Bydlení s pohybovým handicapem

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Bydlení s pohybovým handicapem Bakalářská práce

Brno 2010

Štěpán Martinek

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Bydlení s pohybovým handicapem, zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. V Brně, dne:........................................ podpis studenta..................................

PODĚKOVÁNÍ Rád bych touto cestou poděkoval doc. Ing. arch. Ludvice Kanické, Csc. za její konzultace a rady při sestavování této bakalářské práce. Srdečně děkuji všem tělesně postiţeným spoluobčanům, kteří mi věnovali chvíli svého drahocenného času. Poděkování náleţí i rodině, majiteli firmy 100 WOOD a Zdeňku Ošťádalovi.

ABSTRAKT Předmětem této bakalářské práce je získat teoretické znalosti v oblasti bezbariérového

bydlení.

Seznámit

se

se

specifickými

poţadavky pohybově

handicapovaných a tyto poznatky dále přenést do vlastní seberealizace, kterou je návrh dispozice bytu pro osobu pohybující se výhradně na invalidním vozíku. Podstatou práce je rozšíření portfolia informací získaných během bakalářského studia. Tato práce je rozdělena do několika částí. První část se zabývá základními pojmy, typy tělesného postiţení, specifickým okruhem osob pohybujících se na invalidním vozíku a v neposlední řadě i přehledem invalidních vozíků. Druhá část popisuje zásady projektování bezbariérového bytu. Poslední část obsahuje ukázku realizace bezbariérového bytu, vlastní návrh bezbariérového bytu a uzavírá ji krátké shrnutí. Klíčová slova: integrace, handicap, bariéry, interiér, specifické poţadavky, bydlení

ABSTRACT The subject of this bachelor thesis is to acquire theoretic knowledge in the sphere of barrier free living, acquaint oneself with specific needs of physically handicapped people and transfer this knowledge to the own self-fulfillment. This selffulfillment in my bachelor thesis is lay-out proposal of flat for wheelchair bound person. The essence of this bachelor thesis is to familiarize the portfolio of information gained during the bachelor studies. This thesis is divided into several parts. First part deals with basic concepts, handicap types, specific range of wheelchair bound people and also the overview of wheelchairs. Second part describes the principles of barrier free flat designing. The last part includes the demonstration of barrier free flat execution, own lay-out of barrier free flat and this part is concluded with short summary.

Keywords: integration, handicap, barriers, interior, specific needs, living

OBSAH 1

ÚVOD .............................................................................................................. - 8 -

2

CÍL PRÁCE ..................................................................................................... - 9 -

3

METODIKA .................................................................................................. - 10 -

4

LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................ - 11 4.1

Terminologie .......................................................................................... - 11 -

4.2

Vymezení okruhu osob vzhledem k tělesnému postiţení ......................... - 12 -

4.3

Specifika skupiny osob upoutaných na invalidní vozík ............................ - 14 -

4.3.1 5

ANALÝZA NUTNÝCH POTŘEB SOUŢITÍ ................................................. - 17 5.1

6

Typy invalidních vozíku .................................................................. - 14 -

Bezbariérová trasa................................................................................... - 17 -

ZÁSADY PROJEKTOVÁNÍ BEZBARIÉROVÉHO BYTU .......................... - 20 6.1

Ovládací prvky ....................................................................................... - 21 -

6.2 Vstupní prostoru bytu-předsíň ....................................................................... - 22 6.2

Šatna ....................................................................................................... - 24 -

6.3

Obývací pokoj......................................................................................... - 25 -

6.3.1

Křeslo ............................................................................................. - 25 -

6.3.2

Obývací stěna, police, knihovna ...................................................... - 27 -

6.3.3

Podlahová krytina............................................................................ - 27 -

6.4

Loţnice ................................................................................................... - 28 -

6.4.1 6.4.1.1

Rošt ............................................................................................. - 29 -

6.4.1.2

Matrace ....................................................................................... - 30 -

6.5

Kuchyň ................................................................................................... - 31 -

6.6

Pracovní místo ........................................................................................ - 35 -

6.7

Koupelna a WC....................................................................................... - 37 -

6.7.1

Záchodová mísa .............................................................................. - 39 -

6.7.2

Umyvadlo ....................................................................................... - 39 -

6.7.3

Sprchový kout ................................................................................. - 40 -

6.7.4

Vana................................................................................................ - 41 -

6.7.5

Koupelnový nábytek ....................................................................... - 42 -

6.8 7

Lůţko .............................................................................................. - 29 -

Dveře ...................................................................................................... - 43 -

PŘEHLED FIREM ......................................................................................... - 45 -

-6-

7.1

Amba s.r.o. (www.amba.cz) .................................................................... - 45 -

7.2

Jech CZ s.r.o. (www.jech.cz) .................................................................. - 45 -

7.3

Jika (www.jika.cz) .................................................................................. - 46 -

7.4

Koryna nábytek a.s. (www.koryna.cz) ..................................................... - 46 -

7.5

MEYRA ČR s.r.o. (www.meyra.cz) ........................................................ - 46 -

7.6

Profil nábytek a.s. (www.profil-nabytek.cz) ............................................ - 47 -

7.7

REPO s.r.o. (www.repo.cz) ..................................................................... - 47 -

7.9

Sanitec corporation (www.sanitec.com) .................................................. - 47 -

7.10

Znovoz s.d. (www.znovoz.eu) ................................................................ - 47 -

8

REALIZOVANÝ BEZBARIÉROVÝ BYT .................................................... - 49 -

9

NÁVRH BEZBARIÉROVÉHO BYTU .......................................................... - 51 -

10

DISKUSE ....................................................................................................... - 61 -

11

ZÁVĚR .......................................................................................................... - 63 -

12

RESUME ....................................................................................................... - 64 -

13

SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ ............................................................. - 65 -

14

SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................... - 66 -

-7-

1 ÚVOD Od roku 1993, kdy v naší zemi vzešla v platnost Listina základních práv a svobod, uplynulo jiţ 17 let. Po tuto dobu by měla tato signatura hájit lidská práva všech bez rozdílů. Není proto divu, ţe od počátku těchto iniciativ se do podvědomí veřejnosti dostávají i práva osob s postiţením, a to především proto, ţe jak lidé s tělesným handicapem, tak i architektonické bariéry jsou pro společnost prvkem „dobře viditelným“. S porevoluční snahou o co nejvyšší integraci osob s postiţením do společnosti dochází k prvním kolizním bodům mezi speciální pedagogikou a problematikou přístupnosti staveb. Architektonické bariéry jsou na první pohled problémem architektů a projektantů, ale jak můţe speciální pedagogika směřovat k integraci osob s tělesným postiţením, kdyţ budou školy pro vozíčkáře nedostupné? Jak můţe pedagog vychovávat člověka se specifickými poţadavky pro ţivot, kdyţ většina z „běţného“ ţivota je pro něj nedosaţitelná a to jen kvůli několika schodům před budovou. Nelze mluvit o úspěšné integraci, pokud bude stále existovat celá řada bariér, ať uţ fyzických (problém projektantů) nebo psychických (vznikají z xenofobních pocitů společnosti). Úspěšné integrace a šťastného ţivota tělesně postiţených nedosáhneme bariér

pouze

fyzických,

ale

odstraněním především

bariér psychických. Paradoxně je odstraňování

fyzických

bariér

jednodušší, neţ překonání bariér v myšlení

lidí.

Dokud

společnost

nepochopí, ţe je „vozíčkář“ její nedílnou a plnohodnotnou součástí, bude jeho souţití s ní těţkopádné a sloţité. Obr. 1 Přehled bariér (Bariery.xf)

-8-

2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem této práce je teoreticky zpracovat problematiku, která se vyskytuje v bydlení tělesně postiţených. Práce se v teoretické části věnuje analýze nutných potřeb pro souţití handicapovaných třetí kategorie ve společnosti, problematice architektonických bariér, zásadám správného projektování interiéru a mapování současné nabídky nábytku pro osoby se specifickými poţadavky. Praktická část obsahuje příklad stávajícího bezbariérového bydlení a vlastní návrh dispozičního řešení bezbariérového bytu.

-9-

3 METODIKA Základní ergonomické parametry a podklady pro vypracování bakalářské práce na téma Bydlení s handicapem byly převzaty z odborných publikací a internetových zdrojů (viz. Seznam literatury). Práce je zpracována kompilační metodou, která byla doplněna o znalosti získané v praxi. V závěru práce je uveden vlastní návrh dispozičního řešení bezbariérového bytu, zpracovaný na základě získaných informací. Návrh byl vytvořen v programu AutoCAD.

- 10 -

4 LITERÁRNÍ PŘEHLED 4.1

Terminologie

Pohybová soustava „Svalová soustava spolu s kostrou tvoří jeden funkční celek – pohybovou soustavu“ (Jelínek, 1994, s. 46). Je zřejmé, ţe svaly a kosti samy o sobě by nemohly vykonávat svou funkci. Musí podléhat nějakému řízení, proto se „k hybnému systému po funkční stránce řadí i velká část nervové soustavy“ (Trojan, 1996, s. 7). Pohybová soustava má dvě základní funkce, a sice funkci lokomoční (zajišťuje pohyb) a funkci posturální (zajišťuje polohu těla v prostoru). Znevýhodnění (handicap) Znevýhodnění určitého jedince, vyplývající z jeho poruchy či postiţení, které pak omezuje nebo zabraňuje splnění určité normální role, která se od tohoto jedince očekává (v souvislosti s věkem, pohlavím, sociálními a kulturními hledisky).

Porucha (impairment) Ztráta nebo abnormalita tělesné struktury nebo fyziologické funkce (včetně funkcí mentálních). Postižení (disability) Jakékoli omezení nebo nedostatek schopnosti (jako důsledek poruchy) jednat či vykonat činnost způsobem nebo v rozsahu povaţovaném pro člověka za normální. Tělesné postižení Pohybové poškození vzniká na základě dědičnosti v období pre-, peri- a postnatálním, nemocí nebo úrazem. Příčinami jsou vnější a vnitřní faktory. Pohybové vady dělíme na vrozené (vč. dědičných) a získané (nemocí, úrazem). Druhy tělesného postiţení dělíme na:

- 11 -

 Obrny - centrální (mozek, mícha) a periferní (obvodové nervstvo) – jedná se o senzomotorické poškození drţení a pohybu na základě poškození mozku nebo nervu (Edelsberger, 2000, s. 212)  Deformace – „Zahrnují velkou skupinu vrozených nebo získaných vad, které se vyznačují nesprávným tvarem některé části těla“ (Kubát, in Vítková, 1998, s. 32).  Malformace – „Malformací rozumíme patologické vyvinutí různých částí těla, nejčastěji jsou to končetiny“ (Vítková, in Pipeková, 2006, s. 177). Rozlišujeme dva základní typy malformací: amélie (částečné chybění končetiny) a fokomelie (končetina navazuje přímo na trup)  Amputace – „Umělé odnětí části těla od ostatního organismu, k němuţ přistupujeme tehdy, není-li moţno udrţet končetinu, je-li nevyléčitelně chorobná, zohavená, neupotřebitelná, zhoršuje-li svému nositeli ţivot a sniţuje jeho pracovní schopnost anebo není-li moţné zachovat ţivot nemocného bez amputace“ (Monatová, 1994, s. 66). Příčinou amputace můţe být úraz, cévní onemocnění, zhoubný nádor nebo infekce spojená se sepsí. Po amputaci následuje spolupráce s protetickými odborníky, kteří hledají nejvhodnější východisko pro konkrétního postiţeného člověka.

