VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka
Dnešní ženy a interrupce bakalářská práce
Autor: Martina Syrovátková Vedoucí: Mgr. Lenka Görnerová Jihlava 2012
Anotace Bakalářská práce se zabývá informovaností, názory a postoji dnešních žen k interrupci. Teoretická část je zaměřena na anatomii pohlavních orgánů, definici oplození a později pak hlavně na interrupci jako takovou. Jak se provádí, jak se interrupce rozděluje, historii interrupcí, hlavní indikace a rizika interrupcí, legislativu, interrupci z pohledu náboženství. Praktická část zpracovává výsledky dotazníků, které byly rozdány ženám různého věku, vzdělání, věřícím i nevěřícím. Výsledky byly zmapovány a zpracovány do grafů. Klíčová slova Interrupce, zákon o interrupci, rizika interrupce, provedení interrupce, náboženství, postinterrupční syndrom, Hnutí za život, Hnutí za svobodu.
Annotation This bachelor thesis deals with knowledge, opinions, beliefs and attitudes of present women to the problem of pregnancy termination - abortion. Theoretical part is mostly focused to the anatomy of genitals, definition of impregnation and at the later stage deals mainly with the abortion itself, the procedures, divisions of abortion, history of abortion, main indications and risks of abortion, legislation and the abortion from the religion point of view. Practical part works out the results of questionnaires which were distributed to women of all age groups, education and religion. Keywords Abortion, legislation of abortion, risks of abortion, abortion procedures, religion, postabortion syndrome, The life foundation, The freedom foundation
Poděkování Nyní bych chtěla poděkovat své vedoucí práce Mgr. Lence Görnerové za odborné vedení mé práce, věnovaný čas a ochotu. Dále bych ráda poděkovala všem dotazovaným ženám, které byly ochotné vyplnit dotazník, bez kterého by moje práce nevznikla. Také děkuji celé své rodině a blízkým, kteří mě po celou dobu mého studia a tvorby této závěrečné práce podporovali.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne ............................................... Podpis
Obsah 1
Úvod ......................................................................................................................... 6
1.1
Odůvodnění výběru tématu ..................................................................................... 6
1.2
Úvod do dané problematiky .................................................................................... 6
1.3
Cíl bakalářské práce ................................................................................................ 7
1.4
Pracovní hypotézy ................................................................................................... 7
2
Teoretická část ........................................................................................................ 8
2.1
Anatomie ženských pohlavních orgánů .................................................................. 8
2.2
Fertilita – oplození................................................................................................... 8
2.3
Interrupce – umělý potrat ........................................................................................ 9
2.4
Rozdělení interrupcí a způsoby provedení .............................................................. 9
2.4.1 Miniinterrupce ....................................................................................................... 10 2.4.2 Interrupce............................................................................................................... 10 2.4.3 Přerušení těhotenství v II. trimestru ...................................................................... 11 2.5
Alternativní metody umělého přerušení těhotenství ............................................. 11
2.6
Komplikace a rizika interrupcí .............................................................................. 12
2.6.1 Fyzické zdraví ženy ............................................................................................... 12 2.6.2 Psychické zdraví ženy – Postabortivní (postinterrupční) syndrom (PAS) ............ 13 2.7
Historie umělých potratů ....................................................................................... 15
2.7.1 Historické způsoby provedení ............................................................................... 15 2.7.2 Světová historie ..................................................................................................... 15 2.7.3 Naše území ............................................................................................................ 16 2.8
Právní aspekty interrupce ...................................................................................... 17
2.9
„Nechtěné“ děti ..................................................................................................... 18
2.10 Kriminální potraty ................................................................................................. 19 2.11 Pro-life versus pro-choice ..................................................................................... 19 2.11.1
Pro-life (Hnutí Pro život) ................................................................................. 20
2.11.2
Pro-choice (pro svobodnou volbu ženy) .......................................................... 20
2.12 Statistiky o interrupcích......................................................................................... 21 2.13 Náboženský pohled na interrupci .......................................................................... 21 3
Praktická část ........................................................................................................ 23
3.1
Metodika výzkumné práce .................................................................................... 23
3.2
Charakteristika vzorku respondentek .................................................................... 23
3.3
Zpracování výsledků výzkumu ............................................................................. 24
3.4
Vyhodnocení hypotéz ............................................................................................ 40
3.5
Diskuze .................................................................................................................. 45
3.6
Závěr ...................................................................................................................... 48
Seznam použité literatury ............................................................................................... 50 Seznam tabulek ............................................................................................................... 53 Seznam grafů .................................................................................................................. 54 Seznam zkratek ............................................................................................................... 55 Seznam příloh ................................................................................................................. 56 Přílohy............................................................................................................................. 57
1 Úvod 1.1 Odůvodnění výběru tématu Toto téma bylo zvoleno, protože mi přijde velmi zajímavé. Sama jsem byla přítomna provádění interrupcí v rámci praxí v nemocnicích a měla jsem možnost hovořit s ženami, které ji podstoupily. Uvědomila jsem si, že každá žena je jiná, každá žena má jiný životní příběh a proto má každá žena na interrupci úplně jiný názor.
1.2 Úvod do dané problematiky V práci jsme se rozhodli zmapovat interrupci obecně a seznámit čtenáře s těmi nejzajímavějšími a hlavně nejzásadnějšími okruhy týkající se umělého přerušení (ukončení) těhotenství. Umělé přerušení (ukončení) těhotenství, interrupce, to jsou způsoby, jak můžeme umělý potrat pojmenovat. Všechno to znamená nenávratný děj, při kterém dojde k zbavení životaschopnosti plodu (Štefánek, 2011). Interrupce je jedno z témat několikrát prodiskutovatelných ze všech stran. Vyjadřují se k němu lékaři, příslušníci církví, nebo jiných nenáboženských organizací a v neposlední řadě samozřejmě i laická veřejnost. Mezi námi jsou lidé, kteří by interrupci zakázali, nebo ti, kteří naopak ženy podporují ve svobodné volbě. Najdou se ale i lidé, kteří o interrupci zájem vůbec nejeví, zkrátka je nezajímá. Na téma interrupce lze nalézt mnoho publikací, které jsou jak z oblasti lékařské, právní, náboženské ale i morální. Je jasné, že interrupci nelze považovat za samotnou zdravotnickou operaci nebo snad za určitý druh sociálního opatření nebo mírnění ohrožení lidské pohody. Interrupce nelze pokládat za metodu plánovaného rodičovství, ale má smysl při řešení krizových okamžiků v životě ženy (Weiss et al. 2010). V České republice je možnost ukončení nechtěného těhotenství daná zákonem. V legislativě jsou také ukotveny doby trvání těhotenství, dokdy se interrupce provádí z osobních a dokdy z lékařských indikací. První den poslední menstruace určuje dobu trvání gestace (Schelle, 2007, Uzel, 2000).
6
1.3 Cíl bakalářské práce Hlavním
cílem
bakalářské
práce
je
zjistit
míru
informovanosti
dnešních
žen o interrupcích a jejich názory na ni. Dílčí cíl byl zvolen, aby zmapoval názory a postoje žen k interrupci.
1.4 Pracovní hypotézy Hypotéza č.1: Více jak 75 % mladých (do 30 let) žen má představu o průběhu interrupce. Hypotéza č. 2: Více jak 50 % věřících žen nesouhlasí s interrupcí. Hypotéza č. 3: Méně než 30 % žen se základním vzdělání zná pojem postinterrupční syndrom. Hypotéza č. 4: Méně než 50 % věřících žen se nikdy nezajímalo o interrupce. Hypotéza č. 5: Více jak 70 % žen zná alespoň některá rizika interrupcí.
7
2 Teoretická část 2.1 Anatomie ženských pohlavních orgánů Ženské pohlavní orgány bychom mohli rozdělit na vnitřní (organa genitalia feminina interna) a zevní orgány (organa genitalia feminina externa, pudendum femininum, vulva, ohambí). Mezi vnitřní rodidla patří děloha (metra, hystera, uterus), vaječníky (ovarium) a vejcovody (tubae uterinae), které se nachází v pánevní dutině. „Zevní rodidla jsou uložena na dolním konci trupu, mezi stehny ženy.“ (Kobilková, 2005, s. 18). Tyto orgány se nachází v oblasti mezi sponou stydkou a řitním otvorem. Jedná se o tyto orgány – hrma (mons pubis, mons Veneris), poštěváček (clitoris), velké stydké pysky (labia majora) a malé stydké pysky (labia minora). Ženské pohlavní orgány mají za úkol tvorbu zralých pohlavních buněk (vajíček), pohlavních hormonů ženy a také dohlížejí na oplozování vajíček (oplození vnitřní). Pokud se vajíčko oplodní, vyvíjí se dále v pohlavních orgánech ženy, kde nastupuje proces rýhování, embryogeneze a vývoje plodu. Jakmile je prenatální vývoj dokončen, zralý plod je porodními cestami vypuzen z matčiny dělohy – porod (Roztočil, 2008).
2.2 Fertilita – oplození Gravidita je životní etapa ženy, kdy se v jejím těle vyvíjí plod. Gravidita začíná po splynutí ženských zárodečných buněk (vajíčko – oocyt) a mužských zárodečných buněk (spermie) a končí porodem. „Období těhotenství se dělí na oplození, implantaci a nidaci a vývoj plodového vejce. Přechodem z intrauterinního života do mimomateřského prostředí v době porodu se z plodu stává novorozenec.“ (Roztočil, 2008, s. 86). Aby mohlo dojít k početí, musí být gamety (spermie a vajíčka) dostatečně zralé. K jejich transportu musí dojít v době, kdy endometrium je schopno zabezpečit optimální vývoj oplozeného vajíčka. Další podmínkou jsou funkční a anatomicky nepoškozené reprodukční orgány. Ejakulát (semeno) musí být v rodidlech v době ovulace – když se z ovaria uvolní z vaječného míšku (folikulu) vajíčko (Kobilková, 2005). Když dojde k ejakulaci, spermie se uloží do zadní klenby poševní. Jejich přesun do děložního hrdla je umožněn stahy pochvy při orgasmu a také pohybem spermií (cca 2-3mm/ min). Spermie dosáhnou oblasti vejcovodů za pět minut a jejich schopnost 8
oplodnit oocyt je 24 – 72 hodin. Poté zanikají. Oocyt může být oplozen do 24 hodin po ovulaci (Kobilková, 2005). „Fertilizace začíná v okamžiku, když kapacitovaná spermie proniká zonou pellucidou, a je ukončena, když dojde ke spojení chromozomů oocytu a spermie. Pouze jedna spermie je nutná k oplození. Po oplození vzniká diploidní buňka s kompletní sadou chromozomů 44 XX nebo 44 XY. Oplozený oocyt se nazývá zygota – za dalších 30 hodin rýhování je to blastomera, dále morula, blastocysta. Šestý den po fertilizaci začíná implantace a nidace, následující vývoj plodového vejce, embryonální vývoj, fetální vývoj a porod.“ (Roztočil, 2008, s. 88).
2.3 Interrupce – umělý potrat Podle sociologického slovníku z roku 1996 je za potrat považováno – „ukončení těhotenství vypuzením nebo vynětím plodu v době od početí do okamžiku, kdy je plod schopen min. dobu existovat mimo tělo matky (i pomocí přístrojů jako jsou inkubátory apod., zhruba před 28. týdnem těhotenství). Statistika rozlišuje umělé přerušení těhotenství, miniinterrupce, samovolné potraty a ostatní potraty.“ (Velký sociologický slovník, P/Z, 1996, s. 816). Profesor Aleš Roztočil v publikaci Moderní porodnictví z roku 2008 uvádí: „V České republice stanovila Česká neonatologická společnost hranice viability plodu na 24. ukončený týden těhotenství. Tato hranice není konečná a s rozvojem neonatologie se bude dále posunovat níž.“ (Roztočil, 2008, s. 164). Nancy Evans popisuje vyvolaný potrat jako záměrné jinak řečeno elektivní přerušení těhotenství. Interrupcí je sice někdy nazýváno „umělé přerušení těhotenství“, i když ve skutečnosti jde o zákrok, který těhotenství zcela ukončí (Evans, 1994). „Synonyma
UPT:
interrupce
gravidity,
indukovaný
nebo
artificiální
potrat,
provokovaný potrat. Pojem terapeutický potrat vyjadřuje nejčastěji UPT provedený ze zdravotních důvodů (ohrožení zdraví nebo života ženy).“ (ZVON, 1991, s. 32).
