Seniorský cestovní ruch v České republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Seniorský cestovní ruch v České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce: Prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc.

Brno 2011

Petra Blažková

Na tomto místě bych ráda poděkovala panu prof. RNDr. Arnoštu Wahlovi, Csc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Seniorský cestovní ruch v České republice“ vypracovala samostatně s pouţitím odborné literatury a pramenů, které jsou uvedeny v kapitole Literatura. V Brně dne 28. dubna 2011

__________________

Abstract BLAŢKOVÁ, P. Senior tourism in Czech republic. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2011. This bachelor thesis deals with the characteristic of senior tourism in the Czech Republic. The work includes information about the specifics, assumptions and economic benefits. It further focuses on the supply of products in senior tourism in the Czech travel agencies. It also deals with the characteristic of demand in senior tourism. Keywords Bachelor thesis, tourism, seniors, travel agencies, supply, demand.

Abstrakt BLAŢKOVÁ, P. Seniorský cestovní ruch v České republice. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita, 2011. Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou seniorského cestovního ruchu v České republice. Práce obsahuje informace týkající se jeho specifik, předpokladů, ekonomického přínosu. Dále se soustřeďuje na zhodnocení nabídky produktů seniorského cestovního ruchu u českých cestovních kanceláří. Také se zabývá charakteristikou poptávky v seniorském cestovním ruchu. Klíčová slova Bakalářská práce, cestovní ruch, senioři, cestovní kanceláře, nabídka, poptávka.

Obsah

6

Obsah 1

2

Úvod, cíl práce, metodika 1.1

Úvod ......................................................................................................... 11

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 11

1.3

Metodika .................................................................................................. 11

Cestovní ruch 2.1

Charakteristika cestovního ruchu ........................................................... 13 Funkce cestovního ruchu ................................................................. 13

2.1.2

Typologie cestovního ruchu ............................................................. 14

Marketing cestovního ruchu .................................................................... 14

2.2.1

Specifika sluţeb cestovního ruchu ................................................... 15

2.2.2

Přístupy k marketingu cestovního ruchu ........................................ 16

Seniorský cestovní ruch 3.1

5

6

17

Segmentace trhu ...................................................................................... 17

3.1.1

4

13

2.1.1 2.2

3

11

Charakteristika segmentu seniorů ...................................................18

3.2

Demografická charakteristika ................................................................. 19

3.3

Socioekonomická charakteristika obyvatel ............................................ 23

3.4

Motivy seniorské turistiky ...................................................................... 26

3.5

Specifika seniorského cestovního ruchu ................................................ 26

Podíl seniorů na trhu cestovního ruchu

28

4.1

Příjezdový seniorský cestovní ruch ........................................................ 29

4.2

Výjezdový seniorský cestovní ruch .......................................................... 31

4.3

Domácí seniorský cestovní ruch .............................................................. 31

Produkty v seniorském cestovním ruchu

33

5.1

Doprava, ubytování, stravování .............................................................. 33

5.2

Program zájezdu ..................................................................................... 33

Reálné nabídky cestovních kanceláří 6.1

35

Kanceláře vystavující na veletrhu cestovního ruchu GO 2011 ............... 35

Obsah

7

6.2

Největší domácí cestovní kanceláře.........................................................37

6.3

Charakteristika nabídky cestovních kanceláří ....................................... 39

6.4

Charakteristika CK Atis ........................................................................... 41

6.5

Charakteristika CK OK-Tours ................................................................ 44

6.6

Charakteristika CK Pressburg ................................................................ 46

6.7

Charakteristika CK Rekrea ..................................................................... 47

6.8

Porovnání vybraných cestovních kanceláří ............................................ 49

7

Poptávka v seniorském cestovním ruchu

51

8

Závěr

55

9

Literatura

57

A

Vysvětlivky zkratek

60

B

Zahraniční turisté v ČR

61

C

Cestovní kanceláře na veletrhu GO 2011

62

D

Největší cestovní kanceláře

63

E

Dotazník

64

Seznam grafů

8

Seznam grafů Graf 1

Očekávaný vývoj počtu obyvatel v ČR podle hlavních věkových skupin do roku 2066 20

Graf 2

Vývoj indexu stáří v letech 2005 – 2050

20

Graf 3

Očekávaný vývoj průměrného věku obyvatel do roku 2066

21

Graf 4

Vývoj věkové skladby obyvatelstva v letech 1950, 2000, 2011 a 2050 22

Graf 5

Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a rodinného stavu k 31. 12. 2009

Graf 6

Čisté peněţní příjmy domácností podle věku osoby v čele za rok 2009 (průměr na osobu v Kč za rok) 24

Graf 7

Výdaje domácností podle věku osoby v čele na dovolenou s komplexními sluţbami (průměr na osobu v Kč za rok)

25

Graf 8

Průměrný roční čistý příjem na osobu za rok 2009

26

Graf 9

Podíl věkových skupin na celkovém počtu turistů za rok 2006

29

23

Graf 10

Od kolika let poskytují CK seniorské slevy

39

Graf 11

Kolik cestovních kanceláří nabízí zájezdy do jednotlivých světadílů

40

Graf 12

Nabídka zájezdů dle forem cestovního ruchu a destinací

41

Graf 13

Průměrné výdaje za dovolenou

53

Graf 14

Průměrný čistý měsíční příjem

54

Seznam obrázků

9

Seznam obrázků Obr. 1

Logo projektu „Dovolená pro zralý věk“

43

Seznam tabulek

10

Seznam tabulek Tab. 1

Podíl turistů nad 60 let ve vybraných zemích v roce 2000

28

Tab. 2

Příjezdový seniorský cestovní ruch

30

Tab. 3

Nabídka zájezdů dle států

49

Tab. 4

Porovnání zájezdů vybraných CK

50

Tab. 5

Vysvětlivky anglických zkratek států

60

Tab. 6

Počet zahraničních turistů v ČR dle zemí za rok 2010

61

Tab. 7

Přehled českých cestovních kancelářích vystavujících na veletrhu GO 2011 62

Tab. 8

Největší cestovní kanceláře za rok 2006 dle počtu zákazníků

63

Úvod, cíl práce, metodika

11

1 Úvod, cíl práce, metodika 1.1

Úvod

Cestovní ruch bývá často označován jako jedno z nejvýznamnějších ekonomických odvětví. Jak je známo, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky, vytváří nové pracovní příleţitosti, umoţňuje rozvoj regionů apod. Cestovní ruch však ovlivňuje nejen ekonomiku, ale také společenský a kulturní ţivot. Cestování je totiţ v dnešní době běţnou součástí ţivotního stylu obyvatel ve vyspělých zemích. Lidé si zvykli ve svém volném čase cestovat, poznávat nové země a kultury a regenerovat tak své fyzické i psychické síly. Během posledních let došlo v cestovním ruchu ke změnám, které souvisí se změnami ve společnosti, zejména s demografickým vývojem. Neustále se totiţ kolem nás mluví o stárnutí populace a proměnách věkové struktury obyvatelstva. Přidáme-li k tomuto demografickému trendu i zlepšující se zdravotní péči a větší mnoţství volného času, zjistíme, ţe se ze skupiny seniorů stává zajímavý segment zákazníků. V západních zemích jiţ nabídka na tyto změny zareagovala vznikem specifické formy cestovního ruchu – seniorského cestovního ruchu. Zda i v České republice poskytovatelé sluţeb cestovního ruchu tuto změnu akceptují a přizpůsobují jí svou nabídku, se pokusím objasnit v této práci.

1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je charakterizovat seniorský cestovní ruch jako takový. Tedy jaká jsou jeho specifika, jaké je jeho místo na trhu cestovního ruchu, jaké jsou jeho předpoklady v České republice. Dále také zhodnotím, jaký je jeho ekonomický přínos pro Českou republiku. Dílčím cílem této práce je zhodnotit nabídku produktů seniorského cestovního ruchu u českých cestovních kanceláří a popsat marketing vybraných cestovních kanceláří s orientací na segment seniorů. Dalším dílčím cílem je posoudit na základě dotazníkového šetření, jaké konkrétní sluţby senioři poţadují.

1.3 Metodika Prvním krokem k vypracování této bakalářské práce bylo prostudování dostupné literatury. V práci je čerpáno zejména z prací o cestovním ruchu, demografii či marketingu. Je vyuţito děl autorů Čertíka, Ryglové, Hornerové a Swarbrooka, Rabušice, Grusse, Foreta, Kotlera a dalších autorů, kteří jsou uvedeni v kapitole literatura. Na základě nich je vypracována literární rešerše, v níţ jsou popsány obecné poznatky o cestovním ruchu. Dále je charakterizován seniorský cestovní ruch jako forma cestovního ruchu zaloţená na demografické segmentaci trhu. Tento segment je popsán na

Úvod, cíl práce, metodika

12

základě statistik získaných z Českého statistického úřadu. Je zde posouzeno jak demografické, tak i socioekonomické hledisko. Data jsou zde zpracována zejména formou grafů za účelem jejich přehlednosti. Další kapitola se zabývá podílem seniorů na trhu cestovního ruchu. Získat data o seniorském cestovním ruchu nebylo snadnou záleţitostí. Některá data bylo nutné nepřímo odvodit z údajů dostupných zejména na webových stránkách Českého statistického úřadu, CzechTourismu či časopisu COT Business. Jsou zde vyuţity i údaje ze světových i evropských statistických databází. Zjištěná data jsou uspořádána do tabulky. Také jsou zde provedeny výpočty, které kvantifikují počty turistů seniorů a jejich spotřebu. Dále jsou v práci popsány produkty v seniorském cestovním ruchu jak po teoretické, tak i po praktické stránce. V rámci analyzování trhu jsem se zúčastnila veletrhu cestovního ruchu GO 2011. Návštěva veletrhu mi přispěla k vytvoření představy o trhu seniorského cestovního ruchu v České republice. Na základě ní jsem získala další informace, katalogy a jiné propagační materiály, které mi pak dopomohly k vypracování této práce. Pro charakterizaci nabídky je vytvořen soubor cestovních kanceláří, který je zkoumán na základě webových stránek cestovních kanceláří a jejich katalogů. Na základě těchto informací jsou usuzovány obecné závěry. Kanceláře, jejichţ nabídka je nejvíce orientována na segment seniorů, jsou dále charakterizovány z hlediska marketingového mixu a mezi sebou porovnány. Následující kapitola se věnuje poptávce seniorů po cestovním ruchu. Pro její charakteristiku bylo provedeno dotazníkové šetření. Vzor dotazníku je přiloţen jako příloha bakalářské práce. Je zaměřen zejména na zjištění konkrétních sluţeb, které senioři poţadují. V závěru jsou shrnuty nejdůleţitější poznatky celé práce.

Cestovní ruch

13

2 Cestovní ruch 2.1 Charakteristika cestovního ruchu „Cestovní ruch se stal v posledních desetiletích významným celosvětovým fenoménem, zejména jako důleţitá součást tzv. průmyslu volného času. Jeho ekonomické, ekologické, sociální, politické, kulturní a mnohé další dopady jsou neoddiskutovatelnou součástí proměn dnešního světa“ (Foret, Foretová, 2008). Definicí pojmu cestovní ruch existuje celá řada, neboť přesně jej vymezit je velmi obtíţné. Kaţdá organizace působící v cestovním ruchu (ať uţ cestovní kanceláře, hotely, obce a podnikatelé v nich) se na něj dívá z jiného úhlu pohledu. Za důleţitou definici je povaţována definice Světové organizace cestovního ruchu (WTO – World Tourism Organization) z roku 1991, která charakterizuje cestovní ruch jako „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle neţ 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“ (Ryglová, 2009). Čertík (2001) charakterizuje cestovní ruch podle definice WTO jako „činnosti lidí, spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem vyuţití volného času, obchodu a jinými účely“. Horner a Swarbrooke (2003) obecně definují cestovní ruch jako „krátkodobý přesun lidí na jiná místa, neţ jsou místa jejich obvyklého pobytu za účelem pro ně příjemných činností“. Tato charakteristika však není dle nich zcela přesná, neboť nezahrnuje například sluţební cesty, které však mohou být pro cestovní ruch velmi lukrativní. Dle Drobné a Morávkové (2004) lze cestovní ruch charakterizovat jako: 1.

oblast spotřeby, kdy dochází k uspokojování lidských potřeb, jako je např. potřeba poznávání, odpočinku, kulturního a sportovního vyţití apod.;

2.

významnou součást národní ekonomiky, kterou tvoří skupina podnikatelských aktivit (např. doprava, ubytování, stravování, sluţby cestovních kanceláří a průvodců apod.).

2.1.1

Funkce cestovního ruchu

Podle Laciny (2010) hraje cestovní ruch významnou roli v uspokojování potřeb lidí a je důleţitou částí jejich spotřeby. V ţivotě lidí totiţ plní zejména následující funkce:  reprodukce pracovních sil (zejména rozvoj duševních a fyzických sil díky odpočinku),  rozvoj osobnosti člověka (v oblasti kultury a poznání),  zdravotní funkce (pomáhá upevňovat zdraví lidí),  vědecko-informační funkce (výměna informací a zkušeností),

Cestovní ruch

14

 funkce cestovního ruchu jako náplně volného času,  funkce cestovního ruchu pro utváření ţivotního stylu lidí. 2.1.2

Typologie cestovního ruchu

Cestovní ruch můţeme dělit na základě jednotlivých kritérií na druhy a formy. Formy cestovního ruchu podle Čertíka (2001) jsou následující:  rekreační forma cestovního ruchu,  kulturně – poznávací forma cestovního ruchu,  lázeňsko – léčebná forma cestovního ruchu,  sportovně – rekreační forma cestovního ruchu,  formy cestovního ruchu spojené s profesními motivy,  seniorská forma cestovního ruchu,  mládeţnická forma cestovního ruchu,  venkovská turistika,  další formy cestovního ruchu, např. náboţenská, lovecká, dobrodruţná, nákupní, průmyslová. Druhy cestovního ruchu rozlišujeme dle Čertíka (2001) podle  místa realizace cestovního ruchu na cestovní ruch domácí, zahraniční, vnitrostátní, národní a světový;  vztahu k platební bilanci státu na cestovní ruch příjezdový, tranzitní a výjezdový;  délky trvání na krátkodobý a dlouhodobý cestovní ruch;  způsobu zabezpečení jeho průběhu na organizovaný a neorganizovaný cestovní ruch;  způsobu účasti a formy úhrady nákladů účasti na volný a vázaný cestovní ruch.

