VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka
Pohybová aktivita v průběhu těhotenství a šestinedělí Bakalářská práce
Autor: Jitka Komendová Vedoucí práce: Mgr. Vlasta Dvořáková Jihlava 2012
Anotace Bakalářská práce se zabývá pohybovou aktivitou v těhotenství a šestinedělí. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První teoretická část, se věnuje obecnému seznámení s anatomií ženských pohlavních orgánů, popisuje těhotenství a s ním spojené fyziologické změny ženy, pohybové aktivity v těhotenství, konkrétní cvičení v těhotenství, porod, fyziologické šestinedělí a cvičení v šestinedělí. Druhá praktická část, prezentuje výsledky dotazníkového šetření.
Klíčová slova Těhotenství, cvičení, pánevní dno, porod, šestinedělí, posilování.
Annotation Die Bachelorarbeit befasst sich mit körperlicher Aktivität in der Schwangerschaft und Wochenbett. Die Arbeit gliedert sich in zwei Hauptteile. Der erste theoretische Teil, befasst sic hmit einer allgemeinen Einführung in die Anatimie der weiblichen Genitalien, beschreibt der Schwangerschaft und damit verbundene physiologische Veränderungen bei Frauen, körperliche Aktivität in der Schwangerschaft, spezielles Turnen im Wochenbett. Der zweite Teil, präsentiert die Ergebnisse des Fragebogens.
Schlüsselwörter Die Schwangerschaft, das Turnen, der Beckenboden, das Wochenbett, die Stärkung.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce Mgr. Vlastě Dvořákové za odborné vedení práce, za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také Mgr. Haně Vojáčkové za cenné rady při formální úpravě práce. Velký dík patří také paní porodní asistentceVěře Burianové a Rodinnému centru Maceška za umožnění mého výzkumu a všem respondentkám, které mi věnovaly svůj čas.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 25. 5. 2012 ...................................................... Podpis
Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 6 1 Úvod.................................................................................................................................... 7 2 Teoretická část .................................................................................................................... 9 2.1 Anatomie pohlavních orgánů ženy............................................................................... 9 2.1.1 Vnitřní pohlavní orgány ženy ............................................................................... 9 2.1.2 Vnější pohlavní orgány ženy .............................................................................. 10 2.1.3 Kostěná pánev ..................................................................................................... 11 2.1.4 Roviny a rozměry pánevní .................................................................................. 11 2.1.5 Svaly pánevního dna ........................................................................................... 12 2.2 Těhotenství ................................................................................................................. 13 2.3 Fyziologické změny ženy v těhotenství ..................................................................... 13 2.3.1 Změny v reprodukčním systému......................................................................... 13 2.3.2 Změny na ostatních orgánech ............................................................................. 14 2.3.3 Psychické změny v těhotenství ........................................................................... 16 2.4 Pohybové aktivity v těhotenství ................................................................................. 17 2.4.1 Doporučení a omezení v tělesné aktivitě ............................................................ 17 2.4.2 Nevhodné pohybové aktivity .............................................................................. 17 2.4.3 Vhodné pohybové aktivity .................................................................................. 18 2.5 Cvičení v těhotenství .................................................................................................. 20 2.5.1 Správné držení těla.............................................................................................. 20 2.5.2 Správné sezení .................................................................................................... 20 2.5.3 Správné vstávání z lehu ...................................................................................... 20 2.5.4 Správné zvedání břemen ..................................................................................... 21 2.5.5 Posilování svalstva pánevního dna ..................................................................... 21 2.5.6 EPI-NO ............................................................................................................... 22 2.5.7 Cvičení na posílení prsních svalů ....................................................................... 22 2.5.8 Cvičení na posílení břišních svalů ...................................................................... 23 2.5.9 Cvičení plosky nohou a nožní klenby ................................................................. 23 2.5.10 Prevenci vzniku křečových žil ............................................................................ 24 2.5.11 Uvolnění křížokyčelního skloubení .................................................................... 24 2.5.12 Posilování hýžďových a stehenních svalů .......................................................... 25 2.6 Porod .......................................................................................................................... 25 2.7 Fyziologické šestinedělí ............................................................................................. 25 2.8 Cvičení v šestinedělí .................................................................................................. 26 2.8.1 Posilování břišního svalstva................................................................................ 26 2.8.2 Posilování pánevního dna ................................................................................... 26 2.8.3 Posilování prsních svalů ..................................................................................... 27 2.8.4 Posilování hýžďových svalů ............................................................................... 27 2.8.5 Současná situace ČR ........................................................................................... 27 3 Praktická část .................................................................................................................... 29 3.1 Metodika výzkumné práce ......................................................................................... 29 3.2 Charakteristika vzorku respondentů ........................................................................... 29 3.3 Charakteristika výzkumného prostředí ...................................................................... 29 3.4 Průběh a popis výzkumu ............................................................................................ 29 3.5 Výsledky výzkumu a jejich analýza ........................................................................... 30 4 Diskuze ............................................................................................................................. 42 5 Závěr ................................................................................................................................. 46
1 Úvod „Když si žena projde těhotenstvím a porodem, je jiná, než byla předtím. Je proměněná a mnohem více rozumí životu. Přivést na svět dítě znamená vykoupat se v prameni života.“ Dr. Federick Leboyer Těhotenství je považováno za jedno z nejkrásnějších a nejdůležitějších období ženy. Každá budoucí maminka by měla být hrdá na své těhotenství a nestydět se za něj. Pokud si chce žena těhotenství užít, je dobré si těhotenství předem naplánovat. Ale i když je těhotenství plánované, žena je často touto situací zaskočena. Nemusí cítit žádné změny, nic nemusí být vidět, ale od okamžiku, kdy těhotenství potvrdí lékař, si připadá „více“ těhotná. Je to období, kdy žena musí změnit svůj životní styl, přizpůsobit ho svému stavu a zvykat si na změny v organismu. Ale ani tyto změny nezabrání budoucím matkám, aby nemohly v průběhu těhotenství cvičit. Samotné těhotenství, porod a šestinedělí je velmi fyzicky i psychicky náročné a v předporodních kurzech cvičení se žena lépe připraví. Může navázat nové kontakty s těhotnými ženami, se kterými může sdílet svoje problémy a pocity. Některé kurzy může navštěvovat spolu s nastávající matkou i budoucí otec, aby viděl, čím vším si žena musí projít. V dnešní době je již velké
množství
pohybových
aktivit
pro
těhotné
ženy,
má
na
výběr
např. plavání, gravidjógu, cvičení na míči a spoustu dalších možností. Cvičení je pro těhotnou ženu velice prospěšné, zvýšená kondice se využije u fyzicky náročného porodu. Hlavní výhodou je, že žena je lépe připravená k porodu. V teoretické části se zaměřuji na pohybovou aktivitu v těhotenství a šestinedělí. Mezi hlavní body teoretické části jsem zařadila anatomii pohlavních orgánů ženy, těhotenství, fyziologické změny ženy v těhotenství, pohybové aktivity v těhotenství, cvičení v těhotenství, porod, fyziologické šestinedělí a cvičení v šestinedělí. V praktické části jsem chtěla zjistit, zda těhotné ženy navštěvují cvičení pro těhotné, pokud ano, tak jakému cvičení se věnují, jak často chodí na cvičení a proč cvičení navštěvují. Pokud cvičení nenavštěvují, tak z jakého důvodu. Dále jsem chtěla zjistit, jestli posilují pánevní dno, kde získaly informace o posilování pánevního dna, zda 7
posilují pánevní dno v šestinedělí a jaké mají pocity z posilování pánevního dna. Tato část byla zpracována pomocí vypracovaného dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval 12 otázek, byl rozdán ženám po porodu. Dále jsem tyto otázky zpracoval do tabulek a grafů a zhodnotila. Na konci bakalářské práce se nachází seznam tabulek a grafů, seznam použité literatury a přílohy. Příloha obsahuje přehled rozměrů porodního kanálu, zevní pohlavní orgány ženy, svaly pánevního dna ženy, přístroj EPI-NO, cvičení v těhotenství a šestinedělí, dotazník.
1.1 Cíl práce Pro svou závěrečnou práci, jsem zvolila tyto tři cíle: 1) Zmapovat kolik žen v těhotenství navštěvovalo cvičení v rámci předporodních kurzů. 2) Pokusit se zjistit jaké sportovní aktivitě dávají budoucí matky přednost. 3) Zjistit, zda ženy posilují pánevní dno.
1.2 Pracovní hypotézy Hypotéza č. 1 Domnívám se, že více jak 50 % těhotných žen chodilo do předporodních kurzů.
Hypotéza č. 2 Předpokládám, že 30 % žen dává přednost plavání, poté 20 % žen chodí na jógu.
Hypotéza č. 3 Očekávám, že 70 % žen, posiluje pánevní dno.
