Folklor a cestovní ruch Mezinárodní dudáck festival ve Strakonicích

Priloha_diplomka_C0203

25.1.2003 13:08

Stránka I

Studentka Katefiina Hubová zaãala studovat v roce 1994 na Fakultû mezinárodních vztahÛ V·E Praha. V roce 1998 si vybrala na inÏen˘rském stupni studia jako hlavní specializaci obor cestovní ruch. Poslední 2 semestry se vûnovala zpracování diplomové práce a zároveÀ vykonávala odbornou praxi ve Folklorním sdruÏení (FoS). V˘bûr praxe i tématu práce nebyl náhodn˘. K. Hubová se jiÏ od 16 let vûnuje folkloru jako ãlenka PrácheÀského souboru ve Strakonicích, ve kterém dodnes úãinkuje. Dále je spoluzakladatelkou Jihoãeského folklorního sdruÏení (JiFoS). Práci proto zamûfiila na problematiku vztahu folkloru a cestovního ruchu. SnaÏila se zjistit, jak ovlivÀují nejen folklórní tradice, ale zejména pofiádání rÛzn˘ch národopisn˘ch slavností a setkání, cestovní ruch regionu i âeské republiky. Pro podrobnûj‰í anal˘zu si vybrala Mezinárodní dudáck˘ festival Strakonice. Takto byl poprvé komplexnû fie‰en vztah lidové kultury a cestovního ruchu, v tomto smyslu jde o velmi zásluÏnou práci aÏ objevitelskou, která byla vysoce ocenûna odborníky PhDr. J. Langhammerovou z Národního muzea a vedením FoS a byla nominována na cenu Exceletní Studentská Odborná Práce na V·E Praha 2001. Práce byla obhájena v roce 2001.

Folklor a cestovní ruch – Mezinárodní dudáck˘ festival ve Strakonicích HISTORIE Slovo folklor (z angliãtiny folk = lid, lore = nauka, vûda) se uÏívá jiÏ více neÏ 150 let k oznaãení tradiãních lidov˘ch, pfiedev‰ím slovesn˘ch projevÛ. Mezi ty patfií mluvené a zpívané slovo a obsahem blízké taneãní a hudební formy. Spolu s hmotn˘mi prvky, jako jsou kroje, fiemeslné v˘robky, nástroje, lidová architektura, strava atd., tvofií velkou skupinu lidové kultury. V na‰í národopisné a vlastivûdné literatufie, stejnû jako v beletrii ãi dobové zpravodajské publicistice 19. a 20. století, se setkáváme s pojmem slavnost ãasto ve spojení s rÛzn˘mi pfiívlastky – lidová, národní, tradiãní, církevní, folklorní, národopisná, krojová, cechovní, spolková, hraniãáfiská, rÛÏová, jifiinková atd. Ty blíÏe specifikují, o jakou slavnost se jedná. Slavnost naplÀovaly specifické obfiadní úkony jako mluvené slovo, modlitba, hra, hudba a prÛvod úãastníkÛ se symbolick˘mi znaky, jimiÏ byly sochy a obrazy. NáboÏensk˘ obsah slavnosti je v posledních staletích vytlaãován svûtsk˘m obsahem. Za poãátek úsilí o zorganizování a zaktivizování lidov˘ch muzikantÛ, taneãníkÛ a zpûvákÛ mÛÏeme povaÏovat údobí 1892-1895. Tehdy regionální pfiípravné v˘bory pro uspofiádání Národopisné v˘stavy ãeskoslovanské zaji‰Èovaly úãast národopisn˘ch druÏin na v˘stavû v roce 1895 v Praze. Ze strany organizátorÛ (a byl mezi nimi napfiíklad i Leo‰ Janáãek, Alois Jirásek a Zikmund Winter) docházelo k prvnímu usmûrÀování úãinkujících, které se t˘kalo nejen repertoáru, ale i odûvu. Dá se fiíci, Ïe desítkami regionálních slavností a manifestaãním vystoupením v Praze vstoupilo tehdy folklorní hnutí do kulturního vûdomí jako souãást národní kultury. Vzniku v˘stavy pfiedcházely sbûratelské akce v regionech. Samotná v˘stava trvala pÛl roku a nav‰tívilo ji okolo 3 000 000 divákÛ. Souãástí byl i skanzen ãítající 20 lidov˘ch objektÛ – chalup. Po skonãení v˘stavy se pfiedmûty vrátily zpût do regionÛ, ãímÏ daly vzniknout mnoha muzeím. V roce 1896 vzniklo i Národopisné muzeum v Praze. Typick˘m znakem tohoto období je i vznik etnologie jako vûdy. DÛvodem byla obava z technického pokroku, kter˘ vedle pozitivních dopadÛ na Ïivotní úroveÀ pfiiná‰el i negativní dopady na kulturní povûdomí obyvatelstva. Navíc ‰lechtická a mû‰Èanská kultura byla vût‰inou nûmecká. Základem slova etnologie je „etnos“, v fieãtinû to znamená lid, národ. A jedinû lidová kultura byla ãeská. Etnologie má podle PhDr. Jifiiny Langhammerové, vedoucí Národopisného oddûlení Národního muzea v Praze, dvû sloÏky. Etnografie se zab˘vá hmotnou lidovou kulturou, coÏ je bydlení, odívání, fiemesla atd. Folkloristika se zab˘vá nehmotnou sloÏkou, jako jsou povûsti, pofiekadla, písnû a tance. Na pomezí etnografie a folkloristiky jsou zafiazeny lidové zvyky.

FOLKLORNÍ SLAVNOST PfiedchÛdcem folklorních slavností byly lidová a národní slavnost. Na rozdíl od lidové slavnosti je folklorní slavnost (festival) programovû uÏ‰í. Prezentují se na ní rÛzné formy lidové kultury duchovní (tanec, hudba, písnû, lidová slovesnost), prvky lidové kultury sociální (obfiady, zvyky) a hmotné (lidové kroje, lidové v˘robky). V programové náplni folklorní slavnosti zÛstávají zachovány nûkteré prvky z náplnû lidové slavnosti, jako je prÛvod a lidová veselice, ale hlavní dÛraz je kladen na pódiová vystoupení folklorních souborÛ a skupin. V první polovinû 20. století se konaly tzv. roky – slováck˘ byl uspofiádán v Kyjovû v roce 1921, hanáck˘ v Pfierovû a slezsk˘ v Jablunkovû v roce 1923 a nakonec také vala‰sk˘ v RoÏnovû pod Radho‰tûm v roce 1925. Zde uÏ ne‰lo jen o koordinaci jiÏ existujících aktivit jako pfied tfiiceti lety v pfiípadû Národopisné v˘stavy, ale hromadnû se nacviãovaly lidové tance a ‰ily lidové kroje. Jiné vût‰í vícedenní národopisné slavnosti se v období tzv. První republiky pravidelnû nekonaly. Souãástí tûch uskuteãnûn˘ch byla nejen prezentace regionálního folkloru, ale také nûkter˘ch aktuálních politick˘ch my‰lenek. Urãit˘ zlom nastal po 2. svûtové válce. Bylo to pfiedev‰ím pod vlivem celostátních slavností ve StráÏnici, které se zaãaly pravidelnû konat v roce 1946, a také v souvislosti s rozvojem folklorních souborÛ, které se vyvíjely z vesnick˘ch skupin a krouÏkÛ. Postupnû pak v prÛbûhu 35 let – nûkdy do roku 1980 – vznikly témûfi ve v‰ech národopisn˘ch regionech regionální, ãasto téÏ okresní folklorní slavnosti, jejichÏ poãet nepfiesahoval ãíslo 20. V jejich programech dominovala prezentace regionálního folkloru a úãinkovali na nich pfiedev‰ím dûtské i dospûlé soubory, muziky i sólisté pfiíslu‰ného regionu. Pováleãná vlna zájmu o folklor patfií k tûm nejmohutnûj‰ím. Bylo by velk˘m zjednodu‰ením vysvûtlit ji pouze podporou socialistického státu po roce 1948. K vzedmutí zájmu o folklor docházelo uÏ pfied tímto datem a napfi. na v˘chodní a jiÏní Moravû nelze vÛbec hovofiit o loajálnosti tehdej‰ích národopisn˘ch krouÏkÛ s pozdûj‰ím totalitním reÏimem. Pfiesto v‰echno je folklor v podání souborÛ tehdy vydáván za v˘znamnou souãást socialistické kultury a za doklad lidovosti reÏimu. Pravdûpodobnû takové pojetí folkloru vedlo pfii zmírnûní tvrdosti reÏimu koncem ‰edesát˘ch let k onûm znám˘m heslÛm o tíÏi folkloru ãi únavy folklorem, zpÛsobené vzdálením od tradice a násiln˘mi aktualizacemi.

COT Business ~ 2 ~ 2003

K charakteristick˘m rysÛm pováleãného dûní patfií postupné zanikání autenticity a pfiirozen˘ úbytek pÛvodních interpretÛ. Soubory se od nich uãí a ve stále vût‰í mífie zaãínají vyuÏívat písÀov˘ch sbírek, archivních záznamÛ i vlastních sbûrÛ. Ve formû jejich zpracování se soubory navzájem znaãnû li‰í, od cílevûdomé snahy o napodobení autentického interpreta aÏ po umûleckou stylizaci. V dne‰ní dobû mÛÏeme rozli‰it nûkolik základních typÛ folklorních slavností. Místní folklorní slavnost (festival) má velmi blízko k místní lidové slavnosti a v fiadû projevÛ se s ní prolíná. Obsah festivalu tohoto typu spoãívá v programovém pfiedstavení místních národopisn˘ch souborÛ, prezentace místního folkloru a obvykle se váÏou k v˘roãním zvykÛm. Regionální folklorní festival pfiedstavuje kulturní akci, která ve sv˘ch pravideln˘ch roãnících prezentuje v programech pfiedev‰ím folklor a lidovou kulturu urãité národopisné oblasti. Vznikaly od poãátku 50. let a jejich dÛleÏit˘m prvkem je v˘chovnû – vzdûlávací oblast. Po roce 1990 dochází k promûnû fiady tûchto tradiãních festivalÛ na mezinárodní folklorní festivaly, ãímÏ se ov‰em zásadnû zmûnila jejich programová náplÀ i dlouhodobûj‰í cíle a zamûfiení, znamenající odklon od prezentace a napojení na pfiíslu‰n˘ regionální folklor. Jejich nov˘m cílem je pfiedstavení folklorních projevÛ jiného národa. Bûhem posledních let se neustále zvy‰uje poãet folklorních festivalÛ a slavností. V roce 1990 bylo v na‰í republice podobn˘ch akcí asi 15, v souãasnosti je jich okolo 50.

INSTITUCE A ORGANIZACE PODPORUJÍCÍ FOLKLOR Ministerstvo kultury âeské republiky Sekce C (umûní) ministerstva kultury vznikla rozhodnutím ministra k 1.záfií 1998 a tvofií ji odbor umûní, odbor literatury a knihoven, odbor regionální a národnostní kultury, odbor hromadn˘ch sdûlovacích prostfiedkÛ, odbor ochrany movitého kulturního dûdictví, muzeí a galerií a dal‰í. Nejrozsáhlej‰í ãinnost v rámci sekce vyvíjí odbor regionální a národnostní kultury. Podstatnou ãástí ãinnosti jsou právû ty oblasti kultury, které se odehrávají v regionech âR. Jedná se o problematiku kulturních aktivit pfiíslu‰níkÛ národnostních men‰in, zdravotnû postiÏen˘ch obãanÛ, o neprofesionální umûlecké aktivity, o zájmové kulturní mimoumûlecké aktivity a v neposlední fiadû o oslavy v˘roãí osobností kultury ãi v˘roãí mûst a obcí. Právû pro potfieby tûchto oblastí a na jejich podporu vyhla‰uje ORNK konkurzní fiízení. Finanãní prostfiedky pro potfieby tûchto konkurzÛ, a tedy na podporu mnoha akcí, konan˘ch v regionech âR, jsou ve státním rozpoãtu sniÏovány, coÏ je v pfiímé závislosti se sniÏováním finanãních prostfiedkÛ pro celou kapitolu kultury. Tabulka ã. 1 – Odbor regionální a národnostní kultury – rozdûlení grantÛ ( v Kã) Rok

1999 2000 2001

Neprofesionální kulturní aktivity 2 669 000 1 504 000 3 121 000

Aktivity pfiíslu‰níkÛ národnostních men‰in 8 500 000 6 403 000 7 308 000

Aktivity zdravotnû postiÏen˘ch 3 900 000 2 900 000 4 568 000

Zájmové mimoumûlecké aktivity 300 500 145 000 289 000

Zdroj: internetové stránky Ministerstva kultury http://www.mkcr.cz Folkloru se t˘ká konkurz na podporu neprofesionálních kulturních aktivit vyhla‰ovan˘ odborem regionální a národnostní kultury. Konkurz je urãen na projekty zamûfiené na neprofesionální kulturní aktivity, podporující tradiãní ãeskou hudebnost, slovesné obory, divadelní tvofiivost vãetnû inspirujících dílen a semináfiÛ, neprofesionální tvorbu v˘tvarnou, fotografickou, amatérského filmu a videa, v‰echny druhy taneãního umûní od folkloru aÏ po scénick˘ a moderní tanec. Pfiednostnû se pfiihlíÏí k taneãním projevÛm dûtí a mládeÏe, na dûtské aktivity s dÛrazem na pfiípravu a vzdûlávání vedoucích dûtsk˘ch a mládeÏnick˘ch kolektivÛ. Konkurz je urãen obãansk˘m sdruÏením, která jsou registrována ve smyslu zák. ã. 83/1990 Sb. o sdruÏování obãanÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Tabulka ã. 2 – Konkurz na podporu neprofesionálních kulturních aktivit Rok 1998 1999 2000 2001

poãet ocenûn˘ch projektÛ 182 167 128 143

ãástka (Kã) 5 638 900 2 669 000 1 504 000 3 121 000

Zdroj: internetové stránky Ministerstva kultury http://www.mkcr.cz Grant byl poprvé vyhlá‰en v roce 1993. KvÛli omezen˘m finanãním prostfiedkÛm byla pravidla poskytnutí dotace prÛbûÏnû zpfiísÀována.

