VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Porodní asistentka. Kojení a jeho podpora po propuštění

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Porodní asistentka

K o j e n í a j e h o p o d p o r a p o p ro p u š t ě n í z p o ro d n i c e bakalářská práce

Autor: Jana Hrobařová Vedoucí práce: Mgr. Dana Tůmová Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce na téma „Kojení a jeho podpora po propuštění z porodnice“ je rozčleněna na dvě části. Teoretická část je věnována kojení a všemu co s ním souvisí. Nejdříve jsou popsány všeobecné informace o kojení (anatomie mléčné žlázy, fyziologie laktace, složení mateřského mléka, výhody kojení, polohy při kojení). Dále se teoretická část zabývá metodickými doporučeními pro zdravotníky pracující s dítětem a matkou a podporou kojení po propuštění z porodnice (Laktační liga, laktační poradkyně). V praktické části jsou zobrazeny výsledky dotazníkového šetření. V diskuzi jsou rozebrány výsledky šetření. V závěru je shrnuto dosažení vytyčených cílů a hypotéz. Klíčová slova Kojení, mateřské mléko, podpora kojení po propuštění z porodnice, laktační poradkyně, problémy při kojení. Annotation The bachelor thesis dealing with the topic "Breastfeeding and its support after leaving hospital" is divided into two parts. In the theoretical part, the attention is payed to breastfeeding and all the relevant facts. First, the general information concerning lactation is described (the mammary gland anatomy, the physiology of lactation, the composition of the breast milk, the benefits of breastfeeding, the positions at breastfeeding). Furthermore, the theoretical part deals with the methodological recommendations for the health care professionals working with child and mother and with the support of breastfeeding after leaving hospital (the Lactation League, the lactation consultant). In the practical part, the results of the survey are demonstrated. In the discussion, the survey results are analysed. In the conclusion, the achievements of the objectives and hypotheses are summarized. Key words Breastfeeding, breast milk, support of breastfeeding after leaving hospital, the lactation consultant, problems of breastfeeding practice.

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Daně Tůmové za cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mi jakkoliv pomohli při tvorbě této práce. V neposlední řadě bych ráda poděkovala celé rodině za její trpělivost a podporu.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1

2

Úvod ...................................................................................................................................8 1.1

Cíle a hypotézy bakalářské práce ....................................................................... 9

1.2

Vybrané téma ................................................................................................... 10

1.3

Rozčlenění bakalářské práce ............................................................................ 10

Teoretická část ................................................................................................................11 2.1

Anatomie a funkce mléčné žlázy ..................................................................... 11

2.2

Fyziologie laktace ............................................................................................ 11

2.3

Kojení jako nejpřirozenější způsob výživy ...................................................... 12

2.4

Složení mateřského mléka................................................................................ 12

2.5

Kojení  základní pojmy .................................................................................. 13

2.6

Výhody kojení .................................................................................................. 14

2.6.1

Výhody kojení pro dítě ............................................................................. 14

2.6.2

Výhody kojení pro matku ......................................................................... 15

2.7

Umělá výživa ................................................................................................... 15

2.8

Technika kojení ................................................................................................ 16

2.9

Polohy při kojení .............................................................................................. 16 Nejčastější problémy při kojení a jejich řešení ............................................. 18

2.10 2.10.1

Problémy s množstvím mléka ................................................................... 18

2.10.2

Problémy s bradavkami ............................................................................ 19

2.10.3

Problémy s prsy ........................................................................................ 20

2.10.4

Problémy na straně dítěte .......................................................................... 22 Metodické doporučení kojení pro ČR .......................................................... 22

2.11 2.11.1

Doporučení pro prenatální péči................................................................. 23

2.11.2

Doporučení pro porodnice a novorozenecká oddělení ............................. 23

2.11.3

Doporučení pro praktické lékaře pro děti a dorost ................................... 24 Podpora kojení po propuštění z porodnice ................................................... 25

2.12

3

2.12.1

Laktační liga ............................................................................................. 26

2.12.2

Laktační poradkyně................................................................................... 26

2.12.3

Zásady laktačního poradenství.................................................................. 27

Praktická část ..................................................................................................................29 3.1

Metodika výzkumné práce ............................................................................... 29

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 29

3.3

Průběh výzkumu............................................................................................... 29

3.4

Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................... 30

3.5 4

Diskuze a návrhy řešení ................................................................................... 53

Závěr ................................................................................................................................57

Seznam použité literatury ......................................................................................................59 Seznam tabulek a obrázků .....................................................................................................61 Seznam příloh ..........................................................................................................................63

1 Úvod ‚‚Příroda dala ženě dar  schopnost kojit. Kojení ale není samozřejmostí a správná rada ve správnou chvíli může pomoci a vysvobodit z bludného kruhu, který končívá předčasným odstavením dítěte.‘‘ (Gregora, 2005 s. 11) V dnešní době je kojení velmi podporováno. Největší pozornost se klade na kojení v porodnici, kde je podpora velice důležitá pro zahájení laktace a pro následný průběh kojení. ‚‚Novopečeným maminkám‘‘ jsou v porodnici k dispozici dětské sestry nebo porodní asistentky, které jim mohou s kojením kdykoliv pomoci. Personál by měl matku informovat o kojení, naučit ji kojit, podporovat ji v kojení a pomáhat při řešení problémů. Žena by měla být při propouštění z porodnice informována o laktačních poradkyních (jako o jedné z hlavních možností podpory a pomoci s kojením po propuštění z porodnice). Ženy by měly z porodnice odcházet prakticky a teoreticky poučeny, se správnou technikou kojení a nejlépe plně kojící. Žena odchází domů zhruba 3.5. den po porodu. I když se ženě v porodnici daří kojit, bude stejně tak úspěšná doma? Po propuštění z porodnice se ženy ocitají doma bez pomoci zdravotních sester a s obavami, jak zvládnou péči o dítě a kojení. Proto je důležité, aby podpora a pomoc s kojením fungovala i po propuštění z porodnice. Nejen v prvních dnech po propuštění, ale následně po celou dobu, kdy matka kojí. Je podpora kojení zajištěna i mimo porodnici? A kdo by měl být tou hlavní podporou a poskytovatelem pomoci při kojení po propuštění z porodnice? Po propuštění do domácího prostředí by měl pediatr prohlédnout dítě do 48 hodin, matku by měl nejdříve poučit o správné délce kojení a posléze ji v kojení podporovat. V domácím prostředí však matku potká mnoho nástrah či problémů, které mohou vést k tomu, že začne o svých schopnostech kojit pochybovat a to je jen krůček k tomu, aby přestala kojit a začala dítěti podávat umělou výživu. A v tuto kritickou chvíli by tu měl být někdo, kdo matku pochválí, psychicky jí podpoří a pomůže jí problém vyřešit. Výsledkem by měla být nadále plně kojící žena. Je však pouze na ní, koho požádá o radu. Vždy by měla vyhledat zkušenou osobu, která se řídí novými doporučeními a podává správné rady. Z výzkumu Schneidrové (2005) vyplývá, že délku kojení ovlivňuje především péče o kojení po propuštění z porodnice a tato péče je významnější než péče o kojení 8

v porodnici. Žena se svým dítětem pravidelně chodí na preventivní prohlídky a proto je to pediatr, o němž si myslíme, že by měl matce poskytovat nejvíce podpory a pomoci s kojením. Je tomu tak? A co laktační poradkyně? Laktační liga každoročně vyškolí mnoho zdravotníků a matek v laktačním poradenství. Nejsou to právě laktační poradkyně, které by měly být hlavním článkem v podpoře a řešení problémů s kojením po propuštění z porodnice? V každém kraji v dnešní době působí několik laktačních poradkyň. Využívají matky laktační poradkyně? Informuje matky někdo ze zdravotníků o možnosti kontaktovat a využít služeb laktačních poradců? I na tyto další otázky získáme výzkumem odpověď. Výsledky výzkumu budou mapovat stav podpory a pomoci s kojením po propuštění z porodnice. Zjistíme, zda tato péče funguje dobře, nebo jsou zde nedostatky, které by se mohly odstranit. Na konci práce mohu navrhnout postupy, které by v podpoře kojení matkám pomohly.

1.1 Cíle a hypotézy bakalářské práce Bakalářská práce má vytyčeny tyto dva cíle: 1. Cíl: Zjistit, zda pediatři matkám doporučují délku kojení v souladu s pravidly doporučovanými WHO a podporují matky v kojení. Hypotéza č. 1: Většině matek pediatr doporučí kojit dítě výlučně po dobu 6 měsíců. Hypotéza č. 2: Více jak 20 % žen od pediatra nedostane doporučení kojit s příkrmem do 2 let věku dítěte. Hypotéza č. 3: Téměř všechny ženy budou pediatrem podporovány v kojení. 2. Cíl: Zmapovat, kde matky při problému s kojením vyhledají pomoc a zda jim vyhledaná pomoc pomůže problém vyřešit. Hypotéza č. 4: Více jak polovina matek se v průběhu kojení setká s problémem při kojení. Hypotéza č. 5: Matky nejčastěji vyhledají pomoc u pediatra. Hypotéza č. 6: Vyhledaná pomoc u více jak poloviny žen pomůže problém s kojením vyřešit. 9

1.2 Vybrané téma Téma kojení jsem si vybrala z důvodu mého zájmu o tuto problematiku. Na praxi v nemocnici jsem měla možnost vidět první úspěchy maminek při kojení. Praxi jsem vykonávala v nemocnicích BFHI, kde zdravotnický personál téměř vždy matky podporoval v kojení a plnil ,,Deset kroků podporujících kojení‘‘. Zde mě napadlo zjišťovat, zda jsou stejně tak ženy podporovány v kojení po propuštění z porodnice. Každá literatura pojednávající o kojení v první řadě poukazuje na výhody kojení jak pro dítě, tak pro matku. Proto si myslím, že podpora kojení, jak v nemocnici, tak po propuštění z porodnice, je velice důležitá.

1.3 Rozčlenění bakalářské práce Bakalářská práce je rozčleněna na dvě hlavní části. První částí bakalářské práce je část teoretická. Ta začíná popisem mléčné žlázy a fyziologie laktace. Následující kapitola je věnována složení mateřského mléka, výhodám kojení pro matku i dítě a je zde krátce popsána umělá výživa. Dále jsou vysvětleny základní pojmy o kojení. V další kapitole je uvedena správná technika kojení a polohy při kojení. V následujících kapitolách jsou podrobněji popsány problémy při kojení a jejich řešení, metodické doporučení pro zdravotníky pracující na všech úsecích péče o dítě a matku. Na konci jsou zmiňovány způsoby podpory kojení po propuštění z porodnice, tedy laktační liga a laktační poradkyně. Druhou část bakalářské práce tvoří část praktická, kde jsou zpracovány výsledky dotazníkového šetření a výsledky jsou převedeny do grafů a tabulek. V diskuzi jsou zhodnoceny výsledky výzkumu. V závěru jsou shrnuty stanovené cíle a hypotézy.

10

2 Teoretická část 2.1 Anatomie a funkce mléčné žlázy Mléčná žláza (lat. glandula mammaria) je uložena na přední straně hrudníku a tvoří ženské prso (lat. mamma feminina). Na prsu popisujeme prsní bradavku (lat. papilla mammae), která vystupuje uprostřed prsního dvorce (lat. areola mammae). Prs se skládá z mléčné a tukové tkáně, která ovlivňuje velikost prsu. Mléčná žláza u negravidní ženy není zcela vyvinuta. Až na konci těhotenství a v průběhu kojení je žláza zcela vyvinuta a připravena k produkci mateřského mléka (Čech, 2006). Mléčná žláza se skládá z 15 až 25 oddílů, které pak tvoří stovky váčku (tzv. alveolů), kde se vytváří mateřské mléko. Z alveolů ústí vývodné kanálky, které se u bradavky vzájemně spojují ve větší vývody a ty vyústí na bradavce. V rozšířených vývodech (tzv. sinusech) uložených pod dvorcem prsu se shromažďuje mléko. Ze sinusů je mléko správným sáním dítěte vstřikováno do jeho úst (Zamarská, 2006).

2.2 Fyziologie laktace Během celého těhotenství a zejména ve třetím trimestru se mléčná žláza připravuje na její novou funkci  tvorbu mateřského mléka. Nejdůležitějšími hormony ovlivňujícími tvorbu a uvolňování mateřského mléka jsou prolaktin a oxytocin (Nevoral et al., 2003). Prolaktin, tvořený v předním laloku hypofýzy, ovlivňuje tvorbu mateřského mléka (Nevoral et al., 2003). Na konci těhotenství se vlivem prolaktinu tvoří malé množství mleziva. Po porodu se hladina prolaktinu rychle zvýší. ‚‚Největším podnětem pro jeho vyplavení je sání dítěte v první půlhodině po porodu  proto je důležité, aby první přiložení dítěte proběhlo právě v tuto dobu.‘‘ (Zamarská, 2006, s. 68) Oxytocin, produkovaný v zadním laloku hypofýzy, je zodpovědný za uvolnění již vytvořeného mléka. Dítě sáním dráždí nervová zakončení bradavky a odpovědí nervového systému matky na toto dráždění je produkce těchto hormonů. Mléko je uvolňováno nejen sáním dítěte, ale i pouhým pohledem nebo vzpomínkou matky na dítě. Do porodu je tvorba mléka tlumena placentárními hormony. Po porodu placenty se sníží hladiny těchto hormonů a mléko se pak začne tvořit ve větším množství. Pro

11

správný a včasný nástup laktace je důležité přiložit dítě k prsu co nejdříve po porodu a podporovat kojení dle zájmu dítěte (Nevoral a kol., 2003 Zamarská, 2006).

