Vliv těžby uhlí na cestovní ruch města Most

Vliv těžby uhlí na cestovní ruch města Most

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Lenka Vodičková

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Vliv těžby uhlí na cestovní ruch města Most

Cíl práce:

Bakalářská práce popíše současný stav cestovního ruchu ve městě Most a v jeho nejbližším okolí. Cílem práce je na základě studia dostupných informačních zdrojů, dotazníkového šetření mezi místními obyvateli a řízenými rozhovory s odborníky provést srovnávací analýzu předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu současné destinace a situace, pokud by v destinaci nedošlo v minulém století k rozšíření těžby uhlí a zničení starého města. Autorka práce vyhodnotí míru ovlivnění cestovního ruchu destinace těžbou uhlí a navrhne možnosti, jak využít specifik oblasti pro další rozvoj cestovního ruchu.

RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. vedoucí bakalářské

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. práce vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

Na

tomto

místě

bych

ráda

poděkovala

vedoucí

bakalářské

práce

RNDr. Stanislavě Pachrové, Ph.D. za odborné a věcné připomínky i její trpělivost a pomoc při vedení této práce. Poděkovaní patří také všem odborníkům, kteří mi věnovali čas a ochotně odpověděli na mé dotazy. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat všem respondentům, především těm, kteří mi pomohli s šířením dotazníku svému okolí.

Vliv těžby uhlí na cestovní ruch města Most Bakalářská práce

Lenka Vodičková

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D.

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2012

copyright © 2012 Lenka Vodičková

ABSTRAKT VODIČKOVÁ Lenka: Vliv těžby uhlí na cestovní ruch ve městě Most. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář Bakalářská práce se zabývá cestovním ruchem v Mostě a jeho ovlivněním těžební činností. Teoretická část popisuje Most a jeho atraktivity. Praktická část je zpracována na základě dotazníkového šetření, konzultací s odborníky a prostudování informačních zdrojů. Obsahuje analýzu předpokladů města pro cestovní ruch, srovnávací analýzu potenciálu cestovního ruchu v Mostě ve třech různých časových obdobích, komparativní analýzu města s vybranými městy dle návštěvnosti a vyhodnocení dotazníkového šetření. Součástí práce jsou také návrhy dalšího rozvoje turismu. Klíčová slova: cestovní ruch, město Most, potenciál cestovního ruchu, staré město Most, těžba uhlí

ABSTRACT VODIČKOVÁ Lenka: Coal mining impact on tourism in town Most. Bachelor work. Polytechnic University of Jihlava. Department of tourism. Leader of work: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Degree of qualification: Bachelor This bachelor thesis deals with the tourism in town Most and impact of coal mining on tourism. The theoretical part describes town Most and its attractiveness. The practical part is compiled on the opinion survey, on the guided interview with experts and on studying the sources of information. It includes an analysis of preconditions for tourism and comparative analysis of tourism potential in Most in three different time periods. It also includes comparative analysis of select cities according to attendance. This thesis proposes several ideas for further development of tourism. Keywords: tourism, town Most, potential of tourism, old town Most, coal mining

7

OBSAH

ABSTRAKT ..................................................................................................................... 7 ABSTRACT...................................................................................................................... 7 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 10 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 11 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................... 11 ÚVOD A CÍLE ............................................................................................................... 12 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 14 1.

Základní informace o Mostě ................................................................................... 14

2.

Historie města Mostu .............................................................................................. 15

3.

Těžba a rekultivace na Mostecku............................................................................ 17

4.

5.

3.1.

Těžba hnědého uhlí .......................................................................................... 17

3.2.

Rekultivace ....................................................................................................... 18

Turistické atraktivity ve starém Mostě ................................................................... 19 4.1.

Náměstí ............................................................................................................ 19

4.2.

Kostely ............................................................................................................. 20

4.3.

Mostecké divadlo ............................................................................................. 21

4.4.

Městské muzeum .............................................................................................. 21

4.5.

Ostatní významné stavby a instituce ................................................................ 21

Turistické atraktivity v novém Mostě ..................................................................... 22 5.1.

Autodrom ......................................................................................................... 22

5.2.

Hipodrom ......................................................................................................... 22

5.3.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a jeho okolí ................................................. 22

5.4.

Hrad Hněvín ..................................................................................................... 23

5.5.

Sportovně-rekreační areál Benedikt ................................................................. 24

8

5.6.

Sportovně- rekreační areál Matylda ................................................................. 24

5.7.

Jezero Vrbenský ............................................................................................... 25

5.8.

Mostecké jezero ............................................................................................... 25

5.9.

České vinařství Chrámce.................................................................................. 25

5.10.

Letiště Most .................................................................................................. 26

5.11.

Oblastní muzeum Most................................................................................. 26

5.12.

Podkrušnohorské technické muzeum ........................................................... 26

5.13.

Naučné stezky ............................................................................................... 26

5.14.

Uhelná safari ................................................................................................. 27

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 28 6.

Předpoklady města Mostu pro cestovní ruch .......................................................... 28 6.1.

6.1.1.

Přírodní předpoklady ................................................................................ 28

6.1.2.

Kulturně správní předpoklady .................................................................. 30

6.2.

7.

Lokalizační předpoklady .................................................................................. 28

Realizační předpoklady CR.............................................................................. 32

6.2.1.

Dopravní předpoklady .............................................................................. 32

6.2.2.

Materiálně technické ................................................................................. 32

Potenciál cestovního ruchu v Mostě ....................................................................... 33 7.1.

Metodika „Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice“ dle

ÚÚR 33 7.2.

Potenciál cestovní ruchu v ORP Most z roku 2009 dle ÚÚR .......................... 35

7.2.1.

Hodnocené atraktivity CR a jejich významové stupně ............................. 35

7.2.2.

Hodnocené plochy a linie a jejich intenzitní stupně ................................. 35

7.3.

Potenciál cestovní ruchu ve starém Mostě a okolí ........................................... 37

7.3.1.

Hodnocené atraktivity CR a jejich významové stupně ............................. 37

7.3.2.

Hodnocené plochy a linie a jejich intenzitní stupně ................................. 38

7.4.

Aktuální potenciál cestovního ruchu v ORP Most ........................................... 40

9

7.4.1.

Hodnocené atraktivity CR a jejich významové stupně ............................. 40

7.4.2.

Hodnocené plochy a linie a jejich intenzitní stupně ................................. 41

7.4.3.

Výsledky hodnocení potenciálu CR v ORP Most ve třech různých časových

úsecích a jejich porovnání........................................................................................... 42 8. 9.

Návštěvnost Mostu .............................................................................................. 43 Názory a povědomí o cestovním ruchu v Mostě .................................................... 45

9.1.

Mostečané a názory na cestovní ruch v Mostě................................................. 45

9.2.

Řízené rozhovory s odborníky ......................................................................... 49

9.3.

Povědomí o Mostě u občanů České republiky ................................................. 50

9.3.1. 10.

Most v zahraničních průvodcích .................................................................. 52

Návrhy rozvoje cestovního ruchu v Mostě .......................................................... 53

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 55 POUŽITÉ ZDROJE ........................................................................................................ 57 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 62

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Atraktivity CR v ORP Most dle ÚÚR .......................................................... 36 Tabulka 2: Plochy a linie v ORP Most dle ÚÚR ............................................................ 36 Tabulka 3: Atraktivity CR ve starém Mostě a okolí ....................................................... 39 Tabulka 4: Plochy a linie ve starém Mostě a okolí ......................................................... 39 Tabulka 5: Atraktivity CR v ORP Most aktuálně ........................................................... 41 Tabulka 6: Plochy a linie v ORP Most aktuálně ............................................................. 42 Tabulka 7: porovnání potenciálu CR ve třech různých časových úsecích ..................... 43 Tabulka 8: Návštěvnost HUZ v Mostě ........................................................................... 43 Tabulka 9: Návštěvnost HUZ v okresních městech v Ústeckém kraji v roce 2010 ....... 44 Tabulka 10: Návštěvnost HUZ v obcích s MPR v Ústeckém kraji v roce 2010 ............ 44

10

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Lokalizace Mostu v rámci ČR .................................................................. 14 Obrázek č. 2: Doporučil/a byste turistovi navštívit starý Most?..................................... 46 Obrázek č. 3: Co by mohlo turistu ve starém Mostě nejvíce zaujmout? ........................ 46 Obrázek č. 4: Proč by návštěva původního Mostu nebyla pro turistu zajímavá? ........... 46 Obrázek č. 5: Doporučil/a byste turistovi navštívit dnešní Most? .................................. 47 Obrázek č. 6: Co by mohlo turistu v novém Mostě nejvíce zaujmout? .......................... 47 Obrázek č. 7: Proč by návštěva dnešního Mostu byla pro turistu nezajímavá?.............. 48 Obrázek č. 8: Mělo by město usilovat o rozvoj turismu v Mostě? ................................. 49 Obrázek č. 9: Co víte o Mostě?....................................................................................... 51 Obrázek č. 10: Chtěl/a byste Most někdy navštívit? ...................................................... 51 Obrázek č. 11: Z jakého důvodu byste chtěla/a Most navštívit? .................................... 52 Obrázek č. 12: Z jakého důvodu byste Most nechtěl/a navštívit? .................................. 52

SEZNAM ZKRATEK CR .................................................................................................................. cestovní ruch HUZ ...................................................................................... hromadná ubytovací zařízení CHKO .......................................................................................... chráněná krajinná oblast MPR .....................................................................................městská památková rezervace MPZ ............................................................................................ městská památková zóna NPÚ ........................................................................................... Národní památkový ústav ORP ....................................................................................... obec s rozšířenou působností TIC ....................................................................................... turistické informační centrum ÚÚR ............................................................................................. Ústav územního rozvoje

11

ÚVOD A CÍLE Základním cílem této práce je vyhodnocení míry ovlivnění cestovního ruchu (dále CR) v Mostě těžební činností. V práci popíši a vyhodnotím cestovní ruch ve městě Most a jeho nejbližším okolí jednak z pohledu aktuálního, zároveň se ale také pokusím vyhodnotit situaci CR, která by mohla nastat, kdyby staré město Most nebylo z důvodu těžby uhlí zbouráno. Tyto dvě situace na základě výsledků provedených analýz, dotazníkového šetření a komunikace s odborníky vyhodnotím a porovnám. Téma práce Vliv těžby uhlí na cestovní ruch ve městě Most jsem si zvolila především z důvodu osobního vztahu k místu a možnosti čerpat i z vlastních zkušeností. Teoretická část má především deskriptivní charakter. Na základě prostudování odborné a regionální literatury, propagačních materiálů a internetových zdrojů týkajících se Mostecka popíši základní údaje o Mostě, jeho historii a jednotlivých památkách a jiných atraktivitách cestovního ruchu. Několik řádků věnuji těžební činnosti a rekultivacím. V první kapitole praktické části se budu věnovat předpokladům současného města pro cestovní ruch. Zhodnotím předpoklady jak lokalizační, tak realizační a to především na základě teoretické části. Na tuto kapitolu navážu úzce související tématikou potenciálu CR v Mostě. Dle metodiky vytvořené Ústavem územního rozvoje (dále ÚÚR) k hodnocení potenciálu CR, se pokusím vytvořit srovnatelné tabulky pro starý Most a obec s rozšířenou působností (dále ORP) Most současnou, s přihlédnutím k plánovaným a právě realizovaným projektům. Výsledky porovnám jednak mezi sebou a také s oficiální tabulkou hodnotící potenciál CR v ORP Most z roku 2009, vytvořenou ÚÚR. Následující kapitola bude mít také komparační charakter. Porovnám zde návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení (dále HUZ) v Mostě s jinými městy Ústeckého kraje. Srovnání provedu jednak s bývalými okresními městy, které patři na Ústecku z ekonomického a společensko-sociálního hlediska k těm nejdůležitějším a za druhé s obcemi a městy, jejich části jsou městskou památkovou rezervací (dále MPR). Cílem této komparace bude posouzení, jaký vliv má na návštěvnost oblasti velikost města a status MPR a zda by dle tohoto srovnání byl teoreticky více navštěvovaný Most současný, či historický.

12

V předposlední části se budu zabývat cestovním ruchem v Mostě z pohledů občanů města, z pohledu odborníků na CR v Mostě a z pohledu osob žijících mimo Mostecko. Část věnuji zmínkám o Mostě v zahraničních průvodcích. Pro získání názorů o CR ve spojitosti s městem starým i současným uskutečním dotazníkové šetření. Výsledky šetření by měli především ukázat, jaký vztah k Mostu a CR občané mají, zda by turistům doporučili návštěvu města, či ne a proč a jak sami využívají nabídky Mostu v rámci volnočasových aktivit. Šetření pro respondenty, kteří v Mostě nikdy nebyli, bude kratšího rozsahu s cílem získat představu o podvědomí dotazovaných o Mostě a názoru, zda a proč by Most někdy chtěli, či nechtěli navštívit. Pro uskutečnění řízených rozhovorů oslovím především Centrum rozvoje turismu Mostecka, vybrané zastupitele města a osoby podnikající v oblasti CR v Mostě. Praktickou část ukončím nastíněním vlastních návrhů dalšího rozvoje turismu v Mostě. Na závěr úvodu bych ráda zdůraznila, že záměrem práce není ani zpochybnění, ani ospravedlnění likvidace starého města. Napomoci dalšímu rozvoji CR v Mostě by tato práce mohla aktualizací potenciálu CR a vymezením specifik CR, vzniklých právě z důvodu těžby uhlí. Především by však mohla Mostečanům ukázat, že i dnešní Most má z hlediska turismu a rekreace co nabídnout.

