Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu
VLIV ISLÁMU NA CESTOVNÍ RUCH
Ivana Zíková
Jihlava 2009
VLIV ISLÁMU NA CESTOVNÍ RUCH
2
„Eshedu en la ilahe illallah. Ve eshedu enne Muhammedin abduhu ve resuluhu.“ Není Boha kromě Alláha a Muhammad je jeho Prorok.
3
VLIV ISLÁMU NA CESTOVNÍ RUCH Analýza vlivu islámu na rozvoj cestovního ruchu , rozbor názorů veřejnosti
Ivana Zíková
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu
RNDr. Eva Janoušková Ph.D.
Stupeň odborné kvalifikace: bakalář
Jihlava 2009
4
COPYRIGHT © 2009 Ivana Zíková
5
Abstrakt
ZÍKOVÁ, Ivana: Vliv islámu na cestovní ruch. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. Počet stran 74. Tato práce se zabývá islámem a jeho vlivem na cestovní ruch. V teoretické části je možné najít základní údaje o tomto náboženství, o životě proroka Muhammada, sunnitech a šíitech, o teroristických útocích a fundamentalismu a také o památkách UNESCO v muslimských zemích. Ve druhé části práce jsou vyhodnoceny výsledky praktického výzkumu zaměřeného na postoje českých občanů k této problematice. Klíčová slova: islám, Muhammad, UNESCO, terorismus, sunnité, šíité, fundamentalismus, Korán.
6
Abstract
Ivana Zikova: The Influence of Islam on Tourism. The College of Polytechnics, Jihlava. Department of Travel/Tourism. Supervisor: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Scale of the qualification: Bachelor. Jihlava, 2009. Pages 74. This work is concerned with Islam and its influence on tourism. In the theoretic part it is possible to find basic facts about the religion, about the life of prophet Muhammad, Sunnites and Shiites, about terror attacks and fundamentalism as well as about the UNESCO sights in the muslims countries. In the sekond part of the work there are results of practic research aimed at an attitude of czech population to this problems. Key words: Islam, Muhammad, UNESCO, terrorism, Sunnites, Shiites, fundamentalism, Koran
7
Obsah 1
Úvod ...........................................................................................................................................11
2
Islámské země............................................................................................................................ 13
3
Islám .......................................................................................................................................... 14
4
Život proroka Muhammada ....................................................................................................... 15
5
Sunnité versus šíité .................................................................................................................... 17
6
Pilíře islámu ............................................................................................................................... 18
7
Korán ......................................................................................................................................... 19 7.1
Části Koránu, které podporují toleranci: ...........................................................................20
7.2
Súry, vybízející k pomoci druhým:....................................................................................21
7.3
Ovšem v Koránu jsou i súry propagující brutalitu a násilí: ...............................................22
8
Islámský fundamentalismus ...................................................................................................... 25
9
Náboženský terorismus ............................................................................................................. 26
10
Teroristické útoky ...................................................................................................................... 27
11
Konkurenceschopnost v cestovním ruchu ................................................................................. 29
12
Památky UNESCO v muslimských zemích .............................................................................. 30 12.1.1
Afghánistán............................................................................................................... 30
12.1.2
Alžírsko .................................................................................................................... 30
12.1.3
Bangladéš ................................................................................................................. 30
12.1.4
Egypt......................................................................................................................... 30
12.1.5
Irák............................................................................................................................ 31
12.1.6
Írán............................................................................................................................ 31
12.1.7
Jemen ........................................................................................................................ 32
12.1.8
Jordánsko .................................................................................................................. 32
12.1.9
Libye......................................................................................................................... 33
12.1.10
Malajsie .................................................................................................................... 33
12.1.11
Maroko ..................................................................................................................... 34
12.1.12
Mauretánie ................................................................................................................ 34
12.1.13
Omán ........................................................................................................................ 35
12.1.14
Pákistán..................................................................................................................... 35
8
12.1.15
Saúdská Arábie ......................................................................................................... 36
12.1.16
Súdán ........................................................................................................................ 36
12.1.17
Tunisko ..................................................................................................................... 36
12.1.18
Turecko ..................................................................................................................... 37
13
Dotazníkový průzkum ............................................................................................................... 38
14
Vyhodnocení dotazníků ............................................................................................................. 39 14.1
Otázka č. 1: Může mít islám i pozitivní vliv na cestovní ruch? ........................................39
14.2
Otázka č. 2: Ovlivňuje místní mentalita a zvyky negativně kvalitu dovolené? ................42
14.3
Otázka č. 3: Myslíte si, že je islám mírumilovné náboženství? ........................................45
14.4
Otázka č. 4: Myslíte si, že jsou muslimské země hojně navštěvované českými
turisty? ..........................................................................................................................................47 14.5
Otázka č. 5: Navštívil jste někdy muslimskou zemi? ........................................................49
Otázka č. 6 : Kterou muslimskou zemi jste navštívil(a)? ..............................................................50 14.6
Otázka č. 6: Proč byste nenavštívil(a) muslimskou zemi? ................................................52
14.7
Otázka č. 7: Kterou z těchto zemí byste rád(a) navštívila, popř. byl(a) ochoten/
ochotna navštívit? ..........................................................................................................................54 14.8
Otázka č. 8: Odmítl(a) byste navštívit určitou zemi jen proto, že je tam státním
náboženstvím islám? .....................................................................................................................55 14.9
Otázka č. 9: Má dle Vás islám větší vliv (např. na cestovní ruch) než ostatní
náboženství? ..................................................................................................................................56 14.10 Otázka č. 10: Změnil se Váš názor na islám (muslimy) po 11. 09. 2001? ........................58 14.11 Otázka č. 11: Respondenti podle pohlaví ..........................................................................60 14.12 Otázka č. 12: Respondenti podle věku ..............................................................................61 14.13 Otázka č. 13: Respondenti podle vzdělání ........................................................................62 15
Celkové vyhodnocení ................................................................................................................ 63
16
Závěr.......................................................................................................................................... 65
17
Literatura ................................................................................................................................... 66
18
Přílohy ....................................................................................................................................... 69
9
18.1
Seznam grafů .....................................................................................................................69
18.2
Seznam obrázků.................................................................................................................70
18.3
Seznam tabulek..................................................................................................................70
18.4
Obrázkový materiál ...........................................................................................................71
18.5
Dotazník ............................................................................................................................74
10
1 Úvod Jsem studentkou cestovního ruchu, a jelikož jsem svou praxi vykonávala v Tunisku jako pracovník cestovní kanceláře, přišla jsem tam do styku nejen s islámským náboženstvím, jeho stoupenci, ale také s českými a jinými turisty. Díky této praxi jsem se začala o islám zajímat, shánět si o něm informace a během jejich pročítání a zpracovávání mě napadlo zjistit, jaký pohled na islám mají občané České republiky. Samotný název této práce „vliv islámu na cestovní ruch“ mě po krátkém zamyšlení vedl k myšlence, proč nevznikají práce na téma „vliv křesťanství nebo vliv judaismu na cestovní ruch“. Leckdo by si pomyslel, že důvod je jasný. Křesťané ani Židé přece nejsou teroristé. Po útocích z 11. 09. 2001 začal převládat názor „co muslim to terorista“. V médiích se o zcela obyčejných muslimech nepíše, stejně jako se tam velmi málo dozvíme o obyčejných křesťanech, Židech, ateistech, apod. Proto si myslím, že tento názor je většinový. Zcela z nedostatku informací. Položme si základní otázku, kdo z nás se před zářím 2001 zajímal o tuto problematiku, kdo z nás měl jakoukoliv informaci z muslimského světa? Po tomto datu přibylo „odborníků“, což jsem ostatně zjistila i při shánění podkladů pro tuto práci. Například na internetu je mnoho názorů a informací od mnoha autorů – více či méně důvěryhodných. Příjmy z cestovního ruchu představují pro řadu zemí významný zdroj financí. Proto se všechny snaží nalákat dostatečné množství turistů, s čímž jim pomáhají cestovní kanceláře. V dnešní době si však klient může vybírat z obrovského množství nabízených zájezdů do všech koutů světa. Není proto překvapením, že preferuje země bezpečné a politicky stabilní. Málokdo by se asi vypravil do země, kde právě probíhají nepokoje, která je známá činností sebevražedných atentátníků, kde různé organizace unášejí turisty a kde všechny jeho kroky povedou přes minová pole. Ráda bych v této práci psala právě o některých z těchto zemí. O zemích, kde je státním náboženstvím islám, tak často spojovaný právě s terorismem.
11
Jsem si jistá, že islámské země mají návštěvníkům co nabídnout, ovšem jejich problém spočívá v jejich bezpečnosti a politické nestabilitě. Většina turistů má strach se do těchto lokalit vypravit, neboť jsou úzce spjaty s teroristickými útoky. Dále bych chtěla zjistit postoje českých občanů k dané problematice. Zjistit jaký názor mají na dovolenou v islámské zemi, na kvalitu této dovolené, zda některou z těchto zemí již navštívili a jak byli spokojeni, názor na islám a jeho přívržence. Také bych ale ráda čtenářům poskytla základní informace o tomto náboženství, jelikož si myslím, že mít dostatek informací o dané problematice není na škodu. Člověk pak lépe chápe souvislosti a je schopný si utvořit svůj názor. Začnu představením islámských zemí, ráda bych zmínila život proroka Muhammada, jelikož řada muslimů napodobuje jeho konání, dále bych ráda uvedla rozdíl mezi muslimy, protože skutečně nejsou všichni stejní, a také bych se okrajově zmínila o islámu jako takovém. Jak již název napovídá, zařadím do práce také často opomíjené památky, které turista může v těchto zemích navštívit. A nezapomenu ani na seznam teroristických útoků, přesto, že nepatřím mezi jedince spojující pojem islám s terorismem, uvědomuji si, že s tímto tématem úzce souvisí. A v teoretické části vyhodnotím výsledky dotazníků, při jejichž vyplňování jsem byla ve většině případů přítomna a mohla tak s respondenty na dané téma i hovořit.
12
2 Islámské země Pokud se chceme zabývat cestovním ruchem v těchto zemích, bylo by vhodné uvést, o které země se vůbec jedná. Samozřejmě, v dnešní době už bychom těžko hledali zemi, kde se nevyskytuje žádná muslimská menšina, proto se pokusím vypsat země, kde je islám státním náboženstvím. Patří mezi ně například:
Oficiální název země Islámský stát Afghánistán Alžírská demokratická a lidová rep. Bahrajn Bangladéšská lidová republika Sultanát Brunej Egyptská arabská republika Irácká republika Íránská islámská republika Jemenská republika Jordánské hášimovské království Katar Komorská federativní islámská rep. Kuvajt Libye Malajsijská federace Maledivská republika Marocké království Mauritánská islámská republika Sultanát Omán Pákistánská islámská republika Království Saúdské Arábie Somálská demokratická republika Spojené arabské emiráty Súdánská republika Tuniská republika Tabulka 1 - muslimské země (19)
13
Hlavní město
Státní zřízení
Kábul Alžír Manáma Dháka Bandar SeriBegavan Káhira Bagdád Teherán Sanaa Ammán Doha Moroni Kuvajt Tripoli Kuala Lumpur Male Rabat - Salé Nouakchott Maskat Islámábád Rijád Mogadishu Abú Dhabí Khartoum Tunis
republika republika emirát republika sultanát republika republika republika republika království emirát republika emirát diktatura sultanát republika království republika sultanát republika království republika emirát Islámská rep. republika
3 Islám (1) Islám je nejmladší z monoteistických světových náboženství, které založil svým zjevením prorok Muhammad (asi 570 – 632) a rovněž ho takto pojmenoval. Patří mezi nejprogresivnější a bývá označován jako náboženství třetího tisíciletí. Pochází ze západního pobřeží Arabského poloostrova, z měst Mekky a Mediny. Do 19. století byl považován za odnož křesťanství, avšak společné prvky se nachází i u judaismu. Všechna tato náboženství například zmiňují tytéž postavy – Adam, Noe, Abrhám, Mojžíš. Muslimové znají i příběh Ježíše, ale nepovažují ho za Božího syna, ale pouze za jednoho z proroků, jelikož jejich Bůh nemá lidské vlastnosti, tudíž ani potřeby a potomky. Slovo islám se překládá jako odevzdání se bohu. Vyznavač této víry se nazývá muslim. Muslimové nesouhlasí s pojmenováním mohamedán, jelikož Muhammada přijímají pouze jako božího posla. Více než 1 miliarda lidí na celém světě jsou muslimové. V arabském světě žije pouze 18 % muslimů, 1/5 v Africe a nejvíce jich žije v Indonésii. Avšak muslimové žijí i ve značné části Asie, ve středoasijských republikách, Indii, Číně, Severní i Jižní Americe, ve východní i západní Evropě. Muslimové věří v jediného milosrdného Boha, v anděly a proroky, v soudný den, v osobní zodpovědnost za své konání, v posmrtný život a v Boží moc nad lidskými osudy. Základem islámu je Korán. Jelikož muslimové věří, že korán byl Muhammadovi zjeven přímo Bohem nebo prostřednictvím archanděla Gabriela, nepovažují ho za knihu v obvyklém smyslu, ale za slovo Boží. Proto ho považují za jedinou autoritu, které podřizují svůj život ve všech oblastech. Dalším zdrojem instrukcí je sunna (nazývaná též hadíth), která je tvořena skutky a výroky Proroka.
