Turistický ruch na pobřeţí Chorvatska

Turistický ruch na pobřeţí Chorvatska

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce, RNDr. Milanu Kameníkovi za odbornou pomoc a rady při vedení práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří si našli čas a v dotazníku vyjádřili své názory a postoje.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Tu r i s t i c k ý r u c h n a p o b ř e ţ í C h o r v a t s k a bakalářská práce

Autor: Libuše Štěrbová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2012

Copyright © 2011 Libuše Štěrbová

Abstrakt ŠTĚRBOVÁ, Libuše: Turistický ruch na pobřeţí Chorvatska. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 70 stran. Tato bakalářská práce pojednává o pobřeţí Chorvatska z hlediska jeho postavení v cestovním ruchu. Teoretická část se zabývá základními informacemi o pobřeţní části Chorvatska, o rozvoji českého turismu v této oblasti, lokalizačními a realizačními předpoklady. Praktická část se zabývá výsledky dotazníku, který byl získán terénním šetřením mezi občany kraje Vysočina. Jsou zde navrţena řešení pro cestovní kanceláře, které se na Chorvatsko v regionu Vysočina specializují. Klíčová slova: pobřeţí Chorvatska, návštěvnost, Pula, Split, Dubrovník, Národní park Krka, Střední Dalmácie

Abstract ŠTĚRBOVA, Libuše: Analysis of tourism on the cost of Croatia. Bachelor thesis.College of Polytechnics Jihlava. Leader of work RNDr. Milan Kameník. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2011. 70 pages. This bachelor´s thesis deals with the cost of Croatia from the point of view of its position in the tourism trade. Theoretical part deals with basic informations about cost part of Croatia, about development of czech tourism in this area, localization and realization premises. Practical part aims to the results of questionaire which was obtained by investigation between citizen of region Vysočina. There are proposed resolutions for travel agencies which are specialized in Croatia in region Vysočina. Key words: cost of Croatia, attendance, Pula, Split, Dubrovník, National park Krka, Central Dalmatia

11

Obsah Úvod ............................................................................................................................... 14 1 Charakteristika oblast ............................................................................................... 16 1.1 Základní informace o Chorvatsku ......................................................................... 16 1.2 Rozvoj cestovního ruchu v Chorvatsku ................................................................ 17 1.2.1 Rozvoj cestovního ruchu do 1. světové války ................................................... 17 1.2.2 Cestovní ruch v období 1. světové války ........................................................... 17 1.2.3 Cestovní ruch v meziválečném období .............................................................. 17 1.2.4 Rozvoj cestovního ruchu od 2. poloviny 20. století do dneška ......................... 18 2 Lokalizační předpoklady ........................................................................................... 20 2.1 Přírodní předpoklady ............................................................................................ 20 2.1.1. Povrch ............................................................................................................... 20 2.1.2 Vodstvo .............................................................................................................. 21 2.1.3 Podnebí .............................................................................................................. 22 2.1.4 Biosféra .............................................................................................................. 23 2.2 Kulturně – historické předpoklady ....................................................................... 25 2.2.1 Bazilika sv. Eufrasia v Poreči ............................................................................ 25 2.2.2 Amfiteátr v Pule ................................................................................................. 25 2.2.3 Fórum a kostel sv. Donáta v Zadaru .................................................................. 26 2.2.4 Kostel sv. Jakuba v Šibeniku ............................................................................. 26 2.2.5 Historické jádro Trogiru .................................................................................... 27 2.2.6 Diokleciánův palác ve Splitu ............................................................................. 27 2.2.7 Historické jádro Dubrovníku ............................................................................. 28 2.2.8 Splitské léto........................................................................................................ 28 2.2.9 Dubrovnické letní hry ........................................................................................ 29 3 Realizační předpoklady ............................................................................................. 29 3.1 Dopravní předpoklady .......................................................................................... 29 3.1.1 Silniční doprava ................................................................................................. 29 3.1.2 Ţelezniční doprava ............................................................................................. 30 12

3.1.3 Letecká doprava ................................................................................................. 30 3.1.4 Lodní doprava .................................................................................................... 30 3.2 Materiálně – technické předpoklady ..................................................................... 31 3.2.1 Ubytovací a stravovací zařízení ......................................................................... 31 4 Jednotlivé části chorvatského pobřeţí ..................................................................... 33 4.1 Západoistrijské přímoří ......................................................................................... 33 4.2 Kvarnerská riviéra................................................................................................. 34 4.3 Chorvatské přímoří ............................................................................................... 34 4.4 Severní Dalmácie .................................................................................................. 35 4.5 Střední Dalmácie ................................................................................................... 35 4.5.1 Významná letoviska Střední Dalmácie .............................................................. 36 4.6 Jiţní Dalmácie....................................................................................................... 38 5 Vyhodnocení dotazníkového šetření......................................................................... 39 5.1 Výsledky výzkumu ............................................................................................... 40 5.2 Shrnutí dotazníkových výsledků ........................................................................... 49 5.3 SWOT analýza ...................................................................................................... 51 5.4 Návrhy na zlepšení ................................................................................................ 53 5.5 Návrh propagačního letáku ................................................................................... 55 Závěr .............................................................................................................................. 56 Seznam pouţité literatury a elektronických zdrojů.................................................. 57 Seznam obrázků, grafů a tabulek ................................................................................ 63 Přílohy ............................................................................................................................ 65

13

Úvod Cílem mé bakalářské práce bude charakterizovat cestovní ruch na pobřeţí Chorvatska bez ostrovních částí. Toto téma jsem si vybrala, protoţe mám k pobřeţí Chorvatska velmi blízký vztah a od dětství jej navštěvuji. Nejvíce je mi pak blízká oblast Střední Dalmácie, která bude v bakalářské práci uvedena podrobněji. Dále jsem si tuto oblast vybrala, jelikoţ jde o stále atraktivní destinaci, zvláště pro české turisty. Cílem první části bude zhodnocení lokalizačních předpokladů, kam patří přírodní předpoklady (povrch, vodstvo, podnebí) a kulturně - historické předpoklady, kde budou uvedeny nejvýznamnější památky na pobřeţí Chorvatska a také kulturní akce a festivaly, probíhající v hlavní sezóně. Poté budou zhodnoceny realizační předpoklady, kam patří dopravní předpoklady a materiálně – technické předpoklady. Druhá část bude obsahovat vyhodnocení dotazníkového průzkumu, který byl proveden terénním šetřením mezi obyvateli kraje Vysočina, kteří pobřeţí Chorvatska pravidelně navštěvují nebo alespoň jednou navštívili. Dotazník byl sloţen z 13 otázek, které byly většinou otevřené a některé z nich polootevřených. Mým cílem teď bude zjistit, jaké jsou pro respondenty, ţijící na Vysočině, nejatraktivnější oblasti na pobřeţí Chorvatska, které historické a přírodní památky jsou pro ně nejatraktivnější, jak zde tráví svůj volný čas, a na závěr budu chtít zjistit, s čím jsou respondenti v oblasti nespokojeni a proč si tuto destinaci naopak vybírají k trávení své dovolené. Poté budou navrţena řešení pro cestovní kanceláře na Vysočině, které se na pobřeţí Chorvatska specializují. Bude vytvořen konkrétní propagační leták pro danou oblast na pobřeţí. Jelikoţ vím, ţe čeští turisté navštěvují pobřeţí Chorvatska, aby zde hlavně relaxovali, vyuţívali sluţeb ubytovacích a stravovacích zařízení a občas navštívili nějaké památky, budu se zde snaţit navrhnout více způsobů aktivnějšího vyuţití volného času. Podobnou problematikou se na naší škola zabývala v roce 2003 Linda Mačejová, jejímţ tématem bylo Chorvatsko. Zaměřila se zde na oblast Střední Dalmácie, u které navrhla zájezd. Dále Alţběta Klečková, která zpracovala bakalářskou práci na téma Chorvatsko – potápěčský ráj.

14

Pak to byla Petra Hromádková z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která psala o Aktuálních trendech cestovního ruchu v Chorvatsku. V roce 2011 se podobným tématem zabývala také Iveta Paulusová, která zpracovala téma Cestovní ruch na chorvatských ostrovech. Ve stejném roce se na Masarykově univerzitě v Brně Petra Sedláková zabývala tématem Vliv ideje slovanské vzájemnosti na počátky českého turismu v Jugoslávii, kde se mimo jiné zmiňuje o rozvoji turismu na pobřeţí Chorvatska. A z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Ognjen Debeljak, který psal o Analýze cestovního ruchu v Chorvatsku. K vytvoření bakalářské práce bude vyuţito publikací a internetových zdrojů, které se týkají pobřeţí Chorvatska. Dále bude vyuţito výsledků dotazníkového průzkumu, které budou v práci prezentovány pomocí mnou vytvořených grafů.

15

1 Charakteristika oblasti 1. 1 Základní informace o Chorvatsku Chorvatsko je bývalý stát Jugoslávie a leţí na rozhraní střední a jihovýchodní Evropy. Rozprostírá se na Balkánském poloostrově. Tento stát sousedí se Slovinskem a Maďarskem, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Srbskem a přímořskou hranicí s Itálií. Rozloha Chorvatska činí asi 56 500 km2. [Heřmanová, Zábská;2003; str. 7] Chorvatsko má jedno z nejvíce členitých pobřeţí v Evropě, před ním dominuje uţ je jen Norsko. Pobřeţní čára Jaderského moře činí na chorvatském území asi 1777km bez ostrovů. Jsou na ní pouze dva poloostrovy Istrie a Peljašec. Dva největší zálivy jsou Kvarnerský v severní části a Kaštelský, v oblasti střední Dalmácie. [Heřmanová, Zábská;2003; str. 54 - 55] Na pobřeţí zasahuje 7 regionů Chorvatska. Jsou to: Istrijská ţupa, Přímořsko – gorskokotarská ţupa, Licko – Senjská ţupa, Zadarská ţupa, Šibenicko – kninská ţupa, Splitsko – Dalmatská ţupa a Dubrovnicko – neretvarská ţupa.

