Vliv Judaismu na cestovní ruch Moravy

Vliv Judaismu na cestovní ruch Moravy

List zadání

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím využitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména §60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. 4. 2014

………………………….. Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za jeho vedení, rady a připomínky. Dále děkuji pracovníkům informačních center a správcům památkových objektů za cenné informace a statistiky návštěvnosti z míst jejich působení. V neposlední řadě bych poděkovala své rodině a přátelům za podporu v době mého studia a kolegyni Monice Bláhové za cenné rady a pomoc při formulaci některých mých myšlenek.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vliv Judaismu na cestovní ruch Moravy Bakalářská práce

Autor: Pavlína Pojerová Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2014

Copyright ©2014 Pavlína Pojerová

Abstrakt POJEROVÁ, Pavlína: Vliv Judaismu na cestovní ruch Moravy. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 64 stran. Cílem bakalářské práce je určení podílu návštěvnosti památkových objektů judaismu na celkové návštěvnosti oslovených turistických lokalit Moravy a zhodnocení vývoje návštěvnosti židovských památek. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy pojící se s judaismem a charakterizovány lokality židovské kultury na území Moravy. V praktické části se zabývám zhodnocením podílu židovských památek na celkové návštěvnosti památek oslovených měst a zhodnocuji trend návštěvnosti těchto památek. V návrhové části uvádím taková opatření, která by napomohla propagaci a zvýšení návštěvnosti památek židovské kultury. Klíčová slova: cestovní ruch, judaismus, návštěvnost, synagoga, židovský hřbitov

Abstract POJEROVÁ, Pavlína. Influence of Judaism on the tourism of Moravia. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Leader of work scholastic artist Vladimír Netolička. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2014. 64 pages. The aim of this bachelor´s work is to set a percentage of the attendance of Jewish monuments on the total attendance of the interested tourist localities of Moravia and to evaluate an attendance cycle of the Jewish monuments. The theoretical part explains basic terms related to Judaism and characterizes localities of the Jewish culture in the area of Moravia. In the practical part, I evaluate the percentage of Jewish monuments on the total attendance of monuments in interested towns and the attendance cycle of these monuments. The design part presents arrangements that might support the publicity and the growing attendance of monuments of the Jewish culture. Key words: tourism, Judaism, attendance, synagogue, Jewish cemetery

7

Předmluva Jakožto pracovnici turistického informačního centra při Zadní synagoze v Třebíči je mi téma judaismu a cestovního ruchu velmi blízké. Při své práci se často dostávám do kontaktu s Židy, židovskou obcí Brno, oslavou různých židovských svátků a každoročně se pracovně účastním třebíčského festivalu židovské kultury Šamajim. Proto jsem si judaismus v cestovním ruchu zvolila jako téma své bakalářské práce. Jejím cílem je ukázat, jak jsou památky židovského náboženství na Moravě cenné, turisty vyhledávané a mají neocenitelný historický a kulturní význam. Atypická architektura ghett a historie Židů nejen na Moravě dnes láká mnoho účastníků cestovního ruchu. Turistická informační centra a židovské obce se snaží judaismus přiblížit všem věkovým kategoriím prostřednictvím zpřístupnění památkových objektů své kultury, prohlídkových tras, prohlídek s průvodcem, přednášek, výstav, programů pro školy a kulturních akcí. Na základě statistik návštěvnosti židovských památek, ostatních památek a jejich vzájemného srovnání v jednotlivých centrech cestovního ruchu bych ráda ukázala, jaký vliv na cestovní ruch mají tyto památky v těchto centrech na Moravě. Nejpracnější částí bylo právě získávání statistik návštěvnosti v jednotlivých městech, avšak díky profesionalitě a ochotě oslovených subjektů se mi podařilo potřebná data získat a zpracovat. K vypracování práce byly využity odborné publikace, internetové stránky měst, statistiky návštěvnosti památek, informace poskytnuté správci zkoumaných objektů a v neposlední řadě vlastní zkušenosti.

8

Obsah Abstrakt ........................................................................................................................... 7 Předmluva........................................................................................................................ 8 Seznam ilustrací, grafů a tabulek ................................................................................ 11 Seznam zkratek ............................................................................................................. 12 Úvod ............................................................................................................................... 13 Teoretická část .............................................................................................................. 14 1 Základní pojmy ............................................................................................................ 14 1.1 Cestovní ruch ........................................................................................................ 14 1.2 Judaismus .............................................................................................................. 14 1.3 Židovská obec ....................................................................................................... 15 1.4 Židé na Moravě ..................................................................................................... 15 2 Židovské památky na Moravě...................................................................................... 16 2.1 Boskovice .............................................................................................................. 18 2.2 Brno ....................................................................................................................... 19 2.3 Břeclav .................................................................................................................. 20 2.4 Dolní Kounice ....................................................................................................... 20 2.5 Holešov ................................................................................................................. 21 2.6 Hranice na Moravě ................................................................................................ 21 2.7 Ivančice ................................................................................................................. 22 2.8 Lipník nad Bečvou ................................................................................................ 22 2.9 Mikulov ................................................................................................................. 22 2.10 Olomouc .............................................................................................................. 23 2.11 Ostrava ................................................................................................................ 23 2.12 Slavkov u Brna .................................................................................................... 24 2.13 Strážnice .............................................................................................................. 24 2.14 Třebíč .................................................................................................................. 24 2.15 Třešť .................................................................................................................... 25 2.16 Velké Meziříčí ..................................................................................................... 25 3 Obnova židovských památek na Moravě ..................................................................... 26 3.1 Projekt 10 hvězd .................................................................................................... 26 3.2 Program Obnova ................................................................................................... 27 3.3 Podpora obnovy kulturních památek .................................................................... 27 9

3.4 Dotace krajů .......................................................................................................... 27 3.5 Veřejná sbírka ....................................................................................................... 28 Praktická část ................................................................................................................ 29 4 Sběr dat a metody jejich zpracování ............................................................................ 29 5 Srovnávané lokality ..................................................................................................... 30 5.1 Boskovice .............................................................................................................. 31 5.2 Brno ....................................................................................................................... 33 5.3 Břeclav .................................................................................................................. 35 5.4 Holešov ................................................................................................................. 37 5.5 Mikulov ................................................................................................................. 39 5.6 Třebíč .................................................................................................................... 42 6 Zhodnocení návštěvnosti ............................................................................................. 44 7 Shrnutí .......................................................................................................................... 47 Návrhová část ................................................................................................................ 49 8 SWOT analýza ............................................................................................................. 49 9 Návrhová opatření........................................................................................................ 50 9.1 Kombinovaná vstupenka ....................................................................................... 52 9.2 Sběratelská kolekce magnetů ................................................................................ 54 9.3 Trasa po jižní Moravě ........................................................................................... 55 Závěr .............................................................................................................................. 58 Seznam použité literatury ............................................................................................ 60 Přílohy ............................................................................................................................ 64

10

Seznam ilustrací, grafů a tabulek Obrázek 1: Významné židovské památky Moravy Obrázek 2: Návrh kombinované vstupenky Obrázek 3: Sběratelské magnetky moravských synagog

Obrázek 4: Mapa v brožuře

Graf č. 1: Návštěvnost Boskovic 2013 Graf č. 2: Trend návštěvnosti Větší synagogy Graf č. 3: Návštěvnost Brna 2013 Graf č. 4: Trend návštěvnosti Židovského hřbitova Brno Graf č. 5: Trend návštěvnosti synagogy Agudas achim Graf č. 6: Návštěvnost Břeclavi 2013 Graf č. 7: Trend návštěvnosti břeclavské synagogy Graf č. 8: Návštěvnost Holešova 2013 Graf č. 10: Návštěvnost Mikulova 2013 Graf č. 11: Trend návštěvnosti Horní synagogy Graf č. 12: Návštěvnost Třebíče 2013 Graf č. 13: Trend návštěvnosti Zadní synagogy Graf č. 14: Podíl židovských památek na návštěvnosti lokalit v roce 2013 Graf č. 14: Návštěvnost židovských památek v roce 2013

Tabulka č. 1: SWOT analýza židovských památek Moravy

11

Seznam zkratek ČR = Česká republika TIC = Turistické informační centrum ŽOB = Židovská obec Brno TIC ŽOB = Turistické informační centrum Židovské obce Brno UNESCO = United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization

12

Úvod První kapitola je zaměřena na teoretické vymezení pojmů. Druhá kapitola pojednává o židovském osídlení na Moravě a následně popisuje objekty židovské kultury ve významných lokalitách cestovního ruchu. Třetí kapitola se věnuje obnově židovských památek na Moravě, která přímo souvisí zvyšováním atraktivity památek. V teoretické části jsem čerpala především z literatury Ing. Jaroslava Klenovského, který se problematice židovských památek věnuje řadu let a vydal již mnoho publikací. Obdobné téma bakalářské práce zvolil v roce 2013 Bc. Pavel Štrouf. Pod vedením ak. mal. Vladimíra Netoličky zpracoval téma v širším pojetí, pod názvem Vliv judaismu na cestovní ruch České republiky. Z důvodu obsáhlosti tématu jsem navrhla téma zaměřit pouze na oblast Moravy a zaměřila se na číselné vyjádření návštěvnosti židovských památek. V praktické části konkretizuji metody sběru a zpracování informací, zabývám se vyhodnocením dat získaných od turistických informačních center, správy zámků, hradů, muzeí a dalších památkových objektů. Objekty byly osloveny na základě jejich doporučení Židovskou obcí Brno, která jsou prezentována na oficiálních stránkách obce. V oslovených střediscích cestovního ruchu je graficky znázorněn poměr návštěvnosti atraktivit ve zvolených lokalitách a trend vývoje návštěvnosti památek židovské kultury, dále jejich celkové zhodnocení z hlediska výše procentního poměru židovských památek na celkové návštěvnosti lokality a celkového počtu vstupů v roce 2013. V závěru praktické části jsou shrnuty zjištěné výsledky a graficky znázorněny podíly židovských památek na návštěvnosti lokalit v roce 2013 a rovněž znázorněna návštěvnost těchto památek v roce 2013 dle počtu vstupů. Mým hlavním cílem je tedy dokázat, že památky judaismu mohou zaujímat vysoký či dokonce nejvyšší podíl návštěvnosti místa. Výsledky praktické části by mohly být zajímavé pro destinační management v lokalitách a provozovatele památkových objektů židovské kultury, kteří by mohli porovnat úspěšnost jiných objektů stejného či obdobnému charakteru a inspirovat se k implementaci obdobných řešení, která by přispěla ke zvýšení návštěvnosti objektu. V návrhové části je zpracována SWOT analýza a navrhnuta opatření, která by mohla přispět k vyšší návštěvnosti památek židovské kultury a rozšíření povědomí o nich.

13

Teoretická část 1 Základní pojmy V první kapitole jsou vysvětleny základní pojmy pojící s tématem bakalářské práce: cestovní ruch, judaismus, židovská obec a Židé na Moravě.

1.1 Cestovní ruch S cílem sjednotit definici cestovního ruchu pro statistické zjišťování byla ustanovena Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) na mezinárodní konferenci věnované statistice cestovního ruchu v roce 1991 v Ottawě definice, že cestovní ruch zahrnuje činnosti osob, které cestují a pobývají v místech mimo jejich běžného životního prostředí ne déle jak jeden rok s cílem odpočinku, služebními a jinými cíly. „Běžným životním prostředím“ je myšleno trvalé bydliště, „služebním cílem“ se rozumí pracovní cesty placené zaměstnavatelem a „jiné cíle cestovního ruchu“ vylučují vykonávání placené výdělečné činnosti v navštíveném místě. (Gúčik, 2011)

1.2 Judaismus Spíše než náboženskou naukou je judaismus způsobem života, který zahrnuje veškeré lidské konání od narození do smrti. Základem judaismu je idea monoteismu, vyjádřená Tórou, popisující jedinečné činy Boha, který z ničeho stvořil svět, dal Izraeli prostřednictvím Mojžíše svou Tóru a zavázal si toto společenství smlouvou. Podle ní mají Židé naplňovat boží vůli, a tak hlásat všem národům boží poselství. Podle tradice Tóra obsahuje 613 příkazů, které do podrobných ustanovení rozvedl Talmud a další nábožensko-právní literatura. Mnohé z těchto příkazů ztratily praktický význam po zániku jeruzalémského chrámu. Mnohé z příkazů judaismu se staly součástí všeobecné morálky a etiky, zejména ustanovení tzv. Desatera. Náboženské příkazy se pro židovské chlapce stávají závazné po dosažení 13 let, zatímco pro dívky již od 12 let. Při modlitbách musí mít židovští muži pokrytou hlavu, stejně tak jako při návštěvě posvátných míst, především synagog a hřbitovů. Muži mohou nosit čepice či klobouky, ale častěji volí malou pokrývku zvanou kipa či jarmulka. U žen se pokrytí hlavy nevyžaduje s takovou přísností, při bohoslužbě nosí šátky. Pokrytí hlavy se považuje 14

za projev pokory, kterou věřící pociťuje v Boží přítomnosti. Kromě ranní, odpolední a večerní modlitby pronášejí věřící i řadu požehnání, která provázejí běžné úkony života. Zvláštní význam mají zejména požehnání spjatá s jídlem. Mezi svátky předepsané Tórou patří oslava Šabatu, dne odpočinutí, kdy nemají Židé jednou týdně pracovat. Omezení mají člověka zprostit od povinností běžného dne a dát mu čas pro sebe, rodinu a přátele. K Vysokým svátkům patří Nový rok, hebrejsky Roš ha-šana, Den smíření neboli Jom kipur a sedm dní mezi nimi. Mezi poutní svátky hebrejského kalendáře patří Pesach, osmidenní Svátek nekvašených chlebů, oslavující vysvobození Izraele z egyptského otroctví. Bezprostředně s ním souvisí Svátek týdnů Šavu´ot, který je oslavou dne, kdy Hospodin vyhlásil na hoře Sinaj svůj mravní zákon, Desatero, a předal Mojžíšovi Tóru. Dále je to devítidenní sváteční období, začínající Svátkem stanů, hebrejsky Sukot, následován je Osmý den shromáždění, hebrejsky Šemini aceret, a mimo Izrael se slaví ještě Radost z Tóry, tedy Simchat Tora. K náboženským slavnostem patří Svátek zasvěcení, hebrejsky Chanuka, a Svátek losů, tedy Purim. Obě tyto slavnosti připomínají boží pomoc v době nouze a obě se slaví v zimním období. (Sadek, 2005)

1.3 Židovská obec Židovská obec je seskupení osob židovského vyznání, jejím úkolem je shromažďovat své členy do komunity vyznávající stejné duchovní aspekty, rituály, svátky, stravovací návyky, dále ochrana, správa a obnova památek, staveb a výtvorů judaismu na svém území a vzdělávání široké veřejnosti. Na území Moravy se nachází tři židovské obce – Židovská obec Brno, Židovská obec Olomouc a Židovská obec Ostrava.

