VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Erektilní dysfunkce z pohledu kvality života

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Erektilní dysfunkce z pohledu kvality života Bakalářská práce

Autorka práce: Klára Svobodová Vedoucí práce: Mgr. Veronika Kusínová Jihlava 2015

Copyright © 2015 Klára Svobodová

Anotace Bakalářská práce na téma: „Erektilní dysfunkce z pohledu kvality života“ se zabývá kvalitou života mužů, kteří trpí poruchou erekce. Cílem práce je zjistit úroveň informovanosti mužů s erektilní dysfunkcí, zjistit subjektivní vnímání kvality života se zmíněným postižením a navrhnout edukační materiál pro muže. Práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a praktické. Teoretická část práce se zabývá anatomií mužského pohlavního ústrojí, příčinami poruch erekce, jejich výskytem, rozdělením, diagnostikou a léčebnými postupy. Objasňuje oblast kvality života z pohledu mužů postižených erektilní dysfunkcí. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvalitativního výzkumu. Součástí praktické části jsou diskuse, návrhy a doporučení pro praxi.

Klíčová slova Edukace, erektilní dysfunkce, informovanost, kvalita života, partnerský vztah

Abstract Bachelor's thesis on the topic of Erectile dysfunction from the point of view of quality of life deals with the quality of life of men who suffer from the disorder of erection. The aim of this paper is to determine the level of awareness of men with erectile dysfunction, find out the subjective perception of quality of life with the said disabilities, and to design educational material for men. The work consists of two parts, and the parts of the theoretical and the practical. The theoretical part of the thesis deals with the anatomy of the male reproductive tract, the causes of erectile dysfunction, their occurrence, distribution, diagnostics and therapeutic procedures. It clarifies the quality of life from the perspective of men affected by erectile dysfunction. In the practical part are presented the results of the qualitative research. The part of the practical part of the discussions, proposals and recommendations for practice.

Keywords Education, erectile dysfunction, awareness, quality of life, partner relationship

Poděkování Mé poděkování patří Mgr. Veronice Kusínové za odborné vedení, ochotu, trpělivost, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří mi odpovídali na otázky. A v neposlední řadě děkuji celé mé rodině za podporu a trpělivost během celého studia.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě, dne 1. 12. 2015

................................................... Podpis

Obsah strana

1 Úvod

10

1.1 Cíle výzkumu

12

1.2 Výzkumné otázky

12

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Anatomie mužského pohlavního systému

13

2.1.1 Mužské vnitřní pohlavní orgány

13

2.1.2 Mužské zevní pohlavní orgány

14

2.1.3 Hemodynamika erekce

15

2.2 Mužská erektilní dysfunkce a její příčiny

16

2.2.1 Psychogenní příčiny

16

2.2.2 Organické příčiny

16

2.3 Diagnostika erektilní dysfunkce 2.3.1 Anamnéza

19 19

2.4 Léčba erektilní dysfunkce

21

2.4.1 Léčba první volby

21

2.4.2 Léčba druhé volby

23

2.4.3 Léčba třetí volby

24

2.4.4 Nefarmakologická léčba erektilní dysfunkce - lázeňská léčba

24

2.5 Mužská očekávání od léčby erektilní dysfunkce 2.5.1 Nebezpečí pro muže – užití padělků účinných léků

2.6 Kvalita života s ohledem na zdravotní indispozice

24 25

25

2.6.1 Definice kvality života

25

2.6.2 Spojitost kvality života se zdravotním stavem

26

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika praktické části

27

3.1.1 Charakteristika vzorku respondentů

28

3.1.2 Průběh výzkumu a charakteristika prostředí

28

3.1.3 Zpracování získaných dat

29

3.2 Výsledky kvalitativního výzkumu

29

3.2.1 Posouzení zdravotního stavu respondentů

29

3.2.2 Vyhodnocení rozhovoru s respondenty

35

3.3 Návrhy a doporučení pro praxi

46

4 Závěr

48

5 Seznam použité literatury

50

6 Seznam použitých zkratek

54

1 Úvod Erektilní dysfunkce je problém, který trápí muže, ne ve stáří, jak se dříve předpokládalo, ale může se objevit i v mladším věku. Muži považují sexuální život za důležitou stránku života. Ale pokud se u nich objeví porucha erekce, jen málo z nich si to chce připustit. Muži se stydí o vzniklém problému mluvit, je jim to trapné, mnohdy se i bojí, zeptat se o radu odborníka (Kubíček, 2006). Erektilní dysfunkce se bohužel vyskytují stále častěji. Pro muže je toto téma velice choulostivé a zraňující. Muži jsou často svým pohlavním orgánem natolik zaujatí, že dokáží veřejně přiznat pouze úspěchy. V opačném případě jsou v situaci, kdy si problém nechtějí přiznat, dochází k ovlivnění sebevědomí a ne vždy jsou schopni o svých problémech s erekcí otevřeně hovořit. Problém s erekcí vede ke sníženému sebehodnocení, pocitům viny, úzkosti, strachu z pokusu o styk a vyhýbání se sexuální aktivitě, obavám ze ztráty partnerky - což vede ke zhoršování poruchy. Častým důsledkem neléčené erektilní dysfunkce je rozpad partnerského svazku, deprese muže, jeho zhoršené fungování ve společensko – sociálních vztazích (Kratochvíl, 1999). Partnerský vztah by měl být založen na komunikaci, důvěře, toleranci a podpoře. Problém v sexuální oblasti není pouze záležitostí muže, ale dotýká se obou partnerů, kteří spolu sdílejí pohlavní život. Negativní projevy v partnerském životě dávají často impulz k léčbě daných sexuálních poruch. U mužů může problém s erekcí trvat i několik let, než se rozhodnou k terapii. Nejčastěji se obrací na odborného sexuologického, nebo i praktického lékaře. Přestože problém s erekcí je celosvětový, stále se bohužel na lékaře obrací pouze zlomek mužů. Přitom léčba poruch je až v devadesáti procentech úspěšná. Erekce představuje celkové zdraví muže. Při jejich změnách je nutné myslet na cévní zásobení celého těla, aby byla včas odhalena příčina a případné skryté onemocnění, které může mít devastující důsledky (Pacík, 2006). Záměrem práce je poukázat na význam problematiky erektilní dysfunkce, zjistit úroveň informovanosti mužů s erektilní dysfunkcí o dané problematice, zjistit subjektivní vnímání kvality života mužů s erektilní dysfunkcí, zda dochází k negativnímu ovlivnění partnerského života, zda jsou partnerky pro muže oporou a zda spolu partneři komunikují na téma poruchy erekce.

10

Práce je tematicky rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části práce je rozvedena problematika erektilní dysfunkce, hlavní příčiny poruch, jejich výskyt a rozdělení. Dále uvádím diagnostiku poruch a léčebné postupy. Důležitou roli sehrávají partnerky mužů trpících poruchou erekce. Vlivem poruch dochází k ovlivnění partnerského soužití, komunikace, a to vše narušuje psychické rozpoložení obou partnerů. V praktické části práce se zaměřuji na zhodnocení názorů mužů s poruchou erekce týkajících se informovanosti, dále na jejich aktuální život a ovlivnění daným onemocněním. Zaměřuji se na to, zda s partnerkou o problému komunikují, eventuálně jaké jsou důvody pro to, že spolu nekomunikují. Dále chci zjistit, zda erektilní porucha ovlivňuje kvalitu života mužů, zda negativně ovlivňuje partnerský vztah a jakým způsobem. Následně uvádím výsledky kvalitativního výzkumu, který byl proveden v ordinaci praktického lékaře v Jihlavě. Součástí praktické části je také diskuse a návrh a doporučení pro praxi

11

1.1 Cíle výzkumu 1. Zjistit úroveň informovanosti mužů s erektilní dysfunkcí o dané problematice 2. Zjistit subjektivní vnímání kvality života mužů s erektilní dysfunkcí 3. Vytvořit edukační materiál pro muže

1.2 Výzkumné otázky 1. Do jaké míry jsou muži informování o erektilní dysfunkci? - Jakým způsobem muži získali informace o erektilní dysfunkci? - Jaké druhy informací mužům nejvíce vyhovují (letáky, internet, rozhovor s lékařem)? - Jaké znalosti mají muži o problematice erektilní dysfunkce a její léčbě? 2. Jak muži s erektilní dysfunkcí vnímají kvalitu života? - Jaký má erektilní dysfunkce vliv na partnerský vztah? - Jakým způsobem komunikují muži o daném problému s partnerkou? - Jak ovlivňuje erektilní dysfunkce psychiku mužů a jejich partnerek? - Jak muži zvládají stres v souvislosti s erektilní dysfunkcí? - Jakým způsobem ovlivňuje erektilní dysfunkce volnočasové a pracovní záležitosti? - Jaký má léčba erektilní dysfunkce vliv na finanční situace léčeného muže? 3. Jaká skutečnost byla pro muže motivací navštívit lékaře? - Jak dlouho se muži rozhodovali k návštěvě lékaře? - Jakého lékaře muži navštívili? - Jakým způsobem probíhá léčba? - Do jaké míry pociťují muži zlepšení po užití přípravků předepsaných lékařem?

12

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Anatomie mužského pohlavního systému Pohlavní orgány muže rozdělujeme na vnitřní a zevní (Příloha 5), anatomii detailně popisuje následující text. Třetí část kapitoly pojednává o hemodynamice samotné erekce (Marieb, Mallatt, 2005).

2.1.1 Mužské vnitřní pohlavní orgány 2.1.1.1 Varlata (testes) Varle je mužská párová pohlavní žláza. Má lehce větší velikost a hmotnost než vaječník. Jeho funkcí je tvorba spermií a syntéza mužských pohlavních hormonů (testosteron). Na povrchu varlete je vrstva z tuhého vaziva (tunica albuginea testis), uvnitř je prostor vazivem rozdělen na malé lalůčky, kterými prochází řada stočených kanálků, kde probíhá vlastní tvorba spermií. Kanálky se spojují do větších kanálů, které vyúsťují do nadvarlete. Varlata se zakládají během vývoje jedince v dutině břišní, odkud teprve potom sestupují do šourku, kde jsou definitivně uložena. Stav, kdy jsou varlata nesestouplá, označujeme jako kryptorchismus (Marieb, Mallatt, 2005). 2.1.1.2 Nadvarlata (epididymides) Nadvarle je protáhlý párový orgán umístěný "nad varletem". Po jeho délce můžeme rozlišit 3 části, označované jako hlava, tělo a ocas nadvarlete (caput, corpus et cauda epididymidis). Do nadvarlete přicházejí spermie z varlete, aby zde dozrály a získaly schopnost pohybu. Pokud nejsou nahromaděné spermie odvedeny do chámovodu (viz níže) při ejakulaci, po určité době se rozpadnou a resorbují (Marieb, Mallatt, 2005). 2.1.1.3 Chámovody (ductus deferentes) Chámovod je párová svalová trubice navazující na koncovou část (ohon) nadvarlete. Odvádí spermie z šourku skrze tříselný kanál (canalis inguinalis) do dutiny břišní, kde ústí do močové trubice. Až do průchodu tříselným kanálem běží spolu

13

s chámovodem nervy, cévy (krevní i mízní) a svalová tkáň (musculus cremaster) v útvaru zvaném provazec semenný (Marieb, Mallatt, 2005). 2.1.1.4 Měchýřkové žlázy (glandulae vesiculosae) Měchýřkové žlázy jsou párové žlázy umístěné za prostatou na zadní straně močového měchýře (ústí do chámovodů, těsně před jejich vyústěním do močové trubice). Tvoří alkalický sekret bohatý na bílkoviny a fruktosu (objemově se podílí zhruba na 1/2 až 3/4 celkového objemu ejakulátu!), který se mísí se sekretem nadvarlete se spermiemi. Tímto smísením vzniklou substanci již označujeme jako ejakulát (Marieb, Mallatt, 2005). 2.1.1.5 Předstojná žláza (prostata) Nepárová předstojná žláza je uložena těsně pod močovým měchýřem. Předstojnou žlázou prochází močová trubice (urethra), do které ještě v těle žlázy vyúsťují oba chámovody. Prostata obohacuje ejakulát o několik dalších látek. Sekret předstojné žlázy tvoří asi ¼ objemu ejakulátu (Marieb, Mallatt, 2005). 2.1.1.6 Močová trubice (urethra masculina) Na rozdíl od ženy, slouží močová trubice (respektive její část od vyústění chámovodů) u muže jako pohlavní cesta. Močová trubice začíná na spodku močového měchýře, prochází prostatou, skrze svalovinu dna pánevního a zanořuje se do nepárového topořivého tělesa penisu, na jehož konci ústí (Marieb, Mallatt, 2005).

2.1.2 Mužské zevní pohlavní orgány 2.1.2.1 Šourek (scrotum) Šourek je nepárový kožní vak, zavěšený v oblasti pod sponou stydkou. Funkcí šourku je dosáhnout optimální teploty pro tvorbu spermií (pod 35 °C). Kůže je silně pigmentována a vybavena tuhými chlupy. Pod kůží je vrstvička hladké svaloviny, která se může kontrahovat a přitáhnout tak šourek směrem k tělu (zvýšení teploty při zajišťování termoregulace). Uvnitř je prostor šourku rozdělen vazivovou přepážkou na dvě části - v každé části se nachází jedno varle (Marieb, Mallatt, 2005).

