Cestovní ruch a jeho podpora ve Strakonicích

Cestovní ruch a jeho podpora ve Strakonicích

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

...................................................... Podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Věře Neřadové za vstřícnost, trpělivost a cenné připomínky při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat paní RNDr. Ivaně Říhové, panu Milanovi Bízkovi a panu Ing. Antonínu Svobodovi za spolupráci a čas na vytvoření rozhovorů. Děkuji rovněž všem respondentům, kteří se účastnili dotazníkového šetření a sdělili mi své názory. Velmi děkuji také své rodině a přátelům za podporu a trpělivost při psaní práce, hlavně své sestře Mgr. Věře Kontríkové za cenné názory a jiný pohled na práci.

Copyright © Kontríková Kamila

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Cestovní ruch a jeho podpora ve Strakonicích Bakalářská práce

Autor: Kamila Kontríková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2012

Abstrakt: KONTRÍKOVÁ, Kamila: Cestovní ruch a jeho podpora ve Strakonicích. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová, Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 61 stran Cílem bakalářské práce je zmapovat možnosti cestovního ruchu ve městě Strakonice a porovnat historické skutečnosti s aktuální situací cestovního ruchu ve městě. Za pomoci dotazníkového šetření mezi návštěvníky města a rozhovorů s představiteli města a místními podnikateli v cestovním ruchu jsem zanalyzovala názory na podporu a rozvoj cestovního ruchu ve městě. Teoretická část obsahuje souhrn historických, kulturních a dalších zajímavostí ve městě Strakonice. Část praktická popisuje a analyzuje realizované projekty na podporu cestovního ruchu ve městě a pomocí dotazníkového šetření a řízených rozhovorů předkládá zjištěné názory návštěvníků města a některých představitelů a podnikatelů v cestovním ruchu ve městě. Klíčová slova: Město Strakonice, Strakonický hrad, cestovní ruch, rekonstrukce, projekt Mezinárodní dudácký festival

Abstract: KONTRÍKOVÁ, Kamila: Tourism and its support in Strakonice. Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Supervisor: Degree of qualification: Ing. Věra Nečadová, Bachelor. Jihlava 2012. 61 pages The aim of this bachelor thesis is to map the possibilities of tourism in town Strakonice and to compare historical facts with current situation of tourism in this town. With the assistance of a questionnaire research carried out among visitors of the town as well as with interviews with some representatives of this town and local businessmen in tourism branch, an analyse of opinions on the support and development of the tourism in town was processed. The theoretical part of this thesis contains a summary of historic, culture and another attraction and points of interest in the town of Strakonice. The practical part describes and analyses the implemented projects which have been carried out to support of tourism in this as well as presents opinions of the visitors to this town and businessmen in the branch of tourism. Key words: The town Strakonice, the Strakonice castle, tourism, reconstruction, project, International bagpipe festival

Předmluva: Město Strakonice bylo a je významným historickým sídlem na jihu České republiky. I když stále stojí jakoby ve stínu ostatních jihočeských měst, (České Budějovice, Český Krumlov, Písek) jistě má co nabídnout, jak z hlediska historického dědictví, tak i moderního využití stávajících prostranství. V návaznosti na nedávný vývoj, kdy hlavně Strakonický hrad a Velké náměstí prošly rozsáhlou rekonstrukcí, se město opět dostalo do centra všeobecného dění. Výsledky jsou patrné na první pohled a budí, jako každá výrazná změna, různé reakce. I to však přispívá k tomu, že Strakonice srovnali krok s dobou a snaží se využít dostupných nástrojů k přilákání turistů do města a tím podpořit rozvoj cestovního ruchu. Strakonice zažily zajímavé historické zvraty, kdy vládci nad městem byly jak šlechtického (rod Bavorů), tak církevního původu (řád johanitů). „Maltézští rytíři dbali na rozkvět města i okolí, vysazovali poddaným četná privilegia, podporovali vznik řemesel a textilního průmyslu. Zároveň ochraňovali město a dokončili stavbu jeho hradeb. Za doby renesanční ozdobili hrad loveckou věží – Jelenkou, pivovarem a přes řeku sklenuli kamenné mosty. Řád se však postupně vysílil válkami, hradní sídlo i město postupně chátrali a upadali. Na počátku 19. století však johanitský řád vymyslel zřízení sanitních vlaků a vyrazil s nimi ošetřovat raněné ještě před 1. světovou válkou. Poté ale přichází rok 1918 a vznik československé republiky, který urychluje končící slávu jejich vlády nad městem. Zdejší působení řádu, po roce 1948 ilegální, prakticky zaniká smrtí Frá Lukáše v roce 1986. [Fibich, 2004, s. 1, 23, Kotlárová, 2002, s. 67-72] Po nejvýraznějším panování johanitů přichází krátké období samostatné první republiky, než je opět ukončeno 2. světovou válkou a krátkou vládou fašistů. Poté přichází další totalita, tentokráte komunistická. Minulý politický režim těžce a nesmyslně „rozetnul“ město na 2 poloviny a tím mu vtiskl naprosto jiný urbanistický vzhled, než mělo dříve. Zbořením historických domů v centru a postavením nevzhledných panelákových sídlišť zanechal na tváři města nesmazatelnou stopu, ze které se už město nevzpamatovalo.

Obsah Úvod ............................................................................................................................ 12 Teoretická část ................................................................................................................ 14 1 Město Strakonice ..................................................................................................... 14 1.1 Představení města a krátká historie ....................................................................... 14 1.2 Cestovní ruch jako ekonomický přínos pro město Strakonice ............................. 15 2 HISTORICKÉ A KULTURNÍ PAMÁTKY................................................................ 16 2.1 Strakonický hrad a rod Bavorů ............................................................................. 16 2.1.1 Muzeum středního Pootaví ............................................................................ 19 2.2 Děkanský kostel sv. Prokopa ................................................................................ 20 2.3 Filiální kostel svaté Markéty................................................................................. 20 2.4 Farní kostel Panny Marie Sedmibolestné ............................................................. 21 2.5 Hřbitovní filiální kostel svatého Václava ............................................................. 22 2. 6 Historické budovy a stavby .................................................................................. 22 2. 7 Sochy, pamětní desky a pomníky ........................................................................ 23 3 SPORTOVNÍ VYŽITÍ VE MĚSTĚ ............................................................................ 24 3.1 Přírodní lokalita Podskalí a řeka Otava ................................................................ 24 3.2 Rennerovy sady..................................................................................................... 25 3.3 Naučná stezka Švandy dudáka .............................................................................. 25 4 KULTURNÍ AKCE VE MĚSTĚ ................................................................................. 26 4.1 Loutkářský festival Skupovy Strakonice .............................................................. 26 4.2 Hudební festival Jamboree.................................................................................... 26 4.3 Mezinárodní dudácký festival ............................................................................... 27 4.4 Další kulturní akce ................................................................................................ 28 5 OSTATNÍ ZAJÍMAVOSTI ......................................................................................... 29 5.1 Dudáctví a dudáci ................................................................................................. 29

5.2 Výroba fezů........................................................................................................... 29 5.3 Zbrojovka (ČZ Strakonice) ................................................................................... 30 5.4 Měšťanský pivovar Strakonice ............................................................................. 30 5.5 Významní rodáci ................................................................................................... 31 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 32 6 Projekty realizované ve městě na podporu cestovního ruchu ...................................... 32 6.1 Rekonstrukce Strakonického hradu ...................................................................... 32 6.2 Rekonstrukce Velkého náměstí ............................................................................ 35 6.3 Lávka přes řeku Otavu u Strakonického hradu ..................................................... 36 6.4 Další projekty........................................................................................................ 37 6.4.1 Projekt „Otavská plavba“............................................................................... 37 6.4.2 Rozkvetlá okna Strakonic .............................................................................. 37 6.4.3 V hlavní roli – Strakonice pro turisty ............................................................ 38 7 Dotazníkové šetření ..................................................................................................... 39 7.1 Cíl šetření .............................................................................................................. 39 7.2 Vyhodnocení šetření a zpracování do grafů ......................................................... 40 Výsledky průzkumu .................................................................................................... 52 8 Řízené rozhovory ......................................................................................................... 52 8. 1 Řízený rozhovor s paní PhDr. Ivanou Říhovou: .................................................. 53 8.2 Řízený rozhovor s panem Milanem Bízkem ......................................................... 55 8.3 Rozhovor s panem Ing. Antonínem Svobodou ..................................................... 57 Shrnutí praktické části ................................................................................................ 59 Závěr ............................................................................................................................... 61 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 63 Přílohy............................................................................................................................. 70

Seznam zkratek ČR

Česká republika

EHP

Evropský hospodářský prostor

EU

Evropská unie

FLČ

František Ladislav Čelakovský

MDF

Mezinárodní dudácký festival

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

ROP

Regionální operační program

SROP

Společný regionální operační program

WIFI

Wireless Fidelity

Úvod Téma mé bakalářské práce jsem měla jasné prakticky od začátku studia na VŠPJ. I když jsem se před pár lety odstěhovala i s mojí rodinou ze Strakonic do blízké vesnice, stále zůstávám velkou patriotkou a do Strakonic se pravidelně vracím. A proto jsem věděla, že i má první diplomová práce nemůže být o něčem jiném než o mých rodných Strakonicích. Strakonice jsou na jednu stranu naprosto obyčejné a pro mnohé obyvatele ČR neznámé, ale na druhou stranu si ve světě vydobyly nezpochybnitelnou slávu díky výrobě motorek a Mezinárodnímu dudáckému festivalu. Rovněž Strakonický hrad je v mnoha ohledech pozoruhodnou a výjimečnou památkou a jedním ze symbolů města, který se vryje do paměti. Nechci, aby si při zmínění jména „Strakonice“ lidé představili jen hru od J. K. Tyla „Strakonický dudák“, která však také městu přinesla určitou popularitu, ale aby se rovněž dozvěděli více o městě jako takovém, co nabízí a čím je zajímavé. Již při předběžném zjišťování informací a podkladů pro bakalářkou práci jsem s mírným překvapením zjistila, že o cestovním ruchu ve městě, ani o Strakonickém hradu nebo jiné památce nebyla zpracována žádná diplomová práce. Toto zjištění mě ještě více utvrdilo v psaní této práce. Jsem toho názoru, že odvětví cestovního ruchu se může stát významným oborem činnosti a zdrojem pracovních míst pro určitou část obyvatelstva města. V počtu realizovaných investičních akcí, rekonstrukcí a změn, které provedla radnice města, se rovněž mohou Strakonice považovat za poměrně úspěšné v rámci Jihočeského kraje. Cílem mé práce je představit a shrnout historické, kulturní a ostatní atraktivity a zajímavosti, které může město návštěvníkům nabídnout a zanalyzovat proměnu města díky projektům na podporu cestovního ruchu. Rovněž bych město Strakonice chtěla uvést do většího povědomí veřejnosti a přilákat do něj více turistů. Podrobně se zaměřím na hlavní atraktivitu města – Strakonický hrad a v praktické části práce se budu snažit komplexně popsat provedené změny a proměny jednotlivých částí města. Rovněž bych ráda zjistila názory návštěvníků a turistů na cestovní ruch ve městě a hlavně na nejvíce viditelné změny, které město provedlo za výrazné finanční 12

podpory fondů Evropské unie. Názory obyvatel města budu zjišťovat za pomoci dotazníkového šetření. V práci bych rovněž ráda uvedla informace, získané z řízených rozhovorů s představiteli veřejné správy a podnikatelské sféry ve městě. Ze získaných postřehů bych ráda vybrala ty nejdůležitější a zpracovala z nich seznam připomínek a návrhů na zlepšení. V praktické části budu pracovat hlavně s metodou srovnávání, jak názorů respondentů, tak účastníků řízených rozhovorů. V dotazníkovém šetření klasifikuji jednotlivé oblasti názorů podle společného tématu a budu pracovat i s některými statistickými veličinami. Bakalářská práce by měla sloužit jako určité shrnutí možností a zajímavostí v oblasti cestovního ruchu ve městě. Dotazníkové šetření a řízené rozhovory by mohly napomoci najít a určit případné nedostatky a uvést návrhy a tipy na zlepšení situace ve městě.

13

Teoretická část 1 Město Strakonice 1.1 Představení města a krátká historie Město Strakonice leží v Jihočeském kraji na průsečících zeměpisných souřadnic 49˚ 15´ až 49˚ 17´ východní délky. Rozkládá se na úbočích spadajících do údolí řeky Otavy, do níž se uprostřed města vlévá řeka Volyňka. Severní, levý břeh řeky je nejjižnějším výběžkem Středočeské vrchoviny, jižní, pravý je úpatím Šumavského podhůří. Nadmořská výška města je v rozmezí 390 a 430 m. Průměrná roční teplota je přibližně + 5 stupňů, srážky dosahují 550 až 600 mm ročně. K 31. 12. 2011 ve městě žilo 23 451 obyvatel. Původ jména města kdysi spojoval P. Václav Krolmus s hejny strak. Název však pochází od Strakoniců nebo Strachoniců, tedy příslušníků lidu praotce Straky, Stracha, Strakoně či Strachoně. [Cvrček, 1989, s. 5] [19] Na území dnešního města původně stála menší kolonie zvaná Žabokrky či Žabokrty a dlouhá vesnice Bezděkov, obě na březích řeky Volyňky. Z Bezděkova vedla cesta k třetí osadě zvané Lom. Tyto vísky vznikly pravděpodobně již okolo začátku 11. století a postupně se rozrůstaly, dokud nebyl na skalnatém ostrohu nad soutokem postaven hrad. Rod Bavorů, který ho nechal zbudovat již přibližně v polovině 13. století a usadil se na něm, se nesmazatelně zapíše do dějin nejen města, ale i celé oblasti Čech. Mocenský vzestup za přízně několika českých králů přináší Bavorům nebývalou slávu a moc. Později ji však oslabuje vzmáhající se církevní řád johanitů, který má možná také podíl na jejich neslavném konci na přelomu 15. století. Zmíněný řád se pak na více než 700 let ujímá vlády nad městem a výrazně se podílí na dnešní tváři a postavení města. Válečné konflikty 20. století město nijak výrazně nezasahují, avšak v 70 - 80. letech dochází v k nezvratným změnám na tváři města. Nesmyslným konáním člověka mizí množství historických budov, které dotvářely historický kolorit města. S tímto necitlivým zásahem město dodnes bojuje, i když některé věci a místa bude možné v průběhu času snad ještě pozměnit a zlepšit. [Malota, 2007]

14

1.2 Cestovní ruch jako ekonomický přínos pro město Strakonice Cestovní ruch v rámci světové ekonomiky stále nabývá na významu a Česká republika na tom není jinak. Hlavně oblast Jižních Čech je pro rozvoj CR jako stvořená – klidná krajina bez výraznější ekologických zátěží, s množstvím historických památek a kulturních akcí. Město Strakonice, vedle strojírenského a potravinářského průmyslu, může na třetí místo v rámci finančních příjmů zařadit i cestovní ruch. Předpoklady pro rozvoj zde jistě jsou – rozsáhlá rekonstrukce Strakonického hradu přinesla nové služby a vytvořila pracovní místa, více kulturních akcí a zejména prodejních trhů pomáhá při rozvoji místních řemesel a nabízí další odbytiště pro místní drobné podnikatele. Samotná veřejná správa města Strakonice využívá nejrůznější zdrojů, jak čerpat peníze z veřejných rozpočtů – státního rozpočtu České republiky, regionálních operačních programů nebo grantů Jihočeského kraje. Rovněž samotní místní podnikatelé investují a rekonstruují stávající zařízení a provozovny cestovního ruchu ve městě. Konkrétní projekty, prováděné ve městě Strakonice budou rozvedeny v praktické části práce. [Petrů, 2007] [3]