1.4 Židé na Moravě Počátek přítomnosti Židů na našem území se klade již do římské doby, kdy tudy židovští

kupci

procházeli

s obchodními

karavanami.

Z roku

906

pochází

Raffelstättenský celní řád dokládající obchodní kontakty židovských kupců na Moravě. Určitý typ židovského osídlení vznikl v podobě kupeckých osad v 11. – 13. století na území Brna, Jihlavy, Olomouce a jiných obchodních a správných středisek. Dokladem osídlení jsou i náhrobní kameny ze zaniklých židovských hřbitovů v Brně či Znojmě. Střediskem studia se na Moravě stalo duchovní a správní centrum v Mikulově. 15

Židé na Moravě šířili svou činnost ve všech oblastech hospodářství. Během 15. století byli vypovězeni z královských měst a útočiště nacházeli na panských statcích. Ve vesnicích měli přitom pobyt až na výjimky zakázán. Výsledkem byl vznik poměrně velkých obcí v řadě poddanských měst. Podle platných protižidovských nařízení se přitom aspoň u větších obcí dodržovalo fyzické oddělení židovské ulice nebo čtvrti od ostatních částí města. (Sadek, 2005) Klenovský dále uvádí, že moravští Židé vytvořili v přibližně padesáti větších vrchnostenských městech početné komunity v samostatných sídlištích. Sídlem zemského rabína na Moravě byl od poloviny 16. století do roku 1851 Mikulov, pak krátce Boskovice a Brno. V 16. až 19. století bývali Židé často nájemci vrchnostenských statků. Vrcholu početního stavu dosáhla židovská komunita ve 2. polovině 19. století, kdy bylo v roce 1890 hlášeno na Moravě 45 324 Židů. Společenský a hospodářský život židovských obyvatel se změnil získáním občanské rovnoprávnosti v roce 1848 a dodatkem 1867, kdy padla všechna dosavadní středověká omezení. Z uzavřených ghett se Židé stěhovali do ostatních částí měst a do měst jim dosud zapovězených (Brna, Olomouce, Ostravy), ale i do Vídně a ciziny. Tragickým vyvrcholením historie Židů na našem území se stala hitlerovská okupace, kdy nacistickou rasovou perzekucí přežilo přibližně jen 10 % předválečného stavu Židů. (Klenovský, 2001)

2 Židovské památky na Moravě Mezi židovskými památkami zaujímají stěžejní místo synagogy jako duchovní centra každé židovské obce. Jejich existence jednoznačně souvisí s charakterem židovského osídlení. Židé na Moravě oproti Čechám stavěli rozměrnější synagogy, přičemž často nezůstalo jen u jedné v místě. Od roku 1989 došlo k nebývalému rozmachu památkové obnovy a nového využití synagog. V současné době jedinou synagogou na Moravě využívanou k bohoslužebným účelům je synagoga brněnská. Mnohdy překvapí nevelká vzdálenost synagogy od křesťanského kostela (Třešť). Byly samostatně stojící (Dolní Kounice), řadové (Třebíč – Zadní) nebo vnitřní (Přerov, Hranice). Novější synagogy jsou stavěny i mimo židovské čtvrtě (Znojmo, Kroměříž 16

– Nová, Olomouc). Ve starším období se pro jejich výstavbu používalo dřevo, po častých požárech byly nahrazeny kamenem, později ze zdiva smíšeného z kamene a cihel (Boskovice), od poloviny 19. století pouze z cihel (Velké Meziříčí – Nová). Od konce 19. století se objevuje železobeton (Brno – Nová). Příkladem řešení prostoru importovaného na Moravu v 17. století z Polska a Ukrajiny je sál sklenutý na vnitřní čtyřsloupí, které mohou být čtyřklenbové (Mikulov – Horní) a devítiklenbové (Kroměříž – Stará). Dle doby výstavby je můžeme členit na gotické, renesanční (Holešov), barokní (Boskovice, Mikulov), klasicistní (Strážnice), empírové (Třešť), historizující (Krnov, Břeclav), secesní, funkcionalistické (Brno – Skořepka) a moderní. (Klenovský, 2012, s. 6–11) Podle Klenovského představují židovské čtvrtě zvláštní části vyhrazené k soustředění domů obyvatel židovského vyznání a řídící se vlastním právem. Zpočátku se Židé v těchto částech měst usazovali dobrovolně, od 13. století nuceně. Závislost židovské komunity na vrchnosti názorně dokládá lokalizace čtvrtí mezi městským jádrem a vrchnostenským sídlem nebo přímo u těchto sídel. (Klenovský, 2002) Nejcennější židovskou čtvrtí v ČR je čtvrť v Třebíči, společně s židovským hřbitovem jediná židovská památka po Jeruzalému, která byla samostatně zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Židovské hřbitovy raně středověkého období židovského osídlení se na Moravě nedochovaly, někdy dokonce není známá jejich přesná poloha. Nejstarší dochované náhrobní kameny pocházejí z 16. století. V některých městech existovaly dva i více hřbitovů. Nejmladší židovské hřbitovy vznikly po 2. světové válce jako náhrada lokalit násilně zlikvidovaných nacisty. Rozlišujeme hřbitovy dosud živé, kde se pohřbívá (Brno, Olomouc, Třebíč), a mrtvé, jichž je většina. Převážná většina patří do vlastnictví příslušných židovských obcí, tedy Židovské obce Brno a Židovské obce Olomouc. (Klenovský, 2002) Židovské náhrobní nápisy bývaly od nejstarších dob výhradně v hebrejském jazyce a písmu. Až od poloviny 19. století se objevují náhrobky dvojjazyčné, hebrejsko-německé či hebrejsko-české, novodobé často už jen české. Skoro vždy na posledním řádku textu najdeme pět hebrejských písmen TNCBH, zkratku tradiční náhrobní formule: „Ať je jeho (její) duše zahrnuta do svazku živých“. V horní části starých náhrobků jsou často plastická vyobrazení – symboly rodové příslušnosti, jména 17

nebo povolání zemřelého. Na hřbitov se nenosí květiny, ale na náhrobky se pokládají kamínky, připomínající pohřby ve starověkém Izraeli, kdy byly hroby pokrývány velkými kameny na ochranu proti zvěři. (Sadek, 2005)

Obrázek 1: Významné židovské památky Moravy Zdroj: Vlastní zpracování, mapa dostupná z: http://dalsimoravak.wordpress.com/2013/05/27/severni-jizni-vychodni-zapadni-strednimorava/

2.1 Boskovice Židovská čtvrť v Boskovicích je příkladem, kdy za nepříznivých terénních podmínek je každá plocha maximálně využita až do krajních možností. Dvacet domů ze zbylých 78 je památkově chráněno. Židovská obec v Boskovicích byla jednou z největších na Moravě. V boskovickém židovském městě se dochovala synagoga, synagoga minor čili menší. Základní část synagogy vystavěl pro židovskou obec r. 1639 původem italský stavitel Sylvestr Fiota z Chiavenny, v té době boskovický měšťan. S nárůstem členů židovské pospolitosti došlo koncem 17. století k jejímu rozšíření. Prošla dalším vývojem a byla mnohokrát upravována, za okupace sloužila jako skladiště věcí odebraným 18

deportovaným židovským obyvatelům. V letech 1989–2001 prošla synagoga celkovou rekonstrukcí a byla zde umístěna stálá muzejní expozice „Židovské město v Boskovicích“.

Synagogu v letních měsících provozuje Muzeum Boskovicka

v Boskovicích. Boskovický židovský hřbitov patří mezi nejrozsáhlejší v České republice. Na ploše hřbitova se nalézá kolem 2500 kamenných náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1670. Je zde pohřbena řada významných osobností zdejší židovské obce jako učení rabíni. Z původní obřadní síně zbyly jen zbytky obvodových zdí. Hřbitov je ve správě Židovské obce v Brně. (Klenovský, 2004)

2.2 Brno Na Moravě nejmladší a zároveň jedinou synagogou provozovanou k židovskému rituálu na Moravě je funkcionalistická synagoga Agudas achim. Celková úprava původního vzhledu z roku 1936 proběhla v letech 1992–1993. Zvenku je kulturní památka řešena moderně a stroze, vnitřní rozvrh je řešen již tradičně. Interiér tvoří prosté dřevěné lavice, křesla pro rabína a kantora, předčítací pult, vyšívané textilie a víceramenné svícny. Pravidelné bohoslužby se zde konají vždy v pátek večer a v sobotu ráno. [1] Židovský hřbitov v městské části Židenice byl založen v roce 1852. Zahrnuje obřadní síň zdobenou cennou orientální výmalbou a 12 000 náhrobků. Jsou zde pohřbeny takové osobnosti jako herec Hugo Haas či dynastie Löw Beer, která se zásadně podílela na rozvoji textilního průmyslu v Brně. V roce 2011 zde vzniklo informační centrum a přednáškový sál. Hřbitov je ve správě Židovské obce Brno. [2] Židovská obec Brno se ve své činnosti soustřeďuje na péči o seniory, úsilí o záchranu a údržbu historických památek, podpora mládeže, provoz sportovního klubu MAKABI BRNO, knihovny, pořádání kulturních a vzdělávacích akcí, přednášek, besed a seminářů pro učitele. Je zřizovatelem Turistického informačního centra Židovské obce Brno a Agentury domácí péče JAS, která přednostně poskytuje péči seniorům přeživším holocaust. [3]

19

2.3 Břeclav Židovská obec se synagogou a hřbitovem je v několika pramenech zmiňována v 16. století. Počátkem 17. století a v průběhu třicetileté války byla židovská obec zničena, k jejímu obnovení došlo po roce 1650 obyvatelstvem z nedalekých Valtic a udržela se až do roku 1919. Místní Židé ovládali břeclavské trhy s obilím a nemalou úlohu v hospodářském rozvoji habsburské monarchie sehrála rodina Kuffnerů v odvětví cukrovarnictví. [4] Synagoga vznikla v roce 1868 a byla renovována vídeňským architektem Maxem Fleischerem v novorománském slohu s použitím maurských prvků v interiéru. Ke svému účelu sloužila do začátku okupace, půlstoletí byla využívána jako skladovací prostory a po náročné rekonstrukci začala sloužit jako koncertní sál, místo stálé expozice a dějiště společenských akcí. Městské muzeum a galerie Břeclav ve spolupráci s Židovskou obcí Brno spravuje a udržuje židovský hřbitov. Založen byl pravděpodobně v 2. polovině 17. století a nalézá se zde asi 300 náhrobních kamenů, jejichž členění a tvar odpovídá jihomoravskému či mikulovskému typu. [5]

2.4 Dolní Kounice Židovská čtvrť v Dolních Kounicích vznikla nejpozději k polovině 15. století. Z původního rozsahu ghetta, které činilo 82 domů, dnes stojí 34. Řada domů má barokní jádro, ale během století podléhala přestavbám a přístavbám zapříčiněnými četnými požáry. Ze zachovalých staveb si zaslouží pozornost budova bývalé školy, dům s portálem s vinařským motivem a synagoga. Synagoga postavená mezi léty 1652–1655 patří k nejstarším na Moravě. Stěny jsou vyzdobeny cennou barokní výmalbou s liturgickými texty. Od 2. světové války sloužila převážně jako skladiště. Mezi léty 1988–2004 prošla rekonstrukcí a nyní slouží kulturním a společenským účelům. Nachází se zde i malá expozice věnovaná historii zdejší židovské obce. Židovský hřbitov založený v roce 1680 stojí ve svahu nad bývalým ghettem na jižním okraji města. Nalézá se zde asi 1500 náhrobků nepravidelně rozmístěných, nejstarší se datuje k roku 1688. [6] 20

2.5 Holešov Plošně bývalo holešovské ghetto jedním z největších na Moravě. Z původních 108 domů jich dnes stojí přibližně polovina. Uprostřed areálu židovské čtvrti se nachází Stará synagoga, zvaná též Šachova. Vystavěna byla s povolením vrchnosti roku 1560 na místě starší vyhořelé svatyně. Představuje druhou nejstarší synagogu na Moravě, je jednou z nejcennějších a nejlépe dochovaných památek svého druhu u nás. Zdobí ji barokní výzdoba, nachází se zde expozice Židé a Morava. Hrobka rabína Šacha, podle kterého je pojmenovaná synagoga, je umístěna na židovském hřbitově, rozprostřeném na původním pohřebišti z 2. poloviny 15. století. Židovský hřbitov má velmi nepravidelný tvar, náhrobky v počtu asi 1500 jsou rozptýleny po celé jeho ploše a tvoří nepravidelné řady. Existence pohřebiště se předpokládá po ustanovení židovské komunity, již ve 2. polovině 15. století, ačkoli nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1647. Hřbitov je zajímavý tím, že se zde nalézá několik příkladů na Moravě jinak vzácného typu náhrobku, který tvoří dvě šikmé desky o sebe opřené do tvaru sedlové střechy, případně i s deskami na štítu, tzv. tumba. Při vstupu na místě staré márnice postavila židovská obec v roce 1903 obřadní síň se zajímavou vnitřní výmalbou s rostlinnými motivy. (Klenovský, 1999, s. 9–46)

