VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Problematika dárcovství oocytů Bakalářská práce
Autor: Veronika Hedlová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava 2015
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá tématem Problematika dárcovství oocytů. Práce je zaměřena na ženy, které již mají zkušenosti s darováním oocytů nepříbuzné dárkyni. Může posloužit jak studentkám, které se o tuto problematiku zajímají hlouběji, tak i samotným dárkyním jako edukační materiál. Práce je složena z teoretické a empirické části. Teoretická část je zaměřena na neplodnost, historii dárcovství oocytů a také ukazuje pohled na dárcovství z etického hlediska. V neposlední řadě je zde popsán samotný proces stimulace a odběru oocytů. Empirická část se opírá o vlastní výzkumné šetření, které mělo kvantitativní podobu a bylo provedeno formou dotazníku. Dotazník byl zaměřen na informovanost dárkyň o procesu darování oocytů a také na důvody, které je k tomuto velkému rozhodnutí vedly.
Klíčová slova Oocyty, dárcovství, stimulace, neplodnost
Annotation This thesis deals with the topic of the Issue of donation of oocytes. The work is focused on women who already have experience with the donation of oocytes to an unrelated donor. It can serve as the female students that are interested in this issue deeper, so even by the donors as educational material. The work is composed of a theoretical and an empirical part. The theoretical part is focused on infertility, oocyte donation history and also shows a donation from an ethical point of view. Finally, there is described the process itself stimulation and oocyte retrieval. The empirical part is based on my own research which had a quantitative form and was conducted by questionnaire. The questionnaire focused on awareness giver about the process of oocyte donation and also the reasons that led to the decision to donate oocytes. As an annex to this part serves authentic description of the process of donation from a donor perspective, which is based on my own experience.
Keywords Oocytes, donation, stimulation, infertility
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí mé práce PhDr. Vlastě Dvořákové, PhD. za trpělivost, cenné rady a mnoho užitečných
informací. Dále bych ráda poděkovala všem
respondentkám. V neposlední řadě chci poděkovat svému snoubenci za trpělivost a klid při psaní práce a studování podkladů a člověku, jež během psaní práce naboural můj vůz a dal mi tímto více, než-li tuší.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě 2015 ...................................................... Podpis
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ BAKALÁ SKÉ PRÁCE
Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:
Veronika Hedlová Ošetřovatelství Porodní asistentka Problematika dárcovství oocytů istit míru informovanosti Zjistit důvody žen k darování oocytů. Zjistit dárkyň o problematice dárcovství oocytů.
PhDr. Vlasta Dvořáková, áková, PhD. vedoucí bakalářské práce
PhDr. Vlasta Dvořáková, Dvo PhD. vedoucí katedry Katedra zdravotnických studií
Obsah 1 ÚVOD ...................................................................................................................................................... 9 1.1 CÍLE A HYPOTÉZY ...................................................................................................................... 10 1.1.1 Cíle ............................................................................................................................. 10 1.1.2 Hypotézy .................................................................................................................... 10 2 TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................................... 11 2.1 NEPLODNOST OBECNĚ ............................................................................................................... 11 2.1.1 Historie neplodnosti ................................................................................................... 11 2.1.2 Neplodnost v současnosti ........................................................................................... 13 2.1.3 Příčiny neplodnosti ..................................................................................................... 14 2.2 DÁRCOVSTVÍ OOCYTŮ ............................................................................................................... 17 2.2.1 Proces darování oocytů .............................................................................................. 17 2.2.2 Rizika a komplikace spojené s dárcovstvím oocytů ................................................... 20 2.2.3 Etické hledisko dárcovství oocytů a legislativa .......................................................... 22 2.2.4 Finanční hledisko dárcovství oocytů .......................................................................... 23 2.3 ROLE PORODNÍ ASISTENTKY BĚHEM PROCESU DÁRCOVSTVÍ ...................................................... 23 2.3.1 Stimulace organismu dárkyně .................................................................................... 24 2.3.2 Odběr oocytů .............................................................................................................. 25 2.3.3 Následná péče o dárkyni ............................................................................................. 25 3 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................................ 27 3.1 METODIKA VÝZKUMNÉ PRÁCE................................................................................................... 27 3.2 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO VZORKU .............................................................................. 27 3.3 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ .......................................................................... 27 3.4 PRŮBĚH A POPIS VÝZKUMU ........................................................................................................ 27 3.5 ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT ................................................................................................... 28 3.6 VLASTNÍ VÝZKUM ..................................................................................................................... 29 Otázka č. 1:.......................................................................................................................... 29 Otázka č. 2:.......................................................................................................................... 30 Otázka č. 3:.......................................................................................................................... 31 Otázka č. 4:.......................................................................................................................... 32 Otázka č. 5:.......................................................................................................................... 33 Otázka č. 6:.......................................................................................................................... 34 Otázka č. 7:.......................................................................................................................... 35 Otázka č. 8:.......................................................................................................................... 36
Otázka č. 9:.......................................................................................................................... 37 Otázka č. 10:........................................................................................................................ 38 Otázka č. 11:........................................................................................................................ 39 Otázka č. 12:........................................................................................................................ 40 Otázka č. 13:........................................................................................................................ 41 Otázka č. 14:........................................................................................................................ 42 Otázka č. 15:........................................................................................................................ 43 Otázka č. 16:........................................................................................................................ 44 Otázka č. 17:........................................................................................................................ 45 Otázka č. 18:........................................................................................................................ 46 Otázka č. 19:........................................................................................................................ 47 Otázka č. 20:........................................................................................................................ 48 Otázka č. 21:........................................................................................................................ 49 3.7 ANALÝZA A INTERPRETACE HYPOTÉZ ........................................................................................ 50 Hypotéza č. 1:...................................................................................................................... 50 Hypotéza č. 2:...................................................................................................................... 56 Hypotéza č. 3:...................................................................................................................... 60 Hypotéza č. 4:...................................................................................................................... 62 Hypotéza č. 5:...................................................................................................................... 63 3.8 DISKUZE .................................................................................................................................... 65 3.9 PŘÍNOS PRÁCE PRO PRAXI .......................................................................................................... 69 4 ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 70 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................................... 71 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................... 73 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 75 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 76 PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 77
1 ÚVOD Bakalářská práce je zaměřena na darování oocytů a na dárkyně, které tento proces z různých důvodů podstupují. V práci je popsána historie dárcovství, neplodnost a etické aspekty, které v této problematice hrají nemalou roli. Empirická část je založena na kvantitativním dotazníkovém šetření, o jehož výsledky se práce opírá. Dané téma jsem si vybrala proto, že v dnešní době je tato problematika čím dál více diskutovanější a ne vždy se u veřejnosti či odborníků setkává s jednoznačným postojem. Dříve, než jsem se rozhodla pro zvolení tohoto tématu, jsem proces darování oocytů sama podstoupila a nabrala jsem touto cestou cenné zkušenosti a vlastní pohled, kterým mohu práci obohatit. Dárcovství oocytů se v posledních letech stává stále aktuálnější a o to více také diskutovanější problematikou, jak mezi lékaři, sestrami, porodními asistentkami, tak i laickou veřejností. Darování v sobě též skrývá řadu etických problémů, spekulací a v neposlední řadě i rizika, jak pro dárkyni, tak pro příjemkyni. Navzdory všem rizikům je přijmutí vajíčka od dárkyně jediná cesta pro neplodné páry k početí vlastního dítěte. Po vyčerpání všech ostatních možností, kdy jsou jejich snahy stále neúspěšné, se jim přijmutí darovaného vajíčka jeví jako poslední možnost k založení rodiny. Pro dárkyně zase podstoupení mírného rizika a nepohodlí znamená jistotu určité finanční kompenzace, dobrého pocitu z pomoci, či jen zvědavost dozvědět se více o svém zdravotním stavu. Ženy, které dospějí k rozhodnutí oocyty darovat jsou většinou z řad studentek a svodných matek, které své děti již mají. V empirické části práce jsem se zaměřila na zjištění důvodů, které dárkyně k darování vedly, na jejich přístup k dárcovství a také na to, do jaké míry jsou dárkyně o procesu darování informovány. Rovněž jsem se zajímala, z jakých zdrojů získávají informace. Součástí empirické části práce je také obrázková příloha, která znázorňuje, jak probíhá odběr oocytů.
9
1.1 Cíle a hypotézy 1.1.1 Cíle − Cíl č. 1 Zjistit důvody žen k darování oocytů − Cíl č. 2 Zjistit míru informovanosti dárkyň o problematice dárcovství oocytů
1.1.2 Hypotézy − Hypotéza č. 1: Domnívám se, že hlavní motivací dárkyň je finanční hledisko. − Hypotéza č. 2: Domnívám se, že míra informovanosti dárkyň před zákrokem je z jejich pohledu dostatečná. − Hypotéza č. 3: Domnívám se, že nejvíce informací získávají dárkyně na internetu. − Hypotéza č. 4: Domnívám se, že míra bolesti prožitá během dárcovství by mohla být důvodem, který by odradil dárkyně od dalšího dárcovství. − Hypotéza č. 5: Domnívám se, že dárkyně jsou informovány o tom, jakou roli hraje sestra v procesu dárcovství.
10
2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Neplodnost obecně Neplodnost, odborně infertilita, je dle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) definována jako neschopnost partnerů počít dítě po roce pravidelného nechráněného styku nebo neschopnost donosit těhotenství. Mezi širokou laickou veřejností stále panuje názor, že příčina neplodnosti je ve většině případů dána ze strany ženy. Dnes již víme, že problémy s početím trápí přibližně každý desátý pár a příčina zdaleka není jednostranná. Rozdíly mezi počty neplodných žen a mužů se stírají a dnes můžeme říci, že jsou téměř vyrovnané. Světová zdravotnická organizace dělí neplodnost do čtyř kategorií: 1.
Primární - celková a úplná neschopnost početí
2.
Sekundární - neschopnost početí, nebo udržení těhotenství navzdory skutečnosti, že předchozí početí a těhotenství bylo úspěšné
3.
Spontánní potrat, nebo úmrtí novorozence během prvních 24 hodin po narození
4.
Idiopatická neplodnost
Uvedené příčiny neplodnosti mohou, ale také nemusí figurovat každá samostatně. Ne vždy lze jasně říci, zda u ženy převládá jeden, nebo jiný faktor, mohou se vzájemně prolínat či doplňovat. Problémy s fertilitou provázejí ženy napříč všemi kulturami, lidskými rasami, společenskými vrstvami i věkovými skupinami. Existuje několik rizikových faktorů, na jejichž základě lze předpokládat infertilitu u konkrétní ženy, avšak nelze toto tvrzení s jistotou potvrdit bez předchozího lékařského vyšetření. Z ošetřovatelského hlediska je důležité poukázat na fakt, že významnou roli v prevenci i léčbě infertility hraje psychická stránka ženy (Kubcová, 2004).
2.1.1 Historie neplodnosti Dlouhé věky lidé věřili, že nemožnost počít, donosit a porodit zdravé dítě je výhradně problém ženy. Podíváme-li se na problematiku neplodnosti z dlouhodobého hlediska napříč kulturami, zjistíme, že muži byli zcela zatlačováni do pozadí zájmu. Již v době antiky bylo pro ženy výsadou moci počít, donosit a porodit dítě. Žena byla brána jako společensky významná, tudíž stála na podobné společenské úrovni jako muž. V případě ženiny schopnosti porodit svému muži zdravé dítě, byla tato její pozice tím spíše 11
upevněna. Pokud ale nebyla schopna početí, byla pozornost zaměřena pouze na ni jako zploditelku, nikoliv na muže, ač problém nemusel být vždy na její straně. Problémy s početím tak byly diskutovány ve výhradně ženské společnosti a ženy si navzájem předávaly způsoby, kterými bylo možno plodnost povzbudit. Od metod neškodných až úsměvných, po metody vskutku kuriózní. Nejjednoduššími metodami bylo pravidelné pití odvarů z různých bylin, bylinné koupele a zábaly. Dále byly k dispozici recepty, které se skládaly většinou ze zvířecího tuku a výtažků z částí rostlin, po jejichž namazání na podbřišek, či přímo pohlavní orgány mělo zaručit ženě plodnost. Mezi kurióznější, avšak neméně praktikované metody patřilo potírání pohlavních orgánů zvířecím trusem, nebo jeho přímé zavádění do pochvy, pojídání syrových a jinak upravených zvířecích vnitřností, jejich pohlavních orgánů, kůže a srsti. Ačkoliv z medicínského hlediska byly účinky těchto metod spekulativní až nulové, troufám si tvrdit, že v některých případech mohly fungovat. Žena na tyto prostředky spoléhala, odpadlo duševní napětí a stres a v důsledku pozitivního psychického naladění a víry, mohlo skutečně k početí dojít (Lenderová, 2002). V období raného středověku až novověku se role ženy ve společnosti podstatně změnila. Žena byla vnímána jako osoba podřízená muži a figurovala v určitém slova smyslu jako jeho majetek. Muž rozhodoval o jejích denních činnostech, společenských aktivitách, práci. Své poslední slovo měl i co se týče výchovy dětí. Je zřejmé, že problém s početím byl z tohoto hlediska pro ženu tím více frustrující. Ikonografie žen byla zobrazována dvěma protipóly podle Bible; hříšnice Eva, která dostála svému trestu a svatá Marie, světice a matka. Žena se snažila naplňovat ideály tehdejší společnosti a v případě neschopnosti otěhotnět se těmto normám výrazně vymykala. Léčba neplodnosti spočívala v různých rituálech prováděných většinou v noci v určité fázi Měsíce a často za doprovodu zaříkávání dalších žen. Používaly se bylinné odvary a masti aplikované na genitálie a na prsy, tančily tance zaručující plodnost, zpívaly písně, odříkávaly zaříkadla. Tyto ženy byly často označovány za čarodějnice a byly na ně pořádány hony. Výsledky tohoto počínání jsou z hlediska zaručení fertility nejisté, ovšem fakt, že žena nabyla dojmu uchylování se k něčemu zakázanému a tím pádem v jejích očích mocnému a účinnému mohl způsobit, že příčinou emočního naladění ženy mohlo k početí v některých případech skutečně dojít (Lenderová, 2002). I v dnešní modernizované a medicínsky velmi vyspělé době lze na naší planetě nalézt primitivní kmeny původních obyvatel, kteří věří, že pokud není žena schopna počít, donosit a porodit zdravé dítě, je to jakási pomsta vyšší moci za její špatné činy nebo 12
neukázněnost. Její osud je tímto leckdy zpečetěn. Kmeny využívají v hojné míře rituálů, vyrábějí amulety, zpívají a tančí tance plodnosti. V neposlední řadě dochází k obětování zvířat Bohům, kteří jako poděkování za dary zajistí, aby ženy daného kmene byly obdařeny plodností (Bock, 2007).