2.3 Kojení jako nejpřirozenější způsob výživy ‚‚Kojení je nejpřirozenější způsob výživy dítěte.‘‘ (Gregora, 2006 s. 11) Jeden ze základních instinktů, kterým příroda obdařila všechny matky, lidské a zvířecí, je schopnost kojit své dítě. Téměř všechny ženy jsou schopny kojit své dítě a jen velmi malé procento žen má neřešitelný problém, který jim to znemožňuje. Mateřské mléko je naprosto výjimečná tekutina, která mění své složení dle potřeb dítě v různých stupních jeho vývoje a obsahuje všechny potřebné živiny v ideálním poměru pro rostoucí organismus. ‚‚Mateřské mléko se stále mění, dokonce během jednoho přiložení k prsu.‘‘ (Hanreich, 2000 s. 18) Žádná náhrada mateřského mléka tedy nikdy dokonale nenapodobí proměnlivé a výjimečné složení mateřského mléka včetně obranných látek, které chrání dítě proti nemocem (Gregora, 2006 Hofhanzlová, 2007). ‚‚Kojení je právem ženy, nikoliv její povinností.‘‘ (Kopřivová, 2005) Proto by to měla být vždy matka sama, která se rozhodne, zda bude kojit či nikoliv. V prvním půlroce je pro dítě nejideálnějším způsobem výživy výlučné kojení. Mateřské mléko je v tomto období dostačující a není vhodné podávat dítěti jiné potraviny nebo tekutiny. Po ukončeném šestém měsíci se ke kojení pozvolna přidávají první nemléčné příkrmy. Kojení po půl roce života až do dvou let a déle stále přináší výhody jak dítěti, tak matce (Gregora, 2006).

2.4 Složení mateřského mléka Mateřské mléko je natolik dokonalé, že jeho složení se mění a přizpůsobuje potřebám dítěte v průběhu celé laktace. Podle složení ho rozdělujeme na mlezivo a zralé mléko. Mlezivo (kolostrum) je tvořené na konci těhotenství a bezprostředně po porodu. Složením přesně reaguje na aktuální potřeby novorozence. Obsahuje více bílkovin a solí, méně cukrů a tuků, což je složení šetřící nezralé ledviny novorozence. Dále pak obsahuje zejména obranné látky, které podporují imunitu dítěte v prvních hodinách a dnech po narození. Zralé mléko se tvoří od druhého týdne po porodu a od mleziva se liší jiným poměrem živin. Mateřské mléko obsahuje cukry, tuky, bílkoviny, vitaminy a minerální látky (Frühauf, 2003, Zamarská 2006). 12

Nejvýznamnějším cukrem v mateřském mléce je laktóza. Obsah laktózy je vyšší ve zralém mléce než v mlezivu. Cukry jsou pro dítě hlavním zdrojem energie a umožňují vstřebávání železa a vápníku (Zamarská, 2006). Tuky tvoří variabilní složku mateřského mléka. Ke změně obsahu tuků dochází v průběhu jednoho kojení i během celého období laktace. Přední mléko, které se tvoří na začátku kojení, obsahuje méně tuků a slouží dítěti k uspokojení pocitu žízně. Zadní mléko, tvořené na konci kojení, obsahuje více tuků a slouží dítěti k zahnání pocitu hladu a jako zdroj energie (Zamarská, 2006). Hlavní bílkovinou, obsaženou v mateřském mléce, je laktalbumin, v menším množství obsahuje kasein. Mateřské mléko je lehce stravitelné díky poměru laktalbuminu a kaseinu. V kravském mléce je tento poměr opačný. Umělá výživa, která je vyrobena z kravského mléka, je pro dítě hůře stravitelná, proto děti krmené umělou výživou vyžadují krmení po delší době než děti kojené (Zamarská, 2006). V mateřském mléce není dostatečné množství vitaminu D a K, proto se tyto vitaminy dodávají uměle. Vitamin E je v mléce dostatečně. Množství vitaminu B a C se odvíjí od stravy kojící matky. V mateřském mléce je ideální množství minerálních látek a stopových prvků, navíc jsou tyto přírodní zdroje lépe využitelné než z umělé výživy. Železa je v mléce dostatek, zároveň má dítě zásoby z doby před narozením (Zamarská, 2006).

2.5 Kojení  základní pojmy 

Výlučné kojení  je stav, kdy dítě dostává pouze mateřské mléko a žádné jiné tekutiny nebo potraviny.



Dokrm - přídavek mléka jiného než mateřského (tzv. umělá výživa).



Umělá výživa  uměle vyrobená náhrada mateřského mléka, která se svým složením snaží co nejvíce podobat mléku mateřskému.



Příkrm  potrava jiná než mateřské mléko (tzv. nemléčné příkrmy) podávaná dítěti v po ukončeném 6. měsíci věku dítěte, kdy je to pro dítě vhodné (Gregora, 2005).

13

2.6 Výhody kojení Každá žena by měla znát všechny výhody, které kojení přináší dítěti i jí samotné.

2.6.1 Výhody kojení pro dítě 

Kojení je přirozený způsob výživy, kterému je dítě přizpůsobeno (nezatěžuje ledviny a trávicí trakt novorozence).



Mateřské mléko se přizpůsobuje potřebám každého dítěte.



Mléko obsahuje protizánětlivé a antibakteriální látky. Kojené děti jsou tak více chráněny před infekcemi a častými dětskými chorobami (infekce dýchacích cest, zánět středního ucha).



Před průjmy jsou kojené děti chráněny výskytem přátelsky nakloněné bakterie Lactobacilus Bifidus, která se vyskytuje ve střevní mikroflóře.



Mateřské mléko obsahuje obranné látky. Dětská imunita je tak chráněna především v prvních dnech po porodu, ale zároveň i v období zavádění příkrmů, kdy je větší riziko vniknutí infekce do dětského organismu trávicí cestou.



Děti jsou chráněny před rozvojem cukrovky a obezity v pozdějším věku (kojené dítě si samo určuje množství přijatého mléka).



Kojené děti mají nižší pravděpodobnost výskytu alergie (při výlučném kojení je dítě chráněno před alergeny z potravy).



Dlouhodobé kojení snižuje možnost vzniku leukémie a lymfomu (European Journal of Cancer, 2012).



Je nižší riziko výskytu syndromu náhlého úmrtí novorozence.



Přírodní forma železa v mateřském mléce zajišťuje jeho lepší vstřebávání dítětem. Výlučně kojené děti pak méně trpí chudokrevností.



Vytvoření pevného citového pouta mezi matkou a dítětem (v důsledku častého a těsného kontaktu při kojení).



Dítě má silnější kosti (Laktační liga, 2008 Volf, 2003 Zamarská, 2006). 14

2.6.2 Výhody kojení pro matku 

Při kojení se vylučuje oxytocin, který zajišťuje lepší a rychlejšímu zavinování dělohy. V takovém případě matka po porodu méně krvácí a trpí méně chudokrevností.



Žena je chráněna před rakovinou vaječníků, prsu a před řídnutím kostí ve vyšším věku.



Matka dříve dosahuje své původní váhy před otěhotněním.



Kojené ženy delší dobu nemenstruují. Je to zajištěno hormony, které se při kojení vyplavují.



Mateřské mléko je stále k dispozici a má správnou teplotu. Matka může kojit kdykoliv a kdekoliv, což jí zajistí časovou a prostorovou nezávislost.



Kojení nic nestojí. Pouze v případě používání pomůcek ke kojení (kojící polštář) matka jednorázové investuje do těchto pomůcek (Laktační liga, 2008 Zamarská 2006).

2.7 Umělá výživa ‚‚Umělá výživa zabezpečí zdravý růst a vývoj dítěte, které nemůže být kojeno. Mateřské mléko ale vždy zůstane nedostižným vzorem pro její výrobu.‘‘ (Gregora, 2006, s. 27) Umělá výživa, používaná jako náhrada mateřského mléka, je vyrobena z kravského mléka a přizpůsobena tak, aby se co nejvíce podobala mléku mateřskému. V posledních letech zaznamenáváme ve výrobě umělého mléka velký pokrok, tato mléka jsou obohacena o nukleotidy, probiotika, prebiotika a esenciální mastné kyseliny. V nabídce umělé výživy můžeme najít speciální mléka pro děti s rizikem alergie, pro děti trpící ublinkáváním nebo pro děti s nízkou porodní hmotností. Mateřské mléko svým složením reaguje na růst a vývoj dítěte. Výrobci umělé výroby se snaží napodobit tyto změny a nabízí tři typy mlék: počáteční, pokračovací a batolecí. Umělá výživa by měla být podávána jako poslední řešení v situacích neřešitelného problému s kojením (Gregora, 2006).

15

2.8 Technika kojení Správná technika kojení zajišťuje úspěšné kojení. Správnou technikou kojení je myšleno správné držení prsu, správné přisátí a sání dítěte a správná poloha matky a dítěte (Kudlová, 2005). Prvním krokem je správné držení prsu. Při kojení dítě nesaje pouze bradavku, proto mu nabídneme prs tak, aby mohlo uchopit bradavku a co největší část dvorce. Při správném držení prsu (viz příloha 1) matka prs zespodu podepírá všemi prsty vyjma palce, který je umístěn vysoko nad dvorcem (Mikulandová, 2007). Podmínkou správného přisátí dítěte (viz příloha 1) je, aby byla bradavka ve výši úst dítěte. Hledací reflex vyvoláme drážděním úst dítěte bradavkou, na které dítě reaguje širokým otevřením úst. Při správném přiložení k prsu se nos a brada dítěte dotýkají prsu, dolní ret je ohrnutý směrem ven a jazyk jej přesahuje. Není dobré, aby matka odtahovala prs od nosu dítěte z obavy, aby mohlo dítě dýchat. Tímto pohybem matka vysouvá bradavku z úst dítěte a může dojít k jejímu poranění (Kudlová, 2005 Mikulandová, 2007). Při správném sání se jazyk dítěte žlábkovitě formuje okolo bradavky a dvorce. Tlakem dásní se stlačují sinusy, kde se shromažďuje mléko. Tlakem jazyka se sinusy vyprazdňují a mléko teče do úst dítěte (Laktační liga, 2008 Zamarská 2006).

2.9 Polohy při kojení Žena si ke kojení zvolí takou polohu, aby v ní vydržela po celou dobu kojení a cítila se pohodlně. To samé platí u dítěte. Hlavní zásadou je aby dítě leželo na boku a jeho obličej, hrudník, bříško i kolena směřovali k matce, zároveň ucho, ramena, kyčle byli v jedné linii. Matka k sobě dítě lehce přitahuje za zádíčka a ramena, nikdy však za hlavičku, protože by došlo ke zmatení sacího reflexu dítěte. ‚‚Dítě přikládáme k prsu, nikoliv prs k dítěti.‘‘ (Laktační liga, 2008) Dítě přikládáme rozbalené, aby mezi ním a matkou nebyla žádná překážka. Ve správné poloze se dítě dotýká svým bříškem břicha matky. Křičící dítě k prsu nepřikládáme. Při správném kojení matku nic nebolí, je relaxovaná (Laktační liga, 2008). Poloha vleže je vhodná v prvních dnech po porodu, protože u ní matka může odpočívat. Matka s dítětem leží na boku. Matka si může podložit hlavu polštářem a tím se vyrovná 16

poloha hlavy s výší ramen. Dítě leží v ohybu paže a matka ho k sobě mírně přitahuje. Matka se nesmí opírat o loket ani zvedat horní končetinu, protože by tím dítěti znemožnila správně sát (Laktační liga, 2008 Zamarská, 2006). Polohu vsedě lze využívat kdykoliv matka potřebuje kojit. Je zapotřebí pouze místo k posazení, popřípadě stolička na podložení chodidel. Matka předloktím podpírá záda dítěte a dlaní podpírá hýždě dítěte. Hlava dítěte je položena v ohbí paže matky, kdy matka na dítě dobře vidí. Předloktí ruky, kterou matka podpírá dítě je možno vypodložit kojícím nebo normálním polštářem pro odlehčení ruky. Druhou rukou matka drží prs (Laktační liga, 2008 Zamarská 2006). Poloha v polosedě je alternativou kojení vsedě. Lze využít u žen po císařském řezu, kdy bráníme tlaku na jizvu polštářem položeným na břichu matky, na kterém leží dítě. Druhým polštářem můžeme vypodložit dolní končetiny matky. Vhodné u prvorodiček, které v této poloze dobře vidí na dítě a mohou si opravit špatné přisátí dítěte (Laktační liga, 2008). Boční, fotbalová poloha je vhodná zejména u ženy s plochými bradavkami, velkými prsy a po císařském řezu. Při této poloze je vhodné použít polštář, kde si matka podepře předloktí, na kterém jí leží dítě. Matka prsty podpírá hlavičku dítěte a nožky dítěte směřují podél matčina boku. Bradička dítěte směřuje k zevnímu kvadrantu prsu, proto je tato poloha vhodná na vyprázdnění tohoto kvadrantu (Laktační liga, 2008). Poloha tanečníka se využívá při kojení nedonošených dětí nebo u dětí, které mají problém se přisát. Dítě je položeno na matčině předloktí, kdy na něj matka dobře vidí a může korigovat přisátí dítěte. Druhá ruka podpírá prs na téže straně (Laktační liga, 2008). Poloha vleže na zádech se používá u dětí, které mají problém se přisát. Ženy po císařském řezu uvítají snadný přesun dítěte k prsu bez velkého úsilí a tlaku na jizvu (Laktační liga, 2008). Vzpřímená poloha je dobrá pro kojení dětí s malou bradou nebo u nedonošených dětí. Dítě sedí obkročmo na levém stehně matky. Matka pravou rukou podpírá krk a hlavu dítěte zároveň s tělem dítěte. Levou rukou matka podpírá prs na téže straně (Laktační liga, 2008).

