Cestovní ruch ve strategiích beskydských mikroregionů

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav regionálního rozvoje a veřejné správy Regionální rozvoj a veřejná správa

Cestovní ruch ve strategiích beskydských mikroregionů Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Tomáš Krejčí

Autor bakalářské práce: Romana Košťálová Brno, květen 2011

Abstrakt Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza vybraných beskydských mikroregionů a zhodnocení jejich vzájemné spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Vybrané mikroregiony byly zvoleny na základě multikriteriální analýzy. Hodnocení úrovně spolupráce vychází ze strategických dokumentů, především pak zaměřené na rozvoj mikroregionů na úrovni cestovního ruchu. Po provedené analýze následuje návrh propojení spolupráce na celém území Beskydy. K práci jsou využívány strategické dokumenty, knižní publikace a internetové zdroje.

Klíčová slova Beskydy, strategické dokumenty, mikroregiony, cestovní ruch, venkovská turistika

Abstract The main objective of this bachelor thesis is the analysis of selected microregions of Beskydy and evaluation of their mutual cooperation in tourism. The selected micro-regions were selected on the basis of multi-criteria analysis. Evaluating the level of cooperation based on strategic documents, especially focusing on the development of micro-level tourism. After the analysis, followed by a proposal of cooperation links across the Beskydy. The work uses strategic documents, books and Internet resources.

Key words Beskydy, strategic documents, microregions, tourism, rural tourism

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Tomáše

Krejčího

a

v seznamu

literatury

jsem

uvedla

všechny

literární a odborné zdroje.

V Brně dne 7. května 2011

…………………………. vlastnoruční podpis autora

použité

Pohled na Lysou horu a Šanci ze Smrku

Zdroj: Fotografická dílna Ivan Korč

Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Tomášovi Krejčímu za odborné vedení, věcné připomínky a podporu k vypracování této bakalářské práce a Mgr. Ondřeji Konečnému za pomoc při zpracování map.

Obsah 1

Úvod ..................................................................................................................... 7

2

Metodika práce a vymezení základních pojmů................................................ 8

2.1

Cestovní ruch ........................................................................................................ 8

2.2

Šetrný turismus a jeho cíle.................................................................................... 9

2.3

Negativní vlivy cestovního ruchu ....................................................................... 11

2.4

Venkovský prostor a jeho rozvoj ........................................................................ 13

2.5

Instituce působící v cestovním ruchu.................................................................. 13

2.6

Strategické plány rozvoje.................................................................................... 15

3

Geografická charakteristika oblasti................................................................ 16

3.1

Moravskoslezské Beskydy.................................................................................. 16

3.2

Vymezení regionu Beskydy................................................................................ 17

4

Region Beskydy – cestovní ruch v mikroregionech ....................................... 21

4.1

Mikroregion Rožnovsko ..................................................................................... 22

4.2

Mikroregion Frýdlantsko - Beskydy................................................................... 25

4.3

Mikroregion Vsetínsko ....................................................................................... 27

4.4

Mikroregion Jablunkovsko ................................................................................. 30

4.5

Mikroregion povodí Morávky ............................................................................ 31

4.6

Agentura Beskydy-Valašsko............................................................................... 35

4.7

Valašské království s. r. o. .................................................................................. 35

4.8

Turistický region Beskydy-Valašsko.................................................................. 35

4.9

Region Beskydy.................................................................................................. 37

4.10

Návrh možného rozvoje regionu Beskydy.......................................................... 41

5

Závěr .................................................................................................................. 44

6

Seznam použité literatury ................................................................................ 46

Seznam tabulek ............................................................................................................. 49 Seznam obrázků............................................................................................................ 49

1 Úvod Cestovní ruch je významnou aktivitou, která dnes slouží nejen k ekonomickému, ale i environmentálnímu či sociálnímu rozvoji území. V dnešní době existuje nepřeberné množství typů a forem cestovního ruchu. S ohledem na udržitelnost kvality služeb pro návštěvníky a na druhé straně kvality života pro obyvatele turistických destinací se jeví jako zásadní otázky právě volba vhodných forem cestovního ruchu a na ně navazujících aktivit pro konkrétní lokalitu. Stejně je tomu i v případu regionu Beskyd na něž se zaměřuje takto bakalářská práce. Beskydy jsou považovány za destinaci turistického ruchu s mezinárodním významem. Velkou výhodou tohoto území je především přírodní a historický potenciál. Ten je navíc velmi specifický a lze tak jasně vymezit Beskydy jako jedinečnou oblast cestovního ruchu, výrazně odlišnou od Krkonoš nebo Šumavy. Díky výše zmíněném potenciálu jsou Beskydy hojně navštěvovány, což se pochopitelně projevuje na stavu přírodního i sociálního prostředí. Jednou z alternativ jak předcházet negativním dopadům cestovního ruchu je rozvoj tzv. měkkých forem cestovního ruchu, který se může inspirovat již fungující turistikou v Rakousku i dalších zemích. V současné době se tak v cestovní ruchu stále více prosazuje celá řada nových forem turismu, jejichž společným jmenovatelem je šetrnost vůči cílovým místům cestovního ruchu, návrat k tradicím, ohleduplnost k přírodě, ke kulturnímu a ;historickému bohatství, jakož i ohleduplnost ve vztazích mezi lidmi (zde ve smyslu návštěvníci versus stálí obyvatelé). Právě komunikace mezi aktéry cestovního ruchu je dnes asi nejdůležitějším faktorem úspěšného rozvoje a udržení kvalitního potencionálu cestovního ruchu. Hlavním cílem této práce je proto analýza vybraných beskydských mikroregionů a zhodnocení jejich vzájemné spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Vybrané beskydské mikroregiony byly zvoleny na základě multikriteriální analýzy, tak aby v dostatečné míře pokrývaly specifika Beskyd, například v oblasti folklóru a tradic. Dalším cílem této práce je poté propojení koncepcí cestovního ruchu ve vybraných mikroregionech za účelem efektivního rozvoje rozsáhlé oblasti Beskyd a navržení možností dalšího rozvoje tohoto území.

7

2 Metodika práce a vymezení základních pojmů Bakalářská práce vychází především z rešerše odborné literatury a strategických dokumentů rozvoje beskydských mikroregionů. Ty jsou následně analyzovány z pohledu aktivit cestovního ruchu. Významnou částí práce jsou rovněž kartografické výstupy, k jejichž zpracování byl použit software ArcGis Desktop 10, vytvářeny s pomocí dálkového přístupu k datovým zdrojům portálu veřejné správy ČR a mapových vrstev z databáze ArcČR 500. Kartografické výstupy vhodným výstupem doplňují tuto bakalářskou práci a přehledně zobrazují studované území. V dalších částech kapitoly jsou vysvětleny základní pojmy vážící se k problematice cestovního ruchu.

2.1

Cestovní ruch Schneider et al. (2008) definují cestovní ruch jako pohyb lidí s úmyslem cestovat

a pobývat mimo místo obvyklého pobytu v ucelené době kratší než jeden rok za účelem trávení volného času, obchodu a dalšími účely. Podle Oriešky (2007) je cestovní ruch považován za činnost sloužící k uspokojování potřeb spojených s cestováním a pobytem mimo místo trvalého bydliště, většinou ve volném čase s úmyslem získání zážitků, a to jak za odpočinkem, poznáním, společenským rozvojem, tak i za posilováním zdravotního stavu nebo zábavou. Cestovní ruch je v pojetí Halla a Pageho (2006) chápán jako dočasný pohyb osob mimo jejich bezprostřední domovskou komunitu a každodenní pracovní prostředí za účelem podnikání, zábavou a osobními důvody. K uskutečňování cestovního ruchu je kromě příležitostí pro cestovní ruch (ve smyslu možných lokalit „kam jet“) důležité také zázemí. To je tvořeno ubytováním, stravováním, obchody se suvenýry a dalšími prvky, jako např. doprava nebo turistické značení. Rozvoj cestovního ruchu závisí také na předpokladech (lokalizační, selektivní a realizační – viz. např. Orieška 2007), které lokalita nabízí. Důležitá je v tomto směru rovněž vyváženost kvality přírodního, sociálního a ekonomického prostředí. Přírodní podmínky (prostředí) mají v čase relativně neměnný charakter a patří k zásadním činitelům atraktivity určitého území. Je zřejmé, že cestovní ruch prošel dlouhým vývojem. Od původní podoby, kdy trávili lidé svůj volný čas v oblastech, kde žili, výjimečně jezdili za nepříliš vzdálenými

8

příbuznými (ve smyslu geografickém) a pouze bohatí jedinci si mohli dovolit trávit volný čas a rekreovat se ve vzdálenějších oblastech (tento stav trval až do poloviny 19. století), v současnosti dospěl cestovní ruch k mnohem pestřejší nabídce aktivit a možností v úzké návaznosti na rozvoj dopravy a zlepšující se socioekonomické podmínky obyvatel. Podle Vystoupila et al. (2006) je cestovní ruch ve světě považován za významné národohospodářské odvětví a dotýká se mnohých dalších oblastí. V některých zemích je odvětvím hospodářsky nejvýznamnějším (Malta, Kypr), jinde se ne ekonomice státu podílí pouze malou měrou. Kromě zaměstnanosti má cestovní ruch také dopad na dopravu, stavebnictví, kulturu, služby a další odvětví. V národní ekonomice se cestovní ruch podílí na tvorbě hrubého domácího produktu, přispívá do rozpočtů státu, krajů i obcí a také podporuje investiční aktivity v regionech. Jak uvádí výzkum provedený organizací World Travel & Tourism Council (Vystoupil et al., 2006), je v odvětví cestovního ruchu na území České republiky zaměstnáno 2,6 % lidí. Pokud je ovšem zahrnuta i tzv. nepřímá zaměstnanost v doprovodných odvětvích, v cestovním ruchu v ČR pracuje 12,9 % zaměstnaných osob. Výše uvedené údaje staví Českou republiku nad celosvětový průměr i nad průměr Evropské unie. V Evropě je tato hodnota srovnatelná se státy jako je Rakousko nebo Švýcarsko. Jak dále uvádí Vystoupil et al. (2006), mezi hlavní oblasti cestovního ruchu v České republice patří Šumava, Krkonoše, Lužické a Krušné hory, Beskydy, Jeseníky a také Orlické hory.