2.1.2 Neplodnost v současnosti I přesto, že dnešní společnost se již oprostila od rozlišování ženské a mužské role a obě pohlaví jsou si ve většině kultur rovna, zůstává problém s početím stále ožehavým a velmi osobním problémem. Dnešní moderní společnost je otevřena diskuzi o lidské sexualitě i co se otázek početí a zrození dítěte týče, ale neplodnost je stále zasouvána někam do pozadí zájmu a pokud se to netýká nás samotných, tváříme se, jako bychom o tomto problému neslyšeli. Na neplodné páry je vyvíjen mimořádný tlak. Jak ze strany společnosti, která preferuje rodinu jako základní stavební kámen, tak ze strany rodiny, příbuzných a přátel těšících se na růžolící přírůstek do rodiny. Neplodný partnerský pár krom jiného čelí otázce, kdo se o ně postará v případě jejich stáří nebo nemoci. Mít dítě je dar, který každý člověk může vnímat odlišným způsobem. Pro některé je to duchovní potřeba, pro jiné zase touha po sobě něco zanechat, zasloužit se o rozrůstání společnosti. Obzvláště ženu v životě potká období, kdy vzroste její touha pečovat, ochraňovat a vychovávat, zkrátka stát se matkou. Ne jinak je tomu u mužů. Pro partnery je to touha posunout se ve svém vztahu na zcela novou úroveň, stát se rodiči, stvořit spolu nový život. Jelikož se problém s početím týká páru jako celku, měli bychom se na něj také tímto způsobem dívat i když příčina může být na straně jen jednoho z nich. Jak již bylo výše zmíněno, příčina neplodnosti může mít základ u muže i u ženy a to prakticky stejným dílem. Pokud se pár rozhodne pro početí dítěte a tato snaha i po několika dlouhých měsících a letech vyjde naprázdno, začne hledat příčinu nezdaru. Návštěvou léčitele počínaje, gynekologickou prohlídkou ženy konče. Lékař bývá v mnohých případech první kdo se o problému, nejčastěji z úst ženy, dozví. Pro muže bývá mnohdy obtížné přiznat, že chyba by mohla být na jeho straně. Často trvá dlouhou dobu než muž svolí a často na nátlak partnerky podstoupí lékařské vyšetření. Muž při zjištění nepříznivého výsledku vyšetření nabývá pocitu selhání, méněcennosti a jeho sebevědomí je otřeseno v základech. U ženy je reakce obdobná; cítí selhání, ztrácí část své ženskosti, trpí pocity méněcennosti a viny, upadá do deprese (Sušilová, 2008).
13
Přijmout zjištění, že pár nebude pravděpodobně do budoucna schopen počít vlastní dítě, je pro partnery velice obtížné. Dochází ke sporům, hádkám, psychickému vypětí, obviňování sebe i partnera, rezignace i zlost. Nezřídka se stane, že pár tuto situaci neustojí a rozejde se. Podle některých průzkumů jsou ,,prvotní příčinou všech nemocí duchovní poruchy a vliv psychiky je důležitý u všech nemocí, jejich vzniku i léčbě" (Kameníková, 2004, 46 s.). Partneři se dostávají do začarovaného kruhu, ze kterého lze najít cestu ven pouze při zachování vzájemné podpory a důvěry. Velkým problémem je chybějící péče o partnery po psychické stránce. Kliniky asistované reprodukce u nás sice nabízejí špičkové vybavení, domácí prostředí a ve svém oboru nejlepší lékaře, ale je až s podivem, že zapomínají také na duševní stránku obou partnerů. Problém s početím je natolik intimní záležitostí, že mnohdy se partneři nesvěří ani své rodině a nejbližším, protože se, obzvláště muži, za svůj problém stydí. Psycholog či psychiatr spolupracující s klinikami asistované reprodukce (jak je zcela běžné v zahraničí) by tak mohl představovat velmi významný milník na cestě partnerů k početí dítěte. Tuto roli může částečně převzít sestra, porodní asistentka. S podivem také zůstává, že sestra a porodní asistentka jsou partnery při jejich léčbě odsunuty do pozadí. Muž i žena napínají veškeré své síly a očekávání k lékařskému týmu a sestra v jejich očích určitým způsobem ztrácí na významu. Měla by to být však ona, která má schopnost vyslechnout obavy a partnery motivovat, dodat jim sílu při jejich nelehké cestě. Lékař plní nezastupitelnou funkci při diagnostice a vyšetření, tady jeho role leckdy končí. Zde by jistě našel uplatnění již zmíněný psycholog, či sestra, porodní asistentka. Péče o oba partnery by tak jistě byla mnohem komplexnější a cesta k dosažení jejich cíle méně strastiplná (Kubcová, 2014).
2.1.3 Příčiny neplodnosti Příčiny neplodnosti dělíme podle toho, zda pochází ze strany muže, nebo ze strany ženy. Tyto dvě varianty se mohou prolínat a doplňovat jedna druhou. Mezi nejčastější příčiny neplodnosti u mužů patří pokles kvality spermatu, blokace chámovodů či chromozomální poruchy spermií. Na vině mohou být také genetické poruchy, vliv životního prostředí nebo problémy s pohlavním stykem. U žen může být neplodnost způsobena například poškozením nebo uzavřením vejcovodů, hormonálními poruchami nebo problémy s uhnízděním vajíčka (Rumpík, 2009). Krom fyziologického hlediska, ať už ze strany jednoho či druhého z partnerů, zde velkou roli hraje také psychické naladění páru. Z výzkumu vyplynulo zjištění, že páry, které se o početí urputně snaží a přikládají této snaze primární váhu ve svých životech, mají menší šanci na početí 14
dítěte než ty páry, které dávají věcem volný průběh, dál žijí společenské životy a věnují se i sami sobě a svým koníčkům. Vyšlo též najevo, že páry, které ani po několika letech snahy o početí nedosáhli výsledku, pokusy vzdali, psychicky se od této myšlenky odpoutali a snažili se ve svých životech zaměřit na jiné cíle (kariérní růst, sport, péče o sebe sama), brzy dítě bez větších problémů počali. Z pohledu porodní asistentky je pro mě toto zjištění velmi přínosné, neboť porodní asistentka zastává funkci psychické podpory bezdětného páru, měla by mít snahu partnery nasměrovat, doporučit relaxační techniky, případně umět vyslechnout, na což se lékař mnohdy nezaměří (Sušilová, 2008).
2.1.4 Jak lze plodnost ovlivnit Podíváme-li se souhrnně na historii neplodnosti, její příčiny a současný pohled na ni, zákonitě ze všech stran přichází i spousta více či méně zaručených rad, jak plodnost ovlivnit. Časy, kdy lidé věřili ve zlepšení plodnosti pouze prostřednictvím bylinek a rituálů jsou již dávno minulé, avšak i v současné době existuje spoustu rad jak lze plodnost ovlivnit - pro někoho úsměvných až podivných, pro jiné téměř zázračných. Z pohledu porodní asistentky má největší váhu samotné načasování pokusu o početí vycházející z fyziologických dějů v organismu ženy. Mluvíme o takzvaných plodných a neplodných dnech, jinými slovy o dnech ovulace. Je známo několik metod, kterými lze u ženy určit období ovulace, od vedení ovulačního kalendáře po měření bazální teploty (Machová, Hamanová, 2002). Ovulační kalendář si vede žena sama a bere v potaz délku svého menstruačního cyklu a jeho pravidelnost. Ovulace nastává přibližně v polovině menstruačního cyklu a z tohoto poznatku je nutno vycházet. Vzorec pro výpočet plodných dní se u každé ženy může lišit, proto je dobré jej konzultovat s lékařem, který je schopen na konkrétním případě demonstrovat vzorový výpočet. V určených dnech je pak nejvyšší riziko početí, dojde-li k nechráněnému pohlavnímu styku. Správně vedený ovulační kalendář má ženě sloužit k větší přehlednosti ovulačního cyklu a partnerům napovědět, ve kterých dnech je nejvyšší možnost početí (Doherty, 2006). S ovulačním kalendářem se může prolínat i další metoda. Jedná se o měření bazální teploty. Tato metoda vychází z faktu, že s přicházející fází ovulace se mírně zvyšuje tělesná teplota měřená v pochvě. Žena zavede teploměr do pochvy každý den, vždy přibližně ve stejnou dobu a to ihned po probuzení. Naměřenou hodnotu zaznamenává 15
a s pozorovaným nárůstem teploty přichází i pravděpodobný termín ovulace. Tímto způsobem získává žena nad svým ovulačním cyklem kontrolu a je schopna určit, ve které konkrétní dny je nejvyšší pravděpodobnost početí (Řežábek, 2004). Dalším aspektem, který může plodnost ovlivnit je stravování. ,,Konkrétní strava, která by měla přímý vliv na plodnost, neexistuje. Zdravá výživa a udržování přiměřené tělesné hmotnosti ale hraje svou roli. Budete-li se řídit několika obecnými pravidly stravování, můžete zlepšit vaše vyhlídky na otěhotnění" (Machová, Hamanová, 2002). Nejčastější chybou stravování u žen bývá nedostatečný, nebo naopak nadměrný příjem energie a s tím spojená podvýživa či nadváha. Oba uvedené extrémy šanci na početí snižují. V takových je vhodné se poradit se svým lékařem, nebo požádat o pomoc dietologa, který přesně určí na jaké úrovni jsou stravovací návyky ženy a doporučí rovněž opatření, která by měla dopady špatného dosavadního stravování redukovat. Také by měla být omezena až zcela vyloučena konzumace alkoholických nápojů, tabákových výrobků a jiných návykových látek a pití kávy s obsahem kofeinu. Zvýšit šance na početí lze i aktivním bojem proti stresu. Pokud je nejen žena, ale i její partner pod neustálým tlakem, který je na ně vyvíjen rychlostí životního tempa dnešní společnosti a nejsou schopni stresu aktivně čelit, může se objevit problém s početím jako výsledek hektického životního stylu. Porodní asistentky a zdravotní sestry většinou vědí, že aktivním odpočinkem a relaxací lze účinně bojovat proti syndromu vyhoření, který postihuje právě pomáhající profese. Je vhodné, aby tyto vědomosti užívaly nejen pro svoji osobní potřebu, ale předávaly je i svým klientům, v tomto případě bezdětným párům. Pracovně i společensky vytížené partnery ještě více stresuje fakt, že nemohou počít dítě. A je to právě vysoká míra stresu, která jim v početí brání. Oba se tak dostávají do začarovaného kruhu, ze kterého vede mnohem snadnější cesta, než jsou ochotni připustit (Mandžuková, 2002). Doporučeny
jsou
takřka
všechny
aktivity,
které
dodají
pozitivní
energii
a odpočinek. Pro každého z partnerů to může být něco jiného, výjimkou nejsou ani partneři, kteří si oblíbí stejnou činnost a provozují ji spolu. Důležitý je aktivní pohyb, který bude partnery naplňovat a při jehož provozování se uvolní nahromaděná negativní energie, stres a umožní partnerům příjemně relaxovat. Pozitivní účinek se projeví na psychické i fyzické kondici partnerů a tím se šance na početí zvyšují. Mezi nejčastěji doporučované aktivity se řadí meditace (může být spojena s aromaterapií, muzikoterapií), nácvik dechové relaxace, strečink, tchai-ťi, nebo jóga. 16
Při aplikaci jógy se hovoří o zmírnění stresu a tím ke zlepšení šancí otěhotnět. Hormonální funkce se upravují a zlepšují, zvyšuje se imunita a při dlouhodobém cvičení lze pocítit větší duševní odolnost a fyzickou sílu. Jóga pracuje především s propojením těla a mysli a s ovládáním dechu. Zlepšuje krevní oběh, zajišťuje odpočinek a bojuje proti nespavosti. U žen má vliv na funkci vaječníků a vyrovnání hladiny ženských pohlavních hormonů, u mužů zvyšuje počet spermií a podílí se rovněž na vylučování mužského pohlavního hormonu testosteronu. Pokud jógu provozují partneři společně, lze dosáhnout užšího emocionálního souznění mezi nimi, porozumění a zvýšení sexuální aktivity (Giri, 1999).
2.2 Dárcovství oocytů Darování oocytů je proces, při kterém dochází k odebrání ženské pohlavní buňky - vajíčka jedné ženy za účelem vložení do těla ženy jiné při současně probíhajícím oplození in vitro mužskou pohlavní buňkou, spermií. Darování oocytů nepříbuzné dárkyni je poměrně nový trend, který se těší stále větší úspěšnosti. Pro mnoho párů je tento postup jediná cesta jak počít a porodit vlastní dítě a leckdy neváhají obětovat nemálo času, úsilí i finančních prostředků, aby tohoto cíle dosáhli (Veselá, 2006).
