Vliv druhé světové války na cestovní ruch
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Tímto bych chtěla poděkovat ak. mal. Vladimíru Netoličkovi, za odborné vedení, ochotu, cenné rady a důležité připomínky, které mi velmi pomohly při psaní mé bakalářské práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vliv druhé světové války na cestovní ruch Bakalářská práce
Autor: Barbora Jůnová Vedoucí práce: ak. malíř Vladimír Netolička Jihlava 2012
Copyright © 2012 Barbora Jůnová
Abstrakt JŮNOVÁ, Barbora: Vliv druhé světové války na cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 67 stran. Cílem této práce je zvýšit návštěvnost vytvořením nové trasy zájezdu, po pietních místech, která nám připomínají, co vše způsobila druhá světová válka a jakým utrpením musel projít český národ. V první části mé práce Vám přiblížím cestovní ruch v meziválečném období a po druhé světové válce a představím Vám již zmíněná místa. Jak vypadala během války a jak vypadají dnes. V druhé části, v té praktické, bude vytvořen zájezd, právě po těchto pietních místech. Klíčová slova: Cestovní ruch. Druhá světová válka. Koncentrační tábor. Pietní místo, Židé. Zájezd.
Abstract JŮNOVÁ, Barbora, The influence of the second world war on tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnic Jihlava. Leader of work scholastic artist Vladimir Netolicka. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 67 pages. The aim of this work is to increase visiting by doing a new way of tour over the places, which remainded to us, what all caused the second world war and how suffered the czech nation. In the first parth of my work I would like to introduce turism between two world wars and after second wordl war and introduce to you places, which were mentioned. How they looked during the war and how they look today. In the secon part of my work, is done a tour over reverential places. Key words: Tourism. The second world war. Concentration camp. Reverential place. Jewish. Tour.
Předmluva Když jsem narazila na toto téma bakalářské práce, byla jsem nadšená. Jelikož se týká oboru, který studuji a kterému bych se v budoucnu chtěla věnovat. A opomenut také není obor, který mě zajímá a tím je historie a především tematika druhé světové války. Cílem práce je seznámit čtenáře s těmito místy, jak vypadly dříve a co je s nimi teď. A také vzbudit zájem o tato místa. Spousta lidí o těchto místech ví. Vědí, že existují, ale neví, co se zde odehrávalo a co zde museli prožít lidé, kteří se sem dostali, nebo v těchto místech žili během druhé světové války. Myslím si, že by o tuto tematiku měli jevit zájem hlavně mladí lidé a to převážně v mé věkové kategorii. Je třeba předávat tyto informace a příběhy dál, další generaci, abychom nikdy nezapomněli, co se v historii
českého
národa
dělo
a
jaké
utrpení
zde
bylo
prožíváno.
Tato práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je seznámení a popis s cestovním ruchem všeobecně a také s tím, jak se cestovní ruch vyvíjel od první světové války. A pak také porovnání cestovního ruchu v meziválečném období a po druhé světové válce. Dále jsou pak představena místa, která jsou spojena a i známa díky druhé světové válce. Tedy místa poznamenána touto událostí. Opět jsou porovnána, jak vypadala během druhé světové války a jak vypadají dnes a co se zde nachází. V druhé, praktické části, je vytvořen zájezd po pietních místech, o kterých je napsáno v části první. K této části se nachází program zájezdu, harmonogram, itinerář i celková kalkulace.
Obsah Abstract 1
Teoretická část ........................................................................................................ 15 1.1
Cestovní ruch ................................................................................................... 15
1.2
Cestovní ruch před válkou ............................................................................... 16
1.2.1
2
Čedok ........................................................................................................ 17
1.3
Hospodářská krize ............................................................................................ 18
1.4
Dopravní prostředky......................................................................................... 19
1.5
Tramping .......................................................................................................... 20
1.6
Urbanizace........................................................................................................ 21
Cestovní ruch po druhé světové válce .................................................................... 22 2.1
Chataření a chalupaření .................................................................................... 22
2.2
Rok 1948 .......................................................................................................... 23
2.3
Pietní cesty ....................................................................................................... 23
3
Shrnutí a porovnání ................................................................................................. 24
4
Oblasti cestovního ruchu po 2. světové válce ......................................................... 26 4.1
Základní pojmy ................................................................................................ 26
4.2
Terezín.............................................................................................................. 27
4.3
Litoměřice ........................................................................................................ 28
4.4
Rabštejn ............................................................................................................ 29
4.5
Heydrichiáda .................................................................................................... 30
4.6
Kostel sv. Cyrila a Metoděje ............................................................................ 31
4.7
Pardubice .......................................................................................................... 31
4.8
Popraviště Praha ............................................................................................... 32
4.9
Lidice................................................................................................................ 33
4.10 Ležáky .............................................................................................................. 35 4.11 Lety .................................................................................................................. 36 5
Shrnutí ..................................................................................................................... 37
6
Praktická část .......................................................................................................... 38 6.1
Program zájezdu ............................................................................................... 38
6.1.1
První den ................................................................................................... 38
6.1.2
2. den ......................................................................................................... 43
6.1.3
3. den ......................................................................................................... 45
6.1.4
4. den ......................................................................................................... 46
6.2
Harmonogram zájedu ....................................................................................... 47
6.3
Itinerář .............................................................................................................. 49
6.4
Ubytování ......................................................................................................... 50
6.4.1
Ubytování v Litoměřicích ......................................................................... 50
6.4.2
Ubytování v Praze ..................................................................................... 51
6.4.3
Ubytování v Pardubicích .......................................................................... 52
6.5
Doprava ............................................................................................................ 53
6.6
Kalkulace zájezdu ............................................................................................ 53
6.6.1
Nepřímé náklady ....................................................................................... 53
6.6.2
Přímé náklady ........................................................................................... 56
6.6.3
Celkové náklady ....................................................................................... 56
6.6.4
Cena zájezdů na osobu .............................................................................. 57
6.6.5
Úprava marže o zaokrouhlení ceny .......................................................... 57
Závěr ............................................................................................................................... 59 Seznam použité literatury………………………………………………………..……..61 Seznam internetových zdojů……………..……………………………………………..62
Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 Vývoj cestovního ruchu ................................................................................. 16 zdroj: [1] Tabulka 2 Národnostní složení v konc. táboře v Litoměřicích ....................................... 29 zdroj: [24] Tabulka 3 Místa ve světě s názvem Lidice ..................................................................... 34 zdroj: [11] Tabulka 4 Itinerář zájezdu .............................................................................................. 49 zdroj: vlastní Tabulka 5 Stravné 2012 .................................................................................................. 54 zdroj: [22] Tabulka 6 Stravné řidiče ................................................................................................. 55 zdroj: vlastní Graf 1 Výjezdy turistů…………………………………………………………………16 zdroj: vlastní Graf 2 Přijíždějící morová vozdila…………………………………………………….17 zdroj: vlastní Seznam obrázků Obrázek 1: mapa 1. den .................................................................................................. 38 zdroj: [26] Obrázek 2 Nárdodní hřbitov ........................................................................................... 40 zdroj: [6] Obrázek 3 Muzeum ghetta .............................................................................................. 40 zdroj: [6] Obrázek 4 Židovský hřbitov ........................................................................................... 40 zdroj: [6] Obrázek 6 Magdeburská kasárna .................................................................................... 42
zdroj: [6] Obrázek 5 Kolumbárium ................................................................................................ 41 zdroj: [6] Obrázek 7 Pietní místo v Litoměřicích ........................................................................... 42 zdroj: [17] Obrázek 8 Mapa 2. den ................................................................................................... 43 zdroj: [26] Obrázek 9 Muzeum letecké továrny ............................................................................... 43 zdroj: [16] Obrázek 10 Pietní místo Rabštejn ................................................................................... 44 zdroj: 14] Obrázek 11 Muzeum památkníku Lidice........................................................................ 44 zdroj: [11] Obrázek 12 Multimediální projekce ............................................................................... 45 zdroj: [11] Obrázek 14 Zámeček v Pardubicích ............................................................................... 46 zdroj: [8] Obrázek 13 Mapa 3. den ................................................................................................. 45 zdroj: [26] Obrázek 15 Mapa 4. den ................................................................................................. 46 zdroj: [26] Obrázek 16 Ležáky ......................................................................................................... 47 zdroj: [25] Obrázek 17 Ubytování Litoměřice ................................................................................. 50 zdroj: [18] Obrázek 18 Ubytování Praha .......................................................................................... 51 zdroj: [19] Obrázek 20 Ubytování Pardubice ................................................................................... 52 zdroj: [20]
Úvod Má volba tohoto tématu bakalářské práce je spojena právě s tím, že jsem mohla spojit tematiku cestovního ruchu s historií. Jsem ráda, že se v tomto tématu prolíná jak obor, který studii, tak obor, který mě zajímá a tím je právě historie. Ve své bakalářské práci bych se ráda věnovala oblastem a místům, která jsou spojena s druhou světovou válkou a právě kvůli této události se stala známými a jsou navštěvována turisty z celé země. Jsou to především místa jako Lidice, Terezín, Ležáky, Lety, Litoměřice…Podle mého názoru jsou dnes tato místa trochu opomíjena. Přeci jenom většina lidí raději cestuje po různých hradech a zámcích, do historických měst a tak dále. Ale i tato místa tvoří důležitou součást naší historie a zapomínat na ně, by se nemělo. Hlavně z úcty k obětem, které zde padly. Chtěla bych objasnit, proč jsou tato místa dnes navštěvována a z jakého důvodu se staly turistickými oblastmi. A to je i důvod proč jsem si vybrala toto téma ke zpracování. Ráda bych tím ukázala a připomněla, co všechno si musel český národ prožít, než se dostal do doby, kde žijeme. A to vše bych chtěla ukázat právě na cestovním ruchu, porovnat jak probíhal cestovní ruch před válkou, po válce a jak je to s ním dnes. Myslím si, že spousta mladých lidí, převážně v mém věku, neví téměř nic o těchto místech a jejich historii. Já sama jsem si myslela, že toho vím celkem hodně, ale po přečtení různých knih a článků jsem zjistila, že jsem nevěděla ani polovinu. A řekla bych, že každý, kdo se považuje za Čecha, by o tomto měl vědět víc. A to je cílem této práce, ukázat, jaké důvody k cestování nám přinesla druhá světová válka. Představit tato místa, jejich historii i jejich současnost a zvýšit jejich návštěvnost. Tato práce by mohla sloužit, jak studentům, tak i ostatní lidem, aby se informovali o již zmíněných oblastech a cestovním ruchu zde. Při psaní práce mi budou pomáhat knihy s tematikou druhé světové války a také knihy a učebnice o cestovním ruchu. Dále také různé propagační a informační letáky a samozřejmě internetové zdroje. Bakalářská práce se dělí na dvě části. V teoretické části bych ráda čtenářům představila porovnání, jak to vypadalo s cestovním ruchem v různých obdobích na území Čech. A to je jak před válkou, tak i po válce. Dále je již seznámila s konkrétními oblastmi, kterými se budu zabývat i v praktické části. V té je mým úkolem uspořádat zájezd, právě do již zmíněných oblastí a díky němu dostat tyto oblasti více do povědomí turistů.
