VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vliv vulkánů na cestovní ruch Bakalářská práce
Autor: Monika Lajerová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2012
Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na vulkány v souvislosti s cestovním ruchem. Hlavním cílem je přiblížit čtenáři možná rizika vyplývající z vulkanické činnosti. Ale zároveň jsou sopky představeny jako nová turistická destinace. Bakalářská práce popisuje vznik sopek, historii vulkanologie, sopky jako fenomén cestovního ruchu a sopky jako hrozbu pro cestovní ruch. Výzkum je zaměřen na povědomí studentů o sopkách. Dále zjišťuje jejich zájem o cestování do vulkanických oblastí. Klíčová slova: Sopka, vulkán, cestovní ruch, fenomén, hrozby
Annotation This bachelor thesis is focused on volcanoes in relation to tourism. The main goal is to provide to the reader risks of volcanic activity, but also the attractiveness of volcanoes as new tourist destination. Bachelor thesis describes a volcanic origin, history, volcanoes as a phenomenonon tourism and volcanoes as a threat to tourism. Research is focused on students' awareness of volcanoes and their interest in traveling to volcanic areas. Key words: The volcano, tourism, phenomenon, threats
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, panu RNDr. Milanu Kameníkovi, za vedení práce a cenné rady během tvorby. Dále bych poděkovala panu Ing. Miroslavu Smolovi, za poskytnuté informace o řešení situace v leteckém provozu po erupci islandské sopky. A v neposlední řadě patří velké díky mé rodině a příteli za podporu během celého studia.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. 5. 2012 ...................................................... Podpis
Copyright © 2012 Lajerová Monika
Obsah 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE ..................................................................................................... 9 2. SOPKY ...................................................................................................................... 10 2.1. Vznik sopek ..................................................................................................... 11 2.1.1. Subdukce ................................................................................................. 11 2.1.2. Oceánský rift ........................................................................................... 12 2.1.3. Hotspot .................................................................................................... 13 3. HISTORIE OBJEVOVANÍ SOPEK .................................................................................. 15 3.1. Výbuchy sopek v Historii ................................................................................ 19 4. VULKÁNY A CESTOVNÍ RUCH ................................................................................... 20 4.1. Cestovní kanceláře ........................................................................................... 21 4.2. Sopky jako fenomén v cestovním ruchu .......................................................... 22 4.2.1. Spojené státy americké ........................................................................... 23 4.2.1.1. Havajské ostrovy................................................................................ 23 4.2.1.2. Yellowstonský národní park .............................................................. 24 4.2.2. Asie ......................................................................................................... 25 4.2.2.1. Fudži v Japonsku ............................................................................... 25 4.2.2.2. Merapi na Jávě ................................................................................... 26 4.2.3. Evropa ..................................................................................................... 27 4.2.3.1. České středohoří ................................................................................ 27 4.2.3.2. Auvergne a Vulcania ve Francii ........................................................ 28 4.2.3.3. Kanárské ostrovy ............................................................................... 30 4.2.3.4. Etna a Vesuv v Itálii........................................................................... 31 4.2.3.5. Island .................................................................................................. 32 4.3. Sopky jako hrozba pro cestovní ruch ............................................................... 34 4.3.1. Sopka Eyjafjallajökull............................................................................. 35 4.3.1.1. Historická aktivita Eyjafjallajökull .................................................... 36 4.3.1.2. Rozhovor ............................................................................................ 37 4.3.1.3. Opatření po erupci islandské sopky ................................................... 39 4.3.1.4. Rok poté v číslech a faktech .............................................................. 41 4.3.1.5. Řešení v roce 2010 ............................................................................. 42 4.3.1.6. Oblasti kontaminované sopečným popelem ...................................... 43 4.3.2. Sopka Merapi .......................................................................................... 44
4.3.3. Ostrov Montserrat ................................................................................... 45 5. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ........................................................................................... 46 5.1. Rozbor jednotlivých otázek ............................................................................. 46 5.2. Zhodnocení dotazníkového šetření .................................................................. 59 6. ZÁVĚR...................................................................................................................... 61 INFORMAČNÍ ZDROJE.................................................................................................... 63 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 67 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................... 68 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................... 68 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 69
Seznam zkratek
ACC Praha - Oblastní středisko řízení letového provozu Praha CK - Cestovní kancelář CR - Cestovní ruch ČSA - České aerolinie FIR Praha - vzdušný prostor Praha IATA - International Air Transport Association (mezinárodní asociace leteckých dopravců) ICAO - International Civil Aviation Organization (mezinárodní organizaci civilního letectví) LSEČ - Letní středoevropský čas LKPR - Letiště Praha Ruzyně MD - Ministerstvo dopravy NOTAM - Zpráva pro piloty PAX - Přepravení pasažéři ŘLP - Ředitelství letového provozu SČMSD - Svaz českých a moravských spotřebních družstev USD - Americký dolar UTC - Světový koordinovaný čas VŠPJ - Vysoká škola polytechnická Jihlava
8
1. Úvod a cíl práce Sopky jsou již stovky let chápány nejen jako hrozba pro lidstvo, která ničí lidská sídla, komplikuje dopravu nebo devastuje přírodu. Ale v dnešní době se sopky také stávají velikým lákadlem pro mnohé cestovatele a turisty. I v posledních letech se nám sopky představily jako hrozby pro cestovní ruch. Příkladem může být třeba nejaktivnější sopka Indonésie - Merapi, která téměř nepřetržitě bouří a ohrožuje život obyvatel na Jávě. Dalším příkladem je islandská sopka Eyjafjallajökull, která při posledním výbuchu komplikovala život velké části Evropanů. Naopak sopky méně aktivní nebo vyhaslé můžeme pokládat za lákadlo pro turisty. Takové sopky, za kterými se pak vydávají dobrodruzi z celého světa, můžeme najít v Itálii, na Kanárských ostrovech, na Havajských ostrovech nebo v Japonsku. K těmto méně nebezpečným sopkám se pořádají výpravy. Výstup na vrchol vulkánu se stává stále větší výzvou pro milovníky hor a přírody. Avšak tyto výpravy bývají většinou individuální. Je málo cestovních kanceláří, které by nabízely možnost zúčastnit se výstupu na vrchol sopky nebo výpravy do vulkanických oblastí. Hlavní cílem mé bakalářské práce je přiblížit sopky a sopečnou činnost trochu jinak, než jak se o nich učíme ve škole. Samozřejmě je dobré vědět, jak sopky vznikají a jak probíhal proces jejich objevování a poznávání. To také v práci uvádím. Avšak je také důležité objevit krásu vulkánů. To je činí přitažlivými pro cestovní ruch. Budu se snažit zjistit, zda by studenti (potencionální budoucí zákazníci cestovních kanceláří a budoucí cestovatelé) měli zájem o poznávání sopek, nebo zda by měli chuť strávit dovolenou ve vulkanických oblastech. Pokládám sopky za alternativu k již velmi známým turistickým destinacím.
9
2. Sopky „Sopka je tvořena ztuhlou lávou, která se při erupci vylévá na zemský povrch a vytváří charakteristický sopečný kužel. Kromě lávy sopky chrlí množství plynů, dýmu a pevných látek.“ (Oxford, 1995)
Obrázek 1 : Řez sopkou Zdroj: [1]
Sopky jsou nejviditelnějším projevem energetických procesů uvnitř planety Země a jsou také klíčem k poznání jejího vývoje, neboť vulkanická činnost provází Zemi v průběhu celé existence. V raných stádiích byla vulkanická aktivita Země mnohem bouřlivější, než je tomu dnes. V současné době existují činné sopky na pevnině, ale mnohem více se jich ukrývá v mořích a oceánech. Sopečná činnost úzce souvisí s pohybem tektonických desek. Většina sopek se nachází na hranicích desek zemské kůry, tam, kde se zemské desky vůči sobě pohybují. Tektonické síly utvářely a utvářejí naši planetu i v současnosti. Podstata vulkanické činnosti spočívá v tom, že roztavené horniny, magma, stoupají vzhůru k zemskému povrchu. Magma může stoupat buď přímo, nebo se častěji hromadí v magmatickém krbu, který se neustále zaplňuje, až nakonec díky vzrůstajícímu tlaku v krbu si vytvoří cestičku k povrchu a dojde k výbuchu sopky.[2]
10
2.1. Vznik sopek Vulkanická činnost je spojena s okraji litosférických desek nebo se zjevuje uvnitř litosférických desek. S okraji litosférických desek je spojena tzv. subdukce a oceánské rifty. Naopak uvnitř litosférických desek pozorujeme tzv. hotpots (horké skvrny).
2.1.1. Subdukce V případě subdukce se jedna z litosferických desek podsouvá pod druhou. Nejčastěji se tak děje v oblastech, kde se hustší, těžší a starší oceánská kůra podsouvá pod lehčí kontinentální kůru. Průvodními projevy procesu jsou pak silná zemětřesení a sopečná činnost. Subdukce se může odehrávat ve třech variantách, avšak pouze při jedné z nich dochází ke vzniku vulkánů a vulkanických souostroví. Proto uvádím jen oceánskou subdukci.
