VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka
Problematika potermínové gravidity Bakalářská práce
Autor: Markéta Roubíčková Vedoucí práce: Mgr. Marie Dočekalová Jihlava 2013
Anotace V této práci se zabýváme hlavně informovaností o problematice potermínové gravidity. Jaké jsou příznaky těhotenství a možné metody výpočtu termínu porodu. Dále sledování těhotné ženy v prenatální péči. Účelem této práce je informovat ženy o problematice potermínové gravidity. Jaké mohou být komplikace spojené s touto problematikou. Dále možná rizika, která se mohou objevit u matky a plodu při porodu nebo v období šestinedělí. Obsahem práce jsou také metody možného vyvolání porodu, kam patří indukce porodu. Klíčová slova: potermínová gravidita, indukce, přenášení, těhotenství
Annotation In dieser Arbeit beschäftigen wir uns hauptsächlich mit dem mangelhaften Bewusstsein für die Problematik der übertragenen Gravidität. Die Anzeichen der Schwangerschaft und mögliche Methoden von der Berechnung des Geburtstermins. Weiter werden schwangere Frauen in der Schwangerschaftsvorsorge beobachtet. Der Zweck dieser Arbeit ist die Frauen über Problematik der übertragenen Gravidität informieren. Die Komplikationen, die mit dieser Problematik verbunden sein können. Weiter mögliche Risiken, die sich bei der Mutter und des Embryos bei der Geburt oder im Wochenbett erscheinen können.
In der Arbeit werden auch Methoden von möglicher
Geburtseileitung präsentiert und wohin die Geburtsinduktion gehört. Schlüsselwörter: übertragene Gravidität, Induktion, Übertragung, Schwangerschaft
Poděkování Chtěla bych tímto mockrát poděkovat své vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Marii Dočekalové za skvělou spolupráci, výborný přístup, odborné a velmi cenné rady. Dále bych chtěla moc poděkovat respondentkám za vyplnění mých dotazníků, které jsou důležitou součástí mé bakalářské práce. Dále moje dík, také patří mé rodině, za veškerou podporu a trpělivost, které se mi od nich dostává.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše) z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne
……………………………. Podpis
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................ 8
2
Cíle a hypotézy................................................................................................................ 9 2.1
Cíle práce ..................................................................................................................... 9
2.2
Hypotézy: ..................................................................................................................... 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 10
3 3.1
Těhotenství ................................................................................................................. 10
3.1.1
Nejisté příznaky .................................................................................................. 10
3.1.2
Pravděpodobné příznaky..................................................................................... 10
3.1.3
Jisté známky........................................................................................................ 11
Prenatální péče .............................................................................................................. 12
4 4.1
Těhotenská průkazka .................................................................................................. 13
4.2
Vyšetření v průběhu těhotenství v jednotlivých týdnech ........................................... 13
4.3
Prenatální diagnostika ................................................................................................ 14 Metody výpočtu termínu porodu................................................................................... 15
5 5.1
Podle posledního data prvního dne poslední menstruace .......................................... 15
5.2
Podle data oplodňující soulože................................................................................... 15
5.3
Podle prvních pohybů plodu ...................................................................................... 15
5.4
Podle výšky děložního fundu ..................................................................................... 16
5.5
Podle ultrazvukové biometrie .................................................................................... 16
6
Potermínová gravidita ................................................................................................... 17
7
Nejčastější příčiny potermínové gravidity .................................................................... 18
6
Rizika pro matku a dítě s potermínovou graviditou ...................................................... 19
8 8.1
Rizika pro matku ........................................................................................................ 19
8.2
Rizika pro dítě ............................................................................................................ 19 Sledování ženy s potermínovou graviditou ................................................................... 20
9 9.1 10
Vstupní vyšetření an porodním sale ........................................................................... 20 Metody možného vyvolání porodu ............................................................................... 21
10.1 Preindukce porodu ..................................................................................................... 21 10.2 Indukce porodu........................................................................................................... 21 10.3 Metody indukce porodu ............................................................................................. 22 11
Další možné řešení potermínové gravidity ................................................................... 23
11.1 Císařský řez – sectio caesarea .................................................................................... 23
12
11.1.1
Historie císařského řezu ...................................................................................... 23
11.1.2
Důvody císařského řezu ...................................................................................... 23
11.1.3
Příprava a provedení císařského řezu ................................................................. 24
11.1.4
Poporodní dohled ................................................................................................ 24
PRAKTICKÁ ČÁST..................................................................................................... 25
12.1 Metodika výzkumu..................................................................................................... 25 12.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ................................... 25 12.3 Průběh výzkumu......................................................................................................... 25 12.4 Zpracování získaných dat ........................................................................................... 25 13
Výsledky výzkumu ....................................................................................................... 26
14
Diskuse .......................................................................................................................... 38
15
Závěr ............................................................................................................................. 40
Seznam čerpané literatury ..................................................................................................... 41
7
1 Úvod V této bakalářské práci se zabýváme problematikou potermínové gravidity těhotných žen. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Výzkumná část byla zpracována na základě dotazníku zaměřeného na informovanost těhotných žen o problematice potermínové gravidity. Cílem práce je zmapovat možné příčiny potermínové gravidity a zjistit názor těhotných žen na vyvolání porodu. Byly stanoveny hypotézy, kde předpokládáme, že 2/3 těhotných žen jsou informovány o potermínové graviditě. Dále, že polovina žen ví o komplikacích spojených s potermínovou graviditou. Další hypotézou je, že více než polovina dotazovaných žen by v případě své potermínové gravidity zvolila vyvolání (indukci) porodu. V první části práce se zaměřujeme na vznik těhotenství. Dále se zabýváme příznaky, které se objevují v jednotlivých trimestrech těhotenství a metodami průkaznosti těhotenství. Zmiňujeme se zde o kontrolních vyšetřeních, která se provádí v prenatální péči a v průběhu celého těhotenství. Jako další, jsme zde zahrnuli možné metody správného výpočtu termínu porodu, který je velmi důležitý pro správné stanovení termínu porodu a následné řešení potermínové gravidity. Především se zaměříme na samotnou problematiku potermínové gravidity. Co je to potermínová gravidita a jaké jsou možné příčiny. Informujeme těhotné ženy o možných rizicích pro matku i plod, která mohou být spojena s touto problematikou. Zaměřili jsme se na sledování těhotných žen, u kterých již proběhl termín porodu. Stále se nic neděje, vše je v pořádku a porod se neblíží. Seznámíme budoucí maminky se všemi vstupními vyšetřeními, která se provádí na porodním sále, kde budou rodit. Snažíme se dostatečně informovat budoucí maminky o možnostech ukončení těhotenství, kde se dá předejít možným komplikacím, které se mohou vyskytnout při porodu a v období šestinedělí.
8
2 Cíle a hypotézy
2.1 Cíle práce Cíl č. 1: Zjistit informovanost těhotných žen o potermínové graviditě. Cíl č. 2: Zmapovat příčinu komplikací u žen s potermínovou graviditou. Cíl č. 3: Zjistit názor těhotných žen na vyvolání porodu v potermínové graviditě indukcí.