2.4 Rozdělení interrupcí a způsoby provedení „Dnes je rozlišováno umělé ukončení těhotenství miniinterrupcí do dokončeného 8. týdne těhotenství, interrupcí od 8. do ukončeného dvanáctého týdne těhotenství, ukončení z genetických důvodů do ukončeného 24. týdne těhotenství a ukončení po
9
12. týdnu bez horní hranice je-li ohrožen život ženy nebo je prokázáno těžké poškození plodu, nebo že plod je neschopen života.“ (Schelle, 2007, s. 9). Umělé přerušení gravidity se dnes může provádět operativně (chirurgicky) nebo podáním léků (medikamentózně), popřípadě i kombinací obou způsobů. V České republice se ale interrupce provádějí do 12. týdne (I. trimestr) pouze operativně (Schelle, 2007).
2.4.1 Miniinterrupce (do 8. týdne těhotenství, můžeme se setkat s označením miniUUT) Provádí se tzv. vakuumexhauscí neboli vysávací kyretáží. Plodové vejce je i s těhotensky přeměněnou sliznicí dělohy odsáváno pomocí podtlaku z děložní dutiny těhotné. Poté se zkontroluje kyretou úplné vyprázdnění dělohy. Snaha lékařů je ukončovat graviditu v raných fázích těhotenství. U primipar se provádí do 45. dne a u multipar do 56. dne. Výpočty jsou uvedeny podle prvního dne posledního menstruačního cyklu. Ranou miniinterrupci je také možno provést bez dilatování děložního hrdla nebo jen s minimální dilatací a zkráceným pobytem na lůžku (4-6 hodin), tzv. „one day surgery.“ Zárodek je odsáván z dutiny děložní umělohmotnou kanylou o průměru 5-8 mm. Šetrnost tohoto zákroku má pozitivní vliv i na pozdější a méně časté komplikace (Kobilková, 2005, Schelle, 2007).
2.4.2 Interrupce (ukončení těhotenství od ukončeného 8. týdne těhotenství do skončeného 12. týdne těhotenství, také nazývaná UUT) Je prováděna v celkové narkóze a dělí se na různé části. Na začátku se odezinfikují zevní rodidla a vagina, poté se zavede Scherbackovo zrcadlo a zafixuje se čípek děložní americkými kleštěmi. Následuje kontrola dělohy, jejího uložení a velikost děložní sondou. Poté se rozšíří hrdlo děložní většinou Hegarovými nebo Landauovými dilatátory. Plodové vejce (zárodek) se z děložní dutiny odstraňuje tupou kyretou nebo potratovými kleštěmi (Kobilková, 2005, Schelle, 2007). Rozšiřování hrdla děložního je mnohdy obtížné a je provázeno riziky poranění (ruptura, perforace) a to převážně u žen, které jsou těhotné poprvé a které zatím nerodily. 10
V tomto případě se doporučuje užití šetrnějších metod dilatace pomocí bobtnajících tyčinek, tzv. laminarií (Schelle, 2007). Po ukončení zákroku (interrupce do 12. týdnu) se vykonávající lékař ujistí, že děloha nekrvácí a je stažena. Anestézie je anesteziologem ukončena a do doby než se žena probudí, je kontrolováno krvácení. Když se žena probudí, je odvezena na jednodenní hospitalizaci na lůžkové oddělení. Po prokázání Rh negativního faktoru krevní skupiny ženy se ženě podá jako prevence Rh-izoimunizace anti - D globulin do svalu. Obvykle druhý den po zákroku žena odchází po kontrole a s poučením domů. Může si také zažádat o práceneschopnost na 3 až 5 dní (Schelle, 2007).
2.4.3 Přerušení těhotenství v II. trimestru Po ukončeném 12. týdnu gravidity (3. měsíc těhotenství), je možné přerušit těhotenství při závažném ohrožení matky z hlediska zdravotních důvodů, nebo z důvodů genetických, nebo pokud plod není schopen života, nejdéle však do 24. týdne těhotenství. Ukončení těhotenství v tomto období se provádí indukcí potratu aplikací prostaglandinů, ať už lokální nebo celkovou. Prostaglandiny jsou léky podobné hormonům zvyšující kontrakce dělohy. Občas se do dutiny děložní zavádějí zvláštní dilatátory zvětšující svůj objem a tím napomáhají otevírání hrdla děložního. Intravenózně je aplikován oxytocin. Aby se potrat urychlil, provádí se ve příležitostně vhodné době dirrupce vaku blan. Vyvolání potratu provází nesmírná bolest a proto je ženě aplikována epidurální analgezie (samozřejmě se souhlasem ženy a neexistuje – li nějaká kontraindikace.) Po dokončeném umělém potratu se instrumentálně reviduje děložní dutina (Remešová, 2010, Kobilková, 2005). Ve všech typech interrupcí se získaný materiál z děložní dutiny zasílá k histologickému vyšetření. Interrupce z lékařského hlediska je hrazena pojišťovnou (Slezáková, 2011).
2.5 Alternativní metody umělého přerušení těhotenství Ve Francii se před deseti lety zrodila ve farmaceutické firmě Roussel-Uclaf potratová tableta RU 486 (známá také jako mifepriston). „Mechanismus účinku potratové tablety spočívá v absolutním přerušení činnosti žlutého tělíska vaječníku, což vede k přerušení výživy zárodku uhnízděného v děloze.“ (Uzel, 2000, s. 19). 11
Musíme ale zdůraznit, že tato potratová metoda zabírá pouze na velmi časná stadia těhotenství. Jedna tableta, která obsahuje 600mg mifepristonu, postačuje k ukončení těhotenství do 42. dne v osmdesáti procentech. V případě pokročilého těhotenství účinnost klesá. Ovšem pokud je ženě ještě za 36-48 hodin po užití potratové tablety podána dávka prostaglandinu (látky, které způsobují stahy děložní a pomáhají vypudit zárodek z dělohy), spolehlivost této metody se zvyšuje na devadesát procent a lze jí použít až do 49. dne gravidity. Mezi výhody řadíme zejména fakt, že se jedná o úplný potrat a jeví se jako menstruace silnější intenzity. Další výhody jsou takové, že se již nemusí provádět žádný lékařský zákrok například kyretáž dutiny děložní. Mifepriston (RU 486) se zatím používá ve Francii, Velké Británii, Švédsku a v Číně. Několikaletá pozorování potvrdila téměř kompletní vymizení komplikací a následků po zákroku, což je způsobeno tím, že se nejedná o operativní výkon. Tato farmakologická metoda interrupce odpovídá postupu lege artis (Uzel, 2000, Weiss et al. 2010). Další alternativní metoda umělého přerušení těhotenství. V některých zemích se provádí přerušení těhotenství tzv. regulací menstruace, která se provádí odsátím děložní dutiny, aniž by bylo těhotenství potvrzeno nebo se jednalo o poruchu menstruačního cyklu jiné příčiny. V naší zemi se tato metoda nepřijala, ale oproti jiným zemím, je u nás prováděna právě tzv. miniinterrupce (Schelle, 2007).
2.6 Komplikace a rizika interrupcí 2.6.1 Fyzické zdraví ženy Žena je při ochodu z nemocnice edukována o komplikacích, které mohou nastat. Umělý potrat s sebou nese značné množství fyzických i psychických problémů, o kterých lékař musí ženu podstoupivší interrupci, informovat. Komplikace po umělém potratu můžeme rozdělit na bezprostřední, časné a pozdní. Mezi bezprostřední patří zejména výrazná krevní ztráta, poranění hrdla, perforace děložního těla, komplikace anestezie. Zánětlivé komplikace, rezidua plodového vejce po zákroku (rezidua post abortum), nerozpoznaná mimoděložní gravidita a selhání metody s pokračováním těhotenství jsou komplikacemi časnými. Pozdními následky mohou být záněty vnitřních rodidel,
poruchy
menstruačního
cyklu,
Rh-izoimunizace,
endometrióza
(Slezáková et al., 2011). 12
Dalšími komplikacemi může být sterilita a infertilita. Sterilita – neplodnost sexuálního páru. Infertilita – „stav, kdy žena není schopna donosit a porodit životaschopný plod. Klinicky se projevuje opakovanými potraty a předčasnými porody.“ (Kobilková, 2005, s. 157). Při komplikacích, jako je například neúplné vyprázdnění dělohy (rezidua post abortum), se objevují bolesti ze stahů dělohy, čímž se snaží děloha ze sebe zbylé části vytlačit. Pokud se u ženy objevují tyto bolesti nebo krvácí, je nutné, aby byla přijata k hospitalizaci. Ultrazvukovým zařízením se provádí kontrola a zjištění zbylých částí plodového vejce i sraženin krve v děloze (reziduum post abortum), následně se provede revize děložní dutiny, pokud je přítomen zánět, je nutné ho přeléčit antibiotiky (Schelle, 2007).
