VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Problematika vyprazdňování seniorů

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Problematika vyprazdňování seniorů

Bakalářská práce

Autor: Lenka Křepelová Vedoucí práce: Mgr. Iva Dubnová Jihlava 2014

Anotace Bakalářská práce se snaží postihnout problematiku obtížného vyprazdňování stolice u seniorské populace, kterou tento problém postihuje nejčastěji.

Teoretická část je

zaměřena na anatomii a fyziologii trávicí soustavy, příznaky, příčiny vzniku, diagnostiku a léčbu obstipace. V praktické části se snažím zjistit četnost výskytu obstipace u seniorů, kolik seniorů předchází obtížnému vyprazdňování stolice vhodnou stravou a správným životním stylem a jaké prostředky senioři upřednostňují při řešení obstipace. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila dotazník. Klíčová slova Obstipace, senior, vyprazdňování, životní styl, léčba. Annotation Aim of bachelor thesis is to describe issue of difficulty emptying in ageing population which is the most affected by this problem. Theoretical part describes anatomy and physiology of the gastrointestinal tract, symptoms, causes, diagnosis and therapy of constipation. Practical part examines frequency of constipation in elderly population, how this population deals with constipation including high fiber diet, healthy life style and preferences in treatment. I obtained my data by using questionnaire. Keywords Constipation, senior, stool emptying, life styl, therapy.

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Ivě Dubnové za odborné vedení, cenné rady, vstřícný přístup a obětovaný čas. Ráda bych poděkovala i své rodině, která mě po celou dobu studia podporovala a tvořila zázemí. Také bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se zapojili do výzkumu a podělili se se mnou o své, velmi osobní, zkušenosti.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 7. 5. 2012 ............................................... Podpis

Obsah 1

2

ÚVOD ................................................................................................................................... 8 1.1

Úvod do problematiky................................................................................................... 8

1.2

Zaměření a cíl práce ...................................................................................................... 9

1.3

Hypotéza ....................................................................................................................... 9

Teoretická část .................................................................................................................... 10 Vymezení pojmů ......................................................................................................... 10

2.1 2.1.1

Senior .................................................................................................................. 10

2.1.2

Obstipace ............................................................................................................. 10 Anatomie a fyziologie trávicího traktu ....................................................................... 11

2.2 2.2.1

Orgány trávicího systému ................................................................................... 11

2.2.2

Cévní zásobení trávicího traktu ........................................................................... 15

2.2.3

Řízení činnosti trávicího systému ....................................................................... 15

2.2.4

Stavba stěny trávicí trubice ................................................................................. 16

2.2.5

Pohyby trávicího traktu ....................................................................................... 17

2.3

Příznaky obstipace ...................................................................................................... 18

2.4

Dělení a příčiny vzniku obstipace ............................................................................... 18

2.5

Diagnostika ................................................................................................................. 19

2.6

Komplikace ................................................................................................................. 20

2.7

Léčba ........................................................................................................................... 20

2.7.1

Nefarmakologická léčba...................................................................................... 20

2.7.2

Farmakologická léčba ......................................................................................... 21

2.8 3

Prevence ...................................................................................................................... 22

Praktická část ...................................................................................................................... 23 3.1

Metodika výzkumu...................................................................................................... 23

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .................................... 23

3.3

Průběh výzkumu ......................................................................................................... 24

3.4

Zpracování získaných dat ............................................................................................ 24

Výsledky výzkumu...................................................................................................... 25

3.5

4

3.5.1

Vyhodnocení otázky č. 1 ..................................................................................... 25

3.5.2


3.5.3


3.5.4


3.5.5


3.5.6


3.5.7


3.5.8


3.5.9


3.5.10

Vyhodnocení otázky č. 10 ................................................................................... 34

3.5.11


3.5.12


3.5.13


3.5.14


3.5.15


3.5.16


3.5.17


3.5.18


3.6

Diskuse ........................................................................................................................ 43

3.7

Návrh řešení pro praxi ................................................................................................. 47

Závěr ................................................................................................................................... 50

Seznam použité literatury:........................................................................................................... 52 Internetové zdroje ....................................................................................................................... 53 Seznam grafů: ............................................................................................................................. 54 Seznam příloh: ............................................................................................................................ 54

1 ÚVOD 1.1 Úvod do problematiky Atributem krásy, štěstí a úspěšnosti naší společnosti je mládí. Denně se na nás z médií valí reklamy, jak se stát mladším, ještě krásnějším a tím nejúspěšnějším. A my, zahlceni těmito radami, opravdu získáváme pocit, že nám ke štěstí pomůže nová značka automobilu, ke kráse stačí drahý krém a úspěšnost nám zaručí kouč. Běda však těm, kteří přestanou tepat v tomto životním rytmu. I když současná medicína dokáže zázraky, pořád nad námi vládne ta pověstná veličina – a tou je čas. Dříve nebo později každý z nás zestárne a naše okolí na nás bude najednou pohlížet jinak. Problémy, které se nám dříve zdály směšné a na míle vzdálené, se najednou tiše připlíží ve zcela nové, realistické podobě. Některé problémy jsou velmi intimní. Bojíme se svěřit nejen nejbližším, ale i svému ošetřujícímu lékaři. Jedním z těchto problémů je vyprazdňování. Nabízí se otázka, zda lékaři či ošetřující personál dokáží adekvátně tuto problematiku řešit. Ač téma vyprazdňování u mnohé laické veřejnosti vyvolává úsměv na tváři, domnívám se, že je to jedna z nejdůležitějších potřeb našeho života, kterou si téměř ani neuvědomuje, dokud vše v našem těle probíhá, jak má. Pokud však dochází k problému, naruší to kvalitu našeho života ve všech oblastech, proto bychom se touto problematikou měli zabývat do hloubky. Výběr tématu mé bakalářské práce souvisí s mojí téměř dvacetiletou ošetřovatelskou praxí, ve které se velmi často setkávám s problematikou vyprazdňování. Domnívám se, že je to důležité téma, které by nemělo být opomíjeno. Velmi úzce souvisí s kvalitou života seniorů, u kterých se objevuje nejčastěji. Proto se ve své práci zaměřuji na tuto cílovou skupinu. Vyprazdňování patří mezi základní fyziologické funkce organismu. Poruchy se mohou objevit jak v oblasti vyprazdňování moče tak i stolice. Zvláště ve stáří, kdy dochází ke snížení nebo ztrátě tonu svěračů a tím omezení vědomé kontroly. Mezi poruchy vyprazdňování močového měchýře patří retence, nykturie, dysurie, enuréza, strangurie, polakisurie, paradoxní ischurie a celková, tlaková, funkční, reflexní a urgentní

8

inkontinence. Nejčastějšími poruchami vyprazdňování stolice jsou průjem, zácpa, parciální a celková inkontinence stolice. (Trachtová, 2010) Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi širokou problematiku, zaměřuji teoretickou i praktickou část práce na obtíže seniorů při vyprazdňování stolice, konkrétně na zácpu neboli obstipaci. Právě obstipace je porucha vyprazdňování, kterou lze často ovlivnit úpravou životního stylu, stravovacích návyků a dostatkem pohybu. A to je místo, kde jako sestra mohu vhodnou edukací významně ovlivnit stravovací a vyprazdňovací návyky klienta a tím výrazně ovlivnit i kvalitu jeho života. Snad pod vlivem reklamy a snadné dostupnosti jsou v dnešní době nadužívány medikamenty k řešení tohoto problému. Možná by bylo lepší vrátit se k metodám našich babiček a více využívat přírodní prostředky.

1.2 Zaměření a cíl práce Práce se snaží postihnout problematiku obtížného vyprazdňování stolice a to zejména popsat příčiny vzniku, možnosti léčby a prevenci u seniorské populace, kterou tento problém postihuje nejčastěji. V praktické části se snažím zjistit: 1. Četnost výskytu obstipace u seniorů. 2. Zjistit kolik seniorů předchází obtížnému vyprazdňování stolice vhodnou stravou a správným životním stylem. 3. Zjistit jaké prostředky senioři upřednostňují při řešení obstipace. Pro účely svého výzkumu volím techniku kvantitativního výzkumu – dotazník.

1.3 Hypotéza 1. Více než polovina seniorů trpí obstipací. 2. Více než 20 % seniorů se snaží předcházet obtížnému vyprazdňování stolice stravovacími návyky a pohybem. 3. Méně než 75 % seniorů řeší problém obstipace pomocí medikamentů-laxancií.

9

2 Teoretická část 2.1 Vymezení pojmů 2.1.1 Senior Vzhledem k tomu, že ne vždy biologický věk člověka odpovídá věku kalendářnímu a neumíme přesný funkční věk určit, tak se řídíme rozdělením kalendářního věku dle WHO. Od 45 do 59 let hovoříme o středním věku, od 60 do 74let o raném stáří, od 75 do 89 let je stařecký věk a nad 90 let je dlouhověkost. Podle tohoto rozdělení můžeme nazývat seniorem člověka staršího šedesáti let. (Navrátil, 2008)

2.1.2 Obstipace Obstipaci lze definovat jako obtížné vyprazdňování malého množství tuhé stolice. Podle římských kritérií z roku 1999 byla obstipace definována jako přítomnost některé z těchto možností: 

Stolice méně než 3x v týdnu.



Více než 25 % stolic tuhé konsistence.



Nadměrně namáhavá defekace více než ve 25 %.



Pocit neúplného vyprázdnění více než ve 25 %.



Použití manuálních manévrů více než u ¼ defekací. (Kelner, 2006)

Nové a přesnější hodnocení obstipace podle římských kritérií III zahrnuje přítomnost minimálně dvou kritérií, která jsou přítomna alespoň po dobu tří posledních měsíců a první příznaky se musely objevit již před šesti měsíci. Mezi příznaky které hodnotíme patří: 

Obtížné vyprazdňování alespoň ve 25 % defekací.



Hrudkovitá nebo tvrdá stolice více než ve 25 % defekací.



Pocit nedokonalého vyprázdnění více než ve 25 % defekací.



Pocit překážky v anorektální oblasti více než ve 25 % defekací.

10



Potřeba manuálního vybavení spolice nebo podpora pánevního dna více než u 25 % defekací.



Méně než tři stolice za týden.

Další podmínkou je nemožná defekace bez použití laxativ, a musí chybět kritéria pro syndrom dráždivého tračníku. (Rao, 2013)

2.2 Anatomie a fyziologie trávicího traktu „Trávicí ústrojí slouží k mechanickému a chemickému zpracování potravy, vstřebávání živin a vylučování odpadových produktů. Je to trubicový systém, do kterého ústí žlázy napomáhající štěpení potravy – slinné žlázy, slinivka břišní, játra, vstřebávají se živiny, které jsou dále metabolizovány a produkty metabolismu detoxikovány v játrech. Často se používá pojmu gastrointestinální trakt – GIT, který ovšem zahrnuje jen část digestivního ústrojí.“ (Fiala, a další, 2009 str. 56)

Trávicí systém má čtyři základní

funkce. 

První je trávení, kdy dochází k mechanickému zpracování potravy.



Druhou funkcí je vstřebávání, při němž prostupují látky z GIT do krve nebo mízního systému.



Třetí funkce – skladování a přeměna živin probíhá převážně v játrech.