14
1
Teoretická část
1.1 Cestovní ruch Než bude věnována pozornost porovnávání cestovního ruchu v různých obdobích, bude představen cestovní ruch všeobecně. Výraz cestovní ruch je jinými slovy řečeno cestování. Nejčastěji lidé cestují za poznáním, obchodem a za rekreací a to již od dávnověku. Přesto za novodobý cestovní ruch se většinou považuje až rok 1841, kdy Thomas Cook zorganizovat první zájezd po železnici a založil první cestovní kancelář. Od té doby se cestovní ruch se postupně vyvíjel do takové formy, v jaké je dnes. Rok 1841 lze tedy považovat za takový odrazový můstek. Za jeden z dalších mezníků, můžeme považovat rok 1827, kdy vydal Karl Beadeker svého prvního knižního, tištěného průvodce. Byl velmi přehledný a aktuální. Dále pak roku 1888 byl založen Klub českých turistů, cože je zájmové sdružení turistů. Byl založen skupinou vlastenců. Tento klub byl a je dodnes velmi aktivní a dnes sdružuje kolem 40 000 turistů po celé České republice. A ve 20. století se pak začal rozvíjet masový cestovní ruch, o tom, ale bude zmíněno právě v dalších částech práce. Jelikož tato práce je zaměřena právě na cestovní ruch ve 20. století. [1] „Cestovní ruch – turismus: dnes právem často označovaný přímo za turistický průmysl, tvoří rovněž nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování ať již rekreační či poznávací. Hlavním subjektem je v cestovním ruchu občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních podnikatelských subjektů. Šíře oboru cestovního ruchu tak ve svých ekonomických souvislostech přináší značný multiplikační efekt. Definice cestovního ruchu podle UNWTO: Cestovní ruch je činnost osob, cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší jeden celý rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“[2]
15
Tabulka 1 Vývoj cestovního ruchu
Vývoj cestovního ruchu Etapa
Období
Dopr. prostředek
Motivace
Účastníci
Prefáze
Do roku
Pěšky, kůň, drožka,
Poutní cesty,
Elita, šlechta,
1850
zčásti loď
křižácké výpravy,
obchodníci
obchod, objevitelské cesty, vzdělání Železnice, parní
Zotavení,
Nová střední
fáze
loď
rekreace,
vrstva
Rozvojová 1914-1945
Železnice,
Léčení, rekreace,
Pracující
fáze
automobil, autobus, komerční účely
s vyšší
letadlo (liniové)
životní
Počáteční
1850-1914
úrovní Vrcholová Po roce 1945
Automobil, letadlo
Regenerace,
Všechny
fáze
(charter)
rekreace,
vrstvy (ve
komerční účely
vyspělých zemích)
1.2 Cestovní ruch před válkou Nyní se už přistoupí k tématu cestovního ruchu před druhou světovou válkou. Před první světovou válkou cestovali především majetnější lidé a až po válce se cestovní ruch začal dostávat i do sféry méně majetných lidí. Ti cestovali hlavně na území Československa, kdežto bohatší lidé si mohli dovolit vycestovat i do zahraničí. Meziválečné období se pro rozvoj cestovního ruchu stalo důležitou rolí. Cestovní ruch se po první světové válce stal novým odvětvím, které se postupně rozvíjelo a stalo se důležitou součástí národního hospodářství všech evropských států. V první polovině třicátých let nastala hospodářská krize a díky ní, se cestovnímu ruchu začala věnovat větší pozornost.
16
1.2.1 Čedok A právě v této době vznikla nejznámější cestovní kancelář a tou je Čedok. Nyní bude sděleno pár základních a důležitých bodů a faktů právě o této cestovní kanceláři, protože pro každého, kdo se pohybuje v oblasti cestovního ruchu je nezbytností o Čedoku něco vědět. Tato společnost byla založena v roce 1920 pod názvem Československá dopravní a cestovní kancelář, od roku 1926 známá právě pod zkratkou Čedok. Již ve 20. letech „Čedok zakládá tradici cestování českých turistů na pobřeží Dalmácie. V polovině 30. let si vytváří silnou pozici na domácím trhu cestovních služeb jako spolehlivý partner pro zahraniční turisty směřující do Československé republiky a poskytuje směnárenské služby včetně prodeje všech typů jízdenek.“ [3] V roce 1948 až do roku 1989 byla kancelář znárodněna a budována jako státní monopol cestovního ruchu. V roce 1995 se většinovým vlastníkem stala společnost Unimex Group. A Čedok se proměnil v moderní cestovní kancelář. Svou první zahraniční pobočku otevřel v Berlíně, ve stejném roce, kdy byl založen, tedy 1920. Ta nesla název Reise und Verkehrsbüro, A. G. To byla základní fakta k této CK a nyní bych se už věnovala cestovnímu ruchu v ČSR v meziválečném období. Na začátku bude shrnuto, jaké země byly našimi občany nejvíce navštěvovány a naopak, které země byly nejčastějším cílem československých občanů. Co se týče výjezdů, tak většina z nich byla do ostatních zemí habsburské monarchie a do Německa. A u příjezdového cestovního ruchu, zde turisté nejvíce směřovali do západočeských a severočeských lázní. Po lázních se cestovní ruch koncentroval do Prahy a pohraničních horských oblastí ČSR. Z hlediska zdrojových zemí, nejvíce návštěvníků k nám přijíždělo z Německa a Rakouska. Na prvním místě Němci a po nich následovali Rakušané. Návštěvníci z Rakouska nejvíce jezdili na Moravu. V oblasti Podkarpatské Rusi a Slovenska bylo nejvíce návštěvníků z Maďarska. A do Čech pak nejvíce jezdili Němci a to převážně do již zmíněných státních lázní a Prahy. Co se týká lázní, většina lázeňských hostů se koncentrovala převážně do oblasti západočeského lázeňského trojúhelníku, který tvoří Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. A Praha, ta zase lákala na kulturní památky a atmosféru a to převážně občany z Rakouska, tedy alespoň na počátku 20. let, později se na první místo dostali občané z Německa. 17
1.3 Hospodářská krize Nyní se dostáváme do období 30. let, což znamená do období hospodářské krize. Jak už bylo sděleno, počátek 30. let s sebou přináší problémy, díky hospodářské krizi. Vše začalo mírným poklesem návštěvníků, převážně v lázeňských oblastech. Ale později docházelo k omezování vývozu deviz. Toto se týkalo většiny evropských států a tím pak docházelo k poklesu mezinárodního cestovního ruchu. Jelikož toto omezení se týkalo i všech sousedních států ČSR, nastaly potíže. Protože tyto státy zajišťovaly 88% všech zahraničních návštěvníků a na těchto návštěvách byly ekonomicky závislé převážně lázně. Díky těmto důvodům se však zvyšoval domácí cestovní ruch. Později se podařilo dohodnout o určité částce na osobu, se kterou směl občan vycestovat, ale bylo zde několik komplikací, které převážně německým občanům znesnadňovaly výlet do ČSR. Volné peníze se nesměly vyvážet v bankovkách, ale pouze v mincích a výměna podléhala vysokým poplatkům. To vše bylo důsledkem politických rozporů mezi Německem a ČSR a problémy, rozpory a nesouhlas plynul převážně z německé strany. Co se týče výjezdového cestovního ruchu, bylo opět Německo nejnavštěvovanější destinací. A důvod byl prostý. Občané ČSR potřebovali k návštěvě pouze vízum a platný cestovní pas. Do většiny ostatních zemí byl nutný souhlas ministerstva vnitra. Souhlas byl nutný proto, aby zamezil cestování osob, které by dělali republice špatné jméno. Přesto v první polovině 30. let zachovávala ČSR k výjezdovému cestovnímu ruchu liberální postoj. Alespoň ve srovnání s ostatními středoevropskými státy. A v některých
zahraničních
letoviscích
se
počet
návštěvníků
z ČSR
zvyšoval.
„Z celkového počtu turistů, vyjíždělo téměř 37% osob do Německa, 32% do Rakouska, 11,5% do Maďarska, 7% do Itálie, 6% do Jugoslávie, téměř 6% do Francie, přes 3% do Rumunska, více než 2% do Polska a Švýcarska. Do ostatních států směřovalo méně než procento.“
[NĚMECKO-ČESKOSLOVENSKÝ
CESTOVNÍ
RUCH
V MEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ, 2010, str.. 75]. Veškeré návštěvy byly ovlivňovány především účelem cesty a ročním obdobím. Co se týče letních měsíců, tak nejvíce navštěvované země byly Itálie, Jugoslávie, Francie, Rumunsko a Rakousko. A účel byl léčebný či turistický. A cestování na podzim se soustřeďovalo převážně do Německa, Maďarska, Polska a Velké Británie. A převážně za účelem obchodní cesty.
18
Výjezdy turistů 6%
3%
2%
1%
7% 37%
12%
32% Německo Jugoslávie Polsko a Švýcarsko
Rakousko a Maďarsko Francie ostatní státy
Itálie Rumunsko
Graf 1 Výjezdy turistů
1.4 Dopravní prostředky V této části budou podány informace o dopravních prostředcích, které v této době byly používány. Co se týče příjezdů do ČSR, hlavní úlohu hraje železniční doprava. Nejvíce turistů tedy přijelo vlakem. Na druhém místě se nachází automobil a následuje loď a letadlo. Podobné to bylo i při výjezdovém cestovním ruchu, až na automobilovou dopravu, která byla o něco vyšší. Stále je však na prvním místě doprava železniční. Až v druhé polovině 30. let se na její pozici dostává právě již zmíněná auta. „Z hlediska struktury zahraničních motorových vozidel jednoznačně převažovala vozidla přijíždějící z Německa (60%), následované Rakouskem (20%) a Maďarskem (10%). Po 2% motorových vozidel vyjíždělo z Polska a Francie, zbytek připadal na ostatní státy. Svůj dominantní počet si němečtí motoristé uchovali i ve druhé polovině 30. let V roce 1935 bylo na československo-německé hranici v provozu 36 železničních a 113 silničních hraničních
přechodů.“[NĚMECKO-ČESKOSLOVENSKÝ
CESTOVNÍ
RUCH
V MEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ, 2010, Str. 76]
19
Přijíždějící motorová vozidla 2%
11%
1%
22%
64%
Německo
Rakousko
Maďarsko
Polsko a Francie
ostatní státy
Graf 2 Přijíždějící motorová vozidla
ČSR nepřistoupila k úlevám, které se týkaly přejíždějících zahraničních motoristů. Zahraniční motorista musel platit daň z motorových vozidel a u autobusu byla placena i daň přepravní. Později k těmto úlevám docházelo, ale spíše ke státům, ze kterých přijížděl pouze malý počet automobilů. Tudíž se tyto úlevy netýkaly Německa, kde byl tento počet nejvyšší.
1.5 Tramping V meziválečné době se začínaly stávat stále více populárními výlety do přírody a tramping. Tramping se stal velmi oblíbenou formou cestovního ruchu. Tento pojem bývá také označován jako vandrování. A co to vlastně tramping je? „Je to výrazně společenský fenomén, typický a charakteristický pro české a slovenské a průmyslové aglomerace, po vzniku samostatného Československa. Označuje neorganizované hnutí, jehož jádrem jsou převážně teenageři. Tramping jako hnutí jim umožňuje realizovat své představy o životě a klasické touhy mladistvých lidí po romantice, dobrodružství, vztazích založených na přátelství a vzájemné důvěře malých skupin, a na jednoduchém, srozumitelném a přírodním způsobu života, který si mohou dospívající teenageři, jinak 20
svazovaní konvencemi urbanitní společnosti, vytvářet podle svých představ.“ [4] Jinak řečeno je to jedinečný neorganizovaný pohyb osob, kteří tráví svůj volný čas blouděním po českém venkově a mají u sebe jen to, co potřebuju k přežití na pár dní v přírodě. Je zřízeno několik míst, něco jako táborů, kde se nachází např. krb, lavičky k sezení,
dodávky
dřeva
a
samozřejmě
lidé
s podobnými
preferencemi.