17

Kojení dvojčat vyžaduje ze začátku pomoc zdravotníků a poté rodiny. Je dobré kojit děti současně v různých polohách. U dvojčat je vhodná poloha boční fotbalová, vleže, nebo do kříže kdy každé dítě má mít svůj vlastní prs. Mateřské mléko se při kojení dvojčat každé ze ‚‚svého‘‘ prsu dokáže přizpůsobit potřebám danému dvojčeti. Mléko pak množstvím živin a protilátek odpovídá danému dvojčeti, kdy menší z dvojčat dostává mléko s vyšším obsahem bílkovin (Laktační liga, 2008 Paulová, 2000). Kojení trojčat. Při kojení trojčat se nakojí dvě děti v boční fotbalové poloze a třetí dítě čeká v klíně matky. Toto dítě je pak nakojeno samostatně (Laktační liga, 2008).

2.10 Nejčastější problémy při kojení a jejich řešení Z průzkumů Schneidrové (2006) vyplývá, že asi 40 % matek má často obvyklé potíže s kojením v porodnici a 30 % matek se setká s problémy při kojení po propuštění z porodnice. U matek, které se setkají s problémy, je větší pravděpodobnost, že dojde k selhání a ukončení kojení. Přitom u běžně se vyskytujících problémů při kojení stačí matce poskytnout praktickou a psychickou pomoc a dále ji v kojení podporovat. Výzkumy opakovaně přináší důkazy o významu kojení pro zdraví a vývoj dítěte i matky, a proto je důležité se věnovat matce, která má s kojením obtíže. Pomoc s kojením nejčastěji poskytují lékaři, porodní asistentky a dětské sestry v porodnicích s titulem BFHI (Baby Friendly Hospital Initiative), tedy porodnice podporující kojení. V dnešní době tuto pomoc také nabízí zdravotníci a matky speciálně vyškolené v laktačním poradenství. Zdravotník nebo matka vyškolená v laktačním poradenství by měla mít odborné a praktické dovednosti a zkušenosti.

2.10.1 Problémy s množstvím mléka Nedostatek mléka Důležitým aspektem tvorby mateřského mléka je nácvik správné techniky kojení, podpora kojení okolím, správná výživa kojící matky, důvěra matky v sebe samotnou a také psychická pohoda. Mléko se tvoří v mléčné žláze, proto velikost prsou neovlivňuje tvorbu mateřského mléka. Hlavní zásadou tvorby mléka je nabídka a poptávka (tzn. čím více se přikládá dítě k prsu, tím více se tvoří mléka). V situaci, kdy matka pochybuje o množství a kvalitě svého mléka, je důležité stále kojit a dítě k prsu

18

přikládat ještě častěji. Častým přikládáním dítěte k prsu se zvýší sekrece hormonů ovlivňující tvorbu mateřského mléka (Gregora, 2002 Zamarská, 2006). Nedostatek mléka může být způsoben špatnou technikou kojení, podáváním jiných tekutin, používáním dudlíku, předčasným zavedením příkrmu, ale i stresem. Nedostatečně kojené dítě je takové, které nedosáhlo do tří týdnů své porodní hmotnosti, má méně než pět pomočených plen za den a stolice dítěte je hnědá a páchnoucí. Dítě neroste dle percentilových grafů (tzn. dítě nepřibírá na váze a neroste do délky dle tabulek), stále křičí nebo naopak příliš spí (Zamarská, 2006). Co v takovém případě dělat? Nejdůležitější je, aby erudovaná osoba zkontrolovala techniku kojení. Dále je důležité dítě kojit 10–12krát v průběhu dne a z toho 23krát v noci. Dítě se kojí z obou prsů a tak dlouho, jak samo potřebuje. Pokud je dítě i přes to hladové a je potřeba ho dočasně dokrmovat jinou tekutinou, vždy se tekutina podává alternativním způsobem (lžičkou, po prstu, z hrníčku, stříkačkou nebo speciální pomůckou), (Gregora, 2002 Zamarská, 2006).

2.10.2 Problémy s bradavkami Vpáčené bradavky Úspěšné kojení závisí na schopnosti bradavky vystoupit, což dítěti umožňuje uchopit a držet bradavku při sání. Gynekolog nebo porodní asistentka by měli ženám již v těhotenství vyšetřit prsa s ohledem na typ bradavek. V případě zjištění vpáčených nebo plochých bradavek je dobré ženám doporučit formování bradavek. Ženy s tímto typem bradavky by měly na konci II. trimestru nosit tzv. formovače bradavek (speciální pomůcka na vpáčené bradavky), které je povytáhnou. Formovače bradavek lze zakoupit v lékárnách nebo v obchodech specializovaných pro těhotné (Zamarská, 2006). Bolestivé a poraněné bradavky Trhlinky na bradavkách (tzv. ragády) vznikají jako následek špatné techniky kojení, tedy chybného saní a přiložení. Kojení matku v tomto případě bolí. Příčinou vzniku ragád může být hned několik. Jedna z příčin může být situace, kdy dítě saje pouze špičku bradavky nikoliv i část dvorce. Může to být způsobeno špatnou polohou matky a dítěte, kdy bradavka není v úrovni úst dítěte. Další příčinou mohou být příliš nalitá prsa, kdy bradavka neprominuje nad dvorec a dítěti je znemožněno správně se přisát. 19

Ragády na horním okraji bradavky na rozhraní dvorce vznikají při odtahování tkáně prsu od nosu dítěte. Trhlinka pod bradavkou je následkem špatné polohy, kdy se dítě svým bříškem nedotýká břicha matky (Paulová, 2000 Zamarská, 2006). Co v takovém případě dělat? Žena by v každém případě měla nadále kojit. Vhodné je přikládat před kojením teplé obklady na prsa pro lepší uvolnění mléka. Dítě by se mělo kojit v takové poloze, aby trhlinka na bradavce byla v koutku jeho úst a nebyla namáhaná sáním. Nejdříve se dítě kojí z méně bolestivého prsu a pak se prsy vystřídají. Kojení se ukončí zasunutím matčina malíčku za vnitřní koutek úst dítěte. Dítě se tak samo a bezbolestně bradavky pustí a nehrozí poranění bradavky. Po každém kojení se pro hojivý a zvláčňující efekt nechává na bradavce zaschnout pár kapek mateřského mléka, nebo lze využít mast speciálně vyrobenou pro tyto účely (Zamarská, 2006).

2.10.3 Problémy s prsy Bolestivé nalití prsou Je stav, který se nejčastěji vyskytuje kolem 3.5. dne po porodu. Prsa jsou nalitá, horká a bolestivá. K nalití prsou může však dojít kdykoliv v průběhu laktace, v případě že dítě nesaje správně nebo není přikládáno dostatečně často. Jak nalití prsou předcházet? Při správném dodržování Deseti kroků podporujících kojení, kdy by mělo být matkám umožněno kojit do půl hodiny po porodu a dále pak dle potřeby dítěte, by se nalití prsou dalo předcházet či ho účinně řešit (Zamarská, 2006). Pokud se i přesto stane, že k nalití prsou dojde, je důležité, aby matka kojila ještě častěji a to jak během dne, tak i v noci. Při kojení se střídají různé polohy a dítě se kojí z obou prsů. K uvolnění mléka si žena může dopomoci masáží prsů. Masáž prsů se provádí kolíbkovitým pohybem celé dlaně, kdy postupným tlakem prstů ze shora a poté zespoda masírujeme jednotlivé části prsu. Aby se dítě k prsu snadno přisálo, je vhodné, aby matka před kojením odstříkala trochu mléka, čím dojde ke změkčení dvorce. Dalším dobrým způsobem, jak pomoci uvolnění mléka, je podávat teplé obklady na prsa před kojením, naopak studené obklady na snížení otoku prsou mezi kojením (Zamarská, 2006).

20

Ucpaný mlékovod a zadržení mléka V případě, že se mléko tvoří, ale nemá možnost odtékat z důvodu nějaké překážky (např. zaschlé mléko), jedná se o ucpaný mlékovod. Na prsu je hmatatelné bolestivé a zatuhlé místo, prs je oteklý a zarudlý. Může být doprovázeno i teplotou. Nejčastější příčinou ucpání mlékovodu je omezování kojení a špatná technika kojení. Jak v tomto případě kojit? Prvním krokem by měla být kontrola a úprava chybné techniky kojení. Před kojením je vhodné aplikovat teplé obklady spolu s masáží zatuhlého místa (od místa ucpání směrem k bradavce). Poté se dítě nakojí v poloze, kdy jeho brada směřuje k ucpanému místu (Zamarská, 2006). Jednou z osvědčených rad dle Schneidrové (2006) je aplikovat studený tvaroh na postižené prso. Ten se nechá působit přibližně 2 hodiny a poté se odstraní. Může se aplikovat opakovaně. Pokud má žena teplotu, je možné užívat léky určené ke snížení teploty slučující se s kojením. Při dodržování výše uvedených opatření dochází k úpravě stavu během dvou až tří dnů (Zamarská, 2006). Mastitida Mastitida, nebo li zánět prsní žlázy, vzniká nejčastěji okolo 3. týdne po porodu, může však vzniknout kdykoliv v průběhu laktace. Obvykle je postižen jeden prs v dolním a bočním kvadrantu. Prs postižený mastitidou je horký, oteklý a bolestivý. Žena bývá vyčerpaná a udává vysokou teplotu až horečku. Mohou se projevovat příznaky chřipky (nevolnost, bolest hlavy, kloubů a svalů). Jednou z možných příčin vzniku jsou malé trhlinky na bradavce, kterými vniká infekce do prsní žlázy (Zamarská, 2006). Jak tento stav řešit? Někdy lze chybně považovat retenci mléka za mastitidu. Pokud vysoké teploty a poruchy odtoku mléka přetrvávají déle než 2448 hodin, jedná se s největší pravděpodobností o mastitidu. V takovém případě je nutné navštívit lékaře, který předepíše léčbu antibiotiky po dobu 810 dní. Je důležité nadále pokračovat v častém kojení. Matka musí být upozorněna, že při užívání antibiotik může mít dítě zažívací potíže. Kojením se začíná nejdříve ze zdravého prsu a poté z prsu postiženého a to v poloze, kdy brada dítěte směřuje k postiženému místu. Pro lepší uvolnění mléka se před kojením prs nahřeje ve sprše nebo teplým obkladem, zároveň se pro změkčení dvorce odstříká trochu mléka. Pokud má matka po nakojení pocit plného prsu, je dobré 21

zbytek mléka odstříkat. Mezi kojením lze zmírnit bolest a tlak v prsou podáním studených obkladů. Matka by měla co nejvíce odpočívat, dostatečně pít a užívat předepsaná antibiotika, popřípadě léky na bolest (Zamarská, 2006).

2.10.4 Problémy na straně dítěte Dítě se špatně přisává Dítěti může na začátku chvíli trvat, než se naučí správně se k prsu přisát. Matka by měla umět dítě k prsu správně přiložit a být trpělivá. Hlavním řešením tohoto problému je naučit matku správné technice kojení. Druhou zásadou je, že dítě nenavykáme na dudlík nebo kojeneckou lahev, která ničí techniku kojení. Dítěti krmenému z kojenecké lahve je dudlík dáván do úst pasivně a dítě se nenaučí správně ústa otvírat. Z lahve mléko dítěti teče do úst daleko snadněji než při sání z prsu, naopak dítě spíše brzdí příliš rychlý tok mléka jazykem. Dítě je střídáním různých způsobů kojení zmatené a často to způsobí, že se velmi špatně k prsu přisává (Gregora, 2005 Zamarská, 2006). Nedostatečné přibývání dítěte na váze Dítě je pravidelně váženo a měřeno na prohlídkách u pediatra. Nikdy by se nemělo opomíjet měření dítěte, protože v období růstových spurtů dítě nepřibere na váze, ale spíše vyroste do délky. V případě, že dítě nepřibralo, je nutné tuto situaci vyřešit. Matku tato situace velmi znepokojí a je chybou doporučit jí ihned podávat umělou výživu. Častou příčinou nedostatečného přibývání na váze je špatná technika kojení. V takovém případě by měla být matka poučena o správné technice kojení a mělo by jí být vysvětleno, že je důležité přikládat k prsu co nejčastěji, čímž se zvýší tvorba mateřského mléka. Je dobré matce doporučit, aby vyhledala zkušenou laktační poradkyni, která ji psychicky podpoří a prakticky jí pomůže problém vyřešit (Weigert, 2005).

2.11 Metodické doporučení kojení pro ČR ‚‚Jednou ze základních potřeb dítěte je výživa. Současná věda považuje přirozenou výživu mateřským mlékem za nejlepší. Dítě má právo na mateřské mléko jako jedinou potravu plně odpovídající jeho potřebám. Matka a dítě mají pak právo na odpovídající péči před porodem i po porodu včetně podmínek, které usnadňují kojení. Právo dítěte

22

na kojení je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, která u nás vstoupila v platnost v roce 1991, sbírka zákonů č. 104/1991, článek 24.‘‘ (Laktační liga, 2012) ‚‚WHO/UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu 6 měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 roků věku dítěte i déle.‘‘ (Laktační liga, 2012) Zdravotníci a vláda ČR jsou povinni dodržovat a plnit Mezinárodní kodex marketingu umělé výživy. Délku kojení kladně ovlivňuje dobře propracovaná taktika na ochranu, prosazování a podporu kojení ve zdravotnických zařízeních, která přichází do styku s kojícím ženou a dítětem. WHO/UNICEF shrnula všechny faktory, kterými zdravotníci ovlivňují úspěch kojení do Deseti kroků k úspěšnému kojení. Nemocnice s titulem BFHI by měly být nejdůležitějším článkem v podpoře kojení (Laktační liga, 2012).