2.2 Hypotézy: Hypotéza č. 1: Předpokládám, že 2/3 těhotných žen jsou informovány o potermínové graviditě. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že 1/2 dotazovaných žen ví o komplikacích spojených s potermínovou graviditou. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že více než 1/2 dotazovaných žen by v případě své potermínové gravidity zvolila vyvolání (indukci) porodu.
9
3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Těhotenství Těhotenství je krásné období v životě ženy, protože se v jejím organizmu vyvíjí nový život. Dochází k tomu oplodněním, při splynutí mužských a ženských pohlavních buněk, spermií a vajíčka, a končí porodem plodu. Těhotenství označujeme jako graviditu nebo gestační stáří. Těhotenství se diagnostikuje pomocí těhotenského testu, který je založen na průkaznosti hladiny těhotenských hormonů. Fyziologická délka trvání těhotenství je 280 dní, 9 kalendářních nebo 10 lunárních měsíců. Známky v těhotenství dělíme na nejisté, pravděpodobné a jisté (Roztočil 2008, Macků 1998, Zwinger 2004).
3.1.1 Nejisté příznaky Nejisté známky těhotenství se objevují v raném gestačním stáří. Ženy uvádí časté napětí v prsou a zvýšenou citlivost bradavek. Patrné jsou změny chuti, nálad, zvracení, pálení žáhy, nevolnost a častější močení. Velmi často se objevují strie v oblasti břicha, prsou a hýždí. Ženy pociťují zvýšenou únavu v I. trimestru gravidity (Roztočil 2008, Macků 1998, Zwinger 2004).
3.1.2 Pravděpodobné příznaky V první řadě je důležité zjistit, zdali se jedná o graviditu, či ne. K nejčastěji používaným metodám
patří
průkaznost
hladiny
těhotenského
hormonu
hCG
(lidský
choriovýgonádotropin). Dá se zjistit z krve a moči. K příznakům řadíme amenorrhoeu, což znamená nepřítomnost menstruačního krvácení. Hodnotí se podle data poslední menstruace. Dalším projevem bývá zvětšující se břicho, které můžeme
10
pozorovat již od 12. týdne gravidity, kdy je děloha hmatná nad symfýzou. V průběhu I. a II. trimestru těhotenství dochází ke změnám tvaru a velikosti dělohy, které zjistíme palpačním vyšetřením neboli pohmatem (Roztočil 2008, Macků 1998, Zwinger 2004). K palpačním vyšetřením řadíme tyto metody: •
Dickinsonovo znamení – znamená, že v místě uhnízdění plodu je stěna dělohy znatelně měkčí.
•
Piskáčkovo znamení – zjistí se při vyklenutí dělohy v místě uhnízdění vajíčka v děloze.
•
Hegarovo znamení – provádí se mezi 6. a 8. týdnem gravidity v oblasti mezi hrdlem a tělem děložním, kde je měkká děloha. Při vyšetření působí dojem, že tělo je odděleno od hrdla děložního.
•
Goodellovo znamení – je patrné mezi 6. a 8. týdnem těhotenství, kdy se objevuje viditelné změkčení tkáně na děložním hrdle.
•
Pawlikovy hmaty slouží k zjištění naléhající části plodu pomocí zevního vyšetření prsty. Provádí se ke konci 4. měsíce gravidity (Roztočil 2008, Macků 1998, Zwinger 2004).
3.1.3 Jisté známky Po prokázání těhotenství jsou žena i plod sledovány po celý zbytek těhotenství. Zobrazení plodu můžeme sledovat již od 6. týdne těhotenství pomocí zobrazovací metody ultrazvuku. Prvorodičky mohou pociťovat pohyby plodu již od 20. týdne gravidity a vícerodičky zhruba od 18. týdne těhotenství. Ozvy plodu je možné poslouchat mezi 17. a 19. týdnem těhotenství. Přítomnost srdeční akce plodu posloucháme pomocí stetoskopu. Frekvence se pohybují mezi 120 až 160 údery za minutu. (Roztočil 2008, Macků 1998, Zwinger 2004).
11
4 Prenatální péče Prenatální péče spočívá ve sledování celkového zdravotního stavu jak těhotné ženy, tak i vývoje plodu. Důležitá je předporodní příprava těhotné ženy a partnera k porodu a úloze rodičů. Každá těhotná žena by měla pravidelně navštěvovat svého gynekologického
lékaře.
Pravidelnými
návštěvami
je
možné
včas
odhalit
nepravidelnosti a obtíže, které se mohou vyskytnout v průběhu těhotenství. Pokud neprobíhá těhotenství, jak by mělo, žena trpí nějakým onemocněním, je těhotenství označováno za patologické. Těhotenství žen, které měly v předchozím těhotenství potrat, předčasný porod, komplikovaný porod nebo malformace plodu, je považováno za rizikové (Macků 1998, Dlhoš, Macků 1981). V každé gynekologické poradně zjišťuje porodní asistentka nebo lékař anamnézu. Anamnéza je důležitá pro předcházení možným potížím a komplikacím v průběhu těhotenství. Otázky jsou zaměřené na celkový zdravotní stav těhotné ženy. V osobní anamnéze zjišťujeme potíže v dětství, alergie, prodělané operace, úrazy, nehody, transfuze atd. Dále jsou důležité informace týkající se rodiny, zda se neobjevilo nějaké závažné onemocnění - infekční onemocnění, vrozené vývojové vady, diabetes mellitus (Macků 1998, Dlhoš, Macků 1981). V porodnické oblasti jsou pokládány otázky o pravidelnosti a nepravidelnosti menstruačního cyklu, o průběhu předchozích těhotenství, o počtu potratů a porodů. Žena dostává informace o průběhu šestinedělí, prospívání novorozence po porodu, o možných příčinách operativního porodu a jiných potížích. Pro porodníka jsou důležité informace, zda těhotná žena či partner užívá nebo užívali nějaké návykové látky. Zjišťuje se také sociální situace těhotné ženy, kde bydlí, jaký je její partnerský vztah, finanční situace a zaměstnání, zda může vykonávat pracovní činnost i v těhotenství, nebo musí být řešeno jinak (Macků 1998, Dlhoš, Macků 1981, Roztočil 2008).
12
4.1 Těhotenská průkazka V těhotenské průkazce jsou zaznamenány všechny údaje o stavu těhotné a vývoji plodu. Budoucí maminka by měla navštěvovat poradnu lékaře v tyto týdny: od 23. týdne jednou za čtyři týdny od 24. týdne – 32. týdne jednou za tři týdny od 33. – 36. týdne jednou za dva týdny od 37. týdne – 40. týdne každý týden U rizikových těhotenství jsou kontroly v poradně častější. Při první návštěvě poradny se zaznamenává tělesná délka a hmotnost těhotné. Zjišťuje se stav chrupu, srdce, plic, prsou, ledvin, břicha a velikost dělohy. Provádí se celkové vyšetření dolních končetin a cévního systému, měření krevního tlaku, měření zevních pánevních rozměrů ženy pomocí pelvimetru, vyšetření pochvy (cytologie) a děložního hrdla (kolposkopie). Dále se provede krevní vyšetření: určení krevní skupiny, včetně zjištění Rh faktoru, krevního obrazu, syfilis (BWR), HIV, žloutenky-HbsAg (Pařízek 2005).