A čtvrtou funkcí je vylučování, které zajišťuje odstraňování nestrávených zbytků a zplodin metabolizmu. (Rokyta, 2008)

2.2.1 Orgány trávicího systému 2.2.1.1 Dutina ústní Dutina ústní (cavitas oris) se skládá z předsíně ústní (vestibulum oris) a vlastní dutiny ústní (cavitas oris propria). Vestibulum je prostor mezi rty, tvářemi a zubním obloukem. Vestibulum je kryto dlaždicovým nerohovějícím epitelem a ústí zde velké množství malých slinných žlázek. Vlastní dutina ústní je ohraničena zuby, jazykem, v horní části tvrdé patro přechází v měkké patro. Jazyk se dělí na hrot, tělo a kořen. Je tvořen příčně pruhovanou svalovinou a kryt sliznicí, která obsahuje drobné výběžky – papily. Jazyk zprostředkovává základní chuťové vjemy. Vlastní dutinu ústní pokrývá také dlaždicový epitel a ústí zde velké množství drobných slinných žláz. Dvě větší slinné žlázy (podjazyková – glandula sublingualis a podčelistní – glandula submandibularis) 11

společně ústí na vyvýšenině (caruncula sublingualis) pod hrotem jazyka. Sliny tvoří řídká tekutina, která obsahuje hlen mucin a enzymy podílící se na štěpení cukrů. (Fiala, a další, 2009) 2.2.1.2 Jícen Jícen (oesophagus) je trubice spojující hltan se žaludkem. Jeho délka je asi 25 cm a má průměr asi 1,5 cm. Stěna jícnu je pružná a má typickou stavbu stěny trávicí trubice. Stěna je kryta odolným, mnohovrstevným dlaždicovým epitelem. V horní části jícnu je příčně pruhovaná svalovina, která přechází ve svalovinu hladkou. Mezi jícnem a žaludkem není žádný anatomický svěrač, pouze frenoezofagická membrána, která přispívá k uzávěru kardie. Dále tuto funkci plní i Hissův úhel. Je to ostrý úhel, který vzniká vyústěním jícnu do žaludku ze strany. K uzávěru přispívá i asi 3 centimetry dlouhý konečný úsek jícnu kde je vyšší napětí svaloviny. Nazývá se zóna vysokého tlaku. (Lukáš, a další, 2007) 2.2.1.3 Žaludek Žaludek (ventriculus) je dutý vakovitý orgán trávicího traktu. Jeho tvar se mění v závislosti na náplni, poloze těla, konstituci, věku a podobně. Nejčastěji jeho tvar nazýváme jako hákovitý. Může pojmout až 1-1,5 litrů rozmělněné potravy. Horní část kde do žaludku ústí jícen se nazývá kardie. Na ni navazuje corpus nebo-li tělo žaludku. Konečná pylorická část je uzavřena silným kruhovým svěračem pylorem. Sliznici žaludku kryje jednovrstevný cylindrický epitel. Četné žlázy ve sliznici produkují ochranný hlen a žaludeční šťávy, které jsou potřebné k trávení. (Lukáš, a další, 2007) „Parietální buňky secernují kyselinu chlorovodíkovou a vnitřní faktor. Hlavní buňky tvoří pepsinogen, prekurzor proteolytického enzimu pepsinu. Mucinózní buňky sliznice uvolňují hlen, který pokrývá a chrání povch sliznice. Žaludeční sekrece představuje 2-3 l tekutiy denně.“ (Lukáš, a další, 2007 str. 55) Produkce žaludečních šťáv je řízena parasympatickým

systémem

vagových

vláken

na

základě

podmíněných

a

nepodmíněných reflexů. (Lukáš, a další, 2007) 2.2.1.4 Tenké střevo Tenké střevo (intestinum tenue) se dělí na tři části. Dvanáctník – duodenum, lačník – jejunum a kyčelník – ileium. Duodenum je dlouhé 25-30 centimetrů. Jeho počáteční rozšířená část se nazývá bulbus duodeni. Na vyvýšenině papilla duodeni major ústí vývod pankreatu a žlučových cest. Nad touto papilou se nachází menší papila duodeni 12

minor, kde ústí přídatný pankreatický vývod. Sekret Brunnerových žlázek a alkalická pankreatická šťáva neutralizuje velmi kyselou žaludeční šťávu, která do duodena přichází ze žaludku s natrávenou potravou. Jejunum je úsek dlouhý asi 2 metry. Probíhá zde největší resorpce živin z natrávené potravy. Ileum je asi 3,5 metrů dlouhé. V terminální části ilea je větší množství lymfatické tkáně tvořící tzv. Peyerovy plaky. (Fiala, a další, 2009) 2.2.1.5 Tlusté střevo Tlusté střevo (intestinum crassum) má celkovou délku 1,5-1,8 metrů. Dělí se na slepé střevo (ceacum), vzestupný tračník (colon ascendens), příčný tračník (colon transversum), sestupný tračník (colon descendens), esovitou kličku (colon sigmoideum) a konečník (rectum). Ceacum je asi 7 centimetrů dlouhý vakovitý začátek tlustého střeva. Pod ileocekálním spojením se nachází červovitý výběžek (appendix vermiformis). Zesílená svalovina tračníku vytváří tři pruhy (taeniae), mezi nimi se stěna příčně vyklenuje a tvoří tzv. haustra. Rectum je asi 15 cm dlouhý úsek, kde chybí haustra i ténie. Rectum je v horní části rozšířeno a tvoří část zvanou ampulla recti. Sliznice recta tvoří příčné řasy. Největši je prostřední Kohlrauschova řasa. Rectum přechází v řitním kanál (canalis analis). Musculus sphincter ani internus je vnitřní svěrač tvořený zesílenou cirkulární svalovinou a musculus sphincter ani externus je vůlí ovládavý svěrač tvořen příčně pruhovanou svalovinou. Sliznice recta je kryta dlaždicovým epitelem. Anus je již kryt tenkou kůží. (Fiala, a další, 2009) 2.2.1.6 Játra Játra (hepar) jsou měkká křehká žláza vážící asi 1,5 kilogramů. Mají významnou funkci při metabolismu cukrů, tuků, bílkovin, vitamínů a některých hormonů. Podílí se na detoxikaci organismu, termoregulaci a další významnou funkcí je tvorba žluče. Základní stavební jednotkou jater je jaterní buňka (hepatocyt). Jaterní buňky jsou uspořádány do řad a dvě řady tvoří jaterní trámec. Mezi trámci se nachází cévy – jaterní sinusoidy. Uvnitř trámců mezi jaterními buňkami začínají žlučové cesty. Několik jaterních trámců tvoří jaterní lalůček, který je základní morfologickou jednotkou. (Lukáš, a další, 2007) Játra mají dva krevní oběhy. Funkční krevní oběh přivádí živiny z orgánů trávicího traktu portálních žilou (vena portae) ke zpracování v játrech. Vena portae se postupně větví až do portálních venul, sinusoid a centrálních vén. Z jater krev odchází do vena 13

hepatica a do vena cava inferior. Funkčním oběhem jater proteče asi 1200 mililitrů krve za minutu. Nutritivní krevní oběh vyživuje jaterní tkáně. Krev z arteria hepatica se vlévá do sinusois a pokračuje společně s krví funkčního oběhu až do vena cava inferior. Nutritivní oběh do jater přivádí asi 350 mililitrů krve za minutu. Za jednu minutu proteče játry asi 1,5 litrů krve, což odpovídá 30 % minutového srdečního objemu. (Rokyta, 2008) Žluč produkována jaterními buňkami je odváděna intrahepatickými a extrahepatickými žlučovými cestami. Během jednoho dne se vytvoří 500-700 mililitrů žluče, která obsahuje vodu, soli žlučových kyselin, žlučové barvivo, cholesterol, lecitin a další látky. Žluč se shromažďuje ve žlučníku, odkud je odváděna do duodena až po příjmu potravy. Žlučník (vesica fellea) je hruškovitý vak dlouhý 8-12 centimetrů a má objem 50-80 mililitrů. Sliznice žlučníku je schopna vstřebávat vodu a tím se žluč zahušťuje asi 10x. Intrahepatické cesty začínají žlučovými kapilárami, pokračují jako intralobulární žlučovody a Heringovy kanálky až do porta hepatis. Extrahepatické žlučové cesty začínají v porta hepatis jako pravý a levý vývod jaterní (ductus hepaticus dexter a sinister). Po jejich spojení vzniká společný vývod (ductus hepaticus comunis) na který se připojuje vývod žlučníku (ductus cysticus) a vzniká hlavní žlučovod (ductus choledochus). Ten odvádí žluč do sestupné části duodena, kde společně s hlavním vývodem pankreatu ústí na Vaterské papile. (Čihák, 2002) 2.2.1.7 Slinivka břišní Slinivka břišní (pankreas) je vodorovně uložená žláza, dlouhá 14-16 centimetrů. Skládá se z hlavy (caput), těla (corpus), a ocasu (cauda). Pankreas má exokrinní a endokrinní sekretorickou část. Exokrinní část je složena drobných lalůčků a sekret je odváděn vývody, které se spojují v ductus pancreaticus. Na hlavě pankreatu je ještě jeden přídatný vývod (ductus pancreaticus accesorius) ústící nad Vaterskou papilou. Produktem exokrinní části jsou enzymy pro štěpení všech složek potravy. Denně vytvoří 1 až 2 litry pankreatické šťávy o pH až 8,5. Endokrinní část slinivky je tvořena malými skupinkami Langerhansových ostrůvků, které produkují inzulin, glukagon, somatostatin a gastrin. Nejvíce ostrůvků je v cauda pancreatis. (Lukáš, a další, 2007)

14

2.2.2 Cévní zásobení trávicího traktu Krev do trávicího systému přináší truncus coeliacus, arteria mesenterica superior a arteria mesenterica inferior. Žaludek, duodenum, játra, slezinu a pankreas vyživuje truncus coeliacus. Arteria mesenterica superior vyživuje tenké střevo a pravou polovinu tlustého střeva a arteria mesenterica inferior levou polovinu tlustého střeva a konečník. Žilní krev je odváděna splachnickým systémem do vena porte a odtéká do jater. Z jater odvádí krev vena hepatica do dolní duté žíly. (Rokyta, 2008)

2.2.3 Řízení činnosti trávicího systému Při řízení motility a sekrece trávicího se uplatňují dva systémy - nervový a humorální. Trávicí trakt má svůj vlastní nervový systém. Celý systém je schopen samostatné činnosti a je napojen na vegetativní nervový systém. Převládající funkce parasympatiku zvyšuje sekreci slin, sekreci trávicích šťáv a motilitu trávicího systému a snižuje tonus svěračů. Převládající vliv sympatiku působí obráceně. (Rokyta, 2008) Trávicí systém ovlivňují některé hormony žláz s vnitřní sekrecí. Některé hormony mají účinek obecný, některé zvyšují vstřebávání, motilitu nebo sekreci trávicího systému. 

Gastrin je produkován G-buňkami žaludku a δ-buňkami pankreatu. Zvyšuje žaludeční sekreci, motilitu žaludku, tonus pylorického svěrače a tím zpomaluje vyprazdňování žaludku a zvyšuje sekreci pankreatických enzymů.