13

TEORETICKÁ ČÁST 1. Základní informace o Mostě Statutární město Most s rozlohou 87 km2 náleží do Ústeckého kraje. K 31. říjnu 2011, bylo v Mostě k trvalému pobytu přihlášeno 66 818 obyvatel. [22] Mostecko, jako centrum Mostecké hnědouhelné pánve s energetickou a průmyslovou zónou, se po 2. světové válce stalo pro stát ekonomicky velice významným. Dodnes je Mostecko především průmyslovou oblastí, ve které je také zaměstnáno nejvíce obyvatel. Závažnou nesnází v celém okrese, je od útlumu těžby uhlí v 90. letech 20. století, vysoká míra nezaměstnanosti, téměř nepřetržitě nejvyšší v České republice. Mostecko se dále potýká s řadou sociálních problémů, jako je nízká vzdělanost obyvatelstva a poměrně vysoká kriminalita. Obrázek č. 1: Lokalizace Mostu v rámci ČR

Zdroj:

14

2. Historie města Mostu Původně tržní osada vznikla v bažinaté krajině u mostu přes řeku Bílinu při významné obchodní stezce z Prahy do Saska. Tento most byl natolik důležitý, že Hněv z rodu Hrabisičů pro jeho ochranu nechal na kopci Hněvín vystavět tvrz a také dal jméno městu. První zmínka o Hněvově Mostě (Pons Gnewin) z roku 1040 se nachází v Kosmově kronice v souvislosti líčení válečných událostí mezi německým císařem Jindřichem III. a knížetem Břetislavem I.[24] Území kolem Komořanského jezera kolonizoval koncem 12. století mocný rod Hrabišiců, který roku 1227 vymřel po meči.[24] Roku 1248 byl dostavěn kamenný hrad Landeswarten (Hněvín), který se stal správním centrem mostecké provincie. Díky strategické poloze hradu a rozvoji tržiště bylo město v polovině 13. století povýšeno na město královské a stalo se významným hospodářským centrem v blízkosti hranic a kupecké cesty. O důležitosti města svědčila i ražba mincí v místní mincovně za Přemysla Otakara II. [25] Až do husitských válek město ekonomicky prosperovalo. V letech 1421-1424 byl katolický Most napadán Husity, kteří zde boj prohráli. [24] Na konci 15. století město, po období úpadku a velkém požáru roku 1455, opět prosperovalo a to nejen díky rostoucí zemědělské výrobě (především chmelařství a vinařství). Most se stal významným obchodním zázemím okolních horních měst, v nichž se těžilo stříbro. [25] Roku 1515 propukl v Mostě rozsáhlý požár, kterým se kompletně vytratila románská a gotická podoba města. I přes finanční pomoc nařízenou králem Vladislavem Jagellonským, 16. století přineslo Mostu velké finanční zadlužení. To bylo způsobeno nejen rozsáhlými požáry města, velkou neúrodou a hladem, morem, tureckými válkami, ale také konfiskací pozemkového majetku a městských důchodů, jako trest za účast v protihabsburském povstání v roce 1547. [24] Roku 1595 Rudolf II. prodal hrad Hněvín i s jeho vesnicemi městu Mostu, jehož území na počátku 17. století sahalo od zemské hranice v Krušných horách až po jižní okraj dnešního Mostecka. [24] Během stavovského povstání roku 1618 se Most postavil na stranu českých stavů. Toto rozhodnutí, po bitvě na Bílé hoře, nemělo pro město příliš slibné vyhlídky. Město bylo nejprve vypleněno císařským vojskem Albrechta z Valdštejna a v roce 1639 byl Most obsazen švédskými vojsky, která ničila město až do konce třicetileté války a dobyla i hrad Hněvín. Ten byl roku 1653 na přání měšťanů

15

zbourán, aby se už nikdy nemohl stát strategickým vojenským místem pro ničení města a okolí. V této době došlo také k vysoké emigraci nekatolíků do sousedního Saska. [25] Počátek 19. století městu také nepřinesl příliš dobrého. Most se stal průchozí oblastí pro vojska během Napoleonských válek a roku 1820 vypukl velký požár, během kterého bylo zničeno 214 domů a mnoho městských a církevních staveb. [24] Na počátku 19. století vzrostla těžba uhlí malovýrobním způsobem avšak s nedostatečným odbytem. V roce 1870 došlo k významné události a to prodloužení železniční trati z Ústí nad Labem do Chomutova přes Most. [17] K dolování uhlí tak nastoupily velké akciové společnosti. Se stále rostoucí báňskou činností od konce 19. století přicházelo do Mostu za prací mnoho českých obyvatel. Česká menšina zde počátkem 20. století tvořila asi čtvrtinu obyvatelstva. V roce 1843 žilo ve městě pouhých 3 935 obyvatel a v roce 1910 zde žilo už přes 25 600 obyvatel. [9] Bylo tedy nezbytné pro přicházející horníky, dělníky a jejich rodiny vybudovat nové čtvrti s činžovními domy za městem. Úředníci těžařských společností se usídlili ve vilové čtvrti pod replikou hradu Hněvína, která vznikla na přelomu 19. a 20. století. Na rostoucí těžební činnost navazoval rozkvět průmyslu. Na Mostecku vznikl nový pivovar, strojírenské závody, cukrovar, lihovar, sklárny, smaltovna, ocelárna, plynárna a elektrárna, či továrna na porcelánové zboží. Nově byly postaveny budovy jako krajský soud, spořitelny, školy, lázně, nemocnice, kasárna a také divadlo. Plynové osvětlení bylo nahrazeno elektrickým a vznikla nová kanalizační a vodovodní síť. Okolní hornické obce byly s Mostem spojeny elektrickou dráhou. Most se stal centrem báňských a finančních institucí. [25] Roku 1901 byla zprovozněna elektrická pouliční dráha, která spojila město Most s Kopisty, Litvínovem a Janovem. [17] Ve 30. letech 20. století měl starý Most nejvyšší počet obyvatel a to 28 212 obyvatel [25]. Před začátkem druhé světové války došlo k odlivu českého obyvatelstva do vnitrozemí a roku 1938 se Most stal součástí Německé říše, pro kterou byl významnou průmyslovou oblastí. Na konci války měl Most 23 000 obyvatel německé národnosti a 3 700 obyvatel české národnosti. [17] Po válce byl průmyslový potenciál Mostecka jednou z hlavních opor československého národního hospodářství. Intenzivní těžba uhlí vedla k rozšiřování povrchových dolů, což se nakonec stalo pro město Most osudné. Neboť pod sebou Most ukrýval 100 miliónů tun kvalitního hnědého uhlí v hodnotě téměř 4,5 mld. Kč [2, s. 84], v roce 1964 bylo přijato vládní ustanovení o jeho likvidaci, která byla realizována od roku 1967 a ukončena 1982. [17] Během likvidace města bylo 16

zdemolováno 12 škol, 50 objektů sociální a zdravotní péče, 5 kin, městské divadlo, knihovna, lázně, museum, okresní nemocnice, hřbitov, oblastní kulturní dům, 20 administrativních a správních budov, 15 restaurací, 4 hotely, 240 obchodů, 60 skladů, 80 dílen a provozoven, dům sportu, 630 kanceláří, 5 kostelů, různé památkové objekty, 7 průmyslových závodů, objekty železnice, elektrárna a 6 300 bytů.[2, s. 58] Ojedinělá, ve své době nejen pro Československo, byla záchrana kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ve dnech 30. září až 27. října 1975 byl gotický kostel o váze 12 000 tun, přesunut po obloukové dráze na vzdálenost 841,1 m při průměrné rychlosti 2,8 cm/min. [17] Výstavba bytových sídlišť pro horníky v novém Mostě probíhala již od 50. let 20. století podle architektů J. Štursy a J. Slabého. [17] Původně se mělo jednat pouze o rozšíření historického města. Stále rostoucí pozornost na ložiska pod městem však brzy zavrhla modernizaci starého města (88,5 % bylo postaveno za Rakousko - Uherska, více než polovina bytů neměla vlastní koupelnu a technické sítě byly velmi zastaralé) a nové město začalo být koncipováno pro 90 tisíc obyvatel, plán se však časem snížil na 60 tisíc. [2, s. 38] Počátkem 60. let bydlelo v novém městě téměř 30 tisíc obyvatel a do roku 1972 sem byli přestěhováni obyvatelé z rušených 34 obcí, či částí obcí Mostecka. [2, s. 87]

3. Těžba a rekultivace na Mostecku 3.1. Těžba hnědého uhlí Hnědouhelná ložiska Mostecké pánve vznikala od začátku třetihor a dodnes značně ovlivňují charakter Ústeckého kraje. Těžba uhlí pro osobní potřeby probíhala již od středověku, k rozvoji došlo v 19. století, kdy se rapidně snižovaly zdroje dřeva a bylo třeba je nahradit. Skutečný rozvoj těžba zaznamenala se vznikem železniční sítě mezi Ústím nad Labem a Chomutovem, která umožnila větší odbyt uhlí. [7, s. 3-4] První záznam o dobývání uhlí v blízkosti Mostu je z roku 1791 z dolu Magdalena u Střimic [1, s. 86]. Postupně vznikaly další malé ruční šachty, které byly od konce 20. století nahrazovány velkokapacitními lomy velkých uhelných společností a hlubinná těžba s modernizací techniky stále více ustupovala na úkor těžbě povrchové. Dnes je v provozu pouze jediný hlubinný hnědouhelný důl a to důl Centrum v Dolním Jiřetíně. [1, s. 88] 17

Aby bylo možné při povrchové těžbě uhlí získat, je nejprve třeba odstranit, či přemístit všechny objekty, které se nad lomem nachází. Orná půda z těchto míst se uloží na skládky, odkud je využívána pro následné rekultivace. Poté následuje odtěžení a přemístění nadložiskové vrstvy, tzv. skrývky. Hromaděním tohoto materiálu vznikají vnější výsypky, které mění reliéf krajiny. V okolí Mostu to jsou tyto výsypky: Kopistská výsypka (bývalý lom Obránců míru, Lom Most), Růžodolská a Jiřetínská výsypka (Lom Čs. armády), Střimická výsypka (lomy Ležáky a Most), Březenecká výsypka (Lom Vršany) a Velebudická výsypka (Lom J. Šverma).[1, s. 22] Skrývka z výsypek je po ukončení těžby buď využita k zasypání zbytkového lomu, nebo jsou výsypky rekultivací upraveny do nejrůznějších podob, od lesa přes vinice až po letiště.

3.2. Rekultivace „Rekultivace je všeoborový proces řízených úprav silně poškozeného území, jejichž smyslem je uvedení narušených pozemků do společensky žádoucího stavu.“ [3, s. 6] Již roku 1852 Rakousko-uherská monarchie ve starém horním zákoně ukládala báňským podnikatelům povinnost pečovat o to, aby jimi postihované pozemky byly navráceny svému původnímu účelu. [30] První úprava narušených pozemků v severních Čechách byla zahájena v roce 1908. V letech 1958-60 vznikl první dlouhodobý plán obnovy celé těžbou zasažené krajiny, tzv. Generel rekultivací SHR, který ve své době byl vzorem i v zahraničí. [3, s. 5] Dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, musí plán rekultivace být vytvářen již současně s plánem těžby a pro zajištění financování vytváří těžební společnosti povinnou finanční rezervu, jak pro rekultivace průběžné, tak pro rekultivační činnost i pro období po ukončení těžby. Tak tomu před privatizací hnědouhelných státních podniků v roce 1994 nebylo a proto v současnosti neexistují finanční zdroje pro rekultivace zahájené, či navazující po tomto roce. Vláda proto od roku 2002 postupně uvolňuje tzv. „15 ekomiliard“ Kč pro urychlení rekultivací v Ústeckém a Karlovarském kraji [3, s. 6], z nichž např. 2,5 miliardy Kč jsou určeny na rekultivaci lomu Ležáky – Most, areál Mosteckého jezera. [3, s. 34] Běžně lze rekultivace rozdělit na čtyři základní typy a to: •

zemědělská rekultivace

•

lesnická rekultivace

•

vodohospodářská rekultivace 18

•

rekreační rekultivace

K nejvýznamnějším rekultivačním projektům na Mostecku patří zajisté rekultivace Velebudické výsypky v Hipodrom a golfový areál, rekultivací v lomu Vrbenský a Benedikt vznikl rekreační areál s vodní nádrží, na výsypce Vrbenský je dnes autodrom. Významné lesnicky upravené území, chráněné v rámci evropského systému NATURA 2000, vzniklo na Kopistské výsypce. Největší měrou na Mostecku jsou zastoupeny lesnické rekultivace.

4. Turistické atraktivity ve starém Mostě V publikaci Proměny Mostecka, náměstkyně primátora Mostu, JUDr. Hana Jeníčková uvedla: „Nebýt obrovských zásob uhlí pod městem, patřil by dnes Most jistě mezi nejkrásnější evropské destinace a jeho urbanistická hodnota by aspirovala na zařazení mezi památky světového dědictví Unesco.“ [3, s. 3] Nelze s jistotou hodnotit, jakou podobu by mělo město dnes. Svou poslední architektonickou tvář město získalo do první světové války a až do jeho demolice se zde příliš nezměnilo. [9] Pokud by došlo pouze k citlivým rekonstrukcím, restauratérským pracím a nebyla by rázně změněna podoba historického centra, na město by se dnes více než pravděpodobně vztahoval některý za stupňů památkové ochrany.

4.1. Náměstí 4.1.1.

První náměstí

V místech, kde se již ve středověku křížily obchodní cesty, vzniklo tržiště a později náměstí trojúhelníkového tvaru. Náměstí v průběhu času vystřídalo tyto názvy - Staré, Tržní, Bismarkovo, Švehlovo, Dr. Beneše, Adolfa Hitlera a nakonec Mírové náměstí. Střed zdobila renesanční kašna a morový sloup. Morový sloup sv. Anny se sochami zemských patronů z roku 1681 od italského sochaře Petra z Toscany stojí dnes na Prvním náměstí v novém městě. [41] V roce 1935 byl na náměstí odhalen bronzový pomník T. G. Masaryka od sochaře J. Fojtíka. Pomník byl o tři roky později roztaven nacisty a jeho kopie v roce 1955 byla zničena komunisty. V současné době v Mostě probíhá veřejná sbírka na opětné vytvoření pomníku podle původního.

19

4.1.2.

Druhé náměstí

Toto náměstí podélného tvaru bylo známé především svými zeleninovými trhy. V minulosti neslo také jméno

Minoritů, císaře Wilhelma, Hermanna Göringa,

dr. Goebblese a nakonec generála Svobody. Jeho dominantou byl klášter minoritů s kostelem sv. Františka Serafínského. Renesanční kašna z roku 1587 od sochaře V. Petrasche, na které přibyla v roce 1729 socha lva s městským znakem od J. Dietze [41] zdobí dnes První náměstí nového Mostu.

4.1.3.

Třetí náměstí

Třetí náměstí v průběhu času neslo také jméno Nové náměstí, Gymnazijní a nakonec dr. Šmerala. Jeho hlavní ozdobou byl piaristický kostel Sedm radostí Panny Marie. Kamenný mariánský sloup z roku 1710, který zde stával, je nyní u kostela ve Vtelně. [41] Krom výše zmíněných náměstí bylo ve starém Mostě dalších sedm. Náměstí sv. Anny se stejnojmenným pseudogotickým kostelem, Smetanovo náměstí, kde stálo divadlo a spořitelna s kavárnou Opera, Schillerovo náměstí, Šmejkalovo náměstí, Václavské náměstí s kostelem sv. Václava a Mariánskou lékárnou, Náměstí Republiky s významnou

budovou

městské

obchodní

školy

a

budovou

ředitelství

Severočeských hnědouhelných dolů a Masarykovo náměstí, kde stála pošta z roku 1914 a sídlo okresního hejtmanství.

4.2. Kostely Nejvýznamnější stavební památkou starého Mostu byl gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 16. století, o jehož významu svědčí i skutečnost, že byl při bourání města zachráněn. Na Druhém náměstí stál bývalý klášter minoritů s kostelem sv. Františka Serafínského ze 17. století. Zachráněna z něho byla část vnitřního vybavení včetně plastiky od J. A. Dietze. Dominantou Třetího náměstí byl zbarokizovaný pravoslavný kostel, původně pozdně gotický z počátku 16. století. Na předměstí Mostu stál kostel sv. Václava s komendou a špitálem křížovníků s červenou hvězdou a na Jezerním předměstí to byl klášter kapucínů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, postavený v 18. století. Hřbitovní, původně dřevěný, kostel sv. Annny byl v 19. století přestavěn v novogotickém slohu a stal se evangelickým kostelem. [32] Klášterní kostel 20

magdalenitek Narození panny Marie na Zahražanech vznikl ve 13. století a byl barokně přestavěn. Ze starého Mostu k němu vedla křížová cesta, která se dochovala dodnes. [43]

4.3. Mostecké divadlo První mostecké divadlo bylo postaveno na návrh vídeňského architekta A. Grafa, mosteckými staviteli Wurmem a Hinkem v roce 1911. Secesní divadlo stálo na Smetanově náměstí a pojalo celkem 620 diváku, z toho bylo 420 míst určeno k sezení. Demolicí tohoto kulturního skvostu v roce 1982 byla ukončena existence starého Mostu. [41]

4.4. Městské muzeum Prvním muzeem v Mostě založeném v roce 1888 bylo Městské muzeum, zaměřené především na dějiny a folklór německého obyvatelstva Podkrušnohoří, na české obyvatelstvo se soustředilo až nové Podkrušnohorské muzeum vzniklé v roce 1928. Toto muzeum bylo po roce 1938 zrušeno a sbírky přešly Městskému muzeu. Od 50. let, již Okresní muzeum, které se spojilo s Litvínovským muzeem a převzalo sbírky z muzea v Hoře Svaté Kateřiny, sídlilo v budově bývalého piaristického gymnázia v Mostě. V těchto prostorách expozice sídlily až do roku 1978, kdy se muzeum muselo stěhovat do budovy bývalého německého gymnázia, kde je umístěno dodnes. [31]

4.5. Ostatní významné stavby a instituce Radnice na Prvním náměstí postavená v pseudorenesančním slohu roku 1882, byla vystavěna jako náhrada za renesanční radnice se sgrafitovou fasádou z 15. století, která byla roku 1881 zbourána. Na místě původní radnice v roce 1882 vznikla neorenesanční budova Okresního a krajského soudu. Ke společenskému a kulturnímu životu patřil Spolkový hornický dům REPRE. Tato budova ve východní části města byla postavená roku 1923 z „halířového fondu“ horníků a sloužila jako kulturní centrum. Byla zde restaurace, několik sálů a kino Oko. [41] Již ve 13. století udělil Přemysl Otakar II. Mostu právo vařit pivo. Pivovar, odstřelený v roce 1972 byl postaven roku 1899 na okraji Mostu. Převážně vyráběl výčepní pivo a 10. 12. 1905 uvedl na trh světlý ležák Zlatopramen (Goldquell), vyráběný ze speciálních druhů sladu. 21

Podle bavorského způsobu rovněž vyráběl černé pivo. [42] K vycházkám ve starém Mostě byla určena promenáda císaře Josefa II. (Wilsonovi sady, Fučíkovi sady), která vznikla v místech starého mosteckého hřbitova v 19. století. Do roku 1918 zde byl umístěn pomník císaře Josefa II., po II. světové válce zde stál pomník Julia Fučíka.