2.2 Marketing cestovního ruchu Marketing jako takový definujeme podle Kotlera a Armstronga (2004) jako „společenský a manaţerský proces, jehoţ prostřednictvím jednotlivci a skupiny uspokojují své potřeby a přání v procesu výroby a směny výrobků či jiných hodnot“. Své potřeby dle nich můţeme uspokojit pomocí produktů, které v sobě zahrnují jak hmotné zboţí, tak i sluţby. Sluţby však mají některé odlišné vlastnosti, které je nutné vzít v marketingu sluţeb v úvahu. Těmito vlastnostmi je nehmotná povaha sluţeb, jejich nedělitelnost, pomíjivost a rozmanitost kvality. Jak uvádí Foret (2008), „veškerý marketing neznamená vlastně nic jiného, neţ znát a uspokojovat potřeby a přání zákazníků lépe, neţ to dělá konkurence…

Cestovní ruch

15

Proto je pro podnikatele a manaţery tak důleţité sledovat situaci na trhu – tedy především své zákazníky a konkurenty“. Dle Ryglové (2009) je trh cestovního ruchu trhem, na kterém se prodávají převáţně sluţby. Kromě obecných znaků má mnoho zvláštností, které plynou zejména z charakteru potřeb klientů (tedy ze strany poptávky) a z charakteru sluţeb v cestovním ruchu (tedy ze strany nabídky). Poptávku v cestovním ruchu tedy podle Ryglové (2009) nejvíce ovlivňují faktory jako jsou „disponibilní důchod obyvatel, mnoţství volného času, cenová hladina nabídky sluţeb, preference spotřebitelů, motivace, móda a prestiţ, způsob ţivota, kvalita lidských zdrojů = sluţeb, reklama a marketingová činnost, doporučení, příspěvky na úhradu, sezóna, dostupnost, ekonomická a politická situace v zemi“. Nabídka v cestovním ruchu je dle Ryglové (2009) charakterizována všemi prvky nutnými k uskutečnění účasti na cestovním ruchu a k naplnění očekávaných efektů. Nejvíce je ovlivňována „kvalitou přírodního prostoru (zázemí, kapacity), kvalitou lidských zdrojů, distribučními a prodejními činiteli, rozvojem technologií (informační a rezervační systémy), vysokou mírou komplexnosti (bývá nabízen ucelený balík sluţeb), relativně malou pruţností nabídky (plyne zejména z místní a kapacitní vázanosti atraktivit), legislativou, regulací ze strany státu, kontrakty se zahraničními partnery, dopravní dostupností, kapitálem, cenovou nabídkou dodavatelů“. 2.2.1

Specifika služeb cestovního ruchu

Dle Morrisona (1995) patří mezi základní specifika sluţeb cestovního ruchu: 1.

2.

3.

4. 5.

6.

Kratší expozitura sluţeb: Spotřeba sluţeb cestovního ruchu probíhá v krátkém časovém úseku, pro udělání dojmu na zákazníka je méně času, např. při návštěvě cestovní kanceláře. Výraznější vliv psychiky a emocí při nákupu sluţeb: Nabídku a poptávku sluţeb po cestovním ruchu uskutečňují lidé a právě jejich setkání mají vliv na budoucí nákupní chování. Větší význam „vnější stránky“ poskytovaných sluţeb: Vzhledem k nehmotnosti sluţeb je zákazníci často hodnotí na základě hmatatelných důkazů, tj. jejich vnější stránky, např. vzhled provozovny. Větší důraz na úroveň a image: Cílem firmy je vyvolat v zákazníkovi takové asociace, které budou odpovídat jeho představám a přáním. Větší závislost na komplementárních firmách: Spokojenost zákazníků je závislá na úrovni sluţeb všech firem, jejichţ sluţeb během cesty zákazníci vyuţijí. Snazší kopírování sluţeb: Na rozdíl od zboţí nemůţe být většina sluţeb chráněna patentem, tudíţ dochází k jejich napodobování, aby ostatní firmy nezůstaly v nevýhodě.

Cestovní ruch

7.

16

Větší důraz na propagaci mimo sezóny: Propagovat sluţby cestovního ruchu je nejvhodnější v době, kdy lidé teprve začínají plánovat svoji dovolenou. V hlavní sezóně by uţ bylo příliš pozdě. Dalším důvodem k propagaci cestovní mimo sezónu můţe být snaha vyuţít existující kapacity během tohoto období.

2.2.2

Přístupy k marketingu cestovního ruchu

Podle Morrisona (1995) můţeme vymezit pět typických přístupů k marketingu cestovního ruchu: 1. Pouţívání více neţ jen „4P“: Základní marketingový mix (Product, Price, Place, Promotion) marketingu cestovního ruchu nestačí, je vhodné rozšířit je o další čtyři kategorie (People, Partnership, Packaging, Programming), čímţ získáme „8P“. 2. Větší význam ústní reklamy: Vzhledem k nemoţnosti vyzkoušet si sluţby předem, musí lidé často spoléhat na rady a doporučení příbuzných či známých. 3. Pouţívání emotivní přitaţlivosti propagace: Společnosti mají působit na emotivní stránku chování zákazníků, být „polidštěné“, aby se s nimi klienti ztotoţnili. 4. Sloţitější ověřování inovací: Společnosti musí být schopny neustále měnit a inovovat nabízené sluţby, neboť je lze snadno kopírovat. 5. Rostoucí význam dobrých vztahů s komplementárními firmami: Spokojenost zákazníků ovlivňují všechny okolní firmy, proto je lepší spolupracovat neţ si konkurovat.

Seniorský cestovní ruch

17

3 Seniorský cestovní ruch Seniorský cestovní ruch je jednou z forem cestovního ruchu. Autoři píšící o cestovním ruchu se o cestovním ruchu seniorů většinou alespoň zmiňují a uvádějí jeho definice. Mezi tyto autory patří například Vystoupil a Šauer (2006), kteří seniorský cestovní ruch vymezují „věkem ukončení pracovní aktivity“. Segment seniorů ve svém díle také uvádějí Jakubíková (2009) či Hesková (2006), neboť obě autorky se zabývají typologií cestovního ruchu dle věku účastníků. Někteří autoři se seniorskému cestovnímu ruchu věnují podrobněji. Podle Čertíka (2001) se pojem seniorská turistika objevuje v posledních desetiletích stále častěji. Tento pojem lze podle něj definovat jako „turistiku lidí, jejichţ věk překročil hranici 50 let (USA), resp. 55 let (Evropa)“. Čertík (2001) chápe seniory jako specifický segment, který má specifické poţadavky a potřeby a věnuje se jejich definování. Obdobně se seniorským cestovním ruchem zabývají další autoři, například Drobná a Morávková (2004) definují seniorský cestovní ruch jako „cestovní ruch starší generace“ a zaměřují se na jeho význam a potřeby seniorů. Podobné charakteristiky popisuje i Ryglová (2009), která cestovním ruchem seniorů rozumí „cestovní ruch lidí ve věku nad 50 let“.

3.1 Segmentace trhu Seniorský cestovní ruch vychází ze segmentace trhu. „Segmentace trhu znamená jeho rozčlenění do homogenních skupin, které se vzájemně liší svými potřebami, charakteristikami a chováním“ (Kotler, Armstrong, 2004). Mezi základní typy segmentace patří (Kotler, Armstrong, 2004):  Geografická segmentace znamená rozdělení trhu dle územního členění, např. na národy, státy, regiony, země apod.  Demografická segmentace představuje rozdělení trhu na skupiny potencionálních zákazníků podle věku, pohlaví, příjmu, velikosti rodiny, povolání, vzdělání či ţivotního cyklu rodiny.  Psychografická segmentace dělí trh podle společenské třídy, ţivotního stylu či osobních charakteristik.  Behaviorální segmentace rozděluje trh podle znalostí spotřebitelů, jejich postojů, pouţití produktu nebo odezvy na něj. V praxi se při segmentaci vyuţívá několik kritérií zároveň, neboť s jedním kritériem si často nelze vystačit vzhledem na sloţitost sektoru cestovního ruchu. Pouze díky segmentaci o více proměnných (tzv. kombinovaná segmentace) dochází k přesnějšímu určení cílových skupin (Horner, Swarbrooke, 2003).


3.1.1

18

Charakteristika segmentu seniorů

Segment seniorů je vymezen dle demografických kritérií – věku či fáze ţivotního cyklu rodiny. Je však nutno zmínit, ţe vnímání pojmu „senior“ je značně subjektivní a tudíţ nejednotné. Pro někoho je to jiţ osoba starší 50 let věku, ale například z hlediska starobního důchodu se lidé stávají seniory o deset aţ patnáct let později. V českých a evropských demografických statistikách jsou za seniory povaţovány osoby nad 65 let (Vogelová, 2009). V cestovním ruchu seniorů lze vytvořit následující trţní segmenty (Ryglová, 2009):  Lidé nad 50 let věku, které lze charakterizovat jako starší osoby, které doposud pracují, jsou finančně nezávislé, neboť většinou jiţ mají vyřešeny bytové poměry a také jiţ neţiví nezletilé děti. Stále však jsou aktivní a v relativně dobré kondici.  Lidé nad 60 let věku jsou jiţ většinou v důchodu a mají tedy dostatek volného času. Jejich stav zůstává i nadále relativně dobrý díky neustále se zlepšující zdravotní péči.  Lidé nad 70 let věku, kterým je třeba věnovat větší pozornost, neboť jiţ mohou poţadovat specifické vybavení a sluţby. Segmentace na základě fáze ţivotního cyklu rodiny je druhým kritériem hojně vyuţívaným v oblasti cestovního ruchu, neboť nabídkové katalogy dovolených jsou často zacíleny právě na níţe uvedené segmenty. Fáze ţivotního cyklu rodiny podle Wellse a Gubara jsou následující (Horner, Swarbrooke, 2003): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Mládenecká fáze – mladí svobodní lidé neţijící s rodiči. Bezdětní manţelé Plné hnízdo I – rodiče s nejmladším dítětem do 6 let. Plné hnízdo II – rodiče s nejmladším dítětem nad 6 let. Plné hnízdo III – starší manţelé s dětmi, které jsou na nich závislé. Prázdné hnízdo I – manţelé, jejichţ děti jsou jiţ mimo domov, hlava rodiny stále pracuje. Prázdné hnízdo II – hlava rodiny je jiţ v důchodu. Pracující osamělá vdova/vdovec. Osamělá vdova/vdovec v důchodu.

Pro skupinu seniorů jsou typické kategorie prázdné hnízdo I a pracující osamělá vdova/vdovec, do které můţeme zařadit osoby nad 50 let; dále pak prázdné hnízdo II a osamělá vdova/vdovec v důchodu, do kterého patří osoby nad 60 let a více let.


19

3.2 Demografická charakteristika Demografie je věda zabývající se studiem skupin lidí, populací, a jejich charakteristik (například počet obyvatel, hustota osídlení, věková struktura, podíl muţů a ţen, etnická příslušnost, zaměstnanost atd.). Demografické prostředí je pro marketing velice důleţité, neboť jednotlivé spotřebitelské trhy jsou tvořeny právě těmito skupinami lidí (Kotler, Armstrong, 2004). Jedním ze současných civilizačních problémů je stárnutí populace. „Z demografického hlediska je stárnutí populace proces, v jehoţ průběhu se postupně mění věková struktura obyvatelstva určité geografické jednotky takovým způsobem, ţe se zvyšuje podíl osob starších 60 nebo 65 let a sniţuje se podíl osob mladších 15 let. Kritériem pro označení určité populace jako staré či stárnoucí je osmiprocentní (nebo vyšší) podíl obyvatel ve věku 65 let a starších“ (Rabušic, 1995). Dochází k němu ve většině rozvinutých zemí. Stárnoucí sloţení populace způsobují zejména dva vlivy, a to sniţující se porodnost a prodluţování střední délky ţivota. Příčin sniţující se porodnosti můţeme nalézt několik, podstatné však je, ţe pokles porodnosti postihl všechny vyspělé země. A právě nízké počty dětí způsobují proměnu věkové struktury a ve svém důsledku vede zejména tento proces k populačnímu stárnutí (Rabušic, 1995). Předpokládá se, ţe podíl osob starších 64 let na celkovém počtu obyvatel v dlouhodobém měřítku poroste. Má se za to, ţe se tento podíl do roku 2060 v Evropě zdvojnásobí a bude činit přibliţně 30 % celkové populace (Vogelová, 2009). Nejinak je tomu i v České republice. Dle prognózy Českého statistického úřadu se očekává, ţe do roku 2050 nedojde k zásadní změně v podílu dětí do 14 let na celkové populaci (cca kolem 13 – 15 %). Ale předpokládá se však pokles ekonomicky aktivního obyvatelstva a nárůst podílu seniorů na celkové populaci ze současných 18 % aţ téměř k 30 % (Senioři v ČR v datech, 2009). Tuto situaci dokládá i následující graf 1.


Graf 1

20

Očekávaný vývoj počtu obyvatel v ČR podle hlavních věkových skupin do roku 2066

Zdroj: ČSÚ [online]. [cit. 2011-02-08]. Dostupné z WWW: .

Stárnutí populace dokazuje i vývoj indexu stáří, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 let a více připadá na 100 osob ve věku do 14 let. Dle Českého statistického úřadu v roce 2006 počet obyvatel starších 65 let poprvé překonal počet obyvatel do 14 let a stále stoupá. Z grafu 2 vidíme, ţe v roce 2050 má mít dokonce hodnotu 252 seniorů na 100 dětí. Vývoj indexu stáří v letech 2005 - 2050 300

Index stáří

250 200 150 100 50 0 2005

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

Rok

Graf 2

Vývoj indexu stáří v letech 2005 – 2050

Zdroj: Vlastní práce. Data získaná z ČSÚ [online]. [cit. 2011-02-08]. Dostupné z WWW: .


21

Jak jsem jiţ zmínila dříve, stárnutí populace je způsobeno prodluţováním střední délky ţivota. Z grafu 3 je patrné, ţe v dalších letech můţeme očekávat zvyšování průměrného věku obyvatel České republiky ze současných téměř 41 let na 49 let v roce 2066.

Graf 3

Očekávaný vývoj průměrného věku obyvatel do roku 2066



22

Stárnutí populace dokládá i následující graf 4, na kterém lze vidět vývoj věkové skladby obyvatel v České republice v rocích 1950, 2000, 2011 a predikce do roku 2050.

Graf 4

Vývoj věkové skladby obyvatelstva v letech 1950, 2000, 2011 a 2050



23

Dalším kritériem, podle kterého můţeme zhodnotit stav obyvatelstva České republiky je také rodinný stav. Pro účely této práce nás nejvíce zajímá rodinný stav obyvatel nad 50 let. Z grafu vyplývá, ţe v kategorii seniorů - muţů převládají ţenatí muţi aţ do nejvyšší věkové kategorie. Rozdíl ovšem nastává u seniorek, kdy vidíme zvyšující se podíl vdov, který v nejvyšších kategoriích dokonce převaţuje, neboť ţeny se doţívají vyššího věku neţ muţi.

Graf 5

Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a rodinného stavu k 31. 12. 2009


3.3 Socioekonomická charakteristika obyvatel S ohledem na prodluţující se střední délku ţivota se stává stáří delším a také významnějším obdobím ţivota člověka. Je třeba si uvědomit, ţe seniorský věk poskytuje celou řadu moţností, jak zůstat platným členem společnosti a strávit ţivot aktivně a smysluplně (Vohralíková, Rabušic, 2004). „Staří lidé jsou funkčně stále schopnější – tělesně i duševně… Dnešní mladší staří jsou na tom celkově mnohem lépe neţ stejně staří lidé v minulé generaci.


