VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Podnikání fyzické osoby z pohledu účetního a daňového

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

P o d ni ká n í f y z i c k é o s o b y z p o hl e d u ú č e t ní h o a da ň o v é h o Bakalářská práce

Autor: Barbora Svobodová Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2016

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá podnikáním fyzických osob z pohledu účetního a daňového. První, teoretická část objasňuje podnikání na základě živnostenského listu, popisuje možnosti vedení evidence podnikatelské činnosti a vysvětluje princip zdanění příjmů fyzických osob včetně odvodů pojistného. Druhá, praktická část se zaměřuje na zhodnocení činnosti konkrétní fyzické osoby za rok 2015 a v závislosti na získané příležitosti této osoby je cílem navrhnout optimální variantu podnikání pro rok 2016.

Klíčová slova Fyzická osoba, daňová soustava, daň z příjmů fyzických osob, sazba daně, zdaňovací období, daňová evidence, příjmy, výdaje.

Annotation The bachelor thesis deals with business of sole traders from the accounting and taxation perspective. The first, theoretical part clarifies business based on trade license; it describes the possibility of keeping records of business activity and explains the principle of personal income taxation including premium payments. The second, practical part is focused on the evaluation of activities of a specific sole trader for 2015 and depending on the obtained opportunity of the person the target is suggesting the optimal variant of business for 2016.

Key words Sole trader, taxation framework/system, personal income tax, tax rate, taxable period, single entry book-keeping, incomes, expenses.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ireně Fatrové za odborné vedení, cenné rady a připomínky a veškerý čas, který mi při tvorbě práce věnovala. Také děkuji podnikateli za ochotu a poskytnutí potřebných dat a informací. Poděkování patří i mé rodině a přítelovi, kteří mě podporovali a byli trpěliví po celou dobu mého studia.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Obsah Úvod .............................................................................................................................8 Teoretická část .............................................................................................................9 1

Základní pojmy....................................................................................................9

2

Podnikání fyzických osob .................................................................................. 10

3

2.1

Evidence podnikatelské činnosti .................................................................... 12

2.2

Zaměstnanci .................................................................................................. 14

2.3

Charakteristika odvětví .................................................................................. 15

Daňová soustava ................................................................................................ 17 3.1

Přímé daně .................................................................................................... 17

3.1.1

Daně z příjmů......................................................................................... 18

3.1.2

Majetkové daně ...................................................................................... 26

3.2

Nepřímé daně ................................................................................................ 27

3.2.1

Univerzální daň – DPH .......................................................................... 27

3.2.2

Selektivní – výběrové daně..................................................................... 28

3.3

Ostatní odvody .............................................................................................. 28

3.3.1

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění .................................................... 28

3.3.2

Pojistné na sociální zabezpečení ............................................................. 31

3.3.3

Místní poplatky ...................................................................................... 33

Praktická část ............................................................................................................ 34 4

Charakteristika fyzické osoby ........................................................................... 34

5

Zhodnocení roku 2015 ....................................................................................... 35 5.1

5.1.1

Příjmy ze závislé činnosti ....................................................................... 36

5.1.2

Příjmy ze samostatné činnosti................................................................. 36

5.1.3

Ostatní příjmy ........................................................................................ 37

5.2

6

Příjmy ........................................................................................................... 36

Výdaje........................................................................................................... 38

5.2.1

Uplatnění paušálních výdajů................................................................... 38

5.2.2

Uplatnění skutečných výdajů .................................................................. 39

5.2.3

Shrnutí ................................................................................................... 42

5.3

Výpočet daně z příjmů a odvodů pojistného .................................................. 42

5.4

Shrnutí, vyhodnocení a doporučení................................................................ 44

Návrhy pro rok 2016 ......................................................................................... 45

6.1

6.1.1

Předpokládané příjmy ............................................................................ 47

6.1.2

Předpokládané výdaje ............................................................................ 47

6.1.3

Výpočet daně z příjmů a odvodů pojistného ........................................... 49

6.2

Varianta 2 ..................................................................................................... 51

6.2.1

Předpokládané příjmy ............................................................................ 51

6.2.2

Předpokládané výdaje ............................................................................ 51

6.2.3

Výpočet daně z příjmů a odvodů pojistného ........................................... 53

6.3

Varianta 3 ..................................................................................................... 54

6.3.1

Předpokládané příjmy ............................................................................ 55

6.3.2

Předpokládané výdaje ............................................................................ 55

6.3.3

Výpočet daně z příjmů a odvodů pojistného ........................................... 58

6.4

7

Varianta 1 ..................................................................................................... 46

Varianta 4 ..................................................................................................... 59

6.4.1

Předpokládané příjmy ............................................................................ 60

6.4.2

Předpokládané výdaje ............................................................................ 60

6.4.3

Výpočet daně z příjmů a odvodů pojistného ........................................... 62

Shrnutí, porovnání variant a doporučení ......................................................... 63 7.1

Shrnutí a porovnání variant ........................................................................... 63

7.2

Doporučení ................................................................................................... 68

Závěr .......................................................................................................................... 71 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................... 73 Seznam obrázků ........................................................................................................ 76 Seznam grafů ............................................................................................................. 76 Seznam tabulek.......................................................................................................... 76

Úvod Vždy se říkalo, že zdraví nebo štěstí si lidé za peníze nekoupí. V dnešní pokročilé době to však již nemusí být tak úplně jednoznačné. Jsou to právě peníze, které jsou na prvním místě v hodnotovém žebříčku většiny lidí, protože pokud něco člověk chce nebo potřebuje, bez finančních prostředků se neobejde. Jsou tématem diskusí ve všech možných oblastech. Avšak příjmy lidí i podniků jsou spojeny i s nepříjemnostmi, kterými jsou daně a poplatky, jež plynou do rozpočtu státu. Problematika daní je obtížná, protože legislativa se často mění. Ačkoliv se daně týkají každého, mnoho lidí s ní nemá žádné zkušenosti. Kromě daňových zákonů existují další zákony a předpisy, které se vztahují k výdělečným činnostem jako zákoník práce, živnostenský zákon, zákon o účetnictví atd. I tyto zákony se mění. Právě proto, že je vše tak složité a existuje mnoho povinností nejen vůči státu, které se musí plnit, mě odjakživa tato problematika zajímala. První podnět, který mě vedl k tomu vybrat si právě problematiku fyzických osob, byl, že i mě samotné se bude tato oblast zanedlouho týkat. Druhým podnětem se stal fakt, že většina lidí podniká na základě živnostenského listu nebo pracuje jako zaměstnanec. V úvodu teoretické části vysvětlím několik základních pojmů důležitých pro pochopení problematiky. V první části popíši podnikání fyzických osob, dále možnosti evidence podnikatelské činnosti a také se trochu zaměřím na zaměstnance. V souvislosti s podnikáním jsem zde zařadila i charakteristiku odvětví, ve kterém mnou vybraná konkrétní fyzická osoba podniká (viz dále). V druhé části se budu zabývat daňovou soustavou, kde popíši jednotlivé daně, jejich výpočty a odvody. V praktické části se budu věnovat konkrétní fyzické osobě, která poskytuje služby v oblasti lesnictví. Pokusím se zanalyzovat a zhodnotit její činnost za rok 2015 včetně výpočtu daňové povinnosti, odvodů a její optimalizace v souladu s platnou legislativou. Vzhledem k rozvíjejícím se příležitostem této osoby v oblasti podnikání navrhnu a zhodnotím možnosti pro rok 2016. Následným porovnáním jednotlivých možností v závislosti na finančních, časových a ostatních hlediscích posoudím, která z variant by byla pro danou fyzickou osobu optimální.

8

Teoretická část Pro pochopení problematiky probírané v praktické části je důležité si nejdříve vysvětlit základní pojmy, možnosti podnikání fyzických osob spolu s vedením evidence podnikatelské činnosti a také fungování daní a daňového systému.

1 Základní pojmy Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů rozlišuje dvě osoby ve společnosti, a to fyzickou osobu (FO), kterou je člověk – občan, a dále právnickou osobu (PO), za kterou se považuje skupina lidí. Živnostenským podnikáním nebo také živností se dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů rozumí následující: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ K podnikatelské činnosti je nutné vést evidenci. Uvedu důležité pojmy v této oblasti. 

„Účetnictví je ekonomická disciplína zachycující informace zejména o stavu a pohybu majetku a jeho zdrojů, nákladech, výnosech a výsledku hospodaření účetní jednotky s důrazem na věrné zobrazení majetkové, finanční a důchodové stránky účetní jednotky.“ (Rubáková, 2015)



„Daňová evidence si klade za cíl poskytnout údaje potřebné ke zjištění základu daně. Je určena pro subjekty, které nejsou účetními jednotkami.“ (Dušek a Sedláček, 2015)



Příjmy jsou skutečně přijaté peníze, které jsou v pokladně nebo na bankovním účtu. Výnosy jsou pouze výkony vyjádřené v korunách, tzn. tržby za výrobky, zboží nebo služby – prozatím nám je nezaplatili. (Štohl, 2015)



Výdaje vyjadřují úbytek peněz v pokladně nebo na účtu, kdežto náklady představují spotřebu výrobních faktorů (materiál, práce, …). (Štohl, 2015)

V souvislosti s daněmi a daňovou soustavou musí být definováno hned několik pojmů. 

„Daň je povinná, zákonem uložená platba, která plyne do veřejného rozpočtu. Je nenávratná, neekvivalentní a zpravidla neúčelová.“ (Vančurová, 2010)

9



„Daňová soustava představuje souhrn daní vybíraných v určitém státě v určitém čase.“ Její uspořádání ovlivňuje mnoho faktorů. (Široký, 2008)



Při výběru daní se rozlišují dvě osoby – plátce a poplatník, kteří mohou být jednou osobou. Plátcem je ten, kdo daň odvádí. Poplatník je osoba, které se zdaňují příjmy nebo majetek. (http://business.center.cz/business/pojmy/)



„Sazba daně je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví základní částka daně.“ (Vančurová, 2010)



„Základ daně je předmět daně vyjádřený v měrných jednotkách a upravený podle zákonných pravidel.“ (Vančurová, 2010)



„Zdaňovací období je pravidelný časový interval, za který nebo na který se základ daně stanoví a daň vybírá.“ (Vančurová, 2010)

2 Podnikání fyzických osob Pokud se člověk rozhodne podnikat, má dvě možnosti. Podnikat jako fyzická osoba, nebo jako právnická osoba a založit obchodní společnost. (Štohl, 2015) Vybere-li si člověk formu podnikání jako fyzická osoba, pak se musí při této činnosti řídit zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Pod tento zákon ale nespadají některé činnosti a osoby se pak řídí zvláštními předpisy. Jedná se o lékaře, advokáty, herce, daňové poradce, auditory apod. Pokud se osoba rozhodne založit obchodní společnost, musí dodržovat předpisy stanovené zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon rozlišuje společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost. Každá z nich se odlišuje v některých aspektech založení i způsobu vedení. Společnosti se zapisují do obchodního rejstříku, tj. veřejný seznam s údaji o podnikatelích. Samozřejmě jednotlivé varianty mají své výhody a nevýhody, avšak pro účely mé práce, ve které se věnuji osobě podnikající na živnostenské oprávnění, bude podrobněji popsána jen tato forma. Hlavní výhody a nevýhody samostatně podnikající fyzické osoby jsou shrnuté do následující tabulky.

10

Tabulka 1 - Výhody a nevýhody podnikání fyzických osob zdroj: Štohl, 2015; http://www.jakzacitpodnikani.cz/4-hlavni-nevyhody-zivnostenskeho-listu/ Podnikání fyzických osob Výhody

Nevýhody

jednoduchost a nízké náklady spojené se založením

obtížné získání podnikatelského úvěru v začátcích činnosti

vlastník si rozhoduje sám

obtížnější získání cizího kapitálu

možnost uplatnění paušálních výdajů

odpovědnost za veškeré činnosti a funkce

možnost výběru evidence činnosti

ručení celým svým osobním majetkem

není vyžadován základní kapitál

Pokud se osoba tedy rozhodla podnikat jako fyzická osoba, musí splnit všeobecné podmínky, kterými jsou (http://www.jakpodnikat.cz/jak-zacit-podnikani.php): 

plná svéprávnost (tj. dosažením věku 18 let) a způsobilost k právním úkonům,



trestní bezúhonnost.

Další podmínky jsou tzv. zvláštní, které se prokazují odbornou nebo jinou způsobilostí, pokud je zákon vyžaduje, tj. u některých druhů živností viz dále. Pokud osoba tyto podmínky nesplňuje, může živnost provozovat prostřednictvím odpovědného zástupce, který je splňuje. (http://www.jakpodnikat.cz/jak-zacit-podnikani.php) Oprávnění provozovat živnost vzniká dnem ohlášení u ohlašovacích živností nebo u koncesované živnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Prokazuje se platným výpisem ze živnostenského rejstříku (do něj je osoba zapsána automaticky), který vydá úřad, na kterém se byla osoba zapsat. Rozdělení živností je také ovlivněno tím, zda je získání oprávnění podmíněno odbornou nebo jinou způsobilostí. Živnosti ohlašovací se rozdělují dále na: 

řemeslné, u kterých se prokazuje odborná způsobilost doklady o řádném ukončení daného vzdělání popř. vykonáním praxe, přičemž jednotlivé živnosti jsou vypsané v příloze č. 1 živnostenského zákona,



vázané, které také vyžadují odbornou způsobilost, ale u dílčích činností jsou vyžadovány jiné podmínky, vše je popsáno v příloze č. 2,



volné, které nevyžadují odbornou způsobilost a jsou uvedené v příloze č. 4.

Živnost koncesovaná je zakomponována v příloze č. 3 včetně podmínek pro udělení koncese, které jsou narozdíl od předchozích živností přísnější. 11

2.1 Evidence podnikatelské činnosti Jednou z povinností podnikatelů je evidence podnikatelské činnosti. Fyzická osoba si může zvolit, zda pro podnikatelskou činnost povede účetnictví či daňovou evidenci. Základní rozdíl ve vedení těchto dvou evidencí spočívá ve zjišťování výsledku hospodaření, který se u účetnictví zjišťuje rozdílem výnosů a nákladů, kdežto u daňové evidence se jedná o rozdíl mezi příjmy a výdaji. (Štohl, 2015) Účetnictví je regulováno především zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Paragraf 1 uvádí, na koho se tento zákon vztahuje. Jedná se např. o právnické osoby se sídlem v ČR; fyzické osoby, které se rozhodly vést účetnictví; fyzické osoby, jejichž roční obrat přesáhl 25 000 000 Kč; organizační složky státu apod. Pokud si podnikatel vybere tuto formu, tak vzhledem ke složitosti účetnictví je často nucen si zajistit osobu, která mu účetnictví povede, což znamená další výdaje. Vedení daňové evidence se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tato evidence nahradila jednoduché účetnictví, které bylo po 1. lednu 2004 zrušeno, tzn., že je v podstatě jeho obdobou s tím rozdílem, že je méně administrativně náročná a jednodušší. (Dušek a Sedláček, 2015) Ducháček a Sedláček (2015) ve své publikaci uvádějí, že podle toho, jaký druh příjmů fyzické osoby - poplatníci daně z příjmů získávají a jaké výdaje k těmto příjmům uplatňují, musí povinně vést následující dokumentaci: 

záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých ve spojení s výdělečnou činností – pokud se výdaje uplatňují pomocí paušálu podle § 7 odst. 7 zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,



daňovou evidenci ve smyslu § 7b zákona o daních z příjmů (uplatňují-li se výdaje skutečné), která zahrnuje údaje o příjmech a výdajích v takovém členění, pomocí kterého se zjistí základ daně, a dále o majetku a dluzích,



záznamy o příjmech a výdajích, vytvořených rezervách na opravy hmotného majetku, evidenci hmotného opisovaného majetku, pohledávek a závazků, a mzdové listy – u osob, které mají příjmy podle § 9 zákona o daních z příjmů.

Z evidence příjmů a pohledávek, lze přejít na daňovou evidenci a naopak. Obvykle se musí upravit základ daně a podat dodatečné daňové přiznání. Většinou je nutné upravit 12

stav pohledávek, závazků, zásob a rezerv. (https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uzpodnikam/prechod-z-danove-evidence-na-pausalni-vydaje-a-nao/) V evidenci by měly být příjmy rozděleny tak, aby bylo patrné, zda se jedná o příjmy zahrnované nebo nezahrnované do základu daně. Např. příjmy z prodeje zboží, výrobků či služeb, z prodeje materiálu a majetku se do základu daně zahrnují. Oproti tomu např. vklady podnikatele, přijatý úvěr či vrácení nadměrného odpočtu DPH již nikoliv. Obdobně tomu je i u výdajů, které se rozlišují na odčitatelné a neodčitatelné od základu daně. V podstatě jde o odlišení toho, zda výdaje byly vynaloženy na provozní činnost podnikání či nikoliv. Za odčitatelné výdaje se považuje např. nákup materiálu, výdaje za automobil, nájemné, náklady na zaměstnance. Mezi neodčitatelné se pak řadí nákup hmotného majetku nad 40 000 Kč, zdravotní a sociální pojištění fyzické osoby, daň, náklady na reprezentaci atd. Dále se vedou tzv. průběžné položky, které zaznamenávají převod financí z pokladny na bankovní účet a naopak. (Štohl, 2015) Důvodem, proč se nákup hmotného majetku nad 40 000 Kč řadí mezí neodčitatelné položky, je to, že cena majetku je uznatelná postupně formou odpisů. Odpis vyjadřuje část vstupní ceny, kterou lze uplatnit vždy k 31. 12. Majetek je rozdělen do skupin a lze zvolit, zda se bude odepisovat rovnoměrně nebo zrychleně. Přesné pokyny stanovuje § 26 až 32 zákona č. 586/1992 Sb. (http://www.jakpodnikat.cz/odpisy-majetku.php) Výdaje za automobil lze uplatnit podle počtu najetých kilometrů, které se evidují v tzv. knize jízd, která mj. zahrnuje i datum a účel jízdy, stav tachometru atp. Na konci roku se sečte počet najetých kilometrů a vynásobí se sazbou základní náhrady za použití vozidla (tj. kompenzace za opotřebení) a dále spotřebou se sazbou náhrady za pohonné hmoty (u přestavěného vozu se používá pro uplatnění výdajů průměrná spotřeba v průkaze). Pokud se uplatňují cestovní výdaje tímto způsobem, nemohou být již zahrnuty žádné výdaje spojené s automobilem, např. opravy nebo odpisy. Výdaje za automobil lze dále uplatnit jako paušální nebo skutečné. Pro uplatnění skutečných výdajů podle dokladů je nutné vložit automobil do podnikání, je-li využito i soukromě, výdaje se dle toho krátí. Paušální výdaje na vozidlo činí 5 000 Kč na měsíc. Jejich výhodou je, že pokud se automobil zahrne do obchodního majetku lze navíc uplatnit i opravy, údržby, pojistné atp. Je-li vozidlo používáno i soukromě, krátí se paušální částka i ostatní výdaje na 80%. Vybraný způsob uplatňování výdajů za automobil musí být použit po celý rok. (Pinkal, 2015)

13

Kromě evidence podnikatelské činnosti je osoba povinná také odvádět daně a poplatky. Některé daně se týkají všech podnikatelů, jiné mají různá omezení, více v kap. 3.

