VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka
Ú l e v o v é p o l o h y p ř i p o ro d u z p o h l e d u ro d i č e k Bakalářská práce
Autor: Zuzana Navrátilová Vedoucí práce: Mgr. Petra Doucková Jihlava 2012
Anotace Úlevové polohy při porodu pokládám za důležitou metodu jak pomoci rodičce s porodními bolestmi. V teoretické práci se zabývám prvními zmínkami o úlevových polohách při porodu, popisem různých úlevových metod při porodu a popisem jednotlivých poloh při porodu. Praktická část je zaměřena na vyhodnocení dotazníků, které vyplňovaly ženy po porodu. Distribuce dotazníků probíhala především na oddělení šestinedělí. Jednotlivé odpovědi jsou zpracovány do tabulek a grafů. Klíčová slova: Úlevová poloha, porod, bolest, rodička
Annotation I consider the reliever positions at birth to be an important method of helping a woman in labour with her labor pains. In the theoretical part of my work, I deal with the first mentions of reliever positions at birth, the description of different reliever techniques and each position at birth. The practical part of my work is focused on the evaluation of questionnaires filled by women after childbirth. The distribution of questionnaires conducted primarily on postpartum wards. Individual responses are processed into tables and graphs.
Keywords: reliever position, childbirth, pain, woman in labour
Dovoluji si tímto způsobem poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Petře Douckové za odborné vedení, cenné rady a zájem na vypracování mé bakalářské práce. Poté bych ráda poděkovala své rodině, která mě podporovala po celou dobu mého studia a také během vytváření této závěrečné bakalářské práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 25. 5. 2012 ...................................................... Podpis
Obsah 1
2
Úvod ......................................................................................................................... 7 1.1
Cíle ..................................................................................................................... 9
1.2
Hypotézy ............................................................................................................ 9
Teoretická část ...................................................................................................... 10 2.1
2.1.1
Vedení první doby porodní, doby otevírací .............................................. 10
2.1.2
Vedení druhé doby porodní, doby vypuzovací ......................................... 12
2.1.3
Postup při vedení druhé doby porodní ...................................................... 12
2.1.4
Vedení třetí doby porodní, doby k lůžku .................................................. 13
2.2
Prvky ovlivňující porodní bolest............................................................... 15
2.2.2
Metody tišení bolesti ................................................................................. 15
2.2.3
Nefarmakologické metody ........................................................................ 16
2.2.4
Farmakologické metody ........................................................................... 17
Úlevové polohy ................................................................................................ 17
2.3.1
Historie porodních poloh .......................................................................... 18
2.3.2
Volnost pohybu ......................................................................................... 19
2.3.3
Výzkum za posledních několik desetiletí ................................................. 21
2.3.4
Úloha porodní asistentky .......................................................................... 23
2.4
4
Bolest u porodu ................................................................................................ 14
2.2.1
2.3
3
Vedení porodu .................................................................................................. 10
Polohy v jednotlivých fázích porodu ............................................................... 23
2.4.1
Úlevové polohy a pohyby v první fázi porodu ......................................... 23
2.4.2
Úlevové polohy a pohyby v přechodné fázi - konec první fáze ............... 25
2.4.3
Úlevové polohy a pozice pro druhou fázi porodu..................................... 26
Praktická část ........................................................................................................ 28 3.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 28
3.2
Organizace výzkumu ........................................................................................ 29
3.3
Charakteristika souboru ................................................................................... 29
3.4
Analýza výsledků ............................................................................................. 33
3.5
Diskuze............................................................................................................. 55
Závěr ...................................................................................................................... 64
Seznam použité a citované literatury Přílohy
1 Úvod Téma mé práce „Úlevové polohy při porodu z pohledu rodiček“ jsem zvolila, protože mě toto téma zaujalo už dříve. Zvolení vhodné porodní polohy vnímám jako důležitou metodu ztlumení porodní bolesti rodiček. Myslím si, že v dnešní době jim není věnována stále taková pozornost, jakou by si zasloužily. Na druhou stranu pomalu o ně stoupá zájem. Moje práce by mohla zvýšit zájem o toto téma. Myslím si, že různé polohy během porodu umožňují rodičce vnímat porod snesitelněji. Dříve v historii se na volnost pohybu rodičky více dbalo, žena mohla střídat pozice během porodu. Pokud má rodička na výběr, intuitivně vyhledává spíše vzpřímené polohy během celého porodu. Důvodem je zemská gravitace, menší bolestivost (Balaskasová, 2010). Není dobře, že ještě nedávno byly rodičky nucené po celou dobu porodu ležet. Porod byl bolestivější a prodlužoval se, nepůsobilo to dobře na psychiku ženy. Myslím si, že by žena měla na porod vzpomínat v dobrém a ne ve zlém, protože porod vnímám jako důležitý mezník v životě ženy. Ženy často vzpomínají a vracejí se ve vzpomínkách na prožité porody. Porod nemusíme nutně vnímat jako „operaci“ provázenou špatnými vzpomínkami, tak jak nám je předaly starší generace. Naopak porod může být nenahraditelnou zkušeností pro celý život (Doležalová, 2004). Poloha vleže při porodu byla všeobecně dříve odmítána. Káhujové z Kalifornie věřili, že vzpřímená poloha při porodu zabraňuje vzniku hemeroidů. V některých částech Indie se dokonce tvrdilo: „Pokud si lehneš dítě nikdy nevyjde.“ (Marek, 2002, str. 43). Pokud se ohlédneme za starými kulturami i současnými domorodými kmeny z různých částí světa, objevíme mezi snadnými přirozenými porody a našimi složitými porody dva velké rozdíly. Je to místo porodu a pozice při porodu. Tyto dvě věci jsme změnili a postavili jsme snadnému narození miminka do cesty nepřirozené překážky. Domorodá žena rodí na dobře známém místě, má kolem sebe jen známé, od kterých přijímá pomoc. Neodvádějí ji do cizího deprimujícího prostředí, kde by byli neznámí lidé. Současná
7
rodička není nemocná, ale odvádí se do nemocnice do místa, které je spojené s nemocemi a zraněními. Na rodičku dopadá tísnivý pocit, žena je plná obav. V těle rodičky se uvolňuje adrenalin, který má za následek oddálení porodu, což způsobuje další obavy a strach, vystrašená rodička vnímá bolest intenzivněji. Otázka polohy při porodu, poloha na zádech není ta, která byla dříve vyhledávaná. Prastará přirozená poloha je v dřepu, studie antropologů dokládají, že tento způsob porodu je snazší a rychlejší. Potřebujeme si oživit a osvojit staré zkušenosti o přivádění dětí na svět. U zdravé rodičky bez známek komplikací by stálo za to, zvážit za jakých podmínek a v jaké poloze bude porod probíhat (Morris, 1995).
8
1.1 Cíle Po prostudování dostupné literatury jsem zvolila jako hlavní cíl: Monitoring nejčastěji používaných úlevových poloh. Jako dílčí cíle jsem zvolila: 1. Zjistit co pomohlo nejvíce osloveným rodičkám najít vhodnou úlevovou polohu v první době porodní a co by při dalším porodu chtěly změnit. 2. Zjistit nejčastější úlevovou polohu v druhé době porodní a zároveň zmapovat míru spokojenosti oslovených respondentek s vybranou polohou. 3. Zmapovat jaké faktory během porodu nejvíce ztěžují osloveným rodičkám najít nejúčinnější úlevovou polohu.
1.2 Hypotézy 1. Předpokládám, že mezi nejčastější vyhledávané úlevové polohy v první době porodní rodičky zařazují polohu vleže na boku. 2. Domnívám se, že oslovené respondentky budou uvádět jako nejčastější úlevovou polohu v druhé době porodní polohu vleže na gynekologickém křesle a zároveň uvedou přibližně 40 % spokojenost se zvolenou polohou. 3. Předpokládám, že mezi nejčastější důvody, které stěžují najít rodičkám nejúčinnější úlevovou polohu, patří nedostatečná informovanost žen během těhotenství.
9
2 Teoretická část 2.1 Vedení porodu V současné situaci je u nás velká část porodů vedena v porodnicích. Jen některé ženy rodí mimo porodnici a to z důvodu, že to do porodnice nestihly nebo si přejí rodit doma. Délka porodu je velmi individuální prvorodičky průměrně rodí 6 - 12 hodin a vícerodičky 3 - 9 hodin (Roztočil, 2008). Do fyziologického porodu u zdravé ženy není potřeba nijak zasahovat. Porod má své tempo a je u každé ženy jedinečný (Štromerová, 2010).
2.1.1 Vedení první doby porodní, doby otevírací První doba porodní začíná nástupem prvních pravidelných děložních kontrakcí, kdy dochází k postupnému otevírání a vymizení děložního hrdla. Během první doby porodní pozornost soustřeďujeme na psychický a somatický stav rodičky, na funkci fetoplacentární jednotky a na postupování porodu. Kontrolujeme pravidelně krevní tlak, pulz a teplotu. Sledujeme vyprazdňování především moče. Rodička v průběhu první dobry porodní popíjí nápoje a neměla by hladovět (Roztočil, 2008). Dýchání v I. době porodní Je dobré se soustředit na svůj dech během první doby porodní. Důležité je dýchání pomalé a zhluboka se soustředěním na výdech. Když budou stahy sílet, může rodička vydávat během kontrakcí různé zvuky, není dobré, aby tuto potřebu žena potlačovala. Vydávání zvuků uleví od bolesti a podpoří vyplavování endorfinů (Balaskasová, 2010). „Během porodu se osvědčilo ženy vést k pomalému, klidnému dýchání, kdy výdech je mnohem delší než nádech.“ (Štromerová, 2010, str. 128) Děložní kontrakce „Na kontrakcích hodnotíme jejich délku, interval mezi dvěma kontrakcemi, intenzitu a pravidelnost.“ (Štromerová, 2010, str. 111)
10
Informace o nich získáváme rozhovorem s rodičkou, pomocí zevních vyšetření a palpačně. Léčebně je potřeba ovlivňovat jak velmi silné kontrakce, tak velmi slabé děložní kontrakce (Roztočil, 2008). Srdeční ozvy plodu Metoda jak hodnotit ozvy plodu je kardiotokografický záznam, natáčený každé 2 - 3 hodiny 20 - 30 minut v průběhu první doby porodní. V dnešní době se auskultace pomocí stetoskopu používá zřídka (Roztočil, 2008). Sledování progrese plodu „Sledováni progrese nálezu na hrdle děložním vaginálním vyšetřením za aseptický kautel ve 2 - 3 hodinových intervalech, při výrazné děložní činnosti dříve.“ (Roztočil, 2008, str. 121) Sledování odtoku vody Při fyziologickém porodu bez zásahů dochází ke spontánnímu odtoku plodové vody nejčastěji až v závěru porodu (Štromerová, 2010). V porodnicích se doporučuje, když nedojde ke spontánnímu odtoku plodové vody před porodem, nebo v průběhu první doby porodní za vhodné, provést dirupci vaku blan při nálezu 2 - 4 cm. Sleduje se množství a barva odteklé plodové vody (Roztočil, 2008). Přechodná fáze porodu - konec první doby porodní Někdy se stává, že porodní cesty nejsou zcela otevřeny, zůstává lem, ale tělo rodičky je připraveno plod vypudit. I tak fáze netrvá většinou déle než 5 - 25 kontrakcí (Simkinová, 2000). Přechodná fáze nastává také v době, kdy je branka již plně otevřená. Ještě před tím, než má rodička pocit na tlačení. Plod musí sestoupit níže do pánve (Gaskin, 2010). Je časté, že se stahy zmírní nebo se prodlouží intervaly mezi stahy. Rodička je unavená, zaujímá úlevovou polohu. Pravidelně se poslouchají srdeční ozvy plodu, změří se fyziologické funkce rodičky (Štromerová, 2010).
11
2.1.2 Vedení druhé doby porodní, doby vypuzovací „Druhá fáze porodu začíná, když je děložní hrdlo zcela otevřené a hlavička dítěte se posunula z dělohy do porodních cest. Tato fáze končí prořezáváním hlavičky a dítě se narodí.“ (Balaskasová, 2010, str. 126) S opravdu intenzivním tlačením by měla rodička vyčkat až na chvíli, kdy hlavička plodu sestoupila na dno pánevní, znamení, že tomu tak je, je široce rozevřený konečník (Štromerová, 2010). Dýchání v II. době porodní Rodičky v druhé době porodní mají potřebu křičet během kontrakce. Také není dobré tuto potřebu potlačovat. Ženy, které v druhé době porodní křičely, říkají, že necítily žádnou bolest. Během kontrakce je dobré pravidelně dýchat, nezadržovat dech, nebo jen na chvíli, po dobu tlačení (Balaskasová, 2010).
2.1.3 Postup při vedení druhé doby porodní Aby rodička mohla používat břišní lis (tlačit), musí být zašlá branka, odteklá plodová voda a hlavička se prořezává. Rodička tlačí jako na stolici během kontrakce přibližně třikrát, je potřeba se zhluboka nadechnout, zavřít ústa a oči (Roztočil, 2008). Porod hlavičky „Hráz je nutno chránit tehdy, když se hráz napíná a vyhlazuje a když hlavička zůstává v pootevřené vulvě nevtahuje se během kontrakce zpět do pochvy.“ (Roztočil, 2008, str. 122) Hráz se chrání tlakem ruky, na hlavičku se tlačí proti vypuzovacím silám a nechává
se
pomalu
prořezávat.
Současně
tlak
napomáhá
správnému
mechanizmu při porodu hlavičky. Další metodou je chránění hráze pomocí prevence ruptury provedením episiotomie, výhodou je uchránění hráze před velkým nepravidelným poraněním, poraněním konečníku, zrychlení porodu plodu. Při kontrakci je potřeba se snažit přetáhnout hráz přes čelní hrboly hlavičky. Je důležité poslouchat ozvy plodu po každé kontrakci (Roztočil, 2008; Doležal, 2007; Štromerová, 2010).
