VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Preventivní prohlídky z pohledu populace
Bakalářská práce
Autor: Hana Kopřivová Vedoucí práce: Mgr. Mácová Veronika Jihlava 2014
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Hana Kopřivová
Studijní program:
Ošetřovatelství
Obor:
Všeobecná sestra
Název práce:
Preventivní prohlídky z pohledu populace
Cíl práce:
Zjistit jaká je informovanost občanů v kraji Vysočina o preventivních prohlídkách, hrazených z veřejného zdrav. pojištění.Zjistit jak občané využívají preventivní prohlídky. Zjistit kolik procent jedinců dětského věku v kraji Vysočina pravidelně navštěvuje preventivní prohlídky.
Mgr. Veronika Mácová vedoucí bakalářské práce
PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. vedoucí katedry Katedra zdravotnických studií
Anotace Tato práce nás informuje o znalostech preventivních prohlídek u lidí na Vysočině a zároveň nás informuje o přehledu preventivních prohlídek k danému věku pojištěnce. K práci jsem vytvořila edukační materiál, který bude sloužit lidem v propagaci preventivních prohlídek. Práce je rozdělena do tří částí. V první teoretické části se zaměřuji na historii a vývoj zdravotního pojištění, práva pojištěnců, přehled zdravotních pojišťoven v České republice a v poslední části je přehled preventivních prohlídek, dle věku pojištěnce. V praktické části informuji o výsledcích vlastního výzkumu. Největší část tvoří vlastní výsledky výzkumu, které jsou vyhodnoceny do tabulek a grafů. V diskuzi jsou slovně ohodnoceny a shrnuty výsledky výzkumu. Konec práce tvoří přílohy.
Klíčová slova preventivní prohlídky, veřejné zdravotní pojišťovny, zdravotní pojištění, občané Vysočiny, návštěvnost, prevence
Abstract The thesis informs us about general knowledge of preventive health checks among people living in Vysočina and also informs us about the preventive health checks overview according to the age of policyholders. I have created educational material for this thesis which will help people to promote the preventive health checks.
The thesis is divided into three parts. The first, theoretical part, is focused on history and development of the health insurance, the rights of policyholders, the overview of health insurance companies in the Czech Republic and there is overview of the preventive health checks according to the age of policyholders in the last part. I inform about my own research results in the practical part, which is the largest part, and these results are evaluated in the tables and graphs. The results of research are verbally evaluated and summed up in the discussion.
The end of this thesis is comprised of annexes
Key words preventive examinations, public health insurance, health insurance, residents of Vysočina, traffic, prevention
Poděkování Touto cestou bych chtěla především poděkovat paní Mgr. Veronice Mácové, která byla mojí vedoucí práce. Bez společného úsilí, by tato práce nevznikla. Zároveň chci poděkovat všem svým respondentům, kteří se podíleli na spolupráci při dotazníkovém šetření. Také chci poděkovat celé své rodině, převážně manželovi a dětem za trpělivost. V neposlední řadě děkuji i svému oponentovi za cennou kritiku této práce. Všem upřímně děkuji.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne
..................................... Podpis
Obsah Anotace ............................................................................................................................. 3 Klíčová slova .................................................................................................................... 3 Abstract ............................................................................................................................. 3 Key words ......................................................................................................................... 4 Poděkování........................................................................................................................ 5 Prohlášení.......................................................................................................................... 6 1 Úvod ............................................................................................................................... 1 1.1 Cíl výzkumu ................................................................................................................ 3 1.2 Hypotézy ..................................................................................................................... 3 2 Teoretická část ............................................................................................................... 4 2.1 Historický vývoj zdravotního pojištění................................................................... 4 2.2 Systémy zdravotního pojištění ................................................................................ 5 2.2.1 Modely statutárního zdravotního pojištění ...................................................... 7 2.2.2 Model privátního pojištění ............................................................................... 7 2.3 Zdravotnictví v České republice ............................................................................. 7 2.4 Struktura výdajů zdravotního pojištění podle druhu péče ...................................... 8 2.5 Zdravotní pojištění .................................................................................................. 8 2.6 Zdravotní pojišťovny v České republice................................................................. 9 2.7 Zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění ................................................. 10 2.8 Postavení občana v systému léčebně- preventivní péče a jeho práva ................... 10 2.9 Definice zdraví ...................................................................................................... 11 2.10 Ochrana Zdraví ................................................................................................... 11 2.11 Seznam preventivních prohlídek ........................................................................ 12 2.11.1 Preventivní prohlídky u dětí a dorostu ......................................................... 12 2.11.2 Novorozenec ................................................................................................ 12 2.11.3 Obsah a časové rozmezí jednotlivých prohlídek u dětí ............................... 13
2.11.4 Očkování u dětí ............................................................................................ 14 2.11.5 Péče o dutinu ústní u dětí ............................................................................. 15 2.11.6 Péče o zrak u dětí ......................................................................................... 15 2.11.7 Ortopedická péče u dětí ............................................................................... 15 2.11.8 Péče při alergiích ......................................................................................... 15 2.11.9 Preventivní prohlídky u praktického lékaře ................................................. 15 2.11.10 Preventivní prohlídky u zubního lékaře ..................................................... 16 2.11.11 Preventivní prohlídky u gynekologa .......................................................... 17 3 Praktická část ............................................................................................................... 18 3.1 Metodika výzkumu ............................................................................................... 18 3.2 Charakteristika vzorků respondentů ..................................................................... 18 3.3 Charakteristika výzkumného prostředí a průběh výzkumu .................................. 19 3.4 Zpracovávání získaných dat.................................................................................. 19 3.5 Vlastní výsledky výzkumu .................................................................................... 20 3.6 Diskuze ................................................................................................................. 37 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi..................................................................... 42 4 Závěr ............................................................................................................................ 44 5 Seznam použité literatury ............................................................................................ 48 6 Seznam grafů ............................................................................................................... 50 7 Seznam příloh .............................................................................................................. 51 8 Seznam zkratek ............................................................................................................ 51
„Výchova ke zdraví zahrnuje činnosti, jejichž cílem je poskytnout lidem dostatek srozumitelných informací o možnostech a způsobech, jak předcházet nemocem, jak zlepšit znalosti o zdraví, motivovat je, ovlivnit jejich postoje a přivést je k aktivnímu zájmu o vlastní zdraví a ke změně chování s cílem posílit zdraví své a těch, na kterých jim záleží.“ (Alice Strejčková a kol., 2007,str.73)
1 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma Preventivní prohlídky z pohledu populace. Toto téma jsem si zvolila ze dvou důvodu. Za prvé proto, abych zjistila, jak je na tom naše populace ohledně využívání a znalostí programů preventivních prohlídek a za druhé, že mě zajímá problematika prevence a všechno co je spojeno s preventivními programy a podporou celkového zdraví člověka, s následným cílem předcházet vážným onemocněním. Myslím si, že je důležité abychom dbali o svoje zdraví a předcházeli tím vážným onemocněním. Když v dnešní době je k tomu veškeré vybavení a prostředky. Touto prací bych chtěla nejen zjistit, jak na tom je populace Vysočiny ve znalostech o preventivních prohlídkách. Ale chtěla bych udělat i osvětu v programech preventivních prohlídek, proto jsem vytvořila propagační leták , kde si každý může přehledně najít, na jaký typ preventivní prohlídky má nárok a jak často by ji měl podstupovat. Znalosti ohledně preventivních prohlídek bychom měli mít i my zdravotníci. Což většinou máme, ale hlavně ve svém oboru, v těch dalších zdravotnických oborech už ten přehled a hlavně četnost prohlídek ztrácíme. Musím přiznat, že i já jsem před vypracováním této práce, nevěděla všechny informace o tématu, který zasahuje do každodenního života nás všech a velkou mírou ho ovlivňuje. Přitom je to věc, která se týká každého z nás a měla by být součástí našeho života. Prevence je důležitá součást péče o zdraví. Přestože se cítíme zdraví neměli bychom zapomínat na preventivní prohlídky, které mohou odhalit vážná onemocnění ve stadiu, ve kterém jsou ještě dobře léčitelná. Cílem mé bakalářské práce je zjistit informovanost populace na Vysočině a zároveň propagovat preventivní programy v oblasti zdravotnictví. 1
Bakalářskou práci jsem rozdělila do tří částí. V první části se zabývám historií zdravotního pojištění a jeho vývojem v celém světě. Následně se zmiňuji o financování ve zdravotní sféře, abychom si uvědomili, že prevence ve zdravotnictví je nejméně nákladná část a přitom je to nejdůležitější. Když se bude klást větší důraz na prevenci, bude se tím předcházet nákladnému financování léčby, již vzniklých onemocnění. Část práce je věnovaná zdravotnímu pojištění a přehledu, na co má pojištěnec v České republice právo. V poslední části mé práce je přehled preventivních prohlídek hrazených ze zdravotních pojišťoven s následným rozdělením do tabulek podle věkových kategorií. V praktické části jsem zahrnula výsledky vlastního výzkumu, kdy jsem si stanovila tři cíle a tři hypotézy. V této části práce také zmiňuji metodiku výzkumné práce, charakteristiku
vzorku
respondentů,
charakteristiku
výzkumného
prostředí
a
charakteristiku s popisem výzkumu. Největší část práce tvoří vlastní výsledky výzkumu, které obsahují otázky z dotazníku a jejich grafické zpracování se slovním ohodnocením. Na konci praktické části se nachází diskuze.
2
1.1 Cíl výzkumu 1. Zjistit jaká je informovanost občanů v kraji Vysočina o preventivních prohlídkách, hrazených z veřejného zdravotního pojištění. 2. Zjistit jak občané využívají preventivní prohlídky. 3. Zjistit kolik procent jedinců dětského věku v kraji Vysočina pravidelně navštěvuje preventivní prohlídky.