Obrázek č. 1: Mapa Chorvatska [37]

16

1.2 Rozvoj cestovního ruchu v Chorvatsku 1.2.1 Rozvoj cestovního ruchu do 1. světové války Rozvoji turistického ruchu v Chorvatsku předcházel v 19. století velký rozvoj dopravy. Byla to hlavně ţelezniční doprava. Ţelezniční trat’byla prodlouţena z Vídně do Terstu, poté do Rijeky. Nejprve byla velmi v oblibě horská a vysokohorská turistika v oblasti dnešního Slovinska. Později se do zájmu dostalo pobřeţí Jaderského moře. Oblast začala být významnou hlavně díky lázeňské turistice, která se v oblasti rozšířila v počátku 20. století. V této době nebylo pobřeţí příliš známým cílem rekreací, spíše bylo vyhledáváno bohatými Čechy, kteří zde vyuţívali blahodárného účinku mořského klimatu. Zanedlouho se tato oblast stala jednou z nejnavštěvovanějších oblastí v Habsburské monarchii. Prvním střediskem cestovního ruchu na Jadranu bylo město Opatie. Koncem 19. století zde byly postaveny hotely, vily, parky, sanatoria, a také přírodní koupaliště. Tato oblast byla dříve velmi populární v zimních měsících, později začala být oblíbená také letní sezóna. (překlad: autor) [1,2]

1.2.2 Cestovní ruch v období 1. světové války V období 1. světové války došlo k prudkému útlumu cestovního ruchu na pobřeţí severního Jadranu. Po válce bylo území Istrie a Rijeky přiděleno Italskému státu. V tehdejším Československu fungovala organizace „Český zemský svaz ku povznesení návštěvnosti cizinců v Království českém“, který se opakovaně informoval u československého konzulátu v Záhřebu o aktuální situaci v turistických destinacích a o bezpečnostní situaci. Šlo především o letoviska na ostrovech Krk a Ráb, v Opatii, Crkvenici nebo v Dubrovníku. (překlad: autor) [1,2]

1.2.3 Cestovní ruch v meziválečném období V

meziválečném

období

dále

docházelo

k

prohlubování

spolupráce

mezi

Československem a Jugoslávií. Vznikaly nové organizace, jejichţ úkolem bylo organizování výletů a propagace turistických atraktivit. Vycházely dvojjazyčné časopisy, jako například Jihoslovanské revue nebo tzv. Jadranská stráţ. Jejich hlavními úkoly byla propagace turistických středisek na jaderském pobřeţí. V období celosvětové 17

hospodářské krize, začalo docházet k úpadku československého turismu v Jugoslávii. (překlad: autor) [1,2]

1.2.4 Rozvoj cestovního ruchu od 2. poloviny 20. století do dneška Jak uvedl [3], v cestovním ruchu dominovaly hlavně CKM (Cestovní kancelář mládeţe) a CK Čedok. Dále bylo velké mnoţství rekreantů odbaveno samotnými podniky a ROH (Revolučním odborovým hnutím). Na počátku 60. let se zvýšila nabídka zájezdů. Jugoslávie byla spíše destinací vzácnější, protoţe zde bylo velké riziko, ţe se turisté nevrátí zpět a emigrují na Západ. Z Jugoslávie se totiţ dalo snadno dostat do Itálie nebo Rakouska. Jak uvedl [4], moţnost volně cestovat do Jugoslávie byla v letech 1962 – 1972, poté se jugoslávský reţim přiklonil k Západu a cestování do Jugoslávie bylo velmi omezeno. Kdo chtěl strávit svou dovolenou na Jadranu, bylo třeba opatřit si tzv. šedý pas se speciální výjezdní dohodou a s devizovým příslibem, který byl poţadován při cestách na Západ. Na počátku 90. let minulého století byla zrušena vízová povinnost do západoevropských zemí a došlo k velkému zájmu cestovat na Západ. Chorvatsko však několik let bylo nejistou a nebezpečnou oblastí. Důvodem byla válka na Balkáně a také konflikt v Kosovu. Například v roce 1995 bylo registrováno asi jen 13 milionů noclehů. Od této doby však začalo docházet k růstu návštěvnosti, a to ročně o 5 – 10%. V současné době lze říci, ţe na rozvoj cestovního ruchu v Chorvatsku nemá politické dění ţádný vliv. [Lips;2009; str. 77] Podle [5], během posledních deseti let navštívilo Chorvatsko kaţdý rok průměrně asi 700 tisíc Čechů. Období návštěvnosti je bráno od května do září, kdy čeští turisté míří do Chorvatska. Nejvíce turistů bylo v Chorvatsku v roce 2001, kdy počet dosáhl téměř 750 tisíc. Naopak nejméně českých turistů bylo zaznamenáno v roce 2006, a pak následně za poslední dva roky, kdy se počet českých turistů v Chorvatsku sníţil na zhruba 600 tisíc. Důvodem můţe být celosvětová krize, která se dotkla i cestovního ruchu. Pro srovnání je také v grafu uveden rok 1990, kdy ještě Chorvatsko patřilo pod Jugoslávii. Tehdy ho navštívilo asi 180 tisíc turistů z Československa.

18

Graf č. 1: Příjezdy českých turistů za posledních 10 let [autor dle 5]

V následujícím grafu jsou zaznamenány počty turistů ze střední Evropy, kteří navštívili Chorvatsko v hlavní sezóně, tedy od 1.7 do 31. 8. v roce 2010 a 2011. Letos i loni měli podle [5] největší zastoupení turisté z Německa. Oproti loňským 800 tisícům se letos zvýšil počet na 845 tisíc. Mnoţství českých turistů také mírně stoupl, a to na 448 tisíc. Rakousko letos překročilo 400 tisícovou hranici turistů. U polských turistů došlo k nárůstu na 325 tisíc. Menší nárůst z 260 tisíc na 269 tisíc byl zaznamenán u turistů ze Slovenska. Nejméně ze zemí střední Evropy navštěvují Chorvatsko turisté z Maďarska, ikdyţ se jejich počet kaţdoročně zvyšuje, letos jich navštívilo destinaci kolem 223 tisíc.

Graf č. 2: Počet příjezdů ze zemí střední Evropy v sezóně 2010,2011 [autor dle 5]

19

2 Lokalizační předpoklady 2.1 Přírodní předpoklady 2.1.1. Povrch Povrch v této oblasti patří k Dinárské horské soustavě, která na severu navazuje na Julské Alpy a táhne se jihovýchodním směrem k Černé Hoře. Soustava vznikla alpinsko – himálajským vrásněním v období třetihor. Téměř celé území je tvořeno vápencovým pásmem Dinárského krasu. [6] Kras je „území, na kterém se vyskytují povrchové a podpovrchové krasové tvary. Ty vznikají v horninách rozpuštěných ve vodě – vápenec, dolomity, sádrovec. Krasové oblasti jsou často odlesněné, mají málo povrchových toků pro vysokou propustnost hornin. Mezi tvary povrchového krasu patří polje, závrty, škrapová pole. V podzemním krasu jsou vytvořeny jeskyně a propasti.“ [Vilímek a kol.;1996; str. 55] Nejvyšším horským pásmem na území Chorvatska je pohoří Dinara. Nejvyšším bodem na chorvatské straně je Dinara – 1831 m. n. m.. Celkově nejvyšším bodem je Troglav – 1913 m.n.m.. Gorski Kotar je krasová vysočina v severozápadní části Chorvatska. Zdvihá se v oblasti Rijeky a připojuje se k pohoří Velebit. To je přímořské vápencové pohoří, které leţí v oblasti Chorvatského přímoří a severní Dalmácie. Pohoří je rozčleněno na Severní Velebit, Střední Velebit a Jiţní Velebit, ve kterém je i nejvyšší vrchol Vaganski vrch – 1757m.n.m., a také Národní park Paklenica. Je zde moţné najít různé druhy endemitů, jako jsou například třetihorní relikty. Na pohoří Velebit navazuje pásmo Kozjak, táhnoucí se nad kaštelským zálivem ve střední Dalmácii. Zde se také nachází pohoří Biokovo, které se rozkládá na dalmatském pobřeţí nad Makarskou riviérou. Pohoří zde tvoří mohutnou vápencovou tabuli, která vznikla alpínským vrásněním ve třetihorách. Nejvyšším bodem je Sveti Jure – 1762 m.n.m.. Na jeho vrchol je moţné dostat se za poplatek autem. Vyskytují se zde tři druhy vegetací – středomořská, alpinská a vnitrozemská vegetace. [6]

20

Obrázek č. 2: Povrch Chorvatska [38]

2.1.2 Vodstvo Chorvatské přímoří má málo povrchových vod. Převládají spíše řeky ponorné a podzemní. Tyto typy řek se dostávají na povrch krasovou vyvěračkou. Řeky jsou zde krátké a k moři se dostávají soutěskami, kaňony, vodopády a kaskádami. Nejvíce vody mají v listopadu a dubnu a nejméně v srpnu a v září. Jezera v této oblasti jsou krasového původu. Jednou z významnějších řek je řeka Krka. Vytéká vyvěračkou 4 kilometry od města Knin. Je tvořena kaskádami a vodopády. Nejmohutnější jsou Skradinské vodopády neboli „vodopády řeky Krky“, které jsou tvořeny 17 kaskádami. Na řece se rozkládá Prukljanské jezero, dlouhé 21 kilometrů. Další významnou řekou je Cetina. Pramení na Cetinském polji ve výšce 382 metrů několika vyvěračkami. Řeka je dlouhá 105 kilometrů. K moři teče několika mohutnými vodopády, kde největší z nich je Velká Gubavica. Řeka ústí do Jadranu u městečka Omiš. Je vyhledávána milovníky raftů a kanoistiky. Nejdelší a nejvodnatější řekou Chorvatska je Neretva. Řeka pramení v Bosně a Hercegovině. Je dlouhá 215 kilometrů a má 90 přítoků. Na svém dolním toku se rozlévá v deltu a vytváří baţiny a močály, které jsou po odvodnění a odsolení úrodnou oblastí. [7] [Heřmanová, Zábská;2003;str.60 - 61] Další řeky, ústící do Jaderského moře jsou Zrmanja a Rijeka Dubrovačka.

21

V oblasti Imotského, asi 65 kilometrů od Omiše je krasovo – seizmické Červené jezero. Původně šlo o podzemní jezero, které se díky zřícení stropů stalo povrchovým jezerem. Jeho stěny se tyčí aţ 200 metrů nad hladinu. Červenou barvu zde způsobuje oxid ţeleza. Hloubka vody je 300 metrů. Nedaleko je také Modré jezero stejného původu, které leţí v obrovském trychtýři. Jeho hloubka je od 20 do 90 metrů. Při velkém suchu jezero vysychá. K její hladině lze sestoupit serpentýnovou cestou. [9] V blízkosti města Zadar v severní Dalmácii leţí největší jezero Chorvatska Vranské jezero. Vzniklo zaplavením krasového polje podzemními vodami. S mořem je spojen umělým kanálem. Jezero je proslulé mnoţstvím kaprů, štik, úhořů. [8]

2.1.3 Podnebí Jadranské přímoří patří do jadransko – středomořského podnebí. Má krátké, mírné zimy a dlouhá teplá léta. Nejteplejším měsícem je červenec. Nejvyšší naměřená teplota byla ve Splitu 25,9 °C. Průměrné teploty v zimních měsících nikdy nepřekročí hranici pod 5 °C. Na pobřeţí Chorvatska je menší mnoţství sráţek neţ ve vnitrozemí. Minimum jich je v červnu aţ srpnu. Sněhová pokrývka bývá v přímoří jen zřídka. Ročně se zde sníh objevuje na 1 aţ 3 dny. Podnebí je také ovlivněno větry, které vanou od Jadranu. Nejznámějším větrem je bóra. Je silná a chladná. Vane z pevniny na moře ze severovýchodu, a nad mořem naráţí na teplý vzduch. Vítr vytváří vlny, které jsou poměrně krátké a dosahují výšky 3,5 metru. [Heřmanová, Zábská;2003;str.59, 62]

Obrázek č. 3: Bóra [45]

22

2.1.4 Biosféra Na pobřeţí Chorvatska převaţuje středomořská vegetace. Nejvíce je rozšířeno společenství mackií, sloţených z vţdyzelených křovin, jako je jalovec, rozmarýn, vavřín nebo dub. Dále to jsou byliny a keře, nejvíce zde převládají pryšce, šalvěj, a kozinec. V nadmořské výšce nad 300 metrů se vyskytují porosty s opadavými listy a dále člověkem přinesené druhy, jsou to palmy, agáve a cypřiše. Na poloostrově Peljašec se vyskytují šakali. Dále je to velké mnoţství plazů, jedovatých i nejedovatých hadů, ţelv nebo štírů. Z ptáků jsou to hlavně racci, kormoráni. Z hmyzu to jsou cikády. Ze středomořské vodní fauny se zde vyskytuje asi 380 druhů ryb, dále pak hlavonoţci, hvězdice nebo ţahavky. [Heřmanová, Zábská;2003; str. 64-65]

Obrázek č. 4: Mapa národních parků [44]

Národní park Paklenica Rozkládá se v jihovýchodní části Velebitu pod nejvyšším bodem Vaganski vrch. Je tvořen dvěma kaňony Velkou a Malou Paklenicí. Je zde velké mnoţství útesů, vysokých přes 400 metrů, dále pak vodopády. Nachází se zde ojedinělá vegetace a velké mnoţství endemitů. [Heřmanová, Zábská;2003; str. 40] 23

Národní park Krka Druhý nejnavštěvovanější park v Chorvatsku se nachází ve střední Dalmácii a zahrnuje celý tok řeky Krky, tedy od pramene aţ po ústí do moře. Na řece se vyskytuje velké mnoţství kaskád a vodopádů. Park je pro návštěvníky velmi dobře zpřístupněn. [Heřmanová, Zábská;2003; str. 40-41]

Obrázek č. 5: Národní park Krka [42]

Národní park Severní Velebit Je nejmladším národním parkem Chorvatska. Byl jím vyhlášen roku 1999. Rozprostírá se v severní části pohoří Velebit. Park je bohatý na velké mnoţství krasových jevů, jako jsou škrapy, závrty, kaňony a jeskyně. Park je několik let světovou biosférickou rezervací. [Heřmanová, Zábská;2003; str. 41] Dalším národním parkem je Risnjak, leţící nedaleko Rijeky. Ostatní parky se nacházejí na ostrovní části Chorvatska. Jsou to Národní park Kornatské ostrovy, Národní park Brijunské ostrovy a Národní park Mljet. Ve vnitrozemí je to Národní park Plitvická jezera.