2.6.2 Psychické zdraví ženy – Postabortivní (postinterrupční) syndrom (PAS) Umělé ukončení těhotenství je specifickou záležitostí z hlediska odolnosti lidské (ženské) psychiky. U většiny žen po prodělaném potratu můžeme nalézt úlevu, interrupce vyřešila její těžkou životní situaci. Ale není to tak u všech žen, které podstoupily interrupci. Psychické potíže se mohou projevit depresemi - od lehkých po nejzávažnější formy. „Závažnost komplikací je přímo úměrná nejistotě při rozhodování pacientky.“ (Chromý, 2005, s. 176). Jedná se o tzv. citové vyprázdnění, kdy žena je neschopna překonat své emoce spojené s interrupcí. Sužuje jí pocit viny, objevují se poruchy spánku a úzkostné stavy. Odborně tento stav pojmenováváme postabortivní (postinterrupční) syndrom. Jedná se o komplex psychických i fyzických příznaků. Tento syndrom může vzniknout bezprostředně po potratu ale i po měsících či letech od zákroku. Včasný postabortivní syndrom se projevuje obdobně jako při úmrtí již narozeného dítěte. Vnitřní vyprázdnění, beznaděj, smutek, to jsou pocity, které ženu trýzní. Tyto ženy jsou často agresivní vůči sobě samé, otci dítěte, lékaři vykonávající potrat, ale i vůči jiným osobám blízkým. Pozdní postabortivní syndrom se projevuje neschopností radovat se ze života, sníženou mírou sebeovládání. Ženy trpící tímto druhem postabortivního syndromu nejsou mnohdy schopné se podívat na těhotné ženy, na miminko v kočárku. Objevují se u nich i noční můry. Vzpomínají na vypočítané 13
datum narození jejich nenarozeného dítěte a v tu dobu se mohou projevy zhoršovat. Ví, jak by bylo momentálně staré. Mohou vznikat potíže ve vztahu k partnerovi, ženy ztrácí sebeúctu a úctu k ostatním lidem. V knize „Proč pláčeš, Miriam“ se uvádí další možné symptomy postabortivního syndromu, které bychom měli brát na vědomí po prodělané interrupci. Tyto příznaky se mohou podobat příznakům poúrazového šoku. Ženy mohou mít problémy se spánkem, soustředěním se a depresemi, objevuje se panický strach z pohledu na těhotné ženy a malé děti. Dále může být přítomen pocit viny, nadměrné užívání léků, drog a alkoholu. Některé ženy mohou mít sebevražedné sklony, ať už demonstrační, tak skutečné. Problémy mohou nastat i v sexuální oblasti a mohou se projevovat frigiditou, nebo naopak promiskuitou. Ženy trpící postinterrupčním syndromem mívají problémy s mezilidskými vztahy a často dochází až k rozchodům s partnery (Slezáková, 2011, Paulík, 2005). Obětí potratu není jenom plod, ale také žena, která interrupci podstupuje. Horší průběh se může objevit u žen se špatnými mezilidskými vztahy, u neprovdaných žen, při pozdních interrupcích, u pacientek s nějakými psychiatrickými problémy (Strucková, 2007). V odborné publikaci Sexuologie se můžeme dočíst, že žádný postabortivní (postinterrupční) syndrom neexistuje, že se jedná o fikci. Ale je to opravdu tak? (Weiss et. al., 2010). Oproti tomuto tvrzení popisuje Wanda Poltawska v knize Úcta k životu /Život nenarozený I./ v kapitole Psychické následky potratů, že na základě jejích osobních výzkumů potvrzuje sestavu tří navzájem působících symptomů v průběhu tohoto onemocnění. Jedná se o deprese a vědomí viny, agrese – proti vlastní osobě, otci dítěte i proti světu celému. Třetí složkou jsou trvalé změny osobnosti (Poltawska,1991). Psychoterapeutka paní magistra Ingeborg Oberederová v knize „Dala jsem jí jméno Nadine“ popisuje, jak se snaží pomáhat ženám po interrupcích. Paní magistra také poukazuje na to, že psychoterapeutické podpoře individuálních klientů nelze postupovat podle jediného určitého vzorce, ale podle jednotlivého příběhu a okolností. Mezi jejích deset hlavních postupů patří například nechat převyprávět pacientku její příběh a naslouchat, podpořit jí v naději na uzdravení, nabádat jí k připuštění smutku, jeho vyjádření, k uznání podílu viny, k vyslovení emocí, k odpuštění apod. Důležité také je, 14
aby žena cítila podporu v partnerovi ale i v blízkém okolí (Lamplmairová – Oberederová, 2001, Chromý, 2005).
2.7 Historie umělých potratů 2.7.1 Historické způsoby provedení Přístupy k umělému přerušení těhotenství nejsou a nebyly stabilní, střídají se podle politických a společenských podmínek. Potraty byly převážně prováděny ze dvou základních důvodů. Prvním důvodem bylo, že si matka nebo manželé těhotenství nepřáli. Dalším důvodem bylo, když byla gravidita v příslušné společnosti pokládána za nepřijatelnou (početná rodina, někdo z rodinných členů si těhotenství nepřál – převážně manžel) (ZVON, 1991). Některé ženy si zákroky na „vybavení plodu“ prováděly samy nebo hledaly pomoc příbuzných, přátel a lékařů. Metody umělých potratů byly velice různorodé a obsahovaly různá abortiva, zavádění prostředků a cizích těles do dělohy, magii, mohutné aktivity, hladovění, údery do břicha apod. „Abortiva se používala od zdánlivě neškodných látek až po látky toxické. Je známo, že se používal hašiš, mýdlo na praní, horký gin smíšený s hustým inkoustem, manganistam draselný, projímadla, terpentýn, ricinový olej, chinin, křen, hořká sůl, čpavek, hořčice a opium. Jedovatější látky účinkovaly nepřímo, to znamená, že vypuzení plodu bylo průvodním jevem otravy nebo dráždění ženského těla. Méně škodlivé látky byly často provázeny magickým rituálem.“ (ZVON, 1991, s. 33).
2.7.2 Světová historie Ve starověku bylo umělé ukončení těhotenství dokonce podporováno na regulaci obyvatelstva, a aby se udržely stabilní podmínky jak sociální tak ekonomické. Z období starověku se dochovala práce o gynekologii a porodnictví s názvem Peri gynaikeion (O věcech ženských), která byla určena porodním babám a jejímž autorem byl Soranus z Efesu. Ten jako abortivní prostředky ve své práci popisuje otřesy podbřišku, stlačovat dělohu, třít genitál a epigastrium, užívání dávivých a močopudných prostředků, lázně, projímadla apod. Naopak ostré instrumenty nedoporučoval. Platón podněcoval k tomu, aby těhotná žena, která byla starší 40 let podstoupila potrat, zvláště když její manžel byl 15
starší 50 let. Potrat také k regulaci počtu dětí v rodině doporučoval Aristoteles (Doležal, 2001). Mnohokrát nalezneme odkazy na Hippokratovu přísahu udávající zákaz podání látky, která vyhání plod. Hippokrates bojoval proti umělým potratům, jelikož primitivní prostředky, které se používaly, mohly ohrozit těhotnou ženu. Hippokrates spíše radil používat násilné cviky k vypuzení plodu. To svědčilo o tom, že potrat úplně nezavrhoval. Ve starém Římě převažoval názor takový, že plod, který se ještě nenarodil, je součástí těla ženy, která může z vlastní vůle umělý potrat podstoupit. Také Židé prováděli umělé potraty nazývající „neftel“, neboli „vypadnutí“ (Uzel, 2000, ZVON, 1991). „Rané křesťanství v následování židovského náboženství nepovažovalo potrat za vraždu, pokud „v těle není duše.“ (Uzel, 2000, s. 12). Mezi roky 1307 – 1803 v Anglii byl povolen ženě potrat na přání, ale musel být proveden před „vnímání dítěte“, neboli před zaznamenanými prvními pohyby plodu. Pokud žena podstoupila potrat v době, kdy již pohyby cítila, byl tento čin považován za přestupek. Za vlády Jiřího (od roku 1803) byl potrat před vnímáním pohybů plodu odsuzován pod hrozbou pokuty, vězení, pranýře, veřejného i neveřejného bičování či vyhnáním za moře. Pokud byl potrat proveden po období začátku pohybů, byl klasifikován jako zabití a trestal se usmrcením. Tehdejší chirurgie neznající sterilní metody ohrožovala ženu po zákroku infekcemi (Uzel, 2000). Liberalizační tendence Začátek 20. století ukazuje lepší podmínky pro potraty, avšak tyto tendence a vývoj je v různých zemích odlišný. Výraznou liberalizační úpravou je povolení interrupcí bývalého SSSR. Později (roku 1936) se zákon přeměnil a potraty dovoloval pouze z lékařských indikací (Uzel, 2000).
2.7.3
Naše území
„ V našich zemích platil až do roku 1950 trestní zákon č. 117 z roku 1852 „O vyhnání plodu.“ (Uzel, 2000. str.13). Žena, která se pokusila o potrat, byla trestána šesti až dvanácti měsíci vězení. Za čin dokonaný mohla být uvězněna od jednoho roku do pěti let. Pokud se na potratu účastnil i otec dítěte, dostal stejný trest jako žena. Osoba provádějící potrat byla také trestána od 16
1 roku do 5 let vězením, a pokud byl ohrožen život ženy, nebo bylo poškozeno její zdraví, mohla získat trest v délce až 10 let (Uzel, 2000). „Komentář připouštěl výjimku potratu v případě ohrožení života nebo krajní nouze.“ (Uzel, 2000, s. 13 ). Roku 1950 přibyla další indikace a to „způsobení těžké újmy na zdraví v případě pokračujícího těhotenství nebo těžké dědičné nemoci některého z rodičů.“ (Uzel, 2000, s. 13-14). „Důležitým mezníkem v tehdejší československé legislativě byl zákon č. 68/1957 Sb.“ (Sokačová, 2005). Umělý potrat se stal přípustný jak ze zdravotnických indikací, tak i z důvodů tzv. „zvláštního zřetele hodných“. Interrupce z těchto indikací se mohla provádět do dokončeného třetího měsíce gravidity. Žena si musela o umělý potrat zažádat, povolení bylo schvalováno interrupční komisí. Interrupční komise se skládala z prověřených občanů. Měli právo rozhodnout o povolení či zabránění umělého přerušení těhotenství. Tyto komise se považovaly spíše za formality, ve kterých jsme se mohli setkat i s falešnými prohlášeními nebo i korupcí. Jelikož interrupční komise omezovaly používání nových lékařských metod (hlavně miniinterrupce), ČSSR se vzdalovala vývoji ve světě, vytvořila se nová úprava práva (Sokačová, 2005). „Zákon č. 66/1986 Sb. O umělém přerušení těhotenství byl přijat v říjnu 1986 a přinesl liberální přístup k této problematice.“ (Sokačová, 2005). K podstoupení výkonu stačila pouze žádost ženy bez uvedení ekonomických či sociálních důvodů. Umělý potrat mohl být proveden do dvanáctého týdne těhotenství, pokud tomu nebránil zdravotní stav ženy. Interrupční komise byly v České republice zrušeny 1. Ledna 1987 (Schelle, 2007).
2.8 Právní aspekty interrupce Umělé ukončení (přerušení) těhotenství je regulováno zákonem č. 66/ 1986 Sb. a vyhláškou č. 75/1986 Sb. (upravená vyhláška 467/1992 Sb.). „Zákon deklaruje legitimitu interrupcí, pokud jsou splněny podmínky v něm vymezené. V souvislosti s přijetím Listiny základních práv a svobod se vyskytly názory, podle nichž provádění interrupcí je v rozporu s či. 6 Listiny, který zaručuje každému právo na život. Takové názory však byly odmítnuty. Pojem „každý“ se vztahuje k již narozenému občanu, k fyzické osobě, nadané právní subjektivitou.“ (Stolínová, 2004, s. 4-5). Všeobecně to znamená, že žena může podstoupit umělé přerušení těhotenství, jestliže délka gestace nepřekračuje 12. týdnů. Dívky od 16 do 18 let žádají o umělé přerušení těhotenství samy, ale zdravotnické zařízení, ve kterém bylo přerušení provedeno, sdělí zákonnému 17
zástupci (rodiči) informaci o vykonané interrupci. U dívek mladších 16 let je požadován souhlas rodičů, nebo zákonného zástupce (Weiss, 2010). Potraty jsou neustále prodiskutovávány a často ovlivňují i politické dění. Interrupce se z čistě medicínského oboru rozvinula i do otázek etických, společenských, filozofických, náboženských a právních. Celá Země se v souvislosti s potraty rozdělila na dvě skupiny. První skupina upřednostňuje názor existence práva každé ženy se svobodně rozhodnout o svém životě, tedy i o těhotenství. Druhá skupina oproti tomu existenci tohoto práva uznává pouze do chvíle nidace vajíčka, které bylo oplodněné (Uzel, 2000). Spor o potraty se stal nejvýraznějším dilematem, jaký dnešní technika přináší. Řeší se otázka práva ženy na interrupci. Odpůrci potratů staví na otázce hodnoty lidské existence. Oproti tomu obhájci (zastánci) práva ženy na potrat poukazují na svobodnou volbu ženy, jak bude se svým tělem nakládat a jak bude o svém životě rozhodovat, tak i o jejím těhotenství a popřípadě mateřství. Ve výsledku se jedná právě o konflikt práva ženy se svobodně rozhodnout o dalším osudu těhotenství a práva zatím nenarozeného dítěte na život. Proti sobě můžeme postavit zárodek člověka nevlastnící žádnou fyzickou strukturu, která by charakterizovala lidství a na druhé straně matku, vyvinutou lidskou bytost s plnými právy. Situace se mění v okamžiku, kdy zárodek pobírá lidskou charakteristiku, to je v době vzniku a počátku fungování šedé kůry mozkové. Zde se tento stav přeměňuje na konflikt stejně lidsky vybavenými osobami (Giddens, 1999, Stolínová, 2004).