Obrázek 1 Pohled na Strakonice před rokem 1800, zdroj: www.strakonice.eu

15

2 HISTORICKÉ A KULTURNÍ PAMÁTKY 2.1 Strakonický hrad a rod Bavorů Je nepochybně největší architektonickou a historickou zajímavostí a hlavním turistickým magnetem pro turisty ve městě. Zatímco dřív dominoval okolní krajině a jaksi bokem se teprve rodilo město z původní osady, dnes je hrad spíše bokem rušného a stále se rozrůstajícího se města. [Malota, 2007, s. 35] Dle Birnbaumové [1947] byl Strakonický hrad byl založen u nás výjimečným a ne tak častým způsobem: „Podle tehdy platných strategických pravidel bylo pro něj zvoleno místo na ostrohu, vytvořeno ve Strakonicích soutokem 2 řek, ale nikoliv na výšině, nýbrž na rovině, z níž vystupoval jen mohutný blok skaliska nad řekou. Skála byla opevněna ze dvou stran přirozeně vodou řek Otavy a Volyňky. Ze třetí strany byla ve skále vytvořena díra a byl vyhlouben hluboký příkop, který se naplnil vodou z rybníků založených u jedné z přiléhajících vesnic, a přebytečná voda z něj odtékala. Rovněž ze čtvrté strany byl zřízen rovněž příkop, spíše bažinatý. V době svého vzniku byl hrad ojedinělou, vodou chráněnou pevností.“ [Birnbaumová, 1947, s. 3-4] Nejstarším jádrem hradu je část zvaná kapitulní síň s přiléhajícími ambity, čili křížovou chodbou. Další nejstarší částí hradu je tzv. hradní palác. Zejména jeho západní blok (dnes v místě hlavního vchodu do expozic Muzea středního Pootaví, které v hradu mimo jiné sídlí) byl zřejmě prvotním sídlem rodu Bavorů. [Malota, 2007, s. 35] Prvopočátky Bavorů popisuje Cvrček [2002, s. 41] takto: „Tento panský rod byl zakladatelem a pravděpodobně i stavitelem hradu a mezi rokem 1200 až 1400 byli páni ze Strakonic velmi významným panským rodem v Čechách a největší pravděpodobností i na Moravě. První známý z nich se podepsal na listinách krále Václava I. jako Bavor ze Strakonic. Podle A. Č. Ludikara byl již první známý Bavor I. mocným vládcem. Byl nejvyšším komorníkem českého krále a jeho moc v krajině, kterou ovládal, byla téměř neomezená. Bavor I. se údajně zúčastnil křížové výpravy do Palestiny, přitom se seznámil s rytíři řádu sv. Jana Jeruzalémského (od 16. století se nazývají rytíři maltskými). Při této výpravě prý slíbil, že jim po šťastném návratu z výpravy věnuje významnou odměnu. Slib splnil podle dochovaných listinných 16

materiálů před rokem 1243, kdy rytířům věnoval své dosavadní sídlo, tedy hrad, kostel a řadu vesnic.“ [Cvrček, 2002, s. 41] Znakem strakonických Bavorů byla modrá střela (šíp) ve zlatém poli. Střela byla nasazena na červeném ratišti (nosiči hrotu) opeřeného stříbrným perem. Klenotem nad znakem bylo snad zlaté křídlo. [Cvrček, 1989, s. 26] Bavor toho jména první zemřel asi r. 1260 a vladařské křeslo zaujal jeho syn Bavor II., někdy nazývaný Bavorem Velikým. Stal se r. 1277 nejvyšším maršálkem království, což byla první hodnost po králi. Oženil se s dcerou krále Přemysla Otakara II., což mu pravděpodobně pomohlo k postupu ve dvorských úřadech. Bavor III. nastoupil vládu po otci přibližně v roce 1279. V prvních letech svého vladařství založil ve vsi Lom kostel sv. Václava s farou. Rovněž působil jako purkrabí na hradě Zvíkově. Bavor III. umírá mezi léty r. 1317 – 1318 a vládu nad Strakonice přebírá Vilém ze Strakonic, rovněž z rodu Bavorů. [Cvrček, 1989, s. 27, s. 33-34] „Vilémovým nástupcem byl Bavor IV. z Blatné, řečený Bašek, poslední z tohoto rodu ze Strakonic, jehož významným počinem je, že r. 1367 potvrzuje měšťanům právo vařit pivo. Počátkem osmdesátých let 14. století se počet členů rodu Bavorů ze Strakonic omezil pouze na dva nezletilé chlapce, Břeňka a Jana. Jejich poručníkem a prozatímním správcem majetku se stal Zdeněk z Rožmitálu do doby, než ho v roce 1394 převzal opět již zletilý Břeněk ze Strakonic. Následující léta se nesou ve znamení neustálého postupného rozprodávání bavorovského majetku. Břeněk, někdy zvaný Břetik, byl snad posledním synem strakonického Bavora, který měl určitou vládu nad městem. Poslední zmínka o Břeňkovi je na listině z r. 1398, kdy zbytek majetku prodává místní šlechtě. Příčina úpadku významu tohoto rodu je však stál zahalena tajemstvím. Původ pádu byl zřejmě v tehdejším sváru mezi králem a rostoucí mocí šlechty v naší krajině pánů z Rožmberka. Většinu majetku získává řád johanitů, kteří se v roce 1402 stali i majiteli celého strakonického panství včetně města.“ [Cvrček, 1989, s. 27, s. 33-34] [Malota, 2007] [1] Jestliže před polovinou 13. století začal již Bavor I. se stavbou modernějšího hradu, jeho syn pak v budování pevnosti a sídla pokračoval ještě usilovněji. Stavělo se hlavně v jihozápadní části hradu. Pevnostní ráz sídla byl posílen dvěma věžemi. Jedna byla třípatrová, čtverhranná (byla v novověku stržena), druhá – dnešní Rumpál – má 17

hruškovitý půdorys s břitem na zadní straně a dodnes je jednou z hlavních dominant hradu. Věž byla symbolem pevnosti, ale zároveň středověkého práva. Název „Rumpál“ je totiž odvozen od zařízení, jímž se spouštěli odsouzenci oné doby do hluboké hladomorny na dně věže. Hrad obklopovala kamenná hradba, která vedla na severu až k části v majetku rytířů sv. Jana Jeruzalémského. Stavba podstatné části strakonického hradu byla dokončena kolem r. 1280. Byl to jihozápadní trakt komplexu se čtyřhrannou věží v místech, kde je dnes restaurace Sklípek. [Cvrček, 1989, s. 29-30, s. 343], [8] Na začátku 15. století byla postavena věž Jelenka. Již tehdy byla součásti jižního křídla také kaple (dnes se jí vstupuje na Rumpál) a na sklonku 16. století došlo k přestavbě velkopřevorských místností v II. patře, které sloužili johanitům. V této době měl hrad i vlastní mlýn nebo pivovar. [Malota, 2007, s. 35-36] V době třicetileté války však hrad utrpěl některými výpady, později byly prováděny další drobnější úpravy, hlavně hradního kostela. Poslední významná stavební úprava byla provedena v 18. století, kdy velkopřevor Ferdinand Leopold Dubský z Třebomyslic postavil před kostelem sv. Prokopa barokní rezidenci, vlastně menší zámeček. V něm našli nové a lepší ubytování velkopřevorové řádu. Později byla ještě za zámkem zřízena nová ovocná zahrada. [Kotlárová, 2002, s. 142 – 144] Po třicetileté válce začalo období postupného narůstání napětí mezi vlastníky hradu a představiteli města. Hrad upadá, velkopřevorové ztrácejí o Strakonice zájem a v roce 1694 přesouvají své hlavní sídlo zpět do Prahy. Nadále zde nesídlil ani převor.[8] Hrad byl opuštěn a začal chátrat. Byly prováděny jen drobné úpravy kostela sv. Prokopa nebo stávající rezidence. Později, v 19. století, se upravovala dřívější hospodářská část hradu, avšak později hrad značně chátral, neboť maltézský řád neměl dostatek financí na jeho opravu. Hrad byl v jeho vlastnictví až do roku 1925, kdy ho odprodal soukromému vlastníkovi. V 30. letech 20. století byly místnosti jižního křídla upraveny pro potřeby i dnes zde sídlícího Muzea středního Pootaví. Za 2. světové války sídlili na hradě představitelé NSDAP, o hrad se nepečovalo a ani později v době komunismu nedoznal změn. V roce 1995 byl hrad vyhlášen za kulturní památku a od té doby se jeho tvář začala měnit k lepšímu. [Kotlárová, 2002, s. 144 – 147, Malota, 2007, s. 36]

18

2.1.1 Muzeum středního Pootaví Jeho historie začíná v roce 1895, kdy se sjednotily 2 městské spolky v tzv. Musejní společnost s cílem založit Městské muzeum. Muzeum mělo být veřejné a v majetku města a jeho činnost se měla zaměřovat hlavně na Strakonice a okolí. Roku 1967 byl ustanoven současný název „Muzeum středního Pootaví.“ Roku 1981 jsou instalovány expozice archeologie a geologie, a roku 1983 expozice středověku a husitství a specializovaná expozice dudáctví. Expozice muzea a část depozitářů je umístěna v jižní části hradu, tzv. Bavorském paláci, součástí prohlídky je i výstup na gotickou věž Rumpál. Muzeum vlastní i odbornou knihovnu a je pořadatelem Mezinárodního dudáckého sympozia, různých výstav, seminářů, kulturních akcí… Město Strakonice a okolí můžete v muzeu poznat od pravěku přes středověké dějiny města až do současnosti. Součástí jsou i expozic o fezové výrobě, výroby zbraní a motocyklů ČZ, a expozice Dudy a dudáci, která je i ozvučená. [Říhová, 2003, s. 345 – 357]

Obrázek 2 Strakonický hrad, zdroj: www.zamky-hrady.eu

19

2.2 Děkanský kostel sv. Prokopa Je součástí areálu Strakonického hradu a původně se jednalo o panský kostel rodu Bavorů ze Strakonic, po zřízení johanitské komendy o kostel klášterní. Kostel je přístupný dvouramenným schodištěm z terasy na severní straně. Byl založen pravděpodobně začátkem 13. století a již před rokem 1243 byl darován panem Bavorem I. řádu sv. Jana Jeruzalémského (též maltézští rytíři). Původně byl zasvěcen sv. Vojtěchu (uváděn ještě v roce 1318), od 14. století je nazýván kostelem sv. Prokopa. [Kupka, 2002, s. 149 – 155] „Nejstarší pozdně románská etapa je datována před rok 1243, po tomto roce byla řádem sv. Jana postavena monumentální 40 metrů vysoká věž románského charakteru. Z této doby je i gotický presbytář a hlavní loď kostela byla zaklenuta gotickou křížovou klenbou, což se stalo opět i po zničení kostela třicetiletou válkou.“ Vnitřní úprava kostela byla dokončena snad až na sklonku 18. století, kdy během josefínských reforem zmizely z kostela náhrobky velkopřevorů. Je zde umístěn hlavní oltář sv. Prokopa a dále ještě šest vedlejších oltářů, zasvěcených sv. Markétě, sv. Kříži, sv. Vítu, sv. Vavřinci, sv. Petru a Matce Boží.“ [Kupka, 2002, s. 149 – 155]

2.3 Filiální kostel svaté Markéty „Naproti hradnímu masivu se na druhé straně řeky Otavy vypíná městský kostel svaté Markéty. Patří vedle hradu neodmyslitelně k charakteru města a tvoří významný orientační bod. Kostel byl postaven na ostrově mezi hlavním a vedlejším ramenem řeky Otavy. Tato bezprostřední blízkost řeky způsobovala, že trpěl častými povodněmi. (např. v letech 1784 a 1890, kdy byl celý kostel zaplaven). Byl vybudován jako kostel městský, oproti hradnímu řádovému kostelu. Farním kostelem byl kostel svatého Václava na hřbitově. Po třicetileté válce, kdy byl hradní kostel sv. Prokopa zpustošen, a docházení do farního kostela sv. Václava bylo náročné, sloužil kostel fakticky jako farní.“. [Kupka, 2002, s. 172] Není znám přesný rok vzniku kostela. Na listině z roku 1318 je informace o špitálu svaté Markéty (možná z 13. století). U něj nepochybně stávala špitální kaple, snad 20

zasvěcená svaté Markétě. Špitál založil zřejmě pan Bavor III. ze Strakonic nebo jeho bratr Vilém Bavor – obě jejich manželky totiž byly Markéty. Pozdně gotická stavba s četnými renesančními prvky se stala hlavním městským kostelem. Východní průčelí kostela získalo před rokem 1870 barokní vzhled. [Kupka, 2002, s. 172 – 175] „Z původního inventáře se nedochovalo téměř nic. Podle záznamů bývalo v kostele několik oltářů (patřily jednotlivým cechům). Dnešní jednotný interiér je proveden v pseudogotickém slohu a pochází většinou z druhé poloviny 19. Století. V kostele je kromě toho několik zbytků staršího inventáře. Hlavní oltář svaté Markéty byl možná ještě gotický, přenesen z původního kostela. Dnešní oltář v pseudogotickém stylu byl zhotoven v Plzni a roku 1865 slavnostně vysvěcen. Dalšími zajímavými exponáty jsou sousoší Kalvárie, jež stávalo do roku 1734 na starém mostě, bylo strženo povodní a přemístěno do kostela a 14 obrazů křížové cesty, umístěných zde roku 1769.“ [Kupka, 2002, s. 175 – 178]

2.4 Farní kostel Panny Marie Sedmibolestné Poutní místo na Podsrpu vzniklo spontánně na popud věřících ještě před stavbou kostela. O založení se vypráví několik legend. Jisté je, že rozvodněná Otava v roce 1718 strhla z mostu sousoší Kalvárie a její součást, dřevěná socha Panny Marie Bolestné (snad ze 17. století) byla později nalezena jedním občanem vyplavené u řeky. Muž to považoval za boží znamení a postavil ji na svém poli pod vrchem Srpská. Socha byla postavena nejdříve na kamenný podstavec, později pro ni byla vystavěna kaple roku 1749, zaplacená z darů obyvatel a tehdejšího velkopřevora maltézského řádu. Dnešní kostel byl zbudován v letech 1770 – 1774. Sakrální podélná stavba má čtvercovou loď a nemá presbytář obrácen k východu, jak bylo typické pro stavbu kostelů až do doby barokní, ale k jihu. Ke kostelu na západě přiléhá trojkřídlý ambit. Zařízení kostela je jednotné, pocházející z doby výstavby (tj. z konce 18. století). A je to mariánský kostel, jak má být – fasádu zdobí fresky Panny Marie, na oltáři stojí socha Panny Marie, pravděpodobně kopie té původní, a každoročně se zde konají na Bolestný pátek před Květnou nedělí poutní shromáždění. [Kupka, 2002, s. 158 – 162] 21

2.5 Hřbitovní filiální kostel svatého Václava „Nedaleko strakonického vlakového nádraží, při silnici na České Budějovice, se nachází areál strakonického hřbitova. V jeho spodní části stojí starobylý kostel, který byl založen na přelomu 13. a 14. století. Jedná se o významnou historickou památku z doby vznikajícího města Strakonice, po hradě nejstarší stavbu ve Strakonicích.“ [Kupka, 2002, s. 165] Dodnes je ve Strakonicích držena hlavní pouť 28. září na svátek patrona české země svatého Václava. Stavba je jednolodní, největší část kostelu je renesančního původu, můžeme zde však najít i zbytky gotického zdiva, hlavně v oblasti presbytáře. Presbytář má pětiboký závěr a sakristie (původně kaple) jsou zaklenuty křížovými klenbami, na východě je kruchta a na západě varhany. V roce 1772 byl kostel barokně přestavěn. Ke konci 2. světové války, v roce 1945, objekt poškodil nálet. Nefungoval však jen chvíli, neboť téhož roku byl znovu opraven a v 70. letech 20. století rovněž prošel rekonstrukcí. Hlavní oltář sv. Václava pochází z 18. století, dva raně barokní boční oltáře jsou však starší a cennější než ten hlavní. Levý oltář znázorňuje Máří Magdalenu, pravý výjev Ukřižování. Kromě každoroční pouti je kostel využíván hlavně jako kostel hřbitovní. [Kupka, 2002, s. 165 – 170]

2. 6 Historické budovy a stavby Ve městě můžeme najít několik historických staveb, které stojí za krátké zastavení. Jako první to jsou tzv. Papežovy domy – modrý ve stylu empír a zelený rokokový, postavené kolem r. 1800. Dnes je zde umístěna restaurace s příhodným jménem „ U Papežů“. Kolem nich můžeme pokračovat vlevo dál, projdeme kolem domu U Hroznu – jednoho z nejstarších domů na Velkém náměstí s plasticky vyvedeným modrým hroznem a letopočtem 1808 ve štítě. Dochované zdivo svědčí o jeho původu již v době středověku. Jedním z nejhonosnějších domů na náměstí se stal v 16. století, v období renesance. V nedávné době prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která ho opět oživila a nabídla mu nové využití. [4]

22

Hned vedle něj stojí budova spořitelny, na níž většinu maleb navrhl sám Mikoláš Aleš a namaloval malíř Josef Bosáček. Naproti spořitelně stojí budova radnice, rovněž s návrhy maleb od stejného malíře. Poslední zajímavostí je vchod do bývalých Mastných krámů s reliéfem dvou mužů, vedoucích na porážku býka. Pokud se vrátíme zpátky k budově spořitelny, můžeme od ní pokračovat přímo dolů, okolo kostela sv. Markéty, kde se dáme doleva a dostaneme se na Palackého náměstí. Zde stojí Mariánský sloup – dnešní podoba je z let 1720 – 1740, ale najdeme na něm i některé starší části z roku 1586. Původně totiž sloup stával na Velkém náměstí jako poděkování za konec morové epidemie. Uprostřed je nahoře na sloupu umístěna socha Panny Marie, dole ve čtyřech rozích, které diagonálně vybíhají ze spodní části, stojí kamenné sochy svatého Josefa, Jana Nepomuckého, svatého Prokopa a svatého Antonína Paduánského. Součástí jsou i 4 postavy puttů. (postavy znázorňujících malé andělíčky) [Kupka, 2002, s. 181] Po městě je rozmístěno i množství kaplí a kapliček, zasvěcených různým svatým: Kaple Sv. Jana Nepomuckého (celkem 4x), kaplička Nejsvětější Trojice ( 2x) kaplička sv. Petra, kaple sv. Václava (2 x), kaple Panny Marie Podsrpenské a několik božích muk. [12]