24

Chráněná krajinná oblast Biokovo Je krasové pohoří, které se rozkládá nad Makarskou riviérou. Je zde k nalezení středomořská, alpinská a vnitrozemská květena. Jsou zde také miniaturní políčka, patřící zemědělcům, kteří zde pěstují brambory nebo zde pasou koně. Do oblasti je moţný přístup bud´pěšky nebo za poplatek automobilem, kterým je moţné se dostat aţ k nejvyššímu vrcholu pohoří Sveti Jure. [10]

2.2 Kulturně – historické předpoklady 2.2.1 Bazilika sv. Eufrasia v Poreči Jde o sakrární památku v byzantském stylu. Byla vystavěna v první polovině 6. století na místě modlitebny sv. Maura biskupem Eufrazinem. V komplexu se nachází vlastní kostel, atrium, křticí kaple a biskupský palác. Bazilika je postavena jako trojlodní chrám a je vyzdobena mozaikami, které se mohou přirovnat k mozaikám v italské Ravenně. Na výzdobě sloupcových oblouků jsou iniciály zakladatele baziliky. Turistická prohlídka baziliky je moţná kaţdodenně kromě doby trvání mší a obřadů. Je zde také věţ, ze které se nabízí krásný výhled na Poreč a okolí.

V roce 1998 byla památka zapsána na

Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. [11]

2.2.2 Amfiteátr v Pule Je symbolem města Pula. Jde o arénu ve tvaru elipsy, která byla vystavěna v 1. století po Kristu císařem Vespasiánem. Splnil tak přání jedné ze svých milenek. Chorvatská lidová pověst říká, ţe aréna byla postavena vílami v noci, a kdyţ ráno kohout zakokrhal, nechaly stavbu nedokončenou. Jde o pátý nejzachovalejší amfiteátr v Evropě. Slouţil hlavně pro gladiátorské hry a později zde byl dobytčí trh. V hledišti amfiteátru je aţ 23 000 míst. V 15. století, kdy byla Pula pod nadvládou Benátek, bylo z památky odvezeno velké mnoţství zdiva, které bylo později pouţito jako materiál pro stavby v Benátkách. V červenci se zde kaţdoročně koná Festival chorvatského filmu. [Radovinović;2002; str. 50-51]

25

Obrázek č. 6: Amfiteátr v Pule [39]

2.2.3 Fórum a kostel sv. Donáta v Zadaru Římské fórum je centrálním náměstím Zadaru. Nachází se zde zbytky starých římských sloupů. Fóru dominuje rotunda svatého Donáta z 9. století. Památka původně slouţila jako domácí kaple v době působení biskupa Donáta. Jde o 27 metrů vysokou stavbu, která má kruhový půdorys. Dnes je rotunda za poplatek zpřístupněna a konají se zde koncerty váţné hudby nebo festivaly s názvem Večery v Donátu. Ve městě jsou také významné mořské varhany u místního přístavu. [Heřmanová, Zábská;2003; str. 157]

2.2.4 Kostel sv. Jakuba v Šibeniku Je nejvýznamnější stavbou rané renesance v Dalmácii. Stavba se začala budovat roku 1433 a byla dostavěna aţ za dalších 100 let. Na výstavbu byl pouţit mramor a vápenec, dovezený z ostrova Brač. Katedrála je 39 metrů dlouhá a 32 metrů vysoká. Hlavní podíl na jejím vzniku měl architekt Juraj Dalmatinac. Vytvořil půdorys chrámu ve tvaru kříţe, kopuli a 73 bust. Uvnitř katedrály je umístěn oltář a klenotnice s mistrovskými díly zdejších kovářů. Roku 1992 byla katedrála poškozena díky dopadu miny, která prorazila její kopuli. Od roku 2001 je tato památka zapsána na Seznamu památek světového a kulturního dědictví UNESCO. [Heřmanová, Zábská;2003; str. 163 - 164]

26

2.2.5 Historické jádro Trogiru Město je od roku 1997 umístěno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jeho staré jádro je obklopeno zbytkem opevnění z 13. aţ 16. století. Trogir byl chráněn z pevnosti Kamerlengo, jejíţ součástí je věţ sv. Marka. Pevnost byla vystavěna v 15. století. V dnešní době stojí na jejím místě jen ruiny. Za hlavní památku města je povaţována katedrála sv. Vavřince, postavená v románském stylu. Nejvýznamnější její částí je Radovanův portál a kaple sv. Jana Trogirského nebo zvonice katedrály, která je vystavěna ve třech historických slozích. Historické jádro města tvoří dále Národní náměstí, na kterém se nachází soudní dvůr, radnice a městská věţ. [12]

2.2.6 Diokleciánův palác ve Splitu Stavba byla vybudována ve 2. století po Kristu císařem Diokleciánem. Je povaţována za nejlépe zachovalou památku římské architektury v Dalmácii. Palác má čtvercový půdorys a hradby vysoké aţ 20 metrů. Součástí těchto hradeb je Zlatá, Stříbrná, Ţelezná a Měděná brána. Asi nejvýznamnější částí paláce je perystyl – vnitřní nádvoří paláce s mramorovými sloupy. V jeho těsné blízkosti je katedrála sv.Domnia z 6. století, která původně slouţila jako mauzoleum Diokleciána. Součástí paláce a zároveň dominantu města tvoří zvonice, přistavěná na přelomu 15. a 16. století. V celém komplexu paláce je

umístěno

velké

mnoţství

kaváren,

restaurací a obchůdků. Prostory jsou dále vyuţívány ke konání nejrůznějších kulturních akcí a festivalů. Palác je zapsán na seznamu UNESCO od roku 1979 a v současné době v něm

ţije

asi

3000

obyvatel.

[Lips; 2009; str.406-407] [30]

Obrázek č. 7: Diokleciánův palác [40]

27

2.2.7 Historické jádro Dubrovníku Celé historické jádro je obehnáno 1940 metry hradeb z 8. aţ 17. století. Dále je zde 15 obranných věţí, které slouţily k obraně před nátlakem z Byzantské říše. Střed města tvoří ulice Placa – Stradum, od které vybíhají menší uličky. Na tomto náměstí je dochována řada významných památek. Je to například kostel sv. Spasitele, románskogotický františkánský kostel s lékárnou ze 14. století nebo Onofriova kašna, která byla součástí vodovodního systému v Dubrovníku. Druhým významným náměstím je Luţa. Zde byl vystavěn palác Sponza, ve kterém je umístěna mincovna, celnice a státní pokladnice. V těsné blízkosti je Kníţecí palác, který je povaţován za nejkrásnější stavbu celého Dubrovníku. Město je zapsaná na Seznamu kulturního dědictví UNESCO od roku 1979. [13]

Obrázek č. 8: Historické jádro Dubrovníku [41]

2.2.8 Splitské léto Je mezinárodním festivalem opery, koncertů, činohry, tance a divadla. Dále také například baletu a výstav. Koná se od poloviny července do poloviny srpna. Celá tato kulturní akce probíhá v historickém jádru města, tedy v ulicích Diokleciánova paláce. V posledních letech byly do programu také zařazeny jazz-koncerty, filmové projekce a

28

pouliční

divadlo.

Festival

patří

k nejstarším

a

nejvýznamnějším

festivalům

v Chorvatsku. Koná se pravidelně od roku 1954. [14]

2.2.9 Dubrovnické letní hry Jsou nejstarším chorvatským festivalem. Tyto letní hry se konají jiţ od roku 1956 a to od 10. července do 25. srpna. Na ulicích a náměstí zaznívají díla váţné hudby nebo se zde odehrávají divadelní představení. Festival v Dubrovníku hostí kaţdoročně velkou řadu skladatelů, sólistů, herců a orchestrů z celého světa. Velký záţitek zde nabízí atrium Kníţecího paláce, který má skvělou akustiku. [15]

3 Realizační předpoklady 3.1 Dopravní předpoklady Aby bylo území pro návštěvníky přitaţlivé, je třeba dobrého dopravního spojení a hustá dopravní sít´. Čím je hustší, tím je oblast pro návštěvníky přitaţlivější.

3.1.1 Silniční doprava Přístupové cesty na pobřeţí Chorvatska byly v minulosti velmi málo rozvinuty. S narůstajícím počtem návštěvníků se začaly budovat a ještě stále budují nové silnice a dálnice, vedoucí na pobřeţí. Nejvýznamnější jsou dálnice A1, která vede ze Záhřebu do Splitu, a pak A3, vedoucí ze Záhřebu do Rijeky. Obě tyto dálnice byly otevřeny v roce 2005. V roce 2007 se dálnice A1 prodlouţila od Splitu dál na jih. Od Dugo – polje po Šestanovac. A o rok později se opět prodlouţila od Šestanovce po Ravča. Zatím nedokončený je úsek do města Ploče a dál na jih aţ do Dubrovníku. Na dálnicích se platí dálniční poplatek. Jeho výše závisí na délce pouţitého úseku a typu vozidla. Na Istrii je významná rychlostní silnice tzv. Istrijský ypsilon. Vede od Rijeky, přes vnitrozemí do Puly a směrem ke slovinským hranicím. Další význam má také Jadranská magistrála, která se táhne při pobřeţí Chorvatska. Je vyuţívána hlavně motoristy, kteří cestují

na

kratší

vzdálenost

nebo

pro

příměstské

a

linkové

autobusy.

