CESTOVNÍ RUCH NA JIŽNÍ MORAVĚ FOLKLOR A TRADICE

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

CESTOVNÍ RUCH NA JIŽNÍ MORAVĚ – FOLKLOR A TRADICE Tourism in South Moravia – folklore and tradition Bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Jaroslav PODAL

Autor: Hana LAŠTŮVKOVÁ

Brno, květen 2010

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

LAŠTŮVKOVÁ Hana

Obor:

Regionální rozvoj a správa

Název tématu:

CESTOVNÍ RUCH NA JIŽNÍ MORAVĚ - FOLKLOR A TRADICE Tourism in South Moravia - folklore and tradition

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Folklor a tradice na Jižní Moravě Cíl práce: Cílem práce je navrhnout specifický turistický produkt pro Jižní Moravu zaměřující se na folklor a tradice. Tomuto návrhu musí předcházet nezbytná analýza turistické nabídky a poptávky dané tématiky. Postup práce a použité metody: Rešerše literatury a internetových zdrojů; Analýza nabídky folkloru a tradic v regionu Jižní Moravy (kompilace vybraných programových dokumentů a strategií rozvoje cestovního ruchu Jižní Moravy, vlastní úvahy a návrhy); Analýza stávající a potenciální poptávky po folkloru a tradicích v regionu Jižní Moravy (kompilace vybraných programových dokumentů a strategií rozvoje cestovního ruchu Jižní Moravy, vlastní úvahy a návrhy); Návrh webových stránek zaměřených na folklor a tradice Jižní Moravy (analýza portálu Jižní Moravy - www.jiznimorava.info a dalších portálů turistických regionů Jižní Moravy, např. Slovácko, Brno apod.); Závěrečná sumarizace výsledků hodnocení.

Rozsah grafických prací:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

35 – 40 stran

Seznam odborné literatury: VYSTOUPIL, JIŘÍ - HOLEŠINSKÁ, ANDREA - KUNC, JOSEF - MARYÁŠ, JAROSLAV - SEIDENGLANZ, DANIEL - ŠAUER, MARTIN - TONEV, PETR - VITURKA, MILAN. ATLAS CESTOVNÍHO RUCHU ČESKÉ REPUBLIKY. 1. VYD. PRAHA : MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, 2006. 156 S. NEUVEDENO. ISBN 8023972561., MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU. EDITED BY JIŘÍ VYSTOUPIL. VYD. 1. BRNO : MASARYKOVA UNIVERZITA, 2007. 134 S. ISBN 978-80-210-4240., KRATOCHVÍL, PETR - PAŽOUT, RADEK. DESTINAČNÍ MANAGEMENT A VYTVÁŘENÍ PRODUKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU: TVORBA DESTINAČNÍCH PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU. PRAHA : MPSV A MMR, 2007. 98 S. Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Jaroslav Podal

Datum zadání bakalářské práce:

23. 11. 2009

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 23. 11. 2009

………………………………………… děkan

J m éno a pří j m ení aut ora:

Hana Laštůvková

Náz ev bakal á řs ké pr áce:

Cestovní ruch na Jižní Moravě – folklor a tradice

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Tourism in South Moravia – folklore and tradition

Kat edra:

Regionální ekonomie a správa

Vedoucí bak al ářs ké práce:

Ing. Jaroslav Podal

R ok obhaj ob y:

2010

Anotace Předmětem bakalářské práce „Cestovní ruchu na Jižní Moravě – folklor a tradice“ je analýza folkloru a tradice ve vztahu k cestovního ruchu a následný návrh specifického turistického produktu s touto tématikou. V rámci struktury je práce rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se zabývá definováním produktu cestovního ruchu a jeho tvorby. Druhá část zahrnuje analýzu nabídky folkloru a tradic v Jihomoravském kraji, třetí pak jejich poptávku. Čtvrtá část analyzuje konkurenční regiony Jihomoravského kraje. Kapitola pátá se zabývá rozborem portálu Jihomoravského kraje a jeho nového návrhu.

Annotation The subject of the bachelor thesis titled „Tourism in South Moravia – folklore and tradition" is the analysis of the folklore and tradition in relation to tourism in the South Moravia region and, furthermore, proposal of a specific touristic product on this theme. The thesis is divided into five chapters. The first chapter focuses on the definition of the touristic product and its creation. In the second part, the analysis of supply for folklore and tradition in South Moravia region is conducted, the third part includes analysis of its demand. The fourth part analyses the competitive regions of the South Moravia region and the last chapter describes the analysis of the Internet portal of the South Moravia region and makes suggestions for its improvement.

Klíčová slova Folklor, tradice, nabídka, poptávka, internetový portál cestovního ruchu

Keywords Folklore, tradition, supply, demand, internet portal of tourism

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Cestovní ruch na Jižní Moravě – folklor a tradice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jaroslava Podala a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 17. května 2010 vl as t noruční podpi s aut ora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Jaroslavu Podalovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále mé poděkování patří mým rodičům, Heleně a Petrovi Laštůvkovým, a mému příteli Liborovi Crhounkovi za trpělivost a podporu.

Obsah OBSAH

………………………………………………………………………………….7

ÚVOD ………………………………………………………………………………….8 1 Využití folkloru a tradic pro cestovní ruch ..................................................................10 1.1 Kulturní cestovní ruch ..............................................................................................10 1.2 Produkt cestovního ruchu a kulturního cestovního ruchu ........................................11 1.2.1 Tvorba produktu cestovního ruchu ...................................................................13 1.2.2 Propagace produktu cestovního ruchu..............................................................15 2 Analýza nabídky folkloru a tradice v Jihomoravském kraji......................................19 2.1 Folklor a tradice ........................................................................................................19 2.1.1 Vinařství............................................................................................................19 2.1.2 Folklorní festivaly.............................................................................................20 2.1.3 Lidová architektura a stavby.............................................................................21 2.1.4 Hudba, muzika ..................................................................................................22 2.1.5 Gastronomie......................................................................................................23 2.1.6 Hody a kroje......................................................................................................23 3 Analýza poptávky po tématu folklor a tradice v Jihomoravském kraji....................25 4 Analýza konkurenčních regionů....................................................................................28 4.1 Olomoucký kraj ........................................................................................................28 4.1.1 Lidová architektura a stavby.............................................................................28 4.1.2 Vinařství............................................................................................................29 4.1.3 Hody a kroje......................................................................................................29 4.1.4 Folklorní festivaly.............................................................................................29 4.1.5 Gastronomie......................................................................................................29 4.2 Pardubický kraj .........................................................................................................30 4.2.1 Lidová architektura a stavby.............................................................................30 4.2.2 Vinařství............................................................................................................30 4.2.3 Gastronomie......................................................................................................30 4.3 Trnavský kraj ............................................................................................................31 4.3.1 Gastronomie......................................................................................................31 4.3.2 Vinařství............................................................................................................31 4.4 Dolní Rakousko ........................................................................................................32 4.4.1 Vinařství............................................................................................................32 4.5 Zhodnocení konkurenceschopnosti okolních oblastí................................................32 5 Prezentace tématu „Folklor a tradice na Jižní Moravě“ na internetu ......................34 5.1 Analýza současného způsobu prezentace tématu „Folklor a tradice“ na portále www.jizni-morava.cz............................................................................................................34 5.2 Návrh prezentace tématu „Folklor a tradice“ na portále www.jizni-morava.cz ......35 5.2.1 Struktura webu..................................................................................................36 5.2.2 Stručná charakteristika jednotlivých sekcí .......................................................37 5.2.3 Sekce „Tradice a specifika Jižní Moravy“........................................................38 Závěr ........................................................................................................................................42 POUŽITÁ LITERATURA………………………………………………………………….44 SEZNAM TABULEK…………………….............................................................................47 SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………………………….48

Úvod Folklor a tradice jsou zcela jistě v každém kraji. Avšak pro Jihomoravský kraj je tato tématika nejpříznačnější a nejtypičtější. Folklor a tradice se po staletí předávaly z generace na generaci. A během těchto let se postupně staly neoddělitelnou součástí tamních lidí dodnes. Dosud se zde snoubí živý folklor a tradice s moderním životem. Pro mnohé lidi, je jižní Morava zosobněním lidových písní, tanců, zvyků, jako stavění máje, a lidových řemesel. Toto chápání je ale nepostačující. Nesmíme totiž zapomínat na krásnou krajinu s mozaikou polí, ovocných sadů a vinohradů, na krajinu kulinářských specialit, krásu krojů, na které jsou místní lidé patřičně pyšní, cimbálové muziky a dechové hudby, bez kterých není snad žádná lidová zábava. Otázkou by však mohlo být, proč právě jižní Morava je tak příznačná pro folklor a tradice, a co je na nich tak výjimečného, že každoročně láká tisíce návštěvníků? Odpověď najdeme především v povaze zdejších obyvatel. Jsou velmi přátelští, pohostinní. Radost z nich přirozeně vyzařuje, především po zahrátí prvního tónu písně. Jsou velmi tvořiví a rádi improvizují. A nesmíme zapomenout na jejich vrozený temperament. Druhým lákadlem je nenapodobitelná variace písniček, výšivek na krojích nebo třeba vína a slivovice, které chutnají v každé obci jinak, vždy ale výborně. V žádném jiném kraji České republiky nemá folklor a tradice tak silné kořeny, jako právě v kraji Jihomoravském.1 Jihomoravský kraj se rozkládá v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Zaujímá území o velikosti 71 955ha, na kterém žije přibližně 1 140 000 obyvatel. V kraji leží 673 obcí, což je něco málo přes 10% z celkového počtu obcí v České republice. Centrem kraje je Brno, druhé největší město České republiky. Výhodou kraje je vynikající dopravní dostupnost a strategická poloha na křižovatce transevropských silničních a železničních dálkových tras, které jsou důležitými tepnami spojující západní Evropu s východní a severní s jižní. Jihomoravský kraj patří k regionům s vysokým ekonomickým potenciálem. V posledních letech se rozvíjí především počítačové technologie. Díky kvalitnímu systému vysokého školství je zde nadprůměrná vzdělanostní úroveň obyvatelstva.

1

Dostupné z propagačních materiálů z TIC Kyjov, upraveno

8

Jihomoravský kraj je také regionem s bohatými kulturně-historickými kořeny. Kromě kulturních památek a přírodních krás, lákají turisty na jižní Moravu také zdejší živé tradice, folklor a pohostinnost lidí.2 Jihomoravský kraj je součástí marketingového a turistického regionu Jižní Morava, ten má ovšem zčásti přesah i do Zlínského kraje. Region Jižní Morava se dále člení na pět turistických oblastí, jak můžeme vidět v příloze, a to Moravský kras a okolí, Brno a okolí, Znojemsko a Podyjí, Pálava a Lednicko-valtický areál a Slovácko, které zasahuje do Zlínského kraje. Hlavním cílem bakalářské práce je navržení specifického produktu pro Jižní Moravu zaměřující se na folklor a tradice vytvořením návrhu způsobu prezentace tohoto tématu na portále Jihomoravského kraje. V rámci struktury je bakalářská práce rozdělena do pěti kapitol. První kapitola této práce se zaměřuje na charakteristiku cestovního ruchu z hlediska folkloru a tradice, vytváření produktů cestovního ruchu a způsob jejich propagace. V následujících třech kapitolách provádíme podrobné analýzy dílčích problémů, ze kterých vychází další kapitola. Ve druhé kapitole tedy najdeme analýzu nabídky folkloru a tradice v Jihomoravském kraji. Třetí kapitola obsahuje analýzu poptávky po tomto tématu. A ve čtvrté kapitole analyzujeme konkurenční regiony. V páté části se snažíme využít poznatků z těchto analýz a prezentovat téma folklor a tradice na oficiálním portálu Jihomoravského kraje a tím vytvořit specifický produkt. V závěru provedeme celkové shrnutí poznatků tématu folklor a tradice na Jižní Moravě a naplnění cíle této práce. V průběhu tvorby práce použijeme metodu analýzy, která bude dominující, dále syntézy, dedukce, metodu rozhovoru a metodu studia dokumentů. Autorka práce využívá informací z doporučené odborné literatury, z materiálů od turistických informačních center v Kyjově, Mikulově a Znojmě, z dat nalezených na internetu a také z vlastního rozhovoru se zaměstnanci Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.

