Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná správa (L‘Administration publique)
KONGRESOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE A VE FRANCII Congress Tourism in the Czech Republic and France Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.
Bc. Petra DOBIŠOVÁ
Brno, 2016
Jméno a příjmení autora:
Bc. Petra Dobišová
Název diplomové práce:
Kongresový cestovní ruch v České republice a ve Francii
N á z e v p r á c e v ang ličtin ě:
Congress Tourism in the Czech Republic and France
Katedra:
Veřejná ekonomie
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.
Ro k obh ajo by:
2016
Anotace Předmětem diplomové práce „Kongresový cestovní ruch v České republice a ve Francii“ je zmapování situace kongresového cestovního ruchu ve zmíněných zemích a jejich hlavních městech, jakožto významných centrech kongresového cestovního ruchu. Nejprve je definován pojem kongresový cestovní ruch a jsou představena jeho specifika, funkce a přínosy. Následuje představení mezinárodních organizací, které se kongresovým cestovním ruchem zabývají. Praktická část práce představuje aktéry a analyzuje kongresové zázemí ve sledovaných zemích. Pomocí národních i mezinárodních statistik zkoumá konané kongresové akce. Získané poznatky diskutuje v poslední kapitole, kde rovněž představuje lokální podporu a konkrétní příklad přípravy kongresu.
Annotation The subject of the submitted master thesis “Congress Tourism in the Czech Republic and France” is to analyse the situation of congress tourism in these countries and their capitals, as important congress tourism centres. Firstly, the definition of congress tourism is presented as well as its specificities, functions and benefits, followed by presentation of international associations engaged in congress tourism. Practical part presents important actors and analyses the congress facilities in both countries. Congress meetings are analysed by using national and international statistics. In the last chapter, acquired knowledge is discussed and the local congress support with the example of the congress are presented.
Klíčová slova Kongresový cestovní ruch, kongresový průmysl, analýza kongresového cestovního ruchu, příprava kongresu, Česká republika, Francie, Praha, Paříž
Keywords Congress Tourism, Meeting Industry, Congress Tourism Analysis, Congress Preparation, Czech Republic, France, Prague, Paris
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Kongresový cestovní ruch v České republice a ve Francii vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 11. května 2016 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především Ing. Mirce Wildmannové, PhD. za odborné vedení, rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování této práce. Mé díky patří také Ing. Markétě Růtové z Prague Convention Bureau a panu Jean-Marie Nays z Chambre de Commerce et de l’Industrie de Paris Ile-de-France, za jejich ochotu se touto prací zabývat a poskytnout mi své názory a cenné informace. V neposlední řadě děkuji organizačnímu týmu kongresu ISPRS 2016 za důvěru, kterou ve mě vložili a své rodině, která mne v průběhu psaní této práce i v průběhu celého studia podporovala.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 11 1
TEORETICKÉ VYMEZENÍ KONGRESOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ....................................... 13 1.1 CESTOVNÍ RUCH ...................................................................................................................................... 13 1.1.1 Definice cestovního ruchu............................................................................................................... 13 1.1.2 Vývoj cestovního ruchu ................................................................................................................... 14 1.1.3 Typologie cestovního ruchu ............................................................................................................ 15 1.2 KONGRESOVÝ CESTOVNÍ RUCH................................................................................................................ 18 1.2.1 Definice kongresového cestovního ruchu ....................................................................................... 18 1.2.2 Vývoj kongresového cestovního ruchu ............................................................................................ 20 1.2.3 Funkce kongresového cestovního ruchu ......................................................................................... 21 1.2.4 Klasifikace akcí kongresového cestovního ruchu ........................................................................... 22 1.2.5 Trh kongresového cestovního ruchu ............................................................................................... 26 1.2.6 Předpoklady pro rozvoj kongresového cestovního ruchu ............................................................... 27 1.2.7 Ekonomický význam kongresového cestovního ruchu .................................................................... 30 1.2.8 Nové trendy v kongresovém cestovním ruchu ................................................................................. 32 1.2.9 Mezinárodní organizace zabývající se kongresovým cestovním ruchem ........................................ 33
2
KONGRESOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE A VE FRANCII.................................. 38 2.1 KLÍČOVÉ UKAZATELE CESTOVNÍHO RUCHU A KONGRESOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU V ČR A VE FRANCII ........ 38 2.1.1 Česká republika .............................................................................................................................. 38 2.1.2 Francie ............................................................................................................................................ 39 2.2 AKTÉŘI NA POLI KONGRESOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU........................................................................... 40 2.2.1 Česká republika .............................................................................................................................. 40 2.2.2 Francie ............................................................................................................................................ 41 2.3 KONGRESOVÝ POTENCIÁL ČESKÉ REPUBLIKY A FRANCIE ....................................................................... 43 2.3.1 Nabídka kongresových prostor – kongresové zázemí ..................................................................... 43 2.3.2 Nabídka ubytovacích zařízení a stravovacích služeb...................................................................... 48 2.3.3 Infrastruktura .................................................................................................................................. 49 2.3.4 Image destinace .............................................................................................................................. 50 2.3.5 Nabídka doprovodného programu .................................................................................................. 52 2.4 KONGRESOVÉ AKCE V ČR A VE FRANCII ................................................................................................ 53 2.4.1 Česká republika .............................................................................................................................. 53 2.4.2 Francie ............................................................................................................................................ 55 2.5 KONGRESOVÉ AKCE V PRAZE A V PAŘÍŽI ................................................................................................ 56 2.5.1 Hlavní město Praha ........................................................................................................................ 56 2.5.2 Paříž Ile-de-France ......................................................................................................................... 58 2.6 POZICE DESTINACÍ V MEZINÁRODNÍCH STATISTIKÁCH ............................................................................ 62 2.6.1 Česká republika .............................................................................................................................. 62 2.6.2 Francie ............................................................................................................................................ 65 2.6.3 Vývoj počtu konaných akcí mezi lety 1963-2012 ............................................................................ 68
3 ZHODNOCENÍ KONGRESOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU V ČR A VE FRANCII A PŘÍKLAD KONGRESOVÉ PRAXE ..................................................................................................................................... 70 3.1 KLÍČOVÉ UKAZATELE .............................................................................................................................. 70 3.2 AKTÉŘI .................................................................................................................................................... 71 3.3 KONGRESOVÝ POTENCIÁL ....................................................................................................................... 71 3.4 STATISTICKÉ SLEDOVÁNÍ ......................................................................................................................... 72 3.4.1 Národní statistiky ............................................................................................................................ 72 3.4.2 ICCA ............................................................................................................................................... 74 3.5 LOKÁLNÍ PODPORA .................................................................................................................................. 75 3.5.1 Česká republika .............................................................................................................................. 75 3.5.2 Francie ............................................................................................................................................ 77 3.6 KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD PRŮBĚHU ZÍSKÁVÁNÍ A PŘÍPRAVY KONGRESU ....................................................... 78 3.6.1 XXIII. Kongres ISPRS 2016 ............................................................................................................ 78 3.7 SHRNUTÍ POZNATKŮ ................................................................................................................................ 81 ZÁVĚR .................................................................................................................................................................. 82
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..................................................................................................................... 86 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................................... 94 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................................................... 94 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................................ 95 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................. 96 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................... 97
ÚVOD I přes neustále rostoucí úlohu nových technologií a aktuální bezpečnostní hrozby, zůstává člověk stále tvorem společenským, který nedá dopustit na osobní setkání. Nové poznatky a neutuchající potřeba výměny informací podporují rozvoj kongresového cestovního ruchu. Člověk účastí na kongresových akcích snoubí svou potřebu setkávat se a vyměňovat si informace s odborníky z oboru, kterým se zabývá. Kongresový cestovní ruch je segmentem cestovního ruchu, při němž je hlavním cílem návštěvníků účast na odborně zaměřené akci, zpravidla mezinárodního významu. Může se jednat například o kongresy, konference či sympozia. Jedná se o dynamicky rostoucí část trhu, která se do popředí zájmu v České republice dostala až v posledních letech. Co to vlastně kongresový cestovní ruch je, co je na něm tak atraktivního a proč by měl být jeho rozvoj podporován? Čím se liší od ostatních forem cestovního ruchu? Jaké služby je nutno zajistit a jaké předpoklady musí splňovat destinace, které by chtěly na svém území kongresový cestovní ruch rozvíjet? Jak probíhá získávání a příprava kongresu? Odpovědi na tyto otázky nalezneme v předložené diplomové práci. Stejně tak se dozvíme, jaká je aktuální situace na poli kongresového cestovního ruchu v České republice, ve Francii a v hlavních městech těchto zemí, jakožto významných centrech kongresového cestovního ruchu. Zjistíme, co mají tyto destinace společného, v čem se liší a jak se v nich kongresový cestovní ruch postupně vyvíjel. Prozkoumáme, jaké kongresové akce se v jednotlivých zemích konají a jakým způsobem je země statisticky sledují. Abychom získali představu o postavení sledovaných zemí v rámci celosvětového srovnání, představíme dostupná mezinárodní statistická data pro obě země. Na příkladu konkrétního kongresu pak představíme, jakým způsobem probíhá získávání a příprava kongresu. Cílem této diplomové práce je analyzovat kongresový cestovní ruch v České republice a ve Francii a následně jej dle vybraných kritérií v těchto dvou zemích komparovat. Porovnáváno je nejprve kongresové zázemí v jednotlivých zemích a způsob statistického sledování kongresového cestovního ruchu na národní úrovni a v hlavních městech. Následně je pro porovnání využito kritérií, která ve svých statistikách používá mezinárodní asociace pro kongresy a konference ICCA1, která se statistickým sledováním kongresových akcí dlouhodobě zabývá. Jedná se především o počet konaných akcí, počet jejich účastníků, rozložení kongresových akcí dle velikosti a dle místa konání. Porovnávané země byly zvoleny nejen dle studijního zaměření autorky, ale také z toho důvodu, že Francie a především Paříž se v mezinárodním srovnání dlouhodobě umisťují na předních příčkách a mohly by nám tak být inspirací. Práce kombinuje dostupné české i zahraniční zdroje, na základě kterých vysvětluje pojem kongresový cestovní ruch a představuje dosavadní poznatky z této oblasti. Pro lepší představu čtenáře o tom, kam kongresový cestovní ruch zařadit, je nejprve definován samotný cestovní ruch obecně, včetně stručného nástinu jeho vývoje a následného představení typologie cestovního ruchu. Poté přijde na řadu
1
International Congress and Conferences Association
11
představení samotného kongresového cestovního ruchu. Po definování pojmu a vymezení kongresového cestovního ruchu v rámci kongresového průmyslu, pojednáme o vývoji tohoto segmentu a jeho funkcích. Představíme možné klasifikace kongresových akcí a trh kongresového cestovního ruchu. Poté zjistíme, jaké jsou nutné předpoklady pro rozvoj kongresového cestovního ruchu v destinaci. S těmi budeme pracovat i ve druhé kapitole práce. Ještě před tím ale pojednáme o ekonomickém významu kongresového cestovního ruchu, na závěr první kapitoly se budeme věnovat mezinárodním asociacím zabývajícím se kongresovým cestovním ruchem a představíme první statistická data z tohoto odvětví. Po tomto teoretickém pojednání se dále zaměříme na konkrétní situaci kongresového cestovního ruchu v České republice a ve Francii, se zaměřením na hlavní města těchto zemí. Zde nejprve pojednáme o významu cestovního ruchu a kongresového cestovního ruchu pro národní ekonomiky zemí a identifikujeme významné aktéry působící na poli kongresového cestovního ruchu v obou zemích. Dále, jak jsme již naznačili, si na základě definovaných nutných předpokladů pro rozvoj kongresového cestovního ruchu z první kapitoly, postupně představíme kongresové zázemí v obou zemích a hlavních městech. Zaměříme se především na nabídku kongresových prostor, nabídku ubytovacích a stravovacích kapacit, infrastrukturu, image destinace a možnou nabídku doprovodného programu kongresových akcí. Následně představíme dostupné národní statistiky, pomocí kterých provedeme první analýzu konaných kongresových akcí. Pro další potřeby vzájemného srovnání využijeme mezinárodní statistiky ICCA. Jako základní ukazatele budeme sledovat vývoj počtu konaných akcí a jejich účastníků, místo konání, zaměření akcí a jejich rozložení dle velikosti. Zaměříme se také na to, jak se vyvíjí pozice sledovaných zemí a hlavních měst v dané statistice. V poslední kapitole budeme pracovat s poznatky z předchozí kapitoly, které postupně rozebereme. Zmíníme zde také aktuální formy lokální podpory kongresového cestovního ruchu v destinacích. Pro získání konkrétní představy o tom, jakým způsobem probíhá získávání a příprava kongresu, zařadíme v závěru poslední kapitoly i část, ve které představíme kongres Mezinárodní společnosti pro fotogrammetrii a dálkový průzkum Země, ISPRS2 2016, který se letos bude konat v Praze a o jehož pořádání se ucházela také Francie. Motivací pro výběr tohoto tématu mi, jako studentce bilingvního oboru Veřejná správa (Administration publique), byla jak tříměsíční stáž, kterou jsem na podzim tohoto akademického roku absolvovala ve městě Nantes, tak mé fungování v organizačním týmu připravujícím již zmíněný kongres ISPRS 2016. Během francouzské stáže jsem měla možnost podílet se na organizaci fóra Nantes Creative Generations, evropského fóra pro mladé iniciativní občany Evropy, kteří ve svých zemích prosazují inovativní projekty zasazující se o zlepšení života, ať už prostřednictvím pořádání kulturních akcí, nebo prostřednictvím nejrůznějších služeb občanům. Přestože se jednalo o akci, které se zúčastnilo pouze okolo stovky účastníků, nabyté poznatky a zkušenosti oceňuji při práci na kongresu, kde očekáváme na 3 000 účastníků. 2
International Society for Photogrammetry and Remote Sensing
12
1 TEORETICKÉ VYMEZENÍ KONGRESOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU První kapitola diplomové práce se zabývá teoretickým vymezením kongresového cestovního ruchu v rámci cestovního ruchu. První část je zaměřena na cestovní ruch obecně pro získání představy o zařazení kongresového cestovního ruchu. Po definování cestovního ruchu bude stručně nastíněn jeho vývoj a dělení. Druhá část blíže specifikuje pojem kongresový cestovní ruch, kdy podobně jako v první části této kapitoly bude nejprve definován pojem kongresový cestovní ruch a následně bude přiblížen jeho vývoj. Následně budou představeny také funkce kongresového cestovního ruchu, klasifikace akcí, trh kongresového cestovního ruchu a budou identifikovány předpoklady nutné pro rozvoj kongresového cestovního ruchu. Na závěr této kapitoly budou představeny mezinárodní organizace zabývající se kongresovým cestovním ruchem, včetně dostupných statistických údajů poskytovaných těmito organizacemi.
1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch tak jak jej známe dnes, je poměrně mladým odvětvím, které však v posledních desetiletích zažilo významný rozmach. V mnoha regionech může cestovní ruch představovat významné odvětví ekonomiky, které zahrnuje širokou škálu různých činností a oborů, vycházejících jak z charakteristik území, tak z člověkem realizovaných aktivit na daném území. Jeho dopady na území, místní obyvatele i návštěvníky mohou být pozitivní (tvorba pracovních míst, zvýšení finančních příjmů lokality) i negativní (ohrožení přírodního bohatství). Je tedy nutné realizovat činnosti spojené s cestovním ruchem pokud možno tak, aby negativní dopady byly co nejmenší.
1.1.1 Definice cestovního ruchu Přestože podvědomě pravděpodobně většina z nás tuší co to cestovní ruch je, najít jednoznačnou definici může být obtížné. Dokazuje to například úvod Výkladového slovníku cestovního ruchu (Pásková a kol., 2002) „cestovní ruch vždy zahrnuje cestování, ale ne každé cestování je cestovním ruchem; cestovní ruch zahrnuje rekreaci, ale ne každá rekreace je cestovním ruchem; cestovní ruch se uskutečňuje ve volném čase, ale ne celý volný čas je věnován cestovnímu ruchu“. Autoři zde dále definují cestovní ruch jako „komplexní společenský jev, jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity“. Dle Malé (1999), odborníci z oblasti turismu, např. Mezinárodní asociace vědeckých odborníků v turismu dlouho přijímali definici Hunzikera a Krapfa (1942), kteří definovali cestovní ruch jako „souhrnné označení vztahů a jevů vznikajících na základě cesty a pobytu nerezidentů, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost“. 13
Pro účely statistického sledování a mezinárodního srovnání cestovního ruchu jej však bylo potřeba vymezit přesněji. Milníkem v těchto snahách byl rok 1991, kdy se v Ottawě, pod záštitou Mezinárodní organizace turismu (WTO) konala Mezinárodní konference o statistice turismu, kde byly navrženy definice z oblasti domácího i mezinárodního cestovního ruchu. Po schválení návrhů Statistickou komisí Organizace spojených národů byla roku 1994 publikována Doporučení ke statistice v turismu3, první mezinárodní materiál z pohledu pojmů, definic, klasifikace a ukazatelů v cestovním ruchu, dle kterého je cestovní ruch „činností osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena (u mezinárodního cestovního ruchu činí jeden rok, u domácího šest měsíců), přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. Roku 2008 byla tato definice revidována v dokumentu Mezinárodní doporučení pro statistiku turismu4, který upřesňuje poslední část původní definice následovně „cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší, než je stanovena, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odměňováni“. Tato definice vyřešila nejasnosti v oblasti vykonávání výdělečné činnosti. Z cestovního ruchu je tedy vyloučena veškerá výdělečná činnost, za kterou by odměna plynula z navštíveného místa. (Palatková a kol., 2014) Vedle výše definovaného vlastního cestovního ruchu rozlišujeme cestovní ruch jako hospodářské odvětví označované také jako průmysl cestovního ruchu. Zde se nejedná o průmysl jako takový, nýbrž o souhrn specifických služeb, procesů a produktů, spjatých s aktivitami cestujících osob. Pro souhrn veřejných a soukromých subjektů a organizací, podílejících se na vývoji, produkci, distribuci, poskytování a marketingu produktů a služeb, které slouží potřebám cestujících, používáme pojem odvětví cestovního ruchu. (Galvasová a kol., 2008)
1.1.2 Vývoj cestovního ruchu Historické kořeny cestovního ruchu sahají poměrně hluboko do historie vývoje společnosti a jeho význam pro hospodářství je jednoznačný. V minulosti byly hlavními motivacemi cest především rozvoj obchodu, objevování nových území a vojenské výpravy. Moderní podoba cestovního ruchu se začala formovat ve druhé polovině 19. století. S tím, jak se vyvíjel průmysl a rostlo celosvětové hospodářství, vytvořily se rovněž podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Skutečným hospodářským odvětvím se cestovní ruch stal na počátku 20. století a největšího rozmachu se dočkal po druhé světové válce, jak vlivem dynamického ekonomického rozvoje, tak vlivem vědecko-technického pokroku a rozvoje v oblasti dopravy. Role cestovního ruchu vychází z potřeb člověka uspořádaných v tzv. Maslowově pyramidě (hierarchickém uspořádání potřeb člověka pro rozvoj osobnosti). Poznání a
3
RTS – Recommendations on Tourism Statistics IRTS – International Recommendations for Tourism Statistics 14 4
cestovním ruchu, −
pokračuje rozvoj a segmentace materiálně-technické základny cestovního ruchu,
−
výstavba materiálně-technické základny cestovního ruchu se stává součástí územního plánování, postupem času je účelně usměrňována i v zájmu zachování přírodního a rekreačního potenciálu území,2
− tedy do rozvoje cestovního stále víceruchu, zasahuje stát,umístěny v řadě zemí estetické požitky, základní projevyruchu cestovního jsou na vznikají vrcholu pyramidy. samostatná ministerstva, vládní orgány a další instituce cestovního ruchu,
V současnosti je cestovní ruch jednou z nejsvobodnějších lidských činností, která se u většiny lidí těší −
cestovní ruch se stal významným fenoménem světové ekonomiky, v rozvoji
velké oblibě. (Štěpánek a kol., 2001)ekonomik hraje svými dopady významnou roli, mnoha národních
− dosavadního pokračuje specializovaná výchovaruchu pracovníků pro oblastzabývá cestovního ruchu, Etapizací vývoje cestovního se podrobněji např. Freyer (2009). která se rozšiřuje i na oblast vysokoškolského studia,
Jednotlivé etapy vývoje cestovního ruchu shrnuje tabulka 1. −
do odvětví proniká moderní výpočetní technika a informační technologie.
Tabulka 1: Tab. Etapy vývoje ruchu ruchu 1.1: Etapycestovního vývoje cestovního Etapa
Dopravní prostředek
Období
Prefáze
do r. 1850
Počáteční fáze
1850 – 1914
Rozvojová fáze
1914 – 1945
Vrcholová fáze
po roce 1945
pěšky, kůň, droţka, zčásti loď ţeleznice, parní loď ţeleznice, automobil, autobus, letadlo (liniové) automobil, letadlo (charter)
Motivace poutní cesty, křiţácké výpravy, obchod, objevitelské cesty, vzdělání zotavení, rekreace
Účastníci
elita, šlechta, obchodníci nová střední vrstva
léčení, rekreace, komerční účely
pracující s vyšší ţivotní úrovní
regenerace, rekreace, komerční účely
všechny vrstvy (ve vyspělých zemích)
Pramen: W. Frayer, 1980, cit. V. Malá, 1999
Pramen: Freyer (2009)
2
V rámci tzv. udrţitelného rozvoje cestovního ruchu.
16 1.1.3 Typologie cestovního ruchu
Typologií cestovního ruchu se zabývá mnoho autorů, kteří ne vždy dochází ke shodným výsledkům. To je zcela pochopitelné, jelikož jednotlivé typy turismu se často prolínají a neexistují v čistých podobách. Navíc se cestovní ruch dynamicky vyvíjí a vznikají nové formy. Typologií rozumíme soubor účelových členění vztahů a jevů vyplývajících z cestování a pobytu osob. Smyslem tohoto členění je účelové uchopení cestovního ruchu například pro rozvoj určitých znaků, marketingu či statistiky. Palatková a kol. (2014) ve své publikaci člení cestovní ruch dle následujících kritérií: o o o o o o o o
místo realizace vztah k platební bilanci plátce nákladů způsob zabezpečení cesty věk účastníků délka pobytu převažující prostředí převažující motivace, atd.
15
Zaměříme-li se na převažující motivace, Světová organizace turismu5 je člení na osobní/obchodní a profesní turismus: o
o
osobní - dovolená, volný čas, rekreace - návštěva příbuzných a známých - vzdělávání a školení - zdravotní turismus - náboženský a poutní turismus - nákupní turismus - tranzitní turismus obchodní a profesní turismus - pracovní setkání (meetings) - motivační pobyty (incentives) - kongresy a konference (conventions, conferences) - výstavy a uspořádané akce (exhibitions, events)
Galvasová a kol., (2008) člení cestovní ruch na druhy, formy a typy. Druhy cestovního ruchu: o
o
o
o
o
o
o
5
dle místa realizace, ve vztahu k danému státu rozlišujeme: - vnější - vnitřní dle původu účastníků - domácí cestovní ruch - zahraniční cestovní ruch dle vztahu k platební bilanci - aktivní cestovní ruch (pozitivní vliv na platební bilanci) § příjezdový cestovní ruch § tranzitní cestovní ruch - pasivní (vývoz devizových prostředků) § výjezdový cestovní ruch dle počtu účastníků - individuální – cesty jednotlivců či malých skupin - kolektivní/skupinový – cesty větší skupiny osob - masový cestovní ruch dle délky trvání - krátkodobý – maximálně 3 noci - dlouhodobý – 4 a více nocí dle způsobu zabezpečení průběhu - organizovaný – účast zajišťována prostřednictvím cestovní kanceláře či jiného zprostředkovatele - neorganizovaný – účast si účastník zařizuje sám dle způsobu financování - komerční (volný) cestovní ruch – náklady si účastník hradí sám
UNWTO – United Nations World Tourism Organization
16
-
nekomerční (vázaný) cestovní ruch – za určitých podmínek dochází k částečné či úplné úhradě nákladů účastníka např. příspěvky zaměstnavatele či zdravotní pojišťovny
Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu vycházejí z motivací návštěvníka a charakterizují jakým způsobem tráví návštěvník svůj čas. o
Rekreační cestovní ruch – účelem je regenerace těla i ducha, představuje nejčastější motivaci
o
Kulturně-poznávací cestovní ruch – spojen s poznáváním jiných kultur, můžeme zde rozlišovat např. vzdělávací či náboženský cestovní ruch
o
Společensky orientovaný cestovní ruch – zde je motivací společenské setkání, nejčastější jsou návštěvy příbuzných a známých
o
Sportovní cestovní ruch – spojen se sportovní činností, jak aktivní, tak pasivní (divácká účast)
o
Ekonomicky orientovaný cestovní ruch – probíhá v pracovní době účastníka a je spojen s jeho ekonomickými aktivitami. Patří zde především obchodní cestovní ruch, zahrnující obchodně a profesně zaměřené služební akce: účast na kongresech, veletrzích a výstavách a incentivní (motivační) cestovní ruch
o
Specificky orientovaný cestovní ruch – zahrnuje různorodé motivy či kombinace motivů jako např. nákupní či politický cestovní ruch
Typy cestovního ruchu Typy cestovního ruchu Galvasová a kol., (2008) charakterizují jako „soubor aktivit cestovního ruchu majících konkrétní podobu a určitý svébytný charakter. Odvíjí se od motivace účastníků a od druhů cestovního ruchu, jímž jsou podřaditelné, ale jsou již obvykle spojeny s menším okruhem typických činností. Typy cestovního ruchu jsou již přímo využitelné při tvorbě produktů cestovního ruchu a lze s nimi svázat přímé kroky k jejich rozvoji.“ Vzhledem k tomu, že každý typ cestovního ruchu má svá specifika, odrážející se od jeho charakteru, mají tyto typy obrovský význam pro zacílení a nalákání návštěvníků do dané lokality. Jednotlivé typy kladou různé nároky na infrastrukturu, lidské zdroje či dispozici prostředí. Do typů cestovího ruchu řadí Galvasová a kol., (2008) zejména turistiku aktivní, incentivní, poznávací, venkovskou, lázeňskou, veletržní a konečně kongresovou, které je věnována tato práce. Členění cestovního ruchu dle Galvasové a kol., (2008) shrnuje pro přehlednost tabulka 2.
17
přímo vyuţitelné při tvorbě produktů cestovního ruchu a lze s nimi svázat přímé kroky k jejich rozvoji. Vzhledem k uvedené specifičnosti lze vytvářet nespočet typů cestovního ruchu, stejně jako jednotlivé typy zobecňovat do šířeji pojatých skupin. Nové typy cestovního ruchu také neustále vznikají v souvislosti s nárůstem podílu volného času a lidskou touhou po nových způsobech trávení volného času, netradičních záţitcích a také i díky technickému pokroku. TabulkaTab. 2: Členění cestovního ruchu ruchu 1.3: Typologie cestovního Druhy cestovního ruchu
Formy cestovního ruchu
- Dle místa realizace - Dle původu účastníků - Dle vlivu na platební bilanci - Dle počtu účastníků - Dle délky trvání - Dle způsobu zabezpečení - Dle způsobu financování - Dle převahy místa pobytu - Dle věku účastníků Pramen: autor Pramen: Galvasová a kol., (2008)
- Rekreační cestovní ruch - Kulturní cestovní ruch - Společensky orientovaný cestovní ruch - Sportovní cestovní ruch - Ekonomicky orientovaný cestovní ruch - Specificky orientovaný cestovní ruch
1.2
Typy cestovního ruchu -
Aktivní cestovní ruch Incentivní cestovní ruch Poznávací cestovní ruch Venkovský cestovní ruch Veletrţní a kongresový cestovní ruch - Lázeňský a rekreační cestovní ruch - ......
Typy cestovního ruchu mají veliký význam zejména pro samotné zacílení a nalákání návštěvníků do daného území. Kaţdý typ má svá specifika, která se odráţejí zejménacestovní od jeho charakteru. Kongresový ruch Do typů cestovního ruchu totiţ patří zejména turistika aktivní, incentivní, poznávací, venkovská, veletrţní a kongresová, lázeňská Kongresový ruch představuje specifickou formu cestovního ruchu, jejímž předmětem a relaxační cestovní a řada dalších. Kaţdý tento typ vyţaduje jiné nároky na dispozice
je pořádání kongresů, konferencí, sympozií či seminářů. Spolu s incentivním cestovním ruchem a 32výstav a veletrhů je kongresový cestovní ruch složkou kongresového průmyslu. Ve srovnání pořádáním
s tradičním cestovním ruchem má kongresový cestovní ruch mnohá specifika, která budou popsána. Počátky kongresového cestovního ruchu sahají do období středověku, větší rozmach však toto odvětví zažívá až od 70. let minulého století. Kongresový cestovní ruch plní ve vztahu k jednotlivci i společnosti několik funkcí, které budou představeny. Rovněž bude představena klasifikace akcí a trh kongresového cestovního ruchu. Zjistíme, co se skrývá pod pojmem kongresový potenciál, jak velký ekonomický význam je kongresovému cestovnímu ruchu přičítán a které mezinárodní organizace se tímto odvětvím zabývají.