2.2

Šetrný turismus a jeho cíle Poměrně novým odvětvím cestovního ruchu je venkovská turistika, která více

reflektuje nutnost ochrany přírodního prostředí. Poměrně krátké období vyčleňování samostatné venkovské turistiky s sebou přináší nepřesnost a nejednoznačnost v definování jejích funkcí a náplně, což je patrné v mnohých odborných publikacích (například Stříbrná 2005, Orieška 2010). Obecně však lze říci, že pojmy šetrná turistika, měkká turistika, udržitelná turistika a venkovská turistika jsou pojmy analogické. V této práci je venkovská turistika chápána podle Stříbrné (2005) a Oriešky (2010) jako druh cestovního ruchu, který zahrnuje následující formy cestovního ruchu: agroturistiku, ekoturistiku a ekoagroturisitiku. Tyto formy cestovního ruchu se převážně realizují

9

v malých sídlech s nízkou hustotou obyvatelstva, s poměrně slabou infrastrukturou a v současné době ještě často s neprofesionálním přístupem. Využívání různých forem šetrného turismu s sebou přináší nejen rozvoj konkrétních oblastí, ale také vede ke zvyšování ekologické stability krajiny a zachování jejího rázu. I chudší regiony se tak mohou rozvíjet prostřednictvím nabídky služeb cestovního ruchu a dosáhnout úrovně obcí s již rozvinutým cestovním ruchem. Důležitým poznatkem, který uvádí Schneider et al. (2008) je zvyšování atraktivity prostředí nejen pro rekreanty odjinud, ale především pro tamní obyvatele. Šetrný turismus s nižším rozsahem ubytovacích kapacit nabízí individuální přístup k návštěvníkům a směřuje k blízkému vztahu k přírodě. Venkovská turistika je často směřována do horských a podhorských oblastí, zemědělských usedlostí se zachovalými tradicemi dřívějšího života a s možností zapojení návštěvníků (uživatelů, zákazníků) přímo do chodu hospodářství. Venkovská turistika nezahrnuje pouze ubytování na statku, ale i jiné druhy rekreace směřující k ochraně a zachování krajiny (např. podílení se na úklidu vodních toků nebo podpora ekologické dopravy). Mezi venkovskou turistiku nelze řadit vysoce rozvinutá turistická centra s masivní návštěvností i přes to, že jsou situována do venkovského prostoru, jako jsou např. alpská zimní střediska (Schneider et al., 2008). Venkovský cestovní ruch může přinést také návrat k dříve praktikovanému využívání krajiny, zde hlavně ve smyslu návratu k zemědělským činnostem. Zemědělské aktivity totiž mohou přinést zpět i péči o zanedbanou krajinu, výdělky pro zemědělce nejen ve spojení s cestovním ruchem, ale i prodejem vlastních produktů (Schneider et al., 2009). Šetrný cestovní ruch začal vznikat s poptávkou po klidném prostředí, rodinném zázemí, odpočinku, blízkosti přírody i poznáváním tradic jako protiklad k dnešnímu neustávajícímu „ruchu“ ve městech (Schneider et al., 2008). Hron (2003) uvádí jako důležité předpoklady pro rozvoj venkovské turistiky především následující: -

minimální zásah do přírodního prostředí se zachováním zemědělství a lesního hospodaření,

-

omezení zástavby hodnotné krajiny a tím spotřebovávání volných ploch,

-

uchování současného rázu krajiny včetně architektury,

-

zaměstnanost místních obyvatel,

10

-

udržování tradic a zvyků nenásilnou formou,

-

zodpovědné rekreační chování.

Je stále více zřejmé, že obyvatelé oblastí s rozvinutým turistickým ruchem na základě vlastních zkušeností dospívají k názoru, že vyhlídka na krátkodobý výdělek je druhotná ve srovnání s dlouhodobým zajištěním neporušené krajiny a přírody, které jsou jedinou zárukou trvalé prosperity kteréhokoliv (nejen rekreačního) území. Inspirací pro ČR zde může být fungující šetrný turismus v rakouských a švýcarských obcích, kde v rodinných domech ubytovávají turisty, a to jak v letní, tak i zimní sezóně (Hron, 1991).

2.3

Negativní vlivy cestovního ruchu Cestovní ruch podle Williamse (2009) může na rozvoj regionů působit

z materiálního nebo ekonomického pohledu, přičemž oba jsou pro region velmi důležité. Z pohledu materiálního pohledu se jedná o zlepšování infrastruktury (ubytování, aktivity, dopravní služby), vznik nových pracovních míst. Z ekonomického pohledu se jedná o dopady na hrubý domácí produkt a dopad na národní i regionální ekonomiku. Rozvoj regionů vyplývá z existence dostatečné nabídky služeb pro cestovní ruch, ze zdrojů které jsou vnímány jako přirozeně a volně dostupné a prokazatelně atraktivní, ale nese sebou i rizika s nimi spojená jako jsou negativní dopady, které nelze přehlížet. Rozvoj regionů skrze cestovní ruch tedy přináší nejen určité výhody, ale také jistá rizika. Ta jsou způsobená zejména nevhodným využíváním krajiny pro účely rekreace, což s sebou přináší také zpětné odezvy v území i v dalších oblastech, nejen v cestovním ruchu samotném. Tyto vlivy v území se poté odrážejí v krajinné struktuře krajinném rázu nebo také na obyvatelstvu v příslušném území (Schneider et al., 2008). Na tomto místě je vhodné zmínit, že krajinným rázem se podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny rozumí „přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti“. Z výše uvedeného je patrné, že existuje značné množství negativních dopadů na krajinu. Mezi hlavní negativní vlivy řadí Hron (1991) tyto:

11

-

snižování podílu lesních porostů a zemědělských ploch – zabírání lesních a zemědělských ploch pro výstavbu nových zařízení pro cestovního ruchu. To následně způsobuje větrnou erozí nebo poškozování mrazem, což v konečné fázi vede k devastaci těchto ploch (usychání, polomy).

-

omezování a znečišťování zdrojů pitné vody – voda je ohrožována hutněním půdy, to vede k erozi půdy a vysychání vodních pramenů. Zde jsou hlavními příčinami nedostateční hygienické zázemí a automobilová doprava.

-

devastace půdy a flóry – nedostatek vody ohrožuje náročnějších rostlin, které nahrazují bylinné porosty. Dále dochází k ničení kořenové základny stromů jejich obnažováním.

Výše uvedené negativní vlivy přírodního charakteru mohou nenávratně poškodit dané území. Tato skutečnost znamená nejen výrazné omezení cestovního ruchu, ale také zásadní změny v životě obyvatel na tomto území. S přihlédnutím k charakteru bakalářské práce a k vybranému území mají pravděpodobně největší význam tyto socioekonomické negativní dopady cestovního ruchu (Hron, 1991): -

vysoká zátěž území cestovním ruchem – neuvážený rozvoj cestovního ruchu zatěžuje prostředí a přelidněná krajina se začíná podobat městským aglomeracím, jako příklad lze uvést alpská zimní střediska.

-

inscenizace – zážitkové balíčky zvyků a tradic často ukazují návštěvníkům již přežité tradice. Snaha zvýšit příjmy z typického prostředí vede k přehnané inscenaci často již vymizelých zvyků z dané oblasti (Cikoši v Maďarsku).

-

stereotypizace kultury – přecházení na jednotnou kulturu v globálním měřítku a opouštění místních tradic. Typickým příkladem je sortiment stravovacích (např. KFC) i ubytovacích zařízení (Orea Hotels).

-

turistifikace – směřuje k vytlačování základní funkce sídla a začíná ho přeměňovat na destinaci cestovního ruchu. Může vést k přílišnému zaměstnání v cestovním ruchu a ústupu běžného života v sídle (bydlení, hospodaření).

12

2.4

Venkovský prostor a jeho rozvoj Venkovským prostorem se v odborné literatuře (např. Binek et al., 2009) rozumí

území, které není považováno za městské. Nelze však říci, že vše, co leží mimo hranice města, lze nazývat venkovem. Do venkova se neřadí např. vojenské výcvikové prostory, dále těžební lokality nebo oblasti s vysokým stupněm ochrany životního prostředí. Za příklad venkovského území v Beskydech lze v intencích práce uvést obce Staré Hamry, Bílá nebo Krásná. Venkov zároveň nelze charakterizovat jednotně po celém světě. Každé území má své specifické a intuitivní pojetí s řadou průvodních znaků. Pro zkoumané mikroregiony lze venkov vymezit územím venkovských obcí s přiléhající okolní krajinou. Binek et al. (2009) uvádí členění venkova — podle typologie Programu rozvoje venkova ČR — na příměstský, mezilehlý a odlehlý. Geograficky vymezené venkovské prostory mají charakteristické hospodářství, svébytnou kulturu a historii a specifický krajinný ráz. V rámci České republiky jsou například jižní Čechy, jižní Morava i kopcovité Valašsko vnímány jako venkov s výraznou identitou. Rozvojem území je obecně chápána snaha o dosažení pozitivních změn v regionu, a to jak kvantitativních, tak především kvalitativních. Binek et al. (2009) tvrdí, že realizace projektů pro rozvoj regionů nemá být konána jen za účelem čerpání finančních zdrojů, ale především má vést ke zlepšení celkového stavu oblastí (environmentálního, ekonomického i sociálního). Pokud je současný stav území dostačující, může se pod pojetím rozvoje regionu chápat také zachování a udržení stávajícího stavu území. Rozvoj je třeba směřovat k potřebám regionu, místních občanů i přijíždějících turistů, ale také přírodního prostředí (Binek et al., 2009).

2.5

Instituce působící v cestovním ruchu Základní institucí působící v cestovním ruchu v ČR na centrální úrovni je

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). To vytváří politiku cestovního ruchu na národní úrovni, formuje podpůrné a rozvojové aktivity, prezentuje Českou republiku doma i v zahraničí. Důležitou funkci zde má tvorba a vyhodnocení statistik cestovního ruchu, jak příjezdového, tak domácího. V této souvislosti jsou za zásadní ukazatele

13

považovány počty návštěvníků, délka jejich pobytu i množství finančních prostředků investovaných do cestovního ruchu. Za účelem propagace ČR jako atraktivní lokality cestovního ruchu vytvořilo MMR agenturu CzechTourism (www.czechtourism.cz, www.czechtourism.com), jejímž úkolem je propagovat Českou republiku jako destinaci cestovního ruchu v zahraničí i v tuzemsku. Agentura spolupracuje s jednotlivými regiony v ČR a jedním z výstupů jejich činností je turistický portál Kudy z nudy (www.kudyznudy.cz), který poskytuje ucelenou nabídku aktivit cestovního ruchu. Krajské úřady zpracovávají podklady pro návrhy krajských rozvojových programů cestovního ruchu v níž zohledňují Koncepci státní politiky cestovního ruchu. V této souvislosti je nezbytná spolupráce krajů s jednotlivými obcemi a mikroregiony v kraji, stejně jako s privátními subjekty působícími v cestovním ruchu. Pro úspěšnou prezentaci celého kraje na výstavách a veletrzích je nutná jednotná koncepce a propagace atraktivit cestovního ruchu v kraji. Kraj navrhuje, zajišťuje a realizuje rozvojové dotační programy v oblasti cestovního ruchu (Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska, 2004). Důležitou institucí v cestovním ruchu jsou euroregiony. V případě Beskyd se jedná o Euroregion Bílé-Biele Karpaty, Euroregion Beskydy-Beskidy a Euroregion Těšínské Slezsko-Śląsk Cieszyński. Hlavním důvodem zakládání euroregionů je odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. Spolupráce zasahuje do všech oblastí života občanů — kulturní, sociální, hospodářské i infrastrukturní. Podporuje zájmy měst a obcí, sdružení organizací i fyzických osob. Velká část měst a obcí regionu Beskydy je sdružena v několika mikroregionech. Ty jsou dnes platnými partnery v oblasti přípravy a realizace aktivit cestovního ruchu. Jejich vznik a dobrovolná spolupráce souvisí se společnými vazbami a řešením problémů, spádovostí a rozvojem oblasti. Často je vznik podnícen také možností čerpání finanční prostředky na rozsáhlejší projekty (Labounková et al., 2009). Právě úrovni mikroregionů je věnována v této bakalářské práci největší pozornost. Proto je na tomto místě vhodné vysvětlit definici pojmu mikroregion a náplň jeho činnosti. Mikroregiony vznikají jako sdružení několika obcí s účelem dosáhnout určitého cíle. Labounková et al. (2009) chápou mikroregion především jako dobrovolný svazek obcí ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Rozsah souvislé oblasti mikroregionu

14

je vymezen přírodními podmínkami, historickými nebo technickými prvky nebo jinými pojícími prvky. Obce, které vytvářejí mikroregiony, mají mezi sebou blízký vztah a jsou propojeny určitým společným zájmem a jejich soudržnost vede k dosahování stanovených cílů. Tímto cílem může být i podpora regionálního rozvoje. Dle stejných autorů jsou za mikroregiony považovány rovněž zájmová sdružení právnických osob se soukromoprávními subjekty (toto vymezení definuje občanský zákoník). Mikroregiony vykonávají výkonnou a koncepční činnost samosprávných orgánů v rozvoji regionů, tvoří programy mikroregionů, podílí se na iniciační činnosti v řešení mikroregionálních problémů a realizují regionální programy. Pro plánování potřeb rozvoje regionu, vznik a podporu aktivit a rozhodování je vhodné při této spolupráci vytvářet strategie rozvoje (Labounková et al., 2009).

