VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH
Obor: Cestovní ruch
Špan lská historická sídla na Seznamu UNESCO a jejich vliv na cestovní ruch
Autor: Hana Papežová Vedoucí práce: PhDr.Jarmila Netková
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn a vyzna ila všechny citace z pramen .
V Praze dne ………..
Úvod...................................................................................................................................... 5 1 Vývoj p ed založením UNESCO .................................................................................... 6 2 Založení UNESCO......................................................................................................... 7 3 Ústava UNESCO............................................................................................................ 8 3.1 Cíle a funkce .......................................................................................................... 8 3.2 Orgány ................................................................................................................... 8 3.2.1 Generální shromážd ní ................................................................................... 8 3.2.2 Výkonná rada ................................................................................................. 9 3.3 Vztahy s organizacemi............................................................................................ 9 4 Zachování kulturního d dictví ........................................................................................ 9 4.1 Konvence o sv tovém d dictví ............................................................................... 9 4.1.1 Všeobecné shromážd ní................................................................................ 12 4.1.2 Výbor sv tového d dictví ............................................................................. 12 4.1.3 Sekretariát Výboru sv tového d dictví.......................................................... 13 4.1.4 Poradní orgány Výboru sv tového d dictví ................................................... 13 4.1.4.1 ICCROM Mezinárodní centrum pro studium záchrany a obnovení kulturního d dictví ................................................................................................... 14 4.1.4.2 ICOMOS Mezinárodní rada pro památky a sídla ....................................... 14 4.1.4.3 IUCN Sv tová unie na ochranu p írody..................................................... 15 4.2 Implementace Konvence sv tového d dictví......................................................... 15 4.2.1 Požadavky pro nominace .............................................................................. 15 4.2.2 Proces zápisu na Seznam sv tového d dictví ................................................ 16 4.2.3 Zápis m st na Seznam sv tového d dictví..................................................... 17 4.3 Význam Seznamu sv tového d dictví................................................................... 17 5 Špan lsko lenem UNESCO ........................................................................................ 18 5.1 Cestovní ruch Špan lska....................................................................................... 18 5.1.1 Propagace destinace Špan lska a historických m st ...................................... 18 5.1.2 P íjezdový cestovní ruch............................................................................... 20 5.1.3 Domácí cestovní ruch ................................................................................... 22 5.1.4 Srovnání domácího a p íjezdového cestovního ruchu .................................... 24 5.2 Špan lské historické mezníky ............................................................................... 25 5.3 Špan lská historická sídla na seznamu UNESCO.................................................. 25 5.3.1 Seskupení špan lských m st sv tového d dictví ........................................... 26 5.3.2 Cestovní ruch kvality .................................................................................... 28 5.3.3 Historické centrum Córdoby ......................................................................... 29 5.3.3.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví......................... 29 5.3.3.2 Poznání Córdoby....................................................................................... 30 5.3.3.3 Cestovní ruch Córdoby ............................................................................. 32 5.3.4 Historické m sto Toledo ............................................................................... 33 5.3.4.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví......................... 33 5.3.4.2 Poznání Toleda ......................................................................................... 34 5.3.4.3 Cestovní ruch Toleda ................................................................................ 35 5.3.5 Staré m sto Segovia a její akvadukt .............................................................. 36 5.3.5.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví......................... 36 5.3.5.2 Poznání Segovie........................................................................................ 37 5.3.5.3 Cestovní ruch Segovie............................................................................... 38 5.3.6 Staré m sto Ávila s vn jšími kostely............................................................. 39 5.3.6.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví......................... 39 5.3.6.2 Poznání Ávily ........................................................................................... 40 2
5.3.6.3 Cestovní ruch Ávily .................................................................................. 41 5.3.7 Staré m sto Santiago de Compostela............................................................. 42 5.3.7.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví......................... 42 5.3.7.2 Poznání Santiaga de Compostela............................................................... 43 5.3.7.3 Cestovní ruch Santiaga de Compostela...................................................... 45 5.3.8 Staré m sto Cáceres ...................................................................................... 46 5.3.8.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví......................... 46 5.3.8.2 Poznání Cáceres........................................................................................ 47 5.3.8.3 Cestovní ruch Cáceres............................................................................... 48 5.3.9 Staré m sto Salamanca ................................................................................. 49 5.3.9.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví......................... 49 5.3.9.2 Poznání Salamancy ................................................................................... 49 5.3.9.3 Cestovní ruch Salamancy .......................................................................... 50 5.3.10 Historické zd né m sto Cuenca..................................................................... 51 5.3.10.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví ..................... 51 5.3.10.2 Poznání Cuency .................................................................................... 52 5.3.10.3 Cestovní ruch Cuency ........................................................................... 53 5.3.11 San Cristóbal de la Laguna............................................................................ 53 5.3.11.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví ..................... 53 5.3.11.2 Poznání San Cristóbal de la Laguna ...................................................... 54 5.3.11.3 Cestovní ruch San Cristóbal de la Laguna ............................................. 55 5.3.12 Univerzita a historické centrum Alcalá de Henares ....................................... 56 5.3.12.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví ..................... 56 5.3.12.2 Poznání Alcalá de Henares .................................................................... 57 5.3.13 Význa né renesan ní celky Úbeda a Baeza ................................................... 58 5.3.13.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví ..................... 58 5.3.13.2 Poznání Úbedy a Baezy......................................................................... 59 5.3.13.3 Cestovní ruch Úbedy............................................................................. 61 5.3.14 Vliv jednotlivých m st na cestovní ruch Špan lska ....................................... 62 5.3.14.1 Dopad cestovního ruchu........................................................................ 64 5.3.15 Nabídka eských cestovních kancelá í .......................................................... 64 Záv r ................................................................................................................................... 68 Zdroje .................................................................................................................................. 70 P ílohy................................................................................................................................. 72
3
Seznam tabulek Tabulka 1: Pohyb zahrani ních turist na špan lských hranicích ( v milionech ) .................. 20 Tabulka 2: Zahrani ní turisté v ubytovacích za ízeních ve Špan lsku (v milionech) ............. 21 Tabulka 3: Po et zahrani ních turist podle realizovaných aktivit v roce 2006 (v milionech)22 Tabulka 4 :Domácí cestovní ruch Špan lska (v milionech)................................................... 22 Tabulka 5: Použitý typ ubytování domácími turisty (v procentech) ...................................... 22 Tabulka 6: Vývoj v po tu turist ve Špan lsku (v milionech)............................................... 24 Tabulka 7: Vývoj po tu turist v Córdob ............................................................................ 32 Tabulka 8: Po et návšt vník památek v Córdob ................................................................ 33 Tabulka 9: Vývoj po tu turist v Toledu .............................................................................. 35 Tabulka 10: Vývoj po tu turist v Segovii ........................................................................... 38 Tabulka 11: Vývoj po tu turist v Ávile .............................................................................. 42 Tabulka 12: Vývoj po tu turist v Santiagu de Compostela.................................................. 45 Tabulka 13: Vývoj po tu turist v Cáceres........................................................................... 48 Tabulka 14: Vývoj po tu turist v Salamance ...................................................................... 51 Tabulka 15: Vývoj po tu turist v Cuence............................................................................ 53 Tabulka 16: Vývoj po tu turist zóna 2 Tenerife.................................................................. 55 Tabulka 17: Po et turist dle p vodu v zón 2 Tenerife ....................................................... 55 Tabulka 18: Po et turist v roce 2004 a 2006 v Úbed ......................................................... 61 Tabulka 19: Špan lská historická sídla v nabídce vybraných cestovních kancelá í ............... 66 Seznam graf Graf 1: Motiv cesty zahrani ních turist do Špan lska ......................................................... 21 Graf 2: Motiv cesty rezident po Špan lsku ......................................................................... 23 Graf 3: Specifikace motivu volný as a prázdniny................................................................ 23 Graf 4: Srovnání vývoje po tu turist (v milionech)............................................................. 24 Graf 5: Srovnání po tu turist v ubytovacích za ízeních v roce 2006.................................... 62 Seznam obrázk Obrázek 1: Logo organizace Turespa a................................................................................ 18 Obrázek 2: Propaga ní kampa špan lských historických m st............................................ 20 Obrázek 3: Mediální kampa Seskupení špan lských m st sv tového d dictví..................... 28 Obrázek 4: Mapa historického centra Córdoby..................................................................... 30 Obrázek 5: Mapa historického centra Toleda........................................................................ 34 Obrázek 6: Mapa historického centra Segovie...................................................................... 37 Obrázek 7: Mapa historického centra Ávily.......................................................................... 40 Obrázek 8: Mapa historického centra Santiaga de Compostela ............................................. 43 Obrázek 9: Mapa historického centra Cáceres ...................................................................... 47 Obrázek 10: Mapa historického centra Salamancy ............................................................... 49 Obrázek 11: Mapa historického centra Cuency..................................................................... 52 Obrázek 12: Mapa historického centra San Cristóbal de la Laguna....................................... 54 Obrázek 13: Mapa historického centra Alcalá de Henares .................................................... 57 Obrázek 14: Mapa historického centra Úbedy ...................................................................... 59 Obrázek 15: Mapa historického centra Baezy....................................................................... 60
4
Úvod Hlavním motivem pro výb r tématu bylo spojení kultury a um ní s cestovním ruchem. Špan lsko, oficiálním názvem Špan lské království, p edstavuje v cestovním ruchu významnou mezinárodní destinaci. Sou asn se jedná o zemi, která má bohatou a r znorodou historii, se kterou je možné se setkat na každém kroku. A koli jde o zemi vnímanou p edevším v zahrani í jako zemi slunce a pláží vybízející ke strávení letní dovolené, p edpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jsou mnohem širší od vysokohorské turistiky až po oslavu nejr zn jších svátk . Cílem práce je charakterizovat špan lská historická sídla, která byla díky svému významu zapsána na Seznam sv tového d dictví, a ukázat jejich vliv na cestovní ruch Špan lska. Vliv na cestovní ruch m že být pozorován nejen ve vztahu k p ílivu turist , ale také v zapojení jednotlivých m st do propagace a zlepšení služeb týkajících se cestovního ruchu. Dá se p edpokládat, že a koli je Špan lsko zemí s bohatým p írodním reliéfem a kulturní rozmanitostí, v tšina turist zde vyhledává pouze dlouhé pláže, nebo se jedná o zemi i v sou asnosti vnímanou jako destinace slunce a mo e. Ve Špan lsku je ada velkých kulturn a historicky zajímavých m st, která dominují v m stské turistice. P edpoklad proto je, že krom n kterých špan lských historických m st na Seznamu sv tového d dictví jako Córdoba nebo Toledo nebudou ostatní sídla v zahrani í p íliš známá a navšt vovaná. Sou asn jejich podíl na p íjezdovém a domácím cestovním ruchu nebude z ejm p íliš významný. P esto díky rostoucímu cestovnímu ruchu Špan lska, které má d ležité postavení v ekonomice, by m la také historická m sta navšt vovat každým rokem více turist . Použitou metodou zkoumání je analýza katalog z d vodu jejich nabídky poznávacích zájezd do špan lských historických m st na Seznamu sv tového d dictví. Výchozí literaturou jsou jednotlivé smlouvy, které ratifikovaly
lenské státy
Organizace spojených národ pro v du, výchovu a kulturu. Ústava, Konvence týkající se ochrany sv tového kulturního a p írodního d dictví a Opera ní pokyny vymezují vše podstatné pro zápis na Seznam sv tového d dictví. Pro poznání jednotlivých m st jsou hlavním zdrojem jejich internetové stránky, které jsou aktualizovány a p ináší informace o všem d ležitém pro turisty. Statistické informace jsou dostupné na internetových stránkách Národního institutu statistiky ve Špan lsku.
5
1 Vývoj p ed založením UNESCO Snaha o spolupráci v oblasti výchovy, v dy a kultury je datována již p ed 1. sv tovou válkou. Neexistovala však na mezinárodní úrovni. Snaha o mnohostrannou spolupráci v dané oblasti se objevuje u Spole nosti národ , která byla založena v roce 1919 na základ Versailleské smlouvy. V roce 1922 vznikla Komise pro intelektuální spolupráci se statutem poradního orgánu Rady Spole nosti národ . V roce 1924 vznikl Mezinárodní institut pro intelektuální spolupráci.1 Pod patronátem institutu se konaly etné konference a sympózia, kterých se ú astnili i zástupci jiných organizací. Další snahy o rozvoj spolupráce v rámci Spole enství národ byly p erušeny za átkem 2. sv tové války. Institut ukon il svou innost v roce 1946. Aby zajistil kontinuitu své práce i nadále, p edal své archivy po 2. sv tové válce nov vzniklé Organizaci spojených národ pro výchovu, v du a kulturu. Na základ
setkání exilových vlád spojeneckých stát
vznikla Konference
spojeneckých ministr pro výchovu, která založila i mnoho dalších orgán pro jednání o konkrétních otázkách. V roce 1944 Konference spojeneckých ministr pro vzd lání vytvo ila Komisi pro ochranu a obnovu kulturního materiálu. 31. b ezna 1943 vydala vláda Spojených stát amerických své stanovisko podílet se na povále né obnov
kultury a vzd lání v okupovaných státech. Myšlenka na založení
specializované mezinárodní organizace byla poté vyslovena na setkání Konference spojeneckých ministr
pro výchovu v dubnu 1943. Setkání se zú astnila také delegace
vyslaná vládou Spojených stát amerických, která p edložila návrh na založení mezinárodní organizace s názvem Organizace spojených národ pro vzd lávací a kulturní rekonstrukci. Konference spojeneckých ministr
s návrhem souhlasila a na jednáních s delegací byl
vytvo en p edb žný koncept organizace. Po skon ení 2. sv tové války však USA zm nily postoj a navrhly založení mezinárodní organizace s názvem Organizace spojených národ
pro výchovu a kulturu,
ve které povále ná rekonstrukce m la hrát mnohem menší roli než v p vodn navrhované organizaci. Konference spojeneckých ministr s novým návrhem souhlasila a vytvo ila výbor, který m l pozm nit koncept organizace podle nových návrh
1
Fernando Valderrama: A History of UNESCO, Paris 1995, ISBN 92-3-103134-1
vlády Spojených stát
6
amerických. Koncept návrhu byl publikován Konferencí spojeneckých ministr pro výchovu 1. srpna 1945.2
2 Založení UNESCO Návrh na založení mezinárodní organizace pro výchovu a kulturu podpo ila v roce 1944 Konference v Dumbarton Oaks, na které vznikl plán na založení sv tové organizace. V roce 1945 na Konferenci v San Franciscu byla odsouhlasena Charta Organizace spojených národ . Sou asn bylo schváleno, že jedním z hlavních cíl Organizace spojených národ bude podpora mezinárodní spolupráce v oblastech kultury a vzd lání. Prezident Truman na konferenci prohlásil: „ Musíme založit ú innou organizaci pro stálou a d kladnou vým nu názor
a p edstav, protože tam leží cesta k lepšímu a tolerantn jšímu porozum ní mezi
národy a mezi lidmi.“3 OSN proto vydalo doporu ení vládám, aby svolaly konferenci na vytvo ení organizace zam ené na výchovu, v du a kulturu. O uspo ádání konference byla požádána vláda Velké Británie. V roce 1945 byla v Londýn svolána konference, která se konala od 1. listopadu do 16. listopadu.4 Cílem konference bylo založení Organizace spojených národ pro výchovu a kulturu, jejíž název byl navrhnut na za átku roku 1945.5 V dci však žádali, aby byla mezi aktivity specializované mezinárodní organizace za azena i v da. Po svržení atomových bomb na japonská m sta Hiroshima a Nagasaki se v da a její využití, které by nem lo katastrofické následky, stala d ležitým tématem mnoha diskuzí a tématem byla na konferenci jednající o založení specializované organizace. Bylo rozhodnuto, že v da bude zahrnuta do aktivit organizace, nebo
v dci by m li cítit odpov dnost v i lidstvu p i svých v deckých
výzkumech. Název organizace byl pozm n n do podoby, pod kterou je známa dodnes: Organizace spojených národ pro vzd lání, v du a kulturu. Celosv tov je používána zkratka UNESCO, která vznikla z anglického názvu. Ustavující konference se konala za ú asti 44 stát a osm mezinárodních organizací bylo zastoupeno pozorovateli. K hlavním úkol m, které m ly být projednány na konferenci, pat ilo rozhodnutí o názvu organizace, sestavení preambule Ústavy, definování cíl a hlavních funkcí. B hem konference bylo zd raz ováno, že nová organizace by nem la být seskupením vlád, nýbrž seskupením lidí. Hlavním posláním organizace se stala podpora míru a 2
Jan Opo enský: The Beginnings of UNESCO www.nationsencyclopedia.com 4 Fernando Valderrama: A History of UNESCO, Paris 1995, ISBN 92-3-103134-1 5 Fernando Valderrama: A History of UNESCO, Paris 1995, ISBN 92-3-103134-1 3
7
bezpe nosti prost ednictvím výchovy, v dy a kultury, aby bylo dosaženo mezinárodního porozum ní a dobra mezi lidmi.6 Zástupci státu dne 16. listopadu 1945 podepsali Ústavu, která zakládala UNESCO. Ústava vstoupila v platnost 4. listopadu 1946, kdy ji ratifikovalo dvacet stát .7
3 Ústava UNESCO 3.1 Cíle a funkce Organizace má podporovat mír a bezpe nost ve sv t . Prost ednictvím spolupráce mezi národy v oblastech výchovy, v dy a kultury by m lo být dosaženo respektu k zákon m a lidským práv m, která mají všichni lidé na sv t . K dosažení tohoto cíle má UNESCO: o prosazovat vzájemné porozum ní mezi lidmi pomocí prost edk
masové
komunikace, o obnovit všeobecné vzd lání a ší ení kultury, o podporovat, zlepšovat a ší it znalosti, o zajiš ovat ochranu a zachování knih, um leckých prací, historických a v deckých památek. P i podpo e intelektuální spolupráce by však m la být zachována nezávislost a r znorodost kultur a vzd lávacích systém v jednotlivých státech. Organizace nesmí však zasahovat do záležitostí, které jsou v rukách stát .
3.2 Orgány Ústava UNESCO z izuje 3 hlavní orgány – Generální shromážd ní, Výkonnou radu a Sekretariát.
3.2.1 Generální shromážd ní Generální shromážd ní tvo í zástupci jednotlivých lenských stát
na ministerské
úrovni, p i emž každý stát m že být zastoupen jedním hlasem. Schází se pravideln každé dva roky. M že však dojít i k mimo ádnému zasedání pokud to požaduje Výkonná rada nebo minimáln jedna t etina lenských stát . Shromážd ní se ú astní nejen lenské státy, ale také zástupci p idružených stát , pozorovatelé z ne lenských stát a zástupci mezivládních nebo vládních organizací. 6 7
Fernando Valderrama: A History of UNESCO, Paris 1995, ISBN 92-3-103134-1 Fernando Valderrama: A History of UNESCO, Paris 1995, ISBN 92-3-103134-1
8
Prostou v tšinou se hlasuje v p ípad
doporu ení, u mezinárodních konvencí je
8
vyžadována dvout etinová v tšina. Generální shromážd ní volí leny Výkonné rady a každé ty i roky jmenuje Generálního editele UNESCO. Generální shromážd ní stanoví hlavní sm ry
innosti organizace a rozhoduje o
programech, které jí p edkládá Výkonná rada. Každé dva roky stanoví program a schvaluje rozpo et.
3.2.2 Výkonná rada Výkonnou radu tvo í 58 lenských státu, které volí Generální shromážd ní na dobu ty let. P i volb musí Generální shromážd ní respektovat kulturní r znorodost a vyvážené geografické rozmíst ní.9 Každý
lenský stát Výkonné rady m že zvolit pouze jednoho
zástupce, který je kvalifikovaný v oblastech, kterými se UNESCO zabývá. Schází se každé dva roky. Výkonná rada p ipravuje podklady pro Generální shromážd ní a je zodpov dná za realizaci program , které schválí Generální shromážd ní. Má právo podat návrh Generálnímu shromážd ní na p ijetí nového lena organizace.