Hypotéza č. 4 Předpokládám, že více jak 50 % žen v období šestinedělí posiluje pánevní dno. 8
2 Teoretická část 2.1 Anatomie pohlavních orgánů ženy 2.1.1 Vnitřní pohlavní orgány ženy Mezi vnitřní pohlavní orgány ženy patří, děloha, vejcovod, vaječník, pochva. Děloha (uterus) je uložena mezi močovým měchýřem a konečníkem, má hruškovitý tvar skloněný směrem vpřed (přibližně 7,5 cm dlouhá, 5 cm široká a 2,5 cm silná), s počtem těhotenství se velikost zvyšuje a klesá s útlumem reprodukčních funkcí. Dělíme ji na dno (fundus), tělo (corpus) a krček (cervix). Stěnu dělohy tvoří tři vrstvy: zevní vrstva dělohy (perimetrium), vrstva z hladké svaloviny (myometrium), sliznice vystýlající vnitřní vrstvu (endometrium). Vejcovod (tuba uterina) je trubice dlouhá asi 10 cm, vystupuje z obou rohů dělohy. Na druhém konci se vyskytuje zevní břišní ústí, které směřuje k vaječníku. Zevní ústí vejcovodu se nálevkovitě rozšiřuje (ampula) a je opatřeno pohyblivými řasami, které obemykají vaječník a zachycují uvolněné vajíčko. Peristaltické pohyby a řasinky ve vejcovodu transportují vajíčka vejcovodem do dělohy. Nejčastěji se vajíčko oplodňuje ve vejcovodu (Merkunová, 2008). Vaječník (ovarium) je párová pohlavní žláza velikosti švestky, uložen na bočních stěnách malé pánve, zavěšen na zadní straně širokého děložního vazu (plica lata uteri). Od děložního rohu vede ligamentum ovarii proprium. V mládí je povrch vaječníku hladký, po nástupu menstruace vznikají malé jizvičky po uvolněných vajíčkách. Vaječník se skládá z kůry (cortex ovarii), v které jsou obsaženy ženské pohlavní buňky (oocyty). Váček, kde je vajíčko umístěno, se nazývá folikul. Dřeň (medulla ovarii) obsahuje vazivo, hladkou svalovinu, cévy, nervy. Mezi funkce vaječníku patří tvorba a uvolňování vajíček a produkce ženských pohlavních hormonů (Slezáková, 2011). Pochva (vagina) je trubicovitý orgán, dlouhý asi 8 cm a široký 3,5 cm. Dolní konec pochvy, je nejužší část pochvy a otevírá se do prostoru mezi malými stydkými pysky. Horní konec pochvy obemyká děložní čípek, který vystupuje do pochvy. Zadní poševní klenba (pars posterior), je delší a prostornější než přední poševní klenba (pars anterior), proto se v zadní poševní klenbě po ejakulaci muže shromažďuje sperma. 9
Pochva (vagina) je kopulační orgán, odvádí menstruační krev a při porodu společně s děložním hrdlem a vulvou tvoří měkké porodní cesty. Spojuje zevní rodidla s dělohou. Sliznice poševní je zřasena do příčných řas (Čech, 2007).
2.1.2 Vnější pohlavní orgány ženy Vnější pohlavní orgány ženy tvoří hrma, velké a malé stydké pysky, poštěváček, panenská blána a hráz. Hrma (mons pubis) je tuková vyvýšenina nad dolní částí podbřišku a před sponou stydkou. Povrch tvoří silná kůže s četnými potními a mazovými žlázami. Na kůži po pubertě vyrůstají silné chlupy (Slezáková, 2011). Velké stydké pysky (labia majora pudendi) jsou kožní řasy porostlé chlupy s hojnými mazovými a potními žlázami. Vpředu se spojují v pahorek stydký (mons pubis), vzadu přecházejí v hráz (perineum). Ohraničují stydkou štěrbinu - rima pudendi (Holibková, 2006). Malé stydké pysky (labia minora pudendi) jsou kožní řasy překryté velkými stydkými pysky. Přední řasy se rozdělují na předkožku klitorisu (praeputium clitoridis) a uzdičku klitorisu (frenulum clitoridis). Zadní řasy se spojují v jemnou řasu (frenulum labiorum pudendi) a vytvářejí malou jamku - fossa navicularis (Slezáková, 2011). Poštěváček (clitoris) je topořivé tělísko, které se podobá penisu. Je uložen v předním spojení malých stydkých pysků. Poštěváček je eroticky nejcitlivější ženský pohlavní orgán, který produkuje bělavý sekret - smegma z mazových žláz (Leifer, 2004). Panenská blána (hymen) je vazivová blána, která neúplně uzavírá poševní vchod. Tvar hymenu může být různý, nejčastěji se vyskytuje hymen kruhovitý (hymen anularis) nebo poloměsíčitý (hymen semilunaris). Při prvním pohlavním styku dochází k protržení (defloratio) panenské blány, které může být doprovázeno slabým krvácením (Roztočil, 2008). Hráz (perineum) je silná asi 4 cm, začíná zadní komisurou velkých stydkých pysků a končí análním otvorem.
Během porodu se hráz stává součástí měkkých cest
porodních (Slezáková, 2011).
10
2.1.3 Kostěná pánev Pánev (pelvis) je dolní část trupu, která se kloubně spojuje s dolními končetinami. Skládá se z párové kosti kyčelní (os ilium), kosti stydké (os pubis) a kosti sedací (os ischium). Nepárové kosti tvoří kost křížová (sacrum) a kostrč (coccyx). Okraje stydkých kostí spojuje spona stydká (symfýza), která uzavírá kostěný prstenec (Zwinger, 2004).
2.1.4 Roviny a rozměry pánevní Pánev se dělí na malou a velkou pánev. „Hranicí mezi nimi je promontorium, linea terminalis, horní okraj os pubis a horní okraj symfýzy. Pod touto linií jsou pánevní kosti uspořádány tak, že vytvářejí u ženy porodní kanál. Kanál není v celé délce stejně rozměrný, lze na něm rozeznávat následující roviny a v nich příslušné rozměry“ (Naňka, 2009, str. 39). 1. Rovina pánevního vchodu (apertura pelvis superior s. aditus pelvis) je ohraničena linea terminalis. Má tvar nepravidelného oválu, kde lze určit několik rozměrů. „Diameter recta aditus pelvis (conjugata anatomica) je spojnicí promontoria a horního okraje symfýzy. Měří asi 11 cm.“ Diameter transversa je nejdelší příčný rozměr mezi oběma lineae terminales. Je dlouhý asi 13 cm. „Diameter obliqua. Spojnice mezi art. Sacroiliaca a eminentia iliopubica. Pravý rozměr – diameter obliqua dextra (prima) vychází od art. sacroiliaca dextra, diameter obliqua sinistra (sekunda) od art. sacroiliaca sinistra. Měří asi 12 cm.“ Diameter obstetrica je nejmenší vzdálenost asi 10,5 cm, mezi předním okrajem promontoria a zadní stranou symfýzy. Conjugata diagonalis. Tento jediný rozměr lze měřit per vaginam. Je to vzdálenost mezi předním okrajem promontoria a dolním okrajem symfýzy, dlouhý asi 12,5 cm. U prostorné pánve nedosáhnou prsty k přednímu okraji promontoria, pokud ano, je to známka zúžené pánve.
11
2. Rovina šíře pánevní (amplitudo pelvis)má kruhovitý tvar. Rovina prochází středem délky kosti křížové v úrovni S2 a S3, středem acetabula a symfýzy. „Diameter recta amplitudinis pelvis je spojnicí mezi středem zadní strany symfýzy a rozhraním mezi S2 a S3 (asi 12,5 cm). Diameter transversa amplitudinis pelvis je spojnicí spodin středů obou jamek kyčelních (asi 12,5 cm).“ 3. Rovina úžiny pánevní (angustia pelvis) je dána hrotem kosti křížové, spinae ischiadicae a dolním okrajem symfýzy. Je oválného tvaru. Diameter recta je spojnice hrotu kosti křížové a dolního okraje symfýzy asi 11,5 cm. 4. Rovina východu pánevního (apertura pelvis inferior s. exitus pelvis). Tuto rovinu ohraničuje hrot kostrče, tuber ischiadicum a dolní okraj symfýzy. Má tvar kosočtverce. Diameter recta spojuje hrot kostrče a dolní okraj symfýzy asi 9 cm. Při porodu plodu se kostrč odtlačí dozadu a vznikne větší prostor mezi hrotem kostrče a dolním okrajem symfýzy asi 11 až 11,5 cm (Roztočil, 2008, str. 43).
2.1.5 Svaly pánevního dna Pánevní dno se skládá z příčně pruhovaných svalů a vazivových pruhů, uložené ve spodině malé pánve. Je podpůrným aparátem orgánů pánevní dutiny. Do skupiny svalů pánevního dna se počítají tři svaly – musculus levator ani, musculus ischiococcygeus a musculus sphincter ani externus. Musculus levator ani (zdvihač řitě) je párový sval, jehož svalové snopce se plošně podílejí na vytvoření pánevního uzávěru. Začínají na stěnách malé pánve od dolních ramen kosti stydké – pars pubococcygea a pars puborectalis, přes fascie na vnitřní straně musculus obturatorius internus – pars iliococcygea, kde pokračuje až po spina ischiadica – pars iliosacralis. Mezi musculus levator ani a musculus ischiococcygeus se mohou vyskytovat štěrbiny, které vyplňuje řídké vazivo a tuková tkáň, na vnějším a vnitřním povrchu jsou uzavřeny fasciemi. Tyto štěrbiny představují možnou cestu šíření zánětů, nebo může docházet k herniaci pánevních struktur ven z pánve.
12
Musculus ischiococcygeus (musuclus coccygeus) obsahuje svalové snopce, které probíhají s ligamentum sacrospinale. Sval začíná na kosti křížové a upíná se směrem laterokaudálním na spina ischiadica. Musculus sphincter ani externus se skládá ze tří částí a obkružuje konečník. Pars profunda, nejhlubší část, tvořená kruhovitými svalovými snopci, pars superficialis je povrchovější část po stranách řitního kanálu a pars subcutanea, vlákna vystupují do podkožního vaziva v okolí řitního otvoru. Musculus sphincter ani externus a pars pubococcygea musculi levatoris ani si vyměňují vlákna, mimo funkci řitního svěrače se podílí na funkci pánevního dna při aktivních změnách velikosti hiatus urogenitalis při mikci a defekaci (Roztočil, 2011).
2.2
Těhotenství
Těhotenství trvá průměrně 280 dnů, to je 10 lunárních měsíců, nebo 40 týdnů. Vzniká splynutím mužské a ženské pohlavní buňky, ukončené porodem plodu. Těhotenství se dělí na období oplození, implantaci, nidaci a vývoj plodového vejce. Z intrauterinního života přechodem do mimomateřského prostředí v době porodu se z plodu stává novorozenec (Roztočil, 2008).
2.3 Fyziologické změny ženy v těhotenství V průběhu těhotenství dochází u ženy k řadě změn v organizmu, který se připravuje na vývoj a výživu plodu, porod a kojení. Většina změn po porodu plodu ustoupí (Slezáková, 2011).
2.3.1 Změny v reprodukčním systému Děloha – v těhotenství je vlivem hormonálních změn překrvená, mění konzistenci a barvu. Rostoucí plodové vejce mění tvar a uložení dutiny děložní, podle velikosti dělohy můžeme palpačním vyšetřením zjistit délku těhotenství. Děloha je uložena v malé pánvi později v dutině břišní (Roztočil, 2008). Hrdlo děložní – v průběhu těhotenství dochází ke změknutí a zkracování. Žlázy děložního hrdla produkují velké množství hlenu tvořící hlenovou zátku, která zabraňuje vzniku infekce do dělohy (Čech, 2007).