4.2 Vymezení okruhu osob vzhledem k tělesnému postiţení První kategorie Do této skupiny jsou zařazeny osoby s lehčí formou tělesného postiţení, které se pohybují nejčastěji s pomocí hole či francouzských holí. Rovněţ sem lze zařadit i osoby staršího věku, kterým jiţ činí obtíţe chůze jako taková. Problém nastává zejména v oblasti schodišť s vysokými stupni, s nástupy do dopravních prostředků, s terénními nerovnostmi, kluzkým povrchem, se vstáváním a usedáním. Největší nebezpečí představují pády. Druhá kategorie Do druhé kategorie lze zařadit osoby, které jiţ mají větší potíţe se samotnou chůzí. Tito lidé jsou ještě schopni chodit, ovšem jen na velmi krátkou vzdálenost a

- 12 -

chůze je pro ně vyčerpávající. K chůzi potřebují francouzské hole, popř. i další ortopedické či protetické pomůcky (chodítka, fixační dlahy apod.). Velký problém představuje vstávání a usedání, které často nezvládají bez pomoci. Rovněţ schody jsou často nepřekonatelné, zejména jsou-li bez zábradlí. Dopravní prostředky jsou často zcela nepřístupné. Podobně jako u předchozí skupiny je problémem kluzký a nerovný terén. Třetí kategorie Zahrnuje spektrum osob od těch, které jsou schopny stát a chodit, ale je to pro ně velmi náročné a vyčerpávající – uţívají vozík na přechodnou dobu (často jsou to i lidé z druhé kategorie), aţ po osoby upoutané na elektrický vozík, které mají postiţeny i ruce. Teprve do této kategorie řadí Filipiová vozíčkáře. Vzhledem k šíři tohoto pojmu je tato kategorie velice obsáhlá. Mezi nejvýznamnější „pohybové“ potíţe této skupiny patří nepřekonatelnost schodů, malý manipulační prostor a terénní nerovnosti. Čtvrtá kategorie Čtvrtá kategorie je vymezena pro jedince, jejichţ omezená schopnost pohybu je způsobena progresivní nemocí. Postupem času člověk prochází všemi předchozími kategoriemi, kdy setrvání v jednotlivých kategoriích je různě dlouhé a jeho pohybový handicap se postupně zvyšuje. Při snaze vcítit se do toho, jaké „bariéry“ tito lidé musí překonávat, je nutné myslet nejen na jejich současné potřeby, ale i na prognózu progrese nemoci. Tato kategorizace stejně jako mnoho jiných není směrodatná, slouţí pouze pro naši lepší orientaci v problému. Není ţádoucí jedince řadit do určité kategorie na základě výše popsaných aspektů. Je zaznamenáno nepřeberné mnoţství nemocí, úrazů, tělesných postiţení a jejich následků. V mnohých z nich lze najít podobnosti, ale schopnost pohybu a míra soběstačnosti bude vţdy záviset na osobnosti konkrétního jedince, především na jeho fyzickém (vzrůst, fyzická síla, muskulatura) a psychickém stavu.

- 13 -

4.3 Specifika skupiny osob upoutaných na invalidní vozík Pojem „vozíčkář“ se ve společnosti vyskytuje poměrně často. Naopak je tomu v odborné literatuře. Zde pro tento výraz není ţádná definice. Vozíčkáři jsou skryti v celé řadě diagnóz nemocí způsobujících onemocnění pohybového aparátu, ale také pod následky váţných úrazů (autonehoda, skok do mělké vody, pád z výšky) a v neposlední míře jako následek opotřebení organismu v pokročilém věku. Z praxe je patrné, ţe na invalidním vozíku se pohybují i lidé, kteří nemají trvalé poškození dolních končetin – zvládají např. krátkodobou chůzi po bytě, ale delší chůze jim působí problémy a bolesti. Proto jsou nuceni usednout na invalidní vozík. Pro účely této práce bude za vozíčkáře povaţován takový jedinec, který k překonání svého pohybového handicapu aktuálně uţívá invalidního vozíku.

4.3.1

Typy invalidních vozíku

Mechanický invalidní vozík Je nejčastějším, který lze na veřejnosti spatřit. Vyrábí se jako pevný nebo skládací (uloţení do osobního automobilu). Konstrukci tvoří ocelové nebo duralové trubky. Pohon vozíku je ruční pomocí obručí na obou kolech. Sedací a opěrná plocha je úhlově a výškově stavitelná. Tento typ vozíku je určen pro jedince s trvalým či dočasným defektem dolních končetin (paraplegiky) a pro těţce se pohybující.

Obr. 2 Mechanický vozík

Hmotnost se pohybuje kolem 10 kg. Pořizovací cena cca 58 tis. (Meyra) Kč.

- 14 -

Elektrický invalidní vozík Na první pohled je odlišný od předchozího typu. Je určen pro provoz na pozemních komunikacích. Pohon je zajištěn elektromotorem. Konstrukce vozíku je sloţitá. Obsahuje pruţení podvozku, dvojí systém brzd, elektronické

ovládání

vč.

kompletního

osvětlení

typického pro osobní automobily. Elektromotor je poháněn akumulátorem se systémem dobíjení (dojezd na jedno nabití 50 km při 6 km/h). Takový vozík je určen jak do interiéru tak i exteriéru. Nevýhodou oproti Obr. 3 Elektrický vozík (Meyra) mechanickému je vysoká hmotnost (aţ 100 kg) a menší schopnost překonání překáţek (bariéru tvoří i 2 cm práh). Ovládání (řízení) můţe být trojího typu a sice: stolečkové, středové a bradové. Tohoto druhu vyuţívají kvadruplegici – lidé postiţení na všechny čtyři končetiny, kteří jsou převáţně odkázání na pomoc osobního asistenta. Pořizovací cena 100-200 tis. Kč. Aktivní invalidní vozík Řadíme mezi mechanické jen s tím rozdílem, ţe konstrukce tohoto vozíku je upravena tak, aby vyhovovala

sportujícím

s

handicapem.

Těţiště

sedícího je posazeno níţe, kola jsou často kvůli větší stabilitě usazena kónicky, přední kolečka jsou často vyměnitelná za kolečka na in-line, za brusle na sledge hokej nebo za lyţi a v krajních případech lze celý vozík přestavět na bicykl. Konstrukce je převáţně Obr. 4 Aktivní vozík (DMA) z duralových trubek. Textilní části (opěrák, sedák) vyrobeny z materiálu CORDURA®. Nejvyšší nároky tohoto vozíku jsou kladeny na hmotnost, tuhost kostry a variabilnost. Pořizovací cena cca 79 tis. Kč. Invalidních vozíků je na trhu celá škála. Liší se určením, poţadavky uţivatele, druhem handicapu a to převáţně v rozměrech, stavitelných prvcích a nadstandardní výbavě. Mezi opravdu speciální typy můţeme zařadit sportovně aktivní invalidní vozíky pro vozíčkáře sportovce. Takovým vozíkem je např. Handbike – aktivní vozík s přídavným předním kolem. Velmi se podobá klasickým lehocipedům. Pořizovací cena

- 15 -

cca 80 tis. Kč. Monoski – se neztotoţňuje s klasickou konstrukcí invalidních vozíků. Jedná se o sarkofág pro uchycení nohou sportovce, ke kterému je upevněn přes tlumič pár sjezdových lyţí. K opoře a drţení stability slouţí stabilizátory v podobě francouzských holí, na kterých jsou připevněné krátké lyţe. Pořizovací cena 71 tis. Kč. Monoběžky – se velmi podobají Monoski, sarkofág je nahrazen sedačkou, sjezdové lyţe nahradily lyţe běţecké, hůlky jsou totoţné s hůlkami běţkařskými jen ve zkrácené podobě. Pořizovací cena cca 31 tis. Kč.

Obr. 5 Futuristický návrh sportovního vozíku-handbike, monoski, sledge, in-line (Trilobit)

- 16 -

5 ANALÝZA NUTNÝCH POTŘEB SOUŢITÍ Spokojený a šťastný ţivot kaţdého jedince spočívá v uspokojování jeho potřeb. Potřebou je chápán projev nějakého nedostatku, jehoţ odstranění je ţádoucí. Člověk se jiţ od pravěku sdruţuje do smeček, společenství, rodin a kruhů. Přirozeně je vyhledává. Vyřazení z rodiny (ze sítě) bylo v minulosti pojímáno jako trest – vyhnanství. Moderní doba přináší ještě další rozměr, nezaviněné vyloučení, které je pojato jako újma na právech jednotlivce ţít běţným ţivotem svých vrstevníků. Nezaviněné vyloučení pociťuje tělesně postiţený velmi silně. K tomu, aby se dotyčný zapojil do běţného ţivota, mu především brání kaţdodenní bariéry v podobě pro něj nesjízdných terénů či nedostupná hromadná doprava. Naštěstí pro něj se oba zmiňované handicapy pomalu odstraňují. A to je první krůček k souţití s kolektivem a společností.

5.1 Bezbariérová trasa Bezbariérová trasa či prostředí je komplexní řešení svobodného pohybu vozíčkáře po městě či obci. Jak jiţ z názvu vyplývá, bezbariérové prostředí má být bez zbytečných překáţek, které by bylo nutné překonávat. Zahrnuje různé prvky městské aglomerace např. hromadnou dopravu, dopravní sítě či bezbariérové přístupy do administrativních budov, nákupních a kulturních středisek apod. Musí především zajistit moţnost volného pohybu handicapovaného. Chodník Je základním kamenem při pohybu člověka na vozíku. „Ideální chodník ve městě má rovný povrch, je široký nejméně 150 cm, podélný sklon je maximálně 8,33% a příčný maximálně 2%. Pokud je podélný sklon větší, musíme tuto část komunikace řešit jako rampu. Kaţdých 200 m je nutné zřídit odpočívadlo“ (Filipiová, 1998, s. 15). Nájezd u přechodu Bezpečný nájezd a sjezd v místě přechodu bývá častým problémem. V mnoha případech je řešen uloţením obrubníku šikmo čímţ vznikne nájezd se sklonem 45°, který je pro vozíčkáře nepřekonatelný. Správně řešený nájezd na chodník má mít sklon

- 17 -

12,5 %. „Výškový rozdíl mezi nájezdem a vozovkou můţe být maximálně 2 cm.“ (Filipiová, 1998, s. 17). V místě nájezdu by se neměl vyskytovat vtok kanalizace ani jiná překáţka. V mnohých případech je správně vybudovaný nájezd „zničen“ stoţárem světelné signalizace, který je umístěn uprostřed nájezdu. Takto vybudovaný nájezd pozbývá svého účelu a opět se stává bariérou. Nástupiště Úzce navazuje na chodník a nájezd u přechodu. Na rozdíl od předešlých dvou prvků nemá pro vozíčkáře pevně stanovené parametry. V tomto případě je rozhodující typ dopravního prostředku. V kaţdém případě je plocha nástupiště totoţná s poţadavky na komunikační linie. Bezbariérová doprava Bývá ve městech nejčastěji řešena autobusy, trolejbusy, tramvajemi (v Praze dále např. metrem). V Brně je k vidění nízkopodlaţní autobus tovární značky Karosa, s názvem „Citybus“. Celý vůz lze v zastávce spustit níţe nad vozovku pro snadnější nástup kočárku či invalidního vozíku. Do vozu najíţdí vozíčkář po krátké, velice pozvolné ploše, která je umístěna v prahu dveří. Druhým dopravním prostředkem, který je moţné v Brně spatřit je nízkopodlaţní, velkokapacitní tramvaj značky Škoda nesoucí označení 13T. Turistické trasy pro imobilní Na celém území ČR v poslední době vznikají turistické trasy pro vozíčkáře. Nejsou to trasy speciálně budované pro pohyb lidí na invalidním vozíku, ale jsou to trasy stávající, které jsou pro vozíčkáře sjízdné a bezpečné. S turistickými trasami pro imobilní se můţe vozíčkář setkat například v Jizerských horách, na Šumavě, na Vysočině. Dále České Švýcarsko nabízí tělesně postiţeným pět turistických tras a nově se handicapovaní můţou podívat i do CHKO Český ráj.

- 18 -

Obr. 6 Trasa pro imobilní (Praguecityline)

- 19 -

6 ZÁSADY PROJEKTOVÁNÍ BEZBARIÉROVÉHO BYTU Malá projíţďka bytem na vozíku, při níţ překonáváte prahy a vytáčíte se v neuvěřitelně malém, stísněném prostoru, můţe být pro zdravého člověka – alespoň na chvíli – dobrou zábavou na způsob labyrintu. V poněkud jiném světle se ovšem takový rébus jeví tomu, kdo je k ţivotu na ortopedickém vozíku odsouzen osudem. Jak by měl vypadat byt, aby pro těţce tělesně postiţeného člověka nebyl bludištěm, místem hrůzy a zoufalství? (FILIPIOVÁ, Daniela . Www.filipiova.cz [online].) V této kapitole budou probrány jednotlivé části bytu pro tělesně postiţené. Široká veřejnost se takto seznámí se základy projektování bezbariérového bytu, během kterého dojde k pozastavení se nad problematikou bezbariérovosti a pozornost bude věnována především zařizovacím prvkům. Při projektování prostor (bytů) určených pohybově handicapovaným je nutné mít na paměti, ţe základní podmínkou pro úspěšné vyřešení dané dispozice je prostornost. Lidé s pohybovým postiţením potřebují k bydlení určitá specifika, která by někdo mohl nazvat luxusem či přepychem v bydlení. Jsou jimi zmiňované vyšší nároky na prostornost a speciální (atypické) zařizovací prvky a vybavení.