oceánská - oceánská kůra - v této podobě proti sobě postupují dvě oceánské kůry, kdy se jedna začne podsouvat pod druhou. Tento jev má pak za následek vznik hlubokomořského příkopu a sopečné činnosti, která se začne projevovat pod mořskou hladinou a také nad vodní hladinou v podobě sopečných souostroví. [3]
Obrázek 2: Subdukce Zdroj: [4]
11
2.1.2. Oceánský rift Je útvar podobný příkopu v zemské kůře. Je charakteristický tím, že zde vzniká nová oceánská kůra. Riftové zóny se nacházejí hlavně v oceánech ale i na kontinentech. Délka riftů po celém světě je cca 60 000 km. Dělení: -
vnitrooceánské
-
mezipevninské - střed riftového údolí má už oceánskou strukturu, ale na okrajích je zachována struktura pevninská
-
pevninské - jsou stále uprostřed pevninského bloku a mají pevninskou, i když částečně změněnou kůru. Pevninské riftové zóny, které probíhají severní a západní Evropou, tvoří řetěz zlomů, riftových údolí, lineárních struktur a lineárně uspořádaných bazaltových efuzí a intruzí. Délka evropského riftového systému až po Honský příkop v Libyi je 3 600 km. [5]
Obrázek 3 : Oceánský rift Zdroj: [6]
12
2.1.3. Hotspot Hotspots jsou horké anomálie v zemském plášti a zemské kůře. Horká hmota hornin v plášti postupně proniká až k povrchu země. To má za následek vznik sopek. Pokud se litosférická deska nad horkou skvrnou posouvá, vytváří se linie vulkánů, z níž se dá odvodit směr posunu desky. Příkladem mohou být Havajské ostrovy, které jsou seřazené více méně v řadě od nejstaršího po nejmladší, a na dně oceánu postupně vzniká další nová sopka. Dalším příkladem by mohl být Yellowstonský park. Je zajímavé, že hotspots se vyskytují častěji uprostřed oceánů než uprostřed kontinentů. Oceánská kůra je slabší a neklade takový odpor jako kontinentální kůra.(Jacques Marie Bardintzeff, 1993)
Obrázek 4: Příklad „hotspot“ v Yelowstonském parku Zdroj: [7]
13
Tabulka 1 : Seznam nejznámějších sopek a jejich poslední aktivita Sopka
Stát, oblast
Typ
Nadmořská výška
Poslední aktivita
Sicílie
3 350 m
2006
Apeninský poloostrov
1 277 m
1944
Stromboli
Komplexní sopka Komplexní sopka Stratovulkán
Liparské ostrovy
926 m
1989
Santorini
Kaldera
Kyklady
367 m
1951
Pico de Teide
Stratovulkán
Tenerife
3 715 m
1909
Nyiragongo
Stratovulkán
Demokratická republika 3 475 m Kongo
2002
Fudži
Stratovulkán
Ostrov Honšú, Japonsko
3 776 m
1708
Ključevskaja
Stratovulkán
Kamčatka
4 750 m
2003
Mount St. Helens
Stratovulkán
Washington, státy
Spojené 2 250 m
1989
Colima
Stratovulkán
Mexiko
3 984 m
1988
Vulkano
Stratovulkán
Liparské ostrovy
500 m
1890
Erta Ale
Štítová sopka
Etiopie
613 m
2003
Kilimandžáro
Stratovulkán
Tanzanie
5 895 m
Neznámo
Stratovulkán Tanzanie
2 890 m
2003
Etna Vesuv
Ol Doinyo Lenagai
Unzen
Komplexní sopka
Ostrov Kjúšú, Japonsko
1 500 m
1996
Pinatubo
Stratovulkán
Filipíny
1 780 m
1993
Krakatau
Kaldera
Indonésie
813 m
2001
Popocatépetl
Stratovulkán
Mexiko
5 452 m
2003
Mauna Loa
Štítová sopka
Havajské ostrovy
4 170 m
1984
Zdroj: [2]
14
3. Historie objevovaní sopek Lidé se zajímaly o sopky a vulkanickou činnost již od pradávna, ale trvalo přes 2000 let, než zjistili, jak se sopky projevují a jak vznikají. Proto jsem tímto historickým souhrnem chtěla ukázat, jak se vyvíjelo poznávání vulkanické činnosti. Zde jsou vypsány nejpodstatnějšími události, které vedli k pochopení a rozluštění vulkanické činnosti.
Událost
Doba před 15 - 10 mil. let
Archeologické nálezy a vykopávky z Afriky dokazují, že se sopkami měli co dočinění již hominidé (předkové a příbuzní lidí) Obrázek 5: Hominid
Doba kamenná
Zdroj: [8] Vědci spekulují o tom, že v době kamenné mohl člověk získávat oheň právě ze sopek.
Starověké Řecko
Táles z Milétu, Řecký filozof, který žil v 6. Století př. n. l. zahrnul zemětřesení do svého učení a tvrdil, že zem leží na vodě Herakleitos z Efezu ( 530 - 480 př. n. l.) považoval oheň za prvopočátek všech přírodních dějů. Řekl, že: „Tento svět, stejný pro všechny, nevytvořil ani nikdo z bohů, ani nikdo z lidí, ale vždy byl, je a bude.“ Herodotos nazývaný otec dějepisu, který žil okolo 484 - 430 př. n. l., popsal činnou sopku z ostrova Hiera (dnešní Vulcano). Cestovatel Hanno, byl dalším pozorovatelem činného vulkánu v oblasti Afriky. Pojmenoval ho Vůz bohů (Théon ochéma). Dodnes se však neví, zda Hanno spatřil dnešní Kamerunský vrch nebo Pico deTeide na Kanárských ostrovech.
15
Empedoklés (493 - 433 př. n. l.) byl
asi
prvním
vulkanologem.
Nejvíce se obdivoval Etně na Sicílii. Tvrdil, místech, Obrázek 6: Empedoklés
že
sopky
kde
vznikají
roztavená
na
hmota
proudí na zemský povrch
Zdroj: [9] Thukydides napsal spis o výbuchu Etny. Platón (427 - 347 př. n. l) napsal knihu Kritiás (o Atlantidě). Vědci se domnívají, že legendární Atlantida, která se doposud nepodařila najít, mohla zaniknout při sopečném výbuchu. Aristoteles (384 - 322 př. n. l.), popsal sopečný výbuch na ostrově Vulcano. Starověký Řím
Titus Lucretius Carus (asi 97 - 55 př. n. l.) psal o Etně. Domníval se, že Etna je celá dutá a že ji nese jen žulová klenba. V této dutině se mísí vzduch s větrem. Tato směs se někdy rozžhát a skály chrlí oheň. Strabón (64 př. n. l. - 19 n. l.) popsal výbuch podmořské sopky, při kterém se zrodil nový ostrov na Kykladech. Lucius Annaeus Seneca (asi 4 př. n. l. - 65 n. l.) Považoval sopky za ostrovy, jimiž rozžhavená láva vystupuje k zemskému povrchu. Dalším jeho velkým dílem byl seznam hlavních sopek oné doby. Jako počátek spojení cestovního ruchu a vulkánů bychom mohli považovat období kolem roku 126, kdy vládl císař Hadrián (76 - 138). Hadrián procestoval skoro celou svou říši. Když byl na Sicílii, rozhodl se vystoupit na Etnu. Důvod proč chtěl na vrch, vystoupit zapsal kronikář Obrázek 7: Hadrián Spartianus v císařově životopise - císař Zdroj: [10] chtěl vidět východ slunce, který svou jedinečností připomínal 16
duhu. Tento výstup se stal prvním, který neměl kultovní nebo náboženských cíl. Středověk
Albert von Bollstäd (1193 - 1280), známý také jako Albertus Magnus (Albert Veliký), tvrdil, že sopky vznikají činností podzemních par. Sopečnou činnost vysvětloval tím, že v podzemí vznikají velké požáry mísením síry a dehtovým skalním olejem.
16. století
Giordano Bruno, tvrdil, že by vulkanická činnost mohla být výsledkem vzájemného působení
studené
vody
z
oceánu
a
rozžhavených částí vnitřku země. Tento názor přetrval mezi vědci velice dlouho. Obrázek 8: Giordano Bruno
Zdroj: [11] 17. století
Geograf Bernhardus Varenius předstihl svými názory dobu, hledal souvislosti mezi přírodními jevy, jak na zemi, tak i v moři a ve vzduchu. Poprvé také zakreslil polohu doposud známých sopek, což před ním ještě nikdo neudělal. Jeho zásluhou se také v 17. století začalo sopce říkat vulkán. Sopku takto pojmenoval podle Vulkána - boha ničivého ohně.
18. století
Toto století přineslo veliký zvrat ve vývoji vědy. Zrodila geologie jako nová věda. Vědci se hned rozdělili na dva tábory. První byli plutonisté (vulkanisté), kteří se domnívali, že všechny horniny jsou vytvářeny sopečnou činností. Druzí byli neptunisté, kteří naopak tvrdili, že horniny vznikají usazováním ve vodě. Abraham Gottlob Werner, byl považován za jednoho z otců geologie. Jean Etienne Guettard byl prvním badatelem, který si uvědomil, že Auvergne je vulkanického původu. Zjistil, že v kraji Auvergne, podél řeky Allier jsou černé kameny sopečného původu.
17
Německý geolog Leopold von Buch byl Wernerovým žákem. Myslel si, že sopka svými výbuchy nemůže vytvořit celou horu, ale jen vrchol. To byla teorie tzv. elevačních kráterů. Obrázek 9: Leopold von Buch Zdroj: [12]
20. století
Průkopníkem 20. století se stal německý geolog Alfred Wegener. Jeho teorie kontinentálního driftu byla na svoji dobu velmi odvážná. Wegener se dnažil Touto teorií htěl dokázat, že kdysi byl na Zemi pouze jeden superkontinent - Pangea. Ten se díky pohybu litosferických desek rozpadl na světadíly, jak je známe dnes.
(Činčura, 1988)
18
3.1. Výbuchy sopek v Historii
Tabulka 2: Vybrané historické sopečné výbuchy Pořadí 1
Tambora
Indonésie
1815
Odhadovaný počet obětí 92 000
2
Krakatau
Indonésie
1883
36 417
3
Mt. Pelée
Martinique
1902
30 000
4
Nevado del Ruiz
Kolumbie
1985
25 000
5
Unzen
Japonsko
1792
15 000
6
Kelut
Indonésie
1586
10 000
7
Laki
Island
1783
9 000
8
Santa Maria
Guatemala
1902
6 000
9
Kelut
Indonésie
1919
5 000
10
Galunggung
Indonésie
1822
4 000
Sopka
Místo
Rok
Zdroj: [2]
19
4. Vulkány a cestovní ruch
Sopky v současné době nepředstavují jenom hrozbu. Jsou to rovněž zajímavé přírodní jevy. Které představují do budoucna veliký potenciál pro turismus. Myslím si, že většinu turistů už neuspokojí pouze chorvatské pobřeží nebo prázdniny na Lipně. Masový turismus již většině lidí zevšedněl, a tak hledáme nové a zajímavější destinace. V tomto směru se nabízejí cesty na vrcholy sopek. S tím souvisí i zájem o extrémní sporty a neméně důležité výukové cesty.