2.11.1 Doporučení pro prenatální péči Hlavní zásady: 

vyšetřit prsa s ohledem na vpáčené bradavky (v případě vpáčených bradavek doporučit nošení formovačů bradavek),



vymítit zastaralé názory a pověry o kojení (např. dezinfekce, otužování nebo povytahování bradavek),



poučit všechny ženy o výhodách a správné technice kojení,



zvlášť dobře poučit ženy s předchozí špatnou zkušeností s kojením,



podat ženě informace o správné výživě a životosprávě v průběhu těhotenství a během kojení (Laktační liga, 2012).

2.11.2 Doporučení pro porodnice a novorozenecká oddělení Hlavní zásady: 

zavést a dodržovat všech Deset kroků podporujících kojení,



umožnit matkám kojit co nejdříve po porodu (nejlépe do půl hodiny po porodu, nejdéle však do 2 hodin),

23



podporovat kojení dle chuti dítěte (tzn. bez omezení délky a frekvence), které je možné při pobytu matky s dítětem po celých 24 hodin (tzv. rooming-in),



podporovat kojení a jeho správnou techniku,



ukázat matkám, jak si udržet laktaci a odstříkat mléko v případě, že by byly odděleny od svého dítěte,



nevyužívat pomůcky kazící techniku kojení (dudlíky, kojenecké lahve),



podávat dokrm jen z lékařské indikace a vždy alternativní metodou (po prstu, po sondě),



informovat matky při propuštění, u koho mohou vyhledat pomoc při problémech s kojením (laktační poradkyně, Horká linka kojení),



nepropagovat a nenabízet matkám výrobky umělé výživy (Laktační liga, 2012).

2.11.3 Doporučení pro praktické lékaře pro děti a dorost Posledním článkem podpory a dodržování metodických doporučení je praktický lékař pro děti a dorost (pediatr). Ten by měl být seznámen s nejnovějšími doporučeními o délce kojení vydané WHO a doporučovat ženám výlučné kojení po dobu šesti měsíců věku dítěte a kojení s příkrmem do dvou let dítěte i déle. Současně by měl pediatr znát zásady správné techniky kojení, umět řešit nejčastější problémy, se kterými se matky setkávají, a v tomto případě jim pomoci a v kojení je nadále podporovat (Laktační liga, 2012). Hlavní zásady: 

Podporovat matku v kojení dle chuti dítěte.



Upozornit matku, že zpočátku dítě vyžaduje kojení 1215krát za den (přibližně v šesti týdnech si dítě vytvoří svůj rytmus).



Hlavní zásada správného kojení je kojit tak často a tak dlouho, jak dítě potřebuje. Matky se často zbytečně obávají, aby měli dostatek mléka, a v tomto případě je důležitá správná informovanost matek a podpora, aby se zamezilo předčasnému zavedení příkrmu nebo umělé výživy.

24



V období, kdy už je žena doma, by měla kojit již z jednoho prsu, aby dítě vypilo i zadní mléko (dítě si pak určí, zda bude chtít být kojeno z jednoho nebo z obou prsů). V případě, že by po nakojení matka cítila přebytek mléka, je možné mléko do pocitu úlevy odstříkat.



Při vážení dítěte se řídit růstovými percentilovými grafy (porovnávat hmotnost i délku dítěte) a vědět, že váhová křivka kojeného dítěte nemusí trvale stoupat. Kojené dítě může dosáhnout porodní hmotnosti až ve třech týdnech.



Matka by měla být poučena, že v období kolem třetího a šestého týdne a třetího a šestého měsíce dítě prochází tzv. růstovým spurtem, kdy rychle vyroste do délky, aniž by se příliš zvýšila jeho váha. Správně poučená matka ví, že v tomto období je důležité přikládat dítě k prsu velice často dle jeho potřeb a tento stav se během dvou až tří dnů upraví.



Dostatečně kojené dítě má 68 pomočených plen a 24 stolice denně v prvních čtyřech týdnech života (při nedostatku mléka je dítě neklidné, nepřibývá na váze, má hnědou a páchnoucí stolici a má málo pomočených plen). První radou při řešení nedostatku mléka by mělo být častější přikládání dítěte k prsu, které zvýší tvorbu mateřského mléka, podání umělé výživy by mělo být posledním opatřením. Pokud se žena setká s problémem při kojení, je nutné ji správně poradit a problém se pokusit vyřešit.



Informovat matku o negativních důsledcích kouření a pití alkoholických nápojů.



Poučit ženu, že i v případě horečnatého onemocnění může kojit (po poradě s lékařem lze užívat léky slučující se s kojením), (Laktační liga, 2012).

2.12 Podpora kojení po propuštění z porodnice I přes velkou snahu matky kojit, se během kojení mohou vyskytnout problémy či situace, ve kterých si maminka neumí poradit. V případě, že matka nevyhledá pomoc, často s kojením skončí a podá umělou výživu již v prvních týdnech a měsících života dítěte. Přitom většina běžně se vyskytujících problémů se dá vyřešit a nadále pokračovat v kojení. Podpora rodinou a okolím je v tuto chvíli velmi důležitá. Poradce by měl ženu podpořit v kojení, navrhnout způsoby řešení problému, společně jí pomoci problém vyřešit a chválit jí za dosavadní pokroky v kojení (Schneidrová, 2006.) 25

Kdo je správná osoba, u které může matka vyhledat pomoc při kojení: 

porodní asistentka nebo dětská sestra v porodnici s titulem BFHI (porodnice podporující kojení),



dětská sestra nebo pediatr, poskytující rady dle nejnovějších poznatků v laktačním poradenství,



laktační poradkyně, matka poradkyně nebo Horká linka kojení (Gregora, 2006).

2.12.1 Laktační liga Laktační liga je nezisková organizace, která propaguje, ochraňuje a podporuje kojení v České republice. Zakladatelkou a jednou z prvních průkopnic podpory kojení v ČR je MUDr. Anna Mydlilová. Hlavní náplní je poskytování konzultační a poradenské činnosti pro kojící ženy a zdravotníky. Druhou činností je školení laktačních poradců z řad zdravotníků a matek. Dále provozuje Laktační centrum a Národní linku kojení (funguje ve všední dny od 913 hod). Zaměřuje se i na školení vyhrazené na výživu a péči o novorozence a kojence. Vydává letáky, brožury a příručky o kojení. Propaguje a do povědomí lidí dostává Světový týden kojení. Společně s UNICEF podporuje nemocnice BFHI. Vydává časopis o kojení s názvem MaMiTa. Provozuje internetové stánky www.kojeni.cz a www.mamita.cz (Laktační liga, 2012).

2.12.2 Laktační poradkyně Laktační poradce je speciálně vyškolená osoba v otázkách laktačního poradenství. Laktační poradkyně podporuje kojení a pomáhá matkám při problémech s kojením. Často právě laktační poradkyně přednáší o kojení na kurzech předporodní přípravy, kde ženy seznámí s kojením. Ženy do budoucna vědí, u koho mohou vyhledat pomoc při problému s kojením. Seznam laktačních poradců (zdravotníků i matek poradkyň) i s telefonním číslem lze najít na internetové stránce www.kojeni.cz. Seznam poradců je seřazen dle kraje působnosti (Laktační liga, 2012 Mnáčková, 2008). Laktační poradkyně  matky Matka, která by se chtěla stát laktační poradkyní, musí splňovat určitá kritéria. Matka by měla mít kladný vztah ke kojení a mít vlastní zkušenost s kojením. Měla by mít určité znalosti pro zvládnutí kurzu, být ochotná dále se vzdělávat v dané problematice 26

a disponovat vlastnostmi jako je vstřícnost a komunikativnost. Kurz trvá po dobu jednoho roku, skládá se z deseti lekcí konaných jednou za měsíc. V závěrečném hodnocení matka prokáže znalosti nabyté v kurzu pohovorem, zvládnutím třech dotazů na Horké lince a praktickými dovednostmi. Po splnění kurzu se nadále účastní konferencí (Laktační liga, 2012). Laktační poradkyně  zdravotníci Zdravotníci, kteří si chtějí udělat kurz laktační poradkyně, se přihlásí na kurz pořádaný Laktační ligou, který probíhá jeden víkend. Na konci tohoto kurzu jsou zdravotníci prozkoušeni v nově získaných znalostech. Každý, kdo splní kurz, obdrží certifikát (Laktační liga, 2012).

2.12.3 Zásady laktačního poradenství Laktační poradenství je způsob komunikace mezi matkou a poradcem (zdravotníkem, nejčastěji laktační poradkyní). Během poskytování poradenství je žádoucí, aby se i matka zapojila do komunikace s poradcem. Proto je poradenství lepší druh pomoci než pouhé sdělování informací zdravotníkem. Během rozhovoru by měl poradce dodržovat základní kroky správné komunikace. Základní kroky správné komunikace: 

Nepodceňovat sílu neverbální komunikace. Svými gesty můžeme ovlivnit celý rozhovor. Vždy bychom se měly dívat z očí do očí. Poradce by se během rozhovoru neměl věnovat ničemu jinému, ale pouze matce, která si díky tomuto chování k poradci získá důvěru.



Poradce by se měl od ženy dozvědět co nejvíce informací. Měl by klást otevřené otázky, na které matka může odpovídat celou větou.



Během rozhovoru může poradce v pozměněné formě zopakovat to, co řekla matka. Matku to povzbudí a ukáže, že jí poradce rozumí. Matku to motivuje k tomu, aby se více rozhovořila.

Matky se často obávají, že dělají něco špatně a mají pocit, že kojením své dítě neuživí. Pokud se jí v tuto chvíli nedostane podpory od rodiny a vyškoleného poradce, může se

27

snadno stát, že podlehne nátlaku okolí a začne dítěti podávat umělou výživu. Poradce by měl v tuto chvíli povzbudit matčinu sebedůvěru a podpořit ji v kojení. Základní kroky v budování sebedůvěry a poskytování podpory: 

Vyslechnout si matčin problém a přijmout její odpověď.



Pochválit matku za to, co dělá dobře (i kdyby to měla být nějaká drobnost). Pochvala zvýší matčinu sebedůvěru a povzbudí jí v této, pro ni, nelehké situaci.



Poskytnout praktickou radu.



Vždy podáváme matce informace potřebné v momentální chvíli. Nesnažíme se jí zahltit přemírou nových informací, které nejsou v tuto chvíli aktuální. Nové informace sdělujeme pozitivním způsobem a tak, aby se matka necítila kritizována.



Při rozhovoru používáme běžná slova a vynecháme slova odborná, kterým by matka nemusela rozumět.



Na konci rozhovoru navrhneme matce řešení jejího problému. Rozhodnutí, zda se těmito radami bude řídit, necháme na ní. Tento postup zvyšuje matčinu sebedůvěru a ponechává jí pocit, že svoji situaci zvládá sama (Kudlová, 2005).

28

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Výzkumné šetření bylo zpracováno metodou kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden formou dotazníku kvůli jeho výhodám (zjištění informací od mnoha respondentů za krátké časové období). Dotazník obsahoval 20 otázek a 2 otázky proměnné. Vzorový dotazník je uveden (viz příloha 2).

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky byly určeny ženám, které už kojily. Prvním kritériem bylo, aby žena již skončila s kojením (ke zjištění celkové délky kojení). Druhým kritériem bylo, aby od kojení neuplynula delší doba jak tři a půl roku (podrobnější otázky by ženy po delší době nemusely správně vyplnit). Výzkum probíhal v čekárně praktického lékaře pro děti a dorost, kde ženám dotazník cíleně předala dětská sestra, která byla poučena o vhodném vzorku respondentů. Ženy si mohly chvilku čekání zkrátit vyplňováním dotazníku, který poté vhodily do předem připravených boxů vytvořených pro tyto účely.

3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal v období od ledna do dubna 2012 u praktického lékaře pro děti a dorost v Jihlavě. Celkem bylo rozdáno 115 dotazníků. Vrátilo se 110 dotazníků, ze kterých bylo vybráno 103 správně vyplněných, které byly dále zpracovány. Vysokou návratnost lze vysvětlit tím, že ženy dotazníky vyplňovaly v době čekání na ošetření dítěte. Měly dostatek času na vyplnění dotazníku, který po vyplnění vložily do připravených boxů a nemusely ho nikam nosit. Získaná data byla zpracována pomocí programů Microsoft Excel a Microsoft Word.

29

3.4 Vlastní výsledky výzkumu Proměnná č. 1: Vzdělání Tabulka 1: Vyhodnocení proměnné č. 1

Základní Střední odborné - vyučena Střední odborné - maturita VOŠ/VŠ

Absolutní četnost Relativní četnost 4 4% 27 26 % 42 41 % 30 29 %



103

100 %

První proměnnou bylo vzdělání žen. Z celkového počtu 103 (100 %) dotazovaných žen odpovídaly 4 ženy (4 %) se základním vzděláním. Vyučených žen odpovídalo 27 (26 %). Žen se středoškolským vzděláním s maturitou bylo 42 (41 %). VOŠ nebo VŠ vzdělání mělo 30 (29 %) dotazovaných žen.

Proměnná č. 2: Věk Tabulka 2: Vyhodnocení proměnné č. 2

Absolutní četnost Relativní četnost 4 4% do 20 let 50 49 % 21-30 let 49 47 % 30 a více let 

103

100 %

Z dotazovaných 103 (100 %) žen byly 4 (4 %) ženy ve věku do 20 let. 50 (49 %) dotazovaných žen bylo ve věku 2130 let. Dalších 49 (47 %) žen, které odpovídaly na dotazník, byly ve věku 30 let a více.