12
„Následuje zevní rotace hlavičky, která probíhá většinou samovolně tak, že záhlaví se obrací na stejnou stranu, jak vstupovalo do vchodu pánevního.“ (Roztočil, 2008, str. 122) Porod ramének. Po porodu hlavičky se často objeví přední raménko, které se rodí po úpon deltového svalu. Následuje zadní raménko (Doležal, 2007). „Porod ramének je i porodem hrudníku. Během porodu nastává komprese hrudníku a plic, ze kterých je vytlačována amniální tekutina.“ (Doležal, 2007, str. 45) Poté se narodí celý plod, přestříhne se pupečník. Důležitá je poporodní adaptace miminka pomocí bondingu a pokus o první přisátí k prsu (Roztočil, 2008). Zároveň se doporučuje nepřerušovat pupečník hned po porodu miminka, ale až po jeho dotepání po 10 až 15 minutách. Dýchání miminka se stačí plně stabilizovat (Balaskasová, 2010).
2.1.4 Vedení třetí doby porodní, doby k lůžku Je to období, kdy dochází k porodu placenty, pupečníku, plodových obalů a retroplacentarního hematomu. Třetí doba se většinou vede aktivně, aplikují se uterotonika po porodu hlavičky plodu. Aplikací ergometrinu se snížil počet nadměrného krvácení (ztráta krve vyšší než 500 mililitrů). Po porodu placenty je důležité zkontrolovat celistvost placenty a plodových obalů (Roztočil, 2008; Stoppardová, 2007). Placenta se uvolní od děložní stěny, dalšími stahy se porodí děložním hrdlem. Rodička ji vytlačí za pomocí použití břišních svalů. Je důležité, aby se placenta vypudila celá, kdyby tomu tak nebylo mohlo by to způsobit krvácení (Gaskin, 2010). Ošetření poporodního poranění Každý porod je individuální. Nedá se posoudit nutnost provedeného nástřihu. Dále se nejvíce poraní trhlinou pochva a hrdlo děložní. Délka ošetření závisí na poranění, obvykle trvá 15 – 20 minut. Při šití se využívají vstřebatelné materiály, které se buď vstřebají, nebo vypadnou (Gregora, 2011).
13
2.2 Bolest u porodu Rodičky a jejich partneři se nejvíce bojí bolesti při porodu. Porodní bolest má však svůj účel. Pomáhá rodičce zaujmout vhodnou polohu, vhodně se pohybovat a dýchat. Tělo je uzpůsobeno tak, aby se umělo s bolestí vypořádat. Prožitek bolesti zhoršuje strach a napětí. Čím více bude rodička uvolněná při porodu, tím snáz se budou vylučovat endorfiny a oxytocin. Je lepší porodní bolest přijmout a pracovat s ní, než proti ní bojovat. Důležité je umět relaxovat zvláště na začátku porodu, unavená rodička bude hůře snášet porodní bolesti. Rodička by měla věřit vlastnímu tělu, věřit, že porod zvládne (Yates, 2009). Mezi nejsilnější typy bolesti patří porodní bolesti. Dle hodnocení podle Pain Rating Index (PRI) má porodní bolest 8 až 10 bodů, což je uváděno například u nádorového onemocnění. Porodní bolesti jsou nejčastěji v podbřišku a v oblasti kosti křížové (Roztočil, 2008). Příčiny porodní bolesti První místa zaujímá strach a úzkost. Při těchto pocitech se zvyšuje svalové napětí a zároveň se snižuje jejich zásobení kyslíkem. Zvyšuje se tvorba katecholaminů a adrenalinu, které v první době porodní brzdí porod a zvyšují citlivost na bolest. Další příčiny bolesti: Zkracování a rozšiřování děložního hrdla, otevírání branky porodní. Během stahu snížené zásobení kyslíkem děložní svaloviny. Plod tlačí na pánevní struktury Napíná se hráz a pochva V čem se liší porodní bolest od ostatních bolestí: Do jisté míry se rodička na zvládnutí porodní bolesti může připravovat několik měsíců. Je dočasná, po narození miminka zmizí. Je součástí přirozeného tělesného procesu (Čermáková, 2008). 14
2.2.1 Prvky ovlivňující porodní bolest Práh bolesti - je to nejnižší pocit, který rodička vnímá jako bolestivý. Tolerovaná bolest - bolest, kterou rodička snese. Zralost děložního hrdla - měsíc před termínem je například doporučován nechráněný pohlavní styk, který zlepšuje zralost hrdla. Velikost plodu, šířka pánve Trvání porodu - Záleží na tom pokolikáté žena rodí. Se zvyšujícím počtem porodů se délka zkracuje. Záleží na době mezi porody. Čím kratší interval tím kratší porod. Dále záleží na výživě matky, na gestačním stáří plodu, poloze rodičky během porodu. Vyčerpání a únava - rodička ztrácí schopnost s bolestmi bojovat. Důležitý je psychický stav rodičky. Pozice plodu a naléhání - Mírné patologie naléhání hlavičky plodu se dají porodit, ale porod celkově prodlužují. Zákroky ošetřovatelského personálu - Monitorování plodu znemožňuje pohyb rodičky a zaujímání příjemných poloh. Dále medikace například analgetika (Čermáková, 2008; Roztočil, 2008).
2.2.2 Metody tišení bolesti O ztlumení bolesti různými způsoby se rodičky pokoušely odpradávna. Dnešní medicína nabízí vysoce účinné metody porodnické analgezie. Ukázalo se ale, že užívání není jen prospěšné. Například může narušit přirozený proces porodu a vést k různým komplikacím (vedlejší účinek některých léků je, že rodička není schopna pohybu ani změny úlevové polohy, tím žena nepomůže dobrému projití hlavičky porodními cestami). Porodní bolest není samoúčelná. Vede ženu tak, aby zaujímala intuitivně pro danou dobu nevhodnější polohu (Apeiro, 2006).
15
2.2.3 Nefarmakologické metody Tyto metody mají za úkol ulevit od bolesti bez užití léků. Jedna metoda často nestačí proto je dobré techniky kombinovat a střídat (Stoppardová, 2007). Muzikoterapie - poslech oblíbené hudby pomáhá k uvolnění a uklidňuje. Záleží na rodičce, jakou hudbu si vybere, jestli hudbu relaxační, vážnou nebo dramatickou (Stoppardová, 2007; Čermáková, 2008). Aromaterapie - k aromaterapii se užívají éterické oleje a hydroláty. Éterické oleje se používají k masáži nebo v koupeli, nebo také ke vdechování. Působí na emoce a na psychiku rodičky. Před použitím se éterické oleje ředí v rostlinném oleji. Ke zklidnění rodičky se využívá levandule, mandarinka nebo grep. K posílení děložních stahů rozmarýn, který pomůže nejlépe při porodní brance na 5 centimetrech. Hydroláty jsou aromatické vody, které se získávají destilací siličnatých rostlin. Jsou jemnější než éterické oleje a neředí se (Čermáková, 2008). Masáže - uleví od bolesti a nepohodlí, umožňují odpočinek. Nejčastější masáží při porodu je masírování dolní části zad. Využívají se krouživé pohyby, nebo také tlak dlaní na kost křížovou, rodička sama si určí intenzitu tlaku. Rodička sama si může masírovat bříško intuitivně během kontrakcí (Stoppardová, 2007; Čermáková, 2008). Obklady - teplé obklady se přikládají na podbřišek a na hráz. Studené obklady se přikládají při bolestech na dolní část zad a využívají se na otírání obličeje (Čermáková, 2008). Hydroanalgezie - v nemocnicích může rodička střídat pobyt ve vaně se sprchováním. Sprchování podbřišku a dolní části zad uvolňuje a působí proti bolesti. Ležení ve vaně v teplé vodě uklidňuje a uvolňuje. Rodička může pociťovat ve vaně nevolnost a ztížené dýchání, tehdy je dobré vanu opustit. Rodička by při pobytu ve vaně měla pravidelně popíjet. Většina rodiček tráví ve vaně první dobu porodní, některé se rozhodnou i pro druhou dobu porodní (Stoppardová, 2007; Čermáková, 2008). „Bez vody není života je stejná pravda, jako porod v teplé vodě je mnohem snesitelnější.“ Rodička nemusí do vody přímo rodit miminko, může využit vody v jakékoli době porodní. Na počátku porodu pobyt ve vodě uvolní rodičku a pomáhá lépe vnímat první kontrakce. Při využití v průběhu porodu rodičce prohřívá porodní cesty, uvolní od bolesti (Štromerová, 2010, str. 106) 16
Může se využít jak sprchový kout, tak vana, u té platí čím větší tím lepší. V některých státech se přezdívá využití vany rodičkou „epidurál porodních asistentek.“ Ve vaně také platí zásady správného dýchání rodičky. Teplota vody by neměla přesahovat 37o C. Rodička by měla ve vaně pobývat nejméně půl hodiny, může i déle, aby měla voda dostatečný efekt (Štromerová, 2010, str. 106) Ve sprchovém koutě je dobré, aby si rodička sprchovala zejména podbřišek a oblast kosti křížové. V druhé době porodní působí sprcha pozitivně na rozvíjející se hráz, působí proti bolesti a umožní lepší rozvinutí (Štromerová, 2010).
2.2.4 Farmakologické metody Farmakologické metody využívají účinku leků. Při porodu se většinou užívají analgetika, léky které tlumí porodní bolest. Podávají se ve formě čípků, injekcí. Dále se užívají spasmolytika, která uvolňují svaly a zrychlují porod. Mohou se používat také anestetika - léky, které znecitlivují (Čermáková, 2008). Epidurální analgezie - znecitlivující látka se aplikuje rodičce do epidurálního prostoru, do oblasti kolem obalu míchy. Do půl hodiny rodička pociťuje úlevu od porodní bolesti. Rodička je napojena na kardiotokograf a ztrácí možnost volnosti a pohybu. Někdy je potřeba použít oxytocin do infuze k posílení děložních stahů. Epidurální analgezie může mít negativní vliv na narozené miminko, objevuje se zvýšená plačtivost, neklid, slabý svalový tonus. Epidurální analgezie se užívá při vaginálním i císařském porodu (Čermáková, 2008).
2.3 Úlevové polohy V dnešní době je předmětem kritiky porodní poloha vleže, která se často užívá jako jediná poloha během porodu. Důležité je, aby žena nebyla při výběru polohy pasivní a věnovala pozornost hlavně svému tělu. Rodička se řídí instinktem. Je hodně důkazů o tom, že vzpřímené porodní pozice, například úlevová poloha vsedě, vestoje nebo ve dřepu, jsou pro rodičku a pro sestup plodu daleko vhodnější. Dále je hodně důležité, aby se rodička mohla během svého porodu volně pohybovat a podle potřeby střídat různé úlevové polohy. Většina úlevových pozic bude rodičce pohodlná kolem 20 až 30 minut (Balaskasová, 2010; Štromerová, 2010).
17
2.3.1 Historie porodních poloh Ženy v minulosti rodily převážně ve vzpřímených úlevových polohách. Některé historické doklady poloh při porodu jsou až tisíce let staré. V Luristanu v Íranu nalezli stříbrný špendlík s vyobrazením, na kterém je rodička rodící v podřepu. Je z prvního tisíciletí před naším letopočtem. Dále například i egyptský hieroglyf pro slovo porodit zobrazuje ženu v dřepu. I socha aztécké bohyně plodnosti z Mexika, která je dlouhá 16 centimetrů zobrazuje bohyni ve dřepu. V historické Číně a Japonsku rodičky rodily tradičně na slaměné rohoži vkleče. Na řeckém reliéfu i na římském basreliéfu je vyobrazena rodička na stoličce se dvěma osobami, které ji podpírají (Balaskasová, 2010). „Ve starém zákoně v knize Exodus, kapitola 1, verš 16 se píše. Když porodní bába pomáhá hebrejským ženám a vidí je na stoličkách…“ (Balaskasová, 2010, str. 26) Soranus doporučil porodní stoličku pro nekomplikované porody. První porodní stoličky se používaly v podobě kamenů, nebo klády dřeva. Daly se popsat jako holičské stoličky se srpkovitým otvorem, kterým mělo miminko propadnout (Balaskasová, 2010). Stále větší pozornosti rodiček a porodníků se těšily porodní polohy ženy během porodu. Na přelomu 18. a 19. století bylo přes třicet popsaných typů porodních křesel (Doležal, 2001). V Evropě do poloviny 18. století byly součástí vybavení porodních bab porodní stoličky. Každý dům měl svojí vlastní porodní stoličku a chudé domy si půjčovaly stoličku dům od domu. Stoličky královské rodiny byly vyřezávané a bohatě zdobené drahokamy (Balaskasová, 2010). Porodním babám bez zkoušek bývala přenosná křesla zabavována. Přenosná porodní křesla ve výbavě porodní báby uvádí ještě Jungmann počátkem 19. století (Doležal, 2001). Nejstarší záznam, který udává polohu vleže při porodu, je o milence Ludvíka XIV. Žena si lehla, aby se král za závěsem mohl na ni dívat. Dalším důvodem, proč později musely rodičky při porodu ležet, byl vynález bratrů Chamberlainů. Vynalezli porodnické kleště. Porod kleštěmi se nejlépe vede u rodičky vleže. Následně byl porod vleže módní u urozených dam a brzo se ujal. Vedoucí pozici získávali lékaři, porodní bába byla v ústraní. Do popředí francouzského porodnictví se dostává lékař Francois Mauriceau, 18
který pohrdal porodními stoličkami a byl zastáncem porodu vleže kleštěmi. Koncem 18. století už o porodních stoličkách slyšíme málo. V 18. století královna Viktorie jako první žena v Anglii dostala během porodu chloroform. Jak se u porodu začala užívat anestetik, byla poloha vleže nebo na boku stále výhodnější (Balaskasová, 2010). Například Marie Terezie, která se zaobírala často porody, uvedla: „Šestinedělí doufám bude stejně šťastné jako narození, a nebudu rozhněvaná, jestliže v budoucnosti vaše manželka by rodila v posteli, je to velký rozdíl pro matku, ale je třeba se vyslovit. Měla jsem šest dětí na stolici a šest děti na posteli a viděla jsem rozdíl.“ (Doležal, 2001, str. 68) Tato poloha vleže nejvíce vyhovovala zdravotníkům, a proto se také v celé západní Evropě rozšířila a začala se nazývat „Z porodní stoličky na postel a operační stůl.“ (Balaskasová, 2010, str. 27) Rodičky po čas porodu ležely na zádech pasivně v naprostém rozporu s gravitací, ztratily nezávislost, kterou by cítily při přirozeném porodu s možností volby polohy po čas celého porodu (Balasakosová, 2010).