2.9 „Nechtěné“ děti Do konfliktu s odpůrci interrupcí bychom mohli vložit problematiku tzv. „nechtěných“ dětí. Někteří odborníci tvrdí, že v určitých případech je podstoupení interrupce menším zlem než mateřství, které je nechtěné. Pan doktor Weiss ve své knize o tomto tématu hovoří: „Cílem sexuální výchovy a osvěty by měla být náhrada interrupcí moderní spolehlivou antikoncepcí. Přesto zůstává potřeba liberálního interrupčního zákona. Zkušenosti ze světa jasně ukazují, že je-li interrupční zákon restriktivní, ženy si najdou cestu k ilegálnímu přerušení gravidity, se všemi etickými, právními, zdravotními a psychologickými následky takového postupu. Kromě toho je k dispozici řada kvalitních studií (včetně české). Které dokumentují vysoké psychosociální riziko u dětí 18
narozených z nechtěného těhotenství, kde byla ženě právními kroky znemožněna interrupce.“ (Weiss, 2010, s. 292). Podrobně se problematikou handicapu nechtěných dětí zabývali ve své výzkumné práci Zdeněk Matějček a Zdeněk Dytrych. Záměrně si vybírali děti podle údajů, které potvrdily, že se děti narodily z neplánovaného těhotenství, že matka dítě nechtěla a že žádala o jeho přerušení interrupcí. Žádost na interrupci byla odmítnuta, a proto se dítě narodilo a bylo jeho rodiči vychováváno. Děti byly sledovány a vyšetřovány v různých obdobích života (9 let, mezi 14 a 16 rokem, po 20. roku). Výsledky byly porovnávány s kontrolní skupinou „chtěných“ dětí. Longitudinální sledování potvrdilo a zpřesnilo méně příznivý vývoj nechtěných dětí (Krejčířová, 2006).
2.10 Kriminální potraty Každý rok podstoupí přibližně 46 milionů žen umělý potrat. Přičemž 26 milionů pochází ze zemí s povolením provádění interrupcí. Zbylých 20 milionů potratů se provádí ve státech, kde jsou interrupce zakázané a ženy musí vyhledávat potratáře, čímž hrozí riziko více komplikací na základě neodborného provedení (Uzel, 2000). Za legální se označují interrupce, které jsou provedeny v souladu se zákony platícími v daném státě. Opakem jsou ilegální (nelegální) umělé potraty. Bývají označovány jako kriminální nebo pokoutní (Havránek, 1982). Na našem území se nesetkáváme s pokoutnými ranhojiči, běženci, ale v některých zemích s méně liberální politikou je to běžnou záležitostí. Tito potratáři používají k umělému ukončení těhotenství metody, jako jsou například propíchnutí plodového vejce nástroji doma zhotovenými, deštníkovou špičkou, pletací jehlicí aj. V jiných případech se o přerušení gravidity pokusí sama žena a často dochází k vykrvácení nebo smrti na důsledky infekce zanesené do těla. Mezi další techniky patří výplach dělohy mýdlovým roztokem, kombinace požití alkoholu s horkou vodní lázní apod. (Uzel, 2000).
2.11 Pro-life versus pro-choice V interrupčních otázkách se můžeme setkat s dvěma ostře vyhraněnými skupinami lidí. První skupinou je hnutí pro-life (neboli hnutí pro život) a pro-choice (pro svobodnou 19
volbu ženy). Příslušníci obou těchto skupin používají různé důvody, důkazy a protiargumenty (Sokačová, 2005).
2.11.1 Pro-life (Hnutí Pro život) Občanským
sdružením,
jehož
cílem
je
obnovit
podvědomí
důstojnosti
a nedotknutelnosti každého lidského života od početí po smrt a akceptování jeho úplné právní obrany, je Hnutí Pro život. Toto sdružení usiluje o zákazu usmrcování dětí před jejich narozením. To se týká interrupcí, abortivní antikoncepce, ale i usmrcování embryí při IVF. Dále se snaží podporovat obnovu důstojnosti lidské sexuality a přirozenost rodiny, která je založena na neoddělitelném manželství muže a ženy apod. „Umělý potrat je krutým činem, při kterém je zabíjeno dítě, hluboce zraňována matka a zneužíván lékař. Přitom lékař a matka jsou na tom mnohem hůře než ono nevinné a bezbranné dítě. Vždy je pro každého mnohem horší být útočníkem než obětí, být mučitelem než obětí.“ (www.prolife.cz). Sdružení „Hnutí pro život“ upozorňuje na to, že lidská individualita začíná již od početí, tedy oplodněním vajíčka. „Zamlčuje se však, že takových oplodněných vajíček se v životě ženy vyskytuje mnohonásobně více než dotyčná vůbec tuší, většina z nich se vůbec neuhnízdí v děloze – příroda sama tyto „individuální životy“ likviduje.“ (Uzel, 2000, s. 11). Hnutí Pro život považuje umělý potrat za zabití nevinného člověka, upozorňuje na odebrání možnosti dítěte rozvinout svůj život podle vlastních představ. Podle tohoto sdružení zraňuje interrupce lékaře, protože je staví do rolí nájemných vrahů, a pokud by se jednalo o znásilnění, poukazuje na to, že oběť (v tomto případě žena) se stává agresorem vůči dítěti a tak pokračuje kruh násilí (www.prolife.cz).
2.11.2 Pro-choice (pro svobodnou volbu ženy) Obhájci pro-choice naopak oproti sdružení „Hnutí Pro život“ jsou zastánci ženských práv v oblasti samostatného rozhodování o podstoupení interrupcí. „V poslední době se objevují pokusy, jejichž cílem je legislativní zákaz interrupcí. S tímto postojem organizace
Gender
Studies,
o.p.s.
zásadně
nesouhlasí.
Nepodporujeme
a nepropagujeme interrupce. Nemůžeme se však s navrhovaným zákazem ztotožnit, protože se jedná pouze o zdánlivé řešení problematiky interrupcí. Legislativní zákaz interrupcí nejenže ji neřeší, ale přináší s sebou další závažné problémy: interrupce se 20
přesouvají do ilegality, často dochází ke zhoršení lékařské kvality prováděných zásahů a enormně se zvedá jejich cena na černém trhu.“ (Sokačová, 2005, s. 18). Takto zněl dopis (petice), který vydala organizace Gender Studies, o.p.s., aby reagovala na návrh zákona o zákazu provádění umělých potratů. Tento zákon se projednával na počátku roku 2004. Z toho dopisu je zřejmé, že interrupce jako taková není touto skupinou obhajována, nýbrž právo ženy na ni. Dále zdůrazňují, že je důležité a účinnější podporovat vzdělávání již na základních školách v oblasti reprodukčního zdraví a zodpovědnosti s tím spojené. Pro-choice ukazuje ženě neodcizitelné právo nakládat se svým tělem, tedy i těhotenství a potenciálním mateřstvím podle svého nezávislého rozhodnutí (Sokačová, 2005, Uzel, 2000).
2.12 Statistiky o interrupcích Dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR bylo v roce 2010 provedeno 23 998 umělých přerušení těhotenství. Z toho 4 423 žen podstoupilo interrupci z lékařské indikace a 17 797 ženám byla provedena miniinterrupce, což znamená ukončení těhotenství do 8. týdne gravidity. Je to sice vysoké číslo, ale může nás lehce uklidnit pocit, že před 20 lety od této poslední studie (v roce 1990) bylo přerušeno 109 361 těhotenství a z toho pouze 9 504 bylo indikováno lékařsky (Weisnerová, 2010).
2.13 Náboženský pohled na interrupci A jaký názor na interrupce má právě křesťanství? Křesťanská církev se staví absolutně proti potratům, protože umělé přerušení těhotenství je považováno za ohavné. Tato církev nevidí rozdíl mezi novorozencem již narozeným a dítětem v matčině lůně před několika měsíci. Křesťanství se řídí podle stanoviska papeže Benedikta XVI. v encyklice „Dignitalis personae“, která jasně vymezuje, že právo na život má každý člověk od samotného početí až do konečné smrti. Podle této encyklice je teda jasné, že křesťané uznávají přítomnost duše již od početí. Přístup křesťanů k potratům z indikace lékaře není jasně popsán, ale je tolerován (Remešová, 2010, Uzel, 2000). Další náboženství jako jsou například hare krišna, budhisti i hinduisti jsou toho názoru, že umělé přerušení těhotenství zatěžuje karmu ženy, ale i karmu partnerského vztahu. Stejně se staví i k interrupcím z lékařských důvodů. Podle nich je to, že dítě je například postižené, výsledkem závislosti na karmě z minulého života každého člověka a má se 21
narodit tak, jak bylo určeno, a proto není uznáno za důvod k podstoupení interrupce (Remešová, 2010). Pokud bychom se podívali například na pravoslavnou církev, máme zde zřetelné vyjádření k problematice interrupcí. Ten, kdo se již o interrupce zajímal, jistě neslyší jméno Mgr. Libor Halík PhD., (duchovní Pravoslavné církve) poprvé. Tento duchovní stával od pátku 13. 6. 2003 každý den před porodnicí Obilní trh v Brně v klerice s dřevěným křížem a zpíval Žalmy. Prohlásil ve svém deníku, že od tohoto dne bude před nemocnicí stát každý všední den, dokud nepřestane zabíjení nenarozených dětí v této porodnici. Poslední zmínky o protestu před porodnicí z jeho deníku jsou dostupné z 23. 3. 2007 (Halík, 2007). Pokud bychom umělý potrat z pohledu náboženství shrnuli, tak téměř každé tradiční náboženství je odpůrcem interrupcí a vidí v nich akt vraždy. Někdy je podle náboženství obviněna matka, že dovolí zabít její vlastní dítě. Bezesporu patří interrupce k závažnému zákroku do života ženy, ale i okolí nejen v duchovním smyslu (ZVON, 1991).
22
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce V praktické části bakalářské práce byla použita výzkumná metoda pomocí dotazníku. Jedná se tedy o kvantitativní formu výzkumu. Dotazník byl předem připraven a skládal se ze 13 otázek. Typy otázek byly zvoleny uzavřené a polouzavřené. V některé otázce bylo možné zakroužkovat i více odpovědí. Dotazník obsahoval 3 proměnné – věk, nejvyšší dosažené vzdělání a zda-li je respondentka věřící či nikoli.
3.2 Charakteristika vzorku respondentek Vzorek respondentek byl vybrán cíleně. Většina dotazníků byla distribuována přes elektronickou poštu (80 dotazníků). Dalších 30 dotazníků bylo předáno osobně. Celkem bylo prvotně distribuováno 110 dotazníků ženám určitého věku, vzdělání a podle toho, jestli jsou nebo nejsou věřící. Vrátilo se 93 dotazníků, tedy návratnost 85 %. Z těchto dotazníků byly 2 dotazníky vyřazeny pro neplnohodnotné vyplnění. Po prvotním sběru dat, bylo později osloveno ještě 9 žen podle zvolených proměnných (věk, vzdělání, věřící nebo nevěřící). Pro zpracování výzkumné části práce bylo použito 100 dotazníků. Výsledky byly vypracovány do grafů a tabulek. Součástí každé zpracované otázky je i komentář. Sběr dat se uskutečnil od ledna 2012 do března 2012. Vzhledem k malému množství respondentek nelze výsledky výzkumu pokládat za statisticky hodnotné.