1.2.1 Definice kongresového cestovního ruchu Ať už je kongresový cestovní ruch řazen do tzv. obchodního a profesního turismu nebo do tzv. ekonomicky orientovaného cestovního ruchu, jedná se o specializovanou formu cestovního ruchu, která zahrnuje soubor činností, zaměřených na výměnu vědeckých a odborných poznatků a zkušeností nebo zážitků, spojených s cestováním a pobytem lidí v kongresovém místě. Zároveň jde o nabídku doprovodných programů v rámci kongresu nebo v rámci využití volného času v kongresovém místě. Od ostatních druhů cestovního ruchu se liší hned v několika aspektech. Zejména tím, že se koncentruje především do velkých měst, sezónnost akcí kongresového ruchu není shodná se sezónností ostatních druhů cestovního ruchu a v neposlední řadě například tím, že účastníci akcí kongresového cestovního ruchu mívají nadprůměrné příjmy, z čehož pak plynou i jejich vyšší útraty v destinaci. Navíc je často účastníkům kongresů hrazena alespoň část výdajů spojených s účastí na kongresové akci ze strany zaměstnavatele, jelikož se kongresů účastní v pracovní době a ne ve svém volném čase jak je tomu obvykle u ostatních forem cestovního ruchu. (Orieška, 2004) 18
V souvislosti s kongresovým cestovním ruchem je často používán pojem MICE: Meetings, Incentives, Conventions, Exhibitions6. Toto odvětví se dělí na čtyři hlavní segmenty: o
Meetings – uzavřená setkání pro úzce vymezený okruh účastníků, např. pro firemní zaměstnance či klienty, s pracovním či jinak tematickým programem. Řadíme zde semináře (výukové programy formou školení) a kolokvia (neformální setkání osob z akademického prostředí za účelem výměny názorů a stanovisek)
o
Incentives – incentivní cesty – motivační nástroj odměny zaměstnanců, nejčastější formou je zájezd zaměstnanců organizace placený organizací za odměnu nebo za účelem posilování vztahů zaměstnanců k organizaci a jako motivace k další práci.
o
Conventions/Conferences – konference, kongresy, expertní shromáždění
o Exhibitions– výstavy, veletrhy Aktivity spojené s organizací kongresů a konferencí, veletrhů a výstav a incentivní turistiky jsou označovány také jako kongresový průmysl (Meeting Industry). Zaměříme-li se na vztah kongresového cestovního ruchu s kongresovým průmyslem, vidíme, že kongresový průmysl v sobě zahrnuje nejen organizování kongresů, konferencí, seminářů, ale také výstavy, veletrhy obchodní cesty a incentivní turistiku. Kongresový cestovní ruch je tedy jednou ze součástí kongresového průmyslu. (Miksa, 2007) Obrázek 1: Složky kongresového průmyslu KONGRESOVÝ PRŮMYSL / MEETING INDUSTRY / MICE
MEETINGS (SETKÁNÍ)
INCENTIVE (INCENTIVA)
CONGRESS / CONFERENCES (KONGRESY A KONFERENCE)
EXHIBITIONS (VÝSTAVY A VELETRHY)
Pramen: IAPCO (1992)
Orieška (2004) uvádí jako předmět kongresového cestovního ruchu nejen organizaci kongresů, konferencí, sympozií a seminářů, ale také organizaci výstav a veletrhů. S odvoláním na další autory pak připouští i začlenění incentivního cestovního ruchu a služebních cest. Vidíme zde tedy mírný nesoulad Orieškova širšího pojetí kongresového cestovního ruchu s pojetím IAPCO7, která jak můžeme vidět na obrázku 1, pojímá kongresový cestovní ruch jako jednu ze čtyř součástí kongresového průmyslu. Pravdou však je, že dnešní kongresové akce bývají často doprovázeny komerčními výstavami.
6 7
Povšimněme si obdobnosti s dělením obchodního a profesního turismu v kapitole 1.1.3 International Association of Professional Congress Organizers
19
Jelikož práce pojednává i o kongresovém cestovním ruchu ve Francii, budou představeny také pojmy z francouzské literatury. Tam se často setkáváme s pojmem Tourisme d’Affaires, méně častěji pak s anglosaským označením MICE. Tourisme d’Affaires, tedy služební turismus, se dle Dupuy (2005) skládá z výstav a veletrhů, kongresových akcí, firemních akcí (semináře, incentiva, apod.), služebních cest jednotlivců, konferencí, sympozií a kolokvií. Samotný kongresový cestovní ruch označuje francouzská literatura jako Tourisme de réunions et de congrès. Dle Christofle (2014) se jedná o fyzické, několik dní trvající setkání osob pocházejících z různých geografických zón. Tyto osoby sdílí jeden či více společných zájmů (vědeckých, volnočasových, politických, apod.), jejich setkání má především, profesní charakter a jejich účast může být něčím podmíněna nebo zcela dobrovolná. Tato setkání bývají částečně doprovázena i tradičními turistickými aktivitami. Charakteristické rysy a přínosy kongresového cestovního ruchu formuluje Nefus (2007) následovně: o
Jde o hromadný cestovní ruch
o
Pracovní a odborný charakter – není spojen s volným časem účastníků, ale je organizován v souvislosti se zaměstnáním
o
Vyšší výdaje účastníků, účast hrazena třetí stranou
o
Typická je vysoká úroveň a komplexnost poskytovaných služeb
o
Kongresové akce jsou realizovány především ve větších městech
o
Významnost kongresových akcí podporuje postavení a image města jako důležitého obchodního a kulturního centra
o
Není zde provázanost na typickou turistickou sezonu
o
Nárůst investic do místních podniků v oblasti dopravy, hotelů, restaurací a jiných příležitostí
o
Odolnost kongresového cestovního ruchu proti ekonomickým výkyvům
1.2.2 Vývoj kongresového cestovního ruchu Počátky kongresového cestovního ruchu jsou spojovány již s obdobím středověku, kdy účelem cest poutníků byla účast na setkáních především náboženského charakteru. Éra hospodářských a politických kongresů započala dle Oriešky (2004) ve 2.polovině 17. století, kdy se v Římě konal mezinárodní kongres lékařů. Další významnou historickou událostí byl Vídeňský kongres, který se konal v letech 1814 – 1815, jeho cílem bylo znovuuspořádání Evropy po pádu Napoleona. Potřeba komunikace a výměny informací zesílila s technickým rozvojem v polovině 19. století. Spolu s objevem vynálezů z oblasti komunikace a nových dopravních prostředků se začal vyvíjet i trh kongresového cestovního ruchu. Významné místo ve vývoji kongresového cestovního ruchu patří světovým výstavám.8 Události první poloviny 20. století nepříspívaly rozvoji kongresového cestovního ruchu. Až do počátku 60. let 20. století zůstávaly poznatky o kongresovém cestovním ruchu nevědecké a 8
První světová výstava se konala r. 1851 v Londýně
20
neověřené. Neexistovalo ani mnoho profesionálů orientovaných na organizaci kongresových akcí a prakticky veškeré kongresy byly organizovány v hotelových zařízeních. 70. léta kromě rozvoje lidského poznání a pokroku ve vědě a technice přinesla také změnu v organizování kongresových akcí. V této době se začalo s výstavbou specializovaných zařízení kongresového cestovního ruchu – kongresových center a paláců. Nehasnoucí potřeba výměny informací, pokroky v informačních technologiích, dostupnost cestování a volnost pohybu dále podporují rozvoj kongresového cestovního ruchu, který v současné globální společnosti zaujímá významné postavení.
1.2.3 Funkce kongresového cestovního ruchu Ve vztahu k jednotlivci i ke společnosti plní kongresový cestovní ruch vícero funkcí. Orieška (2004) rozlišuje funkce vědecko-informační, kulturně-poznávací, ekonomické a kongresový cestovní ruchu vnímá též jako faktor regionálního rozvoje. o
Funkci vědecko-informační plní kongresový cestovní ruch v tom smyslu, že umožňuje vzájemné setkávání a seznamování odborníků z různých vědeckých, technických či společenských oblastí. Zprostředkovává jak výměnu poznatků a zkušeností, tak získávání nových, aktuálních informací z oblasti. Umožňuje rovněž navazování pracovních kontaktů a rozšiřování vědecké a odborné spolupráce. Společným zájmem všech účastníků je setkávání, při kterém dochází k výměně odborných a vědeckých informací. Jde zároveň i o rozšiřování individuálního intelektuálního obzoru. Kongresové akce jsou zacíleny přímo na odbornou veřejnost.
o
Kulturně-poznávací funkcí kongresového cestovního ruchu se rozumí poznávání města, případně regionu či země konání kongresu. S čímž souvisí rovněž poznávání historických a kulturních památek, zvyků a tradic. Dále bývá často v rámci doprovodného programu nabízen kulturně zábavný program a účastnící kongresu tak mají možnost zúčastnit se koncertů, divadelních, baletních či operních představení nebo i sportovních událostí.
o
Funkce ekonomická souvisí s ekonomickým přínosem organizovaných kongresových akcí. Ty jsou ekonomicky velice efektivní, jelikož přináší nadprůměrné příjmy na jednoho účastníka, které mohou dosáhnout dvoj až trojnásobku v porovnání s výdaji běžných turistů. To je dáno faktem, že kongresových akcí se účastní zpravidla vzdělaní lidé ze středních a vyšších sociálních vrstev. Navíc jim často bývá hrazena ze strany zaměstnavatele či vysílající instituce alespoň část výdajů, které jsou s účastí na kongresech spojeny. Účastníci se tedy mohou dovolit vyšší standard ubytovacích a stravovacích služeb. Navíc, stejně jako běžní turisté navštěvují turisticky atraktivní místa a nakupují upomínkové předměty destinace. Krom přímých příjmů, které plynou z výdajů účastníků na účast na kongresové akci, jde tak i o nepřímé příjmy, které souvisejí s nákupem zboží a služeb v místě a mimo místa konání kongresové akce. V případě
21
veletrhů a výstav jsou pak jako přímé příjmy chápány i výdaje vystavovatelů na pronájem výstavních ploch a vybavení výstavních stánků. o
Kongresový cestovní ruch je rovněž významných faktorem regionálního rozvoje a to v důsledku toho, že s rozvojem služeb kongresového cestovního ruchu souvisí i rozvoj služeb podnikatelských a nepodnikatelských subjektů, tedy například měst, obcí, stravovacích a ubytovacích zařízení, zprostředkovatelských či reklamních podniků a podobně. Tím jak kongresový cestovní ruch aktivizuje činnost ostatních odvětví, plní funkci multiplikátora a podílí se též na zvyšování zaměstnanosti vytvářením nových pracovních míst jak pro běžné tak pro specializované profese, čímž ovlivňuje ekonomickou situaci domácího obyvatelstva a zároveň napomáhá vytvořit image místa, regionu případně celé země konání kongresové akce.
1.2.4 Klasifikace akcí kongresového cestovního ruchu Orieška (2004) dále klasifikuje akce kongresového cestovního ruchu. Primárně rozlišuje, jak již bylo podotknuto, tradiční kongresové akce a akce spojené s vystavováním nebo prezentací služeb či výrobků. Toto rozdělení uvádí i Vacho (2007). Další typologii kongresů a konferencí najdeme v příručce EU Methodological manual for statistics on congresses and conferences. Představeno bude rovněž dělení kongresových akcí dle mezinárodní asociace ICCA, která bude podrobněji představena v závěru této kapitoly. Podobné dělení jako ICCA používá i Christofle (2010).
Tradiční kongresové akce Účastníky tradičních kongresových akcí jsou lidé s podobnými zájmy, kteří mají za cíl vyslechnout si projevy a diskuzní příspěvky nebo se aktivně účastní jednání, diskuzí, výměny poznatků a zkušeností vlastními projevy a příspěvky. Mezi tradiční kongresové akce řadíme: -
Kongresy – akce zpravidla mezinárodního významu, zaměřené na výměnu výsledků lidského poznání z nejrůznějších oblastí (politika, věda, apod.), účastní se jich významné osobnosti z oboru, celkový počet účastníků přesahuje 300. Jednání účastníků se uskutečňují v plénu, případně v sekcích - pracovních skupinách. Výsledky jednání mají teoretický, vědecký, praktický či společenský význam. Synonymem je sjezd, tento pojem se používá především k označení setkání politických stran nebo společenských organizací.
-
Konference – mívají charakter větší schůze, svolávány k projednání určitých otázek s velkou účastí teoretických, řídících a praktických pracovníků ze zahraničí. Jsou zaměřeny na vyjádření stanovisek k různým aspektům odborné problematiky. Jednání bývají podobná jako v případě kongresu, průběh a výsledky jsou obsaženy v závěrech nebo usneseních, počet účastníků nepřesahuje 300. Lze použít i pojem fórum či mítink.
22
-
Sympozia – specializované vědecké konference spojené s diskuzí o dané problematice. Účastní se především domácí, případně i zahraniční odborníci, počet nepřesahuje 300 osob.
-
Semináře – forma kolektivního odborného studia, podstatou je spojení přednášek a prostoru k diskuzi a dotazům, tohoto intenzivního pracovního jednání se neúčastní více než 50 osob. Často spojovány s pojmy školení či kurz, ve všech případech jde o vzdělávací aktivity.
Jako společný znak tradičních kongresových akcí můžeme vnímat předem připravený program, konkrétní cíl jednání, konkrétní dobu a místo jednání se zajištěním požadovaných služeb. Tyto akce Orieška (2004) rozlišuje dle: 1. Počtu účastníků – malé (obvykle do 100 účastníků), středně velké (do 200 účastníků) a velké kongresové akce (více než 200 účastníků); pro mezinárodní akce: malé (do 100 účastníků), středně velké (do 1000 účastníků) a velké (přes 1000 účastníků) 2. Délky trvání – v souvislosti s počtem účastníků, obecně platí, že čím více účastníků, tím déle akce trvá, národní kongresy jsou kratší díky tomu, že účastníci překonávají menší vzdálenosti, mezinárodní akce bývají naopak delší např. 3-7 dní 3. Formy – kongresy, konference, sympozia, semináře 4. Tematického zaměření – ovlivněno iniciátory akcí, jimiž mohou být různá sdružení osob s podobnými zájmy jako například obchodní, profesní, vědecká, náboženská, vzdělávací, charitativní, odborová či neprofesní sdružení 5. Struktury účastníků – národní, mezinárodní9 akce a akce se zahraniční účastí 6. Významu jednání – místní, regionální, národní, mezinárodní či světový význam jednání 7. Možnosti účasti na akci – uzavřené (omezený, předem známý počet účastníků) či otevřené akce (akce přístupné veřejnosti) 8. Způsobu organizace- rozlišujeme akce organizované v hotelových zařízeních
a akce
organizované ve specializovaných zařízeních – v kongresových centrech, palácích apod. Akce lze také rozlišit podle toho zda jsou pravidelné, nepravidelné či putovní. Výstavní a veletržní akce Akce spojené s vystavováním nebo prezentací služeb či výrobků označujeme jako výstavní nebo veletržní akce. Podobně jako u tradičních kongresových akcí jsou výstavní akce určeny k výměně poznatků a výsledků kreativního myšlení. Těžištěm je ale prezentace nejmodernějších výrobků a technologií. Organizaci těchto akcí ovlivnil především rozvoj vědy a techniky. Orieška (2004) zde řadí: -
Výstavy – propagační akce zaměřené na předvádění výrobků, mají informativní charakter s cílem prezentovat nabídku, zpravidla ale bez komerčního zaměření. Mají společenský, kulturní a vzdělávací charakter.
9
akce organizované mezinárodními organizacemi, kterých se účastní zástupci nejméně 5 účastnických států 23
-
Veletrhy – rozsahem prezentace jsou větší, bez nebo s prodejem vystavených exponátů. Obchodní výstavní akce mají zpravidla mezinárodní účast, během veletrhu se navazují obchodní kontakty a uzavírají se kontrakty. Bývají pravidelně pořádány a obvykle tematicky komponovány.
-
Workshopy – hromadná pracovní setkání spojená s výměnou zkušeností a poznatků a s možností získat nové pracovní dovednosti
Výstavní a veletržní akce pak Orieška (2004) rozlišuje z více hledisek, dle: •
Významu – na lokální, regionální, národní, mezinárodní nebo světové
•
Charakteru akce – výstava, veletrh, workshop
•
Určení – odborné, profesionální, laické, smíšené
•
Očekávaných výsledků – prezentační, kontraktační, nákupní, prodejní akce
•
Obsahového zaměření – všeobecné, specializované (doprava, gastronomie, kultura, marketing, stavebnictví, strojírenství, vzdělávání, zdravotnictví, zemědělství, atd.)
Typologie kongresů a konferencí dle EU Methodological manual for statistics on Congresses and Conferences rozlišuje 3 kategorie kongresů a konferencí, jimiž jsou setkání obchodního charakteru, setkání organizovaná a financovaná asociacemi, sdruženími či svazy a neformální setkání. Co se týče setkání obchodního charakteru, patří zde schůze, zasedání či konference, kde se setkávají představitelé stejné společnosti či obchodní skupiny, případně zástupci klienta/dodavatelů. Setkání asociací a sdružení tvoří největší podíl na kongresových a konferenčních akcích. Prakticky každá odbornost má svou asociaci. Rozlišujeme zde odborné kongresy a konference, veřejné přednášky, setkání na vládní úrovni, interní konference a happeningy. Odborné kongresy a konference zahrnují fóra, sympozia, semináře, workshopy a kolokvia. U veřejných přednášek jsou charakteristické: nižší úroveň a nižší nároky na odborné znalosti posluchačů, obecenstvo zde má pasivnější roli. Mezi setkání na vládní úrovni patří mezivládní konference a kulaté stoly, zabývající se politickými otázkami. Cílem konferencí je uzavření dohod, kulaté stoly mají za cíl nalézt společná řešení. Interní konference se pořádají pouze pro členy dané organizace, kdy je cílem např. podpis závazných dokumentů či volba zástupců. Happeningem se pak označují neintelektuálně zaměřené kongresy a konference obsahující sportovní, společenské či politické aktivity. (Eurostat, 2000) Grafické znázornění rozdělení kongresů a konferencí dle EU nabízí obrázek 2.
24
Obrázek 2: Dělení kongresů a konferencí dle EU Typ setkání
Setkání obchodního charakteru
Veřejné přednášky
Setkání asociací a sdružení
Setnání na vládní úrovni
Interní konference
Konference
Vané shromáždění
Kulaté stoly
Schůze, sjezdy
Neformální setkání
Odborné kongresy a konference
Happeningy
Fóra
Sympozia
Workshopy
Kolokvia
Pramen: Eurostat (2000)
Typologie kongresových akcí dle ICCA Podobně jako EU, i mezinárodní asociace ICCA rozlišuje mezinárodní setkání především dle iniciátorů akce. Je nutno rozlišit, zda se jedná o subjekt z firemního sektoru nebo mimo něj. V závislosti na tom se totiž následně liší například obsah akcí, proces jejich získávání, doba plánování apod. Je-li iniciátor součástí firemního sektoru, jeho zájmem je například posílení povědomí o pořádající firmě či její činnosti, zároveň jde o dobrou příležitost jak upevnit vztahy s obchodními partnery. Asociační setkání, tedy kongresové akce, kde je iniciátor mimo firemní sektor, mají za cíl především prohloubit odbornost, předat či vyměnit zkušenost s ostatními odborníky z oboru. Jak bylo nastíněno, liší se zde proces zskávání kongresu do destinace a jeho přípravy, zatímco u asociací se jedná o poměrně dlouhý časový horizont v jakém je akce plánována a připravována, příprava a výběr destinace pro akce ze ziskového sektoru bývá kratší. (ICCA, 2015) Grafické znázornění dělení kongresových akcí dle ICCA vidíme na obrázku 3.
25
Obrázek 3: Dělení kongresových akcí dle ICCA Mezinárodní setkání
Iniciátor z firemního sektoru
Iniciátor mimo firemní sektor
Interní setkání
Asociace
Externí setkání
Mezinárodní vládní organizace
Smíšená setkání
Pramen: ICCA (2015)
Christofle (2010) také rozlišuje firemní setkání a vědecká/asociační setkání. Mezi firemní akce řadí ateliéry, workshopy, semináře, firemní kongresy a konference, uvádění produktů na trh. U vědeckých/asociačních akcí pak uvádí kongresy, konference a kolokvia.
1.2.5 Trh kongresového cestovního ruchu Stejně jako pro trh cestovního ruchu, tak i pro trh kongresového cestovního ruchu platí obecná vymezení trhu, kde se setkává nabídka s poptávkou za účelem nákupu či prodeje zboží nebo služeb. Nabídka může být tvořena poskytovateli/dodavateli služeb (hotelových, restauračních, cateringových, dopravních apod.) nebo zprostředkovateli těchto služeb – agenturami zajišťujícími tyto služby. Poptávka po kongresovém cestovním ruchu je pak tvořena iniciátory akcí, zadavateli, objednateli. Orieška (2004) definuje trh kongresového cestovního ruchu jako „soustavu vzájemných vztahů mezi kupujícími a prodávajícími zejména komplexní služby, případně zboží související s přípravou a realizací kongresových akcí, kdy kupující představují poptávku a prodávající nabídku“. Spolu s cenou je nabídka a poptávka nejdůležitějším prvkem trhu kongresového cestovního ruchu. Nabídku tedy tvoří především organizátoři kongresových akcí a dodavatelé výše zmíněných služeb. Organizátory kongresových akcí mohou dle Oriešky (2004) být: •
Podniky, instituce nebo společnosti vlastnící materiálně-technické zařízení, které organizují kongresové akce z vlastní iniciativy
•
Podniky, instituce nebo společnosti hledající možnosti prezentace pro své produkty či nápady
V posledních letech se na organizování kongresových akcí specializují samostatné firmy. Dle ICCA (2014) zde rozlišujeme: 26
•
PCO (Professional Congress Organizer) – firmy specializované na komplexní zajištění služeb spojených s organizací kongresu. Mohou působit jak na lokální, tak na mezinárodní úrovni. PCO mají na starosti přípravu i samotnou realizaci kongresové akce, včetně odpovědnosti za finanční stránku, logistiku, registrační proces, zajištění ubytování, stravovacích, technických a marketingových služeb, přípravu sponzorských příležitostí a doprovodného programu. V situaci, kdy si objednatel akce zvolí PCO jako výhradního dodavatele kongresových služeb, hovoříme o tzv. Core-PCO, PCO pak objednateli kompletně zajišťuje veškeré služby, spojené s konáním všech jeho kongresových akcí.
•
DMC (Destination Management Company) – firmy nabízející služby v dané lokalitě, s rozsáhlou znalostí možností místních služeb jako je například kapacita místních kongresových center/sálů, zhodnocení vhodnosti destinace apod.
Poptávku po kongresovém cestovním ruchu dělí Orieška (2004) na dvě skupiny – poptávku iniciátorů kongresových akcí (objednatelů kongresových služeb) a poptávku jednotlivých účastníků akcí (spotřebitelů kongresových služeb). Iniciátory kongresových akcí mohou být nejrůznější asociace, firmy, společnosti podnikatelského či nepodnikatelského charakteru, kteří mohou svěřit organizaci kongresové akce výše zmíněným profesionálním subjektům. Cílem setkání bývá v případě podnikatelských subjektů prezentace produktů, vizí či kultury firmy nebo navázání nových kontaktů. Cílem nepodnikatelských subjektů sdružujících odborníky z oboru je pak výměna informací a zkušeností s ostatními odborníky a navázání nových kontaktů. Samotní účastníci kongresové akce, neboli kongresoví delegáti, se kongresů účastní s cílem získání nových poznatků a praktik z oboru a taktéž za účelem navázání nových kontaktů. Účast na kongresu nemusí být jejich vlastním rozhodnutím. Náklady na účast nebo alespoň jejich část hradí účastníkovi zpravidla zaměstnavatel/vysílající instituce.
1.2.6 Předpoklady pro rozvoj kongresového cestovního ruchu Ne každá destinace je vhodná pro pořádání kongresových akcí, jelikož nároky kladené na pořádající destinace jsou velmi vysoké. Nepochybně nejdůležitější je vhodné kongresové zázemí, tedy dostupnost kongresových prostor s odpovídající kapacitou a technickým vybavením. Nutná je pak nejen dostatečná ubytovací a stravovací kapacita, ale důležitou roli hraje například dopravní infrastruktura a image destinace. Nabídka možností doprovodného programu je rovněž jedním z důležitých předpokladů pro konání kongresových akcí v dané destinaci. Kombinace těchto předpokladů by se dala nazvat jako kongresový potenciál destinace.
27
Kongresové prostory Obvyklým místem konání kongresových akcí bývají kongresová centra či hotely s kongresovými sály a to v závislosti na velikosti konané akce. Rostoucí význam dnes mají i atypická místa konání akce jako hrady, zámky apod., ovšem zde bývá často problematické zajištění odpovídající kapacity. Dostupnost kongresových prostor s dostatečnou kapacitou hraje významnou roli pro výběr pořádající destinace, jelikož většinu svého času tráví účastníci právě zde. Kongresová centra disponují vedle velkých konferenčních sálů také menšími zasedacími místnostmi. Častokrát také nabízejí prostory pro bankety a rozsáhlé parkovací plochy. Důraz je dnes kladen na variabilitu a flexibilitu sálů a salónků. Mezi standardní vybavení dnes patří spolehlivá audiovizuální technika, informační a komunikační média. Na funkční technické zázemí je kladen zvýšený důraz, zejména při velkých mezinárodních akcích. Případná nefunkčnost totiž může značně zkomplikovat průběh akcí. Kvalitní prezentační technika zpestřuje a usnadňuje výklad. Bez projektorů a promítacích pláten si dnes nedokážeme představit ani menší přednášku. Zasedací místnosti by měly disponovat tabulemi flipchart a přednášející by měli mít k dispozici laserová ukazovátka a mikrofony. Kvalitní akustická technika rovněž hraje významnou roli pro hladký průběh akce. (Havel a kol., 2008). Ubytovací a stravovací kapacity Ubytování účastníků kongresové akce hraje významnou roli pro volbu destinace. Účastníci bývají většinou ubytováni ve tří až čtyř příp. pěti hvězdičkových hotelech, s výjimkou například účastníků z řad studentů, kteří si leckdy vystačí s méně luxusním ubytováním. V posledních letech se pak stává mezi účastníky kongresů populárním také pronájem bytů přes stránku airbnb10. Když pomineme tyto dvě výjimky, fakt, že jsou účastníci kongresů ubytováváni zpravidla v luxusnějších hotelových zařízeních pozitivně ovlivňuje příjmy místních rozpočtů a zaměstnanost v tomto odvětví. Pro hotely je pak výhodou to, že kongresovou sezónou bývají spíše jaro a podzim. Mohou tak vykrýt před/po sezónní období. Co se týče stravovacích služeb, jedná se jak o základní stravování, tedy snídaně, obědy a večeře, tak o občerstvení během přestávek a v průběhu jednání a neopomenutelným je i zajištění občerstvení na společenských akcích (slavnostní zahájení/ukončení akce, koktejly, rauty, apod.). Poskytnutí kvalitních kulinářských zážitků je důležitým faktorem spokojenosti účastníků kongresu s konáním akce. Stravovací služby bývají organizovány v závislosti na místě konání kongresové akce. V kongresových centrech bývá vyhrazen gastronomický úsek, zabezpečující celodenní stravování. To může zajišťovat buď samotné kongresové centrum, nebo bývá možnost svěřit tuto službu externím cateringovým dodavatelům, v závislosti na smluvních podmínkách kongresových center. V případě menších akcí, konaných v hotelových zařízeních, je stravování usnadněno využitím veškerých hotelových prostor, jak
10
www.airbnb.com 28
k základnímu stravování, tak k doplňkovému občerstvení. Trendem ve způsobu podávání jsou bufetové stoly, a to jak v hotelích tak v kongresových centrech. Bufetové stoly mají tu výhodu, že si každý účastník může vybrat z pestré nabídky pokrmů dle svých chuťových, zdravotních či náboženských preferencí,
což
z
logistického
hlediska
pořadateli velmi
usnadňuje
situaci11.
Slavnostní
zahájení/ukončení kongresových akcí mívají formu gala večeří, kde obvykle bývají pokrmy servírovány ke stolu. Zde se otevírá možnost prezentace národní či regionální kuchyně. Volba menu by však měla být uzpůsobena většinovým účastníkům a účastníci se speciálními požadavky by měli mít možnost alternativní volby pokrmu. Tyto slavnostní akce bývají často doprovázeny kulturními vstupy, kde má pořádající destinace možnost prezentovat národní/regionální umění a zvyky, například prostřednictvím vystoupení folklórního souboru či přednesu hudby národních skladatelů apod. Infrastruktura Dopravní infrastruktura je rovněž nezbytným předpokladem pro konání kongresu v dané destinaci. Zahrnuje jak leteckou, silniční a železniční dopravu, tak městskou hromadnou dopravu, případně dostupnost taxislužeb. Pro akce mezinárodního významu hraje nezbytnou roli dostupnost mezinárodního letiště nebo nádraží s dostatečnou frekvencí spojů s významnými světovými městy. Při transferech z/na letiště nebo pro zajištění doprovodného programu je nutno mít k dispozici kvalitní autobusy smluvních dopravců. (Nefus, 2007) Image destinace Dobrá image destinace je také jedním z předpokladů pro to aby se destinace uplatnila na poli kongresového cestovního ruchu. Image destinace posuzujeme ve dvou rovinách – dlouhodobá a sezónní image. V dlouhodobé rovině se zaměřujeme na politickou stabilitu destinace, její bezpečnost, ekonomickou a sociální vyspělost. Důležitou roli hraje také historické a kulturní zázemí a schopnost poskytnout účastníkům kongresového cestovního ruchu kvalitní služby. Sezónní image je pak výsledkem aktuálních politických, hospodářských, zdravotních či ekologických vlivů. Rozlišujeme zde pozitivní a negativní faktory, které pořádání kongresových akcí ovlivňují. Mezi pozitivní faktory patří například zkušenosti destinace s pořádáním velkých a prestižních mezinárodních akcí jako jsou mezinárodní výstavy či významné sportovní události jako Olympijské hry či nejrůznější šampionáty. K negativním vlivům pak řadíme například teroristické útoky či hygienické a zdravotní hrozby. (Vacho, 2007)
11
nutné jsou popisky pokrmů 29
Nabídka doprovodného programu Nabídka doprovodného programu je, jak už jsme poznamenali, jedním z důležitých předpokladů pro konání kongresových akcí. Těch se totiž kromě samotných účastníků kongresu účastní často také jejich doprovod, jehož zájmem nemusí být čistě účast na odborných přednáškách. Turisticky atraktivní destinace s historickými památkami a možnostmi kulturního či sportovního vyžití se těší nesporné výhodě. Účastníci díky doprovodnému programu mají možnost blíže poznat destinaci a zde se následně tvoří prostor pro úvahu o soukromé návštěvě. Kromě poznávacího programu, mají účastníci kongresu a jejich doprovod často možnost zúčastnit se například kulturních či sportovních akcí, které zprostředkuje organizátor, zpravidla ve večerních hodinách, po ukončení denního programu kongresu. Může se jednat například o návštěvy divadla či koncertu, v potaz je nutno brát možnou jazykovou bariéru mezinárodních účastníků a přizpůsobit tak nabídku doprovodného programu. (Nefus, 2007) Obrázek 4 graficky znázorňuje faktory ovlivňující výběr destinace pro pořádání kongresové akce. Obrázek 4: Faktory ovlivňující výběr destinace pro pořádání kongresové akce
Odpovídající kapacita
Odpovídající kapacita a technické zázemí
Nabídka kongresových prostor
Dostupnost mezinárodního letiště
Nabídka ubytovacích zařízení
Nabídka stravovacích zařízení
Vhodnost destinace pro pořádání kongresové akce
Rozvinutost infrastruktury
Nabídka doprovodného programu
Odpovídající kapacita
Image destinace
Zkušenosti, bezpečnost, politická stabilita
Turistická atraktivita destinace
Pramen: vlastní zpracování
1.2.7 Ekonomický význam kongresového cestovního ruchu Cestovní ruch je důležitým odvětvím ekonomiky státu, především pro to, jak ovlivňuje její další oblasti. Mezi obecné přínosy cestovního ruchu patří jeho podíl na tvorbě HDP, pozitivní vliv na platební bilanci státu, tvorba příjmů do státního rozpočtu a pozitivní vliv na příjmy místních rozpočtů. Rozvoj cestovního ruchu podporuje investiční aktivity. Cestovní ruch bývá považován za odvětví generující nejvíce pracovních příležitostí. Kromě těchto obecných přínosů, je nutno zmínit také multiplikační efekt cestovního ruchu. Ten spočívá v tom, že cestovní ruch přímo i nepřímo ovlivňuje mnoho dalších odvětví. Přímý vliv má například na činnost ubytovacích a restauračních zařízení, cestovních kanceláří a agentur, průvodců, informačních středisek, dopravních firem, bank, směnáren, kulturních zařízení, historických objektů a památek, apod. Nepřímo pak cestovní ruch ovlivňuje například rozvoj stavebnictví, 30
spotřebního a potravinářského průmyslu, služby vzdělávacích a poradenských institucí, apod. Tyto efekty cestovního ruchu zachycuje satelitní účet cestovního ruchu. (Stříbrná a kol., 2007) Přímé a nepřímé vlivy kongresového cestovního ruchu zachycuje obrázek 5. Tučným písmem jsou zde znázorněny prvky charakteristické čistě pro kongresový cestovní ruch, ostatní prvky jsou společné pro všechny formy cestovního ruchu. Obrázek 5: Vlivy kongresového cestovního ruchu na ostatní odvětví
Pramen: vlastní zpracování dle Stříbrná a kol. (2007)
Kongresový cestovní ruch je Orieškou (2004) považován za jednu z nejodolnějších forem cestovního ruchu, jelikož je schopen odolávat ekonomickým výkyvům. Jeho rozvoj významně nepodléhá ekonomickým tlakům, recesi či změnám devizových kurzů. Kromě přímých výdajů za kongresové vložné, ubytovací služby, dopravu, apod. generují účastníci kongresů také nepřímé výdaje, spojené s útratami za upomínkové předměty, návštěvu historických památek apod. V souvislosti s konáním kongresu vznikají nová pracovní místa a pro destinaci, ve které se kongres, veletrh či jiná kongresová akce konají, může pořádání také znamenat významný příjem do místního rozpočtu. Navíc se uvádí, že útraty kongresových delegátů jsou 2 až 3 krát vyšší, než útraty rekreačních turistů. 31
Důležitost kongresového ruchu spočívá kromě finanční stránky také v rovnoměrném vytížení turistických kapacit, jelikož se kongresové akce konají zpravidla mimo hlavní turistickou sezónu. (Orieška, 2004) Vlivem pořádání kongresů na národní hospodářství se teoreticky zabývá také Eurostat (2000). Ve své metodické příručce podotýká, že největší prospěch z konaných kongresů mají sami účastníci a organizátoři akce. V zemi, jejíž obyvatelé se účastní kongresů, konferencí a jiných kongresových akcí roste míra znalostí a zkušeností, což se v dlouhém období promítá do rostoucího blahobytu země. Podíl státu je těžko měřitelný, přesto by neměl být opomenut, například stavba kongresového centra či letiště, rozvoj infrastruktury nebo péče o životní prostředí mohou do země přilákat kongresy. Mezi měřitelné přínosy konání kongresových akcí, viditelné na makroekonomických veličinách, zmiňuje Eurostat, stejně jako Orieška, nová pracovní místa a tvorbu přidané hodnoty v navazujících službách. Jako základní zdroje výdajů pak uvádí výdaje účastníků spojené s účastní na kongresu, výdaje organizátora na zajištění kongresových služeb a pronájem konferenčních prostor, ty generují příjmy do místních rozpočtů a poskytovatelům požadovaných služeb.
