MICE CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní program: Hospodářská politika a správa Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

MICE CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE MICE tourism in the Czech Republic Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Josef KUNC, Ph.D.

Autor: Lenka Přikrylová

Brno, únor 2012

J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v bakal ář ské pr áce: Ná z e v pr áce v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve douc í bakal ář ské pr áce: Rok obha j oby:

Lenka Přikrylová MICE cestovní ruch v České republice MICE tourism in the Czech Republic Katedra regionální ekonomie a správy RNDr. Josef Kunc, Ph.D. 2012

Anotace: Tato diplomová práce se zabývá MICE cestovním ruchem. Jsou zde definovány základní pojmy této formy cestovního ruchu, historie a současný stav se zaměřením na Evropu a Českou republiku na základě statistických dat mezinárodních organizací působících v oblasti kongresového a veletrţního cestovního ruchu. V další části je provedena komparace vybraných středoevropských zemí – České republiky, Maďarska, Rakouska a Slovenska. V poslední části práce je analyzován MICE cestovní ruch na konkrétní oblasti České republiky – Jihomoravském kraji. Klíčová slova: MICE cestovní ruchu, kongres, konference, veletrh, výstava, meeting, incentiva

Annotation: This diploma thesis is concerned with MICE tourism. Fundamental terms of this kind of tourism, history, as well as the current state of tourism focusing on Europe and the Czech Republic are explained here. Data are taken from statistics of international organizations acting in the field of congress and fair trade tourism. A comparison of representative Central European countries (the Czech Republic, Hungary, Austria and Slovakia) is carried out in the next part. The last part of the thesis deals with the analysis of MICE tourism in the particular region of the Czech Republic, i.e. South Moravian Region. Keywords: Mice tourism, congress, converence, incentivs, events, fairs, exhibitions

Čestné prohlášení autora: Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci MICE CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. Brno, 5. února 2012 vlastnoruční podpis autora

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Úvod ...........................................................................................................................................7 1 Teoretické vymezení MICE cestovního ruchu ....................................................................8 1.1 Kongresový cestovní ruch.......................................................................................... 9 1.2 Incentivní cestovní ruch ........................................................................................... 13 1.3 Veletrţní cestovní ruch ............................................................................................ 15 2 Metodika a zdroje dat ..........................................................................................................17 3 Mezinárodní trh MICE cestovního ruchu se zaměřením na Českou republiku ............18 3.1 Statistiky kongresového cestovního ruchu............................................................... 18 3.1.1 Organizace UIA ................................................................................................ 18 3.1.2 Organizace ICCA .............................................................................................. 21 3.1.3 Česká republika - Český statistický úřad .......................................................... 25 3.2 Statistiky veletrţního cestovního ruchu ................................................................... 27 3.2.1 Organizace UFI ................................................................................................. 27 3.2.2 SOVA ČR ......................................................................................................... 31 4 Komparace MICE cestovního ruchu ve vybraných středoevropských zemích .............34 4.1 Charakteristika jednotlivých srovnávaných zemí .................................................... 34 4.1.1 MICE cestovní ruch v České republice ............................................................ 34 4.1.2 MICE cestovní ruch v Maďarsku ..................................................................... 36 4.1.3 MICE cestovní ruch v Rakousku ...................................................................... 36 4.1.4 MICE cestovní ruch ve Slovensku .................................................................... 37 4.2 Kongresový cestovní ruchu podle statistik ICCA .................................................... 38 4.3 Veletrţní a výstavní cestovní ruch podle UFI.......................................................... 41 5 MICE cestovní ruch v České republice se zaměřením na JmK.......................................44 5.1 Zmapování situace MICE cestovního ruchu v České republice .............................. 44 5.2 MICE cestovní ruch v Jihomoravském kraji ........................................................... 54 5.1.1 Krajský úřad ...................................................................................................... 59 5.1.2 Statutární město Brno ....................................................................................... 60 5.1.3 CCR – JM - Moravia Convention Bureau ........................................................ 61 5.1.4 Veletrhy Brno.................................................................................................... 64 5.1.5 SWOT analýza .................................................................................................. 69

Závěr ........................................................................................................................................71 Seznam použité literatury ......................................................................................................73 Seznam použitých zkratek .....................................................................................................78 Seznam grafů ...........................................................................................................................79 Seznam tabulek .......................................................................................................................79 Seznam obrázků ......................................................................................................................80 Přílohy ......................................................................................................................................81

Úvod MICE cestovní ruch patří mezi nejrychleji se rozvíjející odvětví sektoru cestovního ruchu, který patří z dlouhodobého hlediska k nejvýnosnějším formám cestovního ruchu. Přispívá ke zlepšení platební bilance státu a zvýšení příjmů státního i místních rozpočtů. Prostřednictví této formy cestovního ruchu plyne pro destinaci několik ekonomických a sociálních přínosů. Průměrná útrata účastníka této formy je zhruba dvakrát aţ třikrát vyšší neţ útrata běţného účastníka přijíţdějícího do destinace za účelem jiné formy cestovního ruchu. MICE cestovní ruch má přímý i nepřímý vliv na zaměstnanost, a to především v mimosezónním období. Přispívá také k posilování image a prestiţe destinace a ke zvyšování obchodního a kulturního dění. Prostřednictvím MICE cestovního ruchu dochází k zapojování soukromého sektoru do propagace a rozvoje tohoto odvětví, a tím k rozvoji malého a středního podnikání. Jednotlivé země jsou si dobře vědomy ekonomických a společenských přínosů MICE cestovního ruchu a proto vynakládají úsilí obstát v konkurenci. Vznikají národní zastřešující organizace, které svou činností přispívají k rozvoji MICE cestovního ruchu v zemi. Vzhledem k tomu, ţe nabídka kongresových destinací se v současné době příliš neliší, musejí jednotlivé organizace velmi dobře sledovat současné trendy, statistiky a velmi pruţně se přizpůsobovat ekonomickým cyklům a přáním a poţadavkům účastníků MICE cestovního ruchu. Velký důraz je kladen na marketing jednotlivých destinací, který se stal v konkurenčním prostředí klíčovým faktorem. Cílem práce je charakterizovat oblast MICE cestovního ruchu, přiblíţit jeho historii a vývoj a analyzovat problematiku MICE cestovního ruchu v České republice ve srovnání s vybranými středoevropskými zeměmi. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je věnována teoretickému vymezení a charakteristice MICE cestovního ruchu a jeho jednotlivým formám, kterými jsou kongresový, incentivní a veletrţní cestovní ruch. Ve druhé kapitole je na dostupných statistických datech zobrazena historie a vývoj světového a českého MICE cestovního ruchu. Třetí kapitola se zabývá komparací MICE cestovního ruchu ve čtyřech státech střední Evropy - České republice, Maďarsku, Rakousku a Slovensku. Ve čtvrté části je blíţ analyzován MICE cestovního ruchu v České republice se zaměřením na Jihomoravský kraj.

7

1 Teoretické vymezení MICE cestovního ruchu Existuje několik definic vysvětlujících pojem cestovní ruch. Organizace WTO definuje cestovní ruch (turismus) jako „souhrn aktivit osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí a pobývajících v těchto místech po dobu delší než jeden rok, za účelem trávení volného času, podnikaní či jiným účelem.“(Vystoupil a Šauer, 2006: 152) Cestovní ruch se dělí na formy a druhy. Zatímco pro formu je klíčovým kritériem motivace návštěvníka, tak pro druh je klíčovým aspektem jevový průběh a způsob realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách (Zelenka a Pásková, 2002). Pod pojmem MICE se skrývá mezinárodně pouţívaná zkratka, která se pouţívá pro soubor akcí a událostí. Výraz sestává z počátečních písmen anglických slov meetings – setkávání, incentives – incentiva, conferences/congress/convention – konference/kongresy, exhibitions/events – výstavy/akce.1 Jedná se o trh sluţebních a podnikových cest zahrnujících obchodní schůzky, podnikové zájezdy za odměnu, podnikové motivační studijní zájezdy, kongresy, konference a výstavy (Zelenka a Páskova, 2002). MICE cestovní ruch se tedy skládá z kongresového, incentivního a veletrţního cestovního ruchu. Jelikoţ je základním kritériem MICE cestovního ruchu motivace návštěvníka, řadí se mezi formy cestovního ruchu, konkrétně k socio-profesnímu cestovnímu ruchu, který zdůrazňuje profesní a ekonomické aspekty motivace účastníka (Zelenka a Pásková, 2002) Někteří autoři (např. Orieška, 2004) ale řadí kongresový a incentivní cestovní ruch mezi druhy cestovního ruchu. Kromě termínu MICE se ve zdrojích pro zkoumanou oblast často vyskytuje také termín KIT2 – kongresový a incentivní turismus, KICR3 – kongresový a incentivní cestovní ruch nebo Meeting Industry – kongresový průmysl. Mezinárodní organizace IAPCO (Assotiation of Professional Congress Organizers) dělí kongresový průmysl na čtyři segmenty: Corporate – firemní konference, Incentive – incentivy, Assotiation – asociace, Exhibitions/Fairs – výstavy/veletrhy.4 V posledních letech se objevují také termíny concentives a meetcentives, které vyjadřují současný trend v propojování pracovních a motivačních cest.5

1

Event Marketing v cestovním ruchu. Event Marketing MICE pro střední management. 2007. Str. 15. Event Marketing v cestovním ruchu. Event Marketing MICE pro střední management. 2007. Str. 23. 3 Kongresový a incentivní cestovní ruch. 2006. Str. 2. 4 Event Marketing v cestovním ruchu. 2007. Str. 12. 5 Kongresový a incentivní cestovní ruch. 2006. Str. 31. 2

8

1.1 Kongresový cestovní ruch Kongresový cestovní ruch představuje specializovanou formu cestovního ruchu konanou za účelem setkávání, výměny odborných zkušeností a poznatků. Předmětem této formy cestovního ruchu je pořádání organizování kongresů, konferencí, sympozií, seminářů (Zelenka a Pásková, 2002). V některých publikacích je ke kongresovému cestovnímu ruchu přiřazeno i pořádání výstav a veletrhů a incentivní cestovní ruch (např. Orieška, 2003). Jednotlivá setkání účastníků kongresového cestovního ruchu se označují jako kongresové akce, sluţby spojené s touto akcí jsou označeny pojmem kongresové služby. Ke kongresovým akcím patří i různé doprovodné, předkongresové, pokongresové programy, které jsou spojeny s účelným vyuţitím volného času v místě pořádání. Kongresové sluţby se dělí na sluţby pro objednavatele a účastníky. Mezi kongresové sluţby pro účastníky patří např. přeprava, ubytování, stravování, recepční sluţby, průvodcovské sluţby, směnárenské sluţby, sluţby hostesek, prodej výstavky, prohlídky, kulturní, sportovní a gastronomické akce apod. Sluţby pro objednavatele jsou např. vypracování rozpočtu, zabezpečení jednacích prostor, propagace a poskytování informací, tlumočnické a překladatelské sluţby, tisk atd. (Orieška, 2003). Kongresový cestovní ruch má několik specifických charakteristik. Pořádání vyţaduje vysokou úroveň a komplexnost sluţeb, jsou kladeny vysoké poţadavky na organizační a technické zabezpečení. MICE cestovní ruch patří do rychle se rozvíjející se oblasti, do které neustále pronikají nové a informační technologie a stále se mění způsob vytváření a zprostředkování sluţeb. Tento trend souvisí s rostoucími poţadavky návštěvníků na kvalitu, přesnost a rychlost poskytovaných sluţeb, mezi které patří stále více sluţby on-line a sluţby šité na míru dle jednotlivých preferencí a přání zákazníka (Zelenka, 2008) Proto je nezbytné k dosahování konkurenceschopnosti sledovat aktuální trendy MICE cestovního ruchu, akceptovat neustálé změny a nabídku těmto změnám flexibilně přizpůsobovat. Na rozdíl od mnohých forem cestovního ruchu není v kongresovém cestovním ruchu provázanost na standardní turistickou sezonnost, kongresový cestovní ruch se uskutečňuje převáţně na jaře a na podzim. Na rozdíl od ostatních forem cestovního ruchu se nespojuje s volným časem účastníků, ale je organizován v jejich pracovním čase. Většinou je uskutečňován ve velkých významných městech, navazuje na sebe společenské a reprezentativní prvky. Některé významné akce kongresového cestovního ruchu posilují postavení a image města. Výdaje z jednoho účastníka jsou výrazně nadprůměrné.6 Kongresový cestovní ruch má často podobu vázaného (sociálního) cestovního ruchu, účast na akcích bývá zpravidla účastníkům hrazena třetí osobou – zaměstnavatel, škola apod.7

6 7

MICE handbook. Event Marketing v cestovním ruchu. Event Marketing MICE pro střední management.. 2007. Str. 23.

9

Na trhu kongresového cestovního ruchu vystupují na poptávkové straně účastníci kongresových akcí neboli kongresoví turisté, kteří jsou spotřebiteli kongresových sluţeb. Účastník této formy cestovního ruchu je charakteristický tím, ţe si hradí pouze cca 10 % výdajů ze svého, zbytek hradí zaměstnavatel. Poptávku po kongresovém cestovním ruchu tvoří kromě účastníků iniciátoři kongresových akcí a následně objednávatelé komplexních kongresových sluţeb, čili různé asociace, firmy, společnosti a jiné subjekty. Nabídkovou stranu tvoří organizátoři kongresových akcí, jimiţ mohou být podniky, instituce nebo společnosti, které mají k dispozici materiálně-technické zařízení, dále podniky, instituce nebo společnosti, které hledají pro své produkty moţnosti prezentace (Orieška, 2003). K dosaţení zajištění efektivního řízení nabídky a poptávky v cestovním ruchu je nutné vytvořit kooperační síť a úzkou spolupráci jednotlivých aktérů cestovního ruch, a to jak z veřejného, tak soukromého sektoru. Tuto spolupráci by měla zajišťovat zastřešující řídicí organizace (Holešínská, 2007). Na organizování kongresových akcích se podílejí stále více profesionální organizátoři kongresů, mezi které patří PCO – Professinal Congress Organizer, DMC – Destination Managament Company a AMC – Association Management Company. Konkrétní nabídku destinací nabízí také Convention Bureau, coţ je většinou nezisková organizace řídicí a zastřešující kongresový cestovní ruch v zemi. Jednotlivé Convention bureau zajištují propagaci destinací, vytvářejí komplexní informační materiály a zajišťují srovnávací statistiky kongresového cestovního ruchu.8 Akce kongresového cestovního ruchu Jednotlivé akce kongresového cestovního ruchu nejsou v odborné literatuře charakterizovány jednoznačně, následující dělení vychází z Oriešky (2003), který dělí kongresové akce podle:  počtu účastníků – malé – do 50 účastníků, střední – 50 – 300 účastníků, velké – nad 300 účastníků.  délky trvání – národní kongresy 1-2dny, velké mezinárodní kongresy 3 dny a více.  formy  kongres – setkání odborníků ze stejného nebo příbuzného oboru, počet účastníků dosahuje několika set nebo i tisíc osob. Cílem kongresu je prodiskutovat určitou odbornou oblast, diskusní příspěvky jsou většinou omezeny na členy. Výsledky kongresu mají teoretický, vědecký, politický nebo společenský význam.

8

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu, 2011. Str. 8 – 11.

10



   



konference – menší akce, která řeší konkrétní téma, zpravidla jsou časově kratší neţ kongresy. Hlavními body konference jsou diskuze, hledání faktů a konzultace.  sympozium – setkání úzce specializovaných odborníků, jejichţ cílem je najít řešení pro konkrétní problém. Sympozium je charakterizováno monotematičností.  seminář – kolokvium, panelová diskuze, skupinové interview – forma kolektivního odborného studia, jehoţ cílem je intenzivní pracovní jednání, odborná výměna názorů a zjištění společných zájmů. tematického zaměření akce – např. obchodní, profesní, vědecké, náboţenské, vzdělávací, odborové, společenské atp. struktury účastníků – struktura účastníků je dána např. tím, kolik je vlastních účastníků, kolik hostů apod. významu – místní, regionální, národní, mezinárodní, kontinentální, světové možnosti účasti – otevřené a uzavřené. Otevřené kongresové akce jsou přístupné i ostatní veřejnosti, zatímco uzavřené jsou určeny pouze pro předem známému počtu účastníků. způsobu organizace – pravidelné, nepravidelné, putovní, s dálkovým přenosem informací - telekongresy (video congress), telekonference (video conference).

Podmínky pro kongresový cestovní ruch Pro pořádání kongresových akcí je nutné splňovat několik podmínek. Mezi tyto podmínky patří především image, doprava a dostatečná kongresová a ubytovací kapacita. Pozitivní image představuje jeden ze základních faktorů při rozhodování o místě konání kongresových akcí. Image destinace je tvořena dobrou pověstí a turistickou atraktivitou. Místo pořádání by mělo být politicky stabilní, ekonomicky vyspělé, mělo by disponovat historickými a kulturními tradicemi, mělo by mít zkušenosti s pořádáním významných akcí.9 Poskytování kongresových akcí vyţaduje existenci specifické materiálně-technické základny, která umoţňuje ubytování, stravování, jednání, efektivní vyuţití volnočasových aktivit. Většina účastníků kongresových akcí je ubytována v hotelích vyšší třídy 4 aţ 5 *, které disponují vhodnými prostory na pořádání kongresů, konferencí a seminářů. Velké kongresové akce vyţadují specializované zařízení a budovy, mezi které patří kongresové paláce, kongresová a konferenční centra. Vhodné konferenční prostory nabízejí i vysoké školy, univerzity a kulturně-společenská centra. Menší část kongresových akcí bývá pořádána i v 9

Event marketing v cestovním ruchu. Marketing MICE pro střední management. 2007. Str. 93.

11

netradičních zařízeních jako např. v říčních nebo námořních lodích (Orieška, 2003). Tvůrci nabídek ve snaze dosáhnout co nejvyšší kvality a originality nabízení v současné době i jiná specifická místa konání, jako jsou historické objekty, hrady, zámky, bývalé kláštery apod.10 Úskalím neobvyklých prostor bývá horší zázemí, technické, dopravní a jiné podmínky. Dalším významným kritériem poskytování kongresových akcí je doprava. Pořádání kongresových akcí si vyţaduje existenci kvalitní dopravní infrastruktury. Pro významné mezinárodní akce je nutná blízkost mezinárodních letišť, která jsou schopna zabezpečit rozsah specializovaných sluţeb pro kongresové účastníky, jako např. separované VIP odbavení, shromaţďovací prostory a dostatečnou bezpečnost. K transferům vyuţívají účastníci kongresů sluţeb autobusových dopravců, provozovatelů taxi a dalších poskytovatelů smluvní dopravy.11 Vzhledem k tomu, ţe součástí kongresového cestovního ruchu jsou i četné doprovodné programy, patří mezi důleţité faktory ovlivňující pořádání kongresových akcí také kulturněhistorický a přírodní potenciál. K úspěšnosti na trhu kongresového cestovního ruchu je nutná kombinace místních zdrojů a nabízených sluţeb jednotlivých poskytovatelů sluţeb takovým způsobem, aby docházelo k aktivizaci potenciálních návštěvníků (VYSTOUPIL, 2007). Kongresová města Na základě potenciálu pro kongresový cestovní ruch se města rozdělují do tří skupin12:  města první volby: disponují ubytovací kapacitou 2 – 3 tis. hotelových pokojů v 4* a 5* třídě, mají mezinárodní letiště s přiměřeným spojením do hlavních center, mají jedno nebo více kongresových center, nabízejí vhodné přírodní a turistické atraktivity v dostupném okolí, nabízejí adekvátní rozsah stravovacích zařízení a kompletních doprovodných sluţeb,  města druhé volby: disponují ubytovací kapacitou 1 – 1,5 tis. hotelových pokojů v 4* a 5* třídě, mezinárodní letiště je v dojezdové vzdálenosti dvou hodin, mají kongresové centrum, nabízejí v hodné přírodní a turistické atraktivity v dostupném okolí, nabízejí adekvátní rozsah stravovacích zařízení a kompletních doprovodných sluţeb,  města třetí volby: disponují ubytovací kapacitou 0,5 – 1 tis. hotelových pokojů v 4* a 5* třídě, mezinárodní letiště je v dojezdové vzdálenosti větší neţ 2 hodiny, mají kongresové centrum, nabízejí adekvátní rozsah stravovacích zařízení a kompletních doprovodných sluţeb.

10

Event marketing v cestovním ruchu. Marketing MICE pro střední management. 2007. Str. 93. Event marketing v cestovním ruchu. Marketing MICE pros střední management. 2007. Str. 93. 12 Kongresový a incentivní cestovní ruch. 2006. Str. 7. 11

12

Funkce kongresového cestovního ruchu Kongresový cestovní ruch plní několik funkcí ke vztahu k jednotlivci i ke společnosti (Orieška, 2003):  vědecko-informační funkce – na základě této funkce probíhá vzájemné seznámení odborníků z různých vědeckých, technických, společenských oblastí a je umoţněna výměna poznatků a zkušeností, získávání nových informací, navazování pracovních kontaktů, rozšiřování vědecké a odborné spolupráce.  kulturně-poznávací funkce – prostřednictvím této funkce účastníci kongresového cestovního ruchu poznávají destinace konání kongresové akce, její kulturní a historické památky, tradice a zvyky; účastní se různých kulturně-společenských a sportovních akcí.  ekonomická funkce – pořádání kongresových akcí je velkým ekonomickým přínosem, účastníci mají vyšší výdaje neţ běţní turisté, především proto, ţe jim většinu výdajů hradí zaměstnavatel. Význam kongresového cestovního ruchu se tak výrazně podílí na HDP, zaměstnanosti, na devizových příjmech, na vytváření podnikatelských příleţitostech, na multiplikačním efektu.  faktor regionálního rozvoje – díky tomu, ţe jsou na pořádání kongresových akcí zainteresovány mnohé podnikatelské i nepodnikatelské subjekty působící v destinaci, stává se kongresový cestovní ruch faktorem přispívajícím k regionálnímu rozvoji.

