Cestovní ruch pro lidi s handicapem v regionu Kraje Vysočina

Cestovní ruch pro lidi s handicapem v regionu Kraje Vysočina

Mnohokrát děkuji paní Mgr.Evě Horňákové za velkorysou pomoc při zpracování mé bakalářské práce. Děkuji také svazu tělesně postižených v České republice, o.s. a instituci pro zrakově postižené, Tyfloservisu, o.p.s. za ochotné jednání a spolupráci.

Cestovní ruch pro lidi s handicapem v regionu Kraje Vysočina Bakalářská práce

Alena Rychterová

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: Mgr.Eva Horňáková

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2009

Copyright©Alena Rychterová 2008

Anotace Situace zdravotně postižených osob v rámci cestovního ruchu mne velice zajímá a jistým způsobem se mne i dotkla, proto jsem se rozhodla téma „Cestovní ruch pro lidi s handicapem v regionu Kraje Vysočina“ zpracovat. Konkrétně jsem se zaměřila na tělesně a zrakově postižené občany. Cílem mé bakalářské práce je zmapovat situaci nabídky dostupnosti kulturních a památkových objektů pro handicapované občany v rámci cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Výzkumem této práce mám v úmyslu zjistit, jaké možnosti a služby jsou poskytovány zdravotně postiženým občanům v Kraji Vysočina v rámci návštěvnosti kulturních a památkových objektů. Pro mou práci jsem využila odborných skript Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a internetových stránek týkajících se situace handicapovaných osob v rámci cestovního ruchu v Kraji Vysočina.

Annotation The situation of disabled people in the tourism me very interested in a certain way and touched me, so I decided the theme "Tourism for people with disabilities in the region Regions Vysocina" process. Specifically, I focused on physically and visually disabled people. The aim of my work is the situation of supply and availability of cultural monuments for disabled people within the tourism in the region Vysocina. Research of this work I want to see what opportunities and services are provided to disabled citizens in the region in the Highlands of visitors and cultural monuments. For my work I have taken advantage of the script Universities polytechnic in Jihlava and websites relating to the situation of disabled people within the tourism in the region Vysocina.

Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................ 10 1.1 Pracovní hypotézy................................................................................................. 11 1.1.1 1. hypotéza .................................................................................................... 11 1.1.2 2. hypotéza .................................................................................................... 11 1.1.3 3. hypotéza .................................................................................................... 11 1.1.4 4. hypotéza .................................................................................................... 11 2 Teoretická část ........................................................................................................... 12 2.1 Cestovní ruch ........................................................................................................ 12 2.1.1 Co se rozumí pod pojmem cestovní ruch....................................................... 12 2.1.2 Definice cestovního ruchu ............................................................................. 12 2.1.3 Nabídka pro handicapované občany v rámci cestovního ruchu .................... 12 2.2 Zdravotní postižení ............................................................................................... 12 2.2.1 Charakteristika zdravotního postižení ........................................................... 12 2.2.2 Druhy zdravotního postižení.......................................................................... 13 2.2.3 Co je to handicap?.......................................................................................... 13 2.2.4 Nejčastější příčiny zdravotních postižení ...................................................... 13 2.2.5 Adaptace na zdravotní postižení .................................................................... 13 2.2.6 Vnímání vrozeného a získaného postižení..................................................... 13 2.2.7 Psychologická problematika zdravotně postižených ..................................... 14 2.3 Tělesné postižení................................................................................................... 14 2.3.1 Typy vad: ....................................................................................................... 14 2.3.2 Příčiny tělesného postižení: ........................................................................... 14 2.3.3 Vliv tělesného postižení na osobnost............................................................. 15 2.3.4 Příklady kompenzačních pomůcek ................................................................ 15 2.4 Zrakové postižení.................................................................................................. 15 2.4.1 Zrakový orgán................................................................................................ 15 2.4.2 Vidění............................................................................................................. 16 2.4.3 Zrakově postižení lidé.................................................................................... 16 2.4.4 Těžce zrakově postižení lidé.......................................................................... 16 2.4.5 Kategorie zrakového postižení....................................................................... 17

2.4.6 Statistické údaje o nevidomých a slabozrakých občanech ............................ 17 2.5 Instituce pro zrakově postižené – Tyfloservis, o.p.s............................................. 18 2.5.1 Základní údaje o Tyfloservisu ....................................................................... 18 2.5.2 Poslání............................................................................................................ 19 2.5.3 Cíle................................................................................................................. 20 2.5.4 Služby pro zrakově postižené ........................................................................ 20 2.5.5 Návštěvní hodiny ........................................................................................... 20 2.5.6 Rehabilitační kurzy ........................................................................................ 20 2.5.7 Výběr vhodných pomůcek ............................................................................. 21 2.5.8 Poradenství..................................................................................................... 21 2.5.9 Principy poskytování služeb .......................................................................... 21 2.5.10 Formy práce s klienty .................................................................................. 21 2.5.11 Ceník............................................................................................................ 22 2.5.12 Zajímavosti .................................................................................................. 22 2.6 Instituce pro tělesně postižené .............................................................................. 22 2.6.1 Služby poskytující Svaz tělesně postižených................................................. 22 3 Výzkumná část ........................................................................................................... 24 3.1 Metodika výzkumu ............................................................................................... 24 3.2 Výzkumné prostředí.............................................................................................. 24 3.3 Charakteristika respondentů ................................................................................. 25 3.4 Výsledky výzkumu ............................................................................................... 26 3.4.1 Výsledky dotazníku určeného pro turistická informační centra .................... 26 3.4.2 Výsledky dotazníku určeného pro tělesně postižené občany......................... 29 3.4.3 Výsledky dotazníku určeného pro zrakově postižené občany ....................... 34 3.4.4 Výsledky řízeného rozhovoru........................................................................ 38 4 Pravdy ze života zdravotně postižených .................................................................. 39 4.1 Příběh tělesně postiženého člověka ...................................................................... 39 4.2 Centrum Paraple ................................................................................................... 40 4.2.1 Poznámka Zdeňka Svěráka:........................................................................... 41 4.2.2 Služby Centra Paraple.................................................................................... 41 4.2.3 Projekty pro paraple....................................................................................... 41

4.2.4 Informace pro vozíčkáře ................................................................................ 42 4.3 Rozhovor s tělesně postiženým občanem ............................................................. 42 4.4 Zdravotně postižení si pomáhají přes internet ...................................................... 43 4.5 Možnost pro zdravotně postižené přímo z domova .............................................. 44 5 Diskuse ........................................................................................................................ 45 5.1 Rozbor 1. hypotézy ............................................................................................... 45 5.2 Rozbor 2. hypotézy ............................................................................................... 45 5.3 Rozbor 3. hypotézy ............................................................................................... 46 5.4 Rozbor 4. hypotézy ............................................................................................... 46 6 Závěr ........................................................................................................................... 47 Seznam použité literatury ............................................................................................ 49

Přílohy I

Dotazník určený pro turistická informační centra v Kraji Vysočina

II

Dotazník určený pro zdravotně postižené občany

III

Fotografie slepeckého písma

IV

Zrakový orgán

V

Druhy slepeckého písma

VI

Fotografie aktivity instituce pro zrakově postižené – Tyfloservis, o.p.s

VII

Fotografie aktivity instituce pro zrakově postižené – Tyfloservis, o.p.s

1 Úvod Mnou zvolené téma bakalářské práce zní: „Cestovní ruch pro lidi s handicapem v regionu Kraje Vysočina“. Jelikož studuji Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě, obor Cestovní ruch, zvolila jsem téma, které se týká právě oblasti cestovního ruchu. Téma mne na první pohled zaujalo a to z důvodu neprobádané problematiky a také velikého zájmu přiblížit se handicapovaným občanům, pochopit jejich životní úděl a také se jim pokusit pomoci. Mne osobně cestování a poznávání nových kultur a pamětihodností velice baví a naplňuje a když si představím, že by mne v životě potkalo nějaké neštěstí a já zůstala na invalidním vozíku nebo bych ztratila zrak a nemohla bych svou životní náplň uskutečňovat, ihned mne zamrazí v zádech. Tudíž jsem se rozhodla toto téma zpracovat a zjistit tak, jaká je současná situace poskytování služeb cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby v Kraji Vysočina. Konkrétně jsem se zaměřila na situaci tělesně a zrakově postižených občanů. Vlastním cílem mé práce je zmapovat situaci nabídky dostupnosti kulturních a památkových objektů pro handicapované občany v rámci cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Pro zjištění tohoto cíle zvolím dotazníkovou metodu, která mi přímo sdělí současnou situaci jednotlivých měst v Kraji Vysočina a také vlastní názory a zkušenosti handicapovaných osob. Použiji také metodu řízeného rozhovoru, pomocí které zjistím, zda zvolené památkové objekty zamýšlí rekonstrukci s bezbariérovým přístupem pro tělesně postižené občany a pokud ne, tak co těmto zařízením brání. Mým cílem je tedy zjistit, zda vůbec existují nějaké možnosti či speciální nabídky cestovního ruchu pro zdravotně postižené občany v Kraji Vysočina. Zda jim je umožněno navštěvovat kulturní a památkové objekty, zda je poskytnuta pomoc, zda jsou pracovníci kulturních a památkových zařízení ochotni handicapovaným lidem vyjít vstříc a umožnit jim vstup a prohlídku. Mým cílem je také zjistit, zda oficiální internetové stránky jednotlivých měst v Kraji Vysočina poskytují službu virtuálních prohlídek pamětihodností. Tato služba je jisté řešení pro zdravotně postižené občany, pokud nemohou kulturní či památkový objekt osobně navštívit. Navštívím také instituce pro tělesně a zrakově postižené občany v městě Jihlava a zjistím, jaké služby poskytují pro handicapované osoby a jak jsou jejich klienti spokojeni se službami cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Pevně věřím, že dospěji k celkově optimistickému závěru a také že se vám bude má bakalářská práce líbit a každý z ní získá něco pro své vlastní uvážení.

10

1.1 Pracovní hypotézy Během mé vědecké práce jsem se zabývala čtyřmi pracovními hypotézami, které měly v závěru potvrdit či naopak vyvrátit skutečnost problémů handicapovaných lidí v rámci cestovního ruchu.

1.1.1 1. hypotéza Nabídka dostupnosti kulturních a památkových objektů pro handicapované občany v rámci cestovního ruchu v regionu Kraje Vysočina je nedostatečná.

1.1.2 2. hypotéza Využití nabídek cestovního ruchu ze strany handicapovaných osob v rámci domácí turistiky v Kraji Vysočina je malé z důvodu obavy z nedostatečné připravenosti kulturních a památkových objektů.

1.1.3 3. hypotéza Pro tělesně postižené občany existuje širší nabídka služeb cestovního ruchu v rámci návštěvnosti kulturních a památkových objektů v Kraji Vysočina než pro zrakově postižené osoby.