2.3.2 Volnost pohybu Je všeobecně známé, že jakákoliv pohybová aktivita způsobuje vyplavování endorfinů. Jsou to chemické látky, jejichž účinkem je navození pohody a snížení bolesti. Při porodu mají endorfiny podobné účinky. Proto je také potřeba, aby rodička měla pocit volnosti pohybu během porodu. Zcela špatná a nevýhodná je pro rodičku pozice vleže během porodu. Ani Světová zdravotnická organizace tuto polohu neschvaluje. U rodičky, která leží na zádech, je snižován průtok placentou vahou dělohy na cévy. Rodička bojuje proti gravitaci a musí vynaložit o to větší úsilí při druhé době porodní. Poloha je nepohodlná, špatně se v ní dýchá (Mikolášová; Riedlová, 2011). Výhody porodu v pohybu Výhody vzpřímených poloh (dřep, klek, vestoje) během porodu dle výzkumů a zdravého rozumu.
19
-
Zemská gravitace posiluje děložní kontrakce a celý proces porodu. Je to výhodnější mechanicky rodit směrem k zemi než podél ní. V porodní poloze vleže musí rodička plod vytlačit směrem „do kopce“ je to velmi namáhavé. Sval děložní pracuje proti gravitaci, dříve se unaví. Rodička má větší bolesti. Zvyšuje se pravděpodobnost, že bude potřeba porodnických kleští (Balaskasová, 2010). Balasková (2010, str. 30) uvádí: „Dr. Peter Dunn, dětský lékař v Southmead Hospital v Bristolu, píše v periodiku Lancet z roku 1976 o porodní poloze vleže: Žádné zvíře nezaujme tak nevýhodnou polohu v tak důležité a kritické době“.
-
Ve vzpřímené pozici je menší úhel mezi páteří plodu a matky. Pro dělohu je to méně namáhavé, protože děloha se pohybuje směrem dopředu. Činnost dělohy klade menší odpor, když se rodička ve vzpřímené pozici předkloní směrem dopředu.
-
Během děložních kontrakcí působí na břišní stěnu, bránici a hlavu plodu větší tlak na děložní hrdlo.
-
Hlavička nebo naléhající části plodu mohou snadněji vstoupit do pánve. Pánevní vchod míří dopředu a naopak pánevní východ dolů. Vzniká lepší úhel pro sestup hlavičky plodu.
-
Ve vzpřímených polohách dochází k lepšímu prokrvování placenty a tedy i lepšímu přívodu kyslíku plodu. V poloze na zádech stlačením sestupné aorty dělohou, může způsobit tíseň plodu tím, že je omezen přísun krve do dělohy a placenty. Stlačením dolní duté žíly se omezí zpětný krevní oběh, což vede ke snížení krevního tlaku a zvýšení nebezpečí, že bude rodička krvácet.
-
Dále se snižuje tlak na nervová vlákna, která vedou do pánve z dolní části páteře a křížové kosti, čímž se zmírňuje bolest.
-
Ve vzpřímených pozicích se mohou pánevní klouby volněji pohybovat a tak se lépe přizpůsobují tvaru sestupující hlavičky.
-
V druhé fázi porodu u rodičky ve vzpřímené poloze plod natáhne krk dozadu a při průchodu hlavičky za klenbou kosti stydké je tlak na krční obratle plodu méně přímý. Pohyblivost plodu po porodu se lépe vyvíjí.
20
-
V třetí době se lépe vypuzuje placenta. Není potřeba tahání za pupečník. Snižuje se riziko poporodního krvácení. Snižuje se riziko infekce, tekutiny se lépe vyplaví a nezůstávají na podložce.
-
Tkáně hráze se rozšiřují pomalu. Rovnoměrně se rozprostřou kolem hlavičky při porodu. Snižuje se riziko poporodního poranění. Jestliže má rodička nohy vleže ještě na opěrkách situace se zhorší. Nohy jsou dál od sebe než je obvyklé a tkáň hráze ještě víc napnou. (Balaskasová, 2010).
Rodičce napovídá vlastní instinkt, jak by se měla pohybovat během porodu. Rodička by se měla řídit vlastními pocity a potřebami a tím co je jí pohodlné, ne tím, co je běžné v porodnické praxi. Volnost pohybu je důležitá k výběru úlevové polohy. Žena hledá polohy, které budou pro ni nejpohodlnější a nejúčinnější. Naopak nastávající maminka by měla mít informace o těhotenství, porodu a šestinedělí a také správnou fyzickou přípravu na porod. V těhotenství by měla žena získat sebedůvěru a kontrolu nad vlastním tělem. Je důležitá jak citová, tak fyzická příprava na porod. (Balaskasová, 2010).
2.3.3 Výzkum za posledních několik desetiletí Za posledních několik desetiletí deziluze z lékařsky vedeného porodu za pomoci vyspělé technologie roste. Proto začali vědci na celém světě studovat normální přirozený porod. Posledních padesát let jsou zaznamenány důkazy o výhodách přirozeného porodu ve vzpřímených polohách. Pro porod také platí určité fyzikální zákony. Poloha vleže těmto zákonům protiřečí. Už ve třicátých letech potvrdily rentgenové snímky jak účinná je poloha porodní v dřepu. Bylo dokázáno, přejde-li žena s polohy vleže do polohy v dřepu, že se průměr porodních cest zvětší o 30 % (Balaskasová, 2010). „Již před dvaceti lety Scott a Kerr ukázali, že v poloze tíha dělohy omezuje krevní oběh do placenty tím, že stlačuje velkou srdeční tepnu (sestupnou aortu) a velkou žílu, která vede do srdce (dolní dutá žíla).“ (Balaskasová, 2010, str. 28) Většina studií dokázala, že pohyb ve vzpřímených polohách během porodu je výhodný a žádná nevýhoda nebyla nalezena. Studie porovnávali kontrolní a experimentální skupiny rodiček. Ženy z experimentální skupiny používaly vzpřímené pozice v dřepu, vsedě, vkleče a různě se pohybovaly. Ženy v kontrolní skupině rodily vleže v lůžku. 21
Ženy z experimentální skupiny vyšly lépe, měly kratší a měně bolestivý porod, než ženy z kontrolní skupiny (Balaskasová, 2010). Další studie, které jsou, přesvědčivější pracují s rodičkami, které každých 30 minut střídaly horizontální a vertikální polohu v průběhu celého porodu. Tento výzkum dokázal,
že
vzpřímené
pozice
mají
na
průběh
porodu
kladný
význam.
I další výzkumy, například studie birminghamské porodnice z roku 1977 zjistila, že u rodiček, které po čas porodu ležely na lůžku na zádech, probíhal delší porod. Výsledky ukázaly, že skupina rodiček, která byla v pohybu, měla porod kratší, dále měla menší spotřebu analgetik a narozená miminka měla menší výskyt abnormální srdeční frekvence. Rodičky se cítily ve vzpřímených polohách mnohem příjemněji. Toto je pouze několik výzkumů z mnoha provedených, které vyšly ve prospěch pohybu a úlevových poloh během porodu. Výzkumy potvrdily, že děložní stahy jsou ve vzpřímených
polohách
silnější
a
také
výkonnější,
více
snesitelné.
Situace je dnes taková, že ve vyspělých průmyslových zemích ovládla technika i procesy tak hluboce netechnické jako je těhotenství a přirozený porod. Aktivní porod je nový, ale nepředstavuje žádné nové pohyby a polohy pro rodičky. Dnes přestává být rodící žena pasivní a začíná rodit aktivně. Porod ve vzpřímených pozicích znamená mnohem více než jen že najdeme příjemnou polohu. Je to výzva pro systém porodní péče v západní Evropě, která považuje těhotenství za patologický stav ukončený porodem (Balaskasová, 2010). Výsledky moderních výzkumů Velká část výzkumů prokázala, že vzpřímené pozice a pohyb při porodu mají tyto výhody: 1. Děložní kontrakce jsou silnější. 2. Děložní kontrakce jsou pravidelné a jdou po sobě v menším časovém intervalu. 3. Děložní hrdlo se snáze otevírá. 4. Mezi kontrakcemi rodička snáze relaxuje. 5. Mezi děložními stahy hlavička plodu působí na děložní hrdlo větším tlakem. 6. První a druhá doba porodní je zkrácena (srovnávací studie zjistily, že porod ve vzpřímených pozicích je až o 40% kratší). 7. Porod je snesitelnější, rodička má slabší porodní bolesti a léků proti bolesti není tolik zapotřebí. 8. Při porodu většinou nedochází k nitroděložní tísni plodu. 9. Rodičky cítí, že při porodu přispěly něčím ze sebe (Balaskasová, 2010).
22
2.3.4 Úloha porodní asistentky Porodní asistentka by měla naslouchat ženě po celý čas porodu. Rodičky většinou hledají úlevové polohy pomocí intuice a porodní asistentky se snaží rodičkám vhodně poradit. U rodičky v průběhu porodu převládá intuice nad rozumem. Porodní asistentky by měly umět podpořit odpočívání rodičky při porodu. Je dobré jim vysvětlit, že silné stahy trvají minutu a interval mezi nimi je 2 - 3 minuty. Za hodinu má rodička 15 minut bolesti a 45 minut může efektivně odpočívat (Štromerová, 2010). Porodní asistentka důrazně upozorňuje rodičku, aby důvěřovala vlastním pocitům, aby se pohybovala a zaujímala úlevové polohy jak je jí příjemné (Odent, 1995). Podle zkušenosti z praxe usuzuji že, rodička má většinou možnost zaujímat jí příjemné polohy v první době porodní. Někdy musí rodička déle ležet na boku a v polosedě, protože je potřeba opakovaně natáčet CTG, často z důvodu předešlého natočení suspektní křivky. Některé rodičky mění polohu jednu za druhou, jiné nejraději pobývají jen ve sprše, jiné rády chodí a některým vyhovuje po celou první dobu porodní ležet. Je to zcela individuální a ošetřující porodní asistentka nechává rodičce prostor pro rozhodování. Když je žena bezradná pomůže jí najít vhodnější úlevovou polohu, která pomůže jak od bolesti, tak umožní hladší vstupování plodu do pánve. Poradí jí a pomůže zaujmout určité polohy a rodička sama hodnotí, jak se v poloze cítí a popřípadě zaujme jinou jí příjemnější. V druhé době porodní nemá rodička většinou příliš možnost se rozhodnout pro jinou pozici než vleže (v polosedě) na polohovatelném gynekologickém lůžku. Zaleží pak na zvyklostech dané porodnice. Nohy si drží pokrčené pod koleny. Pokud to rodička zvládne, má dostatek sil, neužívají se opěrky na nohy.
2.4 Polohy v jednotlivých fázích porodu 2.4.1 Úlevové polohy a pohyby v první fázi porodu V první době porodní je dobré se uvolnit některými cvičeními s jógy. Je příjemné dát si teplou lázeň a odpočívat dokud nebudou stahy vyžadovat plnou pozornost. Když kontrakce zesílí je dobré polohy střídat a v každé zůstat po několik kontrakcí jak to bude rodičce vyhovovat. Po dobu kontrakcí může také pomoci rytmické pohyb pánví (Balaskasová, 2010). 23
Porodní míč Porodní míč může sloužit k mnoha účelům. U delších porodů poskytne alternativu k relaxaci na posteli. Například se může rodička na míč posadit a opřít se zády o postel (Monganová, 2010). Poloha na zádech Jsou rozporuplné názory na polohu na zádech během porodu. Nedávno to byla jediná možná poloha při porodu. Výzkumy potvrzují nevýhody této polohy. Jsou rodičky, které si tuto polohu zvolí samy, i plodu se v ní daří dobře. Často je tato poloha využívaná pokud jsou nutné některé medicínské zásahy, které nemohou být provedené v jiné poloze (Riedlová, 2007). Poloha ve stoje a chůze Je výhodná na počátku porodu. Umožňuje stání, chození, jemné pohupování pánví a kroužení. Tímto protahuje a uvolňuje oblast křížové páteře. Plod snadněji prochází pánví. Nebo se rodička může také o něco opřít. Chůze je skvělý způsob jak si během porodu zkrátit čas, například procházkou po areálu nemocnice na čerstvém vzduchu (Štromerová, 2010; Yates, 2009; Monganová, 2010). Polosed Poloha v polosedě může být využívaná během celého porodu. Umožňuje využití gravitace. Zvětšuje rozměry pánevního vchodu a zlepšuje i okysličení plodu. Je to úlevová poloha odpočinková. Je-li opora zad poskytnuta blízkou osobou ženy, přináší také emocionální podporu. Tuto polohu není vhodné používat, pokud je plod v zadním postavení, je-li známka poklesu srdeční frekvence plodu, má-li rodička vysoký krevní tlak. Rodičky mohou pociťovat větší bolestivost v oblasti křížové z důvodu většího tlaku (Riedlová, 2007). Kolmé polohy Umožňují
využití
gravitace
při
porodu.
Zlepšuje
se
sestup
plodu.