2.2 Zaměstnanci Pracovněprávní vztahy jsou upraveny zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o velmi rozsáhlou problematiku, zmíním tedy opravdu jen základní a důležité informace. Pracovní poměr vzniká nejčastěji podepsáním pracovní smlouvy. Musí být písemná, ve dvou vyhotoveních a dále povinně obsahovat tyto tři náležitosti – druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Takto ujednaná smlouva je velmi zjednodušená a proto se doporučuje, aby také obsahovala délku pracovního poměru popř. ujednání zkušební doby, informace o dovolené, způsobu odměňování apod. (Štohl, 2015) Práce může být prováděná také na základě dohody o provedení práce (DPP) a dohody o provedení činnosti (DPČ). Mají znaky pracovního poměru, ale neplatí pro ně některé skutečnosti, např. odstupné či nárok na dovolenou, a také jsou časově omezené (DPP max. 300 hodin ročně; DPČ max. polovina týdenní pracovní doby). (Štohl, 2015) Zákoník práce stanovuje mnoho povinností a práv pro zaměstnavatele i zaměstnance. Např. zaměstnavatel musí zaměstnance seznámit s jeho právy a povinnostmi, také je povinen zajistit rovné chování ke všem zaměstnancům. Ti mají naopak právo na informace, ale musí dodržovat předpisy a pracovat podle pokynů zaměstnavatele. (http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/personalistika/pracovni-pravo/n:16174) Pokud je potřeba zaměstnat pracovníka, tak velmi důležitou součástí je mzda, o kterou se bude zajímat především zaměstnanec. Tu upravuje také zákoník práce. Hrubou mzdu tvoří základní mzda, příplatky (např. za práci přesčas, v noci, o víkendu) a ostatní složky (prémie a odměny) Dále obsahuje náhrady mzdy (za dovolenou a svátky). Náhradu mzdy také tvoří náhrada při dočasné pracovní neschopnosti, která ale není součástí hrubé mzdy a nezdaňuje se. Čistá mzda se získá tak, že se od ní odečtou odvody na zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance (viz kap. 3.3.1 a 3.3.2) a také záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti. Dále lze odečíst srážky, na kterých se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli. Konečná výše se nazývá částka k výplatě. (Štohl, 2015)

14

Měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti je povinen vypočítat plátce. Jejím základem je hrubá mzda zvýšená o pojistné placené zaměstnavatelem, která se zaokrouhlí na celá sta Kč nahoru. Tuto zálohu lze snížit o slevy na dani na poplatníka a o daňové zvýhodnění (podrobněji viz kapitola 3.1.1.1) Nakonec podnikatel musí také vést evidenci nezbytných údajů o zaměstnancích. Jsou vedeny formou tzv. osobních složek, které obsahují základní údaje o pracovníkovi, pracovní smlouvy, mzdové listy, evidenci pracovní doby atp. (Dušek a Sedláček, 2015)

2.3 Charakteristika odvětví V této kapitole se pokusím vystihnout některé aspekty související s odvětvím, ve kterém vybraná fyzická osoba podniká, tj. oblast lesnictví. Podle zdrojů Ministerstva zemědělství počet zaměstnaných fyzických osob u subjektů v podnikatelské i nepodnikatelské sféře v lesnictví a činnostech souvisejících od roku 1989 do roku 2012 trvale mírně klesal. V roce 2013 a 2014 se již ustálil. To se dělo v důsledku nárůstu zaměstnávání osob podnikajících na živnostenské oprávnění, které vykonávají převážně těžební a pěstební práce. Následující tabulka tato fakta potvrzuje. Tabulka 2 - Počty zaměstnanců v lesnictví zdroj: http://eagri.cz/public/web/file/426635/ZZ2014.pdf; zpracování vlastní Počet zaměstnaných osob v jednotlivých letech

Sektory lesního hospodářství

2011

2012

2013

2014

Obecní

2 039

2 002

2 025

1 991

Státní

4 937

4 967

4 997

5 044

Soukromé

7 162

6 823

6 317

6 285

14 138

13 792

13 339

13 320

Celkem

Roční statistiku o živnostech vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu na svých webových stránkách o registru živnostenského podnikání, avšak nesděluje zvlášť počty osob u všech jednotlivých oborů, nýbrž jen u některých. Například právě obor podnikání pana Jiříčka není vyčleněn zvlášť. Je uvedena společně s ostatními službami, výrobou a obchodem neuvedenými v přílohách 1 až 3. Konkrétně ve všech těchto oborech podnikalo k 31. 12. 2014 celkem 1 991 169 osob a k 31. 12. 2015 se jejich počet zvýšil na 2 025 965 osob. (http://www.rzp.cz/statistikyZiv.html)

15

Samozřejmě se zaměstnáváním osob nebo podnikáním v tomto odvětví souvisí i vývoj zalesněné plochy v České republice a trendy ve společnosti. Z mého pohledu, pokud by výměra lesních pozemků rostla, bude možné, že se zvětší potřeba zaměstnanců a poptávka po osobách, které v lesnictví podnikají. Vzniká tak příležitost pro výdělečnou činnost a vzhledem k tomu, že dnešní mladší generace již nemá o zemědělství a lesnictví příliš zájem, si myslím, že potenciál tohoto odvětví je velmi zajímavý. Ministerstvo zemědělství vydává každoročně zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky, ve které mimo jiné uvádí právě vývoj plochy lesních pozemků, která již několik let trvale roste. Tento vývoj je uveden v následující tabulce. Tabulka 3 - Vývoj plochy PUPFL zdroj: http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/; zpracování vlastní Území Česká republika Kraj Vysočina

Plocha PUPFL v ha za jednotlivé roky 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2 664 794

2 663 837

2 666 300

2 672 363

2 674 553

2 677 411

206 975

206 996

207 127

207 315

207 506

207 606

V tabulce jsem vyčetla plochu za kraj Vysočina zvlášť, protože mnou vybraná fyzická osoba podniká právě v tomto kraji. Mj. zkratka PUPFL znamená pozemky určené k plnění funkcí lesa. Jak je vidět, rozloha opravdu roste, i když jen mírně. Od roku 2009 do roku 2014 se plocha zvětšila o 12 617 hektarů a vůči celkové rozloze České republiky, která činí 7 886 779 hektarů, se jedná o pouhých 0,16 %. Pro lepší představu jsem vytvořila graf, který zobrazuje plochu lesů Kraje Vysočina vůči všem ostatním krajům.

Poměr PUPFL Kraje Vysočina

8% 92 % Ostatní kraje Kraj Vysočina

Graf 1 - Poměr PUPFL kraje Vysočina zdroj: http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/; zpracování vlastní

16

Samozřejmě lesnictví a činnosti související jsou také legislativně opatřeny. Za jeden ze základních zákonů se může považovat zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Existují základní povinnosti a zásady, podle kterých se musí lidé chovat k lesům. Protože lesní hospodářství ovlivňuje mnoho faktorů, je důležité se těmito pravidly řídit, aby byly zajištěny hlavní cíle. Dnešní prioritou nejen v tomto oboru je především trvalé a hospodárné využívání všeho, co les nabízí, a také zachování těchto funkcí pro budoucí generace. Na lesnictví navazují další odvětví jako je myslivost nebo ochrana životního prostředí.

3 Daňová soustava Daňová soustava používaná v České republice je zobrazena na obrázku č. 1. Vzhledem k tématu práce bude podrobně vysvětlena daň z příjmů fyzických osob, silniční daň, odvody na pojistné a částečně daň z přidané hodnoty. Ostatní daně a poplatky budou popsány pouze informativně.

Obrázek 1 - Daňová soustava ČR zdroj: Lajtkepová, 2009; zpracování vlastní

3.1 Přímé daně U těchto daní lze přesně určit osobu, která musí daň zaplatit. Většinou bývá plátcem i poplatníkem daně jedna osoba. Jsou vyměřeny na základě příjmu nebo majetku. Jsou adresné a zohledňují ekonomickou situaci osoby. (Široký, 2008)

17

3.1.1 Daně z příjmů Tyto daně patří mezi nejméně oblíbené. Tvoří důležitou část příjmů v rozpočtu státu. Rozlišuje se daň z příjmů fyzických a právnických osob a upravuje je zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pokud bude odkazováno na paragrafy v zákoně, vždy se tak bude týkat tohoto zákona, nebude-li řečeno jinak. 3.1.1.1 Daně z příjmů fyzické osoby Poplatníky daně jsou podle § 2 daňový rezidenti či nerezidenti. Osoba je daňovým rezidentem, pokud má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (více než 183 dní). Pak jsou zdaňovány jeho příjmy plynoucí z území ČR i ze zahraničí. Daňový nerezident má daňovou povinnost pouze k příjmům, které mu plynou na území ČR. Paragraf 3 upravuje předmět daně z příjmů FO, kterými jsou příjmy ze závislé činnosti (§ 6), příjmy ze samostatné činnosti (§ 7), příjmy z kapitálového majetku (§ 8), příjmy z nájmu (§ 9) a ostatní příjmy (§ 10). Příjmem se rozumí příjem peněžitý či nepeněžitý, dosažený i směnou. Příjmy, které nejsou předmětem daně, vyjmenovává § 3odst. 4. I přes to, že některé příjmy jsou předmětem daně, mohou být od ní osvobozeny. Mezi osvobozené příjmy se řadí více než 50 druhů, jedná se tedy o vcelku rozsáhlou problematiku. V následující tabulce jsou shrnuty základní druhy příjmů, které jsou od daně osvobozeny, včetně příkladů popř. poznámek. (Vančurová, 2010) Tabulka 4 - Základní druhy příjmů osvobozených od daně zdroj: Vančurová, 2010; zákon č. 586/1992 Sb.; zpracování vlastní Druh osvobozeného příjmu

Příklady

Sociální příjmy a transfery

starobní a invalidní důchody, státní sociální podpora, dávky nemocenského a zdravotního pojištění, stipendia, dotace,…

Náhrady plnění

škody

a

pojistná nevztahují se na majetek zařazený v obchodním majetku nebo používaný k pronájmu

Některé příjmy z prodeje

kritériem je doba mezi nabytím a prodejem, tzv. časový test, (nevztahuje se na majetek zařazený v obchodním majetku)

Některé bezúplatné příjmy

příjem získaný dědictvím nebo odkazem; příjem z nabytí vlastnického práva k movité věci za daných podmínek, …

Ostatní

některé příjmy z prodeje cenných papírů, výhry …

Existuje mnoho dalších výjimek a pravidel, která se musí dodržet, aby byl příjem osvobozen. Veškeré osvobozené příjmy jsou uvedeny v § 4 a 4a.

18

Paragraf 5 upravuje základ daně, kterým je částka, o kterou příjmy přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Tyto výdaje jsou zakotveny v § 24. Pokud má poplatník v daném období více druhů příjmů, stanoví se základ daně jako součet dílčích základů daně podle jednotlivých druhů. Celkem se rozlišuje pět dílčích základů daně, jejichž postupy výpočtů budou uvedeny dále. Pokud příjmy budou nižší než výdaje, jedná se o ztrátu. Ta může vzniknout u příjmů ze samostatné činnosti nebo u příjmů z nájmu. O tuto ztrátu se mohou snížit ostatní dílčí základy daně kromě dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti. Pokud se odpočet ztráty nevyužije v daném období, může se uplatnit v následujících pěti letech (§ 34). Příjmy ze závislé činnosti (§ 6) Podle odst. 1 jsou tyto příjmy plněním v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce; nebo funkčního požitku. Dále to jsou příjmy za práci člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti. Také se sem řadí odměny člena orgánu právnické osoby nebo likvidátora a náhrady za příjmy ze závislé činnosti. Podle odst. 2 se označuje plátce jako zaměstnavatel a poplatník jako zaměstnanec. Je důležité odlišit, co patří do těchto příjmů a co již není předmětem této daně, v odst. 7 jsou tyto příjmy vyjmenovány. Jedná se o náhrady cestovních výdajů, náhrady za opotřebení vlastního nářadí atd. Dále odst. 9 stanovuje, které příjmy kromě příjmů v § 4 jsou osvobozeny. Mohou to být nepeněžní plnění v podobně např. nealkoholických nápojů; příspěvky na kulturní či sportovní akce; příspěvek na penzijní připojištění atd. Postup výpočtu tohoto dílčího základu daně je zobrazen v tabulce 2. Tabulka 5 - Výpočet základu daně z příjmů ze závislé činnosti zdroj: Vančurová (2010); zákon č. 586/1992 Sb. Příjmy ze závislé činnosti + pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem = dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti

Příjmy ze samostatné činnosti (§ 7) Mezi hlavní příjmy ze samostatné činnosti se podle § 7 odst. 1 řadí příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjem ze živnostenského podnikání, příjem 19

z jiného podnikání, ke kterému je třeba podnikatelské oprávnění, a dále podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Dalšími příjmy jsou např. příjmy z užití nebo poskytnutí autorských práv, příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku atd. Osoby, kterým plynou příjmy podle tohoto paragrafu, se často označují jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), a mají možnost si odečíst výdaje buď skutečně vynaložené, nebo je uplatit paušálně. Od roku 2015 byla ustanovena maximální výše výdajů, které lze procentuálně uplatnit. Paušální výdaje upravuje odst. 7, které jsem shrnula do následující tabulky. Tabulka 6 - Uplatnění paušálních výdajů zdroj: zákon č. 586/1992 Sb.; zpracování vlastní Druh příjmu

Výše paušálu v %

Maximální výše v tis. Kč

Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z živnostenského podnikání řemeslného

80

1 600

Příjmy ze živnostenského podnikání

60

1 200

Příjmy z jiných samostatných činností

40

800

Příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku

30

600

Uplatnění paušálních výdajů má výhody jako je jednodušší evidence (viz výše) a to, že skutečné výdaje mohou být nižší než paušální. Nevýhoda jejich využití se skrývá v uplatnění slevy na manželku a také v daňovém zvýhodnění na dítě (viz dále). Tabulka 7 - Výpočet základu daně z příjmů ze samostatné činnosti zdroj: Vančurová (2010); zákon č. 586/1992 Sb. Příjmy ze samostatné činnosti – výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů = dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti (nebo ztráta)

V souvislosti se samostatnou činností je nutné zmínit také § 13, který upravuje příjmy a výdaje spolupracujících osob. Příjmy a výdaje na jejich dosažení je možné rozdělit mezi poplatníka a spolupracujícího manžela/manželku nebo člena rodiny, který je účasten na provozu, nebo spolupracující osobu, žijící s poplatníkem ve společné domácnosti. Výše podílů musí být u příjmů i výdajů stejná. Rozdělení je možné provést takto: 

u spolupracujících osob – podíl příjmů a výdajů nesmí činit více než 30 % a částka příjmů, které převyšují výdaje, může být max. 180 000 Kč za období, 20



pokud je spolupracující osoba pouze manžel/ka – podíl příjmů a výdajů nesmí přesáhnout 50 % a částka příjmů převyšující výdaje nesmí být vyšší než 540 000 Kč za zdaňovací období, tedy za měsíc max. 45 000 Kč.

Osoby, které mají příjmy podle tohoto paragrafu, se musí do 15 dnů ode dne, kdy započaly vykonávat samostatnou činnost, registrovat k dani. Příjmy z kapitálového majetku (§ 8) Mezi příjmy z kapitálového majetku se řadí např. podíly na zisku z obchodní korporace a úroky z držby cenných papírů; úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách; úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, poplatky z prodlení atp. Jak je uvedeno v odst. 3, tyto příjmy jsou samostatným základem daně a nelze je snížit o žádné výdaje. Příjmy z nájmu (§ 9) Těmito příjmy, pokud se nejedná o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou příjmy z nájmu nemovitých věcí a bytů a příjmy z nájmu movitých věcí (příležitostný pronájem viz § 10). U příjmů z nájmu uplatnit paušální výdaje, pokud se osoba nerozhodne uplatnit výdaje skutečné. Odstavec 4 stanovuje jejich výši na 30 %, přičemž nejvýše do částky 600 000 Kč. Při jejich uplatnění se vyskytuje stejná nevýhoda jako u příjmů podle § 7. Tabulka 8 - Výpočet základu daně z příjmů z nájmu zdroj: Vančurová (2010); zákon č. 586/1992 Sb. Příjmy z nájmu – výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů = dílčí základ daně z příjmů z nájmu (nebo ztráta)

K této činnosti musí být vedena evidence. U paušálních výdajů postačí evidenci příjmů a pohledávek, u skutečných výdajů je nutné evidovat také výdaje, majetek, dluhy atd. Tato oblast je zakotvena v odst. 5 a 6. Ostatní příjmy (§ 10) Ačkoliv se může zdát, že všechny druhy příjmů ke zdanění jsou vyčerpány, není tomu tak. Podle § 10 jsou ostatními příjmy například: 

příjmy z příležitostných činností nebo nájmu movitých věcí, včetně příležitostných příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 21



příjmy z převodu nemovité věci, cenného papíru a jiné věci,



příjmy ze zděděných práv,



výhry v loteriích, sazkách a jiných podobných hrách, …

Některé příjmy, kromě těch uvedených v § 4, jsou od daně osvobozeny. Především příjmy z příležitostných činností a nájmu, pokud jejich součet nepřesáhne částku 30 000 Kč za zdaňovací období, dále některé výhry a bezúplatné příjmy. Výdaje lze uplatnit do určité výše v závislosti na druhu příjmů, na ztrátu se nepřihlíží. V následující tabulce je zobrazen výpočet základu daně. Tabulka 9 - Výpočet základu daně z ostatních příjmů zdroj: Vančurová (2010); zákon č. 586/1992 Sb. Ostatní příjmy – výdaje na dosažení příjmů (do určité výše podle druhu příjmu) = dílčí základ daně pro ostatní příjmy

Od těchto 5 dílčích základů daně, které jsem popsala, je možné odečíst položky, jež se nazývají nezdanitelná část základu daně, a také položky odčitatelné od základu daně. Druhy a podmínky odpočtu jsou popsány dále. Nezdanitelná část základu daně Pomocí těchto položek lze snížit základ daně, někdy se nazývají jako nestandardní odpočty a uplatňují se v prokazatelné výši. (Vančurová, 2010) Mezi nezdanitelné části daně patří podle § 15 následující: 

hodnoty bezúplatných plnění – darů na veřejně prospěšné účely např. na vědu a vzdělávání, kulturu, na ochranu zvířat, … jejich hodnota musí přesáhnout 2 % ze základu daně (min. 1 000 Kč), avšak nejvýše do 15 %,



za bezúplatné plnění se považuje i odběr krve, který je oceněn částkou 2 000 Kč (u odběru orgánů činí částka 20 000 Kč), v tom případě, že dárci nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem,



úroky z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru použitého na financování bytových potřeb do maximální výše 300 000 Kč,



příspěvek v celkové částce do 12 000 Kč zaplacený na jeho penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření, jejichž částky tvoří úhrny 22

zaplacených příspěvků snížené o částku 12 000 Kč; dále na jeho penzijním pojištění, kdy částka je rovna úhrnu příspěvků za podmínky, že výplata plnění nastane až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve ve věku 60 let, 

pojistné na soukromé životní pojištění do výše 12 000 Kč za podmínek, že výplata pojistného bude až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let (více v odst. 6),



členské příspěvky odborové organizaci maximálně do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6, částka nesmí přesáhnout 3 000 Kč,



úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo uplatněny podle § 24 (max. 10 000 Kč).