1.1.4 4. hypotéza Podmínky pro vybudování potřebných bezbariérových přístupů a dalších příslušných zařízení v Domě Gustava Mahlera a historické části radnice v Jihlavě jsou omezeny historickou architekturou.

11

2 Teoretická část 2.1 Cestovní ruch 2.1.1 Co se rozumí pod pojmem cestovní ruch Pod pojmem cestovní ruch si zajisté každý z nás představí docela něco jiného. Někdo před sebou vidí báječnou dovolenou u moře, jiný si představuje cestování do různých zemí, za různými kulturami a památkami. Někdo zase sní o domácí turistice či pouze o volném víkendu na chalupě, u vody či na horách nebo snad u příbuzných apod.

2.1.2 Definice cestovního ruchu Cestovní ruch je definován v (1): „Cestovním ruchem se rozumí způsob uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky, lázeňské léčby a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné prostředí ve volném čase obyvatelstva. Je to přemístění osob z místa trvalého bydliště do místa cestovního ruchu a čerpání služeb spojených s pobytem v tomto místě za jiným účelem než výdělečným.“

2.1.3 Nabídka pro handicapované občany v rámci cestovního ruchu Mezi námi žijí občané s různými druhy handicapu. K tomu, aby měli možnost se účastnit cestovního ruchu a navštěvovat tak různé kulturní a památkové objekty, potřebují speciální nabídku památkových institucí dle druhu jejich postižení, upravený přístup do jednotlivých kulturních a památkových objektů neboli bezbariérový přístup nebo také případnou pomoc pracovníků v cestovním ruchu. Tyto speciální nabídky jsou zajisté nabízeny v památkových objektech, ale nejsem si jistá, zda jsou tyto nabídky poskytovány památkovými institucemi vždy a všude. Nicméně v současné době již existují zákonné normy, které se týkají poskytování doprovodných osob při cestování zdravotně postižených lidí. Jako příklad uvádím letecké společnosti, které doprovodnou osobu poskytují na letišti i během letu.

2.2 Zdravotní postižení V této kapitole popisuji vše, co se týká zdravotního postižení, jak je uvedeno v (2).

2.2.1 Charakteristika zdravotního postižení Zdravotní postižení je určitá odchylka ve zdravotním stavu člověka, která jej omezuje v určité činnosti jako je pohyb, kvalita života, uplatnění ve společnosti apod.

12

2.2.2 Druhy zdravotního postižení •

tělesné postižení,

•

zrakové postižení,

•

sluchové postižení,

•

mentální postižení.

2.2.3 Co je to handicap? Handicap je sociální znevýhodnění člověka v důsledku zdravotního postižení, které se projevuje v některé oblasti společenského života. Zdravotně postižený člověk nemusí mít nutně handicap.

2.2.4 Nejčastější příčiny zdravotních postižení •

dědičnost,

•

nehoda,

•

úraz,

•

nemoc,

•

příčiny vzniklé v prenatálním období (způsobené léky, drogami, alkoholem),

•

příčiny vzniklé v perinatálním období (způsobené komplikovaným porodem).

2.2.5 Adaptace na zdravotní postižení Každé postižení ovlivňuje celou osobnost včetně pracovního a sociálního uplatnění. Postižený člověk se musí na situaci adaptovat. Adaptace probíhá v několika fázích: •

fáze latence (člověk leží v nemocnici, nezná přesný rozsah svého postižení, věří v uzdravení),

•

fáze pochopení (člověk prochází léčením, rehabilitací a uvědomuje si, že se jeho stav nemění, může dojít k šoku, reakce je individuální),

•

fáze postupné adaptace (člověk se smiřuje se svým postižením, hledá řešení v podobě kompenzačních pomůcek).

2.2.6 Vnímání vrozeného a získaného postižení Vrozené postižení – člověk je vyrovnanější, postižení je pro něj méně traumatizující, ovlivňuje však vývoj osobnosti. Získané postižení – pro člověka znamená traumatickou událost, má možnost srovnání s minulostí, neovlivňuje však jeho vývoj.

13

2.2.7 Psychologická problematika zdravotně postižených Jakékoli zdravotní postižení ovlivňuje celou osobnost jedince. Důsledky jsou u každého postižení různé, záleží zde na mnoha faktorech, například na osobnostní výbavě jedince, na kvalitě jeho přirozeného prostředí. Postižený člověk citlivě vnímá reakce rodiny a společnosti.

2.3 Tělesné postižení Tělesné postižení, jak je uvedeno v (9), je vadou pohybového a nosného ústrojí, tj. kostí, kloubů, šlach i svalů a cévního zásobení, jakož i poškození nebo porucha nervového ústrojí, jestliže se projevuje porušenou hybností. Patří sem také všechny odchylky od normálního tvaru těla a končetin. Tělesné postižení může být vrozené nebo získané v průběhu mimoděložního života. Svým počtem daleko převyšují vady získané. Vrozené vady vznikají poruchou vývoje plodu zpravidla během prvních týdnů gravidity. Příčinou získaných vad může být úraz, hormonální poruchy, zánětlivá nebo degenerativní onemocnění mozku a míchy, zánětlivá onemocnění pohybového a nosného aparátu aj. Další části této kapitoly 2.3 jsou uvedeny v (2).

2.3.1 Typy vad: •

dysmelie (vrozený nedokonalý vývin některého orgánu),

•

fokomelie (chybění),

•

luxace (vykloubení),

•

syndaktily (srůsty),

•

polydaktilie (více prstů),

•

rozštěpy patra, páteře,

•

plegie (ochrnutí) - paraplegie (ochrnutí od pasu dolů), kvadruplegie (od krku dolů),

•

paréza (částečné dočasné ochrnutí) – diparéza (dolní končetiny), hemiparéza (levá či pravá strana těla).

2.3.2 Příčiny tělesného postižení: •

příčiny vzniklé během prenatálního období,

•

úrazy,

•

nemoc.

14

2.3.3 Vliv tělesného postižení na osobnost Tělesné postižení má dva základní aspekty – nedostatečnost pohybu a deformovaný zevnějšek. Omezenost v pohybu má negativní dopad na sebeovládání postiženého člověka. Tělesně postižení lidé bývají hodnoceni jako závislí na druzích. Na druhé straně je tělesné postižení nejdostupnější integraci do majoritní společnosti. Tito lidé mohou chodit do běžných škol a vzdělávat se standardním způsobem. Viditelná deformace však velmi ovlivňuje sebehodnocení jedince.

2.3.4 Příklady kompenzačních pomůcek: •

invalidní vozík,

•

berle,

•

hole,

•

chodítka.

2.4 Zrakové postižení Každého člověka lze charakterizovat podle nepřeberného množství hledisek a na celém světě nenajdeme dva zcela totožné jedince, jak uvádí (3). To, že má někdo špatný zrak nebo nevidí vůbec, je jen jedním ukazatelem a lze jej celkem objektivně změřit v ordinaci očního lékaře. Ale jak na tuto obtížnou životní situaci konkrétní člověk reaguje? Jak se s ní během života vypořádává? Jak zvládá nebo nezvládá určité činnosti, kde jsou hranice jeho možností…? To je vždy záležitost velmi individuální a závisí na mnoha okolnostech – na schopnostech daného člověka, na jeho vlastnostech, vlohách, předchozí zkušenosti, na přístupu lidí z jeho okolí apod. Z toho vyplývá, že není možné jednoduše říci zrakově postižení lidé jsou takoví a takoví, dokáží to a to, protože každé takové prohlášení je příliš zobecňující a ve skutečnosti neplatí. Ve slovním spojení "zrakově postižený člověk" je nejdůležitější právě ono slovo "člověk". Samotný fakt, že nevidí, znamená jen to, že některé věci musí dělat jinými způsoby než ostatní, ale není proto lepší nebo horší.

2.4.1 Zrakový orgán Viz příloha IV – příloha použita z (8) Zrakový orgán se skládá ze tří částí: •

receptor (zevní oko),

•

dráha spojující oko s centrem – oční nerv,

•

zrakové centrum v mozku.

V každé z těchto částí může dojít k poškození jako je například oční choroba, vada nebo poškození s charakteristickými následky pro vidění.

15

2.4.2 Vidění Viděním rozumíme schopnost zrakově vnímat, rozlišovat a představovat si prostředí. Rozlišujeme vidění centrální, kterým vnímáme detaily a barvy a vidění periferní, které umožňuje vnímat prostor a orientovat se v něm. Jak víme, vidění je velice složitý proces, na němž se kromě oka a nervových drah významnou měrou podílí mozek, který veškeré signály zpracovává ve výsledný zrakový vjem.

2.4.3 Zrakově postižení lidé Zrakově postižení (někdy též ZP) nebo správněji osoby se zrakovým postižením jsou lidé s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. V užším slova smyslu se tímto termínem rozumí ti, u nichž poškození zraku nějak ovlivňuje činnosti v běžném životě a u nichž běžná optická korekce nepostačuje. (Nezahrnujeme sem tedy např. člověka, který nosí dioptrické brýle a s nimi docela normálně vidí – to znamená, že má zrakovou vadu lehčího stupně a s brýlemi zvládá bez potíží každodenní činnosti, nemá omezení v přístupu k informacím, v orientaci a samostatném pohybu, v pracovním uplatnění, v sociální oblasti apod.) Abychom zdůraznili tento rozdíl, mluvíme někdy o těžce zrakově postižených. Tím máme na mysli skupinu zrakově postižených, u nichž právě onen vážný funkční důsledek zrakové vady zasahuje do běžného života, lidí, jimž už běžná brýlová korekce nepostačuje k plnému ("normálnímu") vidění.

2.4.4 Těžce zrakově postižení lidé Skupinu těžce zrakově postižených můžeme dále dělit na nevidomé a slabozraké. Při očním vyšetření se zkoumá zraková ostrost vyjádřená tzv. vizem udávaným zpravidla ve zlomku, kde první číslo znamená vzdálenost v metrech, ze které dotyčný čte a druhé číslo pak vzdálenost, ze které čte tu samou velikost písmene člověk s nepostiženým zrakem. (Vizus zdravého oka je tedy např.: 6/6). Vyšetření zrakové ostrosti do dálky se provádí nejčastěji na Snellenových optotypech, což jsou tabulky s řadami postupně se zmenšujících znaků. Dalším zkoumaným parametrem je velikost zorného pole. Toto pole může být v důsledku zrakové vady zúženo, omezeno nebo v něm může docházet k lokálním výpadkům, tzv. skotomům.

16

2.4.5 Kategorie zrakového postižení Podle výsledků oftalmologického vyšetření je možno zrakově postiženého člověka zařadit do některé z 5 kategorií zrakového postižení. •

střední slabozrakost,

•

silná slabozrakost,

•

těžce slabý zrak,

•

praktická nevidomost,

•

úplná nevidomost.

