VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka
Těhotenství z pohledu otce Bakalářská práce
Autor: Petra Dvořáková Vedoucí práce: Mgr. Vlasta Dvořáková
Jihlava 2012
Anotace Tato práce nás seznamuje především s problematikou prožívání těhotenství z pohledu otce. Teoretická část je věnována obecnému seznámení čtenáře s těhotenstvím, oplodněním, anatomie pohlavních buněk muže, znaky těhotenství, změnami v těhotenství, psychické změny muže i ženy. Praktická část obsahuje zpracování výzkumného šetření, které je zaměřeno na plánování těhotenství s partnerkou, přítomnosti partnerka u porodu, příprava partnera na porod. Vliv těhotenství na sexuální život obou partnerů. Ovlivnění partnera těhotenstvím, rozdíly prožívání mezi prvním a druhým těhotenstvím. Zdárné převzetí role otce.
Klíčová slova Těhotenství, otec, psychika, změny v těhotenství, otec a těhotenství.
Annotation This work primarily with the issue of us introduces the experience of pregnancy from the perspective of a father. The theoretical part is given to the general meeting the reader with the pregnancy, fertilization, the anatomy of the genital cells of man, pregnancy, changes in pregnancy, mental changes, both men and women. The practical part includes the processing of research investigation which is aimed at planning a pregnancy with a partner, the presence of a partner for the birth, the preparation of the partner for the delivery. Influence of pregnancy on the sex life of both partners. Affecting partner pregnancy, persistent differences between the first and second pregnancies. Successful takeover of the role of the father.
Keywords Pregnancy, father, psyche, change in pregnancy, father and pregnancy.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce Mgr. Vlastě Dvořákové za odborné vedení práce, trpělivost při jejím vytváření a poskytnutí materiálu k tomuto tématu. Velký dík patří také všem respondentům, které mi věnovaly svůj čas a dovolily nahlédnout do vlastních osobních životů a zkušeností. Ráda bych poděkovala také své rodině a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podporovali a byli mi oporou.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a
jsem ji
samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1
2
Úvod ......................................................................................................................... 8 1.1
Cíle práce ........................................................................................................... 9
1.2
Hypotézy ............................................................................................................ 9
Teoretická část ...................................................................................................... 10 2.1
Těhotenství ....................................................................................................... 10
2.1.1
Oplození .................................................................................................... 10
2.1.2
Spermie ..................................................................................................... 10
2.1.3
Oplodnění.................................................................................................. 11
2.2
Změny v těhotenství ......................................................................................... 12
2.2.1
Známky a příznaky těhotenství ................................................................. 12
2.2.2
Nejisté známky těhotenství ....................................................................... 12
2.2.3
Nejisté příznaky těhotenství...................................................................... 12
2.2.4
Pravděpodobné známky těhotenství ......................................................... 13
2.2.5
Jisté známky těhotenství ........................................................................... 13
2.3
Psychické změny v těhotenství ........................................................................ 14
2.4
Psychické změny v těhotenství u mužů ........................................................... 15
2.5
Těhotenství mužů ............................................................................................. 17
2.6
Dělení těhotenství............................................................................................. 17
2.7
O těhotenství tatínků ........................................................................................ 18
2.8
Kurzy pro těhotné ............................................................................................. 19
2.9
Otec na mateřské a rodičovské dovolené. ........................................................ 19
2.10
Intuitivními rodiči jsme všichni.................................................................... 21
2.11
Tipy pro těhotné otce .................................................................................... 22
3
4
Praktická část ........................................................................................................ 23 3.1
Metodika výzkumné práce ............................................................................... 24
3.2
Charakteristika vzorku respondentů ................................................................. 24
3.3
Charakteristika výzkumného prostředí ............................................................ 24
3.4
Průběh a popis výzkumu .................................................................................. 24
3.5
Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................... 25
3.6
Diskuze............................................................................................................. 40
Závěr ...................................................................................................................... 42
Seznam použité literatury ............................................................................................ 44 Seznam příloh ................................................................................................................ 46 Příloha 1 ......................................................................................................................... 47 Příloha 2 ......................................................................................................................... 49 Příloha 3 ......................................................................................................................... 52
1 Úvod Bakalářská práce, která má název ,,Těhotenství z pohledu otce“, se zabývá problematikou zapojování se mužů do těhotenství partnerky, a jak oni sami to vnímají. V dnešní době si myslím, že je to dost probírané téma. Dříve těhotenství i porod byly záležitostmi pouze ženy. Ale v dnešním moderním životě se o tuto problematiku s těhotenstvím a porodem ženy dělí i se svými partnery. A ti se do toho aktivně zapojují. Hledají na internetu různé informace, čtou si knihy o těhotenství, dokonce se účastní s partnerkou kurzu. U porodu jsou pak muži největší oporou pro ženu. Vím to i z vlastní zkušenosti na praxi v nemocnici. Jak většina mužů pečuje o partnerku, vše co potřebuje jí podají, neustále se ptají, jak se cítí, zda nepotřebuje pomoc. Ale jak těhotenství vnímá muž, si myslím, že je často opomíjeno. Všichni se zaměřují na partnerku, ale už se nikdo nezeptá, co to znamená pro toho partnera. Pro kterého je to mnohdy velký životní krok a musí se tím nějak vypořádat. Nějak se ztotožnit s novou rolí, která ho čeká. Musí si uvědomit, že dosavadní život bez velkých starostí a více stráveného času s přáteli se najednou smrskne do jednoho menšího prostředí. Na druhou stranu, je to pro ně nezapomenutelný zážitek. A tu chvíli, kdy je sám s partnerkou a jejich dítětem je pro ně krásná a nezapomenutelná. V této práci se hlavně zaměřím, jak muži reagují na fakt, že jejich partnerka je těhotná a jak jsou tímto obdobím ovlivnění. Jestli tedy sami nějaké ovlivnění pocítí.
8
1.1 Cíle práce Cílem této práce je zjistit reakce mužů na zjištěné těhotenství, dále zmapovat jak jsou muži ovlivňování těhotenstvím své partnerky. A také měla tato práce za úkol určit, jaký vliv má těhotenství na muže v sexuálním životě. Prošetřit jak se muži připravují na těhotenství partnerky a dále zhodnotit jak muži prožívají těhotenství partnerky a zda se do něho aktivně zapojují.
1.2 Hypotézy Hypotéza 1 Více než, 75 % respondentů bude mít kladnou reakci na těhotenství partnerky. Hypotéza 2 Myslím si, že 40 % respondentů bude ovlivněných těhotenstvím své partnerky. Hypotéza 3 Více jak, 80 % respondentů bude mít problém v sexuálním životě běhen těhotenství. Hypotéza 4 Alespoň, 55 % respondentů se bude aktivně připravovat na těhotenství partnerky.
9
2 Teoretická část V teoretické části popisuji těhotenství, dále jak dochází k oplodnění, anatomie mužské pohlavní buňky. Jsou zde zahrnuty i změny v těhotenství jak psychické, tak i fyzické. Dále je v této části zahrnuto dělení těhotenství, jak muži prožívají těhotenství. Popsané je zde ještě, téma muži na rodičovské dovolené.
2.1
Těhotenství
Těhotenství je období života ženy, kdy v jejím organismu dochází k vývoji plodu. Toto období trvá, které se v průměru pohybuje v 10 lunárních měsíců po 28 dnech, a to je 280 dní. Těhotenství začíná splynutí mužské a ženské pohlavní buňky a je ukončeno porodem plodu. Období těhotenství je děleno na oplození, implantaci, nidaci a vývoj plodového vejce. Přechod z mateřského prostředí v druhé době porodní se z plodu náhle stává novorozenec (Roztočil, 2008).
2.1.1 Oplození Oplození nastává spojením mužské zárodečné buňky (spermie) s ženskou buňkou (vajíčkem). K oplození dochází nejčastěji ve vejcovodu (Roztočil, 2008).