24

Dnešní sedmdesátníci jsou například tělesně i duševně stejně zdatní jako pětašedesátníci, nebo dokonce šedesátníci před 30 lety“ (Gruss, 2009). Naštěstí se v posledních letech změnilo jak smýšlení seniorů o ţivotě, tak i jejich ţivotní úroveň. Zatímco v minulosti si vybírali zájezdy a další sluţby cestovního ruchu takřka výhradně podle ceny, dnes si díky vyšším příjmům mohou dopřát kvalitní dovolenou (Vogelová, 2009). To také potvrzuje statistika rodinných účtů z roku 2009, podle níţ nejvyšších příjmů dosahují domácnosti v čele s osobou od 50 do 59 let, při čemţ jsou následovány domácnostmi v čele s osobou od 60 do 69 let.

Čisté peněžní příjmy domácností podle věku osoby v čele za rok 2009 200 000

Kč

150 000 100 000 50 000 0 do 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 - 69

nad 70

Roky

Graf 6 Čisté peněţní příjmy domácností podle věku osoby v čele za rok 2009 (průměr na osobu v Kč za rok) Zdroj: Vlastní práce. Data získaná z ČSÚ [online]. [cit. 2011-02-08]. Dostupné z WWW: .

Další graf znázorňuje výši výdajů domácností podle věku osoby v čele na dovolenou s komplexními sluţbami za rok 2009 (vyjádřeno jako průměr na osobu v Kč za rok). Z něj vyplývá, ţe segment seniorů od 50 do 70 let utrácí nejvíce.


25

Kč

Výdaje domácností podle věku osoby v čele na dovolenou s komplexními službami za rok 2009 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 do 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 - 69

nad 70

Roky

Graf 7 Výdaje domácností podle věku osoby v čele na dovolenou s komplexními sluţbami (průměr na osobu v Kč za rok) Zdroj: Vlastní práce. Data získaná z ČSÚ [online]. [cit. 2011-02-08]. Dostupné z WWW: .

Podíváme-li se však na jinou statistiku, publikovanou taktéţ Českým statistickým úřadem, dostaneme poněkud odlišné údaje. Průměrný roční čistý příjem na osobu v domácnostech nepracujících důchodců činí přibliţně 123 000 Kč. To je přibliţně 83 % průměrného ročního čistého příjmu na osobu v domácnostech s ekonomicky aktivními členy, neboť jejich čistý příjem je přibliţně 148 000 Kč. I přesto však lze konstatovat, ţe příjmy seniorů v důchodu nejsou malé, oproti pracujícím lidem mají přibliţně o 2000 Kč za měsíc méně. Vezmeme-li v úvahu, ţe domácnosti seniorů jiţ většinou nemají výdaje investičního charakteru, mohou své výdaje snadno přizpůsobit příjmům. Tyto údaje dokládá graf 8.


26

Kč

Průměrný roční čistý příjem na osobu za rok 2009 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Domácnosti ČR celkem

Graf 8

Domácnosti s EA členy

Domácnosti nepracujících důchodců celkem

Průměrný roční čistý příjem na osobu za rok 2009

Zdroj: Vlastní práce. Data získaná z ČSÚ [online]. [cit. 2011-02-08]. Dostupné z WWW: .

3.4 Motivy seniorské turistiky Čertík (2001) uvádí následující základní motivy seniorské turistiky:  Poznávací a kulturně-vzdělávací důvody, často i proto, ţe vzdělání a poznávání bylo účastníkům v mladém věku odepřeno.  Zdravotní motivy, související s péčí o zdraví.  Finanční důvody, vyplývající z moţnosti získat nejrůznější typy slev a výhod oproti standardní nabídce (mimosezónní slevy).  Společenské motivy, vyplývající často z faktického nebo pociťovaného osamocení.  Nákupní důvody, spojené často s levnými nákupy.

3.5 Specifika seniorského cestovního ruchu K základním znakům seniorské turistiky patří (Ryglová, 2009):  Preference cestování ve skupinách.  Preference sluţeb vysoké kvality, pohodlí.  Cestování mimo sezónu (dostatek času, moţnost slev).  Ochota cestovat mimo dny pracovního volna.  Preference komplexně zajištěných sluţeb (speciální seniorské programy).


27

 Programově se orientuje na relaxační, odpočinkové pobyty, poznávací, kulturní a vzdělávací akce.  Fyzickou zátěţ je třeba přizpůsobit moţnostem skupiny a jednotlivců.  Při sestavování itineráře je nutno brát v potaz odlišný denní reţim. Další autoři jako například Drobná a Morávková (2010) uvádějí jako další charakteristiky odjezd a příjezd z domova, očekávání precizní organizace cesty bez stresujících situací, cestování s vnoučaty. Podobná specifika popisuje i Čertík (2001). Uvádí však, ţe ačkoli s přibývajícím věkem upřednostňují lidé cestování ve skupinách, nebývá ani individuální cestování výjimkou.


28

4 Podíl seniorů na trhu cestovního ruchu Jak uvádí Čertík (2001), ve zdrojově silných zemích Evropy a v USA jsou senioři velmi zajímavou a stále se zvětšující skupinou zákazníků. Význam seniorské turistiky dokazuje i následující tabulka, která ukazuje podíl turistů starších 60 let na počtu všech turistů. Tab. 1

Podíl turistů nad 60 let ve vybraných zemích v roce 2000

Země Francie Kanada USA Japonsko Německo Spojené království Španělsko Itálie Česká republika

Podíl v % 30 % 28 % 27 % 27 % 20 % 16 % 15 % 13 % 5%

Zdroj: COT Business [online]. [cit. 2011-02-18]. Dostupné z WWW: .

Z tabulky vyplývá, ţe čeští senioři v roce 2000 ještě zdaleka tolik necestovali jako jejich vrstevníci ze západních zemí. Od tohoto roku však cestovní kanceláře a ubytovací zařízení zaznamenávají vyšší poptávku ze strany seniorů (COT Business, 2000). Podle analytika cestovního ruchu Jaroslava Beránka ze společnosti Mag Consulting však lidé nad 60 let stále zvyšují svůj podíl na trţbách cestovních kanceláří o 0,3 % ročně. Koncem roku 2008 měli podle něj české cestovní kanceláře průměrně 8 % klientů starších 60 let. To je však stále méně neţ v západní Evropě. Důvodem není ale pouze niţší ţivotní úroveň českých seniorů, ale také jejich jiné zvyklosti, neboť spousta z nich tráví volno na svých chatách a věnují se kutilství a zahradničení. Tato situace se však bude měnit se stárnutím generace, která se zapojila do hospodářského ţivota během posledních 15 let (Ulrych, 2008). Všeobecně lze konstatovat, ţe v nových členských státech Evropské unie (tj. státech, které přistoupily v roce 2004, resp. 2007) zaostává podíl turistů starších 65 let přibliţně o 5 % oproti průměru celé Evropské unie. Ten se pohybuje okolo 15 % (Urhausen, 2008). Na následujícím grafu vidíme, ţe podíl turistů seniorů je největší právě v zemích západní Evropy. Dokonce ve Francii či Spojeném království je větší neţ podíl turistů ve věku 15 – 24 let. Nicméně turisté starší 65 let v současnosti stále


29

představují nejmenší podíl turistů ve většině zemí Evropské unie, ovšem očekáváme nárůst tohoto podílu v závislosti na stárnutí populace.

Graf 9

Podíl věkových skupin na celkovém počtu turistů za rok 2006

Zdroj:

Urhausen (2008)

Vysvětlivky zkratek názvu států uvádím v příloze A. Můţeme si také všimnout, ţe podíl turistů seniorů v roce 2006 vyplývající z grafu 9 je u Francie či Německa niţší, neţ byl v roce 2000, coţ můţe být zapříčiněno jak změnami v poptávce, tak i faktem, ţe česká statistika společnosti Mag Consulting označuje za seniory občany jiţ od 60 let, na rozdíl od statistiky Eurostatu, který za seniora označuje osoby aţ od 65 let. Pro další zkoumání budu uvaţovat hodnoty uvedené v grafu 9.

4.1 Příjezdový seniorský cestovní ruch Vzhledem ke skutečnosti, ţe statistické podklady o seniorském cestovním ruchu v rámci incomingu nejsou zveřejněny, snaţila jsem se tyto data kvantifikovat samostatně na základě jiných dostupných informací. Vycházím ze základních statistik. První z nich je počet zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice za rok 2010 dle státu (viz. Příloha B). Druhou statistikou je podíl seniorů ve vybraných zemí za rok 2006 (viz. Graf 9). Podíl seniorů u zemí, které se nenachází na grafu 9, jsem stanovila buď kvalifikovaným odhadem nebo na základě tabulky 1. Podle Urhasen (2008) tráví turisté v zahraničí menší podíl svých cest, přibliţně 30 %. Proto jsem na základě celkového podílu seniorů na počtu všech turistů vypočítala, jaký je podíl seniorů vyjíţdějících do zahraničí. Tento vypočtený podíl jsem pak vyuţila ke stanovení počtu k nám přijíţdějících turistů seniorů.

Podíl seniorů na trhu cestovního ruchu Tab. 2

Pořadí

Příjezdový seniorský cestovní ruch

Země

1. Německo 2. Rusko Spojené 3. království 4. Polsko 5. Itálie 6. USA 7. Slovensko 8. Francie 9. Španělsko 10. Nizozemsko Celkem Zdroj:

30

Počet turistů celkem 1 350 336 413 765

Podíl seniorů Počet vyjíždějících turistů do „seniorů“ zahraničí 14 % 4,2 % 56 714 1 15 % 4,5 % 18 619

Podíl seniorů celkem

367 870

18 %

5,4 %

19864

350 958 332 989 310 791 308 471 251 463 196 324 194 306 4 077 273

9% 13 % 27 % 8%2 19 % 15 % 15 % -

2,7 % 3,9 % 8,1 % 2,4 % 5,7 % 4,5 % 4,5 % -

9 475 12 986 25 174 7 403 14 333 8 834 8 743 182 145

Vlastní práce

Dle údajů Českého statistického úřadu přijelo do České republiky v roce 2010 celkem 6 336 324 turistů. Pro stanovení příjezdového cestovního ruchu seniorů jsem pro zjednodušení zvolila prvních deset států s největším počtem příjezdů turistů do České republiky. Dohromady k nám z těchto států přijelo 4 077 273 turistů, coţ tvoří přibliţně 64 % všech příjezdů. Jak vyplývá z tabulky 2, z uvedených deseti států k nám přijelo přibliţně 182 145 turistů seniorů, tedy cca 4,5 %. Vezmeme-li však v úvahu, ţe výpočet nebyl proveden na základě celkového počtu turistů, je zřejmé, ţe skutečný počet přijíţdějících seniorů byl o něco větší. Uvaţujeme-li, ţe tento počet seniorů tvořil výše zmíněných 64 %, lze odhadnout, ţe celkový počet turistů seniorů se mohl pohybovat přibliţně okolo 280 000. Coţ jsem zjistila jednoduchým výpočtem: 182 145 x 100 % / 64 % = 284 601 Dále jsem se zaměřila na spotřebu příjezdového cestovního ruchu, která je sledována v rámci satelitního účtu cestovního ruchu. Spotřeba seniorů však není evidována, snaţila jsem se ji tedy kvantifikovat samostatně. Bohuţel v době zpracování nebyla ještě dostupná data za rok 2010, aplikovala jsem tedy výše

Data o seniorském cestovním ruchu v Rusku nejsou dostupná, hodnotu jsem tedy stanovila na základě kvalifikovaného odhadu. 2 Data o seniorském cestovním ruchu na Slovensku nejsou dostupná, hodnotu jsem tedy stanovila na základě kvalifikovaného odhadu, neboť předpokládáme, ţe země východní Evropy jsou na podobné úrovni. 1


31

vypočtený podíl seniorů (4,5 %) na data za rok 2009. Dle Českého statistického úřadu (a, 2011) byla v roce 2009 spotřeba turistů 83 879 mil. Kč. Jestliţe se senioři podíleli na počtu turistů 4,5 %, mohli se na spotřebě podílet také 4,5 %. V tom případě by jejich spotřeba byla 3 775 mil. Kč.

4.2 Výjezdový seniorský cestovní ruch Podle Urhausen (2008) tvoří pobyty českých seniorů v zahraničí pouze 27 % ze všech jejich cest. Uvaţujeme-li tedy, ţe celkový seniorský cestovní ruch je v České republice 8%, podílí se senioři na výjezdovém cestovním ruchu 2,16 %. K této hodnotě jsem dospěla jednoduchým výpočtem: 27 % / 100 % x 8 % = 2,16 % S ohledem na situaci, ţe v době zpracování této práce ještě nebyla zveřejněna data o výjezdovém cestovním ruchu za rok 2010, pouţila jsem k výpočtům data za rok 2009. Podle Českého statistického úřadu (b, 2011) nabyl v roce 2009 výjezdový cestovní ruch České republiky počtu 4 541 tis. delších cest a průměrné výdaje na jednu delší cestu činily 13 449 Kč. Senioři tedy podnikli v rámci výjezdového cestovního ruchu 2,16 % z těchto cest, tedy přibliţně 98 tis. cest, při kterých mohli utratit přibliţně 1 318 mil. Kč. Zaměříme-li se na nejoblíbenější destinace českých seniorů, uvádí agentura Mag Consulting Chorvatsko, Egypt, Tunisko, Turecko a Španělsko (Ulrych, 2008).

4.3 Domácí seniorský cestovní ruch V minulém reţimu byly mezi seniory oblíbené především rekrace ROH a podnikové rekreace. V současnosti se domácí seniorský cestovní ruch orientuje především na lázeňskou péči (COT Business, 2000). Podle Urhausen (2008) tráví všeobecně evropští turisté ve věku 65 a více let sedm z deseti cest ve své domovské zemi, coţ je oproti zbytku populace o 10 % více. Konkrétně čeští senioři tráví své delší cesty ze 73 % v České republice. Je-li podíl seniorů na cestovním ruchu v České republice 8%, tvoří domácí seniorský cestovní ruch 5,84 %. Toto číslo získáme na základě jednoduché rovnice: 73 % / 100 % x 8 % = 5,84 % Vzhledem k tomu, ţe v době zpracování této práce ještě nebyla dostupná data o domácím cestovním ruchu za rok 2010, pouţila jsem ke zkoumání data z roku 2009. Dle Českého statistického úřadu (b, 2011) podnikli rezidenti v tomto roce celkem 5 912 tis. delších cest. Jestliţe se senioři podílí na domácím cestovním ruchu 5,84 %, podnikli v roce 2009 přibliţně 345 tis. delších cest.


32

Jsou-li dle Českého statistického úřadu (b, 2011) průměrné výdaje za rok 2009 na jednu delší cestu po České republice 3 437 Kč, mohli senioři utratit 1 186 mil. Kč.