Někdy se ještě užívá ne právě šťastný termín osoba se zbytky zraku, kterým označujeme člověka s viděním v rozsahu těžké slabozrakosti až praktické slepoty. Pozor – každý resort (školství, zdravotnictví, sociální věci) má trochu odlišné dělení zrakově postižených a svoji používanou terminologii. Definice zrakového postižení pouze podle ostrosti vidění a rozsahu zorného pole není vždy úplně dostačující. Pro objektivnější diagnostiku musíme pečlivě zkoumat další zrakové funkce, jako např. •

kontrastní citlivost (světloplachost, šeroslepost),

•

schopnost rozlišovat barvy (barvoslepost),

•

vnímání hloubky,

•

schopnost lokalizovat,

• fixovat předměty, sledovat je v pohybu apod. 2.4.6 Statistické údaje o nevidomých a slabozrakých občanech Podle údajů Světové zdravotnické organizace je dnes na světě 45 miliónů nevidomých a toto číslo se v následujících 20 letech může až zdvojnásobit. Podle britských pramenů je v Evropě asi 11 milionů slabozrakých a asi 1 milion nevidomých. Ve Velké Británii je těžce zrakově postižený každý 60. člověk. Jiné zdroje uvádějí, že lidé se zrakovým postižením tvoří přibližně 1 – 1,5 % z populace. Přesné statistiky neexistují ani v rámci jednotlivých zemí. Zajímavostí je, že 9 z 10 nevidomých (v celosvětovém měřítku) žije v rozvojových zemích a odborníci odhadují, že 80 % slepoty může být léčeno nebo jí šlo předejít. Za zmínku stojí fakt, že procento slabozrakých lidí v populaci průběžně roste a jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících tento trend je nade vší pochybnost prodlužování délky lidského života.

17

Přímá úměrnost vzniku zrakových vad a vyššího věku je jednoznačně prokázána. 80 % lidí starších 75 let má vážné problémy se zrakem a 70 – 75 % nových případů zrakových vad vzniká u lidí starších 65 let. Z toho se dá vyvodit, že stárnutí je samo o sobě významným činitelem vedoucím ke vzniku zrakové vady. Podle prognóz se v příštích 20 letech počet lidí starších 85 let přibližně zdvojnásobí, z čehož lze usuzovat na zvýšení počtu lidí s postižením zraku. Zrakové postižení přináší velmi závažné komplikace života. Smysluplný, užitečný a příjemný život jím však nemusí končit. Je vhodné v maximální míře využívat pomoci očních lékařů; jestliže nemohou pomoci oni, existují také různé instituce pro zdravotně postižené. Je lépe naučit se s postižením žít, než čekat na zázrak uzdravení. Život je krásný, i když se člověk na mnohé věci nemůže podívat. Je však třeba život prožívat, ne ho jen přežívat.

2.5 Instituce pro zrakově postižené – Tyfloservis, o.p.s. Projekt Tyfloservis zajišťuje profesionální rehabilitační služby pro osoby s postižením zraku již 18. rokem, jak je uvedeno v (4). Je realizován nepřetržitě od ledna 1991. Nejprve do roku 1996 občanským sdružením Česká unie nevidomých a slabozrakých, poté do konce roku 2000 její nástupnickou organizací, rovněž občanským sdružením, s názvem Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR. Postupně tak byl na celostátní úrovni vybudován fungující systém sociální rehabilitace dospělých nevidomých a slabozrakých. V roce 2000 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR založila obecně prospěšnou společnost Tyfloservis, o.p.s., která od 1.1. 2001 převzala projekt Tyfloservis v plné šíři. Základním zdrojem financování je od samého počátku dotace Ministerstva zdravotnictví ČR.

2.5.1 Základní údaje o Tyfloservisu Terénní a ambulantní sociální rehabilitace nevidomých a slabozrakých po celém území České republiky prostřednictvím sítě krajských středisek Název společnosti: Tyfloservis, o. p. s. Sídlo: Krakovská 1695/21, 110 00 Praha 1, tel.: 221 462 365, [email protected] Krajská ambulantní střediska: Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem, Zlín Právní forma: obecně prospěšná společnost Statutární zástupce: předsedkyně správní rady Doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. nebo jí zplnomocněná osoba Zakladatel: Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Datum založení: 11. 8. 2000 (notářským zápisem) Datum vzniku: 18. 9. 2000 (registrací u Krajského soudu v Praze) Zahájení obecně prospěšné činnosti: 1. 1. 2001

18

Doba trvání: společnost byla založena na dobu neurčitou Působnost: celá Česká republika Druh poskytovaných služeb: Sociální rehabilitace nevidomých a slabozrakých osob starších 15 let, včetně intervencí zaměřených na osoby jim blízké a širokou laickou a odbornou veřejnost Doplňková činnost: nebyla doposud provozována

2.5.2 Poslání Posláním obecně prospěšné společnosti Tyfloservis je podpora integrace nevidomých a slabozrakých lidí do společnosti prostřednictvím intervencí zaměřených na samotné nevidomé a slabozraké, osoby jim blízké a širokou laickou i odbornou veřejnost.

19

2.5.3 Cíle Tyfloservis, o.p.s. se snaží: •

Vybavit zrakově postiženého člověka staršího patnácti let takovými dovednostmi a informacemi, aby byl schopen v maximální možné míře samostatně naplňovat své životní potřeby, získal přiměřené sebevědomí, zaměřil se na možnosti svého dalšího rozvoje, ale dokázal též rozpoznat své meze a požádat o pomoc.

•

Vybavit okolní společnost dovednostmi a informacemi, aby byla schopna odstraňovat a nevytvářet nové architektonické ani mezilidské bariéry, které by nadbytečně ztěžovaly situaci nevidomých a slabozrakých, aby byla schopna rozpoznat jejich možnosti a limity a v případě potřeby jim poskytnout konkrétní pomoc.

•

U svých klientů podporovat převzetí odpovědnosti za vlastní život, samostatnost a aktivitu, využívání všech potenciálů, kterými je člověk vybaven, a celospolečensky podporovat zájem o druhé, toleranci a pomoc.

2.5.4 Služby pro zrakově postižené Služby Tyfloservisu jsou určeny všem lidem starším patnácti let, kteří mají výrazné potíže se zrakem nebo jsou zcela nevidomí. K dispozici jsou informace, pomůcky a systematický nácvik dovedností, které pomohou zvýšit samostatnost v každodenních činnostech.

2.5.5 Návštěvní hodiny •

Každý čtvrtek od 13.00 do 18.00 hodin (v některých střediscích začínají i dříve).

•

Návštěvu je vhodné předem domluvit telefonicky.

2.5.6 Rehabilitační kurzy •

Prostorová orientace a samostatný pohyb (nácvik chůze s bílou holí, bez pomůcek, s průvodcem, výběr vhodných tras).

•

Sebeobsluha (nácvik vaření, péče o oděvy, osobní hygienu, péče o děti a domácnost atd.).

•

Čtení a psaní Braillova bodového písma (včetně psaní na tabulce).

•

Nácvik vlastnoručního podpisu.

•

Nácvik psaní na kancelářském psacím stroji a klávesnici počítače.

•

Tyflografika (nácvik samostatného zhotovování reliéfních vyobrazení a rozvoj schopností tato vyobrazení vnímat).

•

Nácvik sociálních dovedností (chování v různých společenských situacích a způsob kontaktu s lidmi v dopravě, v obchodech apod.).

20

2.5.7 Výběr vhodných pomůcek •

Seznámení se sortimentem speciálních optických, kompenzačních i jiných pomůcek a s možnostmi jejich získání.

•

Proškolení v obsluze vybraných pomůcek.

rehabilitačních,

2.5.8 Poradenství •

Úprava prostředí a odstraňování architektonických bariér z hlediska potřeb nevidomých a slabozrakých.

•

Speciální komunikační techniky při potížích se zrakem a současně se sluchem (Lormova doteková abeceda, prstová abeceda, znakování ruku v ruce a další).

2.5.9 Principy poskytování služeb •

Dostatečná informovanost veřejnosti.

•

Včasný kontakt s klientem.

•

Dostupnost služeb.

•

Odbornost v poskytování služeb.

•

Jednotnost služeb v celé ČR.

•

Individuální přístup ke klientovi.

•

Nácvik v reálných podmínkách.

•

Prevence dalšího poškození.

•

Reedukace zraku a kompenzace.

•

Zapojení rodinných příslušníků.

•

Návaznost a kombinování služeb.

2.5.10 Formy práce s klienty •

Důraz je kladen na terénní individuální práci s klientem (v jeho domácnosti či na pracovišti, na trasách, které se potřebuje naučit atp.).

•

V některých případech je vhodné využít ambulantních služeb (v prostorách střediska Tyfloservisu).

•

Výjimečně probíhají kurzy skupinové.

•

Instruktoři zajišťují rovněž odborný program na rekondičních pobytech pořádaných jinými organizacemi (např. SONS).

21

2.5.11 Ceník Rehabilitační kurzy, výběr pomůcek, poradenství i psychologické služby jsou poskytovány bezplatně (nelze je chápat jako luxus či nadstandard, protože umožňují přizpůsobit se podmínkám slepoty či výrazně zhoršeného vidění a zvládnout ty nejzákladnější činnosti).

2.5.12 Zajímavosti Na specializovaných výstavách v Praze a v Brně a při příležitosti Dne otevřených dveří v Hradci Králové měli návštěvníci možnost na chvíli zakusit zlomek ze světa nevidomých. Instruktoři Tyflosevisu nabízeli příchozím posezení v tzv. Temné čajovně, kde si lidé mohli vychutnat úpravu a pití horkých i studených nápojů v naprosté tmě, prostřednictvím zvuků, chutí, vůní a doteků. Další aktivity Tyfloservisu (viz příloha VI a VII)

2.6 Instituce pro tělesně postižené Institucí pro tělesně postižené je svaz tělesně postižených v České republice, o.s. Tato instituce je nestátní neziskovou organizací s celostátní působností, jejímž základním cílem je všestranně podporovat a hájit specifické potřeby a zájmy svých členů a dalších tělesně postižených občanů bez ohledu na rozsah jejich postižení, jak je uvedeno v (5).

2.6.1 Služby poskytující Svaz tělesně postižených Doprava pro zdravotně postižené •

8.50 Kč za kilometr (přístavné i odstavné kilometry)

•

Při cestě do zahraničí se započítává rozdíl ceny nafty nakupované v zahraničí a ostatní poplatky (diety řidiče, mýtné apod.)

Dovoz kompenzačních pomůcek •

po Praze 300 Kč

Půjčovna kompenzačních pomůcek Zprostředkování zaměstnání občanům se zdravotním postižením •

Volná pozice – hlídač na placeném parkovišti – ČSAD Praha holding.

•

Volná pozice – práce na PC s grafickým programem.