2

Dostupné na portálu Jihomoravského kraje

9

1 Využití folkloru a tradic pro cestovní ruch Cestovní ruch je nejvýznamnějším odvětvím světového hospodářství. Sektor cestovního ruchu se stal jedním z nejdříve a nejintenzivněji krizí postižených úseků ekonomik ve světě i v České republice. Krizí vyvolaná nezbytná regulace ekonomických procesů a úsporné chování institucí a domácností, jakož i veřejnosti zaměřené na využívání služeb cestovního ruchu způsobuje omezení této formy spotřeby a vynakládání prostředků na cestování, zahraniční pobyty, ale i k omezení v domácí spotřebě cestovního ruchu. Celosvětový vývoj mezinárodního cestovního ruchu byl podle údajů World Tourism Organisation postižen důsledky hospodářské krize natolik, že meziroční vývoj zaznamenal od počátku roku 2009 do srpna pokles 6,7%, z toho v Evropě o 8% a ve střední a východní Evropě o 10,6%. Ve světě se v tomto období také zpomalily meziroční příjezdy návštěvníků. Počty zahraničních návštěvníků České republiky klesly, na druhou stranu, podle posledních statistik z dubna 2010, se průměrná délka pobytu zahraničního návštěvníka prodloužila o 14%. Ti k přenocování využívají čtyřhvězdičkové a tříhvězdičkové hotely. Důsledkem je snižování počet přenocování v penzionech.3 Po odeznění hospodářské krize můžeme očekávat opětovný růst sektoru cestovního ruchu, nicméně jakékoli predikce jsou v tomto případě nejisté. Definicí cestovního ruchu existuje řada. Vyvíjela se mnoho let a dodnes není definitivní. Není tedy stanovena pouze jedna, která by byla „ta správná“. Je tomu tak proto, že každý autor v oblasti teoretického zkoumání vyjadřuje v rámci svého vymezení vždy své vlastní chápání teorie cestovního ruchu a jeho podstaty. Cestovní ruch můžeme definovat jako soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pohybu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání.4 Podle Světové organizace cestovního ruchu ( World Travel Organisation ) můžeme cestovní ruch vymezit také jako soubor aktivit osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí a pobývajících v těchto místech po dobu ne delší než jeden rok, za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem. 5 Toto pojetí je bráno za základ pro vytváření statistiky světového cestovního ruchu.

1.1 Kulturní cestovní ruch Cestovní ruch můžeme členit do různých forem a druhů. Druhy cestovního ruchu zohledňují převážně jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na 3

dostupné na porálu Ministerstva pro místní rozvoj Vystoupil J., Šauer M., 2006, str. 29 5 Vystoupil J., Šauer M., 2006, str. 152 4

10

geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky. 6 Můžeme mezi ně řadit například cestovní ruch dle počtu účastníků, dle délky trvání, dle věku účastníků. V tomto případě se jedná o rozdělení na základě vnějších faktorů. Naproti tomu, formy cestovního ruchu jsou odvozeny od motivace návštěvníků. 7 Mezi základní ( primární ) motivy patří motivy rekreační, společenské, sportovní, ekonomické, specifické a kulturní. A právě poslední zmíněné, kulturní motivy, jsou pro náš další rozbor klíčové. Kulturní cestovní ruch je vnímán jako samostatná produktová kategorie teprve od konce 70. let. Zpočátku převládal názor, že se týká malé skupiny vzdělanějších a bohatších lidí, kteří hledají něco více než slunce, písek a prázdniny u moře. Podle odborné literatury se v současné době považuje, v závislosti na typu destinace, 35-70% mezinárodních turistů za kulturní turisty.8 Z širšího pohledu kulturní cestovní ruch považujeme za formu cestovního ruchu, která je zaměřená především na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. Plní významnou výchovně vzdělávací funkci a přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu obyvatelstva. Zahrnuje především návštěvy: kulturně historických památek (hradů, zámků, staveb lidové architektury a dalších kulturně historických objektů), kulturních zařízení (muzea, galerie, obrazárny, knihovny a další), kulturních akcí (divadelní představení, festivaly, folklórní a lidové slavnosti), ale i návštěvu tzv. kulturní krajiny (parky, zahrady) a další.9

1.2 Produkt cestovního ruchu a kulturního cestovního ruchu Než se dostaneme k samotné definici produktu cestovního ruchu, musíme si nejprve vymezit pojem destinace cestovního ruchu. Oba pojmy spolu souvisí, někdy jsou dokonce ztotožňovány, přičemž záleží, z jakého pohledu na destinaci nahlížíme. Máme k dispozici dva pohledy, a to marketingový a geografický. Z marketingového hlediska je destinace chápána jako produkt cestovního ruchu, tj. soubor nabídek jednotlivých poskytovatelů služeb cestovního ruchu.10 Těmito poskytovateli mohou být například touroperátoři, cestovní agentury nebo dodavatelé služeb cestovního ruchu ( hoteliéři, dopravci, … ).

6

Vystoupil J., Šauer M., 2006, str. 37 Vystoupil J., Šauer M., 2006, str. 34 8 dostupné na porálu Ministerstva pro místní rozvoj 9 Kunc J., Podal J., Vašková L,: Kulturní cestovní ruch v urbánním prostředí: příklad města Brna 10 Vystoupil J., Šauer M., Holešinská A., Metelková P., 2007, str. 32 7

11

Z geografického hlediska je destinací území, která má svá specifika. V rámci tohoto území je uplatňován destinační management. Tyto pohledy jsou ale pouze jednostranné. Jasnější a komplexnější pohled nám nabízí systémové pojetí, v němž se obě roviny prolínají. Podle definice Světové organizace cestovního ruchu se destinací myslí místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh.11 Každá destinace se snaží vyzdvihnou svoje jedinečnosti a přednosti a nabídnout tak kvalitní produkt, o který budou mít potenciální zákazníci zájem. Destinace má obvykle své klíčové ( hlavní ) produkty a vedlejší produkty. Destinací, kterou se zabývá tato práce, je Jihomoravský kraj. Pod pojmem produkt cestovního ruchu máme na mysli souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovní ruch koordinujícího. Patří mezi kontrolovatelné faktory, tzn. je součástí marketingového mixu, v případě produktu orientovaného na specifický segment trhu jde o nástroj výklenkového managementu. Jedná se o zboží ( suvenýry, knižní průvodci, mapy, apod. ) či služby ( ubytování, stravování, doprava, služby průvodců, apod. ). Specifikem služby, resp. produktu cestovního ruchu, je osobní poskytování, nemožnost skladovat služby, omezená životnost, častá je platba předem za produkt, který není možné předem vyzkoušet, ovlivnění faktory, které jednotlivě nebo v jejich kombinaci nelze nebo pouze omezeně lze ovlivnit ( počasí, další účastníci zájezdu, … ). Produkt cestovního ruchu může dosahovat různé úrovně komplexnosti, od poskytnutí či zprostředkování jednotlivé služby ( např. dopravy ), přes komplex služeb ( zájezd, package ) až po destinaci jako ucelenou nabídku atraktivit, služeb a potenciálních zážitků. Z pohledu návštěvníka je produktem cestovního ruchu komplexní zážitek od chvíle, kdy opustil domov, do doby návratu.12 Mezi další charakteristiky produktu, resp. služby je: •

nehmotnost – zákazník si na službu nemůže sáhnout

•

nedělitelnost

•

proměnlivost – každý člověk vnímá produkt subjektivně, proto je velmi obtížné je standardizovat

11 12

•

pomíjivost – služby nelze uskladnit

•

dosažitelnost

Vystoupil J., Šauer M., Holešinská A., Metelková P., 2007, str. 33 Vystoupil J., Šauer M., 2006, str. 156

12

•

použitelnost Produkt cestovního ruchu se vyznačuje průřezovostí – spojuje ubytovací, stravovací a

dopravní služby, služby turistických atrakcí, agentů, touroperátorů, organizací destinačního marketingu a další. Produkt destinace se odvíjí od přirozených kulturně-historických a přírodních předpokladů nebo může být výsledkem dodatečných, umělých aktivit, vytvářejících materiálně-technickou základnu, resp. nabídku.13 Produkty kulturního cestovního ruchu v sobě zahrnují návštěvy muzeí, výstav, galerií, návštěvy hudebních a divadelních představení, také návštěvy festivalů, jarmarků, sehrání historických bojů a mnoho dalších.

1.2.1 Tvorba produktu cestovního ruchu Tvorba produktu cestovního ruchu je pouze jednou z částí tvorby marketingové strategie destinace. Je také jedním z hlavních cílů destinačního managementu. Tvorba produktu je velmi úzce spjata s programováním a tvorbou packagů, ale nemůžeme je libovolně zaměňovat. U programování se v základní rovině jedná o vytvoření časově a místně propojené nabídky, kdežto package vzniká na spojení různých služeb, které klient kupuje jako celek. Jsou si však blízké v tom, že oba směřují k nabízení celkového produktu. Tvorba nového produktu většinou nepřichází sama od sebe. Důvody mohou být různébuď jsme inovativní a kreativní a chceme si udržet krok před konkurencí, nebo ji naopak doháníme. Ať je tím důvodem to nebo ono, měli bychom postupovat podle jasných pravidel. Nejdříve si definujeme šest důvodů, proč by měl vzniknout nový produkt: •

Stávající produkt dosloužil ( proto je důležité sledovat životní cyklus každého produktu )

•

Konkurence vytvořila nový produkt a my musíme zareagovat

•

Vznikla zcela nová technologie a umožnila vznik nového produktu

•

Zákazník si vyžaduje zcela nový produkt nebo službu

•

Nový trend do lidského života

•

Jsme společností, která je orientovaná na trend být na špici a přemýšlíme strategicky14

V následující tabulce jsou uvedeny základní fáze procesu nového produktu.

13 14

Vystoupil J., Šauer M., Holešinská A., Metelková P, 2007, str. 78 dostupné na portálu Ministerstva pro místní rozvoj

13

Tab.1: Jednotlivé fáze při vytváření nového produktu Fáze

Cíl

Vytváření nápadů

Vygenerovat co nejvíce nápadů

Třídění nápadů

Výběr nápadů na základě kritérií

Vývoj a testování koncepce

Tvorba konceptu

Podnikatelská analýza a vývoj

Obchodní a marketingový plán

Vývoj a testování 1. verze

Vývoj a testování 1. verze

Komercializace

Uvedení na trh

Zdroj: portál Vzdělávání v cestovním ruchu

Jak již jsme výše uvedli, tvorba produktových balíčků, tzv. packagů, velmi úzce souvisí s tvorbou produktu. Přestože prognózy nedávají produktovým balíčkům velké šance dalšího rozvoje a uplatnění, rozhodně nemůžeme mluvit o jejich zániku. Pro určitý segment zákazníků budou nadále velmi důležité a budou se k nim stále vracet. Problémem není nedostatek zájemců, resp. zákazníků o package, nýbrž nedostatek produktů a produktových balíčků pro domácí i zahraniční turisty, které by pro ně byly zajímavé. Proto je potřeba vytvářet nové atraktivní package, díky kterým se zvýší počet turistů. A ty stávající přizpůsobovat požadavkům klientů. Vytváření balíčků je spojeno s výhodami jak pro stranu poskytovatele, tak pro stranu zákazníka. Z pohledu destinace můžeme identifikovat následující výhody: •

zvyšování poptávky v době mimo sezónu,

•

zvyšování přitažlivosti pro specifické cílové trhy,

•

pomáhání budování dobrého jména destinace na novém trhu,

•

zefektivňování distribučních cest,

•

využívání komplementárních zařízení, atraktivit a společenských událostí,

•

zvyšování tržby na jednoho zákazníka a prodlužování délky pobytu,

•

stimulace opakované návštěvy,

•

umožňování

kombinovat

méně

atraktivní

komponenty

produktu

destinace

15

s atraktivními.