1.2 Hypotézy 1. Domnívám se, že více než 70% respondentů využívá preventivních prohlídek. 2. Domnívám se, že více než 80% respondentů má přehled o nároku na preventivní prohlídku, dle svého věku. 3. Domnívám se, že více než 95% respondentů dětského věku navštěvuje s rodiči pravidelně všechny preventivní prohlídky hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
3
2 Teoretická část 2.1 Historický vývoj zdravotního pojištění Prvopočátky dnešního sociálního-zdravotního pojištění sahají do středověku. A to hlavně v 19. století při rozvoji průmyslové výroby, kde byl nárůst sociálně slabé dělnické třídy. To byl důvod k začátkům zřizování různých příspěvkových fondů. Zpočátku byla priorita pojištění proti ztrátě příjmu, tj. nemocenské pojištění, ale s postupem času se s rozvojem zdravotnictví přidalo pojištění zdravotní, pro krytí výdajů na zdravotní péči. (Němec, 2008, str. 14) První povinné zdravotní pojištění bylo zavedeno v roce 1849 v Prusku pro horníky. Od té doby začaly vznikat v Německu i jiné nemocenské pojišťovny. Německý císař Vilém II. v roce 1881 vydal dokument k zavedení sociálního pojištění, který byl podnětem pro zákon o povinném zdravotním pojištění pro zaměstnané dělníky. Následně jej schválil německý parlament v roce 1883. Německý kancléř Bismarck zákon o zdravotním pojištění pozměnil, hlavně jeho financování. Příspěvky na pojištění platil ze dvou třetin zaměstnavatel a z jedné třetiny zaměstnanec, zahrnutí rodinných příslušníků do pojištění zaměstnance nebylo povinné, ale bylo u spousty pojišťoven možné. Pojištěný zaměstnanec měl nárok na bezplatné ošetření u lékaře, na léky a od třetího dne nemoci i na nemocenské dávky. V Rakousko-Uhersku byl podobný zákon přijat v roce 1886. Zákon se postupně vztahoval na všechny zaměstnané osoby a později i částečně na živnostníky, od roku 1887 byl přijat zákon o úrazovém pojištění. Na přelomu 19. a 20. století vznikaly podobné legislativy ve všech evropských zemích, například v Dánsku v roce 1892, Velká Británie v roce 1911 a Francie až v roce 1928. Kritéria pro zdravotní pojištění byla dvojí, buď podle Německa a to podle zaměstnání, nebo podle Velké Británie a to podle výše příjmu. Ve spoustě zemí však nebylo zdravotní pojištění dlouho uzákoněno a pojistná ochrana byla naprosto dobrovolná. Konec 19. století byl dobou vstupu komerčních pojišťoven do oblasti zdravotního pojištění. Bylo to v souvislosti s legislativou, která byla v té době přijata v řadě evropských zemích i ve Spojených státech, která stanovovala, že pracovní úraz je rizikem zaměstnavatele. Proto komerční pojišťovny začaly nabízet zaměstnavatelům produkty pojišťující toto riziko. Vedle výplaty invalidních dávek nebo odškodnění pozůstalým se pojištění vztahovalo i na léčebné výlohy. Od poloviny 20. století řada 4
západoevropských
zemí
nahrazuje
systém
statutárního
pojištění,
zajišťovaný
samosprávnými fondy, národní zdravotní službou. Stalo se tak zejména ve Velké Británii (1948), Dánsku (1968), Itálii (1978), Portugalsku (1979), Řecku (1983 jen částečně) a Španělsku (1985). Cílem této reformy bylo rozšíření pojistné ochrany na celou populaci a větší rovnost přístupu ke zdravotní péči. V jiných zemích zůstal systém statutárního zdravotního pojištění, založených na samosprávných pojišťovnách, jen se jeho působnost rozšířila na celou populaci, například Belgie (1963) a Francie (1945). Nový Zéland v roce 1939 byl první, který rozšířil pojistnou ochranu na celou populaci. V Asii to bylo první Japonsko v roce 1922 a vztahovalo se jen na zaměstnané osoby. V Jižní Americe bylo první Chile v roce 1924. V zemích původního socialistického bloku, byl většinou systém samosprávných zdravotních pojišťoven nahrazen tzv. Semaškovým modelem naprosto zestátněného poskytování zdravotní péče a taktéž státem zajištěného krytí. (Němec, 2008, str.16) Zajímavé je působení lékařských organizací v historii celého vývoje zdravotního pojištění. Působily dvě protichůdné tendence. Lékaři na jedné straně vítali rozšiřování statutární pojistné ochrany, kvůli rozšíření okruhu pacientů, ale na druhé straně velmi nelibě snášeli vměšování jakéhokoliv nelékařského prostředníka do svého vztahu s pacienty. Výsledkem bylo zablokování vývoje směřujícího k systému statutárního zdravotního pojištění v některých zemích, jako na například v USA, kde první formy statutárního pojištění vznikly až v šedesátých letech 20. století. Výsledkem kompromisu s lékařskými organizacemi je i podoba Národní zdravotní služby ve Velké Británii nebo vznik samosprávného Sdružení pokladenských lékařů v Německu, jako prostředníka mezi samostatně praktikujícím lékařem a zdravotní pojišťovnou. (Němec, 2008, str. 16)
2.2 Systémy zdravotního pojištění Zdroje pro zdravotní pojištění mohou být různé. Přímé platby pacientů, charitativní zdroje nebo prostředky zdravotního spoření. Ve většině vyspělých států však převažují zdroje založené na sdílení rizika, ať už to je z pojistných, vládních či jiných veřejných fondů. Sdílení rizika je základem pojištění. Na základě relativně malé a předem určené platby se umožňuje vyhnout velkým výdajům spojeným s nepředvídatelnou událostí. Pojišťuje se jen tzv. čistá rizika, to je riziko náhodné, neúmyslné a neplyne z něj žádný finanční risk. Lidé mohou používat různé přístupy k riziku spojeného s potřebou zdravotní péče. Mohou se tedy vyhýbat rizikovým situacím. Což jsou třeba sporty s 5
vyšší pravděpodobností úrazu, mohou snížit riziko zdravým životním stylem nebo se mohou rozhodnout, že ponesou jeho plné finanční důsledky. Mohou však svoje riziko přenést na jiný subjekt, což je určitá forma zdravotního pojištění nebo se mohou spolehnout na stát, což je také určitá forma zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění umožňuje vyhnutí se přímým výdajům ze zdravotní péče. Do zdravotního pojištění nezahrnujeme ztrátu výdělku při pracovní neschopnosti, toto riziko je předmětem nemocenského pojištění. Rozlišujeme dva základní typy zdravotního pojištění podle míry dobrovolnosti: statutární a privátní. (Němec, 2008, str. 17) Statutární zdravotní pojištění je podle zákona povinné pro všechny občany v dané zemi nebo je povinné alespoň pro určité skupiny obyvatelstva. Skupiny obyvatelstva se povinně účastní statutárního zdravotního pojištění. Mohou být vymezeny svým zaměstnaneckým statutem, výši svého příjmu nebo věkem. Za statutární zdravotní pojištění považujeme i národní zdravotní služby provozované státem a poskytující zdravotní služby univerzálně všem občanům. (Němec, 2008, str. 17) Privátní zdravotní pojištění je naopak dobrovolné. Jeho účastníkem je osoba z vlastního rozhodnutí. Jsou to osoby které nespadají pod statutární zdravotní pojištění nebo osoby, které jsou sice účastníky ve statutárním systému zdravotního pojištění, ale z různých důvodů chtějí zvýšit svoji pojistnou ochranu některou z forem tzv. komplementárního zdravotního pojištění. (Němec, 2008, str. 18) Rozdělení tedy na statutární nebo privátní zdravotní pojištění závisí na tom, zda je účast v něm povinná nebo dobrovolná. Oboje mohou provozovat subjekty veřejné i privátní. V různých zemích dochází k reformám jako například Švýcarsko, Holandsko, Německo, kde z privátní formy přecházejí na určitou formu statutárního pojištění s povinnou účastí a se silnou regulací nabízených pojistných produktů, včetně omezení možnosti stanovovat pojistné na základě individuálního rizika pojištěnce. Existuje ještě třetí forma zdravotního pojištění, což je dobrovolná účast osob ve statutárním pojištění. Jsou to osoby vyjmuté ze statutárního zdravotního pojištění. Kritéria pro klasifikaci zdravotního pojištění se hodnotí podle individuálních atributů pojištěnce nebo na základě
příslušnosti
pojištěnce
k
určité
skupině,
například
zaměstnanci
a
zaměstnavatelé, zaměstnavatelský svaz, členové odborové centrály. Pak se riziko hodnotí podle individuálních atributů pojištěnce a jde o individuální zdravotní pojištění. Pokud je riziko hodnoceno pro vymezenou skupinu pojištěnců, jde o skupinové 6
zdravotní pojištění. Privátní skupinové pojištění převládá ve Spojených státech , kde představuje základní formu pojistného krytí pro zaměstnané osoby. Všechny formy statutárního pojištění je možné považovat za skupinové pojištění. (Němec, 2008, str.19)
2.2.1 Modely statutárního zdravotního pojištění Modely statutárního pojištění se v zemích liší, nicméně přes všechny rozdíly lze rozlišit dva základní modely- Beveridgeův a Bismarckův. (Němec, 2008, str.19) Beveridgeův model je financován ze státních daní nebo municipálního rozpočtu. Řízení a rozhodování o právech a povinnostech zařizuje stát a jeho úřady. Do pojištění se zahrnuje veškeré obyvatelstvo. Bismarckův model je financován z příspěvků zaměstnavatelů a pojištěnců. Řízení určuje samospráva ze zástupců zaměstnavatelů a pojištěnců. Rozhodování o právech a povinnostech mají zdravotní pojišťovny v rámci svých zákonných kompetencí. Pojišťuje veškeré obyvatelstvo s možnými výjimkami. (Němec, 2008, str.19)
2.2.2 Model privátního pojištění Privátní zdravotní pojištění je financováno z pojistného privátního pojištění. Řízení určuje privátní organizace pojišťovny. Rozhodování o právech a povinnostech zde nejsou zaručena, záleží na vztahu nabídky a poptávky. Pojistné krytí je svobodné rozhodnutí jednotlivce. (Němec, 2008, str.19) Tento typ pojištěncům nabízí možnost se dobrovolně pojistit podle svých vlastních preferencí nad rámec pojistného krytí statutárních systému. Tento komplementární systém zdravotního pojištění funguje v podstatě na čtyřech typech a to náhradní, doplňkové, zbytkové a alternativní zdravotní pojištění. Podmínky pro tento komplementární systém si každá pojišťovna v určité zemi určuje sama, i když se částečně stará i stát. (Němec, 2008, str.24)
2.3 Zdravotnictví v České republice Zdravotnictví v České republice je financováno ze státního rozpočtu, z prostředků obcí a měst, z daní komunálních a podnikatelské činnosti, z prostředků podniků, povinné platby zdravotního pojištění, financování vlastních zdravotnických zařízení, dodatečné platby do fondu zdravotního pojištění, z pokut za znečištěné životní prostředí a dalších 7
prostředků obyvatel (povinné zdravotní pojištění), z prostředků charitativních organizací a nadací. Povinné zdravotní pojištění je oddělené od pojištění nemocenského a sociálního. Spravují ho tedy zdravotní pojišťovny. (Alice Strejčková a kol., 2007, str.9)
2.4 Struktura výdajů zdravotního pojištění podle druhu péče Výdaje za zdravotní péči je rozděleno podle druhů péče na léčebnou péči, rehabilitační péči, podpůrné služby, dlouhodobou péči, léky a PZT, prevenci a správu. Všechny tyto sekce jsou rozděleny podle rozdělování financí ze zdravotních pojišťoven. Nejvíce nákladná část je léčebná péče, což je 49% z celkových výdajů. Druhá nejvíce nákladná položka ve zdravotnictví jsou výdaje za léky a PZT, což je 25,6% z celkového financování. Nejméně nákladná část ve zdravotnictví je prevence, což je 1,7% z celkového financování ve zdravotnictví. (Alice Strejčková a kol., 2007, str.8)
2.5 Zdravotní pojištění Všeobecné zdravotní pojištění vychází ze zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. Podle tohoto zákona je toto pojištění povinné pro všechny osoby s trvalým bydlištěm na území ČR a pro všechny pracovníky v pracovním poměru u zaměstnavatelů se sídlem v ČR. Pojištění zabezpečuje dostupnost zdravotní péče, která je plně nebo částečně hrazena pojištěním všem občanům. Je garantováno státem a je založeno na principech solidarity, tzn. že výše pojistného závisí jen na výši příjmu, nezávisí na zdravotním stavu. Zdravotní péče, která je poskytovaná pojištěncům je plně nebo částečně hrazena všeobecným zdravotním pojištěním. Tato péče nezahrnuje péči, která nemá léčebný účel a je poskytována v osobním zájmu fyzických nebo právnických osob. Každý občan ČR je povinen platit pojištění. Platí je tedy osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnanci. Dětem, studentům, důchodcům a registrovaným nezaměstnaným zdravotní pojištění platí stát. Nemocenské pojištění je součást sociálního pojištění. Sociální pojištění povinné platí zaměstnanci a dobrovolně si je mohou platit i osoby samostatně výdělečně činné. Zdravotní pojištění nezakládá nárok v případě nemoci na výplatu nemocenských dávek, také nekryje nutné léčebné výhody v zahraničí, pokud zdravotní pojišťovna s úhradou na základě mezinárodní smlouvy souhlasí.(Alice Strejčková a kol., 2007, str.20)