3.3 Vztahy s organizacemi Organizace založené na základ
mezivládní dohody, které se zabývají otázkami
z oblastí ekonomických, kulturních, v deckých, sociálních nebo zdravotnických, mohou navázat vztahy s Organizací spojených národ a stát se tak její specializovanou agencií. UNESCO bylo založeno jako specializovaná agentura Organizace spojených národ . Z toho plyne, že Organizace spojených národ má právo koordinovat innost UNESCO na základ doporu ení a konzultací.
4 Zachování kulturního d dictví 4.1 Konvence o sv tovém d dictví Mezinárodní zájem o zachování kulturního d dictví vznikl již v 50. letech 20. století, kdy byl vypracován projekt vytvo ení p ehrady v Egypt , která m la zaplavit území s chrámem Abu Simbel. V roce 1959 zorganizovalo UNESCO záchrannou akci poté, co ho požádaly vlády Egypta a Súdánu.10 Abu Simbel a chrámy Pilae byly rozebrány a p esunuty na 8
Constitution of UNESCO Constitution of UNESCO 10 http://whc.unesco.org/en/169/ 9
9
jiné místo. Do projektu se zapojilo kolem 50 stát , které p isp ly finan ními prost edky na záchranu d ležitého kulturního odkazu historie. Solidarita stát d dictví se projevila i v dalších projektech. Na základ
p i záchran
úsp ch
kulturního
jednotlivých projekt
vypracovalo UNESCO ve spolupráci s Mezinárodní radou pro památky a sídla (ICOMOS) návrh konvence pro ochranu sv tového d dictví. V roce 1972 se uskute nilo setkání Generálního shromážd ní v Pa íži. Shromážd ní se konalo od 17. íjna do 21. listopadu. Hlavním cílem bylo projednání otázek týkajících se kulturního a p írodního d dictví. 16. listopadu 1972 byla na zasedání p ijata Konvence týkající se ochrany sv tového kulturního a p írodního d dictví. D vody k tomuto kroku byly: o kulturní a p írodní d dictví je ohrožováno sociálními a ekonomickými zm nami, o ni ení kulturních a p írodních památek je ztrátou pro d dictví celého sv ta, o státy nemají vždy dostatek zdroj , finan ních i znalostních a v deckých, na ochranu svých památek, o konvence a doporu ení na ochranu d dictví posilují význam jedine ných kulturních a p írodních památek a d ležitost jejich záchrany pro lidstvo, o výjime né kulturní a p írodní d dictví by m lo být zachováno jako sou ást sv tového odkazu pro budoucí generace, o nutnost vytvo it efektivní systém hromadné ochrany kulturního a p írodního d dictví výjime né hodnoty, který bude v souladu s moderními v deckými metodami.11 P ijetí Konvence sv tového d dictví znamenalo krok k udržitelnému rozvoji, nebo díky program m na ochranu památek mohou být zachovány pro další generace. Prvním bodem Konvence sv tového d dictví je specifikace kulturního a p írodního d dictví. Za kulturní d dictví jsou považovány: o památky, které mají výjime nou hodnotu z pohledu historie, um ní nebo v dy •
architektonické práce, význa né sochy a obrazy, archeologické základy nebo seskupení, nápisy a jeskyn ,
o seskupení budov, které díky své architektu e, homogenit
nebo umíst ní
v krajin , mají výjime ný význam z hlediska historie, um ní nebo v dy,
11
Convention Concerning the Protection of the World Cultural and Natural Heritage
10
o místa p inášející výjime nou hodnotu z historického, estetického nebo antropologického hlediska •
práce lov ka nebo práce p írody a lov ka, oblasti s archeologickými místy.
K p írodnímu d dictví se adí: o p írodní jevy, o geologické formace, o p írodní místa. Každý stát má pravomoc vymezit jednotlivé památky na svém území, které jsou v souladu s vymezením p írodního a kulturního d dictví. Národní d dictví se tímto krokem stává sou ástí sv tového d dictví, v jehož prosp ch má UNESCO povinnost spolupracovat s jednotlivými státy. Na základ Konvence sv tového d dictví však nep echází práce spojené s ochranou a propagací památek na UNESCO, nýbrž z stávají zcela v rukách jednotlivých lenských stát .
len m není odebrána suverenita v kulturní oblasti. Naopak UNESCO žádá
po státech, aby samy vymezily své významné památky a zajiš ovaly samy jejich ochranu. Pro zachování d dictví musí lenské státy ud lat vše, co jim umož ují jejich zdroje finan ní i technologické pop ípad prost edky získané na základ mezinárodní spolupráce a pomoci. Nesmí také v dom podnikat žádné kroky, které by vedly k ni ení památek. Aby byla mezinárodní spolupráce v kulturní oblasti ú inná a aby bylo dosaženo vysokého stupn
ochrany všech sv tov
významných monument , deklaruje Konvence
sv tového d dictví nutnost zakládání a podporování ú inné ochrany na úrovni jednotlivých stát . Pro zajišt ní správné ochrany a zachování kulturního a p írodního d dictví ukládá UNESCO lenským stát m, aby vynaložily úsilí v oblasti: o integrace kulturního a p írodního d dictví do ve ejného života, o vytvo ení ú ad kvalifikovanými zam stnanci, kte í budou poskytovat služby v oblastech ochrany památek, o podporování v deckých studií a vytvá ení metod, které budou bránit ohrožování a ni ení národního d dictví, o vytvo ení vhodných ukazatel d ležitých k identifikace odkaz , o založení národních nebo regionálních center, která se budou poskytovat školení v oblastech ochrany a zachování d dictví, o podporování v deckých výzkum . 11
Konvence sv tového d dictví rozumí pod mezinárodní ochranou sv tového kulturního a p írodního d dictví vytvo ení systému mezinárodní spolupráce a asistence, která má podporovat snahu lenských stát identifikovat a zachovat tento odkaz.12 Na základ dokumentu vytvo ilo UNESCO Seznam sv tového d dictví, do kterého se zapisují památky, které spl ují kritérium významné sv tové hodnoty. Po p ijetí a ratifikaci Konvence sv tového d dictví každý stát p edložil seznam svých památek, které jsou d ležitým odkazem a jsou vhodné pro zápis na Seznam sv tového d dictví. Podmínky a pravidla zápisu konkrétních památek stanovil Výbor sv tového d dictví, který má také poslední slovo p i rozhodování. Seznam sv tového d dictví má být publikován alespo každé dva roky. Krom Seznamu sv tového d dictví byl založen také Seznam sv tového d dictví v ohrožení pro zápis památek, které elí ur itému nebezpe í a pot ebují rychlou pomoc ze strany UNESCO.
4.1.1 Všeobecné shromážd ní Všeobecné shromážd ní se schází b hem zasedání Generálního shromážd ní UNESCO. Všeobecné shromážd ní spole n s Generálním shromážd ním UNESCO dostává zprávy od Výboru sv tového d dictví o jeho innosti. Úkolem Všeobecného shromážd ní je ur ovat procentní p ísp vky do Fondu sv tového d dictví nebo volit leny Výboru sv tového d dictví.
4.1.2 Výbor sv tového d dictví Výbor sv tového d dictví byl založen Konvencí sv tového d dictví jako mezivládní orgán k ochran
kulturního a p írodního d dictví a za al pracovat v roce 1976. Má
zodpov dnost za implementaci Konvence sv tového d dictví, rozhoduje o rozd lení prost edk Fondu sv tového d dictví a p id luje finan ní pomoc podle požadavk
lenských
stát .13 Výbor dohlíží, zda se lenské státy správn starají o d dictví zapsané na Seznamu sv tového d dictví. Výbor spolupracuje s mezinárodními a národními vládními i nevládními organizacemi, které mají obdobné cíle. P i realizaci r zných program a projekt se výbor m že obracet nejen na r zné organizace, ale také na ve ejné i soukromé orgány v etn jednotlivc .
12 13
Convention Concerning the Protection of the World Cultural and Natural Heritage http://whc.unesco.org/en/comittee/
12
Výbor se schází alespo jednou za rok a skládá se ze zástupc 21 lenských stát , kte í jsou voleni Generálním shromážd ním na funk ní období 6 let.14 K p ijetí rozhodnutí je nutná dvout etinová v tšina lenských stát , které jsou p ítomny na setkání Výboru sv tového d dictví.15 Výbor sv tového d dictví p ijal v roce 1994 Globální strategii pro reprezentativní, vyvážený a v rohodný Seznam sv tového d dictví.16 Cílem strategie bylo zapojit do pé e o sv tové d dictví více stát a zmenšit nerovnom rnost mezi zapsaným p írodním a kulturním d dictvím. Každý stát dostal také za úkol vytvo it Prozatímní seznam, na který zapisuje své d dictví, které je vhodné k zápisu na Seznam sv tového d dictví. Sou ástí Globální strategie je také stanovení strategických cíl , které mají usnad ovat a zefektiv ovat zavád ní Konvence sv tového d dictví. První strategické cíle p ijal Výbor v roce 1992 a v roce 2002 byly revidovány.17 K hlavním cíl m podle Opera ních pokyn revidovaných k lednu 2008 pat í: o posílit v rohodnost Seznamu sv tového d dictví, o zajistit efektivní ochranu sv tového d dictví, o zlepšovat postavení v jednotlivých lenských státech, o pomocí komunikace zvyšovat ve ejné pov domí a podporu sv tového d dictví, o zvýšit zapojení stát do implementace Konvence sv tového d dictví.
4.1.3 Sekretariát Výboru sv tového d dictví Sekretariát sv tového d dictví napomáhá Výboru sv tového d dictví a je jmenován generálním
editelem UNESCO.18 Sekretariát spolupracuje nejen s lenskými státy a
poradními orgány, ale také s ostatními ú ady UNESCO. Sekretariát hraje d ležitou roli p i procesu zápisu památek na Seznam sv tového d dictví. Zprost edkovává kontakt mezi lenskými státy a Výborem sv tového d dictví, sou asn kontroluje správnost a kompletnost p edkládaných dokument p i nominaci.
4.1.4 Poradní orgány Výboru sv tového d dictví Úkoly poradních orgán jsou: o napomáhat implementaci Konvence sv tového d dictví v rámci své odbornosti, 14
http://whc.unesco.org/en/comittee/ Convention Concerning the Protection of the World Cultural and Natural Heritage 16 http://whc.unesco.org/en/globalstrategy/ 17 Operational Guidelines for the Implemetation of the World Heritage Convention 18 Operational Guidelines for the Implemetation of the World Heritage Convention 15
13
o p ipravovat spole n
se Sekretariátem dokumentaci Výboru sv tového
d dictví, o napomáhat rozvoji a implementaci Globální strategie pro reprezentativní, vyvážený a d v ryhodný Seznam sv tového d dictví, o umož ovat efektivní využití Fondu sv tového d dictví, o ú astnit se jednání Výboru sv tového d dictví, o posuzovat stav ochrany sv tového d dictví a rozhoduje o požadavcích na mezinárodní pomoc.19
4.1.4.1 ICCROM Mezinárodní centrum pro studium záchrany a obnovení kulturního d dictví ICCROM je mezivládní organizací se sídlem v ím . Jejím hlavním cílem je ochrana kulturního d dictví movitého i nemovitého. Rozhodnutí o založení ICCROM vzniklo na 9. zasedání Generálního shromážd ní UNESCO v roce 1956.20 Mezinárodní centrum bylo následn založeno v ím v roce 1959. Cílem organizace je zlepšovat kvalitu ochrany památek a ukazovat d ležitost zachování kulturního d dictví. Hlavní znaky innosti jsou výchova, informace, výzkum, spolupráce a obhajoba. Ve vztahu k UNESCO má ICCROM jako poradní orgán za úkol výchovu v oblasti kulturního d dictví, sledování stavu ochrany sv tového d dictví a hodnocení žádosti o mezinárodní pomoc.
4.1.4.2 ICOMOS Mezinárodní rada pro památky a sídla ICOMOS je mezivládní organizací odborník se zam ením na ochranu sv tových historických památek a sídel. Mezinárodní rada vznikla v roce 1964 na Druhém mezinárodním kongresu architekt a specialist na historické památky v Benátkách.21 ICOMOS podporuje využití teorie, metodologie a v decké techniky p i ochran architektonických a archeologických památek. V rámci Konvence sv tového d dictví UNESCO je nejd ležit jším poradním orgánem p i rozhodování o kulturním d dictvím. ICOMOS má za úkol hodnotit kulturní a smíšené
19
Operational Guidelines for the Implemetation of the World Heritage Convention http://www.iccrom.org/eng/00about_en/00_00whats_en.shtml 21 http://www.international.icomos.org/hist_eng.htm 20
14
památky, které se ucházejí o zapsání na Seznam sv tového d dictví a p edložit hodnotící zprávy Výboru sv tového d dictví.
4.1.4.3 IUCN Sv tová unie na ochranu p írody IUCN byla založena v roce 1948 a sdružuje národní vlády, nevládní organizace a v dce.22 Cílem je ochrana r znorodosti p írody a p írodních zdroj , které mají být využívány ekologicky. V rámci UNESCO plní stejné úkoly jako ICCROM a ICOMOS. P edevším hodnotí p írodní památky ucházející se o zápis na Seznam sv tového d dictví.
4.2 Implementace Konvence sv tového d dictví Opera ní pokyny pro realizaci Konvence sv tového d dictví jsou pravideln aktualizovány podle požadavk a rozhodnutí Výboru sv tového d dictví. Úkolem dokumentu je ukázat postup p i: o zápisu památek na Seznam sv tového d dictví a Seznam sv tového d dictví v ohrožení, o ochran sv tového d dictví, o ud lování grant v rámci mezinárodní pomoci z Fondu sv tového d dictví, o získání podpory ve prosp ch Konvence sv tového d dictví.23 V dokumentu je popsán celý proces zápisu na Seznam sv tového d dictví a v p ílohách jsou uvedeny i p edlohy žádostí.
4.2.1 Požadavky pro nominace Kritéria a podmínky, které musí lenské státy splnit pro zápis na Seznam sv tového d dictví, hodnotí p edevším, zda mají památky významnou sv tovou hodnotu. Významnou sv tovou hodnotou je myšlen kulturní nebo p írodní význam, který je tak velký, že p ekra uje národní hranice, a znamená p ínos pro sou asné i budoucí generace lidstva.24 Z tohoto d vodu nabývá ochrana památek s významnou sv tovou hodnotou mezinárodní d ležitosti a je nutné p esn definovat podmínky zápisu na Seznam sv tového d dictví. Každý stát m že nominovat památky na svém území, avšak národní význam
22
Operational Guidelines for the Implemetation of the World Heritage Convention Operational Guidelines for the Implemetation of the World Heritage Convention 24 Operational Guidelines for the Implemetation of the World Heritage Convention 23
15
nezakládá automatický nárok na zápis na Seznam sv tového d dictví. Pro zápis je d ležitý mezinárodní význam pro lidstvo. Pro hodnocení významné sv tové hodnoty vytvo il Výbor sv tového d dictví kritéria jak pro kulturní, tak i pro p írodní d dictví. Nominovaná kulturní památka musí spl ovat minimáln jednu z následujících podmínek: o má p edstavovat mistrovské dílo lidského tvo ivého génia, o p ináší unikátní sv dectví o kulturní tradici nebo civilizaci, která dosud žije nebo již zmizela, o ukazuje d ležitou vým nu hodnot lidstva p i rozvoji architektury, um ní, m st a krajiny b hem století nebo mezi kulturními oblastmi, o je významným p íkladem budovy, architektonického celku nebo krajiny, která p edstavuje d ležité období historie, o ukazuje tradi ní lidské osídlení, využití p dy nebo mo e p edstavující ur itou kulturu nebo lidské využití prost edí, o je spojeno s tradicemi lidského života, s um leckými nebo literárními pracemi, které mají sv tový význam. 25 Výše uvedená kritéria jsou posuzována v i jednotlivým nominovaným památkám. V hodnotících zprávách musí poradní orgán uvést, která kritéria jsou danou památkou spln na v etn zd vodn ní. Spl uje-li památka alespo jedno z kritérií, musí vyhov t také podmínkám integrity a autenticity. Nemén d ležité pro získání statutu významné sv tové hodnoty je dostate ná ochrana, legislativa a management. Na identifikaci a ochran sv tového d dictví se podílí nejen lenské státy, ale také další instituce nap . regionální správa nebo nevládní organizace.
4.2.2 Proces zápisu na Seznam sv tového d dictví Proces rozhodování o zápisu má p esn stanovený asový rozvrh a od p ijetí nominace k rozhodnutí Výboru sv tového d dictví trvá zhruba rok a p l.26 Celý harmonogram má p esn stanovené postupy a nároky na dokumentaci. Do procesu jsou krom orgán UNESCO zapojeny i poradní orgány organizace, které hodnotí navrhovaný monument. Celý proces je podrobn popsán v p íloze . 2. 25 26
http://whc.unesco.org/en/criteria/ Operational Guidelines for the Implemetation of the World Heritage Convention
16
4.2.3 Zápis m st na Seznam sv tového d dictví Historická sídla a centra m st jsou posuzována jako specifický typ památek. P i zápisu na Seznam sv tového d dictví stanovují Opera ní pokyny ješt další instrukce, které musí být spln ny sou asn s výše uvedenými požadavky. Specifické pokyny p i zápisu m st mají usnad ovat hodnocení tohoto typu kulturního d dictví. M sta jsou rozd lena do t í skupin: o neobydlená m sta, která mají archeologický význam, o historická m sta, která jsou dosud obydlená, o nová m sta 20.století. U dosud obydlených historických sídel je obtížné stanovení autenticity a ochrany, nebo jde obvykle o m sta, která se neustále rozvíjejí. Historická centra mohou být negativn ovliv ována pr myslovými centry a výstavbou na okrajích m st. Aby mohlo být historické sídlo zapsáno na Seznam sv tového d dictví, je nutné aby byla zachována územní struktura a organizace v etn materiál a forem. Historická centra mohou být zapsána na Seznam sv tového d dictví, pokud jde o rozsáhlé seskupení historických budov, které mají velký význam v historii m sta. Pokud historické centrum není dostate n rozsáhlé, ale p esto mezinárodn p ínosné a d ležité, m že být zapsáno jako seskupení budov, nikoli jako historické m sto.
4.3 Význam Seznamu sv tového d dictví V roce 1978 byl p ijat znak sv tového d dictví, který navrhl Michel Olyff.27 Emblém hraje d ležitou roli p i ozna ení a identifikaci památek zapsaných na Seznam sv tového d dictví. Kulturní d dictví má ve sv t velkou prestiž a dostává se do pov domí široké ve ejnosti, a to nejen díky ozna ení jednotlivých památek. UNESCO vyžaduje ur itou úrove ochrany památek a sou asn sleduje jejich stav, což také zvyšuje zájem turist a tedy i návšt vnost.
ada cestovních kancelá í, specializujících se na poznávací zájezdy, po ádá
zájezdy za památkami UNESCO v jednotlivých zemích nebo na n alespo upozor uje ve svých katalozích. Krom ekonomického významu je dalším nesporným p ínosem ochrana památek, které p edstavují d ležité mezníky v historii jednotlivých stát a jsou ukázkou vysp losti a umu jednotlivých civilizací. Zachování dobrého stavu památek umož uje zachovat d kazy o rozvoji a historii lidstva i pro budoucí generace. 27
Operational Guidelines for the Implemetation of the World Heritage Convention
17
5 Špan lsko lenem UNESCO Špan lsko se stalo lenem UNESCO 30. ledna 1953.28 Konvenci sv tového d dictví ratifikovalo Špan lské království v roce 1982 a v sou asné dob má na Seznamu sv tového d dictví 40 p írodních a kulturních památek.29 Špan lsko se tak adí k zemím s nejv tším po tem zapsaných památek. Mezi zapsanými památkami p evažují kulturní, což je d sledkem bohaté špan lské historie. Ve Špan lsku mohou turisté nalézt jedine né p íklady architektonických památek, které se na jiných místech Evropy nevyskytují. Tím však spolupráce Špan lského království a organizace nekon í. Zem se aktivn podílí na ochran sv tového d dictví nejen na svém území, ale také ve sv t .