2. 7 Sochy, pamětní desky a pomníky Ve městě je umístěno hned několik míst, připomínajících významné osobnosti či události: -

Socha F. L. Čelakovského v Bezděkovské ulici a v budově ZŠ po něm pojmenované

-

Busta F. L. Čelakovského v lokalitě Podskalí, na tzv. Zellerinově stráni

-

Bronzová plastika Švandy Dudáka, stojící na křižovatce u spořitelny

-

Socha krále Jiřího z Poděbrad ve stejnojmenné ulici Pamětní deska na budově České spořitelny, kde dříve stál rodný dům pátera Josefa Šmidingera, zakladatele místní knihovny Pamětní deska na rodném domě loutkáře Josefa Skupy na nárožním domě na Velkém náměstí

23

Pamětní deska ve tvaru židovské hvězdy, umístěná blízko Obchodního domu Labuť - „Na památku židovské komunity ve Strakonicích a synagogy, která stála v těchto místech v letech 1860 – 1976“ Memento zmizelým sousedům ze Strakonicka – sedmiramenný svícen s oválným kamenem z řeky Otavy umístěný blízko lokality Podskalí, připomínající zmizelé židovské obyvatele. [20] [21]

3 SPORTOVNÍ VYŽITÍ VE MĚSTĚ 3.1 Přírodní lokalita Podskalí a řeka Otava Vznikla již přibližně v polovině 19. století, kdy se divoký kaňon řeky Otavy pomalu začal měnit v místo s vysypanými cestami a občerstvením. V průběhu času se tato lokalita stala vyhledávaným místem pro odpočinek a rekreace nejen pro obyvatele města. Město pořídilo do svého vlastnictví levý břeh lokality, kde byly nevzhledné louky a skalnaté stráně. Zmodernizovalo nevyhovující hospodu a místa pro koupání u řeky, a zřídilo zde relaxační a odpočinkovou zónu. Již v té době představitelé radnice chtěli, aby Podskalí sloužilo i pro oživení turistického ruchu ve městě. Péči o Podskalí město svěřilo okrašlovacímu spolku „Renner“ pojmenovaném podle podnikatele Antonína Rennera a lokalita začíná vzkvétat. Oba břehy řeky spojuje přívoz, který kotvil u jednoho z dřevěných mol na každé straně řeky u Pětikolského jezu pod hradem. Za finanční pomoci místních podniků i pivovaru se místo skutečně stává vyhledávanou klidovou zónou pro relaxaci a koupání. V 70. letech 20. století se dokončuje úprava autokempu v zadní části Podskalí. Skrz celou lokalitu vede naučná stezka přibližující město, místní stavby (pivovar, bývalá hospoda), ale i faunu a floru spojenou s řekou Otavou. [Cvrček, 1989, s. 237, Kupka, 2006, s. 262-263] I dnes je Podskalí vyhledávaným místem odpočinku pro všechny generace obyvatel i turistů. Přívoz a mola již neexistují, ale byla rozšířena plocha dětských hřišť. Kousek proti proudu řeky od Pětikolského jezu stojí lávka pro pěší a cyklisty, která spojuje Podskalí s hradem. Cyklisté se mohou projet po nově zbudované cyklostezce a rovněž byly opraveny i informační tabule naučné stezky. Řeka Otava je stále vyhledávaným místem rybářů a vodáku. Zájem o vodáckou turistiku na této řece podporuje projekt 24

„Otavská plavba.“ Délka toku Otavy, od soutoku Vydry a Křemelné až po ústí do řeky Vltavy, je 112,9 km a plocha povodí je 3787 km2. [Šmíd, 2005]

3.2 Rennerovy sady Krásný kus zeleně v centru města, který založil již roku 1886 okrašlovací spolek „Renner“. Vznikl spojením stávajícího městského parčíku a okolních polí. Úpravu prostranství dostal za úkol odborník na parkovou úpravu, který vysadil různé druhy stromů a keřů, které parku věnuje i řada místních knížat. Do užívání veřejnosti jsou sady předány v roce 1887. Součástí parku je i pozdně empírový gloriet byl postaven v roce 1837 na umělém návrší na začátku parku. Jedná se o drobnou parkovou stavbu v podobě otevřeného antického chrámu. Rovněž zde můžeme najít pomník mistra Jana Husa, zbytky původních městských hradeb a pomník Antonína Rennera [Kupka, 2005, s. 256 – 257] [13]

3.3 Naučná stezka Švandy dudáka Vznikla v letech 2007 – 2008 a měří 11 km. Turisty provede místy, kudy chodil bájný dudák Švanda. Na jednotlivých stanovištích si mohou prohlédnout dobové fotografie dudáků, přečíst si o historii dudáctví v regionu nebo si zazpívat nějakou píseň z dochovaných úryvků. Okruh začíná na Strakonickém hradě, vede podél řeky až ke dvěma barokním stavbám v ulici MUDr. Karla Hradeckého. Pokračuje na Šibeniční vrch, kde podle pověstí hrál Švanda Dudák čertům či divým ženám. Poté pokračuje vrchy Ryšová, Hliničná či Kuřidlo do osady Dražejov, kde Švanda chodil hrávat pro radost. Pak stezka směřuje zpátky k městu, kde vede opět podél řeky lokalitou Podskalí až na vrch Kalvárie, kde byl dudák pochován. Hřbitov byl sice zrušen, ale jako strážce hrobu zde stojí tři sta let stará Švandova lípa (je možné ji pozorovat pouze z povzdálí, neboť se nachází na soukromém pozemku). Okruh se uzavírá opět na strakonickém hradu. [16] Městem prochází tyto značené cyklotrasy IV. třídy: č. 104: Strakonice - Čejetice - Sudoměř - Kestřany - Zátaví – Písek (S-27) č. 1062: Březnice - Myštice - Sedlice - Radomyšl – Strakonice (S-47) č. 1066: Strakonice - Katovice – Horažďovice (S-19) 25

č. 1068: Strakonice - Kraselov - Hoslovice – Vacov (S-28) č. 1260: Strakonice – Řepice – Osek – Brloh (S-14) A také Otavská cyklistická stezka, jedna z páteřních tras pro cyklisty na jihu Čech. [9] [2] Další možnost, jak si zasportovat, má návštěvní např. v areálu krytého bazénu či v létě otevřeného plaveckého stadionu, u nějž je umístěn i středně velký skate park. Dále si může zahrát tenis v lokalitě Ostrov na Podskalí, zaběhat si na atletickém oválu nebo v zimě bruslit na zimním stadionu.

4 KULTURNÍ AKCE VE MĚSTĚ 4.1 Loutkářský festival Skupovy Strakonice Známý festival loutek a loutkářů započal svoji tradici po nedobrých zkušenostech při účinkování na krajských loutkářských festivalech v Týně nad Vltavou. V místním loutkářském souboru vznikla myšlenka pořádat tyto přehlídky ve Strakonicích. Návrh loutkářského spolku Radost je všemi příslušnými orgány akceptován. Je získán souhlas paní Jiřiny Skupové, aby festival nesl Skupovo jméno, a tak mohly být v květnu 1965 slavnostně zahájeny I. Skupovy Strakonice. Soubor Radost je dobrým hostitelem a pomocníkem ostatním souborům a rovněž předvádí, v duchu odkazu Josefa Skupy, moderní a umělecky hodnotné divadlo. Představení jsou určena hlavně dětem a žákům základních škol, avšak v poslední době je na programu i několik představení pro dospělé. V prvních ročnících se „Skupovek“ účastnilo až sedmnáct souborů a soutěž trvala celý týden. [Tříska, 2003, s. 303 - 313] Letos, tedy v roce 2012, vystupuje na loutkářské přehlídce o něco méně souborů a festival trvá kratší dobu, avšak na své si přijdou všechny věkové kategorie a do Strakonic zavítá i soubor z Japonska. [22]

4.2 Hudební festival Jamboree Největší bluegrass a country festival ve střední Evropě se rovněž již zařadil do tradičních akcí v kulturním kalendáři města. 26

Festival se odehrával do roku 1991 v Kopidlně, kde však musel překonávat různé překážky, které vyústily v následné přenesení festivalu pod jiného pořadatele. Poté se objevil novým zájemce o pořádání - Městském kulturní středisko ve Strakonicích a další ročník byl již pořádán v areálu hradu ve Strakonicích. Dohodou všech stran bylo stanoveno, že festival je přeložen do Strakonic do té doby, než se v Kopidlně zlepší organizační podmínky pro jeho navrácení. [10]

4.3 Mezinárodní dudácký festival Myšlenka pořádat ve městě nějakou folklorní, třeba i dudáckou akci, vznikla mezi členy místního Prácheňského souboru písní a tanců. Díky podpoře státních institucí se ve dnech 27. -28. srpna 1955 uskutečnily na nádvoří strakonického hradu I. Jihočeské slavnosti písní a tanců. Vystupující dudáky napadlo festival ještě rozšířit a tak se o rok později se konal ve Strakonicích historický sjezd 48 dudáků převážně z celé ČR a Slovenska. A znovu se objevila iniciativa festival rozšířit i o zahraniční účastníky. „Skutečný mezinárodní dudácký festival se konal roku 1967, v roce 600. povýšení Strakonic na město. Úvodní ustanovení vymezovalo poslání a hlavní cíle festivalu jako hudebně folklorní akci se specifickým zaměřením na oblast dudácké hudby s vazbou na dudácký folklor taneční a písňový. Poslání festivalu je propagace dudácké hudby a cílevědomé organizování příležitostí k setkávání reprezentantů dudáckého folkloru z různých zemí a oblastí ve Strakonicích – městě, které na podkladě místních tradic vytvořilo nezbytné předpoklady pro pořádání dalších festivalů. Od té doby se festival ve Strakonicích pořádá každé dva roky. MDF je příležitostí k programové, ale i odborné konfrontaci jednotlivých nástrojových typů dud, různých forem a stylů, sdružení dudácké muziky, je příležitostí k vytváření programových celků pro širokou veřejnost i speciálních programů pro odborné zájemce. V tomto směru je mezinárodní kulturní a společenskou událostí, která využívá svého specifického zaměření k pořádání seminářů, přednášek, konzultačních a studijních příležitostí, expozic i ediční činnosti.“ [Režný, 2002, s. 4-5] Festivalu se zúčastňuje nebo zúčastnilo plno hudebních a kulturních souborů: České soubory: Furiant – soubor lidových písní a tanců České Budějovice, Jihočeský soubor písní a tanců Úsvit, Národopisný soubor Postřekov, Domažlická dudácká muzika, Blaťácký soubor Ševětín, Plzeňský lidový soubor Mladina, Folklorní soubor 27

Písečan, Folklorní soubor Růže z Českého Krumlova Rokycany, soubory z Brna, Bíliny, Prahy. Zahraniční soubory: (Steyrische bordunmusik a Salzburger Dudelsackensemble z Rakouska, Robson´s Choice z Velké Británie, Babpipe orchestra „100 Bagpipes“ z Bulharska, Hailander z Nizozemí, Anadolu z Turecka, Real Banda de Gaitas de Ourense ze Španělska, Hungarin Bagpipe Orchestra z Maďarska, Neilson distrikt pipe band ze Skotska, soubory z Moldávie, Estonska, Itálie, Řecka, Belgie, Chorvatska, Slovenska, Slovinska, Francie, Irska, Polska, Rumunska nebo Německa). Samozřejmě nesmí chybět ani početná družina místních souborů: Pošumavská dudácká muzika, Prácheňský soubor písní a tanců, Strakonická dudácká muzika, Mladá dudácká muzika nebo dětský soubor Prácheňáček. Konají se výstavy obrazů, odborné semináře o historii dud, divadelní představení hry „Švanda Dudák anebo Hody divých žen“ nebo festivalový jarmark. Účast diváků na festivalu kolísá mezi 17 – 18000 lidí. [Režný, 2002, s. 4-5]

4.4 Další kulturní akce Salve charitas – salve vita – Dubnový hudební festival mentálně a zdravotně postižených hudebníků. Pivovarská pouť – tradiční červnové posezení u dobrého piva, spojené s kulturním programem. Tradiční václavská pouť – akce slavená v průběhu týdne okolo státního svátku 28. září, spojená s křesťanskými církevními obřady, provozem lunaparku a prodejními trhy ve městě, hudebními vystoupeními na několika pódiích v centru města a několika fotbalovými utkáními. Rumpálování – středověké slavnosti na Strakonickém hradě, spojené s prodejními trhy, šermířskými a divadelními vystoupeními a dalším zábavním programem. Národní šampionát mažoretek, Tetovací festival Tatoo jam, Strakonické vítání léta, Adventní a Farmářské Trhy.

28

5 OSTATNÍ ZAJÍMAVOSTI 5.1 Dudáctví a dudáci Již v 18. století se objevovaly pověsti o obřích strakonických dudách nebo čarovných a kouzelných dudách. Výrazně k popularitě přispěla i národní báchorka od J. K. Tyla. Slavný strakonický rodák F. L. Čelakovský ve svém díle Mudrosloví národa slovanského ve příslovích propagoval „Město Strakonice pro tento hudební nástroj široko daleko na slovo vzato.“ [Malota, 2007] Spisovatel J. V. Zlobický s odkazem na české lidové podání uvádí úsloví „Pojďme tam raději, tam jistě bude Švanda.“ A o „strakonických dudách“ a „Švandovi, pověstném dudákovi“ se ve svém díle zmiňuje i Josef Jungmann. „V lidových vyprávěních se postava Švandy Dudáka, který se pohyboval různě po částech Strakonicka, objevuje několikrát. Z těchto děl nejspíš čerpal i J. K. Tyl při psaní národní báchorky „Strakonický dudák aneb Hody divých žen“. Dostupné prameny však naznačují, že Švanda dudák není toliko hlavní postavou proslulé Tylovy dramatizace, ale že dudák toho jména na Strakonicku skutečně žil a dudal tak výborně, že on i jeho dudy byly v lidovém podání opředeny nejednou legendou, ba čarovnou mocí.“[Režný, 2004, s. 18]

5.2 Výroba fezů Způsob, jakým se Strakonice dostaly k vyrábění této u nás netradiční pokrývky hlavy, je téměř pohádkový. Kdysi ve městě sídlily dvě velké punčochářské rodiny, které si navzájem konkurovaly. Postupem času však punčochářství upadalo, a tak jim začal hrozit krach. Na počátku devatenáctého století však přijel do Strakonic jistý linecký kupec, který obchodoval s Orientem. Přivezl s sebou jeden fez a zeptal se strakonických punčochářů, jestli by dokázali vyrábět podobné. A protože poptávka byla obrovská, obě dvě punčochářské rodiny zapomněly na své původní nepřátelství a ve svornosti se pustily do výroby fezů. Konkrétněji to bylo v roce 1812 a byly to rodiny Fűrthova a Steinova. [14] Později se ještě z další spolupráce textilních firem vzniká roku 1920 ve Strakonicích, která vyrábí nejen fezy, ale i vlněné látky, barety a další pokrývky hlavy. V roce 1993 29

se firma více orientuje na výrobu dopravních textilií a výrobu fezů až na malé výjimky výrazně omezuje. [7]

5.3 Zbrojovka (ČZ Strakonice) Původní Jihočeská zbrojovka začala svou výrobu v roce 1919. Později byla přejmenována na Českou zbrojovku a vyráběla pistole, později lehké kulomety, různé tovární stroje a rovněž kola, jak jízdní, tak motorová. Ještě před válkou začala s výrobou motocyklů, slavných „čézetek“, cestovních motorek, městských skútrů a závodních motorek „enduro“. Jezdci na strojích ze strakonické továrny mnohokrát uspěly na různých silničních i terénních závodech. Avšak devadesátá léta zasadila továrně tvrdý úder – po neúspěšné spolupráci končí v roce 1996 výroba motocyklů. Jejich sláva však žije dál, i když dnes továrna vyrábí jen vozíky, řetězy, obráběcí stroje či náhradní díly. [Malota, 2007]

