Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch
CESTOVNÍ RUCH A GOLF V ČESKÉ REPUBLICE Tourism and Golf in the Czech Republic Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
doc. RNDr. Jiří VYSTOUPIL, CSc.
Eva Snížková
Brno, 2014
MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta
Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2013/2014
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
SNÍŽKOVÁ Eva
Obor:
Regionální rozvoj a cestovní ruch
Název tématu:
Cestovní ruch a golf v ČR Golf tourism in the Czech Republic
Zásady pro vypracování Problémová oblast:
Geografická analýza vybraných forem cestovního ruchu
Cíl práce:
Analýza hodnocení významu golfu jako sportovně-rekreačního odvětví v ČR
Postup práce a použité metody: • Teoretická východiska práce – postavení sportovně-rekreační infrastruktury (resp. golfu) v systému cestovního ruchu • Hlavní formy a druhy cestovního ruchu v ČR • Význam a postavení golfu ve struktuře aktivit volného času • Vývoj golfu a golfových středisek v ČR • Analýza a postavení golfu jako odvětví cestovního ruchu, jeho specifika, perspektivy rozvoje golfu v ČR V rámci práce mohou být využity následující metody: analyticko–syntetická, dále statistickomatematické metody, popřípadě metodu komparace a analogie. Rozsah grafických prací:
dle potřeby
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran – bakalářská práce
Seznam odborné literatury: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: Tvorba Destinačních produktů cestovního ruchu. MMR. Praha, 2007. Ritchie, Brent W.: Sport Tourism : Interrelationships, Impacts and Issues. Channel View Publications, 2004. Vystoupil J., Šauer M. a kol.: Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň, nakl. Čeněk, 2011. Vystoupil, J. a kol.: Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 156 s. Zážitkový cestovní ruch. MMR. Praha, 2008.
Vedoucí bakalářské práce:
doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.
Datum zadání bakalářské práce:
28. 11. 2011
Datum odevzdání bakalářské práce:
25. 4. 2014
............................................................ vedoucí katedry
V Brně dne 28. 11. 2011
............................................................ děkan
J m én o a p ří j m en í au t o ra:
Eva Snížková
Náz ev b ak al á řs k é p r áce:
Cestovní ruch a golf v České republice
Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:
Tourism and Golf in the Czech Republic
Kat ed ra:
Regionální ekonomie a správa
Ved o u cí b ak al ářs k é p ráce:
doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.
R o k o b h aj o b y:
2014
Anotace Předmětem bakalářské práce „Cestovní ruch a golf v České republice“ je analýza významu golfu jako sportovně-rekreačního odvětví cestovního ruchu v České republice. V úvodní části je teoreticky definován pojem cestovní ruch, včetně jeho základního členění. V dalších částech je kladen důraz na golf jako sportovní volnočasovou aktivitu, je popsána jeho historie a současná situace v České republice. Práce se dále zabývá nabídkou golfu jako produktu a odvětví cestovního ruchu, marketingem a propagací golfového cestovního ruchu a hodnocení aktivit jejich subjektů. Významnou částí této práce jsou její dvě závěrečné kapitoly, které se soustředí na analýzu nabídky jednotlivých golfových středisek a také na zhodnocení současné situace fungování a rozvoje golfových areálů, včetně závěrečných doporučení.
Annotation The goal of the submitted thesis: “Tourism and Golf in the Czech Republic” is to analyze the importance of golf as a sports and recreational part of the tourist industry in the Czech Republic. The opening chapter theoretically defines the term of tourism, including its basic structure. The following parts emphasize the meaning of golf as a sports and leisure time activity and describe its history and current situation in the Czech Republic. This thesis also concentrates on golf as a product and a branch of the tourism industry and part of it also focuses on the marketing and promotion of the golf tourism and on the evaluation of its subjects´ activities. Significant part of this thesis are the two last chapters, which concentrate on the analysis of the golf resorts´ offers and on the evaluation of the current situation of the golf resorts´ function and development, including the final suggestions.
Klíčová slova Cestovní ruch, golf, marketing a propagace golfu, analýza golfového cestovního ruchu, golfová střediska.
Keywords Tourism, Golf, Marketing and Promotion of Golf, Analysis of Golf Tourism, Golf Resorts.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Cestovní ruch a golf v České republice vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Jiřího Vystoupila, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 14. dubna 2014
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Jiřímu Vystoupilovi, CSc za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji své rodině za podporu při studiu i psaní této bakalářské práce a také golfovým areálům, které mě podpořily svoji účastí na dotazníkovém šetření.
Obsah ÚVOD .........................................................................................................................................9 1 CESTOVNÍ RUCH .........................................................................................................11 1.1 Formy cestovního ruchu .............................................................................................11 1.2 Druhy cestovního ruchu .............................................................................................12 1.3 Pojem destinace cestovního ruchu .............................................................................13 2 GOLF ...............................................................................................................................14 2.1 Historie a tradice golfu v ČR .....................................................................................14 2.2 Současný golf v ČR ....................................................................................................15 2.3 Image golfu a její důležitost pro Českou republiku ...................................................17 3 GOLFOVÝ CESTOVNÍ RUCH....................................................................................18 3.1 Golf jako produkt cestovního ruchu ...........................................................................18 3.2 Golf jako odvětví cestovního ruchu a jeho specifika .................................................19 3.2.1 Sezónnost ............................................................................................................20 3.2.2 Cenová dostupnost ..............................................................................................20 3.2.3 Dopravní dostupnost ...........................................................................................22 3.3 Propojení golfu s dalšími formami a druhy CR .........................................................22 3.3.1 MICE a golf ........................................................................................................23 4 MARKETING A PROPAGACE ...................................................................................25 4.1 Specifika marketingu cestovního ruchu .....................................................................25 4.2 CzechTourism ............................................................................................................25 4.2.1 Marketingový plán ..............................................................................................26 4.2.2 Golfový průvodce ...............................................................................................26 4.3 Česká golfová federace ..............................................................................................27 4.3.1 Projekt „Hraj golf, změň život“ ..........................................................................27 4.4 Czech Golf Travel Association ..................................................................................28 4.4.1 Marketingové aktivity a strategie .......................................................................28 4.4.2 Brožura CGTA ....................................................................................................29 5 GOLFOVÁ STŘEDISKA V ČESKÉ REPUBLICE ...................................................30 5.1 Prostorová diferenciace a kategorizace hřišť – teorie ................................................30 5.2 Rozdělení golfových středisek ...................................................................................30 5.2.1 Karlovarský kraj .................................................................................................31 5.2.2 Praha ...................................................................................................................31 5.2.3 Středočeský kraj ..................................................................................................32 5.2.4 Jihočeský kraj .....................................................................................................33 5.2.5 Plzeňský kraj .......................................................................................................34 5.2.6 Ústecký kraj ........................................................................................................35 5.2.7 Liberecký kraj .....................................................................................................35 5.2.8 Královéhradecký kraj ..........................................................................................36 5.2.9 Pardubický kraj ...................................................................................................37 5.2.10 Kraj Vysočina .....................................................................................................37 5.2.11 Olomoucký kraj ..................................................................................................38 5.2.12 Jihomoravský kraj ...............................................................................................39 5.2.13 Zlínský kraj .........................................................................................................39 5.2.14 Moravskoslezský kraj .........................................................................................40 5.3 Analýza nabídky golfových středisek ........................................................................41 5.3.1 Ubytování............................................................................................................42 5.3.2 Stravování ...........................................................................................................43 5.3.3 Kongresové zázemí .............................................................................................44 5.3.4 Wellness ..............................................................................................................45 5.3.5 Golfové služby ....................................................................................................46