I


25.1.2003 13:08

Stránka II

Na základû usnesení vlády âeské republiky ze dne 10. ledna 2001 ã. 40 o aktualizaci Strategie úãinnûj‰í státní podpory kultury (kulturní politiky) vláda uloÏila ministru kultury vypracovat koneãné znûní Kulturní politiky. Konkrétní cíle kulturní politiky jsou vtûleny do jednotliv˘ch ãlánkÛ, zab˘vajících se jak obecn˘m prostfiedím pro tvorbu, distribuci, uchovávání a spotfiebu kulturních statkÛ, tak jednotliv˘mi oblastmi kultury. Oblast lidové kultury je zahrnuta v ãláncích 28 a 29.

âlánek 28 – Posílit péãi o tradiãní lidovou kulturu Mezinárodnû uznávan˘m koncepãním základem péãe o tuto oblast Ïivého umûní (a zároveÀ i kulturního dûdictví) je Doporuãení o ochranû tradiãní lidové kultury. V ãlánku 28 Kulturní politiky se mimo jiné pí‰e, Ïe pokud jde o nehmotné prvky a projevy Ïijící tradiãní lidové kultury a umûní (napfi. hudba, tanec, techniky a postupy tradiãních lidov˘ch fiemesel apod.), a to zejména ty, kter˘m hrozí nevratn˘ zánik, zajistí Ústav lidové kultury ve StráÏnici úkoly spojené s jejich sbûrem, zejména vytvofiením pfiíslu‰n˘ch databází, dokumentací a archivací s vyuÏitím nov˘ch záznamov˘ch technologií a jejich dal‰ím ‰ífiením prostfiednictvím ediãní ãinnosti. Ministerstvo kultury bude v tomto smyslu také podporovat aktivity muzeí, zejména jejich etnografick˘ch pracovi‰È, s vûdomím, Ïe tzv. vlastivûdná muzea jsou v˘jimeãnû dochovan˘m fenoménem v Evropû, zaloÏen˘m – mimo jiné – právû na sbûru a uchovávání nejen hmotn˘ch, ale i nehmotn˘ch dokladÛ tradiãní kultury a umûní. Tyto úkoly jsou prioritní, má-li b˘t tato je‰tû Ïijící ãást kulturního dûdictví pro pfií‰tí generace vÛbec zachována. Vláda pokládá za dÛleÏitou téÏ prezentaci prvkÛ nehmotné lidové kultury. PovaÏuje ji za nástroj napomáhající dal‰ímu ‰ífiení a zpfiístupnûní této ãásti kulturního bohatství obãanÛm. Proto bude v rámci sv˘ch grantov˘ch programÛ podporovat festivaly tradiãní lidové kultury a folkloru. Prioritnû bude podporovat ty, které napomáhají uchovávat pÛvodní formy lidové kultury obcí a regionÛ, bude-li zaji‰tûna jejich nezávislá odborná dramaturgie. Zvlá‰tní dÛleÏitosti se pak budou tû‰it festivaly oficiálnû uznané nûkterou z autoritativních odborn˘ch nevládních mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní sdruÏení pofiadatelÛ folklorních festivalÛ (CIOFF). Pokud jde o tzv. hmotnou souãást Ïijící tradiãní lidové kultury, jsou nejohroÏenûj‰í lidová fiemesla, která nejsou schopna obstát v trÏní konkurenci s modernû organizovan˘m obchodem a prÛmyslovou v˘robou, která ãasto nehodnotnû napodobuje jejich vzory. Ministerstvo kultury proto zpracuje a bude realizovat Plán na dokumentaci a podporu revitalizace tradiãních lidov˘ch fiemesel. Bude pfiitom vycházet z poznatkÛ zemí, které takovéto plány jiÏ realizovaly (Japonsko) a z doporuãení mezinárodních organizací, vãetnû UNESCO. âlánek 29 – VyuÏívat podílu lidov˘ch a amatérsk˘ch umûlcÛ na prezentaci ãeské kultury v zahraniãí; posílit podporu kulturních aktivit krajanÛ v zahraniãí V tomto ãlánku se pí‰e, Ïe úãast souborÛ i jednotlivcÛ z rÛzn˘ch oborÛ neprofesionální umûlecké aktivity na prestiÏních zahraniãních festivalech, soutûÏích a pfiehlídkách napomáhá plnit reprezentaãní funkci ãeské kultury ve vztahu k zahraniãí. Soubory i jednotlivci zde vystupují jako reprezentanti âeské republiky a jejich úspûchy jsou vnímány zahraniãními pofiadateli a orgány mezinárodních nevládních organizací i jako úspûch státu, resp. jeho kulturní politiky. V zájmu jejich zahraniãní reprezentace se samosprávn˘m orgánÛm mûst, obcí a regionÛ doporuãuje, aby formou grantÛ podpofiily úãast sv˘ch neprofesionálních umûlcÛ na mezinárodních akcích. Ta pfiispívá k upevnûní pfiátelsk˘ch kontaktÛ obcí s jejich zahraniãními protûj‰ky a k interregionální spolupráci. Vláda se hlásí k odborné pomoci kulturním aktivitám na‰ich krajanÛ v zahraniãí.

kulturních zafiízení, orgánÛ státní správy a samosprávy, obãansk˘ch sdruÏení, nadací, agentur aj. V souladu se zákonem Parlamentu âR ã.89/95 Sb. o státní statistické sluÏbû, zpracovává statistické v˘kazy o ãinnosti divadel, hudebních souborÛ, galerií, knihoven, muzeí a památníkÛ, hvûzdáren a planetárií, památkov˘ch objektÛ, vydavatelÛ, hudebních sdruÏení a v˘stavách v oblasti v˘tvarného umûní a architektury. Údaje publikuje v edici Statistika kultury. BohuÏel ani v databázích tohoto útvaru nelze nalézt statistické údaje o náv‰tûvnosti folklorních akcí.

Ministerstvo ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy âeské republiky Ministerstvo ‰kolství mládeÏe a tûlov˘chovy podporuje svou dotaãní politikou obãanská sdruÏení pracující s dûtmi a mládeÏí. Tímto zpÛsobem pfiímo podporuje ãinnost Folklorního sdruÏení, které se pak stará o ãinnost folklorních souborÛ a regionálních folklorních sdruÏení, jejichÏ ãlenskou základnu z velké ãásti tvofií právû dûti a mládeÏ do 26 pfiípadnû 18 let. Ministerstvo tradiãnû vyhla‰uje program: Program Stfiechy – podpora ãinnosti stfie‰ních organizací dûtí a mládeÏe pfiíspûvkem na provoz vlastního ústfiedí, úhradou spoleãného úrazového poji‰tûní ãlenÛ zastfie‰en˘ch obãansk˘ch sdruÏení a ãinnost krajsk˘ch koordinaãních ãlánkÛ. Program SdruÏení Celorepubliková obãanská sdruÏení – podpora ãinnosti vlastního ústfiedí (provozní náklady), podpora pravidelné ãinnosti niÏ‰ích ãlánkÛ v oblasti volného ãasu, letních a zimních táborÛ, práce s talenty, informatika pro dûti a mládeÏ, práce s neorganizovanou mládeÏí, prevence sociálnû patogenních jevÛ, práce se zdravotnû postiÏen˘mi dûtmi a mládeÏí, pfiíprava vedoucích a instruktorÛ. Regionální obãanská sdruÏení – dotace provozních nákladÛ spojen˘ch s pravidelnou ãinností, volnoãasov˘ch aktivit, nákladÛ pfiípravy vedoucích a instruktorÛ, letních a zimních táborÛ, práce s informacemi pro dûti a mládeÏ, práce s neorganizovanou mládeÏí, prevence sociálnû patogenních jevÛ, integrace zdravotnû postiÏen˘ch, dotace strojních a stavebních investic. Místní obãanská sdruÏení – neinvestiãní dotace na podporu pfiedev‰ím pravidelnou ãinnost sdruÏení a aktivity volného ãasu dûtí a mládeÏe, pfiípravu vedoucích a instruktorÛ, letní a zimní tábory, na práci s talenty a s informacemi i pro dûti a mládeÏ, na práci s neorganizovanou mládeÏí a prevenci sociálnû patogenních jevÛ. Program Zahraniãí – dotace reciproãních v˘mûn, úãasti zástupcÛ OS na spoleãn˘ch akcích konan˘ch na základû mezivládních dohod, mezinárodních setkání mládeÏe. Novû v roce 2001 byl vyhlá‰en program Investice. Program Investice – dotace na údrÏbu materiálnû – technické základny, která mÛÏe mít stavební i strojní charakter, s urãením pro rok 2002.

Muzea Podle Asociace muzeí a galerií âR (AMG) lze rozli‰it muzea podle charakteru na národní (Národní muzeum Praha), specializovaná (Po‰tovní muzeum Praha, Îidovské muzeum Praha), technická (Národní technické muzeum Praha), muzea umûní a galerie (Národní galerie Praha, âeské muzeum v˘tvarného umûní Praha), vlastivûdná (Muzeum stfiedního Pootaví Strakonice) a muzea v pfiírodû (RoÏnov pod Radho‰tûm, StráÏnice). Uchováním lidové kultury se zab˘vají hlavnû muzea v pfiírodû – skanzeny, vlastivûdná muzea se specializací na etnografii a rÛzná oddûlení ostatních muzeí (Národopisné oddûlení Národního muzea).

3.4 FoS âR – Folklorní sdruÏení âeské republiky Ústav lidové kultury ve StráÏnici Ústav lidové kultury ve StráÏnici je jedinou státní institucí, která komplexnû, z hlediska územního i obsahového, a ve vefiejnû prospû‰ném zájmu o‰etfiuje oblast lidové kultury. Vzhledem k jeho mezinárodnímu odbornému zapojení a vzhledem k tomu, Ïe jde o instituci, která svou ãinností pokr˘vá v posledních letech celé území státu, bude jej nadále zfiizovat ministerstvo kultury. Ústav lidové kultury ve StráÏnici dbá mimo jiné o to, aby poskytl náv‰tûvníkÛm v‰estranné kulturní vyÏití. Kromû fiady drobnûj‰ích akcí ve mûstû a v˘stav v zámku je pfiístupné vefiejnosti také Muzeum vesnice jihov˘chodní Moravy budované uÏ od roku 1972 na stráÏnick˘ch loukách. Na základû vûdeckého v˘zkumu byly vytipovány vhodné objekty ze Slovácka a postupnû pfiemístûny do areálu. Vzhledem ke ãlenitosti terénu na jihov˘chodní Moravû jsou ve skanzenu zastoupeny jak roubené horské stavby, tak zdûné a honosnûj‰í objekty z níÏinn˘ch a bohat‰ích regionÛ, ke kter˘m patfií napfiíklad i stráÏnické DolÀácko.