20
4.1. Cestovní kanceláře
Tabulka 3: Cestovní kanceláře nabízející poznávací zájezdy do vulkanických oblastí Cestovní kancelář
Příklad zájezdu
Aquatravel
Flores, Komodo, Bali - sopky a tajemné rituály
CK Alpina
Auvergne - výlety krajem sopek
CK Conti
Francouzské sopky kraje Auvergne
CK Geops
Francouzské sopky kraje Auvergne
CK Livingstone
Galapágy - Ekvádor - Ráj zvířat a země sopek
CK Marco Polo
Klasická Kamčatka - sopky, řeky a medvědi
CK Mundo
Island
CK Nomád
Kamčatka - sopky, divočina a tichý oceán
CK Oáza
Kostarika - Nikaragua - Koloniální historie, aktivní sopky a pláže
CK Poznání
Itálie, Sicílie - Sopkami střední a jižní Itálie
CK Slan tour
Sicílie a jižní Itálie
CK Trip
Balaton - sopky, víno, koupání
Extrem Tour
Sopky Francie na kole
Firo tour
Grand tour Islandem s Janem Burianem
MA.CE.K
Kamčatka - za sopkami a divočinou (Rusko)
Periscope
Sopky, vodopády a ledovce Islandu
Redok travel
Francouzské sopky - kraj Auvergne a kaňon řeky Tarn
Travelesprit
Ekvádor a Galapágy - Sopky Ekvádoru a Galapágy
True Travel
Grand New Zealand
Zdroj: Vlastní
21
4.2. Sopky jako fenomén v cestovním ruchu
Sopky můžeme najít téměř ve všech koutech světa. Vybrala jsem proto pár atraktivních míst, ať už pro vulkanologické nadšence, nebo pro turisty, kteří by chtěli na vrchol sopky vyšplhat a rozhlédnout se do krajiny. Jsou to: Amerika - Havajské ostrovy, Yellowstonský národní park Asie - Fudži v Japonsku, Merapi na Jávě Evropa - České středohoří, Auvergne ve Francii, Kanárské ostrovy, Etna a Vesuv v Itálii, Island
22
4.2.1. Spojené státy americké 4.2.1.1. Havajské ostrovy
Obrázek 10: Mapa Havajských ostrovů
Obrázek 11: Havaj ve světě
Zdroj: [13]
Zdroj: [14]
Lokalizace: ostrovy v Tichém oceánu, 50. stát USA, hlavní město - Honolulu Příčina vzniku: Hotspot Přitažlivosti pro cestovní ruch: Havaj je proslulá díky svým plážím, útesům a také jako ráj surfařů. Na hlavním ostrově Havaj leží dvě velice významné sopky. Jsou to Mauna Kea a Mauna Loa. Mauna Kea neboli Bílá hora je neaktivní sopka, která měří 4205 m nad mořem, ale pod mořskou hladinou měří dalších 6000 m, což z ní činí nejvyšší horu na světě. Na sopce také sídlí nejvýznamnější astronomická observatoř na světě. Mauna Loa neboli Dlouhá hora je druhá nejvyšší hora Havajských ostrovů. Na vrchol sopky vedou tři stezky. Terén je velice náročný a na vrchol vede strmé stoupání. Po vystoupání se naskytne úžasný výhled. Tato sopka se začala formovat asi před 700 000 lety. Vědci se domnívají, že Mauna Loa během 500 000 - 1 milionu let zanikne. Hrozby pro cestovní ruch: Manua Loa a je činnou sopkou. Na jihovýchodním svahu se nachází její nejaktivnější sopouch. Poslední erupce se datuje do roku 1984. Sopka mívá klidnější erupce, bez velkých výbuchů, takže láva pouze stéká a rozlévá se do okolí.
23
4.2.1.2. Yellowstonský národní park
Obrázek 12: Yellowstone
Obrázek 13: Yellowstone v USA
Zdroj: [15]
Zdroj: [16]
Lokalizace: Park se rozkládá na území třech států v USA - Wyoming, Montana a Idaho Příčina vzniku: Hotspot Přitažlivosti pro cestovní ruch: Je to nejstarší národní park na světě a je jedinečný svojí přírodou. Můžeme zde nalézt nejen jezera, kaňony, řeky a pohoří, ale také tzv. yelowstonskou kalderu. Jedná se o největší supervulkán v severní Americe. V celém parku můžeme nalézt horniny pocházející z vulkanické činnosti. Tento park navštíví ročně miliony turistů. V letní sezóně zde není téměř k hnutí. Pokud si ale přece jen chcete užít přírodní krásy se vším všudy i v létě, vydejte se na některou z přírodních stezek, kterých je tu na 1600 km. Na poznání celého parku je doporučováno 5 dní. Hrozby pro cestovní ruch: Supervulkány představují pro život na Zemi mimořádně velké riziko. K jejich erupcím nedochází naštěstí často. Trvá stovky tisíc let, než se nakumuluje velké množství roztaveného magmatu. Pak ale může být jejich výbuch, který nelze srovnávat s běžnými sopečnými erupcemi, doslova apokalyptický. [17]
24
4.2.2. Asie 4.2.2.1. Fudži v Japonsku
Obrázek 14: Fudži v Japonsku
Obrázek 15: Japonsko
Zdroj: [18]
Zdroj: [19]
Lokalizace: Ostrov Honšú v Japonsku, západně od Tokia Příčina vzniku: Subdukce litosférických desek Přitažlivosti pro cestovní ruch: Nejvyšší horou Japonska je starovulkán Fudži (Fudžisan). Měří 3776 m a jedná se o spící sopku. V současné době lze na horu vystoupit v letních měsících od 10. července do 10. srpna. Výstup na horu je rozdělen do deseti stupňů, obvykle se začíná v pátém stupni „gogome“, ke kterému se dá dojet autem. Mezi Japonci je oblíben pohled na východ slunce, proto se mnozí rozhodnou pro noční výstup. Často přenocují na sedmém, či osmém stupni a závěrečnou část výstupu absolvují v časných ranních hodinách, aby stihli východ slunce. [21] Hrozby pro cestovní ruch: Výstup v jiném období, než je výše uvedeno, je nebezpečný a nedoporučuje se. Poslední dobou si vulkanologové kladou otázku, kdy dojde k dalšímu výbuchu. V roce 2000 se Fudži opět ozvala a citlivé seismometry zachytily sopečnou činnost. Ta vyvrcholila v dubnu roku 2001, kdy byla během jednoho měsíce zachycena více než stovka záchvěvů. [20]
25
4.2.2.2. Merapi na Jávě
Obrázek 16: Mount Merapi na mapě
Obrázek 17: Indonésie
Zdroj: [22]
Zdroj: [23]
Lokalizace: střední část ostrova Jáva v Indonésii Příčina vzniku: Subdukce litosférických desek Přitažlivosti pro cestovní ruch: Ostrov je téměř celý sopečného původu. Největším lákadlem je zde sopka Merapi. Tato sopka se řadí mezi starovulkány. Leží ve středu ostrova a měří kolem 3000 m. Na vrchol je možné se dostat jedině s místním průvodcem. Výstup je možný z jižní části vesnice Kaliurang, ale cesta je namáhavá a nebezpečná, protože právě tímto směrem Merapi většinou soptí. Další úžasnou památkou na ostrově je Borobudur. Tento buddhistický chrám leží asi 30 km od Merapi a je často sopkou ohrožován. Hrozby pro cestovní ruch: Sopka se ozývá častěji než by kdokoli předpokládal. Například v roce 2010 zabila sopka stovky lidí včetně strážce sopky, který byl objeven spálený horkými plyny v modlitební pozici. Při těchto výbuších byl zasypán sopečným popelem i Borobudur a dočasně uzavřen.
26
4.2.3. Evropa 4.2.3.1. České středohoří
Obrázek 18: České středohoří
Obrázek 19: Česká republika
Zdroj: [24]
Zdroj: [25]
Lokalizace: na území okresů - Česká Lípa a Litoměřice. SZ Čechy Příčina vzniku: riftová zóna Příležitosti pro cestovní ruch: Sopečné pohoří v České republice je České středohoří. Za návštěvu zde stojí například vrch Bořeň. Vypíná se v blízkosti města Bílina. Měří 539 m a z vrcholu je krásný výhled na okolí. Je také hojně využíván k horolezectví. Vyhaslou sopkou v Českém středohoří je také nejvyšší hora oblasti - Milešovka. Ta měří 836 m a na vrcholu je možné se pokochat úžasným výhledem na krajinu. Když na horu vystoupíte, najdete zde rozhlednu a meteorologickou observatoř. Hrozby pro cestovní ruch: Pokud by africká deska ustoupila zpět, je pravděpodobné, že by se v České republice obnovila sopečná činnost.
27
4.2.3.2. Auvergne a Vulcania ve Francii
Obrázek 20: Auvergne ve Francii
Obrázek 21: Francie
Zdroj: [27]
Zdroj: [26]
Lokalizace: Jižní Francie, největší město departmentu - Clermont - Ferrand Příčina vzniku: Riftová zóna Přitažlivosti pro cestovní ruch: Auvergne je historický kraj ve středu Francie, který má vulkanickou minulost. Nejznámější je řetězec sopečných pahorků nazývaný Chaîne des Puys. Tyto sopky jsou nejmladší na evropské pevnině vůbec. První projevy vulkanismu v oblasti uvedeného řetězce se datují do doby před 95 000 lety. Nejmladší do doby před 8000 lety. Zajímavé je, že některé tyto sopky mají kráter, ale jiné nikoli. Auvergne je rovněž krajem sopečných jezer a malebných městeček, která jsou často postavena z šedočerného sopečného čediče. Auvergne přitahuje nejen geology a ekology, nýbrž také sportovce a turisty. Jsou tu stezky pro pěší turistiku, pro horská kola. Nejlepší dobou k návštěvě Auvergne jsou měsíce květen až září. Nejkrásnější pohled na auvergneské vulkány se skýtá z ptačí perspektivy. Proto také některé francouzské cestovní kanceláře pořádají výlety nad Auvergne v horkovzdušných balónech. Součástí masívu je i zábavní park Vulcania. Nachází se asi 15 km od Clermont Ferrand a byl založen v roce 2002. Tento park seznamuje interaktivní formou návštěvníky s principy vulkanické činnosti. Hlavní budova má tvar stylizovaného 28
sopečného kužele, do něhož se vchází vulkanickým dómem. Z umělého kráteru se valí hustý dým a občas dochází k erupci. Součástí expozice je i „4D“ pořad Procitnutí auvergneských obrů či simulace jízdy na draku. Tento park ročně navštíví přes 400 000 lidí. Hrozby pro cestovní ruch: Odborníci nevylučují možnost, že by se Puys mohly v budoucnu opět probudit. Park není, například u nás, vůbec známý. Určitě by si místo zasloužilo větší propagaci.