Doplňkové služby ...............................................................................................48 5.3.6 5.3.7 Zhodnocení kvality a komplexnosti nabízených služeb .....................................48 6 ANALÝZA SITUACE GOLFOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU .............................49 6.1 Analýza postojů managementu golfových středisek k rozvoji golfového cestovního ruchu na základě šetření formou dotazníku ..........................................................................49 6.2 Shrnutí a návrhy vytvořené na základě analýzy golfových středisek ........................63 ZÁVĚR ....................................................................................................................................65 Seznam použité literatury: ....................................................................................................67 Seznam internetových zdrojů: ..............................................................................................68 Seznam tabulek .....................................................................................................................68 Seznam grafů ........................................................................................................................69 Seznam obrázků ....................................................................................................................69 Seznam použitých zkratek ....................................................................................................70 Seznam příloh .......................................................................................................................70
ÚVOD Cestovní ruch je důležitým odvětvím národního hospodářství České republiky, třetím nejdůležitějším hospodářským odvětvím v Evropské unii a tvoří také významnou složku celosvětové ekonomiky. Největší přínosy můžeme posoudit z aspektu ekonomického, kdy cestovní ruch může pozitivně ovlivnit růst ekonomiky, zejména ve spojení s růstem HDP, tvorbou nových pracovních míst, podporou malých a středních podnikatelů a svým podílem na vyrovnávání platební bilance. Další přínosy se dají posoudit z hlediska sociálního a environmentálního, kdy cestovní ruch může rovněž pozitivně usměrňovat například zlepšování vybavenosti a úrovně veřejných služeb (kultura, doprava, zdravotnictví atd.) a tím i zvyšovat celkovou životní úroveň obyvatelstva. Dále pomáhá uchovat místní tradice, zachovat folklór a také pozitivně ovlivnit péči o historické, kulturní i přírodní památky. Významným přínosem cestovního ruchu, je kromě výše zmiňovaných aspektů i hledisko uspokojování potřeb lidí. Člověk je biologicky naprogramován tak, že touží po změně. Tato potřeba se neustále zvětšuje a podněcuje tak obsáhlou poptávku po cestovním ruchu. Týká se to především obyvatelstva vyspělých zemí, kde se ve vzájemném vztahu růstu životní úrovně a rozšiřování fondu volného času stává touha po změně, respektive touha po cestování, masovým jevem a ekologicky a sociologicky důležitým fenoménem (Čertík, Fišerová, 2009:5). Volný čas a cestování se vzájemně doplňují a ovlivňují, stejně jako volný čas a sport. Propojením těchto tří veličin – volného času, sportu a cestování – nám vznikne prostor pro novodobou moderní volnočasovou aktivitu, kterou je zcela jistě hra golfu. Golf jako sport má mnoholetou tradici, ale ve spojení s cestovním ruchem se s ním intenzivněji setkáváme až posledních 30 let. (Vystoupil, Šauer, 2011:140). Golf je silnou motivací pro cestování. Každé hřiště má originální design, vychází z jiného typu krajiny a rostlinstva a před hráče klade nové úkoly a výzvy. Objevování nových golfových destinací dnes už doslova po celém světě znamená příjemné a nikdy nekončící dobrodružství. Golf je sport velice populární a jeho oblíbenost neustále roste. Je jedním z mála sportů, který si přes svoji velkou komercializaci zachoval svá pravidla a tradice. Jde o sport, který má silně výchovné schopnosti, vyzdvihuje etiku chování a čestnost (Čertík, Fišerová, 2009:55) a zároveň díky svým pravidlům umožňuje hrát společně hráčům rozdílných schopností, zkušeností, věku či pohlaví při zachování spravedlnosti v soutěži. Jelikož se fond volného času stále zvyšuje a sport je důležitou součástí volnočasových aktivit, rozhodla jsem se věnovat moji bakalářskou práci právě jedné z nich a tou je výše zmiňovaná hra golfu, kterou propojím s několika aspekty cestovního ruchu. Cílem práce jsem si stanovila analyzovat význam golfu jako sportovně-rekreačního odvětví v rámci cestovního ruchu České republiky. Ráda bych ve své práci pro naplnění této analýzy charakterizovala golf jako produkt cestovního ruchu a zjistila jeho možnosti a využití v rámci různých forem či druhů cestovního ruchu. Také bych chtěla prozkoumat způsoby prezentace golfu na trhu, nositele těchto marketingových aktivit a nástroje, které pro prezentaci využívají, včetně jejich stručného zhodnocení. Na závěr do celkové analýzy přispěji fakty, které zjistím z šetření v rámci jednotlivých golfových středisek a to jak průzkumem nabídky služeb na webových stránkách areálů, ale také dotazníkovým šetřením, které provedu elektronickou cestou za účelem zjištění postavení provozovatelů golfových středisek k problémům, jako jsou spolupráce, propagace, finance, profil golfových návštěvníků a nabídka služeb. Analýzu bych ráda uzavřela zjištěním, zda Česká republika, která v roce 2007 získala na 7. Ročníku IAGTO Awards ocenění „Neobjevená golfová destinace roku“, platí již za objevenou, fungující a plnohodnotnou golfovou destinací s celou svojí nabídkou nebo jestli se u nás dá golf stále považovat jen za doplňkovou aktivitu v rámci jiných forem cestovního ruchu. 9
Stanovené cíle práce: Analyzovat význam golfu ve spojení s cestovním ruchem ČR. Zhodnotit současnou situaci golfových středisek v rámci ČR, včetně analýzy jejich nabídky a fungování Zjistit, zda Česká republika platí za fungující a plnohodnotnou golfovou destinaci? V první a teoretické části se práce zaměřuje na přiblížení pojmů cestovní ruch, jeho druhy a formy a také objasnění pojmu destinace cestovního ruchu. Tato část má sloužit jako teoretický podklad pro pozdější zkoumání možností zapojení golfu jako produktu CR do jiných forem cestovního ruchu a také vyhodnocení nabídky destinace České republiky z hlediska golfové turistiky. Druhá kapitola pojednává o původu hry golfu, jeho historický vývoj v České republice a nastiňuje i současný stav golfové základny co se týká počtu hráčů, hřišť, klubů a upozorňuje na důležitost golfu a s ním spojených aktivit pro ekonomický přínos země. Ve třetí kapitole, se zabývám golfovým cestovním ruchem, snažím se nastínit kvalitní potenciál České republiky pro rozvoj golfové turistiky, prezentuji golf jako produkt cestovního ruchu a tím pádem i součást nabídky destinace cestovního ruchu, dále je zde golf představen jako odvětví sportovního cestovního ruchu a jako rekreační aktivita, včetně jeho některých specifik jako jsou cenová dostupnost, dopravní dostupnost a sezónnost. Příklad propojení golfového cestovního ruchu s jinou formou je ilustrován na kongresovém a veletržním CR. Následující, čtvrtá kapitola pojednává o způsobech propagace a marketingu golfového cestovního ruchu na trhu. Zmiňuji zde tři aktéry a to státní agenturu CzechTourism, sdružení CGTA a ČGF. V této kapitole také hodnotím jejich produkty, které mají podpořit golfový cestovní ruch na domácím i zahraničním trhu. Pátá kapitola upřesňuje rozdělení golfových hřišť v teoretické rovině, ale také jejich geografické rozložení v rámci České republiky. Toto je znázorněno pomocí rozdělení republiky na 14 krajů, přiloženy jsou mapy krajů s následným zakreslením golfových areálů včetně uvedení počtu jamek. Poslední část této kapitoly je zaměřená na rozbor nabídky služeb jednotlivých golfových středisek. Tento rozbor byl proveden formou internetového průzkumu jednotlivých webových stránek a následném statistickém vyhodnocení. Závěrečná kapitola je postavena na poznatcích, které jsem získala pomocí dotazníkového šetření v rámci golfových areálů na území České republiky. Šetření probíhalo elektronickou formou pomocí dotazníkového serveru Survio.cz a výsledky jsem následně zpracovala a vyjádřila grafy, včetně závěrů k jednotlivým okruhům otázek a závěrečného zhodnocení a doporučení. Práce by mohla mít využití pro provozovatele golfových středisek, jako určité nastínění celkové situace v rámci golfového cestovního ruchu a v náhledu na možnosti jak podpořit svoji podnikatelskou činnost v daném oboru. Také by mohla mít přínos pro potenciální budoucí zájemce o hru golfu, jako jistý přehled nabídky v rámci České republiky, ale i v rámci jednotlivých areálů.
10
1 CESTOVNÍ RUCH Definice cestovního ruchu bývá často spojována s několika různými vymezeními jako například ekonomickým, sociologickým, geografickým apod. Přesnou definicí se zabývalo několik vědeckých odborníků a jednalo se o ní na nesčetných mezinárodních konferencích. Významným mezníkem je, dle Palatkové a Zichové (2011:11), považována definice průkopníků Hunzikera a Krapfa z roku 1942. Ti definovali turismus jako „souhrnné označení vztahů a jevů vznikajících na základě cesty a pobytu nerezidentů, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost“. Definici cestovního ruchu, která se zabývá jevy probíhajícími jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky uvádí ve svém výkladovém slovníku cestovního ruchu Pásková a Zelenka (2012:83). Autoři cestovní ruch uvádějí jako „komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, pracovně či jiným účelem, i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem, ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“ Dalo by se říci, že tato definice komplexně vystihuje cestovní ruch, protože se týká nabídky CR, poprávky CR a také destinace CR, ale jelikož pro cestovní ruch je rozhodující změna místa je důležité ji doplnit o geografický prvek, a sice o fakt, že aktivity účastníků cestovního ruchu se konají mimo místo jejich trvalého bydliště a místa zaměstnání. Na základě těchto úvah lze definovat cestovní ruch „jako souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání“.(Vystoupil, Šauer 2006:29). Z nejednoduchého procesu vytvoření přesné definice vyplývá, že cestovní ruch je složitý socioekonomický, mnohostranný a průřezový jev, který zasahuje do ekonomických i mimoekonomických oblastí společnosti, jak uvádí Palatková a Zichová (2011:11).