13
Pochva – dochází k prodloužení a většímu prokrvení, které mění barvu poševní sliznice. Poševní sekrece je zvýšená a projevuje se silným poševním výtokem. Zevní rodidla - v těhotenství se zvyšuje prokrvení pánve, relaxace svaloviny pánevních žil, zvýšený tlak dutiny děložní, obezita a zácpa mohou vést ke vzniku varixů rekta a zevních rodidel (Slezáková, 2011). Mléčná žláza - již brzy po vynechání menstruace těhotná pociťuje změny na mléčné žláze. Cítí napětí v prsou a jejich zvětšení, které může způsobit pajizévky (striae). Také bradavky procházejí změnami, zvětšují se, jsou více citlivé a erektilnější, tmavne pigmentace dvorce (Roztočil, 2008).
2.3.2 Změny na ostatních orgánech Kardiovaskulární systém -
Srdce je rostoucí dělohou vytlačeno vzhůru, otočeno doleva a současně dopředu.
-
Zrychluje se tepová frekvence o 10 – 15 úderů za minutu.
-
Výrazně se zvyšuje srdeční výdej a krevní objem.
-
Změny v krevním tlaku může ovlivnit poloha matky. Zejména ve druhé polovině těhotenství, v poloze na zádech, může dojít k utlačení dolní duté žíly těhotnou dělohou, která omezí návrat krve k srdci – syndrom dolní duté žíly.
-
Těhotná děloha má vliv na tvorbu otoků a varixů (Slezáková, 2011).
Respirační systém -
Postupný růst dělohy zvyšuje bránici asi o 4 cm, stoupá spotřeba kyslíku.
-
Mnoho žen ke konci těhotenství pociťuje dyspnoi, vyvolanou tlakem těhotné dělohy na bránici.
Krevní systém -
Krevní objem narůstá o 1000 – 1500 ml a zvyšuje se produkce bílých krvinek.
-
V období těhotenství je zvýšená spotřeba železa, které je nutno dodat potravou, nebo perorálními preparáty železa.
-
Dochází ke snížení hodnot plazmatických bílkovin (Roztočil, 2008).
14
Uropoetický systém -
V těhotenství dochází k dilataci močového vývodného systému.
-
Ledvina se prodlužuje a současně zvyšuje svoji hmotnost.
-
Pánvička u netěhotné ženy má obsah 10 ml, u těhotné ženy dochází k dilataci až do obsahu 60 ml.
-
Je zvýšená stáza moči, která může mít za příčinu vzniku infekci vývodných močových cest (Zwinger, 2004).
Gastrointestinální trakt -
Uvolněním svěrače kardie dochází k návratu žaludečních šťáv ze žaludku do jícnu, těhotná pociťuje pálení žáhy.
-
Mnoho těhotných trpí těhotenskou nauzeou, někdy i zvracením.
-
Zvětšuje se pocit žízně a chuť k jídlu, těhotná žena může mít chuť na neobvyklé látky – pica syndrom.
-
Velmi často těhotné trpí zácpou, která je způsobena sníženou motilitou střev (Čech, 2007).
Pohybový aparát -
Změny v postoji, chůzi a v rovnováze jsou kvůli zvýšené tělesné hmotnosti a změně těžiště těhotné ženy.
-
Postupně se zvětšuje bederní lordóza, kterou kompenzuje hrudní kyfóza.
-
Vlivem vysokých hladin cirkulujících hormonů a zvýšené elasticitě pojivové a kolagenní tkáně dochází k uvolnění pánevního pletence, to vede k bolestem zad.
-
Objevují se bolesti horních končetin způsobené předsazením krční páteře a flexí hrudního pletence, je vyvolán tlak na nervus ulnaris a medianus.
-
Potřeba vápníku a fosforu je v těhotenství o třetinu větší než v netěhotném stavu (Roztočil, 2008).
Kůže a kožní adnexa -
Pigmentace. Hyperpigmentace je vyvolána zvýšenou hladinou estrogenů a progesteronu. Mnoho žen postihuje vznik lokálních pigmentací, které postihují bradavky, pupek, linea alba se mění na linea nigra, axily, vulvu a perineum. 15
Hyperpigmentace v obličeji se nazývá chloasma uterinum, postihuje čelo, tváře a horní ret. -
Pojivová tkáň. Vlivem zvýšené hladiny kortikosteroidů a napínání kůže, vznikají v podkožní tkáni pajizévky (striae). Pajizévky jsou zpočátku růžovofialové, později bělají, po porodu úplně nezmizí.
-
Ochlupení. Často po porodu dochází ke zvýšenému vypadávání vlasů. Příčina je neznámá, ale předpokládá se vliv hormonálních změn (Slezáková, 2011).
Metabolizmus -
V těhotenství dochází k hypermetabolickému stavu, který zajišťuje růst a vývoj plodu.
-
Organizmus ženy zajišťuje vlastní nutriční potřeby, ale i dostatečný přísun živin k plodu.
-
Průměrný váhový přírůstek na konci těhotenství je 12-15 kg (Roztočil, 2008).
2.3.3 Psychické změny v těhotenství -
V první třetině gravidity se žena zcela soustředí na sebe, sleduje svoje tělo a snaží se zjistit, zda je opravdu těhotná. Žena je v tomto období nejistá, náladová a rozladěná. Hlavním úkolem tohoto období je přijetí těhotenství (Roztočil, 2008).
-
V druhé třetině gravidity se zvyšuje tělesná hmotnost a rostoucí děloha začíná být patrná jako rostoucí břicho, plod se tak stává pro matku hmatatelnější. Těhotná žena cítí pohyby plodu, které ji pomáhají vnímat plod jako samostatnou bytost. Většina žen vnímá druhý trimestr jako nejstabilnější období těhotenství. Oddávají se pocitu, že jsou nastávajícími matkami.
-
V třetím trimestru se může vrátit psychická labilita. Matka si zvyká na blížící se konec těhotenství a připravuje se na péči o dítě. Žena i pro malé potíže spojené s těhotenstvím v posledních týdnech vnímá únavou a připadá ji, že těhotenství nikdy neskončí. Potřebuje podporu rodiny i zdravotníků (Leifer, 2004).
16
2.4 Pohybové aktivity v těhotenství Těhotenství neboli jiný stav, je přechodné období, ve kterém se žena musí chovat trochu jinak než před otěhotněním (Sikorová, 2009). Dochází zde k mnoha změnám v organizmu, a proto musí žena naslouchat svému vlastnímu tělu a podřídit se fyzickému stavu. Tudíž nelze přesně definovat, jaká pohybová aktivita je pro těhotné vhodná, či nevhodná. Každá těhotná by k cvičení měla přistupovat individuálně po dohodě s lékařem. Dále je nutné brát v úvahu momentální zdravotní stav maminky a miminka, stupeň těhotenství, fyzickou kondici. Po fyzické stránce na tom bude jinak žena, která se věnovala vrcholovému sportu a jinak žena, která se sportu nevěnovala. Ale i ženy, které se věnovaly sportovní aktivitě a mají dobrou fyzickou kondici, se může stát, že je potrápí pro graviditu specifický problém, jako je vyšší únavnost, nevolnost, častější nucení na močení. Nastávající maminka se nesmí nikdy přepínat, cílem není zvyšování výkonnosti, ale udržení optimální kondice. Vhodné cvičení v průběhu těhotenství napomáhá zvládnout zvýšené nároky na organizmus a po porodu ulehčuje rychlejší návrat tělesné proporce (Bejdáková, 2006).
2.4.1 Doporučení a omezení v tělesné aktivitě -
Nezačínat s přehnanou aktivitou,
-
předejít úplnému vyčerpání,
-
nesmí dojít k oběhovému selhání, tzv. „černo před očima“,
-
nepřehřát organizmus, tělesná teplota nesmí být vyšší jak 38 stupňů Celsia,
-
dodržovat pitný režim,
-
necvičit cviky, zvyšující nitrobřišní tlak a cviky se zadržováním dechu,
-
cvičit vždy při úplném zdraví,
-
neúčastnit se sportů, kde může dojít ke zranění (Bejdáková, 2006).
2.4.2 Nevhodné pohybové aktivity -
Horolezectví,
-
míčové hry,
-
bruslení,
-
sjezd na horském kole,
-
potápění, 17
-
cvičení v posilovně s těžkými stroji,
-
jízda na kole,
-
kanoistika,
-
bungee jumping, seskoky padákem.
2.4.3 Vhodné pohybové aktivity Speciální tělocvik pro těhotné Připravuje ženu na porod, cviky se zaměřují na posílení svalů, důležitých pro porod, např. posílení pánevní dna. Speciální tělocvik je zaměřen na rehabilitační cvičení, cviky ze zdravotní tělesné výchovy a nácviku jednotlivých fází probíhajícího porodu. Nacvičuje se správné dýchání, relaxace a tlačení pro vypuzení plodu. Cvičení se může provozovat v celém období těhotenství (Bejdáková, 2006). Plávání Je vhodné po celou dobu těhotenství. Voda lidské tělo nadnáší, a proto může dojít k úlevě v období gravidity, např. snížení otoku nohou, prohloubení dýchání, odlehčení zatěžované páteře atd. Plavání pomáhá posilovat, ale i uvolňovat svalstvo těla. I zde se musí dodržovat určité podmínky. Důležité je, aby voda nebyla znečištěná a měla vhodnou teplotu. Činnosti ve vodě musí být přiměřené, nesmí se jednat o závodní plavání, nevhodné jsou i skoky do vody, plavání pod vodou a potápění (Čechovská, 2008). Gravidjóga Jóga, je vhodnou pohybovou aktivitou i pro netrénované ženy. Učí těhotné, jak podpořit zdraví na základě fyzického a psychického tréninku. Důležitý je nácvik správného a efektivního dýchání, které ovlivňuje a řídí psychické a fyzické funkce těla, dále je užitečný během různých fází porodu (Wessels, 2009). Při pravidelném cvičení jógy dochází k uvolnění napětí a ztuhlosti kloubů, ke zmírnění chronických bolestí, k odbourání únavy a stresu. Naučí ženu jak pracovat s energií a najít svůj vnitřní klid, tím dochází ke zlepšení vnímání svého vlastního těla (Kubrychtová, 2007).