2.6 Hranice na Moravě První Židé do Hranic přišli na počátku 17. století. Domy kupovali od vrchnosti, jelikož hraničtí měšťané se jejich usazování ve městě bránili, a vlastnili jich zde 17, jejich počet však nesměli zvyšovat. Společenský vliv Židů byl v 19. století velmi silný díky významné hranické textilní továrně židovské rodiny Hellerů. V průběhu 20. století byla většina domů zbořena či přestavěna. Připomínkou židovského osídlení zůstává židovská radnice se synagogou a židovským hřbitovem. Synagoga byla postavena v roce 1863 na místě staré synagogy ze 17. století v maursko-byzantském stylu. Bohoslužbám sloužila až do roku 1940, plány na její zboření nebyly realizovány a dnes slouží jako výstavní síň Městského muzea a galerie. Židovský hřbitov vznikl ve 30. letech 17. století, byl z větší části zdemolován a dnes je otevřen ve zrekonstruované podobě. Mimo řady významných osobností Hranic je zde

21

pohřben Oskar Kafka, bratranec spisovatele Franze Kafky, a je doložen pohřeb Julia Freuda, bratra zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. [7]

2.7 Ivančice V Ivančicích bývaly dvě politické samostatné obce, mimo vlastních Ivančic ještě Židovská obec. O příchodu židovských obchodníků toho není příliš známo. Po povýšení Ivančic na město a po vybudování městských hradeb zaujala komunita přibližně šestinu plochy uvnitř hradeb. Osud Židovské obce byl s městem spjat až do sloučení obou obcí v roce 1919. [8] Židovský hřbitov je po pražském a kolínském nejstarší v republice. Jako nejstarší náhrobek se uvádí z roku 1552. Hřbitov je jako kulturní památka v péči města. [9]

2.8 Lipník nad Bečvou Židovské osídlení v Lipníku nad Bečvou je ve větší míře doloženo od roku 1454, v 1. polovině 19. století tvořili Židé 30 procent obyvatel města. Zajímavostí je, že zde nebylo utvořeno uzavřené ghetto, ale židovské domy se nacházely v celém centru města. Po obvodu městského jádra je na ulici Perštýnská jediný dochovaný úsek, kde se nachází bývalá židovská radnice, původní zástavba židovských domů a synagoga. Synagoga v Lipníku byla vystavěna v 16. století, je nejstarší synagogou na Moravě a stavebně byla mnohokrát upravovaná. Dnes je adaptována na potřeby Církve československé husitské. Nacházejí se zde dva židovské hřbitovy. Na starém židovském hřbitově je pochováno sedm lipenských rabínů. V r. 1942 byl zničen německým vojskem, po válce bylo asi 160 náhrobků převezeno na nový hřbitov zřízený v roce 1883 v sousedství starého. Bylo zjištěno 380 hrobů s 560 pohřbenými. [10]

2.9 Mikulov Mikulov byl považován za duchovní, kulturní a politické centrum moravských Židů, od poloviny 19. století zde sídlila nejpočetnější židovská komunita na Moravě. Z původní židovské čtvrtě se dochovalo 90 domů, některé s renesanční a barokní dispozicí, zajímavými architektonickými detaily. V roce 2000 byla v židovské čtvrti nainstalována naučná stezka, je možné nahlédnout i do domu s rituální lázní. Zhruba 22

na kilometrové trase čeká návštěvníky 13 zastavení. Na severním okraji ghetta je umístěn židovský hřbitov z 15. století. Výtvarné zpracování náhrobních kamenů se stalo vzorem pro ostatní jihomoravské hřbitovy, jsou zde pohřbeni věhlasní moravští rabíni. Hřbitov je cílem poutníků z celého světa. (Klenovský, 2002, s. 129 – 131) Z někdejších dvanácti synagog se dochovala Horní synagoga, nazývaná také Stará synagoga, z roku 1550. Její dnešní barokní podoba pochází z přestavby po požáru v roce 1719, kdy v jejím středu byly vybudovány čtyři korintské sloupy, vzájemně propojené půlkruhovou arkádou s křížovou klenbou uprostřed. Tímto architektonickým pojetím je mikulovská synagoga blízká synagogám tzv. východního typu a patří k vzácným stavbám tohoto typu v České republice. Poslední bohoslužba zde proběhla v roce 1938, její vnitřní vybavení bylo odvezeno nebo zničeno. Po 2. světové válce sloužila jako sklad, v roce 1960 přešla do majetku státu, prošla rozsáhlou rekonstrukcí, při které byl potlačen její religiózní charakter. Nyní je synagoga majetkem Židovské obce Brno a od počátku 90. let 20. století ji Regionální muzeum v Mikulově využívá jako koncertní a výstavní síň, židovští poutníci příležitostně k bohoslužbám. [11]

2.10 Olomouc V Olomouci vzniklo jedno z nejstarších židovských osídlení v zemi, židovští obchodníci a kupci se zde usazovali minimálně od 11. století. Od 15. do 18. století byli Židé z města vypuzeni. Město kdysi zdobila synagoga v orientálně-byzantském slohu, bezprostředně po okupaci byla vypálena. Původní židovský hřbitov se nedochoval, jedinou připomínkou židovského osídlení je židovské oddělení komunálního hřbitova ve čtvrti Neředín. Univerzita Palackého v Olomouci nabízí studijní obor Judaistika: dějiny a kultura Židů. [12] Židovská obec Olomouc sdružuje občany i cizí státní příslušníky žijící v ČR hlásící se k židovskému vyznání, dodržuje tradice judaismu, směřuje pozornost na sociální péči pro seniory, se zvláštním zřetelem na přeživší holocaust, pořádá akci Den otevřených dveří Židovské obce Olomouc. [13]

2.11 Ostrava Ojediněle se Židé v Ostravě objevují v 16. století, mezi válkami se zde nacházela třetí největší komunita v našich zemích. Nacisty bylo v r. 1939 všech šest synagog zničeno. 23

Na místě zrušeného starého židovského hřbitova byl v r. 1994 odhalen památník k 55. výročí prvního transportu Židů v Evropě. Na komunálním hřbitově ve čtvrti Michálkovice se nachází malá židovská sekce s 15 novodobými náhrobky z let 1902–23. Nachází se zde i nový hřbitov se 150 náhrobky, který se nachází ve Slezské Ostravě. Náboženská obec byla po 2. světové válce obnovena. (Klenovský, 2002, s. 147–149) Židovská obec Ostrava je zřizovatelem agentury domácí péče Tikvah, organizuje oslavy židovských svátků, četné kulturní akce, přednášky, vzpomínkovou akci Remember – PAMATUJ, spolupracuje na organizaci Templ Festu Ostrava, jehož první ročník se uskutečnil v roce 2012. [14]

2.12 Slavkov u Brna Město proslavené bitvou Napoleona s rakouskými a ruskými vojáky obývala židovská komunita od roku 1343. Z původních 77 domů v židovské čtvrti se dochovalo 35, včetně novorománské synagogy z let 1857–1858. Půlstoletí byla využívána ke skladování, komplexně obnovena pro potřeby okresního archivu. V roce 1744 Židé založili nový hřbitov, na který přenesli část náhrobků ze hřbitova starého. Je zde pochována řada učených místních rabínů. Z kamenné márnice poblíž vstupní brány zbyly jen fragmenty. (Klenovský, 2002, s. 166–167)

2.13 Strážnice Židovské osídlení patrné snad od 13. století, v komunitě působili významní rabíni. Středověká židovská osada se hřbitovem na Starém městě zanikla, nová židovská čtvrť od 15. století vznikla na okraji městského jádra. Z někdejších 94 domů větší část dosud stojí, včetně klasicistní synagogy z roku 1804, která je jedinou synagogou na Moravě obklopenou hřbitovem. Židovský hřbitov byl založen koncem 18. století a dnes je zde kolem 1500 náhrobků. (Klenovský, 2002, s. 169)

2.14 Třebíč Třebíč se chlubí hned dvěma památkami zapsanými na seznam UNESCO. Jedná se baziliku sv. Prokopa a židovskou čtvrť s židovským hřbitovem. Třebíčské židovské

24

památky jsou jedinými hned po Jeruzalému, které byly samostatně zapsány na prestižní seznam. Třebíč kdysi patřila k významným střediskům židovské kultury na Moravě. Židovská čtvrť zahrnuje více jak 120 obytných domů, doplněných bývalou židovskou radnicí, domem rabína, chudobincem a dvěma synagogami. Zadní synagoga byla postavena kolem roku 1669, později opatřena jedinečnou barokní výmalbou, která je považována za nejstarší příklad dochované synagogální malířské výzdoby na Moravě. Ze Zadní synagogy lze vstoupit přímo do Domu Seligmanna Bauera, představujícího typickou židovskou domácnost meziválečného období. Podkroví domu je přizpůsobeno přednáškovému sálu s moderní audiovizuální technikou, sloužící k pořádání přednášek, tvořivých dílen a prezentací. [15] Židovský hřbitov je jedním z největších a nejzachovalejších židovských hřbitovů v České republice. Nachází se na kopci Hrádku nad židovským městem a stoupá k němu dlouhá klikatá cesta. Poloha původního hřbitova není známa, na dnešní místo byl umístěn krátce před umístěním nejstaršího datovaného náhrobku z roku 1631. Zahrnuje 3 000 kamenných náhrobků. Při vchodu je umístěna dochovaná obřadní síň z roku 1903, kde se dodnes mohou provádět pohřební obřady podle židovských tradic. [16] [17]

2.15 Třešť První písemné zmínky o Židech v Třešti jsou z konce 16. století, pravděpodobně se zde usadili však dřív. Ve městě je doloženo ghetto se synagogou ohrazené zdí. Synagoga byla nově vystavěna po požáru roku 1825. V ČR je jedinou synagogou s loubím, dnes slouží k bohoslužebným účelům Církve československé husitské. Na jižním okraji města byl v 17. století založen židovský hřbitov, později byl rozšířen. Nejstarší dochované

čitelné

náhrobky pocházejí

z počátku

18.

století.

Většina

z asi

1000 náhrobků je žulových, často zdobených barokní výzdobou. [18]

2.16 Velké Meziříčí Přítomnost Židů ve Velkém Meziříčí lze předpokládat v polovině 15. století, po jejich vyhnání z královských měst na Moravě. V 2. polovině 16. století se Židé ve městě prokazatelně nenacházeli. Nesporná židovská přítomnost je dokázána v období třicetileté války, v polovině 19. století tvoří židovská komunita čtvrtinu obyvatelstva města. Z židovských památek se dodnes dochovaly dvě synagogy. [19] 25

Stará synagoga byla postavena roku 1695 na místě starší dnes zaniklé malé synagogy. Po otevření nové synagogy byla stará užívána jako sklad. Na konci minulého století byla opravena a od roku 1996 sloužila jako výstavní síň. V současné době je z důvodu rekonstrukce uzavřena. Protože stará synagoga už ke shromažďování početné komunity nestačila, rozhodli se obyvatelé v polovině 19. století postavit novou budovu. Nová synagoga byla vystavěna po roce 1868 na místě dvou křesťanských domů, již za hranicemi bývalého židovského ghetta. [20] Židovský hřbitov byl funkční od roku 1650 až do 2. světové války. Je zde umístěno 1101 náhrobních kamenů ve 42 řadách. Nejstarší náhrobek je z roku 1677, poblíž vstupní brány je obřadní síň. [21]

3 Obnova židovských památek na Moravě Obnova památek souvisí s hledáním finančních prostředků na údržbu i rozsáhlejší opravy. Projekty a programy mohou být financovány z prostředků Evropské unie, z darů a dotačních programů ministerstev, krajů, obcí a dalších fyzických a právnických osob. Bez obnovy památek a budování atraktivity objektů židovské kultury by stagnovala či klesala návštěvnost těchto objektů. Obnova památek tedy přímo ovlivňuje trend návštěvnosti objektů.