5.4 Měšťanský pivovar Strakonice Pivo bylo a stále je významným hospodářským artiklem ve velké části Čech. A Strakonice nejsou výjimkou. Pivo se ve městě vařilo nejen na hradě, ale i v „podhradí“, tedy v měšťanských domech a jeho drobný prodej přinášel měšťanům nemalé zisky. A i když měšťané odváděli z prodeje piva jisté poplatky hradním pánů, v průběhu staletí se stále vedly spory o vaření či nevaření piva jinde než na hradě. Zlom nastal po skončení třicetileté války, kdy většina statků právovárečných měšťanů zůstala zničena. Měšťané však chtěli pokračovat ve vaření piva a tak se roku 1649 společně dohodli i s představiteli vrchnosti a v budově blízko současného Velkého náměstí zřídili jeden společný pivovar. Tento rok se stal také oficiálním datem založení Měšťanského pivovaru Strakonice. Později však opět museli bojovat s protivenství ze strany velkopřevora Viléma Leopolda z Regensteinu, který v rozporu s dosavadními výsadami zakazuje vaření a šenkování piva vůbec. Právu pomohl až samotný císař Leopold I., který opět rozhodl o opětovném vaření piva a později právo várečné potvrzuje i Marie Terezie. V pozdějších letech Měšťanský pivovar zvyšoval výstav piva, zatímco počet uvařených hektolitrů piva na hradě klesal. Když byla výroba na hradě roku 1909 ukončena, již nic nebránilo tomu, aby strakonické 30

pivo z měšťanského pivovaru rozšiřovalo slávu do okolního světa. V současnosti je pivovar, jako jediný v republice, ve vlastnictví města a nabízí celkem 11 druhů piv. Stále slaví mezi pivaři úspěch, o čemž svědčí i množství ocenění, např. bronzová pivní pečeť pro „Dudák světlý ležák 11˚“ na reprezentačních slavnostech piva v Táboře v roce 2012 nebo 1. místo na Žateckých slavnostech chmele v roce 2011, které ve své kategorii získal polotmavý ležák „Klostermann“ [Šmíd, 2005, s. 238 – 240, Strakonické pivo-350 let - 1649-1999, 1999] [5]

5.5 Významní rodáci 5.5.1 František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852) Snad neznámější strakonický rodák, jeden z důležitých představitelů Národního obrození. Narodil se do rodiny tesaře, ale než se stal básníkem a spisovatelem, musel zakusit mnohá protivenství při cestování po Evropě či při hledání zaměstnání. Přátelil se s písmákem, buditelem a dalším strakonickým rodákem Josefem Plánkem, který měl nemalý vliv na jeho další směřování vlasteneckého básníka. Často sedával nad řekou Otavou na Podskalí, kde má dodnes, na tzv. Zelerrinově hrázi, svůj pomník. Zde často přemítal a psal své sbírky Toman a lesní panna či Písně vatavské. Další jeho díla byla např. Slovanské národní písně, Ohlas písní ruských a Ohlas písní českých. [Šmíd, 2005, s. 231]

5.5.2 Josef Skupa (1892 – 1959) Spolu s Čelakovským město Strakonice proslavil i loutkář Josef Skupa, tvůrce světoznámých postaviček Spejbla a Hurvínka. Začínal tvořit a hrát divadlo ve Strakonicích, ale většinu svého uměleckého života strávil Je po něm pojmenován festival loutek Skupovy Strakonice, který se ve městě každoročně koná. [Šmíd, 2005, s. 234-236]

5.5.3 Ing. Pavel Pavel (1957) V současné době místostarosta města, který se však v minulosti věnoval nevysvětlené přepravě kamenných soch „moai“ na Velikonočním ostrově. Své teorie uvedl v praxi, když se zúčastnil expedice Thora Heyerdhala na zmíněný ostrov. Rovněž se zabýval problémy s dopravou obřích kamenů napříč jezerem Titicaca a své znalosti uplatnit i při zvednutí shozeného třicetitunového Kadovského viklanu. [Malota, 2007, s. 75] 31

PRAKTICKÁ ČÁST 6 Projekty realizované ve městě na podporu cestovního ruchu 6.1 Rekonstrukce Strakonického hradu V roce 2005-2006 byla realizována první etapa a její první projekt „Hrad Strakonice – infrastruktura cestovního ruchu“. Obnovily se povrchy všech hradních nádvoří, přibyl mobiliář a zeleň. U hradní věže Jelenky bylo rekonstruováno parkoviště a autobusová zastávka a přibyly zde lavičky. Rovněž parkoviště v lokalitě „Na Dubovci“ v těsné blízkosti hradu prošlo kompletní úpravou komunikace a chodníků a byly zde vysazeny nové stromy. Třetím místem, rovněž kousek za hradem, bylo prostranství u parkoviště u letního kina, kde byla rekonstruována komunikace. Vznikla zde nová parkovací místa a silnice byla protažena k řece pro snadnější přístup pro vodáky. Celkové náklady činily 33 339 084,- Kč, z toho dotace byla ve výši 21 112 250,- Kč. Vlastní zdroje tvořily zbytek, tedy 12 226 834,- Kč. Poté byl v letech 2006-2007 z programu SROP realizován druhý projekt „Obnovení a nové využití strakonického hradu pro rozvoj cestovního ruchu na Strakonicku“. Spočíval mimo jiné v upravení a zakonzervování původní hradební zdi a výstavbě nové hradební zdi, čím se uzavřelo III. hradní nádvoří ve směru od řeky Otavy. Hradební příkop byl vyčištěn, uzavřen hradbou a byl zde vybudování přístřešek pro zvěř a zahradní domek. Rovněž u hradního příkopu byla provedena parková úprava. (Z grantu od Jihočeského kraje zde bylo zřízeno malé hradní zoo a u západní brány hradu bylo vytvořeno zázemí pro správce hradu.) Kompletní rekonstrukcí prošla také Šmidingerova knihovna, která v areálu hradu sídlí. Celkové náklady (kromě zoo a zázemí pro správce) činily 29 474 498,- Kč, z toho dotace 16 158 000,- Kč a vlastní zdroje 13 316 498,- Kč. V roce 2007 byly rekonstruovány interiéry základní umělecké školy a v letech 2008 – 2009 prošly kompletní rekonstrukcí prostory hradního sklípku, oba kompletně financované z rozpočtu města.

32

V letech 2009 – 2010 byl z Regionálního operačního programu realizován projekt „Revitalizace strakonického hradu.“ Jeho součástí bylo rekonstrukce reprezentačních prostor, černé kuchyně, obřadní síně a prostor, ve kterých sídlí muzeum. Černou kuchyni, která byla objevena při průzkumech severní části hradu, tvoří zachovalý dýmník, přípravna a chlebová pec se sušárnou. Černá kuchyně byla zpřístupněna veřejnosti a muzeum, kterému byla svěřena správa těchto prostor, se jí snaží vdechnout ztracený život ukázkami dobové kuchyně a jejího zařízení. V části veřejných prostor Muzea byla pro veřejnost vybudována badatelna a informační centrum s možností vizualizace rozsáhlých částí depozitáře. Bylo také znovuobnoveno zázemí pro činnost skupin historického šermu. Celkové náklady projektu činily 16 150 320,- Kč, dotace z programu NUTS II Jihozápad 11 744 142,- Kč a vlastní zdroje 4 406 178,- Kč.

Obrázek 3 Areál Strakonického hradu, zdroj: www.kemp-luhy-milavy.cz

Druhý projekt druhé etapy nesl název „Hrad Strakonice – Obnova národní nemovité kulturní památky a její využití pro další rozvoj regionu.“ Byl spolufinancován z Finančních mechanismů EHP/Norsko. Cílem byla obnova areálu strakonického hradu jako historického regionálního centra, které je živou památkou a skýtá mnohé příležitosti pro další rozvoj regionu. Celkový rozpočet projektu činil 1 870 486,- EUR, 33

přičemž příspěvek z finančních mechanismů EHP/Norska byl získán ve výši 1.589.913 EUR (85% dotace) a zbývající část byla hrazena z rozpočtu města Strakonice. Výstavba byla zahájena v prosinci roku 2008 a sdružení firem vyšlo vstříc požadavkům města a zkrátilo původní termín realizace výstavby z října 2010 na počátek srpna, a to zejména s ohledem na konání XIX. Mezinárodního dudáckého festivalu. Z hlediska stavebních prací byl tento projekt rozdělen na 2 aktivity:  Oprava střechy a fasády severního a severovýchodního křídla hradu, dnes sídlo ZUŠ, zřízení webových stránek hradu a interaktivní prohlídka  Rekonstrukce bývalé sýpky a sušárny panského pivovaru a jeho proměna ve víceúčelový sál a dva výstavní sály Druhá aktivita se týká asi nejpodstatnější změny, která se v této etapě rekonstrukce hradu stala. Uvnitř zmíněného objektu totiž vznikly zbrusu nové prostory pro různorodé kulturní akce. Budovu tvoří 4 podlaží. Hned v přízemí je umístěn sál, veřejnosti známý jako „ U Kata“, který může sloužit jednak jako příležitostná hospůdka, jednak jako výstavní sálek nebo též lapidárium. Přístup do těchto prostor je umožněn jak z I. hradního nádvoří (hlavním vchodem do budovy severního křídla), tak i bezbariérově z III. nádvoří. Kapacita stolového uspořádání pro provoz např. hospůdky je 26 stolů se 104 židlemi. Ve druhém podlaží je galerijní sál, který dostal jméno Maltézský. Je navržen zejména jako výstavní, ale je možné zde pořádat přednášky, vernisáže či semináře. Výhodou je přímý vstup na terasu, která je umístěna nad garážemi na III. nádvoří. Odtud se otevírá krásný pohled na zlatonosnou řeku Otavu, přírodní lokalitu Podskalí a kostel sv. Markéty. Sál je vybaven závěsným systémem pro obrazy či fotografie. Kapacita při stolovém uspořádání, které je velmi flexibilní, je 20 stolů s 56 místy. Na parapety oken byly použity původní cihly z produkce bývalé cihelny v blízké vesnici Mutěnice s vypáleným osmihrotým maltézským křížem, které byly odkryty a zachráněny při rekonstrukci budovy. Ve třetím podlaží vstupujeme do nádherného Rytířského sálu, který snesením původního nevzhledného stropu nabízí návštěvníkovi nový pohled do konstrukce historického krovu budovy. K sálu přiléhají šatny a sociální zázemí pro účinkující. Maximální kapacita míst v sále je 118 a na galerii 22. Sál nabízí různé možnosti pro využití k pořádání koncertů vážné hudby, k divadelním představením malých forem, je 34

vhodný pro vzdělávací programy pro děti nebo odborné konference. Prostory mohou být využívány i k různým slavnostním zahájením akcí bez rozdílu pořadatele. Při stoupání po schodišti do Rytířského sálu může návštěvník na stropě skleněnou vitráž akademické sochařky Michaely Absolonové zobrazující tři straky držící v zobáku zlatý kruh – podle nichž je někdy odvozen název města. Realizace projektu probíhala od října 2008 do května 2010, přičemž příspěvek z ROP činil 92,5 % a zbývající část 7,5 % byla financována z rozpočtu města. V témže roce byly rovněž opraveny garáže a terasy nad nimi, které jsou umístěny na 3.hradním nádvoří za zhruba 2 miliony korun, které město poskytlo z vlastního rozpočtu.[Malotová, Říhová, Samková, Šnajdrová, 2010]

6.2 Rekonstrukce Velkého náměstí „Práce byly započaty v březnu 2010 a oficiálně ukončeny v listopadu 2011. Městu Strakonice se na první etapu projektu „Revitalizace Velkého náměstí“ podařilo získat dotaci více než 43 milionů korun z Integrovaného operačního programu, tedy zhruba polovinu předpokládaných nákladů. V rámci archeologického průzkumu prováděného na stavbě byly odkryty a zdokumentovány zbytky středověké tzv. Pražské brány, základy kdysi přestavěného a přestěhovaného morového sloupu i pozůstatky spáleniště po velkém požáru města v 17. století. Místo zbytků Pražské brány v Lidické ulici připomíná předlažba z lámaného kamene i reliéfní mozaika na obou chodnících. ¾ plochy náměstí byly nově předlážděny. V listopadu roku 2011 bylo vysazeno 18 javorů a součástí nového náměstí budou i atypické žulové lavičky. Centrální křižovatka s Velkým náměstím a ulicemi U Sv. Markéty a Na Stráži spojuje nově zbudovaný kruhový objezd. Na této ploše byla rovněž umístěna socha Švandy Dudáka, v blízké gabionové (drátokamenné) stěně je umístěno pítko a kamenný pylon s hodinami. Plastika od akademického malíře Jiřího Kubelky je součástí kampaně Stopy z minulosti – mosty k budoucnosti, kterou vede městské dětské zastupitelstvo. Strakonicím historicky chybělo skutečné náměstí. I když to bude na první pohled stále ulice, vytvořením nového otevřeného prostranství pod radnicí byl z velké části splněn 35

hlavní záměr projektu, tedy proměna centra v příjemný, kultivovaný a důstojný prosto, který budou místní lidé i turisté vyhledávat jako místo pro procházky i společenské akce.„[Malotová, s.1-2 ]

Obrázek 4 Socha Švandy dudáka, zdroj: archiv autorky

6.3 Lávka přes řeku Otavu u Strakonického hradu Projekt „Lávka u strakonického hradu – posílení provázanosti městských atraktivit“ byl spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, Prioritní osa 3 – Rozvoj cestovního ruchu, Oblast podpory 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Od začátku dubna do konce října roku 2009 probíhala výstavba nové pěší a cyklistické lávky přes řeku Otavu. Celý projekt stál 63 173 196,10,- Kč, přičemž město získalo dotací z rozpočtu ROP ve výši 46 129 000,99,- Kč. Vlastní podíl města činil 17 044 195,11,- Kč. Lávka je dlouhá 110 m a široká 4 m, délka navazující cyklotrasy je zhruba 1,5 km. Nová lávka propojila centrum města se Strakonickým hradem a stala se tak novou zajímavou stavbou ve městě. Lávka je bezbariérová a cyklisté i pěší se po ní snadno

36

dostanou z druhé strany ke hradu a naopak. Na obou březích řeky Otavy po obou stranách rovněž vznikly kamenné schody a rampa pro snadné vystoupení vodáku z řeky. Lávka získala později několik cen, např. v soutěži Česká dopravní stavba roku 2009 obdržel cenu za konstrukční detail. Dále byla vyhlášena jako nejlepší mostní dílo v kategorii „novostavba“ za rok 2009 na 16. mezinárodním sympoziu Mosty v Brně. [Malotová, 2009] [Zpravodaj města Strakonice, 2011] [6]

6.4 Další projekty 6.4.1 Projekt „Otavská plavba“ Vznikl v roce 2001 a spolupracují v něm města Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek. Cílem je představit Pootaví jako kraj vhodný k putování pěších, vodáků, cyklistů a motoristů. Rovněž města společně organizují projekty pro usnadnění cestování v řece, např. výrobu tzv. šupen na jezy. Šupny jsou umístěny u jezů, které se špatně přenášejí je to jakási rampa, po které pod jezem snadno sklouznou lodě do vody. Dále je to také tvorba speciálního značení pro vodáky a informační tabule k jednotlivým jezům o možnostech ubytování, stravování, výletních cílech a zajímavostech v okolí. [Říhová, 2011] Součástí projektu jsou rovněž různé akce na řece během roku, např. čištění řeky, neckyáda a další. Na obou řekách, které protékají městem, je velmi populární vodácká turistika. Avšak poměrně nebezpečné je vždy před jezem vytáhnout loďku, kajak či kanoe z řeky na zem a poté je opět dostat zpátky na vodu. Na tuto okolnost reagovalo město zřízením vodácké „šupny“ pod Pětikolským jezem na řece Otavě. Vodáci nejdříve využijí kamenné schody pod lávkou u Strakonického hradu, vynesou lodě na zem a poté je opět po „šupně“ spustí dolů. Jedná se o železnou konstrukci opatřenou schůdky, zábradlím a dřevěnou šupnou. Nové zařízení pořídilo město Strakonice za 96 000,- Kč a byla instalována 8. 6. 2010. [Říhová, 2011]

6.4.2 Rozkvetlá okna Strakonic Další projekt zahrnuje dvě věci v jedné. Jedna věc se samozřejmě týká i cestovního ruchu, ale dohromady se v něm snoubí snaha o zkulturnění a zkrášlení města za pomoci 37

květinové výzdoby. V minulých letech byla vždy ve Zpravodaji města Strakonice vyhlášena soutěž o nejhezčí květinovou výzdobu oken a balkonů. V průběhu několika měsíců se obyvatelé mohli do soutěže přihlásit a získat některou z cen. Motivace k péči o okolí jistě přispívá k lepšímu dojmu města jak ostatních obyvatel, tak turistů. [Zpravodaj města Strakonice, 2009]

6.4.3 V hlavní roli – Strakonice pro turisty Projekt byl v letech 2009 - 2010 spolufinancování z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu, oblast podpory 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu. Celkový rozpočet byl 1 157 367,- Kč, příspěvek ze strukturálního fondu ROP byl 990 271,- Kč a zbytek byl uhrazen z rozpočtu města. Hlavním cílem projektu je představení Strakonic jako přitažlivé a v mnoha směrech zajímavé turistické destinace prostřednictvím dotvoření profesionální nabídky služeb pro turisty. Jednotlivé aktivity tvoří: výroba prezentačního DVD o Strakonicích a jeho okolí v několika jazykových mutacích, zavedení moderního pokladního systému v Městském informačním centru a zprovoznění samoobslužného automatu na předprodej vstupenek. V automatu je možné provést „on-line“ předprodej vstupenek na kulturní akce ve Strakonicích a je rovněž umístěn v Městském informačním centru. [17] Dále bych ráda zmínila, již ve stručnosti, další menší rekonstrukce, které ve městě proběhly za účelem podpory CR:



Celková oprava Brušákovy kaple v roce 2011 [11]



Rekonstrukce střechy, krovů hlavní lodi a věže u kostela sv. Václava za finanční podpory Ministerstva kultury – 2011 [15]



Rekonstrukce hlavní dominanty Strakonického hradu – věže Rumpál – 2012 [23]

38

7 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření jsem prováděla v průběhu měsíce března a na začátku měsíce dubna roku 2012. Vytvořený dotazník jsem umístila na internetové stránky www.oursurvey.biz, kde byl volně přístupný. Rovněž jsem ho umístila na svůj facebookový profil a na další facebookové stránky, které se zabývají cestovním ruchem – výletník.cz a turistika.cz. Také jsem s dotazníkem vyrazila do terénu a osobně se dotazovala lidí v centru města, na Strakonickém hradě, v lokalitě Podskalí a v průběhu Farmářských trhů koncem dubna. Svůj průzkum jsem záměrně prováděla až v tuto dobu, neboť bylo krátce po konečném zrekonstruování Velkého náměstí a usazení sochy Švandy Dudáka zde. Celkem se mi podařilo vyplnit 102 dotazníků. Dotazník obsahoval úvod a celkem čtrnáct otázek. Kladené otázky byly uzavřené, polouzavřené a otevřené. Třináct otázek se týkalo města Strakonice, cestovního ruchu v něm a názorů na projekty a tři otázky zjišťovaly informace o respondentech.