5. Turistické atraktivity v novém Mostě 5.1. Autodrom Původně měly na výsypce bývalého dolu Vrbenský vyrůst ovocné sady, jelikož zde ale pro tento účel nebyly vhodné podmínky, začal se zvažovat vznik autodromu. Ten měl navázat na bohatou historii motoristických závodů konaných po druhé světové válce. Závodní okruh začal být stavěn v roce 1978 a o čtyři roky později se stal prvním automobilovým závodním okruhem ve střední a východní Evropě. V roce 2005 k autodromu přibyl Polygon, centrum bezpečné jízdy pro výcvik a testování řízení za nepříznivých podmínek. [3]

5.2. Hipodrom V roce 1973 začal rekultivací části Velebudické výsypky vznikat nový dostihový okruh. Od roku 1997 je jeho hlavní činností samozřejmě pořádání dostihových a parkurových závodů a zabezpečení veškeré činnosti s tímto sportem spojené. Areál je také často využíván ke kulturním a společenským akcím. Kolem závodiště vede také téměř čtyřkilometrová in-line dráha. [29]

5.3. Kostel Nanebevzetí Panny Marie a jeho okolí Tato historická perla Mostu, která je od roku 2010 národní kulturní památkou, je spíše než pro svou historickou a architektonickou hodnotu, známá ojedinělou záchranou před zbouráním. Základní kámen byl položen v roce 1517 a hlavním architektem se stal Jakub Heilmann ze Schweinfurtu, žák školy Benedikta Rieda. Interiér pozdně gotického kostela byl v 18. století doplněn barokním oltářem, sochami a varhanami. V roce 1975 byla stavba jako celek přesunuta po kolejích na okraj nového města. Transfer v délce 841,1 metrů trval 500 hodin a průměrná rychlost přesunu byla 2,8 cm za minutu. [3, s. 47] Veřejnosti byl kostel zpřístupněn až v roce 1988. Nyní je pod správou 22

Národního památkového ústavu. V interiéru děkanského kostela je expozice původního inventáře a gotického a renesančního umění z Mostecka. Sklepení slouží jako výstavní prostor Severočeské galerie. Během prohlídky návštěvník může zhlédnout filmový dokument o přesunu kostela. Možné je navštívit také vyhlídkovou věž. Okolí děkanského kostela dokresluje gotický kostelík s barokním špitálem sv. Ducha. Jelikož byl špitál postaven na předměstí, dnes se řadí k jedněm z mála dochovaných objektů ze starého města. V roce 2010 byl v této lokalitě vystavěn dřevěný pravoslavný kostel, dovezený v rozloženém stavu z Rumunska. V budoucnu by mělo přibýt arboretum a model historického Mostu. Celá oblast kolem děkanského kostela se stane součástí rekreační zóny u právě dopouštěného Mosteckého jezera.

5.4. Hrad Hněvín Dnešní hrad Hněvín, stojící na stejnojmenném kopci, je pouho replikou původního hradu z 13. století. Ten byl v 17. století na žádost Mostečanů stržen, neboť přinášel městu problémy spojené s válkami. V 19. století byla na základech původní stavby vystavěna současná replika. Dnes je toto místo oblíbeným vycházkovým cílem. Na hradě se nachází rozhledna, ze které je výhled jak na Krušné hory, tak na České středohoří, ale také na postupně měnící se krajinu zasaženou těžbou na zalesněné plochy. Kromě krajiny, zde lze z hvězdárny pozorovat také oblohu. Prostory hradu slouží jako pokoje a apartmány hotelu a jako restaurace, která v Mostě patří k jedné z nejluxusnějších. Významnou osobností spojenou s Hněvínem je magistr Edward Kelley, který zde zemřel. Na hrad do Mostu byl Kelley převezen koncem 16. století, po útěku z pražského vězení, při kterém přišel o nohu. Z Hněvína, přestože měl celý hrad pro sebe a mohl se v něm volně pohybovat, se pokusil utéci znovu a zlomil si tak druhou nohu. Po tomto nezdaru si vzal život pozřením neznámé tekutiny. Pověst praví, že před smrtí hrad i město proklel, aby zmizely z povrchu země a tak se i v obou případech stalo. [15] Především v létě se zde koná množství kulturních akcí, z nichž nejznámější je „Den magistra Kelleyho“, kde je možné vidět ukázku dobových řemesel, vystoupení kouzelníků a historických šermířů, divadelní představení a jiné.

23

5.5. Sportovně-rekreační areál Benedikt Dnes se v jihovýchodní části města nachází moderní rekreační-sportovní areál. Namísto něho zde ovšem měla vzniknout bytová výstavba pro cca 15 000 obyvatel a to po ukončení těžební činnosti v povrchovém dole Benedikt. Po snížení plánovaného počtu obyvatel nového města ze 100 tisíc na 65 tisíc byl však plán přehodnocen a lom měl být zaplněn městskými odpady. Nakonec byla naštěstí výsypka lomu zalesněna a dvě zbytkové jámy byly zatopeny v jednu vodní nádrž. Tak v roce 1973 vznikla rekultivací první rekreační oblast s vodní plochou na Mostecku. [2, s. 167-174] V letech 2001 – 2002 Benedikt prošel rozsáhlou rekonstrukcí a nádrž byla rozdělena na dvě části. Větší slouží ke koupání a menší k rybolovu. Nově zde byla zbudována dětská hřiště a sportovní hřiště pro plážový volejbal, basketbal, hokejbal, stolní tenis, tenis, či malou kopanou. Tento prostor lemuje dvoukilometrová in-line dráha. V roce 2010 přibyly venkovní posilovací stroje a loni vodní atrakce. V areálu se taktéž nachází bowling club, stánky s občerstvením, restaurace a školící centrum. Ubytovací kapacity na Benediktu činí 65 lůžek, je možnost zvolit pobyt v bungalovech, nebo v penzionu. Areál je dobře přístupný městskou hromadnou dopravou a vybaven parkovištěm. Snad jediným nedostatkem této relaxační oázy ve městě je výhled západním směrem na panelové sídliště Liščí vrch v těsném sousedství, opačnému směru však dominuje barokní kostel z 18. století v městské části Vtelně s kopci Českého středohoří v pozadí.

5.6. Sportovně- rekreační areál Matylda Příměstský areál Matylda vznikl zatopením uhelného dolu Vrbenský, dle nějž je dodnes nádrž často špatně pojmenovávána. Skutečná vodní plocha Vrbenský se nachází 0,5 km severně od Matyldy. Rekultivace, jejíž výsledky jsou viditelné dnes, započala být realizována v roce 1986. Nádrž s rozlohou 40 ha byla napuštěna v roce 1992 a nyní jí obklopuje čtyřkilometrová in-line dráha. Ta se v zimě za příznivých podmínek mění na běžkařský okruh. Vodní plocha je využívaná jak k rybaření, tak především i ke koupání a vodním sportům. V létě 2011 zde nově objevily vodní atrakce jako např. vodní trampolína, lezecká stěna, skluzavky a další, možné je také zapůjčit si šlapadlo a loďku. Stánky s občerstvením, toalety a sprchy jsou k dispozici pouze během letní sezony. Areál se nachází mezi afrekventovanou silnicí E442 a autodromem. Proto především v době konání závodů je Matylda vhodná spíše pro sportovní využití, než k relaxaci a odpočinku. [27] 24

5.7. Jezero Vrbenský Velmi členité a rákosem obrostlé jezero Vrbenský od roku 2003 oficiálně funguje jako lokalita s nadstandardními podmínkami k rybolovu. Pro rybáře je zde k dispozici 6 samostatných lovných míst s možností jejich rezervace, lovné místo pro vozíčkáře, pronájem loděk, profifotografování úlovků a další služby spojené se sportovním rybolovem. [26]

5.8. Mostecké jezero Toto místo v tuto chvíli ještě není možné označit za turistickou atraktivitu, avšak panuje velké očekávání, že se jí během pár let stane. Mostecké jezero neboli jezero Most, začalo být napouštěno v říjnu roku 2008 a do konce roku 2011 mělo být dopuštěno. Tak se ale stane pravděpodobně nejdříve v červnu 2012. Jezero svou plochou 311 ha a hloubkou max. 75 m bude patřit mezi 20 největších vodních nádrží v ČR. Nádrž vzniká v prostoru zbytkové jámy lomu Ležáky, v místech, kde do roku 1982 stával starý Most. Jako první by měla dle mosteckého magistrátu zpřístupněna část s plážemi, hřišti, arboretem, modelem starého Mostu tzv. MiniMostem a především vystavěna silnice Most-Mariánské Radčice a lávka pro pěší, tak, aby byla tato oblast zpřístupněna. [40] V budoucnu by u jezera mělo přibýt přístaviště lodí, restaurace, ubytovací zařízení. Celá oblast dolu Ležáky bude v budoucnu zalesněna a protkána turistickými trasami a cyklostezkami.

5.9. České vinařství Chrámce První zmínka o vinařství na Mostecku pochází z roku 1209. Největší rozkvět nastal v době Karla IV. Po třicetileté válce nastal úpadek a v 19. století vinařství vymizelo. V roce 1967 v rámci rekultivačních prací ve spolupráci s vinařem ing. Ivanem Váňou vznikla vinice v obci Chrámce. Dnes společnost České vinařství Chrámce sklízí na 64 hektarech mosteckých vinic, z nichž polovina vznikla na výsypkách. Ročně se zde vyrobí zhruba 200 tisíc litrů vína z toho 40 tisíc litrů vína košer, Most se tak v Čechách řadí k nevětším výrobcům vín z vlastních vinic. [3, s. 23] Mostecká vína je možné zakoupit, či ochutnat např. ve vinárně U Divocha v centru města.

25

5.10.

Letiště Most

V letech 1988 – 1996 bylo vystavěno na Střimické výsypce nové letiště Aeroklubu Most. Letiště slouží především sportovním letcům a konala se zde doposud např. Mistrovství ČR v parašutismu, v letecké akrobacii, ale i Mistrovství Evropy v přesném létání a další. Veřejnost zde může využít nabídky vyhlídkových letů, přednášek, letecké školy a jiných akcí. [28]

5.11.

Oblastní muzeum Most

Oblastní muzeum Most od roku 1982 sídlí v budově bývalého německého reálného gymnázia a v roce 2000 k němu náleží i Mezinárodní památník obětem 2. světové války, umístěný v klasicistní budově starého krematoria. Expozice v hlavní budově je soustředěna především na geologickou minulost Mostecka, přírodu a mineralogii severozápadních Čech, ale také se věnuje historickému nábytku za 17. - 19. století a baronce Ulrice von Lewetzov.

5.12.

Podkrušnohorské technické muzeum

Muzeum vzniklo v roce 2003 v bývalém hlubinném dole Julius III. Expozice je zaměřena na dobývání, zpracování uhlí a hornický život v severočeské pánvi. Novinkou je zde místní simulovaná štola se speciálními efekty, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet práci při ražbě chodeb. Do budoucna se plánuje virtuální štola s efekty 4D [39].

5.13.

Naučné stezky

V okolí Mostu se nabízí k vycházkám množství překrásných míst, např. vrch znělcového původu Bořeň, na němž byla zřízena národní přírodní rezervace, či Flájská přehrada s flájským plavebním kanálem. Přímo v Mostě se nachází dvě značené naučné stezky. Tři kilometry dlouhá stezka na vrchu Resslu, která návštěvníky seznamuje s místní faunou a flórou a také s historií těžby a rekultivacemi. V roce 2011 nově vznikl čtyřkilometrový značený městský okruh „Po stopách magistra Edwarda Kelleyho. Ten začíná na hradě Hněvíně a provází městem po historických objektech. Nová naučná stezka, zaměřená na historii Mostu, by v budoucnu měla vzniknout v blízkosti děkanského kostela a jezera Most. 26

5.14.

Uhelná safari

Tento projekt zahájila v roce 2009 skupina Czech coal. Zájemci se mohou zdarma zúčastnit exkurzí a poznat tak celý cyklus dobývání uhlí od těžby skrývky až po rekultivaci krajiny. Návštěvník si může zvolit ze tří nabízených tras. Prohlídka lomu Československé armády a lomu Vršany, je zajištěna terénními vozy, na třetí trasu po rekultivovaných místech Mostecka je nutno využít vlastního dopravního prostředku. Exkurze je nutné zamluvit předem, každoročně jsou však velmi rychle zaplněné.

27

PRAKTICKÁ ČÁST 6. Předpoklady města Mostu pro cestovní ruch 6.1. Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady jsou základním faktorem pro turisticko-rekreační využití dané destinace. Jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny, nebo kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. [38] Přestože především přírodní předpoklady jsou charakterizovány jako relativně neměnné a trvalé, právě Mostecko je výjimkou potvrzující pravidla. Lidská ruka zde značně zasahuje nejen do tvorby reliéfu krajiny, vlivem důlní činnosti se terén snižuje pod původní úroveň a z odtěžené nadložní skrývky zas na jiných místech vznikají výsypky, které terén naopak zvyšují až o 100 m. Ale také vodstvo a živá příroda jsou ovlivněny báňskou činností a následnou rekultivací. Mostecko je často doposud považováno za oblast tzv. měsíční krajiny. Tedy krajiny zdevastované těžbou hnědého uhlí bez zeleně a bez života a těžkým průmyslem narušeným životním prostředím. Tak tomu již naštěstí není, díky rekultivacím a výstavbě města na zelené louce, má Most dnes jeden z nejvyšších podílů zeleně vůči zástavbě a to více než 30 %.[19] Při demolici původně královského města muselo těžbě ustoupit i množství památek. Nejvýznamnější objekty byly zachráněny a přemístěny. Nejcennější a nejznámější z nich je zajisté gotický kostel, přesunutý unikátní technikou. Nízká koncentrace památek je však nahrazena množstvím méně obvyklých atrakcí, jako jsou např. autodrom či hipodrom.

6.1.1.