14

2.1.2.2 Pyj (penis) Pyj neboli penis je mužský kopulační orgán. Prochází jím močová trubice, která je vývodnou trubicí pohlavních i močových cest. Rozměry penisu mají velkou individuální variabilitu, mění se v závislosti na teplotě prostředí a na emocích. Uvádí se délka 10-12 cm u ochablého a 14 -18 cm u ztopořeného penisu. Na stavbě penisu se podílejí tři topořivá tělesa, cévy, nervy a močová trubice; celý orgán je krytý tenkou kůží na řídkém a pohyblivém podkožním vazivu. Topořivá tělesa - horní je párové, dolní je nepárové (v něm probíhá močová trubice) jsou tvořena houbovitou erektilní tkání. Na konci je penis cylindrovitě rozšířený v útvar zvaný žalud (glans penis), který kryje volná kožní řasa – předkožka (preputium). Hlavní přívod krve do penisu vede středem v corpora cavernosa jako arteria profunda penis, větev arteria pudenda interna. Tvoří ji jedna až tři větve. Další přívod krve obstarává arteria dorsalis penis, a to především do glans penis. Probíhá zevně nad tunica albuginea. V penisu jsou všechny tři hlavní arterie spojeny četnými anastomózami, jež procházejí také tunica albuginea (Daneš, 2007).

2.1.3 Hemodynamika erekce Erekce je nervově řízený cévní děj. Jeho iniciace nastává centrálně v mozku – na podněty vizuální, olfaktorické a na erotické myšlenky. Erekce penisu koreluje se zvýšenou aktivitou mozku v pravém okcipitálním laloku a také s aktivací pravého temporálního laloku a pravého putamen. V mozku vzniklé signály jsou vedeny přes spinální centra k cévnímu orgánu (Pohanka, Stárka, 2011). Hemodynamiku erekce lze rozdělit do následujících fází: fáze ochablosti, latentní neboli plnící fáze, fáze tumescence, fáze plné měkké erekce, rigidní neboli skeletální fáze erekce a fáze detumescence. Erektilní funkce je tedy výsledkem komplexního koordinovaného působení nervového systému, změn hemodynamiky nejen v penisu, ale v celé oblasti malé pánve a změn tonu hladkého svalstva stěn arteriol a kavernózního parenchymu i příčně pruhovaného svalstva perinea a stavu krevního zásobení (Pohanka, Stárka, 2011).

15

2.2. Mužská erektilní dysfunkce a její příčiny Za erektilní dysfunkci se považuje trvalá (po dobu nejméně šesti měsíců) nebo opakovaná neschopnost dosáhnout a udržet erekci umožňující uspokojivý sexuální styk. Jednorázové situační selhání nebo tranzitorní poruchy ztopoření nepředstavují vážný problém a nevyžadují terapii. Léčba je indikována, dochází-li k poruše více než ve čtvrtině pokusů o realizaci pohlavního styku (Daneš, 2007). Obecně rozlišujeme příčiny erektilní dysfunkce organického a psychogenního původu. Soudí se, že převážná většina erektilních dysfunkcí je organického původu - nejčastěji vaskulární, zhruba 80 %. Ve 20 % se na vzniku erektilní dysfunkce podílí čistě psychogenní příčiny (Daneš, 2007).

2.2.1 Psychogenní příčiny Psychogenní stimuly mohou sice vyvolat erekci, ale také zcela tento proces blokovat. Normální sexuální fungování vyžaduje určitý stupeň sebejistoty, nepřítomnosti úzkosti, přítomnost vzrušující mentální anebo fyzické stimulace a schopnost zaměřit pozornost na sexuální aktivitu (Pohanka, Stárka, 2011). U psychogenní formy pozorujeme náhlý začátek a obvykle nižší věk pacienta. Vyskytují se situačně a jsou vázány na stresující životní události. Stejně tak nebývají izolované (pouze erektilní dysfunkce), ale jejich rozvoj je obvykle provázen poklesem sexuální touhy (Pohanka, Stárka, 2011). Psychogenní erektilní dysfunkce mohou být zařazeny do následujících subtypů: úzkost a strach (ze selhání, z nemoci, z otěhotnění, ze ženy, ze zesměšnění, z odmítnutí), deprese (i indukované léky nebo nemocí), konfliktní napjatý partnerský vztah, nevědomost, dezinformace, nedostatek sexuální výchovy, sexuální fobie a náboženské inhibice, psychotické poruchy a poruchy osobnosti (obsedantně – kompulzivní, anhedonie), předchozí traumatická zkušenost (Pohanka, Stárka, 2011).

2.2.2 Organické příčiny Erektilní dysfunkce je tvořena asi z 80 % organickými poruchami. Ty se převážně vyskytují u starších mužů. Porucha vzniká pozvolna, nepozorovaně a s věkem dochází ke zhoršování (Pohanka, Stárka, 2011). 16

2.2.2.1 Vaskulogenní příčiny Arteriální poruchy jsou nejčastější příčinou erektilní dysfunkce, tvoří až dvě třetiny organických dysfunkcí. Nastupují většinou pomalu, mají nenápadný začátek s prodloužením času nutného k dosažení tuhé erekce. Rizikovými faktory jsou hypertenze, kouření, hyperlipidemie, diabetická vaskulopatie, tupé pánevní nebo perineální poranění a k lokálnímu postižení cév může dojít po operacích v malé pánvi nebo po radioterapii (Pohanka, Stárka, 2011). Erektilní vaskulogenní dysfunkce se druží často s ischemickou srdeční chorobou nebo je průvodním jevem stavů před infarktem myokardu. Dokonce až v 40 % případů mužů, kteří se cítí zcela zdrávi a přicházejí s obtížemi při erekci, lze zjistit arteriosklerotické změny v koronárním řečišti (Pohanka, Stárka, 2001). 2.2.2.2 Neurogenní příčiny Neurogenní erektilní dysfunkce je důsledkem lézí periferních nervů, míchy nebo mozkových lézí. Je známo, že diabetes, uremie postihují periferní autonomní nervy a jsou spojeny s erektilní dysfunkcí. Do této skupiny patří i některé avitaminózy (B6, B12 a kyselina listová) a chronický alkoholismus. Míšní léze včetně poranění míchy, sklerózy multiplex, komprese v důsledku hernie disků a tumorů pro nezvladatelnou bolest mohou způsobovat erektilní dysfunkci (Pohanka, Stárka, 2011). 2.2.2.3 Endokrinní a metabolické příčiny Erektilní funkci ovlivňují nejen androgeny, ale i poruchy funkce varlat, štítné žlázy, nadledvin, endokrinního pankreatu, hypofýzy a příštítných tělísek. Diabetes je nejčastější příčina erektilní dysfunkce. U mužů trpících tzv. cukrovkou je porucha erekce běžnější než jiné komplikace diabetu jako neuropatie nebo retinopatie. Často je erektilní dysfunkce prvním subjektivním příznakem onemocnění. Poruchám spojeným s diabetem jsou blízké i poruchy při metabolickém syndromu. Erektilní dysfunkce se objevují i u poruch štítné žlázy, a to jak u hypotyreózy, tak u hypertyreózy (Pohanka, Stárka, 2011).

17

2.2.2.4 Anatomické příčiny Dočasné nebo trvalé poruchy erektilní funkce mohou být také způsobeny morfologickými

odchylkami

zevního

genitálu, např. vrozenými

deformacemi

topořivých těles, priapismus, mikropenisem a posttraumatickými změnami. K této skupině organických postižení můžeme připojit i různá urologická onemocnění, např. benigní hyperplázii prostaty, stejně jako stavy po její chirurgické nebo medikamentózní léčbě, karcinom nebo zánět prostaty. Zánětlivá onemocnění pohlavního ústrojí nepříznivě ovlivňují erektivitu zejména tehdy, když způsobují bolest při erekci, penetraci nebo ejakulaci. Patří sem např. uretritida, prostatitida, epididymitida (Pohanka, Stárka, 2011). Uvedená chronická zánětlivá onemocnění, u nichž se vyskytují různé nepříjemné pocity v oblasti genitálu (pálení při močení, parestezie, tlak a bolest v žaludku, tříslech, varlatech, šourku, v podbřišku či konečníku), mohou nepříznivě fixovat pozornost pacienta na tyto oblasti, vyvolávat obavy, tenzi, nespokojenost, podrážděnost až neurotické obtíže (Pohanka, Stárka, 2011). 2.2.2.5 Erektilní dysfunkce vyvolané chirurgickými výkony, medikamenty a jinými chemickými látkami Je známo, že cévní chirurgické postupy, transplantační a radikální chirurgické zákroky, chirurgické zákroky pro priapismus, ozáření pánve a poranění dolních cest močových způsobují erektilní dysfunkci (Pohanka, Stárka, 2011). Výskyt erektilní dysfunkce indukované léky a drogami je asi 25 %. Různé léky a drogy, o nichž je známo, že působí erektilní dysfunkci, jsou alkohol, návykové drogy, abúzus marihuany, antihypertenziva a psychotropika (Pohanka, Stárka, 2011). Většina současně používaných antihypertenzivních léků je spojena s určitým stupněm erektilní dysfunkce nebo ejakulační dysfunkce, jejichž frekvence se u různých používaných agens dramaticky liší (Pohanka, Stárka, 2011). Tricyklická antidepresiva mohou vyvolat selhání erekce jednak sedativním účinkem, jednak anticholinergním působením. Sexuální dysfunkce postihuje asi jednu čtvrtinu uživatelů antipsychotických přípravků. Psychotropní agens, anticholinergní léky a běžně zneužívané látky – zahrnující alkohol, amfetaminy, barbituráty, kokain, marihuanu

18

a narkotika – jsou potenciálně škodlivé pro sexuální funkci (Pohanka, Stárka, 2011). Z enviromentálních škodlivin z vnějšího nebo pracovního prostředí byl dle Pohanky a Stárka prokázán nepříznivý účinek na sexuální funkce a především na erektilní funkci u následujících látek: pesticidy, herbicidy, organická rozpouštědla, průmyslové chemikálie, olovo (Pohanka, Stárka, 2011).

2.3 Diagnostika erektilní dysfunkce Cílem diagnostiky erektilní dysfunkce je určit typ poruchy a zjistit její závažnost, event. odhalit onemocnění, jehož příznakem dysfunkce může být. Přitom je nutno se vyhnout zbytečným, zejména invazivním vyšetřením. Vyšetření mají být pro pacienta nepříliš náročná fyzicky i co do času stráveného na lékařských pracovištích (Pohanka, Stárka, 2011).

2.3.1 Anamnéza Základem pro stanovení příčiny erektilní dysfunkce je pečlivá anamnéza. Citlivě vedený anamnestický rozhovor je základem pro dobrý terapeutický vztah lékař - pacient (Šrámková, 2013). Změna životního stylu může mít vliv na predispozici pro erektilní dysfunkci. Proto je možno vidět zlepšení po zanechání kouření a zmírnění požívání alkoholu. Prospěšná je i strava s nízkým obsahem cholesterolu. Dalším rizikovým faktorem pro erektilní dysfunkci je jízda na kole na dlouhé vzdálenosti. Dobrá anamnéza má oslovit všechny rizikové faktory a medicínské (nechirurgické) a chirurgické problémy diskutované v etiologii (Pohanka, Stárka, 2011). 2.3.1.1 Specifické hodnotící škály kvality života u erektilní dysfunkce Pro hodnocení kvality sexuálního života a jejího sledování v průběhu pozdější léčby může být použit některý z dotazníků uvedených níže (Pohanka, Stárka, 2011). - Dotazník sexuálního zdraví muže – IIEF – 5 (Příloha 1) Dotazník má 15 otázek. Existuje i jeho pěti otázková zkrácená verze. Celkové IIEF 5 může dosáhnout od 1 do 25 bodů. Jedna z jeho otázek je ohodnocena jedním až pěti

19

body a další 4 otázky nula až pěti body. Minimální skóre je tedy 1 bod a maximálně lze dosáhnout bodů 25. Erektilní dysfunkce je pak rozdělena na závažnou (1 – 7 bodů), střední (8 – 11 bodů), střední až mírnou (12 – 16 bodů) a mírnou erektilní dysfunkci (17 – 21 bodů). Dosažení skóre 22 - 25 bodů je hodnoceno tak, že se o erektilní dysfunkci nejedná (Pastor, Zámečník, 2008). - International Index of Erectile Function Je to jednoduchý dotazník o 5 otázkách, ve kterých lze vždy získat maximálně 5 bodů. Takto můžeme rozdělit erektilní dysfunkci do 4 stupňů: 1. stupeň: kompletní (≤ 4 body), 2. stupeň: těžká (5-10 bodů), 3. stupeň: středně těžká (11-14 bodů), 4. stupeň: mírná (15-20 bodů), při dosažení ≥ 21 bodů se o erektilní dysfunkci pravděpodobně nejedná. - Erection Hardness Scale (Stupnice tvrdosti erekce - Příloha 2) Pevnost erekce je v ní rozdělena do 4 stupňů. Stupeň čtyři hodnotí penis jako úplně tvrdý a rigidní. Při třetím stupni je penis dostatečně pevný pro průnik, avšak není úplně tvrdý. Druhý stupeň je charakterizován penisem pevným, nikoli však dostatečně pro průnik. A stupeň jedna popisuje penis jako větší, ale ne pevný. 2.3.1.2 Fyzikální vyšetření Nikdy nesmí být opomíjeno somatické vyšetření nemocného. Každý pacient s erektilní dysfunkcí by měl být vyšetřen. Při vyšetření genitálu věnujeme pozornost ochlupení, velikosti a tvaru penisu, varlat (velikost, konzistence), přítomnosti varikokély a jiných abnormalit. Digitální rektální vyšetření prostaty by mělo být provedeno u všech mužů nad padesát let. Důležité je změřit BMI a krevní tlak (Šrámková, 2013). Pokud nemocný udává symptomy deprese, smutnou náladu, poruchy spánku, anorexii, neschopnost prožívat radost, ztrátu motivace či vůle je vhodné nemocného odeslat k posouzení psychického stavu k psychologovi či psychiatrovi (Šrámková, 2013). 2.3.1.3 Laboratorní údaje – hodnocení hormonálních hladin Screeningová biochemická vyšetření krve jsou užitečná pro vyloučení diabetu, metabolického syndromu

a renální

poruchy (glykemie nalačno, lipidogram,

triglyceridy). Navíc má být získáno hormonální hodnocení, které zahrnuje testosteron.