7.1 Cíl šetření Jako hlavní cíl jsem si vytkla zjistit názor návštěvníků na město Strakonice, hlavně na nové projekty, které zde vznikly. Ptala jsem se na druh dopravního prostředku, kterým lidé do Strakonic dorazili, četnost návštěv města Strakonice, účel cesty, propagaci a znalost města Strakonice podle některých klíčových znaků, využití služeb informačního centra, jestli se turisté po městě pohybují sami nebo ve skupině s více lidmi, na názor na nové projekty ve městě, (ne)spokojenost s městem, tabulkové hodnocení základních služeb, které většinou turisté ve městě využijí. Poslední 3 otázky zjišťovaly osobu dotazovaného či dotazované – pohlaví, věkové rozmezí a kraj či zemi, odkud dotazovaní pochází. [4] Graf a tabulky jsem zpracovala osobně podle zjištěných informací a názorů od jednotlivých turistů, kteří město navštívili.

39

7.2 Vyhodnocení šetření a zpracování do grafů 1. Jakým dopravním prostředkem jste do města přicestoval/a ?

Obrázek 5 Graf 1 První otázka, zdroj: archiv autorky

První otázka se zabývala volbou dopravního prostředku, které účastníci průzkumu využili k přicestování do města. Prakticky polovina účastníků přijela autem, což je poměrně logické. Druhým nejčastějším prostředkem byl autobus. Prakticky stejný počet lidí využil vlak a jiné dopravní prostředky, mezi kterými se objevila několikrát motorka, autostop či karavan, kterým přicestovali 2 turisté z Holandska. Rovněž jsem do kategorie „jiné“ zařadila kombinaci 2 dopravních prostředků (např. auto a kolo, vlak a kolo.) 10% respondentů přijelo na kole. Tito lidé byly nejčastěji cyklisté, které jsem oslovila v lokalitě Podskalí, kterou protíná značená cyklostezka.

2. Kolikrát jste navštívil/a město Strakonice?

Obrázek 6 Graf 2 Druhá otázka, zdroj: archiv autorky

40

Druhá otázka zjišťovala četnosti návštěv dotázaných ve městě. Byla to polozavřená otázka. Poměrně příjemně mě překvapilo, že se do města lidé vracejí, jak uvedlo celých 40 % dotázaných. O něco méně, přesněji 29%, bylo „prvonávštěvníků“ a 15% dotazovaných bylo ve městě podruhé. Mezi variantu „jiné“ jsem zařadila varianty „pouze projíždím“ nebo „přijel/a jsem jen na otočku“.

3. Za jakým účelem jste Strakonice navštívil/a? Tabulka 1 Třetí otázky, zdroj: archiv autorky

Účel cesty

Počet odpovědí

Návštěva dalších kulturních akcí

15 23 9

Návštěva příbuzných a známých

26

Návštěva plaveckého stadionu Jiné

6 43

Mezinárodní dudácký festival Návštěva Strakonického hrad

U třetí otázky bylo možné uvést více možností. Proto jsem uvedla počet odpovědí do tabulky, neboť grafické znázornění by bylo matoucí. Poměrně časté totiž byly odpovědi na 2 možnosti zároveň. Nejčastější (v 10 případech) lidé odpovídali, že navštívili jak Mezinárodní dudácký festival, tak své příbuzné a známé. Pokaždé se jednalo o respondenty, kteří město navštěvují pravidelně. Podle mého očekávání je velmi oblíben i Strakonický hrad, jehož návštěvu potvrdilo rovněž 10 respondentů, kteří rovněž zaškrtli variantu „Jiné“. Mezi další kulturní akce, které respondenti navštívili, byly např. Farmářské trhy, Rumpálování nebo Skupovy Strakonice. U varianty „Jiné“ oslovení turisté uvedly tyto účely cesty  Cyklistický výlet – 20 x  Pěší čí turistický výlet – 10 x  Rybaření – 5 x  Odpočinková zastávka, průjezd městem – 4 x  Nákupy – 3 x  Oprava automobilu – 1 x 41

4. Odkud znáte město Strakonice? Tabulka 2 Čtvrtá otázka, zdroj: archiv autorky

Zdroje znalosti města Strakonice

Počet odpovědí

Masmédia (denní tisk, časopisy, rozhlas, televize) Internetové stránky města Koná se zde Mezinárodní dudácký festival či jiné akce Funguje zde Měšťanský pivovar a vaří se zde pivo Dudák a Nektar Mám zde příbuzné, přátele, známé, ke kterým jezdím na návštěvu Je zde možnost sportovního vyžití (cyklostezky, rybaření na řekách, plavecký stadion…) Tradice výroby motocyklů a moto doplňků značky ČZ Jiné

14 8 20 21 28

17 12 25

Čtvrtá otázka byla polouzavřená. Zjišťovala jsem všeobecné povědomí o městě Strakonice jako takovém. U této otázky mohli opět respondenti uvést více odpovědí. Znovu se potvrdilo, že velká část účastníků průzkumu zná město díky rodinným či přátelským vztahům. Druhou nejpočetnější kategorií byla kategorie „Jiné“, která se nejčastěji kombinovala se dvěma předchozími kategoriemi. Jako „Jiné“ skutečnosti byly uvedeny:  Divadelní hra „Strakonický dudák“ od J. K. Tyla – 15 x  Dotazovaný či dotazovaná se zde narodily, ale žijí trvale v jiném městě – 5 x  Časté průjezdní místo ve směru na Písek, Prahu či Strážný – 3 x  Pochází odtud tvůrce loutek Spejbla a Hurvínka, pan Josef Skupa – 2 x Město je známé i díky Mezinárodnímu Dudáckému festivalu a Měšťanskému pivovaru. U dudáckého festivalu jsem čekala větší známost, neboť je to jedna z akcí, na které město staví svoji propagaci. Poměrně dobře si vede i popularita cyklostezek a dalších sportů, což můžeme přičítat i současné změně životního stylu, zaměřenému na pohyb venku a rovněž také vybudování cyklostezky přes Strakonice. Variantu „Masmédia“ vybralo pouze 12 osob, což je rovněž překvapivé, neboť Strakonicím a zajímavostem 42

v něm se v různých médiích věnuje poměrně dost času a prostoru. Lépe lze vysvětlit malou znalost díky motocyklům ČZ – tato firma je již řadu let nevyrábí, pamětníci těchto strojů jsou již v pokročilém věku a sláva výroby motocyklů zde již opadla. Nejméně zabodovaly internetové stránky, což je také překvapivé, neboť město jim věnuje velkou pozornost.

5. Využil/a jste služeb informačního centra?

Obrázek 7 Graf 3 Pátá otázka, zdroj: archiv autorky

U další otázky jsem zjišťovala znalost a případnou zkušenost s informačním centrem. Nadpoloviční většina, přesně 77% lidí uvedlo, že infocentrum nenavštívilo. Odpověď „Ano“ uvedlo pouze 15% dotázaných a do infocentra se chystalo navštívit 8% dotázaných. Nejpravděpodobnějším důvodem nezájmu je nejspíš nevědomost o existenci takového zařízení ve městě. Infocentrum prakticky nemá po městě žádné reklamní plochy či poutače, ani před samotným sídlem v budově městského úřadu nestojí žádná informační cedule. Rovněž lidem mnohdy stačí prohlédnout si hrad, zajít někam na oběd a odjet. Případné informace většina respondentů získá od svých příbuzných a známých, ke kterým do města přijede.

43

6. Po Strakonicích se pohybujete…

Obrázek 8 Graf 4 Šestá otázka, zdroj: archiv autorky

Nebývale vyrovnaný poměr odpovědí jsem zjistila u otázky, týkající se případné společnosti při návštěvě města. Nejvíce, 37% dotázaných, odpovědělo, že je ve městě společně s rodinnými příslušníky či s partnerem. 32% dotázaných sdělilo, že s přáteli či známými a nejméně, 31% návštěvníků se ve městě pohybuje samo.

7. Jaký je Váš názor na následující projekty ve městě? Prošla jsem si přehled různých projektů realizovaných na podporu cestovního ruchu ve městě a vybrala jsem z nich 4 podle mého názoru nejviditelnější a nejdůležitější. V dotazníku jsem dotazovaným nechala volný prostor pro vyjádření, neboť tak mohli komplexněji vyjádřit, jak na ně působí. 9 respondentů na tuto otázku vůbec neodpovědělo - někteří dotazovaní totiž navštívili pouze určitou část města (jen náměstí či jen hrad). Rovněž se někteří nechtěli pouštět do hodnocení věcí, kterým nerozumí nebo k nim nemají potřebné informace. REKONSTRUKCE STRAKONICKÉHO HRADU:

První projekt byl hodnocen nejpozitivněji, nikdo z dotázaných ho nehodnotil jakkoliv negativně. Dotázaní v 5 odpovědích uvedli, že se jim líbí, že se město stará o své památky a pozitivně hodnotili hlavně zrekonstruované nové víceúčelové sály – 44

Maltézský a Rytířský. Určitá část dotazovaných (konkrétně 6 x) uvedla, že tato rekonstrukce byla velmi potřebná, je to velký přínos pro cestovní ruch ve městě a že tato změna určitě do města přivede větší počet turistů. Hrad podle nich prokoukl, byla to dobrá investice, která mu prospěla. REKONSTRUKCE VELKÉHO NÁMĚSTÍ:

Naopak druhý novinka byla hodnocena výrazně negativně – drtivá většina dotázaných (90 osob) uvedla, že se jim nové náměstí nelíbí. Konkrétní důvody nelibosti uvedla jen malá část dotázaných – např. že je na náměstí stále málo zeleně (8 osob) nebo tam byla tam dána světlá dlažba, která ho dělá nevzhledným, protože je na ní vidět olej kapající z aut (5 dotázaných). 14 dotázaným se nelíbilo velké množství aut na náměstí. Rovněž padaly výtky na nesmyslnou „křižovatku“, tedy kruhový objezd se sochou Švandy dudáka (3 x), neprůhledné plýtvání penězi a všeobecně názor, že se tam vlastně nic nezměnilo (obě 2 x). Pouze 3 dotázaní vyjádřili spokojenost s touto změnou. Je pravdou, že představitelé města před rekonstrukcí avizovali, že na náměstí ubude aut, přibude zeleně, stromů a míst k odpočinku. Později se však rozhořel spor mezi radnicí a podnikateli, kteří chtěli, aby se na náměstí mohlo parkovat na více místech. Tento spor však stále není dořešen, takže doufejme, že se situace vyvine k lepšímu. SOCHA ŠVANDY DUDÁKA:

Třetí projekt byl hodnocen poměrně lépe než druhý projekt. Mezi pozitivními hodnoceními se objevovali spojení typu „Švanda Dudák je vtipný, autentický, upoutá pozornost či dodá městu tu správnou tvář“. Odpověď v tomto stylu uvedlo 53 dotázaných. 35 záporných hodnocení zahrnovalo udivená konstatování typu „strašné – co to je?, vůbec mi to sem nezapadá, socha nevynikne či socha by měla být vyšší nebo na podstavci.“ Menší počet dotázaných (3 lidé) se také vyjádřil, že „ je zbytečná a vyplýtvalo se na ní zbytečně moc peněz.“ 2 osoby se rovněž svěřily s obavami, aby se socha nestala terčem vandalů. LÁVKA PŘES ŘEKU OTAVU U STRAKONICKÉHO HRADU:

K poslední stavbě se lidé rovněž vyjadřovali spíše negativně, avšak odpor nebyl tak výrazný, jako u rekonstrukce Velkého náměstí. 77 osob uvedlo, že lávka je další zbytečnost, která byla neprůhledně financovaná a že nebude prakticky využívaná, když 45

hned vedle stojí most Jana Palacha. 15 respondentů vyjádřilo potěšení nad tímto projektem, že je to hezké spojení s hradem, které má smysl. 1 turista uvedl, že je to dobré tak akorát pro pár cyklistů, kteří přes ni projedou v létě nebo sebevrahů, kteří z ní skočí do řeky.