2.6

Strategické plány rozvoje Strategické

dokumenty

jsou

obvykle

základním

stavebním

kamenem

dlouhodobého a koncepčního plánování v území. Ačkoli jsou v této práci analyzovány mikroregiony, strategické dokumenty jsou vytvářeny pro všechny územní hierarchické úrovně. Dokument zohledňuje současný stav území a nastiňuje možný ekonomický, kulturní, demografický, sociální i ekologický vývoj daného území. Strategický plán také určuje prioritní oblasti, na které se mikroregion má soustředit. Ty jsou dále specifikovány do strategických cílů a opatření. Zpracování strategického dokumentu probíhá ve většině případů ve čtyřech fázích. Fáze analýzy zjišťuje limity území, očekávání a potřeby občanů a formuluje vize. Fáze zpracování vytváří samotný strategický dokument, který je většinou doprovázen i akčním plánem. Následuje implementace dokumentu do „běžného života“ – jde o tzv. fázi zavádění, která přináší praktické dosažení cílů a cílových hodnot ze strategií. Poslední fází pak je fáze strategického určení, která připravuje další kolo plánování. Legislativně není tvorba strategických plánů blíže upravena, tedy každá strategie může obsahovat rozdílné členění a zpracování. Z toho důvodu je posuzování strategických plánů náročné a ne vždy úplně srovnatelné.

15

3 Geografická charakteristika oblasti 3.1

Moravskoslezské Beskydy Jedním z největších pohoří s největším souvislým lesním porostem v České

republice jsou Moravskoslezské Beskydy. Jejich významná část je chráněná prostřednictvím Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy s rozlohou 1 160 km². CHKO Beskydy ovšem zahrnuje nejen Moravskoslezské Beskydy, ale také Vsetínské vrchy a Javorníky, což z ní činí největší chráněnou krajinnou oblastí v republice. Moravskoslezské Beskydy se svým nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n. m.) se člení do tří základních etnografických celků, jež jsou rozdělovány řekami. Rožnovská Bečva odděluje Moravskoslezské Beskydy od Vsetínských vrchů s horou Vysoká (1 024 m n. m.) a vytváří etnografický celek Valašsko. Část Beskyd obývaná Lachy, někdy také nazývaná centrální Beskydy, je střední částí pohoří a od Valašska je dělí řeka Ostravice. Těšínské Beskydy s Velkou Čantoryjí (996 m n. m.) se nacházejí za řekou Olší, jež odděluje Lysohorskou hornatinu s nejvyšším vrcholem od Slezských Beskyd sahajících až na území Polska (RIS, 2011). Krajina

s rozsáhlými

loukami

a

pastvinami,

pokrytá

monokulturními

i smíšenými lesy, s přítomností typických valašských a gorolských staveb disponuje velkým potenciálem pro rozvoj místních regionů a turistiky. Mackovčin et al. (2004) uvádí úroveň životního prostředí v Beskydech jako velmi dobrou, v mnoha oblastech se jedná o území téměř bez lidského zásahu, čemuž odpovídá i množství chráněných území s různým stupněm ochrany. Kvalitní přírodní podmínky lze dokladovat výskytem chráněné fauny i flory, včetně zvláště chráněných druhů. Nachází se zde velmi cenné lokality s různým stupněm ochrany a velkým množstvím vzácných a chráněných rostlin, především druhů čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) a šafránu (Crocus). Z fauny se pak vyskytují chráněné druhy jako je netopýr (Microchiroptera), rak (Astactus) nebo čolek velký (Triturus cristatus). Mezi významné chráněné území patří také jedlobukový prales karpatského typu – Mionši. Prales není návštěvníkům zpřístupněn, ale v letním období je po jeho obvodu otevřená naučná stezka. Unikátem je rovněž endemitní druh slimáka modranka karpatská (Bielzia coerulans), která žije na území zmíněné rezervace společně s dalšími vzácnými druhy. Za zmínku stojí tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a velké šelmy – vlk obecný (Canis lupus), rys ostrovid (Lynx lynx) 16

a medvěd hnědý (Ursus arctos), které se pomalu navracejí na území České republiky. Mikroregion Jablunkovsko připravuje v současné době návrh na zařazení pralesa Mionši na seznam biosferických rezervací UNESCO, kde má Česká republika zapsáno už šest oblastí (Třeboňsko, Pálava, Křivoklátsko, Krkonoše, Šumava, Bílé Karpaty). Počátek osídlení oblasti sahá do pravěku (naleziště kostí člověka neandrtálského v jeskyni Šipka poblíž Štramberka). Rozvoj řemesel a obchodu umožnil některým městům (např. Frenštát p. R.) rozvíjet kvalitní bytovou výstavbu především dřevěných domů, dodnes dokládající zručnost dobových stavitelů. Významným příkladem, ležícím však mimo intravilán města jsou i Jurkovičovy stavby na Pustevnách, které mají značný potenciál pro cestovní ruch v Beskydech. Tím disponuje například i valašský skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, kde je možné zhlédnout průřez typickou valašskou architekturou z různých míst regionu. Území Beskyd si stále zachovává úzkou vazbu na vlastní historii, kdy zde převládalo pastevectví ovcí a práce v místních lesích zajišťovali Valaši. K Beskydům neodmyslitelně patří i místní speciality, mezi které lze zařadit valašskou slivovici, koláče nazývané frgály nebo tzv. štramberské uši. Více podrobností lze najít například na turistickém portále www.atlasceska.cz. Dopravní dostupnost Beskyd je dobrá. Regionem procházejí mezinárodní komunikace I/48 (E 462), I/35 (E 442) a řada dalších silnic I. třídy, které dostatečně zpřístupňují celé území. Jejich současný zhoršený stav je zapříčiněn nadměrnou zátěží nákladní tranzitní dopravy a vlivy přírodních podmínek v zimním období. Beskydy prochází také významná železniční trať na Slovensko Hranice na Moravě–Vsetín– Púchov (č.280).

3.2

Vymezení regionu Beskydy Beskydy jsou rozsáhlé území, které lze vymezovat z mnoha pohledů. Pro účely

této bakalářské práce bylo území Beskyd vymezeno na základě průmětu více kritérií, která jsou specifikována v této kapitole. Holeček, Mariot a Střída (2001) vymezují Moravskoslezské Beskydy z pohledu fyzické geografie jako horské území na všech světových stranách ohraničené brázdami. Na severovýchodě jde o Třineckou brázdu, na východě o Jablunkovskou brázdu, na jihozápadě o Rožnovskou brázdu a na severozápadě pak brázdou Frenštátskou. Na

17

východě přechází horský masív Beskyd státní hranici, za níž pokračuje jako Slovenské Beskydy. Z geologického pohledu jsou Beskydy součástí Karpat. Jak uvádí Vričan (1983), pohoří Karpat se táhne obloukem od Dunaje na jugoslávském území, přes Rumunsko, Zakarpatskou Ukrajinu, Polsko a Slovensko až na české území a pokračuje dále k Vídni. Na českém území je tato část Karpat označována jako Vnější Západní Karpaty a zaujímá téměř celé Moravskoslezské Beskydy, které zahrnují ještě Vsetínské vrchy a část Javorníků. Moravskoslezský kraj vymezuje Beskydy územní působností euroregionu Beskydy-Beskidy – jedná se prakticky o celý okres Frýdek-Místek a příhraniční část okresu Karviná. Euroregion pochopitelně pokračuje za hranicemi ČR jak na území Polska, tak i Slovenska. Rozloha území na české straně činí 605 km2. Zájem obcí o účast v tomto svazku roste a tak v nejbližší době lze očekávat jeho další rozšiřování směrem k jihu. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vymezuje prostřednictvím regionálního informačního servisu (www.risy.cz) Beskydy výčtem administrativních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Jedná se o obvody ORP Valašské Meziřící, Nový Jičín, Rožnov pod Radhoštěm, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice, Příbor, Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek, Český Těšín, Třinec a Jablunkov. Rozloha regionu Beskydy dle portálu RISY činí asi 2 100 km². Na uvedeném území žilo k 1.1. 2010 přibližně 390 000 obyvatel. Průměrná hustota zalidnění 185 obyvatel na km² je vzhledem k horskému charakteru regionu poměrně vysoká (průměr České republiky je 131 obyvatel na km², Moravskoslezského kraje 230 obyvatel na km²). Důvodem je především hustá síť středně velkých měst v bezprostředním podhůří Beskyd, která jsou však díky administrativnímu vymezení k Beskydám řazená (např. Frýdlant n. O., Frýdek-Místek, Jablunkov). Mackovčin et al. (2004) chápou Beskydy jako oblast definovanou územím chráněné krajinné oblasti Beskydy (CHKO) takto: nejsevernější bod chráněné krajinné oblasti Beskydy se nachází v obci Smilovice, nejjižnější bod leží v obci Střelná v Lyském průsmyku. Nejzápadnější částí je Krhová ve Valašském Meziříčí, nejvýchodněji je bod u Mostu u Jablunkova. CHKO Beskydy tedy nezahrnuje oblast

18

s obcí Hrčava, tj. nejvýchodnější část oblasti České republiky. Rozloha tohoto území (CHKO Beskydy) je 1 160 km2. Společnost Beskydy s. r. o. (www.beskydy.cz) je významným aktérem v oblasti cestovního ruchu v regionu a Beskydy pojímá jako turistický region. Její vymezení území Beskyd využívá k definování zájmové oblasti fyzicko–geografické celky. Oblast Beskyd tak v jejím pojetí zahrnuje celky Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy, Vsetínské vrchy, Javorníky, Podbeskydskou pahorkatinu–Štramberskou vrchovinu. Moravskoslezské Beskydy jsou tvořeny Lysohorskou hornatinou a Radhošťskou hornatinou. Slezské Beskydy nebo také Těšínské Beskydy na českém území plynule navazují na Lysohorskou hornatinu, avšak leží převážnou částí na území Polska. Pohoří Slezských Beskyd je rozčleněno na pásmo Beraní hory a pásmo Čantoryje-Stožku. Vsetínské vrchy někdy také nazývané Vsacké vrchy jsou na severu oddělené Rožnovskou brázdou, na jihu jsou ohraničeny údolím Vsetínské Bečvy. Javorníky navazují na Vsetínské vrchy, na západě se oddělují Vizovickými vrchy, na jihu hraničí s Lyským průsmykem a na východ přechází ve slovenskou část Javorníků. Štramberská vrchovina je nejrozsáhlejším pásmem podbeskydské pahorkatiny. Obyvatelé etnografického regionu tvoří skupinu obyvatel vyznačující se příbuznou kulturou, zvyky a také pocitem sounáležitosti k regionu. Tyto rysy zde často existují ve formě nepsaných („generačních“) pravidel. Pro každý etnografický region zvlášť jsou pak typické jedinečné kroje, architektura, způsob obživy i nářečí. Hranice takového regionu nejsou neměnné, často jsou vytlačovány postupujícími globalizačními a urbanizačními procesy. Na základě etnografického přístupu lze Beskydy vymezit jako oblast obývanou Valachy (Vsetínsko), Lachy (centrální Beskydy) a Goroly (Jablunkovsko) – ačkoli se jedná o tři relativně rozdílné skupiny, u všech lze nalézt vysokou sounáležitost s Beskydami (jinými slovy všechny je považují za svojí „domovinu“). Území, o kterém pojednává tato práce (obr. č. 1) bylo vymezeno na základě průniku výše uvedených přístupů. Pravděpodobně nejvíce odpovídá tomuto vymezení Beskyd přístup použitý společnosti Beskydy s. r. o. Tato bakalářská práce tedy hovoří o Beskydech jako o horském území vymezeném Moravskoslezskými Beskydami, Těšínskými Beskydami, Vsetínskými vrchy a Javorníky. Zde je vhodné poznamenat, že s vývojem regionu Beskyd (jeho „horské části“) je v úzké vazbě i tzv. Podbeskydská

19

pahorkatina. Dnes však již nelze s určitostí říci, zda má k Beskydám náležet, zejména s ohledem na demografický (etnografický) vývoj popřípadě způsob života.

Obr. 1: Region Beskydy – vymezení studované oblasti (Zdroj: vlastní zpracování)

20

4 Region Beskydy – cestovní ruch v mikroregionech Na území Moravskoslezských Beskyd se nachází osm mikroregionů a to konkrétně tyto: Sdružení obcí Jablunkovska, Mikroregion povodí Morávky, Zájmové sdružení Frýdlantsko-Beskydy, Mikroregion Rožnovsko, Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, Sdružení Hornovsacká dráha, Sdružení pro rozvoj mikroregionu Střední Vsetínsko a Sdružení obcí Hornolidečska. Některé obce jsou členy pouze jednoho mikroregionu, jiné jsou zapojeny do činnosti dvou mikroregionů současně. Reprezentativní vzorek mikroregionů, šetřený v této práci byl zvolen podle geografického vymezení tak, aby pokryly co největší území Beskyd (vymezení Beskyd viz. kapitola 3.1). Při výběru šetřených mikroregionů bylo vzato v úvahu také členění Moravskoslezských Beskyd do tří regionů (viz. kapitola 3.2), tak aby každý region byl zastoupen minimálně jedním mikroregionem. Spolupráce obcí v oblasti cestovního ruchu a analýza strategických dokumentu byla v práci provedena pro následující mikroregiony (obr.č. 2): -

Sdružení obcí Jablunkovska,

-

Mikroregion povodí Morávky,

-

Zájmové sdružení Frýdlantsko-Beskydy,

-

sdružení Mikroregion Rožnovsko,

-

Mikroregion Vsetínsko.

Kromě mikroregionů působí v Beskydech i další významní aktéři cestovního ruchu. Jedná se o subjekty, jež se zásadním způsobem podílejí na aktivitách cestovního ruchu v Beskydech a formují a rozšiřují povědomí veřejnosti o tomto území (blíže viz. kapitoly 4.6 – 4.9). Tab. 1: Přehled strategických dokumentů ve sledovaných mikroregionech Název mikroregionu

Strategický dokument

Rok vzniku strategie

Doba trvání strategie

Sdružení obcí Jablunkovska

ANO

2007

2007 – 2013

Sdružení povodí Morávky

ANO

2007

2007 – 2017

Zájmové sdružení Frýdlantsko Beskydy

ANO

2008

2008 – 2018

Sdružení Mikroregion Rožnovsko

ANO

2006

neuvedeno

Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko

ANO

2004

2004 – 2010

(Zdroj: vlastní zpracování)

21

Obr. 2: Region Beskydy s vyznačením šetřených mikroregionů (Zdroj: vlastní zpracování)

4.1

Mikroregion Rožnovsko Současné postavení města Rožnov pod Radhoštěm a mikroregionu Rožnovsko

v rámci Zlínského kraje a ČR ovlivnil nejvíce jeho vývoj v posledních dvou stoletích. Město Rožnov pod Radhoštěm se již v 19. století profilovalo jako centrum cestovního ruchu. Územní vymezení mikroregionu Rožnovsko je znázorněno na obrázku č. 3. Strategie mikroregionu z roku 2006 uvádí, že se v mikroregionu nachází široká síť ubytovacích zařízení, která přesahuje počet 6 300 lůžek. Největší koncentrace

22

ubytovacích zařízení se nachází v katastru obcí Horní Bečva a Rožnov pod Radhoštěm. Po roce 1989 nastal velký rozvoj stravovacích a dalších doplňujících služeb cestovního ruchu. Vzhledem k velkému konkurenčnímu

prostředí se zlepšila i kvalita

poskytovaných služeb. Infrastruktura mikroregionu disponuje dobrým vybavením pro letní i zimní rekreaci, ovšem někdy její úroveň a kvalita nestačí současným trendům cestovního ruchu. Rožnovsko nabízí potřebná zázemí pro všechny druhy zimních sportů (sjezdové lyžování, běžkařské trasy, dětské zimní aktivity). Mezi nejznámější zimní střediska Rožnovska patří Pustevny, Soláň a Horní Bečva. Pro letní rekreaci je v regionu k dispozici hustá síť značených turistických a cyklistických tras, která nabízí návštěvníkům poznání různých typů krajiny. Celé území mikroregionu je v letní sezóně pokryto spoji cyklobusů, které slouží k dopravě cyklistů na Rožnovsko z okolních měst (Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Valašské Meziříčí). V letní sezóně lze využít i přehradu v obci Horní Bečva, sloužící k rybolovu a dalším sportovním aktivitám (vodní lyže). Mezi významné památky v regionu patří Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm, které vznikalo od roku 1913, kdy zde byly převezeny první dva domy. Ve třech samostatných areálech (Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina) je umístěno více jak šedesát objektů zastupujících typickou roubenou architekturu národopisného regionu Valašsko. Nedaleko Rožnova pod Radhošťem je na vrcholu Radhošť kaple sv. Cyrila a Metoděje, nedaleko je pak vrchol Pustevny se stavbami významného architekta Dušana Jurkoviče (Poustevna, Maměnka, Libušín a zvonička). Na hřebenové stezce mezi Pustevnami a Radhošťem se nachází socha pohanského boha Radegasta, která patří k tradičnímu návštěvnímu místu regionu. V mnoha obcích se dodnes udržují tradiční lidové zvyky. Mezi nejvýznamnější pravidelně konané kulturní události patří masopustní oslavy, vítání jara, hodové slavnosti, kácení máje a lidové jarmarky, doprovázené bohatou tradiční krojovou kulturou. V souvislosti se svým rozvojem si mikroregion Rožnovsko nechal zpracovat i strategický plán, v němž je cestovní ruch jedním ze čtyř pilířů (hospodářský rozvoj, infrastruktura, kvalita života a cestovní ruch). Vzhledem k zaměření ekonomiky regionu

23

na cestovní ruch je kvalita životního prostředí ve městě Rožnov pod Radhoštěm a v celém mikroregionu mimořádně důležitá.

Obr. 3: Mikroregion Rožnovsko (Zdroj: vlastní zpracování)

Služby, především pak služby pro účastníky cestovního ruchu mají stále větší podíl na ekonomice mikroregionu, neboť Rožnovsko je tradiční rekreační oblastí s množstvím atraktivit (Valašské muzeum v přírodě, folklórní soubory, cimbálové muziky, hora Radhošť a další). Cíle cestovního ruchu ve strategickém dokumentu (Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko, 2006) se zaměřují na: -

image regionu (propagace, tvorba turistických balíčků a medializace regionu),

-

služby v cestovním ruchu (tvorba informačního a rezervačního systému, zkvalitnění služeb, nabádání k certifikaci zařízení),

-

infrastrukturu v cestovním ruchu (informační tabule, modernizace ubytovacích a stravovacích zařízení, rozvoj dalších forem turistiky, rekonstrukce infrastruktury pro volný čas).

24

4.2

Mikroregion Frýdlantsko - Beskydy Mikroregion Frýdlantsko-Beskydy (tvořený 13 obcemi – viz. obr. č. 4) je

turisticky velmi atraktivním místem. Na svém území nabízí četné množství staveb lidové architektury, přírodních památek a přírodních rezervací, sportovních zařízení, značených turistických tras, zimních středisek, jezdeckých areálů, vodních ploch, golfová hřiště, ale také četné množství pořádaných kulturních aktivit (např. Sochovy národopisné slavnosti nebo Beskydské kulturní léto). Region je také spojen s mnoha osobnostmi – malířem Ferdišem Dušou, básníkem Petrem Bezručem, sběratelem lidové kultury Vincencem Sochou, janovickým rodákem Ondřejem Šebestou známým spíše jako zbojník Ondráš, pán Lysé hory. Bína (2010) uvádí potenciál cestovního ruchu na území mikroregionu jako rozsáhlý a s poměrně vyšší mírou aktivity účastníků v cestovním ruchu. Celková nabídka služeb spíš ovšem zaostává navíc jí chybí propojenost mezi jednotlivými službami cestovního ruchu. V 70. letech 20. století, v době tradičních závodních dovolených a hromadných ozdravných pobytů, bylo pod heslem „Hory patří pracujícím“ postaveno velké množství ubytovacích zařízení. V dnešní době je však pro velkou část z nich nutná rekonstrukce a modernizace, čímž by došlo ke zvýšení jejich kvality. Ačkoli v posledních třiceti letech dosáhlo značného rozvoje celé území Beskyd, lze podle Havrlanta (2000) území obcí Frýdlant nad Ostravicí ve spojení s Ostravicí a Bílou považovat za prostor s mimořádně rozvinutou rekreační infrastrukturou a službami cestovního ruchu, které má mezinárodní význam a převyšuje tak jiné oblasti Beskyd. Přes výše zmiňované nedostatky má mikroregion dobré předpoklady pro rozvoj. Ani zde nelze předpokládat, že pouze atraktivní krajina bude v současné konkurenci mnoha turistických regionů v republice dostačovat, a je tedy nutné se zaměřit také na rozvoj služeb. Nespornou výhodou mikroregionu je blízkost krajského města Ostravy. Krajské město je potenciálním zdrojem velkého množství návštěvníků, kteří mohou Beskydy navštívit i na kratší čas a pomáhají s naplněním volných kapacit služeb v méně navštěvovaných ročních obdobích. V rámci přírodních podmínek mikroregionu nejsou příliš vhodné podmínky pro masivní zemědělství. Historicky zde zemědělství bylo, ale vždy sloužilo jen na obživu místního obyvatelstva. Doposud stojící hospodářské usedlosti jsou stále obydlené 25

a v dnešní době mohou posloužit jako vklad pro rozvoj šetrných forem turistiky. V současné době zde již vznikají první takové projekty (např. Lhotka pod Ondřejníkem, Malenovice, Muchovice) s možností ubytování a poznáním místní kultury. Téměř v každé obci mikroregionu působí folklorní soubory, které autentickým způsobem prezentují dřívější život místních usedlíků (např. folklorní soubor Grunik z Ostravice). Strategie mikroregionu z roku 2008 se zabývá třemi oblastmi rozvoje, kterými jsou: -

společnost,

-

hospodářství,

-

životní prostředí a infrastruktura.

Obr. 4: Zájmové sdružení Frýdlantsko-Beskydy (Zdroj: vlastní zpracování)

Z uvedených oblastí vyplývají priority, mezi které lze řadit např. rozvoj bydlení a kvality bydlení v mikroregionu, rozvoj sociální infrastruktury, environmentální vzdělávání, rozvoj malého a středního podnikání, budování a udržování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, rozvoj agroturistiky, síťování aktérů v cestovním ruchu, odstranění negativního vlivu hospodářství na životní prostředí a veřejné zdraví, rozvoj dopravní a technické infrastruktur a ochrana a tvorba krajiny. Ze strategického plánu vyplývá, že propagace a informovanost o mikroregionu není dostatečná, je zaměřená na jednotlivé skupiny návštěvníků a mikroregion není nabízen jako celek. Základní strategií poskytovatelů služeb v cestovním ruchu je udržení návštěvníků na co

26

nejdelší dobu v místě pobytu, což pochopitelně přináší i násobně větší možnosti zisků. Předpokladem úspěšné realizace této strategie je ovšem navázání užší spolupráce aktérů cestovního

ruchu

(blíže

viz.

Strategický

plán

mikroregionu

Frýdlantsko–

Beskydy, 2008).

4.3

Mikroregion Vsetínsko Mikroregion Vsetínsko leží na území Javorníků, Hostýnských vrchů

a Vizovických vrchů a z větší části patří do CHKO Beskydy. Jedná se o hornatý region s velkým množstvím zalesněných ploch a úzkou spolupráci se sousedním Slovenskem. Členy mikroregionu je celkem 43 obcí (obr. č. 5). V minulosti obyvatelé měst a obcí mikroregionu nacházeli rozptýlení v místních zvycích a obyčejích. Ty jsou nedílnou součástí i dnešní lidové kultury na Valašsku. Mezi tradiční a známé akce patří hodové slavnosti, masopustní oslavy, sklářský jarmark, vánoční koledování, stavění a kácení máje, kulinářské slavnosti, taneční zábavy s cimbálovou muzikou a další. Území mikroregionu Vsetínsko je bohaté na památky lidové architektury (Nový Hrozenkov, Karolinka, Velké Karlovice, Lidečko, Vsetín, Hošťálková, Liptál). S regionem jsou spojovány také významné osobnosti jako kreslíř salašnictví Antonín Strnad, stavitel Michal Urbánek, již zmiňovaný architekt vsetínských staveb Dušan Jurkovič, lidová zpěvačka Jarmila Šuláková a řada dalších. Mapa potenciálu cestovního ruchu (Vystoupil et al., 2006) na území mikroregionu Vsetínsko definuje horskou krajinu s letními a zimními středisky a s vysokým potenciálem cestovního ruchu. Bína (2010) taktéž řadí mikroregion do oblasti s velmi rozsáhlým potenciálem cestovního ruchu. Pro rozvoj území je zemědělství důležitým stabilizujícím prvkem. Velký význam zde má především lesnictví, chov dobytka (ovcí) a také ovocnářství. Mikroregion Vsetínsko má velkou tendenci směřovat k rozvoji agroturistiky a venkovské turistiky. Vsetínsko má vhodné podmínky i pro rozvoj měkkých forem turistiky s využitím rozptýlené zástavby, dochovaným krajinným rázem a tradicemi. Území je dostatečně pokryto značenými turistickými trasami. Cyklistické trasy zde v současné době zažívají svůj značný boom.

27

Obr. 5: Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko (Zdroj: vlastní zpracování)

Strategický plán mikroregionu Vsetínsko (2004), zpracovaný v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, vznikl za účelem definování vlastní vize regionu, stanovení hlavních cílů rozvoje a způsobům jejich dosažení, návrhu společných aktivit jednotlivých obcí regionu a návrhu rozvojových projektů. Tento strategický dokument

28

je východiskem pro řízení a koordinaci rozvoje mikroregionu jako celku, ale také jednotlivých členských obcí. Rozvojový dokument byl sestaven na dobou šesti let, s hlavním zaměřením na roky 2005 a 2006. Stejně jako předešlé regiony, i tento zohledňuje ve svých strategiích potřebu vlastního ekonomického přínosu. Pro vhodné podmínky a rozvoj cestovního ruchu je zapotřebí větších investic do infrastruktury a rekreačních služeb. Nabízí se zde možnost investovat do větších rekreačních zařízení s celoročním provozem nebo naopak podpora ubytování v soukromí ve spojení s venkovskou turistikou. Venkovská turistika je pro zdejší region vhodná z pohledu vzniku nových pracovních míst, využití již stávající bytové infrastruktury, zachování krajiny a rozvoje cestovního ruchu dle současných trendů. Doplňkové služby (např. bazény, sauny, hřiště, sportoviště) podle strategie při provozování agroturistiky ztrácejí na významu. Stříbrná (2005) naopak staví tyto služby jako důležité doplňky pro účastníky venkovské turistiky, převážně pak pro rodiny s dětmi. Jako nejlepší varianta je strategií považována kombinace obou předcházejících možností − využití stávajících objektů menších penzionů, chalup a ubytování u místních usedlíků a investice do silných rekreačních forem (hotely apod.) cestovního ruchu. Sportovní zázemí mikroregionu je dostačující, s možností dalšího rozvoje. Letní sezóna nabízí hustou síť značených turistických tras a cykloturistických tras. Je zde množství hřišť pro plážový volejbal, nohejbal, fotbal, lze hrát kuželky, bowling, squash, minigolf a také se zde nachází několik koupališť. Mikroregion Vsetínsko nabízí vhodné podmínky pro hipoturistiku. V zimě je zde v provozu velké množství lyžařských vleků se sjezdovkami a snowparky. Nejvýznamnějšími středisky jsou Velké Karlovice, Třeštík a další. Území má vhodné podmínky také pro běžkařskou turistiku po hřebenových trasách (např. Cáb-Bumbálka). K odpočinku slouží nejen četné restaurační zařízení, ale také whirpooly, sauny či solné jeskyně. Vsetínsko definovalo svou vizi jako nabídku plnohodnotného a trvale udržitelného života vycházejícího z tradic oblasti a specifických podmínek života. Chce dospět k regionu s rozvíjejícím se malým a středním podnikáním, zaměřeným na rozvoj venkova jako atraktivním regionem cestovního ruchu a dobrou technickou výbavou. Cestovní ruch je jednou z nejperspektivnějších a dynamicky se rozvíjejících aktivit jak z pohledu rozvoje lidských zdrojů, tak z pohledu ekonomického. Dle Bíny (2010) je pokrytí turistickými informačními centry v tomto turistickém regionu snížené a tím se nabízí možnost jejich rozvoje a propojení. Hlavním záměrem strategie je zrychlení a

29

podpora rozvoje aktivit regionu, které co nejrychleji vytvoří růst počtu nových pracovních příležitostí v oblasti cestovního ruchu. Strategie navazuje na předešlé aktivity mikroregionu s cílem zlepšit rozvoj programů, které v předešlých letech nebyly řešeny jako prioritní. K těmto aktivitám patří rozvoj služeb (kvalita a rozsah), podpora rozvoje řemeslné činnosti, zachování kvality životního prostředí a nárůst společenských událostí. Strategie mikroregionu vnímá problém s nedostatečnou infrastrukturou dopravy, nedostatkem

kvalitních

zařízení,

nepřipravenost

a

neodbornost

působících

podnikatelských subjektů v cestovním ruchu. I přes výše uvedený rozsáhlý výčet kulturních akcí, je kulturní vyžití ve strategickém plánu považováno za nedostatečné (Strategický rozvojový plán Mikroregionu Vsetínsko, 2004).

4.4

Mikroregion Jablunkovsko Cílem strategického dokumentu (2007) je dosáhnout rozvoje mikroregionu na

česko-slovensko-polském trojmezí s možnostmi dobrého zázemí pro osobní i profesní život místních lidí. Mikroregion Jablunkovsko se 14 členskými obcemi (obr. č. 6) má výhodnou pozici pro rozvoj přeshraničního cestovního ruchu. Horské prostředí s mnoha živými kulturními zvyky nabízí velké množství aktivit. Hlavním centrem regionu je Jablunkov s dobrým turistickým zázemím. Typické pro tento region je úzká spojitost aktivit se sousedním Polskem. Školní a mimoškolní aktivity jsou zde rozvíjeny také v polském jazyce. Bína (2010) ovšem hodnotí region jako území s velmi omezeným potenciálem. Krajinně rekreační potenciál je na nejnižší úrovni a stejně tak i potenciál územně zakotvených atraktivit cestovního ruchu. Strategie se zaměřuje na rozvoj přeshraniční spolupráce. Základním návrhem strategie pro rozvoj je zmapování současného stavu a rozvinutosti cestovního ruchu na území mikroregionu. Strategie dále navrhuje uzavření partnerství se zahraničními subjekty, revitalizaci povodí Olše a rozvoj dopravní infrastruktury. Sdružení obcí Jablunkovska je nositelem projektu MTB Beskydy. Jde o zpracování a propagaci příhraničních tras pro terénní horská kola (MTB – Moutainbike) a propojení s polským projektem Bikeland Gorolia. V současné době je vytvořeno 8 tras se zpracováním v GPS formátu pro stažení do GPS přístrojů.

30

Známou obcí mikroregionu je Hrčava, která je považována za nejvýchodnější obec České republiky. Východ slunce je zde zaznamenán o 18 minut dříve než v hlavním městě Praze. V regionu i samotné obci Hrčavě se nacházejí dřevěné stavby a kostely v tradiční architektuře zdejšího kraje. Výše zmiňovaný omezený potenciál cestovního ruchu je třeba podpořit a rozvíjet. Mezi možnosti rozvoje mikroregionu Jablunkovsko je možné zařadit stavbu trojmezní zimní běžkařské magistrály, propojení turistických a cyklistických tras s Polskem a Slovenskem nebo zpracování studie kvality a možnosti využití termálních vod se stavbou wellnes centra. Důležitým bodem rozvoje by mohla být venkovská turistika. Zmapování podmínek pro venkovskou turistiku a zorganizování vzdělávacích programů o venkovské turistice v sobě skrývá určitý potenciál pro podporu zaměstnanosti a využití místní krajiny (Strategický plán mikroregionu Sdružení obcí Jablunkovska, 2007).

Obr. 6: Sdružení obcí Jablunkovska (Zdroj: vlastní zpracování)

4.5

Mikroregion povodí Morávky Mikroregion povodí Morávky sdružuje deset obcí kolem řeky Morávky a jejích

přítoků (obr.č. 7). Sdružení obcí bylo založeno za účelem spolupráce a koordinace

31

úkolů v oblasti kultury, hospodářství a sociálního rozvoje členských obcí, zlepšování životního prostředí, podporu rozvoje turistického ruchu, spolupráci a pomoc v případě mimořádných událostí. Sdružení vzniklo také kvůli lepší možnosti získávání různých forem dotací. Z obcí mikroregionu je vhodné zmínit obec Krásnou, která nabízí mnohé přírodní zajímavosti. K částem obce patří horské osady Zlatník a Visalaje, přes které vede četné množství značených turistických tras. Chalupy na Zlatníku patří k jedné z nejstarších dochovaných obydlených enkláv v Beskydech. Obec Krásná je jedním ze tří startovních míst na výstup k nejvyššímu vrcholu − Lysé hoře (1 323 m n. m.). Obec Morávka je centrem regionu a současně i jednou z rozlohou největších obcí v republice s 87 km2. Přehrada Morávka, nacházející se na katastru stejnojmenné obce, je zdrojem pitné vody pro okolní obce a města. Pro turisty je k dispozici v zimním období vyhlášený areál Sviňorky, v létě pak bike park a jízdárna Reit s penzionem. Nošovice jsou známé především pivovarem Radegast. Přes obec vede několik turistických tras, které jsou využívány návštěvníky především

z nedalekého

Frýdku-Místku. Významný negativní dopad na potenciál cestovního ruchu má nedávno zprovozněný závod na výrobu automobilů (Hyundai Nošovice). Výstavba závodu proběhla na kvalitní půdě, což de facto znamenalo konec pěstování jedné z regionálních specialit – Nošovického zelí. Jak uvádí Radosta (2011), automobilka má však významný pozitivní dopad na ekonomiku regionu, neboť zaměstnává na 2 000 lidí a vyrábí zde 200 000 vozů ročně. Obec Vyšní Lhoty, ležící na úpatí hory Prašivé, je oblíbeným turistickým centrem. V obci se nachází mnoho objektů místní svérázné architektury. Na vrcholu Prašivé stojí dřevěný kostel svatého Antonína Paduánského. Přes obec vede velké množství turistických i cyklistických tras. Strategický plán mikroregionu (2007) uvádí mimo jiné analýzu SWOT daného území. Ta mezi silné stránky řadí atraktivní prostředí s výhodnou polohou vůči dopravním tepnám, zlepšující se podmínky pro život, dostatek neurbanizovaného prostředí i kulturní dědictví. Slabé stránky hovoří o nedostatku finančních prostředků, špatném technickém stavu mnohých objektů, nezapojování se veřejnosti nebo pro tuto práci významném poznatku – nedostatečné infrastruktuře cestovního ruchu. Příležitosti jsou spatřovány především v zájmu o bydlení na venkově rodin s dětmi nedaleko

32

městských sídel, rostoucí zájem společnosti na ochraně přírody a krajiny, zájem o zdravý životní styl a s tím i rozvoj drobného zahrádkaření nebo plánované investice do infrastruktury. Naproti tomu hrozbou pro region mohou být konflikty mezi záměry (trvale udržitelný rozvoj versus tvrdé investiční projekty), nedostatek finančních prostředků, ztráta venkovské tváře regionu v důsledku rozsáhlých stavebních komplexů, nevhodné využívání dotačních programů pro rozvoj venkova a zemědělství, rozrůstání měst do venkovského prostoru, ztráta ekonomické konkurenceschopnosti nebo také zhoršování životního prostředí a s tím i související globální jevy. Mikroregion si i přes politické a ekonomické nátlaky (třeba v souvislosti automobilky Hyundai) zachoval venkovský charakter. Vizí rozvoje mikroregionu povodí Morávky je především tvořivost, podnikavost, vzdělání, sebevědomí a odpovědnost místních obyvatel a firem a zachování

tradic a kultury. Jak uvádí

strategie, je snahou dosáhnout atraktivního prostředí pro všechny současné i budoucí obyvatele, kteří budou nadále přispívat k rozvoji, život na venkově bude kvalitní a pro návštěvníky vytvoří pohostinné a přitažlivé místo se zdravým prostorem s ochranou přírody ne před člověkem, ale pro něj. Výše uvedeného globálního cíle se dosáhne vytvořením dílčích cílů, mezi které patří rozvoj politiky zaměstnanosti, podpory drobného a středního podnikání, zachování venkovského rázu, provedení pozemkových úprav a restrukturalizace zemědělství. Mezi problémové okruhy patří okruh společnosti, hospodářství a životní prostředí a infrastruktura. V rámci společnosti se strategie orientuje na rozvoj kvality bydlení na venkově a s tím související aktivity. Důležité je vytvoření dobrých podmínek především pro mladou generaci, pro kterou se tak území stane více atraktivní. To pochopitelně oddálí stárnutí regionu. Hospodářský okruh směřuje k zajišťování obživy obyvatel a rozvoji kulturní krajiny. Právě okruh hospodářství uvažuje o rozvoji cestovního ruchu, především pak jeho měkkých forem. Poslední zmiňovaný okruh – životní prostředí a infrastruktura – chce dospět k udržení kvalitních podmínek pro život místních obyvatel. Je důležité myslet na vyvážený rozvoj, především na vhodnou míru zatížení technickou a dopravní infrastrukturu.

33

Obr. 7: Sdružení povodí Morávky (Zdroj: vlastní zpracování) Tab. 2: Souhrnné charakteristiky vybraných beskydských mikroregionů

Sdružení obcí Jablunkovska

Sdružení povodí Morávky

Zájmové sdružení Frýdlantsko Beskydy

Mikroregion Rožnovsko

Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko

Počet sdružených obcí

16

10

13

9

43

Přírodní atraktivita

Čantoryje

Visalaje

Lysá hora

Hřebenová trasa Radhošť Pustevny

Pulčínské skály

Bobová dráha

Cyklostezka Frýdek Morávka

Satinské vodopády

Valašské muzeum v přírodě, Rožnov p.R.

Sklárna v Karolínce

Zimní lyžování

Areál na Sklace

Areál Zlatník

Areál Bílá

Středisko Pustevny

Areál Třeštík

Známé slavnosti

Gorolský svátek v Jablunkově

Radegast den v Nošovicích

Sochovy národopisné slavnosti Lhotka p. O.

Rožnovské slavnosti

Sklářský jarmark v Karolince

Přeshraniční spolupráce

Vytvoření pohostinného a přitažlivého místa se zdravým prostorem a ochranou přírody

Společnost, hospodářství, životní prostředí a infrastruktura

Image regionu, rozvoj služeb v CR, posílení infrastruktury v CR

Rozvoj cestovního ruchu se současnými trendy

Letní aktivita

Strategické cíle se zaměřením na cestovní ruch

(Zdroj: vlastní zpracování)

34

4.6

Agentura Beskydy-Valašsko Cílem agentury je stát se spolehlivým partnerem při jednáních na všech úrovních

(obce, mikroregiony, kraj) o problematice cestovního ruchu a zároveň se stát hlavním koordinátorem těchto aktivit v regionu. Tím by mělo být dosaženo komplexnější a kvalitnější propagace území regionu.

4.7

Valašské království s. r. o. Valašské království vzniklo (1997) za účelem propagace regionu. Dnes se

významně podílí na image Beskyd a Valašska. Zaměřuje se především na území od Kozlovic a Čeladné, přes Rožnovsko, Vsetínsko, Vizovicko až po Valašskokloboucko. Jeho působnost začíná zasahovat také na opačnou stranu směrem k polským hranicím (Karvinsko). Království nabízí balíčky netradičních zážitků úzce spjaté s místním folklorem a tradicemi či produkty cestovního ruchu jako např. studium na Valašské královské univerzitě.

4.8

Turistický region Beskydy-Valašsko Region Valašsko zadal tvorbu strategického plánu s názvem Vytvoření

standardů propagace cestovního ruchu Valašska firmě Destinační management Moravsko – Slezský, o. p. s., která vytvořila dokument návrhových opatření. V tomto dokumentu se zaměřuje na oslovení a atrahování potenciálních domácích a zahraničních turistů k návštěvě či pobytu na Valašsku, využití sounáležitostí s již existující a vnímanou značkou turistického regionu „Severní Morava a Slezsko“ a turistické oblasti „Beskydy a Valašsko“ a vytvoření předpokladů pro pozitivní vnímání nové marketingové značky „Valašsko“. V neposlední řadě také vnímá potřebu posílit image Valašska jako destinace, která návštěvníkům a turistům nabízí nepřeberné množství netradičních zážitků. K těmto zážitkům mohou patřit Beskydy spojené s pohanským bohem Radegastem, Beskydy a těžký život na horách, lidová architektura Valašska, projekt Valašské království, folklór, netradiční gastronomické zážitky a místní speciality (slivovice, frgály, pivo Radegast a další) či také sportovní aktivity (sjezdové a běžkařské trasy, golf, jezdectví, pěší a cyklo turistika, vodní sporty …).

35

Výběr klientely se z pohledu statutu cestovního ruchu zajímá zejména o rodiny s dětmi, seniory a školní skupiny. Při výběru klientely se firma rozhodla zaměřit na domácí klientelu, Polsko, Rusko, Pobaltské země, Holandsko, dále také Německo, Slovensko a Maďarsko. Dokument Potenciál cestovního ruchu v oblasti Severní Moravy a Slezska, je dílčí částí výše uvedených „standardů propagace“. Tato studie je víceúrovňová a tvoří nabídku v oblastech: -

cestovního ruchu zaměřeného na různé druhy turistiky a sportu,

-

poznávacího cestovního ruchu (kulturní, historický, etnický, technický apod.),

-

rekreačního cestovního ruchu,

-

venkovského cestovního ruchu a ekoagroturistiky,

-

lázeňského cestovního ruchu,

-

městského (a nákupního) cestovního ruchu,

-

kongresového a komerčního cestovního ruchu,

-

incentivního cestovního ruchu,

-

sakrálního cestovního ruchu.

Ze závěrečné zprávy Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice zpracované Ústavem územního rozvoje v Brně (2010) vychází region Beskydy ve srovnání s ostatními oblastmi České republiky jako region s vysokým potenciálem. Jde především o lyžařská střediska a zimní sporty, pěší a cykloturistika, rekreační pobyty i poznávání památek. Region má možnost nabídnout nové produkty, a to jak v tradičních oblastech sportovní turistiky, poznávacího cestovního ruchu a lázeňství, tak ve formách měkké turistiky – venkovské turistiky šetrné k přírodě se svými produkty typu agroturistiky, ekoagroturistiky či ekoturistiky. Tyto formy zatím nejsou v regionu zastoupené ve velké míře a právě ony mohou být potenciálem pro rozvoj. Pro turistický region Beskydy-Valašsko je cestovní ruch velkým ekonomickým potenciálem, a to jak v příjmech do místních rozpočtů, tak i vznikem nových pracovních míst, rozvojem infrastruktury, služeb a přílivem investic do regionu (Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska, 2005).

36

4.9

Region Beskydy Region Beskydy spadá administrativně do Moravskoslezského kraje, okresu

Frýdek-Místek bez Třinecka a Jablunkovska, naopak zahrnuje část katastru Albrechtice a Těrlicko. Geograficky lze region vymezit Palkovickými hůrkami, masívem Ondřejníku svažujícího se do Ostravské pánve a částí Moravskoslezských Beskyd. K regionu náleží 60 obcí se 160 tisíci obyvateli. Okres Frýdek-Místek je považován za součást průmyslově-urbanistické aglomerace Ostravska. Zaměstnanost v primárním sektoru je v současnosti velmi nízká, v regionu však existuje značný podíl drobných živnostníků Mezi významné památky regionu patří dřevěné kostelíky a kapličky (Kunčice pod Ondřejníkem, Bílá), kde se dodnes pořádají svatební obřady, Frýdecký zámek, zřícenina hradu Hukvaldy, muzeum Leoše Janáčka, galerie smaltu ve Frýdlantě nad Ostravicí, vodní nádrž Žermanice, fojtství v Kozlovicích, pamětní deska sběratele lidových tanců a písní Vincence Sochy, srub Petra Bezruče nebo pomník Maryčky Magdonové na Starých Hamrech. Velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu nabízí pohoří Moravskoslezských Beskyd se svojí nedotčenou přírodou. Nejnavštěvovanějším vrcholem je Lysá hora, dále pak Smrk a Ondřejník. V regionu je četné množství středisek pro zimní i letní rekreaci. Celý region disponuje velkým množstvím ubytovacích kapacit, převážně hromadného charakteru. Jak již bylo zmiňováno u některých mikroregionů výše v rámci území Beskyd, se jedná o stavby ze 70-tých let 20. století, případně starší. Pro naplnění dnešních požadavků turistů a standardů organizací působících v cestovním ruchu je zapotřebí tyto zařízení rekonstruovat. V regionu je navíc velice rozšířená individuální chatová rekreace. Havrlant (2000) uvádí na Frýdecko-Místecku 11 tisíc objektů individuální rekreace s možností nocování asi pro 55 tisíc návštěvníků. Ti přijíždějí především z ostravské aglomerace a částečně z havířovské aglomerace. Mezi obce s největším počtem objektů individuální rekreace patří Ostravice (1224 chat), Morávka (942) a Krásná (646). Stravovací zařízení jsou velice často spojené s ubytováním. Na území regionu je dostatečná kapacita pro návštěvníky ve všech kategoriích. Nejvíce restaurací je samozřejmě v největším městě regionu – Frýdku-Místku, ale ani horské oblasti v tomto nezůstávají pozadu. 37

Sportovní vyžití v regionu je široké. V nižších oblastech regionu je možno realizovat téměř všechny druhy běžných sportů, jako plavání, tenis, squash, jezdectví a další. Horské oblasti jsou dostatečně vybaveny na pěší turistiku – přes 550 km značených tras, tak i pro cyklistiku – přes 420 km tras. Slabší je pak možnost půjčování kol, lyží nebo běžkařského vybavení. Území nabízí četné turistické a cyklistické trasy, sportovní zařízení nebo dřevěné stavby. Jsou zde vhodné předpoklady pro rozvoj různých forem venkovské turistiky. Strategie rozvoje regionu Beskydy uvažuje o spolupráci s regionem BeskydyValašsko. Úvahy o spolupráci však nejsou v dokumentu dále rozebírány. Propagace regionu je zajišťována především prostřednictvím Beskydského informačního centra, které navíc zajišťuje servis domácího cestovního ruchu, spolupráci s dalšími institucemi a subjekty cestovního ruchu a také se podílí na tvorbě produktů cestovního ruchu. Region Beskydy provedl dotazníkové šetření (2001), ze kterého vyplynulo, že 60 % návštěvníků využilo k návštěvě území vlastní automobil, zbylých 40 % pak autobus nebo vlak. Čtvrtina ubytovaných využila služeb privátních zařízení, menší počty potom nocovali v kempech, hotelech a penzionech. Celých 75 % dotazovaných využívá stravování kombinovaného v restauracích a občerstveních, zbývající čtvrtina se stravuje z vlastních zdrojů. Zájem o pobyt v přírodě projevilo 33 %, v hodnotách okolo 20 % pak chtějí respondenti poznávat nová místa, navštívit příbuzné a vyrazit za sportovními aktivitami. Mezi silné stránky regionu patří především možnosti rekreace v letní i zimní sezóně, kvalitní příroda, relativně čisté ovzduší, dostatečné množství ubytovacích zařízení za příznivé ceny, dostupnost regionu nebo také konání kulturní aktivit. Slabé stránky v regionu pak jsou nedostatečná organizovanost cestovního ruchu, chybějící společná koncepce, nespolupráce mezi subjekty, špatná kvalita infrastruktury nebo také špatná image regionu v návaznosti na ostravskou aglomeraci. Z pohledu příležitostí má region dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a s tím i přínos financí a pracovních míst do regionu, využití Ostravské aglomerace, jako potencionálního zdroje návštěvníků vhodné podmínky pro rozvoj venkovské turistiky, zlepšení existujících zařízení ubytovacích, stravovacích i sportovních zařízení nebo spolupráce se sousedními státy a rozvoj přeshraniční spolupráce za podpory Evropské unie.