14
4 Život proroka Muhammada (1) Prorok Muhammad se údajně narodil 1. září 570 ve městě Mekka do kupecké rodiny rodu Kurajšovců jako Abú ´l-Kásim Muhammad ibn Abdalláh ibn Abdalmuttalib al-Hášimí. Svého otce nikdy nepoznal a matka mu zemřela, když byl ještě malý chlapec. Po její smrti bydlel u svého dědečka. Když Muhammadovi zemřel i ten, ujal se ho jeho strýc Abú Tálib, který ho přivedl do své rodiny. Strýc si ho velmi oblíbil a často ho s sebou brával na své obchodní cesty, během kterých se mladý Muhammad setkal s křesťanstvím i judaismem. Po návratu z jedné z cest si mladíka všimla bohatá vdova Chadídža, která v něm viděla nástupce svého zesnulého manžela, který by převzal jeho obchody. Po krátké době, v roce 595, se vzali a Muhammad se tak zařadil mezi významné a bohaté obyvatele města. Jelikož byl již od mládí velmi nábožensky založen, po nějaké době ho jakési nutkání táhlo ven z města, do pouště. Chodil tedy rozjímat na vrch Hira, kde někdy trávil i celé dny. V noci z 26. na 27. měsíce ramadánu (9. měsíc lunárního roku) (1) uviděl, cestou zpět do města, cosi zvláštního. Ubezpečoval se, že jde jen o následek pobytu v horké poušti, ale tato zjevení neustávala. Svěřil se proto Chadídže, která tyto zážitky přirovnávala ke zjevením, která viděl i Mojžíš. Začal své zážitky vyprávět své rodině a blízkým přátelům a postupně si ho chodili poslechnout i další lidé, kteří se snažili dodržovat jeho instrukce. Údajně mu bylo sděleno, aby se snažil o nové víře přesvědčit všechny v okolí a poté i za hranicemi města. Ovšem toto jednání se nesetkalo s pozitivním ohlasem ostatních příslušníků kmene Kurajšovců, a proto se rozhodli Muhammada vyloučit. Jeho život ve městě se stal nesnesitelným, a proto se rozhodl Mekku definitivně opustit. Tento den, 16. července 622, je považován za počátek muslimského letopočtu. Své útočiště našel v Medíně, kde si postavil obydlí, které se současně stalo mešitou. A opět se snažil získat nové stoupence. Avšak v této oblasti bylo zastoupeno křesťanství a judaismus, což Muhammad dobře věděl, ale i přesto očekával, že ho místní komunita přijme. Židé však jeho učení napadli, jelikož viděli propastné rozdíly mezi Koránem a Starým zákonem. Z tohoto vyvodili, že Muhammad není posel Boží a že Korán není Boží dílo, nýbrž Muhammadovo.
15
V této době proti nim ještě nemohl bojovat, musel postupovat pomalu a postupně si získávat stoupence. Ale odhaduje se, že právě v této době začala jeho nenávist vůči Židům, která je zakotvena také v Koránu. Po čase se však rozhodl získat si i nevěřící v Mekce. V březnu 624 vyhráli muslimové bitvu v oáze Bard, ale poznali i porážku v roce 627 u hory Uhud. Až v roce 630 se mu podařilo vstoupit do Mekky, a to bez krveprolití. Tímto dnem se Mekka stala poutním místem islámu. Muhammad se stal prvním chalífem, sepsal nové zákony a vylepšil postavení žen (např. novorozenci ženského pohlaví nesměli být zabíjeni, žena měla právo dědit, …). Byl také velkým bojovníkem, vedl 66 válek proti nevěřícím, 700 židovských mužů nechal popravit a zotročil jejich pozůstalé. Po celou dobu života v Mekce byl Muhammad monogamní. Po smrti Chadídži se oženil se Saudou. Avšak po příchodu do Medíny se postupně oženil s Aišou, Hafsou, Zajnab bint Chuzajmou, Umm Salámou, Zajnab bint Džahšou, Džuwajríjou, Umm Habíbou, Safíjou a Majmúnou. S Aišou se zasnoubil, když mu bylo 50 a jí 6 let. Vzali se, když Aiše bylo 9 a stala se jeho nejoblíbenější manželkou. Doprovázela ho i v některých bitvách, kde se starala o raněné muslimy. Aiša svého manžela přežila, avšak zemřela velmi mladá, ve věku 18 let. Během svého života zplodil Prorok 4 syny: Kázim, Tajjib, Táhir, Ibrahím. Avšak ani jeden z nich se nedožil dospělosti. Dcery mu porodila manželka Chadídža: Zajnab, Rukajja, Umm Kulsúm a Fátima. (1) Muhammad zemřel 8. června 632 na únavné cestě pouští během poutě na posvátné místo. Ještě v tomtéž roce se islám rozšířil od Uzbekistánu až po Andalusii.
16
5 Sunnité versus šíité (2, 3, 4) Během svého života se Muhammad nikdy nezmínil o osobě, která by ho měla zastoupit. Proto po jeho smrti nastala situace, kdy se muslimové rozdělili do dvou skupin. Šíité zastávají názor, že o Muhammadově nástupci může rozhodnout pouze Bůh a že tímto nástupcem může být pouze jeho bratranec, a zároveň manžel jediné jeho přeživší dcery Fátimy, Ali. Ali byl v tomto směru velmi neprůbojný, ale nakonec se chalífem stal. Ovšem až čtvrtým. Po jeho vraždě však šíité nadále uznávali jen přímé Aliho potomky, kterých bylo dohromady 12. Jeho poslední syn Madhi dle muslimů povstane z mrtvých a společně s Ježíšem Kristem povede svět správnou cestou. V islámském světě jsou menšinou a jeho stoupence můžeme najít na Blízkém Východě, např. v Iráku, Íránu, Ázerbajdžánu a Bahrajnu. Menší skupiny žijí také v Libanonu, Sýrii, Indii, Pákistánu, Afghánistánu, Turecku, Albánii, Jemenu, Saudské Arábii, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech.(2) Šíité neuznávají, kromě Koránu, žádnou literaturu, cení si mučedníků a očekávají příchod spasitele. Ovšem šía nikdy netvořila zcela jednolitý proud(3), proto vzniklo další nemalé množství sekt. Sunnité považují za zdroj své víry Korán a sunnu, tedy sbírku dalších známých výroků a činů Muhammada (4) a odmítají jakoukoliv změnu v těchto dokumentech. Sunnité, na rozdíl od šíitů, uznávají první 3 chalífy, včetně Abú Bakra, což byl otec Muhammadovi manželky Aiši, který ho zastupoval už v době jeho nemoci a cest. V islámském světě tvoří asi 90 % a dá se říci, že jsou zastoupeni ve všech islámských zemích, kromě výše zmíněných.
17
6 Pilíře islámu (16) 1
Vyznání víry – šaháda – Správný muslim věří v jediného Boha a jeho posla
Muhammada, což dokládá pronášením modliteb.
2
Modlitba – salát – Každý věřící muslim by se měl modlit 5krát denně (za úsvitu,
v poledne, odpoledne, večer a v noci), přičemž musí znát přesnou dobu těchto modliteb. Dále by při modlení měla být jeho tvář obrácena k Mekce a jeho tělo i oděv musí být čistý, stejně jako podlaha, na kterou rozvine svůj modlitební kobereček.
3
Půst v měsíci Ramadánu – sawn – Ramadán připadá na devátý měsíc lunárního
kalendáře, což znamená, že každý rok se začátek o několik dní posouvá. Povinností je pro všechny věřící starší deseti let. Tito se od východu do západu slunce musí zdržet všech pozemských požitků jako je jídlo, pití, kouření a pohlavní styk. Po západu slunce přichází na řadu bohaté večeře, u kterých se většinou schází celá rodina. Od půstu jsou osvobozeni nemocní, staří, těhotné, kojící a menstruující ženy.
4
Almužna – zakát – Dnes se již dá ztotožnit s běžnou daňovou povinností. Vychází
z pomoci sociálně slabším spoluobčanům, kdy věřící muslim odevzdává vše, co sám nepotřebuje. Jsou dva způsoby udělení almužny – přímo potřebným anebo úřadům, které se o rozdělení postarají.
5
Pouť do Mekky hadždž – Tuto pouť by měl alespoň jednou za život vykonat každý
zdravý věřící muslim. V Koránu jsou upraveny podmínky pro ty, kteří se této pouti zúčastnit nemohou. Každému, kdo se jí ale zúčastní, prokazuje jeho okolí nesmírnou úctu. Jako jediný z pilířů není absolutně povinný.
18
7 Korán (6) V první řadě je důležité zmínit, že muslimové neberou Korán jako klasickou knihu, ale jako slovo Boží seslané Muhammadovi prostřednictvím archanděla Gabriela. Jelikož byl Prorok negramotným mužem, musel zaměstnat až 40 písařů, kteří jeho zjevení zaznamenávali na velbloudí kůži, papyrus, kůru stromů a zvířecí kosti. V době jeho života se v jeho blízkosti pohybovala až 10 000 lidí, kteří celý Korán znali zpaměti. Muslimové ho však nepovažují pouze za historické dílo, oni z něj čerpají, hledají motivaci a snaží se podle něj žít. Winston Churchill přirovnal Korán k Hitlerově Mein Kampfu. Není řazen chronologicky, ale podle délky jednotlivých súr, kterých obsahuje 114 a jejichž názvy jsou odvozeny z toho, o čem daná súra vypráví nebo podle slova, které obsahuje. Téměř všechny začínají větou: Ve jménu Boha milosrdného, slitovného“ – tzv. basmalou. Za zmínku stojí taktéž súra první – Otevíratelka knihy. Jako jediná v sobě neobsahuje žádné doporučení, příkazy ani zákazy a je povinnou součástí každé modlitby. „Podle muslimských teologů je sice zakázáno překládat Korán, tento zákaz však z praktických důvodů nebyl dodržován. První překlad do latiny se objevil již v roce 1143. V průběhu 19. a 20. století byl Korán přeložen do všech světových a do značného počtu méně rozšířených jazyků.“(5) Dle věřících ovšem jakýkoliv překlad Koránu není Koránem. Uznávají ho pouze v původním jazyce, arabštině. Proto také konvertity z ostatních, nearabských zemí nepovažují za plnohodnotné muslimy, dokud nezačnou modlitby pronášet právě v tomto jazyce. Není pochyb o tom, že Korán patří v muslimském světě mezi nejčtenější a nejrecitovanější knihy. Problém může nastat ve chvíli, kdy je věřící negramotný. Verše se musí učit zpaměti, což je vlastně povinností všech muslimů od útlého dětství. Ovšem negramotný člověk některé verše buď vůbec nepochopí, nebo je pochopí špatně.