•

Volná pozice – pracovník technického oddělení.

•

Pomoc při začleňování zdravotně postižených do zaměstnání.

•

Státní fond životního prostředí ČR vyhlašuje výběrové řízení na pozici: Interní auditor.

22

Prodej euroklíčů Bezbariérové středisko Březejc •

Středisko Březejc se nachází 10 km od Velkého Meziříčí při dálnici Praha–Brno.

•

Přijíždí sem tělesně postižené děti, mládež i dospělí z celé ČR i ze zahraničí.

•

Pořádají se zde různé druhy pobytů, např. pobyty rodičů s dětmi, školy v přírodě, rekondiční pobyty, psychorehabilitační kurzy, školení.

•

K dispozici je venkovní bazén na léto, tříkolky LOPED, kola, kuželníky. V suterénu pavilonu je tělocvična, posilovna a společenská místnost. Pro lepší přístupnost pro vozíčkáře byl vybudován výtah.

Bezúročné půjčky z účelového jmění STP v ČR o. s.

23

3 Výzkumná část 3.1 Metodika výzkumu Výzkumem, který jsem během zpracovávání své bakalářské práce vedla, jsem měla v úmyslu zjistit jaké možnosti návštěv kulturních objektů a využívání služeb cestovního ruchu mají zdravotně postižení občané v Kraji Vysočina a jaký je jejich osobní zájem či zájem institucí pro zdravotně postižené. Tento výzkum jsem provedla prostřednictvím dvou typů dotazníků (viz příloha I a II), k jejichž sestavení jsem využila znalosti a zkušenosti získaných během studia na vysoké škole. Dotazníkovou metodu jsem zvolila z důvodu urychlení a snadnému získání informací. 1. typ dotazníku byl zaměřen na turistická informační centra v jednotlivých městech v Kraji Vysočina. Dotazník obsahoval šest otázek týkajících se dostupných památek v jednotlivém městě, památek s bezbariérovým přístupem, památek, které mohou navštívit také zrakově postižení občané, zájmu zdravotně postižených občanů a zda je jejich zájem ovlivněn sezónní nabídkou či nikoliv. 2. typ dotazníku jsem sestavila pro zdravotně postižené občany. Dotazník obsahoval osm otázek týkajících se zájmu zdravotně postižených v rámci navštěvování kulturních a historických objektů, z jakých důvodů popřípadě zdravotně postižení nenavštěvují památkové objekty nebo zda již navštívili nějaký kulturní objekt v Kraji Vysočina. Také jsem přidala jednu otevřenou otázku, kde se zdravotně postižení občané mohli vyjádřit k celkové problematice nabídky cestovního ruchu v rámci jejich handicapu a samozřejmě nechyběly ani osobní otázky, které se týkaly druhu zdravotního postižení, věku, pohlaví a vzdělání. Můj výzkum jsem provedla nejen prostřednictvím dotazníků, ale také metodou řízeného rozhovoru. Řízený rozhovor obsahoval otázky, které se týkaly rekonstrukcí dvou památkových objektů, zda se v rámci plánované rekonstrukce řešila potřeba zpřístupnění pro handicapované osoby a zda se toto zpřístupnění plánuje do budoucna a pokud ne, tak co těmto zařízením brání.

3.2 Výzkumné prostředí Pro dotazníkovou metodu jsem zvolila turistická informační centra měst v Kraji Vysočina a instituce pro zdravotně postižené občany v Jihlavě. V rámci prvního typu dotazníku jsem oslovila pracovníky informačních center v Jihlavě, v Havlíčkově Brodě, v Telči, v Třebíči, v Pelhřimově a ve Žďáře nad Sázavou.

24

Pro volbu druhého typu dotazníků jsem navštívila instituci pro zrakově postižené – Tyfloservis, o.p.s. (viz Teoretická část) v Jihlavě a instituci pro tělesně postižené – Svaz tělesně postižených v České republice, o.s. (viz Teoretická část). Pracovníci obou institucí vyplnili dotazníky se zdravotně postiženými jednotlivci. Po vyplnění jsem si dotazníky vyzvedla a následně předala odměnu pro zdravotně postižené respondenty formou bonbónů a balónků s logem města Jihlavy. Pro řízený rozhovor jsem si vybrala dva památkové objekty v Jihlavě a to Dům Gustava Mahlera a Jihlavskou radnici.

3.3 Charakteristika respondentů Celkově se mého výzkumu zúčastnilo třicet respondentů. Oslovila jsem šest pracovníků turistických informačních center, dva pracovníky institucí pro zdravotně postižené občany, kteří předali a vyplnili dotazníky celkem s dvaceti handicapovanými občany. Jednalo se o deset zrakově postižených osob a o deset tělesně postižených osob. Řízený rozhovor jsem uskutečnila s dvěma pracovníky mnou vybraných památkových objektů.

25

3.4 Výsledky výzkumu 3.4.1 Výsledky dotazníku určeného pro turistická informační centra Jednotlivé otázky z dotazníku, kterým jsem oslovila jednotlivá města v Kraji Vysočina, jsem zpracovala formou tabulek. Každá tabulka vyjadřuje odpovědi všech mnou oslovených turistických informačních center z Kraje Vysočina vždy na jednu otázku z již uvedeného dotazníku. Která zařízení mohou využívat turisté (obecně i bez handicapu) v rámci cestovního ruchu ve vašem městě? Muzeum x

Galerie x

Jihlava Havlíčkův x x Brod x Pelhřimov x x x Telč x x Třebíč x Žďár n/S Tab. 1 – odpovědi na 1. otázku z dotazníku

Historické objekty

Církevní objekty x

Židovské pam. x

Jiné x

x x x x x

x x x x

x x x

x x x

Město Jihlava vlastní mimo jiné také památky jako historickou část Jihlavské radnice, bránu Matky Boží (jako již jedinou z původních pěti bran), vyhlídkovou věž kostela sv. Jakuba a hradební opevnění. V městě Telči najdeme také vyhlídkovou věž, rozhlednu a z židovských památek se zde nachází židovská synagoga, která lze vidět pouze z venku a židovský hřbitov, který je otevřen pouze při konání výstav. Třebíč nabízí mimo jiné kulturní objekty jako Národní dům, Kongresové centrum Pasáž a Klub Hájek. Ve Žďáře nad Sázavou můžeme také navštívit morový hřbitov nebo vyhlídkovou věž kostela.

26

Které z výše uvedených památek mohou využívat lidé s handicapem (obecně)? Muzeum Galerie x x Jihlava x Havl. Brod x x Pelhřimov x x Telč x x Třebíč x Žďár n/S Tab. 2 – odpovědi na 2. otázku z dotazníku

Historické objekty

Církevní objekty

Židovské pam. x

Jiné x

x x x

x x x

x x

x

V Jihlavě mohou navštívit handicapovaní lidé mimo jiné Jihlavskou radnici a v Třebíči mohou také využít návštěvy kulturních zařízení jako je Národní dům, Kongresové centrum Pasáž a Klub Hájek. Které z výše uvedených památek mohou využívat tělesně postižení lidé, pro které jsou zde vybudovány bezbariérové přístupy? Historické Muzeum Galerie objekty x Jihlava Havl. Brod x Pelhřimov x x x Telč x x Třebíč Žďár n/S Tab. 3 – odpovědi na 3. otázku z dotazníku

Církevní objekty

x x

Židovské pam. x

Jiné x

x x

x

Bezbariérové přístupy pro tělesně postižené občany jsou mimo jiné vybudovány také v Jihlavě na Jihlavské radnici (jedná se ale pouze o výtahy, které navíc nevedou do všech místností v této historické části. Tělesně postižení mohou navštívit pouze dvě místnosti a informace o zbytku místností se dozví pouze z poslechu). V Třebíči mohou tělesně postižení využít návštěvy kulturních zařízení jako je Národní dům, Kongresové centrum Pasáž a Klub Hájek. V Telči se ale bezbariérové přístupy v historickém objektu netýkají návštěvních tras.

27

Které z výše uvedených památek mohou využívat zrakově postižení lidé? Muzeum

Galerie x

Historické objekty

Jihlava Havl. Brod x Pelhřimov x Telč x Třebíč Žďár n/S Tab. 4 – odpovědi na 4. otázku z dotazníku

Církevní objekty

Židovské pam. x

Jiné x

V Jihlavě mohou zrakově postižení využít nabídky možnosti slepeckého písma (viz příloha III a V) a fyzického kontaktu s artefakty v místní galerii. Na Jihlavské radnici a židovských památkách mohou rovněž využít fyzického kontaktu s artefakty. V Pelhřimově mohou zrakově postižení navštívit muzeum a historický objekt. V Třebíči mohou zrakově postižení využít nabídky možnosti slepeckého písma a sluchové navigace pro nevidomé v historickém objektu. Města Telč, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod neposkytují žádnou možnost návštěvy v památkových objektech pro zrakově postižené občany. Jaký je zájem občanů s handicapem o nabídku možností cestovního ruchu? Instituce x

Soukromé osoby x x x x x

Ostatní

Jihlava Havl. Brod Pelhřimov Telč x Třebíč x Žďár n/S Tab. 5 – odpovědi na 5. otázku z dotazníku

Je zájem ovlivněn sezónní nabídkou? Zimní období Letní období Jihlava Havl. Brod x Pelhřimov x Telč Třebíč x x Žďár n/S Tab. 6 – odpovědi na 6. otázku z dotazníku

28

3.4.2 Výsledky dotazníku určeného pro tělesně postižené občany V této kapitole se zabývám rozborem výsledků dotazníků určených pro tělesně postižené občany a to formou grafické podoby. Domnívám se, že použití grafické podoby je velice přehledné a také dobře zpracovatelné. Oslovila jsem pracovnici instituce pro tělesně postižené občany (viz Svaz tělesně postižených v České republice, o.s.), která mi nabídla, že všech deset dotazníků se svými klienty velice ráda vyplní, jelikož tělesně postižené občany tento svaz pravidelně navštěvuje v jejich domovech. Za necelé tři týdny jsem si dotazníky v instituci vyzvedla a následně je zpracovala. Dotazník obsahuje osm otázek, které níže rozebírám pomocí grafické podoby. V 1. otázce se ptám respondentů, zda vůbec navštěvují památkové objekty. U tělesně postižených respondentů navštěvuje přesná polovina ze všech oslovených památkové objekty a druhá polovina nikoliv. Navštěvujete památkové objekty?