1.1 Formy cestovního ruchu Pro cestování a cestovní ruch je důležitá motivace jejich účastníků. Ta je uváděna jako klíčovým kritériem pro určení formy cestovního ruchu. Pásková a Zelenka (2012:167) uvádějí jako základní motivace turismu odpočinek, poznávání prostředí a kontakty s lidmi. Odtud můžeme odvodit základní formy cestovního ruchu: Rekreační CR – účastníci jsou motivováni obnovou duševních a fyzických sil. Jedná se o jednu z původních, tj. z nejstarších a také nejvíce rozšířenou formu CR. Lázeňský CR – účast je charakteristická pobytem v lázních za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů. Sportovně orientovaný CR – účastníci jsou diváky nebo aktivními sportovci různých druhů outdoorových i indoorových, letních i zimních sportovních aktivit, které mají udržovat a posilovat zdraví a prohlubovat morální vlastnosti člověka. 11
Lovecký CR – účastníci jsou motivováni možností lovu zvěře, ptáků a ryb zpravidla s kontrolou počtu lovených zvířat a termínů lovu a s poplatky za odstřel. Poznávací CR – primární motivací účasti je poznávání přírody, společnosti, historie navštívené země, oblasti. Součástí jsou mimo jiné i kulturní CR, přírodně orientovaný CR, etnografický CR, vzdělávací CR, geoturismus atd. Socioprofesní CR – účastníci jsou motivováni zejména ekonomickými a profesními aspekty. Tato forma CR probíhá převážně v pracovním čase účastníka a spadá sem obchodní CR, kongresový CR, výstavnický a veletržní CR a také incentivní CR. Společenský CR – účastníci jsou motivováni především společenským setkáním. Patří sem krajanský CR, etnický CR, klubový CR, ale také návštěvy u přátel a příbuzných. Každá země má předpoklady a potenciál pro růst určitých forem cestovního ruchu a měla by proto využít veškerých svých možností pro podporu jejich zdárného a rovněž udržitelného rozvoje. Jako příklad uvádím údaje z dokumentu Koncepce státní politiky v České republice na období 2007-2013 (s. 23), který doporučuje podporu a rozvoj v oblastech jako jsou: Městský a kulturně poznávací cestovní ruch – kulturní dědictví, historická města, kulturně-historické památka včetně technických a církevních, muzea, divadla atd. Dovolená v přírodě – kempink, dovolená u vody, letní a zimní pobyty v horách, venkovský cestovní ruch a agroturistika, regionální a speciální produkty cestovního ruchu atd. Sportovní a aktivní dovolená – všechny formy nejrozsáhlejších sportů, turistika, cykloturistika, zimní sporty, vodní sporty, hipoturistika, lov, golf atd. Lázeňský cestovní ruch – zdravotní pobyty v lázních, wellness, zdravotní cestovní ruch atd. Kongresový a incentivní cestovní ruch – kongresový cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, obchodní cestovní ruch
1.2 Druhy cestovního ruchu Na rozdíl od forem cestovního ruchu, druhy cestovního ruchu se liší převážně podle způsobu jejich realizace. Jak uvádějí autoři Pásková a Zelenka (2012:123), je pro určení druhu cestovního ruchu klíčovým kritériem jevový průběh a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky. Autoři Vystoupil a Šauer (2006:37-41) rozlišují na základě vnějších faktorů, které mohou být prostorové, časové, sociální a demografické, tyto druhy cestovního ruchu: Cestovní ruch podle původu účastníků – ten dále rozlišuje domácí a zahraniční CR Cestovní ruch podle počtu účastníků – individuální, masový, kolektivní CR Cestovní ruch podle věku účastníků – např. mládežnický, seniorský CR 12
Cestovní ruch dle délky trvání – krátkodobý CR (1-3 přenocování), dlouhodobý CR (nad 4 přenocování) Cestovní ruch dle převahy místa pobytu – např. městský, venkovský, přímořský, lázeňský, horský CR apod. Cestovní ruch dle ročního období – letní, zimní CR, CR v hlavní sezóně či mimo sezónu Cestovní ruch dle způsobu ubytování – hotelový, parahotelový CR (v jiném ubytovacím zařízení než hotel) Cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci – aktivní a pasivní CR Cestovní ruch dle způsobu organizace cestování – organizovaný, neorganizovaný CR Cestovní ruch dle způsobu financování – komerční, sociální CR Podle Palatkové a Zichové (2011:19,24) není rozlišení druhů a forem cestovního ruchu zcela jednoznačné. Některé druhy a formy se mohou překrývat a obvykle neexistují pouze v čisté podobě. Proto autorky a někteří další autoři používají zastřešujícího pojmu „typ“ turismu. Autorky dále rozšiřují druh, respektive typ, cestovního ruchu dle převahy místa pobytu o „turismus ve střediscích turismu“, který je dle mého názoru relevantní pro tuto práci, neboť je vázán na resorty vybudované primárně především pro účely turismu, kam rozhodně patří golfové resorty, kterými se mimo jiné budu zabývat v následujících kapitolách.
1.3 Pojem destinace cestovního ruchu Jelikož hledám odpověď na otázku, jestli platí Česká republika za funkční a plnohodnotnou golfovou destinaci, je nutné se seznámit i s definicí tohoto pojmu. Definicí existuje velké množství. Velice výstižně ji popisuje Holešinská (2012:43), která uvádí, že „destinace je […]cílové místo potenciálních návštěvníků, kteří vidí území ze svého úhlu pohledu ve vztahu k obsahu (produktu) a lokalitě (regionu) za účelem uspokojení svých potřeb a požadavků během svého pobytu v cílovém území.“ Často užívaná je rovněž definice Páskové a Zelenky (2012:105), kteří popisují destinaci cestovního ruchu jako: „v užším smyslu cílovou oblast v daném regionu se specifickou nabídkou atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a v širším slova smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků“. Pro potřeby této práce se budeme zabývat destinací z pohledu marketingového (Holešinská, 2012:45), tedy budeme brát golfovou destinaci Česká republika jako produkt cestovního ruchu, tedy kompletní soubor nabídky golfového cestovního ruchu našeho území, která se skládá z primární nabídky, resp. přírodního a kulturně-historického potenciálu, a sekundární nabídky, tj. infrastruktury cestovního ruchu a jednotlivých poskytovatelů služeb cestovního ruchu.