1.2 Incentivní cestovní ruch Incentivní cestovní ruch - často označován také motivační, pobídkový nebo stimulační – je forma cestovního ruchu, a současně také nástroj managementu, nabízející svým účastníkům záţitek s cílem motivovat zaměstnance k vyšším pracovním výkonům. Cílem incentivních akcí je ocenit pracovní úspěch nebo trvalé výsledky zaměstnanců popř. obchodních partnerů. Slouţí také k posílení sociálních vazeb mezi jednotlivými zaměstnanci. Stimulační pobyty se nevztahují jen na zaměstnance, ale i na partnery, distributory, novináře a zákazníky. Nejčastějšími účastníky této formy jsou ocenění pracovníci nebo obchodní partneři se svými rodinnými příslušníky (Orieška, 2003). Stejně tak jako kongresový cestovní ruch má i incentivní cestovní ruch svá specifika. Incentivní cestovní ruch je částečně spojen s volným časem, ale také i s pracovním časem účastníků. Tato forma cestovního ruchu má výlučně podobu vázaného (sociálního) cestovního ruchu, účast je vţdy hrazena třetí osobou. Pořádání incentivních akcí vyţaduje vysokou úroveň a komplexnost sluţeb. Kaţdá incentivní akce je připravena dle individuálních přání objednavatele s ohledem na skladbu a počet účastníků. Jedná se vţdy o uzavřenou skupinu účastníků, která má svůj samostatný program, který musí sestávat z originálních a 13

nadstandardních prvků vedoucích k umocnění záţitku a tím zvýšení motivační funkce. Podíl relaxační, pracovní a vzdělávací sloţky se u jednotlivých programů výrazně liší. S rostoucí délkou incentivní cesty zpravidla klesá podíl odborné náplně a více času je věnováno společenským, sportovním a jiným aktivitám.13 Kromě sportovních aktivit, prohlídek historických památek, návštěvy kulturních akcí atp. jsou do programu stále častěji začleňovány činnosti podporující rozvoj osobnosti, tvořivosti a mezilidských vztahů, v některých případech je hlavním účelem cesty teambuilding (budování kolektivu).14 Teambuilding je zaměřen na kvalitu vztahů uvnitř organizace. Prostřednictvím týmových aktivit a her je rozvíjena komunikace, asertivita, odolnost proti stresu a schopnost přijímat změny.15 Podmínky incentivního cestovního ruchu Incentivní cestovní ruch musí splňovat několik podmínek ke své realizaci. Tyto podmínky jsou téměř shodné s podmínkami kongresového cestovního ruchu. Jedná se o image destinace, materiálně-technickou základnu a dopravu. Protoţe se u incentivních akcí klade důraz na volnočasové aktivity, upřednostňují se destinace, které mají dobrou pověst a tradici v cestovním ruchu a hotelnictví, disponují přírodním potenciálem, významnými společenskými, sportovními a kulturními akcemi. Poţadavky na dopravní obsluţnost jsou vzhledem k hlavnímu poţadavku na nevšednost programu ve srovnání s kongresovými akcemi niţší. Nicméně potenciál incentivních destinací významně zvyšuje existence dálnic a rychlostních silnic spojujících místo konání s metropolí a významnými regionálními centry. Pouze v případě akcí s mezinárodní účastí jsou poţadavky na dopravní dostupnost srovnatelné. Účastníci vyuţívají nejčastěji smluvní autobusovou dopravu, malá část preferuje individuální dopravu. Místem konání incentivního cestovního ruchu bývá zpravidla hotel s dostatečnou kapacitou pro všechny účastníky s moţností kulturního, zábavního, sportovního a relaxačního vyţití. Nejčastěji je poţadována hotelová kategorie 3 * aţ 4 *, v případě top managementu nebo nejvýznamnějších obchodních partnerů i vyšší. Kvalita konferenčních moţností a realizačních prostor není tak důleţitá jako u kongresového cestovního ruchu, pro incentivní účastníky jsou dostačující zasedací prostory s kapacitou 50 - 100 osob se základním technickým vybavením.16

13

Event Marketing v cestovním ruchu. Event Marketing MICE pro střední management. 2007. Str. 23, 97. MICE handbook. Str. 9. 15 Event Marketing v cestovním ruch. Event Marketing MICE pro střední management. 2007. Str. 99. 16 Kongresový a incentivní cestovní ruch. 2006. Str. 14 – 15. 14

14

1.3 Veletržní cestovní ruch Výstavy a veletrhy jsou nezastupitelným nástrojem marketingové komunikace, který posiluje image firem. Veletrhy jsou místem setkávání a záţitků, které působí na všechny smysly. Pořádání výstav a veletrhů má výrazný vliv na ekonomiku. Účastníci veletrţních a výstavních akcí mohou být z řad odborné, profesionální, laické nebo i smíšené veřejnosti. Nedílnou součástí výstav a veletrhů jsou doprovodné programy, které jsou zaměřeny na určité cílové skupiny – odbornou veřejnost, laickou veřejnost, VIP hosty, obchodní partnery a novináře. Mezi odborné doprovodné akce patří např. kongresy, konference a sympózia, odborné semináře, firemní prezentace, kontrakční burzy, burzy pracovních příleţitostí atp. Mezi ostatní doprovodné akce patří např. kulturní akce a události, soutěţe, sportovní a zábavné akce aj. Podmínky pro tuto formu cestovního ruchu jsou obdobné s podmínkami kongresového. Veletržní a výstavní akce Stejně tak jako kongresové akce, mají i výstavní a veletrţní akce mnoho podob a rozlišují se podle různých hledisek. Neexistuje jednotná klasifikace a ani přesné vymezení pojmů (Vysekalová a kol., 2004). Z obchodního pohledu se dělí jednotlivé akce na (Vysekalová a kol., 2004):  komerční – prezentační akce produktů, sluţeb a poznatků firem, které mají prodejní nebo kontraktační charakter, či kombinaci obou charakterů. Komerční akce mají krátkodobý charakter v rozmezí 1 – 10 dnů, slouţí k posílení obchodních vztahů a k budování image. U prodejních výstav se produkty firem prodávají primárně přímým způsobem. Tento typ platí pro obory, jejichţ produkty se pohybují ve stovkách a tisících korunách. Návštěvnickou skupinou jsou koneční zákazníci – široká veřejnost. Jedná se zpravidla o lokální výstavy. Na rozdíl od prodejních výstav je u kontrakčních výstav cílem vytvoření prostředí k sjednávání obchodních smluv a partnerství. Utváří se zde budoucnost a charakter celého odvětví. Návštěvnickou skupinou jsou primárně zástupci firem a nákupčí – odborná veřejnost. Kontrakční pojetí je spjato s mezinárodními veletrhy. U kombinovaných kontrakčně-prodejních akcí se střetávají oba předchozí cíle. Zpravidla zde bývají vyčleněny ryze prodejní a kontrakční části. Jedná se převáţně o národní veletrhy a výstavy.  nekomerční – umělecké, sběratelské a informační akce dlouhodobého či putovního charakteru.

15

Mezi jednotlivé formy výstavních a veletrţních akcí patří (Orieška, 2003):

 výstava – akce zaměřená na předvádění výrobků a prezentací. Výstava zpravidla nemá komerční zaměření, nýbrţ společenské, kulturní nebo vzdělávací.  veletrh – pravidelně pořádaná, zpravidla tematicky komponovaná kontrakční a prodejní výstava. Veletrh je obvykle přístupný široké veřejnosti.  workshop – akce je spojena nejenom s verbální výměnou zkušeností, ale i s moţností praktického získání dovedností v určité oblasti. Workshop je zaměřen na navazování kontraktů. Není obvykle přístupný laické veřejnosti. Jednotlivé formy lze dělit podle oborového členění: např. všeobecné, specializované, dopravní, gastronomické, ekologické, energetické, zaměřené na automobilismus, chemii, klimatizaci, kulturu, marketing, cestovní ruch apod.

Z geografického hlediska lze dělit výstavy a veletrhy na (Vysekalová a kol., 2004):  lokální – určeno pro vystavovatele a návštěvníky z dané lokality – např. z jednoho města.  regionální – dosah zahrnuje kromě místa konání i jeho blízké okolí v dojezdové vzdálenosti cca 10 – 50 km.  národní – vystavovatelé i návštěvníci jsou z dané země.  kontinentální – firmy i návštěvníci jsou z několika států jednoho kontinentu.  mezinárodní – akce, která má buď 20% podíl výstavní plochy obsazené zahraničními vystavovateli, nebo 20 % zahraničních vystavovatelů, nebo 4 % zahraničních návštěvníků.

16

2 Metodika a zdroje dat K problematice MICE cestovního ruchu neexistuje mnoho kniţních publikacích, proto byly pouţity především internetové zdroje – internetové články, publikace a internetové portály jednotlivých organizací působících v oblasti MICE cestovního ruchu. Kromě internetových zdrojů a kniţních publikací byly pouţity články z odborného časopisu COT business, věnující se oblasti cestovního ruchu. Za nejvýznamnější internetové stránky lze povaţovat webové stránky mezinárodních organizací ICCA - International Congress and Convention Association, UIA - The Global Association on the Exhibition Industry - Mezinárodní asociace veletržního průmyslu a UFI The Global Association on the Exhibition Industry, ze kterých byly čerpány stěţejní statistiky. Dále pak webové stránky jednotlivých destinačních Convention Bureaus a oficiálních subjektů (MMR, Czechtourism, Austriainfo, Slovenská agentura pro cestovný ruch, Hungarian National Tourist Office, úřad Jihomoravského kraje aj.) zastřešujících cestovní ruch v destinacích a jednotlivých aktérů působících v oblasti MICE cestovního ruchu. Ze statistických dat získaných na těchto webových stránkách byl analyzován současný stav a historie MICE cestovního ruchu ve světě se zaměřením na Evropu a Českou republiku. Pozornost byla zaměřena na podíl jednotlivých kontinentů v kongresovém a veletrţním cestovním ruchu, počet jednotlivých akcí a účastníků, sezónnost a nejvýznamnější města a státy. V rámci České republiky byla v oblasti kongresového cestovního ruchu pouţita data ČSÚ, na základě kterých byl hodnocen podíl jednotlivých krajů na této oblasti cestovního ruchu, počet kongresových akcí a jejich účastníků v jednotlivých kategoriích hromadného ubytovacího zařízení. Data v oblasti veletrţního cestovního ruchu byla čerpána z organizace SOVA ČR. Podle těchto dat byl analyzován počet veletrţních a výstavních akcí v jednotlivých letech a vývoj výstavní plochy největších výstavišť v České republice. Zdrojem dat pro srovnání vybraných středoevropských zemí – České republiky, Maďarska, Slovenska a Rakouska byly jednotlivé státní Convention bureaus a oficiální organizace cestovního ruchu. Na základě těchto dat byl popsán vývoj akcí, počtu účastníků, sezónnosti v jednotlivých státech a jejich hlavních městech. V oblasti veletrţního cestovního ruchu byl popsán vývoj u významných výstavišť. Pro rozbor problematiky cestovního ruchu v České republice se zaměřením na Jihomoravský kraj byla zdrojem dat publikace privátní organizace KPMG Česká republika věnující se problematice kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu, dále pak koncepční programy Jihomoravského kraje a Statutárního města Brna a konsolidované výroční zprávy brněnských veletrhů. K metodám pouţitým v této práci patří sběr a třídění dat, analýza, syntéza a komparace. 17

3 Mezinárodní trh MICE cestovního ruchu se zaměřením na Českou republiku Charakteristika trhu MICE cestovního ruchu je podmíněna existencí věrohodných statistických informací. Sběrem informací o MICE cestovním ruchu se zabývá několik mezinárodních organizací. V kongresovém cestovním ruchu jsou to např. organizace UIA (Union of International Associations) – Unie mezinárodních sdruţení, ICCA (International Congress and Convention Association) – Mezinárodní sdruţení pro kongresy a konference, AIPC (Association of Congress Centres) – Mezinárodní asociace kongresových center. V České republice eviduje kongresové a konferenční akce Český statistický úřad. Mezinárodním statistikám ve veletržním cestovním ruchu se věnuje např. organizace AUMA (Ausstellung- und Messe-Ausschuss der Deutschen Wirtschaft) – Výbor výstav a veletrhů německého hospodářství a UFI (The Global Association on the Exhibition Industry) – Mezinárodní asociace veletrţního průmyslu. V České republice shromaţďuje data veletrţního cestovního ruchu profesní organizace SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletrţních a výstavních akcí ČR). Dílčí a doplňkové statistiky shromaţďují i organizátoři jednotlivých MICE akcí. Kaţdá organizace si stanovila odlišná kritéria pro zařazení do svých statistik (Havel a Jánoška, 2008). Souhrnem dat v oblasti incentivního cestovního ruch se zabývá např. SITE (The SITE Foundation Industry Report), ale jelikoţ tato oblast představuje stále oblast s nedostatkem výzkumů17, nebude zde blíţe popsána.

3.1 Statistiky kongresového cestovního ruchu 3.1.1 Organizace UIA UIA je nezisková organizace, jejímţ posláním je monitorování mezinárodních neziskových organizací, jejich klasifikování, sledování zájmů a trendů. Organizace monitoruje od roku 1910 mezinárodní kongresy a konference. Své statistiky provádí na základě ověřovaných informací jednotlivých členských organizací.18 Statistiky UIA sledují:  akce pořádané a/nebo financované mezinárodními organizacemi, které jsou uvedeny ve Výroční zprávě mezinárodních organizací (Yearbook of International Organisations) a Kalendáři mezinárodních kongresových akcí (International Congress Calandar). Patří sem zejména zasedání nejvyšších orgánů mezinárodních organizací, výroční shromáţdění, konference, sympozia, regionální zasedání mezinárodních organizací. 17 18

Event Marketing v cestovním ruchu. Event Marketing MICE pro střední management. Str. 106. Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Str. 73.

18

 setkání na národní úrovni, která organizují pobočky mezinárodních sdruţení. Setkání musí splňovat následující kritéria:  minimální počet účastníků je 300,  podíl zahraničních účastníků je alespoň 40 %,  účastníci jsou z nejméně pěti států,  doba trvání akce je alespoň tři dny. UIA nezařazuje do svých statistik setkání na národní úrovni, náboţenská, didaktická, politická, obchodní a sportovní setkání.19

Kongresové akce dle kontinentů Nejvíce kongresových akcí se koná dlouhodobě v Evropě. Významné podíly má i Amerika a Asie. Nejméně kongresových akcí se pořádá v Africe a Austrálii. Graf 1: Podíl kontinentů na kongresových akcích v roce 2009 podle UIA

Zdroj: International Meetings Statistics 2009. Dostupné na: http://www.uia.be/node/325603. Vlastní úpravy

V rozmezí let 1999 – 2009 hostí nejvíce kongresových akcí evropské destinace. Jejich podíl se udrţuje v rozmezí 52 – 69 %. V posledních letech podíl Evropy mírně klesá. S odstupem následují destinace v Americe s 15 – 22% podílem, a v Asii s 12 – 23% podílem. Zatímco podíl v Americe také klesá, tak v Asii kaţdoročně narůstá. Volně dostupné statistiky UIA od roku 2005 nerozlišují mezi Severní a Jiţní Amerikou. Do roku 2004 je podíl mezi severní a jiţní částí následující:  r. 1999 – SA – 16,2 %, JA – 5,0 %,  r. 2000 – SA – 17,2 %, JA – 5,1 %,  r. 2001 – SA – 16 %, JA - 5,2 %,  r. 2002 – SA – 16,5 %, JA – 4,7 %,  r. 2003 – SA – 14,9 %, JA – 6,0 %,  r. 2004 – SA – 13,9 %, JA – 6,4 %. 19

http://www.uia.be/node/319220

19

Zatímco v Severní Americe podíl klesal, v latinské Americe vzrůstal. Podíl afrických destinací se pohybuje v rozmezí 3,9 – 4,9 %. Nejméně kongresových akcí je pořádáno v Austrálii a Pacifiku, které se podílí na kongresových akcích 2,4 – 4,4 %.

Tabulka 1: Podíl kontinentů na kongresových akcích (v %) podle UIA 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 56,9 56,2 57,7 56,7 58,3 56,8 57,3 59 53,8 52,7 Evropa 13,4 13,1 12,8 13,7 12,9 14,9 14,6 15,3 19,9 21,7 Asie 21,2 22,3 21,2 21,2 20,9 20,3 20,4 18,5 19,2 17,8 Amerika 4,7 4,0 4,3 4,6 4,8 4,8 4,8 4,5 3,9 4,7 Afrika 3,8 4,4 4,1 3,8 3,1 3,2 2,9 2,6 3,2 3,1 Austrálie Zdroj: Statistics compiled by the UIA. Dostupné na: http://www.uia.be/stats. Vlastní úpravy. a Pacifik

54,1 23,1 15,7 4,9 2,4

Ačkoliv se nejvíc kongresových akcí odehrává v evropských destinacích, tak první dvě příčky v jednotlivých zemích obsazují v roce 2009 mimoevropské země – USA a Singapur. Pátá příčka patří Japonsku. Zbylých sedm zemí z TOP 10 je jiţ evropských a to převáţně západoevropských. V roce 2010 se Japonsko dostalo na druhou příčku za USA a do TOP 10 se dostala také další mimoevropská země - Korejská republika. Počet akcí v některých zemích vzrostl, v některých klesl. Tabulka 2: Počet kongresových akcí v jednotlivých zemích podle UIA 2009

Země

Počet akcí

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

USA Singapur Francie Německo Japonsko Belgie Nizozemsko Rakousko Itálie Španělsko

1085 689 632 555 538 470 458 421 391 365

Procentuální podíl na všech akcích

2010

9,4 6,0 5,5 4,8 4,7 4,1 4,0 3,7 3,4 3,2

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Země

Počet akcí


USA Japonsko Singapur Francie Belgie Španělsko Německo Korejská Velká Británie reppblika Rakousko

936 741 725 686 597 572 499 464 375 362

8,1 6,5 6,4 6,0 5,2 5,0 4,3 4,0 3,3 3,1

Zdroj: International Meetings Statistics 2009 a International Meetings Statistics 2010. Dostupné na: http://www.uia.be/node/325603 a http://www.uia.be/sites/uia.be/files/documents/statistics/press/press11.pdf. Vlastní úpravy.

Nejvíce kongresových akcí mezi městy se v roce 2009 pořádalo v Singapuru, který s podstatným odskokem následují evropská města. Z mimoevropských destinací je zde zastoupeno uţ jen asijské město Soul. V TOP 10 se na sedmé pozici umístila Praha. V roce 2010 zůstalo pořadí na prvních čtyřech příčkách nezměněno. V TOP 10 se nově umístilo Tokio a Madrid, Praha a Stockholm TOP 10 naopak opustili. 20

Tabulka 3: Počet kongresových akcí v jednotlivých městech podle UIA 2009

Město

Počet akcí

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Singapur Brusel Paříţ Vídeň Ţeneva Berlín Praha Stockholm Soul Barcelona

689 395 316 311 183 171 170 159 151 148


2010

6,0 3,4 2,8 2,7 1,6 1,5 1,5 1,4 1,3 1,8

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Město

Počet akcí


Singapur Brusel Paříţ Vídeň Soul Barcelona Tokio Ţeneva Madrid Berlin

725 486 394 257 201 193 190 189 175 165

6,5 4,4 3,6 2,3 1,8 1,7 1,7 1,7 1,6 1,5

Zdroj: International Meetings Statistics 2009 a International Meetings Statistics 2010. Dostupné na: http://www.uia.be/node/325603 a http://www.uia.be/sites/uia.be/files/documents/statistics/press/press11.pdf. Vlastní úpravy.

3.1.2 Organizace ICCA Mezinárodní kongresová asociace ICCA patří mezi nejvýznamnější subjekty, které se věnují mezinárodnímu kongresovému cestovnímu trhu. Jednotliví členové se podílejí na organizaci mezinárodních kongresových akcí, ubytování a transportu účastníků. Statistické údaje organizace shromaţďuje od roku 1972 pomocí průzkumu u všech organizací, které jsou zahrnuty v databázi organizace, prostřednictvím kalendáře události členů a zpracováním specifických výzkumných projektů.20 Na rozdíl od organizace UIA rozlišuje organizace ICCA mezinárodní setkání především podle iniciátora akce, kterým můţe být subjekt s firemního sektoru, mezinárodní vládní organizace nebo asociace. Mezinárodní setkání jsou rozdělena na:  setkání firemního sektoru, které se dělí ještě na interní, externí a smíšená setkání,  setkání mimo firemní sektor, kam patří setkání Mezinárodních vládních organizace a Mezinárodních nevládních organizací (asociací). Do segmentu nevládních organizací se řadí např. lékařské kongresy a konference, vědecká setkání, setkání obchodních organizací, profesních sdruţení apod. Setkání zahrnuta do statistiky ICCA musí splňovat následující kritéria:  kongresová akce je pořádána pravidelně,  rotuje minimálně mezi třemi zeměmi,  účast je alespoň 50 delegátů.21

20

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Statistics Report. The International Association Meetings Market. 2000 – 2009. Dostupné na: http://www.iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=1130. 21

21

Podle údajů ICCA vzrostl počet kongresových akcí od roku 1999 do roku 2009 o 3870 a rostl i v následujícím roce. Tabulka 4: Počet kongresových akcí evidovaných ICCA Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Počet akcí

4424

5101

5069

5898

5978

7147

7232

7648

7578

7475

8294

9120

Zdroj: Statistics Report. The International Association Meetings Market. 2000 – 2009. Dostupné na http://www.iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=1130. Statistics Report 2010. Dostupné na http://iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=1246.