Návštěvníci preferují produktové balíčky především proto, že:

15

•

šetří čas při plánování pobytu v destinaci,

•

cena je většinou nižší než součet cen komponentů,

•

uspokojují specializované zájmy návštěvníků,zajišť ují určitou úroveň kvality,

Vystoupil J., Šauer M., Holešinská A., Metelková P., 2007, str. 89

14

•

umožňují lépe plánovat předpokládané výdaje s pobytem v destinaci.16

1.2.2 Propagace produktu cestovního ruchu Vytvoření produktu cestovního ruchu není pro destinační management dostačující. Na tomto místě je potřeba dát nějakým způsobem vědět potenciálním zákazníkům i široké veřejnosti o nově vzniklém produktu a vytvořit si určitou pozici na trhu. Abychom dostali nový produkt do povědomí potenciálním zákazníkům, musíme s nimi navázat komunikaci. Komunikací se zákazníkem, nejen slovní, rozumíme propagaci. Je jednou z hlavních složek marketingového mixu. Propagaci mají na starost jednak pracovníci cestovního ruchu, jednak reklamní agentury, což jsou profesionálně specializované organizace přímo na marketingovou komunikaci. Hlavním cílem propagace je informovat, přesvědčovat nebo připomínat. Každý z těchto cílů působí na jiné stádium nákupního procesu zákazníka. Ve stádiu, kdy si klient uvědomuje své potřeby a hledá informace o možnostech uspokojení svých potřeb, vystupuje propagace v roli informátora. Přesvědčovací funkci plní propagace ve stádiu vyhodnocování možností uspokojení potřeb a ve stádiu rozhodování o koupi. V posledním stádiu nákupního procesu

( osvojení ) je třeba, aby propagace klientovi připomínala koupi produktu a

stimulovala ho k dalšímu nákupu.17 Propagační mix je kombinace pěti základních nástrojů: •

Reklamy,

•

osobního prodeje,

•

podpory prodeje.

•

interní reklamy a

•

vztahů s veřejností ( neboli public relations – PR )18 Reklama je sdělení nabídky organizace zákazníkům prostřednictvím placených médií.

Asi nejtypičtějším a jednoduše definovatelným rozdělením forem reklamy je podle média, ve kterých se reklama zhmotňuje, a to na televizní, tiskovou, venkovní, internetovou, mobilní a kinoreklamu.19 Reklama je vhodná na začátku propagace nového produktu. Osobním prodejem máme na mysli ovlivňování zákazníka prostřednictvím osobního kontaktu, a to telefonem nebo osobním setkáním. Je výhodné jej použít v pozdějších fázích 16

Vystoupil J., Šauer M., Holešinská A., Metelková P., 2007, str. 90 Vystoupil J., Šauer M., Holešinská A., Metelková P., 2007, str. 96 18 Vystoupil J., Šauer M., Holešinská A., Metelková P., 2007, str. 79 19 dostupné na portálu Ministerstva pro místní rozvoj 17

15

propagačního procesu. Je velmi vhodným nástrojem, protože potenciální zákazník vidí zájem a náklonnost ze strany poskytovatele. Na druhou stranu je poměrně náročný z hlediska času a financí. Formou neosobní komunikace, která zahrnuje všechny prostředky vedoucí ke krátkodobému stimulování a podpoře efektivní práce obchodních mezičlánků, je podpora prodeje. 20 Příkladem mohou být dárkové poukazy, slevové kupóny, seznamovací zájezdy, časově omezené nabídky ( na měsíc vyhlásit 20% slevy na koupi ). Asi nejdůležitější částí propagačního mixu je public relations, tedy budování vztahů s veřejností. Tato forma propagace je zaměřena na zákazníky, dodavatele, akcionáře, zaměstnance a jejich rodiny, vládní a správní orgány, vzdělávací instituce a širokou veřejnost. Provádí se prostřednictvím vydávání vlastních časopisů a novin, uskutečňování konferencí, pořádání slavností, společenských akcí a různých seminářů.21 Internetová propagace22 V dnešním moderním světě je nejpoužívanější formou reklamy právě internetová, a to i přesto, že je internet relativně mladým médiem a spousta lidí se seznámila s jeho možnostmi teprve nedávno. Bez této reklamy, ať už jde o její jakoukoliv variantu, se dnes těžko člověk obejde. Do povědomí potenciálním zákazníkům i obchodním partnerům se dostaneme právě díky internetovým stránkám, tzv. portálům. Stejně jako u jiných forem reklam, i u internetové, existují cílové skupiny, na které se reklama zaměřuje. Ať už jde o propagaci pro seniory, děti, rodiny s dětmi, novomanžele či aktivní jedince, vždy musí marketingoví pracovníci uchopit vytvoření reklamy tak, aby byla koncipována pro daný cílový segment. Internetová stránka musí zákazníka zaujmout a oslovit na první dojem. Vzhledu si člověk všimne jako první, až poté následuje obsah. Proto musí být skloubena řada věcí, jako barva, velikost a typ písma. Příkladem může být propagace agroturistiky nebo životního prostředí, kde psychologie lidí vyvolá v jejich podvědomí očekávání zelené barvy. Dále je důležité strukturu stránky rozčlenit přehledně, logicky na jednotlivé sekce. Nejdůležitějším úkolem reklamy, internetové nevyjímaje, je uspokojit zákazníka z hlediska poptávky. Internet představuje jeden z nejefektivnějších prostředků, jak informace získat a vzájemně porovnávat a vybrat tak nejvhodnější. Další velkou výhodou je úspora času, v porovnání se získáváním informací například z propagačních materiálů a knih.

20

dostupné na porálu Ministerstva pro místní rozvoj Vystoupil J., Šauer M., Holešinská A., Metelková P., 2007, str. 80 22 dostupné online z absolventských prací, upraveno, doplněno 21

16

Většina portálů nám dává možnost se k dané problematice ( ať už produktu nebo služby ) vyjádřit. Díky vkládání komentářů od různých zákazníků, kteří již mají s produktem zkušenost, si může nezkušený zákazník rychle zhodnotit pro a proti. Komentáře mají nejčastěji podobu recenze. Tedy doporučují nebo odrazují. Provozovatel nikdy na svých portálech nesmí sdělovat, co není schopen splnit, to potenciální zákazníky ihned odradí. Naopak má o svých produktech a službách poskytnout detailní informace, které jsou vždy pravdivé, a dokážou tak zákazníkovi produkt co nejvíce přiblížit, tzn. provozovatel nezapomene přidat obrázek, graf, mapku či tabulku. Platí totiž pravidlo 20 vteřin, které říká, že pokud uživatel nenalezne na stránkách potřebné informace do 20 sekund, stránku zavře a zkouší hledat jinde. Mezi hlavní výhody internetové reklamy patří: •

obrovský počet potenciálních klientů po celém světě,

•

oslovení národního trhu za fixní náklady ( portály ve vícejazyčných verzích ),

•

nabídka a kontakt 24 hodin 365 dní v roce,

•

okamžitý kontakt s klientem – interaktivita, aktuálnost,

•

zpětná vazba – získání cenných marketingových a obchodních dat díky komentářům, knihy návštěv, využití formulářů, vyplnění krátkého dotazníku, apod.,

•

téměř neomezená možnost sdělování informací potenciálním zákazníkům – nejen informace uvedené na stránkách, ale také vhodně zvolené odkazy,

•

působení grafické stránky na klienta,

•

možnost implementace nástrojů pro přilákání pozornosti zákazníka – hry, soutěže,

•

rozšíření marketingového mixu o komunikační a distribuční kanál,

•

úspora času.23

Závěrem stručně zmíníme, jak z marketingového pohledu vytvářet webové stránky pro cestovní ruch. Je zde základní okruh otázek, na které provozovatel budoucího webu musí znát odpověď. První z nich je proč mít web? Odpověď na tuto otázku je důležitá proto, aby mohl zpětně zhodnotil, zda portál splňuje účel, pro který byl vytvořen. Pokračujeme otázkou pro koho tvoříme web? Jedná se o určení cílové skupiny nebo skupin, pro které bude portál určen. Jen v takovém případě můžeme správně zohlednit jejich požadavky. Nyní je na místě vcítit se do potřeb potenciálních zákazníků a určit tak položky, které nesmí na webové stránce chybět. Mezi ně řadíme kontaktní stránku s mapou a fotkami, informace o nás ( myšleno o inzerentovi ), zdůvodnění nabídky – popis, jedinečnost produktu nebo služby a ceník. Tímto 23

dostupné na stránce Online učební text marketingu CR

17

jsme vyřešili otázku co by na webu nemělo chybět? Poslední, neméně důležitou otázkou je, jaké technické řešení zvolit? Existuje celá řada různých softwarových nástrojů, ale touto problematikou se nebudeme zabývat, neboť je nad rámec daného tématu.24 Pro naplnění cílů marketingové propagace je tedy nezbytnou součástí schopnost marketingových pracovníku určit a sladit správný poměr použití jednotlivých nástrojů. Jen v takovém případě může být propagace úspěšná a přinášet pozitivní výsledky.

24

dostupné na porálu Ministerstva pro místní rozvoj

18

2 Analýza nabídky folkloru a tradice v Jihomoravském kraji 2.1 Folklor a tradice Tradicí rozumíme soubor ustálených zvyklostí, obyčejů zachovávaných pokoleními, názorů a myšlenek přecházejících z generace na generaci. Ustálený, zpravidla zděděný zvyk.25 Folklor je označení pro projevy lidové kultury, které se zachovávají na určitém území po předcích. Jsou to lidové písničky, zvyky, tance, lidová řemesla, ale také typické oblékání nebo gastronomie.26 Z definic tedy jasně vyplývá, že specifické kulturní a folklorní atraktivity se nacházejí na většině území České republiky. Avšak na jižní Moravě má folklor a tradice nejsilnější kořeny. Jihomoravský kraj, především Slovácko, je jedinečným místem pro každého, kdo netouží po dovolené v přehnaném luxusu. Zejména je vhodné pro jedince, kteří hledají prostředí, kde žije tradice písniček, muzik, krojů, lidových řemesel a vinařství. Právě turistické oblasti Jižní Moravy dávají příležitost k setkání s opravdovostí lidí, s dotekem dávných časů a kořenů. V následujících částech této kapitoly se pokusíme identifikovat nejatraktivnější produkty v rámci Jihomoravského kraje.

2.1.1 Vinařství Na území České republiky se nenachází žádný jiný kraj, pro který by bylo vinařství tak typické a mělo tak silné kořeny. U téměř každé vesničky, především u hranic s Rakouskem a Slovenskem, najdeme vinné sklepy a vinice a všude se v průběhu roku konají akce vázané na tradici vinařství. Tato nabídka je velmi pestrá, ale významná jen z regionálního hlediska. My ale vybereme ty, které jsou významné celorepublikově a lákají i zahraniční turisty. Následně uvedené atraktivity jsou seřazeny sestupně z hlediska významu. Znojemské historické vinobraní27 Tato velmi populární akce se koná vždy v září. Bohatý program láká každý rok desetitisíce návštěvníků z celé republiky. V průběhu dvou dnů na akci zavítá na 70 000 návštěvníků. Právě díky vysoké návštěvnosti jsou všechny ubytovací kapacity obsazeny. Přímo v centru města probíhají ochutnávky vína a burčáku. Návštěvníci se tady určitě nebudou nudit. Kromě

25

dostupné na porálu Ministerstva pro místní rozvoj dostupné na portálu Odpovědi 27 použit portál www.vinobrani.cz, upraveno 26

19

hlavní podívané v podobě slavnostního průvodu městem s historickými turnaji, je tady také pestrý doprovodný program, jako divadelní představení a koncerty známých osobností. Dále si mohou vyzkoušet tradiční řemesla, která najdou na tržnici. Vinobraní je zakončeno velkolepým ohňostrojem. Pálavské vinobraní28 Na slavnosti láká návštěvníky malebné městečko Mikulov na samém jihu Moravy taktéž v první polovině září. Spojuje se zde řízená degustace vína a prodej burčáku, které k vinobraní neodmyslitelně patří, s historickou částí programu v čele s králem Václavem IV. Po celou dobu slavností vystupují různé kapely a také se koná přehlídka dechových hudeb. Ani na děti nezapomněli. Přímo v zámeckém parku jsou pro ně přichystány hry a soutěže. Podle průzkumů pořadatelů návštěvnost slavností každoročně stoupá, v loňském roce, tedy 2009, dosáhla ke 40 000. Čejkovické vinné trhy29 Tradiční vinné trhy spojené s koštem vín se konají v druhé polovině května a jsou vhodným tipem pro příjemně strávený jarní víkend. Každoročně lze ochutnat na 600 vzorků vín z Čejkovic a jejich okolí. Doprovodný program je velmi pestrý a nabízí poznání kousku folkloru z jižní Moravy. Jednak si můžete prohlédnout templářské sklepy, ale také si můžete zakoupit výrobky na jarmarku tradičních řemesel. K poslechu i tanci hrají dechové muziky a své umění předvedou místní mažoretky.