Již bylo řečeno že, v domácím cestovním ruchu se pohybovali převážně méně majetné osoby a tudíž i trampové pocházeli s nižších sociálních vrstev. Později se však tato forma cestovního ruchu začala rozšiřovat i do vyšších vrstev. První místa, která jsou spojována s trampingem, se nachází v povodí řek Sázavy, Vltavy a Berounky a dále pak lesy na Brdech. V pozdějších letech se rozšířil do všech koutů Československa. „Nejstarší známá osada byla založena kolem roku 1918 na Vltavě v místě zvaném Svatojánské proudy, dnes zatopeném hladinou přehradní nádrže. Jmenovala se původně Roaring Camp (Tábor řvaných) podle povídky Breta Harta. Později byla přejmenována na Ztracenou naději. Důležitou vlastností trampingu bylo a je neorganizovanost a nekomercionalizace. V této sféře neexistují žádná pravidla ani zákony. Je to především životní názor a postoj k životnímu stylu.“ [4]
1.6 Urbanizace Jedna z dalších věcí, která přichází s první světovou válkou je urbanizace. Což je soustředění se lidí do měst. Toto je také úzce spojeno právě s chatařením a chalupařením, jelikož díky vylidňování dochází k uvolňování prostor na venkově a lidé z měst toho začínají využívat. Jelikož růst měst sebou samozřejmě přináší i negativa. A to jsou jak zdravotní, tak i ekologické problémy. Ve městech je stále větší shon a stres. [1]
21
2
Cestovní ruch po druhé světové válce
Tato část se bude zabývat tím, jak to vypadalo s cestovním ruchem u nás, když skončila druhá světová válka. Pokud se jednalo o zahraniční cestovní ruch, tak cca 90% výjezdů bylo do socialistických zemí. Zvýšil se i počet společností, které působili v oblasti cestovního ruchu. Avšak kvalita služeb nerostla a proto ti, kdo se na trhu chtěli udržet, museli zvyšovat kvalitu služeb, kterou zákazník poptával. Významným počinem bylo to, že se po válce uzavřely hranice směrem na západ, dále pak vízová povinnost, výjezdní doložky, atd. A to tím pádem vedlo k posílení domácího cestovního ruchu a krátkodobého cestovního ruchu. Mezi domácí cestovní ruch patřily především návštěvy příbuzných a známých. Dále pak se zvyšoval cestovní ruch v objektech v osobním vlastnictví občanů, jako jsou chaty a chalupy. A právě to vedlo k rozvoji chataření a chalupaření a stalo se tak jednou z podstatných forem venkovského cestovního ruchu.
2.1 Chataření a chalupaření V tomto odstavci bude zmíněno o tomto způsobu trávení volného času více. Český národ je často označován za národ chatařů a chalupářů. Většina lidí má dnes takovéto sídlo, kde tráví svůj volný čas. A masově se rozšířilo právě v na počátku 60. let a obsadilo přední příčku v oblíbenosti trávení volného času a to trvá do dnes. Jak jsem se již zmínila, jedním z důvodů bylo právě posílení domácího cestovního ruchu, ale zároveň malá nabídka rekreačních zařízení. Mezi další důvody můžeme také řadit politiku socialismu. Jelikož bydlení bylo nekvalitní a nedostatečné a proto si lidé hledali alternativy. Dalším důvodem je, že se začala zkracovat pracovní doba a to až téměř na polovinu. Z 12 -14 hodin denně na 8 hodin a z toho plyne, že lidé začali mít více volného času a postupem času dochází k zvyšování zájmu o rekreaci. Další důvod, který se nabízí, je rozvoj automobilové, ale i autobusové dopravy. Začínají jezdit pravidelné linky autobusů, které převáží velké počty lidí jak do práce, tak také již za rekreací. Ale přesto měla a do dnes má tato doprava své nevýhody a tou podstatnou je to, že snižuje mobilitu a dostupnost. Jste závislí na trasách, kterou autobus jezdí. Proto se celkem rapidním způsobem začíná dostávat do popředí právě doprava automobilová. Lidé jsou nezávislí a více mobilní. A jedním z posledních důvodů byl návrat k přírodě a čistému životnímu stylu. Lidé utíkali z měst, kde se většina z nich soustřeďovala po urbanizace po první světové válce, do přírody. 22
Rozdíl mezi chatařením a chalupařením je následující. Chaty byly stavěny za účelem odpočinku a seberealizace. Je to většinou menší a jednoduchá stavba, která se soustřeďuje především na samoty a okraje vesnic, do přírody, proto nejsou ani moc rozvinuté sousedské vztahy. Lidé je využívají k odpočinku, opalování, práci na zahradě, atd. Oproti tomu chalupy jsou větší sídla, která jsou budovány ve starším stylu a hlavně se nachází přímo v obcích. A chataři tráví svůj čas aktivněji. Udržují a upravují chalupu a jsou více ve styku se sousedy. Shrnuto je to tedy tak, že život na chatách a chalupách je odlišný od života ve městech, plného práce, shonu a stresu. Proto lidé utíkají za odpočinkem, právě do těchto míst. [5]
2.2 Rok 1948 „Tento rok a přesněji den 25. únor 1948 je komunisty označovaný jako „vítězství pracujícího lidu nad buržoazií a reakcí“, představuje vyvrcholení státního převratu, jehož
cílem
bylo
nastolení
komunistické
diktatury,
likvidace
parlamentního
demokratického systému a připojení Československa do sovětského mocenského bloku.“ [28]
V tomto roce abdikoval prezident Edvard Beneš a novým prezidentem se stal Klement Gottwald a ten také podepsal novou ústavu, která vyhlašovala lidově demokratickou republiku. Začala také likvidace všech nekomunistických stran a hodně představitelů těchto stran emigrovalo. Cestování během toho roku bylo omezeno a povoleno pouze do zemí socialistického bloku. Tudíž českoslovenští turisté cestovali pouze do NDR, Sovětského svazu, Bulharska, Rumunska a do Maďarska. Ale ani do těchto zemí nemohl občan cestovat individuálně. Musel mít zvací dopis do příslušené země. Cestovní kanceláře nabízeli i zájezdy na západ, ale s tím už byly větší komplikace. V této době, tedy do roku 1989, bylo v Československu pouze pět cestovních kanceláří a to: Čedok, Sporturist, CKM, Rekrea a Autoturist.
2.3 Pietní cesty Jednou z forem cestovního ruchu se staly pietní cesty. Lidé začali cestovat po místech, která jsou spojena s druhou světovou válkou. Tato válka s sebou přinesla spoustu negativ. Ty nám připomínají místa, kde se odehrávalo velké drama, strach, bolest a 23
utrpení. A v následující části půjde o to, podívat na toto negativum z jiného úhlu pohledu a najít v něm alespoň trochu světla. I když je to samozřejmě velmi obtížné, jelikož pokud si nepřipomene bolest, která se v těchto místech odehrávala, nepochopíme ani důvod cest k těmto místům. Druhá světová válka je spojena s velkým utrpením, možná přinesla pro mnohé lidi jedno z největších vůbec. A právě s touto bolestí a utrpením je v České republice spojeno mnoho míst. A proto tomu tématu teď bude věnována pozornost. Protože v současné době se stala turistickými cíly, lidé si připomínají, co vše Češi a český národ prožíval v době druhé světové války a myslím, že bychom na ně zapomínat neměli. Už jen z úcty k lidem, kteří si touto hrůzou museli projít. Těchto míst je po celé republice nepřeberné množství a proto bych se ráda soustředila jen na Čechy. Bylo vybráno několik míst, která jsou jak nejznámější, tak nejpodstatnější z hlediska naší historie. Jsou to místa: Terezín, Lidice, Ležáky, Rabštejn, Litoměřice, Pardubice, Praha a Lety. Bylo velmi obtížné tato místa vybrat, protože ke každému místu, by bylo vhodné něco napsat. A vybrat jen malý počet z nich, byl jedním z největších problémů. Protože i na ostatních místech se děly hrůzné věci a tím, že nejsou na seznamu, nejsou zlehčována. Nejprve budou tato místa představena. Bude představeno to, jak vznikla a důvod, proč se stala místy, která jsou spojená s bolestí. Pak bude ukázáno, jak tato místa vypadají dnes. Co se zde změnilo a co zde zůstalo a jak vypadá cestovní ruch v těchto oblastech. Na těchto místech vznikají památníky, které mají za cíl připomínat smutné příběhy těch, kteří zde byli vězněni a týráni.
3
Shrnutí a porovnání
Shrnutí cestovního ruchu před válkou a po válce, vypadá následovně. Před válkou se cestovní ruch teprve začal rozvíjet. Cestovalo se nejvíce do Německa a Rakouska a cizinci, převážně Němci a Rakušané přijížděli do ČSR hlavně do západočeských lázní a Prahy. Během hospodářské krize zaznamenal cestovní ruch úpadek a to hlavně díky řadě omezení, od kterých se ale postupně ustupovalo. Důležitým mezníkem, byl nárůst počtu osob, které začali cestovat automobilem. Další podstatná událost bylo, založení cestovní kanceláře Čedok a v neposlední řadě, bych měla zmínit tramping, který se stal v meziválečném
období
oblíbenou
formou
cestovního
ruchu.
Cestovní ruch po druhé světové válce bych shrnula takto. Na trh začali pronikat firmy, které se soustřeďovali na tuto oblast a to převážně, restaurační, rekreační a ubytovací 24
zařízení. Co se týče zahraničního cestovního ruchu, ten byl převážně provozován do zemí socialistického bloku a zároveň díky omezením, se rozvíjel domácí cestovní ruch a s ním i pojem chataření a chalupaření, které se stalo součástí života většiny Čechoslováků. A pak samozřejmě to nejdůležitější pro tuto práci a to je vznik pietních míst a cestování po místech, které za sebou zanechala druhá světová válka. Kdybych měla obě období porovnat, tak v každém období je něco, co rozvoji cestovního ruchu bránilo. Ať to byla hospodářská krize nebo různá omezení. Před válkou se cestovní ruch začal rozvíjet, avšak válka tento rozvoj utnula a po válce se opět začalo cestovat. S válkou některé věci zanikly, ale po ní zase vznikly nové a na všem se musí pracovat, takže postupem času se cestovní ruch dostal do takové podoby jako je dnes. Musel překonat různé překážky a asi těmi největšími byly překážky politické, kterých bylo po válce hodně.
25
4
Oblasti cestovního ruchu po 2. světové válce
A nyní už jsou na řadě konkrétní místa, která byla poznamenána a některá i vytvořena během druhé světové války. V první části bude vždy představeno, jak místo vypadalo v době války a v druhé části bude ukázáno, co se zde nachází nyní a jak vypadá. Konkrétně to budou tato místa: Terezín, Litoměřice, Rabštejn, Kostel sv. Cyrila a Metoděje, Pardubice, Pražské střelnice, Lidice, Ležáky a Lety.
4.1 Základní pojmy Dříve než začne být věnována pozornost, místům, o kterých již bylo zmiňováno, tak bude objasněno několik pojmů. Holocaust: „Přes 6 milionů židů a nespočet příslušníků jiných národů Evropy bylo pronásledováno a nakonec systematicky vyvražděno vládou podporovanou genocidou mezi lety 1933-1945. Do roku 1945 dva ze tří evropských židů zemřeli následkem hladu, bití a mučení nebo byli přímo zlikvidování kulkou, katovou oprátkou nebo sekerou, ale především v plynových komorách. Každý žid, žijící v Evropě byl terčem vyhlazovacích metod nacistů. Mezi pachateli, kteří uskutečnili tento hrůzný masakr na nevinných, byli vědci, lékaři, důstojníci i prostí vojáci, vládní úředníci i řadoví občané. Tyto děsivé události vešly ve známost jako Holocaust.“ [ZTRACENÁ SLOVA, 2006, str. 4] Ghetto: „Vyhrazené město nebo část města sloužící pro koncentraci židů. Zpravidla pouze přestupní stanice na cestě do táborů smrti.“ [ZTRACENÁ SLOVA, 2006, str. 44] Antisemitismus: „Odpor a nenávist k židům, případně jejich diskriminace.“ [ZTRACENÁ SLOVA, 2006, str. 4] Koncentrační tábor: „Místa, kde byli věznění osoby pro politické přestupky, židé, zločinci, tzv asociální živly, vyznavači bible, aj.“[ TÁBORY UTRPENÍ A SMRTI, 1969, str. 94] Konečné řešení: „Nacistický eufemismus pro plánované vyhlazení židů v Evropě.“ [ZTRACENÁ SLOVA, 2006, str. 4] Teď už bude přistoupeno k jednotlivým, konkrétním místům, o kterých bylo napsáno výš.