18
Walking (chůze) Ideální vytrvalostní sport pro těhotné, kterým se zvyšuje výkonnost kardiovaskulárního systému, posilují se svaly dolních končetin a zad (Huch, 2007). I chůze v místnosti na místě je považována za sportovní aktivitu, další možnost je chůze venku na čerstvém vzduchu, který je dobrý pro matku i dítě (Wessels, 2009). Tanec Doporučuje se tanec o nízké intenzitě, např. orientální tanec. Každá žena si sama určuje tempo a dělá pravidelné přestávky. Důležitá je vhodná obuv, nedoporučují se boty na vysokých podpatcích. Od 26. týdne slyší hudbu i dítě (Bejdáková, 2006). Pilates Cvičení Pilatesovou metodou vede k ovlivnění nejhlubších svalových skupin, od centra k periferii. Cvičí se pomalými pohyby v plynulém rytmu, kde kontrakce svalů střídají protažení. V těhotenství se soustřeďuje na posílení mezilopatkových a prsních svalů, svalů břišních, svalů pánevního dna a plosek nohou. Žena se snaží vnímat vliv cviku na její tělo, uvědomuje si, které svaly se zapojují a jaké při tom má pocity (King, 2005). Cvičení na míči Cvičení na míči rozvíjí pohybové schopnosti, rovnováhu, pohyblivost, dýchací systém, je to i pomůcka k relaxaci. Využívá se k balančnímu cvičení, dále k pohupování a
pružení.
Na
míči
se
nedoporučuje
nadskakovat,
aby
nedošlo
k úrazu
(Jarkovská, 2011). Míč se používá i na porodních sálech, jako pomůcka v 1. době porodní. Mamince se pohupováním uleví od bolesti a působením zemské přitažlivosti se porod urychluje (Bejdáková, 2006).
19
Cvičení v těhotenství
2.5
2.5.1 Správné držení těla Většina z lidí má nesprávné držení těla, se spoustou chyb a zlozvyků. Špatné držení těla se v těhotenství může projevovat řadou nepříjemností, např. ženy si stěžují na bolest v kříži. Rostoucí bříško mění těžiště těla a narušuje rovnováhu, to má za následek zvětšování bederní lordózy. -
Postavení chodidel u sebe, v jedné rovině, váhu těla rozložit rovnoměrně na obě nohy,
-
kolena ve volné poloze, nepropínat dozadu,
-
paže volně podél těla, ramena mírně zatlačit dolů a k sobě dozadu,
-
hlavu srovnat tak, aby brada svírala pravý úhel s hrudníkem,
-
podsadit hýždě, pánev jde směrem dopředu a nahoru, viz příloha č. 7 (Sikorová, 2009).
2.5.2 Správné sezení Je důležité, aby maminky nezapomínaly, v jaké pozici sedí. Následkem špatného sezení jsou časté bolesti zad. -
Na židli si sednout až dozadu, aby se záda a nohy opíraly,
-
srovnat ramena, povytáhnout hlavu,
-
ruce volně v klíně, nebo položená na stehnech, viz příloha č. 8 (Sikorová, 2009).
2.5.3 Správné vstávání z lehu Šetrným způsobem vstávání, se zamezí nevhodnému přetěžování bederní páteře a břišního svalstva. -
Na zádech pokrčit dolní končetiny v kolenou a opřít se o chodidla,
-
přetočit se na bok,
-
rukou, která je nahoře se zapřít k získání opory,
-
spodní rukou se opřít o loket a zdvihnout se,
-
přetočit se na všechny čtyři,
20
-
jednu nohu postavit na zem, tak aby byla co nejblíže ke kolenu druhé nohy,
-
oběma rukama se opřít o pokrčenou nohu a postavit se, viz příloha č. 9 (Beránková, 2002).
2.5.4 Správné zvedání břemen V těhotenství, by se ženy měly šetřit a nezvedat těžká břemena. Nevhodné je ukládat těžké předměty do míst nad hlavou. Při nesení těžkého břemene, je vhodné ho rovnoměrně rozdělit do obou rukou. Zvedáni předmětu ze země se nesmí neprovádět s propnutými koleny a skrčenými zády. Naopak si žena dřepne a záda drží v rovině, po uchopení předmětu vstává pomocí nohou (Sikorová, 2009).
2.5.5 Posilování svalstva pánevního dna Pánevní dno je jedna z nejvíce zatěžovaných částí během těhotenství. K největšímu zatížení dochází v průběhu porodu plodu porodními cestami. Ochabnutí pánevního svalstva, má za následek únik moči, pokles dělohy, bolesti v pánevní oblasti. Tyto obtíže nemusí nastat jen kvůli těhotenství a porodu, ale i procesem stárnutí a proto je vhodné se těmito cviky zabývat preventivně po celý život ženy. Mezi základní fyzioterapeutické cvičení řadíme Kegelovy cviky, které vedou k úpravě anatomických odchylek. Cvičení se doporučuje provádět na klidném místě, kde je žena v soukromí a může se soustředit na posilování. Kegelovo cvičení dělíme do čtyř fází. První fáze – vizualizace: žena musí znát anatomii svého pánevního dna a uložit si do paměti obrázek, jak pánevní dno vypadá. Je důležité, aby si obrázek dokázala kdykoliv během cvičení vybavit. Doporučuje se stáhnout pochvu, konečník a močovou trubici za průběžného sledování v zrcátku. Druhá fáze – relaxace: poloha vleže na zádech je pro Kegelovo cvičení nejjednodušší, a proto je pro začátečnice nejvíc vhodná. Dobré je podložit nohy pod koleny, aby se snížilo napínání břišních svalů. V průběhu relaxace se žena musí soustředit na pánevní dno.
21
Třetí fáze – izolace: důležité je, aby žena nezaměňovala stahování pánevního dna za stahování břišních a hýžďových svalů. Pro nácvik izolace je vhodné zavedení dvou prstů do pochvy. Prsty jsou od sebe mírně vzdáleny a při stažení poševní svaloviny dojde k jejich sblížení. Dále se doporučuje přerušení proudu moči při mikci. Opět žena musí při cvičení pravidelně dýchat. Čtvrtá fáze – vlastní posilování: těhotná, která neposilovala pánevní dno, zvládne asi 80 opakovaných stahů, ke konci je to asi 300 stahů za den. Délka stažení svalů je různá, od jedné do sedmi sekund. Pokud žena zvládne cvičení vleže, může zvolit posilování ve vertikální poloze, při běžných denních aktivitách (Roztočil, 2008).
2.5.6 EPI-NO EPI-NO vyvinuli gynekologové, fyzioterapeuti a uživatelky. Skládá se z automatického nafukovacího balónku, přívodní hadice, ruční pumpy a z ventilu pro nafukování vzduchem. Přístroj se používá na posilování pánevního dna při přípravě k porodu a následné regeneraci v období šestinedělí. Předporodní příprava – tréninkem s přístrojem EPI-NO se předchází bolestivému poranění hráze, jde např. o nástřih nebo natržení hráze. Následkem poranění hráze mohou být záněty, bolesti při stolici a sexu, jizvy, inkontinence a výhřez dělohy. S cvičením se začíná tři týdny před termínem porodu a rozděluje se do tří stupňů. 1. Cvičení pánevního dna – posilování svalstva pánevního dna. 2. Napínací cvičení – postupné napínání poševního vchodu, hráze a poševního svalstva. 3. Simulační cvičení – nacvičování fáze vypuzovací. Cvičení po porodu – při používání EPI-NA k regeneraci po porodu se začíná tři týdny po porodu a provádí se čtyři až šest měsíců po porodu. Slouží k posílení oslabeného pánevního dna po porodu (EPI-NO.cz, 2009).
2.5.7 Cvičení na posílení prsních svalů V průběhu těhotenství dochází k zvětšení objemu prsní žlázy, k oslabování a uvolňování prsního svalstva. Žena by se měla naučit posilovat prsní svaly během těhotenství a při kojení. Posilování prsních svalů podporuje laktaci a kojení.
22
Cviky na posílení prsních svalů: Cvik 1 – poloha při cvičení může být různá, turecký sed, sed na židli, stání s mírně rozkročenýma nohama. Dlaně proti sobě, v úrovni prsou a tlačit proti sobě, viz příloha 10. Cvik 2 – sed na gymnastický míč, předpažit a pokrčit paže, aby se celá předloktí dotýkala. Obě paže zvedat výš asi o 5 cm, vrátit se do původní polohy a poté paže spouštět o 5-10 cm směrem dolů, viz příloha č. 11 (Sikorová, 2009).
2.5.8 Cvičení na posílení břišních svalů Vlivem rostoucí dělohy v těhotenství, dochází k oslabení břišního svalstva. To může mít za následek bolesti zad, rozestup přímého břišního svalstva, zpomalení střevní peristaltiky a z toho plynoucí zácpa. Posilování břišního svalstva se provádí úměrně stupni těhotenství. Cviky na posílení břišních svalů: Cvik 1 – mírný stoj rozkročný, podsazení pánve, zmenšit prohnutí páteře v bederní oblasti a zvednout kost stydkou směrem nahoru, viz příloha 12. Cvik 2 – leh na zádech, pravá noha je pokrčená v koleni a opřená chodidlem o podložku. Levá noha je přednožená vzhůru, žena musí najít takový stupeň mezi trupem a stehnem, aby cítila posilování břišních svalů. V této poloze pak chodidlem ve vzduchu opisuje kroužky po dobu 15 vteřin, poté vystřídat dolní končetiny, viz příloha č. 13 (Beránková, 2002).
2.5.9 Cvičení plosky nohou a nožní klenby V těhotenství je velká zátěž na nožní klenbu. Uvolňování vaziva a nárůst hmotnosti vede k poklesu nožní klenby. Prevencí je správná obuv s nepříliš vysokým podpatkem, asi 3 cm a cvičení posilující svaly nohou. Cviky na posílení nožní klenby: Cvik 1 – ve stoji se střídá chůze po špičkách s chůzí po patách a vnějších hranách chodidel, viz příloha č. 14 (Beránková, 2002).
23
Cvik 2 – vsedě na židli, pokrčit nohy v kolenech a přitisknou k sobě plosky chodidel, tak aby se co nejvíce zkrátila vzdálenost mezi patou a nártem. Po chvíli se chodidla uvolní a cviky se opakují asi 8-10x, viz příloha č. 15 (Sikorová, 2009).