Informaãní a poradenské centrum pro místní kulturu (IPOS) IPOS je odborná organizace pro oblast regionální a místní kultury zfiizovaná Ministerstvem kultury âeské republiky. Zab˘vá se informaãní a poradenskou podporou nekomerãních subjektÛ, vyvíjí informaãní a konzultaãní ãinnost v oblasti regionální kultury, amatérsk˘ch umûleck˘ch aktivit obãanÛ a tvorby dûtí a mládeÏe. Odborn˘m útvarem tohoto stfiediska je Artama. Tento útvar pofiádá nebo zaji‰Èuje semináfie, celostátní pfiehlídky, festivaly, soutûÏe, shromaÏìuje dokumentaci, poskytuje komplexní informace o problematice neprofesionálního umûní, dále nabízí odborné konzultace, zpracování projektÛ akcí, dramaturgickou poradnu a kontakty s odborníky v jednotliv˘ch oborech. Artama zpracovává odborné expertizy pro orgány státní správy a samosprávy, spolupracuje se spolky, obãansk˘mi sdruÏeními, kulturními zafiízeními, ‰kolami a ‰kolsk˘mi zafiízeními. Její ãinnost se soustfieìuje na tyto okruhy neprofesionálního umûní: umûleck˘ pfiednes, divadlo, loutkové divadlo, fotografie, film a video, v˘tvarná tvorba, sborov˘ zpûv, dechová hudba, komorní a symfonická hudba, folklorní tanec, scénick˘ tanec a dûtsk˘ parketov˘ tanec. Dal‰ím odborn˘m útvarem je CIK (Centrum informací o kultufie). Útvar soustfieìuje, zpracovává a ‰ífií informace t˘kající se ‰irokého okruhu kulturních institucí,

II

Folklorní sdruÏení âeské republiky vzniklo 8. kvûtna 1990 v Pardubicích. Bylo to v dobû zániku závislosti folklorního dûní na politick˘ch orgánech. ZároveÀ ale zmizela organizaãní a metodická podpora ze strany b˘val˘ch kulturních stfiedisek a kvÛli ekonomické transformaci ztratila fiada souborÛ zfiizovatele. To na jedné stranû znamenalo moÏnost svobodné tvorby, ale na druhé stranû to pfiineslo ztrátu materiálního zaji‰tûní a dal‰í podpory. V dne‰ní dobû FoS âR sdruÏuje pfies 350 folklorních souborÛ, z nichÏ jsou témûfi 200 dûtsk˘ch a 38 ãlensk˘ch festivalÛ. Spolupracuje s 15 regionálními folklorními sdruÏeními. Folklorní sdruÏení spolupracuje s Parlamentem âR, jednotliv˘mi ministerstvy, pfiednosty okresních úfiadÛ, starosty mûst a obcí, odborn˘mi ústavy, zájmov˘mi i profesními sdruÏeními, podnikatelsk˘mi kruhy atd. Velmi dÛleÏitá je podpora, kterou ãelní pfiedstavitelé Senátu vûnují pfievzetí zá‰tity nad fiadou folklorních festivalÛ. ZúãastÀují se porad s fiediteli folklorních festivalÛ, pfiednostÛ okresních úfiadÛ a starostÛ mûst. Nejv˘znamnûj‰ím partnerem je Ministerstvo ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy, které je hlavním finanãním garantem SdruÏení. DÛleÏitá je spolupráce s Ministerstvem kultury âR, které podporuje rÛzné projekty, jako jsou festivaly, dal‰í spoleãenské akce, ãi pfiímo regionální sdruÏení a sekretariát FoS âR. Dále spolupracuje s mnoÏstvím vládních i nevládních organizací a institucí. Za dobu trvání FoS âR se rozrostla i jeho ediãní ãinnost. Do souãasné doby vydalo SdruÏení témûfi 30 publikací, pravidelnû jednou za dva mûsíce vychází ãasopis Folklor, jehoÏ první vydání se objevilo jiÏ v roce 1990. Jednou roãnû vychází podrobn˘ kalendáfi folklorních akcí, kter˘ je pro rok 2001 nejen v ãe‰tinû, ale i v angliãtinû, francouz‰tinû, nûmãinû a ‰panûl‰tinû. DÛleÏitou a i v zahraniãí velmi Ïádanou publikací je vícejazyãná „skládaãka“, která je struãn˘m pfiehledem v˘znamn˘ch folklorních festivalÛ a akcí na území âR. FoS âR má vlastní internetovou prezentaci, která vznikla ve spolupráci s NICEM (Národní informaãní centrum pro dûti a mládeÏ) a je umístûna na adrese http://www.fos.cz. Na adrese http://www.kalendar.fos.cz je umístûn interaktivní kalendáfi folklorních akcí, ve kterém se dají nalézt akce dle data, krajÛ ãi jednotliv˘ch turistick˘ch regionÛ. Dal‰í sluÏbou FoS âR je prezentace souborÛ na internetu, která obsa-



25.1.2003 13:08

Stránka III

huje kontaktní spojení, zafiazení do regionu, krátk˘ popis ãinnosti, popfiípadû logo ãi odkaz na domovské stránky souboru. Tato sluÏba je poskytována ãlensk˘m souborÛm zdarma. Souãasn˘ pfiedseda SdruÏení pan Zdenûk P‰enica klade hlavní dÛraz na podporování dûtsk˘ch aktivit a na posilování vlivu a postavení regionÛ. Dokladem toho je vznik Mezinárodního festivalu dûtsk˘ch folklorních souborÛ zemí stfiední Evropy – Písní a tance Luhaãovice, kter˘ se koná pravidelnû druh˘ víkend v záfií. Festival je jednou z fiady kulturních akcí, jimiÏ se uzavírá letní kulturní lázeÀská sezona s pofiady na otevfiené scénû LázeÀského námûstí. Dal‰ím poãinem FoS âR jsou Zemské pfiehlídky dûtsk˘ch souborÛ, které se konají jeden rok na Moravû a jeden rok v âechách. Cílem tûchto akcí je nesoutûÏní formou pfiehlídkov˘ch vystoupení prezentovat rÛzné formy a zpÛsoby v˘chovné a umûlecké práce dûtsk˘ch folklorních souborÛ a skupin âech, Moravy a Slezska. Mohou se jich zúãastnit v‰echny dûtské soubory âeské republiky, jejichÏ ãlenové nepfiesáhnou prÛmûrn˘ vûk 15 let. Místem konání tûchto pfiehlídek jsou mûsta KromûfiíÏ a Mûlník. V Mûlníku je Zemská pfiehlídka spojována s folklorním festivalem dospûl˘ch souborÛ v tradiãní Mûlnick˘ vrkoã. Celostátní pfiehlídka Zpûváãci patfií také mezi akce FoS âR urãené dûtsk˘m úãinkujícím. Koná se kaÏdoroãnû v lázních Velké Losiny a pfiedcházejí jí regionální kola, ze kter˘ch vybere lektorská porota 5 dûtí do celostátní pfiehlídky. Úãastníci pfiehlídky, ktefií se umístí na pfiedních místech, úãinkují pak v prÛbûhu roku na celé fiadû folklorních festivalÛ a slavností. Mezi prioritní akce FoS âR patfií Prameny, které jsou pofiádané ve spolupráci s regionálními folklorními sdruÏeními. Jedná se o nesoutûÏní pfiehlídky pofiádané stfiídavû jeden rok v âechách a jeden rok na Moravû. Pfiínosem tûchto pfiehlídek je posilování spolupráce mezi soubory a zhodnocení jejich práce v daném regionu. Dal‰í v˘znamnou a pomûrnû novou akcí FoS âR je Národní krojov˘ ples. Ples je v˘znamnou reprezentaãní akcí a je místem kaÏdoroãního neformálního setkání souborÛ. Souãástí plesu je i divácká soutûÏ Miss plesu. Konání plesu je vÏdy závislé na sponzorech. I. Národní krojov˘ ples uspofiádalo Folklorního sdruÏení âR po sedmi letech své ãinnosti. Ples se uskuteãnil 28.února 1998 ve Îìáru nad Sázavou, kde se konaly i jeho dal‰í roãníky. Nezbytnou souãástí práce FoS âR je vzdûlávání vedoucích souborÛ, choreografÛ i jednotliv˘ch ãlenÛ souborÛ. Tento okruh ãinnosti se v‰ak pot˘ká s nedostatkem financí a zÛstává pfieváÏnû v kompetenci regionálních sdruÏení, která nemají ideální vybavení. V této oblasti je dÛleÏitá spolupráce s ARTAMA Praha a ÚLK StráÏnice. Souãástí vzdûlávacích akcí je pravidelnû konaná ·kola lidového tance ve Sloupu. Dal‰ím okruhem ãinnosti SdruÏení jsou zahraniãní styky. Tato ãinnost nebyla aÏ do rozpadu âeskoslovenska rozvinuta. Nejdfiíve bylo tfieba stabilizovat domácí situaci. Prakticky od poãátku SdruÏení se ale rozvíjí mezinárodní spolupráce s IOV, CIOFF, IGF a spolupráce s Folklorní unií na Slovensku. IOV

(Internationale organisation fur volkskunst) (Mezinárodní organizace pro lidové umûní)

IOV je organizace spolupracující s UNESCO a má velmi ‰irok˘ zábûr na celou lidovou kulturu. Její sídlo je v Rakousku ve mûstû Mödling a pfiedsedou je Dr.h.c. Alexander Veigl. SdruÏuje 180 státÛ svûta a jednou z podmínek oznaãení festivalu jako festivalu IOV je kromû vysoké kvality pofiadÛ i pfiítomnost lidov˘ch fiemeslníkÛ. Mezi festivaly IOV je zafiazeno 5 festivalÛ – RoÏnov pod Radho‰tûm, ·umperk, âerven˘ Kostelec, Liptál a Strakonice. âeskou sekci tvofií FoS âR, Vala‰ské muzeum v pfiírodû RoÏnov pod Radho‰tûm, Ústav lidové kultury a SdruÏení fiemeslníkÛ. Od roku 2000 je právnickou osobou a rozhodující vliv má FoS âR. CIOFF

(Conseil International des Organisations de Festivalsde Folklore et d'Art Traditionnels) (Mezinárodní sdruÏení pofiadatelÛ folklorních festivalÛ)

Organizace CIOFF byla zaloÏena v roce 1970 jako konzultant UNESCO. Zab˘vá se organizací festivalÛ. Jejími cíli je podporovat uchování kulturního dûdictví formou tance, hudby, her, zvykÛ, atd., napomáhat cílÛm UNESCO, pomáhat sv˘m ãlenÛm a nevládním organizacím, které se zab˘vají folklorním a kulturním dûdictvím. CIOFF má více neÏ 70 národních sekcí, které jsou geograficky seskupené do sektorÛ reprezentujících pût kontinentÛ. KaÏd˘ rok organizace koordinuje okolo 250 mezinárodních folklorních festivalÛ, pfies 50 000 v˘mûn mlad˘ch umûlcÛ mezi folklorními soubory a pofiádá konference, sympozia a v˘stavy. Mezi v˘znamné publikace této organizace patfií kalendáfi akcí, kter˘ nabízí detailní informace o festivalech, které mají statut CIOFF. Jedná se tedy o v˘znamnou propagaãní publikaci psanou anglicky, nûmecky, francouzsky a italsky. Zástupcem CIOFF pro âR je Ústav lidové kultury ve StráÏnici, FoS âR a IPOS -ARTAMA. Rozhodující vliv má Ústav lidové kultury ve StráÏnici. Mezi prestiÏní festivaly, které mají statut této organizace, patfií Brno, Strakonice a StráÏnice. Festivaly musí splÀovat urãité standardy, trvat urãit˘ poãet dní a pofiadatelé musí dávat 1$ na osobu na den. IGF

(Union International des Fédérations de Groupes Folkloristiques) (Mezinárodní unie sdruÏení folklorních souborÛ)

Organizace IGF byla zaloÏena v ãervenci 1949 zástupci folklorních hnutí sedmi zemí – Belgie, Francie, Itálie, Irska, Norska, ·védska a ·v˘carska – jako nevládní organizace. Zákonné sídlo má na radnici ve francouzské Nizze, sídlo sekretariátu a generálního sekretáfie je v Budape‰ti, viceprezidentÛ v Praze a Zagrebu a prezidenta v Messinû. Zab˘vá se mezinárodním sdruÏováním národních sdruÏení folklorních souborÛ a organizováním jejich vzájemn˘ch setkávání a mezinárodních kulturních v˘mûn. Kromû toho pofiádá vÏdy


jednou roãnû v nûkteré z ãlensk˘ch zemí svÛj reprezentaãní putovní festival, jehoÏ souãástí b˘vá vÏdy i mezinárodní odborné kolokvium a zasedání Administrativní rady IGF. V záfií 1999 probûhly poslední volby v Massa di Marina a nov˘ prezident, Dr. Lillo Alessandro, se rozhodl IGF zmûnit v moderní kulturní svûtovou organizaci. Pod jeho vedením IGF navazuje oficiální kontakty s UNESCO, s Radou Evropy atd. FoS âR je ãlenem této organizace od roku 1992. V roce 1995 uspofiádalo v RoÏnovû pod Radho‰tûm pod hlaviãkou IGF mezinárodní folklorní festival. Dal‰í festival IGF se konal v roce 2001 v Liptále.