19
7.1 Části Koránu, které podporují toleranci: Súra 109 – Nevěřící 1 Rci: „Nevěřící! 2 Já nebudu uctívat to, co vy uctíváte, 3 a vy nejste ctitelé toho, co já uctívám, 4 a já nejsem ctitelem toho, co vy jste uctívali, 5 a vy neuctíváte to, co já uctívám. 6 Vy máte své náboženství a já své náboženství mám.“(6)
Súra 2 – Kráva 59/62 „Věru ti, kdož uvěřili, a ti, kdož jsou židy, křesťany a sabejci, ti, kdož uvěřili v Boha a v den soudný a konali zbožné skutky – ti naleznou odměnu u Pána svého a nemusí mít strach a nebudou zarmouceni. 103/109
Mnozí z vlastníků písma by si přáli učinit z vás znovu nevěřící poté, co
dostalo se vám víry, ze závisti, jež je v nich, i když se pravda stala již zjevnou. Vymažte a odpusťte jim, dokud nepřijde Bůh s rozkazem Svým – a Bůh věru je mocný nade věcmi všemi. 257/256
Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno
správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta a věří v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, jež nikdy se neutrhne. A Bůh je slyšící, vševědoucí.“(6)
Súra 18 – Jeskyně 28/29 A rci: „Pravda přichází od Pána vašeho; kdo chce, ať věří, a kdo chce, ať nevěří. A věru jsme připravili pro nespravedlivé oheň, jenž hustým dýmem je obklopí. A poprosí-li o pomoc, bude jim pomoženo vodou podobnou kovu roztavenému, jež spálí tváře jejich. A jak odporný to nápoj a jak hnusné to místo pobytu.“ (6)
20
7.2 Súry, vybízející k pomoci druhým:
Súra 41 – Byly učiněny srozumitelnými 34
„Dobré a špatné skutky si nejsou rovné; odplácej tím, co lepší je, a hle, ten, mezi
nímž a tebou bylo nepřátelství, se stane jakoby přítelem horoucím. 40/43 Dodržujte modlitbu, rozdávejte almužnu a sklánějte se s těmi, kdož se sklánějí. 172/177
Zbožnost nespočívá v tom, že obracíte tváře své směrem k východu či
západu, nýbrž zbožný je ten, kdo uvěřil v Boha, v den soudný, v anděly, Písmo a proroky a rozdává z majetku svého - bez ohledu na lásku k němu – příbuzným, sirotkům, nuzným, po cestě (Boží) jdoucímu, žebrákům a na otroků vykoupení, a ten, kdo modlitbu dodržuje a almužnu udílí. A zbožní jsou ti, kdož úmluvy své dodržují, když je jednou uzavřeli a v protivenství, v neštěstí a v dobách násilí jsou trpěliví – to jsou ti, kdož víru pravou mají, a to jsou bohabojní. 186/190
A bojujte na stezce Boží proti těm, kdož bojují proti vám, avšak nečiňte
bezpráví, neboť Bůh nemiluje ty, kdož se bezpráví dopouštějí.
Súra 49 – Komnaty 11
Vy, kteří věříte! Nechť neposmívají se jedni lidé druhým, možná, že tito jsou lepší
než oni! A nechť jedny ženy se neposmívají druhým, možná, že tyto jsou lepší než ony! Neurážejte se vzájemně a nenazývejte se přezdívkami! A jak hnusný je název hanebník poté, co byla přijata víra! A ti, kdož se nebudou kát, jsou věru nespravedliví! 12
Vy, kteří věříte! Střežte se přílišného podezřívání druhých, vždyť některá podezření
jsou hříchem! Nevyzvídejte a nepomlouvejte se vzájemně! Což si někdo z vás přeje jíst maso bratra svého mrtvého – vždyť by vám to bylo odporné! Buďte bohabojní, neboť Bůh věru je blahovolný ke kajícníku a slitovný.
21
Súra 30 – Byzantinci 20/21 A patří k jeho znamením, že vám z vás samých manželky stvořil, abyste u nich klid nalezli. A vložil mezi vás lásku a dobro – a věru jsou v tom znamení pro lidi přemýšlivé.
Súra 17 – Noční cesta 33/31 Nezabíjejte děti své z obavy před zchudnutím, vždyť my jim i vám obživu uštědříme. A jejich zabíjení je hříchem velkým. 34/32 A nepřibližujte se k cizoložství, neboť to ohavnost je i špatná cesta.
Súra 6 – Dobytek 153/152
Nepřibližujte se k majetku sirotků jinak než s dobrými úmysly, dokud
nedosáhnou dospělosti! Dávejte dobré míry i spravedlivé váhy! My pak neukládáme duši břemeno žádné nad její síly. A když hovoříte, buďte spravedliví, i když se jedná o příbuzného, a dodržujte úmluvu s Bohem!
Súra 4 – Ženy 33/29 Vy, kteří věříte! Nepohlcujte si vzájemně majetky své podvodným způsobem; jiné je, jde-li o obchod na základě vzájemného souhlasu; a nepřivozujte si smrt!
7.3 Ovšem v Koránu jsou i súry propagující brutalitu a násilí:
Súra 2 212/216
A je vám předepsán také boj, i když je vám nepříjemný.
213/216
Je však možné, že je vám nepříjemné něco, co je pro vás dobré, a je možné,
že milujete něco, co je pro vás špatné; jedině Bůh to zná, zatímco vy to neznáte.
22
Súra 3 – Rod Imránův 8/10
V ten den nebudou nevěřícím majetky ani děti jejich proti Bohu nic platny a stanou
se palivem pro oheň pekelný.
Súra 4 19/15 Proti těm z vašich žen, jež dopustí se hanebnosti, vezměte jako svědky čtyři z vás. A jestliže tito to dosvědčí, podržte ženy v domech, dokud smrt je nezavolá anebo Bůh pro ně nepřipraví nějaké východisko. 38/34 Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetku svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! 91/89 A přáli by si, abyste se stali nevěřícími, jako jsou oni, a abyste byli stejní. Neberte si mezi nimi přátele, dokud se nevystěhují na stezku Boží! A Jestliže se obrátí zády, pak je chyťte a zabte, kdekoliv je naleznete! A neberte si z nich ani přátele, ani pomocníky. 76/74 Nechť tedy bojují na stezce Boží ti, kdož kupují za život pozemský život budoucí! A těm, kdož bojují na stezce Boží a budou zabiti či zvítězí, těm dáme odměnu nesmírnou.
Súra 5 – Prostřený stůl 37/33 A odměnu těch, kdož vedli válku proti Bohu a Jeho poslu a šířili na zemi pohoršení, bude věru to, že budou zabiti a nebo ukřižováni i budou jim useknuty jejich pravé ruce a levé nohy anebo budou ze země vyhnáni. A těm dostane se hanby na tomto světě, zatímco na onom světě je očekává trest nesmírný. 2
Cizoložnici a cizoložníka zbičujte, každého sto ranami! A nechť vás nepojme vůči
nim lítost, s ohledem na náboženství Boží, věříte-li v Boha a v den poslední. A nechť skupina věřících je svědkem trestu jejich.
23
56/51 Vy, kteří věříte! Neberte si židy a křesťany jako přátele, neboť oni jsou si přáteli jedni druhým. Kdokoliv z vás se s nimi přátelí, ten stane se jedním z nich a Bůh věru nepovede lid nespravedlivý. 13/10 Zatímco ti, kteří neuvěřili a Naše znamení za lež prohlásili, budou v pekle obyvateli.
Súra 44 – Dým 48
A potom na jeho hlavu za trest vodu vroucí lijte!
Súra 8 – Kořist 14
Toto je trest váš, ochutnejte ho a vězte, že pro nevěřící přichystán je trest ohně
pekelného. 15
Vy kteří věříte! Když se na pochodu střetnete s nevěřícími, neobracejte se k nim
zády! 16
A kdokoliv se k nim v ten den obrátí zády – s výjimkou toho, kdo obrátí se k jinému
boji nebo se vzdálí, aby se připojil k jinému oddílu – ten uvalí na sebe hněv Boží a útulkem jeho se stane peklo – a jak hnusný je to cíl konečný.“ (6)
24
8 Islámský fundamentalismus (7, 8) „ Původní pojem fundamentalismus označoval hnutí amerických protestantských farářů, kteří se na konci 19. století uskupili se společným cílem: doslovné dodržování Bible. Tito protestanti byli vyděšeni dobovými tendencemi, zejména Darwinovou teorií evoluce. Nejprve se jednalo o malé skupiny pocházející z venkova, brzy se však hnutí rozšířilo i do měst.“ (7) V dnešní době toto označení znamená něco velmi nebezpečného a negativního. „Slovo fundamentalismus ovšem ve skutečnosti vyjadřuje pouze nějaký myšlenkový proud, filosofii nebo hnutí, jež staví na základu (fundamentu) a je tomuto základu věrný. Je charakteristický spíše pokusem o změnu. Je to hnutí, které si osobuje právo na vlastnění pravdy a dává si svaté právo pravdu prosazovat a měnit tím současný stav. Přitom se (v případě církví) opírá o svaté prameny náboženství, které užívá v doktrinální formě, byť si vybírá a argumentuje pouze vybranými částmi. Je jasné, že potom velice záleží na tom, na jakém základu je určitý fundamentalismus založen, čemu je věrný. Naprosto jiný je fundamentalismus křesťanský, islámský, sektářský či ekologický. Jediné, co mají tito fundamentalisté společné je to, že se snaží být věrni základům a plnit to učení, jemuž jsou věrni. Jsou naprosto přesvědčeni o své pravdě, jsou ochotní se jí podřídit, obětovat se pro ni.“(8)
Charidovci by se zajisté dali přirovnat k fundamentalistům. Jednalo se o skupinu, která věřila tomu, že všichni lidé jsou si rovni a také zastávali názor, že titul chalífa by neměl být dědičný, ale měl by se jím stát nejzbožnější muslim – ať se jednalo o jakoukoliv osobu. Jednalo se o velmi moderní názor, ale způsob jeho prosazování už tak moderní nebyl. Ve jménu své myšlenky zabíjeli všechny, kteří s nimi nesouhlasili i s celými jejich rodinami.
25
9 Náboženský terorismus Přesto, že nepatřím mezi jedince, kterým se při vyslovení slova islám vybaví automaticky pojem terorismus, zařadila jsem tuto kapitolu do své práce. Někteří atentátníci hlásají, že daný skutek provedli ve jménu Alláha. Tyto sebevražedné akce, únosy turistů, pumové útoky a mnoho dalších ale vrhají špatné světlo jak na zemi, kde se staly, tak na zemi, ze které tito teroristé pocházejí. Je jisté, že o tuto zemi turisté nebudou nadále projevovat zájem, cesta do ní bude spojená s rizikem a samozřejmě bude nutné dodržovat určitá bezpečnostní opatření. Než se začneme zabývat útoky v konkrétních zemích, ráda bych uvedla základní informace o terorismu jako takovém. Jak jsem se v mnoha zdrojích dočetla, tak neexistuje definice, která by byla obecně uznávaná. Ale také všechny tyto zdroje uvádějí, že se vždy jedná o násilný čin, který je zaměřen převážně na civilisty. Teroristé se snaží vyvolat pocit strachu a tím dosáhnout svých cílů. Některé zdroje uvádějí i seznam zemí, které údajně terorismus podporují. Patří mezi ně například Irák, Írán, Libye, Sýrie, Súdán (11),… Internetové stránky www.bedekr.cz (17) uvádějí seznam nejnebezpečnějších zemí světa. Málokoho asi udiví, že na tomto seznamu figurují některé muslimské země, jako je například Somálsko, Irák, Afghánistán, Pákistán, Súdán, Libanon a další. Na druhé straně Česká republika se pravidelně umisťuje v první dvacítce nejbezpečnějších zemí světa. Z tohoto jasně vyplývá, že bezpečí nebude asi hlavním motivem opouštění ČR a návštěv zemí muslimských. (18)
26
10 Teroristické útoky (13) Samozřejmě nepochybuji o tom, že teroristické útoky mají nemalý vliv na cestovní ruch, ale pokud bych se chtěla zabývat všemi útoky na civilní obyvatelstvo, musela bych této problematice věnovat mnohem více času a také bych musela pozměnit nejenom cíl, ale nejspíše i název mé práce. Proto jsem se rozhodla vypsat jen ty, které se udály v zemích, o kterých se v této práci zmiňuji. Lidé, kteří tyto útoky přežili, již tuto zemi nenavštíví a předpokládám, že ani nedoporučí svým blízkým. Navíc se k těmto informacím dostane téměř každý, protože média o dění ve světě velmi obsáhle informují. Proto i země jako je Egypt zaznamenaly na určitou dobu snížení zájmu. Již zmíněnému Egyptu to však nijak rapidně neuškodilo, stále se v žebříčcích nejvíce navštěvovaných destinací drží na předních místech. Ovšem země jako jsou Irák a Pákistán asi v turistech nevyvolávají touhu po jejich navštívení a pravděpodobně se v žebříčcích spolu s Egyptem ještě nějaký čas neobjeví. Egypt (12) 18. 4. 1996 – Útok na hotel Europa. 16 lidí bylo zraněno, 1 Egypťan a 17 turistů zemřelo. 18. 9. 1997 – Výbuch autobusu v Káhiře. 18 lidí bylo zraněno, 1 Egypťan a 9 turistů zemřelo. 17. 11. 1997 – Útok na civilisty u Luxoru. Celkově zemřelo 68 lidí, 24 jich bylo zraněno. 7. 10. 2004 - 34 lidí zemřelo a přes 100 jich bylo zraněno při 3 útocích na pobřeží Rudého moře. 7. 4. 2005 – 3 cizinci a sebevražedný atentátník přišli o život v centru Káhiry. Dalších 18 lidí bylo zraněno. 30. 4. 2005 – Během dvou útoků v Káhiře zemřeli jen 3 atentátníci, zraněno bylo 10 osob, z toho 4 turisté. 23. 7. 2005 – Během 3 útoků zemřelo přes 70 civilistů, z toho 10 cizinců a jeden Čech. Více než 200 lidí bylo zraněno.