33

5 Produkty v seniorském cestovním ruchu Na základě motivů seniorské turistiky dle Čertíka (2001), které jsem jiţ uvedla dříve, můţeme stanovit, jaké produkty cestovního ruchu senioři poptávají. Jsou jimi produkty poznávacího cestovního ruchu, lázeňské či wellness pobyty, produkty nákupního cestovního ruchu, návštěvy příbuzných a známých. Dále to jsou také pobytové zájezdy či zájezdy spojené s turistikou. Stejně jako ostatní cestovatelé poţadují i senioři produkty, obsahující základní sluţby cestovního ruchu, mezi které patří doprava, ubytování a stravování. Dále také mohou poţadovat rozšířené sluţby jako sluţby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské sluţby, směnárenské sluţby apod. Některé ze sluţeb by však měly být přizpůsobeny segmentu seniorů s ohledem na jejich věk a moţné zdravotní problémy.

5.1

Doprava, ubytování, stravování

Zaměříme-li se na dopravu seniorů, je zřejmé, ţe vhodná by byla přeprava bezbariérovými či nízkopodlaţními autobusy, která by seniorům usnadnila nástup a výstup z vozidla. Během cesty by také bylo dobré dělat častější zastávky ze zdravotních důvodů. Co se týče ubytování, Vogelová (2009) uvádí, ţe by senioři měli být ubytováni v klidných hotelových resortech, příp. klidových částech hotelu. Ty by měly mít bezbariérový přístup, příp. by se v nich dle mého názoru měl vyskytovat alespoň výtah. Dle Čertíka (2001) je pro seniory důleţité pohodlné lůţko, které by mělo být o 10 aţ 15 cm vyšší oproti běţnému standardu. V koupelnách a na toaletách by měla být pevná madla pro přidrţení, na podlaze by měly být umístěny protiskluzové podloţky a také vany by měly mít protiskluzovou úpravu. Klevetová (2008) dále uvádí ještě důleţitost dostatečného osvětlení pro bezpečnost seniorů, kdy by měli mít moţnost v noci si rozsvítit lampičku a vypínače by měli být snadno dostupné a barevně rozlišené. Ohledně stravování Čertík (2001) uvádí, ţe není vhodné podávat stravu formou jednotného menu. Lepší variantou je dle něj výběr z jídelního lístku či stravování formou švédských stolů. Také je vhodné zajistit speciální stravovací reţim, neboť senioři často mívají zdravotní problémy, kterým je nutné přizpůsobit jídelníček. Můţe se jednat například o diabetickou či bezlepkovou stravu, ţlučníkové diety apod.

5.2 Program zájezdu Při tvorbě programu zájezdu je důleţité respektovat odlišnosti (sociální, fyzické, stravovací, …) této věkové skupiny. Program by se měl upravovat v závislosti na biometeorologické situaci a v případě nepříznivých klimatických podmínek je


34

nutné sniţovat zátěţ. Do programu je vhodné zařazovat více zdravotních přestávek určených k odpočinku (Čertík, 2001). V případě sportovních aktivit během programu je nutné zvolit správné druhy této činnosti. Doporučuje se turistika, nordic walking, plavání, jízda na kole, tanec a další (Drobná, Morávková, 2010). Vţdy je však důleţité fyzickou zátěţ volit na základě moţností skupiny a přizpůsobit se nejméně zdatným turistům. Při tvorbě programu zaměřeného například na turistiku je podstatné rozdělit trasu na více kratších úseků, vyvarovat se náročných terénů s velkým převýšením (Čertík, 2001).

Reálné nabídky cestovních kanceláří

35

6 Reálné nabídky cestovních kanceláří Vzhledem k tomu, ţe informace o celkovém počtu cestovních kanceláří orientovaných na segment seniorů nejsou zveřejněny, snaţila jsem se je vyhledat samostatně. Na základě mnou provedeného průzkumu trhu, který jsem vypracovala prostřednictvím internetu a pomocí osobní návštěvy na veletrhu cestovního ruchu, jsem došla ke zjištění, ţe v České republice neexistuje ţádná cestovní kancelář, která by se orientovala pouze na seniorský cestovní ruch. Existují však cestovní kanceláře, které kromě ostatní nabídky nabízejí i produkty pro seniory. Také velké mnoţství cestovních kanceláří poskytuje seniorům alespoň slevu z ceny zájezdu. Snaţila jsem se proto zjistit, co vše kanceláře seniorům nabízejí. S ohledem na velké mnoţství cestovních kanceláří jsem se snaţila vytvořit soubor cestovních kanceláří, na kterém by se daly zjistit obecné charakteristiky nabídky seniorského cestovního ruchu. Jsou v něm obsaţeny cestovní kanceláře, které se prezentovaly na veletrhu cestovního ruchu GO 2011 (viz. Příloha C) a největší cestovní kanceláře podle počtu zákazníků za rok 2006 (viz. Příloha D).

6.1 Kanceláře vystavující na veletrhu cestovního ruchu GO 2011 Na veletrhu cestovního ruchu GO se v roce 2011 prezentovalo 44 českých cestovních kanceláří. Na základě mého zkoumání jsem zjistila, ţe 18 z nich (tedy přibliţně 41 %) se ve své nabídce nějakým způsobem věnuje segmentu seniorů. Které cestovní kanceláře to jsou a jaká je jejich nabídka pro seniory, uvádím v následujícím přehledu, který jsem vypracovala na základě běţně dostupných informací na internetu.  Ancora pro zákazníky starší 60 let nabízí 5% slevu ze základní ceny zájezdu, slevu však nelze uplatnit na zájezdy typu first minute. Ve své nabídce má státy kolem Středozemního moře a Spojené arabské emiráty.  Blue Style poskytuje osobám nad 60 let slevu aţ 300 Kč na osobu z ceníkové ceny. Slevu lze uplatnit pouze na letecké zájezdy s odletem v květnu, červnu, září či říjnu a nelze ji kombinovat se skupinovou slevou. Zájezdy jsou nabízeny do destinací kolem Středozemního moře.  BON TON nabízí osobám nad 60 let slevu 500 Kč na autokarové zájezdy s odjezdem v květnu, červnu a září a dále nabízí slevu 1000 Kč na letecké zájezdy s odletem v květnu, červnu, září a říjnu. Na ostatní zájezdy je poskytována 2% sleva pro seniory taktéţ nad 60 let. Slevu však nelze uplatnit na zájezdy typu firt minute či last minute. V nabídce jsou pobytové zájezdy ke Středozemnímu moři či wellness pobyty v Maďarsku a dále poznávací zájezdy po evropských zemích (Francie, Holandsko, Itálie, Rakousko, Maďarsko, Polsko).


36

 Hoška-tour poskytuje 2% slevu ze základní ceny pro seniory nad 60 let. Nabízí zejména turistické a poznávací zájezdy po Evropě (například po České republice, Rakousku, Belgii, Francii, Slovensku, Maďarsku).  CK Turistika a hory nabízí slevu 500 Kč na osobu pro seniory nad 70 let. Z destinací jsou nabízeny Česko, Rakousko, Polsko, Norsko, Švédsko, Slovensko, Itálie, ale i vzdálenější země jako Keňa, Mexiko, Island, USA, Aljaška.  MTM tour poskytuje celoročně slevu pro seniory nad 60 let ve výši 6 % ze základní ceny zájezdu pouze na pobytové zájezdy k moři. Při rezervaci do konce března je na vybrané zájezdy poskytována seniorům sleva aţ 20 %. Nabízí dovolenou u moře v Turecku, Řecku, Chorvatsku, Bulharsku a také relaxační pobyty na Slovensku a v Maďarsku.  ČSAD Tišnov travel club nabízí slevu ve výši 5 % pro seniory nad 65 let. Pořádají pobytové zájezdy v Chorvatsku, Španělsku, Itálii, dále poznávací zájezdy zejména po západní a jiţní Evropě či pobyty v termálních lázních na Slovensku a Maďarsku.  Erika tour uděluje slevu pro klienty starší 60 let ve výši 200 aţ 500 Kč dle celkové ceny zájezdu. Nabízejí poznávací zájezdy po západní a jiţní Evropě, pobytové zájezdy v Chorvatsku, Španělsku, Itálii a České a Slovenské republice a dále exotické zájezdy (do destinací jako je Afrika, Amerika, Blízký východ, Dálný východ, jiţní Asie).  FIRO-tour nabízí dle katalogu klientům starším 55 let zvýhodněné podmínky pro vybrané pobyty. Většinou se jedná o cenové zvýhodnění – pobyt s plnou penzí za cenu pobytu s polopenzí. Dle komunikace se zástupcem společnosti je však pro uplatnění slevy nutné uhradit polovinu ceny zájezdu do konce února 2011, coţ se dá povaţovat spíše za slevu typu first minute. Na katalog České a Slovenské republiky se tato nabídka nevztahuje. Slevu smí čerpat pouze jeden senior při ubytování ve dvou a vícelůţkovém pokoji. Slevy se nedají kombinovat. Nabídka společnosti je velmi široká, od pobytových zájezdů u Středozemního moře po poznávací zájezdy do pěti světadílů.  CK Osvěta Hořovice poskytuje slevu pro seniory nad 60 let ve výši 5 % ze základní ceny. Nabízí pobytové zájezdy u moře v Itálii, v lázních v Česku, na Slovensku a Maďarsku a také poznávací zájezdy v Belgii, Holandsku, Švýcarsku, Itálii, Rakousku.  Pressburg nabízí speciální seniorské pobyty pro klienty od 50 let (resp. 55 či 60 let, záleţí na konkrétním ubytovacím zařízení) přizpůsobené jejich potřebám. Tyto produkty jsou nabízeny v rámci České a Slovenské republiky.  Rekrea Ostrava nabízí pobyty pro seniory od 55 let. Tyto zájezdy jsou nabízeny v České republice a na Slovensku.  Santini tour nabízí slevu ve výši 150 Kč pro seniory nad 65 let. Pořádá zájezdy do Chorvatska a také zprostředkovává ubytování po České republice.


37

 Shenko’s poskytuje 5% slevu pro seniory nad 60 let. Nabídka je velmi pestrá, lze si vybrat ze zájezdů po Evropě, Asii, Africe i Americe.  Valaška uděluje 5% slevu klientům starším 60 let. Nabízeny jsou pobytové zájezdy do Chorvatska, Maďarska, na Slovensko a dále poznávací zájezdy přibliţně do 20 evropských zemí.  Atis nabízí speciální produkt pro seniory od 50 let pod názvem „Dovolená pro zralý věk“, který obsahuje řadu výhod. Tato nabídka se vztahuje pouze na pobyty v České republice a na Slovensku.  China tours klientům nad 65 let nabízí 2% slevu. Pořádá zájezdy jak do Číny, tak i do mnoha asijských zemí.  Aeolus poskytuje 2% slevu pro seniory od 60 let. Nabízí pobytové zájezdy do sedmi zemí u Středozemního moře a také do poněkud exotičtějších destinací (Thajsko, Dominikánská republika, Keňa, Madeira).

6.2 Největší domácí cestovní kanceláře Na základě mnou provedeného zkoumání jsem zjistila, ţe ze 30 největších cestovních kanceláří z roku 2006 v současnosti poskytuje zájezdy 27 z nich. Ve své nabídce seniory určitým způsobem zohledňuje 18 cestovních kanceláří. Z nich čtyři cestovní kanceláře a jejich nabídku jsem charakterizovala v předchozí podkapitole. Konkrétně se jednalo o nabídku cestovních kanceláří Firo-tour, Blue Style, Atis a Ancora. V následujícím přehledu, který jsem vypracovala na základě běţně dostupných informací na internetu, uvádím další cestovní kanceláře s nabídkou pro seniory.  Čedok poskytuje seniorské slevy klientům starším 55 let ve výši 30 %, příp. 50 % ze základní ceny na letecké zájezdy ve vybraných termínech (první prosincové a lednové odlety, začátek června, konec září). Sleva však platí pouze pro jednoho seniora při ubytování ve dvou a vícelůţkovém pokoji společně s dalšími osobami. Ostatní osoby ubytované ve stejném pokoji, tj. další senioři nebo osoby mladší platí základní cenu. Slevu není moţné kombinovat s jinými slevami. Jako největší cestovní kancelář nabízí zájezdy do mnoha zemí na pěti kontinentech.  Exim Tours nabízí zákazníkům starším 60 let slevu ve výši 4 %, maximálně 1200 Kč z katalogových cen pro dospělou osobu. Pořádá zájezdy ke Středozemnímu moři, poznávací eurovíkendy, zájezdy do Ameriky nebo do některých exotických zemí jako je Keňa či Indonésie.  Alexandria nabízí klientům nad 60 let slevu ve výši 35 % z katalogové ceny. Další osoba ubytovaná ve stejném pokoji (včetně seniora nad 60 let) platí základní katalogovou cenu. Sleva však platí pouze pro letecké zájezdy do vybraných hotelů v daných termínech (květen, červen, září, říjen). Slevu pro seniory není moţné kombinovat s ţádnou další slevou ani akcí. Pořádá po-


38

bytové zájezdy u Středozemního moře i do vzdálenějších destinací jako je Kuba, Thajsko, Dominikánská republika, ale také po střední Evropě.  Canaria travel poskytuje zákazníkům starším 60 let 5% slevu z katalogové ceny zájezdu. Nabízí zájezdy na Kanárské ostrovy.  Eso travel nabízí klientům nad 60 let slevu 12 % ze základní ceny do vybraných destinací (Kuba, Dominikánská republika, Jamajka, Keňa, Zanzibar, Maledivy) v lednu a březnu.  Tipatour poskytuje 5% slevy klientům starším 55 let. Nabízí pobyty v Česku, Slovensku, Maďarsku a Rakousku. A dále také u moře v Turecku, Chorvatsku a Slovinsku.  Greece Tours nabízí 8% slevu zákazníkům s datem narození do konce roku 1950 ze základní ceny. Slevu nelze poskytnout na ubytování v jednolůţkovém pokoji. Pořádá zájezdy do Řecka.  Bena Tour poskytuje seniorskou slevu ve výši 10 % klientům od 55 let. Nabízené zájezdy jsou pořádány přibliţně ve 27 zemích. Jedná se o pobyty u Středozemního moře, poznávací zájezdy po západní Evropě, wellness pobyty v Česku, Slovensku, Maďarsku či pobyty v exotických zemích jako je Kuba, Mexiko, Dominikánská republika, Čína apod.  VTT nabízí „Dovolenou pro dědečka – babku“ se slevou 18 % po celý rok pro klienty starší 60 let. Tuto slevu však nelze slučovat s ţádnou jinou slevou nebo nabídkou, např. Last minute. Pořádá zájezdy do Řecka a na řecké ostrovy, ale také doplňuje svoji nabídku o wellness pobyty v České republice.  CK Kalousek nabízí zákazníkům starším 60 let 8% slevu z katalogové ceny zájezdu. V nabídce má zájezdy do pěti zemí u Středozemního moře, poznávací a lázeňské zájezdy do Rakouska, Německa, Maďarska a také na Slovensku či v České republice a dále poznávací zájezdy do evropských metropolí.  Mile nabízí program „Speciál Senior“, ve kterém je v roce 2011 zapojeno 5 hotelů s moţností vyuţít ubytování v mimosezónním období za zvýhodněné ceny pro seniory nad 60 let. Pořádá zájezdy do zemí u Středozemního moře, poznávací zájezdy po evropských městech, ale i do Číny a také lázeňské zájezdy na Slovensku a v Maďarsku.  Golden City Tour umoţňuje klientům nad 60 let vyuţít 5% slevu (příp. aţ 10% slevu na vybrané pobyty) z katalogových cen zájezdů. Nabízeny jsou zájezdy do Chorvatska a Maďarska.  Geops poskytuje slevu klientům nad 65 let ve výši 5 % ze základní ceny zájezdu na vybrané pobyty v Maďarsku.  Juhász nabízí slevu 5 % na pobytové zájezdy v Turecku a Bulharsku pro zákazníky starší 60 let.