5.1 Cestovní ruch Špan lska 5.1.1 Propagace destinace Špan lska a historických m st Ve Špan lsku existuje Ministerstvo pr myslu, cestovního ruchu a obchodu, což již samo o sob napovídá, jakou váhu má cestovní ruch ve Špan lsku. D ležitou roli v cestovním ruchu hraje marketing. Špan lská historická m sta na Seznamu sv tového d dictví p edstavují jednu ze špan lských atraktivit, a proto tvo í samostatný celek, který je propagován. Reklama je tvo ena na n kolika úrovních. Jedná se p edevším o propagaci na úrovni místního zastupitelstva a jeho sekce zabývající se cestovním ruchem, které vytvá í internetové stránky s nabídkou jednotlivých m st. Další innost v této oblasti zastává také Seskupení špan lských m st sv tového d dictví, nebo vytvo ilo vlastní mediální kampa . Nemén d ležitou roli hraje propagace na úrovni státu a státní organizace, která je zam ena p edevším na zahrani ní trhy. Ve Špan lsku se touto otázkou zabývá instituce Instituto de Turismo de Espa a, zkrácen Turespa a. Obrázek 1: Logo organizace Turespa a
Zdroj: www.tourspain.es 28 29
http://erc.unesco.org/portal/UNESCOMemberStates.asp?language=en http://whc.unesco.org/en/partners/279
18
Turespa a má za hlavní cíl propagaci Špan lska jako destinace cestovního ruchu na zahrani ních trzích. Jednou z aktivit organizace je podpora marketingu špan lských produkt cestovního ruchu v zahrani í, a to ve spolupráci s regionálními a lokálními autoritami a se soukromým
sektorem.30
Sou asn
se
snaží
eliminovat
negativní
dopady
na
konkurenceschopnost a udržitelnost cestovního ruchu. Hlavním nástrojem organizace je strategický marketingový plán, který vymezuje 6 hlavních sm r aktivit: marketingový pr zkum, image zna ky a komunikace, rozvoj produkt a marketing, on-line marketing, kvalitu ízení, krizový management.31 V oblasti zna ky je cílem posílení privilegovaného postavení špan lských produkt K dosažení cíl
na zahrani ních trzích.
slouží reklamní kampa , která se snaží zaujmout charakteristikami
odlišujícími se od podobných destinací. Jedná se p edevším o zp sob života, kulturní a p átelské prost edí, jedine nou a osobní nabídku, bohatou r znorodost.32 Snahou je také p ekonat vnímaní Špan lska jako destinace slunce a pláží nabídkou nových produkt . Jedním z propagovaných produkt jsou i špan lská historická m sta a s tím související kulturní a m stský cestovní ruch. Jeden z plakát , které byly vytvo eny za ú elem propagace Špan lska v zahrani í, je zam en na historická m sta na Seznamu sv tového d dictví. Heslem celé kampan je „Usmívejte se! Jste ve Špan lsku“.33 Plakát vybízí turisty k objevení historických m st v etn jejich gastronomie, která je o ekávají.
30
http://www.tourspain.es/en/TURESPANA/Organismo/ http://www.tourspain.es/en/TURESPANA/Ejes+operativos/ 32 http://www.tourspain.es/en/TURESPANA/Ejes+operativos/Imagen/ 33 P eklad z anglického originálu 31
19
Obrázek 2: Propaga ní kampa špan lských historických m st
Zdroj: www.tourspain.es
5.1.2 P íjezdový cestovní ruch Tabulka 1: Pohyb zahrani ních turist na špan lských hranicích ( v milionech ) Po et návšt vník Po et turist Po et výletník
2003 82,6 52,4 30,1
2004 85,7 53,6 32,1
2005 92,1 55,6 36,5
Zdroj: IET, Movimientos Turísticos en Fronteras (FRONTUR)
2006 96,1 58,4 37,6
20
Tabulka 2: Zahrani ní turisté v ubytovacích za ízeních ve Špan lsku (v milionech) Po et turist /rok dle typu ubytování
hotelová za ízení ostatní
2003 33,9 18,4
2004 34,2 19,2
Zdroj: IET, Movimientos Turísticos en Fronteras (FRONTUR)
2005 35 20,6
2006 36,6 21,4
Po et zahrani ních návšt vník má od roku 2003 rostoucí tendenci a v roce 2006 dosáhl více než 96 milion . Z celkového po tu návšt vník
tvo ili turisté 60,7% a na
výletníky p ipadlo 39,3%. Turisté up ednost ují p i ubytování hotelová za ízení, která tvo í podíl 62,6%. Mezi ostatní ubytovací za ízení se adí obydlí rodiny a p átel, pronájem, vlastní d m, kempy a venkovské domy.34 Špan lsko se d lí na 17 autonomních spole enství a 2 autonomní m sta. Rozložení návšt vnosti zahrani ních turist
po jednotlivých autonomních spole enstvích je velmi
nerovnom rné, nebo kolem 90% navštíví Katalánsko, Baleáry, Kanárské ostrovy, Andalusii, Valencii nebo Madrid. P es 60% zahrani ních turist p ijíždí z Velké Británie, N mecka a Francie. Graf 1: Motiv cesty zahrani ních turist do Špan lska práce a obchod osobní d vody ostatní neuvedeno volný as a prázdniny
Zdroj: IET, Movimientos Turísticos en Fronteras (FRONTUR) Hlavním motivem cesty do Špan lska bylo pro 78,8% zahrani ních turist v roce 2006 trávení volného asu a prázdnin. Na druhém míst byl obchod a pracovní záležitosti, jejichž podíl inil již jen 10,7%. Poté následovaly osobní d vody s 6,9%, které zahrnují návšt vu rodiny nebo p átel. 2,9% tvo ily ostatní motivy, ke kterým pat í p edevším studium nebo 34
IET, Movimientos Turísticos en Fronteras (FRONTUR), 2006
21
náboženství. U 53% turist p edstavovalo hlavní aktivitu kulturu.35 Ze sportovních aktivit p evažovaly vodní sporty, poté následuje p ší turistika a golf. Tabulka 3: Po et zahrani ních turist podle realizovaných aktivit v roce 2006 (v milionech) Realizované aktivity Po et turist Kulturní návšt vy 29,2 Zábava, diskotéky, kluby 13,2 Sportovní aktivity 8,6 Návšt va rodiny 6,9 Gastronomie 5,4 Ú ast na kulturních vystoupeních 4,6 Návšt va tématických park 3,5 Služby lázní 1,3 Zdroj: IET, Movimientos Turísticos en Fronteras (FRONTUR) P edpokládá se, že p ísp vek cestovního ruchu k tvorb hrubého domácího produktu Špan lska v roce 2007 by m l být 6,8%.36 Zam stnanost v cestovním ruchu p edstavovala v roce 2007 kolem 20% z celkové zam stnanosti Špan lska, což znamená více než 4 miliony pracovních míst.37
5.1.3 Domácí cestovní ruch Tabulka 4 :Domácí cestovní ruch Špan lska (v milionech) Po et návšt vník Po et cest s alespo jedním p enocováním Po et výlet
2003 408,6 129,2 279,4
2004 397,8 132,9 264,9
2005 255,5 161,1 94,4
Zdroj: IET, Movimientos Turísticos de los Espa oles (FAMILITUR)
2006 243,3 155,7 87,6
V roce 2005 došlo ke zm n metodologie u jednodenních výlet a jsou vykazovány pouze exkurze za ú elem volného asu. Tabulka 5: Použitý typ ubytování domácími turisty (v procentech) Domácí turisté dle typu ubytování
obydlí rodiny a p átel hotelová za ízení vlastní ostatní
2003 38,5 25,8 13,6 22,1
2004 38,9 26,8 13,8 20,5
2005 41,2 17,2 24 17,6
Zdroj: IET, Movimientos Turísticos de los Espa oles (FAMILITUR)
2006 40,6 17,9 22,8 18,7
Domácí turisté up ednost ují na svých cestách ubytování u rodiny a p átel, poté následuje vlastní obydlí a až na t etím míst stojí hotelová za ízení.
35
Instituto de Studios Turísticos: Movimientos Turísticos en Fronteras (Frontur), 2006 http://www.wttc.travel/bin/pdf/original_pdf_file/spain.pdf 37 http://www.wttc.travel/bin/pdf/original_pdf_file/spain.pdf 36
22
Graf 2: Motiv cesty rezident po Špan lsku návšt va rodiny a p átel
práce a obchody studium pé e o zdraví ostatní
volný as, rekreace, prázdniny
Zdroj: IET, Movimientos Turísticos de los Espa oles (FAMILITUR) 52,1% špan lských rezident
uvedlo jako cíl své cesty strávení volného
asu a
prázdnin. 28,2% cest bylo uskute n no kv li návšt v rodiny a p átel. Další motivy cest p edstavovaly práce a obchod s 12,2%, studium s 5% a pé e o zdraví s 1,4%. Z ostatních d vod , které tvo ily 1,1%, p ipadalo 0,2% na náboženství. Graf 3: Specifikace motivu volný as a prázdniny
100,00%
2,90% 16,90% 11,50%
sport ostatní kultura
50,00%
venkov a pláž 68,60%
0,00%
Zdroj: IET, Movimientos Turísticos de los Espa oles (FAMILITUR) 23
Krom primárn motivovaných cest za kulturou uskute nili špan lští turisté kulturní návšt vu u 40,7% ze všech domácích cest a navštívili kulturní p edstavení u 10,3% všech cest.38
5.1.4 Srovnání domácího a p íjezdového cestovního ruchu Graf 4: Srovnání vývoje po tu turist (v milionech) 250 200
po et zahrani ních turist
150
po et domácích turist
100
celkový po et turist
50 0 2003
2004
2005
2006
V cestovním ruchu Špan lska mají v tší význam rezidenti, v roce 2006 tvo ili domácí návšt vníci tém
72%. Hlavní roli hrají domácí turisté i v hotelových ubytovacích za ízeních,
kte í v roce 2006 p edstavovali podíl více než 58%. Tabulka 6: Vývoj v po tu turist ve Špan lsku (v milionech) Po et turist /rok ubytovaných v hotelových za ízeních*
po et p enocování
pr m rná doba pobytu
Celkem Zahrani ní domácí Celkem Zahrani ní domácí Celkem Zahrani ní domácí
2003 62,5 27,2 35,3 228,2 136,9 91,3 3,6 5,0 2,6
2004 66,8 27,6 39,2 234,7 134,7 100 3,5 4,9 2,6
2005 70,6 29 41,6 245,7 138,8 106,9 3,5 4,8 2,6
2006 81,8 34,4 47,4 267 151,9 115,1 3,3 4,4 2,4
Zdroj: Instituto Nacional de Estadística (INE) * hotel, hotel-apartmán, aparthotel, motel, hostal, penzión
38
Instituto de Estudios Turísticos: Movimientos Turísticos de los Espa oles (FAMILITUR) 2006
24
5.2 Špan lské historické mezníky Na sou asnou podobu špan lských m st m l vliv bohatý historický vývoj na Pyrenejském poloostrov . Památky zapsané na Seznamu sv tového d dictví jsou ukázkou kultury z mnoha období a d kazem její vysp losti a r znorodosti. V jednotlivých obdobích historie vznikala m sta, která dodnes prezentují tehdejší kulturu i zp sob života. Z doby, kdy bylo špan lské území sou ástí
ímské íše, se zachovaly významné
archeologické celky. D ležitým obchodním i administrativním centrem té doby bylo m sto Tarraco (dnes Tarragona). Tarraco bylo rozvíjející se m sto, jehož m stské uspo ádání bylo inspirací pro další ímská m sta. K dalším m st m, která byla založena v dob
ímské íše a
která si zachovala sv j význam a identitu dodnes, pat í Mérida a Toledo. Zásadní stopu zanechali na území Špan lska severoafri tí Maurové, kte í p išli na Pyrenejský poloostrov v 8. století a p inesli s sebou islámskou kulturu. Špan lsko nebo-li v té dob Al-Andalus se stalo sou ástí arabské íše a tím i islámským státem. Na konci 10. století vznikl samostatný cordóbský chalífát, který se vyzna oval vysp lou architekturou a m stskou zástavbou, jejímž d kazem jsou historická jádra Córdoby, Granady nebo Sevilli. Al-Andalus p edstavoval vrchol muslimské kultury té doby. Islámská kultura v tomto období ovlivnila v tšinu m st a v mnoha z nich vedle sebe žili muslimové, k es ané a židé a vzájemn se tolerovali. Arabové ovlivnili i zbytek Evropy, nebo zachovali eckou vzd lanost, o kterou st edov ká Evropa nem la zájem, a znovu ji rozší ila ze Špan lska na sever. Dalším milníkem pro rozvoj kultury bylo období rekonquisty a p íchod k es anství. V tehdy zakládaných m stech se snoubily p ínosy k es anství s funk ními obranými prvky. Sou asn se k es ané snažili p inést k es anskou kultury a architekturu do arabských m st. V dob rekonquisty získala svou tvá mén známá, nikoli však mén významná m sta jako Ávila, Cuenca, Cáceres nebo Granada.
5.3 Špan lská historická sídla na seznamu UNESCO Špan lská historická sídla zapsaná na Seznamu sv tového kulturního d dictví jsou: o historické centrum Córdoby (1984), o staré m sto Ávila (1985), o staré m sto Segovie a její akvadukt (1985), o staré m sto Santiago de Compostela (1985), o historické centrum Toleda (1986), o staré m sto Cáceres (1986), 25
o staré m sto Salamanca (1988), o historické zd né m sto Cuenca (1996), o univerzita a historické okolí Alcalá de Henares (1998), o San Cristóbal de la Laguna (1999), o význa né renesan ní celky Úbeda a Baeza (2003). 39 Krom výše uvedených historických m st mohou být p i širším pojetí zahrnuta i archeologická sídla Mérida a Taragona, v kterých se zachovaly památky starov kého
íma.
A koli jsou historická centra m st dosud obydlená a prochází neustálým vývojem, dokázala si zachovat sv j vzhled a svou identitu. Zápis na Seznam UNESCO neznamená pro daná m sta konec úsilí. Musí plnit povinnosti plynoucí ze závazk
v i UNESCO, ke kterým pat í kvalitní ochrana a
management.
5.3.1 Seskupení špan lských m st sv tového d dictví40 Pro usnadn ní a zefektivn ní jednotlivých
inností vzniklo sdružení jednotlivých
špan lských sídel, která se snaží zvýšit sv j význam na trhu cestovního ruchu. Sou asn seskupení umož uje spolupráci p i ochran svých památek. Seskupení špan lských m st vzniklo 17. zá í 1993 a leny se tehdy stalo 6 sídel, která byla již zapsaná na Seznamu sv tového d dictví: Ávila, Cáceres, Salamanca, Santiago de Compostela, Segovia a Toledo.41 Pozd ji se leny stala i další špan lská m sta: Córdoba, Cuenca, Alcalá de Henares, Ibiza/Eivissa a San Cristóbal de la Laguna, Mérida a Tarragona. Historická m sta založila sdružení s cílem spole n bránit a chránit historické a kulturní d dictví. Skupina se snaží uchovat a také podporovat životní styl historických ástí a jedine ný vzhled každého m sta. Sou asn
jsou realizovány r zné projekty. Sdružení
umož uje vým nu d ležitých informací mezi jednotlivými m sty a ešení stejných nebo obdobných problém m že být také efektivn jší. A koli je Špan lsko p edevším cílem pro strávení letní dovolenou, snaží se sdružení svými projekty podpo it cestovní ruch za kulturou, historií a um ním. Jednotlivá m sta musí elit nejen zhoršování životního prost edí, ale i p ílivu turist . Proto innost sdružení nekon í propagací. Cílem je kvalitní cestovní ruch, který je umožn n vznikem p ších zón v historických centrech m st, parkovacích stání na strategických místech 39
http://whc.unesco.org/en/statesparties/es Volný p eklad pro diplomovou práci špan lského názvu Ciudades Patrimonio de la Humanidad de Espa a 41 http://www.ciudadespatrimonio.org/DesktopDefault.aspx?tabID=8421 40
26
s dobrou dostupností památek nebo propagace alternativních kulturních nebo volno asových aktivit.42 Propagace se zam uje na dv velké skupiny ú astník cestovního ruchu. Na jedné stran jsou to domácí turisté a na stran druhé se jedná o odborníky hlavn z jiných zemí, jejichž prost ednictvím jsou oslovováni zahrani ní turisté. Mezi odborníky z oblasti cestovního ruchu zastávají p i prezentaci kultury a historie Špan lska nejd ležit jší role tour operáto i, cestovní kancelá e a zástupci médií. Sou asn je d ležité oslovit autory pr vodc o Špan lsku, podílet se na vytvá ení obsahu a zahrnout do nich všechna m sta, která jsou lenem seskupení. Na internetových stránkách seskupení mohou turisté nalézt seznam všech po ádaných akcí v jednotlivých lenských m stech. Špan lé jsou velmi p átelský národ a sou ástí jejich životního stylu jsou tzv. fiesty, nebo-li nejr zn jší oslavy a slavnosti. V roce 2008 se má uskute nit celkem 271 událostí nejr zn jšího druhu.43 Jde nap íklad o filmové, divadelní nebo gastronomické festivaly, oslavy náboženských svátk , historické trhy nebo dny otev ených dve í památek. V roce 2006 se uskute nily prezentace pro odborníky z cestovního ruchu celkem ve ty ech m stech v Evrop a Americe: v Seville, Lisabonu, New Yorku a Torontu. Prezentace ukázaly turistickou nabídku jednotlivých historických m st a umožnily sdružení navázat d ležité kontakty. Seskupení spolupracuje s dalšími spole nostmi, aby mohla nabídnout zajímavé produkty. V únoru 2007 byla podepsána smlouva mezi seskupením a RENFE, provozovatelem špan lské železnice.44 Jsou podporovány seznamovací výlety do jednotlivých m st, které nabízí komfort a rychlost rychlovlak
a vlak
Intercity. Jednak jsou výlety
po ádány pro specializované noviná e, cestovní kancelá e a tour operátory a jednak jsou nabízeny jako produkt tour operátory. V roce 2007 byly seznamovací výlety organizovány pro zahrani ní tour operátory a média p edevším z N mecka, Velké Británie, Irska, Itálie, Argentiny, Mexika a Chile. Výlety byly organizovány ve spolupráci s organizací Turespa a. Byly také organizovány specializované workshopy na rozvíjejících se trzích
íny, Jižní Korey, Taiwanu, Indie a
východní Evropy. Prezentace seskupení byly zorganizovány také v Rakousku,
eské
42
http://www.ciudadespatrimonio.org/DesktopDefault.aspx?tabID=8421 http://www.ciudadespatrimonio.org/DesktopDefault.aspx?tabID=8394 44 http://www.ciudadespatrimonio.es/portal/lang__en/rowid__59047,19984/tabid__8395/default.aspx 43
27
republice a Severní Americe. V roce 2008 chce sdružení získat p íze
na asijských a
skandinávských trzích. Ve spolupráci se špan lskými ubytovacími za ízeními, která jsou vybudována v historických budovách, probíhá od 1.zá í 2007 do 31.srpna 2008 sout ž s názvem Pas ubytovacích za ízení (Pasaporte Paradores).45 Turista p i návšt v
ubytovacích za ízení
v jednotlivých historických m stech získá do svého pasového voucheru razítko a pro ú ast ve h e musí navštívit alespo šest m st. Výhrou je 7-denní pobyt v ubytovacím za ízení. Obdobná sout ž je realizována i ve spolupráci se špan lskou železnicí RENFE. Podmínkou pro ú ast je návšt va minimáln sedmi historických m st vlakem. Sout ž probíhá od 1. ervence 2007 do 31. ervna 2008.46 Seskupení vytvo ilo také mediální kampa , kterou se prezentuje p edevším na veletrzích cestovního ruchu. Jejich sloganem je „Vchod do historie“47. Obrázek 3: Mediální kampa Seskupení špan lských m st sv tového d dictví
Zdroj: www.ciudadespatrimonio.org
5.3.2 Cestovní ruch kvality V sou asné dob není pro úsp ch historických m st na trhu cestovního ruchu d ležité pouze zachování památek, ale také úrove poskytovaných služeb. Kvalita jednotlivých ástí zájezdu ovliv uje celkový dojem turisty na danou destinaci a je d ležitým ukazatelem p i rozhodování o další dovolené. Vysoká úrove služeb m že být d vodem, aby se turisté do destinace vrátili. Kvalitní služby jsou rovn ž zdrojem pozitivních referencí, které mohou do m st p ilákat nové návšt vníky. Komplexní systém pro kvalitu ve špan lských turistických destinacích je znám pod zkratkou SICTED, což je jeden z projekt
v rámci Komplexního plánu pro kvalitu
v cestovním ruchu Špan lska (PICTE). SICTED je projekt vytvo ený Generálním 45
http://www.ciudadespatrimonio.org/DesktopDefault.aspx?tabID=8236 http://www.ciudadespatrimonio.org/DesktopDefault.aspx?tabID=8236 47 Volný p eklad ze špan lského originálu „A las puertas de la historia“ 46
28
sekretariátem pro cestovní ruch a jeho hlavním úkolem je ud lat ze Špan lska destinaci kvalitního cestovního ruchu. 48 Jedná se o úplný a stálý systém správy kvality v turistických destinacích. Cílem je stanovení stejných standard kvality pro soukromé i ve ejné subjekty, a to jak z oblasti cestovního ruchu tak i z jiných obor . Plán má zvýšit kvalitu služeb, které jsou zahrnuty do cestovního ruchu, ale i t ch které jsou spojeny s kvalitou destinace. Zahrnuty by tedy krom ubytovacích a stravovacích za ízení nebo cestovních kancelá í m ly být také nap íklad ve ejná doprava, informa ní centra, management a ochrana památek. Snahou je harmonizovat úrove služeb a produkt , které na svých cestách spot ebovávají turisté a které ovliv ují vytvo ení názoru na destinaci. Sou asn se jedná o model, který umož uje kontrolu kvality managementu v jednotlivých destinacích. Procesu certifikace a zvyšování kvality se ú astní ada subjekt státních i soukromých. Celý systém je zast ešován Generálním sekretariátem pro cestovní ruch, který vytvá í technologický systém. Špan lská federace obcí a provincií (FEMP) p ijímá žádosti od destinací, které cht jí systém zavést. Sou asn navrhuje kandidáty Generálnímu sekretariátu pro cestovní ruch. Dalšími ú astníky jsou nap íklad obchodní komora, autonomní spole enství, univerzity nebo radnice jednotlivých obcí. V roce 2007 bylo na seznamu více než 80 destinací, které se projektu ú astní.49 Ze špan lských m st na Seznamu sv tového d dictví zavádí model následující m sta: Alcalá de Henares, Ávila, Cáceres, Córdoba, Cuenca, Ibiza, San Cristobal de la Laguna, Santiago de Compostela, Segovia, Toledo.