Položky odčitatelné od základu daně Jedná se o položky, které snižují základ daně také před výpočtem daně. Tato oblast je ustanovena v § 34 a řadí se do ní odpočet daňové ztráty, kterou jsem již zmiňovala výše, a také výdaje na podporu výzkumu a vývoje nebo na podporu odborného vzdělávání. Sazba daně a zdaňovací období Sazba daně je upravena § 16 a činí 15 % ze základu daně sníženého o nezdanitelné části a odčitatelné položky. Dále existuje tzv. solidární zvýšení daně (§ 16a), které je stanoveno 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčích základů daně podle § 6 a 7 v příslušném zdaňovacím obdobím a 48násobkem průměrné mzdy. V roce 2015 byla průměrná mzda 26 611 Kč, pro rok 2016 se zvýšila na 27 006 Kč. Pokud plyne poplatníkovi ztráta, lze o ni pro tyto účely snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle ů 6. Pro fyzické osoby je zdaňovacím obdobím kalendářní rok (§ 16b). Slevy na dani a daňové zvýhodnění Dříve se tyto slevy nazývaly standardními odpočty. Rozlišují se slevy na zaměstnance se zdravotním postižením a slevy sociální, které se dále dělí na slevy na poplatníky a vyživované dítě. (Vančurová, 2010). V zákoně jim je věnována část od § 35 do § 35d a snižují již vypočtenou daň. U zaměstnanců se zdravotním postižením má poplatník nárok na snížení daně ve výši 18 000 Kč za každého pracovníka. U pracovníků s těžkým zdravotním postižením činí částka 60 000 Kč. Vychází se z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců. 23

Slev na poplatníka je hned několik, jsou zakotveny v § 35ba, který říká, že se daň za zdaňovací období snižuje o tyto částky: 

základní sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč,



sleva na manžela/ku, která žije s poplatníkem ve společné domácnosti a nemá vlastní příjem přesahující za dané období 68 000 Kč (nezahrnuje dávky sociální podpory apod.), činí 24 840 Kč; je-li manžel/ka držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se tato částka na dvojnásobek,



základní sleva na invaliditu 1. a 2. stupně v částce 2 520 Kč,



rozšířená sleva na invaliditu 3. stupně ve výši 5 040 Kč,



sleva na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč,



sleva na studenta ve výši 4 020 Kč, (do věku 26 let, u prezenční formy doktorského studia do věku 28 let),



sleva za umístění dítěte max. do výše minimální mzdy (více v § 35bb).

Daňové zvýhodnění na dítě upravuje § 35c. Podle něj si jej může uplatnit pouze jeden z poplatníků, se kterými žije dítě v domácnosti. Kdo je považován za dítě, je stanoveno v odst. 6 tohoto paragrafu. V roce 2015 činí roční částka na 1. dítě 13 404 Kč, na 2. dítě 15 804 Kč a na 3. a každé další lze uplatnit částku ve výši 17 004 Kč. V roce 2016 se má částka pravděpodobně zvýšit na 2. a 3. dítě, a to na 17 004 Kč a 20 604 Kč. V dalším roce by částky měly údajně také stoupnout. Podle odst. 3 je-li daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň, pak se rozdíl stává daňovým bonusem. Ten musí být ve výši alespoň 100 Kč, ale maximálně 60 300 Kč ročně. (http://www.aktualne.cz/wiki/finance/danovezmeny-2016-a-2015/r~ae9c7a2caf2c11e5bc8c002590604f2e/) Uplatní-li osoba u příjmů podle § 7 a 9 výdaje paušálem a součet těchto dílčích základů daně, u kterých byly výdaje uplatněny tímto způsobem, přesáhne 50 % celkového základu daně, nemůže si daň snížit o slevu na manžela a využít daňové zvýhodnění. Daňové přiznání, splatnost daně a zálohy Podání daňového přiznání upravuje § 38g, § 38ga a § 38gb. Přiznání musí podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů FO, přesáhly 15 000 Kč, pokud nejsou osvobozené nebo se u nich vybírá daň srážkou. Pokud příjmy nepřesáhly tuto částku, ale je vykazována ztráta, musí se daňové přiznání také podat. Za rok 2015 se musí přiznání podat nejpozději do 1. dubna 2016, zpracovává-li přiznání poradce, je lhůta 24

prodloužena do 1. července 2016. Při výpočtu záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. V prvním roce samostatné činnosti se zálohy neplatí, a dále také ne, pokud poslední známá daňová povinnost činila méně než 30 000 Kč. Od 30 001 Kč do 150 000 Kč se platí zálohy pololetně ve výši 40 % z poslední známé daňové povinnosti, jejichž splatnost je 15. června a prosince. Další možností je platit zálohy čtvrtletně ve výši 25 %, a to tehdy, byla-li poslední známá daňová povinnost vyšší než 150 000 Kč. Splatnost záloh trvá do 15. března, června, září a prosince. Pokud při samostatné činnosti jsou i příjmy podle § 6 a jejich dílčí základ daně činí více než 50 % z celkového základu daně, pak se zálohy platit nemusí. Je-li částka nižší než 15 %, platí zálohy stejně, jako kdybychom tyto příjmy neměli. Pohybuje-li se v rozmezí 15 až 50 %, počítají se zálohy také stejně, ale v poloviční výši. Daňové přiznání naopak není povinen podat podle § 38g odst. 2 poplatník, který má příjmy podle § 6, a to jen od jednoho nebo postupně od více plátců daně, pokud u všech podepsal Prohlášení k dani (formulář, kterým potvrzuje, že u daného zaměstnavatele chce uplatnit slevy na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění). Za stejných podmínek si může nechat snížit měsíční zálohy o částku ve výši 1/12 ze slevy na poplatníka, invaliditu, držitele ZTP/P, studenta a dále také daňové zvýhodnění. Za výpočet i odvod daně je odpovědný plátce. Odvádí se formou záloh každý měsíc a jsou splatné do 20. dne kalendářního měsíce, ve kterém vznikla povinnost srazit zálohy. Za pozdní podání daňového přiznání nebo nezaplacení daně hrozí finanční postih. (http://www.jakpodnikat.cz/dan-z-prijmu.php) 3.1.1.2 Daně z příjmů právnické osoby Toto zdanění se týká obchodních korporací, nadací i občanských sdružení. Poplatníci jsou podrobně vypsání v § 17. Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Postup pro výpočet daně je vcelku komplikovaný. Zjednodušeně, základem daně je rozdíl mezi výnosy a náklady, který se dále zvyšuje či snižuje o částky vyjmenované v § 23 odst. 3. Lze také odečíst odčitatelné položky (§ 34) a slevu na dani (§ 35). Základ daně se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. Sazba daně činí 19 %. Základním zdaňovacím obdobím bývá kalendářní nebo hospodářský rok. Daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců od skončení zdaňovacího období. V průběhu období se platí zálohy, jejichž výše vychází z poslední známé daňové povinnosti. (http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-z-prijmu/dan-z-prijmu-pravnickych-osob/)

25

3.1.2 Majetkové daně Mezi tyto daně se řadí daň z nemovitých věcí, převodové daně a také silniční daň. Pro tuto část textu jsem čerpala informace z publikace Vančurové (2010), z jednotlivých zákonů a z internetových stránek http://jakpodnikat.cz/dane.php. Daň z nemovitých věcí se dříve nazývala daní z nemovitostí, upravuje ji zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Platí ji všichni, kdo vlastní stavbu, jednotku nebo pozemek. Odlišuje se tím, že daňové přiznání se podává jen jednou a daň se platí dopředu. Výpočet a sazby daně z pozemku a stavby se liší. Převodové daně se vztahují na převod majetku a rozlišují se tři druhy. Daň z nabytí nemovitých věcí, která se řídí zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Základ daně tvoří cena nemovitosti a sazba činí 4 % z tohoto základu, není-li převod osvobozen. Darovací daň je součástí daně z příjmů. Dary se zdaňují 15% sazbou, pokud nejsou osvobozeny tj. především dary od příbuzných z přímé a vedlejší linie atd. Daň dědická je zrušena, nyní je také předmětem daně z příjmů. Majetek, který byl bezúplatně nabytý dědictvím, je osvobozen. Silniční daň je uložena poplatníkům, zpravidla provozovatelům vozidel, kteří jsou zapsáni v technickém průkazu. Tuto daň upravuje zákon č. zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, který jako předmět daně uvádí silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, osobní automobily pouze jsou-li užívány k výdělečné činnosti nebo nejsou osvobozeny. Základem daně jsou zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů; součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů; největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. Roční sazby daně se liší podle základu daně, řeší jej § 6. Za určitých podmínek lze uplatnit slevu. Na silniční daň se platí zálohy ve výši 1/12 příslušné roční sazby za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném období (tj. kalendářní čtvrtletí předcházející měsíci, na který připadl termín splatnosti zálohy). Zálohy jsou splatné do 15. dubna, července, října a prosince. Mohou se uhradit na celý rok dopředu. Pokud zaměstnanec k pracovní cestě využil své vozidlo, musí být daň zaplacena i za něj, a to buď za měsíce, ve kterém byly cesty vykonány, nebo 25 Kč za každý den cesty. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Do 31. ledna se musí podat přiznání k silniční dani, případně daň doplatit.

26

3.2 Nepřímé daně Jsou opakem přímých daní. Označují se jako daně ze spotřeby, protože daň je obsažena v ceně zakoupeného produktu. Nezohledňují finanční situaci spotřebitele. (Široký, 2008)

3.2.1 Univerzální daň – DPH Daň z přidané hodnoty (DPH), je všeobecnou daní. Jedná se rozsáhlou problematiku, proto zmíním pouze obecné záležitosti. Daň upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V ČR je zaveden systém tří sazeb DPH: 

základní sazba = 21 % (používá se na většiny zboží a služeb),



první snížená sazba = 15 % (seznam zboží a služeb vypsán v příloze č. 2 a 3),



druhá snížená sazba = 10 % (seznam zboží vypsán v příloze č. 3a).

Plátcem DPH se podnikatel stane dobrovolně nebo povinně. To nastává v situaci, kdy je překročen obrat 1 mil. Kč za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. K dani se musí registrovat do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém obrat překročil. Od začátku dalšího měsíce se podnikatel stává plátcem DPH. Musí se vystavovat daňové doklady a vést evidence DPH. (http://www.jakpodnikat.cz/dane.php) Předmět daně je zakotven v § 2 a je jím např. dodání zboží a služeb v tuzemsku, pořízení zboží z EU, dovoz zboží z třetích zemí. V souvislosti s DPH se často vyskytuje termín „plnění“, což je obecný termín pro vše, co by mohlo být předmětem daně. Ta se dále rozdělují na plnění zdanitelná a osvobozená, která se dělí na plnění s nárokem na odpočet (§ 63), a bez nároku na odpočet (§ 51). Vančurová (2010) uvádí, že plnění bude předmětem daně, pokud k němu dojde v rámci ekonomické činnosti a místo plnění je v tuzemsku. Ale existují pravidla i jejich výjimky, podle kterých se stanový místo plnění i osoby, které budou muset daň přiznat a odvést. Základem daně je podle § 36 vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Mimo to základ daně zahrnuje i jiné daně, poplatky a vedlejší související výdaje. Výpočet DPH se liší dle toho, zda je základem daně cena s daní nebo bez daně. Výsledná daň se zaokrouhluje na celé Kč dle matematického pravidla, popř. se uvádí v halířích. 27

Daň se musí zahrnout do správného zdaňovacího období. Paragrafy 21 až 25 uvádí přesná pravidla pro určení tohoto období. Zdaňovacím obdobím je měsíc nebo čtvrtletí. Vždy po skončení období se podává do 25. dne daňové přiznání k DPH (od roku 2016 pouze elektronicky). Zapíšou se do něj údaje z evidence a spočítá se výsledná daň. Pokud je rozdíl mezi sumou daně na výstupu (DPH při prodeji) a daně na vstupu (DPH při nákupu) kladný, jedná se o vlastní daňovou povinnost, která se odvádí státu. Je-li rozdíl záporný, nazývá se nadměrným odpočtem a osoba má nárok vůči státu na vrácení této částky. (http://www.jakpodnikat.cz/dane.php)

3.2.2 Selektivní – výběrové daně Výběrové daně jsou daněmi ze spotřeby z vybraných výrobků a zboží. Clo (celní poplatky) je svou podstatou specifické. Týká se zboží přecházející hranice státu a upravuje jej zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Dnes se využívají především tzv. dovozní cla, která přináší peníze do státní pokladny a podporují tak domácí výrobce. S nástupem EU jejich význam klesá. (Vančurová, 2010) Spotřební daně se řídí zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon říká, že spotřebními daněmi jsou daň z minerálních olejů, z lihu, piva, vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků. Výrazně zvyšují ceny těchto výrobků, především z důvodu škodlivosti. (Široký, 2008) Energetické daně někdy také nazývané jako ekologické daně, mají za úkol chránit životní prostředí. (Vančurová, 2010). Tyto daně jsou upraveny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem daně jsou zemní plyn a některé další plyny, pevná paliva a elektřina.

3.3 Ostatní odvody Mají spíše doplňkový charakter, ale řadí se k daním díky charakteru. (Vančurová, 2010)

3.3.1 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění Toto pojistné je upraveno zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

28

„Veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav.“ (https://www.vzp.cz/platci/informace/povinnosti-platcu-metodika) Platba je povinná pro osoby s trvalým pobytem na území ČR. Osoby, které tu trvalý pobyt nemají, ale jejich zaměstnavatel zde sídlo nebo trvalý pobyt má, je platba také povinná. Plátci se rozdělují do tří skupin: 

pojištěnci – zaměstnanci, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů,



zaměstnavatelé – odvádí pojistné za zaměstnance,



stát – platí pojistné za určité skupiny osob.

Každý má možnost si zvolit zdravotní pojišťovnu. Plátci mají vůči nim oznamovací povinnost. Jedná se o různé skutečnosti a změny, které mají vliv na účast na zdravotním pojištění. (https://www.vzp.cz/platci/informace/povinnosti-platcu-metodika) Výše pojistného podle § 2 činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Pokud částka není uhrazena včas nebo ve správné výši, je požadováno penále. Plátce je povinen sám výši pojistného vypočítat. Částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Postup výpočtu i odvodu pojistného je pro jednotlivé skupiny vysvětlen dále. Zaměstnanci a zaměstnavatelé Vyměřovacím základem zaměstnanců je úhrn příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů (až na pár výjimek). Zaměstnavatel odvádí pojistné tak, že 1/3 částky strhne zaměstnanci ze mzdy a zbylou část (2/3) zaplatí sám. Tyto výdaje si může uznat jako daňové. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda, pokud je vyměřovací základ nižší, je zaměstnanec nebo zaměstnavatel (jsou-li překážky na jeho straně) povinen doplatit pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. V roce 2015 činila minimální mzda 9 200 Kč, pro rok 2016 se zvýšila na 9 900 Kč. Tento základ lze za určitých okolností snížit. Maximální vyměřovací základ se již nepoužívá. Pojistné je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Mezi oznamovací povinnosti zaměstnavatelů patří např. nástup do zaměstnání, změna pojišťovny, platba státu za zaměstnance. Oznámení musí proběhnout do osmi dnů. Zaměstnavatel je také povinen podat zdravotním pojišťovnám zaměstnanců přehled o platbách pojistného vždy současně s platbou pojistného. (https://www.vzp.cz/platci/informace/zamestnavatel)

29

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) OSVČ platí pojistné formou záloh a doplatku. Ročním vyměřovacím základem je 50 % příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (SVČ) po odečtení výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení. Minimální vyměřovací základ tvoří dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy. Pokud je vyměřovací základ nižší než minimální, musí se odvést pojistné z minimálního základu, to ale neplatí pro některé osoby např. zaměstnané osoby, jež odvádí pojistné alespoň z minimální mzdy. Ten pro rok 2015 činil 159 666 Kč, v letošním roce se zvýšil na 162 036 Kč. Měsíčním vyměřovacím základem je pak průměr z vyměřovacího základu, který připadá na jeden kalendářní měsíc. Pokud OSVČ započala činnost v průběhu roku, je povinna odvádět měsíční zálohy vypočtené alespoň z minimálního základu. Tyto zálohy nemusí platit osoba, která je zároveň zaměstnancem a SVČ je pouze vedlejší činnost, plátcem pojistného je stát; nebo osoba, která byla uznána po celý měsíc za práce neschopnou. V dalších letech činnosti jsou zálohy stanovené podle vyměřovacího základu dosaženého v předchozím roce (přihlíží se jen k těm měsícům, kdy byla SVČ vykonávána), avšak ne nižší než minimální. Měsíční zálohy opět neplatí osoba, která je zároveň zaměstnancem a SVČ je pouze vedlejší činností, a osoby, které byly po celý měsíc uznány za práce neschopné. Za určitých podmínek lze zálohy snížit. Splatnost záloh trvá od prvního dne kalendářního měsíce, za který se má platit, do osmého dne následujícího měsíce. První záloha se platí za měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích, poslední za měsíc předcházející tomu měsíci, ve kterém je podán přehled následující. Doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a skutečnou výší pojistného je OSVČ povinna zaplatit do osmi dnů ode dne, kdy podala nebo měla podat přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se platí. Pokud nastane opačná situace, jedná se o přeplatek, který musí pojišťovna vrátit do měsíce, pokud k ní nemá osoba jiné závazky. Mezi další povinnosti OSVČ patří oznámení o zahájení či ukončení činnosti do osmi dnů, povinnost odvádět zálohy, pokud od nich není osvobozena, povinnost podat přehled o příjmech a výdajích ze SVČ do jednoho měsíce od podání daňového přiznání; oznámit změnu pojišťovny atp. (https://www.vzp.cz/platci/informace/osvc) Stát Podle § 3c je vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem částka 6 259 Kč na kalendářní měsíc. Osoby, za které platí pojistné stát, jsou uvedeny v zákoně č. 48/1997 30

Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku, …). Osoby bez zdanitelných příjmů Tyto osoby se neřadí ani mezi jednu skupinu z předchozích, jedná se především o nezaměstnané, kteří nejsou vedeni na úřadu práce. Vyměřovacím základem je pro ně platná minimální mzda. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, splatnost trvá do osmého dne následujícího měsíce. (https://www.vzp.cz/platci/informace/obzp)

3.3.2 Pojistné na sociální zabezpečení Toto pojistné upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Paragraf 1 tohoto zákona říká, že sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění a také příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění pomáhá výdělečně činným osobám, které jsou krátkodobě neschopní pro nemoc nebo úraz, nahradit chybějící příjmy z ní. Důchodové pojištění je naopak zaměřené na dlouhodobý charakter neschopnosti pracovat (staří, invalidita). Vzhledem k tomu, že každý se může ocitnout bez zaměstnání, i když je zdravý, existuje proto příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. (Vančurová, 2010) Mezi poplatníky tohoto pojistného se řadí podle § 3: 

zaměstnanci a zaměstnavatelé,



osoby samostatně výdělečně činné,



osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění,



zahraniční zaměstnanci dobrovolně účastni na nemocenském pojištění.