Autobusová sít´ je na pobřeţí velmi dobrá. Spojuje velké mnoţství měst a letovisek. Na 29

Istrii zajišťuje autobusovou dopravu Pulapromet nebo Autotrans a Autotrolej Rijeka. Ve Střední Dalmácii je to pak Autobusové nádraţí ve Splitu, které zajišťuje kromě městské dopravy také mezinárodní a dálkové linky. Dále je zde Promet Split a na jihu Libertas Dubrovník. Z České republiky jezdí na pobřeţí Jadranu dopravci různých cestovních kanceláří a například Jadran- Expres nebo Tour bus. [16]

3.1.2 Ţelezniční doprava Ţelezniční sít´není na pobřeţí příliš hustá. Je zastaralá a minimálně modernizovaná. Ze Záhřebu vedou tratě do Rijeky a do Splitu, kde je nejjiţnější ţelezniční nádraţí v Chorvatsku. Trat´do Splitu má odbočku do Zadaru a Šibeniku. České dráhy vypravovaly do Chorvatska expres Jadran, který byl ale v roce 2010 zrušen z důvodu velkých poţadavků zahraniční ţeleznice. Z České republiky je moţné se dostat vlakem do Splitu za 18 aţ 26 hodin. [17,18]

3.1.3 Letecká doprava Mezinárodní letiště v přímoří jsou v současné době ve Splitu – Kaštela, v Dubrovníku, v Zadaru, v Pule, v Rijece a na ostrově Brač. Pravidelné spojení mezi Českou republikou a Chorvatskem zajišťuje ČSA a chorvatská letecká společnost Croatia Airlines. V sezóně je zavedena linka z Prahy do Splitu a jeden let do Dubrovníku. Po celý rok je v provozu pouze linka do Záhřebu, ze kterého mohou návštěvníci vyuţít dalších spojů, například do Rijeky, Zadaru, Puly nebo Dubrovníku. V loňském roce byla nově zavedena linka z Brna a Ostravy do Zadaru, kterou zajišťuje společnost JOB AIR – CENTRAL CONNECT AIRLINES. [19,20]

3.1.4 Lodní doprava Největší lodní společností je na pobřeţí Chorvatska společnost Jadrolinija. Lodní řády společnosti platí od 1. 6. do 30. 9. pro mezinárodní trajektové linky, trajektové linky, rychlé lodní linky a lodní linky. Řád je rozdělen podle oblastí na rijeckou, zadarskou, šibeničkou, splitskou a dubrovnickou. V kaţdé této oblasti jsou vypravovány trajekty z velkých měst na nejbliţší ostrovy. Velmi významná je rychlá pobřeţní trajektová linka, vedoucí z Rijeky do Splitu přes ostrovy Hvar, Korčula a Mljet aţ do Dubrovníku. Společnost Jadrolinija dále provozuje také mezinárodní trajektové linky ze Splitu do italské Ancony nebo z Dubrovníku do Bari. Italské společnosti nabízí také výlety 30

z Poreče, Puly nebo Opatie do Benátek nebo Terstu. Dalšími provozovateli lodní dopravy jsou například Rabská plovidba nebo Lininska nacionalna Rab. [21,22]

3.2 Materiálně – technické předpoklady 3.2.1 Ubytovací a stravovací zařízení Nejvíce vyuţívané je ubytování v soukromí, v tzv. soukromých vilách. Jedná se o jednotlivé pokoje, apartmány, studia. Tento druh ubytování je obvyklý na přístupových cestách, na pobřeţí nebo v jeho blízkosti. V dnešní době je tento druh ubytování na velmi dobré úrovni. Apartmány mají většinou vlastní sociální zařízení a kuchyň. Turisté si zde sami mohou připravovat jídlo a nejsou nijak závislí na hromadném stravování. Kempy jsou v Chorvatsku umístěny v příjemném prostředí uprostřed přírody nebo v zahradách a sadech rodinných domů. Jde o tzv. soukromé kempy nebo minikempy. Na pobřeţí jsou ale velmi nerovnoměrně rozmístěny. Velké mnoţství kempů je v Západoistrijském přímoří naopak nejméně v Jiţní Dalmácii. Stejně jako apartmány jsou rozděleny do 4 kategorií. Hotely jsou také řazeny do 4 kategorií a označeny příslušným počtem hvězdiček. Nejvíce hotelů je s 3 hvězdičkami. Čtyřhvězdičkové hotely jsou uţ luxusní hotely. Pětihvězdičkových je na pobřeţí velmi málo. V poslední době je zde velká koncentrace hotelů, zaměřených na wellness programy. Stravování na pobřeţí Chorvatska je moţné v jednotlivých hotelech, které nabízejí polopenzi, plnou penzi, snídaně nebo all – inclusive. Dále to jsou restaurace, kterých je nespočet i v kaţdém menším městečku. Dále jsou to pizzerie a podniky s rychlým občerstvením, bary, vinárny. [23]

31

Graf č. 3: Počet noclehů v jednotlivých regionech na pobřeţí [autor dle 5]

Podle dat z [5] je patrné, ţe se liší počet noclehů v jednotlivých oblastech. V měsíci srpnu je ve všech regionech na pobřeţí Chorvatska větší počet noclehů. Nejvíce noclehů bylo zaregistrováno v regionu Istrijská ţupa v měsíci srpnu, a to více jak 6 milionů. Na druhém místě je Přímořsko – Gorskokotarská oblast, kde v měsíci srpnu bylo registrováno kolem 4 milionů noclehů. Na třetím místě je region Splitsko – dalmatská ţupa, kde bylo v srpnu registrováno asi 3,5 milionu noclehů. Naopak nejmenší počet noclehů je v oblasti Licko – senjské ţupy, kde se nejvyšší počet noclehů pohybuje jen kolem 500 tisíc.

32

4 Jednotlivé části chorvatského pobřeţí Z hlediska cestovního ruchu můţeme pobřeţí Chorvatska rozdělit na: Západoistrijské přímoří, Kvarnerskou riviéru, Chorvatské přímoří, Severní Dalmácii, Střední Dalmácii a Jiţní Dalmácii.

Obr. č. 9: Rozdělení oblastí z hlediska cestovního ruchu [47]

4.1 Západoistrijské přímoří Tato oblast začíná u říčky Dragonje a zahrnuje celou západní část istrijského poloostrova. Je to nejnavštěvovanější oblast cestovního ruchu na celém chorvatském území. Nachází se v regionu Istrijská ţupa. Historie této oblasti sahá aţ do několika tisíc let před naším letopočtem. Z této doby se zde zachovaly pozůstatky po Ilyrech, kteří si zde vystavěly tzv. kaţuni – coţ byly malé kamenné domečky kruhového půdorysu. Slouţili zemědělcům jako ochrana před nepohodou. Z římského období (2. – 1. století př.n.l.) zde bylo vystavěno velké mnoţství památek, je to například římský amfiteátr v Pule, dále města Poreč a Rovinj. Po dlouhou dobu byla oblast součástí Benátské republiky, a poté patřila k drţavám rakousko – uherské monarchie. V oblasti nadále ţije asi 22 tisíc Italů, kteří se povaţují za Istrijce. Hlavním centrem turistického ruchu je 33

Porečská riviéra. Patří sem řada velkých i menších měst, řada kempů a pláţí. V oblasti je moţné pronajmout si lodě nebo jachty, dále pak je to potápění nebo cyklistika. Mezi hlavní centra turistického ruchu patří Umag, Poreč, Vrsar, Rovinj, Novigrad a Pula. [24]

4.2 Kvarnerská riviéra Do této oblasti patří letoviska na východním pobřeţí Istrie. Patří sem oblast Rijeckého a Kvarnerského zálivu. Oblast se nachází v regionech Istrijská ţupa a část v Přímořsko – gorskokotarské ţupě. Je zde mnoţství vyhlášených lázní s dlouholetou tradicí. Asi nejvýznamnějším lázeňským městem je Opatie, která získala lázeňský status před více jak 157 lety. Tato oblast byla dříve navštěvována spíše bohatou rakouskou šlechtou. Velkou oblibu měla zvláště v zimních měsících, kdy se zde scházela smetánka z celé Evropy. K vysoké návštěvnosti této oblasti přispělo v minulosti také dobré ţelezniční spojení Kvarneru s rakouskou monarchií. Vedla sem ţeleznice z Vídně do Terstu, s odbočkou do Rijeky, která je dnes třetím největším městem Chorvatska. V této oblasti je hned několik významných cyklistických tras. Nachází se zde také velmi důleţitá památka chorvatského písemnictví. Je to Baščanska ploča, která vznikla kolem roku 1100. Mezi další turistická místa této oblasti patří Duga Uvala, Rabac, Lovran. [25]

4.3 Chorvatské přímoří Oblast je vymezena od města Rijeka k městu Karlobag. Tato oblast leţí v Přímořsko – gorskokotarské ţupě a část v Licko – Senjské ţupě. Severní část oblasti je velmi úzká, táhnou se zde hřebeny Dinárské horské soustavy. Letoviska jsou zde spíše menší, bez nadměrného soustředění turistů a ubytování. Oblast v minulosti nebyla pod nadvládou Benátské republiky, tak se značně odlišuje od Istrie. Hlavními cestovního ruchu jsou v této oblasti města Rijeka, Bakar, Kraljevica, Senj a Crkvenica, která je zaměřena hlavně na rehabilitační a ozdravné pobyty. V oblasti je opět velké mnoţství cyklistických tras. [26]

34

4.4 Severní Dalmácie Severní Dalmácii můţeme vyčlenit od města Karlobag téměř aţ k městu Šibeník. Tato část Dalmácie se nachází v regionu Zadarská ţupa a část se nachází v Šibenicko – kninské ţupě. Severní část není příliš osídlena, tudíš ani cestovní ruch zde není tolik rozšířen, jako v jiných oblastech. Důvodem je velmi úzký pás pobřeţí mezi mořem a pohořím Velebit. Směrem na jih začínají hory ustupovat do vnitrozemí. O tuto oblast Dalmácie se v minulosti válčilo mezi Římany a Benátčany. Letoviska v této oblasti se začala výrazněji rozvíjet aţ v 70. a 80. letech minulého století. Oblast se můţe pyšnit dvěma národními parky nebo památkou, zapsanou na listině světového kulturního dědictví UNESCO. V této části Dalmácie je také velké mnoţství jachtařských přístavů – mariny. Mezi nejvýznamnější centra cestovního ruchu patří město Zadar, Biograd na Moru, Vodice, Šibenik a Primošten. [27]

4.5 Střední Dalmácie Tato část Dalmácie začíná letoviskem Rogoznica, severozápadně od Trogiru a končí před městem Ploče. Střední Dalmácie spadá do Splitsko – dalmatské ţupy. Sídla v této oblasti byla zakládána jiţ v 5. století před naším letopočtem. Zanedlouho zde císař Dioklecián nechal vybudovat palác, kde později vzniklo středověké město Split. Tento palác je v současné době asi nejznámější historickou památkou Chorvatska a je také zapsaná na Seznamu celosvětového kulturního dědictví UNESCO. V této oblasti je velmi členité pobřeţí, s mnoha zátokami, bělavými oblázky a pískem. Typická jsou zde také pohoří, která se zvedají přímo z pobřeţí. Zdejší letoviska zde mají dlouholetou tradici. První turisté, mezi nimi bylo také velké mnoţství Čechů, sem začali jezdit jiţ po první světové válce. V 60. letech pak došlo k velkému zájmu o tuto oblast, a proto docházelo k velkým přístavbám ubytovacích zařízení. V současné době zde nejsou ţádné velké turistické aglomerace. Snad jedinou výjimkou je Makarská riviéra, kde je koncentrace turistů v letních měsících velmi vysoká. Oblast se můţe pyšnit velkým mnoţstvím cyklistických tras, zejména pak u Omiše a na Makarské. Mezi významná letoviska této oblasti patří města Trogir, Kaštela, Solin, Split, Omiš, Brela, Baška Voda, Makarská, Tučepi, Podgora, Gračac nebo Ploče. [28]