Také ve statistikách ICCA patří prvenství v kongresových akcích evropským destinacím. Evropu následují Asie a Amerika. Nejméně akcí taktéţ připadá na africké a australské destinace. Ačkoliv je Evropa stále nejpopulárnější destinace, tak její podíl za posledních let pozvolna klesá. Naopak větší podíl stále postupně získávají destinace Afriky, Asie a Jiţní Ameriky. Podíl Jiţní Ameriky dosáhl největšího podílu za předchozích deset let. Stejné pořadí kontinentů je i podle účastníků na konferenčních akcích. Nejvíce kongresových akcí se v roce 2010 pořádalo v hotelích (43,1 %), dále v konferenčních a kongresových centrech (26,3 %) a v univerzitách (21,1 %). Zbylých 9,5 % akcí se konalo v jiných zařízeních. Co se tematického zaměření týče, tak nejvíce akcí se konalo v oboru medicínských věd (18,1 %), technologie (14,5 %), vědy a výzkumu (13,4 %), průmyslu (6,9 %) a vzdělání (5,8 %).22 Graf 2: Počet kongresových akcí dle Graf 3: Počet účastníků dle jednotlivých jednotlivých kontinentů v roce 2010 kontinentů v roce 2010

10,0% 10,9%

3,0%3,1%

Evropa

10%

Asie

Evropa Asie

Severní Amerika 54,0% Jižní Amerika

19,0%

3% 3%

16%

49%

Austrálie

19%

Afrika

Severní Amerika Jižní Amerika Austrálie Afrika

Zdroj: Statistics Report 2010. Dostupné na http://iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=1246 .Vlastní úpravy.

Pro pořádání kongresových akcí jsou nejoblíbenější měsíce září (16 %), červen (14 %), říjen (13 %) a květen (12 %). Nejméně oblíbené jsou naopak měsíce leden (2 %), únor (3 %), prosinec (3 %) a březen (5 %). Období od prosince do března je tedy pro kongresový cestovní ruch mimosezónní. 22

Statistics Report. The International Association Meetings Market. 1999 – 2008. Dostupné na http://www.iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=876.

22

Graf 4: Sezónností kongresových akcí ve světě v roce 2010

Zdroj: Statistics Report 2010. Dostupné na http://iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=1246

Stejně tak jako ve statistikách UIA patří i zde první místo v TOP 10 Spojeným státům americkým, které zde následuje Německo. Těmto dvěma zemím patří první dvě příčky dlouhodobě. Na dalších pozicích se pravidelně umisťují západoevropské země. Z mimoevropských destinací se do TOP 10 řadí Brazílie, Japonsko a Čína. Česká republika obsadila v roce 2009 se 104 kongresovými akcemi 28. pozici a v roce 2010 se 103 akcemi 30. pozici. Na rozdíl od TOP 10 UIA se zde neřadí Singapur na přední příčky. Do TOP 10 se v roce 2010 dostalo Švýcarsko, které nahradilo na 10. pozici Rakousko a Nizozemí, které klesly na 13. a 14. Místo.

23

Tabulka 5: Počet kongresových akcí v jednotlivých zemích podle ICCA 2009

Země

Počet akcí

Procentuální podíl ze všech akcí

2010

Země

USA 595 7,2 USA 1. Německo 458 5,5 Německo 2. Španělsko 360 4,3 Španělsko 3. Itálie 350 4,2 Velká Británie 4. Velká Británie 345 4,1 Francie 5. Francie 341 4,1 Itálie 6. Brazílie 293 3,5 Japonsko 7. Japonsko 257 3,1 Čina 8. Čína 245 3,0 Brazílie 9. Rakousko 236 2,8 Švýcarsko 10. Nizozemí 236 2,8 Česká 104 1,3 Česká 28. 30. Zdroj: Statistics Report. The International Association Meetingsrepublika Market. 2000 republika 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

http://www.iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=1130. Statistics http://iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=1246. Vlastní úpravy.

Report

Počet akcí

Procentuální podíl ze všech akcí

623 542 451 399 371 341 305 282 275 244

6,8 5,9 4,9 4,3 4,1 3,7 3,3 3,1 3,0 2,7

103

1,1

– 2009. Dostupné na 2010. Dostupné na

Co se měst týče, tak prvenství patří po dobu šesti po sobě následujících let Vídni. Počet kongresových akcí ve Vídni do roku 2009 stoupal, v roce 2010 poklesl o šest akcí. Stejně tak jako v roce 2009 i v roce 2010 tvoří Barcelona, Paříţ, Berlín a Singapur TOP 5. V roce 2010 se do TOP 10 dostal ze 17. pozice Istanbul a Sydney, která byla v předešlém roce aţ na 27. místě. Praze v roce 2009 náleţela s 86 kongresovými akcemi 15. příčka, v roce 2010 si pak Praha o čtyři příčky pohoršila, ačkoliv počet akcí se sníţil pouze o jednu. Tabulka 6: Počet kongresových akcí v jednotlivých městech podle ICCA 2009 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 10. 15.

Město Vídeň Barcelona Paříţ Berlín Singapur Kodaň Stockholm Amsterodam Lisabon Peking Praha

Počet akcí 160 135 131 129 119 103 102 98 98 96 86

Procentuální podíl na všech

2010

Město

akcích 1,9 1,6 1,6 1,5 1,4 1,2 1,2 1,1 1,1 1,1 1,0

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 19.

Vídeň Barcelona Paříţ Berlín Singapur Madrid Istanbul Lisabon Amsterodam Sydney Praha

Počet akcí 154 148 147 138 136 114 109 106 104 102 85

Procentuální podíl na všech akcích 1,7 1,6 1,6 1,5 1,5 1,3 1,2 1,2 1,1 1,1 0,9

Zdroj: Statistics Report. The International Association Meetings Market. 2000 – 2009. Dostupné na http://www.iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=1130. Statistics Report 2010. Dostupné na http://iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=1246. Vlastní úpravy.

24

3.1.3 Česká republika - Český statistický úřad V České republice se sběrem informací o kongresovém cestovním ruchu zabývá Český statistický úřad (ČSÚ). ČSÚ shromaţďuje data z kongresů a konferencí uskutečněných pouze v hotelích a ostatních hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) na základě dotazníků. Statistiky tedy nezahrnují kongresy a konference pořádané v kongresových centrech, výstavištích, vysokých školách, historických sálech a jiných prostorech. Do roku 2008 byly do dat zahrnuty pouze kongresy a konference většího počtu účastníků s minimálním počtem 100 účastníků, od roku 2009 pak od 50 účastníků.23 Vzhledem k tomu, ţe statistiky ČSÚ zahrnují data pouze z HUZ lze povaţovat jejich vypovídajících schopnost za omezenou a zkreslenou. Počet kongresových a konferenčních akcí i účastníků na nich v ČR rok od roku stoupá. Velký skok od roku 2009 je způsoben zahrnutím i menších akcí. Většina akcí se uskutečnila v hotelích vyšší kategorie, přibliţně 55 % připadá na 4* hotely, 30 % na 3* hotely, 10 % na 5* hotely. Nejméně akcí se pořádá v hotelech niţší třídy a penzionech. Tabulka 7: Kongresy a konference v HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení Hotely ****

Hotely ***

Ostatní hotely a penziony

Ostatní ubytovací zařízení

Počet akcí

3 230

333

1 402

1 316

105

74

Počet účastníků

655 227

70 098

324 765

229 500

17 000

13 864

Počet akcí

3 518

436

1 513

1 333

128

108


702 586

103 011

337 894

219 102

22 836

19 743

Počet akcí

3 832

4 17

1 825

1 424

76

90


761 901

84 162

421 812

225 768

1 4443

15 716

Počet akcí

9 411

639

4 808

3 633

76

255


1 192 909

101 883

654 874

401 743

11 096

23 313

Počet akcí

10 093

777

5 720

3 184

59

353


1 290 678

118 373

768 250

368 821

6 406

28 828

2010

2009

2008

2007

2006

Rok

HUZ celkem

Hotely *****

Zdroj: Konference v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr.

Největší počet kongresových a konferenčních akcí se tradičně uskutečňuje v hlavním městě Praze, kde se koná kaţdoročně téměř polovina všech akcí. Za poslední dva roky zde vzrostl 23

Kongresový a incentivní cestovní ruch. 2006. Str. 32.

25

počet akcí o 685. Na druhé místo se pravidelně řadí Jihomoravský kraj, který táhne především akademická a vědecko-výzkumná pozice Brna. I zde dochází k růstu akcí, ale ne tak značnému jako v Praze, počet vzrostl o 84 akcí. Třetí místo se dělí mezi Středočeský a Moravskoslezský kraj. Moravskoslezský kraj zaznamenal v posledních dvou letech pokles o 62 akcí. Ve Středočeském kraji přibyla pouhá jedna akce. Dalším krajem významným pro kongresové a konferenční akce je Vysočina, kde ale ovšem také došlo k poklesu akcí. Pokles akcí zaznamenávají také Plzeňský, Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj. K nárůstu naopak došlo v Jihočeském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Zlínském kraji. K nejslabším krajům v pořádání kongresových a konferenčních akcí patří podle statistik ČSÚ dlouhodobě Ústecký kraj a Karlovarský kraj. Graf 5: Podíl krajů na kongresových a konferenčních akcích v roce 2010 podle ČSÚ v %

Hlavní město Pr

3,4% 2,2%

7,1%

Středočeský kra Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

41,9%

16,9%

Ústecký kraj Liberecký kraj

Královéhradeck

Pardubický kraj

5,0%

Vysočina Zdroj: Konference 2,6%v hromadných ubytovacích http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr. Vlastní výpočty

2,8% 2,3%

0,8%

zařízeních

7,4% 1,2%

3,3% 3,1%

26

podle

krajů.

Dostupné

na

Jihomoravský kr

Olomoucký kraj Zlínský kraj

Moravskoslezsk

Tabulka 8: Kongresy a konference v HUZ podle krajů

ČR celkem Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj

Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků

Moravskoslezský kraj Zdroj: Konference v hromadných http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr.

2006 3230 655227 1360 284358 215 40962 71 10133 79 14330 79 30078 34 5097 36 6663 123 20621 80 10066 205 31716 540 131978 112 18238 126 19293 170 31694

2007 3518 702586 1415 302282 184 27310 68 9386 171 35397 80 34971 22 2730 35 6890 138 21647 63 8917 235 33671 593 131630 121 20470 129 21645 264 45640

ubytovacích

zařízeních

2008 3832 761901 1511 290649 148 21728 132 18019 154 40645 52 17997 5 590 129 28194 159 27938 77 11767 219 31540 649 167696 110 15772 118 17865 369 71501 podle

2009 9411 1192909 3545 484807 747 81524 196 20659 427 43205 71 11069 49 3707 194 30444 328 38534 314 27492 615 51411 1608 227786 227 27692 318 43880 772 100699 krajů.

2010 10093 1290678 4230 561130 748 93399 317 32375 334 43321 125 18072 85 5886 233 38450 286 31626 263 29108 505 45181 1692 222603 226 35445 339 35745 710 98337 Dostupné

na

3.2 Statistiky veletržního cestovního ruchu 3.2.1 Organizace UFI Organizace UFI je nepolitická mezinárodní asociace se sídlem v Paříţi. UFI vznikla v roce 1925 za účelem reprezentace světového veletrţního průmyslu. UFI sdruţuje členy působící ve veletrţním a výstavním cestovním ruchu V současné době má UFI 580 členů. UFI shromaţďuje důleţitá data a informace v tomto odvětví, ve kterých se zaměřuje na počet a plochu výstavišť, počet veletrţních akcí, sledování trendů atp. Následující data jsou srovnávaná ze dvou posledních statistik, které se vztahují na roky 2006 a 2011, počet akcí je v dostupných statistikách uváděn z let 2008 a 2010. 27

Stejně tak jako v kongresovém cestovním ruchu se i ve veletrţním cestovním ruchu odehrává nejvíce události v Evropě. V Evropě se nachází nejvíce veletrţních míst, především v západoevropských státech. Významná část veletrhů se odehrává také v Severní Americe. Dále následuje Asie. Nejméně veletrhů se pořádá v Latinské Americe, Africe a Austrálii. Počet veletrţních míst v Evropě zaznamenal v období mezi 2006 a 2011 růst o 4 % a v Asii o 3 %. V Severní Americe došlo naopak k 10% poklesu. U ostatních kontinentů nedošlo k ţádným změnám. Graf 6: Podíl veletržních míst podle kontinentů v roce 2006 a 2011 v %

Zdroj: The World map of exhibition venues and future trends 2006. Dostupné na http://www.ufi.org/media/publicationspress/2007_ufi_world_map_of_exhibition_venues.pdf. The 2011 World map of exhibition venues. Dostupné na http://www.ufi.org/Medias/pdf/thetradefairsector/surveys/ufi_world_map_of_exhibition_venues_december_2011 .pdf. Vlastní úpravy.

V roce 2006 evidovala organizace UFI 1 062 výstavních míst po celém světě s minimální plochou 5 tis. m2. Celková ploch těchto míst činila 27,6 ml. m2. V roce 2011 došlo k nárůstu evidovaných míst s minimální plochu 5 tis. m2 na 1 197, jejichţ celková plocha se nacházela na ploše 32,6 ml. m2. V tomto nárůstu tvořila zcela nová výstavní místa 54 %, a u 46 % jiţ existujících výstavních míst došlo k jejich rozšíření. Průměrný roční nárůst je 2,3 %. Tento nárůst je o 0,8 % niţší neţ očekávaný nárůst, který byl předvídán v roce 2007.24 24

Global Exibitions industry statistics. Dostupné na http://www.ufi.org/media/publicationspress/2010_exhibiton_industry_statistics.pdf. a The 2011 World map of exhibition venues. Dostupné na http://www.ufi.org/Medias/pdf/thetradefairsector/surveys/ufi_world_map_of_exhibition_venues_december_2011 .pdf.

28

Plocha výstavišť Nejvíce veletrhů a výstav se odehrálo ve sledovaném období na veletrţních místech o ploše 5 – 19 tis. m2, čtvrtina na ploše 20 – 49 tis. m2, menší část na ploše 50 – 99 tis. m2, a pouze 4 % patří významným veletrţním prostorům nad 100 tis. m2. Největší veletrţní prostory se nacházejí v Evropě. Ve všech kontinentech dochází ve sledovaném období k nárůstu veletrţních prostor. Tabulka 9: Plocha výstavišť podle kontinentů v roce 2006 a 2011

Evropa Severní Amerika Jižní Amerika Asie a oceánie Blízký Východ Afrika Svět 100 %

2006 2011 2006 2011 2006 2011 2006 2011 2006 2011 2006 2011 2006 2011 2006 2011

5 – 19 tis. m2

20 – 49 tis. m2

50 – 99 tis. m2

nad 100 tis. m2

286 304 270 292 22 48 63 74 22 19 14 15 677 752 64 % 64 %

109 119 64 65 12 17 55 70 7 10 9 19 256 280 24 % 24 %

35 37 20 26 4 15 18 28 2 3 2 1 81 100 8% 8%

35 36 5 6 16 12 1 1 47 55 4% 4%

Zdroj: The World map of exhibition venues and future trends 2006. Dostupné na http://www.ufi.org/media/publicationspress/2007_ufi_world_map_of_exhibition_venues.pdf. The 2011 World map of exhibition venues. Dostupné na http://www.ufi.org/Medias/pdf/thetradefairsector/surveys/ufi_world_map_of_exhibition_venues_december_2011 .pdf. Vlastní úpravy.

Významná veletržní místa V Evropě patří k nejvýznamnějším destinacím v pořádání výstav a veletrhů Německo s významnými veletrţními městy s výstavní plochou nad 100 tis. m2 Hannover, Frankfurt nad Mohanem, Kolín, Düsseldorf, Mnichov, Berlin, Norinberk, Essen a Lipsko. Dalšími významnými centry v Evropě s výstavní plochou nad 100 tis. m jsou Milano, Valencie, Paříţ, Birgmingham, Barcelona, Basilej, Madrid, Verona, Řím, Brno, Poznaň, Záhřeb, Utrecht a Ţeneva. V Americe jsou věhlasnými veletrţními centry města Chicago, Orlando, Las Vegas, Atlanta a New Orleans. V Asii se nachází největší veletrţní prostory v Šankhaji, Pekingu, Bankoku, Singapuru a Teheranu. Asijská města mají největší potenciál pro další rozvoj ve veletrţním cestovním ruchu.

29

V TOP 10 největších výstavišť zůstávají ve sledovaném období aţ na jednu výjimku stále stejná výstaviště. V roce 2011 se probojovalo z 20. místa na 4. místo čínské výstaviště, coţ potvrzuje domněnku, ţe největší potenciál k rozvoji mají především asijská města. TOP 10 v roce 2011 opustilo birminghamské výstaviště. Brněnské veletrhy si polepšily o jednu příčku. Tabulka 10: TOP 10 největších výstavišť světa v roce 2006 a 2011 Pořadí

Výstaviště

Plocha v m2

Pořadí

Výstaviště

Plocha v m2

1.

Messe Hannover

495 265

1.

Messe Hannover

466 100

2

Fiera Milano

345 000

2

Messe Frankfurt

345 597

3.

Messe Frankfurt

321 750

3.

Fiera Milano

345 000

4.

Kölnmesse

284 000

4.

Chinese Export and Import Guangzhou

338 000

5.

Messe Düsseldorf

251 038

5.

Kölnmesse

284 000

6.

Feria Valencia

230 602

6.

Messe Düsseldorf

262 704

226 069

7.

Paris Nord Villepinte

241 582

7.

Paris Expo Porte de Versailles

8.

Chicago - McCormick Place

204 467

8.

Chicago – McCormick Place

241 524

9.

Birmingham – The NEC

201 634

9.

Feria Valencia

230 602

10.

Paris Nord Villepinte

191 000

10.

Paris Expo Porte de Versailles

228 211

31.

Veletrhy Brno

110 000

30.

Veletrhy Brno

120 300

Zdroj: The World map of exhibition venues and future trends. Dostupné na http://www.ufi.org/media/publicationspress/2007_ufi_world_map_of_exhibition_venues.pdf. The 2011 World map of exhibition venues. Dostupné na http://www.ufi.org/Medias/pdf/thetradefairsector/surveys/ufi_world_map_of_exhibition_venues_december_2011 .pdf.

Počet akcí V roce 2008 se uskutečnilo celkem 31 400 akcí, na kterých se podílelo 2,9 mil. přímých vystavovatelů a které navštívilo 260 mil. návštěvníků. Akce se pořádaly na ploše 109 mil. m2. Nejvíce výstav se uskutečnilo v Evropě. V Severní Americe se uskutečnilo sice o pouhých 1 200 výstav méně, ale navštívilo je téměř o polovinu méně návštěvníků. I počet vystavovatelů byl téměř o polovinu menší neţ v Evropě. Podstatně méně akcí se uskutečnilo v Asii (bez Blízkého Východu) a Austrálii. Organizace UFI udává sečtené data těchto dvou světadílů dohromady. Ačkoli se zde konalo v porovnání s Evropou i Severní Amerikou poměrně méně výstav, je počet návštěvníků i vystavovatelů vysoký. Nejméně výstav se konalo na Blízkém Východě a v Africe.

30

O dva roky později se uskutečnilo celkem 30 700 akcí, které se konaly na celkové ploše 103 mil. m2. Na celkových akcích se podílelo 2,8 mil. přímých vystavovatelů a navštívil je stejný počet návštěvníků jako v roce 2008. Data z jednotlivých kontinentů v roce 2010 nejsou ve volně dostupné statistice bohuţel k dispozici. Tabulka 11: Počet výstav v jednotlivých kontinentech v roce 2008 2008

Počet výstav

Počet návštěvníků v mil.

Počet vystavovatelů v mil.

Evropa Severní Amerika Jižní Amerika Asie a Austrálie Blízký Východ Afrika

13 700 12 500 1 200 2 770 700 500

126,3 67,4 9,5 47,2 5, 7 2,4

1,4 750 000 110 000 520 000 64 000 27 000

Zdroj: Global Exibitions industry statistics. http://www.ufi.org/media/publicationspress/2010_exhibiton_industry_statistics.pdf.

Dostupné

na

3.2.2 SOVA ČR Organizace SOVA ČR ve svých statistikách kromě celkových akcí eviduje také od roku 1996 auditované akce, na kterých audit ověřuje pravdivost publikovaných údajů. Auditované akce přispívají k lepší transparentnosti a zvyšují důvěryhodnost výstavních a veletrţních aktivit (Vysekalová a kol, 2004: 34). Počet veletrţních akcí v České republice od roku 1999 poklesl. Zatímco v roce 1999 bylo evidováno 263 akcí, v roce 2009 jen 193. Od roku 2001 nejsou výkyvy v počtu celkových akcí jiţ tak značné. Od roku 2002 došlo k nárůstu podílu auditovaných akcí na celkových. Jejich podíl se pohybuje kolem 50 %. V letech 1999 – 2001 byl podíl auditovaných akcí v rozmezí 35 – 39 %. V roce 1996 činily auditované akce pouze 6,4 %. Stejně tak jako počet akcí, klesal i počet vystavovatelů. Nejvíce vystavovatelů bylo v letech 1999 a 2000, nejméně v roce 2009 a 2010. Počet návštěvníků byl naopak v letech 1999 – 2001 niţší neţ v současné době, od roku 2002 mírně narůstal, v letech 2008-2009 zaznamenával však jiţ pokles. Docházelo i k postupnému nárůstu vystavované plochy, která byla největší v letech 2006 – 2008. V roce 2009 byla naopak nejniţší za celé hodnocené období a v loňském roku došlo k mírnému nárůstu.

31

Tabulka 12: Veletržní akce evidované organizací SOVA ČR

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Počet akcí celkem

Počet auditovaných akcí

Podíl auditovaných akcí na celku (v %)

Počet vystavovatelů

263 233 212 201 203 205 227 218 196 205 193 192

92 91 83 105 100 113 114 113 102 103 91 82

35 39,1 39,2 52,2 49,3 55,1 50,1 51,8 52 50,2 47,2 42,7

42 671 39 088 33 638 31 740 31 460 29 843 32 289 31 388 30 116 31 707 28 458 21 345

Počet návštěvníků 2 614 130 2 656 636 2 614 130 2 729 416 3 345 550 3 229 814 3 169 951 3 149 624 2 872 119 3 007 545 2 717 869 2 950 405

Plocha v m2 887 722 889 192 877 288 850 566 909 661 927 018 996 314 1 055 415 1 023 754 1 067 787 816 554 863 889

Zdroj: Analýzy za rok 2010, 2009 a 2002. Dostupné na http://www.czechfairs.cz/kategorie.asp?idk=155. Vlastní úpravy.