Paragraf 4 uvádí, že výše pojistného je stanovená procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vyměřovací základy se zaokrouhlují na celé Kč nahoru a výsledné pojistné také. Rozhodné období je stanoveno v § 6 jako kalendářní měsíc, u OSVČ jako kalendářní rok. Toto pojistné má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ). Povinnosti jednotlivých poplatníků jsou popsány níže.

31

Zaměstnanci a zaměstnavatelé Zaměstnanec má povinnost ze svého vyměřovacího základu, kterým je podle § 5 úhrn příjmů, odvést pojistné na důchodové pojištění. Maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy za kalendářní rok. Sazba pojistného byla pro rok 2015 stanovena na 6,5 %, pokud nebyla osoba v rozhodném období účastna důchodového spoření. Byla-li účastna, sazba činila 3,5 %. Toto platilo pouze do konce roku 2015, než bylo ukončeno důchodové spoření (II. pilíř důchodového systému). Od roku 2016 existuje tedy jednotná sazba pojistného, a to 6,5 %. (http://www.cssz.cz/cz/ocssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2015.htm) Zaměstnavatelův vyměřovací základ tvoří částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Sazby pojistného tvoří 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatel musí odvést pojistné za sebe (ze svých zdrojů) i za zaměstnance (strhnutím z jeho příjmů). Pojistné je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se platí. Kromě odvodu musí zaměstnavatel také na ČSSZ předložit přehled o výši vyměřovacího základu a o výši pojistného, které je povinen odvést. Další nutností je přihlášení nového zaměstnance na ČSSZ, a to do osmi dnů od nástupu atd. (http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/) Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) OSVČ je povinna platit si důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a také na ČSSZ oznámit zahájení i ukončení činnosti a to do osmi dnů. Nemocenské pojištění se platí dobrovolně. Vyměřovací základ tvoří podle § 5b částka, kterou si osoba určí, ne však nižší než 50 % daňového základu (dílčí základ daně podle § 7 zákona o daních z příjmů). Ročním maximálním vyměřovacím základem je 48násobek průměrné mzdy. Je nutné podotknout, že platba pojistného a jeho záloh závisí i na tom, jaká výdělečná činnost se vykonává. Minimální měsíční vyměřovací základ je tvořen u hlavní činnosti 25 % a u vedlejší činnosti 10 % z průměrné mzdy. Sazba pojistného činí 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a 28 % na důchodové pojištění, neníli osoba účastna na důchodovém spoření, pokud je účastná, sazba činí 25 %. Tyto sazby pro důchodové pojištění platily pro rok 2015, po změně v důchodovém systému, viz výše, platí pro rok 2016 jednotná sazba 28 %. (http://www.jakpodnikat.cz/socialni-pojisteniduchodove-zabezpeceni.php) 32

Při podnikání na hlavní činnost se v prvním roce platí zálohy minimální, tj. 1 943 Kč v roce 2015 a 1 972 Kč v roce 2016. V dalších letech se platí zálohy, které se spočítaly v posledním přehledu, avšak ne nižší než minimální. Zálohy se mohou platit i větší, ale zvolený vyměřovací základ nesmí být vyšší než maximální. U vedlejší činnosti se v prvním roce podnikání zálohy platit nemusí. Jinak minimální záloha v roce 2015 činila 778 Kč a pro rok 2016 je stanovena na 789 Kč. Dalším rozdílem je, že osoba se ziskem menším než rozhodná částka nemusí platit zálohy. Až po skončení období se zjistí, zda musí něco doplatit a jestli již musí zálohy platit. Rozhodná částka pro rok 2015 byla ve výši 63 865 Kč, v roce 2016 činí 64 813 Kč. Zálohy jsou splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce po měsíci, za který se platí. Přehled o příjmech a výdajích za daný rok se musí podat do měsíce od podání daňového přiznání. Z toho se zjistí, zda se musí něco doplatit nebo bude vrácen přeplatek. (http://www.jakpodnikat.cz/socialni-pojisteniduchodove-zabezpeceni.php) Pokud se osoba rozhodne platit dobrovolně nemocenské pojištění, musí se k němu přihlásit. Platí se přímo pojištění, a ne zálohy. Sazba opět činí 2,3 % z vyměřovacího základu stanoveného v § 5b odst. 3. Splatnost je stejná jako u pojistného výše. (http://www.jakpodnikat.cz/socialni-pojisteni-duchodove-zabezpeceni.php) Osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění Pro účast na pojištění se může přihlásit osoba starší 18 let. Vyměřovací základ je uveden v odst. 1 § 5c. Sazba v roce 2015 činila 28 %, nebyla-li osoba účastna důchodového spoření, pokud ano, sazba byla 30 % z vyměřovacího základu. V roce 2016 činí jednotná sazba 28 %. Pojistné se platí za jednotlivé celé kalendářní měsíce (§ 16). Zahraniční zaměstnanci dobrovolně účastni na nemocenském pojištění Paragraf 3 odst. 6 uvádí, kdo se rozumí zahraničním zaměstnancem. Vyměřovací základ je uveden v odst. 2 § 5c. Sazba pojistného činí 2,3 % z tohoto základu. Pojistné je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, za který se platí.

3.3.3 Místní poplatky Místní poplatky jsou spojené s místem, kde se vybírají, a plynou do rozpočtu obce. Jedná se o poplatek ze psů, ze vstupného atd. Jsou upravovány zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. (Široký, 2008) 33

Praktická část 4 Charakteristika fyzické osoby Fyzická osoba, která mi poskytla informace pro zpracování této práce, si nepřeje být jmenována, proto jej pro přehlednost budu nazývat pan Jiříček. Dále z důvodu ochrany osobních údajů nebudou uvedena žádná rodná či identifikační čísla. Pan Jiříček bydlí na Pelhřimovsku, není ženatý a nemá děti. Byl 2x darovat krev, na tyto odběry má potvrzení. Pracuje na plný úvazek ve firmě, která se zabývá kovovýrobou, na pozici zámečník-svářeč již několik let. Nyní se podílí na několika firemních projektech. Pokud jsou přijati noví pracovníci, zaučuje je a má za ně částečnou zodpovědnost. Jeho koníčkem se stala práce v lese. Časem získal nabídku si takto přivydělávat, a tak se rozhodl získat živnostenské oprávnění. Dne 1. října 2014 ohlásil živnost jako vedlejší činnost na živnostenském úřadě. Obor činnosti „Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybnikářství, lesnictví a myslivost“ se řadí mezi živnosti volné, nebylo tedy třeba plnit zvláštní podmínky. Avšak i tak si zařídil základní kurz obsluhy motorových pil, kvůli případné nehodě a pojištění. Kromě toho jeho kvalifikace ukazuje na vzdělanost v oboru a větší šance na získání odběratelů. V následující tabulce se nachází seznam služeb včetně cen, které pan Jiříček nabízí v oblasti lesnických prací spolu s poznámkami. Tabulka 10 - Ceník služeb zdroj: informace od FO, zpracování vlastní Služba Těžba Manipulace a úklid dřevěné hmoty po těžbě Výsadba dřevin Vyžínání Jiné

Částka v Kč

Poznámka

110 až 400

za metr krychlový (= m3 = kubík) dle koeficientu (počet poražených stromů / počet m3 dřeva) – vyšší koeficient = vyšší cena

90

pouze u nejslabších stromů, připočítá se k ceně za m3

3 až 5

za stromek v závislosti na velikosti (čím větší, tím dražší) a na terénu, kde se sází

4 000 až 5 000

za hektar dle terénu – mezi malými stromky dražší než mezi většími

–

po domluvě

Pan Jiříček vedl v roce 2014, kdy začal podnikat, daňovou evidenci a uplatňoval skutečné výdaje, a to především proto, že vykazoval ztrátu ve výši 5 429 Kč z důvodu počátečních zřizovacích výdajů (nákup výstroje, vybavení, atp.). 34

Poté co jsem se ho dotazovala, zda přemýšlel o vedení účetnictví namísto daňové evidence, tak jsem se dozvěděla, že o této možnosti neuvažuje. Prvním důvodem je jednoduchost daňové evidence, kterou zvládne vést za drobné pomoci i sám, protože se evidují pouze příjmy, výdaje a průběžné položky. Faktury jako takové se neúčtují, pouze se zapisují do knih přijatých a vystavených faktur. Druhým důvodem jsou výdaje, které by vznikly v souvislosti se službami či zaměstnáním účetní. Pan Jiříček nemá v oblasti účetnictví žádné znalosti a nezvládl by jej sám vést. Do budoucna je nutností hlídat hranici obratu 25 mil. Kč, od které je povinné účetnictví vést. Pan Jiříček není plátcem daně z přidané hodnoty a o možnosti stát se jím neuvažuje, opět ze stejného důvodu jako u účetnictví. Důležité v tom případě tedy je hlídat si stanovený limit obratu 1 000 000 korun za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. O dalších daních a pojistném bude diskutováno dále. Od zahájení samostatné činnosti měl pan Jiříček pouze jednoho odběratele, ale začátkem roku 2016 se mu naskytla možnost rozšířit své pole působnosti a spolupracovat dlouhodoběji s dalším odběratelem. Není si však jistý, za jakých podmínek nabídku přijmout, proto budu analyzovat tyto možnosti (podrobně v kap. 6): 

varianta 1 – práce bude probíhat nadále stejným způsobem,



varianta 2 – zaměstnání na zkrácený úvazek, a tak více času na práci v lese,



varianta 3 – jako varianta 1, ale zaměstnání pracovníka v rámci živnosti,



varianta 4 – přechod z vedlejší činnosti na hlavní činnost a opuštění zaměstnání.

Než budu probírat a porovnávat jednotlivé varianty, zhodnotím podnikání v roce 2015. Jelikož je nutné rozhodnout, zda pro daňové účely uplatnit výdaje paušální nebo skutečné, jsou popsány obě varianty, i když pro zjištění konkrétního výdělku jsou důležité právě skutečné výdaje. Také existují odlišné povinnosti a podmínky mezi činností vedlejší a hlavní. V neposlední řadě je důležité zmínit, že někdo upřednostňuje volný čas a někdo peníze. Za různých situací se tyto preference mohou měnit.

5 Zhodnocení roku 2015 V této kapitole se budu podrobně zabývat činnostmi, které pan Jiříček provozoval, a jeho příjmy a výdaji, které z nich plynou v roce 2015. Zhodnotím je jak z pohledu daňového, účetního, tak z pohledu času a skutečného konečného výdělku. 35

5.1 Příjmy Pro rok 2015 měl pan Jiříček příjmy ze závislé činnosti, z živnostenského podnikání a dále z příležitostného prodeje kovů. Podrobné informace jsou vypsány v podkapitolách.

5.1.1 Příjmy ze závislé činnosti Tyto příjmy spadají podle zákona č. 586/1992 Sb. do § 6 Příjmy ze závislé činnosti. V podstatě se jedná o příjmy ze zaměstnání, tzn. o mzdu. Pan Jiříček pracuje pouze na ranních směnách, má 8hodinovou pracovní dobu a jeho hodinová mzda činí 130 Kč. Podle plánovacího pracovního kalendáře pro rok 2015 bylo celkem 261 pracovních dnů, avšak 10 dní připadlo na státní svátek. Pan Jiříček nebyl nemocný a odpracoval všechny dny kromě 18 dnů, kdy si vybral dovolenou. Od svého zaměstnavatele dostal Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a také si zažádal u podnikové účetní o doklad potvrzující odvody na zdravotní a sociální pojištění. Na základě těchto dokumentů jsem důležitá data shrnula do tabulky. Tabulka 11 - Příjmy a odvody ze závislé činnosti 2015 zdroj: informace od FO, zpracování vlastní Položka Úhrn příjmů ze závislé činnosti

Částka v Kč 283 669

Poznámka včetně přesčasů a příplatků

Úhrn povinného pojistného placený zaměstnavatelem

96 452

–

Sražené zálohy na daň

32 265

po odečtu slevy na poplatníka

Sociální pojištění

18 445

–

Zdravotní pojištění

12 772

–

Samozřejmě i bez poskytnutí dokumentů by bylo možné částky vypočítat, ale nejednalo by se o přesné hodnoty a rozdíl by činil několik korun.

5.1.2 Příjmy ze samostatné činnosti Příjmy z podnikání fyzických osob se řadí pod § 7 Příjmy ze samostatné činnosti zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle vystavených faktur zaevidovaných v knize a evidence příjmů pana Jiříčka jsem zjistila, že v roce 2015 neprovedl žádnou výsadbu dřevin ani žádné jiné služby než ty, které nabízí. Následující tabulka shrnuje příjmy ze samostatné činnosti. 36

Tabulka 12 - Příjmy ze samostatné činnosti 2015 zdroj: zdroj: informace od FO, zpracování vlastní Položka Vyžínání

Částka v Kč 11 700

Poznámka vyžnutá plocha 2,34 ha počet hodin 11,7

Těžba dřeva a manipulace

144 483

vytěženo celkem 453,14 m3 počet hodin 518

Celkem

156 183

–

Pouze upozorním, že vystavené faktury, které nejsou zaplacené v daném roce, nejsou příjmem. Panu Jiříčkovi uhradil odběratel poslední fakturu vystavenou v roce 2015 k 30. prosinci 2015, to znamená, že se do příjmů tohoto roku ještě počítá. Podle informací od pana Jiříčka trvá vyžnout jeden hektar s menším porostem průměrně 5 hodin, z čehož jsem odhadla celkový počet hodin. Hrubá hodinová mzda za tuto činnost by pak činila 1 000 Kč. Průměrná cena za těžbu dřeva vychází na 319 Kč za kubík. Podle informací chodil pan Jiříček do lesa většinou o víkendech přibližně na 6 hodin. V týdnu občas obětoval volný čas po směně v zaměstnání, ale to pracoval v lese maximálně 3 hodiny. S pomocí evidence jízd (více níže) jsem zjistila, kolik asi hodin pan Jiříček strávil v lese. Na základě množství zpracovaného dřeva a odhadu odpracovaných hodin vytěžil za hodinu 0,87 m3dřeva, z čehož lze usoudit, že se jednalo o méně vzrostlé stromy. Tím pádem mohu

zjistit i hrubou hodinovou mzdu, která vychází na 277,53 Kč, zaokrouhleně na 278 Kč. S ohledem na to, že pan Jiříček je zaměstnán na celý úvazek, jedná se o slušný výdělek. Myslím si, že se jedná o spolehlivá data, a proto si dovolím je využít pro odhady roku 2016 v další kapitole. Je ale nutné podotknout, že to, kolik se vytěží dřeva, je velmi ovlivněno tím, jak jsou stromy vzrostlé, tudíž výsledný příjem může být v reálu jiný. Pan Jiříček neevidoval žádné příjmy, které by se nezahrnovaly do základu daně.

5.1.3 Ostatní příjmy Kromě příjmů ze zaměstnání a ze živnosti prodal také pan Jiříček do kovošrotu železo ze starých strojů, které měl ve stodole. Tyto příležitostné příjmy se řadí do § 10 Ostatní příjmy dle zákona č. 586/1992 Sb. Podle výdajového pokladního dokladu, který obdržel při prodeji, mu byly vyplaceny částky, které jsou zachyceny v tabulce č. 11. 37

Tabulka 13 - Ostatní příjmy 2015 zdroj: informace od FO, zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Poznámka

Plechové části

2 226

3 Kč/kg * 742 kg

Těžké železo

2 874

6 Kč/kg * 479 kg

Celkem

5 100

–

Ve spojení s tímto příjmem neplynou panu Jiříčkovu žádné výdaje, a jelikož částka nepřesáhla hodnotu 30 000 Kč, jsou tyto příležitostné příjmy ze zákona osvobozeny, nezahrnují se do základu daně a ani se neuvádí v daňovém přiznání.

5.2 Výdaje V těchto výdajích jsou zahrnuty pouze výdaje za samostatně výdělečnou činnost, a to z důvodu přehlednosti a také, že výdaje u příležitostného prodeje nevznikly a výdeje – odvody z příjmů ze závislé činnosti jsem již uvedla právě u těchto příjmů. Výdaje lze uplatnit buď skutečné, pod podmínkou, že se vede daňová evidence, nebo paušální, v tom případě se vede pouze evidence příjmů, pohledávek a majetku. I když za minulý rok byly uplatněné výdaje skutečné, je možnost v tomto roce přejít na paušál. Protože nebyly tvořeny rezervy, žádné zásoby a všechny závazky a pohledávky byly uhrazeny, nebude v případě přechodu nutné podávat dodatečné daňové přiznání.

5.2.1 Uplatnění paušálních výdajů Tato možnost je jednodušší než druhá varianta, avšak není vždy výhodnější a podnikatel pak nemusí ani zjistit svůj skutečný výdělek. Živnostenské oprávnění pana Jiříčka patří mezi živnosti volné, což znamená, že podle zákona č. 586/1992 Sb. si může paušálně uplatit 60 % výdajů z celkových příjmů, avšak maximálně do výše 1 200 000 Kč. Výpočet je následující: 

příjmy ze samostatné činnosti = 156 183 Kč,



paušální výdaje = 156 183 * 60 / 100 = 93 709,8 Kč ≐ 93 710 Kč.

Důležité je připomenout, že nelze uplatnit žádné jiné výdaje, protože úplně všechny jsou zahrnuty v této částce.

38

5.2.2 Uplatnění skutečných výdajů V rámci podnikatelské činnosti je pro některé lidi důležité sledovat skutečné výdaje, aby zjistili reálný výdělek. Pro některé je to zase jen způsob jak uplatnit výdaje, které lze za určitých podmínek i navýšit (např. odpisy majetku). Pro zjištění základu daně je důležité rozlišovat uznatelnost výdajů. 5.2.2.1 Výdaje odčitatelné od základu daně Největší část uznatelných výdajů tvořily u pana Jiříčka cestovní výdaje a dále provoz motorové pily. Všechny výdaje nyní popíši. Pan Jiříček používá k činnosti osobní automobil, který si ponechal v osobním vlastnictví. Vůz byl vyroben v roce 1991, ale zakoupen byl až 23. června 2014 za 35 000 Kč. Nelze jej tedy odepisovat a snížit si tak základ daně. Objem motoru činí 2 600 cm3. Smíšená průměrná spotřeba benzínu zapsaná v technickém průkaze je 14 l/100 km, ale automobil byl přestavěn na alternativní pohon LPG, jehož spotřeba se zvyšuje přibližně o 15 %, tj. na 16,1 l/100 km. Benzín se však stále spotřebovává, a to při startech. Na počátku roku ukazoval tachometr 232 185 najetých kilometrů a na konci 236 517. Celkem se tedy najezdilo 4 332 km a z evidence jsem zjistila, že 1 907 km bylo najeto pro soukromé účely. Podle evidence bylo uskutečněno do lesa za účelem těžby 133 cest a na vyžínání 4 cesty. Průměrná vzdálenost pak byla do lesů 8,2 km (jen cesta tam). Ostatní cesty byly uskutečněny na nákupy či vyřizování. Pokud se využívá automobilu pro podnikání, musí se platit silniční daň nezávisle na způsobu uplatňování výdajů. Pro objem motoru 2 600 m3 je stanovená roční sazba 3 600 Kč, ale jelikož se jedná o vozidlo přestavěné na alternativní pohon, je ze zákona od daně osvobozeno. Daňové přiznání se ale musí podávat i tak. Následující tabulka porovnává způsoby uplatnění cestovních výdajů.