2.1.2 Spermie Mužské pohlavní buňky vznikají v točitých kanálcích varlete. Vývoj trvá přibližně 10 dní. Z jedné spermiogonie vzniknou 4 spermie s 23 chromozomy. Spermie jsou nositelem pohlavního chromozomu X, kdy po splynutí s vajíčkem vzniká plod ženského pohlaví. Nebo jsou nositelem pohlavního chromozomu Y a vzniká plod s mužským pohlavím. Zralá buňka o velikosti 50 - 60 μm. Skládá se z hlavičky, krčku, spojovací části, a bičíku. Spermie se pohybují v rychlosti 25μm/s. Chemotaxí spermie směřuje do alkalického prostředí, ve kterém je přítomno v cervikálním kanále a v děložní dutině. V kyselém prostředí, které se nachází v zadní klenbě poševní, je spermie nepohyblivá a 10
zaniká. Spermie s aktivním pohybem je přesunuta z točivých kanálků varlete do nadvarlete. Tam je transport zajištěn chámovodem a ejakulačním vývodem. V prostatické části uretery se spermie mísí se sekretem prostaty. Sekret z prostaty a seminálních váčků a se spermiemi nazýváme spermatem. Ejakulát je sperma, které opouští vývodné, pohlavní cesty muže. V jednom ejakulátu je 300-500 miliónů spermií. Od puberty až do pozdního stáří probíhá spermiogeneze (Roztočil, 2008).
2.1.3 Oplodnění Během orgazmu je ejakulát (2,5 - 6,0 ml) uložen do zadní poševní klenby. Spermie proniknou do hlenu děložního hrdla, jenž je orientováno proti zadní poševní stěně. Hlen v ovulačním období je lépe pro spermie prostupný a má zároveň filtrační schopnost. Tímto způsobem vadné spermie neproniknou do cervikálního kanálu. Změny, které vedou enzymatické pochody na povrchu spermií je činí schopnými proniknout zonou pelucidou obklopující vajíčko v období ovulace. Aktivním pohybem bičíků se spermie vydávají do vyšších oddílů rodidel. Pouze jedna spermie je nutná k oplodnění. Enzymy, jenž jsou uvolňovány z akrozomu hlavičky spermie rozpustí rosolovité spojení mezi buňkami dvou struktur a umožňují oplozující spermii proniknout k buněčné membráně oocytu. Bičík je mimo oocyt. Po spojení rodičovských chromozonů vznikne oplozený oocyt, který je nazýván zygotou. Při tomto spojení dochází k rychlému mitotickému dělení zygoty, která je nazývána rýhováním. Tento proces trvá 30 hodin. V tomto období dochází k dělení zygoty na blastomery, které mohou putovat vejcovodem k dutině děložní. Další dělení vede k vytvoření kulovitého útvaru tvořený 8 - 12 blastomerami, jenž má název morula. V tomto okamžiku vstupuje embryo do dělohy. V děložní dutině zůstává volně uloženo po dobu 2 - 3 dní. V této fázi je vyživováno z hustého hlenu, který překrývá děložní sliznici. Zona pellucida je rozpuštěna a tekutina proniká mezi buňky moruly. Morula se přeměňuje na dutý útvar, jinak řečeno blastocysta. V blastocystě se tvoří dvě odlišné vrstvy buněk. Vnitřní, která má název embryoblast, ze které pak vznikne embryo, amnion a žloutkový váček a zevní trofoblast. Z trofoblastu pak vznikne plodová část placenty. Ztráta zony pellucidy umožňuje blastocystě implantaci ve sliznici dutiny děložní ( Macků Jaroslava, 1996).
11
2.2 Změny v těhotenství Ženský organismus reaguje velmi pohotově na vyvíjející plodové vejce v dutině děložní. Tyto změny se projevují známkami těhotenství, změnami v orgánových systémech a v genitálních a endokrinních oblastech ( Roztočil, 2008).
2.2.1 Známky a příznaky těhotenství Známky těhotenství se dají objektivně zjistit v organismu ženy, zatímco příznaky jsou subjektivně pociťovány ženou (Roztočil, 2008).
2.2.2 Nejisté známky těhotenství Objevují se v raném gestačním období. Mezi nejisté známky patří: Amenorea je nepřítomnost menstruačního krvácení, ale nemusí být jen známkou těhotenství. Může se vyskytnout i v souvislosti emocionálními poruchami nebo změnami prostředí. Hodně žen má pocit zvýšené citlivosti a napětí v prsou zejména v oblasti bradavek. Tyto změny jsou vyvolávány růstem sekrečních duktálních systémů. Dochází též ke zvýšené pigmentaci bradavky a zvětšování prsou. Sliznice je překrvená a má barvu tmavě modrou nebo purpurově červenou. Tyto barvy má i děložní hrdlo a vulva. Krom toho, že je zvýšená pigmentace bradavek dochází následkem těhotenské aktivace melanin stimulující hormon (MSH) ke ztmavnutí kůže čela a tváří. Tento jev je nazýván jako těhotenská maska. Spojnice mezi pupkem a symfýzou se nazývá linea alba, která tmavne a v těhotenství se nazývá linea nigra. Strie, neboli pajizévky se objevují v oblastech břicha, hýždí a prsou. Je to zapříčiněním rychlým a nadměrným růstem podkožních struktur (Roztočil, 2008).
Nejisté příznaky těhotenství Nauzea, která může a nemusí být provázena zvracením. Je vyvolána změnami gastrointestinálního traktu provázejících rané těhotenství. Vyskytuje se v 6. týdnu po poslední menstruaci a trvá 6 - 12 týdnů. K nevolnosti a zvracení dochází převážně ráno. Těhotenská nauzea se vyskytuje v kteroukoliv denní dobu. Ústup je většinou spontánní do konce prvního trimestru, ale může přetrvat až do konce těhotenství. Polakisurie je 12
zvýšená frekvence močení. V časném těhotenství zapříčiněna tlakem rostoucí dělohy na močový měchýř. Tento jev vede k tomu, že je snížená kapacita močového měchýře. Potom co děloha stoupne do břišní dutiny ve druhem trimestru těhotenství tento tlak ustává a znovu se objeví na konci těhotenství, kdy do malé pánve vstupuje naléhající část plodu. Ke vnímaní pohybům plodu dochází u vícerodiček v 18. týdnu těhotenství a ve 20. týdnu těhotenství u prvorodiček. Zvýšená únavnost provází časné těhotenství a přetrvá do průběhu prvního trimestru. A znovu se může objevit na konci těhotenství, kdy je zvýšená tělesná hmotnost (Roztočil, 2008).
2.2.3 Pravděpodobné známky těhotenství Zvětšení břicha ve 12. týdnu těhotenství bývá děloha hmatná nad symfýzou a ve 20. týdnu dosáhne úrovně pupku. Zvětšení břicha je více znatelná u multipar k vzhledem snížení tonu břišních svalů. Dochází k tomu následkem předchozích těhotenství. Ke změnám tvaru, velikosti a konzistenci dělohy dochází v průběhu prvních tří měsíců těhotenství a jsou zjišťovány palpačním vyšetřením. Hegarovo znamení je možné zjistit mezi 6. a 8. týdnem těhotenství. Při vyšetření oblasti mezi hrdlem a tělem děložním se zdá velmi měkká a vyšetřující má dojem, že je děložní tělo od hrdla odděleno. Piskáčkovo znamení je asymetrické zvětšení a prosáknutí děložního rohu, jenž má následek růstu placenty (Roztočil, 2008).