2.5.10 Prevenci vzniku křečových žil V těhotenství je žilní systém zvýšeně zatěžován, stěny žil jsou vlivem hormonů uvolněné. Zvětšování dělohy během těhotenství zhoršuje návrat krve z dolních končetin k srdci. Křečové žíly se mohou objevovat na dolních končetinách, zevních rodidlech a v okolí konečníku tzv. hemeroidy. Dobré je vyhnout se dlouhému stání na jednom místě. Během odpočinku mít nohy ve zvýšené poloze i při spaní mít nohy mírně vyvýšené. Prevencí křečových žil je cvičení. Cviky k prevenci křečových žil: Cvik 1 – leh na zádech, ruce v týl, dolní končetiny zvednout ke stropu, chodidly provádět kroužky na obě strany, viz příloha č. 16 (Beránková, 2002). Cvik 2 – mírný stoj rozkročný, střídat stoupání na špičku asi 10x a pak na patu, viz příloha č. 17 (Bejdáková, 2006).
2.5.11 Uvolnění křížokyčelního skloubení Jedná se o oblast mezi kostí křížovou a kostí kyčelní. V netěhotném stavu toto skloubení zpevňují pevné vazy, ale v průběhu těhotenství se vazy vlivem hormonů uvolňují. Uvolnění je velmi důležité pro porod plodu, ale způsobuje menší stabilitu a větší zranitelnost. Cviky k uvolnění křížokyčelního skloubení: Cvik 1 – leh na pravém boku, pravá paže je ohnutá v loktu a podpírá hlavu. Levá paže je pokrčená a opírá se dlaní před tělem o předložku. Unožit levou nohu a zpátky přinožit, viz příloha č. 18. Cvik 2 – leh na záda, spojit chodidla k sobě, kolenní klouby vytočit zevně. A pomalým tahem po podložce spojená chodidla přiblížit co nejblíže k pánvi, viz příloha č. 19 (Beránková, 2002).
24
2.5.12 Posilování hýžďových a stehenních svalů V průběhu těhotenství se v oblasti hýžďových svalů a boků ukládá zásobní tuk, jako rezerva pro pozdější kojení. Tyto partie jsou častým místem, kde vzniká celulitida a pajizévky, proto má posilování hlavně estetický význam. Cviky k posilování hýžďových a stehenních svalů: Cvik 1 – leh na záda, dolní končetiny pokrčené v kolenech, opřené chodidly o podložku. Stáhnout svalstvo hýždí, dna pánevního, břišní stěnu a pomalu zvedat pánev směrem ke stropu. Pánev se zvedá kulatě od kostrče přes kost křížovou, bederní páteř až k hrudním obratlům. Poté se pomalu vracet zpět obratel po obratli, viz příloha č. 20. Cvik 2 – leh na pravém boku, hlava položená na pokrčené pravé paži. Levá paže je pokrčená před tělem, dlaní opřená o předložku. Nohy jsou pokrčené a položené na sobě. Pomalým tahem odtahovat kolena od sebe, vnitřní hrany chodidel zůstávají na sobě, po krátké výdrži vrátit koleno zpět, viz příloha č. 21 (Bejdáková, 2006).
2.6 Porod Porod je děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce (plodová voda, plod, pupečník, placenta, plodové obaly) porozením z těla matky. Za porod rozumíme narození plodu se známkami života od ukončeného 24. týdne těhotenství, nebo bez známek života s porodní hmotností 1000 g a více. Pokud má plod nižší hmotnost jak 500 g, musí přežít déle než 24 hodin, jinak je to klasifikováno jako potrat. Mezi známky života plodu se řadí akce srdeční, dýchací pohyby, aktivní pohyb svalstva a pulzace pupečníku (Roztočil, 2008). Během kurzů předporodní přípravy je součástí nácvik vhodných poloh během porodu, ale i nácvik správné techniky dýchání a tlačení (Sikorová, 2009).
2.7 Fyziologické šestinedělí Šestinedělí začíná porodem placenty. V tomto období dochází k involučním změnám, kdy se tělo maminky vrací do stavu před otěhotněním, ale nikdy se funkčně ani anatomicky nenavrátí do úplně stejného stavu jako před otěhotněním. Dále dochází k rozvoji funkcí orgánů, které byly před otěhotněním v klidovém stavu, především jde 25
o nástup a průběh laktace. Ukončení šestinedělí je u každé maminky individuální, zařazuje se do intervalu 6. -12. týdnů po porodu (Roztočil, 2008).
2.8 Cvičení v šestinedělí Cvičení v šestinedělí pomáhá ženě, aby se tělo navrátilo do stavu před otěhotněním. Cviky se dá předejít obtížím v močení a vyprazdňování, slouží jako prevence tromboembolických komplikací. Žena musí brát zřetel na způsob porodu a podle toho zvolit správné cvičení (Čech, 2007).
2.8.1 Posilování břišního svalstva V průběhu těhotenství rostoucí děloha zatěžuje břišní stěnu, dochází k oslabení a rozestoupení přímého břišního svalstva. Cvičení se neprovádí jen z estetického důvodu, dochází k navrácení funkce břišního lisu a důležité vrácení opory páteře v bederní oblasti. Cviky na posilování břišních svalů je nutné provádět pomalu, plynule a koordinovaně. Cvik 1 – stoj rozkročmo, jednu ruku položit na hrudní kost a druhou na sponu stydkou. S výdechem podsadit pánev a co nejvíce stáhnout břišní svaly, dojde k přiblížení obou dlaní, viz příloha č. 22. Cvik 2 – leh vleže na zádech, lýtka podložit gymnastickým míčem nebo židlí, tak aby pokrčená kolena byla v pravém úhlu. Horní končetiny dát pod hlavu a bederní oblast přitisknout do podložky. S výdechem pomalu a plynule zvedat hlavu, ramena i hrudník, viz příloha č. 23 (Beránková, 2002).
2.8.2 Posilování pánevního dna Během porodu došlo k roztažení pánevního dna, mohlo dojít i k potrhání nebo nástřihem hráze k přerušení pánevních svalů. Posilováním těchto svalů se předchází poklesu orgánů, inkontinenci moči nebo stolice. Tyto cviky může žena provádět dva až tři týdny po porodu. Cvik 1 – poloha vleže na zádech, s pokrčenými koleny. Stáhnout pánevní dno a zatáhnout břicho. Stažení udržet asi 5 vteřin a pomalu vydechovat ústy, nakonec přidat tři rychlá stažení za sebou. Poté uvolnit pánevní dno i břicho (Dumoulin, 2006). 26
Cvik 2 – poloha vleže na zádech, s překříženými kotníky. Dolní končetiny tlačit proti sobě, vtáhnout pánevní dno a stáhnou hýždě k sobě. Po krátkém stažení uvolnit, viz příloha č. 24 (Beránková, 2002).
2.8.3 Posilování prsních svalů Prsa se během těhotenství připravují na laktaci, tak dochází k mnoha fyziologickým změnám prsů. Aby svaly neochably, je důležité nosit vhodnou podprsenku a zpevňovat svaly. Cvik 1 – v sedu, horní končetiny ohnout v loktech a tlačit dlaněmi proti sobě. Ruce jsou v úrovni ramen, stažení svalů udržet 5 vteřin a uvolnit, viz příloha č. 25. Cvik 2 – v sedu, horní končetiny natažené před tělo v úrovni ramen. Natažené paže překřižovat šestkrát a uvolnit (Dumoulin, 2006).
2.8.4 Posilování hýžďových svalů Současně se může posilovat i pánevní dno. Dbát na to, aby nedocházelo k přetěžování zádového svalstva v bederní oblasti a ohybačů kolen (Beránková, 2002). Cvik 1 – vleže na zádech, nohy pokrčené v kolenech a rozkročené na šířku boků. Ruce podložit pod bedra a zdvihnout hýždě z podložky směrem nahoru. Ještě ve vzduchu uvolnit hýždě a znovu stáhnout, toto opakovat asi 12x. Poté položit hýždě zpět na podložku, viz příloha č. 26 (Lewis, 2005). Cvik 2 – vleže na břiše, levou nohu zdvihnout nahoru a pravou ruku předpažit, vydržet 20 vteřin, poté povolit a vystřídat strany, cvičení opakovat třikrát na každou stranu (Kynychová, 2008).
2.8.5 Současná situace v České republice Dnes je cvičení v těhotenství chápáno jako součást běžné prenatální péče. Cvičení pozitivně ovlivňuje průběh těhotenství, prožitek porodu, involuční a progresivní změny v šestinedělí. Období kdy je vhodné začít s cvičením, se doporučuje až v 16. týdnu těhotenství, kdy je placenta vytvořena a plně funkční. Těhotné ženy mají široký výběr cvičení v těhotenství, mohou navštěvovat plavání, aerobik, pilates, gravidjógu, cvičení
27
na míčích, posilování. Tyto kurzy probíhají pod odborným dohledem porodní asistentky, fyzioterapeuta nebo osoby se speciálním kurzem (Roztočil, 2008). Cena předporodních cvičení a cvičení v šestinedělí se liší. V každém městě je cena jiná, odvíjí se od kvality a počtu hodin cvičení. Ženy mohou využít finanční příspěvky od pojišťoven.
28
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Jedná se o teoreticko-praktickou práci, kvantitativním výzkumem.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů Respondenty tvořily ženy v šestinedělí a krátce po něm, které navštěvovaly nebo nenavštěvovaly cvičení pro těhotné.
3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Dotazníky jsem umístila v centru pro těhotné ženy a maminky ve Znojmě. Dále byly v elektronické podobě osloveny ženy na diskusních fórech, kde byl přiložen odkaz k vyplnění dotazníku. Nutno podotknout, že ženy ochotné vyplnit dotazník v elektronické podobě, které se zapojily do výzkumu, tvořily velkou část 62 % z celkového počtu respondentek.
3.4 Průběh a popis výzkumu Dotazník jsem vymyslela sama s pomocí vedoucí práce a byl určen ženám v šestinedělí a krátce po něm, obsahoval 12 otázek. Dotazník byl před použitím k výzkumu schválen paní Věrou Burianovou, porodní asistentkou v Rodinném centru Maceška ve Znojmě. Výzkum probíhal od ledna do začátku května 2012. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, z kterých jsem musela kvůli neúplnosti vyřadit 20 z výzkumu. Celkový počet plnohodnotně vyplněných dotazníků činil 100, návratnost dotazníků byla 100%.