23
3.3 Zpracování výsledků výzkumu Otázka č. 1 Co se Vám jako první vybaví, když se řekne interrupce? Tabulka č. 1: Co se Vám jako první vybaví, když se řekne interrupce? Počet odpovědí a) Ukončení těhotenství b) Přerušení těhotenství c) Potrat d) Nenarození nového člověka e) Jiná odpověď Celkem odpovědí
6%
Celkem % 23 35 35 6 1 100
23% 35% 35% 6% 1% 100%
2% 23%
35%
a) Ukončení těhotenství b) Přerušení těhotenství c) Potrat d)Nenarození nového člověka e) Jiná odpověď
34%
Graf č. 1: Co se Vám jako první vybaví, když se řekne interrupce?
Když se řekne interrupce, tak se 35 ženám (35 %) vybaví přerušení těhotenství, 35 žen (35 %) si pod tímto pojmem představí potrat. 23 žen (23 %) odpovědělo ukončení těhotenství, 6 žen (6 %) vidí v pojmu interrupce nenarození nového člověka a 1 žena (1 %) odpověděla jiná odpověď a uvedla zabití dítěte (člověka).
24
Otázka č. 2 Víte, jak se interrupce provádí? Tabulka č. 2: Víte, jak se interrupce provádí? Počet odpovědí a) Ne, nevím b) Ano, vím Celkem odpovědí
36 64 100
Celkem v % 36% 64% 100%
36 % a) Ne, nevím b) Ano, vím
64 %
Graf č. 2: Víte, jak se interrupce provádí?
Ze sta respondentek se 64 (64 %) domnívá, že ví, jak se interrupce provádí a 36 (36 %) uvádí, že neví, jak se interrupce provádí.
25
Otázka č. 3 Z následujícího seznamu způsobů provedení interrupce vyberte prosím ten, který odpovídá vašemu názoru na provedení interrupce. Tabulka č. 3: Z následujícího seznamu způsobů provedení interrupce vyberte prosím ten, který odpovídá vašemu názoru na provedení interrupce.
a) Odsátí obsahu dutiny děložní b) Odstranění plodového vejce ostrou kyretou c) Operativní odstranění d) Podání potratových léků Celkem odpovědí
Počet odpovědí 37 13 13 1 64
Celkem v % 57% 21% 21% 1% 100%
1%
21%
57%
a) Odsátí obsahu dutiny děložní b) Odstranění plodového vejce ostrou kyretou c) Operativní odstranění
21%
d) Podání potratových léků
Graf č. 3: Z následujícího seznamu způsobů provedení interrupce vyberte prosím ten, který odpovídá vašemu názoru na provedení interrupce
Z 64 žen, které odpověděli, že ví, jak se interrupce provádí, 37 (57%) označilo jako způsob provedení umělého ukončení těhotenství, odpověď odsátí obsahu dutiny děložní. 13 žen (21%) si myslí, že se interrupce provádí odstraněním plodového vejce ostrou kyretou a dalších 13 žen (21 %) uvádí operativní odstranění. Pouze 1 žena (1%) označila možnost odpovědi podání potratových léků.
26
Otázka č. 4 Jaká znáte rizika interrupce? Dotazované ženy mohly uvést i více odpovědí. Tabulka č. 4: Jaká znáte rizika interrupce? a) Velká krevní ztráta b) Poranění - ruptura hrdla děložního, perforace stěny děložní c) Selhání interrupce s pokračováním těhotenství d) Záněty e) Poruchy menstruačního cyklu f) Poruchy plodnosti g) Hormonální změny v těle ženy h) Snížení sexuálního libida i) Jiné… jaké Celkem odpovědí
5% 1%
Počet odpovědí 17
Celkem v % 7%
35 14 28 18 86 26 13 3 240
15% 6% 12% 7,5% 35% 11% 5% 1% 100%
a) Velká krevní ztráta
7%
11% 15%
b) Poranění - ruptura hrdla děložního, perforace stěny děložní c) Selhání interrupce s pokračováním těhotenství d) Záněty
6%
e) Poruchy menstruačního cyklu f) Poruchy plodnosti
12%
35% 7,5%
g) Hormonální změny v těle ženy h) Snížení sexuálního libida i) Jiné… jaké
Graf č. 4: Jaká znáte rizika interrupce?
86 žen (35 %) řadilo mezi rizika interrupcí poruchy plodnosti, 35 žen (15 %) uvedlo poranění – ruptura hrdla děložního, perforace stěny děložní. Záněty odpovědělo 28 žen (12 %), hormonální změny v těle ženy 26 žen (11 %). 18 žen (7,5 %) uvedlo poruchy menstruačního cyklu. Dále ženy uváděly velkou krevní ztrátu 17 žen (7 %), selhání interrupce s pokračováním těhotenství 14 žen (6 %) a snížení sexuálního libida 13 žen (5 %). 3 ženy uvedly odpověď jiné a z toho jedna žena vepsala, že žádné riziko nezná, další dvě ženy vepsaly psychické potíže. 27
Otázka č. 5 Do jakého týdne těhotenství si myslíte, že lze podstoupit interrupci z osobních důvodů? Tabulka č. 5: Do jakého týdne těhotenství si myslíte, že lze podstoupit interrupci z osobních důvodů? Počet odpovědí a) Do 12. týdne těhotenství b) Do 16. týdne těhotenství c) Do 20. týdne těhotenství d) Do 24. týdne těhotenství e) Nevím Celkem odpovědí
1%
83 8 4 1 4 100
Celkem v % 83% 8% 4% 1% 4% 100%
4%
4%
a) Do 12. týdne těhotenství
8% b) Do 16. týdne těhotenství c) Do 20. týdne těhotenství d) Do 24. týdne těhotenství e) Nevím
83%
Graf č. 5: Do jakého týdne těhotenství si myslíte, že lze podstoupit interrupci z osobních důvodů?
Z dotazovaných žen správně odpovědělo do 12. týdne těhotenství 83 (83 %). 8 žen (8 %) si myslí, že do 16. týdne těhotenství, 4 ženy (4 %) uvedly do 20. týdne těhotenství, 1 žena (1 %) odpověděla do 24. týdne těhotenství. Čtyři odpovídající ženy (4 %) nevěděly.
28
Otázka č. 6 Jaký si myslíte, že je nejčastější důvod pro podstoupení interrupce? Tabulka č. 6: Jaký si myslíte, že je nejčastější důvod pro podstoupení interrupce? a) Vada dítěte neslučitelná se životem b) Genetická vada dítěte slučitelná se životem c) Zdravotnické potíže, které ohrožují budoucí matku d) Socioekonomické faktory e) Těhotenství vzniklé na podkladě násilného činu (znásilnění) f) Jiné důvody…jaké Celkem odpovědí
6%
Počet odpovědí 33 9 10 31
Celkem v % 33% 9% 10% 31%
12 5 100
12% 5% 100%
a) Vada dítěte neslučitelná se životem
12%
33%
b) Genetická vada dítěte slučitelná se životem
c) Zdravotnické potíže, které ohrožují budoucí matku d) Socioekonomické faktory 31% 9%
e) Těhotenství vzniklé na podkladě násilného činu (znásilnění) f) Jiné důvody…jaké
10%
Graf č. 6: Jaký si myslíte, že je nejčastější důvod pro podstoupení interrupce?
Podle
dotazovaných
žen
je
nejčastější
důvod
vada
dítěte
neslučitelná
se
životem 33 (33 %). 31 žen (31 %) odpovědělo, že socioekonomické faktory, 12 % žen uvedlo těhotenství vzniklé na podkladě násilného činu (znásilnění). Zdravotnické potíže, které ohrožují budoucí matku sdělilo 10 žen (10 %), 9 žen (9 %) uvedlo, že nejčastějším důvodem pro interrupce je genetická vada dítěte neslučitelná se životem. 5 žen (5 %) označilo odpověď jiné z toho 1 žena napsala „sobectví“, další žena odpověděla „mladá matka, která nemá dítě s kým vychovat“. Další tři ženy odpověděly „nechtěné těhotenství“.
29
Otázka č. 7 Prosím představte si dané situace a zakroužkujte všechny ty, u kterých byste uvažovala Vy osobně o podstoupení interrupce. Dotazované ženy mohly uvést více odpovědí. Tabulka č. 7: Prosím představte si dané situace a zakroužkujte všechny ty, u kterých byste uvažovala Vy osobně o podstoupení interrupce.
a) 16letá dívka čeká dítě b) 20letá studentka VŠ c) Žena se 3 dětmi ve špatné socioekonomické situaci d) Žena, která byla znásilněna e) 35letá žena na vrcholu kariéry Celkem odpovědí
Počet odpovědí 53 4 51 87 3 198
Celkem v % 28% 2% 25% 43% 2% 100%
2% a) 16letá dívka čeká dítě 28% b) 20letá studentka VŠ c) Žena se 3 dětmi ve špatné socioekonomické situaci 2% 43%
d) Žena, která byla znásilněna e) 35letá žena na vrcholu kariéry
25%
Graf č. 7: Prosím představte si dané situace a zakroužkujte všechny ty, u kterých byste uvažovala Vy osobně o podstoupení interrupce.
Mezi situace pro podstoupení interrupcí uvedlo 87 žen (43 %) situaci, kdy žena byla znásilněna. 16 –ti letá dívka čeká dítě zaškrtlo 53 žen (28 %), žena se 3 dětmi ve špatné socioekonomické situaci odpovědělo 51 žen (25 %). 4 ženy (2 %) uvedly 20-ti letá studentka VŠ a 3 žen (2 %) uvedly 35-ti letou ženu na vrcholu kariéry.
30
Otázka č. 8 Myslíte si, že má interrupce vliv na psychiku ženy? Tabulka č. 8: Myslíte si, že má interrupce vliv na psychiku ženy? Počet odpovědí a) Ne b) Ano Celkem odpovědí
Celkem v % 4 96 100
4% 96% 100%
4%
a) Ne b) Ano 96%
Graf č. 8: Myslíte si, že má interrupce vliv na psychiku ženy?
96 žen (96%) si myslí, že interrupce má vliv na psychiku ženy, pouze 4 % žen si myslí, že ne.
31
Otázka č. 9 V problematice interrupcí se objevuje pojem postinterrupční (postabortivní) syndrom. Co si myslíte, že by mohl znamenat? Tabulka č. 9: V problematice interrupcí se objevuje pojem postinterrupční (postabortivní) syndrom. Co si myslíte, že by mohl znamenat?
a) Hormonální reakce organismu ženy po prodělaném potratu b) Soubor psychických příznaků a obtíží, které se u části žen dostavují po prodělaném potratu c) Nevím, co by tento pojem mohl znamenat Celkem odpovědí
17% 31%
Počet Celkem v odpovědí % 31 31% 52 17 100
52% 17% 100%
a) Hormonální reakce organismu ženy po prodělaném potratu
b) Soubor psychických příznaků a obtíží, které se u části žen dostavují po prodělaném potratu
52%
c) Nevím, co by tento pojem mohl znamenat
Graf č. 9: V problematice interrupcí se objevuje pojem postinterrupční (postabortivní) syndrom. Co si myslíte, že by mohl znamenat?
Na pojem postinterrupční syndrom 52 žen (52 %) odpovědělo, že se jedná o soubor psychických příznaků a obtíží, které se u části žen dostavují po prodělaném potratu. 31 žen (31 %) se domnívalo, že jde o hormonální reakci organismu ženy po prodělaném potratu a 17 žen (17 %) nevědělo, co tento pojem může znamenat.
32
Otázka č. 10 Zajímala jste se sama někdy osobně o interrupci jako takovou? Tabulka č. 10: Zajímala jste se sama někdy osobně o interrupci jako takovou? Počet odpovědí a) Ne b) Ano Celkem odpovědí
Celkem v % 74 26 100
74% 26% 100%
26% a) Ne
b) Ano
74%
Graf č. 10: Zajímala jste se sama někdy osobně o interrupci jako takovou?
Z dotazovaných žen se o interrupci zajímalo 26 žen (26 %) a nezajímalo se o interrupci 74 žen (74 %).