1.2.8 Nové trendy v kongresovém cestovním ruchu Mezi aktuální trendy v oblasti kongresového cestovního ruchu patří dle Adámkové (2016) fakt, že mezinárodní trh je hnán kupředu požadavky spotřebitelů, kteří tlačí především na snižování nákladů spojených s organizací kongresových akcí. Kongresy se zkracují, ale jejich četnost narůstá. Zvyšuje se počet ženských účastnic kongresů, dříve se jednalo spíše o mužskou záležitost. Vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci je zvýšený důraz kladen na zajištění bezpečnosti účastníků kongresových akcí. Významnou úlohu hraje internet a dostupnost kvalitního wifi připojení v místě konání kongresových akcí. Roste také význam tzv. „green meetingů“, kde je důraz kladen na ohleduplnost k životnímu prostředí a udržitelný rozvoj. Přestože se rozvíjí možnosti online účasti na kongresech, zůstávají kongresy především významnou společenskou událostí, při které hraje osobní setkání významnou roli. Zkracuje se předstih, v jakém jsou kongresové akce organizovány, což souvisí s rozvojem moderních technologií. Právě moderní technologie dnes hrají neodmyslitelnou roli v přípravě kongresu i během samotného konání. Pečlivě zpracované webové stránky kongresu jsou dnes samozřejmostí. Účastníci zde mají možnost seznámit se se všemi detaily konané akce, od způsobu podávání vědeckých příspěvků, přes detailní program, způsob platby vložného, nabídku doprovodných akcí, po nabídku ubytování. Zejména proces podávání vědeckých příspěvků se za několik posledních let naprosto změnil. Od poštou zasílaných papírových obálek, po elektronické příspěvky, které jsou dnes zpracovány specializovaným softwarem, což s sebou přináší nejen finanční, ale také značné časové úspory. Významný komunikační kanál dnes tvoří mailem zasílané newslettery, individuální mailová komunikace a komunikace na sociálních sítích. Trendem je dnes také používání kongresových aplikací. Ty účastníkům umožnují nejen 32
to, že mají přehled o právě probíhajícím programu, vystupujících řečnících nebo mohou mít plánek města a samotného kongresového centra tzv. v kapse. Díky aplikacím si mohou účastníci sestavit svůj vlastní plán přednášek, které by chtěli navštívit, mají také možnost se navzájem zkontaktovat s ostatními uživateli aplikace, tedy návštěvníky kongresu, prostřednictvím soukromých zpráv či veřejného streamingu. Jako pobídka pro používání aplikace může sloužit takzvaná gamification, tedy jakási hra, prostřednictvím které mají účastníci možnost proniknout do tajů používání aplikace za současného získávání bodů. Za získané body pak mohou být ohodnoceni věcnými cenami, nebo například účastí na gala večeři. Samotná tvorba kongresové aplikace, stejně jako zařazení výherní soutěže je samozřejmě rozhodnutím pořadatele kongresu a nemusíme ji považovat za nutný předpoklad pro úspěšnou akci, jde spíše o praktický doplněk, který může účastníkům například nahradit papírový program či ulehčit orientaci v kongresovém centru.
1.2.9 Mezinárodní organizace zabývající se kongresovým cestovním ruchem Rozvoji kongresového cestovního ruchu napomáhá mezinárodní spolupráce subjektů činných v tomto odvětví. Existuje několik mezinárodních organizací zabývajících se kongresovým cestovním ruchem, jeho rozvojem a statistickým sledováním. Mezi nejvýznamnější z nich patří International Congress and Convention Association (ICCA), Union of International Associations (UIA) a International Association of Professional Congress Organizers (IAPCO). Tyto organizace budou postupně představeny. International Congress and Convention Association (ICCA) Mezinárodní asociace pro kongresy a konference vznikla roku 1963 spojením několika cestovních agentur. ICCA sídlí v Amsterdamu a sdružuje odborníky podílející se na pořádání mezinárodních akcí – od kongresových center a PCO, přes poskytovatele ubytovacích, stravovacích, dopravních a dalších služeb. Dnes, dle informací na webových stránkách, čítá téměř 1 000 členských společností a organizací z více než 90 zemí světa. Orieška (2004) uvádí 600 členů z 80 zemí, je tedy vidět jak se asociace za poslední roky rozrostla. Asociace se specializuje na mezinárodní asociační setkání, poskytuje statistické údaje, funguje jako komunikační kanál a pomáhá rozvíjet obchodní vztahy. Každoročně také tato asociace pořádá kongres pro zhruba 3 000 účastníků. V letošním roce se 55. ročník kongresu koná v Kuchingu (Malajsie). O pořádání se pro rok 2016 ucházela i Praha, ta bude nakonec kongres ICCA hostit v příštím roce. (ICCA, 2013) Jako základní ukazatele kongresového cestovního ruchu sleduje ICCA počet akcí konaných v destinací, jíž může být stát nebo město a vedle počtu akcí sleduje také počet účastníků. Do svých šetření zahrnuje pravidelně konané kongresové akce s minimálně 50 účastníky, které rotují minimálně mezi třemi destinacemi. Dělení kongresových akcí jsme viděli v podkapitole 1.2.4. V roce 2013 vydala ICCA dokument A Modern History of International Association meetings, ve kterém shrnuje satatistická data za 50 let světového šetření asociačních kongresů. Dle tohoto 33
dokumentu je patrné, že se počet setkání evidovaných v ICCA se každoročně zvyšuje přibližně o 10%,
The Association Market 1963-2012 což znamená že se zdvojnásobil každých Meetings deset let. Grafické znázornění můžeme vidět na grafu 1. 12
1. Number of meetings
Graf 1: Vývoj počtu celosvětově konaných kongresových akcí mezi lety 1963 a 2012 A Modern History of International Association Meetings
60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 63-67
68-72
73-77
78-82
83-87
88-92
93-97
98-02
03-07
08-12
Pramen: ICCA (2013)
Figure 1: Number of meetings 1963-2012, 5-year aggregated data
Zároveň je z dokumentu patrné, jak se postupně snižuje průměrný počet účasníků kongresových Exponential growth
Year
# Meetings
68-72
2,695
50 years, shows that since 1963, the number of meetings in the ICCA Association Database has grown exponentially by
78-82
5,977
meetings doubled each 10 years.
88-92
12,260
98-02
25,535
Figure 1, representing 5-year data1253 of the last akcí. Zatímco v63-67 šedesátých letech případalo průměrně naaggregated jedu akcí účastníků, v posledním 1,795
sledovaném období dokumentu je to pouhých 424 účástníků nathe akci. Rovněž lze poznamenat, 73-77 v tomto 4,057 approximately 10% each year, which means number of ICCA Association contains že poměr v jakém se počet8,585 účastníkůThe snižuje je menšíDatabase než poměr v 173,432 jakém meetings se zvyšuje počet konaných 83-87 taking place between 1963 and 2012. 1,795 (1%) of these
meetings place in thenávštěvnost period 1963-1967, 54,844 (31.6%)než 20% zatímco akcí. Za posledních deset let setook průměrná snížila a méně 93-97 sledovaných 16,861 in the period 2008-2012.
počet konaných akcí Vývojthis počtu účastníků mezi lety 1963 ato2012 03-07 se zdvojnásobil. 40,823 Notably, exponential growth pattern continues show zachycuje graf 2. 18
The Association Meetings Market 1963-2012 during the economic recession of the recent years.
08-12
54,844
Total
173,432
A Modern History of International Association Meetings
Graf 2: Vývoj průměrného počtunumber účastníkůofkongresových akcí mezi lety 1963 a 2012 6. Average participants 1.400 1.200 1.000 800 600 400 200 0 63-67
68-72
73-77
78-82
83-87
88-92
93-97
98-02
03-07
08-12
Figure 4: Average number of participants Pramen: ICCA (2013) Only meetings ofakcí which dle the participant numbers are Year Average participant number Graf 3 zobrazuje rozložení konaných kongresových kontinentů. Roku 2014 se dle 63-67
1,253
stored in the Association Database, including added averages, are included in the above table and graph.
68-72 celkem ve1,104 statistik ICCA konalo světě 11 505 kongresových akcí, z nichž 6 316 (55%) v Evropě. 73-77
840
We can see a clear trend that international
78-82 association meetingsakcí are getting smaller. The V posledních letech se setkáváme 725 s rostoucím počtem konaných v Asijském regionu, Japonsko a
34
83-87
621
88-92
591
93-97
572
98-02
528
03-07
454
08-12
424
average number of particpants to international association meetings has dropped from 1,253 in the period of 1963-1967 to 424 in the period of 20082012. The rate at which attendance is shrinking is however much lower than the rate of growth in the number of meetings, so that over the last decade the average attendance has reduced by less than 20% whilst the number of meetings has doubled.
Čína získávají na významu. Co do počtu konaných akcí na zemi, vede ve statistikách dlouhodobě USA, tahoun oblasti Latinská a Severní Amerika. Roku 2014 se v USA konalo celkem 831 akcí. Africký kontinent hostil 308 kongresových akcí a jeho podíl zůstává nízký. Roku 2014 se v Africe konalo o jen o jednu akcí více než téhož roku v Nizozemí. Graf 3: Kontinentální rozložení kongresových akcí Latinská a Severní Amerika; 2464; 21%
Afrika; 308; 3%
Evropa; 6316; 55%
Asie a střední východ; 2417; 21%
Pramen: vlastní zpracování dle ICCA (2015)
ICCA top desítku zemí a měst podle počtu konaných akcí vidíme v tabulkách 3 a 4. První tabulce jednoznačně vévodí USA s 831 konanými akcemi. U měst není náskok Paříže tak markantní. Zaměřímeli se na údaj o počtu účastníků, povšimněme si, že průměrně připadalo na každou kongresovou akci v USA 440 účastníků, zatímco ve Španělsku to bylo průměrně 500 účastníků. V případě měst pak pro Paříž vidíme v průměru 610 účastníků na akci, zatímco pro Barcelonu je to 700 účastníků. Pořadí zemí dle počtu účastníků se tedy mírně liší. (ICCA, 2015) Tabulka 3: Top 10 zemí dle počtu asociačních setkání v roce 2014 a ČR 2014 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 27.
Země USA Německo Španělsko Velká Británie Francie Itálie Japonsko Čína Nizozemsko Brazílie Česká republika Celkem svět
Počet Počet setkání účastníků 831 365 338 659 264 156 578 289 039 543 199 100 533 233 075 452 175 400 337 147 245 332 127 997 307 133 105 291 127 023 146 51 242 11 505 N/A
Pramen: ICCA (2015)
35
Tabulka 4: Top 10 měst dle počtu setkání v roce 2014 2014 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Město Paříž Vídeň Madrid Berlín Barcelona Londýn Singapur Amsterdam Istanbul Praha
Počet setkání 214 202 200 193 182 166 142 133 130 118
Počet účastníků 130 516 81 902 91 452 76 880 127 469 89 969 57 497 79 356 75 864 46 921
Pramen: ICCA (2015)
Union of International Associations (UIA) Unie mezinárodních asociací byla založena již v roce 1907. Sídlí v Bruselu a zabývá se sledováním činnosti mezinárodních asociací. Každoročně aktualizuje Ročenku mezinárodních pořadatelů a vydává Mezinárodní kongresový kalendář. V současné době ročenka obsahuje profily více než 68 000 mezinárodních asociací včetně jejich kontaktních informací a poskytuje přehled více než 428 000 mezinárodních setkání které se konaly od roku 1850 po současnost, včetně budoucích událostí do roku 2030. UIA je neziskovou, nezávislou, apolitickou a nevládní institucí, sloužící mezinárodním asociacím. (UIA, 2015) Kritéria po zařazení do statistik UIA jsou přísnější než pro statistiky ICCA. Kongresy, které statistiky UIA zahrnují jsou organizovány a financovány mezinárodními organizacemi, jež jsou evidovány v ročence a v kalendáři. Jedná se například o zasedání vedoucích orgánů mezinárodních organizací, regionální zasedání mezinárodních organizací, výroční shromáždění či sympozia. Do statistik se zahrnují i setkání na národní úrovni s mezinárodní účastí, které organizují národní pobočky mezinárodních organizací. Na akcích s minimálním počtem 300 účastníků musí být minimálně 40% zahraničních účastníků, akce musí trvat minimálně 3 dny a účastnit se jich musí minimálně 5 států. Ročně se ve 180 sledovaných zemích koná asi 10 000 mezinárodních shromáždění, které UIA eviduje. Ve statistikách nejsou zahrnuty čistě národní kongresy, politická, obchodní, náboženská či sportovní shromáždění a nezohledňují se ani setkání organizována a financována soukromým sektorem. (Indrová, 2007) Top desítku kongresových zemí a měst vidíme v tabulkách 5 a 6. Rozdíly oproti statistikám ICCA jsou dány odlišnou metodikou zařazování kongresových akcí do statistik.
36
Tabulka 5: Top 10 zemí dle počtu konaných akcí v roce 2014, UIA Počet 2014 Země setkání 1. USA 858 2. Belgie 851 3. Singapur 850 4. Korea 636 5. Japonsko 624 6. Francie 561 7. Rakousko 539 8. Španělsko 513 9. Německo 439 10. Velká Británie 354 Pramen: UIA (2015)
Tabulka 6: Top 10 měst dle počtu konaných akcí v roce 2014, UIA Počet 2014 Město setkání 1. Singapur 850 2. Brusel 787 3. Vídeň 396 4. Paříž 325 5. Soul 249 6. Tokio 228 7. Madrid 200 8. Barcelona 193 9. Bangkok 189 10. Ženeva 175 Pramen: UIA (2015)
International Association of Professional Congress Organizers (IAPCO) Mezinárodní asociace sdružující PCO byla založena roku 1968 ve Švýcarsku, dnes má sekretariát ve Velké Británii. Čítá 116 členů z více než 41 zemí, kteří v roce 2015 celkově zorganizovali 8 591 setkání. Asociace se snaží o zvyšování standardů poskytovaných služeb kongresového cestovního ruchu v rámci své členské základny i mimo ni, a to především prostřednictvím pořádání vzdělávacích seminářů. Každoročně udílí IAPCO několik cen společnostem, které se významným způsobem podílejí na rozvoji služeb kongresového cestovního ruchu. Samotné členství v této asociaci je pro členské PCO jako značka záruky kvality poskytovaných služeb, subjekt ucházející se o členství totiž musí splnit požadovaná kritéria. Ta se týkají například v minulosti organizovaných akcí, žadatel o členství v IAPCO musí doložit podrobnosti o 10 mezinárodních akcích, které pořádal, z nichž polovina čítala více než 400 a druhá polovina více než 100 účastníků, z nichž vždy alespoň 40% pocházelo z 5 různých zemí. Dále žadatel dokládá například reference a informace o budoucích pořádaných akcích. (IAPCO, 2015) 37
2 KONGRESOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE A VE FRANCII Druhá kapitola mapuje aktuální situaci kongresového cestovního ruchu v České republice a ve Francii a zaměřuje se na hlavní města, jakožto důležitá centra kongresového cestovního ruchu v obou zemích. Po představení klíčových ukazatelů cestovního ruchu, budou identifikováni aktéři působící na poli kongresového cestovního ruchu v obou destinacích. Rovněž budou objektivně předloženy dostupné informace o kongresovém potenciálu destinací, tedy o kongresovém zázemí, nabídce ubytovacích a stravovacích kapacit, infrastruktuře, image destinace a nabídce doprovodného programu. Závěrem kapitoly budou představeny dostupné národní i mezinárodní statistiky pojednávající o počtu konaných akcí, počtu účastníků, zaměření a délce trvání kongresových akcí v jednotlivých zemích/městech.
2.1 Klíčové ukazatele cestovního ruchu a kongresového cestovního ruchu v ČR a ve Francii Pro představu o významu cestovního ruchu a kongresového cestovního ruchu jsou pro obě země představeny klíčové ukazatele, kterými jsou podíl cestovního ruchu na HDP, celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu, vliv na zaměstnanost, počet ubytovacích zařízení, počet turistů, počet konaných kongresových akcí a v případě ČR odhad ekonomických přínosů, u Francie informace o ekonomických přínosech konání kongresů na základě studie provedené francouzskými aktéry kongresového cestovního ruchu.
2.1.1 Česká republika Jak jsme již viděli v kapitole 1.2.7, cestovní ruch ovlivňuje přímo i nepřímo mnoho dalších odvětví národních ekonomik. Údaje satelitního účtu turismu, zpracované českým statistickým úřadem (ČSÚ, 2016), ukazují, že v České republice je za rok 2014 vykázán podíl cestovního ruchu na hrubé přidané hodnotě (HPH) 2,7% a podíl cestovního ruchu na HDP činil 2,8%. Celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu, jakožto souhrnný ukazatel poptávky návštěvníků, dosáhla 237,8 miliard Kč, což je o 2% více než v roce 2013. Příjezdový cestovní ruch z toho tvořil 144,1 miliard Kč, zbývajících 93,7 miliard připadalo na domácí cestovní ruch. Údaje o zaměstnanosti v odvětví cestovního ruchu ukazují, že odvětví v České republice zaměstnává na plný úvazek 225,3 tisíc osob. Nejvíce osob zaměstnávají hotely a restaurační zařízení. Podíl na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství dosahuje 4,5% dle počtu zaměstnaných. Údaje o počtu ubytovacích zařízení vykazují 5 833 hotelů a podobných zařízení, tj. 306 430 lůžek. Celkem Českou republiku v roce 2014 navštívilo 15,6 miliónů turistů. Nejvíce jezdí do České republiky turisté z Německa, Ruska a Slovenska.
38
Český statistický úřad vede statistiky o počtu konaných konferencí v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) a počtu jejich účastníků. Tyto statistiky ale nezahrnují akce konané v kongresových centrech a jiných konferenčních prostorách. Dle těchto statistik ročně proběhne v hromadných ubytovacích zařízeních přes 12 700 konferencí. Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovává statistiky, které vychází z informací ČSÚ. Národní statistiky zkoumající akce konané mimo prostory hromadných ubytovacích zařízení chybí. Stejně tak zatím není veřejně k dispozici studie zabývající se ekonomickými dopady konání kongresových akcí. Z rozhovoru s tehdejší ředitelkou Prague Convention Bureau Lenkou Žlebkovou v deníku E15 z roku 2012 vyplývá, že obrat kongresové turistiky v Praze dosahuje více než 8,5 miliard korun ročně. Zároveň jsou zde vyčísleny průměrné výdaje kongresového delegáta na 8 tisíc korun denně. Žlebková dále dodává, že kongresový průmysl v hlavním městě zaměstnává na 4 500 osob. (Kvašová, 2012)
2.1.2 Francie Dle dostupných údajů francouzského ministerstva průmyslu tvořil za rok 2014 ve Francii podíl cestovního ruchu na HDP 7,42%. Celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu dosáhla 158,3 miliard EUR, což bylo o 1,8% více než roku 2013. Dvě třetiny byly spotřebovány francouzskými turisty (106,4 miliard EUR) a zbylá třetina připadala na cizince (51,9 miliard EUR). Cestovní ruch ve Francii v roce 2013 zaměstnával dle údajů statistického úřadu 986 400 osob, což je 7,7% podíl na celkové zaměstnanosti. Nejvíce osob zaměstnávala restaurační zařízení a doprava. 413 000 osob pracovalo v odvětví cestovního ruchu v regionu hlavního města, což je 9,1% podíl na celkové zaměstnanosti regionu. V zemi bylo k 1.1.2015 celkem 18 100 hotelů, které nabízely dohromady 1 283 600 lůžek. Francie dlouhodobě figuruje v čele žebříčku počtu příjezdů mezinárodních turistů. Roku 2013 zemi navštívilo 83,8 miliónů turistů. Příjmy z cestovního ruchu dosáhly 43,2 miliard EUR a zařadily tak Francii na třetí příčku ve světovém srovnání. Nejvíce mají Francii v oblibě turisté z Německa, Velké Británie, Belgie a Lucemburska. (DGE, 2015) Ve Francii byla roku 2011 provedena studie zabývající se měřením ekonomického přínosu konání kongresů v zemi. Na této studii spolupracovalo několik významných aktérů z odvětví kongresového cestovního ruchu. Byla mezi nimi například pařížská obchodní komora (Chambre de Commerce et de l‘Industrie Paris - CCIP), dále francouzské Convention Bureau (France Congrès), turistické a kongresové informační centrum Paříže (Office du Tourisme et des Congrès de Paris-OTCP) a další. Na základě dotazníkového šetření a terénních průzkumů v místech konání kongresů, byla k dispozici data, na jejichž základě byl proveden výpočet ekonomického přínosu konání kongresů pro Francii a pro region hlavního města. Přesnou metodologii výpočtů hlavní aktér výzkumu, pařížská obchodní a průmyslová komora, poskytuje pouze svým partnerům. Šetření se účastnili kongresoví delegáti a poskytovatelé PCO služeb ve Francii. Otázky směřovaly například na průměrnou útratu 39
kongresového delegáta nebo se v případě PCO vztahovaly k výši nákladů na pořádání kongresových akcí. Ze studie vyplývá, že se v roce 2011 ve Francii konalo celkem 2 810 kongresů, kterých se zúčastnilo dohromady 1 599 326 osob. Výše ekonomického přínosu konání kongresů pro Francii za rok 2011 dosahovala dle zmíněné studie 1,578 miliard EUR. Z toho 1,072 miliard EUR, tj. 68% připadalo na region hlavního města. Z celkových 1,578 miliard EUR, připadala čtvrtina tj. 380 miliónů EUR na výdaje spojené s organizací kongresové akce (přímé výdaje) a zbylé tři čtvrtiny, tj. 1,207 miliard EUR, souvisely s cestou, pobytem a útratami kongresových účastníků (nepřímé výdaje). Za zmínku stojí fakt, že přestože cizinci tvoří pouze 22% zúčastněných, generují 56% celkových ekonomických přínosů. Odvětví kongresového cestovního ruchu tvoří ve Francii 30 000 pracovních míst (plný úvazek), z toho dvě třetiny v Paříži Ile-de-France. (CCIP, 2012)
2.2 Aktéři na poli kongresového cestovního ruchu Tato podkapitola postupně představuje jednotlivé aktéry kongresového cestovního ruchu v České republice a ve Francii a stručně je charakterizuje.
2.2.1 Česká republika CzechTourism Česká centrála cestovního ruchu, neboli CzechTourism, je příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), ústředního orgánu státní správy, který se zabývá cestovním ruchem v ČR a prostřednictvím strategického dokumentu Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020 koordinuje rozvoj cestovního ruchu v zemi. CzechTourism byl založen roku 1993 a dnes hraje významnou roli při propagaci destinace ČR nejen na domácím, ale od roku 2003 i na zahraničním trhu. V koordinaci s MMR plní hlavní úkoly, mezi které patří podpora všestranného rozvoje cestovního ruchu, v rámci destinačního marketingu například stanovuje produkty charakteristické pro ČR a vydává propagační materiály v různých jazykových verzích, zemi mediálně prezentuje a má zásluhy také na výzkumné a vzdělávací činnosti v oboru. Oblast kongresového průmyslu má na starosti agentura Czech Convention Bureau. (CzechTourism, 2016)
Czech Convention Bureau (CzCB) Agentura Czech Convention Bureau spadající pod CzechTourism působí od roku 2010. Jejím hlavním záměrem je propagace České republiky jako ideální destinace pro kongresové a incentivní akce. Zastřešuje a koordinuje činnost regionálních agentur a za cíl si klade zvýšit počet konaných akcí v jednotlivých regionech. Usiluje o harmonizaci prezentace českých regionů. V současnosti v ČR působí regionální agentury: Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, Destinační společnost Východní Čechy, Jihočeská centrála cestovního ruchu, Carlsbad CB, Moravia CB, North Bobemia CB, North West Bohemia CB, Pilsen CB, Moravian-Silesian CB a Prague CB. (Czech Convention Bureau, 2012) 40
Prague Convention Bureau (PCB) Prague Convention Bureau je pražská asociace profesionálů v kongresovém průmyslu. Jejím posláním je propagace Prahy, jako místa vhodného pro pořádání MICE akcí. Usiluje o posílení povědomí o hlavním městě nejen jako turistické, ale i kongresové destinaci. Tato nezisková organizace byla založena roku 2008 a dnes čítá necelých 60 členů z řad hotelů, konferenčních zařízení, organizátorů akcí, poskytovatelů cateringu a restauračních služeb. Spolupracuje s Pražskou informační službou – Prague City Tourism, Magistrátem hlavního města Prahy, Českou centrálou cestovního ruchu – Czech Tourism a Asociací hotelů a restaurací České republika. Díky spolupráci se zmíněnými subjekty poskytuje podporu zájemcům o pořádání kongresových akcí v Praze. Konkrétně tím, že funguje jako prostředník mezi objednateli a místními poskytovateli služeb, zprostředkovává kontakt s konferenčními centry, hotely, PCO a DMC. Nabízí asistenci při komunikaci s orgány místní správy a médii, pomoc a rady při výběru vhodného místa konání plánované akce, informace o kongresovém zázemí v Praze – ubytování, stravovací služby, doprava po Praze. Zajišťuje také předvýběr a prohlídky konferenčních prostor na základě zadaných kritérií. Poskytuje propagační materiály, od katalogu poskytovatelů kongresových služeb, přes brožury o Praze, po mapy města či fotografie. V neposlední řadě reprezentuje Prahu na veletrzích kongresového cestovního ruchu jakými jsou IMEX či ICCA. (PCB, 2016) Magistrát hl. m. Prahy Oddělení cestovního ruchu spadající pod Odbor kultury, zahraničních vztahů a cestovního ruchu Magistrátu hlavního města Prahy je řídící složkou cestovního ruchu v Praze a zasazuje se o podporu zázemí Prahy jako kongresové destinace. (MHMP, 2016)
2.2.2 Francie Direction Générale des Entreprises (DGE) Generální ředitelství podniků spadající pod francouzské ministerstvo průmyslu (Ministère de l’Économie, de l’Industrie et du Numérique) zpracovává a provádí veřejné politiky týkající se průmyslu, hospodářství, digitalizace, cestovního ruchu, obchodu, řemesel a služeb. Má za cíl podporovat konkurenceschopnost a rozvoj francouzských podniků. Napomáhá také vytvářet v zemi vhodné podmínky pro rozvoj kongresového průmyslu. (DGE, 2015)
Atout France Agentura Atout France byla založena roku 2009 za účelem podpory rozvoje cestovního ruchu ve Francii. Působí pod ministerstvem zahraničních věcí a mezinárodního rozvoje (Ministère des Affaires Etrangères et du Développement International). Zabývá se sledováním a analýzou trhu cestovního ruchu, podporuje francouzskou nabídku cestovního ruchu, pomáhá s její komercializací, zasazuje se o 41
zlepšování kvality poskytovaných služeb a formuluje strategii dalšího rozvoje cestovního ruchu v zemi. Svým 1 200 členům pomáhá s marketingovými aktivitami. Provozuje webovou stránku france.fr, která v několika jazykových mutacích, včetně české, prezentuje Francii jako turistickou destinaci. Kromě toho provozuje stránku atout-france.fr, na které informuje o novinkách z oblasti cestovního ruchu a nabízí placené publikace. Pro podporu kongresového cestovního ruchu spustila také web meeting.france.fr, jehož účelem má být poskytnutí ucelených informaci zájemcům o organizaci kongresových akcí ve Francii. V době vzniku této práce však stránka vykazuje známky toho, že se na ní stále pracuje a není ještě finalizována, což se projevuje především na jejím omezeném obsahu. (Atout France, 2016)
France Congrès France Congrès je asociací představitelů kongresových měst. Vznikla roku 1965 a dnes sdružuje představitele 54 kongresových měst12 z řad veřejného sektoru a významné subjekty ze soukromého sektoru. Na svých webových stránkách poskytuje informace týkající se kongresového vybavení měst a nabízí jejich vzájemné srovnání. Vydává také katalog, který rovněž prezentuje nabídku služeb spojených s kongresovým cestovním ruchem s tím, že poskytuje informace o dopravní dostupnosti jednotlivých měst a popisuje také ekonomické a akademické prostředí měst. Ve spolupráci s Atout France a pařížskou obchodní a průmyslovou komorou (CCIP) se podílí na statistickém sledování kongresového cestovního ruchu, své studie ale zpřístupňuje pouze svým členům. (France Congrès, 2016)
Comité Régional du Tourisme Paris Ile-de-France (CRT) Regionální rada turismu zajišťuje svými aktivitami propagaci destinace Paris Ile-de-France a zasazuje se o rozvoj cestovního ruchu v regionu. Uvědomuje si význam profesního turismu pro Paříž a svými kroky se zasazuje o jeho koordinaci. Ve své strategii pro roky 2011-2016 si v oblasti profesního turismu klade za cíl sjednotit jednotlivé aktéry, kteří na poli profesního turismu působí. (CRT, 2016)
Chambre de Commerce et de l‘Industrie de Paris Ile-de-France (CCIP) Pařížská obchodní a průmyslová komora nabízí služby jak firmám působícím v Paříži, tak i firmám, které se chtějí v Paříži usídlit. Kromě pomoci s rozvojem podnikání v regionu a regionálním firmám s jejich rozvojem v zahraničí, nabízí veřejnosti vzdělávací služby z oblasti podnikání a poskytuje informace o teritoriu. Spolu s OTCP se zabývá sledováním kongresového cestovního ruchu na území regionu a podílela se také na studii o ekonomických přínosech kongresového cestovního ruchu ve Francii. Úzce spolupracuje s Regionální radou cestovního ruchu, kde se zasazuje o prosazování zájmů významných subjektů kongresového cestovního ruchu, kterými je například VIPARIS zmiňovaný ve druhé části této kapitoly. (CCIP, 2016)
12
Mimo Paříž 42
Office du Tourisme et des Congrès de Paris (OTCP) Office du Tourisme et des Congrès de Paris vznikl již roku 1971, z iniciativy města a obchodní a průmyslové komory. Dnes sdružuje více než 2 000 pařížských profesionálů a zajišťuje propagaci hlavního města v samotné Francii i v zahraničí. Plní funkci turistického informačního centra a Convention Bureau, v rámci kterého poskytuje informace zájemcům o zorganizování kongresové akce v Paříži. Podobně fungující Office du Tourisme et des Congrès najdeme ve všech větších městech po celé Francii, s tím rozdílem, že ne všechna zpracovávají statistické informace o konaných kongresech. (OTCP, 2016)
2.3 Kongresový potenciál České republiky a Francie Tato kapitola postupně pojednává o aktuálním stavu v oblastech, které byly definovány jako klíčové pro rozvoj kongresových aktivit. Jedná se o aktuální nabídku kongresových prostor, ubytovacích a stravovacích zařízení, stav infrastruktury, image destinace a možnou nabídku doprovodného programu v obou zemích a jejich hlavních městech.