Základní parametry vozíčkáře

Obr. 8 Vozíčkář zepředu (Filipiová)

Obr. 7 Vozíčkář v boku (Filipiová)

- 20 -

Obr. 9 Vozíčkář shora (Filipiová)

Obr. 10 Vozíčkář s doprovodem (Filipiová)

6.1 Ovládací prvky Neţ začne vznikat projekt (návrh) interiéru je důleţité si uvědomit, ţe interiér není vybaven pouze nábytkem. Jiţ při vzniku projektu je stěţejní, aby nejen architekt, ale i projektanti-specialisté dodrţeli závazná pravidla, kterými jsou například správné uloţení elektroinstalace, domácího telefonu nebo ovládacích prvků. Zásadním výškovým parametrem je dosahová vzdálenost vozíčkáře, která činí 1,2 - 1,4 m (vzdálenost 1,4 m je krajní a nelze ji ani v nejmenším případě překročit). Vypínače jsou umístěny ve výšce 80 – 100 cm, zásuvky v poloviční výšce cca 40 cm, domácí telefon 80 – 100 cm, elektrické jističe 80 – 120 cm (jističe by měly být uloţeny v bezpečnostní schránce nebo pod krytem, aby se zabránilo dětem manipulovat s tímto zařízením!) Pokud bude kterýkoliv z těchto prvků umístěn do rohu místnosti, je nutné, aby byly vzdáleny cca 40 cm (lépe 50 cm) od rohu místnosti. Pokud se dveřní křídlo otevírá do místnosti, kde je umístěn ovládací prvek (můţe jim být například ovladač automatického otevírání dveří nebo vypínač elektrického osvětlení a podobně), je nutno přičíst k uvedeným 40 cm šířku dveří. Tím tento rozměr naroste na 120 – 130 cm. (Filipiová, 1998, s. 52)

- 21 -

6.2 Vstupní prostoru bytu-předsíň Předsíň našeho ideálního bytu by měla být chápána jako volná, nábytkem nezastavěná plocha, kterou je kruh o průměru 150 cm. (Tento „manipulační“ kruh projektantovi pomůţe při dispozičním řešení i ostatních místností bytu. Při navrhování je kontrolou, zda postupujeme správně). Předsíň by měla umoţňovat přístup do všech místností v bytě. Za vhodnou podlahovou krytinu je všeobecně povaţována dlaţba, linoleum, dřevěná nebo laminátová podlaha. Koberec není vhodný, má vysoký odpor vůči pohybu na vozíku, zároveň je náročný na udrţování čistoty. Předsíň neslouţí jen k odloţení svršků. Je nutné si uvědomit, ţe většina osob na invalidním vozíku, vyuţívá vozíky dva. Jeden pro pohyb venku – exteriérový a druhý pro pobyt v bytě – interiérový. Proto by v předsíni neměla chybět nezastavěná plocha o půdorysných rozměrech 120x80 cm, říká Filipiová.

Obr. 11 Schéma předsíně (Filipiová)

Při zařizování předsíně, ale i ostatních místností v bytě se dbá na správnou volbu nábytku. „Zdravá“ většina z nás chápe zařizování nového bytu jako příjemnou záleţitost. Pro vozíčkáře je tato záleţitost mnohem sloţitější. Ne všechny obchody s nábytkem jsou pro vozíčkáře kvůli bariérám dostupné, a proto ne vţdy dostane to, co potřebuje nebo co mu vyhovuje z praktického hlediska. Estetické nároky jednotlivce se musí leckdy zcela opomenout. (Filipiová, 1998, s. 54) Podle Filipiové by měla být předsíň vybavena věšákem na oděvy, botníkem, šatní skříní. Jak jiţ bylo zmíněno, dosahová vzdálenost vozíčkáře je omezená, logicky z toho vyplyne, ţe nábytek by měl být nízký, horní hrana skříně můţe být v maximální výšce 1,4 m, hloubka skříně 60 cm. Člověk na ortopedickém vozíku musí při vyndávání

- 22 -

či uskladňování věcí do skříně pod ní zajet stupačkami vozíku. Korpus skříně je proto nutné umístit na 25 cm vysoký sokl (podnoţ), který bude zároveň o 10 cm odsazen. Sokl nebo ta část skříně, která by mohla přijít do kontaktu se stupačkami vozíku, by měla být z materiálu odolnému proti odření (sokl můţeme chránit silnovrstvým nátěrem či korkovým pásem). Při odsazení soklu se zmenší půdorysná plocha základny, proto je ţádoucí skříň pevně uchytit ke zdi. Velkou Obr. 12 Šatní stěna (Aldo) pozornost je věnována přístupu do skříně. Při klasickém otevírání dveří musí totiţ vozíčkář uchopit úchytku a zároveň s otevíráním dveří couvat aţ do úplného otevření dveřního křídla. Poté musí znovu zajet ke skříni a vyndat či uloţit potřebnou věc. Tato manipulace s vozíkem při otevírání skříně je nesmírně fyzicky náročná. Vhodnější variantou je pouţití posuvných dveří. U dveří se rovněţ dbá na správný tvar úchytky. Vhodné jsou úchytky ve tvaru písmene „U“ široké 7-10 cm a „hluboké“ 4 cm vyrobené z kovu či dřeva.

Obr. 13 Schéma šatní skříně (Filipiová)

Obr. 14 Schéma umístění zásuvek (Filipiová)

Nevhodným a často diskutovaným vybavením šatní skříně pro vozíčkáře je tak zvaný pantograf, sklopný věšák. Vozíčkář pomocí tyče sklopí pantograf s ramínky, na kterých je oděv a ten mu doslova spadne na hlavu. Nedílnou součástí předsíňové stěny je zrcadlo a věšák. Zrcadlo je připevněno nejméně 40 cm nad zemí. Věšák je umístěn do maximální výšky 1,4 m. Věšákovou předsíňovou stěnu je vhodné nekupovat jako Obr. 15 Šatní pantograf (Stako)

celek, ale pečlivě vybrat jednotlivé části.

- 23 -

Praktickým a zároveň dekorativním prvkem v předsíni ale i v loţnici můţe být mobilní věšák na oděvy nebo tzv. němý sluha.

Obr. 16 Šatní sluha (Domacky)

Obr. 17 Mobilní věšák (Ikea)

6.2 Šatna „V souvislosti s předsíní je třeba se zmínit i o moţnosti zřídit či navrhnout v bytě pro osoby s handicapem šatnu.“ (Filipiová, 1998, s. 58) Šatna často v dispozičním řešení bytu nefiguruje, a to i v případech, kdy to prostor dovoluje. Šatna by neměla chybět v ţádném bytě. V bytě umístěná šatna odlehčí ostatním místnostem bytu. Řada věcí kaţdodenního i sezónního vyuţití můţe být právě uloţena v šatně a není třeba jiţ ostatní pokoje vybavit velkým mnoţstvím dalšího úloţného nábytku. Takto se získá prostor pro manipulaci osoby na vozíku.

Obr. 18 Šatna s výškově stavitelnými policemi (Woodface)

- 24 -

6.3 Obývací pokoj Obývací pokoj je středem domácnosti a místem, kde se odehrávají kulturně společenské události rodiny. Při jeho navrhování se dbá převáţně na pohodlí zákazníka. Měl by být vybaven lehkým mobilním nábytkem. Prostor je vhodné navrhnout jako vzdušný s barevnou výmalbou sladěnou s podlahou a doplňky. V obývacím pokoji se často nachází jídelní stůl nebo pracovní místo. Z dispozičního hlediska by

Obr. 19 Půdorys obývacího pokoje

měl obývací pokoj navazovat na kuchyň. (Filipiová)

Místnost je vhodné situovat směrem na západ lépe však na jih. Takto směrovaný pokoj bude mít dostatek denního světla. I přesto je dobré prostor doplnit o centrální svítidlo a stojací lampu. „Středem kaţdého obývacího pokoje je pohovka a křesla (sedací souprava). Nad koupí tohoto druhu nábytku je třeba se zamyslet. Ne vţdy je nutné kupovat celou soupravu (například v případě, kdy máme malý pokoj, nebo bychom ji nevyuţili).“ (Filipiová, 1998, s. 61) Vhodnější variantou je vybavit obývací pokoj jednotlivými křesly. K tomuto kroku je hned několik pádných důvodů: s křeslem je snadnější manipulace, kaţdému členu rodiny je moţné koupit „křeslo na míru“.

6.3.1

Křeslo Křeslo je důleţitým zařizovacím prvkem v bytě handicapovaného. Vozíčkář je

vystaven celodennímu vzpřímenému sedu, který jeho páteř zatěţuje desetkrát více neţ v poloze vestoje. Proto je změna polohy sedu velmi důleţitá. Pouţití relaxačních křesel v obývacím pokoji je ideálním řešením, které uleví namáhané páteři a odlehčí sedacím partiím.

- 25 -

Obr. 20 Sedací souprava (Jech)

Specifikou relaxačního křesla je výše uloţený sedák (výška alespoň 45 cm), který by měl být především pruţný, aby postiţenému či těţce pohybujícímu umoţnil přesednout do vozíku, respektive do stoje. Relaxační křeslo na rozdíl od odpočivného by mělo mít opěradlo vyšší neţ 30 cm. Nejlépe by mělo být tak vysoké, aby umoţnilo opření hlavy sedícího (cca 75-80 cm). Opěrka hlavy musí být natolik pevná, aby při moţném usnutí, kdy se tělo dostává do nepřirozené polohy, nedošlo k blokaci krční páteře. Čalounění křesla by nemělo být příliš měkké, aby nedošlo k zaboření těla. Křeslo by mělo být vybaveno područkami. Ty by měly být pevné a vyšší tak, aby umoţnily bezpečné opření či vzepření při přesedání na vozík. Potahová látka by měla mít přírodní původ. U syntetických tkanin často dochází k opocení aţ zapaření sedícího. Vhodný je snímatelný a pratelný potah. Křeslo by měla doplňovat podnoţka.

Obr. 21 Relaxační křeslo s lýtkovou podpěrou Obr. 22 Lehké křeslo s podnoţkou (Jech) (Jech)

- 26 -

6.3.2

Obývací stěna, police, knihovna V obývacím pokoji by neměly chybět

prvky malých úloţných prostorů a odkladné plochy. Základním elementem jsou obývací stěny, policové skříňky (tzv. niky), které zároveň mohou slouţit jako knihovny, volné police na stěnách, konzolové a konferenční stolky. Korpus skříněk nemusí být uloţen na zvýšeném soklu (vozíčkář si najede bokem), výška mělké police nemá přesáhnout 1,6 m. Zásuvky (kontejnery) jsou umístěny do výše 55100 cm nad podlahou (do níţe uloţené zásuvky Obr. 23 Schéma policové stěny (Filipiová) se musí vozíčkář předklánět, do výše uloţené zásuvky naopak nevidí). Otevření zásuvky by mělo být snadné pomocí úchytky vhodného tvaru (nejlépe tvaru „U“). Pojezdové kování musí být konstruováno tak, aby při otevření nedošlo k vyjetí zásuvky z pojezdů.

6.3.3

Podlahová krytina Typickou podlahovou krytinou v obývacích pokojích je koberec. V případě

vozíčkáře není moţné, aby se jednalo o volně loţený koberec. Pokud se pro koberec vozíčkář rozhodne, měl by mít nízký vlas, který neztíţí jeho pohyb na vozíku. Nejvhodnější variantou jsou parkety nebo laminátová plovoucí podlaha, které se snadno udrţují. Alternativou je rovněţ korková podlaha či linoleum. V dnešní době jsou na trhu k dostání velmi kvalitní a vkusná linolea. Dříve nebylo moţné linoleum jako takové v obývacím pokoji pouţít kvůli jeho estetice (vyrábělo se v omezené škále barev a dekorů). V úvahu připadá i trochu netradiční řešení v podobě dlaţby (pochopitelně s protiskluzovou úpravou).

- 27 -

6.4 Loţnice Loţnice je navrhována s ohledem na denní reţim handicapovaného. Běţně z loţnice ráno člověk odchází a večer, mnohdy aţ v noci se do ní vrací. Tělesně postiţený naopak tráví na lůţku více času neţ běţný uţivatel. Proto by se neměl návrh loţnice zanedbávat. Největší pozornost by měla být kladena na výběr správného lůţka.