3.1 Projekt 10 hvězd Cílem projektu 10 hvězd – revitalizace židovských památek v ČR je vytvoření centrálně koordinované sítě deseti kulturně vzdělávacích center židovské kultury, které budou prezentovat jedinečné kulturní dědictví České republiky. Projekt revitalizace židovských památek je spolufinancován z prostředků EU a Evropského fondu pro regionální rozvoj, jeho realizace je stanovena na roky 2010–2013 a zahrnuje synagogy, sídla bývalých obcí, rabínské domy, bývalé židovské školy a další objekty. Příjemcem dotace je Federace židovských obcí v ČR. Evropská unie na tento projekt uvolnila 280 milionů korun prostřednictvím Integrovaného operačního programu. Na území Moravy byly do projektu zahrnuty lokality Boskovice a Mikulov. [22]

26

3.2 Program Obnova Nadační fond obětem holocaustu je nezisková organizace zřízená Federací židovských obcí ČR v roce 2000. Program Nadačního fondu obětem holocaustu pro rekonstrukci, obnovu a zachování movitých a nemovitých židovských památek na území ČR se podílí na záchraně židovských památek zničených nacistickou i komunistickou totalitou. Program Obnova podporuje soubor činností směřující k uvedení památky, poškozené dlouhodobým znemožněním údržby, neodbornými opravami a stavebními úpravami, erozí a vandalismem, do stavu odpovídajícímu originální podobě památky v době jejího vzniku, nebo do podoby zachycující maximum nejcennějších architektonických a uměleckořemeslných prvků a umožňuje využití v současnosti. V programu není stanovena maximální částka, o kterou lze žádat. Jsou preferovány projekty s vícezdrojovým financováním. [23]

3.3 Podpora obnovy kulturních památek Finanční prostředky z programu Podpora obnovy kulturních památek lze získat od Ministerstva kultury. Cílem programu je se prostřednictvím obcí s rozšířenou působností efektivně podílet na zachování a obnově kulturních památek České republiky a přispívat tak k zachování vybraného segmentu památkového fondu na našem území. Program pro daný rok vyhlašuje ministerstvo na svých internetových stránkách, na základě svých rozpočtových možností. [24] Díky programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Ministerstva kultury byly v roce 2012 na Břeclavsku uznány čtyři žádosti o opravu památek. Jedním z úspěšných žadatelů byl židovský hřbitov v Podivíně. Jeho správce získal příspěvek ve výši 181 000 Kč na znovupostavení pobořených náhrobků. [25]

3.4 Dotace krajů Jednotlivé kraje rozdělují finanční prostředky na obnovu kulturních památek, tedy i židovských. Mezi příjemce dotace patří vlastníci objektů na území kraje. Například z dotací Kraje Vysočina byla v roce 2013 financována obnova židovských hřbitovů v Polné, z dotací Olomouckého kraje obřadní síň židovského hřbitova v Tovačově. [26]

27

3.5 Veřejná sbírka Finanční prostředky na opravy historických objektů lze získat také veřejnými sbírkami, což je získávání dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel. Veřejnou sbírku může organizovat pouze právnická osoba po splnění zákonných podmínek a získání úředního osvědčení příslušného krajského úřadu. Jako příklad takové sbírky lze uvést Zadní synagogu v Třebíči, kde návštěvníci mohou přispět do zapečetěné skleněné pokladničky přímo v interiéru synagogy. [27]

28

Praktická část 4 Sběr dat a metody jejich zpracování V průběhu měsíců únor – březen 2014 jsem oslovila vybrané památkové objekty, městské úřady a turistická informační centra na Moravě s žádostí o zaslání statistik návštěvnosti jejich atraktivit za rok 2013 a návštěvnosti židovských památek za posledních pět let jejich provozu. Cílem bylo určit, jakou procentuální částí se podílejí vstupy do památkových objektů židovské kultury na celkových vstupech do památek zvolených lokalit. Tedy jak velký vliv mají židovské památky na návštěvnost konkrétních lokalit či měst na Moravě a zda návštěvník projevuje zájem i o židovské památky nacházející se v památkové lokalitě. Pokud je návštěvník vhodnou a cílenou propagací motivován k návštěvě památek židovské kultury, zvyšují se příjmy z cestovního ruchu a prodlužuje se délka pobytu návštěvníka v oblasti či městě. Židovské památky byly srovnávány s hrady, zámky, muzei a dalšími atraktivitami, z nichž lokalita profituje, a tvoří významnou složku cestovního ruchu. Do návštěvnosti, z které je vycházeno, nebyla zahrnuta většina židovských hřbitovů. Ty se sice nemalou měrou na cestovním ruchu podílejí, ale z důvodu volného přístupu se statistika jejich návštěvnosti nevede. Pokud se tyto statistiky vedou dle prodaných vstupenek, zahrnuty byly. Zahrnuty nebyly také objekty, které se sice podílejí na cestovním ruchu lokality, ale statistiky návštěvnosti nevedou, či je odmítli poskytnout. Z důvodu velké obsáhlosti problematiky a jejímu rozsahu není pracováno se všemi památkovými lokalitami, ale jen se vzorkem statistických jednotek neboli s výběrovým souborem. Téma bakalářské práce bylo i z tohoto důvodu omezeno pouze na památky judaismu na území Moravy, a proto jsem zvolila pouze významná města či lokality, kde jsou zastoupeny jak židovské, tak i jiné turistické cíle, a bude tedy možné vyjádřit jejich vzájemné působení. Oslovené objekty byly vybrány zejména dle jejich uvedení v doporučujících okruzích Židovské obce Brno, které jsou prezentovány na stránkách www.jewishbrno.eu. Uvedené lokality byly zároveň vhodné díky své vypovídací schopnosti o návštěvnosti židovských a nežidovských objektů. Informace jsou zpracovány metodou komparace, tedy vzájemným srovnáváním atraktivit v jednotlivých lokalitách. 29

Návštěvnost jednotlivých atraktivit je uvedena v procentech a vychází se statistik návštěvnosti roku 2013. Cílem tedy není určit přesný podíl jednotlivých subjektů na návštěvnosti, vyjádřenou vstupy do objektů, ale porovnání získaných hodnot a zjištění, jak jsou subjekty židovské kultury v cestovním ruchu důležité a návštěvníky lokality vyhledávané, tedy jakou měrou a jak se podílejí na vytváření návštěvnosti lokality, která ovlivňuje příjmy z cestovního ruchu. Data jsou zpracována do tabulek za zvolené lokality a uvedena v příloze a dále jsou vyjádřena v procentech a grafickými metodami jsou demonstrovány poměry vstupů ve zkoumaných statistických jednotkách. Data z přehledů návštěvnosti jednotlivých objektů za rok 2013 jsou v procentuálním vyjádření uvedena ve výsečovém grafu, trend návštěvnosti židovských památek za roky 2009–2013 nebo v jiných letech, pokud byly v letech předcházejících roku 2013 zavřeny, v grafu spojnicovém. Výsečové grafy znázorňují, jakou částí se židovské památky podílejí na celkových vstupech do stěžejních atraktivit ve zvoleném středisku cestovního ruchu. Spojnicové grafy zobrazují trend návštěvnosti za určitou dobu. U vybraných lokalit je na základě statistik návštěvnosti v posledních 5 letech vyjádřen vývoj návštěvnosti památek judaismu, tedy zda vývoj jejich návštěvnosti mezi lety 2009–2013 poklesl, stagnuje či roste. Pokud je to možné, je udán i pravděpodobný důvod růstu či poklesu návštěvnosti památkového objektu.

5 Srovnávané lokality Mezi lokality, ve kterých byla graficky srovnávána návštěvnost židovských a nežidovských památek v roce 2013, jsem zahrnula města Boskovice, Brno, Břeclav, Holešov, Mikulov a Třebíč. Zároveň u každého města byl graficky vyjádřen trend návštěvnosti synagogy nebo židovského hřbitova v posledních pěti letech, tj. od roku 2009 do roku 2013. U mikulovské synagogy je trend vyjádřen mezi roky 2006–2010, protože od roku 2011 byla synagoga uzavřena. Ačkoli jsou židovské hřbitovy většinou volně přístupné veřejnosti a statistiky návštěvnosti nevedou, byl zahrnut Židovský hřbitov Brno, který má vstup zpoplatněn a statistiky návštěvnosti vede.

30

5.1 Boskovice Ve městě Boskovice byly srovnávány památky Zámek Boskovice, Hrad Boskovice a Větší synagoga. Statistická data byla získána od Zámku Boskovice, Hradu Boskovice a Muzea Boskovicka, které provozuje synagogu. Zahrnut nebyl židovský hřbitov, který, ačkoli je provázen v rámci jednoho ze tří prohlídkových okruhů, je volně přístupný veřejnosti a statistiky návštěvnosti vedeny nejsou. Zámek je otevřen v období květen až září denně mimo pondělí, v dubnu a říjnu pouze na základě rezervace. Hrad je otevřen v období květen až září denně mimo pondělí, v dubnu a říjnu pouze o víkendech.

Návštěvnost Boskovic 2013 22,35 % 36,52 % Zámek Boskovice Hrad Boskovice Větší synagoga

41,13 %

Graf č. 1: Návštěvnost Boskovic 2013 Zdroj: vlastní zpracování

Celková návštěvnost v roce 2013 byla 29 663 vstupů, z nichž 41,13 % náleželo hradu, 36,52 % zámku a 22,35 % synagoze maior. Židovská památka zde dosahuje nejnižší návštěvnosti. Podíl na vstupech do objektů by se mohl u Větší synagogy zvyšovat díky otevření dalšího objektu v židovské čtvrti v roce 2013 a zvýšení objemu pořádaných kulturních akcí a výstav v interiéru synagogy.

31

Trend návštěvnosti Větší synagogy 7000

6201

6630

6376

Počet vstupů

6000 5000

5722

4000 3000 2000

2343

1000 0 2009

2010

2011 Rok

2012

2013

Graf č. 2: Trend návštěvnosti Větší synagogy Zdroj: vlastní zpracování

Trend návštěvnosti Větší synagogy v Boskovicích je rostoucí, téměř každý rok je zaznamenán mírný nárůst vstupů do objektu. Prudké snížení návštěvnosti je patrné v roce 2012, kdy byl kvůli stavebním pracím provoz synagogy omezen. Vůči tomuto roku se návštěvnost synagogy v roce 2013 téměř ztrojnásobila. Dnes slouží synagoga také k pořádání koncertů a výstav. Jak je z grafu patrné, nejvyššího počtu návštěvníků bylo dosaženo v posledním sledovaném roce (6 630 vstupů). Nárůst byl pravděpodobně způsoben rozsáhlou obnovou vnitřní unikátní výzdoby v roce 2012 a zájem o návštěvu památky by se měl v dalších letech zvyšovat. K tomu přispívá i rekonstrukce historické židovské školy, kde byla v polovině roku 2013 otevřena expozice o židovských tradicích a bude hostit i putovní výstavy. Návštěvník má kromě klasické prohlídky možnost objednat okruhy židovskou čtvrtí se vstupem do synagogy a rituální lázně mikve. Mikve lze navštívit po dohodě s průvodcem v synagoze. Židovská čtvrť tvoří v Boskovicích jednu z největších turistických atrakcí, dochází k její neustálé obnově, město se zaměřuje na prodej domů investorům, kteří by měli dostatečné finanční prostředky k jejich obnově. V letošním roce proběhne již 22. ročník čtyřdenního festivalu pro židovskou čtvrť Boskovice 2014, který je přímo zaměřen na propagaci čtvrtě prostřednictvím bohatého programu. Díky spolupráci pořadatelů a města byly v židovské čtvrti opraveny komunikace, fasády domů a pracuje se na dalších projektech. Boskovice se účastní veletrhu Regiontour Brno formou 32

prezentace na veletržním stánku Jihomoravského kraje. Boskovicko se v současné době zařazuje do několika projektů a pracuje na zlepšení propagace. [28]

5.2 Brno V Brně se nachází mnoho atraktivit, z nichž jsem vybrala pět nežidovského charakteru. Jedná se o dominantu města – hrad Špilberk, dále jeho kasematy, Vila Tugendhat, zařazená na seznam UNESCO, Kapucínská hrobka a Měnínská brána. Jejich návštěvnost byla srovnávána s návštěvností židovského hřbitova. Statistiky návštěvnosti byly poskytnuty Muzeem města Brna, Klášterem kapucínů, TIC Židovské obce Brno a Židovským muzeem Praha – pobočkou Brno. Hrad Špilberk je provozován Muzeem města Brna a je otevřen celoročně, kromě pondělí. Celoročně kromě pondělí je zpřístupněna i Vila Tugendhat. Kapucínskou hrobku zpřístupňuje Klášter kapucínů celoročně, v zimním období je vstup omezen pouze na víkendy či s uzavírkou v pondělí. Měnínská brána je celoročně otevřena od čtvrtka do pondělí. Na židovský hřbitov v městské části Židenice se návštěvník dostane přes recepci TIC Židovské obce Brno, otevřeném od roku 2011, hřbitov je otevřen celoročně (mimo soboty a svátky) a vstup je zpoplatněn jako do dalších srovnávaných atraktivit.

Návštěvnost Brna 2013 0,32 %

3,97 %

4,22 % 29,81 %

Hrad Špilberk - expozice a výstavy Hrad Špilberk - kasematy Vila Tugendhat

16,49 %

Kapucínská hrobka Měnínská brána 16,13 %

Synagoga Agudas achim 29,06 %

Židovský hřbitov

Graf č. 3: Návštěvnost Brna 2013 Zdroj: vlastní zpracování

Z grafu je zřejmé, že v městě Brně se židovské památky na celkových vstupech do vybraných objektů podílí nejméně, a to synagoga Agudas achim (0,32 %) a židovský 33

hřbitov (3,97 %). Důvodem je pravděpodobně mnohem vyšší atraktivita dominant města a také vzdálenost od centra. Okruh návštěvníků, jejichž hlavním motivem návštěvy je židovská kultura, je úzký. Celkový počet návštěvníků hřbitova je dán sečtením vstupů přes průvodcovskou službu TIC ŽOB a vstupů v rámci organizovaných prohlídek pořádaných Oddělením pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze – pobočky Brno, která organizuje prohlídky brněnské synagogy. Nejvyšší podíl z celkové zjištěné návštěvnosti 166 627 vstupů vykazuje hrad Špilberk – 29,81 %, a to přímo v expozicích, ale i výstavách. Obdobná návštěvnost je v kasematech – 29,06 %. Procentuelně téměř stejnou návštěvnost vykazují památky Kapucínská hrobka a Vila Tugendhat, tedy 16,49 a 16,13 %. Vyšší návštěvnost než židovský hřbitov má se 4,22 % Měnínská brána. ŽOB přibližuje judaismus veřejnosti prostřednictvím přednášek, výstav, kurzů hebrejštiny a tvořivých dílen. Díky existující židovské komunitě a funkční synagoze se hřbitovem není propagace vysoká a přednější než návštěvnost je pochopitelně zabezpečení náboženského života židovské obce.

Počet vstupů

Trend návštěvnosti Židovského hřbitova Brno 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 0 2009

6923

6583

6618

2011 Rok

2012

2013

0 2010

Graf č. 4: Trend návštěvnosti Židovského hřbitova Brno Zdroj: vlastní zpracování

Celková návštěvnost židovského hřbitova je dána statistikami TIC ŽOB a Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze – pobočky Brno, kde se TIC ŽOB podílí na návštěvnosti mnohem vyšší měrou.

34

TIC ŽOB započalo svou činnost v roce 2011 a od tohoto roku vede statistiku návštěvnosti židovského hřbitova. Graf ukazuje, že od roku 2011, kdy byla návštěvnost 6 923 vstupů, je trend návštěvnosti klesající, v roce 2013 je zaznamenáno 6 618 vstupů. Celkově je trend návštěvnosti židovského hřbitova mírně klesající.