27
24. 4. 2006 – Exploze v restauracích a nákupním středisku si vyžádaly minimálně 20 mrtvých a asi 90 zraněných. 22. 2. 2009 – Výbuch bomby u káhirské mešity zabil nejméně 4 lidi. Tunisko 11. 4. 2002 – Židovská synagoga na ostrově Djerba – 21 mrtvých Pákistán 8. 5. 2002 – Karáčí – útok na autobus – 14 mrtvých. 20. 9. 2008 – Islámábád – Útok na hotel Marriot – 270 zraněných civilistů, 53 mrtvých, jeden z nich byl i český velvyslanec.(12) Saúdská Arábie 12. 5. 2003 – 4 útoky v hlavním městě – 35 mrtvých. Maroko 16. 5. 2003 – 5 útoků zaměřených na židovské cíle a zahraniční hotely si vyžádalo 42 obětí. (13) Irák 24. 2. 2008 - Bagdád – 40 mrtvých poutníků si vyžádal útok sebevražedného atentátníka. Turecko 12. 9. 2006 – Diyarbakir – Bomba zabila minimálně 11 lidí, dalších 17 bylo zraněno. (14) 15. 11.2003 – 25 mrtvých a 303 zraněných si vyžádaly výbuchy dvou bomb u židovských synagog. 20. 11. 2003 – Nálože byly umístěny před britským konzulátem a bankou. Tyto útoky si vyžádaly 31 obětí a 480 raněných. (15)
28
11 Konkurenceschopnost v cestovním ruchu Internetové stránky www.czefrica.com(9) uveřejnily seznam zemí, které byly zařazeny do výzkumu, ve kterém se jednalo o zjištění konkurenceschopnosti v cestovních ruchu. Země Spoj. arab.emiráty Katar Bahrajn Tunisko Jordánsko Egypt Omán Saúdská Arábie Maroko Sýrie Kuvajt Gambie Senegal Libye Alžírsko Mali Nigérie Čad
Rok 2009
Rok 2008
Rok 2007
33. 37. 41. 44. 54. 64. 68. 71. 75. 85. 95. 87. 101. 112. 115. 119. 128. 133.
40. 37. 48. 39. 53. 66. 76. 82. 67. 94. 85. 84. 108. 104. 102. 119. 125. 130.
18. 36. 47. 34. 46. 58. 57. 67. 84. 93. 105. 115. 124.
Tabulka 2 - konkurenceschopnost v cestovním ruchu
Hodnoceny byly například lidské, kulturní, přírodní zdroje, infrastruktura a podnikatelské prostředí. Z tohoto seznamu jsem vybrala země, které souvisí s tématem této práce. Jedná se o země, ve kterých je islám buď státním náboženstvím, anebo ho praktikuje alespoň 50% obyvatelstva. V letošním roce bylo do výzkumu zahrnuto 133 zemí, v roce loňském 130 a v prvním roce výzkumu, tedy 2007, bylo zemí 124. Z těchto čísel je patrný každoroční přírůstek.
29
12 Památky UNESCO v muslimských zemích (10) 12.1.1 Afghánistán 2003 – Kulturní krajina a archeologické památky v údolí Banjam – Tato památka představuje náboženský vývoj ve střední Asii. Nachází se zde řada buddhistických klášterů, svatyní a opevněné hradby z doby islámské. Návštěvník zde také nalezne svědectví o zničení soch stojícího Buddhy. 2002 – Minaret a archeologické pozůstatky v Jam
12.1.2
Alžírsko
1980 – Al Qal´a v Beni Hammadu – Pozůstatky města založeného v roce 1007 jako první hlavní město hammadských emírů, které bylo zničeno v roce 1152. Nachází se zde jedna z největších mešit v Alžírsku. 1982 - Tassili n´ajjer – Měsíční krajina dokládající prehistorické jeskynní umění. 1982 – Timgad – Vojenská kolonie založená na „zelené louce“ císařem Trajánem v r. 100 n.l. Mezi další památky UNESCO v Alžírsku patří: údolí M´Zab, Djémila, Kašbach, Tipasa.
12.1.3
Bangladéš
1985 – Bagerhat – Město založené tureckým generálem v 15. století. 1997 - Sundarban – Deštný prales o celkové rozloze 140 000 ha.
12.1.4
Egypt
1979 – Abú Mena – Ranně křesťanské svaté město. Od roku 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví v ohrožení.
30
2005 – Vádí Al-Hitan - Údolí velryb. Zde nalezené kamenné pozůstatky nejstaršího podřádu velryb dokládají, že tento vyhynulý druh byl původně tvorem suchozemským. 2002 – Oblast kláštera sv. Kateřiny – Nejstarší křesťanský klášter stále plnící svou funkci. Oblast je posvátná pro 3 největší světová náboženství – křesťanství, islám i judaismus. 1979 – islámská část Káhiry – Město, které bylo založeno v 10. století, patří mezi jedno z nejstarších islámských měst na světě a největšího rozkvětu dosáhlo ve 14. století. Další egyptské památky: Memfis a jeho nekropole – pyramidová pole od Gízy do Dashuru, Núbijské památky – od Abu Simbel po Fílai, Théby.
12.1.5
Irák
2003 – Qal´at Sherqat – Starověké město přidané v roce 2003 na Seznam světového dědictví v ohrožení. 1985 – Hatra (obrázek 1) – Hlavní město prvního arabského království proslavené svými 9 km dlouhými vnějšími hliněnými hradbami a vnitřními kamennými o délce 6,5 km. 2007 – Samara – Archeologická lokalita.
12.1.6
Írán
2008 – Arménské kláštery – sv. Tadeáše, sv. Štěpána, Dzordzorova kaple. Poutní místo. 1979 - Čogha Zanbil - Svaté město království Elam založené v roce 1250 př.n.l., které však nikdy nebylo dostavěno. 1979 – Persepolis (obrázek 2) – Hlavní město říše Achajmenovců s palácovým komplexem. 31
2005 – Sultanije – „předchůdkyně“ Tadž Mahalu. Další íránské památky: Bám a jeho kulturní krajina, Behistun, Pasargady, Tacht-e Sulejmán, Imánovo náměstí.
12.1.7
Jemen
1993 – Zabid – Bývalé hlavní město Jemenu. Nachází se zde islámská univerzita. Od roku 2000 zapsána do Seznamu světového dědictví v ohrožení. V této oblasti jsou často historické budovy nahrazovány novostavbami bez ohledu na jejich historickou hodnotu. 1982 – Shibam (obrázek 3) – „Manhattan pouště“ (10) - Přibližně 500 až osmipatrových domů z 16. století. 2008 – Souostroví Sokotra – Na tomto území žije velké množství živočichů, které nikde jinde nenajdeme. 1986 – San´á - Údajně jedno z nejstarších lidských sídlišť na světě ve výšce 2 200 m. n. m.
12.1.8
Jordánsko
2004 – Um er-Rasas – Původně římský vojenský tábor, který se rozrostl na město. Nyní archeologické naleziště, které do dnešních dnů nebylo zcela odkryto. 1985 – Quseir Amra – Pouštní palác, který je ve výjimečně zachovalém stavu. Kdysi sloužil jako pevnost s vojenskou posádkou. 1985 – Petra (obrázek 9) – „Petra je napůl postavená, napůl vytesaná do skály, a je obklopená horami, které jsou plné chodeb a soutěsek. Je jedním z nejznámějších archeologických nalezišť na světě, místem, kde se východní tradice smísily s helénskou architekturou.“(10)
32
12.1.9
Libye
1982 – Cyrane – Město, jež v 7. století před naším letopočtem založili obyvatele ostrova Santorini. Bylo důležitým centrem a součástí římského impéria. 1986 – Ghadames (obrázek 4) – „ Známý jako Perla pouště se nalézá na hranici Tuniska, Libye a Alžíru, v oáze, která je obydlená již od římských dob. Je jedním z nejstarších měst a je výborným příkladem tradičního osídlení. Architektura obydlí charakterizuje vertikální rozdělení funkcí: přízemí bylo používáno jako skladiště zásob, zatímco horní patro sloužilo pro rodinu, přečnívající části tvořily téměř podzemní síť uliček, a nejvrchnější části tvořily otevřené terasy určené pro ženy.“ (10) 1982 – Leptis Magna – Původně město, které sloužilo jako rybářský přístav, později jedno z nejkrásnějších měst římského impéria. 1982 – Sabratha – Bývalé obchodní centrum Féničanů. 1985 – Tadrart Acacus – Skalní malby nacházející se v tomto masívu na hranicích s Alžírskem dokládají změny fauny, flóry i životního stylu obyvatelstva.
12.1.10
Malajsie
2000 – Gunung Mulu – Národní park se stejnojmennou 2 377 metrů vysokou pískovcovou věží. Nachází se zde i největší jeskynní síň světa. 2008 -
Melaka a George Town
- Tyto historická města tvoří kulturní a
architektonickou krajinu, která v této oblasti Asie nemá obdoby. 2000 – park Kinabalu – „ Je zde velice široká paleta biologických lokalit, od bohatých tropických nížin a kopcovitého deštného pralesa, po horský prales, subalpínský les a kosodřevinu ve vyšších nadmořských výškách. Místo bylo vyhrazeno jako Centrum pro biologickou rozmanitost v jihovýchodní Asii a nachází se zde mnoho nejrůznějších druhů rostlin z regionu Himalájí, Číny, Austrálie, Malajsie a tropické oblasti.“ (10)
33
12.1.11
Maroko
2001 – Essaouira – Opevněné město z 18. století, které již od svého založení bylo významným obchodním centrem. 1981 – Féská medina – V tomto městě se nachází mimo jiné i nejstarší univerzita na světě. Bývalo dokonce hlavním městem království, a i po odsunutí politické moci zůstalo kulturním a duchovním centrem země. 1987 – Ksar Ait-Ben-Haddou – Hliněné stavby uvnitř ochranných zdí. 1985 – Marakeš – Nachází se zde velké množství kulturních památek - mešita a její minaret, cimbuří, brány, zahrady, hrobky, residence, palác, divadlo … 2004 – Mazagan – Jedna z prvních portugalských pevností na území západní Afriky, pocházející z 16. století. 1996 – Meknes – Město založené jako vojenská pevnost se později stalo hlavním městem celé říše. Dodnes je zde patrný evropský vliv. 1997 – Tetouan – Nejzachovalejší medína s andaluským vlivem. 1997 – Volubilis – Archeologické naleziště.
12.1.12
Mauretánie
1989 – Banc d´Arguin – Národní park, který v sobě zahrnuje pouštní prostředí i druhovou rozmanitost pobřeží, je domovem mnoha stěhovavých ptáků, želv a delfínů. 1996 – Oudane, Chinguetti, Tichitt, Oualata – V 11. století založená náboženská a obchodní centra, sloužící původně jako útočiště karavan.
34
12.1.13
Omán
1988 – Bat, Al-Khutm, Al-Ayn – Archeologická naleziště. 2000 – Cesta kadidla – Pozůstatky karavanové oázy, přístavy a kadidlovníky dokládají jednu z nejdůležitějších obchodních aktivit v této oblasti. 1987 – Pevnost Bahla (obrázek 5) – Nachází se ve stejnojmenné oáze, která za svou prosperitu vděčí místnímu kmenu Banu Nehban. 2006 – Aflaj – Zavlažovací systém pocházející z roku 500 n. l., sloužící k přívodu vody do domácností i pro použití v zemědělství, který je dodnes v provozu.
12.1.14
Pákistán
1981 – Lahore (obrázek 6) – Šalamounovy zahrady a pevnost – Zahrady se rozprostírají na 3 terasách a v pevnosti jsou k vidění zlacené mešity a paláce z mramoru. Vzhledem k tomu, že stavba dálnice narušila části této památky, je zapsaná od roku 2000 na Seznamu světového dědictví v ohrožení. 1980 – Mohendžo- daro – Město postavené z nepálených cihel ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. Jeho pozůstatky byly objeveny ve 20. století. 1997 – Rohtas – Pevnost postavená v roce 1541, která nikdy nebyla dobyta. 1980 – Takht-i- Bahi a Sahr-i-Bahlol – Buddhistický klášterní komplex ze začátku prvního století a ruiny opevněného města. 1980 – Takšašíla – Město, které bylo důležitým centrem vzdělávání buddhistů, ležící na křižovatce obchodních tras hedvábné stezky. 1981 – Thatta – 3 po sobě jdoucí dynastie zvolily Thattu za své hlavní město, které samozřejmě náležitě zkrášlovaly.