30

Otázka č. 1: Kolik máte dětí? Tabulka 3: Vyhodnocení otázky č. 1

Absolutní četnost 46 1 42 2 15 3 a více 

Relativní četnost 45 % 40 % 15 %

103

100 %

První otázka mapovala počet dětí narozených matce. Ze vzorku respondentek 103 (100 %) mělo 46 matek (45 %) jedno dítě. 42 žen (40 %) mělo 2 děti a 15 žen (15 %) mělo tři děti a více.

Otázka č. 2: Chtěla jste kojit své dítě? Tabulka 4: Vyhodnocení otázky č. 2

Ano Ne 

Absolutní četnost Relativní četnost 103 100 % 0 0% 103

100 %

Druhá otázka v dotazníku měla zjistit, zda ženy chtěly své dítě kojit. Ze 103 (100 %) respondentek chtělo 103 žen (100 %) své dítě kojit.

Otázka č. 3: Jakým způsobem jste kojila, když Vás propouštěli z porodnice? Tabulka 5: Vyhodnocení otázky č. 3

Absolutní četnost 92 Plně 11 S dokrmem 

103

Relativní četnost 89 % 11 % 100 %

31

Jakým způsobem jste kojila, když Vás propouštěli z porodnice?

11 % Plně S dokrmem 89 %

Obrázek 1: Vyhodnocení otázky č. 3

Třetí otázka v dotazníku měla zjistit, jakým způsobem ženy kojily, když byly propouštěny z porodnice. Ze 103 žen (100 %) jich 92 (89 %) kojilo plně a 11 žen (11 %) kojilo s dokrmem.

Otázka č. 4: Doporučil Vám pediatr kojit výlučně po dobu 6 měsíců? Tabulka 6: Vyhodnocení otázky č. 4

Ano Ne 


100 %

32

Doporučil Vám pediatr kojit výlučně po dobu 6 měsíců? 5%

Ano Ne 95 %


Otázka mapovala, zda pediatr ženám doporučil kojit dítě výlučně po dobu 6 měsíců (bez přikrmování dítěte jinými tekutinami či potravou). Ze 103 matek (100 %) dostalo od pediatra doporučení kojit výlučně po dobu 6 měsíců věku dítěte 98 (95 %) žen, 5 (5 %) žen toto doporučení nedostalo.

Otázka č. 5: Doporučil Vám pediatr kojit s nemléčným příkrmem do 2 let věku dítěte? Tabulka 7: Vyhodnocení otázky č. 5

Ano Ne 

Absolutní četnost Relativní četnost 65 63 % 38 37 % 103

100 %

33

Doporučil Vám pediatr kojit dítě s nemléčným příkrmem do 2 let věku dítěte?

37 %

Ano Ne

63 %


Tato otázka zjišťovala, zda pediatr matkám doporučí nadále dítě kojit s nemléčnými příkrmy do 2 let a déle. Ze 103 (100 %) matek toto doporučení od pediatra dostalo 65 (63 %) matek a 38 (37 %) matek toto doporučení od pediatra nedostalo.

Otázka č. 6: Doporučil Vám pediatr podávat nemléčné příkrmy od 6. měsíce věku dítěte? Tabulka 8: Vyhodnocení otázky č. 6

Ano Ne 

Absolutní četnost 93 10

Relativní četnost 90 % 10 %

103

100 %

34

Doporučil Vám pediatr podávat nemléčné příkrmy od 6. měsíce věku dítěte?

10 % Ano Ne 90 %


Z celkového počtu dotazovaných 103 (100 %) žen bylo 93 (90 %) ženám pediatrem doporučeno začít podávat nemléčné příkrmy od 6. měsíců věku dítěte. 10 (10 %) žen od pediatra toto doporučení nedostalo.

Otázka č. 7: Podporoval Vás pediatr v kojení? Tabulka 9: Vyhodnocení otázky č. 7

Ano Ne 


Relativní četnost 96 % 4%

103

100 %

35

Podporoval Vás pediatr v kojení? 4%

Ano Ne 96 %


Ze 103 respondentek (100 %) uvedlo 99 (96 %) žen, že je pediatr podporoval v kojení. 4 (4 %) ženy uvedly, že je pediatr v kojení nepodporoval.

Otázka č. 8: Vyskytnul se u Vás v průběhu kojení nějaký problém? Tabulka 10: Vyhodnocení otázky č. 8

Ano Ne 



103

100 %

36

Vyskytnul se u Vás v průběhu kojení nějaký problém?

46 %

Ano Ne

54 %


Následující otázka zjišťovala, zda se u žen vyskytnul v průběhu kojení nějaký problém. Ze 103 (100 %) kojících žen 56 (54 %) uvedlo, že se u nich vyskytnul nějaký problém při kojení. 47 (46 %) žen se s problémem při kojení nesetkalo.

Otázka č. 9: Jaký problém s kojením se u Vás vyskytnul? Tabulka 11: Vyhodnocení otázky č. 9

Nedostatek mléka Poraněné bradavky (ragády) Bolestivě nalitá prsa Dítě nepřibývalo na váze Dítě se nechtělo přisát Zánět prsu Jiné 

Absolutní četnost 19 18 15 11 11 5 3

Relativní četnost 23 % 22 % 19 % 13 % 13 % 6% 4%

82

100 %

37

Jaký problém s kojením se u Vás vyskytnul? 23%

22 % 19 % 13 %

13 % 6%

4%


Tato otázka měla zjistit, s jakými problémy se ženy setkávají. Ženy mohly zvolit více možností. Z 56 (100 %) žen, které se v průběhu kojení s problémem setkaly, uvedlo 19 (23 %) žen nedostatek mléka. Poraněné bradavky mělo 18 (22 %) žen. 15 žen (19 %) mělo bolestivě nalitá prsa. 11 matek (13 %) uvedlo nepřibývání dítěte na váze. 11 matkám (13 %) se dítě nechtělo přisát. 5 žen (6 %) mělo v průběhu kojení zánět prsu. 3 ženy (4 %) udaly jiný problém (retence mléka, vpáčené bradavky, silná novorozenecká žloutenka).

Otázka č. 10: Ve kterém měsíci věku dítěte se vyskytnul problém s kojením? Tabulka 12: Vyhodnocení otázky č. 10

Absolutní četnost Relativní četnost 32 57 % 1. měsíc 8 14 % 2. měsíc 8 14 % 3. měsíc 3 5% 4. měsíc 5 10 % 5. - 9. měsíci 

56

100 %

38

Ve kterém měsíci věku dítěte se problém s kojením vyskytnul?

57 %

1. měsíc

14 %

14 %

5%

10 %

2. měsíc

3. měsíc

4. měsíc

5. - 9. měsíci


Záměrem této otázky bylo zjistit, ve kterém měsíci věku dítěte se nejčastěji vyskytují problémy s kojením. Na otázku odpovídalo 56 (100 %) matek. Nejčastěji se problém vyskytnul v 1. měsíci věku dítěte a to u 32 (57 %) žen. 8 (14 %) žen uvedlo, že se problém vyskytnul ve 2. měsíci věku dítěte. Ve 3. měsíci věku dítěte se vyskytnul problém u 8 (14 %) žen. 3 matky (5 %) uvedly, že se problém vyskytnul ve 4. měsíci. U 5 (10 %) žen se problém vyskytnul v 5.9. měsíci.

Otázka č. 11: Kde jste vyhledala pomoc při řešení problému s kojením? Tabulka 13: Vyhodnocení otázky č. 11

U pediatra U kamarádky, maminky Zdravotníky v porodnici U laktační poradkyně V odborných knihách Na internetu U gynekologa U nikoho U zdravotní sestry u lékaře

Absolutní četnost 24 21 14 11 11 9 6 6 1

Relativní četnost 23 % 19 % 14 % 11 % 11 % 9% 6% 6% 1%

103

100 %

39

Kde jste vyhledala pomoc při řešení problému s kojením? 23 % 19 % 14 % 11 %

11 % 9% 6%

6%

1%


Na tuto otázku odpovídalo 56 (100 %) žen a mohly vybrat více možností. Nejčastěji ženy vyhledaly pomoc u dětského lékaře 24 (23 %). Druhou nejčastěji zvolenou možností byla kamarádka, maminka a tu zvolilo 21 (19 %) žen. 14 žen (14 %) vyhledalo pomoc u zdravotníků v porodnici. 11 (11 %) žen vyhledalo pomoc u laktační poradkyně. Dalších 11 (11 %) maminek při problému hledaly pomoc v odborných knihách. Na internetu hledalo pomoc 9 (9 %) žen. Gynekologa uvedlo 6 (6 %) žen. Dalších 6 žen (6 %) při řešení problému u nikoho pomoc nevyhledalo. Pouze 1 žena vyhledala pomoc u zdravotní sestry u dětského lékaře.

40

Otázka č. 12: Kdo Vám při řešení problému s kojením nejvíce pomohl? Tabulka 14: Vyhodnocení otázky č. 12

Absolutní četnost 15 Pediatr 12 Kamarádka, maminka 10 Laktační poradkyně 7 Zdravotníci v porodnici 6 U nikoho jsem pomoc nevyhledala 3 Gynekolog 1 Zdravotní sestra u pediatra 2 Internet 

56

Relativní četnost 27 % 21 % 18 % 13 % 11 % 5% 1% 4% 100 %

Kdo Vám při řešení problému s kojením nejvíce pomohl?

27 % 21 % 18 % 13 %

11 % 5%

1%

4%


Nejčastěji ženy označily, že jim nejvíce pomohl pediatr a to 15 (27 %) žen. 12 žen (21 %) uvedlo jako největší pomoc kamarádku, maminku. 10 (18 %) žen získalo nejvíce 41

pomoci od laktační poradkyně. Největší pomoc od zdravotníků v porodnici uvedlo 7 (13 %) žen. 6 (11 %) žen u nikoho pomoc nevyhledalo. Gynekologa jako největší pomoc uvedly 3 (5 %) ženy. Zdravotní sestru jako největší pomoc uvedla pouze 1 (1 %) žena. 2 (4 %) ženy uvedly jako nejlepší pomoc internet.

Otázka č. 13: Podporovala Vás vyhledaná pomoc v kojení? Tabulka 15: Vyhodnocení otázky č. 13

Absolutní četnost

Relativní četnost

48

86 %

2 6

4% 10 %

56

100 %

Ano, podporovala, snažila se problém vyřešit Ne, nepodporovala, nabídla mi umělou výživu U nikoho jsem pomoc nevyhledala 

Podporovala Vás vyhledaná pomoc při řešení problému v kojení?

86 %

Ano, podporovala, snažila se problém vyřešit

4%

10 %

Ne, nepodporovala, nabídla mi umělou výživu

U nikoho jsem pomoc nevyhledala


Cílem otázky č. 13 bylo zjistit, zda poradce, u kterého matka vyhledala pomoc, ji podporoval v kojení a snažil se problém vyřešit tak, aby mohla dále kojit. Z grafu lze vidět, že z 56 (100 %) žen bylo 48 (86 %) matek vyhledanou pomocí podporováno v kojení. 2 (4 %) matky vyhledaná pomoc v kojení nepodporovala a raději matce nabídla umělou výživu. 6 (10 %) matek u nikoho pomoc nevyhledalo.

42

Otázka č. 14: Pomohla Vám vyhledaná pomoc problém s kojením vyřešit? Tabulka 16: Vyhodnocení otázky č. 14

Ano Ne



56

100 %



Pomohla Vám vyhledaná pomoc problém s kojením vyřešit?

43 %

Ano 57 %

Ne


Z 56 (100 %) respondentek, které odpovídaly na tuto otázku, odpovědělo 32 (57 %) žen, že jim vyhledaná pomoc pomohla problém s kojením vyřešit. 24 (43 %) žen odpovědělo, že jim vyhledaná pomoc nepomohla.

Otázka č. 15: Pokračovala jste nadále v kojení? Tabulka 17: Vyhodnocení otázky č. 15

Ano, plně Ano, s dokrmem Ano, s dokrmem a příkrmem Ne, přestala jsem kojit 

Absolutní četnost 27 12 2 15

Relativní četnost 48 % 21 % 4% 27 %

56

100 %

43

Pokračovala jste nadále v kojení?

48 %

27 % 21 % 4% Ano, plně

Ano, s dokrmem Ano, s dokrmem Ne, přestala jsem a příkrmem kojit Obrázek 13: Vyhodnocení otázky č. 15

Tato otázka doplňovala otázku předchozí. Cílem bylo zjistit, zda žena po vyřešení/nevyřešení problému dále pokračovala v kojení. Z 56 (100 %) žen jich 27 (48 %) nadále plně kojilo. Dalších 12 (21 %) žen kojilo s dokrmem. 2 (4 %) ženy dále kojily s dokrmem a příkrmem. 15 (27 %) žen přestalo kojit.

Otázka č. 16: Informoval Vás někdo o možnosti využít laktační poradkyni? Tabulka 18: Vyhodnocení otázky č. 16

Ano Ne 



103

100 %

44

Informoval Vás někdo o možnosti využít laktační poradkyni?

43 %

Ano Ne

57 %


Z celkového počtu dotazovaných 103 (100 %) žen jich 59 (57 %) bylo informováno o možnosti využít laktační poradkyni a 44 (43 %) žen nebylo informováno o této možnosti. Kdo Vás informoval o možnosti kontaktovat laktační poradkyni?