K nejvýznamnějším veletrţním a výstavním společnostem patří v ČR pět organizací – Veletrhy Brno, Výstaviště České Budějovice, Incheba expo Praha, Výstavy Litoměřice a Výstaviště Flora Olomouc, které ovládají přes 91 % auditovaného trhu a více neţ polovinu celkového českého trhu. Důleţitou významnou společnosti jsou také Ostravské výstavy, které se často v TOP 5 střídají s Výstavami Litoměřice. Dlouhodobým lídrem jsou Veletrhy Brno, které se značným odstupem následují ostatní výstaviště. Na rozdíl od organizace UFI započítává SOVA ČR do plochy veškeré prostory, čili s volnou i krytou výstavní plochou. Tabulka 13: TOP 5 největších výstavišť v ČR 2009 Veletrhy Brno Výstaviště České Budějovice Incheba expo Praha Výstavy Litoměřice Výstaviště Flora Olomouc 2010 Veletrhy Brno Výstaviště České Budějovice Incheba expo Praha Výstavy Litoměřice Výstaviště Flora Olomouc

Plocha v m2 352 988 90 746 69 644 18 009 neuvedeno Plocha v m2 313 343 89 667 48 503 neuvedeno 15 556

Počet vystavovatelů 8 497 1 723 2 924 915 1 112 Počet vystavovatelů 7 423 2 273 1 754 neuvedeno 1 099

Počet návštěvníků 789 787 275 579 229 922 155 317 133 460 Počet návštěvníků 744 432 275 524 176 977 82 754 132 815

Zdroj: Analýza za rok 2009 a 2010. Dostupné na http://www.czechfairs.cz/kategorie.asp?idk=155.

V České republice působí šest společností, které organizují mezinárodní veletrhy podle kritérií UFI. V roce 2009 se zde pořádalo 46 akcí, coţ je více neţ polovina z 91 auditovaných 32

akcí. V relevantním srovnání s lichým rokem 2007 se počet mezinárodních akcí zvýšil o 5. Naopak v roce 2010 došlo ve srovnání s rokem 2008 k poklesu z 53 na 46 akcí. Mezi společnosti pořádající mezinárodní akce patří Veletrhy Brno, které mají dominantní postavení i v pořádání mezinárodních akcí a jejich podíl tvoří cca 67 %, Incheba expo Praha s podílem 13 %, Výstaviště Flora Olomouc s podílem 8,5 %, Ostravské výstavy s podílem 6,5 % a Progres Partner Advertising s podílem 4,5 %. Z uvedených statistik kongresového a veletrţního cestovního ruchu je zřejmé, ţe Evropa patří dlouhodobě na přední místa v pořádání MICE akcí. MICE cestovní ruch zde má velkou tradici, odehrává se zde naprostá většina kongresů, konferencí, seminářů, veletrhů, výstav a dalších událostí. Mezi nejvyhledávanější evropské destinace patří západoevropské státy. Jde o ekonomicky vyspělé země s atraktivními metropolemi, které mají dobrou dopravní infrastrukturu, tradici v cestovním ruchu a výborné moţnosti k pořádání kongresových a veletrţních akcí. Na významu ovšem od 90. let minulého století stále více nabývají státy střední a východní Evropy, u nichţ se předpokládá i do budoucna narůstající význam. V České republice je nejvýznamnější pro kongresový cestovní ruch hlavní město Praha a Jihomoravský kraj, pro veletrţní cestovní ruch města Brno, České Budějovice, Litoměřice, Olomouc, Ostrava a Praha.

33

4 Komparace MICE cestovního ruchu ve vybraných středoevropských zemích V této kapitole bude blíţe přiblíţen a porovnán MICE cestovní ruch čtyř středoevropských států České republiky, Maďarska, Rakouska a Slovenska. Zatímco Rakousko má na trhu kongresového cestovního ruchu dlouholetou úspěšnou tradici a patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější a nejoblíbenější kongresové destinace, tak Česká republika, Slovensko a Maďarsko vstoupily na kongresový trh teprve v 90. letech minulého století. V konkurenci se úspěšně dokázaly prosadit především jejich metropole Praha a Budapešť. Ve veletrţním a výstavním cestovním ruchu má dlouholetou a úspěšnou tradici i Česká republika. V této oblasti nehrají důleţitou roli pouze hlavní města, ale i řada ostatních. Všechny srovnávané země mají výhodnou geografickou polohu uprostřed evropského kontinentů, jsou bezpečné, disponují několika mezinárodními letišti, mají dobrou dopravní pozemní dostupnost, nabízí mnoţství kulturních a přírodních atraktivit, dostatek kongresových a konferenčních center, hotelů, univerzit. Ve všech zemích působí zastřešující organizace tzv. Convention bureau a několik subjektů PCO a DMC, které mají působnost z převáţné míry v hlavních městech. MICE cestovnímu ruchu se ve střední a východní Evropě věnuje několik organizací, které z této oblasti poskytují statistiky, výzkumy, prezentace, propagační materiály a další informace. Mezi tyto organizace patří např. CEFA (Central European Fair Alliance), CENTREX (International Exhibition Industry Organisation Statistics Union) a MICE Central and Eastern Europe, dále pak jednotlivé organizace MICE cestovního ruchu v jednotlivých zemích.

4.1 Charakteristika jednotlivých srovnávaných zemí 4.1.1 MICE cestovní ruch v České republice Česká republika patří ve světovém ţebříčku mezi země s významným postavením na trhu MICE a své postavení neustále posiluje. ČR disponuje dobrým potenciálem pro pořádání MICE akcí. Všechny kraje v zemi nabízí mnoţství kulturních a přírodních atraktivit a dostačující konferenční kapacity. Země je dobře dostupná, nachází se zde pět mezinárodních letišť, dopravní infrastruktura je dostačující. MICE cestovním ruchem se na národní úrovni zabývá Ministerstvo pro místní rozvoj – odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu a Česká centrála cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj si je vědomo důleţitosti MICE cestovního ruchu a v současné době se snaţí zkvalitnit informace, statistická data o počtu a struktuře organizátorů akcí MICE, kteří působí 34

na území ČR.25 Česká centrála cestovního ruchu představuje ČR jako atraktivní destinaci, v níţ je moţné kombinovat akce kongresového a veletrţního cestovního ruchu s bohatou nabídkou incentivních programů. Jednotná propagace všech regionů v zemi je teprve ve svých začátcích. Pod záštitou České centrály cestovního ruchu vznikla v roce 2010 organizace Czech Convention Bureau (CzCB)26 s cílem propagovat Českou republiku jako kongresovou a incentivní destinaci. Organizace zastřešuje jednotlivé regionální kongresové kanceláře na bázi partnerství, koordinuje marketingové a obchodní aktivity vůči potenciálním klientům se zájmem o ČR v oblasti MICE cestovního ruchu. Organizace má přispět k vyuţití veškerého kongresového potenciálu země. Z celkových 14 krajů je do projektu zapojeno devět s vlastními regionálními kancelářemi, a to: Praha – Prague Conventon Bureau, Jihomoravský kraj – Moravia Convention Bureau, Zlínský kraj – East Moravia Convention Bureau, Jihočeský kraj – Jihočeská centrála cestovního ruchu, Plzeňský kraj – Pilsen Convention Bureau, Karlovarský kraj – Carlsbad Convention Bureau, Ústecký kraj – North West Bohemia Convention Bureau, Liberecký kraj – North Bohemia Convention Bureau a Pardubický kraj – East Bohemia Convention Bureau. Pouze některé z těchto organizací mají své vlastní internetové portály. Do projektu zatím nejsou zapojeny kraje: Středočeský, Královéhradecký, Vysočina, Olomoucký a Moravskoslezský. K intenzivnímu podpoření značky Česka jako kongresové destinace přispěje i projekt Marketing na podporu MICE, který je financován z IOP (810 tis. eur). Prostřednictvím tohoto projektu vznikne nová marketingová strategie, jejímţ posláním bude posílit postavení ČR na MICE trhu, především v Německu, Francii, Velké Británii, USA a Rusku.27 Výjimečné postavení má v kongresovém cestovním ruchu hlavní město Praha, které patří v současné době k nejnavštěvovanějším evropským metropolím. Posílením kladného podvědomí praţské metropole jako kongresové destinace se zabývá nezisková organizace Prague Convention Bureau28. Ačkoliv je CzCB zastřešující agenturou kongresového cestovního ruchu, nezpracovává své statistiky, coţ je velkým nedostatkem, protoţe právě tato organizace by se měla věnovat průzkumem jednotlivých MICE trhů. Velkým nedostatkem je také nedostatečná činnost krajských úřadů v oblasti MICE cestovního ruchu. Krajské úřady také neprovádí výzkumy v dané oblasti, tato data přebírají pouze ze statistik ČSÚ, jejichţ data, jak uţ bylo zmíněno ve druhé kapitole, mají pouze omezenou vypovídací schopnost.

25

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. 2011. Str. 62. Czech Convention Bureau. Dostupné na: http://www.czechconvention.cz/ 27 COT Business. 11/2011. Str. 30 28 Prague Convention bureau. Dostupné na: http://www.pragueconvention.cz/home/. 26

35

Jelikoţ jsou si i sami jednotliví aktéři MICE cestovního ruchu vědomy, ţe jsou v ČR nedostatečně podchycena statistická data z této oblasti cestovního ruchu, vznikl v roce 2009 z iniciativy poradenské společnosti KPMG Česká republika projekt Travel Leisure Tourism Benchmark (TLT Benchmark), který si klade za cíl doplnit aktuální statistické údaje. Nad projektem převzala záštitu agentura Czech Tourism, Asociace hotelů a restaurací ČR, Vysoká škola ekonomická, Karlova univerzita – katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Česká golfová federace. Projekt zachycuje data o počtu konaných akcí, celkovém počtu účastníků, průměrné délce trvání a struktury trţeb z jednotlivých akcí. Data jsou shromaţďována z hotelů kategorie 5 *, 4 * a 3 * (v kategorii 3 * musí být splněna podmínka alespoň 30 pokojů) a dále z konferenčních center a golfových resortů. Do průzkumu přispívá zatím 150 – 200 subjektů (cca 22 % oslovených) a zájem podílet se na projektu stále roste.29

4.1.2 MICE cestovní ruch v Maďarsku Stejně tak jako Česká republika patří i Maďarsko mezi významné destinace MICE cestovního ruchu. Maďarsko a Česká republika, a stejně tak jejich hlavní města Praha a Budapešť, se umisťují ve světovém ţebříčku přibliţně na stejných pozicích. Maďarsko představuje pro Českou republiku v regionu střední Evropy velkého konkurenta. Převáţná většina MICE akcí se odehrává v hlavním městě Budapešti. MICE cestovní ruch v Maďarsku představuje nejdynamičtěji se rozvíjející formu cestovního ruchu. Od roku 2000 zde působí pod záštitou Hungarian National Tourist Office (Magyar Turizmus Zrt.) nezisková organizace Hungarian Convention Bureau30 (Magyar Kongresszusi Iroda MKI), která vznikla za účelem podpory MICE cestovního ruchu v zemi. Maďarská organizace sleduje neustále nové trendy na trhu MICE a v současné době podporuje pořádání kongresů a konferencí, které přispívají k trvalé udrţitelnému rozvoji tzv. Green meetings.31 Na internetových stránkách organizace jsou k dispozici mnohé interní statistiky, výzkumy a komparace.

4.1.3 MICE cestovní ruch v Rakousku MICE cestovní ruch v Rakousku má velkou tradici a patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější země ve světovém ţebříčku. Hlavní město Vídeň patří mezi nejoblíbenější kongresová města, řadí se dlouhodobě na první příčky v pořádání kongresových akcí. Ve Vídni se pořádá naprostá většina kongresových akcí v zemi. Rakousko disponuje mnohými kongresovými a konferenčními centry, nabízí mnoţství kulturních a přírodních atraktivit, poskytuje kvalitní

29

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Hungarian Convention Bureau: Dostupné na: http://www.hcb.hu/magyar. 31 Hungarian Convention Bureau http://www.hcb.hu/english/green-meetings. 30

36

sluţby a ubytování v hotelích s velkou tradicí. V zemi se nachází šest mezinárodních letišť, existuje zde výborná síť ţeleznic a dálnic. Kongresový cestovní ruch v Rakousku zastřešuje nezisková orgnizace Austria Convention Bureau32, která svými aktivitami přispívá k úspěšnému rozvoji kongresového průmyslu v zemi. Stejně tak jako maďarská organizace se i rakouská aktuálně orientuje na pořádání konferencí, které respektují ochranu ţivotního prostředí, a tím směrují k trvale udrţitelnému rozvoji33. Organizace zastřešuji 61 členů ze soukromé i státní sféry, mezi které patří např. kongresové kanceláře jednotlivých spolkových zemí. Na stránkách organizace jsou volně dostupné podrobné statistiky shrnující důleţitá data a informace kongresového cestovního ruch.

4.1.4 MICE cestovní ruch ve Slovensku Ve Slovensku nemá MICE cestovní ruch silnou tradici. Slovensko nepatří mezi vyhledávané kongresové destinace. Jelikoţ země disponuje dobrým přírodním a kulturním potenciálem, zlepšuje se infrastruktura a narůstá počet kongresových center, roste kvalita zařízení a doprovodných sluţeb, zlepšuje se propagace, je moţné očekávat v budoucnosti zvyšování počtu jednotlivých akcí. Většina akcí se pořádá stejně tak jako v ostatních zemích v hlavním městě Bratislavě, kde se nachází nejvíce prostor pro konání MICE akcí. Stále větší oblibu však získávají i další místa jako např. Vysoké Tatry, Košice, Ţilin a Trnava. Výhodou Slovenska je oproti ostatním srovnávaným zemím, ţe se jedná o novou, stále nedostatečně objevenou destinaci. Na národní úrovni se věnuje MICE cestovnímu ruchu nezisková organizace Slovak convention bureau34, která zde působí od října 2010. Organizace vznikla na bázi veřejněsoukromých vztahů a jejím cílem je propagovat Slovensko a jeho kongresový potenciál, tak aby došlo k nárůstu akcí v jednotlivých regionech. Organizace vznikla pod záštitou státních organizací Slovenská agentúra pre cestovný ruch, Bratislavský samosprávný kraj, Hlavní město Bratislava, Vysoké Tatry a soukromých organizací Incheba Expo P.I.c., Grand hotel Bellevue. V současné době má organizace několik dalších členů ze soukromé i státní sféry, které napomáhají dosáhnout vytyčených cílů.35 Jednotliví členové se podílí na spolufinancování marketinkových aktivit, většina aktivit je však financována z evropských fondů. Organizace prozatím nemá zveřejněny své vlastní statistiky kongresového cestovního ruchu.

32

Austrian Convention Bureau. Dostupné na: http://www.acb.at/home/?smid=1&lang=1&cid=1. Austrian Convention Bureau. Dostupné na: http://http://www.acb.at/aboutus/default.asp?lang=1&cid=0. 34 Slovak Convention Bureau: Dostupné na: http://www.slovakconvention.sk/bureau.html. 35 Slovak Convention Bureau: Dostupné na: http://www.slovakconvention.sk/members.html. 33

37

4.2 Kongresový cestovní ruchu podle statistik ICCA Česká republika se v celoevropském ţebříčku zemí umístila v roce 2010 přesně v polovině na 18. pozici, Rakousko na 8. pozici, Maďarsko na 16. pozici a Slovensko na 30. pozici. Ve všech hodnocených zemích se ve sledovaném období zvýšil počet kongresových akcí zhruba o polovinu. V Rakousku se pořádá od roku 2006 kaţdoročně více neţ 200 akcí. Svého maxima dosáhlo Rakousko v roce 2007 s 243 akcemi. V Maďarsku je pořádáno pravidelně od roku 2004 více neţ 100 akcí. Česká republika přesáhla hranici 100 akcí o rok dříve. Svého maxima dosáhla Česká republika v roce 2006 s 119 akcemi, Maďarsko o rok později se 124 akcemi. V České republice se pořádalo více akcí neţ v Maďarsku pouze v letech 2001 a 2003. Slovensko dosáhlo svého maxima v roce 2006 s 23 akcemi. Tabulka 14: Počet akcí podle ICCA v jednotlivých zemích

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Česká republika

Maďarsko

Rakousko

Slovensko

55 66 80 110 100 100 119 112 112 104 103

67 62 92 86 104 116 121 124 121 112 124

101 103 111 156 165 188 240 243 212 236 212

12 13 20 12 21 18 23 18 21 19 22

Zdroj: Statistics Report. The International Association Meetings Market. 2000 – 2009. Dostupné na http://www.iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=1130. Statistics Report 2010. Dostupné na http://iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=1246. Vlastní úpravy

Graf 7: Vývoj kongresových akcí v jednotlivých státech


38

Sezónnost kongresových akcí Sezónnost kongresových akcí v Maďarsku odpovídá nejvíce celosvětovému trendu, nejvíce akcí se koná v září, říjnu, listopadu, ale také v březnu. Nejslabší jsou měsíce leden, únor a prosinec. Rakousko a Česká republika odpovídají evropskému trendu, kdy mezi nejslabší měsíce nepatří zimní měsíce, ale naopak letní. V Rakousku se koná nejvíce akcí v měsících říjen, září, červen a květen. Nejslabší jsou naopak letní měsíce červenec a srpen. V České republice patří mezi nejsilnější měsíce květen, březen, duben, červen a říjen. Nejslabší jsou měsíce červenec, srpen a prosinec. Data v Rakousku a Maďarsku jsou čerpána z vlastních statistik ACB a HCB, jsou zde tedy započítány veškeré kongresové akce v zemi, nikoliv pouze započítané ve statistikách ICCA. Srovnání je tedy pouze přibliţné. Data ze Slovenska nejsou bohuţel z volně dostupných statistik k dispozici, nejsou zde proto zahrnuta. Graf 8: Porovnání sezónnosti srovnávaných zemí s celou Evropou a světem, 2009

Zdroj: Erste Österreichweite Kongressstatistik. Dostupné na www: http://www.acb.at/media/files/Pressetext_Endfassung.pdf. Tájékoztató a magyarországi rendezvénypiacról – 2010. Dostupné na www: http://www.hcb.hu/magyar/hatteranyagok/tanulmanyok. Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Dostupné na www: http://vyzkumy.czechtourism.cz/0553_/analyzakongresoveho-a-incentivniho-segmentu-cestovniho-ruchu. Vlastní úpravy.

Kongresový cestovní ruch v hlavních městech Ve střední Evropě je kromě Vídně velkým konkurentem Prahy také Budapešť, která se v roce 2010 umístila o jednu příčku lépe neţ Praha. Zatímco ve Vídni se od roku 2003 pořádá kaţdoročně více neţ 100 akcí, přesáhla v hodnoceném období Praha i Budapešť hranici 100 akcí pouze jednou. Vídeň dosáhla svého maxima se 177 akcemi v roce 2007, Budapešť se 105 akcemi v roce 2008 a Praha se 104 akcemi v roce 2006. Od roku 2005 Vídeň Praze a Budapešti podstatně utíká. Bratislavě se nikdy nepodařilo přesáhnout hranici 20 akcí, nejvíce 39

akcí se zde pořádalo v roce 2004. Bratislava obsadila v roce 128. příčku v celosvětovém ţebříčku, v roce 2010 aţ 178. Tabulka 15: Počet akcí podle ICCA v jednotlivých městech 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Bratislava 8 13 13 4 17 12 15 6 10 13 10

Budapešť 50 52 70 70 88 97 97 98 105 87 87

Praha 43 57 63 93 84 83 104 98 90 86 85

Vídeň 63 64 75 101 114 140 164 177 145 160 154


Graf 9: Vývoj počtu akcí v jednotlivých městech


Shrnutí Z uvedených dat vyplývá, ţe ve srovnávaných zemí střední Evropy je nejoblíbenější kongresovou destinací Rakousko, coţ je dáno dlouholetou tradicí, jednotnou propagací a sledováním trendů. Mezi počtem kongresových akcí v České republice a Maďarsku je jen nepatrný rozdíl. Vzhledem k tomu, ţe propagace a záštita kongresového cestovního ruchu na národní úrovni (výzkumy, statistiky apod.) a následování trendů (např. tzv. green meetings) v Maďarsku jsou na lepší úrovni, je moţné, ţe v budoucnu se bude tento rozdíl prohlubovat. 40

Slovensko patří k podprůměrným destinacím kongresového cestovního ruchu, ale jelikoţ začalo intenzivně zastřešovat a propagovat zemi, a je zemí v kongresovém cestovním ruchu stále nedostatečně objevenou, lze v budoucnu očekávat nárůst kongresových akcí. Pokud chce Česká republika v konkurenčním boji ustát, měla by začít následovat trendy okolních zemí, investovat do jednotné propagace, efektivněji koordinovat marketingové aktivity jednotlivých regionálních convention bureaus a zapojit do projektu všechny kraje. Jednotlivé kraje by měly mezi sebou navzájem komunikovat a vyměňovat si své zkušenosti. Kromě vzájemné spolupráce mezi jednotlivými regionálními krajskými organizacemi je také vhodná úzká spolupráce s českými odborníky, kteří zastupují ČR v mezinárodních odborných asociacích pořádajících mnohé kongresy a konference. Jednotlivé kraje by se měly také zaměřit na monitoring a pravidelný průzkum v oblasti MICE cestovního ruchu, jelikoţ publikované údaje, které se promítají i do strategických programů a rozvojů jsou ve většině případů převzaty pouze ze statistik ČSÚ. Velmi důleţité je mapování situace na MICE trhu. Měl by se začít brát v úvahu fenomén „zelených meetingů“, a zkracování doby trvání jednotlivých akcí. Je nutné brát v potaz význam nových technologií. Velmi důleţitá je propagace na sociálních sítích jako Facebook, Twitter, LinkedIn, YouTube atp., které nabízí velkou příleţitost sbírat důleţité kontakty a navazovat komunikaci s potenciálními klienty. Dále by se měla navyšovat reprezentace na mezinárodních veletrzích zaměřených na oblast meetingsindustry a pořádní workshopů, fam tripů a press tripů, kde se mohou jednotliví účastníci seznámit s potenciálem destinace a také s jednotlivými aktéry působícími v MICE průmyslu. Velmi důleţitá je i atraktivita webového portálu, která by měla být minimálně ve dvou cizojazyčných mutacích a měla by mít neustále aktualizována data. Vzhledem k tomu, ţe v současné době (leden 2012) nabízí portál CzCB pouze českou a anglickou verzi a pod mnohými záloţkami chybí jakékoliv informace, je nutné tyto nedostatky odstranit.