2.3.1 Nabídka kongresových prostor – kongresové zázemí Česká republika V České republice se dle údajů KPMG (2011) nachází celkem 852 míst, která jsou vhodná pro pořádání kongresů a konferencí. Ta jsou koncentrována především do větších měst. Hlavní roli hraje Praha, kde se nachází 263 kongresových míst, tj. 31% celkové nabídky. Poměrně významné je i Brno. Jsou zde započítány tří až pěti hvězdičkové hotely disponující konferenčními prostory, samotná konferenční centra, bývalé kulturní domy, výstaviště, historické objekty postavené před rokem 1900, kulturní zařízení a sportovní haly. Univerzitní konferenční prostory nejsou ve výpočtu zahrnuty. Celková kapacita těchto konferenčních zařízení v tzv. divadelním uspořádání dosahuje 441 227 míst, z nichž 167 308, tj. 38% je k dispozici v Praze. Zaměříme-li se na pětihvězdičkové hotely, na první pohled je patrná dominance Prahy, kde se, jak uvidíme v následující podkapitole, většina těchto hotelů nachází. Nejvíce konferenčních prostor nabízí čtyřhvězdičkové hotely, kapacitou pak vynikají výstaviště, ale i čtyřhvězdičkové hotely se mohou pyšnit velkorysou kapacitou. Podrobné rozložení jednotlivých konferenčních zařízení dle typu najdeme v tabulce 7.
43
Tabulka 7: Počet a kapacita konferenčních zařízení v ČR a v Praze dle typu prostoru
Hotel ***** Hotel **** Hotel *** Konferenční centrum Kulturní dům Výstaviště Historický objekt Kulturní zřízení Sportovní hala Celkem
Počet konferenčních zařízení ČR Praha Podíl Prahy 38 33 87% 328 122 37% 239 41 17% 76 24 32% 45 4 9% 10 3 30% 47 13 28% 61 21 34% 8 2 25% 852 263 31%
Kapacita konferenčních zařízení ČR Praha Podíl Prahy 15 986 14 163 89% 73 999 29 859 40% 59 098 7 374 12% 47 854 19 766 41% 25 381 2 411 9% 90 811 47 520 52% 30 075 13 044 43% 46 673 19 741 42% 51 350 13 430 26% 441 227 167 308 38%
Pramen: vlastní zpracování dle KPMG (2011)
Pomocí Venue Finderu dostupného na stránkách Czech Convention Bureau mají zájemci o pronájem konferenčních prostor možnost najít vhodné prostory pro konání kongresových akcí. V rámci celé České republiky databáze nabízí 1 288 možných alternativ konferenčních prostor s minimální kapacitou 50 míst v divadelním uspořádání, z nichž 240 tj. 19% možných zařízení najdeme v Praze. Jihomoravský kraj jich nabízí 183, tj. 14% možností, nabídka ostatních krajů nepřesahuje 100. Databáze zahrnuje kongresová centra, konferenční prostory ubytovacích a stravovacích zařízení, kulturní, výstavní zařízení, univerzity, multifunkční arény, ale i hrady a zámky nebo například vinné sklepy. (Czech Convetnion Bureau, 2016) Srovnáme-li údaje s daty KPMG, kromě toho, že databáze Czech Convention Bureau je obsáhlejší, patrný je i menší podíl Prahy na celkové nabídce konferenčních prostor evidovaných Czech Convention Bureau. Grafické znázornění rozmístění kongresových prostor v České republice dle krajů nabízí graf 4. Graf 4: Rozložení kongresových prostor v rámci ČR Liberecký kraj; 4% Plzeňský kraj; 4%
Karlovarský kraj; 4%
Ústecký kraj; 3%
Hl.m.Praha; 19%
Zlínský kraj; 5% Olomoucký kraj; 5%
Jihomoravský kraj; 14%
Vysočina; 6%
Pardubický kraj; 6% Královéhradecký kraj; 7%
Středočeský kraj; 8% Moravskoslezský kraj; 7%
Pramen: vlastní zpracování dle Czech Convention Bureau (2016) 44
Jihočeský kraj; 8%
Nejvýznamnějším místem pro konání velkých mezinárodních kongresových akcí v České republice je Kongresové centrum Praha. Multifunkční budova kongresového centra byla slavnostně otevřena roku 1981. V souvislosti s částečnou rekonstrukcí a dostavbou kongresového centra tak, aby odpovídalo potřebám zasedání Rad guvernérů Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v roce 2000, se kongresové centrum dostalo v novém tisíciletí do finančních potíží. Od roku 2013 je většinovým vlastníkem kongresového centra stát, který se významně podílel na oddlužení centra. Dnes se dá Kongresové centrum Praha označit za jedno z významných evropských kongresových center, kapacita jeho prostor umožňuje konání kongresů až pro 9 300 účastníků. Kapacita největšího sálu dosahuje v divadelním uspořádání 2 764 míst, díky svým akustickým vlastnostem často nachází využití i pro koncertní akce. Celkově se zde nachází 50 sálů a 20 salónků s kapacitou od 12 do 2 764 míst. Využitelná výstavní plocha ale činí pouze 5 000 m2, což je ve srovnání s evropskými kongresovými centry málo. Součástí kongresového centra je také přilehlé Business Centrum Vyšehrad a čtyřhvězdičkový hotel Holiday Inn Prague Congress Centre. V příštím roce bude kongresové centrum hostit nejprestižnější světovou akci z oblasti kongresového průmyslu, kongres ICCA 2017. V souvislosti s tím, je plánována další modernizace kongresového centra. (KCP, 2014) Mezi další významná místa konání kongresů patří v Praze vedle Kongresového centra Praha například kongresové hotely Top Hotel, Hotel Hilton, Clarion či Intercontinental. Dalším významným prostorem je Forum Karlín a kongresové prostory výstavišť PVA Expo a Incheba Expo. Jejich kapacitu a počet kongresových sálů najdeme v tabulce 8. Mezi významné společenské prostory pro uspořádání doprovodných společenských akcí v Praze patří Palác Žofín, Lobkowiczký palác či Vila Richter.
Tabulka 8: Konferenční prostory v Praze
Konferenční prostory v Praze O2 Aréna Kongresové centrum Praha Top Hotel Praha Hotel Hilton Prague Incheba Expo – průmyslový palác Forum Karlín PVA Expo – kongresový palác Clarion Hotel Prague Hotel Intercontinental
Typ sportovní hala konferenční centrum hotel **** hotel ***** výstaviště multifunkční prostor výstaviště hotel **** hotel *****
Celková kapacita 11 750 9 300 5 000 4 234 3 900 3 000 3 000 2 500 1 100
Max. divadelní Počet uspořádání sálů 11 500 10 2 764 70 2 000 21 1 350 37 2 400 2 2 000 1 650 1 1 500 27 580 16
Pramen: vlastní zpracování dle webových stránek jednotlivých zařízení
45
Francie Francouzské dokumenty rozlišují místa konání kongresových akcí dle toho, zda jsou primárně určená ke konání kongresových akcí, či nikoliv. Mezi taková místa patří kongresová centra a výstaviště. Ve Francii jich dle studie CCIP (2012) najdeme celkem 203, z nichž 18 v pařížském regionu a zbývajících 185 najdeme ve 140 francouzských městech. K tomu disponují všechny francouzské regiony také místy, která jsou primárně určená pro jiný účel než kongresové akce. Těch ve Francii najdeme téměř 1 400. Jedná se například o konferenční místnosti v ubytovacích zařízeních, ale může jít i o kulturní zařízení či historické budovy. V pařížském regionu najdeme celkem 171 těchto prostor. (CCIP, 2012) Dle Venue Finderu dostupného na stránkách pařížského Convention Bureau, je v současné době v regionu k dispozici 263 možných míst konání kongresových akcí s minimální kapacitou 50 osob v divadelním uspořádání, zahrnujících oba typy prostor zmiňovaných v předchozím odstavci. Pro akce
Le tourisme d’affaires à Paris, un marché porteur
s více než 500 účastníky je možných 50 alternativ s divadelním uspořádáním a pro akce vyžadující 3 000 míst je na výběr z 5 možných lokalit. V Paříži se také rozmáhají kongresové akce konané na netradičních místech jakými jsou například kabarety, nebo slavné Bateaux Mouches, tedy lodě na Seině.
Des infrastructures renforcées
(OTCP, 2016) Paris Île-de-France propose un éventail considérable de sites d’accueil de manifestations profes-
sionnelles aux profils complémentaires qui sont structurés sous forme de pôles. L’activité pariNejvýznamnější místa konání kongresových akcí v Paříži znázorňuje obrázek 6 a tabulka 9. Za sienne des rencontres professionnelles se porte bien et connaît même une saturation de l’offre
d’oùfakt, des développements territoriaux et hôteliers. quelques acteurs comme sjednotilo Viparis et Paris B. zmínku stojí že roku 2008 se za účelem posíleníSikonkurenceschopnosti 10 pařížských Events ont développé leur propre stratégie pour donner une lisibilité internationale à des infras-
tructures existantes, plusieurs sont en cours au cœur de jednotnou la capitale et en Île-de-France. kongresových center a výstavišť, kteréprojets od této chvíle vystupují pod značkou VIPARIS. Jedná L’offre globale se renouvelle en permanence.
se o: Cnit Paris la Défense, Espace Champerret, Espace Grande Arche, Palais des congrès de Paris, Une structuration territoriale des pôles d’accueil des manifestations Palais des Congrès d’Issy, Palais des Congrès de Versailles, Paris Le Bourget, Paris Nord Villepinte, professionnelles Paris Porte de Versailles, les Salles du Carrousel du Louvre. Dle informací OTCP (2009) se v prostorách Face à la concurrence, et pour répondre à la demande, les centres d’exposition se rénovent, de
nouveaux espaces se créent, des rapprochements stratégiques s’opèrent. On recense 18 centres spravovaných společností VIPARIS konalo na 150 národních a mezinárodních asociačních kongresů, de congrès et d’exposition répartis de manière homogène dans Paris et la région Paris Île-de-
France, bien desservis par les transports publics et avec une offre d’hébergement à proximité de 600 firemních setkání a 330 veletrhů.
Obrázek
près de 8 000 chambres (toutes catégories représentées) à moins de 15 minutes. Grâce à cette combinaison de services, ces territoires sont considérés comme de véritables pôles d’accueil de manifestations 6: Významnáprofessionnelles. kongresová centra a výstaviště v Paříži Centre ayant un auditorium ou une salle pouvant accueillir :
Val-d’Oise (95)
› 3 000 personnes
2 000-3 000 personnes
Espace Champerret* Espace Grande Arche*
1 000-2 000 personnes
Cnit la Défense*
‹ 1 000 personnes Centre ayant une superficie de :
› 150 000 m2
‹ 15 000 m2
*Sites fédérés par Viparis.
Grande halle de la Villette
Yvelines (78)
Paris-Nord Villepinte* Paris-Le Bourget*
Centre de congrès de la Villette
Palais des congrès de Paris*
Carrousel du Louvre*
Disneyland® Resort Paris
Espace Charenton
Maison de la chimie
Espace Événement du Parc Floral
Hauts-deSeine (92)
50 000-150 000 m2 15 000-50 000 m2
Seine-SaintDenis (93)
Maison de la mutualité Paris Porte de Versailles*
Palais des congrès de Versailles*
Palais des congrès d’Issy*
Espace Jean-Monnet Val-de-Marne (94)
Seineet-Marne (77)
Essonne (91)
Pour (2009) conserver une place de premier plan dans l’organisation d’événements professionnels, Paris Pramen: OTCP
46
et sa périphérie doivent renouveler leur offre d’espaces de réunion. Plusieurs projets sont en cours au cœur de la capitale et en Île-de-France. Ils se caractérisent par leur diversité en terme d’infrastructures et de stratégie de promotion. Récemment créée, Paris B. Events a pour objectif de promouvoir en France et à l’international le quartier de Paris-Bercy (12e arrondissement), comme une destination capitale de tourisme d’affaires à part entière. Le GIE (groupement d’intérêt économique) réunit le Club Med World, la Marina de Bercy, l’hôtel All Seasons Paris Bercy, les pavillons de Bercy, l’hôtel Pullman Paris Bercy et les
Tabulka 9: Významná kongresová centra v Paříži
Rozloha m2 Paris Nord Villepinte Paris Expo - porte de Versailles Paris le Bourget Le Palais des Congrès de Paris CNIT Paris la Défense Grande Halle de la Villette Parc Floral de Paris Business Solutions - Disneyland Paris Eurosites les Docks de Paris Espace Grande Arche Palais des congrès de Versailles Le Palais des congrès d'Issy Cité des sciences et de l'Industrie Palais Brongniart Paris Eurosites George V
246 300 222 000 80 000 32 000 24 000 18 555 11 250 8 800 6 500 5 000 3 200 3 000 2 300 1 226 450
Max. kapacita divadelní uspořádání 796 622 200 5 572 1 950 300 310 570 1 500 n/a 1 154 946 1 294 701 350
Počet sálů 41 34 7 109 37 5 1 95 23 4 11 12 10 9 7
Celková kapacita 2 976 3 779 304 10 665 4 881 800 310 16 270 1 700 503 1 684 1 496 1 634 1 319 725
Pramen: CCIP (2015)
Obdobný vyhledávač jako Venue Finder pařížského Convention Bureau bohužel není k dispozici pro hledání místa konání v rámci celé Francie, stránky France Congrès poskytují informace o 58 kongresových městech, která je možné navzájem porovnávat. Nelze ale zadat požadavek na počet míst v divadelním uspořádání a následně vybírat mezi nabízenými možnostmi. Proto byl zvolen postup porovnání největších francouzských měst, na základě kterého se ukázalo, že v devíti největších městech mimo Paříž, je dle údajů CB, k dispozici celkem 1 632 možných míst konaní kongresových akcí. Nejběžnější jsou prostory s kapacitou do 100 osob, ty najdeme ve více než tisíci zařízeních po celé Francii mimo Paříž. Téměř 250 zařízení nabízí kapacitu 101-250 osob. Do 190 zařízení se vejdou kongresové akce s 251 - 1 000 účastníky. Ani tisícové účasti se v lokalitách mimo Paříž nezaleknou, na výběr je ze 47 možných míst konání, která pojmou 1 000 - 5 000 účastníků. Na 6 místech mimo Paříž je dokonce možné uspořádat kongresovou akci pro více než 5 000 účastníků. Všechna porovnávaná města nabízí rovněž alespoň 1 200 míst v divadelním uspořádání. Údaje můžeme vidět v tabulce 10.
47
Tabulka 10: Kongresové prostory dle kapacity v 9 největších francouzských městech mimo Paříž
Bordeaux Cannes Grenoble Lille Lyon Marseille Nice Strasbourg Toulouse Celkem
Kapacita 10-100 86 148 35 70 174 250 52 0 257 1072
Kapacita 101-200 0 22 0 0 0 0 0 0 47 69
Kapacita 101-250 17 10 9 74 38 61 19 20 0 248
Kapacita 251-1000 3 11 10 55 26 40 14 3 28 190
10015000 1 2 2 9 7 8 3 1 14 47
Kapacita 5000+ 0 0 0 1 2 2 1 0 0 6
Celkem 107 193 56 209 247 361 89 24 346 1632
Max. div. uspořádání 1293 2281 3000 4500 4200 1200 5900 2000 5000
Pramen: vlastní zpracování dle katalogu France Congrès
Při srovnání údajů z Venue Finderu pařížského Convention Bureau a informací z katalogu France Congrès (2015) s údaji ze studie CCIP (2012) vidíme, že nabídka kongresových prostor je ve skutečnosti ve Francii obsáhlejší než ji uvádí studie.
2.3.2 Nabídka ubytovacích zařízení a stravovacích služeb Česká republika Jak zmiňujeme v první kapitole této práce, nabídka ubytovacích zařízení vyšších tříd je jedním z důležitých faktorů, na základě kterých probíhá rozhodování zda kongresovou akci v lokalitě uskutečnit. V České republice se dle údajů ČSÚ nachází celkem 2 459 klasifikovaných hotelů, nabízejících dohromady 102 276 pokojů. Co se týče hotelů vyšších tříd, tzn. tří až pětihvězdičkových, tvoří 84% celkové nabídky českých hotelů. V případě Prahy je to pak 96% celkové nabídky pražských hotelů. V Praze najdeme jednu pětinu všech českých hotelů. V případě pětihvězdičkových hotelů Praha jasně dominuje, najdeme jich zde 74%. Počet hotelových zařízení v ČR a v Praze vidíme v tabulce 11. Tabulka 11: Hotelová zařízení v ČR a v Praze
Hotel ***** Hotel **** Hotel *** Ostatní Celkem Pramen: vlastní zpracování dle ČSÚ (2016)
48
ČR 58 601 1409 391 2459
Praha 43 214 220 19 496
Podíl Prahy 74% 36% 16% 5% 20%
Česká stravovací zařízení nabízejí mezinárodní i lokální kuchyni za příznivé ceny. 3 pražské restaurace se mohou chlubit Michelinskou hvězdou. Katalog Czech Convention Bureau (2014) zmiňuje 39 cateringových firem v rámci celé ČR, z těchto 39 zmiňovaných firem má 22 pražskou adresu.
Francie Ve Francii najdeme dle údajů INSEE (2016) celkem 12 406 klasifikovaných hotelů a dalších 5 702 neklasifikovaných. Dohromady klasifikované hotely nabízí 541 246 pokojů. V případě Francie tvoří hotely vyšších tříd 57% celkové nabídky hotelů. Pro Pařížský region je pak podíl hotelů vyšších tříd na celkovém počtu hotelů, které se zde nachází, roven 75%. Pařížský region zajišťuje 14% celkové nabídky hotelů ve Francii. Pětihvězdičkové hotely jsou nejvíce koncentrované ve francouzském regionu Provence Alpes Côte d’Azur, kde jich najdeme 78, tedy 30% celkové nabídky. Paříž se na celkové nabídce podílí s 52 pětihvězdičkovými hotely jednou pětinou. Počet hotelových zařízení ve Francii a v Paříži zachycuje tabulka 12. Tabulka 12: Hotelová zařízení ve Francii a v Paříži
Hotel ***** Hotel **** Hotel *** Ostatní Celkem
Francie 262 1 450 5 398 5 296 12 406
Paříž Ile-deFrance 52 375 879 442 1 748
Podíl Paříže 20% 26% 16% 8% 14%
Pramen: vlastní zpracování dle INSEE (2016)
Jen málokdo by si troufl namítat něco proti francouzské gastronomii. Svědčí o tom i fakt, že Michelinskými hvězdami se ve Francii pyšní téměř 600 restaurací, z nichž 26 jich dosáhlo na tři hvězdy, 83 na dvě hvězdy a 485 restaurací má po jedné hvězdě. Cateringové služby nabízí dle vyhledávače pařížského Convention Bureau 11 ověřených subjektů. Lze ale předpokládat, že se nejedná o kompletní výčet. Cateringové služby patří ve Francii k běžně dostupným ve všech městech.
2.3.3 Infrastruktura Česká republika Díky své poloze v samotném srdci Evropy je Česká republika vhodnou zemí pro pořádání akcí mezinárodního významu. Prahu obsluhuje dle informací Českých aerolinek (2016) 58 leteckých společností, s nimiž lze létat do více než stovky destinací. Letiště se nachází 17 km od centra města, doba jízdy z/na letiště činí 35 minut je zajištěna autobusy městské hromadné dopravy a Airport Expressem z hlavního nádraží. Kromě letiště celostátního významu, letiště Václava Havla, najdeme na 49
území České republiky další 4 letiště – Brno, Ostrava, Pardubice a Karlovy Vary. Jedná se o regionální letiště většího významu, což jsou jak veřejná vnitrostátní, tak mezinárodní letiště zajišťující přístup do regionů. Většinu leteckého mezinárodního leteckého provozu však provozuje Praha. Železniční síť patří mezi nejhustší na světě, země dle údajů SŽDC (2012) disponuje 9 580km tratí z nichž 1 402 km patří do evropského železničního systému tratí. Na 700 km tratí lze jezdit rychlostí 160 km/h. Lze konstatovat, že kvalita vlaků i služeb poskytovaných na palubě se za poslední roky výrazně zlepšila. Nejrychlejším českým vlakem je Pendolino jezdící na trati Ostrava – Praha, Praha – Ústí nad Labem. Celková délka silnic a dálnic činí téměř 56 000 km. Pražskou městskou hromadnou dopravu tvoří dle údajů Dopravního podniku hl. m. Prahy (2016) 3 linky metra, 31 linek tramvají, 148 linek autobusů. Francie Ve Francii je dle informací DGAC (2016) na 156 letišť, z nichž 11 je mezinárodních. Největší letiště Paříže, mezinárodní letiště Charles de Gaulle (CDG) je hlavním centrem leteckého provozu v Evropě a řadí se na druhou příčku v počtu přepravených lidí po Londýnském Heathrow. Nachází se 23 km severovýchodně od Paříže, s centrem města je spojeno dopravními prostředky městské hromadné dopravy a dálnicí. Doba jízdy z/na letiště činí 45-90 minut, v závislosti na zvoleném dopravním prostředku. V plánu je CDG Express, který by měl spojovat letiště s centrem města za 20 minut. Druhým významným letištěm pro Paříž je Orly, nacházející se jižně od Paříže na území města Orly. Do otevření Letiště Charles de Gaulle se jednalo o hlavní pařížské letiště, dnes je nejvytíženějším letištěm pro vnitrostátní linky. Do centra se z letiště lze dostat autobusem za 35 minut. Celková délka železničních tratí dosahuje ve Francii dle informací SNCF (2016) délky 31 939 km. Zajišťuje spolehlivé spojení mezi významnými i malými francouzskými městy. Na 2 037 km trati operuji vysokorychlostní vlaky TGV, dosahující rychlosti až 320 km/h a tvoří tak nejhustší vysokorychlostní síť železniční dopravy v Evropě. Z Paříže do Marseille či do Bordeaux se díky TGV lze dostat za 3 hodiny. Vysokorychlostní vlaky obsluhují i mezinárodní spoje do všech okolních zemí včetně Velké Británie a také do Nizozemska. Silniční síť tvoří 978 000 km, z nichž téměř 8 000 km dálnic. Pařížskou městskou hromadnou dopravu obsluhuje dle informací dopravního podniku 16 linek metra, 5 linek regionálních vlaků RER, 378 linek autobusů a 4 linek tramvají. (RATP, 2016)
2.3.4 Image destinace Česká republika Česká republika patří mezi destinace se zkušenostmi s pořádáním akcí mezinárodního významu. Roku 2000 zde zasedal Mezinárodní měnový fond a Světová banka, o dva roky později hostila Praha Summit NATO, roku 2003 se zde konalo zasedání Mezinárodního olympijského výboru. Roku 2009 hostila Praha úspěšně zasedání konaná v souvislosti s českým předsednictvím EU. Pravidelně je Praha 50
místem konání významných mezinárodních kongresů z oblasti zdravotnictví, před čtyřmi lety hostila nejnavštěvovanější nefrologické setkání v Evropě (ERA-EDTA), v příštím roce bude Praha hostit kongres ICCA. Česká republika je jednou z ekonomicky nejvyspělejších postkomunistických zemí. Najdeme zde moderní zázemí a kvalitní poskytované služby za přijatelné ceny. Jedná se o bezpečnou destinaci, kromě povodní zde nehrozí živelné katastrofy ani závažné zdravotní hrozby. Politická situace v zemi je stabilní. Vztah cizinců k zemi je velmi pozitivní. Díky marketingovým aktivitám PCB na zahraničních trzích je dnes Praha vnímána jako kvalitní kongresová destinace nabízející služby na úrovni za přijatelnou cenu. ČR jako kongresovou destinaci propaguje Czech Convention Bureau. Francie Francie je jednou z turisticky nejatraktivnějších zemí světa a to nejen z hlediska volnočasového turismu, ale i z hlediska profesního/služebního turismu. Destinaci dominuje Paříž, ale kongresový cestovní ruchu je běžnou záležitostí i v ostatních francouzských městech, jak uvidíme v následující části. Nezapomeňme také, že Francie je pátou největší ekonomikou světa a sídlí zde mnohé mezinárodní organizace. Za zmínku stojí fakt, že na území Francie se nachází 71 inovačních klastrů, což jsou dle definice OECD (2010) „sítě vzájemně závislých firem, vzdělávacích institucí, přemosťujících institucí a zákazníků, propojených do výrobního řetězce, který vytváří přidanou hodnotu“. S politikou klastrů se ve Francii setkáváme od roku 2005, klastry zaměřeny například na letecký průmysl, biotechnologie, Map ofjsou Competitiveness clusters (April 2016)
For more information about Competitiveness clusters : www.competitivite.gouv.fr/en zemědělství a potravinářství a jak vidíme na obrázku 7, najdeme je ve větších francouzských městech.
Obrázek 7: Klastry ve Francii
Pramen: Les pôles de compétitivité (2016) 51
Zkušenosti Francie s pořádáním významných mezinárodních akcí jsou nepopiratelné, pětkrát se v zemi konaly Olympijské hry, z toho dvakrát v hlavním městě. V Paříži se rovněž konalo šest Světových výstav a to v letech 1855, 1867, 1878, 1889, 1900 a 1937, v letošním roce se zde koná fotbalové EURO, dále se Paříž uchází o pořádání Světové výstavy 2025. V loňském roce se zde odehrála 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu COP21. Tentýž rok byl ale pro Francii velkou zkouškou. Paříž zasáhly dva teroristické útoky, při nichž zahynulo celkem na 150 lidí a téměř 400 osob bylo zraněno. Nebylo to poprvé, co Paříží otřásly atentáty, roku 1995 zemřelo po bombovém atentátu v prostředku městské hromadné dopravy 8 lidí a dalších 200 bylo zraněno. V důsledku těchto událostí dnes není Francie vnímána jako nejbezpečnější destinace. O propagaci Francie jako kongresové destinace se zasazuje agentura Atout France, pro Paříž je to především OTCP.
2.3.5 Nabídka doprovodného programu Česká republika I přes svou malou velikost nabízí Česká republika velké kulturní bohatství a historické dědictví. Na seznamu UNESCO figuruje dvanáct českých lokalit, nejedná se však o kompletní výčet míst, která stojí za to v Česku vidět. V zemi si přijdou na své milovníci aktivního odpočinku i kulturně založení jedinci. Všech 14 krajů nabízí mnoho možností jak kongresovým delegátům zpříjemnit pobyt. Od návštěvy Kutné Hory, přes golf na jednom ze sta golfových hřišť po celé republice, po prohlídku revitalizovaného industriálního komplexu Dolní Vítkovice v Ostravě. Nevšedním zážitkem může kongresovým delegátům být pivní koupel či alespoň návštěva Plzeňského pivovaru, stejně tak si na své přijdou milovníci vína například koštem slavných moravských vín za zvuku lidových písní a v rytmu folklorních tanců. Praha, nejvyužívanější destinace pro pořádání nejrůznějších setkání, může taktéž nabídnout bohatý doprovodný program. Od tradiční prohlídky tradičně netradičního města, přes tematické prohlídky města například po stopách Kafky či Mozarta. Přestože většina pamětihodností je snadno dostupná pěšky, pestrá je i nabídka dopravních prostředků, které lze k prohlídce města využít. Od kočáru taženého koňmi, přes historické automobily či tramvaje, po projížďku lodí na Vltavě. Vltavu je samozřejmě možné užít si i ve formě Smetanovy symfonické básně. A nejen tu, pražskými koncertními sály zní pravidelně věhlasná česká klasika i díla světových skladatelů v podání vynikajících českých muzikantů, které nám ve světě mohou jen závidět.