29
3.5 Výsledky výzkumu a jejich analýza Otázka č. 1 Věk Tabulka 1: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1
Počet respondentek
%
15–25
33
33 %
26–35
46
46 %
36–45
18
18 %
46 a více
3
3%
celkem
100
100 %
Graf 1: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1
(Zdroj: Vlastní výzkum) Z celkového počtu 100 respondentek, které se zúčastnily šetření, bylo 33 (33 %) žen ve věkové kategorii 15–25 let, 46 (46 %) žen bylo ve věkové kategorii 26–35 let a tvořily
30
tak největší zastoupení z této věkové kategorie, 18 (18 %) žen bylo ve věkové kategorii 36–45 let, 3 (3 %) ženy byly ve věkové kategorii 46 a více let. Otázka č. 2 Nejvyšší dosažené vzdělání? Tabulka 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2
Počet respondentek
%
Základní
9
9%
Vyučena
10
10 %
Středoškolské s maturitou
50
50 %
Vysokoškolské
31
31 %
celkem
100
100 %
Graf 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2
(Zdroj: Vlastní výzkum) Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek má 9 (9 %) žen dosažené základní vzdělání, 10 (10 %) žen označilo, že jsou vyučené, 50 (50 %) žen uvedlo, že má 31
dokončené středoškolské studium s maturitou a tvoří nejpočetnější skupinu v této otázce, 31 (31 %) žen má ukončené vysokoškolské vzdělání. Otázka č. 3 Po kolikáté jste rodila? Tabulka 3: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3
Počet respondentek
%
Jednou
55
55 %
Dvakrát
31
31 %
Třikrát
10
10 %
Čtyřikrát a více
4
4%
celkem
100
100 %
Graf 3: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3
(Zdroj: Vlastní výzkum) U otázky po kolikáté žena rodila, uvedlo jednou 55 (55 %) dotázaných a tvoří tak nejpočetnější skupinu, 31 (31 %) žen odpovědělo, že rodily dvakrát, 10 (10 %) žen rodilo třikrát, 4 (4 %) respondentky uvedly čtyřikrát a více
32
Otázka č. 4 Navštěvovala jste cvičení pro těhotné? Tabulka 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4
Počet respondentek
%
Ano
69
69 %
Ne
31
31 %
celkem
100
100 %
Graf 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4
(Zdroj: Vlastní dotazník) Z celkového počtu 100 respondentek, které se zúčastnily šetření, odpovědělo 69 (69 %) žen ano a navštěvovaly tak cvičení pro těhotné, 31 (31 %) žen uvedlo ne a nenavštěvovaly cvičení pro těhotné.
33
Otázka č. 5 Jakému cvičení jste se věnovala v těhotenství? Tabulka 5: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5
Počet respondentek
%
Plavání
18
26 %
Cvičení na míči
26
38 %
Jóga
20
29 %
Pilates
5
7%
celkem
69
100 %
Graf 5: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5
(Zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku jakému cvičení jste se věnovala v těhotenství z celkového počtu 69 (100 %) respondentek odpovědělo 18 (26 %) žen plavání, 26 (38 %) respondentek uvedlo cvičení na míči a tvoří nejpočetnější skupinu ve cvičení, 20 (29 %) dotázaných navštěvovalo jógu, 5 (7 %) žen označilo pilates.
34
Otázka č. 6 Jak často jste chodila na cvičení pro těhotné? Tabulka 6: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6
Počet respondentek
%
Jednou týdně
43
62 %
Dvakrát týdně
10
15 %
Třikrát týdně
7
10 %
Jednou za dva týdny
8
12 %
Byla jsem tam dvakrát
1
1%
celkem
69
100 %
Graf 6: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6
(Zdroj: Vlastní výzkum) Z celkového počtu 69 (100 %) respondentek, které se zúčastnily šetření, odpovědělo 62 (62 %) žen, že cvičení navštěvovalo jednou týdně, 15 (15 %) respondentek chodilo dvakrát týdně, 10 (10 %) žen uvedlo třikrát týdně, 12 (12 %) žen cvičení navštěvovalo jednou za dva týdny, 1 (1 %) žena odpověděla, že cvičení navštívila jenom dvakrát.
35
Otázka č. 7 Proč jste navštěvovala cvičení pro těhotné? Tabulka 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7
Počet respondentek
%
Cvičila jsem i před těhotenstvím
34
49 %
Mám moc volného času
0
0%
Chci udělat co nejvíce pro miminko i sebe
32
47 %
Jiný důvod
3
4%
Celkem
69
100 %
Graf 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7
(Zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku proč ženy navštěvovaly cvičení pro těhotné, 34 (49 %) žen označilo, že cvičily i před těhotenstvím, 32 (47 %) respondentek odpovědělo, že chtějí udělat co nejvíce pro miminko i sebe, 3 (4 %) ženy uvedly jiný důvod, žádná žena nezvolila možnou odpověď, že mají moc volného času.
36
Otázka č. 8 Z jakého důvodu jste cvičení pro těhotné nenavštěvovala? Tabulka 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8
Počet respondentek
%
Nedostatek času
5
16 %
Nedostatek financí
1
3%
Nechtělo se mi
5
16 %
Nevědomost
2
7%
Přijde mi to zbytečné
8
26 %
V okolí bydliště se kurzy nekonají
6
19 %
Zdravotní problémy
4
13 %
celkem
31
100 %
Graf 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8
(Zdroj: Vlastní výzkum)
37
Na otázku z jakého důvodu, ženy cvičení nenavštěvovaly z celkového počtu 31 (100 %) respondentek uvedlo 5 (16 %) žen nedostatek času, 1 (3 %) žena označila nedostatek financí, 5 (16 %) žen nemělo zájem, 2 (7 %) ženy se cvičení neúčastnily z nevědomostí, 8 (26 %) respondentek označilo cvičení za zbytečné, 6 (19 %) žen odpovědělo, že v okolí bydliště se žádné kurzy nekonají, 4 (13 %) ženy kvůli zdravotním problémům nemohly navštěvovat cvičení. Otázka č. 9 Posilujete pánevní dno? Tabulka 9: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9
Počet respondentek
%
Ano
95
95 %
Ne
5
5%
celkem
100
100 %
Graf 9: vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9
(Zdroj: Vlastní výzkum) 95 (95 %) žen z celkového počtu 100 (100 %) respondentek označilo ano a posiluje pánevní dno, 5 (5 %) žen odpovědělo ne.
38
Otázka č. 10 Kde jste získala informace o posilování pánevního dna? Tabulka 10: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10
Počet respondentek
%
Na oddělení šestinedělí
10
10 %
Internet, knihy
29
29 %
V kurzu cvičení pro těhotné
50
50 %
jiné
11
11 %
celkem
100
100 %
Graf 10: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10
(Zdroj: Vlastní výzkum) Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek, které se zúčastnily šetření, uvedlo 10 (10 %) žen, že informace získaly na oddělení šestinedělí, 29 (29 %) žen odpovědělo internet a knihy, 50 (50 %) žen získalo informace o posilování pánevního dna v kurzu cvičení pro těhotné, 11 (11 %) žen označilo, že informaci získaly jinde.
39
Otázka č. 11 Posilujete pánevní dno v šestinedělí? Tabulka 11: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11
Počet respondentek
%
Ano
73
73 %
ne
27
27 %
celkem
100
100 %
Graf 11: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11
(Zdroj: Vlastní výzkum) Na otázku zda ženy posilují pánevní dno v šestinedělí z celkového počtu 100 (100 %) respondentek 73 (73 %) žen odpovědělo ano a posilují pánevní dno, 27 (27 %) žen uvedlo ne a neposilují pánevní dno.
40
Otázka č. 12 Jaké máte pocity z posilování pánevního dna? Tabulka 12: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 12
Počet respondentek
%
Myslím si, že mi to po porodu pomohlo
37
37 %
Pánevní dno posiluji nejen po porodu
33
33 %
Nevidím žádné změny, když posiluji
13
13 %
Jiné
17
17 %
celkem
100
100 %
Graf 12: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 12
(Zdroj: Vlastní výzkum) Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek, které se zúčastnily šetření, 37 (37 %) žen si myslí, že jim posilování pánevního dna po porodu pomohlo, 33 (33 %) žen odpovědělo, že pánevní dno posilují nejen po porodu, 13 (13 %) žen nevidí žádné změny, když posilují, 17 (17 %) žen uvedlo jiné pocity.