Rovný sed umožňuje rodičce odpočívat, pokud je dobře podepřena. Dovoluje rodičce se houpat a kývat, s využitím gymnastického míče. Může přinášet zmírnění bolesti zad. Je více účinná, pokud jsou kolena níž než kyčle (Riedlová, 2007).
24
Boční polohy Jsou také polohy odpočinkové, ale gravitačně neutrální. Na začátku první doby porodní mohou rodičce ušetřit energii a zároveň umožní správný vstup hlavičky plodu do pánve. A to nejlépe tak, že si rodička lehne na tu stranu, kde jsou záda plodu. Nebo strany střídá po 1 - 20 minutách. Dále lze využít, pokud jsou rodičce podávány tlumivé léky nebo epidurální analgezie. Pokud má rodička vysoký krevní tlak je dobré využívat levý bok. Také mohou být pro rodičku méně bolestivé hemeroidy. Není vhodné v poloze setrvávat déle než hodinu, pokud je porod bez známek postupu (Riedlová, 2007). Polohy v předklonu Významně snižuje bolest zad. Zlepšuje rotaci plodu v pánvi, hlavně pokud je v zadním postavení. Účinné je využití gravitace a je snadný přístup pro masáž zad. Poloha v předklonu lze praktikovat vestoje, vsedě v kleku. Pokud porod ani v mírném předklonu nepostupuje, měl by se předklon zvětšit. Ještě účinnější je poloha, pokud je připojen houpavý pohyb pánve (Riedlová, 2007). Poloha na všech čtyřech Pomáhá také rotaci plodu a snižuje otok branky. Snižuje bolest zad. Může dojít k únavě paží, které lze opřít o postel nebo o míč (Riedlová, 2007). Asymetrické polohy Jemné natažení svalů na vnitřní straně stehna pozvednuté končetiny. Dojde tak k rozšíření průměru pánevního východu na danou stranu. Tyto polohy lze využít v kleku, vestoje a vsedě. Touto polohou se podpoří vstupování hlavičky do pánve (Riedlová, 2007).
2.4.2 Úlevové polohy a pohyby v přechodné fázi - konec první fáze Důležité je poslouchat vlastní instinkt. Rodička střídá polohy, které jí byly v první době příjemné. Nejoblíbenější poloha pro přechodnou fázi porodu je poloha vkleče. Jestliže trvá přechodná fáze porodní dlouho, je dobré střídat polohy. Pro lepší postup porodu je dobré střídat stání a pomalé chození. Výhodné je povolit pánevní dno posazením se na záchod (Balaskasová, 2010).
25
Leh na boku Je dobré ji využít, když na rodičku padne únava. Rodička si sama vybere bok, na který si lehne. Je vhodné, aby dolní končetina byla podložená například polštářem a pánev se stává volnější (Štromerová, 2010). Koleno prsní polohy Děložní hrdo nemusí být ještě zcela otevřené, může zůstávat tenký lem. Rodička může cítit pocit na tlačení. Je dobré počkat, až lem zmizí. Proto je výhodná koleno prsní poloha. Což je kleknutí na všechny čtyři a hlava je na zemi. Tato poloha pomůže plodu se posunout do pánve a zároveň zmenší tlak na děložní hrdlo. Většinou rodička nezůstane v poloze déle jak pět kontrakcí (Balaskasová, 2010).
2.4.3 Úlevové polohy a pozice pro druhou fázi porodu Hodně let se při porodu využívaly polohy, které usnadňovaly medicínskou péči a používání nástrojů. Metody vedení porodů se pomalu mění, ale polohy rodiček zůstaly stejné. Nejčastější poloha byla na zádech s nohama ve třmenech, je málo účinná a více hrozí, že bude proveden nástřih hráze (Monganová, 2010). Po čas druhé doby porodní je nejlepší při kontrakcích stát nebo si kleknout a při tom horní polovinu těla předklánět - napomáhá to lepšímu rotaci hlavičky. Na konci druhé doby porodní je výhodná pozice ve dřepu s oporou (Balaskasová, 2010). Poloha v pololeže V této poloze rodička leží jako nakloněné J, leží na posteli opřená těsně nad kostrčí, hlavu, ramena a záda má rodička podložené polštáři. Horní část postele je zdvihnutá do 45 o a nohy má žena mírně od sebe, kolena jsou podložena polštáři. Tato úlevová poloha umožňuje rodičce lepší uvolnění (Monganová, 2010). Poloha na boku Výhodou této polohy je, že je na ní zvyklá většina rodiček, protože spí na boku v posledních měsících před porodem. Tato poloha umožňuje plynulé přejití s první doby porodní do druhé doby porodní. Horní noha, která byla v první době porodní podložená polštářem se mírně zdvihne (Monganová, 2010).
26
Dřep s oporou Předpokladem pro tuto úlevovou polohu je dobrá poloha plodu a správně dotočená hlavička vstouplá na úrovni trnů sedacích kostí. To stejné platí i pro využití porodní stoličky (příliš dlouhý pobyt na stoličce může způsobit rodičce otok vnějších rodidel a zároveň zvýšenou možnost poranění). Poloha rozšiřuje pánevní východ, což vyžaduje méně námahy a síly, zároveň pomáhá uvolnit pánevní dno a svůj efekt v rychlejším sestupu plodu porodními cestami zvyšuje i díky další mechanické výhodě, kdy horní část trupu stlačuje vrchol dělohy a tlačí plod směrem dolů do porodních cest. Nedoporučuje se, jsou-li na dolních končetinách kloubní poškození, známky artritidy nebo v případě celkové slabosti rodičky. Při delším pobytu v této poloze dochází ke stlačení cév a nervů pod koleny, proto by žena měla po 1 - 2 stazích změnit polohu. Další variantou může být dřep v klíně, kdy při stahu žena klesá mezi stehny partnera či jiné pomáhající osoby a mezi kontrakcemi tvoří stehna, nyní již spojená, oporu na kterou se žena může posadit. Dochází zde k ještě účinnějšímu povolení pánevního dna. Také podpůrný dřep, při kterém lze využít opět partnera nebo dalších pomůcek, jako je závěs, žebřiny (Riedlová, 2007). Porodní stolička Porodní stoličku žena využívá při tlačení. Rodička sedí na porodní stoličce, partner sedí nebo stojí za ženou, porodní asistentka klečí mezi koleny rodičky. Rodička může podle potřeby a fáze porodu z porodní stoličky vstávat, procházet se, a znovu se na stoličku usedat. Není doporučováno příliš dlouhé sezení na stoličce, může dojít k otoku vnějších rodidel a ke zvýšenému vzniku poranění (Nebeská, 2009). Na čtyřech Rodička v kleku na všech čtyřech rovnoměrně rozloží svojí váhu. Lze využít také jako opory klek před porodním míčem nebo se může rodička opřít o postel nebo židli. Porodní asistentka může plodu pomoci při této poloze, aby zaujalo optimální polohu pro narození (Monganová, 2010).
27
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Výzkum bakalářské práce probíhal pomocí anonymního dotazníku vlastní konstrukce (viz Příloha A). K dosažení cílů práce byla použita kvantitativní metoda výzkumu. Dotazník byl určený ženám po vaginálním porodu, které jsme rozdělily do čtyř věkových kategorií méně než 18 let, 18 – 30 let, 30 – 35 let a 35 a více let. Věkové kategorie jsme zvolily podle reprodukční schopnosti ženy (Roztočil, 2008). Dotazník je složen ze dvou částí. V první části jsou 3 otázky, které se vztahují k demografickým údajům: věku, nejvyššímu ukončenému vzdělání a rodinnému stavu. Druhá část dotazníku je specifická a obsahuje 16 uzavřených otázek (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 14, 15, 16 a 18), kde respondentky měly označit vždy jednu možnost. 2 otázky jsou otevřené (13 a 17). Otázka 1 je zaměřena na počet porodů žen. Otázky 2 – 5 jsou zaměřeny na monitoring úlevových poloh první doby porodní. Otázka 6 zjišťuje, jak dlouho v úlevové poloze ženy setrvávaly, otázka 7 zjišťuje, co nejvíce pomohlo rodičce najít vhodnou polohu. Otázky 8 – 11 jsou zaměřeny na monitoring úlevových poloh druhé doby porodní. Otázky 12 – 17 je zaměřena na hodnocení vlastního porodu rodičky, účinku úlevových poloh a popis změn, které by rodičky při porodu uvítaly. Otázka 18 mapuje hodnocení polohy ve vztahu k předešlému porodu. K hypotéze 1 se vztahují otázky: 3, 4 a 5 K hypotéze 2 se vztahují otázky: 8, 9 a 11 K hypotéze 3 se vztahují otázky: 12 a 13 Výsledky dotazníkového šetření jsou vyhodnoceny pomocí tabulek a grafů. V tabulkách je zobrazeno: ni…………………. absolutní četnost fi…………………..relativní četnost v % N…………………..celkem 28
Bakalářská práce byla vyhotovena v Microsoft Office 2007. Textová část byla napsána v Microsoft Office Word 2007. Tabulky a grafy byly vytvořeny v Microsoft Office Excel 2007.
3.2 Organizace výzkumu Daný výzkum probíhal na oddělení šestinedělí v Jihlavě po předchozím souhlasu vrchní sestry gynekologicko -
porodnického oddělení nemocnice Jihlava (viz Příloha B).
Respondentky byly voleny metodou náhodného výběru. Výzkum probíhal v období únor - duben 2012. Celkově bylo rozdáno 120 dotazníků, vrátilo se 109 (91 %) vyplněných, z tohoto počtu bylo správně vyplněných 96 (86 %).
3.3 Charakteristika souboru Prvním zkoumaným demografickým údajem byl věk respondentek. Tabulka 1: Věk respondentek Věk respondentek
ni
fi [%]
Měně než 18
4
4%
18 – 30
31
32 %
30 - 35
49
51 %
35 a více let
12
13 %
N
96
100%
29
Graf 1: Věk respondentek
Nejvíce respondentek je ve skupině 30 – 35 let 49 (51 %). Dále byl velký počet dotazovaných rodiček v kategorii 18 – 30 let 31 (32 %). V nejstarší věkové kategorii bylo 12 (13 %) respondentek. V nejmladší věkové kategorii měně než 18 let 4 (4 %). Dalším údaj, který nás zajímal, bylo nejvyšší ukončené vzdělání respondentek. Tabulka 2: Vzdělání respondentek Vzdělání respondentek
ni
fi [%]
Základní
8
8%
Střední bez maturity
23 24 %
Střední s maturitou
38 40 %
Vysokoškolské
27 28 %
N
96 100 %
30
Graf 2: Vzdělání respondentek
Ze zkoumaného vzorku 8 (8 %) respondentek uvedlo vzdělání základní. Střední bez maturity uvedlo 23 (24 %) dotazovaných, střední s maturitou 38 (40 %) a vysokoškolské 27 (28 %). Dále jsme zkoumaly rodinný stav respondentek Tabulka 3: Rodinný stav respondentek Rodinný stav respondentek
ni
Svobodná
35 37 %
Vdaná
54 56 %
Rozvedená
4
4%
Jiný
3
3%
N
96 100 %
fi [%]
31
Graf 3: Rodinný stav respondentek
Je patrné, že nejpočetnější skupinu tvoří 54 (56 %) vdaných žen. Druhou nejpočetnější skupinu představují svobodné ženy 35 (37 %). Rozvedený stav uvedly 4 (4 %) ženy a jiný stav uvedly 3 (3 %) ženy.
32
3.4 Analýza výsledků Otázka 1: Po kolikáté jste rodila? Tabulka 4: Počet porodů rodiček Počet porodů rodiček
ni
fi [%]
Poprvé
36
37 %
Podruhé
46
48 %
Potřetí a více
14
15 %
N
96
100 %
Graf 4: Počet porodů rodiček
Velká část žen v této položce odpověděla, že rodila podruhé 46 (48 %). Poprvé rodilo 36 (37 %), po třetí a více 14 (15 %) žen.
33
Otázka 2: Která poloha v I. době porodní (doba otevírání hrdla děložního) Vám nejvíce pomohla ulevit od bolesti? Tabulka 5: Nejúčinnější poloha v I. době porodní Nejúčinnější poloha v I. době porodní
Ni
fi [%]
Stání
25
26 %
Chůze
29
30 %
Polosed
12
13 %
Klečení
12
13 %
Ležení na boku
11
11 %
Jiná poloha
7
7%
N
96
100 %
Graf 5: Nejúčinnější poloha v I. době porodní
Z grafu vyplývá, že největší části žen pomohla nejvíce ulevit od bolesti v I. době porodní chůze 29 (30 %). Dále rodičky často vybíraly možnost stání 25 (26 %). Položku polosed označilo 12 (13 %) a klečení 12 (13 %) žen. Ležení na boku 11 (11 %). Zbývající počet žen označilo možnost jiné 7 (7 %). V položce jiné ženy uváděly: využití gymnastického míče, předklon, střídání polohy podle momentálních pocitů a kombinace chůze a stání.
34
Otázka 3: V které úlevové poloze jste strávila většinu I. doby porodní? Tabulka 6: Nejvíce užívaná poloha v I. době porodní Nejvíce užívaná poloha v I. době porodní
ni
fi [%]
Na lůžku (na boku, na zádech vpolosedě)
26
27 %
Pobyt ve vaně, ve sprchovém koutu
31
32 %
Pobyt na gymnastickém baloně
17
18 %
Střídání chůze a stání
16
17 %
Jiná poloha
6
6%
N
96
100 %
Graf 6: Nejvíce užívaná poloha v I. době porodní
Nejčastěji rodičky udávaly pobyt ve vaně, ve sprchovém koutu 31 (32 %).Velká část zvolila možnost na lůžku (na boku, zádech v polosedě) 26 (27%). Pobyt na gymnastickém balóně 17 (18 %) byl přibližně častý jako střídání chůze a stání 16 (17%). Zbývajících 6 (6 %) rodiček označily možnost jiná poloha. V možnosti jiné ženy uváděly: střídání poloh, pobyt ve sprchovém koutu na gymnastickém míči a dřep.