26
4.2 Terezín Terezín je posvátné místo pro všechny české vlastence. Toto město leží u soutoku Labe a Ohře, 60 km od Prahy. Během druhé světové války sloužila tato obec jako ghetto. V roce 1942 byli všichni civilní obyvatelé vystěhováni a byli zde převezeni Židě z protektorátu, Německa, Rakouska, Holandska, Dánska, Slovenska a Maďarska. V Terezíně byla Velká a Malá pevnost. Malá pevnost byla používána jako policejní vězení a od roku 1943 s zde prováděly i popravy. Zde si odpykávali tresty odbojových organizací, jako příklad bych uvedla JUDr. Miladu Horákovou. Byla to průchozí věznice, takže lidé odtud byli posílání do koncentračních táborů. Malá pevnost je v současné době otevřena veřejnosti. Jsou zde stálé výstavy a v kině, které zde můžete najít, se vysílají dokumentární filmy. Nyní bude popsáno to, jak vypadal život v Terezíně, právě v době kdy byl ghettem. Přijížděly sem transporty velkých počtů lidí. Muži byli odváděni do mužských kasáren, ženy do ženských a děti do tzv. dětských domovů. Lidé spali na dřevěných hoblovačkách, strádali zde o hladu, nedostatku vody, žilo se zde bez nutné hygieny. Všichni příchozí museli odevzdat veškeré své věci a ty už také nikdy neviděli. V prvním pololetí roku 1942 bylo do Terezína evakuováno 25 862 osob a v druhém pololetí 28 366 osob, tedy tři čtvrtiny židovského obyvatelstva, které žilo na území protektorátu. Z Terezína byli lidé transportování do koncentračních táborů. Vyskytovaly se zde průjmy, tuberkulóza, tyfus a kožní choroby. Transporty, které vedly z Terezína, většinou končily v koncentračních táborech. Nikdo zde nikdy nevěděl, co s ním bude, jestli
se
také
dostane
do
transportu,
na
jehož
konci
čekala
smrt.
Dnes se zde nachází Památník Terezín, kde můžeme vidět Národní hřbitov, muzeum, kolumbárium, Magdeburskou kasárnu, modlitebnu, památník, krematorium a márnici. Národní hřbitov Lidé, co zde padli, byli nejprve pohřbíváni v prostoru Bohušovické kotliny a zde postupně vznikal Židovský hřbitov. Národní hřbitov byl zřízen uměle, ale až když válka skončila.
A
to
roku
1945.
Celkem
je
zde
pohřbeno
10 000
lidí.
Muzeum ghetta V muzeu se nachází stálá výstava dokumentů, kreseb, předmětů, dopisů a videozáznamů, na kterých můžete vidět život, který zde vládl v letech 1941-1945. 27
Expozice se nazývá: „Terezín v takzvaném konečném řešení židovské otázky 1941 – 1945).“ A je věnována životu Židů.
Jsou zde pořádány i sezónní výstavy.
Našli byste tady také bývalé Kulumbárium, obřadní místnosti, židovskou a křesťanskou místnost, kde probíhalo loučení se s mrtvými. Dále je zde k vidění Ústřední márnice ghetta. Další expozice můžete vidět v bývalé Magdeburské kasárně. Tyto expozice se zaměřují hlavně na kulturní dění v ghettu. Dále pak Modlitebnu, Památník sovětských vojáků, pamětní desku u bývalé železniční vlečky a bývalou podzemní továrnu Richard s krematoriem, ale o tomto místě se zmíním v místě v následující části. [6]
4.3 Litoměřice V roce 1944 se v Litoměřicích začaly stavět podzemní továrny pro německý zbrojní průmysl pod krycím názvem Richard I. A Richard II. Přemístila se sem část výroby, ale byl na tuto práci potřeba velký počet osob. Proto sem byli svezeni vězni z koncentračních táborů, včetně Terezína, různých národností, největší počet byl však Poláků. A v pro tyto vězně byl v Litoměřicích vybudován koncentrační tábor. Využilo se k tomu bývalých Dělostřeleckých kasáren. Do budovy byly umístěny palandy a tak vznikla první část tábora Richard. Bylo sem deportováno 18 000 vězňů, ale přežilo jich pouhých 4 500. Vězňové umírali především vysílením z nedostatku jídla a těžké práce. Ubytovací části byly tak plné, že lidé museli spát na boku, aby se sem vůbec vešli. Pracovní den vězně vypadal asi takto: Ve 4 hodiny ráno vstával a v 7 začínala práce. Tam byli věrni rozděleni do skupin. V podzemních dolech se vězňové často museli střídat, jelikož práce zde, byla velice namáhavá a nejvíce i zdraví nebezpečná. Kolem 12:30 byla přestávka na oběd trvající 45 minut. Práce končila v 18 hodin a ve 21 hodin začínal noční klid. Krematorium v Litoměřicích: Jelikož byla úmrtnost vysoká, muselo zde být zřízeno krematorium. Byla to malá cihlová budova a denně zde bylo spáleno třicet až čtyřicet těl. Dnes je v části Richard II. oficiální uložiště radioaktivního odpadu a je veřejnosti nepřístupná. Budova krematoria byla upravena a bylo zde vytvořeno pietní místo. Uprostřed se nachází pomník obětem, který připomíná utrpení, které se zde odehrávalo. Toto místo je dnes spravované Památníkem Terezín, patří pod něj jak krematorium, tak i podzemní 28
továrny. Uvažuje se nad tím, že by se alespoň část podzemních chodeb zrekonstruovala a zpřístupnila veřejnosti. [23] Ke dni 28. 2. 1945 bylo národnostní složení podle počtu vězňů následující: Tabulka 2 Národnostní složení v konc. táboře v Litoměřicích
Poláci
2 597
Rusové
973
Maďaři
238
Jugoslávci
175
Litevci
137
Němci
115
Francouzi
103
Italové
84
Češi
73
Řekové
52
Chorvaté
16
Holanďané
14
Rumuni
4
Slováci
4
Belgičané
2
Lotyši
2
Albánci
1
Španělé
1
Bez státní příslušnosti
9
Národnost neuvedena
1 906
Celkem teda 6 506 osob a z toho 745 židů
4.4 Rabštejn V okolí České Kamenice v severních Čechách se nachází podzemní prostory, které sloužily jako továrny k válečné letecké výrobě. Chodby jsou dlouhé 4,5 km. V roce 1944 byli z koncentračního tábora Flosenburg přivezeni vězňové, aby vybudovali podzemní továrnu. Bylo vybudováno 17 500 m krychlových podzemních prostor. Pracovalo zde 3 500 – 4000 lidí. Vězni se střídali u těch nejhorších prací a pracovali 12 29
hodin denně. Vězňové byli umístěni do nově vybudovaného koncentračního tábora v Rabštejně. Stály v něm přízemní a dvou patrové budovy, kuchyňská budova a marodka, celý areál byl obehnán dvojitým plotem z ostnatého drátu a v rozích byly tři strážní věže. Za plotem stála strážnice, ubytovna stráží a psinec. Toto nebyl tábor vyhlazovací, ale spíše pracovní. Lidé zde trpěli těžkou prací a ostatními špatnými podmínkami. [14] Od roku 2003 je část těchto chodeb otevřena společnosti jako muzeum. Je zde expozice, která nám připomíná historii Rabštejna. Z koncentračního tábora se dochovaly pouze základy některých budov a v jejich blízkosti se nachází památník obětem koncentračního i internačního tábora. Je to kamenný jehlanovitý pomník s novou pamětní deskou. Dříve zde bylo Městské muzeum, které zřídil pan Josef Langmajer, ve kterém byla rozsáhlá expozice. Po smrti pana Langmajera byla expozice přenesena do děčínského muzea. Bývalé muzeum bylo zničeno a strženo. Proto se zde nachází jen pomník a informační tabule s lavičkami. [14]
4.5 Heydrichiáda Než se bude psát o dalších místech, tak je nejspíš nejdříve vhodné zmínit Heydrichiádu, která je spojená s následujícími místy. Co to vlastně Heydrichiáda je. V době druhé světové války se v Československu formoval odboj. Reinhard Heydrich přišel do Prahy a snažil se udělat v protektorátu pořádek. Snažil se potlačit stále sílící protinacistický odboj. Na příklad vyhlásil první stanné právo, aby se mohlo zatýkat a popravovat ve všech složkách odboje. V protektorátu tedy nastal teror. A odboj se rozhodl na to reagovat a zorganizoval plán atentátu na Heydricha. Ten měli provézt Jozef Gabčík a Jan Kubiš. 27. 5. 1942 došlo k atentátu v Libeňské zatáčce v Praze. Heydrich byl zraněn a na následky zranění zemřel dne 4. června 1942 v nemocnici. 27. května začíná období heydrichiády. Byl likvidován odboj. Lidé byli bezdůvodně stříleni a zabíjeni a byli hledáni atentátníci a parašutisté. Denně byly vystavovány seznamy se jmény zastřelených a v té době byly vyhlazeny dvě obce a to Lidice a Ležáky.[9] A právě těmto dvěma místům a dále pak střelnicím v Pardubicích a Praze, bych se ráda věnovala.
30
4.6 Kostel sv. Cyrila a Metoděje Kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v letech 1730-1740. Je uvnitř zdoben freskami ze života Karla Boromejského od K. Schopfa a štukaturami od M. I. Palliardiho. Tento kostel se stal důležitou část naší historie, zapsal se do dějin právě za doby 2. světové války, kdy poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942 úspěšně provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Celkem sedmi parašutistům se nepodařilo včas uprchnout z Prahy a za zrady jednoho z nich propuklo velké pátrání. Dne 18. července 1942 Gestapo a příslušníci SS obklíčili kostel a právě na tomto místě došlo k boji. Než se však jednotky dostaly do kostela, byli již parašutisté mrtví, jelikož si poslední kulky nechali pro sebe a ukončili tak svůj život sami. Dnes je zde možná prohlídka krypty, kde se nachází bysty všech sedmi parašutistů a u nich je shrnut jejich život. Dále zde můžeme vidět na informačních tabulích historii, která je s touto událostí spojena, vše je velmi přehledně a výstižně popsáno a nastíněno. Na vnější straně krypty je umístěna deska se jmény hrdinů. V kostele se konají pravidelně bohoslužby a to každou sobotu a neděli.