35
12.1.15
Saúdská Arábie
2008 – Al-Hijr – Archeologické vykopávky. Nacházejí se zde výborně zachované hrobky, nápisy a jeskynní malby. První saúdskoarabská památka na seznamu UNESCO.
12.1.16
Súdán
2003 – Gebel Barkal – Na území delším než 60 kilometrů se rozkládá 5 archeologických nalezišť. Za zmínku stojí hroby, pyramidy, chrámy a paláce, které jsou dodnes považovány za posvátné.
12.1.17
Tunisko
1979 – El-Djem – Největší koloseum v severní Africe nacházející se v malém stejnojmenném městě. 1997 – Dougga – Ruiny města vzkvétajícího pod Římskou nadvládou, a upadajícího v době vlády islámu. 1988 – Kairouan – Po městech Mekka, Medina a Jeruzalém je to další svaté město muslimů, založené v roce 670. 1979 – Kartágo (obrázek 7) – Město založené v 9. století jako kolonie se stalo obchodní mocností celého Středomoří. 1980 – Ichkeul – Národní park se stejnojmenným jezerem, které je posledním dochovaným jezerem v severní Africe. 1985 – Kerkuane – Fénické město, které bylo opuštěno během punské války, a proto nebylo přestavěno Římany. 1988 – Medina ve městě Sousse
36
1979 – Medina ve městě Tunis – Toto město bylo až do konce 16. století považováno za nejbohatší z celého islámského světa, což dokládá i velké množství kulturních památek – mešity, fontány, paláce,…
12.1.18
Turecko
1986 – Chattušaš – Hlavní město Chetitské říše s pozoruhodným typem zachovalých staveb. 1988 – Hierapolis – Pamukkale (obrázek 8) – Skupiny terasovitých bazénů a zkamenělé vodopády s ruinami termálních lázní. 1985 – Historická území města Istanbul – Město bylo spojeno s hlavními událostmi po více než 2000 let. Najdeme zde velmi slavné památky jako například Hagia Sofia, Sulejmanova mešita nebo Hipodrom. 1985 – Göreme – Národní park s jeskynními svatyněmi vytesanými do skal. K vidění zde jsou i podzemní města a vesnice jeskynních lidí. 1994 – Safranbolu – Na hlavní obchodní cestě z východu na západ bývalo toto město důležitou zastávkou. Náboženská škola, lázně a mešita zde byly postaveny v roce 1322. 1998 – Trója – Nejznámější archeologické naleziště zmíněné i v Homérově eposu. 1985 – Velká mešita a nemocnice v Divrigi – Založena emírem Ahmedem Shahem. Další památky UNESCO v Turecku: Nemrut Dag a Xanthos – Letoon.
37
13 Dotazníkový průzkum Pro svůj výzkum jsem nepoužila řízený rozhovor, ale dotazník, proto bylo nutné ho sestavit tak, aby byl vhodný i pro respondenty, kteří muslimskou zemi nikdy nenavštívili, a jejich postoj se v mnoha případech podobá nesnášenlivosti. Formu dotazníku jsem vybrala hlavně proto, že jsem nechtěla oslovit odborníky, ale širokou veřejnost. Mnou sestavený dotazník obsahuje 13 otázek, na které je ve většině případů možná odpověď ano – ne. Odpověď nevím, jsem nedala k dispozici záměrně, protože z předešlých výzkumů jsem zjistila, že většina lidí se v tomto případě ani nesnaží nad danou otázkou zamyslet a okamžitě volí odpověď nevím. Záměrně jsem volila otázky, na které nebyla nutná dlouhá souvislá odpověď, neboť vím, že lidé neradi dotazníky vyplňují. Proto jsem se snažila otázky vhodně formulovat a vybrat pouze ty, které budu do své práce skutečně zahrnovat. Zároveň však byli všichni respondenti upozorněni, že je možné odpovědět i formou souvislého textu, což pár výjimek u některých otázek udělalo. Jelikož jsem si téma své práce vybrala již před svou semestrální praxí, kterou jsem vykonávala jako pracovník cestovní kanceláře v Tunisku, zahrnula jsem do výzkumu i některé ze svých klientů. V těchto případech se jednalo spíše o rozhovor než o pouhé vyplnění dotazníku bez vysvětlení. Z 200 oslovených občanů jich se mnou spolupracovalo 166.
38
14 Vyhodnocení dotazníků 14.1 Otázka č. 1: Může mít islám i pozitivní vliv na cestovní ruch?
ano 64% ne 36%
Graf 1: Může mít islám i pozitivní vliv na cestovní ruch? Tuto otázku jsem zvolila, jelikož na ni mohou odpovědět všichni respondenti. Nezáleží zde na tom, zda navštívili některou muslimskou zemi, nemusí mít ani žádné znalosti daného náboženství. V celém výzkumu jde pouze o jejich subjektivní názor. Ze 166 lidí odpovědělo kladně 106, záporně 60. U této otázky jsem dopředu nedokázala odhadnout, jaký bude její konečný výsledek. Pokud respondent odpověděl kladně, byl požádán o zdůvodnění, uvedení příkladu. Ve většině případů byla odpověď stejná, nebo velmi podobná. Byly použity pojmy jako např. poznání, kultura, mentalita, zvyky, architektura, památky, historie. Některé z těchto pojmů se dají sloučit do větší skupiny (např. památky a architektura – dle mého názoru se jedná téměř o synonyma). Dále pojem mentalita, zvyky a kultura – zde si opět myslím, že pojem kultura zahrnuje i 2 výše zmíněné. A zmiňované poznání by dokonce obsáhlo všechny uvedené příklady (ať se jedná o poznání kultury, poznání mentality, …). Ovšem mým cílem bylo přimět respondenta, aby sám tyto důvody vymyslel, proto jsem nesestavila nabídku, ze které by mohli jen vybírat.
39
Myslím si, že nejvíce zmiňované odpovědi se daly očekávat, ale i přesto mě někteří respondenti překvapili. Jeden dotázaný uvedl, že by rád poznal „reálný život arabského obyvatelstva“, utvořil si vlastní názor a nepřijímal jen informace z tisku a televize. Rád by z turistické destinace navštívil i místa mimo hotelový komplex a poznal domorodé obyvatele, nejen pracovníky hotelů. Z vlastní zkušenosti, kdy jsem pracovala pro cestovní kancelář v Tunisku, vím, že tyto země jsou v porovnání s Evropou velmi chudé a pokud se turista vypraví mimo turistické letovisko, bývá velmi nemile překvapen. Ať už se jedná o životní podmínky, hygienu anebo úroveň vzdělání. Ovšem tyto cesty jsou svým způsobem velmi obohacující a nezapomenutelné, na čemž jsem se shodla s mnoha svými klienty. U kladných odpovědí si ještě vzpomněli na náboženství, 4 z nich neopomněli gastronomii a jeden k mému překvapení uvedl, že by rád poznal styl arabského obchodování. Tématem obchodu a způsobu prodeje se budu zabývat u otázky číslo 2. Já osobně jsem očekávala, že někdo uvede tuto skupinu věřících také jako turisty, nejen jako hostitele. Vzhledem k tomu, že je na světě více než jedna miliarda věřících muslimů, a každý z nich musí minimálně jednou za život vykonat pouť do Mekky, tak si myslím, že tyto cesty jsou také významným přínosem cestovního ruchu. Tuto odpověď jsem očekávala tím víc, že mými respondenty byli i studenti naší školy, kteří by měli mít profesionálnější pohled na dané téma, vzhledem k tomu, že studují cestovní ruch. Proto jsem čekala, že budou spíše přemýšlet o finančních přínosech, že zhodnotí i ekonomické hledisko a nebudou se touto otázkou zabývat jen z pohledu turisty. Ovšem příklady byly uvedeny i u záporných odpovědí, což v dotazníku sice nebylo požadováno, ale vzhledem k tomu, že jsem se s většinou respondentů setkala osobně, během rozhovoru došlo i na toto vysvětlení. Záporně odpovídali většinou muži. Jako důvod uváděli např., že se jim nelíbí chování k ženám, vadí jim pohled na zahalené ženy a potlačování jejich práv. Jeden z respondentů dokonce uvedl, že dovolená v těchto místech by byla pod jeho úroveň, další „jen“ nemá rád muslimy (ačkoliv se nikdy s žádným osobně nesetkal, o jejich náboženství se nijak nezajímá a ani vlastně netušil o které země, kromě Saudské Arábie, se jedná).
40
Ovšem také byly zmíněny pro mě velmi zajímavé pojmy. Jedná se např. o „teroristické země“. Respondent údajně neměl na mysli všechny muslimské státy. Nazval tak ty, které byly a dle něj mohly být spojovány s teroristickými útoky. Po otázce, zda by mohl uvést konkrétní příklad, jmenoval Afghánistán a Pákistán. Pravdou je, že nepatří mezi turisticky nejvíce navštěvované, ale také si myslím, že toto označení není úplně zasloužené. Nejedná se o zemi jako takovou, ani o její obyvatele, vždy se jedná o jednotlivce nebo malou skupinu lidí. A pokud se zaměříme na konkrétní útoky, tak ve většině se nejedná o zástupce jednoho státu.
41
14.2 Otázka č. 2: Ovlivňuje místní mentalita a zvyky negativně kvalitu dovolené?
ano 48% ne 52%
Graf 2: Ovlivňuje místní mentalita a zvyky negativně kvalitu dovolené?
80 dotázaných uvedlo, že jejich dovolenou negativně ovlivnilo chování místních lidí. Již jednou zmiňovaný způsob prodeje na arabských tržnicích, kdy se opravdu stačí na vystavené zboží jen koutkem oka podívat a prodavač se stává neodbytným, českým turistům skutečně velmi vadí. Pravdou je, že s našimi prodejními podmínkami a taktikami se to srovnávat nedá. Arabský obchod je proslulý smlouváním. V těchto zeměpisných šířkách se nejedná o zábavu, ale téměř nutnost. Pro nás, evropské turisty, jsou tam ceny poměrně nízké. Ovšem až po usmlouvání. Obchodník obvykle cenu velmi zvýší (v některých případech více než 10krát), aniž by očekával, že zboží za tuto částku prodá. Pak už je obchod i v rukou nakupujícího. K nepatrnému snížení ceny prodavače přimějete poměrně snadno a rychle. Čím více stojíte o další snížení, tím více času to zabere. Některým turistům je toto nepříjemné, nechtějí se dohadovat, mají z toho špatný pocit, jako by na danou věc neměli peníze. Proto si buď koupí daný výrobek za neskutečně vysokou cenu, nebo se podrobují riziku, že si na dovolené nekoupí nic. Pro tyto případy jsou zřízeny ovšem i obchody s tzv. pevnými cenami. Zde už smlouvání není nutné, dokonce ani vhodné.
42
Z mé zkušenosti v Tunisku vím, že někteří prodavači jsou skutečně velice vytrvalí. Ačkoliv se sama řadím mezi velmi tolerantní návštěvníky, někdy je jejich neustálé pokřikování a tahání za ruce i oblečení velmi nepříjemné. Ovšem respondenti neuváděli jen tento, pro mě i pochopitelný, důvod. Někteří z nich uvedli, že je obtěžuje ranní svolávání k modlitbám. Dle mého názoru je uvedení tohoto důvodu způsobeno neznalostí a nepřipraveností turisty před cestou. Pokud se chystám navštívit muslimskou zemi, musím očekávat rituály spojené s danou kulturou a náboženstvím. Nerada bych tvrdila, že se jedná o příjemné probuzení, ale co si dovolím říct je to, že my jako turisté bychom to měli respektovat a neočekávat, že se během naší dovolené život v destinaci změní nebo dokonce zastaví. Velmi, ale skutečně velmi mě překvapila odpověď, nebo spíše stížnost jednoho muže. Stěžoval si na kuchyni v destinaci. Hlavním důvodem byla absence vepřového masa. Nikoho, kdo se o toto náboženství a kulturu alespoň z části zajímá, tato absence nemůže překvapit. A předpokládám, že pokud tento muž vybíral dovolenou v destinaci s muslimským obyvatelstvem, si alespoň základní informace zjistil. Ovšem čeští turisté jsou již poněkud zhýčkáni nabídkou tzv. klubových hotelů, kde se personál všemožně přizpůsobuje, učí se česky, protože jinak by se s mnoha našimi turisty nedomluvil, dokonce se snaží přizpůsobit i kuchyni a celkově se řídí heslem „náš zákazník, náš pán.“ Ovšem ne všem požadavkům je možné vyhovět. Osobně mám pocit, že s vzrůstající nabídkou vzrůstá i poptávka. Jeden z uvedených negativních důvodů (pro mě nepochopitelný) byla přítomnost arabského personálu. Tento návštěvník skutečně v Africe čekal české zaměstnance na všech pracovištích. Dalším důvodem byl koupací oděv místních žen. Ty samozřejmě nemají klasické plavky a koupat se musí zcela oblečené. Chápu, že pro klienta hotelu, který je v této destinace poprvé to může být velkým překvapením. Ovšem respondenti uváděli, že se takovýchto žen štítili a báli se používat bazén, který před nimi použily ony. Někteří z nich se pro ně dokonce domáhali zákazu koupání a pracovníkům cestovní kanceláře doporučovali, aby to jejich zaměstnavatel uvedl v katalogu na příští sezónu.