2.1.2 Folklorní festivaly Další velmi významnou části folkloru jsou festivaly konané na jižní Moravě. Nejvýznamnějšími jsou následující dva. Návštěvníci mají možnost na těchto festivalech vidět typické jihomoravské prvky tradiční hudby, tance a zvyků. Na jednom místě tak mohou vidět kroje, taneční soubory, verbuňk a tradiční řemesla. Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici30 Každým rokem v červnu míří do Strážnice tisíce návštěvníků z celé České republiky, aby se zúčastnili svátku lidových tradic a načerpali tak příjemnou atmosféru celého dění. Tento folklorní festival patří k nejstarším a nejznámějším v tuzemsku. Každý návštěvník si zde najde to své - lidové písně, tanec a kroje ve slavnostním průvodu, soutěž o nejlepšího tanečníka verbuňku. Mezi účinkujícími najdeme domácí i zahraniční soubory na špičkové úrovni. 28

použit portál www.vinobrani.cz, upraveno použit portál www.vinozcejkovic.cz 30 použit postál www.nulk.cz a informace z rozhovoru zaměstnanci NÚLK 29

20

Návštěvnost festivalu v roce 2008 byla 17.000 o rok později, tedy 2009, zavítalo do Strážnice 20 000 návštěvníků. Průměrná návštěvnost je 18 000. Podle dostupných informací nelze určit, zda je trend návštěvnosti rostoucí či klesající. Kolísání v počtu návštěvníků je dáno hlavně počasím. Slovácký rok31 Krásu krojů, dovednosti lidových muzikantů, zpěváků a tanečních souborů může návštěvník obdivovat na Slováckém roku v Kyjově. Tato folklorní slavnost se pořádá ve čtyřletých intervalech. Na náměstí a v jeho okolí je tradičně pořádán lidový jarmark, kde můžeme vidět tradiční lidové výrobky. V hlavním programu se střídají dechové hudby s folklorními soubory. Městem prochází krojovaný průvod, ve kterém máme možnost shlédnout odlišnost krojů jednotlivých obcí. Zlatým hřebem dne je jízda králů. Každý den je navíc zpestřen večerními tanečními zábavami. Poslední ročník festivalu, který proběhl v roce 2007, navštívilo přes 21 000 platících diváků. K tomuto počtu musíme připočítat 3 500 účinkujících a na 2 000 krojovaných v průvodu. Mezi návštěvníky se objevují i zahraniční turisté, nejčastěji z Německa, Velké Británie, Nizozemska, Polska a Francie. Pořadatelé ale zaznamenali v návštěvnickém spektru i takové skvosty jako jsou Japonci, Filipínci, Mongolové nebo Taiwanci. Ubytování v době konání této akce je skutečným problémem. Na celém Kyjovsku činí ubytovací kapacita asi 2 500 lůžek, takže ve srovnání s celkovou návštěvností festivalu je to velmi malé číslo, i když ne všichni využívají ubytovací kapacity. Proto návštěvníci festivalu využívají ubytovací možnosti po celém Slovácku i vzdálenějším okolím, v rámci JMK.

2.1.3 Lidová architektura a stavby Vinné sklepy Plže32 Na západním okraji obce Petrov vyniká osobitým půdorysem a výtvarným charakterem areál historických vinných sklepů, který vznikl již v 15. století. Kdo je nenavštívil, je jistě zná alespoň z vyobrazení v různých podobách. Typicky bílé stavby s modrým okrajem jsou vybudované přímo ve stráni. A právě díky obklopující hlíně je uvnitř udržováno příznivé klima pro kvalitu vína. Obyvatelé obce návštěvníky přivítají v tradičních krojích a pozvou je do sklípku na ochutnávku vína.

31 32

použit portál www.kyjovsko.cz a informace poskytnuté v TIC v Kyjově použit portál www.obec-petrov.cz

21

Skanzen – Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici33 Skanzen ve Strážnici patří mezi nejznámější v České republice, podobně jako Rožnov pod Radhoštěm. Jeho hlavním úkolem je připomenout a přiblížit návštěvníkům, jak lidé dříve žili. Najdeme zde ukázky vinohradnických staveb, kovárnu, tkalcovskou dílnu, pivovar a jiné. V době od května do října mohou lidé přijít strávit hezký den kdykoliv mimo pondělky, kdy je zavřeno. Mimo hlavní sezonu se dále konají speciální programy, vždy zaměřené na konkrétní období v roce. Jako příklad můžeme uvést program zvaný Fašanky, fašanky, Velká noc ide ( v období Velikonoc ) nebo předvánoční program Radujme se, veselme se. Mnohé z akcí jsou zvláště vhodné pro děti, proto jsou v průběhu roku připravovány speciální akce pro školy. A ze strany škol je o tyto programy opravdu obrovský zájem. Největší návštěvnost je zaznamenávána právě při konání tématických programů.

2.1.4 Hudba, muzika Celá jižní Morava je zosobněním dobré zábavy, cimbálových a dechových muzik, tradičních lidových písní a tanců. Tyto prvky neodmyslitelně patří k této oblasti. Jsou ještě více zvýrazněny a známy pro bezprostřednost a dobrosrdečnost místních obyvatel. Z místních tanečníků, zpěváků a muzikantů vyzařuje přirozená radost, kterou tak přenáší i na pozorovatele. Rádi improvizují a jejich cílem je bavit ostatní. Nejtypičtějším lidovým tancem je tanec zvaný Slovácký verbuňk, který je pro svou jedinečnost zapsán do světového seznamu mistrovských děl ústního a nemateriálního dědictví lidstva UNESCO. Na počest tohoto tance jsou pořádány i soutěže o nejlepšího tanečníka. Návštěvníci se jí mohou zúčastnit v rámci doprovodného programu na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici.34 Uvedeme alespoň některé z dechových hudeb, které nikdy nechybí na tanečních zábavách, plesech, festivalech a jiných kulturních akcích v obcích na jižní Moravě. Mezi nejznámější patří Svárovanka, Stříbrňanka, Moravanka. Mezi cimbálovými muzikami jednoznačně vyniká cimbálová muzika Jury Petrů, která patří mezi nejznámější a nejdéle působící cimbálové muziky na Moravě. Její program je obsazený na dlouhou dobu dopředu a jen těžko v něm najdete místečko. Účastní se různých akcí od folklorních festivalů přes besedy u cimbálu, plesy, svatby až po zcela intimní setkání přátel ve vinných sklípcích u sklenky dobrého vína.35

33

informace získané po osobní návštěvě Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici informace z propagačních materiálů poskytnuté TIC V Kyjově, upraveno 35 dostupné na portálu cimbálové muziky Jury Petrů 34

22

2.1.5 Gastronomie Jižní Morava má v oblasti gastronomie co nabídnout, a to i opravdovým labužníkům. Jistě každý rád ochutná moravské uzené maso s křenovou omáčkou a houskovým knedlíkem nebo kachnu na různé způsoby. Ale Morava nabízí návštěvníkům i opravdový gastronomický zážitek v podobě pravé domácí zabíjačky, pravý kulinářský obřad s ovarem, jitrnicemi, jelítky, tlačenkou a křupavými škvarky. Na zmíněné typicky moravské jídlo vás srdečně zve skanzen ve Strážnici, kde je zabíjačka doprovodným programem při příležitosti speciální akce oslavy fašanku, nebo Bukovanský mlýn v Bukovanech u Kyjova, který zároveň nabízí ubytování stylizováno do lidových světniček. Na téma gastronomie vznikl projekt nazvaný Ochutnejte Moravu!, jež může být charakterizován jako festival chutí, ale zároveň nalezení gastronomické historie Jižní Moravy. Projekt vznikl z iniciativy Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava a finančně byl podpořen z rozpočtu Jihomoravského kraje. Cílem bylo najít zapomenuté speciality regionu. Každý se mohl zapojit posláním svého oblíbeného moravského receptu. Z velkého množství byly vybrány ty nejlepší, které jsou publikovány v minikuchařce moravských receptů, která byla vydaná právě při této příležitosti.36

2.1.6 Hody a kroje Jižní Morava je bohatá na lidové kroje, písně, hudbu, tanec a slovesnost. O hudbě, písních a tanci jsme se již zmiňovali v sekci hudba, muzika. Odnedávna byl nejvýraznějším prvkem lidové kultury na jižní Moravě právě kroj. Dodnes ho můžeme vidět prostřednictvím národopisných souborů, kroužků a krojovaných chas při plesových a hodových zábavách, poutích či slavnostech a festivalů. Kroj prošel za uplynulé desetiletí velkým vývojem, některé jeho součásti zcela zanikly, jiné se dochovaly dodnes. 37 Kroje jsou velmi variabilní a pestré. Lidové kroje přímo svítí barvami, zvláště červenou. V jednotlivých obcích se více či méně liší. Některé jsou velmi bohatě zdobeny nejrůznějším vyšíváním, jiné jsou spíše jednodušší, prostší. Krajková a vyšívaná výzdoba odpovídá jednotlivým etnografickým regionům. Mužské lidové kroje se skládají ve většině případů ze stejných částí, jen způsob provedení, tedy konečný vzhled je rozdílný. Muži mají vždy vysoké boty. Ženské kroje se od sebe liší hlavně počtem sukní, jejich délkou, barvou.38 36

dostupné na portálu www.ochutnejtemoravu.cz dostupné na portálu Turistického průvodce - kroje 38 dostupné na portálu Kyjovských krojů 37

23

V některých obcích nosí ženy speciálně vázaný zdobený šátek. Někde jsou součástí vysoké černé boty, jinde jakékoliv černé boty. V dnešní době je pořízení kroje dosti drahou záležitostí. Už jen velmi málo lidí se specializuje na jeho šití. Jiná skupinka lidí pak zase na vyšívání jednotlivých částí. Těmito lidmi jsou převážně ženy, jejichž předci předávali své dovednosti z generace na generaci. Krásu krojů mohou návštěvníci obdivovat především na folklorních slavnostech, z nichž jsou nejvýznamnější výše uvedené ( Slovácký rok v Kyjově a Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici ), a dále při příležitosti hodů, které se pořádají v téměř každé obci v Jihomoravském kraji

24

3 Analýza poptávky po tématu folklor a tradice v Jihomoravském kraji Změny ve společnosti, změny ekonomické či změny životního stylu, mají silný vliv na cestovní ruch. Pro sektor cestovního ruchu je velmi důležité tyto změny co nejlépe a v nejranější fázi akceptovat a přizpůsobit jim nabídku cestovního ruchu. Dříve nabídka určovala poptávku, ale dnes je tomu naopak.39 Jihomoravský kraj je v národním, ale i nadnárodním měřítku destinací pro různorodé skupiny návštěvníků. Tento kraj návštěvníkům nabízí variabilní a kvalitní služby vázané na atraktivity a atrakce, jimiž disponuje. Poskytovatelé mají vzhledem ke stále zvyšujícím se nárokům nelehký úkol, uspokojit všechny potřeby jednotlivých typů návštěvníků. Region nabízí jednak produkty poznávací a pobytové turistiky, jednak možnosti pro aktivní trávení dovolené ( cykloturistika, velmi oblíbená golfová turistika ) a dále produkty pro business klientelu ( kongresová a veletržní turistika ).40 Největší poptávka je po kongresové a veletržní turistice spolu s turistikou poznávání specifik regionu. A právě zmíněná turistika poznávání specifik regionu je pro tuto práci stěžejní. A podle monitoringu prováděného agenturou CzechTourism, jehož data jsou zachycena v níže uvedené tabulce, také převažujícím důvodem návštěvy Jihomoravského kraje tuzemskými i zahraničními návštěvníky. Tab.2: Nejlákavější aktivity v JMK Tuzemští turisté ( v % )

Zahraniční turisté ( v % )

Pěší turistika

38,4

30,15

Cykloturistika

26,87

17,72

Koupání a vodní sporty

15,97

7,84

Zimní sporty

2,95

2,1

Jiný aktivní sport

2,88

3,00

Péče o fyzickou a duševní kondici

6,34

4,54

Poznávací turistika

50,41

70,89

Venkovská turistika

3,8

8,94

Církevní turistika

4,29

9,74

Návštěvy kulturních akcí

16,29

18,82

Návštěvy sportovních akcí

4,79

3,59

Společenský život a zábava

21,13

21,37

celkem

194,12

198,7

Zdroj: Monitoring agentury CzechTourism 39 40

dostupné na portálu www.businessinfo.cz dostupné na portálu Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava, upraveno