39

Tabulka 14 - Cestovní výdaje 2015 zdroj: informace od FO; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Poznámka

Uplatnění výdajů podle počtu najetých km Základní náhrada za použití vozidla

8 973

3,70 Kč/km

Náhrada za pohonné hmoty

12 188

35,90 Kč/l

Celkem

21 161

–

10 950

průměrná cena 15,70 Kč/l

Uplatnění skutečných výdajů LPG Benzín

1 512

průměrná cena 31,50 Kč/l; spotřeba cca 4 litry na měsíc

Opravy a údržby

2 089

–

Pojistka

4 150

roční částka

Celkem před pokrácením

18 701

Celkem uplatnitelné

10 469

částka se krátí podle využití automobilu k osobním a podnikatelským účelům – zjistí se v evidenci jízd

Uplatnění paušálního výdaje Paušální částka

48 000

Opravy a údržby

1 671

Pojistka

3 320

Celkem

55 991

základní částka činí 5 000 Kč, tj. na PHM a parkovné; lze uznat i ostatní výdaje; při užívání automobilu pro osobní účely se částky krátí na 80 %

Protože pan Jiříček neměl auto vložené do podnikání a uplatňoval si zpočátku roku výdaje dle počtu najetých kilometrů, musí být tento způsob použit po celý rok, jinak je z tabulky jasné, že nejvýhodnější by bylo použít paušál. V dalších letech se musí brát v úvahu, že auto je staré a kdykoliv může dojít k velkým nečekaným výdajům. Je tedy třeba uvažovat o tom, zda by nebylo výhodnější automobil do podnikání vložit. S částkou skutečných výdajů je počítáno při zjišťování skutečného výdělku (viz kap. 5.4). Na základě výdajových pokladních dokladů, přijatých faktur a dalších poskytnutých informací jsem shrnula pro přehlednost všechny další výdaje do tabulky, ve které jsem také připsala kolonku poznámka, abych mohla daný výdaj více specifikovat a upřesnit.

40

Tabulka 15 - Odčitatelné výdaje 2015 zdroj: informace od FO; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Poznámka

Motorová pila Benzín

7 516

spotřebováno 229,15 litrů – tj. spotřeba cca 0,5 l/m3 průměrná cena 31,50 Kč/l; speciální stojí více

Olej

9 213

spotřebováno 142,74 litrů, tj. spotřeba cca 60 % vůči benzínu – průměrná cena 60 Kč/l; kvalitní stojí více

Náhradní díly

4 737

řetězy a řetězky

Křovinořez Benzín

408

12,37 litrů na 11,7 ha, tj. 5,4 litrů na 1ha

Náhradní díly

806

nože

Pilníky

372

různé druhy, kus za 31 Kč

Držák na pilníky

180

–

Ostatní

Lesnické křídy a spreje Držák na křídy Pásmo

1 125 206 1 380

sprej kus za 135 Kč; sada 20 kříd za 180 Kč – náhrada za zničené

Anti-vibrační rukavice

285

1 pár

Pracovní rukavice

255

3 páry po 85 Kč

Kancelářské potřeby

831

papíry, barvy do tiskárny, tiskopisy atp.

Poštovné

188

služby České pošty

Telefon

4 217

Celkem

31 719

základní paušál 700 Kč měsíčně, tj. 50 % z částky (využit i pro soukromé účely) –

Mezi další potřeby pro práci v lese patří sekyra, lopatka či nářadí na seřízení pily. Tyto potřeby jsou používány z minulého roku stejně, jako motorová pila a křovinořez. Pan Jiříček nemá v podnikání vložený žádný hmotný ani nehmotný majetek, který by mohl ze zákona odepisovat a snížit si tak základ daně. 5.2.2.2 Výdaje neodčitatelné od základu daně Mezi výdaji, jež nelze uplatnit při snížení základu daně, měl pan Jiříček pravidelně zálohy na daň z příjmů, na sociální (není dobrovolně účastný na nemocenském pojištění) a zdravotní pojištění. Pro osobní potřebu bylo vybráno 17 000 Kč.

41

Pan Jiříček neměl povinnost platit žádné zálohy. Poslední známá daňová povinnost byla totiž menší než 30 000 Kč. U sociálního pojištění nepřesáhl rozhodnou částku, tím pádem také nemusel platit zálohy. Zálohy na zdravotní pojištění není povinné platit, pokud osoba podniká na vedlejší činnost. Ale pan Jiříček se rozhodl platit zálohy dobrovolně, protože již předpokládal zisk a nechce mít vysoké doplatky. Tabulka č. 16 shrnuje tyto výdaje. Tabulka 16 - Neodčitatelné výdaje 2015 zdroj: informace od FO; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Poznámka

Záloha na daň z příjmů

6 000

500 Kč * 12 měsíců

Záloha na sociální pojištění

9 600

800 Kč * 12 měsíců

Záloha na zdravotní pojištění

3 600

300 Kč * 12 měsíců

Celkem

19 200

–

5.2.3 Shrnutí Výdaje tvořené pro základ daně činí 52 880 Kč a výdaje neodčitatelné od základu daně jsou v částce 19 200 Kč (není započten výběr pro osobní potřebu, aby nebyl zkreslen konečný výsledek). Na druhou stranu paušální výdaje činí 93 710 Kč. Pro rok 2015 jsem tedy panu Jiříčkovi doporučila uplatnit výdaje paušálem a předpokládám, že budou použity i v dalším roce, pokud nenastane mimořádná událost. Nakonec dodám, že pokud by byla při uplatňování cestovních výdajů použita paušální metoda, skutečné výdaje by se dostaly na výši 84 710 Kč, tudíž i tak je pořád výhodnější použít výdaje paušální.

5.3 Výpočet daně z příjmů a odvodů pojistného Za rok 2015 je fyzická osoba povinná podat daňové přiznání do 1. dubna 2016. Kdyby mu jej zpracovával daňový poradce, doba se prodlužuje do 1. července. Pan Jiříček nevyužívá tyto služby a daňové přiznání podal 20. ledna. Postup výpočtu daně podle daňového přiznání (ve zjednodušené formě) je zachycen v následující tabulce.

42

Tabulka 17 - Výpočet daně z příjmů za rok 2015 zdroj: data od FO, zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti

283 669

+ povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem

96 452

= dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti

380 121

Příjmy ze samostatné činnosti

156 183

– výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů

93 710

= dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti (nebo ztráta)

62 473

Základ daně Uplatnění ztráty za předcházející zdaňovací období Základ daně po odečtení ztráty Nezdanitelné části základu daně

442 594 5 429 437 165 4 000

Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně

433 165

Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

433 100

Daň zaokrouhlená na celé Kč nahoru

64 965

Základní sleva na poplatníka

24 840

Daň po uplatnění slev

40 125

Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti

32 265

Úhrn zaplacených záloh ze samostatné činnosti

6 000

Doplatek nebo přeplatek daně po odečtení sražených záloh

1 860

Podnikateli vznikl doplatek daně ve výši 1 860 Kč, který zaplatil finančnímu úřadu hotově na pokladně ihned při podání přiznání. Tento doplatek se zahrnuje účetně do neodčitatelných výdajů roku 2016. Do výdajů roku 2015 by se počítal doplatek na daň za rok 2014, ale podnikatel byl ve ztrátě, proto nic nedoplácel a do výdajů se nic nezahrnovalo. Pro rok 2016 nevzniká povinnost platit zálohy, protože dílčí základ daně podle § 6 činil více než 50 % z celkového základu daně. Z přehledu pro zdravotní pojišťovnu vyplývá, že minimálním vyměřovacím základem z výdělečné činnosti pro rok 2015 je částka 31 236,50 Kč a doplatek tak činí 4 217 Kč. Protože ale pan Jiříček platil dobrovolně zálohy ve výši 300 Kč za měsíc, zbývá mu doplatit pouze 617 Kč. Tento doplatek zaplatil ihned na pokladně. Stejně jako u daně se zahrne do neodčitatelných výdajů roku 2016. Pro nové zdaňovací období mu vyšly zálohy ve výši 352 Kč, a protože přehled podal ještě v lednu, musí zálohu zaplatit už za tento měsíc. Samozřejmě platit nemusí, pokud bude stále podnikat na vedlejší činnost.

43

Co se týče sociálního pojištění, tak pan Jiříček nedosáhl rozhodné částky 63 865 Kč a nevznikl mu tedy žádný doplatek. Protože si ale platil dobrovolně zálohy, vznikl mu přeplatek 9 600 Kč, který se rozhodl použít na další zálohy. Výše záloh pro rok 2016 záleží na tom, zda přejde na hlavní činnost nebo zůstane na vedlejší. Podrobněji v kap. 6.

5.4 Shrnutí, vyhodnocení a doporučení Než vyhodnotím situaci za rok 2015, zrekapituluji důležitá fakta. Celkem si za tento rok pan Jiříček vydělal 444 952 Kč, z toho 283 669 Kč v zaměstnání, 156 183 Kč získal ze samostatné činnosti a 5 100 Kč bylo z příležitostného prodeje. Celkové reálné výdaje pro zjištění skutečného výdělku včetně pojistného a záloh jak ze zaměstnání, tak z výdělečné činnosti činí 124 870 Kč. Z toho ze samostatné výdělečné činnosti činí provozní výdaje 42 188 Kč a zálohy na daň, zdravotní a sociální pojištění 19 200 Kč. Z příjmů ze zaměstnání bylo na všech zálohách odvedeno 63 482 Kč. V lese strávil Jiříček 518 hodin těžbou a 11,7 hodin vyžínáním, zatímco v zaměstnání odpracoval 1 864 hodin. Musí se ale počítat s tím, že dále 18 dní čerpal dovolenou a 10 dní připadlo na státní svátek, což činí dalších 224 hodin. Dovolená a státní svátky se v zaměstnání proplácejí v 100% výši, kdežto podnikateli nikdo svátek ani dovolenou neproplatí. Dále i za přesčasy nebo práci v sobotu a neděli se platí příplatek. Za rok 2015 dosáhl pan Jiříček čistého příjmu ze zaměstnání 220 187 Kč a 94 795 Kč čistého příjmu ze samostatné činnosti. Celkem tedy 314 982 Kč. Navíc ještě získal již zmíněných 5 100 Kč z příležitostného prodeje, ke kterým ale nebyly žádné výdaje. Čistá hodinová mzda činí ze zaměstnání 105 Kč (při započítání všech 261 dní, tzn. včetně dovolené a svátků) a z lesní činnosti 179 Kč (za všechny služby). To považuji za docela velký rozdíl. Ale obě činnosti skrývají určité výhody a nevýhody. Dle mého názoru se jedná o úspěšný rok, i když na úkor volného času, ale to už záleží na preferencích konkrétní osoby. Pan Jiříček upřednostňuje spíše výdělek nad časem, kdežto já osobně dávám přednost volnému času. Panu Jiříčkovi jsem pro rok 2016 doporučila, aby zvážil založení penzijního připojištění se státním příspěvkem, protože být zajištěn do budoucna je dle mého názoru velmi důležité, a navíc si jej může odečíst od základu daně, pokud by byla do fondu odvedena 44

částka alespoň 12 000 Kč. Maximální možný odpočet činí 12 000 Kč, v tom případě by roční odvody do fondu byly ve výši 24 000 Kč. Další možností je uzavření životního pojištění, jehož cílem je finančně zajistit osoby, které si pojištění sjednaly, nebo osoby blízké v případě různých životních situací. I když prozatím pan Jiříček nemá svou vlastní rodinu, určitě to pro něj bude v budoucnu aktuální téma. Při splnění podmínek lze uplatnit až 12 000 Kč. V neposlední řadě doporučuji zvážit vklad automobilu do podnikání, protože jak jsem zmiňovala, auto je staré a může dojít k nečekaným, vysokým výdajům za opravy. V tom případě by mohly skutečné výdaje převyšovat paušální a bylo by výhodnější uplatnit právě výdaje podle skutečnosti. Samozřejmě základ daně lze snížit o mnoho dalších položek, ale tyto položky jsou dle mého názoru pro pana Jiříčka nejvíce přijatelné a také aktuální.

6 Návrhy pro rok 2016 Jak již bylo řečeno, pan Jiříček dostal nabídku od nového odběratele na dlouhodobější spolupráci. Jeho sídlo a pozemky se ale rozkládají dál než u stávajícího odběratele, což se projeví na výdajích. Existuje mnoho variant, jak s touto příležitostí naložit. Já jsem na základě žádosti fyzické osoby navrhla 4 z nich, které se zaměřují na podnikání jako živnost, proto mezi variantami nejsou uvedeny ty s přechodem na obchodní společnost, i když např. taková společnost s ručením omezeným se zdá být vcelku výhodná poté, co vklad činí 1 korunu. Protože podnikatel nesouhlasí s možností vedení účetnictví, je i pro rok 2016 pracováno pouze s daňovou evidencí. Podrobně jsou varianty popsány dále. Dále doplním, že se jedná pouze o odhady, tudíž částky nemusí být přesné a to i kvůli zaokrouhlování (vždy konečného výsledku) dle matematického pravidla, pokud zákonem není stanoveno jinak. Pro výpočty jsou brány v potaz pouze pravidelné a převažující činnosti, tzn. zaměstnání a těžba. Pro výpočty v roce 2016 jsou používané následující údaje nebo jsou odvozeny z roku 2015: 

hrubá hodinová mzda 130 Kč, nepočítá se s přesčasy a odměnami,



počet dní v roce 261 dní z toho 8 dní státní svátky a 18 dní dovolená,



hrubá mzda za hodinu práce v lese 278 Kč a průměrná cena za kubík 319 Kč



zpracování 0,87 m3 dřeva za hodinu, 45



u každé varianty se počítá s rovnoměrným dělením času mezi oba odběratele,



používán bude stejný automobil se stejnými parametry,



náhrada za použití vozidla 3,80 Kč/km a náhrada za pohonné hmoty- benzin 95 oktanů 29,70 Kč/l,



průměrná cena benzínu skutečných výdajů 28 Kč/l a LPG 14,50 Kč/l (částky jsou nižší z důvodu poklesu cen; benzín u LPG bude odvozen od najetých km)



průměrná vzdálenost k 1. odběrateli 8,2 km a ke 2. odběrateli 13,4 km,



počet kilometrů na ostatní pracovní cesty 200 (zařizování, schůzky),



oprava a údržba automobilu 15 000 Kč ročně,



pojistka na automobil ve výši 4 150 Kč ročně,



paušální výdaje za automobil 60 000 Kč ročně + opravy, údržba a pojistka,



výdaje za automobil nebudou kráceny – osobní využití není bráno v úvahu,



spotřeba benzinu do motorové pily 0,5 l/m3 dřeva (cena viz výše),



spotřeba oleje vůči spotřebovanému benzinu je 60 % v ceně 60 Kč za litr,



náhradní díly, nářadí, spreje a lesnické křídy jsou odvozeny od množství zpracovaného dřeva a spotřeby z roku 2015,



výdaje za ostatní lesnické potřeby nejsou brány v úvahu, např. výdaje z důvodu poruchy atp. (netýká se varianty 3, kde se nakupuje vybavení zaměstnanci)



kancelářské potřeby v částce 1 500 Kč,



z telefonních služeb se uplatňuje 50 %, mobilní paušál činí 700 Kč za měsíc,



doplatek na dani 1 860 Kč, za zdravotní pojištění 617 Kč a na sociální pojištění přeplatek 9 600 Kč, který bude použit na další zálohy,



zálohy na daň z příjmů 500 Kč měsíčně = 6 000 Kč, zálohy na zdravotní pojištění 352 Kč měsíčně = 4 224 Kč (pouze u variant 1 a 2),



při výpočtu daňové povinnosti bude využita pouze základní sleva na poplatníka, protože navržená doporučení z roku 2015 nemusí být přijata.

Shrnutí a zároveň porovnání variant bude uvedeno až v kapitole 7 z důvodu lepšího a viditelnějšího srovnání. Výběr optimální varianty bude také uveden v této kapitole.

6.1 Varianta 1 Tato varianta se přiklání k možnosti, že podnikatel zůstane stále zaměstnán na celý úvazek a práci v lese se bude opět věnovat ve svém volném čase. To znamená, že se nic 46

nezmění, avšak tím, že přijme nabídku nového odběratele a zároveň si chce udržet toho starého, bude muset obětovat více času.

6.1.1 Předpokládané příjmy Příjmy ze závislé činnosti jsou pro přehlednost včetně odvodů shrnuty do následující tabulky včetně poznámek, které popisují postup výpočtu. Tabulka 18 - Příjmy a odvody ze závislé činnosti 2016 – varianta 1 zdroj: vlastní; zpracování vlastní Položka Úhrn příjmů ze závislé činnosti

Částka v Kč 271 440

Poznámka 130 Kč/h * 8h * 261 dní

Úhrn povinného pojistného placený zaměstnavatelem

92 290

ř. 1 * 0,34

Sražené zálohy na daň

29 730

ř. 1+2 ≐ na 100  * 0,15 – 24 840 Kč

Sociální pojištění

17 644

ř. 1 * 0,065

Zdravotní pojištění

12 215

ř. 1 * 0,135 / 3

Do úhrnu příjmů se započítávají všechny pracovní dny v roce, protože svátky a dovolená musí být ze zákona proplacené. Ve skutečnosti ale bude odpracováno 1 880 hodin. U příjmů ze samostatné činnosti nejprve proberu počet odpracovaných hodin. Jelikož odpracovat u obou odběratelů stejný počet hodin při plném úvazku jako v roce 2015, tedy 1 036 hodin, bylo by to velmi náročné, budu počítat s omezením na 80 %. Tedy odpracuje se 829 hodin celkem, tj. u každého odběratele 414,5 hodin. Nyní záleží na rozložení hodin. Pokud budu vycházet z uspořádání práce v roce 2015, tak by pan Jiříček mohl jít do lesa 30 víkendů po 8 hodinách v sobotu i neděli. To by činilo 480 hodin a zbývalo by 349 hodin na pracovní dny, což by při 3 hodinách práce bylo 116 dní. To by znamenalo celkem 176 dní, a tedy i cest. Samozřejmě kombinací je mnoho a toto je pouze model. Každopádně za 829 hodin by se zpracovalo 721,23 kubíků dřeva a příjmy by tak činily přibližně 230 267 Kč (z důvodu zaokrouhlování se částky vynásobené hodinovou mzdou a cenou za m3 mírně lišily a toto je průměr).

