňové uplatnit nelze. Čtvrtá kapitola pojednává o nezdanitelné části základu daně a jejich uplatnění při výpočtu daňové povinnosti. V páté kapitole se nachází slevy na dani, které lze uplatnit při výpočtu daňové povinnosti. Jsou zde zmíněny podmínky pro využití těchto slev. Šestá kapitola se zabývá souhrnnými příklady, kde se nachází výpočty jednotlivých typů podnikání. V sedmé kapitole je vypracováno celkové vyhodnocení situace a doporučení, jak se v ideálním případě rozhodnout při volbě typu podnikání. Osmá kapitola ukazuje, jak lze optimalizovat celkovou daňovou povinnost. Devátá kapitola obsahuje závěrečné shrnutí, vyhodnocení a doporučení.

7

2 Fyzická osoba (dále jen FO) V této kapitole se seznámíme s tím, kdo je fyzická osoba, jaké mohou být její příjmy a jak se u konkrétních příjmů vypočítá základ daně z příjmu.

2.1 Kdo je FO1 Fyzickou osobou se rozumí každý jedinec počínaje narozením. Fyzická osoba podnikatel splňuje určité znaky. FO je: -

právně způsobilý

-

je starší 18let

-

podniká na základě nějakého oprávnění (živnostenský list)

-

hospodaří pod svým vlastním jménem, na žádných dokumentech nesmí být název např. Truhlářství Jan, ale pouze jméno např. Jan Novák

-

je daňovým subjektem: a) plátce je ten, kdo daně fyzicky odvádí finančnímu úřadu b) poplatník, je ten, jehož příjem se zdaňuje

Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob jsou: -

fyzické osoby

-

lidé, kteří mají trvalé bydliště na území České republiky, nebo se zde zdržují po dobu delší než 183 dní, tzn. mají zde daňovou povinnosti. 2

2.2 Příjmy FO Příjmem se rozumí peněžní i nepeněžní příjem, který lze dosáhnout i směnou. Příjmem není: -

příjem z akcií nebo podílových listů, zděděním nebo darováním nemovitosti nebo majetkového práva

1 2

Přednášky z předmětu Daně, Ing. Důrasová, VSPJ Jihlava 2009 Zákon č.568/1992 Sb. §2 odst. 1-4

8

-

úvěr nebo půjčka

-

příjem z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů

-

příjem z činnosti au-pair.

Příjmy fyzické osoby lze rozdělit podle Zákonu o daních z příjmů na několik kategorií.

2.2.1 Příjmy ze závislé činnosti §62 Závislá činnost ovlivňuje daň z příjmů FO na základě pracovního poměru, což je právní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (bližší definice dle Zákoníku práce). Pracovní poměr rozdělujeme dle daně z příjmů na : a) Hlavní pracovní poměr, který je uzavřen na základě pracovní smlouvy a to buď na dobu určitou, nebo neurčitou. Pracovní smlouva musí splňovat určité náležitost.

Musí být v písemné formě a podepsaná oběma stranami.

Zaměstnavatel je povinen nahlásit zaměstnance na příslušné zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení, kde předkládá zápočtový list zaměstnance z předchozích zaměstnání a kopii pracovní smlouvy. Pokud je zaměstnancem absolvent, předkládá se diplom, potvrzení o studiu nebo potvrzení o evidenci na úřadu práce.

Způsob výpočtu dílčího základu daně: ∑ hrubých mezd za odpracované období + odvedené zálohy na sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatelem = dílčí základ daně z příjmu dle §6 Zákona o dani z příjmu b) Vedlejší pracovní poměr je uzavírán ve dvou formách jako dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce. Vedlejší činnosti při hlavním pracovním poměru může být i práce na živnostenský list, pokud není činnost na živnostenský list v rozporu s podmínkami v pracovní smlouvě v zaměstnání. 3

Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá na dobu určitou s člověkem, který má hlavní pracovní poměr někde jinde. Zaměstnanec vykonává práci v kratší pracovní době, která 2 3

Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, §6 Zákoník práce

9

nesmí být delší než ½ standardní pracovní doby, takže nesmí přesáhnout 4h denně. V případě podepsané dohody o pracovní činnosti nemá pracovník možnost uplatňovat slevy při výpočtu zálohy na daň z příjmu. Znamená to tedy, že nemá možnost optimalizovat svoji daňovou povinnost. 4

Dohoda o provedení práce se uzavírá v písemné formě, příjmy z tohoto druhu činnosti nepodléhají srážkám sociálního a zdravotního pojištění. U jednoho zaměstnavatele nesmí odpracovaná doba překročit 150 Kč/rok. Daň z příjmu je daní konečnou, je učena zvláštní sazbou daně dle § 36 Zákona o dani z příjmů, v roce 2010 je sazba daně 15%. Pro poplatníka to znamená, že konečná daň se odvede v momentě výplaty a nepodléhá žádnému dalšímu vyúčtování.

5

Způsob výpočtu dílčího základu daně: Hrubá mzda

= dílčí základ daně z příjmů

2.2.2 Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti §76 Příjmy z podnikání se rozdělují dle Zákona o dani z příjmu na: -

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství

-

příjmy ze živnosti

-

příjmy z jiného podnikání dle zvláštních předpisů

-

podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku

Podnikatel si může zvolit mezi dvěma způsoby výpočtu dílčího základu daně z příjmu: 1) Podnikatel při výpočtu daně dokládá prokazatelně vynaložené náklady dle faktur a tím vypočítá svoje celkové výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu.

4

Přednášky Ing. Důrasová, předmět Daně, VSPJ 2009 Přednášky Ing. Důrasová, předmět Daně, VSPJ 2009 6 Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů, §7 5

10

Způsob výpočtu: Příjmy z podnikání příp. jiné samostatně výdělečné činnosti − prokazatelné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu = dílčí základ daně z příjmu dle §7 Zákona o dani z příjmu Prokazatelné výdaje jsou skutečné výdaje, které podnikatel dokládá pomocí dokladů (faktur). 2) Neuplatní-li poplatník výše uvedené prokazatelně vynaložené náklady, uplatňuje výdaje ve výši: 7 a) 80% z příjmů v případě řemeslných živností b) 60% z příjmů v případě příjmů ze živnosti mimo živností řemeslných c) 40% z příjmů v případě příjmů ze živnosti dle zvláštních předpisů nebo z příjmů z autorských práv a příjmy s tím spojenými.

Způsob výpočtu: Příjmy z podnikání nebo samostatné výdělečné činnosti − paušální výdaje = dílčí základ daně z příjmu dle §7 Zákona o dani z příjmu Paušální výdaje jsou výdaje uplatněné v % z příjmu podle činnosti, kterou se podnikatel zabývá. Paušální výdaje využije podnikatel v případě, že nemůže nebo nechce uplatnit výdaje skutečné.