4.7 Pardubice Za druhé světové války bylo na území Československa několik popravišť a jedno z nich bylo v Pardubicích na místě zvaném Zámeček. Tato vila byla postavena v roce 1885. Po roce 1939 se vila, nazývaná Zámeček stala vojenským objektem. Byla zde zřízena střelnice, která se stala popravištěm gestapa a kde byli popravováni lidé, kteří byli odsouzeni k smrti. Tam, kde je dnes památník, bylo během devatenácti dnů popraveno 194 lidí a jeden den byl vyhrazen na popravu lidí z obce Ležáky, o kterých se ještě také zmíním. To vše trvalo do roku 1944. V roce 1949 zde byl vybudován památník. Zámeček dnes slouží k firemní administrativě společnosti Foxconn CZ. V současné době je obýváno firmou pouze jedno křídlo a zbytek je prázdný. Město Pardubice se snaží získat vilu a udělat z ní muzeum. Místo je pietně upraveno a přístupné turistům v době od května do listopadu. [8]
31
4.8 Popraviště Praha Jsou to místa, kde byli popravování lidé během Heydrichiády. Byli sem odváženi a pak zastřeleni. Na území protektorátu byly jedny z hlavních popravišť Praha – jízdárna ruzyňských kasáren, Kobyliská střelnice a Pankrácká věznice. O těchto místech budou poskytovány informace spíše o tom, jak vypadají dnes, jelikož popisovat, co se zde dělo za války se nemusí a ani to nelze, jelikož jediné co se zde dělo, bylo to, že zde lidé byli bezdůvodně popravováni. [7] Jízdárna ruzyňských kasáren: Toto popravní místo je spojeno s datem 17. listopadu 1939, kdy zde bylo popraveno devět vysokoškolských funkcionářů, zatčených v rámci akce „Sedmnáctý listopad“. V tento den se odehrál protest studentů vysokých škol proti nacistickým okupantům. Studenti byli pozatýkáni a bylo nařízeno uzavření českých vysokých škol a univerzity na dobu tří let. Téhož dne gestapo a jednotky SS přepadly šest největších studentských kolejí v Praze. V jízdárně kasáren soustředili většinu studentů zatčených právě v těchto vysokoškolských kolejích. Část z nich byla transportována do koncentračního tábora. Ruzyňské kasárny sloužili i v následujícím období okupace jako popraviště. Začátkem 70. Let ve věznici začal fungovat Odbor vyšetřování StB Dnes se zde nachází sídliště Na Dědině, které vzniklo v 80. letech 20. století. Významnou stavbou zůstává ruzyňská kasárna, kam byli přemístěni zatčení studenti. Staré Ruzyni vévodí Ruzyňská věznice, u které je nepřehlédnutelná především strážní věž. Věznice vznikla v roce 1935 přestavbou cukrovaru a v roce 1950 byla dostavena hlavní šesti podlažní budova. Je známá i tím, že během totality byl zde vězněn např. Václav Havel. Kobyliská střelnice: Ta se nachází na Praze 8 mezi panelovými domy. Byla zřízena v roce 1890 a sloužila pro výcvik pěchoty. Ale Během druhé světové války sloužila jako popraviště. A bylo zde během 33 dnů popraveno 539 lidí, mezi nimi byli vědci, umělci, politici i vojáci. Lidé sem byli přiváženi nákladními auty. Byla zde popravena i skupina 26 lidí z Lidic. Konírna byla věznice a severní část sloužila k hromadné popravě. Podle seznamů zde bylo popraveno více než 755 lidí. I když je dnes střelnice vyhlášena za národní kulturní památku, spousta lidí, neví co to je vlastně za místo. Po válce byla střelnice převzata Posádkovým velitelstvím v Praze a byla používána k cvičení střelbě. Později však od toho záměru sešlo. Místo bylo upraveno podle architektů L. Todla a J. Poláka, před křížem je bronzová socha plačící 32
ženy – Nepokořená vlast. Dřevěný kříž, který se zde nacházel, byl vyměněn za kovový, z důvodu poškození a pamětní desky s osobními daty jsou umístěny tam, kde kdysi stávaly dřevěné kůlny. Nápisy na těchto deskách uvádí hodinu, den, měsíc a rok popravy a za jménem věk, který byl dovršen v době smrti. [7] V prostorách bývalé konírny se nachází kamenná mozaika a tu doplňují verše básníka Miroslava Floriana: „Zastav se na chvíli…krev naše vstoupila do této země, ale my znovu se vzpřímili.“ Pankrácká věznice: Nejdříve byla věznice využívána pro vyšetřovací a vazební procesy, po té byli vězni posíláni do koncentračních táborů. Později se však začalo popravovat přímo ve věznici. Ve věznici byla i nemocnice. Proslulých oddělením se stalo převážně oddělení Psychiatrické léčebny v Praze–Bohnicích. Na popravišti věznice ukončilo život 150 ze 450 osob. Od roku 1954 bylo toto popraviště jediným v ČSR a do té doby zde bylo popraveno 152 odsouzených. Věznice byla zrekonstruována a dnes slouží věznice jako vazební dům pro obžalované muže. Je určeno pro 858 chovanců. Sloužila i jako ústřední eskortní středisko, nebo jako jeden z technických ústavů MV. Místnosti jsou průměrně po třech postelích a v té největší se nachází postelí 10. Můžeme zde najít také nemocnici a Památník, kde se nachází stálá výstava věnována tématu historie zacházení s vězni. Nachází se zde tři pietní místa. První z nich je Památník Pankrác v bývalé sekyrárně, dalším je vězeňská nemocnice a posledním je popravčí cela v suterénu věznice. [10]
4.9 Lidice Ve vesnici v roce 1942 žilo 503 obyvatel. „Rozkaz k vyhlazení Lidic zněl: všechny dospělé muže zastřelit, všechny ženy převézt do koncentračního tábora, děti shromáždit a pokud jsou poněmčení schopné, dát do SS-rodin, zbytek vychovat jinak, obec vypálit a srovnat se zemí.“[OSUDY LIDICKÝCH DĚTÍ, 2003, str. 11]. Dne 10. června 1942 byla obec obklíčena jednotkami SS a jednotkami německé policie a nikdo nesměl vesnici opustit. Lidé začali být vyváděni ze svých domovů a byli rozdělováni. Muži a chlapci nad 15 let do sklepa a ženy s dětmi do místí školy. Muži byli posléze popraveni, celkem jich bylo 173. Děti byly od svých matek odtrženy, většina z nich byla otrávena plynem a ženy skončily v koncentračním táboře. Kromě likvidace obyvatel, byla zlikvidována celá vesnice. Celá obec byla srovnána se zemí. Domy byly vypáleny a zničeny trhavinami. Příčina toho všeho, byl nejasný dopis, který zaslala žena právě do této obce. A tento dopis zadal záminku vykonat mstu za R. Heydricha. Celkem zemřelo 340 33
obyvatel (192 můžu, 60 žen a 88 dětí)Zpráva o osudu Lidic oblétla celý svět a měla jinou reakci, než takovou, jaká se očekávala. Do dnes jsou lidé, kteří se jmenují právě Lidice, existují obce s tímto názvem. Právě na počest této vesnice. V roce 1947 byl však položen základní kámen a v roce 1948 začala stavba nových Lidic. Obec byla ale vystavěna na jiném místě, nedaleko obce původní. Na původním místě dnes stojí památník. Nachází se zde Pomník dětských obětí války. Je to 82 dětských soch v nadživotní velikosti. Dále zde můžeme nalézt muzeum, Multimediální expozici „A nevinní byli vinni…“, lidickou galerii, Mezinárodní dětskou výtvarnou výstavu Lidice. O těchto místech se více zmíním ve své praktické části. Mezi starou a novou obcí se dnes nachází Sad míru a přátelství a rostou zde růže z celého světa. Přesněji řečeno 213 odrůd z 24 tisíc keřů. A právě tato květina se stala symbolem Lidic. Sad se rozkládá na ploše 3,5 ha. Seznam států, které darovaly růže pro tento sad je: Argentina, Austrálie, Belgie, Brazílie, Bulharsko, Československo, Čína, Dánsko, Francie, Holandsko, Izrael, Japonsko, Kanada, Korea, Kuba, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Sovětský svat, Švédsko, Švýcarsko, USA a Velká Británie. Dnes jsou Lidice obcí, která nabízí vše, co každá jiná. A to hlavně kvůli dobrovolníkům z celého světa, kteří se rozhodli, této vesnici pomoci. [11] Tabulka 3 Místa ve světě s názvem Lidice
název
stát
upřesnění
Lidice (Parado)
Brazílie
Město
Nova Lidice (Vila Progresso)
Brazílie
obec
Lidice
Panama
obec
Lidice
USA - Illinois
obec
Kfar – Lidice (Gevar-ám)
Izrael
městská čtvrť
Lidice (Caracas)
Venezuela
městská čtvrť
Lidice (Lima)
Peru
městská čtvrť
Lidice (Havana – mč.Regla)
Kuba
náměstí
Lidice (Gan Yaoneh)
Izrael
městská čtvrť
Lidice – (St. Jeronimo)
Mexiko
obec
34
4.10 Ležáky Vyhlazení této vesnice mělo podobný nesmyslný důvod jako u Lidic. Bylo to kvůli vysílačce, kterou zde ukrýval parašutista Jiří Potůček. Dne 24. června 1942 byly Ležáky obklíčeny a obyvatelé byli převezeni do pardubického Zámečku, jak jsem se již zmínila v předchozím textu. Zde byli obyvatelé nad 15 let popraveni. Celkem jich bylo 34 (18 žen a 16 mužů). 13 dětí bylo odvezeno do tábora. Dvě z nich byly vybrány k poněmčení a zbylé děti nejspíš zahynuly v plynové komoře. Domy byly vyrabovány a vypáleny a do prosince 1943 byly Ležáky srovnány se zemí. Původně měla být obec vymazána z mapy a nebo naopak v ní měl být obnoven život. Ale nakonec z obou návrhů sešlo a toto místo se stalo Národní kulturní památkou a slouží jako památník odboje proti nacismu. Za dnešní vzhled vděčíme především architektovi Ladislavovi Žákovi a Ing. Drimlovi, který navrhl pietní areál bývalé obce. Dnes jsou na místech vypálených domů pomníky. Celý areál má formu parku s rybníkem a potokem. Na druhé straně silnice je palouk s pomníkem, pětiboký jehlan, na kterém je napsáno pěti jazyky: „Zde stávala osada Ležáky, vyhlazena dne 24. 6. 1942 německými fašisty. Braňte mír ve jménu života.“ Nachází se tady základy vypálených domů s pomníky a s kříži. Nalezneme zde také pomníčky odbojářů, kteří jsou spjati s touto obcí a památník, kde můžeme shlédnout dokument o této tragédii a také písemné doklady o lidech, kteří zde žili a záznamy o jejich osudech. Nad bývalou obcí pak stojí kříž zvaný Trnová koruna. Bylo zde také vybudováno muzeum a restaurace s minigalerií. Dále byl obnoven i rybník Ležák. Na památku této tragédie byla vybudována škola v Miřeticích. [25] Když se to shrne, tak oproti Lidícím, zde nebyla vybudována nová vesnice, pouze se toto místo stalo areálem, který je plný vzpomínek a připomíná nám tragédii, která se tady odehrála za druhé světové války. Velkým šokem pro český národ bylo to, že nacisté jsou takový čin zopakovat. Je řeč o tom, že po vyhlazení Lidic přišlo vyhlazení další vesnice. I když tyto dvě vesnice potkal stejný osud, nevstoupily Ležáky do paměti lidí, tak jako Lidice. A to v Ležákách odboj skutečně existoval. Dodnes se setkávám i s takovými, kteří vůbec nevědí, co Ležáky byly, kde se nacházeli, natož to, že mají nějakou spojitost s Lidicemi.
35
4.11 Lety V Letech byl během druhé světové války zřízen cikánský tábor. Zpočátku to byl pracovní a později sběrný tábor, ale v srpnu 1942 se změnil na cikánský tábor. Nacházeli se zde jak muži, tak i ženy děti. Byly zde velmi špatné podmínky, ale to samozřejmě na každém takovém místě. Ze začátku bylo možné být z tábora propuštěn, kolovaly zprávy, že za poplatek 20 000 protektorátních korun. Byl to především pracovní tábor a většina prací souvisela se stavbou silnici na trase Plzeň – Ostrava. Dále vězni pracovali v zemědělství. Hygienické podmínky tady byly naprosto katastrofální. Vyskytovaly se tu chronické nemoci, žádné z dětí, které se zde narodilo, nepřežilo. Největší počet vězňů zahynul při tyfové epidemii. Táborem prošlo 1 309 osob a nepřežilo jich 326. Některým z vězňů se podařilo utéct a zbytek byl transportován do Osvětimi.
Byly
celkem
dva
hromadné
transporty.