41
4 Diskuze Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat, kolik žen v těhotenství navštěvovalo cvičení v rámci předporodních kurzů. Dále bylo zjišťováno, jaké sportovní aktivitě dávají budoucí matky přednost a zda ženy posilují pánevní dno. Kvantitativním výzkumem bylo provedeno šetření formou dotazníků, kterého se zúčastnilo 100 respondentek. Jehož výsledkem je vyhodnocení odpovědí na jednotlivé otázky, které jsou znázorněny vypracovanými tabulkami a grafy. Úvod dotazníku se zaměřoval na věk, nejvyšší dosažené vzdělání a počet porodů ženy. Na otázku, kolik je ženám let, uvedlo ze 100 respondentek 33 (33 %) žen věkovou kategorii 15–25 let, největší zastoupení zúčastněných žen, bylo ve věkové kategorii 26–35 let (46 %), 18 (18 %) žen bylo ve věkové kategorii 36–45 let a ve věkové kategorii 46 a více let byly 3 (3 %) ženy. Dále ženy uvedly nejvyšší dosažené vzdělání, kde 9 (9 %) respondentek má dosažené základní vzdělání, 10 (10 %) žen bylo vyučených, nejpočetnější skupinu 50 (50 %) žen, tvořily se středoškolským studiem s maturitou. Dále 31 (31 %) žen označilo vysokoškolské vzdělání. U otázky po kolikáté žena rodila z celkového počtu 100 (100 %) respondentek, uvedla více jak polovina žen (55 %) jednou, 31 (31 %) žen rodilo dvakrát, 10 (10 %) žen rodilo třikrát, čtyřikrát a více uvedly 4 (4 %) ženy. Další část otázek jsem zaměřila, jestli ženy navštěvují cvičení pro těhotné, pokud ano, tak jakému druhu cvičení se věnují, jak často cvičení pro těhotné navštěvují a z jakého důvodu tam chodí. Pokud odpověděli ne, tak z jakého důvodu. Z celkového počtu 100 (100 %) žen, cvičení pro těhotné navštěvovalo 69 (69 %) žen a 31 (31 %) žen cvičení nenavštěvovalo. Hypotéza, že více jak 50 % těhotných žen chodilo do předporodních kurzů, se mi potvrdila. Na další otázku, jakému cvičení se těhotná žena věnovala, odpovědělo 69 (100 %) respondentek. 18 (26 %) žen uvedlo plavání, 26 (38 %) žen odpovědělo cvičení na míči a jsou nejpočetnější skupinou ve cvičení, 20 (29 %) respondentek navštěvovalo jógu a 5 (7 %) žen označilo pilates pro těhotné. První část hypotézy, že 30 % žen dává 42
přednost plavání, se mi nepotvrdila. Ale druhá část hypotézy, že 20 % žen chodí na jógu, se mi potvrdila. Také jsem se žen, které cvičení pro těhotné navštěvovaly, ptala, jak často chodí na cvičení pro těhotné. Celkem odpovídalo 69 (100 %) žen. Více jak polovina (62 %) žen, cvičení navštěvovalo jednou týdně, 15 (15 %) žen chodilo dvakrát v týdnu, 10 (10 %) respondentek odpovědělo třikrát týdně, 12 (12 %) respondentek navštěvovalo cvičení jednou za dva týdny a 1 (1 %) žena uvedla, že cvičení pro těhotné navštívila jenom dvakrát za celou dobu těhotenství. Dále jsem se ptala, proč cvičení pro těhotné ženy navštěvují. Z celkového počtu 69 (100 %) respondentek, odpovědělo 34 (49 %) žen, že se cvičením zabývaly i před těhotenstvím, 32 (47 %) žen uvedlo, že chtějí co nejvíce udělat pro sebe i miminko, 3 (4 %) uvedly jiný důvod. Možnou odpověď mám moc volného času, nezvolila žádná žena. Otázku, z jakého důvodu cvičení pro těhotné nenavštěvujete, odpovídalo 31 (100 %) žen. 5 (16 %) respondentek odpovědělo, že cvičení nenavštěvují z nedostatku času, pouze 1 (3 %) žena uvedla nedostatek financí, 5 (16 %) respondentek nemělo zájem cvičení navštěvovat, 2 (7 %) ženy neměly o vhodnosti cvičení dostatek informací, a tak se cvičení neúčastnily z důvodu nevědomostí, 8 (26 %) ženám přišlo cvičení pro těhotné zbytečné, 6 (19 %) respondentek by cvičení navštěvovalo, ale v okolí bydliště se kurzy nekonaly, proto cvičení nenavštěvovaly. 4 (13 %) respondentky uvedly, že cvičení nemohou navštěvovat, kvůli zdravotnímu stavu. Poslední část otázek byla opět určená všem 100 (100 %) respondentkám, které se zúčastnily mého výzkumného šetření. Na otázku, zda ženy posilují pánevní dno, odpovědělo 95 (95 %) respondentek ano, zbylých 5 (5 %) žen pánevní dno neposiluje. Hypotéza, že 70 % žen posiluje pánevní dno, se potvrdila. Dále mě zajímalo, kde respondentky získaly informace o posilování pánevního dna. 10 (10 %) žen získaly informace na oddělení šestinedělí, 29 (29 %) respondentek informace našly v knihách a na internetu, 50 (50 %) žen získalo informace o posilování pánevního dna v kurzech cvičení pro těhotné a tvořily tak nejpočetnější skupinu. 11 (11 %) respondentek získalo informace jinde. 43
Na otázku, jestli ženy posilují pánevní dno v šestinedělí, uvedlo 73 (73 %) respondentek, že pánevní dno v období šestinedělí posilují, 27 (27 %) žen pánevní dno v šestinedělí neposiluje. Hypotéza, zda více jak 50 % žen v období šestinedělí posiluje pánevní dno, se mi potvrdila. V poslední otázce dotazníku, mě zajímalo, jaké ženy mají pocity z posilování pánevního dna. 37 (37 %) respondentek si myslí, že jim posilování pánevního dna pomohlo při porodu, 33 (33 %) žen uvedlo, že dno pánevní posilují nejen po porodu, 13 (13 %) respondentek nevidí žádné změny i když posilují pánevní dno a 17 (17 %) žen uvedlo jiné pocity. Dále jsem porovnala věkovou kategorii respondentek a návštěvnost cvičení pro těhotné. Ve věkové kategorii 15–25 let, z celkového počtu 33 (100 %) respondentek, cvičení navštěvovalo 24 (73 %) žen a nenavštěvovalo 9 (27 %) žen. Tato věková kategorie navštěvuje nejvíce cvičení pro těhotné. Ve věkové kategorii 26–35 let, z celkového počtu 46 (100 %) respondentek, cvičení navštěvovalo 31 (67 %) žen a nenavštěvovalo 15 (33 %) žen. Ve věkové kategorii 36–45 let, z celkového počtu 18 (100 %) respondentek, cvičení navštěvovalo 12 (67 %) žen a nenavštěvovalo 6 (33 %) žen. Ve věkové kategorii 46 a více let, z celkového počtu 3 respondentek, cvičení navštěvovaly 2 (67 %)
ženy
a nenavštěvovala 1 (33 %) žena. Porovnání, zda počet těhotenství ovlivňuje návštěvnost cvičení pro těhotné. Ženy, které rodily jednou z celkového počtu 55 (100 %) respondentek, cvičení navštěvovalo 36 (65 %) žen a nenavštěvovalo 19 (35 %) žen. Ženy, které rodily dvakrát z celkového počtu 31 (100 %) respondentek, cvičení navštěvovalo 22 (71 %) žen a nenavštěvovalo 9 (29 %) žen. Ženy, které rodily třikrát z celkového počtu 10 (100 %) respondentek, cvičení navštěvovalo 9 (90 %) žen a nenavštěvovala 1 (10 %) žena. Nejvíce cvičení navštěvují ženy, které třikrát rodily. Ženy, které rodily čtyřikrát a více z celkového počtu 4 (100 %) respondentek, cvičení navštěvovaly 2 (50 %) ženy a nenavštěvovaly také 2 (50 %) ženy. Dále jsem porovnala, zda má stupeň vzdělání vliv, jestli ženy posilují pánevní dno. Ženy se základním vzděláním z celkového počtu 9 (100 %) respondentek, posiluje pánevní dno 7 (78 %) žen a neposilují 2 (22 %) ženy. Ženy s vyučením z celkového 44
počtu
10
(100 %) respondentek, pánevní dno posiluje 9 (90 %) žen a neposiluje 1 (10 %) žena. Ženy se střední školou s maturitou z celkového počtu 50 (100 %) respondentek, pánevní dno posiluje 49 (98 %) žen, neposiluje 1 (2 %) žena. Ženy s vysokoškolským vzděláním z celkového počtu 31 (100 %) respondentek, 30 (97 %) žen posiluje pánevní dno, 1 (3 %) žena pánevní dno neposiluje.
45
Závěr Bakalářská práce byla zaměřena na splnění tří cílů. Prvním cílem bakalářské práce, bylo zmapovat, kolik žen v těhotenství navštěvovalo cvičení v rámci předporodních kurzů. Ze 100 (100 %) respondentek, které se zúčastnily mého výzkumu, 69 (69 %) těhotných žen navštěvovalo cvičení v rámci předporodních kurzů. První cíl byl splněn. Hypotéza, že více jak 50 % těhotných žen chodilo do předporodních kurzů, se mi potvrdila. Druhým cílem bakalářské práce, bylo pokusit se zjistit, jaké sportovní aktivitě dávají budoucí matky přednost. Z 69 (100 %) respondentek, které se zúčastnily mého výzkumu, 26 (38 %) budoucích matek nejvíce upřednostňuje cvičení na míči. Druhý cíl byl splněn. Hypotéza, že 30 % žen dává přednost plavání, poté 20 % žen chodí na jógu, se mi potvrdila částečně. Třetím cílem bakalářské práce, bylo zjistit, zda ženy posilují pánevní dno. Ze 100 (100 %) respondentek, které se zúčastnily mého výzkumu, 95 (95 %) žen posiluje pánevní dno. Třetí cíl byl splněn. Hypotéza, že 70 % žen posiluje pánevní dno, se mi potvrdila.
46
Pohybová aktivita v těhotenství není jak v dřívějších dobách pro ženu tabu. Dříve sice ženy měly více fyzických aktivit, které se daly brát jako sportování a bylo to pro těhotnou ženu prospěšné. Měly zakázáno věnovat se sportovním aktivitám. Dnes tomu tak naštěstí není, pohybová aktivita je většinou brána jako součást těhotenství. V dnešní době je velké množství způsobů, kde a jak se pohybovým aktivitám věnovat. Mohou cvičit doma, navštěvovat fit centra, některé nemocnice, předporodní kurzy cvičení v těhotenství. V kurzech cvičení si mohou vybrat např. plavání, gravidjógu, speciální tělocvik pro těhotné, tanec, pilates a cvičení na míči. Cvičení v těhotenství je skoro pro všechny ženy vhodné, jen několik málo případů, jako např. krvácení z rodidel a hrozící potrat plodu, cvičení nemohou praktikovat. Pohybová aktivita v těhotenství má mnoho kladů nejen pro ženu, ale i pro plod. Udržuje dobrou tělesnou a psychickou kondici těhotné, což je velmi důležité pro správný vývoj plodu. Nejen, že žena bude mít hezky vypracovanou postavu, může předejít vzniku křečových žil atd., ale bude i v psychické pohodě, protože v kurzech je spousta těhotných žen a tak si mohou povídat o svých problémech. Zjistí, že ty problémy nemá jen ona, ale spousta dalších budoucích maminek. Dále si mezi sebou mohou předávat různé rady, toto vše přispívá k dobré psychické kondici. V kurzech cvičení pro těhotné se budoucí maminky připravují na porod, který je velmi fyzicky náročný. Pokud je žena aktivní v průběhu těhotenství, může si velmi usnadnit průběh porodu. Porod si usnadní tím, že ví z předešlého cvičení jak správně dýchat, jak používat svaly pánevního dna, naučí se vnímat a ovládat své tělo. Těhotná žena může ovlivnit průběh porodu a předejít úplnému vyčerpání sebe i rodícího se plodu. I v období šestinedělí má cvičení dobrý vliv na tělo matky. Urychluje se zavinování dělohy, zabraňuje se vzniku tromboflebitidy, povzbuzuje se laktace. Dále je pro mnoho žen důležitý rychlejší návrat postavy do stavu, v jakém byla před otěhotněním. Již za 24 hodin po porodu plodu, pokud nejsou žádné komplikace, může začít maminka s cvičením. Cviky musí být úměrné době po porodu. Pohybová aktivita by měla být součástí poporodní péče o maminku (Roztočil, 2008).