Počet vstupů

Trend návštěvnosti synagogy Agudas achim 800 700 600 500 400 300 216 200 100 0 2009

721 551

539

442

2010

2011 Rok

2012

2013

Graf č. 5: Trend návštěvnosti synagogy Agudas achim Zdroj: vlastní zpracování

Počet vstupů do brněnské synagogy není vysoký, synagoga je dodnes funkční a slouží židovské obci. Návštěvníci obce jsou především školní výpravy a zájmové skupiny, které upřednostňují nabídku Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze – pobočky Brno, které organizuje kulturní programy, dílny, programy pro školy a pedagogy. Trend návštěvnosti funkcionalistické synagogy Agudas achim je stoupající, v roce 2013 návštěvnost poklesla. Od ledna 2014 do března 2015 se předpokládá pokles návštěvnosti v důsledku rekonstrukce, během níž bude opraven jak exteriér, tak interiér synagogy.

5.3 Břeclav Na základě statistik poskytnutých Muzeem a galerií Břeclav byly srovnávány atraktivity Muzeum a galerie Břeclav, Lichtenštejnský dům, zámek Pohansko a synagoga. Budovy Muzea a galerie jsou využívány jako galerijní, výstavní prostory a prostory pro kulturní a společenské akce. Objekt je otevřen celoročně, mimo pondělí. V Lichtenštejnském domě se nachází expozice „Historie rodu Lichtenštejnů“, je otevřena celoročně, mimo 35

pondělí. Zámeček Pohansko od roku 2010 hostí stálou expozici „Velkomoravské Pohansko“ s archeologickými nálezy, v období duben – říjen je otevřen mimo pondělí každý den, od listopadu do března je uzavřen. Synagoga je užívána jako prostor pro krátkodobé výstavy a je zde od roku 2009 otevřena stálá expozice „Židovská Břeclav“. Objekt je otevřen celoročně mimo pondělí. Všechny čtyři atraktivity jsou ve správě Muzea a galerie Břeclav.

Návštěvnost Břeclavi 2013 17,26 %

Muzeum a galerie Břeclav 46,73 %

Lichtenštejnský dům Zámeček Pohansko Synagoga

28,80 %

7,21 %

Graf č. 6: Návštěvnost Břeclavi 2013 Zdroj: vlastní zpracování

Na celkové návštěvnosti města, která v roce 2013 u sledovaných atraktivit činila 16 941 návštěvníků, se největším dílem – 46,73 % podílelo Muzeum a galerie, dále pak zámeček Pohansko s 28,80% podílem, synagoga s 17,26% a Lichtenštejnský dům s 7,21% podílem. Návštěvnost synagogy a Lichtenštejnského domu je dána především vstupy na krátkodobé výstavy, které tvoří největší část návštěvnosti obou objektů. Počet návštěvníků je přímo determinován počtem akcí pořádaných v jednotlivých objektech a vydařenou spoluprácí s břeclavskými školami, které mají na výstavy vstup zdarma. Na Pohansku je návštěvnost ovlivněna napojením objektu na cyklostezky, blízkostí Rakouska a atraktivity Lednicko-valtického areálu.

36

Počet vstupů

Trend návštěvnosti břeclavské synagogy 3951

4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 0 2009

2924

2774

0 2010

2011 Rok

2012

2013

Graf č. 7: Trend návštěvnosti břeclavské synagogy Zdroj: vlastní zpracování

Návštěvnost břeclavské synagogy je uvedena od roku 2011, před tímto rokem nebyly statistiky návštěvnosti vedeny. Jako návštěvnost dalších srovnávaných atraktivit města je i návštěvnost synagogy přímo ovlivněna počtem pořádaných akcí v jednotlivých letech. V roce 2011 synagoga hostila čtyři výstavy, v roce 2012 sedm výstav a v roce 2013 šest. Jednotlivé body trendu v grafu tak přímo odpovídají počtu pořádaných výstav. V roce 2012, kdy bylo pořádáno výstav nejvíce, byla i návštěvnost synagogy ze sledovaných let nejvyšší. Potenciálem Břeclavi je právě cestovní ruch, který se město snažilo rozvíjet prostřednictvím propagace na veletrzích cestovního ruchu, dnes spíše v rámci mikroregionu Lednicko-valtický areál či mikroregionu Podluží. Pravidelně se účastní veletrhů Holiday World a Go – Regiontour. Lákadlem k návštěvě místa jsou zejména Lichtenštejnské cyklistické stezky.

5.4 Holešov Ve městě Holešov byly srovnávány turistické atraktivity zámek Holešov a Městské muzeum a galerie Holešov se Šachovou synagogou. Statistická data byla poskytnuta Městským informačním centrem Holešov. Všechny tři atraktivity jsou otevřeny sezónně, zámek v období květen – září denně mimo pondělí, v dubnu a říjnu pouze o víkendu; Šachova synagoga od dubna do října, v listopadu až březnu na objednávku; 37

Městské muzeum a galerie v období květen – srpen denně mimo pondělí, duben, září, říjen jen o víkendu. Zámek, Městské muzeum a galerii, i synagogu spravuje Městské kulturní středisko Holešov.

Návštěvnost Holešova 2013 24,59 % 32,42 %

Zámek Městské muzeum a galerie Holešov Šachova synagoga

43,00 %

Graf č. 8: Návštěvnost Holešova 2013 Zdroj: vlastní zpracování

Z grafu je zřejmé, že v roce 2013 největší podíl na návštěvnosti Holešova, tedy 43,00 % ze 7 768 vstupů do objektů, mělo Městské muzeum a galerie Holešov, jehož činností není jen provoz muzea, ale i Městské kulturní středisko Holešov se snaží návštěvníky přitáhnout i na výstavy a expozice, které tematicky napomáhají kulturní výchově. Druhou nejnavštěvovanější atraktivitou města byla Šachova synagoga s 32,42% podílem vstupů a nakonec zámek Holešov s 24,59 %. Prohlídka zámku Holešov zahrnuje prohlídku interiérů, které jsou bez mobiliáře a pro návštěvníky nemusí být tudíž tak atraktivní jako prostory jiných zámků. Jsou zde nabízeny okruhy zahrnující další atraktivitu města. Prostory jsou využívány také k pořádání svatebních obřadů a výstavním účelům.

38

Trend návštěvnosti Šachovy synagogy 3000 Počet vstupů

2500

2518

2319 2085

1986 1682

2000 1500 1000 500 0 2009

2010

2011 Rok

2012

2013

Graf č. 9: Trend návštěvnosti Šachovy synagogy Zdroj: vlastní zpracování

Návštěvnost Šachovy synagogy byla mezi roky 2009–2011 klesající, mezi roky 2011–2013 byl trend rostoucí. Pokles návštěvnosti židovské památky by mohl být způsoben otevřením Zámecké galerie při Zámku Holešov s výstavami světoznámých autorů v roce 2009 a odliv návštěvníků právě k tomuto turistickému cílu. Město Holešov se snaží zvýšit příliv návštěvníků hojnou účastí na veletrzích cestovního ruchu jako Regiontour Brno, ITF Slovakiatour v Bratislavě, For Bikes a Holiday World v Praze, kde je Holešov prezentován jako součást turistické oblasti Kroměřížsko a Východní Morava. Pod záštitou Velvyslanectví Státu Izrael v roce 2013 proběhl již 13. ročník festivalu Týden židovské kultury, konající se v prostorách Šachovy synagogy, Kina Svět a holešovského zámku.

5.5 Mikulov Srovnávané atraktivity města Mikulov byly Regionální muzeum v Mikulově – zámek, Dietrichsteinská hrobka, Expozice z historie kostela sv. Václava a kostnice, jeskyně Na Turoldu a židovský hřbitov. Informace byly získány ze statistických dat poskytnutých Turistickým informačním centrem Mikulov. Židovský hřbitov v Mikulově je jedním z mála hřbitovů v České republice, kde je vedena návštěvnost, za vstup je vybírán poplatek. Židovský hřbitov, Dietrichsteinská hrobka, zámek a jeskyně Na Turoldu jsou za poplatek přístupné v turistické sezoně, zámek je navíc v zimních 39

měsících otevřen pro předem objednané skupiny. Expozice z historie kostela sv. Václava a kostnice je provozována pouze v červenci a srpnu, v ostatních měsících na objednávku. Do grafu nebyla zahrnuta Horní synagoga, která je od roku 2011 do června 2013 z důvodu rekonstrukce uzavřena, dále mikve, která je jako součást naučné stezky židovkou čtvrtí, a Svatý kopeček jakožto volně přístupná přírodní dominanta.

Návštěvnost Mikulova 2013 11,20% Regionální muzeum v Mikulově - zámek

2,76%

Dietrichsteinská hrobka 46,01%

Jeskyně Na Turoldu

26,46% Expozice z historie kostela sv. Václava a kostnice Židovský hřbitov 13,57%

Graf č. 10: Návštěvnost Mikulova 2013 Zdroj: vlastní zpracování

Z grafu vyplývá, že nejvyšší návštěvnost v roce 2013, tedy 46,01 % z celkových 88 202 zjištěných vstupů do objektů, zaznamenalo Regionální muzeum v Mikulově – zámku. Kromě čtveřice prohlídkových okruhů hostí muzeum sezónní výstavy (Z pokladů mikulovských farností, Fotografie Island, Křehký Mikulov a další) a v červenci a srpnu pořádá každou prázdninovou středu noční prohlídky vybraných prostor zámku. 26,46 % vstupů bylo uskutečněno do jeskyně Na Turoldu, která láká návštěvníky unikátní jeskynní výzdobou a mimořádně členitým systémem chodeb. Podíl na vstupech měla Dietrichsteinská hrobka 13,57 %, židovský hřbitov 11,20 % a nejnižší podíl 2,76 % připadl na Expozici kostela sv. Václava a kostnice. Možným důvodem nízké návštěvnosti mikulovského židovského hřbitova je zpoplatněný vstup, protože většina židovských hřbitovů je volně a zdarma přístupná. Vstupné, i když symbolické, může některé návštěvníky od vstupu odradit.

40

Trend návštěvnosti Horní synagogy 8000

Počet vstupů

7000 6186 6000

6462

7262

7455

2009

2010

6010

5000 4000 3000 2000 1000 0 2006

2007

2008 Rok

Graf č. 11: Trend návštěvnosti Horní synagogy Zdroj: vlastní zpracování

Z důvodu, že statistiky návštěvnosti židovského hřbitova před rokem 2013 nebyly vedeny, trend návštěvnosti byl vytvořen pro Horní synagogu, avšak z důvodu rekonstrukce v jiném období než u dalších popsaných památek. Trend v návštěvnosti synagogy v letech 2006–2010, kdy byla synagoga v provozu, byl stoupající až na výkyv v roce 2008, kdy návštěvnost oproti minulému roku poklesla o 7 %. V témže roce poklesl i počet návštěvníků turistického informačního centra, dál byl trend návštěvnosti synagogy znovu stoupající. V nadcházejících letech by se z důvodu rozsáhlé rekonstrukce a znovuotevření památky měla návštěvnost synagogy zvýšit, přilákat více návštěvníků vyhledávajících židovskou kulturu a zároveň pozitivně ovlivnit návštěvnost židovského hřbitova. Mikulovská synagoga prošla v období 2011–2013 rekonstrukcí v rámci projektu 10 hvězd – revitalizace židovských památek v ČR. Slavnostní otevření synagogy s novou expozicí věnovanou rabi Löwovi proběhlo 4. 10. 2013, ve dni zahájení Dnů židovské kultury Mikulov, v rámci kterých byly zpřístupněny i další židovské památky. Mikulov se těší velkému zájmu turistů a těží ze své atraktivní polohy, protože je obklopen Pálavskými vrchy a vinicemi. Město a okolí láká návštěvníky na četné cykloturistické trasy, vinařské stezky, turistické zajímavosti, kulturní, folklórní, společenské a sportovní akce. Agentura CzechTourism v roce 2013 odstartovala rozsáhlou propagaci předem vytipovaných míst v ČR, mezi které bylo zařazeno i město 41

Mikulov a oblast Pálavy díky svému zaměření na vinařské stezky a aktivní trávení dovolené. Město ani okolí se však s nízkou návštěvností nepotýká, řada míst je v okolí již turismem přesycena. Město se přesto hojně zúčastňuje veletrhů cestovního ruchu doma i v zahraničí a prezentuje se nejčastěji v rámci společné prezentace regionu. [28]

5.6 Třebíč V městě Třebíči byla srovnána návštěvnost Zadní synagogy a přilehlého muzea Seligmanna Bauera s bazilikou sv. Prokopa, expozice Cesty časem a městskou věží. Statistická data byla poskytnuta Turistickým informačním centrem Zadní synagoga. Zahrnut nebyl židovský hřbitov, který je volně přístupný veřejnosti, a statistiky návštěvnosti nejsou vedeny, a Muzeum Vysočiny Třebíč sídlící v bývalém valdštejnském zámku, které bylo od 1. 9. 2010 do 23. 11. 2013 uzavřeno. Zadní synagoga spadá pod správu Města Třebíč, je provozována Městským kulturním střediskem Třebíč prostřednictvím Turistického informačního centra Zadní synagoga Třebíč. Provoz je celoroční, od pondělí do neděle, vstup do synagogy je zpoplatněn. Do návštěvnosti byly započteny také organizované prohlídky židovské čtvrti s prohlídkou Zadní synagogy, okruh 1, a prohlídky židovské čtvrti s prohlídkou Zadní synagogy a židovského hřbitova, okruh 2, dále vstupy v rámci kulturních akcí, výstav a vernisáží. Prohlídky jsou omezeny pouze konáním soukromých akcí, akcí MKS Třebíč a svatebními obřady. Baziliku sv. Prokopa spravuje Římskokatolická církev, prohlídky organizuje TIC Bazilika. Provoz je celoroční, prohlídky jsou omezeny bohoslužbami, kulturními akcemi, svatebními a pohřebními obřady. Vstup je zpoplatněn, bazilika je v době konání bohoslužeb volně přístupná. TIC provozuje i expozici Cesty časem, určenou zejména školním skupinám a rodinám s dětmi. Provoz je celoroční, zpoplatněn. Městská věž je ve správě TIC Národní dům, které organizuje mimosezónní vstupy za navýšený poplatek, v období květen – září je věž otevřena každý den. V některých dnech letních měsíců jsou památky zpřístupněny ve večerních hodinách. [31] [32]

42

Návštěvnost Třebíče 2013 30,34 % 39,00 %

Bazilika sv. Prokopa Expozice Cesty časem Městská věž Zadní synagoga 11,22 % 19,43 %

Graf č. 12: Návštěvnost Třebíče 2013 Zdroj: vlastní zpracování

Při porovnání dat získaných ze statistik návštěvnosti za rok 2013 bylo zjištěno, že nejvyšších hodnot v návštěvnosti atraktivit Třebíče vykazuje památka Zadní synagoga. Z celkového počtu 58 865 vstupů je podíl Zadní synagogy 39,00 %, podíl baziliky sv. Prokopa 30,34 %, podíl městské věže 19,43 % a podíl expozice Cesty časem 11,22 %. Památka židovského charakteru zde tedy převyšuje návštěvnost dalších atraktivit.

