VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Vývoj DPH u konkrétní firmy právnické osoby

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

V ý v o j D P H u ko n kr é t n í f i r my – p r á v n i c ké osoby Bakalářská práce

Autor: David Strohmayer Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2013

Anotace Bakalářská práce se zabývá nejobtíţnější daní daňového systému ČR – daní z přidané hodnoty a vývojem této daně u konkrétní firmy. Práce se dělí na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována daňovému systému ČR, dani z přidané hodnoty, zákonu o DPH a zásadním změnám v legislativě. V praktické části jsou analyzovány změny v legislativě DPH, které měly vliv na konkrétní firmu a jsou zhodnoceny jejich přínosy a nedostatky.

Klíčová slova Daň z přidané hodnoty, daňová povinnost, plátce daně, sazba daně, zákon o DPH, přenesení daňové povinnosti.

Die Annotation Die Arbeit beschäftigt sich mit der schwierigsten Steuer in dem Steuersystem der Tschechischen Republik - die Mehrwertsteuer und die Entwicklung von dieser Steuer bei der konkreten Firma. Die Arbeit teilt sich an zwei Teilen, an den theoretischen und an den praktischen Teil. Der theoretische Teil erklärt das Steuersystem in der Tschechische Republik, die Mehrwertsteuer, das Mehrwertsteuergesetz und die grundsätzliche Änderungen in der Legislative. In dem praktischen Teil sind die Änderungen in der Legislative von der Mehrwertsteuer analysieren. Die Änderungen haben der Einfluss an dieser Firma. In der Arbeit sind diese Beiträge und Mängel bewerten.

Die Schlüsselwörter Mehrwertsteuer,

Steuerpflicht,

Steuerpflicht übertragen.

Steuerzahler,

Steuersatz,

Mehrwertsteuergesetz,

Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na vzniku této bakalářské práce. Především patří mé poděkování Ing. Marii Borské za odborné vedení bakalářské práce, věcné připomínky a náměty, které mi pomohly bakalářskou práci dokončit. Také bych chtěl poděkovat Silvii Tomášové za poskytnuté materiály k praktické části bakalářské práce.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16. 8. 2013 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod a cíl práce ................................................................................................................ 8 1

Daňový systém ČR ................................................................................................. 10 1.1

Historie daní ..................................................................................................... 12

1.2

Daně (Vymezení daní) ..................................................................................... 13

1.2.1

Vlastnosti daně .......................................................................................... 14

1.2.2

Funkce daní ............................................................................................... 14

1.2.3

Daňové principy........................................................................................ 15

1.3

2

3

4

Členění daní ..................................................................................................... 16

1.3.1

Členění podle dopadu na poplatníka ......................................................... 16

1.3.2

Členění podle předmětu zdanění............................................................... 16

1.3.3

Členění podle rozpočtového určení .......................................................... 16

Daň z přidané hodnoty ............................................................................................ 18 2.1

Výhody a nevýhody DPH ................................................................................ 19

2.2

Harmonizace DPH v EU .................................................................................. 21

2.3

Vývoj DPH v ČR ............................................................................................. 24

Zákon o dani z přidané hodnoty ............................................................................. 26 3.1

Vymezení základních pojmů ............................................................................ 26

3.2

Předmět daně .................................................................................................... 28

3.3

Osoby povinné k dani....................................................................................... 29

3.4

Plátci daně ........................................................................................................ 30

3.4.1

Plátci daně ................................................................................................. 30

3.4.2

Identifikované osoby................................................................................. 32

3.5

Místo plnění ..................................................................................................... 33

3.6

Uskutečnění plnění a daňová povinnost ........................................................... 34

3.7

Daňové doklady ............................................................................................... 35

3.8

Základ daně ...................................................................................................... 37

3.9

Výpočet daně.................................................................................................... 38

3.10

Sazby DPH ................................................................................................... 39

3.11

Osvobozená plnění ....................................................................................... 42

3.12

Odpočet daně ................................................................................................ 43

3.13

Zdaňovací období ......................................................................................... 44

3.14

Daňové přiznání............................................................................................ 45

3.15

Reţim přenesení daňové povinnosti ............................................................. 46

Zásadní změny v legislativě DPH ........................................................................... 49 4.1

Rok 2010 .......................................................................................................... 49 6

4.2

Rok 2011 .......................................................................................................... 51

4.3

Rok 2012 .......................................................................................................... 52

4.4

Rok 2013 .......................................................................................................... 53

4.5

Rok 2014 .......................................................................................................... 56

5

Představení firmy .................................................................................................... 57

6

Změny v legislativě a vývoj DPH ........................................................................... 59 6.1

Rok 2010 .......................................................................................................... 59

6.2

Rok 2011 .......................................................................................................... 62

6.3

Rok 2012 .......................................................................................................... 66

6.4

Rok 2013 .......................................................................................................... 78

Závěr ............................................................................................................................... 83 Pouţitá literatura ............................................................................................................. 85 Seznam zkratek ............................................................................................................... 88 Seznam tabulek ............................................................................................................... 89 Seznam grafů .................................................................................................................. 90 Seznam obrázků .............................................................................................................. 90 Přílohy............................................................................................................................. 90

7

Úvod a cíl práce Pro svoji práci jsem si vybral problematiku daně z přidané hodnoty hned z několika důvodů. Je to daň, která se stala základním stavebním pilířem daňového systému České republiky. Zejména je to dáno její vysokou výnosností, neutralitou vůči zahraničnímu obchodu a částečnou „imunitou“ k daňovým únikům. Další důvod proč jsem si toto téma zvolil, je ten, ţe se s daní z přidané hodnoty setkáváme kaţdý den, skoro při kaţdém nákupu zboţí nebo sluţeb. V neposlední řadě mě k volbě tohoto tématu vedlo také to, ţe mi hlubší porozumění této dani, můţe pomoci při hledání budoucího uplatnění. Cílem bakalářské práce je na konkrétních příkladech vysvětlit zásadní změny v legislativě daně z přidané hodnoty, které se nějakým způsobem dotkly firmy – právnické osoby. Zhodnotit tyto změny a ukázat jejich konkrétní přínosy a nedostatky, které s sebou přinesly. Práce je rozčleněna na šest částí. První část pojednává o daňovém sytému České republiky. Je v ní nastíněna historie daní, vlastnosti a funkce daní, daňové principy a členění daní z několika pohledů. Druhá část se zaobírá daní z přidané hodnoty konkrétně mechanismem fungování této daně, jejími výhodami a nevýhodami, harmonizací v rámci Evropské unie a vývojem DPH v České republice. Ve třetí části je rozebrán zákon o dani z přidané hodnoty. Jsou zde popsány nejdůleţitější paragrafy ZDPH, které čítají například předmět daně, osoby povinné k dani, plátce daně, místo plnění, základ daně, sazby daně, výpočet daně, daňové doklady, osvobození a odpočet daně, reţim přenesení daňové povinnosti, a mnoho dalších. Čtvrtá část je věnována nejdůleţitějším legislativním změnám daně z přidané hodnoty, které nastaly v jednotlivých letech existence zvolené firmy, tedy změny od roku 2010 do současnosti. V páté části je představena firma, která mi poskytla podklady pro zpracování praktické části bakalářské práce. Tato část pojednává o vzniku firmy, právní formě, organizační struktuře, předmětu ekonomické činnosti a plátcovství daně z přidané hodnoty. 8

Poslední šestá část popisuje zásadní změny v legislativě daně z přidané hodnoty, které se v jednotlivých letech dotkly zvolené firmy – právnické osoby. Tyto změny jsou zde rozebrány a nastíněny jejich přínosy a nedostatky. Tato část také popisuje vývoj daňové povinnosti v jednotlivých letech. V závěru jsou uvedeny přílohy související s bakalářskou prací. Seznam zboţí a sluţeb podléhajících sníţené sazbě, seznam sluţeb podléhajících sníţené sazbě, seznam zboţí podléhajících sníţené sazbě, a formuláře daňových přiznání, které byly pouţívány v analyzovaných letech.

9

1 Daňový systém ČR „Daňový systém je možno definovat jako souhrn a strukturu všech daní, které se na daném území, zpravidla státním, vybírají.“1 Daňový systém upravuje ve všech státech konkrétní legislativa a různé státy se mohou v daních velmi odlišovat. Daňová soustava se pokaţdé odvíjí od příslušné ekonomické situace. Z tohoto důvodu se daňové zákony velmi často mění, aby dokázaly reagovat na změny ekonomické situace. Přitom stát musí vzít v potaz hned několik protichůdných tlaků: 

Stát musí zajistit co nejvíce prostředků, na financování svých aktivit.



Lidé a firmy si přejí, co nejmenší daně, aby měli více peněz pro své potřeby.



Řada daní podléhá mezinárodní harmonizaci, proto na stát působí tlaky na jejich sjednocení s ostatními zeměmi.



Stát přihlíţí také k sociální únosnosti daní.



Je nutné vzít v úvahu technická a ekonomická hlediska vybíratelnosti a vymahatelnosti daní.

Daňový

systém

je

protichůdnými tlaky.

neustálé

hledání

vzájemných

ústupků

mezi

zmíněnými

2

Stávající daňová soustava České republiky vychází ze zákona 212/1992 o soustavě daní. V platnosti je od 1. ledna 1993, kdy prošla zásadní reformou. Stav daňového systému před reformou a po reformě zobrazuje obrázek č. 1. Základním cílem bylo přiblíţit náš daňový systém soustavám trţních ekonomik a umoţnit tak lepší funkci trţního mechanismu.3

1

HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007, str. 111. ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie – stručný přehled. Zlín: CEED, 2012. 3 PAVLÁSEK, Vlastimil; HEJDUKOVÁ, Pavlína. Veřejné finance a daně v České republice. Plzeň: NAVA, 2010. 2

10

Před reformou

Po reformě

daň ze mzdy daň z příjmů z literární a umělecké činnosti daň z příjmů obyvatelstva

Daň z příjmů fyzických osob

odvody (ze zisku, z objemu mezd) důchodová daň (ze zisku, z objemu mezd)

Daň z příjmů právnických osob

zemědělská daň (ze zisku, z objemu mezd) domovní daň zemědělská daň z pozemku

Daň z nemovitostí (z pozemků, ze staveb)

notářský poplatek za dědictví

Daň dědická D

notářský poplatek za darování

Daň darovací

notářský poplatek z převodu nemovitostí

Daň z převodu nemovitostí Daň silniční

daň z obratu

Daň z přidané hodnoty Spotřební daně

Obrázek 1: Srovnání daní České republiky před a po reformě k 1. 1. 1993 (zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací, str. 45)

11

1.1 Historie daní Původ daní sahá aţ ke vzniku a rozvoji organizovaných států. Proto je historie daní poměrně obsáhlá. Jednotlivé vývojové etapy daní se dají rozdělit do několika částí. Daně v otrokářské společnosti – Některé příjmy státní pokladny měly charakter daní. Byly však pouze příleţitostným zdrojem, a měly převáţně naturální podobu. Největší podíl příjmů do státního rozpočtu plynul z válečných kořistí. Daně ve feudální společnosti – Odvody daňového charakteru byly stále podpůrným zdrojem rozpočtu. Vybíraly se většinou v období válečných taţení. V tomto období vznikly čtyři druhy odvodů, které lze povaţovat za první „daně“. 

Domény – odvody z výnosů majetku panovníka, z hospodaření na jeho zemědělských a lesních pozemcích, měly skoro vţdy naturální formu.



Regály – poplatky za poskytnutí práv, které patří výhradně panovníkovi, právo těţby, lovu, vaření piva nebo raţby mincí.



Kontribuce – první forma přímých daní, výběr probíhal repartiční metodou, tzn., určila se výše částky, kterou je potřeba vybrat, a následně se rozpočítala na jednotlivá města, léna či feudální panství.



Akcízy – lze povaţovat za první formu nepřímých daní, byla to modernější forma regálů, je to poplatek z právního převodu zboţí, který určuje cena

Daně v období liberalismu – Daně jsou jiţ pravdivé a povinné platby, pro všechny ekonomické subjekty, tvoří hlavní zdroj financování rozpočtu, z kontribucí a akcízů se staly první daňové soustavy přímých a nepřímých daní. Daně na přelomu 19. a 20. století – V tomto období došlo k rozšiřování sektoru státního hospodářství. Státu připadla hlavní role garanta minimální úrovně vzdělanosti, péče o zdraví a zabezpečování přerozdělovacích procesů. Proběhly velké daňové změny. Daňový výnos se vyměřuje podle skutečného stavu, nikoliv podle nepřímých znaků. Pro výběr daní je zaveden dokument daňové přiznání. Cla se jiţ převáţně vybírají jen na dovoz. Začíná se běţně pouţívat progresivní sazba daně.

12

Daně v období mezi světovými válkami – v tomto období došlo k dalšímu zvyšování daňové kvóty, která začala dosahovat aţ 30 % HDP. Bylo to zapříčiněno snahou získat více prostředků na obnovení ekonomiky. Ve většině států se zavedly „válečné daně“ a „majetkové daně“, které byly zaměřeny na nejbohatší obyvatelstvo. Další prostředky plynuly z přiráţek k obvyklým daňovým odvodům. Daně po druhé světové válce – (40. – 60. léta) – zvýšil se důraz na stabilizační funkci daní, daňová kvóta ve většině zemí činila více neţ 50 % HDP. V roce 1967 vznikla směrnice Rady ES, která stanovila zavedení DPH ve všech zemích EHS. 70. – 90. léta – v trţních ekonomikách se do popředí dostávala politika stimulace nabídky, to mělo za následek sniţování daní, daňového břemene a mezních sazeb daně. Usilovalo se o zvyšování podílů nepřímých daní na celkových daňových výnosech. Od roku 1977 platí tzv. šestá směrnice, která harmonizuje DPH v zemích EU. Současnost – Dál se pokračuje ve zvyšování podílu nepřímých daní. Probíhá další spolupráce v daňové oblasti. Od roku 2007 je platná směrnice o jednotném systému DPH v zemích EU.4

1.2 Daně (Vymezení daní) „Daň je povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností.“5 Daně odčerpávají finance ze soukromého sektoru, aby jejich výnosy naplnily veřejné rozpočty. Daň je tak přesunem finančních prostředků od soukromého sektoru k veřejnému sektoru. Ze zákona představuje závazkový vztah mezi věřitelem (má právo na plnění) a dluţníkem (má povinnost uhradit závazek). Mají charakter pravidelných plateb (např. důchodové daně), nebo jednorázový charakter pokud dojde k naplnění určitých podmínek (darovací daně).6

4

ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2008. xvi. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010, str. 15-16. 6 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 5

13

1.2.1 Vlastnosti daně 

nenávratnost – po zaplacení daně nevzniká subjektu ţádný určitý nárok, také ji nemůţe poţadovat zpět,



neekvivalentnost – neexistuje téměř ţádný přímý vztah mezi zaplacenou daní a spotřebou veřejných statků, pravidlem bývá, ţe ten kdo má vyšší příjem, přispívá do rozpočtu více, neznamená to ale, ţe bude i více čerpat,



neúčelovost – kdyţ daň platíme, není nám konkrétně znám účel, na který bude pouţita.

1.2.2 Funkce daní 

fiskální – je to primární funkce všech daní, hlavním cílem je získat finanční prostředky pro veřejný rozpočet, jen velmi zřídka se můţeme setkat s daní, která fiskální funkci neplní,



alokační – vychází z toho, ţe některé trhy nejsou schopny efektivně fungovat pouze na základě trţních mechanismů, stát do nich musí zasahovat, například díky daňovému zvýhodnění určitého statku, zvýší jeho spotřebu (očkování),



redistribuční – rozdělování důchodů pouze na základě trţních mechanismů, je společností povaţováno za nespravedlivé, prostřednictvím daní je moţné zmírnit nerovnosti v důchodech jednotlivých subjektů tím, ţe stát vybere na daních více od bohatších, coţ mu umoţní pomocí transferů přerozdělit příjmy směrem k chudším,



stimulační – subjekty jsou zpravidla ochotny udělat maximum proto, aby svoji daňovou povinnost minimalizovali, a tudíţ lze pomocí určitých nástrojů (např. daňových úspor, prázdnin nebo vysokého zdanění), pozitivně či negativně stimulovat jejich chování,



stabilizační – je to soubor opatření, která napomáhají ke zmírnění cyklických výkyvů v ekonomice, v období ekonomického růstu se větší díl prostředků

14

soustřeďuje do veřejných rozpočtů, v období poklesu je tomu naopak, aby se pomohla ekonomika nastartovat.7

1.2.3 Daňové principy 

princip spravedlnosti – tento princip je zaloţen na dvou věcech: daně by měly brát v úvahu schopnost poplatníka platit daň a měly by odpovídat uţitku, který plyne ze zdanění, existují dva typy spravedlnosti: horizontální spravedlnost – říká, ţe dva poplatníci s rovnocennou schopností platit daň, by měli bez ohledu na pohlaví, věk či rasu, platit daň totoţnou, vertikální spravedlnost – základní myšlenkou je vyšší zdanění poplatníka s větší schopností platit daň a niţší zdanění poplatníka s menší schopností platit daň,



princip efektivnosti – daně by neměly způsobovat podstatné rozdíly v cenách a uţitku, neměly by nutit poplatníka vyhledávat substituty s niţší daní, současně je ţádoucí, aby byly co nejniţší administrativní náklady (náklady na správu, výběr a vymáhání daní),



princip perfektnosti a průhlednosti – důleţitá je jasná formulace subjektu daně, objektu daně a způsobu výpočtu daně, neboť dobře definované daně umoţňují správci daně účinnější kontrolu,



princip pružnosti – je nutné konstruovat daňový systém tak, aby byl schopen potřebné změny vedoucí k řešení úkolů a potřeb na makroekonomické úrovni realizovat v co nejkratší době.8

7 8

VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. Praha: Vox, 2010. TOMÁŠKOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno: Masarykova univerzita, 2006.

15

1.3 Členění daní Daně se člení z mnoha hledisek. V následujícím textu jsou popsány základní z nich.

1.3.1 Členění podle dopadu na poplatníka Přímé daně – u přímých daní nemůţe poplatník (ten kdo hradí daň) přenést daňovou povinnost na další subjekt, nositel daně je subjekt, který odvádí daň v přímé závislosti na své důchodové nebo majetkové situaci. Nepřímé daně – tyto daně se dotýkají spotřeby, plátcem daně není stejný subjekt, který daň skutečně hradí, daň se přenáší prostřednictvím zvýšení ceny na jiný subjekt, zejména spotřebitele.