35

4.5.1 Významná letoviska Střední Dalmácie Trogir Město je nazýváno „ perlou Střední Dalmácie“. Jedná se o starobylé město, leţící asi 27 km západně od Splitu. Je sloţeno z historického jádra, ostrůvků a z nových částí, leţících na pevnině a na přilehlém pobřeţí ostrova Čiova. Trogir je od počátku roku 1998 zapsán na seznamu chráněných míst UNESCO, díky svému zachovalému centru a katedrále sv. Vavřince. Staré jádro je obklopeno zbytkem opevnění z 13. aţ 16. století. Ve městě je rozvinut farmaceutický průmysl, výrobna na zpracování tabáku, potom je zde významná těţba kamene, která má zde dlouhou historii. Kaţdoročně se zde uskuteční řada folklorních slavností a během letní sezóny se zde konají festivaly „ Rybářské noci“. [29] Split Je druhým největším městem Chorvatska a zároveň hlavním centrem Dalmácie. Město leţí na poloostrově mezi Kaštelským a Splitským průlivem. Na jeho západní straně se rozprostírá kopec Marjan, coţ je příjemná rekreační oblast a nachází se zde lesopark s borovým lesem. Split je velice vyhledávanou oblastí hlavně díky paláci, který zde nechal vybudovat císař Dioklecián a prohlásil ho za své letní sídlo. Palác je od roku 1979 zapsán na listině celosvětového dědictví UNESCO.Je obklopen Starým městem, neboli také antickým římským jádrem. Uvnitř ţije asi 3000 obyvatel. Mezi další významné pamětihodnosti paláce patří například Diokleciánovo mauzoleum, Římský peristyl nebo Jupiterův chrám. Mimo palác je zde ke zhlédnutí mnoho kostelů, klášterů nebo významných soch. Split je také velmi důleţitým námořním a trajektovým přístavem. Ze Splitu je moţné dostat se trajektem na blízké středodalmatské ostrovy, jako jsou Brač, Hvar, Šolta a Vis. Dále je přístavem pobřeţní trajektové linky Rijeka – Split – Dubrovník. A umoţňuje mezinárodní dopravu na lince Split – Ancona. Je také domovem fotbalového klubu Hajduk Split, který bývá často povaţován za národní tým Chorvatska. Zajímavostí je, ţe tento klub byl zaloţen splitskými studenty, studujícími v Praze. V letních měsících se ve městě koná řada kulturních akcí nebo folklorních festivalů, jako je například Splitské léto. Dále zde probíhají veletrhy vína a květin. [Heřmanová,Zábská;2003; str. 190 - 196 ] [30] 36

Omiš Je oblíbeným střediskem cestovního ruchu, leţící při ústí řeky Cetiny do moře. Leţí v těsné blízkosti vyústění kaňonu, asi 25 kilometrů jiţně od Splitu. Od vesničky Dugi Rat po Omiš se tato oblast můţe pyšnit střídavě oblázkovými a střídavě písečnými pláţemi. Tato oblast se nazývá Poljická riviéra. Směrem na jih od města pokračuje Omišská riviéra. Město bylo původně osadou, která slouţila pirátům jako ochrana před nebezpečím. Na skalách nad městem leţí pozůstatky jejich pevnosti Miratela. V průběhu sezóny probíhá v Omiši velké mnoţství slavností a festivalů, jako jsou například Rybářská slavnost, Pirátské večery nebo Omišské kulturní léto. [31] Brela Je prvním významným letoviskem na Makarské riviéře. Rozkládá se na svazích pod pohořím Biokovo. Brela patří k nejvíce vyhledávaným střediskům, ale také k těm nejdraţším. Je to dáno její polohou, krásnou přírodou ale také díky kvalitnímu ubytovacímu zařízení. V letní sezóně se koná ve městě velké mnoţství slavností. Jsou to například Den obce, Dalmatské večery, které se vyznačují hlavně poslechem folklorní hudby a ochutnáváním vín. [32] Baška Voda Je další z letovisek na Makarské riviéře, tvořené hustými borovými lesy, které vedou aţ k pláţím. V oblibě jsou zde kromě vodních sportů také turistika nebo jízda na kole do horských oblastí Biokova. Významnou kulturní akcí je „Baška voda Summer“. Jedná se o přehlídku dalmatských pěveckých muţských souborů. Ve městě se nachází také Archeologické muzeum, Malakologické muzeum nebo Městské muzeum. [33] Makarská Je hlavním střediskem stejnojmenné riviéry, která se táhne od Brely po Gradac. Makarská leţí asi 62 kilometrů od Splitu. V minulosti byla Makarská osadou, která slouţila jako základna pirátům a v 16. století bylo město dobyto Turky, kteří ji ovládali po 150 let. Město se rozkládá v široké zátoce a je obklopeno poloostrovem sv. Petra. Nad městem vyčnívá pohoří Biokovo, které přechází v borové lesy zasahující ze strmých svahů téměř k moři. Nachází se zde trajektový a osobní přístav, který zajišťuje 37

spojení s ostrovem Brač. Makarská je také významným lázeňským střediskem. V ústavu Biokovka se léčí choroby dýchacího a pohybového ústrojí. [34] Ploče V této oblasti končí pobřeţní část Střední Dalmácie. Je to svobodný přístav pro Bosnu a Hercegovinu a zároveň druhým největším nákladním přístavem v Chorvatsku, který se zde začal budovat jiţ ve 30. letech minulého století. Město se nachází 5 kilometrů od ústí řeky Neretvy a je výchozím bodem pro výlety do delty řeky Neretvy a do Bosny. [35]

4.6 Jiţní Dalmácie Začíná u města Ploče a končí u hranic s Černou horou. Tato nejjiţnější oblast Chorvatska připadá pod Dubrovnicko – neretvarskou ţupu a je sloţena z několika menších částí. Jednou z oblastí je okolí kolem řeky Neretvy, která je velmi úrodná a pěstuje se zde velké mnoţství nejrůznějších plodin. Nejnavštěvovanější oblastí Jiţní Dalmácie je poloostrov Peljašec. Je dlouhý 78 km a široký 10 km. Poloostrov se můţe pyšnit nedotčenou přírodou a tradičními vesnicemi. Další významnou částí je Dubrovnická riviéra, která se táhne od města Slano, přes Dubrovník a dál na jih. Nejdůleţitějším centrem oblasti je město Dubrovník, které je zapsáno do celosvětového seznamu kulturního dědictví UNESCO. Dalšími významnými městy jsou Klek, Slano, Trpanj, Orašac a Cavrat. [36]

38

5 Vyhodnocení dotazníkového šetření Výzkum byl uskutečněn dotazníkovým šetřením. Byl určen pro respondenty kraje Vysočina, kteří kaţdý rok navštěvují pobřeţí Chorvatska nebo alespoň jednou Chorvatsko navštívili. Základní soubor byl celkový počet obyvatel kraje Vysočina, tedy 516 tisíc obyvatel. Z tohoto základního souboru jsem vybrala zkoumaný vzorek, tedy 130 respondentů, kteří se podíleli na vyplnění dotazníku. Respondenti odpovídali na 13 různých otázek, které byly většinou otevřené a několik z nich polootevřených, kde mohli respondenti vyjádřit svůj názor. Šetření probíhalo od června do října roku 2011. Bylo uskutečněno pomocí internetového odkazu na dané sociální síti, osobním dotazováním a kontaktováním osob pomocí e-mailové adresy. Věk respondentů se pohyboval od 15 do 65 let. Cílem bylo zjistit, jaké oblasti jsou pro turisty nejzajímavější a jaký druh ubytování zde preferují. V další části měli respondenti uvést, jaké přírodní a kulturní atraktivity na pobřeţí Chorvatska jsou pro ně nejatraktivnější, a také uvést kulturní akce nebo festivaly, které znají nebo navštívili. Na závěr šetření respondenti uváděli, s čím jsou při cestování a pobytu v Chorvatsku nespokojeni. A poté naopak uvedli, proč mají tuto destinaci v oblibě.

39

5.1 Výsledky výzkumu

Graf č. 4: Návštěvnost pobřeţí Chorvatska (zdroj vlastní)

Z celkového počtu obyvatel kraje Vysočina, tedy ze základního souboru 516 tisíc byl osloven vzorek 130 respondentů. 77% z nich odpovědělo, ţe pravidelně navštěvují nebo alespoň jednou navštívili pobřeţí Chorvatska. Tito respondenti se dále podíleli na vyplnění dotazníku. 23% uvedlo ţe zatím pobřeţí Chorvatska nenavštívili.

Graf č. 5: Návštěvnost jednotlivých oblastí (zdroj vlastní)

40

U druhé otázky jsem chtěla zjistit, jaká je nejnavštěvovanější oblast na pobřeţí Chorvatska. Nejvíce z nich odpovědělo, ţe navštěvují Dalmácii – Splitskou oblast. 25% navštěvuje Istrii. Dalmácii – Dubrovnická oblast je atraktivní pro 18% respondentů. Dalmácie – Šibenická oblast pro 12% dotazovaných. Dalmácie – Zadarská oblast je navštěvována 7% respondentů a nejméně je to Kvarner, který navštěvuje pouze 4% dotazovaných.

Graf č. 6 S kým navštěvujete tuto destinaci? (zdroj vlastní)

U otázky 3 jsem zjišťovala, s kým oblast nejčastěji navštěvují. Aţ 56% dotazovaných odpovědělo, ţe oblast navštěvují, hlavně se svými rodinami. 22% dotazovaných uvedlo, ţe s přítelem nebo s přítelkyní. Nejčastěji s kamarády jezdí 16% respondentů. Nejméně pak sám/a, a to 6% dotazovaných.

41

Graf č. 7: Jaký druh ubytování zde preferujete? (zdroj vlastní)

U čtvrté otázky jsem chtěla vědět, jaký druh ubytování respondenti preferují. Aţ 54% respondentů uvedlo, ţe preferují ubytování v apartmánu. Ubytování v hotelu preferuje 23% dotazovaných. 13% respondentů dává přednost ubytování v kempu. Pouze 10% dotazovaných zvolilo ubytování v bungalovu.

Graf č. 8: Návštěvnost historických památek (zdroj vlastní)

Zde jsem chtěla zjistit, jaká historická památka je nejnavštěvovanější nebo nejznámější. Nejvíce respondentů uvedlo historické centrum Dubrovníku a to 24%. Diokleciánův palác ve Splitu vybralo 20% dotazovaných. Amfiteátr v Pule 18% respondentů. Poté je 42

to historické centrum v Trogiru pro 14%. Dále pak kostel sv. Donáta a mořské varhany 10%. Shodně má katedrála sv. Jakuba v Šibeniku a Eufrasiova bazilika v Poreči, a to 7%.

Graf č. 9: Návštěvnost přírodních památek (zdroj vlastní)

Zde jsem chtěla zjistit, jaké jsou nejnavštěvovanější přírodní památky na pobřeţí. Nejnavštěvovanější přírodní památkou je

Národní park Krka, a to pro 34%

respondentů. Pro 24% pohoří Biokovo. Národní park Paklenica pro 17% dotazovaných. 9% zvolilo Národní park Risnjak, 8% Vransko jezero. Shodně po 4% získali Národní park Severní Velebit a Imotski jezera.

43

Graf č. 10: Návštěvnost památek UNESCO (zdroj vlastní)

U této otázky jsem chtěla zjistit, jaká je návštěvnost památek UNESCO. Aţ 48% dotazovaných uvedlo, ţe ţádnou památku UNESCO v oblasti neznají. 25% respondentů znají Diokleciánův palác ve Splitu, 18% historické centrum Dubrovníku, 6% historické centrum Trogiru, 2% katedrálu sv. Jakuba v Šibeniku a 1% Eufrasiovu baziliku v Poreči.