Přírodní předpoklady

Reliéf Krajina Mostecka je velmi rozmanitá a nabízí malebné pohledy jak na kuželovité kopce Českého středohoří vzniklé erozním procesem sopečných struktur, tak i na hornatý reliéf Krušných hor. Město Most je součástí podkrušnohorské pánve, konkrétně pánve Mostecké v průměrné nadmořské výšce 230 m n. m. [1, s. 15] Severním směrem dominují Krušné hory, jejichž nejvyšší vrchol v okrese Most je vrchol Loučná (956 m n. m.). [1, s. 13] Směrem na jih se rozprostírá úrodná zemědělská krajina, 28

do které zasahují západní výběžky Českého středohoří. K nejvyšším vrchům Mostu patří Ressl (413 m n. m.) a Hněvín (399 m n. m.), které jsou pozůstatky vulkanické činnosti v třetihorách [1, s. 15]

Vodstvo Území Mostu náleží do povodí řeky Bíliny, která pramení na Chomutovsku a v Ústí nad Labem se vlévá do řeky Labe. Historicky významná vodní plocha na Mostecku, Komořanské jezero, se v 14. století pyšnila rozlohou až 5 600 ha. Postupem času však docházelo ke zmenšování jezera splaveninami z Krušných hor a v 19. století muselo jezero z důvodů rozvoje báňské činnosti zmizet zcela.[1, s. 25] Dnešní vodní plochy v Mostě naopak vznikly při rekultivacích zaplavením vytěženým povrchových dolů. Za účelem rekreace vznikly v Mostě nádrže Benedikt a Matylda. 24. října 2008 bylo zahájeno zaplavování zbytkové jámy lomu Most – Ležáky, místa, kde ještě před 40 lety stálo původní město Most [6].

Podnebí Klima na Mostecku v rámci ČR patří k teplejším. Podnebí je zde ovlivněno srážkovým stínem Krušných hor. Průměrná roční teplota je 8-9 °C. Průměrný roční srážkový úhrn v Mostě je 474 mm. [1, s. 24]

Živá příroda Co se týče fauny a flóry Mostecka, živá příroda je zde rozmanitá v závislosti na vegetačním pásmu. Převážně se jedná o lesostepní pásmo s výskytem dřevin snášejících zhoršené podmínky. Do bývalého okresu Most alespoň částečně zasahují tato chráněná území: NPR Bořeň, NPR Jezerka, NPP Jánský Vrch, PR Černý Rybník, PR Písečný Vrch, PR Milá, PP Chloumek a PP Lužické Šipáky. [1] Neméně významnou je Kopistská výsypka, vzniklá rekultivací krajiny, která je díky výskytu silně ohroženého druhu čolka velkého vyhlášená jako chráněné území soustavy NATURA 2000. [18]

29

6.1.2.

Kulturně správní předpoklady

Kulturní památky Výstavba města Mostu začala v 50. letech 20. století na zcela nezastavěném novém místě. Těžko lze tedy očekávat historické centrum, či malebná náměstí. K vidění jsou některé historické a umělecké památky zachráněné ze starého Mostu. Nejvýznamnějším objektem je zajisté děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie z 16. století. I když je kostel národní kulturní památkou, spíše než svou uměleckou hodnotou je známý především kvůli způsobu záchrany před likvidací. V těsné blízkosti se nachází nejstarší památka Mostu, bývalý městský špitál s kostelíkem sv. Ducha. Jako třetí do těchto míst přibyl také v roce 2010 pravoslavný kostel sv. Valentina, který byl rozložený dovezen z Rumunska. Nyní probíhá i výstavba kláštera. Některé dnešní nemovité památky nebylo vhodné původně postavit přímo do města, myšleno tím ještě staré město. Díky tomu nemusely být ani později zbourány a na svých původních místech byly zakomponovány do města nového. Jedná se např. o budovy secesních kasáren z roku 1906. Dnes jsou kulturní památkou, stejně jako klasicistní památník obětem 2. světové války, bývalé krematorium. Nyní je zde expozice k událostem na Mostecku ve válečných letech 1938-1945. Na přelomu 19. a 20. století vznikala při křížové cestě (z Mostu do Zahražan) s kapličkami z 18. století, luxusní vilová čtvrť v secesním duchu. Přes sto let na původním místě v Souši, části Mostu, stojí další kulturní památka, Židovský hřbitov. Ve městě je také rozmístěno množství plastik přemístěných z různých míst Mostecka, která byla zničena. Dominantou města je replika hradu Hněvín z přelomu 19. a 20. století, který zde na kopci stával již od 12. století. [20]

Kulturní zařízení a akce Jako okresní město s téměř 70 000 obyvateli, Most disponuje všemi základními kulturními zařízeními. Především místním obyvatelům je určena městská knihovna, kino Kosmos s dvěma sály a reprezentační dům Repre s kapacitou 1000 osob. K zařízení, zajímavějších i pro návštěvníky Mostecka, lze zařadit planetárium, Oblastní muzeum Mostu, galerie výtvarného umění v Mostě, Podkrušnohorské technické muzeum, Městské divadlo Most a Divadlo rozmanitostí, či rozhlednu a hvězdárnu na hradě Hněvíně. Na oblibě získala netradiční prohlídka lomů a rekultivovaných ploch tzv. Uhelná safari. 30

Vzhledem ke krátké historii města a především kvůli vysoké migraci obyvatelstva po roce 1945, se na Mostecku neudržely místní lidové zvyky a tradice. To se odráží i v kulturním životě. K pravidelným akcím patří sezonní záležitosti, jako je rozsvěcení vánočního stromu a velikonoční jarmark. Začátkem září se konají Mostecké slavnosti, které navazují na původní oslavy Dne horníků, v červnu to je pak Den magistra Kelleyho s programem určeným především rodinám s dětmi. Pro vinařskou turistiku mohou být zajímavé akce pořádané vinařstvím Chrámce.

Sportovní a zábavní zařízení Dalo by se říci, že o kolik je Most ochuzen a historické památky, o tolik je obohacen a sportoviště a sportovní zařízení. Hlavní roli zde hrají sportoviště vzniklá při rekultivacích. Na Velebudické výsypce vznikl Hipodrom, dostihové a parkurové závodiště. Od roku 2008 je zde také in-linová dráha. V roce 1990 byla Střimická výsypka proměněna v malé letiště, především určené pro sportovní létání. Na výsypce Vrbenský se zase v roce 1978 začal stavět Autodrom, u tohoto moderního závodního okruhu je dnes i Polygon, centrum bezpečné jízdy. Naopak bývalý lom Vrbenský byl zatopen, a dnes je z něj vodní nádrž Matylda, rekreačně sportovní areál. Nádrž slouží jak ke koupání, tak k rybaření a v části lze i využít vodní skútry, či vodní lyžování. Čtyř kilometrový okruh kolem vody poslouží jako in-line dráha a pokud je v zimě dostatek sněhu, upravuje se zde i stezka pro běžkaře. Podobný úděl má i bývalý lom Benedikt, taktéž byl zatopen a proměněn v rekreačně sportovní zónu s množstvím sportovních a dětských hřišť. Matyldu i Benedikt by v příštích letech mělo co do velikosti i zájmu návštěvníků předčít Mostecké jezero. Rekultivační činností vzniklo i golfové hřiště. V Mostě samozřejmě nechybí sportovní zařízení, jako jsou bowlingové dráhy, aquapark, fotbalový stadion, zimní stadion a nově zrekonstruovaná sportovní hala. Pro cyklisty a pěší turisty je určeno množství značených stezek a okruhů. V roce 2008 bylo na 1. náměstí postaveno nákupním centrum Central Most s více než 80 obchody a prostory k občasným výstavám, či kulturním akcím. Noční zábava v podobně hudebních klubů a diskoték je realizovaná povětšinou pouze v pátek a sobotu.

31

6.2. Realizační předpoklady CR Tyto předpoklady umožňují realizovat cestovní ruch v dané lokalitě a uspokojovat základní potřeby účastníků. Lze je rozdělit na dopravní, které znázorňují dostupnost dané destinace a možnost se v ní přemisťovat, a materiálně technické. Ty vypovídají především o možnostech ubytování a stravování. [38]

6.2.1.

Dopravní předpoklady

Most je vzdálen necelých 100 km severozápadně od Prahy a jihozápadním směrem od Drážďan. Autobusovou dopravu po Ústeckém kraji a také do Prahy zajišťují dva soukromí

dopravci

a

dopravní

podnik

Ústeckého

kraje

několikrát

denně.

Nejdůležitějším železničním spojením je podkrušnohorská trať z Ústí nad Labem do Chebu. Další tratě vedou do Prahy či Žatce. Městská hromadná doprava je provozována Dopravním podnikem města Mostu a Litvínova. Centrum města protínají tramvajové spoje, které jezdí až do Litvínova. Po Mostě lze mimo tramvaje využít některou z 15 autobusových linek.

6.2.2.

Materiálně technické

V Mostě je snadno dostupná veškerá sociální infrastruktura, kterou lze v okresním městě očekávat. Informační centrum poskytuje zájemcům své služby každý den během hlavní sezony, a od pondělí do soboty mimo sezonu. Kromě získání propagačních materiálů, či nákupu suvenýru je zde možnost využít některý z nabízených turistických balíčků, v případě zájmu dohodnout prohlídku města s průvodcem. Půjčovna kol je k dispozici na vlakovém nádraží. Dle brožury ubytovacích a stravovacích zařízení pro rok 2010 [21] je v Mostě celkem 16 objektů, kde je možné se ubytovat. Z toho se jedná o 6 hotelů, 1 motel, 6 pensionů, 2 ubytovny a 1 bungalovy. Podle zmíněného seznamu je tedy k dispozici přibližně 800 lůžek. Dle šetření ČSÚ z roku 2009 to bylo celkem 1128 lůžek v 19 hromadných ubytovacích zařízeních. [23] Největším hotelem s 350 lůžky je tříhvězdičkový hotel Cascade. Ubytování vyšší třídy v Mostě však zcela chybí. Městem propagovaných stravovacích zařízení zahrnujících restaurace, pizzerie, kavárny, cukrárny a vinárny je ve městě 38. V centru města a nákupních střediskách lze 32

využít i zařízení s rychlým občerstvením. Místním produktem v oblasti gastronomie jsou vína připravovaná vinařstvím Chrámce ze zdejší vinné révy.

7. Potenciál cestovního ruchu v Mostě Hodnocení, jaký vliv měla těžební činnost na CR v Mostě, je provedeno především porovnáním potenciálu CR starého a dnešního nového města. Dle [4, s. 2] „Potenciál cestovního ruchu je chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu.“ Za součást cestovního ruchu považuje v tomto případě ÚÚR i rekreaci. Pojem potenciál cestovního ruchu tedy v sobě zahrnuje i rekreační potenciál daného území a tento přístup je aplikován a i v této práci. V úkolu Ústavu územního rozvoje č. B.10/CR

„Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice“

z roku 2010 byly hodnoceny správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále ORP). Na základě tabulky pro ORP Most, která je součástí výstupu tohoto úkolu a metodiky, jejímž způsobem vznikla, se pokusím vytvořit obdobné hodnocení pro starý Most ve stavu před demolicí a nový Most, tak jak by mohl podle aktuálních plánů vypadat v blízké budoucnosti.

7.1. Metodika „Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice“ dle ÚÚR Podmínkou pro zkoumání souboru územních podmínek a předpokladů pro rozvoj CR je zjednodušení a rozčlenění na měřitelné segmenty. Ty pak vystupují v pozici dílčích potenciálů CR a celkový potenciál je koncipován jako jejich souhrn. V bodovém vyjádření je dílčím segmentům přiřazován určitý počet bodů.

Součet bodů pak

představuje konečný potenciál CR. Segmenty potenciálu cestovního ruchu lze seskupit do dvou dílčích kategorií potenciálu, jimiž jsou: a) potenciál atraktivit cestovního ruchu Atraktivity CR jsou reálným vyjádřením cílů návštěvníků regionu. Některé atraktivity jsou „bodové“ (např. zámek, botanická zahrada, jeskyně), jiné jsou územně komplexnější (např. jádro historického města, lázeňské místo, skalní město). Opět jiné atraktivity spočívají spíše než v konkrétních objektech v určitém věhlasu (např. obce s vinařským věhlasem). Zvláštní význam pro chování účastníků cestovního ruchu má 33

přiznání „vyššího statutu“ pro určité lokality, pokud je tento statut obecně známý a často frekventovaný. Atraktivity jsou rozděleny do stupňů A-C, kdy A má nejvyšší bodování. Zařazení je provedeno dle stupně památkové ochrany, jako jsou např. památková rezervace, památková zóna, národní kulturní památka atd. U ostatních objektů, byl použit odhad obecného významu objektu pro CR. I v nejnižší kategorii C jsou zařazeny pouze objekty, které skutečně v oblasti CR figurují, menší zámky, kostely apod. nejsou proto brány v úvahu. Celkový přehled atraktivit a jejich zařazení do jednotlivých stupňů, včetně bodové tabulky, je uveden v příloze. b) potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovních ruch Tento potenciál se neupíná na konkrétní objekty, nýbrž na širší územní předpoklady pro rozvoj CR. Nejpodstatnější pro CR jsou krajinné typy, které hrají významnou roli pro přírodně orientovaný CR a rekreaci od nejhodnotnějšího horského typu po nejméně hodnotný nížinný bezlesý typ. Mezi plochy s obecně podporujícím vlivem na CR, lze řadit i zóny v blízkosti sjezdů z dálnic a rychlostních silnic, protože zvyšují kvalitu dálkové dostupnosti území. Naopak plochy s obecně omezujícím vlivem představují zejména areály hnědouhelných dolů a velké plochy průmyslu. Pro hodnocení bylo vybráno 7 typů ploch a 6 typů linií, z nichž každá nese specifický význam pro rozvoj CR. Význam ploch může být jak kladný, tak záporný, či neutrální. Význam linií je pouze kladný. U každé plochy a linie je vyhodnoceno příslušné územní zastoupení z rozlohy ORP. U ploch přímým podílem v %, u linií pomocí koeficientu. Tento

výsledek

je

dle

rámcových

intervalů

zařazen

do

stupňů

A-E,

kdy A má nejvyšší bodování. Přehled hodnocených plocha linií, jejich intenzitních stupňů a bodování je přiloženo v příloze. Závěrem se přidělí bodové hodnoty jak potenciálu atraktivit, tak k potenciálu ploch a linií, dle bodové tabulky, kterou ÚÚR pro tyto účely vytvořilo. Tabulka bodových hodnot je vložena v přílohách.

34

7.2. Potenciál cestovní ruchu v ORP Most z roku 2009 dle ÚÚR Následující tabulky znázorňují hodnotu potenciálu CR tak, jak ji během roku 2009 určil Ústav územního rozvoje. ORP Most má dle tohoto hodnocení celkem 255 bodů. To je třetí nejnižší hodnota v Ústeckém kraji. Nižší potenciál má ORP Žatec se 155 body a 185 bodů získal ORP Bílina. Nejvíce má ORP Děčín, 1805 bodů.

7.2.1.

Hodnocené atraktivity CR a jejich významové stupně

Za přírodní zajímavost byla označena přírodní rezervace vrch Milá, ležící na území CHKO České Středohoří. Pro návštěvníky je rezervace dostupná po turistickém chodníku s informačními tabulemi. Do stupně C spadá hrad Hněvín jako „jiný významný hrad“ a obdobně i děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie jako „jiný významný kostel“. Do atraktivit „muzea a galerie“ bylo do stupně B zařazeno Oblastní muzeum v Mostě. Do stupně C Galerie výtvarného umění v Mostě a Památník obětem II. světové války s expozicí dokumentující válečné události let 1938–45 na Mostecku. Další hodnocenou atraktivitou v ORP Most je aquapark Aquadrom, golfové hřiště, Hipodrom Most, farma pro hipoturistiku Svinčice a dvě informační centra (dále TIC.

7.2.2.

Hodnocené plochy a linie a jejich intenzitní stupně

Při hodnocení intenzitních stupňů ploch a linií byl typ krajiny „rekreační a turistická II“ zařazen do stupně E, v ORP Most je tedy tato krajina na méně než 9 % celkové rozlohy a jedná se o okolí národní přírodní památky Milá. Minusové body ÚÚR přiřadil za „rekreační a turistickou krajinu typu IV“, která se rozkládá v oblasti ORP Most z cca 35 %. Urbanizovaný prostor tvoří cca 12 % a poslední minusová plocha je „průmyslový a těžební prostor“, který se rozprostírá v severozápadní části Mostecka, z celkové rozlohy asi z 25 %. Do kategorie „rekreační vodní plochy II“ byla zařazena vodní nádrž Matylda s celkovou délkou břehů 4 km. Z dopravní dostupnosti byla hodnocena linie u silnic I. třídy, která je dlouhá asi 40 km, a linie železnice I. třídy i II. třídy. Jako poslední byla vyhodnocena plocha CHKO České Středohoří, která je rozprostřena v ORP Most na cca 17 % celkové rozlohy.