Francie Vzhledem k tomu, že Francie patří mezi turisticky nejatraktivnější a nejnavštěvovanější země, lze očekávat, že zde bude velmi pestrá nabídka doprovodného programu pro účastníky kongresových akcí. Země nabízí rozmanitou krajinu od Středomořského pobřeží, přes Bretaňské útesy, Centrální masiv, po Alpy. 39 lokalit najdeme na seznamu UNESCO a ani v tomto případě se nejedná o 52
vyčerpávající seznam toho, co stojí za to ve Francii vidět. Zámky na Loiře, magický Mont St. Michel, vinice Bordeaux, Burgundska a Champagne, historická centra francouzských měst, kanál du Midi či bývalé doly v Nord-Pas de Calais. V zemi je dle France.fr (2016) na 8 000 muzeí a více než 43 700 kulturních památek. Nejen milovníci historických a kulturních památek si zde přijdou na své. Věhlasná je rovněž francouzská gastronomie, která byla zařazena na seznam UNESCO. Samotná Paříž je unikátním místem, i proto zřejmě nemá o kongresové akce nouzi. I ti, kdo ji navštívili již několikrát, při každé další návštěvě objeví něco nového. Paříž málokoho omrzí. Přesto však organizátoři kongresových akcí nespoléhají pouze na tradiční nabídku doprovodného programu cílící na běžné turistické cíle a nabízí i netradiční zážitky. Labužníkům nabízí například možnost proniknout do tajů francouzské gastronomie při organizovaných lekcích vaření. Móda, nákupy, parfémy i to jsou možné asociace když se řekne Francie. Proto jsou v nabídce doprovodného programu také módní přehlídky, speciální nákupní akce v Galleries la Fayette či návštěvy voňavých manufaktur.
2.4 Kongresové akce v ČR a ve Francii Na základě dostupných národních statistik pojednají následující odstavce konkrétněji o konaných kongresových akcích v obou zemích a způsobu statistického sledování na národní úrovni.
2.4.1 Česká republika Jak již bylo zmíněno, statistickým sledováním kongresového cestovního ruchu se u nás zabývá Český statistický úřad. Ten ale monitoruje pouze akce, konané v hromadných ubytovacích zařízeních a nerozlišuje iniciátory akcí. Data získává na základě dotazníkového šetření, které adresuje představitelům HUZ. Za kongres považuje formální setkání minimálně 50 osob určitého odborného zaměření. Vedle počtu konaných akcí sleduje ČSÚ také počet jejich účastníků. Statistiky nezahrnují kongresové akce konané v kongresových centrech, v konferenčních prostorách hotelů a kulturních zařízení či na univerzitách. Dle těchto statistik ve roku 2015 konalo v České republice celkem 12 788 konferencí. Z tabulky 13 je patrný nárůst celkového počtu konaných akcí za posledních 5 let, konkrétně o 26% ve srovnání s rokem 2010. Zároveň jde vidět jak se snižuje podíl hl. m. Prahy. Mezi roky 2012 a 2013 však vidíme pokles počtu kongresů z 11 547 na 10 040, tj. o 13%, ten lze připisovat krizi, která se u nás projevila se zpožděním. Údaj z loňského roku ale napovídá, že se situace zlepšila. (ČSÚ, 2016)
Tabulka 13: Počet kongresů a konferencí konaných v ČR a v Praze 2010-2015 2010
2011
2012
2013
2014
2015
ČR celkem
10 146
10 601
11 547
10 040
10 446
12 788
Hlavní město Praha
4 234
4 030
4 264
3 427
3 667
4 187
Podíl Prahy
42%
38%
37%
34%
35%
33%
Pramen: vlastní zpracování dle ČSÚ (2016) 53
Vývoj počtu účastníků kongresových akcí a průměrného počtu účastníků na akci konaných v hromadných ubytovacích zařízeních nabízí tabulka 14, dle které vidíme, že se roku 2015 kongresů zúčastnilo celkem 1 407 897 osob, průměrně tedy vychází 110 účastníků na akci. Z vývoje průměrného počtu účastníků vidíme, že v posledním sledovaném roce byl průměrný počet nejmenší. Stejně jako v případě počtu konaných akcí, i zde je vidět pokles mezi roky 2012 a 2013, konkrétně o 16,5 %, tedy výraznější než pokles počtu kongresů. Přestože počet účastníků v letech 2014 a 2015 stoupal, stále se nepodařilo dosáhnout úrovně z roku 2012. Podíl Prahy na celkovém počtu účastníků se od roku 2014 snižuje, stejně jako počet účastníků, pražských akcí. Tabulka 14: Počet účastníků konaných kongresů a konferencí v ČR a v Praze Počet účastníků ČR
Průměrný počet účastníků
Počet účastníků Praha
Průměrný počet účastníků
Podíl Prahy
2010
1 295 287
128
561 350
133
43%
2011
1 350 459
127
577 297
143
43%
2012
1 535 597
133
671 812
158
44%
2013
1 282 054
128
549 225
160
43%
2014
1 388 751
133
544 847
149
39%
2015
1 407 897
110
536 432
128
38%
Rok
Pramen: vlastní zpracování dle ČSÚ (2016)
Z celkového počtu 12 788 konaných akcí v roce 2015 se jich dle informací ČSÚ většina konala čtyřhvězdičkových hotelech (62%), jak můžeme vidět na grafu 5. Vzhledem k tomu, že ČSÚ nezapočítává akce konané v kongresových centrech a jiných konferenčních prostorách, nejedná se o překvapivé zjištění. Graf 5:Rozložení konaných kongresů a konferencí dle místa konání Ostatní Hotely ***; ubytovací 3 732; 29% zařízení; 359; 3%
Hotely *****; 793; 6% Hotely ****; 7 904; 62%
Pramen: vlastní zpracování dle ČSÚ (2016)
Z grafu 6 znázorňujícího rozložení konaných akcí sledovaných ČSÚ dle kraje konání, vidíme, že nejoblíbenějším místem pro konference je hlavní město Praha. Jak jsme viděli i v tabulce 13, jeho 54
podíl na celkově konaných akcích je 33%. Druhým významným krajem co do počtu konaných akcí je Jihomoravský kraj s 16% konaných akcí. Graf 6: Rozložení konaných kongresů a konferencí dle krajů ČR 2015 Ústecký kraj Jihočeský 4% kraj 4%
Pardubický kraj Liberecký kraj 4% 3%
Plzeňský kraj 4% Zlínský kraj
Královéhradecký Karlovarský 3% kraj 1% Hlavní město Praha 33%
4%
Jihomoravský kraj 16%
Moravskoslezský 5% Středočeský kraj 6% Olomoucký kraj 6%
Vysočina 7%
Pramen: vlastní zpracování dle ČSÚ
2.4.2 Francie Z již zmíněné studie CCIP (2012) vyplývá, že se v roce 2011 ve Francii konalo celkem 2 810 kongresů, kterých se zúčastnilo dohromady 1 599 326 osob, průměrně tedy 569 osob na akci. Za kongresy jsou zde považována setkání osob odborného zaměření, iniciovaná jednou nebo vícero neziskovými organizacemi za účelem předávání poznatků a zkušeností z oboru, se zpravidla finanční účastí delegáta a s výraznou pedagogickou přidanou hodnotou. Z definice vyplývá, že CCIP sleduje pouze asociační kongresy. 1 000 kongresů, tj. 35% se odehrálo v regionu hlavního města Paris Ile-deFrance, zbylých 1 810 pak v ostatních francouzských městech. 30% kongresových delegátů pocházelo z regionu místa konání kongresu, 48% pocházelo z jiného francouzského regionu, než ve kterém se kongres konal a 22% (355 000) tvořili účastníci z ciziny. Dvě třetiny cizinců se účastnily kongresů v regionu hlavního města, zbylá třetina měla za cíl kongres v jiném francouzském městě. Útrata delegátů dosahuje v průměru 361 EUR/den. Údaje graficky znázorňuje obrázek 8. Obrázek 8: Kongresové akce ve Francii 2011 - počet akcí, jejich místo konání, počet účastníků, jejich původ, účast cizinců na kongresových akcích ve Francii 22% z místa konání kongresu
2810 konaných kongresů
35% v Paříži Ile-deFrance
65%v ostatních regionech Francie
1 599 326 kongresových delegátů
48% z jiného francouzského regionu
22% cizinci
66% kongres v Paříži Ile-de-France
33% kongres v ostatních regionech Francie
Pramen: vlastní tvorba dle CCIP (2012) 55
Na rozdíl od ČSÚ, který sleduje alespoň konané kongresy a konference v hromadných ubytovacích zařízeních, francouzský statistický úřad INSEE konání kongresů v zemi nesleduje vůbec. Jediným dostupným zdrojem informací o počtu konaných kongresů v zemi byla studie CCIP z roku 2012, na které spolupracovali významní aktéři kongresového cestovního ruchu ve Francii. Jedná se ale pouze o asociační kongresy. Korporátní akce bohužel nejsou ve Francii jednotně statisticky sledovány.
2.5 Kongresové akce v Praze a v Paříži Tato podkapitola se věnuje situaci v hlavních městech sledovaných zemích, jelikož se jedná o významná centra kongresového cestovního ruchu nejen v rámci zemí, ale i v rámci celosvětového srovnání, jak uvidíme v další podkapitole.
2.5.1 Hlavní město Praha Kongresy v Praze sleduje vedle ČSÚ také Prague Convention Bureau (PCB)
v rámci
souhrnného sledování MICE akcí. Za rok 2015 vykazuje celkem 1564 akcí, ve srovnání s rokem 2014 je zde nárůst o 26%, tj. o 351 akcí. Tento nárůst připisuje PCB především zlepšenému reportingu svých členů. Z MICE akcí konaných roku 2015 tvořily, jak vidíme na grafu 7, kongresové akce 77%, tj. 1 211 akcí. Těchto 1 211 kongresů zahrnuje jak korporátní kongresy a konference, tak asociační kongresy a konference. Korporátní kongresy zde tvoří 86%, tj. 1 047 kongresů, asociační kongresy tvoří zbývajících 14%, tj. 164 kongresů. (PCB, 2016) Graf 7: MICE akce v Praze 2015, dle typu akce Jiné obchodní setkání 19%
Výstava/veletrh 1%
Asociační konference/kongres 10%
Korporátní konference/kongres 67%
Incentivní setkání 3%
Pramen: vlastní zpracování dle PCB (2015)
Statistiky PCB uvádí údaje o průměrné délce akcí, velikosti a místě konání souhrnně pro všechny MICE akce. Dle těchto informací činí průměrná délka trvání MICE akce v Praze 1,99 dne. 56% akcí je jednodenních, 38% akcí trvalo 2-5 dní a 5% trvalo 6 a více dní. Nejoblíbenějším měsícem byl roku 2015 březen, kdy se konalo 179 akcí, následován listopadem, kdy se konalo jen o tři akce méně. Nejméně akcí se konalo v červenci. 41% akcí spadalo do kategorie 10 - 49 účastníků, dalších 26% pak do kategorie 50-149 účastníků, 23% mělo 150-499 účastníků a zbylých 10% tvořily akce s 500 a více 56
účastníky. Nejčastějším místem setkání byly konferenční hotely, kde se odehrálo 74% všech akcí. V Kongresovém centru Praha se konalo 12% akcí. Zbylých 14% spadá do kategorie „další“. Nejoblíbenějším tématem setkání byly v loňském roce informační technologie a telekomunikace, následovány zdravotnictvím. (PCB, 2016) Pro zjištění podobných údajů pro asociační kongresy byl zvolen postup identifikace asociačních kongresů na základě informací z kalendáře akcí za rok 2015, který je dostupný na webových stránkách PCB. Takto se podařilo identifikovat 80 asociačních kongresů konaných v roce 2015 v Praze, kalendář obsahoval celkem 95 položek. Údaje o počtu účastníků byly dostupné u 35 událostí, u zbylých 5 se je podařilo dohledat. Těchto 40 akcí se roku 2015 zúčastnilo 45 500 účastníků. V průměru se tedy každé akce zúčastnilo 1 137 delegátů. U 80 zmíněných položek bylo prozkoumáno místo konání akce, délka trvání a zaměření kongresů. Nejčastějším místem konání byly u 80 sledovaných kongresů hotelové konferenční prostory, které hostily 47% kongresů. Kongresové centrum Praha hostilo v 21% sledovaných kongresů. Grafické znázornění míst konání asociačních kongresů nabízí graf 8. Graf 8: Místa konání pražských kongresů Výstaviště jiné 1% 4%
Kongresové centrum Praha 21%
Odborné pracoviště 18% Konferenční prostory 9%
Hotelové konferenční prostory 47%
Pramen: vlastní zpracování dle PCB (2016)
Jak vidíme na grafech 9 a 10, nejvíce asociačních kongresů bylo zaměřených na medicínu. Ta byla tématem 39% kongresů a přilákala celých 50% celkového počtu účastníků. Dalším častým tématem kongresů organizovaných v Praze byla technika, na tu bylo zaměřeno 25% kongresů, které přilákaly 31% účastníků. Graf 9: Zaměření pražských kongresů cestovní ruch věda 4% 10% společenské vědy 20%
zemědělství 1% medicína 39%
životní prostředí 1%
technika 25%
Pramen: vlastní zpracování dle PCB (2016) 57
Graf 10: Zaměření pražských kongresů dle počtu účastníků
společenské vědy 12%
věda 6%
cestovní ruch 1%
technika 31%
medicína 50%
Pramen: vlastní zpracování dle PCB (2016)
Útrata kongresového delegáta činila dle údajů PCB v loňském roce 350 EUR denně. Nejoblíbenějším měsícem konání asociačních kongresů bylo v minulém roce září, kdy se konalo 15 akcí, v říjnu se jich odehrálo 12. Pouze po jednom kongresu se konalo v lednu a březnu. Překvapivé byly údaje o letních měsících, které vykazují 10 konaných kongresů pro červen a 11 pro srpen, zpravidla se totiž kongresové akce konají mimo turistickou sezonu.
2.5.2 Paříž Ile-de-France Sledováním kongresových akcí se v Pařížském regionu zabývá Office du Tourisme et de Congrès de Paris (OTCP) ve spolupráci s pařížskou obchodní a průmyslovou komorou Chambre de Commerce et de l’Industrie de Paris (CCIP). Statistiky se týkají především asociačních kongresů, na firemní setkání se zaměřují spíše okrajově. Jako kongres chápe OTCP setkání osob odborného zaměření, iniciované jednou nebo vícero neziskovými organizacemi za účelem předávání poznatků a zkušeností z oboru, se zpravidla finanční účastí delegáta a s výraznou pedagogickou přidanou hodnotou. Dle dostupných informací se roku 2014 v regionu hlavního města uskutečnilo 976 kongresů. V důsledku změny metodiky zařazování jednotlivých akcí, se na první pohled, při srovnání s údaji z minulých let, které nabízí graf 11, může zdát, že počet kongresových akcí klesl. Od roku 2014 OTCP ale změnil metodiku, nezapočítává setkání trvající méně než půl dne a vyřadil také konference v rámci výstavních akcí. Studie za rok 2014 pro možnost srovnání upravuje údaje dvou předchozích let. Dle takto upravených údajů, které znázorňuje šedý sloupec se počet konaných kongresů za poslední tři sledované roky zvyšuje.
58
Graf 11: Počet konaných kongresů v Paříži 2007-2014 1 100
1 055
1 050 1 000 950
1 013
996 959 931 904
902
2007
2008
961
953
976
900 850 800 2009
2010
Metodika 2013
2011
2012
2013
2014
Metodika 2014
Pramen: vlastní zpracování dle OTCP (2015) a OCTP (2014)
Vývoj počtu účastníků kongresů v pařížském regionu znázorňuje graf 12, šedý sloupec opět znázorňuje opravená data za rok 2012 a 2013 dle metodiky 2014. Na první pohled výjimečným byl rok 2011, přestože data z tohoto roku nejsou aktualizována dle nové metodiky. Tohoto roku se totiž ve Francii uskutečnil významný světový kongres evropské kardiologické společnosti, který přilákal 32 950 účastníků. Graf 12: Počet účastníků kongresů v Paříži 2007-2014 900 000
787 386 752 300 704 000 687 236 672 000 658 000 674 000 625 770 700 000 800 000 600 000 500 000
685 830 553 770
400 000 300 000 200 000 100 000 2007
2008
2009
2010
Metodika 2013
2011
2012
2013
2014
Metodika 2014
Pramen: vlastní zpracování dle OTCP (2015) a OTCP (2014)
Zaměříme-li se na průměrný počet účastníků na akci, který nabízí graf 13, zjistíme, že se mezi roky 2012 a 2013 zvýšil o 133, respektive dle nové metodiky o 95 účastníků a v následujícím roce pak mírně poklesl a činil 704. 59
Graf 13: Průměrný počet účastníků na kongresech v Paříži 2007-2014 850 800
795
750 700
728
756
747
714 701 618
650 600
704
713
581
550 500 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Pramen: vlastní zpracování dle OTCP (2015) a OTCP (2014)
Na vzorku 847 kongresů OTCP sledoval rozložení kongresů dle počtu účastníků. Jak vidíme na grafu 14, kongresy s méně než 500 účastníky tvoří 65% všech kongresů, celkem se jich roku 2014 v Paříži konalo 548. Na 70 kongresech bylo více než 2 000 kongresových delegátů a z těchto mělo 14 kongresů dokonce více než 5 000 účast. Téměř všechny kongresy s 5 000 účastí jsou dle údajů OTCP (2015) organizovány každoročně a mají mezinárodní význam. Přestože představují pouhá 2% konaných akcí, na celkovém počtu účastníků kongresů se podílejí 22%. Odehrávají se v kongresových centrech, jejich průměrná délka trvání dosahuje 4 dny a nejčastěji se konají v září a prosinci. Jejich tématikou je v 86% medicína. Graf 14:Rozložení konaných kongresů dle počtu účastníků 2000-4999 7% 1000-1999 9% 500-999 17%
<200 34%
>5000 2%
200-499 31%
Pramen: vlastní zpracování dle OTCP (2015)
Na vzorku 943 kongresů a 589 239 kongresových delegátů bylo zkoumáno místo konání kongresů. Nejčastějším místem konání kongresů byla roku 2014 odborná pracoviště (lieux scientifiques), kde se konalo 35% kongresů, kterých se ale zúčastnilo jen 13% delegátů. Přestože v kongresových centrech se konalo jen 23% kongresů, zúčastnilo se jich 66% celkového počtu kongresových delegátů. OTCP dále rozlišuje jako místa konání konferenční prostory, kongresové 60
hotely, muzea a ostatní místa. Mezi ostatní místa můžeme zařadit již zmiňované lodě na Seině či kabarety. Grafické znázornění nabízí grafy 15 a 16. Graf 15: Místa konání pařížských kongresů 2014 Muzea; 28; 3% Kongresové hotely; 126; 13%
Ostatní; 72; 8%
Konferenčn í prostory; 163; 17%
Odborná pracoviště; 334; 36%
Kongresová centra; 220; 23%
Pramen: vlastní zpracování dle OTCP (2015)
Graf 16: Počet účastníků pařížských kongresů dle místa konání 2014 Kongresové hotely 6% Konferenč ní prostory 13%
Muzea 1%
Ostatní 2%
Odborná pracoviště 13%
Kongresov á centra 65%
Pramen: vlastní zpracování dle OTCP (2015)
Za zmínku stojí fakt, že 39% všech kongresů, kterých se zúčastnilo celkem 69% všech delegátů, se dle informací OTCP konalo na 10 místech v Paříži. Těmi byly: Palais de Congrès de Paris, Institut Pasteur, CNIT Paris la Défense, UNESCO, Maison de la Chimie, Université Sorbonne, Paris Marriott Rive Gauche Hotel & Conference Center, Maison Internationale, Cité des Sciences et de l’Industrie a Université Paris Diderot. Zbylých 61% kongresů se konalo na 253 jiných místech k tomu určených. Z celkového počtu 263 kongresových míst OTCP identifikuje 21 primárních kongresových míst, kterými jsou kongresová centra a výstaviště, zbylých 241 je tvořeno výše zmiňovanými odbornými pracovišti, konferenčními sály, hotely s kongresovými hotely, muzei a ostatními. Pařížské kongresy byly zaměřeny nejčastěji na lékařské vědy (37%), jak již bylo naznačeno v případě kongresů s minimálně 5 000 účastníky. Těchto 37% kongresů přilákalo 61% všech účastníků. Dalšími tematikami byly: technologie, věda, ekonomie, společenské vědy a jiné. 69% kongresů bylo zaměřeno na těchto pět hlavních tematik. Těchto 69% kongresů přilákalo 81% celkového počtu kongresových delegátů. 61
Průměrná délka pařížského kongresu činila roku 2014 2 dny, při srovnání s údaji z předchozích let lze konstatovat, že se kongresy zkracují. Obecně zde platí, že mezinárodní kongresy trvají déle. Pokud jde o kongresy, které rotují mezi světovými destinacemi, je délka 3,1 dne, zatímco v případě kongresů rotujících v rámci Francie jsou to 2 dny. Nejoblíbenějším měsícem pro pořádání kongresů byl roku 2014 červen, kdy se konalo 15,9 % kongresů, 11% kongresů se konalo v říjnu a 10,6% v listopadu. Nejméně kongresů se konalo v srpnu (2%). Co se týče firemních setkání, nejsou statistické údaje tak detailní jako v případě asociačních setkání. Sledují pouze počet konaných akcí v 21 pařížských kongresových centrech a výstavištích a počet jejich účastníků. Z tabulky 15 je patrný pokles počtu konaných firemních setkání mezi lety 2011 a 2013, což je připisováno doznívajícím účinkům krize, kdy se firmy snažily na firemních setkáních šetřit. Pokud se ale zaměříme na počet účastníků, vidíme, že ten se od roku 2011 trvale zvyšuje. Tabulka 15: Počet korporátních kongresů a počet jejich účastníků, Paříž 2011-2014
2011 2012 2013 2014
Počet akcí 2 145 2 113 1 925 2 061
Počet účastníků 1 225 964 1 352 939 1 429 379 1 665 734
Pramen: vlastní zpracování dle OTCP (2015) a OTCP (2014)
2.6 Pozice destinací v mezinárodních statistikách Nejspolehlivějším měřítkem pro následné srovnání situace v ČR a ve Francii je srovnání mezinárodních organizací, vzhledem k tomu, že statistiky UIA jsou dostupné pouze členským organizacím nebo za poplatek 1 235 EUR, jsou použity statistiky ICCA. Tato asociace byla popsána na konci první kapitoly. Připomeňme, že do svých statistik zahrnuje pravidelně konané kongresy s minimálně 50 účastníky, které rotují minimálně mezi třemi destinacemi. K vypracování bylo použito dokumentu ICCA - A Modern History of International Association meetings, který mapuje asociační setkání od roku 1963 do roku 2012. Data byla následně doplněna o dostupné statistické údaje z roku 2013 a 2014. K identifikaci místa konání kongresů a rozložení konaných akcí dle počtu účastníků, mohlo být díky ochotné spolupráci ze strany Prague Convention Bureau použito informací z ICCA Comparison Tool, který není veřejně dostupný.
2.6.1 Česká republika Roku 2014 se v České republice dle údajů ICCA konalo celkem 146 asociačních kongresů, z nichž 118 se uskutečnilo v Praze. ČR se tak ve světovém srovnání umístila na 27. příčce a Praha se 10. místem zařadila do Top 10 kongresových měst. Jasně se zde potvrzuje význam Prahy jako důležitého 62
centra kongresů v České republice. Z grafu 17 zachycujícího vývoj počtu kongresů od roku 2005 je vidět, že přes mírné výkyvy v letech 2011 a 2012 počet konaných kongresů v ČR trvale roste. Graf 17: Počet konaných kongresů v ČR 2005-2014 160 140 120
110
100
123 107
126
16
20
106
138
136
139
114
112
115
24
24
24
132
131
108
112
24
19
145
146
121
118
24
28
91
80 60 40 20
19
0 2005
2006
2007
2008 ČR
2009
2010
Praha
2011
2012
2013
2014
Zbytek ČR
Pramen: vlastní zpracování dle ICCA (2013), ICCA (2014) a ICCA (2015)
Jediným českým městem mimo Prahu, které se dostalo do žebříčku ICCA za rok 2014 je Brno. Se 7 konanými kongresy se v celosvětovém srovnání umístilo na 289. příčce. Města konání ostatních 21 kongresů nelze ze statistik vyčíst, jelikož vyjmenovávají pouze města kde se konalo alespoň 5 kongresů. Graf 18 ilustruje rozložení kongresových akcí konaných na území ČR. Graf 18: Rozložení konaných akcí v rámci ČR Zbytek ČR; 21; 14% Brno; 7; 5%
Praha; 118; 81%
Pramen: vlastní zpracování dle ICCA (2015)
Z údajů o počtu účastníků vyplývá, že se 146 konaných akcí v ČR účastnilo celkem 51 242 delegátů, z nichž 46 921 mělo za cíl kongres v Praze. Praha tedy kromě 81% kongresových akcí hostila téměř 92% celkového počtu kongresových delegátů. Průměrně vychází na akci konanou v ČR 350 delegátů, s tím, že pro Prahu dosahuje průměrný počet účastníků 398. Na grafu 19 můžeme vidět rozložení pražských kongresů dle počtu účastníků. Vidíme zde, že jednoznačně převládají akce do 150 účastníků, které tvoří 44% konaných akcí. 79% konaných akcí 63
nemělo roku 2014 více než 500 účastníků, 18 % tvoří akce 500-2 999 účastníky a pouze 3% akcí se zúčastnilo více než 3 000 účastníků. Graf 19: Rozložení kongresů dle počtu účastníků, Praha 2014 3000 + 3%
1000-2999 9% 500-999 9% 250-499 14%
50-149 44% 150-249 21%
Pramen: vlastní tvorba dle ICCA Comparison Tool
V případě ČR je situace obdobná, nejvíce kongresů má účast do 150 osob, akce do 500 účastníků tvoří celkově 82%. Kongresy s 500 – 2999 účastníky tvoří 15% konaných kongresů a účast nad 3 000 byla zaznamenána u 3% kongresů. Zaměříme-li se na místa konání asociačních kongresů v Praze, jejichž grafické znázornění vidíme na grafu 20, vidíme, že převládají kongresové hotely, ve kterých se konalo 59% kongresů. Kongresové centrum hostilo 21% setkání, univerzity a ostatní místa pak po 10%. Situace v ČR je obdobná, s tím rozdílem, že je zde větší podíl univerzit (14%), na úkor kongresových hotelů a kongresových center. Graf 20: Místo konání kongresů, Praha 2014 Ostatní 10% Univerzity 10%
Kongresová centra 21%
Kongresové hotely 59%
Pramen: vlastní tvorba dle ICCA Comparison Tool
Při pohledu na graf 21 znázorňující vývoj pozice ČR a Prahy ve světovém srovnání, na první pohled vyniká rok 2006, kdy Praha obsadila spolu s Pekingem a Soulem 5.-7. příčku se 107 konanými akcemi ve všech třech městech. Odborníci tento úspěch přisuzují faktu, že po zasedání MMF a Summitu NATO se Praha prodávala tak říkajíc „sama“ a o kongresy neměla nouzi. V následujících letech však
64
začala ztrácet a předehnala ji města jako Amsterdam, Lisabon, Istanbul či Buenos Aires. V letech 2012 až 2014 ale Praha postupně upevnila svou pozici a vyšvihla se na 10. příčku.
Graf 21: Vývoj pozice ČR a Prahy v celosvětovém srovnání 2004-2014 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 0 5 10 15 20 25 30 35
5 11
10
23
24
8
8
23
25
28
12
13
14
26
26
27
Praha
11
11
10
26
27
31
Česká republika
Pramen: vlastní zpracování dle ICCA (2013), ICCA (2014) a ICCA (2015)
2.6.2 Francie Ve Francii se roku 2014 konalo celkem 533 asociačních kongresů, z nichž 214, tj. 40% se odehrálo v Paříži a zbylých 319 v ostatních francouzských městech. Ve srovnání s předešlým rokem vidíme na grafu 22 mírný nárůst jak celkového počtu konaných akcí, tak akcí konaných v Paříži. Výrazný vrchol počtu konaných kongresů vidíme v roce 2008, následuje pokles o 54 akcí celkového počtu kongresů, v Paříži vidíme pokles o 20 kongresů. Přestože je odvětví kongresového cestovního ruchu považováno za odolné vůči ekonomickým výkyvům, vidíme, že krize z roku 2008 se na počtu následně konaných akcí ve Francii zřejmě přece jen podepsala. Následný růst však napovídá, že se krizi podařilo zažehnat. Potvrzuje to především nárůst mezi lety 2012 a 2013.
Graf 22: Počet konaných kongresů ve Francii 2005-2014 600 500
495
400
375
419
406 316
300 242
200
133
100
244
250
175
156
179
441
457
476
282
276
280
288
159
181
196
181
469
527
533
323
319
204
214
0 2005
2006
2007
2008
Francie
2009 Paříž
2010
2011
2012
2013
2014
Zbytek Francie
Pramen: vlastní zpracování dle CCA (2013), ICCA (2014) a ICCA (2015) 65
Do první stovky v celosvětovém srovnání dle počtu konaných akcí se vešla francouzská města Marseille, Lyon a Nice. Celkem se na základě statistik ICCA podařilo identifikovat 12 francouzských měst, ve kterých se v roce 2014 konalo 5 až 40 kongresů. Dohromady tato města hostila 117 kongresů. Zbylých 202 akcí se konalo v ostatních francouzských městech. Procentuální rozložení konaných akcí nabízí graf 23. Graf 23: Rozložení konaných akcí v rámci Francie
Reims; 5; 1%
Ostatní; 117; 22%
Nancy; 5; 1% Cannes; 5; 1% Rennes; 7; 1% Grenoble; 9; 2%
Lyon; 31; 6%
Lille; 14; 3% Strasbourg; 15; 3% Bordeaux; 19; 4%
Paříž; 214; 40%
Toulouse; 23; 4% Nice; 29; 5%
Marseille; 40; 7%
Pramen: vlastní zpracování dle ICCA (2015)
Z údajů o počtu účastníků za rok 2014 je vidět, že 533 konaných kongresů se zúčastnilo celkem 233 075 delegátů, tedy v průměru 437 účastníků na akci. Paříž na svých 214 kongresech přivítala dohromady 130 516 delegátů, a průměr zde tedy činí 609 účastníků na kongres. Na grafu 24 můžeme vidět rozložení pařížských kongresů dle počtu účastníků. Vidíme zde, že převládají akce do 150 účastníků, které tvoří 33% konaných akcí. 77% konaných akcí nemělo roku 2014 více než 500 účastníků, 19% tvoří akce 500-2999 účastníky a 4% akcí se zúčastnilo více než 3000 účastníků. Graf 24: Rozložení kongresů dle počtu účastníků, Paříž 2014 1000-2999 9% 500-999 10% 250-499 19%
Pramen: vlastní tvorba dle ICCA Comparison Tool 66
3000 + 4% 50-149 33% 150-249 25%
Zaměříme-li se na souhrnné údaje pro celou Francii, na grafu 25 vidíme, že zde akce do 150 účastníků tvoří 37%. Akce s méně než 500 účastníky tvoří dohromady 82% konaných akcí. Zbylých 18% připadá na akce s více než 500 účastníky, s tím, že 2% zde náleží akcím s více než 3000 účastníky. Graf 25: Rozložení kongresů dle počtu účastníků, Francie, 2014 1000-2999 7% 500-999 9%
3000 + 2% 50-149 37%
250-499 20%
150-249 25%
Pramen: vlastní tvorba dle ICCA Comparison Tool
Místa konání kongresů jsou v případě Paříže vyvážená, jak vidíme na grafu 26, kongresová centra a hotely byly místem konání 46% akcí, univerzity hostily 27% a zbylých 27% připadá na kategorii ostatní. Graf 26: Místo konání kongresů, Paříž 2014 Kongresové hotely 21%
Ostatní 27% Univerzity 27%
Kongresová centra 25%
Pramen: vlastní tvorba dle ICCA Comparison Tool
Souhrnné údaje za Francii, které vidíme na grafu 27, říkají, že kongresová centra hostila 37% konaných akcí, nejmenší podíl mají kongresové hotely (17%), na univerzitách se konalo 26% kongresů.