13
2 GOLF I když se o původ hry pře několik národů, za jakousi pravlast golfu je zcela jistě považováno Skotsko, protože právě díky Skotům se může v současnosti hrát golf v podobě jaká je nám dnes známa. Za mekku golfu je všeobecně pokládáno skotské St. Andrews, kde první zmínky o golfu pocházejí z roku 1552 a The Royal & Ancient Golf Club of St. Andrews je nejvýznamnějším klubem světa. Má nejlepší hřiště, je pravidlovou autoritou a prosazuje golf jako sport . Golf patří mezi tři nejčastěji provozované sporty na světě. Aktivně se mu věnuje více než 70 milionů lidí ve více než 120 zemích. Golf představuje přirozený pohyb v krásně upraveném přírodním prostředí. Je optimální volbou při dnešním sedavém způsobu života. V rekreační podobě nevyžaduje extrémní jednorázové vypětí či přílišné namáhání netrénovaného organismu. Golf je nekontaktní sport a díky jedinečnému hendikepovému systému spolu mohou soupeřit hráči s rozdílnou výkonností nebo rozdílného věku. Na rozdíl od mnoha jiných sportů golf může plnohodnotně hrát i jednotlivec, který si přeje být při hře sám. Jeho věčným i vděčným soupeřem je pokaždé hřiště. Golf je i velmi vhodným rodinným sportem, který umožňuje, aby rodina společně prožívala báječné okamžiky napětí a zábavy. V každém případě je golf veliké zrcadlo, v němž se ukáže pravý charakter člověka.[g]
2.1 Historie a tradice golfu v ČR Počátky golfu v Čechách jsou spojeny se snahou poskytnout rozptýlení příslušníkům společenské, především zahraniční, smetánky navštěvujícím západočeské lázně. Dalo by se tedy podotknout, že počátky golfu v České republice jsou spojeny právě s volnočasovými aktivitami v rámci služeb cestovního ruchu. První golfový klub, Karlovy Vary, vznikl již v roce 1904 a je jedním z nejstarších v Evropě. Rok poté bylo anglickým králem Edwardem VII. založeno a otevřeno druhé golfové hřiště v Mariánských Lázních, které se tak jako jediné ve střední Evropě může pochlubit takovou významnou událostí. „Obě tato hřiště byla však víceméně sezónní záležitostí a byla využívána především lázeňskými hosty, bez stálého jádra hráčů“, jak se vyjádřil pan Ing. Josef Charvát, významná osoba předválečného československého golfu, v první golfové příloze časopisu Tenis-Golf-Revue v roce 1928. Za autentičtější svědectví o vzniku skutečného českého golfu můžeme považovat až aktivity rodiny Ringhofferů na jejich vlastních pozemcích ve Volešovicích, ale především založením hřiště v Praze – Motole a jejich klubu pod názvem Golf-Club Praha v roce 1926. První turnaj se zde hrál na podzim roku 1927 na ještě ne zcela dostavěném hřišti. Centrem českého golfu, kde se konala většina turnajů, bylo do roku 1934 právě hřiště v Motole. Dvacátá a třicátá léta minulého století byla obdobím vzestupu obliby, avšak tehdy byl golf skutečně sportem společenské a ekonomické smetánky. V roce 1931 došlo ke vzniku Golfového svazu ČSR. Hlavní motivací tohoto kroku byla snaha o sjednocení vedení a ústředí golfu na celostátní úrovni, unifikace pravidel, stanovení hendikepů, vypsání mistrovství ČSR atd., aby se mohl golf včlenit do organizace československého sportu. Zajímavým faktem z pohledu cestovního ruchu rovněž je, že již v této době existující golfové kluby pořádaly organizované hromadné výpravy v rámci republiky a mnozí hráči se vydávali za golfem i do zahraničí (např. do Francie, Alžírska, Tuniska apod.). Rok 1938 se dá považovat za 14
vyvrcholení slavného předválečného českého golfu. Bohužel již na podzim tohoto roku přišla golfová scéna o dvě nejlepší osmnáctijamková hřiště z důvodu odtržení pohraničních území od republiky. Na řadu dalších let se centrem závodního golfu stalo hřiště v Klánovicích. Druhá světová válka jistě v nemalé míře ovlivnila i český golf. Řada předválečných golfistů byla během válečných let popravena, vězněna a už se nikdy ke golfu nevrátila. V prvních třech letech po válce nabral rozvoj golfu opět obrátky, avšak následně rok 1948 znamenaly přerušení tohoto slibného rozkvětu. Díky nové politické situaci po únoru 1948 a snahy o tzv. sjednocení tělovýchovy, musely golfové kluby pro zachování své existence provozovat svoji činnost pod záštitou oddílů Sokola, který byl určen jako sdružující prvek pro toto sjednocení. Kritickými roky pro český golf bylo období v letech 1950-55. Vyplývalo to z třídně motivovaných likvidačních snah vlády, podle kterých tento „aristokratický a buržoasní sport“ nepatřil mezi preferované sportovní aktivity. Spousta hřišť, především v Klánovicích, bylo určeno k likvidaci. Zachovat se měla pouze hřiště vhodná pro lázeňské sportovní aktivity a rekreanty, tzn. hřiště v Karlových Varech a Mariánských lázních. Dalším náročným obdobím pro český golf byla sedmdesátá léta – období „normalizace“. Hranice byly pevně uzavřeny, mezinárodní golfové styky omezeny, byla zamítána reprezentační účast na zahraničních utkáních a golf se opět dostával na „černou listinu“. Nicméně i v dalších letech socialismu tento sport dále existoval. Byl však sportem spíše trpěným, vždy spojovaným s kapitalistickým životním stylem. Jako takový nepatřil k preferovaným a státem podporovaným masovým sportům. Od toho se rovněž odvíjel počet fungujících golfových hřišť a jejich případný rozvoj. Přesto bylo Česko v tomto ohledu jedinou výjimkou v zemích bývalého socialistického bloku. I přes veškeré nepříznivé podmínky pro rozvoj golfu se však golfová základna se svými hráči, oddíly, hřišti a pořádanými turnaji pomalu rozšiřovala, hlavně v posledním desetiletí totality. [a]
2.2 Současný golf v ČR Změna poměrů v roce 1989 znamenala pro golf nový impulz. Nárůst počtu golfových hřišť katapultoval Českou republiku na čelní místo v žebříčku států středoevropského regionu. Stejně tak i počet registrovaných hráčů v České republice značně překonal údaje ze sousedních států. [a] Podle posledních dostupných údajů ČGF (ke dni 31.12.2012) se uvádí počet hráčů 55.547 [b] a počet normovaných golfových hřišť dosáhl počtu 99. Golf se právem zařadil mezi první desítku největších organizovaných sportů v České republice. Zajímavé je i rozložení hřišť a jejich významnost podle počtu jamek, čímž se budu podrobněji zabývat v kap. 6. Zde uvádím tento fakt pouze pro představu v souvislosti se současným stavem golfu v ČR. Česká republika má v současnosti ve své golfové nabídce 2 areály se 36 jamkami, 4 areály se 27 jamkami, 45 areálů s 18 jamkami, 44 areálů s 9 jamkami a 4 areály s 6 jamkami (počítáno znormovaná golfová hřiště, což znamená, že se na nich lze hrát na úpravu hráčského HCP a také na nich lze vykonávat zkoušku pro získání osvědčení golfové způsobilosti pro hru na hřišti). Tempo, jakým Česká republika dohání golfové vyspělé země Evropy a celého světa a nárůst popularity golfu nejlépe dokazují data v následujících tabulkách, které ilustrují narůstající počet registrovaných hráčů i znormovaných hřišť v období od roku 1990 do konce roku 2012. 15
Tabulka 1: Statistika registrované členské základny dle ČGF ke dni 31. 12. 2012
Pramen: Kompletní statistiky českého golfu k 31.12.2012
Tabulka 2 : Statistika znormovaných hřišť dle ČGF ke dni 31. 12. 2012
Pramen: Kompletní statistiky českého golfu k 31.12.2012
Česká republika se rovněž podle zveřejněné studie KPMG dostala na pomezí rozvíjejícího se a již rozvinutého golfového trhu, čemuž odpovídá i skutečnost, že zde máme jedno golfové hřiště na cca 110 tisíc obyvatel. Zajímavý je také fakt, že počtem hráčů jsme za sebou zanechali i takové golfové velmoci, jako jsou Turecko a Portugalsko, kde to však může být způsobené i tím, že se jejich trh orientuje více na turisty než na domácí hráče. [c] Česká republika v současnosti, dle mých průzkumů na různých golfových informačních serverech, disponuje 99 znormovanými golfovými hřišti, což tvoří na první pohled pouze nepatrnou a málo významnou část z celkového podílu na světové golfové 16
základně, a sice jen cca 0,25%. Má však velice značnou golfovou historii, silnou sportovní tradici a hlavně velký potenciál pro další rozvoj především díky vhodným přírodním podmínkám, příznivému klimatu, výhodné středoevropské poloze a v nemalé míře i obrovské snaze dohnat „západ“, ke kterému jsme kdysi významně patřili.
2.3 Image golfu a její důležitost pro Českou republiku Zkušenosti z celého světa dokazují, že rozvoj golfu má velký význam pro celkovou ekonomiku dané země, přispívá ke zvyšování životní úrovně, vytváří podmínky pro vznik nových pracovních i podnikatelských příležitostí včetně nemalého vlivu na trh cestovního ruchu, trh s nemovitostmi, rozvoj regionů atd. Golfový úspěch země ve značné míře souvisí s její ekonomickou situací. Nejen z tohoto důvodu je v zájmu České republiky si budovat dobrou image místního golfu, která může pozitivně reprezentovat naši hospodářskou vyspělost a kvalitní cíl pro zahraniční investory, ale taky může v očích zahraničí prezentovat náš stát jako společensky, kulturně a sportovně vyspělou zemi.