8. Co se Vám se Strakonicích nejvíce líbí, s čím jste spokojen/a? Zde jsem zaznamenala celou škálu různorodých názorů a postřehů, které lidé u této otázky uvedli. 18 lidí uvedlo, že neví nebo nedokáží určit něco vyloženě pozitivního, 12 lidí uvedlo, že se jim líbí všechno nebo celé město jako takové. Další odpovědi jsem rozdělila do kategorií podle typu a společného jmenovatele: Strakonický hrad: pozitivně hodnoceny hlavně rekonstrukce – 20 x Mezinárodní dudácký festival a další kulturní akce – místní atmosféra po něm a jediná věc, kvůli které stojí za to skutečně navštívit, Adventní trhy, kulturní vyžití, Farmářské trhy – 17 x Sport a služby s ním spojené - Fitness, házenkářská hala, skvělé místo pro rybaření kolem řeky, paintball, půjčení lodí, in-line dráhy, zřízení cyklostezek a péče o ně – 11 x Městské služby: Zeleň ve městě, květinová výzdoba, celková upravenost a čistota města, kontejnery na třídění zabudované do země – dobrý nápad, bezpečnost, je zde dostatek policejních hlídek – 8 x Měšťanský pivovar a Strakonické pivo – chutná mi, líbí se mi, že je zde pivovar – 6 x Řeka Otava nebo soutok řek – 4 x Rekonstrukce a další projekty – není to moc časté s ohledem na jiná města, rekonstrukce kina Oko a Velkého náměstí – 3 x Propagace města: Pěkně udělané webové stránky města s virtuální prohlídkou, pěkně zpracované propagační materiály v infocentru – 2 x Ostatní: ve městě se stále něco děje, menší kriminalita než na severu Čech, Podskalí, hradní safari, okolí Předních Ptakovic – 5 x

46

9. Co se Vám ve městě naopak nelíbí, s čím nejste spokojen/a? Většina dotázaných byly rovněž velmi kritičtí k různým jevům a věcem ve městě. U této otázky se vyjádřilo více lidí než u té předchozí. Pouze 20 respondentů na tuto otázku neodpovědělo. Jeden druh odpověď vyčníval nad jiné – 35 reakcí se týkalo stížností na velké množství aut, hlavně v centru města a všeobecně hustou dopravu. Myslím si, je to v současnosti problém většiny větších měst nejen v České republice a město Strakonice by mělo splnit jeden ze závazků, že alespoň částečně omezí dopravu v centru. Další nespokojené názory jsem opět rozdělila do kategorií: Betonová zeď u řeky: 13 lidem se nelíbila nebo jim vadila Doprava - ostatní: obří zvětšené dudy na kruhovém objezdu při vjezdu do města od Prahy, Ošklivé vlakové nádraží – to snad není možné!, Nenávaznost vlaků a autobusů, Nadmíra kruhových objezdů, Nepoužívané cyklistické stezky, Špatná kvalita silniční sítě – 9 x Rekonstrukce Velkého náměstí: žádné lavičky, žádná odpočinková zóna, málo zeleně, nic se zde nezměnilo, přibylo aut, málo zeleně, světlá dlažba, na které je vidět každá špína – 8 x Investice a údržba: město je špinavé a neuklizené, lávka u Strakonického hradu, neopravené domy na náměstí, hnusná a mrtvá tržnice, investice do nesmyslných projektů, zákoutí ulic Kochana z Prachové – 7 x Kulturní nabídka: málo kulturních akcí, ve městě by se mohl konat ještě nějaký jiný hudební festival, třeba České Hrady – 5 x Obchody: Málo obchodů se suvenýry v centru města, V centru není příliš živo, málo nákupních možností v centru - 3 x Obyvatelé: Nepříjemní lidé, Špatná pověst kvůli určitým skupinám lidí – 2 x Některé negativní odpovědi však musím uvést na pravou míru – betonová zeď na pravém břehu řeky Otavy u obchodního domu Labuť skutečně vypadá nevzhledně, avšak je to součást právě vznikající protipovodňové ochrany, na níž ještě později bude vybudována nová cyklostezka. Případná estetika by však neměla převážit nad hlavním účelem stavby. Avšak chápu negativní ohlasy, že tato stavba výrazně přetvořila či 47

dokonce zničila původní přírodní břeh řeky. Čas ukáže, jestli to bylo správné. Názor „hnusná a mrtvá tržnice“ a „zákoutí ulice Kochana z Prachové“ bude však brzy minulostí, neboť město již avizovalo, že komplex tržnice, těsně sousedící s kostelem sv. Markéty a výše zmíněné ulice, projde rekonstrukcí. 10. Ohodnoťte na škále 1(nejlepší) až 5(nejhorší) úroveň následujících služeb:

Obrázek 9 Graf 5 Desátá otázka, Zdroj: archiv autorky

Desátá otázka byla poměrně obsáhlá a některé respondenty dosti odradila. 20 respondentů uvedlo, že na tuto otázku nedokáže relevantně odpovědět, nemůže ji objektivně posoudit nebo že prostě neví. Rovněž nevyplněné známky u jednotlivých částí otázky jsem zařadila do sloupečku „Nevím“ Tabulka 3, Desátá otázky, zdroj: archiv autorky

Známka

Ubytování Stravování

Informační centrum

Úroveň kultury

Ostatní služby

Celkový dojem z města

1

7

12

7

5

4

11

2

14

57

17

52

26

62

3

13

15

8

20

48

14

4

2

5

3

4

12

4

5

0

0

0

0

3

0

Nevím

65

13

70

33

11

10 48

V následující tabulce je uvedena nejčastěji přidělená známka, tedy modus a průměrnou známku každého hodnoceného okruhu. Tabulka 4 Desátá otázky, zdroj: archiv autorky

Hodnocená oblast

Modus

Průměrné hodnocení

Ubytování

2

2,28

Stravování

2

2,15

Informační centrum

2

2,20

Úroveň kultury

2

2,28

Ostatní služby

3

2,83

Celkový dojem z města

2

2,12

Hodnocení jednotlivých služeb je překvapivě pozitivní a velmi vyrovnané. Všechny služby byly nejčastěji hodnoceny známkou „2“ kromě ostatních služeb ve městě jako toalety, čistota města, značení, zeleň…) které obdržely nejčastěji známku „3“. Velmi těsné bylo i srovnání podle průměrné známky. Na 1. místě, tedy nejlépe, dotázaní hodnotili celkový dojem z města, na druhém místě je stravování, na třetím informační centrum, na 4. místě se umístila „Úroveň kultury“ a na posledním místě skončily „Ostatní služby“.

11. Zde prosím uveďte další názory na město Do dotazníku jsem ještě přidala jednu otázku, kde mohli dotázaní uvést další poznatky, připomínky atd. 35 respondentů mi sdělilo, že již neví nebo že nemají co dodat. V následujícím přehledu uvádím další názory, které se neobjevily u předchozích otázek. Některé ohlasy jsou napsány v plném znění, jak mi byly sděleny: Město (pozitivní názory): fajn město, sympatičtí lidé, určitě se sem vrátím, miluji toto město – je to souznění přírody a památek, město s dobrou tradicí, krásný to kraj – 28 x Město (negativní názory): celkově se mi město moc nelíbí, město je roztrhnuté v půli, není urbanisticky zajímavé, je tady nuda – 19 x Pochvaly: pochvala každoročně konané cyklojízdy městem, chutná mi strakonické pivo, pěkný sportovní a atletický areál, Rytířský a Maltézský sál na hradě a výstavy v nich jsou pěkné – 10 x 49

Návrhy na zlepšení: chtělo by to uklidit kolem pomníku Čelakovského na Podskalí, město by mohlo udělat větší propagace, plno supermarketů – už to stačí!, bylo by dobré udělat ještě nějakou kulturní akci navíc – 5 x Restaurace: Moc jsem si pochutnala v restauraci na náměstí x Docela mi vadili chlupy v polévce při jídle v restauraci Ostatní: Josef Kajetán Tyl, přebytek kruhových objezdů – kdo to kdy viděl? To není jinde na světě, špatný stav chodníků okolo parku – 3 x

12. Jakého jste pohlaví?

Obrázek 10 Graf 6, Dvanáctá otázky, zdroj: archiv autorky

U dvanácté otázky začíná identifikace respondentů. V 63% mi dotazník vyplnily ženy a v 37% muži. V osobním dotazování jsem se snažila vyvážit poměr mezi pohlavím, avšak na vyplňování více spolupracovaly ženy.

50

13. V jakém rozmezí je Váš věk?

Obrázek 11 Graf 7 Třináctá otázka, Zdroj: archiv autorky

Třináctá otázka zjišťovala věk respondentů. 61% z nich, se nacházelo v rozmezí 20 – 35 let, v rozmezí méně než 20 let a 35-50 let bylo shodně 14%. Respondentů starších 50ti let odpovědělo 11%.

14. Z jakého kraje pocházíte? Pokud pocházíte ze zahraničí, uveďte stát Poslední otázku dotazníku jsem opět zpracovala do níže uvedené tabulky, která mi připadá přehlednější. Město Strakonice navštívili lidé z většiny krajů v ČR, kromě karlovarského, Moravskoslezského, Ústeckého, Pardubického a Zlínského. Nejvíce lidí pocházelo z Jihočeského kraje (v otázce jsem se ptala pouze na kraj, ale někteří respondenti uvedli, že pochází z Českých Budějovic (3 x), Blatné, Tábora nebo Vodňan. Druhý největší počet odpovídajících pocházel z Plzeňského kraje (3 lidé sdělili, že pochází z Plzně, další 3 ze Sušice, dva byly z Klatov a jedna paní uvedla, že je z Nepomuku). Třetí největší počet respondentů pocházel z kraje Vysočina. Za zmínku stojí ještě hlavní město Praha a Středočeský kraj, další kraje byly zastoupeny skoro rovnocenně. Při dotazování jsem narazila i na turisty ze zahraničí, nejvíce z Nizozemska, pak z Německa a také ze Slovenska.

51

Tabulka 5 Čtrnáctá otázka, zdroj: archiv autorky

Kraj/ země Jihočeský kraj Plzeňský kraj kraj Vysočina Praha Středočeský kraj Jihomoravský kraj Nizozemsko Německo Slovensko Olomoucký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj

Počet dotázaných 35 16 14 8 7 4 4 3 3 2 2 2 2

Výsledky průzkumu Návštěvníci do města nejčastěji cestují autem a město již navštívili několikrát nebo sem jezdí pravidelně. Hlavním účelem cesty bývá návštěva příbuzných a známých a další činnost, nejčastěji cykloturistika nebo pěší výlet. O Strakonicích nejčastěji ví od příbuzných, přátel nebo známých nebo z jiných zdrojů. Informační centrum návštěvníci spíše nenavštívili a po městě se pohybovali s některým z rodinných příslušníků nebo s partnerem. Názory na nové projekty ve městě se lišili: zatímco rekonstrukci Strakonického hradu drtivá většina pochválila, rekonstrukci Velkého náměstí naopak drtivá většina strhala. Rovněž lávka u Strakonického hradu byla hodnocena spíše negativně, avšak méně než rekonstrukce náměstí. Socha Švandy Dudáka byla hodnocena přibližně z poloviny kladně a z poloviny záporně. Hodnocení služeb ve městě bylo velmi vyrovnané, nejčastěji bylo hodnocené známkou 2.

8 Řízené rozhovory Již od počátku tvorby své bakalářské práce jsem věděla, že názory návštěvníků nemusí být dostačující, úplné a mnohdy mohou být neobjektivní (člověk, který navštívil město poprvé, ho nemůže hodnotit stejně jako člověk, který v něm mnoho let žije nebo pracuje atd.). Zároveň jsem chtěla tyto 2 druhy názorů vzájemně konfrontovat a dát do souvislosti. Rovněž si myslím, že je spravedlivé, aby se k tématu vyjádřili jak představitelé veřejné správy, kteří by měli vytvářet co nejlepší podmínky pro rozvoj 52

CR, tak lidé působící v podnikatelské sféře, kteří by těchto podmínek měli využívat a využívat je jak pro prospěch města, tak pro svoji vlastní obživu. Všem dotázaným jsem se nepoložila stejné otázky, neboť se každý zabývá různou problematikou nebo pracuje v jiném druhu zařízení CR. Kompletní přehled otázek je uveden v přílohách. První rozhovor jsem plánovala uskutečnit se starostou města, panem Ing. Pavlem Vondrysem. Za něj mi odpověděla místostarostka města, paní PhDr. Ivana Říhová s tím, že cestovní ruch má na starosti ona. Paní doktorka již dříve vedla Muzeum Středního Pootaví, sídlící na hradě a podílela se na řadě knih o městě Strakonice.

8. 1 Řízený rozhovor s paní PhDr. Ivanou Říhovou: PhDr. Ivana Říhová v minulosti vykonávala funkci ředitelky Muzea středního Pootaví. Je autorkou několika příspěvků do odborných publikací, které se zabývají mimo jiné i cestovním ruchem. V současné době je místostarostou města Strakonice.

1. JAK DLOUHO SE POHYBUJETE V OBLASTI CR? „Přibližně od roku 1982, tedy 20 let.“ 2. CO JE PODLE VÁS HLAVNÍ LÁKADLEM VE MĚSTĚ PRO TURISTY? „Jednoznačně Strakonický hrad, neboť je to krásná historická památka, která je dobře dopravně dostupná, poskytuje bezbariérový přístup, jsou zde toalety a občerstvení, tedy prakticky všechny základní služby potřebné pro turisty“ 3. V ČEM JE PODLE VÁS HLAVNÍ NEDOSTATEK MĚSTA, KTERÝ BRZDÍ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU? „Strakonice nikdy nebudou takové turistické centrum jako Český Krumlov – nebylo královským městem, nejsou zde významné památky, takže tady nebude takový příliv turistů. Můžeme však vylepšovat co máme. Bylo by dobré a snažíme se o vytvoření turistických balíčků např. na vícedenní výlety pro rodiny s dětmi, vytvářet lepší marketing, rekonstruovat hrad a další.“

53

4. CO PODLE VÁS NAOPAK NEJVÍCE POMÁHÁ ROZVOJI CR VE MĚSTĚ? „Rekonstrukce hradu, zapojení do projektů EU, budování cyklostezek, akce Vítaní léta, která je velmi žádaná a je pro všechny turisty.“

5. KTERÝ Z PROJEKTŮ, KTERÉ BYLY REALIZOVÁNY V POSLEDNÍ DOBĚ VE MĚSTĚ, POVAŽUJETE ZA NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ PRO CR? „Rekonstrukce hradu.“ 6. JAK SE PREZENTUJE MĚSTO STRAKONICE NAVENEK? PŘIPRAVUJÍ SE PŘÍPADNĚ DALŠÍ PROPAGAČNÍ PROJEKTY K PŘILÁKÁNÍ TURISTŮ DO MĚSTA? „Město se prezentuje hlavně na veletrzích cestovního ruchu, reklamami v tisku a časopisech o cestovním ruchu, po Jihočeském kraji jsou umístěny zvukové panely, které lákají na jednotlivá města a památky v nich. Do budoucna se připravuje vybudování cyklostezky do Písku a již teď vzniká cyklostezka do Volyně. Je to takový projekt propojení cyklostezek od pramenů k soutoku řek. Rovněž město rozvíjí projekty v rámci ,Otavské plavby´. Na řece Otavě je hodně jezů, které jsou nebezpečné, některé dokonce smrtelně, např. jez ve Strakonicích Na Křemelce. V budoucnu budeme tyto jezy opravovat pro bezpečnější splavnost a vytvářet okolo nich různé „šupny“ a další zařízení pro bezpečné cestování vodáků.“ 7. JAKÝ OBJEM FINANCÍ JE V ROZPOČTU MĚSTA VYČLENĚN NA CR? „ Město dává peníze různým organizacím. Nejvíce peněz dostává Městské kulturní středisko, přibližně 6 – 7 milionů Kč. Pak Muzeum středního Pootaví, které spravuje rovněž historický mlýn v Hoslovicích. Určitou část peněz vynakládá také odbor školství a cestovního ruchu.“ 8. JAK SE VYVÍJÍ NÁZORY LIDÍ NA REKONSTRUKCI NÁMĚSTÍ? „Nevěřím moc názorům, které se objevují v tisku na tento projekt, připadají mi neobjektivní. Hodně hovořím s lidmi osobně, kteří změny na náměstí vítají, hlavně zeleň a květiny. Plno změn, které zde proběhly, totiž není vůbec vidět (např. výměna a oprava 54

potrubí a přípojek pod povrchem náměstí). Stále zde probíhá diskuze ohledně rozsahu parkování na náměstí, i dohromady s veřejností, avšak stále ještě není rozhodnuto.“ 9. JAKÉ PROJEKTY V OBLASTI CR PŘIPRAVUJETE DO BUDOUCNA? „Budeme dále rozvíjet stavbu cyklostezek a jejich značení, upravovat okolí hradního areálu, hlavně bývalou ,jedárnu´, (budova v blízkosti hradu, která prochází dekontaminací, poz.aut.) v rámci spolupráce se soukromými vlastníky také špýchar a bývalou panskou zahradu za Strakonickým hradem.“

10. PODÍLÍTE SE OSOBNĚ NA JUBILEJNÍM 20. ROČNÍKU MEZINÁRODNÍHO DUDÁCKÉHO FESTIVALU NEBO JAK SE NA NĚJ JINAK PŘIPRAVUJETE? „Ano, na organizaci se podílím, působím v řídícím výboru festivalu, kde zařizuji organizační záležitosti. 20. Ročník festivalu bude o 1 den delší, začne tedy již ve středu. Na obou náměstích, Velkém i Palackého a také u pivovaru, bude umístěno více venkovních podíí, kde bude vystupovat více souborů. Součástí bude vzpomínkový večer, týkající se historie města. Vyjde také nová publikace o Strakonicích včera dnes.“

8.2 Řízený rozhovor s panem Milanem Bízkem Pan Milan Bízek je majitelem restaurace Kalich, prakticky jediné restaurace, která sídlí na rekonstruovaném Velkém náměstí. 1. JAK DLOUHO SE POHYBUJETE V OBLASTI CR? „11 let“ 2. CO JE PODLE VÁS HLAVNÍM LÁKADLEM VE MĚSTĚ PRO TURISTY? „Strakonický hrad a akce typu dudácký festival, rumplování atd.“ 3. V ČEM JE PODLE VÁS HLAVNÍ NEDOSTATEK MĚSTA, KTERÝ BRZDÍ ROZVOJ CR? „Nepovedená rekonstrukce Velkého náměstí a zastaralý a naprosto nevyhovující plavecký stadion.“ 4. CO PODLE VÁS NAOPAK NEJVÍCE POMÁHÁ ROZVOJI CR VE MĚSTĚ? „V současné době naprosto nic.“ 55