GIP (gastric inhibitory peptide) vznikají v duodenu a snižují žaludeční sekreci a motilitu žaludku. Reagují na mastné kyseliny a aminokyseliny v duodenu.



Sekretin vzniká v duodenu a reaguje na vstup kyselého chymu do duodena. Omezuje žaludeční sekreci, motilitu žaludku a zvyšuje sekreci vody a HCO‾3 z pankreatu.



VIP je produkován v duodenu a tenkém střevu. Reguluje sekreci žaludečních šťáv a snižuje motilitu žaludku.



Somatostatin je produkován v duodenu, pankreatu a žaludku. Snižuje sekreci a motilitu žaludku.



CCK (cholecystokinin) je produkován v duodenu a zvyšuje sekreci enzymů v pankreatu, motilitu a vyprazdňování žlučníku. Zpomaluje vyprazdňování žaludku.



Substance P je produkována v tenkém střevě a zvyšuje střevní motilitu. 15



Enteroglukagon vzniká v ileu a kolonu. Jeho produkce snižuje sekreci HCl.



Motilin vzniká v duodenu a jejunu a zvyšuje střevní motilitu.



Bombezin pomáhá zvyšovat sekreci gastrinu.



Neurotenzin snižuje sekreci HCl v žaludku.



Histamin vzniká v žaludku a zvyšuje sekreci HCl v žaludku. (Rokyta, 2008)

2.2.4 Stavba stěny trávicí trubice „Stěna trávicí trubice se skládá ze čtyř hlavních vrstev: sliznice, podslizničního vaziva, svaloviny a vazivového nebo serózního obalu.“ (Dylevský, 2009 str. 308) Sliznice (tunica mucosa) je uzpůsobena funkčním nárokům jednotlivých částí trávicího traktu. Tvoří bariéru mezi zevním a vnitřním prostředím organismu. Velmi odolný jednovrstevný dlaždicový epitel, který má vysokou regenerační schopnost se nachází v dutině ústní, hltanu a jícnu. Také konečný úsek trávicí trubice – řitní ústí je kryt odolným dlaždicovým epitelem. Ostatní části trávicího systému jsou pokryty žlázovým nebo resorpčním epitelem. Ve sliznici je tenká vrstvička hladké svaloviny, která umožňuje svými kontrakcemi drobné posuny sliznice a tím napomáhá posunu hlenu nebo tráveniny. Podslizniční vazivo (submukóza) je tvořeno řídkým vazivem s množstvím tukových buněk. Podslizničním vazivem prochází cévní zásobení a autonomní podslizniční (Meissnerova) nervová pleteň. Svalová vrstva (muscularis) je nejsilnější vrstvou trávicího traktu. Větší část tvoří hladká svalovina. Pouze na začátku a na konci trávicího traktu (v hltanu, v horních dvou třetinách jícnu a v části konečníku) je svalovina příčně pruhovaná. Hladká svalovina je upravena do dvou vrstev. Vnitřní cirkulární vrstva, která místy tvoří svěrače a zevní podélná. Žaludek má ještě třetí, převážně šikmo orientovanou vrstvu. Kontrakce hladké svaloviny umožňují transport přijaté potravy. (Dylevský, 2009) Peritoneum je vazivový obal části trávicí trubice a orgánů, které jsou uloženy v dutině břišní. Ke svalové vrstvě je peritoneum připojeno tenkou vrstvičkou vaziva. Úseky, které neprochází dutinou břišní, kryje řídké vazivo (adventicie). (Dylevský, 2009)

16

2.2.5 Pohyby trávicího traktu „V trávicím traktu se vyskytují dva hlavní typy pohybů: 1. místní pohyby zodpovědné za míchání tráveniny (pohyby segmentační a kývavé), zajišťující promíchávání obsahu s trávicími šťávami; 2. celkové – propulzivní pohyby (peristaltika), posunující tráveninu směrem ke konečníku rychlostí přiměřenou potřebám trávení a vstřebávání.“ (Rokyta, 2008 str. 137) Na motilitě trávicí trubice se podílí různě rychlé změny svalového napětí v její stěně. Pohyby, které jsou navozeny příjmem potravy, označujeme jako postprandiální motilitu. Ta zahrnuje: a) Změny tonu. Tonus je ovlivněn množstvím a složením náplně střeva. Svalový tonus svěračů ovlivňuje pohyb obsahu trávicího traktu. b) Pohyby segmentační. Jedná se o rytmické zaškrcování střeva, které slouží k promíchávání střevního obsahu a pomalému pohybu obsahu. c) Kývavé pohyby vedou rovněž k promíchávání střevního obsahu a jsou způsobeny stahy podélné svaloviny. d) Peristaltické pohyby jsou rytmicky opakované pohyby, které vedou obsah střeva směrem ke konečníku. e) Místní pohyby mísící. Hladká svalovina v podslizniční vrstvě způsobuje tvorbu slizničních řas a pohyby klků. To je důležité i pro trávení a vstřebávání živin. Pohyby v období mezi jídly se označují jako interdigestivní motilita. Objevují se periodicky v době kdy je žaludek a tenké střevo prázdné, tedy 1,5-2 hodiny po jídle. Silné peristaltické pohyby posunují zbytky potravy aborálně. (Lukáš, a další, 2007) V jednotlivých částech trávicího traktu dochází k specifickým formám motility. Žvýkání umožňuje potravu rozmělnit na menší části a tím usnadnit její další zpracování a trávení. Na žvýkání se podílí žvýkací svaly, jazyk a tváře. Při polykání se sousto o hmotnosti asi 5 gramů či 5 mililitrů dostává na kořen jazyka a tím vyvolá polykací reflex. Po uvolnění horního jícnového svěrače vchází do jícnu. Současně se uzavírá příklopka hrtanová (epiglotis), aby zabránila vniknutí sousta do hrtanu. Peristaltické 17

vlna posune sousto do žaludku. Pohyby žaludku promísí potravu se žaludeční šťávou a zajistí další rozmělnění potravy. Peristaltická vlna v antru žaludku vyvolá uvolnění a opětný stah pyloru a tím umožní posun 5-10 mililitrů žaludečního obsahu do duodena. Doba vyprázdnění celého obsahu žaludku závisí na množství a složení přijaté potravy. Vyšší obsah bílkovin a tuků zpomaluje tento proces. Zvláštní formou vyprázdnění žaludku je zvracení. Slouží k ochraně trávicího traktu a celého organismu. Pohyby tenkého střeva umožňují promíchávání střevního obsahu a zajišťují co nejlepší vstřebávání živin. Dle potřeby v tenkém střevě proběhne až 12 peristaltických vln za jednu minutu. Posun chymu z terminální část tenkého střeva (ilea) do tlustého střeva umožní ileocekální svěrač. Pohyby tlustého střeva jsou méně výrazné než pohyby tenkého střeva. Vlivem haustrálních pohybů je obsah tlustého střeva posunován směrem ke konečníku. (Lukáš, a další, 2007) Pokud se dostatečně naplní konečník, dostaví se defekační reflex. Při tlaku asi 50 torrů dojde k podráždění receptorů a ochabnutí hladké svaloviny vnitřního svěrače. Zevní svěrač je tvořen příčně pruhovanou svalovinou a je ovládán vůlí. (Mišková, a další, 2006)

2.3 Příznaky obstipace Obstipace bývá vnímána jako velmi nepříjemný subjektivní stav. Pacient může pociťovat bolesti břicha, nadýmání, zvětšení břicha, močová retence nebo inkontinence, nevolnost až zvracení, malátnost. Obstipace může dokonce vyvolat pocity ztíženého dechu nebo tlak a bolest na hrudi. (Vorlíček, a další, 2004)

2.4 Dělení a příčiny vzniku obstipace Z praktického pohledu se obstipace dělí na akutní (náhle vzniklou) a chronickou (trvající déle než 12 týdnů). Podle etiologie ji dělíme na primární a sekundární. 

Primární obstipace vzniká na podkladě poruchy střevní motility (syndrom líného střeva), poruchy mechanizmů defekace v oblasti pánevního dna, nebo anorektální oblasti, anebo z neznámých příčin u jedinců s normální motilitou tračníku.



Sekundární obstipace má jednoznačnou příčinu. Její příčinou mohou být anatomické změny tračníku, změny stravování, léky způsobující obstipaci nebo systémové onemocnění. (Tachecí, 2013)

18

Ve vyšším věku často dochází k omezení fyzické aktivity, snížení chuti k jídlu, omezení pocitu žízně a to vše může vést ke vzniku tvrdé stolice. Riziko obstipace může zvyšovat i celková tělesná slabost, deprese, zmatenost a bolest. Ke vzniku obstipace mohou přispívat i přidružené choroby jako hypotyreóza, diabetes mellitus, hypokalemie, anální fisury, stenózy a hemoroidy. Ve vyšším věku klesá anorektální citlivost a tím je výskyt obstipace u seniorů četnější. U hospitalizovaných pacientů se na vzniku obstipace podílí i nedostatek soukromí a neznámé prostředí. (Vorlíček, a další, 2004)Obstipace může být zapříčiněna mnoha faktory.

Příčiny obstipace mohou být rozděleny na funkční,

psychogenní, farmakologické, mechanické a fyziologické. (Doenges, a další, 2001) 

Mezi funkční patří návyk nepravidelné defekace, změna prostředí, nedostatečná fyzická aktivita, nedostatek soukromí, oslabené břišní svaly.



Psychogenní zahrnují deprese, emoční stres nebo psychická zmatenost.



Mezi fyziologické můžeme zahrnout dehydrataci, nedostatečný příjem tekutin, nevhodné stravovací návyky, sníženou motilitu gastrointestinálního traktu a změnu ve stravování.



Farmakologické příčiny vznikají při podávání antacid obsahujících hliník, antidepresiv, anticholinergik, antikonvulzitiv betablokátorů kalciových kanálů, diuretik, hypolipidemik, opiátů, sedativ, solí železa a také při nadměrném užívání laxativ.