2.2.1 Proces darování oocytů Dojde-li žena ať už z jakéhokoliv důvodu k rozhodnutí darovat svoje oocyty, stojí na začátku cesty, která může být dlouhá několik týdnů až měsíců. Časová náročnost se odvíjí od skutečnosti, po kolikáté oocyty hodlá darovat. Také pro ni toto rozhodnutí znamená obětovat určitý čas, náklady i vlastní pohodlí. Ať už se rozhodne oocyty darovat kvůli finanční kompenzaci, dobrému pocitu z pomoci druhým, nebo jen ze zvědavosti dozvědět se více o svém zdravotním stavu, je tento čin určitě záslužný. Přestože dárkyně a příjemkyně vajíčka musejí zůstat ve vzájemné anonymitě, což ošetřuje legislativa České republiky a dárkyně tedy skutečně neví, komu pomohla, pro bezdětné páry, které takto počnou vytouženého potomka je rozhodnutí této ženy doslova darem z nebes. Zaměřím se nyní na dárkyni a na cestu jež musí projít, aby naplnila svoje rozhodnutí. Dárkyní vajíčka se dle zákona může stát jakákoliv mladá žena, která splňuje požadované parametry, mezi něž patří: 17
−
Věk od 18 do 36 let
−
Celkově dobrý zdravotní stav
−
Minimální dosažené vzdělání střední s maturitou
−
Netrpí žádnými geneticky podmíněnými vadami
−
Negativní testy na sexuálně přenosné choroby: AIDS (HIV), žloutenka typu B a C, syfilis, popřípadě HTLV
Dárkyním je také provedeno vyšetření na přítomnost patologických mutací v genu pro cystickou fibrózu a vyšetření karyotypu. Tato vyšetření probíhají přímo v centru asistované reprodukce zpravidla při první návštěvě, neboť výsledky těchto testů jsou klíčové při rozhodování, zda se daná žena může stát dárkyní či nikoliv. Dárcovství musí být též výlučně dobrovolné. Ženy, které se rozhodnou stát se dárkyní jsou většinou z řad studentek, mladých žen, nebo mladých maminek na mateřské dovolené s touhou jednorázově vylepšit svůj finanční rozpočet (Grznárová, 2013). Jestliže si dárkyně vybere kliniku která jí nejvíce vyhovuje, zpravidla vyplní on-line dotazník a odešle jej prostřednictví internetu. Tam pracovníci dotazník zhodnotí a většinou během několika příštích dnů se dárkyni ozývají prostřednictvím uvedeného kontaktu a následuje domluva první osobní schůzky. Na první schůzce se budoucí dárkyně seznámí se svojí koordinátorkou (zdravotní sestra či porodní asistentka mající na starost dárkyně), která dárkyně provází celým procesem. Proběhne ústní pohovor, dárkyně vyplní několik dotazníků obdobných tomu, který prvotně vyplňovala na internetu. Poté s ní koordinátorka projde odpovědi a rozebere jednotlivé body dotazníku. Celé sezení probíhá formou rozhovoru, který by neměl působit nuceně nebo nepříjemně. Dárkyně má
prostor pro kladení dotazů, dostává se jí dalších informací
o průběhu celého procesu. Taktéž je jí vysvětlen podrobně celý postup od stimulace až k samotnému zákroku odebrání vajíček. V závěru sezení je dárkyni odebrán vzorek krve do několika zkumavek, které jsou odeslány na vyšetření již výše zmíněných onemocnění. Délka první návštěvy zabere zhruba 30 minut, poté budoucí dárkyně odchází poučena, že čekání na výsledky krevních testů může očekávat za několik týdnů. Během této doby jsou klinikou zhodnoceny výsledky a v případě, že se ukážou jako žádoucí, je vybrána a kontaktována vhodná příjemkyně vajíček. Dárkyně je poté telefonicky informována o svých výsledcích a pozvána na další schůzku. Tento postup 18
je platný pro ženy, které oocyty darují poprvé. V případě dárkyně, která již v minulosti oocyty darovala, nejsou nutné odběry krve a čekání na výsledky testů, počet návštěv na klinice se tak snižuje (Grznárová, 2013). Na druhou návštěvu dárkyně dle poučení přinese svoji ranní moč, která je vyšetřena na přítomnost návykových látek. Dále následuje pohovor s lékařem. Ten zhodnotí výsledky provedených genetických testů a vše dárkyni podrobně vysvětlí. Na její žádost má lékař možnost vydat kopie výsledků, které dárkyně užije pro vlastní potřebu. Po konzultaci provede vaginální ultrazvukové vyšetření při kterém se ujistí, že stav reprodukčních orgánů dárkyně je pro dárcovství vyhovující. Dále se zajímá o informace o menstruačním cyklu a antikoncepci, pokud ji žena užívá. Na základě všech těchto poznatků určí pravděpodobný termín samotného odběru vajíček, od něhož se dále odvíjí hormonální stimulace. Termín odběru vajíček je třeba sladit i s přípravou příjemkyně, tzv. synchronizací cyklů. Nejčastěji lze tohoto dosáhnout pomocí antikoncepčních tablet, které dárkyně užívá dle přesného plánu po konzultaci s lékařem, zpravidla po dobu 1 - 2 měsíců. Pokud dárkyně neužívala v minulosti hormonální antikoncepci, lékař ji předepíše právě z tohoto důvodu. Dárkyně přichází na další návštěvu dle domluvy po několika týdnech (Grznárová, 2013). Při
následující
návštěvě
provede
lékař
znovu
ultrazvukovou
kontrolu
aby se ujistil, zda je vše v pořádku. Zeptá se dárkyně na reakci jejího těla na hormonální antikoncepci a poté přichází opět na řadu konzultace s koordinátorkou. Koordinátorka připraví pro dárkyni tzv. stimulační protokol. Stimulační protokol má podobu tabulkového kalendáře, v němž jsou zaznamenány názvy a druhy hormonálních přípravků k jednotlivým dnům. Koordinátorka vše dárkyni trpělivě a podrobně vysvětlí a ukáže preparáty. Dárkyně poté bude léky aplikovat do dobu 12 - 14 dnů a vše zaznamenávat do protokolu. Dávkování musí být správně načasované, proto je nutné protokol dodržet. Aplikace se provádí s.c. do oblasti okolo pupku pomocí pera s tenkou jehlou, velmi podobnému tomu, jaké používají diabetici k aplikaci inzulinu. Koordinátorka dárkyni vše názorně ukáže při předávání léků a protokolu. Dárkyni se do rukou dostane souprava pro aplikaci, jež zahrnuje předplněné aplikační pero, náhradní jehly, dezinfekci a kontejner na použitý ostrý materiál (Grznárová, 2013). Následující návštěva kliniky probíhá 7 dní po vydání stimulačního protokolu. Lékař provede tzv. folikulometrii a dotáže se dárkyně na snášenlivost jejího těla na hormonální stimulaci. Koordinátorka opět s dárkyní pohovoří o stimulačním 19
protokolu, zajímá se, zda nenastaly nějaké problémy při dodržování dávkování léků a připomene důležitost aplikace poslední dávky před samotným zákrokem. Tato poslední aplikace je při procesu stimulace klíčová, zajistí dozrání vajíček. Jedná se o dávku s nejvyšším množstvím aplikované látky a je určen přesný čas aplikace. Pro připomenutí užití dávky obdrží dárkyně SMS zprávu přímo od koordinátorky s připomenutím. Na tuto zprávu musí dárkyně po aplikaci kladně odpovědět. Pochybení v aplikaci nebo zpoždění času odběru může vést k tomu, že vajíčka nejsou získána. Odběr oocytů je proveden za 34 - 36 hodin (Grznárová, 2013). V den odběru přijde dárkyně v předem stanovený čas. Vzhledem ke skutečnosti, že odběr je proveden v celkové anestezii je nutné od půlnoci nejíst, nepít a nekouřit. Dárkyně by měla přicházet takto poučena již z předchozí návštěvy. Rovněž je jí doporučeno přijít nenalíčená a bez cenností, vybavená přezůvkami a noční košilí, či dlouhým trikem pro následný 2 - 3 hodinový pobyt na lůžkovém pokoji. Koordinátorka, sestra, nebo porodní asistentka zavede dárkyni na pokoj, poučí ji o délce zákroku i jak dlouho bude na zákrok čekat. Samotný odběr trvá přibližně 15 - 20 minut. Lékař pod ultrazvukovou kontrolou pomocí tenké dlouhé jehly odsaje folikulární tekutinu, ve které embryolog vyhledá vajíčka. Získaná vajíčka jsou přenesena do kultivační misky, oplozena spermií muže přijímajícího páru a poté je oplozené vajíčko vpraveno do těla příjemkyně obdobným způsobem, jakým bylo odebráno. Po odběru vajíček zůstává dárkyně v klidu na lůžku 2 - 3 hodiny, kdy se sledují její vitální funkce a celkový stav. Po zákroku již může lehce posvačit. V této době je jí proti podpisu vydána v hotovosti finanční kompenzace. Poté je nutné opustit kliniku za přítomnosti doprovázející osoby, dárkyně by neměla sama řídit automobil, nebo cestovat veřejnou dopravou, jelikož její tělo je stále pod vlivem doznívající anestezie. Mohou se objevovat mírné bolesti v podbřišku, které dárkyně může dle doporučení kliniky tlumit běžně dostupnými analgetiky. V den odběru by se měla dárkyně dále vyhnout namáhavě fyzické aktivitě a sportu i dlouhému cestování. Doporučen je klidový režim a odpočinek (Dvořák, 1990).
2.2.2 Rizika a komplikace spojené s dárcovstvím oocytů Odběr oocytů je invazivní zákrok a jako takový s sebou nese některá rizika. Ačkoliv centra asistované reprodukce poukazují na vzácnost výskytu komplikací, je nutné o nich dárkyni předem informovat.
20
Již během aplikace hormonálních přípravků se mohou zřídka vyskytnout některé z obtíží. Jedná se o svědění nebo zarudnutí místa vpichu, což může značit alergickou reakci na použitý dezinfekční prostředek, nebo nedodržení aseptických podmínek. Tyto komplikace nebývají nijak závažné a obvykle vymizí po ukončení aplikace léku (Sušilová, 2008). Další riziko je zapříčiněno hormonální stimulací organismu ženy, jedná se o hyperstimulační syndrom (OHSS). Riziko rozvoje tohoto syndromu vzniká tehdy, kdy dárkyně zareaguje na stimulaci tvorbou většího počtu vajíček, obvykle 20 a více. Z průzkumu vyplývá, že tímto stavem je ohroženo asi 1 - 3 % žen, rizikovým faktorem je věk nižší než 25 let a BMI 20 a méně (Chaloupská, 2009). ,,Riziko samozřejmě stoupá i pokud žena již v lékařské historii toho onemocnění prodělala" (Chaloupská, 2009, 14 s.). Při této komplikaci dochází ke zvětšení vaječníků, žena pociťuje tlak a bolest v oblasti podbřišku, trpí nevolností, vzácně se může objevit volná tekutina v dutině břišní a porucha krevní srážlivosti. Při zjištění této komplikace jsou ženě klinikou asistované reprodukce vydány léky, které mají za úkol upravit hladinu hormonů. Jedná se o symptomatickou terapii, která má za úkol odstranit provázející obtíže. Léčba samotného hyperstimulačního syndromu zatím není známa (Sušilová, 2008). Během užívání přípravných antikoncepčních tablet může žena zaznamenat mírné špinění až krvácení. Jde o nežádoucí účinek hormonální léčby. Z tohoto důvodu není třeba léčbu přerušovat. Tato komplikace se vyskytne u zhruba 10 % dárkyň (Grznárová, 2013). Komplikace způsobené samotným odběrem vajíček jsou velmi ojedinělé. Hovoříme o anesteziologických komplikacích, které mají příčinu v nedodržení lačnění před zákrokem, nebo uvedení lživých informací o zdravotním stavu. Pokud dojde během zákroku k poranění okolních orgánů punkční jehlou a následnému krvácení, je dárkyně hospitalizována na lůžkovém oddělení kliniky. Problém je odhalen a léčen neprodleně. Pozdní krvácení se může objevit do několika hodin po odběru, je nutné ihned informovat lékaře, který určí příčinu a stanový vhodnou léčbu (Řežábek, 2004). Z dlouhodobého hlediska může být dárkyně ohrožena srůsty na vaječnících a v pochvě vlivem špatného zhojení operační ranky, což může mít do budoucna dopad na fertilitu ženy. V takových případech je nutno konzultovat problém s gynekologem, který většinou problém odhalí a navrhne další léčebný postup (Řežábek, 2004). 21
2.2.3 Etické hledisko dárcovství oocytů a legislativa Podle platné legislativy České republiky musí být dárcovství oocytů výlučně dobrovolné, anonymní a nesmí být za darovaný oocyt dárkyním vyplácena jakákoliv finanční či jiná odměna. Dle zákona č. 227/2007 v platném znění, musí být zachována anonymita obou zúčastněných stran. Jedná se o zákon hovořící o výzkumu na lidských embryonálních buňkách a s tím souvisejících činnostech. Není umožněno neplodnému páru přivést si vlastní dárkyni, stejně tak dárkyně nemá možnost vybrat si konkrétní pár, jemuž její darovaný oocyt bude náležet. Dárkyně také nemá právo být dále informovaná o osudu oocytů. Od chvíle, kdy jsou oocyty vyjmuty z jejího těla, nemá nárok rozhodovat o dalším nakládání s nimi a jsou již vlastnictvím příjemkyně. Dárkyně nemá právo být informována o skutečnosti, jestli a kolik dětí bylo z jejích vajíček počato (Křístek, Hovorka, Macela, 2004). Na začátku procesu darování oocytů je dárkyně poučena o těchto skutečnostech vyplývající z legislativy a svoje pochopení uvedeného stvrzuje svým podpisem. Totéž platí pro příjemkyni. Dle zákona č. 94/1963 Sb. (Zákon o rodině) je uvedeno, že dárkyni zaniká jakýkoliv právní nárok na dítě, které se případně narodí z darovaného vajíčka. Pro právní vztah tedy není rozhodující, zda dítě bylo počato z vajíčka ženy, která dítě porodila, nebo z dárcovského vajíčka. Vždy platí, že za matku dítěte je považována ta žena, jež dítě porodila (Křístek, Hovorka, Macela, 2004). Odpoutáme-li se od strohých čísel zákoníků legislativy a podíváme se na problém čistě lidsky, zastávám názor, že takto upravený vztah je nejlepším řešením. Od poměrně nedávné doby je zákonem ustanovena povinnost rodičů adoptovaného dítěte mu tuto skutečnost oznámit. To je v pořádku. Adoptované dítě se do rodiny dostalo v určitém věku svého života, byť v novorozeneckém, náhradní matka jej neporodila, pouze jí bylo vychováváno. Nevidím důvod proč by žena, která se rozhodne oocyt darovat, by si v budoucnu měla dělat nárok na případné dítě. Pokud by toto bylo umožněno, mnoho bezdětných párů by dle mého názoru darované vajíčko přijmout nechtělo, nebo by jich bylo daleko méně. Pokud žena porodí přirozenou cestou své vlastní dítě, také by jí přišlo nemyslitelné, aby v budoucnu přišla jakási další "matka", se kterou by se o dítě měla "dělit". Zcela jiný problém může být u žen, které oocyty darovaly jako bezdětné a poté z různých příčin zjistí, že vlastní dítě nikdy neporodí. Měl by být v těchto případech kontakt umožněn? Měly by existovat pro určité případy výjimky? Myslím si, že ne. Dárkyně by měla být poučena o všech rizikách a následcích s dárcovstvím 22
spojených a tento krok by měla důkladně promyslet. Centra asistované reprodukce by měla dárkyním vycházet vstříc a nabízet co nejširší spektrum informací s dárcovstvím spojených, pozitivních i negativních (Křístek, Hovorka, Macela, 2004).
2.2.4 Finanční hledisko dárcovství oocytů Jak již bylo uvedeno, legislativa nedovoluje dárkyním přijímat finanční odměnu za darované vajíčko. Otázkou ovšem zůstává, do jaké míry by dárkyň ubylo, pokud by měly oocyty darovat ze své dobré vůle. Tato otázka bude dále rozebrána v empirické části práce. Centra asistované reprodukce poskytují finanční odměnu pod nálepkou "kompenzace cestovného a času vynaloženého dárkyní". Legislativně je to takto správně. Je ale zřejmé, že dárkyně musí v kompenzaci vidět i určitý obnos "navíc", aby rozhodnutí darovat oocyty učinila. Proces stimulace, odběru, manipulace s oocyty není levnou záležitostí a náklady hradí přijímající pár. Jen minimum výloh hradí pojišťovna. Je spekulativní, jestli darování oocytů je čistě projevem dobré vůle dárkyně, nebo se jedná o jakýsi "obchod" se spokojeností na všech stranách, tedy dárkyně - přijímající pár - klinika (Grznárová, 2013).