35

Tabulka 1: Atraktivity CR v ORP Most dle ÚÚR Atraktivity CR v ORP Most dle ÚÚR Přírodní pozoruhodnosti Historické městské soubory Historické městské vesnice Zámky Hrady, tvrze, zříceniny Křesťanské sakrální památky Židovské památky Vojenské památky Pietní památky Technické památky Archeologické památky Historické podzemí Muzea, galerie Muzea v přírodě Lázeňská místa Zoologické zahrady, zooparky Botanické zahrady, arboreta Aquaparky, plavecké bazény Golfová hřiště Farmy pro hipoturistiku Vinařský věhlas Pivovarnický věhlas Jiné atraktivity CR Turistická informační centra Přidaná hodnota: památka UNESCO Úhrn Zdroj: [5]

A

B 1

C

Body 20

1

1 1

15 15

2

45

1 1 2

50 35 70

2

30 280

Tabulka 2: Plochy a linie v ORP Most dle ÚÚR Plochy a linie v ORP Most dle ÚÚR Rekreační a turistická krajina I Rekreační a turistická krajina II Rekreační a turistická krajina IV Urbanizovaný prostor Průmyslový a těžební prostor Rekreační vodní plochy I Rekreační vodní plochy II Dálniční dostupnost I Dálniční dostupnost II Řeky vhodné pro splouvání Silnice I. třídy Železnice I Železnice II Přidaná hodnota: národní park Přidaná hodnota: chráněná krajinná oblast Úhrn

A

B

C

D

E ●

Body

● ●

40 -90 -60 -240

●

75

●

● ● ● ●

100 100 10 40 -25

Zdroj: [5]

36

7.3. Potenciál cestovní ruchu ve starém Mostě a okolí Potenciál pro dnes neexistující místo se pokusím zhodnotit na základě prostudované literatury, článků regionálních periodik a rozhovorů s osobami, které starý Most dobře znali. Budu hodnotit stav města před zbouráním, s přihlédnutím k tomu, že by pravděpodobně došlo k řadě rekonstrukcí a oprav. Místo, kde stál starý Most, dnes spadá do oblasti

ORP Most.

Proto zahrnu celou tuto oblast v dnešní podobě

i v tomto případě. V úvahu vezmu, že by namísto dnešního Mostu byl typ krajiny „rekreační a turistická krajina typ III“, která není z hlediska intenzitního stupně hodnocena, neboť je pro rozvoj CR určena jako neutrální. Atraktivity, plochy a linie lišící se od potenciálu CR dle ÚÚR jsou označeny červeně.

7.3.1.

Hodnocené atraktivity CR a jejich významové stupně

Podstatným rozdílem, v čem se liší potenciál starého a dnešního Mostu je položka „historické městské soubory“. Přestože před likvidací Mostu se na historické jádro nevztahovala žádná památková ochrana, je pravděpodobné, že by se tak časem stalo. Tuto domněnku mi potvrdila památkářka z Národního památkového ústavu, Ing. arch. Skoumalová, která se k mému dotazu, zda by starý Most byl dnes pod památkovou ochranou, kdyby se dochoval v podobě před demolicí, vyjádřila takto: „Vzhledem k rozsahu dochované části dokumentačních materiálů všeho druhu z likvidace starého Mostu, původnímu počtu nemovitých památek vedených před likvidací ve státní seznamu a nedávnému prohlášení přesunutého kostela Nanebevzetí P.Marie za národní kulturní památku byla památková hodnota města jako celku velmi vysoká, takže do dnešního dne mohlo být historické jádro městskou památkovou rezervací a možná i výstavba 19. a 20. stol. (divadlo, reprezentační veřejné budovy, jezdecká kasárna, tzv. staré krematorium a řada architektonicky skvělých vil pod hradem Hněvínem) by mohla být městskou památkovou zónou.“ Z tohoto důvodu přiřazuji jednu položku do stupně A k „historickým městským souborům“ a do stupně B, 1/2 za poloviční bodování, neboť dle zmíněného vyjádření, by městská památková zóna vznikla jen možná. Jak již bylo také zmíněno, přesunutý kostel se v roce 2010 stal národní kulturní památkou a proto se s tímto statusem ze stupně C přesouvá do stupně A. Naopak jsem body oproti originálu ubrala za aquapark, golfové hřiště a Hipodrom. Aquapark vznikl v novém městě, nebudu ho tedy hodnotit vůbec. Hipodrom a golfové hřiště vznikly rekultivací na Velebudické výsypce. Ta byla navážena v letech 37

1955-1995 z lomu Jan Šverma a vznikla tedy bez ohledu na skutečnost, zda by se těžilo i pod starým Mostem, či ne. Kdyby však nevznikl nový Most v dnešním rozsahu, golfové hřiště ve vzdálenosti 5 km od původního města by samostatně asi neuspělo. Je možné ale předpokládat, že dostihové závodiště je natolik významné, že není potřeba, aby bylo přímo ve městě. Proto pro účely této práce uvažuji situaci, že by Hipodrom existoval a nechávám mu původní počet bodů. Pokud by Hipodrom byl z města dobře dostupný hromadnou i vlastní dopravou, mohlo by uspět i golfové hřiště. Proto mu dávám polovinu bodů z původního hodnocení. Poslední hodnocená položka v atraktivitách jsou turistická informační centra. I když ve starém Mostě žádné TIC nebylo, přiřadilo jsem do hodnocení jedno TIC. Pokud by byl Most MPR, je jisté, že by zde minimálně jedno TIC fungovalo.

7.3.2.

Hodnocené plochy a linie a jejich intenzitní stupně

Pro hodnocení ploch a linií jsem využila webové aplikace Územní plány obcí [36], konkrétně pro zkoumanou oblast ORP Most a také webovou aplikaci Most do minulosti [37]. Zde je možné zobrazit mapy v různých časových úsecích, včetně období před likvidací starého města. Tyto aplikace také umožňují změřit požadovanou oblast. Měření je pouze orientační. Pro účely této práce a zařazení do intenzitních stupňů je ale dostačující. Při hodnocení situace, kdyby nedošlo k těžbě pod starým Mostem a vybudování Mostu nového, je třeba upravit podíl jednotlivých typů krajin a ploch. Na místo dnešního Mostu, který je „urbanizovaným prostorem“, by vyjma čtvrti Zahražany, byl typem krajiny „rekreační a turistická krajina IV“. Naopak starý Most by se namísto „průmyslového a těžebního prostoru“ stal „urbanizovaným prostorem“. Tyto skutečnosti byly zohledněny a přepočítány. Urbanizovaný prostor se celkem zmenšil o cca o 10 km2, rekreační krajina typu IV by se rozšířila asi o 15 km2, ale stále by spadala do stejného intenzitního stupně. Plocha těžebního prostoru by se přibližně o 5 km zmenšila a ke změně stupně by ani v tomto případě nedošlo. Hodnocení zbylých ploch a linií jsem ponechala dle původních výsledků.

38

Tabulka 3: Atraktivity CR ve starém Mostě a okolí Atraktivity CR ve starém Mostě a okolí Přírodní pozoruhodnosti Historické městské soubory Historické městské vesnice Zámky Hrady, tvrze, zříceniny Křesťanské sakrální památky Židovské památky Vojenské památky Pietní památky Technické památky Archeologické památky Historické podzemí Muzea, galerie Muzea v přírodě Lázeňská místa Zoologické zahrady, zooparky Botanické zahrady, arboreta Aquaparky, plavecké bazény Golfová hřiště Farmy pro hipoturistiku Vinařský věhlas Pivovarnický věhlas Jiné atraktivity CR Turistická informační centra Přidaná hodnota: památka UNESCO Úhrn Zdroj: vlastní zpracování

A

B 1 1/2

1

C

Body 20 75

1

15 60

2

45

1

1

0 17,5 70

1/2 2

1

15 317,5

Tabulka 4: Plochy a linie ve starém Mostě a okolí Plochy a linie ve starém Mostě a okolí Rekreační a turistická krajina I Rekreační a turistická krajina II Rekreační a turistická krajina IV Urbanizovaný prostor Průmyslový a těžební prostor Rekreační vodní plochy I Rekreační vodní plochy II Dálniční dostupnost I Dálniční dostupnost II Řeky vhodné pro splouvání Silnice I. třídy Železnice I Železnice II Přidaná hodnota: národní park Přidaná hodnota: chráněná krajinná oblast Úhrn Zdroj: vlastní zpracování

A

B

C

D

E ●

● ● ● ●

Body 40 -90 -40 -240 75

● ● ● ●

100 100 10 40 -5

39

7.4. Aktuální potenciál cestovního ruchu v ORP Most Při tomto hodnocení potenciálu CR aktuálního a budoucího, budu vycházet z výsledků ÚÚR z roku 2009. Zhodnotím změny, které nastaly do letošního roku a pokusím se zahrnout i projekty, které v této době jsou v počátku realizace, či by v brzké době měli začít být realizovány. V této části si také dovolím doplnit některé atraktivity, které v originálním hodnocení potenciálu CR v ORP Most nebyly uvažovány, dle mého názoru by ale hodnoceny být měli. Jednotlivé atraktivity, plochy a linii lišící se od originální tabulky potenciálu CR dle ÚÚR jsou vyznačeny červeně.

7.4.1.

Hodnocené atraktivity CR a jejich významové stupně

První položkou, která se dnes od původní z roku 2009 liší je „křesťanské sakrální památky“. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se v roce 2010 stal NKP a z tohoto důvodu je hodnocen lépe. V roce 2010 byl poblíž přesunutého kostel postaven pravoslavný dřevěný kostel dovezený z Rumunska. Protože se jedná teprve o pátý vysvěcený pravoslavný kostel v ČR [44] a o ojedinělou architekturu, kostel jsem také zařadila mezi atraktivity a to do stupně C. Přestože se v ORP Most nenachází žádná technická památka jako taková, zařadila jsem do nejnižšího stupně C „technické památky“ projekt Uhelná safari, jelikož jde v ČR o ojedinělou exkurzi o kterou je ze strany návštěvníků velký zájem. Do konce letošního roku by v městské knihovně mělo vzniknout muzeum se stálou expozicí o starém Mostě [45], proto jsem u atraktivit „muzea a galerie“ přičetla 10 bodů. Podkrušnohorské technické muzeum se nachází za hranicí ORP Most, z tohoto důvodu není hodnoceno. Do hodnocení současného a budoucího potenciálu CR jsem také zařadila arboretum, které již nyní vzniká u napouštěného Mosteckého jezera. To co dle mého názoru v původním hodnocení chybí je Autodrom. Autodrom patří v Mostě k největší atrakci pro zahraniční turisty a návštěvníky ze vzdálenějších míst v ČR. Jelikož svým významem je Autodrom Most v ČR srovnatelný pouze se závodním okruhem v Brně, hodnotím ho stupněm A do kategorie „jiné atraktivity CR“. Do této kategorie stupně B, jsem také zařadila projekt MiniMost. V MiniMostě budou k vidění modely nejvýznamnějších staveb starého Mostu i Ústeckého kraje a mohlo by tomu tak být již v roce 2013. [46] Co se týče poslední hodnocené atraktivity, TIC je v ORP Most pouze jedno. Hodnocení zde bylo tedy sníženo.

40

7.4.2.

Hodnocené plochy a linie a jejich intenzitní stupně

Při hodnocení potenciálu CR ploch a linií bych poupravila jen dvě kategorie, neboť u ostatních nedošlo k žádným změnám a pravděpodobně v brzké době ani nedojde. Část plochy „průmyslový a těžební prostor“ se proměňuje v plochu „rekreační vodní plochy“. Jde o bývalý lom Most – Ležáky. Namísto měsíční krajiny vzniká vodní nádrž s rozlohou 3 km2 a okolo ní travnaté plochy a zalesněná oblast. Celkově tento rekreační prostor bude mít přibližně 12,5 km2. [8, s. 13] O těchto 12,5 km2 jsem zmenšila původní plochu „těžební prostor“, která má přibližně 55 km2. Tento typ krajiny se tak ze stupně B posunul do stupně C. Konečná délka břehů Mosteckého jezera bude 9,8 km [3, s. 19]. Přestože se do budoucna zvažuje nadregionální význam této oblasti, v této práci byl potenciál vodní nádrže Mostecké jezero zařazen do kategorie „vodní plochy typ II“. Tabulka 5: Atraktivity CR v ORP Most aktuálně Atraktivity CR v ORP Most aktuálně Přírodní pozoruhodnosti Historické městské soubory Historické městské vesnice Zámky Hrady, tvrze, zříceniny Křesťanské sakrální památky Židovské památky Vojenské památky Pietní památky Technické památky Archeologické památky Historické podzemí Muzea, galerie Muzea v přírodě Lázeňská místa Zoologické zahrady, zooparky Botanické zahrady, arboreta Aquaparky, plavecké bazény Golfová hřiště Farmy pro hipoturistiku Vinařský věhlas Pivovarnický věhlas Jiné atraktivity CR Turistická informační centra Přidaná hodnota: památka UNESCO Úhrn Zdroj: vlastní zpracování

A

B 1

1

1

Body 20

1 1

15 75

1

10

2+1

45+10

1

25 50 35 70

1

70 15

1 1 2

1 1

C

440

41

Tabulka 6: Plochy a linie v ORP Most aktuálně Plochy a linie v ORP Most za pět let Rekreační a turistická krajina I Rekreační a turistická krajina II Rekreační a turistická krajina IV Urbanizovaný prostor Průmyslový a těžební prostor Rekreační vodní plochy I Rekreační vodní plochy II Dálniční dostupnost I Dálniční dostupnost II Řeky vhodné pro splouvání Silnice I. třídy Železnice I Železnice II Přidaná hodnota: národní park Přidaná hodnota: chráněná krajinná oblast Úhrn Zdroj: vlastní zpracování

7.4.3.