5.3.3
Historické centrum Córdoby
5.3.3.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví M sto bylo založeno Féni any ve 2. století p ed Kristem a v roce 152 p .n.l. bylo p ipojeno k ímské íši. Poté co na Pyrenejský poloostrov p išli Arabové stala se Córdoba jedním z nejd ležit jších m st islámského sv ta. Arabové zde zanechali nesmazatelné stopy a jejich um ní je možné obdivovat dodnes. Za vlády Maur bylo v Córdob postaveno velké množství mešit, palác a ve ejných budov, aby m sto konkurovalo Konstantinopoli, Damašku nebo Bagdádu. Nejv tší rozkv t zaznamenalo m sto v 10. a 11. století za Córdobského chalífátu. Již za vlády Arab byly ve m st dlážd né chodníky a pouli ní osv tlení.
48 49
http://www.calidadendestino.es/Contenidos/InformacionGeneral.aspx http://www.calidadendestino.es/Contenidos/InformacionGeneral.aspx
29
Ve 13. století dobyla m sto b hem rekonquisty Kastilie. V té dob byla také nejv tší Mešita m sta p em n na na katedrálu. P esto si však zanechala svou podobu a je nejvýznamn jší památkou m sta. Mešita – katedrála je dodnes 3. nejv tší mešitou na sv t . Byla postavena na míst p vodní vizigótské baziliky. Promítá se v ní n kolik styl , stavitelé se nechali inspirovat jednak orientálními vzory, ale i starými córdobskými stavebními vzory. B hem stavby, která probíhala b hem vlády n kolika arabských vládc , se do vzhledu promítly i prvky ecké, byzantské nebo vizigótské. Mezi další významné památky pat í Synagoga, která je t etí nejlépe zachovanou st edov kou synagogou ve Špan lsku. Mešita v Córdob byla zapsána na Seznam sv tového d dictví v roce 1984 jako ukázka jedine né architektury, která je d kazem vlivu islámské kultury v západní Evrop . V roce 1994 bylo na Seznam sv tového d dictví zapsáno i historické okolí Mešity a došlo tak ke zm n názvu zápisu na historické centrum Córdoby.
5.3.3.2 Poznání Córdoby Obrázek 4: Mapa historického centra Córdoby Kostel San Pablo Kostel San Miguel
Synagoga Radnice Zdroj: www.viamichelin.es
Pomník Manoleta
Mešita Ulice pro p ší
Ulice s omezeným provozem 30
Córdoba se nalézá v jižním Špan lsku v autonomním spole enství Andalusie a je hlavním m stem stejnojmenné provincie. Na internetových stránkách m sta se turista m že dozv d t všechny d ležité a zajímavé informace o m st . P ímo ve m st slouží turist m t i informa ní turistická centra – na železni ním nádraží, p ed Alcázarem a na nám stí Plaza de las Tendillas. M sto Córdoba vytvo ilo n kolik produkt , které mají návšt vník m usnadnit prohlídku m sta a sou asn se jim snaží nabídnout širokou kulturní nabídku. Fernandova cesta nabízí procházku po 11 kostelech, které byly postaveny v druhé polovin 13. století na žádost krále Fernanda III. Turisté si mohou vybrat ze t í r zných cest. Dv z nich vedou východní ástí st edov ké Córdoby a t etí zavede turisty do arabského m sta: o ‚Cesta p es Axerquia‘ I. zahrnuje kostely San Andrés, San Lorenzo, Santa Maria a San Pablo, o ‚Cesta p es Axerquia II.‘ nabízí prohlídku po kostelech San Francisco, San Pedro, Santiago a La Magdalena, o ‚Cesta m stem‘ obsahuje kostely San Nicolas, San Miguel a Santo Domino de Silos. U prvních dvou cest mají kostely speciální otevírací dobu, aby mohla být prohlídka dokon ena b hem jedné vycházky. Sou asn je možné si v každém kostele p j it MP3 p ehráva s d ležitými informacemi o kostelech. Vstupenky stojí 4
pro dosp lé a 2
pro
d ti, platí 3 dny a mohou být zakoupeny on-line na internetových stránkách nebo v turistických informa ních centrech.50 Zcela jinou atrakcí je ‚Cesta Manoleta‘, což byl velmi známý toreador, který se narodil v roce 1917 v Córdob . Cesta zavede návšt vníky na všechna d ležitá místa spojená s touto významnou osobností Córdoby. Zajímavou atrakcí jsou bezpochyby no ní p ší prohlídky historického m sta s profesionálním pr vodcem, který dává výklad ve t ech jazycích. Trvají 2 hodiny a vedou starou
tvrtí Córdoby po zajímavých místech. Zahrnují i zastávku v tradi ní špan lské
tavern . Cena no ní prohlídky je pro dosp lé 14 a pro d ti 7 .51 Návšt vníci Córdoby mohou využit také tzv. córdobskou kartu, která slouží k placení vstup do r zných památek a za služby. Sou asn s turistickou kartou obdrží turista mapu
50 51
http://www.turismodecordoba.org/index2.cfm?codigo=0494 http://english.turismodecordoba.org/no-te-puedes-perder.cfm?codigo=0481
31
m sta a brožuru s restauracemi, obchody a za ízeními pro volný as, které turist m poskytnou slevu, pokud se jí prokáží. Existuje šest variant balí k
služeb, které kombinují r zné
památky a atraktivity. Každý obsahuje vstupy do nejvýznamn jších památek m sta jako je Mešita, Synagoga nebo Alcázar-hrad k es anských panovník . Aktivit pro volný as nabízí balí ky no ní prohlídku m sta, flamenco show nebo návšt vu kalifových lázní. Cena se pohybuje v rozsahu od 15,5 Euro do 43 Euro a jejich platnost je jeden rok od aktivování.52 Za 30 Euro si návšt vník m že koupit kulturní córdobskou kartu, která zahrnuje vstupy do 22 památek a muzeí nejen ve m st , ale i v provincii. Její planost je 7 dní.
5.3.3.3 Cestovní ruch Córdoby Córdoba se v roce 2003 stala lenem modelu SICTED.
ada podnik byla ve m st
certifikována a mohou tak garantovat úrove poskytovaných služeb. Córdoba v po tu turist stojí za m sty jako Madrid, Barcelona, Sevilla nebo Granada, je však p ed významnými jako Toledo, Salamanca nebo Santiago de Compostela.53 V roce 2005 navštívilo Córdobu 1 224 850 návšt vník , z toho 1 070 151 bylo turist , kte í v Córdob p enocovali, a 154 699 exkursionist . V roce 2006 byl po et turist již 1 122 599. Mezi turisty p evládají domácí, kte í p edstavují kolem 73%. Tabulka 7: Vývoj po tu turist v Córdob Po et turist /rok ubytovaných v hotelových za ízeních*
po et p enocování
pr m rná doba pobytu
celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí
2003 630.818 249.070 381.748 932.289 342.751 589.538 1,48 1,38 1,54
Zdroj: Instituto Nacionál de Estadística (INE) * hotel, hotel-apartmán, aparthotel, motel, hostal, penzión
2004 697.833 247.361 450.472 1.040.316 337.615 702.701 1,49 1,36 1,56
2005 731.022 252.099 478.923 1.110.474 350.661 759.813 1,52 1,39 1,59
2006 726.674 252.857 473.817 1.137.897 364.007 773.890 1,57 1,44 1,63
V období od roku 2003 do roku 2006 dochází jak k r stu po tu turist ubytovaných v hotelových za ízeních tak i po tu p enocování a pr m rné dob pobytu. V roce 2006 navštívilo Córdobu 726 674 turist , což znamenalo nár st v i roku 2003 o 13%. Mezi turisty p evažují Špan lé nad zahrani ními. Pom r mezi zahrani ními a domácími turisty byl v roce
52 53
http://english.turismodecordoba.org/no-te-puedes-perder.cfm?codigo=0413 Observatorio turístico Córdoba
32
2003 39% k 61%. V následujících letech došlo k výrazn jšímu nár stu p íjezd Špan l než rezident z ostatních stát . Pom r inil v roce 2006 35% k 65% ve prosp ch Špan l . U po tu p enocování i pr m rné doby pobytu m že být také pozorována vzestupná tendence. V rozložení rezident a nerezident Špan lska mají v tší význam domácí turisté. Po et p enocování špan lských turist byl v roce 2006 p es 773 tisíc, což p edstavuje 68% z celkového po tu p enocování v Córdob . V roce 2006 se ubytovalo v autonomním spole enství Andalusie 15,6 milionu turist . Córdoba jako jedno z m st nacházejících se v Andalusii p edstavuje tém po tu turist . Do provincie Córdoba p ijelo v roce 2006 tém
4,7% z celkového
954 tisíc turist . Ve m st
Córdoba se ubytovalo 76% turist , kte í p ijeli do stejnojmenné provincie. Podíl obsazenosti hotelových za ízení v roce 2006 inil v pr m ru 60,6%.54 Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v dubnu, kv tnu a íjnu sledovaného roku, kdy byla vytíženost vyšší než 70%. Tabulka 8: Po et návšt vník památek v Córdob Památka Mešita Synagoga Alcázar Archeologický celek Medina Azahara v ž Calahorra botanická zahrada
Zdroj: Observatorio Turístico Córdoba
2004 1 040 679 256 000 341 764 193 035 87 216 45 725
2005 1 122 338 402 000 280 584 183 621 77 997 37 937
Nejnavšt vovan jší památkou Córdoby je Mešita – katedrála, kterou si ro n prohlédne více než jeden milion návšt vník . Druhou nejnavšt vovan jší památkou s více než 400 tisíci turisty ro n
Synagoga, poté následují Alcázar de los Reyes Cristianos a
archeologický celek Medina Azahara.
5.3.4 Historické m sto Toledo 5.3.4.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví Toledo bylo založeno ve 2. století p .n.l.
ímany. Od 6. do 8. století bylo Toledo
hlavním m stem Vizigótské íše. Poté, co Vizigóti konvertovali ke k es anství, stalo se m sto katolickým centrem Špan lska.
54
http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=/t11/e162eoh/a2006/l0/&file=04of013.px&type=pcaxis
33
Toledu se p ezdívá „m sto t í kultur“. P ízvisko získalo m sto za vlády Maur , kdy vedle sebe žili k es ané, Arabové a Židé. Všechny t i kultury m li vliv na vzhled m sta a dodnes jsou zachovány ve m st památky každé kultury. Z významných k es anských památek je nutné jmenovat p tilodní gotickou katedrálu, gotický klášter San Juan de los Reyes nebo královský zámek Alcázar, který je postaven na nejvyšším bod Toleda. V Toledu mohou turisté navštívit také židovskou synagogu nebo muslimskou mešitu Bib Mardum a arabské lázn . Toledo bylo zapsáno na Seznam sv tového d dictví v roce 1986, nebo je m stem, v kterém je možné nalézt památky od dob, kdy zde vládli Vizigóti, až po baroko. M sto p ináší sv dectví o vysp losti a umu n kterých již zaniklých civilizacích jako byl starov ký ím, Vizigóti nebo Maurové.
5.3.4.2 Poznání Toleda Obrázek 5: Mapa historického centra Toleda
Klášter San Juan de los Reyes Radnice Zdroj: www.viamichelin.es
Ulice pro p ší
Katedrála Synagoga
Alcázar Ulice s omezeným provozem
Toledo se nachází ve st edním Špan lsku v autonomním spole enství Kastilie. M stem protéká eka Tajo.
34
Toledo je prezentováno jako místo s mnoha p vaby. V Toledu se nachází ada styl a období ve více než 100 památkách.55 Procházky s názvem ‚Cesty po neznámém d dictví‘ umož ují návšt vník m prohlédnout si místa, o která se stará Sdružení m sta Toledo a která nebyla dlouhou dobu navšt vovaná. Prohlídky památek jsou zdarma, s pr vodcem a mohou být individuální nebo skupinové. Cílem Sdružení m sta Toleda je ukázat nejen ob an m m sta „jiné Toledo“, které bylo po staletí ukryté a nyní se postupn dostává na sv tlo.56 V rámci cest je možné navštívit nap íklad ímské lázn , mešitu nebo archeologické nalezišt . K další atrakci pat í cesta po branách a hradbách nebo po mostech a v žích, které jsou zdarma. Konají se ty ikrát týdn v období od 2. kv tna do 21. srpna.
5.3.4.3 Cestovní ruch Toleda Tabulka 9: Vývoj po tu turist v Toledu Po et turist /rok ubytovaných v hotelových za ízeních*
po et p enocování
pr m rná doba pobytu
celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí
2003 375.985 133.505 242.480 575.804 198.779 377.025 1,53 1,49 1,55
Zdroj: Instituto Nacionál de Estadística (INE) * hotel, hotel-apartmán, aparthotel, motel, hostal, penzión
2004 412.495 126.843 285.652 639.269 194.623 444.646 1,55 1,53 1,56
2005 434.615 119.684 314.932 677.065 185.308 491.757 1,56 1,55 1,56
2006 450.669 131.734 318.935 729.706 207.883 521.823 1,62 1,58 1,64
Od roku 2003 do roku 2006 po et turist , kte í se ubytovali v hotelových za ízeních v Toledu, neustále rostl. R st zaznamenávaly také ukazatele po tu p enocování a pr m rné doby pobytu. V roce 2006 p ijelo do Toleda celkem 450 669 turist , z toho bylo 29% rezident a 71% ze zahrani í. V i roku 2003 došlo k nár stu o 16,6%. K výraznému zvýšení došlo i v po tu špan lských turist . U turist ze zahrani í došlo naopak k mírnému poklesu. U po tu p enocování rezident došlu b hem ty let o relativní nár st o tém
28%.
Celkový r st po tu p enocování byl pouze 21%, nebo u zahrani ních turist došlo v letech 2004 a 2005 k poklesu a v roce 2006 byl zaznamenán mírný nár st v i roku 2003.
55 56
http://www.toledoweb.org/monuments http://www.consorciotoledo.com/
35
Autonomní spole enství Kastilie-La Mancha navštívilo v roce 2006 tém
2,1 milionu
turist v hromadných ubytovacích za ízeních. M sto Toledo p edstavuje významné m sto této špan lské oblasti, nebo se podílelo na ubytování turist 21%. Toledo je hlavním m stem stejnojmenné provincie, ve které se v roce 2006 ubytovalo 697 tisíc turist . M sto tak p edstavuje hlavní atraktivitu provincie, nebo se zde ubytovalo tém
65% turist . Vytíženost míst v hotelových za ízeních inila v roce 2006 pr m rn 50,41%, p i emž
obsazenost p es 60% byla dosažena v m sících dubnu, srpnu a zá í.57
5.3.5 Staré m sto Segovia a její akvadukt 5.3.5.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví Akvadukt, který je dodnes symbolem m sta, byl postaven
ímany ve 2. století n.l.
Jeho funkcí bylo zásobovat m sto vodou z eky Frío, která je od Segovie vzdálena 18 kilometr . Sv j ú el plní ímský akvadukt dodnes. P emos uje hlubokou rokli na východ m sta obloukovým mostem a ve druhém pat e oblouk je krytý kanál. Krom
ímského akvaduktu jsou významnými památkami Alcázar a pozdn gotická
katedrála. Ve m st se dochovala také ada románských kostel s typickými ochozy, které sloužily jako shromaždišt cech a bratrstev. Poradní orgán navrhl zapsat na Seznam sv tového d dictví nejen ímský akvadukt, jak byla podána p vodní nominace, ale spolu s ním i staré m sto Segovie, nebo je jeho symbolem. V roce 1985 byla pozm n ná nominace schválena a historické centrum Segovia bylo zapsáno na Seznam sv tového d dictví.