1.3.2 Členění podle předmětu zdanění Důchodové daně – předmětem důchodový daní je mzda nebo zisk, mezi tyto daně patří daň z příjmu fyzických a právnických osob. Majetkové daně – zdaňován je majetek, kterým subjekt disponuje, a to bez ohledu na dosaţený důchod, ale prostředky na placení těchto daní pocházejí z důchodu poplatníka. Spotřební daně – jsou to selektivní nepřímé daně, které zatěţují spotřebu vybraných druhů zboţí, hradí je konečný spotřebitel v ceně zboţí (např. alkohol, cigarety)

1.3.3 Členění podle rozpočtového určení Svěřené daně – všechen výnos vybraný těmito daněmi připadá do konkrétního rozpočtu. Sdílené daně – výnos z těchto daní se podle zákona rozdělí mezi jednotlivé veřejné rozpočty.9 Základní rozdělení daní v ČR zobrazuje obrázek č. 2.

9

PAVLÁSEK, Vlastimil; HEJDUKOVÁ, Pavlína. Veřejné finance a daně v České republice. Plzeň: NAVA, 2010.

16

Daně z příjmů - fyzických osob - právnických osob Přímé daně Daně majetkové - z nemovitostí - z převodu nemovitostí - silniční

DAŇOVÝ SYSTÉM

- dědická - darovací Všeobecné - daň z přidané hodnoty Nepřímé daně Spotřební daně - z tabákových výrobků - z piva - z vína - z lihu - z minerálních olejů Obrázek 2: Schéma daňové struktury ČR

(zdroj: PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: Daňová soustava ČR, str. 44)

17

2 Daň z přidané hodnoty „Daň z přidané hodnoty je univerzální daň ze spotřeby, kterou se zatěžuje přidaná hodnota poskytovaného zboží a služeb. Je to nepřímá daň. Vybírá se v každém článku výroby, distribuce a dodávky. Mnoho občanů nemá mnohdy ani tušení, že platí daň z přidané hodnoty při svém každodenním nákupu. Jde o daň teoreticky a aplikačně poměrně složitou.“10 „Daň z přidané hodnoty postihuje na každém stupni technologického zhodnocení nebo distribuce nově vytvořenou hodnotu výrobku nebo služby. Plátce DPH odvádí daň z té části hodnoty výrobku nebo služby, kterou sám přidal. Odvedená daň se mu vrací v tržbách za prodané zboží a služby, z tohoto důvodu DPH působí na podnikatelské subjekty neutrálně. Nositelem daňového břemene (poplatníkem daně) je konečný spotřebitel.“11 DPH je pro většinu stávajících daňových systémů nepostradatelnou součástí. Velké mnoţství daňových teoretiků se shoduje na tom, ţe všeobecná daň ze spotřeby je pro daňový systém klíčová a její význam by měl narůstat. Hlavními důvody její nepostradatelnosti v moderních daňových systémech je její vysoká výnosnost a neutralita v mezinárodním obchodě. Základní princip daně z přidané hodnoty je prostý. Daň je vybírána v jednotlivých článcích ekonomického řetězu pouze z toho, co bylo k hodnotě statku v daném článku přidáno. Zdaňuje se tak pouze přidaná hodnota a nikoliv celý obrat jak tomu bylo u obratových daní. Tím je zamezeno opakovanému zdanění a nezáleţí jiţ na počtu transakcí. Vyjádřit nově přidanou hodnotu přímo, u kaţdého daňového subjektu zvlášť, je obzvláště pracné a samozřejmě i hodně nákladné. Z tohoto důvodu se daňová povinnost určuje u daně z přidané hodnoty nepřímo. Jakýkoliv daňový subjekt musí zdanit všechnu svoji produkci, z čehoţ vyplývá, ţe lze v ekonomice nakupovat pouze s daní. Daňový subjekt však můţe sníţit daň o tu, kterou sám uhradil v nákupech pro svoji

10

JANOUŠKOVÁ, Jana, DANĚ A DAŇOVÁ POLITIKA B. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2006, str. 145. 11 PAVLÁSEK, Vlastimil; HEJDUKOVÁ, Pavlína. Veřejné finance a daně v České republice. Plzeň: NAVA, 2010, str. 98.

18

produkci. Tento postup výpočtu vystihuje daň vztaţenou na kaţdém výrobním stupni k nově vytvořené hodnotě.12

2.1 Výhody a nevýhody DPH Výhody DPH 

Neutralita – je neutrální ke všem výrobním aktivitám, konkurenci i organizační struktuře, je to dáno tím, ţe se odvádí z přidané hodnoty po odečtení daně zaplacené na vstupu, nemotivuje na rozdíl od obratových daní, k vertikální integraci, protoţe zdanění nezáleţí na počtu transakcí, ale na výši přidané hodnoty.



Snadná použitelnost v mezinárodním obchodě – je pojata jako daň, která zatěţuje pouze přidanou hodnotu, která vznikla v dané zemi, vývoz zdaňován není. Tím se smazávají rozdíly sazeb v jednotlivých zemích. Proto je moţné vyváţet zboţí za stejných podmínek, coţ vyrovnává konkurenci v zahraničním obchodu.



Transparentnost, možnost zdaňovat nejen zboží, ale i služby – průhlednost a přehlednost vychází z toho, ţe se zdaňuje veškerý prodej, a to jak zboţí, tak i sluţeb.



Výnosnost pro státní příjmy – v zemích, které disponují DPH, tvoří tato daň podstatný podíl veřejných rozpočtů, je to způsobeno hlavně její všeobecností.



Odolnost vůči daňovým únikům – systém daně je koncipován tak, ţe vede k daňové kázni, příčinou je její mechanismus, který spočívá v tom, ţe staví plátce daně do řady, v níţ má kaţdý jednotlivec zájem na potvrzení o zaplacené dani v ceně zboţí.13

12 13

VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. Praha: Vox, 2010. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2008. xvi.

19

Nevýhody DPH 

Náročnost přechodu na novou daň – zavedení DPH je jak politicky administrativně, tak i finančně velmi náročné, tento proces skýtá mnoho překáţek, jako například překonání odporu veřejnosti k novince, registrace subjektů daně, školení v pouţívání, problémy s kontraktními cenami ve smlouvách a další.



Administrativní nákladnost daně – je velmi administrativně nákladná pro obě strany, pro plátce i stát. Je to dáno zejména náročností účtování a mnoţstvím plátců, v ČR je registrováno přibliţně 500 000 plátců DPH.



Obavy ze zvýšení inflace – existují různé teorie, které varují před moţností růstu inflace v důsledku zavedení DPH, toto tvrzení podporuje fakt zvýšení výnosu daně oproti dosavadní dani z obratu a o hrozbu zvýšení spotřebitelských cen, byly provedeny různé výzkumy, ze kterých vyplynulo, ţe nejde vyvodit jednoznačné závěry, daň se projevuje odlišně v různých zemích, jak je patrné z tabulky č. 1.14 Tabulka 1: Růst maloobchodních cen (v %) v důsledku zavedení DPH (zdroj: KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika, str. 232)

14

Země

Růst MO cen celkem

Růst MO cen vlivem DPH

Belgie

2,6

nepatrně

Dánsko

8,0

4,0

Francie

2,1

1,0

SRN

1,5

0,6

Irsko

5,5

nepatrně

Itálie

6,3

2,0

Lucembursko

3,5

nepatrně

Nizozemsko

6,1

1,4

Velká Británie

4,9

0,7

Česká republika

20,8

10

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010.

20

2.2 Harmonizace DPH v EU V Evropě se v 60. letech 20. století pouţívali dva systémy nepřímého zdanění. Ve Francii od roku 1954 fungoval systém daně z přidané hodnoty. Druhým způsobem bylo zdanění pomocí kumulativního kaskádovitého systému daně z obratu, který vyuţívaly všechny zbylé členské státy. Evropská komise se musela rozhodnout, který jednotný typ zvolí. Z hlediska jednotného vnitřního trhu i lepších vlastností se komise rozhodla pro daň z přidané hodnoty. V roce 1967 vznikla „první směrnice“ č. 67/227EEC. Tato směrnice zavazovala členské státy do 1. ledna 1970 k nahrazení jejich dosavadních systémů daní z obratu jednotným systémem daně z přidané hodnoty. Tento termín nebyly všechny země schopny dodrţet a později došlo k jeho prodluţování. V roce 1967 vznikla také „druhá směrnice“ č. 67/228/EEC, která jednotně vymezila definici předmětu daně jako prodej zboţí a poskytování sluţeb na území členské země uskutečněné plátcem za úplatu a dovoz zboţí. V této směrnici došlo také k vymezení místa plnění, plátce daně, prodeje zboţí a poskytování sluţeb. Klíčovou směrnicí je „šestá směrnice“ č. 77/388/EEC z roku 1977. Jsou v ní zakotveny pravidla pro určování základu daně, teritoriálního dosahu, okruhy subjektů, sazby daně a jiné. Cílem bylo sjednotit daňové systémy s předpoklady z první a druhé směrnice, tj. zdaňování dovozu a vracení daní při vývozu v rámci intrakomunitárních plnění15. V roce 1991 došlo k přijetí směrnice č. 91/860/ECC. Tato směrnice zrušila fiskální hranice mezi členskými státy, coţ se výrazně projevilo v uplatňování DPH v rámci Evropských společenství. V roce 1993 vstoupila v platnost směrnice č. 92/77EEC, která stanovila minimální hranice pro sazby DPH. Standardní sazba byla stanovena v minimální výši 15 % a sníţená sazba 5 %. Také v ní bylo předepsáno, ţe členské země mohou pouţívat pouze dvě sníţené sazby daně. V roce 2006 byla šestá směrnice upravena a nahrazena novou směrnicí, do které byly včleněny i ustanovení ze směrnice první. S účinností od 1. 1. 2007 začala tedy platit nová směrnice č. 2006/112/EC o společném systému daně z přidané hodnoty, která se 15

intrakomunitární plnění – hovoříme o něm při dodání zboţí nebo sluţeb mezi zeměmi Evropské unie

21

stala základním dokumentem harmonizace daně z přidané hodnoty. Od jejího přijetí prošla novelizacemi a platí dodnes.16 Tabulka č. 2 popisuje nejdůleţitější směrnice legislativního ukotvení DPH v EU. A tabulka č. 3 zobrazuje chronologický vývoj zavádění DPH v EU. Tabulka 2: Legislativní ukotvení DPH v EU (zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dan-z-pridane-hodnoty-v-evropske-unii-29141.html) Nejdůležitější přijaté směrnice upravující DPH v EU Název směrnice První směrnice 67/227/EHS Druhá směrnice 67/228/EHS Šestá směrnice 77/388/EHS Osmá směrnice 79/1072/EHS Desátá směrnice 84/386/EHS Třináctá směrnice 86/560/EHS Směrnice 91/680/EHS Směrnice 92/77/EHS Směrnice 2006/112/ES

16

Rok

Stručný obsah

vydání 1967

1967

definice DPH a zdůvodnění nutnosti přejít na systém DPH k 1. 1. 1970 definice předmětu zdanění, osob podléhajících dani, sazeb daně, ostatních základních pojmů dřívější základní směrnice: sjednocení výkladu základních pojmů: základ daně,

1977

teritoriální dosah, zahrnuté osoby, místo zdanitelného plnění, sazby daně + zavedení odvodu z národních výnosů DPH do společného rozpočtu EU

1979

vrácení DPH osobám povinným k dani neusazeným v EU

1984

úprava místa zdanitelného plnění u pronájmu movitých věcí

1986

vrácení DPH osobám povinným k dani na území ES

1991

zrušení daňových hranic uvnitř ES

1992

stanovení minimálních sazeb daně od 1. 1. 1993

2006

současná základní směrnice upravující DPH platná od 1. 1. 2007, kodifikace dosavadních právních úprav DPH v EU

NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha: ASPI, 2008.

22

Tabulka 3: Chronologický vývoj zavádění DPH v EU (zdroj: LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě, str. 45) Rok zavedení DPH

země

sazby v roce zavedení v %

Původní členské státy EU 15 1967

Francie

6; 16,66; 20; (13)

Dánsko

10

1968

Německo

5; 10

1969

Nizozemí

4; 12

Švédsko

2,04; 6,38; 11,11

1970

Lucembursko

4; 8

1971

Belgie

6; 18; 25; (14)

1972

Irsko

1; 5,26; 11,11; 16,37; 30,26

1973

Itálie

6; 12; 18

Velká Británie

10

Rakousko

8; 16

Španělsko

6; 12; 33

Portugalsko

8; 16; 30

1987

Řecko

3; 6; 18; 36

1994

Finsko

5; 12; 22

1986

Nové členské státy (NMS12) 1988

Maďarsko

0; 15; 25

1991

Estonsko

10

1992

Kypr

5

1993

Česká republika

5; 23

Slovensko

5; 23

Polsko

3; 7; 22

Rumunsko

18

Litva

18

Bulharsko

7; 20

Lotyšsko

18

Malta

5; 15

Slovinsko

8; 19

1994

1995

1999

23

2.3 Vývoj DPH v ČR V české daňové soustavě se do roku 1992 zdanění spotřeby provádělo pomocí obratových daní. Od roku 1927 do roku 1948 bylo prováděno zdanění spotřeby formou daně z obratu kaskádovitého typu. Po reformě nepřímé daně byla nahrazena od roku 1949 všeobecnou nákupní daní. Ta byla uplatňována jen krátce. Od roku 1954 se znovu zavedla daň z obratu, kterou nahradila aţ daň z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty je v České republice poměrně novou daní. Vznikla ve spojení s novou daňovou soustavou a v platnost vstoupila 1. ledna 1993. Základní návrh daně z přidané hodnoty vychází ze zákona č. 588/1992 Sb. DPH nahradila několik daní, které do té doby více méně plnily její funkci, a to daň z obratu, dovozní daň a dovozní přiráţku. Zákon byl poté ještě několikrát specifikován formou novel. DPH fungovalo ve dvou sazbách, základní 23 % a sníţené 5 % (nebo 0 %, osvobozené od zdanění). Velká odstupňovanost ve zdanění navazovala na minulý stav, ve kterém většina sluţeb nepodléhala dani z obratu a zohledňovala i sociální rozměr. Na další období vývoje daní měla velký vliv snaha ČR o vstup do EU. Bylo nutné přijmout legislativní změny, sjednocující náš daňový systém se situací v ES. V tomto kontextu byly postupně podniknuty kroky, které se týkaly: 

zmírnění základní sazby daně na 22 %,



redukce hranice obratu pro povinnou registraci plátce na polovinu na 750 000 Kč za tři po sobě jdoucí měsíce,



redukce počtu poloţek zboţí, se sníţenou sazbou daně

Po vstupu ČR do EU se sjednotila DPH s pravidly unie. K tomuto účelu vznikl úplně nový zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. Nový zákon sebou přinesl mnoţství změn. Základní sazba byla sníţena na 19 %. Změna nastala také u hranice pro povinnou registraci, která se sníţila na 1 000 000 Kč. A v neposlední řadě došlo

24

k přeřazování velkého počtu poloţek zboţí a sluţeb ze sníţené do základní sazby, přičemţ se akceptovala pravidla plynoucí z předpisů EU.17 V letech 2005 – 2009 prodělal zákon o DPH řadu změn v rámci sjednocování tohoto zákona s právní úpravou Evropské unie. Kromě toho se v roce 2008 zvýšila sníţená sazba z 5 % na 9 %. Došlo také k úpravě definice obratu podle nařízení ES a mnoha dalším úpravám v souvislosti s obchodování v rámci EU. Změny od roku 2010 do současnosti jsou popsány v kapitole 4. Shrnutí změn ve vývoji sazeb DPH v ČR uvádí tabulka č. 4. Tabulka 4: Vývoj sazeb DPH v ČR (zdroj: http://www.podnikatel.cz/clanky/zmeny-v-dph-matou-podnikatele-za-poslednich-20-let-uzsestkrat/)

17

Období

základní sazba

snížená sazba

1. 1. 1993 – 31. 12 1994

23 %

5%

1. 1. 1995 – 30. 4. 2004

22 %

5%

1. 5. 2004 - 31. 12. 2007

19 %

5%

1. 1. 2008 - 31. 12. 2009

19 %

9%

1. 1. 2010 - 31. 12. 2011

20 %

10 %

1. 1. 2012 - 31. 12. 2012

20 %

14 %

1. 1. 2013 - …

21 %

15 %

JANOUŠKOVÁ, Jana, DANĚ A DAŇOVÁ POLITIKA B. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2006.

25

3 Zákon o dani z přidané hodnoty Tato kapitola je věnována nejdůleţitějším paragrafům a ustanovením zákona o dani z přidané hodnoty.

3.1 Vymezení základních pojmů Daň na výstupu Výstup v tomto pojmu představuje prodej. Daň na výstupu je tedy daní zaplacenou při prodeji zboţí nebo sluţeb. Tato daň zvyšuje daňovou povinnost. Daň na vstupu Za vstupy povaţujeme veškeré nákupy pro produkci. Daň obsaţená v jejich ceně je daní na vstupu. O tuto daň lze sníţit daňovou povinnost. Úplata Úplatou se rozumí obnos zaplacený v penězích nebo jiných prostředcích platebního styku. Dále se za úplatu povaţuje hodnota poskytnutého nepeněţního plnění, například formou zboţí nebo sluţeb.18 Daňová povinnost Daňovou povinnost vyjadřuje rozdíl daně na vstupu a výstupu. Můţe být kladná nebo záporná. Pokud je kladná nazýváme ji vlastní daňová povinnost a pokud je záporná pak nadměrný odpočet.19 Tuzemsko Obecně je tuzemsko výrazem pro území domácího státu. Podle ZDPH se jím rozumí území České republiky aţ na výjimky. Těmito výjimkami jsou tzv. volné zóny, které se za tuzemsko nepovaţují. Jsou to svobodná celní pásma nebo svobodné celní sklady.

18

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 4. 19 VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. Praha: Vox, 2010.

26

Třetí země Za třetí země jsou povaţovány země, které nejsou součástí území Evropského společenství.20 Osoba neusazená v tuzemsku Jedná se o nový pojem, který byl zaveden novelou zákona a je pouţíván v ustanoveních zákona, které se týkají poskytování přeshraničních sluţeb nebo určitých dodání sluţeb do tuzemska. Pod pojmem osoba neusazená v tuzemsku se podle ZDPH rozumí osoba povinná k dani která, 

nemá sídlo podnikání v tuzemsku,



uskuteční zdanitelné plnění dodání zboţí nebo poskytnutí sluţby s místem plnění v tuzemsku,



v tuzemsku nemá provozovnu nebo v tuzemsku má provozovnu, která se toho plnění neúčastní.21

Ekonomická činnost Ekonomickou činnost definuje ZDPH jako soustavnou činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících sluţby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle právních předpisů. Dále je ekonomickou činností také soustavné vyuţívání hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmu.22 Zdanitelné plnění Zdanitelná plnění jsou všechna plnění, u kterých plátci daně vzniká povinnost přiznat a uhradit daň (na výstupu).23

20

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 3 odstavec 1. 21 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 4 odstavec 1. 22 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 5 odstavec 2. 23 VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. Praha: Vox, 2010.