2.2.3 Příjmy z kapitálového majetku §8 8 Mezi příjmy z kapitálového majetku patří: -

podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku členství v družstvu a úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů

7

Zákon o dani z příjmu č. 586/1992 Sb., § Daňové zákony – úplná znění platná v roce 2010, 1. vydání, 2010 DonauMedia, s.r.o., ISBN 978-80-89364-09-1

8

11

-

podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání

-

úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněz na vkladovém účtu

-

výnosy z vkladových listů

-

dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem snížené o zaplacené příspěvky poplatníkem a o státní příspěvky

-

plnění ze soukromého životního pojištění nebo příjem z pojištění osob, který není pojistným plnění a nezakládá zánik smlouvy

-

úroky a výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení a úroky z vkladů na běžných účtech

Způsob výpočtu: Příjmy z kapitálového majetku = dílčí základ daně z příjmu dle §8 Zákona o dani z příjmu

2.2.4 Příjmy z pronájmu §9 Mezi příjmy z pronájmu patří: -

příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů, nebytových prostor

-

příjmy z pronájmu movitých věcí

Týká se nepodnikatelů, kteří pronajímají svůj obchodní majetek. Nepodnikatel nemusí vést ani daňovou evidenci ani účetnictví, stačí, když si schová doklady o výdajích. Pokud podnikatel pronajímá svůj obchodní majetek, počítá se tento příjem jako příjem z podnikání a řídí se výpočtem dle § 7.

Způsob výpočtu: Příjmy z pronájmu - prokazatelné výdaje nebo 30% paušál = dílčí základ daně dle §9

12

Prokazatelné výdaje jsou např.: -

výdaje na inkaso (energie, plyn, voda, televize)

-

náklady související s majetkem (technické zhodnocení, rekonstrukce, údržba)

2.2.5 Ostatní příjmy §109 Ostatní příjmy souvisí s prodejem osobního majetku nebo s činností mimo podnikání, které jsou ve většině případů osvobozen, ale váží se ke splnění určité podmínky (např. rozsah, uplynutí doby, výše peněžní částky). Patří sem: -

příjmy z příležitostných činností (nepřekračují 20 000 Kč/rok)

-

příjmy z prodeje nemovitosti (rodinný dům nebo jiná nemovitost pokud nesplňuje podmínky 2 let trvalého bydliště nebo 5 let u ostatních nemovitostí)

-

výhry v loterii a sázkách

-

cena z veřejné soutěže a sportovních soutěží (hodnota je vyšší než 10 000Kč)

-

příjmy z cenných papírů v osobním vlastnictví (doba mezi nákupem a prodejem cenného papíru je kratší než 6 měsíců)

Způsob výpočtu: Příjmy z činnosti - prokazatelné výdaje související s danou činností = dílčí základ daně dle §10 V této kategorii nelze dosáhnout ztráty, když jsou výdaje vyšší než příjmy.

2.2.6 Cash-flow kvadrant (charakteristiky) Cash - flow kvadrant ukazuje, jakým způsobem se dají vydělávat peníze ve společnosti. Každý kvadrant charakterizuje způsob přítoku peněz a určuje i typ lidí, kteří se v daném kvadrantu nachází.

9

Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů, §10

13

Kvadrant Z (zaměstnanec) V tomto kvadrantu pracují lidé v zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Za vykonanou práci dostávají mzdu nebo plat. Lidé pracující v zaměstnání hledají určitou „jistotu“. Vydělávají svou prací na majitele podniku, nerozhodují o výši svého příjmu, pracovní době, kdy si vezmou dovolenou a na jak dlouho, musí plnit pokyny ze strany zaměstnavatele. Nemají možnost ovlivnit své daňové přiznání

Kvadrant S (soukromník) Soukromník neboli osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) pracuje na živnostenský list nebo jiné oprávnění k podnikání. Rozhoduje o svém čase i kvalitě odvedené práce. Může se rozhodnout o své pracovní době i délce a termínu dovolené, ale pracuje sám, takže v této době podnik nevydělává. Má problém najít schopné zaměstnance, kteří by dělali stejně nebo lépe než on sám. Má možnost ovlivnit výši svých příjmů, tím i ovlivňuje své daňové přiznání. Může optimalizovat svoji daňovou povinnost.

Kvadrant M (majitel) Majitel společnosti má odpovědnost za své zaměstnance a chod svého podniku. Hledá lidi ze všech kvadrantů, aby podnik prosperoval. Má podíly na zisku. Ovlivňuje svoje daňové přiznání.

Kvadrant I (investor) Investor již nepracuje pro peníze, ale peníze pracují pro něj a vydělávají další peníze. Jeho příjmy vychází z podílů na zisku společností, do kterých investoval, nebo ze zisků z vlastnictví nemovitostí. Může optimalizovat svou daňovou povinnost.

Obrázek č. 1: Cash – flow kvadrant (zdroj: vnitřní materiály OVB Allfinanz, a. s.) 14

3 Daň z příjmů FO10 3.1 Předmět daně Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: -

příjmy ze závislé činnosti

-

příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

-

příjmy z kapitálového majetku

-

příjmy z pronájmu

-

ostatní příjmy

3.2 Osvobození od daně Od daně jsou osvobozeny určité typy příjmů: -

Příjem z prodeje rodinného domu, bytu, podílu na nemovitosti i pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště po dobu nejméně 2 let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na prodej nemovitosti, který je zahrnut v obchodním majetku a je používán k podnikatelské činnosti.

-

Příjem z prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytových prostor, pokud doba mezi nabytím a prodejem přesáhne dobu 5 let.

-

Příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje movitých věcí, které byly nebo jsou zahrnuty v obchodním majetku a to do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku.

-

Přijatá náhrada škody, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody

10

-

Příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1MW

-

Ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo slosování.

Zákon č. 586/1992 Sb.

15

-

Příjem získaný formou dávek a služeb nemocenského pojištění, důchodového pojištění,

státní

sociální

podpory,

zdravotního

pojištění

a

sociálního

zabezpečení. -

Příjem plynoucí z vyživovací povinnosti.

-

Úroky z vkladů ze stavebního spoření včetně úroků ze státní podpory.

-

Příjmy z prodeje cenných papírů pokud doba mezi nabytím a prodejem dobu 6 měsíců.