2.3 Role porodní asistentky během procesu dárcovství Porodní asistentka je neodmyslitelnou součástí zdravotnického týmu a nelze její roli zahánět do pozadí. Plní nezastupitelnou funkci při cestě dárkyně od první návštěvy na klinice, po odchod z ní po zákroku. Péče porodní asistentky by měla zahrnovat i sledování dárkyně po dárcovství, kdy už na kliniku nedochází. Na rozdíl od zahraničních klinik (Německo, Velká Británie, Spojené státy americké) není tato praxe u nás stále ještě zakotvena. Dárkyně je sledována na oddělení jen pár hodin po výkonu a po odchodu je personálem s případnými obtížemi odkázána na svého praktického lékaře či gynekologa (Sušilová, 2008). Na rozdíl od lékaře, který je zodpovědný za vyšetřování dárkyně a odborné konzultace ohledně jejího zdravotního stavu, je porodní asistentka jakýsi průvodce a někdy plní funkci prostředníka mezi oběma stranami. Lékař mnohdy nemá prostor podat ruku, vyslechnout. Porodní asistentka by tento prostor mít měla, měla by si najít čas popovídat si i pohladit, pokud má dárkyně strach. Dobře mířeným dialogem se pokusit 23
zmírnit její obavy. Neměly by chybět ani odborné znalosti, kterými by podpořila projevenou empatii, případě zmírnila intenzitu strachu uvedením skutečností na pravou míru, pokud je dárkyně informovaná chybně, z čehož pramení její obavy. Role porodní asistentky se různí během cesty, kterou dárkyně prochází. Jiný přístup vyžaduje fáze stimulace, odběru i péče bezprostředně po zákroku (Kameníková, 2004).
2.3.1 Stimulace organismu dárkyně Porodní asistentka bývá první osobou, se kterou dárkyně v centru asistované reprodukce přichází do užšího kontaktu. Je to právě ona, kdo by se měl dárkyni představit, seznámit jí s prostředím a svým přístupem hned na začátku eliminovat stres z neznámého. Důležité je to obzvláště pro ženy, které oocyty darují poprvé. První dojem, který porodní asistentka na dárkyni udělá a to, jak se prezentuje hodně ovlivní celkový dojem z kliniky. Rozhoduje se, zda bude mít dárkyně chuť se vrátit i v budoucnu, nebo pro příště bude raději darovat jinde. Pokud je to v rámci možností personálního obsazení kliniky je dobré, aby jedna porodní asistentka pečovala pouze o omezený okruh dárkyň a provázela konkrétní ženu po celou dobu procesu. Pokud dárkyně přichází při každé návštěvě do kontaktu se stejnou porodní asistentkou, vzbuzuje to v ní důvěru a odbourává zábrany. Ve fázi stimulace je důležitá psychická podpora porodní asistentky a také její adekvátní odborné vzdělání. Bývá to právě první návštěva, kdy má dárkyně nejvíce otázek a porodní asistentka by měla být schopna na ně správně reagovat. Zároveň projevit trpělivost a dostatek času a dát najevo, že v danou chvíli se věnuje pouze konkrétní ženě. V některých centrech asistované reprodukce se již stává pravidlem, že dárkyně obdrží kontakt na porodní asistentku s možností kontaktovat ji kdykoliv, bude-li potřeba. Porodní asistentka též provádí drobné úkony (odběry krve, měření krevního tlaku). Pokud je nutné, aby některé z výkonů provedl lékař (ultrazvukové gynekologické vyšetření), poučí dárkyni o výkonu, sdělí důvody, kvůli kterým bude výkon proveden a jakým způsobem a zda bude bolestivý nebo nepříjemný, či nikoliv. Porodní asistentka s dárkyní prodiskutuje stimulační protokol a ujistí se, že jej dárkyně správně pochopila. Při vydávání léků a injekčních preparátů podá vysvětlení o jejich složení a správném užívání. Také o případných vedlejších a nežádoucích účincích. Porodní asistentka by neměla spoléhat na to, že chybějící informace si žena dohledá, ale dobře mířenými otázkami zjistit, zda vše vysvětlila srozumitelně (Grznárová, 2013).
24
2.3.2 Odběr oocytů V den odběru přichází dárkyně již předem porodní asistentkou poučena o nutnosti lačnění z důvodu aplikace celkové anestezie, s doporučeným seznamem věcí osobní potřeby, ideálně nenalíčená a bez šperků. Instrukce by měla porodní asistentka ženě podat jak ústně, tak písemně a to při poslední návštěvě předcházející odběru. Porodní asistentka má za úkol odvést dárkyni na lůžkový pokoj, seznámit ji s vybavením pokoje a dle zvyklostí kliniky změřit fyziologické funkce, podat premedikaci a provést bezprostřední předoperační přípravu. V den odběru narůstá strach dárkyně, mnoho z nich je vyčerpaných, trpí bolestmi v následku hormonální stimulace a mají obavy z celkové anestezie. Porodní asistentka by se měla informovat o intenzitě a lokalizaci bolesti. Vše by měla svědomitě zaznamenat do ošetřovatelské dokumentace. V této fázi dárkyně potřebuje vědět kdy a co se bude dít, případně jak dlouho zůstane ležet na pokoji než nastane čas na odběr oocytů. Pokud se nachází na pokoji s další dárkyní, může o svých obavách hovořit s ní. Odvede tak pozornost od bolesti, strach ustupuje do pozadí a žena zjistí, že se svými pocity není sama. Pokud se žena nachází na samostatném pokoji, měla by se porodní asistentka postarat o zmírnění stresu přiměřeným rozptýlením, k čemuž může sloužit zapnutá televize, rádio, nebo zapůjčení knihy. V modernějších klinikách existuje možnost zdarma zapůjčit tablet. Jestliže to zvyklosti kliniky umožňují, měla by mít dárkyně před zákrokem možnost pozvat na pokoj svoji doprovázející osobu, nenaruší-li to chod oddělení. Není-li k dispozici ani jedna z těchto možností, měla by porodní asistentka ženě věnovat zvýšenou pozornost a nenechávat ji samotnou po celou dobu čekání. Bezprostředně před zákrokem by měla porodní asistentka ještě jednou dárkyni navštívit na pokoji, oznámit, že se zákrok blíží a seznámit ji se jmény lékařského týmu, pokud s nimi dosud seznámena nebyla. Porodní asistentka by měla k dárkyni vždy přicházet s úsměvem a jistotou, vhodné je říci několik povzbuzujících slov (Veselá , 2006).
2.3.3 Následná péče o dárkyni Po odběru je žena odvezena zpět na lůžkový pokoj. Porodní asistentka měří ve vymezených intervalech fyziologické funkce, které automaticky zaznamenává. Po probuzení dárkyni informuje o vlivu doznívající anestezie a poučí ji o klidovém režimu. Zároveň ukáže signalizační zařízení a ujistí se, že je dobře dostupné. Žena po zákroku by měla být informována, že není bezpečné, aby se pokoušela sama bez pomoci porodní asistentky vstávat z lůžka a to i v případě že se domnívá, že je již v dobré 25
kondici. Porodní asistentka se informuje o bolestech, na vyžádání dárkyně podá léky na její tlumení. Dle zvyklosti oddělení podá ženě čaj a lehkou svačinu. Pokud si dárkyně přeje přítomnost doprovázející osoby a je to možné, postará se porodní asistentka o splnění tohoto přání. Po uplynutí 2 - 3 hodin poučí ženu o případných komplikacích, které po zákroku mohou nastat a informuje ji, na koho se v případě potřeby obrátit. Poté je dárkyně propuštěna z kliniky. Pokud na pokoji nebyla přítomna doprovázející osoba, měla by se porodní asistentka ujistit, že má dárkyně s kým odejít a neměla by ji propustit bez doprovodu. Jak již bylo zmíněno, tímto okamžikem péče porodní asistentky o ženu končí. Centra asistované reprodukce by měla usilovat o další sledování dárkyně po zákroku, alespoň v rámci několika preventivních návštěv po dobu několika měsíců. Vyskytnou-li se komplikace spojené s odběrem oocytů, určitě by bylo snazší je řešit s porodní asistentkou a lékařem na klinice, kde byly oocyty odebrány, jelikož tento lékař má okamžitě k dispozici dokumentaci pacientky s popisem průběhu dárcovství i zákroku. Gynekolog, kterého dárkyně navštěvuje, zná její celkový zdravotní stav a gynekologickou anamnézu, ovšem informace, jež zaznamenává klinika mu k dispozici nejsou. Léčba komplikací v případě sledování dárkyně přímo v centru asistované reprodukce by byla určitě včasnější a komplexnější (Sušilová, 2008).
26
3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumné práce Byl použit kvantitativní výzkum a jako metoda byla použita dotazníková metoda zkoumání. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval uzavřené, polootevřené a otevřené otázky, přičemž respondentky měly možnost vybrat jednu nebo více alternativ, což bylo u každé otázky zvlášť upřesněno pro lepší orientaci dotazovaných. K hypotéze č. 1 se vztahovaly otázky č. 9, 10, 11, 12, 14 a 15. K hypotéze č. 2 se vztahovaly otázky č. 2, 3, 7 a 8. K hypotéze č. 3 se vztahovaly otázky č. 1 a 4. K hypotéze č. 4 se vztahovala otázka č. 17. K hypotéze č. 5 se vztahovaly otázky č. 3 a 18. Výsledky jsou následně zhodnoceny s důrazem na to, zda se daná hypotéza potvrdila, či nikoliv.
3.2 Charakteristika výzkumného vzorku Výzkumný vzorek tvořily ženy, které již alespoň jednou oocyty darovaly.
3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkumné šetření probíhalo v centru asistované reprodukce Reprofit s.r.o. v Brně a prostřednictvím internetu. Do centra asistované reprodukce bylo vydáno 60 dotazníků, z nichž se 38 vrátilo vyplněných a zařazeno do výzkumu bylo 30 z nich, 8 bylo vyřazeno z důvodu chybného nebo nekompletního vyplnění. Elektronickou formou bylo osloveno celkem 120 žen. Dotazníky jim byly zasílány prostřednictvím e-mailu. Touto cestou bylo do výzkumu zařazeno 91 odpovědí. Pro výzkum bylo celkem zpracováno 121 kompletně vyplněných dotazníků. Dotazníky sloužily výhradně ke zpracování této bakalářské práce.
3.4 Průběh a popis výzkumu Zvolena byla forma dotazníkového šetření z důvodu rychlého sběru dat a přesně formulovaných odpovědí. Dotazník se skládal z celkem 21 otázek, z nichž 11 bylo uzavřených, 9 polootevřených a 1 otevřená. Otázky byly zaměřeny na důvody, které 27
dárkyně k darování vedly, na kritéria, která u nich dominovala při výběru kliniky a na zdroje, ze kterých dárkyně nejčastěji čerpaly informace. Poslední 3 otázky jsou zaměřeny na osobní údaje o konkrétní respondentce (vzdělání, věk, rodinný stav). Výzkum probíhal v období únor - duben 2015.
3.5 Zpracování získaných dat Výzkum byl zpracován prostřednictvím programu Microsoft Office Word (97 - 2003) a Microsoft Office Excel (97 - 2003). Výsledky jsou zpracovány a zaznamenány do grafů a doplněny vlastním komentářem.
28
3.6 Vlastní výzkum
Otázka č. 1: Z jakých zdrojů se Vám dostalo nejvíce informací o procesu darování oocytů?
Zdroje informací 15% 21% Od lékaře 9%
Od sestry Z internetu
1% 11%
Z odborné literatury Od známé Z informačních brožur Jinde
43%
Graf č. 1 Zdroje informací
V grafu je uvedeno, ze kterých zdrojů respondentky nejčastěji čerpaly informace. Z celkového počtu 121 (100 %) respondentek jich celkem 52 (43 %) odpovědělo, že informace vyhledávají na internetu. 26 (21 %) se informovalo u lékaře, 18 (15 %) respondentek spoléhalo na tištěné informační brožury. Pouze 13 respondentek (11 %) uvedlo jako zdroj informací sestru, 11 (9 %) se informovalo u známe, která již oocyty darovala, 1 žena (1 %) uvedla, že jako zdroj informací využila odbornou literaturu. Žádná z respondentek neuvedla jiný zdroj informací.
29
Otázka č. 2: Myslíte si, že informace, které Vám o zákroku podal lékař byly srozumitelné a dostačující?
Informace podané lékařem 12%
36% Ano Spíše ano Spíše ne Ne
52%
Graf č. 2 Informace podané lékařem
Graf znázorňuje názor dárkyň, zda byly informace podané lékařem srozumitelné a dostačující. Nejvíce dárkyň 63 (52 %) se přiklonilo k možnosti, že informace podané lékařem byly spíše srozumitelné a dostačující. O tom že tomu tak bylo, si bylo zcela jistých 43 (36 %) žen. 15 (12 %) dárkyň bylo toho názoru, že informace dostačující a srozumitelné spíše nebyly. Žádná z tazatelek nebyla toho názoru, že informace od lékaře byly zcela nesrozumitelné, nebo nedostačující.
30
Otázka č. 3: Myslíte si, že informace, které Vám o zákroku podala sestra byly srozumitelné a dostačující?
Informace podané sestrou 8%
1%
42%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
49%
Graf č. 3 Informace podané sestrou
Graf poukazuje na skutečnost, zda byly informace podané sestrou pro dárkyně srozumitelné a dostačující. Z uvedeného vyplývá, že 59 (49 %) dárkyň bylo spíše přesvědčeno o tom, že informace podané sestrou byly srozumitelné a dostačující. Jednoznačně o tom bylo přesvědčeno 51 (42 %) dárkyň. 10 (8 %) odpovědí uvádělo, že informace srozumitelné a dostačující spíše nebyly. 1 dárkyně (1 %) byla pro jednoznačně negativní postoj, co se srozumitelnosti informací podaných sestrou týče.
31
Otázka č. 4: Pokud jste měla v průběhu procesu darování doplňující otázky, kde jste hledala odpověď?
Doplňující informace 1% 1% U lékaře 30%
37%
U sestry Z tištěné brožury poskytnuté klinikou Z internetu Z odborné literatury
9% Jinde 22%
Graf č. 4 Doplňující informace
Z grafu vyplývá, že největší množství žen 45 (37 %) se po doplňujících informacích shání přímo u lékaře další velká skupina žen 36 (30 %) k vyhledávání doplňujících informací používá internet. 27 dárkyň (22 %) uvedlo, že se na chybějící informace tážou sestry (porodní asistentky). 11 dárkyň (9 %) uvedlo, že k doplnění některých nedostatků postačí brožura, kterou jim klinika poskytla. Jen naprostá menšina dotazovaných, 1 žena (1 %) vybrala možnost, že informace, které jí chyběly dohledává v odborné literatuře. 1 dárkyně (1 %) uvedla možnost "jinde" a doplnila, že se informovala u známé, která již oocyty darovala.