67
Graf 27: Místo konání kongresů, Francie 2014 Kongresové hotely 17%
Ostatní 20% Kongresová centra 37%
Univerzity 26%
Pramen: vlastní tvorba dle ICCA Comparison Tool
Vývoj francouzské a pařížské pozice v celosvětovém srovnání za posledních 10 let nabízí graf 28. Vidíme zde, že Francie kolísá mezi 3. a 6. příčkou. Na 3. příčku dosáhla v roce 2008. Přestože dle národních statistik se zdálo, že počet konaných kongresů byl ovlivněn krizí, v případě mezinárodních kongresů sledovaných ICCA tomu tak zřejmě nebylo. Paříž balancuje mezi 1. a 3. příčkou. Na těch se pravidelně střídá s Vídní, případně s Barcelonou a Berlínem. Graf 28: Vývoj pozice Francie a Paříže v celosvětovém srovnání 2004-2014
0
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 1 1 1 1 1 1 1
1
2
2
2
3
3
3 3
4 5 6
4
4
4
4 5
5
5
5
5
6
7 Francie
Paříž
Pramen: vlastní zpracování dle ICCA (2013), ICCA (2014) a ICCA (2015)
2.6.3 Vývoj počtu konaných akcí mezi lety 1963-2012 Na základě informací z dokumentu A Modern History of International Association meetings bylo možno zkoumat jak se vyvíjel počet konaných kongresů mezi lety 1963 a 2012. Údaje byly dostupné pouze pro Prahu, Paříž a Francii. Jak vidíme na grafu 29, celkový počet konaných kongresů ve Francii a v Paříži mezi lety 1963 a 2012 postupně narůstá, což je v souladu s celosvětovým trendem, který jsme viděli na konci první kapitoly. Ve Francii ze 153 kongresů konaných mezi lety 1963-1967 na 2 338 kongresů v letech 2008-2012. V Paříži z 91 na 891. V případě Prahy je nárůst patrný až se 68
změnou režimu, mezi sledovanými obdobími 1963-1967 a 1983-1987 se počet konaných kongresů pohybuje okolo 30 v každém období. Mezi obdobími 1988-1992 a 2008-2012 pak vidíme prudký nárůst z 92 na 561 kongresů. Je tedy potřeba si uvědomit, že rozvoj kongresového cestovního ruchu je v ČR otázkou posledních 27 let. Za tu dobu se Praha byla schopná dostat mezi top desítku světových destinací kongresového cestovního ruchu, což se dá považovat za obdivuhodný výsledek. Graf 29: Vývoj počtu konaných akcí ve Francii, Paříži a Praze 1963-2012 2500 2000 1500 1000 500 0 63-67 68-72 73-77 78-82 83-87 88-92 93-97 98-02 03-07 08-12 Praha
Paris
Francie
Pramen: vlastní zpracování dle ICCA (2013)
Podíváme-li se na údaje o podílu Francie na celkovém počtu konaných akcí, na grafu 30 vidíme, že přestože počet konaných akcí každoročně stoupá, význam Francie se v celosvětovém měřítku postupně snižuje, byť v období 1988 a 1992 vidíme malý nárůst. Z 8,5% podílu v období 1963-1967 na 4,3% v posledním sledovaném období, což je dáno také celkově klesajícím podílem Evropy na počtu konaných akcí. Jak bylo řečeno na konci první kapitoly, na významu získávají především Asijské země a země Středního Východu. Graf 30: Vývoj % podílu Francie na počtu celosvětově konaných kongresů 1963-2012 9 8 7 6
8,5
7,8
7,6 6,5
5 4 3
6,2
6,8 5,8
5,2
4,6
4,3
2 1 0 63-67 68-72 73-77 78-82 83-87 88-92 93-97 98-02 03-07 08-12
Pramen: vlastní zpracování dle ICCA (2013) 69
3 ZHODNOCENÍ KONGRESOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU V ČR A VE FRANCII A PŘÍKLAD KONGRESOVÉ PRAXE Závěrečná kapitola práce pracuje s poznatky o kongresovém cestovním ruchu v České republice a ve Francii z předchozí kapitoly. Postupně diskutuje klíčové ukazatele cestovního ruchu, problematiku aktérů působících na poli kongresového cestovního ruchu v obou zemích a získané výsledky z oblasti kongresového potenciálu destinací. Poté se zaměřuje na národních statistiky, jejich metodiku a získané informace o konaných kongresových akcích. Na základě statistik ICCA pak komparuje zjištěné poznatky. Kapitola taktéž doplňuje práci o konkrétní příklady lokální podpory a příklad dobré praxe přípravy kongresu.
3.1 Klíčové ukazatele Dle klíčových ukazatelů cestovního ruchu pro ČR a Francii jsme viděli, že ve Francii hraje cestovní ruch významnější roli než v ČR. To je patrné jak z podílu cestovního ruchu na HDP, tak z jeho podílu na celkové zaměstnanosti ve sledovaných zemích. Zatímco ve Francii se cestovní ruch podílí na HDP 7,4%, v ČR se jedná o 2,8%. Podíl na celkové zaměstnanosti dosahuje ve Francii 7,7%, zatímco v ČR představuje 4,5%. Z údajů o celkové spotřebě cestovního ruchu jde vidět, že zatímco v ČR je významnější příjezdový cestovní ruch, ve Francii je významnější domácí cestovní ruch, který zde stojí za dvěma třetinami celkové spotřeby cestovního ruchu v zemi. Rovněž z počtu příjezdů mezinárodních turistů je vidět význam cestovního ruchu pro zemi. Francii navštěvuje více než pět krát více turistů než ČR. S 83,8 milióny turistů je Francie v čele žebříčku mezinárodního srovnání. Příjmy z cestovního ruchu však Francii řadí až na 3. místo v celosvětovém srovnání. Přestože tedy zemi navštěvuje nejvíce turistů, mohla by země z této skutečnosti těžit více. Ekonomické dopady kongresového cestovního ruchu v ČR a v Praze dosud nebyly oficiálně vyčísleny, srovnání s Francií tedy v této oblasti není možné. Připomeňme ale, že dle odhadů dosahuje obrat kongresového cestovního ruchu v Praze 8,5 miliard Kč a zaměstnává zde na 4 500 osob. Ve Francii tvoří kongresový cestovní ruch 30 000 pracovních míst, z nichž dvě třetiny v regionu hlavního města. Ekonomické přínosy byly vyčísleny na 1,578 miliard EUR, s tím, že 68% připadalo na region hlavního města. Přímé výdaje zde tvoří čtvrtinu celkových výdajů, zbylé tři čtvrtiny jsou tvořeny nepřímými výdaji, tedy výdaji souvisejícími s cestou, pobytem a útratami kongresových delegátů. Z tohoto údaje jde vidět jak výrazný je zde multiplikační efekt. Významní jsou z hlediska ekonomických přínosů cizinci, kteří ve Francii generují 56% celkových ekonomických přínosů, přestože tvoří pouze pětinu účastníků.
70
3.2 Aktéři Identifikovaní aktéři kongresového cestovního ruchu hrají významnou roli pro rozvoj kongresového cestovního ruchu v destinacích. Důležitým aspektem je jejich vzájemná spolupráce. Ta v případě Prahy prošla za poslední roky významným vývojem a dnes ji můžeme označit za rozvinutou. Magistrát hl.m. Prahy si uvědomuje důležitost konání kongresových akcí pro město a jejich přínos a snaží se podporovat především větší mezinárodní akce, u kterých jsou ekonomické přínosy největší, jelikož se jich účastní velký počet delegátů. V případě Francie je dle Jean-Marie Nays (2016) situace spíše taková, že se každý z aktérů zabývá vlastní činností a spolupráce mezi nimi je omezená, přesto jsme ale viděli, že byli schopni se sjednotit a vytvořit dohromady studii o ekonomických přínosech konání kongresů pro Francii. Viděli jsme, že v ČR je ústředním orgánem cestovního ruchu Ministerstvo pro místní rozvoj. Ve Francii je cestovní ruch v kompetenci dvou ministerstev, z čehož zřejmě plyne následný nesoulad v řízení destinace cestovního ruchu. Cestovní ruch zde spadá jak pod Ministerstvo průmyslu (Ministère de l’Économie, de l’Industrie et du Numérique), tak pod Ministerstvo zahraničních věcí (Ministère des Affaires Etrangères et du Développement International) zatímco v ČR pod agenturu Czech Convention Bureau spadají jednotlivá regionální CB, ve Francii sdružuje asociace France Congrès významná kongresová města s výjimkou Paříže, která působí samostatně. Na podpoře kongresového cestovního ruchu v Paříži spolupracuje regionální rada turismu, průmyslová komora a turistické informační centrum, které zároveň plní roli CB.
3.3 Kongresový potenciál Při srovnání nabídky kongresových prostor vidíme, že se v České republice se nachází méně prostor pro konání kongresových akcí než ve Francii, což vzhledem k velikosti zemí není zas tak překvapující. Za povšimnutí ale stojí fakt, že zatímco v Praze najdeme jediné kongresové centrum mezinárodního významu, v Paříži se jich nachází dohromady 21, z nichž největší dle kapacity v divadelním uspořádání má dvojnásobnou kapacitu ve srovnání s Kongresovým centrem Praha. Chybějící kongresová centra ve srovnání s Paříží v Praze do jisté míry suplují kongresové prostory hotelů. Mezinárodní kongresy s tisícovou účastí jsou v ČR díky kongresovému centru výsadou Prahy, přesto však lze poznamenat, že menší kongresové prostory jsou k dispozici i v ostatních krajích republiky. Především v kraji Jihomoravském. V případě Francie, jsou kongresová centra běžnou záležitostí i mimo hlavní město, organizátoři mezinárodních kongresových akcí, tak mají ve Francii podstatně větší výběr. Z hlediska nabídky ubytování to, že se ve Francii nachází více než 5 krát více hotelů než v ČR také není vzhledem k její rozloze překvapující zjištění. Zajímavý je však podíl hlavního města na nabídce ubytování vyšších tříd. Pro Paříž činí 14% a nejvýraznější je podíl tří hvězdičkových hotelů (26%), z čehož je patrné, že ani v ostatních francouzských městech nebude problém tato zařízení najít. 71
Z údajů o Praze vidíme, že zde najdeme pětinu všech hotelů a nejmarkantnější podíl na celkovém počtu 5 hvězdičkových hotelů (74%) naznačuje, že pětihvězdičkové hotely nejsou v ostatních českých městech úplnou samozřejmostí. I to je důvodem, proč je kongresový cestovní ruch na mezinárodní úrovni v ČR především záležitostí Prahy, zatímco ve Francii se týká i jiných měst než Paříže. Z hlediska rozvinutosti dopravní infrastruktury a dostupnosti mezinárodních letišť jde vidět francouzská výhoda především díky mezinárodním letištím, které se na jejím území nacházejí. Přestože v ČR jsou mimo letiště Václava Havla ještě 3 další mezinárodní letiště, pražské letiště nabízí přímé spojení do více než stovky destinací a pokrývá většinu leteckého provozu. Rovněž hustá síť vysokorychlostní železnice se spojením do okolních zemí je pro Francii nespornou výhodou a zajišťuje tak vynikající dostupnost francouzských měst a spojení země se sousedními státy. Obě destinace mají zkušenosti s pořádáním akcí mezinárodního významu. Na území Francie sídlí mezinárodní organizace a nadnárodní firmy. Další výhodou Francie je existence 71 inovačních klastrů na jejím území. V souvislosti s tím, se totiž dá předpokládat následná návaznost na konané konference v oblastech, kde se klastry nacházejí. Image ČR jako postkomunistické země může být vnímána jako výhoda i nevýhoda, nevýhoda v tom smyslu, že může odradit, výhoda pak v tom smyslu, že kdo se rozhodne zde kongresovou akci uspořádat, je mile překvapen, jelikož mu jsou poskytnuty služby na vysoké úrovni. I na území ČR se nachází významné centrum inovativního podnikání - Brno. Image Francie jako bezpečné destinace narušují teroristické útoky, které ji roku 2015 zasáhly. V tomto směru má ČR image bezpečnější destinace než Francie. Hodnocení nabídky doprovodného programu je poněkud subjektivní záležitostí, přesto lze konstatovat, že obě země nabízejí možnosti atraktivního doprovodného programu a je u nich velký potenciál, že se do nich kongresoví delegáti budou chtít vrátit k soukromé návštěvě.
3.4 Statistické sledování 3.4.1 Národní statistiky Informace, které o kongresových akcích poskytují národní statistiky bohužel pro potřeby srovnání ČR a Francie vykazují známky omezené vypovídající hodnoty. To je dáno především tím, že: 1. Statistiky ČSÚ, dle kterých se ročně v ČR koná 12 788 konferencí, kterých se účastní 1 407 897 účastníků, neposkytují kromě kritéria počtu minimálně 50 účastníků bližší informace o tom, jaké akce jsou zde konkrétně zařazeny, případně kým jsou iniciovány. Vzhledem k vysokému číslu lze předpokládat, že se zde nezřídka bude jednat o akce trvající méně než půl dne a dle průměrného počtu účastníků jde vidět, že se jedná spíše o akce menšího počtu účastníků. Iniciátor akcí není definován, lze ale předpokládat, že se jedná jak o asociační, tak o korporátní kongresy a konference. 2. Statistiky PCB jsou zaměřeny na MICE akce souhrnně. Zahrnují tedy jak údaje o asociačních kongresech a konferencích, tak údaje o korporátních kongresech a konferencích, výstavách a 72
veletrzích, incentivních setkáních a jiných obchodních setkáních, zabývají se tedy kongresovým průmyslem jako celkem a nerozlišují zde zvlášť informace o kongresovém cestovním ruchu jako jednom z odvětví kongresového průmyslu. 3. Národní statistiky za Francii nejsou veřejně k dispozici, existuje pouze informace z roku 2011 o 2 810 asociačních kongresech konaných každoročně ve Francii. Tato informace se objevuje i v později datovaných dokumentech. Korporátní setkání nejsou statisticky sledována. 4. Statistiky OTCP jsou ve sledování kongresů nejdetailnější, uvádí přesnou definici kongresu jako fyzické setkání osob odborného zaměření, iniciované jednou nebo vícero neziskovými organizacemi, za účelem předávání poznatků a zkušeností z oboru, se zpravidla finanční účastí delegáta a s výraznou pedagogickou přidanou hodnotou, dle této definice se roku 2014 konalo v Paříži 976 kongresů, kterých se zúčastnilo 687 236. Z definice je ale zřejmé, že se zde jedná pouze o asociační kongresy. Korporátní setkání sleduje OTCP zvlášť a od roku 2011 poskytuje údaje o jejich počtu v pařížských kongresových centrech a na výstavištích. Pouze zde je totiž sleduje. Za rok 2014 vykazuje 2 061 konaných korporátních akcí, kterých se zúčastnilo 1 666 000 osob. Korporátní akce konané v konferenčních sálech hotelů a na jiných místech nejsou statisticky sledovány. Na příkladu národních statistik vidíme, že vzájemná porovnatelnost českých a francouzských údajů je z důvodu odlišné metodiky poměrně omezená. Přesto zde lze vysledovat, pár jevů. K těm patří například podíl hlavního města na konaných akcích, který za ČR dosahuje dle statistik ČSÚ pro Prahu 33%, pro Paříž v případě asociačních kongresů 35%. Podíl cizinců je možno sledovat za Francii, ale lze se domnívat že i v případě ČR bude podíl cizinců na akci konané v hlavním městě vyšší než na akcích konaných ve zbytku republiky. Co se týče akcí konaných mimo hlavní město, v případě ČR je za významný možno považovat Jihomoravský kraj. Viděli jsme také, že se zde nachází i jisté kongresové zázemí, přestože dosáhnout na hlavní město se mu zřejmě nepodaří, dá se říci, že jeho role narůstá s tím, jak se snižuje podíl Prahy na konaných akcích. V případě Francie se kongresové akce mimo Paříž v důsledku chybějících statistik potvrzují až na základě statistik ICCA, jak uvidíme v následující podkapitole. Poznamenejme ale, že nabídka kongresových prostor a kapacity ubytovacích zařízení z předchozí kapitoly naznačují, že i mimo Paříž mohou mít konané kongresové akce požadované zázemí. Dalším jevem, který se dá na základě dostupných národních statistik vypozorovat je, že místem konání pražských kongresových akcí jsou zpravidla kongresové prostory hotelů, zatímco v Paříži se většina sledovaných kongresů konala na odborných pracovištích a v kongresových centrech. Nejvíce účastníků dle místa konání pak logicky připadá na kongresová centra, jakožto místa s největší kapacitou. Mezi nejčastější tematiky kongresů patří medicína a nové technologie. Kongresy zaměřené na medicínu pravidelně do obou zemí lákají velký počet kongresových delegátů a tvoří tak významnou složku konaných kongresových akcí. 73
Průměrná délka trvání kongresů činí v obou zemích 2 dny a v posledních letech se zkracuje, v souladu s celosvětovým trendem. Mezinárodní kongresy mívají delší trvání. Ve Francii patří k nejoblíbenějším měsícům konání asociačních kongresů červen, říjen a listopad, v ČR jsou nejoblíbenějšími měsíci pro konání MICE akcí březen a listopad.
3.4.2 ICCA Z mezinárodního statistického srovnání, kde asociace ICCA sleduje pravidelně konané asociační kongresy, rotující minimálně mezi třemi destinacemi, s minimálním počtem 50 účastníků, lze vysledovat, že se roku 2014 konalo ve zkoumaných zemích celkem 679 asociačních kongresů, kterých se zúčastnilo dohromady 284 317 kongresových delegátů. Z celkového počtu se 21,5% kongresů odehrálo v České republice a 78,5% kongresů se konalo ve Francii. Česká republika přivítala 18% celkového počtu účastníků, zatímco Francie hostila 82% účastníků. Podíl ČR a Francie na celkovém počtu celosvětově konaných kongresových akcí v roce 2014 dosahuje 6%, na akcích konaných v Evropě pak 11%. Zatímco v České republice jsou tyto mezinárodní kongresy záležitostí Prahy, která v roce 2014 hostila 81% konaných akcí a 92% všech účastníků, ve Francii není hlavní město tak dominantní, přestože se jedná o jedničku v počtu konaných akcí ve světovém srovnání měst. Podíl Paříže na celkově konaných akcích ve Francii činí 40%. To je způsobeno tím, že jak jsme viděli, i ostatní francouzská města splňují předpoklady nutné pro rozvoj kongresového cestovního ruchu – nabízí dostatečné kongresové prostory, ubytovací kapacitu a jsou lehce dostupná především pro leteckou dopravu, ale z velké části také pro vysokorychlostní železniční dopravu. Proto ve statistikách ICCA figurují i města Marseille, Lyon, Nice, Toulouse, Bordeaux, Štrasburk, Lille, Grenoble, Rennes, Cannes, Nancy a Remeš. Celkově se v těchto městech se roku 2014 odehrálo 117 kongresů, tj. 38% konaných akcí ve Francii. Za ČR kromě Prahy ve statistikách figuruje Brno, kde se roku 2014 konalo 7 asociačních kongresů, které splňovaly podmínky pro zařazení do statistik ICCA. Z vývoje počtu konaných akcí, jsme viděli, že mezi lety 2005 a 2014 se celkový počet konaných akcí v obou zemích zvýšil. V ČR o 32%, ve Francii dokonce o 42%. Nárůst počtu konaných akcí je v souladu s celosvětovým trendem, dle kterého počet celosvětově konaných akcí každoročně stoupá, jak jsme viděli v závěru první kapitoly. Údaje o průměrném počtu účastníků potvrzují, že průměrný počet delegátů na kongres je v hlavních městech vyšší. Pro Prahu činí 398 účastníků, zatímco pro ČR je průměr 350 účastníků na kongres. Pro Paříž je průměrný počet účastníků 609, pro celou Francii souhrnně pak 437. Na základě neveřejných informací, které se díky spolupráci s PCB podařilo získat z ICCA Comparison Tool bylo možno pozorovat rozložení konaných akcí dle počtu účastníků a dle místa konání. V obou sledovaných zemích i jejich hlavních městech připadala roku 2014 vždy nejvýznamnější část konaných kongresů na kategorii 50-149 účastníků. V Praze 44%, za celou ČR 46%, pro Paříž 33% 74
a pro Francii 37%. Celkově tvoří akce do 500 účastníků v obou zemích 82% konaných akcí, v případě Prahy 79% a pro Paříž 77%. Podíl akcí do 3 000 účastníků činí v ČR 15%, ve Francii 16%, v případě hlavních měst je mírně vyšší, v Praze 18% a v Paříži 19%. V Paříži je i největší podíl akcí s více než 3 000 účastníky, činí zde 4%. Dalším sledovaným bylo místo konání kongresů. Zde jsou patrné rozdíly mezi destinacemi. Zatímco v ČR i v Praze jednoznačně převládají kongresové prostory hotelů, kde se konalo 56% respektive 59% kongresů, v případě Francie je vidět význam kongresových center, kde se odehrálo 37% kongresů. V Paříži se 27% akcí konalo na univerzitách, 21% kongresů se odehrálo v kongresových hotelech, 25% v kongresových centrech a zbylých 27% konaných kongresů spadá do kategorie ostatní. Vidíme, že rozložení konaných kongresů do míst konání zde bylo poměrně rovnoměrné, na rozdíl od Prahy, kde jasně převládají kongresové hotely. Z vývoje mezi lety 1963 a 2012 je patrné, že Francie patří mezi tradiční kongresové země. Od 60. let patří mezi nejvýznamnější země kongresů a trvale se drží v čele žebříčku mezinárodního srovnání, především, ale nejen díky Paříži. Samotná Paříž byla dlouhou dobu městem číslo jedna, dokud se na ní nedotáhla města jako Vídeň či Barcelona, která se mohou také pyšnit vynikajícím kongresovým zázemím. S Vídní si Paříž poslední léta střídá první pozici žebříčku ICCA. Přestože se Francie pohybuje na předních příčkách mezinárodního srovnání, její podíl na celkově konaných akcích ve světě klesá. Především proto, že se objevují nové, snadno dostupné destinace nabízející pro kongresy odpovídající zázemí. Česká republika se v mezinárodním srovnání aktuálně pohybuje na 27. příčce, což je vzhledem k tomu, že se u nás kongresový cestovní ruch začal naplno rozvíjet až se změnou režimu výborný výsledek. Za ten vděčí především Praze, která je tahounem mezinárodních kongresových akcí a aktuálně se nachází v top 10 kongresových měst. Jejím problémem je v současné době kapacita kongresového centra Praha. Pokud by se Praze podařilo získat prostředky na stavbu nového kongresového centra s větší kapacitou, mohla by velice pravděpodobně útočit i na lepší příčky než na 10. místo, jelikož se jedná o atraktivní destinací, která již několikrát měla možnost ukázat, že je schopná zajistit veškeré služby k úspěšnému průběhu velkých mezinárodních akcí.
3.5 Lokální podpora 3.5.1 Česká republika Czech Convention Bureau Agentura aktivně vyhledává možné klienty, jejichž potřeby by mohla destinace ČR uspokojit. Kromě přípravy propagačních materiálů a reklamy nabízí například také podpůrný program pro získávání MICE akcí do ČR. V rámci programu Kampaně kandidatury je možno žádat o podpůrné prostředky v rámci bidingu, tedy získávání akce, u které je potenciál, že by se mohla uskutečnit v ČR. Pomoc spočívá v částečné úhradě nákladů spojených s prezentací ČR jako kandidátské země, nákladů 75
spojených s inspekční cestou, nákladů spojených se získáním co největšího počtu účastníků a nákladů spojených se samotnou realizací akce v ČR. (Czech Convention Bureau, 2016) Prague Convention Bureau Pro své členy i veřejnost organizuje Prague Convention Bureau každoročně vzdělávací semináře, kterých se účastní významní odborníci z oboru, kteří radí jak uspět v mezinárodní konkurenci a odhalují trendy kongresového průmyslu. Letošní pátý ročník byl věnován digitálním trendům v MICE. Jako
řečníci
se
představili
například
Prof.
MUDr.
Julius
Špičák,
přednosta
kliniky
hepatogastroenterologie pražského institutu klinické a experimentální medicíny IKEM či Michael Foreman, bývalý předseda Britské asociace profesionálních kongresových organizátorů a další. Za zmínku stojí, že pozvání mezi prezentující přijal i výkonný ředitel asociace ICCA Martin Sirk. Mezinárodního vzdělávacího semináře se zúčastnila stovka účastníků, kteří měli možnost seznámit se s digitálními inovacemi, diskutovat s řečníky a na vlastní kůži si vyzkoušet možnosti, které moderní doba nabízí. (osobní účast na semináři) Roku 2010 vznikl z iniciativy PCB a jeho členů projekt Ambasaador Program. Jedná se o projekt zaměřený na podporu tzv. kongresových velvyslanců, tzn. místních členů mezinárodních odborných asociací, kteří mají možnost ovlivnit výběr destinace pro budoucí konference pořádané těmito organizacemi a společnostmi
ve prospěch Prahy. Tým PCB zajišťuje kongresovým
velvyslancům plnou podporu v každém kroku kandidatury, plánování, prosazování a realizace kongresu v Praze a všechny nezbytné prostředky k úspěšné realizaci akce. (PCB, 2016) Organizátorům kongresových akcí nabízí Prague Convention Bureau prostřednictvím pražského dopravního podniku od roku 2011 také možnost získat kongresové jízdné pro účastníky zdarma nebo za zvýhodněnou cenu. Kongresové jízdné zdarma je určeno pro asociační kongresy s minimálně 500 účastníky, z nichž alespoň 20% pochází ze zahraničí a jejichž účastníci v Praze stráví minimálně 2 noci. Zvýhodněné jízdné je určeno pro ostatní kongresové akce, včetně firemních. (DPP, 2016) Magistrát hl.m. Prahy Magistrát hl.m Prahy poskytuje organizátorům kongresových akcí finanční podporu ve formě grantu za předpokladu, že akce splňuje určitá kritéria. Těmi jsou počet účastníků, doba jejich pobytu a národnostní složení účastníků. Grant může být přidělen pouze kongresům s minimálně 700 účastníky, kteří v Praze stráví minimálně 2 noci a z nichž minimálně 60% pochází ze zahraničí. Pro grantové řízení v oblasti kongresového cestovního ruchu pro rok 2016 je v rozpočtu hlavního města Prahy vyčleněno 10 000 000Kč. V roce 2016 požádalo v prvním kole o grant 15 pořadatelů kongresů, kterým dle zveřejněných informací bude přidělena částka celkem 6 125 000 Kč. Výše podpory je stanovena na 250Kč/ účastník, maximálně však 1 000 000Kč na akci. Podpora může být využita pouze na pronájem společenských prostor nebo na úhradu uvítacího programu reprezentujícího hlavní město. Pro získání 76
grantu je nutné transparentní účetnictví a nákladová přiměřenost projektu. Pokud je grant udělen, je s žadatelem uzavřena smlouva stanovující podmínky využití grantu. (MHMP, 2016)
3.5.2 Francie Office du Tourisme et des Congrès Paris Ile-de-France V rámci Convention Bureau OTCP fungují dva týmy, jeden se zabývá asociačními kongresy a druhý má na starosti firemní akce. První tým poskytuje podporu asociacím, které chtějí svou kongresovou akci uspořádat v Paříži, podpora spočívá hlavně v pomoci se zpracováním a prezentováním kandidatury. Zájemcům o organizaci kongresových akcí je schopen poskytnout informace o vhodném místě konání, případně doporučit profesionální organizátory. Tým zaměřený na firemní/korporátní akce funguje obdobně. OTCP zprostředkovává organizátorům pro účastníky kongresových akcí hromadnou rezervaci vstupného na turistické atrakce za zvýhodněnou cenu. Na svých stránkách poskytuje vyhledávač vhodných prostor pro konání kongresových akcí a služeb s nimi spojených. Comité Régional du Tourisme Na podporu mezinárodních kongresových akcí konaných v Pařížském regionu se spojila regionální rada turismu regionu Ile-de-France společně s VIPARIS a Aéroports de Paris, kteří společně roku 2009 vytvořili službu tzv. Pack Accueil Salons & Congrès, neboli jakéhosi uvítacího balíčku, pro osoby cestující do Paříže za účelem účasti na kongresu či veletrhu. Těm společně poskytují uvítací služby na letištích a nádražích, spočívající v existenci informačních stánků poskytujících cestujícím první záchytný bod při jejich příjezdu do destinace. Následně jsou cestující nasměrováni do místa konání akce nebo do hotelu. Existuje zde také služba kyvadlové dopravy mezi letištěm a místem konání akce, která je účastníkům poskytována zdarma. Přímo v místě konání akce je rovněž k dispozici informační stánek. Účastníci jsou tak doprovázeni během prakticky celého svého pobytu v Paříži. (CRT, 2015) Dopravní podnik Paříž Pařížský dopravní podnik RATP nabízí organizátorům kongresových akcí tzv. Passe transport, tedy kongresové jízdné. Za zvýhodněnou cenu nabízí neomezenou možnost cestování po regionu a je zde i možnost rozšíření na dopravu na letiště. Jízdenku je možno graficky zpracovat dle pokynů organizátora a přidat zde například logo události, zároveň je možné ji použít i jako vstupenku na akci a doprovodný program. (RATP, 2016) Air France Další podporu mezinárodním setkáním poskytují aerolinky Air France a KLM. Ty společně spustily program Air France & KLM Global Meetings. Pokud organizátoři označí za oficiálního dopravce akce právě tyto aerolinky, mají možnost účastníkům akce nabídnout slevový kód, který účastníkům zajistí výhodnější ceny letenek. (Air France & KLM, 2011) 77
3.6 Konkrétní příklad průběhu získávání a přípravy kongresu Pro představu čtenáře o získávání a průběhu kongresové akce bude tato představena na konkrétním příkladu kongresu Mezinárodní společnosti pro fotogrammetrii a dálkový průzkum Země, ISPRS 2016. Tento asociační kongres byl vybrán nejen proto, že se jedná o největší kongres konaný roku 2016 v ČR a že na jeho přípravě se autorka podílí, ale také proto, že se jedná o příklad kongresu, o jehož pořádání usilovala i Francie, kterou nakonec Česká republika porazila.