2.2.4 Jisté známky těhotenství Jsou to známky, které potvrzují diagnózu těhotenství. Obrysy plodu. S tím jak plod roste, je možné nahmatat jeho části přes stěnu břišní a přes dělohu. Přítomnost srdeční akce plodu. Frekvence srdeční akce se pohybuje mezi 120 až 160 údery za minutu. Poslechem jej možno zjistit mezi 17. a 19. týdnem těhotenství. Pomocí ultrazvuku je možno zjistit od 6. týdne těhotenství. Pohyby plodu mohou být pohmatovým vyšetřením porodníkem vnímaný od 20. týdne těhotenství. Zobrazení plodu ultrazvukem (Roztočil, 2008). 13
2.2.5 Psychické změny v těhotenství Od začátku těhotenství dochází v organismu ženy nejen k somatickým, ale i k psychickým změnám. Ty jsou ovlivňovány změnami fyzickými, ale i faktory sociálními a ekonomickými. Tyto změny se dostaví u všech těhotných včetně těch, u kterých bylo těhotenství chtěné, případně vytoužené. Intenzita těchto změn závisí na osobnostních kvalitách těhotné a na vlivech jejího okolí. Těhotenství představuje jednu z vývojových krizí v životě ženy, a to znamená období výrazných změn. Když žena se nachází v situaci, čím dosud byla a čím by se měla stát. Učí se a přivyká nové životní role. Což je role matky a ochránkyně. Fázemi, které si žena musí projít, vedou k pocitům ztracenosti, úzkosti, zmatku, nemocnosti a často i nostalgie pro způsob života. Důležitá součást nové role je, aby byla akceptována svým okolím. Tak jako ze somatického i z psychologického hlediska lze těhotenství dělit do tří trimestrů. V první třetině gravidity je těhotná zaměřena sama na sebe, stává se uzavřenější a sleduje svoje vlastní tělo, které prochází změnami. První úkol tohoto období je, aby žena přijala těhotenství. Žena může mít často pocity rozladěnosti, nejistoty a náladovosti. Do druhé psychologické třetiny gravidity žena vstupuje tehdy, když začne vnímat pohyby plodu. V tomto období si již plně uvědomuje existenci plodu, cítí se dobře a snaží se všemi způsoby podporovat zdárný průběh těhotenství. Úkolem tohoto období je, aby žena přijala plod jako nezávislého samostatného jedince. Hranice mezi druhou a třetí etapou je, kdy se žena obává předčasného porodu a období, kdy by chtěla porodit co nejdříve. Chování ženy v závěrečném období je charakterizováno takzvané stavění hnízda. Součástí během tohoto časového úseku jsou silné protichůdné pocity zranitelnosti, obavy o osudu těhotenství, strachu z porodu. Na druhou stranu se těhotenství se stává více nepohodlné a žena se soustředí na termín porodu. Úkolem třetího období je, aby se žena připravila na porod a na existenci jedince mimo matčin organismus. V průběhu těhotenství a po narození dítěte dochází k vývoji mateřské identity, která je pro každé dítě specifická. Převzetí mateřské úlohy je tvořen několika operacemi, kterými se žena snaží vypořádat s vývojovou krizí provázející těhotenství. Mezi tyto procesy patří imitace, hraní rolí, fantazie, introjekce, projekce, zamítnutí, akcepce a soustředění. Cílem je přechod vlastního já do nové role. Imitace je aktivní operace, kdy se žena snaží o osvojení úlohy napodobováním chováním osob, které byli v dané roli. Příklad může 14
být, že se ženy oblékají do těhotenských šatů. Hraní rolí je chování, při němž si žena snaží vyzkoušet úlohu v konkrétní situaci, jde o chování podle role, kde vyhledává situace starat se o malé dítě. Fantazie se rozvíjí v myšlenkách a má podobu obav, přání, snů a snů s otevřenýma očima jak bude dítě vypadat, jak se o něj bude starat a co vše krásné mu pořídí. Během procesu introjekce žena vnímá u osob, které nesou hlavní roli ve svém okolí jak na tom samém místě bude ona sama. Projekce a poté učiní závěr, kdy nastane tento způsob chování jako vhodný a příjme jej. Smutnění je operace, která souvisí s tím, že je třeba vzdát se těch prvků svého dřívějšího já, které by pak mohly být v rozporu s pravou novou rolí. Může být spojena se smutkem a nostalgií, protože se žena uvědomuje, že už se nemůže nikdy vrátit zpět a být stejná. Během těhotenství provází psychické změny nejenom těhotnou ženu, ale i její okolí, především partnera a nejbližší rodinu. Otec dítěte též prochází změnami identity. Vztah s partnerkou se také mění. U některých případů dochází k syndromu přítomnosti somatických symptomů těhotných žen. Příznaky tohoto syndromu jsou bolesti zobů, náhlý hmotnostní přírůstek, pokles chuti k jídlu. Příznaky začínají ve 3.-4. měsíci těhotenství a výskyt postupně klesá a opět jich přibývá v posledních 2 měsících těhotenství. Není žádná souvislost s případným fyzickým problémem u žen, snad jde jen o somatické vyjádření úzkosti. Neméně významnými psychickými změnami prochází již přítomné děti, které jsou nuceny se vyrovnat s novou rolí sourozence. Reakce staršího dítěte je často ovlivněna postojem rodičů a jejich podání a uvedení ho do nové role. Různě intenzivní vývojovou krizí procházejí také i budoucí prarodiče, ale i tety a strýcové. Těhotenství přesouvá celý rodinný systém do fáze, kdy se musí znovu uspořádat rodinné role a vztahy, aby se vytvořilo vhodné místo pro očekávané dítě (Roztočil, 2008).
2.3 Psychické změny v těhotenství u mužů O psychice muže v období těhotenství partnerky se moc nemluví. S rolí muže coby otce se váže očekávání na roli ochránce a vůdce. Od nastávajícího otce je očekáváno takové chování, které bude sebejisté, vyrovnané a jisté, což povede k naplnění představy o muži, který má být své těhotné partnerce oporou a jakýmsi přístavem bezpečí a jistoty. V období, kdy se očekává od muže ochranná a povzbudivá role, musí být těžké projevit své pocity a obavy. Většina těhotných žen od svého partnera v těhotenství 15
očekává porozumění, pochopení, jemnost, něžnosti a citlivost. Zde ovšem dochází často k paradoxu, kdy na jednu stranu je od muže očekáváno chování vyrovnané, jisté, sebevědomé a pevné a na druhou stranu je od něj vyžadováno chování velmi citlivé, něžné. Někteří muži nedokážou naplnit oba druhy očekávání, a tak mohou být buď více muži ochránci, ale s nižší mírou empatie a něžností, nebo na druhé straně mohou být tak něžní a citlivý, až se nějak vytratí jejich role vůdce a nezdolné opory. Oba tyto případy jsou krajní a slouží jen k ilustraci, proč se někteří partneři mohou projevovat spíše odtažitě a nedostatečně empaticky. Ideální situace pro těhotnou ženu je jistě ta, kdy je její partner dostatečně citlivý, jemný a empatický a zároveň neztrácí svoje poslání jistoty, bezpečí a opory. K tomu, aby nedocházelo ke zklamání ze vzájemného plnění nově naplněných partnerských rolí, vhodně poslouží vzájemná komunikace. Vyjádřením svých očekávání, pocitů a potřeb můžou obě strany napomoci k vytváření partnerského vztahu, který bude s obsahem porozumění. Mezníky v psychice muže v období těhotenství začíná zjištění o těhotenství partnerky. Muži mohou reagovat různě – od pocitů naprostého štěstí po pocity šoku a popření. Vše záleží na vícero faktorech (ekonomická situace, rodinná situace) a na osobním postoji ke své rodičovské roli. Muži si dále velmi často kladou otázku, zda jsou oni skutečně otci miminka. S uvědoměním si své nastávající role otce se pojí také vědomí toho, že nic již nebude jako dříve. Nastávajícímu otci se změní životní styl, očekává se od něj, že se postará o svojí partnerku i o dítě, pozmění se jeho dosavadní postavení v partnerském životě. Jistě dojde k přehodnocení mužových hodnot, priorit a postojů. Je tedy zřejmé, že otcovstvím muž nejen získává, ale i ztrácí. Proto se není co divit, že není vždy z rodičovství tak nadšený, jak by si možná partnerka představovala. Stejně jako partnerka, tak i partner se potřebuje na těhotenství adaptovat, musí si na něj zvyknout a postupně si vytvořit své představy a koncepci o své budoucnosti a otcovské roli. S postupným vývojem těhotenství se muži mohou cítit tak trochu odsunutí, protože většina známých a přátel se spíše zabývá nastávající matkou a miminkem, než psychikou muže. Proto může docházet k žárlivosti na dítě a ke strachu o své postavení v rodině. Zde je velmi vhodné, aby partnerka s partnerem komunikovala a zapojovala ho do průběhu těhotenství. Je tak možné společně chodit na ultrazvuková vyšetření kde miminko sledují společně a mohou tak prvně zažívat pocit úplného rodinného souznění. Dále pak mohou společně praktikovat prenatální komunikaci či společně navštěvovat nějaké těhotenské kurzy pro 16
páry a také společně uvažovat o způsobu prožití porodu. Je spousta dalších možností, jak zapojit partnera do těhotenství partnerky. Základem však zůstává otevřená komunikace, vzájemné naslouchána a vyjádření svých přání. Pozor si však partnerka musí dávat na manipulativní jednání a vnucování svých přání partnerovi. Je škoda, že o psychický stav nastávajících otců se psychologičtí odborníci příliš nezajímají. Mohlo by se tak osvětlit množství skrytých pocitů a potřeb, které muži pociťují a mohou se stydět je vyjádřit. Mohlo by tak dojít ke zlepšení partnerské komunikace a k posílení pocitu rodinného štěstí (http://www.psychikavtehotenstvi.estranky.cz/clanky/psychikamuze-v-obdobi-tehotenstvi-partnerky.html).