EUROPEAN HERITAGE DAYS (EHD) Dny evropského dûdictví (EHD) jsou v˘znamnou celoevropskou kulturnû poznávací a spoleãenskou akcí, která se koná od roku 1991 pod zá‰titou Rady Evropy a k jejímÏ my‰lenkám se dnes hlásí 44 zemí Evropské kulturní konvence. Mezi hlavní cíle patfií pfiivést Evropany blíÏe k jejich kulturnímu dûdictví, chránit kulturní památky, které jsou neustále ohroÏeny, podporovat otevfien˘ prostor vÛãi ostatním kulturám, v zájmu budoucnosti znovu posoudit a objasnit politické, sociální a ekonomické souvislosti kulturních hodnot minulosti. EHD zpfiístupÀují pro ‰irokou vefiejnost co nejvíce zajímav˘ch a v˘jimeãn˘ch památek, budov, objektÛ i prostor vãetnû tûch, které jsou jinak zãásti nebo celé nepfiístupné. Nesoustfieìují se pouze na prohlá‰ené historické památky, jako jsou hrady, paláce, katedrály, ale otvírají i dvefie soukrom˘ch a vefiejn˘ch budov (radnic, soudÛ, ‰kol, obytn˘ch domÛ atd.). V objektech, které jsou bûÏnû pfiístupné vefiejnosti a je v nich vybíráno vstupné, mÛÏe b˘t tento den vstup voln˘ nebo by mûl b˘t nabízen speciální program. âeská republika se k my‰lenkám EHD pfiihlásila v roce 1991. Dny evropského dûdictví se v âR postupnû staly v˘znamnou aktivitou pro domácí a zahraniãní cestovní ruch. Jednak jsou samy o sobû zajímav˘m a stále atraktivnûj‰ím turistick˘m produktem, jednak svojí koncepcí zprostfiedkovanû slouÏí k tvorbû nov˘ch turistick˘ch nabídek. V˘znam EHD pro rozvoj cestovního ruchu je vyjádfien i v tom, Ïe spolu s Ministerstvem kultury âR vystupuje jako partner hlavního garanta v âR také Ministerstvo pro místní rozvoj âR. Mezi základní principy patfií i to, Ïe by EHD mûly b˘t koncipovány tak, aby se staly v˘znamn˘m fenoménem rozvoje a propagace trvale udrÏitelného cestovního ruchu, tj. takového, kter˘ neniãí památky. Od roku 1998 spolupracuje SHS âMS pfii organizování EHD s Folklorním sdruÏením. Obû organizace mají zájem na tom, aby nezÛstávaly stranou památky lidové architektury, folklor a fiemeslné tradice. Folklorní sdruÏení rozesílá ãlensk˘m souborÛm pfiihlá‰ku do této akce, kde mohou potvrdit úãast zejména na doprovodn˘ch akcích. Souãástí zpfiístupnûn˘ch památek jsou i památky lidové architektury. V roce 1998 jich bylo 20, v roce 1999 23. Kromû toho byly v roce 1998 zafiazeny do EHD 3 vesnické památkové zóny, v roce 1999 byly 2. V roce 2000 bylo zpfiístupnûno 11 památek lidové architektury, doprovodn˘ch akcí s lidovou ãi folklorní tématikou bylo 32.

ZÁJEM O FOLKLORNÍ AKCE Rozmístûní folklorních akcí Z tab. 3 a 4 je patrná koncentrace folklorních akcí na Moravû, hlavnû v oblasti Kyjovska, Slovácka, HorÀácka, Vala‰ska, Hané, Tû‰ínska, Slezska a Brnûnska. V âechách je zastoupena hlavnû oblast Horácka, stfiedních âech, PrácheÀska, PlzeÀska, Doudleb a Chodska. Tabulka ã. 3 – Mezinárodní folklorní festivaly místo Veselí nad Moravou

slavnost MEDS ·TùPY

termín 30.5. – 02.06.2003

RoÏnov pod Radho‰tûm

ROÎNOVSKÁ VALA·KA

13. – 14.06.2003

PlzeÀ

7. MFF PLZE≈ – D¯·INA

13. – 15.06.2003

Fr˘dek-Místek

MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL

17. – 24.06.2003

Kunovice

10. MFF KUNOVICKÉ LÉTO

18. – 22.06.2003

Láznû Bûlohrad

MFF SLAVNOSTI POD ZVIâINOU

19. – 22.06.2003

âestice

MFF ·UMAVA

20. – 22.06.2003

Dolní âermná

14. MFF âERMENSKÉ SLAVNOSTI

21. – 23.06.2003

Bystfiice pod Host˘nem

NA RYNKU V BYST¤ICI

04. – 06.07.2003


ROÎNOVSKÉ SLAVNOSTI

04. – 06.07.2003

Telã

EVROPSKÉ SETKÁNÍ SOUBORÒ

05. – 12.07.2003

Klatovy

10. MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL

10. – 13.07.2003

Svatobofiice-Mistfiín

8. MFF MIST¤ÍN

11. – 13.07.2003


5. JÁNO·ÍKÒV DUKÁT

01. – 03.08.2003

Ostrava

FOLKLOR BEZ HRANIC

11. – 15.08.2003

·umperk

MFF ·UMPERK

13. – 17.08.2003

Písek


13. – 17.08.2003

âerven˘ Kostelec

49. MFF âERVEN¯ KOSTELEC

20. – 24.08.2003

Hradec Králové

SETKÁNÍ S FOLKLOREM

22. – 23.08.2003

Liptál

34. MFF LIPTÁLSKÉ SLAVNOSTI

26. – 3108.2003

Brno


24.08. – 01.09.2003

Karlovy Vary


05. – 07.09.2003

Krásná Lípa

MFF TOL·TEJNSKÉHO PANSTVÍ

ãerven 2004

Strakonice

16. MEZINÁRODNÍ DUDÁCK¯ FESTIVAL

28. – 29.08.2004

Zdroj: BroÏura „Folklorní slavnosti a festivaly v âR v roce 2003“

III


25.1.2003 13:08

Stránka IV

Mapa ã. 1 – Národopisné oblasti

Tabulka ã. 4 – Folklorní slavnosti místo,

slavnost

termín

Tuchlovice Fren‰tát pod Radho‰tûm Kováfiov StráÏnice Kfienovice KromûfiíÏ Liptál Brno Hola‰ovice DomaÏlice Kyjov Lhotka pod Ondfiejníkem Hlinsko v âechách Fren‰tát pod Radho‰tûm Velká Bystfiice Dolní Lomná Prostûjov Nymburk Praha Bfieclav Svûtlá nad Sázavou Mûlník

ST¤EDOâESK¯ FOLKLORNÍ FESTIVAL FF SETKÁNÍ CM VALA·SKÉHO KRÁLOVSTVÍ 8. JIHOâESK¯ FOLKLORNÍ FESTIVAL DùTSKÁ STRÁÎNICE POD K¤ENOVSKÓ MÁJÓ ZEMSKÁ P¤EHLÍDKA DùTSK¯CH SOUBORÒ DùTSK¯ FESTIVAL F SCÉNA (vÏdy ãtvrtek, pátek, sobota) SELSKÉ SLAVNOSTI CHODSKÉ SLAVNOSTI SLOVÁCK¯ ROK 9. SOCHOVY NÁRODOPISNÉ SLAVNOSTI ADÁMKOVY FOLKLORNÍ SLAVNOSTI FREN·TÁTSKÉ SLAVNOSTI 14. LIDOV¯ ROK SLEZSKÉ DNY 21. HANÁCKÉ SLAVNOSTI POLABSKÁ VONIâKA FF SETKÁNÍ PRAÎSK¯CH LIDOV¯CH MUZIK FF HUDECKÉ DNY J. KOBZÍKA HORÁCKO ZPÍVÁ A TANâÍ MùLNICK¯ VRKOâ

02. – 05.05.2003 03. – 04.05.2003 30.05. – 01.06.2003 31.05. – 01.06.2003 31.05. – 02.06.2003 07. – 08.09.2003 13. – 14.06.2003 19.06. – 19.07.2003 18. – 20.07.2003 09. – 10.08.2003 14. – 17.08.2003 23. – 24.08.2003 23. – 24.08.2003 29. – 30.08.2003 06. – 07.09.2003 13. – 14.09.2003 12. – 14.09.2003 09. – 12.10.2003 15.11.2003 21. – 22.11.2003 kvûten 2004 ãerven 2004

Zdroj: BroÏura „Folklorní slavnosti a festivaly v âR v roce 2003“

poãten˘ poãet platících divákÛ na festival a den je vy‰‰í u festivalÛ konan˘ch na Moravû (1815 a 908 na Moravû, 1298 a 498 v âechách). Tento velk˘ rozdíl je zpÛsoben zejména vysok˘m poãtem v‰ech náv‰tûvníkÛ (i platících) ve StráÏnici a na tfiech festivalech konan˘ch ve Vala‰ském muzeu v pfiírodû v RoÏnovû pod Radho‰tûm. Projevuje se zde v˘hoda autentického prostfiedí, které obû místa nabízejí. Navíc z 15 festivalÛ konan˘ch na území âeské republiky jich 5 nevybírá vstupné. Na Moravû jsou to 2 z 22. V celkovém poãtu to znamená, Ïe témûfi ãtvrtina festivalÛ nevybírá vstupné, nebo je vstupné dobrovolné. K zaji‰tûní ekonomické úspû‰nosti akcí by se tato skuteãnost mûla zmûnit. Z bilanãních listÛ dále vypl˘vá, Ïe kladnou v˘slednou bilanci mûlo celkem 12 festivalÛ a zápornou 18. Zbylé festivaly vykázaly vyrovnanou bilanci. Oproti roku 1998 je to v˘razné zlep‰ení, protoÏe tehdy mûlo kladnou bilanci pouze 6 festivalÛ. Rozpoãet festivalÛ se pohyboval od 60 000 Kã (Babí léto – Vala‰ské Mezifiíãí) do 2 500 000 Kã (Mezinárodní dudáck˘ festival – Strakonice), prÛmûrnû je to asi 365 000 Kã na akci. FestivalÛ se zúãastnilo celkem 608 souborÛ, Zdroj : http://www.folklorserver.cz z toho bylo 447 (74%) ãesk˘ch a 161 (26%) zahraniãních. Mezi zahraniãními soubory bylo zastoupeno 34 zemí nejãastûji z Evropy (hlavnû Slovensko, Polsko, Itálie, Maìarsko, Rusko, ... celkem 29 zemí), dále pak USA, Turecko, Izrael, Oceánie a Egypt. Dûtsk˘ch souborÛ bylo celkem 252 (41%), z toho 54 zahraniãních. Celkem bylo témûfi 18 000 úãinkujících. Zájem médií (tisk, rozhlas, televize) byl nejvût‰í na úrovni regionÛ. Oproti roku 1998 se zv˘‰il zájem tisku a rozhlasu s celostátním dosahem. Stále v‰ak je tato oblast na státní úrovni nedostateãnû prezentována. Graf ã. 1 – Srovnání celkové náv‰tûvnosti v roce 2000 poãet

poãet divákÛ

poãet dnÛ

divákÛ/den

âechy ◆

15

62 282

48

1298

Morava

22

139 717

77

1815

ã.

festival

1

Tuchlovická pouÈ

2

MFF ·tûpy

3

Jihoãesk˘ folklorní festival

4 5

dnÛ ◆

3 3

◆

2500 2000

3

700

Dûtské folklorní dny – Liptál

3

1800

RoÏnovská vala‰ka

3

9700

6

MFF Fr˘dek-Místek

7

10000

7

Dûtsk˘ folklorní festival Kunovské léto

8

MFF PlzeÀ

5 ◆

3

9

MFF StráÏnice

10

MFF âermenské slavnosti

◆

3

11

MFF Slavnosti pod Zviãinou

◆

3

12

MFF Evropské setkání souborÛ – Telã

5000 1800

3

7

13000 1500 2500 1000

13

RoÏnovské slavnosti

Náv‰tûvnost

14

MFF Klatovy

Podle zákona Parlamentu âR ã.89/95 Sb. o státní statistické sluÏbû neexistuje subjekt, jehoÏ povinností by bylo sledovat náv‰tûvnost folklorních akcí. Na druhé stranû jsou tyto údaje velice dÛleÏité, napfiíklad pfii shánûní sponzorÛ ãi obhajobû projektÛ u ministerstev. ZároveÀ slouÏí jako materiál mapující stav ãásti folklorního hnutí, kter˘mi jsou folklorní festivaly a slavnosti. Folklorní sdruÏení âR se tedy v roce 1998 rozhodlo posílat sv˘m ãlensk˘m festivalÛm formuláfie „bilanãního listu“, které se po vyplnûní organizátorem akce stanou struãn˘m statistick˘m pfiehledem daného roãníku. Mezi dÛleÏité údaje, které se takto získají, patfií poãty domácích a zahraniãních souborÛ a poãty dûtsk˘ch souborÛ, které se akce zúãastnily. U zahraniãních souborÛ se sledují zastoupené zemû. Pro diváka je zahraniãní soubor jednou z hlavních atraktivit festivalu. Dal‰í skupinou údajÛ je statistika pofiadÛ, kde se sleduje druh a poãet pofiadÛ a doprovodné programy. Z hlediska cestovního ruchu je dÛleÏitá následující skupina údajÛ, kde je poãet platících divákÛ, celkov˘ poãet divákÛ, údaje o rozpoãtu festivalu, dokumentace festivalu a zájem médií. Zpracováním tûchto bilanãních listÛ z roku 2000 vznikl graf ã. 1 Srovnání celkové náv‰tûvnosti a graf ã. 2 Srovnání poãtu platících divákÛ. Na grafech je porovnávána celková náv‰tûvnost jednotliv˘ch festivalÛ v roce 2000. Jako smûrodatn˘ údaj je brán v pfiípadû grafu ã. 1 celkov˘ poãet divákÛ, v pfiípadû grafu ã. 2 poãet platících divákÛ. V pfiípadû, Ïe se festival v roce 2000 nekonal, nebo chybí údaj, je pouÏit údaj z roku 1999 nebo 1998. Barevn˘m kosoãtvercem jsou odli‰eny folklorní akce v âechách a na Moravû. V tabulce je moÏno porovnat prÛmûrn˘ poãet divákÛ na den na Moravû a prÛmûrn˘ poãet divákÛ na den v âechách. Vypovídací schopnost tûchto údajÛ je zkreslena vût‰inou odhadovan˘m poãtem divákÛ (v pfiípadû doprovodn˘ch akcí jako jsou prÛvody, kdyÏ se vstupné nevybírá, ãi v pfiípadû, kdy se vybírá pouze dobrovolné vstupné). Z grafu ã. 1 a 2 lze vyãíst, Ïe pfiepoãten˘ poãet v‰ech divákÛ na festival a den i pfie-