50%

50%

Graf č. 1 – výsledek 1. otázky z dotazníku

29

ano ne

2. otázka dotazníku se týká důvodů, kvůli kterým popřípadě oslovení respondenti nenavštěvují památkové objekty. Většina, neboli 57% tělesně postižených se domnívá, že v památkových a kulturních objektech v Kraji Vysočina jsou nedostatečné podmínky pro možnost návštěvy vzhledem k postižení. 29% oslovených nemají zájem navštěvovat památkové objekty a účastnit se tak cestovního ruchu a konečně 14% občanů tvrdí, že pracovníci v památkových a kulturních objektech jsou neochotní přizpůsobit prohlídku vzhledem k jejich postižení. Důvodem toho, že popřípadě nenavštěvujete kulturní objekty nabídky cestovního ruchu je:

14%

nezájem respondentů 29% nedostatečné podmínky pro možnost návštěvy vzhledem k postižení neochota ze strany pracovního zařízení

57%


3. otázkou v dotazníku jsem se respondentů ptala, zda již navštívili nějaký kulturní objekt v Kraji Vysočina. 9 oslovených občanů z 10 již nějaký objekt navštívili a pouze 1 respondent žádný objekt doposud nenavštívil. Navštívil/a jste nějaký kulturní objekt na Vysočině?

10%

ano ne

90%


30

V této otázce jsem respondenty žádala o to, aby také napsali, jaký kulturní či památkový objekt navštívili. Odpovědi zněli následovně: Hrad Roštejn, zámek v Telči, divadla, koncerty, ZOO, zámek Polná, zámek ve Slatiňanech, kde je mimochodem dle respondenta úžasný průvodce pro nevidomé, Bazilika sv. Prokopa v Třebíči, katakomby v Jihlavě, muzea včetně muzea Josefa Hoffmana v Brtnici. 4. otázka byla tzv. otevřená otázka, kde oslovení respondenti měli možnost se vyjádřit k současné problematice nabídky cestovního ruchu v rámci jejich handicapu. Respondenti odpovídali spíše záporně, například že poznávání památek je vzhledem k jejich postižení značně omezené, nebo také, že se sice zlepšila bezbariérovost, ale stále je co zlepšovat. Další respondent je nespokojený s dopravou a přístupem do kulturních a památkových objektů z důvodu částečné bezbariérovosti. Nebo je také nespokojenost s nedostatečným přístupem do všech prostorů a také špatným přístupem na WC. 5. otázka pouze rozlišovala o jaké postižení se u respondentů jedná. Zda o zrakové či tělesné postižení. Oslovila jsem stejně početnou skupinu tělesně postižených a zrakově postižených občanů. Tedy deset tělesně a deset zrakově postižených osob. Jaký máte druh postižení?

50%

tělesné postižení

50%

zrakové postižení


31

Od 6. otázky se jednalo o dotazy osobního charakteru, jako pohlaví, věk a vzdělání. Jakého jste pohlaví?

50%

50%

žena muž


Jaký je Váš věk? 0% 0% 10% 10%

do 20 let 21 – 26 27 – 35 36 – 45 45 let a více

80%


32

Jaké je Vaše nejvýše dosažené vzdělání? 10%

10%

0% základní vúuční list SŠ s maturitou 40%

vyšší odborná škola

40%

VŠ


33

3.4.3 Výsledky dotazníku určeného pro zrakově postižené občany V této kapitole se zabývám rozborem výsledků dotazníků určených pro zrakově postižené občany a to formou grafické podoby. Domnívám se, že použití grafické podoby je velice přehledné a také dobře zpracovatelné. Oslovila jsem pracovnici instituce pro zrakově postižené občany (viz Tyfloservis, o.p.s.), která mi nabídla, že všech deset dotazníků se svými klienty velice ráda vyplní, jelikož zrakově postižené občany tento svaz pravidelně navštěvuje v jejich domovech. Za necelé tři týdny jsem si dotazníky v instituci vyzvedla a následně je zpracovala. Dotazník obsahuje osm otázek, které níže rozebírám pomocí grafické podoby. V 1. otázce se ptám respondentů, zda vůbec navštěvují památkové objekty. U zrakově postižených respondentů navštěvuje 6 z 10 oslovených památkové a kulturní objekty a 4 respondenti nikoliv. Navštěvujete památkové objekty?

40% ano ne 60%


34

2. otázka dotazníku se týká důvodů, kvůli kterým popřípadě oslovení respondenti nenavštěvují památkové objekty. Všichni oslovení respondenti se domnívají, že v památkových a kulturních objektech v Kraji Vysočina jsou nedostatečné podmínky pro možnost návštěvy vzhledem k jejich postižení. Důvodem toho, že popřípadě nenavštěvujete kulturní objekty nabídky cestovního ruchu je: 0% nezájem respondentů

0%

nedostatečné podmínky pro možnost návštěvy vzhledem k postižení neochota ze strany pracovního zařízení 100%


3. otázkou v dotazníku jsem se respondentů ptala, zda již navštívili nějaký kulturní objekt v Kraji Vysočina. 9 oslovených občanů z 10 již nějaký objekt navštívili a pouze 1 respondent žádný objekt doposud nenavštívil. Navštívil/a jste nějaký kulturní objekt na Vysočině?

10%

ano ne

90%


V této otázce jsem respondenty žádala o to, aby také napsali, jaký kulturní či památkový objekt navštívili. Odpovědi zněli následovně: Horácké divadlo v Jihlavě, zámek v Jaroměři nad Rokytnou, zámek v Telči, náměstí v Telči, koncerty, divadlo Na Kopečku v Jihlavě, Zelená hora ve Žďáře nad Sázavou a hrad Roštejn.

35

4. otázka byla tzv. otevřená otázka, kde oslovení respondenti měli možnost se vyjádřit k současné problematice nabídky cestovního ruchu v rámci jejich handicapu. Respondenti vyjadřují svou nespokojenost a to následovně: Mnoho bariér, pro handicapované občany nejsou průvodci, v cestovním ruchu nemají pracovníci zkušenosti s handicapovanými občany a speciálními nabídkami pro ně. Také špatná přístupnost do objektů, tedy mnoho schodů, není možnost prohlédnout si vystavené artefakty hmatem, průvodce je musí podrobně popisovat. 5. otázka pouze rozlišovala o jaké postižení se u respondentů jedná. Zda o zrakové či tělesné postižení. Oslovila jsem stejně početnou skupinu tělesně postižených a zrakově postižených občanů. Tedy deset tělesně a deset zrakově postižených osob. Jaký máte druh postižení?

50%

tělesné postižení

50%



Od 6. otázky se jednalo o dotazy osobního charakteru, jako pohlaví, věk a vzdělání. Jakého jste pohlaví?

40% žena muž 60%


36

Jaký je Váš věk?

30%

do 20 let 21 – 26

50%

27 – 35 0%

36 – 45

0%

45 let a více

20%


Jaké je Vaše nejvýše dosažené vzdělání? 0% 0% 30%

základní

40%

vúuční list SŠ s maturitou vyšší odborná škola VŠ

30%

Graf č. 7– výsledek 8. otázky z dotazníku

37

3.4.4 Výsledky řízeného rozhovoru Pro mnou vedený výzkum jsem mimo dotazníkové metody zvolila také metodu řízeného rozhovoru. Tuto metodu jsem provedla v Jihlavě a to s dvěma pracovníky dvou památkových objektů. Sjednala jsem si schůzku s pracovnicí Domu Gustava Mahlera a s pracovnicí Jihlavské radnice. Každé jsem položila tři otázky týkající se problémů zdravotně postižených a již uvedených památkových objektů. Dům Gustava Mahlera 1) Kdy proběhla rekonstrukce objektu a za jaké podpory? „Rekonstrukce objektu proběhla od 1. 7. do 25. 9. 2008 za podpory Statutárního města Jihlavy.“ 2) V rámci plánované rekonstrukce se řešila potřeba zpřístupnění pro tělesně postižené občany? „V rámci plánované rekonstrukce se neřešila potřeba zpřístupnění pro tělesně postižené občany. Řešila se hlavně potřeba nového turistického informačního centra, nových místností a výmalby. Nicméně v tomto památkovém objektu je zprovozněn výtah, který vede do všech pater domu a byl zde umístěn ještě před rekonstrukcí.“ 3) Plánuje se do budoucna zpřístupnění pro tělesně postižené občany, a pokud ne, co městu brání? „Toto zpřístupnění se do budoucna neplánuje, jelikož je objekt již po rekonstrukci. Nicméně pomocí výtahu může tělesně postižený občan navštívit tento památkový objekt, ale podotýkám, že pouze s doprovodem.“ Jihlavská radnice 1) Kdy proběhla rekonstrukce objektu a za jaké podpory? „Rekonstrukce objektu proběhla v letech 2004 až 2006 za podpory Statutárního města Jihlavy. Veřejnosti byla Jihlavská radnice zpřístupněna 15. 6. 2006. Celková částka za rekonstrukci činila 93 milionů.“ 2) V rámci plánované rekonstrukce se řešila potřeba zpřístupnění pro tělesně postižené občany? „Ano, řešila. Je zde umístěn výtah, který ale vede pouze do některých místností prohlídkového okruhu. Informace o zbytku místností podá průvodce pouze informativně bez možnosti prohlídky.“ 3) Plánuje se zpřístupnění pro tělesně postižené občany také do zbytku místností tohoto objektu, a pokud ne, co městu brání? „Toto zpřístupnění se do budoucna neplánuje, památkový objekt je již po rozsáhlé rekonstrukci.“

38

4 Pravdy ze života zdravotně postižených Při vyhledávání a zpracovávání informací pro mou bakalářskou práci jsem narazila na velmi zajímavá publikovaná sdělení zdravotně postižených lidí. Tato sdělení byla pro mne silně emocionální, a proto bych vás s nimi chtěla seznámit. Tyto informace jsou uvedeny v (6).