8
2.6 Zdravotní pojišťovny v České republice Každá osoba ať už zaměstnanec nebo OSVČ si mohou vybrat zdravotní pojišťovnu podle svého uvážení a podle nabídky jednotlivých pojišťoven. V současné době si lze vybrat ze sedmi zdravotních pojišťoven: Všeobecná zdravotní pojišťovna (111), Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky (201), Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205), Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (207), Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (209), Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky (211), Revírní bratrská pokladna (213). (Finance- media.cz, 2014) Každý občan má právo na svobodnou volbu lékaře, zdravotnického zařazení, zdravotní pojišťovny, ale má také povinnost odvádět zdravotní pojištění. Základem je léčebná péče ambulantní a to především primární zdravotní péče. (Alice Strejčková a kol., 2007, str.8) Zdravotní pojištění vzniká dnem narození, pokud jde o osobu s trvalým pobytem v ČR, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem a nebo získáním trvalého pobytu na území ČR. Zdravotní pojištění zaniká dnem úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, dále kdy osoba bez trvalého pobytu na území ČR přestala být zaměstnancem a nebo ukončením trvalého pobytu na území ČR. (Jan Mach a kol., 2003, str. 351) Pojištěnec má právo na výběr i změnu pojišťovny, smluvního lékaře a případně jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví. Na výběr smluvního zdravotního zařízení, na úhradu nákladů zdravotní péče ve stanoveném rozsahu, na úhradu neodkladné léčebné péče, dostávat aktuální informace a podílet se na kontrole poskytování zdravotní péče. (Jan Mach a kol., 2003, str. 351) Pojištěnec má povinnost sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, svou zdravotní pojišťovnu a to i když ji v průběhu zaměstnání změní. Hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, pokud to není zákonem stanoveno jinak. Poskytnout součinnost při zdravotním výkonu a kontrole v průběhu léčby, dodržovat léčebný režim stanovený lékařem. Podrobit se na vyzvání k preventivním prohlídkám. Dodržovat opatření k odvrácení nemocí. Chovat se tak, abych vědomě nepoškozoval vlastní zdraví. Prokazovat se při poskytování zdravotní péče dokladem příslušné zdravotní pojišťovny. 9
Oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu, poškození průkazu pojištěnce. Vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz při zániku a změně zdravotního pojištění. Oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změnu jména, příjmení, trvalého pobytu, rodného čísla a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Zdravotní pojišťovnu lze měnit jednou za rok a to vždy jen k novému roku. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou bude pojištěnec pojištěn a nemůže ji ani sama ukončit. (Alice Strejčková a kol., 2007, str.22)
2.7 Zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění Zdravotní péče je poskytnutá pojištěnci za účelem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Léčebná, ambulantní a ústavní péče včetně diagnostické, rehabilitační péče a péče o chronické nemocné a zdravotní péče, o dárce tkání nebo orgánů související s jejich odběrem. Pohotovostní a záchranná služba. Preventivní a dispenzární péče. Odběr tkání a orgánů k transplantaci a následné potřeby jejich nakládaní. Poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků. Potraviny pro zvláštní lékařské účely. Lázeňská péče a ozdravovny pro děti. Závodní preventivní péče. Doprava nemocných, dárců, zemřelých dárců a náhrad cestovních nákladů. Posudková činnost. Prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva včetně dopravy. Zdravotnická péče související s těhotenstvím a porodem dítěte. Využívání a poskytování zdravotní péče, zejména její objem a kvalitu, kontrolují zdravotní pojišťovny. K tomu slouží informační data, revizní lékaři a jiní odborní revizní pracovníci. (Alice Strejčková a kol., 2007, str.23)
2.8 Postavení občana v systému léčebně- preventivní péče a jeho práva Pod pojmem prevence si můžeme představit spoustu opatření zaměřených na účinnou ochranu a uchování zdraví člověka, zvířat i rostlin. Preventivní péče je soubor zdravotnických i sociálních opatření, která umožňují předcházet poškození zdraví, vzniku nákaz, nemocí, zdravotních komplikací a trvalých následků. Netýká se to pouze zdravotnické činnosti, ale je to úkol celospolečenský. Ochrana zdravého životního prostředí, výživy a zdravých životních podmínek. Zvyšování zdravotního uvědomění občanů, důležitá je i edukace obyvatelstva, jeho a aktivní účast na preventivních opatřeních, které jsou součástí primární prevence, jejímž úkolem je zabránit vzniku onemocnění. Sekundární prevence je včasná diagnostika a léčba, sem patří preventivní 10
prohlídky, dispenzarizace, screeningová vyšetření a další programy. Terciární prevence má za úkol snížit následky onemocnění nebo jim zcela zabránit. Do preventivní péče spadají preventivní prohlídky podle pohlaví a věku občana. (Alice Strejčková a kol., 2007, str.18)
2.9 Definice zdraví Zdraví určuje stupeň tělesného, duševního a sociálního blaha. Nejde tedy jen o nepřítomnost nemoci nebo poruchy funkce. Zdraví je dynamický proces, který neustále reaguje na vnitřní i vnější prostředí a snaží se je nějakým způsobem vyvážit a přizpůsobit se danému prostředí. (Martina Bašková a kol., 2009, str.9) Výchova ke zdraví je obor interdisciplinárního charakteru, kdy je jeho posláním rozšiřovat vědomosti, vytvářet návyky a postoje zaměřené na ochranu a podporu zdraví. Využívá poznatky medicíny, společenské a přírodní disciplíny, patří tam i pedagogika a psychologie. Výchova ke zdraví je významnou součástí celospolečenské ochrany a podpory zdraví s cílem motivovat obyvatelstvo k aktivní účasti na upevňovaní, ochraně a podpoře svého zdraví a tím i zdraví celé populace. (Martina Bašková a kol., 2009, str.9)
2.10 Ochrana Zdraví Ochranou zdraví se má dosáhnout, aby z žádné lidské aktivity nevznikla nepřijatelná zdravotní rizika, aby bylo zabráněno šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, různých nemocí souvisejících s prací a jiných poruch zdraví. Je to podmíněno zákony, které musí dodržovat všechny fyzické i právnické osoby. (Lumír Komárek, 2011, str.29) Zdravotní uvědomění každého člověka je celoživotní komplex vzdělání a výchovy, který začíná v rodině, pokračuje školou, zaměstnáním a je ovlivněno zvyky a tradicemi. Zdravotní uvědomění je dobrovolné chování a aktivita každého člověka se zřetelem na zájem svůj, rodiny i společnosti. (Čevela a kol., 2009, str. 23)
11
2.11 Seznam preventivních prohlídek Každý občan České republiky má nárok na preventivní vyšetření hrazená ze zdravotního pojištění, která slouží k včasnému záchytu onemocnění a tím k prevenci. Obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek je obsaženo ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 56/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dnem 1. února 2010 nabyla účinností vyhláška č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek. Tím pádem se ruší vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, vyhláška č. 183/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, vyhláška č. 372/2002 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, ve znění vyhlášky č.183/2000 Sb. (Ministerstvo vnitra České republiky, 2014)
2.11.1 Preventivní prohlídky u dětí a dorostu Preventivní prohlídky probíhají již od raného věku dítěte, vždyť kdy jindy, než od prvních dnů života, začít myslet na prevenci nemocí. Každé dítě, v období od narození do 19 let, má u svého pediatra nárok na pravidelnou preventivní prohlídku, kterých je celkem 19 a nejsou rozloženy rovnoměrně, převážná část je v období novorozeneckém a kojeneckém. Poslední preventivní prohlídka, která se nazývaná: „výstupní“ proběhne v 19 letech. Pak přebírá ošetřující péči praktický lékař. (Ordinace.cz, 2014) Součástí preventivních prohlídek je vždy zvážení a změření dítěte, posouzení obvodu hlavy a velké fontanely, pokožky, hrudníku, celkového stavu dítěte a způsob výživy. Lékař provede fyzikální vyšetření, zhodnotí psychomotorický vývoj a provede další nezbytná vyšetření a očkování dle daného očkovacího kalendáře, vztahující se k jednotlivým věkovým stadiím dítěte. Při každé prohlídce je potřeba pátrat po neurologických odchylkách. (Lenka Košatková, 2006, str.36)
2.11.2 Novorozenec Součástí první preventivní prohlídky je prohlídka novorozence do dvou dnů po návratu z porodnice, v domácím prostředí. Obsahem této prohlídky je odběr osobní a těhotenské anamnézy matky, rodinná anamnéza a zhodnocení sociální úrovně rodiny. 12
Nejdůležitější část prohlídky je posouzení a zhodnocení celkového stavu dítěte a jeho adaptace na prostředí. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014)
2.11.3 Obsah a časové rozmezí jednotlivých prohlídek u dětí První pediatrická prohlídka proběhne v ambulanci do 14 dnů po propuštění z porodnice. Při první návštěvě je dítěti založená zdravotnická dokumentace. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) V období do jednoho roku proběhne celkem sedm preventivních prohlídek. V šesti týdnech, ve třech měsících, ve čtvrtém až pátém měsíci, v šestém, osmém, desátém a dvanáctém měsíci. Jejich součástí je vždy zvážení a změření dítěte, posouzení celkového stavu dítěte, způsobu výživy, obvod hlavy a velké fontanely, hrudníku a pokožky. Pediatr provede fyzikální vyšetření, zhodnotí psychomotorický vývoj a provede další nezbytná vyšetření a očkování, dle platného očkovacího kalendáře, vztahující se k jednotlivým věkovým stadiím dítěte. Při každé prohlídce je potřeba pátrat po neurologických odchylkách. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Preventivní prohlídka u dětí do 3 měsíců. V tomto období pediatr vyšetří dítě nejméně třikrát. Ve 14 dnech, 6 týdnech a 3 měsících. Součástí je i povinné očkování dítěte. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Preventivní prohlídka od 3 do 6 měsíců. Obsahem prohlídky je vyšetření celkového stavu dítěte, kontrola očkování a případné přeočkování. V šesti měsících probíhá protikřivičná profylaxe a poučení rodičů o návštěvě stomatologa v druhém půlroce života. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Preventivní prohlídka v 6 až 12 měsíci. Součástí prohlídky v 8 měsíci je vyšetření sluchu. V 10 a 11 měsíci proběhne protikřivičná profylaxe. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Preventivní prohlídka v 1- 3 letech. V prvním roce věku dítěte, je prohlídka zaměřená na posouzení celkového zdravotního stavu a vývoje růstu. Pediatr posoudí stav chrupu, růst kostí, změří puls na stehenních tepnách a stupeň rozvoje psychických dovedností dítěte. Ve 14 a 15 měsíci je dítě přeočkováno podle očkovacího kalendáře. V 18 měsících je posouzen psychomotorický stav dítěte, který je zaměřen na hrubou a jemnou motoriku, vývoj dentice, rozvoj řeči a sociálního chování dítěte. Kolem druhého 13
roku je dítě přeočkováno, dle očkovacího harmonogramu. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Preventivní prohlídka ve 3 až 6 letech. Ve třech letech je preventivní prohlídka zaměřená na celkové interní vyšetření a kontrola očkování. Vyšetření sluchu, zraku, řeči, krevního tlaku a pulsu, vyšetření genitálu a rozhovor s rodiči o jeho celkovém vývoji. V pěti letech je vyšetřena vnímavost barev. Především je však dítě testováno na posouzení průběžné školní zralosti a na vhodnost zařazení do dětského kolektivu. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Preventivní prohlídka od 6 do 18 let. Preventivní prohlídky probíhají v 7, 9, 11 a 13 letech. Součástí je celkové interní vyšetření, vyšetření moči, krevního tlaku, pulsu, sluchu, zraku, řeči, změření výšky, váhy a vyšetření lymfatických uzlin a štítné žlázy. Ve třinácti letech je dítě přeočkováno proti dětské obrně. Ve čtrnácti letech je přeočkováno proti tetanu, další přeočkování budou probíhat v desetiletých intervalech. V patnácti letech je preventivní prohlídka zaměřena na celkové vyšetření a na hodnocení s posouzením volby povolání. V sedmnácti letech je poslední preventivní prohlídka u pediatra. Vyšetření je zaměřeno na celkový stav a závěrečné zhodnocení před převedením do péče praktického lékaře pro dospělé. V dnešní době mohou u pediatra zůstat až do devatenácti let. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014)