15

MFF Mistfiín

4

16

Jáno‰íkÛv dukát

3

17

Národopisn˘ festival kyjovského DolÀácka

3

2373

18

MFF Folklor bez hranic

5

1700

19

MFF ·umperk

5

4000

20

MFF Písek

◆

4

4000

21

MFF âerven˘ Kostelec

◆

22

MFF Liptálské slavnosti

23

Setkání s folklorem

24

Sochovy národopisné slavnosti

25

Adámkovy folklorní slavnosti

IV

26

MFF Brno

27

MFF Karlovy Vary

5 ◆

4

3000 12000

5 5

◆

15000 1500

2 1

◆

2

◆

3

10000 2500 800 2000 1300

6

8500 3000

28

Slezské dny

2

29

MFDS Písní a tancem

3

30

Hanácké slavnosti

3

600

31

MFF Babí léto

1

379

32

Lidov˘ rok

3

33

Polabská voniãka

◆

4

1000

34

Horácké slavnosti

◆

2

1682

35

Mûlnick˘ vrkoã

◆

3

36

Vsetínsk˘ krpec

37

MDF Strakonice

◆

10000 8000

2165

5000

4

25000

4

25000



25.1.2003 13:08

Stránka V

Graf ã. 2 – Srovnání poãtu platících divákÛ v roce 2000 poãet

poãet divákÛ

poãet dnÛ

âechy ◆

15

23 913

48

498

Morava

22

69 883

77

908

ã.

festival

1

Tuchlovická pouÈ

2

MFF ·tûpy

3

Jihoãesk˘ folklorní festival

divákÛ/den

by náv‰tûvníkÛ „StráÏnice“ s tehdej‰ím sloÏením populace âSSR ukazovalo vût‰í zastoupení mladé generace na slavnostech, neÏ byl celostátní pomûr (sãítání z roku 1970: do 30 let 30 %). Publikum z roku 1997 bylo je‰tû znatelnû mlad‰í. Do 25 let 45 % publika, 26 – 40 let 25 % publika, nad 40 let 30 % publika. Z tûchto údajÛ mÛÏeme usuzovat na rostoucí zájem mladé generace o folklor, coÏ je do budoucna rozhodnû pozitivní trend. (viz Graf ã. 3)

dnÛ ◆ ◆

3

1500

Vzdûlání

3

530

JiÏ na poãátku 80. let pfievaÏovali ve stráÏnickém publiku mladí lidé s úpln˘m stfiedním a vysoko‰kolsk˘m vzdûláním. V roce 1997 byl v tomto smûru zji‰tûn je‰tû markantnûj‰í posun. 80 % publika mûlo minimálnû stfiedo‰kolské vzdûlání. K jistému posunu ve struktufie podle vzdûlání sice do‰lo mezi lety 1980-1997 v celé populaci, pfiesto je nadreprezentovanost kategorií se stfiedo‰kolsk˘m a vysoko‰kolsk˘m vzdûláním v souboru náv‰tûvníkÛ velice v˘znamná. Podíl náv‰tûvníkÛ se základním vzdûláním a vyuãen˘ch se sníÏil oproti poãátku 80. let ze 45 % na 20 %.

3

4

Dûtské folklorní dny – Liptál

3

5

RoÏnovská vala‰ka

3

6

MFF Fr˘dek-Místek

7

7

Dûtsk˘ folklorní festival Kunovské léto

8

MFF PlzeÀ

238 8000 2100

5 ◆

3

9

MFF StráÏnice

10

MFF âermenské slavnosti

◆

3

11

MFF Slavnosti pod Zviãinou

◆

3

12

MFF Evropské setkání souborÛ – Telã

3500

3

7

13

RoÏnovské slavnosti

14

MFF Klatovy

15

MFF Mistfiín

16

Jáno‰íkÛv dukát

3

17

Národopisn˘ festival kyjovského DolÀácka

3

18

MFF Folklor bez hranic

5

12500 950 2300

4 4

19

MFF ·umperk

20

MFF Písek

◆

5

21

MFF âerven˘ Kostelec

◆

22

MFF Liptálské slavnosti

23

Setkání s folklorem

24

Sochovy národopisné slavnosti

1980

25

Adámkovy folklorní slavnosti

1997

13275

20%

320 2000 7000

45%

55%

1691 186

80%

1280

4 5 5

◆

V˘voj vzdûlanosti náv‰tûvníkÛ StráÏnice

570

5 ◆

Graf ã. 4

8000 1208

2 1

979

◆

2

1300

6

659

◆

3

700

maturita

základní vzdûlání a vyuãení

Opakovanost náv‰tûvy

26

MFF Brno

27

MFF Karlovy Vary

28

Slezské dny

29

MFDS Písní a tancem

3

30

Hanácké slavnosti

3

31

MFF Babí léto

1

32

Lidov˘ rok

3

1096

33

Polabská voniãka

◆

4

725

Bydli‰tû

34

Horácké slavnosti

◆

2

618

35

Mûlnick˘ vrkoã

◆

3

36

Vsetínsk˘ krpec

37

MDF Strakonice

◆

4

Náv‰tûvnost festivalu si zachovává celorepublikov˘ charakter. Více neÏ polovina náv‰tûvnosti byla v roce 1997 z oblasti mimo Slovácko, 80 % náv‰tûvníkÛ z Moravy, jejíÏ podíl na celkové náv‰tûvnosti oproti poãátku 80. let vzrostl. V roce 1997 se v˘raznû sníÏil podíl náv‰tûvníkÛ ze Slovenska a naopak vzrostl podíl náv‰tûvnosti ze StráÏnice a ze Slovácka. Pfiíãinou je urãitû i rozdûlení republiky.

2

4

7000

171

5000 7500

Na poãátku 80. let bylo na slavnostech pfiibliÏnû 50% divákÛ poprvé (rok 1980: do 18 let 57 % poprvé, 19 – 25 let 46 % poprvé). Podíl nov˘ch náv‰tûvníkÛ v roce 1997 poklesl na necelou ãtvrtinu a naopak vzrostl podíl kaÏdoroãních náv‰tûvníkÛ na polovinu. PfiiãemÏ publikum v roce 1997 bylo aktivnûj‰í i v náv‰tûvû folklorních akcí obecnû a tfietina z nich byla ãleny folklorních souborÛ. Oproti poãátku 80. let se ukazuje i nárÛst poãtu náv‰tûvníkÛ, ktefií jsou na slavnostech v‰echny tfii dny.

Divák Postoj diváka a zájem ‰iroké vefiejnosti o folklor není bohuÏel pfiedmûtem komplexního zkoumání, a nedá se tudíÏ urãit ani jeho v˘vojová tendence. âásteãnû se dá zjistit ze specificky zamûfien˘ch sociologick˘ch v˘zkumÛ, které byly provedeny pfied rokem 1989. Jejich v˘sledky shrnul Václav Frolec v ãlánku „Potfieba folkloru“, kter˘ vy‰el v ãasopisu Umûní a fiemesla, ã. 4, v roce 1988. Jedním z tûchto sledování byl sociologick˘ v˘zkum náv‰tûvnosti stráÏnick˘ch folklorních slavností. Tyto slavnosti vznikly jiÏ v roce 1946 a v souãasné dobû mají nejvût‰í poãet roãníkÛ. Sociologick˘ v˘zkum, o kterém pí‰e Václav Frolec, probûhl v letech 1980, 1981 a 1984. Podobn˘ v˘zkum se potom uskuteãnil v roce 1997. Z porovnání v˘sledkÛ se dají odvodit urãité v˘vojové zmûny. Projekt v letech 1980, 1981 a 1984 zpracovali a v˘zkum realizovali Tomá‰ Sirovátka, Jan Souãek a Václav Frolec. Údaje za rok 1997 byly poskytnuty z archivu Ústavu lidové kultury ve StráÏnici, paní Ludmilou Horehleìovou.

Vûk Na poãátku 80. let tvofiili polovinu náv‰tûvníkÛ lidé do 30 let (rok 1980: do 18 let 7,8 % publika, 19 – 25 let 1,7 % publika, 26 – 30 let 16 % publika). Srovnání vûkové sklad-

Motiv Mezi nejãastûj‰í motivy náv‰tûvy patfií citov˘ proÏitek a estetick˘ záÏitek, poznání, slavnostní a spoleãensk˘ záÏitek, zábava a rekreace. Na poãátku 80. let byla u náv‰tûvníkÛ do 25 let nejsilnûj‰ím motivem zábava a rekreace, mezi 26 – 30 lety pfievládal citov˘ proÏitek folkloru. V roce 1997 stále dominuje motiv citov˘ proÏitek (53 % náv‰tûvníkÛ), témûfi stejnû v˘znamn˘ je motiv zábav a rekreace (51 % náv‰tûvníkÛ). Dále z v˘zkumu v roce 1997 vypl˘vá korelaãní vztah mezi vûkem náv‰tûvníkÛ a motivem „zábava“ (tedy mlad‰í náv‰tûvníci zdÛrazÀují tento motiv) a mezi frekvencí náv‰tûvy a motivem „zábava“ (tedy kaÏdoroãní náv‰tûvníci zdÛrazÀují tento motiv). Z uveden˘ch závûrÛ se dá usuzovat na rostoucí zájem mladé generace o folklor, rostoucí vzdûlanost publika a vût‰í vûrnost této folklorní akci. V‰echny tyto faktory jsou velice pozitivní. VyváÏenost motivu „zábavy“ a „citového proÏitku“ navíc ukazuje na naplnûní zámûru akce, kter˘m je pouãení a pobavení. Mezinárodní folklorní festival ve StráÏnici je nejznámûj‰ím festivalem v âeské republice, kter˘ má nejvíce roãníkÛ. Do jisté míry se tedy dají v˘‰e uvedené závûry zev‰eobecnit.

Úãinkující Graf ã. 3 – V˘voj vûkové skladby náv‰tûvníkÛ StráÏnice

1980

1979

30% 45%

55%

ZároveÀ s v˘zkumem náv‰tûvnosti v letech 1980, 1981 a 1984 byl ve StráÏnici provádûn i v˘zkum úãinkujících – ãlenÛ souborÛ. V roce 1981 bylo zji‰tûno, Ïe do souborové ãinnosti se zapojuje 47 % dûtí do 15 let (4 % dûtí pfied‰kolního vûku, 13 % dûtí ve vûku 6-9 let, 30 % dûtí od 10-15 let), 27 % dûtí ve vûku 16-18 let, 19 % ve vûku 19-25 let a 7 % ve vûku nad 25 let. Tento vzorek lze srovnat se souãasn˘m stavem podle databází Folklorního sdruÏení. Celkem je v ãlensk˘ch folklorních souborech sdruÏeno nûco kolem 13 000 dûtí a mládeÏe. Ve vûku do 15 let se do souborové ãinnosti zapojuje 56 % dûtí, ve vûku 16-18 let 12 % dûtí, ve vûku do 26 let 17 % dûtí a ve vûku nad 26 let 15 %. (viz Graf ã. 5)

47%

do 25 let


26 a více

Na poãátku 80. let bylo navíc zji‰tûno, Ïe 67 % ãlenÛ souborÛ má minimálnû maturitu, coÏ vedlo autory v˘zkumu k závûru, Ïe vhledem k tomu, Ïe úroveÀ vzdûlání mladé generace má stoupající tendenci, lze pfiedpokládat i úmûrn˘ rÛst zájmu o folklorní hnutí. Z uveden˘ch ãísel vypl˘vá, Ïe zájem o folklor pfievaÏuje u nejmlad‰í generace. Tento závûr je velice pozitivní, protoÏe pokud se dûti podílejí na zájmové ãinnosti, je nepravdûpodobné, Ïe v pozdûj‰ím vûku podlehnou drogám ãi jin˘m sociálnû-patologick˘m jevÛm.

V


25.1.2003 13:08

Stránka VI

Graf ã. 5 – V˘voj vûkové skladby ãlenÛ souborÛ

1981

2001 (FoS âR)

26%

32% 47%

56%

27%

do 15 let

12%

16-18 let

19 a více let

PODÍL FOLKLORU NA CESTOVNÍM RUCHU Podle R. Jefiábka, autora ãlánku „Turistick˘ folklorismus“, kter˘ vy‰el v roce 1993 v ã. 2 ãasopisu Umûní a fiemesla, je folklorismus pomûrnû mlad˘ pojem, kter˘ vznikl z potfieby odli‰it autentick˘ folklor od novotvarÛ a jehoÏ smysl se v prÛbûhu pouÏívání stále je‰tû promûÀuje. V souvislosti s turismem lze folklorismus chápat jako pojmenování rÛzn˘ch podob vyuÏívání folkloru pro potfieby domácího a zahraniãního turistického ruchu. Na Slovensku byl sledován v oblasti Vysok˘ch Tater uÏ od 60. let a skupina nûmeck˘ch etnosociologÛ podrobila anal˘ze projevy tohoto druhu v Maìarsku. Poté se pokusila vyhodnotit situaci v mnohem ‰ir‰ím mûfiítku v publikaci Tourismus. U nás dosud podrobnûj‰í anal˘ze podroben nebyl.