27

Zboží Za zboţí se povaţují v první řadě movité věci, dále pak energie: elektřina, teplo, chlad, plyn a voda. Zboţím nejsou peníze a cenné papíry. 24 Obrat Obrat je v zákoně definován jako souhrn všech úplat bez daně, jde-li o úplaty za zdanitelná plnění, plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně nebo plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 aţ 56. Do obratu se započítávají také dotace k ceně.25

3.2 Předmět daně Zákon č. 235/2004 Sb. § 2 odst. 1, o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) vymezuje předmět daně jako tato plnění: 

dodání zboţí a převod nemovitostí,



poskytnutí sluţby,



pořízení zboţí z jiného členského státu za úplatu z tuzemska,



pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu, osobou nepovinnou k dani,



dovoz zboţí do tuzemska.

Tyto plnění však musí splňovat určité podmínky, aby byly předmětem daně. První podmínka stanovuje, ţe plnění uskutečňuje osoba povinná k dani, tzn., ţe uskutečňuje ekonomickou činnost. Druhou podmínkou je, ţe plnění jsou realizována za úplatu. Třetí a poslední podmínkou je, ţe místem plnění je tuzemsko.26 Přehled plněních, která jsou předmětem daně zobrazuje obrázek č. 3.

24

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 4 odstavec 2. 25 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 4a. 26 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 2.

28

předmět daně

dodání zboţí převod nemovitostí pořízení zboţí z EU

poskytování sluţeb

dovoz zboţí z třetích zemí

Obrázek 3: Schéma – Předmět daně z přidané hodnoty (zdroj: VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010, 2010, str. 260)

3.3 Osoby povinné k dani Podle předpisů EU se osoby povinné k dani nerozdělují podle druhů subjektů, nýbrţ podle jejich činností. Osobou povinnou k dani je kaţdá právnická nebo fyzická osoba, která bez ohledu na místo uskutečňuje samostatnou ekonomickou činnost. Osobou povinnou k dani jsou tedy nejenom tuzemské osoby, ale i osoby z jiných členských států či třetích zemí. Dále je osobou povinnou k dani také právnická osoba, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomickou činnost. Od 30. dubna 2004 uţ není u subjektů, které nebyly zaloţeny za účelem podnikání, určující rozdělení na hlavní a vedlejší činnost. Protoţe není předmětem daně jen podnikání, ale ekonomická činnost v obecném pojetí, která je mnohem obsáhlejší. Od 1. 1. 2008 je za samostatnou osobu povinnou k dani pokládaná také skupina, kterou se rozumí, skupina spojených osob se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, jeţ je registrována k dani jako plátce podle § 95a. Podle odst. 3 § 5 ZDPH si tyto osoby vykonávající veřejnou správu: stát, kraje obce, organizační sloţky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a jeho městské části a právnické osoby zaloţené nebo zřízené podle zvláštního právního předpisu nepovaţují se za osoby povinné k dani, i kdyţ za výkon své působnosti dostávají úplatu. Výjimka nastává v případě, ţe by svou činností závaţně narušovaly pravidla hospodářské soutěţe. Pak se podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe stanou osobami povinnými k dani.

29

Ve 4. odstavci § 5 se uvádí, ţe se samostatnou osobu povinnou k dani rozumí také organizační sloţka státu, která je účetní jednotkou. V Praze je to jak hlavní město Praha, tak i všechny jeho městské části. V ostatních statutárních městech je osobou povinnou k dani pouze město a jeho městské části ne.27

3.4 Plátci daně V tomto paragrafu jsou definovány podmínky, za kterých se osoby povinné k dani stávají plátci daně (§ 6a – f) nebo identifikovanými osobami (§ 6g – i).

3.4.1 Plátci daně Plátcem daně se osoby povinné k dani nejčastěji stávají překročení registračního limitu a to tak, ţe za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích měsíců, překročí registrační limit obratu 1 000 000 Kč. Registrační limit obratu se od zavedení DPH několikrát měnil, jak je patrné z grafu. Stávající limit je v platnosti od 1. 5. 2004, přičemţ byla ČR udělena výjimka od EU na jeho výši. V souvislosti s novelou zákona se od 1. 1. 2014 sníţí limit na 750 000 Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců. V důsledku sníţení limitu MF očekává zvýšení počtu registrovaných plátců DPH a také zvýšení příjmů do státní pokladny. Vývoj limitu obratu pro povinnou registraci k DPH zobrazuje graf č. 1.

27

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 5.

30

Výše limitu pro povinnou registraci

Vývoj limitu pro povinnou registraci k DPH 7 000 000 Kč 6 000 000 Kč 5 000 000 Kč 4 000 000 Kč 3 000 000 Kč 2 000 000 Kč

1 000 000 Kč 0 Kč od 1. 1. 1993

od 1. 1. 1995 od 1. 10. 2003 od 1. 5. 2004

od 1. 1. 2014

Datum změny registračního limitu

Graf 1: Vývoj ročního limitu pro povinnou registraci plátce daně v ČR v letech 1993-2014 (zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací, str. 192)

Další podmínky, za kterých se osoby povinné k dani stávají plátci daně: 

Členstvím ve sdruţení, kdy je nebo se stane některý z účastníků sdruţení plátcem DPH.



Získáním majetku v rámci privatizace, rovněţ prodejem podniku nebo jeho částí a to i formou draţby nebo vkladem.



Pokud má sídlo v tuzemsku, poskytnutím sluţby nebo uskutečněním zasílání zboţí do tuzemska s místem plnění v tuzemsku, prostřednictvím své provozovny umístěné mimo tuzemsko.



Pokud nemá sídlo v tuzemsku, uskutečněním zdanitelné plnění dodání zboţí, převod nemovitosti nebo poskytnutí sluţby s místem plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována.



Pokud nemá sídlo v tuzemsku a není osvobozenou osobou, uskutečněním dodání zboţí do jiného členského státu, a to osobě, pro kterou je pořízení zboţí v jiném členském státě předmětem daně.

31



Členstvím ve skupině, která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboţí, převod nemovitosti nebo poskytnutí sluţby s místem plnění v tuzemsku svou částí umístěnou mimo tuzemsko.



Pokračování v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci.

Pro osobu povinnou k dani, existuje také moţnost stát se plátcem daně na základě dobrovolné registrace podle § 94a. Zde je velmi důleţité, aby si ţadatel dopředu důkladně rozmyslel jak se změny, které plátcovství obnáší, projeví v jeho podnikání. Osoba povinná k dani, která se stane plátcem daně v důsledku překročení obratu podle § 6, musí povinně podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k překročení obratu. Osoba povinná k dani, která se stane plátcem daně naplněním podmínky registrace podle § 6a – 6e, musí povinně podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, kdy se stala plátcem.28

3.4.2 Identifikované osoby Pojem identifikované osoby se v zákoně o DPH nově objevuje v souvislosti s novelou od 1. 1. 2013. Není to ovšem nový pojem, jen došlo k úpravě názvu a změně jeho předešlého obsahu. Do 31. 12. 2012 existovaly v zákoně § 96 osoby identifikované k dani. Ten byl však v novele začleněn do § 6g – i a stal se jeho podmnoţinou. V paragrafu 6g je identifikovaná osoba definována jako osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani, pokud v tuzemsku pořizují zboţí z jiného členského státu, které je předmětem daně, mimo zboţí pořízeného prostřední osobou v rámci zjednodušeného postupu při dodání zboţí uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu, ode dne prvního pořízení tohoto zboţí. Hlavní rozdíl oproti předešlé úpravě spočítá v tom, ţe identifikovaná osoba je pouze „dílčí plátce“ DPH. Pořizovateli zboţí, který se povinně stal identifikovanou osobou, vzniká povinnost přiznat daň. Výhoda spočívá v tom, ţe po splnění daňové povinnosti identifikovanou osobou je tato osoba nadále neplátcem daně. V rámci svých tuzemských plnění nemusí uplatňovat DPH. Nevýhodou je, ţe jako identifikovaná osoba nemá nárok na odpočet daně. 28

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 6a – f.

32

Identifikovanou osobou se stane pokud: 

osoba povinná k dani pořídí v tuzemsku zboţí z jiného členského státu, jehoţ celková

hodnota

bez

daně

překročila

v příslušném

a

bezprostředně

předcházejícím kalendářním roce limit 326 000 Kč, 

osoba povinná k dani, která není plátcem, přijme od osoby neusazené v tuzemsku: poskytnutí sluţby, dodání zboţí s instalací nebo montáţí, nebo dodání zboţí soustavami nebo sítěmi,



osoba povinná k dani, která má v tuzemsku sídlo nebo provozovnu a není plátcem daně, poskytne sluţbu s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí sluţby, která je v jiném členském státě osvobozena od daně.29

3.5 Místo plnění Významným faktorem v souvislosti s uplatňováním daně z přidané hodnoty je určení místa plnění (státu), kde bude zdanitelné plnění uskutečněné. Určení místa plnění je rozhodující pro stanovení, zda bude plnění předmětem daně podle zákona o dani z přidané hodnoty České republiky. Pokud je místo plnění v jiné zemi, postupuje se dle právní úpravy dané země. DPH je moţné uplatnit pouze v jedné zemi, tzn. v zemi poskytovatele nebo příjemce zdanitelného plnění. Z teritoriálního hlediska je tedy ţádoucí odlišit tři oblasti: 

tuzemsko,



území Evropského společenství,



třetí země.30

Místem plnění se v ZDPH zabývají § 7 – 12. Nejpodstatnější z těchto paragrafů je § 7 Místo plnění při dodání zboţí a převodů nemovitostí a § 9 Místo dodání při poskytnutí sluţby.

29

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 6g – i. 30 JANOUŠKOVÁ, Jana, DANĚ A DAŇOVÁ POLITIKA B. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2006.

33

Místo plnění při dodání zboží a převodu nemovitostí 

místem plnění při dodání zboţí, při dodání bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboţí nachází v době uskutečnění dodání,



místem plnění při dodání zboţí, pokud je zboţí odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboţí, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboţí, nebo zmocněnou třetí osobou, je místo, kde se zboţí nachází v době, kdy přeprava nebo odesílání začíná,



za místo plnění se při dodání zboţí s instalací nebo montáţí povaţuje místo, kde je zboţí instalováno nebo montováno,



místem plnění při převodu nemovitostí je místo, kde se nemovitost nachází.31

Místo plnění při poskytnutí služby 

místem plnění při poskytnutí sluţby osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo, pokud je však sluţba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, kdy sídlo a provozovna nejsou na stejném místě, je místem plnění místo, kde je provozovna umístěna,



místem plnění při poskytnutí sluţby osobě nepovinné k dani je místo, kde má osoba poskytující sluţbu sídlo.32

3.6 Uskutečnění plnění a daňová povinnost Datem uskutečnění zdanitelného plnění a vznikem daňové povinnosti se ZDPH zabývá v § 21 – 25. Paragraf 21 se zabývá plněními, která mají místo plnění v tuzemsku. Paragrafy 22 – 25 řeší zdanitelná plnění a daňovou povinnost u jiných členských států EU a u třetích zemí. Dále se budu zabývat pouze § 21, protoţe firma působí pouze v tuzemsku. Uskutečněním zdanitelného plnění se rozumí den, kdy plátci, který uskutečňuje zdanitelné plnění, vznikne povinnost přiznat daň na výstupu, popřípadě v opačném případě kdy plátci, který přijímá zdanitelné plnění, vzniká nárok na odpočet daně. 31

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 7. 32 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 9.

34

§ 21 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží, poskytnutí služby a převod nemovitosti Povinnost přiznat daň na výstupu (při prodeji) vzniká plátci dnem uskutečnění zdanitelného plnění, nebo dnem přijetí úplaty, přičemţ rozhodujícím dnem, je ten, který nastal jako první, pokud zákon nestanoví jinak. Daň je následně uvedena v daňovém přiznání za to zdaňovací období, ve kterém nastala povinnost daň přiznat. Při poskytnutí sluţby je zdanitelné plnění uskutečněné dnem poskytnutí této sluţby nebo dnem vystavení daňového dokladu a to dnem, který nastal jako první. V případě smlouvy o dílo se plnění povaţuje za uskutečněné dnem předání díla nebo jeho dílčích částí při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo.33

3.7 Daňové doklady Daňový doklad je písemností, která splňuje zákonem stanovené podmínky. Existuje ve dvou formách a to listinné nebo elektronické. S elektronickou podobou musí souhlasit osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění. Osoba, která uskutečňuje plnění, pokaţdé odpovídá za správnost údajů a vystavení ve stanovené lhůtě. Základním pravidlem pro vystavování daňových dokladů je, ţe při dodání zboţí, převodu nemovitostí nebo poskytnutí sluţby se postupuje podle pravidel členského státu, ve kterém je místo plnění. Daňový doklad musí být uchovatelem zachován 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo. Daňový doklad Patří mezi nejpouţívanější doklady u plátců daně z přidané hodnoty. V roce 2013 došlo k několika změnám. Dřívější pojem „běţný daňový doklad“ byl přeformulován, a změnil se na obecnější pojem „daňový doklad“. Nově musí daňový doklad obsahovat výši daně uvedenou v české měně. Novým povinným údajem, který musí daňový doklad obsahovat je v případě, ţe doklad vystavila jiná osoba, neţ která uskutečnila

33

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 21.

35

zdanitelné plnění „vystaveno zákazníkem“ a v případě změněné formy informace při přenesení daňové povinnosti na příjemce „daň odvede zákazník“.34 Daňový doklad musí obsahovat údaje stanovené v § 29 ZDPH: 

označení osoby, která uskutečňuje plnění,



daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,



označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,



daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,



evidenční číslo daňového dokladu,



rozsah a předmět plnění,



den vystavení daňového dokladu,



den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu,



jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsaţena v jednotkové ceně,



základ daně,



sazbu daně,



výši daně; tato daň se uvádí v české měně.35

Zjednodušený daňový doklad Limit celkové částky plnění pro vystavení zjednodušeného daňového dokladu je 10 000 Kč. V těchto případech nelze daňový doklad vystavit jako zjednodušený: 

při dodání zboţí do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně,



při zasílání zboţí do tuzemska s místem plnění v tuzemsku,

34

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 26. 35 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 29.

36



uskutečnění plnění, u něhoţ je povinna přiznat daň osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje,



prodeje zboţí, které je předmětem spotřební daně z tabákových výrobků, za jiné neţ pevné ceny pro konečného spotřebitele.

Od roku 2013 lze pouţít zjednodušený daňový doklad při všech způsobech úhrady, tudíţ i bezhotovostně. Nově je také zjednodušený daňový doklad vystavován podle uváţení osoby poskytující plnění, a nikoliv jiţ na ţádost zákazníka. Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat všechny náležitosti jako daňový doklad mimo: 

označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,



daňové identifikační číslo osoby, pro kterou plnění uskutečňuje,



jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsaţena v jednotkové ceně,



základ daně,



výši daně.36

Ostatní daňové doklady: 

splátkový kalendář,



platební kalendář,



souhrnný daňový doklad,



daňový doklad při dovozu,



daňový doklad při vývozu.

3.8 Základ daně Základem daně z přidané hodnoty je všechno, co formou úplat obdrţel nebo má obdrţet plátce daně za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za 36

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 30.

37

toto zdanitelné plnění. Pokud je úplata přijata před uskutečněním zdanitelného plnění, je základem daně částka přijaté platby sníţená o daň. Základ daně tvoří také clo, spotřební daň, daň z elektřiny, daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv, dotace k ceně, vedlejší výdaje především náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, při poskytnutí sluţby i materiál přímo související se sluţbou, při poskytnutí stavebních a montáţních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby, konstrukce, materiálu, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást zabudují.37

3.9 Výpočet daně K výpočtu daně je třeba znát základ daně a sazbu daně tzn., do které sazby patří (základní 21 % nebo sníţená 15 %). Daň se vypočte jako součin základu daně se sazbou daně. Zaokrouhluje se matematicky na celé koruny. Částka 0,5 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a částka menší neţ 0,5 se zaokrouhlí na celé koruny dolů. Cena včetně daně je součtem základu daně a vypočteného DPH. Příklad: Kancelářská ţidle, cena bez daně 1800 Kč, základní sazba 21 % DPH = (1 800 * 21)/100 = 378 Kč Daň lze rovněţ vypočítat z úplaty, která je včetně daně, nebo částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně, a to pomocí koeficientu. Ten se vypočítá jako podíl, v jehoţ čitateli je číslo 21 pro základní sazbu popřípadě 15 pro sníţenou sazbu a ve jmenovali je součet čísla z čitatele a čísla 100. Tento koeficient se zaokrouhlí na 4 desetinná místa.38 Koeficient pro základní sazbu daně: 21/(100+21) = 0,1736 Příklad: počítač, cena s daní 5 324 Kč, patří do základní sazby 21 % DPH = 5 324 * 0,1736 = 924 Kč Koeficient pro sníženou sazbu daně: 15/(100+15) = 0,1304

37

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 36. 38 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 37.

38

Příklad: palivové dřevo, cena s daní 1 288 Kč, patří do sníţené sazby 15 % DPH = 1 288 * 0,1304 = 168 Kč

3.10 Sazby DPH Ve většině zemí se uţívají dvě nebo více sazeb, přestoţe je tento systém o poznání sloţitější, neţ systém s jedinou sazbou. Hlavním argumentem pro vícesazbový systém je snaha o sníţení regresivnosti důsledků daně. Proto patří zboţí a sluţby základní potřeby do niţší sazby, nebo se v některých zemích zdaňují luxusní statky sazbou vyšší. Jako další praktický argument lze uvést boj proti daňovým únikům. Sluţby, které jsou náchylnější k daňovým únikům, se zařazují do niţší sazby. Je to proto, ţe niţší sazbu poskytovatelé sluţeb více respektují.39 V tabulce č. 5 jsou uvedeny sazby daně z přidané hodnoty v zemích EU v roce 2013. Tabulka 5: Sazby daně z přidané hodnoty v zemích EU v roce 2013 (zdroj: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/rates/vat_r ates_en.pdf)

kód státu

základní sazba

snížená sazba

super snížená sazba

parking rate (mezisazba)

Belgie

BE

21

6/12

-

12

Bulharsko

BG

20

9

-

-

Česká republika

CZ

21

15

-

-

Dánsko

DK

25

-

-

-

Německo

DE

19

7

-

-

Estonsko

EE

20

9

-

-

Řecko

EL

23

6,5/13

-

-

Španělsko

ES

21

10

4

-

Francie

FR

19,6

5,5/7

2,1

-

Irsko

IE

23

9/13,5

4,8

13,5

Itálie

IT

21

10

4

-

Stát

39

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010.