35
Otázka 4: Jakou úlevovou polohu byste hodnotila nejkladněji, z těch které jste využívala v I. době porodní? Tabulka 7: Nejkladněji hodnocená poloha v I. době porodní Nejkladněji hodnocená poloha v I. době porodní
ni
fi [%]
Stání
20
21 %
Chůze
25
25 %
Polosed
17
18 %
Klečení
12
13 %
Ležení na boku
14
15 %
Jiná
8
8%
N
96
100 %
Graf 7: Nejkladněji hodnocená poloha v I. době porodní
Nejkladněji hodnocenou polohou v I. době porodní byla poloha chůze 25 (25 %) a stání 20 (21 %). Položku vpolosedě vybralo 17 (18 %) žen. Klečení 12 (13%) rodiček a ležení na boku si vybralo 14 (15 %) žen. Jinou možnost vybralo 8 (8 %) rodiček. V položce jiná poloha respondentky uváděly nejkladněji hodnocenou polohu: pobyt na gymnastickém míči, střídání poloh, využití sprchy.
36
Otázka 5: Která poloha Vám naopak přišla v I. době nejméně snesitelná? Tabulka 8: Nejméně snesitelná poloha v I. době porodní Nejméně snesitelná poloha v I. době porodní
ni
fi [%]
Stání
18
19 %
Ležení na zádech
51
53 %
Ležení na boku, polosed na lůžku
16
17 %
Pobyt na gymnastickém míči
9
9%
Jiná
2
2%
N
96
100 %
Graf 8: Nejméně snesitelná poloha v I. době porodní
Z grafu vyplývá, že nejméně snesitelnou polohou v I. době porodní pro rodičky byla poloha vleže na zádech. Tuto možnost označilo 51 (53 %) respondentek. Druhou špatně snášenou polohou bylo stání, v případech 18 (19 %). Ležení na boku, polosed na lůžku označilo 16 (17 %) žen. Dále byl uváděn pobyt na gymnastickém míči 9 (9 %). Položku jinou 2 (2 %) ženy označily, uvedly kombinaci ležení na zádech a stání.
37
Otázka 6: Jak dlouho jste pobývala v jedné úlevové poloze v I. době porodní? Tabulka 9: Délka pobytu v poloze v I. době porodní Délka pobytu v poloze v I. době porodní
ni
fi [%]
10 – 20 min.
48
50 %
20 – 30 min.
30
31 %
30 – 60 min.
13
14 %
Déle
5
5%
N
96
100 %
Graf 9: Délka pobytu v poloze v I. době porodní
Polohy nejčastěji rodičky střídaly po 10 – 20 min. Uvedlo tak 48 (50 %) rodiček. Po 20 – 30 min. odpovědělo žen 30 (31 %). Dobu 30 – 60 min. označilo 13 (14 %), možnost déle označilo 5 (5 %) žen.
38
Otázka 7: Co Vám pomohlo najít účinnou úlevovou polohu? Tabulka 10: Co pomohlo najít účinnou polohu Co pomohlo najít účinnou polohu
ni
fi [%]
Ošetřující porodní asistentka
28
29 %
Intuice, vlastní pocity atd.
56
58 %
Informace s předporodních kurzů
10
11 %
Informace z internetu, knih, časopisů atd.
2
2%
N
96
100 %
Graf 10: Co pomohlo najít účinnou polohu
Další otázka se zabývala najitím nejúčinější polohy. Ze zkoumaného vzorku 96 žen odpovědělo, že jim nejvíce pomohla vlastní intuice, vlastní pocity atd. 56 (58 %). Dále volily možnost ošetřující porodní asistentka 28 (29 %). Informace z předporodních kurzů uvedlo 10 (11 %) žen. Na posledním místě pouze 2 (2 %) žen volily možnost informace z internetu, knih, časopisů atd.
39
Otázka 8: Které úlevové polohy jste využila v II. době porodní před samotným tlačením (před porodem miminka)? Tabulka 11: Poloha na začátek II. doby porodní Poloha na začátek II. doby porodní
ni
fi [%]
Vleže na boku
17
18 %
Vleže na zádech
23
24 %
Chůze
19
20 %
Pobyt na gymnastickém míči
20
21 %
Vana a sprcha
7
7%
Jiné
10
10 %
N
96
100 %
Graf 11: Poloha na začátek II. doby porodní
Z tabulky a grafu je patrné, že polohu kterou užívaly ženy na začátku II. doby porodní byla nejčastější vleže na zádech 23 (24 %). Dále 20 (21 %) respondentek označilo pobyt na gymnastickém míči, chůzi označilo 19 (20 %) rodiček. Polohu vleže na boku zvolilo 17 (18 %) žen. Ve vaně nebo ve sprše trávilo začátek II. doby porodní 7 (7 %). Položku jiné označilo 10 (10 %) žen. V položce jiné bylo uvedeno: klek, stání, podřep, polosed, střídání více poloh.
40
Otázka 9: V jaké poloze jste rodila v II. době porodní (porod miminka)? Tabulka 12: Poloha při porodu plodu Poloha při porodu plodu
ni
fi [%]
Vpolosedě
35
37 %
Vleže
49
51 %
Na porodní stoličce
2
2%
V podřepu
1
1%
Vkleče
3
3%
Jiná poloha
6
6%
N
96
100 %
Graf 12: Poloha při porodu plodu
Z tabulky a grafů vyplývá, že polovina rodiček 49 (51 %) rodila v II. době porodní v poloze vleže. Velká část rodiček 35 (37 %) rodila vpolosedě. Na porodní stoličče 2 (2 %), v podřepu 1 (1 %), v kleče 3 (3 %) a jinou polohu volilo 6 (6 %) žen. V možnosti jiné rodičky uváděly: polohu na všech čtyřech, na boku, vsedě a ve stoji.
41
Otázka 10: Měla jste na výběr z jiných poloh při porodu miminka? Tabulka 13: Možnost výběru polohy Možnost výběru polohy
ni
fi [%]
Ano
43
45 %
Ne
53
55 %
N
96
100 %
Graf 13: Možnost výběru polohy
Z grafu vyplývá, že odpověď ano označilo 43 (45 %) a odpověď ne označilo 53 (55 %) rodiček. Tato otázka měla ještě část, kde jsme se ptaly proč si rodičky myslí, že neměly na výběr z více poloh. Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy, které v předchozí otázce zakroužkovaly možnost ne. Odpovídalo tedy na ni 53 žen.
42
Tabulka 14: Důvod znemožňující volby polohy Důvod znemožňující volby polohy
ni
fi [%]
Neinformovanost
2
4%
Nezajímala se kvůli bolestem
1
2%
Neptala se
4
7%
Komplikovaný porod
1
2%
Porodnice jinou možnost nenabízi
3
6%
Spokojenost
2
4%
Snažší pro personál
1
2%
Nebyl čas
4
7%
Špatná komunikace s personálem
1
2%
Nezodpovědělo
34
64 %
N
53
100 %
Graf 14: Důvod znemožňující volby polohy.
Z grafu vyplývá, že nejvíce rodiček 34 (64 %) na tuto část otázky neodpovědělo. Rodičky psaly, že se neptaly na další možnosti volby porodní polohy 4 (7 %). Rodičky si myslí, že nebyl čas 4 (7 %). Porodnice jinou možnost nenabízí uvedlo 3 (6 %). 43
Neinformovanost napsaly 2 (4 %) rodičky. Nezajímala se kvůli bolestem uvedla 1 (2 %) rodička. Komplikovaný porod uvedla 1 (2 %) respondentka. Spokojenost byla uvedena ve 2 případech (4 %). Poloha je snažší pro personál uvedla 1 (2 %) žena. Špatnou komunikaci uvedla 1 (2 %) rodička. Otázka 11: Byla jste spokojená s polohou při vlastním porodu miminka? Tabulka 15: Spokojenost s polohou při porodu Spokojenost s polohou při porodu
ni
fi [%]
Byla jsem spokojená
45
47 %
Byla jsem spíše spokojená
35
36 %
Byla jsem spíše nespokojená
13
14 %
Byla jsem nespokojená
3
3%
N
96
100 %
Graf 15: Spokojenost s polohou při porodu
Spokojených rodiček s polohou při porodu bylo 45 (47 %) rodiček. Spíše spokojených rodiček bylo ze zkoumaného vzorku 35 (36 %), žen. Spíše nespokojených bylo 13 (14 %) a pouze 3 rodičky (3 %) byly nespokojené s polohou v II. době porodní.
44
Otázka 12: Co Vás konkrétně rušilo vyhledat vhodnou úlevovou polohu? Tabulka 16: Co působilo rušivě na rodičky Co působilo rušivě na rodičky
ni
fi [%]
Ztráta soukromí
27
28 %
Cizí, neznámé prostředí porodní ho sálu
21
22 %
Nedostatečné informace v těhotenství
30
31 %
Jiné
18
19 %
N
96
100 %
Graf 16: Co působilo rušivě na rodičky
Ze zkoumaného vzorku respondentek odpovědělo 27 (28 %) rodiček že je rušila při najití vhodné polohy při porodu ztráta soukromí, 30 (31 %) odpovědělo nedostatečné informace v těhotenství. Cizí neznámé prostředí porodního sálu rušilo 21 (22 %) rodiček. Na možnost jiné odpovědělo 18 (19 %) žen. Ty měly dále blíže určit faktory, které je rušily při vyhledávání vhodné polohy.
45
Tabulka 17: Co vnímaly dále rodičky rušivě Co vnímaly dále rodičky rušivě
ni
fi [%]
Silné bolesti
2
11 %
Personál
3
17 %
Vlastní nemotornost
1
5%
Rychlý porod
3
17 %
Nic
9
50 %
N
18
100 %
Graf 17: Co vnímaly dále rodičky rušivě
Z grafu vyplývá, že rodičky odpovídaly většinou, že je nerušilo nic 9 (50 %). Silné bolesti uvedly 2 (11 %) rodičky. Dále uváděly personál 3 (17 %) ženy. Vlastní nemotornost uvedla 1 (5 %) žena. Rychlý porod uvedy 3 (17 %) ženy.
46
Otázka 13: Co byste chtěla osobně zlepšit (co se týče úlevových poloh) při dalším porodu? Tabulka 18: Změna u příštího porodu Změna u příštího porodu
ni
fi [%]
Nevím
16
17 %
Přítmí
1
1%
Lepší komunikace
10
11 %
Přirozenější poloha
6
6%
Více volnosti
5
5%
Hlubší vana
1
1%
Více soukromí
3
3%
Jiná porodnice
2
2%
Více poloh
2
2%
Nic
50
52 %
N
96
100%
Graf 18: Změna u příštího porodu
Rodičky uváděly změny, které by chtěly u dalšího porodu. Přítmí uvedla 1 (1 %) rodička. Lepší komunikaci by vybralo 10 (11 %) žen, více volnosti při porodu 5 (5 %), hlubší vanu 1 (1 %). Více soukromí 3 (3 %), jinou porodnici by si vybralo 2 (2 %), více poloh při porodu by chtělo vyzkoušet 2 (2 %) žen. Přirozenější polohu by rádo zvolilo 6 (6 %) žen. Nevím napsalo 16 (17 %) žen, žádnou změnu by nechtělo 50 (52 %) rodiček. 47
Otázka 14: Pokud byste ještě jednou rodila, jakou úlevovou polohu byste zvolila v porovnání s předchozím porodem? Tabulka 19: Polohy při dalším porodu rodiček Polohy při dalším porodu rodiček
ni
fi [%]
Využila bych stejné úlevové polohy
52
54 %
Využila bych ještě další polohy
20
21 %
Nevím
24
25 %
N
96
100 %
Graf 19: Polohy při dalším porodu rodiček
Při dalším porodu by 52 (54 %) žen využilo stejné úlevové polohy. Další polohy by mělo zájem vyzkoušet 20 (21 %) rodiček a odpověď nevím označilo 24 (25 %) žen. U položky využila bych ještě další polohy jsme se ptaly jaké by rodička vyzkoušela. Na tuto otázku odpovídalo tedy 20 žen.
48
Tabulka 20: Polohy využitelné při dalším porodu Polohy využitelné při dalším porodu
ni
fi [%]
Vkleče
1
5%
Vana
4
20 %
Chůze
1
5%
Dřep
3
15 %
Závěsný šátek
1
5%
Podřep
2
10 %
Nezodpovědělo
8
40 %
N
20
100 %
Graf 20: Polohy využitelné při dalším porodu
Z grafu vyplynulo, že by rodičky při dalším porodu chtěly nejvíce rodit ve vaně. Odpověděly 4 (20 %) ženy. Možnost v dřepu uvedly 3 (15 %) ženy. V podřepu by rodily 2 (10 %) ženy, vkleče 1 (5 %) žena. Chůzi uvedla 1 (5 %) rodička. Závěsný šátek chce vyzkoušet 1 (5 %) žena. Velká část nezodpovědělo 8 (40 %) rodiček.