57
http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=/t11/e162eoh/a2006/l0/&file=04of014.px&type=pcaxis
36
5.3.5.2 Poznání Segovie Obrázek 6: Mapa historického centra Segovie Alcázar Katedrála
ímský akvadukt
Kostel San Millán Radnice Zdroj: www.viamichelin.es
Ulice pro p ší
Ulice s omezeným provozem
Segovia se nachází v severním Špan lsku v autonomním spole enství Kastilie a León a je hlavním m stem stejnojmenné provincie. Prohlídka s názvem ‚Segovia, sv tové d dictví‘ umož uje ud lat si p ehled o významných památkách m sta, které nesmí žádný návšt vník vynechat. Prohlídka, která se koná v sobotu nebo ned li, trvá zhruba dv a p l hodiny a cílem jsou hlavní památky m sta. Za íná se u akvaduktu a pokra uje se k hlavní ulici m sta Calle Real. Následuje zastávka na rozhledn Mirador de la Canaleja a p es nám stí Plaza de San Martín a Plaza del Corpus cesta pokra uje na hlavní nám stí Plaza Mayor s katedrálou. Prohlídka kon í ve tvrti Barrio de las Canonjías, kde je možné prohlédnout si pevnost Alcázar. Turistické centrum Segovie nabízí také tématické prohlídky m sta, které umož ují seznámit se blíže s jednotlivými historickými obdobími, které ovlivnily sou asnou podobu m sta. V rámci cesty ‚Židovská Segovie‘ mohou turisté b hem dvou a p l hodiny navštívit židovskou tvr se synagogou, židovský h bitov a rabínskou školou. Výklad pr vodce jim p iblíží historii Žid v Segovii. Vzd lávací centrum židovské tvrti nabízí p iblížení židovské 37
kultury a života prost ednictvím informa ních panel , multimedií nebo virtuálních prohlídek. Sou ástí cesty je i procházka podél m stských hradeb. Exkurze ‚Ve stínu oblouk ‘ nabízí návšt vu významných památek blízko akvaduktu. ‚Románská cesta‘ zahrnuje významné románské kostely ve m st . ‚Cesta legend‘ je no ní prohlídkou m sta, na které pr vodci vypráví p íb hy a legendy z dob, kdy ve m st žili spole n Arabové, Židé a k es ané. Krom
kulturní historie nabízí m sto také zajímavosti z oblasti v dy a techniky.
Mincovna navržená architektem Juanem de Herrerou v 16.století p edstavuje nejstarší pr myslovou budovu ve Špan lsku. Mincovnictví má v Segovii dlouhou tradici a jeho po átky se datují již do doby ímské íše. V Segovii byla založena i první chemická laborato ve Špan lsku v Dom chemie blízko Alcázaru.
5.3.5.3 Cestovní ruch Segovie Tabulka 10: Vývoj po tu turist v Segovii Po et turist /rok ubytovaných v hotelových za ízeních*
po et p enocování
Pr m rná doba pobytu
celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí
2003 182.738 43.452 139.286 274.919 63.502 211.417 1,50 1,46 1,52
Zdroj: Instituto Nacionál de Estadística (INE) * hotel, hotel-apartmán, aparthotel, motel, hostal, penzión
2004 168.501 39.896 128.605 252.400 60.671 191.729 1,50 1,52 1,49
2005 160.538 31.569 128.969 238.088 47.563 190.524 1,48 1,51 1,48
2006 187.303 34.360 152.942 279.582 51.951 227.631 1,49 1,51 1,49
V období od roku 2003 do roku 2006 p ijelo do Segovie nejvíce turist v roce 2006. V letech 2004 a 2005 došlo k poklesu v i roku 2003 o 7,8% a o 12%. Nár st v roce 2006 byl v i roku 2003 o 2,4% a v i roku 2005 o 14,3%. Mezi turisty hrají nejvýznamn jší roli Špan lé, nebo jejich podíl na celkovém po tu ubytovaných v Segovii byl v posledním sledovaném roce tém
82%. Malý podíl zahrani ních turist m že být zp soben nízkým
pov domím o m st . A koliv se jedná o významné špan lské historické m sto, pro zahrani ní návšt vníky jsou atraktivn jší jiná v tší m sta Špan lska. U po tu p enocování došlo k poklesu v letech 2004 a 2005 stejn jako u po tu turist , kte í se ubytovali v hotelových za ízeních. Pr m rná doba pobytu byla v roce 2006 nižší než v prvním roce sledovaného období. 38
Segovia je jedním z m st v autonomním spole enství Kastilie-La Mancha, v kterém se v roce 2006 ubytovalo 2,1 milionu turist v hotelových za ízeních. V Segovii využilo služeb hotelových za ízení tém
9% z celkového po tu ubytovaných v autonomním spole enství.
Segovie p edstavovala podíl 52,5% ze všech turist , kte í se v roce 2006 ubytovali ve stejnojmenné provincii. V roce 2006 dosáhla ubytovací za ízení vytíženosti l žek 50,98%, v srpnu byla dokonce 74%.58
5.3.6 Staré m sto Ávila s vn jšími kostely 5.3.6.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví Ávila byla založena v 11. století s cílem chránit špan lské území p ed Maury. Hradby Ávily, které obklopují st ed m sta, byly postaveny b hem 12. století a jsou jednou z hlavních atrakcí m sta. Ávila nazývaná též „M sto svatých a kamene“, p edstavuje st edov ké opevn né m sto, které si p es staletí zachovalo svou podobu. Na Seznam sv tového d dictví byla zapsána v roce 1985 jako celek historického centra s románskými kostely San Secundo, San Vicente, San Andres a San Pedro, o které byla nominace rozší ena na základ doporu ení poradního orgánu ICOMOS.
58
http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=/t11/e162eoh/a2006/l0/&file=04of014.px&type=pcaxis
39
5.3.6.2 Poznání Ávily Obrázek 7: Mapa historického centra Ávily Hradby Katedrála
V ž Torre de Guzmán Radnice Zdroj: www.viamichelin.es
Basilika San Vicente
Kostel San Pedro
Ulice pro p ší
Ulice s omezeným provozem
Ávila se nachází ve st edním Špan lsku v autonomním spole enství Kastilie a León a je hlavním m stem stejnojmenné provincie. P edstavuje nejvýše položené m sto ve Špan lsku ve výšce 1 131 metr nad mo em. Hlavní dominantou m sta je cimbu í m stských hradeb s katedrálou. V Ávile si turista m že prohlédnout památky z r zných období a sloh , a proto mohou být vytvo eny r zné okruhy zam ené pouze na ur itou etapu v historii m sta. Ze st edov ké Ávily se v historické ásti m sta dochovaly ukázky románského slohu, po kterých turisty provede okruh s názvem ‚Románské poklady‘. Hradby, které p edstavují dominantu m sta, jsou ukázkou nejlepší vojenské architektury ve Špan lsku. Opevn ní m í p es 2 km a je ukázkou nejlépe dochovaných st edov kých hradeb v Evrop . Sou ástí hradeb je 88 p lkruhových v ží, 5 m stských bran a katedrála, jejíž stavba byla zahájena v románském stylu, pozd ji však byla dostavena jako jedna z prvních gotických staveb v Kastilii. Nejstarší románská stavba m sta El Episcopio se nachází blízko hradeb a sloužila jako starobylá sí církve. D ležitou stavbou m sta je románská bazilika San Vicente, která p edstavuje významný model ávilského románského slohu. K dalším zastávkám pat í kostel 40
San Andrés, kostel San Martín s originální v ží, jejíž podezdívka je postavena z kvádr a horní ást z cihel. Na nám stí Mercado Grande a na p edm stí m sta si turisté mohou prohlédnout adu románských kostel . Každý rok na za átku ervna se v Ávile koná návrat do minulosti a vzpomínka na st edov ké m sto. V historické ásti m sta jsou oživovány legendy nejen týkající se celé Ávily, ale i hradeb. Sou asn se konají ve erní prohlídky osv tleného opevn ní. V 16. století se v Ávile stav la ada palác a opevn ných dom , pro které jsou typická nádvo í a skromné fasády a pr elí. Paláce byly stav ny v gotickém styly s prvky islámské architektury a u v tšiny je typický decentralizovaný vchod, nad nímž se nachází okno nebo balkón. V tšina t chto palác byla postavena uvnit m sta a jejich hlavní funkcí byla obrana. Opevn né domy byly umíst ny i mimo m sto, ale již v menším po tu. Ávila se stala rodišt m Svaté Terezy, která pat í k d ležitým osobnostem duchovenstva nejen ve m st , ale i ve Špan lsku. ada památek je spojena s touto významnou osobou, která se zde narodila, vyrostla a za ala svou innost pro církev. K nedílné sou ásti poznání m stské kultury pat í návšt va n které z tradi ních restaurací, které nabízejí typické pokrmy oblasti. Ávilská kuchyn
je proslulá svou
jednoduchostí, v které se spojují vlivy z islámské, hebrejské i k es anské gastronomie. Turisté mohou ochutnat nap íklad nakládané maso, esnekovou polévku, bílé nebo ervené fazole, které jsou p ipravovány podle tradi ních recept .
5.3.6.3 Cestovní ruch Ávily M sto Ávila navštívilo v roce 2006 tém prohlédlo m stské hradby tém
653 tisíc návšt vník .59 V roce 2006 si
189 tisíc návšt vník
a jsou tak po katedrále druhou
nejnavšt vovan jší památkou.60 Naproti tomu Muzeum Ávily navštívilo p es 26 tisíc a Muzeum Svaté Terezy p es 25 tisíc turist .61
59
Bolestín Informativo del Observatorio Turístico de la Ciudad de Ávila, Numero 13, Febrero 2007 Bolestín Informativo del Observatorio Turístico de la Ciudad de Ávila, Numero 13, Febrero 2007 61 Bolestín Informativo del Observatorio Turístico de la Ciudad de Ávila, Numero 13, Febrero 2007 60
41
Tabulka 11: Vývoj po tu turist v Ávile Po et turist /rok ubytovaných v hotelových za ízeních*
po et p enocování
Pr m rná doba pobytu
celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí
2003 195.057 29.467 165.590 289.484 39.809 249.675 1,48 1,35 1,51
Zdroj: Instituto Nacionál de Estadística (INE) * hotel, hotel-apartmán, aparthotel, motel, hostal, penzión
2004 222.140 27.338 194.801 331.252 42.499 288.753 1,49 1,55 1,48
2005 225.625 29.467 196.159 349.340 48.373 300.967 1,55 1,64 1,53
2006 226.459 30.082 196.377 360.992 48.514 312.478 1,59 1,61 1,59
V roce 2006 se ubytovalo v Ávile 226 459 turist v hotelových za ízeních a po et p enocování
inil 360 992. Od roku 2003 dochází k nár stu v po tu turist
i v po tu
p enocování. R st po tu p enocování byl v tší, což znamená i nár st pr m rné doby pobytu. Procentní nár st v roce 2006 v i roku 2003 byl u po tu ubytovaných 13,9% a u po tu p enocování 19,8%. Špan lští rezidenti tvo ili s více než 196 tisíci ubytovaných a 312 tisíci p enocování zhruba 85% z celkového po tu. Špan lé tak mají zásadní vliv na cestovní ruch m sta. Ávila, m sto v Kastilii a León, se podílelo v roce 2006 na po tu ubytovaných v autonomním spole enství 5,3%. V provincii Ávila bylo ubytováno 328 751 turist a Ávila tvo ila z tohoto po tu 69%.62 Podíl obsazenosti v hotelových za ízeních
inil v roce 2006 v pr m ru 48,12%,
63
p i emž nejvyšší byl v srpnu a nejnižší v lednu.
5.3.7 Staré m sto Santiago de Compostela 5.3.7.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví V 9. století byla objevena hrobka svatého Jakuba, jednoho z apoštol , který byl poté prohlášen za patrona království. M sto bylo v 10. století zni eno Araby, p esto se ho poda ilo Špan l m znovu vybudovat. Již ve st edov ku bylo Santiago de Compostela t etím nejvýznamn jším poutním místem k es anského sv ta po ímu a Jeruzalému. Svého významu m sto nabylo p edevším v dob k es anského boje proti islámu v dob tzv. rekonquisty ve Špan lsku.
62 63
http://www.ine.es/jaxi/tabla.do http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=/t11/e162eoh/a2006/l0/&file=04of013.px&type=pcaxis
42
V historickém centru m sta mohou turisté vid t románské, gotické i barokní budovy. Nejznám jší a nejvýznamn jší památkou m sta je hrobka Svatého Jakuba a Katedrála, kde kon í poutní cesta k es an . Katedrála byla postavena v románském stylu. Santiago de Compostela bylo zapsáno na Seznam sv tového d dictví v roce 1985, nebo Katedrála spolu s historickým centrem p edstavuje jedno z nejv tších k es anských m st.
5.3.7.2 Poznání Santiaga de Compostela Obrázek 8: Mapa historického centra Santiaga de Compostela Katedrála, Plaza de Obradoiro Klášter San Martín Pinario
Radnice Zdroj: www.viamichelin.es
Ulice pro p ší
Ulice s omezeným provozem
Santiago de Compostela je hlavním m stem autonomního spole enství Galicie a nachází se v provincii La Coru a. P edstavuje m sto s jednoduchou strukturou s úzkými ulicemi a historickými nám stími. St ed m sta tvo í historická ást obklopená hradbami z 11. století. Aby turista poznal hlavní památky m sta, díky kterým bylo m sto zapsané na Seznam sv tového d dictví jako m sto s ucelenou m stskou architekturou, m že si vybrat z n kolika procházek. Jednotlivé cesty ho zavedou na místa, která utvá í podobu m sta a sou asn jsou d kazem o jeho bohaté historii. ‚Cesta uvnit
m stských hradeb‘ neboli Historické m sto zavede návšt vníky
k architektonickému d dictví, které by si p i své návšt v Santiaga de Compostela nem li opomenout prohlédnout. Hlavní atrakci p edstavují bezesporu katedrála a nám stí Plaza de 43
Obradoiro, které je klí ovým bodem pro poutníky p icházející do m sta. Sou asn jsou sou ástí této prohlídky i památky, které jsou v turistických pr vodcích opomíjeny, ale p esto mají své kouzlo.64 Procházka historickým m stem trvá asi 2 hodiny a 45 minut a návšt vníci p i ní mohou využít audio pr vodce, které si mohou vyp j it v turistických centrech. ‚Cesta vn m stských hradeb – vyhlídky‘ zavede turisty do okolí historické ásti m sta, která je obklopena zelení a nabízí pohledy na historickou ást Santiaga de Compostela. V parcích a zahradách se však skrývají kláštery a je možné si zde také prohlédnout sou asnou architekturu. Krom
dvou individuálních prohlídek m sta nabízí turistická centra také cesty
s pr vodcem. Pro poznání historického m sta s pr vodcem je možné se zú astnit prohlídek ve špan lštin za 8
nebo v angli tin za 10 .65 Ob prohlídky trvají zhruba dv hodiny.
‚Cesta Domus Dei‘ nabízí prohlídku náboženského d dictví Santiaga de Compostela, které zahrnuje p edevším uzav ené ženské kláštery. Návšt va náboženských památek umož uje poznat jejich historii i atmosféru meditace. Jednotlivé kláštery m ly ve st edov ku významné postavení. Jejich úkolem bylo nejen starat se o poutníky, ale také zaujímaly d ležité místo v medicín , vzd lávání a kultu e. V Santiagu de Compostela se nachází 5 klášter a každý p ísluší k jinému církevnímu ádu: dominikáni, benediktýni, karmelitáni, clarité a mercedaristé.66 Prohlídka zavede návšt vníky do ve ejných prostor jednotlivých klášter , ke kterým pat í kostel, kaple a spole ná hala. Sou ástí není pouze návšt va jednoho kláštera, a to karmelitánského. Prohlídka trvá zhruba 2 hodiny a 30 minut a dosp lí za ni zaplatí 10 , p i emž dostanou brožuru s podrobnými informacemi.67 Galicijská kuchyn je vyhlášená kvalitou mo ských a farmá ských produkt . Cesta gastronomie zavede turisty do tradi ních potraviná ských obchod
a na populární trhy
s potravinami ’Mercado de Abastos’, který je také historickým místem a po katedrále druhým nejnavšt vovan jším.68 Pr vodce seznámí ú astníky s gastronomickou kulturou Galicie, s tajemstvími typických pokrm i s kucha skými postupy. Procházka je spojena samoz ejm i
64
http://www.santiagoturismo.com/rutaPanoramica/ http://www.santiagoturismo.com 66 http://www.santiagoturismo.com/rutaConventos/ruta.asp?ruta=ordenes 67 http://www.santiagoturismo.com/rutaConventos/ruta.asp?ruta=ordenes 68 http://www.santiagoturismo.com/VisitarSantiago/QueVer/VisitasGuiadas/fichaVisita.asp?id=58&cab=Guided %20visits 65
44
s ochutnávkou tradi ních pokrm . Doby trvání je zhruba dv hodiny, cena iní 15
a je
69
možné vybrat si mezi anglickým nebo špan lským pr vodcem.
Návšt va univerzity a jejího d dictví nabízí možnost navštívit nejvýznamn jší budovy univerzity v historické ásti m sta a poznat její historii od st edov ku až do sou asnosti. Délka prohlídky je zhruba hodinu a p l, cena je 7
a je nabízena v n kolika jazycích:
špan lština, angli tina, galicijština, italština a portugalština.70 Turistická centra v Santiagu de Compostela nabízí i další zajímavé cesty s pr vodcem. S historickými památkami jsou spojeny dv prohlídky: Cesta po kostelech s pr vodcem a Výprava s pr vodcem po st echách katedrál. Jiný pohled na m sto nabízí no ní návšt va osv tleného m sta nebo prohlídka sou asné architektury v Santiagu de Compostela.
5.3.7.3 Cestovní ruch Santiaga de Compostela Tabulka 12: Vývoj po tu turist v Santiagu de Compostela Po et turist /rok ubytovaných v hotelových za ízeních*
Po et p enocování
Pr m rná doba pobytu
celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí
2003 440.328 158.087 282.241 899.015 274.295 624.720 2,04 1,74 2,21
Zdroj: Instituto Nacionál de Estadística (INE) * hotel, hotel-apartmán, aparthotel, motel, hostal, penzión
2004 617.201 173.857 443.344 1.309.233 315.527 993.706 2,12 1,81 2,24
2005 534.716 180.261 354.455 1.119.339 338.576 780.763 2,09 1,88 2,2
2006 510.604 181.055 329.549 1.021.931 326.945 694.986 2 1,81 2,11
V Santiagu de Compostela se v roce 2006 ubytovalo p es p l milionu turist v hotelových za ízeních. Tém
65% bylo tvo eno špan lskými rezidenty. V období 2003 až
2006 došlo k nár stu po tu zahrani ních turist o 22 968 tj. o tém domácích turist
13%. Naopak po et
zaznamenal v roce 2004 nár st v i p edchozímu roku o 3%, ale
v následujících dvou letech došlo k poklesu. V Galicii se v roce 2006 ubytovalo v hotelových za ízeních tém
3,6 milionu turist .
Santiago de Compostela p edstavuje z tohoto po tu 14%. Santiago de Compostela se podílelo na po tu turist v provincii La Coru a 32,4%.
69
http://www.santiagoturismo.com/VisitarSantiago/QueVer/VisitasGuiadas/fichaVisita.asp?id=58&cab=Guided %20visits 70 http://www.santiagoturismo.com/VisitarSantiago/QueVer/VisitasGuiadas/fichaVisita.asp?id=26&cab=Guided %20visits
45
Vytíženost hotelových za ízení v roce 2006 byla ve m st 51,98%, nejvíce turist se ubytovalo v srpnu, íjnu a ervnu.71
5.3.8 Staré m sto Cáceres 5.3.8.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví Na architekturu starého m sta Cáceres m lo vliv n kolik odlišných civilizací a styl – ímská a arabská kultura, gotický a renesan ní styl. Sou asn m ly na m sto vliv války, které vedli k es ané a maurové. Cáceres je jedine ným p íkladem m sta, jehož vzhled ovlivnily dv r zná období urbanizace. Do roku 1229 bylo Cáceres arabským opevn ným m stem a v období 14. a 16. století se stalo feudálním m stem, ve kterém vznikla ada palác .72 Dobu rozkv tu zažilo m sto poté, co bylo v první polovin 13. století dobyto králem Alfonsem IX. Leónským. Ve m st se usadili nejen kupci, které p ilákal prosperující obchod, ale i aristokracie, která si stav la majestátní domy se strážnými v žemi. Domy se však nedochovaly, nebo byly v 15. století zbourány. Sou asná renesan ní podoba m sta pochází z 15. a 16. století. Zachovaly se však i prvky arabské kultury, p edevším m stské opevn ní, a židovská tvr . Cáceres bylo zapsáno na Seznam sv tového d dictví v roce 1986 jako jedine ný p íklad m sta s opevn ní, na které m lo vliv n kolik kultur a styl .