Obr. 24 Loţnice (Jelínek)

Obr. 25 Dispoziční řešení loţnice (Filipiová)

- 28 -

6.4.1

Lůţko Výška lehací plochy je totoţná s výškou sedáku ortopedického vozíku a činí 50

cm. Za ideální lehací plochu je povaţován půdorysný rozměr 90x200 cm. Skelet lůţka by měl být rámové konstrukce, aby bylo moţné zajet pod něj se zvedacím zařízením.

Obr. 26 Dvojlůţko s polohovatelným roštem (Jelínek)

6.4.1.1

Rošt Rošt je doporučován pevný nebo lamelový, pro člověka dlouhodobě leţícího

polohovatelný. Naprosto nevhodným řešením roštu je pouţití plných formátů typu DVD, DTD nebo akuplat. Při pouţití těchto materiálů se prostor mezi roštem a matrací uzavře, čímţ se zabrání výměně vzduchu. Následně začne docházet k bujení latentních organismů, coţ zásadně ovlivní kvalitu hygieny a spánku. Nejznámějšími organismy v lůţku jsou roztoči. Ideálními podmínkami pro ţivot těchto parazitů je teplota 25°C a relativní vlhkost vzduchu 65%. Proto je nutné v loţnicích zabezpečit výměnu vzduchu častým nárazovým větráním.

- 29 -

Obr. 27 Polohovatelný lamelový rošt (Rothwell)

6.4.1.2

Matrace Velkou pozornost je důleţité věnovat výběru matrace. Typ matrace je naprosto

závislý na potřebách jedince (jeden preferuje matraci tvrdší, druhý měkčí). Na trhu je k dostání široká škála matrací v různých provedeních a z různých materiálů. Nemělo by být tedy těţké vybrat tu vhodnou. Zákazník by neměl mít strach poţádat odborníka o pomoc s výběrem správné matrace. Pro člověka pohybujícím se na vozíku jsou nebezpečné proleţeniny tzv. dekubity. „Dekubitus je místní buněčné poškození tkáně, které vzniká v důsledku přímého tlaku, tření, imobility a celkově zhoršeného stavu. Postihuje kůţi, svaly, šlachy aţ kosti.“ Jako prevenci proti proleţeninám se pouţívají antidekubitní matrace nebo podloţky. Ty lze dále aplikovat na lehací plochu lůţka, sedák invalidního vozíku, sedák křesla či ţidle pracovní nebo jídelní. Lůţko je orientováno proti oknu. Za předpokladu, ţe je loţnice umístěna správně, tedy směrem na východ se stane kaţdodenní vstávání s vycházejícím sluncem příjemné. Zároveň se při větrání zabrání, aby byl leţící vystaven průvanu. U lůţka je nutné dodrţet manipulační plochu 120x150 cm. U lidí pohybujících se na vozíku je nezbytnou součástí lůţka zvedací zařízení. Pro snadnější pohyb na lůţku je vhodné umístit nad něj hrazdičku, která umoţňuje snadnější zvednutí do sedu případně změnu polohy. U osob s těţkým tělesným postiţením je nutné lůţko vybavit postranicemi.

- 30 -

Vhodným doplňkem lůţka je servírovací stolek, který poslouţí k posnídání či k poloţení knihy nebo jako podloţka pro notebook. Pokud to dispozice bytu dovolí, z loţnice by měl být přímý přístup do samostatné koupelny či šatny. Za podlahovou krytinu je vhodné zvolit koberec s nízkým vlasem nebo laminátovou podlahu. Místnost by měla být vybavena centrálním svítidlem. U postele by nemělo chybět nástěnné nebo stolní svítidlo.

Obr. 28 (Thuasne)

Servírovací

stolek

6.5 Kuchyň Navrhnout ideální kuchyň pro osoby s handicapem není vůbec jednoduchá záleţitost. Důvod je prostý. Druhů tělesného postiţení, jak jiţ bylo řečeno, je mnoho. Z toho vyplývá různost poţadavků na konkrétní úpravy a vybavení, a to nejen kuchyně. Z hlediska projektanta je nejlepší, kdyţ kuchyň klientovi takzvaně ušije na míru. To však není vţdy moţné, především z finančních důvodů ze strany investora. (FILIPIOVÁ, Daniela. Www.filipiova.cz [online].) Současný trh nabízí kuchyň s elektronicky nastavitelnou výškou pracovní plochy a závěsných skříněk. Jsou pochopitelné tendence takovýmto typem kuchyňské sestavy vybavovat kaţdý byt uţívaný vozíčkářem. Toto řešení není pokládáno z ekonomického hlediska za nejvhodnější. Člověk na vozíku si nastaví výšku plochy a polohu skříněk jednou. Poté zůstane nejdraţší část, elektrické ovládání, bez uţitku. Za vhodnější variantu je povaţováno umístit takovouto kuchyň do bytu člověka s progresivním postiţením, jehoţ nároky se s časem mění. Dalším místem, kde by se dalo tohoto systému vyuţít, jsou hotely a jiná ubytovací zařízení, která jsou určena pro častější klientelu s pohybovým postiţením. „Půdorysné uspořádání kuchyně je vhodné do tvaru „L“ nebo ještě lépe do „U“. Lineární rozvrţení je absolutně nevhodné. Můţe připadat v úvahu pouze u minimální kuchyně, respektive u čajové kuchyňky.“ (Filipiová, 1998, s. 72) Při navrhování kuchyně je důleţité si představit jednotlivé pracovní úkony a při vytváření dispozičního řešení jít do absolutních detailů. Příkladem můţe být příprava například nedělního obědu. Vozíčkář musí absolvovat cestu do lednice, do potravinové

- 31 -

skříně, do spodní skříňky pro hrnec, hrnec musí napustit vodu a dopravit na sporák. Jak bezpečně přepravit hrnec váţící 3-4 kg? Jak z něj posléze slijeme horkou vodu? Z výše popsaného je zřetelné, ţe při dispozičním řešení je důleţité přesně vědět, kde budou jednotlivé prvky umístěny, kde bude varné a mycí centrum, kam umístit pracovní plochu, mikrovlnnou troubu či lednici atd. Kdyţ jsou jednotlivé body spojeny v celek, vznikne optimální kuchyň pro vozíčkáře, která bude mít tyto základní parametry: část sestavy musí být podjezdná pro vozík (zejména část mycí a varná) a varné centrum (varná deska, trouba) nesmí být umístěno v rohu u zdi. Minimální odsazení hrany varné desky od boční zdi je 45 cm. „Je-li kuchyňská linka navrţena do tvaru „L“, je třeba, aby mezi ní a zdí byl minimální manipulační prostor široký 1,5 m. Totéţ platí o vzdálenosti mezi skříňkami při uspořádání kuchyně do tvaru písmene „U“.“ (Filipiová, 1998, s. 73) Nevhodným řešením je umístit varné centrum na kuchyňský ostrůvek a mycí centrum na kuchyňskou linku či naopak. V takovém případě je pro vozíčkáře nemoţné slít vařící vodu bezpečně do dřezu. Proto se varné a mycí centrum umisťuje nejlépe v jedné linii tak, aby mezi nimi bylo alespoň 100 cm odkládací plochy. Mycí centrum (dřez) by mělo být v blízkosti varného centra. Pečicí troubu, která je v dnešní době často nahrazována kombinovanou mikrovlnnou troubou se umisťuje tak, aby vedle ní byl prostor pro zajetí vozíku pod linku a odkládací prostor. Jeho povrch by měl být z materiálu odolného vysokým teplotám (např. nerez).

Obr. 29 Kuchyň pro handicapované (návrh, design MgA. Veronika Loušová)

- 32 -

Výška pracovní plochy je 72-75 cm a je přibliţně stejná jako u pracovního stolu. Šnajdarová uvádí výšku pracovní plochy 75-85 cm. Podjezdná plocha (prostor pod pracovní deskou) je cca 70 cm. Šířka „čisté“ pracovní plochy bez varné desky a dřezu, by měla být 90-120 cm. (Filipiová, 1998, s. 74) Spodní

skříňky

je

vhodné umístit po stranách volné pracovní

plochy.

Volnou

pracovní plochou je myšlena ta část pracovní desky, pod kterou osoba na vozíku můţe zajet. Sokly těchto skříněk by měly být odsazené o 10-15 cm a vysoké 25 cm. Vnitřní prostor spodních Obr. 30 Elektronicky stavitelná pracovní plocha (Anglia KB) skříněk bývá standardně hluboký 60 cm a je pro vozíčkáře zcela nedostupný. Řešením můţe být celý otočný systém vnitřních polic nebo aplikace drátěného turniketu. Vhodnější je nahrazovat spodní policové skříňky mobilními kontejnery se zásuvkami s plnovýsuvy s dojezdovými brzdami. Výhodou je získání dalšího volného prostoru a zároveň další odkládací plocha, na kterou lze poloţit například hrnec. Kontejner na kolečkách snadno handicapovaný přemístí. Další odkládací plochu získá projektant, kdyţ do čelní plochy pracovní desky nainstaluje vysouvací desku. V případě, ţe je uţivatelem kuchyně těţce chodící, neměla by v ní chybět ţidle nebo sedačka na kolečkách, na kterou by mohl usednout. Horní (závěsné) kuchyňské skříňky jsou zpravidla umísťovány tak, aby jejich dolní hrana byla 35-40 cm nad pracovní deskou, horní hrana cca 160 cm, maximálně však 170 cm nad zemí. Do větší výšky lze umístit pouze skříňky, které mají sklopné nebo vyklápěcí kontejnery.

Obr. 31 Výškové uspořádání kuchyně při výšce pracovní plochy 732 mm (Filipiová)

- 33 -

Obr. 32 Výškové uspořádání kuchyně při výšce pracovní plochy 860 mm (Filipiová)

Při navrhování kuchyně je nezbytné dbát na správné umístění ovládacích prvků. Moderní varné desky mají ovládání umístěno na pracovní desce, avšak digestoře umístěné nad nimi mají běţně ovládání na svém plášti, proto je často pouţito alternativního ovládání na desce popř. alespoň na zadní stěně kuchyně vedle vypínače osvětlení pracovní plochy.

Obr. 33 Půdorys kuchyně v bytě 1+1 (Filipiová)

Vodovodní baterie by měla být sloupková s pákovým ovládáním. Instalována je na pracovní desku vpravo či vlevo od dřezu tak, aby byla snadno dosaţitelná a ovladatelná. Tvar úchytek byl jiţ zmíněn v kapitole 5.1, avšak pro rekapitulaci: tělesně postiţený můţe mít postiţeny i horní končetiny a jemná motorika rukou můţe

- 34 -

být oslabena. Proto jsou tzv. knoflíkové úchytky či boční lišty zcela nevhodné. Vhodným typem jsou úchytky ve tvaru písmene „U“ široké 70-100 cm a „hluboké“ 4 cm. Součástí kuchyně nebo navazující místnosti by měl být jídelní stůl. Výška stolovací plochy by měla být asi 72-75 cm. Spodní hrana (lub) stolu je ve vzdálenosti 70 cm od podlahy a umoţňuje pohodlné zajetí ke stolu. Pro pohodlné najetí vozíčkáře ke stolu je optimální šířka 90 cm. Stůl je důleţité doplnit vhodnými ţidlemi s výškou sedáku 50 cm a půdorysnou plochou 50x50. Ţidle musí být stabilní a můţe být vybavena područkami.

Obr. 35 Jídelní ţidle Twist (Jech)

Obr. 34 Jídelní stůl Duke (Scavolini)

6.6 Pracovní místo Patrně by se nenašel byt bez místa vyhrazeného pro pracovní stůl. Kaţdý alespoň občas potřebuj místo určené k práci ať se jedná o práci doma, která dotyčného ţiví nebo práci spojenou s „koníčkem“. U tělesně postiţeného převládá případ, kdy nemůţe

z nějakého

důvodu

docházet do zaměstnání a je nucen pracovat doma. Tento případ je způsoben například tehdy, kdy postiţený po úrazu jiţ nemůţe vykonávat své původní zaměstnání a na úřadech práce je volných míst pro vozíčkáře velmi málo. Další příčinou můţe být nedostupnost

potencionálního

Obr. 36 Handicapovaní se nejčastěji uplatňují na administrativních pozicích (MF Dnes)

- 35 -

zaměstnavatele, a to buď proto, ţe objekt, kam by chtěl vozíčkář za prací dojíţdět, je bariérový, nebo proto, ţe nemá vlastní vozidlo a městská hromadná doprava je bariérová. Při navrhování pracovního místa bude rozhodující charakter prováděné práce a její hlučnost. Ideální by byla samostatná místnost, kde by mohla být pracovna zřízena. Zřídit samostatnou pracovnu v bytě typu 2+1 či 3+1 je prakticky nemoţné. Proto je snaha pracovní místo zakomponovat například do kuchyně, obývacího pokoje, loţnice, nebo pokud to prostor a osvětlení dovoluje i do předsíně. Pokud je vhodné místo pro pracovní stůl nalezeno, je dalším důleţitým aspektem osvětlení. Nejvhodnější osvětlení je samozřejmě to přirozené, rozptýlené na celé ploše stolu. Světlo by mělo jít zleva, pokud je pracující pravák nebo naopak, zprava v případě leváka. Stolní lampa, bodovky a podobná osvětlovací tělesa není moţné povaţovat za hlavní zdroj světla. Jsou povaţovány za světelné zdroje doplňkové. Samotný pracovní stůl by měl být pevný a stabilní. Optimální pracovní plocha je 60x120 cm. Součástí stolu by měly být zásuvky či pojízdný kontejner. V blízkosti pracovního místa by měla být police či sekretář pro ukládání písemností či šanonů. V případě, ţe uţivatel provádí drobnou řemeslnou práci (např. vyřezávání, drobná práce s kovy), povrch pracovního stolu by měl být z materiálu odolného vůči poškrábání nebo propálení. Pracovní plocha stolu tohoto typu bude nepatrně větší, a to 80x140 cm. Pokud je pracovní náplní handicapovaného práce na stolním počítači, můţe být za pracovní stůl zvolen běţný psací stůl s hloubkou 80 cm nebo lze pracoviště navrhnout ve tvaru písmene „L“ či „U“. Pracovní místo s PC by nemělo být nikdy navrţeno proti oknu (docházelo by k odráţení světla v monitoru). Za správné umístění monitoru je povaţována výška středu monitoru, která je ve výšce očí sedícího. V dnešní době je běţné pouţívat notebooku. Pokud je práce prováděna výhradně na něm, je vhodné z důvodů úspory místa pořídit tzv. stolek pod notebook, jehoţ pracovní plocha je minimalizována na hloubku 45-50 cm a šířku 100 cm. Tato plocha je dostačující pro umístění notebooku, pohyb ruky s myší a klasickou stránku formátu A4. K pracovnímu stolu neodmyslitelně patří i pracovní ţidle. Ta je volena s ohledem na typ postiţení uţivatele. Pracovní ţidle má obdobné parametry jako ţidle jídelní. Výška sedáku je 50 cm, jeho plocha 50x50 cm. Opěrák by měl být nastavitelný a anatomicky tvarovaný. Měl by dostatečně podepírat zádové partie. Správná poloha při

- 36 -

sezení je ta, kdy: nohy v kolenou svírají pravý úhel, chodidla spočívají celou plochou na podlaze, paţe (zejména při práci na počítači) musí rovněţ v loktech svírat pravý úhel a zápěstí se volně opírá o podloţku. Skladba sedáku by měla být tvrdší. Pracovní ţidle by neměla být „nikdy“ pohodlná. Musí člověka nutit neustále měnit svou polohu, aby nedošlo k přetěţování páteře v jednom místě. Potah ţidle by měl být snímatelný a pratelný. Pracoviště určené pro domácí práce je nejlépe umístit do kuchyně. Ţena v domácnosti či na mateřské nejvíce času tráví právě zde. Z tohoto důvodu je ţehlicí prkno a šicí stroj vhodné vloţit přímo do kuchyňské sestavy nebo blízko ní.

Obr. 37 Pracovní stůl pro vozíčkáře (Progressive office)

6.7 Koupelna a WC Hygienické zařízení je místem, kterému musí projektant věnovat velkou pozornost. Jeho správné navrţení předurčuje míru samostatnosti tělesně postiţeného. Při navrhování koupelny a toalety naráţíme na jednu z největších bariér, kterou je nedostatek místa. Prostor určený hygienickému zařízení v panelovém bytě je velmi minimalistický a v mnoha případech i nevyhovující. Snahou je vytvořit interiér bez bariér. Proto je nutné najít určitý kompromis, který vede k optimálnímu řešení. Prostorové bariéry v koupelně lze odstranit nejčastěji dobrým dispozičním řešením. Častými jsou i stavební úpravy těchto prostor tak, aby vyhovovaly uţivateli. Při návrhu hygienického zázemí bezbariérového bytu se vţdy slučuje koupelna a toaleta do jedné

- 37 -

místnosti. Pokud z nějakého důvodu nelze tyto dva prostory sloučit, je nezbytně nutné umístit na toaletu umyvadlo. Základním kamenem koupelny je vana (sprchový kout), umyvadlo a WC. Mezi další neméně důleţitý prvek, který by v koupelně neměl chybět, patří bidet, který lze nahradit sprchovou baterii v dosahu WC. Pračka, koš na prádlo, skříňka na hygienické potřeby, skříňka pod umyvadlo a zrcadlo jsou rovněţ nedílnou součástí koupelny. Po zařízení celé místnosti musí uprostřed zůstat plocha o průměru 1,5 m pro manipulaci s vozíkem. Pro lepší pochopení potřeb vozíčkáře a pro navrţení ideálního dispozičního řešení je třeba si uvědomit, jakým způsobem se tělesně postiţený přesune z vozíku a na vozík. Vozíčkář se přemisťuje dvojím způsobem, a to buď samostatně, nebo s pomocí osobního asistenta. V koupelně, kde se doslova bytový architekt doslova rve o kaţdý centimetr, často překáţí těleso ústředního topení. To je vhodné nahradit podlahovým vytápěním. Vstupní dveře šířky 80 cm osazené madlem ve výšce 100 cm by se měly otevírat ven z místnosti.

Obr. 38 Půdorys koupelny s vanou (Filipiová)

- 38 -

6.7.1

Záchodová mísa Správné výškové usazení záchodové mísy je nejdůleţitější. Usazuje se tak, aby

její horní hrana byla ve výšce 50 cm. Pokud koupelna nedisponuje výrobkem této výšky, lze podezdít nohu mísy soklem, avšak ten nesmí vyčnívat. Pokud se pořizuje nová sanitární technika, vhodné je zakoupit závěsnou mísu, která se osazuje na zeď do libovolné výšky. Po obou stranách mísy by neměla chybět sklopná madla v osové vzdálenosti 60 cm a ve výšce 78 cm. Od mísy vpravo i vlevo musí být volný prostor šířky 80 cm pro najetí vozíku. V nouzových případech lze umístit mísu do rohu. Od stěny by v tomto případě měla být umístěna ve vzdálenosti minimálně 20 cm. Vhodně umístěné splachovadlo je ve výšce 100 cm a musí být snadno přístupné. Ideální umístění splachovadla je na boční stěnu. V dnešní době tuto variantu umoţňuje systém GEBERIT®. Drţák toaletního papíru by měl být instalován do bezprostřední blízkosti mísy, nejlépe na sklopné madlo.

Obr. 40 Schéma umístění mísy (TZB)

6.7.2

Obr. 39 Bezbariérová toaleta (Keuco)

Umyvadlo Středem kaţdodenního hygienického dění je umyvadlo. Důleţité je zamyslet

se nad jeho vhodným typem. Rozhodujícím parametrem je výška horní hrany. Horní hrana umyvadla by mělo být osazena ve výšce 75 cm a od boční stěny nejméně 20 cm. Protoţe je podjezdná výška vozíku 70 cm, je nezbytné zvolit mělčí typ umyvadla, aby při dané výšce horní hrany bylo moţné pod něj zajet. Stejně jako v kuchyni u dřezu i tady je vhodné umístit sloupkovou pákovou baterii. Vedle umyvadla ve výšce 78 cm by mělo být nainstalováno vodorovné madlo vyuţitelné pro opření či přehození ručníku.

- 39 -

Nad umyvadlem by nemělo chybět zrcadlo, které je sklopné a umoţňuje vozíčkáři nastavit si vyhovující polohu. Jeho spodní hrana by měla být ve výšce 100 cm. Kdyţ bude zrcadlo alespoň 70-80 cm vysoké, poslouţí i stojícímu člověku. Pokud bude zrcadlo pevné mimo prostor umyvadla, jeho spodní hrana je od podlahy ve výši 100 cm, horní hrana ve výši 170 cm. Pro odloţení různých drobností je vhodné navrhnout ve výšce 100 cm volnou polici. Výhodné je také vybudovat na straně umyvadla přizdívku (sokl). Jeho horní plocha bude slouţit jako odkladná plocha. Do vzniklého soklu je rovněţ moţné vloţit splachovací systém.

Obr. 42 Schéma instalace umyvadla (TZB)

6.7.3

Obr. 41 Umyvadlo pro handicapované (Sanitec)

Sprchový kout Sprchový kout je vhodné pouţít zejména u bytů niţší kategorie (1+kk, 1+1),

kde je prostor koupelny velmi malý. Pro vozíčkáře je mnohdy vhodnější neţ vana. Za směrodatný se povaţuje poţadavek postiţeného. Sprchový kout nebude obsahovat klasickou akrylátovou vaničkou. Voda bude dopadat na dlaţbu koupelny a její odtok vody bude řešen pouhým vyspádováním podlahy do odtokového ţlábku či kanálku. Dostačující sklon vyspádování je 2-3%. Větší sklon bude vtahovat vozíčkáře zpět do sprchy. Naprosto nezbytné je po celé ploše koupelny poloţit hydroizolaci, kterou je nutné vytáhnout na obvodové stěny do výše 15 cm. Dlaţba je volena s protiskluzovou úpravou. Součástí koutu bude pevné či sklopné sedátko připevněné ve výšce 50 cm nad podlahou. Alternativou můţe být sprchovací ţidle od firmy Meyra, která je stálicí na tuzemském trhu. Z českých firem stojí za zmínku firma Cobra. Sedačky v ţádném

- 40 -

případě nemohou být vyrobeny ze dřeva! Hrozí zde výskyt plísní. Co by ve sprše rozhodně nemělo chybět, je madlo či systém madel, které postiţený vyuţije nejen při koupeli, ale i při přesedání z vozíku na sedačku a opačně. Povrch madel by měl být strukturální,

ne hladký.

Ostřikování

vody do prostoru koupelny zabrání sprchový závěs či skleněná zástěna.

Obr. 44 Schéma sprchového koutu (TZB)

6.7.4

Obr. 43 Sprchový kout Omnia Vita (Villeroy a Boch)

Vana Pouţití vany přichází v úvahu tehdy, disponuje-li koupelna dostatečnou

plochou nebo si to vyţaduje míra postiţení klienta. Vana pro handicapovaného nevyţaduje speciální tvar či materiál. Proto je moţné pouţít akrylátovou vanu klasického obdélníkového tvaru o délce 170 cm. Její dno by mělo mít protiskluzovou úpravu. Tuto úpravu můţe nahradit i protiskluzová podloţka. Vana je osazena delší stranou 10-15 cm od zdi, čímţ vznikne prostor pro uloţení sloupkové pákové baterie. Čela vany je vzdáleno 30 cm od zdi na obou stranách (tato plocha často slouţí k přesunu do vany). Nezbytný je rovněţ velký počet různě umístěných vhodných madel. Ideální je na stěnu u vany umístit univerzální madlo ve tvaru písmene „H“, které je vyuţitelné pro větší počet lidí, tedy pro větší počet postiţení. Podle druhu postiţení je umístěna do vany či do její blízkosti sedačka či hydraulický zvedák. Těch je na trhu mnoho druhů a kaţdý najde tu svou „na míru“ a tyto zařízení mají tu výhodu, ţe je lze - 41 -

sloţit a snadno převézt pro pouţití například na dovolené. Před vanou se ponechá manipulační prostor určený pro vozík, hydraulický zvedák či asistenta. Moţností jak navrhnout bezbariérovou koupelnu je nesčetné mnoţství. Konečný návrh bude záviset na tvaru, prostornosti místnosti a na individuálních poţadavcích tělesně postiţeného. Je dobré mít na paměti, ţe funkčnost musí mít přednost před estetikou. Velmi příjemné by bylo spojit oba aspekty v jeden a vytvořit tak dokonalý a pohledný celek.