29
4.2.3.3. Kanárské ostrovy
Obrázek 22: Kanárské ostrovy Zdroj: [28]
Lokalizace: Ostrovy patřící Španělsku, leží u břehů severozápadní Afriky Příčina vzniku: Hotspot Přitažlivosti pro cestovní ruch: Ostrov Lanzarote by mohl být ideální pro návštěvníky, kteří mají rádi méně turisticky využívané destinace a především krásnou sopečnou krajinu. Na ostrově se nachází asi 100 vulkánů a 300 kráterů. Zajímavým místem, které stojí za to navštívit, je Malpaís de la Corona. Tato lokalita svědčí o tom, že erupce, které zde proběhly, byly mohutné. Všude kolem jsou vidět vulkanické horniny. Na Tenerife je největším lákadlem nejvyšší hora Kanárských ostrovů a zároveň i Španělska - Pico de Teide (měří asi 7000 m a nad hladinou ční 3 717 m), která je zároveň třetí nejvyšší sopkou na světě. Tato sopka je součástí národního parku Parque Nacional del Teide. Tvoří ji dva krátery. Jedná se o spící sopku. Má tvar skoro dokonalého kužele. Vznikla před více než 150 000 lety. Výstup na sopku není nijak obtížný, ale je třeba si obstarat povolení. Povolení je zcela zdarma, ale lze jej získat pouze v hlavním městě Santa Cruz de Tenerife, které leží poměrně daleko. K vrcholu sopky se můžeme dostat buď lanovkou, nebo po dobře značené cestě pěšky. Tato cesta zabere asi 5 hodin. Pico de Teide je také sopka, která je zapsána do seznamu světového dědictví Unesco. 30
Hrozby pro cestovní ruch: Sopečná činnost zde probíhala ještě v 18. a 19. století. Nyní jsou sopky relativně v klidu, ale nejspíše pouze dočasně, protože vývoj ostrovů ještě zdaleka není ukončen.
4.2.3.4. Etna a Vesuv v Itálii
Obrázek 23: Etna na mapě
Obrázek 24: Itálie
Zdroj: [29]
Zdroj: [30]
Lokalizace: Italský ostrov Sicílie Příčiny vzniku: Subdukce litosférických desek Přitažlivosti pro cestovní ruch: Etna se nachází v blízkosti města Catania na Sicílii. Tato sopka je jedna z nejznámějších a největších činných sopek na světě. Měří 3350 m a cesta k vrcholu je velmi náročná. Pokud se turista na cestu necítí, může použít železnici. Vlak sopku objíždí, a tak je možné si ji prohlédnout ze všech stran. Cesta trvá skoro 5 hodin, začíná se v Catanii a končí se v Ripostu. Odvážnější a zdatnější turisté mohou do výšky 1923 m n. m. dojet autem, dále lanovkou a v 2602 m n. m. pokračovat stezkou pěšky. Na vrchol se dostaneme pouze s průvodcem. Ke kráteru je ale přístup zakázán [30]. Za návštěvu v Itálii stojí také Pompeje a sopka Vesuv ve střední Itálii. Pompeje jsou proslulé tím, že je vulkán Vesuv zničil svým výbuchem. Vše se odehrálo v roce 79 n. l. Přes silný výbuch se zachovala řada památek, které jsou v současnosti obdivovány
31
turisty z celého světa. Vesuv leží poblíž Neapole a je jedinou činnou sopkou na evropském kontinentě. Tyčí se do výšky 1281 m nad mořem. Výstup na sopku není tak náročný jako na Etnu. Je zde možnost udělat si pěkný pěší výlet z Herkulánea. Tato trasa měří 11 km. Přímo ke kráteru se opět může vystoupit pouze s průvodcem. Hrozby pro cestovní ruch: Etna je činná sopka. Erupce ji provází velice často. Nejsilnější erupce proběhly v letech 1923, 1974, 1992 a 2004. Poslední erupce byla zaznamenána v letošním roce.
4.2.3.5. Island
Obrázek 25: Island
Obrázek 26: Island v Evropě
Zdroj: [32]
Zdroj: [33]
Lokalizace: Island je ostrovní stát na hranici Atlantského a Severního ledového oceánu. Leží v okrajové části Evropy, cca 700 km od Skotska a 1000 km od Norska. Hlavním městem je Reykjavík. Příčiny vzniku: Hotspot i rift Přitažlivosti pro cestovní ruch: Asi nejznámější sopkou na Islandu je Hekla. Říká se jí brána do pekel. Výstup na ní je velmi nebezpečný a náročný. Cesta tam i zpět trvá cca 10 hodin, převýšení je 1400 m a k vrcholu vedou dobře značené cesty. Výstup se doporučuje především v období července až srpna, kdy jsou na Islandu relativně dlouhé dny a stálejší počasí. Druhou sopkou, která stojí za návštěvu, je Laki. Tato sopka proslula především svým výbuchem v roce 1783. Soptila celých 8 měsíců. Tehdy 32
zahynula pětina tehdejšího obyvatelstva Islandu a většina zvířectva. Sopka je přístupná, ale pokud se rozhodneme ji navštívit mimo sezónu, budeme potřebovat silnější vozidlo. Na cestě k sopce je třeba přejet několik řek. Opatrnost je tu stále na místě. V létě k sopce jezdí pravidelně autobus. Hrozby pro cestovní ruch: Hekla je činná sopka, která vybuchuje téměř každých 10 let. Mnohem větší hrozbou jsou v současné době výbuchy podobné erupci Eyjafjallajökull z dubna 2010. Exploze tehdy ochromila leteckou dopravu nad Evropou a zabránila tak velkému množství lidí odcestovat. Touto událostí se budu více zabývat dále.
33
4.3. Sopky jako hrozba pro cestovní ruch
Sopky jsou velkým lákadlem pro turisty, geology a vulkanology. Ale na druhou stranu jsou i velkou hrozbou pro obyvatele v okolí a někdy i pro celé rozsáhlé oblasti. I v současnosti pozorujeme mnoho aktivních vulkánů. Neohrožují pouze život ve svém blízkém okolí, ale jejich výbuchy dokážou zablokovat leteckou dopravu nad celými kontinenty. Příkladem by mohla být islandská sopka Eyjafjallajökull, která vybuchla v roce 2010. Tento výbuch vzbudil velkou pozornost v celém světě. Proto jsem se této sopce věnovala podrobněji. Dalšími příklady by mohla být rovněž sopka Merapi na Jávě, která vybuchla také v roce 2010. A sopka Soufrière na ostrově Monserrat v Karibském moři, jejíž nejsilnější výbuch proběhl v roce 1995.
34
4.3.1. Sopka Eyjafjallajökull
Obrázek 27: Eyjafjallajökull na Islandu
Obrázek 28: Eyjafjallajökull
Zdroj: [34]
Zdroj: [35]
Eyjafjallajökull znamená v překladu ledovec ostrovních hor. Jedná se o menší islandský ledovec. Nachází se 125 kilometrů od hlavního města Reykjavík. Leží severně od vesničky Skógar a západně od ledovce Mýrdalsjökullu. Z jihu je blízko Atlantský oceán a na severu je údolí Pórsmörk. Pod povrchem ledovce se skrývá sopka o výšce 1666 metrů, která je aktivní již od poslední doby ledové. Vulkán je složen z andezitové a čedičové lávy. Kaldera sopky má v průměru 3 až 4 km. (Kaldera - kotel, termín, který popisuje tvar vulkánu)
35
4.3.1.1. Historická aktivita Eyjafjallajökull
Sopka Eyjafjallajökull projevila zvýšenou aktivitu nejen v roce 2010 ale i v letech 1821 - 1823. V těchto letech se jednalo spíše o slabší erupce. I přesto napáchaly hodně škody. Popel, který sopka chrlila, obsahoval nebezpečné látky, které měly negativní vliv na složení kostí, jak u lidí, tak u zvířat. Dále v minulosti sopka způsobila rozvodnění řek, zejména v důsledku tání ledovců. Zajímavé je, že popel z erupcí v těchto letech můžeme nalézt na celém území jižního Islandu. Tento popel obsahuje až 70% oxidu křemičitého. Nejsilnější erupce a zároveň největší problémy sopka způsobila v roce 2010. Již v prosinci roku 2009 byla zjištěna zvýšená seismická aktivita v oblasti sopky. Tisíce malých zemětřesení otřásaly zemí asi v hloubce 7 - 10 km pod sopkou. Zemětřesení se pohybovala od 1 až do 3 stupně Richterovy stupnice. 26. 2. 2010 byly na Islandu naměřeny největší seismické aktivity. Od 3.3. bylo v okolí sopky naměřeno téměř 3000 zemětřesení. Poprvé se sopka probudila již 20. března 2010 a to asi 8 km od kráteru sopky v oblíbené turistické oblasti Fimmvörðuháls. Tato erupce byla však 10x až 20x menší než erupce ze 14. dubna téhož roku. V tento den erupce propukla na vrcholu kráteru a ve středu ledovce. To způsobilo záplavy a evakuováno bylo na 800 lidí. Současně začala sopka chrlit do vzduchu obrovské množství prachu a popela, který vystoupal až do výšky 10 km nad zemí. To je letová hladina většiny dálkových letů nad Evropou. V následujících dnech byla letecká doprava zcela ochromena. To způsobilo veliké problémy mnoha Evropanům. 15. dubna byl uzavřen letecký prostor nad velkou částí Evropy, Českou republiku nevyjímaje.