4.2 Vyšetření v průběhu těhotenství v jednotlivých týdnech 8. - 10. týden gravidity V prvním trimestru se dělají tato vyšetření: měření krevního tlaku (TK), pulsu (P), zjištění tělesné hmotnosti, vyšetření moči chemicky pomocí papírového proužku. Tato vyšetření se pak provádí při každé další návštěvě poradny. Dále se určí krevní skupina (KS), Rh faktor matky, pro možný výskyt protilátek v krvi matky, HbsAg (žloutenka typu B), HIV, syfilis (BWR). Dále pak cytologické a kolposkopické vyšetření (Pařízek 2005). 10. – 12. týden gravidity Provádí se vyšetření na genetické vady, hormonu hCG (lidský choriogonadotropin), sledovaní růstu dělohy, vaginální vyšetření a vyšetření prsou (Pařízek 2005).
13
16. týden gravidity Dělají se kontrolní testy na triple test (hormony hCG - lidský choriogonadotropin), AFP (alfa fetoprotein), E3 (estriol) a testy na genetické vady, zejména Downův syndrom (Pařízek 2005). 20. týden gravidity Odebírá se krev na krevní obraz matky, u Rh negativních matek se kontrolují protilátky, pomocí ultrazvuku se provádí první těhotenský screening (Pařízek 2005). 24. týden gravidity Provádí se vyšetření ženy na těhotenskou cukrovku, dále orální glukózový toleranční test (oGTT), kultivace z pochvy a hrdla děložního (Pařízek 2005). 28. – 32. týden gravidity V 28. týdnu, matek, které jsou Rh negativní, se provádí odběr krve na protilátky. Poté druhý kontrolní ultrazvukový těhotenský screening (Pařízek 2005). 36. týden gravidity U rizikového těhotenství se provádí kontrolní KTG. Kontrolní krevní obraz u matek, které jsou Rh negativní: kontrola na protilátky, kultivace z pochvy na zjištění streptokokové infekce (Pařízek 2005). 38. - 40. týden gravidity Kontrolní KTG (kardiotokograf). Po 40. týdnu se natáčí KTG a sleduje se stav plodu ultrazvukem. Vaginálním vyšetřením, kontrolou čípku a hrdla děložního se zjišťuje, jestli se chystá porod (Pařízek 2005).
4.3 Prenatální diagnostika Zabývá sledováním vývoje plodu, prevencí, diagnostikou a léčbou vrozených vývojových vad (Hájek, Kulovaný, Macek, 2000).
14
5 Metody výpočtu termínu porodu
5.1 Podle posledního data prvního dne poslední menstruace Jednou z možných metod, která se provádí, je zjistit výpočet termínu porodu podle data prvního dne poslední menstruace. Kde se přičte sedm dní, a odečtou se tři kalendářní měsíce. Termín porodu je možné zjednodušeně stanovit pomocí tzv. gravidimetru, kde se nastaví datum prvního dne menstruace. Tuto metodu lze považovat za nepřesnou, hlavně u žen s nepravidelným menstruačním cyklem (Čech, Hájek, Maršál, Srp 1999, Zwinger 2004).
5.2 Podle data oplodňující soulože Výpočet termínu porodu podle data oplodňující soulože je velmi nepřesný a nepříliš spolehlivý. Některé ženy znají datum oplodňující soulože. Od tohoto data se odečtou 3 kalendářní měsíce a výsledkem je možný termín porodu (Čech, Hájek, Maršál, Srp 1999, Zwinger 2004).
5.3 Podle prvních pohybů plodu Prvorodičky (primipary) cítí pohyby plodu ke konci 20. týdne těhotenství. Ke dni, kdy těhotná žena zaregistruje první pohyby plodu, přičteme 4,5 kalendářního měsíce. U vícerodiček (multipar) se udává, že cítí pohyby plodu již v 18. týdnu těhotenství. Ke dni, kdy těhotná zaregistruje první pohyby plodu, přičteme 5 kalendářních měsíců. Stanovení termínu porodu podle pohybů plodu je značně nepřesné. Záleží na osobních vjemech těhotné ženy (Čech, Hájek, Maršál, Srp 1999, Zwinger 2004).
15
5.4 Podle výšky děložního fundu Délku gestačního stáří v těhotenství lze zjistit podle růstu velikosti dělohy a také podle lunárních měsíců. Měříme vzdálenost vypouklé břišní stěny mezi horním okrajem stydké kosti a nejvyšším bodem děložního fundu pomocí krejčovského metru. Vzdálenost růstu se zaznamenává do gravidometrické křivky v těhotenské průkazce (Čech, Hájek, Maršál, Srp 1999, Zwinger 2004).
5.5 Podle ultrazvukové biometrie Ultrazvuková biometrie je jedna z nejpřesnějších metod. Provádí se v I., II., III. trimestru těhotenství. Rovněž se měří váhový odhad a délka plodu (Čech, Hájek, Maršál, Srp 1999, Zwinger 2004).
16
6 Potermínová gravidita „Potermínová gravidita je definována jako těhotenství pokračující za hranici ukončeného 42. týdne těhotenství (294 dní)“ (Roztočil, str. 170, 2008). Dříve se potermínové graviditě nevěnovala taková pozornost, proto bylo také těchto těhotenství asi o 25% více. V dnešní době je výskyt potermínové gravidity, hlavně díky aktivnímu sledování v poradnách, neustále snižován (Hájek 2004). Pokud těhotenství pokračuje dalších 14 dnů po stanoveném termínu porodu, hledá se možná příčina. Je velmi důležitý správný výpočet termínu porodu podle prvního dne poslední menstruace. Podmínkou jsou pravidelné 28 denní cykly těhotné ženy. Pokud je termín porodu určen podle ultrazvuku, může se lišit od výpočtu porodu podle poslední menstruace více než o týden (Hájek 2004). Potermínovou graviditu můžeme také označovat jako prodloužené těhotenství. Prodloužené těhotenství není samo o sobě bráno jako patologický stav. Je zde však možné vyšší riziko perinatální mortality a morbidity. Při potermínové graviditě může být ohrožena samotná matka a také plod. Plod je ohrožen jak v děloze matky, tak i při porodu (Roztočil 2008, Koterová 2009, Slezáková 2011). U ženy, která rodí po termínu porodu, se může plod narodit se známkami přenášení. Takový plod je označován jako přezrálý. Plod má velmi suchou a svraštělou kůži, hlavně v oblasti obličeje, na dlaních a ploskách nohou. Často bývá patrné, že nehty překrývají lůžka nehtů. Plod může trpět nedostatkem kyslíku, protože děložní lůžko neboli placenta je přezrálá a ztrácí svoji funkci. V takovém případě bývá zkalená plodová voda (Hájek 2004, Roztočil 2008).