2.11.4 Očkování u dětí Očkování u dětí se provádí od 4. dne do 6.týdne BCG vakcínou proti Tuberkulóze a to pouze u rizikových dětí. Další povinné očkování proběhne od 9. týdne Hexavakcínou (1.dávka, proti záškrtu, tetanu, černého kašle, dětské obrně, žloutenky typu B, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B). Další očkovaní Hexavakcínou proběhne, ve třetím měsíci (2. dávka), čtvrtém měsíci (3. dávka), od 18 měsíce (4. dávka). Následné přeočkování je mezi 5 a 6 rokem a mezi 10 a 11 rokem. V 15 měsíci je očkování vakcínou Priorix (1. dávka), proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, další přeočkování je v 21 až 25 měsíci. Ve 14 letech je očkování proti tetanu, vakcínou Tetavax. Dále se může dítě nechat navíc očkovat, proti rotavirovým a pneumokokovým infekcím. Dívky ve třinácti letech proti karcinomu děložního čípku. (Česká vakcinologická společnost, 2012)
14
2.11.5 Péče o dutinu ústní u dětí Preventivní prohlídka u stomatologa se provádí dvakrát ročně. Poprvé bychom měli jít se svým dítětem ke stomatologovi v 6. měsících a dále pravidelně dvakrát ročně až do 18 let věku. Stomatolog Vás informuje o správné péči dutiny ústní. Pravidelnost návštěv u stomatologa je důležitá i u prvního chrupu, jelikož tento stav chrupu ovlivňuje již stálé zuby. Důležité jsou kontroly ve 3, 6, 12 a 15 letech věku, kdy se provádí nácvik a kontrola správného čištění zubů a péče o chrup, onkologická prevence a kontrola správného růstu zubů. Všechna tato preventivní vyšetření jsou plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Patří sem i vyšetření na specializovaných pracovištích, na které stomatolog Vaše dítě v případě potřeby pošle. (Tatjana Dostálová, Michaela Seydlová a kol., 2008, str.181)
2.11.6 Péče o zrak u dětí Od narození je zrak dítěte sledován v rámci preventivních prohlídek u pediatra. Veřejné zdravotní pojišťovny hradí veškeré prohlídky u očního lékaře ze zdravotní indikace. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014)
2.11.7 Ortopedická péče u dětí V rámci preventivní péče je i sledování správného vývoje kyčlí. Vyšetření kyčelních kloubů provádí ortoped, je tam zahrnuto i vyšetření ultrazvukem. Kromě preventivní péče doporučí pediatr ortopedické vyšetření i při zjištění vady pohybového aparátu nebo při podezření na ni. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014)
2.11.8 Péče při alergiích Potravinová nebo jiná alergie se může projevit už i u nejmenších dětí. Veřejné zdravotní pojišťovny hradí plně léčbu na alergologických ambulancích. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014 )
2.11.9 Preventivní prohlídky u praktického lékaře Preventivní prohlídka u praktického lékaře probíhá jednou za dva roky a zahrnuje celkové vyšetření pacienta. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014)
15
Součástí vyšetření je odběr osobní, rodinné a pracovní anamnézy. Kontrola posledního očkovaní proti tetanu. Vyšetření pacienta probíhá zvážením a změřením pacienta. Orientačním vyšetřením sluchu a zraku. Vyšetření pohledem, kontrola kůže, sliznic a hrdla. Vyšetření pohmatem, je vyšetření štítné žlázy, uzlin, břicha a oblasti ledvin. Vyšetření poslechem, srdce a plic, změření krevního tlaku a tepu. Na dolních končetinách se kontroluje stav žil a tepen. Nezbytnou součástí je orientační vyšetření moči, vyšetření konečníku, u mužů vyšetření varlat, u žen vyšetření prsů a důležité poučení o samovyšetření. (Tomáš Fait, Michal Vrablík, Richard Češka, et al., 2008, str. 12) Vyšetření na hladinu cholesterolu a tukových látek v krvi probíhá v 18, 40, 50 a 60 letech. EKG se provádí v intervalu 4 let od 40. roku života. Hladina cukru v krvi se vyšetřuje v intervalu 2 let od 45 let. Vyšetření na krev ve stolici (TOKS), které slouží, jako včasná diagnostika počátku rakoviny tlustého střeva se provádí každé 2 roky od 50 let. Na mamografické vyšetření mají ženy nárok každé 2 roky od 45 do 69 let. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014)
2.11.10 Preventivní prohlídky u zubního lékaře Preventivní prohlídka u stomatologa, by měla proběhnout dvakrát do roka. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Součástí preventivní prohlídky je odběr anamnézy, vyšetření stavu chrupu, sliznic a měkkých tkání dutiny ústní. Nácvik ústní a zubní hygieny. Pokud je potřeba provede se intraorální snímek, kvůli aproximálním kazům, případně se provede následná potřebná péče, například odstranění zubního kamene a jiné. Do prevence patří i dispenzární péče. U gravidních žen je to ještě jedna preventivní prohlídka navíc. Těhotná žena by měla o svůj chrup pečovat ještě důkladněji, protože v těhotenství je dutina ústní drážděna jednak případným zvracením, dále stravou na základě střídajících se chutí a velký vliv mají i rozbouřené hormony. Proto by měla dbát o ústní hygienu v tomto období ještě více, aby měla zdravý chrup, než se dítě narodí. ( Nessem S., Oral and dental diseases, 2014)
16
2.11.11 Preventivní prohlídky u gynekologa Preventivní prohlídka u gynekologa se provádí od 15 let, každý rok. (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Preventivní prohlídka zahrnuje odběr anamnézy, vyšetření pohmatem, vyšetření pohledem za pomocí zrcadel. Dle potřeby se provádí odběr materiálu na mikrobiologické a cytologické vyšetření a vyšetření prsů s nácvikem samovyšetření. U žen od 45 do 69 let, se provádí mamografické vyšetření a to vždy v dvouletých intervalech. (Adriana Repková a kol., 2007, str.11)
17
3 Praktická část Tato část práce se zaměřuje na dosavadní zjištěné výsledky ve výzkumu, popis metodiky práce, charakteristiku vzorků respondentů, charakteristiku výzkumného prostředí, průběh výzkumu a zpracování získaných dat s vlastním výsledkem výzkumu.
3.1 Metodika výzkumu Metoda, kterou jsem si zvolila pro svůj výzkum, je anonymní, kvantitativní dotazník (příloha č. 1), je to snadná a rychlá metoda jak dostat co nejvíc informací. Dotazník byl sestaven na podkladě předem určených cílů a hypotéz. Obsahoval celkem 17 otázek. Odpovědi byly formou výběru z možností, pouze u otázky číslo 12 bylo možné vybírat z více odpovědí. Všech 17 otázek bylo zavřených. Na otázky číslo 9, 10, 11 odpovídaly pouze ženy a otázky 14,15,16,17 odpovídali respondenti s dětmi. Otázky zjišťují, zda populace na Vysočině má znalosti ohledně preventivních prohlídek, které jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Převážně na oblast stomatologie, gynekologie, praktického lékařství u dospělých a dětí. Ke stanovenému cíli číslo 1 a ke stanovené hypotéze číslo 1 se vztahují tyto otázky z dotazníku: otázka číslo 1, 2, 3, 4, 5, 7, 9, 11, 12. Ke stanovenému cíli číslo 2 a ke stanovené hypotéze číslo 2 se vztahují tyto otázky z dotazníku: otázka číslo 6, 8, 10. A k poslednímu stanovenému cíli číslo 3 a ke stanovené hypotéze číslo 3 se vztahují tyto otázky z dotazníku: otázka číslo 13, 14, 15, 16, 17.
3.2 Charakteristika vzorků respondentů Dotazník byl určen široké veřejnosti na Vysočině. Dotazníky byly především rozdány osobám starším 18 let. Dotazníky byly rozdány v tištěné formě na veřejných místech a po vyplnění od respondentů odebrány. Vše probíhalo anonymně. Po zpracování, byly dotazníky skartovány. Pro tuto práci bylo rozdáno 300 dotazníků. Dotazníky byly rozdávány na veřejných místech, jako jsou autobusová nádraží a náměstí ve větších městech (Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Velké Meziříčí, Humpolec). Vyplněné dotazníky mi respondenti hned vraceli. Celkem se mi vrátilo 181 správně vyplněných dotazníků, což je 60% z celkového počtu rozdaných dotazníků.
18
3.3 Charakteristika výzkumného prostředí a průběh výzkumu Výzkumným prostředím byly veřejné prostory, kde se pohybuje hodně lidí, různých věkových kategorií a vrstev. Byly to autobusové zastávky, nádraží, náměstí ve větších městech na Vysočině, jako je Jihlava, Žďár nad Sázavou, Velké Meziříčí a Humpolec. Výzkum probíhal v lednu, únoru a březnu roku 2014.
3.4 Zpracovávání získaných dat Získaná data z dotazníku jsem zpracovávala za pomoci softwarové aplikace Microsoft Office Excel 2007, kde jsem vrácené dotazníky spočítala a vyhodnotila. K zobrazení dat do grafů jsem taktéž využila softwarové aplikace Microsoft Office Excel 2007. Všechny grafy uvádí relativní četnost odpovědí a všechna uvedená procenta v grafech jsou vypočítávána buď z celkového počtu vyplněných dotazníku, což je 181 respondentů, dále jsou uváděna v poměru k odpovídajícím ženám, což je 102 respondentů a v poslední části jsou hodnoty přepočítávány na populaci s dětmi, tedy rodiče, což je 118 respondentů.
19
3.5 Vlastní výsledky výzkumu 3.5.1 Vyhodnocení otázky č. 1 Otázka: Pohlaví ?
44%
muži ženy
56%
Graf 1 pohlaví respondentů
Jak znázorňuje graf 1, 44 % (79 respondentů) je mužského pohlaví a 56% (102 respondentů) je ženského pohlaví. Převaha odpovídajících byla ženského pohlaví. Ženy byly sdílnější a ochotnější ohledně dotazníkového šetření.
20
3.5.2 Vyhodnocení otázky č. 2 Otázka: Kolik je Vám let?
8%
9%
do 19 let 32%
od 20-34 let od 35-49 let víc jak 50 let
51%
Graf 2 věk respondentů
Graf 2, znázorňuje věk dotazovaných respondentů. Nejvíce dotázaných 51% (92 respondentů), bylo ve věku od 35 do 49 let, 32% (57 respondentů) bylo věku od 20 do 34 let, 9% (17 respondentů) bylo ve věku 50 a víc a nejméně dotázaných 8% (15 respondentů) bylo ve věku do 19 let.
21
3.5.3 Vyhodnocení otázky č. 3 Otázka: Co si myslíte o preventivních prohlídkách?
0%
jsou důležité, aby včas odhalily případná onemocnění jsou zbytečné
chodím k lékaři, jen když jsem nemocný
100%
Graf 3 postoj k preventivním prohlídkám z pohledu populace
Graf 3, znázorňuje postoj populace k preventivním prohlídkám. Zde je výsledek jednoznačný, všech 181 respondentů (100%) si myslí, že preventivní prohlídky jsou důležité v časné diagnostice případného onemocnění.
22
3.5.4 Vyhodnocení otázky č. 4 Otázka: Víte, že máte nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře, stomatologa, gynekologa?
0%
vím nevím nezajímám se o to
100%
Graf 4 nároky u praktického lékaře, stomatologa, gynekologa v oblasti preventivní péče
Graf 4, znázorňuje nároky na preventivní prohlídky u praktického lékaře, stomatologa a gynekologa. Výsledek je 100% (181 respondentů) ví, že má nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře, stomatologa a gynekologa.
23
3.5.5 Vyhodnocení otázky č. 5 Otázka: Víte, kolikrát do roka máte nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře?
27%
1x za dva roky 2x za rok 0%
1x za rok
74%
Graf 5 nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře
Graf 5, znázorňuje četnost nároku na preventivní prohlídku u praktického lékaře. 73% (133 respondentů) si myslí, že má nárok na preventivní prohlídku 1x za dva roky, 27% (48 respondentů) se domnívá, že má nárok 1x za rok. Třetí možnost 2x za rok neodpověděl nikdo z dotázaných.
24
3.5.6 Vyhodnocení otázky č. 6 Otázka: Využíváte nároku na preventivní prohlídku u praktického lékaře?
20% 32%
ano
ne
navštevuji lékaře, jen když mám zdravotní problém
48%
Graf 6 využití preventivních prohlídek u praktického lékaře
Graf 6, znázorňuje využití preventivních prohlídek u praktického lékaře. Preventivních prohlídek využívá pouze 32% (58 respondentů). Dalších 48% (86 respondentů) nevyužívá preventivních prohlídek a zbylých 20% (37 respondentů) odpovědělo, že chodí k praktickému lékaři, pouze když má zdravotní problém.
25
3.5.7 Vyhodnocení otázky č. 7 Otázka: Víte, kolikrát do roka máte nárok na preventivní prohlídku u stomatologa?
0%
16%
3x za rok 1x za rok 2x za rok
85%
Graf 7 nárok na preventivní prohlídku u stomatologa
Graf 7, znázorňuje četnost nároku na preventivní prohlídku u stomatologa. 85% (153 respondentů) si myslí, že má nárok na preventivní prohlídku 2x do roka, 15% (28 respondentů) se domnívá, že jen 1x za rok. Na třetí možnost nikdo z respondentů neodpověděl.
26
3.5.8 Vyhodnocení otázky č. 8 Otázka: Využíváte nabídky preventivních prohlídek u stomatologa?
2%
1%
ano ne
navšťěvuji lékaře, jen když mám zdravotní problém
97%
Graf 8 využití preventivních prohlídek u stomatologa
Graf 8, znázorňuje využití preventivních prohlídek u stomatologa. 97% (175 respondentů) využívá preventivní prohlídky. 2% (3 respondenti) nechodí na preventivní prohlídky a poslední 1% (2 respondenti) odpověděli, že chodí ke stomatologovi pouze, když mají zdravotní problém.