17
3 GOLFOVÝ CESTOVNÍ RUCH Jak bylo již výše uvedeno, golf má významný přínos pro celkovou ekonomiku země. V této kapitole se soustředím na jeho přínos a vliv na trh cestovního ruchu. Golf jako sport má dlouhou tradici, avšak cestovní ruch se zaměřením na golf neboli golfový cestovní ruch, je fenoménem pouze posledních 30 let. (Vystoupil, Šauer, 2011:140) Česká republika má velice dobrý potenciál pro rozvoj golfového cestovního ruchu, disponuje dobrou golfovou strukturou a má, dle odborníků, momentálně nejlepší předpoklady stát se významnou golfovou destinací jako jedna ze zemí východní Evropy. Z těchto zemí je v ČR nejvíce hráčů i hřišť. Ve srovnání se západní Evropou je v České republice stále nižší cenová hladina. Jako jedna z dalších předností pro rozvoj golfu a golfového cestovního ruchu je atraktivita prostředí a také četná nabídka a pestrost doprovodných programů. Počet hřišť i hráčů u nás roste nadprůměrným tempem. (Jarolímková, Řehořková, 2008:86) Zajímavostí však je, že v žebříčku 100 nejlepších hřišť mimo USA, který vydal jako součást své příručky „The World’s Greatest Golf“ časopis Golf Digest, nefiguruje v současnosti žádné hřiště z ČR. Mezi golfovými hřišti a resorty, které uvádí zmiňovaná příručka v kapitole TOP hřiště ze 199 zemí světa, reprezentují Českou republiku golfová hřiště: Ypsilon Golf Resort Liberec, Casa Serena (Kutná Hora), Golf Resort Karlovy Vary, Golf Resort Kunětická Hora a Prosper Golf Club Čeladná. [d] Už tahle skutečnost je významným krokem ve snaze o získání povědomí ve světě o České republice jako o golfové destinaci.
3.1 Golf jako produkt cestovního ruchu Golf lze mimo jiné vnímat i jako produkt cestovního ruchu. Produkt cestovního ruchu je však velice obtížně definovatelný pojem. Výstižně jej definují Palatková, Zichová (2011:63), podle kterých se produktem CR „z pohledu destinace jako celku jedná o komplexní řetězec služeb, event. výrobků jednotlivých poskytovatelů (nejen z privátní, ale také veřejné sféry), navázaných na atraktivity destinace a její suprastrukturu a infrastrukturu.“ Nejčastěji je, dle autorek, produkt CR chápán z hlediska samotného návštěvníka a to jako „komplexní zážitek od chvíle, kdy opustí své obvyklé prostředí) částečně i před tímto okamžikem – možnost rezervace) do doby svého návratu (i po návratu – vyvolání fotografií, dodatečné benefity apod.)“. Z marketingového hlediska chápeme produkt jako součást marketingového mixu, společně s cenou, distribučními cestami, komunikací s návštěvníky a lidskými zdroji. Golf, jako produkt CR, můžeme v užším vymezení považovat za nabídku destinace. Ta je tvořena především primárními a sekundárními zdroji. Jako primární se uvádí přírodní a kulturně-historické předpoklady, kam patří např. atraktivní okolí golfového hřiště či resortu v blízkosti národních parků (NP), chráněných krajinných oblastí (CHKO), vývěru minerálních vod, zajímavě členěných reliéfů, vodních či rozlehlých lesních ploch atd., stejně jako blízkost golfových středisek u kulturně-historických památek (hrady, zámky, historická jádra měst atd.), kulturních zařízení (divadla, muzea, galerie atd.) a společenských akcí (hudební/filmové festivaly, sportovní akce, výstaviště, kongresová centra apod.) (Vystoupil, Šauer, 2001:35,57) Jako sekundární zdroje cestovního ruchu můžeme, dle autorů Páskové a Zelenky (2012:512, 553) uvést ty zdroje, „které jsou v destinaci CR vybudovány pro realizaci cestovního ruchu a zahrnují atrakce CR, turistická informační centra, hotely a další ubytovací 18
zařízení, stravovací zařízení, obchody se suvenýry, návštěvnická centra, tématické a zábavní parky atd. Tyto zdroje tvoří i tzv. suprastrukturu, která tvoří nejvýznamnější součást infrastruktury CR.“ Zajímavý pohled na produkt CR nabízí studie MMR (Zážitkový CR, 2008), který popisuje parametry produktu CR jako: atraktivitu a útlumovou vzdálenost, unikátnost a čas. Tento koncept uvádí, že zájem o atraktivitu je nepřímo úměrný s přepravní vzdáleností, s požadavkem na čas, peníze či námahu. Útlumová vzdálenost zase vychází, dle studie, z předpokladu, že většina lidí jsou racionálními zákazníky a jestliže neexistuje nějaký přesvědčivý důvod jet dále, budou volit nejbližší možnost mezi dvěma podobnými zážitky (unikátnostmi). Čas je jedním z nejdůležitějších faktorů v rozhodování, jak člověk stráví svoji dovolenou a má často velký vliv na chování turistů. Tyto parametry je jistě důležité vzít v úvahu při vytváření jednotlivých nabídek golfových areálů a podpořit například atraktivitu a unikátnost svých středisek, aby nabídli potencionálním návštěvníkům či turistům důvod pro překonání jisté vzdálenosti.
3.2 Golf jako odvětví cestovního ruchu a jeho specifika Golf můžeme přiřadit do sportovně-rekreačních služeb, které můžeme z hlediska cíle účasti na cestovním ruchu považovat za jedny z nejvýznamnějších služeb. Ačkoliv jsou označovány, společně s kulturně-společenskými, jako služby doplňkové, pro většinu účastníků jsou hlavním motivem účasti na cestovním ruchu. (Orieška, 2010:164) Golf, a s ním spojené aktivity, je možno nabídnout jako odvětví sportovního cestovního ruchu. Ten je, dle Orieška (2010:164), propojen s pobytem ve vhodném přírodním prostředí a také s vykonáváním různých sportovních aktivit, u kterých se předpokládají fyzické schopnosti účastníků. Sportovní aktivity působí příznivě nejen na fyzickou zdatnost a odolnost lidského organismu, ale také na rozvíjení a posilování morálních vlastností, jako např. smysl pro kolektiv, vytrvalost, čestné jednání, houževnatost. Golf může být uváděn i jako jeden z typů rekreačních aktivit. Autoři Horner a Swarbrooke (2003:335) uvádí definaci rekreace G. Torkildsena, který ji popisuje jako “činnosti a zážitky obvykle prováděné a získávané v rámci volného času a obvykle dobrovolně zvolené pro vlastní uspokojení, potěšení nebo tvůrčí obohacení. Může být též chápána jako proces aktivní spoluúčasti. Fyzická rekreace je těsně spojená se sportem. “ Existuje velké množství forem rekreace a dle autorů (cd:336) se mezi nimi vyskytují některé příčiny rozdílů, které pak dále ovlivňují další přístup k nim. Jsou to následující příčiny: Některé rekreační aktivity lze provozovat doma nebo v blízkém okolí domova, například tanec nebo kondiční cvičení. Jiné vyžadují, aby jejich účastníci cestovali na značně vzdálená místa, kde se nacházejí zařízení nebo přírodní podmínky, potřebné k provozování aktivit, například skály, vodní plochy či v některých případech i golfové hřiště. Zčásti z tohoto důvodu také některé formy rekreace lze provozovat denně, zatímco jiné třeba jen jednou nebo dvakrát ročně, např. na dovolené, případně jako víkendová aktivita (golf). Některé aktivity vyžadují speciální oděvy a vybavení (např. lyžování či golf), jiné pouze minimální nebo žádné (např. fotbal, který se hraje někde na „plácku“). 19
Některé aktivity mají zázemí velkých infrastruktur a zařízení (např. golf), jiné nemají žádné. Některé rekreační aktivity mohou být sporné (v některých případech i golf, z důvodu ekologie a zásahu do krajiny), politicky citlivé nebo v určitých zemích dokonce nezákonné. Nejlepším příkladem může být pravděpodobně lov. Některé aktivity se provozují ve skupinách, jiné jsou značně individuální (např. jezdectví, ale i při hře golfu hraje v podstatě člověk sám za sebe, někdy i jen sám proti hřišti). Některé aktivity je třeba předem rezervovat v příslušných zařízeních (např. golf – tee time, tenis), jiné nikoli (např. cyklistika, turistika). Rekreace může být pasivní, například sledování golfového turnaje, nebo aktivní, například vlastní účast na golfovém turnaji. Golf patří mezi sportovní aktivity, které vyžadují speciální materiální podmínky a nezbytné služby. Nejdůležitější materiálním prvkem a základem je golfové hřiště, kterému se budu blíže věnovat v kapitole č. 5. 