20

Doporučuje se i kontrola funkce štítné žlázy (TSH) a prostaty (PSA), (Šrámková, 2013). 2.3.1.4 Specifické diagnostické testy Nejjednodušším a nejobvyklejším vyšetřením erektilní dysfunkce pro zjištění zhoršených hemodynamických parametrů krevního průtoku je použití dopplerovských ultrazvukových technik (Šrámková, 2013). 2.3.1.5 Diferenciální diagnostika erektilní dysfunkce Diferenciální diagnostika spočívá především v zjištění, zda jde o psychickou nebo organickou erektilní dysfunkci, a u organických poruch, zda není erektilní dysfunkce známkou některého onemocnění, které je často touto poruchou provázeno (Šrámková, 2013). 2.3.1.6 Onemocnění, která mají vliv na erektilní dysfunkci Patří

k

nim

a hypogonadismus

zejména s

diabetes,

pozdním

metabolický

nástupem,

syndrom,

hypogonadismus

hyperprolaktinemie,

hypotyreóza

a hypertyreóza, ateroskleróza, chronický alkoholismus. Dále užívání některých léků, eventuálně drog (Pohanka, Stárka, 2011).

2.4 Léčba erektilní dysfunkce Protože erektilní dysfunkce je symptomem, nikoli onemocněním s jednotnou příčinou, je třeba při zjištění onemocnění vyvolávajícího erektilní dysfunkce vždy současně léčit základní onemocnění. Důležité je přesvědčit pacienta o příznivém vlivu správného životního stylu a životosprávy a nepříznivém působení stresových situací. Léčba by měla být bezpečná, účinná, jednoduchá, dostupná, rychle nastupující a pokud možno ekonomicky únosná. Podle hlediska bezpečnosti, účinnosti a výskytu vedlejších účinků je možno rozdělit a léčit těmito způsoby (Pohanka, Stárka, 2011).

2.4.1 Léčba první volby Léčba první volby se zpravidla nasazuje při výskytu prvotních rysů postižení, je to tzv. první volba při zjištění reálného výskytu choroby či postižení. V tomto případě jsou to zejména perorální terapie s užitím periferně či centrálně působících léků, dále

21

psychoterapie a sexuální poradenství, případně je možno také využít podtlakové erektory. Vše uvedené je rozvinuto v následujícím textu. 2.4.1.1 Perorální terapie erektilní dysfunkce Nejméně nepříjemná je léčba tabletami. Tablety jsou zpravidla tím prvním, na co se pacient ptá. Perorální terapii je možno rozdělit na periferně působící a centrálně působící léky (Pohanka, Stárka, 2011). 2.4.1.1.1 Periferně působící léky Do skupiny periferně působících léků patří Inhibitor fosfodiesterázy 5 (PDE5): sildenafil

(Viagra),

tadalafil

(Cialis),

vardenafil

(Levitra).

Tyto

léky

jsou

kontraindikované u mužů užívajících organické nitráty, protože potencují hypotenzní účinky nitrátů. Dále je inhibitor PDE nutno používat s opatrností u mužů se srdečním onemocněním a mužů se špatným fyzickým zdravím v důsledku nedostatku fyzické aktivity (Pohanka, Stárka, 2011). Lék sám o sobě erekci nevyvolává, je k tomu zapotřebí dostatečně silný a dostatečně dlouho trvající sexuální podnět (Pohanka, Stárka, 2011). Léky se užívají půl hodiny až hodinu před stykem. Je nutno vědět i možnosti nežádoucích účinků. Hrozí smrtelné nebezpečí srdeční a cévní příhody při nesprávné kombinaci s léky, které užívají lidé s nemocným srdcem, a to hlavně s léky obsahujícími nitroglycerin. Také při onemocnění sítnice, tzv. retinis pigmentosa, nemají být léky podávány (Pohanka, Stárka, 2011). Další vedlejší účinky léku již nejsou tak závažné, ale mohou nedostatečně poučené pacienty polekat. Patří sem bolesti hlavy, pocit návalu horka do hlavy a ucpaného nosu, změny barevného spektra vidění s posunem k modré barvě (u Viagry, Levitry), bolesti v zádech a žaludeční potíže (Pohanka, Stárka, 2011). 2.4.1.1.2 Centrálně působící léky Centrálně působící agens zahrnují fentolamin, yohimbin, apomorfin a trazodon. Yohimbin je perorální agens, které mají u lidí příznivý účinek na sexuální funkce a byl nejběžněji užíván, než přišla Viagra. Dodnes je yohimbin považován za účinné

22

afrodiziakum. Trazodon a moclobemid jsou běžně předepisovanými antidepresivy, o kterých je známo, že jejich vedlejším účinkem je zlepšení poruch erekce (Pohanka, Stárka, 2011). 2.4.1.2 Psychoterapie a sexuální poradenství Psychoterapie může zasahovat celou škálu od uklidnění a vzdělávání po oficiální manželské poradenství, sexuální terapii a i psychoanalýzu. 2.4.1.3 Podtlakové erektory Podtlakové erektory fungují na principu nasátí žilní krve do žilního řečiště penisu a následné blokádě jejího odtoku přiloženým konstrikčním kroužkem na kořen penisu. Její nevýhodou je poměrně složitá manipulace a malá účinnost u levných nekvalitních přístrojů. Asi 40 - 50 % pacientů přijímá tuto terapii příznivě. Nejčastější komplikace jsou bolest, otok, petechie corporis penis (Pohanka, Stárka, 2011).

2.4.2 Léčba druhé volby Léčba druhé volby je indikována při nedostatečné odpovědi u preparátů první volby nebo v případě jejich nežádoucích vedlejších účinků. 2.4.2.1 Intrakavernózní injekční terapie Intrakavernózní injekční terapie je aplikace vazoaktivních látek do topořivých těles penisu. Nejobvyklejší vedlejší účinky jsou pocit pálení a lokalizovaná bolest. Hlavním rizikem intrakavernózních injekcí je prolongovaná erekce. Trvá-li erekce více než čtyři hodiny po injekci, je třeba vyhledat urologické ošetření (Pohanka, Stárka, 2011). Kontraindikace intrakavernózní léčby je u mužů mající sklon ke vzniku priapizmu u nemocných používajících antikoagulační léčbu, s dekompenzovaným diabetem, hypertenzí a srdečním selháním, kratší dobou než tři měsíce po prodělání srdečního infarktu či cévní mozkové příhodě, v celkově těžkém stavu, se závažnou psychiatrickou morbiditou, s výrazně sníženým intelektem, se sexuálně přenosnými chorobami. U nemocných s těžkou vadou zraku či váznoucí jemnou motorikou provádí aplikaci poučená partnerka (Šrámková, 2013).

23

2.4.3 Léčba třetí volby Léčba

třetí

volby zahrnuje

hormonální

terapii

a

revaskularizační

operace.

K ní se přistupuje až, jsou-li předchozí kroky neúčinné. K revaskularizační operaci jsou indikováni hlavně mladí muži s izolovanou tepennou stenózou bez jiných vaskulárních rizikových faktorů (po poranění pánve), (Šrámková, 2013). Androgenní terapie je vhodná prakticky pouze v případě bezpečně prokázaného hypogonadismu. Substituce testosteronem je kontraindikována u pacientů s rakovinou prostaty nebo prsní žlázy. U pacienta dostávajícího substituci testosteronu je každého půl roku zapotřebí vyšetření PSA, vyšetření prostaty palpačně a sonograficky a hematokritu (kontroly pro možnou polycystemii), (Pohanka, Stárka, 2011).

2.4.4 Nefarmakologická léčba erektilní dysfunkce - lázeňská léčba Lázeňská léčba je tradiční způsob terapie erektilní dysfunkce, který v sobě kombinuje možnosti klimatické léčby a možnosti lokálního ovlivnění pomocí uhličité koupele. Forma uhličitých koupelí je pacientům aplikována jednou denně po dobu dvaceti minut při teplotě 33 – 34°C. S touto léčbou jsou velmi dobré zkušenosti v Mariánských Lázních, Františkových Lázních, v Lázních Třeboň (Pohanka, Stárka, 2011).

2.5 Mužská očekávání od léčby erektilní dysfunkce Základním přáním pacienta je vysoký terapeutický efekt s dosažením dostatečné rigidity. Ideální léčba erektilní dysfunkce s ohledem na pacienta má snadné podání, není invazivní a bolestivá, je vysoce účinná s minimem rizika nežádoucích účinků. V tomto ohledu má generace všech inhibitorů PDE5 šanci naplnit očekávání pacientů. Léčba je bezpečná i u specifických skupin nemocných, jako jsou nemocní s ischemickou chorobou srdeční, paraplegici, diabetici, pacienti po radikální prostatektomii, dialyzovaní či nemocní s roztroušenou sklerózou. S výjimkou interakce s nitráty, jejichž podání je kontraindikováno, hrozí jen malé riziko lékových interakcí. I když je léčba PDE5-I účinná, existují skupiny pacientů, u kterých je efekt léčby neuspokojivý.

Nižší

terapeutické

odpovědi

dosahují

nemocní

po

radikální

prostatektomii, diabetici, paraplegici ochrnutí po úrazech páteře a míchy a pacienti s těžkým stupněm ischemické choroby srdeční (Šrámková, 2013).

24

2.5.1 Nebezpečí pro muže – užití padělků účinných léků Muž trpící erektilní dysfunkci je ochoten používat pro zlepšení kvality erekce zdraví škodlivé prostředky, např. tzv. poppers (amylnitrit, dusitan amylnatý, užívaný jako rekreační inhalační droga – „poppers“), doplňky stravy deklarované na podporu erekce a kupovat „léky“ z nejasných zdrojů (internet). Užití doplňků stravy či padělků získaných na černém trhu vede k oddálení návštěvy lékaře (Šrámková, 2006). Nejvýznamnější riziko představují padělky účinných léků. Mohou způsobit poškození zdraví, ale i smrt. Padělky mají neznámý původ, neznámé složení, ilegální zdroj. Prodávají se „pod širým nebem“, v sexshopech, některých fitness centrech, od mužů není žádán lékařský předpis a uživatelům nejsou podány informace o nežádoucích účincích léku, případně o lékových interakcích. Pouze 10 % všech padělků obsahuje deklarovanou účinnou látku v uvedeném množství (Šrámková, 2013).

2.6 Kvalita života s ohledem na zdravotní indispozice Kvalita života je v dnešní době stále nový a problematický termín. Tento pojem je v posledních letech velmi zdůrazňován. Začalo se o něm hovořit ve 20. letech v USA. Od 70. let se termín kvalita života začíná objevovat v medicíně a v 80. letech i v klinických studiích (Payne, 2005).

2.6.1 Definice kvality života Kvalitu života rozdělujeme na objektivní a subjektivní. Další způsob rozdělení je podle oblasti, ze které je na kvalitu života nahlíženo. Do této oblasti řadíme zdravotnické, psychologické a psychoterapeutické hledisko (Vymětal, 2010). Objektivní kvalita života je výsledek souhry sociálních, ekonomických, zdravotních a enviromentálních podmínek, které ovlivňují rozvoj lidí (Vymětal, 2010). Jako subjektivní kvalitu života lze chápat vnímání a hodnocení svého postavení ve světě v souvislosti s kulturou a hodnotovými systémy, ve kterých jedinec žije. Jde o jeho vztah k osobním cílům, zájmům, očekáváním a životnímu stylu (Vymětal, 2010).