[12]
Dnes je na místě bývalého pracovního tábora Památník Lety. Ten nám připomíná historii toho tábora a romský holocaust. Je situován v místech provizorního vězeňského hřbitova. Nachází se okraji lesa asi 1 km od obce Lety u Písku. Z obce se sem dostanete po místní komunikaci. Toto pietní území bylo prohlášeno za kulturní památku. A je vlastně pohřebiště všech obětí, které tábor nepřežili. Autorem památníku je akademický malíř Zdeněk Hůlka a byl zřízen v roce 1995. Byla zde upravena příjezdová komunikace a postaveno parkoviště s kapacitou pro 3 autobusy a 10 osobních automobilů. Podél cesty, která vede k památníku, se nachází informační tabule a lavičky. Dřevěné boudy, které jsou zde k vidění, slouží jako provozní a technické zázemí a zahrnují výstavní prostory, WC a sklad údržby. Vše uzavírá přírodní amfiteátr, který umožňuje příjemné posezení. Dnes se zde tedy nachází: expozice, replika táborové ubikace, přírodní amfiteátr a krátkodobě výstavy v Infocentru KP Lety. Veškerý přístup je bezbariérový a na objednávku si můžete zajistit i průvodce po pietním místě. [13]
36
5
Shrnutí
Má generace nezažila válku ani komunismus, ale tyto věci a události jsou bytostně důležité. A my bychom se o ně měli zajímat, abychom je mohli předávat dál našim dětem. Protože nikdy nevíme, co se může stát. Holocaust není minulost, něco podobného se může stát znovu. A k tomu právě slouží tato místa. Nejsou to jen pomníky a památníky, které nám vše připomínají, ale také muzea, která jsou určeno k zachování historie. Muzeum zachovává věci pro budoucnost a ukazuje nám, jaká byla doba, před několika desítky let, což z historického hlediska, je jen velmi krátká doba. Vysvětluje, co se tady stalo. Důležité slovo je zde autenticida. Zachovat věci v původním stavu. Myslím, že poslední dobou se stále více zvyšuje zájem o tato místa a tím se zvyšuje i návštěvnost. A to hlavně u mladších lidí, kteří mají zájem o různé vzdělávací kurzy, které se týkají této tematiky. Současný zájem nastartovala obrovská vlna publicity na přelomu tisíciletí. Začalo mluvit mnoho pamětníků a tato tematika vtrhla i na filmová plátna, do televize, do škol, do médií a knihkupectví. A to vše pokračuje dodnes.
37
6
Praktická část
Tato část obsahuje zájezd do měst a míst, o kterých jsem se zmínila v teoretické části. Jedná se o čtyřdenní autobusový poznávací zájezd pro 40 osob a je možné ho realizovat v době od dubna do října. Začíná v Jindřichově Hradci, kde se nachází první nástupní místo, po té následuje přesun do Terezína přes města Pelhřimov, Humpolec, Praha, zde je také po domluvě možnost nástupních míst. V Terezíně proběhne prohlídka města a pak proběhne přesun do Litoměřic, kde bude prohlídka pietního místa a zde je také připraven nocleh. Další den je vyhrazen pro prohlídka Prahy a tím jsou na mysli pražské střelnice a následuje odjezd do Pardubic, kde je možno vidět, již zmíněný Zámeček. Opět je v Pardubicích naplánován nocleh. Třetí den pokračujeme k pietnímu místu Ležáky a následuje odjezd do Lidic a ve večerních hodinách přesun do Rabštejna. Tam je poslední očekávána opět prohlídka pietního místa a následuje odjezd do Let u Písku, kde se seznámíme s místem bývalého cikánského tábora. Tímto bude završen a ukončen opět v Jindřichově Hradci. Cílem toho zájezdu je seznámit účastníky s naší historií z doby druhé světové války.
6.1 Program zájezdu 6.1.1 První den 1: 4 000 000
Zájezd začne v Jindřichově Hradci na parkovišti Jitřenka, odkud se pojede do severních Čech do města Terezín. Cesta bude probíhat z Humpolce přes dálnici D1 až do Prahy a z Prahy do Terezína. V Terezíně bude zajištěna prohlídka s odborným výkladem v českém jazyce po celém Terezínském památníku. Odtud bude následovat výlet do Litoměřic, kde se bude konat prohlídka památku a
Obrázek 1: mapa 1. den
pietního místa. Po prohlídce bude zajištěna přeprava do ubytovacího zařízení a po zbytek dne
bude volný program.
38
Zde proběhne prohlídka těchto míst: Malá pevnost Národní hřbitov Muzeum ghetta Židovský hřbitov s krematoriem a Ruský hřbitov Pietní místo u Ohře Kolumbárium, obřadní místnosti a márnice Bývala Magdeburská kasárna V odpoledních hodinách se všichni přesunou do města Litoměřice, kde navštíví památník obětem druhé světové války a proběhne prohlídka celého pietního místa, kde se kromě památníku nachází také krematorium. Poté budou účastníci odvezeni do hotelu v Litoměřicích a následuje volný program. Nyní budou jen krátce popsána místa, která budou navštívena, jelikož tyto místa byla popsána již v teoretické části. 6.1.1.1 Malá pevnost Jsou zde stálé výstavy, ale konají se tu i krátkodobé výstavy. Mezi expozice patří: Malá pevnost 1940 – 1945 Expozice výtvarného umění Památníku Terezín Terezín 1780 – 1939 Koncentrační tábor Litoměřice 1944 – 1945 Internační tábor pro Němce. Malá pevnost 1945 – 1948 Otvírací doba: od dubna do října denně od 8:00 do 18:00
39
6.1.1.2 Národní hřbitov Tento hřbitov byl zřízen uměle a až po válce. Nachází se zde 2 386 jednotlivých hrobů a pět hromadných hrobů, v nichž jsou pochovány tisíce dalších obětí. Celkem teda asi 10 000 lidí.
Obrázek 2 Nárdodní hřbitov
6.1.1.3 Muzeum ghetta V muzeu je stálá výstava, která obsahuje stovky
dopisů,
dokumentů,
kreseb,
videozáznamů a předmětů, které popisují příběh každodenního života vězňů.
Obrázek 3 Muzeum ghetta
Otvírací doba od dubna do října denně od 9:00 do 18:00 6.1.1.4 Židovský hřbitov Hřbitov je upraven jako pietní místo a dominantou je kamenná menora. Je zde pohřbeno asi 9 000 zemřelých.
Obrázek 4 Židovský hřbitov
40
6.1.1.5 Pietní místo u Ohře Jedná se o kamenný památník s pamětní deskou. Připomíná, kolik obětí v Terezíně zemřelo. Jelikož byla většina popela obětí vysypána do řeky Ohře. V tomto místě bylo rozprášeno kolem 22 000 obětí. 6.1.1.6 Kolumbárium a obřadní místnosti Je zde k nalezení křesťanská a židovská místnost. V těchto místnostech probíhalo poslední rozloučení s mrtvými. Expozic v těchto místech a také v Ústřední márnici je zaměřená na pohřební obřady v ghettu.
Obrázek 5 Kolumbárium
Otvírací doba od dubna do října denně od 9:00 do 18:00 6.1.1.7 Bývalá Magdeburská kasárna Výstavy, které se zde nachází, jsou věnovány životu židovských vězňů. Expozice, které zde můžete vidět, jsou: Replika vězeňské ubikace z doby ghetta Hudba v terezínském ghettu Výtvarné umění v terezínském ghettu Literární tvorba v terezínském ghettu Divadlo v terezínském ghettu
41
Obrázek 6 Magdeburská kasárna
Otvírací doba od dubna do října denně od 9:00 do 18:00 6.1.1.8 Pietní místo Litoměřice Po válce zde bylo postaveno pietní místo, dominantou je památník, který připomíná oběti druhé světové války a vedle památníku se nachází cihlová budova, což je bývalé krematorium. Budova krematoria je veřejnosti nepřístupná, takže celá prohlídka probíhá venku.
Obrázek 7 Pietní místo v Litoměřicích
Vstupné: do Malé pevnosti a muzea ghetta, která platí do Magdeburských kasáren: 200,pro studenty, důchodce je vstupné 150,-. Pro tělesně a mentálně postižení lidí, děti do 5ti let a řidiči autobusů, kteří doprovázejí skupinu lidí je vstup zdarma. Průvodcovský výklad je nutno objednávat předem a je zahrnuto ve vstupném. Pokud budou návštěvníci chtít fotografovat, je nutno zaplatit poplatek 50,- za jeden fotoaparát. Každá skupina nad 40 osob dostane slevu 10,- na osobu. 42
Parkování: Před malou pevností je neplacené parkoviště. Je zde možnost parkování i na ulici a to také zcela zdarma a to v místech před Muzeem a Magdeburskou kasárnou.
6.1.2 2. den 1: 1 000 000
Druhý
den
v ranních
hodinách
bude
následovat výlet na Rabštejn, kde se účastníci podívají k podzemním chodbám, které zde byly během války a navštíví také muzeum,
které
se
nachází
v jedné
z podzemních chodeb. Na závěr prohlídky bude účastníkům umožněno prohlédnout si památník obětem fašismu, který zde byl vystaven k uctění památky. Pak se pojede Obrázek 8 Mapa 2. den
autobusem do Lidic, kde bude probíhat prohlídka
památníku
Lidice,
konkrétně
muzea a růžového sadu. A ve večerních hodinách bude následovat přesun do Prahy, kdy bude zajištěn nocleh. 6.1.2.1 Muzeum letecké továrny Rabštejn Muzeum je expozice, která mapuje historii Rabštejna. Nachází se přímo v podzemních chodbách, které byly upraveny tak, aby zde bylo bezpečno,
ale
zároveň
zůstala
zachována
atmosféra, které zde panovala v době druhé světové války. Obrázek 9 Muzeum letecké továrny
Otevírací doba: Otevřeno je po celý rok, ale je nutné domluvit návštěvu předem a to je nutné být skupina, alespoň osmi osob. Vstupné: 80,- dospělý, 50,- děti
43
Doporučení:
Doporučují
vzít
si
s sebou
kapesní
svítilnu
a
svetr.
Exkurze trvá zhruba 2,5 hodiny.[16]
Obrázek 10 Pietní místo Rabštejn
6.1.2.2 Muzeum památníku Lidice Muzeum bylo postaveno v roce 1962 podle projektu arch. Františka Marka. V roce 2005 započala rozsáhlá rekonstrukce a rozšíření celého objektu. A o rok později bylo otevřeno muzeum s expozicí „A NEVINNÍ BYLI VINNI…“. Expozice seznamuje návštěvníky Obrázek 11 Muzeum památkníku Lidice
se životem a osudy obyvatel obce, její zničením a obnovou na pozadí klíčových
dobových událostí. [11] Síň IN MEMORIAM je prostor zřízený pod terasou dvouramenného schodiště, využívaný k tematickým výstavám, např. o městech, vesnicích, které postihl podobný osud jako Lidice. [11] V expozici muzea můžete také vidět hasičskou stříkačku, kterou obyvatelé Lidic v červnu v roce 1942 zapůjčili vedlejší vesnici, proto se nenacházela a tudíž se také zachovala. Multimediální expozice Nabízí návštěvníkům nahlédnout do historie obce Lidice. Jsou zde převážně obrazy, které nám připomínají hlavně osoby, které zde zahynuli a na které, by se nemělo 44
zapomínat. K vytvoření patřičné atmosféry pomáhají i video projekce, které oživují jednotlivé obrazy. Najdeme zde ale také několik dochovaných předmětů. Návštěvní doba od dubna do října je od 9:00 od 18:00 Vstupné: dospělí: 80,studenti, ZTP, důchodci, děti mladší 15 – ti let: 40,Prohlídka pietního místa s průvodcem a výkladem: 300,Obrázek 12 Multimediální projekce
Možnosti stravování: Je zde možnost stravy v rychlém občerstvení u parkoviště nebo v areálu muzea a nebo také v restauraci Lidická galerie.
6.1.3 3. den 1: 1 000 000
Třetí
den
pro
účastníky připravena návštěva popravišť jsou:
Obrázek 13 Mapa 3. den
je
střelnice,
pražských a
těmi
Kobyliská Jízdárna
ruzyňských kasáren a Pankrácká věznice. Tato prohlídka bude probíhat dopoledne a po obědě je zajištěn opět přesun autobusem, tentokrát do Pardubic, přesněji do pardubického Zámečku, též popraviště. Hotel na tuto noc bude zajištěn právě v Pardubicích.
45
Obrázek 14 Zámeček v Pardubicích
Tato místa a především jejich popis byl popsán v teoretické části, proto je zbytečné se opakovat v praktické části stejným výkladem.
6.1.4 4. den 1: 4 000 000
Poslední den zájezdu se z Pardubic pojede do Ležáků, kde se bude konat předem objednaná
prohlídka
Národní
kulturní
památky Ležáky, která zahrnuje prohlídku pietního místa a památníku, o kterých je již napsáno v teoretické části. Po obědě bude následovat návštěva památníku Lety u Písku, bývalého cikánského tábora. Odtud Obrázek 15 Mapa 4. den
se pojede zpět do Jindřichova Hradce, kde bude zájezd ukončen.