4.1 Příběh tělesně postiženého člověka V roce 1999 mi začaly ochabovat nohy, nemohl jsem se na nich udržet, prodělal jsem různá ambulantní vyšetření a v polovině července jsem byl hospitalizován na neurologickém oddělení. Po desetidenní hospitalizaci jsem byl propuštěn domů s tím, že si mám zatelefonovat ohledně výsledků vzorku, který byl odeslán do specializované laboratoře. Je prý podezření, že mám boleriózu. Trvalo to dva měsíce, během nichž se můj zdravotní stav zhoršoval, poté jsem byl objednán na vyšetření magnetickou rezonancí (MRI). Cestu do vzdáleného města jsem si musel zajistit sám, podle lékaře v neurologické ambulanci jsem na sanitku neměl nárok. Na základě tohoto vyšetření jsem byl odeslán na ortopedické oddělení do jiného města k operaci páteře. Tam zjistili, že operace nevyřeší můj stav, že je potřeba provést další neurologická vyšetření. Byl jsem převezen sanitkou na neurologické oddělení, na kterém jsem byl už v červenci. To už jsem ušel jen několik kroků, stav se neustále zhoršoval. Po týdenní hospitalizaci, už byl listopad, jsem byl převezen do jiného města na vybavenější neurologické oddělení. Nemohli stále přijít na vadu v páteři, která způsobuje moje problémy. Byl jsem objednán k poslednímu vyšetření MRI na 30. 12. 1999. I přes tuto skutečnost mi byla hospitalizace ošetřující lékařkou ukončena, marné byly moje protesty (už jsem nemohl vůbec chodit, pohyboval jsem se na půjčeném vozíku), jak se doma dostanu na toaletu atd., vozík jsem neměl, její odpověď byla, že nejsou žádný sociální ústav, vozík ať si někde půjčím, vyšetření MRI 30. 12. 1999 na které mne objednal primář oddělení, je prý zbytečné, že vada se stejně nenajde. Bohužel primář měl dovolenou. Bylo mi z toho dost úzko. Díky rodině, jež mi zajistila vozík, jsem se mohl doma jakž takž pohybovat, nevěděl jsem jaké zdravotní problémy mohou vzniknout. Vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) jsem 30. 12. absolvoval, vada na páteři se našla, byl jsem objednán na 13. 1. 2000 na další, podrobnější došetření MRI. Vyšetření jsem nemohl bohužel absolvovat, 11. ledna jsem měl dost vysoké teploty, na hýždi velký zánět, hospitalizace a operace na chirurgii. Bohužel jak jsem necítil sedací část, měl jsem od přesunu z vozíku na lůžko a zpět (sedal jsem si na páku brzdy vozíku, bolest jsem necítil) pěkný zánět (dekubit). Přes hospitalizaci na chirurgii jsem absolvoval došetření MRI, kde se vada projevila, byl jsem objednán k angiografickému vyšetření, které jsem i s otevřeným dekubitem absolvoval na neurologickém oddělení. Lékařka, která mne před Vánoci propouštěla se nechala po dobu mé hospitalizace přeložit na jiné pracoviště. Bylo mi řečeno, že budu objednán k zákroku páteře, ale až se mi zahojí dekubit. No a ten mi léčila chirurgie rok a tři čtvrtě, pak jsem přešel na jiné chirurgické oddělení v jiném městě, provedli vyšetření dekubitu, tři operace a za půl roku byl dekubit úplně zahojen.

39

To už se psal rok 2002, v říjnu jsem absolvoval zákrok na páteři, bohužel bez výsledku, už bylo moc pozdě, další život už jen na vozíku.Později jsem se dozvěděl, že kdyby mne v roce 1999 ošetřující lékařka nechala přeložit na spinální jednotku (oddělení kde se starají o nově ochrnuté pacienty jak úrazem, tak nemocí), která v té době fungovala, mohla být moje situace jiná. Po zákroku v říjnu 2002, kdy už bylo jasné, že můj další život bude s ochrnutím dolní části těla, jsem si podal žádost na rehabilitační pobyt do rehabilitačního ústavu v Kladrubech u Vlašimi. Byl jsem přijat začátkem dubna v roce 2003. Byl to můj první pobyt na vozíku mimo nemocnici mezi lidmi. Byl jsem strašně příjemně překvapený krásným a vstřícným přístupem všech pracovníků k pacientům. Učil jsem se tam sžít a vyrovnat se s problémovým životem na vozíčku. Rehabilitoval jsem, cvičil, posiloval horní končetiny, stabilitu polohy v sedu. Příjemné a trpělivé a neustále usměvavé fyzioterapeutky měly s pacienty hodně práce. V rámci rehabilitace jsem také absolvoval krátký kurz řízení automobilu s ručním ovládáním. Měl jsem z toho velké obavy, naštěstí zbytečné. Po první hodině jízdy, kdy jsem si mimo jiné také zvykal po čtyřech letech na provoz na silnici, jsem si ruční řízení dost osvojil a nečiní mi žádné problémy. Při pracovní rehabilitaci byla mužská práce i tato velice užitečná činnost. Nedílnou součástí bylo také seznamování s počítačovou technikou, internetem, který byl k dispozici. Byla to pro mne velká motivace pro můj další život. Díky zkušenosti, kterou jsem zde získal, jsme si doma se sousedy nechali zavést bezdrátový internet do bytů. Po návratu koncem června 2003 jsem si nechal předělat auto na ruční řízení. Řízení auta mi šlo, potřeboval jsem vyřešit problém s přesunem vozíku do auta. Vyřešil jsem to výměnou zadních celých sedaček za dělené a pomocí vodítka na psa přesouvám vozík za zadní dveře, a pak jde už jednoduše natáhnout do vozu.Z jara 2004 jsem byl opět na pětitýdenním pobytu v RÚ Kladruby, a pak jsem se ještě zúčastnil kurzů tvorby www stránek v Centru Paraple, kde jsem poznal další přátele na vozíčku. Musím se také zmínit o příkladném přístupu k postiženým ze strany pracovníků Centra Paraple. Celá činnost Centra Paraple je pro vozíčkáře a postižené k nezaplacení. Kéž by bylo takovýchto zařízení více i na jiných místech republiky. Snad se to časem podaří, vozíčkářů bohužel přibývá. Jindřich Jonák Jihlava

4.2 Centrum Paraple Pomáhá lidem ochrnutým po poškození míchy přizpůsobit se nové životní situaci, zlepšit fyzický a psychický stav, dosáhnout co největší míry soběstačnosti a nezávislosti, vrátit se do svého přirozeného prostředí a získat předpoklady ke společenskému a pracovnímu uplatnění. To vše je uvedeno v (7). Centrum Paraple otevřel Svaz paraplegiků s pomocí pana Zdeňka Svěráka v roce 1994. Plný provoz byl zahájen po rozsáhlé rekonstrukci 13. 2. 2001.

40

4.2.1 Poznámka Zdeňka Svěráka: „Centrum Paraple bylo postaveno z dobré vůle tisíců lidí. A ta dobrá vůle jako by se v tom domě akumulovala a teď vyzařuje z jeho stěn. Vejdu a v přízemí vidím dvě dívky, které učí kluka přesunout se z vozíku na postel a zpět. Kromě potu a soustředění zaznamenávám kupodivu i humor a úsměv. Proč ale říkám kupodivu, když legrace a vlídnost jsou tu předními rehabilitačními experty. O patro výš v prosklených prostorách telefonují, faxují a všelijak počítačují vozíčkáři i "choďáci". Na tuto adresu se sbíhají žádosti o pomoc ve starostech, jaké mají všichni s poraněnou míchou. Mám na té adrese pocit prosté a samozřejmé užitečnosti. Přeju si,aby dobrá vůle ze zdí našeho domu nevyprchala. Přeju si, aby to byla dobrá adresa.“

4.2.2 Služby Centra Paraple •

informační a poradenské služby,

•

intenzivní rehabilitační program,

•

sociálně rehabilitační program,

•

rekondiční rehabilitační program,

•

kurzy práce na PC,

•

pomoc s získáváním zaměstnání,

•

sportovní program,

•

kulturní aktivity,

•

arteterapeutické kurzy.

Služby Centra Paraple jsou určeny lidem ochrnutým po poranění míchy v období brzy po úrazu i v průběhu dalšího života. Centrum Paraple jejich prostřednictvím pomáhá vozíčkářům překonat životní krizi, přizpůsobit se nové životní situaci a řešit problémy s tím spojené. Později jim poskytuje podporu a pomoc při řešení dalších problémů, které během života se zdravotním postižením vznikají. Služby jsou poskytovány bezplatně nebo za symbolické poplatky.

4.2.3 Projekty pro paraple Projekty Centra Paraple zaměřené na získání podpory veřejnosti, rozšiřují povědomí o potřebách lidí se zdravotním postižením a ovlivňují postoje veřejnosti k nim. Zároveň pomáhají získat finanční prostředky pro činnost Centra Paraple. Každý rok uskuteční Centrum Paraple několik vlastních projektů. Další aktivity organizují společnosti, které Centru Paraple dlouhodobě pomáhají.

41

4.2.4 Informace pro vozíčkáře Součástí služeb Centra Paraple je poradenská informační linka, na které se pracovníci setkávají s širokým spektrem otázek, z různých tématických oblastí. Tyto dotazy jim pokládají nejen jejich klienti a jejich rodinní příslušníci, ale i „běžná veřejnost“. Proto jsou v této nabídce poskytovány informace o zajímavých akcích, základní informace k legislativě, kontakty na zdravotnická zařízení, na organizace, jejichž služby by mohli lidé potřebovat, nabízí inzerci, informace z kultury i sportu a mnohé jiné.

4.3 Rozhovor s tělesně postiženým občanem •

Jaké bariéry nejvíce ztěžují život handicapovaným?

„Bariéry ztěžující život handicapovaným – otázka, která má mnoho rovin. V praktické rovině se dá říci, že to jsou každodenní bariéry, které jsou dány vždy objektivně typem handicapu. V jiné, řekněme filozofické, rovině se mi jako ta nejpodstatnější jeví bariéra společnosti. Typickým příkladem je např. škatulkování handicapovaný – zdravý (nemohu se v této souvislosti ubránit paralele černoch – běloch). Tento fenomén spatřuji nejen u podstatné části spoluobčanů, ale také v přístupu institucí – proto mluvím o problému společnosti).“ •

Co naopak podle Vašeho názoru handicapovaným pomáhá, resp. může pomáhat?

„Rád dodávám, že situace se v tomto směru postupně lepší, ale je to přirozeně běh na velmi dlouhou trať – cílem je jediná škatulka v myslích lidí – člověk. Množina lidí je přeci nedělitelná a každý prvek této množiny je ve všech ohledech jedinečný. Má jedinečné potřeby v tom nejširším slova smyslu. Všechny mají ale jedno společné – právo, úkol, čest a povinnost žít.“ •

Co by bylo dle Vašeho názoru vhodné vylepšit na pomoci handicapovaným spoluobčanům?

„Je potřeba vytvářet podmínky pro to, abychom ty bariéry mezi škatulkami v té naší množině zpřetrhali. Toho nelze docílit zavíráním očí, velkolepými gesty, ani vodopádem patetických slov, ale jen vlastními, každodenními skromnými činy. Každý člověk má možnost odstranit svou část bariéry. Nikdo jiný to neudělá, ani nemůže.“ •

Jaké problémy podle Vašeho názoru si lidé neuvědomují v souvislosti s handicapem?

„Bariéry totiž máme v mysli opravdu všichni. Každý z nás. Aniž si to většinou uvědomujeme. První podstatnou bitvou je uvědomit si tento fakt samotný. Pokud zvítězíme – můžeme začít bariéry bourat, a to především u sebe.“

42

•

Jste spokojen s přístupem okolí k handicapovaným? Pokud ne, co byste změnil?