Graf č. 11: Návštěvnost kulturních akcí a festivalů (zdroj vlastní)

V této otázce jsem chtěla zjistit, zda respondenti navštěvují nebo znají nějakou kulturní akci nebo festival. Aţ 70% respondentů uvedlo, ţe ţádnou akci ani festival neznají ani 44

nenavštívili, 10% dotazovaných uvedlo festival Splitské léto, 8% filmový festival v Pule. Dubrovnické letní slavnosti uvedlo 5% respondentů, 4% Pirátské letní večery v Omiši a 3% Letní karneval na Makarské.

Graf č. 12: S čím nejste na pobřeţí Chorvatska spokojen/a?

V této otázce jsem zjišťovala nedostatky, s kterými jsou respondenti nespokojeni. 26% dotazovaných je nespokojeno s hygienickými zařízeními, hlavně na odpočívadlech. 19% vadí vysoké ceny. 18% dotazovaných je se vším spokojeno. 17% vadí špatná dostupnost některých míst, 7% špatné značení turistických míst, 5% vysoké ceny mýtného na dálnicích a velké mnoţství turistů. 2% respondentů jsou nespokojeni s pozůstatky války a 1% s místními obyvateli.

45

Graf č. 13: S čím jste na pobřeţí Chorvatska spokojen/a? (zdroj: vlastní)

Aţ 43% respondentů uvedlo, ţe si tuto oblast vybírají zvláště proto, ţe je zde velmi rozmanitá příroda. Dalším důvodem je levná nabídka ubytování. Tuto odpověď zvolilo 25% respondentů. 18% dotazujících je zde spokojeno, díky velkému mnoţství kulturních památek. 11% se zde líbí, protoţe zde není téměř ţádná jazyková bariéra. 3% respondentů si vybírají tuto oblast pro čistotu moře.

Graf č. 14: Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní)

V dotazníkovém šetření měly větší převahu ţeny, účastnilo se jich 63%. Muţů se zúčastnilo menší mnoţství a to 35%. 46

Graf č. 15: Ze které oblasti pocházíte? (zdroj: vlastní)

Všichni respondenti, odpovídající na otázky byli obyvatelé kraje Vysočina. Nejvíce se na šetření podíleli respondenti z oblasti Pelhřimovska 34%, pak následovala oblast Jihlavska

29%.

Poslední

početnější

skupinou

byli

respondenti

z oblasti

Havlíčkobrodska, zde odpovědělo 20% respondentů. Menší zastoupení bylo v oblasti Ţďáru nad Sázavou a to 11%. Nejmenší skupinu tvořili respondenti z Třebíčska, zde se podílelo na výzkumu pouze 6% respondentů.

Graf č. 16: Věkové sloţení dotazovaných (zdroj: vlastní)

47

Věkové rozloţení respondentů bylo celkem různorodé. Nejvíce se na dotazníku podíleli respondenti z věkové skupiny od 36 do 45 let a to 36%. Menší skupinu tvořili dotazování z věkové skupiny od 46 do 55 let. Těchto respondentů bylo celkem 23%. Z věkové skupiny 26 aţ 35 let se na šetření podílelo celkem 19% respondentů. Celkem malé mnoţství tvořili respondenti z věkové skupiny od 15 do 25 let a to pouhých 14%. Nejmenší skupinu zastupují dotazování z věkové skupiny nad 55 let. Účastnilo se jich pouze 8%.

48

5.2 Shrnutí dotazníkových výsledků Podle zjištěných výsledků dotazníkového průzkumu se dá říci, ţe z celkového počtu oslovených, tedy ze 130 obyvatel kraje Vysočina navštěvuje pobřeţí Chorvatska 77% z nich. Mohu tedy říci, ţe je o pobřeţí Chorvatska stále velký zájem. Mohu říci, ţe nejnavštěvovanější a zároveň nejatraktivnější oblastí je podle respondentů Dalmácie – Splitská oblast, Dubrovnická oblast a Istrie. Důvodem tohoto výběru můţe být velké mnoţství přírodních a kulturních atraktivit, které se v oblasti nacházejí, dále pak levná nabídka ubytování, které je na velmi dobré úrovni. Ale například oblast Kvarneru přitahuje pouze 4% respondentů. Důvodů můţe být hned několik. Oblast pro ně není příliš atraktivní nebo je neznámá. Více neţ polovina respondentů uvedla, ţe na pobřeţí Chorvatska nejčastěji cestují se svou rodinou. Oblast je totiţ velmi oblíbená rodinami s dětmi. Nejde samozřejmě o celé pobřeţí, ale v menších letoviscích, kde není příliš velká koncentrace turistů, je pobyt pro rodiny s dětmi ideální. Trochu problém je to ve větších letoviscích, kde je velké mnoţství turistů, k moři se chodí přes rušné silnice a je tu rušné společenské dění. V následující otázce jsem chtěla zjistit, jaký druh ubytování respondenti na pobřeţí Chorvatska preferují. Více neţ polovina dotazovaných uvedla, ţe při trávení dovolené preferuje v této oblasti ubytování v soukromí. Jde o soukromé pokoje, studia a apartmány. Tento druh ubytování je ideální pro rodiny s dětmi, kteří si nepotrpí na luxusní vybavení, jaké je nabízeno například v hotelu. Lidé zde nejsou nijak závislí na společném stravování a jídlo si mohou připravovat sami. Nejznámějšími kulturními památkami jsou pro respondenty Diokleciánův palác ve Splitu, amfiteátr v Pule a historické jádro Dubrovníku. Důvodem můţe být fakt, ţe se všechny tři památky nachází v oblastech, které jsou respondenty nejvíce navštěvovány. Překvapivě nejméně respondentů vybralo katedrálu svatého Jakuba v Šibeniku a Eufrasiovu baziliku v Poreči. Přitom jsou obě památky zapsané na seznamu památek UNESCO, tedy by měly být známé a oblíbené. Co se týká přírodních atraktivit, tak je na pobřeţí Chorvatska nejvíce oblíbený Národní park Krka se svými vodopády, průzračnou vodou a moţností koupání.

49

Park je poměrně blízko oblastem, s velkou koncentrací turistů. To můţe být hlavním důvodem tak velké návštěvnosti. Větší pozornost by si jistě zaslouţil Národní park Risnjak, který leţí v oblasti Kvarneru, blízko Rijeky. Velmi překvapivý byl výsledek u otázky, kde měli respondenti uvést, kterou památku UNESCO na pobřeţí Chorvatska znají, nebo kterou navštívili. 48% dotazovaných z celkového počtu uvedlo, ţe ţádnou takovou památku nenavštívili. Přitom mnoho z nich navštívilo Diokleciánův palác nebo historické jádro Dubrovníku. Velmi překvapivé bylo zjištění i u další otázky. Respondenti měli uvést, zda při svém pobytu navštívili nebo alespoň znají nějakou kulturní akci nebo festival. Aţ 70% dotazovaných nenavštívili při svém pobytu na pobřeţí Chorvatska ţádnou kulturní akci nebo festival. Hlavním důvodem je opět neinformovanost o tomto druhu kulturní atraktivity. Pokud uţ turisté nějakou akci nebo festival navštíví, neví důvod jejího konání, často ani její název. Přitom v hlavní sezóně je na pobřeţí velké mnoţství akcí a festivalů, at´uţ ve velkých městech, tak v menších letoviscích. Co se týká nespokojenosti, tak zde jsem chtěla zjistit, jaké hlavní nedostatky turisté v oblasti cítí nebo co by chtěli změnit. Nejvíce respondentů uvedlo, ţe jsou nespokojeni s vybavením hygienických zařízení, a to hlavně na dopravních odpočívadlech. V těchto místech by se měly sluţby zlepšit a mohlo by také dojít k jejich rozšíření. Dále jsou respondenti nespokojeni s cenami. Nejvíce turisty trápí vysoké ceny mýtného na dálnicích a ceny za sluţby, související s cestovním ruchem. Problém s dostupností některých míst si myslím, ţe bude v nejbliţších letech alespoň z části vyřešen. Stále se budují a zdokonalují dopravní cesty i do hůře přístupných oblastí. Na závěr jsem chtěla zjistit důvody, proč si turisté vybírají tuto destinaci a s čím jsou zde spokojeni. Hlavním důvodem výběru této destinace je rozmanitá příroda, tedy moře, hory, řeky, vodopády, jezera. Dalším důvodem je poměrně levné ubytování, které zde lze sehnat kdykoliv během sezóny. Na dotazníku se podílelo více ţen 63%, neţ muţů 37% z kraje Vysočina. Nejvíce respondentů bylo z věkové skupiny 36 – 45 let. Dále jsem zjistila, ţe nejvíce dotazníků bylo vyplněno obyvateli Pelhřimovska.

50

5.3 SWOT analýza V následující části jsem se zabývala SWOT analýzou současného turistického ruchu na pobřeţí Chorvatska z hlediska návštěvnosti českých turistů. Určila jsem silné stránky, slabé stránky, příleţitosti a hrozby. Analýza byla provedena na základě údajů z teoretické části, z výsledků dotazníkového šetření a z vlastních poznatků. Silné stránky  stálý zájem o tuto oblast 

velké mnoţství kulturně-historických atraktivit



velké mnoţství přírodních atraktivit



rozmanitá příroda (moře, hory, kras, jezera, vodopády)



malá jazyková bariéra – oblíbenost českých turistů



výhodná poloha – pro Čechy poměrně blízká destinace



mnoho atraktivních letovisek na vysoké úrovni



stále zdokonalující-se dopravní infrastruktura



moţnost sportovních aktivit (rafting, cyklistika, potápění)

Slabé stránky  vysoké ceny (za mýtné na dálnicích, za sluţby v cestovním ruchu) 

špatná dostupnost některých míst



špatné značení turistických míst



neuspokojivá hygienická zařízení na dopravních odpočívadlech



stálé pozůstatky občanské války

 nevyváţená

informovanost

o

některých

oblastech

nebo

významných

atraktivitách 51



omezená trajektová a letecká doprava mimo sezónu

Hrozby  výběr jiné destinace kvůli vysokým cenám (např.last minute Řecko, Egypt)  nepředvídatelná ekonomická situace – nezájem o cestování  příchod nových trendů v cestovním ruchu  preference domácího cestovního ruchu (přednost dovolené v České republice) 

změna směnného kurzu české koruny proti chorvatské kuně – posílení chorvatské kuny můţe odvrátit české turisti

Příleţitosti 

vytvoření vyváţené propagace všech oblastí (kulturně-historických atraktivit, přírodních atraktivit)

 vytvoření většího mnoţství animačních programů pro rodiny s dětmi  větší nabídka poznávacích zájezdů mimo sezónu (tématické zájezdy – poznávání památek UNESCO v Chorvatsku, putování po národních parcích)  vytvoření propagace pro zimní sezónu (sportovní CR a lázeňský CR v oblasti Kvarneru)  vytvoření výhodných zájezdů se slevami  navázání vzájemné spolupráce se subjekty CR v České republice – CzechTourism, Ministerstvo pro místní rozvoj