6.1.2 Předpokládané výdaje Výdaje se špatně odhadují především ty, které jsou nečekané a ty, jejichž výpočet není založen na konkrétní spotřebě. Jsou rozdělené pro účely zjištění základu daně.

47

6.1.2.1 Uplatnění paušálních výdajů Pokud by chtěl pan Jiříček uplatnit paušální výdaje, pak by se opět použila výše 60 %, která z dosažených příjmů činí 138 160 Kč. Do těchto výdajů nelze připočíst jiné výdaje. 6.1.2.2 Uplatnění skutečných výdajů Mezi výdaje odčitatelné od základu daně se zahrnují cestovní výdaje. Nejdříve je třeba znát počet najetých kilometrů, což nelze určit přesně. Podle zmíněných odhadů by šel pan Jiříček pracovat do lesa 176krát. S rovnoměrným rozložením cest k obou zákazníkům včetně cest na vyřizování očekávám, že přibližně by bylo naježděno 4 001,6 km. Následující tabulka shrnuje možné způsoby uplatnění cestovních výdajů. Tabulka 19 - Cestovní výdaje 2016 - varianta 1 zdroj: vlastní; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Poznámka

Základní náhrada za použití vozidla

15 206

3,80 Kč/km

Náhrada za pohonné hmoty

16 639

29,70 Kč/l

Celkem

31 845

–

Uplatnění výdajů podle počtu najetých km

Uplatnění skutečných výdajů LPG

9 342

průměrná cena 15,40 Kč/l

Benzín

1 680

průměrná cena 28 Kč/l; spotřeba cca 5 litrů na měsíc

Opravy a údržby Pojistka Celkem uplatnitelné

15 000 4 150 30 172

– roční částka nekrátí se

Uplatnění paušálního výdaje Paušální částka

60 000

Opravy a údržby

15 000

Pojistka

4 150

Celkem

79 150

nekrátí se

U skutečných výdajů jsem spotřebě benzínu na měsíc přidělila o litr více než v roce 2015, protože rozhodující není počet najetých kilometrů, ale především počet startů. Při výběru nejvýhodnější možnosti je velice jasné, že paušální výdaje jsou první volbou. Výdaje spojené s těžbou dřeva a ostatní výdaje jsou shrnuté v následující tabulce.

48

Tabulka 20 - Odčitatelné výdaje 2016 - varianta 1 zdroj: vlastní; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Poznámka

Motorová pila Benzín

10 097

spotřebováno 360,62 litrů

Olej

12 982

spotřebováno 216,37 litrů

Náhradní díly

7 540

řetězy a řetězky

Ostatní Pilníky

592

různé druhy

Lesnické křídy a spreje

1 791

–

Anti-vibrační rukavice

570

2 páry po 285 Kč

Pracovní rukavice

510

6 párů po 85 Kč

Kancelářské potřeby

1 500

papíry, barvy do tiskárny, tiskopisy atp.

Telefon

4 200

50 % ze základní částky paušálu

Celkem

39 782

–

Do výdajů neodčitatelných od základu daně budu počítat dobrovolné zálohy na zdravotní pojištění (4 224 Kč) a na daň (6 000 Kč). Na zálohy sociálního pojištění je použit přeplatek z roku 2015. Dále také nelze odečíst od základu daně doplatky na dani a zdravotním pojištění z vyúčtování roku 2015, které činí dohromady 2 477 Kč. 6.1.2.3 Shrnutí Paušální výdaje vychází na částku 138 160 Kč. Skutečné výdaje činí celkem 131 633 Kč, z toho výdaje odčitatelné od základu daně ve výši 118 932 Kč a neodčitatelné 12 701 Kč. Pro účely výpočtu daně z příjmů budou použity výdaje paušální.

6.1.3 Výpočet daně z příjmů a odvodů pojistného Následující tabulka ukazuje návrh výpočtu daně z příjmů pro rok 2016.

49

Tabulka 21 - Návrh výpočtu daně z příjmů pro rok 2016 - varianta 1 zdroj: vlastní; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti

271 440

+ povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem

92 290

= dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti

363 730

Příjmy ze samostatné činnosti

230 267

– výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů

138 160

= dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti (nebo ztráta)

92 107

Základ daně

455 837

Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

455 800

Daň zaokrouhlená na celé Kč nahoru

68 370

Základní sleva na poplatníka

24 840

Daň po uplatnění slev

43 530

Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti

29 730

Úhrn zaplacených záloh ze samostatné činnosti

6 000

Doplatek nebo přeplatek daně po odečtení sražených záloh

7 800

Za uskutečněné činnosti v roce 2016 vznikla daňová povinnost ve výši 7 800 Kč. Zálohy pro následující rok není povinnost platit, protože dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 je vyšší než 50 % z celkového daňového základu. Z přehledu o příjmech a výdajích pro pojišťovnu by se zjistilo, že vyměřovacím základem by bylo 46 053,5 Kč. Doplatek by tedy činil 6 218 Kč, avšak při placení záloh by se snížil na 1 994 Kč. Nová výše záloh by byla stanovena na 519 Kč, ale při pokračování ve vedlejší činnosti by pan Jiříček opět neměl povinnost platit zálohy. Z přehledu o příjmech a výdajích pro ČSSZ za rok 2016 bychom se dozvěděli, že byla překročena rozhodná částka 63 865 Kč, vyměřovacím základem by pak bylo 46 054 Kč a vznikl by tak doplatek ve výši 13 448 Kč. Pokud se použije přeplatek 9 600 Kč z minulého roku na zálohy, tak se výše doplatku sníží na 3 848 Kč. Zálohy pro rok 2017 by už byly povinné a to ve výši 1 121 Kč, i přes to, že pan Jiříček pracuje. Veškeré doplatky, které by byly doměřeny za činnost v roce 2016, by se účtovaly do neodčitatelných výdajů roku 2017. Přeplatky, pokud budou přijaty do pokladny nebo na bankovní účet, se zaúčtují jako nezahrnované příjmy. Nebudou-li přijaty, pojišťovna, finanční úřad nebo ČSSZ je použijí automaticky na další zálohu, nikam se nezapíší. 50

6.2 Varianta 2 Druhou možností je požádat zaměstnavatele o zkrácení úvazku a tímto získaný čas by pan Jiříček mohl trávit prací v lese. Předpokladem je získání více volného času a zároveň přiměřeného zisku, přičemž se zachová jistota pravidelného příjmu ze zaměstnání.

6.2.1 Předpokládané příjmy Příjmy ze závislé činnost se budou lišit od předchozí varianty. Pracovní úvazek bude zkrácen na ¾, to znamená, že pracovní doba bude 6 hodin denně. Předpokládám, že náplň zapracování nových zaměstnanců mu bude odebrána, ale bez dopadu na mzdu. Odpracováno tedy bude celkem 1 410 hodin. Samozřejmě svátky i dovolená zůstanou proplacené. Tabulka shrnuje příjmy a odvody této varianty. Tabulka 22 - Příjmy a odvody ze závislé činnosti 2016 - varianta 2 zdroj: vlastní; zpracování vlastní Položka Úhrn příjmů ze závislé činnosti

Částka v Kč 203 580

Poznámka 130 Kč/h * 6h * 261 dní

Úhrn povinného pojistného placený zaměstnavatelem

69 218

ř. 1 * 0,34

Sražené zálohy na daň

16 080

ř. 1+2 ≐ na 100  * 0,15 – 24 840 Kč

Sociální pojištění

13 233

ř. 1 * 0,065

Zdravotní pojištění

9 162

ř. 1 * 0,135 / 3

Příjmy ze samostatné činnosti vypočtu následovně. Budu počítat, že 235 dní bude chodit do lesa na 4 hodiny (vždy po práci) a 8 dní, kdy je státní svátek půjde do lesa na celých 8 hodin. Celkem tedy odpracuje 1 004 hodin, tj. u každého odběratele 502 hodin. Za takový počet hodin může pan Jiříček zpracovat přibližně 873,48 m3. Hrubý příjem ze samostatné činnosti by pak činil 278 876 Kč.

6.2.2 Předpokládané výdaje Pro srovnání výhodnosti jsou výdaje rozděleny na paušální a skutečné. 6.2.2.1 Uplatnění paušálních výdajů V případě příjmů ze samostatné činnosti ve výši 278 876 Kč by paušální výdaje ve výši 60 % činily částku 167 326 Kč. Žádné jiné výdaje nelze uplatnit. 51

6.2.2.2 Uplatnění skutečných výdajů Mezi prvními výdaji odčitatelnými od základu daně vypočtu cestovní výdaje. Celkem by do lesa bylo uskutečněno 243 cest, ke každému odběrateli stejná část, tj. 5 448,8 km včetně cest na vyřizování. Tabulka níže shrnuje možné způsoby uplatnění těchto výdajů. Tabulka 23 - Cestovní výdaje 2015 - varianta 2 zdroj: vlastní; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Poznámka

Základní náhrada za použití vozidla

20 705

3,80 Kč/km

Náhrada za pohonné hmoty

22 656

29,70 Kč/l

Celkem

43 361

–

12 720

průměrná cena 14,50 Kč/l

Uplatnění výdajů podle počtu najetých km

Uplatnění skutečných výdajů LPG Benzín Opravy a údržby Pojistka Celkem uplatnitelné

2 016 15 000 4 150 33 886

průměrná cena 28 Kč/l; spotřeba cca 6 litrů na měsíc – roční částka nekrátí se

Uplatnění paušálního výdaje Paušální částka

60 000

Opravy a údržby

15 000

Pojistka

4 150

Celkem

79 150

nekrátí se

U skutečných výdajů jsem k benzínu přiřadila spotřebu o litr více než v předešlé variantě, protože je uskutečněno více cest. Nejvíce se vyplatí využít paušální výdaje. Výdaje vynaložené při těžbě dřeva a ostatní výdaje jsou vypsané v tabulce níže.

52

Tabulka 24 - Odčitatelné výdaje 2016 - varianta 2 zdroj: vlastní; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Poznámka

Motorová pila Benzín

12 229

spotřebováno 436,74 litrů

Olej

15 722

spotřebováno 262,04 litrů l

Náhradní díly

9 131

řetězy a řetězky

Ostatní Pilníky

717

různé druhy

Lesnické křídy a spreje

2 169

–

Anti-vibrační rukavice

855

3 páry po 285 Kč

Pracovní rukavice

680

8 párů po 85 Kč

Kancelářské potřeby

1 500

papíry, barvy do tiskárny, tiskopisy atp.

Telefon

4 200

50 % ze základní částky paušálu

Celkem

47 203

–

Za výdaje neodčitatelné od základu daně se považují zálohy na daň z příjmů v částce 6 000 Kč a doplatek na dani 1 860 Kč, zálohy na zdravotní pojištění ve výši 4 224 Kč spolu s doplatkem z posledního přehledu na 617 Kč. Na sociální pojištění by nebylo dopláceno nic, přeplatek z posledního vyúčtování bude využit na zálohy. 6.2.2.3 Shrnutí Paušální výdaje vychází na částku 167 326 Kč. Oproti tomu skutečné výdaje odčitatelné od základu daně činí 126 353 Kč a neodčitatelné 12 701 Kč. Pro účely výpočtu daně z příjmů budou použity výdaje paušální.

6.2.3 Výpočet daně z příjmů a odvodů pojistného Následující tabulka přibližuje výpočet daně z příjmů fyzických osob pro rok 2016 na základě odhadnutých příjmů.

53

Tabulka 25 - Návrh výpočtu daně z příjmů pro rok 2016 - varianta 2 zdroj: vlastní, zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti

203 580

+ povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem

69 218

= dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti

272 798

Příjmy ze samostatné činnosti

278 876

– výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů

167 326

= dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti (nebo ztráta)

111 550

Základ daně

384 348

Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

384 300

Daň zaokrouhlená na celé Kč nahoru

57 645

Základní sleva na poplatníka

24 840

Daň po uplatnění slev

32 805

Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti

16 080

Úhrn zaplacených záloh ze samostatné činnosti Doplatek nebo přeplatek daně po odečtení sražených záloh

6 000 10 725

Doplatek na dani vzniká v částce 10 725 Kč. Pro další rok by nevznikla povinnost platit zálohy na daň, protože dílčí základ daně podle § 6 činí více než 50 % celkového základu. Pro zdravotní pojištění ze samostatné činnosti je vyměřovacím základem pro rok 2016 částka 55 775 Kč. Tím pádem vzniká doplatek 7 530 Kč, ale za zdravotní pojištění by bylo odvedeno 4 224 Kč na zálohách, to znamená, že doplatek by byl ve výši 3 306 Kč a nové měsíční zálohy pro rok 2017 by byly stanovené částkou 628 Kč. Pro sociální pojištění platí stejný vyměřovací základ, a doplatek tedy vyjde 16 287 Kč. Při použití přeplatku z minulého roku ve výši 9 600 Kč zbývá zaplatit 6 687 Kč. Pro rok 2017 by byly stanovené zálohy na 1 358 Kč. Všechny doplatky i přeplatky se evidují stejně jako v předchozí variantě.

6.3 Varianta 3 Třetí varianta zahrnuje možnost, že by zaměstnavatel odmítl panu Jiříčkovi zkrátit úvazek. Pan Jiříček by se pak rozhodl, že si zaměstná pracovníka, který mu bude pomáhat, aby nemusel v lese trávit příliš času. Zároveň ale chce, aby výdělek zůstal přibližně stejný.

54

6.3.1 Předpokládané příjmy Příjmy ze závislé činnosti i odvody jsou stejné jako u varianty 1. Počet odpracovaných hodin bude také 1 880. Pro připomenutí tyto skutečnosti popisuje v tabulka níže. Tabulka 26 - Příjmy a odvody ze závislé činnosti 2016 - varianta 3 zdroj: vlastní; zpracování vlastí Položka Úhrn příjmů ze závislé činnosti

Částka v Kč 271 440

Poznámka 130 Kč/h * 8h * 261 dní

Úhrn povinného pojistného placený zaměstnavatelem

92 290

ř. 1 * 0,34

Sražené zálohy na daň

29 730

ř. 1+2 ≐ na 100  * 0,15 – 24 840 Kč

Sociální pojištění

17 644

ř. 1 * 0,065

Zdravotní pojištění

12 215

ř. 1 * 0,135 / 3

Než budu počítat příjmy ze samostatné činnosti, musím brát v potaz, že pan Jiříček nebude pracovat sám. Podle toho, co jsem se dotazovala, by upřednostňoval zkušenějšího pracovníka, který by stíhal jeho tempo. Smlouva by byla na dohodu o provedení činnosti, tudíž maximálně může pracovník být v práci 20 hodin týdně. Pracovat o víkendech nepřichází v úvahu, protože s velkou pravděpodobností by s tím pracovník nesouhlasil. Budu tedy kalkulovat, že budou pracovat tři hodiny každý den po práci, tzn. 235 dní. Nejsou započítané svátky a 18 dní dovolené pana Jiříčka. Celkem tedy odpracují 705 hodin, za které je možné zpracovat ve dvou osobách 1 226,7 m3 dřeva. Celkový příjem za vystavené faktury by činil 391 649 Kč.

6.3.2 Předpokládané výdaje Výdaje jsou opět rozdělené do dvou skupin. U skutečných výdajů vůči příjmům se musí brát v potaz nákup vybavení pro zaměstnance, čímž výdaje stoupnou a zisk z podnikání nebude tak vysoký. Avšak pro další rok by mohla být činnost úspěšnější. 6.3.2.1 Uplatnění paušálních výdajů Při výši příjmů 391 649 Kč budou paušální výdaje při 60 % uplatnění vycházet na částku 234 989 Kč. U této varianty nemohu s jistotou říci, že bude výhodnější uplatnit paušální výdaje, protože oproti předchozím variantám se do skutečných výdajů projeví mzda, odvody za zaměstnance a nákup vybavení.

55

6.3.2.2 Uplatnění skutečných výdajů V této konkrétní variantě se budou do výdajů odčitatelných od základů daně zahrnovat i výdaje spojené se zaměstnancem. V tabulce níže jsou uvedeny mzdové výdaje. Tabulka 27 - Mzda zaměstnance 2016 - varianta 3 zdroj: vlastní; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Poznámka

Mzda

70 500

max. 100 Kč/h * 705h

Pojistné placené zaměstnavatelem

23 970

ř. 1 * 0,34

Sražené zálohy na daň

14 175

ř. 1+2 ≐ na 100  * 0,15; nepodepsal prohlášení

Sociální pojištění

4 583

ř. 1 * 0,065

Zdravotní pojištění

3 173

ř. 1 * 0,135 / 3

Výdajem pro zaměstnavatele jsou mzda a pojistné, které za zaměstnance musí zaplatit. Zbylé položky se strhnou ze mzdy zaměstnance, to znamená, že částka k výplatě bude 48 569 Kč. Pan Jiříček ale neumí vypočítat mzdu. Buď by tedy musel absolvovat kurz, nebo si pronajmout služby mzdové účetní. Z mého pohledu je lepší si tyto služby zaplatit, protože je nutné pravidelné školení. Pokud si najme účetní, může po dohodě všechny tyto povinnosti dělat ona. Tabulka č. 28 zahrnuje služby účetní a další výdaje spojené se zaměstnáním pracovníka, tj. nákup vybavení (jednorázové výdaje). Tabulka 28 - Ostatní výdaje spojené se zaměstnáním pracovníka 2016 - varianta 3 zdroj: vlastní; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Služby účetní

2 400

Motorová pila

15 000

Ochranná přilba

1 380

Sekyra

1 099

Lesnická lopatka

1 399

Celkem

200 Kč * 12 měsíců

950

Pásmo

Držák na křídy a pilník

Poznámka

jednorázové výdaje

386 22 614

–

Nyní již klasicky jsou dalším výdajem cestovní náklady. Za 235 dní bude najeto k jednomu odběrateli 1 927 km a ke 2. odběrateli 3 149 km. Dále započítám 200 km na vyřizování. Následující tabulka shrnuje možnosti uplatnění těchto výdajů.

56

Tabulka 29 - Cestovní výdaje 2016 - varianta 3 zdroj: vlastní; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Poznámka

Základní náhrada za použití vozidla

20 049

3,80 Kč/km

Náhrada za pohonné hmoty

21 938

29,70 Kč/l

Celkem

41 987

–

Uplatnění výdajů podle počtu najetých km

Uplatnění skutečných výdajů LPG Benzín Opravy a údržby Pojistka Celkem uplatnitelné

12 317 1 949 15 000 4 150 33 416

průměrná cena 28 Kč/l; spotřeba cca 5,8 litrů na měsíc – roční částka nekrátí se

Uplatnění paušálního výdaje Paušální částka

60 000

Opravy a údržby

15 000

Pojistka

4 150

Celkem

79 150

nekrátí se

U skutečných výdajů jsem přidělila spotřebu benzínu 5,8 litru na měsíc, protože je najezděno méně kilometrů i dní. Nejvýhodnější variantou jsou opět paušální výdaje. Ostatní běžné provozní výdaje shrnuje tabulka níže.