4.3 Veletržní a výstavní cestovní ruch podle UFI Do statistik UFI jsou v České republice započítána v roce 2009 čtyři města, v roce 2010 pouze tři, v Maďarsku v obou sledovaných letech dvě města, v Rakousku v obou letech sedm měst a ve Slovensku v roce 2009 tři města a v v roce 2010 pouze dvě. Česká republika patří v Evropě mezi země s dlouholetou tradicí. Ze srovnávaných zemí se zde odehrává mnohem více veletrhů a výstav. V roce 2009 se zde konalo 73 akcí, které navštívilo 1 202 646 návštěvníků. V následujícím roce se zde odehrálo 58 akcí s návštěvností 1 041 631. Do celkového počtu nejsou ale zahrnuty akce z hlavního města Prahy, proto došlo k tak razantnímu poklesu. Převáţná většina akcí se odehrává na brněnském výstavišti, které 41

navštíví více neţ polovina celkových návštěvníků. V Rakousku se ve sledovaných městech v roce 2009 uskutečnilo 28 akcí, které navštívilo 550 467 návštěvníků a v roce 2010 26 akcí s počtem návštěvníků 715 348. Ačkoliv došlo k poklesu akcí, počet návštěvníků se podstatně navýšil. Nejvýznamnější města veletrţního a výstavního cestovního ruchu jsou zde Vídeň a Salzburg, která navštíví nejvíce návštěvníků. V Maďarsku se většina akcí koná v hlavním městě Budapešti, kde se v roce 2009 konalo 22 akcí z celkového počtu 25 a v roce 2010 21 z celkových 24 akcí. Ve Slovensku stejně tak jako v České republice nebylo v roce 2010 započítáno do statistiky hlavní město Bratislava, proto došlo oproti předešlému roku k podstatnému poklesu v počtu akcí i návštěvníků. Tabulka 16: Veletržní a výstavní akce ve srovnávaných zemí podle UFI 2009

2010

Česká

republika rsko

Slovensko

Rakousko

Maďa

Počet Počet Počet Počet Počet Počet výstav návštěvníků vystavovatelů výstav návštěvníků vystavovatelů Brno České Ostrava Budějovice Praha Celkem Budapešť Debrecín Celkem Graz Innsbruck Klagenfurt Ried Salzburg Wels Vídeň Celkem Bratislava

38 9 9 17 73 22 3 25 4 1 2 1 11 2 7 28 19

671 622 263 864 35 389 231 771 1 202 646 287 627 28 783 316 410 60 116 37 598 34 258 8666 170 163 48 420 191 246 550 467 283 557

8 260 1 723 791 2 924 13 698 3 781 391 4 172 948 460 811 33 3 428 739 2 820 9 239 2969

39 9 10 58 21 3 24 2 1 3 1 8 3 8 26 -

744 431 255 188 42 012 1 041 631 29 490 23 789 316 279 76 055 34 487 54 458 9 505 163 824 106 824 270 313 715 348 -

7 377 1 754 763 763 3 450 320 3 770 778 356 1 242 44 1 364 1 364 3 044 9 381 -

Nitra

10

195 311

1 548

11

185 353

1 765

Trenčín

3

19 708

496

3

19 197

482

Celkem

32

498 576

5 013

14

204 550

2 247

Zdroj: Euro fair Statistic 2009. Dostupné na . Euro fair Statistic 2010. Dostupné na . Vlastní úpravy.

Sezónnost veletržních akcí V České republice se konalo ve sledovaných městech v roce 2009 nejvíce veletrţních a výstavních akcí v říjnu (11) a únoru (11), dále v březnu (10), květnu (8) a prosinci (8). Nejméně v lednu (2), srpnu (3) a září (3). V červenci se nekonala ţádná akce. V Maďarsku se naopak konalo nejvíce akcí v září (6), březnu (4) a dubnu (4). Nejméně akcí se konalo v srpnu (1) v měsících červen, červenec, říjen a prosinec se nekonala ţádná akce. V Rakousku se 42

stejně jako v ČR pořádalo nejvíce veletrhů a výstav v únoru (9), dále v březnu (5) a listopadu(4), nejméně pak v srpnu (1) a říjnu (1). Ţádné akce se nepořádaly v červnu, červenci, září a prosinci. Ve Slovensku patří mezi nejsilnější měsíce také březen (5), září (5), říjen (5) a duben (4), k nejslabším únor (1), červen (1) a prosinec (1). Ţádná akce se nekonala stejně jako v ČR pouze v červenci. Mezi nejméně oblíbené měsíce patří tedy ve všech srovnávaných zemí letní období od června do srpna. Graf 10: Sezónnost veletržních akcí ve srovnávaných zemích v roce 2009

Zdroj: Euro fair Statistic 2009. Dostupné na . Euro fair Statistic 2010. Dostupné na . Vlastní úpravy.

Ze srovnávaných zemí se pořádá mnohonásobně více veletrţních a výstavních akcí v České republice. Polovina těchto akcí se koná v Brně, ve městě s dlouholetou veletrţní tradicí. Ostatní tři země pořádají ve sledovaných městech přibliţně stejný počet akcí. Ačkoliv se v Rakousku v roce 2010 konalo o polovinu méně akcí neţ v České republice, tak návštěvnost v České republice byla pouze o cca 300. tis návštěvníků vyšší. Jelikoţ sehrává veletrţní cestovní ruch v České republice důleţitou roli, měl by se nadále finančně podporovat a propagovat. Není třeba navyšovat počet pořádaných akcí, ale dosáhnout vyšší návštěvnosti.

43

5 MICE cestovní ruch v České republice se zaměřením na JmK V této kapitole je zmapována stávající situace MICE cestovního ruchu v České republice. Je zde analyzována současná situace konferenčních zařízení, jejich rozloţení a kapacita v rámci jednotlivých krajů ČR. V další části je analyzována situace MICE cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Jsou zde přiblíţeny jednotlivé subjekty věnující se podpoře MICE cestovního ruchu, mezi které patří úřad Jihomoravského kraje, Statutární město Brno a CCR JM s projektem Moravia Convention Bureau. Jelikoţ se většina veletrţního a kongresového cestovního ruchu na Jiţné Moravě odehrává na brněnském výstavišti, je mu věnována větší pozornost.

5.1 Zmapování situace MICE cestovního ruchu v České republice V ČR se nachází několik významných středisek MICE cestovního ruchu. Tato střediska je moţné dle jejich významnosti rozdělit na lokální, regionální, nadregionální a mezinárodní. Za nejvýznamnější kongresová místa mezinárodního významu lze povaţovat pouze Prahu. Praha disponuje nejlepším potenciálem pro kongresový cestovní ruch v ČR, konalo se zde mnoho významných mezinárodních konferencí. Mezi střediska nadregionálního významu se řadí Brno, Karlovy Vary, Mariánské lázně, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Hradec Králové a Špindlerův mlýn. Kongresová zařízení v těchto místech disponují kapacitou pro více neţ jeden tisíc účastníků. Mezi střediska regionálního významu se řadí města s konferenčními zařízeními s kapacitou do jednoho tisíce míst, mezi které se řadí např. Liberec, Jihlava, Zlín, Litomyšl, Františkovy Lázně aj. Co se veletrţního cestovního ruchu týče, tak mezi města s mezinárodním významem patří Brno, kde se koná ročně kolem 40 veletrhů. Praha se svými Praţskými výstavišti v Holešovicích, Praţskému veletrţnímu areálu v Letňanech a Veletrţnímu paláci patří do kategorie nadregionálního významu. Do kategorie veletrţních míst regionálního významu patří výstaviště v Českých Budějovicích, Litoměřicích, Olomouci, Ostravě a Lysé nad Labem. (Kromě Lysé nad Labem, spadají také všechny tyto veletrţní místa dle kritérií UFI do veletrţních míst mezinárodního významu). Mezi střediska lokálního významu patří výstaviště, kde se uskutečňuje v průměru devět akcí, coţ se pořádá např. na výstavištích v Liberci, Pardubicích, Hradci Králové aj. (Vystoupil a kol., 2006)

44

Obrázek 1: Významná střediska veletržního a kongresového cestovního ruchu v ČR

Zdroj: Vystoupil a kol., 2006.

V ČR působí kromě (jiţ ve 3. kapitole zmíněných) vládních organizací, také několik organizačních agentur, které se zabývají MICE cestovním ruchem. Mezi tyto agentury patří PCO, DMC a event management, incentivní a motivační programy, výstavy a veletrhy, sportovní programy. 80 % všech organizačních agentur působí v Praze. Za Prahou následuje velkým rozdílem Jihomoravský kraj, kde působí 8 organizačních agentur (7 %), dále Jihočeský kraj se čtyřmi agenturami. V Plzeňském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji působí pouze jedna organizační agentura. V ostatních krajích působí tři organizační agentury. Nejvíce agentur se zaměřuje na DMC a event management, dále na incentivní a motivační programy. To, ţe mají tyto agentury sídlo v hlavním městě, neznamená, ţe působí pouze v něm. Mnohé agentury se orientují také na další, především přilehlé, kraje. Prostory pro pořádání MICE akcí V České republice se nachází mnoho zařízení, která poskytují prostory pro MICE akce. Tato zařízení je moţné dělit ze dvou pohledů:  dle typu zařízení:  dle kapacity: Hotel 5 * s konferenčními prostory,

1500 a více,

Hotel 4 * s konferenčními prostory,

1000 – 1499,

Hotel 3 * s konferenčními prostory,

500 – 999,

Konferenční specializovaný

300 – 499,

centrum objekt

– bez 45

200 – 299,

ubytovacích kapacit,

100 – 199,

Bývalý kulturní dům – objekt buď starý, nebo nově zrekonstruovaný, který je vyuţívaný pro kulturní akce, kongresové akce jsou pouze doplňková aktivita,

50 – 99, do 49.

Výstaviště – specializované prostory určené pro pořádání výstav a veletrhů, které je moţné vyuţít i pro kongresové akce, Sportovní hala, Kulturní zařízení (kina, divadla), Postaveno před rokem 1900 – historické objekty (hrady, zámky, kostely apod.). Celkem se v ČR nachází 852 zařízení pro konání MICE akcí, z nichţ připadá nejvíce na hlavní město Prahu – 31 %, dále na Jihomoravský kraj – 10 %. V Jihočeském a Středočeském kraji se nachází 8 % všech zařízení. Nejméně se vyskytuje naopak v kraji Libereckém – 3 %. Graf 21: Počet konferenčních zařízení v jednotlivých krajích

Zdroj: Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Dostupné na http://vyzkumy.czechtourism.cz/0553_/analyza-kongresoveho-a-incentivniho-segmentu-cestovniho-ruchu. Vlastní úpravy.

Nejvíce zařízení pro konání akcí spadá pod hotely 4 * - 38 % a hotely 3 * - 28 %. Čistě konferenčních center je pouhých 9 %. Nejméně zařízení se vyskytuje na výstavištích a sportovních halách – 1 %.

46

Graf 12: Počet konferenčních zařízení podle typu


3 1 1 1 1 1 1 1 10

21 4 4 3 1 5 2 2 5 2 3 4 3 2 61

3 1 1 1 1 1 1 8

ČR

13 4 5 1 2 1 3 3 1 11 3 47

Sportovní hala

4 2 5 1 1 5 3 6 3 6 1 3 5 45

Kulturní zařízení

24 7 4 5 5 1 3 2 6 2 9 5 3 76

Výstaviště

Hotel 3 * 21 22 13 11 16 6 8 15 10 16 32 12 15 22 239

Postaveno před r. 1900

122 32 32 20 24 14 7 14 3 7 20 7 14 12 328

Býv. kulturní centrum

33 5 38

Konferenční centrum

Hlavní město Středočeský kraj Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský Ústecký kraj kraj Liberecký kraj Královéhradecký Pardubický kraj kraj Vysočina Jihomoravský Olomoucký kraj kraj Zlínský kraj Moravskosl. kraj ČR

Hotel 4 *

2010

Hotel 5 *

Tabulka 17: Počet konferenčních zařízení v jednotlivých krajích podle typu

263 72 65 41 53 34 26 36 34 31 83 30 35 49 852


Co se týče velikosti konferenčních zařízení, tak se nejvíce subjektů nachází v zařízeních s kapacitou 100 – 199 osob – 27 %, dále v zařízení s kapacitou 50 – 50 osob – 21 % a 47

v zařízeních s kapacitou do 49 osob – 15 %. Nejméně subjektů se nachází v zařízeních s kapacitou 1000 – 1499 a vyšší – 2%. Graf 13: Počet konferenčních zařízení podle velikosti


ČR

do 49

50 - 99

100 - 199

200 - 299

300 - 499

500 - 999

1000 1499

2010

1500 a více

Tabulka 18: Počet konferenčních zařízení v jednotlivých krajích podle velikosti

7 5 16 33 22 59 64 57 263 1 1 6 3 10 23 17 11 72 1 1 8 10 10 16 12 7 65 1 1 5 3 11 11 9 41 1 1 1 3 10 14 11 12 53 4 2 5 10 11 2 34 1 1 2 4 4 9 1 4 26 1 2 5 8 9 10 1 36 1 2 9 4 10 6 2 34 5 4 7 7 4 4 31 2 2 7 14 11 25 14 8 83 1 3 8 4 7 5 2 30 2 1 8 12 9 3 35 1 2 3 7 8 16 9 3 49 16 15 62 108 114 228 184 125 852 Zdroj: Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Dostupné na http://vyzkumy.czechtourism.cz/0553_/analyza-kongresoveho-a-incentivniho-segmentu-cestovniho-ruchu. Vlastní úpravy.

Hlavní město Středočeský kraj Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský Ústecký kraj kraj Liberecký kraj Královéhradecký Pardubický kraj kraj Vysočina Jihomoravský Olomoucký kraj kraj Zlínský kraj Moravskoslezský ČR kraj

Z hlediska kapacity je pro pořádání MICE akcí nejlépe vybavena Praha, kde se nachází 38 % z celkové kapacity, dále následují s 15 % Jihomoravský kraj, a se 7 % kraje Moravskoslezský a Jihočeský. Nejmenší 2% kapacita je naopak v Ústeckém a Zlínském kraji. 48

Největší kapacita se nachází na výstavištích – 20 % a v hotelích 4 * - 17 % , dále v hotelích 3 * - 13 %. Nejmenší kapacita připadá na hotely 5 * - 4 % a bývalá kulturní zařízení – 6 %. V ostatních zařízeních je kapacita rozloţena stejnoměrně. Graf 14: Celková kapacita v jednotlivých konferenčních zařízeních


ČR

Sportovní hala

Kulturní zařízení

Postaveno před r. 1900

Výstaviště

Býv. kulturní centrum

Konferenční centrum

Hotel 3 *

Hotel 4 *

2010

Hotel 5 *

Tabulka 19: Celková kapacita zařízení (divadelní uspořádání) v jednotlivých krajích a zařízeních

14163 29859 Hlavní město 5944 Středočeský kraj Praha 6044 Jihočeský kraj 4627 Plzeňský kraj 1823 4004 Karlovarský 1775 Ústecký kraj kraj 3434 Liberecký kraj 3844 Královéhradecký 215 Pardubický kraj kraj 1640 Vysočina 7096 Jihomoravský 2151 Olomoucký kraj kraj 1525 Zlínský kraj 2191 Moravskosl. kraj 15986 73999 ČR

7374 19766 2411 47520 13044 19741 15430 167308 6604 2490 1305 4500 3115 1797 25405 3151 1905 2824 1100 3883 3909 5870 28686 1825 1910 700 664 1737 11463 4161 2308 1210 240 4400 17146 902 280 2953 1000 716 2480 10106 1890 1095 1622 2500 277 2109 6000 18927 3059 1510 1695 1766 11874 2051 5029 1865 1796 2084 6000 19040 6001 1886 1589 85 637 11838 6698 3842 2774 30471 3790 4111 5000 63782 4076 3558 845 2000 1984 14614 4726 1462 2021 9734 6580 2275 3821 1720 1010 2057 10650 30304 59098 47854 25381 90811 30075 46673 51350 441227 Zdroj: Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Dostupné na http://vyzkumy.czechtourism.cz/0553_/analyza-kongresoveho-a-incentivniho-segmentu-cestovniho-ruchu. Vlastní úpravy.

V České republice se nachází několik významných prostor pro pořádání kongresových a incentivních akcí evropského, popř. i celosvětového měřítka. Většina těchto významných prostor se nachází v hlavním městě Praze. Patří mezi ně např. Kongresové centrum Praha, 49

Clarion Congress hotel Prague, Hotel Hilton Prague, Top Hotel Praha, O2 Arena. Další významné prostory se nacházejí na brněnských veletrzích BVV Veletrhy Brno, v karlovarském Grandhotelu Pupp a Hotelu Thermal, libereckém Centru Babylon, českokrumlovském Hotelu Růže, nebo v Kongresovém centrum Zlín. Všechny tyto zařízení nabízejí kvalitní kompletní konferenční servis na profesionální úrovni. Disponují kvalitním technickým vybavením, cateringem a obstarávají doprovodný program pro účastníky a jejich doprovod. Kongresová centrum Praha umoţňuje od svého vzniku v roce 1981 konání kongresů a konferencí aţ pro 9 300 účastníků ve více neţ 50 sálech, saloncích a jednacích místnostech s různou kapacitou. Vyuţitelná výstavní plocha je 13 000 m2. Největším sálem v budově je Kongresový sál s maximální kapacitou 2 764 míst. Tento sál se díky své výborné akustice řadí mezi třináct nejlepších evropských koncertních sálů.36 Obrázek 2: Kongresové centrum Praha

Zdroj: Kongresové centrum Praha. http://www.kcp.cz/cz/virtualni-prohlidky

Mezinárodní 4* hotel Clarion Congress Hotel Prague disponuje rozsáhlými kongresovými prostorami v 27 sálech a saloncích s kapacitou aţ pro 2 500 osob na ploše 400 m2. Největší sál disponuje kapacitou 1 500 míst. Přilehlý foyer o rozloze 1 300 m2 nabízí vhodnou výstavní plochu pro doprovodné programy a expozice.37 Obrázek 3: Clarion Congress Hotel Prague

Zdroj: Clarion Congress Hotel Prague. http://www.cchp.cz/cs/foto-a-video/#tab3

Hotel Hilton Prague spadá do kategorie konferenčního typu zařízení hotelů s 5 *. Hotel je se svou konferenční plochou 5 000 m2 největším konferenčním hotelem ve střední Evropě. Hotel disponuje 33 zasedacími a banketními salony. Největší kongresový sál má kapacitu 1 500 míst a je moţné rozdělit jej na tři menší části pro víceúčelová jednání nebo pro skupiny 36 37

Kongresové centrum Praha. Dostupné na: http://www.kcp.cz/cz/vitejte. Clarion Congress Hotel Prague. Dostupné na: http://www.cchp.cz/cs/uvodni-stranka/.

50

s menšími počty účastníků. Hotel Hilton Prague získal mnohá ocenění, např. byl označen časopisem Business Travel Magazine Nejlepším business hotelem ve východní Evropě 2011.38

Obrázek 4: Hotel Hilton Prague

Zdroj: Hotel Hilton Prague. http://www.hiltonprague.com/czech/prague-hotel-photo-gallery/index.cfm

Čtyřhvězdičkový Top Hotel Praha disponuje kapacitou 5 000 konferenčních míst, které jsou rozděleny do pěti konferenčních sálů a 16 salonků. Největší sál Top Congress Hall disponuje kapacitou 2 000 míst. V hotelu se pořádají kongresové a incentivní akce přes komorního typu aţ po velké mezinárodní konference.39 Obrázek 5: TOP Hotel Praha

Zdroj: Top Hotel Praha. http://www.tophotel.cz/fotogalerie/.

O2 Arena patří do skupiny konferenčního uspořádání sportovních hal. Arena disponuje celkovou kapacitou 11 750 míst. Největší sál divadelního uspořádání má kapacitu 11 500 míst. V O2 Areně se kromě hlavního prostoru nachází také šest dalších salonků s kapacitou 10 – 56 míst v závislosti na uspořádání.40

38

Hotel Hilton prague. Dostupné na: http://www.hiltonprague.com/czech/index.cfm. Top Hotel Praha. Dostupné na: http://www.tophotel.cz/. 40 O2 Arena. Dostupné na: http://www.o2arena.cz/O2arena/default.aspx. 39

51

Obrázek 6: O2 Arena, Praha

Zdroj: O2 Arena. http://www.o2arena.cz/O2arena/default.aspx

Karlovarský Grandhotel Pupp spadá do konferenčního typu zařízení 5* hotelů. Hotel disponuje kapacitou 750 osob. Největší nebarokní sál představuje prestiţní prostory pro pořádání konferencí a kongresů. Díky svému reprezentativnímu vzhledu je vyhledáván k pořádání luxusních prezentačních akcí a kulturních události, mezi které patří Mezinárodní filmový festival. V hotelu se dále nachází osm dalších menších salonků vhodných pro pořádání tiskových konferencí, obchodních jednání či školení.41 Obrázek 7: Grandhotel Pupp, Karlovy Vary

Zdroj: Grandhotel Pupp. http://www.pupp.cz/

Dalším významným hotelem v Karlových Varech je Hotel Themral, spadající do konferenčního typu zařízení hotelů 4 *. Hotel nabízí pořádání kongresů a konferencí v několika sálech a saloncích, které dohromady disponují kapacitou 2 000 konferenčních míst. Největší sál má kapacit 1 148 míst. Hotel je vhodný pro pořádání všech typů kongresů – od malých komorních akcí aţ po mezinárodní konference a kongresy.42

41 42

Grandhotel Pupp. Dostupné na: http://www.pupp.cz/. Thermal Hotel. Dostupné na: http://www.thermal.cz/kongresove-centrum.html.