25

Pozn.: respondent mohl vyjmenovat až 3 aktivity, proto celkový součet je vyšší než 100%. Kraj navštěvují jak jednotlivci, tak i organizované skupiny turistů převážně se zájmem o aktivní poznávání regionu a jeho specifik zahrnující nejen kulturní a historické specifika, ale také z hlediska poznání tradic a různých kulturních akcí spojené s folklorem. Podle průzkumů agentury CzechTourism je Jižní Morava třetím nejnavštěvovanějším regionem zahraničními turisty během jejich pobytu v České republice, hned po Praze a Západočeských lázních. Tuto skutečnost můžeme pozorovat v následující tabulce. Tab.3: Navštívené regiony během pobytu cizinci v České republice Celá Česká republika

Procento návštěvnosti ( % )

Praha

39,78

Okolí Prahy

7,92

Jižní Čechy

8,39

Šumava

10,99

Plzeňsko

5,17

Západočeské lázně

22,21

Severozápadní Čechy

9,45

Český sever

6,92

Český ráj

2,19

Východní Čechy

7,74

Vysočina

4,8

Jižní Morava

18,51

Střední Morava

3,78

Severní Morava a Slezsko

5,68

Krkonoše

8,42

Celkem

161,95

Zdroj: Monitoring agentury CzechTourism

Pozn.:Respondent mohl uvést až 3 regiony, proto je součet větší než 100%. Všechny dostupné průzkumy, monitoringy a šetření v kraji se týkají buď cestovního ruchu jako celku, anebo jednotlivých forem cestovního ruchu a jejich částí. Avšak nejsou k dispozici data týkající se přímo folkloru a tradice, poněvadž doposud v žádném realizovaném průzkumu nebylo téma „Folklor a tradice“ přímo dotazováno. Proto odvodíme poptávku folkloru a tradic na základě dat dostupných z České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, z dokumentu Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na roky 2007 – 2013 a v neposlední řadě z informací poskytnutými oslovenými turistickými informačními centry v Kyjově, Znojmě a Mikulově. Poptávku lze charakterizovat následovně:

26

•

mezi návštěvníky převládají kultivovaní a vzdělaní, hlavně proto, že vzdělanější lidé mají větší zájem o poznávání specifik regionu a také proto, že mají vyšší příjmy41

•

většina návštěvníků přijíždí do kraje na jeden den, bez noclehu ( 35% ), 23% zde stráví 1-2 noci, 33% tu přespí 3-7 nocí, zbytek v kraji stráví delší pobyt ( například jako návštěvu u příbuzných )

•

většina návštěvníků vícedenních akcí a festivalů zde stráví alespoň 1 noc

•

přibližně 1/3 návštěvníků navštíví kraj poprvé, 1/3 zde byla jednou až třikrát a 1/3 jezdí opakovaně

•

počet ubytovacích kapacit ve sledovaném období ( 2001-2007 ) nejdříve rostl a od roku 2004 postupně klesal; důvodem je postupný růst požadavků na kvalitu nabízených služeb jak ze strany domácích, tak zahraničních návštěvníků

•

mezi hosty převažují domácí návštěvníci ( 2/3 )

•

mezi zahraničními návštěvníky dominují Slováci ( 23% ), Němci ( 14% ), Rakušané ( 13% ), Nizozemci ( 9% ) a Poláci ( 7% ); podmínkou není přenocování

•

zvyšující zájem je zaznamenáván ze strany turistů ze Spojeného království, díky přímé letecké lince Londýn-Brno, a Jižní Korei

•

poptávka je vysoce sezónní, většina návštěvníků přijíždí v letních měsících

•

přes 40% návštěvníků utratí za den 201-500Kč, 30% uvádí denní útratu 501-1000Kč, jen 11% má výdaje přes 1000Kč/den; nejvíce utratí Němci a Italové, nejméně Slováci a Poláci

•

v posledních letech se stále zvětšuje poptávka po vinařství, gastronomickém a kulturním cestovním ruchu, kteří se stávají zároveň tahouny pro rozvoj cestovního ruchu

Po shrnutí poznatků můžeme konstatovat, že v návštěvnosti Jihomoravského kraje dominují tuzemští návštěvníci a ze zahraničních převládají návštěvníci ze států sousedících s Českou republikou.

41

vyvozeno na základě informací v návrhové části Programu rozvoje CR JMK pro roky 2007-2013

27

4 Analýza konkurenčních regionů Pro analyzování konkurence jsme zvolili čtyři oblasti sousedící s Jihomoravským krajem. Z toho dvě tuzemské a dvě zahraniční. Jsou jimi Olomoucký kraj ležící na severovýchodě, Pardubický kraj na severu, za slovenskými hranicemi Trnavský kraj rozprostírající se na jihovýchodní straně a na jihu spolkovou republiku Dolní Rakousko ležící v Rakousku. Právě tyto oblasti jsou vybrány z různých důvodů. Dolní Rakousko je jedinou oblastí Rakouska sousedící s Jihomoravským krajem. Na Slovensku volíme Trnavský, jelikož sdílí delší společnou hranici než kraj Trenčianský. A z tuzemských jsou to Olomoucký a Pardubický z důvodu pestřejší nabídky oproti ostatním.

4.1 Olomoucký kraj Olomoucký kraj můžeme považovat za potenciálního konkurenta Jihomoravského kraje. A to zejména v oblasti lidové architektury, krojů a gastronomie.

4.1.1 Lidová architektura a stavby Hanácký skanzen Jedná se o soubor staveb lidové architektury v obci Příkazy. Tento areál umožňuje přiblížení mnoha stránek života na Hané, především na přelomu 19. a 20. století. Obytná část usedlosti obsahuje předměty a vybavení tradiční kuchyně a světnic, řemeslnou dílničku s mnoha pomůckami a druhy nářadí ( knihařské, tesařské, včelařské, kamnářské, apod. ). Hospodářská část zahrnuje především předměty spjaté se zemědělstvím a chovem domácího zvířectva, ale také praním a žehlením. Poslední částí jsou stodoly, ve kterých se nacházejí ukázky starých vozů, nástrojů a strojů pro zemědělce. V nynějším rozsahu je skanzen zpřístupněn od roku 1994. Je vhodným cílem pro školní, turistické a poznávací výlety i pro návštěvu kulturních pořadů či předvádění starých řemesel a technik, které se zde v průběhu roku konají.42 V porovnání se skanzenem ve Strážnici je ten v Příkazech méně známý a přijíždí sem i méně návštěvníků. I co se týče rozlohy, si lépe vede Strážnice. Má tedy spíše význam z regionálního hlediska.

42

dostupné na portálu www.hanackeskanzen.cz

28

4.1.2 Vinařství I v tomto kraji nalezneme sklípky a vinohrady, ale zdaleka ne v takovém rozsahu a takového významu jako v Jihomoravském kraji. Olomoucký kraj tedy není v této oblasti konkurentem.

4.1.3 Hody a kroje Charakteristickými znaky Hané jsou mimo nezaměnitelného nářečí pestré a bohaté hanácké kroje. Kroje, hody a s nimi spojené akce jsou v této oblasti velmi významné nejen pro obyvatele regionu. Proto nelze nezmínit největší konkurenční akci Jihomoravského kraje. Kojetínské hody43 Každým rokem se v polovině srpna v městě Kojetín konají hody. Třídenní program je velmi pestrý a je přizpůsoben návštěvníkům každého věku. Po celou dobu konání akce zde mohou spatřit desítky folklorních souborů, vystoupení dechovek, zpívání lidových písní a tanec. Pozvání od města neodmítnou ani známé zpěvačky a zpěváci, kteří jsou každoročně hosty a tím více ještě lákají návštěvníky. Do konkurenčního postavení se hody v Kojetíně dostávají především díky zlatému hřebu nedělního odpoledního programu. Probíhá zde totiž nádherný krojovaný průvod s jízdou krále a jeho družinou v čele.

4.1.4 Folklorní festivaly Festival Zahrada44 Zahrada je největším folkovým festivalem v České republice, který se koná vždy začátkem července. Právě do Náměšti na Hané se před deseti lety přesunul ze Strážnice. Účast je opravdu velká. Každoročně na něj přijíždí tisíce milovníků různých žánrů. Na scénách přímo v Náměšti, ale i jejím okolí, zazní folk, country, blues, tramp, folklor. Pro doplnění kulturního zážitku je připraveno divadlo, výstavy nebo ukázky tanců. Význam festivalu Zahrada jednoznačně přesahuje hranice nejen regionu, ale i kraje a stává se tak konkurenceschopným produktem pro festival ve Strážnici.

4.1.5 Gastronomie Každý kraj má své typické pochutiny a ani Olomoucký není výjimkou. Každý si s ním spojí pravé olomoucké tvarůžky. Tato aromatická pochoutka se vyrábí již přes 600 let v loštické sýrárně. Má velmi pikantní chuť , kterou si labužníci patřičně vychutnávají s výborným tuzemským pivem. Přímo v areálu sýráren můžou návštěvníci nahlédnout do muzea, kde se 43 44

dostupné na internetových stránkách obce Kojetín dostupné na portálu www.ok-tourism.cz

29

skrývá historie tvarůžek. V místní prodejně, taktéž v areálu, si tuto dobrotu mohou také zakoupit.45

4.2 Pardubický kraj 4.2.1 Lidová architektura a stavby Pardubický kraj nemá takové množství památek lidové architektury jako Jihomoravský. Pouze jedna stavba tohoto druhu se může stát potenciálním konkurentem, tím je skanzen. Skanzen – Soubor lidových staveb Vysočina46 Soubor lidových staveb Vysočina je jediným muzeem v přírodě v Pardubickém kraji. Jednotlivé expozice se nenacházejí na jednom místě. Návštěvník je může shlédnout na Veselém Kopci, ve Svobodných Hamrech a v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku. Návštěvníci si mohou prohlédnout roubené domečky s dílnami jednotlivých lidových řemesel, například hračkářství, tkalcovství nebo krejčířství. V osadě Veselý Kopec jsou ukázky zemědělských staveb a lidových technických památek na vodní pohon. Mezi nimi vyniká vodní mlýn. V rámci expozice Svobodné Hamry je velkou podívanou kovací hamr nebo mlýnice s ukázkou výroby jáhel. Na jednotlivých místech se v průběhu roku konají speciální programy, výstavy a expozice Betlém nabízí prohlídky určené především školám.

4.2.2 Vinařství Na území Pardubického kraje nenajdeme žádné produkty, které by mohly v oblasti vinařství konkurovat Jihomoravskému kraji, což kraji přináší výhody především v počtu návštěvníků.

4.2.3 Gastronomie V rámci tohoto území můžeme konkurentem nazvat jen výrobu perníku, do jejichž tajů výroby a historie jistě návštěvník Pardubic rád nahlédne. Pardubický perník je stejně proslulý jako třeba již zmíněné olomoucké tvarůžky. Je většinou zdobený a vyrábí se v různých formách – od plochých figurek až po prostorové výrobky, například perníkové chaloupky. Pro různé období v roce se ještě navíc vyrábějí speciální série, velikonoční, mikulášské nebo vánoční. Sídlo Perníkového hejtmanství, muzeum perníku s pohádkovým okolím, se nachází na Kunětické hoře. Prohlídka muzea

45 46

dostupné na portálu www.ok-tourism.cz, upraveno dostupný na portálu www.vesely-kopec.eu

30

perníku potěší všechny návštěvníkovy smysly. Uvidí překrásně zdobené perníčky, vyslechne zajímavé vyprávění, sáhne si na formičku vyřezanou do dřeva, přivoní si k medovému perníčku a nakonec dostane perníček, jemuž neodolá. Speciálně pořádané akce v areálu muzea jsou vhodné zejména pro rodiče s dětmi.47

4.3 Trnavský kraj Z oblasti folkloru a tradice nemá tento kraj téměř co nabídnout a je tedy nejméně konkurenceschopným sousedícím regionem. V oblasti lidové architektury a hodů a krojů nenajdeme žádnou významnou konkurenční nabídku. Poptávku může nalákat a zaujmout jen gastronomií.

4.3.1 Gastronomie Skalický trdelník48 Tato sladká specialita získala první ochranné zeměpisné označení pro slovenský výrobek zaregistrovaný Evropskou komisí. Příprava Skalického trdelníku, nazývána taktéž trdlování, má bohatou historii. Způsob spočívá v namotání nakynutého jemného těsta na „trdlo“, jakýsi dřevěný váleček. Poté je těsto natřeno rozšlehanými bílky a nakonec posypáno různými pochutinami, vlašskými ořechy, mandlemi, skořicí nebo kokosem. Jeho výroba je běžně k vidění v České republice na velikonočních jarmarcích či vánočních trzích.