27
3.5.9 Vyhodnocení otázky č. 9 Otázka: Víte, kolikrát do roka máte nárok na preventivní prohlídku u gynekologa? 2%
0%
1x za rok 2x za rok 4x za rok
98%
Graf 9 nárok na preventivní prohlídku u gynekologa
Graf 9, znázorňuje četnost nároku preventivní prohlídky u gynekologa. Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy. Z celkového počtu 102 žen odpovědělo 98% (100 respondentů), že má nárok na preventivní prohlídku u gynekologa 1x za rok, zbylé 2%( 2 respondenti) si myslí, že mají nárok na preventivní prohlídku 2x za rok.
28
3.5.10 Vyhodnocení otázky č. 10 Otázka: Využíváte nabídky preventivních prohlídek u gynekologa? 1%
0%
ano ne
navšťěvuji lékaře, jen když mám zdravotní problém
99%
Graf 10 využití preventivních prohlídek u gynekologa
Graf 10, znázorňuje využití preventivních prohlídek u gynekologa. Na tuto odpověď odpovídaly pouze ženy. 99% (101 respondentů) chodí na preventivní prohlídky ke gynekologovi, pouze 1% (1 respondentka) odpověděla, že nechodí na preventivní prohlídku ke gynekologovi.
29
3.5.11 Vyhodnocení otázky č. 11 Otázka: Víte, že ženy mají nárok od 45 let každé dva roky na mamografické vyšetření?
2%
7%
vím nevím nezajímám se o to
91%
Graf 11 nárok na mamografické vyšetření
Graf 11, znázorňuje četnost nároku na mamografické vyšetření u žen nad 45 let. Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy. 91% (93 respondentů) ví, že tento nárok na vyšetření má. 2% (2 respondentky) neví, že mají na toto vyšetření nárok. A posledních 7% (7 respondentek) se o toto vyšetření nezajímá.
30
3.5.12 Vyhodnocení otázky č. 12 Otázka: Ve věku od 40 do 55 let máte nárok v rámci preventivní prohlídky na vyšetření? cholesterolu a tukových látek v krvi 13%
glykémie
EKG 12%
2% 56% 9%
orientační chemické vyšetření moče okultní krvácení ve stoliciTOKS endoskopické vyšetření střev
8%
všechny odpovědi jsou správně
0%
Graf 12 v rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře se vyšetřuje
Graf 12, znázorňuje, na co máme ve věku od 40 do 55 let nárok, v rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře. V této otázce se mohlo zaškrtávat více odpovědí. 56% (136 respondentů) odpovědělo, že mají nárok na všechna vyjmenovaná vyšetření. Zbylých 45 respondentů odpovídalo různě v kombinaci všech možných variant. 13% (32x označeno v dotazníku), je nárok na vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi, 12% (28x označeno v dotazníku), ukazuje nárok na vyšetření glykémie, 9% (23x označeno v dotazníku), je orientační vyšetření moče, 8% (19x označeno v dotazníku) je vyšetření na okultní krvácení ve stolici- TOKS a poslední 2% (5x označeno v dotazníku) je vyšetření EKG.
31
3.5.13 Vyhodnocení otázky č. 13 Otázka: Máte děti?
35% ano ne 65%
Graf 13 respondenti s dětmi
Graf 13, znázorňuje počet respondentů, s dětmi. 65% (118 respondentů) odpovědělo, že je rodičem. Zbylých 35% (63 respondentů) je bezdětných. Výsledky odpovídají věku dotazovaných osob, v dnešní době se posouvá věková hranice v oblasti rodičovství.
32
3.5.14 Vyhodnocení otázky č. 14 Otázka: Navštěvujete se svým dítětem preventivní prohlídky podle věku dítěte?
0%
ano ne
100%
Graf 14 dodržovaní preventivních prohlídek u svého dítěte
Graf 14, znázorňuje dodržovaní preventivních prohlídek u dětí. Všech 100% (118 respondentů) odpovědělo, že pravidelně chodí na preventivní prohlídky se svým dítětem. Je to zapříčiněno i tím, že v České republice pediatři prevence sledují a případně písemně upozorní, rodiče, o návštěvě na preventivní prohlídku.
33
3.5.15 Vyhodnocení otázky č. 15 Otázka: Je Vaše dítě očkované podle očkovacího kalendáře platného v ČR?
41%
ano ne ano a navíc je očkováno
59%
0%
Graf 15 očkování dětí podle očkovacího kalendáře v ČR
Graf 15, znázorňuje očkování dětí podle očkovacího kalendáře platného v České republice. 41% (48 respondentů) odpovědělo, že nechalo svoje dítě naočkovat podle platného očkovacího kalendáře, převážná část 59% (70 respondentů) nechalo svoje dítě ještě navíc očkovat například na rotaviry, žloutenky typu A,B, klíšťovou encefalitidu, meningokokové a pneumokokové nákazy a rakovina děložního čípku.
34
3.5.16 Vyhodnocení otázky č. 16 Otázka: Kolikrát ročně chodíte s dítětem na preventivní prohlídku ke stomatologovi?
1%
30% 1x za rok 2x za rok
nechodíme na preventivní prohlídky 69%
Graf 16 preventivní prohlídky dětí u stomatologa
Graf 16, znázorňuje návštěvnost dětí na preventivních prohlídkách u stomatologa. 69% (82 respondentů) chodí se svým dítětem 2x do roka na preventivní prohlídku ke stomatologovi, 30% (35 respondentů) využívá preventivní prohlídku 1x za rok se svým dítětem a zbylé 1% (1 respondent) odpověděl, že nechodí na preventivní prohlídku se svým dítětem.
35
3.5.17 Vyhodnocení otázky č. 17 Otázka: Bylo Vašemu dítěti v rámci preventivních prohlídek provedeno vyšetření zraku a kyčlí?
0%
ano ne jedna z prohlídek nebyla provedena
100%
Graf 17 preventivní vyšetření zraku a kyčlí u dítěte v rámci preventivní prohlídky
Graf 17, znázorňuje preventivní vyšetření zraku a kyčlí u dětí v rámci preventivní prohlídky. 100% (118 respondentů) odpovědělo, že jim u jejich dětí bylo provedeno vyšetření zraku i kyčlí u pediatra, případně byli odesláni na specializované pracoviště.
36
3.6 Diskuze Před vypracováním bakalářské práce jsem si stanovila 3 cíle. Hlavními cíly bakalářské práce bylo zmapovat znalosti populace na Vysočině v oblasti preventivních prohlídek hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Otázky v dotazníku byly sestaveny tak, aby mi pomohly tyto cíle zjistit. K těmto cílům jsem si stanovila 3 hypotézy. Navíc jsem k této bakalářské práci sestavila propagační leták, kde je aktuální seznam preventivních prohlídek. Tam si každý, dle svého věku, přehledně nalezne na jaký typ preventivní prohlídky má nárok. Vyhodnocení hypotéz Hypotéza 1: Domnívám se, že více než 70% respondentů využívá preventivních prohlídek. Tuto hypotézu ověřovaly otázky č. 6, 8, 10 z dotazníku. Tyto otázky se týkají využívání nároku na preventivní prohlídky u praktického lékaře, stomatologa a gynekologa. Maximum správných odpovědí na tyto tři otázky při počtu 181 respondentů bylo 464. Z nich 334x (72%) odpověděli že, využívají nároku na preventivní prohlídku a 130x (28%) odpověděli, že nevyužívá preventivních prohlídek. Hypotéza se potvrdila, i když hraničně. Tento výsledek jsem očekávala, přesně tak jak mi vyšlo při vyhodnocení dotazníku. Preventivní prohlídky se nejvíce využívají u stomatologa, kde je to 97% z dotázaných a ženy využívají preventivní prohlídku z 99% u gynekologa. Procenta nám snižují výsledky u praktického lékaře, tam chodí na preventivní prohlídky pouze 32% dotázaných, většina chodí k praktikovi jen v případě, že má nějaký zdravotní problém. Pokud srovnám svou bakalářskou práci s jinou bakalářskou prácí, například studentky Lenky Brlicové (2010) s tématem Informovanost veřejnosti o preventivních prohlídkách v primární péči. Procentuální výsledky její bakalářské práce se s mojí o pár procent liší. Ona má výsledky rozdělené podle pohlaví (muži/ženy) a věkových kategorii (nad 40 let a pod 40 let). K této problematice si zvolila 3 otázky v dotazníku, podobně zformulované jako mám já. Celkem jí odpovědělo 110 respondentů z toho 60 žen a 50 mužů a nejvíce odpovídali respondenti ve věku 21 až 30 let. Celkově na preventivní prohlídky k praktickému lékaři od 40 let
37
do 40 let chodí 40%, ke stomatologovi chodí 57% a na gynekologické prohlídky chodí 90 % žen. (Lenka Berlicová, str.85, 2010). Dále jsem výsledky srovnávala s bakalářskou prací Ludmily Zahradníkové (2012) na téma Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé. Zde odpovídalo 104 respondentů a opět převahu měly ženy, nejvíce dotázaných bylo ve věku 25 až 44 let. (Ludmila Zahradníková,str. 49, 2012). Z tohoto výzkumu vyplynulo, že nárok na preventivní prohlídky u praktického lékaře využívá 32% (33 respondentů). Výsledek se nám v této oblasti shoduje. V porovnání s prací Lenky Berlicové (2010), se nám výrazně liší výsledky preventivních prohlídek u stomatologa, myslím si, že je to tím jakou skupinu lidí jsme oslovily a může to být také ovlivněné dostupností zubních lékařů ve zkoumané oblasti. Protože dostupnost zubních lékařů poslední dobou klesá, samozřejmě zde hraje roli i finanční stránka, každý stomatolog si doplatky v ambulanci určuje sám a i to může být motivace, předcházet onemocněním v dutině ústní. Hypotéza 2: Domnívám se, že více než 80% respondentů má přehled o nároku na preventivní prohlídku, dle svého věku. Hypotéza 2, byla podložena těmito otázkami z dotazníku č. 3, 4, 5, 7, 9, 11, 12. Tyto otázky zjišťují informovanost populace v nárocích na preventivní prohlídky u praktického lékaře, stomatologa a gynekologa a četnost jejich provádění. Maximum možných správných odpovědí na tyto otázky z celkového počtu 181 respondentů bylo 1109. Z nich respondenti odpověděli 977x (88%) správně a 132x (12%) špatně. Hypotéza se potvrdila, opět hraničně. S výsledkem jsem spokojená, i když se opět potvrdily neznalosti v rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře. Většina, čili 74% respondentů odpověděla správně, že nárok na preventivní prohlídku má jednou za dva roky, ale v otázce 12, kde měli odpovídat, na co mají nárok v rámci preventivní prohlídky ve věku od 40 let do 55 let, byly velmi rozmanité odpovědi. Z toho se dá usoudit, že populace na Vysočině nemá zájem o preventivní program u praktického lékaře a využívá ho jen v případě potřeby. To je špatně, právě tady je potřeba větší informovanost populace, aby se předcházelo onemocněním. Co se týče preventivních prohlídek u stomatologa a gynekologa, tam je populace na Vysočině dobře informovaná. S porovnáním bakalářské práce Lenky Berlicové (2010), zmiňované již v minulém odstavci, mohu porovnat výsledky ve znalostech preventivních prohlídek u praktického lékaře a stomatologa. Výsledky v oblasti nároku na preventivní prohlídku u 38