52

Obrázek 8: Hotel Thermal, Karlovy Vary

Zdroj: Hotel Thermal. http://www.thermal.cz/fotogalerie.html

Českokrumlovský Hotel Růţe, spadající do kategorie kongresového typu 4* hotelů, nabízí ve svých sálech a saloncích kapacitu 300 konferenčních míst. Největší historický jezuitský sál disponuje 200 konferenčními místy. Tento sál se řadí mezí nejprestiţnější konferenční sály, který je vyhledáván i nejnáročnější klientelou pro pořádání luxusních akcí mezinárodního významu. Další tři historické sály mají kapacitu 30 – 50 míst.43

Obrázek 93: Hotel Růže, Český Krumlov

Zdroj: Hotel Růže. http://www.hotelruze.cz/

Liberecké Centrum Babylon s celkovou kapacitou 2 500 míst patří k největším mimopraţským kongresovým centrům. Centrum je vhodné pro pořádání kongresů, konferencí, podnikových meetingů a teambuildingových akcí. Nachází se zde 17 sálů a salonků, z nichţ největší salon má kapacitu 1 000 konferenčních míst v divadelním uspořádání. Centrum nabízí kromě konferenčních prostor i mnohé incentivní akce, zábavu a relax.44 Obrázek 10: Centrum Babylon, Liberec

Zdroj: Centrum Babylon. http://www.centrumbabylon.cz/cs/babylon/fotogalerie/ 43 44

Hotel Růže. Dostupné na: http://www.hotelruze.cz/. Centrum Babylon. Dostupné na: http://www.centrumbabylon.cz/cs/babylon/.

53

Kongresové centrum Zlín představuje moderní multifunkční komplex kongresového centra a budovy Univerzitního centra ve Zlíně. Komplex byl vystavěn v roce 2006, skládá se z čtyř objektů. Pro pořádání konferencí a kongresů slouţí osm sálů a salonků, jejich celková kapacita činí 1 000 míst. Největší Velký sál má kapacitu 500 míst.45 Obrázek 11: Kongresové centrum Zlín

Zdroj: Kongresové centrum Zlín. http://www.kc-zlin.cz/page/1173.fotogalerie-kongresove-centrum-zlin/

Brněnské Veletrhy jsou blíţe popsány níţe v části 5.1.4. To, ţe Česká republika patří mezi oblíbené kongresové destinace potvrzuje i fakt, ţe se zde kromě mnoha realizovaných akcí konalo i několik nejvýznamnějších a nejprestiţnějších akcí v celosvětovém měřítku. Mezi tyto akce patří např. zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny světové banky v roce 2000, Summit NATO v roce 2002, zasedání Mezinárodního olympijského výboru v roce 2003 nebo Předsednictví ČR Radě Evropské Unie v roce 2009. Své kongresy či konference zde pořádala také řada významných světových společností a zájmových sdruţení. Jedná se například o významné kongresy Micsroft Security Summit z roku 2004, 16th Annual Euro Meeting of the Drug Information Association z roku 2004, 14. Evropský kongres klinické mikrobiologie a infekčních chorob.

5.2 MICE cestovní ruch v Jihomoravském kraji Jihomoravský kraj se nachází na výhodném místě mezi třemi významnými evropskými hlavními městy Prahou, Bratislavou a Vídní, je přímo letecky propojen s Londýnem, Římem, Milánem, Moskvou, Petrohradem. V období hlavní turistické sezony je Brno letecky spojeno s dalšími destinacemi ve Středozemí a Turecku46. S Prahou, Polskem, Německem a Slovenskem je propojen dálnicí.

45 46

Kongresové centrum Zlín. Dostupné na: http://www.kc-zlin.cz/. Airport Brno. Dostupné na: http://www.airport-brno.cz/.

54

Obrázek 12: Dopravní spojení s JmK

Zdroj: Czech Convention Bureau. Dostupné na: http://www.czechconvention.cz/Jihomoravsky-kraj/.

Jihomoravský kraj disponuje poměrně širokou nabídkou ubytovacích zařízení, kongresových a konferenčních zařízení, nachází se zde nejvýznamnější areál pro konání výstav a veletrhů v ČR Nabízí mnoţství kulturně-historických, přírodních, sportovních a dalších atraktivit. Z historických a kulturních atraktivit jsou to např. mnohé pamětihodnosti a významná společenská střediska v Brně - např. hrad Špilberk, kostel sv. Petra a Pavla, funkcionalistická vila Tugendhat, která je zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, mnoţství kin, divadel, galerií a muzeí, hvězdárna aj. Mezi významné kulturní a historické památky na Jiţní Moravě dále patří např. gotický hrad Pernštejn, renesanční zámky v Blansku a Bučovicích, barokní sídla v Miloticích a Boskovicích, zámky Vranov nad Dyjí a Bítov, rotunda ve Znojmě, zámecká rezidence ve Slavkově u Brna, Lednicko-Valtické areál a další. Lednicko-Valtický areál představuje rozsáhlou parkově upravenou malebnou a jedinečnou krajinu s mnoţstvím romantickým staveb, jako jsou kolonády, sochy, zámečky a zámky v Lednici a Valticích. Oblast je zapsána na seznamu kulturního světového dědictví UNESCO. Z přírodních zajímavostí je moţné zvolit jako doprovodný program návštěvu Moravského krasu, ve kterém se nachází mnoţství krápníkových jeskyň, ponorných říček a vápencových skalních útesů. Tato oblast je také cenná svou specifickou faunou a flórou a je díky svému mimořádnému přírodnímu bohatství velkým lákadlem pro turisty. Dalším vhodným doprovodným programem je např. projíţďka na Baťově kanále, návštěva Pálavy, luţních lesů u Mikulčic a Pohanska nebo luţních lesů v okolí Břeclavi, NP Podyjí atp.

55

Pro sportovní nadšence jsou připravena golfová hřiště, jezdecké kluby, cyklostezky, moderně vybavená fitnesscentra, tenisové a squashové kurty, otevřené i kryté aquaparky. V rámci incentivních akcí je moţné zúčastnit se i adrenalinových doprovodných programů, ke kterým patří projíţďka na brněnském Autodromu, nebo let horkovzdušném balonu. Co však činí Jihomoravský kraj výjimečným od ostatních krajů České republiky, jsou folklórní tradice a vinařství. Dlouholetá tradice vinařství je znát téměř na kaţdém kroku jiţní Moravy. Na Jiţní Moravě je bohatá tradice vinařství, která sahá aţ do dob Římanů. Nachází se zde 96 % českých vinic. Zpestřením MICE cestovního ruchu můţe být posezení ve vinném sklepě s cimbálem a kulinářskými specialitami, návštěva tradičního vinobraní, nebo památkové rezervace vinných sklepů v Petrově, prohlídka vinařských expozic v Hustopečích, Mikulově nebo ve Znojmě, degustace v salonu vín ve Valticích.47 Dalším předpokladem pro MICE cestovní ruch je dlouholetá tradice vědy a výzkumu. Nejdůleţitější místo Jihomoravského kraje v oblasti MICE cestovního ruchu Brno je zapsáno díky mnohým vědcům, z nichţ je zřejmě nejvýznamnější Johann Gregor Mendel, do historie vědy. Brno je sídlem několika významných univerzit a vysokých škol, nachází se zde několik významných výzkumných ústavů, několik poboček Akademie věd, moderní výzkumněvývojové centrum Univerzitního Kampusu Masarykovy univerzity, Technologický park a Technologický inkubátor VUT. Oblast vědy a výzkumu je podporována jak veřejným, tak soukromým sektorem a plynou do ní stále nové investice. Podpora a investice plynou do oblasti počítačových technologií, telekomunikací, vývoje softwaru a ostatních hi-tech oborů. Velkou příleţitostí pro Jiţní Moravu představuje Středoevropský technologický institut – CEITEC, který má vytvořit prvotřídní zázemí pro výzkum v oblastech nanotechnologie a mikrotechnologie, strukturní biologie, molekulární medicíny, genomiky a protetiky rostlinných systému aj. Projekt je financován evropskými strukturálními fondy prostřednictvím OP Výzkum a vývoj pro inovace48, je do něj zapojeno několik zahraničních vědců, partnery projektu jsou Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita, Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR a Výzkumný ústav veterinárního lékařství. Projekt bude umístěn z větší části do prostor Technologického parku VUT a z menší části Univerzitního kampusu Masarykovy univerzity. Projekt představuje velkou šanci pro rozvoj MICE cestovního ruchu na Jiţní Moravě. Jiţní Morava se díky činnosti podpory v oblasti vědy a výzkumu řadí k nejvíce inovativním regionům střední Evropy a stává se ideálním místem pro pořádání kongresových akcí. Destinace nabízí relativně dobrou kvalitou sluţeb, přičemţ patří k levnějším kongresovým a veletrţním regionům. 47 48

Kongresová turistika na Jižní Moravě. CEITEC. http://www.ceitec.cz/onas/financovani/

56

Kongresová zařízení Na území Jihomoravského kraje se nachází mnoţství zařízení vhodných pro pořádání menších i větších kongresových akcí. Jedná se především o kongresové sály ubytovacích, popř. i stravovacích zařízení. Dále se nachází několik prostor vhodných pro pořádání kongresových akcí v kulturních domech a kulturně společenských centrech. Pouze část vhodných prostor se nachází na zámcích, hradech,v muzeích a v lázních. Kromě Brna jsou dalšími vhodnými místy pro pořádní kongresových akcí další města, ke kterým patří např. Mikulov, Znojmo, Hodonín a Slavkov u Brna. Seznam vhodných zařízení pro pořádání kongresových akcí lze nalézt na webových stránkách Moravia Convention Bureau, na které odkazuje i oficiální internetový portál cestovního ruchu Jiţní Morava49. Seznam kongresových zařízení nabízí také turistický rezervační portál Jiţní Morava.50 Vzhledem k tomu, ţe se na území Jiţní Moravy nachází cca 200 kongresových zařízení, jsou zde uvedena pouze větší zařízení s kapacitou nad 200 míst. Zdrojem je internetový portál Moravia Convention Bureau51. Kongresová zařízení je moţné vyhledávat za celou oblast Jiţní Moravy, nebo podle jednotlivých oblastí, kterými jsou oblast Brna a okolí, LednickoValtického areálu, Podyjí, Slovácka, Moravského Krasu a okolí Obrázek 13: Oblasti Jižní Moravy

Moravský kras a okolí Brno a okolí Podyjí

Slovácko

Lednicko-valtický areál

Zdroj: http://www.jizni-morava.cz/?tpl=30

49

www.jizni-morava.cz www.jizni-morava.info 51 http://www.moraviaconvention.cz/kongresy/ 50

57

Brno a okolí: Název Besední dům Best Western Premier Hotel International Brno Divadlo Reduta Dům města Brna Holiday Inn Brno Hotel Bobycentrum Hotel Brno Hotel Continental Hotel Kozák Hotel myslivna Hotel Slovan Kajot arena Národní divadlo v Brně – Janáčkova opera Národní divadlo v Brně- Mahenovo divadlo Obecn dům Letovice Orea Hotel Voroněţ I Palace Cinemas Olympia Palace Cinemas Velký Špalíček Společenské centrum Dělnický Dům Veletrhy Brno52 Wannieck Galery

kapacita 433 350 350 400 370 800 200 300 300 220 220 4200 1100 580 220 700 415 371 450 450 600

Místo Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Brno Letovice Brno Brno Brno Brno Brno Brno

Oblast Lednicko-valtického areálu: Hotel Galant Hotel Imos Hotel Marciňák My Hotel Penzion Patria Regionální muzeum v Mikulově – zámek Mikulov

400 350 300 300 220 300

Mikulov Břeclav Mikulov Lednice Kobylí Mikulov

Oblast Moravského Krasu a okolí: Lidový dům Lysice Státní zámek Lysice Western Park Boskovice

200 200 250

Lysice Lysice Boskovice

Oblast Podyjí: Hotel Savannah Lucký klášter Zámek Vranov nad Dyjí

250 400 350

Znojmo Znojmo Vranov nad Dyjí

52

Portál MCB udává kapacitu největšího sálu Rotunda 450.

58

Oblast Slovácko: Dům kultury Hodonín Hotel Radějov Kulturní dům Kulturní dům

750 300 350 450

Hodonín Radějov Ţdánice Mikulčice

5.1.1 Krajský úřad Rozvoj cestovního ruchu koordinuje oddělení cestovního ruchu Odboru regionálního rozvoje, které nechává zpracovávat koncepční materiály, podporuje rozvoj infrastruktury cestovního ruchu včetně informačního a naváděcího systému. Klíčovým koncepčním materiálem je v současné době ještě stále Program rozvoje cestovního ruchu 2007-2013. Jihomoravský kraj neprovádí vlastní sběr statistických dat v MICE cestovním ruchu, monitoring návštěvnosti je zaměřen na zjištění skladby návštěvníků, způsob trávení volného času, spokojenosti návštěvníků s nabídkou cestovního ruchu atp. V návrhové části Programu cestovního ruchu 2007-2013 je v oblasti MICE cestovního ruchu doporučeno rozvíjet především město Brno jako kongresové a veletrţní centrum mezinárodního významu. Doplňkový by měl být rozvoj ostatních kongresových míst v kraji a to především v pólech růstu. Rozvoj se má uskutečňovat pomocí rozšíření a zkvalitnění infrastruktury, vytvářením a zkvalitňováním turistických produktů a posilováním jejich marketingu, zefektivněním a koordinací marketingu a řízení cestovního ruchu v destinaci. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury je vázáno na cíle, kterými jsou zvýšení počtu návštěvníků a to především ve vedlejší turistické sezoně, navýšení podílu návštěvníků s vyšším vzděláním a sociálním statutem, prodlouţení průměrné délky pobytu návštěvníků, navýšení průměrné útraty, rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro formy cestovního ruchu, které přinášejí pro region vysoké výnosy. Dle koncepce je ţádoucí k naplnění těchto cílů modernizovat a rozšiřovat stávající kongresová a veletrţní centra a jejich vybavení dalšími sluţbami, mezi které patří ubytování, stravování, sportovní kapacity, parkoviště a přístupové komunikace. Dále by měl být podpořen vznik nejvýše dvou nových menších kongresových center s kapacitou do 100 osob včetně veškeré doprovodné infrastruktury. V rámci koordinace marketingu je ţádoucí vytvořit existenci koordinované propagace a prezentace, které bude dosaţeno jednotným katalogem a internetovou databází zařízení pro MICE cestovní ruch, dále pak zlepšením propagace a prezentace ve veškerých masmédiích. V rámci řízení MICE cestovního ruchu v destinaci je doporučováno navázat spolupráci s ostatními přilehlými destinacemi a incomingovými kancelářemi a agenturami. Tato opatření vedoucí k rozvoji by měla být financována z ROP NUTS II Jihovýchod, OP Přeshraniční spolupráce ČR-Rakousko a OP Přeshraniční spolupráce ČR-Slovensko.53 Na návrhovou část programu navazuje Akční 53

Program cestovního ruchu 2007-2013. jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=20610&TypeID=2

Návrhová

59

část.

Dostupné

na

http://www.kr-

část, ve které jsou příklady projektů, které mají přispět k naplnění stanovených cílů. Vybrané příklady jsou součástí přílohy této práce.

5.1.2 Statutární město Brno Statutární město Brno se podílí na rozvoji a propagaci MICE cestovního ruchu jako partner společných projektů. Návrhy ohledně rozvoje dané oblasti jsou popsány v koncepčním dokumentu Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010-2015, který se skládá z analytické a návrhové části. Tento koncept byl zpracován soukromou firmou Dring Consulting v roce 2010. V analytické části programu je shrnut současný stav cestovního ruchu v městě Brně, ve kterém je zahrnuta analýza nabídky a poptávky, současného stavu marketingu, propagace a prezentace. Na základě této analýzy je povaţován rozvoj MICE cestovního ruchu klíčový. Především by se měl podporovat kongresový a incentivní cestovní ruch, který vyţaduje kvalitní sluţby a aktivní přístup celého regionu. Velkou příleţitostí pro Brno a jeho okolí je současný trend nahrazování luxusních a velkých středisek menšími kongresovými centry, které mají blízko k přírodě a nevšedním záţitkům. Za účelem podpory kongresového a incentivního cestovního ruchu vznikl jiţ zmiňovaný projekt MCB, jehoţ činnost by měla být neustále podporována a rozvíjena.54 Návrhová část Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010-2015 se zaměřuje především na činnost Moravia Convention Bureau a navrhuje, aby se tato organizace zaměřovala na kongresy střední velikosti (do 1000 účastníků), které jsou orientovány zejména na akce spojené s akademickou sférou, která má v Brně silnou základnu. Dalším návrhem pro organizaci je vytvořit pracovní místa pro kvalitní zaměstnance, kteří by měli být profesionálové z branţe se zkušenostmi s organizováním kongresů. Dále by měla moravská convention bureau oslovit všechny klíčové instituce v oblasti MICE cestovního ruchu a navázat s nimi spolupráci, a stát se členem mezinárodních organizací ICCA a UIA a získat tak přístup k rozsáhlým databázím potenciálních klientů. Jako zdroj inspirace a přenosu best practies je navrhována spolupráce s Vienna Convention Bureau. Vienna Convention Bureau nepředstavuje sice pouze zdroj inspirace, ale také hlavní ohroţení pro brněnský kongresový cestovní ruch. Pokud si ovšem Brno uvědomí, ţe není moţné se profilovat jako přímý konkurent Vídně, ale spíše jako doplněk v typech kongresů, kterým se Vídeň systematicky nevěnuje, můţe být blízká spolupráce vídeňské a brněnské convention bureau velmi přínosná. Program taktéţ poukazuje na nedostatek relevantních dat v oblasti kongresového a incentivního cestovního ruchu. Data ke kongresovému cestovnímu ruchu jsou sbíraná pouze z Kongresového centra Veletrhů Brno a ze statistik ČSÚ. I v této oblasti navrhuje studie 54

Program rozvoje cestovního ruchu Města Brno 2010-2015. http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/koncepcni-dokumenty/

60

Analytická

část.

Dostupné

na

inspiraci u Vienna Convention Bureau, kde jsou data získávána tak, ţe kaţdý se subjektů, který vyuţívá propagačních materiálů, které v rámci akce distribuuje jejím účastníkům, musí své akce nahlásit a zaevidovat. Vzhledem k tomu, ţe v Jihomoravském kraji není řada subjektů zvyklá vyuţívat propagační materiály nebo o jejich existenci mnohdy ani neví, navrhuje studie nejdříve tyto materiály aktivně jednotlivým organizátorům kongresových akcí nabízet a zpětně od nich získávat informace pro účely statistiky.55 Projekt připraveni na 100 % Kongresový a incentivní cestovní ruch byl statutárním městem Brno podpořen v projektu Připraveni na 100 %, který probíhal v letech 2008-2010 a kladl si za cíl propagovat Jiţní Moravu jako kongresovou a incentivní destinaci a to především v českých a zahraničních médiích, v dopravních prostředcích a na billboardech v souvislosti s významných jednání konaných v JmK v době předsednictví ČR v Radě EU. Projekt byl financován prostřednictvím evropských fondů v rámci ROP NUTS II Jihovýchod v oblasti podpory 2.2 rozvoj sluţeb v cestovním ruchu, na projekt byla získána dotace ve výši 11ml. Kč. Partnery projektu jsou kromě statutárního města Brna také CCM JM a Svaz obchodu a cestovního ruch ČR.56 Ukázky propagace jsou součástí příloh této práce. 5.1.3 CCR – JM - Moravia Convention Bureau Klíčovou organizací cestovního ruchu je Centrála cestovního ruchu Jiţní Morava (CCRJM), která byla zaloţena v roce 2006 Statutárním městem Brnem, Jihomoravským krajem a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR. Organizace byla zaloţena za účelem rozvoje a koordinace cestovního ruchu v JmK. V roce 2008 vznikla jako součást CCRJM Moravia Convention Bureau s cílem zvýšení počtu konaných akcí v Jihomoravském kraji. Projekt MCB vznikl za podpory finanční podpory ve výši cca 11 mil. Kč plynoucích z evropských fondů prostřednictvím ROP NUTS II Jihovýchod. Od roku 2010 je MCB členem národní Czech Convention Bureau a mezinárodní organizace ICCA.

Obrázek 14: Logo Moravia Convention Bureau

Zdroj: http://www.moraviaconvention.cz/ 55

Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010-2015. http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/koncepcni-dokumenty/ 56 Kraj se představí na veletrhu Regiontour. Dostupné na http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=128752&TypeID=2

61

Návrhová

část.