Mezi mechanické příčiny se řadí onemocnění jako prolaps konečníku, rektální, anální fisury, rektokéla, rektální absces, hemoroidy, Hischprungova nemoc dále pooperační obstrukce, tumory, zvětšení prostaty, těhotenství a dysbalance elektrolytů. (Herdman, 2010)

Ve stáří jsou dvě hlavní příčiny. Funkční megarektum, které se projevuje roztaženým rektem a bobkovitou stolicí. U starších žen se na obstipaci podílí i dysfunkce pánevního dna. Tuhá stolice v ampule rekta (fekalom) může vést k obstrukci, následně inkontinenci z přetékání a tvorbě sekretu a tím vzniká paradoxní průjem. (Weber, 2005)

2.5 Diagnostika Jako u každého jiného onemocnění je základem správně odebraná anamnéza. Zvláštní pozornost je třeba věnovat defekačním zvyklostem nemocného, charakteru jeho obtíží, stravovacím návykům, pitnému režimu, medikaci i psychickému stavu. Při náhle vzniklé zácpě ve vyšším věku je třeba se zaměřit na přítomnost varovných příznaků. 19

Součástí klinického vyšetření pacienta se zácpou je vždy vyšetření per rectum, při němž lékař může odhalit stenózy nebo rezistence recta. Při podezření na sekundární zácpu je na místě i laboratorní vyšetření krve. U dospělých bývá indikováno kolonoskopické vyšetření, k vyloučení orgánového postižení. Kolonoskopie je invazivní vyšetření a je třeba dobře zvážit případná rizika tohoto vyšetření. Mezi méně časté diagnostické metody patří vyšetření tranzitního času, defektografie pod skiaskopickou kontrolou a anorektální manometrie. (Tachecí, 2013)

2.6 Komplikace „Zácpa může vést ke korpostáze, volvulu sigmatu, inkontinenci stolice a moči,

recidivující močové infekci, hemoroidům, anální fisuře, rektálnímu prolapsu nebo ke vzniku megakolon.“ (Schuler, a další, 2010 str. 319)

2.7 Léčba 2.7.1 Nefarmakologická léčba Pokud vyloučíme závažné orgánové postižení jako například nádory, zúžení střeva nebo srůsty, je v léčbě obstipace velmi vhodné zavedení třech režimových opatření. 1. Zvýšení příjmu vlákniny. (Svačina, a další, 2008) Vláknina je nestravitelná část rostlinné potravy. Po požití vstřebává vodu a zvyšuje střevní motilitu gastrointestinálního traktu. Doporučená denní dávka vlákniny je až 30g. 100g pšeničných otrub obsahuje až 45g vlákniny. (Tachecí, 2013) 2. Příjem tekutin minimálně 1,5-2 litry denně. Dostatek tekutin má vliv na expandování vlákniny, a zvýšení střevní motility. Zvýšený příjem vlákniny a nedostatečný příjem tekutin by mohl mít opačný efekt. 3. Zvýšení fyzické aktivity. Velký význam má i delší chůze. (Svačina, a další, 2008) Důležitou součástí nefarmakologické léčby je nácvik defekačníko reflexu. Cílem je aby se pacient naučil chodit na toaletu v pravidelný čas. Ihned po probuzení se doporučuje vypít sklenici vlažné vody nebo mírně projímavé minerální vody a asi po dvaceti minutách bežných ranních aktivit se pokusit o defekaci. Pokud k defekaci nedojde opakujeme stejný postup druhý den. Zpočátku tento nácvik může být podpořen glycerinovým čípkem. (Martínek, a další, 2009) 20

Pokud tato režimová opatření nepomohou stav zlepšit ani po dvou měsících, je na místě zahájit farmakologickou léčbu. (Tachecí, 2013)

2.7.2 Farmakologická léčba Pokud se stolice neupraví po změně stravovacích návyků bývají lékařem předepisovány projímadla – laxativa. Jsou to prostředky které podporují vyprázdnění střevního obsahu. Podle mechanismu se dělí do tří skupin. 1. Látky, které zvyšují střevní obsah a změkčují stolici. (Objemová projímadla) 2. Látky snižující absorpci vody a elektrolytů ve střevní sliznici. (Salinická a osmotická projímadla) 3. Látky, keré dráždí střevní stěnu a zvyšují střevní motilitu. Tím je zkrácena doba po kterou se voda a elektrolyty vstřebávají. Objemová projímadla jsou přirozeně se vyskytující nestravitelné nebo nevstřebatelné polysacharidy. Patří mezi ně semena psylii, semena plataginis nebo synteticky připravená metylcelulóza a etulóza. Při podávání těchto přípravků je nezbytný dosatečný příjem tekutin. To zajistí jejich bobtnání. Hlavním prostředkem ke změkčení stolice je tekutý parafín. (Martínková, a další, 2007) Salinická projímadla jsou soli, například síran sodný a síran hořečnatý, které se trávicím traktu nevstřebávají a tím zřeďují střevní obsah. Opět je nutný dostatečný příjem tekutin. Přírodními zdroji těchto solí jsou projímavé vřídelní vody. Mezi nejznámější patří Šaratice, Mlýnský pramen a

Zaječická. Jejich účinek se dostaví

během 3 hodin. Mezi osmotická projímadla patří laktulóza, která je štěpena bakteriálními enzymy na kyselinu mléčnou a další organické kyseliny. Tím snižuje pH střevního obsahu a mění bakteriální osídlení. Glycerol ve formě čípků pomáhá šetrně obnovit defekační reflex. (Hynie, 2001) Alkaloidy a syntetická projímadla patří mezi látky zvyšující střevní motilitu. Senna, reveň a aloe obsahují alkaloidy, které se v trávicím traktu vstřebávají a posléze vylučují do tlustého střeva a stimulují peristaltiku. Účinek se dostaví asi po šesti hodinách. Při dlouhodobém užívání může dojít k chronické distenzi tlustého střeva. Syntetická

21

projímadla působí podobně. Ricinový olej působí již v tenkém střevě a jeho účinek je rychlý. Projímadla jsou indikována zejména u náhle vzniklé obstipace. Jedná se pouze o symptomatickou léčbu, která nemá být užívána dlouhodobě. Dlouhodobé užívání vysokých dávek laxativ může způsobovat bolestivé spazmy a průjmy v jejich důsledku může dojít k dehydrataci a poruše elektrolytové rovnováhy. (Martínková, a další, 2007) Chronické užívání laxativ může vyvolat závislost. Po použití projímadla se vyprázdní celé tlusté střevo a k další defekaci může dojít až po několika dnech, kdy se opět naplní. To může pacient chybně považovat za nově vzniklou zácpu a použije další dávku projímadla. Při opakovaném používání dochází k nadměrným ztrátám kalia a tím zpomalení peristaltiky. Tak vzniká nežádoucí účinek, který je zapříčiněn nedostatečnou informovaností. (Lüllmann, a další, 2012)

2.8 Prevence Pro podporu střevní peristaltiky je velmi důležitá pohybová aktivita, která je přiměřená věku a celkovému stavu. Vyrovnaná bilance je také velmi důležitým preventivním opatřením. Také u příjmu tekutin musíme brát ohled na stav a přidružená onemocnění. Vždy dáváme přednost perorálnímu podání před infuzní terapií. Pokud se nemůžeme vyhnout užívání medikamentů způsobujících obstipaci, je třeba zvážit současné podávání vhodných laxativ. U dobře hydratovaných pacientů má dobrý vliv na pravidelné vyprazdňování dostatečný příjem vlákniny. (Vorlíček, a další, 2004) Vhodnými potravinami v prevenci i léčbě zácpy jsou obiloviny, banány, luštěniny, mrkev, celer nebo chléb s vyšším obsahem vlákniny. Vláknina v potravě má i další pozitivní účinky. Například vláknina obsažená v ovoci a zelenině má schopnost snižovat absorpci cholesterolu a tím omezuje vznik kardiovaskulárních chorob. Vhodný příjem vlákniny je do 30g denně. Vyšší přijem vlákniny nevadí pokud nepůsobí trávicí obtíže. Zvýšený příjem vlákniny je třeba doplnit dostatečným množstním tekutin. (Svačina, a další, 2008)

22

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Ve výzkumu jsem zvolila techniku kvantitativního výzkumu – dotazník vlastní konstrukce, který je velmi frekventovanou metodou získávání dat. Použila jsem filtrační, uzavřené a polouzavřené dotazy. Před rozdáním dotazníků jsem provedla předvýzkum. Ve své širší rodině a mezi přáteli seniorského věku jsem rozdala 20 dotazníků, abych se ujistila, že jsou otázky srozumitelné a snadno pochopitelné. Setkala jsem se jen s pozitivními ohlasy. Dotazník byl anonymní. „Pro úspěch dotazníkového šetření je důležité, aby respondenti měli záruku, že dotazníkem zjištěné skutečnosti nebudou zneužity proti nim. V tomto směru bývá prospěšné užívání anonymních dotazníků.“ (Chrástka, 2007 str. 163) Dotazník obsahoval 18 otázek. Respondenti měli zatrhnout zvolenou odpověď. Jelikož respondenti byli seniorského věku, zvolila jsem větší typ písma. Filtrační otázky č. 1-4 sloužily k rozdělení respondentů podle pohlaví, věku a zdravotního stavu. Na cíl číslo 1 „Četnost výskytu obstipace u seniorů“ byla zaměřena otázka č. 8. Otázky č. 5-7, 9 a13-18 se vztahovaly k dílčímu cíli číslo 2 „Kolik seniorů předchází obtížnému vyprazdňování stolice vhodnou stravou a správným životním stylem.“ Poslední cíl „Zjistit jaké prostředky senioři upřednostňují při řešení obstipace.“ se vztahoval k otázkám č. 10 - 12.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Výzkumné šetření jsem prováděla mezi klienty praktické lékařky MUDr. Lenky Zachové a mezi seniory, které jsem oslovila při návštěvě prodejny naší rodinné firmy „Mlýn Střížov“. Naše zákazníky jsem oslovila proto, že tvoří velmi různorodou skupinu obyvatel a nejsou to pouze pacienti konkrétního zdravotnického zařízení. Vymezení pojmu senior je popsáno v teoretické části. Dle WHO je senior člověk starší 60. let. (Navrátil, 2008) Rozdala jsem celkem 200 dotazníků. Návratnost byla 79,50 % (159 dotazníků). 15 dotazníků jsem musela vyřadit, protože byly vyplněny respondenty mladšími než 60 let. Správně vyplněných dotazníků bylo 144 a to je 72,00 % z celkového počtu rozdaných. 23

Ženy se na výzkumu podílely 64,58 % (93 respondentů) a muži 35,42 % (51 respondentů).

3.3 Průběh výzkumu Dotazníkové šetření probíhalo v období od 1.10.2013 do 31.1.2014. Se souhlasem doloženým v příloze bylo rozdáno 100 dotazníků v soukromé ordinaci praktického lékaře MUDr. Lenky Zachové a 100 dotazníků jsem rozdala zákazníkům, kteří navštívili prodejnu naši rodinné firmy „Mlýn Střížov“. Respondenti odevzdali vyplněný dotazník, v zalepené připravené obálce v ordinacích při příštích návštěvách a v prodejně vhodili v zalepené obálce do připraveného boxu při dalším nákupu.

3.4 Zpracování získaných dat Všechny dotazníky byly ručně vloženy do tabulkového procesoru MS Office Excel 2010. V něm byly provedeny potřebné výpočty a výstupem jsou grafická znázornění výsledků dotazníkového šetření. Ta byla následně importována do programu MS Word.

24

3.5 Výsledky výzkumu 3.5.1 Vyhodnocení otázky č. 1

„Pohlaví“ 70,00%

64,58%

60,00%

relativní četnost

50,00% 40,00%

35,42%

30,00% 20,00% 10,00% 0,00% muži

ženy pohlaví respondentů

Graf 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví

Z celkového počtu 144 respondentů se výzkumu zúčastnilo 93 (64,58 %) žen a 51 (35,42 %) mužů.

25

3.5.2 Vyhodnocení otázky č. 2

„Věk“ 50,00% 43,75%

45,00% 40,00%

37,50%

relativní četnost

35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 14,58%

15,00% 10,00%

4,17%

5,00% 0,00% 60 - 70

71 - 80

81 - 90

více než 91

věk respondentů

Graf 2: Rozdělení respondentů podle věku

Věkové rozpětí respondentů bylo rozděleno do pěti skupin. První skupina respondentů do 60 let není započítána do celkového počtu hodnocených odevzdaných dotazníků, protože nevyhovuje kategorii seniorů, ale i jejich vyplněný dotazník vypovídá o tom, že obstipace není problémem jen lidí v důchodovém věku. Dotazník odevzdalo 15 respondentů mladších 60. let a z toho 11 udává obtíže s vyprazdňováním stolice. Ve věkové skupině 60–70 let odpovědělo 37,50 % (54) respondentů. Ve skupině 71-80 let vyplnilo dotazníky 43,75 % (63) respondentů. Ve skupině 80-90 let 14,58 % (21) respondentů A ve skupině nad 90 let vyplnilo dotazník 4,17 % (6) respondentů.