A

B

C

D

E ●

● ● ●

Body 40 -90 -60 -180

●

125

● ●

100 100 10

● ●

40 85

Výsledky hodnocení potenciálu CR v ORP Most ve třech

různých časových úsecích a jejich porovnání Při porovnání celkových výsledků bodového hodnocení potenciálu CR Mostu ve třech podobách, má nejvyšší potenciál Most současný se zahrnutím právě realizovaných plánů souvisejících s CR. Nejméně poté Most hodnocený v roce 2009. Toto pořadí zůstává zachováno i při hodnocení atraktivit a plocha a linií zvlášť. Starý Most, přestože získal 75 bodů navíc za MPR a MPZ, které jsou s přesunutým kostelem bodovány v atraktivitách nejlépe, ztratil mnoho bodů především za aquapark a dále za informační centrum a z části za golfové hřiště. V hodnocení ploch a linií se od hodnocení Mostu z roku 2009 liší pouze poklesem záporných bodů o zmenšení těžebního území. Současná OS ORP Most s výhledem do brzké budoucnosti má při hodnocení v této práci vyšší potenciál než ORP Most v roce 2009 dle ÚÚR. Tyto změny pramení především z přeměny části těžebního prostoru v rekreační vodní plochu a u ní vznikajících atraktivit. Kladně se také podepsalo zařazení děkanského kostela na seznam NKP a hodnocení autodromu jako atraktivity CR. 42

Průměrná hodnota celkového potenciálu CR jednotlivých ORP v České republice je 880, atraktivit 516 a průměrný potenciál dle ploch a linií je 383. [4] Most má tedy podprůměrný potenciál CR ve vztahu ke všem ORP v ČR. Nejvíce průměru se blíží atraktivity u Mostu současného a budoucího. Naopak pouze tři ORP v naší zemi, mají záporné hodnocení ploch a linií a Most patří mezi ně. Názorným příkladem jak tento stav zvrátit je např. rekultivace lomu Most-Ležáky. Tabulka 7: porovnání potenciálu CR ve třech různých časových úsecích

Body

Potenciál CR v ORP Most z roku 2009 dle ÚÚR

Potenciál CR ve starém Mostě a okolí

Potenciál CR v ORP Most aktuálně

Atraktivity

280

317,5

440

Plochy a linie

-25

-5

85

Celkem

255

312,5

525

Zdroj: vlastní zpracování

8. Návštěvnost Mostu Ve městě Mostě v roce 2010 se v hromadných, ubytovacích zařízení (dále HUZ) ubytovalo celkem 67 466 návštěvníků, z toho se ze 40 % jednalo o zahraniční hosty. Oproti předchozím rokům, s výjimkou roku 2009, se jedná o pokles. Nejvyšší počet příjezdů byl v roce 2002 a to 25 405 hostů. [34] Tabulka 8: Návštěvnost HUZ v Mostě POČET OBYVATEL MOSTU ROK 2000 69 588 ROK 2005 67 805 ROK 2010 67 466 Zdroj: vlastní zpracování dle [33], [34]

POČET PŘÍJEZDŮ HOSTŮ

Z TOHO REZIDENTI

19 942 22 846 17 568

42 % 46 % 60 %

POČET PŘÍJEZDŮ HOSTŮ NA TISÍC OBYVATEL 287 337 260

Pro porovnání návštěvnosti HUZ v Mostě s ostatními vybranými městy, byly absolutní počty příjezdů hostů přepočítány na tisíc obyvatel. Srovnání bylo provedeno s ostatními okresními městy Ústeckého kraje. Toto porovnání je z pohledu ekonomické a hospodářské významnosti pro danou oblast. Zařazeno nebylo město Louny, které nemá zveřejněn počet návštěvníků HUZ. Dále je návštěvnost dnešního Mostu srovnána s obcemi a městy Ústeckého kraje, které mají statut městské památkové rezervace, 43

kterou by dnes pravděpodobně bylo i centrum starého Mostu. Porovnání v tomto případě může ukázat, zda a jaký vliv má historické centrum na návštěvnost. Most s 260 návštěvníky na tisíc obyvatel, se návštěvností příliš neliší od Ústí nad Labem, které má na tisíc obyvatel nejméně návštěvníků a to 243. Zhruba o 25 % jsou na tom lépe Děčín a Chomutov. 615 příjezdů hostů na tisíc obyvatel mají Litoměřice. Ty jsou sice co do počtu obyvatel znatelně menší, než zmíněná města, za to jsou ale městskou památkovou rezervací. Z okresních měst, co do počtu návštěvníků, vede jednoznačně lázeňské město Teplice se 751 hosty na tisíc obyvatel. Tabulka 9: Návštěvnost HUZ v okresních městech v Ústeckém kraji v roce 2010 OBEC

POČET OBYVATEL OBCE 51 691 50 441 23 462 18 832 67 466 51 146

POČET PŘÍJEZDŮ HOSTŮ 17 582 16 899 14 439 17 568 38 396

DĚČÍN CHOMUTOV LITOMĚŘICE LOUNY MOST TEPLICE ÚSTÍ NAD 96 464 23 470 LABEM Zdroj: vlastní zpracování dle [33], [34]

Z TOHO REZIDENTI

POČET PŘÍJEZDŮ HOSTŮ NA TISÍC OBYVATEL

49 % 70 % 62 % 60 % 56 %

340 335 615 260 751

60 %

243

V porovnání s obcemi s městskou památkovou rezervací, je na tom Most v návštěvnosti lépe než Žatec a Kadaň. Téměř dvojnásobný počet návštěvníků mají Terezín a Litoměřice. I ty však s velkým náskokem předhání Úštěk s návštěvností 2 972 příjezdů na tisíc obyvatel. Oblíbenost Úštěku pravděpodobně pramení z kombinace historického centra s památkami a z polohy na rozhraní CHKO České středohoří a CHKO Kokořínsko. Tabulka 10: Návštěvnost HUZ v obcích s MPR v Ústeckém kraji v roce 2010 POČET POČET OBEC OBYVATEL PŘÍJEZDŮ OBCE HOSTŮ KADAŇ 17 857 3 642 LITOMĚŘICE 23 462 14 439 TEREZÍN 3 064 1 744 ÚŠTĚK 2 931 8 183 ŽATEC 19 322 3 350 Zdroj: vlastní zpracování dle [33], [34]

Z TOHO REZIDENTI

POČET PŘÍJEZDŮ HOSTŮ NA TISÍC OBYVATEL

80 % 62 % 44 % 87 % 57 %

204 615 569 2 792 173

44

Z této komparace je patrné, že města s nejvyšším počtem hostů v HUZ mají statut MPR, nebo se jedná o lázeňské Teplice. Jsou však i města s MPR, která mají nižší návštěvnost, než Most. Nelze tedy z tohoto zkoumání jednoznačně určit, že starý Most by z důvodu historických hodnot měl více návštěvníků v HUZ, než Most současný.

9. Názory a povědomí o cestovním ruchu v Mostě 9.1. Mostečané a názory na cestovní ruch v Mostě Pro zjištění názorů občanů Mostecka na cestovním ruchu v Mostě bylo provedeno v období 29. 03. 2012 - 21. 04. 2012 dotazníkové šetření. Kompletní dotazník i s vyhodnocením je k dispozici pod tímto odkazem . Respondenti byli osloveni především e-mailem s odkazem na elektronický dotazník, který celkem vyplnilo 211 osob, z nichž 52 % bydlí, nebo dříve bydlelo na Mostecku. Z těchto obyvatel Mostecka je 60 % žen, nejpočetnější věkovou skupinou je rozmezí 31-50 let a to ve 48 %, 29 % věková skupina na 50 let a zbylých 23 % skupina do 30 let. Co se týče ukončeného vzdělání, 46 % respondentů má ukončené středoškolské vzdělání s maturitou, 32 % vysokoškolské, 10 % střední bez maturity 6 % základní a rovněž 6 % vyšší odborné. 51 % mosteckých respondentů někdy osobně navštívilo, nebo žilo ve starém Mostě. Starý Most by turistům doporučilo navštívit 88 % respondentů, kteří město osobně znali. Jako cíl návštěvy byl nejčastěji označován kostel Nanebevzetí Panny Marie, ten by doporučilo celý 76 % dotazovaných, 53 % označilo hrad Hněvín a stejný počet secesní divadlo. Prohlídku historického centra by doporučilo 49 % tázaných. Nejčastějším důvodem, proč by respondenti návštěvu starého města nedoporučili, je nevzhledné okolí (těžební činnost, chemický průmysl).

45

Obrázek č. 2: Doporučil/a byste turistovi navštívit starý Most?

Doporučil/a byste turistovi navštívit starý Most (myšleno v podobě, ve které jste ho znal/a)? 1% 11%

rozhodně ano spíše ano

33%

55%

nevím spíše ne

Zdroj: [16] Obrázek č. 3: Co by mohlo turistu ve starém Mostě nejvíce zaujmout?

O čem se domníváte, že by mohlo turistu ve starém Mostě nejvíce zaujmout? Označte max. tři možnosti. Sluneční lázně Exkurze s ochutnávkou piva ve starém…

12% 24%

Prohlídka historického centra

49%

Secesní městské divadlo

53%

Hrad Hněvín

53%

Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie

76%

Zdroj: [16] Obrázek č. 4: Proč by návštěva původního Mostu nebyla pro turistu zajímavá?

Proč se domníváte, že návštěva původního Mostu by pro turistu nebyla zajímavá? Zvolte maximálně dvě odpovědi. Znečištěné životní prostředí

29%

Nedostatek atraktivit, které by turistu zaujaly

29%

Existovala zajímavější místa k návštěvě Nevzhledné okolí (těžební činnost, chemický průmysl)

43% 57%

Zdroj: [16]

46

Návštěvu dnešního Mostu by doporučilo 58 % mosteckých dotázaných. Za největší turistickou atraktivitu opět označilo 74 % dotázaných děkanský kostel, 66 % Hněvín a 49 % prohlídku města a okolí s výkladem. Nejčastěji uvedeným důvodem, proč by Most turista navštívit neměl, bylo „nic zajímavého k vidění a prožití“, „existují zajímavější místa k návštěvě“ a „absence památek“. Obrázek č. 5: Doporučil/a byste turistovi navštívit dnešní Most?

Doporučil/a byste turistovi navštívit dnešní Most? 3% spíše ano 17%

spíše ne

38%

rozhodně ano

20%

nevím 22%

rozhodně ne

Zdroj: [16] Obrázek č. 6: Co by mohlo turistu v novém Mostě nejvíce zaujmout?

14. O čem se domníváte, že by mohlo turistu nejvíce zaujmout? Označte maximálně 3 možnosti.

Naučné stezky, cyklotrasy atd. Oblastní muzeum v Mostě Rekreačně-sportovní areály (Benedikt, Matylda) Autodrom Hipodrom Prohlídka Mostu a okolí s výkladem… Hrad Hněvín Přesunutý kostel Nanebevzetí Panny Marie

5% 10% 12% 31% 34% 49% 66% 74%

Zdroj: [16]

47

Obrázek č. 7: Proč by návštěva dnešního Mostu byla pro turistu nezajímavá?

Proč se domníváte, že návštěva dnešního Mostu pro turistu není zajímavá? Označte maximálně 2 možnosti.

Mně samotné/mu se Most nelíbí Zničená krajina a špatné životní prostředí

15% 30%

Absence památek

43%

Existují zajímavější místa k návštěvě

43%

Nic zajímavého k vidění a prožití

45%

Zdroj: [16]

Z odpovědí Mostečanů je patrné, že za největší atraktivitu města považují kostel Nanebevzetí Panny Marie a hrad Hněvín, to jak ve starém městě, tak i dnes. Návštěvu starého města by však doporučilo o 30 % více tázaných, než návštěvu současného Mostu. Zatímco nejčastějším důvodem proč nenavštívit starý Most bylo nevzhledné okolí a existence zajímavějších míst k navštívení, u nového města to bylo z důvodu nezajímavosti a absence památek. Co se týče rozvoje turismu na Mostecku, 68 % dotázaných souhlasí, že s rozvojem turismu by mohla vzniknout nová pracovní místa, 60 % souhlasí s možností zvýšení příjmů města a 58 % souhlasí, že rozvoj turismu by mohl napravit špatnou pověst města. S možnostmi odpovědí, které byly proti rozvoji turismu, souhlasilo max. 6 % respondentů.

48

Obrázek č. 8: Mělo by město usilovat o rozvoj turismu v Mostě?

Myslíte si, že by město mělo usilovat o rozvoj turismu v Mostě? Označte všechny odpovědi se kterými souhlasíte.

Ne, finance vynaložené do propagace města mohou být využity efektivněj Ne, Most nemá dostatečné předpoklady pro rozvoj turismu Ne, na Mostecku jsou daleko závažnější problémy k řešení, než jsou turisté Ano, mohlo by to napravit špatnou pověst města Ano, zvýšily by se příjmy města Ano, mohla by vzniknout nová pracovní místa

3% 7% 7% 58% 61% 68%

Zdroj: [16]

9.2. Řízené rozhovory s odborníky Pro uskutečnění řízených rozhovorů jsem oslovila několik osob, které mají profesně blízký vztah k CR a vztah Mostu zároveň. Nepodařilo se mi však získat tolik řízených rozhovorů, kolik jsem původně očekávala. Velkým zklamáním pro mě bylo jednání s Centrem rozvoje turismu Mostecka, kde se mi několikrát nedostalo vůbec žádné odpovědi a ani při dalším kontaktování jsme nenašli řešení, jak řízené rozhovory uskutečnit. Z celého jednání jsem bohužel cítila neochotu a nezájem, které jsem u turistického informačního centra očekávala ze všech oslovených osob a institucí nejméně. Zodpovězení mých otázek mi přislíbil i pan primátor Mostu, bohužel se rozhovor nakonec především z časových důvodů neuskutečnil. Naopak velice vstřícné a přínosné bylo jednání s panem Jaroslavem Hronem, mosteckým sběratelem, vydavatelem DVD nejen o Mostě a pořadatelem výstav o Mostě. Pan Hron mi kromě zodpovězení otázek poskytl také některé informační materiály pro tuto práci. Ze sféry podnikatelů v oboru CR v Mostě mi byly ochotně poskytnuty odpovědi od provozní penzionu Olympia.

49

Z odpovědí jak pana Hrona, tak provozní penzionu Olympia, je patrné, že současný Most nepovažují za turisticky atraktivní a naopak se domnívají, že starý Most by měl vyšší potenciál CR. Kompletní otázky a odpovědi jsou uvedeny v příloze.

9.3. Povědomí o Mostě u občanů České republiky Město Most, stejně jako celý Ústecký kraj, je v podvědomí občanů ČR zapsáno povětšinou jako průmyslová oblast se zničeným životním prostředím a s vysokou mírou nezaměstnaností. Toto plyne i z dotazníkového šetření o cestovním ruchu v Mostě [16], které bylo realizováno v období 29. 03. 2012 - 21. 04. 2012 elektronickou formou. Z celkových 100 respondentů, kteří nebydlí na Mostecku, jich 75 % nikdy v Mostě nebylo. Právě těchto 75 osob odpovídalo na otázku, co ví o Mostě, aniž by jakékoliv informace vyhledávali a jejich úkolem bylo označit všechny odpovědi, se kterými souhlasí. 81 % respondentů označilo, že je Most v severních Čechách, 69 % vysokou nezaměstnanost, 58 % velmi znečištěné životní prostředí a 53 %, že je Most šedé průmyslové město bez zeleně. V nabídce odpovědí byly zařazeny i nepravdivé informace. Z této skupiny tázaných by 44 % Most spíše nechtělo navštívit, 20% spíše ano a 20 % neví.

50

Obrázek č. 9: Co víte o Mostě?

Co víte o Mostě, aniž byste jakékoliv informace vyhledával/a? Označte všechny možnosti, se kterými souhlasíte. Je tam významný historický most. Původní město bylo zbouráno z důvodu těžby uhlí, které se pod ním nacházelo. V centru města se nachází zbytek lomu, jako připomínka těžby uhlí v minulosti.

8% 15% 17%

Mají tam přestěhovaný kostel.

19%

Je tam autodrom.

20%

Je to nevzhledné, panelákové město.

44%

Most je šedé průmyslové město bez zeleně.

53%

Je tam velmi znečištěné životní prostředí.

59%

Je tam vysoká nezaměstnanost.

69%

Nachází se v severních Čechách.

82%

Zdroj: [16] Obrázek č. 10: Chtěl/a byste Most někdy navštívit?

Chtěl/a byste Most někdy navštívit? Bez ohledu na Váš čas a finance.

Spíše ne

8% 8% 44%

Spíše ano Nevím

20%

Rozhodně ano 20%

Spíše ano

Zdroj: [16]

51

Obrázek č. 11: Z jakého důvodu byste chtěla/a Most navštívit?

Z jakého důvodu byste chtěl/a Most navštívit?

Rád/a poznám každé nové místo.

5% 18%

Jiný důvod

77%

Rád bych viděl/a konkrétní atraktivitu, o které jsem slyšel/a

Zdroj: [16] Obrázek č. 12: Z jakého důvodu byste Most nechtěl/a navštívit?

Z jakého důvodu byste Most nechtěl/a navštívit? 3% 10% Nemyslím, že bych tam mohl vidět/zažít něco zajímavého

10%

Nevím

77%

Při cestování nevyhledávám města Nerad/a cestuji

Zdroj: [16]

9.3.1.