49
Otázka 15: Jaký je Váš názor na význam úlevových poloh při porodu? Tabulka 21: Hodnocení významu poloh Hodnocení významu poloh
ni
fi [%]
Přikládám úlevovým polohám při porodu velký význam
61
64 %
Přikládám při porodu průměrný význam úlevovým polohám
32
33 %
Nepřikládám při porodu úlevovým polohám žádný význam
3
3%
N
96
100 %
Graf 21: Hodnocení významu poloh
V další položce rodičky hodnotily význam poloh při porodu. Celých 61 (64 %) žen označilo možnost „Přikládám úlevovým polohám při porodu velký význam.“ 32 (33 %) žen označilo průměrný význam poloh při porodu a 3 (3 %) respondentek uvedlo, že nepřikládají při porodu úlevovým polohám žádný význam. Otázka 16: Co je podle Vás největším přínosem úlevových poloh při porodu? Tabulka 22: Přínos poloh při porodu Přínos poloh při porod
ni
fi [%]
Úleva od bolesti
49
51 %
Umožnění odpočinku mezi kontrakcemi
23
24 %
Zkrácení doby porodu
11
12 %
Lepší prostupnost plodu porodními cestami
8
8%
Jiný
5
5%
N
96
100 %
50
Graf 22: Přínos poloh při porodu
Je patrné, že největším přínosem úlevových poloh je podle respondentek úleva od bolesti. Úlevu od bolesti uvedlo ve své odpovědi 49 žen (51 %). Umožnění odpočinku mezi kontrakcemi 23 (24 %) žen. Zkrácení doby porodu udalo 11 (12 %) rodiček, lepší prostupnost plodu porodními cestami 8 (8 %) a jinou možnost volilo 5 (5 %) žen. V této uváděly kombinaci všech položek a zapojení do porodu partnera. Otázka 17: Když jste šla do porodnice, měla jste představu, v jaké poloze chcete rodit? Tabulka 23: Představa rodičky v jaké poloze bude rodit Představa rodičky v jaké poloze bude rodit
ni
fi [%]
Ano měla představu
39
41 %
Ne neměla představu
57
59 %
N
96
100 %
51
Graf 23: Představa rodičky v jaké poloze bude rodit
Z grafu vyplývá, že 57 (59 %) rodiček nemělo představu. Představu mělo 39 (41 %) rodiček. Rodičky dále psaly jakou měly představu o porodu. Tabulka 24: Představa rodiček o porodu Představa rodiček o porodu
ni
fi [%]
Ano, ale vše bylo jinak
5
13 %
Personál nespolupracoval
2
5%
Nevyhovující vybavení porodního sálu
1
2%
Ve vaně
1
8%
Na porodnickém křesle
1
3%
Na boku
1
5%
V podřepu
1
5%
Přirozeně
3
8%
Nezodpovědělo
24
51 %
N
39
100 %
52
Graf 24: Představa rodiček o porodu
Z grafu vyplývá představa rodiček o porodu. Položku Ano, ale vše bylo jinak, vybralo 5 (13 %) žen. Personál nespolupracoval, uvedly 2 (5 %) ženy, nevyhovující vybavení porodního sálu napsala 1 (2 %) žena. Představu ve vaně uvedla 1 (8 %) rodička. Na porodnickém křesle 1 (3 %) žena, na boku 1 (5 %) respondentka, v podřepu 1 (5 %) rodička. Přirozeně by chtěly rodit 3 (8 %) ženy a nezodpovědělo 24 (51 %) žen. Otázka 18: Pokud jste rodila podruhé a více, pomohla Vám předchozí zkušenost s porodem vyhledat účinnější úlevovou polohu během celého porodu? Tabulka 25: Zkušenost s polohou ve vztahu k předchozímu porodu Zkušenost s polohou ve vztahu k předchozímu porod
ni
Ano, předchozí zkušenost s porodem mi velmi pomohla
38 63 %
Nepřijde mi, že by mi předchozí zkušenost s porodem výrazněji pomohla Nevím
15 25 %
Celkem
60 100 %
7
fi [%]
12 %
53
Graf 25: Zkušenost s polohou ve vztahu k předchozímu porodu
Rodičky, které rodily po druhé a více odpovídaly na poslední otázku jak moc jim pomohl/ly předchozí porody. Podle analýzy otázky 1 jich bylo 60. Velká část odpověděla, ano předchozí zkušenost s porodem mi velmi pomohla 38 (63 %). Nepřijde mi, že by mi předchozí zkušenost s porodem výrazněji pomohla, označilo 15 (25 %) rodiček a nevím 7 (12%) žen.
54
3.5 Diskuze V této části práce budou zhodnoceny zjištěné výsledky. Současně se zde chceme zabývat podrobnějším rozborem jednotlivých odpovědí. Při dotazníkovém šetření jsme získaly mnoho informací. V otázce 1 jsme zjišťovaly, po kolikáté ženy rodily. Položku poprvé označilo 36 (37 %) žen, podruhé 46 (48 %) žen. Počet žen, které rodily po třetí a více byl 14 (15 %). V 2 otázce jsme zkoumaly, která poloha v I. době porodní nejvíce pomohla rodičce ulevit od bolesti. Rodičky nejčastěji označovaly chůzi 29 (30 %). Od bolesti dále pomáhalo rodičkám stání 25 (26 %). Odborníci, kteří vedli výzkumy, zjistili, že chůze nebo pozice ve stoje urychluje porod a zvyšuje účinnost děložních stahů (Balaskasová, 2010). V dotazníku dále byla položka polosed, kterou označilo 12 (13 %) rodiček a klečení 12 (13 %) žen. Ležení na boku pomáhalo od bolesti 11 (11 %) žen a položku jiné si vybralo 7 (7 %). V položce jiné ženy uváděly: využití gymnastického míče, předklon, střídání polohy podle momentálních pocitů a kombinace chůze a stání. Je patrné, že rodičky dávají přednost vzpřímeným polohám při porodu. Je to přirozená metoda jak ženě pomoci od bolesti a učinit porod snesitelnějším. Otázka 3 měla zjistit, v jaké poloze rodička trávila většinu I. doby porodní. Rodičky uváděly pobyt ve vaně, ve sprchovém koutě 31 (32 %). Voda rodičce umožňuje relaxaci, uvolnění, působí proti bolesti, prohřívá celé tělo. Překvapivě i velká část žen zvolila položku na lůžku (na boku, zádech v polosedě) 26 (27%). Přikládáme to spíše často nezbytným zásahům personálu než svobodné vůli rodiček. Na gymnastickém balóně, kterým je vybavena dneska velká část porodních sálů pobývalo nejdéle 17 (18 %) žen. Střídání chůze a stání označilo 16 (17 %). Zbývajících 6 (6 %) rodiček označily možnost jiná poloha. V možnosti jiná poloha ženy uváděly: střídání poloh, pobýt ve sprchovém koutu na gymnasickém míči a dřep. Pro snadný postup porodu je důležité, aby se rodička při porodu mohla volně pohybovat a střídat různé úlevové polohy. Jak sama uzná za vhodné (Balaskasová, 2010). V otázce 4 jsme hledaly polohu, kterou rodičky hodnotily nejkladněji, z těch které užívaly. Nejkladněji hodnocenou polohou v I. době porodní byla poloha chůze 25 (25 %) a stání 20 (21 %). Což odpovídá otázce 2, kde rodičky uváděly, že tyto polohy pomohly nejvíce od porodní bolesti. Polosed označilo 17 (18 %) žen, klečení 12 (13%) 55
rodiček a ležení na boku si vybralo 14 (15 %). Možnost jiná vybralo 8 (8 %) rodiček. V položce jiné respondentky uváděly: pobyt na gymnastickém míči, střídání poloh, využití sprchy. Opět se potvrdilo, že rodičky pozitivně hodnotí vzpřímené pozice a dávají jim přednost před pasivním ležením. V otázce 5 jsme se ptaly na polohu nejméně snesitelnou pro rodičku. Polovina žen označila polohu na zádech 51 (53 %). Tato poloha je známá jako nevyhovující až nebezpečná pro plod. Poloha je volena pro elektronické monitorování stavu plodu, kde však často tíseň plodu způsobuje (Balaskasová, 2010). Rodičky často udávají silnější porodní bolesti vleže než v jiné často vzpřímené pozici. Druhá špatně snášená poloha bylo stání 18 (19 %). Stání vyšlo v předešlých otázkách dobře viz otázka 1. a 4. Svědčí to o individuálním vnímání polohy u každé rodičky. Ležení na boku, polosed na lůžku vybralo 16 (17 %) rodiček. Pobyt na gymnastickém míči označilo za nejméně snesitelný 9 (9 %), položku jiná označily 2 (2 %) ženy, uvedly kombinaci ležení na zádech a stání. V otázce číslo 6 jsme zjišťovaly, jak dlouho pobývaly rodičky v jedné úlevové poloze. Tato otázka vyšla tak jak jsme předpokládaly. Velká část žen střídala polohy po 10 – 20 min. tedy 48 (50 %) žen. Značí to, že se ženám nechává volnost během porodu a ženy mohou měnit polohy jak je jim příjemné. Po 20 – 30 min. měnilo polohu 30 (31 %) žen. Dobu 30 – 60 min označilo 13 (14 %) rodiček, položku déle označilo 5 (5 %) žen. V otázce 7 jsme se ptaly, co pomohlo nejvíce najít ženě úlevovou polohu během porodu. Intuici a vlastní pocity uvedlo 56 (58 %). Tento výsledek jen potvrzuje otázku číslo 6 v tom, že se rodičce nechává volnost v rozhodování dle aktuálních pocitů. Rodička sama nejlépe cítí se s jejím tělem děje a může dle momentálních pocitů měnit polohy. Dále volily možnost ošetřujicí porodní asistentka 28 (29 %). Tento počet hodnotíme kladně, protože porodní asistentky se umí vžít do situace ženy a správně jí poradí vhodnou polohu. Informace s předporodních kurzů volilo 10 (11 %). Tento počet odpovídá výsledku otázky 12, kde rodičky zvolily, že je při hledání vhodné polohy rušil nedostatek informací v těhotenství. Na posledním místě a to překvapivě v dnešní době pouze 2 (2 %) žen volily možnost informace z internetu, knih, časopisů atd. Očekávaly jsme, že v dnešní době bude více rodiček čerpat z těchto všem dostupných materiálů. Otázka 8 měla za úkol vyzkoumat, které úlevové polohy využila žena v II. době porodní před samotným tlačením. Ženy nejčastěji udávaly polohu vleže na zádech 23 (24 %) což značí, že pak v této poloze setrvávaly do porodu, viz otázka 9. Pobyt na gymnastickém 56
míči označilo 20 (21 %) dále chůzi uvedlo 19 (20 %) za což jsme rády, vzpřímená pozice pomáhá k lepšímu prostupu plodu pánví. Vleže na boku zvolilo 17 (18%) rodiček. Ve vaně nebo ve sprše trávilo začátek II. doby porodní 7 (7 %). Položku jiné označilo 10 (10 %). V položce jiné ženy uváděly: klek, stání, podřep, polosed, střídání více poloh. Na začátku druhé doby porodní je často branka zašlá, ale hlavička plodu ještě dostatečně neprořezává. Je potřeba, aby se rodící žena dostatečně uvolnila, a využívala hlavně vzpřímené pozice (Štromerová, 2010). V otázce 9 jsme zjišťovaly, v jaké poloze rodila žena v II. době porodní. Největší část rodiček 49 (51 %) uvedlo polohu vleže. Takto vysoký počet jsme očekávaly, ale i tak nás netěší. Poloha vleže není výhodná jak pro rodičku tak pro právě se rodící plod. Rodička tlačí proti síle gravitace a na plod je vyvíjena tím pádem větší síla v momentě, kde je v nejužší části pánve (Balaskasová, 2010). Vpolosedě uvedlo 35 (37 %). Hodnotíme kladně takto vysoký počet žen, které rodily vpolosedě. Na porodní stoličče 2 (2 %), v podřepu 1 (1 %), v kleče 3 (3 %) a jinou polohu 6 (6 %) žen. Kde jedna rodička uvedla na všech čtyřech, tři rodičky na boku, jedna v sedě a jedna ve stoji. V otázce 10 jsme se ptaly, jestli rodička měla na výběr i z jiné polohy v II. době porodní a popřípadě proč si myslí, že ne. Rodičky odpovídaly ano, nebo ne. Odpověď ano uvedlo 43 (45 %), odpověď ne označilo 53 (55 %) žen. Těší nás vysoký počet žen, které odpovídaly ano, měla jsem na výběr z jiné polohy. Dále rodičky uváděly proč si myslí, že neměly na výběr. Největší část 34 (64 %) nezodpovědělo tuto otázku při zakroužkování možnosti ne. Myslíme si, že rodičky samy nevědí, nebo byly spokojené a touto otázkou se nezabývaly. Rodičky uváděly, že se ani neptaly na další možnosti volby porodní polohy 4 (7 %). Dále ženy uváděly, že porodnice jinou možnost nenabízí 3 (6 %) žen. Nebyl čas, uvedly 4 (4 %) žen. Neinformovanost uvedly 2 (4 %) žen. Nezajímala se kvůli bolestem uvedla 1 (2 %) rodička. Komplikovaný porod uvedla 1 (2 %) rodička. Spokojenost uvedly 2 (4 %) rodiček. Poloha je snažší pro personál uvedla 1 (2 %) rodička. Špatnou komunikaci uvedla 1 (2 %) rodička. Takovéto odpovědi jsme přibližně předpokládaly, přisuzujeme špatné informovanosti žen. Málokterá rodička přijede na porodní sál k porodu opravdu kvalitně připravená. Většina budoucích rodiček čerpá informace z kurzu, který pořádá ta daná porodnice, kde se žena rozhodla rodit. Informace jsou podané v co nejstručnější
57