39

6.3 Charakteristika nabídky cestovních kanceláří Z výše uvedených popisů 32 cestovních kanceláří jsem se snaţila vyvodit zobecnění, která by jejich nabídku charakterizovala. Lze si všimnout, ţe seniorské slevy nabízejí cestovní kanceláře pro klienty v rozmezí od 50 aţ od 70 let. Nejčastěji za seniora však povaţují osobu starší 60 let. Tak je tomu u nadpoloviční většiny cestovních kanceláří. Seniorské slevy od 70 let jsou spíše výjimkou. Celkové rozloţení slev uvádím na následujícím grafu. Od kolika let poskytují CK seniorské slevy

3%

6%

12% 18% od 50 let od 55 let od 60 let od 65 let od 70 let

61%

Graf 10

Od kolika let poskytují CK seniorské slevy

Zdroj:

Vlastní práce

Většina cestovních kanceláří reaguje na segment seniorů prostřednictvím cenových zvýhodnění. Sleva je nejčastěji stanovena procentem a odčítá se od základní ceny zájezdu. Nejvíce cestovních kanceláří poskytuje seniorům slevu ve výši 5 %. Druhá nejčastější sleva činí 2 %. Je-li cena stanovena pevnou částkou, pohybuje se od 150 Kč do 1000 Kč. Z výše uvedeného přehledu také vyplývá, ţe čím větší slevu kancelář nabízí, tím přísnější jsou podmínky, za jakých lze slevu získat. Tyto seniorské slevy jsou nabízeny pouze na vybrané zájezdy mimo sezónu, často letecké, čímţ je také jejich cena vyšší. Je tomu tak například u cestovní kanceláře Čedok, Alexandria, Eso travel. Dále je nutno zmínit, ţe u dvou cestovních kanceláří se pod pojmem „seniorská sleva“ ve skutečnosti skrývá sleva za včasný nákup. Zejména je tomu tak u cestovní kanceláře FIRO-tour. Cestovní kancelář MTM tour poskytuje seniorům slevu při rezervaci do konce března ve výši 20 %, ovšem celoročně poskytuje 6% slevu.


40

Zaměříme-li se na destinace, do kterých tyto cestovní kanceláře jezdí, je nabídka velmi různorodá. Porovnáme-li jednotlivé kontinenty, nejvíce zájezdů je samozřejmě pořádáno v rámci Evropy. Tyto zájezdy nabízí téměř všechny mnou sledované cestovní kanceláře. Následují je kanceláře nabízející pobyty v Asii a Americe. Tyto zájezdy nabízí přibliţně třetina z nich. Zájezdy do Afriky nabízí o něco méně cestovních kanceláří. Zájezdy do Austrálie nabízí pouze dvě cestovní kanceláře. Zájezdy do Antarktidy nejsou zastoupeny vůbec. Konkrétní počty cestovních kanceláří uvádím na následujícím grafu. Kolik cestovních kanceláří nabízí zájezdy do jednotlivých světadílů 30 30

Počet CK

25 20 15 11 10

10 8

5

2

0 Evropa

Asie

Afrika

Amerika

Austrálie

Graf 11

Kolik cestovních kanceláří nabízí zájezdy do jednotlivých světadílů

Zdroj:

Vlastní práce

Vzhledem k tomu, ţe zájezdy po Evropě nabízí téměř všechny cestovní kanceláře, rozhodla jsem se je více charakterizovat. Na základě mého zkoumání jsem zjistila, ţe je moţné rozdělit je do několika skupin. První a nejvíce početnou skupinou jsou pobytové zájezdy ke Středozemnímu moři, které ve své nabídce má 23 cestovních kanceláří. Většina z těchto kanceláří nabízí tyto zájezdy do více států, pouze sedm z nich se specializuje jen na jednu konkrétní destinaci. Další početnou skupinou jsou pobytové zájezdy do lázní. Tyto lázeňské a wellness pobyty jsou poskytovány zejména na Slovensku a v Maďarsku a ve své nabídce je má 14 cestovních kanceláří. V rámci České republiky nabízí tyto zájezdy pouze 6 cestovních kanceláří. Téměř polovina cestovních kanceláří pak nabízí poznávací zájezdy do různých evropských zemích. Jedná se jak o „eurovíkendy“ v hlavních městech, tak i o delší poznávací zájezdy spojené s turistikou apod. Skoro třetina cestovních kanceláří pak nabízí zájezdy po České


41

a Slovenské republice. Na následujícím grafu uvádím konkrétní počty cestovních kanceláří u jednotlivých typů zájezdů. Nabídka zájezdů dle forem cestovního ruchu a destinací 25

23

Počet CK

20 15

14

15 10 10

6

5 0 Pobytové zájezdy ke Středozemnímu moři

Pobytové a poznávací zájezdy po České republice a Slovensku

Poznávací Zájezdy do lázní Zájezdy do lázní zájezdy nejen v České na Slovensku a po evropských republice v Maďarsku metropolích

Graf 12

Nabídka zájezdů dle forem cestovního ruchu a destinací

Zdroj:

Vlastní práce

Některé cestovní kanceláře však nabízejí speciální seniorské programy. Které společnosti to jsou a co tyto zájezdy obsahují charakterizuji v následujícím textu, který jsem vypracovala na základě internetových stránek a katalogů jednotlivých cestovních kanceláří.

6.4 Charakteristika CK Atis ATIS (původně Agentura Turistických a Informačních Sluţeb) byla zaloţena v roce 1990 původně jako cestovní agentura na fyzickou osobu p. Václava Kovaříka. V roce 1992 se transformovala na společnost s ručením omezeným. Od roku 1996 do současnosti je v obchodním rejstříku zapsána jako akciová společnost s následujícími předměty činnosti: provozování cestovní kanceláře a dále výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona. Základní kapitál společnosti v hodnotě 1 000 000 Kč tvoří 100 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč. CK Atis sídlí v Bruntálu na Dukelské ulici. Nemá ţádné své regionální pobočky, produkty prodává prostřednictvím více neţ 1500 cestovních kanceláří a agentur na území České a Slovenské republiky a také prostřednictvím internetu.


42

Společnost je členem Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR). Během svého působení na trhu získala několik ocenění. Jiţ šestkrát získala cenu odborníků TTG Czech Travel Awards jako nejlepší cestovní kancelář v domácím cestovním ruchu (naposledy v roce 2010) a v roce 2007 se stala třetí nejlepší incomingovou cestovní kanceláří. Také je nositelem řady dalších vyznamenání, např. ceny GRAND PRIX (Regiontour Brno) za nejlepší turistický produkt. Produkty CK Atis Produkty CK Atis lze rozdělit na produkty incomingové, a dále produkty zaměřené na domácí cestovní ruch a outgoing, přičemţ ty převaţují. Produkty CK Atis jsou zaměřeny na některé specifické segmenty zákazníků. V nabídce jsou projekty „Dovolená s dětmi“, „Dovolená s vozíkem“ a „Dovolená pro zralý věk“. Dále se zaměřím na pobyty v nabídce „Dovolená pro zralý věk“. Tato speciální seniorská nabídka je určena pro klienty od 50 let a nabízí jim pouze týdenní pobyty s výhodnými podmínkami včetně doprovázených dětí do 15 let převáţně v období mimo hlavních školních prázdnin a silvestrovského termínu. Tato nabídka se vztahuje pouze na zájezdy po České republice či na Slovensko. Konkrétní výhody těchto produktů jsou:  Zdarma večeře či oběd – pobyt s plnou penzí je nabízen za cenu pobytu s polopenzí, příp. pobyt s polopenzí je nabízen za cenu pobytu se snídaní.  Zdarma aţ 3 dny pobytu – v případě pobytu se stravou v délce 7 nocí je pobyt nabízen za cenu 6 nocí, v případě pobytu se stravou v délce 14 nocí je pobyt nabízen za cenu 11 nocí.  Ţádné příplatky – nejsou účtovány příplatky za neobsazené lůţko v pokoji, neplatí se rekreační poplatek, příp. poplatek za pobyt s pejskem, je-li povolen.  Dítě do 5 let má pobyt zdarma, dítě do 15 let má 50% slevu v případě pobytu včetně stravy.  Třetí dítě do 15 let v doprovodu dvou platících seniorů v případě pobytu včetně stravy je zdarma.  Kaţdý pobytový den je podávána káva zdarma v době od 15 do 16 hod.  Pokoje jsou umístěny v klidové části ubytovacího zařízení.  Ubytování je převáţně v hotelech s výtahem, pokud tomu tak není, jsou pokoje v přízemí či v 1. patře.  V pokojích je protiskluzová úprava koupelny a toalety. Jsou vybaveny protiskluzovou podloţkou, příp. úchytovým madlem.  Za poplatek je moţno zajistit odvoz osob a zavazadel k zastávce hromadné dopravy.  Moţnost dietní stravy po dohodě v místě pobytu. Další zvýhodněné nabídky pro seniory nad 50 let nabízí některé další nasmlouvané hotely. Tyto pobyty jsou v katalogu označeny slovy „Senior plus“, příp. „Senior program“ a obsahují některé z výše zmíněných výhod.


43

Cena Cenové rozpětí u pobytů s označením „Dovolená pro zralý věk“ se pohybuje od 380 Kč do 1710 Kč za osobu a noc. Na takto označené pobytové balíčky jiţ nelze uplatnit další slevy. Nejlevnějším zájezdem je pobyt se snídaní v hotelu Rokytenka v Rokytnici v Orlických horách. Naopak nejdraţším zájezdem je pobyt v grandhotelu Strand v obci Vyšné Ruţbachy na Slovensku a zahrnuje ubytování s polopenzí, lékařskou prohlídku, procedury a pitné kůry. Distribuce Při distribuci svých produktů vyuţívá cestovní kancelář samozřejmě „klasických prostředků“ jako je osobní či telefonický kontakt, a dále také webových stránek, na kterých má umístěnou databázi zájezdů. Pomocí ní můţe klient provést nezávaznou rezervaci a ověřit si tak, zda je jeho vybraný zájezd ještě volný. Propagace Marketingovou komunikaci zajišťuje CK Atis zejména prostřednictvím tištěných katalogů a webových stránek. Pro rok 2011 jsou k dispozici tři tištěné katalogy – „Česko, Slovensko“, „Dovolená u sousedů“ a „Wellness“. Pro produkty „Dovolené pro zralý věk“ nemá CK samostatný katalog. Pobyty pro seniory jsou nabízeny pouze v katalogu „Česko, Slovensko“. V katalogu je umístěn přehled objektů zapojených do projektu „Dovolená pro zralý věk“ s odkazem na jednotlivé nabídky v katalogu, kde jsou označeny speciálním logem, coţ značně usnadňuje hledání těchto zájezdů.

Obr. 1

Logo projektu „Dovolená pro zralý věk“

Zdroj: Cestovní kancelář ATIS, a.s. [online]. 2009 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .

Katalogy jsou k dispozici u provizních prodejců a také na veletrzích cestovního ruchu, kterých se CK Atis pravidelně účastní. Přibliţně 50 000 ks katalogů je kaţdoročně zasíláno zákazníkům, kteří dovolenou s touto cestovní kanceláří absolvovali v minulých letech. Kromě své vlastní webové prezentace vyuţívá CK Atis také sociální sítě facebook, na níţ má zřízen účet. Na něm zveřejňuje svoje pobyty, různé novinky apod. Také jejich klienti zde mohou vyjádřit svůj názor na jejich produkty. Ostatní marketing Početný tým lidí vede generální ředitel Václav Kovařík. Pomáhá mu obchodní a produkční ředitel Petr Krč spolu s ředitelem incomingu Josefem Ryljakem.


44

Kolektiv je tvořen pracovníky, kteří mají na starost tvorbu zájezdů, rezervace, účetnictví a další činnosti spojené s chodem cestovní kanceláře. CK Atis spolupracuje s téměř 1500 cestovními kancelářemi jak v České republice, tak na Slovensku, které vytváří síť „Autorizovaných prodejců pobytů Atis“. Další partnerství má CK Atis navázáno s pojišťovnou Uniqa, u níţ má zřízeno pojištění proti úpadku. V rámci projektu „Dovolená pro zralý věk“ jsou vytvářeny speciální balíčky služeb, které jsou vytvářeny speciálně pro potřeby seniorů.

6.5 Charakteristika CK OK-Tours Společnost OK-Tours byla zaloţena v roce 1990 jako akciová společnost a v současnosti má následující předměty činnosti: provozování cestovní kanceláře, hostinská činnost a dále výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona. OK-Tours se dříve zabývala především incomingovou, kongresovou a incentivní turistikou, prodejem letenek a ostatními souvisejícími činnostmi. Od roku 2010 se věnuje také domácímu cestovnímu ruchu, kdy na výzvu Ministerstva pro místní rozvoj v rámci podprogramu „Cestovní ruch pro všechny“ předloţila svůj projekt Cestování pro osamělé seniory aneb „Nebojte se cestovat sami“ a obdrţela na něj dotaci ve výši 1 660 000 Kč. Základní kapitál společnosti v hodnotě 1 000 000 Kč činí 100 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč. Společnost OK-Tours sídlí v Praze 2, ulice Jana Masaryka. Nemá ţádné své regionální pobočky, ani nasmlouvané provizní prodejce. Nabídku a prodej zájezdů uskutečňuje pouze prostřednictvím webových stránek. Společnost je členem OK-řetězce, který má své kanceláře v Helsinkách, Paříţi, Budapešti, Oslu a New Yorku. OK-Tours je zakládajícím členem Asociace cestovních kanceláří (ACK ČR), členem Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) a členem International Travel Partnership (ITP). Produkty CK OK-Tours V rámci projektu Cestování pro osamělé seniory aneb „Nebojte se cestovat sami“ nabízí CK OK-Tours zejména pobyty pro seniory od 60 let. V některých případech jsou však pobyty za zvýhodněnou cenu nabízeny seniorům uţ od 55 let (zejména při pobytu v některém z hotelů sítě Orea hotels). Společnost nabízí tyto zájezdy pouze po České republice. Nabídka CK OK-Tours je rozčleněna dle tématu do následujících skupin: Ţiji kulturně, Zajímám se o památky a významná místa, Poznávám české hory, Nejsme sami, Vzdělávám se a rozvíjím své zájmy, Cítím se dobře. V rámci těchto produktů jsou nabízeny následující výhody:  Jednolůţkový pokoj bez příplatku.  Kaţdý den pobytu káva/čaj a zákusek zdarma.