26


„Výška a hmotnost (kolik měříte a vážíte)“ 45,00%

41,67%

40,00%

relativní četnost

35,00% 30,00%

27,08% 22,92%

25,00% 20,00% 15,00% 10,00%

4,17%

5,00%

4,17%

0,00% 0,00% podváha

norma

nadváha obezita 1. obezita 2. obezita 3. stupně stupně stupně BMI

Graf 3: Rozdělení respondentů podle BMI

Ze získaných údajů jsem vypočítala BMI. Žádný z respondentů, není v oblasti podváhy. 27,08 % (39) respondentů má optimální váhu, 41,67 % (60) respondentů má nadváhu, 22,92 % (33) respondentů trpí obezitou I. stupně a 4,17 % (6) respondentů trpí těžkou obezitou II. stupně. Stejně tak 4,17 % (6) respondentů trpí obezitou III. stupně.

27


„Zaměstnání“ 80,00% 70,83% 70,00%

relativní četnost

60,00% 50,00% 40,00% 30,00%

25,00%

20,00% 10,00%

4,17%

0,00% pracuji

důchodce

pracující důchodce

zaměstnání

Graf 4: Zaměstnání respondentů

Graf jednoznačně ukazuje, že většina respondentů (102) 70,83 % již nepracuje. 4,17 % (6) respondentů je stále zaměstnáno a 25,00 % (36) respondentů pracuje příležitostně.

28


„Můj vztah k pohybu“ 60,00%

54,17%

relativní četnost

50,00% 40,00% 30,00% 20,83% 20,00% 10,00%

16,67% 8,33%

0,00% aktivní sportovec

procházky, zahrádka

dříve sport, už nemůžu

nikdy nesportoval

vztah k pohybu

Graf 5: Vztah respondentů k pohybu

Z tohoto grafu vyplývá, že většina 54,17 % (78) seniorů dává přednost procházkám a práci na zahrádce. 20,83 % (30) respondentů dříve sportovalo, ale dnes jim to zdravotní stav již nedovoluje, 16,67 % (24) respondentů nikdy aktivně nesportovalo a 8,33 % (12) respondentů i v seniorském věku jsou stále aktivními sportovci.

29


„Můj fyzický stav“ 45,00% 40,00%

39,58% 33,33%

relativní četnost

35,00% 30,00% 25,00%

20,83%

20,00% 15,00% 10,00% 5,00%

2,08%

4,17%

0,00% sportuji

procházky

pomocí hole pouze sedím pouze ležím fyzický stav

Graf 6: Fyzický stav respondentů

39,58 % (57) respondentů hodnotí svůj fyzický stav jako velmi dobrý a jsou schopni větší fyzické zátěže, 33,33 % (48) respondentů může chodit na procházky, 20,83 % (30) respondentů chodí s pomocí hole nebo berlí, 2,08 % (3) respondenti se mohou pouze posadit a 4,17 % (6) respondentů je trvale upoutáno na lůžko.

30


„Pravidelně užívám léky na …“ 28,57%

30,00%

relativní četnost

25,00% 20,00%

19,05% 16,67%

16,67%

15,00% 10,00% 5,00%

7,14% 4,76%

3,57%

3,57%

0,00%

pravidelné užívání léků

Graf 7: Trvalá medikace respondentů

V otázce číslo 7 měli respondenti možnost označit více položek. Jak vyplývá z grafu, léky na bolest užívá 16,67 % (42) respondentů, antihypertenziva 28,57 % (72) respondentů, s diabetem se léčí 16,67 % (42) respondentů, diuretika a léky na srdeční onemocnění trvale užívá 19,05 % (48) respondentů, antidepresiva 4,76 % (12) respondentů a preparáty železa 3,57 % (9) respondentů. Kolonku jiné léky, označilo 3,57 % (9) respondentů. 18 respondentů tj. 7,14 % neužívá trvale žádné léky.

31


„Moje problémy s vyprazdňováním stolice.“ 45,00% 40,00%

39,58% 35,42%

relativní četnost

35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 12,50%

15,00%

10,42%

10,00% 5,00%

2,08%

0,00%

0,00% nikdy

často průjem

střídavě průjem zácpa

občas zácpa

často zácpa

trvale projímadla

problémy s vyprazdňováním

Graf 8: Problémy s vyprazdňováním stolice

35,42 (51) respondentů uvedlo, že nikdy problémy s vyprazdňováním stolice nemělo, 2,08 (3) respondenti trpí často průjmy, 12,50 % (18) respondentů udává střídání průjmu a zácpy. Nejvíce (57) respondentů tj. 39,58 % trpí občasnou obstipací. Odpověď „mám často zácpu“ uvedlo 10,42% (15) respondentů. Nikdo z respondentů trvale neužívá laxativa.

32


„Co nejvíce ovlivňuje moje vyprazdňování.“ 40,00%

35,42%

relativní četnost

35,00% 30,00% 25,00%

20,83%

20,00% 14,58%

15,00% 10,00%

6,25%

14,58% 8,33%

5,00%

0,00%

0,00%

0,00%

co podle respondenta ovlivňuje jeho vyprazdňování

Graf 9: Faktory negativně ovlivňující vyprazdňování

35,42 % (51) respondentů nenachází souvislost mezi životním stylem a obtížným vyprazdňováním. Negativní vliv na vyprazdňování u 6,25 % (9) respondentů má stres. 14,58 % (21) respondentů pociťuje problémy s vyprazdňováním při cestování, 8,33 % (12) respondentů při pobytu v nemocnici. U 14,58 % (21) respondentů negativně ovlivňují vyprazdňování léky. Strava negativně ovlivňuje 20,83 % (30) respondentů. Položku nápoje a jiné neoznačil nikdo z respondentů.

33


„Jak nejčastěji řeším moje problémy se zácpou“ 45,00% 40,00%

39,58%

relativní četnost

35,00% 30,00% 25,00% 18,75%

20,00%

14,58%

15,00% 10,00% 5,00%

8,33%

8,33% 4,17%

4,17%

2,08%

0,00%

jak respondent řeší své problémy

Graf 10: Řešení obstipace respondenty

Podle odpovědí 39,58 % (57) respondentů nemá potřebu svoje vyprazdňování ničím ovlivňovat, 8,33 % (12) respondentů užívá laxativa, 4,17 % (6) respondentů používá glycerinové čípky a minerální vody pije 4,17 % (6) respondentů. Pohybem se snaží upravit vyprazdňování 14,58 % (21) respondentů, výběrem potravin 18,75% (27) respondentů. 8,33 % (12) respondentů nevyužívají žádnou z uvedených metod a podle odpovědi „ neřeším, trpím“ snáší nepříjemné subjektivní pocity. 2,08 % (3) respondentů uvádí své osvědčené metody. Uvedli častější konzumaci ovoce a zeleniny a dva respondenti udávají jako zaručenou metodu ranní kávu s cigaretou.

34


„Informace o léčbě zácpy jsem získala …“ 45,00%

41,67%

40,00% relativní četnost

35,00% 30,00% 25,00% 20,00%

16,67% 12,50%

15,00%

10,42%

12,50%

10,00% 5,00%

4,17% 0,00%

2,08%

0,00%

0,00%

kde respondent získal informace

Graf 11: Získávání informací o léčbě zácpy

Informace o léčbě obstipace hledalo 16,67 % (24) respondentů u praktického lékaře, 4,17 % (6) respondentů u zdravotní sestry. Při pobytu v nemocnici nezískal nikdo z respondentů žádné nové informace. 12,50 % (18) respondentů získalo informace z knih, stejný počet 12,50 % (18) z televize. Na internetu hledalo rady 2,08% (3) respondentů. Rodinné zkušenosti má 10,42 % (15) respondentů. 41,67 % (60) respondentů označilo odpověď „Nic o těchto problémech nevím“. To vypovídá o tom, že velká část seniorů nemá potřebné znalosti o problematice vyprazdňování a léčbě obstipace.

35

3.5.12 Vyhodnocení otázky č. 12 „Nejvíce mi pomohly rady ohledně vyprazdňování od…“ 50,00% 45,00%

43,75%

relativní četnost

40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00%

16,67%

14,58%

15,00% 10,00%

4,17%

5,00%

0,00%

14,58%

2,08%

4,17% 0,00%

0,00%

0,00%

jaké rady respondentovi pomohly

Graf 12: Účinná pomoc respondentům

43,75 % (63) respondentů rady ohledně vyprazdňování nepotřebuje, 16,67 % (24) respondentů získalo účinné rady od praktického lékaře, V nemocnici žádný z respondentů účinnou pomoc nezískal. Od zdravotní sestry pomohly rady 4,17 % (6) respondentům, rodinné recepty pomohly 14,58 % (21) respondentům, reklamou se řídí 2,08 % (3) respondenti, účinnou pomoc v lékárně získalo 4,17 % (6) respondentů. 14,58 % (21) respondentů se stydí kohokoli zeptat. Kolonky „nic nepomohlo“ a „ostatní“ neoznačil nikdo.

36


„Můj pitný režim.“ 60,00% 52,08%

relativní četnost

50,00% 40,00% 30,00% 18,75%

20,00% 10,00%

16,67% 6,25%

4,17%

2,08%

0,00% více než 3l

2 - 3l

1 - 2l

méně než 1l

nevím

mám omezeno množství

pitný režim

Graf 13: Pitný režim respondentů

Více než 3 litry tekutin denně vypije 4,17 % (6) respondentů, příjem tekutin v rozmezí 2-3 litrů má 18,75 % (27) respondentů. Nejvíce respondentů 52,08 % (75) denně vypije 1-2 litry tekutin. Méně než 1 litr vypije 16,67 % (24) respondentů. Odpověď nevím označilo 6,25 % (9) respondentů a 2,08 % (3) respondentů má restrikci tekutin doporučenu lékařem s ohledem na jejich zdravotní stav.

37


„Nejraději piji …“ 35,00% 30,00%

29,17%

relativní četnost

25,00% 25,00% 20,00%

16,67%

15,00% 10,42% 10,00%

8,33% 4,17%

5,00%

6,25% 0,00%

0,00%

oblíbený nápoj

Graf 14: Výběr nápojů respondentů

Nejvíce 29,17 % (42) respondentů pije nejraději kohoutkovou vodu, 16,67 % (24) respondentů kupuje minerální vody, 25,00 % (36) respondentů pije bylinkové čaje, 10,42 % (15) respondentů pije černý čaj. Jako oblíbený nápoj si vybralo kávu 8,33 % (12) respondentů, mléko 4,17 % (6) respondentů. Pivo upřednostňuje 6,25 % (9) respondentů. Kolonku jiné neoznačil nikdo.