formě a rodička sama si nevytvoří takovou představu, jakou by měla, kdyby různé soukromé kurzy podstupovala po celé těhotenství. V otázce 11 jsme se ptaly jak byla spokojená rodička s polohou v II. době porodní. Otázka vyšla nad očekávání dobře. Úplnou spokojenost uvedlo 45 (47 %) žen. Spíše spokojených bylo 35 (36 %) rodiček. Spíše nespokojených 13 (14 %) a nespokojených pouze 3 (3 %) žen. V otázce 12 jsme se dotazovaly co rušilo rodičku vyhledat vhodnou úlevovou polohu. Rodičky uváděly, že je rušila ztráta soukromí 27 (28 %) žen. Neodstatečné informace v těhotenství uvádí 30 (31 %) rodiček. Cizí neznámé prostředí porodního sálu vybralo 21 (22 %) rodiček Jiné označilo 18 (19 %). Dneska se porodnice snaží uspůsobit rodičce, aby se v porodnici cítila co nejpříjemněji. Porodnice se přibližují domácímu prostředí. Možnost jiné jsme dále rozpracovaly. Rodičky odpovídaly většinou překvapivě, že je nerušilo nic 9 (50 %). Silné bolesti uvedly 2 (11 %) žen. Dále uváděly personál 3 (17 %) žen. Vlastní nemotornost uvedla 1 (5 %) žena. Rychlý porod uvedly 3 (17 %) žen. V otázce 13 jsme se zabývaly otázkou, co by chtěla rodička zlepšit při dalším porodu. Otázka byla otevřená. Přítmí napsala 1 (1 %) žena. Na lepší komunikaci ze strany ošetřujícího personálu se shodlo 10 (11 %) žen. Je na každé porodní asistence a lékaři, zvlášť jak se k rodičce postaví, aby jí co nejvíce pomohl. Každé slovo působí na rodičku blahodárně. Více volnosti během porodu si přálo 5 (5 %) rodiček. Rodička, která měla v plánu rodit ve vaně, uvedla hlubší vanu 1 (1 %) žena. Přirozenější polohu by si přálo 6 (6 %) respondentek. Soukromí by si přálo 3 (3 %) žen, jinou porodnici by si příště vybraly 2 (2 %) žen. Více poloh při porodu by chtělo vyzkoušet 2 (2 %) žen. Nevím napsalo 16 (17 %) žen, žádnou změnu by nechtělo 50 (52 %) rodiček. Překvapilo nás mile, že tak vysoký počet by žádnou změnu u dalšího porodu nechtělo. Otázka 14 zkoumala volbu úlevové polohy rodičky při dalším možném porodu. Při dalším porodu by překvapivě 52 (54 %) žen využilo stejné úlevové polohy. Což vyplývá i z otázky 11, kde jsme se ptaly na spokojenost rodiček. Další polohy by mělo zájem vyzkoušet 20 (21 %) a odpověď nevím uvedlo 24 (25 %) žen. Myslíme si, že rodičky odpovídaly na tuto otázku položkou nevím, z důvodu nepředvídatelnosti
58
porodu, každý porod i u té samé rodičky je zcela jiný a překvapí ženu něčím jiným (Štromerová, 2010). U položky využila bych ještě další polohy jsme se ptaly, jaké by rodička vyzkoušela. Bylo 20 žen, které odpověděly, že by chtěly vyzkoušet další polohy při porodu. Rodičky chtějí rodit ve vaně 4 (20 %) ženy. V dřepu 3 (15 %)rodičky. V podřepu 2 (10 %) ženy. V kleče 1 (5 %) respondentka. Chůzi uvedla 1 (5 %) rodička. Závěsný šátek chce vyzkoušet 1 (5 %) žena. Velká část nezodpovědělo 8 (40 %) žen. Otázka 15 měla za úkol zjistit, jaký význam rodička přikládá polohám při porodu. V této otázce nás velmi mile překvapil počet žen, které uvedly, že přikládají úlevovým polohám velký význam 61 (64 %). Což se shoduje s otázkou 16, kde rodičky udávaly často, že jim úlevové polohy při porodu pomohly od bolesti. Porodní bolest je to co rodička při porodu vnímá nejvýrazněji. Myslíme si, že každá byť sebemenší úleva od bolesti znamená pro rodičku úlevu a umožnění odpočinku. Průměrný význam polohám přikládá 32 (33 %). Pouze 3 (3 %) ženy udávají, že nepřikládají žádný význam polohám. Otázka 16 prověřovala, co bylo největším přínosem pro rodičky, co se týče polohy u porodu. Je zajímavé, že největší část žen vybrala možnost úlevu od bolesti, kterou označilo 49 (51 %) žen. Je pozoruhodné, kolik rodiček se na tomto shodlo, stačí tak málo, nechat rodičce volnost při porodu a dovolit jí střídat polohy, dle momentálních pocitů. Dále ženy uváděly umožnění odpočinku mezi kontrakcemi 23 (24 %). Což pokládáme také za významné. Zkrácení doby porodu vybralo 11 (12 %) žen, lepší prostupnost plodu porodními cestami 8 (8 %) a jiný 5 (5 %) žen. V možnosti jiný přínos rodičky uváděly kombinaci všech položek a zapojení do porodu partnera. 17 otázka byla otevřená a zabývala se představou rodičky o porodu před příchodem do porodnice. Představu o poloze při porodu mělo 39 (41 %). Představu nemělo 57 (59 %) rodiček. Překvapuje nás, jak velký počet rodiček přichází k porodu nepřipraven. Přisuzujeme opět předporodním kurzům, které jen zhruba a rychle shrnou informace týkající se porodu rodičky a zároveň mnohdy nezájmu rodiček dozvědět se více informací. 39 rodiček uvádělo, jakou měly představu o poloze při porodu. Ano, ale vše bylo jinak, uvedlo 5 (13 %) žen. Personál nespolupracoval, uvedlo 2 (5 %) žen, nevyhovující
59
vybavení porodního sálu napsala 1 (2 %) žena. Představu ve vaně uvedla 1 (8 %) žena. Na porodnickém křesle 1 (3 %) žena, na boku 1 (5 %) žena, v podřepu 1 (5 %) žena. Přirozeně 3 (8 %) žen a nezodpovědělo 24 (51 %) žen. Otázka 18 zkoumala u vícerodiček, jak moc pomohla zkušenost s předchozím porodem s volbou poloh u aktuálně proběhnutého porodu. Na otázku odpovídalo 60 žen viz otázka 1, kde jsme se ptaly po kolikáté žena rodí. Rodičky, jak jsme předpokládaly, uváděly, ano předchozí zkušenost s porodem mi velmi pomohla 38 (63 %). Rodičky, které už jednou a vícekrát rodily, jsou připravenější na další zkušenost, v některých případech shánějí i více informací o porodu. Nepřijde mi, že by mi předchozí zkušenost s porodem výrazněji pomohla, označilo 15 (25 %) rodiček a nevím 7 (12 %) žen. Na základě výše uvedené analýzy výsledků dotazníku pokračujeme ve vyhodnocování hypotéz. Hypotéza 1: Předpokládám, že mezi nejčastější vyhledávané úlevové polohy v první době porodní rodičky zařazují polohu vleže na boku. Tato hypotéza byla ověřovaná v otázkách 3, 4 a 5. V otázce 3 měly respondentky odpovědět, v které úlevové poloze jste strávila většinu I. doby porodní. Jak ukazuje tabulka 7 na straně 35 a graf 7 na straně 35 převažující část žen odpovídala pobyt ve vaně, ve sprchovém koutu 31 (32 %) Dále ženy volily možnost na lůžku (na boku, zádech v polosedě) 26 (27%). Pobyt na gymnastickém balóně 17 (18 %) byl přibližně častý jako střídání chůze a stání 16 (17%). Zbývajících 6 (6 %) rodiček označily možnost jiná poloha. V otázce 4 ženy vypovídaly o tom, jakou úlevovou polohu by hodnotily nejkladněji, z těch které využívaly. Jak ukazuje tabulka 7 na straně 36 a graf 7 na straně 36 nejkladněji hodnocenou polohou v I. době porodní byla poloha chůze 25 (26 %) a stání 20 (21 %). Položku polosed vybralo 17 (18 %) žen. Klečení 12 počet (13%) rodiček a ležení na boku si vybralo 14 (15 %) žen. Jinou možnost uvedlo 8 (8 %) rodiček. V otázce 5 měly ženy odpovídat, která poloha jim naopak přišla v I. době nejméně snesitelná. Odpovědi jsou opět vyobrazeny v tabulce 8 na straně 37 a graf 8 na straně 37. Nejméně snesitelná poloha pro rodičky byla poloha, vleže na zádech 51 (53 %). Druhá špatně snášená poloha bylo stání 18 (19 %). Ležení na boku, polosed na lůžku
60
označilo 16 (17 %) rodiček. Dále pobyt na gymnastickém míči 9 (9 %) žen. Položku jiná označily 2 (2 %) ženy. Na podkladě zjištěných výsledků můžeme konstatovat, že ženy uváděly jako nejčastější vyhledávanou polohu v I. době porodní pobyt ve vaně, sprchovém koutu a na druhém místě se umístila poloha na lůžku (na boku, zádech v polosedě). Hypotéza 1 nepotvrdila. Hypotéza 2: Domnívám se, že oslovené respondentky budou uvádět jako nejčastější úlevovou polohu v druhé době porodní polohu vleže na gynekologickém křesle a zároveň uvedou přibližně 40 % spokojenost se zvolenou polohou. Tato hypotéza byla ověřena v otázkách 8, 9 a 11. V otázce 8 ženy vypovídaly o poloze, kterou využily v II. době porodní před samotným tlačením (před porodem miminka). Odpovědi jsou opět vyobrazeny v tabulce 11 na straně 40 a grafu 11 na straně 40. Ženy udávaly, že využily na začátku II. doby porodní polohu, vleže na zádech 23 (24 %). Dále 20 (21 %) žen označilo pobyt na gymnastickém míči. Polohu na boku vybralo 17 (18 %) žen. Dobře si stojí položka chůze, kterou zvolilo 19 (20 %) žen. Ve vaně nebo ve sprše trávilo začátek II. doby porodní 7 (7 %) respondentek. Položku jiné označilo 10 (10 %) rodiček. V otázce 9 ženy vypovídaly, v jaké poloze rodily ve II. době porodní (porod miminka). Odpovědi jsou zobrazeny v tabulce 12 na straně 41 a grafu 12 na straně 41. Polovina rodiček 49 (51 %) rodila v II. době porodní v poloze vleže. Velká část rodiček 35 (36 %) rodila vpolosedě. Na porodní stoličce 2 (2 %), v podřepu 1 (1 %), v kleče 3 (3 %) a jinou polohu označilo 6 (6 %) žen. Kde jedna rodička uvedla na všech čtyřech, tři rodičky na boku, jedna v sedě a jedna ve stoji. V otázce 11 měly ženy odpovídat, jestli byly spokojené s polohou při vlastním porodu miminka. Odpovědi jsou zobrazeny v tabulce 15 na straně 44 a grafu 15 na straně 44. Spokojených rodiček s polohou při porodu v II. době porodní bylo 45 (47 %) rodiček. Spíše spokojených rodiček bylo ze zkoumaného vzorku 35 (36 %). Spíše nespokojených bylo 13 (14 %) žen. Pouze 3 (3 %) bylo rodiček nespokojených s polohou v II. době porodní.
61
Výsledky těchto otázek ukázaly, že ženy udávaly na začátku nejčastější úlevovou polohu vleže na zádech. Největší část respondentek rodila vleže a zároveň udávaly v převaze spokojenost s vybranou polohou. Hypotéza 2 se potvrdila. Hypotéza 3: Předpokládám, že mezi nejčastější důvody, které ztěžují najít rodičkám nejúčinnější úlevovou polohu patří nedostatečná informovanost žen během těhotenství. Tato hypotéza byla ověřena v otázkách 12 a 13. V otázce 12 ženy vypovídaly, co je konkrétně rušilo vyhledat vhodnou úlevovou polohu. Odpovědi jsou opět vyobrazeny v tabulce 16 na straně 45 a grafu 16 na straně 45. Respondentky odpovídaly, že je rušila při najití vhodné polohy při porodu ztráta soukromí 27 (28 %), 30 (31 %) žen odpovědělo nedostatečné informace v těhotenství. Cizí neznámé prostředí porodního sálu rušilo 21 (22 %) rodiček. Jiné označilo 18 (19 %) žen. U otázky bylo rozpracovaná možnost jiné. Odpovědi jsou zobrazeny v tabulce 17 na straně 46 a grafu 17 na straně 46. Rodičky odpovídaly většinou, že je nerušilo nic 9 (50 %). Silné bolesti uvedly 2 (11 %) žen. Dále uváděly personál 3 (17 %) žen. Vlastní nemotornost uvedla 1 (5 %) žena. Rychlý porod uvedy 3 (17 %) žen. V otázce 13 měly ženy odpovídat, co by chtěly zlepšit (co se týče úlevových poloh) při dalším porodu. Odpovědi jsou zobrazeny v tabulce 18 na straně 47 a grafu 18 na straně 47. Přítmí uvedla 1 (1 %) rodička. Lepší komunikaci by vybralo 10 (11 %) žen, více volnosti při porodu 5 (5 %), hlubší vanu 1 (1 %). Více soukromí 3 (3 %), jinou porodnici by si vybralo 2 (2 %), více poloh při porodu by chtělo vyzkoušet 2 (2 %) žen. Nevím napsalo 16 (17 %) žen, žádnou změnu by nechtělo 50 (52 %) rodiček. Na podkladě zjištěných výsledků můžeme konstatovat, že ženy uváděly jako nejčastější důvod, který je ruší při vyhledání polohy, nedostatečné informace v těhotenství. Hypotéza 3 se potvrdila. Pro srovnání s touto prací jsme použily práci Mňačkové (2007). Ta se zabývala také nabízením nefarmakologických metod ve dvou časových obdobích: 2000 – 2006 a 1980 62
– 1985. Možnost úlevových poloh si v prvním období zvolilo 39 (72 %) žen, v letech osmdesátých 1 (14 %) žen. V našem výzkumu zkoumala tento aspekt otázka číslo 2, v té si 29 (30 %) respondentek vybralo chůzi, protože jim tato nefarmakologická metoda pomohla od bolesti. Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že výsledky obou se shodují. Je tedy jasně doložen fakt, že o úlevové polohy a jejich využití během porodu stoupá neustále zájem.