52

5.4 Návrhy na zlepšení Některé výsledky dotazníkového šetření by mohly být impulsem pro cestovní kanceláře nebo agentury. V kraji Vysočina to jsou například CK AVE Zdenka s.r.o. z Třebíče nebo CK Aventinus z Pelhřimova. Obě tyto cestovní kanceláře se zaměřují na pobytové zájezdy do Chorvatska. Mohly by začít nabízet a propagovat pobytové zájezdy do oblasti Kvarneru, jelikoţ tato oblast není příliš navštěvována respondenty z kraje Vysočina. Předem by ale měly seznámit turisty s atraktivitami, které zde mohou navštívit. V ostatních částech pobřeţí nechat nabídku jako doposud. Dále by bylo zajímavé vytvořit více animačních programů pro rodiny s dětmi. A to jak u organizovaného zájezdu, tak u rodin, které mají zajištěné od CK pouze ubytování a stravování v příslušném hotelu. Jednalo by se o soutěţe, hry nebo aktivity podle zájmu a přání zákazníků. Jelikoţ je pobřeţí Chorvatska ideální pro pobyt s malými dětmi, určitě by tyto programy byly velmi přínosné jak pro děti, tak jejich rodiče. Byly by zajišťované animátorem z příslušné cestovní kanceláře. Hlavním bodem jejich zájmu by mohla být nabídka pobytových nebo poznávacích zájezdů se zaměřením na přírodní a kulturní památky, včetně kulturních akcí a festivalů, a to ve všech oblastech na pobřeţí Chorvatska. Ať jiţ ve zmíněné oblasti Kvarneru, tak i v ostatních oblastech na pobřeţí. Například nabízet pobytové zájezdy spojené s poznáváním památek UNESCO v oblasti pobytu nebo zájezdy spojené s poznáváním národních parků a dalších přírodních atraktivit v oblasti. Další moţnost je nabízet zájezdy, spojené s večerní návštěvou kurturních akcí a festivalů v oblasti. Samozřejmě podle zájmu turistů. Poznávací zájezdy by mohly být nabízeny mimo sezónu, kdy není na pobřeţí příliš turistů a jsou zde příznivé teploty. Jde o měsíce květen, část června a září. Tyto poznávací zájezdy by byly vţdy tematické. Ať uţ poznávání památek UNESCO v Chorvatsku, nebo poznávání národních parků a nesmím zapomenout na některé kulturní akce, které se konají mimo hlavní sezónu. Tento typ zájezdu by byl spojen i s pobytem u moře (1 – 2 dny) Dále pak například pro milovníky sportů, nabídnout zájezd s poznáváním zajímavých míst na kole. Na pobřeţí Chorvatska je velké mnoţství cyklistických tras, které vedou v těsné blízkosti moře.

53

Jde o oblasti Istrie, Kvarneru, Chorvatského přímoří a Střední Dalmácie. CK musí ale nejprve vzbudit zájem turistů. Aby se tyto atraktivity dostaly do jejich podvědomí. Nejlépe tedy propagací pomocí různých katalogů, prospektů a dalších informačních materiálů, dostupných v cestovních kancelářích, agenturách i v místě pobytu. Velkou roli zde má také průvodce nebo delegát, který můţe turisty seznámit se všemi informacemi a vzbudit jejich zájem. Velmi důleţitá bude zde také cena zájezdů. Aby CK vzbudila zájem zákazníka, měla by nabídnout zájezd se slevou nebo s určitými výhodami (například dítě zdarma, nebo sleva na určité sluţby v hotelu), ať uţ se jedná o pobytové nebo poznávací zájezdy.

54

5.5 Návrh propagačního letáku Ke zvýšení návštěvnosti a informovanosti o památkách UNESCO jsem navrhla poznávací zájezd na téma: „Po památkách UNESCO na pobřeţí Severní a Střední Dalmácie.“ Jedná se o 5denní zájezd.

1. den: příjezd z ČR na pobřeţí Severní Dalmácie – návštěva města Šibenik. Prohlídka kostela sv. Jakuba, památky, zapsané na seznamu UNESCO od roku 2000. Ubytování poblíţ města. 2. den: volný den u moře poblíţ Šibeniku, moţnost výletu lodí do Národního parku Krka. 3. den: příjezd do Primoštenských vinohradů nedaleko Primoštenu. Prohlídka vinohradů. (Jde o obrovskou plochu malých políček. Keře vinné révy jsou zde obklopené ohrádkami z kamene.) Tato památka je od roku 2007 nominována na seznam památek UNESCO. Večer příjezd na místo ubytování – poblíţ města Trogir.[48] 4. den: příjezd do města Trogir – prohlídka historického centra města, která je od roku 1997 zapsaná na seznamu UNESCO. Odpoledne výlet na ostrov Čiovo, který je v těsné blízkosti centra Trogiru. S pevninou je spojen zvedacím mostem. V místě moţnost koupání. 5. den: příjezd do města Split, návštěva Diokleciánova paláce, památky, která je od roku 1979 na seznamu UNESCO. Volné odpoledne s moţností návštěvy přístavu, trţnice, obchodů. V podvečer návrat do České republiky.

Veškeré informace o zájezdu dostanou turisté v podobě propagačních materiálů, od průvodce nebo delegáta.

55

Závěr Bakalářská práce charakterizuje turistický ruch na pobřeţí Chorvatska. Ukazuje, ţe pobřeţí má výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nejen díky svým přírodním nebo kulturně – historickým předpokladům, ale také díky svému dlouholetému vývoji. Výsledky dotazníku ukázaly, ţe pro turisty je velmi atraktivní hlavně Istrie, Střední a Jiţní Dalmácie. Téměř většina z nich navštívila nebo znají nějakou přírodní nebo kulturní atraktivitu (Diokleciánův palác ve Splitu, historické jádro Dubrovníku, NP Krka). Dále z dotazníku vyplynulo, ţe by se cestovní kanceláře měly zaměřit na všechny oblasti, nejen na ty turisty nejoblíbenější. Ale propagovat i oblasti méně známe (Kvarner, Severní Dalmácii), vyzvednout jejich přednosti a atraktivity, a tím v turistech vzbudit zájem. Dále více propagovat například přírodní atraktivity v celé oblasti nebo kulturní akce a festivaly. Většina dotazovaných hodnotilo pobyt a cestování na pobřeţí Chorvatska celkem pozitivně, aţ na některé nedostatky, které si myslím, ţe by se měly se stále zvyšujícím se zájmem o tuto oblast v nejbliţších letech zdokonalit. Do budoucna si myslím, ţe se bude vývoj cestovního ruchu v Chorvatsku stále zdokonalovat a tuto destinaci bude navštěvovat stále velké mnoţství turistů. Rizikem zde ale můţe být například přeplněnost některých oblastí a s tím spojená další negativa. Dále bude záleţet na trendech v cestovním ruchu, které se stále vyvíjejí a mění. Jestli bude trend dovolené stále pobyt u moře nebo budou turisté dávat přednost domácímu cestovnímu ruchu. Nesmím zapomenout ani na ekonomickou situaci v evropských zemích, která rovněţ ovlivňuje cestovní ruch v této zemi. Zpracování bakalářské práce bylo pro mě velmi přínosné, protoţe jsem se dozvěděla velké mnoţství zajímavostí o oblasti. Byla bych ráda, kdyby má bakalářská práce byla nějakým způsobem nápomocna k rozvoji cestovního ruchu na pobřeţí Chorvatska. Aby tato oblast nebyla spojována pouze s relaxováním u moře nebo například s nabídkou levných ubytovacích a stravovacích zařízení. Ale aby byla spojena se záţitky, které si turisté odsud odnesou, s atraktivitami, které můţeme v některých případech označit za jedinečné, a dále se zajímavou kulturou a stylem ţivota této překrásné země v Evropě. 56

Seznam pouţité literatury a elektronických zdrojů HEŘMANOVÁ N. V., ZÁBSKÁ M. Chorvatsko: Průvodce do zahraničí. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Olympia, a.s., 2003. 328 str. ISBN 80 – 7033 – 284 – 4 LIPS W. Chorvatsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Nakladatelství Computer Press, a.s., 2009. 515 str. ISBN 978 – 80 – 251 – 2217 – 4 RADOVINOVIĆ R. Istrie a Kvarner: Kulturní a přírodní pamětihodnosti a turistické informace, Záhřeb: Naklada Naprijed, 2002. 152 str. ISBN 953 – 178 – 510 – 4 VILÍMEK V. A KOL. Zeměpisný slovníček: Příručka pro základní a střední školy. 2. vydání. Praha: Nakladatelství české geografické společnosti, s.r.o., 1999. 55 str. ISBN 80 – 86034 – 38 – 0

Elektronické zdroje [1] KAVREČIČ P., KLABJAN B. „Na najlepše morje na svetu? Na Jadran.“ [online]. c2010 [cit. 2011–10 -10] Dostupný z WWW: http://www.dlib.si/details/URN:NBN:SI:DOC-EWWM60UP/ [2] Masarykova univerzita, [online]. c2011[cit. 2011–10 -10] Dostupný z WWW: http://is.muni.cz/th/273335/fss_b/bakalarska_prace_petra_sedlakova_273335.pdf [3] Deník - Vrcholem komunismu byla Jugoslávie, [online]. c2005 [online 2011-10-16], Dostupný z WWW: http://www.denik.cz/samet/vrcholem-komunistickeho-turismubyla-jug20090904.html [4] I – Vysočina - Jak se vyvíjelo cestování Čechů od doby komunismu do dneška, [online]. c2011 [online 2011-10-17], Dostupný z WWW: http://ivysocina.cz/lifestyle/jak-se-vyvijelo-cestovani-cechu-od-doby-komunismu-do-dneska [5] Chorvatský statistický úřad, [online]. c2006 [cit. 2011-10-17] Dostupný z WWW: http://www.dzs.hr/default_e.htm

57

[6] Chorvatsko – Hory, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-24] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/obec/hory.html

[7] Chorvatsko – Neretva, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-27] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/obec/reky.html [8] Chorvatsko – Vransko jezero, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-27] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/svdal/vransko.html [9] Chorvatsko – Imotski, [online]. c2011 [cit. 2011-11-03] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/vylet/zahori.html#imotski [10] Chorvatsko – Sv. Jure, [online]. c2011 [cit. 2011-11-03] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/stdal/svjure.html [11] Chorvatsko-info – Eufrasiova bazilika v Poreči, [online]. c2005 – 2010 [cit. 201111-03] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko-info.eu/article/934-eufrasiovabazilika-v-poreci.html [12] Chorvatsko – Historické jádro Trogiru, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-12] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/stdal/trogir.html [13] Chorvatsko – Historické jádro Dubrovníku, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-1112] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/jidal/dubrov.html [14] Chorvatské turistické sdruţení – Splitské léto, [online]. c2011 [cit. 2011-11-13] Dostupný z WWW: http://croatia.hr/cs-CZ/Aktivity-aatrakce/Akce/Udalost/Mesto/Split/Udalost/Kultura/Zabava/Splitskeleto?ZXZcNjU%3D [15] Chorvatské turistické sdruţení – Dubrovnické letní hry, [online]. c2011 [cit. 201111-13] Dostupný z WWW: http://croatia.hr/cs-CZ/Aktivity-a58

atrakce/Akce/Udalost/Mesto/Dubrovnik/Udalost/Kultura/Zabava/Festival/Dubrovnickeletni-hry?ZXZcNDU3 [16] Chorvatsko – silniční doprava, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/obec/doprava.html#auto [17] Chorvatsko – ţelezniční doprava, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/obec/doprava.html#vlak [18] Chorvatsko – Rychlík Jadran, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/aktual/100209_rychlik_jadran.html [19] Chorvatsko – letecká doprava, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/obec/doprava.html#let [20] Chorvatsko – aktuality, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/aktual/100513_ckvt_letenky.html [21] Chorvatsko – lodní doprava, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/lodni/index.html [22] Chorvatsko – mezinárodní lodní doprava, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/lodni/mezinar.html [23] Chorvatsko – ubytovací zařízení, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-11-14] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/obec/ubyt.html [24] Chorvatsko - Západoistrijské přímoří, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-23] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/istrie.html [25] Chorvatsko - Kvarnerská riviéra, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-23] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz//kvarner/kvarner.html