71 72
http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=/t11/e162eoh/a2006/l0/&file=04of013.px&type=pcaxis http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/384.pdf
46
5.3.8.2 Poznání Cáceres Obrázek 9: Mapa historického centra Cáceres
Kostel San Mateo Radnice Zdroj: www.viamichelin.es
Ulice pro p ší
Katedrála
Ulice s omezeným provozem
Cáceres se nachází ve st edním Špan lsku v autonomním spole enství Extremadura a je hlavním m stem jedné z jeho dvou provincií. Sou asn je druhým nejlidnat jším m stem Extremadury. Cáceres p edstavuje význa né m sto, ve kterém je na každém rohu p ítomen p vab a klid.73 M sto má mnoho, co nabídnout z r zných období historie. Jde p edevším o ímské oblouky jako El Cristo, obranné v že, arabské vodní nádrže, zvonice, hradby nebo majestátní paláce s renesan ními nádvo ími. Panoramatu m sta vévodí gotická katedrála San Mateo na nám stí Plaza de Santa María, která byla postavena v 15. století na míst mešity. K hlavním památkám m sta, které by nem ly být p i návšt v opomenuty, pat í radnice, opevn ní Almohad z 12. století a kaple La Paz na nám stí Plaza Mayor nebo klenba Arco de la Estrella, který byl v 18. století p estaven. Z poz statk arabské historie je možné obdivovat v ž z 12. století Torre de Bujaco. Na nám stí Plaza de las Veletas se nachází muzeum m sta Cáceres, v kterém je k vid ní nap íklad arabská vodní nádrž.
73
http://www.ciudadespatrimonio.org/DesktopDefault.aspx?tabID=8245
47
K zajímavým akcím, které se konají každoro n , pat í nap íklad v únoru st edov ký karneval, v ervnu divadelní festival na historických nám stích m sta, v zá í festival historické špan lské hudby nebo v listopadu st edov ký trh.
5.3.8.3 Cestovní ruch Cáceres Tabulka 13: Vývoj po tu turist v Cáceres Po et turist /rok Ubytovaných v hotelových za ízeních*
po et p enocování
Pr m rná doba pobytu
celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí
2003 188.701 33.748 154.953 303.361 48.744 254.617 1,61 1,44 1,64
Zdroj: Instituto Nacionál de Estadística (INE) * hotel, hotel-apartmán, aparthotel, motel, hostal, penzión
2004 206.668 24.281 182.386 331.004 39.729 291.275 1,6 1,64 1,6
2005 224.707 21.084 203.623 374.069 31.576 342.493 1,66 1,5 1,68
2006 226.977 28.078 198.899 372.324 44.986 327.338 1,64 1,6 1,65
V roce 2006 bylo v Cáceres ubytováno 226 977 turist , z toho pouze 12% tvo ili nerezidenti. B hem ty letého období byl zaznamenán nár st u celkového po tu ubytovaných i u po tu p enocování. U jednotlivých skupin byl vývoj odlišný. Nejvíce Špan l se v Cáceres ubytovalo v roce 2005 a rok 2006 znamenal mírný pokles. U zahrani ních turist
byla
nejvyšší návšt vnost zaznamenána v roce 2003. Poté následovaly dva roky, kdy došlo k poklesu. V posledním sledovaném roce došlo k op tovnému nár stu, nikoli však již na p vodní úrove roku 2003. Autonomní spole enství Extremadura poskytlo v roce 2006 ubytování 1 113 056 turist m a provincie Cáceres 595 923 turist .74 M sto Cáceres má proto v dané oblasti nezanedbatelné postavení, nebo
p edstavuje 20% v autonomním spole enství a 38%
v provincii z celkového po tu ubytovaných. V roce 2006 byl podíl obsazenosti hotelových za ízení 52,14% a v b eznu, dubnu a kv tnu p esáhl podíl 60%.75
74 http://www.ine.es/jaxi/menu.do?type=pcaxis&path=%2Ft11%2Fe162eoh%2Fa2006&file=pcaxis&L=&divi=& his= 75 http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=/t11/e162eoh/a2006/l0/&file=04of013.px&type=pcaxis
48
5.3.9 Staré m sto Salamanca 5.3.9.1 Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví M sto bylo založeno v dob
ímské íše a stalo se d ležitou obchodní k ižovatkou.
V roce 1218 byla založena zdejší univerzita a m sto dostalo p ízvisko univerzitní. Univerzita je nejstarší dodnes fungující univerzitou a jednou z nejstarších v Evrop . Univerzitní budovy tvo í významné památky v centru m sta, které vznikaly od 15. do 18. století. V historickém centru m sta se nachází jedno z nejv tších špan lských nám stí Plaza Mayor, které vzniklo v 18. století a je postaveno ve slohu baroka podle návrh Alberta de Churriguera. Nominace na zápis historického centra byla podána v roce 1987. Nominace však byla vrácena, nebo
byla podána na malou
ást historického centra a nezahrnovala
adu
významných památek, které jsou bezprost edn spojeny s m stem. Upravený návrh byl podán znovu o rok pozd ji, kdy již byl p ijat. Na Seznam sv tového d dictví byla Salamanca zapsána jako jedine né místo, kde je možné obdivovat architekturu a socha ství rodiny Churriguera, resp. stylu churrigueresque. Styl je pojmenován po n kolika generacích rodiny architekt
a socha , kte í pocházeli z Barcelony, ale svou práci ukázala v Salamance.
Nejv tší slávy dosáhl styl v 18. století a rozší il se i do Latinské Ameriky.
5.3.9.2 Poznání Salamancy Obrázek 10: Mapa historického centra Salamancy Casa de las Conchas Plaza Mayor
Univerzita Radnice Zdroj: www.viamichelin.es
Stará a nová katedrála Ulice pro p ší
Ulice s omezeným provozem 49
Salamanca je hlavním m stem stejnojmenné provincie a sou ástí autonomního spole enství Kastilie a León. Leží na ece Tormes. V roce 2002 získala Salamanca titul Evropské m sto kultury. Historické centrum Salamancy není p íliš rozlehlé, a proto je možné projít ho p šky. Turista by p i návšt v m sta nem l vynechat nám stí Plaza Mayor, univerzitu, starou a novou katedrálu. Jedna z nabízených prohlídek s pr vodcem zavede návšt vníky na místa, která by ur it nem li vynechat. Jedná se o katedrálu, Plaza Mayor, univerzitu s nádvo ími a gotický d m Casa de las Conchas, jehož fasáda je pokryta více než 300 lasturami. Turisté navštíví interiéry všech t chto památek. Okruh trvá kolem t ech hodin, stojí 7
a je nabízen ve
špan lštin . Na požádání mohou být ve francouzštin nebo angli tin s navýšením ceny o 5 . Poznat Salamancu za tmy a vid t osv tlené památky umož uje no ní procházka. P esný itinerá cesty je p izp soben p áním ú astník okruhu. Krom
prohlídek Salamancy s pr vodcem nabízí turistické centrum sestavení
individuálního prohlídkového okruhu. Sta í pokud turista ekne, které pam tihodnosti by rád navštívil, a na základ toho je mu vytvo en plán cesty. Krom informací o jednotlivých místech a jejich poloze získá návšt vník také multimediální mapu s vyzna ením jeho trasy.
5.3.9.3 Cestovní ruch Salamancy Salamancu navštívilo v roce 1995 p es 342 tisíc návšt vník a v roce 2006 to bylo již p es 889 tisíc.76 Ú inná propagace a po ádání ady významných akcí a událostí p ilákalo do m sta adu návšt vník . Nejnavšt vovan jším místem m sta bylo v roce 2006 nám stí Plaza Mayor, které si prohlédlo 89,5% návšt vník .77 Následují stará a nová katedrála, gotický d m Casa de las Cochas, univerzita a barokní budova Clerecía.
76 77
http://www.ppsalamanca.es/turismo.pdf http://www.salamanca.es/infodeutilidad/pdf/salamanca_en_datos_2006.pdf
50
Tabulka 14: Vývoj po tu turist v Salamance Po et turist /rok ubytovaných v hotelových za ízeních*
po et p enocování
Pr m rná doba pobytu
celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí
2003 470.159 129.099 341.059 780.905 208.430 572.475 1,66 1,61 1,68
Zdroj: Instituto Nacionál de Estadística (INE) * hotel, hotel-apartmán, aparthotel, motel, hostal, penzión
2004 529.816 141.744 388.072 892.802 223.308 669.494 1,69 1,58 1,73
2005 554.008 137.829 416.179 922.574 221.004 701.570 1,67 1,6 1,69
2006 581.040 144.014 437.026 998.565 239.952 758.613 1,72 1,67 1,74
V letech 2003 až 2006 nar stal po et turist ubytovaných v hotelových za ízeních v Salamance. Jedinou výjimku p edstavoval rok 2005 u nerezident , kdy došlo k mírnému poklesu. Nár st byl zaznamenán jak u domácích tak i zahrani ních výletník . V absolutních íslech došlo k nár stu v roce 2006 v i 2003 o 110 881 turist , z tohoto po tu tvo ili špan lští rezidenti podíl 86,5%. Podobný vývoj jako u po tu ubytovaných byl zaznamenán i u po tu p enocování a pr m rné doby pobytu. Podíl Salamancy na po tu ubytovaných v autonomním spole enství Kastilie a León byl tém
14% a v provincii Salamanca tém
66%.
Podíl obsazenosti hotelových za ízení dosáhl v roce 2006 hodnoty 54,41%, nejvyšší hodnota byla zaznamenána v srpnu, kdy inila 70%.78
5.3.10 Historické zd né m sto Cuenca 5.3.10.1
Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví
Cuenca byla postavena Maury na strategické obranné pozici v centru Córdobského chalífátu. M sto leží na vysokém h ebeni nad dv ma roklemi. Arabové vybudovali m sto na strategicky výhodném míst jako obrannou základnu. Dodnes se dochovalo arabské opevn ní, které obklopuje staré m sto. Po znovudobytí Špan ly ve 12. století se Cuenca stala sídlem biskupství. Byla zde postavena ada budov od gotiky až po baroko a stojí zde první gotická katedrála ve Špan lsku. Cuenca je ukázkou st edov kého opevn ného m sta s významnou gotickou katedrálou. Na Seznam sv tového d dictví bylo m sto zapsáno v roce 1996 také díky místní
78
http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=/t11/e162eoh/a2006/l0/&file=04of014.px&type=pcaxis
51
zvláštností – visutým dom m. M sto si zachovalo své p vodní uspo ádání a je postaveno v jedine né krajin .
5.3.10.2
Poznání Cuency
Obrázek 11: Mapa historického centra Cuency Katedrála
Radnice Zdroj: www.viamichelin.es
Ulice pro p ší
Visuté domy
Ulice s omezeným provozem
M sto Cuenca se nachází v autonomním spole enství Kastilie – La Mancha a leží na náhorní plošin Meseta o nadmo ské výšce p es 1000 metr nad mo em. Cuenca se skládá ze dvou ástí. Jednak z historického sídla, které bylo kv li obran postaveno vysoké skále, a jednak z moderní ásti postavené níže v 19. století. Významnou architektonickou památkou a hlavní atrakcí m sta jsou visuté domy – casas colgadas. Byly postaveny ve 14. století a impulsem k jejich vybudování byl nedostatek volného prostoru pro nové stavby. Domy stojí na pískovcových skalnatých svazích a sahají až na dno rokle ke korytu eky Huécar. Visuté domy se skládají ze t ech, které byly ve 20. století zrekonstruovány. Ve dvou domech se nalézá Muzeum špan lského abstraktního um ní a ve t etím tradi ní restaurace. Ukázkou vynikající kastilské architektury je katedrála s názvem Catedral de Nuestra Se ora de Gracia, která byla postavena ve 13. století v unikátním goticko-normanském stylu. Ze 16. až 18. století se ve m st dochovala ada kostel a klášter . Nejznám jší z nich je klášter San Pablo. V sou asné dob slouží klášter jako zvláštní typ hotelu ve Špan lsku 52
nazývaných Parador. Jedná se o luxusní ubytování v historických budovách jako paláce, zámky nebo kláštery. Skupina hotel parador byla založena státem. Cílem je jednak zajistit kvalitní služby cestovního ruchu, jednak zachovat a ochránit špan lské národní d dictví. V Cuence se každý rok na Velikonoce koná Svatý týden, který má mezinárodní turistický význam. Vznik procesí, která se zde každoro n konají b hem Svatého týdne, se datuje až do 17. století, kdy vzniklo první bratrstvo. Dnes se procesí ú astní celkem 32 bratrství.
5.3.10.3
Cestovní ruch Cuency
Tabulka 15: Vývoj po tu turist v Cuence Po et turist /rok ubytovaných v hotelových za ízeních
po et p enocování
pr m rná doba pobytu
celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí
2003 174.913 21.886 153.027 286.530 35.214 251.316 1,64 1,6 1,64
Zdroj: Instituto Nacionál de Estadística (INE) * hotel, hotel-apartmán, aparthotel, motel, hostal, penzión
2004 203.019 21.402 181.617 327.912 31.639 296.273 1,62 1,48 1,63
2005 209.196 19.196 190.000 335.417 30.976 304.441 1,6 1,61 1,6
2006 208.923 21.782 187.141 335.847 33.854 301.993 1,61 1,55 1,61
Cuenca zaznamenala v roce 2004 nár st po tu ubytovaných o 28 106, což byla zásluha špan lských rezident , nebo u zahrani ních turist došlo k mírnému poklesu. V následujících dvou letech se však po et p íliš nem nil, v roce 2005 došlo k mírnému nár stu. V letech 2005 a 2006 došlo ke stagnaci, nebo pokles byl pouze 273 turist . Turisté ubytovaní v Cuence tvo ili v roce 2006 zhruba 1/10 z celkového po tu v autonomním spole enství Kastilie-La Mancha a více než 3/5 v provincii Cuenca. B hem roku 2006 inila obsazenost hotelových za ízení v Cuence 51,14%, nejvyšší hodnota byla dosažena v srpnu s vytížeností 64,45%.79
5.3.11 San Cristóbal de la Laguna 5.3.11.1
Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví
M sto bylo založeno v roce 1497 a vzniklo na Kanárských ostrovech jako poslední. San Cristóbal de la Laguna má dv centra - p vodní neplánované Horní m sto a Dolní m sto,
79
http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=/t11/e162eoh/a2006/l0/&file=04of013.px&type=pcaxis
53
které bylo jako první postaveno podle filozofických princip .80 Horní m sto vznikalo po založení v okolí kostela La Conceptió. Do m sta p icházeli p edevším vojáci, kte í si zde stav li své domy. Byl vymezen ve ejný prostor, kde m lo vzniknout m sto a kde si sv j d m mohl postavit kdokoli.81 Vznikaly malé domy, které byly náhodn uspo ádané. V roce 1502 však vznikl plán m sta na základ modelu Leonarda da Vinciho. Šlo o uspo ádání, kdy m sto bylo postaveno v souladu s okolním územím. Vznikaly široké ulice a volné ve ejné prostory. V 17. a 18. století se m sto stalo politickým, náboženským a obchodním centrem na Kanárských ostrovech. Dodnes je možné ve m st vid t budovy a kostely, které vznikly v dob jeho nejv tší prosperity. San Cristóbal de la Laguna je cen no jako špan lské koloniální m sto, které bylo postaveno jako neopevn né a stalo se vzorem pro další koloniální m sta na americkém území. ICOMOS hodnotí San Cristóbal jako oblast pokrokového m stského plánování.82
5.3.11.2
Poznání San Cristóbal de la Laguna
Obrázek 12: Mapa historického centra San Cristóbal de la Laguna
Radnice Zdroj: www.viamichelin.es
Ulice pro p ší
Ulice s omezeným provozem
80
http://whc.unesco.org/en/list/929 Advisory Body Evaluation, No 929 (http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/929.pdf) 82 Advisory Body Evaluation, No 929 (http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/929.pdf) 81
54
San Cristóbal de la Laguna, zkrácen nazýván La Laguna, se nachází na severu nejv tšího ostrova Kanárských ostrov Tenerife. La Laguna je jedno z jeho významných m st a je situováno blízko hlavního m sta Santa Cruz de Tenerife. V historické ásti m sta mohou návšt vníci obdivovat budovy jak sv tské, p edevším pro panstvo, tak náboženské - kostely nebo kláštery. Prohlídka vnit ní
ásti m sta je
uspo ádána do n kolika p ších prohlídek. Procházka ‚La Laguna klášter ‘ nabízí poznání historie a architektury náboženských staveb, které ve m st vznikaly v 16. a 17. století. Sou ástí jsou ženské kláštery Santa Catalina de Siena a San Juan Baptista a bývalé mužské Santo Domingo de Guzmán a San Miguel de las Victorias. Nám stí s historií je prohlídkou, která zavede turisty na významná nám stí m sta s adou architektonicky zajímavých m st. Ve m st jsou dv informa ní centra, která poskytnou bližší informace o dalších prohlídkách.
5.3.11.3
Cestovní ruch San Cristóbal de la Laguna
Po et ubytovaných na Tenerife je sledován v jednotlivých zónách. La Laguna je sou ástí zóny 2 spolu s m sty Bajamar, Punta del Hidalgo a Tacoronte. Tabulka 16: Vývoj po tu turist zóna 2 Tenerife 2003 55.460 27.842 27.618 414.631 104.227 310.404 7,48 3,74 11,24
Po et turist v hotelových za ízeních mimo hotely Po et p enocování
v hotelových za ízeních mimo hotely Pr m rná doba pobytu
v hotelových za ízeních mimo hotely
Zdroj: Cabildo de Tenerife, Turismo de Tenerife
2004 58.599 29.924 28.675 417.059 112.701 304.358 7,12 3,77 10,61
2005 57.458 30.874 26.584 390.897 112.005 278.892 6,8 3,63 10,49
2006 56.142 31.594 24.548 372.766 109.102 263.664 6,64 3,45 10,74
K ostatním za ízením využívaným k ubytování na Tenerife pat í apartmány, timesharing, kempy nebo vesnické domy. Tabulka 17: Po et turist dle p vodu v zón 2 Tenerife Po et turist /rok Celkem Zahrani ní Domácí
2005 57.458 33.715 23.743
2006 56.142 33.224 22.918
Zdroj: Cabildo de Tenerife, Turismo de Tenerife
55
Na Tenerife se v roce 2006 ubytovalo tém
5,5 milionu turist .83 San Cristóbal de la
La spolu s dalšími t emi m sty se na po tu turist v Tenerife podílely jen nepatrn , a to zhruba 1%. Turisté využívali ve vetší mí e služeb hotelových za ízení a z 59% šlo o zahrani ní turisty. Obsazenost ubytovacích za ízení byla v roce 2006 39,26%, p i emž u hotelových za ízení inila 41,81% a v ostatních 38,3% .84
5.3.12 Univerzita a historické centrum Alcalá de Henares 5.3.12.1
Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví
Alcalá de Henares bylo založeno na po átku 16. století kardinálem Jiménezem de Cisnerosem. A koliv se nejednalo o první univerzitu, která byla ve Špan lsku založena, má m sto významné postavení ve špan lské historii. Šlo o první m sto, které bylo navrženo a postaveno ist jako univerzitní sídlo. Plán m sta zohled oval rozvržení, které spl ovalo nároky na vzd lávací instituce a jejich rozmíst ní. Pozd ji sloužilo m sto jako model pro jiná univerzitní m sta Evropy. Koncept Alcalá de Henares byl navržen jako ideální m sto, tzv. m sto boží (Civitas Dei). Alcalá de Henares se stalo v 16. století jedním z hlavních st edisek u enosti v Evrop . Alcalá de Henares byla zapsána na Seznam sv tového d dictví v roce 1998. Poradní orgán ICOMOS doporu il m sto k zápisu jako první univerzitní m sto, jehož plán byl misioná i p ivezen do Ameriky. Sou asn m lo m sto d ležitou roli v intelektuální oblasti díky univerzit , nebo
v Alcalá de Henares byla formulována kone ná verze moderní
gramatiky špan lštiny. M sto je také rodišt m významného špan lského spisovatele Miguela de Cervantes Saavedra.