2.4 Těhotenství mužů Těhotenství mužů, které reprezentuje termín COUVADE (čte se kuváda), jenž prvně použil antropolog E. B. Taylor. „Těhotenství mužů“ se dotýká okolo 11-35% mužů, kdy se obvykle v období 3. – 4. měsíce těhotenství partnerky u mužů mohou objevovat tyto tělesné příznaky: bolesti zubů, tloustnutí, zvracení, průjem či zácpa. Jde o jakési tělesné projevy těhotenství u mužů, které mají tendenci se pomalu vytrácet a v posledních dvou měsících těhotenství partnerky se mohou opět objevit. Příčiny „těhotenství mužů“ mohou být dány bud kulturním přenosem nebo mohou mít psychodynamickou příčinu (žárlivost na těhotenství, tělesné vyjádření úzkosti, způsob ztotožnění se s těhotenstvím své partnerky a svojí otcovskou rolí) a nebo mohou mít biologickou příčinu (snížené hladiny testosteronu, zvýšené hladiny prolaktinu). „Těhotenství mužů“ se častěji objevuje u mužů s těsnou vazbou k matce a u partnerů úzkostných žen ( http://www.psychikavtehotenstvi.estranky.cz/clanky/psychika-muze-v-obdobitehotenstvi-partnerky.html).
2.5 Dělení těhotenství I. trimestr neboli nazýván zvykacím obdobím, adaptace. Které trvá od 1. týdnu do 12. týdnu těhotenství. II. trimestr má už jisté známky těhotenství. Je proto nazýván období blaha. Žena se cítí dobře. Nemá už ranní nevolnosti. Placenta funguje na plný výkon. Hormony jsou v rovnováze. Toto období trvá od 13. týdne do 28. týdne 17
těhotenství. Ve III. trimestru funkce placenty se mění. Název tohoto období je zátěž neboli jinak řečeno břemeno. Trvání období je od 29. týdne do 40. týdne těhotenství (Roztočil, 2008).
2.6 O těhotenství tatínků Hladiny hormonů zřetelně ukazují, že se nastávající otcové se na svojí novou roli připravují. Někteří muži mohou dokonce trpět těhotenskými nevolnostmi. Porod dítěte na území dnešního Španělska i v některých částech Asie provázel starobylý rituál:
Ten rituál spočíval v tom, že žena rodila v osamění mimo domov
a bezprostředně po porodu začínala opět pracovat. Čekající otec mezitím ležel v posteli a sténal bolestí. Snad aby odehnal pozornost zlých duchů od rodící ženy. Žena po svém návratu domů muže nakrmila a zahrnula ho péčí. V některých kulturách měl nastávající otec zakázáno jíst určité pokrmy (například na Borneu směl jíst pouze rýži se solí) a musel žít odděleně od ostatních buď sám, nebo se svou těhotnou ženou. Rituální zapojení otce, jakož i jeho fyzická přítomnost u porodu mohlo také vyjadřovat určitou míru sounáležitosti a podpory. V Irsku a Skotsku nosil otec kus oděvu své ženy, aby tak převzal část jejích porodních bolestí. I v našich moderních podmínkách nemalý podíl budoucích tatínků prožívá nejrůznější změny v chování. U některých se objevují dokonce i tělesné příznaky, jako nechutenství , stejně tak jak je u těhotných žen, mají i nastávající otcové chutě na nejrůznější potraviny, trávicí potíže, nevolnost a zvracení, bolesti hlavy a zubů. Těmto rituálům, předpisům, fyzickým i psychickým změnám a zvláštnostem,
které
provázejí
„těhotenství
mužů“,
se
říká
kuváda
(http://www.rodina.cz/clanek4188.htm). ,,Termín kuváda zavedl antropolog Edward B. Tylor. Měl jistě vybroušený smysl pro humor, protože toto slovo (v angličtině couvade) pochází z francouzského couver, což znamená připravovat se či sedět na vejcích. Dlouho se myslelo, že kuváda je buď pouze jakousi exotickou záležitostí (uvádí se, že na svých cestách o kuvádě slyšel i Marco Polo), či neurotickou reakcí mužů na novou životní situaci bez fyziologického základu. Teprve nedávno se pohled odborníků změnil. Před necelými čtyřmi roky zjistila kanadská psycholožka Anne Storeyová se svými spolupracovníky, že i u nastávajících otců
v
našich
moderních
podmínkách
dochází
k
hormonálním
změnám.“(
http://www.rodina.cz/clanek4188.htm) 18
2.7 Kurzy pro těhotné V dnešní době je možné najít v jakémkoli větším městě různé kurzy pro těhotné. Jsou obvykle pořádány sdruženími pro rodiče s dětmi, která pořádají i navazující kurzy plavání dětí nebo různé pohybové kroužky, při kterých spolu rodina cvičí. Kurzy pro těhotné, které jsou zaměřeny na přípravu k porodu a následnou péčí o novorozeně, jsou často pro oba rodiče. Ti si v kurzu natrénují své nové role a přípravu na porod. V kurzech se také dozvídají mnoho užitečných rad, jako co s sebou do porodnice, kdy vyrazit do porodnice a jak se v této situaci zachovat. Tento trénink je důležitý nejen pro matku, ale i pro otce, který má možnost vnitřně se připravit na den porodu. Páry se také dozvídají, jak celý porod probíhá, nacvičují dýchání, které je pro průběh porodu zvláště důležité. Někdy se na těchto kurzech účastní i páry, které mají první porod již za sebou a mohou se proto podělit o své zkušenosti s prvorodičkami. Zároveň také kurz, slouží k navázání nových přátelství s lidmi, kteří budou mít děti ve stejném věku. Matky, které jsou pak na mateřské dovolené, se mohou kontaktovat a nemusí trávit čas s dítětem doma, ale s novými přáteli a jejich dětmi. (http://www.emimino.cz/encyklopedie/kurzy-pro-tehotne/).
2.8 Otec na mateřské a rodičovské dovolené. Moderní společnost myslí i na muže, takže se není čemu divit, že i na mateřskou a rodičovskou dovolenou chodí stále více otců. A není divu, nic jim v tom nebrání. Otec má narok na peněžitou pomoc v mateřství od 7. týdne po narození dítěte na základě vzájemné písemné dohody mezi otcem a matkou. Kde se matka sama vzdává nároku na pobírání peněžité pomoci v mateřství. Podmínky, které jsou stejné jak pro otce tak i matku. Znamená to, že muž musí být ke dni převzetí dítěte do péče účasten nemocenského pojištění minimálně 270 kalendářních dnů ve dvou letech. Musí také trvat ochranná lhůta. Den, kdy muž nastupuje na mateřskou dovolenou, trvá účast na 19
nemocenském pojištění. ( Zdroj: http://fazolka.cz/tehotenstvi/materska-rodicovskadovolena/otec-na-materske-a-rodicovske-dovolene.html) Podmínky k čerpání rodičovského příspěvku otcem na dítě jsou shodné s podmínkami pro ženy. Pokud otec již pobíral peněžitou pomoc v mateřství, může si zvolit délku a výši rodičovského příspěvku a to i v přípravě, že se rodiče v budoucnu rozhodnou, že si péči
o
dítě
vystřídají.