51 %

22 %

19 % 5%

Porodnice

Pediatr

PA u gynekologa

3% Internet

Předporodní kurz


Doplňující podotázkou bylo, kdo ženy informoval. Z celkového počtu 59 (100 %) žen, které byly o laktační poradkyni informovány, 30 (51 %) žen tuto informaci získalo z porodnice. 13 (22 %) žen získalo informaci od pediatra. 11 (19 %) žen se o laktační poradkyni dozvědělo z internetu. (5 %) žen bylo informováno od gynekologa a (3 %) z předporodního kurzu. 45

Otázka č. 17: Využila jste v průběhu kojení služeb laktační poradkyně? Tabulka 19: Vyhodnocení otázky č. 17

Ano Ne



103

100 %



Využila jste v průběhu kojení služeb laktační poradkyně?

17 % Ano Ne 83 %


Otázka č. 17 měla za cíl zjistit, zda ženy využívají služeb laktačních poradkyň. 85 (83 %) žen odpovědělo, že těchto služeb nevyužilo. 18 (17 %) žen využilo služeb laktační poradkyně.

Otázka č. 18: Chtěla byste, aby Váš pediatr spolupracoval s laktační poradkyní? Tabulka 20: Vyhodnocení otázky č. 18

Ano Ne 


100 %

46

Chtěla byste, aby Váš pediatr spolupracoval s laktační poradkyní? 5%

Ano Ne 95 %


Cílem otázky bylo zjistit, zda by ženy přivítaly spolupráci pediatra s laktační poradkyní. Z celkového počtu 103 (100 %) respondentek by 98 (95 %) žen chtělo, aby pediatr spolupracoval s laktační poradkyní. Pouhých 5 (5 %) žen by tuto možnost nechtělo.

Otázka č. 19: V kolikátém měsíci jste začala dítěti podávat příkrm? Tabulka 21: Vyhodnocení otázky č. 19

Absolutní četnost 6 Ve 4. měsíci 8 V 5. měsíci 89 V 6. měsíci 

103

Relativní četnost 6% 8% 86 % 100 %

47

V kolikátém měsíci jste začala dítěti podávat nemléčné příkrmy?

86 %

6%

8%

Ve 4. měsíci

V 5. měsíci

V 6. měsíci


Otázka č. 19 měla za úkol zjistit, v kolikátém měsíci ženy začaly dítěti podávat nemléčný příkrm. Nejvíce žen 89 (86 %) začalo dítěti podávat příkrm v 6. měsíci. V 5. měsíci věku dítěti začalo příkrm podávat 8 (8 %) žen. Ve 4. měsíci začalo příkrm podávat 6 (6 %) žen.

Otázka č. 20: Jak dlouho jste kojila?  Jak dlouho jste kojila výlučně? Tabulka 22: Vyhodnocení otázky č. 20

0 měsíců 1 měsíc 2 měsíce 3 měsíce 4 měsíce 5 měsíců 6 měsíců 

Absolutní četnost Relativní četnost 11 11 % 10 10 % 3 3% 1 1% 6 6% 3 3% 69 66 % 103

100 %

48

Jak dlouho jste kojila výlučně?

67 %

11 %

10 %

3%

1%

6%

3%

0 měsíců 1 měsíc 2 měsíce 3 měsíce 4 měsíce 5 měsíců 6 měsíců Obrázek 19: Vyhodnocení otázky č. 20

Záměrem této otázky bylo zmapovat délku výlučného kojení. Z celkového počtu 103 (100 %) respondentek, 69 (66 %) žen kojilo výlučně 6 měsíců. 11 (11%) žen nekojilo výlučně vůbec. 10 (10 %) žen kojilo výlučně 1 měsíc. 6 (6 %) žen kojilo výlučně 4 měsíce. 3 (3 %) ženy kojily 2 měsíce. Další 3 ženy (3 %) kojily výlučně 5 měsíců. 1 (1 %) žena kojila výlučně 3 měsíce. 

Jak dlouho jste kojila s dokrmem nebo příkrmem? Tabulka 23: Vyhodnocení otázky č. 20

13 měsíce 46 měsíců 79 měsíců 1013 měsíců 1416 měsíců 1719 měsíců 2023 měsíců 24 měsíců a déle 

Absolutní četnost 11 16 15 22 10 11 5 13

Relativní četnost 11 % 16 % 15 % 21 % 10 % 11 % 5% 13 %

103

100 %

49

Jak dlouho jste kojila s dokrmem nebo příkrmem?

21 % 16 %

15 %

11 %

10 %

13 %

11 % 5%

1-3 měsíce

4-6 měsíců

7-9 měsíců

10-13 měsíců

14-16 měsíců

17-19 měsíců

20-23 24 měsíců měsíců a déle


Tato otázka byla položena pro zjištění celkové délky kojení. Ze vzorku 103 (100 %) respondentek 11 (11 %) kojilo 13 měsíce. 16 (16 %) maminek kojilo 46 měsíců. 15 (12 %) žen kojilo 79 měsíců. Nejpočetnější skupinu tvořilo 22 (19 %) žen, které kojily 1013 měsíců. 10 (10 %) maminek kojilo 1416 měsíců. 11 (11 %) žen kojilo 1719 měsíců. 5 (5 %) žen kojilo 2023 měsíců. 13 (13 %) žen kojilo 24 měsíců a déle.

Porovnání úspěšnosti pomoci v závislosti na vybrané pomoci Nyní byly porovnány dvě otázky z dotazníku. Otázku č. 12 (Kdo Vám při řešení problému s kojením nejvíce pomohl?) s otázkou č. 14 (Pomohla Vám vyhledaná pomoc problém s kojením vyřešit?). Tímto bylo zjištěno, zda úspěšnost vyřešení problému s kojením záleží na tom, u koho žena vyhledá pomoc. Tabulka 24: Porovnání úspěšnosti pomoci v závislosti na vybrané pomoci

Pediatr Kamarádka, maminka Laktační poradkyně Zdravotníci v porodnici U nikoho pomoc nevyhledala 

Absolutní Relativní četnost četnost Ano 10 33 % 9 30 % 9 30 % 2 7%

Absolutní četnost

Relativní četnost Ne

5 3 1 5

25 % 15 % 5% 25 %

0

0%

6

30 %

30

100 %

20

100 % 50

Porovnání úspěšnosti pomoci v závislosti na vybrané pomoci 33 % 30 %

30 % 30 %

25 %

25 % Ano 15 %

Ne 7%

5% Pediatr

Kamarádka, maminka

Laktační Zdravotníci v poradkyně porodnici

0% U nikoho pomoc nevyhledala

Obrázek 21: Porovnání úspěšnosti pomoci v závislosti na vybrané pomoci

Při vyhledání pomoci u pediatra 10 (33 %) ženám pediatr pomohl. 5 (25 %) ženám pomoc od pediatra problém nevyřešila. Pokud žena vyhledala pomoc u kamarádky nebo maminky u 9 (30 %) žen pomoc pomohla. 3 (15 %) ženám pomoc od maminky nebo kamarádky problém s kojením nevyřešila. Pokud žena měla problém s kojením a obrátila se na laktační poradkyni u 9 (30 %) žen pomoc pomohla a pouze 1 (5 %) žena uvedla, že jí laktační poradkyně nepomohla. V případě vyhledání pomoci u zdravotníků v porodnici 2 (7 %) ženám pomohli a 5 (25 %) ženám problém nevyřešili. Pokud se žena s problémem na nikoho neobrátila u všech 6 (30 %) žen nedošlo k vyřešení problému s kojením.

Porovnání pokračování v kojení v závislosti na vybrané pomoci Nyní byla porovnána otázka č. 12 (Kdo Vám při řešení problému s kojením nejvíce pomohl?) s otázkou č. 15 (Pokračovala jste nadále v kojení?). Tímto bylo zjištěno, zda závisí pokračování v kojení na tom, s kým se matka radila.

51

Tabulka 25: Porovnání pokračování v kojení v závislosti na vybrané pomoci

Pediatr Kamarádka, maminka Laktační poradkyně Zdravotníci v porodnici U nikoho pomoc nevyhledala

Plné kojení 6 40 % 8 62 % 7 70 % 2 29 % 0 0%

S dokrmem 5 33 % 4 30 % 2 20 % 2 29 % 1 17 %

Ukončení kojení 4 27 % 1 8% 1 10 % 3 42 % 5 83 %

 15 100 % 13 100 % 10 100 % 7 100 % 6 100 %

Porovnání pokračování v kojení v závislosti na vybrané pomoci 90% 80%

83 %

70 %

70%

62 %

60% 50%

40% 30%

40 % 33 %

Plné kojení 30 %

27 %

29 % 42 % 20 %

20% 10%

8%

0% Pediatr

10 %

29 %

S dokrmem 17 %

Ukončení kojení

0%

Kamarádka, Laktační Zdravotníci U nikoho maminka poradkyně v porodnici pomoc nevyhledala

Obrázek 22: Porovnání pokračování v kojení v závislosti na vybrané pomoci

Při vyhledání pomoci u pediatra následně po jeho pomoci 6 (40 %) žen nadále plně kojilo, 5 (33 %) žen kojilo s dokrmem a 4 ženy (27 %) přestaly kojit. Při vyhledání pomoci u maminky nebo kamarádky nadále plně kojilo 8 (62 %) žen, 4 ženy (30 %) kojily po pomoci s dokrmem a 1 (8 %) žena přestala kojit. S pomocí laktační poradkyně nadále plně kojilo 7 (70 %) žen, 2 (20 %) ženy kojily s dokrmem a 1 (10 %) žena přestala kojit. Při vyhledání pomoci u zdravotníků v porodnici následně plně kojily 2 (29 %) ženy, 2 (29 %) ženy kojily s dokrmem a 3 (42 %) ženy přestaly kojit. V případě nevyhledání pomoci 1 (17 %) žena kojila dál s dokrmem a 5 (83 %) žen přestalo kojit. 52

3.5 Diskuze a návrhy řešení Cílem bakalářské práce bylo zjistit stav podpory kojení po propuštění z porodnice. V diskuzi jsou probrány otázky, které se vztahují k cílům a hypotézám nebo ty, které byly nějakým způsobem zajímavé. U některých otázek jsou navrženy i možné způsoby řešení. Prvním cílem bylo zjistit, zda pediatři matkám doporučují délku kojení v souladu s pravidly doporučovanými WHO a podporují matky v kojení. K tomuto cíly se vztahovaly tři hypotézy. V dotazníku se k tomuto cíli a hypotézám vztahovaly otázky č. 4., 5., 6. a 7. Z otázky č. 4 vyplynulo, že pediatři doporučili kojit 95 % matek výlučně po dobu 6 měsíců. Hypotéza č. 1, která předpokládala, že většině matek pediatr doporučí kojit výlučně po dobu 6 měsíců, se potvrdila. Otázka č. 5 zjišťovala, zda pediatři doporučují matkám kojit s nemléčným příkrmem do 2 let věku dítěte. Pouhých 63 % matek toto doporučení od pediatra získalo. Procento žen (37 %), které od pediatra nezískalo doporučení kojit s příkrmem do 2 let, je překvapivě vysoké. Je nutné, aby matky od pediatrů získaly doporučení kojit co nejdéle. V tomto ohledu by se měly zlepšit i propagační brožury a materiály. Hypotéza č. 2, která předpokládala, že více jak 20 % žen nedostane doporučení kojit s příkrmem do 2 let věku dítě, se potvrdila. Jak vysvětluje Schneidrová (2005), je tento fakt ovlivněn tím, že brožury o kojení a sami zdravotníci zdůrazňují význam kojení v prvních 6 měsících. Již málokdo ženě vysvětlí, že kojení s příkrmy do 2 let i déle je pro dítě velmi výhodné. Otázka č. 7 zjistila, že 96 % matek bylo pediatrem podporováno v kojení. Výrazná podpora kojení pediatry potvrdila hypotézu č. 3. V té bylo předpokládáno, že téměř všechny ženy budou pediatrem v kojení podporovány. Z výzkumu vyplynulo, že 54 (56 %) žen se v průběhu kojení setkalo s nějakým problémem při kojení. Potvrdila se hypotéza č. 4, která zněla, že více jak polovina matek se v průběhu kojení setká s problémem při kojení. Je důležité zabývat se problematikou podpory kojení po propuštění z porodnice, protože matky se v tomto období setkávají s problémy. Nejčastěji se ženy setkaly s problémy při kojení hned

53

v 1. měsíci a to 32 (57 %). Adekvátní podpora a pomoc s kojením po propuštění z porodnice může předejít vzniku problémů s kojením, a nebo je může účinně řešit. V případě, že žena nikoho o pomoc nepožádá nebo příliš pozdě, může se stát, že proces poklesu tvorby mléka se již nastartuje a již ani kvalitní pomoc nepomůže obnovit plné kojení. Proto by ženy měly již z porodnice vědět, na koho se v případě problému s kojením mohou obrátit. Druhý cíl měl zmapovat, kde matky při problému s kojením vyhledají pomoc a zda jim vyhledaná pomoc pomůže problém s kojením vyřešit. K druhému cíli se vztahovaly tři hypotézy. V dotazníku se k tomu vztahovaly otázky č. 11., 12., 13., 14. a 15. Nejčastěji ženy vyhledaly pomoc u pediatra a to 24 (23 %) žen. Hypotéza č. 5, která zněla, že matky nejčastěji vyhledají pomoc u pediatra, se potvrdila. Druhou nejčastěji vyhledanou pomocí byla maminka nebo kamarádka 21 (19 %). Třetí nejčastěji vyhledanou pomocí byli zdravotníci v porodnici 14 (14 %). Zarážejícím faktem je, že pouhých 11 (11 %) žen vyhledalo pomoc u laktační poradkyně. Tento fakt může korespondovat s otázkou č. 16 (Informoval Vás někdo o možnosti využít laktační poradkyni?), kdy pouhých 59 (57 %) žen bylo na laktační poradkyně upozorněno. Lze předpokládat, že kdyby byly všechny ženy při propuštění z porodnice nebo pediatrem upozorněny na laktační poradkyně, více by je pak využívaly. Otázka č. 12 zjišťovala, která vyhledaná pomoc ženám nejvíce pomohla. 15 (27 %) žen uvedlo pediatra. Druhou nejčastější odpovědí byla maminka nebo kamarádka 12 (21 %). Třetí nejčastější odpovědí byla laktační poradkyně 10 (18 %). Dále bylo zjišťováno, zda vyhledaná pomoc ženám pomohla problém s kojením vyřešit. 32 (57 %) žen odpovědělo ‚‚ano‘‘. 24 (43 %) žen odpovědělo, že jim vyhledaná pomoc nepomohla problém s kojením vyřešit. Hypotéza č. 6, ve které znělo, že u více jak poloviny žen vyhledaná pomoc pomůže problém s kojením vyřešit, se potvrdila. I přesto je zarážející vysoké číslo neúspěšnosti vyřešení problému s kojením. Může to být zkresleno faktem, že mnoho žen ani pomoc nevyhledalo a tím pádem nedošlo k vyřešení problému. Dle mého názoru je důležité, aby žena při problému s kojením vyhledala pomoc. Měla by ji však hledat u kvalifikovaných odborníků, kteří jí správně poradí a pomohou problém s kojením vyřešit.