25

2.6.2 Spojitost kvality života se zdravotním stavem Pokud je řeč o kvalitě života v medicíně, obvykle se zaměřuje na to, jaký dopad má onemocnění či úraz jedince na jeho fyzický a psychický stav, na jeho způsob života a pocit životní pohody a spokojenosti. Nejčastěji se potom používá pojem „health related quality of life“, tj. kvalita života ovlivněná zdravím. Vzhledem k tomu, že v posledních letech dochází k prodlužování délky života a chronické nemoci převažují nad akutními, je zachování či zlepšení kvality života často hlavním cílem medicíny (Hnilicová, 2005). Pokud je tedy jedinec ve fyzické, psychické i sociální pohodě, můžeme jeho život považovat za kvalitní. Psychologické hledisko kvality života vychází ze subjektivity člověka, z lidské emocionality a všeobecné spokojenosti se životem. Musíme se zaměřit na to, jak se konkrétní člověk cítí, co prožívá a jak svůj aktuální zdravotní stav on sám hodnotí (Vymětal, 2010). Kvalitní život z psychoterapeutického pohledu znamená, že jedinec rozvíjí a naplňuje své pozitivní možnosti. Bohužel tyto možnosti mohou být omezeny. Život může být kvalitní jen tehdy, jestliže sami sobě rozumíme a žijeme svůj život spokojeně a s nadhledem. Pokud jsme spokojeni a šťastni, jsme motivováni a s motivací přichází tvořivá aktivita, která může být do budoucna realizována (Vymětal, 2010). Kvalitu života každého člověka je nutno hodnotit objektivně a přistupovat k jedinci individuálně. Nástroje pro měření zdraví musí mimo jiné obsahovat také odhad celkové spokojenosti člověka. Kvalita života má dynamický charakter – v různých životních obdobích a životních situacích se může obsah pojmu kvalita života značně lišit. Kvalita života spíše vypovídá o vlivu zdravotního stavu na jedince (Sochorová, 2008). Zdraví určitého člověka je co nejúžeji propojeno s kvalitou jeho života. Je možno si tedy odvodit, že je-li člověk zdravý a cítí se dobře v mnoha ohledech, dá se jeho život chápat jako kvalitní. Ovšem každý je individualista, a co je dostačující pro něj, nemusí být uspokojivé pro další osobu. Je potřeba tedy jednotlivě zkoumat pacienta po pacientovi. Obecně lze však říci, že trpí-li pacient chorobou či jiným postižením, zpravidla

neshledá

ani

on

svůj

život

jako

kvalitní

(Seedhouse,

2001).

26

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika praktické části Pro praktickou část bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní metodu výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Využívala jsem předem sestavených otázek, na něž respondenti následně odpovídali s tím, že jsme se mohli částečně odchýlit i od základních předem stanovených oblastí. Kritériem pro výběr respondentů byli pacienti, kteří přišli na kontrolu s erektilní poruchou do ordinace praktického lékaře, a souhlasili s účastí ve výzkumu. Otázky polostrukturovaného rozhovoru byly rozděleny do dvou oblastí. První oblast byla zaměřena na anamnézu pacienta a screeningové vyšetření sestrou. Dále jsem vycházela

z posouzení

podle

Gordonové

(Model

funkčních

vzorců

zdraví)

a diagnostické domény podle druhé taxonomie NANDA. Vzhledem k rozsahu mé práce jsem jednotlivé oblasti popsala stručně, uvedla jsem pouze nejdůležitější informace a problémy v jednotlivých oblastech. Druhá oblast byla zaměřena na informovanost mužů s erektilní dysfunkcí, zjistit subjektivní vnímání kvality života se zmíněným postižením. Výzkum probíhal za přímého souhlasu dotazovaných respondentů a jeho výsledky jsou publikovány zcela anonymně. Polostrukturovaný rozhovor je typický volbou hlavního tématu a k němu navázanými předpřipravenými otázkami, na něž volně navazují v průběhu pohovoru přidružené otázky. Hlavní téma je nutno udržet, formulace dotazů a volba slov může být pozměněna či případné nejasnosti mohou být dovysvětleny. Jsou-li pro respondenty některé otázky nepříjemné, je možno je i vynechat. Volba polostrukturovaného rozhovoru je u výzkumu týkajícího se erektilní dysfunkce na místě, neboť je volnější než striktně strukturovaný výzkum. Rozhovor byl pojat jako velmi flexibilní a uspořádanější než by mohl být úplně nestrukturovaný výzkum (Wildemuth, 2009). Kvalitativní výzkum, jehož prvky jsou využity v této bakalářské práci, je typický tím, že jeho výsledků nelze dostáhnout pomocí statistických metod ani jiných způsobů kvantifikace. Typické je během tohoto rozhovoru hloubkový výzkum jednotlivých

27

případů. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na zkoumání a probíhá nejčastěji v přirozených podmínkách sociálního prostředí (Hendl, Jan, 2005).

3.1.1 Charakteristika vzorku respondentů Pro rozhovor byli vybráni respondenti s erektilní dysfunkcí v různém věkovém rozmezí, a to od 40 do 73 let. Výzkum byl proveden s 5 respondenty. Respondent H. O., muž ve věku 73 let, ženatý, má 2 děti. Porucha erekce se objevila před zjištěním diagnózy zhoubného nádoru prostaty. Respondent M. R., muž ve věku 44 let, ženatý, má 2 děti. Porucha erekce se objevila po autonehodě. Respondent J. M., muž ve věku 67 let, ženatý, má 2 děti. Byl mu diagnostikován nádor prostaty a po jeho odstranění se objevila porucha erekce. Respondent R. Z., muž ve věku 40 let, ženatý, má 3 děti. Poruchu erekce udává po odstranění nádoru varlete. Respondent B. M., muž ve věku 40 let, svobodný, bezdětný, žijící s novou partnerkou. Poté, co se seznámil s novou partnerkou, projevila se u něj porucha erekce.

3.1.2 Průběh výzkumu a charakteristika prostředí Výzkum byl proveden v měsících květen a červen 2015, a to po schválení žádosti o povolení výzkumného šetření (Příloha 4). Byl uskutečněn v ordinaci praktického lékaře, jehož dotazovaní muži navštěvují. Rozhovoru byla přítomná pouze autorka výzkumu a jednotliví dotazovaní muži. Samotný výzkum probíhal po skončení pracovní doby v prostorách ordinace. Praktický lékař přítomen nebyl. Doba trvání rozhovoru činila 40 – 60 minut. Otázky byly zvoleny tak, aby se vztahovaly k výzkumnému cíli bakalářské práce. Členěny jsou do 3 základních oddílů, které jsou rozvíjeny doplňujícími otázkami. Odpovědi byly zaznamenávány písemnou formou na papír, pro účely bakalářské práce dále zpracovány do počítače. Všichni respondenti byli ochotni odpovídat na dané otázky, spolupracovali, odpovědi i sami rozvíjeli, což bylo ovlivněno i tím, že tito respondenti jsou pacienty praktického lékaře, u něhož dlouhodobě pracuji.

28

3.1.3 Zpracování získaných dat Pro zpracování dat z výzkumu byl použit textový editor Microsoft Office Word 2007.

3.2 Výsledky kvalitativního výzkumu 3.2.1 Posouzení zdravotního stavu respondenta Následující text se věnuje pěti respondentům, u nichž jsou uvedeny demografické údaje, zdravotní stav, aktuální psychické rozpoložení, způsob léčby erektilní dysfunkce, individuální postoj pacienta k postižení. 3.2.1.1 Respondent H. O. Respondent H. O., muž narozen roku 1942. Od prosince loňského roku je léčen pro karcinom prostaty. Nyní trpí artrózou kyčlí II. stupně, skoliózu plotének (zaniklé ploténky L5 – S1), s čímž se léčí. Pacient je sledován pro zvětšenou prostatu, dále zjištěn generalizovaný metastatický rozsev v kosterním systému a to do páteře, žeber, sterna, pánve a proximálního konce femuru. Do ordinace praktického lékaře přišel z důvodu poruchy erekce. Jeho matka a otec nežijí, oba zemřeli ve vysokém věku stářím. Matka ve věku 95 let, otec ve věku 90 let. Má dva sourozence, bratry. Oba dva jsou zdrávi. Pacient je ženatý, žije s manželkou v řadovém domě. Má dva syny. Dříve pracoval jako technik, nyní je ve starobním důchodu. Respondent H. O. užívá léky: Doreta 75 mg tbl. 1-0-1 (analgetikum), Ortanol 20 mg cps. 1x1tabletu (antiulcerózum), Cipralex 10 mg tbl. 1-0-0 (antidepresivum), ApoZolpidem 10 mg tbl. 0-0-1 nebo ½ (hypnotikum). Pacient je během výzkumu při vědomí, GCS – 15 bodů. Je čistý, působí upraveně. Fyziologické funkce jsou v normě. Pacient považuje úroveň svého zdraví za špatnou. Chodil pravidelně na preventivní prohlídky k praktickému lékaři. I přesto mu byl v listopadu loňského roku diagnostikován adenokarcinom prostaty. Pacient je nekuřák, alkohol pije jen příležitostně a to víno. Pacient měří 176 cm a váží 70 kg, jeho BMI je 23 (normální rozmezí). Pacient za poslední měsíc zhubl 6 kg, nechutná mu vůbec jíst, donutí se ke třem jídlům denně, celé porce. Pije málo, nemá pocit žízně. Denně vypije

29

asi litr tekutin. Pacient problémy s vyprazdňováním nemá. Stolice pravidelná, jednou denně. Pacient je plně soběstačný, denní aktivity zvládá sám bez dopomoci, Barthel test 100 bodů, necvičí. Pacient se v noci hodně potí, což ho dost vyčerpává a unavuje, z důvodu převlékání pyžama. Pacient v noci špatně spí, nádorové bolesti neudává. Po probuzení se cítí unavený, není odpočatý. Pacient slyší dobře, brýle používá pouze na čtení. Pacient udává poruchu erekce od léta loňského roku, ještě před tím, než mu byl diagnostikován karcinom prostaty. Poruchu erekce nechtěl řešit, přisuzoval to únavě. Nepřipouštěl si, že by mohlo jít o závažnější onemocnění. Do té doby, i přes jeho vyšší věk, sexuálně aktivní. Pravidelnou koitální aktivitu provozoval třikrát týdně. O problému s erekcí s manželkou hovořil. Manželka trpělivá, tolerantní, zajímaly ji jeho potíže a chtěla mu pomoct. Posílala ho k lékaři, ale on nechtěl. Bylo mu trapné o dané problematice hovořit. Nakonec ho manželka přesvědčila a šel k praktickému lékaři. Svěřil se až po dotazu lékaře, „zda je v jeho intimním životě, vše v pořádku“. Nasazena Viagra 50 mg. Při kontrole za 14 dnů pacient popsal zlepšení erekce. Byl s léčbou a výsledkem nadšený. Pak se objevily problémy s močením, cítil tlak v podbřišku, v ejakulátu se objevila krev. Praktickým lékařem byl odeslán do urologické ambulance, kde mu byl odhalen karcinom prostaty. Prodělal odstranění karcinomu. Dále byly zjištěny metastázy do kosterního systému a to do páteře, žeber, sterna, pánve a proximálního konce femuru kostí. Pacient stále dochází na urologickou ambulanci na pravidelné kontroly, je z toho psychicky vyčerpaný. Má deprese, nic ho nebaví. Užívá antidepresiva a dochází na psychologické konzultace. Porucha erekce stále přetrvává, ale řešit ji nechce, „nemá na sex chuť“. Pacient prožívá dlouhodobé napětí. Stresové situace zvládá s manželkou a s pomocí rodiny. Celá rodina drží pospolu a spolupracuje s lékaři. Přání do budoucna má, aby nebyl závislý na rodině. 3.2.1.2 Respondent M. R. Respondent M. R. muž, narozen v roce 1971. V lednu roku 2014 byl účastníkem automobilové nehody, měl polytrauma, poškození hrudníku, končetin, poškození pánve - vpravo tříštivá fraktura zadního sloupce acetabula s posunem úlomků dorsokraniálně, hlavice kyčle luxovaná dorsokraniálně, otřes mozku. Dále je po totální endoprotéze

30

pravé kyčle (následek po nehodě). Chodí o francouzských holích. Má občas bolesti nosných kloubů. Jeho matka i otec žijí, oba zdraví, sourozence nemá. Pacient je ženatý, ateista, má dvě děti, syna a dceru. Nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské. Nyní je v plném invalidním důchodu, ale podniká. Pacient užívá tyto léky: Doreta 75 mg tbl. (analgetikum) jen při bolesti, Viagra 50 mg (lék na podporu erekce) před pohlavním stykem. Pacient je při vědomí, GCS – 15 bodů. Je čistý, působí upraveně. Fyziologické funkce jsou v normě. Pacient je nekuřák, alkohol pije jen příležitostně. Pacient měří 185 cm a váží 98 kg, jeho BMI je 30 (obezita 1. stupně). Pacient problémy s vyprazdňováním nemá, stolice je pravidelná. Pacient je soběstačný, chodí o francouzských holích, denní aktivity zvládá sám bez dopomoci, Barthel test 100 bodů, cvičí, pomáhá mu to trošku od bolesti, ale spíše psychicky. Dříve profesionální kulturista. Pacient v noci spíše dobře spí, občas má bolesti. Po probuzení se cítí odpočatý. Pacient slyší i vidí dobře. Pacient považuje úroveň svého zdraví za špatnou. Pacient je pesimista. V lednu roku 2014 byl účastníkem automobilové nehody, měl polytrauma, poškození hrudníku, končetin, poškození pánve-vpravo tříštivá fraktura zadního sloupce acetabula s posunem úlomků dorsokraniálně, hlavice kyčle luxovaná dorsokraniálně, otřes mozku. Dále je po totální endoprotéze pravé kyčle (následek po nehodě). Od autonehody, kterou nezavinil, ho přepadají úzkosti a hněv. Změnil se mu celý život. Je v plném invalidním důchodu. Je „nahněvaný na celý svět“. Poruchu erekce udává po autonehodě. Do doby před úrazem sexuálně aktivní, 5-7 krát týdně. S manželkou o problému erekce hovoří. Nechtělo se mu jít k lékaři, tak si zakoupil potravinový doplněk na podporu erekce na internetu. Po užívání se nedostavil žádný účinek. Objednal si Viagru, opět na internetu, ale po užití tabletky se dostavila bolest hlavy, točení hlavy, bylo mu na zvracení. Manželka se na něho hněvala, že si „zahrává se zdravím“ a donutila ho jít k lékaři. Po návštěvě praktického lékaře nasazena Viagra 50 mg. Dochází na pravidelné kontroly a navštěvuje i sexuologickou poradnu v Brně. Manželka se účastní konzultací společně s ním. V partnerském vztahu je spokojený s pravidelnými sexuálními styky podporovanými Viagrou. Léčba ho omezuje. Celá rodina drží pospolu a spolupracuje s lékaři.