32
Otázka č. 5: Uvažujete o tom, že byste proces dárcovství podstoupila v budoucnu znovu?
Podstoupení dárcovství v budoucnu 18% 29%
Ano Spíše ano
2%
Spíše ne 11% Ne Nevím, nepřemýšlela jsem 40%
Graf č. 5 Podstoupení dárcovství v budoucnu
Z grafu vyplývá, že 48 (40 %) respondentek si myslí, že by bylo ochotno proces dárcovství oocytů v budoucnu spíše podstoupit. Jednoznačně o tom bylo přesvědčeno 35 žen (29 %). Naproti tomu by proces dárcovství oocytů v budoucnu nejspíše nepodstoupilo 13 (11 %) dárkyň. Jasně přesvědčeny o tom, že dárcovství už nikdy nepodstoupí, byly 3 respondentky (2 %). 22 žen (18 %) na tuto otázku neumělo odpovědět, nebo nad tím dosud nepřemýšlelo.
33
Otázka č. 6: Kolikrát jste již oocyty v minulosti darovala?
Po kolikáté darujete 16% 32% 1x 2x 3x a více
52%
Graf č. 6 Po kolikáté darujete
Největší skupinu tvořily ty ženy, které dárcovství podstupují podruhé, což bylo 63 (52 %) z celkového počtu. Menší skupinou byly ženy, které oocyty darovaly vůbec poprvé. Celkem jich bylo 39 (32 %). Nejméně bylo žen, které oocyty darovaly třikrát a více a tvořily skupinu 19 žen (16 %).
34
Otázka č. 7: Víte, co znamená pojem "hyperstimulační syndrom"?
Hyperstimulační syndrom 4% 14%
21%
Nedostatečný počet vyloučených oocytů během stimulace Nadměrná reakce vaječníků na stimulaci Zvýšený krevní tlak během stimulace Nevím, nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkala
61%
Graf č. 7 Hyperstimulační syndrom
Na otázku, co znamená pojem hyperstimulační syndrom odpovědělo správně 74 (61 %) žen, což je nadpoloviční většina. 25 žen (21 %) bylo toho názoru, že pojmem nazýváme stav během stimulace, kdy se oocytů uvolní nedostatek. Jejich odpověď tak byla chybná, stejně jako odpověď 17 dárkyň (14 %) které se domnívaly, že se jedná o zvýšený krevní tlak během stimulace. 5 žen (4 %) z celkového počtu naopak uvedlo, že se s tímto pojmem setkávají poprvé.
35
Otázka č. 8: Byla jste lékařem nebo sestrou poučena o nutnosti sexuální abstinence během stimulace a o případných rizikách, zejména otěhotnění, při jejím nedodržení?
Sexuální abstinence
42%
Ano, vše mi bylo srozumitelně vysvětleno Ano, ale jen okrajově Ne, musela jsem se zeptat z vlastní iniciativy
58%
Ne, o nutnosti sexuální abstinence jsem nevěděla
Graf č. 8 Sexuální abstinence
Na otázku ohledně poučení lékařem či sestrou o vhodnosti sexuální abstinence odpověděly všechny tazatelky 121 (100 %) kladně. Rozdíly byly pouze v rozsahu informací, které byly dle jejich názoru podány. 70 z nich (58 %) uvedlo, že se lékař o abstinenci i rizikách s tím spojených zmínil pouze okrajově. 51 žen (42 %) bylo přesvědčeno, že od lékaře nebo sestry dostaly srozumitelné a kompletní informace. Žádná z respondentek neuvedla, že by se lékař nebo sestra nezmínili vůbec a žádná z nich rovněž nemusela s dotazem k lékaři přijít z vlastní iniciativy.
36
Otázka č. 9: Podle jakých kritérií jste vybírala kliniku, kde podstoupíte dárcovství oocytů?
Výběr kliniky 8%
Výše finanční kompenzace
3%
2%
Pozitivní recenze klientek 32% Dostupnost z místa bydliště Odborná vybavenost kliniky
32%
Předchozí osobní zkušenost s klinikou Doporučení známé 23%
Jiné
Graf č. 9 Výběr kliniky
Z průzkumu vyšlo najevo, že hlavními kritérii výběru kliniky byla pro dárkyně výše finanční kompenzace spolu s dobrou dostupností z místa bydliště. Pro 39 žen (32 %) byla výše finanční kompenzace rozhodující do stejné míry, jako dostupnost z místa bydliště 39 žen (32 %). 28 respondentek (23 %) se při výběru rozhodovalo na základě pozitivních recenzí ostatních klientek. Pro 9 z nich (8 %) byla zase důležitá předchozí osobní zkušenost s konkrétní klinikou. 4 dárkyně (3 %) se pro danou kliniku rozhodly po předchozím doporučení od své známé a jen 2 dárkyně (2 %) z celkového počtu učinily rozhodnutí s ohledem na odbornou vybavenost pracoviště.
37
Otázka č. 10: Myslíte si že je vhodné, aby centra asistované reprodukce poskytovala dárkyním finanční kompenzaci?
Finanční kompenzace 6% 17% Ano, ale jen kompenzaci cestovného a času Ano, jak kompenzaci cestovného a času, tak i "něco navíc" Ne, darovat oocyty by mělo být projevem dobré vůle 77%
Graf č. 10 Finanční kompenzace
Většina respondentek 93 (77 %) uvedlo, že by dárcovství oocytů mělo být kompenzováno finančně a to s ohledem na to, že dárkyně dostane i určitou částku "navíc". Jiný názor na finanční kompenzaci měla další skupina žen. 21 z nich (17 %) zastávalo názor, že by dárkyně měly dostávat kompenzaci jen do výše skutečných nákladů, které zahrnují dopravu a strávený čas. Oproti tomu si 7 respondentek (6 %) myslelo, že dárcovství oocytů by mělo být výhradně projevem dobré vůle a dárkyně by neměly mít nárok na finanční kompenzaci.
38
Otázka č. 11: Souhlasíte s tvrzením, že "Poskytováním finanční kompenzace za dárcovství bude přibývat žen, které darují oocyty pro peníze a ubude "kvalitních" dárkyň?"
Dárcovství pro peníze 5% Souhlasím
14%
Spíše souhlasím 50%
Spíše nesouhlasím
14% Nesouhlasím Nevím, nepřemýšlela jsem 17%
Graf č. 11 Dárcovství pro peníze
Z grafu vyplývá, že s uvedeným tvrzením se plně ztotožnila polovina dotazovaných žen 65 (50 %). Spíše souhlasilo 22 žen (17 %). S velmi podobnou četností odpovědí se setkaly nabízené negativní možnosti. S tvrzením plně nesouhlasilo 19 žen (14 %) a spíše nesouhlasilo 18 žen (14 %). 6 respondentek (5 %) uvedlo, že nad daným problémem dosud nepřemýšlel a nedokázaly tedy zaujmout jednoznačné stanovisko.
39
Otázka č. 12: Podstoupila byste proces darování oocytů i v případě, že by finanční kompenzace nebyla poskytována?
Dárcovství bez kompenzace 2% 14%
Ano Ne Nevím 84%
Graf č. 12 Dárcovství bez kompenzace
Většina respondentek 102 (84 %) zastává stanovisko, že by proces darování oocytů nepodstoupila, pokud by finanční kompenzace nebyla vyplácena. 17 žen (14 %) by bylo ochotno darovat oocyty bez finanční kompenzace. 2 respondentky (2 %) na tuto otázku neuměly odpovědět, nebo si nebyly jisté.
40
Otázka č. 13: Měla jste již svoje vlastní dítě (děti) v době, kdy jste poprvé darovala oocyty?
Vlastní děti
31%
Ano Ne
69%
Graf č. 13 Vlastní děti
83 respondentek (69 %) darovalo oocyty v době, kdy již měly svoje vlastní dítě nebo děti. 38 respondentek (31 %) bylo v době darování dosud bezdětných.
41
Otázka č. 14: Myslíte si, že výše finanční kompenzace spojená s dárcovstvím je přiměřená vzhledem k výlohám a medikamentózní (lékové) zátěži dárkyně?
Přiměřenost finanční kompenzace 20%
12%
Ano Spíše ano Spíše ne 33%
Ne Nevím
35%
Graf č. 14 Přiměřenost finanční kompenzace
Z grafu lze vyčíst, že 41 respondentek (35 %) si myslí, že výše finanční kompenzace spíše neodpovídá vynaloženému úsilí a medikamentózní zátěži dárkyně. Pouze o něco málo dárkyň - 39 (33 %) si oproti tomu myslí, že výše finanční kompenzace spíše odpovídá nárokům, které jsou kladeny na dárkyni. 24 dotazovaných (20 %) zastává jasný názor, že výše finanční kompenzace neodpovídá. Pouze malá skupina 17 žen (12 %) byla názoru, že výše finanční kompenzace odpovídá lékové a časové zátěži dárkyně. Odpověď "nevím" nezvolila ani jedna respondentka z dotazovaných.
42
Otázka č. 15: Co Vás vedlo k rozhodnutí oocyty darovat?
Rozhodnutí darovat oocyty 6% 12% 31%
Touha pomoci neplodným párům Zajímavá finanční kompenzace Možnost dozvědět se více o svém zdravotním stavu Jiné
51%
Graf č. 15 Rozhodnutí darovat oocyty
Největší skupinu respondentek tvořily ženy, jež se oocyty rozhodly darovat z důvodu zajímavé finanční kompenzace - 61 (51 %). Další respondentky 38 (31 %) uvedly, že k darování oocytů dospěly díky touze pomoci neplodným párům. Pro 15 žen (6 %) byla hlavní motivací k dárcovství touha dozvědět se více o svém zdravotním stavu z vyšetření, která dárkyně absolvují. Zcela jiný důvod k rozhodnutí stát se dárkyní uvedlo 7 respondentek (6 %).
43
Otázka č. 16: Absolvovala byste proces darování oocytů i v případě, že byste měla možnost v budoucnu kontaktovat se s dítětem, které bylo z Vašeho vajíčka počato?
Možnost kontaktu s dítětem 9% 7%
Ano Spíše ano
42%
Spíše ne Ne
35%
Nevím, nepřemýšlela jsem
7%
Graf č. 16 Možnost kontaktu s dítětem
51 respondentek (42 %) o této otázce dosud nepřemýšlelo, nebo si není s odpovědí jistá. Vyšlo najevo, že 43 dotazovaných (35 %) by nejspíše oocyty nedarovalo, pokud by byla šance se s případným dítětem v budoucnu kontaktovat. 11 respondentek (9 %) by oocyty darovalo i v takovém případě. Stejný byl počet žen - 8 (7 %) které uvedly, že by oocyty v tomto případě spíše darovaly, jako těch, které by za těchto podmínek jednoznačně darovat nechtěly.
44
Otázka č. 17: Byla by míra bolesti prožitá během procesu darování důvodem, proč byste darování znovu nepodstoupila?
Bolest
42% Ano Ne 58%
Graf č. 17 Bolest
Z grafu je patrné, že 70 žen (58 %) by míra prožité bolesti neodradila od dalšího dárcovství. 51 žen (42 %) si myslí, že by míra prožité bolesti mohla být důvodem, proč již příště oocyty nedarovat.
45
Otázka č. 18: Jakou úlohu dle Vašeho názoru hraje zdravotní sestra v průběhu procesu darování oocytů?
Úloha sestry 120 100 80 60 40 20 0
Graf č. 18 Úloha sestry
U této otázky měly respondentky šanci vybrat jedno či více tvrzení, se kterými souhlasí. Nejvíce respondentek 105 (87 %) uvedlo, že hlavní úlohou sestry je znovu srozumitelně vysvětlit důvod výkonů, které provádí. Dále byl názor žen takový, že sestra má za úkol vysvětlit nejasnosti ohledně stimulačního protokolu. S tímto tvrzením se ztotožnilo 83 žen (69 %). 68 respondentek (56 %) vidí důležitou úlohu sestry v podpoře, útěše a psychické podpoře dárkyně.
46
Otázka č. 19: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání:
Dosažené vzdělání 12%
Střední s maturitou Vysokoškolské probíhající 56%
Vysokoškolské ukončené
32%
Graf č. 19 Dosažené vzdělání
Nejvíce respondentek 68 (56 %) uvedlo jako nejvyšší dosažené vzdělání střední s maturitou. Střední vzdělání s maturitou je zároveň nejnižší stupeň vzdělání potřebný k tomu, aby byla dárkyně do procesu darování oocytů zařazena. 38 respondentek (32 %) v době dárcovství studovalo vysokou školu, 15 (12 %) dotazovaných žen již mělo ukončené vysokoškolské studium.
47
Otázka č. 20: Váš rodinný stav:
Rodinný stav 1% 27% 35% Svobodná Vdaná Rozvedená Vdova
37%
Graf č. 20 Rodinný stav
Nejvíce žen 45 (37 %) bylo vdaných, 42 respondentek (35 %) bylo z řad svobodných žen. 33 respondentek (27 %) bylo rozvedených a 1 z dotazovaných žen (1 %) byla ovdovělá.
48
Otázka č. 21: Váš věk:
Věk 5% 14%
29% 18 - 23 let 24 - 28 let 29 - 34 let 35 let a více
52%
Graf č. 21 Věk
Nejvíce respondentek, celkem 63 (52 %) bylo ve věkové kategorii od 24 do 28 let. 35 dotazovaných žen (29 %) spadalo do kategorie od 18 do 23 let. Méně pak bylo žen s věkem od 29 do 34 let, kterých bylo 17 (14 %). Nejméně žen bylo 35letých a starších, celkem 6 žen (5 %).
49
3.7 Analýza a interpretace hypotéz Hypotéza č. 1: Domnívám se, že hlavní motivací dárkyň je finanční hledisko.
Výběr kliniky 8%
Výše finanční kompenzace
3%
2%
Pozitivní recenze klientek 32% Dostupnost z místa bydliště Odborná vybavenost kliniky
32%
Předchozí osobní zkušenost s klinikou Doporučení známé 23%
Jiné
Graf č. 22 Hypotéza 1 Výběr kliniky
V této odpovědi respondentky volily pouze jednu možnost. Celkový počet odpovědí byl 121 (100 %). Z grafu vyplývá, že výše finanční kompenzace patřila u žen k jednomu z rozhodujících faktorů, podle kterého vybíraly kliniku. Celkově 39 odpovědí (32 %). Spolu s finanční kompenzací zohledňovalo stejné procento žen i dostupnost kliniky z místa bydliště - 39 odpovědí (32 %). S ohledem na tento výsledek zkoumání lze říci, že výše finanční kompenzace opravdu hraje u dárkyní při výběru kliniky svou roli, nicméně tento aspekt neměl největší váhu.