praktického lékaře vycházely u žen 30% a u mužů 22% z odpovědích správně, v oblasti stomatologie správně odpovědělo 65% žen a 58% mužů.(Lenka Berlicová, str.85, 2010). Dále jsem výsledky porovnávala s výsledky z bakalářské práce Petry Číhalové (2010) na téma Preventivní prohlídky ve věku 30 až 50 let. Kde odpovídalo 70 respondentů z toho 40 žen a 30 mužů, nejvíce dotázaných bylo ve věku 31 až 40 let. Zkoumaná oblast byla gynekologie, stomatologie a praktický lékař. V oblasti praktického lékaře odpovědělo 15,7% respondentů správně, že má nárok na preventivní prohlídku 1x za dva roky, ke stomatologovi chodí 2x za rok 54,3% respondentů a 57,5% žen navštěvuje 1x za rok preventivní prohlídku u gynekologa. (Petra Číhalová, str.61, 2010) Naše výsledky se opět liší. Opět to může být způsobeno rozmanitostí testovaných respondentů a jejich možností odpovědí v dotazníkách. V každé ze srovnávaných prací jsou otázky ohledně četnosti návštěv preventivních prohlídek položeny podobně. Kde se nám otázky liší, je podrobnost v zaměřených oblastech. Každá máme práci jinak zaměřenou následně různě zpracovanou a proto máme jiné výsledky. Což v mém dotazníku je otázka č. 11, na mamografické vyšetření u žen nad 45 let a otázka č. 12, na co máme ve věku od 40 do 55 let nárok na vyšetření v rámci preventivní prohlídku u praktického lékaře, bylo zde na výběr z vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi, glykémie, EKG, orientační chemické vyšetření moče, okultní krvácení ve stoliciTOKS, endoskopické vyšetření střev. 56 % respondentů odpovědělo správně a to tak, že máme nárok na všechna tato vyšetření. Hypotéza 3: Domnívám se, že více než 95% respondentů dětského věku navštěvuje s rodiči pravidelně všechny preventivní prohlídky hrazené z veřejného zdrav. pojištění. Tato hypotéza souvisela s otázkami č. 14, 15, 16, 17 z dotazníku. V otázce č. 14 zjišťuji využití preventivních prohlídek u dětí, výsledky zde byly jednoznačné 100%, 118 respondentů navštěvuje se svým dítětem preventivní prohlídky dle věku dítěte. V otázce č. 15 zjišťuji očkování dětí, výsledky byly 41% (48 respondentů) nechalo svoje dítě očkovat podle očkovacího kalendáře platného v České republice a zbylých 59% (70 respondentů) svoje dítě nechalo ještě navíc očkovat proti dalším nemocím, jako jsou například rotaviry, žloutenky typu A,B, klíšťová encefalitida, meningokokové a pneumokokové nákazy a rakovina děložního čípku. V otázce č. 16 se dotazuji na návštěvnost dětí u stomatologa. Zde převaha 69% (82 respondentů) doprovází své dítě 39
ke stomatologovi 2x do roka, 30% (35 respondentů) chodí na prevenci s dítětem jen jednou do roka. Zbylé 1% ( 1 respondent) nechodí na preventivní prohlídky se svým dítětem. A v poslední otázce, která potvrzuje tuto hypotézu je otázka č. 17, která zjišťuje vyšetření zraku a kyčlí u dětí v rámci preventivní prohlídky. Výsledek je zde opět jednoznačný 100% (118 respondentů) uvedlo, že byla tato vyšetření provedena v rámci preventivní prohlídky. V celkovém shrnutí, maximální počet správných odpovědí z celkového počtu 118 respondentů je 472. Z nich respondenti odpověděli 436x (92%) správně a 36x (8%) špatně. Hypotéza se nepotvrdila, i když jen o 3% . V oblasti preventivních prohlídek u pediatra, je návštěvnost dětí s rodiči 100%, odpovědělo tak 118 respondentů. Dětem bylo v rámci preventivního vyšetření provedeno jak vyšetření zraku, tak i vyšetření kyčlí, opět tak uvedlo 118 respondentů, čili 100% dotázaných. Kde výsledek nebyl jak bych očekávala, bylo u otázky č.16: Kolikrát chodíte s dítětem na preventivní prohlídku ke stomatologovi? Tam nadpoloviční většina, 82 respondentů (69%) uvedlo, že chodí se svým dítětem 2x do roka na prevenci ke stomatologovi, dalších 35 respondentů (30%) uvedlo, že navštěvuje stomatologa jen 1x do roka se svým dítětem a naštěstí jen jeden respondent uvedl, že nechodí na preventivní prohlídky ke stomatologovi se svým dítětem. Z toho vyplívá, že je potřeba víc dbát na prevenci ve stomatologii, protože zrovna v této oblasti, kdy dětská populace trpí nejvíce zubním kazem, a potom jeho následky, vedou jen k zbytečným a nepříjemným zážitkům v zubních ambulancích, s následným strachem ze zubaře, který přetrvává do dospělosti. Tuto oblast jsem porovnávala s výzkumem Jany Samkové a Miloše Velemínského z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulty, katedry klinických a preklinických oborů, výzkum probíhal v roce 2010 v České republice, Slovenské republice a Republice Rakousko. V České republice bylo dotázáno 682 respondentů z toho 299 mužů a 383 žen s dětmi. Na Slovensku to bylo 187 respondentů, 35 mužů/ 152 žen a v Rakousku 69 respondentů z toho 23 mužů a 46 žen s dětmi. Shoda byla pouze jedna, využití preventivních prohlídek u dětí. V jejich výzkumu vyšlo, že v České republice využívá 86% rodičů preventivní prohlídky u svých dětí. Na Slovensku to bylo ještě míň, tam pouze 65% dotázaných odpovědělo, že chodí na preventivní prohlídky s dětmi. A poslední zkoumaný objekt Rakousko, tam byla účast na preventivních prohlídkách s dětmi 100%.( Jana Samková, Miloš Velemínský, str. 186, 2010)
40
Proč jsou výsledky tak různé od těch mých? Opět musíme zohlednit vzorky odebraných dat od různých respondentů z různých věkových kategorii a sociálních skupin. Myslím si, že Česká republika, na rozdíl od jiných států v Evropě, má stále dobře propracovaný zdravotnický systém v oblasti prevence, je jen na nás, jak využijeme této bezplatné služby, která nás nestojí nic, jen si udělat čas a zajít k lékaři na preventivní prohlídku a předcházet tím zdlouhavému a nákladnému léčením s nejasným koncem.
41
3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Má bakalářská práce byla zaměřena na výzkum v oblasti preventivních prohlídek z pohledu populace. Výsledky výzkumu této práce poukazují na informovanost populace na Vysočině. Výzkum probíhal ve větších městech našeho kraje. Odebraná data byla různorodá, tak jako rozmanitost respondentů, kteří vrátili vyplněný dotazník. Nejvíce vyplněných dotazníku se vrátilo od střední věkové kategorie, což je věk v rozmezí od 35 let do 49 let a převažovala ženská část respondentů. Musím přiznat, že jsem očekávala, že větší zájem budou mít ženy než muži. Domnívám se, že ženy už odjakživa jsou starostlivější o svoje zdraví a nejen o svoje, ale i o zdraví celé rodiny a blízkých. Výsledky výzkumu dopadly, tak jak jsem očekávala. Nejlépe informovaná populace, je v oblasti prevence ve stomatologii a gynekologii. Důvodů, proč právě v těchto oborech jsou výsledky výzkumu dostatečné, může být několik. Určitě zde hraje velkou roli důraz, jaký lékař klade nároky na prevenci. Z vlastní zkušenosti vím, protože pracuji v oblasti stomatologie, že zubní lékaři vyžadují od svých pacientů docházku na preventivní prohlídky pravidelně a to nejlépe dvakrát ročně. Pokud toto pacienti nedodržují hrozí jim odregistrováním z ambulance, což v dnešní době, kdy je nedostatek zubních lékařů, je podstatná motivace k dodržování preventivních prohlídek. V oblasti gynekologie je to jednoznačné, ženy více dbají o svoje zdraví a chtějí mít svoje reprodukční orgány v pořádku, aby předcházely případným problémům spojeným s mateřstvím. Velké nedostatky v rámci prevence jsou u praktického lékaře. K praktickému lékaři chodí převaha dotázaných, jen v případě, že má nějaký zdravotní problém. O preventivní prohlídky se nezajímají. Opět to může být zapříčiněno nedostatkem informací o prevenci u praktického lékaře. Proto by měl praktický lékař nebo sestra více informovat své pacienty o možnosti, a hlavně důležitosti, docházky na preventivní vyšetření, které je hrazeno ze zdravotního pojištění. Informace přímo vyslovené z úst lékaře, na danou konkrétní věc, mají vždy větší váhu, než když si to někde přečteme na internetu. Jako nejlepší možné řešení pro praxi, bych zavedla propagační leták (příloha 2), který bude obsahovat přehledný seznam preventivních prohlídek podle věku a pohlaví, kde si každý snadno a rychle najde, na jaký typ preventivní prohlídky má právě nárok. Tyto letáky bych umístila do čekáren ordinací. Při čekání na ošetření v ambulanci má každý zájem si zkrátit čekání, může si tedy čekání zpestřit, přečtením informací o preventivních prohlídkách a pokud mu nebude něco jasné, může se ihned obrátit na svého lékaře nebo sestru, kteří mu daný problém 42
rádi objasní. Zájem o zdraví a prevenci musí mít každý občan České republiky sám, nikdo nemá právo ho kontrolovat, napomínat a přemlouvat, aby pravidelně navštěvoval preventivní prohlídky, jde přece o jeho zdraví a o jeho přístup k sobě samému.
43
4 Závěr Ve své bakalářské práci se zaměřuji na problematiku informovanosti populace na Vysočině v oblasti preventivních prohlídkách. Téma práce „Preventivní prohlídky z pohledu populace“ jsem si vybrala záměrně, protože v oblasti prevence pracuji a zajímám se o tuto problematiku. A chtěla bych tuto problematiku více propagovat, aby byla větší osvěta, reklama i v médiích, spousta lidí se nechává masivně strhnout reklamou, tak proč neudělat reklamy, které donutí lidstvo si vážit tak drahocenného a křehkého daru jako je život. V životě musíme spoustu věcí stihnout včas! Tak proč včas nezajít na pravidelnou prohlídku k lékaři. Cílem mého výzkumu bylo zjistit, jak je na tom populace na Vysočině v oblasti informovanosti a návštěvnosti preventivních prohlídek hrazených plně zdravotními pojišťovnami. Posledním cílem bylo, dodržování preventivních prohlídek u dětské populace na Vysočině. V teoretické části jsem se zaměřila na historický vývoj zdravotního pojištění, systémy zdravotního pojištění jako je model statutárního zdravotního pojištění a model privátního zdravotního pojištění, zdravotnictví v České republice, zdravotní pojištění a seznam aktuálních zdravotních pojišťoven v České republice, postavení občana v systému léčebně-preventivní péče a jeho práv a v neposlední řadě to nejdůležitější seznam aktuálních preventivních prohlídek v České republice, hrazených ze zdravotního pojištění, seřazené podle věku a pohlaví. Zejména však u praktických, zubních a gynekologických lékařů. V praktické části jsem prováděla výzkum pomocí dotazníkového šetření. Byla to nejsnadnější metoda jak získat potřebné informace. Dotazník byl určen pro širokou veřejnost. Převážně jsem dotazníky rozdávala osobám straším osmnácti let. Celkem jsem rozdala 300 dotazníků Dotazníky jsem rozdávala na veřejných místech, jako jsou autobusová nádraží a náměstí ve větších městech (Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Velké Meziříčí, Humpolec). Vyplněné dotazníky mi respondenti hned vraceli. Celkem se mi vrátilo 181 správně vyplněných dotazníků, což je 60% z celkového počtu rozdaných dotazníků. Výsledky z dotazníků jsem zpracovala do grafů, doplnila komentářem a na základě výsledků jsem vyhodnotila hypotézy. Ve své práci jsem si stanovila 3 hypotézy:
44