4.3.2 Vinařství Na území Slovenské republiky se nachází šest vinařských oblastí. Pouze jedna zasahuje z části do Trnavského kraje. Touto oblastí je Malokarpatská vinná oblast. Rozlohou i významem patří k největší na Slovensku. Z hlediska významu pro Trnavský kraj však není dominantní, protože zasahuje jen z nepatrné části do tohoto kraje. Z tohoto důvodu kraj nemá návštěvníkům v oblasti vinařství co nabídnout.

47 48

dostupné na portálu http://pernikova-chaloupka.cz dostupné na portálu www.slovakia.travel, upraveno

31

4.4 Dolní Rakousko 4.4.1 Vinařství V naší analýze nelze opomenout Dolní Rakousko, jež je oblastí protkanou vinicemi, kterým se zde náramně daří díky dostatku slunečního svitu a úrodným sprašovým půdám. Dolní Rakousko se skládá z šesti oblastí, jež jsou všechny charakteristické vinařstvím. Nejznámější z těchto oblastí je vinařská oblast Weinviertel. Charakteristické vinné sklípky tam najdeme na každém kroku. Tradiční odrůdu pro tuto oblast představuje Veltlínské zelené. Vinařské slavnosti v Poysdorfu49 Tyto slavnosti konané každoročně na začátku září jsou již několik desítek let největším svátkem vína ve východní části regionu Weinviertel. V průběhu čtyř dní plných hudby, zábavy, vína a kulinářských požitků zažijeme zahájení vinobraní s tradičním šlapáním vína, korunovaci královny vína a tradiční slavnostní nedělní průvod s vystoupením lidových souborů z Weinviertelu. Retzský vinařský týden50 Je jednou z nejtradičnějších, největších a také nejdelších regionálních oslav v Dolním Rakousku. Přes 200 vinařských podniků představuje svá vína v zahradě Sparkasse v Retzu. V rámci této akce návštěvníci ochutnávají, srovnávají a kupují nejlepší vína oblasti. Nechybí ani přehlídka vítězů v jednotlivých kategoriích vín a skvělé pochoutky weinviertelské kuchyně. Pozoruhodností je, že tento týden je nejdelším týdnem v zemi, jelikož trvá 10 dní. Bádenský festival vína51 Velká oslava vína se již tradičně v červnu koná v oblasti termálních pramenů. Ve stejné době zde probíhá také velká zahradnická výstava ve znamení růží, takže návštěvníci mohou v prostředí plné květin a vůní ochutnat ty nejlepší vína. Celé dění doprovází bohatý zábavný program a nechybí ani nabídka vynikajících regionálních gastronomických specialit jako jsou alpský losos, šunka, sýry nebo pochoutky z hovězího masa.

4.5 Zhodnocení konkurenceschopnosti okolních oblastí Z výše provedené analýzy vybraných sousedících krajů Jihomoravského kraje můžeme zhodnotit úroveň jejich nabídky.

49

dostupné na portálu www.poysdorf.at dostupné na portálu Dolního Rakouska 51 dostupné na portálu Dolního Rakouska 50

32

Jihomoravskému kraji může nejvíce konkurovat Olomoucký kraj, který má ve třech ze čtyř zmíněných oblastí ( festivaly, lidová architektura, gastronomie ) velmi atraktivní nabídku a provedením odpovídá zcela, nebo částečně produktům Jihomoravského kraje. Tato nabídka je významná převážně pro tuzemské návštěvníky. Avšak v oblasti gastronomie je známá i za hranicemi České republiky. Největší konkurující oblastí týkající se vinařství je Dolní Rakousko, jehož úrodné půdy a příznivé podnebí umožňují vypěstování kvalitních hroznů a následného vyrobení vína vysoké kvality. Co se týče Pardubického kraje můžeme říci, že Pardubický perník je opravdu TOP atraktivitou tohoto kraje a je z hlediska konkurence velmi významný a důležitý. Vinařství má v tomto kraji zanedbatelný význam. Skanzen v Hlinsku má spíše jen regionální význam. Není lákadlem pro zahraniční návštěvníky. Ale tuzemský návštěvník prohlídkou muzea v přírodě při návštěvě kraje jistě nepohrdne a rád se podívá, jak žili naši předci. Nejmenší lákadla pro návštěvníky má z vybraných krajů Trnavský. Tento kraj nabízí nejméně atraktivní nabídku pro návštěvníky z hlediska folkloru a tradice.

33

5 Prezentace tématu „Folklor a tradice na Jižní Moravě“ na internetu 5.1 Analýza současného způsobu prezentace tématu „Folklor a tradice“ na portále www.jizni-morava.cz Nyní budeme analyzovat oficiální portál Jihomoravského kraje, jehož přesný odkaz je www.jizni-morava.cz. Hlavním posláním tohoto portálu je zaujmout potenciální návštěvníky zmiňované turistické oblasti a poskytnou jim co nejvíce potřebných a užitečných informací zahrnující možnosti ubytování, stravování, dopravy, připravovaných akcí, tipy na výlety a turistické atraktivity. Stránky umožňují návštěvníkovi on-line rezervaci. Provozovatelem těchto webových stránek je Jihomoravský kraj, na jehož stránky se jednoduše dostaneme přes odkaz v levé části úvodní strany. Internetové stránky jsou vzhledově sice atraktivní, avšak, dle názoru autorky, dosti přeplněné jak obrázky, tak textem. V levé části je interaktivní mapka Jihomoravského kraje, jeho turistických oblastí, což návštěvníkovi umožňuje dostat se ihned k oblasti, která je jeho zájmem, přes pouhé kliknutí na část mapy. Hlavní stránka vítá návštěvníky krátkým heslem: „Vítejte na jižní Moravě!“ a obrázkem mladého páru se sklenkou vína. V levém sloupci vidíme akce konané v nejbližší době, které se automaticky aktualizují podle data konání, což účinně zabraňuje návštěvníkovi nepropásnout danou akci. Neméně důležitou částí úvodní stránky jsou odkazy na turistická informační centra, cestovní kanceláře a agentury, na vyhledávání spojů a ubytování se zmíněnou on-line rezervací. Tato základní struktura zůstává neměnná a je návštěvníkovi k dispozici po celou dobu prohlížení portálu. Podle názoru autorky by návštěvníkům neměl vzniknout žádný větší problém s přehledností, protože struktura portálu je docela dobře vyřešena. Stránka je rozdělena do jednotlivých sekcí zahrnující logicky související podsekce. Stěžejním úkolem této kapitoly je podrobit sekci folkloru a tradice analýze. V úvodní části této sekce je krátká charakteristika folkloru na jižní Moravě. Dále je rozdělení do třech kategorií, jimiž jsou architektura, kroje a řemesla. Jednotlivé kategorie obsahují vždy seznam s danou problematikou. Pro příklad uvedeme, že v sekci architektura najdeme přehled skanzenů a lidových staveb na Jižní Moravě. Pod sekci řemesla zase objevíme seznam obcí vždy s řemeslem, se kterým se tady návštěvník může seznámit.

34

Jednotlivé položky seznamů zahrnují základní informace o produktu, často spolu s kontaktem. Ve většině případů nechybí ani obrázek. Kategorie řemesla a architektury jsou, dle názoru autorky, zpracovány dobře, neboť zahrnují dostatečně rozsáhlý seznam turistické nabídky. Jestliže si návštěvník vybere konkrétní atraktivitu, která je centrem jeho zájmu, nalezne u ní popis, mapu, informace o počasí a možnost dopravy. Velké nedostatky jsou v rámci kategorie kroje, jejíž výčet obsahuje pouze jednu položku, konkrétně Bohdalice-Pavlovice-Hanácký kroj. Je zde uveden krátký popis oblasti a kroje a několik fotografií kroje pro přiblížení potenciálnímu návštěvníkovi. Přesto, že je tato položka dobře zpracována, celkově je sekce nedostatečná z hlediska nabídky. V subkapitole 5.2 zmíníme možné řešení pro uvedený problém. Dalším negativem všech třech kategorií je, že často chybí kontakty, jako telefon a email. Z celkového hlediska se, dle názoru autorky, provozovatel snaží vyjít vstříc potřebám návštěvníků, co se týče množství poskytnutých informací u uvedených produktů. Avšak zaostává v oblasti nabídky, která není tak široká, jak by návštěvník čekal, a tedy nemůže některé jeho potřeby uspokojit. Pro přilákání většího počtu návštěvníků je potřeba rozšířit škálu produktů. Především vytvořit nové produkty a snažit se je úspěšně prezentovat. Nejedná se o pouhé vytvoření jakéhokoliv produktu, ale je zapotřebí, uspokojit návštěvníkovu potřebu a jeho očekávání. Proto je důležité nejdříve analyzovat potřeby potenciálních zákazníků a „ušít“ nabídku podle nich. Dalším problémem je nedostatečný počet jazykových mutací, jelikož portál byl do dubna roku 2010 dostupný pouze v české a anglické verzi. Od května provozovatel přidal ještě němčinu. Ani tak ale nepokryje jazyky, jimiž mluví turisté, kteří navštěvují tento region nejvíce.

5.2 Návrh prezentace tématu „Folklor a tradice“ na portále www.jiznimorava.cz Cílem každého portálu je zaujmout potenciální návštěvníky. V našem případě jde o přilákání turistů do regionu. Proto by měly být internetové stránky vytvořeny tak, aby byly na první pohled atraktivní a přehledné. A dále samozřejmě, aby zde návštěvníci našli dostatečné množství kvalitně zpracovaných informací. V následující části textu se pokusíme navrhnout prezentaci internetového portálu www.jizni-morava.cz. Tím máme na mysli odhalit nedostatky a navrhnou jejich řešení tak,

35

aby vedly k maximální spokojenosti návštěvníka portálu. Nejdříve se budeme zabývat portálem jako celkem, v další části se ohniskem našeho zájmu stane sekce tradice a folklor.

5.2.1 Struktura webu Dle názoru autorky by vzhled stránky měl být v barvách zelené a žluté. Jednak se stane vzhled velmi atraktivním a zároveň barvy symbolizují vinařství a slunce, tedy typické znaky jižní Moravy. Současný stav, tedy vzhled i struktura, úvodní stránky, dle autorky, působí velmi smíšenými pocity. Přestože je struktura přehledná, je zahlcena spoustou textu a obrázků. Proto strukturu úvodní strany dost pozměníme. Základním rámcem bude úvodní obrázek přes celou šířku stránky, těsně pod obrázkem malá lišta, kde budou důležité informace a odkazy, o kterých bude pojednáno dále, a třetím důležitým prvkem je sloupec v levé části stránky. Pozadí stránky bude žluté a levý sloupec spolu s lištou pod obrázkem budou v barvě zelené. Nyní tedy k podrobnější struktuře a vzhledu stránky. V levém horním rohu ponecháme interaktivní mapku regionu rozdělenou na jednotlivé turistické oblasti, s možností kliknout na jednotlivé části, kde se vzápětí dozvíme podrobnější informace o oblastech a obcích, nacházejících se v regionu. Pod mapkou, v zeleném levém sloupci, umístíme jednotlivé sekce pro rychlou orientaci a přehlednost, a to v následujícím pořadí: Aktuality z Jižní Moravy, O Jižní Moravě, Cykloturistika, Hrady a zámky, Tradice a specifika jižní Moravy, Kongresová turistika, Přírodní zajímavosti, Cestovní kanceláře a agentury, ubytování a online rezervace, Jízdní řád a Turistická informační centra. V horní části stránky, jak již jsme zmínili, bude velký úvodní obrázek přibližující jižní Moravu. Velikost obrázku bude zaujímat asi pětinu stránky. V pravé části obrázku ponecháme slogan: „Vítejte na Jižní Moravě!“ a do levé horní části vedle mapy umístíme logo Jihomoravského kraje, jakožto provozovatele portálu. V horní liště nad obrázkem umístíme možnosti volby jazyka. Ještě donedávna byl portál k dispozici pouze v češtině a angličtině. V květnu roku 2010 jej doplnili o verzi v němčině. Avšak pro spokojenost návštěvníků je nezbytné škálu ještě rozšířit, a to o jazyky, které používají turisté, kteří jsou nejčastějšími návštěvníky kraje. Seznam tedy rozšíříme alespoň o polštinu, italštinu, francouzštinu. Slovenský jazyk není nutný, neboť Slováci porozumí české verzi. Pro úsporu místa zvolíme okno s roletkou, po jejímž rozvinutí uvidíme nabídku jazyků, namísto ikonek vlaječek umístěných v řádku vedle sebe. Vedle umístění možnosti volby jazykové verze umístíme možnost zaregistrování návštěvníka, který bude mít po vyplnění kontaktních údajů možnost přihlásit se jako oficiální 36