39

Kypr

CY

18

5/8

-

-

Lotyšsko

LV

21

12

-

-

Litva

LT

21

5/9

-

-

Lucembursko

LU

15

6/12

3

12

Maďarsko

HU

27

5/18

-

-

Malta

MT

18

5/7

-

-

Nizozemsko

NL

21

6

-

-

Rakousko

AT

20

10

-

12

Polsko

PL

23

5/8

Portugalsko

PT

23

6/13

Rumunsko

RO

24

5/9

Slovinsko

SI

20

8,5

-

-

Slovensko

SK

20

10

-

-

Finsko

FI

24

10/14

-

-

Švédsko

SE

25

6/12

-

-

Velká Británie

UK

20

5

-

-

-

13 -

Jak je z tabulky č. 5 patrné, rozdíly mezi základními sazbami jsou v některých případech značné, ale oproti minulosti se jiţ velmi sníţili. Ke sníţení došlo vlivem harmonizace v rámci EU. Ta stanovila nejniţší základní sazbu 15 % a sníţenou 5 %. Některé země si vyjednaly výjimky a mají sníţenou sazbu niţší neţ je stanovená hranice. V posledním sloupci je uvedena tzv. parking rate neboli mezisazba. Ta se uvaluje na zboţí, u kterého se předpokládá pozdější přesun ze sníţené do základní sazby.

40

Tabulka 6: Zdanitelné plnění podléhající snížené sazbě (zdroj: VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010, str. 266)

Potraviny včetně nápojů, rostliny a semena, knihy, noviny, časopisy, Zboţí

zdravotnické prostředky, ortopedické pomůcky, léky, dětské autosedačky, palivové dřevo. Opravy zdravotnických prostředků uvedených v př. 3, úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí, odvádění a čištění odpadních vod,

Sluţby

sběr a přeprava komunálního odpadu, pozemní, vodní a letecká hromadná pravidelná doprava, ubytovací sluţby, zdravotní a sociální péče, kulturní, umělecké a sportovní činnosti, pohřební sluţby.

Převod nemovitostí, dodání stavby

Převod nebo dodání staveb pro bydlení, podle § 48.

V tabulce č. 6 jsou uvedena některá zdanitelná plnění podléhající sníţené sazbě. Úplný výčet zboţí a sluţeb podléhajících sníţené sazbě, je uveden v příloze č. 3 respektive v příloze č. 2 ZDPH. Tyto přílohy ZDPH jsou uvedeny v přílohách. Sazby daně u staveb pro sociální bydlení Při poskytnutí stavebních a montáţních prací svázaných s výstavbou nebo opravou stavby pro sociální bydlení, včetně příslušenství se uplatňuje sníţená sazba daně. Stavební a montáţní práce zahrnují mimo jiné také materiál, stroje a zařízení, které se do stavby instalují. Mezi stavby pro sociální bydlení patří: 

byt pro sociální bydlení, jehoţ celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m 2,



rodinný dům pro sociální bydlení, jehoţ celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2,



bytový dům pro sociální bydlení, v němţ nejsou jiné byty neţ pro sociální bydlení.40

40

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 48a.

41

3.11 Osvobozená plnění Také v rámci daně z přidané hodnoty existují osvobození části předmětu daně. O osvobozené plnění jde v případě, ţe plátce není povinen ani oprávněn při uskutečnění plnění uplatnit daň na výstupu. Osvobozená plnění se však dělí do dvou základních skupin. První skupinou jsou osvobozené plnění s nárokem na odpočet, která jsou pro plátce velmi výhodná, protoţe zpravidla znamená daňovou úsporu. Druhou skupinou jsou osvobozená plnění bez nároku na odpočet. U těchto plnění plátce ztrácí nárok na odpočet a proto je pro něj tento reţim osvobození ve většině případů nevýhodný. 41 Bez nároku na odpočet jsou při splnění podmínek stanovených v § 52 – 62 osvobozena následující plnění: 

základní poštovní sluţby a dodání poštovních známek (§ 52),



rozhlasové a televizní vysílání (§ 53),



finanční činnosti a pojišťovací činnosti (§ 54),



pojišťovací činnosti (§ 55),



převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor (§ 56),



výchova a vzdělávání (§ 57),



zdravotní sluţby a dodání zdravotního zboţí (§ 58),



sociální pomoc (§ 59),



provozování loterií (§ 60),



ostatní plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet (§ 61),



dodání zboţí, které bylo pouţito pro plnění osvobozená bez nároku na odpočet a zboţí, u něhoţ nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62).42

41

VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualizované vydání. Praha: Vox, 2012. 42 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 51.

42

S nárokem na odpočet jsou při splnění podmínek stanovených v § 64 až 71f osvobozena následující plnění: 

dodání zboţí do jiného členského státu (§ 64),



pořízení zboţí z jiného členského státu (§ 65),



vývoz zboţí (§ 66),



poskytnutí sluţby do třetí země (§ 67),



osvobození ve zvláštních případech (§ 68),



přeprava a sluţby přímo vázané na dovoz zboţí (§ 69),



přeprava osob (§ 70),



dovoz zboţí (§ 71),



dovoz zboţí v osobních zavazadlech cestujících v letadle a dovoz pohonných hmot cestujícím (§ 71a aţ 71f).43

3.12 Odpočet daně Nárok na odpočet daně na vstupu v rámci plátcovství nevzniká automaticky. Plátce musí nejprve splnit všech podmínky stanovené v ZDPH. Hlavní zásadou pro uplatnění nároku na odpočet daně je, aby přijaté zdanitelné plnění bylo pouţito v rámci uskutečňování ekonomické činnosti pro účely uskutečňování činností uvedených v § 72 odst. 1: 

zdanitelných plnění dodání zboţí, převodu nemovitostí nebo poskytnutí sluţeb s místem plnění v tuzemsku,



plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,



plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliţe by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku,

43

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 63.

43



finančních a pojišťovacích činností uvedených v § 54 a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou spojena s vývozem zboţí,



plnění uvedených v § 13 odst. 8 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5,

Pokud plátce pouţije přijaté zdanitelné plnění jak pro uskutečňování ekonomické činnosti, tak pro jiné činnosti, má nárok na odpočet daně v částečné výši. Tato situace je upravena v § 75 nebo 76 a můţe dojít k těmto situacím, plátce má buď: 

plný nárok na odpočet,



ţádný nárok na odpočet,



krácený nárok na odpočet.

Plátce musí (u tuzemských zdanitelných plnění) v období, za které uplatňuje odpočet daně, disponovat fyzickou drţbou daňového dokladu. Např. pokud obdrţí plátce, který má měsíční zdaňovací období, doklad za tuzemské zdanitelné plnění 2. listopadu s datem vystavení 28. října, pak nárok na odpočet má aţ v měsíci listopadu, protoţe v říjnu ještě nedisponoval dokladem. Nesmí být překročena lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně, která je stanovena na dobu 3 let. Tato lhůta začíná běţet od prvního dne měsíce následujícího po zdaňovacím období. Po uplynutí lhůty může ještě plátce u zdanitelného plnění uplatnit nárok na odpočet pokud: 

jemu vznikla povinnost tuto daň přiznat,



toto zdanitelné plnění pouţije pro účely plnění podle § 13 odst. 4 písm. b.44

3.13 Zdaňovací období V novele DPH došlo oproti minulosti k věcné změně. Základním zdaňovacím obdobím je pro nové plátce, identifikované osoby a skupiny kalendářní měsíc. Pro dosavadní plátce se zdaňovací období nemění, pokud byli v předchozím roce čtvrtletními plátci.

44

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 72 – 73.

44

Nový plátce se můţe rozhodnout, ţe jeho zdaňovacím obdobím bude kalendářní čtvrtletí, pokud splní tyto podmínky: 

jeho

obrat

za

bezprostředně

předcházející

kalendářní

rok

nepřesáhl

10 000 000 Kč, 

není nespolehlivým plátcem,



není skupinou,



změnu zdaňovacího období oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku.

Kvartální plátci mají moţnost stát se dobrovolně plátci měsíčními, pokud ovšem splňují podmínku, ţe jejich obrat v minulém kalendářním roce přesáhnul 2 000 000 Kč. Změnu zdaňovacího období lze provést pouze k prvnímu dni kalendářního měsíce.45

3.14 Daňové přiznání Daňové přiznání je prostředek, kterým se zprostředkovává výběr daně z přidané hodnoty. Kaţdý plátce DPH je povinen podat daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě a to nejpozději 25 dní po skončení zdaňovacího období. Zdaňovací období je pravidelná doba, za kterou platíme daň (měsíc nebo čtvrtletí). Pokud je tedy zdaňovacím obdobím měsíc duben, musí být přiznání podáno nejpozději 25. května. Lhůtu pro podání daňového přiznání není moţné ţádným způsobem prodlouţit. Daňová povinnost je splatná v totoţné lhůtě, která je stanovena pro podání přiznání. Daňové přiznání se podává na příslušném finančním úřadě na zákonem stanoveném tiskopisu a to buď písemně, nebo elektronicky.

46

Od 1. ledna 2014 vstoupí v platnost

povinnost podávat přiznání k DPH pouze v elektronické podobě. Tuto povinnost budou mít všichni plátci daně aţ na výjimku. Tuto výjimku budou mít fyzické osoby s obratem niţším jak 6 000 000 Kč za předcházejících 12 měsíců.

45

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 99. 46 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 101.

45

Druhy přiznání k DPH: 

řádné daňové přiznání,



opravné daňové přiznání,



dodatečné daňové přiznání.

Řádné daňové přiznání bylo vysvětleno v předchozích dvou odstavcích. Opravné přiznání se vyhotovuje, pokud byla zjištěna chyba v řádném přiznání, ještě před vypršením lhůty řádného podání. Dodatečné přiznání se podává, pokud subjekt po uplynutí lhůty řádného podání zjistí, ţe je jeho daňová povinnost vyšší nebo nadměrný odpočet niţší neţ bylo uvedeno v řádném daňovém přiznání.

3.15 Režim přenesení daňové povinnosti Reţim přenesení daňové povinnosti neboli tzv. revers charge je ve svém postupu uplatňování specifický. Oproti normálnímu postupu uplatňování DPH, kdy povinnost přiznat a uhradit daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění je na straně poskytovatele plnění (plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění), v reţimu přenesení daňové povinnosti je tomu naopak, tedy povinnost přiznat a zaplatit daň má příjemce plnění. Povinnosti plátce, poskytovatele plnění: 

vystavit daňový doklad do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění s náleţitostmi podle § 28 odst. 2 mimo výše daně, na dokladu musí být sdělení, „daň odvede zákazník“,



vést evidenci o plněních, spadajících do reţimu přenesení daňové povinnosti a výpis z této evidence poskytnout správci daně,



uvést poskytnutá plnění v daňovém přiznání (řádek 25).

Povinnosti plátce, příjemce plnění: 

přiznat a uhradit daň z přijatého plnění správci daně ke dni uskutečnění tohoto zdanitelného plnění,



musí v evidenci k dani z přidané hodnoty doplnit sazbu a výši daně, 46



musí vést evidenci o přijatých plněních spadajících do reţimu přenesení daňové povinnosti a výpis z této evidence poskytnout správci daně.

Obrázek 4: Přehled situací při uplatňování tuzemského reverse charge za zdanitelné plnění (zdroj: GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady, str. 273)

Plátce

musí

nesmí

Plátci

Osobě povinné neusazené

pouţije k EČ

pouţije i nepouţije k EČ

Neplátci

Plátci pokud nepouţije k EČ

Osobě povinné k dani

Uplatnění můţe proběhnout pouze mezi plátci DPH a to při poskytnutí plnění v tuzemsku. Pro uplatnění reţimu je také rozhodující, aby plátci při uskutečnění plnění vystupovali jako osoby povinné k dani, tedy v rámci jejich ekonomické činnosti. Všechny podmínky, za kterých musí nebo nesmí být reţim přenesení daňové povinnosti uplatněn shrnuje obrázek č. 4. Další podmínkou je, ţe na daňovém dokladu musí být uvedeno sdělení „daň odvede zákazník“, které od roku 2013 vystřídalo minulé znění „výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno“. V reţimu přenesení daňové povinnosti můţe být pouţit pouze daňový doklad, nikoliv zjednodušený daňový doklad. Pokud jsou splněny všechny předpoklady pro reţim přenesení daňové povinnosti, musí být tento reţim uplatněn povinně. V případě ţe podmínky pro uplatnění reţimu splněny nebyly, nemůţe být pouţit dobrovolně.

47

Zdanitelná plnění, u kterých nastává přenos daňové povinnosti: 

dodání zlata,



dodání zboţí uvedeného v příloze č. 5 k zákonu o ZDPH,



obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,



poskytnutí stavebních a montáţních prací. 47

47

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 92a – e.

48

4 Zásadní změny v legislativě DPH V kapitole 4 jsou shrnuty nejdůleţitější změny v legislativě DPH za dobu existence firmy od roku 2010 aţ do současnosti.

4.1 Rok 2010 Změna sazeb DPH Od 1. 1. 2010 došlo ke zvýšení sazeb DPH o jeden procentní bod. Základní sazba se zvýšila z 19 % na 20 % a sníţená sazba z 9 % na 10 %.48 Nové pojmy v zákoně V novele zákona je výraz „osoba, která je povinná k dani“ nahrazen nově uţívaným pojmem „osoba nepovinná k dani“. Další změna se týká definice pojmu úplata. Do konce roku 2009 byl tento pojem chápan jako „akt“ vlastního zaplacení. V novele pojem úplata vyjadřuje částku v penězích nebo jiných platebních prostředcích nebo nepeněţitého plnění neboli, „to co se má uhradit“.49 Změny v souhrnném hlášení DPH U souhrnného hlášení DPH došlo hned k několika změnám. Nově se týká i poskytnutí sluţby s místem plnění v jiném státě EU, v případě ţe je povinnost přiznat a zaplatit daň na straně příjemce sluţby. Další změnou je zkrácení lhůty, za kterou se hlášení vydává z kalendářního čtvrtletí na kalendářní měsíc. Poslední změna se týká formy podání souhrnného hlášení. To je moţné podávat uţ pouze elektronicky. 50 Registrace k DPH Došlo k rozšíření titulu povinné registrace o poskytnutí sluţby s místem plnění v jiném státě EU, za předpokladu ţe povinnost přiznat a zaplatit daň je na straně příjemce

48

Portál pro živnostníky a drobné podnikatele [online]. . 49 Portál POHODA [online]. . 50 Stormware.cz Legislativní servis [online]. .

49

sluţby. Poskytovatel takovéto sluţby se stává plátcem DPH ihned a má povinnost do 15 dnů, od doby co se stal plátcem podat přihlášku k registraci.51 Místo plnění u služeb K 1. 1. 2010 byla novelizována Směrnice Rady 2006/11/112/ES, coţ se promítnulo také do našeho ZDPH. Tato novelizace měla za následek velké změny v určování místa plnění u přeshraničních sluţeb. Základní princip určení místa plnění při poskytnutí sluţby je naznačen v tabulce č. 7 a základní pravidlo pro určení místa plnění u sluţby v tabulce č. 8.52 Tabulka 7: Místo plnění při poskytnutí služby od r. 2010 (zdroj: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d9161v11980-dph-v-praxi-v-roce2010/?search_query=$index=1219&search_results_page=1)

Místo plnění při poskytnutí služby Do konce roku 2009 Kde má poskytovatel sluţby:

Od roku 2010 Je-li příjemcem sluţby OPD: Kde má příjemce sluţby:

Je-li příjemcem sluţby OND: Kde má poskytovatel sluţby:



sídlo



sídlo



sídlo



místo podnikání



místo podnikání



místo podnikání



provozovnu



provozovnu



provozovnu

10 typů výjimek: (§ 10 7 typů výjimek: (§10, §10a, 11 typů výjimek: (§10, §10a, odst. 1 aţ 14) §10b, §10c, §10d, §10j, §10k) §10b, §10c, §10d, §10f, §10g, §10h, §10i, §10j) Tabulka 8: Základní pravidlo pro určení místa plnění u služby v r. 2010 (zdroj: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d9161v11980-dph-v-praxi-v-roce2010/?search_query=$index=1219&search_results_page=1)

Základní pravidlo

Poskytovatel plnění

Rok 2009 Osoba povinná k dani CZ Rok 2010

Příjemce plnění

Místo plnění

Osoba povinná k dani SK

CZ

Osoba nepovinná k dani SK

CZ

Osoba povinná k dani SK

SK

Osoba nepovinná k dani SK

CZ

51

Daňový portál profesionálů a daňových poradců [online]. . 52 Daňový portál profesionálů a daňových poradců [online].

50

4.2 Rok 2011 Režim přenesení daňové povinnosti Tento reţim byl do roku 2011 vyuţíván pouze u dodání zlata. Nově byl tento reţim rozšířen o dodání šrotu a odpadu, včetně jeho zpracování a o převod povolenek na emise skleníkových plynů. Tento reţim je specifický tím, ţe povinnost přiznat a uhradit daň má plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno. Dá se uplatnit pouze pro dodání uskutečněná mezi plátci v tuzemsku. Odběratel i dodavatel si musí vést evidenci o zdanitelných plněních v reţimu přenesení daňové povinnosti, která je součástí přílohy k přiznání k DPH. Oprava základu daně a výše daně V zákoně došlo v této problematice k několika úpravám. Byla zpřísněna oprava základu daně a výše daně podle § 42. Plátce bude mít povinnost, nikoliv moţnost jak tomu bylo doposud, ve stanovených případech podle § 42 odst. 1 písm. a) aţ f) provést opravu výše daně. Dále má plátce povinnost na místo daňového dobropisu nebo vrubopisu vystavit opravný daňový doklad, za předpokladu ţe byla u původního zdanitelného plnění povinnost vystavit daňový doklad. Změna nároku na odpočet DPH Další velmi důleţitou změnou pro uplatnění nároku na odpočet daně u přijatých tuzemských plnění je, ţe se plátce musí nově řídit těmito zásadami: 

při odpočtu daně musí disponovat fyzickou drţbou dokladu,



uplatnění nároku na odpočet má nejdříve za zdaňovací období, kdy je splněna první podmínka.

Moţnost uplatnit nárok na odpočet se tak odsouvá aţ na moment, kdy bude plátce v příslušném zdaňovacím období fyzicky disponovat daňovým dokladem. Ručení za nezaplacenou daň Jako nástroj v boji proti daňovým únikům vznikl v zákoně o DPH úplně nový § 109 ručení za nezaplacenou daň. Ustanovení se týká jen tuzemských zdanitelných plnění a poskytnutých úplat za tyto plnění. Příjemce zmíněných plnění (odběratel) ručí za nezaplacenou daň, pokud v momentu jejich uskutečnění věděl nebo mohl vědět, ţe: 51



daň nebude úmyslně dodavatelem zaplacena,



dodavatel se úmyslně dostane do platební neschopnosti,



dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.