17
7 Nejčastější příčiny potermínové gravidity Příčina potermínové gravidity je mnohdy nejasná a je velmi obtížné ji odhalit. Jednou z příčin je nepravidelná menstruace, opožděná ovulace, početí během laktace (kojení), početí během užívání hormonální antikoncepce (Hájek 2004). Příčinou potermínové gravidity může být i těhotenství, kdy je pohlaví plodu mužské. Potermínová gravidita může být způsobena i genetickou výbavou těhotné ženy. K tzv. přenášení mají tendenci pokrevně příbuzní, tedy matka, dcera, sestra (Hájek 2004, Slezáková 2011). Věk těhotné ženy je také důležitý. Čím je těhotná žena starší, tím později rodí. S přenášením souvisí i počty porodů. Čím vyšší parita, tím vyšší je možnost přenášení. Hmotnost těhotné může mít vliv na potermínovou graviditu. Čím vyšší hmotnost, tím větší jsou sklony k pravděpodobnému přenášení. U těhotných žen, které nenavštěvovaly prenatální péči nebo byly později registrovány, může hrozit nebezpečí potermínové gravidity (Slezáková 2011, Roztočil 2008). Socioekonomická oblast může působit negativně na těhotnou ženu i na plod. Může proto dojít k předčasnému porodu. Naopak u spokojených žen dochází častěji k přenášení (Roztočil 2008).
18
8 Rizika pro matku a dítě s potermínovou graviditou 8.1 Rizika pro matku Mezi nejčastější rizika potermínové gravidity patří příliš velký plod. Mohou se objevit problémy hlavně při porodu plodu, kdy může nastat protrahovaný porod (dlouhý porod) nebo medikamentózně řešený porod. Existuje vysoké riziko poporodního poranění při porodu plodu s velkým váhovým odhadem. V mnoha případech může být porod řešen extrakcí plodu pomocí kleští (forceps) nebo vakuumextraktorem. Mnohdy také může být porod ukončen císařským řezem. Díky pravidelným kontrolám a díky správnému vyhodnocení situace by neměly tyto potíže vzniknout (Roztočil 2008, Hájek 2004).
8.2 Rizika pro dítě Jedním z nejzávažnějších rizik, které se zvyšuje po 42. týdnu těhotenství, je perinatální mortalita plodu. Další možná rizika jsou závislá na funkci placenty. Při nedostatečné funkci placenty může plod i zemřít. Rizikovým faktorem je absence děložní činnosti během porodu i v poporodním období. Pokud placenta dostatečně plní svou funkci, plod stále roste a bývá hypertrofický. Mohou pak nastat potíže při porodu, jako jsou: „Markosomie plodu, trauma při porodu“ „Aspirace zkalené plodové vody“ „Plicní komplikace novorozence“ „Hypoxie intra partum“ „Odumření plodu“ „Insuficience placenty“ „Metabolická acidóza“ (Hájek str. 322, 2004). Potermínová gravidita je sledována a k těmto rizikům by nemělo dojít, pokud těhotná navštěvuje pravidelné kontroly.
19
9 Sledování ženy s potermínovou graviditou Těhotnou ženu sledujeme v celém průběhu jejího těhotenství, pokud dochází pravidelně na prohlídky. Lékař by měl těhotnou ženu, která je již týden a více po stanoveném termínu porodu, odeslat na předporodní ambulanci. Těhotná žena je dále sledována v porodnici, kde chce rodit. Po předání do péče dochází na kontroly 2x týdně. Přesáhlo-li těhotenství 41. týden, měly by se podniknout kroky k ukončení gravidity (Holub, Živný 2009).
9.1 Vstupní vyšetření na porodním sále Na porodním sále odebíráme anamnézu, ptáme se na četnost předchozích porodů. Dále na potíže v průběhu těhotenství a její nynější subjektivní pocity. Podle data prvního ultrazvukového vyšetření si vypočítáme, v kolikátém týdnu je těhotná žena ke dni, kdy přišla na porodní sál. Provádí se kontrolní Non-stress test, což je sledování, natáčením kardiotokografické křivky o délce 20 minut, kde se zobrazuje srdeční aktivita plodu a děložní činnost těhotné. Lékař vaginálně vyšetří těhotnou ženu a stanoví cervix skóre. Pomocí ultrazvuku kontroluje plod, délku plodu, obvod hlavičky, obvod břicha a délku femuru. Díky ultrazvuku je možné určit přibližný váhový odhad plodu. Zároveň zkontroluje možné abnormality plodu, celkový stav plodu, dělohy, placenty, množství plodové vody. Dopplerovská flowmetrie je vyšetření, kterým sledujeme rychlost průtoku krve v cévách při srdečním cyklu plodu. Provádí se biofyzikální profil, kde se sledují pohyby plodu, tonus plodu a dýchací pohyby plodu. Oxytocinový zátěžový test, kdy se aplikuje oxytocin s fyziologickým roztokem, kde sledujeme, zda se vyvolají děložní kontrakce. Změny jsou patrné na záznamu KTG křivky. Pokud je vše v pořádku a nejsou patné žádné změny, je těhotná odeslána domů. Porodní asistentka nebo lékař edukuje těhotnou ženu, pokud by se objevily nějaké změny jejího zdravotního stavu, jako mohou být nedostatečné pohyby plodu, krvácení, odtok plodové vody, bolest, tvrdnutí břicha i jiné, aby se neprodleně dostavila na porodní sál (Hájek 2004, Smith 2006).
20
10 Metody možného vyvolání porodu K šetrným metodám možného vyvolání porodu můžeme zařadit alternativní metody, kam patří masáž bradavek, chůze do schodů, pohlavní styk, teplé koupele (Teusen, Goze-Hanel, Pištorová 2003).
10.1 Preindukce porodu Provádí se v případě, kdy je z vaginálního nálezu patrné nezralé děložní hrdlo. Touto metodou je možné docílit rychlejšího zrání děložního hrdla (Trča 1990).
10.2 Indukce porodu Indukce (vyvolání) porodu je umělé vyvolání děložní činnosti nezbytné pro ukončení těhotenství. Používají se léky, které dovedou u těhotné ženy vyvolat pravidelné stahy dělohy.
Pokud těhotenství překročí 41. týden, podnikají se kroky k ukončení
těhotenství (Trča 1990). Důvodem vyvolání porodu je možné ohrožení zdravotního stavu matky nebo plodu. Může tak být při přenášení plodu nebo odtoku plodové vody bez nástupu děložních kontrakcí (Teusen, Goze-Hanel, Pištorová 2003). Indukce porodu se provádí při potermínové graviditě, předčasném odtoku plodové vody, kde může hrozit infekce u matky i plodu. Dále to může hrozit u těhotné ženy s diabetem mellitus, preeklampsií, Rh-izoimunizací a u žen se zatíženou anamnézou. Indukce porodu se neprovádí při známkách hypoxie plodu, při vrozené vývojové vadě dělohy ženy a při prodělání operace v malé pánvi, při alergii nebo přecitlivělosti na prostaglandiny nebo oxytocin. Indukce porodu se neprovádí u žen, které měly indikovaný císařský řez (http://lekari.porodnice.cz/).
21
10.3 Metody indukce porodu K nefarmakologickým metodám vyvolání porodu patří Hamiltonův hmat, při kterém dojde k odloučení vaku blan od stěny dělohy. Tím by mělo dojít k následnému vyplavování prostaglandinů a ke spuštění mechanismu porodu. Dále možná dirupce vaku blan, kdy lékař pomocí jedné části amerických kleští praskne vak blan. Poté dojde k nástupu děložní činnosti a následně k porodu (Roztočil 2008). Mezi farmakologické metody patří podávání oxytocinu v infuzi a prostaglandinů. Prostaglandiny je možné také zavést do zadní klenby poševní, kde díky nim děložní hrdlo dozrává a porodní cesty se chystají k porodu (Roztočil 2008).