„Jsem šťastný člověk. V životě jsem měl, a stále mám, štěstí na velké lidi na správném místě. Chtěl bych těm, kteří dokázali zbourat bariéry a pomáhají mi dodnes bourat ty mé, lidem, kteří mě v jistém slova smyslu zachránili, poděkovat.“

4.4 Zdravotně postižení si pomáhají přes internet Zdravotně postižení spoluobčané, kteří již navštívili nějakou památku v Kraji Vysočina si pomocí internetu sdělují jaké možnosti návštěvy v rámci jejich handicapu zde mají či naopak nemají. Hrad Roštejn u Telče Na parkovišti těsně u hradu, není bohužel žádné vyhrazené parkovací místo pro invalidy. Vstup do hradu je širokou bránou, ve které je uprostřed nepříjemná překážka – asi 5 cm vysoký kámen, který se dá s malou pomocí asistenta překonat. Samotný hrad je bariérový. Na nádvoří jsou pískové pevné cesty, vstupu do hradní restaurace brání malý kamenný práh vysoký asi 3cm, personál případně ochotně pomůže s překonáním této malé překážky. Příjemným překvapením pro vozíčkáře je bezbariérová toaleta, vybavená madly, nástavcem a dostatečným prostorem pro vozík, klíč je k dispozici v pokladně hradu. Telč Na náměstí po příjezdu autem od Horní brány (směr od Dačic) jsou po levé straně dvě parkovací místa vyhrazená pro invalidy. Náměstí je vydlážděné hrubou dlažbou, je vhodné připevnit si nohy páskem ke stupačkám, aby nepadaly. Hrozí také při větší nepozornosti vypadnutí z vozíku. V podloubí kolem náměstí je stav komunikace lepší. Informační středisko je v budově radnice, vstup do chodby je bezbariérový, dál je asi 15 centimetrový schod, který se dá pohodlně bez asistence překonat po nájezdu, který je zde stabilně. Bohužel v centru města není veřejná toaleta, vozíčkáři mohou použít bezbariérovou toaletu v hotelu vedle radnice, nebo v zámku. Telč – zámek V Telčském zámku je nádvoří vydlážděno také kamennou dlažbou (tzv. kočičí hlavy), konají se zde v době letních prázdnin koncerty. Vstup do interiéru zámku je bariérový s mnoha schody. V zámecké zahradě, do které se vozíčkář dostane bez osobní asistence, je umístněna bezbariérová Galerie Jana Zrzavého. V prostorách zámku, na dolním nádvoří je také bezbariérová toaleta, informace a klíče poskytnou pracovníci v pokladně zámku. ZOO Jihlava Jihlavská zoologická zahrada je umístěna v pěkném údolí říčky Jihlávky nedaleko od centra města. Přístup pro vozíčkáře z centra města, nebo ze zastávky MHD u Psychiatrické léčebny je špatný, vzhledem k velkému převýšení a špatnému stavu komunikací.

43

Nejvhodnější je příjezd automobilem před nově zbudovaný vstup do zoo, kde je velké parkoviště s několika parkovacími místy pro invalidy. Od vstupu vede pevná písková cesta k expozicím. Celý areál je řešen bezbariérově, včetně toalet pro vozíčkáře. Pouze do některých pavilónů je potřeba, vzhledem k většímu sklonu nájezdu, asistence.

4.5 Možnost pro zdravotně postižené přímo z domova Možností pro zdravotně postižené občany přímo z domova mám na mysli virtuální prohlídky jednotlivých měst v Kraji Vysočina na jejich webových stránkách. Shlédla jsem tyto webové stránky mnou vybraných a již uvedených měst v Kraji Vysočina a hledala jsem, zda poskytují či naopak neposkytují možnosti virtuálních prohlídek Město Jihlava virtuální prohlídky na svých webových stránkách neposkytuje, ale uvažuje se o nich, především v nově zrekonstruovaném památkovém objektu Dům Gustava Mahlera. Jihlavské internetové stránky poskytují alespoň fotogalerii památkových objektů včetně jejich popisů a je rozdělena na kostely, náměstí, obrazy Gustava Kruma, ZOO a Židovský hřbitov. Město Telč také neposkytuje službu virtuálních prohlídek památkových objektů na svých webových stránkách, nicméně je zde vyobrazena fotogalerie včetně popisek k jednotlivým památkovým objektům. Město Třebíč virtuální prohlídky na internetu poskytuje a to včetně web kamery, která promítá aktuálně památkové objekty. Virtuální prohlídky se týkají především památek UNESCA a to Baziliky sv. Prokopa, Židovské čtvrti a Židovského hřbitova. Virtuální prohlídky jsou dobře a přehledně zhotovené. Je zde mnoho obrázkových materiálů, které lze zvětšit, popisky jednotlivých památkových objektů včetně mapky těchto objektů. Oficiální stránky města Pelhřimov virtuální prohlídky na internetu neposkytují, je zde vložena fotogalerie, která se ale příliš památkových objektů netýká. Jsou zde fotografie z restaurování oltáře v kostele sv. Víta, odchycení psi z útulku, kuželna v Pelhřimově, Domov důchodců, stezka pro cyklisty a chodce apod.). Nicméně na internetových stránkách Pelhrimovsko.cz jsou fotografie památkových objektů včetně jejich popisek Město Havlíčkův Brod službu virtuálních prohlídek na svých webových stránkách neposkytuje. Nicméně je zde vyobrazena fotogalerie jednotlivých památkových objektů včetně popsané procházky městem, kde je popsáno historické náměstí, mosty, tradice jako trh řemesel, Vánoce a je zde zobrazen letecký snímek na město. Na oficiálních stránkách města Žďáru nad Sázavou službu virtuálních prohlídek nalezneme. Nachází se zde osm obrázků týkajících se Náměstí republiky, Havlíčkova náměstí, prostoru před kostelem sv. Prokopa, zámku, interiéru kláštera a poutního chrámu sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Když si jednotlivý obrázek otevřeme, můžeme pomocí táhnutí myší měnit směr pohledu a tím si prohlédnout celé místo včetně okolí památkového objektu.

44

5 Diskuse V úvodu bakalářské práce jsem stanovila čtyři pracovní hypotézy, kterými jsem se zabývala ve výzkumné části. Forma dotazníků a řízeného rozhovoru mi pomohla vyhodnotit tyto hypotézy a určit, které se potvrdily a které nikoliv.

5.1 Rozbor 1. hypotézy Nabídka dostupnosti kulturních a památkových objektů pro handicapované občany v rámci cestovního ruchu v regionu Kraje Vysočina je nedostatečná. Tuto hypotézu mohu na základě zpracovaných dotazníků a provedení řízeného rozhovoru víceméně potvrdit. Některá města na Vysočině poskytují handicapovaným občanům možnosti návštěv památkových objektů, ale některá nikoliv. Tělesně postižení občané mohou některé památkové objekty navštívit, jiné nemohou a zrakově postižení občané taktéž. Troufám si dokonce říci, že zrakově postižení mají tyto možnosti podstatně menší. Vyjádření samotných handicapovaných osob nebylo také nikterak optimistické. Když tento problém handicapovaných shrnu, jisté možnosti návštěv pro ně v Kraji Vysočina jsou poskytovány, ale stále to není na té nejlepší úrovni, stále nemohou navštívit vše, co by si přáli a stále musí hledat jistá alternativa. Nabízí se otázka, zda lze v tomto směru něco udělat. Kdyby řešení tohoto problému bylo v mé kompetenci, jistě bych nějakým způsobem zasáhla a snažila se pro handicapované občany udělat maximum. Bohužel k tomuto problému nemám jakoukoliv pravomoc a nemohu nic dělat. Možná mou prací na toto vážné téma upozorním a některé záležitosti týkající se handicapovaných občanů se začnou řešit nebo se popřípadě i vyřeší. Nicméně, v kompetenci jsou města spadající do Kraje Vysočina a každá městská rada spolu s primátorem daného města by měli problém s možnostmi návštěv památkových a kulturních objektů handicapovaných občanů vážně řešit a hlavně jim přístup do těchto objektů umožnit. Samozřejmě chápu, že vyřešit tento problém je také otázka financí,ale přinejmenším kompetentní osoby k tomuto problému mohou vyškolit pracovníky turistických informačních center a pracovníky památkových a kulturních objektů. Vyškolit v tom smyslu, aby jim dali instrukce, jak řádně popisovat jednotlivé artefakty a popřípadě vymyslet a následně zařídit různá alternativa, jak se k artefaktům mohou handicapovaní dostat a vidět je, popřípadě si je osahat.

5.2 Rozbor 2. hypotézy Využití nabídek cestovního ruchu ze strany handicapovaných osob v rámci domácí turistiky v Kraji Vysočina je malé z důvodu obavy z nedostatečné připravenosti kulturních a památkových objektů. Tuto hypotézu nemohu potvrdit, protože na základě zpracovaných dotazníků jsem zjistila, že většina oslovených handicapovaných osob navštěvuje památkové a kulturní objekty a na „překážky“ naráží až při samotných návštěvách kulturních a památkových objektů. Ano, někteří zdravotně postižení respondenti necestují, ale z jakých důvodů neuváděli, mohou být tedy jakékoliv.

45

Důležité ale je, že těchto osob je menšina a většina respondentů cestuje a rádi poznávají kulturu a památky, ale bohužel až v cíli své cesty zjišťují, že vše vidět a navštívit nemohou.

5.3 Rozbor 3. hypotézy Pro tělesně postižené občany existuje širší nabídka služeb cestovního ruchu v rámci návštěvnosti kulturních a památkových objektů v Kraji Vysočina než pro zrakově postižené osoby. Třetí hypotézu potvrzuji opět na základě zpracovaných dotazníků. Výsledky dotazníků ukázaly, že existuje rozhodně více bezbariérových přístupů než možností slepeckého písma, hlasitého záznamu či možnosti fyzického kontaktu s artefakty. A kde nejsou bezbariérové přístupy, mohou alespoň tělesně postižené osoby navštívit zahrady, historická náměstí, mohou si prohlédnout sloupy, sochy, kašny, kostely, mají možnost shlédnout v podstatě cokoliv, kde jim „nepřekážejí“ schody, kdežto tuto možnost zrakově postižené osoby nemají.

5.4 Rozbor 4. hypotézy Podmínky pro vybudování potřebných bezbariérových přístupů a dalších příslušných zařízení v Domě Gustava Mahlera a historické části radnice v Jihlavě jsou omezeny historickou architekturou. Poslední hypotézu mohu potvrdit a to na základě uskutečnění řízeného rozhovoru s pracovnicemi výše uvedených památkových objektů. V obou objektech jsou sice umístěny výtahy pro částečnou možnost prohlídky, ale z důvodu historické architektury nelze tyto objekty zcela zpřístupnit.