83
Estadísticas de Turismo de Tenerife, Área de investigación turística, 2006 http://www.webtenerifeuk.co.uk/NR/rdonlyres/209EB880-4035-46BB-8741B4BCB969CB29/4981/Libroestadísticasdefinitivo1.pdf
84
56
5.3.12.2
Poznání Alcalá de Henares
Obrázek 13: Mapa historického centra Alcalá de Henares Kaple San Ildefonso Historická univerzita
Radnice Zdroj: www.viamichelin.es
Ulice pro p ší
Ulice s omezeným provozem
Historické m sto Alcalá de Henares leží 30 kilometr severovýchodn od Madridu v autonomním spole enství Madrid. Turistické centrum vytvo ilo nový program s názvem ‚Alcalá otev ená pro prázdniny‘, který vybízí k prožití odlišného léta.85 Program obsahuje speciální ubytovací tarif v r zných hotelech m sta o sobotních nocích, divadelní program a nabídku menu ve 14 místních restauracích. Jelikož je Alcalá rodišt m Miguela Cervantese de Saavedra, vzniklo n kolik program spojených s touto osobností. Cervantes v vlak jezdí z Madridu do Alcaly bez zastávky a jeho cílem je b hem cesty p iblížit turist m m sto, do kterého mí í. Jízdu vlakem zp íjem ují cestujícím vystoupení herc
oble ených v kostýmech ve stylu 17. století a ochutnávka
tradi ních cukrá ských výrobk . Sou ástí programu je i prohlídka m sta s pr vodcem po
85
http://www.turismoalcala.com/index.php?option=com_staticxt&staticfile=actividades.php?id=47&idrecurso=6 &idclase=33&idtipo=&idactividades=37
57
nejvýznamn jších místech m sta. Cena cesty je 19
pro dosp lé a 13
pro d ti.86 Jízdy se
konají v sobotu a v ned li od b ezna do prosince. V historické ásti m sta se koná b hem roku ada divadelních p edstavení. Jedním z nich jsou p edstavení na místech, která jsou spojena se spisovatelem Cervantesem a jeho literární postavou Dona Quijota. Na místní univerzit
studovala také ada významných
osobností jako nap . Lope de Vega nebo Calderón de la Barca, kte í p ilákaly do m sta mnoho um lc . Na nám stí Plaza de Cervantes vzniklo divadlo Corral de Comedias, které je jedním z míst hostících každý rok v ervnu festival klasického divadla. Krom univerzity a kolejí pat í k památkám, které stojí za vid ní katedrála nebo nám stí Plaza de Cervantes. V únoru se v Alcale koná týden gastronomie, kterého se ú astní ada restaurací s nabídkou tradi ních menu za velmi atraktivní ceny. Podobnou akcí je v íjnu gastronomický týden Cervantese, kdy jsou nabízeny pokrmy inspirované kuchyní Dona Quijota.
5.3.13 Význa né renesan ní celky Úbeda a Baeza 5.3.13.1
Historický význam a zápis na Seznam sv tového d dictví
Úbeda a Baeza jsou malá historická m sta v jižním Špan lsku v autonomním spole enství Andalusie. M sta jsou od sebe vzdálena zhruba 10 kilometr . Na rozvoj m st m lo vliv jednak arabské osídlení, které se zachovalo v podob tvrze a opevn ní, jednak st edov ké osídlení v podob náboženských komplex a palác . Svou podobu získala m sta v 16. století, kdy zde vznikaly stavby v renesan ním slohu. Renesance do Andalusie p išla z Itálie a ze Špan lska se dále rozší ila do Latinské Ameriky. Od poloviny 15. do 16. století zaznamenala m sta nejv tší prosperitu a rozkv t. Byly zbourány hradby, které odd lovaly tvrze od nové ásti m st a byly postaveny ve 13. století. Památky ve m stech jsou prvními a sou asn nejvýznamn jšími p íklady italské renesance ve Špan lsku. Jejich architektonické modely byly využity p i budování m st na americkém kontinent . V Úbed je možné nalézt aristokratické stavby a paláce, které vznikly díky mecenášství vlivných Špan l . V Baeze pat í k významným památkám kostely, katedrála a univerzita. A koli se jedná o dv m sta, vzájemn se dopl ují a tvo í tak kompletní renesan ní schéma m sta.
86
http://www.turismoalcala.com/index.php?option=com_staticxt&staticfile=actividades.php?id=47&idrecurso=6& idclase=33&idtipo=&idactividades=1
58
Nominace na zápis podalo Špan lsko v letech 1989 a 2000. ICOMOS však jejich zápis nedoporu il, nebo ve Špan lsku a v Itálii byla historická m sta s v tším významem. V roce 2002 zástupci ICOMOS navštívili ob m sta a nakonec doporu ili jejich zápis na Seznam sv tového d dictví. Zápis Úbedy a Baezy jako celku se uskute nil v roce 2003.
5.3.13.2
Poznání Úbedy a Baezy
Obrázek 14: Mapa historického centra Úbedy Historická radnice Kaple Capilla del Salvador
Klášter Santa Clara Radnice Zdroj: www.viamichelin.es
Ulice pro p ší
Kostel Iglesia de San Nicolás Ulice s omezeným provozem
59
Obrázek 15: Mapa historického centra Baezy Historická univerzita Katedrála
Radnice
Ulice pro p ší
Ulice s omezeným provozem
Zdroj: www.viamichelin.es Ob m sta spolupracují a snaží se zaujmout turisty spole n . A koli se jedná o dv malá m sta, jejichž cestovní ruch nedosahuje vysokých ísel jako u jiných m st, je jejich nabídka pro turisty široká a rozmanitá. Hlavními produkty jsou dva balí ky, které se liší svým obsahem. Základní balí ek stojí 16 .87 Obsahuje prohlídku s pr vodcem Úbedy, Baezy a další slevy a výhody. Prohlídka Úbedy trvá zhruba 2 a p l hodiny a zahrnuje návšt vu interiér palác , vstup do kaple Capilla del Salvador, návšt vu muzea San Juan de la Cruz nebo karmelitánského kláštera. V Baeze zavede pr vodce turisty b hem dvou hodin do katedrály, starobylé univerzity, kostela Iglesia de Santa Cruz a mnoha palác . Ob prohlídky mohou být uskute n ny v r zných dnech nebo v jeden den, jedna dopoledne a druhá odpoledne. S nákupem balí ku jsou poskytovány slevy na procházku s divadelními p edstaveními a ekologický turistický autobus. K výhodám pat í gastronomická ochutnávka a turistická karta Úbeda y Baeza Card. Karta Úbeda y Baeza Card neplatí pouze v t chto dvou m stech, nýbrž v celé provincii Jaen a nabízí adu slev a výhod nap íklad na vstupy do památek a muzeí, na dopravu a ubytování, v restauracích a barech. Sou ástí balí ku je i prohlídka s pr vodce st edov ké a renesan ní m ste ko Sabiote, které se nachází zhruba 5 minut od Úbedy.
87
http://atlanteturismo.com/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=43&Itemid=53
60
Kompletní balí ek stojí 22 .88 Prohlídka obou m st má stejný itinerá jako p edešlé prohlídky. Balí ek se liší nabídkou výhod a slev, nebo krom turistické karty obsahuje no ní procházku s divadelními p edstaveními a jízdenku na ekologický turistický autobus. Turistický autobus proveze b hem 30 minut turisty historickým centrem jednoho z m st a dostane se i tam, kam má ostatní doprava zamezen p ístup. Prohlídka m sta s divadelními p edstaveními trvá zhruba 3 hodiny. Herci oble ení v dobových kostýmech p ibližují turist m historii Úbedy v dob
renesance a všechny
významné osobnosti 16. století. Podobný program nabízí no ní prohlídka s divadelními p edstaveními.
5.3.13.3
Cestovní ruch Úbedy
Tabulka 18: Po et turist v roce 2004 a 2006 v Úbed Po et turist /rok ubytovaných v hotelových za ízeních
po et p enocování
pr m rná doba pobytu
celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí celkem zahrani ní domácí
2004 69.316 12.023 57.292 101.282 16.142 85.139 1,46 1,34 1,49
Zdroj: Instituto Nacionál de Estadística (INE) * hotel, hotel-apartmán, aparthotel, motel, hostal, penzión
2006 68.340 11.301 57.039 109.514 17.187 92.326 1,6 1,52 1,62
V roce 2006 p ijelo do Úbedy p es 68 tisíc turist , což znamenalo v i roku 2004 pokles o 1,4%. Hlavní podíl na cestovním ruchu m sta mají domácí turisté, kte í tvo ili 83%. U po tu p enocování došlo naopak k nár stu mezi roky 2004 a 2006 o 7,5%, což znamenalo zvýšení pr m rné doby pobytu. Úbeda leží v autonomním spole enství Andalusie. Její podíl na cestovním ruchu je zanedbatelný, nebo tvo í pouze 0,4% z více než 15 milion
turist , kte í se ubytovali
v Andalusii.89 V provincii Jaén, kde leží Úbeda, se v roce 2006 ubytovalo 598 tisíc turist .90 Úbeda tvo ila 11,4%. Stupe obsazenosti v hotelových za ízeních Úbedy inil v roce 2006 47,51%, p i emž nejvyšší hodnota byla dosažena v dubnu s více než 57%.91 88
http://atlanteturismo.com/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=44&Itemid=54 http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=/t11/e162eoh/a2006/l0/&file=01nad01a.px&type=pcaxis 90 http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=/t11/e162eoh/a2006/l0/&file=01pro021.px&type=pcaxis 91 http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=/t11/e162eoh/a2006/l0/&file=04of013.px&type=pcaxis 89
61
5.3.14 Vliv jednotlivých m st na cestovní ruch Špan lska Graf 5: Srovnání po tu turist v ubytovacích za ízeních v roce 2006 Córdoba Salamanca
800 000
Santiago de Compostela Toledo
700 000 600 000 500 000
Cáceres
400 000 300 000
Ávila
200 000
Cuenca
100 000
Segovia
0
Úbeda San Cristóbal de la Laguna
Zdroj: Instituto Nacionál de Estadística (INE) Ve špan lských historických sídlech zapsaných na Seznam sv tového d dictví se v roce 2006 ubytovalo v hotelových za ízeních celkem 3 218 583 turist . Na celkovém po tu turist ve Špan lsku se podílely tém
4%, což se m že zdát jako zanedbatelný podíl. Vezme-
li se však v úvahu množství atraktivit, které Špan lsko nabízí, nejedná se o zcela zanedbatelný podíl. Špan lských historických m st na Seznamu UNESCO je celkem 11 a tvo í tak pouze malou
ást z kulturn -historických atraktivit Špan lska. Ve Špan lsku existuje
ada
zajímavých m st, která mohou být navšt vovan jší než sídla na Seznamu sv tového d dictví, nebo jsou v tší a vyhlášen jší. Nejvíce turist bylo zaznamenáno v Córdob , na druhém míst se umístila Salamanca, která p edstihla významná m sta Santiago de Compostela a Toledo. Jednotlivá m sta mají potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu, a to p edevším menší a mén známá m sta jako Ávila, Cuenca nebo Cáceres, která disponují velkým adou historicky cenných památek. Historická m sta mají významné a asto dominantní postavení v jednotlivých provinciích, v kterých se nalézají a jsou asto jejich hlavními m sty. 62
V po tu turist dominují u všech m st domácí turisté a stejnou tendenci je možné pozorovat u Špan lska jako celku. Jedinou výjimku tvo í San Cristóbal de la Laguna, kde p evažují zahrani ní turisté. Špan lé dávají p ednost domácímu cestovnímu ruchu p ed výjezdovým, nebo jejich zem nabízí adu možností ke strávení dovolené. Podíl domácích turist , kte í se ubytovali v roce 2006 v hotelových za ízeních v historických m stech, na celkovém po tu domácích turist Špan lska inil 5%. Podíl zahrani ních turist v hotelových za ízeních v historických sídlech p edstavoval pouze 2,5% na celkovém po tu nerezident , kte í p ijeli v roce 2006 do Špan lska. Z toho plyne, že nejen v jednotlivých m stech mají dominantní postavení rezidenti, ale také jejich podíl na celkovém domácím cestovním ruchu je v tší než nerezident
u p íjezdového cestovního ruchu. Špan lsko je stále vnímáno
p edevším jako destinace slunce a pláží a o historických m stech existuje pouze malé pov domí v zahrani í, a to p edevším u menších sídel. Pokud cht jí m sta p ilákat více zahrani ních turist , m že být také ur itým omezením nabídka prohlídek s pr vodcem pouze ve špan lštin . Zahrani ní turisté proto mohou navštívit pouze významné památky uvedené v pr vodcích. Mén známá místa tak z stávají opomenuta a jelikož turisté neví o dalších památkách, které bezesporu stojí za vid ní, nemají pot ebu se do m sta vracet. Pr m rná doba pobytu ve Špan lsku v ubytovacích za ízeních
iní 3,3 dny a u
popsaných historických m st se pohybuje od 1,49 až po 2 dny. Jedinou výjimkou je San Cristóbal de la Laguna 6,6 dn , což je dáno polohou na ostrov
Tenerife a využitím
k dovolené u mo e. U jednotlivých m st se jedná o m stský cestovní ruch, u kterého je doba pobytu kratší než u klasické dovolené. Jde p edevším o krátkodobé výlety nebo cesty nebo o delší poznávací zájezdy, jejichž cílem je více destinací. Z toho plyne kratší pr m rná doba pobytu než je celostátní pr m r. Nejvíce turist p ijíždí do špan lských historických m st obvykle v dubnu, srpnu a zá í. Špan lsko je katolickou zemí, v které mají náboženské svátky významné postavení a jejich oslava je d ležitou sou ástí života. Proto nap íklad v dob
Svatého týdne o
Velikonocích se snaží jednotlivá m sta upoutat turisty oslavami konanými v ulicích. Historická m sta na Seznamu sv tového d dictví mají d ležité postavení na poli špan lského cestovního ruchu, a koli pro zahrani ní turisty p edstavují dosud málo poznané nebo dokonce neobjevené památky. Mají potenciál pro zvýšení svého podílu na cestovním 63
ruchu Špan lska, p i emž v posledních letech je zaznamenáván nár st po tu turist v jednotlivých m stech.
5.3.14.1
Dopad cestovního ruchu
Rozvoj cestovního ruchu nemá pouze pozitivní vliv, ale také m že m sta ovliv ovat negativn . Kolem historických m st vznikají nové periferie, které zajiš ují jednak služby pro návšt vníky, jednak pro místní obyvatele. Mnoho problém m že ve m stech zp sobovat doprava.
ada m st je velmi dob e dostupná vlakem, který poskytuje veškerý komfort a
nezat žuje m sto. Sdružení špan lských m st sv tového d dictví se svou spoluprácí s železni ní spole ností RENFE snaží podporovat nejen návšt vnost jednotlivých m st, ale také se snaží nabídnout turist m pro m sta šetrn jší dopravu, která není náro ná na parkovací místa a nezat žuje m sto výfukovými plyny jako automobily. Ke zlepšení životního prost edí ve m stech se snaží p ispívat také Seskupení špan lských m st sv tového d dictví. Jsou nap íklad budovány p ší zóny nebo parkovišt v okrajových ástech. Další alternativou k uleh ení m stu od náporu turist
je nabídka alternativních
produkt . Jedná se nap íklad o golf v okolních centrech, výlety do p írody a poznání dalších zajímavých míst v dané provincii. Alternativou k návšt v památek jsou v ad m st kina a divadla, sportovní areály nebo festivaly. Cuenca, která je sou ástí stejnojmenné provincie, propaguje adu výlet do okolí. Jde nap íklad o zámky a velké šlechtické domy. B hem jednodenních výlet
mohou turisté
obdivovat krásy poho í Serranía a její skalní útvary. San Cristóbal de la Laguna nabízí pro milovníky p ší turistiky výlety do okolní p írody jako nap íklad p írodní park Anaga.