31

3.2.1.3 Respondent J. M. Respondent J. M., muž, narozen v roce 1948. Při pravidelné preventivní prohlídce u praktického lékaře pro potíže odeslán na urologickou ambulanci a tam mu zjištěn adenokarcinom prostaty, zima 2014. Po odstranění nádoru je stále sledovaný v urologické ambulanci pro stále zvýšené PSA (dosud nezdůvodněno, proč). Pacientova matka žije, má cukrovku I. typu, otec zemřel ve věku 82 let po úrazu, byl sražen autem. Má jednoho sourozence (sestru), zdráva. Pacient je ženatý, věřící, má dvě děti, dcery, které obě žijí v zahraničí. I když dcery žijí mimo Českou republiku, zajímají se o zdraví svého otce. Celá rodina drží pospolu a spolupracuje s lékaři. Nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské. Dříve pracoval jako středoškolský učitel. Nyní je v důchodu. Pacient užívá pouze Viagru 50 mg (lék na podporu erekce) před pohlavním stykem. Pacient je při vědomí, GCS – 15 bodů. Je čistý, působí upraveně. Fyziologické funkce jsou v normě. Pacient je nekuřák, alkohol pije jen příležitostně nebo po sportovním výkonu, a to pivo, kávu nepije. Pacient měří 179 cm a váží 79 kg, jeho BMI je 27 (nadváha). Pacient problémy s vyprazdňováním nemá, stolice pravidelná. Pacient je soběstačný, denní aktivity zvládá sám bez dopomoci, Barthel test 100 bodů, pravidelně sportuje, hraje basketbal, jezdí na kole. Pacient v noci dobře spí, po probuzení se cítí odpočatý, bolesti nemá. Pacient slyší i vidí dobře. Pacient je optimista. Při pravidelné preventivní prohlídce u praktického lékaře byl pro potíže odeslán na urologickou ambulanci a tam mu zjištěn adenokarcinom prostaty, zima 2014. Po odstranění nádoru je nadále sledovaný v urologické ambulanci pro stále zvýšené PSA (dosud nezjištěno, proč). Je z toho nervózní. Do té doby se s ničím neléčil a ani nenavštěvoval lékaře. Stresové situace zvládá sám a s pomocí rodiny. Po operaci prostaty udává zhoršenou kvalitu erekce, která se projevila po nucené sexuální abstinenci trvající 2 měsíce. Stěžoval si na menší tuhost pohlavního údu a ochabnutí po zavedení do pochvy. Do té doby sexuálně aktivní, 3 - 4 krát týdně. S manželkou o problému hovoří, má „harmonické manželství“. Manželka mu doporučila zajít k lékaři. Nechtěl, ale manželka naléhala. Jeho praktický lékař je

32

kamarád, tak se mu svěřil. O problému si popovídali a byl mu nasazen sildenafil 50 mg. Při další kontrole za 14 dnů pacient spokojený, popsal zlepšení erekce již po několika dávkách, zlepšila se i kvalita orgasmu. Léčba ho neomezuje. 3.2.1.4 Respondent R. Z. Respondent R. Z., muž, narozen v roce 1975. Pacient v dětství prodělal operaci variokély. V lednu 2014 operován pro tumor varlete. Byla provedena radikální orchiektomie. Byla mu nabídnuta kryokonzervace spermatu. Tu odmítl. Pacient je sledován v urologické ambulanci. Dále je sledován na neurologické ambulanci z důvodu periferní neuropatie (HK, DK) po chemoterapeutické léčbě. Pacient je ženatý, ateista, má tři dcery. Bydlí s manželkou ve dvougeneračním rodinném domě ve městě. Nejvyšší dosažené vzdělání je vyučení na truhláře. Nyní pracuje jako dělník ve třísměnném provozu. Pacientova matka žije, léčí se pro zvýšenou funkci štítné žlázy, otec žije, zdráv. Má jednoho sourozence, bratra, je zdráv. Pacient užívá následující léky: Lyrica 75 mg tbl. 1-0-1 (antiepileptikum) a Viagra 50 mg (lék na poruchu erekce) obden před pohlavním stykem. Pacient je při vědomí, GCS – 15 bodů. Je čistý, působí upraveně. Fyziologické funkce jsou v normě. Pacient je nekuřák, alkohol pije jen příležitostně, kávu nepije. Pacient měří 177 cm a váží 67 kg, jeho BMI je 23 (normální rozmezí). Pacient poslední měsíce hubne, k dnešnímu dni 10 kg, neví proč. Jí hodně, 4 – 5 krát denně velké porce. Nechutenstvím netrpí. Pacient problémy s vyprazdňováním nemá, stolice je pravidelná. Pacient je soběstačný, denní aktivity zvládá sám bez dopomoci, Barthel test 100 bodů, pravidelně sportuje, hlavně jezdí na kole a to i do práce. Pacient má mírné bolesti a brnění HK, DK v noci i přes den. Proto je sledován na neurologické ambulanci, kde mu byl nasazen lék Lyrica tbl. Pacient udává mírné zlepšení. Pacient v noci dobře spí, po probuzení se cítí odpočatý. Někdy se nevyspí pro brnění končetin HK, DK. Poté je nevyspalý a mrzutý. Pacient slyší i vidí dobře. Pacient si v lednu 2014 nahmatal zduřelé varle, ale nechtělo se mu vyhledat lékaře, bál se. Po 14 dnech velká bolest v třísle, varle zvětšené na velikost mandarinky. Také nechtěl jít k lékaři, ale manželka ho donutila lékaře navštívit. Hned ten den ho akutně

33

operovali pro rozsáhlý tumor varlete. Byla provedena radikální orchiektomie. Byla mu nabídnuta kryokonzervace spermatu. Tu odmítl. Následovalo 12 cyklů chemoterapie. Po chemoterapii se cítil hrozně zle, zvracel, měl návaly horka a zimy. Hodně se potil, v ústech cítil kyselost. Po celém těle se mu objevila vyrážka. Vlasy a celé ochlupení mu vypadalo. Cítil se hrozně, fyzicky nepřitažlivý, „ sám sebe se hnusil“. Musel brát léky na uklidnění. Rodina stála při něm a pomáhala mu celou situaci zvládnout. Pacient je sledován v urologické ambulanci. Dále je sledován na neurologické ambulanci z důvodu periferní neuropatie (HK, DK) po chemoterapeutické léčbě. Poruchu erekce udává dva měsíce po operaci varlete. Do té doby sexuálně aktivní, před nemocí měli s manželkou sexuální styky 5-7 krát týdně, ztopoření bylo vždy dobré. Po operaci zhoršení kvality erekce. Stěžoval si na menší tuhost pohlavního údu a někdy ani ztopoření nedosáhl, pouze minimálního zbytnění pohlavního údu, které k zavedení do pochvy nedostačovalo. Cítí se nepřitažlivý, udává bolet varlete při vzrušení. Manželka je mu oporou, pomáhá mu, jak to jde, ale cítí, že je z dané situace také podrážděná. Nic mu nevyčítá. Spokojený sexuální život je pro něho velmi důležitý. Celá rodina drží pospolu a spolupracuje s lékaři. Pacient je sledován v urologické ambulanci, kde mu byl nasazen Cialis 20 mg, o styk se pokoušeli 3 krát týdně, ale stav byl stejný, ke zlepšení nedošlo. Poté nasazena Viagra 50 mg. Při kontrole za 14 dnů pacient pozoruje velké zlepšení. Popsal zlepšení kvality erekce a zlepšila se i kvalita orgasmu. Vedlejší účinky léčby neudává. Léčba ho omezuje, protože je vázána na užívání léku před stykem a to ještě obden. „Není to spontánní milování“. 3.2.1.5 Respondent B. M. Respondent B. M., muž, narozen v roce 1975. Od léta letošního roku akutně vzniklá erektilní dysfunkce v souvislosti s novou partnerkou. Pacient je svobodný, bezdětný. Nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské. Nyní pracuje v zahraniční firmě. Pacientova matka 67 let, žije, zdráva, otec zemřel ve věku 65 let, na leukémii. Má jednoho sourozence, bratra, zdráv. Pacient je svobodný. Nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské. Pracuje na vyšším postu v zahraniční firmě. Pacient je svobodný, bezdětný. Měl dlouhodobý vztah, ale od dubna je sám. Rozchod byl iniciován ze strany partnerky. Má novou partnerku. 34

Užívaným lékem je pouze Viagra 50 mg (lék na poruchu erekce) před pohlavním stykem na podporu erekce. Pacient je při vědomí, GCS – 15 bodů. Je čistý, působí upraveně. Fyziologické funkce jsou v normě. Pacient je kuřák, 20 cigaret denně, alkohol pije jen příležitostně, kávu pije, 5-6 šálků denně. Pacient měří 191 cm a váží 105 kg, jeho BMI je 29 (nadváha). Pacient problémy s vyprazdňováním nemá, stolice pravidelná. Pacient je soběstačný, denní aktivity zvládá sám bez dopomoci, Barthel test 100 bodů, snaží se pravidelně plavat, ale vzhledem k pracovní vytíženosti se sportu věnuje málo. Pacient v noci špatně spí, po probuzení se cítí unavený, podrážděný, bolesti nemá. Léky na spaní odmítá. Pacient slyší i vidí dobře. Sexuální potíže pociťuje od počátku nového vztahu. Dosáhl erekce, ale erekce byla vždy chabá, nedostačovala k zavedení do pochvy. Po několika selháních má strach z dalšího. Partnerka mu neúspěch vyčítá a stále připomíná. Podezřívá ho z nevěry. Podporu ze strany partnerky nemá. Pacient je stále ve stresu, jak v práci, tak z opětovného selhání. Sexuálním stykům se vyhýbá. Občas ho přepadají stavy méněcennosti. Nechce opět zažít rozchod, tak se snaží brát různé potravinové doplňky, které nemají žádný účinek. K lékaři mu bylo trapné jít. Ani nevěděl za jakým lékařem. Lékaře vyhledal po několika měsících, kdy hrozil rozchod s partnerkou. Po dohodě s lékařem mu byl nasazen sildenafil 50 mg před pohlavním stykem. Byla mu doporučena změna životosprávy, fyzická aktivita a zvolnění pracovního tempa. Při kontrole za 14 dnů byl pacient spokojený, popsal úpravu partnerského vztahu, dobrou kvalitu erekce, upravil jídelníček, začal více sportovat a méně pracovat. Nyní se cítí lépe. Jeho psychický stav se zlepšil, vymizel pocit méněcennosti, sexuálním stykům se nevyhýbá. Vedlejší účinky léčby neudává. Léčba ho neomezuje.

3.2.2 Vyhodnocení rozhovoru s respondenty Kapitola týkající se rozhovoru s respondenty je rozdělena na tři části. V této části jsou uvedeny otázky pro polostrukturovaný rozhovor a dále samotný polostrukturovaný rozhovor s pěti respondenty. Je zjišťováno zejména individuální přesvědčení respondentů týkající se kvality života s erektilní dysfunkcí.

35

3.2.2.1 Soubor otázek pro polostrukturovaný rozhovor - Máte dostatek informací o erektilní dysfunkci? - Jak byste zhodnotil dostatek informací, které jsou obecně k dispozici o erektilní dysfunkci? - Kde jste získal informace o erektilní dysfunkci? - Jaké druhy informací Vám nejvíce vyhovují (letáky, internet, rozhovor s lékařem)? - Jsou informace o erektilní dysfunkci pro Vás dostačující? - Jaké jsou příčiny erektilní dysfunkce? - Se kterými onemocněními může souviset erektilní dysfunkce? - Jak vnímáte Vaši kvalitu života s erektilní dysfunkcí? - Jaký má erektilní dysfunkce vliv na Váš partnerský vztah? - Myslíte si, že došlo k narušení v partnerském vztahu? - Jaké vnímáte projevy chování ze strany partnerky k Vám v souvislosti s poruchou erekce? - Jakým způsobem ovlivňuje erektilní dysfunkce Vaši psychiku? - Máte pocit nervozity při sexuálním styku? - Vyhýbáte se sexuálnímu styku? - Komunikujete o daném problému s Vaší partnerkou? - Účastní se partnerka konzultací s lékařem, u kterého se léčíte? - Jaký má vliv erektilní dysfunkce na volnočasové aktivity? - Jaký má vliv erektilní dysfunkce na pracovní činnost? - Jaký má vliv erektilní dysfunkce na zapojení se do společenského života? - Jakým způsobem ovlivňuje léčba erektilní dysfunkce Vaši finanční situaci? - Jaká probíhá léčba Vaší erektilní dysfunkce?

36

- Omezuje Vás léčba erektilní dysfunkce? - Je léčba erektilní dysfunkce účinná? - Ovlivňuje léčba Váš partnerský vztah? - Jaké vedlejší účinky léčby zaznamenáváte? - Jaká omezení máte při léčbě erektilní dysfunkce? - Uvítal byste informace o erektilní dysfunkci na letáku v ordinaci praktického lékaře?