36
4.3.1.2. Rozhovor Podařilo se mi získat rozhovor s panem Miroslavem Smolou, náměstkem ředitele divize regionálních služeb a logistiky, představitelem státního podniku Řízení letového provozu ČR s. p. (dále jen ŘLP). Otázky jsem zaměřila na dění v leteckém provozu na území České republiky během výbuchu islandské sopky a po něm. Zajímalo mě, jak situace ovlivnila ekonomickou stránku ŘLP, kolik letů zasáhla, jak reagovali cestující a jak dlouho situace trvala. 1. Ovlivnila sopka Eyjalfjallajökull ekonomickou situaci v letovém provozu? Ano. Příjmy podniku ŘLP ČR, s. p. se odvíjejí od plateb přeletových a přistávacích poplatků. Ty se stanovují podle hmotnosti přelétávaných nebo přistávajících letadel. Výbuch sopky znamenal dočasné uzavření celého prostoru ČR nebo alespoň jeho části. To znemožnilo lety obchodní letecké přepravy. Podobným způsobem byly postiženy i ostatní subjekty v letectví – letecké společnosti a letiště a na ně napojené služby. Samozřejmě byli postiženi i cestující. 2. Kolik letadel/pasažérů nemohlo kvůli sopce odcestovat? V celé Evropě jistě mnoho. Pokud vezmeme v úvahu Letiště Prahu/Ruzyni, kam v té době létalo cca 500 letů denně (250 příletů a 250 odletů), pak během třídenní výluky lze hovořit o cca 1500 letech. Tento počet letů byl omezen, zrušen nebo zpožděn. Později vše muselo být nahrazováno. 3. Jak jste řešili chaotickou situaci, která vznikla na letišti? (pasažéři v halách, chaos…) Představitel ŘLP se k této otázce nevyjádřil, není prý v jeho kompetenci. (Poznámka autora: Stovky cestujících čekaly v halách na své lety. Komplikace na letištích zatížily i železniční dopravu, protože cestující přesedali na vlaky) 4. Které letecké společnosti byly postiženy nejvíce? Všechny, které využívaly česká letiště nebo český vzdušný prostor k průletu. Kromě Českých aerolinií, Travel Servisu (dvou nejvýznamnějších domácích
37
společností) to byly desítky leteckých společností využívajících český a evropský vzdušný prostor. 5. Jak dlouho výluka trvala? V ČR od 16. 4. 2010 do 19. 4. 2010. 6. Jak veliká byla ztráta? Co se týče ŘLP, byly ztráty v řádu desítek milionů Kč. 7. Jaké byly reakce cestujících na tento problém? Vesměs negativní reakce. 8. Jak se situace řešila po odeznění problému?(náhradní lety, finanční náhrady…) Všechny letecké společnosti se poté pokusily co nejdříve vrátit k pravidelnému letovému řádu. Mnoho letů bylo zdvojováno, byly vysílány speciály pro odvoz cestujících mimo pravidelné linky. Situace se během týdne po uzavření prostoru vrátila k normálnímu provozu. Důkladně se řešila i celá legislativa spojená s omezením ve vztahu k sopečnému popelu. Týkalo se to i letové navigační služby. Dosud platil dokument ICAO dokument Doc019 (Contingency Plán pro EUR Region ve vztahu k sopečnému popelu). Nyní se ukázalo, že tento návod není dokonalý. Proto byly vytvořeny nové postupy a normy, které by podobné případy řešily. Organizace IATA požadovala po jednotlivých státech finanční kompenzaci za ušlý zisk. Nakonec ale od těchto požadavků ustoupila. Celá záležitost byla dlouze diskutována. Dopady to tedy mělo veliké.
Komentář: Odpovědi poskytl podnik ŘLP ČR, s. p., který je odpovědný za poskytování letových navigačních služeb. Nemohl odpovědět na otázky týkající se finančních ztrát provozovatelů letišť nebo provozovatelů letadel, případně na otázky týkající se dopadu na pohodlí cestujících.
38
4.3.1.3. Opatření po erupci islandské sopky Během erupce islandské sopky bylo třeba regulovat letecký provoz. Regulace se provádí omezováním nebo uzavíráním části prostoru. V případě takové události, jako je výbuch sopky a následné zamoření prostoru sopečným popelem, se uzavírá letecký prostor tam, kde se měřením potvrdí přítomnost sopečného prachu v koncentraci, která by mohla vést k poškození motoru letadel. Pro uzavírání leteckého prostoru existují mezinárodní postupy a doporučení, které jsou stanoveny mezinárodní organizací civilního letectví (ICAO). Letové navigační služby v letové oblasti Praha (což je vzdušný prostor celé ČR od země do letové hladiny 660) poskytuje podnik ŘLP. Praha je oblastní středisko řízení letového provozu Praha (ACC Praha) se sídlem v Jenči u Prahy. ACC Praha vydává - v případě nutnosti - omezení a zákazy, které se ČR týkají. Uvádím zde zprávu pro leteckou veřejnost, kterou se oznamovalo uzavření vzdušného prostoru ČR při příchodu sopečného mraku nad střední Evropou: ,,Vzhledem k sopečné aktivitě na Islandu a s tím spojeným výskytem sopečného mraku v letové informační oblasti Praha se zakazuje provádění všech letů civilního letectví (podle přístrojů i za viditelnosti) na letišti Praha Ruzyně a v řízeném okrsku Ruzyně a koncovém řízení oblasti Praha. Lety Policie ČR, lety pro pátrání a záchranu s lety prováděnými pro zvláštní účely jsou z tohoto zákazu vyjmuty.“ Zpráva pro piloty (NOTAM) znamenala začátek omezení, která byla postupně vydávána prostřednictvím ŘLP. Následuje zpráva pro piloty, která uzavírala vzdušný prostor v převážné části ČR - byla publikována 17. 4. 2010 v 09:33 UTC (světový koordinovaný čas), tzn. v 11:33 LSEČ. Šlo o tzv. navigační výstrahu s upozorněním na téměř úplné omezení služby pro řízené lety v Letové informační oblasti Praha
39
Vzdušný prostor ČR byl uzavřen až do 19. 4. 2010 do 10:00 UTC (12:00 LSEČ). Otevření vzdušného prostoru bylo iniciováno rozhodnutím krizového štábu ČR, který byl složen ze zástupců MD (ministerstva dopravy), Úřadu pro civilní letectví a ŘLP. Zdroj: Informace poskytlo ŘLP ČR
40
4.3.1.4. Rok poté v číslech a faktech Ohlédnutí za událostí v roce 2010 dokazuje prezentace „Rok poté“, kterou jsem se svolením tiskového mluvčí ŘLP ČR Richarda Klímy získala od pana Miroslava Smoly. Tuto prezentaci podnik připravil v souvislosti s vyhodnocováním dopadů činnosti sopek na letecký provoz. Zpráva mimo jiné vyhodnocuje, jak výrazně výbuch sopky zasáhl letecký provoz a jak podobným situacím v budoucnu zabránit. Její obsah si můžete přečíst níže. Přerušení poskytování služeb řízení letového provozu mezi 15. - 21. dubnem 2011 způsobilo:
více než 100 000 zrušených letů
přibližně 12 mil. PAX na letištích
ztráty leteckých dopravců 1,7 miliardy USD (zdroj IATA)
313 evropských letišť (80% evropské sítě) zcela omezeno v provozu (ztráty 317 mil. USD)
v českém vzdušném prostoru výpadek cca 10 000 pohybů ve FIR Praha a 2 200 pohybů na LKPR
ekonomické dopady v českém prostředí (ŘLP ČR, s. p. 37 mil. Kč, Letiště Praha a ČSA – více než 100 mil. Kč
Zdroj: Informace poskytlo ŘLP ČR
41
4.3.1.5. Řešení v roce 2010 Nový přístup při definování bezletových zón, schválený ministry dopravy členských státu EU 19. dubna 2010:
První zóna: je vymezena vysokou intenzitou výskytu sopečného popela, kde jsou lety zakázány, protože nelze garantovat jejich bezpečné provedení. Takové zóny vzdušného prostoru jsou poradenským centrem pro vulkanický popel označovány jako bezletové zóny.
V druhé zóně: jsou již podmínky vhodné pro provedení letu, ačkoliv se v ní mohou nacházet stopy vulkanického popela a je vyhlášena výstraha před jeho výskytem. O provedení letu rozhoduje samotná letecká společnost, stejně jako v případě jiných meteorologických jevů. Posádky letadel informují střediska řízení letového provozu o případném nestandardním výskytu sopečného popela.
Třetí zóna: je bez přítomnosti sopečného popela a neobsahuje tedy žádná omezení pro letecký provoz.
Zdroj: Informace a graf poskytlo ŘLP ČR
42
4.3.1.6. Oblasti kontaminované sopečným popelem
oblast nízké kontaminace*
koncentrace sopečného popela nepřesahuje hranici 200 mikrogramů na metr krychlový
oblast střední kontaminace*
koncentrace sopečného popela přesahuje hranici 200 mikrogramů na metr krychlový, ale menší než 4000 mikrogramů na metr krychlový
oblast vysoké kontaminace*
koncentrace sopečného popela přesahuje hranici 4000 mikrogramů na metr krychlový
Zdroj: Informace i obrázek poskytlo ŘLP ČR
43
4.3.2. Sopka Merapi Merapi leží na ostrově Jáva v Indonésii. O přitažlivosti této sopky jsem psala již výše, ale zbývá ještě něco dodat o jejích hrozbách. Tento vulkán trápí obyvatele Jávy již od pradávna. Přesto je Jáva velmi hustě osídlena. Merapi vybuchla také v roce 2010, stejně jako Eyjalfjallajökull. Tato erupce byla nejsilnější od roku 1870. Vláda tehdy musela evakuovat přes 300 tisíc místních obyvatel. Přesto výbuch sopky zavinil na 190 mrtvých. Erupce, které trvaly více než měsíc a které provázelo i zemětřesení, poničily několik vesnic a blízké okolí zasypaly popelem. Nad Jávou byl omezen letecký provoz. Mezinárodní letiště, které leží v těsné blízkosti Merapi, bylo zcela uzavřeno. Erupce zasáhla i nejznámější jávskou kulturní památku - Borobudur. Tento buddhistický chrám leží cca 30 km od vulkánu. Pochází z 9. století. Pro veřejnost je otevřen od roku 1814. Sopečný prach, který ve velké vrstvě chrám pokryl, mohl památku značně poškodit. Proto byl Borobudur bezprostředně po výbuchu uzavřen a sopečný popílek odstraněn.
Obrázek 29: Borobudur zasypán sopečným popelem Zdroj: [36] 44
4.3.3. Ostrov Montserrat
Obrázek 30: Mapa ostrova Montserrat Zdroj: [37]
Na ostrově Montserrat, který leží v Karibském moři, se nachází sopka Soufrière. Tato sopka byla dlouhá léta považována za vyhaslou. V roce 1995 se však probudila k životu. Po 400 letech sopka vyděsila místní obyvatele a téměř dvě třetiny z nich musely ostrov opustit. Hlavní město Plymouth bylo zasypáno silnou vrstvou bláta. Montserrat
je
typickým
příkladem turistického letoviska, kde se vlivem přírodní katastrofy vše změnilo ze dne na den.