3.3 Základ daně Základ daně z příjmů se stanoví dle povahy příjmu. Jednotlivé způsoby výpočtu jsou uvedeny v kapitole 1.

16

4 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu 4.1 Daňové náklady 4.1.1 Odpisy Odpisy se počítají a řídí se Zákonem o účetnictví a Zákonem o dani z příjmů (dále jen Zákon o dani z příjmů). Vyjadřují fyzické a morální opotřebení majetku, které snižuje pořizovací cenu majetku (dále jen PC) a tvoří přičitatelné nebo odčitatelné položky při výpočtu daňového základu. Jedná se o nákladovou položku, která vyjadřuje pokles hodnoty aktiv tím, že pomocí peněz zachycuje postupné snižování hodnoty fixního kapitálu. Jsou tedy náhradou za kapitálovou spotřebu. Odpisy rozdělujeme podle způsobu výpočtu, způsobu účtování a daňové uznatelnosti na účetní a daňové.

a) Účetní odpisy11 Účetní odpisy jsou obecně vymezeny v Zákoně o účetnictví. FO nejsou povinné odepisovat majetek tímto způsobem, pouze je to Zákonem o účetnictví doporučeno. V Zákoně je dáno, co se odepisuje, ale ne v jaké výši. Je dáno, že se odepisuje majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok, pak už se FO jako účetní jednotka rozhodne sám, jak si zařadí svůj majetek do dlouhodobého hmotného a oběžného majetku. Účetní odpisy jsou dány % sazbou, která je určena podle skutečné doby využitelnosti. O účetních odpisech FO účtuje. Odepisuje se měsíčně a rovnoměrně.

Způsob výpočtu: VC/stanovený počet let využitelnosti Zaokrouhluje se na celé Kč nahoru. Počet let využitelnosti si stanoví každá účetní jednotka sama ve své vnitřní směrnici. Účetní odpisy odepisujeme maximálně do výše vstupní ceny majetku.

11

Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.

17

b) Daňové odpisy12 Daňové odpisy jsou daňově účinné tzn. že snižují základ pro výpočet daňové povinnosti. Jsou daňovým nákladem, protože jsou nákladem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmu. Pokud chce poplatník využít daňových odpisů, musí mít majetek zapsán na inventární kartě k 31. 12. daného roku. Uplatňuje se roční odpis. Uplatnění odpisu je pro poplatníka právo, nikoli povinnost. Majetek, který se daňově odepisuje: -

samostatné movité věci nebo soubory samostatných movitých věcí, které mají dobu upotřebitelnosti delší než 1 rok, pořizovací cena je vyšší než 40 000Kč u dlouhodobého hmotného majetku a vyšší než 60 000 Kč u dlouhodobého nehmotného majetku.

-

Budovy, domy, byty a nebytové prostory (ne v nájmu)

-

Stavby

-

Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky

-

Základní stádo a tažná zvířata

-

Jiný majetek pořízený formou finančního pronájmu pokud odkupní zůstatková cena je vyšší než 40 000 Kč.

Postup výpočtu: Zařadí se majetek do odpisové skupiny dle přílohy č. 1 Zákona o dani z příjmů, zvolí se typ odepisování: -

Rovnoměrné 13– je dáno % sazbou pro 1. rok odepisování, další roky je dáno % sazbou pro další roky

12 13

Zákon o dani z příjmů 586/1992 Sb., §26-33 Zákon o dani z příjmů č. 568/1992 Sb.

18

Vzorec: 1.rok: VC x sazba pro 1.rok 2.rok: VC x sazba pro další roky 3.rok: VC x sazba pro další roky -

Zrychlené14- tyto odpisy se vypočítají dle uvedeného vzorce.

Vzorec: 1.rok: VC/K1 2.rok: 2 x ZC/ K2 – doba odepisování Tabulka č. 1: Doba odepisování (zdroj: zákon o dani z příjmů č. 568/1992 Sb.) Odpisová skupina Doba odepisování

14

1

3 roky

2

5 let

3

10 let

4

20 let

5

30 let

6

50 let

Zákon o dani z příjmů č. 568/1992 Sb.

19

Tabulka č. 2: Roční odpisové sazby (zdroj: zákon o dani z příjmů č. 568/1992 Sb.) Odpisová

První

rok Další

roky Pro

zvýšenou

skupina

odepisování

odepisování

vstupní cenu

1

20

40

33,3

2

11

22,25

20

3

5,5

10,5

10

4

2,15

5,15

5

5

1,4

3,4

3,4

6

1,02

2,02

2

Tabulka č. 3.: Roční odpisové sazby se zvýšeným odpisem o 20% (zdroj: zákon o dani z příjmů č. 568/1992 Sb.) Odpisová skupina První rok Další roky Pro zvýšenou odepisování

odepisování

vstupní cenu

1

40

30

33,3

2

31

17,25

20

3

24,4

8,4

10

Tabulka č. 4: Roční odpisové sazby se zvýšeným odepisováním o 15% (zdroj: zákon o dani z příjmů č. 568/1992 Sb.) Odpisová skupina První rok Další roky Pro zvýšenou odepisování

odepisování

vstupní cenu

1

35

32,5

33,3

2

26

18,5

20

3

19

9

10

20

Tabulka č. 5: Roční odpisové sazby se zvýšeným odepisováním o 10% (zdroj: zákon o dani z příjmů č. 568/1992 Sb.) Odpisová skupina První rok Další roky Pro zvýšenou odepisování

odepisování

vstupní cenu

1

30

35

33,3

2

21

19,75

20

3

15,4

9,4

10

Tabulka č. 6: Koeficienty používané pro zrychlené odepisování (zdroj: zákon o dani z příjmů č. 568/1992 Sb.) Odpisová skupina První rok Další roky Pro

zvýšenou

odepisování

odepisování

vstupní cenu

1

3

4

3

2

5

6

5

3

10

11

10

4

20

21

20

5

30

31

30

6

50

51

50

4.1.2 Zůstatková cena hmotného majetku15 Zůstatková cena hmotného majetku je, dle §29 odst. 2 Zákona o daních z příjmu, rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a §30 až 32 z tohoto majetku. Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem poměrná část zůstatkové ceny.

4.1.3 Pojistné na SZP hrazené zaměstnavatelem Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem je pro podnikatele daňově

15

§29 odst2. Zákon o dani z příjmů, str. 37

21

uznatelným výdajem, pokud toto pojistné a příspěvek byly zaplaceny nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

4.1.4 Nájemné Nájemné je daňově uznatelným výdajem v případě finančního pronájmu s následnou koupí pronajatého hmotného majetku, který lze podle zákona odepisovat.