3.2.2.2 Polostrukturovaný rozhovor s respondenty V rámci polostrukturovaného rozhovoru jsou respondentům pokládány předem připravené otázky týkající se: informovanosti o erektilní dysfunkci zkoumaných respondentů, vnímání pojmu „kvalita života“ u mužů s erektilní dysfunkcí, vliv na partnerský vztah, znalost o erektilní dysfunkci a nutnost edukačního materiálu. Odpovědi pěti výše představených respondentů jsou přímo citovány. Sumarizace názorů je uvedena pod rozhovory, podrobněji rozvedeno dále v diskusi. Informovanost zkoumaných pacientů o erektilní dysfunkci Respondent H. O. uvedl: „Informaci o erektilní dysfunkci jsem získal až od praktického lékaře. Jeho vysvětlení bylo pro mě dostačující. Chodil jsem poctivě a pravidelně na preventivní kontroly a přesto mi našli nádor. Teď jsem po operaci nádoru prostaty. Chodím stále do nemocnice na kontroly. Informace se dají najít i na internetu. Nevím, u kterého jiného onemocnění bych se s erektilní dysfuncí setkal. Štvou mě ty přiblblý reklamy, jak je tam ten doktor Uzel nebo ten příšerný čert. Myslím si, že by mohl být nějaký leták v čekárně u doktora. Uvítal bych takový leták. Já už vím, na koho se mám obrátit, ale třeba někdo jiný má stejný problém a nemá doba internet, neví kam jít a to by mu pomohlo.“ Respondent M. R. uvedl: „Samozřejmě internet. A i obvoďák mi k tomu něco řekl. Myslím si, že vím, která onemocnění souvisí s erektilní dysfunkcí, slyšel jsem o tom. Ale než jsem šel za obvodním doktorem, nevěděl jsem za kým jít. Dost dlouho jsem se odhodlával se zeptat, styděl jsem se. Hlavně, když tam byla sestřička. Tyhle intimní problémy se těžko vykládají před cizí ženskou. Vždycky jsem byl chlap, dělal jsem

37

kulturistiku. Kolem nás se motaly krásné holky. Taky jsem si tam jednu našel a teď je to má manželka. Vůbec by mě nenapadlo, že se budu někdy někomu svěřovat s tím, že mi nestojí. No, jo, časy se mění, že jo. Je to děsná otrava. Byl jsem málem mrtvý, nějaký vůl to do mě napálil a udělal ze mě doživotního mrzáka a ještě tohle, chlouba mého mládí. Dost informací je i na internetu, myslím si, že jsou dostačující. Ale kdo nemá internet, tak má smůlu. Podle mě by se měl ptát doktor a hlavně byl měl poslat pryč tu sestřičku. Leták v čekárně by taky nebyl špatný, uvítal bych ho. Chlapi by se doma nestresovali a věděli, kam zajít.“ Respondent J. M. uvedl: „Já jsem si o erektilní dysfunkci přečetl na internetu. Tam je toho, že nevíte, co dříve otevřít. Informace o příbuzných onemocněních, která souvisejí s mojí poruchou, jsem tam také našel. Samozřejmě, že i s kamarády u piva se toho dozvíte hodně. Moc se mi nechtělo, ale zašel jsem za praktickým lékařem. Naštěstí je to můj kamarád, tak se mi o tom hovořilo snáze. Jsem po operaci nádoru prostaty. Jak jsem se dočetl a teď se mi to taky potvrdilo, že porucha erekce je častá komplikace nebo následek po operaci, ale že by mi to v nemocnici někdo z lékařů řekl, tak to jsem se od nich nedozvěděl. Myslím si, že je tato informace dost důležitá. Co jsem viděl, nejsem v tom sám. A byli tam o dost mladší muži, než jsem já. Určitě bych uvítal informativní letáček u lékaře. V čekárně jsou spousty letáčků, ale informace o poruše erekce jsem nikde neviděl.“ Respondent R. Z. uvedl: „Informaci jsem si vyhledal na internetu. Nejsem typ, který se svěřuje o choulostivých věcech doktorům. Onemocnění, která by mohla navazovat na mojí poruchu, znám. Ale co jsem po té operaci varlete, tak mě to nějak přestalo vadit. Můj obvodní doktor o tom ví dost. Myslím si, že by se měl ptát on první na věci, co se týkají sexu. Co se týče informačního letáčku, tak ano, chlapi by měli co číst. Ten, kdo nemá doma internet, se těžko k informacím dostane. Takhle by se to jednoduše dozvěděli a už by se mohli rovnou zeptat doktora.“ Respondent B. M. uvedl: „Jsem velice zaneprázdněný člověk a chodit po lékařích nemám čas a ani náladu. Takže jsem si informace našel na internetu. Je jich tam velké množství. Co se týče lékaře, za kterým bych mohl jít, tak jsem fakt nevěděl. Informoval mě i o dalších onemocněních, která se vyskytují v souvislosti s mojí poruchou, takže o tom vím. Byl jsem partnerkou donucen vyhledat lékaře, tak jsem nakonec šel za praktickým lékařem. Tyto věci ohledně sexu neprobírám ani s kamarády. Nemám

38

na to čas a ani náturu. Nechápu muže, kteří probírají intimní věci z ložnice v hospodě u piva. Dostačující informace jsem dostal od mého praktického lékaře. Uvítal bych i letáček v čekárně, ano, v ordinaci lékaře by nebyl špatný.“ Shrnutí: Z výzkumného šetření vyplývá, že 5 respondentů z 5 má dostatek informací o dané problematice. Většinu informací získali na internetu a u praktického lékaře. 1 respondent z 5 neví, která další onemocnění mohou souviset s erektilní dysfunkcí. 4 respondenti z 5 mají povědomí o onemocněních souvisejících s erektilní dysfunkcí, informace o těchto příbuzných onemocněních získali na internetu nebo od svého praktického lékaře. Všech 5 respondentů z 5 by uvítalo informační letáček v čekárně či v ordinaci praktického lékaře. Vnímání pojmu „kvalita života“ muži s erektilní dysfunkcí: Respondent H. O. uvedl: „Manželka je mi velkou oporou. Jsme na sebe velmi citově vázáni. Vždyť jsme spolu celý život. A to že mi nestojí, nám vztah nenarušuje. Myslím si, že jsme si ho užili dostatečně. A hlavně v tento moment na sex nemám žádnou chuť. Pracovní, společenský život mi to taky nenarušuje. Nikam už nechodíme. Čas většinou trávíme doma nebo na chalupě. Kvalitu života už mám narušenou jinou chorobou, takže o vyrovnané psychice se nedá hovořit. Samotný problém s erekcí neřeším. Narušují mi ji jiné věci. Třeba, že musím chodit pořád k doktorům na kontroly, jestli se mi rakovina znova nerozjela a to mi vadí. Léky na podporu erekce neužívám, takže finanční situace spojená s léčbou nám finanční rodinný rozpočet nenarušila. O problému s manželkou hovoříme a manželka je mi velkou oporou. Nikdy mi nic nevyčetla a ani mezi námi kvůli tomu nedošlo k neshodě. Jak říkám, je mi velkou oporou. Společenských akcí se zúčastňuji jen výjimečně, nevadí mi to. Stal se ze mě morous. Ale to nesouvisí s poruchou erekce.“ Respondent M. R. uvedl: „U nás bylo vždy vše v pohodě, ale když přišla ta nehoda, celý život se mi obrátil vzhůru nohama. Jsem mrzák, chodím o holích, nemůžu cvičit, tak jak bych chtěl. Celá rodina držíme pospolu a to mě drží nad vodou. Jinak bych to nevydržel. Co se týče toho, že mi nestojí, nesu dost těžce, psychicky se to na mě dost odrazilo, ale mám skvělou manželku, která mi pomáhá, spolupracuje při léčbě a hlavně mi nic nevyčítá. Nikdy jsem nezaznamenal posměch z její strany. Od té autonehody se o mě 39

bojí. Jsme na sebe hodně závislí. Naše finanční situace narušena není, na spokojené manželství se vždycky peníze najdou. V jiných aktivitách mi to neomezuje. Společenský život udržujeme s kamarády. A v práci na to samozřejmě myslím, ale pracovní tempo u počítače mi to neruší. Kvalitu života mi to narušuje, protože si musím pohlavní styk naplánovat. Není tam to spontánní rozhodnutí.“ Respondent J. M. uvedl: „Vztahy v naší rodině jsou běžné. Problémy, které nyní mám, spolu probíráme. Mé dvě dcery žijí v zahraničí. Dost často volají a vyptávají se na můj zdravotní stav. Manželka mi posílala k lékaři, ale nechtěl jsem. Je to pro mě žinantní. Kdyby nebyl doktor můj kamarád, tak nikam nepůjdu. Nevím, jak by zareagovala má manželka, kdybych se nechtěl léčit. Ale myslím si, že by na mě tlačila, abych navštívil lékaře. Jinak je mojí velkou oporou. Nic mi nevyčítá, chce mi pomoci. Porucha nám partnerský vztah nenarušila. Už jsme si prošli ledasčím. Jasně, že mě to trápí, i psychicky, mám starosti v tomto ohledu. V jiných oblastech, myslím společenský život, mě to vůbec nezatěžuje. Ani ve sportu mi to nevadí. Jsem velký sportovec. Kvalitu sexuálního života mi to narušuje, protože to není, jak to bývalo. Ale co se týče finanční stránky, léčba mě finančně nezatěžuje, protože život je otázkou priorit.“ Respondent R. Z. uvedl: „Vztahy v naší rodině jsou dobré. Bydlím ve dvougeneračním domě s rodiči. Má matka se o mě bojí a chce vše vědět a řešit. Mojí rakovinu taky prožívala dost bouřlivě. Moje manželka mi pomáhá, otevřeně o daném problému mluvíme, nezdar mi nikdy nevyčetla, ale někdy mám pocit, že už jí to štve. Doufám, že k tomu ani nedojde. Manželka mě přitahuje a ani nemám snahu se sexuálnímu styku vyhýbat. Náš partnerský vztah narušen není, ale na psychiku je to dost velký nápor. V práci to s chlapama rozebíráme, vždy se mi trošku uleví, že v tom nejsem sám. V práci a při sportu mi to nevadí. Ani náš společenský život není narušen. Kvalitu života v intimní oblasti mi to narušuje, protože si musím vzít tabletu, vždy když mám chuť se pomilovat. Ale ostatní oblasti, jako je práce a sport, tím netrpí. Náš finanční rozpočet léčba zatěžuje, ale pro mě je důležitý spokojený intimní život, takže léčbu podstupuji.“ Respondent B. M. uvedl: „Vztahy v naší rodině jsou docela běžné. Mám bratra, se kterým mám dobrý vztah, ale nikdy bych se mu nesvěřil, že mám problémy v posteli. Dělal by si ze mě srandu. Bydlím s novou přítelkyní. Předtím jsem žil 13 let s partnerkou, plánovali jsme si i svatbu a pak se se mnou rozešla. Byla to pro mě rána.

40

Řekl bych, že jsem se z toho ještě úplně nesrovnal. Iniciace k rozchodu byla ze strany partnerky. Doposud nevím, proč. Náš sexuální vztah byl v pohodě, asi 2-3 krát jsem měl poruchu erekce, neměl jsem na sex chuť, ale to jsem přisuzoval únavě. Denně pracuji 12-13 hodin. Mám náročné povolání. S nynější, o dost mladší, partnerkou se problémy s erekcí vrátily. Stává se mi to teď častěji. Partnerka mě přitahuje, vzruším se, ale erekce mi nevydrží dlouho. Pohlavním stykům se snažím vyhýbat. Ze začátku měla se mnou soucit, ale teď je dost naštvaná. Podezřívá mě z nevěry, ale to je proto, že bývám dlouho v práci. Nenechá si to vysvětlit. Občas mi to i vyčte. Partnerka mě donutila jít i k lékaři, pod pohrůžkou, že se se mnou rozejde. O mém problému s erekcí se mi s partnerkou hovořit nechce, neví o něm vůbec. Asi by to pomohlo mě i jí, ale já mám nějaký blok s ní o tom hovořit, myslím si, že by se se mnou už tuplem rozešla. To v této chvíli nechci znovu zažít. Řekl bych, že náš partnerský vztah je narušen, mojí psychiku to také velice zatěžuje. Tento problém mi i lehce narušuje pracovní tempo, musím na to pořád myslet. S kamarády do hospody občas zajdu, ale nesvěřuji se jim. Kvalitu života mi to narušuje, protože spokojený sexuální život považuji za důležitý. Ostatní oblasti života, tedy práce a blízká rodina, jsou s tímto problémem trochu spojené, takže je plnohodnotně nezažívám jako dřív. Musím na to pořád myslet a nemůžu se pořádně soustředit. Jsem finančně zajištěn, tudíž mě léčba neruinuje.“ Shrnutí: Všech 5 respondentů z 5 bylo do nedávné doby sexuálně aktivní bez jakýchkoli podpůrných prostředků a tito muži neměli problém v sexuálním životě. Poté, co se u nich vyskytla porucha erekce, tak 4 z 5 respondentů narušila subjektivně vnímanou kvalitu života. 1 respondent z 5 udal, že kvalitu života má narušenou již stávající chorobou a porucha erekce není hlavní příčinou narušení kvality života. 5 respondentů z 5 dotazovaných udává, že jejich psychika narušena je. 4 respondenti z 5 mají pevný partnerský vztah. O svém problému s partnerkou otevřeně hovoří. Těmto mužům porucha erekce partnerský vztah neovlivnila. 1 respondent z 5 udal skutečnost, že kvůli poruše erekce hodnotí svůj vztah jako narušený. Tento muž o daném problému s partnerkou hovořit nechce.