host portálu. Díky registraci bude mít možnost vkládání komentářů a připomínek v rámci diskuzí jednotlivých sekcí. Z těchto komentářů budou těžit jak návštěvníci, tak provozovatel stránek, který informace využije pro případné vylepšení portálu a celkově nabídky. V liště pod úvodním obrázkem umožníme návštěvníkům rychlé vyhledávání v rámci celého portálu. Návštěvníci budou mít možnost nalézt veškeré informace pro zadaný výraz, bez podrobnějšího procházení stránek. Zcela jistě tato služba bude oceněna především z hlediska úspory času. Pod rychlým vyhledáváním dále najdeme možnost rozšířeného vyhledávání. V tomto rozšířeném hledání se nám zobrazí jakoby formulář, kde si vybíráme z nabídky pomocí rozvinutí roletky nebo zatrhneme kolonky, o co všechno máme zájem. Například můžeme uvést, že máme zájem o folklorní akci v měsíci červnu v oblasti Slovácko. A dále, že máme zájem o využití dalších volnočasových aktivit v této oblasti během naší návštěvy, například o bowling, koupání. Pod možnostmi vyhledávání najdeme sekci servis a kontakty, po jejímž rozkliknutí nalezneme bezplatnou informační linku, dále kontakt na provozovatele a správce portálu a v neposlední řadě kontakt na centrální turistické informační centrum pro celý region. Máme tady také možnost online objednávky prospektů a zasílání novinek, a to zcela zdarma po zadání e-mailu. Jako čtvrtou v pořadí umístíme sekci užitečné odkazy, kde budou odkazy na stránky Jihomoravského kraje, Centrálu cestovního ruchu – Jižní Morava a další. Nakonec v této části stránky najdeme aktuální informace o počasí. Ve střední části, pod úvodním obrázkem a lištou, umístíme popis regionu Jižní Morava. Na konci stránky zveřejníme organizace, které se podílí na financování portálu a datum poslední aktualizace.

5.2.2 Stručná charakteristika jednotlivých sekcí V následující části stručně shrneme strukturu jednotlivých sekcí nabídnutých v levém sloupci. O všech kromě tradic se zmíníme pouze okrajově. První z nich je Aktuality z Jižní Moravy. Tady se návštěvníci dozví o pěti nejzajímavějších akcích konajících se v nejbližším období. Cykloturistika bude obsahovat cyklotrasy, cyklomapy, ty je možné zakoupit v e-shopu. Tato sekce dále doporučí návštěvníkům tipy na výlety. Přehled hradů a zámků nacházejících se ve vybraném regionu spolu s kontaktem a otevírací dobou nalezneme pod titulem Hrady a zámky.

37

Všechny potřebné informace s možností rezervování ubytování ocení businessmani v části zvané Kongresová turistika. Rozmanitosti přírody a její krásy jsou pro milovníky přírody připraveny v sekci Přírodní zajímavosti. Kromě vodních ploch, jeskyní a krasových jevů jsou zde informace pro pěší turistiku. Dále následuje Cestovní kanceláře a agentury. A jak již název říká, je zde uveden abecední seznam cestovních kanceláří a agentur, na které se mohou návštěvníci obrátit. Velmi obdobnou částí je seznam Turistických informačních center, opět pro přehlednost abecedně uspořádán podle obcí. Podle zkušeností autorky, všechna informační centra velmi ráda a ochotně poradí turistům s jakýmkoliv problémem a otázkami týkající se okolí a obce, ve které se centrum nachází. Centra můžeme navštívit osobně v rámci konané cesty nebo se můžeme dotazovat telefonicky či e-mailem. Referenti kanceláří vždy ochotně odpoví. V této sekci je navíc možnost objednání průvodce vybraného města a turistických map, a to opět prostřednictvím e-shopu. Nabídka ubytování doplněna online rezervací v dnešní době již nemůže ve struktuře portálu turistického regionu chybět. Tato část je navržena pro maximální spokojenost a komfort návštěvníka tak, že si nejdříve vybere oblast, kde se chce ubytovat, následně může informace upřesnit i výběrem konkrétní obce. A následně zatrhne, jaké typy ubytování pro něj připadají v úvahu. Například penziony, kempy, ubytování v soukromí, hotely. Výsledkem bude seznam nabízených variant podle jeho požadavků. V neposlední řadě jsou k dispozici Jízdní řády, kde si díky přesměrování na portál www.idos.cz mohou návštěvníci vyhledat spoje.

5.2.3 Sekce „Tradice a specifika Jižní Moravy“ Nyní se blíže podíváme na sekci Tradice a specifika Jižní Moravy a charakterizujeme její strukturu. Zvolením právě tohoto titulku v levém sloupci se ve střední části stránky, pod úvodním obrázkem, objeví krátký popis Jižní Moravy z hlediska tradičních specifik tohoto regionu. Pod popisem jsou vyjmenované jednotlivé podsekce vztahující se k tradici spolu s obrázkem týkající se dané podsekce. V nabídce je vinařství, gastronomie, folklor, lidová architektura. V rámci tohoto stručného rozdělení není žádný popis, pouze obrázek – název. K další nabídce a popisům se dostaneme rozkliknutím vybrané podsekce. Nejdříve si zvolíme vinařství. Dozvíme se zde stručnou charakteristiku vinařství regionu, vín a jeho odrůd a také vhodných půd pro pěstování. Tato charakteristika je doplněna obrázky vinných sklípků, vinohradů a různých akcí pořádaných v regionu na počest vína. Pod 38

popisem nalezneme vinařské akce pořádané v jednotlivých měsících. Vinařské akce jsou většinou doprovázeny ochutnávkou tradičních pokrmů. Přehled akcí je k dispozici jak k nahlédnutí, tak stažení v PDF. Další složkou zahrnutou v této tématice je seznam nejvýznamnějších a největších vinařství v regionu a možnosti prohlídky vinných sklepů. Druhou podsekcí je gastronomie. Opět ve střední části stránky je uvedena charakteristická kuchyně regionu Jižní Morava s fotogalerií nejtradičnějších jídel. Pod textem máme možnost volby pořádaných gastronomických akcí, které jsou k dispozici taktéž v PDF i ke stažení. Mimo akcí sekce obsahuje možnost prohlédnutí již vložených receptů a také je zde příležitost pro návštěvníky zaslat emailem svůj recept, o kterém si myslí, že je typický a tradiční pro tuto oblast. Po zhodnocení referentkou, která má tuto část na starosti, bude, nebo nebude recept zveřejněn. Na podobném principu je založen portál www.ochutnejmoravu.cz, který je však propracovanější, podrobnější a jeho provozovatelé pořádají i akci s ochutnávkou jídel. Dále se blíže podíváme na část lidová architektura. V úvodní části je výstižný popis s charakteristickými rysy lidové architektury. Hned vedle popisu je k dispozici fotogalerie, především typických staveb, pro ještě lepší přiblížení. Následují kategorie třech nejvýznamnějších atraktivit, dle názoru autorky, jsou skanzen ve Strážnici, Bukovanský mlýn a vinné sklepy Plže. A dále máme možnost kliknout na kategorii další, kde najdeme výčet všech staveb spadající do lidové architektury, avšak méně významných, které přesto stojí za shlédnutí. Jednotlivé kategorie zahrnují popis, lokalizaci spolu s mapou, fotogalerii a kontakt. Jako poslední máme v nabídce folklor. Tato část obsahuje největší množství informací. V úvodní části jsou všeobecné informace o folkloru a pod krátkým článkem jsou uvedeny tři kategorie, z kterých se tato podsekce skládá. Jsou jimi kroje, lidová řemesla a hudba. Rozbor začneme od konce, tedy od hudby. V této kategorii se dozvíme informace o lidových písních a tancích, o dechových hudbách a cimbálových muzikách a následuje rozdělení do třech kategoríí – lidové písně a tance, dechová hudba, cimbálová muzika. Pod kategoriemi najdeme ke stažení měsíční přehled konaných akcí na toto téma. Bližší informace se dozvíme po rozkliknutí jednotlivých kategorií. V lidových písních a tancích se seznámíme s typickými lidovými moravskými tanci včetně popisu základních kroků. V dechových hudbách a cimbálových muzikách zjistíme, jaké hudební nástroje jsou používány, jejich typické rytmy a samozřejmě seznam dechovek a cimbálovek. Tyto dvě kategorie, oproti jiným, nabízí návštěvníkům videoukázky z hodů, koštů, slavností měst a z folklorních festivalů. Velmi atraktivní pro návštěvníky může být také nabídka „naučit se tanec“, kde je video s lidovým tancem a jednoduchou choreografií, kde tanečníci dělají jednotlivé kroky 39

velmi pomalu a navíc je popisují mluveným slovem tak, aby si je návštěvníci mohli vyzkoušet, nebo alespoň aby je z ukázky pochopili. Dále také možnosti poslechnout si nebo stáhnout v mp3 formátu nahrávky ( ukázky ) lidových písní, dechových hudeb a cimbálovek. Druhou částí jsou lidová řemesla. Po zvolení právě tohoto výběru najdeme v úvodní části bližší charakteristiku řemesel používaných v dávné minulosti, až po ty, která se zachovala do dnešní doby. K tomuto tématu je obsáhlá fotogalerie zahrnující fotky nejrůznějších dílen, nástrojů a výrobků. Pod charakteristikou je k nahlédnutí nebo stažení několik dokumentů. V první řadě se jedná o pořádané akce s touto tématikou a v druhé řadě o jakéhosi průvodce, ve kterém jsou popsány jednak jednotlivá řemesla, jednak tipy pro návštěvníky, co mohou navštívit, aby se s tradičními řemesly obeznámili. Jedná se o tipy mimo konané akce v přesně daném termínu a času. Například v nějaké vesničce je lidový domek, kde přímo jeho majitelka, tkadlena, návštěvníkům předvede ukázku tkalcovství. A to po celý rok. V našem členění následuje sekce kroje. Na začátku je zmíněná stručná charakteristika a historie krojů. Pod tímto popisem je umístěn odkaz přehled krojů a následují akce. V akcích je opět v PDF umístěný přehled akcí, u jejichž příležitosti máme možnost kroje shlédnout. Jedná se především o hody, ale také třeba o oslavy měst a obcí. Nyní přejdeme ke kategorii přehled krojů. Protože v současném stavu portálu je tato část velmi zanedbaná, o čemž se zmiňujeme již v analýze portálu, navrhneme možné řešení tohoto problému a následnou podobu této kategorie. Dle názoru autorky by provozovatel, tedy Jihomoravský kraj, měl obcím zadat úkol, a to takový, aby do závazného termínu zpracovaly informace o krojích v té které obci a následně je zaslaly na úřad Jihomoravského kraje. Přitom kraj musí uvést, jaké informace požaduje. Nejlepší variantou by mohl být dokument ve formě formuláře, který jednotlivé obce dostanou v elektronické podobě a ty následně jen dopíší požadovaná fakta přímo do přichystaného formuláře. Kraji tak jednak uspoří čas, jednak mu zajistí získání informací, které následně zveřejní na portálu a tedy budou k dispozici všem uživatelům. Tato část pak bude vypadat tak, že zde najdeme kompletní přehled krojů v regionu, vždy s popisem, typickými znaky a prvky a neposlední řadě fotografiemi. Nebude chybět ani kontakt na danou obec, a to jak telefonní číslo, tak email. Nyní uvedeme části struktur, které jsou totožné pro všechny kategorie. U každého popisu konkrétní kategorie a jejich částí je uvedena obec s umístěním na mapě. Dále jsou k dispozici telefonní kontakty a emaily obcí, aktuální počasí na daném místě, možnosti dopravy, tedy vyhledávání spojů. V neposlední řadě mají návštěvníci možnost vložit svůj

40

příspěvek do diskuze, která bude na konci každé stránky, mimo úvodní. Mají zde tedy možnost komentovat témata, vkládat své názory, připomínky, co by zlepšili, apod. Dále portál autorka navrhuje tak, aby byly jednotlivé informace dobře provázány v tom smyslu, že si vyhledáme například folklórní akci, které se máme v plánu zúčastnit a hned budeme mít k dispozici možnosti ubytování spolu s online rezervací, možnosti stravování spolu s otevírací dobou jednotlivých stravovacích zařízení, dále nám bude doporučena mapa adekvátní místu konání akce, kterou bude možné koupit přes e-shop. Mimo tyto základní informace dále budou doplňkové informace o možnostech, jak využit volný čas v rámci pobytu v obci a jeho okolí. Tuto záležitost vyřešíme pomocí tipů na výlety v okolí, kde se můžeme inspirovat z široké nabídky, jak si ještě více zpříjemnit pobyt. V poslední částí uvedeme pro lepší představu příklad vícedenní akce seznamující s folklorem a tradicemi, které návštěvníci najdou v jednotlivých kategoriích pod odkazem akce. Velikonoce na Slovácku: 1. den ( Velký pátek ): příjezd do Strážnice, ubytování v penzionu Zámecké sklepy přímo ve Strážnici, procházka a prohlídka města 2. den ( Bílá sobota ): návštěva připraveného velikonočního programu Fašanky, fašanky, Velká noc ide…ve skanzenu, seznámení se zvyky a pracemi na vesnici od konce Masopustu po Velikonoce, ukázka tradičních řemesel, ochutnávka božích milostí a koblih, procházka zámeckým parkem, večeře v restauraci Botur, posezení ve vinárně Botur 3. den ( Boží hod velikonoční ): návštěva Hroznové Lhoty spojena s ukázkou výroby kraslic, následně si může výrobu každý vyzkoušet, odjezd.