Most v zahraničních průvodcích

Pokud se najde v zahraničních průvodcích po České republice zmínka o Mostě, nebývá příliš lichotivá. Most je hned v prvních řádcích představován jako panelákové město postižené těžbou se znečištěným ovzduším. K návštěvě je ale vždy doporučen přesunutý kostel, o kterém bývají uvedeny podrobné informace.

52

Anglicky psaný průvodce [11, s. 254] nabádá k návštěvě přesunutého kostela, muzea a vyhlídky na Hněvíně. Německý průvodce [12, s. 156] otevírá kapitolu severních Čech slovy „Otevřete oči, zadržte dech – tak by mohlo znít motto pro turisty, kteří se vydají do regionu těžby uhlí“. Dále je stručná zmínka o zničení starého města a snaze nápravy životního prostředí. Nové město dle autora nestojí za návštěvu, snad pouze přestěhovaný kostel, o kterém se rozepisuje podrobněji. Více o Mostě uvádí [13 s. 174-176]. V novém městě vyzdvihuje stavbu moderního divadla, repliky náměstí a Hněvín, jinak je označeno za anonymní panelákové sídliště, které za návštěvu nestojí, až na kostel. Tomu je opět věnována téměř celá strana. Velmi podobný je popis Mostu i v Baedekeru [14, s. 399].

10. Návrhy rozvoje cestovního ruchu v Mostě Přestože Most nepatří k vyhledávaným cílům turistů, má specifickou nabídku, kterou město stále rozšiřuje a zdokonaluje. Na první pohled nevýhody, kvůli kterým turisté do Mostu nechtějí zavítat, mohou být efektně přeměněny v klady. Např. nevzhledná a poničená krajina těžbou je dnes ve většině případů zrekultivována a neznalý jen těžko pozná, že v místech byl ještě docela nedávno lom, či výsypka. Tímto způsobem vzniklo množství sportovních a rekreačních areálu, které by měli být co nejvíce využity a nabízeny ke sportovně zaměřeným víkendových kurzům a akcím (in-liny, jezdectví, rybolov), teambuildingovým akcím atd. Vzhledem k stále rostoucímu všeobecnému zájmu o zážitkovou turistiku by Most měl k tomuto trendu přihlédnout, neboť pro tento typ turismu není žádnou překážkou nedostatek historických památek a ani stále ještě častý pohled na Most, jako těžbou postiženou oblast. Naopak lze využít báňskou činnost i zboření starého města a postavení zcela nového, jako originální námět při tvorbě nových atraktivit a produktů CR. Velmi kladně osobně hodnotím jak realizaci projektu MiniMost, tak i plán na vznik nové expozice o starém Mostě. Doposud probíhaly pouze příležitostné výstavy, které staré město připomínaly, což je vzhledem k významu bývalého města i ojedinělé události jeho zbourání škoda. Tématika těžební činnosti je momentálně využívaná v Podkrušnohorském technickém muzeu a Uhelné safari. Dále by např. mohla vzniknout na hradě Hněvíně expozice magistra Kelleyho s alchymickou a chemickou tématikou. Zvýšila by se tak i hodnota repliky hradu, kde mohou turisté momentálně navštívit pouze vyhlídkovou věž, hvězdárnu, či hotel s restaurací. Tato expozice by 53

měla být pojata interaktivně, tak aby si především malí návštěvníci mohli sami např. namíchat kouzelný elixír. Starším návštěvníkům by mohla být věnována expozice chemicko-geologická, zaměřená především na místní průmysl a těžbu uhlí. Muzeum by tak bylo spjaté jak s magistrem Kelleym, který byl na Hněvíně vězněn, tak s jedním z nejvýznamnějších znaků Mostecka – báňskou činností a chemickým průmyslem. Potenciální účastníky CR ve větším množství by mohl v budoucnu přilákat právě realizovaný projekt rekreační oblasti s naučně-zábavní zónou u jezera Most. Vhodné by také bylo zaměřit se více na návštěvníky z nedalekého Saska, kteří nejčastěji jezdí za programem autodromu a upozornit je i na další možnosti zábavy a poznání. Stejně tak by tomu mělo být u účastníků Uhelné safari, které je každým rokem úspěšnější a nestíhá uspokojit všechny zájemce [49]. Velký prospěch pro turismus severních Čech by zajisté měl zápis hornické a kulturní krajiny Krušnohoří na seznam UNESCA, o nějž je v rámci euroregionu Krušnohoří – Erzgebirge snaha [47]. Masivní propagací, která by dokázala změnit negativní pohled na oblast Mostecka, by se mohlo město stát vyhledávaným turistickým cílem především pro návštěvníky Ústeckého kraje a Krušných hor. Podpora rozvoje CR by ale neměla směřovat pouze k potenciálním návštěvníkům. Neméně důležité je zaměření na místní obyvatele a ukázat jim, že mají mnoho možností, jak trávit svůj volný čas, aniž by museli odjet z města. I když dle dotazníkového šetření [16] většina souhlasí s rozvojem turismu v Mostě, už menší část občanů by ale doporučila turistům Most navštívit. Podle výsledků průzkumu o názorech místních obyvatel na Most zveřejněných v časopise COT business [48], si 61 % dotazovaných myslí, že Most je turisticky nezajímavá oblast. Tento názor místních propagaci a změně špatné pověsti Mostecka příliš neprospívá a je potřeba ho změnit.

54

ZÁVĚR Hlavním cílem teoretické části bylo představení současného města a jeho historie a také popis jednotlivých turistických a rekreačních atraktivit. Ve starém městě šlo především o historické objekty, zatímco v novém městě jsou atraktivity rozmanitější. K současnému Mostu se nabízí množství informačních zdrojů ať už monografických, propagačních, tak především těch v elektronické podobě. Textové informace ke starému Mostu jsou hůře dostupné a často se opakují. Hlavním cílem praktické části bylo vypracování srovnávacích analýz předpokladů pro rozvoj CR v současném Mostě a starém Mostě, kdyby nebyl z důvodu těžby uhlí zbořen. Na základě porovnání celkových hodnot potenciálu cestovního ruchu dle metodiky ÚÚR pro ORP Most v roce 2009, ORP Most aktuální a pro starý Most lze říci, že Most dnešní má největší potenciál CR. V tomto ohledu lze tedy na téma této práce „vliv těžby uhlí na cestovní ruch v Mostě“, odpovědět, že těžba pro potenciál CR měla vliv kladný. To je způsobeno především úspěšnými rekultivacemi výsypek a lomů, ze kterých v mnohých případech vznikly a stále vznikají atraktivity CR. Komparační analýzou počtu hostů v HUZ v Mostě s vybranými městy Ústeckého kraje nebylo jednoznačně prokázáno, že by starý Most, jako městská památková rezervace měl více hostů v HUZ, než současný Most. Z dotazníkového šetření však vyplývá, že Mostečané by častěji doporučili turistům návštěvu starého města. Toto pravděpodobně souvisí se silnou pozicí kulturně poznávacího CR v České republice a to jak na straně nabídky, tak i poptávky. Na základě této skutečnosti, by se dalo soudit, že starý Most by mohl být turisticky atraktivnější než současný. Avšak co se týče odpovědí na otázku „O čem se domníváte, že by mohlo turistu nejvíce zaujmout“ u obou měst téměř stejná procenta respondentů i ve stejném pořadí, uvedla děkanský kostel, hrad Hněvín a prohlídku historického centra starého Mostu a prohlídku města s výkladem u nového města. Protože první dva objekty jsou spojeny s oběma městy a prohlídka města by byla naopak velice rozdílná, lze tuto skutečnost chápat tak, že nezáleží tolik na městě jako celku, ale spíše na jednotlivých objektech a činnostech. Z výsledků dotazníkového šetření není tedy možné vyvodit jednoznačný závěr, jakým způsobem těžba ovlivnila cestovní ruch Mostu. 55

Jelikož se mi podařilo získat vyjádření odborníků k otázkám týkajících se CR v Mostě pouze ve dvou případech, v závěru práce k těmto výsledkům nebudu příliš přihlížet. Takto nízkou ochotu odpovědět připisuji jednak pracovní a časové vytíženosti oslovených a možná i tématu této práce. Již při kontaktování některých potenciálních respondentů dotazníkového šetření jsem nejednou čelila názorům, že záměrem této práce je pouze kritika rozhodnutí o demolici starého města. Otázka těžby na Mostecku, jak v minulosti, tak v přítomnosti a především budoucnosti, je stále velmi aktuální téma a možná i z tohoto důvodu panuje jistá opatrnost k vyjádření svých názorů k čemukoliv, co by na první pohled mohlo s těžbou uhlí souviset. Město Most v dnešní podobě nemá předpoklady pro to, aby se mohlo zařadit k nejnavštěvovanějším místům v rámci České republiky. Takto vysoké předpoklady by však pravděpodobně nemělo ani historické město, kdyby nebylo zbořeno. Z hlediska kulturně poznávacího CR je možné říci, že ten byl těžbou ovlivněn negativně. Historické hodnoty nelze nahradit ničím a socialistická výstavba současného Mostu je příliš mladá na to, aby byla označena za architektonický unikát. Pokud však vezmeme v úvahu bohatost ČR na historická města a památky, není snad jednoduší přilákat návštěvníky na jiné zajímavosti, které nejsou tak časté? Při tomto pohledu zajisté není možné říci, že těžba uhlí a demolice starého Mostu ovlivnily místní CR negativně. Naopak lze tuto nevšední historii a spojitost těžby hnědého uhlí s Mosteckem využít jako námět pro zážitkový a poznávací turismus, jak tomu už i v některých případech dnes je. V závěru této práce mohu konstatovat, že míra ovlivnění CR Mostu těžební činností je vysoká, nelze však určit zda je pozitivní, či negativní, neboť předpoklady pro cestovní ruch starého a současného města Most jsou naprosto odlišné.

56

POUŽITÉ ZDROJE Monografie [1] BENEŠ, E. D., S. BUREŠ a D. GOLL. Mostecko: regionální vlastivěda. Most: Hněvín, 2004, 142 s. ISBN 80-86654-10-9. [2] KREJČÍ, V. Most: zánik historického města, výstavba nového města. Ústí nad Labem: AA 2000, 2008, 263 s. ISBN 978-80-254-3157-3. [3] ŠTÝSL, S. Proměny Mostecka [online]. Most: Statutární město Most, 2012 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: < http://www.mestomost.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=9959&id_ktg=1187&archiv=0> [4] ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice [online]. Brno, 2010, 9. 1. 2012 [cit. 2012-2-06]. Dostupné z: [5] ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice: Ústecký kraj [online]. Brno, 2010, 9. 1. 2012 [cit. 2012-2-06]. Dostupné z: [6] Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje pro územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působnosti Most. [online]. T-Mapy a DHV CR, 2008, 185 s. [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: [7] ÚSTECKÝ KRAJ. Projekt č.1CE038P4 "Listen to the Voice of Villages, program CENTRAL EUROPE" :Pilotní projekt [online]. 2010 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: [8] Technické a územní řešení lokality Jezero Most: Pilotní lokalita projektu COBRAMAN [online]. Most, 2010, 28 s. [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: 57

[9] FRÖHLICHOVÁ, Z. Most ve fotografii: Město Most - nositel řádu práce. Praha: REFO, 1961-1974. [10] VYSTOUPIL, J. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, 157 s. ISBN 8023972561. [11] HUMPHREYS, R. The Czech and Slovak republics. 6th ed. London: Rough Guides, 2002, 632 s. ISBN 1858289041. [12] GRÜNDEL, E. a H. TOMEK. DUMONT Richtig Reisen Tschechien. 2. vyd. Ostfildern: DUMONT Reiseverlag, 2010, 400 s. ISBN 978-3770176199. [13] MICKLITZA, K. a A. MICKLITZA. Tschechien entdecken: unterwegs in Böhmen und Mähren. 2., aktualisierte und erw. Aufl. Berlin: Trescher, 2006, 468 s. TrescherReihe Reisen. ISBN 38-979-4087-6. [14] BAEDEKER REDAKTION. Baedeker Allianz Reiseführer Tschechien. 4. vyd. Ostfildern: MAIRDUMONT, 2008, 414 s. ISBN 978-3829711050. [15] Městský okruh aneb Po stopách magisra Edwarda Kelleyho. Most: Centrum rozvoje turismu Mostecka, 2011. [16] VODIČKOVÁ, L. Město Most a cestovní ruch: výsledky průzkumu [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:

Weby a webové stránky [17] BLAHOUTOVÁ, I., K. TICHÁ a P. TROJNOVÁ. Stručné dějiny města v datech. Most:oficiální web města [online]. Most, 8.11 2009, 13. 2. 2012 [cit. 2012-0311]. Dostupné z: [18] Chráněná území na Mostecku. Most: oficiální web města [online]. Most, 4. 5. 2010, 1. 9. 2011 [cit. 2011-11-11]. Dostupné z:

58

[19] Současnost města Mostu. Most: oficiální web města [online]. Most, 9. 8. 2010 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z: [20] Památky ve městě. Most: oficiální web města [online]. Most, 2009-2011 [cit. 201111-10]. Dostupné z: [21] Ubytovací a stravovací zařízení. Most: oficiální web města [online]. Most, 20. 7. 2011 [cit. 2011-11-07]. Dostupné z: [22] Orientační přehled pobytu a počtu obyvatel v Mostě, říjen 2011. MAGISTRÁT MĚSTA MOSTU. Most: oficiální web města [online]. 1. 11. 2011 [cit. 2011-11-07]. Dostupné z: [23] Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a podle okresů k 31. 12. 2009. Český statistický úřad [online]. Praha, 2011 [cit. 2011-11-07]. Dostupné z: [24] Historie města Mostu. Most: oficiální web města [online]. Most, 8. 11. 2009 [cit. 2011-10-03]. Dostupné z: [25] Zaniklé obce na Mostecku: Starý Most. Oblastní muzeum v Mostě [online]. Most [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: [26] Jezero Vrbenský [online]. Most, 2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: [27] Rekreační areál Matylda. Technické služby města Mostu [online]. Most, 2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: [28] PITÁK, J. Historie letiště. Aeroklub Most [online]. 2005, 30. 01. 2012 [cit. 201203-18]. Dostupné z:

59

[29]Profil. Hipodrom Most [online]. 1996-2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: [30] Rekultivace: principy a historie. Czech Coal Group [online]. 2011 [cit. 2012-0408]. Dostupné z: [31] Historie muzea. Oblastní muzeum v Mostě [online]. [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: [32] Starý Most: historické památky. Oblastní muzeum v Mostě: Zaniklé obce na Mostecku [online]. [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: [33] Stav obyvatel ve vybraném území- časová řada (DEM1030CU). Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. 23. 5. 2011 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: [34] Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území: (CRU9010CU). Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. 18. 5. 2011 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: [35] Světové dědictví, NKP, chráněná území. Národní památkový ústav:MonumNet [online]. 2003-2011 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: [36] STATUTÁRNÍ MĚSTO MOST, odd. GIS. Územní plán obcí Mostecka [online]. ArcGIS Viewer for Flex version 2.4, 2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: < http://gis.mesto-most.cz/upnobce/index.html> [37] STATUTÁRNÍ MĚSTO MOST, odd. GIS. Most do minulosti [online]. ArcGIS Viewer for Flex version 2.4, 2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: < http://gis.mestomost.cz/mostdominulosti/index.html >