22
11 Další možné řešení potermínové gravidity 11.1 Císařský řez – sectio caesarea „Císařský řez je porodnická operace, při níž je plod extrahován z dělohy cestou břišní“ (Roztočil, str. 335, 2008).
11.1.1 Historie císařského řezu Císařský řez je operace, která se ve starověku prováděla na zvířatech. S postupem času se prováděla na mrtvých nebo umírajících ženách. První císařský řez na živé ženě se uskutečnil v roce 1610 ve Wittenbergu. Podle vědeckého zkoumání se císařský řez prováděl při zúžené pánvi těhotné, nepoměru velikosti hlavičky plodu u vyčerpaných rodiček. Ženy umíraly převážně v pooperačním období na krvácení a infekci (Doležal, Kuželka, Zvěřina 2009).
11.1.2 Důvody císařského řezu Mezi nejčastější důvody patří: Špatná poloha plodu v děloze ženy, infekční onemocnění porodních cest, úzká pánev rodičky nebo velikost dítěte. Dále možné poruchy funkce placenty a nesprávná poloha placenty. Důležitá jsou onemocnění matky, ale i vícečetné těhotenství. Důvodem akutního císařského řezu bývá nepostupující porod, kdy může být rodička zcela vyčerpaná. Dalším důvodem může být předčasné odloučení placenty od stěny dělohy a
následné
silné
krvácení
rodičky,
kdy
může
být
ohrožen
život
dítěte
(Teusen, Goze-Hanel, Pištorová 2003).
23
Císařský řez se dělí na akutní a plánovaný. Akutní císařský řez bývá v případě komplikací během porodu. Může nastat v případě nepostupujícího porodu, při špatném CTG záznamu (hypoxie plodu - nedostatek kyslíku), při předčasném odloučení placenty a ruptuře dělohy. O akutním císařském řezu vždy rozhoduje lékař. Plánovaný císařský řez indikuje lékař (Mikulandová2007, Roztočil 1996).
11.1.3 Příprava a provedení císařského řezu Žena by měla být dostatečně informována o zákroku a měla by poskytnout písemný souhlas. Odstraníme ženě všechny šperky. Zavádí se vstupní žilní katétr a močový katétr. Provádí se bandáže dolních končetin proti tromboembolické nemoci a miniheparinizace pacientky na ředění krve. Preventivně se podávají antibiotika kvůli možné infekci. Žena musí být řádně vyprázdněná, provádí se klyzma. Na operačním sále podává lékař anestezii. Operující lékař dezinfikuje operační pole. Samotné vybavení plodu by mělo být do 10 minut. Po vybavení je pupečník zasvorkován a přestřižen. Sestra odnáší novorozence na box, kde je vyšetřen a ošetřen. Pak musí být vyjmuta z dělohy placenta. Pokud je vše v pořádku, přechází se k zašití operační rány (Mikulandová 2007, Rabe 1992).
11.1.4 Poporodní dohled Po výkonu je žena sledována. Kontrolují se fyziologické funkce, zavinování dělohy, krvácení, odchod očistků, operační rána a močový katétr. Po 24 hodinách může žena vstát a jít do sprchy. Pokud se cítí dobře a nejsou-li žádné komplikace, může se maminka částečně postarat o své dítě (Mikulandová 2007, Rabe 1992).
24
12 PRAKTICKÁ ČÁST
12.1 Metodika výzkumu Tato bakalářská práce, byla zpracována, na téma Problematika potermínové gravidity. Prvním krokem bylo, stanovení cílů a prostudování této problematiky. Následně jsme sestavili hypotézy, podle kterých jsme vypracovali dotazník. Úkolem bylo, zjistit informovanost těhotných žen o potermínové graviditě. Dále zmapovat příčiny komplikací ohledně této problematiky a zjistit názor žen na možné vyvolání porodu neboli indukci.
12.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí V praktické části, byly sestaveny dotazníky. Distribuce dotazníku proběhla na oddělení, na porodním sále, oddělení šestinedělí v Nemocnici Pelhřimov, Třebíč a Jindřichův Hradec. K distribuci bylo 120 dotazníků, vrátilo se jich 102. Návratnost dotazníku byla 85 %.
12.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal v časovém období od prosince do ledna tohoto roku.
12.4 Zpracování získaných dat Při zpracovávání získaných dat, byl použit program Microsoft Office Word, kde probíhalo zpracování dotazníku. K vyhodnocení a zpracování dotazníku, byl použit Microsoft Office Excel.
25
13 Výsledky výzkumu Otázka č. 1. Kolikrát jste rodila?
Kolikrát jste rodila? 0% 23 %
44 %
a) jedenkrát b) dvakrát c) třikrát d) čtyřikrát a více
33 %
Graf č. 1. Kolikrát jste rodila? Z celkového počtu 102 (100 %) dotazovaných žen, rodilo jedenkrát již 45 (44 %) žen. Dvakrát rodilo 34 (33 %) dotazovaných žen a třikrát rodilo 23 (23 %) žen. Žádná z respondentek nerodila více, jak čtyřikrát.
26
Otázka č. 2. Znáte délku trvání fyziologického těhotenství? Tabulka č. 1. Znáte délku trvání fyziologického těhotenství?
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
a) 36 - 38 týdnů
2
2%
b) 38 - 40 týdnů
63
53 %
c) 40 - 42 týdnů
50
42 %
d) 42 týdnů
3
3%
118
100 %
Celkem
Z této tabulky 2 (2 %) ženy odpověděly, že těhotenství trvá 36 - 38 týdnů. K druhé možnosti se přiklonilo 63 (53 %) žen. Třetí možnost, 40 - 42 týdnů, zvolilo 50 (42 %) dotazovaných žen. Ke čtvrté možné odpovědi, trvání těhotenství 42 týdnů, se přiklonily 3 (3 %) ženy.
27
Otázka č. 3. Jakou znáte metodu, podle které se počítá termín porodu?
Jakou znáte metodu, podle které se počítá termín porodu?
39 % 47 %
a) poslední menstruace b) datum oploďnující soulože c) pohyby plodu d) ultrazvuk
6% 8%
Graf č. 2. Jakou znáte metodu, podle které se počítá termín porodu? 84 (47 %) respondentek odpovědělo, že znají metodu výpočtu termínu podle poslední menstruace. Dalších 14 (8 %) žen zná metodu výpočtu termínu podle data oplodňující soulože. Podle pohybu plodu zvolilo odpověď 10 (6 %) žen. Podle ultrazvuku 70 (39 %) žen.
28
Otázka č. 4. Znáte rizika spojená s potermínovou graviditou pro matku? Tabulka č. 2. Znáte rizika spojená s potermínovou graviditou pro matku?
Odpověď
Absolutní četnost Relativní četnost
a) prodloužený porod
19
13 %
b) riziko poporodního poranění
9
6%
c) sestup pánevních orgánů a inkontinence
10
7%
řez)
44
30 %
e) léky (medikamentózně) řešený porod
24
16 %
f) neznám žádná rizika
40
27 %
Celkem
146
100 %
d) vyšší riziko porodnických operací (císařský
Tato otázka byla velmi zajímavá. 19 (13 %) žen zvolilo za možné riziko prodloužený porod. Dále 9 (6 %) žen zvolilo riziko poporodního poranění. Jako možné riziko sestupu pánevních orgánů a možnou inkontinenci označilo 10 (7 %) žen. Vyšší riziko porodnické operace odpovědělo 44 (30 %) žen. Možné řešení porodu léky zvolilo 24 (16 %) dotazovaných žen. 40 (27 %) žen nezná žádná rizika spojená s potermínovou graviditou.