43
Pouze o 6 respondentů více, tedy 86, odpovědělo na tuto otázku záporně. Na své dovolené se nesetkali s ničím, co by je obtěžovalo. Nerada bych svým respondentům křivdila, ale mám dojem, že ani jeden z nich se nezamyslel nad otázkou, jestli naše zvyky a mentalita ovlivňují negativně život místního obyvatelstva. Dle mého názoru by odpověď domorodých lidí byla ve většině případů kladná. Ženy v těchto zemích často musí na veřejnosti chodit zahalené a v doprovodu mužského pohlaví. Tyto pravidla jsou platná po mnoho generací a pravděpodobně ještě po mnoho generací platná budou. Osobně jsem byla svědkem, kdy se malá dcera ptala maminky, proč pro turisty neplatí ta samá pravidla jako pro ní. Bohužel jí to matka vysvětlit nedokázala. V průběhu dalšího rozhovoru mi přiznala, že to vlastně sama nechápe. Tyto země nám jako turistům většinou vycházejí vstříc, nestanovují pro nás žádná pravidla co se oblečení a chování na veřejnosti týče, možná i proto, že ve velké části z nich jsou příjmy z cestovního ruchu skutečně nezanedbatelné.
44
14.3 Otázka č. 3: Myslíte si, že je islám mírumilovné náboženství?
ano 27%
ne 73%
Graf 3: Myslíte si, že je islám mírumilovné náboženství?
Na tuto otázku jsem dostala 44 kladných odpovědí a 122 záporných. Respondenti však uváděli, že náboženství samo o sobě dle jejich názoru nebezpečné není. Sama jsem se nad touto otázkou zamýšlela při čerpání koránských veršů do této práce. Život muslima se řídí převážně tím, co je psáno v Koránu. Já jsem tam ovšem nalezla súry, které vybízejí k toleranci, ale stejně tak vybízející k nasilí a brutalitě. Údajně se to odvíjí podle vzniku dané kapitoly. Když Muhammad začal šířit nové náboženství, tak skutečně respektoval ta ostatní. Samozřejmě se snažil na svou víru obrátit co nejvíce lidí, ale činil tak bez nátlaku a násilí. V té době se, dle mého názoru, skutečně o mírumilovné náboženství jednalo. Avšak poté, kdy získal dostatek stoupenců a věřících, stal se bojovníkem. Tento fakt se projevuje v samotných verších. Jsou plné nenávisti vůči Židům, netolerance křesťanů a popisů brutálních taktik, které budou použity na nevěřící. Netuším, kterou částí, ze které doby se řídí většina věřících muslimů, proto si netroufám říct, zda se skutečně jedná o mírumilovné náboženství. Při výzkumu zazněly také argumenty, že křesťanství také mělo křižácké výpravy a také upalovali čarodějnice…Ano, s tím souhlasím. Ovšem je nutné podotknout, že tyto procesy se odehrávaly v dobách minulých, kdežto spory, války a konflikty ve jménu islámu se odehrávají v dnešní době. Mnoho lidí má také strach z islamizace Evropy. V tomto se většinou shodnou i s těmi tolerantnějšími, že islám prostě do Evropy nepatří.
45
Některé zdroje uvádějí, že islám získává ročně nejvíc nových stoupenců ze všech světových náboženství. Někteří duchaplně dodávají, že je to díky početným muslimským rodinám, kde dítě samozřejmě přebírá otcovu víru. Pokud se však člověk danou tematikou zabývá hlouběji, přijde na to, že k islámu konvertují i obyvatelé neislámských zemí. Jedná se o ženy, které vstoupily do manželského svazku s muslimem, ale i svobodné muže i ženy, kteří v Koránu našli odpovědi na své otázky. A nevěřím, že všichni tito konvertující lidé našli zalíbení v násilí. Myslím si, že o tomto náboženství a kultuře vím víc než většina mých respondentů, ale přesto však nemám informace dostatečné. A ani dostatek odvahy, abych islám soudila. Tato odvaha však dotazovaným nechyběla. Ti, kteří odpověděli záporně, nepřipouštěli vůbec, že by se mezi muslimy našli také normální lidé žijící spokojeným rodinným životem. Slovo muslim mnozí z nich považují za synonymum slova terorista. Dále se objevil i názor, že by se islám měl reformovat, přizpůsobit dnešní době. S tímto názorem se ztotožňuji, jelikož si myslím, že např. zabíjení nevěřících bylo možná účelné a běžné v době vzniku tohoto náboženství, ale do dnešních dob rozhodně nepatří a nemůžeme ho tolerovat. Bohužel názory mých respondentů a ani ten můj na situaci nic nezmění.
46
14.4 Otázka č. 4: Myslíte si, že jsou muslimské země hojně navštěvované českými turisty?
ano 55% ne 45%
Graf 4: Myslíte si, že jsou muslimské země hojně navštěvované českými turisty? Počet kladných odpovědí – 92. Záporných – 74. Tuto otázku jsem do svého dotazníku vybrala po prozkoumání některých oficiálních statistik, které se týkají návštěvnosti letních destinací. Snažila jsem se sehnat nějaký průzkum, který by byl zaměřen přímo na muslimské země. Pomoc mi byla slíbena, ovšem do dnešního dne nebyla poskytnuta. U této otázky jsem čekala převažující kladnou odpověď, jelikož ve všech „žebříčcích“ cestovních kanceláří se Tunisko a Egypt umisťují na předních příčkách. Ovšem u některých respondentů jsem měla pocit, že ani netuší, které země jsou vlastně zeměmi muslimskými. Někteří z nich dokonce přiznali, že jim pomohla otázka číslo 7, kde některé z těchto zemí vyjmenovávám. Někteří z dotázaných odpovídali podle toho, zda sami některou z těchto destinací navštívili. Pokud ano, uvedli, že tyto země pravděpodobně navštěvované budou. Naštěstí jejich počet nebyl nijak vysoký, tudíž jsem nemusela uvažovat o sloučení této otázky s otázkou číslo 5 – Navštívil(a) jste někdy muslimskou zemi?
47
Dle cestovních kanceláří obliba těchto destinací vzrůstá. Jeden z důvodů je, že pro českou klientelu je to dovolená cenově dostupná (ať už se jedná o pořizovací cenu zájezdu, nebo náklady vynaložené během pobytu), služby jsou na poměrně vysoké úrovni, tyto státy se zdají být bezpečnými, a přesto už samotný název destinace zní exoticky.
48
14.5 Otázka č. 5: Navštívil jste někdy muslimskou zemi?
ano 52%
ne 48%
Graf 5: Navštívil jste někdy muslimskou zemi?
Na tuto otázku jsem dostala 86 kladných a 80 záporných odpovědí. Dalo by se tedy říci, že polovina respondentů takovouto zemi navštívila a polovina se tam buď teprve chystá a nebo nemá v plánu cestovat do těchto krajů. Někteří z dotázaných se mě ptali, které země se do muslimských řadí. I z těchto důvodů jsem byla ráda, že jsem byla přítomna u vyplňování, jelikož si myslím, že tato informace, spíše tedy její neznalost mohla ovlivnit výsledky dotazníku. Dokonce se stalo, že respondent ani nevěděl, že daná země, kterou navštívil, byla zemí muslimskou. Jak jsem již dříve uváděla, někteří turisté si před cestou nezjistí ani základní informace. Celkově z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že islámské země pomalu získávají na popularitě.
49
Otázka č. 6 : Kterou muslimskou zemi jste navštívil(a)? Graf 6: Kterou muslimskou zemi jste navštívil(a)? 70 60
58
55
50 40
36
30 20
10
10
2
1
1
1
1
1
0
Jak je z grafu patrné, nejvíce navštěvovanou zemí mých respondentů je Turecko s 58 návštěvami. Očekávala jsem, že na prvním místě bude Egypt, ale ten zaujal až třetí pozici, za dalším favoritem – Tuniskem. S respondenty jsme se shodli, že pokud se zájezd do Tuniska koupí na poslední chvíli, tak je levnější než dovolená v Chorvatsku. Stále více příznivců získávají Spojené arabské emiráty. Jeden z dotázaných se rozhovořil o své dovolené v této zemi, a tak jsem se dozvěděla, že je možné tam koupit zlato mnohem levněji než kdekoliv jinde, navíc s 100% jistotou, že je pravé. Nemohl si vynachválit ani hotelové služby a kvalitu ubytovacího zařízení. Své vyprávění zakončil slovy: „V Emirátech budeš mít ráno na pláži sníh, pokud si to budeš přát…a pokud budeš mít peníze na to, abys to zaplatila.“ Z jeho vyprávění jsem získala pocit, že Emiráty jsou zemí splněných přání a nekonečných možností. Samozřejmě pro majetné. Pravdou zůstává, že jsou zemí velmi bohatou. Jsem ráda, že se na seznamu objevili i méně favorizované země, i když jejich návštěvnost se dá zatím přirovnat spíše k omylu nebo zabloudění než k masové návštěvnosti.
50
O dovolené v Maroku se můžeme dočíst ve stále větším počtu katalogů různých cestovních kanceláří. Jordánsko získává také své příznivce, nejen díky skalnímu městu. Zde bych ale také ráda uvedla, že respondent, který uvedl Bosnu a Hercegovinu, v místě netrávil své dny volna, ale byl tam dlouhodobě pracovně. Dovolená v Kuvajtu a Ománu nepatří mezi nejlevnější a cestovními kancelářemi tyto země také nejsou výjimečně propagované. Možná i toto je důvodem, proč každou z nich navštívil pouze jeden z dotázaných. Jsem si však téměř jistá, že se to v následujících letech změní.
51
14.6 Otázka č. 6: Proč byste nenavštívil(a) muslimskou zemi?
strach 11% nedostatek financí 42%
nemožnost 17%
nezájem 30%
Graf 7: Proč byste nenaštívil(a) muslimskou zemi?
Na otázku proč respondent nenavštívil žádnou z muslimských zemí, jich většina odpověděla, že na to nemá dostatek financí. U dotázaných, kteří vzápětí dodali, že nemají na žádnou dovolenou, jsem tento důvod pochopila. Ovšem byli zde i tací, kteří uvedli tuto odpověď a dále mi oznámili, že "musí" jezdit do levnějších destinací jako je Španělsko a jeho ostrovy nebo Řecko. Samozřejmě záleží na mnoha aspektech. Jakými mohou být: druh a třída ubytovacího zařízení, způsob dopravy, forma stravování, doba a délka dovolené. Proto jsem se těchto lidí zeptala na jejich dovolenou v těchto místech. K mému údivu uvedli, že se jednalo o letecký zájezd, na dobu 10 až 14 dní, jako forma stravování bylo uvedeno All inclusive, a jejich ubytovací zařízení nikdy nemělo méně než 3 hvězdičky. Myslím si, a dle internetových stránek jednotlivých cestovních kanceláří je můj názor správný, že dovolená například v Tunisku by respondenta stála méně, při nejhorším stejně. Oznámením této informace jsem pro změnu já překvapila své respondenty. Druhou nejpočetnější skupinou byli ti, kteří jako odpověď uvedli nezájem. Netouží poznávat nové zvyky, dle nich nestandardní, ani nová místa, která jsou dle jejich názoru stejně zničena díky neuctivému chování místního obyvatelstva, nepřejí si být obtěžováni arabskými prodavači, nechtějí se přizpůsobovat jiným pravidlům, která by je mohla na jejich dovolené omezovat a také nechtějí sledovat, kdy muslimové budou držet ramadán, což by jejich dovolenou úplně zkazilo.
52
Důvod nemožnost uváděli především studenti a velmi zaměstnaní lidé. V pojmu nemožnost je schován například nedostatek času. Není překvapením, že v odpovědích figuroval i strach. Tímto se opět dostáváme k pojmům terorismus, džihád, sebevražední atentátníci a Al - Kajda.