45

 Moţnost pobytu psa bez poplatku.  V případě pobytů na horách moţnost zapůjčení lyţařského vybavení za zvýhodněné ceny. Ovšem ne všechny zmíněné výhody se vztahují ke kaţdému pobytu, zákazník se vţdy musí řídit popisem u jednotlivých zájezdů. Cena Ceny pobytů u projektu Cestování pro osamělé seniory se pohybují v rozmezí od 530 Kč do 1985 Kč za osobu a noc. Výše ceny je samozřejmě závislá na kategorii ubytování (tří aţ čtyřhvězdičkové hotely), dále pak na termínu pobytu, rozsahu stravy a ostatních sluţbách zahrnutých v ceně (masáţe, léčebné kůry apod.). Nejlevnějším produktem je zájezd pro seniory na kulturní akce v Praze. V ceně je zahrnuto ubytování v hotelu se snídaní, vstupenky je nutno zakoupit zvlášť. Nejdraţším produktem je regenerační pobyt v hotelu Santon v Brně, který obsahuje ubytování se snídaní, 4x plavání, solnou oxyterapii, dvacetiminutovou perličkovou lázeň, zapůjčení holí na nordic walking a moţnost vyuţití tenisového kurtu či pétanquového hřiště. Distribuce Distribuce produktů CK OK-Tours je zaměřena především na její webové stránky, kde si zákazník můţe zájezd rovnou zkalkulovat a zarezervovat. K dispozici jim je také telefonní kontakt na bezplatnou linku a samozřejmě také e-mailová adresa. Propagace CK OK-Tours zajišťuje komunikaci se zákazníky v rámci projektu Cestování pro osamělé seniory pouze prostřednictvím webových stránek, kde je moţné zájezdy rezervovat. Pomocí formuláře se zde dají jednoduše vyhledat takové zájezdy, o které má klient zájem. Pozitivním zjištěním je, ţe informace na internetových stránkách jsou psány velkým písmem, coţ senioři jistě ocení. Tištěné katalogy nevydává. Společnost má vydávat pouze tištěné nabídkové letáky, které mají být k dispozici na místech s obvykle vyšší koncentrací seniorů. Bohuţel tyto materiály se mi nepodařilo získat. Ostatní marketing CK OK-Tours navázala partnerství s Ministerstvem pro místní rozvoj, kdyţ v rámci programu „Cestovní ruch pro všechny“ úspěšně předloţila svůj projekt Cestování pro osamělé seniory. Prostředky, které získala v rámci dotace, byly vyuţity k technickému zajištění projektu, základnímu marketingu a částečně byly promítnuty do koncových prodejních cen jako zvýhodnění pro klienty. Dalším spolupracujícím subjektem Evropská cestovní pojišťovna, u které má CK OK-Tours zřízeno pojištění proti úpadku. Dále spolupracuje se vzdělávací agenturou Porta Praga, se kterou organizují praţské procházky s odborným výkladem.


46

V rámci balíčků služeb nabízí zájezdy zahrnující nejen ubytování a stravu, ale také různé doplňkové sluţby, jako například zdravotní cvičení, nordic walking pod odborným vedením, hlídání vnoučat apod. Zájezdy jsou pečlivě naprogramovány, zejména v rámci jednodenních poznávacích zájezdů po Praze, kde je stanoven časový harmonogram jednotlivých procházek vedených průvodcem.

6.6 Charakteristika CK Pressburg Cestovní kancelář Pressburg byla zaloţena v roce 1990 v Bratislavě. V České republice působí od roku 1993. V obchodním rejstříku je zapsána jako společnost s ručením omezeným se základním kapitálem 100 000 Kč. Předmětem podnikání je provozování cestovní kanceláře, a dále výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona. Společnost sídlí v Olomouci, tř. Kosmonautů. Svoje produkty nabízí CK Pressburg prostřednictvím regionálních poboček (v Olomouci, Brně, Českém Těšíně), prostřednictvím smluvních partnerů a také prostřednictvím webových stránek. V roce 2010 byla společnost oceněna 3. místem v anketě TTG Travel Awards v kategorii Nejlepší cestovní kancelář v domácím cestovním ruchu. Produkty CK Pressburg Cestovní kancelář Pressburg vydala pro rok 2011 čtyři tištěné katalogy, z nichţ pobyty pro seniory se nachází ve dvou z nich, a to: Lázně a wellness 2011, ČeskoSlovensko 2011. Celkem je nabízeno přibliţně 50 zájezdů pro seniory od 50 let, příp. aţ od 55 či 60 let. Vţdy záleţí na konkrétním ubytovacím středisku. Na rozdíl od CK Atis není kladen důraz na specifikování výhody seniorských pobytů. Ty jsou většinou pouze levnější oproti klasickým pobytům. Záleţí ale na konkrétním typu zájezdu, u některých se neplatí rekreační poplatek, ubytování pejska je zdarma, je nabízena odpolední káva či čaj zdarma. Ve většině případů se platí příplatek za pokoj pro 1 osobu. Pozitivním zjištěním však je, ţe seniorské pobyty jsou nabízeny často s plnou penzí, ostatní většinou pouze s polopenzí. Cena Ceny zájezdů jsou v katalogu CK Pressburg uváděny za celý pobyt. Pro moţnost porovnání s ostatními cestovními kancelářemi jsem si je vyjádřila na osobu a noc. Nejlevnějším zájezdem za 399 Kč za noc (2790 Kč za sedmidenní pobyt) je pobyt v hotelu Zámeček poblíţ obce Vysoká Lípa v Národním parku České Švýcarsko. Cena zahrnuje ubytování, stravu formou polopenze, místní poplatek a zákonné pojištění. Naopak nejdraţší zájezd pro seniory stojí 2160 Kč za noc (15120 Kč za sedmidenní pobyt). V ceně je zahrnuto ubytování v lázeňském hotelu Palace v Luhačovicích, polopenze, konzultace s lékařem a ozdravné procedury, uvítací drink, zákusek a káva zdarma, místní poplatek a zákonné pojištění.


47

Distribuce Podobně jako ostatní cestovní kanceláře vyuţívá k distribuci osobního či telefonního kontaktu, svých webových stránek, na kterých se nalézá databáze zájezdů, pomocí které lze zadat poţadavek konkrétní termín zájezdu a u operátorů si tak ověřit, zda je tento pobyt ještě volný. Propagace Marketingovou komunikaci se zákazníky zajišťuje CK Pressburg prostřednictvím tištěných katalogů a webových stránek. Katalogy velikosti A4 neobsahují přehled zájezdů pro seniory, klient tedy musí strávit více času hledáním této nabídky. Jednotlivé zájezdy nejsou bohuţel ani označeny nápisem či logem. Pouze v ceníku, který je umístěn u kaţdého zájezdu, lze nalézt, zda je v konkrétním hotelu poskytován pobyt pro seniory. Lépe zpracovanou nabídku má společnost na svých internetových stránkách. Lze zde jednoduše nalézt odkaz na pobyty pro seniory, jehoţ prostřednictvím se klient rychle dostane na výpis těchto zájezdů ze všech katalogů. Část propagace společnosti také probíhá na veletrzích cestovního ruchu, kterých se společnost účastní. Ostatní marketing V čele týmu lidí je Ing. Martin Trubač, který společnost vede a také má na starosti ekonomické oddělení. Jednatelem společnosti je Petr Šrůt. Pomáhá jim kolektiv spolupracovníků, zajišťující produkci, rezervace, kontakt se zákazníky a další činnosti. CK Pressburg má navázáno partnerství s pojišťovnou Uniqa, u které má zřízeno zákonné pojištění proti úpadku. Dále spolupracuje s mnoha cestovními kancelářemi na území České republiky, díky nimţ má vytvořenu hustou prodejní síť. Ohledně balíčků služeb jsou u některých zájezdů kromě klasických sluţeb, jako je ubytování a stravování, nabízeny i další výhody, jako například ubytování pejska zdarma, odpolední káva či wellness sluţby.

6.7 Charakteristika CK Rekrea Cestovní kancelář Rekrea vznikla 1. ledna 1964 v Praze. V obchodním rejstříku je zapsána jako společnost s ručením omezeným a předmětem podnikání jsou následující aktivity: činnost cestovní kanceláře, koupě zboţí za účelem dalšího prodeje a prodej, směnárenská činnost a zprostředkovatelské sluţby. Základní kapitál společnosti činí 100 000 Kč. Společnost sídlí v Ostravě, v ulici Nádraţní 40. Má pouze jednu vlastní pobočku, která se nachází v Brně na Poštovské ulici. Produkty CK Rekrea Pro rok 2011 má cestovní kancelář Rekrea vydané tři tištěné katalogy. Seniorské pobyty však nalezneme pouze v jednom z nich, a to v katalogu „Léto 2011 – Čes-


48

ká republika, Slovensko, Maďarsko“. Zájezdy do Maďarska však speciální seniorské pobyty neobsahují. Tyto zájezdy jsou většinou nabízeny pro seniory od 55 let. Nabízí zejména produkty lázeňského cestovního ruchu, rekreační pobyty na horách vhodné pro turistiku. Cena CK Rekrea uvádí ceny zájezdů za celý pobyt, pro porovnání jsem je však přepočetla na cenu za noc. Ceny zájezdů pro seniory se v této cestovní kanceláři pohybují v rozmezí od 470 Kč do 2798 Kč na osobu a noc. Nejlevnějším pobytem je zájezd na Valašsko s ubytováním v hotelu Slivin. Jedná se o pobyt za 3290 Kč na 7 nocí s polopenzí včetně místního poplatku. Na druhou stranu nejdraţší pobyt klient pořídí v lázních Brusno na Slovensku. Jedná se o pobyt na 5 nocí za 13990 Kč s plnou penzí. V ceně je také zahrnuta lékařská prohlídka, ozdravné procedury a volný vstup do bazénu. Distribuce Ani distribuce CK Rekrea se od ostatních cestovních kanceláří nijak neliší. Samozřejmostí jsou osobní a telefonické kontakty. Kromě nich je distribuce zajišťována také pomocí webových stránek a tamějšího rezervačního portálu. Díky tomu si klient můţe snadno najít zájezd, jaký preferuje a rovnou si daný pobyt rezervovat. Propagace Komunikaci se zákazníky zajišťuje cestovní kancelář obdobně jako ostatní cestovní kanceláře prostřednictvím tištěných katalogů a webových stránek. Katalog ve formátu A4 je rozdělen dle destinací. Zájezdy pro seniory v něm nejsou zvlášť vyjmenovány, je tedy obtíţnější je najít. Nejsou označeny ţádným logem či poutavým nápisem. Naopak na internetových stránkách kanceláře si klient můţe zvolit ve formuláři typ pobytu „pro seniory“, čímţ snadno zjistí, jaká je nabídka této společnosti. CK Rekrea má také zřízen profil na sociální síti facebook, na kterém zveřejňuje svoji nabídku pobytů či fotografie z jiţ uskutečněných zájezdů. Také zde komunikuje s klienty. Cestovní kancelář se také účastní veletrhů cestovního ruchu, kde probíhá část její propagace. Ostatní marketing Partnerství má CK Rekrea navázáno s pojišťovnou Generali, u které je pojištěna proti úpadku. Dále spolupracuje s Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourismem a také se Slovenskou centrálou cestovního ruchu. V rámci zájezdů pro seniory vytváří CK Rekrea zajímavé balíčky služeb, které obsahují samozřejmě ubytování, stravu, ale také různé wellness procedury, odpolední kávu a moučník, volné vstupy na okolní atraktivity apod. Vţdy však záleţí na konkrétním zájezdu.


49

6.8 Porovnání vybraných cestovních kanceláří Na základě katalogů a internetových stránek vybraných cestovních kanceláří jsem se snaţila zhodnotit jejich nabídku. Nejprve jsem se zaměřila na destinace, v rámci kterých jsou nabízeny pobyty pro seniory. Tab. 3

Nabídka zájezdů dle států

Cestovní kancelář Atis OK-Tours Pressburg Rekrea Zdroj:

Česká republika Ano Ano Ano Ano

Slovensko Ano Ano Ano

Vlastní práce na základě katalogů/internetových stránek cestovních kanceláří

Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe nabídka zájezdů dle států vybraných cestovních kanceláří je v podstatě stejná. Pouze společnost OK-Tours nabízí zájezdy jen po České republice, ostatní cestovní kanceláře nabízejí navíc zájezdy i na Slovensko. Lze tedy konstatovat, ţe nabídka těchto kanceláří, které se více specializují na produkty pro seniory, není moc široká, neboť jsou nabízeny pobyty pouze ve dvou zemích. Dále jsem se snaţila porovnat jednotlivé zájezdy nabízené cestovními kancelářemi. Na základě výše uvedené tabulky bylo nutné vybrat pobyty v České republice, aby bylo moţné porovnat všechny čtyři kanceláře. Následující tabulka udává přehled zájezdů vybraných cestovních kanceláří do oblasti Krkonoš. Bohuţel nebylo moţné z nabídky cestovních kanceláří vybrat zájezdy do jednoho města. Tyto vybrané hotely se však nacházejí ve městech v okruhu přibliţně 25 km. První tři zmíněné hotely jsou tříhvězdičkové, u posledního hotelu nejsou hvězdičky uvedeny, ale předpokládáme podobnou úroveň vybavení. Zájezdy jsou na 7 dní s cenou uvedenou za celý pobyt. Pouze u CK Atis byla v katalogu stanovena cena za noc, kterou jsem tedy pro sjednocení přepočetla na cenu za celý pobyt na 7 dní.

Reálné nabídky cestovních kanceláří Tab. 4

50

Porovnání zájezdů vybraných CK

Cestovní kancelář

Název zájezdu

Počet dnů

Cena v Kč

Atis

Hotel Vyhlídka, Jilemnice

7 dnů

2820

OK-Tours

Hotel Černá bouda, Janské Lázně

7 dnů

4250

Pressburg

Hotel Prvosenka, Pec pod Sněţkou

7 dnů

3940

Rekrea

Hotel Diana, Bzenecko

7 dnů

3990

Zdroj:

V ceně zahrnuto 7x ubytování za cenu 6 dnů (cena za den 470 Kč), polopenze, kaţdý den odpolední káva se zákuskem, parkování, rekreační poplatek, úschova kol, 1x vstupné do Krkonošského muzea, 1x hodinový vstup do bazénu, příp. ubytování pro pejska zdarma 7x ubytování, polopenze, cestovní pojištění vč. pojištění storna, kaţdý den odpolední káva a zákusek, půldenní programy pro vnoučata 7x ubytování, plná penze, 1x vířivá vana, místní poplatek 7x ubytování, plná penze, kaţdý den odpolední káva s koláčem, 1x lanovka na Medvědín, 1x turistická mapa Krkonoš, 1x svačina na cestu domů

Vlastní práce na základě katalogů/internetových stránek cestovních kanceláří

Srovnáme-li ceny zájezdů u jednotlivých kanceláří, je nejlevnější nabídkou pobyt od CK Atis s polopenzí. Je v něm také dle mého názoru zahrnuto nejvíce doplňkových sluţeb. Dle těchto sluţeb by se tento zájezd dal srovnat s pobytem nabízeným CK Rekrea, který je však s plnou penzí. Pobyt od CK Rekrea je oproti pobytu CK Atis o 1170 Kč draţší. Jestliţe se tyto pobyty liší zejména jen rozsahem stravy, vycházel by jeden oběd u CK Rekrea přibliţně na 170 Kč. Dle mého názoru je tedy výhodnější pobyt od CK Atis s polopenzí, neboť dle katalogu je moţné si dokoupit za 70 Kč na kaţdý den. Potom by celková cena za zájezd činila 3310 Kč. Pobyt od CK Pressburg není sice nejdraţší, ale oproti jiţ zmíněným dvěma cestovním kancelářím v jeho ceně není zahrnuto tolik doplňkových sluţeb. Nejvíce senioři zaplatí za pobyt od CK OK-Tours.