33
Otázka č. 11 Jaké zdroje jste použila k získání informací o interrupcích? Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy, které se o interrupci někdy zajímaly. Tabulka č. 11: Jaké zdroje jste použila k získání informací o interrupcích? a) Internet b) Gynekolog c) Knihy d) Příbuzné, kamarádky, ty, co interrupci podstoupily e) Jiný zdroj..jaký Celkem odpovědí
7%
41%
Počet odpovědí Celkem v % 20 41% 9 18% 9 18% 8 16% 3 7% 49 100%
a) Internet
16% b) Gynekolog c) Knihy d) Příbuzné, kamarádky, ty, co interrupci podstoupily
18%
e) Jiný zdroj..jaký 18% Graf č. 11: Jaké zdroje jste použila k získání informací o interrupcích?
K získání informací o interrupcích ženy využily nejvíce internet 41 (41 %), dále pak gynekologa 9 (18 %) a knihy 9 žen (18 %). Příbuzné, kamarádky, ty, co interrupci podstoupily odpovědělo 8 žen (16 %). Jiný zdroj uvedly 3 ženy (7%). Jedna z nich uvedla „televizi“, další „vlastní zážitek z potratu“ a poslední uvedla, že se sice o interrupci zajímala, ale nepoužila žádný zdroj pro získání informací.
34
Otázka č. 12 Myslíte si, že by o interrupci měl rozhodovat i otec dítěte? Tabulka č. 12: Myslíte si, že by o interrupci měl rozhodovat i otec dítěte? Počet odpovědí a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Rozhodně ne e) Nevím Celkem odpovědí
Celkem v % 38 40 16 3 3 100
38% 40% 16% 3% 3% 100%
3% 3% a) Rozhodně ano 16%
38%
b) Spíše ano c) Spíše ne d) Rozhodně ne e) Nevím
40%
Graf č. 12: Myslíte si, že by o interrupci měl rozhodovat i otec dítěte?
40 žen (40 %) odpovědělo, jestli by se měl otec dítěte podílet na spolurozhodování o interrupci spíše ano. Rozhodně ano uvedlo 38 žen (38 %), 16 žen (16 %) vybralo možnost odpovědi spíše ne. 3 ženy (3 %) uvedly rozhodně ne a 3 ženy (3 %) volily odpověď nevím.
35
Otázka č. 13 Co si obecně myslíte o interrupci? Tabulka č. 13: Co si obecně myslíte o interrupci?
a) Žena se může svobodně rozhodnout, je to její věc b) Zakázala bych interrupci c) Nikdy bych ji nepodstoupila, ale některé ženy chápu d) Dovolila bych interrupci pouze z lékařských indikací e) Nemám na interrupci názor Celkem odpovědí
Počet odpovědí Celkem v % 54 54% 0 0% 24 24% 19 19% 3 3% 100 100%
3% a) Žena se může svobodně rozhodnout, je to její věc
19%
b) Zakázala bych interrupci
c) Nikdy bych ji nepodstoupila, ale některé ženy chápu d) Dovolila bych interrupci pouze z lékařkých indikací
24% 54%
e) Nemám na interrupci názor
Graf č. 13: Co si obecně myslíte o interrupci?
Obecně si 54 žen (54 %) myslí, že žena se může svobodně rozhodnout, že je to její věc. 24 žen (24 %) uvedlo, že by interrupci nikdy nepodstoupily, ale že některé ženy chápou. 19 žen (19 %) odpovědělo, že by interrupci dovolily pouze z lékařských indikací. Nemám na interrupci názor zvolily 3 ženy (3 %). Žádná žena neuvedla, že by interrupci zakázala (0 %).
36
Váš věk: Tabulka č. 14: Váš věk Počet odpovědí a) Méně než 18 let b) 19 - 30 let c) 31 - 35 let d) 36 let a více Celkem odpovědí
25%
Celkem v % 25 25 25 25 100
25% 25% 25% 25% 100%
25% a) Méně než 18 let b) 19 - 30 let c) 31 - 35 let d) 36 let a více
25%
25%
Graf č. 14: Váš věk
25 (25 %) dotazovaných žen bylo ve věku pod 18 let, 25 (25%) patřilo do věkové skupiny 19 – 30 let, do věkové skupiny od 31 do 35 let patřilo 25 (25%) žen a posledních 25 ( 25 %) žen se řadilo do věkové skupiny nad 36 let a více.
37
Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: Tabulka č. 15: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání Počet odpovědí a) Základní b) Střední bez maturity c) Úplné střední s maturitou d) Vysokoškolské ( i vyšší odborné) Celkem odpovědí
25%
25 25 25 25 100
25%
Celkem v % 25% 25% 25% 25% 100%
a) Základní b) Střední bez maturity c) Úplné střední s maturitou
25%
25%
d) Vysokoškolské ( i vyšší odborné)
Graf č. 15: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání
25 (25 %) respondentek bylo se základním vzděláním, 25 (25 %) mělo vzdělání střední bez maturity, 25 (25%) mělo vzdělání úplné střední s maturitou a poslední skupina 25 (25%) dotazovaných žen bylo s vysokoškolským vzděláním.
38
Jste věřící? Tabulka č. 16: Jste věřící? Počet odpovědí a) Ano b) Ne Celkem odpovědí
50%
Celkem v % 50 50 100
50% 50% 100%
50% a) Ano b) Ne
Graf č. 16: Jste věřící?
50 (50 %) dotazovaných žen bylo věřících a 50 (50 %) žen věřících nebylo.
39
3.4 Vyhodnocení hypotéz Hypotéza č. 1: Více jak 75% mladých (do 30 let) žen má představu o průběhu interrupce. Tabulka č. 17: Vyhodnocení hypotézy č. 1
méně než 18 19 - 30 let
Ne, nevím 13 8
Ano, vím 12 17
Odsátí obsahu dutiny děložní
Správně v % 5 41% 9 53%
18 16
14 12 Ano, vím
10 8
Odsátí obsahu dutiny děložní
6 4 2 0 méně než 18
19 - 30 let
Graf č. 17: Vyhodnocení hypotézy č. 1
5 žen (41 %) mladších 18 let z 12, které si myslí, že ví, jak se interrupce provádí odpovědělo správně, že se interrupce provádí odsátím obsahu dutiny děložní. Ve věkové kategorii od 19 do 30 let správně uvedlo, jak se interrupce provádí 9 žen (53 %).
40
Hypotéza č. 2: Více jak 50% věřících žen nesouhlasí s interrupcí. Tabulka č. 18: Vyhodnocení hypotézy č. 2 Žena se může svobodně rozhodovat, je to její věc Zakázala bych interrupci Nikdy bych ji nepodstoupila, ale některé ženy chápu Dovolila bych interrupci pouze z lékařských indikací Nemám na interrupci názor
30
Věřící Celkem v % 24 48% 0 0% 15 30% 10 20% 1 2%
Žena se může svobodně rozhodovat, je to její věc
25
Nikdy bych ji nepodstoupila, ale některé ženy chápu
20
Dovolila bych interrupci pouze z lékařských indikací
15 10
Nemám na interrupci názor
5 Zakázala bych interrupci
0 Věřící Graf č. 18: Vyhodnocení hypotézy č. 2
Z 50 věřících žen uvedlo 24 (48 %), že se žena může svobodně rozhodnout, že je to její věc. 15 věřících žen (30 %) odpovědělo, že by interrupci nikdy nepodstoupily, ale některé ženy chápou. Dovolila bych interrupci pouze z lékařských indikací volilo 10 věřících žen (20 %) a 1 věřící žena (2 %) uvedla, že na interrupci názor nemá.
41
Hypotéza č. 3: Méně než 30% žen se základním vzdělání zná pojem postinterrupční syndrom. Tabulka č. 19: Vyhodnocení hypotézy č. 3 Základní vzdělání Hormonální reakce organismu ženy po prodělaném potratu Soubor psychických příznaků a obtíží, které se u části žen dostavují po prodělaném potratu Nevím, co by tento pojem mohl znamenat
Celkem v % 13 52% 6 6
24% 24%
14 Hormonální reakce organismu ženy po prodělaném potratu
12 10 8
Soubor psychických příznaků a obtíží, které se u části žen dostavují po prodělaném potratu
6 4
Nevím, co by tento pojem mohl znamenat
2 0 Základní vzdělání
Graf č. 19: Vyhodnocení hypotézy č. 3
13 žen (52 %) se základním vzděláním uvedlo jako postinterrupční syndrom hormonální reakci organismu žena po prodělaném potratu. 6 žen (24 %) odpovědělo, že se jedná o soubor psychických příznaků a obtíží, které se u části žen dostavují po prodělaném potratu. Nevím, co by tento pojem mohl znamenat zvolilo 6 žen se základním vzděláním (24 %).
42
Hypotéza č. 4: Méně než 50% věřících žen se nikdy nezajímalo o interrupce. Tabulka č. 20: Vyhodnocení hypotézy č. 4 Zajímala jste se někdy o interrupci jako takovou? Ano Ne
Věřící 12 38
Celkem v % 28% 76%
40 35 30 Ano
25 20 15
Ne
10 5 0 Věřící Graf č. 20: Vyhodnocení hypotézy č. 4
Z 50 věřících žen se 38 (76 %) nikdy o interrupci nezajímalo. 12 věřících žen (28 %) se zajímalo o interrupci.
43
Hypotéza č. 5: Více jak 70% žen zná alespoň některá rizika interrupcí. Tabulka č. 21: Vyhodnocení hypotézy č. 5 a) Velká krevní ztráta b) Poranění - ruptura hrdla děložního, perforace stěny děložní c) Selhání interrupce s pokračováním těhotenství d) Záněty e) Poruchy menstruačního cyklu f) Poruchy plodnosti g) Hormonální změny v těle ženy h) Snížení sexuálního libida i) Jiné… jaké Celkem odpovědí
Počet odpovědí Celkem v % 17 7% 35 14 28 18 86 26 13 3 240
15% 6% 12% 7,5% 35% 11% 5% 1% 100%
a) Velká krevní ztráta
100
60
b) Poranění - ruptura hrdla děložního, perforace stěny děložní c) Selhání interrupce s pokračováním těhotenství d) Záněty
50
e) Poruchy menstruačního cyklu
90 80 70
40
f) Poruchy plodnosti
30 20
g) Hormonální změny v těle ženy
10
h) Snížení sexuálního libida
0 Rizika interrupcí
i) Jiné… jaké
Graf č. 21: Vyhodnocení hypotézy č. 5
86 žen (35 %) řadilo mezi rizika interrupcí poruchy plodnosti, 35 žen (15 %) uvedlo poranění – ruptura hrdla děložního, perforace stěny děložní. Záněty odpovědělo 28 žen (12 %), hormonální změny v těle ženy 26 žen (11 %). 18 žen (7,5 %) uvedlo poruchy menstruačního cyklu. Dále ženy uváděly velkou krevní ztrátu (17 – 7 %), selhání interrupce s pokračováním těhotenství (14 – 6 %) a snížení sexuálního libida (13 – 5 %). 3 ženy uvedly odpověď jiné a z toho jedna žena vepsala, že žádné riziko nezná, další dvě ženy vepsaly psychické potíže.