3.6.1 XXIII. Kongres ISPRS 2016 International Society for Photogrametry and Remote Sensing (ISPRS), mezinárodní společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum Země, je nevládní organizací, která je zaměřena na rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti fotogrammetrie a dálkového průzkumu Země. Společnost vznikla z Mezinárodní společnosti pro fotogrammetrii (ISP) založené roku 1910 českým rodákem Eduardem Doležalem, působícím na vídeňské Technické univerzitě. 70 let fungovala pod tímto názvem a od roku 1980 používá název ISPRS. Dnes se jedná o přední mezinárodní vědeckou společnost v této oblasti, sdružující významné odborníky z oboru. V současnosti jsou jejími členy národní organizace 91 států světa, tzv. Ordinary Members, 12 významných organizací, které nejsou členy národních organizací, tzv. Associate Members a 61 tzv. Sustaining Members, jimiž jsou jednotlivci, soukromé organizace či instituce vyrábějící nebo distribuující přístroje a vybavení, případně poskytující služby v oblasti fotogrammetrie či dálkového průzkumu Země. Už jen z výčtu členů je patrný mezinárodní význam této společnosti. (ISPRS, 2015) Stejně jako mnohé jiné vědecké společnosti i společnost ISPRS pravidelně pořádá kongresy za účelem setkání odborníků z celého světa a výměny informací a nových poznatků z oboru. První kongres ISPRS se konal již roku 1913 ve Vídni, kde působil zakladatel této společnosti. Od roku 1948 se kongresy konají pravidelně ve čtyřletém intervalu. Kongresy ISPRS jsou kromě vědeckého významu zároveň příležitostí pro volbu nejvyšších představitelů společnosti, kteří ji v následujících čtyřech letech budou reprezentovat. Zároveň na každém kongresu probíhá volba destinace, ve které se uskuteční další ročník kongresu. (ISPRS, 2015) Českou republiku již od svého vzniku roku 1930 reprezentuje v ISPRS Česká společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum (SFDP). Právě ta, v současné době v čele s předsedkyní doc. Ing. Lenou Halounovou, CSc., se roku 2012 na ISPRS kongresu v australském Melbourne úspěšně ucházela o pořádání dalšího kongresu v Praze. Delegáti Valného shromáždění ISPRS se rozhodovali mezi Prahou a Paříží. Nakonec tedy dali přednost Praze, která se tak poprvé stane hostitelem již 23. kongresu ISPRS, jenž se bude konat 12.-19.7.2016, v Kongresovém centru Praha. Předsedkyně SFDP se tak stala ředitelkou kongresu a díky této funkci se stala součástí nejužšího vedení ISPRS 2012-2016. Zároveň stojí za zmínku, že se v historii ISPRS jedná o první ženu na této pozici. (SFDP, 2012) 78
Získání kongresu pro Prahu předcházely náročné přípravné práce, jelikož bylo nutno obhájit Prahu před ostatními uchazeči o pořádání kongresu. Původně se o pořádání kongresu ucházely ještě Indie a Španělsko, tyto země však postupně odstoupily. Myšlenka na možnost pořádání kongresu v ČR se zrodila roku 2010, v září roku 2011 proběhla prohlídka kongresových prostor prezidentem ISPRS a poté už následovaly důkladné práce na propagaci organizace kongresu v Praze. Ty spočívaly především v přípravě tzv. Bidding Book, což je dokument popisující společnost SFDP, město Prahu a jeho kongresové možnosti. Jeho součástí byly také doporučující dopisy ministra životního prostředí, primátora hl.m. Prahy, rektora ČVUT, ředitele Kongresového centra a ředitele Prague Convention Bureau. Byly spuštěny webové stránky kongresu a newsletterová kampaň, představující Prahu jako možné místo konání kongresu. Přímo na místě konání 22. kongresu ISPRS, v australském Melbourne, kde se rozhodovalo o příštím kongresu, měla česká delegace stánek, kde účastníky kongresu seznamovala s Prahou, Českou republikou a výhodami uspořádání dalšího kongresu právě v Praze. Jednou z dalších propagačních akcí byl český večer, konaný v Česko-slovenské restauraci nedaleko Melbourne, kterého se zúčastnilo na 60 pozvaných hostů. Na valném shromáždění pak byly představeny jednotlivé kandidatury. Předsedkyně SFDP představila volitelům pražskou kandidaturu formou powerpointové prezentace a krátkého propagačního filmu, obdobně tomu bylo v případě Paříže. Týž den se ještě konala večeře soupeřící Francie v blízké francouzské restauraci. Přestože Francie zvolila podobnou formu propagace jako ČR, volitelé dali nakonec přednost Praze. Vhodné kongresové zázemí pro kongres ISPRS, kterého se pravidelně účastní okolo 3 000 účastníků, tak, jak bylo definováno v první kapitole, prokázaly obě destinace. Při splnění těchto základních kritérií o dostatečných kongresových prostorách, ubytovacích a stravovacích kapacitách, image destinace a infrastruktuře, je pak otázka volby destinace také například otázkou osobních preferencí volitelů, dále se mohou projevovat zažité zvyky mezinárodních organizací, které mohou vyžadovat například to, aby se kongresy konaly vždy na jiném kontinentu, nebo to, že by se kongresy měly konat pokaždé v jiném městě. Zde by pak byla v případě ISPRS pro Paříž jasná nevýhoda, jelikož již kongres hostila, přestože to bylo již v roce 1934. Ať už byly důvody neúspěchu Francie jakékoliv, na příkladu kongresu ISPRS se jasně ukázalo, že Praha je pro Paříž plnohodnotným konkurentem v otázce pořádání asociačních kongresů do cca 3 000 účastníků. Moment vyhlášení výsledků volby místa konání následujícího kongresu byl pro českou delegaci v Melbourne nejen momentem obrovské radosti, ale také momentem, který naplno odstartoval přípravné práce na kongres 2016. Celé čtyři roky probíhá příprava pražského kongresu s cílem zajistit kvalitní vědecký program a hladký průběh samotné akce, přivítat v Praze co možná nejvíce účastníků, kterým budou nabídnuty přednášky na nejvyšší světové úrovni, ale také zajistit atraktivní doprovodný program a kvalitní služby. Jelikož je součástí kongresu i výstava, usilují pořadatelé také o přilákání vystavovatelů z celého světa a případných sponzorů. O to vše usiluje organizační tým PCO Auletris s.r.o., který se na přípravě kongresu pod vedením kongresové ředitelky doc. Ing. Halounové, CSc. podílí. 79
Intenzita přípravných prací postupně stoupá s tím, jak se kongres blíží. Po úspěšné kandidatuře se mohlo začít s přípravou konkrétního programu průběhu akce, tak, jak bylo nastíněno v Bidding Book. To spočívalo především v přípravě webu, jako hlavního informačního zdroje pro účastníky kongresu. Dále bylo potřeba konkretizovat odborný i doprovodný program. Odborný program vychází z pokynů ISPRS a dá se říci, že místo konání kongresu na něj nemá tak zásadní vliv. Úkolem organizátora je však to, aby zajistil hladký průběh procesu podávání, recenzování a schvalování vědeckých příspěvků, na základě kterých je odborný program kongresu vytvořen. Stejně tak organizátor zajišťuje následnou publikaci příspěvků ve sborníku kongresu. Doprovodný program je zcela v rukou organizátorů, kteří se snaží o to, aby účastníkům kongresu zajistili co nejpestřejší nabídku. Za nejintenzivnější je možno označit poslední rok a půl přípravy kongresu, v rámci kterého bylo potřeba finálně vybrat vhodný registrační systém pro účastníky, tak aby odpovídal potřebám společnosti ISPRS, především pro recenzní proces příspěvků i potřebám organizátorů, především v oblasti registrace účastníků kongresu a platby vložného. Na trhu je k dostání několik takových softwarů, ne všechny však vždy vyhovují požadavkům všech stran. Jednotlivé softwary se liší jak funkcemi a designem, tak cenou. Na základě zkušeností lze podotknout, že nejvyšší cena není zárukou toho, že bude produkt vyhovující pro všechny strany. Web kongresu prošel za 4 roky přípravy akce několika změnami, ty se týkaly především povahy poskytovaných informací. V současné době obsahuje veškeré pokyny pro účastníky kongresu a jejich případný doprovod, vystavovatele i sponzory. Rovněž se v průběhu příprav kongresu měnila struktura hromadné i individuální emailové komunikace. V období podávání příspěvků byla zaměřena na pokyny autorům a recenzentům, po ukončení recenzního procesu bylo nutno informovat účastníky o možnostech platby vložného a možnostech ubytování. V současné době (cca 3 měsíce před kongresem) se informace zaměřují na možnosti ubytování a nabídku doprovodného programu, v případě účastníků, kteří pocházejí ze zemí, které mají vůči ČR vízovou povinnost pak probíhá komunikace ohledně zvacích dopisů pro získání víza. Komunikace s vystavovateli se proměnila od odpovědí na případné dotazy ohledně vystavování, k rezervaci konkrétních stánků a vydávání faktur. Paralelně probíhá také intenzivní komunikace s dodavateli služeb od cateringu, přes tiskárnu a dodavatele propagačních materiálů, po umělce vystupující v rámci doprovodného programu. Veškeré přípravné práce jsou nyní v pokročilé fázi a brzy budou vrcholit s tím, jak se kongres ISPRS 2016 nezadržitelně blíží. Předpokladem úspěchu každé kongresové akce je profesionální přístup k jeho přípravě, právě na ten se mohou zadavatelé i účastníci kongresu plně spolehnout. Postup získávání a průběhu kongresu jsme shrnuli do stručného manuálu pořadatele kongresu, který najdeme v příloze.
80
3.7 Shrnutí poznatků Na základě provedené analýzy kongresového cestovního ruchu v ČR a ve Francii lze konstatovat, že za úspěchem Francie a Paříže v mezinárodních statistikách nestojí žádná kouzla. Země disponuje nadstandartní nabídkou kongresových a výstavních prostor a ubytovacích zařízení, je snadno dostupná a má zkušenosti s pořádáním kongresových akcí. Díky tomu se může ucházet o pořádání největších mezinárodních kongresů. Jediné, co špiní její image, jsou teroristické útoky, které se v zemi roku 2015 odehrály. Pro hodnocení jejich vlivu na konání kongresových akcí je ale poněkud brzy. Situace v ČR se ukázala jako velmi příznivá pro další rozvoj mezinárodního kongresového cestovního ruchu. Země rovněž disponuje vhodným kongresovým zázemím, ubytovacími kapacitami a je snadno dostupná. Zkušenosti s konáním akcí mezinárodního významu má, třebaže ne tak početné jako Francie. Může se tak ucházet o mezinárodní kongresy s tisícovou účastí. Čeští aktéři na poli kongresového cestovního ruchu jsou si vědomi přínosů, které plynou z konání kongresových akcí a snaží se dnes rozvoj kongresového cestovního ruchu v zemi aktivně podporovat. V Praze tato podpora spočívá například ve finanční podpoře organizátorů velkých mezinárodních kongresů, ze strany města. V Paříži se na podpoře kongresového cestovního ruchu podílí i soukromý sektor. Veřejná podpora ale jako by spíše spoléhala na tradici konání kongresů v zemi a její podpora je spíše pasivní. Právě v proaktivním přístupu ČR a Prahy spatřujeme největší přínos pro další rozvoj kongresového cestovního ruchu v zemi. Jsme zde ale limitováni kapacitou kongresového centra Praha, nejvýznamnějšího místa konání mezinárodních kongresů v ČR. Pokud bychom se chtěli ucházet o největší mezinárodní kongresy, které jsou nejpřitažlivější jak z hlediska ekonomických přínosů tak z hlediska budování image kongresové destinace, potřebovali bychom moderní kongresové centrum s dostatečnou kapacitou a výstavní plochou. Zatím jsme ale schopni konkurovat Francii v pořádání akcí do 3 000 účastníků. Na příkladu kongresu ISPRS 2016 jsme viděli o jak komplexní záležitost se jedná. Opravdu významnou roli hraje zapojení a spolupráce všech aktérů a profesionální přístup k přípravě kongresu. Ve chvíli, kdy jsou splněna základní kritéria a země prokáže dostatečné kongresové, ubytovací a stravovací kapacity nutné pro konání daného kongresu, vstupují na řadu další faktory, které ovlivňují výběr destinace. Roli hrají jak osobní preference volitelů či zvyklosti pořádající asociace, tak schopnost přesvědčit volitele pomocí vhodně zvolených argumentů.
81
ZÁVĚR Tato práce se věnovala kongresovému cestovnímu ruchu v České republice a ve Francii, se zaměřením na hlavní města těchto zemí, jakožto jeho významná centra. Cílem práce bylo zmapovat situaci kongresového cestovního ruchu v obou zemích a následně situaci v zemích porovnat na základě stanovených kritérií. Prvním zkoumaným byl význam cestovního ruchu a kongresového cestovního ruchu pro obě země. Následně jsme identifikovali aktéry působící v tomto segmentu. Poté byl zkoumán kongresový potenciál destinací a národní statistiky věnující se kongresovému cestovnímu ruchu. Následně bylo využito statistik mezinárodní asociace ICCA, na základě kterých byly kongresové akce konané v zemích a jejich hlavních městech srovnány dle počtu konaných akcí, počtu jejich účastníků, místa konání a velikostního rozložení akcí. V poslední kapitole práce jsme představili konkrétní formy lokální podpory kongresového cestovního ruchu v destinacích a práci jsme doplnili o konkrétní příklad kongresu, na kterém jsme ilustrovali postup při získávání a přípravě mezinárodního asociačního kongresu, který jsme shrnuli do manuálu pořadatele kongresu a zahrnuli jej do přílohy práce. V první kapitole jsme se zabývali kongresovým cestovním ruchem teoreticky. Viděli jsme, že jej v rámci cestovního ruchu můžeme zařadit do obchodního a profesního turismu, případně jej můžeme vnímat jako ekonomicky orientovaný cestovní ruch. Ať tak či onak, jedná se o specifickou formu cestovního ruchu, jejímž předmětem je pořádání kongresů, konferencí, sympozií či seminářů. Jedná se o jednu ze čtyř složek kongresového průmyslu, často označovaného jako MICE, která ve srovnání s tradičním cestovním ruchem vykazuje jistá specifika. Těmi jsou například fakt, že kongresový cestovní ruch je realizován v pracovním čase účastníků, zpravidla mimo obvyklou turistickou sezónu, čímž přispívá k rovnoměrnému využití ubytovacích kapacit. Účastníky kongresového cestovního ruchu jsou osoby s odborným zaměřením, pocházející zpravidla z vyšších sociálních vrstev. Během účasti na kongresových akcích využívají služeb vyšší kvality, v průměru je jejich útrata dva až tři krát vyšší ve srovnání s výdaji běžných turistů. Účast na kongresech bývá kongresovým delegátům hrazena třetí stranou. Přestože je kongresový cestovní ruch označován za jednu z nejodolnějších forem turismu vůči ekonomickým výkyvům, viděli jsme, že v jistých případech jej ekonomická situace ovlivňuje, což se následně promítá například do zkracování délky kongresů či menšího počtu účastníků, v případě korporátních akcí pak do nižšího počtu konaných akcí. Viděli jsme, že akce kongresového cestovního ruchu mohou být různě klasifikovány. V práci jsme nejčastěji pracovali s rozdělením na asociační a korporátní akce, které vychází z rozdělení ICCA. Pro to, aby mohla destinace obstát na poli kongresového cestovního ruchu a mohla se tak ucházet o lukrativní klientelu, musí splňovat určité předpoklady. Mezi ně patří především zajištění odpovídající kapacity konferenčních prostor, ubytovacích a stravovacích kapacit. Destinace musí být snadno dostupná pro mezinárodní leteckou dopravu. Dalším aspektem je image destinace, zde je třeba, aby se jednalo o bezpečnou lokalitu, výhodou jsou předchozí zkušenosti s organizováním akcí 82
mezinárodního významu. Posledním aspektem je schopnost nabídnout atraktivní doprovodný program účastníkům kongresů, případně jejich doprovodu, pokud možno tak, aby je motivoval k následné soukromé návštěvě destinace. Rozvoji kongresového cestovního ruchu přispívá národní i mezinárodní spolupráce subjektů činných v tomto odvětví. Stručně jsme představili ty nejvýznamnější mezinárodní subjekty a vysvětlili v čem spočívá jejich role. Na statistikách ICCA jsme viděli, jaký nárůst zaznamenala asociační setkání od roku 1963. Počet konaných asociačních setkání, které ICCA sleduje, každoročně stoupá, průměrný počet účastníků se však snižuje. Postupně se také snižuje podíl Evropy, jakožto tradičního kongresového kontinentu, na celkovém počtu konaných akcí. To je způsobeno neustále se objevujícími novými destinacemi, především z oblasti Asie, které jsou schopny nabídnout odpovídající kapacity pro konané kongresové akce. Pro Evropu tak v současné době představuje Asie sílící konkurenci. Lídrem v počtu konaných asociačních setkání je USA. Top desítku zemí dle počtu konaných kongresů tvořilo roku 2014 6 evropských zemí, USA, Japonsko, Čína a Brazílie. Co se týče měst, vévodí srovnání ICCA za rok 2014 Paříž, první desítka měst je tvořena 8 evropskými městy včetně Prahy, dále pak Singapurem a Istanbulem. První část práce posloužila k získání představy o tom, co to kongresový cestovní ruch je a jaký je jeho význam. Druhá část práce se věnovala konkrétně situaci ve sledovaných zemích. Viděli jsme, že cestovní ruch je ve Francii významným odvětvím národní ekonomiky, jelikož představuje 7,42% podíl na HDP země. Francie patří k zemím, kde je spotřeba domácího cestovního ruchu významnější než spotřeba příjezdového cestovního ruchu. Cestovní ruch v zemi zaměstnává téměř milion osob na plný úvazek a na celkové zaměstnanosti se tak podílí 7,7%, v případě regionu hlavního města pak 9,1%. Francie je zemí, kterou ročně navštěvuje nejvíce turistů, příjmy z cestovního ruchu ji ale řadí až na 3. příčku ve světovém srovnání. Lze tedy konstatovat, že země z cestovního ruchu netěží maximum. V České republice se cestovní ruch podílí na HDP 2,8% a převládá zde příjezdový cestovní ruch nad domácím. Odvětví cestovního ruchu u nás na plný úvazek zaměstnává přes 225 tisíc osob a zemi ročně navštíví 15,6 milionů turistů. Oficiální informace o ekonomických přínosech kongresového cestovního ruchu byly dostupné pouze za Francii, kde dosáhly téměř 1,6 miliard EUR, z nichž 70% připadalo na pařížský region. Významným generátorem ekonomických přínosů jsou ve Francii cizinci, kteří přestože tvoří pouze 22% zúčastněných, generují téměř 60% celkových ekonomických přínosů. Kongresový cestovní ruch tvoří ve Francii 30 000 pracovních míst, z nichž 2/3 v pařížském regionu. Za ČR oficiální informace o ekonomických přínosech kongresového cestovního ruchu pro národní ekonomiku chybí. K dispozici jsou pouze odhady, že obrat kongresové turistiky dosahuje v Praze 8,5 miliard Kč ročně a zaměstnává zde 4 500 osob. Podařilo se identifikovat významné aktéry na poli kongresového cestovního ruchu v obou zemích a vysvětlit v čem jejich role spočívá. Zatímco za ČR můžeme říct, že jejich vzájemná spolupráce se v posledních letech výrazně vyvinula a dnes je na velmi dobré úrovni, což se promítá mimo jiné 83
v pozici ČR a Prahy v mezinárodním srovnání, ve Francii, přestože se jedná o tradiční kongresovou zemi, vykazuje spolupráce aktérů jisté rezervy. U obou zemí se prokázal vhodný kongresový potenciál pro konání kongresových akcí. Přestože Francie je na tom z hlediska počtu kongresových center, počtu hotelů vyšších tříd či počtu mezinárodních letišť lépe, situace v ČR se v tomto směru dá označit za dostačující pro potřeby mezinárodních kongresových akcí do 3 000 účastníků. Rozdíl je v rozložení kongresových kapacit v rámci zemí, zatímco v ČR v tomto směru dominuje především Praha, ve Francii se ukázala významná role i ostatních francouzských měst mimo hlavní město. Přestože je v ČR pozice Prahy v konání mezinárodních i národních kongresů dominantní, viděli jsme, jak se její podíl na celkově konaných akcích postupně pomalu snižuje ve prospěch ostatních větších českých měst, především Brna, u kterého je dostupnost vhodných kapacit kongresových prostor a ubytovacích zařízení na velmi dobré úrovni. Navíc je Brno významným akademickým centrem a centrem inovativního podnikání. Na příkladu francouzských inovačních klastrů jsme viděli, že jejich geografická koncentrace je shodná s geografickou koncentrací konaných kongresových akcí. Z čehož lze předpovědět, že Brno, jako centrum inovačního podnikání, by mohlo do budoucna na poli kongresového cestovního ruchu ještě více posílit. Národní statistiky zabývající se kongresovým cestovním ruchem v jednotlivých destinacích vykazují omezenou schopnost pro následné porovnání situace na poli kongresového cestovního ruchu v obou zemích. To je dáno především odlišnou metodikou sběru dat, jak je blíže vysvětleno v poslední kapitole. Problematika statistického sledování kongresů se za ČR poslední roky řeší a pracuje se na zlepšení situace. Klíčovou otázkou je zde to, jak motivovat subjekty činné v kongresovém cestovním ruchu aby spolupracovaly na zlepšení sběru statistických dat z tohoto segmentu cestovního ruchu. I přes omezenou vypovídající hodnotu jednotlivých národních statistik pro důkladné porovnání konaných kongresových akcí v zemích, bylo možné vysledovat několik jevů. Nejčastějším tématem kongresů v obou zemích je medicína, následována novými technologiemi. Průměrná útrata kongresových delegátů se pohybuje okolo 350 EUR. Zatímco počet konaných kongresů v obou zemích stoupá, průměrný počet účastníků kongresů se snižuje a kongresy se zkracují. V Paříži se pravidelně konají mezinárodní asociační kongresy s několikatisícovou účastí. Většina kongresů s více než 5 000 účastí se zde koná každoročně. Přestože tyto kongresy představují 1,4% celkového počtu konaných akcí, účastní se jich 22% z celkového počtu účastníků kongresů. To je, dle mého názoru to, co dělá z Paříže tradiční kongresovou velmoc a co v naší zemi chybí. Každoročně konající se významné kongresy, na které by se sjížděl velký počet účastníků z celého světa. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že žijeme v globalizované společnosti, ve které se čím dál tím větší oblibě těší akce rotující mezi různými destinacemi a mnohé asociace dokonce rotaci kongresů vyžadují. Na základě statistik ICCA jsme viděli, že se kongresové akce sledované touto asociací v ČR a ve Francii tolik neliší. Samozřejmě, počet konaných akcí a počet účastníků je za Francii vyšší, stejně 84
jako průměrný počet účastníků. Viděli jsme ale, že rozložení konaných akcí dle počtu účastníků je v obou zemích velice podobné. Převládají zde kongresy menšího počtu účastníků, tedy akce do 149 osob. V obou destinacích pak akce do 500 účastníků tvoří okolo 80% konaných akcí, jejichž nejčastějším tématem je medicína. Liší se význam hlavního města. Zatímco v ČR jsou asociační kongresy, které ICCA sleduje prakticky výsadou Prahy, v případě Francie jsme viděli, že vedle Paříže jsou tyto kongresy běžnou záležitostí i ostatních francouzských měst. Dalším odlišným aspektem je místo konání kongresů. Praha, ve které se nachází jediné kongresové centrum hostí kongresy nejčastěji v kongresových prostorách hotelů, které nabízí odpovídající kapacity, zatímco v Paříži se kongresy nejčastěji konají v jednom z 21 kongresových a výstavních center, které město nabízí. Viděli jsme tedy, že v tomto směru, i přesto, že Praha neoplývá kongresovými centry, dokáže díky Kongresovému centru Praha a nabídce a kapacitám kongresových hotelů uspokojit poptávku po kongresových akcích do cca 3 000 účastníků a představuje tak pro Paříž konkurenci. Důkazem toho je mimo jiné kongres ISPRS 2016, který byl představen v poslední kapitole. Na druhou stranu, na poli velkých kongresových akcí Praha nemá, bez většího kongresového centra s dostatečnou kapacitou a dostatečnou nabídkou výstavních prostor, šanci obstát v aktuální konkurenci. Francie je tradiční kongresovou zemí, ve které se kongresový cestovní ruch rozvíjí od 60. let. Její pozice na poli mezinárodního kongresového cestovního ruchu však postupně slábne, s tím, jak na trh vstupují nové destinace. Mezi ty patří i ČR, která se na mezinárodním trhu začala naplno rozvíjet až se změnou politického režimu v zemi. Za tu dobu se ale díky píli aktérů činných v oblasti kongresového cestovního ruchu dokázala vypracovat a dnes je plnohodnotným konkurentem pro akce do 3 000 účastníků, zatímco Francie, jakoby spoléhala na svůj věhlas a tradici konání kongresů v zemi, místo aby se proaktivním způsobem, který vidíme v ČR zasazovala o další rozvoj kongresového cestovního ruchu.
85
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ KNIŽNÍ ZDROJE
86
•
Beránek, Jaromír. 2013. Ekonomika cestovního ruchu. Praha : Mag Consulting, 2013. str. 296. ISBN: 978-80-86724-46-1.
•
Dupuy, Maurice. 2005. Le tourisme d'affaires: comprendre, organiser et réussir : voyage de stimulation, séminaire, congrès, convention, voyage parrainé, mission. Paris : Technip, 2005. ISBN: 9782710808664.
•
Eurostat. 2000. Methodological manual for statistics on Congresses and Conferences. Luxembourg : European Comission, 2000. IBSN: 92-828-9213-1.
•
Freyer, Walter. 2009. Tourismus: Einführung in die Fremdenverkehrsökonomie. Mnichov : Oldenbourg, R, 2009. ISBN 9783486589276.
•
Christofle, Sylvie. 2014. Tourisme de réunions et de congrès: Mutations, enjeux et défis. Baixas : Balzac Éd., 2014. str. 203. ISBN: 978-2-913907-80-5.
•
IAPCO. 1992. Meeting Industry Terminology. Brussels : Office for Official Publications of the European Communities, 1992. ISBN: 92-826-4036-1.
•
Indrová, Jarmila a kol. 2007. Mezinárodní cestovní ruch - vybrané kapitoly. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2007. str. 92. ISBN: 978-80-245-1287-7.
•
Kolektiv Mag Consulting. 2006. Kongresový a incentivní cestovní ruch. Praha : MAG CONSULTING s.r.o., 2006. Sv. 1. ISBN: 80-86724-20-4.
•
Malá, V. 1999. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). Praha : VŠE Fakulta mezinárodních vztahů, 1999. str. 83. ISBN: 80-7079-443-7.
•
Orieška, Ján. 2004. Kongresový cestovní ruch. Praha : Idea Servis, 2004. str. 139. ISBN: 8085970-45-7.
•
Palatková, Monika a Zichová, Jitka. 2014. Ekonomika turismu. 2. vydání. Praha : Grada, 2014. str. 264. ISBN: 978-80-247-3643-3.
•
Palatková, Monika. 2014. Mezinárodní turismus. 2.vydání. Praha : Grada, 2014. str. 256. ISBN: 978-80-247-4862-7.
•
Pásková, Martina a Zelenka, Josef. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN: 9788023901528.
•
Štěpánek, Vít, Kopačka, Ludvík a Šíp, Jiří. 2001. Geografie cestovního ruchu. Praha : Univerzita Karlova, 2001. str. 228. ISBN: 80-246-0172-9.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE •
Adámková, Alena. 2016. Kongresů přibývá, účastníků ubývá. E15: Kongresová turistika. [Online] Mladá Fronta, 26. 02. 2016. [Citace: 01. 03. 2016.] Dostupné z: http://file.mf.cz/983/419-24-E15-2602.pdf.
•
Air France & KLM. 2011. The best transport solution for your events. Air France. [Online] 2011. [Citace: 30. 04. 2016] Dostupné z: http://www.airfrance.fr/FR/fr/local/www_airfranceglobalmeetings_com.htm.
•
ASFA. 2016. Autoroutes.fr. Gérez l'autoroute. [Online] 2016. [Citace: 03. 04. 2016] Dostupné z: http://www.autoroutes.fr/fr/gerez-l-autoroute.htm.
•
Atout France. 2016. Mémento 2015 Filière des rencontres et évènements professionnels. France meeting and convention board. [Online] 2016. [Citace: 21. 04. 2016] Dostupné z: http://int.meeting.france.fr/fr/node/2827.
•
Atour France. 2016. Qui sommes-nous ? . Atout France. [Online] 2016. [Citace: 04. 04. 2016] Dostupné z: http://int.meeting.france.fr/fr/node/1042.
•
CCIP. 2012. Étude sur les retombées économiques de l’activité des congrès en France et en Îlede-France. CCI Paris Île-de-france. [Online] 2012. [Citace: 20. 04. 2016] Dostupné z: http://www.cci-paris-idf.fr/sites/default/files/etudes/pdf/documents/etudes-congres-1212.pdf.
•
CCIP. 2016. Missions et territoires. Chambre de Commerce et de l'Industrie Paris Ile-deFrance. [Online] 2016. [Citace: 05. 04. 2016] Dostupné z: http://www.cci-paris-idf.fr/cciregion/missions-territoires-corporate.
•
CCIP. 2015. Tourisme d'Affaires – Édition 2015 (Rencontres et événements professionnels à Paris Ile-de-France). CCI Paris Île-de-france. [Online] 2015. [Citace: 25. 04. 2016] Dostupné z: http://www.cci-paris-idf.fr/sites/default/files/etudes/pdf/documents/etudes-tourismeaffaires-1510.pdf.
•
Clarion Congress Hotel Prague. 2016. Konference. Clarion Congress Hotel Prague. [Online] 2016. [Citace: 10. 03. 2016] Dostupné z: http://www.clarioncongresshotelprague.com/cs/konferencni-hotel-praha/.
•
CRT. 2015. Le comité régional du Tourisme Paris Ile-de-France et Viparis signent un pertenariat avec Aéroport de Paris pour renforcer l'accueil de la cientèle d'affaires . Paris Region - Comité régional du Tourisme. [Online] 2015. [Citace: 29. 04. 2016] Dostupné z: http://pro.visitparisregion.com/Outils-et-Presse/Presse/Communiques-de-presse/Communiquede-presse-Pack-accueil-Salons-Congres.
•
CRT-Paris Region. 2016. Qui sommes-nous? Paris Region Comité régional du tourisme. [Online] 2016. [Citace: 04. 04 2016] Dostupné z: http://pro.visitparisregion.com/Qui-sommesnous.