Volba
čerpání
příspěvků
zůstane
beze
změn.
(http://fazolka.cz/tehotenstvi/materska-rodicovska-dovolena/otec-na-materske-arodicovske-dovolene.html). Výhodou je, pokud rodičovský příspěvek pobírá otec v případě, že matka nemá nárok na čerpání peněžitého příspěvku v mateřství nebo nemocenské, která má souvislost s porodem a může tedy pouze pobírat rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě ode dne narození dítěte. V takovém to případě může muž, splňuje-li podmínky, požádá o pobírání peněžitého příspěvku v mateřství a zároveň určí délku i výši čerpání rodičovského příspěvku. V následujícím kalendářním měsíci od podání žádosti o poskytování rodičovského příspěvku může muž převést čerpání příspěvku na matku dítěte. (http://fazolka.cz/tehotenstvi/materska-rodicovska-dovolena/otec-na-materske-arodicovske-dovolene.html). Otec nemusí pobírat peněžitý příspěvek v mateřství, aby mohl volit délku rodičovské dovolené. V tomto případě je rozhodující, zda měl muž nárok na mateřskou, či nikoliv. V případě dvouleté varianty je nutné, aby nárok na peněžitý příspěvek v mateřství činil alespoň 380 Kč denně. Pokud peněžitý příspěvek v mateřství pobírala matka, ale příspěvek byl nižší, o rodičovský příspěvek může požádat manžel a zvolit tak i
nejrychlejší
variantu
čerpání
rodičovského
příspěvku.
(http://fazolka.cz/tehotenstvi/materska-rodicovska-dovolena/otec-na-materske-arodicovske-dovolene.html). Postup, kdy muž žádá o rodičovský příspěvek je stejný jako u matky, s tím rozdílem, že do žádosti uvede jméno otce. Otec doloží Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku, které mu vystaví jeho zaměstnavatel nebo Okresní správa sociálního zabezpečení. S žádostí o rodičovský příspěvek muž vyplní i Žádost 20
o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek a zvolí tak variantu čerpání. (http://fazolka.cz/tehotenstvi/materska-rodicovska-dovolena/otec-na-materske-arodicovske-dovolene.html). Otec může pobírat rodičovský příspěvek, i když pracuje a o dítě se stará matka. V případě pobírání rodičovského příspěvku není omezena výdělečná činnost rodiče. Je nutné, aby po tuto dobu zajistil řádnou celodenní péči o dítě zletilou osobou. V tomto případě se jedná o matku dítěte. (http://fazolka.cz/tehotenstvi/materska-rodicovskadovolena/otec-na-materske-a-rodicovske-dovolene.html).
2.9 Intuitivními rodiči jsme všichni Výzkumy mnoho manželských párů ukázaly, že jsme vybaveni „intuitivními rodičovskými schopnostmi“, a to nezávisí jenom na tom, jakého jsme pohlaví, v jaké kultuře jsme vychováni, zda jsme se už rodiči stali, či nikoliv. Ani bychom si to uvědomovali, reagujeme na zvláštní požadavky novorozeného dítěte. Například tak, že když k dítěti hovoříme, navádí nás to k tomu, abychom zvýšili hlas (novorozenec lépe rozeznává vysoké tóny) a nakláníme se k jeho obličeji (miminko nejlépe zaostřuje zrak na vzdálenost přibližně 20–30 centimetrů). Podobně se k miminkům se chovají už předškolní děti. Z toho vyplývá, že kuváda není nezbytně nutná pro spuštění rodičovského chování u mužů. Navíc z praxe je známo mnoho případů úspěšné adopce. Zatím však se neví, zda otcové, kteří se během těhotenství aktivněji zapojovali do přípravy na příchod miminka, reagují na jeho signály lépe než ostatní muži. (Zdroj: http://www.rodina.cz/clanek4188.htm) Další záhadou zůstává, co způsobuje zjištěné hormonální změny. Zda je to, že si muži častěji prohlížejí obrázky miminek a nebo, že mají zájem se připojit k porodu dítěte. Nebo zde větší roli hraje změna životního stylu, například snížená sexuální aktivita nebo snížení sportovních aktivit. Může to být i
nedostatek spánku po porodu.
(http://www.rodina.cz/clanek4188.htm). ,,A co například působení feromonů? Víme, že u mnoha savčích druhů významně působí na sexuální i rodičovské chování. Výsledky posledních několika let stále 21
přesvědčivěji ukazují, že by tomu podobně mohlo být i u člověka. Každopádně je stále zřejmější,
že
otcem
se
muž
nestává
až
narozením
dítěte.
Jedná
se
o dlouhodobý proces, který začíná dlouho před porodem (a možná už před jeho početím) a pokračuje mnoho let po něm.“ (http://www.rodina.cz/clanek4188.htm).
2.10 Tipy pro těhotné otce Pokud otcové plánují s partnerkou miminko, měli by se snažit jí co nejvíce podporovat. Jestliže se partnerka rozhodla přestat kouřit, pít alkohol a jiné zlozvyky. Měli by se otcové snažit těchto návyků zbavit společně s ní. V 1.- 2. týden těhotenství se snaží otcové svojí partnerku co nejvíce objímat a dávat jí najevo lásku. Těhotným ženám se velmi líbí časté objímání a něžné dotýkání. Tatínci mohou přinést své partnerce květiny jen tak pro radost. Nebo pomáhat vybrat vhodnou knihu o těhotenství a přečíst si jí společně s partnerkou. Při pročítání knihy je vhodné probírat změny, které přiházejí v těhotenství. Aby partnerka nabyla pocitu, že jí partner také pomáhá, snaží se uklidit a nebo připravit jejich společné oblíbené jídlo. Sami se snaží nakupovat a venčit psa. Často se partneři domlouvají s partnerkou, na které návštěvy těhotenské poradny by mohl jít s ní. Zajímavé jsou pro otce ultrazvukové vyšetření, kde mohou spatřit spolu s partnerkou své miminko. Některé páry absolvují všechny prohlídky spolu, pokud je to možné. Tatínci občas partnerku poprosí, aby dala vědět o termínu každé další kontroly v poradně. Je-li zájem obou o sex během těhotenství, pohovoří si spolu o tom a najdou si vhodné polohy, které budou vyhovovat oběma (v sedu, v kleku, partnerka nahoře, na boku). A také je vhodná konzultace s lékařem partnerky, který potvrdí, zda jí zdravotní stav umožňuje sex. Na paměti je lepší mít to, že partnerka trpí ranní nevolností, bolestmi hlavy a mění se jí objem pasu a mění se její nálady. Těhotenství a narození dítěte partneři zažívají jen párkrát ve svém životě. Zpětně si pak budou něžně dívat na to jaké je být nastávajícím rodičem. Ve 12. týdnu při návštěvě poradny a ultrazvukovém vyšetření je již dobře 22
slyšet srdeční akce miminka. Partneři se informují u lékaře v poradně, jaký sport a cvičení, mohou dělat pravidelně dohromady s partnerkou během těhotenství. Například chodit na delší procházky, plavání, hrát golf nebo tenis ( Richter Robert, 2007).
3 Praktická část
23
3.1 Metodika výzkumné práce Pro tuto práci jsem si zvolila teoreticko-praktickou práci, kvantitativní metodou výzkumu, pomocí dotazníků.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů Výzkumný soubor tvořily muži, kteří se zapojovali a připravovali na těhotenství své partnerky. Výběr výzkumného souboru byl nahodilý.