44
3.5 Diskuze Zhodnocení jednotlivých otázek bylo popsáno pod danými tabulkami a grafy. Když se řekne pojem interrupce, tak se nejvíce dotazovaným ženám vybaví přerušení těhotenství a potrat. Mezi další názory také patřilo „zabití dítěte (člověka)“ a nebo „sobectví“. Oproti tomu nenarození nového člověka odpovědělo pouze 6 žen a vzhledem k tomu, že respondetky byly i věřící, tak nás tento výsledek celkem překvapil. 64 % žen si myslí, že ví, jak se interrupce provádí. Ale pouze 38 z nich označilo správně, že odsátím obsahu dutiny děložní. Což odpovídá 59 %. Domníváme se, že je to způsobeno neúplnými informacemi z médií. Další otázka dotazníku měla za úkol zmapovat informovanost žen o rizicích interrupcí. Pouze jedna žena využila možnost odpovědi „Jiné…jaké“ a do předepsaného okénka napsala, že žádná rizika nezná. Ostatní ženy určily alespoň jednu z možných odpovědí. Nejčastěji se objevila dopověď „poruchy plodnosti.“ Ženy mohly volit více odpovědí a proto součet odpovědí činil 240. Zajímavé je, že pouze 2 ženy určily jako možné riziko psychické potíže. Přestože většina odpověděla v otázce číslo 8, že si myslí, že interrupce má vliv na psychiku ženy. Cílem následující otázky bylo zjistit, jestli ženy znají horní hranici pro podstoupení umělého ukončení těhotenství z osobních důvodů. Většina z nich (83 %) odpovědělo správně variantou a (do 12. týdne těhotenství). 4 ženy využily odpovědi „nevím.“ Následující otázka měla za úkol rozpoznat nejčastější důvod pro volbu interrupce podle dotazovaných žen. Nejvíce žen volilo, že nejčastěji ženy postupují interrupci kvůli vadě dítěte neslučitelné se životem (33 %), a dalším důvodem podle respondentek byly socioekonomické faktory (31 %). Úkolem sedmé otázky bylo vyhledání situací, které by tázané ženy vedly k interrupci. Ženy mohly zakroužkovat více odpovědí. Nejpočetnější odpověď byla ta, která poukazovala na znásilnění ženy, dále potom 16letá dívka, která čeká dítě. V dalších dvou otázkách se řešil vliv interrupce na psychiku ženy. Většina žen (96 %) určila, že přerušení těhotenství má vliv na psychiku ženy. Domníváme se, že je dobré, že si ženy uvědomují dopad interrupcí na psychiku ženy. Také je dost pravděpodobné, že si již přesně nedokáží představit, jak moc může interrupce ženu ovlivnit. Někdy možná hůře než po fyzické stránce. Více než polovina (52 %) dotazovaných žen znala pojem postinterrupční syndrom. Pouze 26 % dotazovaných žen se někdy samo zajímalo o interrupce. K nejčastějších zdrojům, které při hledání informací použily, patřil převážně internet (20 žen – 80 %). Celkem malé procento žen se zajímá o interrupce jako takové a myslíme si, že by zájem o umělé přerušení 45
těhotenství měl být vyšší. Předposlední otázka měla za úkol zjistit názor dotazovaných žen na spolurozhodování otce dítěte při možnosti podstoupení interrupce. Nejvíce žen odpovědělo „spíše ano“ (40 %) a nejméně „spíše ne“ (3 %). Myslíme si, že tato otázka byla v dotazníku podle předem stanovaných cílů a hypotéz zbytečná. Nic nám nepotvrdila ani nevyvrátila. Ale určitě bylo zajímavé vidět, jaký názor mají dotazované ženy na spolurozhodování otce na interrupci. V poslední otázce nás zajímal obecný názor dotazovaných žen na interrupci. Nejvíce žen (54 %) odpovědělo, že se žena může svobodně rozhodnout, že je to její věc. Žádná z respondentek neuvedla, že by interrupci úplně zakázala. Vzhledem k 50 věřícím ženám, nás tento výsledek překvapil. Další tři otázky mapovaly anamnestické údaje dotazovaných žen. Ženy jsme si do výzkumu vybírali cíleně, aby každý údaj byl zastoupen rovnoměrně. K daným údajům se vztahovaly i předem určené hypotézy. Z předem stanovených hypotéz se potvrdily hypotézy 3, 4 a 5. První a druhá hypotéza se nepotvrdila. První hypotéza - více jak 75 % mladých (do 30 let) žen má představu o průběhu interrupce, se nepotvrdila, protože pouze 29 z 50 mladých žen uvedlo, že se domnívá že ví, jak se interrupce provádí, ale správnou variantu provedení interrupcí (možnost odpovědi a z otázky č. 3 – odsátí obsahu dutiny děložní) označilo pouze 14 žen (mladších 18 let – 5 žen, 19 – 30 let – 9 žen). To se rovnalo 48%. Druhá hypotéza - více jak 50 % věřících žen nesouhlasí s interrupcí, se nepotvrdila, protože pouze 10 žen (20 %), které uvedlo, že jsou věřící, by interrupci dovolily pouze z lékařských indikací. Výsledky této hypotézy byly překvapující, protože jsme se domnívaly, že věřící ženy budou mít na interrupci jiný názor, a že se alespoň v některé z odpovědi objeví, že by interrupci zcela zakázaly. Třetí hypotéza - méně než 30 % žen se základním vzdělání zná pojem postinterrupční syndrom, se potvrdila, protože ze všech 25 žen se základním vzděláním neznalo pojem postinterrupční syndrom 19 (76 %). Tedy 24 % znalo tento pojem, to danou hypotézu potvrzuje. 46
Čtvrtá hypotéza - méně než 50 % věřících žen se nikdy nezajímalo o interrupce, byla potvrzena. Z celkového počtu padesáti věřících žen se 38 z nich nikdy nezajímalo o interrupci. Z toho vyplývá, že 24 % zájem o interrupci někdy projevilo a to dokazuje potvrzení hypotézy číslo 4. Pátá hypotéza - více jak 70 % žen zná alespoň některá rizika interrupcí, byla potvrzena. Z celkového počtu sta dotazovaných žen 99% uvedlo minimálně 1 riziko interrupce. Pouze 1 žena zaškrtla možnost „Jiné…jaké“ a vepsala „žádné.“ Proto se tato hypotéza potvrdila. Vzhledem k malému vzorku respondentů, nelze tento výzkum považovat za statisticky významný. Výsledky slouží pouze pro zpracování této bakalářské práce.
47
3.6 Závěr Tato bakalářská práce se zabývá tématem Dnešní ženy a interrupce. Teoretická část obsahuje nejdůležitější, nejzásadnější a nejzajímavější informace a údaje o interrupcích. Zpočátku se bakalářská práce zabývá anatomií ženských pohlavních orgánů, poté procesem oplození a následně se dotýká hlavního tématu – interrupcí. Zaměřuje se na obecný popis
interrupce,
rozdělení a způsoby provedení
(miniinterrupce, interrupce), přes alternativní způsoby provedení (RU 468 – Mifepriston, regulace menstruace), možná rizika umělého přerušení těhotenství, ať už z pohledu fyzického či psychického zdraví ženy, až k historii interrupcí, legislativu, kriminální potraty, problematiku „nechtěných dětí,“ náboženství a Hnutí Pro life a Pro choice. Praktická část byla výzkumného typu. K získání informací byla použita metoda dotazníku. Dotazník obsahoval 13 otázek a 3 proměnné. Dotazované ženy byly vybírány cíleně podle proměnných a zvolených hypotéz. Hlavním cílem bakalářské práce bylo v první řadě zjistit míru informovanosti dnešních žen o interrupcích. Výsledky tohoto dotazníku ukazují, že dotazované ženy mají dobré znalosti o interrupcích. Znají alespoň některá rizika interrupcí a většina ví, do kterého týdne se interrupce provádí. Ale už menší část ví, jak se interrupce opravdu provádí. Ženy si uvědomují dopad interrupcí na psychiku žen a většina z nich zná i pojem postinterrupční syndrom. Další dílčí cíl se zaměřoval na názor dotazovaných žen na interrupce a na to, jaký mají ženy v současné době postoj k umělému přerušení těhotenství. Malé procento žen se o interrupci samo osobně zajímá. Každý člověk má na interrupci jiný názor. Někdo ho ani mít nemusí. A jaký měly dotazované ženy postoj k interrupcím? Více jak polovina respondentek uvedlo, že interrupce je věcí ženy, která se může svobodně rozhodnout, zda umělé přerušení těhotenství podstoupí nebo ne. V žádné odpovědi se neobjevilo, že by měla být interrupce zakázána. Od věřících žen to bylo celkem překvapující. Předpokládaly jsme, že se mezi nimi objeví i odpůrci interrupcí. 99% žen uvedlo alespoň nějaká rizika interrupce. Pouze jedna žena uvedla, že žádná rizika nezná.
48
Upřímně náš názor na umělé ukončení těhotenství není také zcela vyhraněný. Během praxe v nemocnicích se setkáváme na zákrokových sálcích s ženami, které „neměly“ jinou možnost než zvolit právě interrupci. Ale zamysleme se nad tím, zda-li jinou možnost opravdu neměly? Myslíme si, že by se mělo posílit vnímání důležitosti primární prevence lidí před interrupcí (sexuální výchova, možnosti antikoncepce apod.). Nerady bychom se zde s vedoucí práce přikláněly k jednomu nebo druhého táboru (Pro life nebo Pro choice), protože si myslíme, že oba mají své dobré i špatné argumenty. Je na každém z nás, jak se k problematice interrupcí postaví. Jen si myslíme, že by veřejnost měla mít více informací o interrupcích jako takových. Protože interrupce je otázkou, která se projevuje nejen v lékařských oborech ale i v právnických, náboženských, etických, ale i v otázkách sociálních. A považme sami, sociální otázky se přece týkají nás všech.
49
Seznam použité literatury DOLEŽAL, Antonín, Od babictví k porodnictví. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2001. 144 s. ISBN 80-246-0277-6. EVANS, Nancy, Těhotenství a porod od A do Z. 1. vydání. Praha: PRAGMA, 1994. 199 s. ISBN 80-7205-510-0. GIDDENS, Anthony, Sociologie. 1. vydání. Praha: Argo, 1999. 594 s. ISBN 80-7203124-4. HALÍK, Libor, Deník pravoslavného kněze Mgr. Libora Serafima Halíka PhD. Z modlitební stráže před nemocnicí na Obilním trhu v brně [online]. 2007 [cit. 2012-0321]. Dostupné z: http://www.liborhalik.cz. HAVRÁNEK, František, Interruptio graviditatis. 1.vydání. Praha: AVICENUM, 1982. 172 s. HNUTÍ PRO ŽIVOT ČR. Realita umělých potratů [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.prolife.cz/?a=34&id=63). HUSÁROVÁ, Kateřina, Interrupce: Svobodná volba každé ženy nebo vražda? Názory lidí
jsou
různé [online].
10.4.2008
[cit.
2012-03-20].
Dostupné
z:
http://kladensky.denik.cz/zpravy_region/potraty20080409.html. CHROMÝ, Karel a kol., Somatizace a funkční poruchy. 1. vydání. Praha: Grada, 2005. 216 s. ISBN 80-247-1473-6. KOBILKOVÁ, Jitka, Základy gynekologie a porodnictví. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2005. 368 s. ISBN 80-246-1112-0. KREJČÍŘOVÁ, Dana, LANGMEIER, Josef, Vývojová psychologie. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. 368 s. ISBN 8024712849. LAMPLMAIR, Karin, Dala jsem jí jméno Nadine: k problematice před potratem a po něm. 1. vydání. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005. 96 s. ISBN 80-7192903-4. PAŘÍZEK, Antonín, AŠENBRENEROVÁ, Ivana, Umělé přerušení těhotenství. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.porodnice.cz/node/. 50
PAULÍK, Karel, Psychologie lidské odolnosti. 1. vydání. Praha: Grada, 2010. 240 s. ISBN 978-80-2472-959-6. PEKÁRKOVÁ, Milena, Potrat ano - ne, aneb, Na pokraji života. 1. vydání. Praha: Grada, 2000. 101 s. ISBN 80-716-9922-5. REMEŠOVÁ,
Tereza, Potrat [online].
2010
[cit.