41

Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo navrhnout specifický turistický produkt pro Jižní Moravu zaměřující se na téma „Folklor a tradice“. Můžeme konstatovat, že cíle bylo dosaženo a jeho interpretace je v kapitole páté. Avšak k naplnění hlavního cíle předcházela řada dílčích cílů především na základě využití metody analýzy. V první části práce jsou popsána teoreticko-metodologické východiska. Tato část je charakteristikou a uvedením do tématu. Avšak pro dokončení práce byly stěžejní tři následující kapitoly, ve kterých jsou řešeny dílčí problémy. V kapitole druhé je provedena analýza nabídky folkloru a tradice na Jižní Moravě. Tato kapitola vznikla na základě prostudování Marketingové strategie Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava na období 2007-2010 a Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013. Díky získaným informacím z těchto strategických dokumentů jsme identifikovali nejdůležitější a nejkonkurenceschopnější atraktivity Jižní Moravy vztahující se k tématu „Folklor a tradice“. Dílčím cílem třetí části byla analýza poptávky po zmiňovaném tématu. Při zjišť ování poptávky jsme narazili na problém se získáním relevantních dat, neboť doposud nebylo téma „Folklor a tradice“ v žádném realizovaném průzkumu přímo dotazováno. Nicméně jsme data nakonec odvodili na základě informací poskytnutých z turistických informačních center v Kyjově, Mikulově a Znojmě, strategických dokumentů a portálu České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Další dílčí cíl práce a zároveň hlavní cíl kapitoly čtvrté byla analýza konkurenčních regionů. Z celkového počtu sedmi sousedních regionů Jihomoravského kraje jsme vybrali čtyři. Ze zahraničních to byly ty, které jako jediné s tímto krajem sousedí nebo sdílí nejdelší hranice, tedy Dolní Rakousko a Trnavský kraj. Z tuzemských byly vybrány Olomoucký a Pardubický z důvodu širší nabídky na téma „Folklor a tradice“ než zbylé. Na základě rozborů jednotlivých krajů, resp. spolkové republiky, byly identifikovány nejatraktivnější a nejvíce konkurenceschopné atraktivity, tedy nabídka turistům. Posledním dílčím krokem byla analýza oficiálního portálu Jihomoravského kraje, především sekce „Folklor a tradice“. Z výsledků jednotlivých analýz vybraného tématu jsme došli k následujícím závěrům: •

část cestovního ruchu – folklor a tradice – je pro návštěvníky velmi atraktivní, zájem neupadá, naopak spolu s kongresovou turistikou roste 42

•

nabídka je velmi bohatá, ale na portálu Jihomoravského kraje www.jiznimorava.cz nedostatečně prezentována; důsledkem je, že se spousta turistů seznamuje s touto nabídkou až na místě svého pobytu, především v turistických informačních centrech, a ne dopředu

•

největší a nejpestřejší nabídka je pro část vinařství a folklor – festivaly, hody

•

naopak nabídka lidové architektury, staveb a řemesel je malá

•

nabídka gastronomického cestovního ruchu je sice malá, ale postupně roste, stejně jako poptávka po něm

•

největší rostoucí trend je zaznamenáván po vinařství a můžeme odhadovat, že se časem stane největším lákadlem pro návštěvníky, z tématiky folkloru a tradice

•

problém vzniká v oblasti doplňkových služeb, hlavně ubytování a stravování, a ve vybavenosti měst a obcí službami poskytující volnočasové aktivity; služby nejsou dostatečně kvalitní a nároky návštěvníků se neustále zvyšují.

Přesto, že Jihomoravský kraj má velmi pestrou nabídku tématu „Folklor a tradice“ nedává o ní dostatečně vědět. O některých konaných akcích neví ani místní obyvatelé, natožpak turisté z druhé strany republiky nebo zahraničí. Je zapotřebí, aby provozovatel portálu www.jizni-morava.cz, tedy Jihomoravský kraj, vylepšil prezentování na webu a tím přilákal turisty. A právě jednou možnou podobou je způsob prezentace v subkapitole 5.2, který se snaží přizpůsobit co nejvíce potřebám návštěvníka.

43

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní publikace: [1] Vystoupil, J., Šauer, M., Holešinská, A., Metelková, P.: Marketing cestovního ruchu. Brno : MU, ESF, 2007. 134 s. ISBN 978-80-210-4240-7 [2]

Vystoupil, J., Šauer, M., Holešinská, A., Metelková, P.: Management cestovního ruchu. Brno : MU, ESF, 2007. 156 s. Distanční studijní opora. ISBN 978-80-210-4415-9.

[3]

Vystoupil, J., Šauer, M.: Základy cestovního ruchu. Brno : MU, ESF, 2006. 163 s. Distanční studijní opora. ISBN 80-210-4205-2

Dokumenty: [4] Kunc J., Podal J., Vašková L.: Kulturní cestovní ruch v urbánním prostředí: Příklad města Brna Internetové zdroje: [5] Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: Tvorba Destinačních produktů cestovního ruchu. MMR. Praha, 2007 [online]. Dostupné na www: < http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=cf275bf8-f29c-43e1-b8939121f8dd1254 > [6]

Management kulturního cestovního ruchu. MMR. Praha, 2008 [online]. Dostupné na www: < http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=8d599aad-98a4-4b1a-a3a6f15c6170e5f8 >

[7]

Region a ČR, Brno. [online]. Dostupné na www: < http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=7c60700a-7cec-47ea-953f37bb1ab74250 >

[8]

Příprava informačních a propagačních materiálů v cestovním ruchu. MMR. Praha, 2007 [online]. Dostupné na www: < http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=e540d626-db11-450c-80f3164f0b10c802 >

[9]

Informace v cestovním ruchu. (Tvorba webových stránek pro cestovní ruch). MMR. Praha, 2207. [online]. Dostupné na www: < http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=f0d74db1-772e-408e-b3add6d706f682ac >

[10]

Program rozvoje CR Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013 [online]. Dostupné na www: < http://www.ccrjm.cz/strategicke-dokumenty/clanek-142/ >

[11]

Možnosti a způsoby propagace reklamy na internetu [online]. Dostupné na www: < http://www.diplomky.net/cs/absolventske-prace/62/377 >

[12]

Marketing na internetu [online]. Dostupné na www: 44

[13]

Destinační management a vytváření produktů CR, Marketingová komunikace. MMR. Praha, 2007 [online]. Dostupné na www: < http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=ea166248-0c6d-4399-b2235af8143d7f10 >

[14]

Základní údaje o jihomoravském kraji [online]. Dostupné na www: < http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=27204&TypeID=2 >

[15]

Znojemské historické vinobraní [online]. Dostupné na www: < http://www.vinobrani.cz/index2.php >

[16]

Pálavské vinobraní [online]. Dostupné na www:

[17]

Čejkovické vinné trhy [online]. Dostupné na www: < http://www.vinozcejkovic.cz/ >

[18]

Národní ústav lidové kultury, Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici [online]. Dostupné na www:

[19]

Slovácký rok v Kyjově [online]. Dostupné na www: < http://www.kyjovsko.cz/cil/360/ >

[20]

Obec Petrov, vinné sklepy Plže [online]. Dostupné na www: < http://www.obec-petrov.cz/opetrove/Plze/default.aspx >

[21]

Cimbálová muzika Jury Petrů [online]. Dostupné na www: < http://www.cimbalovamuzikapetru.com/index.htm >

[22]

Projekt „Ochutnejte Moravu!“ [online]. Dostupný na www: < http://www.ochutnejtemoravu.cz/ >

[23]

Trendy cestovního ruchu v Evropě [online]. Dostupné na www: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/cestovni-ruch/trendy-cestovniho-ruchu-vevrope/1000498/34740/ >

[24]

Monitoring CzechTourismu, nejlákavější aktivity regionu – domácí [online]. Dostupné na www: < http://monitoring.czechtourism.cz/tabs.php?x=28&g=1&j0=on&j1=on&k=11&r= >

[25]

Monitoring CzechTourismu, nejlákavější aktivity regionu – zahraniční [online]. Dostupné na www: < http://monitoring.czechtourism.cz/tabs.php?x=28&g=2&j0=on&j1=on&k=11&r= >

[26]

Monitoring CzechTourismu, návštěvnost jednotlivých regionů [online]. Dostupné na www: < http://monitoring.czechtourism.cz/tabs.php?x=14&y=&g=2&j0=on&j1=on&k=&r= > Hanácký skanzen [online]. Dostupný na www: < http://www.hanackeskannzen.cz >

[27]

45

[28]

Obec Kojetín [online]. Dostupné na www: < http://www.kojetin.cz/meks/meks_kojetinske-hody.php >

[29]

Sdružení cestovního ruchu – Střední Morava, olomoucké tvarůžky [online]. Dostupné na www: < http://www.ok-tourism.cz/strednimorava/aktivity/1870/ >

[30]

Sdružení cestovního ruchu – Střední Morava, festival Zahrada [online]. Dostupné na www: < http://www.ok-tourism.cz/strednimorava/aktivity/1872/ >

[31]

Soubor lidových staveb Vysočina [online]. Dostupný na www: < http://www.vesely-kopec.eu/ >

[32]

Pardubický perník [online]. Dostupný na www: < http://pernikova-chaloupka.cz/tema/tema.phtml?id=1519 >

[33]

Slovensko, Malá Velká Krajina [online]. Dostupný na www:

[34]

Poysdorf [online]. Dostupný na www: < http://www.poysdorf.at/c/default.asp?tt=POYS_CZ_R6 >

[35]

Dolní Rakousko, Retzský vinařský týden [online]. Dostupný na www: < http://www.dolni-rakousko.info/portal/cs/?tt=NOECZ_R30&id=97474 >

[36]

Dolní Rakousko, Badenský festival vína[online]. Dostupné na www: < http://www.dolni-rakousko.info/portal/cs/?tt=NOECZ_R30&id=97475 >

[37]

MMR, analýza vývoje cestovního ruchu [online]. Dostupné na www:

[38]

Odpověď na každou otázku, folklor [online]. Dostupné na www: < http://www.odpovedi.cz/otazky/co-je-to-folklor >

[39]

Turistický průvodce, lidové kroje [online]. Dostupné na www: < http://www.podluzi.cz/turistika/cs/turisticky-pruvodce >

[40]

Kyjovské kroje [online]. Dostupné na www: < http://www.kyjovskekroje.cz/pujcovna/dejiny.html >

[41]

Marketingová strategie CR – Jižní Morava na období 2007 – 2010 [online]. Dostupné na www: < http://www.ccrjm.cz/doc/marketingova-strategie-centraly-cestovnihoruchu-jm.pdf >

Ostatní zdroje: [42] Propagační materiály z turistického informačního centra v Kyjově [43]

Informace získané z rozhovoru v Národním ústavu lidové kultury ve Strážnici

46

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Jednotlivé fáze při vytváření nového produktu …………………………………14 Tabulka 2: Nejlákavější aktivity v JMK …………………………………………………25 Tabulka 3: Navštívené regiony během pobytu cizinci v České republice ………………….26

47

PŘÍLOHY Příloha 1: Mapa turistických oblastí České republiky

48