Obr. 46 Schéma vany (TZB)

6.7.5

Obr. 45 Bezbariérová koupelna s vanou (Sanitec)

Koupelnový nábytek Koupelnový nábytek má podobu různých

sestav

koupelnových

skříněk,

komod

či

policových systémů, které slouţí k ukládání hygienických pomůcek, ručníků, prádla nebo kosmetiky. Neměl by chybět kontejner či koš na špinavé prádlo. Nábytek by neměl stát přímo na dlaţbě, ale měl by stát na noţičkách. Vyroben by měl

být

v koupelně

z kvalitních často

materiálů.

způsobuje

Vlhkost nabobtnání

nedokonale uzavřených bočních ploch, zejména pokud je středovým materiálem DTD.

Obr. 47 Koupelnový nábytek kolekce Lifetime (Villeroy a Boch)

- 42 -

Obr. 48 Bezbariérová koupelna kolekce MIO (JIKA)

6.8 Dveře Optimální šířka vstupních dveří do bytu je 90 cm. Na stranu, kam se dveře otevírají, je ve výši 100 cm umístěno madlo, které pomáhá vozíčkáři dveře otevřít či zavřít. Na trhu jsou k dostání madla různých tvarů a zpracování. Pro vozíčkáře je nejvhodnější madlo rovného tvaru umístěné přes celou šířku dveří. Nejčastěji je vyrobeno z trubkové nerez oceli průměru 30 mm. Vnější strana dveří je u podlahy chráněna cca 30 cm vysokým pásem vhodného materiálu, který zabraňuje při kontaktu stupačky vozíku s dveřmi jejich poškození. Pro vozíčkáře je bariérou i 2 cm vysoký práh. Proto se u vstupních dveří aplikuje magnetický práh (viz. Obrázek). Z hlediska volného přístupu vozíčkáře k bytu a dle protipoţárního nařízení se nesmí na podestě vyskytovat ţádné botníky a skříňky. Pokojové dveře jsou šířky 80-90 cm. Klasický dveřní práh je nahrazen nízkými přechodovými lištami z tvrzeného plastu či lehkého kovu. Nedoporučují se dveře celoprosklené. Tam, kde je nedostačující osvětlení, je vhodné umístit dveře prosklené do ¾ výšky. Komunikační otvory průchozích místností (kuchyň-obývací pokoj) jsou ponechány bez uzavření. Pokud to klient vyţaduje, je moţné navrhnout dveře či celé příčky (plné, prosklené) posuvné do stavebního otvoru či podél stěny. Volné komunikační otvory by rozhodně neměly být uzavřený tzv. korálkovými závěsy.

- 43 -

Obr. 50 Schéma dveří s madlem (Pro-export)

Obr. 51 Dveře posuvné (Eclisse)

Obr. 49 Dveře otevíravé (Lux interier)

Obr. 52 Schéma magnetického prahu (Häfele)

- 44 -

7 PŘEHLED FIREM V následující kapitole je uveden přehled firem, které působí na tuzemském trhu a mají ve svém výrobním programu výrobky speciálně určené pro lidi s pohybovým handicapem. Zmapovat trh s výrobky pro tělesně postiţeného nebylo vůbec jednoduché. Firmy zabývající se touto problematikou byly vyhledávány pomocí internetového vyhledávače ve jmenném firemním rejstříku a v internetovém vyhledávači (Seznam, Google). Bylo velmi těţké firmy detekovat. Především v oblasti výroby nábytku bylo obtíţné najít firmy, které se zabývají výrobou pro handicapované. Na internetu se prezentuje 15 firem, které nabízí nábytek pro tělesně postiţené. Jednalo se převáţně o malé výrobny zakázkového nábytku. V jejich portfoliu a referencích však nebyly nalezeny ţádné realizované zakázky pro vozíčkáře. Níţe je uveden přehled firem, které prokazatelně vyrábí či vyrobily výrobky určené pro pohybově handicapované.

7.1 Amba s.r.o. (www.amba.cz) Firma se zabývá výrobou a prodejem školního a kancelářského nábytku. V její nabídce nalezneme stůl pro vozíčkáře, jehoţ pracovní plocha je výškově stavitelná a lze ji naklopit. Podnoţ je vyrobena z ocelové, svařované konstrukce, stolová deska s výřezem je z MDF. Stůl je určen do školního mobiliáře.

7.2 Jech CZ s.r.o. (www.jech.cz) Český výrobce zabývající se výrobou sedacích sestav, křesel a ţidlí. V jeho výrobním programu najdeme výrobky vhodné pro pečovatelství. Zde můţeme pro pohodlí vozíčkáře vyuţít například relaxační křeslo Menuet C1. Křeslo nabízí vhodnou ergonomii, bezpečnost, udrţovatelnost. Dřevěný korpus je vyroben z buku. Opěrák je polohovatelný pomocí plynové pruţiny. Součástí je i lýtková podpora pro zvýšení pohodlí sedící osoby. Masivní područky zajišťují bezpečné vstávání a přesednutí z a na vozík. Dalším výrobkem, který můţeme pouţít do interiéru vozíčkáře je lehké křeslo Pluto s podnoţkou. Jeho rám je vyrobený z lepených bukových lamel a dodává se v pevném nebo polohovacím provedení. Potah čalounění je snímatelný a pratelný. Do jídelny handicapovaného můţeme ze sortimentu pouţít jídelní ţidli Twist s područkami.

- 45 -

Rám ţidle je vyroben z vrstvené bukové dýhy. Sedák i opěrák jsou vyrobeny z tvarované bukové překliţky. Nízké čalounění tvoří polyuretanová pěna. Látkový potah je snímatelný. Šířka sedáku je 56 cm, hloubka 65 cm. Výška sedáku je 50 cm.

7.3 Jika (www.jika.cz) V roce 2002 proběhla fůze firem Jihočeská keramika, Laufen a Roco ve společnost Laufen CZ. Značka Jika je jedním z největších výrobců sanitární keramiky na světě. V nabídce firmy lze naleznout, koupelnové výrobky série MIO (umyvadla, klozety, koupelnový nábytek, vana) a UNIVERSUM (madla, sedák, zrcadlo), které je jejich parametry moţné pouţít v koupelně vozíčkáře.

7.4 Koryna nábytek a.s. (www.koryna.cz) Společnost KORYNA nábytek je výrobcem kuchyňského nábytku v České republice. Firma nabízí vedle katalogových kuchyní a vestavěného nábytku rovněţ zakázkovou výrobu, Právě v této sekci je k nalezení i řada HELP. Řada HELP představuje doplňkový program určený pro tělesně handicapované osoby. Jeho součástí jsou speciální skříňové prvky a pomocné mechanismy, které usnadňují práci v kuchyni.

7.5 MEYRA ČR s.r.o. (www.meyra.cz) Firma vznikla v roce 1936 v malém vestfálském městečku Vlotho. Jiţ od zaloţení se zabývá výrobou ortopedických vozíků a pomůcek pro tělesně postiţené. Za dobu své existence se vypracovala k světové špičce ve svém oboru. Obchodní zastoupení v ČR získala MEYRA jiţ v r. 1991 a v roce 1993 zahájila výrobu v Poděbradech. Mezi hlavní výrobky patří výroba vozíků a rehabilitačních prostředků pro děti a dospělé. V interiéru vozíčkáře můţeme z nabídky vybrat například pojízdný závěsný zvedák, vanový elektrický zvedák nebo vanové a sprchové sedačky.

- 46 -

7.6 Profil nábytek a.s. (www.profil-nabytek.cz) Firma se realizuje v oblasti kompletního vybavování interiéru ve zdravotnictví, hotelích či bytových výstavbách. Podle návrhu MgA. Veroniky Loušové vyrobila prototyp kuchyně, který měl být navrţen jako ideální koncept kuchyně pro vozíčkáře. Kuchyně je navrţena ve tvaru písmene „L“. Do kruhu protvarovaná pracovní plocha bez spodních skříněk umoţňuje dobrý podjezd pro vozík. Po stranách se pod pracovní nachází dva mobilní kontejnery. Pracovní deska je z obou stran ohraničena vyššími skříňkami. U skříněk jsou otevíravé dveře nahrazeny roletami. Součástí kuchyně je i nástěnný drátěný program.

7.7 REPO s.r.o. (www.repo.cz) Firma REPO s.r.o. Rousínov byla zaloţena v květnu roku 1993. Nosným programem firmy je výroba rehabilitačních a kompenzačních pomůcek pro tělesně postiţené děti a dospělé, včetně jejich prodeje. Z nabídky lze uvést výškově a úhlově stavitelnou pracovní plochu Péťa či polohovací pracovní plochu UNI.

7.9 Sanitec corporation (www.sanitec.com) Sanitec

je

největším

výrobcem

a

dodavatelem

sanitární

keramiky,

koupelnového nábytku, sprchových koutů a van v Evropě. Do tohoto mezinárodního koncernu patří například KERAMAG, který je číslem 1 v Německu, stejně jako KOLO v Polsku, ALLIA ve Francii, IFÖ ve Švédsku či IDO ve Finsku. Právě Polská firma KOLO je výrobcem bezbariérové koupelnové série NOVA TOP pro vozíčkáře. I v nabídce firmy Keramag je nabízen sortiment pro handicapované, kterým je například umyvadlo Vitalis.

7.10 Znovoz s.d. (www.znovoz.eu) Sociální druţstvo Znovoz bylo zaloţeno v roce 2006. V lednu r. 2009 získalo druţstvo statut chráněná dílna. Odběrem zboţí či sluţeb od druţstva je moţno uplatnit náhradní plnění. V současné době druţstvo zaměstnává 38 pracovníků, z toho pouze 7 bez zdravotního znevýhodnění. Chráněná dílna Znovoz, sociální druţstvo nabízí, spolu - 47 -

s truhlářstvím ZdeNo výrobní činnost bezbariérových vybavení domácností, hotelů, penzionů a škol nábytkem včetně poradenství.

- 48 -

8 REALIZOVANÝ BEZBARIÉROVÝ BYT Byt se nachází v jednom ze dvou bezbariérových domů panelového typu se 4 vchody a 96 bytovými jednotkami v Praze Chodově.

V garsoniéře (byt s jednou

obytnou místností a příslušenstvím) bydlí paní Boţena M., která po autonehodě ochrnula na celé tělo. Díky vlastní vůli a péči fyzioterapeutek se nyní pohybuje na invalidním vozíku a dokáţe se sama o sebe postarat. Byt si paní Boţena navrhla včetně kuchyně a koupelny sama. Kuchyň a lůţko bylo vyrobeno na míru. Kuchyň je navrţena ve tvaru písmene „I“. Je vyrobená z lamina, osazená masivními úchytkami. Podjezdná pracovní plocha umoţňuje pohodlné vaření. Díky středně vysokým skříňkám a důvtipně řešeným horním skříňkám s otočnými policemi je vše doslova po ruce. Lůţko je vyrobeno z masivu. Ve spodní části je uloţeno výsuvné lůţko, které slouţí k příleţitostnímu spaní. V lůţku pouţitý polohovatelný rošt je rakouské výroby. Snadno čistitelné matrace je naopak od tuzemského výrobce. U vchodu na zasklený balkon se nachází jídelní stůl. Vykrojená stolová deska nabízí vozíčkáři pohodlné sezení. Hygienické zázemí je navrţeno „na míru“ majitelkou. Paní Boţena říká, ţe v České republice zatím neexistuje specializovaný obchod pro invalidy. Kaţdý výrobce má na konci svého výrobního programu pár prvků určených pro handicapované. Ty se pak těţce shání a jejich dodací lhůty jsou dlouhé. Vykrojené umyvadlo s horizontálními madly, klopným zrcadlem a bidetovou sprškou se nachází vedle klozetové mísy opět doplněné madly. Protější roh je vyuţit jako sprchový kout. Nechybí sklopné sprchovací sedátko a sprchový závěs. Do předsíně bytu byla umístěna vestavěná skříň, která slouţí jako jediný úloţný prostor v bytě. Za podlahovou krytinu byla zvolena laminátová podlaha. Jen v koupelně je poloţena dlaţba a na krytém balkoně koberec. Celkové náklady na rekonstrukci (vč. úprav balkonu, montáţe ţaluzií, nové elektroinstalace, malířů) činily přibliţně 400 tis. Kč. Z této částky bylo na nábytek a podlahu vynaloţeno 183 tis. Kč. (Převzato z článku „Bydlení s vozíkem“, který je dostupný na: http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=2150&KatId=61).