Dostupné

na

Moravia Convention Bureau poskytuje jednotlivým organizátorům nezávislé informace předplánování a pořádání MICE akcí a podporuje propagaci Jihomoravského kraje jako destinaci vhodnou pro pořádní MICE akcí. Organizace pracuje na základě public-private partnership, spolupracuje jak se zástupci veřejné správy, tak s jednotlivými poskytovali sluţeb v oblasti cestovního ruchu. Organizátorům kongresových akcí nabízí v papírové nebo elektronické podobě propagační materiály a katalogy kongresových, veletrţních a incentivních moţností. Svým klientům je nápomocna při výběru vhodných prostor pro konání akce. Klienti se mohou obrátit přímo na zaměstnance organizace nebo pomocí internetového portálu na základě specifikovaných kritérií vhodné zařízení sami vyhledat. Kromě těchto aktivit se MCB podílí na iniciování a zastřešování komplexního procesu kandidatury destinace na hostování významné kongresové akce. Na základě poţadavků organizátora zajišťuje cesty za účelem seznámení se s destinací a jednotlivými aktéry MICE cestovního ruchu.57 Organizace taktéţ nabízí pro své klienty zprostředkování incentivního programu šitého na míru. Klienti si mohou vybrat z široké nabídky incentivních programů, z nichţ jsou některé velmi netradiční a kreativní58. Jedná se o volnočasové aktivity, které jsou zaměřeny na záţitky, poznání, zábavu, sport nebo také teambuilding. Doporučení Moravia Convention Bureau by měla ve svých nabídkách pro zahraniční klientelu více zaměřovat na rostoucí fenomén tzv. green meetings, trvalé udrţitelnosti a corporate social responsibility, jejichţ obliba neustále narůstá. Tomuto fenoménu se věnuje stále více např. Viena Convention Bureau.59 Čím dál tím vice firem se rozhoduje o tom, kam budou jejich zaměstnavatelé sluţebně cestovat a kde budou ubytování, na základě ekologických aspektů. Účastníci business travel se začínají chovat uvědoměleji, i kdyţ na českém trhu je stále pouze málo firem se „zeleným viděním“. Ve světě roste poptávka po letenkách, v jejichţ ceně je obsaţen poplatek za likvidaci emisí, ubytování po hotelích, jejichţ pokoje jsou vybaveny nábytkem a technologiemi vyrobenými s principy udrţitelnosti.60 Neoddělitelnou součástí marketingových aktivit by měl být stejně tak jako u Prague Convention Bueau pořádání famtripů pro zahraniční subjekty činné v MICE průmyslu. Morava Convention Bureau by měla aktivně vyhledávat potenciální zájemce a nikoliv čekat, aţ je sami organizátoři osloví s poţadavkem zorganizování takové poznávací cesty. Informace by měly být jednotlivým organizátorům aktivně nabízeny, MCB by měla sama jednotlivým 57

Moravia Convention Bureau. Dostupné na: http://www.moraviaconvention.cz Incentivní programy. Dostupné na: http://www.moraviaconvention.cz/incentivni-programy/. 59 Nachhaltigkeit und Umwelshutz: Dostupé na: http://www.vienna.convention.at/Event-Planning/GreenMeetings---CSR.aspx a Initiativen in der Wiener Meetings Industry Dostupné na: http://www.vienna.convention.at/Event-Planning/Green-Meetings---CSR/Initiatives-in-the-Vienna-MeetingsIndustry.aspx 60 I business travel začínají ovládat zelené mozky. COT business. 58

62

poskytovatelům kongresových akcí představit svou činnost a navázat s nimi spolupráci. V rámci famtripů získají přímo organizátoři dobrou znalost daného místa a udělají si tak vlastní představy o potenciálu Jihomoravského kraje. Součástí těchto cest jsou i tzv. site incpections – prohlídky hotelů, restaurací a konferenčních zařízení. Výběr těchto zařízení se tak můţe přímo přizpůsobit přáním a poţadavkům jednotlivých klientů. Stejně důleţité je i pořádání cest pro zahraniční novináře – press trips, kde se účastníci přímo seznámí s danou destinací a absolvují několik reportáţních návštěv členů asociace, na kterých pak zaloţí své články a reportáţe. Mezi další typy akcí, které slouţí k propagaci destinace, jsou tzv. sales tripy, kde je moţné přímé oslovení jiţ konkrétních nákupčích. Tyto sales tripy se uskutečňují většinou po veletrzích v dané destinaci.61 Moravia Convention Bureau by měla stejně tak jako Prague convention Bureau o takovýchto plánovaných aktivitách a marketingových akcích informovat v odborném tisku. Moravia Convention Burau by měla získat odborný tisk v oblasti cestovního ruchu jako svého mediálního partnera. V rámci marketingu by se měla MCB zaměřit nejenom na prezentaci v rámci svých internetových stránek, ale také na sociálních sítích. Prezentace na sociálních sítích patří v současnosti jiţ neoddělitelně k marketingové strategii destinace nebo regionu. Komunikace s uţivateli sociálních síti můţe zajistit zvýšení znalosti o destinaci a zvýšit pozornost mezi současnými i budoucími klienty. Co se internetového portálu MCB týče, tak nabízí zpracování ve čtyřech jazykových mutacích, potenciální klienti mohou nalézt hledané informace o pořádaných kongresových akcích, o moţnostech ubytování a jeho on-line rezervace, moţnostech on-line zadání poptávky. Informace jsou neustále aktualizovány. Nedostatkem je (ve srovnání s internetovým portálem Vienna Convetion Bureau62 a Prague Convention Bureau63) horší přehlednost, některé důleţité informace se nenacházejí hned na úvodní stránce, ale klient se k nim musí někdy aţ zbytečně namáhavě proklikat. MCB by se mohla nejenom, co se vzhledu internetového portálu týče, ale i v mnohých dalších oblastech inspirovat u Viena Convention Bureau, tak jak to jiţ bylo navrţeno ve programu rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010-2015. Vienna convention Bureau je zkušeným hráčem na poli MICE cestovního ruchu jiţ od roku 1969 a s touto oblastí má bohaté zkušenosti.

61

Marketingové aktivity Prague Convention Bureau pro propagaci destinace, Plánované aktivity Prague Convention Bureau pro rok 2011. COT business. 62 Viena Convention Bureau. Dostupné na: http://www.vienna.convention.at/Home.aspx 63 Prague Convention bureau. Dostupné na: http://www.pragueconvention.cz/

63

5.1.4 Veletrhy Brno Areál brněnského výstaviště o ploše 130 tis. m2 patří k nejvýznamnějším a největším evropským areálům. V České republice patří brněnské výstaviště na první místo ve všech sledovaných parametrech – počtu vystavovatelů, návštěvníků, výstavní plochy i počtu novinářů. Výstaviště představuje dokonalou kolekci funkcionalistické architektury, která je neustále modernizována. Podnětem k jeho vystavění byla Výstava soudobé kultury v Československu, která se konala v roce 1928. První mezinárodní veletrh se konal v roce 1959. K privatizaci společnosti Brněnské veletrhy a výstavby a.s. došlo v roce 1991. Od roku 2001 nese brněnské výstaviště jméno Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště je vhodné pro konání veletrhů, kongresů a konferencí s různými doprovodnými akcemi, sportovních a kulturních akcí, politických setkání. Kaţdý rok se zde koná přibliţně 50 veletrhů, které navštíví téměř milion návštěvníků. Veškeré prostory kongresového centra mohou být vyuţívány nezávisle na veletrţním programu. Obrázek 15: Veletrhy Brno, a.s.

Zdroj: BVV. http://www.bvv.cz/

Majoritním vlastníkem a ovládací osobou Veletrhů Brno, a.s. (BVV) je od roku 1998 s 61% podílem veletrţní společnost Messe Düsseldorf, která patří mezi pět nejvýznamnějších německých výstavišť. Brněnské a düsseldorfské veletrhy spolu spolupracují na vzájemném náboru vystavovatelů a návštěvníků jiţ od 70. let minulého století. Dalších 34 % BVV vlastní Statutární město Brno a zbylých 5 % patří drobným akcionářům. Pod BVV spadá několik dceřiných společností, které se rovněţ podílí na MICE cestovním ruchu a svou činností mají napomáhat k rozšíření nabídky sluţeb především účastníkům veletrţních projektů, které BVV pořádá. Mezi tyto společnosti patří např. Brno Inn, a.s. – provozovatel hotelu Holiday Inn v Brně, BVV Fair Travel – cestovní kancelář zaměřená na veletrţní a městskou turistiku, Kongresové centrum Brno, a.s., mezinárodní sdruţení CENTREX aj. BVV má členství v několika důleţitých organizacích, mezi které patří globální asociace veletrţního průmyslu UFI, české sdruţení firem podnikajících ve veletrţním průmyslu SOVA ČR, mezinárodní unie pro veletrţní statistiku CENTREX, nestátní organizace Svaz průmyslu

64

a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, Regionální hospodářská komora Brno, Českoněmecká obchodní a průmyslová komora a Francouzsko-česká obchodní komora. Areál výstaviště Areál výstaviště se rozkládá na ploše 652 167 m2, nachází se zde 14 pavilonů, ve kterých je umístěno 30 konferenčních sálů různého uspořádání a kapacity. Celková hrubá výstavní plocha činila ke dni 31.12.2010 202 805 m2 s hrubou krytou plochou v pavilonech 121 314 m2 a volnou výstavní plochou 81 491 m2. Obrázek 16: Areál Veletrhů Brno, a.s.

Zdroj: BVV. Dostupné na: http://www.bvv.cz/veletrhy-brno/mapa-vystaviste/

K tradičním kongresovým prostorám patří budova Kongresového centra s kapacitou do 500 osob, Pavilon A s funkcionalistickým sálem Rotunda s kapacitou do 700 osob a menším sálem Morava. Pavilon E nabízí v současné době kromě tradičních sálů Business center s kapacitou 185 osob, Business Center II s kapacitou 130 osob a sálu Press center s kapacitou 145 osob nový hlavní kongresový sál s kapacitou 500 – 2000 osob. Kongresovým komplexem je moţné nazvat multifunkční pavilon P.

65

Jednotlivé výstavní Pavilony nabízí obdobné obdobné vyuţítí. Kromě pořádání kongresových, incentivních a veletrţních akcí, jsou haly vhodné také pro pořádání kulturněspolečenských akcí, natáčení reklamních spotů, videoklipů atp. Kaţdý pavilon je jinak architektonicky řešen, mezi nejzajímavější patří asi Pavilony A, Z a P. Pavilon A nabízí výstavní haly s mimořádně zajímavou architekturou postavenou ze ţelozobetonových skelet a prosklenou střechou. Haly A1 a A2 jsou rozloţeny do více vzájemně propojených lodí. Je zde moţné pořádat akce, kdy počet účastníků přesahuje 3 000 osob. Architektonickou dominantu komplexu brněnského výstaviště představuje pavilon Z – kruhový objekt s průměrem 100 metrů. Pavilon je vhodný pro pořádní akcí do 5 000 účastníků. Nový multifunkční pavilon P má několik superlativů, je nejnovější, největší, nejmodernější a pravděpodobně i nejdraţší v rámci výstaviště, České republiky, ale i střední Evropy. Pavilon P se rozkládá na ploše 200 x 80 metrů. Stavba pavilonu začala v roce 2008 a v roce 2009 byl pavilon slavnostně otevřen. Výstavba pavilonu vyšla na 910 milionů Kč, z toho čtvrtinu zaplatili hlavní akcionáři společnost Messe Düsseldorf a město Brno, zbylou část si musely BVV vypůjčit. Součástí pavilonů jsou tři stabilní přednáškové sály, z nichţ největší disponuje kapacitou 150 konferenčních míst. Pavilon je dokonale přizpůsoben manipulaci se světli, má dobré akustické vlastnosti. Maximálně kapacita je 10 000 míst, hrubá výstavní plocha činí 15 088 m2. Pavilon je vhodný na pořádání kongresů a konferencí, veletrhů, koncertů, diskoték a jiných podobných akcí. Maximální kapacita pro pořádání kongresů je 4 500 kongresovým míst. V roce 2010 získala stavba budovy pavilonu P první ocenění v soutěţí stavba roku Jihomoravského kraje 2009. Vývoj statistických údajů Ze statistických údajů z let 2005-2010 je zřejmé, ţe hospodářská recese a existenční problémy jednotlivých firem se projevují i na brněnských veletrzích, čímţ se potvrzuje, ţe veletrţní činnost velmi citlivě reaguje na ekonomický cyklus. Roky 2009 a 2010 patřily mezi nejobtíţnější období v historii brněnských veletrhů. Taktéţ vysoké náklady na výstavbu pavilonu P se promítly velkou mírou do negativního hospodářského výsledku BVV. Veletrhy se tak potýkaly s problémy, na které musely reagovat masivním sniţováním veškerých firemních výdajů, mezi které patřily mj. výdaje na marketing a propagaci, reţijní, projektové a provozní náklady. BVV se čím dál tím musely zaměřovat na pronajímání plochy za účelem pořádání různých komerčních akcí jako například hudební koncerty, sportovní akce a televizní produkce, ze kterých plynou důleţité příjmy. Těmito opatřeními se podařilo zmenšit výpadky trţeb. Počet vystavovatelů a zúčastněných firem byl v letech 2009 a 2010 výrazně niţší neţ v letech předchozích. Stejně tak došlo i k výraznému poklesu návštěvnosti, zejména pak u zahraničních hostů. Čistá výstavní plocha zaznamenala taktéţ výrazné zmenšení. Naopak 66

docházelo k nárůstu plochy hostujících akcí a to téměř o polovinu. Nárůstem plochy hostujícíc nedochází u celkové plochy k razantním výkyvům. K velkému propadu došlo u klíčových tematických veletrţních programů, mezi které patří strojírenství, stavebnictví a automobilový průmysl. Tabulka 20: Statistické údaje BVV v letech 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Počet vlastních veletržních projektů

29

44

34

45

38

42

Počet akcí

neuvedeno

neuvedeno

296

253

191

neuvedeno

Počet expozic

neuvedeno

neuvedeno

621

434

337

neuvedeno

Čistá výstavní plocha v tis. m2

350,1

399,3

350,1

416,7

282, 4

289,4

Plocha hostujících akcí64

132

90,6

181,9

257,5

289,2

298,6

Zvláštní předváděcí plocha v tis. m2

106,9

100,5

124,4

89,9

100,1

56,4

Celková plocha v tis. m2

589,1

590,4

656,5

750

671,7

644,4

Počet platících návštěvníků

795,8

777,6

762,5

719,2

neuvedeno

neuvedeno

Počet zahraničních návštěvníkův tis.

51,9

55,3

46,1

46,4

30,1

29

Celková návštěvnost v tis.65

1 065,5

1 004,3

1 036,3

1 044,9

917,7

924,1

Počet vystavovatelů

9 531

10 858

9 638

10 858

8 624

7 732

Počet zúčastněných firem

10 960

12 546

11 324

12 333

9 713

8 654

Zdroj: Konsolidované výroční zprávy z let 2005 – 2010. Dostupné na: http://www.bvv.cz/veletrhy-brno/proakcionare/vyrocni-zpravy/.

Graf 15: Vývoj počtu zúčastněných firem

vystavovatelů, Graf 16: Vývoj výstavní plochy

14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 Zdroj: Konsolidované 0

800 Počet600 vystavovatelů

400

Výstavní i nevýstavní akce, kongresy, hudební akce apod. organizované jinými subjekty neţ BVV. Včetně meziveletrţních akcí a kongresů.

67

2010

2009

2008

2007

2010

2009

2008

2007

http://www.bvv.cz/veletrhy-brno/pro-

2006

65

0

2005

64

2006

2005

výroční zprávy z let 2005 – akcionare/vyrocni-zpravy/.Vlastní úpravy.

Počet 200 zúčastněných firemDostupné na: 2010.

Hospodářský výsledek Do roku 2008 dosahovaly BVV pozitivního hospodářského výsledku.Ve sledovaném období dosáhly BVV nejlepšího hospodářského výsledku v roce 2008, a to 156 mil. Kč, coţ byl nárůst oproti srovnatelnému roku 2006 o 14,3 %. Naopak nejhorší výsledky zaznamenávají roky 2009 a 2010. V roce 2009 vykazují BVV téměř stomilionovou ztrátu. V roce 2010 se podařilo díky strategickým opatřením a přizpůsobením se negativním dopadům ekonomické situace ztrátu o cca 20 mil. Kč sníţit. Ačkoliv zaţívají BVV v roce 2010 sloţitou situaci, podařilo se jim splnit veškeré závazky vůči bankám, dodavatelům a dalším partnerům. Skutečný hospodářský výsledek byl dokonce oproti plánovanému lepší. Tabulka 21: Hospodářský výsledek v letech 2005 – 2010 v mil. Kč 2005

2006 1 768,8 1 632,6 136,1

Celkové výnosy 1 557 Celkové náklady 1 541,5 Hospod. výsledek66 15,5 Zdroj: Konsolidované výroční zprávy akcionare/vyrocni-zpravy/.

2007 1 766,3 1 673,9 92,4

2008 1 917,3 1 761,7 155,6

2009 1 279,4 1 377,8 - 98,378

2010 1 106,6 1 243,0 - 82,473

z let 2005 – 2010. Dostupné na: http://www.bvv.cz/veletrhy-brno/pro-

Klíčové veletrhy Mezi nejvýznamnější veletrhy se dlouhodobě řadí veletrhy z oblasti automobilového průmyslu, stavebnictví a strojírenství, mezi které patří Autosalon – mezinárodní veletrh osobních automobilů, Autotec – Mezinárodní veletrh uţitkových a osobních automobilů, dílů a servisní techniky, MSV – Mezinárodní strojírenský veletrh, IMT – Mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů, TECHARGO – Mezinárodní veletrh zemědělské techniky, MOBITEX – Mezinárodní veletrh bydlení, IBF – Mezinárodní stavební veletrh. Na následujících datech lze pozorovat markantní úbytek návštěvnosti i výstavní plochy u těchto klíčových veletrhů. Např. výstavní plocha stavebních veletrhů klesla od roku 2005 do roku 2010 z 69 238 m2 na pouhých 26 495 m2, přičemţ návštěvnost poklesla o cca 19 tis. U veletrhů Autosalon a Autotec, které se konají jednou za dva roky lze pozorovat taktéţ pokles jak ve výstavní ploše, tak v návštěvnosti. V roce 2010 došlo dokonce vlivem hospodářské recese ke sloučení těchto dvou významných veletrhů. I přes toto sloučení poklesla návštěvnost o polovinu. Obdobný trend je zaznamenán i v oblasti strojírenství, kde v sledovaných letech poklesla návštěvnost o cca 30 tis.

66

Před zdaněním

68

Tabulka 22: Nejúspěšnější veletrhy podle návštěvnosti 2005

2006

2007

Autosalon 142 873 MSV + IMT 96 475 MSV + IMT 104 837 INVEX 95 496 INVEX 103 640 Stavební veletrhy 91 491 Stavební veletrhy 99 650 TECHARGO 78 370 2008 2009 MSV 95 831 Autosalon 130 484 Stavební veletrhy 93 644 MSV 82 230 TECHARGO 91 124 Stavební veletrhy 80 548 Spotřební veletrhy 64 781 Spotřební veletrhy 60 155 Zdroj: Konsolidované výroční zprávy z let 2005 – 2010. Dostupné na: akcionare/vyrocni-zpravy/.Vlastní úpravy.

Autosalon 145 415 MSV 97 831 Stavební veletrhy 91 364 Vánoční veletrhy 63 748 2010 TECHARGO 117 253 Stavební veletrhy 80 541 AUTOTEC, Autosalon 79 880 MSV 71 347 http://www.bvv.cz/veletrhy-brno/pro-

Tabulka 23: Nejúspěšnější veletrhy podle plochy v m2 2005 2006 67 Stavební veletrhy 69 238 MSV + IMT 63 708 MSV + IMT 66 354 Stavební veletrhy 51 778 Autosalon 34 341 TECHARGO 50 434 INVEX 23 761 Autotec 50 109 2008 2009 Stavební veletrhy 66 803 MSV 45 767 MSV 62 337 Stavební veletrhy 39 325 TECHARGO 60 368 Autosalon 20 876 AUTOTEC 47 983 SPORT LIFE 19 020 Zdroj: Konsolidované výroční zprávy z let 2005 – 2010. Dostupné na: akcionare/vyrocni-zpravy/.Vlastní úpravy.

2007 MSV 65 908 Stavební veletrhy 53 986 Autosalon 36 007 SPORT life 20 494 2010 TECHARGO 59 307 MSV + IMT 34 523 Stavební veletrhy 26 495 AUTOTEC, Autosalon 25 382 http://www.bvv.cz/veletrhy-brno/pro-

5.1.5 SWOT analýza Na závěr práce jsou shrnuty silné a slabé stránky, hrozby a příleţitosti Jihomoravského kraje v MICE cestovním ruchu. V rámci silných a slabých stránek je moţné nalézt odpovědi na otázku, co tvoří nabídku MICE cestovního ruchu. Hrozby a příleţitosti nabízení odpověď na otázku, co by mohlo tuto nabídku pozitivně nebo negativně ovlivňovat. Silné stránky 

výhodná poloha v rámci ČR i střední Evropy

   

kulturní a historický potenciál přírodní atraktivity materiálně-technická základna dostatek center sportovního a zábavního vyţití nákupní centra

 67

Slabé stránky     

IBF aj. veletrhy

69

nedostatečné vyuţití potenciálu stále nedostačující spolupráce na bázi public-private partnership špatný technický stav řady kongresových zařízení absence vlastních statistik nedostatečná informovanost moţnosti vyuţití propagačních materiálu MCB

        

dobrá dopravní infrastruktura dobrá síť městské dopravy integrovaný dopravní systém JmK mezinárodní letiště bezpečná destinace příznivé ceny kvalitní sluţby kulturní a historický potenciál tradice veletrţnictví a výstavnictví –

     

pořádání důleţitých veletrhů přítomnost BVV tradice vinařství a folklóru věda a výzkum mnoţství univerzit a vysokých škol dobrá image destinace pohostinnost

Příležitosti          

  

nedostatečné sledování současných trendů kongresového cestovního ruchu absence dálničního spojení s Rakouskem nedostatek parkovacích prostor v centru Brna

Hrozby  pokles kvality sluţeb  špatný vývoj ekonomiky  neustálý pokles veletrţních a výstavních akcí  přesun kongresových akcí do zatím stále nepoznaných zemí – Slovensko  izolovaná nabídka jednotlivých sluţeb jednotlivými poskytovaly sluţeb MICE cestovního ruchu  nedostatek balíčků sluţeb  odchod vědeckovýzkumných pracovníků do zahraničí

CEITEC – zlepšení kongresové turistiky navázání spolupráce s Viena Convention Bureau navázání spolupráce s ostatními kraji ČR – výměna zkušeností zlepšení vztahů ve spolupráci na bází public-privite partnership dostavění dálnice s Rakouskkem koordinovaná činnost MCB vznik dalších leteckých spojů čerpání zdrojů z evropských fondů znovuotevření hvězdárny znovuotevření funkcionalistické vily Tugendhat

Zdroj: vlastní vypracování.