38


relativní četnost

„Ovoce a zeleninu jím …“ 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

43,75% 29,17%

12,50% 4,17%

8,33% 2,08%

0,00%

konzumace ovoce a zeleniny

Graf 15: Konzumace zeleniny

Jak ukazuje graf číslo 15, zeleninu konzumuje denně 43,75 % (63) respondentů, 2-3x týdně 29,17 % (42) respondentů. Občas konzumuje 4,17 % (6) respondentů, protože jim nechutná, 12,50 % (18) respondentů uvádí občas, protože je příliš drahá a 8,33 % (12) respondenti jí zeleninu pouze občas protože ji nemohou pokousat. 2,08 % (3) respondenti nesmí jíst zeleninu ze zdravotních důvodů. Kolonku „nikdy“ neoznačil nikdo.

39


„Dávám přednost …“ 60,00% 50,00%

relativní četnost

50,00% 40,00% 29,17%

30,00% 20,00% 10,42% 10,00%

8,33% 2,08%

0,00% celozrnné tmavé pečivo bílé pečivo je mi to jedno pečivo nejím pečivo konzumace pečiva

Graf 16: Výběr pečiva

Při výběru pečiva 10,42 % (15) respondentů upřednostňuje celozrnné pečivo, 29,17 % (42) respondentů tmavé pečivo a 8,33 % (12) respondentů bílé pečivo. 50,00 % (72) respondentů si nevybírá mezi jednotlivými druhy. 2,08 % (3) respondentů nejí pečivo vůbec.

40


„Při výběru potravin se řídím hlavně …“ 33,33%

35,00% 30,00%

relativní četnost

25,00% 20,00%

22,92%

22,92%

18,75%

15,00% 10,00% 5,00%

2,08% 0,00%

0,00%

0,00% cenou

obalem

co mi zdravé jak kdy chutná potraviny

bio kvalita

ostatní

výběr potravin

Graf 17: Výběr potravin

Při výběru potravin se 18,75 % (27) respondentů řídí cenou, 33,33 % (48) respondentů vybírá co jim chutná. 22,92 % (33) respondentů se snaží vybírat jen zdravé potraviny. Odpověď „jak kdy“ označilo 22,92 % (33) respondentů a pouze bio kvalitní potraviny kupují 2,08 % (3) respondenti. Obalem se neřídí nikdo. Ani kolonku ostatní neoznačil nikdo.

41


„Příprava jídla“ 60,00% 50,00% 50,00%

relativní četnost

41,67% 40,00% 30,00% 20,00% 8,33%

10,00%

0,00%

0,00%

restaurace

ostatní

0,00% sám

rodina

jídelna příprava jídla

Graf 18: Příprava pokrmů

Tento graf ukazuje, že 50,00 % (72) respondentů si stravu připravuje samo, 41,67 % (60) respondentů je v péči vlastní rodiny a 8,33 % (12) respondentů odebírá obědy od dovážkové služby. Kolonku restaurace ani jiné neoznačil nikdo z respondentů.

42

3.6 Diskuse Cílem výzkumu bylo zmapovat obtíže seniorů při vyprazdňování stolice. V praktické části se snažím zjistit četnost výskytu obstipace u seniorů, zjistit kolik seniorů předchází obtížnému vyprazdňování stolice vhodnou stravou a správným životním stylem a zjistit jaké prostředky senioři upřednostňují při řešení obstipace. Rozdala jsem celkem 200 dotazníků. Návratnost byla 78 %. 15 dotazníků jsem musela vyřadit, protože byly vyplněny respondenty mladšími než 60 let. Správně vyplněných dotazníků bylo 144 a to je 72,00 % z celkového počtu rozdaných. Věkové rozpětí respondentů bylo rozděleno do pěti skupin. První skupina respondentů do 60 let není započítána do celkového počtu hodnocených odevzdaných dotazníků, protože nevyhovuje kategorii seniorů, ale i jejich vyplněný dotazník vypovídá o tom, že obstipace není problémem jen lidí v důchodovém věku. Dotazník odevzdalo 15 respondentů mladších 60. let a z toho 11 udává obtíže s vyprazdňováním stolice. Ve věkové skupině 60–70 let odpovědělo 37,50 % respondentů. Ve skupině 71-80 let vyplnilo dotazníky 43,75 % respondentů. Ve skupině 80-90 let 14,58 % respondentů a ve skupině nad 90 let vyplnilo dotazník 4,17 % respondentů. Ženy se na výzkumu podílely 64,58 % (93 respondentů) a muži 35,42 % (51 respondentů). Dr. Satish SC Rao (2013) v článku Constipation in the older adult uvádí, že obstipací trpí 24 – 50 % seniorů. Hypotéza č. 1: Více než polovina seniorů trpí obstipací. K hypotéze č. 1 se vztahuje otázka č. 8 Tato hypotéza se potvrdila Dle vyhodnocení otázky č. 8 kde nejvíce respondentů tj. 39,58 % uvedlo, že trpí občasnou obstipací, odpověď „mám často zácpu“ uvedlo 10,42 % respondentů a 12,50 % respondentů udává střídání průjmu a zácpy má zkušenosti s obtížným vyprazdňováním celkem 62,50 % respondentů. Je to více než ve svém článku uvádí Dr. Rao, ale v dotazníku byla otázka spíše zaměřena na subjektivní pocity respondenta a nikoli hodnocení dle Římských kritérií. Předpokládala jsem, že více než 50 % seniorů trpí obstipací. Hypotéza se potvrdila.

43

Hypotéza č. 2: Více než 20 % seniorů se snaží předcházet obtížnému vyprazdňování stolice stravovacími návyky a pohybem. K hypotéze č. 2 se vztahují otázky č. 5 -7, 9 a 13 – 18. Tato hypotéza se potvrdila Výzkum ukázal, že 54,17 % seniorů dává přednost procházkám a práci na zahrádce. 20,83 % respondentů dříve sportovalo, ale dnes jim to zdravotní stav již nedovoluje, 16,67 % respondentů nikdy aktivně nesportovalo a 8,33 % respondentů i v seniorském věku jsou stále aktivními sportovci. 39,58 % respondentů hodnotí svůj fyzický stav jako velmi dobrý a jsou schopni větší fyzické zátěže, 33,33 % respondentů může chodit na procházky, 20,83 % respondentů chodí s pomocí hole nebo berlí, 2,08 % respondentů se mohou pouze posadit a 4,17 % respondentů je trvale upoutáno na lůžko. Pohybová aktivita má velmi kladný vliv na střevní peristaltiku a vyprazdňování a je třeba v každém věku vyhledávat formu pohybu přiměřenou zdravotnímu stavu. Z grafu, který vychází z otázky č. 9 je patrné, že 35,42 % respondentů nenachází souvislost mezi životním stylem a obtížným vyprazdňováním. Strava negativně ovlivňuje 20,83 % respondentů. Negativní vliv na vyprazdňování u 6,25 % respondentů má stres. 14,58 % respondentů pociťuje problémy s vyprazdňováním při cestování, 8,33 % respondentů při pobytu v nemocnici. U 14,58 % respondentů negativně ovlivňují vyprazdňování léky. Léky, které respondenti užívají (na bolest 16,67 % respondentů, diuretika a léky na srdeční onemocnění 19,05 % respondentů, antidepresiva 4,76 % respondentů a preparáty železa 3,57 % respondentů) mohou mít na vyprazdňování stolice negativní vliv. Vždy je třeba zvážit, je-li jejich užívání nezbytné. To však záleží vždy na indikaci lékaře. I když se přímo nejedná o stravovací návyky ani fakta, která lze významně ovlivnit, i tak jsem užívání léků, změnu prostředí a reakci na stres zařadila do této hypotézy, protože právě tyto aspekty mnohdy mají velký podíl na obtížném vyprazdňování. Dle výzkumu více než 3 litry tekutin denně vypije 4,17 % respondentů, příjem tekutin v rozmezí 2-3 litrů má 18,75 % respondentů. Nejvíce respondentů 52,08 % denně vypije

1-2 litry tekutin. Méně než 1 litr vypije 16,67 % respondentů a 2,08 %

respondentů má restrikci tekutin doporučenu lékařem s ohledem na jejich zdravotní stav. 6,25 % respondentů neví, jaké množství tekutin přijímá. Z toho vyplývá, že 22,92 44

% respondentů vypije denně více než 2 litry a to je minimální množství, které je doporučováno jako prevence obstipace. 29,17 % respondentů pije nejraději kohoutkovou vodu, 16,67 % respondentů kupuje minerální vody, 25,00 % respondentů pije bylinkové čaje, 10,42 % respondentů pije černý čaj. Jako oblíbený nápoj si vybralo kávu 8,33 % respondentů, mléko 4,17 % respondentů. Pivo upřednostňuje 6,25 % respondentů. Jsem ráda, že 70,84 % si vybralo nápoje, které nemají negativní vliv na vyprazdňování. Jak ukazuje graf číslo 15, zeleninu konzumuje denně 43,75 % respondentů, 2-3x týdně 29,17 % respondentů. Občas konzumuje 4,17 % respondentů, protože jim nechutná, 12,50 % respondentů uvádí občas, protože je příliš drahá a 8,33 % respondenti jí zeleninu pouze občas protože ji nemohou pokousat. 2,08 % respondenti nesmí jíst zeleninu ze zdravotních důvodů. Denní konzumace zeleniny téměř u 45 % respondentů potvrzuje, že i senioři se snaží dodržovat zásady zdravého životního stylu. Při výběru pečiva 10,42 % respondentů upřednostňuje celozrnné pečivo, 29,17 % respondentů tmavé pečivo a 8,33 % respondentů bílé pečivo. 50,00 % respondentů si nevybírá mezi jednotlivými druhy. 2,08 % respondentů nejí pečivo vůbec. I tyto odpovědi vypovídávají o správném výběru potravin. Při výběru potravin se 18,75 % respondentů řídí cenou, 33,33 % respondentů vybírá co jim chutná. 22,92 % respondentů se snaží vybírat jen zdravé potraviny. Odpověď „jak kdy“ označilo 22,92 % respondentů a pouze bio kvalitní potraviny kupují 2,08 % respondentů. Obalem se neřídí nikdo. Ani kolonku ostatní neoznačil nikdo. Z vlastní zkušenosti vím, že není vždy snadné kvalitní potraviny koupit za rozumnou cenu, ale myslím si, že přibývá lidí, kterým na kvalitě potravin záleží. Graf č. 18 ukazuje, že 50,00 % respondentů si stravu připravuje samo, 41,67 % respondentů je v péči vlastní rodiny a 8,33 % respondentů odebírá obědy od dovážkové služby. To znamená, že polovina respondentů nemůže zcela ovlivnit výběr potravin, protože jsou již závislí na pomoci okolí.