4.1.5 Výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců Tyto výdaje jsou vynaložené na : -

bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť

-

závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní zdravotní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou na lékařské prohlídky a vyšetření

-

provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikaci zaměstnanců

-

provoz vlastního stravovacího zařízení nebo příspěvky na stravování, které je zajišťováno prostřednictvím jiných subjektů

4.1.6 Výdaje na pracovní cesty Výdaje na pracovní cesty zahrnují výdaje na: -

ubytování

-

dopravu hromadnými dopravními prostředky

-

pohonné hmoty

-

stravování při pracovní cestě delší než 12 hodin

-

dopravu vlastním silničním vozidlem nezahrnutého v obchodním majetku poplatníka

-

kapesné a stravné při zahraničních pracovních cestách

22

4.1.7 Škody Výdaje na vzniklé škody způsobené živelnou pohromou nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem.

4.2 Nedaňové náklady Mezi nedaňové náklady patří platby na sociální pojištění a zdravotní pojištění, které mají charakter daně, jelikož se pravidelně odvádí formou záloh a na konci zdaňovacího období se odevzdává příslušnému úřadu (Česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna) Přehled plateb za dané zdaňovací období. V tomto přehledu se zúčtují zálohy a vypočítají se doplatky resp. Přeplatky a spočítají se zálohy na další zdaňovací období.

4.2.1 Platby na sociální pojištění Pojistné na důchodové pojištění za rok 2010 platí povinně OSVČ, která v tomto kalendářním roce: •

vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost

•

vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím

účast na důchodovém pojištění, tzn., že její příjem po odpočtu výdajů z vedlejší samostatné výdělečné činnosti za rok 2010 dosáhl částky 56 532,-Kč, popř. částky snížené o částku 4 711,-Kč za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána samostatná výdělečná činnost a za každý kalendářní měsíc, kdy měla OSVČ po celý měsíc nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) •

vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásila se k účasti na

důchodovém pojištění.

23

4.2.2 Platby na zdravotní pojištění Pokud pojištěnec zdravotní pojišťovny platí daň z příjmů dle §7 Zákona č. 586/1992 Sb., považuje se za osobu samostatně výdělečně činnou. Vyměřovací základ pro OSVČ je 50% z příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odečtení výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

24

5 Nezdanitelná část základu daně §15 Pokud podnikatel poskytne obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem v ČR, může si hodnotu daru odečíst od základu daně. Dar musí být využit na : -

financování vědy a vzdělání,

-

výzkumné a vývojové účely,

-

kulturu,

-

školství,

-

policii,

-

požární ochranu,

-

podporu a ochranu mládeže,

-

ochranu zvířat a jejich zdraví,

-

účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a společnosti,

-

tělovýchovné a sportovní účely

-

politickým stranám a hnutím na jejich činnost

Dále může podnikatel poskytnout dar fyzickým osobám s bydlištěm v ČR, které provozují: -

školská a zdravotnická zařízení

-

zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat

Dar může být poskytnut poživatelům: -

invalidního důchodu

-

nezletilým dětem, které jsou závislé na péči jiné osoby dle zvláštního předpisu

-

a na zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou

25

Úhrnná hodnota těchto darů ve zdaňovacím období je vyšší než 2% ze základu daně, a nebo činí alespoň 1 000 Kč. Maximální hodnota daru odečitatelná od základu daně je maximálně do výše 10% základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se bere hodnota jednoho odběru za 2 000 Kč. Od základu daně dále může podnikatel odečíst částku: -

zaplacené pojistné na soukromém životním pojištění, pokud jsou splněny následující podmínky. Smlouva musí trvat minimálně 5 let respektive do 60let pojištěného a zároveň částka pro dožití musí být sjednána ve výši 50 000 Kč respektive 70 000Kč. Toto pojistné se může odečítat ve výši maximálně 12 000Kč za rok.

-

Zaplacené příspěvky na penzijní připojištění, pokud smlouva splní určité podmínky. Smlouva musí trvat minimálně 5 let resp. do 60let účastníka penzijního připojištění. Měsíční příspěvek účastníka přesáhne 500 Kč. Vše, co si účastník naspoří na účtu penzijního připojištění nad tuto hodnotu, si může odečíst z daní. Maximální roční odečet je ve výši 12 000Kč.

26

6 Slevy na dani §3516 Každý poplatník může snižovat svoji daň o určité částky, pokud splní podmínky uvedené v Zákoně o dani z příjmů dle §35. Jedná se o: -

částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením mimo těžkého zdravotního postižení

-

částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžkým zdravotním postižením

-

polovinu daně vypočítané ze základu daně, pokud zaměstnává nejméně 25 zaměstnanců, z nichž je minimálně 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců postižených

Pro výpočet slevy je rozhodující průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. Tento ukazatel se vypočítá: Celkový počet hodin po dobu trvání pracovního poměru v období/ celkový roční fond pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy. Poplatníkům se také snižuje daň o další částky: -

24 840 Kč na poplatníka

-

24 840 Kč na manželku (manžela), který žije s poplatníkem v domácnosti a nemá vlastní příjem, který by přesahoval 68 000 Kč. Pokud je druhý z manželů držitelem průkazu mimořádných výhod III. stupně – průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka na dvojnásobek tedy 49 680 Kč.

-

2 520 Kč, pokud poplatník pobírá invalidní důchod 1. nebo 2. stupně

-

5 040 Kč, pokud poplatník pobírá invalidní důchod 3. stupně

-

16 140 Kč, jestliže poplatník vlastní průkazku ZTP/P

-

4 020 Kč, jestliže se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem a to do dovršení věku 26 let po dobu

16

Zákon o dani z příjmů č.586/1992 Sb., §35

27

prezenčního studia, ve formě prezenčního studia doktorského studijního programu až do věku 28 let. Poplatník má nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti žijící s ním v domácnosti ve výši 11 604 Kč/ ročně. Pokud je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Daňový bonus je možné uplatnit až do výše 52 200 Kč za rok.

28

7 Souhrnné příklady V následující části bakalářské práce bude popsán podnikatel Josef Novák, který podniká v oboru výroby nábytku. Pan Novák se potřebuje rozhodnout, jestli je pro něj z hlediska daňové optimalizace výhodnější zůstat na škole a podnikat, nechat se zaměstnat na hlavní činnost a při tom podnikat, podnikat sám, a nebo podnikat a mít své zaměstnance.