70

Závěr Předmětem této diplomové práce bylo srovnat MICE cestovní ruch v České republice a ostatních zemí střední Evropy, konkrétně Maďarska, Rakouska a Slovenska. Data byla porovnávána z mezinárodních statistik organizací ICCA, UFI a jednotlivých státních Convention Bureau. Jsou zde definovány základní pojmy a charakteristika z oblasti MICE cestovního ruchu. MICE cestovní ruch patří mezi nejvýnosnější formy cestovního ruchu a velmi citlivě reaguje na ekonomický cyklus. Jednotlivé formy MICE cestovního ruchu jsou kongresový, incentivní a veletrţní cestovní ruch. Kaţdá z těchto forem má své specifické podmínky, funkce a charakteristické akce. Charakteristika MICE cestovního ruchu je podmíněna existencí věrohodných statistických dat. V oblasti kongresového cestovního ruchu byla oblast charakterizována pomocí statistik mezinárodních organizací Union of International Associations a International Congress and Convention Association. Z těchto statistik jednoznačně vyplývá, ţe v Evropě je pořádáno nejvíce kongresových a konferenčních a ačkoliv její podíl mírně klesá, nic nenaznačuje tomu, ţe by své vedoucí postavení měla v nejbliţší budoucnosti ztratit. Postavení jednotlivých států a měst se v obou statistikách liší. Situace v Česká republice je charakterizována na základě statistických dat ČSÚ, která jsou sbírána pouze v hromadných ubytovacích zařízení, nikoliv v jednotlivých kongresových centrech. Z těchto dat jednoznačně vyplývá, ţe dominantní postavení v kongresovém cestovním ruchu má v České republice hlavní město Praha, s velkým odstupem následuje Jihomoravský kraj. V oblasti veletrţního cestovního ruchu byla situace analyzována na základě statistických dat organizace The Global Association on the Exhibition Industry. I z těchto dat jednoznačně vyplývá, ţe nejsilnějším kontinentem veletrţního cestovního ruchu je Evropa. Mezi nejdůleţitější veletrţní státy patří země západní Evropy v čele s Německem. U velkých evropských veletrţních gigantů dochází však k poklesu veletrţních akcí i výstavní plochy, naopak na významu nabývají neustále veletrţní místa asijských měst. V rámci České republiky byla situace analyzována na základě statistických údajů organizace SOVA ČR, ze kterých vyplývá, ţe ČR disponuje šesti významnými veletrţními místi, v jejichţ čele stojí s významným náskokem Brno. U veletrţních akcí dochází v posledních letech k poklesu. V oblasti incentivního cestovního ruchu neexistují v současné době stále ucelené statistiky, proto zde tato forma cestovního ruchu nebyla blíţe analyzována. Na základě provedené komparace vybraných středoevropských zemí České republiky, Maďarska, Rakouska a Slovenska bylo zjištěno, ţe všechny srovnávané země disponují obdobnými podmínkami k MICE cestovnímu ruchu, mají dobrou materiálně-technickou 71

základnou, nabízí mnoţství přírodních, kulturních a sportovních atraktivit, jsou bezpečné. Data byla srovnávána za kongresový cestovní ruch pomocí statistik International Congress and Convention Association a jednotlivých zpráv národních Convention Bureaus, za veletrţní cestovní ruch pomocí statistik The Global Association on the Exhibition Industry. Zatímco má však kongresový cestovní ruch v Rakouskou silnou dlouholetou tradici a Rakousko patří mezi nejvyhledávanější a neoblíbenější země, vstoupily ostatní srovnávané země na kongresový trh teprve v 90. letech minulého století. České republice a Maďarsku se podařilo, především díky svým hlavním městům Praze a Budapešti, dostat mezi významné kongresové destinace a jsou si navzájem velkými konkurenty v boji o potenciální klientelu. Vzhledem k tomu, ţe v Maďarsku působí zastřešující organizace mnohem delší dobu a neustále následuje trendy a přizpůsobuje se změnám na trhu, a lépe zde funguje spolupráce soukromého a veřejného sektoru, je moţné ţe svou pozici ještě více posílí. V České republice je činnost zastřešující organizace teprve ve svých počátcích. Slovensko nepředstavuje zemi se silným postavením v MICE oblasti. Jelikoţ se však jedná o zemí relativně nepoznanou, je u ní také v budoucnosti moţné očekávat větší zájem. Ve veletrţním cestovním ruchu má ze srovnávaných zemi největší tradici Česká republika, pořádá se zde daleko nejvíce veletrţních a výstavních akcí. Součástí práce je také zmapování současné situace v České republice z hlediska poskytovatelů prostor pro pořádání kongresových a incentivních akcí, na jejich rozloţení v rámci krajů a kapacitu. Z celkových 852 zařízení pro kongresové a incentivní akce se jich nachází daleko nejvíce v Praze, dále v Jihomoravském a Středočeském kraji. Nejvíce zařízení je umístěno v čtyř – a tříhvězdičkových hotelích. Nejvíce konferenčních zařízení nabízí kongresy pro 100199 účastníků. Další část kapitoly je věnována druhé nejvýznamnější destinaci MICE cestovního ruchu v České republice – Jihomoravskému kraji. Je zde zaměřena pozornost na jednotlivé subjekty, které svou činnosti přispívají k rozvoji MICE cestovního ruchu v kraji. Mezi tyto subjekty patří úřad Jihomoravského kraje a Statutárního města Brna a Centrála cestovního ruchu Jiţní Moravy s projektem Moravia Convention Bureau. Nejvýznamnějším aktérem v oblasti veletrţního cestovního ruchu nejen na Jiţní Moravě, ale v celé České republice jsou Brněnské veletrhy, proto je jim věnována větší pozornost. Jiţní Morava disponuje potenciálem, který splňuje předpoklady k tomu, aby se stala oblíbenou a významnou kongresovou destinací středoevropského významu. Avšak vzhledem k tomu, ţe spousta destinací má jiţ obdobné podmínky pro realizaci MICE cestovního ruchu, je nutné, aby jednotliví aktéři MICE cestovního ruchu, z oblasti veřejného i soukromého sektoru, spolu úzce spolupracovali a vytvářeli kvalitní prostředí pro pořádání kongresových a veletrţních akcí.

72

Seznam použité literatury [1]

Holešinská, A. Destinační management aneb Jak řídit turistickou destinaci. Brno, BonnyPress, 2007. ISBN: 978-80-210-4500-2.

[2]

Havel, M., Jánoška, K.: Vademecum pro profesionály ve světě MICE, Díl I. – Průvodce světem MICE. Praha: MCG. 2008.

[3]

Kongresová turistika na Jižní Moravě. Brno: Jihomoravský kraj. 2006.

[4]

Kongresový a incentivní cestovní ruch. Praha: Mag Consulting, 2006. 79 str. ISBN 8086724-20-4.

[5]

Orieška, J. Kongresový cestovní ruch. 1. Vyd. Praha: Idea Servis, 2004. 139 str. ISBN 80-85970-45-7.

[6]

Vysekalova, J., Hrubalová, M., Girgašová, J. Veletrhy a výstavy. Efektivní prezentace pro úspěšný prodej. Praha: Grada Publishing, 2004. 157 str. ISBN 80-247-0894-9.

[7]

Vystoupil, J. et al. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: MMR, 2006. 160 s. ISBN 80-239-7256-1.

[8]

Vystoupil, J., Šauer, M. Základy cestovního ruchu. Brno: ESF MU, 2006. 163 s. ISBN 80-210-4205-2.

[9]

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Marketing cestovního ruchu – Distanční studijní opora. Brno: MU ESF, 2007

[10]

Zelenka, J. Cestovní ruch – Informační a komunikační technologie. Hradec králové: Gaudeamus, 2008. ISBN: 978-80-7041-514-6

[11]

Zelenka, J., Pásková, M. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha: MMR, 2002. 448 s.

Časopisy: [11] Marketingové aktivity Prague Convention Bureau pro propagaci destinace. COT business. 4/2001. [12]

I business travel začínají ovládat zelené mozky. COT business. 6/2011.

[13]

Plánované aktivity Prague Convention Burau pro rok 2011. COT business. 4/2011.

Internetové zdroje: [14]

Airport Brno. [online]. Brno: Airport Brno, 2012. [cit. 2012-01-14]. .

73

[15]

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. [online]. Praha: MMR. [cit. 2011-08-28]. Dostupné na www: .

[16]

Analýza za rok 2010, 2009, 2002. [online]. Praha: SOVA ČR, 2004. [cit. 2011-04-28]. Dostupné na www: < http://www.czechfairs.cz/kategorie.asp?idk=155>.

[17]

Austrian Convention Bureau. [online]. Vídeň: ACB, 2011. [cit. 2011-06-28]. Dostupné na www: .

[18]

Centrum Babylon. online]. Liberec: Centrum Babylon, 2011. [cit. 2012-02-03]. Dostupné na www: .

[19]

Czech Convention Bureau. [online]. Praha: CCB, 2010. [cit. 2012-01-14]. Dostupné na www: .

[20]

CEITEC [online]. Brno: CEITEC, 2009. [cit. 2012-01-20]. Dostupné na www: .

[21]

Clarion Congress Hotel Prague. [online]. Praha: CCHP, 2011. [cit. 2012-02-03]. Dostupné na www: .

[22]

Erste Österreichweite Kongressstatistik. Vídeň: ACB, 2011. [cit. 2011-08-28]. Dostupné na www: .

[23]

Euro fair Statistic 2009. [online]. Paříţ: UFI, 2010. [cit. 2011-04-22]. Dostupné na www: .

[24]

Euro fair Statistic 2010. [online]. Paříţ: UFI, 2011. [cit. 2011-08-29]. Dostupné na www: .

[25]

Event marketing v cestovním ruchu. [online]. Praha: MMR, 2006. [cit. 2011-02-22]. Dostupné na www: .

[26]

Event marketing v cestovním ruchu. Event marketing MICE pro střední management. [online]. Praha: MMR, 2007. [cit. 2011-02-22]. Dostupné na www: .

[27]

Event marketing v cestovním ruchu. MICE akce – od nápadu k businnes plánu a konečné realizaci. [online]. Praha: MMR, 2007. [cit. 2011-02-22]. Dostupné na www: .

[28]

Event marketing v cestovním ruchu. Pořádáme akci – praktický event marketing pro cestovní ruch. [online]. Praha: MMR, 2007. [cit. 2011-02-22]. Dostupné na www: 74

. [29]

Hungarian Convention Bureau: [online]. Budapešť: HCB, 2011. [cit. 2011-06-28]. Dostupné na www: .

[30]

Initiativen in der Wiener Meetings Industry. [online]. Wien: Vienna Convention Bureau, 2012. [cit. 2012-01-22]. Dostupné na www: .

[31]

International Meetings Statistics 2009. [online]. Brusel: UIA, 1907 - 2011. [cit. 201104-15]. Dostupné na www: .

[32]

International Meetings Statistics 2010. [online]. Brusel: UIA, 1907 - 2011. [cit. 201107-23]. Dostupné na www: .

[33]

Grandhotel Pupp. [online]. Karlovy Vary: Pupp, 2011. [cit. 2012-02-03]. Dostupné na www: .

[34]

Global Exhibition Industry Statistics. [online]. Paříţ: UFI, 2010. [cit. 2011-04-22]. Dostupné na www: .

[35]

Global Exhibition Industry Statistics. [online]. Paříţ: UFI, 2011. [cit. 2012-01-14]. Dostupné na www: .

[36]

Hotel Hilton prague. [online]. Praha: Hotel Hilton Prague, 2011. [cit. 2012-02-03]. Dostupné na www: .

[37]

Hotel Růže. [online]. Český Krumlov: Hotel Růţe, 2011. [cit. 2012-02-03]. Dostupné na www: .

[38]

Thermal Hotel. [online]. Karlovy Vary: Thermal Hotel, 2011. [cit. 2012-03-02]. Dostupné na www: .

[39]

Konference v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů ČR. [online]. Praha: ČSÚ, 2010. [cit. 2011-04-21]. Dostupné na www: .

[40]

Konference v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. [online]. Praha: ČSÚ, 2010. [cit. 2011-04-21]. Dostupné na www: .

[41]

Kongresové centrum Praha. [online]. Praha: KCP, 2011. [cit. 2012-02-03]. Dostupné na www: . 75

[42]

Kongresové centrum Zlín. ZL9n: Kongresové centrum Zlín, 2011. [cit. 2012-02-03]. Dostupné na www: .

[43]

Konsolidované výroční zprávy 2005-2010. [online]. Brno: Veletrhy Brno, 2011. [cit. 2012-01-17]. Dostupné na www: .

[44]

MICE handbook. [online]. Praha: Czechtourism, 2008. [cit. 2011-02-22]. Dostupné na www: .

[45]

Nachhaltigkeit und Umwelschutz. [online]. Wien: Vienna convention Bureau, 2012. [cit. 2012-01-22]. Dostupné na www: .

[46]

O2 Arena[online]. Praha: O2 Arena, 2012. [cit. 2012-02-03]. Dostupné na www: .

[47]

Prague Convention bureau. [online]. Praha: PCB, 2011. [cit. 2011-06-28]. Dostupné na www: .

[48]

Program cestovního ruchu 2007-2013. Návrhová část. [online]. Brno: Jihomoravský kraj, 2012. [cit. 2012-01-20]. Dostupné na www: .

[49]

Program rozvoje cestovního ruchu Města Brno 2010-2015. Analytická část. [online]. Brno: Statutární město Brno, 2012. [cit. 2012-01-20]. Dostupné na .

[50]

Program rozvoje cestovního ruchu Města Brno 2010-2015. Návrhová část. [online]. Brno: Statutární město Brno, 2012. [cit. 2012-01-20]. Dostupné na .

[51]

Slovak Convention Bureau: [online]. Bratislava: SCB, 2011. [cit. 2011-06-28]. Dostupné na www: .

[52]

Statistics compiled by the UIA. [online]. Brusel: UIA, 1907 - 2011. [cit. 2011-04-15]. Dostupné na www: .

[53]

Statistics Report. The International Association Meetings Market. 1999 – 2008. [online]. ICCA, 2010. [cit. 2011-04-15]. Dostupné na www: .

[54]

Statistics Report. The International Association Meetings Market. 2000 – 2009. [online]. ICCA, 2010. [cit. 2011-04-15]. Dostupné na www: .

76

[55]

Statistics Report 2010. [online]. ICCA, 2011. [cit. 2011-08-15]. Dostupné na www: .

[56]

Tájékoztató a magyarországi rendezvénypiacról – 2010. HCB, 2011. [cit. 2011-08-28]. Dostupné na www: .

[57]

The World map of exhibition venues and future trends. [online]. Paříţ: UFI, 2010. [cit. 2011-04-22]. Dostupné na www: .

[58]

The 2011 World map of exhibition venues. [online]. Paříţ: UFI, 2011. [cit. 2012-01-14]. Dostupné na www: .

[59]

Top Hotel Praha. . [online]. Praha: Top Hotel Praha, 2011. [cit. 2012-02-03]. Dostupné na www:
77

Seznam použitých zkratek ACB AIPC AUMA

Austria Convention Bureau Association of Congress Centres - Mezinárodní asociac kongresových center Ausstellung- und Messe-Ausschuss der Deutschen Wirtschaft - Výbor výstav a veletrhů německého hospodářství Autotec Mezinárodní veletrh uţitkových a osobních automobilů BVV Brněnské Veletrhy CCR JM Centrální centrála cestovního ruchu Jiţní Morava CEFA Central European Fair Alliance CEITEC Středoevrospkýc technický institut CENTREX International Exhibition Industry Organisation Statistics Union CzCB Czech Convention Bureau DMC Destination Management Company HCB Hungarian Convention Bureau IAPCO Assotiation of Professional Congress Organizers IBF Mezinárodní stavební veletrh ICCA International Congress and Convention Association - Mezinárodní sdruţení kogresů a konferencí IMT Mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů IOP integrovaný operační program JmK Jihomoravský kraj MICE setkání, incentiva, kongresy/konference, veletrhy/akce MCB Moravian Convention Bureau Mobitex Mezinárodní veletrh bydlení MSV Mezinárodní strojírenský veletrh PCB Prague Convention Bureau PCO Professional Conference/Congress Organiser SOVA ČR Společenstvo organizátorů veletrţních a výstavních akcí ČR Techargo Mezinárodní veletrh zemědělské techniky UFI The Global Association on the Exhibition Industry - Mezinárodní asociace veletrţního průmyslu UIA Union of International Associations - Unie mezinárodních sdruţení

78

Seznam grafů Graf 1: Podíl kontinentů na kongresových akcích v roce 2009 podle UIA .............................. 19 Graf 2: Počet kongresových akcí dle jednotlivých kontinentů v roce 2010 ............................. 22 Graf 3: Počet účastníků dle jednotlivých kontinentů v roce 2010 ............................................ 22 Graf 4: Sezónností kongresových akcí ve světě v roce 2010 ................................................... 23 Graf 5: Podíl krajů na kongresových a konferenčních akcích v roce 2010 podle ČSÚ v % .... 26 Graf 6: Podíl veletrţních míst podle kontinentů v roce 2006 a 2011 v % ................................ 28 Graf 7: Vývoj kongresových akcí v jednotlivých státech ......................................................... 38 Graf 8: Porovnání sezónnosti srovnávaných zemí s celou Evropou a světem, 2009................ 39 Graf 9: Vývoj počtu akcí v jednotlivých městech .................................................................... 40 Graf 10: Sezónnost veletrţních akcí ve srovnávaných zemích v roce 2009 ............................. 43 Graf 21: Počet konferenčních zařízení v jednotlivých krajích ................................................. 46 Graf 12: Počet konferenčních zařízení podle typu.................................................................... 47 Graf 13: Počet konferenčních zařízení podle velikosti ............................................................. 48 Graf 14: Celková kapacita v jednotlivých konferenčních zařízeních ....................................... 49 Graf 15: Vývoj počtu vystavovatelů, zúčastněných firem ........................................................ 67 Graf 16: Vývoj výstavní plochy................................................................................................ 67

Seznam tabulek Tabulka 1: Podíl kontinentů na kongresových akcích (v %) podle UIA .................................. 20 Tabulka 2: Počet kongresových akcí v jednotlivých zemích podle UIA .................................. 20 Tabulka 3: Počet kongresových akcí v jednotlivých městech podle UIA ................................ 21 Tabulka 4: Počet kongresových akcí evidovaných ICCA ........................................................ 22 Tabulka 5: Počet kongresových akcí v jednotlivých zemích podle ICCA ............................... 24 Tabulka 6: Počet kongresových akcí v jednotlivých městech podle ICCA .............................. 24 Tabulka 7: Kongresy a konference v HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení ................... 25 Tabulka 8: Kongresy a konference v HUZ podle krajů ............................................................ 27 Tabulka 9: Plocha výstavišť podle kontinentů v roce 2006 a 2011 .......................................... 29 Tabulka 10: TOP 10 největších výstavišť světa v roce 2006 a 2011 ........................................ 30 Tabulka 11: Počet výstav v jednotlivých kontinentech v roce 2008 ........................................ 31 Tabulka 12: Veletrţní akce evidované organizací SOVA ČR .................................................. 32 79

Tabulka 13: TOP 5 největších výstavišť v ČR ......................................................................... 32 Tabulka 14: Počet akcí podle ICCA v jednotlivých zemích..................................................... 38 Tabulka 15: Počet akcí podle ICCA v jednotlivých městech ................................................... 40 Tabulka 16: Veletrţní a výstavní akce ve srovnávaných zemí podle UFI ............................... 42 Tabulka 17: Počet konferenčních zařízení v jednotlivých krajích podle typu.......................... 47 Tabulka 18: Počet konferenčních zařízení v jednotlivých krajích podle velikosti ................... 48 Tabulka 19: Celková kapacita zařízení (divadelní uspořádání) v jednotlivých krajích a zařízeních .................................................................................................................................. 49 Tabulka 20: Statistické údaje BVV v letech 2005 - 2010 ........................................................ 67 Tabulka 21: Hospodářský výsledek v letech 2005 – 2010 v mil. Kč ....................................... 68 Tabulka 22: Nejúspěšnější veletrhy podle návštěvnosti ........................................................... 69 Tabulka 23: Nejúspěšnější veletrhy podle plochy v m2............................................................ 69

Seznam obrázků Obrázek 1: Významná střediska veletrţního a kongresového cestovního ruchu v ČR ............ 45 Obrázek 2: Kongresové centrum Praha .................................................................................... 50 Obrázek 3: Clarion Congress Hotel Prague .............................................................................. 50 Obrázek 4: Hotel Hilton Prague ............................................................................................... 51 Obrázek 5: TOP Hotel Praha .................................................................................................... 51 Obrázek 6: O2 Arena, Praha ..................................................................................................... 52 Obrázek 7: Grandhotel Pupp, Karlovy Vary ............................................................................ 52 Obrázek 8: Hotel Thermal, Karlovy Vary ................................................................................ 53 Obrázek 93: Hotel Růţe, Český Krumlov ................................................................................ 53 Obrázek 10: Centrum Babylon, Liberec ................................................................................... 53 Obrázek 11: Kongresové centrum Zlín..................................................................................... 54 Obrázek 12: Dopravní spojení s JmK ....................................................................................... 55 Obrázek 13: Oblasti Jiţní Moravy ............................................................................................ 57 Obrázek 14: Logo Moravia Convention Bureau ...................................................................... 61 Obrázek 15: Veletrhy Brno, a.s. ............................................................................................... 64 Obrázek 16: Areál Veletrhů Brno, a.s. ..................................................................................... 65

80

Přílohy Ukázka z projektu Připraveni na 100 %68 Kongresová turistika

68

Připraveni na 100 %. http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=56768&TypeID=2

81

Incentivní turistika

Propagační kampaň – dopravní prostředky

82

Příklady projektů Akčního plánu Programu cestovního ruchu 2007-2013 v rámci MICE cestovního ruchu69 Název projektu

Název subjektu

Místo realizace

Náklady Kč

Realizace

Typ

Congress in Brno – All in one

Veletrhy Brno

Brno

1 565 000 000

2007-2013

Firma

Centrum vinařství

Velké Pavlovice

Velké Pavlovice

500 000 000

2007-2013

Obec

Vinařský hotel

Víno s.r.o.

Valtice

150 000 000

2006

Frima

Přírodní zábavní park Boskovice

Westernové městečko Boskovice s.r.o.

Boskovice

100 000 000

2007-2008

Firma

Zvýšení areálu hradu

Znojmo

Znojmo

15 006 000

2008-2010

Obec

Dřevomanta spol. s r.o.

Velké Němčice

40 000 000

2007-2010

Firma

Hotel Pivovar Jevišovice

Jiří Zralý

Jevišovice

120 000 000

2008-2009

Firma

Rekonstrukce koupaliště

Boskovice

Boskovice

60 000 000

2006-2009

Obec

CCRJM

JMK

9 423 000

2007-2009

Sdruţení

Moravského

atraktivity znojemského

Hotel Sport Němčice

Velké

areálu

Rozvoj hlavního nosného regionálního turistického produktu: Veletrţní a kongresová, firemní a incentivní turistika a jeho propagace

Valtice

69

Program rozvoje cestovního ruchu JmK pro jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=20610&TypeID=2

83

roky

2007-2013.

Akční

plán.

http://www.kr-

MICE CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents