Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch
CESTOVNÍ RUCH A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VE VYBRANÉM REGIONU ČR Tourism and environment in chosen region Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské / diplomové práce:
Autor:
Ing. Ondřej Petr
Tereza Volmutová
Brno, 2013
J m én o a p ří j m en í au t o ra:
Tereza Volmutová
Náz ev d i p l o m o v é p ráce:
Cestovní ruch a životní prostředí ve vybraném regionu ČR
Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:
Tourism and environment in chosen region
Kat ed ra:
regionální ekonomie a správy
Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:
Ing. Ondřej Petr
R o k o b h aj o b y:
2013
Anotace Předmětem bakalářské práce je popis problematiky vztahu cestovního ruchu a životního prostředí. V první části jsou rozebrány základní pojmy a aspekty cestovního ruchu. Druhá část je zaměřena na životní prostředí, krajinu a náležitosti udržitelného rozvoje. Ve třetí části je popsán vztah obou zmíněných oblastí a jak cestovní ruch může působit na životní prostředí. Poslední, čtvrtá část, se potom zaměřuje na vybranou oblast Krušných hor a Podkrušnohoří, na předpoklady, kterými oblast disponuje a na praktické příklady vztahu zmíněných tematických oblastí.
Annotation The subject of the bachelor work is to describe issues of the relationship between tourism and environment. In the first part there are basic terms and aspects of tourism analyzed. The second part is focused on the environment, landscape and aspects of sustainable development. In the third part there are relationship between both mentioned topics described and how tourism can influence environment. The last, fourth part is concentrated on the selected area of Krušné hory and Podkrušnohoří, on its disposition for tourism, and the practical examples of the relationship between tourism and environment in the area.
Klíčová slova Cestovní ruch, životní prostředí, Krušné hory, Podkrušnohoří, udržitelný rozvoj, vliv cestovního ruchu
Keywords Tourism, environment, Ore mountains, sustainable development, impact of tourism
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Cestovní ruch a životní prostředí ve vybraném regionu“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ondřeje Petra a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 7.5.2013 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Ondřeji Petrovi za trpělivost, cenné připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala panu Martinovi Ryšavému za komplexnější vhled do problematiky.cestovního ruchu v severních Čechách a za informace, které mi ve spojení s tímto tématem poskytl.
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................................................11 1
CESTOVNÍ RUCH......................................................................................................................................12 1.1 POJEM .....................................................................................................................................................12 1.2 VÝVOJ CESTOVÁNÍ A CESTOVNÍHO RUCHU .............................................................................................13 1.3 VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V ČR ..........................................................................................................14 1.4 FORMY CESTOVNÍHO RUCHU...................................................................................................................15 1.5 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................................................................17 1.5.1 Selektivní předpoklady ...................................................................................................................17 1.5.2 Lokalizační předpoklady ................................................................................................................17 1.5.3 Realizační předpoklady..................................................................................................................18
2
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A JEHO OCHRANA.........................................................................................19 2.1 ZÁKLADNÍ DEFINICE ...............................................................................................................................19 2.2 HISTORIE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...........................................................................................20 2.3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ ..............................................................................................................................21 2.4 KRAJINA .................................................................................................................................................24 2.5 VÝVOJ STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE ....................................................................25 2.5.1 Právo na informace........................................................................................................................26
3
VZÁJEMNÝ VLIV CESTOVNÍHO RUCHU A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ......................................27 3.1 3.2 3.3
4
NEGATIVNÍ VLIVY...................................................................................................................................27 POZITIVNÍ VLIVY ....................................................................................................................................29 UDRŽITELNÝ CESTOVNÍ RUCH.................................................................................................................29
VZTAH CESTOVNÍHO RUCHU A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V PRAXI........................................31 4.1 VYMEZENÍ OBLASTI ................................................................................................................................31 4.2 GEOGRAFICKÝ POPIS KRUŠNÝCH HOR A PODKRUŠNOHOŘÍ .....................................................................31 4.3 POPIS OBLASTI Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ................................................................................32 4.4 POTENCIÁL ÚZEMÍ PRO CESTOVNÍ RUCH .................................................................................................33 4.4.1 Selektivní předpoklady ...................................................................................................................33 4.4.2 Lokalizační předpoklady ................................................................................................................33 4.4.3 Realizační předpoklady..................................................................................................................36 4.4.4 Shrnutí předpokladů pro formy, resp. šetrné formy cestovního ruchu...........................................37 4.5 ORGANIZACE ZABÝVAJÍCÍ SE ROZVOJEM UDRŽITELNÉHO CESTOVNÍHO RUCHU V OBLASTI .....................38 4.5.1 Krajský úřad Ústeckého kraje........................................................................................................38 4.5.2 Destinační agentura Krušné hory ..................................................................................................42 4.6 OSTATNÍ PROJEKTY REALIZOVANÉ PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU TÝKAJÍCÍ SE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 42 4.6.1 Uhelné safari..................................................................................................................................42 4.6.2 Moře klidu......................................................................................................................................43 4.6.3 Rozhledna „Maják“ Strupčice .......................................................................................................46
ZÁVĚR .................................................................................................................................................................48 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ....................................................................................................................50 SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ
ÚVOD Cestovní ruch je jedním z fenoménů poslední doby. Lidé víc a víc cítí potřebu opouštět svá obydlí a navštěvovat nové kraje, jiné kultury a prostředí odlišná od těch, ve kterých žijí. Vzhledem k jeho dynamickému rozvoji se cestovní ruch stal masovou záležitostí a týká se tak mnoha lidí. Stal se důležitým průmyslovým odvětvím, výrazně se podílí na tvorbě národního produktu a přináší mnoho finančních prostředků. Jelikož nezahrnuje pouze cestování, ale i všechny služby s ním spojené, ovlivňuje mnoho dalších odvětví, přičemž tento vliv může být jak pozitivní, tak i negativní. Na základě této skutečnosti se objevuje potřeba zkoumat cestovní ruch z různých hledisek. Tato práce si klade za cíl prozkoumat cestovní ruch z hlediska životního prostředí, zjistit, jak na sebe tyto dvě oblasti navzájem působí.
Práce řeší obecnou rovinu problematiky, jaký význam má životní prostředí pro cestovní ruch a naopak, jak může cestovní ruch ovlivňovat životní prostředí, zda jde o vliv negativní či pozitivní. Dále se práce zaměřuje na demonstrování tohoto vlivu na příkladu konkrétního regionu. Jako region byla zvolena turistická oblast Krušných hor a Podkrušnohoří. Většina Čechů si s pojmem „Krušné hory“ spojí pojem „měsíční krajina“, podle vzhledu, který jí zůstal po desítkách let povrchové těžby hnědého uhlí. Krušné hory a hlavně Podkrušnohoří jsou stále vnímány jako kraj se znečištěným ovzduším či zničenými lesy. Životní prostředí je v uvedené oblasti stále aktuálním tématem, i přesto, že se jeho kvalita již výrazně zlepšila. Protože je cestovní ruch často vnímán jako odvětví, které napomáhá regionům v jejich rozvoji, je i v této oblasti v posledních letech snaha cestovní ruch podporovat a realizovat. Jedním z cílů bylo tedy bylo zjistit, zda Krušné hory vůbec mají předpoklady pro provozování cestovního ruchu a jeho forem šetrných k životnímu prostředí a jestli cestovní ruch životní prostředí nějakým způsobem vylepšuje, či mu naopak ještě více škodí. Zároveň práce řeší jaké jsou podnikány kroky, které by zdejší krajinu učinili atraktivnější, a tím pádem zajímavou pro potenciální návštěvníky. Ve většině oblastí se lidé nemusí ptát, jak bude krajina, která je obklopuje, vypadat za deset či dvacet let, protože nepředpokládají, že se bude výrazně měnit. V Krušných horách a Podkrušnohoří však tato otázka smysl má.
11
1 CESTOVNÍ RUCH 1.1 Pojem Pojem „cestovní ruch“ je pod vlivem neustálého vývoje a různí autoři se v jeho definici někdy i výrazně liší. Jednu z nejstarších definic cestovního ruchu podle Kotíkové vytvořil australský ekonom Hermann von Schullard v roce 1910:
„Cestovní ruch je soubor operací, zejména ekonomického charakteru, které se přímo vztahují na vstup, pohyb a pobyt cizinců vně i uvnitř určité země, města nebo regionu.“1
V roce 1941 švýcarští profesoři Kurt Krapf a Walter Hunziken definovali cestovní ruch jako „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, příčemž cílem pobytu není trvalé usídlení nebo výkon výdělečné činnosti.“2 Tím tedy z relativně obecné definice vyřadili cestování ve smyslu změny trvalého pobytu a také cestování za prací. Poté však nastal velký rozvoj služebních cest a kongresového cestovního ruchu, a jelikož tyto cesty začaly mít velký vliv na cestovní ruch ve městech, bylo nutné je do definice zahrnout; Mezinárodní sdružení expertů v cestovním ruchu (AIEST) tedy formulovalo nově cestovní ruch jako specifické aktivity vybrané jednotlivcem realizované mimo domácí prostředí.3 Další z mnoha definic, která stojí za povšimnutí vznikla roku 1978 na Vysoké škole ekonomické v Ostravě. „Cestovní ruch je formou uspokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil člověka, ke kterému dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase.“. Tato definice více než cokoliv jiného zdůrazňuje potřeby jednotlivce, které jsou uspokojovány během cestovního ruchu. 4 Dnes se cestovní ruch dá nejobecněji popsat jako „souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnaní“. Tato definice platí pro všechen cestovní ruch, jak za prací, tak odpočinkem, jak 1
KOTÍKOVÁ, Halina. Cestovní ruch jako teoretická disciplína v kontextu kinantropologie [online]. Publikováno leden 2010. [cit. 17.12.2012]. Dostupné na:
2 Introductory tourism [online]. Datum poslední revize 18.11.2012. [cit. 17.12.2012]. Dostupné na: 3 Tamtéž 4 KOTÍKOVÁ, Halina. Cestovní ruch jako teoretická disciplína v kontextu kinantropologie [online]. Publikováno leden 2010. [cit. 17.12.2012]. Dostupné na: 12
krátkodobý tak dlouhodobý, proto je nutné pro různé potřeby její různá specifikace, např. pro potřeby statistik cestovního ruchu nebo pro zákonodárství.5 Za mezník v oblasti definování cestovního ruchu se považuje konference Světové organizace cestovního ruchu (WTO) v roce 1991, kde byla přijata definice cestovního ruchu, která platí dodnes:
„Cestovní ruch představuje činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu v místě mimo jejich obvyklý pobyt po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely“.6
Definice vymezuje časový faktor, tedy že při době pobytu delší než jeden rok se již nejedná o cestovní ruch. Je tomu tak hlavně pro účely lepšího srovnání, sjednocení a zpřehlednění mezinárodních statistik v cestovním ruchu.7
1.2 Vývoj cestování a cestovního ruchu Lidé v průběhu dějin cestovali z různých důvodů. Od stěhování se za úrodnější půdou v pravěku přes obchodní cesty za účelem výměny zboží ve starověku a zámořské objevy ve středověku až po cestování za získáním zkušeností a vzdělání v novověku. V době osvícenství nastal přelom v cestování, kdy byly uveřejněny básně o přírodě a tato skutečnost v mnoha lidech vyvolala touhu po zážitcích z přírody. Poprvé tedy lidi k cestování nevedly praktické motivy, ale zážitky. Za přechod od cestování k cestovnímu ruchu se hned z několika důvodů považuje průmyslová revoluce a následně celé 19. století. Prvním je rozvoj dopravy, hlavně železniční, která se stala rychlejší, komfortnější a lacinější. Cestování tedy začalo být přístupné širším vrstvám obyvatelstva. S industrializací přišlo zavedení pevné pracovní doby, tedy více volného času a otázka, jak ho využít. Zde je na místě objasnit rozdíl mezi cestováním a cestovním ruchem. Pod pojmem cestování se rozumí cesty spojené s přechodným pobytem na jiném místě. Pokud se cestování v určité společnosti stává
5
VYSTOUPIL, Jiří. ŠAUER, Martin. HOLEŠINSKÁ, Andrea. METELKOVÁ, Petra. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno. Masarykova univerzita, 2006. 132 s. ISBN 80-210-4167-6. str. 16 6 KOTÍKOVÁ, Halina. Cestovní ruch jako teoretická disciplína v kontextu kinantropologie [online]. Publikováno leden 2010. [cit. 17.12.2012]. Dostupné na: 7 Tamtéž 13
masovým jevem, začíná se realizovat cestovní ruch.8 Cestovní ruch cestování zahrnuje, ale spolu s ním také spoustu dalších doprovodných služeb jako stravování a ubytování. Cestovní ruch je složkou národního hospodářství a ovlivňuje i jeho další složky.9 Na přelomu 19. a 20. století se objevily první hromadné organizované cesty, s čímž je spojeno především jméno Thomase Cooka a jeho první cestovní kancelář, která dnes patří mezi nejlepší na světě. I díky tomu se ve 20. století cestovní ruch zpravidelnil a stal se záležitostí týkající se širokého spektra obyvatelstva, z čehož plynul socioekonomický vliv na rozvoj měst, oblastí a také států. Trend masovosti cestovního ruchu pokračuje i ve 21. století a dotýkají se ho informační technologie, které služby zrychlují, zlevňují a zefektivňují.10
1.3 Vývoj cestovního ruchu v ČR Cestovní ruch v ČR se jako ve světě začal rozvíjet ve 20. století, zejména po první světové válce, kdy se začaly zakládat podniky cestovního ruchu, cestovní kanceláře apod. Trendem v té době byl spíše individuální cestovní ruch a pobyt v přírodě – tramping, vodní turistika, horolezectví či vysokohorská turistika. Vlivem politických událostí a uzavření hranic po druhé světové válce se realizoval zejména domácí cestovní ruch. Začala éra chatařů a chalupářů. Narozdíl od chalupaření, které spíše usiluje o splynutí s přírodou a využívá stávajících objektů, chataření mnohem víc zatěžovalo životní prostředí vlivem rozsáhlé výstavby chat. Dalším trendem v tomto období byly organizované hromadné zájezdy, které vedly k výstavbě rozsáhlých komplexů v atraktivních lokalitách. Po otevření hranic a liberalizaci trhu došlo k proudění zahraničních turistů do ČR a naopak českých turistů do zahraničí. Začaly se zakládat soukromé podniky působící v oblasti cestovního ruchu.11
8
KOTÍKOVÁ, Halina. Cestovní ruch jako teoretická disciplína v kontextu kinantropologie [online]. Publikováno leden 2010. [cit. 17.12.2012]. Dostupné na: 9 JIRGL, Jakub. Vývojové trendy cestovního ruchu v zemích EU: Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2008. Vedoucí bakalářské práce Ing. Matin Šauer, Ph.D. 10 VYSTOUPIL, Jiří. ŠAUER, Martin. HOLEŠINSKÁ, Andrea. METELKOVÁ, Petra. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno. Masarykova univerzita, 2006. 132 s. ISBN 80-210-4167-6. str. 27-30 11 Tamtéž, str. 31-32 14
1.4 Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu jsou odvozeny od motivace jeho účastníků. Jejich výčet se u různých autorů drobně liší, nicméně nejobecněji je definice taková: •
rekreační cestovní ruch – motivací je psychická nebo fyzická regenerace člověka
•
kulturní cestovní ruch – poznávání jiných kultur, tradic, zvyků, způsobu života, náboženství
•
společensky orientovaný cestovní ruch – převážně návštěva příbuzných a známých
•
sportovní cestovní ruch
•
ekonomicky orientovaný cestovní ruch – obchodní cesty, kongresový cestovní ruch.12
Je velké množství dalších, specifických forem, týkající se různých oblastí. Vzhledem k tématu práce je vhodné zde uvést nejčastější alternativní, nebo také měkké13 formy cestovního ruchu, jak je rozlišuje Ehrlich (2007)
Přírodní turismus – hlavní myšlenkou této formy je poznání jedinečné přírody. Většinou se jedná o výlety do člověkem neporušených krajin, turista získává zážitky z pobytu venku v přírodě. Do této kategorie lze zařadit i již zmiňovaný tramping, oblíbený v počátcích cestovního ruchu v Čechách.
Dobrodružný turismus – je forma turismu probíhající také v přírodě, nicméně primární není její poznání, ale zážitek. Základem je nějaká sportovní aktivita, která vzhledem ke své povaze vyžaduje přírodu jako prostředí pro realizaci. Těmito aktivitami může být pěší turistika, cyklistika, lyžování, rafting, z náročnějších potom například horolezectví, zdolávání ledovců nebo paragliding. Pro tuto formu turismu je typická potřeba jisté fyzické zdatnosti.
12
VYSTOUPIL, Jiří. ŠAUER, Martin. HOLEŠINSKÁ, Andrea. METELKOVÁ, Petra. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno. Masarykova univerzita, 2006. 132 s. ISBN 80-210-4167-6., str. 19 13 Měkké formy cestovního ruchu - takové formy, které se snaží o přiblížení se k přírodě, o její udržení, přizpůsobení se navštíveným kulturám. 15
Agroturistika – nebo také agroturismus; který je podle Páskové a Zelenky14 (2012) definován jako rekreační pobyt na venkově či rodinné farmě a jeho hlavní náplní je poznání alternativního způsobu života, kontakt s přírodou, účast na zemědělských činnostech, poznání technik výroby potravin, činnosti s hospodářskými zvířaty apod. Agroturistika využívá technologie šetrné k životnímu prostředí.
Turismus v divoké přírodě (wild-life tourism) – nastává, pokud se turista vydá do divoké přírody, většinou kvůli pozorování divokých zvířat, poznává jejich zvyky a chování. Tato forma probíhá buď ve volné přírodě, nebo také v národních parcích, rezervacích a safari.
Kulturní turismus – pod tímto pojmem je možné si představit více věcí, nicméně souhrnně zde jde o poznání jiné kultury, což může zahrnovat zvyky a chování jiných národů, jejich umění, náboženství, historii, či třeba tradiční jídla.
Komunitární turismus – je obdobou kulturního turismu, taktéž v něm můžeme vidět znaky agroturismu. Jeho specifikem je však orientace převážně na země třetího světa. Nejčastěji se tedy jedná o malé komunity lidí, do kterých turista pronikne. Zde se snaží žít jako oni, podle jejich zvyků, zároveň pozorovat jejich specifické chování a poučit se něco o jejich kultuře.. Respektování a úplné přizpůsobení se komunitě je naprosto klíčové.
Volunturistika – vychází ze slova „voluntary“, neboli dobrovolník. Jak je z názvu zřejmé, jedná se o dobrovolnickou činnost v navštívených oblastech. Dobrovolníky do oblasti táhne touha poznat místní kulturu, popřípadě pocit uspokojení z dobré věci, za „zážitek“ tedy neplatí, ale odpracují si ho.15
Podle Štýrského (2010) se šetrný turismus dělí na dva pojmy: • Bioturismus, při kterém turista poznává jednotlivé typy krajiny, ekosystémy, druhy rostlin a volně žijících živočichů, jde o poznávání rozmanitosti tzv. biodiverzity jednotlivých typů krajiny, je zaměřen na živou přírodu, a 14
ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978-807-2018-802., str. 26 15 EHRLICH, Pavel. Alternativní formy cestování a měkký turismus: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2007. Vedoucí práce prof. RNDr. Hana Librová, CSc. [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 16
• Geoturismus, který se zaměřuje na poznání tzv. geodiverzity, která je chápána jako morfologická a historická rozmanitost neživé přírody. V praxi jsou to jevy jako minerály, horniny, zkameněliny, jevy spojené s činností vody či morfologickými vlivy.
Tyto
atraktivity
jsou
potom
koncentrovány
v územích
nazývaných
16
„geoparky“ .
1.5 Potenciál cestovního ruchu „Potenciálem krajiny se rozumí způsobilost určitého území poskytnout podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.“17 Tedy, zda má krajina předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Při hodnocení možnosti rozvoje cestovního ruchu jsou hodnoceny předpoklady selektivní, lokalizační a realizační.
1.5.1
Selektivní předpoklady
Tyto předpoklady nejsou předmětem nabídky cestovního ruchu v oblasti, ale spíše poptávky. Mají vliv na účast obyvatelstva na cestovním ruchu. Sem se řadí faktory demografické, tzn. různé požadavky budou mít obyvatelé např. různého věku, dále to jsou faktory urbanizační, jež rozlišují potřeby obyvatel pocházejících z města nebo z vesnice, další faktory jsou ekonomické, tj. dosažená životní úroveň obyvatelstva a objem jejich volného času a nakonec faktory politické, což je hlavně vnitropolitická situace v zemi a mírové uspořádání světa. 18
1.5.2
Lokalizační předpoklady
Co se týče potenciálu cestovního ruchu, mluví se hlavně o předpokladech lokalizačních. Určují funkční využití oblasti z hlediska jejího charakteru a přírodních možností. Ve vztahu k cestovnímu ruchu jsou nabídkou oblasti, základnou pro uspokojování poptávky. Patří sem přírodní podmínky, jež mají stálou povahu a jsou relativně konstantní. Druhou skupinou jsou
16
ŠTÝRSKÝ, Jiří. Příroda je fascinující kniha příběhů In Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu: recenzovaný sborník vybraných příspěvků 1. a 2. ročníku konferencí s mezinárodní účastí, Hradec Králové. Vyd. 1. Editor Josef Zelenka. Brno: Tribun EU, 2011, 191 s. ISBN 978-807-3992-477, str.149 17 VYSTOUPIL, Jiří. ŠAUER, Martin. HOLEŠINSKÁ, Andrea. METELKOVÁ, Petra. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno. Masarykova univerzita, 2006. 132 s. ISBN 80-210-4167-6. str. 34 18 Tamtéž, str. 39-40 17
kulturně-historické předpoklady, které mají spíše podpůrný, sekundární význam a jsou narozdíl od přírodních podmínek bodově rozmístěny.
Přírodní podmínky: •
reliéf
•
klimatické poměry
•
hydrologické poměry
•
rostlinstvo a živočišstvo.
Kulturně-historické předpoklady: •
kulturně-historické památky
•
kulturní zařízení a kulturní akce
•
společenské události19
1.5.3
Realizační předpoklady
Posledními předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti jsou předpoklady realizační. Svou existencí umožňují realizaci cestovního ruchu, spojují oblast nabídky s poptávkou. Řadíme sem materiálně-technickou základnu, čímž rozumíme hlavně stravovací a ubytovací zařízení, ale také zařízení pro sportovní a kulturní vyžití. Dále zahrnují dopravní předpoklady, jimiž je hlavně dopravní infrastruktura.20
19
VYSTOUPIL, Jiří. ŠAUER, Martin. HOLEŠINSKÁ, Andrea. METELKOVÁ, Petra. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno. Masarykova univerzita, 2006. 132 s. ISBN 80-210-4167-6., str.40-44 20 Tmtéž, str. 44-45 18
2
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A JEHO OCHRANA
2.1 Základní definice I pojem „životní prostředí“ je rozporuplný a různí vědci na něj mají různé názory. Jednou z definic přijatých na konferenci UNESCO v roce 1967 byla ta od norského vědce S. Wika, která říká, že „životním prostředím je ta část světa, s níž je člověk v interakci, tj. již používá, ovlivňuje a které se přizpůsobuje“.21 Této definici bylo vytýkáno, že zahrnuje pouze životní prostředí člověka a nikoli ostatních organismů a tudíž je možné si zmíněnou „interakci“ vykládat nejednotně. V chápání pojmu „životní prostředí“ jsou i další rozdíly, například skutečnost, zda se za něj považuje pouze prostředí přírodní, nebo i umělé, tj. takové které je vytvořené člověkem, nebo zda do životního prostředí spadají pouze materiální složky světa či také složky sociální, tedy zda jsou i mezilidské vztahy a společnost součástí životního prostředí.22 Vědci se shodují pouze v té nejobecnější definici, která zní:
„Životní prostředí je realita obklopující živé organismy a nakonec i člověka, přímo i zprostředkovaně na ně působící a mající takové vlastnosti, které umožňují jejich existenci jako živých organismů.“23
Podle Zákona č.17/1992 Sb., o životním prostředí, je životní prostředí „vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.“24 Zmíněná definice je také pouze obecná a ve své podstatě se od předešlé moc neliší.
21
PEKÁREK, Milan. Péče o životní prostředí. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 216 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 55. ISBN 80-210-0715-X., str.20 22 PEKÁREK, Milan. Péče o životní prostředí. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 216 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 55. ISBN 80-210-0715-X., str.20-21 23 Tamtéž, str. 21 24 Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí [online]. [citováno 5.4.2013]. Dostupné na: 19
Tento zákon také definuje „ochranu životního prostředí“, která podle něj „zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystému a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku.“25 Pojem „ochrana životního prostředí“ bývá také často nesprávně zaměňován s pojmy „ekologie“ či „ochrana přírody“26
2.2 Historie ochrany životního prostředí Tendence k ochraně životního prostředí ve světě se objevovaly už od starověku, nicméně teprve v 19. století se zájem o tuto oblast prudce zvýšil. Teoretickým základem se stala ekologie, věda založená německým biologem Ernstem Haeckelem, zabývající se vztahy mezi živými organismy a jejich okolím27. Začala vznikat první chráněná území, první odborná literatura. Roku 1872 byl zřízen první národní park na světě - národní park Yellowstone v USA a další na sebe nenechaly dlouho čekat. V druhé polovině 19. století se začala prosazovat legislativa na ochranu životního prostředí a na přelomu 19. a 20. století vzniklo mnoho organizací za účelem chránit životní prostředí.28 Stejně tak na území České republiky se podobné snahy projevovaly přibližně ve stejné době, například roku 1858 byla knížetem Janem Schwarzenbergem zřízena rezervace Boubínský prales na Šumavě, nebo roku 1870 vyšel Zemský zákon na ochranu ptactva. Právní úprava v moderním smyslu se u nás začala formovat počátkem 20. století. Stále však byly chráněny pouze určité lokality. V šedesátých letech 20. století se začaly v životním prostředí projevovat vážné problémy, jak v Čechách, tak i ve světě. Prostředí nebylo narušeno jen lokálně, ale jako celek. Na toto téma byly pořádány četné konference a do čela světového boje proti ekologické katastrofě se postavila Organizace spojených národů.29 V Čechách byl tento stav řešen tlakem na ochranu životního prostředí v zemi na národní úrovni. To se podařilo po roce 1989 – roku 1992 byl přijat dodnes
25
Tamtéž Ochrana životního prostředí [online]. Datum poslední revize: 10.4.2013 [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: 27 MOLDAN, Bedřich. (Ne)udržitelný rozvoj: ekologie - hrozba i naděje. 2. vyd. V Praze: Karolinum, 2003, 141 s. ISBN 80-246-0769-7., str.22 28 Historie ochrany přírody a životního prostředí [online]. Datum publikování: 27.9.2007 [citováno 16.4.2013]. Dostupné na: 29 MOLDAN, Bedřich. (Ne)udržitelný rozvoj: ekologie - hrozba i naděje. 2. vyd. V Praze: Karolinum, 2003, 141 s. ISBN 80-246-0769-7., str.22 20 26
platný Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny30 a již zmíněný Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
2.3 Udržitelný rozvoj „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích a aniž by se to dělo na úkor jiných národů“31 Tedy zjednodušeně jde o ekonomický rozvoj, který nezničí základnu přírodních zdrojů a životní prostředí. V cizojazyčné literatuře se často používá výraz „sustainable development“.
Definice udržitelného rozvoje má dva rozměry: • Časový, který vyjadřuje solidaritu a zodpovědnost mezi různými generacemi stejného lidského společenství • Prostorový, vyjadřující zodpovědnost mezi různými společenstvími sdílejícími prostor Země.
Takto vymezený udržitelný rozvoj se vztahuje hlavně k ekologické stránce životního prostředí a ochraně krajiny. Pokud se jedná o umělé prostředí, tedy vytvořené člověkem (jakým je například město), vymezení pojmu „udržitelný rozvoj“ je složitější, musí totiž ve stejné míře zahrnovat kromě ekologické i sociální a ekonomickou stránku tohoto prostředí.32 „Z ekonomického hlediska jde při udržitelném rozvoji o zachování trvale udržitelného výnosu, přičemž nynější objem aktiv, který tento výnos poskytuje, musí být udržen nebo rozmnožen.“33 Z hlediska sociálního jde o odstranění chudoby, rozvoj lidské osobnosti, zachování kultur, o spravedlivý a mírumilovný svět. Klíčový je ovšem právě ekologický aspekt, který zavádí kritérium ekologické únosnosti do všech lidských činností. Každý rozvojový záměr by tedy měl splňovat několik podmínek. Musí zaručovat trvalý ekonomický přínos. Dále musí mít kladný vliv na sociální rozvoj, přispět k rozvoji lidské
30
Histroie ochrany přírody a krajiny v České republice [online]. [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: 31 MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80-247-4198-7., str.12 32 Tamtéž., str.12 33 MOLDAN, Bedřich. (Ne)udržitelný rozvoj: ekologie - hrozba i naděje. 2. vyd. V Praze: Karolinum, 2003, 141 s. ISBN 80-246-0769-7., str.81 21
osobnosti, zároveň nesmí přinášet jakékoliv sociální napětí. Nakonec musí být taky pochopitelně ekologicky únosný.34 Existují také názory tzv. metodologických individualistů35, kteří věří, že nehrozí vyčerpání přírodních zdrojů, protože lidské možnosti a využití znalostí ve výrobě jsou neomezené a že lidský důmysl dovede vyřešit všechny environmentální problémy. Tento myšlenkový směr považuje techniku a technologie za zachránce, nikoliv za viníky současné situace. Tržní mechanismy podle něj zabraňují plýtvání, jelikož účastníci trhu rozhodují na základě cen. Vysoké ceny jsou schopny reflektovat vzácnost zdroje, a tím pádem ho ochránit před nadměrnou spotřebou.36 Praktické zkušenosti ukazují, že reálným řešením při snaze o udržitelný rozvoj je nalezení správné kombinace tržních sil a zásahů státu.37
Podle Šauera (2008) existuje osm principů, které by měly pomoci zajistit trvale udržitelný rozvoj: • Oživit hospodářský růst – protože chudoba státu je hlavní příčinou znehodnoceného životního prostředí, • změnit kvalitu růstu – soustředit se nejen na hospodářské ukazatele, ale také na zásoby přírodních zdrojů, lepší rozdělení příjmů nebo uchovávání kulturního a přírodního bohatství, • uchovávat a obohacovat bázi přírodních zdrojů – efektivněji využívat energii, vodu, suroviny; snížit spotřebu přírodních zdrojů na jednoho obyvatele, dále také podporovat ekologicky čisté produkty, • zajišťovat udržitelnou úroveň populace – nastolit rovnováhu mezi populací a dosažitelnými zdroji, • nově orientovat techniku a odstraňovat rizika – zavést institucionální mechanismy a předem přemýšlet o potenciálních účincích nových technologií a technických zařízení, • při rozhodování integrovat ekologické i ekonomické aspekty – tak, aby se ekologické a ekonomické cíle vzájemně podporovaly,
34
Tamtéž, str. 81 Metodologický individualismus – myšlenkový směr, který tvrdí, že ekonomie není vědou o akolaci zdrojů, ale vědou o lidském jednání. Pouze jednotlivec může jednat, a proto by zájem ekonomie měl být soustředěn na něj. 36 FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, x, 301 s. ISBN 978-807-3577-186., str.28 37 Tamtéž, str.29 22 35
• reformovat mezinárodní hospodářské vztahy – zde se jedná například o pomoc rozvojovým zemím rozšířit předpoklady pro rozvoj, • posílit mezinárodní spolupráci – mezinárodní organizace by měly uznávat vyšší prioritu monitorování, hodnocení a výzkumu životního prostředí a přírodních zdrojů.38
Většina zdrojů a publikací mluví o potřebě udržitelného rozvoje, a většina z nich se shoduje na tom, že je velkým přínosem pro dané společenství a je v podstatě nezbytné pro jeho budoucnost. Existují však teorie které vidí v celé koncepci udržitelného rozvoje jisté nedostatky a je třeba se i nad těmito aspekty zamyslet.
Heilig (1997) ve své práci shrnul argumenty proti běžné koncepci udržitelného rozvoje: • To, co je udržitelné pro stávající generaci, nemusí být pro generace budoucí a naopak. Ač je dnes stav přírody narušován činností člověka, vedle tohoto negativního předá nynější generace budoucím generacím velké množství nových technologií, vědeckých metod apod., které mnohdy vznikly díky narušení životního prostředí. I přesto však tyto technologie mohou být pro další generace větším přínosem než zachované životní prostředí. • Existuje představa, že všichni lidé na Zemi mají stejné zájmy. Ta je však mylná, například zájem Evropanů o zachování čistého vzduchu je zcela odlišný od zájmu některých obyvatel rozvojových zemí, kteří denně bojují o přežití. Z jejich pohledu se potřeba udržitelného rozvoje posouvá na poslední místo v pomyslném žebříčku hodnot. • To co je trvale udržitelné pro malé skupiny, nemusí být dlouhodobě udržitelné pro velké. V malých komunitách je jednoduché žít v harmonii s přírodou, ovšem na úrovni celého státu jako je například Brazílie je toto nepředstavitelné. • Co je vhodné pro přírodu, nemusí být vhodné pro sociální strukturu, ekonomiku nebo kulturu. Některé zemědělské technologie, které zhoršují životní prostředí, jsou nezbytné pro nasycení milionů lidí. • Různé ekosystémy jsou různě přizpůsobivé, a zásah člověkem do jednoho nemusí mít stejný dopad jako zásah do druhého. To znamená, že indikátory udržitelného rozvoje
38
ŠAUER, Petr. Základy ekonomiky životního prostředí. 3. dotisk 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1996, 185 s. ISBN 80-707-9890-4, str. 16-17 23
nemohou být stejné pro všechny ekosystémy, ale musí být definovány s ohledem na typ ekosystému. • Všechny druhy organismů nejsou stejně důležité pro vývoj lidstva. Je dokázáno, že některé organismy v minulosti vymřely bez vlivu na další vývoj Země. Člověk by se tedy měl soustředit na zachování těch zdrojů, které jsou pro něj nezbytně důležité. • Koncept udržitelného rozvoje je založen na předpokladu existence harmonie a míru. To však ignoruje fakt, že lidský vývoj je často poháněn konkurencí a konflikty. Dokonce i v samotné přírodě jsou vítězové a poražení. • Ideologie nestačí k tomu, aby lidé změnili své chování, které napomůže trvale udržitelnému rozvoji, pokud bude v rozporu s jejich vlastními zájmy. Je tedy spíše zapotřebí provádět osvětu a následně hlouběji poznat sociální, ekonomické a politické procesy, které ve společnosti probíhají. • Není k dispozici metodika, která by umožnila měřit a utřídit míru udržitelnosti jednotlivých procesů. Koncepce udržitelného rozvoje je mnohdy propagována jako ideologie, která však nemá žádný pevný vědecký základ a navíc není žádný způsob jak změřit přínos činností které takzvaně vedou k udržitelnému rozvoji.39
2.4 Krajina Podle Evropské úmluvy o krajině je krajina „část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů“.40
Podle míry zásahů člověka definujeme různé typy krajiny:
Přirozená krajina – zásahy člověka se v ní neprojevují rušivě, buď proto, že člověk vůbec není přítomen, nebo proto, že je na přírodních zdrojích zcela závislý, proto je zachovává v původní podobě.
39
HEILIG, K. Gerhard, 1997 In NÁTR, Lubomír. Rozvoj trvale neudržitelný. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2005, 102 s. ISBN 80-246-0987-8., str. 93 40 MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80-247-4198-7., str.112 24
Kultivovaná krajina – v této krajině se rozvíjí hospodářská činnost člověka, nicméně probíhá v souladu s přírodními podmínkami. Druhotná podoba krajiny, tedy tak jak na ní působí člověk, je velmi podobná původní krajině.
Narušená krajina – člověk v ní neracionálně využívá přírodní zdroje a jeho hospodářská činnost krajinu negativně ovlivňuje. Je zde však stále možnost regenerace, ať už přirozenou nebo technickou cestou.
Devastovaná krajina – tato krajina již vlivem hospodářských činností člověka zcela ztratila svou původní strukturu. Regenerace původní krajiny již není možná. Jedinou možností je přetvořit krajinu technickými úpravami.41
Na základě toho jsou tři přístupy k plánování krajiny: • Ochrana – uchování původního stavu a zároveň opatření aby nedošlo ke zhoršení stavu, • kultivace – odstraňování problémů a posilování hodnot v územích s narušenou krajinou, • tvorba – vytváření nové krajiny v situacích kdy je původní krajina devastovaná, například v oblastech, kde probíhala povrchová těžba.42
2.5 Vývoj stavu životního prostředí v České republice Po druhé světové válce nastala v Československu industrializace. Na životní prostředí nebyl brán vůbec ohled a přírodní zdroje byly využívány neracionálně a ve velké míře. Vážné problémy se začaly projevovat ve druhé polovině šedesátých a na začátku sedmdesátých let. Ty už se nedaly přehlédnout, ovšem vláda se je snažila zatajovat, nepřiznávat či zlehčovat jejich význam. Během komunistického režimu zaostávaly všechny oblasti případné ochrany životního prostředí. Zaostával vědecký výzkum, nepodporovalo se monitorování životního prostředí, nefungovala osvěta a vzdělávání o ochraně životního prostředí. Existovalo pouze 41
WITTLINGEROVÁ, Zdena a František JONÁŠ. Ochrana životního prostředí. Vyd. 2. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2002, 131 s. ISBN 80-213-0754-4., str.18 42 MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80-247-4198-7., str.128-129 25
několik dobrovolnických organizací, které byly pochopitelně kontrolovány vládou. Přesto se však některým podařilo zpracovat poměrně důkladné analýzy stavu životního prostředí, které byly ovšem vypracovávány jako tajné dokumenty pro vládu. Po roce 1989 tedy bylo Československo ve většině ukazatelů stavu životního prostředí mezi nejhoršími v Evropě. Mezi nejhorší ukazatele patřili emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a prašné částice obsahující těžké kovy a karcinogenní sloučeniny. Znečištění se vázalo hlavně na ty geografické oblasti, kde byla soustředěna těžba surovin, hutnictví, chemické závody a elektrárny. V devadesátých letech se ovšem situace radikálně změnila. Sama veřejnost si problém uvědomovala a podporovala vládu v aktivitách spojených s ochranou životního prostředí. Bylo povoláno mnoho odborníků, zaveden systém institucí v čele s Ministerstvem životního prostředí a Českou inspekcí životního prostředí. Podařilo se provést útlum průmyslových odvětví znečišťujících životní prostředí, upevnit tzv. „environmentální kázeň“ podniků a získat značné množství finančních prostředků na ochranu životního prostředí. Obecně během devadesátých let došlo k velkému pokroku ve stavu životního prostředí.43
2.5.1
Právo na informace
Fakt, že informace o katastrofálním stavu životního prostředí byly po tolik let zatajovány, dával po roce 1989 důvod k tomu, aby bylo právo občanů na informace naplňováno. Obecně tuto problematiku v České republice ošetřuje zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.44 Z něj vyplývá, že orgány veřejné správy zabývající se životním prostředím jsou povinny poskytovat občanům informace, které jsou ve veřejném zájmu. K potvrzení práva na ekologické informace přispěla také Aarhurská úmluva, kterou v r. 1998 podepsali ministři životního prostředí všech evropských zemí.45 Tato úmluva usiluje o zlepšení informovanosti veřejnosti o stavu životního prostředí. Důraz je kladen na aktivní přístup veřejné správy, na srozumitelnost informací a na využívání elektronických zdrojů.46
43
MOLDAN, Bedřich. (Ne)udržitelný rozvoj: ekologie - hrozba i naděje. 2. vyd. V Praze: Karolinum, 2003, 141 s. ISBN 80-246-0769-7., str.35-37 44 Zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím [online]. Datum poslední revize: 10.6.2011 [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: 45 MOLDAN, Bedřich. (Ne)udržitelný rozvoj: ekologie - hrozba i naděje. 2. vyd. V Praze: Karolinum, 2003, 141 s. ISBN 80-246-0769-7., str. 69 46 Aarhurská úmluva [online]. [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: 26
3 VZÁJEMNÝ VLIV CESTOVNÍHO RUCHU A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Životní prostředí vzniká jako interakce mezi přírodním a lidským faktorem. Oba faktory na sebe vzájemně působí, a mělo by mezi nimi dojít k určité rovnováze. Na některých územích však jeden faktor převažuje – buď přírodní, například v chráněném území, či v druhém extrému faktor lidský v těžebních oblastech či průmyslových objektech. Oba tyto faktory působí na rozvoj cestovního ruchu, a proto je důležité brát je při rozvoji cestovního ruchu v úvahu.47 Když potenciální turista volí, pro jakou destinaci se rozhodne, přírodní podmínky (například kvalita ovzduší, přírodní atraktivity) mají na jeho rozhodnutí velmi významný vliv. V mnoha případech jsou hlavním motivem návštěvy destinace (koupání v moři, návštěva hor, či přírodních parků). Kulturně historické památky vyskytující se v krajině potom mívají spíše doplňující charakter. Mezi trendy v cestovním ruchu během posledních let patří jak na straně spotřeby, tak na straně nabídky, právě udržitelnost, kvalita získaných zážitků převažující nad kvantitou48 a také tzv. odpovědný cestovní ruch49. Aktivity v cestovním ruchu jsou navíc silně fixované na místo svého vzniku (tedy region, či destinaci cestovního ruchu). Již z těchto faktů vyplývá, že cestovní ruch je na životním prostředí přímo závislý a že je potřeba při rozvoji cestovního ruchu v oblasti dbát na ochranu životního prostředí a krajiny a na udržitelný rozvoj. „Životní prostředí je klíčová součást produktu cestovního ruchu.“ 50
3.1 Negativní vlivy Většina odborníků se shoduje v tom, že cestovní ruch může významně narušovat životní prostředí. Jeho dopady sice nejsou na první pohled tak viditelné, ale při dlouhodobé ignoraci
47
Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015, str.12 [online]. [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: . 48 FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, x, 301 s. ISBN 978-807-3577-186., str. 25 49 Odpovědný turismus – také „responsible toursim“, vyjadřuje snahu minimalizovat negativní dopad tohoto odvětví na životní prostředí a společnost 50 COOPER, Chris. Classic reviews in tourism. Buffalo: Channel View Publications, c2003, ix, 264 p. ISBN 18731-5045-8., str. 242 27
jeho vlivu dochází k markantním a dlouhodobým změnám na životním prostředí, na jejichž odstranění je zapotřebí mnohem více finančních prostředků.51
Negativní vliv cestovního ruchu na životní prostředí se může projevovat v několika rovinách: •
Biodiverzita52 - Rozmanitost druhů je narušena ničením ekosystémů, kdy živočichové a rostliny ztrácí své přirozené stanoviště. Naopak se vlivem cestovního ruchu šíří tzv. alochtonní druhy, tedy takové, které se na daném místě dříve nevyskytovaly a byly na místo zavlečeny aktivitami lidí. Nejčastěji se jedná o neúmyslnou činnost, kdy semena rostlin, mikroorganismy či drobní živočichové jsou přenášeny na botách, oděvech či dopravních prostředcích návštěvníků. Může se také jednat o zavlečení vědomé, kdy je snaha zvýšit atraktivitu destinace, například učinit jí exotičtější.
•
Fyzické poškození krajiny a eroze – Pod tímto termínem se skrývá narušování přírodnin, hlavně odstraňování vrchní vrstvy půdy, destrukce a sešlapování vegetace. Řadí se sem také odlesňování například za účelem výstavby rekreačních objektů.
•
Turistické znečištění – Turisté při provozování cestovního ruchu do životního prostředí uvolňují různé látky a energie. Nejčastěji se jedná o emise vypouštěné dopravními prostředky do ovzduší, o znečištění vody a také o odpady, které turisté v rámci cestovního ruchu produkují.
•
Přírodní zdroje – Návštěvník v destinaci spotřebovává přírodní zdroje, kterými oblast disponuje. Hlavním takto spotřebovaným přírodním zdrojem je voda, pitná i užitková. Do této kategorie se může řadit i prostor, který návštěvníci, zejména při masovém cestovním ruchu, zabírají místním obyvatelům.
•
Vizuální a strukturní změny krajinného rázu – Sem patří zejména nová architektura, která se do krajiny nehodí, narušuje její vzhled. Dále také plochy, které se z běžného způsobu využívání převádí na plochy využitelné rekreačně.
•
Záměrné poškozování přírodních hodnot – Vedle aktivit, při kterých člověk narušuje životní prostředí nevědomky či nechtěně, existují také případy záměrného poškozování. Nejhorším typem je vandalismus, kdy návštěvník bez jakéhokoliv účelu záměrně ničí složky životního prostředí. Příkladem také mohou být nápisy či grafiti
51
PANCOVÁ, Miluše, Bc. Vztah cestovního ruchu a životního prostředí a možnosti trvale udržitelného rozvoje ve vybrané turistické oblasti. Místo vydání : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, 2008. 130 l., 16 l. příloh. Vedoucí diplomové práce RNDr. Blažena Gehinová, str. 14 [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 52 Biodiverzita – rozmanitost živých organismů na Zemi, rozmanitost druhů a ekosystémů 28
na sklaních útvarech, či sběr vzácných živočišných a rostlinných druhů, nerostů, zkamenělin. Tato aktivita je nazývaná jako „hon za suvenýry“. Jednou z nejcitlivějších oblastí jsou korálové útesy, které jsou poškozované při potápění. 53
3.2 Pozitivní vlivy Cestovní ruch však může mít na životní prostředí i pozitivní vliv. Tím, jak se v oblasti rozvíjí, může zlepšit povědomí veřejnosti o přírodních hodnotách a potřebě je chránit. Organizace řízení cestovního ruchu by měly šířit mezi obyvatelstvem osvětu o důležitosti přírodních zdrojů. Finanční prostředky, které jsou získávány z cestovního ruchu, mohou být zpětně použity na ochranu přírodních ploch či na podporu výzkumu životního prostředí a ekologických procesů. Svou existencí cestovní ruch také může přispět ke vzniku chráněných oblastí a tím k ochraně životního prostředí, či k údržbě krajiny tak, aby si zachovala svůj jedinečný vzhled.54 Všechny tyto aktivity ovšem závisí na subjektech, které v dané oblasti řídí a podporují cestovní ruch. Je-li provozován správným způsobem, negativní vlivy mohou být minimalizovány a naopak se mohou projevit vlivy pozitivní. Jak již bylo zmíněno, je očividné, že cestovní ruch je na životním prostředí závislý55
3.3 Udržitelný cestovní ruch Stejně jako existuje udržitelný rozvoj, mluví se i o udržitelném rozvoji cestovního ruchu. Podle Sharpleyho a Telfera (2008) udržitelný cestovní ruch závisí na uspokojení potřeb domácí populace ve smyslu zlepšení životních standardů v krátkém a dlouhém období, uspokojení poptávky narůstajícího počtu turistů a zároveň ochraňování životního prostředí tak, aby bylo předchozích dvou cílů dosaženo. Udržitelný rozvoj má aspekty ekonomické, sociálně-kulturní a ekologické. Ve spojitosti s cestovním ruchem za ekonomický rozměr považujeme přírodní kapitál, kterým jsou přírodní zdroje. Sociokulturním rozměrem 53
Vlivy cestovního ruchu [online]. Datum publikování 26.11.2008 [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: http://geography.upol.cz/soubory/lide/klapka/GESL/CR-pr-5.pdf 54 Tamtéž 55 PANCOVÁ, Miluše, Bc. Vztah cestovního ruchu a životního prostředí a možnosti trvale udržitelného rozvoje ve vybrané turistické oblasti. Místo vydání : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, 2008. 130 l., 16 l. příloh. Vedoucí diplomové práce RNDr. Blažena Gehinová. [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 29
rozumíme rozvoj a zachování kultury, tradic a zvyků daného společenství a ekologický rozměr potom logicky představují přírodní podmínky, které je třeba dalším generacím předat ve stejné kvalitě, jakou mají dnes.56 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu by měl být založen na spolupráci veřejného, soukromého a neziskového sektoru a také brát ohled na potřeby a tradice místní komunity. Regulace by neměla zahrnovat pouze normativní zařízení, měla by fungovat právě na principu partnerství. Vize a strategie cestovního ruchu by měla stanovit decizní sféra (nositel rozhodování) společně se sférou vlivovou (sdružení, asociace, hotelové řetězce apod.). Nejzákladnějšími cíly udržitelného cestovního ruchu je návratnost vloženého kapitálu a kvalita životního prostředí.57 Kritéria úspěšnosti tedy nemohou být pouze finanční, ale také nefinanční (např. emise oxidů, emise síry, počet vysázených dřevin apod.). Destinace, která nehledí na ekologickou stránku a na signály, které ukazují na přetěžování lokality, narazí na zvrat a následný kolaps. V takovém případě nastává tzv. „efekt turistické pasti“, který je chápán jako negativní působení neregulovaného cestovního ruchu. Ten svými podnikatelskými aktivitami znehodnocuje vlastní kapitál – přírodní a kulturní hodnoty, díky kterým je destinace atraktivní a které jsou nezbytné pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Intenzita tohoto působení je dána především faktory jako návštěvnost vzhledem k počtu obyvatel, sezónnost, zranitelnost ekosystémů, míra ekonomické závislosti domácích na cestovním ruchu a míra regulace cestovního ruchu.58 Podle Bushella a Eaglese je při realizaci udržitelného cestovního ruchu důležité brát v úvahu všechny účastníky cestovního ruchu, což nejsou jen ti co reprezentují destinaci, ale také samotní turisté. Při realizaci udržitelného cestovního ruchu je podle nich potřeba dívat se také na vztah mezi zemí odkud turisté pocházejí a destinací. Snaha o větší udržitelnost by byla efektivnější, pokud by zahraniční touroperátoři spolupracovali s cílovou destinací.59
56
SHARPLEY, R. TELFER, D.J. 2008 In FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, x, 301 s. ISBN 978-807-3577186., str. 29 57 Tamtéž, str.31 58 Udržitelný cestovní ruch: Terminologie [online]. Datum pubikování: 2007 [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: 59 BUSHELL, Robyn a Paul F EAGLES. Tourism and protected areas: benefits beyond boundaries : the Vth IUCN World Parks Congress. Cambridge, MA: CABI Pub., c2007, xxiii, 349 p. ISBN 978-085-1990-224., str.142 30
4 VZTAH CESTOVNÍHO RUCHU A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V PRAXI 4.1 Vymezení oblasti Oblast řešená v této práci spadá podle Czechtourismu do turistického regionu Severozápadní Čechy a jedná se o turistickou oblast Krušné hory a Podkrušnohoří. Turistickou oblastí rozumíme celek, který je specifický svým společným přírodním potenciálem, kulturou a historií.60 Oblast patří do Ústeckého kraje a zahrnuje území okresů Ústí nad Labem, Teplice, Litvínov, Most, a Chomutov.
4.2 Geografický popis Krušných hor a Podkrušnohoří Krušné hory jsou geomorfologický celek rozkládající se na severozápadě Čech. Tvoří přirozenou hranici mezi Českou republikou a Německem. Délka celého masivu je přibližně 130 kilometrů a do šířky mají v průměru 40 kilometrů.61 Krušné hory vznikly v prvohorách a jsou složeny ze dvou geomorfologických podcelků – Loučenská hornatina a Klínovecká hornatina.62 Díky sopečné činnosti v minulosti jsou v oblasti naleziště rud a také léčivé prameny. Podkrušnohoří je známé zejména pro těžbu nerostných surovin v pánvích, v turistické oblasti se nachází Mostecká pánev. Mezi nejvýznamnější města v Podkrušnohoří patří Ústí nad Labem jako krajské město, již zmíněná okresní města a dále ještě například Bílina, Kadaň nebo Duchcov.
60
Turistický potenciál regionů. Členění České republiky na turistické [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 61 Krušné hory – sever [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 62 Krušné hory [online]. [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: 31
Obr.č.1: Mapa oblasti Krušných hor a Podkrušnohoří
Zdroj: rekultivace-kr.ustecky.cz
4.3 Popis oblasti z hlediska životního prostředí Již v třetihorách vznikl v severočeské pánvi základ pro tvorbu uhlí. Těžba uhlí zde probíhala již od 15. století pro nejrůznější účely. V 18. století přestala stačit těžba dřeva jako palivo a proto se těžba uhlí značně rozšířila. V sedmdesátých letech 19. století se začalo uhlí dolovat povrchově, což byla pro životní prostředí velká zátěž. Druhá polovina dvacátého století a socialismus byly typické pro energeticky náročné hospodářství, těžba uhlí se stala tedy velmi významnou a těžbě musely ustoupit některá města a vesnice, jako například Most. Navíc kolem dolů rostly závody na výrobu tepelné a elektrické energie a chemické závody, které značně znečišťovaly ovzduší.63 Exhalacemi a nadměrnými imisemi byly také významně poškozovány lesy. Toto se dělo až do roku 1990, v 90. letech byly všechny elektrárny odstaveny nebo odsířeny, kvalita ovzduší se tedy výrazně zlepšila a tím došlo společně se 63
Zažij změnu! Ústecký kraj jinak. Historie a současnost [online]. Datum poslední revize 27.11.2012 [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: 32
zalesňováním k obnově kvalitní lesní krajiny. Těžba se již na krajině tolik neprojevuje, nicméně špatný mediální obraz ve společnosti zůstává.64 Krajina je zde narušená, v některých místech až devastovaná a je nutná její kultivace či tvorba krajiny nové. V Ústeckém kraji jako celku je poměrně dost i velkoplošně chráněných území, nicméně přímo v Krušných horách tomu tak není a jsou zde spíše přírodní památky místního charakteru.65
4.4 Potenciál území pro cestovní ruch 4.4.1
Selektivní předpoklady
Jak bylo již řečeno, selektivní předpoklady ovlivňují spíše poptávku než nabídku cestovního ruchu, tedy jací návštěvníci destinaci navštíví. Jednou z hlavních příčin nízké návštěvnosti je jeden selektivní faktor, který je navíc z větší části subjektivního charakteru, a tím je špatný mediální obraz kraje. To je dáno hlavně historickým stereotypem, kdy je v myšlení lidí s oblastí spojeno poničené životní prostředí, vysoká koncentrace znečištění, katastrofální stav lesů či měsíční krajina. 66
4.4.2
Lokalizační předpoklady
Přírodní podmínky •
Reliéf – Nejvyšším vrcholem Krušných hor a přirozenou dominantou okolní krajiny je Klínovec s nadmořskou výškou 1244 m.n.m. Vrcholy následující po Klínovci měří v průměru okolo 1000. m.n.m. Hřeben pohoří je zploštělý, tvořený náhorními plošinami a vrchovinami, místy přerušen hlubokými zlomy. Výškový rozdíl mezi vrcholovými partiemi a úpatím pohoří je až 600 metrů.67 Reliéf je dotvořen také
64
Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015, str.12 [online]. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: 65 Ústecko: Chráněná území ČR I. 1. vyd. Praha: ARTEDIT, 1999, 350 s. ISBN 80-860-6437-9. str. 84-105, 161205 66 Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015, str.9 [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 67 Krušné hory - smutné pohoří [online]. Datum publikování 2008. Datum poslední revize 2013. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: 33
skalními útvary, narazíme zde na skalní hradby, izolované skály (tzv. tory)68, nebo mrazové sruby.69 Pánve v Podkrušnohoří jsou typické relativně nízkými výškami a transformacemi reliéfu zásahem člověka.70 •
Klimatické poměry – Klima v oblasti je rozčleněno na několik typů. Na hřebenech Krušných hor je klima drsnější, jsou zde časté bouře, prudké větry, zima je studená a dlouhá a léto je poměrně krátké, trvá jen několik týdnů. Oblast je pokryta sněhem také poměrně dlouho a sněhová pokrývka dosahuje až 4 metrů. Průměrná teplota v těchto výškách se pohybuje kolem 6°C a srážky dosahují až 1000 mm. Na svazích Krušných hor je klima teplejší a sušší, zima i léto trvají standardně dlouhou dobu. Průměrná teplota je až 8°C a srážky jsou pod 700 mm. Oblast pánví je teplá, léta jsou teplá a suchá a zimy poměrně krátké a také suché. Průměrná teplota se pohybuje okolo 9°C a srážky jsou 450 a 550 mm.71
•
Hydrologické poměry – Co se týče říční sítě, Krušné hory jsou odvodňovány řekou Ohře a Bílina. Hlavní vodní osou je již zmíněná Ohře lemující okraj Krušných hor. Významná je určitě i řeka Labe, do které se Ohře vlévá. Co se týče stojatých vod, v oblasti se vyskytují rybníky a vodní nádrže. Ty jsou využívané jako zásobárny pitné vody (Fláje, Přísečnice) nebo pro rekreaci (hlavně nádrž Nechranice). V oblasti se nachází také velké množství zatopených bývalých lomů, které také slouží k rekreaci (např. Barbora v Oldřichově u Duchcova nebo Kamencové jezero v Chomutově). Vyskytují se zde také podzemní vody, z nichž nejvýznamnější pro cestovní ruch jsou vody minerální, které jsou předpokladem pro lázeňský cestovní ruch.72
•
Rostlinstvo a živočišstvo – Původním lesním porostem v oblasti byly bukové lesy, které však kvůli těžbě byly místy vykáceny a dnes jsou nahrazeny lesy smrkovými. Části vykácených buků byly přeměněny na pastviny. Původní bukový porost lze vidět například v Domaslavickém údolí, které se nachází v okrese Teplice nedaleko obce Hrob. V některých částech byly vysázeny břízy a modříny, které lépe snášejí místní
68
Orlické hory a podorlicko[online]. Datum publikování 1996. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: 69 Mrazový srub – geologický termín, kterým jsou označované skalní stupně se svislou stěnou čnějící ze svahu vytvořené mrazovým zvětráváním a následným odnosem zvětralé horniny. 70 Udržitelné hospodaření v krajině podkrušnohoří. str.13 [online]. Datum publikování 2010. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: 71 Tamtéž, str.14 72 Tamtéž, str.15 34
klima. Ze vzácných rostlin lze v Krušných horách nalézt například náprstník lékařský nebo chráněný jeřábník oranžový.73 Co se týče živočichů, pro oblast jsou typické různé druhy ptáků a savců. Ze savců je to například jelen evropský, srnec obecný, veverka obecná či kuna lesní. Ze vzácných živočichů je zde možné vidět například plcha velkého, který se vyskytuje hlavně v oblastech zbylých bukových porostů, do smrkových už jeho výskyt nezasahuje. V oborách lze vidět daňky a muflony, kteří ovšem nejsou původními živočichy obývající oblast. V jeskynních či nevyužívaných budovách se také vyskytují kolonie různých druhů netopýrů. Z ptáků jsou to potom klasičtí kukačka lesní, sojka obecná či datel černý. V lesních porostech je zaznamenaný výskyt také dravých ptáků jako například ostříž lesní.74
Kulturně-historické předpoklady •
Kulturně-historické památky – Kulturních a historických památek je v oblasti celá řada. Nejznámějším hradem je gotický hrad Střekov, který se ční na městem Ústí nad Labem. Ze zámků lze navštívit jeden z nejmladších v Česku, zámek ve Velkém Březně, dále barokní zámek v Duchcově známý pro Giacoma Casanovu, který zde žil a také zemřel, zámek Jezeří nad Litvínovem poznamenaný druhou světovou válkou a částečně také těžbou hnědého uhlí či novogotický zámek v Klášterci nad Ohří kde je k vidění sbírka čínského, japonského a středoevropského porcelánu. Ze sakrálních památek se v oblasti nachází cisterciácký klášter v Oseku z dvanáctého století či františkánský kostel v Kadani. Zajímavostí je chrám Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, který byl v 70. letech kvůli těžbě hnědého uhlí přemístěn o 841 metrů, nebo také gotický kostel Nanebevzetí panny Marie v Ústí nad Labem jehož věž se při bombardování za druhé světové války vychýlila o skoro dva metry ze své osy.75
•
Kulturní zařízení a kulturní akce – V Ústeckém kraji a tedy i v oblasti Krušných hor a Podkrušnohoří se každým rokem odehrává nespočet akcí které lákají návštěvníky.
73
Rostlinstvo Krušných hor [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 74 Živočišstvo Krušných hor [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 75 Krušné hory a Podkrušnohoří [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 35
Jednou z nejdůležitějších je Zahájení (letos již 859.)76 lázeňské sezony v Teplicích. Každoročně jimi žije celé město a k vidění je zde mnoho hudebních vystoupení. Podobnou, trochu menší akcí, jsou například Casanovské slavnosti v Duchcově, pořádané na počest Giacoma Casanovy či císařský den v Kadani, pořádaný ve spojení s císařem Karlem IV. který v roce 1367 město navštívil77. Hornickou minulost oblasti si připomíná například město Chomutov Chomutovskými slavnostmi či město Bílina Hornickou slavností pořádanou na Mezinárodní den horníků78. Historii připomínají také rekonstrukce jedné z nejdůležitějších bitev Napoleonských válek - bitvy u Chlumce, letos se bude konat velká akce na počest jejího 200. výročí79. Modernější tématiku zastupuje například letos již dvanáctý Anifest, tedy festival animovaných filmů, pořádaný v Teplicích, Duchcově a v Krupce.80 •
Technické památky – Vzhledem k hornické a hutnické minulosti oblasti se v Krušných horách nachází také technické památky. Příkladem můžou být Důl Julius v Mostě či vrch Mědník na Chomutovsku, kde se v dřívějších dobách těžily měděné rudy. Dnes jsou na obou místech muzea a důlní expozice.81
4.4.3
Realizační předpoklady
Krušné hory jsou velmi přátelské pro cyklisty. Je zde poměrně značné množství značených cyklotras a zpevněných lesních cest. Díky relativně plochým náhorním plošinám je oblast vhodná i pro rodiny s dětmi, je tu ovšem prostor i pro zdatnější cyklisty.82 V oblasti fungují cyklobusy, které vyvážejí cyklisty z měst v Podkrušnohoří do hor. Cyklobusy vyjíždějí z Chomutova, Jirkova, Teplic a Litvínova.83 Realizuje se zde také projekt „Cyklisté vítáni“. V tomto projektu jde o certifikaci ubytovacích a stravovacích zařízení, která jsou uzpůsobená 76
Lázeňská Teplice [online]. Datum publikování 2013 [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 77 Císařský den v Kadani [online]. Datum publikování 2008 [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 78 E-region. Hornická slavnost v Bílině [online]. Datum publikování 7.9.2011 [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 79 Chystá se repete bitvy u chlumce [online]. Datum publikování 26.4.2012 [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 80 Anifest. O festivalu [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 81 Kraj ústecký [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 82 Krušné hory. Cyklotrasy [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 83 Cyklobusy – Krušné hory [online]. Datum poslední revize 2011 [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 36
pro cyklisty, tedy prodávají cyklomapy, cykloznámky, náhradní díly, provozují opravu kol, či nabízejí zapůjčení nářadí pro vlastní opravu kola.84 Dopravní infrastruktura je v oblasti poměrně rozvinutá, sčítání dopravy prováděné Ředitelstvím silnic a dálnic ukazuje stále rostoucí intenzitu silniční dopravy, hlavně v okolí větších měst. Vzhledem k hustému osídlení Krušných hor v minulosti jsou i ty dobře dostupné silničními komunikacemi. Železniční síť patří mezi nejhustější v České republice.85 Co se týče ubytovacích zařízení, v oblasti se nachází téměř 50% HUZ86 celého Ústeckého kraje. Paradoxně městem, které se řadí mezi slabě vybavené ubytovacími zařízeními je krajské město Ústí nad Labem. Nejvíce HUZ se nachází v lázeňském městě Teplice. Typem HUZ, který v oblasti převažuje, jsou penziony (72 penzionů ze 195 HUZ). Oblast má i poměrně hustou síť stravovacích zařízení, které se koncentrují hlavně ve městech, v horských střediscích a podél mezinárodních silničních komunikací. V horských oblastech se jedná většinou o zařízení nižší kvality, s nabídkou typických českých hotových jídel nebo rychlého občerstvení. V regionu se nachází také 13 turistických informačních center.87
4.4.4
Shrnutí předpokladů pro formy, resp. šetrné formy cestovního ruchu
Z výše uvedeného je patrné, že oblast Krušných hor a Podkrušnohoří má potenciál pro různé formy cestovního ruchu. Dá se zde provozovat rekreační cestovní ruch, například v lázeňských střediscích, které zde existují díky minerálním vodám vyskytujících se v oblasti. Oblast disponuje také množstvím kulturních památek, je zde tedy realizovatelný i kulturní cestovní ruch. Co se týče sportovního cestovního ruchu, i ten zde má své místo, je zde například velký prostor pro cykloturistiku a turistiku, vzhledem k dobré vybavenosti cyklostezkami a krásnou přírodou. Potenciál je zde i pro šetrné formy cestovního ruchu, jako třeba dobrodružný cestovní ruch, který předpokládá nějakou adrenalinovou sportovní aktivitu v souladu s přírodou. Příkladem může být například horolezectví, vzhledem k výskytu skalních útvarů v Krušných horách, nebo sportovní aktivity provozované na stojatých vodách jako windsurfing nebo jachting. Ty se již dnes provozují na zatopeném lomu Barbora 84
Krušné hory. Cyklotrasy [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: 85 Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015, str.7 [online]. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: 86 HUZ – hromadné ubytovací zařízení 87 Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015, str. 45-48 [online]. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: 37
v Oldřichově u Duchcova či na vodní nádrži Nechranice. Podle serveru paragliding-mapa.cz je v Krušných horách také okolo 15 míst, odkud se dá realizovat paragliding.88 Do jisté míry zde lze provozovat výše zmíněný bioturismus, který se zaměřuje na živé složky přírody, ale i geoturismus, při němž návštěvníka lákají neživé složky přírody, které tu, ač přetvořené, jednoznačně existují. I na základě níže uvedené tabulky je v oblasti potenciál pro horskou turistiku, cykloturistiku a zimní sporty, obecně pro sportovní cestovní ruch a i poznávání přírody zde má své místo. Spíše průměrné předpoklady má turistika pěší a vodní a malý potenciál má venkovský cestovní ruch, tedy i agroturistika. Tabulka 1: Předpoklady vybraných forem cestovního ruchu v Krušných horách a Podkrušnohoří vodní 3,3 pěší 2,3 Sportovně rekreační horská 1,1 (turistika) cykloturistika 1,6 zimní sporty 1,3 venkovský 3,9 sportovní 1,4 přírodně poznávací 1,9 Pozn.: Hodnocení je následující: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší Zdroj: Strategie cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015, upraveno autorem
4.5 Organizace zabývající se rozvojem udržitelného cestovního ruchu v oblasti
4.5.1
Krajský úřad Ústeckého kraje
Na krajském úřadě Ústeckého kraje jsou tři odbory, do jejichž působnosti potenciálně spadá udržitelný cestovní ruch, a tím je Odbor cestovního ruchu, Odbor životního prostředí a zemědělství a Odbor regionálního rozvoje.
88
České startovačky [online]. Datum poslední revize 2010 [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: http://www.paragliding-mapa.cz/Startovacky-a-letove-tereny/ 38
Rozvoj cestovního ruchu v kraji a tedy i v oblasti Krušných hor řeší strategický dokument „Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015“, jehož zpracování spadá pod Odbor cestovního ruchu. Na zpracování dokumentu získal kraj prostřednictvím Regionálního operačního programu dotaci z prostředků strukturálních fondů Evropské unie, který pokryl 85% nákladů. Tento koncepční dokument má dva hlavní výstupy, kterými jsou marketingový a analytický průzkum cestovního ruchu v kraji a marketingovou strategii, ve které jsou popsány hlavní problémy cestovního ruchu v oblasti a navržená potřebná opatření, která zde povedou k udržitelnému rozvoji tohoto odvětví.89 Jedním z problémů nízké frekvence návštěvnosti v oblasti je, jak již bylo výše zmíněno, špatný mediální obraz kraje, vzniklý vlivem znehodnoceného životního prostředí, jako jeden ze selektivních předpokladů. Tohoto problému se týká opatření číslo 2.2 ve Strategii a zaměřuje se na oblast Krušných hor. Jeho cílem je změnit image kraje prezentací pozitivního vývoje krajiny a životního prostředí, použít internet, televizi, tisk, zdůraznit změnu, zlepšení ovzduší, kvalitu lesů. Druhým cílem je aktivně propagovat atraktivity kraje a vhodné, tedy šetrné formy cestovního ruchu, využít rekultivovaných ploch pro cestovní ruch a rekreaci. Podle dokumentu je důležitá inspirace podobně postiženými oblastmi v ČR i v zahraničí.90 Industriální minulosti se týká opatření číslo 3.7, které navrhuje zapojení industriálních památek do turistické nabídky, což v praxi znamená například zpřístupňování historických industriálních prostor, jako jsou staré doly apod.91
Odbor životního prostředí a zemědělství zpracoval koncepční dokument s názvem „Koncepce rozvoje agroturistiky s využitím přírodního bohatství Ústeckého kraje“. Dokument popisuje specifické lokalizační předpoklady pro rozvoj agroturistiky, kdy „tradiční“ předpoklady pro cestovní ruch jsou až druhotné. Klíčovými prvky pro rozvoj agroturistiky je přítomnost venkovských staveb, hlavně v tradičním architektonickém stylu, tichá, málo urbanizovaná krajina, přítomnost menších farem, či kvalitní ovzduší a nízká hladina hluku. Samotné Krušné hory nemají moc velký potenciál pro rozvoj agroturistiky. Na území se nenachází významné venkovské oblasti, a vzhledem k tomu, že oblast byla vždy průmyslová a zemědělství se zde 89
Aktualizace strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje [online]. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: 90 Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015, str.33 [online]. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: 91 Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015, str.50 [online]. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: 39
moc neprovozovalo, nenajdeme zde ani hospodářství a farmy, které by se specializovaly na chov koz a ovcí a výrobu souvisejících produktů, jako sýry, vlna apod. Zvláště v Podkrušnohoří je krajina značně urbanizovaná a prostor pro agroturistiku zde není téměř žádný. Na druhou stranu, stav životního prostředí lze již považovat za dostačující a navíc jsou Krušné hory z české i německé strany obklopeny urbanizovaným územím, odkud by lidé potenciálně mohli chtít utéct za klidem do blízkých Krušných hor. Potenciál pro agroturistiku mají podkrušnohorské Strupčicko na Chomutovsku a dále některé menší venkovské oblasti v Krušných horách. Jako doprovodnou aktivitu k agroturistice je možné v Krušných horách provozovat jezdeckou turistiku, která se zde v posledních letech rozvíjí.92 Koncepce říká, že i agroturistika může mít negativní dopad na životní prostředí (poškozené polní cesty, rušení zvěře apod.). Při realizaci agroturistiky se musí vzít v úvahu únosný počet návštěvníků, nutnost přizpůsobit se původní vesnické sociální struktuře a počet nových ubytovacích zařízení, díky kterým by mohlo dojít k úbytku půdy. V potaz se musí vzít také dopad na ekologii, například kvůli většímu objemu odpadů.93
V roce 2012 se rozběhl projekt spadající pod Odbor regionálního rozvoje, který měl tendence naplnit „Strategii pro rozvoj cestovního ruchu Ústeckého kraje“ a změnit špatný mediální obraz oblasti. Jeho název zní „Propagace rekultivovaných a revitalizovaných území v Ústeckém kraji“. Do projektu bylo zahrnuto území částí okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Na území celé republiky měla probíhat mediální outdoorová kampaň, měly být vytvořeny dva filmy, zpracována internetová propagace, vydány tištěné publikace.94 Projekt byl však napaden s tím, že se při jeho přípravě násilně vstoupilo do pravidel udělování dotací a došlo k jeho přehodnocení tak, aby na potřebnou výši dotací dosáhl. Na zasedání Výboru Regionální rady soudržnosti Severozápad tedy bylo odsouhlaseno, že budou pozastaveny finanční toky na podporu projektu plynoucí od této instituce, vzhledem k tomu, že se případem zabývala Policie ČR.95 Nicméně podle slov náměstka hejtmana Ústeckého kraje Pavla Koudy projekt zastaven nebude, nedostatek financí však může pozdržet další 92
Koncepce rozvoje agroturistiky s využitím přírodního bohatství Ústeckého kraje, str. 12-13, 19-22 [online] [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 93 Tamtéž str. 9 94 O projektu: Propagace rekultivovaných a revitalizovaných území v Ústeckém kraji [online] [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 95 Zápis z 61. zasedání Výboru regionální rady soudržnosti Severozápad 22, str.11 [online] [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: http://www.nuts2severozapad.cz/wp-content/uploads/2012/06/zapis_61.pdf 40
kroky v projektu. Výstupem tohoto projektu jsou zatím webové stránky s mottem „Zažij změnu! Ústecký kraj jinak“,96 kde jsou k nalezení možné turistické cíle postiženého území, vizualizace změny území v průběhu desetiletí, propagační videa či fotografie postiženého území před a po rekultivaci. Podle tohoto zdroje bude kraj po roce 2030, kdy by důlní společnosti měly ukončit těžbu v lomech, krajem jezer, které vzniknou zatápěním lomů a v roce 2035 by mohla mít zdejší jezera pětkrát více vody než Lipno.97 Na níže uvedených fotografiích jsou vidět příklady krajiny, která prošla rekultivací. V prvním případě byla přeměněna na hipodrom u Most a v druhém v jezero Matylda. Obr.č.2 Hipodrom u Mostu před a po rekultivaci
Zdroj: rekultivace.kr-ustecky.cz
Obr.č.3 Jezero Matylda na Mostecku před a po rekultivaci
Zdroj: rekultivace.kr-ustecky.cz, 96
Zažij změnu! (Aneb Ústecký kraj jinak) [online]. Datum publikování 6.6.2012 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 97 Zažij změnu! Ústecký kraj jinak. Pro školy a odbornou veřejnost [online]. Datum poslední revize 13.1.2013 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 41
4.5.2
Destinační agentura Krušné hory
V Ústeckém kraji vzniklo v roce 2010 několik destinačních společností za účelem rozvoje a propagace cestovního ruchu, které vystupují pod společným názvem „Brána do Čech“ a mají v kompetenci čtyři oblasti, kterými jsou České Švýcarsko, České středohoří, Dolní Poohří a také Krušné hory. Oblast Krušných hor spravuje Destinační agentura Krušné hory o.p.s., která si klade za cíle jednak propagovat cestovní ruch v oblasti, ale také chránit přírodní dědictví regionu, podporovat šetrnou turistiku a vůbec o životní prostředí pečovat a podporovat projekty, které mají na životní prostředí pozitivní dopad.
98
Jelikož však jde o poměrně
mladou organizaci, zatím nerealizovala mnoho projektů spojených s touto tematikou, zatím se spíše snaží na Krušné hory upozorňovat a nalákat sem více návštěvníků.
4.6 Ostatní projekty realizované pro rozvoj cestovního ruchu týkající se životního prostředí 4.6.1
Uhelné safari
V roce 2009 těžařská společnost Litvínovská uhelná a skupina Czech Coal Group, skládající se z několika těžařských společností či firem zabývajících se výrobou energie, založily netradiční projekt. Pod názvem Uhelné safari jsou skryty exkurze do lomů a těžebních lokalit za plného provozu a na území, která jsou již rekultivována. Umožňují tedy svým návštěvníkům seznámit se s technologiemi těžby hnědého uhlí a také s krajinou již obnovenou po těžbě. Od začátku existence projektu se exkurzí zúčastnilo na 10 000 návštěvníků z České republiky i ze zahraničí.99 V rámci exkurze si může návštěvník vybrat jednu ze tří tras, přičemž každá je organizována jinou společností, tedy Litvínovskou uhelnou, Vršanskou uhelnou a společností Czech Coal, a.s. (poslední dvě zmíněné jsou členy Czech Coal Group). Při exkurzi tak návštěvníci mohou vidět naživo těžbu uhlí v lomech za použití rýpadel, mohou se na celou oblast dívat z různých vyhlídek a vidět konkrétní místa po rekultivaci, jako je např. Hipodrom Most, či právě napouštěné jezero Most. Původně byly exkurze zdarma, nyní činí poplatek 150 Kč za 98
DA Krušné hory o.p.s. [online]. [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 99 Uhelné safari. O projektu [online]. Datum publikování 6.6.2012 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 42
dospělého a 50 Kč za dítě na prvních dvou trasách, poplatek za třetí trasu je 30 Kč. Exkurze probíhají od 1. května do 31. října přibližně pětkrát až osmkrát za měsíc. Účast na exkurzi je vždy nutné si rezervovat dopředu, stejně tak jako zaplatit poplatek za exkurzi. Jelikož exkurze probíhají ve stále fungujících těžebních lokalitách, je nutná zvýšená pozornost a bezpečnost účastníků.100 Zajímavostí je, že exkurzí se mohou zúčastnit i tělesně postižení a vozíčkáři, pro které jsou dokonce na tento rok plánované dvě exkurze zcela zdarma.101 Stejně tak jsou zdarma i exkurze pro školy. Podle ohlasů jsou návštěvnicí s exkurzemi velmi spokojeni, chválí přístup odborných průvodců, jejich znalosti v dané oblasti, popisují, jak monumentálně na ně působila obrovská rozloha lomů a velikost strojů. Dokonce i vozíčkáři si exkurze a přístup průvodců velice chválí. Někteří návštěvníci, kteří se exkurze zúčastnili ještě zadarmo, se vyjádřili, že by za exkurzi i rádi zaplatili, což byl možná impuls pro zpoplatnění exkurzí. Jediný problém návštěvníci vidí v omezené kapacitě exkurzí s rezervacemi na dlouho dobu dopředu. Projekt tedy veřejnost seznamuje s činností těžebních společností a snaží se, aby se na těžbu nenahlíželo pouze negativně, ale jako na něco, co je potřebné a co se později rekultivací může změnit i v něco užitečného.102
4.6.2
Moře klidu
Mnohem bizarnějším projektem, jehož vize se zrodila v roce 2012, je Moře klidu. Za projektem a webovými stránkami stojí občanské sdružení Moře klidu. Název vznikl asociací s útvarem na povrchu měsíce, který nese stejný název a měsíční krajinou, která vznikla v Podkrušnohoří po těžbě hnědého uhlí.103 Cíl projektu je následující – zaplavit oblast lomů v Podkrušnohoří mořskou vodou a vytvořit tak vnitrozemní moře, moře klidu. Projekt je navržen ve dvou variantách. Při realizaci menší varianty by moře mělo přibližně desetikilometrovou šířku, 60 kilometrů dlouhé pobřeží a zabíralo by plochu 20 000 hektarů. Ve „velké“ variantě by zahrnovalo území od Kadaně až po Teplice a zabíralo plochu přibližně třikrát větší. Délka pobřeží by potom byla asi 120 km, přičemž maximální hloubka moře by 100
Uhelné safari. Bezpečnostní pokyny [online]. Datum poslední revize 2013 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 101 Uhelné safari. Základní pokyny [online]. Datum poslední revize 2013 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 102 Czech Coal Group. Napsali jste nám [online]. Datum poslední revize 2013 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 103 Moře klidu. Zajímavosti [online]. Datum poslední revize 2013 [citováno 3.5.2013] 43
byla okolo 150 m. Pro vznik moře se předpokládá propojení všech zbytkových jam104 a jejich následné zaplavení vodou z Baltského moře. Občanské sdružení Moře klidu vidí v tomto projektu neopakovatelnou příležitost, jak využít potenciál podkrušnohorské krajiny a stvořit něco jedinečného a zcela nekonvenčního. V případě realizace moře by vznikla v severních Čechách komplexní krajina se zajímavým reliéfem, příjemným klimatem a pozoruhodným složením živočichů a rostlin, namísto roztroušených sladkovodních jezer, která jsou momentálně plánována. Díky své atraktivitě by také byla oblast lákadlem pro zahraniční investory, což by mohlo prospět rozvoji a prosperitě celého regionu.105 Následující fotografie ukazují, jak vypadá zámek Jezeří, který se nachází nad oblastí zasaženou těžbou nyní, a jak by mohl vypadat v případě vytvoření Moře klidu. Obr.č.4 Zámek Jezeří dnes a při realizaci Moře klidu
Zdroj: moreklidu.cz, rajce.idnes.cz
Projekt se inspiruje podobnými příklady v zahraničí, například britským mokřadem Wallasea, který by měl být největší uměle vytvořenou přírodní rezervací v Evropě. Zde se jedná o zaplavení 670 hektarů zemědělské půdy, a vytvoření mokřin, lagun a mělčin. Britští ekologové si od nové přírodní rezervace slibují, že bude útočištěm pro tažné ptáky a přírodním životním prostředím pro mnoho druhů ryb. Projekt Wallasea by měl být dokončen v roce 2020.106
104
Zbytková jáma – prostor pro vytěžení zásob uhlí Moře klidu.Chceme moře v severních Čechách! [online]. Datum publikování 2012 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 106 Britové budují mokřad Wallasea, největší uměle vytvořenou rezervaci v Evropě [online]. Datum publikování 17.9.2012 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 44 105
Jiným projektem, který je také velmi diskutovaný, ale významně by ovlivnil realizaci moře, je vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, který by propojil Severní, Baltské a Černé moře, systémem evropských vodních cest.107 Toto dílo se buduje s přestávkami již desítky let a dnes je hlavní myšlenkou všechny evropské cesty konečně propojit. Severní Čechy by tak měly přístup k Baltskému moři, který by mohli využít pro naplnění Moře klidu. Idea moře v severních Čechách má své zastánce, a vzhledem k její netradičnosti samozřejmě také své odpůrce. Někteří vnímají ideu jako pouhou nerealizovatelnou recesi, někteří jí nazývají „cimrmanovským“ nápadem.108 Hlavní nedostatky vidí odpůrci v nákladech, které by na vytvoření a provoz musely být vynaloženy. Podle některých je také technicky nemožné dopravit mořskou vody do oblasti. Dalším argumentem je fakt, že by moři museli ustoupit některé obce, například Bílina. Jinou věcí, kterou je potřeba řešit, je odsolování vody při odtoku z Moře klidu. I to se však podle sdružení dá řešit, například pomocí nové, energeticky méně náročné metody odsolování mořské vody pomocí grafenu.109 Podle Martina Ryšavého, jednoho z iniciátorů projektu, vznikla idea moře opravdu spíše jako recese, jako reakce na nedomyšlený koncept jezer coby rozsáhlého systému rekreačních ploch. Jelikož lomy mohou být zatopeny až po jejich úplném vytěžení, tuto reklamu na „krajinu jezer“ vnímali iniciátoři spíše jako reklamu na podporu těžby. Nicméně po čase, na základě četných průzkumů, zjistili, že i přes jisté nedostatky myšlenka moře není zcela nereálná, její technické provedení není výrazně složité a náklady by byly přibližně stejné jako při realizaci systému sladkovodních jezer. Ať již projekt realizován bude či nebude, faktem zůstává, že se o něm mluví – v tisku, na internetu, v rádiích, v televizi i mezi vysoce postavenými lidmi. Pravdou je, že při současném tempu těžby by lomy byly použitelné (tedy vyuhlené) za desítky, možná stovku let. Iniciátoři si od projektu slibují hlavně zájem lidí o krajinu ve svém regionu, o to, jak by měla v budoucnu vypadat.
107
O projektu víceúčelového vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe [online]. [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 108 Moře pod Jezeřím? Nové sdružení ho chce. [online]. Datum publikování 4.10.2012 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 109 Odsolování mořské vody pomocí grafenu [online]. Datum publikování 21.3.2013 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 45
4.6.3
Rozhledna „Maják“ Strupčice
V rámci projektu Moře klidu byla ve Strupčicích na Chomutovsku postavena ekologicky šetrná rozhledna s názvem „Maják“, vzhledem k tomu, že sdružení předpokládá, že v budoucnu by jí mohlo obklopovat již zmíněné moře. Stavba je dřevěná, postavená na důlní výsypce a její stavba trvala pouhých 10 dní. Na té se podílelo 20 dobrovolníků z celé republiky v rámci kurzu „Artefakt“ pořádaném Prázdninovou školou Lipnice. Rozhledna byla zpřístupněna v červenci roku 2012.110 Obr.č.5 Rozhledna „Maják“ Strupčice
Zdroj: http://rozhledny2.webzdarma.cz/strupcice.htm
Diskuze o životním prostředí v Krušných horách a Podkrušnohoří probíhá již desítky let. V posledních letech se zde mluví také o podpoře cestovního ruchu, začaly vznikat destinační společnosti, vypracovávají se strategické dokumenty pro rozvoj cestovního ruchu. Jelikož je životní prostředí klíčovou součástí cestovního ruchu, je pochopitelné, že se zde tato dvě témata velmi úzce prolínají. Cestovní ruch v oblasti se teprve rozvíjí a oblast není známá jako výrazně oblíbená destinace, proto se nedá moc mluvit o masovém cestovním ruchu, a tím pádem ani o dlouhodobém a soustavném poškozování přírodnin či rozsáhlém turistickém znečištění. O to se postarala již industriální minulost. Dalo by se zde mluvit o vizuálních a 110
Rozhledna „Májak“ Strupčice [online]. Datum publikování 2012 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: 46
strukturních změnách krajinného rázu jako o jednom ze zmíněných negativních vlivů. Krajina zde rozhodně přetvářena je, jak její vzhled, tak její využití, hlavně v případě vytěžených povrchových dolů, nicméně se považuje za tak narušenou, že její přeměna formou rekultivací je viděna spíše jako pozitivum. Cestovní ruch zde má tedy hlavně pozitivní vlivy, a to nejen v devastované krajině Podkrušnohoří, ale i v Krušných horách. Zatím zde není tendence přírodu Krušných hor chránit celoplošně například formou chráněné krajinné oblasti, ale existuje mnoho přírodních atraktivit označených za přírodní památky. Jednotlivé subjekty řízení cestovního ruchu si uvědomují hodnotu životního prostředí a jejich cílem je snažit se ho v rámci cestovního ruchu chránit a podporovat jeho šetrné formy.