Hypotéza č. 1: Domnívám se, že více než 70% respondentů využívá preventivních prohlídek. Tato hypotéza se potvrdila. Pouze 72% (130 respondentů) odpovědělo správně, že využívají nároku na preventivní prohlídku a 28% (51 respondentů) odpovědělo, že nároku na preventivní prohlídku nevyužívá. Musím přiznat, že s tímto výsledkem jsem spokojená. Největší zájem v oblasti prevence je u stomatologa a gynekologa. Kde je problém s informovaností a využitím prevence je u praktického lékaře. Základní informace ohledně prevence bychom měli mít ve všech směrech a oborech. Měli bychom se tomu učit už od raného věku. V dětství by nás k tomu měli vést rodiče, ve školce a škole, by nás měli v těchto činnostech utvrzovat. V dospělosti to pak budeme předávat svým potomkům. Je lepší nemocem předcházet, než je léčit! Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více než 80% respondentů má přehled o nároku na preventivní prohlídku, dle svého věku. Tato hypotéza se také potvrdila. 88% (159 respondentů) odpovědělo správně a tudíž má přehled o nárocích na preventivní prohlídky v oblasti praktického lékaře, stomatologa a gynekologa. Pouze 12% (22 respondentů) má nedostatky informací v oblasti nároku na preventivní prohlídku. Největší problémy měli respondenti v oblasti praktického lékaře a to přesně u otázky č. 12, kde měly zaškrtnou, na které vyšetření mají nárok v rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře. Většina respondentů odpověděla za g, což znamenalo, že všechny odpovědi jsou správně. Dle mého názoru si myslím, že spousta lidí nevěděla, co zatrhnout a tak dala tu nejrychlejší variantu, žijeme v uspěchané době, tak i odpovědi jsou rychlé a stručné. Znalosti preventivních prohlídek jsou důležité. Měli bychom se zajímat, o to na co máme nárok. Vždyť si všichni platíme zdravotní pojištění a že to nejsou zrovna malé peníze, co nám měsíčně odchází z naší výplaty. Proto bychom se měli více informovat, na co všechno máme v rámci prevence hrazené z veřejného zdravotního pojištění nárok. A co bych ještě doporučovala, prostudovat si podrobněji průběh preventivní prohlídky, co a jak by Vám měl dotyčný lékař na preventivní prohlídce vyšetřit a určitě se nenechat odbýt pětiminutovým vyšetřením. Hypotéza č. 3: Domnívám se, že více než 95% respondentů dětského věku navštěvuje s rodiči pravidelně všechny preventivní prohlídky hrazené z veřejného zdrav. pojištění. Tato hypotéza se jako jediná nepotvrdila, i když jen o 3%. Z celkového počtu 45
118 respondentů s dětmi odpovědělo 92% (109 respondentů), že pravidelně chodí se svým dítětem na preventivní prohlídku dle harmonogramu. Pouze 8% (9 respondentů) nenavštěvuje se svým dítětem pravidelně všechny preventivní programy. Dotazovaná oblast byla zaměřena na pediatrii, stomatologii a navíc jsem se ptala na očkovaní dětí podle platného očkovacího kalendáře v České republice. Procenta mi snížily výsledky v oblasti stomatologie, tam část rodičů dochází na prevenci pouze jedenkrát ročně. Mým posledním cílem bylo sestavit edukační materiál ve formě letáku. Který bude sloužit v čekárnách různých ambulancí, ke zkrácení volného času při čekání na ošetření. V edukačním letáku nalezneme seřazený seznam preventivních prohlídek, dle věku a pohlaví. Tam si každý snadno a rychle nalezne na jaký typ preventivní prohlídky má nárok. Cíle bakalářské práce byly splněny. Z dotazníkového šetření dobře vyplívá, že populace na Vysočině je informovaná v oblasti prevence, i když v některých sektorech zdravotnické péče, by mohly být výsledky lepší. Zjistily jsme, kde přesně populace na Vysočině má nedostatky v informovanosti. U dospělých respondentů je to zanedbávající prevence u praktických lékařů a u dětské populace je to nedostatečná návštěvnost u stomatologů. Nejvhodnější cestou vedoucí ke zlepšení znalostí populace na Vysočině je větší propagace preventivních programů, od lékařů a sester v dané ambulanci. Dále informačními letáky v čekárnách a na nástěnkách v různých zdravotnických zařízeních. Více reklamy v mediích, ať už v televizi, rádiu či internetu. Vždyť různých reklam a upoutávek na různé i nevhodné věci, je spousta. Ale reklama, která by nám připomínala pravidelnou návštěvu preventivního programu, je hodně málo. Ono je lepší reklamovat drahé léky a léčivé přípravky, než prevenci. Z prevence marketingové firmy nezbohatnou. Na zdraví lidí se prostě vydělává, v dnešní době jsou to všechno marketingové tahy, jak vydělat co nejvíce peněz. Různé firmy se předhánějí, která přijde na trh s lepším přípravkem, který nám bude co nejméně zatěžovat organismus a bude mít co nejméně vedlejších účinků. Není snad lepší nemocím předcházet, než polykat spousty léků, které v sobě nesou další skrytá rizika. Všechny léky musí být testované a musí mít minimum vedlejších účinků, ale když si přečteme jakýkoli příbalový leták, nalezneme tam spoustu nežádoucích účinků. Je lepší nebýt závislý na lékařích a léčivých přípravcích. Chodit pravidelně na preventivní prohlídky, aby se 46
minimalizovalo riziko onemocnění a případné včasné odhalení choroby, se vždy dá lépe vyléčit v časném záchytu onemocnění. Proto nepodceňujme důležitost preventivních prohlídek a choďme k lékařům pravidelně. Doufám, že tato práce alespoň částečně přispěla ke zmapování znalostí populace na Vysočině o problematice preventivních prohlídek. Zbývá jen doufat, že informovanost populace se bude rozšiřovat a moje vypracované letáky bude v ordinacích někdo číst. „Zdraví je vzácná věc, je to vpravdě jediná věc, která zaslouží, abychom úsilí o ni obětovali nejen čas, pot, námahu, jmění, ale i život; tím spíše, že bez něho se pro nás život stává trápením a strastí. Není-li zdraví, potemní a vyprchají i rozkoš, moudrost, učenost a ctnost.“ Michel de Montaigne
47
5 Seznam použité literatury 1. BAŠKOVÁ, M. Výchova k zdraviu. Martin: Osveta, 2009. ISBN 978-808-0633202. 2. BERLICOVÁ, L. Bakalářská práce na téma: Informovanost veřejnosti o preventivních prohlídkách v primární péči. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, 2010. Dostupné z: http: //hdl.handle.net/10563/12576 3. ČESKÁ VAKCINOLOGICKÁ SPOLEČNOST: Česká vakcinologická společnost ČLS JEP. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.vakcinace.eu/ockovani-v-cr 4. ČEVELA, R., ČELADOVÁ, L. a DOLANSKÝ, H. Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2860-5. 5. ČÍHALOVÁ, P. Bakalářská práce na téma: Preventivní prohlídky ve věku 3050let. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, 2010. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10563/13195 6. FAIT, T, VRABLÍK, M. a ČEŠKA, R. Preventivní medicína. Praha: Maxdorf, 2008. ISBN 978-807-3451-608. 7. FINANCE- MEDIA. CZ: Finance media a.s. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http: //www.finance.cz/pojisteni/seznamy/zdravotni-pojistovny/ 8.
KOMÁREK, L., PROVAZNÍK, K. Ochrana a podpora zdraví. Praha: Nadace CINDI, 2011. ISBN 978-80-260-1159-0.
9. KOŠATKOVÁ, L. Sestra. In Specifická práce na dětském obvodě: odborný časopis. 2006, č.12, s 36. ISSN 1212-0404. 10. MACH, J. a kol. Zdravotnictví a právo: komentované předpisy. Praha: Orac, 2003. ISBN 80-86199-50-9. 11. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx? q=183/2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 12. MONTAIGNE, M. Citát. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://azcitaty.cz/michel-de-montaigne/21759/: 13. NASSEM, S. Oral and dental disease: Causes, prevention and treatment strangies. [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:
48
http://screening.iarc.fr/doc/Commision_on_Macroeconomic_and_Health_Bg_P2 _Oral_and_dental_diseases.pdf 14. NĚMEC, J. Principy zdravotního pojištění. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80247-2628-1. 15. ORDINACE.CZ. Copyright Pears Health Cyber,s.r.o.:[online]. 2014 [cit. 201404-13]. Dostupné z: http: // www.ordinace.cz/clanek/aktualni-prehledpreventivnich-prohlidek/ 16. PROVAZNÍK, K., KOMÁREK, L. a PROVAZNÍKOVÁ, H. Manuál prevence v lékařské praxi. Praha: Fortuna, 1998. ISBN 80-7071-108-.6. 17. REPKOVÁ, A. a kolektív. Gynekologické oštrovateľstvo. Martin: Osveta, 2007. ISBN 80-806-3236-7. 18. SAMKOVÁ, J., VELEMÍNSKÝ, M. Původní práce na téma: Preventivní péče u dětí a mládeže z pohledů rodičů v České republice, Slovenské epublice a Republice Rakousko. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických a preklinických oborů, 2010. Dostupné z: http: //casopis-zsfju. zsf.jcu.cz/ prevence-urazu-otrav-a nasili/ administrace /clankyfile/ 20130118105252727620. pdf. 19. STREJČKOVÁ, A. Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví: pro SZŠ obor zdravotnický asistent. Praha: Fortuna, 2007. ISBN 978-80-7168-943-0. 20. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA. VZP: Všeobecná zdravotní pojišťovna [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http:// www.vzp.cz/klienti/programy-prevence/preventivni-prohlidky 21. ZAHRADNÍKOVÁ, L. Bakalářská práce na téma: Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé. Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta, katedra ošetřovatelství, 2012. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/358718/lf_b/
49
6 Seznam grafů Graf 1 pohlaví respondentů............................................................................................. 20 Graf 2 věk respondentů ................................................................................................... 21 Graf 3 postoj k preventivním prohlídkám z pohledu populace....................................... 22 Graf 4 nároky u praktického lékaře, stomatologa, gynekologa v oblasti preventivní péče ........................................................................................................................................ 23 Graf 5 nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře .......................................... 24 Graf 6 využití preventivních prohlídek u praktického lékaře ......................................... 25 Graf 7 nárok na preventivní prohlídku u stomatologa .................................................... 26 Graf 8 využití preventivních prohlídek u stomatologa ................................................... 27 Graf 9 nárok na preventivní prohlídku u gynekologa ..................................................... 28 Graf 10 využití preventivních prohlídek u gynekologa .................................................. 29 Graf 11 nárok na mamografické vyšetření ..................................................................... 30 Graf 12 v rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře se vyšetřuje ...................... 31 Graf 13 respondenti s dětmi ............................................................................................ 32 Graf 14 dodržovaní preventivních prohlídek u svého dítěte ........................................... 33 Graf 15 očkování dětí podle očkovacího kalendáře v ČR .............................................. 34 Graf 16 preventivní prohlídky dětí u stomatologa .......................................................... 35 Graf 17 preventivní vyšetření zraku a kyčlí u dítěte v rámci preventivní prohlídky ...... 36
50
7 Seznam příloh Příloha č. 1. Vlastní dotazník Příloha č. 2. Edukační leták Příloha č. 3 Harmonogram preventivních prohlídek podle pohlaví a věku
8 Seznam zkratek BCG
Jméno vakcíny
č.
Číslo
ČR
Česká republika
EKG
Elektrokardio graf
např.
Například
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
PZT
Prostředky zdravotní techniky
Sb.
Sbírka
TBC
Tuberculóza
tj.
To jest
TOKS
Test okultního krvácení stolice
tzv.
Takzvaný
viz.