Otvírací doba od března do října: od 9:00 do 17:00, pondělí je zavřeno Vstupné: dospělí: 30,děti od 7 do 15-ti let: 20,děti do 7 let: zdarma studenti, důchodci, ZTP: 20,-
46
Prohlídka celé oblasti v českém jazyce je zdarma. [25]
Obrázek 16 Ležáky
6.2 Harmonogram zájedu 1. Den: Jindřichův Hradec – Terezín – Litoměřic 06:00 sraz na v Jindřichově Hradci na parkovišti Jitřenka 06:30 odjezd z Jindřichova Hradce 10:00 příjezd do Terezína 10:00 – 12:30 prohlídka Památníku Terezín 12:30 – 14:30 volno na oběd a individuální prohlídka Terezína 14:30 – odjezd z Terezína 14:45 – příjezd do Litoměřic 14:45 – 16:15 prohlídka pietního místa 16:15 – odjezd do hotelu v Litoměřicích 16:30 – příjezd do hotelu po zbytek dne volný program 2. Den: Litoměřice – Rabštejn – Lidice - Praha 08:00 odjezd z Litoměřic 09:00 příjezd do Rabštejna 09:00 – 11:30 prohlídka muzea a památníku 11:30 – 12:30 volno na oběd 12:30 odjezd z Rabštejna 14:30 příjezd do Lidic 105km 47
14:30 – 17:30 prohlídka Památníku Lidice 17:30 - odjezd z Lidic 24 km 18:30 příjezd do Prahy a ubytování 3. Den: Praha - Pardubice 07:00 sraz před hotelem a metrem ze stanice Nádraží holešovice se pojede do stanice Střížkov a odtud autobusem č. 136 na zastávku Bojasova, kde se nachází Kobyliská střelnice 09:00 metrem na stanici Pražského povstání a odtud tramvají číslo 18 na zastávku Vozovna Pankrác – zde bude prohlídka Pankrácké věznice 11:00 metrem do stanice Dejvická a odtud autobusem 206 na zastávku Ciolkovského a tady se nachází areál Ruzyňské věznice a kasáren. 13:30 – 14:30 volno na oběd 14:30 odjezd do Pardubic 16:30 příjezd do Pardubic 16:30 – 18:00 prohlídka pardubického popraviště – Zámečku 18:00 – ubytování a individuální program 4. Den Pardubice – Ležáky – Lety – Jindřichův Hradec 08:00 odjezd z Pardubic 33km 08:45 příjezd do Ležáků 8:45 - 10:15 prohlídka pietního místa 10:15 – odjezd z Ležáků 13:00 – příjezd do Let u Písku 13:00 – 14:00 volno na oběd 14:00 – 15:30 prohlídka pietního místa 15:30 odjezd z Let 17:00 příjezd do Jindřichova Hradce
48
6.3 Itinerář Tabulka 4 Itinerář zájezdu
Datum
Místo
Příjezd
Odjezd
Čekací
Průběžné Km
doba ve km
celkem
Číslo komunikace
¼ hod. 1.den
Jindřichův
06:30
30
217
E551, D1,
Hradec Terezín
D8, 608 10:00
14:30
Litoměřice 14:45 2. den
Litoměřice
217 08:00
34
49
266
15, 263, 26311, 13, 2639
Rabštejn
09:00
12:30
105
371
26339, 263, 262, 15, 240, D8, 23644, R7, 61
3. den
Lidice
14:30
Praha
18:30
Praha Pardubice
4.den
17:30
24
395
61, R7
14:30
38
120
515
D11, 37
08:00
26
33
548
37, 337,
16:30
Pardubice
33774, 33773 Ležáky
08:45
10:15
125
673
37, 34, 19, 4, 33774, 33773,
49
33770 Tábor
12:15
12:45
48
721
u 13:30
16:00
94
815
(pauza) Lety
19, 3, 23
Písku Jindřichův
17:30
Hradec
6.4 Ubytování 6.4.1 Ubytování v Litoměřicích Hotel Labe Tento hotel, kategorie tří hvězdiček poskytuje ubytování v jedno, dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích. Kapacita hotelu je 175 pokojů. Každý pokoj má své sociální zařízení a televizor. V hotelu se nachází recepce, která je v provozu 24 hodin denně, restaurace, kavárna, neplacené parkoviště a v celém areálu je připojení k internetu zdarma. Nachází se v klidné lokalitě na kraji Litoměřic, kde se spojí řeky Labe a Ohře. Ale zároveň i centrum je lehce dostupné a to z důvodu menší rozlohy tohoto města.
Obrázek 17 Ubytování Litoměřice
50
Ceny za osobu za noc: jednolůžkový pokoj: 900,dvoulůžkový pokoj: 700,třílůžkový pokoj: 1300,Apartmá 2 dvoulůžkové pokoje: 1600,Ceny pokojů jsou včetně snídaně. [17]
6.4.2 Ubytování v Praze Plus Prague Tento dvouhvězdičkový hotel se nachází kousek od stanice metra Nádraží Holešovice a 400m od hotelu se nachází tramvajová zastávka Ortenovo náměstí, která umožňuje snadné a rychle spojení přímo do historického centra Prahy. Hotel poskytuje dvou a tří a čtyřlůžkové pokoje a opět má každý pokoj vlastní sociální zařízení. Hotel je dále vybaven krytým bazénem, 24 hodinovou recepcí, bezplatným připojením k internetu, restaurací, barem, výtahem a hlídaným parkovištěm za poplatek 12EUR na den.
Obrázek 18 Ubytování Praha
Ceny za osobu na noc: dvoulůžkový pokoj: 786,třílůžkový pokoj: 1022,čtyřlůžkový pokoj: 1258,Ceny jsou včetně snídaně. [18]
51
6.4.3 Ubytování v Pardubicích Hotel Arnošt Garni Opět tříhvězdičkový hotel, který se nachází přímo v historickém centru Pardubic. V hotelu je k dispozici 24 hodinová recepce, připojení k internetu zdarma a parkování před hotelem. Hotel poskytuje ubytování v jedno, dvou, tří a až čtyřlůžkových pokojích. Každý pokoj má své sociální zařízení, televizor a telefon. Za příplatek je možné dostat pokoj s ledničkou.
Obrázek 19 Ubytování Pardubice
Ceníku ubytování: Jednolůžkový pokoj bez TV: 710,Jednolůžkový pokoj s TV: 760 Dvoulůžkový pokoj bez TV: 880,Dvoulůžkový pokoje s TV: 980,Třílůžkový pokoj bez TV: 1290,Třílůžkový pokoj s TV: 1440,Čtyřlůžkový pokoj: 1980,Ceny jsou bez snídaně, je zde možnost příplatku za snídani 90,Parkoviště před hotelem je za poplatek 40,-/den [20]
52
6.5 Doprava Adresa: ČSAD Jindřichův Hradec a. s. U Nádraží 694/II 377 04 Jindřichův Hradec telefon: 384 371 911 Dopravu bude zajišťovat firma ICOM transport, a. s., přesněji ČSAD Jindřichův Hradec, která se specializuje jak na vnitrostátní, tak i mezinárodní nákladovou a autobusovou
dopravu.
Přeprava
bude
uskutečněna
v moderních,
pohodlných,
klimatizovaných autobusech značky Mercedes - Benz, s nejlepší technikou. Maximální počet osob: 45 + řidič + průvodce Cena za kilometr: 28Kč Sazba za dobu čekání: 140 Kč/hodina
6.6 Kalkulace zájezdu 6.6.1 Nepřímé náklady - náhrada za ujeté kilometry ujeté km: 815 km + 5% objížďky a + 5% přístavné z 815 = 81,5 počet km celkem: 896,5 sazba za ujeté km: 28,náhrada za ujeté km: 28 x 896,5 = 25 102 Kč -náhrada za dobu čekání Doba čekání se počítá od 06:00 do 18:00 hodin, v noci s čekací doba nepočítá, pokud autobus není v provozu a počítá se ve čtvrthodinách. Sazba: 140 Kč/hodina 1. den: 30 2. den: 34 3. den: 38 53
4. den: 26 Celkem 128 čtvrthodin a to je 32 hodin. Náhrada za dobu čekání 32 x 140 = 4 480 Kč -silniční poplatky Silniční poplatky jsou v České republice uvaleny pouze na silnice I. třídy a dálnice. Proto vznikly následující náklady. Trasa J. Hradec – Terezín zpoplatněna 129,9 km = 179,27 Kč Lidice – Praha zpoplatněna 5,8 km = 8 Kč Praha – Pardubice zpoplatněna 69,3 km = 95,64 Kč -celkem za mýtné 283 Kč [21]
-poplatky za parkování 40,- před hotelem v Pardubicích 12 EUR před hotelem v Praze – kurz ČNB 25,05 Kč = 300 Kč - celkové parkovné činí 340 Kč -náklady na 2. řidiče Řidič je jen jeden, náklady jsou tudíž 0 Kč -Stravné Tabulka 5 Stravné 2012
Stravné 2012 hodiny
Výše stravného
krácení
5-12 hodin
64,-
75%
12-18 hodin
96,-
35%
více jak 18 hodin
151,-
25%
54
Stravné se krátí v případě, že byla zaměstnanci bezplatně poskytnuta strava, což se v tomto případě nestalo, proto se jen sečtou jednotlivé dny a ceny a krátit nebudou. Tabulka 6 Stravné řidiče
18 hodin
96
více jak 18 hodin
151
více jak 18 hodin
151
17,5 hodiny
96
celkem
494
-náhrada stravného řidiče činní 494 Kč -ubytování řidiče Řidič bude ubytován ve dvoulůžkovém pokoji spolu s průvodcem. Průvodce má ubytování
zdarma
a
tudíž
nejsou
ani
náklady na
ubytování
pro
řidiče.
-náhrada výdajů na ubytování tedy činí 0 Kč Celkové náklady na dopravu 25 102 + 4 480 + 283 + 340 + 0 +494 + 0 = 30 699 Kč Kalkulace nákladů na průvodce -Smluvená odměna průvodce Odměna je 1 500 Kč/den Za 4 dny bude odměna 4 x 1 500 = 6 000 Kč -Stravné průvodce Průvodce má stejný nárok jako řidič, proto jeho stravné bude činit také 494 Kč. -ubytování průvodce Průvodce má poskytnuto bezplatné ubytování, tedy 0 Kč
55
-Vstupy Vstupné se platí až na místě u konkrétních památek a míst. Nepřímé náklady celkem 30 699 + 6 000 + 494 + 0 = 37 193 Kč
6.6.2 Přímé náklady -Ubytování a stravování Vychází se z toho, že dva lidé spí na jednom pokoji, tedy budou brány v potaz jen ceny dvoulůžkových pokojů. První noc v Litoměřicích v hotelu Labe 700 Kč na osobu, druhou noc v Praze v hotelu Plus Prague 786 Kč na osobu a třetí noc v Pardubicích v hotelu Arnošt Garni 880 Kč na osobu. Pro 40 lidí to tedy bude 40 x (700 + 786 + 880) = 94 640 Kč -Pojištění účastníků Pojištění účastníků není zahrnuto v ceně. Přímé náklady celkem - 94 640 Kč -Riziko neobsazenosti Riziko neobsazenosti činí 20% z nepřímých nákladů. Nepřímé náklady se musí uhradit vždy celé, aniž by se bral ohled na to, kolik osob se nakonec zúčastní zájezdu. Tohoto zájezdu se zúčastní 40 osob. 20% ze 40 = 8 40 – 8 = 32 Budeme tedy vypočítávat z kalkulace 32 lidí cenu pro jednu osobu.