63
4 Závěr Úlevové polohy při porodu patří k základním a podle nás k nejdůležitějším metodám jak se pokusit rodičkám zpříjemnit porod a pomoct přirozenou metodou od bolesti. Dají se výhodně kombinovat s dalšími nefarmakologickými metodami, které nenarušují přirozený běh porodu. Ve výzkumu „Úlevové polohy při porodu z pohledu rodiček“ u žen v reprodukčním věku jsme zpracovávaly 96 dotazníků. K získání informací jsme použily dotazník vlastní konstrukce spolu se studiem literatury. Ženy byly rozděleny do 4 věkových skupin. Měně než 18 let, 18 – 30 let, 30 – 35 let, více jak 35 let. Jako hlavní cíl byl zvolen:
-
Monitoring nejčastěji používaných úlevových poloh.
Dále byly stanoveny tři cíle: -
Zjistit co pomohlo nejvíce osloveným rodičkám najít vhodnou úlevovou polohu v I. době porodní a co by při dalším porodu chtěly změnit.
-
Zjistit nejčastější úlevovou polohu v II. době porodní a zároveň zmapovat míru spokojenosti oslovených respondentek s vybranou polohou.
-
Zmapovat jaké faktory během porodu nejvíce ztěžují osloveným rodičkám najít nejúčinnější úlevovou polohu.
Na základě rozboru výsledků s ohledem na stanovené cíle můžeme konstatovat následující: -
Nejčastější úlevové polohy pro I. dobu porodní je pobyt ve vaně a ve sprchovém koutě. Ve II. době porodní jako nejčastější polohu udávaly respondentky polohu vleže.
-
Rodičky uváděly, že jim nejvíce pomohla při najití vhodné polohy vlastní intuice a vlastní pocity. Je to přirozené, rodička sama nejlépe cítí co se s jejím tělem 64
děje a jak mu pomoci. Rodičky často uváděly, že ani nevědí, co by chtěly změnit při dalším porodu. Pár se jich shodlo, že by si přály lepší komunikaci s ošetřujícím personálem. -
Na začátku II. doby porodní rodičky, nejčastěji uváděly polohu vleže na zádech a velká část rodiček v této poloze nakonec i porodila. Ženy uváděly v převážné míře spokojenost s touto vybranou polohou, což přisuzujeme únavě a vyčerpání rodičky a radosti z narozeného dítěte.
-
Ženy uváděly, že jim nejvíce znesnadnily najití vhodné polohy nedostatečné informace v těhotenství.
Prostřednictvím dílčích cílů jsme dosáhly také cíle hlavního a můžeme konstatovat, že se nám podařil splnit hlavní cíl práce, kterým byl monitoring nejčastěji užívaných úlevových poloh. Na základě zjištěných výsledků a mé praxe bychom doporučily věnovat každé rodičce individuální péči. Nechat ji volnost, aby se mohla cítit uvolněně. Dát jí prostor, aby se mohla lépe vložit do pocitů vlastního těla a umožnit rodičce střídání úlevových poloh dle momentálních pocitů. Toto dokládá otázka 7, v té respondentky nejvíce volily možnost, že jim pří výběru vhodné polohy pomohla vlastní intuice. Dále je důležité nenutit striktně určité polohy, poradit rodičce, nabídnout možnosti úlevových poloh, pokud si žena neví rady. Důležitá je komunikace porodní asistentky s rodící ženou, rodičky špatně snášejí nevstřícné chování personálu. Toto nám vyšlo v otázce 13, kde rodičky udávaly, že by chtěly zlepšit komunikaci ze strany ošetřujícího personálu. Nejhůře rodičky snášejí polohu vleže na zádech, což vychází jak z mé praxe na porodním sále, tak z našeho výzkumu. Můžeme poukázat na otázku 5, kde vyšla tato poloha jako nejméně snesitelná pro rodičku. Mělo by být snahou ošetřující porodní asistentky pokusit se zkrátit rodičce pobyt v této poloze na minimum, například CTG je možné natáčet i vsedě nebo v poloze na boku.
65
Seznam použité a citované literatury APERIO A KOLEKTIV AUTOREK A AUTORŮ. Porodní příběhy: Rodíme se jednou. Praha: Smart Press, 2006. 257 s. ISBN 80-87049-03-9. BALASKASOVÁ, J. Aktivní porod. Praha: Argo, 2010. 223 s. ISBN 927-80-257-01782. ČERMÁKOVÁ, B. K porodu bez obav. Brno: ERA, 2008. 144 s. ISBN 978-80-7366114-4. DOLEŽAL, A. Od babictví k porodnictví. Praha: Karolinium, 2001. 144 s. ISBN 80246-0277-6. DOLEŽAL, A. Porodnické operace. Praha: Grada, 2007. 376 s. ISBN 978-80-2470881-2. DOLEŽALOVÁ, J. Porod doma: Co nám matky o porodu neřekly. Praha: Formát, 2004. 207 s. ISBN 80-86718-46-8. GASKIN, I. M. Zázrak porodu: Spiritual Midwifery. Příbram: Kosmas, 2010. 476 s. ISBN 978-80-86356-48. GREGORA, M. Nová Kniha O Těhotenství A Mateřství. Praha: Grada, 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3081-3. JIRÁNKOVÁ, Květa. Polohy při porodu I. In: [online]. 2007 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.rodina.cz/clanek5840.htm JIRÁNKOVÁ, Květa. Polohy při porodu II. In: [online]. 2007 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.rodina.cz/clanek5876.htm LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha: Grada, 2004. 988 s. ISBN 80-247-0668-7. MAREK, V. Nová doba porodní: Život před životem porod jako zázrak první tři minuty a jak dál. Praha: Eminent, 2002. 263 s. ISBN 80-7281-090-1.
MIKOLÁŠOVÁ, S. a RIEDLOVÁ O. Abeceda metod na zmírnění bolestí při porodu – 4.
část.
In:
Www.mamaaja.cz
[online].
[cit.
2012-04-11].
Dostupné
z:
http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/2583/abeceda_metod_na_zmirneni_bolesti_ pri_porodu_%E2%80%93_4_cast.html MŇAČKOVÁ,
Radka.
Možnosti
ovlivňování
porodních
bolestí
pomocí
nefarmakologických metod. 2007. Bakalářská práce. MONGANOVÁ, M. F. Hypnoporod. Praha: Triton, 2010. 243 s. ISBN 978-80-7387364-6. MORRIS, D. Lidské mládě. Praha: Argo, 1995. 193 s. ISBN 80-85794-77-2. NEBESKÁ, I. Přirozené polohy a prostředí při porodu. In: Www.babyweb.cz [online]. 2009 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/Clanky/a557-Prirozenepolohy-a-prostredi-pri-porodu.aspx ODENT, M. Znovuzrozený porod. Praha: Argo, 1995. 152 s. ISBN 80-85794-05-2. RIEDLOVÁ, O. Polohy při porodu I. In: Www.rodina.cz [online]. 27.8.2007 [cit. 201204-11]. Dostupné z: http://www.rodina.cz/clanek5840.htm RIEDLOVÁ, O. Polohy při porodu II. In: Www.rodina.cz [online]. 17.9.2007 [cit. 201204-11]. Dostupné z: http://www.rodina.cz/clanek5876.htm ROZTOČIL, A. et al. Moderní porodnictví. Praha: Grada Publishing, 2008. 408 s. ISBN 978-80-247-1941-2. SIMKIN, P. Partner u porodu. Praha: Argo, 2000. 245 s. ISBN 80-7203-308-5. STOPPARDOVÁ, M. Těhotenství od početí k porodu. Praha: FRAGMENT, 2007. 374 s. ISBN 978-80-253-0438-9. ŠTROMEROVÁ, Z. Porodní asistentkou krok za krokem: praktický rádce pro porodní asistentky (a zvídavé rodiče). Praha: Agro, 2010. 313 s. ISBN 978-80-257-0324-3. YATES, S. Zdravé těhotenství a přirozený porod. Brno: Computer Press, 2009. 128 s. ISBN 978-80-251-2475-8.
Přílohy Příloha číslo A - Dotazník
Dotazník Dobrý den, jmenuji se Zuzana Navrátilová studuji 3. rokem bakalářské studium Porodní asistentka na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Dovoluji si Vás požádat o vyplnění tohoto anonymního dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma Úlevové polohy při porodu a jejich vliv na průběh porodu. Každou otázku si přečtěte, zamyslete se a zakroužkujte prosím jednu odpověď. U některé otázky máte možnost volné odpovědi. Předem Vám děkuji za Vámi věnovaný čas. S pozdravem Zuzana Navrátilová
o o o o
Váš věk Méně než 18 let 18 -30 let 30 -35 let 35 a více let
o o o o
Nejvyšší dosažený stupeň vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské
o o o o
Váš rodinný stav Svobodná Vdaná Rozvedená Jiný
1. Po kolikáté jste rodila? o Poprvé o Podruhé o Potřetí a více
2. Která poloha v I. době porodní (doba otevírání hrdla děložního) Vám nejvíce pomohla ulevit od bolesti? o o o o o o
Stání Chůze Polosed Klečení Ležení na boku Jiná poloha (Popište, která?) ……………………………………………………………………………………………
3. V které úlevové poloze jste strávila většinu I. doby porodní? o o o o o
Na lůžku (na boku,na zádech v polosedě) Pobyt ve vaně, ve sprchovém koutu Pobyt na gymnastickém baloně Střídání chůze a stání Jiná poloha (Vypište)…………………………………………………………………………………
4. Jakou úlevovou polohu byste hodnotila nejkladněji, z těch které jste využívala v I. době porodní? o o o o o o
Stání Chůze Polosed Klečení Ležení na boku Jiná ……………………………………………………………………………………………
5. Která poloha Vám naopak přišla v I. době nejméně snesitelná? o o o o o
Stání Ležení na zádech Ležení na boku, polosed na lůžku Pobyt na gymnastickém míči Jiná (Popište která?)……………………………………………………………………………………
6. Jak dlouho jste pobývala v jedné úlevové poloze v I. době porodní? o o o o
10- 20 min. 20- 30 min. 30-60 min. Déle
7. Co Vám pomohlo najít účinnou úlevovou polohu? o o o o
Ošetřující porodní asistentka Intuice, vlastní pocity atd. Informace z předporodních kurzů Informace z internetu, knih, časopisů atd.
8. Které úlevové polohy jste využila v II. době porodní před samotným tlačením (před porodem miminka)? o o o o o o
Vleže na boku Vleže na zádech Chůze Pobyt na gymnastickém míči Vana a sprcha Jiné (Které?) ……………………………………………………………………………………………
9. V jaké poloze jste rodila v II. době porodní (porod miminka)? o o o o o o
Vpolosedě Vleže Na porodní stoličce V podřepu V kleče Jiná poloha
10. Měla jste na výběr z jiných poloh, při porodu miminka? o Ano o Ne (Proč ne?) ……………………………………………………………………………………………
11. Byla jste spokojená s polohou při vlastním porodu miminka? o o o o
Byla jsem spokojená Byla jsem spíše spokojená Byla jsem spíše nespokojená Byla jsem nespokojená
12. Co Vás konkrétně rušilo vyhledat vhodnou úlevovou polohu? o o o o
Ztráta soukromí Cizí, neznámé prostředí porodního sálu Nedostatečné informace v těhotenství Jiné (Vypište jaké důvody.)…………………………………………………………………………………
13. Co byste chtěla osobně zlepšit (co se týče úlevových poloh) při dalším porodu? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. 14. Pokud byste ještě jednou rodila, jakou úlevovou polohu byste zvolila v porovnání s předchozím porodem? o Využila bych stejné úlevové polohy o Využila bych ještě další polohy (Popište které?)…………………………………………………………………………………….. o Nevím
15. Jaký je Váš názor na význam úlevových poloh při porodu? o Přikládám úlevovým polohám při porodu velký význam o Přikládám při porodu průměrný význam úlevovým polohám o Nepřikládám při porodu úlevovým polohám žádný význam
16. Co je podle Vás největším přínosem úlevových poloh při porodu? o o o o o
Úleva od bolesti Umožnění odpočinku mezi kontrakcemi Zkrácení doby porodu Lepší prostupnost plodu porodními cestami Jiný (Jaký?)……………………………………………………………………………………
17. Když jste šla do porodnice měla jste představu v jaké poloze chcete rodit? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 18. Pokud jste rodila podruhé a více, pomohla Vám předchozí zkušenost s porodem vyhledat účinnější úlevovou polohu během celého porodu? o Ano, předchozí zkušenost s porodem mi velmi pomohla o Nepřijde mi, že by mi předchozí zkušenost s porodem výrazněji pomohla o Nevím
Příloha B - Povolení ke sběru dat
Příloha číslo C - Obrázky úlevových poloh
Obrázek 1: Prostá poloha na zádech
Obrázek 2: Poloha na zádech s mírně zvýšeným trupem
Obrázek 3: Polosed
Obrázek 4: Polosed při tlačení
Obrázek 5: Rovný sed na posteli
Obrázek 6: Rovný sed s partnerem
Obrázek 7: Dřep
Obrázek 8: Dřep
Obrázek 9: Dřep
Obrázek 10: Dřep
Obrázek 11: Ve stoje s oporou partnera
Obrázek 13: Závěšení na šátku
Obrázek 14 : Široký stoj se závěsem o partnera
Obrázek 15: Prostá boční poloha
Obrázek 16: Prostá boční poloha
Obrázek 17: Boční poloha k tlačení
Obrázek 18: Polobok
Obrázek 19: Sed v předklonu s oporou
Obrázek 20: Sed v předklonu s oporou
Obrázek 21: Stoj v předklonu s oporou
Obrázek 22: Stoj v předklonu s oporou
Obrázek 23: Klek v předklonu s oporou
Obrázek 24: Klek v předklonu s oporou
Obrázek 25: Klek v předklonu s oporou
Obrázek26: Klek v předklonu s oporou
Obrázek 27 : Klek na všech čtyřech
Obrázek 28: Otevřená koleno-prsní poloha
Obrázek 29: Uzavřená koleno-prsní poloha
Obrázek 30: Asymetrický sed
Obrázek 31: Asymetrický stoj
Obrázek 32: Asymetrický klek zdroj: Jiránková (2007)