51

7 Poptávka v seniorském cestovním ruchu S ohledem na situaci, ţe data zveřejňovaná o seniorském cestovním ruchu nejsou vţdy příliš aktuální, snaţila jsem se pomocí dotazníkového šetření analyzovat poptávku seniorů po cestování. Sestavila jsem tedy dotazník, který obsahoval 21 otázek. Dotazník uvádím v příloze E. Výzkum jsem učinila na vzorku studentů Univerzity třetího věku, která působí v rámci Institutu celoţivotního vzdělávání na Mendelově univerzitě. Zaměřila jsem se na tyto seniory, neboť jsem předpokládala, ţe se jedná o aktivní osoby, u kterých by mohla být větší pravděpodobnost cestování. Dotazník byl totiţ zaměřen na zjištění konkrétních sluţeb, které senioři poţadují a bylo tedy vhodnější tázat se této skupiny neţ náhodně vybraného reprezentativního vzorku. U něj by totiţ bylo obtíţné získat, vzhledem na stále ještě nízký podíl seniorů – cestovatelů, dostatečný počet respondentů, kteří jezdí na dovolenou a mohou se tedy vyjádřit ke konkrétním nabízeným sluţbám. Podařilo se mi získat odpovědi od 136 seniorů. Velkou většinu v tomto souboru respondentů měly ţeny, kterých bylo 125. Muţů tedy pouze 11. Myslím však, ţe pohlaví zde nehraje velkou roli, tudíţ převaha ţen k dalšímu zkoumání nijak nevadila. Věkově se skupina oslovených pohybovala od 56 do 80 let. Do 60 let zde však bylo jen 12 respondentů. Nejvíce zde bylo seniorů od 60 do 70 let, konkrétně celých 100 dotázaných. Zbylých 24 osob bylo ve věku nad 70 let. První otázka mého dotazníků se zabývala tím, zda senioři vůbec jezdí na dovolenou. Z celkových 136 dotázaných pouze 12 napsalo, ţe na dovolenou nejezdí, ostatních 124 seniorů však ano. Ti, kteří na dovolenou nejezdí, tak činí zejména z finančních důvodů, neboť dle jedné respondentky „dovolenou jako důchodce nemá z čeho zaplatit“. Ovšem všech těchto 12 seniorů má obdobné příjmy jako ostatní, kteří na dovolenou jezdí. Pokud jde o místo pobytu dovolené, je na tom Česká republika srovnatelně se zahraničím. Dovolenou u nás preferuje 51 % dotázaných, zbylých 49 % preferuje dovolenou za hranicemi. V rámci České republiky senioři nejčastěji uváděli jako místo své poslední dovolené Jihočeský kraj, konkrétně zejména Šumavu. Tento kraj uvedlo 19 z nich. Pouze o jeden hlas méně získala Vysočina. Dalším často uváděným místem byly Jeseníky. Konkrétní města však nebyla uvedena, není tedy moţné přesně stanovit, zda třetím nejnavštěvovanějším krajem je Olomoucký či Moravsko-slezský kraj, neboť Jeseníky se rozkládají v obou těchto krajích. Dále 8 seniorů uvedlo Luhačovice leţící ve Zlínském kraji. Ostatní kraje jiţ nebyly v takové míře zastoupeny. Byly uvedeny maximálně u 3 respondentů. Pouze Karlovarský kraj a Prahu neoznačil jak místo své poslední dovolené ani jeden senior. V zahraničí nejčastěji trávili senioři svoji poslední dovolenou v Chorvatsku, Itálii a Řecku. Kaţdou z těchto zemí navštívilo 10 seniorů. Dalšími hodně na-


52

vštěvovanými zeměmi bylo Turecko s 8 respondenty, Francie s 6 respondenty a Egypt s 5 respondenty. Ostatní země nebyly navštíveny více neţ 3 dotázanými. Pro příklad lze uvést Slovensko, Rakousko, Německo, Polsko, Švýcarsko, Maďarsko, Velkou Británii a další. Zmíněny však byly i vzdálenější země, například Japonsko, Austrálie, Srí Lanka, Peru, USA, Izrael. Dále jsem se zaměřila na to, jaký typ dovolené senioři preferují. U této otázky jednoznačně zvítězila poznávací dovolená s 53 %. Jako druhý nejčastější typ senioři uvedli pobytovou dovolenou s 20 %, kterou následovala aktivně strávená dovolená s 17 %. Lázeňskou dovolenou preferuje pouze 10 % z dotázaných. Ohledně preferovaného dopravního prostředku byly odpovědi víceméně vyrovnané. Nejčastěji senioři volili osobní automobil, který vybralo 32 % z nich. Dále autobusovou dopravu s 28 %, za kterou následuje letecká doprava s 25 %. Nejméně seniorů, tedy 15 %, zvolilo dopravu vlakem. Z dotazníků se dá zobecnit, ţe při cestování na delší vzdálenosti (tedy zejména do zahraničí), preferují senioři zejména letadlo či autobusovou dopravu. Osobní automobily a vlaky jsou vyuţívány zejména po cestách po České republice, avšak i zde je vyuţíváno autobusové dopravy. Jeden senior dokonce jako preferovaný dopravní prostředek uvedl „vlastní nohy“. Další otázka se věnovala preferovanému ubytování. 38 % seniorů preferuje penzion, 27 % dává přednost hotelu, 19 % tráví dovolenou nejraději v apartmánu a 13 % na chatě. Zbylá 3 % zvolila moţnost jiné. Polovina z nich upřednostňuje ubytování u příbuzných a druhá polovina dokonce tráví dovolenou nejraději pod stanem či pod širákem. Následující otázka měla zmapovat, zda je jiţ nabízeno ubytování přizpůsobené potřebám seniorů. S ním se však drtivá většina dotázaných, celých 90 %, ještě nesetkala. Otázka týkající se preferované formy stravování měla jasného vítěze, kterým se stala polopenze. Tuto formu upřednostňuje 67 % respondentů. Ostatní formy byly jiţ víceméně vyrovnané. Vlastní formu stravování zvolilo 11 %, plnou penzi 10 % a stravování formou all inclusive 8 % dotázaných. Pouze snídani preferují jen 4 % seniorů. Pouze večeři nezvolil nikdo. Dále jsem se ptala, zda se senioři na dovolené někdy setkali s nabídkou stravy vhodné pro seniory (například diabetická strava, bezlepková dieta apod.). Tyto sluţby jsou jiţ poskytovány více neţ ubytování přizpůsobené seniorům. S nabídkou speciální stravy se setkalo jiţ 27 % dotázaných. Pokud jde o zajišťování dovolené, byly odpovědi vyrovnané. 52 % dotázaných vyuţívá sluţeb cestovních kanceláří, 48 % z nich si organizují dovolenou sami. Následující otázka se zabývala tím, odkud senioři, vyuţívající sluţby cestovní kanceláře, získávají informace o její nabídce. Nejčastěji volili za zdroj informací o zájezdech katalog, poté internet, s větším odstupem jiţ osobní návštěvu v cestovní kanceláři a dále pak osobní návštěvu na veletrhu cestovního ruchu. Pouze jeden senior zvolil moţnost jiná, pod níţ uvedl doporučení přátel. Při nákupu zájezdů vyuţívají senioři často slevy, které cestovní kanceláře nabízejí. Zejména se jedná o slevu pro stálé zákazníky, poté pro seniory či slevu za nákup na poslední chvíli. Poněkud s větším odstupem uplatňují slevu za včasný nákup.


53

Minimum seniorů vyuţívá skupinové slevy či různé mimořádné krátkodobé akce. 14 % seniorů však slevu na zájezd nikdy nevyuţilo. Další otázky se věnovaly časovému hledisku. Co se týče ročních období, nejméně oblíbená je zima, kterou preferují pouze 2 % seniorů. Naopak léto je mezi seniory nejoblíbenější. Zvolilo jej 39 % z nich. Z dotazníků vyplývá, ţe toto období preferují zejména senioři cestující k moři. Podzim upřednostňuje 35 % a jaro 24 % z nich. Pokud jde o frekvenci dovolené, nejvíce seniorů jezdí na dovolenou pouze 1x za rok, a to 56 % z nich. 40 % dotázaných jezdí na dovolenou 2-3x za rok. Pouze 4 % jezdí na dovolenou častěji, a to 4-5x za rok. Zaměříme-li se na délku dovolené, jezdí 47 % oslovených na kratší dovolenou, tedy na 4 aţ 7 dní. Jen o něco méně, konkrétně 44 % dotázaných, jezdí na delší dovolenou na 8 aţ 12 dní. 9 % seniorů jezdí dokonce na dovolenou delší neţ 13 dní. Dvou aţ třídenní dovolenou nezvolil nikdo. Následující otázka se zabývala výší průměrných výdajů na dovolenou za jednu osobu. Nejčastější výší výdajů za dovolenou je interval od 2501 Kč do 5000 Kč. Tolik peněz utratí 35 respondentů, coţ odpovídá 28 %. V ostatních kategoriích nebyly uţ tak výrazné rozdíly. Pohybovaly se od 10 do 19 %. Výjimkou jsou však okrajové intervaly. Výdaje do 2500 Kč má přibliţně 6 % dotázaných. Obdobně i interval nad 15000 Kč získal přibliţně 6 %. Tyto údaje uvádím pomocí následujícího sloupcového grafu, neboť pomocí výsečového grafu by nebyly tak přehledné. Průměrné výdaje za dovolenou

Podíl respondentů v %

30 25 20 15 10 5 0 Do 2500

2501 až 5000

5001 až 7500

7501 až 10000

10001 až 12500

Výše výdajů v Kč

Graf 13

Průměrné výdaje za dovolenou

Zdroj:

Vlastní práce

12501 až 15000

Více než 15000


54

Ohledně výše čistých měsíčních příjmů, odpověděla nadpoloviční většina (55 % dotázaných), ţe jejich příjem činí více neţ 10 000 Kč a méně neţ 15 000 Kč včetně. Příjem 35 % oslovených činí více neţ 5 000 Kč a méně neţ 10 000 Kč včetně. Příjem od 15 000 Kč do 20 000 Kč včetně má 7 % seniorů. Příjem větší neţ 20 000 Kč dostávají pouze 3 % z nich. Příjem menší neţ 5 000 Kč nemá ani jeden z dotázaných. Pro lepší přehlednost uvádím vyhodnocení této otázky ještě graficky na následujícím grafu. Průměrný čistý měsíční příjem

7%

3% 0%

35%

Do 5000 Kč Od 5001 Kč do 10000 Kč Od 10001 Kč do 15000 Kč Od 15001 Kč do 20000 Kč Více než 20000 Kč

55%

Graf 14

Průměrný čistý měsíční příjem

Zdroj:

Vlastní práce

Jedna otázka byla také terminologická. Ptala jsem se, zda se jiţ senioři někdy setkali s pojmem „seniorský cestovní ruch“. Vzhledem k tomu, ţe respondenty byly studenti Univerzity třetího věku, očekávala jsem, ţe vesměs budou mít povědomí o této problematice, coţ se mi potvrdilo. Na tuto otázku totiţ 40 % z nich odpovědělo kladně, tedy ţe se s pojmem seniorský cestovní ruch jiţ setkali. Dokonce jedna oslovená paní mi u této otázky zanechala poznámku, ţe by ráda zaloţila cestovní kancelář pro aktivní seniory.

Závěr

55

8 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo objasnit, co si lze představit pod pojmem seniorský cestovní ruch, jaká jsou jeho specifika, předpoklady, jaké je jeho místo na trhu cestovního ruchu a jaký je jeho ekonomický přínos. Dále bylo stanoveno charakterizovat nabídku produktů seniorského cestovního ruchu a popsat marketing vybraných cestovních kanceláří. Dalším dílčím cílem bylo charakterizovat poptávku seniorů po sluţbách cestovního ruchu. Stejně jako v ostatních rozvinutých zemích dochází i v České republice ke stárnutí populace. Dle prognózy Českého statistického úřadu se předpokládá, ţe do roku 2050 naroste podíl seniorů ze současných 18 % aţ téměř k 30 %. Tento vývoj, spolu s lepší zdravotní péčí, lepší tělesnou i duševní aktivitou seniorů oproti dřívějším rokům a faktem, ţe senioři jiţ většinou nemají velké výdaje investičního charakteru, zapříčiňuje, ţe se senioři stávají zajímavým okruhem zákazníků. Podíl turistů seniorů se na cestovním ruchu v České republice stále zvětšuje. Poslední dostupná data z roku 2008 ukazují, ţe české cestovní kanceláře mají průměrně 8 % klientů starších 60 let. Zatím však Česká republika zaostává za průměrem Evropské unie, který se pohybuje přibliţně okolo 15 %. Ekonomický přínos seniorského cestovního ruchu pro Českou republiku jsem stanovila za pomocí výpočtů na základě dostupných sekundárních zdrojů. Zjistila jsem, ţe v rámci příjezdového seniorského cestovního ruchu k nám mohlo v roce 2010 přijet přibliţně 280 000 turistů seniorů se spotřebou 3 775 mil. Kč. Ohledně výjezdového seniorského cestovního ruchu se mi podařilo zjistit, ţe se senioři podílejí na výjezdovém cestovním ruchu přibliţně 2,16 % (coţ odpovídá 27 % ze všech jejich cest). Senioři tedy v roce 2009 podnikli přibliţně 98 000 cest, při kterých mohli utratit 1 318 mil. Kč. Pokud jde o domácí seniorský cestovní ruch, podílí se na něm senioři 5,84 % (coţ je 73 % všech jejich cest). V roce 2009 tedy podnikli přibliţně 345 000 delších cest po České republice, při kterých mohli utratit přibliţně 1 186 mil. Kč. Na základě mého průzkumu jsem došla ke zjištění, ţe v současnosti v České republice neexistuje ţádná cestovní kancelář, která by se výhradně zabývala seniorským cestovním ruchem. Některé cestovní kanceláře však jiţ kromě ostatních produktů nabízejí i speciální produkty pro seniory. Velké mnoţství cestovních kanceláří nabízí seniorům alespoň slevu z ceny zájezdu. Ta je nejčastěji poskytována seniorům od 60 let ve výši 5 % z katalogové ceny zájezdu. Nabídka destinací, do kterých tyto cestovní kanceláře jezdí, je velmi různorodá. Pro ozřejmení podnikání v seniorském cestovním ruchu jsem blíţe charakterizovala čtyři vybrané cestovní kanceláře pomocí marketingového mixu, které jsem nakonec porovnala. Tyto kanceláře nabízejí k pobytům kromě cenového zvýhodnění i další doplňkové sluţby zdarma. Nabídka destinací jiţ však není tak široká, orientuje se pouze na Českou a Slovenskou republiku.