V˘jezdov˘ CR Folklor cizích zemí je velmi v˘znamn˘m turistick˘m produktem a vût‰ina zahraniãních cestovních kanceláfií ho zahrnuje do sv˘ch programÛ. Podle Richarda Jefiábka nejde ani tak o prezentaci folklorních tradic: „…jako spí‰ o plánovitou a fiízenou organizaci nakládání s vnûj‰ími atributy vybran˘ch, pfiedev‰ím dostateãnû pfiitaÏliv˘ch sloÏek lidové kultury s cílem jejich komerãního vyuÏití.“ Organizátory tûchto akcí neb˘vají sami tvÛrci tradic ãi jejich sbûratelé, ale v naprosté vût‰inû manaÏefii a obchodníci. Lidová tradice se tak stává zdrojem slu‰né obÏivy. V âeské republice jsou naopak pofiadateli nositelé folklorních tradic, jako vedoucí folklorních souborÛ, pracovníci muzeí, uãitelé ãi kulturní ãinitelé. V˘jezdy na‰ich folklorních souborÛ na rÛzné zahraniãní folklorní festivaly jsou nejen souãástí na‰í národní reprezentace, ale i souãástí v˘jezdového cestovního ruchu.

Pfiíjezdov˘ CR Folklorní festivaly a dal‰í folklorní akce bohuÏel nejsou obvyklou nabídkou na‰ich cestovních kanceláfií a agentur. Obãané cizích zemí, ktefií jsou náv‰tûvníky na‰ich folklorních akcí, se o nich dovûdûli vût‰inou od znám˘ch, z propagace provádûné organizátory akce, z tisku a z publikací zájmov˘ch a kulturních organizací (napfi. publikace „Folklorní akce v âR“ vydávaná FoS âR nebo „Calendar of festivals“ vydávan˘ Mezinárodním sdruÏením pofiadatelÛ folklorních festivalÛ – CIOFF, které pracuje pfii organizaci UNESCO). Vût‰inu náv‰tûvníkÛ tak tvofií zájemci o lidové umûní, ktefií se akce zúãastÀují pravidelnû.

Cestovní ruch podle motivu PfievaÏující motivace úãasti na cestovním ruchu je jedním z kritérií, podle kterého mÛÏeme vymezit typy cestovního ruchu. Podíl a vyuÏitelnost folkloru a lidové kultury pro jednotlivé typy cestovního ruchu je rÛzn˘. Rekreaãní cestovní ruch Rekreaãní cestovní ruch je cestovní ruch, jehoÏ hlavním úãelem je obnova pracovních sil, du‰evní i fyzick˘ odpoãinek, aktivní rekreace. Neznamená tedy jen pasivní odpoãinek, ale obvykle je spojen s aktivním pobytem v pfiírodû a uplatnûním celé fiady sportovních aktivit, her, zájmÛ, zálib, koníãkÛ, vãetnû takov˘ch, jak˘mi je napfi. zahrádkafiení, houbafiení, kutilství apod. Urãit˘m specifick˘m rysem rekreaãního cestovního ruchu je i chatafiení a chalupafiení. Pro skupinu lidí, ktefií se aktivnû zajímají o folklor (napfi. ãleny souborÛ, sbûratele lidov˘ch písní, etnografy, zájemce o lidovou architekturu ãi fiemesla), mÛÏe b˘t náv‰tûva folklorního pfiedstavení, muzea nebo skanzenu souãástí rekreace a aktivním odpoãinkem. Takov˘ spotfiebitel nepotfiebuje nabídku cestovních kanceláfií a agentur, vût‰inou si sám zjistí potfiebné informace o akcích nebo se sám na realizaci tûchto akcí podílí. Kulturnû poznávací cestovní ruch Kulturnû poznávací cestovní ruch je zamûfien˘ pfiedev‰ím na poznávání historie, kultury, tradic a zvykÛ vlastního i jin˘ch národÛ. Plní v˘znamnou v˘chovnû-vzdûlávací funkci a pfiispívá k roz‰ífiení kulturnû spoleãenského rozhledu obyvatelstva. Zahrnuje pfiedev‰ím náv‰tûvu kulturnû historick˘ch památek (hradÛ, zámkÛ, staveb lidové architektury a dal‰ích kulturnû historick˘ch objektÛ), kulturních zafiízení (muzea, galerie, obrazárny, knihovny a dal‰í), kulturních akcí (divadelní pfiedstavení, festivaly, folklorní a lidové slavnosti), ale i náv‰tûvu tzv. kulturní krajiny (parky, zahrady) a dal‰í. Z této definice vypl˘vá, Ïe folklor a lidová kultura vÛbec jsou jedním ze základÛ kulturnû poznávacího cestovního ruchu. Kromû náv‰tûvy folklorních akcí a festivalÛ sem patfií i náv‰tûva muzeí specializovan˘ch na lidovou kulturu (lidová fiemesla, zvy-

VI

ky a obyãeje, odûvy atd.). Zvlá‰tní kapitolou je náv‰tûva muzeí lidové architektury – skanzenÛ, ve kter˘ch náv‰tûvník mÛÏe v autentickém prostfiedí zhlédnout rÛzné tradiãní události, jako jsou jarmarky, náboÏenské slavnosti, doÏínky, masopust, Vánoce, Velikonoce, rÛzné obchÛzky atd., které ve své pÛvodní formû z bûÏného Ïivota pomalu mizejí. Pfiíkladem je Vala‰ské muzeum v pfiírodû v RoÏnovû pod Radho‰tûm, které organizuje nejen prohlídku lidové architektury, ale kde se konají i tfii mezinárodní folklorní festivaly (RoÏnovské slavnosti, RoÏnovská vala‰ka a Jáno‰íkÛv dukát), gastronomické akce (napfi. SoutûÏ o nejlep‰í klobásu), setkání fiemeslníkÛ (napfi. HejÛv noÏík), vystoupení ‰ermífiÛ, tradiãní lidové akce (masopust, velikonoce, vánoce, svatojánská noc atd.) a dal‰í (bály, jarmarky, vystoupení rÛzn˘ch folklorních souborÛ). Dal‰í skanzeny se nachází napfi. ve StráÏnici (Muzeum vesnice jihov˘chodní Moravy), Veselém Kopci (Soubor lidov˘ch staveb Vysoãina), Koufiimi, Tfiebízi a Pfierovû nad Labem. Specifick˘m druhem kulturnû poznávacího cestovního ruchu je festivalová turistika. Patfií sem nejen náv‰tûvy filmov˘ch a divadelních festivalÛ, karnevalÛ atd., ale i náv‰tûvy folklorních festivalÛ. Cestovní ruch s náboÏenskou orientací Cestovní ruch s náboÏenskou orientací je v praxi oznaãován jako náboÏensk˘ cestovní ruch ãi poutní turistika, kde hlavním motivem je náv‰tûva poutních a posvátn˘ch míst, náv‰tûva církevních památek a religiózních událostí. NáboÏenství je nejstar‰í motiv k cestování. Velká ãást lidové kultury má své základy v náboÏenství. Patfií sem lidové zvyky (napfi. svûcení koãiãek na Velikonoce), ale hlavnû náboÏenské pouti (Sv. Kopeãek u Olomouce, Host˘n na Moravû, Velehrad, Sv. Hora u Pfiíbrami, Králíky, Dobrá voda, Klokoty, ¤ímov). Stylizace náboÏensk˘ch lidov˘ch slavností, obfiadÛ a zvykÛ je moÏno vidût v rámci rÛzn˘ch folklorních akcí hlavnû ve skanzenech (RoÏnov pod Radho‰tûm, Vesel˘ Kopec atd.). Cestovní ruch se vzdûlávacími motivy Jedná se o takovou úãast na cestovním ruchu, jejímÏ hlavním motivem je cestování s cílem dal‰ího vzdûlávání – nûco se nauãit ãi poznat. Tomu je pak v˘raznû pfiizpÛsoben program cesty a pobytu (napfi. zájezdy s v˘ukou jazykÛ, rÛzn˘ch sportovních disciplín, jógy, jízdy na koních nebo zájezdy do v˘znamn˘ch historick˘ch, archeologick˘ch, kulturních ãi vûdeck˘ch míst s odborn˘m programem, spojené ãasto i s poskytováním odborn˘ch studijních materiálÛ). Do tohoto typu cestovního ruchu patfií úãast domácích i zahraniãních expertÛ na rÛzn˘ch sympoziích, která se zab˘vají problematikou lidové kultury (v âR napfiíklad v rámci festivalu ve StráÏnici, v RoÏnovû pod Radho‰tûm nebo Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích.). Dále sem patfií „národopisné exkurze“ organizované v rámci vysoko‰kolského studia. O takov˘ch exkurzích pí‰e v ãlánku „Desatero národopisné exkurze“, kter˘ vy‰el v roce 1987 v ãasopise Umûní a fiemesla ã. 4, Richard Jefiábek. Národopisné pracovi‰tû brnûnské univerzity uskuteãnilo za poslední ãtvrtstoletí dvacet domácích exkurzí a patnáct zahraniãních poznávacích cest, zpravidla vyhranûnû motivovan˘ch. Buì ‰lo o seznamování studentÛ s lidovou kulturou na‰ich národopisn˘ch regionÛ (Chodsko, jiÏní âechy, stfiední âechy, Podkrkono‰í a severov˘chodní âechy, Horácko, Vala‰sko, Ostravsko, Slovácko, jihozápadní Slovensko aj.), nebo tematicky koncipované okruhy (ãeské sbírky mimoevropského národopisu, materiální kultura a technické památky âeskomoravské vrchoviny a jihozápadní Moravy, fiemeslná v˘roba jihov˘chodní Moravy, slovenská národopisná muzea v pfiírodû, lidová kultura UkrajincÛ na v˘chodním Slovensku atd.). Zahraniãní exkurze se realizovaly zpravidla podle rÛzn˘ch odborn˘ch a ideov˘ch zámûrÛ (napfi. kultura LuÏick˘ch SrbÛ, národopisná muzea NDR, polská národopisná muzea v pfiírodû, lidová kultura a umûní polsk˘ch Tater a Podhalí, bûloruská lidová kultura, lidové umûní a zpÛsob Ïivota v Bukovinû, národopis Kavkazu a Zakavkazska, ãeské a slovenské minority v Maìarsku a Rumunsku atd.). Cestovní ruch se spoleãensk˘mi motivy Cestovní ruch se spoleãensk˘mi motivy je orientovan˘ na spoleãenské styky a komunikaci mezi lidmi a zahrnuje takové typy úãasti na cestovním ruchu, jako jsou napfi. náv‰tûvy pfiátel, pfiíbuzn˘ch a znám˘ch, náv‰tûvy rÛzn˘ch spoleãensk˘ch akcí a událostí a dal‰í. Do tohoto typu cestovního ruchu b˘vá ãasto zafiazována i klubová turistika. Folklorní festivaly a slavnosti jsou v˘znamnou spoleãenskou událostí daného regionu. Úãastní se jich skupiny lidí se spoleãn˘mi zájmy a b˘vají pfiíleÏitostí, pfii které s sejdou pfiíbuzní a pfiátelé. Zdravotnû orientovan˘ cestovní ruch Zdravotnû orientovan˘ cestovní ruch je zamûfien pfiedev‰ím na zdravotní prevenci, rehabilitaci, rekonvalescenci i léãení následkÛ nemocí pfieváÏnû v rámci pobytu v lázních ãi jin˘ch stfiediscích cestovního ruchu s pfiízniv˘m zdravotním prostfiedím. V rámci tohoto typu cestovního ruchu je moÏno folklor vyuÏít jako doprovodn˘ program. Rekonvalescenti mohou nav‰tívit folklorní festival, kter˘ se mnohdy koná pfiímo v lázeÀském mûstû (Karlovy Vary, Luhaãovice, Velké Losiny, Láznû Bûlohrad), souãástí spoleãenského veãera mÛÏe b˘t vystoupení folklorního souboru nebo muziky. Cestovní ruch orientovan˘ na poznání pfiírodního prostfiedí Tento typ cestovního ruchu zahrnuje náv‰tûvu pfiírodních rezervací, chránûn˘ch krajinn˘ch oblastí, pfiírodních atraktivit a je zamûfien˘ na poznání pfiírody a Ïivota v ní. Specifick˘m typem je agroturistika a ekoturistika. Agroturistika zahrnuje pobyty na venkovû za úãelem rekreace ãi turistického poznání s ubytováním v zemûdûlsk˘ch usedlostech a vyuÏitím volného ãasu napfiíklad v˘pomocí pfii zemûdûlsk˘ch pracích, pohybem ve zdravém venkovském prostfiedí, jízdou na kole, na koni atd.