Obrázek 31: Erupce Soufrière Zdroj: [38]
45
5. Dotazníkové šetření
Dotazníkovým průzkumem jsem chtěla zjistit, jaké mají vybraní čeští studenti povědomí o sopkách a zda by měli v budoucnu zájem nějakou navštívit. Dotazováni byli studenti studující v Královéhradeckém kraji. Průzkum probíhal prostřednictvím internetového dotazníku na vyplnto.cz. Rovněž také na Střední škole hotelnictví a podnikání SČMSD, Hronov, s.r.o., a to v tištěné podobě. Šetření bylo prováděno v období listopad až prosinec 2011. Osloveno bylo celkem 142 respondentů, z toho 75 studentů odpovídalo přes internet. 67 bylo hronovských respondentů. Internetové a tištěné dotazníky jsem sjednotila, graficky znázornila a slovně ohodnotila. Grafy jsou vytvořeny z vlastních zdrojů.
5.1. Rozbor jednotlivých otázek
Dotazník obsahuje 20 otázek, které se zaměřují na vědomosti studentů a jejich zájem o cestování. Čtyři otázky se týkají vědomostí, zde zjišťuji, jestli je student schopen poznat, který z vrcholů není sopkou, zda ví, jak sopka vzniká a má povědomí o aktuálním dění ve světě sopek. V dalších otázkách zjišťuji, zda jsou sopky pro studenty atraktivní a zda by měli zájem cestovat za jejich poznáním. Několik otázek také poukazuje na výbuch sopky Eyjafjallajökull. Poslední 4 otázky jsou zaměřeny na osobní údaje respondentů. Zvolila jsem metodu tištěného dotazníku a dotazníku vloženého na internet.
46
První otázka zjišťuje, zda student pozná z uvedených českých vrcholů sopky.
Graf 1: Vyberte z následujících hor jednu, která není sopkou.
14
9 Komorní hůrka Sněžka
38
Říp 78
Příšovská homolka
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Správnou odpovědí je Sněžka - jediná z výše uvedených není sopečného původu. Více než polovina dotazovaných odpověděla správně. Avšak téměř 40 dotazovaných si nesprávně myslí, že Říp není sopka. Další dvě sopky tak často volené nebyly.
Druhá otázka zjišťuje, zda student pozná z uvedených světových vrcholů sopky.
Graf 2: Nyní vyberte ze světových vrcholů jeden, který není sopkou.
17
3 Etna
11
Mont Blanc Fudži 109
Mount St. Helens
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření
Správnou odpovědí je Mont Blanc - Alpy vznikaly vrásněním, ostatní vrcholy jsou sopečného původu. Možnost Mont Blanc vybrala většina respondentů, což je velice 47
příznivý výsledek. Další odpovědi nebyly tak často voleny, což dokazuje, že studenti mají povědomí o sopečném původu světových vrcholů.
Třetí otázkou jsem chtěla zjistit, zda studenti již někdy nějakou sopku navštívili.
Graf 3: Navštívil/a jste již někdy nějakou sopku?
38 Ano Ne 102
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Z výsledků vyplývá, že pouze čtvrtina dotázaných již sopku navštívila. Ostatní nikdy na sopce nebyli.
Čtvrtá otázka navazuje na předchozí, snaží se zjistit, kde se sopka případně nacházela.
Graf 4: Pokud ano, kde se sopka nacházela?
3 6 Itálie
23
Island 4
3
ČR Kanárské ostrovy
101
jinde Nikde
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření
48
Ze studentů, kteří v předchozí otázce odpověděli ano, většina navštívila sopku pouze v ČR. Někteří však navštívili vulkán i v Itálii, na Kanárských ostrovech a Islandu. Tento výsledek naznačuje, že je mezi studenty mírný zájem o sopky.
Pátá otázka zjišťuje, zda by studenti měli v budoucnu zájem poznávat sopky.
Graf 5: Měl/a byste zájem cestovat za poznáním sopek?
54 Ano Ne 86
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Více než polovina dotázaných by ráda za poznáním sopek cestovala.
Šestá otázka navazuje na předchozí a zjišťuje, zda by studenti upřednostňovali cestování s CK, individuálně, nebo jinak.
Graf 6: Cestoval/a byste raději s CK nebo individuálně?
27 Individuálně 7
s CK 76 31
Jinak Nemám zájem
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 49
Více než polovina dotázaných by raději cestovala individuálně. Počet respondentů, kteří by raději cestovali s cestovní kanceláří, je velice malý. Dalších 7 studentů, by si vybrala jiný způsob jak cestovat.
Sedmá otázka se zaměřuje na to, jak daleko by byli studenti ochotni cestovat za vulkány.
Graf 7: Jak daleko byste byl/a ochotný/á za sopkou jet?
9 38 40
Max. po ČR Po Evropě I mimo Evropu Nemám zájem
55
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Z odpovědí u této otázky vyplývá, že 55 respondentů by chtělo navštívit sopky i mimo Evropu. Dalších 40 by sopky vyhledávalo pouze v Evropě. Minimum studentů by upřednostnilo pouze sopky v ČR.
Další otázka opět navazuje na předchozí a snaží se zjistit, kolik by byli respondenti ochotni za takový zájezd zaplatit.
Graf 8: Kolik byste maximálně investoval/a do takového zájezdu?
50
17 Do 5000 Kč
40
Do 10000 Kč
27
Do 15000 Kč Nad 15000 Nic
27
30
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Odpovědi na tuto otázku jsou velice vyrovnané. Shodně 27 respondentů by za zájezd zaplatilo maximálně 10 000 Kč a nad 15 000 Kč. Do 5 000 Kč by zaplatilo 17 respondentů a 30 dotázaných by do zájezdu investovalo maximálně 15 000 Kč.
Devátou otázkou jsem zjišťovala, co by student vybral za aktivitu, při pobytu na Kanárských ostrovech.
Graf 9: Vyhrál/a jste zájezd na Kanárské ostrovy, podmínkou však je vybrat jen jednu z následujících možností. Kterou zvolíte?
Pobyt u moře - Playa de Puertorico 43 69
Výstup na sopku Teide ostrov Tenerife Kurz surfování - ostrov Lanzarote
17 13
Poznávací okruh - přírodní památky Gran Canaria
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Téměř polovina dotázaných by upřednostnila pobyt u moře. O nejznámější vulkán Kanárských ostrovů - Pico de Teide by projevilo zájem pouze 13 studentů. Větší zájem by byl i o kurz surfování nebo o poznávací okruh. Zájem o sopky na Kanárských ostrovech je tedy velice malý. 51
Desátá otázka naopak zjišťuje, co by byli studenti ochotni vypustit z programu zájezdu, pokud by to bylo nutné.
Graf 10: Jedete na zájezd do jižní Itálie, ale z časových důvodů musíte jeden bod z programu vypustit, pro který se rozhodnete?
10
ZOO ve Fasanu
12
Výstup na Etnu 11 68
Ostrov Capri NP Pollino
6
Aragonský hrad 33
Vesuv + Pompeje
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Nejvíce dotazovaných by bylo ochotno vypustit z programu ZOO. Další početná skupina by klidně oželela výstup na Etnu a Vesuv s Pompejemi. Národní park by nemuselo vidět 11 studentů a Aragonský hrad 12 studentů. Zde vidíme, že sopky jsou v Itálii lákadlem asi pro polovinu dotázaných.
Otázka číslo 11 poukazuje na existenci zábavního parku zaměřeného na vulkanickou činnost. Zjišťuji zde, zda o něm studenti vědí.
Graf 11: Věděl/a jste o zábavním parku Vulcania ve Francii? Vulcania je jediný evropský sopečný park, kde můžete sledovat zrod sopky a její život. Nachází se ve Francii, poblíž města Clermont-Ferrand, byl založen v roce 2002. Dozvíte se tu vše od vzniku sopky až po její explozi.
52
9
Ano Ne
131
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Naprostá většina dotázaných nikdy o Vulcanii neslyšela. Toto dokazuje, že propagace parku u nás je špatná.
Dvanáctá otázka zjišťuje, co by student upřednostnil, při pobytu ve Francii.
Graf 12: Kdybyste navštívil/a Francii, čemu byste dal/a přednost?
22 Paříž 18
Mont Saint Michel Vulcania a Marseille 100
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Výsledky této otázky potvrdily, že Paříž je pro mnohé fenomén a největším lákadlo ve Francii. 18 dotázaných by rádo navštívilo Mont Saint Michel v Normandii a 22 studentů by navštívilo výše zmiňovanou Vulkanii s Marseille.
53
Následující otázky mají za úkol dokázat povědomí dotázaných o erupci sopky Eyjafjallajökull.
Graf 13: V roce 2010 vybuchla sopka na Islandu, víte, která z níže uvedených to byla?
21 Eyjafjallajökull
14
Snæfellsjökull Laki 103
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Výsledky této otázky mluví za vše. Téměř všichni odpověděli správně, a to tak, že sopka, která v roce 2010 vybuchla, byla Eyjafjallajökull. Další odpovědi volila jen hrstka dotázaných.
Otázka 14 zjišťuje, odkud se respondenti o erupci dozvěděli.
Graf 14: Jak jste se o výbuchu dozvěděl/a?
2
13
16 Z novin Z televize Od známých Slyším o tom poprvé
109
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření
54
Z odpovědí vyplývá, že televize, jako informační zdroj, je v dnešní době nejsilnější. Z novin se o události dozvědělo pouze 16 dotázaných, 2 od známých a 13 studentů se dozvědělo o události poprvé z dotazníku.
V otázce 15 mě zajímalo, zda se školy o tuto událost zajímaly a snažily se studentům situaci objasnit.
Graf 15: Diskutovali jste o sopce ve škole?
44 Pouze s kamarády
56
Vedli jsme debatu s učitelem Situací jsem se nezabývala
40
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření I u této otázky jsou odpovědi docela vyrovnané. 40 studentů odpovědělo, že se opravdu ve škole situací zabývali a vedli debatu s učitelem. 44 respondentů probíralo situaci pouze s kamarády. Ostatní tj. 56 dotázaných situace vůbec nezajímala a nezabývali se jí.
55
Poslední vědomostní otázka se týkala vzniku sopky.
Graf 16: Víte, co je to hotspot?
40
41
Lávový proud Oblast, v níž vniká řada sopek Vulkán před explozí
52
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Správnou odpovědí v této otázce je druhá možnost - oblast, v níž vzniká řada sopek. Téměř 1/3 dotázaných odpověděla správně. 2/3 dotázaných se však mýlili a označili možnost 1 nebo 3.
Sedmnáctá otázka zjišťuje pohlaví respondentů
Graf 17: Vaše pohlaví?
42 Muž Žena 99
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření. Osloveno bylo 99 žen a 42 mužů.
56
Osmnáctá otázka zjišťovala věkovou kategorii respondentů.
Graf 18: V jaké věkové kategorii se nacházíte?