Z výchozího zadání, které obsahuje výsledky hospodaření, vychází

všechny následující výpočty. Na základě těchto výpočtů bude panu Novákovi doporučeno, jak by se měl v ideálním případě rozhodnout. Nakonec bude u nejvýhodnějšího typu provedena optimalizace. Výchozí zadání: -

Josef Novák, truhlář,

-

příjmy pana Nováka v roce 2010 = 720 846 Kč,

-

provozuje svoji živnost v pronajatých prostorách, měsíční nájem činí 12 650 Kč,

-

energie 5 300 Kč,

-

telefon 750 Kč,

-

v obchodním majetku má zahrnuty vlastní stroje: formátovací pila (nákup 1. 11. 2008, cena 120 800 Kč, odpis rovnoměrný),

-

hoblovačka (nákup v 25. 7. 2008, cena 280 000 Kč, odpis zrychlený),

-

ruční montovací nářadí (nákup 11. 7. 2008, cena 148 000 Kč, odpis rovnoměrný),

-

stroj na olepování ABS hran v hodnotě 504 000 Kč, leasingová smlouva je uzavřena dne 5. 2. 2010, převzetí stroje proběhlo 2. 3. 2010, smlouvy je uzavřena na dobu 54 měsíců. Po skončení nájmu bude stroj odkoupen za zůstatkovou cenu a převeden do obchodního majetku pana Nováka. Pan Novák zaplatí akontaci ve výši 200 000 Kč, měsíční splátka je ve výši 5 200 Kč, zůstatková cena po skončení nájmu je 23 200 Kč,

-

materiál v hodnotě 93 700 Kč,

-

dar v hodnotě 5 000 Kč obecnímu úřadu na podporu psího útulku, 29

-

dvakrát do roka dárcovství krve,

-

životní pojištění, založeno 1. 6. 2006, konec pojištění 1. 6. 2045 (do 65let p. Nováka), pojistná částka 100 000 Kč na smrt, úrazová část 450 Kč/měsíc, celková částka 1450 Kč/měsíc,

-

penzijním připojištění 650 Kč,

-

v roce 2010 prodej cenných papírů za 6 000 Kč, nákupní hodnota byla 5 400 Kč, koupil je 1. 4. 2010, prodal je 25. 10. 2010, cenné papíry nebyly zařazeny do obchodního majetku,

-

prodej starého osobního auta Škoda za 19 800 Kč,

-

připsané úroky za rok 2010 na podnikatelském účtu činily 44 Kč.

-

Výpočet daňových odpisů:

Formátovací pila – odpis rovnoměrný, zvýhodnění 10 %, odpisová skupina 2, odpis 5 let, pořizovací cena = 120 800 Kč, pořízení 1. 1. 2008 Rok 2008 = 120 800 x 0,21 = 25 368 Kč Rok 2009 = 120 800 x 0,1975 = 23 858 Kč

Rok 2010 = 120 800 x 0,1975 = 23 858 Kč Rok 2011 = 120 800 x 0,1975 = 23 858 Kč Rok 2012 = 120 800 x 0,1975 = 23 858 Kč.

Hoblovačka – pořízení 25. 7. 2008, odpis zrychlený, odpisová skupina 2, odpis 5 let, pořizovací cena = 280 000 Kč Rok 2008 = 280 000/5 = 56 000 Kč

Zůstatková cena = 224 000 Kč

Rok 2009 = 2 x 224 000/ (6-1) = 89 600 Kč


Rok 2010 = 2 x 134 400/ (6-2) = 67 200 Kč


Rok 2011 = 2 x 67 200/ (6-3) = 44 800 Kč


Rok 2012 = 2 x 22 400/ (6-4) = 22 400 Kč

Zůstatková cena = 0 Kč.

30

Ruční nářadí – pořízení 11. 7. 2008, odpis rovnoměrný, odpisová skupina 1, odpis 3 roky, pořizovací cena = 148 000 Kč. Rok 2008 = 148 000 x 0,3 = 44 400 Kč Rok 2009 = 148 000 x 0,35 = 51 800 Kč

Rok 2010 = 148 000 x 0,35 = 51 800 Kč. -

Výpočet daňově uznatelné částky ze splátky leasingu

Pořizovací cena stroje na olepování hran je 504 000 Kč, pan Novák zaplatí akontaci ve výši 200 000 Kč, splátky leasingu jsou stanoveny leasingovou společností ve výši 5 200 Kč za měsíc po dobu 54 měsíců. Po skončení nájmu pan Novák odkoupí stroj za zůstatkovou cenu. 504 000 – 200 000 = 304 000 Kč 5 200 x 54 = 280 800 Kč (celkem zaplacené splátky leasingu) 304 000 – 280 800 = 23 200 Kč (zůstatková cena)

5 200 x 12 = 62 400 Kč (daňově uznatelný náklad splátek leasingu za rok).

31

7.1 Student podnikatel Josef Novák je studentem Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor Aplikovaná informatika, 1. ročník, 2. semestr, forma prezenčního studia. Zároveň podniká na živnostenský list v oboru truhlářství. Jeho příjmy a výdaje jsou uvedeny ve výchozím zadání. Postup při výpočtu daňové povinnosti: Pan Novák sečte svoje příjmy dle jednotlivých paragrafů Zákona o dani z příjmů. Pak sečte svoje peněžní výdaje v roce 2010 (tabulka č. 9) Tabulka č. 7: Peněžní výdaje 2010 (zdroj: vlastní) Peněžní výdaje 2010 nájem provozovny

151 800 Kč

energie

63 600 Kč

telefon

9 000 Kč

nákup materiálu

93 700 Kč

Výdaje na dosažení a udržení příjmů navýšíme o nepeněžní výdaje, které jsou daňově uznatelné – odpisy. Dále se vypočítá dílčí základ daně odečtením nákladů na dosažení a udržení příjmů od příjmů z podnikatelské činnosti. K tomuto dílčímu základu daně se přičte příjem z kapitálového majetku a získá se tak konečný základ daně z příjmů.

32

Tabulka č. 8: Nepeněžní výdaje 2010 (zdroj: vlastní) Nepeněžní výdaje 2010 leasing

62 400 Kč

odpis pily

23 858 Kč

odpis hoblovačky

67 200 Kč

dar obci na psí útulek životní pojištění

5 000 Kč 12 000 Kč

penzijní připojištění

1 800 Kč

Příjmy z podnikatelské činnosti

= 720 846 Kč

- výdaje

- 471 558 Kč

= dílčí základ daně

= 249 288 Kč

+ příjmy z kapitálového majetku

+ 44 Kč

= základ daně z příjmů

= 249 332 Kč

Od základu daně z příjmů může podnikatel odečíst nezdanitelné části základu daně, jako jsou dary, příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění a úroky z úvěru na bydlení. Vypočte se tak základ daně, který se zaokrouhlí na stovky směrem nahoru a spočítá se 15 % daň z příjmů. Základ daně z příjmů

= 249 332 Kč

- dar obci

- 5 000 Kč

- dárcovství krve

- 4 000 Kč

- životní pojištění

- 12 000 Kč


- 1 800 Kč

= základ daně

= 226 532 Kč

zaokrouhlení

= 226 600 Kč 33

15 % daň z příjmů

= 33 980 Kč

Dle Zákona o dani z příjmů si podnikatel může uplatňovat slevy na dani dle § 35. Tyto slevy snižují daň z příjmů. Pan Novák je studentem prezenční formy studia na vysoké školy, tudíž má nárok na uplatnění slevy na studenta. Daň z příjmů

= 33 980 Kč

- sleva na poplatníka

- 24 840 Kč

- sleva na studenta

- 4 020 Kč

= konečná daň z příjmů

= 5 160 Kč

V případě, že pan Novák bude studentem a zároveň bude podnikat, zaplatí na dani z příjmů 5 160 Kč. Výhodou pro pana Nováka je, že může uplatňovat slevu na studenta.