29
Otázka č. 5. Znáte rizika spojená s potermínovou graviditou pro dítě?
Znáte rizika spojená s potermínovou graviditou pro dítě? a) riziko hypoxie (nedostatek kyslíku)
14 % 26 % 11 %
b) riziko infekce
c) vyšší riziko velkého plodu
30 %
19 %
d) možné úmrtí, pokud těhotenství překročí 42. týden e) neznám žádná rizika
Graf č. 3. Znáte rizika spojená s potermínovou graviditou pro dítě? Možný nedostatek kyslíku zvolilo 37 (26 %) žen. Dalších 26 (19 %) žen vybralo možné riziko infekce pro dítě. Možné vyšší riziko velkého plodu odpovědělo 42 (30 %) žen. Jako riziko možného úmrtí plodu, pokud těhotenství překročí 42. týden, zvolilo 16 (11 %) dotazovaných žen. 19 (14 %) žen nezná žádná rizika spojená s potermínovou graviditou pro dítě.
30
Otázka č. 6. Odkud jste byla informovaná o potermínové graviditě? Tabulka č. 3. Odkud jste byla informovaná o potermínové graviditě?
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
a) v předporodním kurzu
18
15 %
b) v poradně od lékaře
14
11 %
c) z časopisů a knih
20
16 %
d) z internetu
26
21 %
e) od známých
11
9%
f) informace mi nikdo neposkytnul
34
28 %
Celkem
123
100 %
V této otázce odpovědělo 18 (15 %) dotazovaných žen, že byly informovány v předporodním kurzu. V poradně od lékaře bylo informováno 14 (11 %) respondentek. Dalších 20 (16 %) žen bylo informováno z časopisů a knih. Dalších 26 (21 %) žen z internetu. 11 (9 %) žen bylo informováno od známých. Dalším 34 (28 %) ženám nikdo neposkytnul žádné informace o potermínové graviditě.
31
Otázka č. 7. Měla jste nějaké potíže v průběhu těhotenství? Pokud ano, jaké? Na tuto otázku odpovědělo 48 žen, které neměly žádné potíže v průběhu těhotenství. Dalších 26 žen se k této otázce nevyjádřilo. Ostatní ženy uvedly tyto potíže:
Cituji: „Trpěla jsem vysokým krevní tlakem, otoky končetin, pálením žáhy, bylo mi špatně bez zvracení.“ „Ranní nevolnosti, nechutenství, zvracení, ledvinová kolika v 8. měsíci těhotenství.“ „Ve 2. měsíci oteklé nohy, bolesti kloubů, nevolnost.“ „Do 4. měsíce jsem trpěla velmi častou zácpou, vyšším tlakem, výtoky a nevolností.“ „Měla jsem potíže s nedostatkem železa, slabostí, bylo často na omdlení.“ „Měla jsem potíže s dýcháním, pálením žáhy a krvácením z dásní.“ „Ve 30. týdnu těhotenství mně hrozil předčasný porod.“
Tato otázka byla otevřená a nepovinná. Vybrali jsme ty nejzajímavější odpovědi, mnoho se jich opakovalo, a proto jsme je zde neuvedli všechny.
32
Otázka č. 8. Byla jste informována, jaký vliv má potermínová gravidita na plod? Měla jste nějaké potíže v průběhu těhotenství? Pokud ano, jaké?
Cituji: „Nikdo mi žádné informace neposkytnul.“ „Byla jsem informována od lékaře.“ „Informace jsem si vyhledala sama z internetu“
K této otázce se nevyjádřilo 31 žen a 45 žen odpovědělo, že jim informace ohledně vlivu potermínové gravidity na plod nikdo neposkytl. Jedenáct žen bylo informováno od svého gynekologického lékaře nebo porodní asistentky. Dalších 15 těhotných žen si vyhledalo informace na internetu. Ohledně potíží v průběhu těhotenství se těhotné ženy vyjadřovaly v předchozí otázce. Některé ženy vyjádřily, že žádné potíže v těhotenství neměly. Tato otázka byla otevřená a nepovinná.
33
Otázka č. 9. Jaký máte názor na umělé vyvolání porodu neboli indukci? Na tuto otázku odpovědělo 36 žen, které souhlasí s vyvoláním porodu. Dalších 28 žen odpovědělo, že jsou proti vyvolání porodu. K této otázce se 6 žen nevyjádřilo a ostatní dotazované ženy měly vlastní názor na tuto problematiku. Cituji pozitivní názory žen: „Lepší vyvolat porod, než aby se něco stalo.“ „Kladný, žádné dlouhé trápení.“ „Dobrý je, že něco takového je vysvobození když to nejde spontánně. Lepší vyvolat, než se trápit. Lékař sám ví, kdy použít a kdy je to naopak nevhodné.“ „Obě děti jsem měla vyvolaným porodem, mám s tím dobré zkušenosti.“ „Když je tato varianta zapotřebí, tak souhlasím.“ „Pokud je nutné pro dítě i matku bezpečné tak ano, jinak bych spíše volila přirozený porod.“
Zde jsou zaznamenány pozitivní názory žen, které souhlasí, s možným vyvoláním porodu. V následující straně jsou zapracovány negativní názory žen, které jsou proti možnému vyvolání porodu.
34
Cituji negativní názory žen: „Čím méně je umělý zásah, tím je to lepší.“ „Je to proti přírodě.“ „Není nad přirozený porod, ale pokud hrozí zdravotní potíže. Tak je to určitě lepší řešení.“ „Jsem proti, když to není nutné.“ „Pro dítě stresující, nečekaný porod může způsobit bolavé břicho, neustále brečící dítě, mělo by to být radši přirozené, než léky používat.“ „Vše má svůj důvod, myslím si, že indukce je horší, než normální porod.“ „Myslím si, že spíše těžší porod.“
Tato otázka byla otevřená, byl žádán povinný krátký text. Odpovědi se mnohokrát opakovaly, proto byly vybrány jen ty nejzajímavější.
35
Otázka č. 10. Znáte nějaké způsoby alternativního vyvolání porodu?
Znáte nějaké způsoby alternativního vyvolání porodu? 9%
7% a) pomocí masáží bradavek 17 %
b) pomocí chůze do schodů c) pohlavním stykem
32 % d) pomocí teplé koupele e) užití homeopatik 35 %
Graf č. 4. Znáte nějaké způsoby alternativního vyvolání porodu? K tomuto grafu bylo možné zvolit více možných odpovědí. Masáž bradavek jako možnost vyvolání porodu zvolilo 14 (7 %) dotazovaných žen. Dalších 32 (17 %) žen zná metodu pomocí chůze do schodů. Pohlavní styk zvolilo 66 (35 %) dotazovaných žen. 59 (32 %) žen zná metodu pomocí teplé koupele. 16 (9 %) žen zná možnost využití homeopatik.