9 3 6 - 15 let 16 - 19 let 65 63
20 - 26 let 26 let a více
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Nejvíce dotazovaných se zařadilo do kategorie 16 - 19 let. Následovala kategorie 20 26 let. Minimum studentů bylo mezi 6 - 15 lety. Devíti studentům bylo již nad 26 let.
Dále mě zajímalo, jakou školu respondenti studují.
Graf 19: Jakou školu studujete?
0 5
13
základní Učiliště Střední
63
48
Vysokou VŠO
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření.
57
63 dotázaných studentů studuje vysokou školu (UHK). Dalších 48 studentů studuje střední školu, která bude zakončena maturitní zkouškou. 13 respondentů studuje učiliště a 5 dotázaných studuje vyšší odbornou školu.
Úplně poslední otázka byla zaměřena na kraje, ze kterého studenti pochází.
Graf 20: Z jakého kraje pocházíte?
Praha Liberecký Karlovarský Zlínský Pardubický Královehradecký Olomoucký Ústecký Moravskoslezský Vysočina Jihomoravský Plzeňský Jihočeský Středočeský
5 3 0 0 48 83 2 2 4 15 4 2 6 7 0
20
40
60
80
100
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 83 dotázaných studuje ve stejném kraji, z kterého i pocházejí. 48 studentů je z kraje Pardubického, 15 z Vysočiny. 6 studentů do kraje dojíždí z jižních Čech a 7 ze Středočeského kraje. 5 studentů je z Prahy a 4 jsou z jižní Moravy a Moravskoslezského kraje. 3 studenti z kraje Libereckého a po dvou z Plzeňského, Ústeckého a Olomouckého kraje. Ani jeden z dotazovaných studentů není z Karlovarského a Zlínského kraje.
58
5.2. Zhodnocení dotazníkového šetření
Ze zpracování dotazníků vyplývá, že co se týče vědomostních otázek, jsou na tom studenti se svými znalostmi na střední úrovni. U dotazníků ze Střední školy hotelnictví a podnikání SČMSD, Hronov, s.r.o., byli odpovědi spíše podprůměrné, dotazníky z internetového výzkumu šetření vyrovnaly. Téměř tři čtvrtiny studentů sopku nikdy nenavštívilo. Většina z nich má ale zájem výpravu někdy podniknout. Studenti, kteří již sopku spatřili, většinou odpovídali, že se nacházela v České republice. Několik málo studentů vidělo sopku i na Kanárských ostrovech, Itálii nebo na Islandu. Více než polovina dotázaných by měla zájem sopky navštívit, většina z nich se pak rozhodla o individuální zajištění zájezdu, bez pomoci cestovní kanceláře. Z tohoto vyvozuji, že zájem o vulkanickou činnost jistě je. Ale mladí lidé by nabídek cestovních kanceláří nevyužili a cestovali by na vlastní pěst. Studenti by byli ochotni cestovat po i mimo Evropu, aby mohli na nějakou ze sopek vystoupat. V průměru by za takový zájezd chtěli zaplatit maximálně 15 000 Kč. U zájezdů na Kanárské ostrovy, do Itálie a Francie se nabídka výstupů na vulkán ukázala jako nezajímavá. Studenti by uvítali spíše všeobecně známé a „komerční“ destinace v uvedených zemích. O zábavním parku Vulcania, věděla jen hrstka studentů. Toto zjištění není vůbec překvapující, vzhledem k nedostačující propagaci vulkanického parku v ČR. O sopce Eyjafjallajökull, které jsem se v bakalářské práci velice podrobně věnovala, většina respondentů věděla z televize. Někteří se však o této události dozvěděli teprve ode mne. Určitě bych doporučila větší propagaci vulkánů, jako nové destinace v cestovním ruchu. Mohly by se pořádat školní výlety na základních a středních školách s cílem lépe poznat sopky České republiky a střední Evropy. Učitelé by měli zvýšit zájem studentů o přírodní jevy jako je sopečná erupce. A měli by studenty také více informovat o možných dopadech sopečných výbuchů na životní prostřední a budoucí život lidstva.
59
Dá se předpokládat, že každý turista má jiné cíle a přání, a tudíž ne všichni chtějí sopky navštívit. Avšak vzdělání v oboru vulkanologie by si jistě zasloužilo větší pozornost. Dále bych doporučila lepší propagaci zábavního parku Vulcania. Podpořila bych i zlepšení internetových stránek.
60
6. Závěr Svět je doslova posetý sopkami. Proto si myslím, že v nich má cestovní ruch jistě velký potenciál, který by bylo možno využít. Vulkanická činnost je zdánlivě dobře prozkoumanou oblastí. Přesto bych doporučila zejména na základních a středních školách lépe informovat žáky a pořádat školní výlety do sopečných oblastí, kde nehrozí bezprostřední nebezpečí. Cílem mojí bakalářské práce na téma Vliv vulkánů na cestovní ruch bylo zjistit, jakou roli hrají vulkány v cestovním ruchu. Dále jsem chtěla posoudit sopky jako hrozbu pro cestovní ruch. Součástí práce je dotazníkové šetření, které bylo prováděno mezi studenty studujícími v Královéhradeckém kraji. V teoretické části se věnuji vzniku sopek obecně. Chtěla bych názorně ukázat rozdíly, mezi vulkány vzniklými subdukcí nebo hotspots. Čtenář poté lépe pochopí příčiny vzniku sopek, které uvádím ve čtvrté kapitole. Třetí kapitola shrnuje historii objevování sopek. Tato stať dokazuje, že o existenci sopek se zajímali již prapředkové dnešních lidí. Ve starověkém Řecku pak vývoj poznávání pokračoval, v období středověku utichl a v 18. století se opět probudil k životu. Ve čtvrté kapitole popisuji sopky jako fenomén cestovního ruchu. Vybrané sopky nebo sopečné oblasti představuji jako turistické destinace pro trávení aktivní dovolené nebo jako tip na výlety. Zaměřila jsem se na národní park Yellowstone a Havajské ostrovy v USA, na sopky Merapi a Fudži v Asii. A nakonec na Etnu, Vesuv, Auvergne, Kanárské ostrovy a České středohoří v Evropě. Zmiňuji se zde i o možné hrozbě, která by mohla uvedené oblasti postihnout. Další podkapitola se týká opačného problému - hrozeb, které sopky představují. Podrobně se zde věnuji události z dubna 2010 - erupci sopky Eyjafjallajökull a okrajově dalším dvěma sopkám - Merapi a Soufrière. Tyto sopky ohrožovaly obyvatele a dopravu nejen v jejich přímé blízkosti, ale i v širokém okolí. Někdy bývá výbuchem sopky postižen i celý světadíl.
61
V páté kapitole vyhodnocuji dotazníkové šetření, které se skládalo z 20 otázek. Otázky byly sestaveny tak, aby se podařilo zjistit, zda by studenti měli zájem v budoucnu cestovat za sopkami a jestli mají povědomí o sopečné činnosti. Cíl mé bakalářské práce se podařilo splnit. Mohla by být využita jako inspirace pro školy, nebo může sloužit zájemcům o cestování k těmto zajímavým místům na světě.
62
Informační zdroje Literatura: BARDINTZEFF, Jacques-Marie. Volcans. Paris: Armand Colin, 1993. ISBN 22-0021353-0. HOVORKA, Dušan. Sopky: vznik-produkty-dôsledky. Bratislava: Veda, 1990, 151 s. ISBN 80-224-0014-9 JAKEŠ, Petr a Jan KOZÁK. Vlny hrůzy: zemětřesení, sopky a tsunami. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, 221 s. ISBN 80-710-6772-5. JURAJ ČINČURA. Sopky v dejinách. Bratislava: Obzor, 1988, 256 s. ISBN 65-020-88. LITINĚCKIJ,
Izot. Tajemství
květu
smrti.
Praha:
Vydavatelství
Svazu
československého-sovětského přátelství, 1984, 176 s. ISBN 26-033-84 OXFORD. Planeta Země. Jan Jirásek. Praha: Svojtka a Vašut, 1995, 160 s. ISBN 80855-2188-1.
Internetové zdroje: 1. Řez sopkou. Rocks and minerals [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.rocks-and-minerals.com 2. Sopky. Planety - Země - Sopky [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://planety.astro.cz/zeme/1952-sopky 3. Wikipedia. Subdukce [online]. 2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Subdukce
[cit.
2012-03-23].
4. Endogenní geologické procesy a prostředí. Subdukce [online]. 2012 [cit. http://kurz.geologie.sci.muni.cz/kapitola4.htm
jejich vliv 2012-03-23].
Dostupné
z:
na životní Dostupné z:
5. Wikipedia. Oceánský rift [online]. 2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rift 6. Desková tektonika. Oceánský rift [online]. 2012 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-lit-desky.htm 7. Yellowstone National Park. Hotspot [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.nps.gov/features/yell/tours/fountainpaint/hotspot_yell.htm
63
8. Wikipedia. Hominid [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Hominid%C3%A9
Dostupné
z:
9. Great Media. Empedoklés [online]. 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://great-media.blogspot.com/2011/02/sejarah-mencatat-7-ksatria-matidengan.html 10. Xenophilia. Hadrián [online]. 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://xenolovegood.blogspot.com 11. Gnostic Devotions. Giordano Bruno [online]. 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://gnosticdevotions.wordpress.com/2012/02/17/commemoration-ofgiordano-bruno/ 12. USGS. Leopold von Buch [online]. 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://gallery.usgs.gov/tags/mining 13. USA maps. Hawaii [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://usamaps.blogspot.com/2011/10/hawaii-map-area-tourism.html 14. Padi. Hawaii [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.padi.com/blog/conservation-contest/teach-your-child-to-conserveour-oceans/attachment/hawaii-map 15. Cotf. Yellowstone [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. http://www.cotf.edu/ete/modules/volcanoes/vyelcolmap.html
Dostupné
z:
16. Jahnina.wordpress. Yellowstone [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://jahnina.wordpress.com/2008/10/04/honeymoon-yellowstone-nationalpark-wyoming/ 17. Procproto. Yellowstone [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://procproto.cz/zajimavosti-a-novinky/yellowstonesky-supervulkan-je-vetsinez-se-predpokladalo/ 18. Fuji, Honsu, Japan. Fuji [online]. 2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://volcano.oregonstate.edu/vwdocs/volc_images/img_fuji.html 19. Animals zoo park. Japan [online]. 2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://animalszooguru.blogspot.com/2009/07/mount-fuji-japan-map.html 20. Fudži: Japonsko. [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. http://www.prirodni-matrace.cz/nazory-lekaru/fudzi
21. Japonet. Fudži [online]. 2012 http://www.japonet.cz/C10
[cit.
