Cestovní ruch ve Křtinách a okolí

Cestovní ruch ve Křtinách a okolí

Tímto

bych

chtěla

poděkovat

vedoucímu

práce

ak.

mal.

Vladimíru

Netoličkovi za odborné vedení, konzultace a trpělivost při vytváření práce. Děkuji také Ing. Stanislavu Kubešovi, knihovníkovi obce Křtiny za zapůjčení knih a obecní kroniky. Děkuji také příteli, rodině a ostatním za trpělivost a podporu během celého studia, dědečkovi za konzultace a jeho osobní názory.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Cestovní

r u ch ve K ř t i n á ch a okolí Bakalářská práce

Autor: Lucie Šedá Vedoucí práce: Ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2012

© Copyright 2012 Lucie Šedá

Abstrakt Šedá, Lucie: Cestovní ruch ve Křtinách a okolí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí ak. mal. Vladimír Netolička Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 82 stran. Cílem práce je zmapovat předpoklady pro cestovní ruch v obci Křtiny a okolí. Pro návštěvníky Křtin bude vytvořena týdenní nabídka výletů, jejímž cílem bude zdržet návštěvníka v obci po delší dobu. Práce je určena pro místní ubytovací zařízení a obecní úřad s cílem zlepšit propagaci Křtin. Klíčová slova: Křtiny. Obec. Cestovní ruch. Moravský kras. Jednodenní výlet. Bakalářská práce

Abstract Šedá, Lucie: Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Tourism Department. Thesis supervizor Ak. mal. Vladimír Netolička. Degree of professional qualification: bachelor. 83 pages. The aim is to map out the conditions for tourism in the village Křtiny and sourrounding. For visitors of Křtiny on after of weekly trips will be created. Its aim will be to keep the visitor in the village for an extended period of time. The thesis is intended for local accomodation and the local autority to improve the promotion of Křtiny. Keywords: Křtiny. Village. Tourism. Moravian Karst. One-day trip. Bachelor Thesis

8

Předmluva Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla analyzovat cestovní ruch ve Křtinách, obci nacházející

se

nedaleko

Brno

a

jejich

okolí.

Podrobně

zde

zmapuji

předpoklady pro cestovní ruch, kde využiji svých znalostí získaných během studia na VŠPJ. Téma cestovního ruchu ve Křtinách jsem si vybrala z více důvodů. Jedním z nich byl fakt, že obec Křtiny leží v malebné krajině uprostřed lesů nedaleko mého bydliště na okraji Moravského krasu. Samotná obec se pyšní Santiniho chrámem, jenž je považován za perlu Moravy a je zasvěcen Panně Marii. Tento chrám byl v roce 2008 podle nařízení vlády č. 170/2008 Sb. prohlášen národní památkou, mnoho lidí o něm však dosud vůbec neslyšelo. Chrám každým rokem přivádí do Křtin velké množství poutníků, které do těchto míst přitahuje mimo jiné i zjevení Panny Marie Křtinské v roce 1210. V roce 2010 bylo oslaveno velké jubileum k 800 letům výročí této události. Návštěvníky do těchto míst láká nejen chrám Panny Marie Křtinské, ale i poutě, které se zde konají. Jsou to např. myslivecká pouť, hasičská a mnoho dalších. V chrámu Panny Marie se konají koncerty vážné hudby, které určitě stojí za to navštívit. V okolí Křtin se vyskytuje množství krasových jevů a řada známých i méně známých jeskyní. Přírodní a kulturní předpoklady vytváří možnost ke zvýšení propagace Křtin s cílem rozvoje cestovního ruchu ve Křtinách a okolí. Při tvorbě své práce budu čerpat z odborných knih, brožurek, letáků a také z kroniky obce Křtiny, která mi byla zapůjčena

9

OBSAH Abstrakt ............................................................................................................................. 8 Abstract ............................................................................................................................. 8 Předmluva ......................................................................................................................... 9 OBSAH ........................................................................................................................... 10 Seznam obrázků .............................................................................................................. 13 Úvod................................................................................................................................ 14 Teoretická část ................................................................................................................ 15 1 Představení obce Křtiny .......................................................................................... 15 1.1 Historie Křtin ................................................................................................... 16 1.1.1 Vznik názvu městyse ................................................................................ 16 1.1.2 Význam Zábrdovického kláštera pro rozvoj Křtin ................................... 17 1.2 Klášter premonstrátek ve Křtinách................................................................... 18 2 Předpoklady pro cestovní ruch ve Křtinách a okolí ................................................ 19 2.1 Lokalizační předpoklady – přírodní ................................................................. 19 2.1.1 Klima ........................................................................................................ 19 2.1.2 Hydrosféra ................................................................................................ 19 2.1.3 Reliéf ......................................................................................................... 21 2.1.4 Biosféra ..................................................................................................... 21 2.1.5 Moravský kras........................................................................................... 22 2.1.6 Údolí Říčky ............................................................................................... 23 2.1.7 Hády .......................................................................................................... 23 2.1.8 Rakovecké údolí ....................................................................................... 24 2.2 Turistické naučné stezky a cyklotrasy.............................................................. 25 2.3 Lokalizační předpoklady – Kulturně správní ................................................... 26 2.3.1 Jan Blažej Santini Aichel .......................................................................... 26 2.3.2 Mariánský kult .......................................................................................... 27 2.3.3 Zámek Křtiny ............................................................................................ 28 2.3.4 Koupaliště ve Křtinách ............................................................................. 28 2.3.5 Adamov ..................................................................................................... 28 2.3.6 Březina ...................................................................................................... 30 2.3.7 Jedovnice .................................................................................................. 30 2.3.8 Senetářov .................................................................................................. 31 2.3.9 Sloup ......................................................................................................... 31 2.3.10 Ochoz u Brna ............................................................................................ 31 2.3.11 Rudice ....................................................................................................... 31 2.4 Křtinské poutě .................................................................................................. 32 2.4.1 Historie mariánských poutí ....................................................................... 32 2.4.2 Poutní kalendář ......................................................................................... 32 2.4.3 Hasičská pouť ........................................................................................... 33 2.4.4 Svatohubertská pouť ................................................................................. 34 2.5 Selektivní předpoklady - objektivní ................................................................. 34 2.5.1 Ekonomické .............................................................................................. 34 2.5.2 Politické .................................................................................................... 34 2.5.3 Sociologické.............................................................................................. 35 10

2.5.4 Demografické............................................................................................ 35 2.5.5 Urbanizační ............................................................................................... 35 2.6 Selektivní předpoklady – subjektivní ............................................................... 36 2.7 Realizační předpoklady .................................................................................... 36 2.7.1 Doprava ..................................................................................................... 36 2.7.2 Ubytovací zařízení .................................................................................... 37 2.7.3 Stravovací zařízení .................................................................................... 39 2.7.4 Ostatní zařízení ......................................................................................... 39 Praktická část .................................................................................................................. 40 3 Programy jednotlivých výletů ................................................................................. 41 3.1.1 Chrám panny Marie Křtinské ................................................................... 41 3.1.2 Křtinská kostnice ...................................................................................... 44 3.1.3 Křtinská zvonkohra ................................................................................... 44 3.1.4 Křtinská studánka ..................................................................................... 45 3.1.5 Radostná cesta........................................................................................... 45 3.1.6 Arboretum ................................................................................................. 46 3.2 2. Den – Adamov a okolí ................................................................................. 48 3.2.1 Kostel sv. Barbory v Adamově ................................................................. 48 3.2.2 Alexandrova rozhledna ............................................................................. 49 3.2.3 Stará huť u Adamova ................................................................................ 49 3.2.4 Jeskyně Býčí skála .................................................................................... 50 3.2.5 Jeskyně Výpustek ..................................................................................... 50 3.3 3. Den – Údolí Říčky ....................................................................................... 53 3.3.1 Pekárna...................................................................................................... 53 3.3.2 Ochozská jeskyně ..................................................................................... 54 3.3.3 Švédův stůl ................................................................................................ 55 3.3.4 Kaprálův mlýn .......................................................................................... 55 3.3.5 Hostěnické propadání ............................................................................... 56 3.4 4. Den – Sloup .................................................................................................. 58 3.4.1 Sloupsko - šošůvské jeskyně..................................................................... 58 3.4.2 Kostel a hřbitov ve Sloupu........................................................................ 59 3.5 5. Den – Jedovnice, Rudice, Senetářov ............................................................ 61 3.5.1 Větrný mlýn Rudice .................................................................................. 62 3.5.2 Kostel sv. Josefa v Senetářově .................................................................. 62 3.5.3 Muzeum tradičního bydlení a perleťářství v Senetářově .......................... 63 3.6 6. Den – Březina, Ochoz .................................................................................. 65 3.6.1 Kostel Panny Marie v Březině .................................................................. 66 3.6.2 Kostel sv. Václava v Ochozu .................................................................... 66 3.6.3 Stáje Estavela ............................................................................................ 66 3.7 7. Den – Macocha a Punkevní jeskyně ............................................................ 68 3.7.1 Macocha .................................................................................................... 69 3.7.2 Punkevní jeskyně ...................................................................................... 69 4 Návrhy dalších zajímavostí v okolí ......................................................................... 71 5 Vyjádření zastupitelstva Křtin ................................................................................. 72 Závěr ............................................................................................................................... 73 11

Seznam použité literatury ............................................................................................... 75 Tištěná literatura.......................................................................................................... 75 Internetové zdroje........................................................................................................ 76 Související, ale nepoužitá literatura ............................................................................ 82

12

Seznam obrázků Obr. 1: Poloha Křtin v ČR [52]

15

Obr. 2: Znak Křtin [53]

16

Obr. 3: Jižní polovina Moravského krasu [Černý-Křetínský, 1998, str. 21]

22

Obr. 4: Chrám Panny Marie ve Křtinách [55]

42

Obr. 5: Socha Panny Marie [56]

43

Obr. 6: Lebka z křtinské kostnice [63]

44

Obr. 7: Bronzový býček [54]

50

13

Úvod Křtiny jsou významným poutním místem ležícím severovýchodně od Brna. Křtiny mají co nabídnout i náročnějším turistům. Dominantou obce je chrám Panny Marii tyčící se nad obcí. Díky svému bydlišti, vzdáleného od Křtin pouhých 11 km, jsem měla možnost dobře poznat, jak samotné Křtiny, tak i jejich okolí během svého života. „Náš kraj“ mě fascinuje ojedinělou přírodou Moravského krasu a velkým množstvím turistických cílů, na které se pořád stejně ráda a nadšeně vracím. Práce je zaměřena nejen na historickou a přírodní hodnotu těchto míst, ale i na kulturní hodnoty z hlediska poutí a tradic. Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou. V 1. kapitole - teoretické části nejprve popisuji obecně městys Křtiny a jeho historii, význam zábrdovického kláštera v historii Křtin, zmiňuji zde také klášter premonstrátek, který se zde údajně kdysi nacházel. Dále jsem shrnula předpoklady pro cestovní ruch a to jak z přírodního hlediska, tak z kulturně-lokalizačního a realizačního. Některé z těchto předpokladů zde pouze zmiňuji a podrobněji se jimi zaobírám v praktické části. V praktické části jsou prezentovány jednodenní výlety na 1 týden. Pro každý den je navržena jiná trasa. Turisté budou ubytování v místním ubytovacím zařízení. Praktická část obsahuje programy jednotlivých výletů, itineráře a znázornění tras na mapkách informace o dopravě a další důležité údaje. V budoucnosti se připravuje v rámci turistických aktivit zaměření na nový segment turistů s náboženským vyznáním. Toto bude znamenat změnu v zaměření zájezdů, kdy nebude

zahrnuta

pouze

prohlídka

církevních

památek,

ale

také

možnost

účasti na zajímavých církevních obřadech. Tyto návštěvy budou krátkodobé. Hlavním cílem mé práce je propagace Křtin a zvýšení povědomí o obci. Práce je určena přímo vedení obce. Na naší škole se problematikou obce Křtiny a okolí nikdo nezabýval.

14

Teoretická část 1 Představení obce Křtiny Obec Křtiny (od 1. 12. 2006 městys) se nachází přibližně 16 km severovýchodně od Brna v okrajové části CHKO Moravský kras. Křtiny jsou jedním z nejstarších poutních míst na Moravě. [25] Jsou zajímavé nejen jako významné poutní místo, ale i okolní krasovou oblastí a lákavou a pohlednou krajinou. Katastrální výměra obce činí 1 118 ha a leží v nadmořské výšce 420 m n. m. V dnešní době zde žije přibližně 800 obyvatel. [38]

Obr. 1: Poloha Křtin v ČR [52]

Na obrázku č. 1 je mapka České republiky s vyznačením zkoumané oblasti. Ve Křtinách je vybudována nová kanalizace s čističkou, je zde zaveden plyn, kabelová televize a k dispozici je pošta, praktický lékař pro děti i dospělé, zubní lékaři a gynekolog. V posledních letech zde byla také vybudována nová škola a školka. [43]

15

Ve znaku obce Křtiny je od r. 1629 znázorněn zelený smrk na bílém pozadí. Tento smrk má za úkol připomínat skutečnost, že je městys obklopen ze všech stran hustými lesy. [Bilíček, 1963, str. 49]. Tento znak je umístěn na následujícím obrázku č. 2.

Obr. 2: Znak Křtin

1.1 Historie Křtin Křtiny (lat. Kirtina) jsou poprvé zapsány v dokumentu papeže Řehoře IX. z roku 1237 jako majetek zábrdovického kláštera. Další písemná zmínka o Křtinách je pak z roku 1299 v listině cenedského biskupa Antonína. Třetí záznam o obci z roku 1321 je v listině, kterou maršálek českého království a moravský hejtman Jindřich z Lipé, zdejšímu kostelu Panny Marie věnoval mlýn a les. Zájem tohoto významného šlechtice o Křtiny v té době, svědčí o významu Křtin už v dané době. Rostoucí význam tohoto poutního místa dokazuje i další takzvaný německý kostel postavený v 15. století. [Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1987, str. 21, 22]. V roce 1660 byla vystavěná nová rezidence pro zdejší kněze a roku 1663 byla vystavěna nová kaple zasvěcená sv. Anně. Poutníků stále přibývalo a to nejen z Moravy, ale i z Čech, Slezska, Uher a Rakouska. 1.1.1 Vznik názvu městyse Název Křtiny se v historických písemnostech vyskytuje v různých obměnách. Už v první písemné zmínce papeže Řehoře IX. z roku 1237 jsou zaznamenány jako "Kirtina" (z latinského – údolí křtu) [Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1987, str. 20-22].

16

Na dochovaném pečetním razítku z roku 1716 jsou označeny jako "Krztiny" a na Millerově mapě silnic z r. 1716 jsou uvedeny jako "Krztiny" a "Kurytein". Na dochovaném razítku z r. 1940 je vyznačeno jednak Křtiny a jednak "Kiritein". [Bilíček, 1963.] Podle

výkladů

z minulosti

se

měl

název

dnešního

městyse

odvíjet od pověstí, dle kterých, byli v této oblasti křtěni pohané. Podle jiných názorů je název odvozen z němčiny (Kiritein) od „kehret ein“ (obrátit, obracet), jako označení pro hospodu, kam se poutníci uchylují. [Křtiny a okolí, 1987, str. 20] Další pověst praví, že ve křtinském údolí byly konány i křty věrozvěstů Cyrila a Metoděje a jejich přivrženců. Dle toho vzniklo označení údolí křtu, podle něhož mohl vzniknout nynější název Křtiny. [28] 1.1.2 Význam Zábrdovického kláštera pro rozvoj Křtin Zábrdovický klášter byl založen krátce před rokem 1209. Založili ho mniši ze Strahova, které povolal Lev z Klobouk. Už v roce 1237 patřilo klášteru 23 obcí, mezi nimiž byly i Křtiny. V r. 1619 měl klášter 307 poddaných a celkově byl během 17 století velmi bohatý a rozmnožoval své panství i v Uhrách. Majetkové zisky měl klášter i z odkazů. Např. v r. 1690 byl klášteru odkázán statek Jesenec, který vlastně umožnil stavbu křtinského chrámu. Podle zprávy pocházející z r. 1623 podporovali výstavbu poutního místa ve Křtinách i brněnští jesuité. [Bilíček, 1963 str. 105] Zábrdovický premonstrátský klášter stával na levém břehu řeky Svitavy v Brně a v dnešní době funguje jako vojenská nemocnice. První bratři premonstráti sem přišli ze Strahova v roce 1209 a ke klášteru bylo připojeno bohaté panství. Klášterním kostelem se nejdříve stal Lvův kostel zasvěcený sv. Kunhutě, na jehož místech je dnes umístěna lékárna u vojenské nemocnice. V roce1241 byl zábrdovický kostel stejně jako kostel ve Křtinách napaden tatary. V květnu 1423 za obléhání husity padly Zábrdovice i s premonstrátským klášterem. Po bitvě na Bílé hoře došlo k obnovení kláštera, ale škody nebyly nikdy plně nahrazeny. V roce 1661 byl posvěcen základní kámen nynějšího kostela. Není však známo, do jaké výše bylo zachováno původní zdivo. [27]

17

1.2 Klášter premonstrátek ve Křtinách V díle “Valis baptismi alias Kiriteinensis” z r. 1663, které bylo zpracováno mnichem Martinem Alexandrem Vigsiusem se uvádí, že v roce 1210 byl postaven podvojný panenský klášter ve Křtinách, vedle již existujícího kostela. Tento autor také píše, že v roce 1241 byly Křtiny vyvráceny a klášter vyloupen při vpádu tatarů. Husity byl, v roce 1423 tento klášter zcela rozbořen, a kostel poškozen. M. A. Vigsius přidal zprávu o vyvraždění řeholnic v klášteře, jejichž těla měla být pochována pod troskami zdí. Autor zmiňuje, že třem z těchto řeholnic se podařilo uniknout do zábrdovického kláštera, kde dožily. Údajná

více

než

dvouletá

éra

premonstrátek

ve

Křtinách

zůstává

neobjasněnou, z důvodů nedostatku dobových pramenů, zejména z období 13. až 16. století. Problémem je, že zábrdovičtí letopisci popisovali události 200 – 450 let staré a není jasné, do jaké míry se drželi i smyšlených a nepotvrzených pověstí o tomto klášteře. Traduje se, že celý klášter premonstrátek může být smyšlený a rozluštit záhadu mohou jen rozsáhlé a nákladné archeologické práce. Zprávy o ženském klášteře přispěly k formování tohoto poutního místa. Premonstráti zdůrazňovali, že zdejší půda je prolita krví nevinných panen, které zde položily svoje životy pro Krista. Poutníkům bylo ukazováno místo, kde měly být tyto panny husity zavražděny. Toto místo se nachází poblíž kostela a zasahuje až k dnešnímu vchodu do ambitu. V r. 1706 poznamenává neznámý poutník: „U německého zdejšího kostela je místo, na kterém obzvláště, když vlhký čas jest, vždy se vidí něco červeného a jako krvavého. To místo již několikrát jest oškrábáno, ale v brzkém čase zas se ta červenost ukazuje. Řeč od předků přišla, že na tom místě některé panny jsou zamordované a že to jejich krve jest…” [Šenkyřík, str. 8] V r. 1738 dodává Jakub Tiehan, že toto červené zabarvení zaniklo až výstavbou dnešní kaple sv. Anny, která byla zbudována na konci druhého desetiletí 18. stol. [Šenkyřík, str. 6 - 8]

18

2 Předpoklady pro cestovní ruch ve Křtinách a okolí Předpoklady pro cestovní ruch ve Křtinách a jejich okolí jsou členěny funkčně – chronologicky

dle

P.

Mariota.

Nejdříve

jsou

charakterizovány

přírodní

přímo ve Křtinách a jejich okolí, poté kulturně-historické předpoklady, ve kterých jsem zmínila i obce v okolí Křtin, které něčím vynikají. U každé obce jsem popsala její nejzajímavější památky a místa a nakonec předpoklady selektivní

2.1 Lokalizační předpoklady – přírodní Přírodní předpoklady pro cestovní ruch v okolí Křtin a ve Křtinách samotných jsou značné. Bohatost těchto předpokladů je dána zejména faktem, že obec leží chráněné krajinné oblasti Moravský kras. V těchto místech nádherná téměř nedotknutelná příroda s množstvím krasových jevů, krasové fauny a flóry a pozoruhodných ponorných toků. Významným přírodním předpokladem je i křtinské arboretum, které je svým způsobem jedinečné. 2.1.1 Klima Podnebí je zde chladnější a vlhké. [1] Díky hlubokým kaňonům a rozsáhlým lesům je ovzduší Moravského krasu čisté a bohaté na lehké ionty. [2] 2.1.2 Hydrosféra Křtinami protéká Křtinský potok, který pramení u obce Bukovinka a v obci Adamov se vlévá do řeky Svitavy. Od Křtin protéká Křtinským údolím a poté Josefovským. Povodí potoku je 70 km2. [3] Dalším potok v okolí je Jedovnický potok, jehož pramen se nachází u obce Krásensko. Protéká obcemi Podomí a Jedovnice. Ve své délce 12 km se ztrácí v Rudickém propadání, avšak po dalších 6 km znovu vyvěrá nedaleko jeskyně Býčí skála, kterou protéká a následně se vlévá do Křtinského potoka. [4]

19

Jedovnické rybníky Jen pár kilometrů od obce Křtiny leží vesnice Jedovnice, proslulá převážně svými rybníky. Jsou ty rybníky Budkovan, Dýmák, Floriánek a největší a nejznámější Olšovec, známý jako Pilšťák. Dříve se zde nacházelo rybníků více, ale na počátku minulého století byly vypuštěny a z jejich ploch vznikla pole a louky. Původní jméno dnešního Olšovce není známo. Ke konci 15. a v 16. století byl tento rybník příčinou sporů, které vznikaly mezi jedovnickými a kotvrdovickými vladyky. V listinách z tohoto období, byl Olšovec nazýván jako Dolní rybník kotvrdovský nebo také jako Dolní rybník budkovanský. Později se rybníku začalo říkat Ošův a poté Onšovský. Z těchto dvou názvů vznikl později nynější název Olšovec. Lidový název Pilšťák

vznikl

nejspíše

z německého

slova

Pilchtelich

(rákosový

rybník),

protože při březích rybníka nalezneme velké množství rákosů. Od roku 1931 je rybník majetkem obce Jedovnice. Plocha Olšovce činí 42 ha, délka 1250 m, šířka až 500 m, průměrná hloubka 6 m. V současné době se při výlovech loví kolem 18 tun ryb, zejména kaprů, línů, marén, tolstolobiků, červených amurů i candátů a úhořů. Právě výlovy sem lákají značnou část turistů. Od roku 1975 se zde na konci letní sezóny konají závody motorových člunů, jedná se o mistrovství Evropy a od roku. 1992 i mistrovství světa. Tyto světově známé závody navštěvuje též mnoho i zahraničních turistů, kteří potom hojně využívají i místních ubytovacích zařízení – kempu a hotelů. Necelý

kilometr

od

Olšovce

se

nachází

rybník

Budkovan.

Jeho

jméno

pochází od vesnické osady, která zanikla již v době husitských válek. Jeho plocha je podstatně menší než plocha Olšovce a na rozdíl od něho neslouží k rekreačním a sportovním účelům, je ornitologickou rezervací a výzkumným objektem rybochovného hospodářství. Zaujímá mohutnou, letitými stromy obrostlou hrází a pověstmi opředenou studánkou. Vodou z Olšovce je napájen rybník Dýmák s rozlohou 0,65 ha, který též neslouží k rekreačním

účelům.

Menší

než

tento

rybník

je

Floriánek

umístěný

v blízkosti nad dnešní pilou, dříve železářskou hutí. Protéká jím Jedovnický potok. [Černý – Křetínský, 1998, str. 13 - 15] 20

U Olšovce je zajištěno občerstvení a k dispozici je půjčovna loděk a šlapadel. K areálu patří hřiště na volejbal a skluzavky. Je zde možnost windsurfingu. Ubytování je možné v kempu přímo v areálu tohoto rybníku. [6] 2.1.3 Reliéf Křtiny se nachází na vápencovém podloží CHKO Moravský kras, který láká turisty, nejen z celé České republiky, ale i z celé Evropy. Terén je velmi členitý s výraznými hlubokými údolími a žleby, zvláště řeky Svitavy a Křtinského potoka. Geologické podloží je tvořeno granodioritem, kulmskými drobami a vápencem. [22] Dnešní tvar krajiny vznikl ve třetihorách, kdy tuto krajinu již natrvalo opustilo moře. Z doby druhohor pochází bohaté naleziště železné rudy, které se nachází v okolí Křtin, zejména v Rudicích a Babicích. [Bilíček, 1963, str. 48] 2.1.4 Biosféra Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP) hospodaří v lesích severně od Brna. Třetina těchto lesů patří do CHKO Moravský kras. V oblasti Křtin a jejich okolí je také vyhlášena řada přírodních rezervací, které se na mnoha místech blíží svým charakterem k pralesu. Hojně se zde vyskytují lesy dubovo/habrové. [8], které jsou i v širším okolí velice atraktivní a turisticky vyhledávané. Vyskytují se zde hojně kapradiny jako například ohrožená kapradina jazyk jelení Phyllitis scolopendrium, která je kriticky ohrožená a lze ji spatřit na několika místech Pustého žlebu. Další vzácnou rostlinou je kruhatka Matthioliho, nacházející se na dně Macochy a hadinec nachový. Z hlediska zoogeografického tvoří převážnou část fauny druhy evropské a eurosibiřské. Ze savců zde dominují netopýři díky velkému množství jeskyní. Nejpočetnějšími druhy jsou netopýr velký, vrápenec malý a netopýr černý, kteří nachází v okolních jeskyních útočiště a podmínky k zimnímu spánku. [8]

21

2.1.5 Moravský kras Chráněná krajinná oblast Moravský kras se rozprostírá se převážně v okrese Blansko a menší částí v okrese Brno-venkov a leží v jihozápadním okrajovém pásmu Drahanské vrchoviny. Délka Moravského krasu je 24 km s kolísavou šířkou 2 – 6 km. Na následujícím obrázku je vyznačena jižní část Moravského krasu.

Obr. 3: Jižní polovina Moravského krasu

Chráněnou krajinnou oblastí byl Moravský kras vyhlášen v roce 1956. Návštěvník krasu se zde setkává s teomorfními útvary, které jsou pro tuto oblast typické. Tyto útvary se dělí na povrchové a podzemní. Povrchové jsou např. různorodě tvarované vápencové skály a stěny, závrty, doliny, propasti - nejvýznamnější Macocha, slepé údolí – údolí Rudického propadání, ponory – Hostěnického a Jedovnického potoka a další. K podzemním

krasovým

útvarům

patří

jeskyně

a

jeskynní

chodby,

z nichž mezi nejznámější patří například Balcarka, Punkevní, Kateřinská, Sloupskošošůvské jeskyně.

22

Nynější vzhled krasu vznikl v třetihorách, kdy stékaly vody z okolních nevápencových hornin na povrch vápencového útvaru a vytvořily na něm údolí. Na vápencovém podloží docházelo ke vznikům puklin a povrchové vody postupně opouštěly svá koryta a

prorážely

si

puklinami

vápenců

cestu

podzemím,

kde

jejich

proudy

vytvářely ve vrstvách vápenců jeskyně. Mezi nejznámější osobnosti zasluhující se o objevy a výzkumy v Moravském krasu patří bezpochyby profesor Karlovy univerzity Karel Absolon. K jeho vrcholným objevům patří objev Punkevních jeskyní spojený s možností příchodu na dno Macochy suchou podzemní cestou. Každý návštěvník Moravského krasu o tomto významném objeviteli zaručeně uslyší. [Černý - Křetínský, 1998, str. 19-24] 2.1.6 Údolí Říčky Údolí

Říčky

tvoří

jižní

část

Moravského

krasu

společně

s krasovou

oblastí mezi Březinou, Kanicemi, Babicemi a Křtinami. Cesta do údolí vede z Jedovnic přes Křtiny do Ochozu, kde se odbočí východně směrem k Hostěnicím. Tok Říčky se nedaleko Hádku propadá a teče 1,5 km podzemím, kde se do něho vlévá Hostěnický potok a potok Ochozský. Ve svahu nad jeho levým břehem se nachází jeskyně Švédův stůl proslulá archeologickými nálezy. Na Švédův stůl jihozápadně navazuje Ochozská jeskyně. Asi 500 m na jihozápad od Ochozské jeskyně se nachází Kamenný žlíbek, lidově známý jako „Kameňák“, který se táhne od Hostěnického propadání a ústí do údolí Říčky. Těsně před jeho ústím leží jeskyně Pekárna. Asi půl km od Pekárny vyvěrá na povrch ponorná část Říčka zpět na povrch. [Černý - Křetínský, 1998, str. 47 48] 2.1.7 Hády Hády je 424 m vysoký vrchol ležící v katastru Ochoz u Brna, západním úbočím zasahující do katastru Kanice. Nachází se zde také televizní a rozhlasový vysílač poskytující signál pro Brno a okolí. [39] Kopec Hády byl donedávna zdrojem kamene pro místní. Touto těžbou vápence byla poničena značná část jižního svahu Hádů. Lom také zničil množství unikátních stepních a lesostepních porostů. Jelikož těžba kamene byla velkým ekologickým problémem, byla k 31. prosinci 1997 zrušena. 23

Na území Hády se nachází národní přírodní rezervace Hádecká planinka a přírodní rezervace U Brněnky, které jsou jedinečnou ukázkou produkční schopnosti a spontánní obnovy přirozených lesních porostů v místních podmínkách. Na dně zdejšího Růženina lomu se nachází dvě jezírka poskytující útočiště mnoha rostlinným i živočišným druhům. Díky místní neoficiální smíšené pláži, je však narušována přirozená rovnováha obou jezírek. Další chráněné území na „Hádech“ je území Kavky, které zaujímá dvěma betonovými portály velkých štol. Těmito tunely 50 m dlouhými v minulosti jezdil nákladní vláček a auta převážející vytěžený kámen. Cestou kolem vysílače v místě zvaném Šumbera je umístěn pomník S. K. Neumanna. V těchto místech se nachází mnoho balvanů, podle geologů škrapy, podle brněnských pověstí kameny, které zde každý večer vyorává čert s jedním ze zlých brněnských rytířů. Nachází se zde i několik jeskyní, jejichž délka nepřesahuje 5 m. Nejznámější je Šumberova díra, oba její vchody jsou však zasypány. [40] 2.1.8 Rakovecké údolí Rakovecké údolí je se svou rozlohou 1270 ha jedním z největších kaňonovitých údolí na Drahanské vrchovině. Rakovecké údolí je přírodní park začínající pramennou oblastí potoka Rakovce pod obcí Jedovnice a kolem jeho břehu pokračuje v délce asi 10 km až k obci Račice. Rakovecké údolí vzniklo vlivem alpínského vrásnění v druhohorách jako příkopová propadlina. Zdejší horniny pocházejí většinou z Vysočiny a do těchto míst byly doneseny mělkým mořem, které se zde rozkládalo. Je zde možné narazit na zkamenělé otisky prvohorních rostlin, jakými jsou například kapradiny a přesličky. V přírodním parku se nachází velmi zachovalé lesy a na svazích najdeme teplomilnou doubravu (typ lesního porostu, též dubina) pro Drahanskou vrchovinu ojedinělou. V chladné vodě potoka Rakovce sídlí zvláštní živočišná společenstva, zejména bezobratlí – červi, mlži, korýši a vodní larvy hmyzu. Z ryb zde žijí pstruh obecný a vranka obecná. Z ptáků zde můžeme spatřit ledňáčka říčního, skorce vodního a také čápa černého. Z šelem zde žijí kuna lesní, jezevec lesní a liška obecná, z dravců káně, krahujec obecný, sýček obecný, kalous ušatý a puštík obecný, ze spárkaté zvěře je to prase divoké, muflon a jelen evropský. [34] 24

2.2 Turistické naučné stezky a cyklotrasy Území Křtinska je protkáno několika turistickými stezkami a cyklistickými stezkami. Většina z nich je vhodná i pro rekreační turisty a cyklisty. Níže jsou uvedeny ty nejbližší a nejzajímavější. Naučná stezka Josefov Naučná stezka Josefov začíná v Adamově a končí u Býčí skály. Tato stezka vede romantickým Josefovským údolím a je dlouhá 10 km. Za hutí Františka vede k jeskynním bludištěm Jáchymka, kolem vývěru Jedovnického potoka až ke konečné zastávce archeologické stanice. Zpáteční cesta může být dvojí – přes Malou Macochu a Alexandrovu rozhlednu nebo přes Máchův památník a Nový hrad. [58] Naučná stezka Rudické propadání Naučná stezka Rudické propadání vede z Jedovnického náměstí po pravé straně rybníka Olšovce k rybníku Budkovanu, kde se stáčí a vede zpět po levé straně Olšovce na kraj Jedovnic k rybníku Dýmák. Odtud se pouští údolím Jedovnického potoka až k Rudickému propadání. Poté se vyjde strmým kopcem na louku pod Rudici, kde se nachází skalní amfiteátr a archeologické naleziště Kolíbky. V Rudici je potom zastávka u větrného mlýna, kde se nachází již zmíněné muzeum. Od mlýna vede stezka přes Klímovy závrty zpět do Jedovnic. Tato stezka je dlouhá 9 km. [58] Naučná stezka Říčky Naučná stezka Říčky vede jižní části Moravského krasu, údolím Říčky. Tato stezka začíná pod obcí Ochoz u Brna, u rekreačního zázemí Hádek. Stezka vede podél toku potoka

Říčky

kolem

Ochozské

jeskyně

k jeskyni

Pekárna.

Od

Pekárny

stoupá až k Hostěnickému propadání a zalesněným údolím se vrací zpět k Hádku. Délka stezky je 3,5 km. [58]

25

Cyklotrasy Příroda je zde protkána hustou síti cyklotras. Každá z nich prochází atraktivními místy a zvládnou jí i příležitostní cyklisté. Stezky vedoucí nedaleko Křtin jsou následující Cyklotrasa č. 5077 (14 km) - Adamov - Josefov - Arboretum Křtiny - Jedovnice Cyklotrasa č. 5119 (14 km) - Nový hrad - Olomučany - Rudice - Jedovnice Cyklotrasa č. 5081 (23 km) - Blansko - Habrůvka - Křtiny - Bukovina – Jedovnice [58]

2.3 Lokalizační předpoklady – Kulturně správní Křtiny a jejich okolí jsou bohaté na kulturně správní předpoklady pro cestovní ruch. Nachází se zde dominanta Křtin a zároveň Santiniho Chrám Panny Marie Křtinské s proslulou zvonkohrou a kostnicí, Radostná cesta, křtinský zámek atd. Vesnice ležící okolo Křtin jsou neméně bohaté na kulturní památky, jedná se například o Sloup s poutním kostelem, Jedovnice s Jedovnickými rybníky, Adamov a jeho Stará huť a Nový hrad, Rudický větrný mlýn, Senetářov s muzeem tradičního bydlení a perleťářství a další. 2.3.1 Jan Blažej Santini Aichel Jan Blažej Santini se narodil s největší pravděpodobností 3. února 1677 a pokřtěn byl 4. února. Jelikož předešlý den měl svátek sv. Blažej, dostal druhé jméno po něm. Jan Blažej Santini byl nejstarším synem kamenického mistra Santina Aichla, narozeného 1652 také v Praze. Dědeček Jana Blažeje Santiniho měl kolébku v Itálii v městečku Roveredo – německy Aichel. Fyzickou podobu Jana Blažeje Santiniho nezachoval žádný obraz. Z písemných zpráv je pouze známo, že byl Santini chromý, vyučil se malířem a dcera jeho učitele se v r. 1770 stala jeho ženou. V r. 1705 udělila rada Menšího Města pražského Janu Blažeji Santininu měšťanské právo. Santini měl 3 syny a jednu dceru. Synové v dětsví zemřeli a následovala je i jejich matka. Během dalšího manželství se narodili Santoninu další dvě děti. Santini zemřel ve svých nedožitých 47 letech 7. prosince 1723. [Sedlák, 1987, str. 9-11] 20 Santiniho staveb – pětina celého jeho díla byla postavena až po jeho smrti, některé i po dvou desetiletích. Mezi Santiniho nejznámější stavby patří mimo křtinský chrám i mnoho dalších, např. kostel na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, přestavba klášteru 26

v Kladrubech

a

Želivě,

katedrála

v Sedlci,

zámek

Karlova

Koruna

v Chlumci nad Cidlinou, kaple sv. Anny v Panenských Březanech a z pozdních staveb např. klášter v Rajhradě. Santini, [Sedlák, 1987, str. 12 - 13] Turisté, kteří do Křtin zavítali za Santiniho dílem, mohou navštívit i 33 km vzdálený klášter v Rajhradě. Tento konventní chrám obklopují čtyři kvadratury, před západním průčelím prelatura, na jihu konvent a na protilehlé straně dva hospodářské dvory. Santini uspořádal budovy urbanisticky podle dvou na sebe kolmých os symetrie. Stavba chrámu sv. Petra a Pavla probíhala v letech 1722-1739. V interiéru tohoto chrámu pracuje Santini s prvky a principy známých již z jeho dřívějších staveb. Zdejší motiv tzv. zmnoženého triumfálního oblouku a jeho výrazným opakováním v podélném směru je umocňována hloubka, vertikalita, rytmus a monumentalita prostoru. Tento princip znamená skryté odvolání na gotiku. Santini také tímto způsobem maskuje aditivní skladebnost prostoru a vytváří tak dojem plynulého přechodu mezi jeho jednotlivými částmi. Rajhradský klášterní chrám má významné místo v proudu tzv. postguariniovské architektury. [Sedlák, 1987, str. 140, 144] 2.3.2 Mariánský kult Už zábrdovičtí letopisci popisují zázračné události a uzdravení ve Křtinách. Postupně tak vzrůstal Mariánský kult, který se už v 17. a 18. století se šířil po celé Moravě. Pro vzrůst popularity tohoto poutního místa měla význam socha Panny Marie, „která se stala předmětem zbožňování a založila slávu křtinských poutí“ [Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1987, str. 159] a nachází se dnes na hlavním oltáři. Nejstarší osudy této sochy nejsou jednoznačné. V zábrdovickém klášteře kolovala pověst, že socha byla nalezena v křoví u nedaleké obce Bukovinka. Legendu poprvé popsal zábrdovický mnich M. A. Vigsius roku 1663. jiné zdroje říkají, že socha se z Bukovinky do Křtin dostala v roce 1210. Socha byla umístěna v českém kostelíku až do roku 1733, kdy se tento kostel rušil a byla tak přemístěna do nově postavené kaple sv. Anny. Na dnešní místo, čímž je hlavní oltář stávajícího chrámu byla slavnostně umístěna při příležitosti jeho svěcení v r. 1750. Podle jiných pramenů, socha neznámého autora pochází z Francie, kde je původ řádu premonstrátů. Žádné zprávy však o tom nejsou. Do poloviny 17 století je o Křtinách málo dokladů a zachovaných listin. 17 století se svými válečnými hrůzami dotklo i Křtinska. Přesto i v tomto století je v obci značná stavební činnost. Došlo i k přestavbě německého kostela a následně 27

kostela českého. V roce 1668 byla na hřbitově postavena nová kaple zasvěcená svaté Anně. Počty poutníků rostly tak, že i provedené stavební úpravy nebyly dostatečné. Do Křtin přicházeli poutníci nejen z celé Moravy, ale i z Čech, Slezska a Uher. [Šenkyřík, str. 4 - 5] 2.3.3 Zámek Křtiny Zámek Křtiny byl vybudován původně jako rezidence pro místní kostel. V roce 1658 ho zbudoval Zábrdovický klášter. Roku 1784 byl klášter Josefem II. zrušen a majetek kláštera včetně zámku byl převeden na náboženský fond. Od roku 1834 se stal majitelem zámku F. X. Dietrichstein a rezidenci přebudoval do podoby barokního zámečku. Další majitel pak Vincenc z Bubna a Litic postavil nedaleko novou patrovou budovu. Zámek se pak stal majetkem Liechtenšteinů. Od roku. 1920 je budova sídlem Školního lesního podniku Vysoké školy zemědělské. V letech1994 - 2008 bylo toto sídlo rekonstruován a v současnosti je využíván jako vzdělávací a ubytovací centrum vč. ubytovací kapacity a restaurace je k dispozici sál vybavený pro výuku i společenský sál. [10] 2.3.4 Koupaliště ve Křtinách Koupaliště ve Křtinách bylo vybudováno za cílem nalákat do obce více turistů z Brna a jeho okolí a tím zvýšit ekonomickou prosperitu celé obce. Se stavbami koupaliště se začalo již v roce 1929. V červnu roku 1930 bylo koupaliště otevřeno. Na tehdejší dobu mělo velkou kapacitu a vskutku do obce přilákalo velké množství turistů. Během let koupaliště postupně chátralo, a proto bylo vystavěno v letech 1969 – 1976 vystavěno nové, které je průběžně rekonstruováno. [Drápela, 2000, str. 18] 2.3.5 Adamov Město Adamov se rozprostírá v okrese Blansko, v prostorách údolí, které vytvořila řeka Svitava a Křtinský potok. Historie města sahá až do pravěku, což dokládá např. halštatský pohřeb a kovářská dílna v Býčí skále. Rané slovanské osídlení zde zanechalo taktéž pozůstatky po tavení rud. K rozvoji Velké Moravy dopomohly hutnické dílny v okolí Adamova v 8. – 9. století Osada Hamry patřila novohradskému panství a v roce 1597 přešla do majetku Liechtenštejnů. Již v 17. století zde fungovaly dvě vysoké pece. 28

K rozmachu železářství potom pomohlo vybudování v roce 1763 Františkovy huti u Křtinského potoka. Roku 1832 se stal Adamov samostatnou obcí. Svůj název město dostalo již roku 1679 po Janu Adamovi Ondřejovi z Liechtenštejnu. V 60. letech 19. století byly železárny přestavěny na strojírny pro výrobu hospodářských strojů. V roce 1890 byl právě zde vyroben 1. automobil v Rakousku-Uhersku. Stále se rozvíjející strojírny často měnily majitele a až před druhou světovou válkou se stali majiteli Škodovy závody v Plzni. K velkému rozvoji Adamova došlo především v 50. 80. létech během, kterých zde vznikla nová sídliště, školy, obchody, služby a díky tomuto rozmachu byl Adamov v r. 1964 povýšen na město. [31] V Adamově se nachází kostel sv. Barbory známý svým gotickým oltářem. Tímto kostelem se podrobněji zabývám v praktické části práce. Nový hrad u Adamova Zřícenina Nového hradu je svědkem dávné slávy, kdysi patřil k nejmocnějším hradům na Moravě. Zřícenina je obehnána silnou plášťovou zdí a Zřetelné je torzo kulaté věže a jednopatrové stavení. Hrad byl založen ve 2. polovině 13. století a byl majetkem moravských markrabat a je také spojen s rodem pánů z Boskovic. V roce 1493 byl obnoven bratry Černohorskými z Boskovic a roku 1604 přešel sňatkem dcery Jana Šembery z Boskovic do majetku Liechtensteinů, kteří jej vlastnili do r. 1945. Hrad patřil mezi nejpevnější na Moravě a za třicetileté války poskytoval útočiště klášterům, kostelům, osadám, které zde skrývaly své majetky a cenná privilegia. Švédové se jej několikrát pokusili zničit, leč neúspěšně. Podařilo se jim to až v červenci r. 1645. Všechny cennosti byly uloupeny a odvezeny na 16 vozech do Brna. Hrad byl vypálen a srovnán se zemí. Legenda vypráví: „ Dobytí hradu bylo umožněno zradou Vavřince Vokouna z Olomučan, který Švédům ukázal tajnou stezku k hradu. Na pláni před ním Švédové pobili nic netušící, opilé, kuželky hrající hradní obránce, vnikli nezvednutým mostem do hradu a provedli dílo zkázy. Olomučanští lidé vrhli zrádce Vokouna u Křtin do propasti, která se od těch časů nazývá Vokounka.“ [Křetínský - Černý, 1998, str. 57]

29

Kromě romantiky staré zříceniny, láká turisty nádherná krajina a výhled k zalesněným kopcům. Hrad byl v rámci možností opraven členy Českého svazu ochránců přírody a přiblížila se tak i jeho původní podoba. Zřícenina je dobře dostupná i pěšky přímo z Křtin a láká turisty jarmarky a akcemi, které se zde čas od času konají. [Křetínský - Černý, 1998, str. 55-58] 2.3.6 Březina Obec Březina se původně skládala ze dvou samostatných obcí, kterými byly Březina a Proseč. Po zániku Ronova přešla do panství novohradského a od r. 1604 se stala součástí panství pozořickému patřícímu Lichtensteinům. Proseč je poprvé zmiňována v r. 1395, patřila ke kartuziánskému klášteru v Králově Poli a později ke klášteru zábrdovickému, po jehož zrušení v r. 1784 byl prosečský dvůr rozparcelován novým osadníkům. Obě dvě obce byly spojeny v r. 1950 a získaly společný název Březina. Obci dominuje kostel postavený v 90. letech. 20. st. 2.3.7 Jedovnice Městečko Jedovnice bylo do roku 1945 součástí rájecko-blanenského panství. První zmínka o Jedovnicích je z roku 1251. Střed městečka tvoří Havlíčkovo náměstí s pomníkem K. H. Borovského a památníkem padlých v 1. sv. válce. Dominantou Jedovnic je děkanský kostel s moderním interiérem a s farní budovou z 18. století Městečko má zhruba 2 500 obyvatel. V jihovýchodním okraji Jedovnic se nachází rybník Olšovec a další menší rybníky. Městečko těží z velkého přílivu rekreantů, kterým nabízí mimo jiné autokempink, hotely, dobré pohostinství i nákupní možnosti. Okolí Jedovnic bylo v období vrcholného a pozdního středověku hustěji zalidněno, než v nynější době. Ze starých záznamů vyplývá, že se nacházelo v těchto místech kromě dodnes dochovaných ještě osm dalších vesnic, které byly zničeny v období husitských válek. [Černý - Křetínský, 1998, str. 7-15 ]

30

2.3.8 Senetářov 11 km východně od Křtin, přibližně 4 km východně od Jedovnic se nachází vesnička Senetářov, o které pochází první zmínka z roku 1349. Turisty do této malé vesničky láká především kostel, jehož patronem je sv. Josef a muzeum perleťářství a tradičního bydlení. 2.3.9 Sloup Městys Sloup je nejen severní vstupní branou do CHKO Moravský kras, ale také významným poutním místem a vesnicí roku 2000. Největší pouť je zde na tzv. Květný pátek, týden před Velikonocemi a na svátek Panny Marie Bolestné, třetí zářijovou neděli. Ve Sloupu se nachází významný poutní kostel zasvěcený Panně Marii Bolestné, hřbitov s hroby příslušníků rodiny Salmů a proslulé Sloupsko-šošůvské jeskyně. Více o těchto památkách v praktické části. 2.3.10 Ochoz u Brna Obec Ochoz u Brna leží nedaleko Údolí Říčky v sousedství obcí Hostěnice, Kanice a Březina. První písemná zmínka pochází z roku 1237, kdy se král Václav Přemyslovec a jeho bratr dostali do sporů, které vypukly válkou, když král Václav obsadil Brno. V této době žádal zábrdovický klášter Řehoře IX. o prohlášeních svých statků a 24 vesnic, o uznání nároků právních a i církevních. V tomto byl seznamován právě i Ochoz, i když se v té době skládal jen z pár domků. 27. září roku 1237 potvrzuje papež smlouvu, která se stává základní písemnou listinou o založení Ochozu. Válka mezi oběma bratry končí roku 1237. [30] V obci se nachází kostel svatého Václava, který je podrobně popsán v praktické části. 2.3.11 Rudice Obec Rudice má bohatou železářskou a hutnickou tradici. Její vznik sahá až do r. 1247. Rudice se svým okolím patří k jednomu z nejromantičtějších míst Moravského krasu. Nejzajímavější přírodní atraktivitou je zde 12 km dlouhý jeskynní systém Rudického propadání s nejhlubší suchou propastí u nás (-153 m). Tento jeskynní systém vede přímo pod Rudici.

31

Nad Rudickým propadáním se nachází skalní amfiteátr a archeologické naleziště Kolíbky, které je oblíbené televizními kamerami pro svou romantiku. Za zhlédnutí v Rudici stojí mimo Rudické propadání a Kolíbky také Rudická jezírka, lom Seč (rudické vrstvy, geody), kaplička sv. Antonína, kaple sv. Barbory a také větrný mlýn. Rudice patří mezi jednu ze zastávek mezinárodního projektu Evropské cesty železa, seznamující s bohatou železářskou tradicí kraje. [59]

2.4 Křtinské poutě 2.4.1 Historie mariánských poutí Již v 17. století se konávaly průběhu roku dvě hlavní poutě, které trvaly i několik dní. Během poutí se Křtinami nesl zpěv a modlitby ve dne i v noci. Na památku si u kostela poutníci kupovali obrázky, knížky, růžence apod. Mezi věřícími přetrvává věhlas tohoto poutního místa do dnešních dnů. V posledních letech je to řada poutí, které se stávají již tradicí. Je to například Hasičská pouť, Hubertská mše,…. [Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1987, str. 47] 2.4.2 Poutní kalendář Fara Křtiny každým rokem vydává poutní kalendář, jenž je rozdělen dle jednotlivých měsíců

poutního

období.

V každém

měsíci

jsou

chronologicky

seřazené

poutě podle data jejich konání. U každé poutě je uveden její přesný název a podrobný popis, kupříkladu bohoslužby, sloužící kněží, místo odkud poutníci putují apod. Poutní období začíná vždy po slavnosti Nanebevstoupení Páně, což je proměnlivé datum, většinou květnové datum a končí třetí neděli v říjnu. V tom poutním období jsou slouženy mše, které v ostatních měsících nejsou [24] Základní poutě, které se zde konají, jsou následující: Hasičská pouť - 29. dubna 2012 Brněnská pěší pouť - 8. května 2012 První jarní pouť - 19. a 20. května 2012 Hlavní pouť - 26. a 27. května 2012 Orelská pouť - 3. června 2012 Vyškovská pouť - 17. června 2012 32

Hanácká pouť - 30. června a 1. července 2012 Svatoanenská pouť - 29. července 2012 Svěcení květin - 19. srpna 2012 Korunovační pouť - 2. září 2012 Dušičková pouť - 21. října 2012 Svatohubertská pouť - 4. listopadu 2012 [41] 2.4.3 Hasičská pouť Nápad zorganizovat ve Křtinách hasičskou pouť vznikl na přelomu let 2001 - 2002. S tímto návrhem přišel hlavní organizátor mnoha hasičských akcí v okolí pan Ing. Vladimír Kalivoda, starosta obce Kanice a zároveň dobrovolný hasič sdružení dobrovolných hasičů (dále jen SDH) Kanice. Ke zrodu této pouti vedlo velké množství plánování, mnoho dnů práce, vyjednávání, přemlouvání a podobně. Po mnoha dnech a týden

tvrdé

práce,

byly

v roce

2002,

na

výroční

schůzi

SDH,

v lednu

2002 za přítomnosti křtinského faráře, byly určeny základní rysy hasičské akce. První hasičská pouť se v areálu poutního chrámu konala dne 5. května 2002. V tento den se sjížděli již od rána na místní koupaliště sbory SDH s technikou. Následoval průvod obcí s kapelou, kde sbory SDH předvedli svou techniku i prapory a uniformy. Průvod se shromáždil ve křtinském chrámě, ve kterém byla odsloužena mše svatá k poctě všech hasičů. Po mši následovaly ukázky hasičské techniky a nechyběl i zásah hasičů z Hostěnic v historických uniformách a historickou stříkačkou taženou koňmi. Následující roky ukázaly, že se tato pouť stala již regionální tradicí. Každým rokem počet sborů hasičů stoupá a každoročně se účastní nejen sbory dobrovolných hasičů, ale i profesionální hasičské jednotky. V posledních letech se hasičské poutě ve Křtinách účastnilo kolem 50 hasičských sborů. Tato pouť se koná každoročně 1. květnovou neděli k oslavě svátku patrona hasičů sv. Floriána. [44]

33

2.4.4 Svatohubertská pouť V letošním roce se bude konat Svatohubertská mše již po 14. Na její přípravě se podílí pracovníci Školního lesního podniku Masarykův les Mendlovy univerzity v Brně (dále jen ŠLP). Na mši se schází tradičně několik stovek lidí. Mše je doprovázená hudbou trubačů

ŠLP

(Školního

lesního

podniku).

Svatohubertská

pouť

se

konává

k listopadovému svátku patrona myslivců sv. Huberta [45] a je zde vzdávána pocta lesu a myslivosti. Hubertské mše se každoročně účastní řada poutníků z blízkého i vzdálenějšího okolí a známé osobnosti kulturního a politického života i zástupci zahraničních lesnických a mysliveckých společností a členové řádu sv. Huberta.

2.5 Selektivní předpoklady - objektivní 2.5.1 Ekonomické V uplynulém roce 2011 činily celkového příjmy do obecního rozpočtu Křtin 8 338 800,00 Kč. Nejvíce příjmů činila daň z přidané hodnoty - 2 500 000,00 Kč, následuje daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a daň z příjmu právnických osob ve stejné výšce 1 100 000 Kč. Významným příjmem byly také neinvestiční přijaté dotace ze SR – 641 300 Kč. Z cestovního ruchu činili příjmy 3 600 Kč. Výdaje obce v roce 2011 přesáhly svou výškou příjmy. Celkové výdaje činily 12 938 200,00 Kč. Např. do základní školy obec investovala 3 597 100,00 Kč, do činnosti místní správy putovalo 1 541 600,00 Kč, náklady na zastupitelstvo obce činily 1 085 000,00 Kč a do péče o vzhled obce a veřejné zeleně se investovalo 1 058 100,00 Kč. Do cestovního ruchu bylo investováno 3000 Kč, do sportovních zařízení 5000 Kč. [46] 2.5.2 Politické Starostou městyse Křtiny je v současné době František Novotný, místostarostou Mgr. Emil Pásek. [47]

34

2.5.3 Sociologické Většina obyvatel Křtin v současné době dojíždí za prací do Brna, Blanska nebo Adamova. [43] Úctyhodných 114,6 % zde žijících má vysokoškolské vzdělání, oproti tomu 15,1% obyvatel má pouze základní vzdělání nebo nedokončené základní vzdělání, 28,2% má střední vzdělání s výučním listem bez maturity a 25,7% obyvatel úplně střední vzdělání s maturitou nebo vyšší odborné vzdělání. 27,7% obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi, 20,7% se nehlásí k žádné víře, 8,6% obyvatel je věřících, nehlásících se k žádné církvi. Data jsou platná k roku 2011. [48] Pro obyvatele a návštěvníky Křtin je k dispozici Jednota maso a uzeniny, pohostinství, penzion, ale i kadeřnictví, šití textilu, dva zubní lékaři, praktická a dětský lékař. V městyse Křtiny funguje Základní a Mateřská škola, působící odděleně pro předškolní vzdělávání a pro školní vzdělávání. [49] 2.5.4 Demografické Z posledních dostupných údajů je známo, že ve Křtinách žije okolo 800 obyvatel, přičemž poměr mezi muži a ženami je vyrovnaný. Přibližně polovina obyvatel zde žije od svého narození. Věková struktura obyvatelstva se pohybuje v rozmezí 15 – 64 let. [48] 2.5.5 Urbanizační Na území Křtin se nachází 241 domů, z kterých je 214 obydlených. Je zde postaveno 8 bytových domů a 2 domy, které jsou ve vlastnictví obce. Většina těchto domů využívá topení plynem. [48] 2.5.6 Ekologické Křtiny se nachází v území s dobrým životním prostředím. V minulosti byly ve Křtinách inertní odpadky (stavební suť, odkorky a další) skladovány v bývalých lomech. V dnešní době má na starost svoz směsného komunálního a vytříděného odpadu firma Sita a.s. Provozovny v obci provádí odvoz svého odpadu individuálně na základě svých smluvních vztahů. Směsný komunální odpad ze Křtin je skladován na skládce v Němčicích nad Hanou, vytříděný putuje do Brna-Líšně, kde se dotřiďuje a další část putuje do spalovny SAKO v Brně. 35

V obci je také zaveden systém odděleného sběru plastu, papíru, bílého a barveného skla. Místní SDH organizují dvakrát ročně sběr železného šrotu a dvakrát ročně firma Sita a.s. obstarává svoz nebezpečného odpadu. [49]

2.6 Selektivní předpoklady – subjektivní Do subjektivních předpokladů pro cestovní ruch (dále jen CR) patří řada věcí, které ovlivňují rozhodování obyvatel na účasti cestovního ruchu a k výběru lokality tomu určené. Ze svého pohledu mohu tvrdit, že propagace Křtin není příliš veliká, vzhledem k tomu, jaké jsou tu lokalizační předpoklady pro CR. Při větší snaze se dá sehnat pár knih o obci a jejím okolí, které již disponují značným množstvím informací. V dnešní uspěchané době dává asi nejvíce obyvatel přednost elektronickým informačním zdrojům, zejména internetu, kde je umístěno o této oblasti značné množství informací. Velkou výhodou zde je fakt, že sem ročně přichází velké množství poutníků, kteří své dobré zkušenosti a poznatky z návštěvy Křtin, mohou předávat dál. Díky tomu mohou do obce a okolí přitáhnout další množství turistů.

2.7 Realizační předpoklady 2.7.1 Doprava „Vzdálenost od Blanska je 15 km. Hlavní silnice spojuje st. silnice II/373 BrnoBoskovice. Od 1. 1. 2004 je městys zapojen do Integrovaného systému Jihomoravského kraje. Vzdálenost k letišti Brno-Tuřany 20 km.“ [21] Autobusovou dopravu provozuje ČAD Blansko a.s. Autobus z Brna do Křtin jede: Brno - Ochoz u Brna - Křtiny – Jedovnice. Další možností, jak se dopravit do Křtin je využití kombinované dopravy. Z hlavního nádraží v Brně jede vlak do Adamova, kde se přesedne na autobus. Cesta autobusem z Adamova do Křtin trvá cca 14 min.

36

2.7.2 Ubytovací zařízení Přestože Křtiny nejsou nikterak veliké, turisté mají více možností při výběru ubytování. Ubytováni mohou být v hotelu U Faustů, v hotelu Santini, ale i v přímo v zámku Křtiny a, nebo v apartmánu, který je umístěn v Arboretu. Další možnost přenocování je v Josefovském údolí u Adamova nebo v chatě Ušakov v Bílovicích nad Svitavou. Další možnosti ubytování se nabízí v nedalekých Jedovnicích, kde se kolem rybníka Olšovce vyskytují další ubytovací zařízení jako například penzion Riviéra, Niké, Hotel Terasa. [23] Hotel zámek Křtiny Křtinský zámek nabízí ubytování přímo v areálu. Prostory zámeckého komplexu jsou vhodné i pro firemní účely, jelikož se pyšní i několika salonky, jednacími místnostmi, loveckým salonkem, učebnou a kongresovým sálem, který je vybaven divadelním uspořádáním s 89 místy. K dispozici je také bar a restaurace. Zámek Křtiny zajišťuje i různé outdoorové aktivity – např. paintball, střelnici, čtyřkolky, lanové centrum, cyklistika, hippoturistika. Na zámku jsou plně vybavené dvoulůžkové pokoje s výhledem na chrám Panny Marie Křtinské a na okolní lesy. [14] Apartmán v Arboretu Křtiny Nově zrekonstruovaný apartmán se nachází přímo v Arboretu na břehu rybníčka. Pokoje jsou vybaveny rozkládacími sedačkami pro nocování až čtyř osob, sprchovým koutem a WC. K dispozici je kuchyňka a venkovní posezení s ohništěm. Cena za noc je 400Kč/os., 2 a více nocí 350Kč/os. [15] Hotel U Faustů Penzion je vybaven dvoulůžkovými pokoji s cenou 1000Kč/noc, přistýlkou 500Kč/noc. Pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením, WC a TV. Možnost snídaně za příplatek 100 Kč. [16]

37

Hotel Santini Celková kapacita hotelu je 50 lůžek a 11 přistýlek. 5 pokojů je dvoulůžkových, 10 trojlůžkových, všechny mají vlastní sociální zařízení a TV. K dispozici jsou také čtyři luxusně vybavené apartmány. Cena pokoje je od 1260 Kč/noc. Hotel disponuje restaurací s kulečníkovým stolem a denním barem s bohatou nabídkou nápojů. Velký sál s kapacitou 80 osob je určen pro svatební oslavy a školení a další společenské akce. Dále je k dispozici salon pro menší akce s kapacitou 22 osob a letní zahrádka s výhledem na chrám. [17] Hotel Riviéra Hotel Riviéra se nachází na levém břehu rybníka Olšovce. Hotel je obklopen lesem a jeho poloha vybízí k vodním sportům a rekreaci. Hotel nabízí 20 pokojů s balkonem a výhledem na rybník. Každý pokoj je vybaven WC a umyvadlem, kabelovou TV a WIFI. Ceny se pohybují od 250 do 450 Kč/noc. V ceně pobytu je zahrnuta snídaně formou švédských stolů. [18] Hotel Terasa Hotel Terasa je nově zrenovován je situován na břehu rybníka Olšovce. Hotel je vhodný pro rodinné dovolené, školy v přírodě, sportovní a ozdravné pobyty a firemní pobyty. Kapacita hotelu je 40 lidí v 10 pokojích a možností přistýlky. Každý pokoj má dvě místnosti, koupelnu a WC, radio a kabelovou TV. K pokoji patří terasa s výhledem na rybník a okolní lesy. Terasa je vybavena zahradním nábytkem a slunečníkem. V hotelu je k dispozici restaurace, sauna, krytý bazén, fitnesscentrum, whirpool, solárium a hřiště na míčové hry. Cena za noc je 900 Kč/os [19] Penzion Niké Penzion Niké je určen rodinným pobytům, školám v přírodě, sportovním a ozdravným pobytům, firemním pobytům. Kapacita penzionu je 40 osob v 11 pokojích. K vybavení penzion patří restaurace, zahradní restaurace, nekuřácká jídelna, venkovní krb a gril, posezení u ohniště, dětské hřiště a hřiště na petangue, ruská kuželna a parkoviště. Cena za noc je od 335 Kč/os. [20]

38

Ranč U jelena Ranč U jelena se nachází v Údolí Říčky nedaleko Kaprálova mlýna. Nachází se zde restaurace s tradiční domácí kuchyní a penzion v country stylu. Ranč je vybaven letní terasou

s krbem,

salonkem,

altánem

a

vinným

sklípkem.

Děti

se

mohou

zabavit na dětském hřišti a, nebo pozorováním domácích zvířat. Penzion prošel v r. 2008 rekonstrukcí. Všechny pokoje jsou vybaveny koupelnou s WC, televizí a chladničkou. Celková kapacita penzionu je 22 lůžek + 1 přistýlka a to v 1 lůžkovém apartmánu, 1 dvoulůžkovém pokoji, 4 dvoulůžkových pokojích a 1 šestilůžkovém pokoji. Ceny se pohybují od 500 Kč, snídaně 80 Kč. [29] 2.7.3 Stravovací zařízení Přímo ve Křtinách se nachází několik stravovacích zařízení – Hostinec U Farlíků, Hospůdka Eden a Penzion U Faustů. V nedalekých Jedovnicích si turisté mohou vybrat z množství restaurací, pohostinství a bister, některé z nich jsou otevřeny jen po dobu sezóny.

Z restaurací

je

to

např.

restaurace

Olšovec,

restaurace

Barachov,

restaurace U hastrmana, pohostinství V Chaloupkách. Jen o pár km dál než Jedovnice se nachází Adamov s množstvím stravovacích zařízení, např. restaurace Větrník, Pizzerie a restaurace Hotel Pod Horkou, pension Švýcárna, restaurace Na výhybce, restaurace Farinka, restaurace U kamenného kola. Zmínila jsem jen křtinské restaurace a pohostinství a vybrala několik zařízení v okolí. Stravovací zařízení se však nachází ve všech okolních vesnicích – Březině, Ochozu u Brna, Bukovině, Habrůvce a podobně. 2.7.4 Ostatní zařízení Pro turisty je nezbytné také informační centrum (dále jen TIC), kde je možné zjistit informace o památkách, jejich otevíracích dobách, cenách a podobně. Nejbližší TIC v okolí Křtin najdeme v obci Jedovnice, jehož otevírací doba je následující: Pondělí 9:00 - 11:00, 13:00 - 16:30 Úterý, středa, čtvrtek 9:00 - 11:00, 13:00 - 18:00 Pátek 9:00 - 11:00 [51] 39

Praktická část Praktická část je vytvořena na základě velkého množství církevních, kulturních a přírodních památek, které Moravský kras nabízí svým návštěvníkům. Zabývá se přípravou jednodenních výletů po dobu jednoho týdne ve Křtinách a okolí. Účastníci budou ubytování ve Křtinách a každý den je pro ně naplánován výlet do okolí. Výlety jsou vytvořené tak, aby mohly být využity samotnou obcí Křtiny jako propagace, s hlavním cílem pobytu turistů v obci po dobu delší jak jeden den. Výlety jsou zaměřené zejména na církevní turistiku, ale na své si přijdou i milovníci přírody a historie. Programy jsou určeny především pro nižší a střední věkovou kategorii z důvodu náročnosti pěších túr v terénu. Je však možné si vybrat jen určité programy dle fyzické zdatnosti jedince. Realizace tohoto programu není příliš vhodná v zimě, jelikož jsou z velké části zaměřené na turistiku, pro kterou se nabízí teplé a suché počasí a také z důvodu uzavření některých turistických objektů v průběhu zimního období. Během zimy se nabízí možnost zaměřit se více na poutní turistiku a vynechat méně dostupná místa v přírodě. Pro zdatné turisty však nebude žádný problém absolvovat tento program kdykoli během roku. Výlety jsou realizovány s využitím integrované dopravy, aby je turisté mohli absolvovat samostatně. V tabulkách jsou uvedeny přesné časy odjezdů i příjezdů jednotlivých autobusů. Všechny spoje jsou uvedeny na období pondělí až pátek, proto navrhuji nastoupit k pobytu v neděli a absolvovat pěší program 1. dne po Křtinách. Do některých oblastí v okolí Křtin je náročnější spojení, které vyžaduje i více přestupů, ale autobusy na sebe ve většině případů navazují. Jízdenky na danou autobusovou linku se kupují

u řidiče autobusu, integrovaný dopravní systém nyní nabízí i koupi jízdenky

přes internet, kde jsou jízdenky levnější. Více na www.idosjizdnirady.cz/jizdenky. Tyto výletní programy mohou turisté absolvovat i vlastním dopravním prostředkem, který by jim poskytl větší pohodlí. Ke každému dni je pro usnadnění uvedený itinerář a mapka trasy. Údaje v tabulkách jsou však pouze orientační. Není povinnost absolvovat všech 7 vytvořených programů. Zájemci si mohou vybrat výlet, který jim vyhovuje dle jejich požadavků. Program náležící k 1. Dni je určen pro den příjezdu do Křtin.

40

3 Programy jednotlivých výletů Mojí snahou bylo vytvořit programy jednodenních výletů pestré a zajímavé pro každého jejich účastníka. Do programů jsem se snažila zařadit nejdůležitější a zároveň nejzajímavější místa jak samotných Křtin, tak jejich okolí.

1. Den - Křtiny Program Prohlídka kostela ve Křtinách, návštěva kostnice, zvonkohra, Křtinská studánka, Radostná cesta, Arboretum Křtiny. 3.1.1 Chrám panny Marie Křtinské Předchůdci současného křtinského kostela v nynější podobě byly dva kostelíky, starší český a mladší německý. Oba byly zasvěceny Panně Marii. Vzhledem k rostoucímu počtu poutníků, kteří do těchto míst přicházeli, rozhodl zábrdovický kostel o vystavění nového kostela, kterému tyto dva kostelíky později ustoupily. V roce 1728 byl položen základní kámen a roku 1750 byl nový kostel vysvěcen. Díky své architektuře a unikátní vnitřní výzdobě patří tento kostel k nejcennějším památkám barokního slohu na Moravě. Výraznou zásluhu na tom, že se ve Křtinách postavil tak velkolepý chrám měla boskovická šlechtična Kateřina Liborie z Dietrichsteina. V roce 1690 věnovala zábrdovickému klášteru statek Jesence u Konice s tím, aby po její smrti byl použit na stavbu kostela ve Křtinách. Ke Křtinám měla osobní vztah, osobní vztah, díky modlitbám a následnému uzdravení z následků mrtvice, která ji postihla v Olomouci, a léky jí nepomohly. Stavitelem chrámu byl vynikající architekt italského původu Jan Blažej Sanitini (16771723) známý nejen u nás ale i v jiných zemích Evropy. S výstavbou nového kostela zanikl nejprve německý a v roce 1733 i kostel český. Základní stavba byla ukončena v roce 1744 a následovala výzdoba interiéru. Na té se podílela řada v té době významných umělců. Rozsáhlé fresky pochází od J. J. Entgense. Celková plocha s freskami je kolem 3000 m2. Na obrazové výzdobě se podíleli Ignác Raab, Josef Winterhalder ml., Josef Stern, František Michalic. Sochy na věži zhotovil Ignác Lengelacher a ostatní postavy světců jsou od Ondřeje Schweigla a jeho otce Antonína. 41

Chrám je dlouhý 55 m, široký 37 m, centrální kopule dosahuje výšky přes 30 m. Chrám Panny Marie je největší stavby Santiniho ve tvaru řeckého kříže. Roku 2008 byl nařízením vlády 170/2008 Sb. křtinský poutní chrám prohlášen za národní kulturní památku, čímž je ojedinělou církevní stavbou na Jižní Moravě. Hlavní vstup do chrámu je přes hlavní schodiště, avšak je možný i bezbariérový přístup přes ambit ze severní strany. [9] Chrám je vyobrazen na obrázku umístěném níže.

Obr. 4: Chrám Panny Marie ve Křtinách

Původní projekt zobrazoval centrální chrám s velkou kopulí a dvěma věžemi v průčelí. Po obou stranách chrámu měly stát dvě kaple sv. Anny a sv. Josefa a k chrámu být připojeny klenutými arkádami. Záměrem bylo, aby se za touto stavbou rozprostírala rozsáhlá kněžská rezidence se zahradami. Avšak tento projekt nebyl do původní podoby už nikdy dokončen. Opat Matuška se krátce po roce 1738, kdy vstoupil do kláštera, rozhodl, z finančních důvodů pozměnit původní Santiniho projekt a upustil tedy od výstavby dvou věží, umístěných v průčelí chrámu, a místo nich nechal vystavět jen věž jedinou. V archivu křtinské fary je uschována rytina J. C. Laidiga s významem, který dává pochopení pro změnu stavebního záměru. Na této rytině je znázorněna socha Panny Marie Křtinské a po jejích stranách je v českém a německém jazyce sepsána historie Křtin. Na spodním okraji rytiny je malý obrázek, na kterém je vidět projekt křtinského chrámu jen s jednou věží, po stranách stojí dvě kaple k chrámu připojené ambity s představěnými podsklepenými terasami. Autorem tohoto obrázku je pravděpodobně sám Santini a podobnost s nynější realizovanou stavbou je více než zjevná.

42

V roce 1844 byl chrám zasažen požárem. Oheň se dostal i do věže, kde se roztavily zvony. Od roku 1974 probíhaly nejrozsáhlejší opravy. Na všech střechách byl položen nový měděný plech, mariánský znak nad kopulí a pozlacený dvouramenný kříž, byly obnoveny omítky včetně původních štukatérských úprav, byly restaurovány nástropní fresky, byl opraven ambit poničený náletem v roce 1945. Ambitu je vyzdoben amatérskými obrazy, které vesměs darovali poutníci. [Šenkyřík, str. 9 - 27] Za zmínku stojí kamenná milostná socha Madony pocházející z 30- 40. let 14. století, která je ideovým centrem celého chrámu. Madona je zpracována v životní velikosti a v baroku byla postupně doplněna o jablko, žezlo, korunky, půlměsíc a hlavu Krista. Socha je umístěna na mramorovém podstavci a nad ní jsou umístěné dva andělé od Antonína Schweigla. Tuto Madonu zachycuje obrázek umístěný níže.

Obr. 5: Socha Panny Marie

Sochu skrývá baldachýn nesený kanelovanými sloupy s kompozitními hlavicemi. Jeho vnitřek zdobí nástěnná malba znázorňující anděly a Ducha svatého. Nad touto sochou je umístěn nápis "Mater gratiae" (Matka milosti). Na dvířkách svatostánku najdete motiv ukřižovaného Krista a vinného keře a nad nimi beránka se zapečetěnou knihou. V kanónových tabulkách byly texty nahrazeny obrazy slovanských věrozvěstů svatého Cyrila a Metoděje. [42]

43

3.1.2 Křtinská kostnice Dne 9. 2. 1991 byla pod chrámovou věží objevena krypta, která byla využita jako kostnice pro nejméně 974 ostatků lidských těl. Většina kostí byla do kostnice přenesena z hrobů starého křtinského hřbitova, Vchody do krypty byly po uložení kostí zazděny a v roce 1770 pak zastavěny schodištěm do chrámu, tudíž brzo upadly do zapomenutí. Velký zájem vzbuzuje 12 lebek, na nichž jsou uhlem nakresleny vavřínové věnce a na čelech písmena T. Jedná se o jediné zmalované ostatky, které byly objeveny na našem území. Zvyky pomalovávat lebky byly nejblíže v jihozápadním Rakousku. Kresby na lebkách pochází ze 17. století. [Šenkyřík, str. 27, 28] Jednu z těchto lebek zachycuje obrázek níže položený. Pro veřejnost byla kostnice zpřístupněna v říjnu 2003 a láká turisty z širokého okolí k tajuplné prohlídce.

Obrázek č. 6: Lebka z křtinské kostnice

3.1.3 Křtinská zvonkohra První návrh zvonkohry pochází z 9. října 1998 a 12. července 2004 byly tyto zvony umístěny ve křtinské svatyni. 15 Zvonů o váhách od 34 kg do 364 kg bylo odlito v Holandsku zvonařem Petrem Manouškem. Zavěšeny jsou na samostatné konstrukci v ambitu. Celkový náklad na zvonkohru přesáhl 1 600 000 Kč, opět převážně ze sbírky farníků a darů.

44

Jména 15 zvonů jsou Anna, Josef, Barbora, Tomáš, Václav, Matouš, Marek, Lukáš, Jan, Cyril a Metoděj, Anežka, Augustin, Norbert, Kryštof, Markéta. [Prnka, 2004, str. 2-7, 23]. Postupem času byla z důvodů absence několika tónů zvonkohra dále rozšiřována a k dnešnímu dni celkový počet zvonů činí 33. 3.1.4 Křtinská studánka S trochou nadsázky se dá říci, že téměř každé poutní místo má svou studánku. Ta se ve Křtinách nachází přibližně 800 m od kostela, u silnice vedoucí k Adamovu. V dobách, kdy nad touto studánkou ještě stávalo cihlové klenutí, se voda vytahovala a nabírala plechovou nádobou, poté z ní čerpali vodu vojáci mající svou posádku v jeskyni Výpustek. Nejdříve vojáci tuto vodu vedli potrubím až do kasáren, později, když bylo už zchátralé, čerpali vodu elektrickým čerpadlem a odváželi ji cisternou. Ke konci 20. století. Studánku vyčistili hasiči z Kanic a voda byla prozkoumána hygienickou stanicí v Blansku. Tento výzkum dopadl výborně, ve všech 22 ukazatelích, byla vyhodnocena jako velmi chutná a pitná. Místo bylo zakryto a opatřeno pumpou. Vedle studánky stávala Boží muka nazývaná "Poklona", která navazovala na kapličku stávající

na

protější

straně.

V 50.

letech

20.

století

byla

tato

muka

odstraněna při rozšiřování silnice. Lidová řezba sochy Panny Marie s Ježíškem umístěná v Božích mukách, byla zachráněna a uložena u paní Langmajerové. Nová Boží Muka, postavená z umělého pískovce, byla vybudována v roce 1999. Stavba je vysoká 340 cm, široká 140 cm, hluboká 60 cm je zakončena sedlovou střechou. V horní části se nachází veliký kónický kruh symbolizující studánku a na tomto kruhu plastika vyrobena z litého skla v Škrdlovicích, znázorňující Pannu Marii s Ježíškem na klíně. V dolní části Božích muk je umístěn nápis: Požehnána v den 50. výročí kněžského svěcení děkana P. Tomáeš Prnky 16. 4. 2000. [37] 3.1.5 Radostná cesta Panně Marii je dávána řada titulů, z těch neznámějších Bolestná, Růžencová, Pomocnice. Z méně známých je to např. právě Panna Maria Sedmiradostná. Mnoho z nás se obrací k Bohu a Panně Marii právě tehdy, když je něco trápí, obracet k nim 45

bychom se však měli i v případě radosti – sdělená radost = dvojnásobná radost. Svatý Pavel v listině Galaťanům vypočítává devatero ovoce Ducha Svátého: „Láska, radost, pokoj,..“ Zakladatel řádů františkánů František z Assisi se dokázal radovat z maličkostí. Františkáni zachovali odkaz svého zakladatele, součástí tradice františkánského řádů je sedmiradostný růženec. Dle vyprávění pojící se k tomuto růženci, zdobil zbožný chlapec denně obraz Panny Marie, dělo se tak kolem roku 1420. Od doby, kdy vstoupil do noviciátu, nemohl takto již činit a myslil si, že ho díky tomu Panna Maria zbaví své lásky. Panna Maria se mu však zjevila a utvrdila ho v tom, že jeho vstup do noviciátu byl správný. Požádala ho, aby jí místo zdobení obrazu květinami, denně věnoval 70 zdrávasů, rozdělených na desátky, při kterých měl rozjímat nad jejich sedmi radostmi. Tento čin byl rozšířen v blízkém čase po františkánském světě a schválil jej i papež. Sedm radostí je zakládáno na sedmi evangeliích. Jednotlivé radosti nejsou ustálení, jsou měněny autorem, dle toho, která jsou mu právě nejbližší. Pro křtinskou Radostnou cestu byly vybrány: 1. Zvěstování Panně Marii, 2. Navštívení, 3. Narození Páně, 4. Tři Králové, 5. Vesel se nebes, Královno, 6. Seslání Ducha svatého, 7. Nanebevzetí a Korunování. V roce 1321 byl zdejšímu poutnímu místu věnován les Hora o rozloze asi 38 ha. Les věnoval Jindřich z Lipé. O umístění Radostné cesty v tomto místě rozhodl P. Prnka, když procházel tímto místem s výhledem na kostel i na celou obec. Stavební povolení ke stavbě Radostné cesty bylo vydáno 8. 1. 2004 a smlouva o provedení byla podepsána

29.

1.

2004

s tím,

že

realizace

bude

dokončena

30.

4.

2004. Na jednání o Radostné cestě se podíleli: Ing. Jaroslav Martínek, CSc - ředitel Školního lesního podniku Křtiny, Jan Procházka, jednatel společnosti Re-Štuk štukatérství a restaurátorství, Ing. Antonín Šebela, Stavební úřad Nerovnice, Městský úřad Blansko a další. Radostná cesta má 7 kapliček a její délka je 355 m. Žehnání této Radostné cesty proběhlo 29. 8. 2004. V čele průvodu jdoucího z kostela k Radostné cestě šlo 7 kněží a 5 trubačů a za nimi přibližně dalších 300 lidí. [35] 3.1.6 Arboretum Křtinské arboretum je velice známé. Nachází se za Křtinami směrem na Jedovnice a pyšní rozlohou 23 ha a zabírá louky a přilehlé lesní svahy v nadmořské výšce 450-500 m n. m. Založeno bylo v r. 1930 prof. Augustinem Bayerem. 46

Arboretum leží na území Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny což je účelový podnik lesnické a dřevařské fakulty určený mimo jiné pro výuku studentů lesního inženýrství a výzkum. V arboretu je soustředěn rozsáhlý dendrologický sortiment. Nepůvodní dřeviny pochází z Dendrologické zahrady v Průhonicích a část byla dovezena z cest Bayera po Evropě. Tak vznikla sbírka velmi vzácných dřevin, mezi nimiž najdeme například před 200 druhů vrb [Nadace prof. Augustina Bayera a spol., 1996, str. 1-2] Ve spolupráci Nadace prof. Bayera a Ústavu lesnické botaniky a dendrologie, byla v arboretu vybudována naučná stezka. Základní okruh naučné stezky trvá přibližně 1 hod. V arboretu je rozmístěno asi 25 dřevěných plastik a sousoší, které vytvořili studenti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V blízkosti prohlídkové trasy je na oblém kamenu umístěna pamětní deska prof. Augustina Bayera. V době květu azalek stojí za zhlédnutí celý palouk s těmito květinami. Prohlídková trasa vede bukovým pralesem, jehož stáří je zhruba 165 let. Jeho zbytky se v arboretu zachovaly a jsou dále ponechány bez dalších zásahů. Po naučné stezce s 18 zastávkami provádí skupiny

po

telefonické

dohodě

zaměstnanec

arboreta,

který

účastníky

upozorní na vzácnosti a zvláštnosti mezi nepřebernými druhy keřů, stromů, rostlin i květin. Délka naučné stezky je přes 2 km. Cílem Nadace prof. Augustina Bayera je pečovat o zvelebování arboreta, lesních palouků a přírodní rezervace ne území školního lesního podniku Křtiny. Arboretum v rámci svých aktivit umožňuje svatební obřady a focení svateb v prostředí arboreta. [Nadace Antonína Bayera a spol. 1996 str. 13] Itinerář Z Ubytování-chrám, kostnice, zvonkohra chrám, kostnice, zvonkohra – Křtinská studánka Křtinská studánkaRadostná cesta Radostná cestaArboretum Arboretum-ubytování

Odchod

Příchod

Průběžné km

Celkem km

Poznámky

13:00

13:05

0,2

0,2

14:30

14:40

0,6

po prohlídce 0,8 rozchod do 11:00

15:00

15:10

0,8

1,6

16:00

17:00

2,5

4,1

18:00

19:00

2,5

6,6

47

Trasa

Měřítko 1 : 24 000

3.2 2. Den – Adamov a okolí Program Autobusem do Adamova – kostel sv. Barbory, poté pěšky k Alexandrově rozhledně, k huti Františka a k Býčí skále, jeskyně Kostelík, Křtinským údolím k jeskyni Výpustek. Cesta z Adamova do Křtin se jde pěšky Josefovským a Křtinským údolím. Během rozchodu v Adamově bude možnost si zakoupit občerstvení na celý den, jelikož po cestě do Křtin nebude možnost obědu v restauraci. 3.2.1 Kostel sv. Barbory v Adamově Adamovský kostel zasvěcený sv. Barboře pochází z roku 1857. Kostel je dílem vídeňského architekta Josefa Heisera a výstavba probíhala v letech 1855 – 1857. Na nevelkou stavbu byly použity červené pálené cihly, z kterých je postavena 48

i sousedící fara postaven ve stejném slohu. Unikátem adamovského kostela je cenný boční oltář, který je pozoruhodným uměleckým dílem. Na tomto oltáři se nachází početný soubor figurálních plastik zařazených ve třech řadách nad s sebou, pocházejících z cisterciáckého kláštera ve Zwettlu. Ve spodní řadě je umístěno 12 apoštolů obklopujících tumbu, kterou právě opustilo tělo a duše Panny Marie. Ve střední řadě je zobrazeno Nanebevzetí Panny Marie. V horní řadě jsou postavy světců sv. Barbory, neznámého papeže, sv. Erasma, sv. Heřmana, sv. Doroty, sv. Urbana, sv. Mikuláše s neznámým klerikem s červeným biretem. Tyto plastiky s náročnými architektonickými detaily zobrazují Nanebevzetí Panny Marie.

Plastiky jsou vyřezány do lipového dřeva a skládají se z 59 soch. Jedná

se o řezbářské dílo, které je jedinečné v celé Evropě. Tato gotická, téměř 7 metrů vysoká dřevořezba pochází z let 1516-1525. Tento oltář věnoval kostelu Alois Liechtenstein od opatství Zettl v Dolních Rakousích, roku 1857. [32] 3.2.2 Alexandrova rozhledna Alexandrova rozhledna je vysoká 10 m, vyjímá se v nadmořské výšce 496 m a má jednu vyhlídkovou plošinu ve výšce 5 m. Věž byla vystavěna v místech dřívější dřevěné rozhledny v r. 1886 – 1887. Během druhé sv. války byla značně poničena a následně v 60. letech 20. století opravena, avšak ne již jako rozhledna, ale za účelem umístění vysílačů. Do r. 2007 bylo umožněno na vlastní nebezpečí vystoupat na ochoz věže po kovovém žebříku, avšak v dnešní době již není z důvodů umístěných anténního systému možné ani to. [33] 3.2.3 Stará huť u Adamova Stará huť u Adamova, nazývaná též Huť Františka je významnou technickou památkou v Josefovském údolí a patří k nejstarším dochovaným železářským hutím z období industriální revoluce. Vysoká železářská dřevouhelná pec pochází z roku 1748, nahradila o více jak 100 let starší pec v Adamově. V nepřetržitém provozu produkovala pec tekuté železo, které bylo lito buď do forem, nebo bylo zkujňováno pro další kovářské zpracování. Dřevouhelná pec byla během svého provozu několikrát přestavována a v provozu byla do roku 1877. Nedaleko se nachází také dvě pece sloužící k pálení vápna, zděné zavážecí rampy, obytné budovy a hostinec Švýcárna. 49

V budově bývalé modelárny se nachází historická expozice železářství. Roku 1971 byl areál Staré huti vyhlášen technickou památkou, jedinečnou na celostátní úrovni. V dnešní době je Stará huť ve správě Technického muzea v Brně. [12] 3.2.4 Jeskyně Býčí skála Jeskyně Býčí skála se nachází na 5. km mezi obcemi Křtiny a Adamov. Býčí skála byla pojmenována díky unikátnímu nálezu bronzového býčka, jen byl nalezen v jeskyni, a kterého můžete vidět na následujícím obrázku.

Obr. 7: Bronzový býček Hlavní chodba jeskyně je vytvářena Jedovnickým potokem, díky kterému jeskyní zhruba jednou za 25 let protékají tzv. "Velké vody". Díky tomuto toku nejsou v jeskyni žádné významné krápníkové výzdoby. V Býčí skále bylo nalezeno mnoho archeologických objevů. Mezi největší patří světoznámý objev z doby halštatské (starší doba železná). Bylo zde nalezeno velké množství lidských koster, o kterých se uvádí, že mohlo jít o pohřeb velmože a jeho manželek. Během další let se zde postupně objevovaly další nálezy jako např. bronzové nádoby, žezlo, velké množství keramiky, různé šperky, skleněné a jantarové perly, ale i zvířata, lidé, textilie, obiloviny předměty z dřeva, kůže a proutí. [60] 3.2.5 Jeskyně Výpustek Jeskyně Výpustek je nejvýznamnějším krasovým podzemním jevem, jenž se nachází na území přírodní rezervace U Výpustku. Uváděná délka jeskynních chodeb je 2 km, ale faktem je, že skutečná délka jeskyně může být o mnoho delší. V jeskynní 50

hloubce 40 m protéká Křtinský potok, který je zdrojem pitné vody pro nedalekou obec Adamov a kterému vděčí jeskyně za svůj vznik. Výpustek je znám díky nálezům z mladší doby kamenné. V letech 1920 – 1928 probíhaly v jeskyni rozsáhlé těžby jeskynní hlíny, která obsahovala množství kosterních zbytků pravěké fauny a sloužila jako náhražka hnojiv. V dnešní době jeskyně nezaujme turisty nádherným interiérem tak, jako mnoho jeskyní Moravského krasu, ale spíše svou minulostí z 19. století. V roce 1938 byly ve Výpustku zahájeny úpravné práce, jejichž účelem bylo vybudování muničních skladů. Počátkem okupace však byly tyto práce přerušeny. V letech 19441945 proběhla další přestavba jeskyně, tentokrát německou armádou, která zde vybudovala podzemní továrnu, v které byly vyráběny součástky k leteckým motorům. K velkému neštěstí byla velká část jeskyně poničena ke konci 2. světové války. Od roku 1960 do roku 2001 byla využívána jeskyně nejprve Československou lidovou armádou, poté Armádou České republiky. Jeskynní objekt měl sloužit jako protiatomový kryt s kapacitou přibližně 200 osob. Kryt byl vybaven elektroinstalací, vzduchotechnikou a např. i chemickým WC. V nynější době hledá správa CHKO Moravský kras spolu s partnery řešení, které se pokusí o revitalizaci životního prostřední jeskyně. [Souchopová, 2002, str. 104, 105] Itinerář - cesta autobusem

Místo

Odjezd

Křtiny Adamov

8:20

Příjezd

Průběžné km

8:36

12

Trasa autobusem

51

Celkem km Poznámky 12

Itinerář - cesta pěšky Z Nádraží - Kostel sv. Barbory Kostel sv. Barbory Alexandrova rozhledna Alexandrova rozhledna - Huť Františka Huť Františka - Býčí skála Býčí skála - Jeskyně Kostelík Jeskyně Kostelík Výpustek Výpustek - Křtiny, ubytování

Odchod

Příchod

Průběžné km

Celkem km

8:21

8:25

0,35

10:00

10:35

2

11:00

11:20

4,8

6,8

12:20

12:50

1,2

8

13:45

13:50

0,25

8,25

14:30

15:30

3,07

11,32

16:15

16:45

1,88

13,2

Trasa pěšky

Měřítko: 1 : 47 000

52

Poznámky

0,3 po prohlídce 2,3 rozchod do 11:00

3.3 3. Den – Údolí Říčky Program Autobusem do Ochozu u Brna na rozcestí Říčky, přes Hádek pěšky údolím Říčky k jeskyni Pekárně a Ochozské jeskyni, následně jeskyně Švédův stůl, od Švédova stolu ke Kaprálovu mlýnu, oběd v ranči U jelena. Po obědě návrat okolo Mokerské hájenky, zastávka u Hostěnického propadání. V pozdních odpoledních hodinách návrat zpět do Křtin. 3.3.1 Pekárna Jeskyně Pekárna se nachází v Údolí Říčky nad žlebem zvaným lidově "Kameňák" ve výšce 44 m. mezi obcemi Hostěnice a Ochoz u Brna. Pekárna je významnou archeologickou a paleontologickou lokalitou. Se svým vchodem o šířce 23 m a výšce 6 m se řadí mezi nejmohutnější jeskyně v Moravském krasu. Jeskynní chodba o délce cca 60 m je ukončena závalem balvanů. Na základě výsledků mnoha průzkumů je Pekárna považována za relikt rozsáhlého jeskynního systému. Její pokračování zaniklo zřícením delší části jeskynní chodby. Strop jeskyně je modelován mísovitými korozními tvary v podobě obřích hrnců s průměry až 2 m. Právě tento strop v zimním období oplývá zajímavou ledovou výzdobou. V Křížových spisech je jeskyně pojmenovávána jako „Kostelíček“, avšak původní lidový název této jeskyně byl Díravica. Název „Kostelíček“ si dnešní Pekárna vysloužila díky pověsti pocházející z dob napoleonských válek, podle níž byly v této jeskyni zakopány zlaté bohoslužebné nádoby z pozořického kostela a zároveň se zde ukrývali i obyvatelé mlýnů z Údolí Říčky i s dobytkem. Jelikož bylo v tomto regionu označení Díravice obecným názvem pro jakoukoli jeskyni. Bylo žádoucí tuto jeskyni odlišit, a proto ji Martin Kříž pojmenoval Kostelíček. Později byla jeskyně přejmenována na Pekárnu podle jejího tvaru podobajícímu se chlebové peci. Pekárna je známá především bohatými archeologickými nálezy, již v r. 1880 zde byly nalezeny koňské zuby, později zlomky kostí, ornamenty zdobené nádoby, střepy, kostěné špice, pazourky a zbytky sobích kostí. Při velkých průzkumech v 19. Století prováděných zejména Jindřichem Wanklem a Martinem Křížem, byly nalezeny kosterní pozůstatky mamuta, nosorožce, jeskynního medvěda, velkorohého jelena, pižmoně, 53

soba a dalších 8 severských zvířat. V roce 1963 byly archeologické práce korunovány nálezem světového významu – bylo nalezeno koňské žebro s rytinou stáda pasoucích se koní. Ve stráni nad jeskyní Pekárnou se nachází vchod do Hadí jeskyně, ve které taktéž bylo prokázáno magdalénienské osídlení a kostrový pohřeb z doby bronzové. [Balák, Ivan. A kolektiv, 2001, str. 42, 45, 128-135 ] 3.3.2 Ochozská jeskyně Ochozská jeskyně se řadí díky svojí délce 1 750 m k nejdelší jeskyni v Údolí Říčky a k nejdelším v Moravském krasu. Bohaté erozní tvary svědčí o malém geologickém stáří této jeskyně. Jeskyně se skládá ze Staré Ochozské jeskyně a z Nové Ochozské jeskyně. Vstupní chodba do této jeskyně se nazývá Hadice. Hadice má místy sníženiny s 15 m průchodovým profilem. Povodňové stavy zaplavují tuto chodbu až po strop. Po 183 m ústí Hadice do Hlavních dómů, tvořených 250 m dlouhou mohutnou chodbou, někde až 30 m širokou a 15 – 20 m vysokou. Výzdoba jeskyně je velmi bohatá na brčka a stalaktity. Mezi nejkrásnější útvary patří Zkamenělá řeka ústící do Hlavních dómů, Odpočívající beránek, Kužel, Cyril a Metoděj, Medúza, Kukuřičná klas apod. [Údolí Říčky, str. 39 - 42] První zmínka o této jeskyni pochází z roku 1835, avšak datum samotného objevu nebylo dosud objasněno. Pravděpodobně to byl rok 1830 nebo 1831. Není ani znám objevitel jeskyně, existuje několik verzí. Jedna praví, že jeskyni objevil pomatený na mysli, když hledal díru do pekla, druhá vypráví, že jeskyni objevil chudý švec přebývají pod převise v průrvě a podle třetí verze jeskyni objevil obuvník ukrývající se před policejním stíháním. Je však známo, že objeviteli jeskyně bylo přezdíváno „Caprament“ Na jaře roku 1945 byla jeskyně otevřená a sloužila jako úkryt civilním občanům z okolí. V 60. letech 20 století se začalo uvažovat o zpřístupnění jeskyně pro veřejnost, poprvé byla jeskyně otevřena v roce 1966 při osvětlení pouze ručními svítidly. Toto zpřístupnění, ale nemělo dlouhého trvání. Z důvodů značného zatápění jeskyně Hostěnickým potokem musela být veřejnosti uzavřena. V dnešní době je jeskyně otevřena veřejnosti dvakrát do roka – jednou na jaře, k oslavě dni země a podruhé během podzimu. [Balák, Ivan. A kolektiv, 2001, str. 135 - 148]

54

3.3.3 Švédův stůl Jeskyně Švédův stůl leží, stejně jako jeskyně Pekárna a Ochozská, v údolí Říčky. Je tvořena 15 m dlouhou chodbou, na jejímž konči je zúžena a poté pokračuje dalších 13 m úzkou chodbičkou. Název Švédův stůl vznikl díky plochému kameni o rozměrech 15 x 15 m, který ležel před jeskyní, a dle vyprávění právě u jeskyně tábořili Švédové, kteří u tohoto kamene stolovali. Tento kámen byl v roce 1908 navrtán a rozstřelen, jelikož bránil vyklízení náplav z jeskyně. I v této jeskyni byly při vykopávkách nalezeny kosti koní, hyen, nosorožců a dalších zvířat. V roce 1905 zde byla vykopána čelist neandertálského člověka známá jako „Ochozská čelist“. Později, v roce 1965, zde byly nalezeny další dva fragmenty lebky neandertálského člověka a pravá třetí stolička. [Balák, Ivan. A kolektiv, 2001, str. 37, 39, 151-153] 3.3.4 Kaprálův mlýn Kaprálův mlýn, známý také pod názvem „Horní mlýn,“ se nachází zhruba 10 km od Křtin v údolí Říčky. Tento mlýn stojí na svém místě už v od 18. Století. Poslední majitelé mlýn zrekonstruovali, avšak v dubnu 1945 se sem přihnala a poté usadila Rudá armáda. Padlo zde na 200 vojáků a 60 koní je pochováno v sadu mlýna. V roce 1949 byl vyvlastněn a sloužil jako rekreační středisko pro Kovolit Modřice a Klenoty Brno. V roce 1984 byl mlýn uzavřen a vyrabován. Až roku 1993 byl mlýn navrácen paní Kaprálové, která jej pronajala na 99 let Svazu skautů a skautek České republiky. Svazu však nájemní dohoda neumožňovala provádět na mlýně větší opravy s využitím veřejných prostředků. V roce 2007 byl „Horní mlýn“ darován dcerami zemřelé

Zdeny Kaprálové skautům. Získáním do vlastnictví bylo umožněno provést zásadní opravy areálu. Projekt rekonstrukce areálu zachovává dispozice, vzhled a genius loci včetně „prvorepublikových prvků“. Rekonstrukce se vyznačuje ekologickou šetrností provozu, využitím přírodních materiálů, obnovitelných zdrojů energie a nejlepších dostupných technologií.

Středisko bude poskytovat inovativní programy zejména pro cílové skupiny, které jsou v ČR nejméně „pokryty“ environmentálními programy organizovány středisky ekologické výchovy – střední školy a děti a mládež v rámci mimoškolní výuky.

55

Tato činnost bude poskytována během pracovních dní školního roku a bude kombinovat vzdělávací kurzy pro pedagogy mimoškolní výchovy, negraduální studenty vysokých škol a učitele z praxe. Kaprálkův mlýn nachází v CHKO Moravský kras na okraji přírodní rezervace Údolí Říčky. Turisté mohou navštívit jen minuty vzdálené jeskyně Švédův stůl, jeskyni Pekárna, jeskyni Netopýrka. [11] 3.3.5 Hostěnické propadání Hostěnické propadání se nachází na konci obce Hostěnice, v poloslepém, uzávěrovém údolí Hostěnického potoka. Je členěno dle geografického hlediska na dva celky – propadání I. a II. První propadání se nachází v severně zahloubeném zářezu. Vlastní propadání je tvořeno několika výrazně zahloubenými ponory. Známější je však část údolí s propadáním II, který má charakter žlíbku se strmými svahy a leží v západním uzávěru údolí. V 18. a 19. století zde byl lom, kde se až do roku 1870 těžil vápenec. Ponor Hostěnického potoka byl otevřen uměle právě při lámání kamene Vylámaný jícen je dnes aktivní pouze za zvýšených vodních stavů. [Balák a kolektiv, 2001, str. 33] Itinerář - cesta autobusem

Místo KřtinyOchoz

Odjezd

Příjezd

Průběžné km

Celkem km

7:45

8:01

8

8

HostěniceOchoz

16:41

16:54

4

12

OchozKřtiny

17:06

17:19

8

20

56

Poznámky

Přestup v Ochozu

Trasa autobusem

Itinerář - cesta pěšky Z

Odchod

Příchod

Průběžné km

Celkem km

Ochoz - j. Pekárna

8:05

9:05

3,9

3,9

Pekárna - Ochozská j.

9:30

9:40

0,5

4,4

10:15

10:20

0,3

4,7

11:00

11:05

0,3

5

11:30

12:00

1,4

6,4

12:30

12:45

0,9

7,3

15:00

15:50

2,9

10,2

16:25

16:35

1

11,2

Ochozská j. - j. Švédův stůl Švédův stůl - j. Netopýrka Netopýrka - Kaprálův mlýn Kaprálův mlýn Ranč U jelena Ranč U jelena Hostěnické propadání Hostěnické propadání - autobus. zastávka

57

Poznámky

Trasa pěšky

Měřítko: 1 : 24 000

3.4 4. Den – Sloup Program Autobusem do Sloupu, prohlídka Sloupsko - šošůvských jeskyní, oběd, prohlídka kostela Panny Marie Bolestné a hřbitova, kde se nachází kříže rodiny Salmů. Do Sloupu není jiné autobusové spojení než s přestupem v Jedovnicích a následně v Blansku. Nicméně návštěva místního poutního kostela, hřbitova a Sloupsko - šošůvských jeskyní stojí za návštěvu. 3.4.1 Sloupsko - šošůvské jeskyně Častým cílem turistů jsou proslulé Sloupsko - šošůvské jeskyně, umístěné ve východní vápencové stěně sloupského údolí i jeho podzemí. Všechny tyto propletené jeskynní systémy vznikaly působením potoka Luhy a při Sloupu jeho přítokem potoka Ždárné. Spojením obou těchto toků vzniká v podzemí řeka Punkva.

58

Profesor K. Absolon dělil Sloupsko - šošůvské jeskyně geograficky na 11 jeskyní, z nichž některé byly osídleny již v době kamenné. V těchto jeskyní se dochovala nádherná krápníková výzdoba. Než vstoupíme do Sloupských jeskynní, upoutá ho 20 m vysoký sloupovitý skalní útvar nazývaný Hřebenáč. Právě podle tvaru tohoto útvaru byla obec Sloup pojmenována. Na vrcholu Hřebenáče se tyčí železný kříž stojící na zděném podstavci, na němž kdysi stávala socha sv. Šimona Stylita. Nedaleko Hřebenáče můžeme vidět dva svislé skalní útvary – větší Evropu, menší Indii. Ve svislé stěně u vchodu do Sloupských jeskyní se nachází oválný otvor, zvaný Poustevna, nad níž se tyčí tři hřebenáče nazývané Matka, Otec a Syn. [Černý-Křetínský, 1998, str. 31 ] 3.4.2 Kostel a hřbitov ve Sloupu Sloupskou kulturní památkou je barokní kostel zasvěcený Panně Marii Bolestné, jenž byl postaven v letech 1751 – 1754. Ve zdejší kryptě je pochována zakladatelka kostela hraběnka Karolina z Rogendorfu. Ke kostelu náleží fara, kde Karolina z Rogendorfu v roce 1759 zemřela. Další zajímavostí ve Sloupě je zvlášť vyhrazená část hřbitova, kde jsou pod masivními železnými kříži, pochováni členové rodiny Salmů Reifferscheidtů. [26] Itinerář - cesta autobusem

Místo

Odjezd

Příjezd

Průběžné km

Celkem km

KřtinyJedovnice

7:49

7:58

6

6

JedovniceBlansko

7:59

8:17

10

16

BlanskoSloup

8:39

9:12

14

30

SloupBlansko

16:20

16:50

14

44

BlanskoJedovnice

17:13

17:29

10

54

JedovniceKřtiny

18:05

18:15

6

60

59

Poznámky

Autobusy na sebe navazují

–

Trasa autobusem

Itinerář - cesta pěšky Z Sloup AN-Sloupskošošůvské j. Sloupsko-šošůvské j.kostel

Odchod

Příchod

Průběžné km

Celkem km

9:30

9:40

0,4

0,4

14:30

14:43

0,6

1

Kostel-hřbitov

15:30

15:35

0,1

1,1

Hřbitov-AN

15:35

16:00

0,1

1,2

Trasa pěšky

Měřítko: 1 : 24 000 60

Poznámky

3.5 5. Den – Jedovnice, Rudice, Senetářov Program Autobusem z Křtin do Jedovnic, prohlídka kostela sv. Petra a Pavla, následuje procházka kolem rybníku Olšovec k národní přírodní památce - Rudickému propadání, poté na louku nad Rudicí ke skalnímu amfiteátru a archeologickému nalezišti Kolíbky, návštěva větrného mlýna s muzeem, oběd v restauraci Tumperek, odpoledne přesun autobusem do obce Senetářov, kde bude následovat prohlídka muzea perleťářství a kostela sv. Josefa. Ve večerních hodinách návrat autobusem do Křtin. Rudické propadání Jedovnický potok je pokračováním potoka Podomky, který protéká jedovnickými rybníky. Potok vytváří hlubší korytovité údolí, které 2 km od středu Jedovnic náhle slepě končí u 40 m vysoké vápencové stěny. U této stěny se vody Jedovnického potoka řítí do podzemních hlubin. Propadání Jedovnického potoka se nazývá Rudické propadání, díky jeho umístění v Rudici, nesprávně bývá označováno za propadání Jedovnické, podle Jedovnického potoka, který se zde propadá. Ve skalní stěně, 26,5 m nad ponorem, se nachází další otvor, který vede do prudce klesajících chodeb. V pradávných dobách se zde řítily potoční vody, dokud si nevyhlodaly cestu ve výši dnešního ponoru. Obě tyto chodby se spojují v hloubce 84,5 m ve Wankel-Mládkově dómu. Vodní tok si zde divoce razí cestu různě se vinoucími podzemními chodbami, dómy s nádhernou krápníkovou výzdobou, tůněmi, jezírky a sifóny a protéká také částí labyrintu Býčí skály a 200 m na severozápad od ní vyvěrá do Josefovského údolí, kde se napojuje na Křtinský potok. Tajemství Rudického propadání rozluštil v roce 1810 majitel rájeckého panství starohrabě Hugo František Salm. Dosáhl však jen do hloubky 40 m. Jeho následovníkem byl badatel Jiří Wankel, kterému se podařilo dosáhnout dna 84,5 m v letech 1883 - 1884. Pokračovatelem J. Wankela byl jeho vnuk K. Absolon. [ČernýKřetínský, 1998, str. 24, 26]

61

3.5.1 Větrný mlýn Rudice Větrný mlýn se nachází na výšině Tumperk v jihovýchodní části obce Rudice, přibližně 8 km od Křtin. Mlýn byl postaven roku 1865 manželi Ševčíkovými, je v holandském stylu s kamennou kruhovou zdí 7,5 m vysokou a 135 cm širokou. Jeho střecha byla dříve pokryta šindelem a byla otáčivá. V roce 1922 byla provedena na mlýně oprava, při které byl vyměněn šindel, který měří 10 m. Roku 1929 byl mlýn napojen na elektrický pohon a po válce v roce 1945 zde bylo zrušeno mlynářské právo. V nynější době je mlýn ve správě obce Rudice. Od roku 1994 je zde muzejní expozice, která vznikla zásluhou rudických jeskyňářů. Expozice se skládá ze tří hlavních částí, které jsou rozmístěny v přízemí a ve dvou poschodích. Ve vstupní síni se nachází výstava zobrazující historii větrných mlýnů. Síň navazuje na místnost vybavenou mobiliářem, který navozuje atmosféru bydlení v Rudici na pře-lomu 19. a 20. století. V prvním poschodí je umístěna expozice křemenů a rudických geod, shromážděných místním rodákem Alfonsem Matuškou. Expozice zaujme návštěvníky také rudickými rudami a archeologickými prácemi v blízkosti Rudického propadání a připomínkou již zaniklé osady Bystřec v Rakoveckém údolí u Jedovnic. Druhé poschodí je věnováno speologii, jež je s Rudicemi úzce spjata. Je zde také popsán výzkum Rudického propadání a jsou zde umístěny i výsledky zahraničních archeologických prací, kterých se rudičtí speologové zúčastnili. [13] 3.5.2 Kostel sv. Josefa v Senetářově Kostel byl vybudován v letech 1969 – 1971 a patří k nejmodernějším kostelům v republice. Traduje se, že za okupace, když byl Senetářov v roce 1944 vystěhován kvůli německé střelnici, slíbili vystěhovalci, že pokud se vrátí, postaví v obci kostel. Slib dodrželi až po 25 letech. Návrh stavby vypracoval akademický malíř Ludvík Kolek z Brna a dle návrhu vypracoval plány Ing. Otakar Vrabec. Horní část kostela má tvar lodi, jako životní průvodce věřících. Autorem křížové cesty je pražský malíř Michal Medek.

62

3.5.3 Muzeum tradičního bydlení a perleťářství v Senetářově Druhou zajímavostí v Senetářově je muzeum tradičního bydlení a perleťářství, které bylo vybudováno v roce 1977. Situováno je v selském domku s doškovou střechou s upraveným interiérem tak, aby odpovídal někdejšímu bydlení na Drahanské vrchovině. Část expozice je věnována postupu výroby perleťových knoflíků. Perleťářství zažilo rozmach v 70. letech 19. století a poskytovalo obživu mnoha lidem i v okolí a to až do 30. let 20. století, kdy byla výroba perleťových knoflíků nahrazena jinými materiály. [Černý-Křetínský, 1998, str. 49, 52, 53 ] Itinerář - cesta autobusem

Místo KřtinJedovnice RudiceSenetářov SenetářovJedovnice JedovniceKřtiny

Odjezd

Příjezd

Průběžné km

Celkem km

Poznámky

7:49

7:58

6

6

13:56

14:15

10

16

17:41

17:57

8

24

18:05

18:15

6

30

63

Nejede přímý spoj, musí se přes Jedovnice.

Trasa autobusem

Měřítko: 1 : 95 000 Itinerář - cesta pěšky Z Jedovnice nám. kostel Kostel-Rudické propadání Rudické propadáníKolíbky Kolíbky-větrný mlýn Větrný mlýnrestaurace Tumperek Tumperek-autobus. zastávka Senetářov autobus. Zastávka-muzeum Muzeum-kostel sv. Josefa Kostel sv. Josefaautobus. zastávka

Odchod

Příchod

Průběžné km

Poznámky Po prohlídce 0,5 rozchod do 9:00

Celkem km

8:00

8:05

0,5

9:00

9:05

2

2,5

10:30

10:32

0,1

2,6

10:45

10:55

0,7

3,3

11:45

11:50

0,2

3,5

13:45

13:56

0,5

4

14:15

14:20

0,2

4,2

15:30

15:32

0,4

4,6

16:30

16:35

0,4

5

64

Trasa pěšky

Měřítko: 1 : 47 000

Měřítko: 1 : 47 000

3.6 6. Den – Březina, Ochoz Program Procházkou

do

Březiny

–

návštěva

kostela

Panny

autobusem

do Ochozu u Brna – návštěva kostela sv. Václava, poté exkurze ve stáji

Marie,

Matky

církve,

Estavela v Ochozu s ukázkami drezúry koní, kování, pro zájemce vyjížďka v okolí areálu. Možnost oběda v nedalekém občerstvení "Pod Hádkem". Ve večerních hodinách autobusem zpět do Křtin.

65

3.6.1 Kostel Panny Marie v Březině Kostelík vysvěcený v září 1998 je zasvěcen Panně Marii, Matce církve. Kostelík má půdorys ve tvaru čtverce a délce 16 m, výška je 15 m. [Prnka, 1995]Kostel v Březině jsem sama navštívila a velmi mě zaujal svým moderním stylem a „domácí atmosférou“. Mše se zde konají pravidelně každý měsíc. 3.6.2 Kostel sv. Václava v Ochozu V místech dnešního kostela původně stávala kaplička, která byla v letech 1315 – 1316 přestavěna na gotickou kapli, na jejichž základech byl v letech 1315 – 1316 postavěn dnešní kostel. V 17. století byl kostel obnoven a v 18. století i rozšířen. Znovu obnovován byl v letech 1844. Kostel byl budován a používán jako zastávka při cestě poutníků mířících do Křtin. Stavba vychází z baroka a je poznamenána dobovými úpravami. Během první světové války byl kostelní zvon, zasvěcený sv. Václavu a vážící 119 kg, rekvirován pro válečné účely a byl rozbit na kusy a shozen dolů z kostelní věže. V roce 1923 byly vyvěšeny tři nové zvony s váhami 192 kg, 92 kg a 66 kg. Tyto zvony sloužily téměř 20 let až do doby než přišel už po druhé rozkaz, odevzdat tyto zvony pro válečné účely. Roku 1947 byly za podpory občanů a slévačů z Ochozu odlity zvony nové a také s největšími váhami – 450 kg, 222 kg a 181 kg. V 60. letech 20. století byla provedena úprava kůru, původní varhany byly odstraněny a kamenné schody nahradila žulová dlažba. V 70. letech zde byly umístěny nové varhany a z hlavní lodi byl přemístěn boční oltář, nainstalován elektrický proud a opravena střecha. Následně byla v 80. letech udělaná nová fasáda a upraven interiér. 3.6.3 Stáje Estavela Stáje Estavela vlastní manželé Pulkovi, milovníci koní a také amatérští dostihoví jezdci. Pulkovi u stájí od roku 2008 bydlí a mají tak nad koňmi stálý dozor. Ustájeno zde bývá pravidelně 12 koní. Pulkovi zde organizují různé společenské akce jako například Hubertskou jízdu, Novoroční vyjížďku a také grilování a zabíjačky. [64]

66

Itinerář - cesta autobusem

Místo

Příjezd

Odjezd

BřezinaOchoz OchozKřtiny

Průběžné km

Celkem km Poznámky

9:24

9:29

3,2

3,2

18:03

18:19

9

12,2

Trasa autobusem

Měřítko: 1 : 190 000 Itinerář - cesta pěšky Z Ubytování Křtinykostel Březina Březina kostelautobus. Zastávka

Odchod

Příchod

Průběžné km

Celkem km

7:45

8:30

1,9

1,9

9:15

9:20

0,2

2,1

Ochoz autobus. Zastávka-kostel sv. Václava

9:21

9:40

1

3,1

Kostel sv. Václavastáje Estavela

10:15

10:40

0,9

4

Stáje Estavela-Hádek

13:00

13:15

1,2

5,2

Hádek-stáje Estavela

14:30

14:45

1,2

6,4

Stáje Estavelaautobus. zastávka

17:45

17:55

1,3

7,7

67

Poznámky

Trasa pěšky

Měřítko: 1 : 47 000

Měřítko: 1 : 47 000

3.7 7. Den – Macocha a Punkevní jeskyně Program Autobusem z Křtin do Vilémovic a poté pěšky k světoznámé propasti Macocha, Punkevním jeskyním, oběd v místě, zpět na Macochu a pěšky na autobus do Vilémovic. V odpoledních hodinách odjezd do Křtin a ukončení pobytu.

68

3.7.1 Macocha Jeskyně Macocha největší propastí svého druhu v České republice i Evropě. Ve své horní části je propast dlouhá 174 m, široká 76 m a hluboká více než 138 m. Na okraji Macochy se nachází dva vyhlídkové můstky. První z nich, umístěný v nejvyšším bodě, je

označován

jako

Horní

můstek,

druhý

je

umístěn

ve

výšce

92

m.

První písemná zmínka o této propasti pochází z roku 1663. V roce 1723 do ní sestoupil první badatel, mnich minoritského kláštera Lazar Schopper. Dnem Macochy protéká říčka Punkva, napájející dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké 13 m a dolní úctyhodných 49 m, doposud však jeho dna nebylo dosaženo. [61] 3.7.2 Punkevní jeskyně Punkevní jeskyně poskytují člověku možnost dostat se až na samé dno Macochy. Protéká jimi ponorná říčka Punkva, která nabízí zdejším návštěvníkům možnost plavby na lodičkách. Tato plavba však musí být během sezóny rezervovaná až několik měsíců dopředu a to z důvodů velkého zájmu turistů. Punkevní jeskyně se pyšní velkým množstvím krápníkové výzdoby. [62] Itinerář – cesta autobusem

Místo

Odjezd

Příjezd

Průběžné km

Celkem km Poznámky

KřtinyJedovnice

8:49

8:58

6

6

JedovniceVilémovice

9:07

9:11

3

9

VilémoviceJedovnice

17:53

17:57

3

12

JedovniceKřtiny

18:05

18:15

7

19

69

Trasa autobusem

Měřítko: 1 : 190 000 Itinerář - cesta pěšky Z

Odchod

Příchod

Průběžné km

Celkem km

Poznámky

Vilémovice-Macocha

10:02

10:50

2,4

Macocha-Punkevní j.

13:00

13:20

1,6

4

Punkevní j.- Macocha

14:30

14:37

0,4

4,4

Macocha-Vilémovice

15:00

15:35

2,1

Osobní volno ve 6,5 Vilémovicích až do odjezdu busu

Trasa pěšky

Měřítko: 1 : 24 000 70

2,4 Oběd v místě

4 Návrhy dalších zajímavostí v okolí V okolí Křtin je mimo již zmíněné památky mnoho dalších, které se do naplánovaných výletních programů nevešly nebo se nenachází v jejich bezprostředním okolí. Jedná se o památky Moravského krasu – Kateřinská jeskyně, jeskyně Balcarka a další menší jeskyně nebo Olomoučany se svou keramikou. Za návštěvu stojí Blansko a místní renesanční zámek a kostel sv. Martina a Klamova huť. 22 km vzdálený Rájec-Jestřebí se nabízí prohlídkou zámku, dále jsou to přes 20 km vzdálené Lysice se svým zámkem a od Lysic kousek umístěná Černá Hora s pivovarem. Pokud pojedeme přibližně 31 km jihovýchodně od Křtin, natrefíme na Slavkov u Brna, proslulý zejména

Napoleonem.

Již

cestou

se

kousek

za

Brnem

můžeme

zastavit na Žuráni-významném archeologickém nalezišti, na němž je umístěn památník zobrazující Napoleonovo bojiště v roce 1802. Nedaleko obce Prace na Mohyle míru, dále u obce Tvarožná se nachází kopec Santon, pod kterým se odehrála jedna z napoleonských válek. Tuto válku tam nyní připomíná historické dělo. Nedaleko od Tvarožné se nachází Stará pošta – restaurace v historickém stylu, kde v době napoleonských válek přespával samotný Napoleon. Další možností je výlet do Olšan, od Křtin vzdálených 23 km. V Olšanech se nachází známá farma Bolka Polívky s velkým kulturním vyžitím zejména o víkendech. Nemohu zapomenout i na možnost výletu do nedalekého Brna, nad kterým se tyčí hrad Špilberk, v němž se nachází veřejnosti přístupné kasematy, katedrála sv. Petra a Pavla, zoologická zahrada v Bystrci a nedaleká přehrada s možností vyjížďky k hradu Veveří, který nabízí prohlídku expozice. Poutníky zaujme kostel svatého Jakuba na Jakubském náměstí a turisty láká i kapucínská hrobka pod Zelným trhem. V Brně se nachází i mnoho muzeí – Technické muzeum, Moravské zemské muzeum, Mendlovo muzeum, Muzeum sakrálního umění, Romské muzeum, dále z galerií je to např. Moravská galerie, Dům umění města Brna, Galerie architektury. Milovníky kultury potěší množství brněnských divadel – Mahelovo divadlo, Janáčkovo divadlo, divadlo Reduta, Husa na provázku, Městské divadlo, Divadlo Bolka Polívky a další. V této době láká do Brna mnoho turistů nedávno znovu veřejnosti otevřená památka UNESCO – vila Tugendhat.

71

5 Vyjádření zastupitelstva Křtin „Autorka

svou

prací

poskytuje

obci

Křtiny

podrobný

manuál

vycházející

převážně z praktické části bakalářské práce. Konkrétní přínos spatřujeme v taxativně vymezených trasách a turistických cílech obce i širokého okolí, dostupných veřejnosti. Informace tak mohou tvořit stěžejní pilíř při editaci webových stránek obce v submenu TURISTA a POUTNÍK, jelikož věnuje autorka dostatek prostoru i současnému trendu v turistickém ruchu a tím je církevní turistika. Práce tak tvoří kvalitní podklad pro jejich náplň a zasahuje i do dalších komunikačních nástrojů obce jakými jsou letáky, turistický průvodce aj. Řešené téma je pro obec i soukromé subjekty podnikající v cestovním ruchu velkým přínosem. Práce velmi dobře doplňuje naše současné úvahy o rozvoji cestovního ruchu v naší obci a přišla v době, kdy se problematikou podpory a rozvoje cestovního ruchu intenzivně zabýváme a jsme přesvědčeni, že pro nás bude cennou inspirací. Zejména oceňuji návrh celotýdenního aktivního poznávacího programu ve Křtinách a okolí, který přesně odpovídá našim představám. Věřím, že se nám

uvedené

náměty

podaří

využít

v připravované koncepci rozvoje regionální turistiky. Oceňuji navíc rozsah a podrobnost, s jakou jste v práci popsala jednotlivé aspekty života naší obce a jejich využitelnost pro potřeby cestovního ruchu. Je zřejmé, že jste s reáliemi křtinského okolí velmi dobře seznámena.“ [Zastupitelstvo obce]

72

Závěr Křtiny a okolí jsou zajímavé řadou turisticky lákavých míst a vlastní Křtiny pak pro věřící, řadou poutí, z nichž některé jsou navštěvovány řadou známých osobností politického a kulturního života. Velice známé poutní místo láká také milovníky architektury a obdivovatele světoznámého stavitele Santiniho. Na druhé straně je v okolí Křtin krásná příroda lákající k pěší turistice a cykloturistice a navíc je v okolí řada krasových zajímavostí, z nichž některé dosahují světového věhlasu. Díky Klubu českých turistů je v okolí Křtin množství řádně značených pěších turistických cest i cyklotras. Cyklotrasy vedou místy i po frekventovaných komunikacích. Tyto předpoklady pro cestovní ruch ve Křtinách a jejich okolí jsou značně bohaté, jak na kulturní památky, tak i na přírodní památky, zejména díky umístění Křtin v CHKO Moravský kras a objevují se zde i technické památky, např. Stará huť u Adamova. Tyto rozmanité předpoklady vedou k tomu, že na své si zde přijdou nejenom poutníci, kteří do zdejších končit putují zejména za církevní turistikou, ale i milovníci přírody, krasových jevů a historie. V práci analyzuji také současné možnosti ubytovací a stravovací kapacity, které jsou značně různorodé. Některá s ubytovacích kapacit jsou vhodná i pro rodinnou turistiku, pro kterou by bylo možné navrhnout samostatné vyhovující denní výlety a odpovídající trasy. Množství stravovacích zařízení po okolí potěší i kulináře. Oblast Křtin má celoroční možnosti využití, avšak převažují možnosti využití v letním období. V současnosti převažují v oblasti jednodenní pobyty. Mým cílem v 2. kapitole praktické části této práce bylo právě tuto skutečnost změnit a vytvořením návrhů výletů po Křtinách i okolí, turisty v obci zdržet po dobu delší než jeden den. Tyto programy pomohou obci, aby se zde zvedl příliv turistů, a zvýší se jejich povědomí o okolí, které je velmi bohaté na předpoklady pro cestovní ruch. Mnou vytvořené trasy výletů nabízí spojení církevně cílených návštěv oblasti s poznáváním okolní přírody, krasových útvarů a okolních zajímavostí a památek. Výlety se konají po okolí Křtin, přibližně do vzdálenosti 20 km. Programy těchto výletů jsem sestavila co nejvíce pestré tak, aby si každý mohl vybrat program splňující požadavky jeho zájmů. Většina turistů, která v současnosti do Křtin přichází, jsou poutníci. Právě z tohoto důvodu jsem do programů zařadila velké množství církevních staveb. Jak již v úvodu zmiňuji, v cestovním ruchu začíná být „trendem“ církevní turistika. Při zpracování této práce jsem si uvědomila, 73

jaké jsou v dané oblasti hlavní směry návštěvnosti a možnost nasměrovat jednostranně zaměřené návštěvníky i do jiných sfér zájmů a tím využít nabídky kterou daná oblast nabízí k prodloužení doposud převažujících jednodenních pobytů k pobytům několikadenním. Toto by výrazně přispělo k rozvoji turistiky v této oblasti. Pro rozvoj turistiky v této oblasti je potřebná úzká spolupráce jednotlivých obcí a místních podnikatelů, jejíž základ je možno spatřovat ve vzniklém mikroregionu Moravský Kras, který v současnosti sdružuje obcí. Dalším způsobem, jak zlepšit situaci cestovního ruchu v oblasti je úzká spolupráce s informačními centry, kulturními a historickými objekty, kde by se nabízelo větší množství propagačních materiálů o této oblasti.

74

Seznam použité literatury Tištěná literatura BALÁK, Ivan. A KOLEKTIV. Údolí Říčky v Moravském krasu. I. Blansko, 2011. BILÍČEK, Zdeněk. Kronika obce Křtiny1.díl. Křtiny, 1963, 200 s. ČERNÝ - KŘETÍNSKÝ, Ervín. Stručný turisticko-historický průvodce Jedovnic a Moravského krasu s hrady a zámky. Josef Špidla. VYŠKOVSKÉ NOVINY, 1998, 81 s. DRÁPELA, Miroslav. Křtiny: a vesnice jejich farnosti na pohlednicích. I. Křtiny: OÚ Křtiny, 2000, 140 s. ING. SOŇA KOLIBÁČOVÁ, Ing. Petr Maděra, Ing. Luboš Úřadníček, CSc., Nadace prof. Augustina Bayera. ARBORETUM KŘTINY "průvodce". I. Brno: Nadace prof. A. Bayera, 1996 MUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST V BRNĚ, Místní národní výbor ve Křtinách. Křtiny a okolí: Historie a současnost. Křtiny, 1987 MŰLLER, Alois. Drobné církevní stavby a lidové pamětihodnosti na katastrech obcí farnosti křtinské. Křtiny: Protis, 2010. ISBN 978-80-904650-1-5. PRNKA, Tomáš. BŘEZINA PROSEČ: Pohled do minulosti a současnosti. 1995. P. PRNKA, Tomáš. Historie a současnost křtinských zvonů. I. Křtiny, 2004. SEDLÁK, Jan. Jan Blažej Santini: Setkání s baroku s gotikou. I. Praha: Vyšehrad, 1987, 256 s. ŠENKYŘÍK, Marek. HISTORIE CHRÁMU PANNY MARIE VE KŘTINÁCH. VĚRA SOUCHOPOVÁ, Jiří Merta, Jiří Truhlář, Ivan Balák, Leoš Štefka. CESTA ŽELEZA Moravským krasem. Blansko, 2002, 123 s. ISBN 80-239-0459-0.

Pozn. V knižních zdrojích, kde není uvedeno ISB, nebylo poznamenáno. 75

Internetové zdroje

1. Kladska-ix.blog. [online]. 2008 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://kladskaix.blog.cz/0903/vysocina-jihomoravsky-kraj 2. Vyziva-cloveka: systa, poradna výživy ve zdraví a nemoci. [online]. 2008 [cit. 201202-02]. Dostupné z: http://www.vyziva-cloveka.cz/products/zdrave-a-aktivne-v-srdcimoravskeho-krasu/ 3.

Wikipedia:

Křtinský

potok.

[online].

[cit.

2012-02-02].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99tinsk%C3%BD_potok 4.

Wikipedia:

Jedovnický

potok.

[online].

[cit.

2012-02-02].

http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99tinsk%C3%BD_potok 5. Turistik.: Rybník OIšovec. [online]. 2000-2012 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: (http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihomoravsky-kraj/okres-blansko/jedovnice/jedovnickyrybnik-olsovec/) 6. ČESKÉ VÝLETY: Rybník Olšovec. [online]. [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: (http://www.ceskevylety.cz/aktivity.php?kod=272_rybnik-olsovec) 7. Info Česko: Rybník Olšovec u Jedovnic. [online]. 2002-2012 [cit. 2012-02-02]. Dostupné

z:

http://sport.infocesko.cz/content/moravsky-kras-blansko-plavani-vodni-

sporty-rybnik-olsovec-u-jedovnic.aspx 8. Moravský kras: Fauna a flóra CHKO Moravský kras. [online]. 2005-2012 [cit. 201202-02]. Dostupné z: http://www.moravskykras.net/flora-fauna.html 9. Křtiny u Brna: Bezbariérový přístup do chrámu. [online]. 30. 1. 2012 [cit. 2012-0202]. Dostupné z: http://krtiny.katolik.cz/index.php?page=/ostatni/bezbarierovy_pristup 10.

Wikipedia:

Křtiny

(zámek).

[online].

[cit.

2012-02-03].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99tiny_(z%C3%A1mek) 11. Středisko ekologické výchovy Kaprálův mlýn: Historie mlýna. [online]. [cit. 201202-03]. Dostupné z: http://www.kapraluvmlyn.cz/?idm=28

76

12. Kudy z nudy: Stará huť u Adamova (Huť Františka). [online]. [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Stara-hut-u-Adamova%28Hut-Frantiska%29.aspx 13. Rudice: Muzeum Větrný mlýn v Rudici s turistickým informačním centrem. [online]. 2011 [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://www.rudice.cz/index.php?page=informacni-stredisko 14. Hotely: Zámek Křtiny. [online]. 2012 [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://www.hotely.cz/krtiny/zamek-krtiny/ 15. Hotel-ubytovani: Apartmán v Arboretu Křtiny. [online]. [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://www.hotel-ubytovani.com/Ubytovani-Krtiny-31229.html 16.

Pension

u

Faustů.

[online].

[cit.

2012-02-04].

Dostupné

z:

http://www.ufaustu.cz/onas.htm 17.

Atlas Česka: Hotel Santini - Křtiny. [online]. 2007-2011 [cit. 2012-02-04].

Dostupné z: http://www.ubytovani.atlasceska.cz/hotel-santini-krtiny/ 18.

Pampeliska.cz: Hotel Riviera. [online]. 2012 [cit. 2012-02-04]. Dostupné z:

http://ubytovani.pampeliska.cz/jedovnice/hotel-riviera-CZ3849/ 19. Pampeliska.cz: Hotel Terasa. [online]. 2012 [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://ubytovani.pampeliska.cz/jedovnice/hotel-terasa-CZ3204/ 20. Pampeliska.cz: Penzion NIKÉ. [online]. [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://ubytovani.pampeliska.cz/jedovnice/penzion-nike-CZ3334/ 21. Mistopisy: Křtiny-doprava. [online]. 2009 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/doprava_krtiny_1707.html 22. VALTERA, Martin. Kras a les: literární rešerše vztahu mezi vznikem půdy v krasových oblastech a dálkovým transportem půdních částic nekrasového původu. Brno, 2006/2007. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 23. Pampeliska.cz: Ubytování v okolí Křtiny. [online]. 2012 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://ubytovani.pampeliska.cz/krtiny/

77

24. Krtiny.katolik: Křtiny u Brna. [online]. Křtiny, 6. 2. 2012 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://krtiny.katolik.cz/index.php?page=/infoservis/poute 25. Wikipedia: Křtiny (okres Blansko). [online]. [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99tiny_(okres_Blansko) 26. Sloup.info: SLOUP, Vesnice roku 2000. [online]. Sloup, 2004 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://www.sloup.info/sloup.php 27. Zabrdovice: Farnost Zábrdovice. [online]. Zábrdovice: Římskokatolická farnost 2006-2011

Brno-Zábrdovice,

[cit.

2012-02-12].

Dostupné

z:

http://www.zabrdovice.cz/kostel-h.php 28. Lumina: Kdo byl Jan Blažej Santini Aichel?. [online]. 2011 [cit. 2012-02-12]. Dostupné

z:

http://www.lumina.cz/index.php/klubovna/prispevky/25-kdo-byl-jan-

blazej-santini-aichel 29.

Rancujelena:

Ubytování.

[online].

[cit.

2012-02-12].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.rancujelena.cz/ubytovani.php 30.

Ochozubrna:

Historie.

[online].

2009

[cit.

2012-02-12].

http://www.ochozubrna.cz/index.php/o-obci/historie 31. Adamov: Historie města Adamova. [online]. Adamov [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.adamov.cz/turistika/historie 32. Adamov: Historie města Adamova. [online]. Adamov [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.adamov.cz/turistika/pamatky/kostel-sv-barbory 33. Turistik: Alexandrova rozhledna. [online]. 2000-2012 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihomoravsky-kraj/okres-blansko/adamov-okresblansko/alexandrova-rozhledna/ 34. Poradna.barvinek: Přírodní park Rakovecké údolí. [online]. 2010 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://poradna.barvinek.net/node/57 35. Krtiny.katolik: Radostná cesta. PRNKA, Tomáš. [online]. [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://krtiny.katolik.cz/index.php?page=/soucasnost/radostna_cesta

78

37. Krtiny.katolik: Studánka a Poklona. PRNKA, Tomáš. [online]. [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://krtiny.katolik.cz/index.php?page=/soucasnost/studanka_poklona 38. Mistopisy: Současnost obce a občanská vybavenost. [online]. 2009 [cit. 2012-0218]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/soucasnost_krtiny_1707.html 39.

Wikipedia:

Hády.

[online].

[cit.

2012-02-18].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A1dy 40. Alena.ilcik: Hády - 12. 2. 2011. [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://alena.ilcik.cz/1102-hady.php 41. Katolik: Poutní kalendář. [online]. 2012 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://krtiny.katolik.cz/index.php?page=/infoservis/2012_poute_listopad#aktualni_pout 42. Krtiny.katolik: Sochy. [online]. Křtiny, 11. dubna 2005 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://krtiny.katolik.cz/index.php?page=/turistika/umeni_sochy 43. Mistopisy: Křtiny - Současnost obce a občanská vybavenost. [online]. 2009 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/soucasnost_krtiny_1707.html 44.

Sdhkrtiny:

Hasiči

Křtiny.

[online].

[cit.

2012-02-22].

Dostupné

z:

http://sdhkrtiny.cz/Clanek-hasicska%20pout%20Krtiny.htm 45. Slpkrtiny: Hubertskou mši ve Krtinách zahráli trubači. [online]. 15. 11. 2011 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.slpkrtiny.cz/slp-krtiny/napsali-o-nas/hubertskoumsi-ve-krtinach-zahrali-trubaci-a2103538 46. Krtiny: rozpočet 2011. [online]. 10. 1. 2011 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.krtiny.cz//ClientData/rozpocet/Rozpocet2011.pdf 47. Krtiny: zastupitelstvo Městyse Křtiny. [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.krtiny.cz/go/default.php?catid=52&langid=1 48. Vdb.czso: Křtiny (okr. Blansko). [online]. Český statistický úřad, 2011 [cit. 201202-22]. Dostupnéz:http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vseouzemi&tu=0&th=&v=&vo=H4sIA AAAAAAAAHWPv07DMBDGry2hf4UKAxuP0EpMdAMXu8RqEldJGkQmDI1aUK AhcUsmJBYYWGFnYOxLIJ6AlQmxMzPCpUgwIE6ydSff7_sz95BS2JYPpZT2Zyoo7 Cpy2Rkykgrvjwre4_FyDfgUo4loOOPFTjmENZjeIgGY3DQRptbkFWtfMS3nU8VQXl 79

vsPsHrGJmZzBBcCfndyPYShPh01qoJhEK83T98XF638pDjoE1lOAnSGOq_e9bk5CC Ir2Z3a9Xb15s8QBqhWOE_EwW5HQXaIFlvbaQpxnJ0sTuPhSWgqIuqCVcEilY7Aq6z R3sKpS4wiMOoURBAcmMc4knusLgyAmc3b2eL9o28TPjEtIW0Q1Gswl_r3nM9tk81 MInloIaAh3b_GbQ1yXtvtFF_RKnzHJ7HoouOQZtNzyHNfo-M 49. Hnutiduha: Koncepce nakládání s odpady Městyse Křtiny. [online]. Brno, 9/2009 [cit.2012-02-22]. Dostupnéz:http://www.hnutiduha.cz/obce/data/Koncepce/Koncepce_nakladani_s_odpad y_Krtiny.pdf 50. Slpkrtiny: Arboreta. [online]. ŠLP Masarykův les Křtiny, 2002-2008 [cit. 2012-0222]. Dostupné z: http://www.slpkrtiny.cz/slp-krtiny/arboreta/ 51. Jedovnice: turistické informační centrum. [online]. Jedovnice [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.jedovnice.cz/stranky/ic.html 52. Krtiny: poloha na mapě. [online]. Křtiny [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.krtiny.cz/go/default.php?catid=25&langid=1 53. Wikipedia: Křtiny (okres Blansko). [online]. [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99tiny_%28okres_Blansko%29 54. Byciskala: Repliky halštatských nálezů z Předsíně - Bronzový býček. [online]. 15. 6. 2009 [cit.2012-0224].Dostupnéz:http://www.byciskala.cz/MaRS/_php/ZoomImage.php?img=fotky/fotky/ 20090615154045.jpg&size=vyska_full&galerie=Repliky%20hal%9Atatsk%FDch%20n %E1lez%F9%20z%20P%F8eds%EDn%EC&nadpis=Bronzov%FD%20b%FD%E8ek& popis=&fotograf=V.%8Aebe%E8ek&autor=Spr%E1vce&datum=15.6.2009&cas=15:4 0&stat=1 55. Listyjm: Chrám ve Křtinách představí model dostavby ambitů, kostnici i zvonkohru. [online]. 25. 5. 2011 [cit. 2012-0224]. Dostupné z: http://www.listyjm.cz/ostatni/chram-v-krtinach-predstavi-pri-nocikostelu-model-dostavby-ambitu-kostnici-i-zvonkohru.html 56.Junak.euweb.[online].[cit.2012-02-24]. Dostupné http://junak.euweb.cz/img_gal_krtiny/img05_014.jpg

80

z:

57. Margarita11.blog: Moravský kras - obec Křtiny. [online]. 21. 2. 2011 [cit. 2012-0224]. Dostupné z: http://margarita11.blog.cz/1102/moravsky-kras-obec-krtiny 58. Moravskykras: Turistické stezky Moravského krasu. [online]. [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://www.moravskykras.net/stezky.html 59. Blanensko.cz: Rudice. [online]. Blansko, 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.blanensko.cz/rudice/ 60. Moravskykras.net: Býčí skála. [online]. 2005-2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.moravskykras.net/byci-skala.html 61. Propast-macocha.cz: Propast Macocha. [online]. 2005-2011 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.propast-macocha.cz/stezka-macocha.html 62. Propast-macocha.cz: Punkevní jeskyně. [online]. 2005-2011 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.propast-macocha.cz/punkevni-jeskyne.html 63. Fot.trigas.-geo.cz. [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.fop.trigasgeo.cz/excurs/ex20060908/img/kostnice.jpg 64. Estavela.webnode.cz: Informace o nás. [online]. 2010 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://estavela.webnode.cz/o-nas/ 65. www.mapy.cz 66. www.trasy.net 67. www.idos.cz

81

Související, ale nepoužitá literatura ADÁMEK, F. Halštatský pohřeb v Býčí skále. Blansko, 1972. KAPRÁLOVÁ, Zdena. Zítra bude líp. III. Tišnov: SURSUM, 1992, 426 s. POKORNÝ, Josef. Jak Francek Caprament díravicu objevil: a co se pak dál přihodilo. Brno ŠIMON RYŠAVÝ, 2004. ISBN 80-7354-008-8. TRONEČEK LUDVÍK, Pokorný Miroslav. KŘTINY 1886-1987 101 LET trvání požárního sboru: a 750. výročí první zmínky o Křtinách. Křtiny: ZO SPO Křtiny, 1987.

VAŠEK, Leoš. Ďáblova duše: Pověsti z Moravského krasu. II. Brno: MORAVIA PEREX, 1996. ZAJÍČEK, Petr. Naše příroda: Býčí skála, přírodní i historický unikát. 2011, roč. 2011(č. 6).

82