3.2.1 Sezónnost Česká republika patří z hlediska sezónnosti poptávky cestovního ruchu k zemím s rovnoměrnějším průběhem návštěvnosti během roku, avšak nárůst v letních měsících je znatelný. (Vystoupil, Šauer, 2011:165). Tato sezónnost se jistě promítá i v rámci golfového cestovního ruchu, protože většina hřišť uzavírá svoji sezónu v závislosti na počasí. Velká většina hřišť končí svůj standardní provoz s prvním sněhem a mrazem na konci řijna či v listopadu a otvírá opět v dubnu. Hřiště tuto klimatickou nevýhodu obratně vyřešily opatřením jako je zlevněný hrací poplatek (green fee) a nabízí hru na omezeném počtu jamek nebo tzv. zimních „greenech“. Pokud je sníh a mráz, není dovoleno vstupovat na obvyklou hrací plochu, protože by to mohlo trvale poškodit travní porost. Správce hřiště, který odpovídá za jeho údržbu, tzv. greenkeeper, určí povolené jamky a provoz je tím pádem omezen. V současnosti se také sezónnost daří snižovat pomocí indoorových hřišť a trenažérů, které můžeme najít ve všech krajích ČR. Golfový simulátor je vděčnou náhradou v zimní přestávce. Hřiště na nich během zimního období pořádají turnaje, ale hlavně udržují golfisty v kondici i přes nepřízeň počasí. Pomalu se také začíná rozvíjet trend cestovat za golfem v zimním období do teplejších krajin. Mezi oblíbené destinace českých golfistů patří Kanárské ostrovy, Portugalsko, Florida a Spojené arabské emiráty. Golfisté vyjíždí buď individuálně, nebo prostřednictvím cestovních kanceláří. Sezónnost rovněž zajímavým způsobem řeší nový trend (nejen) českého golfu a sice „Extreme golf“, který se projevuje snahou hrát golf v různých podmínkách (např. hry na sněhu, na sjezdovkách, hřebenech hor apod.), či na stále exotičtějších místech. [i] 3.2.2 Cenová dostupnost Golf již z daleka nepatří mezi sport vyhrazený omezenému kruhu vyvolených, ani neplatí za sport snobů a zbohatlíků, jak byl v minulosti a pro nezasvěcené stále i v současnosti nahlížen širokou veřejností. Golf je celosvětově jeden z nejrozšířenějších sportů a např. ve Skotsku, Irsku, Švédsku a USA je provozován jako lidová zábava. Tímto směrem se 20
pomalými kroky začíná ubírat i golfová aktivita v České republice. Základní golfové vybavení lze pořídit za cenu průměrné lyžařské výbavy, a právě lyžování je v naší republice běžným a rozšířeným sportem. Výstižné srovnání nákladů na počáteční výbavu s jinými sporty je i to, že: „za cenu opravdu kvalitního sportovního kola vám v golfovém obchodě snesou doslova modré z nebe!“. [o] Cyklistika je v České republice rovněž velice rozšířeným sportem a lidé jsou do něj ochotni investovat nemalé částky. Otázkou však zůstává, zda si lze golf stejně cenově výhodně i zahrát, podobně jako si zalyžovat či udělat túru na kole. Kromě počátečních investic do vybavení musí hráč golfu, tím pádem i potenciální klient golfové turistiky, počítat i s poplatky, které se samotné hry týkají. Jednotlivé kluby a resorty se snaží svojí výhodnou nabídkou členství přilákat nové hráče do své základny. Faktem je, že oproti rokům předešlým, se cena vstupních, členských i hracích poplatků snížila, v některých případech i výrazně. Každý golfový klub volí jinou marketingovou strategii ohledně poplatků. Někteří volí vyšší vstupní poplatek a k tomu zase výhodnější hrací poplatek (green fee), jiní zase nabízí výhodné balíčky pro mládež, seniory, rodinné členské poplatky, kombinaci členství v golfovém klubu s nabídkou wellness či jinými aktivitami resortu. Výše ročních členských či vstupních poplatků se samozřejmě odvíjí i od lokality a prestiže hřiště, počtu jamek, celkové vybavenosti resortu. Výše jednotlivých hracích poplatků je zase dána, kromě počtu jamek, např. dnem v týdnu tzn. výhodnější poplatek u her hraných ve dnech po-čt, dražší poplatky o víkendu. Většina klubů nabízí zvýhodněné hrací poplatky pro mládež, studenty, seniory, kdy se sleva může pohybovat v rozsahu 20-30 % z plné ceny. Další z možností, jak přilákat hráče je reciprocita mezi hřišti. Je to spolupráce převážně mezi hřišti na území ČR, ale rozrůstá se i spolupráce mezi dalšími zeměmi, jako např. některá hřiště v Rakousku, Německu, Španělsku, Portugalsku. Spolupráce spočívá ve slevách pro členy na hracích poplatcích mezi zúčastněnými hřišti. Má to mimo jiné i pozitivní vliv na golfový cestovní ruch a to nejen domácí, ale i na výjezdový a v malé míře i příjezdový. Vedle klubové formy golfu se také rozšiřuje přístup typu „zaplať a hraj“, kdy golfista cestuje a hraje na různých hřištích. Tento způsob může ušetřit hráčům vstupní a členské poplatky do klubů v případě, že se nechtějí vázat k nějakému klubu. Zaplatí pouze poplatek u tzv. Centrální mimoklubové registraci. V současnosti je praxe ale taková, že se hráči dříve či později stávají členem nějakého klubu, ať už je to z důvodu automatického členství u ČGF, které mimo jiné znamená i hendikep vedený na internetovém serveru nebo výhoda domovského hřiště, kde se už kromě vstupních poplatků neplatí za jednotlivou hru, či různé slevy v ProShopu, na tréninkových plochách či čerpání výhod slev na reciprocitních hřištích.[m] Je pravdou, že golf asi nebude v českých podmínkách nikdy levným sportem, jako je třeba fotbal, ke kterému stačí mít plácek, míč a branky. Tak tomu ale není nikde na světě a tento fakt je dán tím, že golfové hřiště vyžaduje velké investice a velké náklady na provoz a údržbu. Tuto podkapitolu bych uzavřela myšlenkou, že v golfu platí nepřímá úměra, a sice že čím více se v té které zemi hraje golf, tím je také méně finančně nákladný a přístupnější.
21
3.2.3 Dopravní dostupnost Pro většinu tuzemských golfistů, kteří hrají golf jednak jako volnočasovou aktivitu např. 9 či 18 jamek po práci či o víkendu ve svém domáckém klubu, ale také cestují v rámci republiky po dalších golfových hřištích buď v rámci reciprocity mezi hřišti, nebo se účastní na celé řadě turnajů, které jsou pořádány po celém území České republiky, je nejdůležitějším a nejvíce používaným dopravním prostředkem osobní automobil. Je to i z toho důvodu, že většina hřišť je provozována mimo dosah velkých měst, většinou jsou lokalizovány v menší obci poblíž významnějšího města. Vzdálenost, ale také objem a hmotnost výbavy pro golfovou hru, v podstatě vyžaduje automobilovou dopravu. Tento fakt může negativně působit na rozvoj golfových aktivit například u mládeže, dětí, seniorů, ale také u osob bez vlastního auta či řidičského oprávnění a v nemalé míře může ovlivňovat i rozvoj golfového cestovního ruchu. Podle šetření agentury CzechTourism, která provedla Průzkum incomingové golfové turistiky do ČR v roce 2008, většina zahraničních golfových turistů použila jako dopravní prostředek automobil (42 % dotázaných). Tento údaj může rovněž vypovídat i o velké zahraniční návštěvnosti z nedalekých sousedních zemí. Druhá největší část uvedla, že pro svoji návštěvu využila letecké dopravy (33 %). V úvahu se musí vzít i kombinace automobilu a letadla. Autobus jako dopravní prostředek uvedlo pouhých 25 % a to v rámci skupinové výpravy. Vlaková doprava, dle šetření, zůstala nevyužita. [n] Dopravní infrastruktura je významnou součástí sekundární nabídky destinace cestovního ruchu. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je v České republice velmi hustá železniční i silniční síť, bohužel jejich kvalita za evropskou úrovní pokulhává. Letecká doprava je na území republiky využívána především pro mezinárodní dopravu. Je to dáno jednak poměrně malou rozlohou země, a také dostatečně hustou silniční a železniční sítí. Na našem území se v současnosti nachází 5 mezinárodních letišť: Praha – Letiště Václava Havla, Brno – Tuřany, Ostrava – Mošnov, Karlovy Vary a Pardubice.
3.3 Propojení golfu s dalšími formami a druhy CR Jak již bylo uvedeno, mezi jednotlivými druhy a formami cestovního ruchu může docházet k určitým překryvům. Odvětví cestovního ruchu jako takové by mělo být také připraveno na inovační trendy a přizpůsobit svou nabídku poptávce návštěvníků, jen tak si lze zachovat konkurenceschopnost, která je dnes velice důležitá. Tomuto požadavku můžeme rozumět i tím, že se v praxi pokusíme propojit jednak druhy a formy CR, ale také do nich vštípit i prvek jiný, jako například golf a s ním spojené aktivity. Golfový cestovní ruch se dá snadno propojit například s lázeňstvím, poznávacím CR, turistikou a jinými rekreačními aktivitami atd. Jako příklad uvedu propojení golfu a kongresového a veletržního CR a další propojení zmíním i v kapitole 5.2 v souvislosti s přírodními a kulturně-historickými předpoklady jednotlivých krajů.