60

Elektronické periodikum [38] BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj [online]. 2002, V, 1/2002 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: [39] ŠOLTYSOVÁ, V. V hornickém muzeu k vidění důlní katastrofy, výbuch a možná i permoník. Homer live: týdeník Mostecka [online]. 15. 3. 2012[cit. 2012-03-18]. Dostupné z: [40] VOKURKA, M. Jezero Most se napouští už tři roky. Plné ale letos asi nebude. Mostecký deník [online]. 20. 10. 2011[cit. 2012-03-18]. Dostupné z: [41] HRON, J. Vzpomínky na starý Most: Významné budovy. Mostecký deník [online]. 26. 11. 2010[cit. 2012-04-09]. Dostupné z: [42] HRON, J. Vzpomínky na starý Most: Průmysl. Mostecký deník [online]. 2010, 11. 12. 2010[cit. 2012-04-09]. Dostupné z: [43] HRON, J. Vzpomínky na starý Most: Z kostelů zbyl původní jediný. Mostecký deník [online]. 2010, 16. 10. 2010[cit. 2012-04-09]. Dostupné z: [44] VOKURKA, Martin. Bůh má v Mostě novou svatyni. Pravoslavný kostel. Mostecký deník [online]. 2011, 10. 10. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z:

61

[45] VOKURKA, Martin. Ještě letos má konečně vzniknout muzeum o starém Mostu. Mostecký deník [online]. 2012, 04. 02. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: [46] TURKOVÁ, K. Most se dočká svého dvojčete. Modelem města pojedou i tramvaje. Topzine [online]. 2012, 4. březen 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: [47] Přihláška Krušnohoří na seznam UNESCO bude podána nejdříve roku 2014. COT business [online]. 2012, 9. 3. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: [48] FIALOVÁ, D. a L.,KALAUZOVÁ. Zakořeněné představy často neodpovídají realitě aneb i na Mostecku a Chomutovsku je co nabídnout. COT business [online]. 2008, 2.5.2008 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: [49] Zájem o prohlídku lomů na Mostecku roste. COT business [online]. 2012, 9. 1. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z :

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Přehled hodnocených atraktivit CR a jejich významových stupňů ............ 63 Příloha č. 2: Bodové hodnoty atraktivit CR a jejich významových stupňů .................... 67 Příloha č. 3 Přehled hodnocených ploch a linií a jejich intenzitních stupňů .................. 67 Příloha č. 4:

Bodové hodnoty ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch a jejich

intenzitních stupňů .......................................................................................................... 72 Příloha č. 5: Otázky a odpovědi řízených rozhovorů...................................................... 72 Příloha č. 6: Fotografie ze starého a současného Mostu ................................................. 74

62

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Přehled hodnocených atraktivit CR a jejich významových stupňů Přírodní pozoruhodnosti A – celostátně a mezinárodně proslulé přírodní pozoruhodnosti (skalní útvary, jeskyně, propasti, nejhodnotnější rašeliniště s naučnými chodníky apod.) B – jiné významné přírodní výtvory (krasové kaňony, skalní útvary, rašeliniště apod.)

Historické městské soubory A – městské památkové rezervace B – městské památkové zóny

Historické vesnické soubory A – vesnické památkové rezervace B – vesnické památkové zóny

Zámky A – zámky se statutem národní kulturní památky B – zámky s průvodcovskými prohlídkami C – jiné významné zámky

Hrady, tvrze, zříceniny A – hrady, zříceniny se statutem národní kulturní památky B – hrady, tvrze, zříceniny s průvodcovskými prohlídkami prohlídku

nebo upravené pro

C – jiné významné hrady, tvrze, zříceniny

Křesťanské sakrální památky A – kostely, kláštery, kaple se statutem národní kulturní památky

63

B – kostely, kláštery, kaple s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku C – jiné významné kostely, kláštery, kaple

Židovské památky A – židovské památky se statutem národní kulturní památky B – židovské památky s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku C – jiné významné židovské památky

Vojenské památky A – vojenské památky se statutem národní kulturní památky B – jiné významné vojenské památky

Pietní památníky A – pietní památníky se statutem národní kulturní památky B – jiné významné pietní památníky a vojenské hřbitovy

Technické památky A – technické památky se statutem národní kulturní památky B – technické památky s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku C – jiné významné technické památky

Archeologické památky A – archeologické památky se statutem národní kulturní památky B – jiné významné archeologické památky

Historické podzemí Podzemní areály s průvodcovskými prohlídkami

Muzea, galerie A – muzea, galerie celostátního významu, popř. se statutem národní kulturní památky B – muzea, galerie oblastního významu, popř. s turisticky atraktivním zaměřením C – ostatní muzea, galerie 64

Muzea v přírodě, skanzeny A – muzea v přírodě, skanzeny celostátního významu B – ostatní muzea v přírodě, skanzeny, expozice v původních objektech

Lázeňská místa A – obce se statutem lázeňského místa s vyvinutou lázeňskou čtvrtí a s širším kulturním a společenským významem B – ostatní obce se statutem lázeňského místa

Zoologické zahrady, zooparky A – nejvýznamnější zoologické zahrady a areály typu safari B – ostatní zoologické zahrady a zooparky

Botanické zahrady, arboreta A – nejvýznamnější botanické zahrady a arboreta B – ostatní botanické zahrady a arboreta

Aquaparky, plavecké bazény A – aquaparky B – významné plavecké bazény

Golfová hřiště Venkovní i krytá golfová hřiště

Farmy pro hipoturistiku Farmy umožňující jízdu na koni

Vinařský věhlas Sídla s obecně známými vinnými sklepy

Pivovarnický věhlas Sídla s obecně známými pivovarskými restauracemi

65

Jiné atraktivity cestovního ruchu A – nejvýznamnější jinde neuvedené atraktivity cestovního ruchu B – jiné významné jinde neuvedené atraktivity cestovního ruchu

Turistická informační centra Turistická informační centra

Přidaná hodnota: Památky UNESCO Lokality zařazené do Seznamu světového dědictví UNESCO

66

Příloha č. 2: Bodové hodnoty atraktivit CR a jejich významových stupňů

Zdroj: [4]

Příloha č. 3 Přehled hodnocených ploch a linií a jejich intenzitních stupňů Rekreační a turistická krajina typ I Vymezení: horská a vyšší podhorská krajina s vysokým podílem lesů, s malebnou členitostí reliéfu představující kvalitní prostředí pro letní i zimní turistiku, rekreaci a zimní sporty, s drobným popř. rozptýleným osídlením; nebo krasová krajina s 67

vyvinutými povrchovými tvary, zejména skalnatými kaňony; nebo krajina s vysokou hustotou výrazných skalních útvarů Obecný vliv na cestovní ruch: výrazně podporující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % C – 25-49 % D – 10-24 % E – 9 % a méně

Rekreační a turistická krajina typ II Vymezení: členitá vrchovinná krajina s lesy, loukami a pastvinami, četnými vyhlídkovými body, s relativně drobným osídlením; nebo krajina s plochým reliéfem, ale s vysokou estetikou danou střídáním lesů, luk a rybníků, velmi vhodná pro cykloturistiku; nebo krajina monumentálních izolovaných sopečných vrchů s vysoce kvalitními rozhledovými místy; nebo krasová krajina s méně vyvinutými povrchovými tvary Obecný vliv na cestovní ruch: podporující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % C – 25-49 % D – 10-24 % E – 9 % a méně

Rekreační a turistická krajina typ III Vymezení: pahorkatinná, mírně zvlněná krajina s mozaikou polí, lesů, luk, s menšími až středně velkými venkovskými sídly Obecný vliv na cestovní ruch: neutrální (vzhledem k tomu, že jde o nejrozšířenější „normál“ české a moravské krajiny, její zastoupení nezvyšuje ani nesnižuje potenciál cestovního ruchu) Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): nehodnoceny

Rekreační a turistická krajina typ IV Vymezení: převážně plochá krajina, intenzivně zemědělsky využívaná, bezlesá nebo s drobnými plochami listnatých lesů,relativně hustě osídlená s velkými venkovskými sídly Obecný vliv na cestovní ruch: omezující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % C – 25-49 % D – 10-24 % E – 9 % a méně

Urbanizovaný prostor Vymezení: souvislé převažující plochy intravilánu šířící se z jádrového města (nad zhruba 20 000 obyvatel) do okolních obcí 68

Obecný vliv na cestovní ruch: omezující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 35 % a více B – 20-34 % C – 10-19 % D – 5-9 % E – 4 % a méně

Průmyslový a těžební prostor Vymezení: velké souvislé průmyslové areály mimo intravilán sídel, hnědouhelné velkolomy Obecný vliv na cestovní ruch: výrazně omezující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 35 % a více B – 20-34 % C – 10-19 % D – 5-9 % E – 4 % a méně

Areál dálniční dostupnosti typ I Vymezení: území ve vzdušné vzdálenosti do 10 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic Obecný vliv na cestovní ruch: podporující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % C – 25-49 % D – 10-24 %

E – 9 % a méně

Areál dálniční dostupnosti typ II Vymezení: území ve vzdušné vzdálenosti 11-25 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic Obecný vliv na cestovní ruch: podporující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % C – 25-49 % D – 10-24 %

E – 9 % a méně

Délka břehů vodních ploch typ I Vymezení: břehy rekreačních vodních ploch celostátního a nadregionálního významu s příslušnou vybaveností Obecný vliv na cestovní ruch: výrazně podporující Intenzitní stupně (hodnoty indexu

é

ř

ů

A – 50 a více B – 20-49 C – 10-19 D – 5-9

í

x 1000):

E – 4 a méně

69

Délka břehů vodních ploch typ II Vymezení: břehy rekreačních vodních ploch nadmístního význam s příslušnou vybaveností Obecný vliv na cestovní ruch: podporující Intenzitní stupně (hodnoty indexu

é

ř

ů

A – 50 a více B – 20-49 C – 10-19 D – 5-9

í

x 1000):

E – 4 a méně

Délka řek vhodných pro splouvání Vymezení: délka řek, popř. jiných vodních toků vhodných pro vodácké plavby, nebo na nichž jsou prováděny výletní lodní plavy Obecný vliv na cestovní ruch: podporující Intenzitní stupně (hodnoty indexu

é

ú

í

A – 100 a více B – 75-99 C – 50-74 D – 25-49

x 1000): E – 24 a méně

Délka silnic I. třídy Vymezení: délka silnic I. třídy Obecný vliv na cestovní ruch: podporující Intenzitní stupně (hodnoty indexu

é

. ří

A – 100 a více B – 75-99 C – 50-74 D – 25-49

x 1000): E – 24 a méně

Délka železnic typ I Vymezení: délka železničních tratí, na nichž každý den v týdnu lze použít 10 a více vlaků v každém směru (pramen: Jízdní řád ČD 2008-2009 resp. 20092010) Obecný vliv na cestovní ruch: podporující Intenzitní stupně (hodnoty indexu

é

ž

A – 100 a více B – 75-99 C – 50-74 D – 25-49

x 1000) E – 24 a méně

Délka železnic typ II Vymezení: délka železničních tratí, na nichž každý den v týdnu lze použít 5-9 vlaků v každém směru (pramen: Jízdní řád ČD 2008-2009 resp. 2009-2010) 70

Obecný vliv na cestovní ruch: podporující Intenzitní stupně (hodnoty indexu

é

ž

A – 100 a více B – 75-99 C – 50-74 D – 25-49

x 1000): E – 24 a méně

Přidaná hodnota: národní park Vymezení: území národního parku Obecný vliv na cestovní ruch: výrazně podporující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % C – 25-49 % D – 10-24 %

E – 9 % a méně

Přidaná hodnota: chráněná krajinná oblast Vymezení: území chráněné krajinné oblasti Obecný vliv na cestovní ruch: podporující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % C – 25-49 % D – 10-24 %

E – 9 % a méně

71

Příloha č. 4: Bodové hodnoty ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch a jejich intenzitních stupňů

Zdroj: [4]

Příloha č. 5: Otázky a odpovědi řízených rozhovorů Co je dle Vašeho názoru největším potenciálem cestovního ruchu a rekreace na Mostecku? JH: Hipodrom, autodrom, aquadrom, golfové hřiště, exkurze do dolů (nová atrakce procházka a projížďka po šachtě), přesunutý kostel a hrad Hněvín. Dále umělá jezera (Benedikt a Matylda). PO: Autodrom, Hypodrom, Golfové hřiště, Rekreační nádrže Matylda a Benedikt a v současnosti napouštění nového jezera, Kostel a Hrad Hněvín Co je naopak největší překážkou rozvoje turismu? JH: Stálý předsudek lidí o špatném životním prostředí a špatné a ošklivé krajině. PO: Chemický průmysl a uhelné doly, elektrárny 72

Co v současnosti považujete za velký pokrok pro rozvoj turismu v Mostě? JH: Neustálé zlepšování rekultivací zničených ploch, ale ať dělají, co dělají, stejně se to nedá s většinou republiky srovnávat. PO: Vybudování infocenter – informační tabule. Domníváte se, že místní obyvatelé dostatečně znají a využívají nabídky volnočasových aktivit (rekreace, sport, kultura) v Mostě? JH: Těžko odpovědět, nemám informace. PO: Dle mého názoru vzhledem k velké nezaměstnanosti regionu je toto využíváno v menší míře. Jaký význam má cestovní ruch na Mostecku pro oblast podnikatelských příležitostí a vznik nových pracovních míst? JH: Těžko odpovědět, nemám informace. PO: Vybudování nových ubytovacích kapacit a restauračních zařízení. Myslíte, že lze image těžebního a průmyslového regionu, všeobecně vnímanou spíše jako nevhodnou pro rozvoj turismu, přeměnit v přednost? JH: Asi ne. Co by tady většinou turisté hledali. PO: Myslím si, že ne. Má to spíše negativní vliv, hlavně na vnímání okolní přírody. Představte si, že by starý Most s historickým centrem stál dodnes. Myslíte, že by se stal vyhledávaným cílem turistů? Ke kterému městu/obci z hlediska prestiže pro cestovní ruch byste ho přirovnala? JH: Já (a spoustu lidé okolo mne) říkám jedno - starý Most do doby, kdy se ještě nevědělo o zničení města, bylo krásné historické královské město s mnoha náměstími, sedmi kostely atd. Nechci přehánět ale po Praze, Českém Krumlovu a ještě několika krásných českých městech by to byl právě Most. PO: Myslím si, že je velká škoda, že byl starý Most zbořen. Po jeho obnově by to bylo jedno z nejkrásnějších měst v ČR. Domnívám se, že by se dalo srovnávat s Českým Krumlovem.

73

Co by podle Vás mohlo být turisticky atraktivnější? Starý Most, nebo Mostecké jezero? JH: Jednoznačně starý Most. Mostecké jezero, jestli za pět, deset let bude vypadat podle současných představ (loděnice, pláže, koupání, zázemí s ubytováním, občerstvením atd.) může být atraktivní, ale kdoví co bude. Zatím nejsou ani peníze na silnici (cestu) okolo jezera, která povede do Mariánských Radčic. PO: Každopádně starý Most. Mostecké jezero je pouze uměle vytvořená vodní plocha. Co by mohlo zvýšit turistickou atraktivitu Mostu? JH: Těžko odpovědět, Mostecko má takový zvuk u lidí jaký má a neví, co by to změnilo. PO: Zkulturnění některých částí města Mostu. Posílit dohled městské policie, která by zajistila pořádek a klid v problémových lokalitách.

Příloha č. 6: Fotografie ze starého a současného Mostu Staré město Most

Nové město Most

Zdroj:

Zdroj:

74

Centrum starého Mostu

Centrum současného Mostu

Zdroj:

Zdroj:

Lom Vrbenský

Autodrom a vodní nádrž Matylda

Zdroj:

Zdroj:

Děkanský kostel kolem roku 1920

Děkanský kostel v současnosti

Zdroj:

Zdroj:

Hněvín v 50. letech 20. století a v roce 2007

Zdroj: <www.zanikleobce.cz>

75

Mostecké divadlo ve starém Mostě

Současné divadlo v Mostě

Zdroj:< http://www.mesto-most.cz/>

Zdroj:

Lom Benedikt

Rekreační areál Benedikt

Zdroj: [3]

Zdroj:

Lom Most v roce 1980 a 2009

Zdroj: [3]

76