3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkumné šetření probíhalo na oddělení šestinedělí v Nemocnici Jihlava. Dotazníky rozdávaly sestry z oddělení šestinedělí.
3.4 Průběh a popis výzkumu V této bakalářské práci byl použit kvantitativní výzkum formou dotazníků (viz příloha 2). Formu dotazníku jsem zvolila z důvodu velkého počtu respondentů a poměrně rychlého a kvalitního sběru dat. Dotazník jsem vytvořila sama s pomocí vedoucí práce a byl určen pro muže jakéhokoliv věku, kteří se zapojovali určitým způsobem do partnerčina těhotenství. Skládal se z 11 otázek (2 otevřené, 2 polootevřených, 7 uzavřených. Dále byly použity 2 filtrační otázky, které byly zaměřeny na věk respondentů a nejvyšší dosažený stupeň vzdělání. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků na oddělení šestinedělí. Z čehož 85 dotazníků k výzkumnému šetření se mi vrátilo. Návratnost činila 85 %. Šetření probíhalo v období únor-duben 2012. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách a grafech s komentářem.
24
3.5 Vlastní výsledky výzkumu
Tabulka 1: Plánované těhotenství
Plánované těhotenství
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano
64
75 %
ne
20
24 %
ano i ne
1
1%
celkem
85
100 %
Obrázek 1: Plánované těhotenství
Na tuto otázku odpovědělo 85 respondentů (100 %), 64 mužů (75 %) odpovědělo, že jejich těhotenství s partnerkou bylo plánované, 20 mužů (24 %) odpovědělo, že těhotenství s partnerkou plánované nebylo, 1 muž (1 %) odpověděl, že těhotenství plánované bylo i nebylo.
25
Tabulka 2: Přítomnost u porodu
Přítomnost u porodu
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano
58
68 %
ne
27
32 %
celkem
85
100 %
Obrázek 2: Přítomnost u porodu
Z celého počtu vrácených dotazníků bylo na tuto otázku odpovědělo 85 respondentů (100 %), z toho 58 mužů (68 %) odpovědělo, že byli přítomni u porodu a 27 mužů (32 %) odpovědělo, že u porodu přítomni nebyli.
26
Tabulka 3: Příprava na těhotenství
Příprava na těhotenství
Absolutní četnost
zjišťoval jsem informace
Relativní četnost
19
22 %
5
6%
15
18 %
20
23 %
nepřipravoval jsem se
26
31 %
celkem
85
100 %
na internetu četl jsem různé knihy o těhotenství účastnil jsem se kurzu pro těhotné (s partnerkou) čerpal jsem ze zkušeností od kamarádů, příbuzných
Obrázek 3: Příprava na těhotenství
Na tuto odtázku odpovědělo 85 respondentů (100 %), 19 mužů (22 %) odpovědělo, že si zjišťovali informace o těhotenství na internetu, 5 mužů (6 %) odpovědělo, že si četli 27
knihy o těhotenství, 15 mužů (18 %) odpovědělo, že se účastnili kurzu pro těhotné s partnerkou, 20 mužů (23 %) odpovědělo, že čerpali ze zkušeností od kamarádů, příbuzných, 26 mužů (31 %) odpovědělo, že se nepřipravovali.
Tabulka 4: Příprava na porod s partnerkou
Příprava
na
porod
s Absolutní četnost
Relativní četnost
partnerkou
ano
20
24 %
ne
57
66 %
ano i ne
1
1%
nezodpovězeno
8
9%
celkem
85
100%
Obrázek 4: Příprava na porod s partnerkou
28
Z vrácených dotazníku odpovědělo 85 respondentů (100 %), 20 mužů (24 %) se připravovalo na porod s partnerkou, 57 mužů (66 %) se nepřipravovalo na partnerčin porod, 1 muž (1 %) se připravoval i nepřipravoval, 8 mužů (9 %) neodpovědělo na otázku. Tabulka 5: Jaká je příprava na porod
Jaká je příprava na porod Absolutní četnost
Relativní četnost
kurz
5
42 %
zkušenosti z předchozích
1
8%
3
25 %
2
17 %
1
8%
12
100 %
porodů zkušenosti
od
rodiny,
přátel psychicky příprava
věcí
do
porodnice celkem
Obrázek 5: Jaká je příprava na porod
29
Na tuto otázku odpovědělo 12 respondentů (100 %), z 5 mužů (42 %) absolvovalo předporodní kurz, 1 muž (8 %) měl zkušenosti z předchozích porodů, 3 muži (25 %) měli zkušenosti od rodiny a přátel, 2 muži (17 %) se připravovali psychicky, 1 muž (8 %) připravoval věci do porodnice.
Tabulka 6: Reakce na těhotenství partnerky
Reakce
na
těhotenství Absolutní četnost
Relativní četnost
partnerky byl jsem zaskočen
16
15 %
měl jsem radost
64
73 %
čekal jsem to
5
6%
5
6%
jiná odpověď
0
0%
celkem
85
100%
věděl
jsem,
že
mi
partnerka chce něco říct
Obrázek 6: Reakce na těhotenství partnerky
30
Z celkového počtu 85 respondentů (100 %), 16 mužů (15 %) bylo zaskočených na sdělení těhotenství, 64 mužů (73 %) mělo radost, 5 mužů (6 %) čekalo, že jejich partnerka je těhotná, 5 mužů (6 %) vědělo, že jim partnerka chce něco říct, žádný z mužů neodpověděl na jinou odpověď. Tabulka 7: Ovlivnění muže těhotenstvím partnerky
Ovlivnění
muže Absolutní četnost
Relativní četnost
těhotenstvím partnerky žádným způsobem
14
17 %
natěšenost
5
6%
větší výskyt hormonálních
3
4%
změna života a priorit
5
6%
pomoc v domácnosti
6
7%
více zodpovědnosti
2
2%
strach o partnerku i dítě
2
2%
4
5%
2
2%
nezodpovězeno
42
49 %
celkem
85
100 %
emocí
větší starost o 1. dítě vynechání
sportovních
aktivit s partnerkou
31
Obrázek 7: Ovlivnění muže těhotenstvím partnerky
Z vrácených dotazníků byl celkový počet 85 respondentů (100 %), 14 mužů (17 %) nebylo žádným způsobem ovlivněno těhotenstvím, 5 mužů (6 %) bylo natěšených na potomka, 3 muži (4 %) zaznamenali vetší výskyt hormonálních emocí, 5ti mužům (6 %) se změnil život i priority, 6 mužů (7 %) více pomáhá v domácnosti, 2 muži (2 %) zaznamenali, že mají více zodpovědnosti, 2 muži (2 %) měli strach o partnerku i dítě, 4 muži (5 %) se více starali o 1. dítě, 2 muži (2 %) vynechali s partnerkou sportovní aktivity, 42 mužů (49 %) neodpovědělo na otázku.
32
Tabulka 8: Vliv na sexuální život
Vliv na sexuální život
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano
47
55 %
ne
32
38 %
ano i ne
1
1%
nezodpovězeno
5
6%
celkem
85
100 %
Obrázek 8: Vliv na sexuální život
Z vrácených dotazníků byl celkový počet 85 respondentů (100 %), 47 mužů (55 %) pozitivně odpovědělo, že těhotenství má vliv na jejich sexuální život, 32 mužů (38 %) odpovědělo, že těhotenství nemá vliv na jejich sexuální život 1 muž (1 %) odpověděl, že těhotenství má i nemá vliv na jeho sexuální život, 5 mužů (6 %) neodpovědělo na otázku.