22
3.3.1 MICE a golf Celosvětově známé a užívané označení „MICE“ v sobě zahrnuje následující složky: Meetings Schůzky Incentives Incentivní programy Conferences & Congresses Konference a kongresy Exhibitions & Events Výstavy, akce Kongresový a veletržní cestovní ruch, jak můžeme rovněž MICE označovat, má kromě vědecko-informačního přínosu i veliký přínos ekonomický jak pro celou Českou republiku, tak i pro jednotlivá města či regiony, kde se individuální akce konají. Mezi jeden z největších přínosů se považují vysoké příjmy do státního rozpočtu, protože jak uvádí Pásková a Zelenka (2012:278): „Analýzy ukazují, že jde o rychle rostoucí segment trhu s kultivovanou klientelou, jejíž výdaje jsou přibližně třikrát vyšší, než je průměrná denní útrata ostatních turistů.“ Tato forma cestovního ruchu je zajímavá rovněž tím, že významné kongresové, veletržní a obchodní akce posilují image a postavení destinace. Pro MICE je také typické zapojení obsáhlého spektra poskytovatelů služeb cestovního ruchu a neméně důležitý je socio-demografický profil účastníků (vyšší vzdělání, vyšší příjmy). Tento profil se ve velké míře shoduje se socio-demografickým profilem hráčů golfu, který agentura CzechTourism uvádí jako: vyšší střední vrstva, vyšší vzdělání, jako tzv. „bílé límečky“ neboli zástupci středního a vyššího firemního managementu a tím pádem i s vyššími příjmy a dostatečným množstvím volného času. Není jistě náhoda, jak ukazují i následující mapy, že většina golfových hřišť se nachází v blízkosti velkých měst a významných středisek veletržního a kongresového cestovního ruchu a to lokálního, regionálního, nadregionálního, národního i mezinárodního významu. Výčet měst kongresů a výstav včetně golfových resortů v jejich okolí viz Příloha 3. Obrázek 1: Veletržní a kongresový cestovní ruch v ČR
Pramen: Atlas cestovního ruchu (Vystoupil a kol., 2006:85)
23
Obrázek 2: Rozložení golfových hřišť na území ČR
Pramen: Golf Guide, CzechTourism
Golf může být nabízen jako součást volnočasových aktivit pro účastníky kongresů a veletrhů a to jako doplňková aktivita během jejich průběhu, ale také před i po jejich konání. Golf může zvýšit atraktivitu pořádané akce, je schopen zvýšit motivaci zúčastnit se na konferencích, seminářích, veletrzích apod. a tím významně podpořit konferenční a veletržní cestovní ruch. Může mít i významný efekt na prodloužení pobytu účastníků a tím podpořit prodej ubytovacích, stravovacích a jiných doplňkových služeb, z čehož vyplývá ekonomický přínos pro poskytovatele služeb cestovního ruchu. Pomalu se rozvíjí trend, že s účastníkem kongresu přicestuje i další rodinný příslušník či celá rodina za účelem spojení konference či účasti na veletrhu i s malou rodinnou dovolenou a zde má opět prostor dobrá nabídka golfového resortu pro získání potencionálních návštěvníků jako např. rodinný hrací poplatek, wellness služeb (nejen) pro ženy, dětské golfové akademie, zajištění návštěvy památek apod. Multiplikační efekt v návaznosti na konferenční a veletržní cestovní ruch má tedy rovněž velice pozitivní vliv na ekonomický přínos pro poskytovatele golfového CR a tím pádem i pro celkový cestovní ruch v České republice. Tabulka 3: Golfové aktivity – využití v MICE
MICE Meetings
Incentives Conferences & Congresses Events
Golfové aktivity - využití Schůzky, obchodní setkání Incentivní programy Konference & kongresy Výstavy, akce
Jednání s obchodními partnery mimo kancelář apod. Teambuildingové akce firem, outdoorové aktivity za odměnu, nejlepší zaměstnanec, nejvyšší prodej apod. Doplňková aktivita při jejich konání (v průběhu, před i po) Doplňková aktivita při jejich konání (v průběhu, před i po)
Pramen: vlastní tvorba
24
4 MARKETING A PROPAGACE 4.1 Specifika marketingu cestovního ruchu Jak uvádí autoři Vystoupil a Šauer (2006:124), marketing cestovního ruchu se od klasického marketingu liší povahou objektu, který je jeho předmětem. Cestovní ruch lze, dle nich, charakterizovat jako soubor služeb a na základě vlastností služeb se dají odvodit jistá specifika, které se projevují právě v odlišném přístupu k marketingu cestovního ruchu. Specifika služeb lze definovat jako nehmotnost, nedělitelnost, proměnlivost a pomíjivost. Vedle těchto obecných rysů služeb můžeme vymezit i vlastnosti služeb, které jsou charakteristické pro cestovní ruch a tím pádem i pro golfový turismus: Zvýšená míra emocionálních a iracionálních faktorů při koupi (prestiž, móda, následování idolů, vůdcovské osobnosti apod.) Důraz na ústní reklamu Rostoucí nároky na jejich jedinečnost (luxus, překonávání bariér atd.) Důležitost image při koupi (například při výběru destinace, restaurace, ubytovacího zařízení či golfového resortu) Zvýšená potřeba kvalitních podpůrných materiálů (vzhledem k jejich nehmatatelnosti a nemožnosti si je před koupí vyzkoušet) Zvláštní důraz na komunikační dovednosti poskytovatelů služeb Prudký nárůst využívání informačních technologií
4.2 CzechTourism Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism (dále jen CzechTourism) je státní příspěvková organizace, která byla zřízena v roce 1993 Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen MMR) a jejím hlavním cílem je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí, ale i na tuzemském trhu. K dosažení tohoto zásadního cíle plní v koordinace s MMR tyto hlavní úkoly: Koordinace činností v oblasti cestovního ruchu: Podpora rozvoje CR, spolupráce s orgány státní správy, samosprávy, profesními organizacemi, školami, výzkumnými institucemi. Destinační marketing: Marketingové aktivity na domácím i zahraničním trhu, vytváření a prosazování příznivé image turistické destinace České republiky, tvorba a prezentace produktů CR, vydávání propagačních materiálů, účast na veletrzích, spolupráce s regiony, zakládání zahraničních zastoupení s cílem všestranně podporovat prodej národních produktů cestovního ruchu ČR. Mediální prezentace ČR, odvětví cestovního ruchu i samotné agentury CzechTourism: Spolupráce se zahraničními i domácími novináři a médii, pořádání press tripů pro zahraniční novináře, fam tripů pro zahraniční touroperátory a CK. Informační podpora cestovního ruchu: Informační servis pro odvětví průmyslu cestovního ruchu v ČR, především vydávání odborných zprav, provádění průzkumů a spolupráce na vytváření celostátního turistického informačního systému. Výzkumné a vzdělávací činnosti: 25
Příprava, organizace a provádění vzdělávací činnosti v oblasti cestovního ruchu a služeb a tímto podpoření konkurenceschopnosti subjektů CR na tuzemském i zahraničním trhu, působení na českou veřejnost v oblasti vstřícného chování vůči turistům. Ekonomické a administrativní zajištění chodu agentury: Ekonomická a administrativní podpora. [ch] 4.2.1 Marketingový plán Agentura CzechTourism si na každý rok stanovuje marketingový plán a v roce 2012 byla sestavena i nová marketingová strategie. Golf patří, dle agentury, mezi národní produkty, jak ho prezentuje i v marketingovém plánu na rok 2009. Bohužel od roku 2013 se koncentruje svými marketingovými plány a aktivitami spíše na památky a lázeňství, než na propagaci golfu, který byl ještě v roce 2012 řazen do marketingové kategorie „aktivní produkt“. Právě od roku 2013 však agentura prezentuje jako produkt „aktivní dovolené“ v ČR na letní sezónu pouze balíček „Cyklo, kultura a víno“ a na zimní sezónu balíček „Zážitky na sněhu“. V roce 2014 v tomto trendu pokračuje, navazuje na marketingový plán roku 2013 a prohlubuje svoji prezentaci aktivních produktů pod tematickým označením „Cesty krajinou“, kde nabízené balíčky jsou „Letní cesty“, „Zimní cesty“ a balíček „Na plný plyn“. Soustředí se v nich především na turistiku, cykloturistiku, inline bruslení, vinařské stezky, aktivity na sněhu a motorsport. Opět je zde viditelná absence golfu, což shledávám jako velkou škodu. Agentura CzechTourism si zvolila ve své nové marketingové propagaci kampaň „Česko – země příběhů“. Domnívám se, že právě historie golfu v České republice s sebou nese spoustu významných a zajímavých událostí. Například náš první golfový klub, Karlovy Vary, založený v roce 1904 a současně jedno z nejstarších hřišť v Evropě anebo událost o rok později, kdy král Edward VII založil a otevřel hřiště v Mariánských Lázních a mnohé další. Jsem si jista, že právě historie golfu by šla rovněž zakomponovat do této hlavní značkové kampaně. 