Příjemce ručí za nezaplacenou daň z plnění také v momentě, pokud se úplata za toto plnění odlišuje od ceny obvyklé bez ekonomického opodstatnění.53 Změna formuláře přiznání k DPH V novele ZDPH došlo k nahrazení formuláře pro přiznání k DPH novým tiskopisem vzor č. 17. Přestoţe je novela účinná aţ od 1. 4. 2011 musí být nový tiskopis pouţíván jiţ od prvního zdaňovacího období roku 2011 (měsíc leden nebo I. čtvrtletí).54

4.3 Rok 2012 Zvýšení snížené sazby DPH Od 1. 1. 2012 došlo ke zvýšení sníţené sazby DPH o 4 procentní body z 10 % na 14 %. Základní sazba zůstala nezměněna na 20 %. V zařazování do sazeb daně nedošlo k ţádným změnám. Technické zhodnocení nemovitostí Do definice dlouhodobého majetku bylo přidáno technické zhodnocení. Odpočet DPH na vstupu při technickém zhodnocení bude nově v daňovém přiznání spadat do řádku č. 47. Také došlo k prodlouţení lhůty pro odpočet daně u technického zhodnocení nemovitostí z 5 na 10 let.55

53

Daňový portál profesionálů a daňových poradců [online]. . 54 Behounek.eu [online]. . 55 Ohrožený podnikatel [online]. .

52

Rozšíření ručení za nezaplacenou daň dodavatelem Nově se ručení za nezaplacenou daň dodavatelem rozšířilo o situaci, kdy odběratel zaplatí dodavateli za provedené zdanitelné plnění na účet, který je vedený mimo tuzemsko a dodavatel posléze DPH správci daně neuhradí.56 Zjednodušení vystavování daňových dokladů U vystavování souhrnných opravných daňových dokladů z důvodů poskytnutých finančních bonusů, platebních skont apod. se jiţ nemusí uvádět evidenční čísla původních dokladů, pokud je jednoznačně určitelná souvislost mezi původním a opravným dokladem. Nově je také moţnost u všech plnění na opravném dokladu pouţít pro přepočet kurz ČNB.57 Režim přenesení daňové povinnosti Tento reţim byl od roku 2012 rozšířen o plnění týkající se poskytnutí stavebních nebo montáţních prací.

4.4 Rok 2013 Změna sazeb daně z přidané hodnoty Od 1. 1. 2013 došlo ke zvýšení sazeb daně o jeden procentní bod. U standardní sazby z 20 % na 21% a u sníţené sazby ze 14 % na 15 %. V zařazování do jednotlivých sazeb došlo pouze k drobným změnám, konkrétně dětské pleny a některé zdravotnické prostředky byly ze sníţené sazby přeřazeny do sazby standardní. 58 Daňové doklady Došlo k změnám v pravidlech fakturace a celkové úpravě daňových dokladů, zejména v souvislosti s širším vyuţitím elektronických systémů pro vystavování, předávání a uchovávání daňových dokladů. Podrobněji se změnám daňových dokladů věnuje kapitola 3.7.

56

TrimmTax s.r.o. [online]. . 57 Behounek.eu [online]. . 58 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 47.

53

Osvobození při převodu staveb, bytů a nebytových prostor Změna nastala ve lhůtě pro osvobození od daně. Došlo k jejímu prodlouţení z 3 na 5 let ode dne vydání kolaudačního souhlasu nebo započetí uţívání stavby, a to ke dni, který nastal první. Plátce se nově můţe i po uplynutí lhůty rozhodnout, zda osvobození uplatní či nikoliv.59 Měsíční zdaňovací období Základním zdaňovacím obdobím se stal měsíc. Noví plátci se automaticky stanou měsíčními plátci. Pokud splňují podmínky, mohou se rozhodnout pro čtvrtletní zdaňovací období, nejdříve však v třetím kalendářním roce po registraci k dani. Stávajících čtvrtletních plátců se změna nedotkne.60 Nespolehlivý plátce Za nespolehlivého plátce, můţe být poskytovatel zdanitelného plnění označen pouze rozhodnutím správcem daně, tedy příslušného finančního úřadu a to na základě závaţného porušení ve správě daně. Závaţným porušením jsou zejména tyto tři případy. Poskytovateli plnění bude vyměřena nebo doměřena daň v minimální výši 500 000 Kč. Dalším případem je zapojení se obchodů, u kterých se vyskytuje odůvodněná obava, ţe z nich nebude odvedena DPH. Posledním případem je kumulovaný nedoplatek na dani ve výši minimálně 10 000 000 Kč, který je vykazován po dobu nejméně tří kalendářních měsíců. Za nespolehlivého plátce můţe být poskytovatel zdanitelného plnění označen pouze v souvislosti se závaţnými porušeními, které vznikly aţ po 1. 1. 2013. Pokud se čtvrtletní plátce stane nespolehlivým plátcem, pak je od doby kdy se tak stalo jeho zdaňovacím obdobím měsíc. Nespolehlivý plátce můţe poţádat o změnu statutu nejdříve však po uplynutí lhůty jednoho roku od vydání rozhodnutí, kterým byl označen za nespolehlivého plátce. V případě neúspěšné ţádosti ji můţe opakovat aţ po uplynutí jednoho roku od jejího zamítnutí.

59

GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 56. 60 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 99.

54

Rejstřík, kde je moţné ověřit statut spolehlivosti plátců DPH je dostupný na webových stránkách daňového portálu ministerstva financí. Tyto stránky jsou dostupné na adrese: http://adisspr.mfcr.cz/adis/jepo/epo/dpr/apl_ramce.htm?R=/adistc/DphReg?ZPRAC=FD PHI1%26poc_dic=2%26OK=Zobraz61 Povinnost zveřejňování bankovních účtů Osoba povinná k dani má povinnost v přihlášce k dani uvést čísla všech účtů, které bude pouţívat pro ekonomickou činnost. To platí samozřejmě i pro stávající plátce, kteří musí čísla účtů sdělit správci daně do 28. 2. Správce daně od 1. 4. 2013 zveřejňuje tyto účty v databázi registru plátců DPH. Pokud bude provedena úhrada na jiný účet neţ na zveřejněný bankovní účet dodavatele, bude příjemce ručit za odvedení daně (§ 109 odst. 2 písm. c).62 Ručení za nezaplacenou DPH V roce 2013 došlo k rozšíření ručení za daň o následující případy. Příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň, pokud je mu v okamţiku uskutečnění plnění známo, ţe poskytovatel je nespolehlivým plátcem, nebo pokud je úhrada za toto plnění poskytnuta na jiný účet neţ na zveřejněný bankovní účet u správce daně. Další případ se týká ručení za nezaplacenou daň, pokud je předmětem daně distribuce pohonných hmot. Příjemce pohonných hmot ručí za daň v případě, ţe v době uskutečnění plnění nebyl poskytovatel registrován jako distributor pohonných hmot. Posledním případem je oprávněný příjemce, kterému v souvislosti s přijetím zboţí, podléhajícího spotřební dani, vznikla povinnost přiznat a uhradit spotřební daň. Tento příjemce ručí správci daně za daň, kterou neuhradila osoba pořídivší toto zboţí z jiného členského státu, při dodání zboţí třetí osobě.63

61

Plavec & Partners [online] . GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 96, § 98. 63 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 109, § 108a. 62

55

4.5 Rok 2014 Povinná elektronická podání Od 1. 1. 2014 mají plátci povinnost podávat elektronicky: 

daňová přiznání,



hlášení a přílohy k daňovému přiznání,



přihlášky k registraci.

Tato povinnost se vztahuje na všechny plátce kromě fyzických osob, které mají obrat za předcházejících 12 měsíců niţší neţ 6 000 000 Kč a nemají ze zákona stanovenou povinnost elektronického podání.64 Změna registračního limitu k DPH Registrační limit se od roku 2014 sníţí. Hranice obratu, při jejímţ překročení se osoba povinná k dani stává plátcem, se z 1 000 000 Kč sníţí na 750 000 Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců.65

64

EURODANĚ, spol. s r.o. [online]. . 65 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013, § 6.

56

5 Představení firmy Firma, která mi poskytnula údaje, pro zpracování praktické části bakalářské práce si nepřála být jmenována. Z tohoto důvodu bude dále v práci hovořeno o této firmě pod fiktivním názvem XY. Firma XY je právnickou osobou s právní formou společnost s ručením omezeným. Byla zaloţena jedním společníkem, který je zároveň jednatelem a plní tak funkci statutárního orgánu. Základní kapitál při zaloţení společnosti činil 1 200 000 Kč a byl splacen v plném rozsahu k okamţiku zaloţení. Společnost XY vznikla 1. ledna 2010 přeměnou z fyzické osoby na právnickou. Firma tedy pokračovala v návaznosti na předchozí majitelovo podnikání ve stejném oboru a stala se dalším krokem jeho podnikatelské činnosti. Na trhu tedy fakticky působí jiţ přes deset let. Má pět zaměstnanců s organizační strukturou, jeţ zobrazuje obrázek č. 5:

Vlastník - jednatel

Vlastník – manaţer

Účetní / Ekonom

Zaměstnanec

Zaměstnanec

Zaměstnanec

Zaměstnanec

Obrázek 5: Organizační struktura podniku XY (zdroj: vlastní zpracování firemních podkladů)

Společnost XY působí v oblasti stavebnictví. Předmětem její ekonomické činnosti je výstavba bytových a nebytových budov. Primárně se zabývá montáţí a dodáním dveří, dveřních zárubní, oken, schodišť a zábradlí. Mezi další poskytované sluţby patří bezplatná konzultace a zaměření stavebních otvorů, stanovení kalkulace cenové nabídky, dovoz vybraného zboţí, drobné stavební práce spojené s montáţí a veškerý záruční a pozáruční servis. 57

Mezi nejčastější zakázky patří dodání a montáţe u staveb pro sociální bydlení (rodinné domy, byty a bytové domy). Firma je jedním ze smluvních partnerů výrobce dveří a zábradlí. Tento výrobce sám montáţ neprovádí a doporučuje pro instalaci své smluvní partnery, coţ je pro firmu velkou konkurenční výhodou. Firma se stala plátcem daně z přidané hodnoty k 1. lednu 2010 na základě svého dobrovolného rozhodnutí. V roce 2010 měla firma čtvrtletní zdaňovací období, od 1. ledna 2011 vyuţila firma moţnosti stát se měsíčním plátcem DPH. Tuto změnu firma udělala na základě toho, ţe většina přijatých plnění je se základní sazbou a většina poskytnutých plnění se sazbou sníţenou. Podnikatelská činnost se vztahuje pouze na tuzemsko. Všichni odběratelé i dodavatelé jsou z České republiky a tím odpadají problémy s určováním místa plnění.

58

6 Změny v legislativě a vývoj DPH V této kapitole jsou popsány nejdůleţitější změny v legislativě DPH, které se v jednotlivých letech dotkly firmy XY. Dále je zde také zobrazen a popsán vývoj daňové povinnosti společnosti XY v jednotlivých letech.

6.1 Rok 2010 V roce 2010 se firmy XY aţ na jednu výjimku víceméně ţádné podstatné změny v legislativě DPH nedotkly. Největší změnou bylo zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod. Pro firmu XY je ovšem důleţitější, ţe zůstal zachován 10 % rozdíl mezi těmito sazbami. Tohoto rozdílu totiţ vyuţívají zákazníci, kteří nejsou plátci DPH, a dodání materiálu s montáţí je určeno pro sociální bydlení. Princip spočívá v tom, ţe zákazník díky rozdílu mezi sazbami ušetří na dodaném materiálu. Kdyby si zákazník koupil materiál sám, zaplatil by DPH 20 %, jelikoţ ale dodání materiálu s následnou montáţí zprostředkuje firma, zaplatí za materiál pouze 10 % DPH. Pro lepší přehlednost uvedu příklad, který znázorňuje tabulka č. 9: Zákazník je neplátce DPH a dodání materiálu s montáţí splňuje podmínky sociálního bydlení. Tabulka 9: Srovnání zprostředkování dveří firmou s vlastním pořízením zákazníkem v r. 2010 (zdroj: vlastní)

Příklad č. 1 Vlastní pořízení dveří

Cena bez daně (Kč) 10 000

DPH 20 % (Kč)

Cena celkem (Kč)

2 000

Zákazník zaplatí Příklad č. 2 Zprostředkování dveří Montáž

12 000 12 000

Cena bez daně (Kč)

DPH 10 % (Kč)

Cena celkem (Kč)

10 000

1 000

11 000

800

80

880

Zákazník zaplatí

11 880

Příklad č. 1 zobrazuje situaci, kdy si zákazník pořídí dveře sám. Cena dveří bez daně je 10 000 Kč a 2 000 Kč DPH. Zákazník tedy zaplatí celkem 12 000 Kč.

59

Příklad č. 2 zobrazuje situaci, kdy dodání zprostředkuje firma, která provede montáţ. V tomto případě bude cena dveří pro zákazníka pouze 10 000 Kč a 1 000 Kč DPH. Úspora na nákupu samotných dveří činní oproti předchozímu příkladu 1 000 Kč. Za montáţ zaplatil zákazník 880 Kč včetně DPH a celkově i přesto ušetřil 120 Kč, aniţ by dveře musel montovat. Na první pohled se můţe zdát, ţe to pro firmu není výhodné, protoţe za dveře zaplatila 12 000 Kč a od zákazníka dostala pouze 11 880 Kč. Je třeba si však uvědomit, ţe na této zakázce vznikl nadměrný odpočet DPH ve výši 1 000 Kč, který bude firmě zpětně navrácen. Tabulka 10: Přehled plnění v r. 2010 (zdroj: vlastní zpracování firemních podkladů)

Nárok na odpočet (Kč) Období

zákl. sazba 20 %

Zdanitelné plnění (Kč)

sníž. sazba 10 %

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 10 %

I. čtvrtletí

490 173

-

878 923

464 193

II. čtvrtletí

732 233

636

515 359

1 174 049

III. čtvrtletí

552 467

-

199 778

784 657

IV. čtvrtletí

2 193 679

278 627

218 214

2 084 773

Celkem

3 968 553

279 264

1 812 273

4 507 672

V tabulce č. 10 je uveden přehled uskutečněných přijatých a poskytnutých zdanitelných plnění v roce 2010. Celková hodnota přijatých plnění se základní sazbou byla 3 968 553 Kč, přičemţ nejméně přijatých plnění bylo v I. čtvrtletí 490 173 Kč a nejvíce ve IV. čtvrtletí 2 193 553 Kč. Největší podíl přijatých plnění tvořil nákup materiálu pro montáţ. Přijatá plnění se sníţenou sazbou se vyskytla pouze v II. a IV. čtvrtletí a jejich hodnota celkem činila 279 264 Kč. Poskytnutých zdanitelných plnění se základní sazbou bylo nejvíce v I. čtvrtletí 878 923 Kč a nejméně ve III. čtvrtletí 199 778 Kč. Celková hodnota poskytnutých plnění byla 1 812 273 Kč a z největší části se na ní podílel prodej materiálu bez montáţe, nebo dodání materiálu s montáţí, které nesplňovalo poţadavky pro zařazení do sníţené sazby. Poskytnutých plnění se sníţenou sazbou bylo nejméně v I. čtvrtletí 464 193 Kč a nejvíce ve IV. čtvrtletí 2 084 773 Kč. Celková hodnota poskytnutých

60

plnění se sníţenou sazbou činila 4 507 672 Kč. Poskytnutá plnění se sníţenou sazbou představovala dodání materiálu s instalací pro sociální bydlení. Tabulka 11: Daňová povinnost v r. 2010 (zdroj: vlastní zpracování firemních podkladů)

Daň na vstupu (Kč)

Daň na výstupu (Kč)

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 10 %

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 10 %

Vlastní daň. povinnost (Kč)

I. čtvrtletí

98 045

-

175 784

46 419

124 159

-

II. čtvrtletí

146 448

64

103 072

117 405

73 966

-

III. čtvrtletí

110 493

-

39 955

78 466

7 928

-

IV. čtvrtletí

438 744

27 863

43 643

208 477

-

214 486

Celkem

793 729

27 926

362 454

450 767

206 053

214 486

Období

Výsledná daňová povinnost v r. 2010

Nadměrný odpočet (Kč)

8 433

Tabulka č. 11 znázorňuje daňovou povinnost v roce 2010. Celková daňová povinnost vyšla jako nadměrný odpočet. Firma tedy v celkovém součtu dostala od správce daně nazpět částku 8 433 Kč. V prvních třech čtvrtletích měla firma vlastní daňovou povinnost, přičemţ nejvyšší byla v I. čtvrtletí a to 124 159 Kč. Nadměrný odpočet nastal pouze ve IV. čtvrtletí jeho výše 214 486 Kč však vykompenzovala předchozí vlastní daňovou povinnost. Na záporný výsledek daňové povinnosti mělo vliv zejména to, ţe většina zdanitelných plnění byla poskytnuta ve sníţené sazbě.

61

Graf č. 2 zobrazuje daňovou povinnost v roce 2010. Vlastní daňová povinnost je označena modrou barvou a nadměrný odpočet je označen barvou červenou.

Daňová povinnost v r. 2010 150 000 Kč

Daňová povinnost

100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč -50 000 Kč

I. čtvrtletí

II. čtvrtletí

III. čtvrtletí

IV. čtvrtletí

-100 000 Kč -150 000 Kč -200 000 Kč -250 000 Kč

Období Vlastní daňová povinnost

Nadměrný odpočet

Graf 2: Daňová povinnost v r. 2010 (zdroj: vlastní)

Graf č. 2 znázorňuje daňovou povinnost v jednotlivých čtvrtletích v roce 2010.

6.2 Rok 2011 Pro rok 2011 se firma XY rozhodla, ţe pro ni bude výhodnější, kdyţ změní zdaňovací období DPH ze čtvrtletního na měsíční. Podmínku, ţe obrat za předešlý kalendářní rok musí být při dobrovolné změně vyšší, jak 2 000 000 Kč splnila firma jiţ ve druhém čtvrtletí roku 2010. Změna zdaňovacího období byla provedena v posledním přiznání roku 2010 tím, ţe firma v oddílu A v kolonce „Kód zdaňovacího období následujícího roku“ vyplnila velké písmeno M. Tuto změnu firma učinila zejména proto, ţe nákupy materiálu provádí se základní sazbou a dodání materiálu s montáţí ve většině případů se sazbou sníţenou. To má za následek, ţe ve většině měsíců má nadměrný odpočet DPH. Měsíčním zdaňovacím obdobím tak firma zkrátí čekání na vrácení peněz za nadměrný odpočet a zvýší tím svou platební schopnost. Pro znázornění situace uvedu tabulku:

62

Tabulka 12: Rozdíl v době vrácení odpočtu mezi čtvrtletním a měsíčním zdaňovacím obdobím (zdroj: vlastní)

Nadměrný odpočet

Zdaň. období

Lhůta pro podání daň. přiznání

Lhůta pro vrácení odpočtu

čtvrtletí

do 25. 4.

do 25. 5.

měsíc

do 25. 2.

do 25. 3.