41

3 respondenti z 5 udávají, že jejich finanční situace spojená s léčbou erektilní dysfunkce zatížená není a 1 respondent z 5 uvedl, že se neléčí, tudíž finanční situace narušená není. 1 respondent z 5 udal, že léčba erektilní dysfunkce narušila rodinnou finanční situace, přesto však léčbu podstupuje. Efektivnost léčby erektilní dysfunkce a vliv na partnerský vztah Respondent H. O. uvedl: „Léky na podporu erekce neužívám a ani nechci. Jak jsem už říkal, na sex chuť nemám.“ Respondent M. R. uvedl: „Jednou jsem si koupil Viagru na internetu a po užití tabletky mě bylo tak zle. Manželka mi varovala, ať si to neberu, ale já ji neposlechl. Tak jsem to měl. Od té doby bych si na netu nic podobného nekoupil. Léky na podporu erekce užívám, ale jen ty, co mi předepíše pan doktor. Léčba mi trošku omezuje, protože si milování musíme plánovat. Ale na druhou stranu jsem rád, že to s tím lékem funguje. Vedlejší účinky na sobě nepociťuju. Partnerský vztah nám léčba ovlivnila jen k dobrému.“ Respondent J. M. uvedl: „Léky užívám a jsem rád, že fungují. S léčbou jsem spokojený, ale omezuje v tom, že vymizela ta spontánnost. Příbalový leták jsem si prostudoval a po první tabletce sledoval, jestli se se mnou něco neděje. Vedlejší účinky jsem na sobě nezpozoroval.“ Respondent R. Z. uvedl: „Léky užívám a to obden. Na jednu stranu jsem rád, že mi pomáhají a na stranu druhou mi léčba omezuje. Protože před každým milováním si musím vzít tabletku a to ještě obden. Není to takové spontánní. Když jsem měl chuť na sex, tak jsem ho měl. Teď si ho musím plánovat. A to mě nebaví, jsem z toho otrávený. Vedlejších účinků jsem si nevšiml.“ Respondent B. M. uvedl: „Léky užívám, ale tak, aby o tom partnerka nevěděla. Myslím si, že kdyby se to dozvěděla, tak se se mnou rozejde. V tuto chvíli o žádný rozchod nestojím, tak to tajím. Léčba mi pomohla a nijak mi zatím neomezuje. Vím, že až si zklidním psychiku, nebudu potřebovat léky na podporu erekce. Příbalový leták jsem si pročetl a nic z toho, co tam popisují, jsem na sobě nepocítil.“ Shrnutí: 1 respondent z 5 uvedl, že léky neužívá. 4 respondenti z 5 dotazovaných léky užívají.

42

3 respondenty z 5 léčba erektilní dysfunkce partnerský vztah ovlivňuje v tom ohledu, že musí sexuální akt „plánovat“. 1 respondent z 5 udává, že jej léčba neomezuje. 4 respondenti ze 4 využívajících léčbu erektilní dysfunkce na sobě nepociťují žádné vedlejší účinky.

3.2.2.3 Diskuse Bakalářská práce se zabývá tématem Erektilní dysfunkce z pohledu kvality života. Byly stanoveny 3 cíle a na ně navazující výzkumné otázky (3 hlavní výzkumné otázky a dále dílčí výzkumné otázky): 1. Do jaké míry jsou muži informování o erektilní dysfunkci? 2. Jak muži s erektilní dysfunkcí vnímají kvalitu života? 3. Jaká skutečnost byla pro muže motivací navštívit lékaře? Z mého výzkumného šetření vyplynulo, že všech 5 respondentů z 5 dotazovaných má dostatek informací o dané problematice. Většinu informací muži získali na internetu. Musím podotknout, že internet je velmi oblíbený díky své dostupnosti a anonymnosti, ale zároveň rizikový, vzhledem k různým zdrojům informací. Vhodné internetové informace jsou informace z ověřených odborných zdrojů, týkající se problematiky erektilní dysfunkce, jejích příznaků, diagnostiky, rizikových faktorů, příčiny poruch erekce a jejich léčby. Vzhledem k validitě informací by měly být tyto články vypracovány nejlépe zdravotnickým personálem. Mezi vhodné elektronické zdroje patří např. odkazy na odborné časopisy, lékařské poradny, veřejnosti dostupné lékařské diskuze. Z výsledků šetření je zřejmé, že se u mužů problémy s erekcí vyskytují. Je důležité se aktivně a zejména vhodně dotazovat na sexuální zdraví mužů, neboť erekce je považována za barometr zdraví. Porucha erekce nás velmi často upozorňuje na poruchy zdraví a někdy i na výskyt vážného onemocnění. Totéž bylo prokázáno i výzkumy MUDr. Zvěřiny, který rovněž potvrzuje nárůst problémů s erekcí u českých mužů. Dostačující informace o daném problému muži získávají i u svého praktického lékaře (Zvěřina, 2004). Dále zjišťuji, že všech 5 respondentů z 5 zkoumaných má snahu o diskrétní přístup. Neradi se svěřují s choulostivým problémem a spíše mají tendenci řešit problém sami. 43

Všech 5 respondentů z 5 by uvítalo informační letáček v ordinaci či v čekárně praktického lékaře. Ne každý má možnost získat informace na internetu a toto by byl jednoduchý způsob, jak se něco málo o dané problematice dozvědět. Dále se domnívám, že si více uvědomí, že danou problematiku mohou probrat i se svým praktickým lékařem, který jim může pomoc. Všech 5 respondentů z 5 bylo do nedávné doby sexuálně aktivní bez jakýchkoliv podpůrných prostředků a neměli problém v intimním životě. Poté, co se u nich vyskytla porucha erekce, tak 4 z 5 z nich narušila jejich subjektivně vnímanou kvalitu života. Největším problémem je pro ně nutnost užití prostředku pro podporu erekce. Z toho vyplývá, že ztrácí spontánnost v intimním životě, což jim velmi vadí. V jiných společensko – sociálních oblastech jim erektilní dysfunkce kvalitu života nenarušila. Je patrné, že 4 respondentům z 5 porucha erekce narušila jejich kvalitu života. Je narušena v tom smyslu, že si před každým pohlavním stykem musí vzít tabletku. 1 respondent z 5 udává, že kvalitu života už má narušenou jinou dřívější chorobou a že porucha erekce nebyla hlavní příčinou narušení kvality života. 4 respondentů z 5 tázaných uvádí, že léčba erektilní dysfunkce jim jejich finanční situaci nenarušila, 1 respondent z 5 udal, jeho finanční situace narušena je, ale přesto léčbu erektilní dysfunkce podstupuje. 5 respondentů z 5 dotazovaných udává, že jejich psychika narušena je. 4 respondenti z 5 mají pevný partnerský vztah. O svém problému s partnerkou otevřeně hovoří. Těmto mužům porucha erekce partnerský vztah neovlivnila. 1 respondent z 5 udal skutečnost, že kvůli poruše erekce hodnotí svůj vztah jako narušený. Tento muž o daném problému s partnerkou hovořit nechce. 5 respondentů z 5 udává, že motivací navštívit lékaře byla jejich partnerka/manželka. 4 respondenti z 5 mají pevný partnerský vztah. O svém problému hovoří otevřeně s partnerkou, ony jsou jim oporou, snaží se jim pomáhat a spolupracují při léčbě. Těmto mužům porucha erekce partnerský vztah nenarušila. U 1 respondenta z 5 dotazovaných porucha erekce vztah narušila. Tento muž o daném problému s partnerkou hovořit nechce. Má obavy z partnerčiny negativní reakce. Tento případ bych porovnala se závěry MUDr. Šrámkové, která uvádí, že spolu partneři většinou nekomunikují na téma poruchy erekce. Hlavní důvod uvádějí „ stud“ (Šrámková, 2013). Stud je nejčastějším důvodem, který brání mužům v komunikaci. Jedná se o velice

44

citlivé téma a jistě se dá pochopit, proč tomu tak je. Teoretické zdroje uvádějí, že stud a pocit ztráty mužství, ovlivní partnerské soužití, ve kterém se partneři propastně vzdalují. MUDr. Šrámková uvádí, že stud a nedostatečná důvěra, ale i strach z partnerčiny reakce ovlivňuje oba partnery. Očekávala jsem, že více respondentů bude uvádět, že nechtějí o dané problematice hovořit, ale byla jsem mile překvapená, že skoro

všichni

o

daném

problému

se svými

partnerkami

hovoří.

Závěry

MUDr. Šrámkové se mi nepotvrdily. 4 z 5 respondentů, jak jsem již výše uvedla, svůj problém se svými partnerkami aktivně a otevřeně řeší. Erektilní dysfunkce jejich partnerské vztahy negativně neovlivnila. Naopak jejich partnerky jsou jim oporou a spolupracují při léčbě. Domnívám se, že tyto disproporce vyplývají z rozdílného výzkumného šetření (Šrámková, 2013). Základním přáním respondentů je vysoký terapeutický efekt s dosažením dostatečné rigidity. Ideální léčba erektilní dysfunkce s ohledem na pacienta má snadné podání, není invazivní a bolestivá, je vysoce účinná s minimem rizika a nežádoucích účinků. Přání nemocných je mít sex bez dlouhého plánování. V tomto ohledu je léčba perorálními preparáty léčbou první volby. 1 respondent uvedl, že léky na podporu erekce neužívá, jelikož ho ve větší míře trápí závažnější primární onemocnění. Poruchou erekce se nezabývá. 4 respondenti z 5 zkoumaných mužů léky na podporu erekce užívají. Léčba je v relevantních skutečnostech neomezuje a subjektivně nevnímají negativní vedlejší účinky léčby. 3 respondenti z 5 udávají, že jejich finanční situace spojená s léčbou erektilní dysfunkce zatížená není a 1 respondent z 5 uvedl, že se neléčí, tudíž finanční situace narušená není. 1 respondent z 5 udal, že léčba erektilní dysfunkce narušila rodinnou finanční situace, přesto však léčbu podstupuje.

45

3.3 Návrhy a doporučení pro praxi Z výše uvedených důvodů jsem připravila krátký informační materiál pro muže a návrhy a doporučení, která jsou reálně využitelná pro praxi. Vlastní informační materiál určen pro pacienty v čekárnách praktických lékařů (Příloha 3). Při preventivních prohlídkách by měl lékař jako první vznést dotaz ohledně intimního života muže, neboť porucha erekce bývá často prvním projevem závažného onemocnění (diabetes mellitus, vysoký krevní tlak, infarkt myokardu, nádor prostaty). Skutečnost, že muži trpí už stávajícím základním onemocněním, může napovědět a vést k dotazu na erektilní dysfunkci. Podstatné je citlivě se dotazovat a poskytnout pacientům dostatek času k rozpovídání se. Při zjištění poruchy erekce je důležitá edukace mužů, jejich seznámení s následným řešením, osvětou v oblasti dávkování léků. V České republice léky na podporu erekce nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Muži si je musí hradit sami. Aby se rozvinul plný terapeutický efekt léčby, je podstatné, aby muži užili nejméně 8 tablet v průběhu několika měsíců. To vylučuje z léčby právě ty, kteří nejsou ochotni do léčby investovat větší finanční prostředky, zhruba 3 tis. Kč. Je potřeba, aby pacienti svévolně nepřekračovali nasazenou dávku léku a také, aby z ekonomických důvodů tablety nepůlil (pro „více použití“). Je potřeba, aby tablety neužívali v kombinaci s alkoholem a s velkým množstvím jídla, kdy je výrazně snížena účinnost léku. Lékař by měl mužům při indikaci vysvětlit, jak správně užívat léky a objasnit veškerá opatřením s tím spojená. Důležité je zmínit, aby pacient nenabízel své léky známým, kteří nejsou dostatečně poučeni o jejich účincích a mohou již trpět onemocněními neslučitelnými s léčbou a užitím předepsaných léků konkrétnímu pacientovi by si uškodili. Muži by měli vědět, že léky na podporu erekce se stávají funkčními jen po sexuální stimulaci, nikoli samy po užití samotné tablety. Navrhuji provádět semináře o dané problematice. Muži by se měli vyvarovat nákupům potravinových doplňků, které mají, dle reklam, dělat zázraky. Vyžadovaný účinek prezentovaných preparátů nemusí být takový, jaký si muži představují. Tyto potravinové doplňky jsou většinou založeny na placebo efektu. Cena při srovnání s předepsaným lékem je však srovnatelná, obojí v řádech stokorun,

46

ale výhodou nepředepsaného preparátu je z pohledu mužů anonymnost v lékárně. Lékař by měl mužům vysvětlit, aby zbytečně neinvestovali do potravinových doplňků. A pokud chtějí řešit poruchu erekce, tak by měli zahájit léčbu plnohodnotnými léky na podporu erekce, které jim doporučí a předepíše odborný lékař. Muži trpící erektilní dysfunkcí by se měli vyvarovat nákupů léků na podporu erekce na internetu. Mohou být ovlivněny nízkou cenou padělků léků. Rozdíl cen ve srovnání s právoplatně předepsaným lékem je v řádu stovek korun. Tyto padělky představují nebezpečí pro zdraví a jsou stále rostoucím problémem. Při zjištění poruchy erekce by měl muže lékař poučit o nenakupování padělků na internetu a jejich negativnímu vlivu na zdraví a možných komplikacích při užití. Porucha erekce může vést k pocitům méněcennosti, ke snížení sebevědomí, až k depresím. Důležité je, aby se muži nebáli a nestyděli otevřeně komunikovat se svojí partnerkou. Partnerka by měla mít možnost účastnit se konzultací s lékařem. Lékař by měl dát možnost partnerce, pokud pacient souhlasí a chce, aby byla přítomna, účastnit se konzultací týkajících se dané problematiky. Lékař je důležitým prvkem v celém průběhu: Od zjištění dané poruchy, komunikaci na dané téma, edukaci spojenou s léčbou a následujícími kontrolami spojenými se zkoumáním efektivnosti léčby. Profesionalita lékaře je na prvním místě. Téma erektilní dysfunkce shledávám za velice zajímavé a poučné. Rozhodně bych se jeho výzkumu co do kvantitativních zkoumání ráda věnovala i do budoucna. Navrhuji provádět další semináře a výzkumy o dané problematice. Myslím si, že by měly být výsledky z výzkumu publikovány. Důležité je více hovořit o dané problematice na veřejnosti, pořádat konference a semináře nejen pro odbornou, ale i pro laickou veřejnost.