36
Otázka č. 11. Kolik Vám je let? Tabulka č. 4. Kolik Vám je let?
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
9
9%
55
54 %
32
31 %
6
6%
102
100 %
a) 16 -21 b) 22 -30
c) 31 -35
d) 36 -více
Celkem
Do věkové kategorie patřily dotazované ženy. Od 16 -21 let odpovědělo 9 (9 %) žen. Další věková hranice byla od 22 – 30 let, kterou zvolilo celkem 55 (54 %) žen. Ve věkové kategorii od 31 – 35 let odpovědělo celkem 32 (31 %) žen. Dalších 6 (6 %) žen ve věkové kategorii od 36 – více let.
37
14 Diskuse V bakalářské práci, byly pokládány otázky, které byly zaměřené na zjištění informovanosti těhotných žen o problematice potermínové gravidity, dále na zmapování příčin komplikací u žen s potermínovou graviditou a na zjištění názorů těhotných žen na možné vyvolání porodu v potermínové graviditě. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že 2/3 těhotných žen, jsou informovány o potermínové graviditě. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 2. – Znáte délku trvání fyziologického těhotenství? V této otázce 53 % žen udalo, že těhotenství trvá 38 - 40 týdnů. Dále 42 % žen si myslí, že těhotenství trvá 40-42 týdnů. Otázka č. 3. - Jakou znáte metodu, podle které se počítá termín porodu? Na tuto otázku odpovědělo 47 % žen, které znají metodu výpočtu termínu porodu podle poslední menstruace. Dalších 39 % žen zná metodu výpočtu termínu podle ultrazvuku. Dále k této hypotéze patří otázka č. 6. Odkud jste byla informovaná o potermínové graviditě? Z výzkumu jsme zjistili, že 28 % žen nikdo neposkytl žádné informace o potermínové graviditě. 21 % žen získalo informace z internetu a dalším 15 % žen byly informace poskytnuty v předporodním kurzu. Podle výzkumu se nám hypotéza potvrdila. Při porovnání s výzkumem autorky Šikové (2009), která uvedla, že 90 % žen mělo dostatečné informace o této problematice a zbývajících 10 % žen, takové informace neměly. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že 1/2 dotazovaných žen ví o komplikacích spojených s potermínovou graviditou. K této hypotéze se nejvíce hodí otázka č. 4. Znáte rizika spojená s potermínovou graviditou pro matku? 30 % žen zná vyšší riziko operativního porodu a 27 % žen nezná žádná rizika spojená s potermínovou graviditou. K této hypotéze také patří otázka č. 5. Znáte rizika spojená s potermínovou graviditou pro dítě?
38
30 % žen považuje jako možné riziko porod velkého plodu a 26 % žen zná jako riziko hypoxii plodu. Otázka č. 7. Měla jste nějaké potíže v průběhu těhotenství? Pokud ano, jaké? Tato otázka byla otevřená, vyjádřilo se k ní 48 žen, které neměly žádné potíže v průběhu těhotenství. Dalších 26 žen se k této otázce nevyjádřilo a ostatní odpovědi jsou zapsány ve výzkumu. Podle výzkumu podobné bakalářské práce Šikové (2009), která uvádí, že 80 % žen bylo informováno a 20 % žen nikdo informace neposkytl. Tato hypotéza se nám potvrdila.
Hypotéza č. 3: Předpokládám, že více než 1/2 dotazovaných žen by v případě své potermínové gravidity zvolila vyvolání (indukci) porodu. K této hypotéze patří otázka č. 9. Jaký máte názor na umělé vyvolání porodu neboli indukci? Na tuto otázku odpovědělo 36 žen, které souhlasí s vyvoláním porodu. Dalších 28 žen odpovědělo, že jsou proti vyvolání porodu. K této otázce se nevyjádřilo 6 dotazovaných žen. Další otázka č. 10. Znáte nějaké způsoby alternativního vyvolání porodu? 35 % žen má zkušenosti s pohlavním stykem a 32 % žen zná metodu pomocí teplé koupele. Tato hypotéza se nám potvrdila. Ohledně této problematiky si myslím, že by měly být těhotné ženy více informovány o potermínové graviditě. V každé poradně, nebo gynekologické ambulanci, by lékař, nebo porodní asistentka, měli dostatečně vysvětlit, vše kolem potermínové gravidity. Myslím si, že by se měly touto problematikou zabývat i předporodní kurzy, kde se toto téma často opomíjí. Je důležité, aby ženy o této problematice věděly a byly dostatečně informovány. Těhotné ženy si mnohdy myslí, že porod přijde sám. V případě, kdy se žena dostaví k lékaři pozdě, však už může být zjištěn nějaký problém.
39
15 Závěr Toto téma bakalářské práce si vybrala, protože mě velmi zaujalo. V této bakalářské práci jsme se zaměřili na sledování třech cílů, ohledně problematiky potermínové gravidity. K těmto cílům byly rovněž sestaveny tři hypotézy. Zaměřili jsme se na zjištění informovanost těhotných žen o problematice potermínové gravidity. Dále jsme zmapovali možné příčiny komplikací potermínové gravidity. Také nás zajímal názor těhotných žen na vyvolání porodu v potermínové graviditě indukcí. Z výzkumu jsme zpracovávali jednotlivé otázky ze sestaveného dotazníku. Každá otázka z dotazníku byla zpracována a vyhodnocena ve formě tabulek anebo znázorněny pomocí grafů. Zaznamenali jsme zajímavé poznatky z celého výzkumu. Bylo zjištěno, že ženy jsou informované o fyziologické délce trvání těhotenství, že ženy znají, podle čeho se vypočítá termín porodu. Zabývali jsme se zkoumáním, zdali byly od někoho informovány o problematice potermínové gravidity. Zajímavé bylo zjištění, že 28 % žen nikdo informace neposkytl, 21 % žen si informace přečetlo z internetu, 15 % žen byly informace sděleny v předporodním kurzu. O rizicích, která se mohou objevit při potermínové graviditě, ví zhruba polovina dotazovaných
žen.
Ženy
nejvíce
uváděly
jako
možné
vyšší
riziko
operativního porodu, dále riziko medikamentózně řešeného porodu. Mezi nejuváděnější rizika
pro
dítě
při
potermínové
graviditě
je
hypoxie
plodu
neboli
nedostatek kyslíku, dále vyšší riziko příliš velkého plodu a možné riziko infekce. Dále bylo zkoumáno, jaký mají ženy názor na vyvolání porodu. S touto metodou ukončení porodu by v případě nutnosti souhlasilo 36 dotazovaných žen. Dalších 28 žen je proti vyvolání porodu. Ohledně vyvolání porodu nás také zajímalo, zdali znají nějaké alternativní metody vyvolání porodu. Zjistili jsme, že 35 % žen má zkušenosti s pohlavním stykem a dalších 32 % žen zná metodu pomocí teplé koupele. Celkové zhodnocení provedeného výzkumu je pozitivní, protože se nám všechny hypotézy potvrdily. Ženy jsou informovány o problematice potermínové gravidity a vědí o možných komplikacích spojených s potermínovou graviditou jak pro matku, tak plod. Závěrem této práce je úspěšné zhodnocení této problematiky.