57

Tabulka 30 - Odčitatelné výdaje 2016 - varianta 3 zdroj: vlastní; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Poznámka

Motorová pila Benzín

17 174

spotřebováno 613,35 litrů

Olej

22 081

spotřebováno 368,01 litrů

Náhradní díly

12 824

řetězy a řetězky

Ostatní Pilníky

1 007

různé druhy

Lesnické křídy a spreje

3 046

–

Anti-vibrační rukavice

1 140

4 páry po 285 Kč

Pracovní rukavice

1 020

12 párů po 85 Kč

Kancelářské potřeby

1 500

papíry, barvy do tiskárny, tiskopisy atp.

Telefon

4 200

50 % ze základní částky paušálu

Celkem

63 992

–

Do výdajů odčitatelných od základu daně se opět počítají zálohy na daň z příjmů a na zdravotní a sociální pojištění. Protože budou vyšší příjmy, odhaduji (dále potvrzeno výpočtem), že bude lepší platit vyšší částky záloh. Na zálohách bude odvedeno na dani 8 400 Kč a na zdravotním pojištění 6 624 Kč. I přes to, že není povinnost platit zálohy na sociální pojištění a vznikl nám v loňském roce přeplatek, doporučím platit zálohy na sociální pojištění ve výši 800 Kč měsíčně, tj. za rok 9 600 Kč. Dále se musí z loňského vyúčtování zaplatit doplatek na dani ve výši 1 860 Kč a 617 Kč za zdravotní pojištění. 6.3.2.3 Shrnutí V tomto případě vycházejí skutečné výdaje vyšší než paušální, proto by bylo výhodné je využít. Skutečné výdaje odčitatelné vyšly na 260 226 Kč (neodčitatelné na 27 101 Kč) a paušální na 233 125 Kč. Nesmí se ale zapomenout na to, že se musely nakoupit potřeby pro zaměstnance a v dalším roce by měly být výdaje o 20 214 Kč nižší. Rozdíl mezi skutečnými a paušálními výdaji by byl menší a ve skutečnosti by mohly být i vyrovnané.

6.3.3 Výpočet daně z příjmů a odvodů pojistného Následující tabulka shrnuje výpočet daně z příjmů podle předpokládaných příjmů a výdajů v roce 2016.

58

Tabulka 31 - Návrh výpočtu daně z příjmů za rok 2016 - varianta 3 zdroj: vlastní, zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti

271 440

+ povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem

92 290

= dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti

363 730

Příjmy ze samostatné činnosti

391 649

– výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů

260 226

= dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti (nebo ztráta)

131 423

Základ daně

495 153

Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

495 100

Daň zaokrouhlená na celé Kč nahoru

74 265

Základní sleva na poplatníka

24 840

Daň po uplatnění slev

49 425

Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti

29 730

Úhrn zaplacených záloh ze samostatné činnosti Doplatek nebo přeplatek daně po odečtení sražených záloh

8 400 11 295

Jak je vidno, tak úvaha o zvýšení záloh byla správná, ale i přes to vznikl velký nedoplatek, a to ve výši 11 295 Kč. V roce 2017 by pan Jiříček neměl povinnost platit zálohy, protože dílčí základ daně podle § 6 činí více než 50 % celkového základu. Při vyplňování přehledu pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny se dá zjistit, že minimálním vyměřovacím základem pro sociální pojištění by byla částka 65 712 Kč a pro zdravotní pojištění částka 65 711,5 Kč. Doplatek na zdravotní pojištění vyjde v částce 8 872 Kč, ale po odečtení zaplacených záloh činí pouze 2 248 Kč. Nové zálohy by se stanovily ve výši 740 Kč. Pro sociální pojištění by byl doplatek 19 188 Kč, ale když se odečtou zálohy a přeplatek z loňského roku, vznikne nový přeplatek 12 Kč. Pro rok 2017 budou stanoveny zálohy v částce 1 599 Kč. O doplatcích či přeplatcích vyměřených za rok 2016 se účtuje jako ve variantě 1.

6.4 Varianta 4 Varianta 4 nabízí možnost odejít ze zaměstnání a pracovat sám na sebe. Tímto krokem však může pan Jiříček přijít o stálý a pravidelný příjem, protože u podnikání není jistota,

59

že v daném měsíci příjem nastane, a to z důvodu špatného počasí, neplacení faktur atp. Je počítáno tak, jako by hlavní činnost byla prováděna od 1. 1. 2016.

6.4.1 Předpokládané příjmy Tato varianta zahrnuje pouze příjmy ze samostatné činnosti. Pan Jiříček může využít čas, který by trávil v zaměstnání, pro lesnickou činnost (předpokládá se dostatek práce). To znamená, že klasický pracovní den a doba pro něj budou dobou, kdy bude pracovat. Ale vzhledem k tomu, že dny, na které připadají státní svátky, mu nikdo neproplatí, tak odpracuje všechny pracovní dny. Dovolená bude ve stejné výši jako v předchozích variantách, tedy 18 dní. Odpracováno bude celkem 1 944 hodin, tj. 243 dní. Za tuto dobu by byl schopný zpracovat 1 691,28 m3 dřeva. Předpokládané příjmy by se tak rovnaly částce 539 975 Kč (průměr z přepočtů na hodiny a zpracované kubíky).

6.4.2 Předpokládané výdaje Jako v předchozích variantách jsou výdaje rozděleny na skutečné a paušální, kvůli zjištění základu daně a výhodnosti těchto dvou možností. Předpokládám, že paušální výdaje budou opět výhodnější. 6.4.2.1 Uplatnění paušálních výdajů Při uplatnění paušálních výdajů, si může pan Jiříček odečíst opět částku ve výši 60 % z příjmů ze samostatné činnosti. Tato částka by tedy činila 323 985 Kč. 6.4.2.2 Uplatnění skutečných výdajů Do výdajů odčitatelných od základu daně se zahrnou opět cestovní výdaje. Podle výpočtů bude pracovat pan Jiříček 243 dní. Polovina bude naježděna k 1. odběrateli, tzn. 1 992,6 km a polovina ke 2. odběrateli, tedy 3 256,2 km. Dále se ještě připočtou ostatní pracovní cesty, tj. 200 km. Celkem bude naježděno 5 448,8 km. Následující tabulka shrnuje možnosti uplatnění těchto výdajů.

60

Tabulka 32 - Cestovní výdaje 2016 - varianta 4 zdroj: vlastní; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Poznámka

Základní náhrada za použití vozidla

20 705

3,80 Kč/km

Náhrada za pohonné hmoty

22 656

29,70 Kč/l

Celkem

43 361

–

Uplatnění výdajů podle počtu najetých km

Uplatnění skutečných výdajů LPG

12 720

Benzín

2 016

Opravy a údržby

15 000

Pojistka

4 150

Celkem uplatnitelné

33 886

průměrná cena 28 Kč/l; spotřeba cca 6 litrů na měsíc – roční částka nekrátí se

Uplatnění paušálního výdaje Paušální částka

60 000

Opravy a údržby

15 000

Pojistka

4 150

Celkem

79 150

nekrátí se

Opět se setkávám s faktem, že paušální výdaje budou pro pana Jiříčka nejvhodnější. Ostatní nakoupené potřeby a služby jsou shrnuty v tabulce níže. Tabulka 33 - Odčitatelné výdaje 2016 - varianta 4 zdroj: vlastní; zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Poznámka

Motorová pila Benzín

23 678

spotřebováno 845,64 litrů

Olej

30 443

spotřebováno 507,38 litrů

Náhradní díly

17 680

řetězy a řetězky

Ostatní Pilníky

1 388

různé druhy

Lesnické křídy a spreje

4 199

–

Anti-vibrační rukavice

1 425

5 párů po 285 Kč

Pracovní rukavice

1 275

15 párů po 85 Kč

Kancelářské potřeby

1 500

papíry, barvy do tiskárny, tiskopisy atp.

Telefon

4 200

50 % ze základní částky paušálu

Celkem

47 203

–

61

Výdaje neodčitatelné od základu daně se od předchozích variant liší, protože nyní se jedná o hlavní činnost. Ze zákona se musí platit minimální zálohy na pojistné. Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění činí 1 823 Kč a na sociální pojištění 1 972 Kč, u kterého bude využit přeplatek 9 600 Kč. Dále by si chtěl pan Jiříček dobrovolně platit nemocenské pojištění, kdy se platí rovnou pojištění. Minimální částka činí 115 Kč měsíčně. Zálohy na daň z příjmů se počítají stejně jako v předchozích variantách. Bude tedy placeno dobrovolně 500 Kč měsíčně. Všechny uhrazené zálohy činí 43 320 Kč. Za doplatek na dani a zdravotním pojištění z roku 2015 bylo zaplaceno 2 477 Kč. 6.4.2.3 Shrnutí Paušální uplatnění výdajů vychází opět výhodněji, protože jsou stanoveny ve výši 323 985 Kč. Na druhé straně skutečné výdaje vypočítané pro účely určení základu daně (odčitatelné výdaje) vychází na pouhých 164 938 Kč. Výdaje, které nelze uplatnit při výpočtu základu daně, činí 45 797 Kč. Rozdíl je opravdu veliký.

6.4.3 Výpočet daně z příjmů a odvodů pojistného Tabulka uvádí postup výpočtu daně z příjmů fyzických osob za rok 2016 pro variantu 4. Tabulka 34 - Návrh výpočtu daně z příjmů za rok 2016 - varianta 4 zdroj: vlastní, zpracování vlastní Položka

Částka v Kč

Příjmy ze samostatné činnosti

539 975

– výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů

323 985

= dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti (nebo ztráta)

215 990

Základ daně

215 990

Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

215 900

Daň zaokrouhlená na celé Kč nahoru

32 385

Základní sleva na poplatníka

24 840

Daň po uplatnění slev

7 545

Úhrn zaplacených záloh ze samostatné činnosti

6 000

Doplatek nebo přeplatek daně po odečtení sražených záloh

1 545

Za činnost v roce 2016 by byla na daních z příjmů doměřena částka 1 545 Kč. Vzhledem k tomu, že daňová povinnost vyšla pod 30 000 Kč, není povinnost další rok platit zálohy.

62

Při vyplňování přehledu pro zdravotní pojišťovnu se musí dát pozor na to, že u OSVČ podnikajících na hlavní činnost musí být dodržen minimální základ, který v roce 2016 činí 162 036 Kč. Doplatek by byl tedy stanoven částkou 21 875 Kč. Po odečtu uhrazených záloh ve výši 21 876 Kč vzniká přeplatek 1 Kč. Nové zálohy se musí opět platit v minimální výši, tzn. 1 823 Kč. U sociálního pojištění již není problém s minimálním vyměřovacím základem. Z podkladů pro výpočet lze tedy zjistit, že vyměřovacím základem je 107 995 Kč, z čehož vyplývá, že se musí zaplatit 31 535 Kč. Po odečtu zaplacených záloh a přeplatku z roku 2015 zbývá doplatit 7 871 Kč. Na nemocenském pojištění by se uhradilo 1 380 Kč. Minimální záloha na sociální pojištění pro rok 2017 činí 2 628 Kč. Platba pro nemocenské pojištění je stanovena na částku 207 Kč. Doplatky či přeplatky doměřené za rok 2016 se účtují jako u varianty 1.

7 Shrnutí, porovnání variant a doporučení V této kapitole shrnu základní fakta z kapitoly 6 jako příjmy, výdaje, odpracované hodiny a některé další aspekty, na základě kterých budu hodnotit probírané varianty. Po výběru optimální varianty doporučím úpravy a upozorním na možné hrozby.

7.1 Shrnutí a porovnání variant Prvním kritériem pro porovnání variant je finanční stránka. V tabulce níže jsou uvedeny základní údaje. Příjmy jsou součtem všech druhů příjmů. Skutečné výdaje nereprezentují částku sloužící ke zjištění základu daně, nýbrž je to součet všech reálných výdajů, tj. provozních i odvodů na dani, zdravotní a sociální pojištění včetně doplatků z vyúčtování roku 2015. Zisk je rozdílem těchto příjmů a výdajů, od kterého jsem odečetla doplatky a přičetla přeplatky z vyúčtování roku 2016. Ty sice účetně patří do roku 2017, ale jelikož ve variantách vznikly různé výše, tak chci zjistit, jaký mají dopad pro osobu z pohledu zisku. Po jejich odpočtu totiž nemusí být daná varianta tak výhodná jak se zdá.

63

Tabulka 35 - Srovnání variant z finančního hlediska zdroj: vlastní; zpracování: vlastní Finanční kritéria v Kč Varianta

Příjmy

Skutečné výdaje

Zisk

Doplatky

Zisk po odpočtu doplatků

1

501 707

142 244

359 463

13 642

345 821

2

482 456

132 265

350 191

20 718

329 473

3

663 089

301 182

361 907

13 531

348 376

4

539 975

165 471

374 504

9 415

365 089

Pro lepší představu a srovnání variant jsem vytvořila graf, který znázorňuje zisk před a po odečtu doplatků. Příjmy a výdaje jsem do grafu nezahrnovala z důvodu přehlednosti.

Roční ziskovost variant 380 000 370 000 360 000

Kč

350 000 340 000

330 000 320 000 310 000 300 000 1 Zisk po odpočtu doplatků

2

Varianty

Doplatky

3

4

 Zisk před odpočtem doplatků

Graf 2 - Srovnání variant podle roční ziskovosti zdroj: vlastní, zpracování: vlastní

Podle legendy lze na grafu rozeznat, že oranžovou část tvoří součet doplatků (za daň, sociální a zdravotní pojištění), zelená představuje zisk po tomto odpočtu, což znamená, že jejich součtem je zisk před odpočtem, tedy zisk z hospodaření roku 2016. Na první pohled je očividné, že varianta 4 přináší nejvyšší zisk ať už před nebo po odpočtu. S malým rozdílem se řadí na druhé a třetí místo varianta 3 a 1. Varianta 2 vypadá nejméně výhodněji, avšak je třeba zdůraznit, že samotný zisk nemá vypovídací hodnotu, protože zatím není znám celkový počet odpracovaných hodin. Na grafu je dále dobře zřetelné, že u varianty 2 byly placeny nízké zálohy na daň, sociální popř. zdravotní pojištění a původně vypadající zisk klesá skoro o dvojnásobek než u ostatních variant. Nakonec upozorním, že u třetí varianty vznikly jednorázové výdaje na vybavení 64

zaměstnance za 20 214 Kč. Pokud by se zvolila tato možnost, tak v následujícím roce 2017 by se při stejném výkonu zisk zvýšil po odpočtu doplatků na 361 244 Kč, tzn. pouze o částku 12 868 Kč, protože při zjišťování základu daně by bylo možné uplatnit částku nižší právě o výdaje za vybavení a odvody na dani a pojistném by se tak zvýšily. U všech variant je třeba počítat s tím, že v reálu se mohou měnit nejen příjmy, ale i výdaje v závislosti na pohybu cen pohonných hmot a materiálů, ale i na vykonávané činnosti. Dalším hodnotícím kritériem je počet odpracovaných hodin, který má právě velký vliv na celkový výdělek. V tabulce jsem pro přehlednost sepsala počet hodin celkově, ale i jednotlivě podle vykonaných činností (u zaměstnání je zapsán počet skutečně odpracovaných hodin a ne zaplacených, tzn. bez svátků a dovolené). Tabulka 36 - Srovnání variant z hlediska času zdroj: vlastní; zpracování: vlastní Počet odpracovaných hodin

Varianta

Zaměstnání

Podnikání

Celkem

1

1 880

829

2 709

2

1 410

1 004

2 414

3

1 880

705

2 585

4

0

1 944

1 944

Následující graf zahrnuje data z tabulky pro lepší porovnání.

Hodiny

Počet odpracovaných hodin 2 750 2 500 2 250 2 000 1 750 1 500 1 250 1 000 750 500 250 0 1

2

3

4

Varianty Zaměstnání

Živnost

Graf 3 - Srovnání variant podle počtu odpracovaných hodin zdroj: vlastní, zpracování: vlastní

65

Podle legendy lze rozpoznat, jaké barvy reprezentují jednotlivé činnosti. U varianty 4 nefiguruje zaměstnání, celkový čas je nejnižší. Nejvíce odpracovaných hodin by bylo u varianty 1, u které se právě počítalo s obětováním času ve prospěch zisku. V reálu se může odpracovaný čas podstatně lišit, protože nebylo počítáno s přesčasy, nemocí atp., což má dopad i na konečný výdělek. Dále v zaměstnání vždy není možné si vybrat dovolenou, kdykoliv osoba chce, a má omezené množství volných dnů. To u živnosti není. Stejný problém nastává u přesčasů. U živností se pracuje tak, jak je potřeba, ale do zaměstnání se musí docházet pravidelně v dané pracovní době. Protože už je znám čistý roční zisk i celkový počet odpracovaných hodin za všechny varianty, vytvořila jsem tabulku, ve které je vypsán hodinový čistý zisk za všechny příjmy jak před, tak po odpočtu doplatků, na kterých lze dobře rozeznat dopad těchto doplatků. Tabulka 37 – Srovnání variant z hlediska hodinového zisku zdroj: vlastní; zpracování vlastní Varianta

Hodinový zisk v Kč Před odpočtem doplatků

Po odpočtu doplatků

1

132,70

127,70

2

145,10

136,50

3

140,00

134,80

4

192,60

187,80

Jak bylo řečeno, částka před odpočtem nevypovídá o tom, jak je varianta výhodná, což je patrné z tabulky. U varianty 2 klesl hodinový zisk po odpočtu doplatků o 8,6 Kč, tj. největší rozdíl. Nejmenší dopad měly doplatky na variantu 4, kdy průměrný čistý hodinový zisk klesl o 4,8 Kč. Pokud bychom u varianty 3 brali v potaz jednorázové výdaje na vybavení zaměstnance (viz výše), tak by jinak hodinový zisk po odečtu doplatků činil 139,70 Kč, což činí tuto variantu z možností, které zahrnují podnikání na vedlejší činnost, tzn. varianta 1, 2 a 3, nejvýhodnější. V grafu jsem zobrazila pouze zisk po odpočtu doplatků, protože ten je pro pana Jiříčka více důležitý.