•
Czech Convention Bureau. 2014. Czech Convention Catalogue 2014. Czech Convention Bureau. [Online] 2014. [Citace: 14. 04. 2016] Dostupné z: http://www.czechconvention.com/file/24. 87
88
•
Czech Convention Bureau. 2012. O nás. Czech Convention Bureau. [Online] 2012. [Citace: 02. 04. 2016] Dostupné z: http://www.czechconvention.com/o-nas.
•
Czech Convetnion Bureau. 2016. Venue finder. Czech Convention Bureau. [Online] 2016. [Citace: 12. 04. 2016] Dostupné z: http://www.czechconvention.com/planovaneakce/venuefinder.
•
CzechTourism. 2016. Základní informace. CzechTourism, příspěvková organizace MMR ČR. [Online] 2016. [Citace: 03. 04. 2016] Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/oczechtourism/zakladni-informace/.
•
ČSÚ. 2016. Cestovní ruch - časové řady: Konference v hromadných ubytovacích zařízeních . Český statistický úřad. [Online] 2016. [Citace: 13. 04. 2016] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr.
•
ČSÚ. 2016. TSA - Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR. Český statistický úřad. [Online] 2016. [Citace: 06. 04. 2016] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovniho_ru chu_v_cr.
•
ČSÚ. 2015. Česká republika od roku 1989 v číslech - Cestovní ruch . Český statistický úřad. [Online] 2015. [Citace: 04. 04. 2016] Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20551237/32018115_1001.pdf/4abdf646-98f9-4fadada7-100185405a13?version=1.0.
•
ČSÚ. 2016. Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR. Český statistický úřad. [Online] 2016. [Citace: 24. 03. 2016] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovniho_ru chu_v_cr.
•
ČSÚ. 2016. Hromadná ubytovací zařízení České republiky. Český statistický úřad. [Online] 2016. [Citace: 02. 04. 2016] Dostupné z: https://vdb.czso.cz/huz/index.jsp.
•
ČSÚ. 2016. Metodika - časové řady cestovní ruch . Český statistický úřad. [Online] 2016. [Citace: 23. 04. 2016] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/metodika_casove_rady_cestovni_ruch.
•
ČSÚ. 2016. Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR. Český statistický úřad. [Online] 2016. [Citace: 23. 03. 2016] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/tsa_t1_spotreba_prijezdoveho_cestovniho_ruchu_v_cr.
•
ČSÚ. 2016. Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu. Český statistický úřad. [Online] 2016. [Citace: 06. 04. 2016] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu.
•
DGAC - Union des aéroports francais. 2016. Transport - Secteur Aérien. Ministère de l'environnement, de l'énérgie et de la mer. [Online] 2016. [Citace: 17. 03. 2016] Dostupné z: http://www.developpement-durable.gouv.fr/-Analyses-enquetes-et-statistiques-.html.
•
DGE. 2015. Les Missions de la DGE . Direction générale des entreprises. [Online] 2015. [Citace: 04. 04. 2016] Dostupné z: http://www.entreprises.gouv.fr/dge.
•
DGE. 2015. Mémento du Tourisme - Edition 2015. Direction générale des entreprises. [Online] 2015. [Citace: 15. 04. 2016] Dostupné z: http://www.entreprises.gouv.fr/files/files/directions_services/etudes-et-statistiques/statstourisme/memento/2015/2015-12-Memento-tourisme.pdf. ISSN : 0761-1129.
•
DPP. 2016. Dopravní podnik hl. m. Prahy v datech . DPP. [Online] 2016. [Citace: 03. 04. 2016] Dostupné z: http://www.dpp.cz/dpp-v-datech/.
•
DPP. 2016. Kongresové jízdné. Dopravní podnik hlavního města Prahy. [Online] 2016. [Citace: 24. 04. 2016] Dostupné z: http://www.dpp.cz/kongresove-jizdne/.
•
Forum Karlín. 2016. Základní informace . Forum Karlín. [Online] 2016. [Citace: 10. 03. 2016] Dostupné z: http://www.forumkarlin.cz/cs/promoters/.
•
France Congrès. 2015. Guide des villes de congrès en France. France Congrès réunir pour réussir. [Online] 2015. [Citace: 31. 03. 2016.] Dostupné z: http://france-congresevenements.org/index.php/fr/connaitre-france-congres/tout-savoir-sur-la-filiere/etudes-ettendances.
•
France Congrès. 2016. Notre organisation. France Congrès - Développer l'attractivité des territoires. [Online] 2016. [Citace: 05. 04. 2016.] Dostupné z: http://france-congresevenements.org/index.php/fr/connaitre-france-congres/notre-organisation.
•
France.fr. 2016. Culture et Patrimoine en France. France.fr. [Online] 2016. [Citace: 20. 04. 2016] Dostupné z: http://france.fr/fr/culture-patrimoine-france.
•
Galvasová, Iva, a další. 2008. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Průmysl cestovního ruchu. [Online] 2008. [Citace: 20. 12. 2015] Dostupné z: http://www.garep.cz/wpcontent/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf.
•
Havel, Milan a Jánoška, Kazimír. 2008. Vademecum pro profesionály ve světě MICE. Ministerstvo pro místní rozvoj. [Online] 2008. [Citace: 03. 03. 2016] Dostupné z: http://mmr.cz/getmedia/2909e306-3775-4cc5-95e8-950d6950852d/GetFile3_4.
•
Hilton Prague. 2016. The Facts. Hilton Prague. [Online] 2016. [Citace: 10. 03. 2016] Dostupné z: http://media.hiltonprague.com/d/hiltonpraguehotel/media/Hilton_Prague_Fact_Sheet_12_201 3.pdf.
•
Christofle, Sylvie. 2010. Le tourisme de réunion et de congrès : Paris, une métropole en compétition . ResearchGate. [Online] 2010. [Citace: 02. 03. 2016] Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/264166735_Le_tourisme_de_reunion_et_de_congre s_Paris_une_metropole_en_competition?enrichId=rgreq-e8981550-9977-4c33-abe6c5243fe141c4&enrichSource=Y292ZXJQYWdlOzI2NDE2NjczNTtBUzoyOTY0Nzk4NTI5 MDg1NDdAMTQ0NzY5NzcxMzkzNA%3D%3D&el=1_x_3.
•
ICCA. 2015. ICCA Statistics Report 2014. Internationa Congress and Convention Association. [Online] 2015. [Citace: 03. 04. 2016] Dostupné z: www.iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=1789.
•
ICCA. 2015. ICCA world. ICCA 2014 statistics released: Paris remains number one city, USA top country. [Online] 2015. [Citace: 23. 03. 2016] Dostupné z: http://www.iccaworld.com/newsarchives/archivedetails.cfm?id=5194. 89
90
•
ICCA. 2013. International Congress and Convention Association. A Modern History of International Association Meetings. [Online] 2013. [Citace: 03. 04. 2016] Dstupné z: http://50years.iccaworld.com.
•
ICCA. 2014. Meetings Management: What are Meetings Management Companies? ICCA. [Online] 2014. [Citace: 16. 03. 2016] Dostupné z: http://www.iccaworldlive.org/2014/images/stories/Meeting_management_companies.pdf.
•
ICCA. 2013. ICCA world. About ICCA . [Online] 2013. [Citace: 20. 03. 2016] Dostupné z: http://www.iccaworld.com/abouticca.cfm.
•
ICCA Comparison Tool. 2016. ICCA [Online] 2016 Dostupné členům ICCA z: http://www.iccaworld.com/statstool/. neveřejné informace poskytnuty z PCB
•
IAPCO. 2015. IAPCO. IAPCO Annual Review 2014. [Online] 2015. [Citace: 22. 03. 2016] Dostupné z: http://www.iapco.org/wp-content/uploads/2014/05/IAPCO-Annual-Review2014.pdf .
•
Incheba Expo Praha. 2016. Průmyslový palác. Incheba Expo Praha. [Online] 2016. [Citace: 10. 03. 2016] Dostupné z: http://www.incheba.cz/areal-vystaviste/objekty-varealu/prumyslovy-palac.html.
•
INSEE. 2016. Capacité des communes en hébergement touristique en 2016. Institut national de la statistique et des études économiques, mesurer pour comprendre. [Online] 2016. [Citace: 16. 04. 2016] Dostupné z: http://www.insee.fr/fr/themes/detail.asp?ref_id=base-cc-tourisme.
•
ISPRS. 2015. ISPRS Congresses . The International Society for Photogrammetry and Remote Sensing. [Online] 2015. [Citace: 10. 03. 2016] Dostupné z: http://www.isprs.org/society/congress.aspx.
•
ISPRS. 2015. The Society . International Socienty for Photogrammetry and Remote Sensing . [Online] 2015. [Citace: 13. 03 2016] Dostupné z: http://www.isprs.org/society/Default.aspx.
•
InterContinental Prague. 2016. InterContinental Meetings. InterContinental Prague. [Online] 2016. [Citace: 10. 03. 2016] Dostupné z: http://www.icprague.com/var/plain_site/storage/original/application/104155d8de071a3a98108 53742d3d816.pdf.
•
KCP. 2016. Prostory kongresové, konferenční, výstavní a společenské. Kongresové centrum Praha. [Online] 2016. [Citace: 10. 03. 2016] Dostupné z: http://www.kcp.cz/cz/prostorykongresove-vystavni-spolecenske-konferencni.
•
KCP. 2014. Výroční zprávy společnosti Kongresové centrum Praha, a.s. . Kongresové centrum Praha. [Online] 2014. [Citace: 11. 03. 2016] Dostupné z: http://www.kcp.cz/users_data/files/VZ_KCP_2014.pdf.
•
KPMG. 2011. Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [Online] 2011. [Citace: 07. 04. 2016] Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/b0959ab5-e153-4442-8923-18428c7f7596/Analyzakongresoveho-a-incentivniho-segmentu-cesto.pdf?ext=.pdf.
•
Kvašová, Martina. 2012. Kongresová turistika. Lenka Žlebková: Téměř celý svět zná Prahu jako krásné město stovky věží. [Online] 29. 02 2012. [Citace: 05. 04. 2016] Dostupné z: http://file.mf.cz/644/2-21-32-E15-special-2902.pdf.
•
Les pôles de compétitivité. 2016. Les pôles de compétitivité: moteurs de croissance et d'emploi. Competitivité.gouv.fr. [Online] 2016. [Citace: 22. 04. 2016] Dostupné z: http://competitivite.gouv.fr/la-documentation-sur-les-poles-de-competitivite/les-cartes-despoles-791.html.
•
MHMP. 2016. Odbor kultury, zahraničních vztahů a cestovního ruchu. Praha.eu portál hlavního města Prahy. [Online] 2016. [Citace: 03. 04. 2016] Dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/odbory/?divisionId=168.
•
MHMP-oddělení cestovního ruchu. 2016. Granty kongresový turismus. Oddělení cestovního ruchu. [Online] 2016. [Citace: 12. 04. 2016] Dostupné z: http://cestovniruch.praha.eu/jnp/cz/granty_hl_m_prahy/granty_2016/index.html.
•
Miksa, Ivo. 2007. Event marketing v cestovním ruchu. Czech Tourism. [Online] 2007. [Citace: 16. 02. 2016] Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/0514_/event-marketing-vcestovnim-ruchu.
•
MMR. 2016. Konference v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v roce 2015. Ministerstvo pro místní rozvoj. [Online] 2016. [Citace: 14. 04. 2016] Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/ac6c6eab-73ff-452a-ade5-a0462237b3fb/2-06-A-B-Konferencev-HUZ-kraje-kategorie-2015.pdf.
•
Nays, Jean-Marie. 2015. CCI Paris Ile-de-France. Tourisme d'affaires - Edition 2015. [Online] 2015. [Citace: 20. 02. 2016] Dostupné z: http://www.cci-parisidf.fr/sites/default/files/etudes/pdf/documents/etudes-tourisme-affaires-1510.pdf.
•
Nefus, Josef. 2007. Event marketing v cestovním ruchu (Event marketing MICE pro střední management). Ministerstvo pro místní rozvoj. [Online] 2007. [Citace: 02. 03. 2016] Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/e03db80c-ee66-4a98-8bfa-8e73a2289031/GetFile9_4.pdf .
•
O2 Arena. 2016. Arena. O2 Arena. [Online] 2016. [Citace: 10. 03. 2016] Dostupné z: http://www.o2arena.cz/cz/arena/.
•
OECD. 2010. Cluster policies. OECD Innovation Policy Platform. [Online] 2010. [Citace: 22. 04. 2016] Dostupné z: http://www.oecd.org/innovation/policyplatform/48137710.pdf.
•
OTCP - Office du Tourisme et des Congres de Paris. 2016. Rechercher un lieu ou un service. Paris: Site officiele de l'office du tourisme. [Online] 2016. [Citace: 19. 02. 2016] Dostupné z: http://convention.parisinfo.com/evenements/Rechercher-un-lieu-ou-unservice?otcp_search_convention%5Bnb_participe%5D=50&otcp_search_convention%5Bsurf ace_min%5D=&otcp_search_convention%5Broom_capacity%5D=1&otcp_search_conventio n%5Btab%5D=search_place&otcp_search_convention%5Bsubmit%5D=.
•
OTCP. 2014. Activité des congrès en 2013. Site officiel de l'Office du Toursime et des Congrès Paris. [Online] 2014. [Citace: 19. 04. 2016] Dostupné z: http://convention.parisinfo.com/choisir-paris/notre-expertise/congres.
91
•
OTCP. 2015. Activité des congrès en 2014. Site officiel de l'Office du Tourisme et des Congrès Paris. [Online] 2015. [Citace: 20. 04. 2016] Dostupné z: http://convention.parisinfo.com/choisir-paris/notre-expertise/congres.
•
OTCP. 2016. L'Office du Tourisme de Paris et ses missions . Paris: Site officiel de l'Office du Tourisme et des Congrès. [Online] 2016. [Citace: 06. 04. 2016] Dostupné z: http://www.parisinfo.com/footer/full/1457.
•
OTCP. 2009. Paris Ile-de-France, capitale du tourisme d’affaires. Office du Tourisme et des Congres Paris Ile-de-France. [Online] 2009. [Citace: 27. 04. 2016] Dostupné z: www.deplacementspros.com/attachment/163022/.
•
OTCP. 2015. Rechercher un lieu ou un service. Site officiel de l'Office du Tourisme et des Congrès Paris. [Online] 2015. [Citace: 13. 04. 2016] Dostupné z: http://convention.parisinfo.com/evenements/Rechercher-un-lieu-ou-unservice?otcp_search_convention%5Bservices%5D=1&otcp_search_convention%5Btab%5D= search_service&otcp_search_convention%5Bsubmit%5D=.
•
PCB. 2016. Ambassador Program. Prague Convention Bureau. [Online] 2016. [Citace: 30. 03. 2016] Dostupné z: http://www.pragueconvention.cz/cz/ambassador-program/.
•
PCB. 2016. Kalendář událostí. Prague Convention Bureau. [Online] 2016. [Citace: 29. 03. 2016] Dostupné z: http://www.pragueconvention.cz/cz/kalendar-udalosti/.
•
PCB. 2016. MICE Statistics - Comparison 2014 and 2015. Prague Convention Bureau. [Online] 2016. [Citace: 23. 04. 2016] Dostupné z: http://www.pragueconvention.cz/userfiles/mice_statistics_comparison_2014vs2015.pdf.
•
92
•
PCB. 2016. Naše služby. Prague Convention Bureau. [Online] 2016. [Citace: 12. 04. 2016] Dostupné z: http://www.pragueconvention.cz/cz/o-pcb/sluzby/.
•
PCB. 2016. Statistiky. Prague Convention Bureau. [Online] 2016. [Citace: 28. 03. 2016] Dostupné z: http://www.pragueconvention.cz/cz/statistiky/.
•
PVA Expo. 2016. Kongresový sál . PVA Expo Praha. [Online] 2016. [Citace: 10. 03. 2016] Dostupné z: http://pvaexpo.cz/file/show?nl_id=12336.
•
RATP. 2016. Les forfaits et billets pour les professionnels. Régie Autonome des Transports Parisiens. [Online] 2016. [Citace: 30. 04. 2016] Dostupné z: http://www.ratp.fr/fr/ratp/r_92967/les-forfaits-et-billets-pour-les-professionnels/.
•
RATP. 2016. Etat du Réseau. RATP. [Online] 2016. [Citace: 03. 04. 2016] Dostupné z: http://www.ratp.fr/informer/trafic/trafic.php.
•
SŽDC. 2012. Železniční mapy ČR. Správa železniční dopravní cesty . [Online] 2012. [Citace: 20. 03. 2016] Dostupné z: http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy-cr.html.
•
SFDP. 2012. Kongres ISPRS 2016 Praha. Společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum. [Online] 2012. [Citace: 30. 04. 2016] Dostupné z: http://www.sfdp.cz/kongres-2016/.
•
SNCF. 2016. Carte des destinations en France et en Europe. SNCF. [Online] 2016. [Citace: 03. 04. 2016] Dostupné z: http://medias.sncf.com/sncfcom/pdf/destinations/Carte_ReseauTGV.pdf.
•
SNCF. 2016. Carte des destinations TGV. SNCF. [Online] 2016. [Citace: 02. 04. 2016] Dostupné z: http://www.sncf.com/fr/trains/tgv/reseau.
•
Stříbrná, Marie, Mužík, Jaroslav a Kajml, Pavel. 2007. Spolupráce veřejné správy a privátního sektoru v cestovním ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj. [Online] 2007. [Citace: 15. 03. 2016] Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/18d504b8-c3db-4d9e-aba87f6acfa2ee38/GetFile3_1.pdf.
•
Top Hotel Praha. 2016. Kongresy. Top Hotel Praha: Art HOtel and Congress Center. [Online] 2016. [Citace: 10. 03. 2016] Dostupné z: http://www.tophotel.cz/kongresy/.
•
UIA. 2015. Union of International Associations. About UIA . [Online] 2015. [Citace: 20. 03. 2016] Dostupné z: https://www.uia.org/about.
•
UIA. 2015. UIA Meetings Statistics Released: USA and Singapore Lead the Way . Meeting Media Group: Building Bridges in the Meeting Industry. [Online] 2015. [Citace: 01. 03. 2016] Dostupné z: http://www.meetingmediagroup.com/article/uia-meetings-statistics-released-usaand-singapore-lead-the-way.
•
Vacho, Roman. 2007. Event marketing v cestovním ruchu (Event marketing MICE pro střední management) . Ministerstvo pro místní rozvoj. [Online] 2007. [Citace: 04. 03. 2016] Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/e03db80c-ee66-4a98-8bfa-8e73a2289031/GetFile9_4.pdf.
OSOBNÍ ÚČAST •
Vzdělávací seminář: Směřujte na vrchol v digitální éře MICE – organizováno Prague Convention Bureau, 16. 03. 2016 Corinthia Hotel Prague
93
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Etapy vývoje cestovního ruchu ............................................................................................ 15 Tabulka 2: Členění cestovního ruchu .................................................................................................... 18 Tabulka 3: Top 10 zemí dle počtu asociačních setkání v roce 2014 a ČR ............................................ 35 Tabulka 4: Top 10 měst dle počtu setkání v roce 2014 ......................................................................... 36 Tabulka 5: Top 10 zemí dle počtu konaných akcí v roce 2014, UIA .................................................... 37 Tabulka 6: Top 10 měst dle počtu konaných akcí v roce 2014, UIA .................................................... 37 Tabulka 7: Počet a kapacita konferenčních zařízení v ČR a v Praze dle typu prostoru ........................ 44 Tabulka 8: Konferenční prostory v Praze .............................................................................................. 45 Tabulka 9: Významná kongresová centra v Paříži ................................................................................ 47 Tabulka 10: Kongresové prostory dle kapacity v 9 největších francouzských městech mimo Paříž .... 48 Tabulka 11: Hotelová zařízení v ČR a v Praze ...................................................................................... 48 Tabulka 12: Hotelová zařízení ve Francii a v Paříži .............................................................................. 49 Tabulka 13: Počet kongresů a konferencí konaných v ČR a v Praze 2010-2015 .................................. 53 Tabulka 14: Počet účastníků konaných kongresů a konferencí v ČR a v Praze .................................... 54 Tabulka 15: Počet korporátních kongresů a počet jejich účastníků, Paříž 2011-2014 .......................... 62
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Složky kongresového průmyslu ......................................................................................... 19 Obrázek 2: Dělení kongresů a konferencí dle EU ................................................................................ 25 Obrázek 3: Dělení kongresových akcí dle ICCA .................................................................................. 26 Obrázek 4: Faktory ovlivňující výběr destinace pro pořádání kongresové akce .................................. 30 Obrázek 5: Vlivy kongresového cestovního ruchu na ostatní odvětví ................................................. 31 Obrázek 6: Významná kongresová centra a výstaviště v Paříži ........................................................... 46 Obrázek 7: Klastry ve Francii ............................................................................................................... 51 Obrázek 8: Kongresové akce ve Francii 2011 - počet akcí, jejich místo konání, počet účastníků, jejich původ, účast cizinců na kongresových akcích ve Francii ...................................................................... 55
94
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj počtu celosvětově konaných kongresových akcí mezi lety 1963 a 2012 ....................... 34 Graf 2: Vývoj průměrného počtu účastníků kongresových akcí mezi lety 1963 a 2012 ....................... 34 Graf 3: Kontinentální rozložení kongresových akcí .............................................................................. 35 Graf 4: Rozložení kongresových prostor v rámci ČR ............................................................................ 44 Graf 5:Rozložení konaných kongresů a konferencí dle místa konání ................................................... 54 Graf 6: Rozložení konaných kongresů a konferencí dle krajů ČR 2015 ............................................... 55 Graf 7: MICE akce v Praze 2015, dle typu akce.................................................................................... 56 Graf 8: Místa konání pražských kongresů ............................................................................................. 57 Graf 9: Zaměření pražských kongresů ................................................................................................... 57 Graf 10: Zaměření pražských kongresů dle počtu účastníků ................................................................. 58 Graf 11: Počet konaných kongresů v Paříži 2007-2014 ........................................................................ 59 Graf 12: Počet účastníků kongresů v Paříži 2007-2014......................................................................... 59 Graf 13: Průměrný počet účastníků na kongresech v Paříži 2007-2014 ................................................ 60 Graf 14:Rozložení konaných kongresů dle počtu účastníků.................................................................. 60 Graf 15: Místa konání pařížských kongresů 2014 ................................................................................. 61 Graf 16: Počet účastníků pařížských kongresů dle místa konání 2014 ................................................. 61 Graf 17: Počet konaných kongresů v ČR 2005-2014 ............................................................................ 63 Graf 18: Rozložení konaných akcí v rámci ČR ..................................................................................... 63 Graf 19: Rozložení kongresů dle počtu účastníků, Praha 2014 ............................................................. 64 Graf 20: Místo konání kongresů, Praha 2014 ........................................................................................ 64 Graf 21: Vývoj pozice ČR a Prahy v celosvětovém srovnání 2004-2014 ............................................. 65 Graf 22: Počet konaných kongresů ve Francii 2005-2014..................................................................... 65 Graf 23: Rozložení konaných akcí v rámci Francie............................................................................... 66 Graf 24: Rozložení kongresů dle počtu účastníků, Paříž 2014 .............................................................. 66 Graf 25: Rozložení kongresů dle počtu účastníků, Francie, 2014 ......................................................... 67 Graf 26: Místo konání kongresů, Paříž 2014 ......................................................................................... 67 Graf 27: Místo konání kongresů, Francie 2014 ..................................................................................... 68 Graf 28: Vývoj pozice Francie a Paříže v celosvětovém srovnání 2004-2014 ...................................... 68 Graf 29: Vývoj počtu konaných akcí ve Francii, Paříži a Praze 1963-2012.......................................... 69 Graf 30: Vývoj % podílu Francie na počtu celosvětově konaných kongresů 1963-2012 ..................... 69
95
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CB
Convention Bureau
CCIP
Chambre de Commerce et de l‘Industrie Paris Ile-de-France
CDG
Aéroport Charles de Gaulle
CRT
Comité régional du Tourisme
CzCB
Czech Convention Bureau
ČSÚ
Český statistický úřad
DGAC
Direction Générale de l'Aviation Civile
DGE
Direction Générale des Entreprises
DMC
Destination Management Company
HDP
Hrubý domácí produkt
HPH
Hrubá přidaná hodnota
HUZ
Hromadná ubytovací zařízení
IAPCO
International Association of Professional Congress Organizers
ICCA
International Congress and Conferences Association
INSEE
Institut National de la Statistique et des Etudes Economiques
ISP
International Society for Photogrammetry
ISPRS
International Society for Photogrammetry and Remote Sensing
KCP
Kongresové centrum Praha
MHMP
Magistrát hl.m. Prahy
MICE
Meetings, Incentives, Conventions/Conferences, Exhibitions
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
OTCP
Office du Tourisme et des Congrès de Paris
PCB
Prague Convention Bureau
PCO
Professional Congress Organizer
RATP
Régie Autonome des Transports Parisiens
SFDP
Společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum
SNCF
Société Nationale des Chemins de Fer français
SŽDC
Správa železniční dopravní cesty
TGV
Train à Grande Vitesse
UIA
Union of International Associations
UNWTO
Světová organizace turismu
WTO
Mezinárodní organizace turismu
96
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Manuál pořadatele kongresové akce
PŘÍLOHA 1: Manuál pořadatele kongresové akce Na základě zpracování kapitoly 3.6 byl vytvořen tento manuál, ve kterém najdeme kroky, které je potřebné učinit pro úspěšnou kandidaturu a následně pro přípravu samotného kongresu.
Před kongresem à Kandidatura: -
Zvážit vhodnost kandidatury na akci (kapacita kongresového centra a ubytování, image a dostupnost destinace, souvislost s tematikou kongresu)
-
Zvolit datum a místo konání akce
-
Předběžně rezervovat kongresové centrum
-
Zajistit si podporu (politickou, ze strany vzdělávacích ústavů, ze strany národního/regionálního Convention Bureau, ze strany kongresového centra, apod.)
-
Vytvořit Bidding book, který: o
prezentuje destinaci jako vhodnou pro konání kongresu (základním předpokladem je, že splňuje požadavky na počet možných účastníků)
o
dokládá rezervaci místa konání kongresu a představuje jej
o
potvrzuje získanou podporu formou prezentace doporučujících dopisů
o
prezentuje předpokládaný odborný i doprovodný program
o
prezentuje návrh na výši kongresového vložného
o
předkládá předběžný rozpočet pro akci
-
Připravit případné další propagační materiály a drobné upomínkové předměty
-
Připravit prezentaci případně propagační video
-
Propagovat kandidaturu formou: o
Komunikace s voliteli (elektronické i osobní)
o
Komunikace s účastníky (web, newsletter, stánek na kongresu)
o
Účasti na podobně zaměřených kongresových akcích a samozřejmě na kongresu kde probíhá volba
-
Prezentovat kandidaturu na valné hromadě
à Po úspěšné kandidatuře: -
Potvrdit rezervaci kongresového centra (platba zálohy, rozvrh splátek, apod.) a dalších předem sjednaných míst (pro gala dinner apod.)
-
Sestavit organizační tým
-
Dodržovat rozpočet
-
Udržovat aktuální web s informacemi pro účastníky, vystavovatele a sponzory o
místo a čas konání
o
možnosti dopravy a ubytování, užitečné informace
o
výše vložného
o
harmonogram podávání vědeckých příspěvků
o
informace o recenzním procesu vědeckých příspěvků (pokyny pro vypracování, podmínky přijetí, apod.)
o
program kongresu
o
dostupné výstavní plochy včetně ceníku
o
možnosti sponzorství
-
Pravidelně informovat o kongresu formou newsletteru případně na sociálních sítích
-
Pečlivě vybrat a nakonfigurovat kongresový software
-
Připravit kongresovou mobilní aplikaci
-
Kontaktovat možné dodavatele služeb (catering, doprovodný program, AV technika, tiskárna, propagační materiály, upomínkové předměty, překladatelské služby, logistické služby pro vystavovatele, květinová výzdoba)
-
Zajistit hladký průběh recenzního procesu
-
Na základě přijatých příspěvků připravit detailní program kongresu
-
Rozplánovat místnosti
-
Zpracovat konkrétní nabídku doprovodného programu, včetně harmonogramu a cen
-
Zpracovat nabídku ubytování v okolí kongresového centra, sjednat výhodnější ceny pro účastníky kongresu
-
Připravit doprovodný program na welcome reception a gala diner
-
Připravit sponzorské balíčky
-
Přilákat sponzory
-
Propagovat kongres v médiích a na jiných obdobně zaměřených kongresech
-
Individuálně komunikovat se zájemci o účast na akci/registrovanými účastníky
-
Individuálně komunikovat se zájemci o vystavování/ vystavovateli
-
Individuálně komunikovat s účastníky recenzního procesu
-
Komunikovat s jednotlivými dodavateli služeb o
Catering: coffee break, obědové menu, menu gala diner, počty jídel, specifické požadavky
o
Doprovodný program- komentované prohlídky města, hudebníci, divadlo, projížďka lodí apod.
o
AV technika – specifikovat technické požadavky, hlasovací zařízení, registrace účastníků apod.
o
Tiskárna, grafické služby – dodržovat jednotnou grafiku kongresu
o
Propagační materiály a upomínkové předměty – objednávka kongresových tašek, badgí, obsahu tašek (propisky, bloky, apod.)
o
Vydavatel sborníku
-
Komunikovat s účastníky/ambasádami ve věci získání víza (zvací dopisy)
-
Komunikace s lokálními aktéry kongresového cestovního ruchu o možné podpoře o
Grant Magistrátu hl.m. Prahy
o
Kongresové jízdné
-
Zažádat o grant Magistrátu hl.m. Prahy
-
Zažádat o kongresové jízdné na Prague Convention Bureau
-
Naplánovat personální zabezpečení samotného kongresu (registrace, hostesky, security, techničtí asistenti, šatna, info, atd.)
-
Pravidelně informovat zastřešující organizaci o průběhu přípravných prací
Bezprostředně před kongresem -
Upravit kongresové prostory (loga, květinová výzdoba)
-
Ověřit funkčnost AV techniky
-
Vybavit info koutek potřebnými materiály (plán města, plán kongresového centra, program kongresu, volně přístupný PC s internetem, atd.)
-
Ověřit instalaci výstavních prostor
-
Ověřit vybavení přijímacího místa
-
Vyzvednout kongresové jízdenky
Během kongresu -
Zabezpečit bezproblémovou registraci účastníků a předání kongresové badge a kongresové jízdenky
-
Zabezpečit výdej kongresových tašek
-
Dohlédnout na plynulou návaznost řečníků
-
Dohlédnout na plynulý průběh coffee breaků a obědů
-
Zajistit hladký průběh valného shromáždění
-
Dohlédnout na hladký průběh doprovodného programu
-
Řešit případné problémy či reklamace
-
Foto/video dokumentace
Po kongresu -
Provést vyúčtování akce o
Vyúčtování grantu hl.m. Praha
o
Interní vyúčtování
-
Provést vyhodnocení akce
-
Zpracovat závěrečnou zprávu o průběhu kongresu