54

Další otázka mapovala, zda žena po vyřešení problému s kojením v něm dále pokračovala. Zjištění, že pouhých 27 (48 %) žen pokračovalo v plném kojení, není příliš uspokojivé. Téměř všechny dotazované ženy uvedly, že se jejich problém vyskytnul do 6. měsíce věku dítěte, kdy je pro dítě nejoptimálnější výlučné kojení. Procento nadále plně kojících žen by tedy mělo být vyšší. Je nutno tento fakt změnit. Správně poskytnutá pomoc by měla ženě pomoci problém vyřešit a podpořit ji, aby nadále plně kojila. 12 (21 %) žen po vyřešení problému kojilo s dokrmem. 2 (4 %) ženy nadále kojily s dokrmem a příkrmem. 15 (27 %) žen i přes řešení problému přestalo kojit. Otázky č. 16. a 17. zjišťovaly informovanost žen o laktačních poradkyních. Bylo zjištěno, že 59 (57 %) žen bylo informováno o možnosti využít laktační poradkyni. Z toho bylo 51 % žen informováno v porodnici a 22 % žen bylo informováno od pediatra. Třetím nejčastějším zdrojem byl internet, na kterém si laktační poradkyni vyhledalo 19 % žen. Je zarážející, že 44 (43 %) žen nebylo o laktační poradkyni informováno. Desátým krokem podporujícím kojení v BFHI je, aby propouštějící personál matkám nabídl nějaký způsob pomoci (laktační poradkyně, Horké linky kojení) při problému s kojením v domácím prostředí. Tento krok tedy není vždy správně dodržován. Za této situace může ještě pomoci správně informovaný pediatr, který matku o laktačních poradkyních informuje a předá jí kontakt. Z otázky č. 18 vyplynulo, že 98 (95 %) žen by chtělo, aby jejich pediatr spolupracoval s laktační poradkyní. Pokud by pediatr spolupracoval s laktační poradkyní rozšířil by sortiment nabízených služeb. Kojící ženy by mohly kdykoliv konzultovat své problémy s kvalifikovanou osobou. Poslední otázka mapovala jak dlouho ženy kojí (výlučně a poté s dokrmem nebo příkrmem). Při porovnání výsledků s doporučením WHO (doporučuje kojit výlučně po dobu 6 měsíců), 66 % žen toto doporučení splnilo. Zjištění, že 11 (11 %) žen nekojilo výlučně vůbec a 10 (10 %) žen pouze 1 měsíc lze vysvětlit tím, že v kritickém období 1. měsíce (kdy se u žen nejčastěji vyskytují problémy) byla matkám poskytnuta nekvalitní nebo dokonce žádná pomoc. To mohlo vést k tomu, že ženy buď přestaly zcela kojit, nebo musely ke kojení přidat dokrm umělou výživou. WHO doporučuje kojit s příkrmem do 2 let i déle. Toto doporučení splnilo pouze 13 % žen. Nízké procento matek kojících 2 roky a déle může být způsobeno nedostatečným

55

doporučením od pediatra (zjištěno otázkou č. 5). Z toho vyplývá, že důrazné doporučení od pediatra kojit po půl roce života dítěte by mohlo situaci zásadně zlepšit. Na konci jsem ve dvou případech porovnala výsledky dvou otázek. Nejdříve jsem porovnala úspěšnost pomoci v závislosti na typu vybrané pomoci. Z grafu č. 21 lze jednoznačně vidět, že v případě, že žena u nikoho pomoc nevyhledala, problém s kojením nebyl v žádném případě vyřešen. Naopak nejvyšší procento úspěšnosti v poměru ku neúspěšnosti bylo v situaci, kdy žena vyhledala pomoc u laktační poradkyně. Diskutabilní je pomoc u pediatra. V 29 % pediatr pomohl problém s kojením vyřešit, ale v 24 % případů nikoliv. Můžeme si klást otázku, proč právě pediatři tak často v poskytování pomoci selhávají. Z průzkumu Vojtíškové (2008) vyplývá, že 88 % pediatrů neabsolvovalo kurz laktačního poradce a 12 % tento kurz absolvovalo. Důvody, proč pediatři neabsolvovali kurz laktačního poradce, byly následující: nezájem kurz absolvovat, neinformovanost o možnosti kurz absolvovat, získání dostatečných informací z časopisů a seminářů. Dle našeho názoru by se pediatři měli dále a kvalitněji vzdělávat v laktačním poradenství. Pokud by pediatři sami neměli zájem o další vzdělávání, je nutné, aby informovali matky o laktačních poradkyních. Při tomto postupu by se dařilo problémy s kojením vyřešit a dále pokračovat v kojení. Dále jsem porovnala způsob, jakým ženy nadále kojily po vyřešení problému s kojením v závislosti na vyhledané pomoci. Z grafu č. 22 lze vyčíst, že v nejvíce procentech žena nadále plně kojila v případě vyhledání pomoci u laktační poradkyně. Pokud žena problém s nikým neřešila, v 83 % skončila s kojením. Z těchto dvou porovnání vyplynulo, že nejlepší a nejkvalitnější způsob pomoci při problému s kojením je pomoc od laktační poradkyně. Lze jednoznačně doporučit ženě vyhledat pomoc u laktační poradkyně a zvýšit informovanost o možnosti využít jejích rad.

56

4 Závěr Bakalářská práce na téma ‚‚Kojení a jeho podpora po propuštění z porodnice‘‘ se zabývala kojením a jeho podporou po propuštění z porodnice. Data ke zpracování výzkumné části byla získána pomocí dotazníkového šetření od žen, které již kojily. Práce měla vytyčeny dva cíle a k nim šest hypotéz. První cíl měl za úkol zjistit, zda pediatři matkám doporučují délku kojení v souladu s pravidly doporučovanými WHO a podporují matky v kojení. Doporučení kojit výlučně po dobu 6 měsíců získalo od pediatra 95 % matek, 5 % matek toto doporučení od pediatra nezískalo. Kojit nadále s nemléčnými příkrmy do 2 let věku dítěte doporučilo ženám pouze 63 % pediatrů, 37 % pediatrů toto doporučení ženám neposkytnulo. 96 % žen pediatr podporoval v kojení, pouhé 4 % žen nebyly pediatrem v kojení podporovány. První cíl byl splněn. Potvrzení hypotéz k tomuto cíly je uvedeno v diskuzi. Z výsledků lze vyvodit, že pediatři podporují ženy v kojení a doporučují jim kojit výlučně po dobu 6 měsíců. Bohužel už opomíjí zdůrazňovat výhody kojení po půl roce života. Doporučení kojit s nemléčnými příkrmy do 2 let i déle by měly získat všechny ženy, aby věděly, že kojit dítě po půl roce života je zcela přirozené a přináší výhody dítěti i jí samotné. Druhý cíl měl zmapovat, kde matky při problému s kojením vyhledají pomoc a zda jim vyhledaná pomoc pomůže problém s kojením vyřešit. Ženy, u kterých se vyskytnul problém s kojením, nejčastěji vyhledaly pomoc u pediatra a to ve 23 %. U 57 % žen jim vyhledaná pomoc pomohla problém s kojením vyřešit. U 43 % žen vyhledaná pomoc nepomohla problém s kojením vyřešit. Druhý cíl byl splněn. Hypotézy k tomuto cíli byly potvrzeny v diskuzi. Z výsledků lze usuzovat, že ženy považují pediatra za nejlépe kvalifikovanou pomoc při kojení. Oproti tomu u laktační poradkyně, která je speciálně vyškolená v laktačním poradenství, vyhledalo pomoc pouhých 11 % žen. Lze to odůvodnit tím, že pouhých 57 % žen bylo o laktační poradkyni informováno. To, že u 43 % žen vyhledaná pomoc nepomohla problém s kojením vyřešit, může být ovlivněno tím, že ženy vždy nevyhledaly pomoc u kvalifikované osoby. Z toho důvodu jsem porovnala úspěšnost

57

pomoci v závislosti na typu vyhledané pomoci. Výsledek ukázal, který druh pomoci je nejlepší. Při porovnání úspěšnosti poskytnuté pomoci ku neúspěšnosti poskytnuté pomoci nejčastěji problém s kojením pomohla vyřešit laktační poradkyně. Ta v 30 % případů pomohla problém vyřešit a v pouhých 5 % případů nepomohla problém s kojením vyřešit. Naopak v případě, že žena u nikoho pomoc nevyhledala, problém nebyl vyřešen v 30 % případů. Dále byla porovnána závislost vyhledané pomoci na způsobu pokračování v kojení. Nejvíce procent žen nadále plně kojilo po řešení problému s laktační poradkyní a to v 70 % případů. Pokud žena pomoc nevyhledala, v 83 % případů přestala kojit. Z výsledků jednoznačně vyplývá, že nejlépe a nejkvalitněji pomáhají při problému s kojením laktační poradkyně. Bohužel ale v průzkumu bylo zjištěno, že ne všechny ženy jsou o laktačních poradkyních informovány a téměř všechny ženy by přivítaly, aby jejich pediatr spolupracoval s laktační poradkyní. Rozhodla jsem se, že jako výsledek svého výzkumu vytvořím informační leták. Letáček ženy seznámí s laktační ligou, Horkou linkou kojení a laktačními poradci v daném městě. Budou zde uvedeny kontakty, na kterých může žena vyhledat pomoc. Tento leták (viz příloha 3) mohou ženy dostat již při odchodu z porodnice nebo u pediatra. Ženy by se tímto způsobem včas dozvěděly o kvalitní pomoci, kterou by mohly v případě problému využít. Pediatrům mohu ukázat výsledky svého dotazníkového šetření a mohu jim navrhnout spolupráci s laktační poradkyní jako optimální způsob pomoci. Dle uvážení každého pediatra by mohla být laktační poradkyně k dispozici v poradně pro novorozence, kde by mohla ženám odpovídat na dotazy o kojení a kontrolovat techniku kojení. V závěru lze konstatovat, že stav podpory kojení je docela uspokojivý, avšak jsou tu drobné nedostatky. Větší nedostatky byly zjištěny ve stavu pomoci při problému s kojením. Návrhem řešení této situace je větší informovanost žen o laktačních poradkyních a Horké lince kojení. K tomuto účelu by měl posloužit informační leták, seznamující ženy s kvalitním druhem pomoci řešení problému s kojením.