33
Tabulka 9: Důvod vlivu na sexuální život
Důvod vlivu na sexuální Absolutní četnost
Relativní četnost
život měl
jsem
strach,
že
18
35 %
že
26
51 %
rizikové těhotenství
3
6%
snížený počet pohlavních
2
4%
nemožnost divokého sexu
1
2%
výběr poloh vzhledem k
1
2%
85
100 %
ublížím partnerce mel
jsem
strach,
ublížím plodu
styků
velikosti břicha celkem
Obrázek 9: Důvod vlivu na sexuální život
34
Z vrácených dotazníků byl celkový počet 85 respondentů (100 %), 18 mužů (35 %) mělo
strach, že při sexu ublíží partnerce, 26 mužů (51 %) mělo strach, že při sexu ublíží plodu, 3 muži (6 %) měli zakázaný sex s partnerkou, kvůli rizikovému těhotenství, 2 muži (4 %) měli kvůli těhotenství, snížený počet pohlavních styků, 1 muž (2 %) nemohl provozovat s partnerkou divoký sex, 1 muž (2 %) vybíral vhodnou polohu k velikosti břicha.
Tabulka 10: Kolikáté těhotenství
Kolikáté těhotenství
Absolutní četnost
Relativní četnost
první
35
41 %
druhé
30
35 %
třetí
11
13 %
čtvrté
6
7%
páté
1
1%
šesté
2
3%
celkem
85
100 %
Obrázek 10: Kolikáté těhotenství
35
Z vrácených dotazníků byl celkový počet 85 respondentů (100 %), 35 mužů (41 %) prožívali první těhotenství, 30 mužů (35 %) prožívalo druhé těhotenství, 11 mužů (13 %) prožívalo třetí těhotenství, 6 mužů (7 %) prožívalo čtvrté těhotenství, 1 muž (1 %) prožíval páté těhotenství, 2 muži (3 %) prožívali šesté těhotenství.
Tabulka 11: Rozdíl mezi prvním a druhým těhotenstvím
Rozdíl mezi prvním a Absolutní četnost
Relativní četnost
druhým těhotenstvím žádný rozdíl
21
25 %
6
7%
2
2%
věděl, co ho čeká
8
9%
jedná se o 1. dítě s nynější
3
4%
rodina poprvé
4
5%
nezodpovězeno
41
48 %
celkem
85
100 %
těhotenství
1. intenzivnější,
více
starostlivé 2.
těhotenství
méně
starostlivé
partnerkou
36
Obrázek 11: Rozdíl mezi prvním a druhým těhotenstvím
Z vrácených dotazníků byl celkový počet 85 respondentů (100 %), 21 mužů (25 %) nezaznamenalo žádný rozdíl mezi prvním a druhým těhotenstvím, 6 mužů (7 %) si myslí, že 1. těhotenství partnerky bylo pro ně více intenzivnější a starostlivé, 2 muži (2 %) si myslí, že 2. těhotenství partnerky bylo méně starostlivé, 8 mužů (9 %) už vědělo co je čeká z předchozích těhotenství, 3 muži (4 %) měli 1. dítě s nynější partnerkou, 4 muži (5 %) měli rodinu poprvé, nemohli tedy porovnat situaci, 41 mužů (48 %) neodpověděli na otázku.
37
Tabulka 12: Věk respondentů
Věk
Absolutní četnost
Relativní četnost
20-30
30
35 %
31-40
48
57 %
41-50
6
7%
51-55
1
1%
celkem
85
100%
Obrázek 12: Věk respondentů
Z vrácených dotazníků byl celkový počet 85 respondentů (100 %), bylo 30 mužů (35 %) ve věku 20-30 let, 48 mužů (57 %) ve věku 31-40 let, 6 mužů (7 %) ve věku 41-50 let, 1muž (1 %) byl ve věku 51-55let.
38
Tabulka 13: Nejvyšší dosažený stupeň vzdělání
Stupeň vzdělání
Absolutní četnost
Relativní četnost
základní
2
2%
vyučen
34
40 %
středoškolské
32
38 %
vysokoškolské
17
20 %
celkem
85
100 %
Obrázek 13: Stupeň vzdělání
Z vrácených dotazníků byl celkový počet 85 respondentů (100 %), 2 muži (2 %) měli základní vzdělání, 34 mužů (40 %) bylo vyučených, 32 mužů (38 %) mělo středoškolské vzdělání, 17 mužů (20 %) vystudovalo vysokou školu.
39
3.6 Diskuze Cílem bakalářské práce bylo zjistit zda se muži aktivně zapojují do těhotenství své partnerky. Jaká je reakce na zjištěné těhotenství partnerky, jestli bylo jejich těhotenství plánované, zda těhotenství mělo vliv na jejich sexuální život, a pokud ano jaký ten důvod byl. Prvním cílem bylo zjistit reakci mužů na zjištěné těhotenství. K tomuto cíli se byla udělena jedna hypotéza. V dotazníku se k cíli i hypotéze dotazovala otázka číslem 5. Z otázky s číslem
5, která zněla ,,Jaká byla Vaše reakce na těhotenství
partnerky?´´vyšlo, že muži měli radost z partnerčina těhotenství (75 %). Hypotéza č. 1, která zněla, že víc jak 75 % respondentů bude mít kladnou reakci na těhotenství partnerky, se mi nevyvrátila. Druhým cílem bylo zjistit, jak jsou muži ovlivňováni těhotenstvím své partnerky. K tomuto cíli se zaměřovala v dotazníku otázka č. 6, kde byl prostor pro volnou odpověď respondentů. Z odpovědí vyšlo, že (34 %) mužů je nějakým způsobem ovlivněných. Například tak, že se mužům změnil život a priority nebo více museli pomáhat v domácnostech. Hypotéza č. 2, která zněla, že 40 % respondentů bude ovlivněno na partnerčino těhotenství, se mi nevyvrátila. Třetím cílem bylo zjistit, jaký vliv má těhotenství na muže v sexuálním životě. K cíli i k hypotéze se vztahovala v dotazníku otázka č. 7, která měla i podotázku, jaký byl důvod ovlivnění sexu. Z otázky č. 7 vyplynulo, že těhotenství v sexuálním životě má vliv na muže. 47 mužů (55 %) zaznamenalo vliv na sexuální život, 32 mužů (38 %) nezaznamenalo žádný vliv na sex v těhotenství. Z toho 18 mužů (35 %) mělo strach o svoji partnerku, že jí nějakým způsobem ublíží a 26 mužů (51 %) mělo větší strach o plod. Hypotéza č. 3, která zněla, že 80 % respondentů bude mít problém v sexuálním životě během těhotenství, se mi nevyvrátila. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jak se muži připravují na těhotenství partnerky. K tomuto cíli i hypotéze se v dotazníku shoduje otázka číslo 3. Z otázky č. 3 vyšlo, že 19 mužů (22 %) si zjišťovali informace na internetu, dále 5 mužů (6 %) si četlo knihy o těhotenství, 15 mužů (18 %) se účastnilo kurzu s partnerkou a 20 mužů (23 %) čerpali zkušenosti od kamarádů, příbuzných a nebo z předchozích 40
porodů. Celkový počet aktivně se podílející muže činil 69 %. Hypotéza č. 4, která zněla, že 55 % respondentů se bude aktivně připravovat na těhotenství partnerky, se nad moje očekávání potvrdila.