53
14.7 Otázka č. 7: Kterou z těchto zemí byste rád(a) navštívila, popř. byl(a) ochoten/ ochotna navštívit? Jiná 11%
Turecko 24%
Maroko 20% Tunisko 16% Egypt 29% Graf 8: Kterou z těchto zemí byste rád(a) navštívil(a), popř. byl(a) ochoten/ochotna navštívit? Není asi velkým překvapením, že u této otázky „zvítězil“ s 88 hlasy Egypt. Země, která je navštěvovaná nejen pro své dlouhé písčité pláže, ale také díky kulturním památkám, které opravdu stojí za to vidět. A cena zájezdu také není zanedbatelným měřítkem. Opět byly jmenovány země, které žijí převážně z cestovního ruchu, proto tam nejsou téměř žádná omezující pravidla pro turisty. Egypt, Tunisko i Turecko se každoročně objevují na stránkách katalogů českých cestovních kanceláří a figurují i ve statistikách nejoblíbenějších letních destinací českých turistů. Ovšem, když jsem se respondentů zeptala, z jakého důvodu by navštívili právě tuto zemi, většina z nich k tomu neměla žádný zvláštní důvod. Samozřejmě kromě odpočinku a opalování. Např. málokdo z mých klientů v tuniských hotelech věděl, že se v zemi nacházejí také 2 národní parky, z toho jeden zapsán v seznamu UNESCO. Překvapil mě poměrně velký zájem o Maroko. O dovolenou v této zemi projevilo zájem 60 dotázaných. Pokud se rozhodli pro možnost Jiná a chtěli uvést příklad, byly to poměrně často Spojené arabské emiráty.
54
14.8 Otázka č. 8: Odmítl(a) byste navštívit určitou zemi jen proto, že je tam státním náboženstvím islám?
ano 14%
ne 86% Graf 9: Odmítl(a) byste navštívit určitou zemi jen proto, že je tam státním náboženstvím islám?
Záleží také velmi na tom, co si respondent představuje pod pojmem státní náboženství. Jak jsem již uváděla, pro většinu z těchto zemí jsou výnosy z cestovního ruchu nezanedbatelné, proto jsou také vůči turistům velmi tolerantní. Ve většině případů turista ani nevnímá, že se v muslimské zemi nachází. Pokud se zdržuje v hotelovém komplexu, což je dost obvyklý jev, tak ani neslyší svolávání k modlitbám, většinou nevidí ani zahalené tamní ženy, jelikož ty, které pracují v cestovním ruchu, bývají oblečeny evropsky. Celkově si přítomnost islámu neuvědomuje. Přesto 24 respondentů uvedlo, že by takovou zemi nenavštívili. Nejednalo se o státní náboženství. Uvedli, že jim vadí islám jako takový. Vadí jim jeho stoupenci, jejich praktiky, zvyky,… Také dodali, že by odmítli navštívit i zemi, kde se islám praktikuje pouze v určité její části. Doslovně uvedli, že jsou ochotni navštívit pouze zemi, která je protiislámsky zaměřená, a kde nikdo z jejích obyvatel nebude tuto víru vyznávat a praktikovat. Což si myslím, že je v dnešní době dost velký problém. Zbylých 142 zúčastněných uvedlo, že s návštěvou takové země nemají nejmenší problém. Někteří náboženskou situaci vůbec neřeší, protože již dopředu vědí, že neopustí brány hotelu, ti další z nich takové země přímo vyhledávají.
55
14.9 Otázka č. 9: Má dle Vás islám větší vliv (např. na cestovní ruch) než ostatní náboženství?
ano 14%
ne 86% Graf 10: Má dle Vás islám větší vliv (např. na cestovní ruch) než ostatní náboženství?
Chyba! Záložka není definována. Na tuto otázku bylo 106krát odpovězeno kladně a 60krát záporně. Zde jsem si opravdu nedovolila dopředu odhadovat, jak budou respondenti odpovídat. Pokud bylo odpovězeno záporně, bylo v mnoha případech zdůrazněno, že náboženství jako takové vliv nemá, spíše strach z osob praktikujících toto náboženství. Někteří dále uváděli, že se nejedná o náboženství, ale o politickou situaci v zemi (přičemž připustili, že ta vlastně s náboženstvím souvisí). Při kladné odpovědi uváděli strach z teroristických útoků. Můj celkový dojem z odpovědí byl takový, že dotazovaní spíše mysleli na strach, který v nich vyvolává samotný pojem islám, který je v jejich myslích úzce spojen s pojmem terorismus. Obecně respondenti uváděli, že při vyslovení slova muslim nemají dobrý pocit. Kdežto praktikující křesťan je nijak neznepokojoval. Věřím, že na cestování nemuslimů islám až tak velký vliv nemá. Ale jsem přesvědčena, že cestování věřících muslimů je islámem a jeho pravidly značně ovlivněno.
56
Ať už se jedná o dopravu, kdy žena a muž nesmí být společně v jedné místnosti, pokud je nespojuje rodinné pouto. Dále mají různé požadavky na stravování. Nejedí vepřové maso ani produkty z něj, nepijí alkohol, a ani nekonzumují pokrmy na něm připravené. V některých případech je jim nepříjemné navštěvovat s rodinami země, které jsou v jejich očích velmi tolerantní, co se ženského oděvu týče. A nesmíme zapomínat na jejich vztahy se stoupenci ostatních náboženství. Turista s vízem z Izraele má velké problémy navštívit poté některé muslimské země. Většinou je nutné tuto záležitost řešit druhým pasem, bez izraelského razítka. Stejně tak předpokládám, že Izrael nebude nejoblíbenější destinací muslimských turistů. A řekla bych, že pro většinu z nich nebudou vyhledávaným cílem ani Spojené státy americké. Dále by mohly nastat komplikace v případě nutnosti lékařského ošetření a hospitalizace muslimského turisty. Ženu muslimku nesmí vyšetřovat muž a ani nesmí být umístěna na pokoji společně s opačným pohlavím. Dále jim jejich víra nařizuje rituální očistu 5x denně, před započetím každé motlitby. Samozřejmě, hygienická pravidla jsou dodržována i v lékařských zařízeních, ale to nenahrazuje jejich povinnou rituální očistu. Dále jsou u těchto pacientů častější návštěvy rodinných příslušníků, kterých přijde i více naráz. Dále by pacientovi mělo být umožněno se modlit, na což potřebuje naprosté soukromí a čistotu prostředí. Během své praxe jsem se s místními bavila i na téma zdravotnictví a lékařské zákroky. Jeden z názorů mě skutečně velice překvapil. Jedna žena mi oznámila, že s lékařskými zákroky jako jsou operace a transplantace nesouhlasí. Nemoc nebo postižení brala jako Alláhovu vůli a proti té by člověk neměl bojovat.
57
14.10 Otázka č. 10: Změnil se Váš názor na islám (muslimy) po 11. 09. 2001?
ano 41%
ne 59% Graf 11: Změnil se Váš názor na islám (muslimy) po 11.09.2001? 68 respondentů uvedlo, že se jejich názor na islám po teroristických útocích v USA změnil. Samozřejmě, tato změna nebyla k lepšímu. Těmto lidem se při této otázce vybavovaly pojmy jako strach, obava, nebezpečí, terorismus, Al – Kajda, Usáma bin Ladin, smrt, atentát a mnoho dalších výrazů, které by se neměly objevovat pokud člověk přemýšlí o dovolené. 98 dotázaných naopak uvedlo, že se jejich názor nezměnil vůbec. Tímto datem se nenechali nijak ovlivnit, někteří z nich si dokonce myslí, že tento čin je s islámem spojován neprávem. Několikrát bylo uvedeno, že po tomto datu se více bojí cestovat. A to nejen do muslimských zemí. Někteří uvedli, že do roku 2001 o existenci islámu téměř neměli tušení. Nepřemýšleli, že by s sebou mohl přinášet jakoukoliv hrozbu. Nezabývali se terorismem ani sebevražednými atentátníky. Někteří uvedli, že názor jako na celek se nezměnil, protože jsou si vědomi toho, že tento útok byl útokem malé skupiny lidí, ne celé muslimské populace a někteří dokonce uvedli, že dle jejich názoru to nemělo s náboženstvím nic společného. Jako důvod spíše uváděli politiku.
58
Mnoho respondentů uvedlo, že USA by nemělo zasahovat do dění na Blízkém Východě, protože mají pocit, že z toho právě pramení různé problémy mezi těmito částmi světa. Jeden z dotázaných také uvedl, že tyto národy si svým způsobem života žijí již několik století a my bychom se neměli snažit jejich styl předělávat a vnucovat jim ten svůj jako jediný správný.
59
14.11 Otázka č. 11: Respondenti podle pohlaví
žena 57%
muž 43%
Graf 12: Respondenti podle pohlaví
Při oslovování respondentů jsem se snažila o jejich vyrovnanost, co se týče pohlaví, věku i vzdělání. Ne všichni oslovení souhlasili s vyplněním. Všeobecně ženy byly ochotnější a zároveň sdílnější. Muži se během vyplňování snažili zjistit, jaký mám já osobně vztah k tomuto náboženství a popravdě musím říci, že i když jsem je ubezpečila, že jsem v žádném případě nerozšířila řady praktikujících muslimů, bylo mi několikrát doporučeno, abych se touto „nebezpečnou tématikou“ raději nezabývala a ať si změním téma celé bakalářské práce. Někteří dokonce odmítli ve vyplňování pokračovat. Ženy se rády rozhovořily o svých dovolených v těchto destinacích a zajímaly je mé zkušenosti z práce delegáta, žádaly mě o různá doporučení a informace.
60
14.12 Otázka č. 12: Respondenti podle věku
56 a více 6% 46-55 let 22%
do 18 6% 18-25 let 25%
26-35 let 14%
36-45 let 27%
Graf 13: Respondenti podle věku
Respondenty jsem se snažila vybírat i podle věkových kategorií. Mým záměrem bylo obsadit všechny skupiny rovnoměrně, což si myslím, že se celkem podařilo, až na skupinu těch nejmladších a nejstarších. U nejmladších jsem neočekávala, že by se touto problematikou zabývali, což mi ostatně mých 10 kandidátů potvrdilo. Někteří z nich přiznali, že vlastně prezentují názory svých rodičů, protože vlastní si ještě neutvořili. Dále v této skupině byly i dívky, které se na své letní dovolené zamilovaly do místních animátorů, a jejich názor na celý islám se odvíjel podle toho, v jaké fázi zamilovanosti se právě nacházely. Z tohoto jsem usoudila, že 10 zástupců této skupiny bude stačit. Věková skupina nad 56 let mi v mnoha případech odmítala odpovídat. Jako důvod udávali to, že dané problematice nerozumí, nemají dostatečné znalosti, islám a muslimy nemají rádi, a proto nehodlají ztrácet svůj čas debatami o nich a mnohokrát mi bylo doporučeno, abych se zajímala o důležitější věci než „ fanatiky, vrahy, blázny a pomatence“.
61
14.13 Otázka č. 13: Respondenti podle vzdělání
ZŠ 5%
VŠ 27%
VOŠ 19%
SŠ 49%
Graf 14: Respondenti podle vzdělání Do výzkumu jsem se snažila zapojit různě vzdělané respondenty. Samozřejmě jsem je nevybírala podle vzdělání, což by bylo nemožné, pokud bych se nechtěla dotázaných ihned zeptat na jejich studia. Jistě, vzhledem k tomu, že většinou to byli studenti Vysoké školy Polytechnické, dalo se očekávat, že nejvíce jich bude mít ukončené středoškolské vzdělání. Tento předpoklad se vyplnil. Ze 166 lidí měl jen 8 základní vzdělání, 82 z nich úspěšně dokončilo střední školu, 32 vyšší odbornou a 44 respondentů bylo vysokoškolsky vzdělaných. Jelikož průzkum nevyžadoval téměř žádné vědomosti a znalosti dané tematiky, tak si myslím, že tato otázka v něm nehraje nejdůležitější roli.
