PÉČE O LIDI S DEMENCÍ PRO PRACOVNÍKY V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

Učební texty a kurz jsou hrazeny z finančních prostředků ESF a státního rozpočtu ČR

Projekt č. CZ. 1.04/3.1.03/45.00046 „Prohlubováníkvalifikace pracovníků v sociálních službách a humanizace práce s klienty různých typů demencí“.

PÉČE O LIDI S DEMENCÍ PRO PRACOVNÍKY V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

t way – the righ wa the

uality oq yt

on

Studijní podklady ke kurzu

z ro

vz dě

láván í

květen 2011 Akademie Jana Amose Komenského o.s. oblast Chrudim vo j

soc

b iálníc h služe

a

PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST WWW.esfcr.cz Učební texty a kurz jsou hrazeny z finančních prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Projekt č. CZ. 1.04/3.1.03/45.00046 „Prohlubování kvalifikace pracovníků v sociálních službách a humanizace práce s klienty různých typů demencí“.

PÉČE O LIDI S DEMENCÍ PRO PRACOVNÍKY V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

Učební texty : Část 1 – Demence – doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Část 2 – Nefarmakologické a aktivizační techniky, Mgr. Jitka Suchá Část 3 – Charakteristika syndromu demence a podpora důstojnosti člověka s demencí - PhDr. Eva Jarolímová

r.2011 Akademie Jana Amose Komenského o.s. oblast Chrudim

Demence doc. MUDr. Iva Holmerová,PhD.

Mozek • Velký mozek, mozeček, střední mozek, mezimozek, i k mozkový k ý kmen k • Mozková kůra – nejvyšší mozkové funkce, účelné a promyšlené jednání • Podkorové struktury – další mozkové funkce • Tom Kitwood

Složení mozkové tkáně • NEURONY – mozkové buňky - Tělo mozkové buňky - Dlouhé (AXONY) a krátké výběžky Spojení mezi neurony: SYNAPSE Další mozkové buňky – GLIE Cévní (VASKULÁRNÍ) zásobení mozku

Kognitivní funkce – mozková kůra • • • • •

Myšlení, poznávací funkce Paměť Orientace Soustředění Řeč, jazyk

• Řešení problémů, plánování

Další funkce mozkové kůry • • • • • •

Rozpoznávání zrakem Cílené pohyby Mluvení Rozpoznávání sluchem Rozpoznávání dalšími smysly City

Další funkce - podkorové • Koordinace hybnosti • Denní rytmus • Koordinace fyziologických funkcí (dýchání, mrkání, ….. polykání, vyměšování, sexuální funkce….) • Nálada • Úroveň vědomí (ospalost) • Citové stavy - doprovodné

Paměť • Krátkodobá • (krátkodobá operační paměť)

• Dlouhodobá - Deklarativní

Nefarmakologické a aktivizační techniky Mgr. Jitka Suchá

Aktivizační programy • Uspokojují potřeby seniorů (p.jistoty a bezpečí, p. kontaktu, p p. uznání, p p. seberealizace…)) • Usnadňují práci personálu, neboť pomáhají eliminovat poruchy chování • Aktivizace x ergoterapie • Ergoterapie je zdravotnická disciplína, která nabízí aktivní pomoc lidem každého věku, kteří jsou fyzicky nebo psychicky postiženi, nebo trpí postižení intelektu omezujícím jí í jeho j h ffunkční kč í kapacitu k it a samostatnost t t t (dle (dl ČAE) – www.ergoterapie.cz • Aktivizace spadá do ergoterapie, u osob s demencí je cílem co nejdéle udržet stav v oblasti kognitivní, psychické, fyzické a sociální

Změny psychických funkcí ve stáří ( i bez přítomnosti demence) • • • • • •

Zhoršení zejména novodobé paměti Zhoršení schopnosti koncentrace Pokles smyslové výkonnosti Ochuzení fantazie Snížení sebedůvěry, adaptability Zhoršená schopnost navazovat nové vztahy • Vystupňování charakterových zvláštností

Změny psychických funkcí ve stáří – vzestupné změny • • • • •

Trpělivost Stálost názorů a vztahů Tolerance Úsudek, nadhled, všeobecný rozhled Zlepšená schopnost vnímat tóny, barvy a obecně detaily • Schopnosti, které se s věkem nemění – intelekt, slovní zásoba

Příznaky demence, které mají úzký vztah k aktivitám • Poruchy paměti, zejména krátkodobé • Zpomalení psychomotorického tempa • Zhoršení prostorového vnímání a prostorové představivosti • Zhoršení slovní zásoby a řeči (např. parafázie, konfabulace, echolálie, slovní salát, afázie…) • Změny v emoční složce – nejistota až úzkost, apatie… • Možná apraxie, třes atd. • Porucha pravolevé orientace • Omezená schopnost koncentrace • Zhoršení smyslového vnímání

Aktivity  Všechny věci, které děláme, vytvářejí mezníky času, strukturují den každého člověka  Pasivní, aktivní, individuální, skupinové…  Nabízet co nejširší spektrum aktivit  Přiměřenost a adekvátní náročnost (event. možnost náhradní aktivity), zjevný účel  Dobrovolná účast, ale motivace • Vhodná skladba aktivit během celého dne • Pravidelná doba provádění aktivit • Bezpečné a známé prostředí, terapeut, kterého klienti znají • Zachování důstojnosti starého člověka • Ohled na konkrétní postižení (smyslové, tělesné, duševní…) • Případná rizika - zdůrazní se slabá stránka klienta, špatné vzpomínky, úraz apod., únava…

Nefarmakologické a aktivizační metody • • • • • • • • • • • • •

Kognitivní trénink Kinezioterapie K ti í techniky Kreativní t h ik Muzikoterapie Taneční terapie Pet terapie Reminiscenční terapie Terapeutické vaření (pečení) Orientace v realitě Senzorická stimulace Turnaje, soutěže, hry… Stolní hry Další činnosti

• • • • • • • •

Mikční režim Uzpůsobené prostředí Validace Bazální stimulace Podpora soběstačnosti Lifestyle approach Aplikace světla AKTIVIZACE!!!!