50
Finanční kompenzace 6% 17% Ano, ale jen kompenzaci cestovného a času Ano, jak kompenzaci cestovného a času, tak i "něco navíc" Ne, darovat oocyty by mělo být projevem dobré vůle 77%
Graf č. 23 Hypotéza 1 Finanční kompenzace
U této odpovědi volily respondentky pouze jednu možnost. Celkem bylo 121 odpovědí (100 %). Z uvedeného grafu je patrné, že 93 dotázaných žen (77 %) si myslí, že by kliniky měly dárkyním vyplácet i určitou částku navíc, ne pouze faktickou náhradu cestovného a času. Podobný výsledek jsem u této otázky očekávala. Z tohoto výsledku může být patrné, že velká většina žen finanční kompenzaci očekává a jako samozřejmost bere i vyplacení určité částky "navíc". 21 respondentek (17 %) bylo toho názoru, že je vhodné vyplácet pouze skutečné náklady dárkyň na cestovné a vynaložený čas.
51
Dárcovství pro peníze 5% Souhlasím
14%
Spíše souhlasím 50%
Spíše nesouhlasím
14% Nesouhlasím Nevím, nepřemýšlela jsem 17%
Graf č. 24 Hypotéza 1 Dárcovství pro peníze
Zde respondentky volily pouze jedno možnost, ke které se nejvíce přikláněly. Celkem bylo získáno 121 odpovědí (100 %). Tato otázka zjišťovala, zda si respondentky myslí, že s poskytováním finanční kompenzace bude přibývat dárkyň, které za dárcovstvím vidí možnost přivýdělku a zároveň bude ubývat "kvalitních" dárkyň. Polovina všech dotazovaných žen, celkem 65 (50 %) výhradně s tímto tvrzením souhlasila.
52
Dárcovství bez kompenzace 2% 14%
Ano Ne Nevím 84%
Graf č. 25 Hypotéza 1 Dárcovství bez kompenzace
U této otázky volily respondentky jen jednu z nabízených možností. Zpracováno bylo 121 odpovědí (100 %). Respondentky měly odpovědět na otázku, zda by podstoupily dárcovství oocytů i v případě, že by finanční kompenzace nebyla poskytována. Z tohoto grafu je patrné, že naprostá většina respondentek - 102 (84 %) by proces dárcovství oocytů nepodstoupila bez vidiny finanční kompenzace. Tento výsledek se přiblížil mému očekávání. 17 z celkového počtu (14 %) uvedlo, že skutečnost, zda se finanční kompenzace vyplácí, by na jejich rozhodnutí darovat oocyty neměla vliv; dá se tedy předpokládat, že by darovaly z dobré vůle. 2 z respondentek (2 %) na tuto otázku nedokázaly odpovědět.
53
Přiměřenost finanční kompenzace 20%
12%
Ano Spíše ano Spíše ne 33%
Ne Nevím
35%
Graf č. 26 Hypotéza 1 Přiměřenost finanční kompenzace
Na tuto otázku odpovědělo 121 respondentek (100 %). Respondentky měly odpovědět na otázku, zda dle jejich názoru výše finanční kompenzace odpovídá výlohám a lékové zátěži dárkyně. Podíváme-li se na výsledný graf, zjistíme, že názory respondentek nebyly zcela sjednocené. 41 respondentek (35 %) uvedlo, že lékové zatížení dárkyně spíše neodpovídá výši finanční kompenzace spojené s dárcovstvím. Oproti tomu podobné množství žen - 39 (33 %) bylo toho názoru, že výše finanční kompenzace spíše odpovídá vynaloženému úsilí a medikamentózní zátěži dárkyně. Celkem 24 respondentek (20 %) odpovědělo, že výše finanční kompenzace rozhodně není přiměřená a pouze 17 respondentek (12 %) s výší kompenzace plně souhlasilo. Zhodnotíme-li výsledky s rozdělením pouze na kladně a záporně mířené odpovědi, dozvíme se, že nadpoloviční většina respondentek 65 (55 %) si myslí, že výše finanční kompenzace neodpovídá. Kladně orientovaných bylo 56 odpovědí (45 %). Rozdíl mezi kladně a záporně orientovanými odpověďmi je ale poměrně nízký, nelze tedy říci, že by mezi dárkyněmi výrazně převažoval jeden, či druhý názor.
54
Rozhodnutí darovat oocyty 6% 12% 31%
Touha pomoci neplodným párům Zajímavá finanční kompenzace Možnost dozvědět se více o svém zdravotním stavu Jiné
51%
Graf č. 27 Hypotéza 1 Rozhodnutí darovat oocyty
K této otázce bylo zpracováno celkem 121 odpovědí (100 %). Respondentky vybíraly jedinou z nabízených možností. Z výzkumu je patrné, že více než polovina všech dotazovaných, celkem 61 respondentek (51 %) se rozhodlo darovat oocyty kvůli zajímavé finanční kompenzaci. Tento výsledek korespondoval s navrženou hypotézou, proto není z mého pohledu překvapivý. Touha pomoci neplodným párům na cestě za vlastním dítětem v tomto případě motivovala dárkyně až na druhém místě. 38 respondentek (31 %) uvedlo, že právě touha pomoci pro ně byla větší motivací k dárcovství, než nabízená finanční kompenzace. Tento výsledek jsem předpokládala.
55
Hypotéza č. 2: Domnívám se, že míra informovanosti dárkyň před zákrokem je z jejich pohledu dostatečná.
Informace podané lékařem 12%
36% Ano Spíše ano Spíše ne Ne
52%
Graf č. 28 Hypotéza 2 Informace podané lékařem
U této otázky byly respondentky dotazovány, zda byla míra informací podaná lékařem pro ně srozumitelná a dostatečná. Zpracováno bylo 121 odpovědí (100 %). Z pohledu na graf je zřejmé, že ve velké většině případů byla odezva na srozumitelnost informací kladná. Odpověď "spíše ano" označilo 63 respondentek (52 %) a jednoznačně kladně odpovědělo 43 respondentek (36 %). Můžeme tedy usoudit, že 106 z dotazovaných (88 %) hodnotilo edukaci lékařem z jejich pohledu pozitivně. Z pohledu dárkyň tedy byla informovanost lékařem dostačující.
56
Informace podané sestrou 8%
1%
42%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
49%
Graf č. 29 Hypotéza 2 Informace podané sestrou
U této otázky byly respondentky dotazovány, zda byla míra informací podaná lékařem pro ně srozumitelná a dostatečná. Zpracováno bylo 121 odpovědí (100 %). Z výzkumného šetření vyplývá, že respondentky hodnotily edukaci sestrou velmi pozitivně. Srovnáme-li graf pojednávající o edukaci respondentek lékařem a sestrou zjistíme, že se zásadně neliší. 59 respondentek (49 %) uvedlo, že informace podané sestrou byly spíše srozumitelné a dostačující, 51 respondentek (42 %) bylo s edukací sestry plně spokojeno. Zhodnotíme-li odpovědi s vybranými možnostmi "ano" a "spíše ano", tedy pozitivní, dostaneme se k závěru, že celkem 110 respondentek (91 %) bylo se srozumitelností a mírou informací podaných sestrou spokojeno. Porovnáme-li tento výsledek s výsledkem týkajícím se edukace lékařem pak zjistíme, že respondentky byly celkově více spokojeny s kvalitou informací podaných sestrou (91 %), než lékařem (88 %). Můžeme tedy říci, že míra informovanosti sestrou byla z pohledu dárkyň vysoká. Z ošetřovatelského hlediska je pro mě tato informace užitečná.
57
Hyperstimulační syndrom 4% 14%
21%
Nedostatečný počet vyloučených oocytů během stimulace Nadměrná reakce vaječníků na stimulaci Zvýšený krevní tlak během stimulace Nevím, nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkala
61%
Graf č. 30 Hypotéza 2 Hyperstimulační syndrom
Respondentky odpovídaly na otázku, která se týkala hyperstimulačního syndromu a jejich úkolem bylo správně zvolit stručnou definici této komplikace. Zpracováno bylo 121 odpovědí (100 %). Cílem této otázky bylo co nejstručnější formou zjistit, zda respondentky mají o tomto onemocnění základní povědomí. Více než polovina 74 (61 %) všech dotazovaných odpověděla na tuto otázku správně, tedy že pojmem hyperstimulační syndrom rozumíme "Nadměrnou reakci vaječníků na hormonální stimulaci". Tento výsledek jsem očekávala, nicméně dle mého názoru není uspokojivý. Myslím si, že pokud je edukace dárkyň dostatečná, mělo by se objevit větší procento správných odpovědí. Zarážející je proto skutečnost, že 25 dárkyň (21 %) se domnívalo, že toto onemocnění se projevuje pravým opakem toho, než jak se projevuje doopravdy. Jednou z možností chybných odpovědí může být i fakt, že pojem "hyperstimulační" je pro laickou veřejnost méně známý a respondentky pouze věděly, že se komplikace váže na reakci vaječníků na hormonální stimulaci, aniž by samotnému pojmu přesně rozuměly.
58
Sexuální abstinence
42%
Ano, vše mi bylo srozumitelně vysvětleno Ano, ale jen okrajově Ne, musela jsem se zeptat z vlastní iniciativy
58%
Ne, o nutnosti sexuální abstinence jsem nevěděla
Graf č. 31 Hypotéza 2 Sexuální abstinence
Zpracováno bylo 121 odpovědí (100 %), přičemž respondentky volily jednu možnost, se kterou nejvíce souhlasily. Otázka se týkala poučení dárkyň sestrou nebo lékařem o nutnosti sexuální abstinence a případných rizikách. Otázka měla za úkol zmapovat, zda jsou dárkyně dle jejich vlastního názoru dostatečně informovány. Z grafu je na první pohled patrné, že 121 (100 %) všech respondentek odpovědělo kladně. Žádná z odpovědí neuváděla, že se respondentka musela informovat z vlastní iniciativy, nebo že nebyla informována vůbec. Toto zjištění je pro mě velmi přínosné. 70 respondentek (58 %) bylo toho názoru, že informace byla podána okrajově. 51 respondentek (42 %) mělo pocit, že byly lékařem či sestrou poučeny srozumitelně a důkladně. Výsledek výzkumu je velmi dobrý. Lze na jeho základě usoudit, že dárkyně byly dle jejich vlastního názoru informovány dostatečně a srozumitelně.
59
Hypotéza č. 3: Domnívám se, že nejvíce informací získávají dárkyně na internetu.
Zdroje informací 15% 21% Od lékaře 9%
Od sestry Z internetu
1% 11%
Z odborné literatury Od známé Z informačních brožur Jinde
43%
Graf č. 32 Hypotéza 3 Zdroje informací
K této otázce bylo zpracováno 121 odpovědí (100 %). Respondentky vybíraly jednu možnost odpovědi. Tato otázka si kladla za cíl zjistit, kde dárkyně získávají nejvíce základních informací o procesu dárcovství oocytů. Dle očekávání vyšlo najevo, že nejvíce základních informací získávají dárkyně na internetu, což potvrdilo 52 (43 %) odpovědí. Pravděpodobně je to dáno snadným a rychlým přístupem k informacím prostřednictvím internetu. Jistě by bylo zajímavé prozkoumat, do jaké míry byly informace vyhledané dárkyněmi pravdivé. Kromě internetu se dárkyním nabízí lékař 26 odpovědí (21 %) jako zdroj informací. Podíváme-li se na výsledek výzkumu z ošetřovatelského hlediska pak zjistíme, že sestru by o doplňující informace na prvním místě požádalo pouze 13 respondentek (11 %). Myslím si, že sestra by se na základě tohoto výsledku měla více aktivně zapojovat do edukace dárkyně dříve, než je dárkyně nucena o doplňující informace sama požádat. Nejméně vyhledávaným zdrojem informací se stala odborná literatura - 1 odpověď (1 %). Dle mého názoru je to dáno nedostatečným množstvím
literatury z této oblasti a možnou pohodlností tištěnou
literaturu vyhledávat.
60
Doplňující informace 1% 1% U lékaře 30%
37%
U sestry Z tištěné brožury poskytnuté klinikou Z internetu Z odborné literatury
9% Jinde 22%
Graf č. 33 Hypotéza 3 Doplňující informace
K této otázce bylo zpracováno celkem 121 odpovědí (100 %). Respondentky vybíraly jedinou z nabízených možností. Cílem bylo zmapovat, z jakých zdrojů vyhledávají dárkyně doplňující informace k těm informacím, které již mají (z internetu, od lékaře; jak vyplývá z výsledků otázky č. 1). Nejvíce respondentek 45 (37 %) uvedlo, že doplňující otázky směřují přímo na lékaře. 36 (30 %) dotazovaných vyhledávalo doplňující informace na internetu a 27 (22 %) kladlo doplňující otázky sestře. Výsledek výzkumu odpovídá očekávání.
61
Hypotéza č. 4: Domnívám se, že míra bolesti prožitá během dárcovství by mohla být důvodem, který by odradil dárkyně od dalšího dárcovství.
Bolest
42% Ano Ne 58%
Graf č. 34 Hypotéza 4 Bolest
K této otázce bylo použito ke zpracování 121 odpovědí (100 %). Respondentky byly dotazovány, zda by byla míra bolesti prožitá během stimulace důvodem, proč by dárcovství znovu nepodstoupily. Z grafu je patrné, že 70 respondentek (58 %) by míra případné bolesti neodradila od záměru oocyty znovu v budoucnu darovat. 51 žen (42 %) uvedlo, že by je bolest mohla ovlivnit v rozhodnutí znovu dárcovství podstoupit. Výsledek tohoto výzkumu částečně odpovídal očekávání.
62
Hypotéza č. 5: Domnívám se, že dárkyně jsou informovány o tom, jakou roli hraje sestra v procesu dárcovství
Zdroje informací 15% 21% Od lékaře 9%
Od sestry Z internetu
1%
Z odborné literatury 11%
Od známé Z informačních brožur Jinde
43%
Graf č. 35 Hypotéza 5 Zdroje informací
Zhodnoceno bylo 121 odpovědí (100 %). Z uvedeného vyplývá, že sestra coby edukátorka, je dárkyněmi vnímána jako další možnost za internetovým zdrojem a lékařem. Sestru by o zásadní informace na prvním místě požádalo pouze 13 respondentek (11 %). Myslím si, že takový výsledek je neuspokojivý hlavně z pohledu sestry, pokud vezmeme v potaz, že podobné množství respondentek - 11 (9 %) by primárně čerpalo zásadní informace od své známé. Dle mého názoru by měl být výsledek těchto dvou položek více rozdílný. Sestra by měla být odborně edukovaná, na základě čehož by měla být schopna nabídnout dárkyni téměř stejný rozsah informací jako lékař a tyto informace by měla aktivně nabízet. Výsledek výzkumu neodpovídá očekávání.