62
15 Celkové vyhodnocení
V první řadě bych ráda uvedla, že jsem byla velmi potěšena, že mými respondenty byli většinou lidé, kteří se nepovažovali za znalce oboru a skutečně vyjadřovali pouze svůj názor a neprezentovali ho jako všeobecně platnou pravdu. Pro mě osobně byl tento výzkum přínosný, jelikož jsem se již delší dobu zajímala o názor svých spoluobčanů na tuto problematiku. Díky výzkumu jsem se dozvěděla, že většina z nich je schopna najít i pozitivní věci i v situacích, které jsou nám prezentovány jako špatné. Na jedné straně na islám nepohlížejí pouze jako na původce terorismu, ale dokáží ocenit i jeho přínos cestovnímu ruchu. Na druhé straně ho však nepovažují za mírumilovné náboženství. Dodávali však také, že ani ostatní náboženství tak neshledávají. Samozřejmě, islám je s násilím spojován mnohem více než kterékoliv jiné. Je těžké posoudit, zda se skutečně jedná o mírumilovné vyznavače a pravidla. Jak jsem v této práci uváděla, Korán obsahuje i pasáže násilné. Každému, kdo se rozhodne cokoliv soudit, v tomto případě je to zrovna islám, bych doporučila zajistit si dostatek informací, jak kladných, tak i záporných. Je to možná složitější než si názor utvořit hned, ale tento je pak něčím podložený a získává tím na důvěryhodnosti. Dotázaní však přesto tyto země shledávají jako turisticky dostatečně navštěvované. A víc než polovina z nich osobně některou z nich navštívila. Já sama si myslím, že osobní návštěva, osobní zkušenosti jsou pro vytvoření vlastního názoru velice důležité. Avšak velké procento z nich uvedlo, že jejich dovolenou v těchto zemích občas tamní podmínky negativně ovlivňují. Ale bylo zdůrazněno, že to nejsou situace, které by dovolenou úplně zkazily. Většina z nich něco takového očekávala, jelikož si uvědomili, že se nenacházejí v oblasti, kde platí pro nás běžná pravidla. Toto uvědomění a zjištění alespoň základních informací bych doporučila každému, kdo se chystá navštívit jakoukoliv cizí zemi. Možná by se tím předešlo rozčarování turistů v konečné destinaci.
63
Osloveni byli i tací, kteří tyto země nenavštívili a někteří z nich se k tomu ani nechystají. Udivilo mě, že z celkového počtu respondentů jen malé procento uvedlo, že by tyto země nenavštívili ze strachu. Což by mohlo znamenat, že islám na tom není tak špatně, že skutečně nevyvolává v lidech jen obavy. Nejvíce účastníků uvedlo jako důvod nedostatek financí, což by se dalo aplikovat na dovolenou v kterékoliv zemi. Dle názoru mých respondentů má islám větší vliv na dění ve světě než ostatní náboženství. Což je pochopitelné. Islámská hrozba terorismu nenechává nikoho chladným. Přesto víc než polovina uvedla, že jejich názor na muslimy se po 11. 9. 2001 nijak nezměnil. Nebylo překvapením, že mezi nejvíce navštěvované země patří Turecko, Tunisko a Egypt. Také jsou to zároveň země, kam se chystá, nebo by bylo alespoň ochotno je navštívit, nejvíce dotázaných. Bohužel v těchto zemích turisté většinou zakupují pobytové zájezdy a o kulturu a památky se zatím moc nezajímají. Dokonce turisti, kteří např. Tunisko navštívili více, než 6krát neměli tušení, že se v této zemi nacházejí také památky UNESCO. Netroufám si říci, zda by tyto země byly více navštěvované, kdyby místní obyvatelstvo vyznávalo jinou víru. Každému, kdo se do cizí země vypraví, bych doporučila v místě něco poznat, nejen hotelový komplex a jeho zaměstnance. I toto totiž pomáhá při vytváření názorů.
64
16 Závěr I na českém trhu je již k dostání dostatečné množství literatury zabývající se touto problematikou, takže nikdo z nás by neměl mít v případě zájmu potíže s nedostatkem informací. A informovaní lidé si tvoří své vlastní pohledy na věc, své názory, a to je dle mého v této situaci rozhodující. Strachu to nikoho nezbaví, dokonce ani neomezí aktivity islámských fundamentalistů. Stále budeme nuceni sledovat dění ve světě, které nebudeme schopni ovlivnit. Nepochopíme ani úmrtí nevinných lidí. Ale toto nebylo ani cílem mé práce. Snažila jsem se přiblížit základní informace o tomto diskutovaném náboženství, které inspiruje životní rozhodnutí více než miliardy lidí na tomto světě. Snažila jsem se to udělat formou jednoduše pochopitelnou a přesto alespoň částečně přínosnou. Proto jsem se zmínila jen okrajově o islámu jako takovém, o prorokovi Muhammadovi, jehož konání ještě dnes napodobují stoupenci tohoto náboženství. Dále jsem popsala i pilíře víry, a vypsala i některé zajímavé části Koránu, to pro snazší pochopení jejich jednání a jejich životů naprosto podřízených Alláhovi. Zmínila jsem i horší stránku, v podobě fundamentalismu a teroristických útoků, které k islámu bohužel také patří. Dále jsem se snažila některé z islámských zemí prezentovat nejen jako místo k dokonalé relaxaci, ale také místa, která stojí za to navštívit pro jejich kulturní bohatství. Je pravdou, že země jako Irák, Pákistán a další zůstanou pravděpodobně ještě nějakou dobu cestovním ruchem neposkvrněny. I když i zde se nachází velké množství památek, které by rozhodně stály za vidění, neznám nikoho, kdo by riskoval svůj život v takto politicky nestabilních a nebezpečných zemích jen proto, aby je viděl. V teoretické části se objevili informace, které si každý z nás může vyhledat. Bohužel jsou k nalezení i informace od lidí, kteří se tímto problémem nezabývají, nebo jen okrajově. Jejich názor byl utvořen jednoho večera během sledování televizních zpráv. Alespoň na mě to tak někdy působilo. Avšak v části praktické jsou, pro mě, velmi cenné informace, které jsem během hledání materiálů k této práci nikde nenašla. Jsou to názory lidí kolem nás. A dovolím si říct, že přesto, že na toto téma byly napsány desítky, možná stovky prací, se těmito názory nikdo nezabýval.
65
17 Literatura (1)
REEBER, Michel. Islám: Malá moderní encyklopedie. Renáta Plíšková; Lucie
Černá. 1. vyd. Brno: KMa, 2008. 65 s. ISBN 978-80-7309-499-7.
(2)
Šíitský islám [online]. 22. 4. 2009 [cit. 2009-04-25]. Dostupný z WWW:
.
(3)
MATúŠ, Karel. Historické souvislosti vzniku sekty šía a vysvětlení jejího dogmatu
[online]. 2006 [cit. 2009-04-25]. Dostupný z WWW: .
(4)
BAYRAKTAR, Ibrahim. Sunnité a Šíité [online]. 2006, 13. 5. 2006 [cit. 2008-11-
13]. Dostupný z WWW: .
(5)
FLEISSIG, Jiří, BAHBOUH, Charif. Malá encyklopedie islámu. [s. l.] : Dar Ibn
Rushd, 1993. 188 s. ISBN 80-900767-3-4.
(6)
HRBEK, Ivan. Korán. [s. l.] : [s. n.], 2006. 797 s. ISBN 80-7309-992-6.
(7)
VINŠOVÁ, Michaela. Fundamentalismus [online]. 2. 5. 2006 [cit. 2008-11-14].
Dostupný
z
WWW:
fundamentalismus.htm?PHPSESSID>.
(8)
Fundamentalismus [online]. 23. 12. 2004 [cit. 2008-12-03]. Dostupný z WWW:
.
66
(9)
Nová zpráva o konkurenceschopnosti v turistickém průmyslu [online]. c2007-2009,
2. 4. 2009 [cit. 2009-05-07]. Dostupný z WWW: .
(10)
Unesco club: Klub nezávislých cestovatelů [online]. c2004 [cit. 2009-04-09].
Dostupný z www: .
(11)
POSPÍCHAL , Jaroslav. Cestovatel v ohrožení [online]. [2000] , 9/2000 [cit. 2009-
02-20]. Dostupný z WWW: .
(12)
Teroristé útočí i na turisty. Přehled útoků v Egyptě [online]. c2009 , 22.02.2009 [cit.
2009-05-02]. Dostupný z WWW: .
(13)
BARTOŠ, Adam. O konzervativizme : Zbabělost EU.Islámský terorismus prý podle
studie EU neexistuje [online]. 2005 [cit. 2009-05-02]. Dostupný z WWW: .
(14)
DR.BURIÁN, Zdeněk. Teror v Turecku [online]. 13.9.2006 [cit. 2009-05-02].
Dostupný z WWW: .
(15)
FRANĚK, Ondřej. Teroristické útoky v Istanbulu v roce 2003 [online]. 2004 ,
6.6.2004 [cit. 2009-05-02]. Dostupný z WWW: .
67
(16)
DENNY, Frederick M. Islám a muslimská obec. [s.l.] : [s.n.], 1998. 200 s. ISBN 80-
85190-69-9.
(17)
10 nejnebezpečnějších zemí světa [online]. 2000-2008 , 12.2.2008 [cit. 2009-03-24].
Dostupný z WWW: .
(18)
Vision of Humanity: Global Peace Index [online]. c2008 [cit. 2009-05-10]. Text v
angličtině. Dostupný z WWW: www.
(19)
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky : Encyklopedie států a území světa
[online]. [2008] [cit. 2008-03-02]. Dostupný z WWW: .
68
18 Přílohy
18.1 Seznam grafů
Graf 1: Může mít islám i pozitivní vliv na cestovní ruch?………………..………………..38 Graf 2: Ovlivňuje místní mentalita a zvyky negativně kvalitu dovolené?............................41 Graf 3: Myslíte si, že islám je mírumilovné náboženství? ………………………………...44 Graf
4:
Myslíte
si,
že
jsou
muslimské
země
hojně
navštěvovány
českými
turisty?...................................................................................................................................46 Graf 5: Navštívil(a) jste někdy muslimskou zemi?...............................................................48 Graf 6: Jakou muslimskou zemi jste navštvíl(a)?.................................................................49 Graf 7: Proč byste nenavštívil(a) muslimskou zemi?...........................................................51 Graf 8: Kterou z těchto zemí byste rád(a) navštívil(a)?........................................................53 Graf 9: Odmítl(a) byste navštívit určitou zemi jen proto, že je tam státním náboženstvím islám?....................................................................................................................................54 Graf 10: Má dle Vás islám větší vliv (např. na CR) než ostatní náboženství?......................55 Graf 11: Změnil se Váš názor na islám po 11.9.2001?..........................................................57 Graf 12: Respondenti podle pohlaví………………………………………….....................59 Graf 13: Respondenti podle věku………………………………………………..................60 Graf 14: Respondenti podle vzdělání………………………………………………………61
69
18.2 Seznam obrázků
Obrázek 1: Hatra – Irák …………………………………………………………...….........70 Obrázek 2: Persepolis - Írán………………………………………………………...……...70 Obrázek 3: Shibam - Jemen…………………………………………………………...…...70 Obrázek 4: Ghadames – Libye…………………………………………………………......71 Obrázek 5: Bahla – Omán ………………………………………………………………....71 Obrázek 6: Lahore – Pákistán…...........................................................................................71 Obrázek 7: Kartágo – Tunisko……………………………………………………………..72 Obrázek 8: Pamukkale – Turecko………………………………………………………….72 Obrázek 9: Petra – Jordánsko………………………………………………………………72
18.3 Seznam tabulek
Tabulka 1: Muslimské země………………………………………………………………..12 Tabulka 2: Konkurenceschopnost v cestovním ruchu……………………………………...28
70
18.4 Obrázkový materiál
Obrázek 1: Hatra– Irák
Obrázek 2: Persepolis – Írán
Obrázek 3: Shibam – Jemen
71
Obrázek 4: Ghadames – Libye
Obrázek 5: Bahla – Omán
Obrázek 6: Lahore - Pákistán
72
Obrázek 7: Kartágo – Tunisko
Obrázek 8: Pamukkale – Turecko
Obrázek 9: Petra – Jordánsko
73
18.5 Dotazník 1) Může mít islám i pozitivní vliv na cestovní ruch? a) ne b) ano - uveďte, prosím, jaký… 2) Ovlivňuje místní mentalita a zvyky negativně kvalitu dovolené? a) ne b) ano 3) Myslíte si, že islám je mírumilovné náboženství? a) ano b) ne 4) Myslíte si, že jsou muslimské země hojně navštěvované českými turisty? a) ano b) ne 5) Navštívil jste někdy muslimskou zemi? a) ano b) ne 6) Pokud ano – jakou? …….. Pokud ne – proč? ….. 7) Kterou z těchto zemí byste rád navštívil(a), popř. byl(a) ochoten/ ochotna navštívit? a) Turecko b) Tunisko c) Egypt d) Maroko e) jiná muslimská země
74
8) Odmítl(a) byste navštívit určitou zemi jen proto, že je tam státním náboženstvím islám? a) ano b) ne 9)Má dle Vás islám větší vliv ( např. na cestovní ruch) než ostatní náboženství? a) ano b) ne 10) Změnil se Váš názor na islám ( muslimy) po 11. 09. 2001? a) ano b) ne 11) Jste: a) žena b) muž 12) Věk: a) do 18 let b) 18 – 25 let c) 26 – 35 let d) 36 – 45 let e) 46 – 55 let f) 56 a více 13) Vaše vzdělání: a) základní b) střední c) vyšší odborné d) vysokoškolské
75