Nefarmakologické metody • MIKČNÍ REŽIM • Důležitý Důl žitý pro management inkontinence • Pravidelné vyzývání klienta k tomu, aby použil WC WC, např např. po 2 hodinách • Případná dopomoc nebo dohled

• VALIDACE • Metoda podle Naomi Feil Feil, 80. léta • Komunikace s osobami s výraznější poruchou – demence • Přijetí tématu pacienta a práce á s ním, í naslouchání l há í a empatie • Posílení důstojnosti pacienta

Nefarmakologické metody • BAZÁLNÍ STIMULACE • Specifická metoda pro komunikaci a fyzickou stimulaci lidem s omezenými schopnostmi (demence) • Zejména v ošetřovatelské péči • Pocit jistoty, autonomie, vnímání vlastního těla a jeho vztahu s okolím

• „LIFESTYLE APPROACH APPROACH“ • Tzv.“návod k pacientovi“ • Respektování individuality, zvyklostí • Vychází z dobré znalosti pacienta, jeho životního příběhu říběh + spolupráce l á s rodinou

Uzpůsobené prostředí • • • • • • • •

Výrazné označení místností, popř. i barevné odlišení Raději posunovací dveře než klasické Neklouzavá podlaha bez koberců Žádné prahy Pozor na ostré rohy u nábytku Madla na WC a v koupelně Ne uzamykatelné WC (posunovací dveře, tvar do L…) Přístup na WC nejlépe z hlavní obývací místnosti a jeho výrazné označení (písmena, obrázek…) • Takové uspořádání, aby personál byl na dosah • Bezpečné prostředí zajištěné proti neplánovaným „odchodům“ • Pozor na klíče v zámcích nebo volně uložené klíče, brýle atd.

Podpora soběstačnosti • Nechat klienty dělat co nejvíce sebeobslužných činností, které doposud p zvládají j • Základní okruhy soběstačnosti: hygiena a WC, oblékání, jídlo • Oblékání: oblečení nachystat v pořadí v jakém se má oblékat, jednoduché zapínání, dlouhá lžíce na boty, boty ideálně na suchý zip, u lidí s hemi oblékat nejprve postiženou stranu • Hygiena H i a WC WC: madla, dl popř. ř nástavec, á t možnost ž t použití žití bažanta, inkontineční pomůcky na dosah, pákové baterie nastavené na vlažnou teplotu… • Jídlo: v případě potřeby upravit na malé kousky, nabízet jídlo, které lze jíst rukama

Aplikace světla • Pomáhá při léčení poruch spánku • „spánkové á k éh hodiny“ di “ jjsou uloženy l ž vh hypothalamu, th l vliv fyzické a duševní aktivity, časů jídel a intenzity světla • Špatné osvětlení zejména v institucích • Cílená aplikace světla – světelné boxy – zejména j é severské ké země ě • Dostatečné osvětlení ve dne a tma v noci, příp. cílené svícení tam, kde je posunutý spánkový rytmus

Kognitivní trénink (kognitivní aktivace) Kognitivní funkce – paměť, koncentrace pozornosti, schopnost učit se, myšlení, orientace časem, místem, osobou, abstraktní myšlení, rozlišení podobností, schopnost reagovat a chápat instrukce, čtení, počítání, schopnost přemýšlet v souvislostech… Expresivní funkce – řeč, psaní, kreslení, gestikulace, mimika Exekutivní funkce – plánování, organizace, schopnost řešit problémy, úsudek a nadhled… Paměť – krátkodobá, dlouhodobá – recentní - trvalá - podle charakteru zapamatované informace: - explicitní (deklarativní) – sémantická, epizodická, ikonická - implicitní (nedeklarativní) – postupy naučené během života

Kognitivní funkce u lidí s demencí • Terminologie (kognitivní trénink, kognitivní aktivace, kognitivní g rehabilitace…)) • Má význam zejména u počínající a střední demence • Kratší doba trvání (20 – 45 minut) • Nezdůrazňovat slabé stránky, ale podpora v tom, co zvládnou (dlouhodobá paměť) • Dynamika, střídání činností… • Empatie, schopnost vnímat náladu… • Zapojení co nejvíce smyslů (ale i pohyb) • Možnost využití nejjednodušších mnemotechnik

Kognitivní funkce u lidí s demencí • Možno navázat reminiscenční terapií • Nejlépe denně po dostatečně dlouhou dobu, dobu výhodné je např. zařazení po kinezioterapii • Nutná alespoň minimální spolupráce klienta (cca 5 bodů v testu MMSE) • Úvod, „rozcvičení“ • Hlavní část – krátkodobá paměť (od stř.fáze demence raději již ne), dlouhodobá paměť, slovní zásoba, vizuální stimulace atd. • Možnost tématického zaměření • Použití různých metod pro různé klienty

Pomůcky • Krabice na kognitivní trénink • Kartičky s barvami, barvami geometrickými tvary, tvary písmeny, písmeny čísly,… • Obrázky (např. z CD, časopisů, fotografie…) • Lístečky se slovy • Pomůcky na sluchovou stimulaci (např. CD se zvuky, hudba…) • Nakopírované materiály pro každého účastníka • Flip chart • Dostatečně velké, výrazné barvy, snadno rozeznatelné

Kognitivní aktivace u pokročilejší demence • • • • • • • •

Zaměření na dlouhodobou paměť, asociace… Např přísloví, Např. přísloví rčení, rčení pranostiky Doplňování dvojic (Romeo a Julie) Opaky, přirovnání Co se nehodí mezi ostatní slova Zkratky, hledání dvojic na kartičkách Úhrnné vyhledávání, slova od daných písmen Doplňování textu známých básní (Kytice…)

Kinezioterapie • Podpůrná léčebná metoda • Využívá aktivně prováděného pohybu mimopracovní povahy • Interdisciplinární obor • Pomáhá člověku dosáhnout pocitu somatopsychické normality • Vychází z toho, že psychika a motorika se navzájem ovlivňují (oběma směry) • Nový název psychomotorická terapie

• Integrativně zaměřená kinezioterapie • Koncentrativně zaměřená kinezioterapie • Kinezioterapeutické aktivně relaxující programy • Kinezioterapeutické aktivující programy • Kinezioterapeutické programy zvyšující sebedůvěru a důvěru v druhé • Kinezioterapeutické komunikativní programy

Kinezioterapie • INTEGRATIVNĚ ZAMĚŘENÁ KINEZIOTERAPIE • Pracuje se zdravými částmi osobnosti • Vyžaduje aktivní spolupráci pacienta • Prožitek celistvosti těla a jeho částí • Jednoduché gymnastické pohyby a polohy

• •

• • • • •

KINEZIOTERAPEUTICKÉ AKTIVUJÍCÍ PROGRAMY Zaměřují se na iniciaci kognitivních procesů a motorických dovedností Manipulační cvičení, prvky sportů a taneční prvky Důraz na pozitivní prožitek ze zvládnutí pohybové dovednosti KINEZIOTERAPEUTICKÉ KOMUNIKATIVNÍ PROGRAMY Usnadnění navázání kontaktu pomocí neverbální komunikace Zaměření na sociální dimenzi, vnímání spoluúčasti a spolupráce

Cíle kinezioterapie u osob s demencí • • • • • • • •

Celková aktivizace U ěd ě í sii vlastního Uvědomění l t íh těla těl Snížení úzkosti, deprese, zlepšení nálady Zlepšení koncentrace, paměti a jiných kognitivních funkcí Zlepšení verbální i neverbální komunikace Snížení neklidu a bezcílného bloudění Zlepšení kvality spánku Pocit jistoty, sebevědomí…

Pozitivní účinky pohybové aktivity obecně • Aktuální uvolnění od stresu (mentální odbočka), dlouhodobě snížení reaktivity vůči stresu • Prevence poruch spánku, deprese a únavového syndromu • Produkce endorfinů (endogenní opiáty) • Snížení rizika rakoviny • Snížení doby rekonvalescence • Prevence metabolického syndromu • Zvýšení dechového objemu • Zvýšení pružnosti cévních stěn • Zvýšení trénovanosti srdečního svalu • Zlepšení střevní peristaltiky

Vliv pohybové aktivity na psychiku • Dlouhodobé studie např. Keleman, Tierney, Floel Ploughman, Floel, Ploughman Angevaren a další • Pravidelná střední intenzita zátěže zlepšuje kognitivní funkce ve stáří • Pravidelně – alespoň 2-3x týdně nejméně 30 minut, aby byla pozitivní odezva organismu • Dlouhodobě Dl h d bě – po celý lý život ži t • Při nadměrné intenzitě zátěže se vyplavují stresové hormony, který mozek poškozují

Skladby kinezioterapeutické jednotky • Úvod (orientace v realitě, seznámení s tím, co bude následovat…)) • Cvičení na židlích (cviky na zlepšení krevního oběhu, udržení svalové síly a kloubní pohyblivosti, uvolnění a protažení zkrácených svalů, nácvik rovnováhy…) • Cvičení s pomůckami (např. míčky, tyče, činky, kroužky, therabandy, šátky, manžety se závažím…) • skupinová pohybová hra (např. s míčem, balónkem, „padákem“ atd.)) „p • Závěr (poděkování, pochvala, seznámení s dalším programem)

Limitace u osob s demencí a jiných diagnóz • • • • • • • • •

terapeut cvičí se skupinou (cvičení nápodobou) možná apraxie, poruchy prostorového vnímání… Omezená schopnost interpretace signálů z těla Nutná zraková kontrola, možnost napodobit cvik Nutná stabilní forma, prostředí, člověk… Degenerativní změny – omezené rozsahy kloubů Omezená možnost použít relaxační a dechová cvičení U kardiaků dlouhé výdrže ve vzpažení Po TEP kyčelního kloubu vynechat zevní rotaci, rotaci addukci přes střední čáru a flexi v kyčli větší než 90° • U všech seniorů záklon hlavy • U osob s poruchami rovnováhy vynechat rovnovážné cviky, popř. i některé cviky vestoje

Praktické poznámky • • • • • • • • • • • • • • •

opatrná korekce chyb porušená stranová orientace využití žití symbolických b li ký h představ ř d t k popisu i cviků iků ne cviky na současnou koordinaci více tělních segmentů stabilní forma jednotlivých cvičení Vhodné začlenění do ostatních aktivit během dne Vsedě na židlích, nejlépe v kruhu Nutnost znát zdravotní stav Pravidelná doba provádění Adekvátní náročnost náročnost, postup od jednoduššímu k složitějšímu Zachování důstojnosti Dobrovolná účast, možnost pasivní účasti Délka programu 15 – 60 minut Počet účastníků 5 -12 Nejméně 1 h po jídle, vyvětráno, nerušené prostředí

Kreativní techniky • Arteterapie – expresívní nonverbální terapeutická metoda, využívaná jak v léčbě, tak i k diagnostice, vychází z vývojové psychologie • U seniorů se využívají spíše kreativní techniky • Někdy obtížnější motivace, ale o to větší radost z výsledku • Skupinově nebo individuálně (čím pokročilejší demence, tím menší skupinka), modifikovat jednotlivé činnosti tak, aby je klient zvládl • Účinky podobné jako u kinezioterapie, výraznější je vliv na emoční stav a pocit vlastního sebeuplatnění • Nemusí být zařazovány příliš často často, stačí max. max 1 x týdně • Výběr vhodných technik s ohledem na to, že fantazie bývá u seniorů ochuzená

Výtvarné techniky vhodné pro seniory • natírání velkých ploch • Malování na porcelán • Nanášení barvy pomocí molitanové houbičky •… • Malování na sklo štětcem, konturami, mramorování • Některé jednoduché techniky malování na hedvábí • Ubrousková technika

• Otiskování (bramborová razítka, dlaně, listy, rozkrojené ovoce…) na papír, látku, porcelán… • Mramorování na hedvábí, svíčky, ploché kameny, papír, sklo, kraslice… • Malování na okna pomocí slupovacích barev

Výtvarné techniky vhodné pro seniory • Batikování na textil – sypaná vyvazovaná sypaná, batika (popř. i vosková) • Výroba polštářů • Textilní koláž • Přírodní Pří d í materiály t iál – aranžování, koláže, sypání, otiskování…

• PRÁCE S PAPÍREM • Vystřihování V třih á í • Koláž – vystřihovaná, vytrhávaná • Ruční papír, objekty z papírmašé

Muzikoterapie – aktivní techniky • Rytmická cvičení (i pohybová paměť) • Poznávání ukázek písní (z filmů filmů, muzikálů, muzikálů árie z oper oper, operet… • Činnosti se zpěvem (i cvičení paměti – vybírání písní na různá témata) • Poznávání písní podle úryvku textu • Spojení zpěvu se cvičením, reminiscencí… • Využití Orffových a jiných rytmických nástrojů při poslechu nebo zpěvu • Hudební kvíz • Popř. i malování na hudbu

Muzikoterapie – pasivní techniky • Relaxace při hudbě ( u lidí s demencí obtížnější) • Poslech P l hh hudby db ((střídat tříd t žánry), žá ) event. t spojit jit s povídáním • Uspořádání koncertu (např. amatérští hudebníci, děti ze školky,…)

Taneční terapie • Vznikla v USA po 2.světové válce • Psychoterapeutické y p využití y p pohybu y vp procesu, který ý působí na zlepšení emoční, kognitivní, sociální a fyzické integrace člověka • Estetická stránka ustupuje do pozadí • Můžeme očekávat: zlepšení komunikace, doléčování poruch hybnosti, zlepšení koordinace pohybu a mozkové činnosti, nenásilné zlepšení pozornosti, emotivního a estetického prožívání, zlepšení stability a držení těla, zlepšení nálady nálady, harmonii těla a duše, duše zlepšení sebedůvěry • Varianta pro seniory s demencí, pro seniory na vozíčkách, taneční pro seniory, step vsedě

Pet-terapie • Léčba pomocí zvířátek • U seniorů s demencí – zvíře buď p přímo v instituci,, nebo pravidelné p docházení zvířat s majiteli, nebo návštěvy příbuzných i se zvířaty • Pozitivní vliv na KV systém, hladinu krevních tuků • Vliv na psychiku (snížení úzkosti, deprese, zlepšení komunikace) • Usnadňuje adaptaci nových klientů • Možno využít i u těch seniorů, kteří jsou již upoutaní na lůžku • Podíl klientů na péči o zvířata • Téma na arteterapii • Nutno vybrat vhodné zvíře, veterinární dohled

Reminiscenční terapie • Využívá vzpomínek, dlouhodobé paměti ke zlepšení komunikace a k aktivizaci • Lépe ve skupině, skupině je to více stimulující, stimulující možnost zapojit rodinné pečovatele • Vrací pacientům sebedůvěru tím, že se jim znovu podaří evokovat svou osobnost v dřívějších souvislostech • Personálu umožní seznámit se s pacientovou premorbidní osobností • Pomůcky – fotografie, staré knihy, kalendáře, noviny, různé předměty z dřívějších dob, ale i stejné předměty používané dnes, videokazety se starými filmy, staré pivní etikety, pivní tácky… • Témata k povídání – aby byla spojena s pozitivními emocemi • individuální (prohlížení fotoalb, „knihy života“, krabice, kufry…) • Reminiscenční pexeso (pro skupinu, pro jednotlivce…) • Reminiscenční puzzle • Také prvky z reminicenční terapie v rámci jiných technik

Terapeutické vaření (pečení) • trénink kognitivních funkcí (vážení, organizace) • trénink hrubé i jemné motoriky • integrace, komunikace, vzájemná spolupráce, předávání zkušeností • vliv na emoční stav (vědomí vlastní užitečnosti) • také senzorická stimulace (chuť a vůně připravovaného pokrmu) • Skupinová aktivita (3-8 klientů) • Pacienti mohou přispět vlastními recepty • Využití získaných dovedností, které se obvykle neztrácejí – viz implicitní paměť • Lze spojit s „kavárnou“, posezením, reminiscenční terapií…

Orientace v realitě • Terapeutický směr, který vznikl v USA v 50. letech minulého století • Snaží se zlepšit orientaci, snížit zmatenost a maximalizovat nezávislost a sociální interakci • Skupinová – úvodní částí aktivizace – datum, den v týdnu, kdo má svátek… • Dobře viditelné hodiny, denní kalendář s důležitými údaji – dostatečně velký, výzdoba odpovídající právě probíhajícímu ročnímu období, nástěnky s fotografiemi… • Metoda, která je trochu v rozporu s metodou validace a hodí se pro klienty s počínající, max. střední demencí

Senzorická stimulace a aromaterapie • • • • • • • • •

Stimulace smyslů, má vztah ke kognitivnímu tréninku i reminiscenční terapii Stimulace čichová (i aromaterapie) Léčba rostlinnými vonnými látkami (obsažené v éterických olejích) Mění se fyziologické funkce, působí na emoce, čistí vzduch, působí proti bakteriím Do organismu pronikají dýcháním a pokožkou, dále do tkání a krevního oběhu Z organismu se vylučují ledvinami a dýchacími orgány Kontraindikace některých olejů – epilepsie, onem.ledvin, při opalování, v těhotenství u dětí do 5 let těhotenství, let… Efekt zklidnění – levandule, mandarinka, hřebíček, skořice, heřmánek… Proti virózám a nachlazením – eukalyptus, myrta, čajovník, citrón…

Biblioterapie • Metoda psychoterapie využívající léčebné a podpůrné účinky četby • Individuální,, skupinová p • U běžné populace zaměřená na emoce, reflexe prožívané zátěžové situace na pozadí četby knihy, posílení psychické odolnosti a vyrovnanosti • Také rozvoj fantazie, tvořivosti, kritického myšlení, komunikačních schopností atd. • U lidí s demencí spíše vzpomínky, procvičování kognitivních funkcí, zejména dlouhodobé paměti, koncentrace pozornosti, rozptýlení… • Spíše kratší literární útvary (ne na pokračování – porucha krátkodobé paměti) • Např. pověsti, kratší povídky (např. humoristické, fejetony…), vzpomínky herců z dob mládí klientů, knihy, které četli v mládí (dětství) (i poezie), ??pohádky??

Filmoterapie • Léčba filmem (televizí) • Podobné účinky jako u biblioterapie • U lidí s demencí např. vzpomínkové (reminiscenční) pořady, přírodopisné a cestopisné filmy, staré filmy nebo seriály z dob mládí, dechovka… • Kratší doba, po kterou jsou schopni se soustředit • Rušivý vliv reklam • Střídat s jinými aktivnějšími technikami

Další činnosti • • • • • • •

Jednoduché práce v domácnosti nebo na zahradě Mezigenerační aktivity Oslavy narozenin, jmenin (kalendář svátků a narozenin) Posezení u kávy, čaje Masáže Procházky nebo výlety (zajištění jiných podnětů) Krmení ptáků nebo ryb

Turnaje, soutěže, hry… • • • • • • • • • •

Kuželky Házení na koš Házení na terč Kopání do branky Petangue nebo boccia Kroket Házení kroužků na tyč Hra s krabicí Hra s kartóny od vajíček Chytání ryb

Stolní hry • • • • • • • • • •

Bingo s čísly nebo obrázky Domino (klasické, (klasické s obrázky, obrázky barvami barvami…)) Upravené pexeso Stolní minigolf Stolní hokej Jednoduché skládačky, puzzle Kostky Člověče, nezlob se (také s barvami) Karty Maxi mikádo

Literatura: Kognitivní trénink - teorie BUCHWALDOVÁ, M., KARSTEN, G.: Úspěšná paměť. Praha, 2003, Scientia, spol. s r.o. HAVAS, H.: Trénink inteligence.Přeložil V.Čížek. Euromedia Group, k.s. – Ikar, 2005, Praha. HOWARD, P.J.: Příručka pro uživatele mozku. Přeložil MUDr. F.Koukolík, DrSc. Praha, 1998, Portál, spol. s r.o. MANDŽUKOVÁ, J.: Kniha pro váš mozek. Start, Benešov, 2007. POSPÍŠILOVÁ, A.: Cvičení paměti ve vyšším věku. Praha, 1996, MPSV. PREISS, M., KŘIVOHLAVÝ, J.: Trénování paměti a poznávacích schopností. Grada, 2009, Praha. www.trenovanipameti.cz www.treninkpameti.webnode.com Kognitivní trénink – praxe BERCHEM, F.: Velká kniha mozkového super joggingu. Přeložila J. Paulová. Praha, 1996, Talpress, spol. s r.o. BIRÁS, V.: Junior kvíz 11 – 13 let. Junior, s.r.o., datum neudáno. BUŘIČOVÁ, J.: Rébusy pro rozvoj myšlení.Portál, 2010, Praha. FIORINO, M.-Ch. A KOL.: Jak si zlepšit paměť.Přeložila A.Bequivinová. Reader´s Digest, 2005, Praha. FOŘTÍK, V., KUČEROVÁ, L., VÁCHA, V.: Hry a testy na volný čas.Ivo Železný, nakladatelství a vydavatelství, s.r.o., 2003, Praha. FRANKOVÁ, V., VYŠKOVSKÁ, E.: Program MATES. Maxdorf, 2010, Praha. KLUCKÁ, J., VOLFOVÁ, P.: Kognitivní trénink v praxi. Grada, 2009, Praha. KONIGOVÁ, M.: Tvořivost – techniky a cvičení. Grada Publishing, 2007, Praha. KRUMPHANZLOVÁ, V.: Knížka pro chytré děti.Portál, 2002, Praha. LAIROVÁ, S.: Trénink paměti.Portál, 1999, Praha. POSPÍŠILOVÁ, Z.: Hádanky a hříčky nejen se slovíčky. Portál, 2006, Praha. SCHNEIDEROVÁ, E.: Jazykové hry a hříčky. Portál, 2010, Praha. SUCHÁ, J.: Cvičení paměti pro každý věk. Praha, 2007, Portál. SUCHÁ, J.: Trénink paměti pro každý věk. Portál, Praha, 2008. SUCHÁ, J.: Trénujte si paměť.Portál, Praha, 2010. TOWNSEND, Ch.B.: Malá kniha velkých hádanek. Přeložila K.Vaňková. Praha, 2001, Portál www.vitalplus.org – časopis pro seniory také v online verzi, na poslední straně vždy trénink paměti www.cvicenipameti.cz – online kurs pro trenéry paměti www.vzpominkovi.cz – pracovní sešity pro pacienty s demencí v různých stádiích a pro pacienty s mírnou kognitivní poruchou www.brainjogging.cz – CD na trénink paměti www.alzheimer.sk – pracovní sešity pro pacienty s demencí ve slovenštině Kinezioterapie DESSAINTOVÁ, M.-P.: Nezačínejte stárnout. Portál, 1999, Praha. Přeložila A. Kozlíková. HÁTLOVÁ, B.: Kinezioterapie v léčbě psychiatrických onemocnění. Praha, 2002, Karolinum. HÁTLOVÁ, B., SUCHÁ, J.: Kinezioterapie demencí. Triton, 2005, Praha. www.sportpsy.cz – stránky asociace psychologů sportu a kinezioterapie

Praktické aspekty péče o osoby s demencí DAVIDSON, F.G.: The Alzheimer´s sourcebook for caregivers. Los Angeles, 1994, Lowell House. HOLMEROVÁ, I., JAROLÍMOVÁ, E., SUCHÁ, J.: Péče o pacienty s kognitivní poruchou. Praha, 2007, EV public relations, spol. s r.o. CALLONE, P.R., KUDLACEK, C., VASILOFF, B.C., MANTERNACH, J., BRUMBACK, R.A.: Alzheimerova nemoc – 300 tipů a rad, jak ji lépe zvládat.Grada, 2008, Praha. KLEVETOVÁ, D:, DLABALOVÁ, I.: Motivační prvky při práci se seniory. Grada, 2008, Praha. www.pecujici.cz – ke stažení různé brožury pro pečující www.hest.cz – ke stažení různé brožury pro pečující Další aktivizační metody HOLMEROVÁ, I., SUCHÁ, J.: Reminiscenční terapie. Praktický lékař 83, 2003, č. 5, s. 295297 JANEČKOVÁ, H., VACKOVÁ, M.: Reminiscence. Portál, 2010, Praha. KANTOR, LIPSKÝ, WEBER – Základy muzikoterapie. Grada, 2009, Praha. VELETA, P., HOLMEROVÁ, I.: Taneční terapie pro seniory. Praha, 2002, ČALS. Walsh, D.: Skupinové hry a činnosti pro seniory. Portál., 2005, Praha. Zvířata v domovech nejen pro seniory. Překlad monografie „ Tiere in Altersheim“, IEMT, Wien 1993. Vydala Hestia, 1999, Praha. MULLER, O., TATÍČKOVÁ, I.: Rok do kapsy. Albatros, nakladatelství s.r.o., 2003, Praha. MUNZAR, J.: Medardova kápě. Levné knihy Kma, 2000, Praha. RHEINWALDOVÁ, E.: Novodobá péče o seniory. Praha, 1999, Grada. ZELEIOVÁ, J.: Muzikoterapie. Portál, 2007, Praha. www.libri.cz - kalendárium www.ergoterapie.cz www.ctasociace.cz – canisterapeutická asociace www.brydova.cz – popis různých výtvarných technik www.tvorivyamos.cz – popis různých výtvarných technik a konkrétních nápadů www.aposbrno.cz – celá řada různých nápaditých pomůcek pro seniory nebo osoby s demencí Teorie – demence, obecná gerontologie… BUIJSSEN, H.: Demence. Portál, 2006, Praha. HOLMEROVÁ, I., JURAŠKOVÁ, B., ZIKMUNDOVÁ, K.: Vybrané kapitoly z gerontologie. Vydala GEMA, 2002. HRDLIČKA, M., HRDLIČKOVÁ, D.: Demence a poruchy paměti. Praha, 1999, Grada publishing. JANEČKOVÁ, H., HNILICOVÁ, H.: Úvod do veřejného zdravotnictví. Portál, 2009, Praha. JIRÁK, R.: Alzheimerova choroba. Praha, 1996, Maxdorf. RABOCH, J., PAVLOVSKÝ, P.: Psychiatrie – minimum pro praxi. Triton, 1999, Praha. RŮŽIČKA, E.: Diferenciální diagnostika a léčba demencí. Praha, 2003, Galén. ŠIPR, K.: Jak zdravě stárnout.Rosice u Brna, 1997, Gloria. www.gerontocentrum.cz www.gerontologie.cz www.alzheimer.cz www.geriatrie.cz

CHARAKTERISTIKA SYNDROMU DEMENCE A PODPORA DŮSTOJNOSTI ČLOVĚKA S DEMENCÍ PhD EEva JJarolímová PhDr. lí á

FENOMENOLOGIE DEMENCE • „Byl/a bych to já, kdyby mi někdo vyměnil tělo a to by postrádalo mé vzpomínky?“ H.R. H R Moody • „Musíte začít ztrácet paměť byť jen po částech, abyste si uvědomili, že je to právě paměť, která tvoří náš život. • Život bez paměti (vzpomínek) není žádný život. • Paměť je naší součástí, rozumem, citem, dokonce je i naším konáním. • Bez ní nejsme ničím. • Já mohu už jen čekat na konečnou amnézii, která dokáže vymazat celý život, jako se to stalo mé mamince.“ • L. Bune

K HISTORII POJMU •

Günter Krämmer - nemoc označovaná jako „weg von der Geist G i - ohne h Geist“ G i “ • Demence z lat. - de - bez, odstranit - ment - psychika • Termín „demence“ zavedl P. Pinel (1745 – 1826) a to pro různé choroby, které vedou k deterioraci intelektu. • D. Esquirol (1772 – 1840) oddělil od sebe vrozenou idiocii a získanou demenci.

VÝSKYT DEMENCE • V současné době žije v naší společnosti nejméně 60 000-120 000 postižených AD, v Evropě 6 milionů • Ve věkové skupině 65-75 let je přibližně 3%, ve věkové skupině 75- 84 let je 18,7%, ve věkové skupině 84 let a více je až 30% • Dopad na rodinné pečovatele - kolem 50% trpí depresí • Jedno J d z nejnákladnějších j ákl d ější h onemocnění ě í (1 % celosvětového l ět éh HDP)

SYNDROM DEMENCE VE STÁŘÍ

•

Demence je důsledkem určitého onemocnění mozku, jehož nejzákladnějším charakteristickým rysem je získaný podstatný úbytek kognitivních funkcí, především paměti a intelektu.

•

Demence je syndrom, který zahrnuje různé symptomy, a to nejen z oblasti k iti í h ffunkcí. kognitivních k í Vý Výsledkem l dk jje pakk celková degradace duševních činností postiženého, ubývající schopnosti běžných denních aktivit, nakonec ztráta schopnosti samostatné existence.

• Projev dlouhodobého onemocnění mozku (degenerativního nebo vaskulárního) • Postihuje poznávací (kognitivní) funkce, pozměňuje chování a identitu, narušuje sociální vztahy • Rozvoj R j příznaků ří ků ((symptomů) ů) llze zpomalit farmakoterapií • Význam sehrává včasná diagnóza

AKTUÁLNÍ OBRAZ DEMENCE JE DÁN: • • • • • • •

neurologickým poškozením (rozsahem, lokalizací) stadiem t di nemocii osobností kvalitou komunikace (přístupem) životní zkušeností, průběhem života y ý zdravím fyzickým prostředím

KOGNITIVNÍ FUNKCE A DEFICIT JAKO PRIMÁRNÍ PROJEV SYNDROMU DEMENCE • • • • • • • • • • •

Deteriorace intelektu (snížení premorbidní kapacity o 20%) Porucha paměti krátkodobé i dlouhodobé (paměti deklarativní a procedurální) Poruchy motivace Poruchy orientace Poruchy úsudku a abstraktního myšlení Poruchy pozornosti Korové poruchy typu afázií, apraxií, fatické poruchy a agnosie (neschopnost číst, psát, rozumět mluvenému i slyšenému slovu, tvořit věty, snížená schopnost motorických činností, nepoznávání věcí kolem sebe a lidských tváří) Poruchy exekutivních funkcí (neschopnost se rozhodovat, organizovat, řídit) Poruchy nálady a emotivity (deprese, agrese, emoční oploštělost, euforie, nadnesená nálada, nepřiměřené reakce..) Poruchy vnímání (halucinace, bludy, podezíravost) Degradace osobnosti

•

V průběhu nemoci klient informace ,události a sociální vztahy hůře zpracovává kognitivně, ale dobře zpracovává pocitově

•

DIAGNOSTIKA KOGNITIVNÍHO DEFICITU

SEKUNDÁRNÍ PROJEV SYNDROMU DEMENCE • behaviorální poruchy (BPSD) • poruchy ve sféře eticko - estetické • poruchy spánku • Význam přístupu a prostředí klienta, zaškolení pracovních týmů, ů farmakoterapeutická intervence

Chování

%

Slovní agrese / hrozby

54

Fyzická agrese / pohyb sem a tam

42

Poruchy spánku

38

Neklid

38

Toulavost

30

Apatie / stažení se do sebe

27

SPECIFIKA PŘÍSTUPU A ZVLÁDÁNÍ CHOVÁNÍ OSOB S DEMENCÍ • • • • • •

podpůrný, akceptující, pozitivní a nekonfrontující přístup důstojnost j , úcta a vážnost za nemocí stále vidíme člověka vnášíme klid do neklidu nemoci (komunikací, vyladěním se na klienta) v případě poruch chování hledáme příčinu nežádoucího chování je důležité zjistit co nejvíce informací o klientovi (rituály, návyky, životní filosofie, předchozí způsob života, osobnostní ladění, úroveň sociálních kontaktů a rodinných vztahů, hodnotová orientace atd.) • potřeby klienta s demencí

V PŘÍSTUPU KE KLIENTŮM S DEMENCÍ JE VHODNÉ NEZAPOMÍNAT NA: – Paměť - neracionalizovat – Vhodná komunikace - udržovat komunikaci – Ocenění – osoba s demencí potřebuje být oceněna oceněna, mít stále vlastní hodnotu – Zdvořilost – v klidném přístupu k nemocnému ho neplísnit, nekritizovat, nepoukazovat na jeho nedostatky – Podpora dobré nálady – Podpora zachovalých schopnosti – Zavést více stereotypů – Podporovat soběstačnost nemocného – Podporovat důstojnost a úctu k nemocnému – Vyhýbat se konfliktům – Je vhodné stimulovat nemocného, dávat jednoduché úkoly – Otázka bezpečnosti a vhodného prostředí – Podporovat jeho fyzické zdraví, ale i psychickou pohodu – Vytěžit z jeho dosavadních schopností co nejvíce – Dobré přijetí , usilovat o dobro klienta, klient má pocit, že je přijímán

PŘÍSTUP A KOMUNIKACE S PACIENTY S DEMENCÍ DOBRÉ PŘIJETÍ PACIENTA S DEMENCÍ

klid

důstojnost

nekonfrontace

podpora

akceptace

STADIA DEMENCE A SOBĚSTAČNOST • 1. stadium počínající, mírná demence • 2. 2 stadium t di - středně tř d ě pokročilá, k čilá rozvinutá i tá d demence (trvá 2-10 let) • 3. stadium - těžká, pokročilá demence • 4. stadium - terminální • • • •

V rámci těchto stadií klient potřebuje: 1. dohled 2. pomoc 3. péči

STRATEGIE P-PA-IA A POTŘEBY KLIENTŮ S DEMENCÍ P čí jí í demence Počínající d (1 stadium (1. t di ) pacient potřebuje včasnou a správnou diagnózu, nastavení adekvátní terapie, podporu při sdělení diagnózy a plánování dalšího postupu, právní záležitosti, psychologická podpora a poradenství („P ( P“)) - zajistí pouze vyškolený multidisciplinární tým

STRATEGIE PA • Středně pokročilá, rozvinutá demence (2. stadium) • dezorientace, zvyšují se nároky v denních aktivitách, potřeba kvalitní péče a přiměřené podpory • zachován kontakt, komunikace, vnímání, emoce a aktivita, potřeba programovaných aktivit, vytváření podmínek pro aktivitu a udržení soběstačnosti (pravidelný denní rytmus, rituály programované aktivity) - („PA“) rituály, ( PA“)

AKTIVITY ZAHRNUJÍ: • • • • •

opakující se prvky, rituály (denní rytmus, podpora orientace) sebeobslužné činnosti (podpora soběstačnosti) pohyb (podpora fyzické kondice) kognitivní aktivace činnosti, které jsou zdrojem radosti, úspěšného zvládání aktivity, zdrojem prožitku tady a teď, sebevědomí, úspěchu (nefarmakologické postupy) • činnosti podporující sociální interakci a začlenění (skupinové aktivity)

STRATEGIE IA • Rozvinutá demence (3. stadium) • převažuje spánek, mizí vokalizace i schopnost aktivně se zapojit, klient profituje z určitého programu denních aktivit, potřebuje individualizované aktivity a dopomoc („IA“) bazální stimulace, validace, individuální možnost se nepodílet, aktivitám jen přihlížet • ochrana důstojnosti (oslovování (oslovování, oblékání, oblékání intimita) • vzdělaný personál

• Terminální fáze demence (4. stadium) • trvá několik týdnů, ztráta schopnosti komunikovat, plná inkontinence, omezení mobility, ztráta kontaktu s okolím, úbytek svalstva, omezený příjem potravy i tekutin, poruchy polykání, bolest • potřeba vyššího počtu zdravotnického personálu, zajištění komfortu (Namaste), (Namaste) sledování a zvládání trýznivých příznaků (bolesti) • naslouchání, tichá, ale pozorná přítomnost, sezení na lůžku, držení pacienta za ruku, fyzický kontakt, být spolu, nechat člověka odejít

PODPORA DŮSTOJNOSTI ČLOVĚKA S DEMENCÍ, CHARAKTERISTIKA DŮSTOJNOSTI JAKO ZÁKLADNÍHO LIDSKÉHO PRÁVA • Důstojnost je: složitá entita, obvykle s ní spojujeme úctu, autonomii a ovládání. Existuje důstojnost: • a) mravní síly (mravní imperativ péče je někdy nemožné naplnit bez dostatku finančních prostředků) • b) mravních zásluh • c) menschenwürde - nezcizitelná hodnota lidské bytosti, obecné pojetí lidství bez ohledu na to, co cítíme nebo co uznává mravní kultura společnosti • c)) důstojnost j osobní identityy - jje nejčastěji j j spojována p j se staršími lidmi,, tuto identitu poškozují fyzické zásahy, ale i psychologické újmy, např. ponižování •

MODEL DŮSTOJNOSTI

DŮSTOJNOST JAKO PREDIKTOR KVALITY ŽIVOTA SENIORŮ S DEMENCÍ •

DŮSTOJNOST OSOBNÍ UDENTITY ZNAMENÁ POCIT ÚPLNÉ LIDSKÉ BYTOSTI S DOBRÝM VZTAHEM K JINÝM LIDEM A ZAČLENĚNÍM DO KOMUNITY • DŮSTOJNOST SOUVISÍ S NALEZENÍM SMYSLU ŽIVOTA • Je vodítkem při hledání vyváženosti mezi službami terénními a ústavními • měřítkem správné individuální volby (lepší důstojná a účelná institucionalizace než-li život doma v osamění a bezmoci) • kontinuum důstojnosti (od úcty a respektu k důstojnosti člověka přes nezájem a ignoranci, přes ponižování a posměch, až po špatné zacházení, zneužívání a týrání - syndrom EAN (Elder Abuse and Neglect) a syndrom EDAN (Elder Dignity Abuse and Neglect) - důstojnost, zanedbávání a zneužívání seniorů

PODPORA DŮSTOJNOSTI SENIORŮ S DEMENCÍ • nestačí nechovat se ke klientům nevhodně a aktivně odhalovat případy nevhodného jednání a poškozování klientů (případy EAN či násilí), ale přijímat opatření v rámci podpory důstojnosti seniorů • aktivně chránit důstojnost a hodnotu omezeného či znevýhodněného života

PŘÍSTUPY PODPORUJÍCÍ DŮSTOJNOST • • • • • • • • • • • • • • •

mít úctu k sobě i k druhým ceníme si toho, odkud klient přišel a co prožil klienta bereme vážně empatie laskavost pozitivní jednání akceptace a zájem o klienta spontaneita, lidskost a profesionalita péče a přístup orientovaný na klienta se zohledněním jeho individuality holistické přístupy autonomie akceptace psychomotorického tempa a komunikace udržování komunikace, spolupráce s rodinou, dobré přijetí a usilování a spokojenost klienta týmová práce, supervize

MOŽNÁ OHROŽENÍ DŮSTOJNOSTI, JEŽ PODLAMUJE VĚDOMÍ VLASTNÍ HODNOTY A SEBEDŮVĚRY • • • • •

přehlížení, ignorace hrubost ponižování hrubost, špatná komunikace a nevhodné oslovování vystavování klienta časovému stresu, tenzi zacházení jako s věcí (objektem) a ne jako s člověkem (subjektem) - odosobněnost • nedostatek úcty při intimních činnostech • zbavování práv klienta

Cvičení k zamyšlení nad důstojností našich klientů • Kriticky se zamyslete nad svou každodenní praxí a najděte způsoby, kterými lidem s demencí dáváte najevo úctu • Nyní se zamyslete nad případy, kdy na Vašem pracovišti nebyla úcta projevena • Jaký to na něj a na jeho pocit důstojnosti mělo vliv? • Když se zamyslíte nad svým pracovním prostředím a činností, kterou Vy a Vaši kolegové vykonáváte, co by jste označili za potenciální příčiny nedostatečné úcty?

POŽADAVKY A PŘÁNÍ RODINNÝCH PEČUJÍCÍCH NA PROFESIONÁLY • • • • • • • • • • •

- vstřícnost a otevřenost - trpělivost p - důvěru - účast - srozumitelně a citlivě sdělit pravdu o AN - empatii - pochopení - ocenění, že pečuji - lidský přístup - vlídné slovo - uklidnění

PUBLIKACE • Buijssen, H.: Demence. Portál, Praha 2006. • Holmerová, I., Jarolímová, E., Suchá, J. a kol.: Péče o pacienty s kognitivní poruchou. Vážka, Praha 2007. • Zgola J. M.: Úspěšná péče o člověka s demencí. Grada Publishing. Praha 2003. • www.alzheimer.cz

Pro potřeby vzdělávání Akademie Jana Amose Komenského o.s., oblast Chrudim Chrudim 2011 Náklad 90 ks Tisk: Reklama&tisk, Chrudim