Závěr

56

Charakteristiku poptávky jsem provedla na základě dotazníkového šetření. Z něj mi vyplynulo, ţe senioři jezdí rádi nejen po České republice, ale i do zahraničí. Porovnáme-li toto zjištění s nabídkou destinací kanceláří více specializovaných na segment seniorů, musíme konstatovat, ţe nabídka neodpovídá poptávce a pro podnikatele by bylo vhodné svoji nabídku seniorských zájezdů rozšířit i na jiné oblasti neţ je Česká republika a Slovensko.

Literatura

57

9 Literatura Cestovní kancelář ATIS, a.s. – Dovolená v České republice a v zahraničí [online]. 2009 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . Cestovní kancelář Pressburg [online]. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . COT BUSINESS [online]. 2000 [cit. 2011-03-23]. Rok 2000 - rok vzniku seniorského cestovního ruchu u nás. Dostupné z WWW: . ČERTÍK, MIROSLAV. Cestovní ruch : vývoj organizace a řízení. Praha : Off, 2001. 352 s. ISBN: 80-238-6275-8. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (a) [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR. Dostupné z WWW: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (b) [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Domácí a výjezdový cestovní ruch v ČR. Dostupné z WWW: . DCK Rekrea Ostrava [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . Dovolená a pobyty pro seniory a důchodce – Cestování pro seniory.cz [online]. Cestovní kancelář OK-Tours, a.s., 2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . DROBNÁ, DANIELA; MORÁVKOVÁ, EVA. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. Praha : Fortuna, 2004. 205 s. ISBN: 80-7168-901-7. FORET, MIROSLAV; FORETOVÁ, VĚRA. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. Znojmo : Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o., 2008. 120 s. ISBN: 978-80-903914-3-7. FORET, MIROSLAV. Marketingový průzkum : poznáváme svoje zákazníky. Brno : Computer Press, 2008. 121 s. ISBN: 978-80-251-2183-2. GRUSS, PETER. Perspektivy stárnutí : z pohledu psychologie celoživotního vývoje. Praha : Portál, 2009. 224 s. ISBN: 978-80-7367-605-6. HESKOVÁ, MARIE; ET AL. Cestovní ruch pro VOŠ a VŠ. Praha : Fortuna, 2006. 224 s. ISBN: 80-7168-948-3. HORNER, SUSAN; SWARBROOKE, JOHN. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času : aplikovaný marketing služeb. Praha : Grada, 2003. 486 s. ISBN: 80-247-0202-9. JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada, 2009. 288 s. ISBN: 978-80-247-3247-3. KLEVETOVÁ, DANA. Motivační prvky při práci se seniory. Praha : Grada, 2008. 202 s. ISBN: 978-80-247-2169-9.

Literatura

58

KOTLER, PHILIP; ARMSTRONG, GARY. Marketing. Praha : Grada, 2004. 855 s. ISBN: 80-247-0513-3. LACINA, KAREL. Management a marketing cestovního ruchu. Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2010. 81 s. ISBN: 978-80-7408-035-7. MORRISON, ALASTAIR M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha : Victoria Publishing, 1995. 523 s. ISBN: 80-85605-90-2. RABUŠIC, LADISLAV. Česká společnost stárne. Brno : Masarykova univerzita, 1995. 192 s. ISBN: 80-210-1155-6. RYGLOVÁ, KATEŘINA. Cestovní ruch : soubor studijních materiálů. Ostrava : Key Publishing, 2009. 187 s. ISBN: 978-80-7418-028-6. Senioři v ČR v datech. Praha : Český statistický úřad, 2009. 105 s. ISBN: 97880-250-1991-7. ULRYCH, PETR MANUEL. COT Business [online]. 5.10.2008 [cit.2011-02-16]. Podíl seniorů na zahraničních zájezdech stále roste. Dostupné z WWW: . URHAUSEN, JULIA. Tourism in Europe: does age matter? European Communities, 2008. 8 s. ISSN: 1977-0316. VOGELOVÁ, MARKÉTA. CzechTourism [online]. 5.3.2009 [cit. 2011-01-27]. Světové trendy v cestovním ruchu – 9. díl: Cestování seniorů. Dostupné z WWW:. VOHRALÍKOVÁ, LENKA; RABUŠIC, LADISLAV. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Praha : VÚPSV, výzkumné centrum Brno, 2004. 90 s. ISBN: 80-239-4218-2. VYSTOUPIL, JIŘÍ; ŠAUER, MARTIN. Základy cestovního ruchu. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 163 s. ISBN: 80-210-4205-2.

Přílohy

59

Přílohy

Přílohy

60

A Vysvětlivky zkratek V následující tabulce uvádím vysvětlivky anglických zkratek uvedených v grafu 9. Tab. 5

Vysvětlivky anglických zkratek států

Zkratka BE CZ DK DE EE EL ES FR IT LV LT LU HU NL AT PL PT SI FI UK Zdroj:

Urhausen (2008)

Stát Belgie Česká republika Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Finsko Spojené království

Přílohy

61

B Zahraniční turisté v ČR Tab. 6

Počet zahraničních turistů v ČR dle zemí za rok 2010

Pořadí

Země

1. Německo 2. Rusko Spojené 3. království 4. Polsko 5. Itálie 6. USA

Počet turistů 1 350 336 413 765

Pořadí

Země

27. Řecko 28. Rumunsko

Počet turistů 51 684 50 748

367 870

29. Turecko

46 203

350 958 332 989 310 791

44 143 40 813 40 761

7. Slovensko

308 471

8. Francie Ostatní 9. asijské země 10. Španělsko 11. Nizozemsko 12. Rakousko Ostatní 13. evropské země

251 463

30. Litva 31. Chorvatsko 32. Finsko Ostatní země 33. střední a jiţní Ameriky 34. Brazílie

223 615

35. Irsko

28 052

196 324 194 306 190 436

36. Portugalsko 37. Slovinsko 38. Bulharsko

27 138 24 564 20 943

151 555

39.

14. Japonsko

132 924

40.

15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

109 854 104 819 102 738 84 974 83 963 83 860 79 049

41. 42. 43. 44. 45. 46. 47.

22. Jiţní Korea

77 401

48.

23. 24. 25. 26.

77 370 74 564 60 152 53 831

49. 50. 51.

Dánsko Ukrajina Maďarsko Švédsko Izrael Belgie Čína Norsko Švýcarsko Austrálie Kanada

Ostatní africké země Srbsko a Černá Hora Mexiko Estonsko Lotyšsko Kypr Nový Zéland Oceánie Lucembursko Jihoafrická republika Island Malta Lichtenštejnsko


38 164 37 766

20 585 19 545 17 281 12 441 8 494 8 261 7 356 6 051 5 335 5 316 3 480 1 927 895

Přílohy

62

C Cestovní kanceláře na veletrhu GO 2011 Tab. 7

Přehled českých cestovních kancelářích vystavujících na veletrhu GO 2011

Cestovní kancelář Aeolus Agentura Zabloudil

Brno

Cestovní kancelář Livingstone

Brno

Brno

Mayer & Crocus

Praha 5

AGL Travel

Praha 1

MTM-tour

Alpina America Tours Ancora Atis

Brno Liberec Šumperk Bruntál

Autoturist

Praha 4

AVE Zdenka Blue Style

Třebíč Praha 1

Neckermann Nomád Osvěta Pangeo Tours Periskope Skandinávie Pressburg Redok Travel

Bon Ton

Hranice

Rekrea

Czech holidays ČSAD Tišnov Travel Club Erika Tour FIRO-tour Globtour Group

Praha 1

Santini Tour

Olomouc Brno OstravaMoravská Ostrava Ţďár nad Sázavou

Brno

Scuba Tour

Brno

Semily Praha 1 Praha 2

Brno Chomutov Brno

Hoška-Tour

Lázně Bělohrad

Shenko’s Sport-S Školní zájezdy Travel & Business Centre Turistika a Hory

Ostrava

Valaška Victoria Vítkovice Tours Zemek

Valašské Meziříčí Brno Vítkovice Stará Boleslav

Cherry Tour China Tours Jedu Kompas Kudrna Zdroj:

Sídlo

OstravaMariánské Hory Praha 6 Praha 7 Praha 1 Brno

Sídlo

Moravská Třebová Praha 1 Ţďár nad Sázavou Hořovice České Budějovice Brno

Brno

Vlastní práce na základě katalogu veletrhů GO a Regiontour 2011

Přílohy

63

D Největší cestovní kanceláře Tab. 8

Největší cestovní kanceláře za rok 2006 dle počtu zákazníků

Cestovní kancelář Čedok Exim tours Firo-tour Sunny Days 1 Blue Style Nev – Dama Alexandria Kompas B & K Tour Atis ING Tours Régio Vítkovice tours Canaria Travel CK I’m travelling 2 ESO travel Tipatour Ancora Greece Tours Pratur Bena tour VTT Kalousek Jokratour Mile Axia Maxin Prague 3 Siam Travel Golden City Tour Geops Juhász

Sídlo Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Hradec Králové Bruntál Vrchlabí Kyjov Ostrava Praha Praha Praha Třebíč Šumperk Beroun Praha Praha Ústí nad Orlicí Roţnov pod Radhoštěm Praha Mělník Praha Praha Praha Praha Orlová

Počet zákazníků 406 000 238 000 145 000 114 000 92 000 92 000 79 400 77 000 60 185 58 550 54 915 37 804 34 712 32 000 27 000 22 800 22 700 15 700 15 000 14 757 14 000 10 850 10 560 10 300 10 000 8 235 7 400 7 195 6 000 5 500

Zdroj: Magconsulting [online]. [cit.2011-03-31]. Dostupné z WWW: .

Společnost je v současnosti v konkurzu. Společnost je v současnosti v konkurzu. 3 Jiţ nenabízí zájezdy, zaměření na MICE (mítinky, incentivu, konference a eventy). 1

2

Přílohy

64

E Dotazník Dobrý den, váţený respondente, dovoluji si Vás poţádat o vyplnění dotazníku, který mi pomůţe k vypracování mé bakalářské práce na téma Seniorský cestovní ruch v České republice. Ráda bych Vás ujistila, ţe Vámi vyplněné údaje zůstanou anonymní a poslouţí pouze k mým studijním účelům. Za vyplnění Vám předem děkuji. 1. Jezdíte na dovolenou? /Vyberte pouze jednu odpověď. Odpovíte-li na tuto otázku „ne“, pokračujte otázkou č. 18./  Ano  Ne 2. Svoji dovolenou trávíte raději v České republice či v zahraničí? /Vyberte pouze jednu odpověď./  V České republice  V zahraničí 3. Pokud jste strávili poslední dovolenou v České republice, uveďte prosím, v jakém kraji, příp. i městě: ……………………….. 4. Pokud jste strávili poslední dovolenou v zahraničí, uveďte prosím, v jaké zemi, příp. i městě: ……………………….. 5. Jakou dovolenou nejvíce preferujete? /Vyberte pouze jednu odpověď./  Pobytovou  Lázeňskou  Poznávací (kulturní památky apod.)  Aktivní (turistika, sport apod.) 6. Jaký preferujete dopravní prostředek? /Vyberte pouze jednu odpověď./  Automobil  Autobus  Vlak  Letadlo  Jiné (prosím, uveďte jaké): ……………………….. 7. Jaký typ ubytování preferujete? /Vyberte pouze jednu odpověď./  Hotel  Penzion  Apartmán  Chata  Jiné (prosím, uveďte jaké): ………………………..

Přílohy

65

8. Setkali jste se někdy na dovolené s ubytováním přizpůsobeným pro potřeba seniorů (vyšší postel, madla k přidrţení v koupelně, protiskluzové podloţky apod.)? /Vyberte pouze jednu odpověď./  Ano  Ne 9. Jaký typ stravování preferujete? /Vyberte pouze jednu odpověď./  Vlastní stravování (vlastní vaření, příp. navštěvování okolních restaurací)  Pouze snídaně  Pouze večeře  Polopenze  Plná penze  All inclusive 10. Setkali jste se někdy na dovolené s nabídkou stravování přizpůsobenou Vašim potřebám (diabetická strava, bezlepková dieta apod.)? /Vyberte pouze jednu odpověď./  Ano  Ne 11. Jakým způsobem si zajišťujete svoji dovolenou? /Vyberte pouze jednu odpověď. Vyberete-li druhou možnost, pokračujte prosím otázkou č. 14./  Vyuţívám sluţeb cestovní kanceláře  Spoléhám se sám/a na sebe 12. Vyuţíváte-li sluţeb cestovní kanceláře, jakým způsobem se dozvídáte o její nabídce? /Vyberte libovolný počet odpovědí./  Z katalogů  Z internetu  Z osobní návštěvy v cestovní kanceláři  Z osobní návštěvy na veletrzích cestovního ruchu  Jiné (prosím, uveďte jaké): ……………………….. 13. Vyuţili jste v minulosti nějaké slevy při nákupu zájezdu u cestovní kanceláře, uveďte jaké? /Vyberte libovolný počet odpovědí./  Ţádné  First minute (sleva za včasný nákup)  Last minute (sleva na poslední chvíli)  Sleva pro seniory  Sleva pro stálé zákazníky  Sleva pro skupiny  Jiné (prosím, uveďte jaké): ………………………..

Přílohy

66

14. V jakém ročním období nejraději cestujete? /Vyberte pouze jednu odpověď./  Jaro  Léto  Podzim  Zima 15. Kolikrát do roka jezdíte na dovolenou? /Vyberte pouze jednu odpověď./  1x  2-3x  4-5x  Více neţ 6x 16. Kolik věď./    

dní průměrně trvá Vaše dovolená? /Vyberte pouze jednu odpo2 aţ 3 dny 4 aţ 7 dní 8 aţ 12 dní 13 a více dní

17. Kolik průměrně zaplatíte za dovolenou pro jednu osobu? /Vyberte pouze jednu odpověď./  Do 2500 Kč  Od 2501 Kč do 5000 Kč  Od 5001 Kč do 7500 Kč  Od 7501 Kč do 10000 Kč  Od 10001 Kč do 12500 Kč  Od 12501 Kč do 15000 Kč  Více neţ 15000 Kč 18. Jaký je Váš průměrný čistý měsíční příjem? /Vyberte pouze jednu odpověď/  Do 5000 Kč  Od 5001 Kč do 10000 Kč  Od 10001 Kč do 15000 Kč  Od 15001 Kč do 20000 Kč  Více neţ 20000 Kč 19. Setkali jste se někdy s pojmem „seniorský cestovní ruch“? /Vyberte pouze jednu odpověď./  Ano  Ne

Přílohy

20. Pohlaví /Vyberte pouze jednu odpověď./  Muţ  Ţena 21. Váš Věk …….

67

Seniorský cestovní ruch v České republice

Recommend Documents