38

Rizikem pro region může být konkurence v podobě dnes lépe rozvinutého regionu Valašsko nebo v zimní sezóně lyžařská střediska na Slovensku, málo finančních prostředků pro investice do cestovního ruchu, spojování jména regionu se špatným image Ostravska, nedostatek sněhové pokrývky, nedostatečné vzdělání obyvatel v oboru cestovního ruchu nebo rozpor mezi koncepcí rozvoje regionu jako oblasti cestovního ruchu a záměry CHKO Beskydy. Strategický dokument v části o marketingu vymezuje skupiny turistů, na které se chce zaměřovat s cílem rozšíření cestovního ruchu na území regionu. První skupinou jsou „pobytoví“ turisté v letním i zimním období, ale také mimosezónně, včetně chatařů. Zde se předpokládá pobyt návštěvníků pět a více dní. Víkendoví turisté by v ideálním případě měli přijíždět především před a po sezóně a také v zimním období. Třetí skupinu tvoří jednodenní návštěvníci z nedalekých aglomerací (Ostrava, FrýdekMístek) – v tomto případě strategie poukazuje na potřebu nabídnout k rekraci celé území regionu a omezit tak vysokou návštěvnost centrálních Beskyd, především pak Lysé hory (zde už míst dochází k projevům negativních rysů). Poslední vymezenou skupinou v marketingové strategii jsou tzv. „popracující“ turisté, kteří mohou využívat regionu především mimosezónně a v pracovních dnech. Marketingová strategie rozděluje území regionu Beskydy na pět oblastí: oblast centrálních Beskyd, podhůří Beskyd, venkovskou aglomeraci, město Frýdek-Místek a okolí vodních nádrží, pro které pak rozpracovává vize rozvoje. Oblast centrálních Beskyd se navíc rozčleňuje zvláště pro zimní a letní období. Centrální Beskydy jsou vhodné pro všechny cílové marketingové skupiny, avšak i přes početnou škálu nabídek sportovního využití i zábavy je jejich využitelnost malá. Dle strategie (2007) neexistuje v oblasti nabídka adrenalinových aktivit, území postrádá i lepší zázemí pro děti a soutěžní aktivity. Všechny tyto produkty je možné realizovat ihned, náročnější projekty ovšem potřebují finanční spoluúčast z externích zdrojů. Pro zimním období klade strategie důraz na progresivní aktivity, mezi které lze řadit saně, skiboby, bruslení, skiering, zimní táboření nebo sjezdy v neupraveném terénu, zimní paragliding nebo zimní motorismus. Opravdu dlouhodobou vizí v tomto regionu je vize propojení lyžařských středisek na principu alpských oblastí. Překvapivé je, že strategie samotná považuje podhůří Beskyd za neatraktivní území, ačkoli současně dodává, že finanční příjmy z tohoto území z cestovního ruchu

39

neustále rostou. Výhodou je rozmanitost kategorií ubytovacích i stravovacích zařízení s širokými možnostmi zábavy a sportu. Strategie počítá s rozvojem hotelů a penzionů s doplňkovými atrakcemi (golf, minigolf, squash, koně), podpora ubytování v soukromí, zpřístupňování památek, rozsáhlejší sportovní a zábavní aktivity nebo propojování tras. Novou myšlenkou je vytváření produktu, který by byl určen především dětem z přilehlých aglomerací, rekreace o prázdninách, a to ať už bez účasti rodičů, s částečnou nebo úplnou účastí. Oblasti kolem čtyř vodních nádrží (přehrady Těrlická a Žermanická, Olešná a Baška) jsou v současnosti cílem především jednodenních a víkendových návštěvníků. Vodní nádrže se potýkají s mimořádně krátkou sezónou využitelnosti, jsou závislé na počasí a mají málo atrakcí s nedostatečnou infrastrukturou. Přesto je v přiléhajících obcích vysoká zaměstnanost v cestovním ruchu a návazných službách.Uvedené lokality slouží jako náhrada za chybějící vodní areály v blízkých městech (Havířov, Ostrava, Frýdek-Místek) Venkovské aglomerace mají nezastupitelnou roli pro region Beskyd. Rozvoj menších ubytovacích a stravovacích zařízení s nabídkou kulturního, společenského i sportovního zázemí s malými investicemi je současně přínosem pro turisty, ale i pro místní občany, školy nebo spolky. Nemusí se jednat pouze o drobné investiční záměry, ale i kolosální stavby, které povyšují obce na turisticky významnou lokalitu (welness, kongresové centrum apod.). Město Frýdek-Místek má v regionu mimořádné postavení především pro jeho nabídku kulturních, náboženských i historických památek s galeriemi a muzei. Město je často navštěvováno za špatného počasí, především na jednodenní výlety. Strategie uvažuje o rozvoji kongresové turistiky na vysoké úrovni s možností relaxačních aktivit, městské turistiky, církevní turistiky a industriální turistiky. Pro stanovení vizí rozvoje regionu Beskydy je zapotřebí nezapomínat na odlišnost od dalších oblastí Beskyd, jako je Jablunkovsko nebo Valašsko. Strategie při tvorbě vizí uvažuje vymezené marketingové skupiny avšak nerozlišuje jejich finanční přínos do regionu. Pro formulaci strategie rozvoje cestovního ruchu byla stanovena jedna generální vize s realizací v horizontu 15 až 20 let, na druhou úrovní byly vytyčeny prioritní cíle směřující k naplnění generální vize a nakonec určeny dílčí cíle

40

s perspektivou dvou až pěti let. Generální vize rozvoje, s plánovaný splněním do roku 2020, byla definovány následovně: -

příjem z cestovního ruchu ve výší 25 000,- Kč na jednoho občana v regionu za rok,

-

průměrnou 30% zaměstnanost ekonomicky aktivního obyvatelstva v oboru cestovního ruchu,

-

10 000 podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu a kooperujících služeb.

V rámci realizačních opatření byla strategickým dokumentem navrhována společná tvorba propagačních a reklamních materiálů nejen pro region Beskydy, ale pro celé území Beskyd, tak jak jsou vymezovány v této práci. Region Beskydy by měl při této aktivitě sehrát zásadní roli a vytvořit potřebné zázemí pro realizace všech aktivit. Dalším návrhem je uspořádání semináře o cestovním ruchu se zaměřením na region Beskydy s prezentací aktivit.

4.10 Návrh možného rozvoje regionu Beskydy Rozsáhlé území Beskyd nabízí turistům a návštěvníkům mnohé letní i zimní aktivity na různých kvalitativních úrovních. Na základě výše provedeného šetření lze říci, že Beskyd dosud nemají vytvořenou koncepci pro společný rozvoj cestovního ruchu celého území. Na území Beskyd vznikly mikroregiony, které si zpracovávají své rozvojové dokumenty v návaznosti na plánovaný rozvoj členských obcí. Mimo to zde existují zpracované strategické dokumenty pro širší území než jsou mikroregiony, které však pět nezahrnují celé území Beskyd. Lze konstatovat, že všechny zkoumané mikroregiony si naplánovaly aktivity pro rozvoj cestovního ruchu, kterých chtějí dosáhnout v nejbližších letech. Některé cíle jsou snadno dostupné, jiné požadují dostatečný kapitál, a to jak lidský, tak i finanční. Investoři směřují svůj zájem spíše do již známých oblastí s velkou návštěvností turistů a slabším oblastem se vyhýbají z obavy neúspěchu svých investičních plánů. Dokumenty však poukazují nejen na potřebu rozvoje území s novými areály, aktivitami nebo zázemím, ale také je důležitá rekonstrukce staveb, aktivit i infrastruktury. Velkým potenciálem pro rozvoj je orientace aktivit směrem k novým trendům v cestovním

41

ruchu, mezi které patří kongresová turistika, incentivní turistika (stmelování kolektivu), venkovská turistika nebo také adrenalinové aktivity (skiering, paragliding), moderní sporty (golf, inline). Jak uvádí Binek et al. (2010), venkovské oblasti jsou specifickou rozvojovou kategorií s určitými výhodami, mezi než lze řadit klid, dobré lidské vztahy nebo spolupráce občanů s veřejnou správou na místní úrovni. Lze souhlasit s názorem Lednického, Vaňka a Pyky (2008), kteří poukazují za současný typický jev v oblasti rozvoje cestovního ruch, kterým je komplexní produkt pro turisty i návštěvníky dané destinace. V komplexním produktu je očekáván jak odpočinek, tak i zážitek s emocionálním nábojem. Na trhu pak vyhrává ten, kdo vytvoří lepší nabídku a zajistí si tím následnou konkurenční výhodu. Konkurenční výhody jsou vytvářeny především zapojováním místních aktérů v cestovním ruchu – podnikatelů, občanů i obce, kteří vytvářejí charakteristickou atmosféru s jedinečnou nabídkou turistické destinace. Vhodné řešení pro území Beskyd by určitě přineslo zpracování strategického plánu pro celé vymezené území. Dle mého názoru by tak strategie měla zahrnovat představu o: -

koncepčním rozvoji území,

-

získávání finančních prostředků,

-

potřebný rozvoj aktivit,

-

provázanost společnými aktivitami,

-

rekonstrukce infrastruktury,

-

vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu,

-

prezentaci a propagaci nejen na území České republiky, ale i s mezinárodním významem.

Jak již bylo uvedeno, Beskydy disponují významným přírodním a kulturním potenciálem s širokou nabídku aktivit. Na základě těchto výhod je tak potencionálně možné vytvořit ucelené nabídky propojující celé Beskydy. Za realizovatelné lze považovat následné tipy aktivit: -

vytvoření turistické karty, která bude za určitou částku nabízet ubytování, stravování, možnost vstupů do různých kulturních památek, sportovní aktivity, dopravu a případně i dárek,

42

-

vytvoření několika turistických stezek napříč územím Beskyd, s možností noclehu a stravováním, komplexní nabídkou přírodních a kulturních míst k návštěvě i skanzenů a muzeí ve spojitosti s významnými osobnostmi, např. Leoš Janáček, Petr Bezruč, Jarmila Šuláková, František Palacký, zbojník Ondráš, Tomáš Kočko, Leopold Parma, Jan Satina a mnozí další,

-

brožura s ucelenou nabídkou jednoho tématu, např. lyžařských středisek, vodních aktivit, farem a statků, jízdáren apod.,

-

vytvoření komplexní sítě s turistickými informačními centry se společným vedením.

Výše navrhované aktivity sice nejsou levnou záležitostí, ale lze předpokládat že by posléze v celém regionu došlo k pozvednutí úrovně poskytovaných služeb, přilákání nových návštěvníků či zvýšení zaměstnanosti. Realizace některých aktivit je časově náročná, naproti tomu jiné jsou realizovatelné v kratším časovým obdobím. Pokud chtějí místní obyvatelé vydělávat na cestovním ruchu, je důležité, aby si uvědomovali potřebnost zachování současného stavu přírody a krajiny a vyvarovali se jejímu nenávratnému zdevastování.