čtvrtletí

do 25. 4.

do 25. 5.

měsíc

do 25. 3.

do 25. 4.

čtvrtletí

do 25. 4.

do 25. 5.

měsíc

do 25. 4.

do 25. 5.

Leden

Únor Březen

Rozdíl v době vrácení odpočtu 2 měsíce 1 měsíc

bez rozdílu

Správce daně je povinen vrátit nadměrný odpočet do 30 dnů od lhůty pro podání daňového přiznání. Z tabulky č. 12 je tedy patrné, ţe rozdíl ve vrácení peněz za lednový nadměrný odpočet činí mezi čtvrtletním a měsíčním zdaňovacím obdobím 2 měsíce. Po změně zdaňovacího období na měsíční tedy dostane firma za lednový nadměrný odpočet peníze o dva měsíce dříve oproti čtvrtletnímu období. U únorového nadměrného odpočtu činí rozdíl 1 měsíc a březnového není rozdíl ţádný. V dalších čtvrtletích jsou rozdíly analogické. Zásadní změny v legislativě DPH se pro firmu XY v roce 2011 nekonaly. Došlo však k několika menším změnám, které s sebou přinesla novela zákona o DPH z 1. 4. 2011. První podstatná změna se týkala nároku na odpočet DPH. Před novelou bylo určujícím datem pro nárok na odpočet datum zdanitelného plnění, které bylo na faktuře od dodavatele tedy datum, kdy přiznal daň dodavatel. Novela ale určila, ţe pro nárok na odpočet je nezbytnou podmínkou fyzicky disponovat daňovým dokladem. Nárok na odpočet DPH můţe plátce nárokovat v daňovém přiznání aţ tehdy, kdy skutečně disponoval daňovým dokladem. Proto je po novele moţné, ţe se liší datum zdanitelného plnění poskytovatele a příjemce. Pro vysvětlení uvedu příklad: Firma přijme dodávku materiálu 28. února, doklad je jí však doručen aţ 3. března. Na dokladu je sice datum zdanitelného plnění 28. února ale firma si však nárok na odpočet můţe nárok aţ za období, kdy fyzicky disponovala daňovým dokladem, tedy v daňovém přiznání za březen.

63

Firma XY tuto změnu vzala v potaz a přijaté daňové doklady začala opatřovat datem doručení. Ke stejnému datu také uplatňuje nárok na odpočet. Jiný zásadní dopad tato změna na firmu neměla. Další změna nastala v opravách základu daně a výše daně. Místo daňového dobropisu a vrubopisu se začal pouţívat opravný daňový doklad. Oprava základu daně se provádí pouze prostřednictví opravného daňového dokladu. Nově je nutné pouţít opravný daňový doklad např. i v případě opravy sazby DPH. Došlo k rozšíření reţimu přenesení daňové povinnosti o stavební a montáţní práce. Tento reţim měl však odloţenou účinnost od 1. 1. 2012, takţe se s ním budu zabývat aţ ve změnách pro rok 2012. Další změnou pro firmu XY byl nový formulář pro přiznání k DPH. Do té doby pouţívaný tiskopis vzor č. 16 nahradil nový vzor. č. 17. V tiskopisu došlo pouze k drobným úpravám. Oba tiskopisy jsou v přílohách. Tabulka 13: Přehled plnění v r. 2011 (zdroj: vlastní zpracování firemních podkladů)

Nárok na odpočet (Kč) Období

zákl. sazba 20 %

Zdanitelné plnění (Kč)

sníž. sazba 10 %

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 10 %

Leden

244 715

-

-

130 634

Únor

199 992

-

-

280 809

Březen

92 602

-

66 840

199 661

Duben

327 983

-

4 700

260 275

Květen

316 894

30

49 417

248 994

Červen

296 159

5 438

73 336

508 040

Červenec

509 327

585

45 645

97 381

Srpen

248 694

-

45 598

314 956

Září

204 219

-

27 860

537 585

Říjen

604 367

-

62 288

615 261

Listopad

512 641

-

9 693

320 580

Prosinec

586 028

13 614

102 166

2 242 221

4 143 621

19 668

487 544

5 756 395

Celkem

64

Tabulka č. 13 znázorňuje měsíční přehled přijatých a poskytnutých plnění v roce 2011. Přijatých zdanitelných plnění se základní sazbou bylo nejvíce v měsíci říjnu 604 367 Kč a nejméně v měsíci březnu 92 602 Kč. Celková hodnota přijatých zdanitelných plnění činila 4 143 621 Kč. Hodnota přijatých plnění se sníţenou sazbou se oproti minulému roku sníţila a tvoří uţ jenom zanedbatelnou část. Poskytnutá zdanitelná plnění se základní sazbou se oproti minulému roku také sníţila a jejich celková hodnota představovala 487 544 Kč. U poskytnutých plnění se sníţenou sazbou došlo oproti loňskému roku ke zvýšení o více neţ milión na 5 756 395 Kč. Nejméně poskytnutých plnění se sníţenou sazbou bylo v červenci 97 381 Kč, nejvíce naopak v prosinci 2 242 221 Kč. Tabulka 14: Daňová povinnost v r. 2011 (zdroj: vlastní zpracování firemních podkladů)

Daň na vstupu (Kč)

Daň na výstupu (Kč)

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 10 %

zákl. sazba 20%

sníž. sazba 10 %

Vlastní daň. povinnost (Kč)

Leden

48 943

-

-

13 063

-

35 880

Únor

40 004

-

-

28 081

-

11 923

Březen

18 520

-

13 368

19 966

14 814

-

Duben

65 597

-

940

26 028

-

38 629

Květen

63 379

30

9 883

24 899

-

28 627

Červen

59 234

5 438

14 667

50 804

799

-

101 866

585

9 129

9 738

-

83 584

Srpen

49 740

-

9 120

31 496

-

9 125

Září

40 844

-

5 572

53 758

18 486

-

Říjen

120 875

-

12 458

61 526

-

46 891

Listopad

102 528

-

1 939

32 058

-

68 532

Prosinec

117 206

13 614

20 433

224 222

113 835

-

Celkem

828 736

19 668

97 508

575 639

147 934

323 191

Období

Červenec

Výsledná daňová povinnost v r. 2011

Nadměrný odpočet (Kč)

175 256

Z tabulky č. 14 je zřejmé, ţe celková daňová povinnost v roce 2011 skončila nadměrným odpočtem ve výši 175 256 Kč. V průběhu roku měla firma vlastní daňovou povinnost ve čtyřech měsících a to v březnu, červnu, září a prosinci. Nejvyšší daň odvedla firma v prosinci 113 835 Kč a nejniţší v červnu 799 Kč. V ostatních měsících 65

měla firma nadměrný odpočet, který byl nejvyšší v červenci 83 584 Kč a nejniţší v srpnu 9 125 Kč. Na zvýšení celkové nadměrného odpočtu mělo v roce 2011 vliv to, ţe sníţená sazba v přijatých plněních prakticky vůbec nefigurovala na jedné straně a na straně druhé, ţe bylo méně poskytnutých plnění se zvýšenou sazbou a více plnění se sazbou sníţenou.

Daňová povinnost v r. 2011 150 000 Kč

Daňová povinnost

100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč -50 000 Kč -100 000 Kč

Období Vlastní daňová povinnost

Nadměrný odpočet

Graf 3: Daňová povinnost v r. 2011 (zdroj: vlastní)

Graf č. 3 zobrazuje daňovou povinnost v jednotlivých měsících roku 2011. Modrá barva představuje vlastní daňovou povinnost a červená barva představuje nadměrný odpočet.

6.3 Rok 2012 Změna snížené sazby DPH V roce 2012 došlo ke zvýšení sníţené sazby DPH o čtyři procentní body z 10 % na 14 %. Tím se sníţil rozdíl mezi základní a sníţenou sazbou z 10 % na 6 %. Proč je tento rozdíl důleţitý, bylo vysvětleno u zvýšení sazeb v roce 2010. Uvedu zde pouze obdobnou tabulku (tabulka č. 15), jak se v důsledku sníţení rozdílu změní úspora, pro zákazníka neplátce DPH, mezi vlastním pořízením a zprostředkováním s montáţí.

66

Tabulka 15: Srovnání zprostředkování dveří firmou s vlastním pořízením zákazníkem v r. 2012 (zdroj: vlastní)

Příklad č. 1 Vlastní pořízení dveří

Cena bez daně (Kč) 10 000

DPH 20 % (Kč) 2 000

Zákazník zaplatí Příklad č. 2 Zprostředkování dveří Montáž

Cena celkem (Kč) 12 000 12 000

Cena bez daně (Kč)

DPH 14 % (Kč)

Cena celkem (Kč)

10 000

1 400

11 400

800

112

912

Zákazník zaplatí

12 312

Z tabulky č. 15 je patrné, ţe úspora na pořízení zboţí u zprostředkování dveří je pro zákazníka 600 Kč, došlo však k jejímu sníţení o 400 Kč. I s montáţí zaplatí zákazník pouze o 312 Kč více neţ při pořízení samotných dveří bez montáţe, coţ se jeví pořád výhodně, ale některé zákazníky to můţe odradit. Bezpochyby největší změnu v oblasti DPH znamenalo pro firmu XY rozšíření reţimu přenesení daňové povinnosti o stavební a montáţní práce. Proto mu budu věnovat v rámci praktické části největší pozornost. Tento reţim spočívá v obráceném postupu při uplatňování daně. Za normálních okolností je povinnost přiznat a odvést daň na straně poskytovatele plnění. V reţimu přenesení daňové povinnosti je povinnost přiznat a odvést daň na straně příjemce plnění. Hlavní důvody pro vznik reţimu PDP ve stavebnictví byly dva. Prvním důvodem bylo, ţe ve stavebnictví docházelo k rozsáhlým daňovým únikům. V praxi to fungovalo například tak, ţe poskytovatel plnění (většinou s. r. o.) prováděl dlouhodobou zakázku a v průběhu této zakázky si uplatňoval odpočty na dani. Jeho výsledná daňová povinnost byla v průběhu zakázky záporná a finanční úřad mu tedy vracel peníze za nadměrný odpočet. V okamţiku dokončení zakázky vystavil poskytovatel plnění fakturu za zdanitelné plnění včetně DPH. Tu mu příjemce plnění zaplatil. Poskytovateli vznikla povinnost přiznat a odvést daň. Pak bylo k dokončení daňového podvodu několik moţných scénářů. Poskytovatel stihnul před podáním přiznání řízeně zaniknout nebo firmu zbavit veškerého majetku, ta pak sice daň přiznal, ale k zaplacení uţ nedošlo. Správce daně tak přišel jak o sumu, kterou vyplatil jako nadměrný odpočet

67

daně tak i o sumu daně, která mu měla být odvedena. Pro lepší přehlednost tuto situaci vysvětlím na příkladu. Příklad: Subjekt A je stavební firma (s. r. o.), Subjekt B je druţstvo. Oba subjekty jsou čtvrtletní plátci DPH. Subjekty spolu sepsaly smlouvu o díle na zhotovení stavby, ve které se dohodly na následujících skutečnostech. Zhotovení stavby bude probíhat od 1. ledna do 5. října 2010. Smluvní částka za zhotovení stavby bude 3 600 00 Kč plus DPH. Úhrada proběhne do týdne od předání stavby. Subjekt A v souvislosti se zhotovením stavby nakoupil materiál a poptával sluţby v hodnotách, které jsou uvedeny v následující tabulce č. 16. Tabulka 16: Přenesení daňové povinnosti r. 2012 (zdroj: vlastní zpracování firemních podkladů)

Období

Materiál

DPH

Služby

DPH

Nárok na odpočet

I. čtvrtletí

810 000

162 000

125 000

25 000

187 000

II. čtvrtletí

620 000

124 000

180 000

36 000

160 000

III. čtvrtletí

440 000

88 000

250 000

50 000

138 000

1 870 000

374 000

555 000

111 000

485 000

Celkem

Jak je patrné z tabulky č. 16, tak subjekt A obdrţel v souvislosti s uskutečněním stavby od správce daně za nadměrný odpočet daně celkem částku ve výši 485 000 Kč. 31. října 2010 došlo k předání stavby subjektu B a vystavení faktury na 3 600 000 Kč + 720 000 Kč DPH. Fakturační částka byla subjektem B řádně uhrazena v dohodnutém termínu. Subjekt A měl povinnost přiznat a uhradit daň ve výši 720 000 Kč do 25. ledna 2011. Do té doby však stihnul řízeně zaniknout. Tím připravil správce daně o částku 485 000 Kč za nadměrné odpočty a 720 000 Kč za neodvedení daně na výstupu. Celkem si tak firma A podvodně přišla na 1 205 000 Kč. Po zavedení reţimu PDP uţ poskytovatel plnění DPH 720 000 Kč nemůţe zpronevěřit, protoţe fakturuje pouze cenu bez daně. Daň odvádí příjemce plnění.

68

Další důvod pro zavedení reţimu PDP byla ochrana malých stavebních firem. Docházelo totiţ k likvidování malých stavebních firem developerskými společnostmi. Tyto praktiky vysvětlím na příkladu: Malá stavební firma prováděla velkou zakázku pro developerskou společnost. Při dokončení zakázky vystavila tato firma developerské společnosti fakturu a vznikla jí povinnost přiznat a zaplatit DPH. Developerská firma však úhradu faktury provedla aţ s několika měsíčním zpoţděním. Mezitím uţ malá firma musela DPH uhradit správci daně, přestoţe jí ještě nebyla zaplacena faktura. Tím se malé firmy dostávaly do finančních potíţí a krachovaly. Po zavedení reţimu PDP jiţ poskytovatelé plnění vystavují faktury bez DPH, tak jim nevzniká povinnost přiznat daň na výstupu. Poskytovatelé se tedy nemůţou dostat do situace, kdy musí odvést DPH, kdyţ jim ještě nebyla zaplacena faktura. Firma XY poskytuje montáţní a stavební sluţby, které do tohoto reţimu spadají. Kromě toho u většiny zakázek zprostředkovává dodání materiálu, u kterého provádí montáţ. S tím souvisí hlavně to, ţe do reţimu přenesení daňové povinnosti spadá i dodání materiálu spojené s montáţí. Zavedení reţimu PDP bylo tedy pro firmu zcela zásadní změnou v legislativě DPH. Jak je zřejmé z tabulky č. 8 tak se reţim PDP týkal v roce 2012 více neţ poloviny všech poskytnutých plnění. Druhá polovina poskytnutých plnění se reţimu PDP netýkala buď z důvodu, ţe tyto plnění byly poskytnuty neplátci nebo firma pouze dodala materiál bez montáţe. Jakým způsobem se zavedení reţimu PDP podepsalo na daňové povinnosti v roce 2012 je analyzováno v tabulkách č. 19, 20 a 21.

69

Tabulka 17: Přehled plnění v r. 2012 (zdroj: vlastní zpracování firemních podkladů)

Nárok na odpočet (Kč) Měsíc

zákl. sazba 20 %

Zdanitelné plnění (Kč)

sníž. sazba 14 %

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 14 %

Režim PDP – dodavatel (Kč)

sníž. sazba 10 %

Režim PDP – odběratel (Kč) 20 %

14 %

8 141

-

2 200

2 700

- 5 455

90 320

-

-

Únor

451 798

-

188 735

-

-

60 531

-

-

Březen

264 586

-

228 646

-

-

83 233

-

-

Duben

295 070

-

231 750

126 412

-

429 725

-

-

Květen

436 088

-

22 151

233 962

-

25 464

-

-

Červen

789 149

-

74 893

147 173

-

1 023 255

-

20 996

Červenec

326 495

-

26 932

133 214

-

834 019

-

12 000

Srpen

310 886

-

25 562

117 029

-

71 871

-

-

Září

907 728

-

13 314

219 785

-

69 366

-

-

Říjen

280 879

-

237 296

332 453

-

468 045

-

-

Listopad

563 628

-

9 361

349 352

-

500 985

9 300

-

Prosinec

616 608

-

37 983

363 076

-

83 467

-

-

5 251 056

0

1 098 822

2 025 156

-5 455

3 740 281

9 300

32 996

Leden

Celkem

V tabulce č. 17 je uvedený přehled všech plnění firmy XY v roce 2012. Přijatá plnění byla v tomto roce pouze se základní sazbou a jejich celková hodnota činila 5 251 056 Kč. Největší objem přijatých plnění měla firma v září 907 728 Kč a nejmenší v lednu 8 141 Kč. Poskytnutá plnění se základní sazbou měla celkovou hodnotu 1 098 822 Kč. Nejvíce poskytnutých plnění bylo v měsíci říjnu 237 296 Kč a nejméně

70

v lednu 2 200 Kč. Suma poskytnutých plnění se sníţenou sazbou činila 2 025 156 Kč, přičemţ největší podíl na této částce vznikl v prosinci 363 076 Kč a nejmenší v lednu. V poskytnutých plnění se sníţenou sazbou (10 %) se v lednu projevila oprava základu daně z minulého roku v záporné výši 5 455 Kč. Předposlední sloupec představuje poskytnutá plnění, která podléhají reţimu přenesení daňové povinnosti, jejichţ celková suma byla 3 740 281 Kč. Nejvíce poskytnutých plnění v reţimu PDP bylo v červnu 1 023 255 Kč a nejméně v květnu 25 464 Kč. Poslední dva sloupce znázorňují přijatá plnění v reţimu PDP.