- 49 -

Obr. 53 Kuchyň s otočnými policemi (E-arch)

Obr. 54 Vestavěná skříň v předsíni bytu (E-arch)

Obr. 57 Zasklený balkón s posezením (Earch)

Obr. 55 Jídelní stůl s vykrojenou stolovou deskou (E-arch)

Obr. 56 Bezbariérová koupelna (E-arch)

Obr. 58 Pohled do bezbariérového bytu 1+kk (E-arch)

- 50 -

Obr. 59 Sprcha se sprchovou sedačkou (E-arch)

9 NÁVRH BEZBARIÉROVÉHO BYTU Technický popis Bytovou jednotku bude obývat jeden uţivatel. Uţivatelem je muţ středních let, který je po úrazu upoután na invalidní vozík. Byt typu 2+1 se nachází v přízemí bytového domu se 2 vchody a 48 bytovými jednotkami. Přestavba bytu je prováděna v souladu s vyhláškou č. 369/2001 Sb. Vstup do objektu je pro vozíčkáře řešen rampou podél domu. Na podestu bytu se majitel dostane pomocí výtahu, kterým je dům vybaven. Vstupní dveře do bytu jsou šíře 900 mm, z vnitřní strany jsou vybaveny madlem. Klasický dřevěný práh je nahrazen prahem magnetickým. Na vstup navazuje nevelká předsíň, ve které je uloţen druhý (interiérový) vozík. V rohu předsíně je umístěna šatní stěna s botníkem určená pro odloţení svršků. Původní dispozice doznala několika stavebních změn. Pokojové, otevíravé dveře šířky 600 mm (WC) a 700 mm (zbývající dveře v bytě) byly nahrazeny do stavební vloţky posuvnými dveřmi. Jen v loţnici zůstal typ dveří původní, avšak i jejich šířka se z původních 700 mm musela navýšit na normovaných 800 mm. Další zásadní úpravou byla přestavba bytového jádra. Došlo ke sloučení prostoru toalety a koupelny, jejichţ původní dispozice byla pro handicapovaného nepřípustná. Z předsíně je vstup do centra bytu, odkud je moţný přístup do zbylých místností bytu. Napravo se nachází jiţ zmiňovaná koupelna s toaletou. Hygienické zázemí je vybavenou sprchovým koutem, klozetovou mísou, umyvadlem, pračkou, zrcadlem a úloţným nábytkem. Koupelna prošla celkovou rekonstrukcí. Bylo nezbytné podlahu celé koupelny pokrýt hydroizolací. Tu je nutné vytáhnout 150 mm nad konečnou výšku podlahy. Podlahu tvoří dlaţba s protiskluzovou úpravou. Obvodové stěny jsou obloţeny keramickým obkladem doplněným listelovým pásem. Podlaha sprchového koutu musí být vyspádována k odtokovému kanálku. Dostatečným spádem je plocha s úhlem 2-3%. Větší sklon znesnadňuje výjezd ze sprchy (vtahuje vozíčkáře zpět). Sprcha je vybavena sprchovací sedačkou, madlem, termostatickou sprchovou baterií a sprchovou záclonou. Klozetová mísa je umístěna v blízkosti sprchového koutu. Sprchová baterie je zároveň toaletní sprchou nahrazující bidetovou mísu. Po obou stranách mísy jsou

- 51 -

instalována sklopná madla ve výši 780 mm a roztečí 600 mm. Na jednom madlu je zároveň umístěn drţák toaletního papíru. Splachování je řešeno systémem GEBERIT®, splachovadlo je panelové. Umyvadlo s podmítkovým sifonem je po stranách doplněno madly. Pouţitím podmítkového sifonu za umyvadlem vzniklo odsazení cca 200 mm výšky 1 m. Plocha tohoto přístavku je osazena masivní deskou. Takto vznikla odkládací plocha na toaletní potřeby a kosmetiku. Nad umyvadlem je umístěno sklopné zrcadlo. Jeho spodní okraj by měl být ve výši 1 m. Pračku není vhodné umístit do kuchyně. Proto je navrţena do rohu koupelny vedle umyvadla. V protějším rohu je vhodné místo pro osazení policového systému určeného pro ručníky a čisticí potřeby. Součástí je i koš na špinavé prádlo. S koupelnou sousedí loţnice. Bylo by pro uţivatele velmi příjemné zpřístupnit koupelnu z loţnice. Kvůli dispozici místností a velikosti jednotlivých prostor však není moţné tuto myšlenku realizovat. Myšlenka na propojení obou místností zůstala zachována a do společné zdi obou místností, byl vytvořen otvor (tento krok si vyţaduje posudek statika, který navrhne i jeho vhodné řešení). Otvor bylo nutné staticky zajistit vhodným typem překladu. Plné cihly byly nahrazeny sklobetonovými, tzv. luxferami. Tím došlo k prosvětlení tmavé koupelny a vznikl i zajímavý stavební detail. V loţnici v rohu vedle vstupních dveří je umístěno lůţko vyrobené na míru. Kolem postele, byla stejně jako v koupelně vystavěna 20 cm přizdívka, která slouţí jako police a noční stolek zároveň. Lůţko je z masivu, lamelový rošt je polohovatelný, ortopedická matrace je vyrobena z PUR pěn. Loţnice je jediným úloţným místem v bytě. Proto je do ní umístěna velká šatní skříň. Součástí loţnice je i pracovní místo. Pracovní stůl je půdorysného rozměru 600x1200 mm. Jako mnoho prvků v bytě je vyroben na zakázku. Nad stolem je nástěnná police, pod stolem mobilní kontejner. K usednutí slouţí pracovní ţidle s područkami. Ze samotné loţnice je i přístup na balkón. Obývací pokoj je největší místností z celého bytu. Sezení je řešeno dvojicí relaxačních křesel doplněné konferenčním stolkem a stojací lampou. Jedinými úloţnými prvky jsou nízká skříňka pod TV, nad ní připevněná skříňka s výklopnými dvířky a policový regál slouţící jako knihovna. Z obývacího pokoje i loţnice je moţné vstoupit na balkón. Na prostorný balkón byl umístěn zahradní stolek se dvěma ţidlemi. Obývací pokoj navazuje na kuchyň.

- 52 -

Kuchyň je posledním nezařízeným pokojem. Kuchyňská linka byla navrţena ve tvaru písmene „L“. Centrem kuchyně je mycí centrum umístěné v rohu. Výřez v pracovní desce umoţní pohodlnou práci u dřezu i bezpečně dosáhnout na varné a přípravné centrum. Plocha k podjetí je vyznačena v půdoryse. Do čela pracovní desky je umístěna výsuvná police z tepelně odolného materiálu, čímţ vznikla další pracovní či odkládací plocha. Ta je určena především k odloţení horkých plechů po vytaţení z trouby. Varné centrum tvoří sklokeramická deska. Nad ní je umístěn odsavač par. Z obou stran varného centra je důleţité zachovat volnou plochu. Pracovní plocha je zakončena v rohu umístěnou potravinovou skříní. Posledním zařizovacím prvkem je jídelní stůl. Stolová deska půdorysných rozměrů 1000x 1000 mm je ve výši 75 cm. Do hrany stolové desky stejně jako do desky pracovního stolu byl vytvořen výřez, který umoţňuje pohodlné stolování. Celá podlaha bytu je pokryta laminátovou plovoucí podlahou. V kaţdé místnosti, kromě sociální zařízení jsou osazena okna. Přirozené osvětlení prostoru je doplněno centrálním osvětlením. Místa, kde to situace vyţaduje, například pracovní místo, lůţko, sezení v obývacím pokoji, jsou navíc vybavena doplňujícím světelným zdrojem. Při navrhování bezbariérového bytu je nezbytné počítat a pracovat s kruhem o průměru 1,5 m (v BZU 1,8 m). Je to minimální manipulační plocha pro otočení se na ortopedickém vozíku o 360°. Tato plocha je v návrhu vyznačena kruhem kresleným přerušovanou čarou, který je umístěn v kaţdé místnosti.

- 53 -

Obr. 60 Původní půdorys bytu (autor)

- 54 -

Obr. 61 Půdorys navrhovaného dispozičního řešení bezbariérového bytu včetně zařizovacích předmětů (autor)

- 55 -

Obr. 62 (Scavolini)

Obr. 63 (Scavolini)

Obr. 64 Půdorys kuchyně (autor)

Obr. 65 (Scavolini)

Obr. 66 (Scavolini)

- 56 -

Obr. 67 (Jech)

Obr. 68 Půdorys obývacího pokoje (autor)

Obr. 69 (Nadop)

- 57 -

Obr. 70 Půdorys loţnice (autor)

Obr. 71 (JAH)

- 58 -

Obr. 72 (Sanitec)

Obr. 73 Půdorys koupelny (autor)

Obr. 74 (Keuco)

Obr. 75 (Keuco)

- 59 -

Obr. 76 (Brueckel)

Obr. 77 Půdorys předsíně (autor)

Obr. 78 Půdorys balkonu (autor)

Obr. 79 (Vetr)

- 60 -

10 DISKUSE Během tvorby této práce bylo zjištěno, ţe v České republice neexistují komplexní údaje o počtu tělesně postiţených pohybujících se výhradně na invalidním vozíku vzhledem k celkovému počtu obyvatel naší země. Určitým měřítkem můţe být průzkum města Olomouce, podle kterého v ČR ţije na kaţdých 10 tis. obyvatel 33 vozíčkářů (Zdroj: publikace „Obce, města, regiony a sociální sluţby“). V Olomouckém regionu, ve kterém autor práce ţije, se podle organizace „Spolek trend vozíčkářů Olomouc“ nachází celkem 96 pohybově handicapovaných, kteří jsou členy nebo klienty nestátních subjektů hájící zájmy handicapovaných obyvatel Olomouce. V úvodu se práce věnovala integraci právě tělesně postiţených ve společnosti. V dřívějších dobách byli handicapovaní vytlačováni do bytových domů na periferiích měst. V dnešní době jsou naopak v centru dění. Jsou zakládány spolky a organizace na jejich obranu a sdruţovaní, coţ umoţňuje jejich tak potřebnou integraci do běţné společnosti. Jak jiţ bylo řečeno, k integraci handicapovaných brání především fyzické bariéry v podobě na vozíku nesjízdných chodníků či bariérová hromadná doprava. Ty lze v průběhu s časem zcela eliminovat nebo alespoň z části přizpůsobit potřebám tělesně postiţených. Ţádoucí je odstraňování bariér v místě, kde handicapovaný tráví převáţnou část dne, a to v bytě či domě. Zavedení magnetických prahů nebo nízkých přechodových lišt ať uţ u dveří vstupních či pokojových by mělo být samozřejmostí. Stejný přísný pohled je kladen na šířku dveří, která by měla činit nejméně 800 mm. Velkou pozornost je třeba věnovat hygienickému zařízení a kuchyni, které jsou často vyuţívaným a nejčastěji stavebně či interiérově zanedbaným místem. Pokud si prohlédneme více půdorysných plánů bytů je patrné, ţe právě koupelně a kuchyni je věnována nejmenší plocha. Dobrým návrhem bytového architekta a následnými stavebními úpravami lze docílit vhodné dispozice bytu. Obdobnou problematiku je moţné pozorovat v nabídce nábytku. Na českém trhu je nepatrné mnoţství výrobců, kteří nabízejí nábytek pro handicapované. Vzhledem k mnoţství a druhu tělesného postiţení není moţné zavést sériovou výrobu některého

- 61 -

z nábytkových prvků. Tento výrok je povaţován za ukvapený, protoţe v roce 2005 byl vyroben ideální prototyp kuchyně pro vozíčkáře, který je určený pro sériovou výrobu. Handicapovaný najde uspokojení nejčastěji v menších provozovnách, které se zabývají výrobou atypického nábytku. Takto můţe být vozíčkáři doslova „na míru“ vyroben či upraven například jídelní stůl. Upraven v tom smyslu, ţe se do lubu stolu, který bývá, běţně ve výši 680 mm vpraví výřez, který umoţní podjetí nohou vozíčkáře. Stejnou konstrukční či tvarovou úpravu lze aplikovat na stolovou desku. Vytvoření výřezu ve stolové desce usnadní handicapovanému stolování. Tyto nepatrné zásahy posléze vedou ke spokojenému uţívaní daného nábytkového prvku. Je velmi důleţité, aby byl řemeslník vstřícný vůči poţadavkům tělesně postiţeného, který projevil zájem o vyrobení daného mobiliáře. Řemeslník by měl vyhledat například na internetu, v publikacích či literatuře informace (doporučené rozměry, vhodnou konstrukci, názory, postřehy nebo jiţ zpracované návrhy) o nábytku a potřebách tělesně postiţených nebo by se měl obrátit na odborného poradce v této problematice. Dále by měl úzce spolupracovat s vozíčkářem a dbát jeho postřehů a připomínek. Spojením výše uvedených faktorů dojde ke vzniku vhodného nábytkového prvku a uspokojení potřeb handicapovaného. Získat základní ergonomické parametry vyuţitelné výrobě je velmi obtíţné. Takovéto informace lze vyhledat v různých truhlářských příručkách, v nábytkářských učebnicích či vysokoškolském skriptu, ke kterým má řemeslník obtíţný přístup nebo o nich vůbec neví. Odborné veřejnosti chybí ucelená databáze základních ergonomických rozměrů, které by mohly být pouţity ve výrobě nábytku. Jistě by se takto předešlo výrobě rozměrově a konstrukčně nevhodného nábytku. Ne tak snadno jako bariéry fyzické, lze odstranit bariéry psychické. Dokud si lidé nezačnou váţit tělesně postiţených stejně jako svých bliţních, bude nadále existovat jedna velká bariéra, kterou budou muset handicapovaní kaţdý den překonávat. Vypracováním

této

práce

a

vlastním

návrhem

dispozičního

řešení

bezbariérového bytu se v Olomouckém kraji rozšířila nabídka v oblasti výroby nábytku pro handicapované. Autor spolupracuje s provozovnou zakázkové výroby nábytku a tím můţe být tělesně postiţeným nápomocen právě při zařizování interiéru nebo při výrobě atypického nábytku do něj určeného.