5.3.15 Nabídka eských cestovních kancelá í Seskupení špan lských m st uspo ádalo v roce 2007 návšt vu jednotlivých m st pro eské reportéry a cestovní kancelá e. A koli cestovní kancelá e v eské republice se zam ují p edevším na pobytové zájezdy ve Špan lsku, mají ve své nabídce také poznávací zájezdy. Špan lsko p edstavuje v eské republice oblíbenou destinaci p edevším pro letní dovolenou u mo e. Špan lsko se v roce 2006 umístilo na 8. míst u výjezdového cestovního ruchu s po tem p enocování 4 a více nocí.92
92
http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/aktualni_data/16_05_07_domaci_vyjezdovy_CR_2006.pdf
64
lenem Asociace cestovních kancelá í
eské republiky je 36 cestovních kancelá í,
které mají Špan lsko jako jednu ze svých hlavních destinací.93 Nabídka pobytových zájezd v této destinaci je na eském trhu pom rn široká. Nabízeny jsou i fakultativní výlety, které však obvykle zahrnují Barcelonu a Andorru. Nabídka poznávacích zájezd v sou asné dob není p íliš široká a v tšina z nich je op t zam ena na severní Špan lsko kolem Barcelony nebo na hlavní m sto Madrid. Chce-li zájemce poznat Špan lsko podrobn ji, najít skupinový zájezd zahrnující i mén známá m sta není p íliš snadné a u n kterých dokonce nemožné. Ze špan lských historických sídel je možné navštívit s cestovní kancelá í obvykle pouze Toledo a Córdobu v rámci poznávací cesty po Andalusii nebo Santiago de Compostela, které je sou ástí poutní cesty. Cestovní kancelá
edok nabízí n kolik poznávacích okruh po Špan lsku. Velký
okruh Špan lskem a Portugalskem trvá 12 dní a je ur en pro náro né cestovatele. Ze špan lských historických sídel je v itinerá i zahrnuto pouze Toledu, na které je vyhrazen jeden dne. Turisté si prohlédnou m sto v etn katedrály, kláštera, chrámu sv.Tomáše a nám stí Zocodóver. 8-denní poznávací zájezd Krásy jižního Špan lska letadlem (putování Andalusií) zahrnuje krom
dalších význa ných špan lských m st i Córdobu. B hem
jednodenní zastávky ve m st si zákazníci cestovní kancelá e prohlédnou mešitu, exteriéry Alcázaru, židovskou tvr a typické ulice s arabskými patii. Sou ástí Okruhu Špan lskem letadlem (Madrid, Granada, Barcelona) a zájezdu To nejlepší ze Špan lska je p ldenní prohlídka Toleda a Córdoby. Poznávací zájezdy po ádané
edokem do Špan lska zahrnují
pouze dv historická m sta, která jsou na Seznamu sv tového kulturního d dictví. Toledo a Córdoba jsou známá m sta a také mají výhodnou polohu blízko Madridu. Itinerá poznávacích zájezd je velmi podobný a zahrnuje v podstat stejná m sta. Nenabízí možnost bližšího seznámení se s touto zemí, nebo sou ástí zájezd nejsou menší sídla nabízející kulturní i historické vyžití. Cestovní kancelá Geops po ádá cesty za poznáním, um ním a p írodou. Její nabídka poznávacích zájezd do Špan lska není zam ena pouze na ur itá m sta. 13-denní zájezd Svatojakubská cesta, jak již název napovídá, zahrnuje prohlídku Santiaga de Compostela. B hem jednoho dne si turisté prohlédnou katedrálu, komplex katedrálních nám stí, m stské paláce a staré m sto s místním pr vodcem. Cesta po špan lském království zahrnuje celodenní návšt vu Córdoby a Toleda v etn
prohlídky muzea El Greca a kovod lné
manufaktury. Poznávací zájezd Špan lsko a Portugalsko zahrnuje krom Toleda a Córdoby 93
http://www.ackcr.cz/clenove/
65
také Segovii s návšt vou ímského akvaduktu, hradu Alcázar a katedrály a celodenní pobyt v historickém univerzitním m st Salamance. Cestovní kancelá Poznání nabízí poznávací zájezd Velká cesta Špan lskem a Portugalskem. Sou ástí itinerá e je zastávka v Toledu, Córdob a Salamance. Cestovní kancelá Mayer&Crocus nabízí 14-denní autokarový zájezd po Špan lsku a Portugalsku. Sou ástí je krom
p ldenní prohlídky Córdoby také celodenní návšt va
Salamancy, kde turisté uvidí Starou a Novou katedrálu, ímský most, nám stí Plaza Mayor a D m mušlí. V rámci 11-denního leteckého zájezdu je sou ástí itinerá e prohlídka Segovie, Salamancy, Toleda a Córdoby. Cestovní kancelá Ars Viva, cesty za um ním, nabízí 3 zájezdy do Špan lska. Zájezd Santiago de Compostela a Galicie trvá 6 dní. Turisté jsou ubytováni p ímo ve m st , kde stráví celý pobyt. Prohlídka m sta je rozložena do n kolika dní a umož uje prohlédnout si d kladn celé m sto. Produkt Madrid a Toledo je 6-denní zájezd s ubytováním v Madridu a možností jednodenního fakultativního výletu do Toleda. Zájezd Sevilla a Córdoba-JerezCádiz-Itálica na p t dní s ubytováním v Seville nabízí fakultativní výlet do Córdoby. Tabulka 19: Špan lská historická sídla v nabídce vybraných cestovních kancelá í Cestovní kancelá edok Geops Poznání Mayer&Crocus Ars Viva
Špan lská historická sídla Córdoba, Toledo Córdoba, Santiago de Compostela, Segovia, Salamanca, Toledo Córdoba, Salamanca, Toledo Córdoba, Salamanca, Segovia, Toledo Córdoba, Santiago de Compostela, Toledo
Poznávací zájezdy do Špan lska je možné najít také u dalších cestovních kancelá í, ada z nich však nabízí obdobné produkty, jejichž itinerá se liší pouze rozložením prohlídek do jednotlivých dn a délkou. Nabídka eských cestovních kancelá í v oblasti poznávacích zájezd není p íliš široká. Ze špan lských historických sídel na Seznamu sv tového d dictví se v nabídce cestovních kancelá í pravideln objevují t i nejznám jší – Córdoba, Toledo, Santiago de Compostela. U n kterých cestovních kancelá í je možné nalézt také Salamancu a Segovii. Turisté, kte í dávají p ednost organizovaným poznávacím zájezd m, nemají motivaci vracet se do Špan lska, aby poznali nová místa, nebo produkty cestovních kancelá í jsou podobné a nenabízí podrobn jší poznání i mén známých míst. Na druhou stranu však jednodenní a n kdy pouze p ldenní prohlídky m st seznámí turisty pouze s hlavními 66
pam tihodnostmi. Znamenají pouze ochutnávku toho, co m sto m že nabídnout a mohou být stimulem pro další návšt vu. Internetový portál Agentura Zájezdy.cz, a.s. nabízí nejen produkty ady cestovních kancelá í, ale také zajiš uje ubytování ve vybraných m stech. Nabídka je velmi široká ale ze špan lských historických m st zahrnuje pouze t i - Córdobu, Santiago de Compostela, Cuencu.
67
Záv r Kulturní a historické d dictví p ináší d ležitý odkaz nejen pro jednotlivé národy, ale n které nabývá mezinárodního významu. Na jeho formování se b hem historie podílelo mnoho kultur a národ
a vytvá í tak identitu jednotlivých stát . V architektonických
památkách se promítají tradice a hodnoty v etn vnímání sv ta jednotlivých etnik a národ . Je proto nutné zachovávat kulturní d dictví i pro budoucí generace, aby poznaly odkazy minulosti. Jak již bylo zmín no v úvodu, p edstavuje Špan lsko na poli mezinárodního cestovního ruchu jednu z nejnavšt vovan jších destinací. A koli dosud p etrvává vnímání zem jako destinace mo e, pláží a slunce, snaží se stát propagovat i další atraktivity v etn historických m st na Seznamu sv tového d dictví. Díky bohaté historii zem , která se odrazila ve vzhledu jednotlivých m st, jsou na Seznamu sv tového d dictví zapsána: o historické centrum Córdoby, o staré m sto Ávila , o staré m sto Segovie a její akvadukt, o staré m sto Santiago de Compostela, o historické centrum Toleda, o staré m sto Cáceres, o staré m sto Salamanca, o historické zd né m sto Cuenca, o univerzita a historické okolí Alcalá de Henares, o San Cristóbal de la Laguna , o význa né renesan ní celky Úbeda a Baeza. Každé z t chto m st se snaží p ilákat turisty a zvýšit tak sv j podíl na trhu cestovního ruchu. V roce 1993 vzniklo Seskupení špan lských m st sv tového d dictví, které sdružuje celkem 13 m st. Sdružení se aktivn podílí na propagaci m st nejen ve Špan lsku, ale také v zahrani í prost ednictvím veletrh cestovního ruchu nebo prezentací pro odborníky p ímo ve m stech. Všechna m sta se snaží zvýšit kvalitu poskytovaných služeb, a to nejen t ch, které p ímo souvisí s cestovním ruchem. Za ú elem dosažení cestovního ruchu kvality vznikl ve
68
Špan lsku projekt SICTED, v rámci kterého jsou vytvá eny požadované standardy na za ízení v turistických destinacích. Historická
m sta
se
snaží
nabízet
zajímavé
produkty
spojené
i
s mén
známými historickými památkami. Impulsem k návšt v m st pro turisty m že být i ada festival , nebo oslava náboženských svátk , které hrají v životech Špan l d ležitou roli. Na celkovém cestovním ruchu Špan lska se historická sídla podílejí zhruba 4%, což není vysoký podíl, ale také ne zanedbatelný. V p ílivu turist dominují u v tšiny špan lských historických sídel domácí turisté, nebo p edevším menší m sta jsou v zahrani ní málo známá. U v tšiny m st je možné pozorovat rostoucí tendenci v p ílivu turist . Nízké pov domí o n kterých m stech je možné pozorovat také v nabídce kancelá ích.
eských cestovních
eské cestovní kancelá e adu m st ve svých katalozích nenabízí, sou ástí
poznávacích okruh jsou vždy Córdoba a Toledo, n kdy Santiago de Compostela a z ídka Salamanca, Segovia.
69
Zdroje 1)
Fernando Valderrama: A History of UNESCO, Paris 1995, ISBN 92-3-103134-1
2)
Jan Opo enský: The Beginnings of UNESCO, Paris 1949-1950
3)
Jan Šmíd: UNESCO, Nakladatelství Svoboda, 1986
4)
Zem sv ta: Špan lko, únor 2003
5)
Zem sv ta: Špan lsko 2, prosinec 2006
6)
100+1, íslo 1/2007
7)
The Constitution (dostupné na www.unesco.org)
8)
Convention Concerning the Protection of the World Cultural and Natural Heritage (dostupné na whc.unesco.org)
9)
Operational Guidelines for the Implemetation of the World Heritage Convention (dostupné na whc.unesco.org)
10)
Instituto de Estudios Turísticos: Movimientos Turísticos en Fronteras (FRONTUR) 2003-2006 (dostupné na www.iet.tourspain.es)
11)
Instituto de Estudios Turísticos: Movimientos Turísticos de los Espa oles (FAMILITUR) 2003-2006 (dostupné na www.iet.tourspain.es)
12)
Soukup Pavel: Sv t, v n mž žijeme – Kulturní a p írodní d dictví Evropa II, Praha, Euromedia Group, 2005
13)
www.unesco.org
14)
www.un.org
15)
www.tourspain.es
16)
www.ine.es
17)
www.ciudadespatrimonio.org
18)
www.calidadendestino.es
19)
www.nationsencyclopedia.com
20)
cs.wikipedia.org
21)
www.spain.info
22)
http://atlanteturismo.com/portal/
23)
www.webtenerife.com
24)
www.calidadendestino.es
25)
www.mityc.es
26)
www.mcu.es 70
27)
www.turismodecordoba.org
28)
www.toledoweb.org
29)
www.consorciotoledo.com
30)
www.turismodesegovia.com
31)
www.avilaturismo.com
32)
www.santiagoturismo.com
33)
www.turismocáceres.org
34)
www.ppsalamanca.es/turismo.pdf
35)
www.salamanca.es/infodeutilidad
36)
www.turismocuenca.com
37)
www.turismoalcala.com
38)
www.aytolalaguna.com
39)
es.wikipedia.org
40)
www.ubeda.com
41)
www.todosobrebaeza.com
42)
www.arsviva.cz
43)
www.spanelsko.info
44)
www.ackcr.cz
45)
www.zajezdy.cz
46)
www.cestování.cz
47)
www.arsviva.cz
48)
katalog cestovní kancelá e edok – Poznávací zájezdy 2008
49)
katalog cestovní kancelá e Geops 2008
50)
katalog cestovní kancelá e Poznání – Dovolená 2008
71
P ílohy P íloha .1: Preambule Ústavy UNESCO Preambule Ústavy UNESCO za íná slovy amerického básníka a knihovníka amerického Kongresu Archibalda MacLeishe: „Jelikož války vznikají v myslích lidí, jsou to mysli lidí, v nichž je nutno vytvá et obranu míru.“ Citát odráží hlavní d vod založení organizace, která má zabránit vypuknutí dalšího sv tového konfliktu, který by popíral veškeré zásady demokracie a lidská práva prost ednictvím ší ení kultury a výchovy lidí ke spravedlnosti. Cílem je udržovat sv tový mír, který není založen jen na politických a ekonomických jednáních a rozhodnutích vlád. UNESCO má prosazovat mír založený na intelektuální a morální solidarit mezi lidmi. D ležitým prvkem pro zachování míru by m lo být vzájemné poznání života a kultury národ , které by vedlo k vzájemnému porozum ní a respektování mezi lidmi.
72
P íloha .2: asový harmonogram zápisu na Seznam sv tového d dictví o 30. zá í (p ed rokem 1) Dobrovolný termín pro zaslání návrh
nominací
lenskými státy Sekretariátu. o 15. listopadu (p ed rokem 1) Sekretariát rozhodne o kompletnosti návrh . o 1. únor rok 1 Kone ný termín, do kterého musí sekretariát obdržet kompletní nominace, aby je p edal p íslušným poradním orgán m k posouzení. Nominace
obdržené
po
tomto
datu
budou
posuzovány až v dalším cyklu. o 1. únor – 1. b ezen rok 1 Sekretariát zaregistruje nominaci a zaznamená obsah
nominace.
Oznámí
lenskému
státu
rozhodnutí o kompletnosti žádosti. Poté je žádost p edána poradním orgán m. o 1. b ezen rok 1 Kone ný termín pro informování lenského státu, že nominace byla p ijata a zda je kompletní. o B ezen rok 1 – kv ten rok 2 Nominaci hodnotí p íslušný poradní orgán. o 31. ledna rok 2 Do tohoto dne m že poradní orgán požádat lenský stát o dopl ující informace. o 31. b ezna rok 2 Kone ný termín, do kterého mohou lenské státy p edložit dodate né informace prost ednictvím sekretariátu poradnímu orgánu. o Šest týdn p ed pravidelným zasedáním Výboru sv tového d dictví Poradní orgán doru í hodnocení a doporu ení. Sekretariátu vše p edá Výboru sv tového d dictví a lenskému státu. 73
o Minimáln
dva pracovní dny p ed zahájením zasedání Výboru sv tového
d dictví lenský stát m že zaslat Výboru sv tového d dictví dopis s faktickými chybami, které ud lal poradní orgán p i hodnocení nominace. o Pravidelné zasedání Výboru sv tového d dictví erven/ ervenec rok 2 Výbor sv tového d dictví prozkoumá nominaci a rozhodne. o Kroky po zasedání Sekretariát oznámí rozhodnutí lenským stát m a následn
publikuje Seznam sv tového d dictví
v etn nových zápis . P íprava nominace Pokud chce lenský stát požádat o zápis své památky na Seznam sv tového d dictví, musí ji nejprve za adit na Prozatímní seznam, který m že být kdykoli aktualizován. Proces zápisu za íná p ípravou dokumentu, v kterém lenský stát nominuje své kulturní d dictví k zápisu na Seznam sv tového d dictví. Na tvorb dokumentu má stát spolupracovat s dalšími institucemi a osobami, které mají být následn
zapojeny do procesu ochrany památek.
lenský stát m že také požádat o p ípravnou pomoc ze strany UNESCO, které mu pom že sestavit P edb žný seznam d dictví nebo vypracovat dokumenty pot ebné k zápisu d dictví. lenské státy mohou také kontaktovat Sekretariát a požádat ho o pomoc b hem nomina ního procesu. Sekretariát pomáhá lenským stát m p edevším s výb rem vhodných map a fotografií, poskytuje jim rady p i zápisu r zných typ
památek nebo p íklady
úsp šných nominací. Nomina ní dokument musí obsahovat n kolik ástí, aby byl dokument kompletní. 1. Identifikace d dictví musí obsahovat p esné vymezení hranic nominovaného území. 2. Popis d dictví obsahuje charakteristiku všech ástí památky v etn p ehledu historie a rozvoje. Informace o zm nách a sou asném stavu musí poskytnout fakta, která ukazují, že jsou spln ny podmínky významné sv tové hodnoty, integrity a autenticity.
74
3. D vody k zápisu obsahují Prohlášení o významné sv tové hodnot , Prohlášení o integrit
a autenticit , srovnávací analýzu. Srovnávací analýza popisuje
význam památky na národní i mezinárodní úrovni a obsahuje také srovnání s podobnými památkami. 4. Stav ochrany a faktory ovliv ující památku obsahuje informace o sou asném stavu památky, které jsou d ležité pro ochranu v budoucnu. Památka musí mít v dané zemi nejvyšší statut ochrany, který je uveden v p íslušném zákon . 5. Ochrana a management se skládá z legislativních, regulatorních, institu ních opat ení a plán
v angli tin
a francouzštin . Dále je sou ástí podrobná
analýza ochrany památky a manažerský plán. 6. Monitoring zahrnuje indikátory, které budou sloužit k hodnocení stavu ochrany památky. 7. Dokumentace musí obsahovat fotografie a diapozitivy. 8. Kontakty na odpov dné zástupce musí být podrobné. 9. Podpis zástupce lenského státu, který má zplnomocn ní zastupovat lenský stát. Nomina ní dokument musí obsahovat všechny ásti a musí být odevzdán v písemné i elektronické podob . P i nominaci kulturního d dictví musí být odevzdány dv kopie. Nomina ní dokument je odeslán Sekretariátu, který zkontroluje kompletnost a nominaci zaregistruje. Kompletní žádost poté p edá poradním orgán m, které ji zhodnotí. Na každém zasedání Výboru sv tového d dictví p edkládá Sekretariát seznam kompletních i nekompletních nominací. Hodnocení nominace poradními orgány Poradní orgány ICOMOS a IUCN hodnotí nominace, zda spl ují požadavky významné sv tové hodnoty, integrity a autenticity, ochrany a managementu. Kulturní d dictví hodnotí ICOMOS. Hodnotící zprávy musí být: o objektivní, pe livé a odborné, o v souladu s Konvencí sv tového d dictví a Opera ními pokyny. Hodnocení musí být provedeno systematicky podle relevantních kritérií. Stav památky musí být posuzován v i památkám podobného typu, které jsou i nejsou na území lenských
75
stát . Poradní orgány vytvá í tématické studie, které jim umož ují lépe zhodnotit jednotlivé památky. Domnívá-li se stát, že p i hodnocení jeho památky ud lal poradní orgán faktickou chybu, m že poslat dopis na zasedání Výboru sv tového d dictví. Po vyhodnocení nominací vydá poradní orgán jedno z následujících rozhodnutí: o doporu ení k zápisu bez výhrad, o nedoporu ení k zápisu, o odložení zápisu. Rozhodnutí Výboru sv tového d dictví Kone né rozhodnutí o zápisu na Seznam sv tového d dictví má Výbor sv tového d dictví, poté co prostuduje všechny p edložené dokumenty. P i rozhodnutí o zápisu schválí Výbor sv tového d dictví Prohlášení o významné sv tové hodnot památky. Výbor tak v dokumentu potvrzuje, že památka spl uje všechna požadovaná kritéria v etn autenticity, ochrany a managementu. Sou asn se dokument stává d ležitým prvkem pro ochranu a management památky v budoucnu.94 Výbor sv tového d dictví však m že p i zápisu vydat i svá doporu ení týkající se ochrany a pé e o památku. lenský stát sou asn obdrží p esnou mapu oblasti, která byla zapsána na Seznam sv tového d dictví. P i rozhodnutí o odmítnutí zápisu m že být nominace znovu p edložena pouze pokud bude obsahovat nové objevy, nové v decké informace nebo další kritéria, která nebyla zahrnuta v p vodní nominaci. Nominace, která je vrácena lenskému státu k dopln ní informací, m že být znovu p edložena k posouzení na dalším zasedání Výboru sv tového d dictví. Dopln ná nominace musí být p edána Sekretariátu do 1.února toho roku, v kterém má být znovu rozhodnuto.95 Sekretariát ji poté ihned odešle k posouzení p íslušnému poradnímu orgánu. Pokud není p epracovaný návrh p edložen do t í let, je nominace považována za novou žádost. Výbor sv tového d dictví m že nominaci také odložit kv li vypracování dalších nezávislých studií. Stát pak m že znovu p edložit žádost o zápis.
94 95
Operational Guidelines for the Implemetation of the World Heritage Convention Operational Guidelines for the Implemetation of the World Heritage Convention
76
P íloha .3: Mapa autonomních spole enství Špan lska
Zdroj: www.spanelsko.info
77
P íloha .4:Mapa historických m st na Seznamu sv tového d dictví
Zdroj: www.spain.info
Úbeda a Baeza
78
P íloha .5: Fotografie m st a významných památek
Córdoba - Interiér Mešity
Córdoba - Mešita
Córdoba - ímský most s katedrálou
Toledo – Katedrála
Toledo – pohled na m sto
79
Segovia - Akvadukt
Segovia – Katedrála
Ávila - M stské hradby
Ávila – Katedrála
Cáceres - Hv zdný oblouk
Pohled na Cáceres
80
Cuenca - Katedrála
Cuenca - Visuté domy
Salamanca - Stará katedrála
Salamanca - Nová katedrála
Alcalá de Henares - Nám stí Plaza de Cervantes
Alcalá de Henares - univerzita 81
Santiago de Compostela – Katedrála
Centrum Santiaga de Compostela
San Cristóbal de la Laguna – Klášter Santa Catalina de Siena
Úbeda – Capella del Salvador
Baeza – pohled na m sto s katedrálou
Zdroje: es.wikipedia.org, www.spain.info, www.ciudadespatrimonio.org, www.ubeda.com, www.todosobrebaeza.com 82