2012-03-21].
Dostupné
z:
http://potrat.webnode.cz/. ROZTOČIL, Aleš, Moderní porodnictví. 1., vydání. Praha: Grada, 2008. 405 s. ISBN 978-802-4719-412. SCHELLE, Karel. a kol.: Čtyři pohledy na interrupci. 1., vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2007. 105 s. ISBN 978-80-87071-09-0. SIMOČKOVÁ, Viera, Gynekologicko-porodnicke ošetrovatelstvo. 1. vydání. Martin: OSVETA, 2011. 216 s. ISBN 978-80-8063-362-2. SLEZÁKOVÁ, Lenka, Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. Vydání. Praha: Grada, 2011, 269 s. ISBN 978-80-247-3373-9. SOKAČOVÁ LINDA. Genderový balíček 2/2005 [online]. Gender studies, o.p.s., 2005 [cit.2012-03-20].
Dostupné
z:
http://www.feminismus.cz/download/GB_reprprava_0205.pdf. SOKAČOVÁ, Linda, Česká republika: něco málo z historie interrupcí [online]. 5.1.2006 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/26365.html. STOLÍNOVÁ, Jitka, Právní aspekty antikoncepce, sterilizace a interrupce. Moderní babictví. Leden 2004, č. 4. 1-7. s. ISSN 1214-5572. ŠTEFÁNEK,
Jiří, Potrat [online].
2011
[cit.
2012-03-20].
Dostupné
z:
http://www.stefajir.cz/?q=potrat. UCHÁČOVÁ, Kateřina, Proč pláčeš, Miriam: utrpení žen po umělém potratu: "postabortivní syndrom": svědectví postižených žen a informace lékařů o psychických následcích umělého potratu. 2. vydání. Jihlava: Hnutí Pro život ČR, 2007. 127 s. ISBN 978-80-239-7524-6. Úcta k životu. 1. vydání. Praha: Zvon, 1991. 199 s. ISBN 80-711-3010-9. 51
Velký sociologický slovník: II. svazek P-Z. 1. vydání. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80718-4310-5. WEISNEROVÁ, Jana, Potraty v roce 2010 [online]. 4.4.2011 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/potraty-roce-2010. WEISS, Petr, Sexuologie. 1.vydání. Praha: Grada, 2010. 724 s. ISBN 978-80-2472-4928.
52
Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Co se Vám jako první vybaví, když se řekne interrupce? ........................ 24 Tabulka č. 2: Víte, jak se interrupce provádí? ................................................................ 25 Tabulka č. 3: Z následujícího seznamu způsobů provedení interrupce vyberte prosím ten, který odpovídá vašemu názoru na provedení interrupce. ........................................ 26 Tabulka č. 4: Jaká znáte rizika interrupce? ..................................................................... 27 Tabulka č. 5: Do jakého týdne těhotenství si myslíte, že lze podstoupit interrupci z osobních důvodů? ........................................................................................................ 28 Tabulka č. 6: Jaký si myslíte, že je nejčastější důvod pro podstoupení interrupce? ....... 29 Tabulka č. 7: Prosím představte si dané situace a zakroužkujte všechny ty, u kterých byste uvažovala Vy osobně o podstoupení interrupce. ................................................... 30 Tabulka č. 8: Myslíte si, že má interrupce vliv na psychiku ženy? ................................ 31 Tabulka č. 9: V problematice interrupcí se objevuje pojem postinterrupční (postabortivní) syndrom. Co si myslíte, že by mohl znamenat? ..................................... 32 Tabulka č. 10: Zajímala jste se sama někdy osobně o interrupci jako takovou? ............ 33 Tabulka č. 11: Jaké zdroje jste použila k získání informací o interrupcích? .................. 34 Tabulka č. 12: Myslíte si, že by o interrupci měl rozhodovat i otec dítěte? ................... 35 Tabulka č. 13: Co si obecně myslíte o interrupci? .......................................................... 36 Tabulka č. 14: Váš věk ................................................................................................... 37 Tabulka č. 15: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání ............................................................ 38 Tabulka č. 16: Jste věřící?............................................................................................... 39 Tabulka č. 17: Vyhodnocení hypotézy č. 1 .................................................................... 40 Tabulka č. 18: Vyhodnocení hypotézy č. 2 .................................................................... 41 Tabulka č. 19: Vyhodnocení hypotézy č. 3 .................................................................... 42 Tabulka č. 20: Vyhodnocení hypotézy č. 4 .................................................................... 43 Tabulka č. 21: Vyhodnocení hypotézy č. 5 .................................................................... 44
53
Seznam grafů Graf č. 1: Co se Vám jako první vybaví, když se řekne interrupce? .............................. 24 Graf č. 2: Víte, jak se interrupce provádí? ...................................................................... 25 Graf č. 3: Z následujícího seznamu způsobů provedení interrupce vyberte prosím ten, který odpovídá vašemu názoru na provedení interrupce ................................................ 26 Graf č. 4: Jaká znáte rizika interrupce? ........................................................................... 27 Graf č. 5: Do jakého týdne těhotenství si myslíte, že lze podstoupit interrupci z osobních důvodů? ........................................................................................................................... 28 Graf č. 6: Jaký si myslíte, že je nejčastější důvod pro podstoupení interrupce? ............ 29 Graf č. 7: Prosím představte si dané situace a zakroužkujte všechny ty, u kterých byste uvažovala Vy osobně o podstoupení interrupce. ............................................................ 30 Graf č. 8: Myslíte si, že má interrupce vliv na psychiku ženy? ...................................... 31 Graf č. 9: V problematice interrupcí se objevuje pojem postinterrupční (postabortivní) syndrom. Co si myslíte, že by mohl znamenat? ............................................................. 32 Graf č. 10: Zajímala jste se sama někdy osobně o interrupci jako takovou? .................. 33 Graf č. 11: Jaké zdroje jste použila k získání informací o interrupcích? ........................ 34 Graf č. 12: Myslíte si, že by o interrupci měl rozhodovat i otec dítěte? ......................... 35 Graf č. 13: Co si obecně myslíte o interrupci? ............................................................... 36 Graf č. 14: Váš věk ......................................................................................................... 37 Graf č. 15: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání .................................................................. 38 Graf č. 16: Jste věřící? .................................................................................................... 39 Graf č. 17: Vyhodnocení hypotézy č. 1 .......................................................................... 40 Graf č. 18: Vyhodnocení hypotézy č. 2 .......................................................................... 41 Graf č. 19: Vyhodnocení hypotézy č. 3 .......................................................................... 42 Graf č. 20: Vyhodnocení hypotézy č. 4 .......................................................................... 43 Graf č. 21: Vyhodnocení hypotézy č. 5 .......................................................................... 44
54
Seznam zkratek Aj. – a jiné Apod. – a podobně ČR – Česká republika MiniUUT – miniinterrupce O. p. s. – Občanské poradenské středisko PAS – postabortivní syndrom RU - Roussel-Uclaf UPT – umělé přerušení těhotenství UUT – umělé ukončení těhotenství VŠ – vysoká škola ZVON – české katolické nakladatelství a vydavatelství
55
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Informovaný souhlas pacientky s operačním výkonem Příloha č. 3: Obrázek provedení interrupce
56
Přílohy Příloha č. 1: Dotazník
Vážené dámy, milé slečny, Jmenuji se Martina Syrovátková a jsem studentkou třetího ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru porodní asistentka. Dovoluji si vás oslovit a zároveň poprosit o vyplnění následujícího dotazníku, který se týká vašeho vnímání interrupce. Dotazování je zcela anonymní a data, která mi poskytnete, budou použita pouze pro účely mé bakalářské práce. Děkuji Vám za Váš čas a ochotu. Martina Syrovátková Porodní asistentka 3. Ročník
1) Co se vám jako první vybaví, když se řekne interrupce? a) ukončení těhotenství b) přerušení těhotenství c) potrat d) nenarození nového člověka e) jiná odpověď …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 2) Víte, jak se interrupce provádí? a) Ne, nevím b) Ano, vím
*Na následující otázku odpovídají jen ty, které v předešlé otázce zvolily variantu B. 3) Z následujícího seznamu způsobů provedení interrupce vyberte prosím ten, který odpovídá vašemu názoru na provedení interrupce. a) Odsátí obsahu dutiny děložní b) Odstranění plodového vejce ostrou kyretou c) Operativní odstranění d) Podání potratových léků 4) Jaká znáte rizika interrupce? (lze zakroužkovat více odpovědí) a) Velká krevní ztráta b) Poranění – ruptura hrdla děložního, perforace stěny děložní c) Selhání interrupce s pokračováním těhotenství d) Záněty e) Poruchy menstruačního cyklu f) Poruchy plodnosti g) Hormonální změny v těle ženy h) Snížení sexuálního libida i) Jiné… jaké …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… 5)
Do jakého týdne těhotenství si myslíte, že lze podstoupit interrupci z osobních
důvodů? a) b) c) d) e)
Do 12. Týdne těhotenství Do 16. Týdne těhotenství Do 20. Týdne těhotenství Do 24. Týdne těhotenství Nevím
6) Jaký si myslíte, že je nejčastější důvod pro podstoupení interrupce? a) Vada dítěte neslučitelná se životem b) Genetická vada dítěte slučitelná se životem c) Zdravotnické potíže, které ohrožují budoucí matku
d) Socioekonomické faktory e) Těhotenství vzniklé na podkladě násilného činu (znásilnění) f)
Jiné důvody …. Jaké
…………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 7) Prosím představte si dané situace a zakroužkujte všechny ty, u kterých byste uvažovala Vy osobně o podstoupení interrupce. a) b) c) d) e)
16letá dívka čeká dítě 20letá studentka VŠ Žena se 3 dětmi ve špatné socioekonomické situaci Žena, která byla znásilněna 35letá žena na vrcholu kariéry
8) Myslíte si, že má interrupce vliv na psychiku ženy? a) Ne b) Ano 9)
V problematice interrupcí se objevuje pojem postinterrupční (postabrotivní)
syndrom. Co si myslíte, že by mohl znamenat? a) Hormonální reakce organismu ženy po prodělaném potratu b) Soubor psychických příznaků a obtíží, které se u části žen dostavují po prodělaném potratu c) Nevím, co by tento pojem mohl znamenat 10) Zajímala jste se sama někdy o interrupci jako takovou? a) Ne b) Ano
*Na následující otázku odpovídají jen ty, které v předešlé otázce zvolily variantu B. 11) Jaké zdroje jste použila k získání informací o interrupcích? (lze zaškrtnout více odpovědí) a) internet b) gynekolog c) knihy d) příbuzné, kamarádky, ty, co interrupci podstoupily e) jiný zdroj – jaký …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 12) Myslíte si, že by o interrupci měl rozhodovat i otec dítěte? a)
Rozhodně ano
b)
Spíše ano
c)
Spíše ne
d)
Rozhodně ne
e)
Nevím
13) Co si obecně myslíte o interrupci? a)
Žena se může svobodně rozhodovat, je to její věc
b)
Zakázala bych interrupci
c)
Nikdy bych ji nepodstoupila, ale některé ženy chápu
d)
Dovolila bych interrupci pouze z lékařských indikací
e)
Nemám na interrupci názor
Váš věk: a) Méně než 18 b) 19 – 30 let c) 31 – 35 let d) 36 let a více Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a) Základní b) Střední bez maturity c) Úplné střední s maturitou d) Vysokoškolské ( i vyšší odborné) Jste věřící? a) Ano b) Ne
Příloha č. 2: Informovaný souhlas pacientky s operačním výkonem
Příloha č. 3: Obrázek provedení interrupce
Zdroj: http://www.tehotenske-testy.net/files/mujweb.atlas.cz%20%20antikoncepce_soubory/PreruseniTehotenstvi.jpg