47

4 Závěr Bakalářská práce na téma Erektilní dysfunkce z pohledu kvality života se zaměřuje na velice intimní téma, které je součástí lidského života. Téma bylo vybráno právě z důvodu nízké informovanost v obecném povědomí. Cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň informovanosti mužů s erektilní dysfunkcí, zjistit subjektivní vnímání kvality života s erektilní dysfunkcí a vytvořit edukační materiál. Téma erektilní dysfunkce je velice citlivé nejen pro muže, kterých se tento problém týká, ale poznamenává i partnerky. V teoretické části práce jsou zmíněny projevy erektilní dysfunkce, jejich příčina, diagnostika, vlastní rozdělení a léčba erektilních poruch. Dále uvádím i význam komunikace o problému s erektilní dysfunkcí a je zde zmínka o partnerském soužití a jeho ovlivnění erektilní dysfunkce. Problém s výskytem erektilní poruchy zažívá mnoho mužů, bohužel si realitu často nechtějí přiznat. Jde o velice závažný problém, který narušuje prožívání psychické, a to nejen u muže, ale i u partnerky a zároveň může být varovným signálem vážného skrytého onemocnění. V současné době se přístup k citlivému tématu erektilní dysfunkce zlepšil, také díky uvolnění atmosféry ve společnosti, ale myslím si, že v porovnání s ostatními nemocemi je téma erektilní dysfunkce i nadále podceňované zejména s ohledem na riziko fyzického onemocnění. Erektilní dysfunkce postihuje stále více mužů v jakémkoli věku. Často bývá projevem závažného systémového, chronicky probíhajícího onemocnění, snižuje kvalitu života postižených a vede k disharmonii v partnerském vztahu. V rámci této práce jsem provedla kvalitativní výzkum u 5 respondentů. Informace jsem získala metodou polostrukturovaného rozhovoru. Získané údaje jsem zaznamenávala písemně na papír. Metodu polostrukturovaného rozhovoru jsem zvolila z důvodu možnosti flexibility pro každého respondenta a pro možnost lehce se odchýlit od hlavního tématu. Výzkum poukázal mimo jiné na skutečnost, že muži, kteří mají poruchu erekce, hodnotí svou kvalitu života velice individuálně, odvíjí se právě dle rozličného věku respondentů a jejich různých životních zkušeností. Získala jsem tak informace o tom, že muži bez ohledu na věk hodnotí kvalitu sexuálního života za narušenou. Mladším mužům

48

porucha erekce narušuje kvalitu zejména intimního života. Všem dotazovaným bez ohledu na věk nenarušuje erektilní dysfunkce kvalitu života v oblasti volnočasových aktivit, v oblasti sportu, ve společenských a příbuzných oblastech. Na základě zjištěných informací vyplývá, že informovanost mužů s erektilní dysfunkcí je dobrá. Většinu informací muži získali na internetu. Musím podotknout, že internet je velmi oblíbený díky své dostupnosti a anonymnosti, ale zároveň rizikový, vzhledem k různým zdrojům informací. Vzhledem k validitě informací by měly být tyto články vypracovány nejlépe zdravotnickým personálem. Komunikace na toto citlivé téma v ordinaci lékaře je stále problém. Pacient očekává, že se ho lékař na sexuální problémy zeptá první. Proto je indikované v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře položit dotaz na kvalitu sexuálního zdraví. Je důležité se aktivně a zejména vhodně dotazovat na sexuální zdraví mužů, neboť erekce je považována za barometr zdraví. Porucha erekce nás velmi často upozorňuje na poruchy zdraví a někdy i na výskyt vážného onemocnění, např. diabetes mellitus, hypertenze, infarkt myokardu, nádor prostaty. Bakalářská práce na téma Erektilní dysfunkce z pohledu kvality života mě obohatila v mnoha ohledech, zejména bych vyzdvihla možnost získat informace z pohledu postižených mužů, např. jak vnímají poruchu, zda se nestydí komunikovat o daném problému, jaké mají partnerské vztahy. Problematika erektilní dysfunkce je velice rozsáhlá, ráda bych se na její výzkum v budoucnu návazně orientovala a zjistila informace širšího rozsahu spojené s efektivitou léčby a výskytem samotné poruchy a jí příbuzných poruch. Vytvořený edukační materiál o erektilní dysfunkci (Příloha 3) používáme u nás v ordinaci praktického lékaře a ráda bych jej nabídla do dalších ordinací, aby měli indisponovaní muži možnost zjistit, jak se dá situace řešit, pokud již nastala. Cíle bakalářské práce byly naplněny a výsledky jsou pro mě důležité a uspokojivé. I přes zajímavost tématu, uznávám, že není příliš diskutované v obecném povědomí, zřejmě z důvodu intimity a stydlivosti jednotlivců o námětu hovořit. Proto je pro mě zadostiučiněním prolomit ledy a tématem pomoci i případně dalším mužům, pro něž by mohla být práce přínosná. . 49

5 Seznam použité literatury 1.

AZAT, CH., PACÍK, D. (supervize), 06. Téma: Sexuologie – Léčba erektilní

dysfunkce – S čím se muži zpravidla nechlubí, Angis Revue. [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.angis.cz/angis_revue/ar_clanek.php?CID=63. [cit. 2008-11-05] 2.

BABINČAK, Petr (ed.). POROVNANIE TROCH SPÔSOBOV HODNOTENIA

SUBJEKTÍVNEJ KVALITY ŽIVOTA. In: MURGAŠ, František. Kvalita života 2013. Technická univerzita v Liberci, 2013, s. 18-27. ISBN 978-80-7494-006-4. 3.

BAJAČEK, Michal a Dalibor PACÍK (ed.). Erektilní dysfunkce pod lupou. 1. vyd.

Plzeň: Adéla, 2005, 71 s. ISBN 80-902532-4-5. 4.

BENEŠ, Václav. Erektilní dysfunkce: její diagnostika a léčba v ordinaci

praktického lékaře. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2004, 42 s. ISBN 80-7345-019-4. 5.

BREZA, J, Erektilné poruchy 1. vyd. Martin, Osveta, 1994, ISBN: 802170313X,

270 s. 6.

CARSON, Culley a Chris G MCMAHON. Fast facts: erectile dysfunction. 4th ed.

Abingdon, Oxford: Health Press Ltd., 2008, 90 p. 7.

MUDr. Jiří Čalkovský, Centrum pro rodinu a lidskou sexualitu: Sexuologie,

andrologie, gynekologie [online] © 2015 Dostupné z: http://www.sexuologiebrno.cz/Test-sexualniho-zdravi-PADAM [cit. 2015-10-23]. 8.

DANEŠ, Luděk. Erektilní dysfunkce. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství

CERM, 2007, 87 s. ISBN 978-80-7204-498-6. 9.

FIALOVÁ, Olga. Sexualita seniorů - tabu nebo téma, o kterém lze otevřeně

hovořit?. 2010, 112 l. 10. HANZLOVSKÝ, M., Erektilní dysfunkce – co na to psychika? [online] © 2009 Dostupné na WWW: http://www.celostnimedicina.cz/erektilni-dysfunkce-co-natopsychika.htm. [cit. 2009-06-09] 11. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-7367-040-2.

50

12. HNILICOVÁ, H. Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví. In: PAYNE, J. Kvalita života a zdraví. 1. vyd. Praha : Triton, 2005, s. 205-216. ISBN 807254-657-0. 13. JARABÁK, J., ZACHOVAL, R., Erektivní dysfunkce a metabolický syndrom, Postgraduální medicína. [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/erektivni-dysfunkce-a metabolickysyndrom-360469. [cit. 2008-04-07] 14. Kolektiv autorů, Stupnice tvrdosti [online] © 2015 Dostupné z: http://www.tvrdak.cz/stupnice_tvrdosti [cit. 2015-10-23]. 15. Kolektiv autorů, Podpora plodnosti.cz [online] © 2015 Dostupné z: http://www.podpora-plodnosti.cz/MUZSKY-POHLAVNI-SYSTEM-a5_30.htm [cit. 2015-10-23]. 16. KRATOCHVÍL, Stanislav. Sexuální dysfunkce. 3., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008, 301 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2476-8. 17. KUBÍČEK, Vladimír. Mužská infertilita a erektilní dysfunkce. 1. vyd. Praha: Galén, 1996, 148 s. Folia practica. ISBN 80-85824-39-6. 18. MARIEB, Elaine Nicpon a Jon MALLATT. Anatomie lidského těla. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, xvi, 863 s. ISBN 80-251-0066-9. 19. PASTOR, Zlatko. Doporučený postup pro diagnostiku a terapii mužské erektilní dysfunkce: doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře : 2007. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2008, 10 s. Doporučené postupy pro praktické lékaře. ISBN 978-80-86998-19-0. 20. PASTOR, Z., ZÁMEČNÍK, L. a kol, Doporučený postup pro diagnostiku a terapii mužské erektilní dysfunkce. s. 3. [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4771/Version1/erektilni-dysfunkce.pdf. 21. POHANKA, Michal a Luboslav STÁRKA. Erektilní dysfunkce a jejich léčba: průvodce ošetřujícího lékaře : [diferenciální diagnóza, farmakoterapie, kazuistiky]. Praha: Maxdorf, c2011, 140 s. Farmakoterapie pro praxi. ISBN 978-80-7345-264-3.

51

22. PONDĚLÍČKOVÁ-MAŠLOVÁ, Jaroslava. Manželská sexualita. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1991, 207 s. Rodinný kruh. ISBN 80-201-0111-x. 23. RABOCH, Jan. Lékařská sexuologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 126 s. 24. PAYNE, Malcolm. Modern social work theory. 3rd ed. Chicago, Ill.: Lyceum Books, Inc., c2005, xviii, 366 p. ISBN 0925065838. 25. SEEDHOUSE, David. Reforming health care: the philosophy and practice of international health reform. New York: J. Wiley, c1995, x, 242 p. ISBN 0471953253. 26. Sochorová, N., Vránová, V.: Inkontinence moči a její dopad na kvalitu života mnoha žen. In: Urologie pro praxi, 2008, roč. 9, č. 5, s. 263–266. 27. ŠRÁMKOVÁ, Taťána. Poruchy sexuality u somaticky nemocných a jejich léčba. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 216 s., viii s. obr. příl. ISBN 978-80-247-4453-7. 28. ŠRÁMKOVÁ, T., Denní terapie erektilní dysfunkce – pro koho a s jakými riziky? s. 275, [online] © 2011 Dostupné na WWW: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2011/06/12.pdf. [cit. 2011-03-28] 29. ŠRÁMKOVÁ, T., Erektilní dysfunkce, Kapitola 4 Pohled sexuologa, Erektilní dysfunkce z pohledu sexuologa. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10] 30. VYMĚTAL, Jan. Úvod do psychoterapie. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010, 287 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2667-0. 31. WEISS, Petr a Jaroslav ZVĚŘINA. Sexuální chování v ČR - situace a trendy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 159 s. ISBN 807178558x. 32. WEISS, Petr. Sexuologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, xiii, 724 s. ISBN 978-80247-2492-8. 33. WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. 1st pub. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, vii, 421 s. ISBN 978-1-59158-503-9.

52

34. ZVĚŘINA, Jaroslav. Lékařská sexuologie. Jinočany: H & H, 1991. ISBN 8085467046. 35. ZVĚŘINA, Jaroslav. Lékařská sexuologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012, 83 s. ISBN 978-80-246-2049-7. 36. ZVĚŘINA, Jaroslav a Václav BUDINSKÝ. Vše o sexu: sexuologie a sexuální praxe pro každého. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2004, 335 s. ISBN 80-249-0460-8. 37. ŽOURKOVÁ, Alexandra. Klinická sexuologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 34 s. ISBN 80-210-2795-9.

53

6 Seznam použitých zkratek a.

artérie

B6

pyridoxin – vitamin

B12

kobalamin – vitamin

BMI

Body Mass Index – index tělesné hmotnosti

cm

centimetr

cps.

kapsle

DK

dolní končetina

DM

diabetes mellitus

ED

erektilní dysfunkce

event.

eventuálně

HK

horní končetina

kg

kilogram

mg

miligram

ml

mililitr

např.

například

PSA

prostatický antigen

s

vteřina

st.

stupeň

tbl.

tableta

TSH

tyreotropin

tzv.

takzvaně

%

procenta

MUDr.

lékař medicíny

54