63
Úloha sestry 120 100 80 60 40 20 0
Graf č. 36 Hypotéza 5 Úloha sestry
Na tomto grafu je nejvíce patrné, jakou roli primárně zastává sestra v očích o dárkyně. Na zpracování bylo použito 121 odpovědí (100 %). Zde dostaly respondentky možnost uvést více možností. Na této otázce jsem chtěla cht la demonstrovat, jak úlohu sestry vidí dárkyně,, co je podle nich hlavní náplní náplní její práce. Nejvíce respondentek 105 (87 %) se přiklánělo lo k názoru, že sestra (porodní asistentka) hlavně hlavn znovu srozumitelně srozumiteln vysvětluje důvod výkonů,, které provádí, což je z ošetřovatelského ošet ovatelského hlediska přínosný p výsledek, jelikož názory dárkyň ukazují, že sestra svoji práci neprovádí mechanicky, ale je schopna jí výkon zdůvodnit. vodnit. Dále respondentky pokládaly za důležité, d že sestra vysvětluje tluje nejasnosti ohledně ohledn stimulačního protokolu - 83 odpovědí odpov (67 %). Z ošetřovatelského ovatelského hlediska je k zamyšlení, proč pro respondentky pondentky nezmiňovaly nezmi hojněji činnosti innosti jako je "podávání důležitých d ležitých informací" a "ochota odpovídat na dotazy".
64
3.8 Diskuze Při psaní bakalářské práce jsem si stanovila celkem tři cíle a k nim se vázajících pět hypotéz. Cílem práce bylo zmapovat postoj dárkyň k dárcovství oocytů jako takovému a zjistit zdroje, ze kterých dárkyně nejčastěji čerpají informace. Zdroje se týkaly jak zásadních ucelených informací o procesu darování oocytů, tak doplňujících informací, na které ženy narazily. Také jsem se zajímala o to, do jaké míry jsou dárkyně edukovány.
Rovněž jsem se zaměřila na důvody, které dárkyně k darování vedly
a v neposlední řadě jsem zkoumala i to, jak dárkyně nahlíží na práci sestry či porodní asistentky a co od ní očekávají. Z provedeného výzkumu vyplývá, že pro dárkyně je při výběru kliniky důležitá dostupnost z místa bydliště stejně tolik, jako výše finanční kompenzace, kterou za dárcovství obdrží. Nejvíce informací dárkyně čerpají na internetu a od lékaře. Většina dárkyň souhlasila s tvrzením, že vydáváním finanční kompenzace bude postupem času ubývat kvalitních dárkyň a dárcovství oocytů tak bude bráno především jako vidina finanční odměny. Zároveň se však ukázalo, že většina oslovených žen by bez finanční kompenzace nebyla ochotna svoje oocyty darovat. Výsledky výzkumu jsem porovnala s prací Veselé (2006). Její práce se zabývala motivací k dárcovství buněk a zahrnovala dárcovství mužských i ženských buněk. Hypotéza č. 1: Z výzkumu vyplývá, že 84 % žen by se dárkyní pravděpodobně stát nechtělo, pokud by finanční kompenzace nebyla vyplácena. Zároveň si 77 % respondentek myslelo, že finanční kompenzace vyplácená dárkyním by v sobě měla zahrnovat i určitou částku navíc, nejen výši skutečných výloh. Polovina dotázaných žen (50 %) byla toho názoru, že vyplácením finanční kompenzace ubude kvalitních dárkyň a půjde jen o šanci pro příležitostné dárkyně, jak se finančně obohatit. Třetina dárkyň si vybírala kliniku tak, aby jim byla dobře dostupná z místa bydliště, třetina kvůli výši finanční kompenzace. Názory na to, zda jsou vyplácené kompenzace úměrné vynaloženému času a úsilí dárkyně byly velice vyrovnané z obou stran. K této hypotéze se stahovala otázka č. 9: Podle jakých kritérií jste vybírala kliniku, kde podstoupíte dárcovství oocytů?, otázka č. 10: Myslíte si, že je vhodné, aby centra asistované reprodukce poskytovala dárkyním finanční kompenzaci?, otázka č. 11: Souhlasíte s tvrzením, že "Poskytováním finanční kompenzace za dárcovství bude přibývat žen, které darují pro peníze a ubude "kvalitních" dárkyň?", otázka č. 12: Podstoupila byste proces darování oocytů i v případě, že by finanční kompenzace nebyla poskytována?, 65
otázka č. 14: Myslíte si, že finanční kompenzace spojená s dárcovstvím je přiměřená vzhledem k výlohám a medikamentózní (lékové) zátěži dárkyně? a otázka č. 15: Co Vás vedlo k rozhodnutí oocyty darovat? Tato hypotéza se mi potvrdila v plném rozsahu. Veselá ve svém výzkumu uvádí, že finanční kompenzace při dárcovství nehrála zásadní roli. Zde se výsledky rozcházejí. Hypotéza č. 2: Z výzkumu vyplynulo, že dárkyně se cítí informované velmi dobře, ať už lékařem, či sestrou. 88 % respondentek uvedlo, že se cítí být srozumitelně a dostatečně edukovány lékařem, 91 % respondentek uvedlo, že se cítí být srozumitelně a dostatečně informovány sestrou. Tento výsledek je velmi pozitivní, zvláště z ošetřovatelského hlediska u edukace dárkyně sestrou. Zaměřila jsem se také na faktické informace. Více než polovina respondentek (61 %) správně identifikovalo pojem hyperstimulační syndrom. U otázky vhodnosti sexuální abstinence během procesu stimulace všechny respondentky 121 (100 %) uvedly, že o této skutečnosti byly informovány. K této hypotéze se vztahovala otázka č. 2: Myslíte si, že informace, které Vám o zákroku podal lékař byly srozumitelné a dostačující?, otázka č. 3: Myslíte si, že informace, které Vám o zákroku podala sestra byly srozumitelné a dostačující?, otázka č. 7: Víte, co znamená pojem "hyperstimulační syndrom"? a otázka č. 8: Byla jste lékařem nebo sestrou poučena o nutnosti sexuální abstinence během stimulace a o případných rizikách, zejména otěhotnění při jejím nedodržení? Tato hypotéza se mi potvrdila. Veselá ve svém výzkumu uvádí, že jak dárkyně tak i její partner byli informováni velmi dobře. Zde se výsledky obou výzkumů setkaly. Hypotéza č. 3: 43 % respondentek uvedlo, že ke shromažďování zásadních informací používaly internet jako hlavní zdroj. Menší část respondentek (21 %) šla pro informace za lékařem. Opačný postup volily co se týče detailních nebo jen doplňujících informací. 37 % respondentek by zvolilo lékaře jako první volbu pro doplnění informací, 30 % by doplnilo svoje znalosti z internetu. Sestra se v obou případech vyskytovala až na dalším místě; pro důležitou informaci by k ní přišlo 13 (11 %) žen, detailní informaci by sestra doplnila pouze 27 (22 %) z nich. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 1: Z jakých zdrojů
se
Vám
dostalo
nejvíce
informací
o
procesu
darování
oocytů?
a otázka č. 4: Pokud jste měla v průběhu procesu darování doplňující otázky, kde jste hledala odpověď?
66
Tato hypotéza se mi částečně potvrdila. Podle odpovědí respondentek do jisté míry záleží na tom, jaké konkrétní informace hledají. Veselá se ve svém výzkumu nezaměřila na zdroje informací u dárců, nelze tedy výsledky porovnat. Hypotéza č. 4: Z výzkumu lze usoudit, že 70 respondentek (58 %) by míra případné bolesti neodradila od záměru oocyty znovu v budoucnu darovat. 51 žen (42 %) uvedlo, že by je bolest mohla ovlivnit v rozhodnutí znovu dárcovství podstoupit. K této hypotéze se vztahovala otázka č. 17: Byla by míra bolesti prožitá během procesu darování důvodem, proč byste darování znovu nepodstoupila? Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Po srovnání mého výzkumu s výzkumem Veselé jsem zjistila, že výsledky se shodovaly. Hypotéza č. 5: Z uvedeného vyplývá, že sestra coby edukátorka, je dárkyněmi vnímána jako další možnost v řadě za internetovým zdrojem a lékařem. Sestru by o zásadní informace na prvním místě požádalo pouze 13 respondentek (11 %). Sestra by dle mého názoru měla aktivně dárkyni nabízet více informací. Je vhodné, aby sestra uměla efektivně naložit se svými odbornými znalostmi a použila je k edukaci dárkyně. Nejvíce respondentek 105 (87 %) se přiklánělo k názoru, že sestra (porodní asistentka) hlavně znovu srozumitelně vysvětluje důvod výkonů, které provádí, což je z ošetřovatelského hlediska přínosný výsledek, jelikož názory dárkyň ukazují, že sestra svoji práci neprovádí mechanicky, ale je schopna výkon zdůvodnit. Dále respondentky pokládaly za důležité, že sestra vysvětluje nejasnosti ohledně stimulačního protokolu 83 odpovědí (67 %). Z ošetřovatelského hlediska je k zamyšlení, proč respondentky nezmiňovaly častěji činnosti jako "podávání důležitých informací" a "ochota odpovídat na dotazy". K zadané hypotéze se vztahovala otázka č. 3: Myslíte si, že informace, které Vám o zákroku podala sestra byly srozumitelné a dostačující? a otázka č. 18: Jakou úlohu dle Vašeho názoru hraje zdravotní sestra v průběhu procesu darování oocytů? Tato hypotéza se mi částečně potvrdila. Myslím si, že dárkyně sestru přehlížely, co se týká sbírání informací a vědomí, že by sestra měla být ochotna naslouchat a poskytnout
podporu. Na druhé straně dárkyně sestru ocenily při vysvětlování
stimulačního protokolu a objasňování důvodu prováděných výkonů. Podobný výzkum jsem nikde nenalezla, proto nemám možnost srovnání zjištěných výsledků. Zajímavé je srovnání vyjádření dvou odborníků, s nimiž jsem problematiku konzultovala. Z tohoto je zřejmé, že i mezi odborníky stále nepanuje na dárcovství 67
oocytů stejný názor. Prvním z nich byla paní Bc. Kristina Grznárová, která působí jako koordinátorka dárkyň v jednom z center asistované reprodukce u nás a dá se tedy předpokládat, že její názor na dárcovství oocytů bude mírně jednostranně nakloněn. Druhým z nich byl gynekolog, pan MUDr. Pavel Šuster. Dá se předpokládat, že jeho názor na problematiku je čistě odborný a nezávislý. ,,Jsou
ženy,
pro
které
existuje
pouze
jedna
jediná
cesta
jak
otěhotnět
a proto se přiklánějí k mimotělnímu oplodnění darovanými vajíčky. Rozhodnutí darovat vajíčka a tím někomu pomoci k vlastnímu dítěti je skutek, který zasluhuje velké uznání. Bez jejich pomoci by tyto ženy nikdy nedostaly šanci porodit zdravé dítě. Samozřejmě, odebírání oocytů dárkyni je invazivní zásah do organismu jako mnoho jiných. Dárkyně jsou však pod dohledem lékařů a jsou u nich sledovány případné komplikace i po zákroku. Dárkyně mají rovněž možnost během procesu stimulace využít non-stop telefonickou linku a své potíže okamžitě konzultovat s lékařem. Snažíme se eliminovat komplikace na minimum" (Bc. Grznárová, koordinátorka dárkyň, 2014). ,,Dárcovství přináší dárkyním pouze velký zásah do organismu a hrozbu značného rizika do budoucna po zdravotní stránce, zejména pak srůsty způsobené rankou při samotném zákroku. Nezřídka pak mají v budoucnu problém samy otěhotnět. Dárkyně dostane směšnou částku a mnohdy si neuvědomuje rizika. Pro centra asistované reprodukce je to pouze dobrý byznys, kde se točí peníze" (MUDr. Šuster, gynekolog, 2015). Aby byla práce zajímavá především z ošetřovatelského hlediska, porovnala jsem také vyjádření dvou žen, se kterými jsem se setkala. Byly to dárkyně, které minimálně jednou oocyty darovaly a mají osobní zkušenost s přístupem personálu, tím spíše s porodními asistentkami, které zde působily. Domnívám se, že pro mě i ostatní sestry či porodní asistentky je přínosné vidět zpětnou vazbu v podobě názorů a připomínek klientek. ,,Můj první dojem byl příjemný. Vybavení připomínalo spíše luxusní hotel, než kliniku. Hned při vstupním pohovoru se mě ujala sestřička, která mi dala k pročtení spoustu dotazníků a několik brožur. Chystala jsem se vajíčka darovat poprvé, proto jsem měla spoustu otázek, které jsem na internetu nedohledala, nebo byly nepřesné. Sestra mi na některé dotazy odpověděla, zároveň jsem ale měla pocit, že ji tím obtěžuji a zdržuji od její práce. Chápu, že jsem určitě nebyla ten den jediná, ale zároveň si myslím, že jako žena která daruje poprvé mám právo na důkladnější informace, pokud o ně 68
jevím zájem. Při další návštěvě se mě ujala jiná sestra, která byla sice velmi ochotná, ale podala mi informace, které byly v rozporu s tím, co mi řekla první sestra. Působilo to na mě velmi nepříjemně a měla jsem pocit nejistoty" (Peterková, osobní komunikace, 2015). ,,Po celou dobu jsem byla v kontaktu s jednou porodní asistentkou. Vždy, když jsem měla přijít na kontrolu, přicházela jsem s ní do kontaktu. Byla ochotná, příjemná, dokázala mi odpovědět na všechny otázky. Měla jsem k ní důvěru a byla jsem ráda, že jsem narazila právě na takového člověka. Cítila jsem, že mě zná a nemusela jsem při každé návštěvě opakovat stále stejné informace" (Blážová, osobní kominukace, 2015).
3.9 Přínos práce pro praxi Myslím si, že tato práce by se mohla stát přínosem pro všechny ženy, které uvažují o dárcovství oocytů i pro ženy, které již oocyty darovaly. Práce by mohla být užitečná rovněž pro studentky zdravotnických oborů, zejména pro budoucí všeobecné sestry a porodní asistentky. Může sloužit jako edukační materiál v centrech asistované reprodukce. Také si myslím, že by si tuto práci s chutí přečetly příjemkyně vajíček, jelikož stojí na pomyslné druhé straně a nemají mnohdy představu, jak probíhá příprava dárkyně, nebo jaký názor panuje mezi dárkyněmi na dárcovství obecně. Práce by mohla být zajímavá i pro laickou veřejnost.