59

[26] Chorvatsko - Chorvatské přímoří, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-23] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/hprimor/hprimor.html [27] Chorvatsko - Severní Dalmácie, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-23] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/svdal/svdal.html [28] Chorvatsko – Střední Dalmácie, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-23] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/stdal/stdal.html [29] Chorvatsko – Trogir, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-24] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/stdal/trogir.html [30] Chorvatsko – Split, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-24] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/stdal/split.html [31] Chorvatsko – Omiš, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-24] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/stdal/omis.html [32] Chorvatsko – Brela, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-24] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/stdal/brela.html [33] Chorvatsko – Baška Voda, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-24] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/stdal/baskav.html [34] Chorvatsko – Makarská, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-24] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/stdal/makarska.html [35] Chorvatsko – Ploče, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-24] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/stdal/ploce.html [36] Chorvatsko - Jiţní Dalmácie, [online]. c2001- 2011 [cit. 2011-10-24] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/jidal/jidal.html 60

[37] LonelyPlanet – Mapa Chorvatska, [online]. c2011 [cit. 2011-11-16] Dostupný z WWW: http://www.lonelyplanet.com/maps/europe/croatia [38] Wikimedia – povrch Chorvatska, [online] [cit. 2011-11-16] Dostupný z WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a2/DinarischesGebirgeTopo.png [39] Pula Chorvatsko, [online]. c2011 [cit. 2011-11-16] Dostupný z WWW: http://www.pula24.com/cz/ [40] Chorvatsko – město Split, [online] [cit. 2011-11-16] Dostupný z WWW: http://chorvatsko.poznejte.cz/mesta/split.php [41] Chorvatské turistické sdruţení – Dubrovník, [online]. c2011 [cit. 2011-11-13] Dostupný z WWW: http://croatia.hr/cs-CZ/Destinace/Region/Cluster/DalmacieDubrovnicka-Oblast?ZHNcNSxwXDQy [42] Hotel Vicko – Národní park Krka, [online] [cit. 2011-11-13] Dostupný z WWW: http://www.hotel-vicko.hr/en/aktivni-odmor/ [43] Find Croatia – History of Croatia, [online]. c2004 [online 2011- 10-17] Dostupný z WWW: http://www.find-croatia.com/history-croatia/holidaying-croatia-1960.html [44] Chorvatsko – Národní parky Chorvatska, [online]. c2011 [online 2011- 11-27] Dostupný z WWW: http://chorvatsko.poznejte.cz/narodni-parky/ [45] PhotoExtract – bóra, [online]. c2005 - 2011 [online 2011- 11-27] Dostupný z WWW: http://www.photoextract.com/cs/foto/56776.html [46] Chorvatsko – podnebí, [online]. c2005 - 2011 [online 2011- 11-27] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/obec/podnebi.html [47] Dovolená365 – mapa jednotlivých oblasti Chorvatska, [online]. c2011 [online 2011- 11-27] Dostupný z WWW: http://www.dovolena365.cz/chorvatsko/ 61

[48] Chorvatsko – UNESCO, [online]. c2001- 2011 [online 2011- 11-30] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko.cz/tema/unesco_chorvatsko.html [49] Cestovní kancelář AVE Zdenka s.r.o., [online]. c2011 [online 2011- 11-30] Dostupný z WWW: http://www.chorvatsko-ave.cz/kontakt [50] Cestovní kancelář Aventinus, [online]. c2011 [online 2011- 11-30] Dostupný z WWW: http://wwww.aventinus.cz/

62

Seznam obrázků, grafů a tabulek Seznam obrázků Obrázek č. 1: Mapa Chorvatska …………………………………………………....16 Obrázek č. 2: Povrch Chorvatska …………………………………………………..21 Obrázek č. 3: Bóra ………………………………………………………………….22 Obrázek č. 4: Národní parky Chorvatska …………………………………………..23 Obrázek č. 5: Národní park Krka …………………………………………………..24 Obrázek č. 6: Amfiteátr v Pule ………………………………………………….....26 Obrázek č. 7: Diokleciánův palác ve Splitu ………………………………...……..27 Obrázek č. 8: Historické jádro Dubrovníku ……...………………………………..28 Obrázek č. 9: Rozdělení oblastí z hlediska cestovního ruchu ……………………..33 Obrázek č. 10: Reklama české vily v Portoroţi na Istrii …………………………..67 Obrázek č. 11: Cestování do Jugoslávie v 60. letech ………………………….......68 Obrázek č.12: Komodor – jeden z nejstarších hotelů v Dubrovníku ……………...68 Obrázek č.13: Festival Splitské léto ……………………………………………….69

Seznam grafů Graf č. 1: Příjezdy českých turistů za posledních 10 let …………………………..19 Graf č. 2: Počty příjezdů ze zemí střední Evropy …………………………………19 Graf č. 3: Počty noclehů v jednotlivých regionech na pobřeţí …………………....32 Graf č. 4: Návštěvnost pobřeţí Chorvatska ……………………………………….40 Graf č. 5: Návštěvnost jednotlivých oblastí ……………………………………….40 Graf č. 6: S kým navštěvujete tuto destinaci? ……………………………………..41 Graf č. 7: Jaký druh ubytování zde preferujete? …………………………………..42 Graf č. 8: Návštěvnost historických památek ……………………………………..42 Graf č. 9: Návštěvnost přírodních památek ……………………………………….43 Graf č. 10: Návštěvnost památek UNESCO ………………………………………44 Graf č. 11: Návštěvnost kulturních akcí a festivalů …………………...………….44 Graf č. 12: S čím nejste na pobřeţí Chorvatska spokojen/a? ……………………..45 Graf č. 13: S čím jste na pobřeţí Chorvatska spokojen/a? ………………………..46 63

Graf č. 14: Pohlaví respondentů …………………………………………………...46 Graf č. 15: Ze které oblasti pocházíte? …………………………………………….47 Graf č. 16: Věkové sloţení dotazovaných …………………………………………47

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Průměrné měsíční teploty na pobřeţí ……………………………….69

64

Přílohy Příloha 1: Dotazníkový průzkum – Turistický ruch na pobřeţí Chorvatska 1)Navštěvujete pravidelně nebo jste někdy navštívil/a pobřeţí Chorvatska? a ) ano b ) ne

2)Kterou oblast (region) jste na pobřeţí Chorvatska navštívil/la? a) Istrie

e) Dalmácie – Splitská oblast

b) Kvarner

f) Dalmácie – Dubrovnická oblast

c) Dalmácie – Zadarská oblast d) Dalmácie – Šibenická oblast

3)S kým jste navštívil/la tuto destinaci? a) sám/sama

c) s přítelem/ s přítelkyní

b) s rodinou

d) s kamarády

4)Jaký druh ubytování zde preferujete? a) v hotelu

c) v apartmánu

b) v kempu

d) v bungalovu

5)Kterou historickou památku jste na pobřeţí Chorvatska navštívil/a? a) Amfitéater v Pule

e) Kostel sv. Donáta v Zadaru

b) Diokleciánův palác ve Splitu

f) Katedrála sv. Jakuba v Šibeniku

c) Historické jádro Dubrovníku

g) Eufrasiova bazilika v Poreči

d) Historické jádro Trogiru 6)Kterou přírodní památku jste na pobřeţí Chorvatska navštívil/a? a) NP Krka

e) Imotski jezera

b) NP Kornati

f) Vransko jezero

c) NP Severní Velebit

g) NP Paklenica

d) Pohoří Biokovo 65

7)Které památky UNESCO jste Chorvatsku navštívil/a popřípadě znáte? 8) Navštívili jste v Chorvatsku nějakou kulturní akci nebo festival? Pokud ano, jakou? 9)Jakým způsobem trávíte svůj volný čas v Chorvatsku? 10) S čím nejste v Chorvatsku spokojen/a? a) vysoké ceny b) obtíţná dostupnost některých míst c) špatné značení turistických míst d) nedostatečná vybavenost hygienických zařízení na dopravních odpočívadlech e) jiné - uveďte 11) Co se vám naopak na Chorvatsku líbí? Proč si vybíráte/ jste si vybrali tuto destinaci? a) rozmanitá příroda (moře, hory, jezera, nedotčená příroda) b) velké mnoţství kulturních památek c) téměř ţádná jazyková bariéra d) nabídka levných ubytování e) jiné – uveďte – čisté moře; pro nás nejlevnější mořská destinace v Evropě

12) Jste a) muţ b) ţena 13) Ze které oblasti pocházíte? a) Pelhřimovsko

c) Havlíčkobrodsko

b) Jihlavsko

d) Ţďársko

e) Třebíčsko

66

14) Z jaké věkové kategorie jste? a) 15 – 25 let

b) 26 – 35 let

c) 36 – 45 let

d) 46 – 55 let

e) nad 55

Příloha 2: Obrázky

Obrázek č. 10: Reklama české vily Milada v Portoroţi na Istrii [1]

67

Obrázek č. 11: Cestování do Jugoslávie v 60. letech [43]

Obrázek č. 12: Hotel Komodor – jeden z nejstarších hotelů v Dubrovníku [43]

68

Obrázek č. 13: Festival Splitské léto [14]

1. Pula 6.2 Rijeka 5.7 Zadar 6.6 Šibenik 6.8 Split 7.3 Dubrovník 8.7

2. 3. 4. 5. 5.7 8.2 12.1 16.8 6.2 9.0 13.2 17.6 7.0 9.3 13.1 17.5 7.5 10.0 14.2 18.6 7.9 10.4 14.1 18.5 9.3 10.8 14.0 18.2

6. 20.9 21.2 20.6 22.7 22.8 22.2

7. 23.4 23.9 23.9 25.6 25.9 24.8

8. 23.0 23.4 23.4 24.8 23.3 24.5

9. 19.6 19.9 20.1 20.9 21.6 21.4

10. 14.6 14.8 15.4 16.6 16.8 17.4

11. 10.4 10.3 11.3 11.3 12.8 13.5

12. 7.8 7.6 8.9 7.8 8.8 10.5

Tabulka č. 1: Průměrné měsíční teploty [46]

69

Příloha 3: Vybrané cestovní kanceláře na Vysočině 1. CK AVE Zdenka s.r.o. Tato cestovní kancelář se sídlem v Třebíči byla zaloţena v roce 2005. Kancelář se specializuje hlavně na soukromá ubytování v městečku Brela, dále pak v Bašce Vodě, Makarské. Nabízí pobyty na 7 nebo 10 dnů, zajišťuje kvalitní ubytování. [49]

2. CK Aventinus Cestovní kancelář, sídlící v Pelhřimově. Zájezdy organizuje od roku 1990, jde o první soukromou cestovní kancelář v regionu. Během 21 let si získala mnoho stálých zákazníků. Jiţ několik let se cestovní kancelář specializuje na Tučepi, Makarskou, Vodici a Omišskou riviéru. Dále pak se zaměřuje na poznávací zájezdy do Rakouska, Maďarska nebo na tématické zájezdy po celé Evropě. Majitelem CK je p. Luboš Fikar. [50]

70