25.1.2003 13:08

Stránka VII

Ekoturistika obsahuje v‰echny formy turistiky zamûfiené na pfiírodu, pfii nichÏ hlavní motivací pro turisty je pozorování a obdivování pfiírody a tradiãní kultury, bûÏné v pfiírodních oblastech. Tyto aktivity obsahují vzdûlávací a interpretaãní prvky a jsou vût‰inou organizovány pro malé skupiny specializovan˘mi a rovnûÏ mal˘mi firmami ve vlastnictví místních obyvatel. Ekoturistické akce minimalizují negativní dopad na pfiírodní a sociálnû-kulturní prostfiedí. Ekoturistika podporuje ochranu pfiírodních území tím, Ïe pfiiná‰í ekonomick˘ prospûch hostitelsk˘m komunitám, poskytuje alternativní zamûstnanost a v˘dûlkové moÏnosti místnímu obyvatelstvu a zvy‰uje povûdomí o ochranû pfiírody a kulturních hodnot jak mezi místními lidmi, tak mezi turisty. Podle broÏury ECEAT CZ (Evropské centrum pro eko agro turistiku): „…hledá host v Toskánsku Toskánsko, v Irsku Irsko. Mûli bychom tedy b˘t hrdí na to, kde Ïijeme, a v âechách by host mûl najít âechy a na Moravû Moravu – ne karikaturu Ameriky nebo Nûmecka!“

to region není poznamenán pÛsobením velk˘ch prÛmyslov˘ch podnikÛ. Celá oblast má hustou síÈ silnic a Ïeleznic, je tedy snadno dostupná: E-55 (Praha, Bene‰ov, Tábor, âeské Budûjovice, Nûmecko), E-49 (PlzeÀ, Písek, âeské Budûjovice, Rakousko), E-551 (âeské Budûjovice, JindfiichÛv Hradec, Pelhfiimov). Mapa ã. 3 – Dopravní dostupnost Strakonic

Majitelé rodinn˘ch farem a venkovsk˘ch penzionÛ své hosty informují mimo jiné o církevních a lidov˘ch památkách v okolí, o slavnostech a festivalech (i folklorních), o místních zvycích a tradicích. Souãástí nabídky je ãasto náv‰tûva místního fiemeslníka. Cestovní ruch s profesními motivy Tento typ cestovního ruchu je spojen s profesní ãinností a profesními zájmy a probíhá pfieváÏnû v pracovním ãase úãastníkÛ, i kdyÏ v sobû mnohdy obsahuje i prvky cestovního ruchu realizovaného ve volném ãase. Souãástí tohoto typu je incentivní cestovní ruch, coÏ je stimulaãní cestovní ruch, úãast na zájezdu organizovaném zamûstnavatelem zdarma nebo za v˘hodn˘ch podmínek pro jeho zamûstnance zpravidla za odmûnu za dobré pracovní v˘sledky, s cílem také posílit vzájemné vztahy a mající kromû poznávací a rekreaãní náplnû nûkdy i náplÀ ãásteãnû pracovní. Souãástí package je obvykle kulturní, popfiípadû sportovní program (prohlídka zámku se simulací Ïivota v nûm, vystoupení ‰ermífiÛ) a spoleãná veãefie, kde probûhne ocenûní nejlep‰ích pracovníkÛ. Zájezdy obvykle tvofií specializované agentury (napfi. Motiv Prag) pfiímo podle pfiání zákazníka. Souãástí akcí nabízen˘ch pofiadatelem mohou b˘t veãery na urãité téma, kde lze vyuÏít i vystoupení folklorního souboru. Nûkdy se incentivní cestovní ruch zafiazuje jako segment do kongresového cestovního ruchu. Hlavní náplní tohoto typu cestovního ruchu je úãast na kongresu, sympoziu nebo podobné akci a jsou s ním spojeny i speciální sluÏby (napfi. tlumoãení, sekretáfiské sluÏby, exkurze atd.). Kongresov˘ cestovní ruch je nejen generátorem finanãních ziskÛ, ale i tvÛrcem desítek tisíc pracovních pfiíleÏitostí. VyuÏívá fiadu dal‰ích doplÀkov˘ch sluÏeb a úãastník kongresu utratí dvakrát aÏ tfiikrát tolik neÏ ostatní úãastníci cestovního ruchu. Navíc se vût‰ina kongresÛ koná mimo hlavní turistickou sezónu, tedy v záfií, ãervnu a kvûtnu. Podle Ing. Rudi‰ara ze spoleãnosti Guarant se jako doprovodn˘ program kongresu nejãastûji vyuÏívá nûco, co pfiiblíÏí úãastníkÛm kulturu domácí zemû. Kongresy totiÏ kolují po svûtû a jejich úãastníci vût‰inou nemají ãas ani pfiíleÏitost se jinak seznámit s místní kulturou. Folklor je tedy vedle klasiky a jazzu jednou z náplní doplÀkov˘ch kulturních programÛ kongresu. V tabulce ã. 5 je struãnû uveden podíl folkloru na rÛzn˘ch typech cestovního ruchu. Tabulka ã. 5 – Podíl folkloru na cestovním ruchu Folklor a lidová kultura vÛbec je v˘znamn˘m prvkem turismu. Je jedním ze základÛ Typ cestovního ruchu rekreaãní kulturnû poznávací náboÏensk˘ se vzdûlávacími motivy se spoleãensk˘mi motivy zdravotnû orientovan˘ ekoturistika

incentivní a kongresov˘

Podíl folkloru aktivní odpoãinek pfii úãasti na folklorní akci folklor a lidová kultura – jeden ze základÛ – náv‰tûva folklorních akcí, muzeí a skanzenÛ náboÏenské pouti, stylizace náboÏensk˘ch obfiadÛ pfii festivalech sympozia o lidové kultufie, národopisné exkurze folklorní festivaly a slavnosti folklor – doprovodn˘ program folklor a lidová kultura – jeden ze základÛ – náv‰tûva místního fiemeslníka, folklorní slavnosti, památky lidové architektury, seznámení se s místními zvyky a obyãeji folklor – doprovodn˘ program

nového druhu cestovního ruchu agroturistiky a ekoturistiky, neboÈ témûfi nezatûÏuje pfiírodu, nevytváfií nové atrakce, vyuÏívá Ïivé tradice a zapojuje místní obyvatelstvo. V incentivním, kongresovém a zdravotnû orientovaném cestovním ruchu je souãástí doprovodn˘ch programÛ, coÏ pfiiblíÏí na‰í kulturu domácímu i zahraniãnímu turistovi, a navíc je finanãním pfiíjmem daného folklorního souboru. UÏ svou podstatou je lidová kultura a folklor v˘znamn˘m motivem kulturnû poznávacího cestovního ruchu. ZáleÏí pouze na jednotliv˘ch subjektech jak této skuteãnosti vyuÏijí. Chybou je, Ïe se folklorní a jiné akce nenacházejí v nabídkách cestovních kanceláfií a agentur. Ani v katalogu cestovní kanceláfie Fischer není mnoho odkazÛ na folklor, i kdyÏ se jedná o propagaci napfi. vinafisk˘ch stezek na Moravû. Tato oblast tak pfiichází o v˘znamn˘ segment zákazníkÛ. Propagace leÏí na organizátorech akcí, kulturních zafiízeních, zájmov˘ch organizacích a místních a mûstsk˘ch úfiadech. Ty pouze o dan˘ch akcích informují, nemohou je ale zafiadit do dnes tak oblíben˘ch packagÛ.

MEZINÁRODNÍ DUDÁCK¯ FESTIVAL VE STRAKONICÍCH (MDF) Strakonice patfií do turistického regionu JiÏní âechy, kter˘ je naz˘ván regionem hradÛ, zámkÛ a rybníkÛ. JiÏní âechy jsou krajem nesãetn˘ch borov˘ch lesÛ i rozsáhl˘ch ra‰elini‰È, oÏiven˘ch siluetami mûst i venkovsk˘ch kostelÛ, které skvûle harmonují s bûlostn˘mi blatsk˘mi statky. DÛkazem vysoké krajinné hodnoty je mnoÏství vyhlá‰en˘ch chránûn˘ch území. Ten-


Strakonice leÏí na pfiímém silniãním tahu Praha – Pasov, na soutoku fiek Otava a VolyÀka. Je to typické mûsto vzniklé v podhradí s architektonicky nevyãlenûn˘m námûstím, které tvofií pouze roz‰ífiená silnice.

Ubytovací moÏnosti ve Strakonicích Ve mûstû Strakonice se nachází celkem ‰est hotelÛ. âtyfii z nich jsou men‰í ubytovací zafiízení do tfiiceti pokojÛ (Hotel Bílá rÛÏe, Hotel Bíl˘ vlk, Hotel Fontána, Hotel ·vanda Dudák). Pát˘ hotel – Hotel Bavor je od roku 1999 souãástí fietûzce Legner Hotels & Resorts. ·est˘ hotel – Hotel Garnet b˘val dfiíve souãástí hotelu Bavor, nyní pÛsobí samostatnû. Dal‰í moÏnost ubytování je v Penzionu u VachtÛ. V tûchto ubytovacích zafiízeních byla provedena osobním dotazováním anal˘za. Zji‰Èovány byly základní údaje (poãet pokojÛ, cenové relace, vybavení, doprovodné sluÏby), dále pak prÛmûrná roãní obsazenost, obsazenost v dobû Dudáckého festivalu, propagace a spolupráci s Mûstsk˘m kulturním stfiediskem, které v dobû festivalu ubytovává hosty a úãastníky v místních ubytovacích zafiízeních. Závûry tohoto ‰etfiení shrnuje tabulka ã. 6. Tabulka ã. 6 jméno hotelu Bílá rÛÏe Bíl˘ vlk Fontána ·vanda Dudák Bavor Garnet U VachtÛ

poãet pokojÛ 17 12 5 25 77 52 3

poãet lÛÏek 40 37 10 57 133 130 6

prÛmûrná roãní obsazenost (%) 60 – 70 30 – 40 90 50 – 60 60 50 50

obsazenost ubytovanost v dobû MDF (%) cizincÛ pfii MDF 100 Nûmci 100 0 100 Holanìani, Nûmci 100 Nûmci, Slováci 90 – 95 Nûmci, Francouzi 100 Nûmci, Raku‰ani 100 0

Ze zji‰tûn˘ch údajÛ vyplynulo, Ïe v dobû Dudáckého festivalu byla v‰echna ubytovací zafiízení plnû obsazena, a to zejména solventnûj‰í zahraniãní klientelou. Znamená to vût‰í pfiíjmy tûchto zafiízení a zprostfiedkovanû pak vût‰í daÀové pfiíjmy vefiejn˘ch rozpoãtÛ.

PrácheÀsko Mûsto Strakonice, které je dûji‰tûm Mezinárodního dudáckého festivalu, se nachází ve folkloristické oblasti PrácheÀsko. Je to oblast, kde se dodnes udrÏely star‰í projevy lidového umûní. Stavby, lidová umûlecká v˘roba, náfieãí, zvyky a obyãeje, písnû, hudba i tance, kroje, povûsti a pohádky. Hudebnû-taneãní projevy prácheÀského venkovského lidu jsou spjaty pfiedev‰ím s hudbou dudáckou. Dudy vyhrávaly samy, doprovázené nanejv˘‰ podupy dudáka, nebo spolu s houslemi. K tûmto dvûma se v 19. století pfiidal i Es klarinet a vznikla tak „malá selská muzika“, která byla nûkdy zesílena B klarinetem a druh˘mi houslemi. V 70.letech 19. století k nim pfiibyla basa. Mezi typické písÀové projevy PrácheÀska patfií halekaãky. Byly to písnû pasáãkÛ, kter˘mi na sebe volali z kopce na kopec. Námûty lidov˘ch písní jsou pfiibliÏnû stejné jako v jin˘ch krajích – práce, láska, pfiíroda, zábava a humor, vojna, ukolébavky, svatby a pohfiby, vánoãní a velikonoãní koledy, stavûní máje, masopust, konopická. Nejstar‰í zmínky o dudách na PrácheÀsku jsou z 15. století. Dudám se pfiizpÛsobovali zpûváci i taneãníci a vût‰ina obcí mûla svého vlastního dudáka. Sbûrateli Josefu ReÏnému se podafiilo vypátrat více neÏ stovku dudákÛ, ktefií Ïili na PrácheÀsku v 18. -19. století, z nichÏ pfies dvacet pÛsobilo je‰tû koncem 19. a poãátkem 20. století. Dnes nejznámûj‰ím dudákem je urãitû ·vanda ze Strakonic, kter˘ existoval v literární povûsti a dnes je znám pfiedev‰ím díky hfie Josefa Kajetána Tyla. O tom, zda se jedná o skuteãnou postavu, jsou spory, ale je pravda, Ïe v PrácheÀském kraji opravdu existovaly rody ·vandÛ. Dudy patfií dnes neodluãnû k tradiãní muzice jiÏních âech a Chodska. V tûchto oblastech se nejdéle z ãesk˘ch zemí udrÏely jako lidov˘ nástroj. Jsou ale zároveÀ ná-