40
Seznam čerpané literatury 1. ČECH, HÁJEK, MARŠÁL, SRP. Porodnictví. Praha 7. Grada Publishing spol. s.r.o. Rok 1999. ISBN 80-7169-355-3. 2. DLHOŠ, MACKŮ. Gynekologie a porodnictví. Rok 1981. Avicenum zdravotnické nakladatelství. ISBN 80-7067-603-5. 3. DOLEŽAL, KUŽELKA, ZVĚŘINA. Evropa – kolébka vědeckého porodnictví. Rok 2009. Vydalo nakladatelství Galén. Praha 5. ISBN 978-80-7262-506-2, ISBN 978-80-7262-507-9 (anglická verze). 4. HÁJEK A KOLEKTIV. Rizikové a patologické těhotenství. Rok 2004. Vydavatelství Grada. ISBN 978-80-247-7922-5. 5. HÁJEK, KULOVANÝ, MACEK. Základy prenatální diagnostiky. Rok 2010. Vydavatelství Grada Publishing. ISBN 80-7169-391-X. 6. HOLUB, ŽIVNÝ, REDAKČNÍ RADA. Česká gynekologie. Ročník 74-1 Supplementum č. 1. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Praha 2009, Registrační značka MK ČR E 87. 7. KOTEROVÁ, Moderní babictví 17. Rok 2009. Praha LEVRET s.r.o. ISBN 1214-5572. 8. F. MACKŮ, J. MACKŮ. Průvodce těhotenstvím a porodem. Rok 1998. Grada Publishing. ISBN 80-7169-589-0. 9. MARTIUS, BRECKWOLDT, PFLEIDERER. Gynekologie a porodnictví. Rok 1997. Přeloženo z německého originálu. ISBN 80-88824-56-7, ISBN 3-13118902-9. 10. MIKULANDOVÁ. Těhotenství, porod a šestinedělí. Rok 2007. Computer Press, a.s. ISBN 978-80-251-1470-4. 11. NOVÁKOVÁ. Moje rodina speciál a já – Těhotenství týden po týdnu. Rok 2012. Vydává IN Publishing Group s.r.o. registrační číslo: MK ČR E 17058. 12. NORMAN, PAT SMITH. Ultrazvuk v porodnictví. Rok 2006. Grada Publishing. ISBN 80-247-17-9.
41
13. PAŘÍZEK. Kniha o těhotenství a porodu. Rok 2005. Praha nakladatelství Galén. ISBN 80-7262-321-4. 14. RABE. Porodnictví. Rok 1992. Přeloženo z originálu Memorix - Spezial. ISBN 80-85526-19-0, ISBN 3-527-15471-X. 15. ROZTOČIL. Moderní porodnictví. Rok 2008. Praha Grada Publishing a. s. ISBN 978-80-247-1941-2. 16. ROZTOČIL. Intenzivní péče na porodním sále. Rok 1996. Vydavatelství IDVPZ Brno. ISBN 80-7013-230-2. 17. SLEZÁKOVÁ. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Rok 2011. Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3373-9. 18. TEUSEN, GOZE - HANEL. Prenatální komunikace. Rok 2003. Přeloženo z německého originálu Pištorová. Portál s.r.o. Praha. ISBN 80-7178-753-1. 19. TRČA. Těhotenství a porod. Rok 1990. Avicenum zdravotnické nakladatelství. ISBN 80-201-0024-5. 20. ZWINGER ET. AL. Porodnictví. Rok 2004. 1. vydání. Praha. Nakladatelství Galén. ISBN 80-7262-257-9. 21. http://lekari.porodnice.cz/indukce-porodu 24.3. 2013 v 21.48h staženo.
42
Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1. Znáte délku trvání fyziologického těhotenství? Tabulka č. 2. Znáte rizika spojená s potermínovou graviditou pro matku? Tabulka č. 3. Odkud jste byla informovaná o potermínové graviditě? Tabulka č. 4. Kolik Vám je let?
Seznam grafu Graf č. 1. Kolikrát jste rodila? Graf č. 2. Jakou znáte metodu, podle které se počítá termín porodu? Graf č. 3. Znáte rizika spojená s potermínovou graviditou pro dítě? Graf č. 4. Znáte nějaké způsoby alternativního vyvolání porodu?
Seznam příloh Přílohy – Dotazník Žádosti o povolení ke sběru dat
43
Anonymní dotazník Vážená maminko, Dovolte, abych se Vám představila. Jmenuji se Markéta Roubíčková, studuji obor Porodní asistentka na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Požádala bych Vás tímto o vyplnění anonymního dotazníku, který je i součástí mé bakalářské práce na téma Problematika potermínové gravidity. Slouží ke zjištění informovanosti těhotných žen o problematice potermínové gravidity. Především Vám mockrát děkuji za pochopení a spolupráci.
Markéta Roubíčková studentka 3. ročníku VŠPJ
Pokyny k vyplňování V dotazníku jsou otázky zaměřené na informovanost těhotných žen o problematice potermínové gravidity. V otázkách můžete označit jednu odpověď nebo více nebo napsat krátký text. Odpovědi prosím zaškrtněte nebo doplňte. 1. Kolikrát jste rodila? a) jedenkrát b) dvakrát c) třikrát d) čtyřikrát a více
44
2. Znáte délku trvání fyziologického těhotenství? a) 36-38 týdnů b) 38-40 týdnů c) 40-42 týdnů d) 42 týdnů 3. Jakou
znáte
metodu,
podle
které
se
počítá
termín
porodu?
(více odpovědí) a) poslední menstruace b) datum oplodňující soulože c) pohyby plodu d) ultrazvuk 4. Znáte
rizika
spojena
s potermínovou
graviditou
pro
matku?
(více odpovědí) a) prodloužený porod b) riziko porodního poranění c) sestup pánevních orgánů a inkontinence d) vyšší riziko porodnických operací (císařský řez) e) léky (medikamentózně) řešený porod f) neznám žádná rizika 5. Znáte
rizika
spojená
s potermínovou
graviditou
pro
dítě?
(více odpovědí) a) riziko hypoxie (nedostatek kyslíku) b) riziko infekce c) vyšší riziko velkého plodu d) možné úmrtí, pokud těhotenství překročí 42. týden e) neznám žádná rizika
45
6. Odkud jste byla informovaná o potermínové graviditě? (více odpovědí) a) v předporodním kurzu b) v poradně od lékaře c) z časopisů a knih d) z internetu e) od známých f) informace mi nikdo neposkytl 7. Měla jste nějaké potíže v průběhu těhotenství? Pokud ano, jaké? (nepovinná, krátký text)
8. Byla jste informována, jaký vliv má potermínová gravidita na plod? Měla jste nějaké potíže v průběhu těhotenství? Pokud ano, jaké? (nepovinná, krátký text)
9. Jaký máte názor na umělé vyvolání porodu neboli indukci? (povinná, krátký text)
46
10. Znáte nějaké způsoby alternativního vyvolání porodu? (více odpovědí) a) pomocí masáží bradavek b) pomocí chůze do schodů c) pohlavním stykem d) pomocí teplé koupele e) užití homeopatik
11. Kolik Vám je let? a) 16- 21 b) 22- 30 c) 31- 35 d) 36- více
Mockrát Vám děkuji za vyplnění Markéta Roubíčková studentka 3. ročník VŠPJ
47
48
49
50