71

Tabulka 18: Daňová povinnost v r. 2012 (zdroj: vlastní zpracování firemních podkladů)

Daň na vstupu (Kč) Měsíc

Daň v režimu PDP – odběratel (Kč)

Daň na výstupu (Kč)

Vlastní daň. povinnost (Kč)

Nadměrný odpočet (Kč)

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 14 %

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 14 %

sníž. sazba 10 %

Leden

1 628

-

440

378

- 546

-

-

-

1 356

Únor

90 359

-

37 747

-

-

-

-

-

52 612

Březen

52 918

-

45 729

-

-

-

-

-

7 188

Duben

59 014

-

46 350

17 698

-

-

-

5 034

-

Květen

87 218

-

4 430

32 755

-

-

-

-

50 033

Červen

157 830

-

14 979

20 604

-

-

2 939

-

122 248

Červenec

65 300

-

5 386

18 650

-

-

1 680

-

41 263

Srpen

62 177

-

5 112

16 384

-

-

-

-

40 681

Září

181 546

-

2 663

30 770

-

-

-

-

148 113

Říjen

56 175

-

47 459

46 543

-

-

-

37 827

-

Listopad

112 725

-

1 872

48 909

-

1 860

-

-

61 944

Prosinec

123 340

-

7 597

50 831

-

-

-

-

64 913

1 050 231

0

219 765

283 522

-546

1 860

4 619

42 861

590 351

Celkem

Výsledná daňová povinnost v r. 2012

20 %

14 %

547 490

Tabulka č. 18 zobrazuje daňovou povinnost v roce 2012. Z tabulky je patrné, ţe celková daňová povinnost byla nadměrný odpočet ve výši 547 490 Kč. Nadměrný odpočet byl oproti loňskému roku více jak trojnásobný. Hlavním důvodem tohoto zvýšení bylo zavedení reţimu

72

přenesení daňové povinnosti na stavební a montáţní práce. Vlastní daňovou povinnost měla firma uţ jen v měsíci dubnu a říjnu. V ostatních měsících vyšel nadměrný odpočet. Nejvyšší byl nadměrný odpočet v září 148 113 Kč a nejniţší v lednu 1 356 Kč.

Daňová povinnost s režimem PDP v r. 2012 50 000 Kč

Daňová povinnost

0 Kč -50 000 Kč

-100 000 Kč -150 000 Kč -200 000 Kč

Období Vlastní daňová povinnost

Nadměrný odpočet

Graf 4: Daňová povinnost s režimem PDP v r. 2012 (zdroj: vlastní)

Graf č. 4 znázorňuje daňovou povinnost s reţimem přenesení daňové povinnosti v jednotlivých měsících v roce 2012.

73

Tabulka 19: Přepočet režimu PDP (zdroj: vlastní zpracování firemních podkladů) Přijatá plnění (Kč)

Daň na vstupu (Kč)

Zdanitelná plnění (Kč)

Daň na výstupu (Kč)

Měsíc

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 14 %

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 14 %

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 14 %

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 14 %

Leden

-

-

-

-

-

90 320

-

12 645

Únor

-

-

-

-

-

60 531

-

8 475

Březen

-

-

-

-

38 379

44 854

7 675

6 279

Duben

-

-

-

-

271 367

158 358

54 273

22 169

Květen

-

-

-

-

25 464

-

5 093

-

Červen

-

20 996

-

2 939

189 507

833 748

37 902

116 725

Červenec

-

12 000

-

1 680

-

834 019

-

116 764

Srpen

-

-

-

-

10 200

61 671

2 040

8 634

Září

-

-

-

-

10 170

59 196

2 034

8 287

Říjen

-

-

-

-

215 463

252 582

43 093

35 362

Listopad

9 300

-

1 860

-

413 483

87 502

82 697

12 251

Prosinec

-

-

-

-

47 499

35 968

9 500

5 035

9 300

32 996

1 860

4 619

1 221 532

2 518 749

244 307

352 626

Celkem

Tabulka č. 19 shrnuje změny, které nastaly v plněních a dani po odstranění reţimu přenesení daňové povinnosti. U přijatých plnění a dani na vstupu nastaly pouze drobné změny. Velké změny se však projevily u poskytnutých plnění a dani na výstupu. Poskytnutá plnění se základní sazbou se zvýšila o 1 221 532 Kč a poskytnutá plnění se sníţenou sazbou se zvýšila o 2 518 749 Kč. V přímé návaznosti na poskytnutá plnění se zvýšila také daň na vstupu se základní sazbou o 244 307 Kč a se sníţenou sazbou 352 626 Kč.

74

Tabulka 20: Přehled plnění po odstranění režimu PDP v r. 2012 (zdroj: vlastní zpracování firemních podkladů)

Přijatá plnění (Kč) Měsíc

zákl. sazba 20 %

Zdanitelná plnění (Kč)

sníž. sazba 14 %

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 14 %

sníž. sazba 10 %

8 141

-

2 200

93 020

- 5 455

Únor

451 798

-

188 735

60 531

-

Březen

264 586

-

267 025

44 854

-

Duben

295 070

-

503 117

284 770

-

Květen

436 088

-

47 615

233 962

-

Červen

789 149

20 996

264 400

980 921

-

Červenec

326 495

12 000

26 932

967 233

-

Srpen

310 886

-

35 762

178 700

-

Září

907 728

-

23 484

278 981

-

Říjen

280 879

-

452 759

585 035

-

Listopad

572 928

-

422 844

436 854

-

Prosinec

616 608

-

85 482

399 044

-

5 260 356

32 996

2 320 354

4 543 905

- 5 455

Leden

Celkem

V tabulce č. 20 je uveden přehled přijatých a poskytnutých plnění v roce 2012 po odstranění reţimu přenesení daňové povinnosti.

75

Tabulka 21:Daňová povinnost v r. 2012 bez režimu PDP (zdroj: vlastní zpracování firemních podkladů) Daň na vstupu (Kč)

Daň na výstupu (Kč)

Vlastní daň. povinnost (Kč)

Nadměrný odpočet (Kč)

- 546

11 289

-

8 475

-

-

44 137

53 404

6 279

-

6 766

-

-

100 623

39 867

-

81 476

-

87 218

-

9 523

32 755

-

-

44 940

157 830

2 939

52 881

137 329

-

29 440

-

Červenec

65 300

1 680

5 386

135 414

-

73 821

-

Srpen

62 177

-

7 152

25 018

-

-

30 007

Září

181 546

-

4 697

39 057

-

-

137 792

Říjen

56 175

-

90 552

81 905

-

116 282

-

Listopad

114 585

-

84 569

61 160

-

31144

-

Prosinec

123 340

-

17 097

55 866

-

-

50 378

1 052 091

4 619

464 072

636 148

- 546

350 218

307 254

Měsíc

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 14 %

zákl. sazba 20 %

sníž. sazba 14 %

sníž. sazba 10 %

Leden

1 628

-

440

13 023

Únor

90 359

-

37 747

Březen

52 918

-

Duben

59 014

Květen Červen

Celkem

Výsledná daňová povinnost v r. 2012

42 964

V tabulce č. 21 je zobrazeno, jak by vypadala daňová povinnost v roce 2012, pokud by nebyl zaveden reţim PDP. Z tabulky je zřejmé, ţe pokud by nedošlo k zavedení reţimu PDP na stavební a montáţní práce, měla by firma XY za rok 2012 vlastní daňovou povinnost ve výši 42 964 Kč. Zavedení reţimu přenesení daňové povinnosti mělo v roce 2012 za přímý následek změnu daňové povinnosti firmy XY z vlastní daňové povinnosti 42 694 Kč na nadměrný odpočet ve výši 547 490 Kč. Příčinnou této změny daňové povinnosti byl fakt, ţe u poskytnutých plnění s reţimem PDP se neuplatňuje daň na výstupu. V návaznosti na sníţení daně na výstupu se zvýšil nadměrný odpočet.

76

Daňová povinnost bez režimu PDP v r. 2012 150 000 Kč

Daňová povinnost

100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč

-50 000 Kč -100 000 Kč -150 000 Kč -200 000 Kč

Období Vlastní daňová povinnost

Nadměrný odpočet

Graf 5: Daňová povinnost bez režimu PDP v r. 2012 (zdroj: vlastní)

Graf č. 5 znázorňuje daňovou povinnost bez reţimu PDP v r. 2012

Srovnání DP bez režimu PDP a s režimem PDP v r. 2012 150 000 Kč

Daňová povinnost

100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč -50 000 Kč -100 000 Kč -150 000 Kč -200 000 Kč

Období S reţimem PDP

Bez reţimu PDP

Graf 6: Srovnání DP bez režimu PDP a s režimem PDP v r. 2012 (zdroj: vlastní)

V grafu č. 6 je srovnání daňové povinnosti bez reţimu PDP a s reţimem PDP v r. 2012.

77

6.4 Rok 2013 V souvislosti s novelou ZDPH k 1. lednu 2013 se firmy XY dotklo několik změn. Jednalo se především o zvýšení sazeb daně, rozšíření ručení za nezaplacenou daň, zavedení institutu nespolehlivého plátce a povinnost zveřejnění bankovních účtů. V roce 2013 došlo ke zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod. Sníţená sazba se zvýšila ze 14 % na 15% a základní sazba se zvýšila z 20 % na 21 %. Pro firmu XY bylo však bylo podstatné, ţe se nezměnil rozdíl mezi sazbami. Důvod je vysvětlen u zvýšení sazeb v roce 2010. Další změnou, která se dotkla Firmy XY bylo rozšíření ručení za nezaplacenou daň o dvě podstatné změny. První změnou je rozšíření ručení v případě přijetí plnění od nespolehlivého plátce. Druhou změnou je ručení za daň, pokud příjemce plnění provede úhradu za toto plnění na jiný neţ zveřejněný účet. Oba tyto případy jsou podrobněji popsány níţe. Institut nespolehlivého plátce vzniknul jako další krok v boji proti daňovým únikům. Stát tímto institutem přenáší svou odpovědnost za výběr daní na plátce DPH. Při přijetí plnění od nespolehlivého plátce příjemce plnění ručí za jím nezaplacenou daň. Tento princip je pro stát výhodný hned z několika důvodů. Prvním důvodem je, ţe mu daň bude uhrazena buď poskytovatelem plnění, nebo příjemcem plnění, který za zaplacení ručí. Další výhoda spočívá v tom, ţe podnikatelé budou stavět své závazky vůči státu na první místo a tím se zvyšuje pravděpodobnost jejich uhrazení. Ţádný podnikatel se totiţ nebude chtít stát nespolehlivým plátcem, protoţe by tím ztratil většinu svých odběratelů (plátců DPH) a to minimálně na jeden rok. Pro podnikatele vznik tohoto institutu výhodný není, a to jak pro spolehlivé tak i nespolehlivé plátce. Spolehlivým plátcům se zvýší administrativní zatíţení související s neustálou kontrolou statutu svých dodavatelů, kvůli ručení za nezaplacenou daň. Nespolehlivým plátcům se znesnadní překonání finančních problému, kvůli kterým se staly nespolehlivými plátci. Firmu XY vznik tohoto institutu ovlivnil jen velmi málo. Má pouze několik desítek dodavatelů, takţe kontrolování jejich statutu není obtíţné a to i proto, ţe firma vyuţívá webových stránek: http://www.overenidph.cz. Na těchto stránkách je moţné u zvolených firem zadat email a v případě, ţe se firma stane nespolehlivým plátcem, je o 78

tom na emailovou adresu zaslána zpráva. Firmě XY reálně nehrozí ani statut nespolehlivého plátce, protoţe podmínky závaţného porušení správy daně bude jen těţko splňovat. První závaţnou podmínkou je, ţe poskytovateli plnění bude doměřena daň v minimální výši 500 000 Kč. Porušení této podmínky je velmi nepravděpodobné uţ jenom z toho důvodu, ţe nejvyšší daňová povinnost, kterou měla firma XY nepřesáhla ani třetinu této částky. Druhou podmínkou je, ţe bude mít kumulovaný nedoplatek na dani ve výši minimálně 10 000 000 Kč po dobu tří měsíců. Tato podmínka je pro firmu XY ještě nepravděpodobnější, jelikoţ je tato částka vyšší neţ roční obrat firmy. Poslední podmínka je zapojení se do obchodů, ve kterých je odůvodněná obava, ţe z nich nebude odvedena daň. Firma XY se vyhýbá obchodování s pochybnými firma. Další změnou v roce 2013 byla povinnost zveřejňování bankovních účtů. Tato povinnost vznikla rovněţ jako opatření proti daňovým únikům. Systém je koncipován tak, ţe pokud příjemce plnění provede úhradu poskytovateli plnění na jiný neţ zveřejněný účet, ručí za jím nezaplacenou daň. Odběratelé tedy ve svém vlastním zájmu provádí úhrady za přijatá plnění pouze na zveřejněné účty. Tím stát zajistil zvýšení transparentnosti a správcům daně usnadnil efektivní kontrolu. Firma XY poskytla svému správci daně účet pro zveřejnění ještě v únoru. K uskutečňování své ekonomické činnosti pouţívá pouze jeden bankovní účet. Při úhradách za přijatá plnění firma kontroluje, zda jsou fakturační údaje shodné s účtem zveřejněným na daňovém portálu ministerstva financí. Předchází tak tedy ručitelství za daň neodvedenou dodavatelem.

79

Tabulka 22: Přehled plnění v r. 2013 (zdroj: vlastní zpracování firemních podkladů)

Přijatá plnění (Kč) Měsíc

zákl. sazba 21 %

zákl. sazba 20 %

Zdanitelné plnění (Kč) sníž. sazba 15 %

zákl. sazba 21 %

sníž. sazba 15 %

Režim PDP – odběratel (Kč) dodavatel

odběratel – 15 %

Leden

60 065

- 159 744

-

25 927

183 013

68 894

-

Únor

642 330

0

-

98 811

436 613

316 759

-

Březen

519 120

- 533

-

51 045

255 791

550 226

-

Duben

351 273

-

-

41 320

268 891

192 923

-

Květen

691 524

-

-

849 813

118 978

428 322

-

Červen

1 706 329

-

-

10 701

82 482

2 811 483

21 600

Celkem

3 970 640

- 160 277

0

1 077 617

1 345 767

4 368 607

21 600

Tabulka č. 22 zobrazuje přehled všech plnění firmy XY v první půlce roku 2013. Přijatá plnění se základní sazbou měla celkovou hodnotu 3 970 640 Kč, největší objem těchto plnění byl realizován v červnu 1 706 329 Kč a nejmenší v lednu 60 065 Kč. V přijatých plněních s 20 % základní sazbou se projevily dvě opravy základu daně z minulého roku. Přijatá plnění se sníţenou sazbou se neuskutečnila ţádná. Poskytnutá plnění se základní sazbou činila celkově 1 077 617 Kč. Nejvíce těchto plnění bylo realizováno v květnu 849 813 Kč a nejméně v červnu 10 701 Kč. Celková hodnota poskytnutých plnění se sníţenou sazbou činila 1 345 767 Kč, přičemţ v únoru bylo plnění nejvíce 436 613 Kč a v červnu nejméně 82 482 Kč. Poskytnutá plnění v reţimu PDP měla celkovou hodnotu 4 368 607 Kč. Největší podíl byl vytvořen v červnu 2 811 483 Kč a nejmenší v lednu 68 894 Kč. Přijatá plnění v reţimu PDP se uskutečnila pouze v červnu s hodnotou 21 600 Kč.

80

Tabulka 23: Daňová povinnost v r. 2013 (zdroj: vlastní zpracování firemních podkladů)

Daň na vstupu (Kč) Měsíc

zákl. sazba 21 %

zákl. sazba 20 %

Daň na výstupu (Kč)

sníž. sazba 15 %

zákl. sazba 21 %

sníž. sazba 15 %

Daň v režimu PDP (Kč) odběratel - 15 %

Vlastní daň. povinnost (Kč)

Nadměrný odpočet (Kč)

Leden

12 614

- 31 949

-

5 445

27 447

-

Únor

134 889

0

-

20 757

65 474

-

48 659

Březen

109 017

- 106

-

10 723

38 367

-

59 821

Duben

73 768

-

-

8 680

40 322

-

24 766

Květen

145 220

-

-

178 456

17 856

-

Červen

358 330

-

-

2 247

12 382

3 240

Celkem

833 838

- 32 055

0

226 307

201 847

3 240

Výsledná daňová povinnost v r. 2013

52 226

51 091 343 701 103 317

476 947 373 629

V tabulce č. 23 je uvedena daňová povinnost firmy XY v první půlce roku 2013. Celková daňová povinnost skončila nadměrným odpočtem ve výši 373 629 Kč. V měsících lednu a květnu měla firma vlastní daňovou povinnost. Nadměrný odpočet byl nejvyšší v měsíci červnu 476 947 Kč a nejniţší v měsíci dubnu 24 766 Kč.

81

Daňová povinnost v r. 2013 100 000

50 000

Daňová povinnost

0 -50 000

leden

únor

březen

duben

květen

červen

-100 000 -150 000 -200 000 -250 000 -300 000 -350 000 -400 000

Období Vlastní daňová povinnost

Nadměrný odpočet

Graf 7: Daňová povinnost v r. 2013 (zdroj: vlastní)

Graf č. 7 zachycuje daňovou povinnost firmy XY v prvních 6 měsících roku 2013

Daňové povinnosti v letech 2010 - 2013 0 Kč

-8433 Rok 2010

Rok 2011

Rok 2012

Rok 2013

Daňová povinnost

-100 000 Kč -200 000 Kč

-175256

-300 000 Kč -373629

-400 000 Kč

-500 000 Kč -547490 -600 000 Kč

Období Graf 8: Daňová povinnosti v letech 2010 – 2013 (zdroj: vlastní)

V grafu č. 8 jsou zobrazeny daňové povinnosti firmy XY v letech 2010 – 2013. Daňová povinnost v roce 2013 je pouze za 6 měsíců.

82

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo ukázat zásadní změny v legislativě týkající se daně z přidané hodnoty u konkrétní firmy. Tyto změny popsat a na konkrétních příkladech ukázat přínosy a nedostatky těchto změn ve vazbě ke konkrétní firmě. Jsem si vědom, ţe v mé práci nebylo moţné popsat veškeré změny v legislativě daně z přidané hodnoty. Myslím si však, ţe se mi podařilo zachytit ty nejdůleţitější změny a cíl práce tak dostatečně splnit. Na začátku teoretické části jsem se snaţil popsat daně v širším kontextu. Nejdříve jsem přiblíţil daňový systém ČR a historii daní od jejich samotného počátku aţ po současnost. Následně jsem se věnoval vymezení daní z pohledu jejich vlastností, funkcí, principů a členění. V další části jsem vysvětlil mechanismu a fungování daně z přidané hodnoty. Jaké výhody a nevýhody má její zavedení do daňového systému. Harmonizaci daně z přidané hodnoty v rámci EU a vývoj této daně v ČR. Druhá polovina teoretické části byla zaměřena na zákon o dani z přidané hodnoty. Nejdříve jsem vysvětlit základní pojmy, které jsou zásadní pro orientaci v této dani. Poté jsem se postupně věnoval nejdůleţitějším paragrafům tohoto zákona. V závěru teoretické části jsou uvedeny nejdůleţitější změny v legislativě daně z přidané hodnoty od roku 2010 do současnosti. V praktické části jsem v úvodu obecně představil vybranou firmu. Tato firma si totiţ nepřála být v bakalářské práci jmenována, tudíţ je zde o ní hovořeno jako o firmě XY. Firma XY podniká v oblasti stavebnictví od roku 2010. Analyzované období se tedy týká pouze let 2010 – 2013. Na začátku praktické části bylo nutné utřídit všechny informace, které jsem obdrţel od firmy XY do přehledných tabulek a grafů. Nejnáročnější byl v tomhle ohledu rok 2012, kde bylo nutné jednotlivě u všech přijatých a poskytnutých plnění v reţimu přenesení daňové povinnosti doplnit sazbu, aby bylo moţné analyzovat vliv zavedení reţimu PDP na daňovou povinnost firmy XY. Následně jsem v jednotlivých letech popsal nejdůleţitější změny v legislativě DPH, které se týkaly analyzované firmy, a snaţil jsem se ukázat, jaký měly na firmu XY vliv. Pro jednotlivé roky jsem také zpracoval a popsal přehled přijatých a poskytnutých plnění, a přehled daňové povinnosti.