41
4 Závěr Výsledky byly získány z dotazníkového šetření od můžu, kteří prožili se ženou alespoň jedno těhotenství. První cíl zjišťoval reakci mužů na zjištěné těhotenství. Z počtu 85 respondentů (100 %), 16 mužů (15 %) bylo zaskočených na sdělení těhotenství, 64 mužů (73 %) mělo radost, že jejich partnerka je těhotná, 5 mužů vědělo, že jim chce partnerka něco říct, 5 mužů čekalo, že jejich partnerka je těhotná. První cíl byl splněn. Hypotéza č. 1, která zněla, že víc jak 75 % respondentů bude mít kladnou reakci na těhotenství partnerky, je popsána v diskuzi. Z výsledků lze vyvodit, že reakce na těhotenství partnerky, je od mužů kladná. Většina mužů bylo šťastných, že s partnerkou čekají potomka. Druhý cíl měl zjistit, jak jsou muži ovlivňováni těhotenstvím. Velký počet shodných odpovědí bylo, že 14 mužů (17 %) nebylo žádným způsobem ovlivněno těhotenstvím, 5 mužů (6 %) bylo natěšených na potomka, 3 muži (4 %) zaznamenali vetší výskyt hormonálních
emocí,
5
mužům
(6
%)
se
změnil
život
i priority, 6 mužů (7 %) více pomáhá v domácnosti, 2 muži (2 %) zaznamenali, že mají více zodpovědnosti, 2 muži (2 %) měli strach o partnerku i dítě, 4 muži (5 %) se více starali o 1. dítě, 2 muži (2 %) vynechali s partnerkou sportovní aktivity. Druhý cíl byl vyřešen. Hypotéza č. 2, která zněla, že 40 % respondentů bude ovlivněno na partnerčino těhotenství, je popsána v diskuzi. Z výsledků lze usoudit, že muži jsou ovlivněni těhotenstvím, že každý z nich svým způsobem se dokáží vcítit do partnerčiny situace a jsou schopni partnerce co nejvíce pomoct a tolerovat její přání. Třetí cíl měl zjistit, zda těhotenství má vliv na sexuální život partnera. Většina mužů 47 (55 %) zaznamenalo vliv sexuálního života. Důvodem vlivu bylo, že si 18 mužů (35 %) myslelo, že ublíží partnerce a 26 mužů (51 %) si myslelo, že ublíží plodu při pohlavním styku. A 32 mužů udalo, že těhotenství nemá žádný vliv na sex. Třetí cíl byl vyřešen. Hypotéza č. 3, která zněla, že 80 % respondentů bude mít problém v sexuálním životě během těhotenství, je taktéž popsána v diskuzi. 42
Z výsledků lze vyvodit, že těhotenství má velký vliv na sexuální život partnerů, ale i přesto se partneři snaží vyhledat řešení. Na prvním místě měli muži strach, aby neublížili plodu a na druhém místě, aby neublížili partnerce. Čtvrtý cíl zjišťoval, jak se muži připravují na těhotenství partnerky. Většina mužů 59 (69 %) se aktivně připravovali na těhotenství partnerky, 19 mužů (22 %) si zjišťovali informace na internetu, dále 5 mužů (6 %) si četlo knihy o těhotenství, 15 mužů (18 %) se účastnilo kurzu s partnerkou a 20 mužů (23 %) čerpali zkušenosti od kamarádů, příbuzných a nebo z předchozích porodů. Čtvrtý cíl byl vyplněn. Hypotéza č. 4, která zněla, že 55 % respondentů se bude aktivně připravovat na těhotenství partnerky, je též popsána v diskuzi. Z výsledku je jasné, že velká většina mužů se aktivně připravují a podílí na těhotenství své partnerky. Výzkum ukázal, že stav podpory partnera k těhotné partnerce je velmi dobrý. Partneři se snaží zapojovat se a pomáhat partnerce nejen v domácnostech, ale i starání se o první dítě. Co se týče sexuálního života, partneři se snaží být co nejvíce ohleduplní ke své partnerce.
43
Seznam použité literatury BORŮVKOVÁ, J.: Formální úprava bakalářské práce. Typografická pravidla pro studenty VŠPJ. 2009 BORŮVKOVÁ, J. A KOL.: Jak napsat bakalářskou práci. VŠPJ 2007.
ČEPICKÝ, P.: Psychosomatické aspekty gynekologie a porodnictví. Moderní gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha, Levret, 1999. 281 s. ISBN 80-238-4740-6 FIALA, Pavel, Jiří VALENTA a Lada EBERLOVÁ. Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů. Praha: Karolinum, 2008, 173 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-802-4614-915. MACKŮ, Jaroslava a Josef BENDL. Porodnictví: pro posluchače stomatologického směru. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996, 224 s. ISBN 80-718-4166-8. MACKŮ, Jaroslava a Josef BENDL. Gynekologie pro posluchače stomatologického směru. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996, 146 s. ISBN 80-718-4167-6. RATISLAVOVÁ, Kateřina.
Aplikovaná psychologie porodnictví:
[psychologie
těhotenství, porodu a šestinedělí: psychosomatická medicína: učební texty pro porodní asistentky]. 1. vyd. Praha: Reklamní atelier Area, 2008, 106 s. ISBN 978-80-254-21864. RICHTER, Robert a Eberhard SCHÄFER. Kniha pro tatínky: vše, co potřebujete vědět o těhotenství, porodu a prvním roce života ve třech. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 173 s. ISBN 978-802-4720-838. ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2008, xxiv, 319 s.:. ISBN 978-807-2625-017.
44
ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978802-4719-412. Kurzy pro těhotné. EMimino.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.emimino.cz/encyklopedie/kurzy-pro-tehotne/
Otec na mateřské a rodičovské dovolené [online]. 2002 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://fazolka.cz/tehotenstvi/materska-rodicovska-dovolena/otec-na-materske-arodicovske-dovolene.html O těhotenství tatínků. Rodina - o dětech a rodičích [online]. 2004 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.rodina.cz/clanek4188.htm
45
Seznam příloh Příloha 1: Obrázky spokojených tatínků Příloha 2: Dotazník Příloha 3: Souhlas s dotazníkovým šetřením
46
Příloha 1
Obrázek
14:
Muž
a
partnerčino
břicho.
Zdroj:
http://www.bonella.cz/prubeh-
tehotenstvi/tipy-pro-tehotne-otce.html
Obrázek 15: Muž s dítětem. Zdroj: http://doma.nova.cz/clanek/rodina/nechte-muze-at-sestara-o-miminko-v-kurzu-se-to-nauci.html
Obrázek 16: Muž líbající partnerčino bříško. Zdroj: http://doma.nova.cz/clanek/rodina/pozor-prehnana-ocekavani-mohou-znicit-vztah.html
Příloha 2 DOTAZNÍK Dobrý den, Jmenuji se Petra Dvořáková a jsem studentkou 3. ročníku oboru Porodní asistentka na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Ve své bakalářské práci se věnuji tomu, jaký je pohled na těhotenství z pozice partnera. Dotazník byl sestaven tak, abych zjistila Vaše reakce na zjištěné těhotenství partnerky, vliv těhotenství na Váš sexuální život, jak se připravujete na těhotenství partnerky a zda se aktivně zapojujete. Dotazník je anonymní, proto se nikam nepodepisujte. Postup při vyplňování dotazníku je jednoduchý. Zakroužkujte vždy jednu odpověď. Tam, kde je to napsáno, můžete zakroužkovat i více odpovědí, nebo odpověď vypsat na vymezené místo. Děkuji Dvořáková Petra 1.Bylo Vaše těhotenství s partnerkou plánované? a) ano b) ne 2.Byl jste přítomen u porodu partnerky? a) ano b) ne 3.Jak jste se připravoval na těhotenství partnerky? a) zjišťoval jsem informace na internetu b) četl jsem různé knihy o těhotenství c) účastnil jsem se kurzu pro těhotné (s partnerkou) d) čerpal jsem ze zkušeností od kamarádů, příbuzných e) nepřipravoval jsem
4.Připravujete se na porod s partnerkou? a) ano b) ne pokud ano jak?....................................................................................................................................... ............................................................................................................................................. 5. Jaká byla Vaše reakce na těhotenství partnerky? a) byl jsem zaskočen b) měl jsem radost c) čekal jsem to d) věděl jsem, že mi partnerka chce něco říct e) jiná odpověď................................................................................................................... ................................................................................................................................. ........................
6.Jakým způsobem jste byl ovlivněn těhotenstvím partnerky? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................
7.Mělo těhotenství vliv na Váš sexuální život? a) ano b) ne pokud ano jaký? a) měl jsem strach že ublížím partnerce b) měl jsem strach ,že ublížím plodu jiná odpověď............................................................................................................................... ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. 8. Po kolikáté Vaše partnerka rodila? a) poprvé. b) podruhé. c) ………. 9. Byl rozdíl mezi prožíváním prvního těhotenství a druhými těhotenstvími pro Vás? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. 10. Váš věk………… 11. Vaše vzdělání a) vyučen b) středoškolské c) vysokoškolské
Příloha 3