2012-03-23].
Dostupné
Dostupné
z:
z:
64
22. Japonet. Merapi [online]. 2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné http://theageofvolcanoes.wordpress.com/2010/11/01/under-the-shadow-ofmount-merapi/
z:
23. Lonely planet. Indonesia [online]. 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.lonelyplanet.com/maps/asia/indonesia/ 24. Wikipedia. České středohoří [online]. 2012 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C4%8Cesk%C3%A9_St%C5%99edoho% C5%99%C3%AD,_mapa.png 25. HW group. Česká Republika [online]. 2012 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.hw-group.com/contacts_en.html 26. The France page. Francie [online]. 2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.the-france-page.com/france/france-map.html 27. House rental France. Vulcania [online]. 2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.houserentalfrance.com.au/location.html 28. World atlas. Kanárské ostrovy [online]. 2012 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://www.worldatlas.com/webimage/countrys/europe/canary.htm 29. Geology. Etna [online]. 2012 http://geology.com/volcanoes/etna/
[cit.
2012-03-15].
30. World atlas. Italy [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. http://www.worldatlas.com/webimage/countrys/europe/it.htm 31. Orbion. Itálie [online]. http://italie.orbion.cz/
2012
[cit.
2012-03-15].
32. Lonely planet. Iceland [online]. 2012 [cit. 2012-03-22]. http://www.lonelyplanet.com/maps/europe/iceland/
Dostupné Dostupné Dostupné Dostupné
z: z: z: z:
33. Planet ocean alliance. Iceland [online]. 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.planetoceanalliance.org/forum/showthread.php/8786-PossibleFaroe-Islands-campaign 34. Go Europe. Eyjafjallajökull Location Map [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://goeurope.about.com/od/icelan1/ss/eyjafjallajokull-locationmap.htm 35. Ski mountaineer. Eyjafjallajökull [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.skimountaineer.com/ROF/ROF.php?name=Katla 36. Katakami. Merapi [online]. 2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné http://katakaml.wordpress.com/2010/11/12/photostream-indonesias-mountmerapi-spews-volcanic-ash-again-and-death-toll-at-206/
z:
65
37. Lonely planet. Montserrat [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://www.lonelyplanet.com/maps/caribbean/montserrat/ 38. Panoramio. Soufrière [online]. 2012 [cit. http://www.panoramio.com/photo/31407383
2012-04-09].
Dostupné
z:
66
Seznam obrázků Obrázek 1: Řez sopkou
9
Obrázek 2: Subdukce
10
Obrázek 3: Oceánský rift
11
Obrázek 4: Příklad „hotspot“ v Yelowstonském parku
12
Obrázek 5: Hominid
14
Obrázek 6: Empedoklés
15
Obrázek 7: Hadrián
15
Obrázek 8: Giordano Bruno
16
Obrázek 9: Leopold von Buch
17
Obrázek 10: Mapa havajských ostrovů
22
Obrázek 11: Havaj ve světě
22
Obrázek 12: Yellowstone
23
Obrázek 13: Yellowstone v USA
23
Obrázek 14: Fudži v Japonsku
24
Obrázek 15: Japonsko
24
Obrázek 16: Mount Merapi na mapě
25
Obrázek 17: Indonésie
25
Obrázek 18: České středohoří
26
Obrázek 19: Česká republika
26
Obrázek 20: Auvergne ve Francii
27
Obrázek 21: Francie
27
Obrázek 22: Kanárské ostrovy
28
Obrázek 23: Etna na mapě
29
Obrázek 24: Itálie
29
Obrázek 25: Island
30
Obrázek 26: Island v Evropě
30
Obrázek 27: Eyjafjallajökull na Islandu
33
Obrázek 28: Eyjafjallajökull
33
Obrázek 29: Borobudur zasypán sopečným popelem
42
Obrázek 30: Mapa ostrova Montserrat
43
Obrázek 31: Erupce Soufrière
43
67
Seznam grafů Graf 1: Vyberte z následujících hor jednu, která není sopkou
45
Graf 2: Nyní vyberte ze světových vrcholů jeden, který není sopkou
45
Graf 3: Navštívil/a jste již někdy nějakou sopku?
46
Graf 4: Pokud ano, kde se sopka nacházela?
46
Graf 5: Měl/a byste zájem cestovat za poznáním sopek?
47
Graf 6: Cestoval/a byste raději s CK nebo individuálně?
47
Graf 7: Jak daleko byste byl/a ochotný/á za sopkou jet?
48
Graf 8: Kolik byste maximálně investoval/a do takového zájezdu?
49
Graf 9: Vyhrál/a jste zájezd na Kanárské ostrovy, podmínkou však je vybrat jen jednu z následujících možností. Kterou zvolíte?
49
Graf 10: Jedete na zájezd do jižní Itálie, ale z časových důvodů musíte jeden bod z programu vypustit, pro který se rozhodnete?
50
Graf 11: Věděl/a jste o zábavním parku Vulcania ve Francii?
51
Graf 12: Kdybyste navštívil/a Francii, čemu byste dal/a přednost?
51
Graf 13: V roce 2010 vybuchla sopka na Islandu, víte, která z níže uvedených to byla?
52
Graf 14: Jak jste se o výbuchu dozvěděl/a?
52
Graf 15: Diskutovali jste o sopce ve škole?
53
Graf 16: Víte, co je to hotspot?
54
Graf 17: Vaše pohlaví?
54
Graf 18: V jaké věkové kategorii se nacházíte?
55
Graf 19: Jakou školu studujete?
55
Graf 20: Z jakého kraje pocházíte?
56
Seznam tabulek Tabulka 1: Seznam nejznámějších sopek a jejich poslední aktivita
13
Tabulka 2: Vybrané historické sopečné výbuchy
18
Tabulka 3: Cestovní kanceláře nabízející poznávací zájezdy do vulkanických oblastí
20
68
Přílohy Dotazník Obrázky:
Yellowstone national park
Mount Fuji
Discovery Vulcania park
Pico de Teide
Etna volcano
Laki volcano
69
Dotazník - Vliv vulkánů na CR Vážení a milí studenti, tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku, který slouží k výzkumu pro mou bakalářskou práci. Předem děkuji, že si vyčleníte pár minut Vašeho času a s výzkumem mi tím pomůžete.
1. Vyberte z následujících hor jednu, která není sopkou. Komorní hůrka SněžkaŘípPříšovská homolka
2. Nyní vyberte ze světových vrcholů jeden, který není sopkou. EtnaMont BlancFudžiMount St. Helens
3. Navštívil/a jste již někdy nějakou sopku? AnoNe
4. Pokud ano, kde se sopka nacházela? ItálieIsland ČRKanárské ostrovy
Jinde
Nikde
5. Měl/a byste zájem cestovat za poznáním sopek? Ano
Ne
6. Cestoval/a byste raději s CK nebo individuálně? Individuálně s CK
Jinak
nemám zájem
7. Jak daleko byste byl/a ochotný/á za sopkou jet? max. po ČR po Evropě
i mimo Evropu nemám zájem
8. Kolik byste maximálně investoval/a do takového zájezdu? do 5000 Kč do 10000 Kč do 15000 Kč nad 15000 Kč Nic
9. Vyhrál/a jste zájezd na Kanárské ostrovy, podmínkou však je vybrat jen jednu z následujících možností. Kterou zvolíte? Pobyt u moře - Playa de Puertorico Kurz surfování - ostrov Lanzarote
Výstup na sopku Teide - ostrov Tenerife
Poznávací okruh - přírodní památky Gran Canaria
10. Jedete na zájezd do jižní Itálie, ale z časových důvodů musíte jeden bod z programu vypustit, pro který se rozhodnete? ZOO ve FasanuVýstup na EtnuOstrov Capri
70
NP PollinoAragonský hrad
Vesuv + Pompeje
11. Věděl/a jste o zábavním parku Vulcania ve Francii? Vulcania je jediný evropský sopečný park, kde můžete sledovat zrod sopky a její život. Nachází se ve Francii, poblíž města Clermont-Ferrand, byl založen v roce 2002. Dozvíte se tu vše od vzniku sopky až po její explozi. Ano
Ne
12. Kdyby jste navštívil/a Francii, čemu by jste dal/a přednost? Paříž
Mont Saint Michel
Vulcania a Marseille
13. V roce 2010 vybuchla sopka na Islandu, víte která z níže uvedených to byla? Eyjafjallajökull
Snæfellsjökull
Laki
14. Jak jste se o výbuchu dozvěděl/a ? Z novin
Z televize Od známýchSlyším o tom poprvé
15. Diskutovali jste o sopce ve škole? Pouze s kamarády
Vedli jsme debatu s učitelem Situací jsem se nezabýval/a
16. Víte, co je to hotspot? Lávový proud
Oblast, v níž vniká řada sopek
Vulkán před explozí
17. Vaše pohlaví MužŽena
18. V jaké věkové kategorii se nacházíte? 6 - 15 let
16 - 19 let
20 - 26 let
26 let a více
19. Z jakého kraje pocházíte? Středočeský JihočeskýPlzeňskýJihomoravský Vysočina Moravskoslezský Ústecký Olomoucký Královehradecký Pardubický Zlínský Karlovarský Liberecký Praha
20. Jakou školu studujete? Základní Učiliště
Střední školuVysokou školu
71
Yellowstone national park
Zdroj: Travel. Yellowstone [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://travel.nationalgeographic.com/travel/national-parks/yellowstone-national-park/ Mount Fuji
Zdroj: Beautiful place to visit. Fuji [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://beautifulplacestovisit.com/mountains/mount-fuji-japan/ 72
Discovery Vulcania park
Zdroj: Hotel - Auvergne. Vulcania [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.hotel-auvergne.co.uk/hotel-vulcania.php?id_dossier=9 Pico de Teide
Zdroj: Swisseduc. Pico de Teide [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.swisseduc.ch/stromboli/perm/ten/geology-en.html 73
Etna volcano
Zdroj: Siciliasud. Etna [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.siciliasud.it/luoghi-c-65-tabella-luoghi.html Laki volcano
Zdroj: Lidovky. Laki [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/revoluce-hladomory-zaplavy-v-praze-islandska-sopka-nicilasvet-v-18-stoleti-16j-/ln_veda.asp?c=A100418_152634_ln_veda_mpr 74