- 62 -

11 ZÁVĚR

Záměrem této práce nebylo vymýšlet jiţ vymyšlené. Práce je charakterizována jako

autodidaktický počin studenta,

ve

snaze

nahlédnout

do

problematiky

bezbariérového bydlení a prokázat schopnosti vyhledat, zpracovat a získané znalosti dále pouţít při vlastním dispozičním řešením bezbariérového bytu. Autor se netají mnoţstvím negativních připomínek, kterými byl od zvoleného tématu odrazován. Jako aktivního člověka jej od úrazu dělí často pouze několik metrů či vteřin. Ţivotní cesty jsou nevyzpytatelné. Nebezpečí váţného úrazu jsou kaţdý den vystaveny statisíce lidí, kterým ze dne na den můţe tato událost změnit ţivot. Při cestě autem do práce, při ranní cestě do školy, při večerní procházce se stávají potencionálním cílem neukázněného řidiče. Při vyjíţďce na kole, při skoku do neznámé vody, při adrenalinových sportech vlivem vlastního pochybení či sletem různých událostí můţe dojít rovněţ k úrazu, který nás nebo naše blízké na zbytek ţivota upoutá na invalidní vozík. Z výše uvedených důvodů se proto rozhodl věnovat se bezbariérovému bydlení a na toto téma zpracovat bakalářskou práci.

- 63 -

12 RESUME The purpose of this thesis was not to think up something what has been already thought up. I would define my thesis as the self-taught achievement of student in an effort to look into the barrier free problems, demonstrate the ability to find, elaborate and acquired knowledge apply at process lay-out of barrier free flat. Many people discouraged me from this topic. I am energetic person and often few minutes or meters separate me from the accident. Live journeys are inscrutable. Although we do not realize it, every day we are exposed to a risk of severe accident that can change our life from day to day. On the journey to work by car, on the morning way to school, on the evening walk we are potential object of undisciplined driver. During the bike ride, the jump into the unknown water or adrenalin sports the accident may occur thanks to own mistake or by concurrence of circumstance. This accident may bind us or our close people on the wheelchair till the end of life. For reasons given above I decided to elaborate my bachelor thesis about barrier free living.

- 64 -

13 SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ 1. EDELSBERGER, L. a kol. Defektologický slovník. 3. vyd. Jinočany : H & H, 2000. 418 s. ISBN 80-86022-76-5. 2. FILIPIOVÁ, D. Život bez bariér. Praha: Grada, 1998. ISBN 80-7169-233-6. 3. FILIPIOVÁ, D. Projektujeme bez bariér. Praha: Ministrerstvo práce a sociálních věcí, 2002. 104 s. ISBN 80-86-552-18-7. 4. HÁJEK, V. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2004. 124 s. ISBN 80-86817-00-8. 5. JELÍNEK, J. Biologie člověka a úvod do obecné genetiky. 1. vyd. Olomouc : 1994. 254 s. ISBN 80-85572-57-5. 6. KÁBELE, J. Sport vozíčkářů. 1. vyd. Praha : Olympia, 1992. 196 s. 7. MONATOVÁ, L. Pedagogika speciální. 1. vyd. Brno : PdF MU, 1994. 199 s. ISBN 80-210-1009-6. 8. NEUFERT, E. Navrhování staveb : Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2000. 618 s. ISBN 80-901486-6-2. 9. PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. vyd. Brno : Paido, 2006. 404 s. ISBN 80-7315-120-0 10. SKOPEC, J. a kol. Stavby bez bariér : pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. 3. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 1999. 86 s. 11. ŠNAJDAROVÁ, H. Bezbariérové stavby : právní a normové prostředí, úpravy staveb pro pohybově postižené. Brno: ERA, 2007. 142 s. Technická knihovna. ISBN 978-80-7366-084-0. 12. TROJAN, S. Fyziologie a léčebná rehabilitace motoriky člověka. 1. vyd. Praha : Grada, 1996. 175 s. ISBN 80-7169-257-3. 13. VÍTKOVÁ, M. Paradigma somatopedie. 1. vyd. Brno : Pedagogická fakulta MU, 1998. 140 s. ISBN 80-210-1953-0. 14. Za. 369/2001 Sb. VYHLÁŠKA o obecných technických poţadavcích zabezpečujících uţívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. 15. FILIPIOVÁ, Daniela . Www.filipiova.cz [online]. 2000. 1997, 2008 [cit. 2010-0620]. Projektujeme bez bariér. Dostupné z WWW: .

- 65 -

14 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Přehled bariér (Bariery.xf) ............................................................................. - 8 Obr. 2 Mechanický vozík (Meyra) .......................................................................... - 14 Obr. 3 Elektrický vozík (Meyra) ............................................................................. - 15 Obr. 4 Aktivní vozík (DMA) .................................................................................. - 15 Obr. 5 Futuristický návrh sportovního vozíku-handbike, monoski, sledge, in-line (Trilobit) ................................................................................................................ - 16 Obr. 6 Trasa pro imobilní (Praguecityline).............................................................. - 19 Obr. 7 Vozíčkář v boku (Filipiová) ......................................................................... - 20 Obr. 8 Vozíčkář zepředu (Filipiová) ....................................................................... - 20 Obr. 9 Vozíčkář shora (Filipiová) ........................................................................... - 21 Obr. 10 Vozíčkář s doprovodem (Filipiová) ............................................................ - 21 Obr. 11 Schéma předsíně (Filipiová) ...................................................................... - 22 Obr. 12 Šatní stěna (Aldo) ...................................................................................... - 23 Obr. 13 Schéma šatní skříně (Filipiová) .................................................................. - 23 Obr. 14 Schéma umístění zásuvek (Filipiová) ......................................................... - 23 Obr. 15 Šatní pantograf (Stako) .............................................................................. - 23 Obr. 16 Šatní sluha (Domacky)............................................................................... - 24 Obr. 17 Mobilní věšák (Ikea) .................................................................................. - 24 Obr. 18 Šatna s výškově stavitelnými policemi (Woodface) ................................... - 24 Obr. 19 Půdorys obývacího pokoje (Filipiová)........................................................ - 25 Obr. 20 Sedací souprava (Jech)............................................................................... - 26 Obr. 21 Relaxační křeslo s lýtkovou podpěrou (Jech) ............................................. - 26 Obr. 22 Lehké křeslo s podnoţkou (Jech) ............................................................... - 26 Obr. 23 Schéma policové stěny (Filipiová) ............................................................. - 27 Obr. 24 Loţnice (Jelínek) ....................................................................................... - 28 Obr. 25 Dispoziční řešení loţnice (Filipiová) .......................................................... - 28 Obr. 26 Dvojlůţko s polohovatelným roštem (Jelínek) ........................................... - 29 Obr. 27 Polohovatelný lamelový rošt (Rothwell) .................................................... - 30 Obr. 28 Servírovací stolek (Thuasne)...................................................................... - 31 Obr. 29 Kuchyň pro handicapované (návrh, design MgA. Veronika Loušová) ........ - 32 Obr. 30 Elektronicky stavitelná pracovní plocha (Anglia KB) ................................ - 33 Obr. 31 Výškové uspořádání kuchyně při výšce pracovní plochy 732… (Filipiová) - 33 Obr. 32 Výškové uspořádání kuchyně při výšce pracovní plochy 860… (Filipiová) - 34 Obr. 33 Půdorys kuchyně v bytě 1+1 (Filipiová)..................................................... - 34 Obr. 34 Jídelní stůl Duke (Scavolini) ...................................................................... - 35 Obr. 35 Jídelní ţidle Twist (Jech) ........................................................................... - 35 Obr. 36 Handicapovaní se nejčastěji uplatňují na administrativních… (MF Dnes) .. - 35 Obr. 37 Pracovní stůl pro vozíčkáře (Progressive office) ........................................ - 37 Obr. 38 Půdorys koupelny s vanou (Filipiová) ........................................................ - 38 Obr. 39 Bezbariérová toaleta (Keuco) ..................................................................... - 39 Obr. 40 Schéma umístění mísy (TZB) .................................................................... - 39 Obr. 41 Umyvadlo pro handicapované (Sanitec) ..................................................... - 40 Obr. 42 Schéma instalace umyvadla (TZB) ............................................................ - 40 Obr. 43 Sprchový kout Omnia Vita (Villeroy a Boch) ............................................ - 41 Obr. 44 Schéma sprchového koutu (TZB) ............................................................... - 41 Obr. 45 Bezbariérová koupelna s vanou (Sanitec) ................................................... - 42 Obr. 46 Schéma vany (TZB) ................................................................................... - 42 Obr. 47 Koupelnový nábytek kolekce Lifetime (Villeroy a Boch) .......................... - 42 -

- 66 -

Obr. 48 Bezbariérová koupelna kolekce MIO (JIKA) ............................................. - 43 Obr. 49 Dveře otevíravé (Lux interier).................................................................... - 44 Obr. 50 Schéma dveří s madlem (Pro-export) ......................................................... - 44 Obr. 51 Dveře posuvné (Eclisse) ............................................................................ - 44 Obr. 52 Schéma magnetického prahu (Häfele) ........................................................ - 44 Obr. 53 Kuchyň s otočnými policemi (E-arch) ........................................................ - 50 Obr. 54 Vestavěná skříň v předsíni bytu (E-arch).................................................... - 50 Obr. 55 Jídelní stůl s vykrojenou stolovou deskou (E-arch) .................................... - 50 Obr. 57 Bezbariérová koupelna (E-arch) ................................................................. - 50 Obr. 56 Zasklený balkón s posezením (E-arch) ....................................................... - 50 Obr. 58 Pohled do bezbariérového bytu 1+kk (E-arch) ........................................... - 50 Obr. 59 Sprcha se sprchovou sedačkou (E-arch) ..................................................... - 50 Obr. 60 Původní půdorys bytu (autor)..................................................................... - 54 Obr. 61 Půdorys navrhovaného dispozičního řešení bezbariérového bytu… (autor) - 55 Obr. 62 (Scavolini) ................................................................................................. - 56 Obr. 63 (Scavolini) ................................................................................................. - 56 Obr. 64 Půdorys kuchyně (autor) ............................................................................ - 56 Obr. 65 (Scavolini) ................................................................................................. - 56 Obr. 66 (Scavolini) ................................................................................................. - 56 Obr. 67 (Jech) ......................................................................................................... - 57 Obr. 68 Půdorys obývacího pokoje (autor).............................................................. - 57 Obr. 69 (Nadop) ..................................................................................................... - 57 Obr. 70 Půdorys loţnice (autor) .............................................................................. - 58 Obr. 71 (JAH) ........................................................................................................ - 58 Obr. 72 (Sanitec) .................................................................................................... - 59 Obr. 73 Půdorys koupelny (autor) ........................................................................... - 59 Obr. 74 (Keuco) ..................................................................................................... - 59 Obr. 75 (Keuco) ..................................................................................................... - 59 Obr. 76 (Brueckel).................................................................................................. - 60 Obr. 77 Půdorys předsíně (autor) ............................................................................ - 60 Obr. 78 Půdorys balkonu (autor)............................................................................. - 60 Obr. 79 (Vetr)......................................................................................................... - 60 -

- 67 -