83

V roce 2010 ţádná podstatná změna v legislativě pro firmu XY nenastala. Daňová povinnost v tomto roce vyšla jako nadměrný odpočet a z tabulky přijatých a poskytnutých plnění bylo zřejmé, ţe se tento trend bude opakovat i v dalších letech. Důvodem je ţe, firmy, které mají většinu svých přijatých plnění v základní sazbě a většinu poskytnutých plnění v sazbě sníţené jsou k nadměrnému odpočtu náchylné. Od roku 2011 se firma dobrovolným rozhodnutím stala měsíčním plátcem DPH, coţ byla asi největší změna, která v tomto roce nastala. Firma XY tak učinila, aby se jí peníze za nadměrné odpočty vracely dříve. V roce 2011 došlo v novele k několika menším změnám, které se týkaly nároku na odpočet daně, oprav základu daně, rozšíření reţimu PDP a zavedení nového tiskopisu pro daňové přiznání. V roce 2012 došlo u firmy XY k zcela zásadní změně. Legislativa zavedla reţim přenesení daňové povinnosti pro stavební a montáţní práce. V reţimu PDP má povinnost přiznat daň z přidané hodnoty příjemce plnění. Poskytovatel plnění v reţimu PDP tak fakturuje pouze částku bez daně. Tento reţim se v roce 2012 týkal u firmy XY více neţ poloviny všech poskytnutých plnění. Provedl jsem také přepočet, jakým způsobem se zavedení reţimu přenesení daňové povinnosti projevilo na daňové povinnosti v roce 2012. Došel jsem k jasnému závěru, ţe v důsledku zavedení tohoto reţimu se daňová povinnost změnila o bezmála 600 000 Kč, tedy z vlastní daňové povinnosti 42 964 Kč na nadměrný odpočet 547 490 Kč. V témţe roce nastala ještě další podstatná změna, kterou bylo zvýšení sníţené sazby DPH o čtyři procentní body z 10 % na 14 %. V roce 2013 se firmy XY dotkly zejména změny, které byly v legislativě DPH zavedeny v souvislosti s bojem proti daňovým únikům. Bylo to zavedení institutu nespolehlivého plátce a povinnost zveřejňování bankovních účtů, které jsou pouţívány pro ekonomickou činnost. V návaznosti na tyto změny došlo k rozšíření ručení odběratele za nezaplacenou daň. Zpracováním bakalářské práce na téma daně z přidané hodnoty jsem si bezesporu rozšířil své znalosti v této problematice. Jsem si jistý, ţe hlubší znalost této daně, vyuţiji ve svém budoucím zaměstnání.

84

Použitá literatura GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2013 výklad s příklady. 9. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. 336 s. ISBN 978-80-247-4626-5. HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Veřejné finance. Vyd. 3. Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0. JANOUŠKOVÁ, Jana, DANĚ A DAŇOVÁ POLITIKA B. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2006. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. Vydání první. Praha: ASPI, a.s., 2007. 272 s. ISBN 978-80-7357-320-1. NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2. vydání. Praha: ASPI, 2008. 252 s. ISBN 978-80-7357-386-7. PAVLÁSEK, Vlastimil; HEJDUKOVÁ, Pavlína. Veřejné finance a daně v České republice. Plzeň: NAVA, 2010. 215 s. ISBN 978-80-7211-360-6. PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: Daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 156 str. ISBN 80-244-1298-5. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie – stručný přehled. Zlín: CEED, 2012. 303 s. ISBN 97880-87301-16-6. TOMÁŠKOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 1. vydání. 115 s. ISBN 80-210-4177-3. VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualizované vydání. Praha: Vox, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2012. 11. aktualizované vydání. Praha: Vox, 2012. 368 s. ISBN 978-80-87480-05-2. 85

Internetové zdroje Behounek.eu [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Novela DPH 2012. Dostupné z WWW: . Behounek.eu [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Formulář DPH a souhrnné hlášení pro období roku 2011. Dostupné z WWW: . BusinessInfo.cz Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. Daň

z přidané

hodnoty

v Evropské

unii.

Dostupné

z WWW:

. Daňový portál profesionálů a daňových poradců [online]. 2013 [cit. 2013-05-25]. Shrnutí

změn

v zákoně

o

DPH

od

1.

4.

2011.

Dostupné

z WWW:

. Daňový portál profesionálů a daňových poradců [online]. 2013 [cit. 2013-07-09]. DPH v praxi

v roce

2010.

Dostupné

z WWW:

. EURODANĚ, spol. s r.o. [online]. 2013 [cit. 2013-07-04]. Elektronická forma podnikání

od

roku

2014.

Dostupné

z WWW:

. European Commission [online]. 2013 [cit. 2013-07-06]. Sazby daně z přidané hodnoty v zemích

EU

v roce

2013.

Dostupné

z WWW:

. Ohrožený podnikatel [online]. 2013 [cit. 2013-06-17]. Přehled vybraných změn v DPH od 1. ledna 2012. Dostupné z WWW: .

86

Plavec & Partners [online]. 2013 [cit. 2013-06-10]. Ručení za nespolehlivého plátce DPH. Dostupné z WWW: . Podnikatel.cz Průvodce vašim podnikáním [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Změny v DPH matou podnikatele, za posledních 20 let uţ šestkrát. Dostupné z WWW: . Portál POHODA [online]. 2013 [cit. 2013-07-09]. Změny souhrnného hlášení DPH od roku

2010.

Dostupné

z WWW:


mzdy/dph/zmeny-souhrnneho-hlaseni-dph-od-roku-2010/>. Portál pro živnostníky a drobné podnikatele [online]. 2013 [cit. 2013-06-09]. DPH 2010 –

změny

ve

vymezení

pojmů.

Dostupné

z WWW:

. Stormware.cz Legislativní servis [online]. 2013 [cit. 2013-04-09]. Pozor na nové důvody

registrace

k DPH.

Dostupné

z WWW:

. TrimmTax s.r.o. [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Novela DPH 2012 – ZÁKON č. 235/2004

Sb.

–

zákon

o

dani

z přidané

hodnoty.

Dostupné

z WWW:

.

87

Seznam zkratek ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

DP

Daňová povinnost

DPH

Daň z přidané hodnoty

EČ

Ekonomická činnost

EHS

Evropské hospodářské společenství

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt

MF

Ministerstvo financí

PDP

Přenesená daňová povinnost

RADA ES

Rada Evropského společenství

ZDPH

Zákon o dani z přidané hodnoty

88

Seznam tabulek Tabulka 1: Růst maloobchodních cen (v %) v důsledku zavedení DPH ........................ 20 Tabulka 2: Legislativní ukotvení DPH v EU .................................................................. 22 Tabulka 3: Chronologický vývoj zavádění DPH v EU................................................... 23 Tabulka 4: Vývoj sazeb DPH v ČR ................................................................................ 25 Tabulka 5: Sazby daně z přidané hodnoty v zemích EU v roce 2013 ............................ 39 Tabulka 6: Zdanitelné plnění podléhající sníţené sazbě ................................................ 41 Tabulka 7: Místo plnění při poskytnutí sluţby od r. 2010 .............................................. 50 Tabulka 8: Základní pravidlo pro určení místa plnění u sluţby v r. 2010 ...................... 50 Tabulka 9: Srovnání zprostředkování dveří firmou s vlastním pořízením zákazníkem v r. 2010 .......................................................................................................................... 59 Tabulka 10: Přehled plnění v r. 2010 .............................................................................. 60 Tabulka 11: Daňová povinnost v r. 2010 ........................................................................ 61 Tabulka 12: Rozdíl v době vrácení odpočtu mezi čtvrtletním a měsíčním zdaňovacím obdobím .......................................................................................................................... 63 Tabulka 13: Přehled plnění v r. 2011 .............................................................................. 64 Tabulka 14: Daňová povinnost v r. 2011 ........................................................................ 65 Tabulka 15: Srovnání zprostředkování dveří firmou s vlastním pořízením zákazníkem v r. 2012 .......................................................................................................................... 67 Tabulka 16: Přenesení daňové povinnosti r. 2012 .......................................................... 68 Tabulka 17: Přehled plnění v r. 2012 .............................................................................. 70 Tabulka 18: Daňová povinnost v r. 2012 ........................................................................ 72 Tabulka 19: Přepočet reţimu PDP .................................................................................. 74 Tabulka 20: Přehled plnění po odstranění reţimu PDP v r. 2012 ................................... 75 Tabulka 21:Daňová povinnost v r. 2012 bez reţimu PDP .............................................. 76 Tabulka 22: Přehled plnění v r. 2013 .............................................................................. 80 Tabulka 23: Daňová povinnost v r. 2013 ........................................................................ 81

89

Seznam grafů Graf 1: Vývoj ročního limitu pro povinnou registraci plátce daně v ČR v letech 19932014 ................................................................................................................................ 31 Graf 2: Daňová povinnost v r. 2010 ............................................................................... 62 Graf 3: Daňová povinnost v r. 2011 ............................................................................... 66 Graf 4: Daňová povinnost s reţimem PDP v r. 2012 ...................................................... 73 Graf 5:… ......................................................................................................................... 77 Graf 6: Srovnání DP bez reţimu PDP a s reţimem PDP v r. 2012 ................................ 77 Graf 7: Daňová povinnost v r. 2013 ............................................................................... 82 Graf 8: Daňová povinnosti v letech 2010 – 2013 ........................................................... 82

Seznam obrázků Obrázek 1: Srovnání daní České republiky před a po reformě k 1. 1. 1993 ................... 11 Obrázek 2: Schéma daňové struktury ČR ....................................................................... 17 Obrázek 3: Schéma – Předmět daně z přidané hodnoty ................................................. 29 Obrázek 4: Přehled situací při uplatňování tuzemského reverse charge za zdanitelné plnění .............................................................................................................................. 47 Obrázek 5: Organizační struktura podniku XY .............................................................. 57

Přílohy Příloha 1: Seznam zboţí a sluţeb podléhajících sníţené sazbě ...................................... 91 Příloha 2: Seznam sluţeb podléhajících sníţené sazbě .................................................. 92 Příloha 3: Seznam zboţí podléhajících sníţené sazbě .................................................... 94 Příloha 4: Přiznání k dani z přidaného hodnoty – vzor č. 16 r. 2010 ............................. 97 Příloha 5: Přiznání k dani z přidaného hodnoty – vzor č. 17 r. 2012 ............................. 99 Příloha 6: Přiznání k dani z přidaného hodnoty – vzor č. 18 r. 2013 ........................... 101

90

Příloha 1: Seznam zboží a služeb podléhajících snížené sazbě

Příloha č. 1 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam plnění, při jejichţ provádění se subjekty, které vykonávají veřejnou správu, povaţují za osoby povinné k dani 1. Dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny. 2. Dodání nového zboţí vyrobeného za účelem prodeje. 3. Sluţby telekomunikační. 4. Přeprava osobní a nákladní. 5. Skladování, přístavní a letištní sluţby. 6. Sluţby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské sluţby. 7. Sluţby reklamních agentur. 8. Sluţby pořádání výstav, veletrhů a kongresů. 9. Provozování prodejen pro zaměstnance, kantýn, závodních a podobných jídelen. 10. Sluţby provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání jiné neţ osvobozené od daně podle §53. 11. Plnění uskutečněná Státním zemědělským intervenčním fondem týkající se dodání zemědělských a potravinářských výrobků podle předpisů platných pro činnost tohoto fondu.

Příloha 2: Seznam služeb podléhajících snížené sazbě

Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb. CZ-CPA

Popis služby Opravy zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu

33.17.19

Opravy invalidních vozíků

36.00.2

Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí

37

Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních sluţeb souvisejících s těmito činnostmi

38.1

Sběr a přeprava komunálního odpadu

38.2

Příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu

49

Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel

49.39.2

Osobní doprava lanovými a visutými dráhami a lyţařskými vleky

50

Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel

51

Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel

55

Ubytovací sluţby

59.14

Poskytnutí oprávnění vstupu na filmová představení

81.21.10

Sluţby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech

81.22.11

Sluţby mytí oken prováděné v domácnostech

86 87 88.10, 88.91

Zdravotní péče vymezená číselným kódem klasifikace produkce CZ-CPA 86, pokud není jako zdravotní sluţby osvobozena od daně podle § 58 Sociální péče, pokud není osvobozena od daně podle § 59 Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postiţené občany Sluţby spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných výkonných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí

90

oprávnění k výkonu práva dílo uţít a mimo sluţby nezávislých novinářů, nezávislých modelů a modelek Poskytnutí oprávnění ke vstupu do muzeí a jiných kulturních zařízení (na kulturní akce a památky,

90, 91, 93

výstavy, do zoologických a botanických zahrad, přírodních rezervací, národních parků, lunaparků a zábavních parků, cirkusů, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí)

93.11,

Poskytnutí oprávnění vstupu na sportovní události; pouţití krytých i nekrytých sportovních zařízení

93.12

ke sportovním činnostem

93.13

Sluţby posiloven a fitcenter

93.29.11

Sluţby související s provozem rekreačních parků a pláţí

93.29.21

Poskytnutí oprávnění vstupu na ohňostroje, světelná a zvuková představení

96.03

Pohřební a související sluţby mimo pohřebních sluţeb pro zvířata

96.04

Sluţby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní

Sníţené sazbě daně podléhají sluţby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. ledna 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy. Pravidelnou hromadnou přepravou osob se rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona č. 111/1994 Sb.,

o

silniční

dopravě

ve

znění

pozdějších

předpisů,

zákona

č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, jde-li o linkovou osobní dopravu veřejnou. Za sluţby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech a sluţby mytí oken prováděné v domácnostech se pro účely tohoto zákona povaţuje úklid v bytě nebo rodinném domě mimo prostor, které nejsou určeny k bydlení. Za úklidové práce v domácnosti se povaţuje také úklid společných prostor bytového domu. Oprávněním k výkonu práva dílo uţít se rozumí oprávnění podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění.

Příloha 3: Seznam zboží podléhajících snížené sazbě

Příloha č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb. Číselný kód Harmonizovaného

Název zboží

systému popisu číselného označování zboží 01-05, 07-23, 25

Potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických, vymezených zvláštním předpisem [70] a krmiva pro zvířata; ţivá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle pouţívané jako doplněk nebo náhraţka potravin; voda.

06

Mimo zboţí zařazeného do číselných kódů 2203-2208 Ţivé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a dekorativní listoví.

07-12

Rostlina a semena.

28-30, 40, 48, 56, 61, 62

Radiofarmaka, sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky – jen pouţívané pro zdravotní sluţby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely.

49

Knihy, broţury, letáky, prospekty, noviny a časopisy, kde reklama nepřesahuje 50 % plochy, obrázková alba, obrázkové knihy, předlohy pro kreslení a omalovánky pro děti, hudebniny tištění či rukopisné, kartografické výrobky všech druhů včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů, kromě tiskovin plně nebo podstatně určených k reklamě.

01-96

Zdravotnické prostředky podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, které jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postiţených k léčení zdravotního postiţení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pokud se jedná o zdravotnické prostředky, které lze zařadit do skupin uvedených v oddíle A přílohy č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění nebo které jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění s výjimkou zdravotnických prostředků oddílu B a C přílohy č. 3: - všechny druhy (typy) zdravotnických prostředků uvedené v oddílu B - tampóny vinuté - vata buničitá - prostředky stomické – deodorační - paruka.

01-96

Zdravotnické prostředky podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, které jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postiţených k léčení zdravotního postiţení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pokud se jedná o zdravotnické prostředky zhotovené podle předpisu kvalifikovaného zdravotnického pracovníka, kterým tento pracovních vydává individuální návrh charakteristik zdravotnického prostředku určeného k pouţití pouze pro jednoho konkrétního pacienta.

90

Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, chirurgických pásů a kýlních pásů; dlahy a jiné prostředky k léčbě zlomenin; umělé části těla; pomůcky pro nedoslýchavé a jiné prostředky nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti, a to pouze zdravotnické prostředky podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, pokud jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postiţených k léčení zdravotního postiţení nebo ke zmírnění jeho důsledků.

48, 64, 66, 84, 85, 87, 90, 91

Zboţí pro osobní pouţívání nemocnými ke zmírnění následků nemocí, jeţ není zdravotnickým prostředkem podle zvláštních právních předpisů, a to: - Braille papír - Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby - Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) upravené k pouţívání nevidomými a částečně vidícími osobami nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou - Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací stroje s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby - Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, a jejich jednotky a přídavná zařízení s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu - Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící osoby, klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné výstupní a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového písma - Jednotky počítačů a přídavná zařízení k počítačům umoţňující jejich ovládání osobami se sníţenou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinami - Telefony a videotelefony konstruované pro pouţití neslyšícími osobami - Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby

- Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící, nevidomé a částečně vidící osoby - Ruční ovládání noţních pedálu, ruční páky, včetně řadicí páky, pro tělesně postiţené osoby - Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovým nebo hlasovým výstupem s pouzdrem jiným neţ z drahých kovů a vibrační a světelné hodinky pro neslyšící osoby - Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby - Části a součásti těchto výrobků, u kterých je čestným prohlášením doloţeno, ţe zboţí náleţí k určitému výše uvedenému druhu zboţí. 94

Dětské sedačky do automobilů.

4401

Palivové dřevo v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo podobných tvarech; dřevěné štěpky nebo třísky, piliny a dřevěný odpad a zbytky, téţ aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů, určené jako palivo.

Číselným kódem Harmonizovaného systému se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2007. Sníţené sazbě daně podléhá zboţí, které odpovídá současně číselnému kódu Harmonizovaného systému a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy. Novinami se pro účely tohoto zákona rozumí deníky a zpravodajské periodické tiskoviny, vydávané nejméně dvakrát ročně pod stejným názvem a v úpravě pro ně typické bez pevného spojení jednotlivých listů.

Příloha 4: Přiznání k dani z přidaného hodnoty – vzor č. 16 r. 2010

Příloha 5: Přiznání k dani z přidaného hodnoty – vzor č. 17 r. 2012

Příloha 6: Přiznání k dani z přidaného hodnoty – vzor č. 18 r. 2013