Odkaz na jinou stránku nebo oddíl
VZP
Všeobecná zdravotní pojišťovna
51
Příloha č.1 Dobrý den, Jmenuji se Hana Kopřivová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor Všeobecná sestra. Ráda bych Vás touto cestou požádala o vyplnění dotazníku, jehož odpovědi budou použity ke zpracování bakalářské práce na téma: " Preventivní prohlídky z pohledu populace." Dotazník je anonymní. Prosím, přečtěte si pečlivě otázky a zakroužkujte vždy jednu odpověď. Pokud není uvedeno jinak. Děkuji za ochotu a spolupráci. S pozdravem Kopřivová Hana. 1.) Pohlaví? a) muž b) žena 2.)Kolik je Vám let? a) do 19 let b) od 20-34 let c) od 35-49 let d) víc jak 50 let 3.) Co si myslíte o preventivních prohlídkách? a) jsou důležité , aby včas odhalily případná onemocnění b) jsou zbytečné c.) chodím k lékaři, jen když jsem nemocný 4.) Víte, že máte nárok na preventivní prohlídky u praktického lékaře, stomatologa, gynekologa? a.) vím b.) nevím c.) nezajímám se o to 5.) Víte, kolikrát do roka máte nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře? a.) 1x za dva roky b.) 2x/rok c.) 1x/rok 6.) Využíváte nároku na preventivní prohlídky u praktického lékaře? a.) ano b.) ne c.) navštěvuji lékaře, jen když mám zdravotní problém
52
7.) Víte, kolikrát do roka máte nárok na preventivní prohlídku u stomatologa? a.) 3x/rok b.) 1x/rok c.) 2 x/rok 8.)Využíváte nabídky preventivních prohlídek u stomatologa? a.) ano b.) ne c.) navštěvuji lékaře, jen když mám zdravotní problém na další tři otázky odpovídají pouze ženy: 9.) Víte, kolikrát do roka máte nárok na preventivní prohlídku u gynekologa a.) 1x / rok b.) 2x /rok c.) 4x/rok 10.)Využíváte nabídky preventivních prohlídek u gynekologa? a) ano b) ne c) navštěvuji lékaře, jen když mám zdravotní problém 11.) Víte, že ženy mají nárok od 45 let každé dva roky na mamografické vyšetření? a.) vím b.) nevím c.) nezajímám se o to 12.) Ve věku od 40 do 55 let máte nárok v rámci preventivní prohlídky na vyšetření? a) cholesterolu a tukových látek v krvi b) glykémie (hladina cukru v krvi) c) EKG d) orientační chemické vyšetření moče e) okultní krvácení ve stolici-TOKS f) endoskopické vyšetření střev g) všechny odpovědi jsou správně 13.) Máte děti? a.) ano b.) ne na následující otázky odpovídají pouze rodiče dětí: 14.) Navštěvujete se svým dítětem preventivní prohlídky podle věku dítěte? a.) ano b.) ne 53
15.) Je Vaše dítě očkované podle očkovacího kalendáře platného v ČR? a.) ano b.) ne c.) ano a navíc je očkováno například (na: rotaviry, žloutenky typu A,B, klíšťovou encefalitidu, meningokokové, pneumokokové nákazy, rakovině ěložního čípku,...) 16.) Kolikrát ročně chodíte s dítětem na preventivní prohlídku ke stomatologovi? a.) 1x/rok b.) 2x/rok c.) nechodíme na preventivní prohlídky 17.)Bylo Vašemu dítěti v rámci preventivních prohlídek provedeno vyšetření zraku a kyčlí? a.) ano b. ) ne c.) jedna z prohlídek nebyla provedena - zrak/kyčle
54
Příloha č. 2
PŘEHLED PREVENTIVNÍCH PROHLÍDEK DĚTI Preventivní prohlídky u lékaře pro děti a dorost do 19 let Děti mají nárok celkem na 19 preventivních prohlídek u svého pediatra, kde mohou být registrováni až do svých devatenácti let. Kontroly však nejsou rozloženy rovnoměrně. Nejsledovanější jsou novorozenci a kojenci. 1. prevence: do dvou dnů od návratu z porodnice, zpravidla doma. Náplní této prohlídky je totiž i posouzení sociální situace rodiny. 2. – 9. prevence: během prvního roku života zpravidla ve 14 dnech, 6 týdnech, 3, 4, 6, 8 a deseti měsících a v jednom roce. 10. prevence: v 18 měsících 11. prevence: ve 3 letech. Další preventivní prohlídky se dělají každé dva roky, poslední nejpozději před dosažením devatenáctého roku věku. Péče o zoubky Rodiče by měli své dítě zaregistrovat u zubaře ještě v době, kdy děti možná nemají ani první zoubek. Přesto je v druhém půlroce věku dítěte čas na první zubní preventivní prohlídku. 1. prevence: mezi 6. a 12. měsícem života dítěte Další preventivní zubní kontroly u dětí: dvakrát ročně. Kyčle Preventivní vyšetření kyčlí u novorozenců a kojenců provádí ortoped. Bývají nejméně tři. 1. prevence: mezi 3. a 5. dnem věku dítěte v porodnici 2. prevence: ultrazvukové a klinické vyšetření ve 3. – 6. týdnu věku 3. prevence: ultrazvukové a klinické vyšetření se obvykle provádí po ve 3 nebo 4 měsících Podle nálezu stanoví lékař případné další kontroly. DOSPĚLÍ Praktický lékař Jednou za dva roky. Preventivní prohlídka je důkladné a komplexní vyšetření. Rozhodně se nespokojte s rychlým odběrem krve a změřením tlaku. Součástí vyšetření by měla být například i onkologická prevence a zhodnocení onkologických rizik: vyšetření kůže, konečníku, u rizikových pacientů klinické vyšetření varlat či prsů.
Stomatolog Jednou ročně. Zdravotní pojišťovny však u dospělých pacientů platí dvě prohlídky ročně. Vedle preventivní prohlídky je hrazena i tzv. pravidelná prohlídka, takže choďte ke svému zubaři, na „prevenci“ každého půl roku. Přesně tak to má být a vás to nestojí ani korunu.
55
DOSPĚLÍ OD 40 LET Praktický lékař Jednou za čtyři roky. Máte nárok na vyšetření EKG, při každé prohlídce potom kontrola hladiny cukru v krvi (glykémie). U žen nad 45 let se ověřuje, zda byly na preventivním mamografickém vyšetření. Pokud ne, lékař tam ženu doporučí. Od 50 let se v rámci prevence a včasného záchytu rakoviny tlustého střeva provádí test na okultní (skryté) krvácení ve stolici-TOKS. Stomatolog viz. sekce dospělí DOSPĚLÍ OD 50 DO 55 LET Praktický lékař Od 50 do 55 se lze bezplatně testovat každý rok, nad 55 let jednou za dva roky nebo jít jednou za deset let na kolonoskopii. Stomatolog viz. sekce dospělí ŽENY A DÍVKY Gynekologické preventivní prohlídky První prevence by se měla provést v patnácti letech a potom vždy jednou za rok. Součástí první prohlídky je nácvik samovyšetřování prsů. Pro prevenci rakoviny děložního čípku se mimo jiné provádí odběr materiálu (stěr) z děložního čípku. Ten se nedělá u dívek před zahájením sexuálního života. Ženy nad 45 let od gynekologa obdrží doporučení na mamografické vyšetření. 1. prevence: v 15 letech, následně každý rok Mamografické vyšetření Preventivní vyšetření prsů na mamografu je každé dva roky hrazeno ženám nad 45 let. Zubní prevence těhotných Během těhotenství má žena nárok na dvě hrazené preventivní prohlídky u zubaře. Během nich je mimo jiné poučena, kdy má poprvé k zubaři přivést své dítě.
Všechny tyto uvedené preventivní prohlídky jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pokud máte nějaké zdravotní problémy, nečekejte na termín prevence, běžte k lékaři ihned.
56
Příloha č. 3 HARMONOGRAM PREVENTIVNÍCH PROHLÍDEK PODLE POHLAVÍ A VĚKU Věk 0-3 měsíce 1. až 4. týden
Tuberkulóza- jenom selektivní BCG vakcinace u dětí, které splňují indikaci k očkování
14. den
preventivní prohlídka u pediatra, zajištění ortopedického vyšetření, protikřivičná profylaxe
6. týden
preventivní prohlídka u pediatra, kontrola ortopedického vyšetření, orientační vyšetření zraku, protikřivičná profylaxe
od 9. týden (v případě očkování proti TBC od 13. týdne) 3. měsíc
očkování Hexavakcínou 1.dávka (záškrt, tetanus, dávivý kašel, hemofilové infekce, dětská obrna, virová hepatitida typu B preventivní prohlídka u pediatra, zahájení očkování a plán očkování, protikřivičná profylaxe
(Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Věk 3-6 měsíců 4.- 5. měsíc
preventivní prohlídka u pediatra, orientační vyšetření sluchu a zraku
od 17. týdne
očkování Hexavakcínou- 2. dávka (záškrt,tetanus,dávivý kašel,hemofilové infekce,dětská obrna,virová hepatitida typu B
(nejméně měsíc po 1 dávce)
57
od 5. měsíce
očkování Hexavakcínou- 3. dávka (záškrt, tetanus, dávivý kašel, hemofilové infekce, dětská obrna, virová hepatitida typu B)
(nejméně měsíc po 2. dávce)
(Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Věk 6-12 měsíců 6. měsíc
preventivní prohlídka u pediatra, kontrola vývoje chrupu a následné doporučení k návštěvě stomatologa, protikřivičná profylaxe
8. měsíc
preventivní prohlídka u pediatra, orientační vyšetření sluchu a zraku
10.- 11. měsíc
preventivní prohlídka u pediatra, protikřivičná profylaxe
12. měsíc
preventivní prohlídka u pediatra, zajištění základních antropometrických ukazatelů a jejich vyhodnocení, doporučení na stomatologické vyšetření
(Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Věk 1 až 3 roky od 12. měsíce
očkování Hefavakcínou- 4. dávka (záškrt, tetanus, dávivý kašel, hemofilové infekce, dětská obrna, virová hepatitida typu B)
(nejméně 6 měsíců po 3. dávce, nejpozději do 18. měsíce života) 15. měsíc
očkování proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám- 1. Dávka
58
18. měsíc
preventivní prohlídka u pediatra, vyšetření stavu chrupu, zraku, sluchu, velké fontanely, posouzení psychomotorického vývoje
21.-25. měsíc
očkování proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám 2. dávka v odstupu 6-10 měsíců po 1. očkování)
3. rok
preventivní prohlídka u pediatra, vyšetření psychomotorického vývoje, zraku, sluchu, řeči a genitálu
(Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Věk 3- 6 let 3. rok
preventivní prohlídka u pediatra, zhodnocení psychomotorického vývoje, vyšetření sluchu, zraku, řeči a genitálu
5. rok
preventivní prohlídka u pediatra, očkování 4. dávka, (záškrt, tetanus, dávivý kašel), vyšetření psychomotorického vývoje, znalost barev a kontrola hygienických návyků (Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014)
Věk 6-18 let 7. rok
preventivní prohlídka u pediatra, překontrolování očkování
9. rok
preventivní prohlídka u pediatra, překontrolování očkování
11. rok
preventivní prohlídka u pediatra, překontrolování očkování
59
10.-11. rok
očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, dětské obrně- 5. dávka
12. rok
očkování proti virové hepatitidě typu B- u dětí, které nebyly očkovány v kojeneckém věku (aplikují se tři dávky)
13. rok
preventivní prohlídka u pediatra, očkování proti dětské obrně u dětí, které nedostaly 5. dávku mezi 10.-11. Rokem
14. rok
očkování proti tetanu (další přeočkování vždy po 10-15 letech), pro děti očkované proti tetanu mezi 10.11. rokem proběhne přeočkování až v 25 letech
15. rok
preventivní prohlídka u pediatra, u dívek prohlídka gynekologem a poučení o možnosti očkování proti karcinomu děložního čípku
17. rok
preventivní prohlídka u pediatra
19. rok
preventivní prohlídku u pediatra, to je poslední preventivní prohlídka u pediatra a následné převedení do péče praktického lékaře pro dospělé a to před dovršením 19 let
(Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Muži 18- 25 let od 19 let a dále každé dva roky
preventivní prohlídka u praktického lékaře
dvakrát ročně
stomatologické vyšetření
každé dva roky
orientační chemické vyšetření moče
60
v 18 a ve 30 letech
vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
v 18 letech
kontrola glykémie (hladina cukru v krvi)
(Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Věk 35- 50 let od 19 let a dále každé dva roky
preventivní prohlídka u praktického lékaře
dvakrát ročně
stomatologické vyšetření
každé dva roky
orientační chemické vyšetření moče
v 40 a ve 50 letech
vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
ve 40 letech a dále každé dva roky
kontrola glykémie (hladina cukru v krvi)
ve 40 letech a dále každé čtyři roky
vyšetření EKG
(Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Věk 50 a starší od 19 let a dále každé dva roky
preventivní prohlídka u praktického lékaře
dvakrát ročně
stomatologické vyšetření
od 50 do 55 let jednou za rok
test okultního krvácení ve stoliciTOKS
od 55 let jednou za dva roky
test okultního krvácení ve stoliciTOKS
od 55 let a dále každých deset let
endoskopické vyšetření střev (jako druhá varianta k TOKS)
v 60 letech
vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
61
(Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Ženy 18- 35 let od 19 let a dále každé dva roky
preventivní prohlídka u praktického lékaře
dvakrát ročně
stomatologické vyšetření
každé dva roky
orientační chemické vyšetření moče
jedenkrát ročně
preventivní gynekologická prohlídka
v 18 a ve 30 letech
vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
v 18 letech
kontrola glykémie (hladina cukru v krvi)
od 25 let
klinické vyšetření prsou (při pozitivní rodinné anamnéze nebo při jiných rizikových faktorech)
(Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Ženy 35- 50 let od 19 let a dále každé dva roky
preventivní prohlídka u praktického lékaře
dvakrát ročně
stomatologické vyšetření
každé dva roky
orientační chemické vyšetření moče
jedenkrát ročně
preventivní gynekologická prohlídka
v 40 a ve 50 letech
vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
ve 40 letech a dále každé dva roky
kontrola glykémie (hladina cukru v krvi)
ve 40 letech a dále každé čtyři roky
vyšetření EKG
od 45 let a dále každé dva roky
mamografické vyšetření
62
(Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014) Ženy 50 a starší od 19 let a dále každé dva roky
preventivní prohlídka u praktického lékaře
dvakrát ročně
stomatologické vyšetření
jedenkrát ročně
preventivní gynekologická prohlídka
každé dva roky
mamografické vyšetření
od 50 do 55 let jednou za rok
test okultního krvácení ve stoliciTOKS
od 55 let jednou za dva roky
test okultního krvácení ve stoliciTOKS
od 55 let a dále každých deset let
endoskopické vyšetření střev (jako druhá varianta k TOKS)
v 60 letech
vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
(Všeobecná zdravotní pojišťovna, 2014)
63