46

6 Závěr Tématem mé bakalářské práce bylo „Cestovní ruch pro lidi s handicapem v regionu Kraje Vysočina“. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. V teoretické části (viz 2 Teoretická část) jsem včetně úvodu uvedla a vysvětlila problematiku týkající se cestovního ruchu jako takového, dále jsem podrobně popsala pojmy, příčiny a následky tělesného a zrakového postižení včetně institucí, které handicapovaným občanům pomáhají a učí je se s jejich životním údělem vyrovnat. V úvodu jsem stanovila čtyři pracovní hypotézy, které jsem následně výzkumem rozebrala, zpracovala a zjistila tak, zda se potvrdily či nikoliv. Jednalo se o nedostatečnou nabídku dostupnosti kulturních a památkových objektů pro zdravotně postižené občany, o malý zájem ze strany handicapovaných z obavy nedostatečné připravenosti kulturních a památkových objektů, pro tělesně postižené osoby existuje širší nabídka služeb cestovního ruchu jak pro zrakově postižené, a konečně podmínky pro vybudování bezbariérových přístupů v Domě Gustava Mahlera a v historické části Jihlavské radnice jsou omezeny historickou architekturou. Všechny uvedené hypotézy mohu na základě mnou provedeného výzkumu potvrdit až na jedinou a to, že zdravotně postižené osoby mají veliký zájem cestovat a navštěvovat kulturní a památkové objekty, ale bohužel jim většinou navštěvování těchto objektů není umožněno z důvodů nedostatku bezbariérových přístupů, nedostatku možností slepeckého písma, fyzického kontaktu s artefakty, nedostatečné připravenosti kulturních a památkových zařízení včetně jejich pracovníků, nedostatku znalostí o handicapovaných občanech pracovníků v cestovnímu ruchu apod. Abych tyto čtyři hypotézy mohla takto vyhodnotit, musela jsem provést výzkum, který jsem popsala a zpracovala ve výzkumné části (viz 3 Výzkumná část). Výzkum se skládal z dotazníků určených pro turistická informační centra v Kraji Vysočina, dotazníků určených pro zdravotně postižené občany a řízeného rozhovoru. Dotazníky pro turistická informační centra jsem rozeslala do jednotlivých měst v Kraji Vysočina. Pro vyplnění dotazníků pro zdravotně postižené občany jsem navštívila instituci pro zrakově postižené – Tyfloservis,o.p.s. a instituci pro tělesně postižené – Svaz tělesně postižených v České republice, o.s. Pracovnice těchto institucí pravidelně navštěvují své handicapované klienty a dotazníky s nimi vyplnily. Řízený rozhovor jsem uskutečnila s pracovnicemi Jihlavské radnice a Domu Gustava Mahlera v Jihlavě. Otázky dotazníků a řízeného rozhovoru se týkaly oblasti cestovního ruchu a problému handicapovaných osob v rámci návštěvnosti kulturních a památkových objektů. Odpovědi, které jsem získala jsem zpracovala v tabulkové a grafické podobě, řízený rozhovor jsem uvedla formou dialogu. Na základě zpracovaných tabulek, grafů a dialogu jsem měla možnost potvrdit či nepotvrdit již výše uvedené pracovní hypotézy. Do své bakalářské práce jsem také uvedla tzv. „Pravdy ze života zdravotně postižených“. Jedná se o skutečný příběh tělesně postiženého člověka, jak si navzájem handicapovaní pomáhají přes internet, rozhovor s tělesně postiženým občanem a také o virtuální prohlídky aneb jak alespoň zdravotně postižení lidé mohou navštívit naše kulturní a památkové objekty.

47

Když jsem se těmito informacemi setkala, velice mne emocionálně zasáhly a měla jsem dojem, že bych je ve své práci měla uvést a seznámit vás tak s nimi. Zpracování tohoto tématu bakalářské práce mne zaujalo a následně také velice bavilo. Problém handicapovaných občanů v rámci cestovního ruchu se mne citově dotkl a je mým potěšením, že jsem měla možnost téma „Cestovní ruch pro lidi s handicapem v regionu Kraje Vysočina“ zpracovat. Nahlédla jsem a také poznala oblast cestovního ruchu, která je a bohužel zřejmě ještě bude stále aktuální a nevyřešená a také pro většinu z nás neznámá. Kdybych se situací zdravotně postižených lidí v rámci cestovního ruchu mohla cokoliv udělat nebo nějakým způsobem pomoci, věřte, že tak velice ráda učiním. Bohužel řešení tohoto problému není v mé kompetenci, ale v kompetenci různých orgánu, jako jsou Statutární města, Kraje, instituce pro zdravotně postižené osoby nebo také odbor kultury. Tyto orgány by měly pro handicapované občany udělat maximum. Pokud se domnívají, že již vše učinily proto, aby zdravotně postižení mohli bez jakýchkoli problémů cestovat a navštěvovat kulturní a památkové objekty, jsou na omylu. Odpovědi handicapovaných tomu zřetelně nasvědčují. Mou prací mohu pouze poukázat na tento problém a zodpovědným orgánům tak „otevřít oči“ nebo jim alespoň připomenout, že mezi námi žijí občané se zdravotním postižením, kteří stejně jako my, zdraví lidé, chtějí cestovat, navštěvovat a poznávat krásy našeho kraje. Pevně věřím, že má práce bude přínosem pro handicapované osoby a že jim bude více a více umožněno účastnit se cestovního ruchu a žít šťastně a spokojeně ve všech oblastech svého života.

48

Seznam použité literatury 1) VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V.: Marketing Cestovního ruchu. Jihlava: Vysoká škola polytechnická. Katedra Cestovního ruchu, 2007. Skripta 2) Zdravotně postižení [online]. [cit. 2008-10-29]. Dostupný z WWW: http://zdravotnepostizeni.webovastranka.cz/page/Zdravotne_postizeni_obecne. 3) SONS : Kdo je zrakově postižený? [online]. c2002-2008 [cit. 2008-10-29]. Dostupný z WWW: http://www.sons.cz/kdojezp.php. 4) Tyfloservis [online]. c2005-2007 [cit. 2008-10-30]. Dostupný z WWW: http://www.tyfloservis.cz. 5) Svaz tělesně postižených v České republice, o.s. [online]. c2005 [cit. 2008-1030]. Dostupný z WWW: http://www.svaztp.cz. 6) Vysočinou na vozíku [online]. [cit. 2008-11-01]. Dostupný z WWW: http://www.vysocinounavoziku.ji.cz. 7) Paraple centrum [online]. 2005 [cit. 2008-11-25]. Dostupný z WWW: http://www.paraple.cz/. 8) Www.zeleny-zakal.cz [online]. c2008 [cit. 2008-11-27]. Dostupný z WWW: http://www.zeleny-zakal.cz/jak-vidime. 9) StudiumBezBarier.eu [online]. 2008 [cit. 2008-11-27]. Dostupný z WWW: http://handicap.vsb.cz/wiki/index.php/Kategorie:telesne_postizeni.

49

Příloha I DOTAZNÍK Vážená pracovnice / vážený pracovníku turistického informačního centra! Smyslem tohoto dotazníku je provézt analýzu nabídky služeb cestovního ruchu pro handicapované občany. Problematika postižených lidí je stále velmi aktuální, a proto Vás touto cestou žádám o vyplnění níže uvedených otázek, za což předem velice děkuji. Odpovědi prosím zaškrtněte nebo zvýrazněte jinou barvou. 1) Která zařízení mohou využívat turisté (obecně i bez handicapu) v rámci cestovního ruchu ve vašem městě?

muzeum

galerie

církevní objekty

historické objekty (zámek, hrad, tvrz)

židovské památky

jiné (uveďte které) ….…

2) Které z výše uvedených památek mohou využívat lidé s handicapem (obecně)?

muzeum církevní objekty

galerie


židovské památky

jiné (uveďte které) ………

3) Které z výše uvedených památek mohou využívat tělesně postižení lidé, pro které jsou zde vybudovány bezbariérové přístupy?

muzeum církevní objekty

galerie


židovské památky

jiné (uveďte které) ………

4) Které z výše uvedených památek mohou využívat zrakově postižení lidé? (Zde prosím zvýrazněte odpověď a-c jinou barvou). Muzeum – a) možnost slepeckého písma, b) možnost fyzického kontaktu s artefakty, c) možnost sluchové navigace pro nevidomé galerie – a) možnost slepeckého písma, b) možnost fyzického kontaktu s artefakty, c) možnost sluchové navigace pro nevidomé historické objekty (zámek, hrad, tvrz) – a) možnost slepeckého písma, b) možnost fyzického kontaktu s artefakty, c) možnost sluchové navigace pro nevidomé církevní objekty – a) možnost slepeckého písma, b) možnost fyzického kontaktu s artefakty, c) možnost sluchové navigace pro nevidomé židovské památky – a) možnost slepeckého písma, b) možnost fyzického kontaktu s artefakty, c) možnost sluchové navigace pro nevidomé jiné ( uveďte které) …………………… - a) možnost slepeckého písma, b) možnost fyzického kontaktu s artefakty, c) možnost sluchové navigace pro nevidomé

5) Jaký je zájem občanů s handicapem o nabídku možností cestovního ruchu? a) Instituce

ano

ne

b) Soukromé handicapované osoby c) Ostatní

ano

ano – kdo? ………………….

6) Je zájem ovlivněn sezónní nabídkou?

a) Zimní období

ano

ne

b) Letní období

ano

ne

ne ne

Příloha II Dotazník Vážená paní/vážený pane, Velice Vás žádám o vyplnění níže uvedeného dotazníku, který bude součástí mé bakalářské práce na téma: „Nabídka možnosti v rámci cestovního ruchu ČR pro lidi s handicapem“. Cílem mého vědeckého výzkumu je zjistit, jaké jsou možnosti využívání služeb v rámci cestovního ruchu pro lidi s handicapem a poukázat na případné problémy v této oblasti nebo je i pomoci zlepšit. Dotazník je anonymní. Odpovědi prosím zaškrtněte. Předem velice děkuji.

1) Navštěvujete památkové objekty? ano

ne

2) Důvodem toho, že popřípadě nenavštěvujete kulturní objekty nabídky cestovního ruchu je: Váš nezájem

nedostatečné podmínky pro možnost návštěvy vzhledem k

postižení neochota ze strany pracovního zařízení v kulturních objektech 3) Navštívil/a jste nějaký kulturní objekt na Vysočině? ano uveďte který/é ………… ne

4) Zde se můžete vyjádřit k problematice nabídky cestovního ruchu v rámci handicapovaných občanů. ………………………………………………………………………………….... …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 4) Jaký máte druh postižení? tělesné postižení


5) Jakého jste pohlaví? žena

muž

6) Jaký je Váš věk? do 20 let

21 – 26 let

27 – 35 let

36 – 45 let

45 let a více

7) Jaké je Vaše nejvýše dosažené vzdělání? základní VŠ

výuční list

SŠ s maturitou

vyšší odborná škola

Příloha III

Příloha IV

Příloha V

Příloha VI

Příloha VII

Cestovní ruch pro lidi s handicapem v regionu Kraje Vysočina

Recommend Documents