Sociální a zdravotní pojištění OSVČ Důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Vyměřovací základ SP:

124 644,00 Kč

Sociální pojištění:

36 397,00 Kč

Zaplacené zálohy na SP:

0,00 Kč

Doplatek sociálního pojištění: 36 397,00 Kč Zdravotní pojištění Vyměřovací základ ZP:

124 644,00 Kč

Zdravotní pojištění:

16 827,00 Kč

Zaplacené zálohy na ZP:

0,00 Kč

Doplatek zdravotního pojištění: 16 827,00 Kč

34

7.2 Zaměstnanec + podnikatel na vedlejší činnost Pan Novák pracuje na hlavní pracovní poměr ve společnosti, která se zabývá zpracováním dřeva. Zároveň pracuje na živnostenský list v pronajaté provozovně, kde vykonává činnost truhláře. Příjmy pana Nováka z podnikatelské činnosti jsou stejné jako v příkladu č. 1, protože pan Novák vykonává tuto činnost navíc o víkendech a dovolené oproti příkladu č. 1. Pan Novák sečte svoje příjmy dle jednotlivých paragrafů Zákona o dani z příjmů. Pak sečte svoje peněžní výdaje v roce 2010 (tabulka č. 9). Tabulka č. 9: Příjmy pana Nováka 2010 (zdroj: vlastní) Příjmy pana Nováka za rok 2010

Tabulka č. 7: Peněžní výdaje (zdroj: vlastní) Peněžní výdaje 2010

§6

157 250 Kč

nájem provozovny

§7

720 846 Kč

energie

63 600 Kč

§8

44 Kč

telefon

9 000 Kč

§9

0 Kč

§10

0 Kč

nákup materiálu

151 800 Kč

93 700 Kč

Výdaje na dosažení a udržení příjmů navýšíme o nepeněžní výdaje, které jsou daňově uznatelné – odpisy. Dále se vypočítá dílčí základ daně odečtením nákladů na dosažení a udržení příjmů od příjmů z podnikatelské činnosti. K tomuto dílčímu základu daně přičteme příjem z kapitálového majetku a získáme tak konečný základ daně z příjmů.

35


62 400 Kč

odpis pily

23 858 Kč

odpis hoblovačky

67 200 Kč


5 000 Kč 12 000 Kč


1 800 Kč


= 720 846 Kč

- výdaje

- 409 158 Kč


= 471 558 Kč


+ 44 Kč

+ příjmy ze závislé činnosti

+ 157 250 Kč


= 628 852 Kč

Od základu daně z příjmů může podnikatel odečíst nezdanitelné části základu daně jako jsou dary, příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění a úroky z úvěru na bydlení. Vypočte se tak základ daně, který se zaokrouhlí na stovky směrem nahoru a spočítá se 15 % daň z příjmů. Základ daně z příjmů

= 628 852 Kč

- dar obci

- 5 000 Kč

- dárcovství krve

- 4 000 Kč


- 12 000 Kč


- 1 800 Kč 36

= základ daně

= 606 052 Kč

zaokrouhlení

= 606 100 Kč


= 90 915 Kč

Dle Zákona o dani z příjmů si podnikatel může uplatňovat slevy na dani dle § 35. Tyto slevy snižují daň z příjmů.. Daň z příjmů

= 90 915 Kč


- 24 840 Kč


= 66 075 Kč

Pan Novák v tomto případě zaplatí vyšší daň, protože jeho příjmy se zvýšily o příjem ze závislé činnosti a nemůže uplatňovat jiné slevy na dani. Jelikož ze své závislé činnosti platí pravidelně každý měsíc zálohy, konečná daň (daňový nedoplatek) bude tedy nižší. Hrubá mzda za rok 2010

= 157 250 Kč

+ SZP (placené zaměstnavatelem) 34%

+ 53 465 Kč

= superhrubá mzda za rok 2010

= 210 715 Kč

Zaokrouhlení na 100 nahoru

= 210 800 Kč

15% daň z příjmů

= 31 620 Kč

Částka 31 620 Kč je součet zaplacených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti pana Nováka za rok 2010. Zaplacené zálohy se musí odečíst od konečné vypočítané daně z příjmů a vyjde tak finální daň, kterou bude muset pan Novák zaplatit. Výpočet finální daně: Konečná daň z příjmů

= 66 075 Kč

- zaplacené zálohy na daň z příjmů - 31 620 Kč = rozdíl (přeplatek, nedoplatek)

= 34 455 Kč.

Pan Novák musí zaplatit 34 455 Kč jako nedoplatek na dani z příjmů za rok 2010.

37

Sociální a zdravotní pojištění Důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Vyměřovací základ SP:

124 644,00 Kč


36 397,00 Kč


0,00 Kč


124 644,00 Kč


16 827,00 Kč

Zaplacené zálohy na ZP: 0,00 Kč


38

7.3 Podnikatel na hlavní činnost Pan Novák podniká na živnostenský list, vykonává činnost truhláře. Nemá žádný jiný zdroj příjmu. Pan Novák nemá žádné zaměstnance, platí si sociální a zdravotní pojištění. Podniká v pronajaté provozovně, jeho příjmy a výdaje jsou popsány v souhrnném zadání. Postup při výpočtu daňové povinnosti: Pan Novák sečte svoje příjmy dle jednotlivých paragrafů Zákona o dani z příjmů. Pak sečte svoje peněžní výdaje v roce 2010 (tabulka č.9). Tabulka č. 7: Peněžní výdaje v roce 2010 (zdroj: vlastní) Peněžní výdaje 2010 nájem provozovny

151 800 Kč

energie

63 600 Kč

telefon

9 000 Kč

nákup materiálu

93 700 Kč

Výdaje na dosažení a udržení příjmů navýšíme o nepeněžní výdaje, které jsou daňově uznatelné. Dále se vypočítá dílčí základ daně odečtením nákladů na dosažení a udržení příjmů od příjmů z podnikatelské činnosti. K tomuto dílčímu základu daně se přičte příjem z kapitálového majetku a získá se tak konečný základ daně z příjmů.