58

Seznam použité literatury Literatura ČECH, Evžen, Zdeněk HÁJEK, Bedřich MARŠÁL a Bedřich SRP. Porodnictví. 2. přepr. vyd. Praha: Grada, 2006, 544 s. ISBN 978-80-247-1303-8. EUROPEAN JOURNAL OF CANCER. Prolonged Breastfeeding May Protect Against Childhood Leukemia [online]. 2012 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://www.breastfeeding.com/all_about/all_about_leukemia.html FRÜHAUF, Pavel, Jiří NEVORAL a Magdalena PAULOVÁ. Výživa novorozenců a kojenců. 1. vyd. Praha: Solen, 2003, 80 s. ISBN 80-239-2011-1. GREGORA, Martin. Péče o novorozence a kojence: maminčin domácí lékař. 2. vyd. Praha: Grada, 2002, 81 s. ISBN 80-247-0390-4. GREGORA, Martin a Magdalena PAULOVÁ. Výživa kojenců: maminčina kuchařka. 2. vyd. Praha: Grada, 2005, 148 s. ISBN 80-247-1291-1. GREGORA, Martin. Jídelníček kojenců a malých dětí. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 163 s. ISBN 80-247-1514-7. HANREICH, Ingeborg. Výživa koneců: aneb jídlo a pití v prvním roce života. 1. vyd. Grada: Praha, 2000, 70 s. ISBN 80-7169-841-5. HOFHANZLOVÁ, Judita. Miminko: kojení, výživa, ošetřování, výchova. 1. vyd. Jihlava: Calendula, 2007, 117 s. ISBN 978-80-903971-0-1. KOPŘIVOVÁ, Darina. Český průvodce mateřstvím: aneb péče o matku a dítě. Praha: Tvarohová-Kolář, 2005, 119 s. ISBN 80-86738-08-6. KUDLOVÁ, Eva a Anna MYDLILOVÁ. Výživové poradenství u dětí do dvou let. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 148 s. ISBN 80-247-1039-0. LAKTAČNÍ LIGA. Kojení: Všechno co potřebujete vědět. Praha: Laktační liga, 2008, 30 s. LAKTAČNÍ LIGA. Kojení: Metodická doporučení pro ČR [online]. 8.3.2012 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/doporuceni.php 59

LAKTAČNÍ LIGA. Kojení: O laktační lize [online]. 10.3.2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/liga.php LAKTAČNÍ LIGA. Kojení: Jak se stát matkou poradkyní [online]. 10.3.2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/kurzy.php MIKULANDOVÁ, Magdalena. Těhotenství, porod a šestinedělí. 1. vyd. Brno: Computer press, 2007, 136 s. ISBN 978-80-251-1470-4. MŇAČKOVÁ, Radka. Mamky s bříšky: Laktační poradenství [online]. 2008 [cit. 201203-11]. Dostupné z: http://mamkysbrisky.webnode.cz/laktacni-poradenstvi/ NEVORAL, Jiří a kol. Výživa v dětském věku. 1. vyd. Jihočany: H&N Vyšehradská, 2003, 434 s. ISBN 80-86-022-93-5. PAULOVÁ, Magdalena. Kojení. 1. vyd. Praha: Vašut, 2000, 32 s. ISBN 80-7236-1945. SCHNEIDROVÁ, Dagmar. Podpora kojení a stav výživy kojenců: v České republice na konci 90. let. 1. vyd. Praha: Karolinium, 2005, 131 s. ISBN 80-246-0920-7. SCHNEIDROVÁ, Dagmar a kol. Kojení: nejčastější problémy a jejich řešení. 2. přepr. vyd. Praha: Grada, 2006, 131 s. ISBN 80-247-1308-X. VOJTÍŠKOVÁ, Zuzana. Podpora kojení ze strany pediatrů [online]. Brno, 2008 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/44607/lf_b_a2/. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Jitka Pokorná. VOLF, Vladimír a Hana VOLFOVÁ. Pediatrie I. 3. vyd. Praha: Informatorium, 2003, 112 s. ISBN 80-7333-021-0. WEIGERT, Vivian. Kleine Stillbuch: Alles Wichtige auf einen Blick. München: Kösel, 2005. ISBN 80-7367-071-2. ZAMARSKÁ, Jana a Ivana AUINGEROVÁ. Kojení: praktické rady pro maminky. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2006, 82 s. ISBN 80-251-0772-8.

60

Seznam tabulek a obrázků Tabulka 1: Vyhodnocení proměnné č. 1 ...................................................................................30 Tabulka 2: Vyhodnocení proměnné č. 2 ...................................................................................30 Tabulka 3: Vyhodnocení otázky č. 1 ........................................................................................31 Tabulka 4: Vyhodnocení otázky č. 2 ........................................................................................31 Tabulka 5: Vyhodnocení otázky č. 3 ........................................................................................31 Tabulka 6: Vyhodnocení otázky č. 4 ........................................................................................32 Tabulka 7: Vyhodnocení otázky č. 5 ........................................................................................33 Tabulka 8: Vyhodnocení otázky č. 6 ........................................................................................34 Tabulka 9: Vyhodnocení otázky č. 7 ........................................................................................35 Tabulka 10: Vyhodnocení otázky č. 8 ......................................................................................36 Tabulka 11: Vyhodnocení otázky č. 9 ......................................................................................37 Tabulka 12: Vyhodnocení otázky č. 10 ....................................................................................38 Tabulka 13: Vyhodnocení otázky č. 11 ....................................................................................39 Tabulka 14: Vyhodnocení otázky č. 12 ....................................................................................41 Tabulka 15: Vyhodnocení otázky č. 13 ....................................................................................42 Tabulka 16: Vyhodnocení otázky č. 14 ....................................................................................43 Tabulka 17: Vyhodnocení otázky č. 15 ....................................................................................43 Tabulka 18: Vyhodnocení otázky č. 16 ....................................................................................44 Tabulka 19: Vyhodnocení otázky č. 17 ....................................................................................46 Tabulka 20: Vyhodnocení otázky č. 18 ....................................................................................46 Tabulka 21: Vyhodnocení otázky č. 19 ....................................................................................47 Tabulka 22: Vyhodnocení otázky č. 20 ....................................................................................48 Tabulka 23: Vyhodnocení otázky č. 20 ....................................................................................49 Tabulka 24: Porovnání úspěšnosti pomoci v závislosti na vybrané pomoci ............................50 Tabulka 25: Porovnání pokračování v kojení v závislosti na vybrané pomoci ........................52

Obrázek 1: Vyhodnocení otázky č. 3 ........................................................................................32 Obrázek 2: Vyhodnocení otázky č. 4 ........................................................................................33 Obrázek 3: Vyhodnocení otázky č. 5 ........................................................................................34 Obrázek 4: Vyhodnocení otázky č. 6 ........................................................................................35 Obrázek 5: Vyhodnocení otázky č. 7 ........................................................................................36 61

Obrázek 6: Vyhodnocení otázky č. 8 ........................................................................................37 Obrázek 7: Vyhodnocení otázky č. 9 ........................................................................................38 Obrázek 8: Vyhodnocení otázky č. 10 ......................................................................................39 Obrázek 9: Vyhodnocení otázky č. 11 ......................................................................................40 Obrázek 10: Vyhodnocení otázky č. 12 ....................................................................................41 Obrázek 11: Vyhodnocení otázky č. 13 ....................................................................................42 Obrázek 12: Vyhodnocení otázky č. 14 ....................................................................................43 Obrázek 13: Vyhodnocení otázky č. 15 ....................................................................................44 Obrázek 14: Vyhodnocení otázky č. 16 ....................................................................................45 Obrázek 15: Vyhodnocení otázky č. 16 ....................................................................................45 Obrázek 16: Vyhodnocení otázky č. 17 ....................................................................................46 Obrázek 17: Vyhodnocení otázky č. 18 ....................................................................................47 Obrázek 18: Vyhodnocení otázky č. 19 ....................................................................................48 Obrázek 19: Vyhodnocení otázky č. 20 ....................................................................................49 Obrázek 20: Vyhodnocení otázky č. 20 ....................................................................................50 Obrázek 21: Porovnání úspěšnosti pomoci v závislosti na vybrané pomoci ............................51 Obrázek 22: Porovnání pokračování v kojení v závislosti na vybrané pomoci ........................52 Obrázek 23: Správné držení prsu ..............................................................................................64 Obrázek 24: Správné a špatné přisátí dítěte ..............................................................................64

62

Seznam příloh Příloha 1: Správná technika kojení Příloha 2: Dotazník Příloha 3: Informační leták Příloha 4: Souhlas s dotazníkovým šetřením

63

Příloha 1

Obrázek 23: Správné držení prsu Zdroj: http://www.modrykonik.cz/fotoblogy/

Obrázek 24: Správné a špatné přisátí dítěte Zdroj: http://www.maminkam.cz/prilozeni-ditete-k-prsu-a-efektivni-sani

Příloha 2 Dobrý den maminko, jmenuji se Jana Hrobařová a jsem studentka Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě, oboru porodní asistentka. Do rukou se Vám dostal dotazník na téma: ,,Podpora kojení po propuštění z porodnice‘‘. Prosím Vás o vyplnění otázek, které použiji pouze ke zpracování své bakalářské práce. Dotazník je anonymní a je určen ženám, které mají jakoukoliv zkušenost s kojením. Pokyny k vyplňování dotazníku: Prosím zakroužkujte vždy jen jednu Vámi vybranou odpověď, pokud v instrukci otázky není uvedeno jinak. V dotazníku se setkáte s pojmy, které bych Vám ráda předem vysvětlila: Plné/výlučné kojení = dítě dostává pouze mateřské mléko (tzn. bez dokrmu umělou výživou a příkrmu), Dokrm = náhrada mateřského mléka podávaná kojenému dítěti, Umělá výživa = uměle vyrobená náhrada mateřského mléka, Nemléčný příkrm = kaše, zeleninové pyré, přesnídávky, které se dítěti začíná podávat od 6. měsíce. Na všechny nejasnosti [email protected]

u

otázek

se

mne

můžete

zeptat

na

emailové

adrese:

Děkuji za ochotu a čas strávený při vyplňování mého dotazníku. Jana Hrobařová 1.Kolik dětí máte?

a)

1

b) 2 c)

3 a více

2. Chtěla jste své dítě kojit?

a)

Ano

b) Ne

Následující otázky se vztahují ke kojení Vašeho nejmladšího dítěte! 3. Jakým způsobem jste kojila, když Vás propouštěli z porodnice? a)

Plně (pouze mateřským mlékem)

b) Kojila jsem a dávala dokrm (umělou výživu) c)

Nekojila jsem (krmila jsem dítě umělou výživou)

4. Doporučil Vám pediatr kojit dítě výlučně (tzn. bez dokrmů a příkrmů) po dobu 6. měsíců? a)

Ano

b) Ne

5. Doporučil Vám pediatr kojit dítě s postupně zaváděným příkrmem do 2 let věku dítěte? a)

Ano

b) Ne 6. Doporučil Vám pediatr podávat nemléčné příkrmy od 6. měsíce věku dítěte?

a)

Ano

b) Ne 7. Podporoval Vás pediatr v kojení ?

a)

Ano

b) Ne 8. Vyskytnul se u Vás v průběhu kojení nějaký problém? a)

Ano

b) Ne – přejděte na otázku č. 16

9. Jaký problém se u Vás vyskytnul? (můžete vybrat více možností) a)

Nedostatek mléka

b) Bolestivě nalitá prsa c)

Poraněné bradavky ( ragády)

d) Dítě se nechtělo přisát e)

Dítě nepřibývalo na váze

f)

Jiný, napište prosím jaký................................................

10. Ve kterém měsíci věku dítěte se u Vás vyskytnul problém s kojením? napište: ..................... měsíci 11. Kde jste vyhledala pomoc při problému s kojením? (můžete zvolit více odpovědí) a)

U nikoho - přejděte na otázku č. 14

b)

U gynekologa

c)

Zdravotníky v porodnici

d)

U pediatra

e)

U zdravotní sestry u lékaře

f)

U laktační poradkyně

g)

U kamarádku, maminku

h)

Na internetu

ch)

V odborné knihy, letáky o kojení

12. Kdo Vám při řešení problému s kojením nejvíce pomohl?

a)

Gynekolog

b)

Zdravotníci v porodnici

c)

Pediatr

d) Zdravotní sestra u dětského lékaře e)

Laktační poradkyně

f)

Kamarádka, maminka....

g)

Internet

h) Odborné knihy, letáky o kojení

13. Podporovala Vás vyhledaná pomoc, při řešení problému, v kojení?

a)

Ano, podporovala mě v kojení, snažila se problém vyřešit

b) Ne, nepodporovala, nabídla mi umělou výživu c)

Jiné, napište.........................................

14. Pomohla Vám vyhledaná pomoc problém s kojením vyřešit? a)

Ano

b) Ne 15. Pokračovala jste nadále v kojení? a)

Ano, plně jsem kojila dál

b) Ano, kojila jsem dál ale s dokrmem (umělou výživou) c)

Ano, kojila jsem dál s dokrmem (umělou výživou) a příkmem

d) Ne, přestala jsem kojit

16. Informoval Vás někdo o možnosti kontaktovat laktační poradkyni (ke kontrole kojení, při problémech s kojením) ?

a)

Ano, napište kdo.............................................

b) Ne 17. Využila jste po propuštění z porodnice služby laktační poradkyně (k řešení problému s kojením, ke kontrole techniky kojení...)?

a)

Ano

b) Ne 18. V kolikátém měsíci jste začala dítěti podávat nemléčný přikrm (zeleninové pyré...)? a)

Ve 4. měsíci

b) V 5. měsíci c)

V 6. měsíci

19. Chtěla byste, aby Váš pediatr spolupracoval s laktační poradkyní?

a) Ano b) Ne 20. Jak dlouho jste dítě kojila? Napište prosím číslem. - plně (pouze mateřským mlékem bez dokrmu a příkrmu): napište: .............. měsíc/ů - s příkrmem nebo dokrmem (dítě bylo alespoň 1x denně kojeno): napište: ................ měsíc/ů

Vaše vzdělání

Váš věk, když jste kojila:

a) Základní

a) do 20 let

b) Střední odborné - vyučena

b) 21 - 30

c) Středoškolské - s maturitou

c) 31 a více let

d) VOŠ/ VŠ

Příloha 3

Máte problém s kojením? Potřebujete pomoc?

WHO (Světová zdravotnická organizace) doporučuje kojit výlučně po dobu 6 měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 roků věku dítěte i déle. Pokud se u Vás v průběhu kojení vyskytne nějaký problém je nejlepším řešením vyhledat odbornou pomoc. Odbornou pomoc poskytují laktační poradkyně, Horká linka kojení nebo Laktační liga. Laktační poradkyně v Jihlavě: Jana Hrobařová tel.: 773 562 854 

volat každý den od 820 hod (nabízí: telefonickou pomoc, osobní návštěvu)

Horká linka kojení (provozovaná Laktační ligou): tel.: 261 082 424 

volat ve všední dny od 913 hod (nabízí: telefonickou pomoc)

Laktační liga: www.kojení.cz 

lze zaslat dotaz (nabízí: internetové poradenství)



na těchto stánkách naleznete užitečné informace, odkazy

Příloha 4

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Porodní asistentka. Kojení a jeho podpora po propuštění

Recommend Documents