5. KTERÝ Z PROJEKTŮ, KTERÉ BYLY REALIZOVÁNY V POSLEDNÍ DOBĚ VE MĚSTĚ, POVAŽUJETE ZA NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ PRO CR? „Rekonstrukce hradu.“ 6. JAK VÁŠ PODNIK OVLIVNILA NEBO SE HO DOTKLA REKONSTRUKCE VELKÉHO NÁMĚSTÍ? „Již třetím rokem stálý pokles návštěvnosti a tím i tržeb v naší restauraci Kalich.“ 7. MYSLÍTE SI, ŽE MĚSTO STRAKONICE PODPORUJE CESTOVNÍ RUCH A PODNIKÁNÍ V NĚM DOSTATEČNĚ? „Nedokáži racionálně posoudit, ale téměř miliardová investice do nepovedené rekonstrukce Velkého náměstí, školy na Povážské, neúčelné lávky mezi pivovarem a hradem, budování protipovodňové zdi na Otavě k podpoře cestovního ruchu určitě nepřispěly.“ 8. JAK DO BUDOUCNA VIDÍTE SITUACI V CESTOVNÍM RUCHU VE STRAKONICÍCH? „Nevidím žádné zlepšení z důvodu nedostatečných finančních prostředků Městského úřadu Strakonice“ 9. JAKÁ KULTURNÍ, SPORTOVNÍ ČI SPOLEČENSKÁ AKCE VE MĚSTĚ JE PRO VAŠI RESTAURACI NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ? „Při žádné akci nepociťujeme nárůst zákazníků. Možná jenom při MDF jednou za 2 roky.“ 10. Z KTERÝCH ZEMÍ KROMĚ ČR A JAKÝ TYP ZÁKAZNÍKŮ NAVŠTĚVUJE VAŠI RESTAURACI? „Jednotlivci z Německa, Holandska a Slovenska.“ 11. CO CHYSTÁTE VE SVÉ RESTAURACI NOVÉHO PRO PŘILÁKÁNÍ HOSTŮ? „V současné době nic podstatného. V minulém období jsme vybudovali v patře venkovní terasu, kompletně zrekonstruovali sociální zařízení. Rozšířili a změnili jsme interiér a poskytli jsme WIFI připojení zdarma. Každý host si od nás může na požádání nechat zasílat emailem týdenní menu nebo využívat věrnostní kartu.“

56

8.3 Rozhovor s panem Ing. Antonínem Svobodou Ing. Antonín Svoboda je ředitelem hotelu Bavor. Hotel Bavor je největším hotelem ve Strakonicích s kapacitou 77 pokojů. Stojí v blízkosti soutoku obou řek, prakticky v centru města. 1. JAK DLOUHO SE POHYBUJETE V OBLASTI CR? „Od října 2007.“ 2. CO JE PODLE VÁS HLAVNÍM LÁKADLEM VE MĚSTĚ PRO TURISTY? „Nic moc tady není tak atraktivní. Spíš to jsou sportovní akce např. závody v plavání, ve vodním pólu či basketbalové zápasy.“ 3. V ČEM JE PODLE VÁS HLAVNÍ NEDOSTATEK MĚSTA, KTERÝ BRZDÍ ROZVOJ CR? „Myslím si, že je několik lidí z Městského úřadu, kteří nemají rádi cizí subjekty ve městě. Při jednání s lidmi z radnice jsem měl několikrát spory. Není přesně určeno, kde je před hotelem hranice pozemků města a kde hotelu. Bylo by dobré nějak obměnit program jednotlivých akcí – např. udělat nějakou after party po MDF pro všechny zadarmo.“ 4. CO PODLE VÁS NAOPAK NEJVÍCE POMÁHÁ ROZVOJI CR VE MĚSTĚ? „Dotační záležitosti, které pomohly k rekonstrukci hradu či revitalizaci lokality Podskalí.“ 5. KTERÝ Z PROJEKTŮ, KTERÉ BYLY REALIZOVÁNY V POSLEDNÍ DOBĚ VE MĚSTĚ, POVAŽUJETE ZA NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ PRO CR? „Nejviditelnější je rekonstrukce hradu.“ 6. MYSLÍTE SI, ŽE MĚSTO STRAKONICE PODPORUJE CESTOVNÍ RUCH A PODNIKÁNÍ V NĚM DOSTATEČNĚ? „To si nemyslím. Poslední 2-3 roky nám i kvůli hospodářské krizi ubyla hlavně corporátní klientela a klesl i počet zájezdových návštěvníků prostřednictvím cestovních kanceláří. Ze strany radnice bych očekával lepší spolupráci i komunikaci s privátními subjekty.“

57

7. JAK DO BUDOUCNA VIDÍTE SITUACI V CESTOVNÍM RUCHU VE STRAKONICÍCH? „Nevidím ji moc dobře. Město Strakonice je spíše spádové místo pro průjezdy dále na jih např. do Českého Krumlova, Hluboké n. Vltavou a dál do Evropy. Případní návštěvníci tu nemají další vazby nebo důvody, proč se vracet. Je poměrné těžké naplnit tak velký hotel. Když město nemá potenciál nabídnout něco nového pro turisty, nemohou se měnit i další věci s tím spojené. Podniky v cestovním ruchu mohou nabízet komfort, ale pak musí např. šetřit na personálu.“ 8. JAKÁ KULTURNÍ, SPORTOVNÍ ČI SPOLEČENSKÁ AKCE VE MĚSTĚ JE PRO HOTEL BAVOR NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ? „Určitě Mezinárodní dudácký festival, dále hokejové kempy, které se zde pořádají v létě. Všeobecně to jsou hlavně sportovní akce, očekáváme dobré výsledky při konání Mistrovství světa juniorů v hokejbale letos v červnu. Avšak i sportovní akce už nejsou tak masivní. Méně významné sporty na nižších úrovních nemají sponzory a tak se šetří a zkracují se délky pobytů Hotel však má rovněž databáze klientů a může pořádat různé akce sám, takže to není nejdůležitější.“ 9. Z KTERÝCH ZEMÍ KROMĚ ČR A JAKÝ TYP ZÁKAZNÍKŮ NEJČASTĚJI BYDLÍ V HOTELU BAVOR? „Z tuzemska nejvíce corporátní klientela a také sportovní týmy všech věkových kategorií. Ze zahraniční to je hlavně corporátní klientela z Německa a také zájezdové skupiny. Ale jezdí sem i Poláci nebo Rusové a byl tu i Mexičané. Avšak většinou jen na přespání při cestě dále na jih.“ 10. CO CHYSTÁTE V HOTELU BAVOR NOVÉHO PRO PŘILÁKÁNÍ HOSTŮ? „Snažíme se spolupracovat s různými webovými hotelovými portály, které nabízejí ubytování. Jinak však v hotelu plánujeme jen drobné změny – lepší kvalitu satelitového příjímání programů a větší šířku nabídky vysílání nebo WIFI připojení na pokojích. Případně před MDF vytvoříme nějakou speciální nabídku, last minute na pobyt.“

58

Shrnutí praktické části Město Strakonice se snaží dosti podrobně informovat v městském zpravodaji o různých projektech, realizovaných v návaznosti na cestovní ruch. Rovněž se snaží vyvracet různé dezinformace a fámy, které se okolo nich tvoří. Podrobně rozepisuje stavební práce a jejich průběh, finanční prostředky na ně vynaložené a další informace. Velmi to ocení jak obyvatelé, tak turisté, kteří se do města chystají. Dostatek fundovaných informací rovněž napomáhá přesvědčení, že město se skutečně snaží o rozvoj a podporu cestovního ruchu v něm. Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že respondenti nejčastěji pozitivně hodnotili rekonstrukci strakonického hradu, která byla také zatím největší a nerozsáhlejším projektem. Avšak Velké náměstí a převážně i stavba lávky bylo většinou respondentů vnímáno negativně, i když mu byla věnována poměrně velká publicita. Socha Švandy dudáka vychází poměrně lépe, ale na jejím dlouhodobějším hodnocení bude záviset dle mého názoru hlavně dobrá údržba. Další projekty byly zmiňovány spíše okrajově – u květinové výzdoby nebo „Otavská plavba“ to je částečně logické – průzkum nebyl prováděn v létě, kdy je město zaplaveno květina a řeka plná vodáků. Pokud však budou mít akce na řece vliv na menší počet nebo úmrtnost u jezů, bude to ten nejlepší výsledek. Naprosto mizivý ohlas byl na změny v Informačním centru ve Strakonicích, i když byl projekt primárně zacílen na turisty. Zbylé malé projekty budou spíše oceněny rovněž až v průběhu letní sezony, hlavně rekonstrukce věže Rumpál. Rovněž všichni, se kterými jsem dělala rozhovor, označili jako nejpřínosnější pro rozvoj cestovního ruchu Strakonický hrad. Pak se však názory dosti rozcházely. Paní místostarostka Říhová chválila rekonstrukci Velkého náměstí, zatímco majitel restaurace Milan Bízek ji velmi kritizoval. Paní Říhová naznačila možné další směřování a rozvíjení CR v rámci možností a předpokládá dobré vyhlídky, oba muži neskrývali značnou skepsi. Ředitel hotelu Bavor Svoboda rovněž vyjádřil nespokojenost nad stylem a úrovní komunikace s představiteli města a zmínil možnost změnit strukturu a nabídku kulturních akcí. Ředitel hotelu Antonín Svododa určil jako akce přínosné pro město různé sportovní akce, o kterých se však nikdo nezmínil v dotazníkovém šetření. Možná touto cestou by 59

se mohla ubírat další propagace města, což ostatně naznačil i pan Svoboda. Oba muži také řekli, že jak v hotelu, tak v restauraci provádějí nebo provedli rekonstrukce a z jiných států k nim jezdí nejvíce německá klientela.

Obrázek 12 Zrekonstruovaná část Velkého náměstí se sochou Švandy dudáka, zdroj: archiv autorky

60

Závěr Strakonice jsou městem s dlouholetou tradicí pořádání dudáckého festivalu, vaření dobrého piva a v posledních letech i rozvíjení cestovního ruchu. V teoretické části jsem popsala hlavní památky, zajímavosti a kulturní akce, které mohou ve městě zaujmout a přilákat do něj turisty. Rovněž jsem se zmínila o historii jediného panského rodu Bavorů ve městě a 2 známých rodácích. Praktická část obsahuje výčet úspěšně splněných projektů na rozvoj a podporu cestovního ruchu ve městě, dotazníkový průzkum, zjišťující motivaci turistů pro příjezd do města a spokojení s návštěvou. Zajímavé informace a postřehy jsem rovněž získala z řízených rozhovorů s podnikateli v CR a zástupci občanů na radnici. Nastartovaná podpora, hlavně díky různým evropským dotačním programům, výrazně proměnila několik částí města a pomohla rozsvítit a znovu zatraktivnit hrad Strakonice. Je velmi pěkné a chvályhodné, že se představitelé Strakonic snaží různými možnostmi pečovat a vylepšovat tvář města, která nezapadá do obvyklé kategorie jihočeských měst s historickým jádrem a přece může nabídnout zajímavý zážitek. V budoucnu může být situace dále lepší, neboť město má být propojeno s městem Písek a Volyní cyklostezkou a možná bude pokračovat rekonstrukce Velkého náměstí. K těmto projektům bych na tomto místě chtěla ještě zesumírovat další návrhy na změny, které jsou výsledkem jak dotazníkového průzkumu, tak mého vlastního zkoumání:  Lepší komunikace s místními podnikateli v CR a jejich podpora – podpora místního podnikání mi připadá malá a kvalita infrastruktury cestovního ruchu není vysoká. Ve městě sice vznikly 2 nové cukrárny a jeden z hotelů je výrazně rekonstruován, avšak na náměstí stále chátrá objekt bývalého bufetu ve vlastnictví města a v Rennerových sadech je jediný objekt s občerstvením dlouhodobě prázdný. Obě stavby jsou v majetku města  Obměna programu některých kulturních akcí – zařadit nové zajímavé prvky nebo rovnou pořádat např. hudební festival jiného hudebního žánru na strakonickém hradě nebo sportovních akcí ve skate parku, atletickém stadionu či dalších sportovních zařízeních ve městě  Tlačit na opravu vlakového nádraží – již dříve jsem v tisku četla o přípravě projektu rekonstrukce, avšak od té doby se nic neděje a vlakové nádraží je skutečně nedůstojné a nevyhovující

61

 Vytvoření nové, atraktivnější propagační kampaně o městě – např. s využitím sociálních sítí a se zaměřením na mladé, více propagovat informační centrum, aby si do něj lidé našli cestu.  Rozvíjet další novinky, které do města přilákají turisty – více a dlouhodobě otevřít alespoň část Měšťanského pivovaru veřejnosti nebo podpořit vznik pivních lázní. Domluvit se ze zástupci firmy ČZ Strakonice a. s. na otevření jejich firemního muzea motorek nebo společně připravit výstavu o historii výroby motocyklů ve Strakonicích Pokud mohu zhodnotit splnění jednotlivých vytyčených cílů, tak se podařilo zdokumentovat nejzajímavější atraktivity a turistické cíle ve městě i popsat jednotlivé nejvýznamnější projekty a rekonstrukce ve městě. Z dotazníkového šetření jsem se dozvěděla plno zajímavých námětů, připomínek a názorů, které jsem zpracovala do přehledných grafů a tabulek. Spolu s informacemi, získanými z řízených rozhovorů jsem je následně shrnula a vyhodnotila. Tyto cíle jsem splnila, avšak jestli jsem dokázala zpopularizovat město a přivézt do něj více návštěvníků, ukáže až čas. Zatím jsem dosáhla jen dílčího výsledků - v průběhu psaní práce vyjádřilo přibližně 9 mých přátel a osob, se kterými jsem o práci mluvila, zájem o znovunavštívení města, hlavně kvůli novým projektům. O přečtení a případné využití práce vyjádřila zájem paní PhDr. Ivana Říhová a doufám, že si má práce najde cestu i k turistům a fandům cestování a bude sloužit jako inspirace pro navštívení města.

62

Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje: BIRNBAUMOVÁ, Alžběta.Strakonický hrad.1. Praha: Vyšehrad spol. s r. o., 1947, 33s. CVRČEK, Zdeněk J. Páni ze Strakonic erbu střely. In Strakonice, vlastivědný sborník díl 1 kapitoly z historie. Zpracoval kolektiv autorů. Strakonice: Město Strakonice, 2002. s. 41 – 47 CVRČEK, Zdeněk J. Strakonice – lidé, město, osudy, 2. Strakonice: Městský národní výbor ve Strakonicích, 1989, 427 s. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-716-8948-3. INDROVÁ A KOLEKTIV, Jarmila. Cestovní ruch: ZÁKLADY. Praha: Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. KOTLÁROVÁ, Simona. 700 let působení maltézských rytířů ve Strakonicích. In: PARKOSOVÁ, Ivana. Strakonice: kapitoly z historie, 1. Strakonice: Město Strakonice, 2002, 121 s. ISBN 80-238-7889-1 KOTLÁROVÁ, Simona. 700 let působení maltézských rytířů ve Strakonicích. In: PARKOSOVÁ, Ivana. Strakonice: kapitoly z historie, 1. Strakonice: Město Strakonice, 2002, s. 49 – 85, ISBN 80-238-7889-1 KOTLÁROVÁ, Simona. Strakonický hrad-stavebně historický vývoj. In: PARKOSOVÁ Ivana. Strakonice: kapitoly z historie, 1. Strakonice: Město Strakonice, 2002, s. 139 – 147, ISBN 80-238-7889-1 KUPKA, Jiří. Sakrální architektura ve Strakonicích. In: PARKOSOVÁ Ivana. Strakonice: kapitoly z historie, 1. Strakonice: Město Strakonice, 2002, s. 149 – 191, ISBN 80-238-7889-1 [ODPOVĚDNÝ REDAKTOR, Robert Malota]. MĚSTO STRAKONICE. Strakonice: 640. výročí = 640 anniversary = 640 Jubiläum : 1367-2007. 1. Strakonice: Město Strakonice, 2007, 255 s. ISBN 978-80-239-9816-0. [ODPOVĚDNÝ REDAKTOR, Ivana Parkosová]. Strakonice: kapitoly z historie. 1. Strakonice: Město Strakonice, 2002, 121 s. ISBN 80-238-7889-1 TŘÍSKA, Jan. Loutkářský soubor Radost. In: PARKOSOVÁ Ivana. Strakonice: kapitoly ze společenského života, 1. Strakonice: Město Strakonice, 2003, 480 s., ISBN 80-239-1640-8 63

ŘÍHOVÁ, Ivana. O historii muzea. In: PARKOSOVÁ Ivana. Strakonice: kapitoly ze společenského života, 1. Strakonice: Město Strakonice, 2003, s. 345-357, ISBN 80239-1640-8 [ODPOVĚDNÝ REDAKTOR, Ivana Parkosová]. Strakonice: kapitoly ze společenského života. 1. Strakonice: Město Strakonice, 2003, 480 s. ISBN 80-239-1640-8. KUPKA, Jiří. Počátky veřejné zeleně ve Strakonicích. In: PARKOSOVÁ Ivana. Strakonice: kapitoly ze života města, 1. Strakonice: Město Strakonice, 2005, s. 251-270, ISBN 80-239-4790-7 [ODPOVĚDNÝ REDAKTOR, Ivana Parkosová]. Strakonice: kapitoly ze života města, 1. Strakonice: Město Strakonice, 2005. 392 s. ISBN 80-239-4790-7 NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance. 1. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1 NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. Skripta. 1. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Skripta. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Skripta. ISBN 978-80-87035-19-1. PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. upravené vydání. Praha: Idea servis, 2007. 124 s. ISBN 978-80-85970-55-5 REŽNÝ, Josef. Po stopách dudáků na Prácheňsku. 1. Strakonice: Muzeum středního Pootaví, 2004, 334 s. ISBN 80-239-3276-4. REŽNÝ, Josef a Irena VESELÁ. Mezinárodní dudácké festivaly Strakonice. Strakonice: Město Strakonice, 2002, 71 s. ISBN 80-238-9210-X. ŠMÍD, Zdeněk, Otava: putování po řece. 1. Praha: Paseka, 2005, 354 s. ISBN 978-8071857-426.