45

Hypotéza č. 3: Méně než 75 % seniorů řeší problém obstipace pomocí medikamentůlaxancií. K hypotéze č. 3 se vztahují otázky č. 10 - 12. Tato hypotéza se potvrdila Podle odpovědí na otázku č. 10 39,58 % respondentů nemá potřebu svoje vyprazdňování ničím ovlivňovat, 8,33 % respondentů užívá laxativa, 4,17 % respondentů používá glycerinové čípky a minerální vody pije 4,17 % respondentů. Pohybem se snaží upravit vyprazdňování 14,58 % respondentů, výběrem potravin 18,75 % respondentů. 8,33 % respondentů nevyužívají žádnou z uvedených metod a podle odpovědi „ neřeším, trpím“ snáší nepříjemné subjektivní pocity. 2,08 % respondentů uvádí své osvědčené metody. Uvedli častější konzumaci ovoce a zeleniny a dva respondenti udávají jako zaručenou metodu ranní kávu s cigaretou. Dr. Rao (2013) v článku Constipation in the older adult uvádí, že laxativa denně užívá 10 – 18 % seniorů žijících v rodinách a 74 % seniorů žijících v respitních zařízeních. Jeho tvrzení se během mého výzkumu nepotvrdilo. A ani jeden respondent v otázce č. 8 neuvedl, že denně užívá projímadla. I hypotéza č. 3 se mi potvrdila a jsem ráda, že respondenti laxativa užívají pouze příležitostně a v daleko menší míře než uvádí Dr. Rao. Méně potěšující je zjištění (otázka č. 11), že informace o léčbě obstipace hledalo jen 16,67 % respondentů u praktického lékaře, 4,17 % respondentů u zdravotní sestry. Při pobytu v nemocnici nikdo z respondentů nezískal žádné nové informace. 12,50 % respondentů získalo informace z knih, stejný počet 12,50 % z televize Na internetu hledalo rady 41,67 % respondentů. 39,22 % respondentů označilo odpověď „Nic o těchto problémech nevím“. To vypovídá o tom, že velká část seniorů nemá potřebné znalosti o problematice vyprazdňování a léčbě obstipace a ne vždy hledají informace ve věrohodných zdrojích. Zde máme jako zdravotníci velký kus práce před sebou. Z otázky č. 12 vyplývá, že 43,75 % respondentů si myslím, že rady ohledně vyprazdňování nepotřebuje, 16,67 % respondentů získalo účinné rady od praktického lékaře, V nemocnici žádný z respondentů účinnou pomoc nezískal. Od zdravotní sestry pomohly rady 4,17 % respondentům, rodinné recepty pomohly 14,58 % respondentům, reklamou se řídí 2,08 % respondenti, účinnou pomoc v lékárně získalo 4,17 % 46

respondentů.

14,58 % respondentů se stydí kohokoli zeptat. Na základě těchto

odpovědí je třeba zajistit aktivní edukaci pro pacienty, kteří mají ostych o této intimní problematice hovořit a pro ty kteří hledají informace v neseriózních pramenech. Mrzí mě, že ani jeden respondent nezískal užitečné rady při pobytu v nemocnici.

3.7 Návrh řešení pro praxi Jako vždy v životě je lépe problémům předcházet, než řešit komplikace. Z výzkumu vyplývá že, 62,50 % seniorů má obtíže při vyprazdňování stolice. To je velká část populace, která často neví jak své problémy řešit nebo se i ostýchá zeptat. 39,22 % respondentů označilo odpověď „Nic o těchto problémech nevím“. To vypovídá o tom, že velká část seniorů nemá potřebné znalosti o problematice vyprazdňování a léčbě obstipace a ne vždy hledají informace ve věrohodných zdrojích. 14,58 % respondentů se stydí zeptat. Jedná se o velmi intimní záležitost a ne každý najde dostatek odvahy své problémy řešit s někým jiným. Ani v ordinaci praktického lékaře nebývá dostatek času, aby se pacient zeptal na vše co ho tíží. Zde bych vyzdvihla nezastupitelnou úlohu sestry, která by se měla stát komunikačním mostem mezi pacientem a ošetřujícím lékařem. Ve chvílích, kdy pacient pociťuje ostych hovořit o svých problémech, či se lékaře zeptat na případné nejasnosti, by mu sestra měla být nablízku a empaticky a srozumitelně vše doplnit. Vhodnými edukačními materiály, které mohou posloužit k získávání informací, jsou letáky. Zde je opět významná role zdravotní sestry, která je pacientům nejen předá, ale měla by být schopna poskytnout doplňující informace či vysvětlit nesrozumitelné pojmy. Varující je, že ani jeden z respondentů nezískal potřebné informace při pobytu v nemocnici. S každým pacientem, který je přijímán do nemocnice, sestra sepisuje ošetřovatelskou anamnézu a zjišťuje obtíže pacienta při vyprazdňování. Je žádoucí, abychom my jako zdravotníci dbali na prevenci a sami nabízeli pomoc. Nestačí tedy pouze každodenně zapsat do ošetřovatelské dokumentace, zda pacient na stolici byl či nikoli, ale také na tuto skutečnost včas zareagovat a nabízet vhodnou pomoc. Zde je hlavní úkol staničních a vrchních sester, aby k této činnosti motivovaly a vedly ošetřující personál. Někteří pacienti si přináší své vyzkoušené prostředky, které jim při zácpě pomáhají, a je tedy důležité, aby byl personál vnímavý k jejich požadavkům, např. sklenice vlažné vody po ránu, kterou může podat i nižší zdravotnický personál.

47

Je velmi důležité, aby osoby se sklonem k zácpě dbaly o pravidelnou defekaci. Pro podporu střevní peristaltiky, je vhodná pohybová aktivita, která je přiměřená věku a celkovému stavu. Nezbytný je dostatečný příjem tekutin. Alespoň 2 litry tekutin denně zajistí potřebnou hydrataci. Senioři často nemají pocit žízně a nemyslí na pitný režim. Dle odpovědí respondentů jen 22,92 % vypije denně více než 2 litry tekutin. Také u příjmu tekutin musíme brát ohled na stav a přidružená onemocnění. Do jídelníčku je také třeba zařadit i vyšší množství vlákniny. Nerozpustnou vlákninu obsahují cereálie, zejména otruby. Rozpustnou vlákninu najdeme v ovoci a zelenině. Vláknina působí jako objemové laxativum, zvyšuje střevní obsah a podporuje střevní peristaltiku. Vláknina v potravě má i další pozitivní účinky. Například vláknina obsažená v ovoci a zelenině má schopnost snižovat absorpci cholesterolu a tím omezuje vznik kardiovaskulárních chorob. Vhodný příjem vlákniny je do 30g denně. Dle výsledků výzkumu 43,75 % respondentů konzumuje ovoce a zeleninu denně a 39,59 % respondentů dává přednost tmavému a celozrnnému pečivu. Pokud se nelze vyhnout užívání medikamentů způsobujících obstipaci, je třeba zvážit současné podávání vhodných laxativ. To by mělo být po poradě s lékařem. Vhodným doplňkem při problémech s vyprazdňováním mohou být i probiotika. I MUDr. Václav Jirásek (2006) doporučuje nácvik defekačního reflexu. Zde je opět důležitá edukace zdravotní sestrou, aby pacientovi vysvětlila, že základem je trpělivé opakování a dodržování určitého pořádku k vytvoření podmíněného reflexu. Rituál se má odehrávat ve stejnou dobu (nejlépe ráno) na stejném místě s dostatkem času. Pacient vypije sklenici vlažné vody, za 20 – 30 minut posnídá a po snídani se pokusí o defekaci. Je možno zkusit lehkou masáž břicha ve směru pasáže. V prvních dnech se doporučuje defekaci podpořit glycerinovým čípkem. Nelze opomenout některá varovná znamení jako náhle vzniklou zácpu, zejména ve vyšším věku, nevysvětlené hubnutí, krev ve stolici a náhlé změny v rytmu defekací a ve vzhledu stolic. I na to bychom měli při edukaci upozornit, a doporučit návštěvu lékaře.

48

Závěrem několik důležitých rad při předcházení a léčbě obstipace pro sestry a pro seniory. Rady pro sestry: 

Včas a adekvátně reagovat na potřeby seniorů.



Edukaci provádět trpělivě, opakovaně, srozumitelně a s ohledem na jejich zdravotní stav, ostych a kognitivní funkce.



Důsledné vedení a motivace zdravotnického personálu vedoucími pracovníky.

Rady pro seniory: (možno zařadit do edukačního letáčku) 

Dostatek pohybu každý den.



Dodržovat pitný režim – alespoň 2 litry tekutin denně.



Dostatečný příjem vlákniny (ovoce, zelenina, tmavé pečivo)



Dbát na pravidelnou defekaci.



Včas a bez ostychu vyhledat pomoc lékaře či zdravotní sestry.

49

4 Závěr V závěru bakalářská práce bych chtěla podoktnout, že problematika vyprazdňování by neměla být opomíjena, jelikož velmi úzce souvisí s kvalitou života a to nejen u seniorů, na které se zaměřuji. Práce se snaží postihnout problematiku obtížného vyprazdňování stolice u seniorské populace, kterou tento problém postihuje velmi často. Je to téma velmi intimní, se kterým se mnozí ostýchají svěřit svému lékaři. Teoretická část je zaměřena na anatomii a fyziologii trávicí soustavy, příznaky, příčiny vzniku, diagnostiku a léčbu obstipace. Cílem praktické části bylo zjistit četnost výskytu obstipace u seniorů, kolik jich předchází obtížnému vyprazdňování stolice vhodnou stravou a správným životním stylem a jaké prostředky senioři upřednostňují při řešení obstipace. Stanovené cíle jsem splnila a všechny mé hypotézy se potvrdily. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila dotazník. Oslovila jsem respondenty v ordinaci praktické lékařky MUDr. Lenky Zachové a zákazníky, kteří navštívili prodejnu naši rodinné firmy „Mlýn Střížov“. Na základě výzkumu jsem zjistila, že více než polovina dotazovaných seniorů již má vlastní zkušenost s obtížným vyprazdňováním stolice, a zároveň více než polovina dotazovaných seniorů předchází obtížnému vyprazdňovaní aktivním pohybem. Více jak čtvrtina dotazovaných seniorů má dostatečný příjem tekutin – tedy více jak dva litry tekutin denně. Zároveň je však velmi potěšující, že minimálně polovina vypije denně 12 litry tekutin, jelikož musíme brát v potaz i zdravotní stav respondentů, který ne vždy umožňuje přijmout doporučované množství tekutin, tedy víc než dva litry. Jsem ráda, že ¾ dotazovaných si vybralo nápoje, které nemají negativní vliv na vyprazdňování, tedy bylinkové čaje, kohoutkovou a minerální vody. Denní konzumace zeleniny téměř u poloviny respondentů potvrzuje, že i v tomto bodě se senioři snaží dodržovat zásady zdravého životního stylu a při výběru potravin se téměř čtvrtina respondentů snaží vybírat jen zdravé potraviny. Příjemným zjištěním se jeví fakt, že méně než čtvrtina dotazovaných řeší problém obstipace medikamentózně, tedy užíváním laxancií a čípků a to nepravidelně.