43

5 Závěr Předkládaná bakalářská práce se zabývala hodnocením cestovního ruchu na území beskydských mikroregionů. Jejím cílem bylo mimo jiné zhodnotit současné aktivity v oblasti cestovního ruchu a to prostřednictvím analýzy jejich strategických dokumentů. Beskydy patří k našim nejvýznamnějším lokalitám cestovního ruchu, zejména s ohledem na svůj přírodní a kulturní (etnografický) potenciál. Vzhledem k nejasně vymezené kulturní hranici a rovněž s ohledem na velkou rozlohu území, existuje značné množství přístupů k vymezení území Beskyd. Na základě zhodnocení různých přístupů bylo území Beskyd definováno společným průnikem jak přírodních tak administrativních aspektů (bližší podrobnosti udává kapitola 3.2 ). Na vymezeném území bylo následně detailně šetřeno pět mikroregionů, které rovnoměrně pokrývají všechny dílčí části Beskyd. Základ pro analýzu aktivit mikroregionů v cestovním ruchu tvořily příslušné strategické dokumenty. Analýzou dokumentů bylo zjištěno, že všechny mikroregiony se zajímají o cestovní ruch a chtějí využívat potenciál, který zajišťuje jejich geografická poloha. Z jejich vyhodnocení dále vyplynuly strategické cíle pro rozvoj cestovního ruchu, přičemž lze konstatovat odlišné priority mezi jednotlivými svazky obcí. Za nejvýznamnější priority tak je možné označit například přeshraniční spolupráci, vytváření pohostinného a přitažlivého místa pro život, image regionu, rozvoj služeb cestovního ruchu a rozvoj novodobých trendů v cestovním ruchu. Kromě mikroregionů jsou významnými aktéry na území Beskyd ještě další dva subjekty působící v rovině cestovního ruchu – Region Beskydy–Valašsko a Region Beskydy. Oba dva subjektu rovněž disponují koncepčními rozvojovými dokumenty zaměřenými na cestovní ruch a do jisté míry propojují aktivitu obcí z více mikroregionů. Za prioritu Regionu Beskydy lze označit orientaci na vybranou skupinu návštěvníků, konkrétně obyvatelé mladší 15 let z oblastí s nepříznivým životním prostředím (Ostravská aglomerace). Naproti tomu Region Beskydy–Valaško zmiňuje jako svou prioritu mezi návštěvníky rodiny s dětmi, seniory respektive ucelené školní zájezdy, a to nejen z České republiky. Jedním z dalších cílů předkládané bakalářské práce bylo charakterizovat vzájemný vztah mikroregionů a jejich spolupráce v cestovním ruchu a navržením možných společných aktivit pro rozvoj území Beskyd. Co se týká spolupráce

44

mikroregionů, je možné učinit závěr, že jednotlivé svazky prakticky v oblasti cestovního ruchu (ale i ostatních oblastech) nespolupracují a jejich aktivity se omezují jen na území vlastního mikroregionu. Částečně tuto spolupráci nahrazují organizace přesahující území mikroregionů s účelem propojení cestovního ruchu na vyšší úrovni avšak ani ty nepokrývají celé území Beskyd. S ohledem na výše uvedené se jako žádoucí jeví především následující aktivity. Zásadní aktivitou je vytvoření jednotného koncepčního dokumentu pro celé území Beskyd, které by nemělo opomíjet koncepční rozvoj území, získávání finančních prostředků, rozvoj chybějících aktivit, potřebnou rekonstrukci infrastruktury, vzdělávání pracovníků cestovního ruchu a zejména provázanost aktivit navzájem. Důležitou součástí každého strategického dokumentu je také představa o způsobech prezentace a propagace daného území. Za další významnou aktivitu lze považovat vybudování „celoregionálních“ turistických stezek a to z důvodu rovnoměrného rozložení zátěže z cestovního ruchu na celý region. Jako vhodná aktivita, související s již uvedenou podporou propagace, se v daném kontextu jeví vytvoření „turistické karty“, která bude obsahovat např. slevy na vstupy nejen do památek, ale i na netradiční aktivity cestovního ruchu (úspěšným příkladem je například pas Valašského království). V případě realizace těchto návrhů je možné očekávat zvýšení kvality, povědomí i úrovně turistické oblasti Beskydy, nejen v České republice, ale i v zahraničí.

45

6 Seznam použité literatury Literární zdroje BÍNA, Jan. Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice. Brno : [s.n.], 2010. 67 s. Dostupné z WWW: . BINEK, Jan, et al. Snergie ve venkovském prostoru : Aktéři a nástroje rozvoje venkova. Brno : [s.n.], 2009. 96 s. ISBN 978-80-904308-0-8. BINEK, Jan, et al. Synergie ve venkovském prostoru : Přístupy k řešení problémů rozvoje venkovských obcí. Brno : [s.n.], 2010. 120 s. ISBN 978-80-904308-4-6. HALL, C.Michael; PAGE, Stephen J. The Geography of Tourism & Recreation : Environment, place and space. 3.vyd. Oxon : Routledge, 2006. 424 s. HAVRLANT, Jan . BESKYDY – transformace pohraniční oblasti cestovního ruchu. První. Ostrava : REPRONIS, 2000. 126 s. ISBN 80-7042-793-0. HOLEČEK, Milan; MARIOT, Peter; STŘÍDA, Miroslav. Zeměpis cestovního ruchu. Praha : [s.n.], 2001. 99 s. ISBN 80-86034-39-9. HRON, Pavel. Studie : Problematika rozvoje cizineckého ruchu ve Vrbně pod Pradědem. [s.l.] : [s.n.], 1991. 48 s. LABOUNKOVÁ, Vladimíra, et al. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů [online]. první. [s.l.] : Grafex – Agency, s.r.o., 2009 [cit. 2010-12-29]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-87318-02-7. LEDNICKÝ, Václav; VANĚK, Jiří; PYKA, Jacek. Možnosti využití klastrů v cestovním ruchu. V Karviné : Slezská univerzita, 2008. 114 s. ISBN 9788072485086. MACKOVČIN, Petr, et al. Ostravsko. Chráněná území ČR, svazek X. : Beskydy. 1.vyd. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny, 2004. 456 s. ISBN 80-86064-67-0. MAS Pobeskydí. Strategický plán mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy. [s.l.] : [s.n.], 2008. 44 s. [cit. 2010-12-29]. Dostupné z WWW: . NAVRÁTILOVÁ, Alena; MARKVART, Josef. Programy rozvoje, strategické plány a jiné rozvojové dokumenty obcí v ČR. Urbanismus a územní rozvoj. 1999, 1, s. 8 - 10. ORIEŠKA, Ján. Metodika činnosti průvodce cestovního ruchu. Praha : IDEA SERVIS, 2007. 201 s. ISBN 1866-076-07.

46

ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. Praha : IDEA SERVIS, 2010. 397 s. ISBN 1866-086-10. PŮČEK, Milan. Strategické versus územní plánování. Urbanismus a územní rozvoj. 2009, XII, 1-2, s. 3 - 7. Dostupný také z WWW: . RADOSTA, Pavel. Moje Beskydy. Moje země. 2011, 1, s. 87 - 97. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy. Strategie Leader+ : Strategický rozvojový plán Mikroregionu Vsetínsko. [s.l.] : [s.n.], 2004. 204 s. [cit. 2010-12-29]. Dostupné z WWW: . SCHNEIDER, Jiří, et al. Krajinná rekreologie I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 140 s. ISBN 978-80-7375-200-2. SCHNEIDER, Jiří, et al. Krajinná rekreologie II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 132 s. ISBN 978-80-7375-357-3. STŘÍBRNÁ, Marie. Venkovská turistika a agroturistika. 1.vyd. Praha : Profi Press, 2005. 65 s. Strategický plán mikroregionu obcí povodí Morávky. [s.l.] : [s.n.], 2007. 41 s. Strategický plán Sdružení obcí Jablunkovska : na léta 2007 - 2013. [s.l.] : [s.n.], 2007. 58 s. [cit. 2010-12-29]. Dostupné z WWW: . Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko. [s.l.] : [s.n.], 2006. 30 s. [cit. 201012-29]. Dostupné z WWW: . Strategie rozvoje cestovního ruchu v Regionu Beskydy. [s.l.] : [s.n.],2001. 94 s. [cit. 2011-02-02]. Dostupné z WWW: . ŠTIKA, Jaroslav. Etnografický region Moravské Valašsko : Jeho vznik a vývoj. 1. vyd. Ostrava : Profil, 1973. 87 s. Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska. Ostrava : [s.n.], 2004. 125 s. [cit. 2010-12-29]. Dostupné z WWW: . VRIČAN, Jozef. Na pomezí Moravy a Slovenska. 1. vyd. Martin : Osveta, n.p., 1983. 184 s. VYSTOUPIL, Jiří, et al. Atlas cestovního ruchu České repuliky. Praha : [s.n.], 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1.

47

WILLIAMS, Stephen. Tourism Geography : A new synthesis. 2.vyd. Oxon : Routledge, 2009. 310 s. ZELENKA, J. – PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. [Praha]: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. Internetové zdroje http://www.atlasceska.cz/moravskoslezsky-kraj/moravskoslezske-beskydy/ Atlas Česka [online]. 2007-2011 [cit. 2011-03-13]. http://informace.beskydy.cz/Content/beskydy-informacni-texty-beskydy.aspx Beskydy [online]. 1998-2011, 28.2.2011 [cit. 2011-05-10]. http://www.frydlantno.cz/portal/turistika/mikroregion-frydlantsko-beskydy/ Město Frýdlant nad Ostravicí [online]. 2011 [cit. 2011-03-14]. http://www.jablunkovsko.cz/index.php?jaz=cs Mikroregion Jablunkovsko [online]. 2008 [cit. 2011-04-09]. http://www.mikroregion-vsetinsko.cz/ Mikroregion Vsetínsko [online]. 2011 [cit. 2011-02-22]. http://www.mtbbeskydy.cz/o-projektu/ MTB Beskydy [online]. 2009-2011 [cit. 2011-04-03]. http://www.moravskoslezsky.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=46421 Moravskoslezský kraj [online]. 1998-2011, 07.03.2010 [cit. 2011-05-06]. Euroregion Beskydy. http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/ Chráněná krajinná oblast Beskydy [online]. 2011, 5. 2. 2011 [cit. 2011-05-15]. http://www.povodimoravky.cz/Content/Default.aspx Povodí Morávky [online]. 2010, 21.12.2010 [cit. 2011-04-13]. http://www.risy.cz/cs/turisticke-ris/beskydy-cz Regionální informační servis [online]. 2010-2011 [cit. 2011-02-19]. http://www.roznov.cz/strategicky-plan-rozvoje-mikroregionu-roznovsko Mikroregion Rožnovsko [online]. 2007-2011 [cit. 2011-04-11]. http://valasske-kralovstvi.cz/ Valašské království [online]. 1997-2011 [cit. 2011-02-19]. Ústav územního rozvoje. Kartogram : Mikroregiony v ČR. Brno : [s.n.], 2005. 1. Dostupné z WWW: .

48

Seznam tabulek Tab. 1: Přehled strategických dokumentů ve sledovaných mikroregionech .................. 21 Tab. 2: Souhrnné charakteristiky vybraných beskydských mikroregionů...................... 34

Seznam obrázků Obr. 1: Region Beskydy – vymezení studované oblasti ................................................. 20 Obr. 2: Region Beskydy s vyznačením šetřených mikroregionů.................................... 22 Obr. 3: Mikroregion Rožnovsko..................................................................................... 24 Obr. 4: Zájmové sdružení Frýdlantsko-Beskydy............................................................ 26 Obr. 5: Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko.............................................................. 28 Obr. 6: Sdružení obcí Jablunkovska ............................................................................... 31 Obr. 7: Sdružení povodí Morávky .................................................................................. 34

49