47
ZÁVĚR Cílem této práce bylo popsat vzájemný vztah cestovního ruchu životního prostředí obecně a poté se zaměřit ve spojitosti s touto problematikou na konkrétní region, kterým byla turistická oblast Krušné hory a Podkrušnohoří. V rámci práce bylo zjištěno, že pro cestovní ruch je životní prostředí klíčovou složkou a pro jeho realizaci je tedy nutné kvalitu životního prostředí chránit, nejen pro současnou generaci, ale také pro generace příští. Cestovní ruch může mít na životní prostředí vliv jak negativní, tak pozitivní. V případě masového turismu se jedná spíše o vlivy negativní, které turisté způsobují nechtěně či nevědomky - rozsáhlé znečišťování oblasti turisty, poškozování přírodnin či eroze půdy. V některých případech se jedná o narušení vědomé, nejčastěji formou vandalismu. S rozvojem turismu však do oblasti přichází i finanční prostředky, které mohou být zpětně použity na ochranu životního prostředí, na podporu výzkumu ekologických procesů a životního prostředí či na údržbu krajiny tak, aby si zachovala svůj jedinečný vzhled. Ze strany subjektů řízení cestovního ruchu potom může přicházet snaha o osvětu a propagaci myšlenky, že o životní prostředí je třeba pečovat. Tyto důsledky cestovního ruchu lze vnímat jako velmi pozitivní. V daném regionu bylo životní prostředí desítky let poškozováno, a proto zde nebyly dostatečné předpoklady pro realizaci cestovního ruchu, turisté neměli touhu oblast navštěvovat. Během posledních dvaceti let se kvalita prostředí značně zlepšila, nicméně v povědomí Čechů stále převládá zejména negativní představa. V posledních několika letech je snahou cestovní ruch podporovat a součástí této snahy musí být neodmyslitelně způsob, jak špatný obraz kraje z myšlení lidí dostat. V oblasti je poměrně dost předpokladů pro šetrné formy cestovního ruchu a zatím nedochází k masovému turismu. Organizace řízení cestovního ruchu si kladou za cíl tyto formy podporovat. Zároveň existují i subjekty, které si uvědomily, že industriální památky jsou rovněž jistou atraktivitou pro potenciální návštěvníky a snaží se je využít pro cestovní ruch, jak je možné vidět na příkladu Uhelného safari. V tomto případě návštěvníky láká v podstatě samo znehodnocené životní prostředí, nicméně jsou seznamováni i s částmi krajiny, kde proběhla rekultivace a místa jsou již pro rekreaci využívána. Rezerva je ještě v realizaci projektů, které by šířily osvětu o hodnotě životního prostředí. Nedostatečná je také 48
institucionální ochrana přírody Krušných hor jako celku, nicméně existují jednotlivé, maloplošné přírodní atraktivity vyhlášené za přírodní památky. Narůstající cestovní ruch má tedy v oblasti Krušných hor a Podkrušnohoří na životní prostředí převážně pozitivní vliv. Vlivy negativní je možno dále řešit a minimalizovat a současně lze cestovního ruchu využít pro zatraktivnění krajiny a zlepšení životního prostředí v celé oblasti.
49
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literární zdroje BUSHELL, Robyn a Paul F EAGLES. Tourism and protected areas: benefits beyond boundaries : the Vth IUCN World Parks Congress. Cambridge, MA: CABI Pub., c2007, xxiii, 349 p. ISBN 978-085-1990-224., COOPER, Chris. Classic reviews in tourism. Buffalo: Channel View Publications, c2003, ix, 264 p. ISBN 18731-5045-8. FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, x, 301 s. ISBN 978-807-3577-186. HEILIG, K. Gerhard, 2010 In NÁTR, Lubomír. Rozvoj trvale neudržitelný. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2005, 102 s. ISBN 80-246-0987-8. JIRGL, Jakub. Vývojové trendy cestovního ruchu v zemích EU: Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2008. Vedoucí bakalářské práce Ing. Matin Šauer, Ph.D. MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80-247-4198-7. MOLDAN, Bedřich. (Ne)udržitelný rozvoj: ekologie - hrozba i naděje. 2. vyd. V Praze: Karolinum, 2003, 141 s. ISBN 80-246-0769-7. PEKÁREK, Milan. Péče o životní prostředí. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 216 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 55. ISBN 80-210-0715-X. SHARPLEY, R. TELFER, D.J. 2008 In FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, x, 301 s. ISBN 978-807-3577186. ŠAUER, Petr. Základy ekonomiky životního prostředí. 3. dotisk 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1996, 185 s. ISBN 80-707-9890-4. ŠTÝRSKÝ, Jiří. Příroda je fascinující kniha příběhů. 2010 In Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu: recenzovaný sborník vybraných příspěvků 1. a 2. ročníku konferencí s mezinárodní účastí, Hradec Králové. Vyd. 1. Editor Josef Zelenka. Brno: Tribun EU, 2011, 191 s. ISBN 978-807-3992-477. Ústecko: Chráněná území ČR I. 1. vyd. Praha: ARTEDIT, 1999, 350 s. ISBN 80-860-6437-9. VYSTOUPIL, Jiří. ŠAUER, Martin. HOLEŠINSKÁ, Andrea. METELKOVÁ, Petra. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno. Masarykova univerzita, 2006. 132 s. ISBN 80-210-4167-6. WITTLINGEROVÁ, Zdena a František JONÁŠ. Ochrana životního prostředí. Vyd. 2. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2002, 131 s. ISBN 80-213-0754-4. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978-807-2018-802.
50
Internetové zdroje Aarhurská úmluva [online]. [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: Aktualizace strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje [online]. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: Anifest. O festivalu [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: Císařský den v Kadani [online]. Datum publikování 2008 [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: Cyklobusy – Krušné hory [online]. Datum poslední revize 2011 [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: Czech Coal Group. Napsali jste nám [online]. Datum poslední revize 2013 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: České startovačky [online]. Datum poslední revize 2010 [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: http://www.paragliding-mapa.cz/Startovacky-a-letove-tereny/ DA Krušné hory o.p.s. [online]. [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: EHRLICH, Pavel. Alternativní formy cestování a měkký turismus: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2007. Vedoucí práce prof. RNDr. Hana Librová, CSc. [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: E-region. Hornická slavnost v Bílině [online]. Datum publikování 7.9.2011 [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: Historie ochrany přírody a životního prostředí [online]. Datum publikování: 27.9.2007 [citováno 16.4.2013]. Dostupné na: Histroie ochrany přírody a krajiny v České republice [online]. [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: http://meddvidek.rajce.idnes.cz/Zamek_Jezeri_a_jeho_okoli/#Zamek_Jezeri_048.jpg http://moreklidu.cz/?page_id=8 Chystá se repete bitvy u chlumce [online]. Datum publikování 26.4.2012 [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: Introductory tourism [online]. Datum poslední revize 18.11.2012. [cit. 17.12.2012]. Dostupné na: http://en.wikibooks.org/wiki/Introductory_Tourism Koncepce rozvoje agroturistiky s využitím přírodního bohatství Ústeckého kraje [online] [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: KOTÍKOVÁ, Halina. Cestovní ruch jako teoretická disciplína v kontextu kinantropologie [online]. Publikováno leden 2010. [cit. 17.12.2012]. Dostupné na: Kraj ústecký [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné 51
na:
Krušné hory - smutné pohoří [online]. Datum publikování 2008. Datum poslední revize 2013. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: Krušné hory – sever [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: Krušné hory [online]. [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: Krušné hory a Podkrušnohoří [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: Krušné hory. Cyklotrasy [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: Lázeňská Teplice [online]. Datum publikování 2013 [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: Moře klidu. Zajímavosti [online].
Datum
Moře klidu.Chceme moře v severních Čechách! Dostupné na:
poslední
revize
2013
[citováno
3.5.2013]
[online]. Datum publikování 2012 [citováno 3.5.2013].
Moře pod Jezeřím? Nové sdružení ho chce. [online]. Datum publikování 4.10.2012 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: O projektu víceúčelového vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe [online]. [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: O projektu: Propagace rekultivovaných a revitalizovaných území v Ústeckém kraji [online] [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: Odsolování mořské vody pomocí grafenu [online]. Datum publikování 21.3.2013 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: Ochrana životního prostředí [online]. Datum poslední revize: 10.4.2013 [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: Orlické hory a podorlicko[online]. Datum publikování 1996. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: PANCOVÁ, Miluše, Bc. Vztah cestovního ruchu a životního prostředí a možnosti trvale udržitelného rozvoje ve vybrané turistické oblasti. Místo vydání : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, 2008. 130 l., 16 l. příloh. Vedoucí diplomové práce RNDr. Blažena Gehinová, [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na: Rostlinstvo Krušných hor hory/rostlinstvo.html>
[online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na:
Rozhledna „Májak“ Strupčice [online]. Datum publikování 2012 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015, [online]. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na:
52
Turistický potenciál regionů. Členění České republiky na turistické [online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na:
Udržitelné hospodaření v krajině podkrušnohoří. [online]. Datum publikování 2010. [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: Udržitelný cestovní ruch: Terminologie [online]. Datum pubikování: 2007 [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: Uhelné safari. Bezpečnostní pokyny [online]. Datum poslední revize 2013 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: Uhelné safari. O projektu [online]. Datum publikování 6.6.2012 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: Uhelné safari. Základní pokyny [online]. Datum poslední revize 2013 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: Vlivy cestovního ruchu [online]. Datum publikování 26.11.2008 [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: http://geography.upol.cz/soubory/lide/klapka/GESL/CR-pr-5.pdf Zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím [online]. Datum poslední revize: 10.6.2011 [citováno 16.4..2013]. Dostupné na: Zápis z 61. zasedání Výboru regionální rady soudržnosti Severozápad 22. [online] [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: http://www.nuts2severozapad.cz/wp-content/uploads/2012/06/zapis_61.pdf Zažij změnu! (Aneb Ústecký kraj jinak) [online]. Datum publikování 6.6.2012 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: Zažij změnu! Ústecký kraj jinak. Historie a současnost [online]. Datum poslední revize 27.11.2012 [citováno 26.4.2013]. Dostupné na: Zažij změnu! Ústecký kraj jinak. Pro školy a odbornou veřejnost [online]. Datum poslední revize 13.1.2013 [citováno 3.5.2013]. Dostupné na: Živočišstvo Krušných hor hory/zivocisstvo.html>
[online]. [citováno 26.4..2013]. Dostupné na:
53
SEZNAM TABULEK TABULKA Č. 1: PŘEDPOKLADY VYBRANÝCH FOREM CESTOVNÍHO RUCHU V KRUŠNÝCH HORÁCH A PODKRUŠNOHOŘÍ......................................................................................................................34
SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK Č.1: MAPA OBLASTI KRUŠNÝCH HOR A PODKRUŠNOHOŘÍ..........................................28 OBRÁZEK Č.2: HIPODROM U MOSTU PŘED A PO REKULTIVACI.....................................................37 OBRÁZEK Č.3: JEZERO MATYLDA NA MOSTECKU PŘED A PO REKULTIVACI...........................37 OBRÁZEK Č.4: ZÁMEK JEZEŘÍ DNES A PŘI REALIZACI MOŘE KLIDU..........................................40 OBRÁZEK Č.5: ROZHLEDNA „MAJÁK“ STRUPČICE..............................................................................42
54