50

Méně potěšující je zjištění, že informace o léčbě obstipace ve zdravotnickém zařízení hledala jen pětina dotázaných, zatímco na internetu téměř polovina. Více než třetina respondentů nemá žádné znalosti o problematice vyprazdňování, což považuji za alarmující. Velmi znepokojující je také fakt, že téměř čtyřikrát více seniorů hledalo řešení pomocí internetu než se svým lékařem. Všichni víme, že informace získané z internetu mohou být pro laika často zavádějící. Závěrem je tedy velmi důležité zamyslet se, o čem tyto výsledky vypovídají. Pokud má více jak polovina oslovených seniorů problémy s vyprazdňováním a pouze 20 % jich hledalo pomoc ve zdravotnickém zařízení, je tedy velmi důležité začít řešit tuto skutečnost. Všichni jsme si vědomi, že v nemocnicích či jiných zdravotnických a sociálních zařízeních často řeší ošetřující personál nedostatek času na pacienty. Vyplňování zdravotnické dokumentace často zabere více času než samotný kontakt s pacienty. Někdy je však personál jedinými lidmi, se kterými se pacient za celý den setká. Často verbální, ale také neverbální komunikace je při procesu ošetřování velmi důležitá. Pro nás banální úsměv či povzbudivé slovo mohou mít pro pacienty nedocenitelný význam, a zde se právě buduje další vztah ošetřující personál – pacient. V navázané atmosféře získává pacient pocit bezpečí a důvěry a vyslovuje svoje obavy či trápení. A zde přichází velmi důležitá role zdravotních sester, začít s pacientem o jeho obtížích hovořit. Nikdy nesmíme jeho obavy bagatelizovat či zesměšňovat, naopak trpělivě naslouchat a poté srozumitelně a věcně vše pacientovi vysvětlit Někdy možná pacientovi velmi pomůže, když začneme o této problematice hovořit spontánně, jako první. Buďme tedy vnímaví k potřebám pacientů a v každém se snažme vidět hlavně člověka s jeho specifickými potřebami.

51

Seznam použité literatury: Monografie: 1. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2. 2. vyd. Praha, 2002, 470 s. ISBN 80-247-0143-X. 2. DOENGES, Marilynn E. Kapesní průvodce zdravotní sestry. 2. přepr. a rozšíř. vyd. Praha: Grada Publishing, 565 s. ISBN 80-247-0242-8. 3. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha, 2009, 532 s. ISBN 978-80-247-3240-4. 4. FIALA, Pavel, Jiří VALENTA a Lada EBERLOVÁ. Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů. Karolinum, 2008, 173 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-802-4614-915. 5. Herdman. Ošetřovatelské diagnózy. Praha : Grada Publishing,a.s., 2010. ISBN 978-80-2473423-1. 6. HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. Vyd. 2. Praha: Triton, 520 s. ISBN 80-725-4181-1. 7. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. 8. KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 3., přepr. a dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-2461252-6. 9. LUKÁŠ, Karel a Aleš ŽÁK. Gastroenterologie a hepatologie: učebnice. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-802-4717-876. 10. LÜLLMANN, Heinz, Klaus MOHR a Lutz HEIN. Barevný atlas farmakologie. Vyd. 4., české. Překlad Maxmilián Wenke. Praha: Grada, 2012, xiv, 366 s. ISBN 978-802-4739-083. 11. MARTÍNKOVÁ, Jiřina. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha, 2007, 379 s. ISBN 978-802-4713-564. 12. MIKŠOVÁ, Zdeňka. Kapitoly z ošetřovatelské péče 1. Aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1442-6. 13. NAVRÁTIL, Leoš. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4723-198.

52

14. ROKYTA, Richard. Fyziologie: pro bakalářská studia v medicíně, ošetřovatelství, přírodovědných, pedagogických a tělovýchovných oborech. 2., přeprac. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2008. ISBN 80-866-4247-X. 15. SCHULER, Matthias a Peter OSTER. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. české vyd. Praha, 2010, 336 s. Sestra. ISBN 978-802-4730-134. 16. SVAČINA, Štěpán a Alena BRETŠNAJDROVÁ. Dietologický slovník. 1. vyd. V Praze: Triton, 271 s. ISBN 978-807-3870-621. 17. TRACHTOVÁ, Eva. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno, 2001, 185 s. ISBN 80-701-3324-4. 18. VORLÍČEK, Jiří, Zdeněk ADAM a Yvona POSPÍŠILOVÁ. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: GradaAvicenum, 2004, 537 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-0279-7.

Internetové zdroje Článek v periodiku: 1. JIRÁSEK, Václav. Zácpa. Medicína pro praxi [online]. 2006, roč. 3, č. 5 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2006/05/02.pdf 2. MARTÍNEK, Jan a Miroslav ZAVORAL. Zácpa- akutní přístup diagnostice a léčbě. Medicína pro praxi [online]. 2009, roč. 6, č. 1 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/artkey/med-200901-0002.php 3. RAO, Satish SC. Constipation in the older adult. Up to date [online]. 2014, č. 3 [cit. 2014-0412]. Dostupné z: http://www.uptodate.com/contents/constipation-in-the-olderadult?source=search_result&search=constipation&selectedTitle=3~150 4. TACHECÍ, Ilja. Zácpa a její léčba v ordinaci praktického lékaře. Medicína pro praxi [online]. 2013, roč. 10, 6a7 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/magno/med/2013/mn6.php 5. WEBER, Pavel. Inkontinence stolice ve stáří. Medicína pro praxi [online]. 2005, roč. 2, č. 4 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2005/04/02.pdf

53

Seznam grafů: Graf 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví ........................................................................... 25 Graf 2: Rozdělení respondentů podle věku................................................................................ 26 Graf 3: Rozdělení respondentů podle BMI................................................................................. 27 Graf 4: Zaměstnání respondentů ............................................................................................... 28 Graf 5: Vztah respondentů k pohybu ......................................................................................... 29 Graf 6: Fyzický stav respondentů ............................................................................................... 30 Graf 7: Trvalá medikace respondentů ........................................................................................ 31 Graf 8: Problémy s vyprazdňováním stolice ............................................................................... 32 Graf 9: Faktory negativně ovlivňující vyprazdňování ................................................................. 33 Graf 10: Řešení obstipace respondenty ..................................................................................... 34 Graf 11: Získávání informací o léčbě zácpy ................................................................................ 35 Graf 12: Účinná pomoc respondentům ..................................................................................... 36 Graf 13: Pitný režim respondentů .............................................................................................. 37 Graf 14: Výběr nápojů respondentů .......................................................................................... 38 Graf 15: Konzumace zeleniny ..................................................................................................... 39 Graf 16: Výběr pečiva ................................................................................................................. 40 Graf 17: Výběr potravin.............................................................................................................. 41 Graf 18: Příprava pokrmů ........................................................................................................... 42

Seznam příloh: Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Souhlas s výzkumem 1 Příloha 3: Souhlas s výzkumem 2

54

Příloha č. 1: Dotazník

Vážená paní, vážený pane Jmenuji se Lenka Křepelová a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor všeobecná sestra. Ráda bych Vás poprosila o vyplnění tohoto dotazníku, který bude součástí mé bakalářské práce na téma „Problematika vyprazdňování seniorů“ Dotazník obsahuje 18 otázek. Odpověď, kterou jste vybral/a prosím označte křížkem. Budete-li chtít k některé otázce vyjádřit vlastní názor či se podělit o Vaši zkušenost budu velmi ráda. Vím, že se jedná o velmi intimní téma a proto doufám, že s Vaší pomocí získané informace dokážou pomoci dalším lidem s těmito problémy. Mohu Vás ujistit, že dotazník je ZCELA ANONYMNÍ a po vyhodnocení výsledků bude skartován. Děkuji Vám za Váš čas, odvahu a ochotu Lenka Křepelová VŠPJ katedra zdravotnických studií 1. Pohlaví o Muž o Žena 2. Věk o o o o o

Méně než 60 let 60-70 let 71-80 let 81-90 let Více než 90 let

2. Výška a hmotnost (kolik měříte a vážíte) o …………………cm o …………………kg o Nevím

4. Zaměstnání o Pracuji o Jsem důchodce o Jsem důchodce, ale příležitostně pracuji 5. Můj vztah k pohybu o Jsem aktivní sportovec o Chodím na procházky, pracuji na zahrádce apod. o Dříve jsem sportoval/a, ale již mi to zdravotní stav nedovoluje o Nikdy jsem aktivní pohyb nevyhledával/a 6. Můj fyzický stav o Jsem schopen/na větší fyzické zátěže (sport, turistika) o Chodím na procházky o Chodím s pomocí hole, francouzských holí … o Mohu pouze sedět o Jsem zcela upoután na lůžko 7. Pravidelně užívám léky na… (označte, prosím, všechny skupiny léků, které užíváte) o Bolest o Vysoký krevní tlak o Cukrovku o Srdeční onemocnění nebo otoky o Antidepresiva o Preparáty železa o Jiné o Žádné 8. Moje problémy s vyprazdňováním stolice o Nikdy jsem žádné problémy neměl/a (na stolici chodím pravidelně bez problémů) o Mám často průjem o Střídá se průjem a zácpa o Mám občas zácpu o Zácpu mám velmi často o Trvale musím brát projímadla

9. Co nejvíce ovlivňuje moje vyprazdňování o o o o o o o o

Nic Stres Cestování Pobyt v nemocnici Léky Strava Nápoje ……………………………………………………………………… ………………………………………………………………………

10. Jak nejčastěji řeším moje problémy se zácpou o o o o o o o o

Žádné nemám Používám projímadla Používám glycerinové čípky Piji projímavé minerální vody Snažím se pohybovat Snažím se ovlivnit vyprazdňování jídlem Neřeším je, trpím Mám svoje osvědčené metody (napište prosím jaké)……………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………

11. Informace o léčbě zácpy jsem získal/a o o o o o o o o

Od mého praktického lékaře Sestřičky V nemocnici V knihách a časopisech Od rodiny a známých V televizi Na internetu Nic o těchto problémech nevím

o ……………………………………………………………………… ……………………………………………………………………….

12. Nejvíce mi pomohly rady ohledně vyprazdňování od o o o o o o o o o o

Nikdy jsem je nepotřebovala Praktického lékaře Lékaře v nemocnici Sestřičky Rodiny a známých Reklama V lékárně Nepomohlo nic Stydím se zeptat ……………………………………………………………………… ……………………………………………………………………… ………………………………………………………………………

13. Můj pitný režim o o o o o o

Vypiji denně více než 3l tekutin Vypiji denně 2-3l tekutin Vypiji denně 1-2l tekutin Vypiji méně než 1l tekutin Nevím, nikdy jsem to neměřil/a Na doporučení lékaře mám omezeno množství tekutin na den.

14. Nejraději piji o o o o o o o o

Vodu z kohoutku Minerální vody Ovocné a bylinkové čaje Černý čaj Kávu Mléčné výrobky Pivo Jiné

15. Ovoce a zeleninu jím o o o o o o o

Denně Asi 2-3x týdně Jen občas (nechutná mi) Jen občas (je příliš drahá) Jen občas (nepokoušu je) Nemůžu jíst ovoce a zeleninu ze zdravotních důvodů Nikdy

16. Dávám přednost o o o o o

Celozrnnému pečivu Tmavému pečivu Bílému pečivu Je mi to jedno Pečivo nejím

17. Při výběru potravin se řídím hlavně o Cenou o Obalem o Jím co mi chutná o Vybírám jen zdravé potraviny o Jak kdy o BIO kvalita o 18. Příprava jídla o o o o o

Vařím si sám/a Stará se o mě rodina Odebírám obědy od pečovatelské služby, závodní, školní jídelny. Chodím do restaurace Jiná

Příloha č. 2: Souhlas s výzkumem 1

Příloha č. 3: Souhlas s výzkumem 2

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Problematika vyprazdňování seniorů

Recommend Documents