64

Webové stránky 1.

Citace…naučte se citovat [online]. 2004-2012 [cit. 2012-3-27]. Historie.

Dostupné z WWW: < http://www.citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf> 2.

Cykloserver [online]. 2012-2-23 [cit. 2012-4-20]. Číselník tras. Dostupné z

WWW: < http://www.cykloserver.cz/zpravy-prilohy/trasy4tr_2012.pdf> 3.

Czechtourism [online]. 2005-2012 [cit. 2012-4-2]. Charakteristika a význam

cestovního ruchu v česku. Dostupné z WWW: 4.

Dotazník - online : Jak na dotazník… [online]. 2007 [cit. 2012-4-30]. Typy

otázek v dotazníku. Dostupné z WWW: 5.

Dudák – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. [online]. [cit. 2012-4-2]. Ocenění.

Dostupné z WWW: < http://www.pivovar-strakonice.cz/oceneni/> 6.

Euroexpo – průvodce světem veletržního průmyslu [online]. 2010-5-26 [cit.

2012-3-27]. Ceny dopravní stavba technologie roku 2009 uděleny. Dostupné z WWW: 7.

Fezko-Thierry, a.s. [online]. [cit. 2012-4-20]. Historie. Dostupné z WWW:

< http://www.fezko.cz/cz/index.php?level=historie> 8.

Hrad Strakonice [online]. 2010 [cit. 2012-4-2]. Historie. Dostupné z WWW:

< http://www.hradstrakonice.cz/hrad/historie.asp> 9.

Idnes.cz [online]. 2011-4-19 [cit. 2012-4-20]. Otavská cyklostezka bude

bezpečnější, povede po okresce. Dostupné z WWW: http://budejovice.idnes.cz/otavska-cyklostezka-bude-bezpecnejsi-povede-po-okrescepjj-/budejovice-zpravy.aspx?c=A110419_102456_budejovice-zpravy_pp 10.

Jamboree CZ [online]. 2004-2012 [cit. 2012-3-27]. Historie. Dostupné z WWW: 65

< http://jamboree-cz.com/index.php?page=historie> 11.

Město Strakonice: oficiální portál města [online]. [cit. 2012-3-30]. Oprava

Brušákovy

kaple

v Radomyšlské

ulici.

Dostupné

z

WWW:

12.

Město Strakonice: oficiální portál města [online]. [cit. 2012-4-2]. Kapličky.

Dostupné z WWW: < http://www.strakonice.eu/category/pamatky/cirkevni/kaplicky> 13.

Město Strakonice: oficiální portál města [online]. [cit. 2012-4-8]. Ostatní.

Dostupné z WWW: < http://www.strakonice.eu/category/pamatky/ostatni> 14.

Město Strakonice [online]. [cit. 2012-4-8]. Strakonický hrad. Dostupné z WWW:

< http://www.mesto-strakonice.cz/strakonicky-hrad.php> 15.

Město Strakonice: oficiální portál města [online]. 2011-10-17 [cit. 2012-4-15].

Rekonstrukce kostela sv. Václava. Dostupné z WWW: < http://www.strakonice.eu/content/rekonstrukce-kostela-sv-vaclava-17-rijen-2011> Město Strakonice: oficiální portál města [online]. 2010-7-8 [cit. 2012-4-15].

16. Naučná

stezka

Švandy

Dudáka.

Dostupné

z

WWW:

17.

Město Strakonice: oficiální portál města [online]. 2010-7-8 [cit. 2012-4-20].

V hlavní

roli

Strakonice

pro

turisty.

Dostupné

z

WWW:

18.

Město Strakonice: oficiální portál města [online]. [cit. 2012-4-20]. Velké

náměstí. Dostupné z WWW: < http://www.strakonice.eu/category/pamatky/velkenamesti> 19.

Město Strakonice: oficiální portál města [online]. [cit. 2012-4-23]. Statistické

údaje. Dostupné z WWW: < http://www.strakonice.eu/content/statisticke-udaje> 20.

Město Strakonice: oficiální portál města [online]. [cit. 2012-4-23]. Pamětní

desky. Dostupné z WWW: < http://www.strakonice.eu/category/pamatky/pametnidesky> 66

21.

Město Strakonice: oficiální portál města [online]. [cit. 2012-4-23]. Pomníky.

Dostupné z WWW: < http://www.strakonice.eu/category/pamatky/pomniky> 22.

Městské kulturní středisko Strakonice [online]. 2008 [cit. 2012-3-23]. Skupovy

Strakonice. Dostupné

z

WWW:


strakonice> 23.

Regionální

noviny

[online].

2012-4-16

[cit.

2012-4-20].

Dominanta

strakonického hradu je opravena Na Rumpál budou moci lidé již za dva týdny. Dostupné z WWW:

67

Seznam ilustrací: Obrázek 1 Pohled na Strakonice před rokem 1800, zdroj: www.strakonice.eu ....................... 15 Obrázek 2 Strakonický hrad, zdroj: www.zamky-hrady.eu...................................................... 19 Obrázek 3 Areál Strakonického hradu, zdroj: www.kemp-luhy-milavy.cz.............................. 33 Obrázek 4 Socha Švandy dudáka, zdroj: archiv autorky .......................................................... 36 Obrázek 5 Graf 1 První otázka, zdroj: archiv autorky .............................................................. 40 Obrázek 6 Graf 2 Druhá otázka, zdroj: archiv autorky............................................................. 40 Obrázek 7 Graf 3 Pátá otázka, zdroj: archiv autorky ................................................................ 43 Obrázek 8 Graf 4 Šestá otázky, zdroj: archiv autorky .............................................................. 44 Obrázek 9 Graf 5 Desátá otázka, Zdroj: archiv autorky ........................................................... 48 Obrázek 10 Graf 6, Dvanáctá otázky, zdroj: archiv autorky .................................................... 50 Obrázek 11 Graf 7 Třináctá otázka, Zdroj: archiv autorky....................................................... 51 Obrázek 12 Zrekonstruovaná část Velkého náměstí se sochou Švandy dudáka, zdroj: archiv autorky ........................................................................................................................... 60 Obrázek 13 Lávka přes řeku Otavu u Strakonického hradu, zdroj: archiv autorky .................. 75 Obrázek 14 Pohled na lávku přes řeku Otavu u Strakonického hradu, zdroj: archiv autorky ...................................................................................................................................... 75 Obrázek 15 Informační tabule naučné stezky Podskalí, zdroj: archiv autorky ........................ 76 Obrázek 16 Busta F. L. Čelakovského na tzv. Zellerinově stráni, zdroj: www.regioweb.cz ..................................................................................................................... 76 Obrázek 17 Kostel sv. Prokopa, zdroj: www.nockostelu.cz ..................................................... 77 Obrázek 18 Vlevo kostel svaté Markétyzdroj: www.eurekabooking.com ............................... 77 Obrázek 19 Vpravo kostel sv. Prokopa, zdroj: http://nd04.jxs.cz/745/263/a9bf8c60ba_74605308_o2.jpg....................................................... 77 Obrázek 20 Interiér hradní věže Jelenka, zdroj: www.muzeum.strakonice.eu ......................... 78 Obrázek 21 Vlevo exponát muzea - dudy, zdroj: www.kudyznudy.cz .................................... 78 Obrázek 22 Vpravo výstavní protory na hradě, zdroj: zdroj: http://vystavy.kdykde.cz ........... 78

68

Obrázek 23 Mezinárodní dudácký festival - jeden z vystupujících souborů, zdroj: www.folklomisdruzeni.cz ......................................................................................................... 79 Obrázek 24 Motocykl značky ČZ, autor: Oldřich Kontrik, zdroj: archiv autorky ................... 79

Seznam tabulek: Tabulka 1 Třetí otázky, zdroj: archiv autorky ................................................................ 41 Tabulka 2 Čtvrtá otázka, zdroj: archiv autorky .............................................................. 42 Tabulka 3, Desátá otázky, zdroj: archiv autorky ............................................................ 48 Tabulka 4 Desátá otázky, zdroj: archiv autorky ............................................................. 49 Tabulka 5 Čtrnáctá otázka, zdroj: archiv autorky ........................................................... 52

69

Přílohy A – Dotazník B – Otázky k řízeným rozhovorům C – Obrázky

70

Příloha A Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a chtěla bych Vás požádat o vyplnění následujícího dotazníku. Je součástí mé bakalářské práce na téma „Cestovní ruch a jeho podpora ve Strakonicích “. Dotazník je anonymní a poskytnuté informace budou použity jen pro účely mé práce. U jednotlivých otázek prosím zakroužkujte některou z odpovědí nebo doplňte svou odpověď vlastními slovy. Velmi Vám děkuji, že si najdete čas na jeho vyplnění. Kamila Kontríková 1. Jakým dopravním prostředkem jste do města přicestoval/a? a) auto b) autobus c) vlak d) kolo e) jiné (prosím uveďte) ………… 2. Kolikrát jste již navštívil/a město Strakonice? a) jsem zde poprvé b) jsem zde podruhé c) jsem zde poněkolikáté, jezdím sem pravidelně d) jiné -(prosím uveďte) ………. 3. Za jakým účelem jste Strakonice navštívila? a) Mezinárodní Dudácký festival b) návštěva Strakonického hradu c) návštěva dalších kulturních akcí (prosím specifikujte …………) d) návštěva příbuzných a známých e) návštěva plaveckého stadionu f) jiné - (prosím uveďte) …………………………..

71

4. Odkud znáte město Strakonice? a) z médií (denní tisk, rádio, televize, časopisy) b) internetové stránky c) koná se zde Mezinárodní dudácký festival či další akce d) Funguje zde Měšťanský pivovar Strakonice a vaří se zde pivo Dudák a Nektar e) mám zde příbuzné či přátele, ke kterým jezdím na návštěvu f) je zde možnost sportovního vyžití (cyklostezky a cyklotrasy, rybaření na řece Otavě) g) tradice výroby motocyklů a moto doplňků značky ČZ i) jiné…….. 5. Využil/a jste služeb informačního centra? a) ano b) ne c) chystám se 6. Po Strakonicích se pohybuji…. a) sám/a b) s rodinnými příslušníky či s partnerem c) s přáteli či známými 7. Jaký je Váš názor na následující změny a projekty ve městě: Rekonstrukce Strakonického hradu Rekonstrukce Velkého náměstí Socha Švandy Dudáka Nová lávka přes řeku Otavu 8. Co se Vám ve Strakonicíh nejvíce líbí, s čím jste spokojen/a? ……………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………….. 9. Co se Vám ve Strakonicích naopak nelíbí, s čím nejste spokojen/a? ……………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………..

72

10. Ohodnoťte na škále od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší) úroveň následujících služeb: Ubytování Stravování Informační centrum Nabídka kultury Ostatní služby (toalety, čistota města, zeleň) Celkový dojem z města

1

2

3

4

5

Nevím

1

2

3

4

5

Nevím

1

2

3

4

5

Nevím

1

2

3

4

5

Nevím

1

2

3

4

5

Nevím

1

2

3

4

5

Nevím

11. Zde prosím uveďte další názory na město Strakonice, ať už pozitivní či negativní. ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 12. Jaké je Vaše pohlaví? a) muž b) žena 13. Kolik je Vám let? a) méně než 20 let b) 20-35 let c) 36-50 let d) 50 a více let 14. Z jakého kraje pocházíte? (Pokud pochází ze zahraničí, prosím uveďte stát) ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………

73

Příloha B 1.

JAK DLOUHO SE POHYBUJETE V OBLASTI CR?

2.

CO JE PODLE VÁS HLAVNÍ LÁKADLEM VE MĚSTĚ PRO TURISTY?

3.

V ČEM JE PODLE VÁS HLAVNÍ NEDOSTATEK MĚSTA, KTERÝ BRZDÍ ROZVOJ CR?

4.

CO PODLE VÁS NAOPAK NEJVÍCE POMÁHÁ ROZVOJI CR VE MĚSTĚ?

5.

KTERÝ Z PROJEKTŮ, KTERÉ BYLY REALIZOVÁNY V POSLEDNÍ DOBĚ VE MĚSTĚ, POVAŽUJETE ZA NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ PRO CR?

6.

JAK SE PREZENTUJE MĚSTO STRAKONICE NAVENEK? PŘIPRAVUJÍ SE PŘÍPADNĚ DALŠÍ PROPAGAČNÍ PROJEKTY K PŘILÁKÁNÍ TURISTŮ DO MĚSTA?

7.

JAKÝ OBJEM FINANCÍ JE V ROZPOČTU MĚSTA VYČLENĚN NA CR?

8.

JAK SE VYVÍJÍ NÁZOR OBYVATEL MĚSTA NA REKONSTRUKCI NÁMĚSTÍ?

9.

JAKÉ PROJEKTY V OBLASTI CR PŘIPRAVUJETE DO BUDOUCNA?

10.

PODÍLÍTE

SE

OSOBNĚ

NA

JUBILEJNÍM

20.

ROČNÍKU

MEZINÁRODNÍHO DUDÁCKÉHO FESTIVALU NEBO JAK SE NA NĚJ JINAK PŘIPRAVUJETE? 11.

JAK VÁŠ PODNIK OVLIVNILA NEBO SE HO DOTKLA REKONSTRUKCE VELKÉHO NÁMĚSTÍ?

12.

MYSLÍTE SI, ŽE MĚSTO STRAKONICE PODPORUJE CESTOVNÍ RUCH A PODNIKÁNÍ V NĚM DOSTATEČNĚ?

13.

CO CHYSTÁTE VE SVÉ RESTAURACI NOVÉHO PRO PŘILÁKÁNÍ HOSTŮ?

14.

Z KTERÝCH ZEMÍ KROMĚ ČR A JAKÝ TYP ZÁKAZNÍKŮ NAVŠTĚVUJE VAŠI RESTAURACI?

15.

JAKÁ KULTURNÍ, SPORTOVNÍ ČI SPOLEČENSKÁ AKCE VE MĚSTĚ JE PRO VAŠI RESTAURACI NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ?

16.

JAKÁ KULTURNÍ, SPORTOVNÍ ČI SPOLEČENSKÁ AKCE VE MĚSTĚ JE PRO HOTEL BAVOR NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ?

17.

Z KTERÝCH ZEMÍ KROMĚ ČR A JAKÝ TYP ZÁKAZNÍKŮ NEJČASTĚJI BYDLÍ V HOTELU BAVOR?

18.

CO CHYSTÁTE V HOTELU BAVOR NOVÉHO PRO PŘILÁKÁNÍ HOSTŮ? 74

Příloha C

Obrázek 13 Lávka přes řeku Otavu u Strakonického hradu, zdroj: archiv autorky

Obrázek 14 Pohled na lávku přes řeku Otavu u Strakonického hradu, zdroj: archiv autorky

75

Obrázek 15 Informační tabule naučné stezky Podskalí, zdroj: archiv autorky

Obrázek 16 Busta F. L. Čelakovského na tzv. Zellerinově stráni, zdroj: www.regioweb.cz

76

Obrázek 17 Kostel sv. Prokopa, zdroj: www.nockostelu.cz

Obrázek 18 Vlevo kostel svaté Markéty, zdroj: www.eurekabooking.com Obrázek 19 Vpravo kostel sv. Prokopa, zdroj: http://nd04.jxs.cz/745/263/a9bf8c60ba_74605308_o2.jpg

77

Obrázek 20 Interiér hradní věže Jelenka, zdroj: www.muzeum.strakonice.eu

Obrázek 21 Vlevo exponát muzea - dudy, zdroj: www.kudyznudy.cz Obrázek 22 Vpravo výstavní prostory na hradě, zdroj: zdroj: http://vystavy.kdykde.cz

78

Obrázek 23 Mezinárodní dudácký festival - jeden z vystupujících souborů, zdroj: www.folklomisdruzeni.cz

Obrázek 24 Motocykl značky ČZ, autor: Oldřich Kontrik, zdroj: archiv autorky

79