VII


25.1.2003 13:08

Stránka VIII

strojem, na nûjÏ se hraje odnepamûti u národÛ pfiedoasijsk˘ch, severoafrick˘ch a evropsk˘ch a jehoÏ podoba a funkce se v tisíciletém v˘voji podstatnû zmûnily. Principem dud je melodická jaz˘ãková pí‰Èala „pfiednice“ s vrtan˘mi otvory, bezdírkov˘ burdonov˘ huk – zafiízení vydávající spoluznûjící nepromûnliv˘ tón a mûchov˘ zásobník vzduchu. Na evropském kontinentû byly dvojhlasé i trojhlasé dudy dvou základních typÛ. U prvního – star‰ího typu byl zásobník vzduchu nad˘mán ústy, u druhého typu byl ãerpán mûchem pod paÏí. Nejstar‰í zmínky o zavedení druhého typu jsou ze 16. století, kdy se objevují francouzské dudy „musette“ a dudy „uileanského“ (irského) typu. Ze star‰ího typu dud nafukovan˘ch ústy jsou dodnes Ïivé skotské dudy „highlandpipe“. Na ãeské pÛdû se dudy uvádûjí uÏ ve 13. století jako „kór“ a „kofiec“ (z latinského Chorus), kdy hrály pfii korunovaci krále Václava II. a pfii oslavû pfiíjezdu Jana Lucemburského s Eli‰kou Pfiemyslovnou do Prahy. Ve 14. století se setkáváme s názvem „kozice, kozel, kozlík, koza“. Název dudy se poprvé objevuje v 15. století a toto slovo pochází z tureckého „düdük“ ãi „duduk“ – stejnû jako se z arabsko-tureckého „ghaida“ zrodilo v 16. století pojmenování dud „kejdy, gajdy“ Dudy nafukované ústy u nás bûhem 19. století ustoupily dudám s ãerpacím mûchem. Dudy v 17. a 18. století hrávaly i v orchestru a byly pro nû komponovány i nároãné skladby – ale nakonec zÛstaly vûrny hudbû lidové. Od roku 1955 se pofiádaly ve Strakonicích Jihoãeské slavnosti písní a tancÛ, které byly inspirující pfiehlídkou folklorních souborÛ jiÏních âech. Jejich iniciátory byly ONV Strakonice, Krajské kulturní stfiedisko âeské Budûjovice a PrácheÀsk˘ soubor písní a tancÛ ze Strakonic. Pfii prvním roãníku 27. 8. 1955 do‰lo ke sjezdu ãtrnácti dudákÛ z jiÏních âech. Pfii druhém roãníku Jihoãesk˘ch slavností písní a tancÛ v roce 1956 se setkalo 50 dudákÛ z âech, Moravy a ze Slovenska a zaãalo se hovofiit o mezinárodní úãasti. První roãník festivalu s mezinárodní úãastí se konal v záfií 1967 a zhlédlo ho 6500 divákÛ. Zatím poslední ãtrnáct˘ roãník festivalu se uskuteãnil v srpnu 2000, programy a prÛvody vidûlo odhadem 25 000 náv‰tûvníkÛ. V prÛbûhu ãtrnácti roãníkÛ festivalu se témûfi ustálila jeho programová skladba. V‰e zaãíná ve ãtvrtek veãer pfied posledním srpnov˘m víkendem. Festival je zahájen dudáck˘m kasacím, kterému pfiedchází krátk˘ prÛvod mûstem (pÛvodnû se konalo pfied strakonickou radnicí, nyní v prostorách strakonického nádvofií). Sem mífií v‰ichni úãinkující, v jejichÏ ãele jde vedoucí dudákÛ, kter˘ Ïádá pfiedstavitele mûsta o povolení hrát a zpívat na hradním nádvofií, v zámecké zahradû a v celém mûstû. UÏ od prvního roãníku festivalu zaznívají z vûÏe strakonického hradu fanfáry, jejichÏ autorem je Josef ReÏn˘. V dopoledních a ãasn˘ch odpoledních hodinách festivalov˘ch dnÛ se obvykle na hradním nádvofií konají pofiady pro dûti, ve kter˘ch dûti i vystupují, a setkání sólov˘ch ãesk˘ch i zahraniãních dudákÛ. Tradicí se stává i náv‰tûva nûkterého zahraniãního souboru v místním pivovaru ãi jiném podniku. Nejen pro znalce jsou urãeny tematické pofiady, které se konají v pátek a v sobotu v odpoledních hodinách v Mûstském domû kultury. Pfiedstavují se zde dudy nejrÛznûj‰ího v˘vojového stupnû a pÛvodu v skladbách z období od baroka po souãasnost. V pátek a v sobotu veãer v 21 hodin jiÏ tradiãnû probíhá první a druh˘ hlavní festivalov˘ program, ve kterém místní PrácheÀsk˘ soubor vystupuje spolu se zahraniãními soubory. PÛvodnû se tento koncert konal na hradním nádvofií, v roce 2000 v zámecké zahradû (letní kino). Od roku 1998 je souãástí festivalu i nokturno, které se koná v sobotu ve 24 hodin v zámecké zahradû. Festival je ukonãen v nedûli slavnostním prÛvodem mûstem, kter˘ zaãíná ve 13 hodin a na kter˘ navazuje závûreãn˘ galakoncert. Galakoncert probíhá zároveÀ na hradním nádvofií a v zámecké zahradû. Festival doprovází Staroãesk˘ jarmark, kter˘ se koná v prostorách pfied zámkem. Od roku 1978 jsou souãástí festivalÛ také v˘stavy dud a dokladÛ, jeÏ pfiibliÏují postavení dud v hudební kultufie rÛzn˘ch národÛ. Sv˘m rozsahem a kvalitou se Mezinárodní dudácké festivaly ve Strakonicích fiadí mezi nejv˘znamnûj‰í svého druhu v mezinárodním mûfiítku. O tom svûdãí i skuteãnost, Ïe roku 1995 získaly statut CIOFF a v roce 1997 IOV. V programech uplynul˘ch tfiinácti roãníkÛ úãinkovalo 139 zahraniãních a zhruba stejn˘ poãet na‰ich souborÛ, desítky dudákÛ jednotlivcÛ, tedy celkem asi 6 500 úãinkujících, jejichÏ pódiová vystoupení zhlédlo na 150 000 divákÛ, bezpoãet dal‰ích pfii tradiãních festivalov˘ch prÛvodech v ulicích mûsta. Za více neÏ 30 let konání Mezinárodního dudáckého festivalu se ve Strakonicích ukázalo ‰iroké spektrum úãinkujících z rÛzn˘ch evropsk˘ch zemí a v posledních deseti letech i ze zámofií. V tabulce ã. 7 je zachycen v˘voj náv‰tûvnosti podle jednotliv˘ch let a roãníkÛ festivalu. Údaje z let 1967 aÏ 1989 jsou ze záznamÛ Muzea stfiedního Pootaví ve Strakonicích, údaje z let 1992 aÏ 2000 jsou získány od Mûstského kulturního stfiediska, které je pofiadatelem festivalu. Ve druhém pfiípadû se jedná o odhady celkové náv‰tûvnosti, tedy i poãtu neplatících divákÛ prÛvodÛ a náv‰tûvníkÛ jarmarku.

Graf ã. 6 – V˘voj náv‰tûvnosti Mezinárodního dudáckého festivalu Poãet divákÛ 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1967 1969 1972 1975 1978 1980 1983 1986 1989 1992 1994 1996 1998 2000 2002

Propagace Kromû propagace prostfiednictvím FoS âR, kterou standardnû poskytuje v‰em sv˘m ãlensk˘m festivalÛm, provádí Mûstské kulturní stfiedisko vlastní propagaãní akce. V roce 2000 bylo po území jihozápadních âech vãetnû hraniãních pfiechodÛ umístûno 15 billboardÛ, pro dal‰í roãník se poãítá s 25. Ve vût‰ích mûstech byly umístûny poutaãe na svûteln˘ch otáãiv˘ch hodinách, které tam budou aÏ do dal‰ího roãníku. Prostfiednictvím místního Infocentra byly informovány informaãní centra v dal‰ích mûstech. Dále byla informována v‰echna regionální rádia, noviny a televize. V plzeÀské stanici âeského rozhlasu bylo odvysíláno nûkolik pfiím˘ch vstupÛ. Souãástí propagace byly plakáty, reklamní broÏury a letáky. Propagace v zahraniãí probûhla zejména v sousedním Rakousku a Nûmecku prostfiednictvím cestovní kanceláfie CIAO ze Strakonic. Na semináfii CIOFF (Mezinárodní sdruÏení pofiadatelÛ folklorních festivalÛ) ve StráÏnici pfiedala fieditelka Mûstského kulturního stfiediska ve Strakonicích, paní Eva Dresslerová, propagaãní materiály fieditelÛm národních sekcí tohoto sdruÏení. Festival se také nachází v katalogu akcí této organizace, která vychází ve ãtyfiech svûtov˘ch jazycích. Informováni byli i fieditelé národních sekcí IOV (Mezinárodní organizace pro lidové umûní). Pro dal‰í roky se poãítá s navázáním spolupráce s cestovními kanceláfiemi, které by mohly zafiadit Dudáck˘ festival do své nabídky.

Vstupenky Vstupenky na hlavní pofiady v pátek a v sobotu a závûreãn˘ galakoncert v nedûli stály 100 Kã, vstupenky na kasací a oba tematické pofiady v Mûstském kulturním stfiedisku stály 50 Kã.

Rozpoãet I kdyÏ mûl festival v rámci ãlensk˘ch festivalÛ Folklorního sdruÏení âeské republiky nejvût‰í rozpoãet (2 500 000 Kã), byla jeho v˘sledná bilance kladná. Festival tak pfiinesl finanãní zisk nejen jeho pofiadatelÛm, ale i místním podnikatelÛm, ktefií toho dokázali vyuÏít (restauraãní zafiízení, ubytovací zafiízení, zábavní sluÏby). BohuÏel fiada z nich nedokázala na tuto situaci zareagovat a náv‰tûvník se setkal se zavfien˘mi obchody, cukrárnami i restauracemi. Tuto situaci bude tfieba do budoucna fie‰it vût‰í spoluprací s místními podnikateli. Svou prací jsem chtûla upozornit na souãasn˘ stav a moÏnosti vyuÏití folkloru a lidové kultury v cestovním ruchu a konkrétnû ho popsat na pfiípadû Mezinárodního folklorního festivalu ve Strakonicích. âeská republika má v lidové kultufie z hlediska cestovního ruchu v˘znamnou komparativní v˘hodu. Pfiesto se v‰ak folklorní akce témûfi nenachází v katalozích cestovních kanceláfií, ani tak v˘znamn˘ch, jako je Fischer. Pfiíslibem do budoucnosti v této oblasti je jednání mezi FoS âR a cestovní kanceláfií âEDOK a navázání uÏ‰í spolupráce s âeskou centrálou cestovního ruchu a Asociací ãesk˘ch cestovních kanceláfií a agentur. Lidová kultura se svou podstatou mÛÏe podílet na mnoha typech cestovního ruchu. Celkem ve veliké mífie je folklor vyuÏíván jako doprovodn˘ program, bohuÏel v tomto pfiípadû mÛÏe jít nûkdy o nevhodnou komercializaci. Pfii náv‰tûvû folklorních akcí stále pfievaÏuje odborná vefiejnost a aktivní úãastníci folklorního hnutí. Je to zpÛsobeno nedostateãnou propagací hlavnû u cestovních kanceláfií, agentur a dal‰ích subjektÛ cestovního ruchu. Pozitivní je, Ïe zájem o folklorní hnutí má nejmlad‰í generace. Na pfiíkladû i v zahraniãí velice úspû‰ného Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích je vidût, Ïe folklor mÛÏe pfiinést i finanãní zisk, kter˘ je pak ziskem nejen pro pofiadatele, ale i místní podnikatele, ktefií toho dokáÏou vyuÏít. U v‰ech pofiádan˘ch folklorních akcí by mûlo dojít k vût‰í spolupráci organizátorÛ, mûsta a místních podnikatelÛ. Povede to k vût‰ím ziskÛm celého regionu.

Tabulka ã. 7 – Náv‰tûvnost Mezinárodního dudáckého festivalu roãník rok poãet divákÛ

1 1967 10 000

2 1969 16 500

3 1972 15 500

4 1975 18 000

5 1978 17 000

6 1980 20 000

7 1983 20 000

8 1986 20 000

roãník rok poãet divákÛ

9 1989 23 000

10 1992 15 500

11 1994 17 000

12 1996 17 000

13 1998 17 500

14 2000 18 000

15 2002 17 000

-

Z grafu lze vyãíst vzrÛstající trend náv‰tûvnosti festivalu od jeho prvních roãníkÛ. Náv‰tûvnost vrcholila v 80. letech. Po roce 1989 do‰lo ke znatelnému poklesu náv‰tûvnosti. Tento pokles mohl b˘t ale zpÛsoben zmûnou metodiky poãítání a zreálnûním vykazovan˘ch dat. V posledních roãnících se poãet divákÛ stabilizoval mezi 15 aÏ 20 tisíci.

VIII

Název práce: Folklor a cestovní ruchu – Mezinárodní dudáck˘ festival ve Strakonicích Autor: Ing. Katefiina Hubová Vedoucí práce: PhDr. Jarmila Netková Oponent: PhDr. Jifiina Lanhammerová, vedoucí Národopisného oddûlení Národního muzea Praha Adresa autora: PováÏská 291, 386 01 Strakonice e-mail: [email protected] Adresa vedoucího práce: Vysoká ‰kola ekonomická nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3 e-mail: [email protected]


Folklor a cestovní ruch Mezinárodní dudáck festival ve Strakonicích

Recommend Documents