Trend návštěvnosti Zadní synagogy 22960

25000 19175

20881

Počet vstupů

20000 15136 15000

15948

10000 5000 0 2008

2009

2010 Rok

2011

2012

Graf č. 13: Trend návštěvnosti Zadní synagogy Zdroj: vlastní zpracování

43

Trend vývoje návštěvnosti Zadní synagogy je rostoucí. V roce 2009 návštěvnost mírně poklesla, dále je rostoucí. Pravděpodobným důvodem růstu množství vstupů bylo otevření Domu Seligmanna Bauera dne 17. 2. 2011, který se stal součástí prohlídkové trasy a zvýšil atraktivitu památky. Ze zjištěných hodnot vyplývá, že rozdíl návštěvnosti v roce 2009 a 2013 je 7 012 vstupů, tedy návštěvnost v roce 2013 je o 44 % vyšší než v roce 2009. Koncem roku 2013 bylo otevřeno Muzeum Vysočiny Třebíč, díky kterému došlo k zatraktivnění prostoru zámku a baziliky a v následujících letech může dojít k částečnému odlivu návštěvníků od jiných objektů, kdy návštěvník bude volit pouze některé z nabízených atraktivit. Na druhé straně ve městě vznikají společné a rodinné vstupenky, které návštěvníky motivují k návštěvě více objektů. K celkové návštěvnosti významně přispívá pořádání kulturních akcí v rámci Třebíčského kulturního léta. Z židovské tématiky se jedná zejména o šestidenní festival židovské kultury Šamajim a třídenní kulturně-historickou akci Oživené židovské město. Dále TIC Zadní synagoga připravuje programy k oslavám židovských svátků Purim a Chanuka, podílí se na pořádání koncertů, výstav, přednášek, organizuje tvořivé dílny pro děti, výuku izraelských tanců, tematické kurzy a lektorské programy zaměřené na judaismus a bližší poznání židovské kultury. Město Třebíč se pravidelně přímo či ve spolupráci s organizací Vysočina Tourism prezentuje na veletrzích cestovního ruchu jako Go – Regiontour Brno, Dovolená a region Ostrava, Ferienmesse Vídeň a ITF Slovakiatour.

6 Zhodnocení návštěvnosti Mezi lokality, které jsem z důvodu získání statistických dat oslovila, byla začleněna města s různou velikostí populace a různou koncentrací památkových objektů. V takto velikostně a památkově odlišných městech je více patrné, jak různé lokality z hlediska judaismu přitahují návštěvníky, tedy jak velkou procentuální částí se tedy na celkové návštěvnosti podílejí. Tyto objekty jsou i doporučeny k návštěvě Židovskou obcí Brno. Památky byly řazeny sestupně dle počtu vstupů.

44

Procentní podíl

Podíl židovských památek na návštěvnosti lokalit v roce 2013 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

39,00%

34,42% 22,35%

17,26% 11,20%

Zadní synagoga Třebíč

Šachova Větší Synagoga synagoga synagoga Břeclav Holešov Boskovice

Židovský hřbitov Mikulov

4,29% Synagoga Agudas achim a židovský hřbitov Brno

Název památky

Graf č. 14: Podíl židovských památek na návštěvnosti lokalit v roce 2013 Zdroj: vlastní zpracování

Nejvyššího podílu židovské kultury na návštěvnosti lokality svého umístění v roce 2013 dosahuje Zadní synagoga v Třebíči s 39,00% podílem, obdobně je na tom Šachova synagoga v Holešově s 34,42% podílem. 22,35% podíl židovských památek v návštěvnosti lokalit ve sledovaném roce měla synagoga maior, neboli Větší synagoga, v Boskovicích, 17,26% podílem břeclavská synagoga, 11,20% podílem židovský hřbitov v Mikulově a 4,29% podíl na návštěvnosti Brna připadl synagoze Agudas achim a židovskému hřbitovu. Z grafu je patrné, že nejvyššího procentního podílu dosahují židovské památky měst, ve kterých je židovská kultura hlavním lákadlem a z jejichž atraktivity cestovní ruch těží. Město Třebíč konkuruje ostatním městům s výraznou židovskou kulturou židovskými památkami zapsanými do Seznamu UNESCO, což vytváří městu značnou prestiž. Oproti tomu v Brně je návštěvnost židovských objektů minimální a značně zaostává za počty návštěvníků v nežidovských památkách, které jsou návštěvníky více vyhledávané a často tvoří hlavní dominanty města. V Brně židovské památky byly navíc srovnávány pouze se vzorkem atraktivit. Pokud by byly srovnávány se všemi brněnskými památkami, podíl židovských památek by byl mnohem nižší. Ve městě 45

velikosti Brna, kde není židovská kultura dominantním odvětvím cestovního ruchu, tedy převažují v návštěvnosti jiné objekty.

Návštěvnost židovských památek v roce 2013 25000

22960

Počet vstupů

20000 15000 10000 6630 5000

6618 2924

2518

539

0 Zadní Větší Židovský Synagoga Šachova Synagoga synagoga synagoga hřbitov Břeclav synagoga Agudas Třebíč Boskovice Brno Holešov achim Brno Název památky

Graf č. 14: Návštěvnost židovských památek v roce 2013 Zdroj: vlastní zpracování

Nejvyššího počtu vstupů do sledovaných objektů židovské kultury v roce 2013 vykazuje Zadní synagoga v Třebíči s počtem 22 960 vstupů a několikanásobně převyšuje návštěvnost ostatních srovnávaných objektů. Město Třebíč těží především ze zařazení svých památek na prestižní Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Návštěvnost do 7 000 vstupů vykazují památky Větší synagoga v Boskovicích a brněnský židovský hřbitov. Návštěvnost do 3 000 návštěvníků má synagoga v Břeclavi, Šachova synagoga v Holešově a brněnská synagoga Agudas achim. Jak bylo zmíněno v předchozí kapitole, brněnská synagoga je nadále funkční, užívána je zejména praktikujícími Židy a cestovní ruch je zde vedlejší. Proto se její návštěvnost pohybuje pouze v řádu několika stovek platících návštěvníků ročně. Do grafu nebyla zahrnuta synagoga Mikulov z důvodu, že trend návštěvnosti objektu byl sledován v období 2006–2010. Oproti předchozímu grafu jsou židovské památky Brna uvedeny odděleně, protože oba objekty vedou svou návštěvnost zvlášť.

46

7 Shrnutí V praktické části byla zpracována statistická data návštěvnosti šesti turistických lokalit na území Moravy, kde se na turistické atraktivitě místa podílí jak židovské, tak nežidovské památky. Koláčové grafy ukazují, jakým poměrem se synagogy a židovské hřbitovy podílely na návštěvnosti místa v roce 2013. Nejvyššího podílu dosáhlo město Třebíč, kde se Zadní synagoga na celkové návštěvnosti podílí 39 % a z porovnávaných lokalit dosáhla i nejvyššího počtu návštěvníků. Město těží především ze zařazení svých památek na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Nižším, avšak významným dílem se na návštěvě lokality podílela z hlediska procentuálního podílu židovská památka v Holešově, Šachova synagoga, avšak počet návštěvníků v interiéru synagogy byl nižší než u synagog v Boskovicích a Břeclavi a židovského hřbitova v Brně. Nižšího procentního podílu než v Holešově dosáhla ve sledovaném roce synagoga v Boskovicích, dále pak břeclavská synagoga a židovský hřbitov Mikulov. Nejnižší počet vstupů byl zaznamenán v brněnské synagoze Agudas achim, kde je budova využívána zejména pro bohoslužebné účely Židovské obce Brno. Návštěvník ve městě častěji upřednostňuje jiné památky a dominanty města a židovské památky, synagoga a židovský hřbitov, se zde podílejí na návštěvnosti města nejnižší měrou, tedy 4,29 %. U židovských památek byl určen trend návštěvnosti v posledních pěti letech jejich provozu. Trend dokumentuje výkyvy v návštěvnosti objektu a zároveň je určen důvod těchto jevů. U zkoumaných památek byl trend stoupající, s prudkými poklesy v důsledku omezení provozu během stavebních prací ve Větší synagoze v Boskovicích a odlivu návštěvníků k nově otevřené atraktivitě v případě Šachovy synagogy v Holešově. Návštěvnost synagogy v Břeclavi je přímo úměrná počtu pořádaných výstav mezi roky 2011 a 2013. Zvyšování návštěvnosti Zadní synagogy v Třebíči bylo podmíněno otevřením Domu Seligmanna Bauera, který se stal součástí prohlídkové trasy. Pouze nízké výkyvy v jinak rostoucím trendu byly sledovány u brněnských židovských památek, synagogy Agudas achim a židovského hřbitova, a Horní synagogy v Mikulově. U brněnského židovského hřbitova a břeclavské synagogy chybí údaje o návštěvnosti v letech 2009 a 2010, kdy statistiky nebyly vedeny. Trend návštěvnosti Horní synagogy v Mikulově je sledován v letech 2006–2010, protože od roku 2011 byla z důvodu rekonstrukce veřejnosti nepřístupná. 47

Výsledky praktické části dokazují, že židovské památky, mimo památky aktivně nábožensky využívané židovskou obcí, se významnou měrou podílejí na návštěvnosti lokalit na území Moravy. V případě Třebíče byla v roce 2013 židovská památka dokonce nejnavštěvovanější památkou města. Je dokázáno, že návštěvnost objektů je silně ovlivňována množstvím a nabídkou kulturních a společenských akcí a nových produktů cestovního ruchu, které pozitivně ovlivňují atraktivitu památek a dalších objektů.

48

Návrhová část 8 SWOT analýza Cestovní ruch se neustále vyvíjí a je nezbytné hledat stále nové způsoby, jak přilákat návštěvníka a zaujmout jej natolik, aby se vracel a doporučoval jiným účastníkům cestovního ruchu atraktivitu navštívit. Při tvorbě návrhových opatření je nutné zohlednit závěry souhrnné SWOT analýzy, shrnující silné a slabé stránky památek židovské kultury a dále hrozby a příležitosti ovlivňující atraktivitu těchto památek. Jednotlivé body analýzy byly definovány na základně vlastních zkušeností z oblasti cestovního ruchu a vyhodnocení dat ze statistik návštěvnosti oslovených objektů.

S

Silné

-

Atraktivita a odlišnost židovských památek

stránky

-

Vysoká koncentrace synagog a židovských hřbitovů

-

Oživování

nabídky

prostřednictvím

nových

expozic

a projektů

W Slabé stránky

-

Rozšiřování povědomí o judaismu ve školství

-

Zapojování se do grantových projektů, rekonstrukce

-

Omezený okruh návštěvníků

-

Sezónnost

-

Nevědomost o existenci židovských památek mimo města

-

Nízká nabídka dalších služeb cestovního ruchu (košer restaurace)

O

Příležitosti

-

Odlehlost některých atraktivit cestovního ruchu

-

Špatné značení některých židovských hřbitovů

-

Nízká propagace

-

Zkvalitnění dopravního spojení do těžko přístupných atraktivit, jako jsou odlehlé židovské hřbitovy

-

Zlepšení značení

-

Podporovat oživení historických částí města

-

V rámci

propagace

prohlubovat

spolupráci

s dalšími

historickými objekty

49

-

Podpora cykloturistiky (zařazení do cyklotras, stojany na kola)

-

Čerpání dotací a finančních prostředků z grantových programů

T

Hrozby

-

Zpřístupnění nově zrekonstruovaných objektů

-

Rozvoj bezbariérovosti památek

-

Odklon zájmu na jiné atraktivity měst

-

Nedostatek finančních prostředků na obnovu a propagaci

-

Nevhodné využívání památek k jinému účelu

Tabulka č. 1: SWOT analýza židovských památek Moravy Zdroj: vlastní zpracování Dle mého názoru je většinových motivem k vyhledávání židovských památek a jejich silnou stránkou především odlišnost judaismu od křesťanství, pohnutá historie a odlišné zvyky v náboženském životě. Pro účastníky cestovního ruchu jsou synagogy, židovské čtvrtě a hřbitovy vysoce atraktivní. Na druhé straně, a tedy i slabou stránkou může být právě existence omezeného okruhu osob, které zmíněné atraktivity nevyhledávají a ani jejich návštěvu s jinými památkovými objekty nekombinují. Památky judaistického náboženství jsou na území Moravy značně rozšířeny, dochází k jejich rekonstrukci, avšak z důvodu jejich nízké propagace jsou některé památky opomíjeny a jejich návštěvnost je nízká. Jedná se především o odlehlé židovské hřbitovy, jejich značení je v některých případech nedostačující a jsou těžko přístupné. Židovské synagogy po deportacích Židů do koncentračních táborů často trpěly nevhodným užíváním. V současnosti se židovské památky obnovují a jejich majitelé mohou čerpat finanční prostředky z jiných než svých zdrojů.