66

Kč

Čistý zisk za hodinu po odpočtu doplatků 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 1

2

3

4

Varianta

Graf 4 - Srovnání variant podle čistého hodinového zisku zdroj: vlastní, zpracování: vlastní

Už z předchozích grafů bylo očividné, že varianta 4 bude nejvýhodnější. Je to logické, protože podnikatelská činnost je lépe ohodnocena. Mezi ostatními variantami již takový rozdíl není. Podle čistého hodinového zisku lze usoudit, že nejvýhodněji se jeví varianta 4 a nejméně příznivou se stává varianta 1. Avšak záleží i na dalších okolnostech. Ostatní faktory, jež mohou ovlivnit rozhodování při výběru varianty, shrnuje tabulka níže. Tabulka 38 - Souhrn a zhodnocení ostatních kritérií zdroj: vlastní, zpracování vlastní Povinnosti

Varianta 1

2

3

4

Docházka do zaměstnání









Odpovědnost za pracovníky (zaměstnání)









Vedení daňové evidence / evidence příjmů









Povinnosti, odpovědnost a náklady spojené se zaměstnancem (živnost)









Povinnost platit zálohy na pojistné









Povinnost platit zálohy na daň









Podávání přiznání a přehledů









Stálý příjem



/





Placená dovolená, svátky, přesčasy, …



/





Výdělek vs. počet odpracovaných hodin



/

/



Jistota

67

Protože tato hlediska nelze vyjádřit číselně, využila jsem hodnocení pomocí škály ano (), ne () a hodnotu, která kolísá mezi těmito hodnotami, nazvu ji jako střední hodnotu (/) – dále vysvětlím podrobněji. Samozřejmě každá varianta má své výhody a nevýhody. Každopádně z pohledu povinností a odpovědnosti bude nejvíce náročná varianta 3. Jediná povinnost, která nezatěžuje tuto variantu, je povinnost platit měsíční zálohy na pojistné. Výdělek vůči odpracovaným hodinám jsem označila střední hodnotou, protože nejvyšší výdělek přináší varianta 4. Naopak nejméně náročná varianta je právě ta čtvrtá, která však přináší nejistotu výdělku, což bude mít velký dopad na rozhodování. Dalším negativem bývá to, že svátky, dovolenou či přesčasy nemá živnostník placené příplatkem či náhradou mzdy. Pokud musí pracovat přesčas, protože nestihl smluvenou práci, nemůže zvednout cenu služby. Variantu 1 bych zařadila na druhou pozici z pohledu náročnosti na povinnosti, protože má pan Jiříček odpovědnost za zaučované pracovníky v zaměstnání, což u varianty 2 nemá, jinak mají obě možnosti stejné hodnocení. Rozdíl dále přichází u finanční stránky. U 1. varianty se počítá s plným úvazkem v zaměstnání, tzn. vyšší jistotu příjmu než u varianty 2, kde se jedná o snížený úvazek a v případě úpadku podnikání by příjem nemusel stačit, proto je oznámkovaná střední hodnotou. Na úkor toho však vychází u varianty 1 nejnižší výdělek vůči celkovým hodinám, proto jsem jí udělila známku zápornou. Oproti tomu varianta 2 vychází jako 2. nejlépe hodnocená možnost z pohledu čistého hodinového zisku, proto je označena střední hodnotou, vůči variantě 3 se liší pouze o 1,7 Kč. Avšak pokud bychom brali opět v potaz jednorázový výdaj na vybavení zaměstnance, tak se situace obrátí a třetí varianta zaujme 2. místo.

7.2 Doporučení Výběr optimální varianty bude velmi obtížný, ale budu se snažit jej hodnotit co nejvíce objektivně. Pan Jiříček upřednostňuje výdělek nad počtem odpracovaných hodin, ale varianta nebude vybírána na tomto podkladu, ale na základě výhodnosti atp. Jak jsem zmiňovala na počátku praktické části, tak variant je mnoho nejen z pohledu času a jeho rozložení, některé zmíním ještě po výběru varianty při její úpravě. Nejednou jsem upozorňovala na fakt, že se pro rok 2016 jedná o odhadované částky na podkladech z roku 2015 a nejen průběh činnosti se ve skutečnosti může změnit. Nyní přejdu k výběru.

68

Variantu 1 zavrhuji jako první. Hlavním důvodem je průměrná hodinová mzda, která je nejnižší ze všech, na což navazuje nejvyšší počet hodin strávených prací a samostatnou činností, i přes to, že roční výdělek zaujímá 3. místo. Co se týká povinností souvisejících s touto variantou, tak jejich počet považuji za průměrný. Za nevhodnou považuji i variantu 3. I když výdělek jak ročního zisku, tak v přepočtu na hodiny je velmi pozitivní a počet odpracovaných hodin již není tak vysoký jako u varianty 1, tak tato možnost sebou nese nejvíce povinností a odpovědností ze všech a vybrat správného zaměstnance není jednoduché, protože se na něj musí pohlížet nejen jako na pomocnou sílu, ale i jako na potencionálního konkurenta, obzvláště pokud by se jednalo o zkušenějšího pracovníka. Jak jsem zmiňovala u kap. 4.1, myslím si, že tento obor v sobě skrývá určitý potenciál do budoucna a až by se pracovník v oboru zorientoval, mohl by odejít a přebrat nám odběratele, např. na základě lepších služeb a nižších cen. Protože stále pan Jiříček není pořádně zapracovaný v oboru podnikání a popravdě, dva odběratelé nejsou moc, tak nedoporučuji ani variantu 4. Výdělek je logicky nejvyšší, protože samostatná činnost má lepší finanční ohodnocení než zaměstnání, ale do této varianty by se neměl vrhnout po hlavě nikdo, protože se lze rychle dostat do ztráty a následně zkrachovat. Tento fakt zná každý, kdo ekonomiku studoval. Krach v prvních letech podnikání dokazují statistiky i mnoho článků na internetu. Proto pokud by pan Jiříček chtěl zvolit tuto variantu, doporučuji ji odložit alespoň o rok nebo dva, získat si zázemí u nynějších odběratelů a třeba i rozšířit nabídku svých služeb např. o výškové práce atp. Stejně jako u varianty 3 lze i zde zaměstnat pracovníka, podmínkou je dostatek práce a stabilní zázemí podnikatele. Opět by musel proběhnout pečlivý výběr. Mým doporučením je varianta 2, která mi přijde jako optimální možnost pro situaci pana Jiříčka. Výdělek je druhý nejlepší i po odpočtech doplatků, počet odpracovaných hodin je také druhý nejnižší, jistota výdělku je na střední úrovni a povinností je také nejméně. Žádná velká negativa v této variantě nevidím, alespoň ne pro téměř začínajícího podnikatele. Úvazek lze ještě snížit např. na 0,5 nebo 0,6, popř. pokud by pan Jiříček si chtěl vydělat více peněz, tak může obětovat více volného času, ale celkový čas strávený prací by byl stále přiměřený. Pokud by stál o zaměstnance, tak i do této varianty ho lze zahrnout, ale dle mého názoru by to bylo prozatím zbytečné. Daňovou povinnost je možné snížit hodnotou darů, avšak min. částka činí 1 000 Kč, nejvýše do 15 % základu daně. Lze také darovat krev. 69

Vhodnou možností je také penzijní a životní pojištění. Dále navrhuji zvýšit zálohy na daň, sociální i zdravotní pojištění v podnikání, aby doplatky nebyly tak vysoké. Je výhodnější – lepší platit postupně menší částky než pak 3 velké. Pokud vezmu částku doplatků, která mi vyšla 20 718 Kč pro rok 2016, a rozpočítám ji do 12 měsíců, tak za měsíc by se zálohy zvýšily o 1 726,5 Kč. Do budoucna lze upozornit na možnost uplatňování slev na manželku ve výši 24 840 Kč, pokud by její příjem nepřesáhl částku 68 000 Kč a daňové zvýhodnění na dítě (na 1. dítě 13 404 Kč, částky na další děti se mají údajně do budoucna zvýšit, viz kap. 3.1.1.1), které lze uplatit v případě, že se uplatňují výdaje skutečné. Uplatňují-li se výdaje paušálem, mohou být slevy využity pouze tehdy, jestliže součet dílčích základů daně podle § 7 a 9 činí méně než 50 % celkového základu daně, což je třeba hlídat. Také má být zavedena elektronická evidence tržeb, která se zaměřuje na omezení daňových úniků. Týká se podnikatelů a živnostníků, kteří za své výrobky, zboží a služby přijímají platby v hotovosti nebo kartou. Pan Jiříček přijímal prozatím platby pouze na bankovní účet, ale je třeba tuto situaci sledovat. (http://www.penize.cz/dane/elektronickaevidence-trzeb-eet) Nakonec si myslím, že je také důležité sledovat podmínky uplatnění paušálních výdajů. Přeci jen od roku 2015 byla ustanovena maximální částka, kterou lze uplatnit, ale i tak se jedná pro mnoho podnikatelů o velmi výhodnou možnost, jak snížit daňový základ.

70

Závěr Cílem bakalářské práce bylo vysvětlit teoretické poznatky z oblasti daňové soustavy, podnikání fyzických osob na základě živnostenského listu a evidence podnikatelské činnosti, podle kterých jsem postupovala při hodnocení činnosti pana Jiříčka za rok 2015. V závislosti na získané příležitosti této osoby bylo hlavním a nejdůležitějším cílem navrhnout možnosti podnikání pro rok 2016 a vybrat optimální variantu z pohledu účetního a daňového. Při hodnocení činnosti v roce 2015 jsem rozdělila příjmy podle paragrafů na příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti a ostatní příjmy. Ke každým příjmům jsem vyčetla i veškeré výdaje. U podnikatelské činnosti jsem uvažovala jak o uplatnění výdajů skutečných, které jsem správně rozdělila na výdaje odčitatelné a neodčitatelné pro účely zjištění základu daně, tak o výdajích paušálních. Následně jsem vypočítala daňovou povinnost a odvody na zdravotní a sociální pojištění. Celkový zisk za všechny činnosti (včetně příležitostného prodeje) činil 320 082 Kč. Došla jsem tedy k závěru, že se jedná o vcelku úspěšný rok, vzhledem k tomu, že to byl teprve druhý rok podnikání a v prvním roce byla vykazována ztráta. Na základě výsledků jsem doporučila nějaké úpravy a také navrhla možnosti pro snížení daňové povinnosti. Pan Jiříček získal možnost spolupracovat s dalším odběratelem, ale nevěděl si rady, co pro něj bude výhodné. Požádal mě, zda bych mu nepomohla. Jeho podmínkou bylo, že podnikatelská činnost bude nadále prováděna na základě živnostenského oprávnění a také že nebude zavedeno účetnictví namísto daňové evidence, která je pro něj jednodušší. Možností je mnoho, a tak jsem navrhla 4 základní, které by se následně upravily. U všech variant jsem na základě údajů z roku 2015 propočítala předpokládané příjmy a výdaje. Následně jsem varianty shrnula a porovnala podle výdělku, odpracovaného času, povinností, odpovědností a jistoty příjmu. Došla jsem k závěru, že nejvíce optimální variantou ze všech hodnocených hledisek je pro pana Jiříčka varianta 2, která zahrnuje příjmy ze závislé činnosti, ale na základě zkráceného pracovního úvazku, kdy zbylý čas bude využit na živnostenskou činnost. Předpokladem byla úspora volného času a zároveň optimální výdělek. Celkových počet odpracovaných hodin byl druhý nejnižší, tj. 2 414 h a přepočítaný hodinový zisk po odpočtu doplatků vyšel druhý nejvyšší, tj. 136,50 Kč. Ale v potaz byla brána i ostatní zmíněná hlediska, a protože tato varianta obsahovala minimum odpovědností a zároveň 71

přinášela i jistý příjem ze zaměstnání, i když na zkráceném úvazku, tak jsem ji vyhodnotila jako nejoptimálnější. Doporučila jsem také pár změn, především z pohledu daňového. Do budoucna jsem upozornila na některé příležitosti a hrozby plynoucí z okolí. Pokud by pan Jiříček nesouhlasil s variantou 2, tak i přes to bych zůstala u této možnosti a doporučila bych mu buď ještě snížit pracovní úvazek, nebo obětovat více volného času, popřípadě zaměstnat zaměstnance, aby zvýšil příjem. Každopádně variantu 4 bych doporučovala až po delší době činnosti a získání více odběratelů. Po celkovém zhodnocení vypracované práce jsem přesvědčena, že zadaný cíl bakalářské práce jsem splnila.

72

Seznam použitých zdrojů Literatura LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Vyd. 2., aktualiz. a rozš. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009, 160 s. ISBN 978-80-7204-618-8. RUBÁKOVÁ, Věra. Účetnictví pro úplné začátečníky 2015. 9. vyd. Praha: Grada, 2015, 192 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-5497-0. DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2015: praktický průvodce. 12. vydání. Praha: Grada, 2015, 136 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 97880-247-5436-9. PIKAL, Václav. Automobil (nejen) v podnikání. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Otázky a odpovědi z praxe (Wolters Kluwer). ISBN 978-80-7478-705-8. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-005-8. ŠTOHL, Pavel. Daňová evidence 2015: praktický průvodce. 5. aktualizované vydání. Znojmo: Ing. Pavel Štohl, s.r.o., 2015, 155 stran. ISBN 978-80-87237-80-9. VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: 1. VOX, 2010, 355 s. Ekonomie (1. VOX). ISBN 978-8086324-86-9.

Internetové zdroje 4 hlavní nevýhody živnostenského listu. Jak začít podnikání [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.jakzacitpodnikani.cz/4-hlavni-nevyhody-zivnostenskeho-listu/ Daň z příjmů fyzických osob. Jakpodnikat.cz [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/dan-z-prijmu.php Daň z příjmů právnických osob. Finance.cz [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-z-prijmu/dan-z-prijmu-pravnickych-osob/ Daně ČR. Jakpodnikat.cz [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: http://jakpodnikat.cz/dane.php 73

Daňové změny 2015 a 2016. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/wiki/finance/danove-zmeny-2016-a2015/r~ae9c7a2caf2c11e5bc8c002590604f2e/ Elektronická evidence tržeb (EET). Peníze.cz [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.penize.cz/dane/elektronicka-evidence-trzeb-eet Lesy. Portál eAGRI -resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. [cit. 2016-0223]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/ Odpisy dlouhodobého hmotného majetku. Jakpodnikat.cz [online]. [cit. 2016-02-16]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/odpisy-majetku.php Osoby bez zdanitelných příjmů. VZP ČR [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: https://www.vzp.cz/platci/informace/obzp OSVČ. VZP ČR [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: https://www.vzp.cz/platci/informace/osvc Podnikání, živnosti. Jakpodnikat.cz [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/jak-zacit-podnikani.php Pojistné na sociální zabezpečení. ČSSZ [online]. [cit. 2016-02-08]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/ Povinnosti plátců - metodika. VZP ČR [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: https://www.vzp.cz/platci/informace/povinnosti-platcu-metodika Práva a povinnosti zaměstnavatele. Podnikátor [online]. [cit. 2016-02-16]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/personalistika/pracovni-pravo/n:16174 Přechod z daňové evidence na paušální výdaje a naopak. Portál POHODA [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uzpodnikam/prechod-z-danove-evidence-na-pausalni-vydaje-a-nao/zSlovník pojmů. Business.center.cz [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/ Sociální pojištění OSVČ. Jakpodnikat.cz [online]. [cit. 2016-02-08]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/socialni-pojisteni-duchodove-zabezpeceni.php 74

Statistika živností. Živnostenský rejstřík [online]. [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: http://www.rzp.cz/statistikyZiv.html Tiskové zprávy 2015. ČSSZ [online]. [cit. 2016-02-08]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2015.htm Zaměstnavatelé a zaměstnanci. VZP ČR [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: https://www.vzp.cz/platci/informace/zamestnavatel Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republice v roce 2014. Portál eAGRI resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/426635/ZZ2014.pdf

Zákony Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 75

Seznam obrázků Obrázek 1 - Daňová soustava ČR ................................................................................ 17

Seznam grafů Graf 1 - Poměr PUPFL kraje Vysočina ........................................................................ 16 Graf 2 - Srovnání variant podle roční ziskovosti .......................................................... 64 Graf 3 - Srovnání variant podle počtu odpracovaných hodin ........................................ 65 Graf 4 - Srovnání variant podle čistého hodinového zisku ........................................... 67

Seznam tabulek Tabulka 1 - Výhody a nevýhody podnikání fyzických osob ......................................... 11 Tabulka 2 - Počty zaměstnanců v lesnictví................................................................... 15 Tabulka 3 - Vývoj plochy PUPFL ............................................................................... 16 Tabulka 4 - Základní druhy příjmů osvobozených od daně .......................................... 18 Tabulka 5 - Výpočet základu daně z příjmů ze závislé činnosti .................................... 19 Tabulka 6 - Uplatnění paušálních výdajů ..................................................................... 20 Tabulka 7 - Výpočet základu daně z příjmů ze samostatné činnosti ............................. 20 Tabulka 8 - Výpočet základu daně z příjmů z nájmu ................................................... 21 Tabulka 9 - Výpočet základu daně z ostatních příjmů .................................................. 22 Tabulka 10 - Ceník služeb ........................................................................................... 34 Tabulka 11 - Příjmy a odvody ze závislé činnosti 2015 ................................................ 36 Tabulka 12 - Příjmy ze samostatné činnosti 2015 ........................................................ 37 Tabulka 13 - Ostatní příjmy 2015 ................................................................................ 38 Tabulka 14 - Cestovní výdaje 2015.............................................................................. 40 Tabulka 15 - Odčitatelné výdaje 2015 ......................................................................... 41 Tabulka 16 - Neodčitatelné výdaje 2015 ...................................................................... 42 Tabulka 17 - Výpočet daně z příjmů za rok 2015 ......................................................... 43 Tabulka 18 - Příjmy a odvody ze závislé činnosti 2016 – varianta 1............................. 47 Tabulka 19 - Cestovní výdaje 2016 - varianta 1 ........................................................... 48 Tabulka 20 - Odčitatelné výdaje 2016 - varianta 1 ....................................................... 49 Tabulka 21 - Návrh výpočtu daně z příjmů pro rok 2016 - varianta 1 ........................... 50 Tabulka 22 - Příjmy a odvody ze závislé činnosti 2016 - varianta 2 ............................. 51 76

Tabulka 23 - Cestovní výdaje 2015 - varianta 2 ........................................................... 52 Tabulka 24 - Odčitatelné výdaje 2016 - varianta 2 ....................................................... 53 Tabulka 25 - Návrh výpočtu daně z příjmů pro rok 2016 - varianta 2 ........................... 54 Tabulka 26 - Příjmy a odvody ze závislé činnosti 2016 - varianta 3 ............................. 55 Tabulka 27 - Mzda zaměstnance 2016 - varianta 3....................................................... 56 Tabulka 28 - Ostatní výdaje spojené se zaměstnáním pracovníka 2016 - varianta 3 ..... 56 Tabulka 29 - Cestovní výdaje 2016 - varianta 3 ........................................................... 57 Tabulka 30 - Odčitatelné výdaje 2016 - varianta 3 ....................................................... 58 Tabulka 31 - Návrh výpočtu daně z příjmů za rok 2016 - varianta 3 ............................ 59 Tabulka 32 - Cestovní výdaje 2016 - varianta 4 ........................................................... 61 Tabulka 33 - Odčitatelné výdaje 2016 - varianta 4 ....................................................... 61 Tabulka 34 - Návrh výpočtu daně z příjmů za rok 2016 - varianta 4 ............................ 62 Tabulka 35 - Srovnání variant z finančního hlediska .................................................... 64 Tabulka 36 - Srovnání variant z hlediska času ............................................................. 65 Tabulka 37 – Srovnání variant z hlediska hodinového zisku ........................................ 66 Tabulka 38 - Souhrn a zhodnocení ostatních kritérií .................................................... 67

77