47
Seznam tabulek Tabulka 1 : Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1................................................................... 30 Tabulka 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2.................................................................... 31 Tabulka 3: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3.................................................................... 32 Tabulka 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4.................................................................... 33 Tabulka 5: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5.................................................................... 34 Tabulka 6: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6.................................................................... 35 Tabulka 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7.................................................................... 36 Tabulka 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8.................................................................... 37 Tabulka 9: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9.................................................................... 38 Tabulka 10: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10................................................................ 39 Tabulka 11: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11................................................................ 40 Tabulka 12: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 12................................................................ 41
Seznam grafů Graf 1: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1 ......................................................................... 30 Graf 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2 ......................................................................... 31 Graf 3: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3 ......................................................................... 32 Graf 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4 ......................................................................... 33 Graf 5: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5 ......................................................................... 34 Graf 6: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 ......................................................................... 35 Graf 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7 ......................................................................... 36 Graf 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8 ......................................................................... 37 Graf 9: vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9 .......................................................................... 38 Graf 10: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10 ..................................................................... 39 Graf 11: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11 ..................................................................... 40 Graf 12: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 12 ..................................................................... 41
48
Seznam použité literatury BEJDÁKOVÁ, Jitka. Cvičení a sport v těhotenství: sporty vhodné i nevhodné, zásady cvičení, speciální tělocvik pro těhotné, základy výživy, tanec, gravidjóga. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 133 s. Pro rodiče. ISBN 80-247-1214-8. BERÁNKOVÁ, Blanka. Cvičení v těhotenství. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2002, 85 s. ISBN 80-725-4231-1. ČECH, Evžen, Zdeněk HÁJEK, Karel MARŠÁL a Bedřich SRP. Porodnictví. 2., přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada, 2007, 544 s. ISBN 97880247130382010. ČECHOVSKÁ, Irena a Tomáš MILER. Plavání. 2., upr. vyd. Praha: Grada, 2008, 127 s. ISBN 978-80-247-2154-5. DUMOULIN, Chantale. Ve formě po porodu: cvičení a praktické rady. Vyd. 1. Překlad Kateřina Bodnárová. Praha: Portál, 2006, 95 s. ISBN 80-736-7080-1. EPI-NO. EPI-NO [online]. 2009 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: www.epino.cz/ HOLIBKOVÁ, Alžběta a Stanislav LAICHMAN. Přehled anatomie člověka. 4. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, 140 s. ISBN 80-244-1480-5. HUCH, Renate. Šťastné těhotenství od A do Z: 461 hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 150 s. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-1717-3. JARKOVSKÁ, Helena. 264 cvičení na velkém míči: [zásobník posilovacích a protahovacích cviků pro každého]. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-247-3820-8. KING, Michael a Yolande GREEN. Pilates pro těhotné: posilovací cvičení pro budoucí maminky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, 112 s. ISBN 80-251-0710-8. KUBRYCHTOVÁ BÁRTOVÁ, Helena a Robert STUCHLÍK. Jóga: jak si vybrat tu pravou. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 208 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-802-4720715. KYNYCHOVÁ, Hana a Petra KRUNTORÁDOVÁ. Aktivní těhotenství. 1. vyd. Praha: Propolis, 2008, 140 s. ISBN 978-80-903818-4-1. LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 951 s. ISBN 80-247-0668-7. LEWIS, Sally. Opět ve formě: ozdravný 10týdenní program po narození dítěte. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2005, 128 s. ISBN 80-7352-312-4.
49
MERKUNOVÁ, Alena a Miroslav OREL. Anatomie a fyziologie člověka: pro humanitní obory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 302 s. Psyché (Grada). ISBN 978-8024715-216. NAŇKA, Ondřej, Miloslava ELIŠKOVÁ a Oldřich ELIŠKA. Přehled anatomie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Editor Lubomír Houdek. Praha: Karolinum, 2009, 416 s. ISBN 978-802-4617-176. ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2008, 319 s. ISBN 978-807-2625-017. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978802-4719-412. ROZTOČIL, Aleš. Moderní gynekologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, xviii, 508 s. ISBN 978-802-4728-322. SIKOROVÁ, Ludmila. Cvičení a pohybové aktivity v těhotenství. Vyd. 2., aktualiz. Brno: Computer Press, 2009, 128 s. ISBN 978-80-251-2420-8. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 269 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3373-9. WESSELS, Miriam a Heike OELLERICH. Cvičení v těhotenství a šestinedělí. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 127 s. ISBN 80-247-1427-2. WESSELS, Miriam a Heike OELLERICH. Wellness jóga pro těhotné: blahodárná cvičení pro vás a vaše dítě. Vyd. 1. Překlad Jana Bílková. Praha: Grada, 2009, 95 s. ISBN 978-802-4725-963. WIDDOWSON, Rosalind. Jóga: cvičení pro těhotné : prenatální cvičení k tonizaci, relaxaci a přípravě vašeho těla. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2004, 127 s. ISBN 80735-2101-6. ZWINGER, Antonín. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, 2004, 532 s. ISBN 80-7262257-9.
50
Seznam příloh Příloha č. 1: Přehled rozměrů porodního kanálu (Roztočil, 2011)
51
Příloha č. 2: Zevní pohlavní orgány ženy (Roztočil, 2011)
52
Příloha č. 3: Svaly pánevního dna ženy – pohled zdola hluboká vrstva (Roztočil, 2011)
53
Příloha č. 4: Svaly pánevního dna ženy – pohled zdola povrchová vrstva (Roztočil, 2011)
54
Příloha č. 5: Přístroj EPI-NO Delphine Plus (EPI-NO.cz, 2009)
Příloha č. 6: Simulační cvičení pomocí přístroje EPI-NO (EPI-NO.cz, 2009)
Příloha č. 7: Správné držení těla
Příloha č. 8: Správné sezení
(Sikorová, 2009)
(Sikorová, 2009)
55
Příloha č. 9: Správné vstávání z lehu
(Sikorová, 2009) Příloha č. 10: Posílení prsních svalů Příloha č. 11: Posílení prsních svalů
(Sikorová, 2009)
(Sikorová, 2009)
56
Příloha č. 12: Posílení břišních svalů
(Beránková, 2002) Příloha č. 13: Posílení břišních svalů
(Beránková, 2002) 57
Příloha č. 14: Cvičení plosky nohou a nožní klenby
(Sikorová, 2009) Příloha č. 15: Cvičení plosky nohou a nožní klenby
(Sikorová, 2009) Příloha č. 16: Prevence vzniku křečových žil
(Beránková, 2002) 58
Příloha č. 17: Prevence vzniku křečových žil
(Sikorová, 2009)
Příloha č. 18: Uvolnění křížokyčelního skloubení
(Beránková, 2002)
59
Příloha č. 19: Uvolnění křížokyčelního skloubení
(Beránková, 2002) Příloha č. 20: Posilování hýžďových a stehenních svalů
(Beránková, 2002)
60
Příloha č. 21: Posilování hýžďových a stehenních svalů
(Beránková, 2002) Příloha č. 22: Posilování břišního svalstva
(Beránková, 2002) 61
Příloha č. 23: Posilování břišního svalstva
(Beránková, 2002) Příloha č. 24: Posilování pánevního dna
(Beránková, 2002)
62
Příloha č. 25: Posilování prsních svalů
(Beránková, 2002) Příloha č. 26: Posilování hýžďových svalů
(Beránková, 2002)
63
Příloha č. 27: Dotazník Vážená maminko, Jmenuji se Jitka Komendová, studuji bakalářské studium na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, obor porodní asistentka. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto anonymního dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce. Předem Vám moc děkuji za ochotu a spolupráci. Jitka Komendová Studentka 3. ročníku Vysoké školy polytechnické Jihlava 1. Věk: a. 15 – 25 b. 26 – 35 c. 36 – 45 d. 46 a více 2. Nejvyšší dosažené vzdělání: a. Základní b. Vyučena c. Středoškolské d. Vysokoškolské 3. Kolikrát jste rodila: a. jednou b. dvakrát c. třikrát d. čtyřikrát a více 4. Navštěvovala jste cvičení pro těhotné: a. ano b. ne
64
Pokud ano pokračujte otázkou 5, pokud ne přeskočte na otázku 8. 5. Jakému cvičení jste se věnovala v těhotenství? a. plavání b. cvičení na míči c. jóga d. jiné, vypište jaké: …………………………………………………………………………………… 6. Jak často jste chodila na cvičení pro těhotné: …………………………………………………………………………………………… 7. Proč jste navštěvovala cvičení pro těhotné: a. cvičila jsem i před těhotenstvím b. mám moc volného času c. chci udělat co nejvíce pro miminko i sebe d. jiný důvod, uveďte jaký: …………………………………………………………………………………… 8. Z jakého důvodu jste cvičení pro těhotné nenavštěvovala: …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………….…………………………… …………………… 9. Posilujete pánevní dno: a. ano b. ne 10. Kde jste získala informace o posilování pánevního dna: a. na oddělení šestinedělí b. internet, knihy c. v kurzu cvičení pro těhotné d. jiné, vypište kde: ………………………………………………… 65
66
11. Posilujete pánevní dno v šestinedělí: a. ano b. ne 12. Jaké máte pocity z posilování pánevního dna: a. myslím si, že mi to po porodu pomohlo b. pánevní dno posiluji nejen po porodu c. nevidím žádné změny, když posiluji d. jiné, vypište jaké: ……………………………………………………………………………………
67