39

Tabulka č.8: Nepeněžní výdaje 2010 (zdroj: vlastní)

Nepeněžní výdaje 2010 leasing

62 400 Kč

odpis pily

23 858 Kč

odpis hoblovačky

67 200 Kč


5 000 Kč 12 000 Kč


7 800 Kč


= 720 846 Kč

- výdaje

- 471 558 Kč


= 249 288 Kč


+ 44 Kč


= 249 332 Kč

Od základu daně z příjmů může podnikatel odečíst nezdanitelné části základu daně jako jsou dary, příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění a úroky z úvěru na bydlení. Vypočte se tak základ daně, který se zaokrouhlí na stovky směrem nahoru a spočítá se 15 % daň z příjmů. Základ daně z příjmů

= 249 332 Kč

- dar obci

- 5 000 Kč

- dárcovství krve

- 4 000 Kč


- 12 000 Kč


- 1 800 Kč

= základ daně

= 226 532 Kč 40

zaokrouhlení

= 226 600 Kč


= 33 990 Kč


= 33 990 Kč


- 24 840 Kč


= 9 150 Kč

Pan Novák zaplatí za rok 2010 daň z příjmu 9 150 Kč.

Sociální a Zdravotní pojištění OSVČ Důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Vyměřovací základ SP:

124 644,00 Kč


36 397,00 Kč


0,00 Kč


141 330,00 Kč


19 080,00 Kč


0,00 Kč


41

7.4 Podnikatel se zaměstnanci Pan Novák podniká na živnostenský list, vykonává činnost truhláře. Nemá žádný jiný zdroj příjmu. Pan Novák má 3 zaměstnance, platí si sociální a zdravotní pojištění. Podniká v pronajaté provozovně, jeho příjmy a výdaje jsou popsány ve výchozím zadání.

1. postup při výpočtu daňové povinnosti za předpokladu, že obrat firmy pana Nováka se zvýší o jednonásobek oproti obratu firmy, kdy pracuje pan Novák bez zaměstnanců. Stejným způsobem se zvýší i spotřeba materiálu. Pan Novák sečte svoje příjmy dle jednotlivých paragrafů Zákona o dani z příjmů. Pak sečte svoje peněžní výdaje v roce 2010 (tabulka č. 12). Tabulka č. 12: Peněžní výdaje v roce 2010 (zvýšený obrat) (zdroj: vlastní) Peněžní výdaje 2010 nájem provozovny

151 800 Kč

energie

63 600 Kč

telefon

9 000 Kč

nákup materiálu

187 400 Kč

SZP za zaměstnance

156 106 Kč

mzdové náklady

459 136 Kč

příspěvky zaměstnancům na penzijní a životní pojištění

3 000 Kč

Výdaje na dosažení a udržení příjmů navýšíme o nepeněžní výdaje, které jsou daňově uznatelné. Dále se vypočítá dílčí základ daně odečtením nákladů na dosažení a udržení příjmů od příjmů z podnikatelské činnosti. K tomuto dílčímu základu daně se přičte příjem z kapitálového majetku a získá se tak konečný základ daně z příjmů. 42

Tabulka č. 10: Příjmy zaměstnanců za rok 2010 v Kč (zdroj: vlastní) Příjmy 2010 leden

únor

březen duben květen červen červenec srpen

září

říjen

listopad prosinec

13 550 12 700 13 200 13 000 12 330 11 559

13 225 13 678 12 377 12 884 14 019

12 000

Petr Novotný 12 460 12 900 13 100 12 500 11 559 13 350

12 400 12 344 12 555 13 867 13 660

11 760

12 800 12 880 12 500 12 770 13 220 12 689

13 000 12 500 12 577 11 998 13 225

12 000

Jan Veselý

Lukáš Pešek

Jan Veselý – příjmy celkem za 2010 = 154 522 Kč Petr Novotný – příjmy celkem za rok 2010 = 152 455 Kč Lukáš Pešek – příjmy celkem za rok 2010 = 152 159 Kč

Tabulka č. 11: Platby sociálního a zdravotního pojištění 2010 (zdroj: vlastní) SZP zaměstnavatel 34%

SZP zaměstnanec 11%

0 Kč

79 294 Kč

Jan Veselý

52 537 Kč

16 997 Kč

Petr Novotný

51 835 Kč

16 770 Kč

Lukáš Pešek

51 734 Kč

16 737 Kč

156 106 Kč

129 798 Kč

Josef Novák

celkem

43


62 400 Kč

odpis pily

23 858 Kč

odpis hoblovačky

67 200 Kč


5 000 Kč 12 000 Kč


1 800 Kč


= 1 441 692 Kč

- výdaje

- 1 183 500 Kč


= 258 192 Kč


+ 44 Kč


= 258 236 Kč

Od základu daně z příjmů může podnikatel odečíst nezdanitelné části základu daně, jako jsou dary, příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění a úroky z úvěru na bydlení. Vypočte se tak základ daně, který se zaokrouhlí na stovky směrem nahoru a spočítá se 15 % daň z příjmů. Základ daně z příjmů

= 258 236 Kč

- dar obci

- 5 000 Kč

- dárcovství krve

- 4 000 Kč


- 12 000 Kč


- 1 800 Kč

= základ daně

= 235 436 Kč 44

zaokrouhlení

= 235 500 Kč


= 35 325 Kč


= 35 325 Kč


- 24 840 Kč


= 10 485 Kč

2. způsob výpočtu daňové povinnosti dle údajů z výchozího zadání. Pan Novák sečte svoje příjmy dle jednotlivých paragrafů Zákona o dani z příjmů. Pak sečte svoje peněžní výdaje v roce 2010 (tabulka č.9). Tabulka č. 7: Peněžní výdaje v roce 2010 (zdroj: vlastní) Peněžní výdaje 2010 nájem provozovny

151 800 Kč

energie

63 600 Kč

telefon

9 000 Kč

nákup materiálu

93 700 Kč

SZP za zaměstnance

156 106 Kč

mzdové náklady

459 136 Kč

příspěvky zaměstnancům na penzijní a životní pojištění

3 000 Kč

Výdaje na dosažení a udržení příjmů navýšíme o nepeněžní výdaje, které jsou daňově uznatelné. Dále se vypočítá dílčí základ daně odečtením nákladů na dosažení a udržení

45

příjmů od příjmů z podnikatelské činnosti. K tomuto dílčímu základu daně se přičte příjem z kapitálového majetku a získá se tak konečný základ daně z příjmů.