6.6.3 Celkové náklady Nepřímé náklady: 37 194 Kč Přímé náklady: 94 640 Kč Celkové náklady činí: 131 834 Kč Celkové náklady bez DPH 56
DPH u ubytování: 14% DPH u stravného: 20% Ubytování: 94 640 Kč 114% je 94 640 Kč 14% je 11 623 Kč DPH za ubytování činí 11 623 Kč. Stravné 120% je 988 Kč 20% je 164 Kč DPH za stravné činí 164 Kč. 131 834 – 11 623 – 164 = 120 047 Kč Celkové náklady bez DPH jsou 120 047 Kč. Marže cestovní kanceláře Za poznávací zájezd se počítá 30% marže a za pobytový zájezd 40% marže z celkových nákladů bez DPH. Tohoto zájezdu se tedy týká 30%. 120 047 x 0,30 = 36 015 Kč 120 047 + 36 015 = 156 062 Kč Cena zájezdů včetně marže cestovní kanceláře činí 156 062 Kč.
6.6.4 Cena zájezdů na osobu Tato cena se vypočítá tak, že vezeme cenu zájezdu včetně marže a vydělí se počtem účastníků (riziko neobsazenosti). Pak připočítáme 20% DPH. 156 062 / 32 = 4 877 Kč 4 877 x 0,20 = 976 Kč 4 877 + 976 = 5 853 Kč Prodejní cena za zájezd na osobu činí 5 900 Kč.
6.6.5 Úprava marže o zaokrouhlení ceny Koeficient pro DPH 20% se vypočítá 20/120 = 0,1667 5 900 – 5 853 = 47 57
47 x 0,1667 = 7,83 47 – 7, 83 = 39,17 Dále vynásobíme tuto částku počtem účastníků 39,17 x 32 = 1 253,44 Kč Zaokrouhlíme na 1 254 Kč. Nyní vezmeme marži CK a přičteme tuto částku. 36 015 + 1 254 = 37 269 Kč Marže cestovní kanceláře, která byla upravena o zaokrouhlení se zvýšila z 36 015 Kč na 37 269 Kč.
58
Závěr Cílem této práce bylo porovnat cestovní ruch před a po druhé světové válce a přiblížit vývoj cestovního ruchu v tomto období. Dále pak představit místa, která vznikla po druhé světové válce, nebo touto událostí byla poznamenána. Porovnat, jak tato místa vypadala a v jakém stavu jsou dnes. V teoretické části, ve které jsem se zabývala rozborem cestovního ruchu v tomto období a pietním místům, které jsem zmiňovala, mi byly přínosem hlavně nové informace, které jsem získala. Všechny podstatné informace, které jsem si osvojila v době psaní bakalářské práce, jsem se snažila zahrnout do teoretické části, jelikož je to důležitá část našich dějin, která změnila a ovlivnila nejen český národ, ale celý svět. V této době se děly hrozné věci a my bychom na ně neměli zapomínat, jelikož i takové věci tvoří historii a národ bez historie, není národ. A měli bychom dbát na zachování těchto fakt a informací a tím docílíme právě tehdy, když se o ně budeme zajímat, nebo je alespoň neignorovat a snažit se předávat je dál. A to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem tuto práci psala. Jsem ráda, že jsem si toto téma zvolila, jelikož jsem se sama dozvěděla spousty dalších a nových informací, o kterých jsem neměla ani ponětí a budu ráda, když si je někdo další osvojí též a to nejen z internetových článků, ale i z knih, od kterých jsem se nemohla odtrhnout, dokud jsem je nedočetla. V praktické části bylo mým úkolem zorganizovat zájezd, po již zmíněných místech. Zjistila jsem, že uskutečnit takovou věc, není nic jednoduchého. Musí se zařídit spousta věcí a asi největším přínosem mi bylo vytvoření kalkulace zájezdu. U samotné kalkulace jsem strávila několik dnů, dokud jsem jí nedotáhla do konečné verze. Nebylo jednoduché, zahrnout do této části vše, co sem patří. Myslím si, že by o tento zájezd mohl být i celkem veliký zájem. Je to něco jiného než jiný poznávací zájezd, kdy skupina turistů jezdí po městech, hradech, zámcích a jiných památkách. Byla bych ráda, kdyby o tento zájezd byl větší zájem především u mladších lidí, protože většina z nich si nedokáže představit, co vše probíhala na našem území před šedesáti lety. Proto by tento zájezd měl být určen především mladým lidem. Jelikož jedině tehdy, kdy se dostanou na taková místa, o který bylo psáno v této práci, si dokážou představit, co je to národní bolest, ale zároveň chlouba. A v tomto by se měl orientovat každý z nás, i když ne všichni jsme zcela zapáleni do této tématiky. A myslím si, že by o tento zájezd mohl být i celkem velký zájezd a to právě díky své jedinečnosti, jelikož cestovní kanceláře 59
nenabízí takovou formu zájezdu, který by se orientoval jen na pietní místa po Čechách. A pokud ano, tak jsou to zájezdy do Polska do Osvětimi a podobným místům, ale v zahraničí. K
propagaci bych určitě využila propagační letáky v cestovních
kancelářích, ale i na internetových stránkách konkrétních CK i na internetu všeobecně.
60
Seznam použité literatury BARTEL, Judith Sandeen. Holocaust: Ztracená slova. Praha: MAYDAY, 2006, s. 48. ISBN 80ta869886-05-5. BUBENÍČKOVÁ, Růžena, Ludmila KUBÁTOVÁ a Irena MALÁ. Tábory utrpení a smrti. Praha: Svoboda, 1969 CÍLEK, Roman. Holocaust: Zřetězení zla. Praha: P3K, 2007. ISBN 978-80-903584-85 KÁRNÝ, Miroslav a Margita KÁRNÁ. Terezínské studie a dokumenty 1996. Praha: Nadace terezínská iniciativa 1996, 1996. ISBN 80-200-0582-X. KULIŠOVÁ, Táňa. Malá pevnost Terezín. praha: Naše Vojsko, 1961. ISBN 343-819-5. KULKA, Erich. Židé v československé Svobodově armádě. Praha: Naše vojsko, 1990. ISBN 80206-0068-XI. MACKOVÁ, Jana a Ivan ULRYCH. Osudy lidických dětí. Nymburk: VEGA-L, 2003. ISBN 80903163-9-5. PETRÁK, Jan. Příručka turistů. Praha: Knihkupectví Klubu českých turistů, 1947. RÁDL, Emanuel. Válka Čechů s Němci. Praha: Melantrich, 1993. ISBN 80-7023-147-5. SCHILDBERGER, František. Ležáky 24. června 1942. Hradec Králové: Kruh, 1982. Štemberk, Jan. Německo-Československý cestovní ruch v meziválečném období. Acta Oeconomica Pragnesia. 1/2010, 69-78.
61
Seznam internetových zdrojů [1] Vývoj cestovního ruchu. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.unium.cz/materialy/mu/esf/vypisky-m7515-p2.html [2] Cestovní ruch. Czechtoursim [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovnihoruchu-v-cesku/ [3] Čedok. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.zajezdyonline.cz/CestovniKancelare/Cedok/ [4] Tramping. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://tramping.webnode.cz/o-nas/ [5] Chataření, chalupaření. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://nadrevo.blogspot.com/2010/02/chatareni-chalupareni.html [6] Terezín. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.mesto-terezin.cz/expozicepamatniku.php [7] Popraviště. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.fronta.cz/dotaz/popravistev-protektoratu-cechy-a-morava [8] Pardubice Zámeček. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://zamecek-pardubice.cz/ [9] Heydrichiáda. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.lidice.info/rok-1942.php [10] Pankrácká popraviště. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.historickykaleidoskop.cz/1-2006/pankracka-popraviste-z-let-1926-1989.html [11] Lidice. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.lidicememorial.cz/history_cz.aspx [12] Lety. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.holocaust.cz/cz2/history/camps/lety [13] Památník Lety. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.icpisek.cz/docs/cz/atr76.xml [14] Rabštejn. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?t=1015 [15] Rabštejnské údolí. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.luzickehory.cz/mista/index.php?pg=zmrabuc
62
[16] Muzeum Rabštejn. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Muzeum-koncentracniho-tabora-podzemniletecke-tova.aspx [17] Pietní místo Litoměřice. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://foto.mapy.cz/163871-Litomerice-krematorium-Richard [18] Ubytování Litoměřice. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.ubytovanilitomerice-labe.az-hotel.eu/ [19] Ubytování Praha. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.booking.com/hotel/cz/plus-prague-hostel.cs.html?aid=319918;label=praguec3MMc9Ur3uz4w8uKx6IWWgS6515504536;sid=21699317a10e6780cd9157b1db58502e;dcid =1;checkin=2012-06-11;checkout=2012-0612;srfid=6d39137e9a758d426608a04c6849c086X18 [20] Ubytování Pardubice. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.hotel-arnostpardubice.az-ubytovani.net/ [21] Mýtný kalkulátor. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://188.65.73.179/tc/(X(1)S(h3prtu451tiruj5543xhidm2))/Default.aspx?AspxAutoDetectCoo kieSupport=1 [22] Stravné. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/stravne-2012vyssi-diety-i-nova-pravidla-pro-kraceni-fsl-/viteze.aspx?c=A120315_130559_viteze_bab [23] Litoměřice - Richard. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.rutus.cz/index.php/hledacske-pribehy/71-podzemni-tovarna-richard [24] Richard. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://richard-1.com/ [25] Ležáky. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.lezaky-memorial.cz/ [26] Mapy. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://mapy.cz/ [27] Cestování po r. 1948. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://i-vysocina.cz/lifestyle [28] Únor 1948. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.totalita.cz/1948/1948.php
63
Seznam Příloh Úryvek z divadelní hry Rofla Hochhutha Náměstek………………………………...…65 Báseň Transport……………………………………………………………………...…66 Obr 21 Mapa nacistických koncentračních táborů………………………………….….67 Obr. 22 Nákres cikánského tábora v Letech……………………………………………67
64
Přílohy Zemřít ve vagonu, jen ne před očima vnuků. Už dávno vysušil strach jejich tváře, udusil jejich otázky. Cítí, co já teď vím: že konec cesty je též naším koncem. Ať se stane kdekoliv, ukrutný Bože, to Tvé nebe je nad námi a kati, to jsou lidé, Tebou zmocnění. Ty také přihlížíš? Ach ano, budeš přihlížet. – Ve jménu Tvém Tě varuji: Neukazuj Svou sílu tím, že budeš upalovat děti tváří v tvář matkám, jen abys v nářku mučených zaslechl své jméno. Kdopak by mohl v kouři krematorií vidět Tvůj pokyn k pokání? Nezměrný Bože – což Ti je člověk nejvíce podoben, když nezná míry? Což je takovou propastí zloby proto, žes Ty ho stvořit k Svému obrazu? Já nemohu už reptat, Strašlivý, ani se modlit, jen snaživě prosit: Nenech mě umřít ve vagonu, před očima vnuků. (Monolog židovského starce z divadelní hry Rofla Hochhutha Náměstek)
65
TRANSPORT Viděl jsem dnes 1000 lidí s výrazem strhaným. Viděl jsem dnes 1000 Židů, šli směrem neznámým. V šedi chladného rána v houfu se málo co hnulo, za nimi mizí stopa toho, co kdys jejich životem bylo. Branou prošli a věděli: „ Odtud už návratu není.“ Venku nechali svobodu, vlast a vše šťastné dění. Kam vás to vedou? Kde zůstanete stát? Věděli jedno: cílem je ostnatý drát. Čeká je trápení, hlad, nouze a ston, zoufalství, bída a předčasný skon. V tvář jejich hledím bratrským pohledem, smutek v ní čekám nad těžkým údělem. Namísto zoufalství vidím jen nesmírnou snahu, držet se, vytrvat, to v očích jim žhne. Vůli žít vidím, naději, a zbabělost ne, v leckteré tváři i úsměv jsem zřel. Hluboce dojat jsem na národ patřil, jenž předurčen k bolesti, vždycky ji zdolal. Z nouze a bídy, zoufalství, zajetí, žalu vždycky se zvedl, měl novou sílu. Viděl jsem dnes 1000 lidí s výrazem strhaným. Viděl jsem v šedi jitra paprsek věčného světla. Z terezínského deníku Erich Kesslera – přeložila Dana Lieblová
66
Obrázek 20 Mapa nacistických koncentračních táborů
Obrázek 21Nákres cikánského tábora v Letech
67