9 Návrhová opatření Cílem návrhové části je navrhnout taková opatření, která mají doporučující charakter a mohla by vést ke zvýšení počtu návštěvníků židovských památek, propagaci méně známých objektů, rozšíření povědomí o judaismu a zejména k zatraktivnění památek židovské kultury. Ke zvyšování návštěvnosti a k propagaci židovských památek na území Moravy by dle těchto návrhových opatření mělo být využito aktuálních trendů 50

v cestovním ruchu a propojení jednotlivých atraktivit. Cílem tedy není podat takové návrhy, které by vedly k budování a rozšiřování objektů, ale využití stávajícího potenciálu. Judaismus a židovská kultura by měly být více vnímány jakou součást historie celé země. Do návrhových opatření bych přednostně zahrnula spolupráci středisek se stopami židovského osídlení, která tvořila někdejší významné lokality židovské kultury a vzdělanosti či si architektura jejich židovských objektů zaslouží pozornost a rozsáhlejší propagaci. Smyslem těchto návrhových opatření je zvýšení vzdělanosti návštěvníků v oblasti judaismu a propagaci méně známých židovských památek. Mezi prioritní téma v této části bych zahrnula vytvoření propagačního materiálu sloužícímu k propojení několika lokalit, který by mohl být jednotlivými středisky rozšířen o tištěné brožury, webové stránky, sběratelskou kolekci suvenýrů a mobilní aplikace prohlubující znalosti návštěvníků. Návštěvníci Moravy projevující zájem o historii by měli být motivováni k vyššímu zájmu o judaismus, zvyšování osobního vzdělávání a trávení dovolené aktivně. Na území Moravy se kdysi nacházely četné židovské komunity, které nám v podobě synagog, židovských čtvrtí a hřbitovů zanechaly bohatství, které by mělo být připomínáno a zpřístupněno všem návštěvníkům této části České republiky. Vhodné je i rozšíření nabídky pro školy prostřednictvím tematických vzdělávacích kurzů, které nemají suplovat výuku učitelů, ale rozšiřovat a prohlubovat znalosti žáků a studentů. V roce 2006 byla v Brně otevřena pobočka Židovského muzea v Praze – Oddělení pro vzdělávání a kulturu, které nabízí vzdělávací pořady nejen pro školy ale i veřejnost. Žák či student vzdělávaný v oblasti judaismu může být v budoucnu návštěvníkem památek židovského charakteru. Úkolem tak je přilákat mladší generace a vzdělat je v tématu interaktivní, zábavnou formou jako zhotovení pracovních listů s židovskou tématikou a tvořivé dílny. Co se týče židovských obcí, ty by mohly být více zapojovány do kulturních akcí a oslav měst. Při prohlídce památek by měl být výklad uzpůsoben mladším návštěvníkům, aby jej pochopili a některé poznatky si z něj odnesli. Při příjezdu do lokality by se měl návštěvník lehce orientovat a být směrován k jednotlivým objektům, proto bych do důležitých opatření zahrnula i sjednocení značení památek a orientačního systému ve městech. Dle dnešních trendů jsou upřednostňovány balíčky služeb než samostatné služby, kompletní přehledný materiál než velké množství různých podrobných materiálů a rozličných informací, při jejichž shromažďování návštěvník obětuje svůj čas. Mým 51

cílem je tedy vytvořit takový materiál, který by propojil a propagoval řetězec židovských lokalit a motivoval provozovatele v cestovním ruchu ke spolupráci s ostatními památkovými objekty a rozšiřování stávající nabídky. Mezi mé hlavní návrhy patří kombinovaná vstupenka, sběratelská kolekce magnetů a zejména brožura zaměřená na moravské synagogy s orientační mapou.

9.1 Kombinovaná vstupenka Kombinovaná vstupenka je velice atraktivním způsobem propagace atraktivit měst a jejich blízkého okolí. Kupujícím nabízí cenové zvýhodnění, kterého by nákupem jednotlivého vstupného nedosáhli a motivuje je k návštěvě více než jedné preferované atraktivity na určitém území. Je nabízena s danou platností a díky sezonnosti památek i v daném časovém horizontu, nejčastěji v období květen - září. Může být uplatňována na úrovni konkrétní lokality, tedy například město vytvoří vstupenku, která opravňuje jejího majitele k návštěvě několika atraktivit na území města za zvýhodněnou cenu. Nebo může být rozšířena o atraktivity blízkého okolí, ale z důvodu vzdálenosti jednotlivých atraktivit by nemusela dosahovat zájmu jako společná vstupenka na úrovni pouze města. Vstupenka se nemusí soustředit pouze na judaismus, ale může zahrnout různorodé objekty a oslovit širší skupinu návštěvníků. Navíc by židovskou památku města navštívil i návštěvník, který do města za poznáváním judaismu nepřijel, ale byl osloven výhodností nabídky a přispívá tak ke zvyšování návštěvnosti židovské památky. Stejně i židovská památka v rámci společné vstupenky pozitivně ovlivňuje návštěvnost nežidovských objektů. Cena může být na druhé straně navýšena a vstupenka zahrnovat zážitek, ochutnávku, něco navíc oproti běžným možnostem prohlídky. Kombinovaná vstupenka je nabízena ve dvou verzích v Holešově, kde jedna propojuje Šachovu synagogu se zámkem Holešov či ve verzi druhé zahrnuje navíc Malé muzeum kovářství. Rozlišuje se navíc na kombinovanou vstupenku pro dospělou osobu a zvýhodněnou pro seniory, studenty, děti a ZTP. [ ] Třebíč sezóně nabízí Společnou vstupenku, která opravňuje návštěvníka ke vstupu do Zadní synagogy s muzeem Seligmanna Bauera, Baziliky sv. Prokopa a na městskou věž. Nevýhodou je

existence vstupenky pouze pro dospělého

návštěvníka

bez zvýhodnění pro seniory, studenty a děti. Vstupenka bez tohoto zvýhodnění existuje i v podobě společné vstupenky Třebíčské památky + plavba po Dalešické přehradě, kdy 52

má návštěvník možnost navíc do svého programu zahrnout nedalekou přehradu a plavbu po ní. Rodiny s dětmi mohou v turistické sezoně 2014 využít Rodinnou vstupenku, opravňující 2 dospělé osoby a maximálně 2 děti k výstupu na městskou věž a návštěvě expozice Cesty časem. V mnohých střediscích cestovního ruchu na Moravě však kombinovaná vstupenka dosud chybí. Realizaci společné vstupenky bych doporučila i městu Mikulov, a to při příležitosti znovuotevření rekonstruované Horní synagogy, která bude veřejnosti přístupná od turistické sezony 2014.

Obrázek 2: Návrh kombinované vstupenky Zdroj: vlastní zpracování, fotografie dostupné z: http://www.mikulov.cz/cz/

Návštěvnost Mikulova je vysoká, kombinovaná vstupenka by mohla v tomto případě být zaměřena především na židovskou kulturu se zastoupením nežidovské památky. 53

Mikulov je kraj vína a vstupenka dle mého návrhu kromě historických objektů zahrnuje ochutnávku košer vína. Pro realizaci takové vstupenky by byla nutná spolupráce některého ze stravovacích zařízení či lépe vinárny, která by na základě platné vstupenky návštěvníkovi ochutnávku poskytla. Jednalo by se o jednoduchou ochutnávku tří vzorků košer vína podávaného v příjemném prostředí vinárny. Kombinovaná vstupenka – Po židovských stopách a za vínem zahrnuje vstup do Horní synagogy, na židovský hřbitov, návštěvu expozice Víno napříč staletími a expozice Zámecký sklep a obří sud v Regionálním muzeu v Mikulově – zámek a ochutnávku košer vín ve vinárně Fajka. Stylová vinárna se nachází přímo v centru města a je tedy ideálním místem k ochutnávce. Vychutnávat víno může návštěvník v zahradní restauraci nebo na letní terase. Náklady na ochutnávku jsou zahrnuty ve vstupence a vinárně by byly zaplaceny na základě vyúčtování prodaných vstupenek. Cena mnou navrhnuté vstupenky nebyla prozatím stanovena, protože vstupné do Horní synagogy není uveřejněno. Cena by sestávala z cen vstupů do tří zmíněných památek a ochutnávky a musela by být nabízena za cenu, která je nižší než součet všech čtyř položek při jednotlivém zakoupení. Finanční úspora musí být pro návštěvníka motivující. Barevnost vstupenky se odvíjí od barev městského znaku, použita byla modrá, bílá a červená barva. Přední strana vstupenky uvádí jednotlivé možnosti jejího uplatnění s bílými čtverci, které slouží k označení, že došlo k uplatnění prohlídky konkrétní atraktivity či ochutnávce. Zadní strana vstupenky by měla konkretizovat podmínky jejího uplatnění a kontaktní údaje na jednotlivé památkové objekty a kavárnu a jejich otevírací dobu.

9.2 Sběratelská kolekce magnetů Velice populární mezi návštěvníky turistických lokalit jsou z řady nabízených suvenýrů ty, které se pojí s určitou sběratelskou kolekcí jako dřevěné turistické známky, turistické vizitky do turistických deníků, pamětní mince, kreslené pohlednice „pidifrky“ atd. Suvenýr s motivem konkrétního turisticky atraktivního místa je prodávaný pouze v tomto místě a je zároveň důkazem, že návštěvník dané místo navštívil. Mají formu sběratelské hry a jednotlivé kusy mohou na sebe navazovat. S turistickými vizitkami a turistickými známkami se pojí navíc papírový kód, který se nalepí a v určitém 54

nasbíraném množství se odešle na adresu vydavatele suvenýru. Sběratel obdrží za nasbírané kódy odměnu. Do těchto projektů se zapojují i židovské památkové objekty. Dle mého návrhu by vznikla sběratelská kolekce magnetů tematicky zaměřená pouze na židovské památky na Moravě.

Obrázek 3: Sběratelské magnetky moravských synagog Zdroj: vlastní zpracování, fotografie dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Synagoga_Slavkov_u_Brna_1996.jpg, http://www.janmiklin.cz/clanek-breclav-vstupni-dira-do-lednicko-valtickeho-arealu/

Východiskem pro tvar magnetky je tvar vnitřní části Davidovy hvězdy - šestiúhelník. Jednotlivé kusy na sebe mohou navazovat a vytvářet větší složenou plochu. Současně by musely vzniknout webové stránky, informující svého návštěvníka o možnostech návštěvy jednotlivých moravských synagog, kde může sběratelskou magnetku získat. Moravské synagogy na interaktivní mapě by bylo vhodné doplnit přímým odkazem na webové stránky provozovatelů s kontaktními údaji, otevírací dobou a cenou vstupného.

9.3 Trasa po jižní Moravě Regiony na území Moravy mají dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Ne všechny lokality jsou pro návštěvníka srovnatelně atraktivní. Při návštěvě židovské památky by měl být návštěvník motivován k prohlídce další a pozitivně ovlivnit 55

návštěvnost méně známých objektů. Takové chování návštěvníka by mohla podpořit brožura zaměřená na vybrané moravské synagogy s mapou, která by jednotlivé objekty v určité oblasti spojila. Aby objekty nebyly pro návštěvníka příliš vzdáleny a rozsety po území Moravy, omezila jsem návrh pouze na území nepříliš od sebe vzdálených památek, které jsou mimo jiné při návštěvě jižní Moravy doporučovány Židovskou obcí Brno a prezentovány na stránkách www.jewishbrno.eu. Organizační jednotkou, která by zajistila spolupráci zainteresovaných objektů a zaštítila vytvoření takové brožury, by mohla být s ohledem na návrh Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, která se snaží o maximální využití turistického potenciálu na svém území. Vytvoření trasy po židovských památkách by mělo být podpořeno online verzí prostřednictvím webu Centrály www.jizni-morava.cz. Na webu jsou dostupné aplikace do mobilních telefonů, kterých jsou židovské památky součástí. Dle mého názoru by však zasluhovaly vlastní aplikaci vztahující se k širšímu území.

Obrázek 4: Mapa v brožuře Zdroj: Vlastní zpracování, mapa dostupná z: http://www.google.cz/maps Do trasy, po které by návštěvník jižní Moravy cestoval, jsem zahrnula lokality Boskovice, Lomnice, Ivančice, Dolní Kounice, Mikulov a Břeclav. Trasa z Boskovic 56

do Břeclavi činí při využití vlastního dopravního prostředku přibližně 145 kilometrů. Na trase a v jednotlivých lokalitách se nachází mnoho dalších atraktivit, které by návštěvník mohl navštívit. Celkově by se tak prodlužovala doba, kterou návštěvník v oblasti stráví. Produkt má nalákat na známá a turisticky navštěvovaná místa, ale zároveň upozornit na turisticky méně známé památky. Brožura by současně měla doporučit i nežidovské památky v lokalitě a některá ubytovací a stravovací zařízení v místě. Dle mého doporučení by součástí brožury měla být i sběratelská hra, kdy návštěvník po nasbírání pěti razítek z pěti lokalit obdrží drobný dárek. Ten by obdržel na místě, kde získá poslední razítko. Po obdržení odměny by bylo proškrtnuto políčko v pravé dolní části mapy. Mapa s trasou, vyznačenými objekty a sběratelskou hrou by měla být stěžejní částí brožury, nejlépe umístěná na dvoustraně v prostředku brožury. Brožura by měla být k dostání přímo v památkových objektech a v turistických informačních centrech za cenu, která by pokryla náklady na vydání. Měla by zejména podpořit návštěvnost synagog, židovských hřbitovů a propagovat i méně známé lokality židovské kultury.