69
4 Závěr V teoretické části byla popsána neplodnost u žen jako taková a její vnímání od historie po současnost, jak je způsobena a jak ji lze léčit. Jednou z možností jak i přes problémy s početím dostat šanci na vlastní dítě je přijmutí dárcovského oocytu. Práce je zaměřena na dárkyně. Od tohoto se odvíjí i další část teorie. V první řadě je zde podrobně popsán proces darování oocytů a v neposlední řadě je vyzdvihnuta role sestry/porodní asistentky a její funkce v jednotlivých fázích celého procesu. V empirické části práce jsou zaznamenány výsledky dotazníkového šetření do grafů. Na základě těchto výsledků jsou následně potvrzeny nebo vyvráceny navržené hypotézy. Na začátku byly stanoveny dva cíle. V návaznosti na ně pak bylo vytvořeno pět hypotéz. Cílem č. 1 bylo zjistit důvody žen k darování oocytů. Z výzkumu vyplynulo, že 51 % žen se rozhodlo darovat oocyty za vidinou finanční kompenzace a touha pomoci neplodným párům byla až na druhém místě. 31 % žen uvedlo, že oocyty darovaly výhradně kvůli touze pomoci druhým. Tento cíl byl splněn. Cílem č. 2 bylo zjistit míru informovanosti dárkyň o problematice dárcovství oocytů. Při zkoumání vyšlo najevo, že 61 % dotazovaných správně určilo, co znamená pojem hyperstimulační syndrom. Ve výzkumu dále respondentky v 91 % uvedly, že přínos informací získaných od sestry pro ně byl užitečný., podobně tak od lékaře, kdy se 88 % respondentek cítilo být dobře informovaných. 100 % respondentek také uvedlo vysokou míru informovanosti v oblasti poučení o sexuální abstinenci během hormonální stimulace. Tento cíl byl splněn.
70
Seznam použité literatury BASTABLE, B., S.: Nurse as Educator, 3.vyd.,Jones and Bartlett Publishers, Sudbury 2008. ISBN 13: 978-0-7637-4643-8 BOCK, G. Ženy v evropských dějinách: od středověku do současnosti. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 80-488-3452-8 BRŮHA, D., (2011). Zdravotnická povolání. Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7357-6615 DOHERTY, C.M. Léčba neplodnosti: podrobný rádce neplodným párům. Brno, Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0771-X DVOŘÁK, M. a kol. Oplození in vitro a přenos embrya při léčbě lidské neplodnosti. Brno: Masarykova univerzita, 1990. ISBN 55-954-90 EGG MOLECULAR BIOLOGY. [online] 2015].
Dostupné
z
WWW:
Aktualizováno: datum neznámé. [25-4-
http://what-when-how.com/molecular-biology/egg-
molecular-biology/ FRANTZIS, B., Tchaj-ťi - Pro zdraví a dlouhověkost . Fontána, 2011. ISBN 978-807336-639-1 GIRI, S. G., Jóga krok za krokem. Fontána, 1999. ISBN 80-86179-38-9 GRZNÁROVÁ, K. 2014. Reprofit International, s.r.o.. Hlinky 122/48, Brno. 10.4.2014. Osobní komunikace GRZNÁROVÁ, K. 2013. Informace pro dárkyně vajíček. Informační brožura. Reprofit Brno HOLIBKOVÁ, A., LAICHMAN, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Univerzita Palackého 2004. ISBN 80-244-0495-8 CHALOUPSKÁ, B. Psychologické, etické a sociální aspekty dárcovství oocytů. Bakalářská práce. Brno: FZS UP 2009 KAMENÍKOVÁ, L. Pozitivní emoce nám chrání zdraví. Psychologie dnes, č. 10, 1-3 s., 2004
71
KŘÍSTEK, A., HOVORKA, D., MACELA, M. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Wolters Kluwer 2004. ISBN 978-90-5677-503-9 KUBCOVÁ, Š. Neplodnost partnerský vztah nezničí. Psychologie dnes, Vol. 10. č. 10, str. 23, 2014 LENDEROVÁ, M. Eva nejen v ráji: žena v Čechách od středověku do 19. století. Praha Karolinum 2002. 53-72 s. ISBN 85-45627-66-7 MACHOVÁ, J., HAMANOVÁ, J. Reprodukční zdraví v dospívání. Praha: H&H 2002. ISBN 80-86022-94-3 MANDŽUKOVÁ, J., Výživa v těhotenství od A do Z., Vyšehrad, 2002. ISBN 978-807021-951-5 PODPORA REPRODUKCE . [online]
Aktualizováno: 11-2-2015. [30-3-2015].
Dostupné z WWW: http://www.podporareprodukce.cz/ REPROFIT INTERNATIONAL. [online] Aktualizováno: 12-6-2014. [25-4-2015]. Dostupné z WWW: https://www.reprofit.cz/ivf/vyber-metody ŘEŽÁBEK, K. Léčba neplodnosti 3., aktualizované vydání. Praha: Grada 2004. 120 s. ISBN 80-247-1010-2 SUŠILOVÁ, L. Neplodnost a asistovaná reprodukce. Bakalářská práce. Brno: PF MU 2008 VÁCLAVA, J., HOLUBOVÁ, E. a kol. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Academia 2005. ISBN 80-200-1351-2 VENTURA, P., ŽÁKOVÁ, J., VIŠŇOVÁ, H. Metody a techniky asistované reprodukce. Čes. Gynek. 2002. 575-580 s. VESELÁ, K. Motivace k dárcovství pohlavních buněk. Diplomová práce. Brno: FSS MU 2006 VOKURKA, M., HUGO, J. a kol. Velký lékařský slovník. Maxdorf 2009. ISBN 978-807345-202-5
STOP NEPLODNOSTI. [online] Fakta o neplodnosti. Aktualizováno: datum neznámé. [20-3-2015] . Dostupné z WWW: http://www.stopneplodnosti.cz/ 72
Seznam grafů Graf č. 1 Zdroje informací ............................................................................................. 29 Graf č. 2 Informace podané lékařem ............................................................................. 30 Graf č. 3 Informace podané sestrou ............................................................................... 31 Graf č. 4 Doplňující informace ...................................................................................... 32 Graf č. 5 Podstoupení dárcovství v budoucnu ............................................................... 33 Graf č. 6 Po kolikáté darujete ........................................................................................ 34 Graf č. 7 Hyperstimulační syndrom ............................................................................... 35 Graf č. 8 Sexuální abstinence ........................................................................................ 36 Graf č. 9 Výběr kliniky .................................................................................................. 37 Graf č. 10 Finanční kompenzace ................................................................................... 38 Graf č. 11 Dárcovství pro peníze ................................................................................... 39 Graf č. 12 Dárcovství bez kompenzace ......................................................................... 40 Graf č. 13 Vlastní děti .................................................................................................... 41 Graf č. 14 Přiměřenost finanční kompenzace ................................................................ 42 Graf č. 15 Rozhodnutí darovat oocyty ........................................................................... 43 Graf č. 16 Možnost kontaktu s dítětem .......................................................................... 44 Graf č. 17 Bolest ............................................................................................................ 45 Graf č. 18 Úloha sestry .................................................................................................. 46 Graf č. 19 Dosažené vzdělání ........................................................................................ 47 Graf č. 20 Rodinný stav ................................................................................................. 48 Graf č. 21 Věk ................................................................................................................ 49 Graf č. 22 Hypotéza 1 Výběr kliniky ............................................................................ 50 Graf č. 23 Hypotéza 1 Finanční kompenzace ............................................................... 51 Graf č. 24 Hypotéza 1 Dárcovství pro peníze ............................................................... 52
73
Graf č. 25 Hypotéza 1 Dárcovství bez kompenzace ..................................................... 53 Graf č. 26 Hypotéza 1 Přiměřenost finanční kompenzace............................................ 54 Graf č. 27 Hypotéza 1 Rozhodnutí darovat oocyty ...................................................... 55 Graf č. 28 Hypotéza 2 Informace podané lékařem ....................................................... 56 Graf č. 29 Hypotéza 2 Informace podané sestrou ......................................................... 57 Graf č. 30 Hypotéza 2 Hyperstimulační syndrom ........................................................ 58 Graf č. 31 Hypotéza 2 Sexuální abstinence .................................................................. 59 Graf č. 32 Hypotéza 3 Zdroje informací ....................................................................... 60 Graf č. 33 Hypotéza 3 Doplňující informace ................................................................ 61 Graf č. 34 Hypotéza 4 Bolest ........................................................................................ 62 Graf č. 35 Hypotéza 5 Zdroje informací ....................................................................... 63 Graf č. 36 Hypotéza 5 Úloha sestry .............................................................................. 64
74
Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Odběr oocytů Příloha č. 3 Oocyt
75
Seznam obrázků Obrázek č. 1 Schéma odběru oocytů ............................................................................. 81 Obrázek č. 2 Oocyt ........................................................................................................ 82
76
Přílohy Příloha č. 1 Dotazník
Problematika dárcovství oocytů
Dobrý den, jmenuji se Veronika Hedlová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě oboru porodní asistentka. Zpracovávám bakalářskou práci na téma ,,Problematika dárcovství oocytů" a ráda bych oslovila především ty ženy, které již oocyty v minulosti darovaly. Mým cílem je zmapovat postoj dárkyň k darování oocytů, jaké měly k tomuto kroku důvody a kde nejčastěji získávají informace. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění krátkého anonymního dotazníku, který později použiji ke zpracování své bakalářské práce a bude součástí její výzkumné části. Vámi zvolenou odpověď prosím zakroužkujte, označte křížkem, případně doplňte. Děkuji Vám za ochotu, spolupráci i Váš čas. Veronika Hedlová
1) Z jakých zdrojů se Vám dostalo nejvíce informací o procesu darování oocytů? (vyberte 1 možnost) a) Od lékaře b) Od sestry c) Z internetu d) Z odborné literatury e) Od známé, která již darovala oocyty f) Z tištěných informačních brožur g) Jinde (prosím, uveďte): ............................................................................................................... 2) Myslíte si, že informace, které Vám o zákroku podal lékař byly srozumitelné a dostačující? (vyberte 1 možnost) a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 3) Myslíte si, že informace, které Vám o zákroku podala sestra byly srozumitelné a dostačující? (vyberte 1 možnost) a) Ano b) Spíše ano
77
c) Spíše ne d) Ne 4) Pokud jste měla v průběhu procesu darování doplňující otázky, kde jste hledala odpověď? (vyberte 1 možnost) a) U lékaře b) U sestry c) Z tištěné brožury poskytnuté klinikou d) Z internetu e) Z odborné literatury f) Jinde (prosím, uveďte): ............................................................................ 5) Uvažujete o tom, že byste proces dárcovství podstoupila v budoucnu znovu? (vyberte 1 možnost) a) Určitě ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Určitě ne e) Nevím, nepřemýšlela jsem 6) Kolikrát jste již oocyty v minulosti darovala? (vyberte 1 možnost) a) 1x b) 2x c) 3x a více 7) Víte, co znamená pojem "hyperstimulační syndrom"? (vyberte 1 možnost) a) Nedostatečný počet vyloučených oocytů během stimulace b) Nadměrná reakce vaječníků na stimulaci c) Zvýšený krevní tlak během stimulace d) Nevím, nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkala 8) Byla jste lékařem nebo sestrou poučena o nutnosti sexuální abstinence během stimulace a o případných rizikách, zejména otěhotnění, při jejím nedodržení? (vyberte 1 možnost) a) Ano, vše mi bylo srozumitelně vysvětleno b) Ano, ale jen okrajově c) Ne, musela jsem se zeptat z vlastní iniciativy d) Ne, o nutnosti sexuální abstinence jsem nevěděla 10) Podle jakých kritérií jste vybírala kliniku, kde podstoupíte dárcovství oocytů? (lze vybrat více odpovědí) a) Výše finanční kompenzace b) Pozitivní recenze klientek c) Dostupnost z místa bydliště d) Odborná vybavenost kliniky e) Předchozí osobní zkušenost s klinikou
78
f) Doporučení známé g) Jiné (uveďte): ........................................................................................................ 11) Myslíte si, že je vhodné, aby centra asistované reprodukce poskytovala dárkyním finanční kompenzaci? (vyberte 1 možnost) a) Ano, ale jen kompenzaci cestovného a času b) Ano, jak kompenzaci cestového a času, tak i "něco navíc" c) Ne, darovat oocyty by mělo být projevem dobré vůle 12) Souhlasíte s tvrzením, že "Poskytováním finanční kompenzace za dárcovství bude přibývat žen, které darují oocyty pro peníze a ubude "kvalitních" dárkyň?" (vyberte 1 možnost) a) Souhlasím b) Spíše souhlasím c) Spíše nesouhlasím d) Nesouhlasím e) Nevím, nepřemýšlela jsem 13) Podstoupila by jste proces darování oocytů i v případě, že by finanční kompenzace nebyla poskytována? (vyberte 1 možnost) a) Ano b) Ne c) Nevím 14) Měla jste již svoje vlastní dítě (děti) v době, kdy jste poprvé darovala oocyty? (vyberte 1 možnost, případně doplňte) a) Ano (prosím, uveďte počet): ....................................... b) Ne 15) Myslíte si, že výše finanční kompenzace spojená s dárcovstvím je přiměřená vzhledem k výlohám a medikamentózní (lékové) zátěži dárkyně? (vyberte 1 možnost) a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne e) Nevím 16) Co Vás vedlo k rozhodnutí oocyty darovat? (lze vybrat 1 i více možností) a) Touha pomoci neplodným párům b) Zajímavá finanční kompenzace c) Možnost dozvědět se více o svém zdravotním stavu d) Jiné (uveďte prosím): .................................................................................................. ..........................................................................................................................................
79
19) Absolvovala byste proces darování oocytů i v případě, že by jste měla možnost v budoucnu kontaktovat se s dítětem, které by bylo z Vašeho vajíčka počato? (vyberte 1 možnost) a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne e) Nevím, nepřemýšlela jsem
21) Byla by míra bolesti prožitá během procesu darování důvodem, proč by jste darování znovu nepodstoupila? (vyberte 1 možnost) a) Ano b) Ne 22) Jakou úlohu dle Vašeho názoru hraje zdravotní sestra v průběhu procesu darování oocytů? (lze uvést více možností) a) Podává důležité doplňující informace b) Ochotně odpovídá na dotazy c) Je jakýmsi "prostředníkem" mezi dárkyní a lékařem d) Podporuje, utěšuje, poskytuje dárkyni psychickou podporu e) Znovu srozumitelně vysvětluje důvod výkonů, které provádí f) Podává léčiva, vydává stimulační medikaci (léky, injekce) g) Vysvětluje nejasnosti ohledně stimulačního protokolu h) Jiné (uveďte prosím): .................................................................................................................. 23) Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a) Střední s maturitou b) Vysokoškolské probíhající c) Vysokoškolské ukončené
24) Váš rodinný stav: a) Svobodná b) Vdaná c) Rozvedená d) Vdova 25) Váš věk: a) 18-23 let b) 24-28 let c) 29-34 let d) 35 let a více
80
Příloha č.2 Odběr ěr oocytů oocyt
Obrázek č. 1 Schéma odb odběru oocytů (Reprofit international, 2015)
81
Příloha č. 3 Oocyt
Obrázek č. 2 Oocyt (What-when-how, 2015
82