Tabulka č. 10: Příjmy zaměstnanců za rok 2010 v Kč (zdroj: vlastní) Příjmy 2010 leden

únor

březen duben květen červen červenec srpen

září

říjen

listopad prosinec

13 550 12 700 13 200 13 000 12 330 11 559

13 225 13 678 12 377 12 884 14 019

12 000

Petr Novotný 12 460 12 900 13 100 12 500 11 559 13 350

12 400 12 344 12 555 13 867 13 660

11 760

12 800 12 880 12 500 12 770 13 220 12 689

13 000 12 500 12 577 11 998 13 225

12 000

Jan Veselý

Lukáš Pešek

Jan Veselý – příjmy celkem za 2010 = 154 522 Kč Petr Novotný – příjmy celkem za rok 2010 = 152 455 Kč Lukáš Pešek – příjmy celkem za rok 2010 = 152 159 Kč

Tabulka č.11: Platby na sociální a zdravotní pojištění 2010 (zdroj: vlastní) SZP zaměstnavatel 34%

SZP zaměstnanec 11%

0 Kč

79 294 Kč

Jan Veselý

52 537 Kč

16 997 Kč

Petr Novotný

51 835 Kč

16 770 Kč

Lukáš Pešek

51 734 Kč

16 737 Kč

156 106 Kč

129 798 Kč

Josef Novák

celkem

46

Tabulka č. 8: Nepeněžní výdaje 2010 (zdroj: vlastní)

Nepeněžní výdaje 2010 leasing

62 400 Kč

odpis pily

23 858 Kč

odpis hoblovačky

67 200 Kč


5 000 Kč 12 000 Kč


1 800 Kč


= 720 846 Kč

- výdaje

- 1 089 800 Kč


= -368 954 Kč


+ 44 Kč


= - 368 910 Kč

Od základu daně z příjmů může podnikatel odečíst nezdanitelné části základu daně, jako jsou dary, příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění a úroky z úvěru na bydlení. Vypočte se tak základ daně, který se zaokrouhlí na stovky směrem nahoru a spočítá se 15 % daň z příjmů. Protože základ daně z příjmů vychází v záporných číslech, dále se od základu daně nic neodečítá. Celou částku může podnikatel postupně uplatňovat jako ztrátu z minulých let až po dobu 5 následujících období. Jak a kolik bude podnikatel ztrátu uplatňovat, záleží jenom na jeho uvážení. Doporučuje se taková rozhodnutí probrat s účetní a daňovým poradcem. V případě ztráty se též doporučuje pozastavit odepisování dlouhodobého majetku.

47

Sociální a Zdravotní pojištění OSVČ Důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Vyměřovací základ SP:

70 668,00 Kč


20 636,00 Kč


0,00 Kč


141 330,00 Kč


19 080,00 Kč


0,00 Kč


48

8 Vyhodnocení Panu Josefu Novákovi se má doporučit, jakým způsobem se má dívat na podnikání z hlediska jeho povinných plateb vůči státu. Následující doporučení se odvíjí od mnoha faktorů, které jsou podstatné pro náhled podhledu na toto doporučení. Je třeba znát, co je pro pana Nováka podstatným hlediskem, zda je důležité: -

částka pro platbu daně z příjmů

-

částka pro platbu sociálního a zdravotního pojištění

-

obrat podniku

-

časová náročnost pro podnikatele a zároveň flexibilita vůči zákazníkům.

Díky těmto hlediskům se dojde k několika doporučením: -

V případě, že pro pana Nováka je důležité platit co nejnižší platby vůči státu (daň z příjmů a sociální pojištění a zdravotní pojištění) se dle výpočtů doporučuje podnikat se zaměstnanci, ale pouze v případě, že se bude vycházet z výchozího příkladu a zaměstnanci by nezvýšili obrat ani náklady v podniku, což se v běžné praxi nevyskytuje. Reálným doporučením je tedy podnikat na vedlejší činnost a k tomu studovat vysokou školu v prezenčním studiu.

-

Pokud panu Novákovi záleží na obratu podniku a tím ziskovosti, je mu doporučeno následující. Podnikání se zaměstnanci je v tomto ohledu vhodný typ podnikání za předpokladu, že více zaměstnanců pro podnikatele znamená vyšší obrat a větší spotřeba materiálových nákladů. Tím je i podnik pana Nováka více konkurenceschopný a má možnost vycházet vstříc svým zákazníkům.

-

Co se týká hlediska časové náročnosti, pro pana Nováka je ideálním případem podnikání na hlavní činnost se zaměstnanci, kdy pan Novák nemusí dělat všechnu práci sám, podnik má větší obrat a tím i lepší positioning vůči zákazníkům.

49

9 Optimalizace daňové povinnosti Každý podnikatel má možnost optimalizovat svoji daňovou povinnost. Především se používá zvýšení daňově uznatelných nákladů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Patří sem: -

nákup materiálu

-

nákup nového dlouhodobého majetku a tím zvýšení odpisů

-

výdaje na požární zabezpečení

-

výdaje na platbách za sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem

-

nájemné

-

výdaje na pracovní cesty

-

nákup nehmotného majetku (software)

-

zvýšení příspěvků zaměstnancům na životní pojištění nebo důchodové připojištění.

50

Použitá literatura Daňové a nedaňové výdaje. Český Těšín : PORADCE s.r.o., 30.1.2009. 78 s. ISBN 978-80-7365-315-6. Daňové zákony : úplná znění platná v roce 2010. Bratislava : DonauMedia, 2010. 159 s. ISBN 978-80-89364-09-1. Důrasová, I.: Přednášky z daní 2009 – 2010. KOVALÍKOVÁ, H. Zákon o účetnictví : jednoduchý průvodce v každodenní praxi. Praha : ANAG, 2010. 225 s. ISBN 978-80-7263-590-0. Vnitřní materiály firmy OVB Allfinanz, a.s.

Zákoník práce. Český Těšín : PORADCE s.r.o., 2010. 448 s.

51

Použité tabulky a obrázky Tabulka č. 1: Doba odepisování Tabulka č. 2: Roční odpisové sazby Tabulka č. 3: Roční odpisové sazby se zvýšeným odpisem o 20% Tabulka č. 4: Roční odpisové sazby se zvýšeným odepisováním o 15% Tabulka č 5: Roční odpisové sazby se zvýšeným odepisováním o 10% Tabulka č. 6: Koeficienty používané pro zrychlené odepisování Tabulka č. 7: Peněžní výdaje 2010 Tabulka č. 8: Nepeněžní výdaje 2010 Tabulka č. 9: Příjmy pana Nováka 2010 Tabulka č. 10: Příjmy zaměstnanců za rok 2010 Tabulka č. 11: Platby na sociální a zdravotní pojištění 2010 Tabulka č. 12: Peněžní výdaje v roce 2010 (zvýšený obrat) Obrázek č. 1: Cash – flow kvadrant

52

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Posouzení celkového daňového zatížení fyzické osoby

Recommend Documents