57

Závěr Cílem, kterého jsem chtěla prostřednictvím této bakalářské práce dosáhnout, bylo dosaženo. Mým cílem bylo dokázat, že památky judaismu vysokou měrou ovlivňují cestovní ruch některých lokalit. Zpracováním statistických dat v praktické části bylo dokázáno, že památky judaismu se významně podílí na cestovním ruchu Moravy, ve městě Třebíč byla dokonce v roce 2013 nejnavštěvovanější památkou Zadní synagoga. Židovská památka zaujala podíl 39,00 % a předstihla tak tři další srovnávané atraktivity města. Významné postavení v podílu na návštěvnosti lokality má Šachova synagoga v Holešově, která dosáhla 32,42% podílu a je po Městském muzeu a galerii Holešov nejnavštěvovanější památkou města. Synagogy v Boskovicích, Břeclavi a Mikulově dosahovaly již nižšího podílu, kdy vyššího počtu vstupů dosáhly památky nežidovského charakteru. Naproti tomu nejnižšího podílu, tedy 4,29 %, ve sledovaných lokalitách dosáhly židovské památky v Brně, kde návštěvníci upřednostňují jiné atraktivity, které město velikosti Brna nabízí. Významných hodnot dosahují židovské památky i v počtu návštěvníků. Zadní synagogu v Třebíči v roce 2013 navštívilo 22 960 návštěvníků. Návštěvnost města je podpořena nejen zapsáním dvojice památek na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, ale i rozšiřováním nabídky prostřednictvím zpřístupněním nových expozic. Trend vývoje návštěvnosti synagogy je stoupající a odvíjí se právě od zpřístupnění expozice židovské domácnosti a pořádání četných kulturních akcí. Několikanásobně menší, avšak několikatisícové návštěvnosti dosahuje Větší synagoga Boskovice a brněnský židovský hřbitov, kde bylo uskutečněno více než 6 000 vstupů, a nad 2 000 vstupů zaznamenala synagoga v Břeclavi a Šachova synagoga v Holešově. Pouze 539 vstupů bylo v rámci prohlídek s průvodcem uskutečněno v brněnské synagoze Agudas achim. Návštěvnost synagogy je pochopitelně ovlivněna využitím přednostně k bohoslužebným účelům Židovské obce Brno. Synagogy, židovské hřbitovy a židovské čtvrtě či jejich dochované části mají vysoký turistický potenciál s možnostmi dalšího rozvoje. V návrhové části tedy doporučuji návrhová opatření, která by dle mého názoru mohla kladně ovlivnit návštěvnost židovských památek. Brnu a lokalitám, kde je podíl židovských památek na návštěvnosti lokality nízký či nedostačující, doporučuji spolupráci s objekty nežidovskými a spolupráci na projektech, jako jsou kombinované vstupenky 58

do památek, zajištění vzájemné propagace umístěním informačních materiálů do jiných památek, či zapojení židovské obce. Na území Moravy se nachází tři židovské obce – v Brně, Olomouci a Ostravě. Ty sdružují občany židovského vyznání, zajišťují náboženský život své komunity, poskytují péči seniorům, pořádají kulturní a společenské akce a snaží o rozšiřování vzdělání veřejnosti v oblasti judaismu. V centrech židovské kultury by se management měl zaměřit na zviditelnění a propagaci konkrétní lokality, udržování jejího stávajícího stavu a obnovování tohoto stavu v budoucnosti, využívání aktuálních trendů v cestovním ruchu a uspokojovat poptávku návštěvníka interaktivním pojetím propagace. V návrhové části jsem zmínila několik projektů, které by pozitivně mohly ovlivnit návštěvnost a povědomí o židovské kultuře na území Moravy. Mezi tyto návrhy patří kombinovaná vstupenka pro město Mikulov, sběratelská kolekce magnetů s motivy moravských synagog a propojení památek trasou po jižní Moravě a sběratelskou hrou, které by provedly návštěvníka hned šesti místy ovlivněnými židovskou kulturou. Náboženství vždy bylo a je součástí identity různorodých skupin obyvatel. Ovlivňovalo jednotlivce, i celé národy a vytvářelo kulturu, umění a architekturu pro každou víru typickou. Judaismus zanechal na území Moravy nepřehlédnutelný otisk v podobě zbytků či stále existujících komplexů židovských domů, hřbitovů a synagog, které i přes mnohaleté strádání přečkaly útrapy, jichž se jim dostávalo. Cestovní ruch využívá a zhodnocuje potenciál památek judaismu a díky němu se čím dál více dostává pozornosti a obnovy synagogám, náhrobkům poničených židovských hřbitovů a domům bývalých židovských ghett. Je nutné tyto památky chránit, zabraňovat jejich chátrání a zachovávat je pro budoucí generace, protože vliv judaismu na cestovní ruch Moravy je nezanedbatelný.

59

Seznam použité literatury Tištěné zdroje: GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: Úvod do štúdia. Knižnica cestovného ruchu 15, Banská Bystrica: Slovak-Swiss Tourism, 2011, s. 15. ISBN 978-80-89090-80-8. KLENOVSKÝ, Jaroslav. Brány spravedlivých. Ústí nad Labem: Foto Studio H, 2012, 263 s. ISBN 978-809-0234-994. KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovská čtvrť v Boskovicích. 3. přepracované. Boskovice: Klub přátel Boskovic, 2004. KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: ERA, 2002. ISBN 80-86517-08-X. KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovské památky Holešova. 3. vyd. Holešov: MěÚ Holešov, 1999. ISBN 978-80-254-8959-8. SADEK, Vladimír a kolektiv. Židé: Dějiny a kultura. 3., dopl. vyd. Editor Leo Pavlát. V Praze: Židovské muzeum, 2005, 160 s. ISBN 80-868-8911-4.

Internetové zdroje: [1] Židovská obec Brno: Synagoga Agudas Achim. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: ˂http://www.zob.cz/?q=synagoga-brno˃. [2] iDNES.cz: Židovský hřbitov turisty táhne, dostane proto zpět svůj ztracený lesk. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: ˂http://brno.idnes.cz/zidovsky-hrbitov-turistytahne-dostane-proto-zpet-svuj-ztraceny-lesk-1m8-/brnozpravy.aspx?c=A110921_1655145_brno-zpravy_bor˃. [3] Židovská obec Brno: Současnost. [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: ˂http://www.zob.cz/?q=Soucasnost˃. [4] Městské muzeum a galerie Břeclav: Židovská Břeclav. [online]. 2013 [cit. 2014-0422]. Dostupné z: ˂http://www.muzeumbv.cz/zidovska-breclav-/˃

60

[5] Městské muzeum a galerie Břeclav: Synagoga. [online]. 2013 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: ˂http://www.muzeumbv.cz/synagoga/˃ [6] Turistické informační centrum Dolní Kounice: Židovské památky. [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: ˂http://tic.dolnikounice.cz/zidovske-pamatky˃ [7] Turistické informační centrum města Hranice: Synagoga a židovské ghetto. [online]. 2014

[cit.

2014-04-22].

Dostupné

z: ˂http://mic.hranet.cz/cs/stavebni-

pamatky/synagoga-a-zidovske-ghetto.html˃ [8] Oficiální stránky města Ivančice: Ivančické památky. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: ˂http://www.ivancice.cz/r_mestoivancice_pamatky.php˃ [9] Oficiální stránky města Ivančice: Ulice bývalé židovské obce. [online]. [cit. 2014-0422]. Dostupné z: ˂http://www.ivancice.cz/historie-zidovskaulice.php˃ [10] Turistické informační centrum Lipník nad Bečvou: Židovské památky a hřbitovy. [online].

2012

[cit.

2014-04-22].

Dostupné

z: ˂http://info.mesto-

lipnik.cz/cz/infocentrum/pamatky/zidovske-pamatky-a-hrbitovy/˃ [11] Regionální muzeum v Mikulově: Synagoga. [online]. 2008 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: ˂http://www.rmm.cz/czech/expozice_synagoga.html˃ [12] Tourism.olomouc.eu: Židovské památky v Olomouci. [online]. 2002-2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: ˂http://tourism.olomouc.eu/sights/jewish-monuments/cs˃ [13] Židovská obec Olomouc: Židovská obec Olomouc. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: ˂http://kehila-olomouc.cz/rs/˃ [14] Židovská obec v Ostravě. Židovská obec v Ostravě. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: ˂http://kehila-ostrava.cz˃ [15] Visit Třebíč: Židovská čtvrť. [online]. 2011 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: ˂http://www.visittrebic.eu/zidovska-ctvrt/˃. [16] České dědictví UNESCO: Třebíč - Představení. České dědictví UNESCO. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: ˂http://www.unesco-czech.cz/trebic/predstaveni/˃. [17] Visit Třebíč: Židovský hřbitov. [online]. 2011 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: ˂http://www.visittrebic.eu/zidovsky-hrbitov/˃ 61

[18] Z historie Židů v Čechách a na Moravě: Třešť. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: ˂http://www.icej.cz/slovo_z_jeruzalema/ostatni/historie/trest091000.html˃ [19] Turistický webový portál města Velké Meziříčí: Třešť. [online]. 2013 [cit. 201404-22]. Dostupné z: ˂http://www.mestovm.cz/cs/turisticky-portal/zidovske-pamatky˃ [20] Turistický webový portál města Velké Meziříčí: Synagogy. [online]. 2013 [cit. 2014-04-22].

Dostupné

z: ˂http://www.mestovm.cz/cs/turisticky-portal/zidovske-

pamatky/synagogy˃ [21] Turistický webový portál města Velké Meziříčí: Židovský hřbitov. [online]. 2013 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: ˂http://www.mestovm.cz/cs/turisticky-portal/zidovskepamatky/zidovsky-hrbitov˃ [22] 10 hvězd: Revitalizace židovských památek v České republice. [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: ˂http://10hvezd.cz˃ [23] Nadační fond obětem holocaustu: Program Obnova. [online]. 2013 [cit. 2014-0422]. Dostupné z: ˂http://www.fondholocaust.cz/cs/program-obnova˃ [24] Ministerstvo kultury: Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou

působností.

[online].

2007

[cit.

2014-04-22].

Dostupné

z: ˂http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/dotacniprogramy/podpora-obnovy-kulturnich-pamatek-prostrednictvim-obci-s-rozsirenoupusobnosti-2432/˃ [25] ProPamátky: Dotace Ministerstva kultury podpořila obnovu památek na jižní Moravě.

[online].

2014

[cit.

2014-04-22].

Dostupné

z: ˂http://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/jihomoravsky-kraj/opravenepamatky/dotace-ministerstva-kultury-podporila-obnovu-pamatek-na-jizni-morave/672/˃ [26] ProPamátky: Zlínský kraj rozdělí šest milionů korun na opravy kulturních památek. [online].

2014

[cit.

2014-04-22].

Dostupné

z: ˂http://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/zlinsky-kraj/tema/zlinsky-krajrozdeli-sest-milionu-korun-na-opravy-kulturnich-pamatek/800/˃

62

[27] ProPamátky: Jak pořádat veřejnou sbírku? [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné

z:

˂http://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/cela-cr/pamatky-a-

finance/mame-vybrano-%7C-jak-usporadat-verejnou-sbirku-/1580/˃ [28] Unijazz: Boskovice 2010.

[online]. 2008 [cit. 2014-04-22]. Dostupné

z: ˂http://www.unijazz.cz/cs/boskovice/o-festivalu/8/41˃ [28] iDnes.cz: Turisty ze světa zvou do Mikulova a na Pálavu, reklama už má výsledky. [online]. 1999-2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: ˂http://brno.idnes.cz/celosvetovareklama-na-mikulov-a-palavu-f0d-/brno-zpravy.aspx?c=A130529_1934385_brnozpravy_kol˃

63

Přílohy Příloha A: Statistika návštěvnosti srovnávaných lokalit Příloha B: Návštěvnost židovských památek

64

Příloha A: Statistiky návštěvnosti srovnávaných lokalit Boskovice Zámek Boskovice Hrad Boskovice Větší synagoga Návštěvnost celkem

10834 12199 6630 29663

Brno Hrad Špilberk - expozice a výstavy Hrad Špilberk - kasematy Vila Tugendhat Kapucínská hrobka Měnínská brána Synagoga Agudas achim Židovský hřbitov Návštěvnost celkem

49674 48417 26868 27473 7038 539 6618 166627

Břeclav Muzeum a galerie Břeclav Lichtenštejnský dům Zámeček Pohansko Synagoga Návštěvnost celkem

7916 1222 4879 2924 16941

Holešov Zámek Městské muzeum a galerie Holešov Šachova synagoga Návštěvnost celkem

1910 3340 2518 7768

Mikulov Regionální muzeum v Mikulově - zámek Dietrichsteinská hrobka Jeskyně Na Turoldu Expozice z historie kostela sv. Václava a kostnice Židovský hřbitov Návštěvnost celkem

40582 11970 23337 2433 9880 88202

65

Třebíč Bazilika sv. Prokopa Expozice Cesty časem Městská věž Zadní synagoga Návštěvnost celkem

17861 6606 11438 22960 58865

Příloha B: Návštěvnost židovských památek Boskovice: Větší synagoga 2009 2010 2011 2012 2013

5722 6201 6376 2343 6630

Brno: Synagoga Agudas achim 2009 2010 2011 2012 2013

216 442 551 721 539

Brno: Židovský hřbitov 2009 2010 2011 2012 2013

0 0 6923 6583 6618

Břeclav: Synagoga 2009 2010 2011 2012 2013

0 0 2774 3951 2924

66

Holešov: Synagoga 2009 2010 2011 2012 2013

2319 2085 1682 1986 2518

Mikulov: Horní synagoga * 2006 2007 2008 2009 2010

6186 6462 6010 7262 7455

Třebíč: Zadní synagoga 2009 2010 2011 2012 2013

15948 15136 19175 20881 22960

* Památka byla v letech 2011–2013 uzavřena.

67