4.2.2 Golfový průvodce Jedním z významných propagačních materiálů na podporu golfové turistiky v České republice je Golfový průvodce – Golf Guide. Je vydáván agenturou CzechTourism jako součást propagačního balíčku „Czech Republic – The Golf Republic“ a nabízí výčet golfových hřišť a resortů v České republice. Nabídka je územně rozdělena do 8 oblastí a to na oblast: Praha, Střední Čechy, Západní Čechy, Severní Čechy, Východní Čechy, Jižní Čechy, Severní Morava a Jižní Morava. Na jedné z prvních stran je zobrazena mapa ČR a na ní jsou zakresleny všechny hřiště s barevným rozlišením 9, 18, 27 a 36 jamek. Je nutné podotknout, že se jedná o 93 znormovaných hřišť, které byly v provozu v době jeho posledního aktualizovaného vydání v roce 2012. V současnosti se počet těchto hřišť rozšířil na cca 99. Před nabídkou jednotlivých hřišť či resortů, je možné si prostudovat krátkou agendu k vysvětlivkám. U každého vyobrazeného hřiště je uveden název, logo, kontakt, adresa, GPS a také vzdálenost od Prahy v kilometrech a také graficky zakreslena jeho poloha na mapě ČR. Kromě krátkého a výstižného popisku atraktivit hřiště a ilustračních fotografií zde také nechybí stručné technické golfové údaje o hřišti, tzn. počet jamek, par, délka a neméně důležité informace o cenách hracího poplatku s rozdělením pro studenty/seniory a dospělé. 26
Poplatky jsou pro rychlejší přehled vyjádřeny hvězdičkami v následujícím rozmezí: ☻20€, ☻☻21 - 40€, ☻☻☻ 41 - 60€, ☻☻☻☻ 61 - 80€,, ☻☻☻☻☻ více než 80€. Součástí popisu jednotlivých hřišť či resortů jsou také ikony znázorňující nabízené služby např. klubovna, restaurace, ubytování, Pro Shop, půjčovna vybavení, driving range, putting green, golfové lekce s trenérem, šatny, sprchy, wellness a bazén. Průvodce má jednotlivé nabídky vyhotoveny ve třech jazykových mutacích, a sice v anglickém, německém a ruském jazyce. Hodnotím tento průvodce velice pozitivně. Je stručný, přehledný a nabízí krásné fotografie z jednotlivých středisek. Měla jsem možnost porovnat vydání z roku 2011 a z 2012 musím ocenit, že CzechTourism aktualizovala počet hřišť, doplnila průvodce novými fotografiemi a zpřehlednila grafické rozdělení oblastí. Mám jen tři drobné výtky, a sice že průvodce mohl být vyhotoven i v českém jazyce, pro podporu domácího golfového turismu a rovněž v něm mohla být zahrnuta i informace, která hřiště nabízí možnost hry bez osvědčení pro hru na hřišti, dříve tzv. zelené karty (min. dosažený hráčský hendicep 54), tzn., jestli jsouli části hřišť i tzv. veřejná hřiště. Tato informace by posloužila především začínajícím golfistům, kteří teprve na svém osvědčení pracují a mohla by podpořit návštěvnost daných golfových resortů. V poslední řadě jedna výtka vůči grafickému zpracování a to v absenci rejstříku pro snazší orientaci v průvodci. Seznam uvádí pouze seznam podle oblastí a chybí rejstřík podle abecedy a čísla stránky, kde se jednotlivé hřiště prezentuje.
4.3 Česká golfová federace Česká golfová federace (dále jen ČGF), původní Československý golfový klub založený v roce 1931, je dobrovolným občanským sdružením golfových klubů a dalších golfových subjektů České republiky a slouží především k pěstování a rozvíjení golfové hry a zastupování jejich sportovních zájmů. Sdružení je registrované u Ministerstva vnitra České republiky a řídí se stanovami a rozhodnutími orgánů ČGF. ČGF sdružuje golfové kluby, Českou seniorskou golfovou asociaci, Profesionální golfovou asociaci České republiky, Český svaz greenkeeperů a Českou golfovou asociaci hendikepovaných. Mezi jeho hlavní činnosti patří vytváření podmínek pro organizování závodní činnosti, vypisuje vrcholné celostátní soutěže a turnaje, organizuje státní reprezentaci ČR, vytváří technicko-organizační předpoklady pro zajištění golfové hry v ČR, pomáhá rozvoji golfové hry, vyvíjí rovněž hospodářskou činnost a vykonává disciplinární pravomoc. ČGF reprezentuje také český golf ve vztahu k mezinárodním orgánům a institucím. [f] 4.3.1 Projekt „Hraj golf, změň život“ Jedna z důležitých činností ČGF, která je zároveň relevantní k této práci, je její projekt „Hraj golf, změň život“. Tento projekt na podporu rozšiřování hráčské základny spustila ČGF v roce 2010 a předpokládá délku trvání 4 roky. Golf sice patří mezi první desítku největších organizovaných sportů v České republice, ale jak jde vidět v tabulce popisující statistiku registrované členské základny, od roku 2009 se projevuje stagnace až pokles v počtu registrovaných členů na rozdíl od let předešlých. Počet hřišť se však dále zvyšoval a tak ČGF přišla s projektem „Hraj golf, změň život“. ČGF vyjádřila tímto projektem snahu o přilákání ke golfu širší veřejnost a strhnout také z golfu nálepku „sportu jen pro bohaté“, což vyjadřuje slogan: „GOLF: Atraktivní společenská hra pro širokou veřejnost!“, který uvádí ve své 27
Koncepci rozvoje golfu v České republice v letech 2009 - 2013. [p] Jako další motiv uvádí ČGF znovuzařazení golfu do olympijských sportů a z toho důvodu, chce-li český golf pomýšlet na olympijskou medaili, je nutné rozšířit hráčskou základnu především o děti a mládež, kterým z již tak nízké ceny hráčského balíčku nabízí ještě 50 % slevu. Rozšíření hráčské základny a prezentace golfu jako sportu nejen pro bohaté tak bude mít vliv i na podporu a rozšíření domácího golfového turismu. Do projektu se přihlásilo 41 hřišť z celé republiky. Každý kraj kromě Olomouckého má na svém území zastoupení nějakého zúčastněného hřiště či resortu. Celý projekt spočívá v nabídce startovního balíčku v ceně 299Kč, který obsahuje: 3x50 min. tréninkové lekce s kvalifikovaným trenérem, k tréninkovým lekcím neomezené množství golfových míčů, zapůjčení golfových holí k tréninku, vstup do golfového areálu a také nabízí již zmiňovanou slevu 50 % pro děti a mládež. [g]
4.4 Czech Golf Travel Association Czech Golf Travel Association (dále jen CGTA) je otevřené občanské sdružení, které bylo založeno v roce 2004, sdružuje specialisty v golfovém průmyslu a jehož největším a základním cílem je podpora zahraniční golfové turistiky do České republiky. Velice výstižně hlavní cíl a poslání vyjadřuje prezidentka CGTA, Marie Jehličková: "Naším cílem je, aby se počet zahraničních golfistů a golfových turistů přijíždějících do naší země a na naše golfová hřiště co nejdříve výrazně zvýšil. Aktivity CGTA zajistí oslovení nové, velké cílové skupiny cizinců, která doposud naši republiku s golfem nespojovala. Jde o početnou a bonitní skupinu, která však pro své rozhodnutí navštívit Českou republiku a hrát golf na místních hřištích vyžaduje odpovídající garanci kvality, tedy adekvátní prezentaci. Věřím, že se nám podaří společnými silami tento cíl naplnit ke spokojenosti všech zúčastněných." [h] Ke splnění hlavního cíle a poslání asociace jistě napomáhá úzká spolupráce všech členů, kteří chtějí přispět k rozvoji golfového turismu a kterými v současnosti jsou: Golfová hřiště: Golfový Klub Hluboká nad Vltavou, Golf Resort Karlovy Vary, Golf Resort Konopiště, Plzeňský Golf Park, Golf Resort Čeladná Cestovní kanceláře a agentury: ABANTE Golf, Artis 3000 s.r.o., AR TOUR Prague s.r.o., CONNEA TRAVEL s.r.o., Golf Planet s.r.o., IB Travel s.r.o., WIC Prague s.r.o. Ostatní: státní agentura CzechTourism, dopravní agentura Dvořák rent a car Kromě těchto členů je uvedena také spolupráce s důležitými partnery CGTA, kterými jsou Česká golfová federace společně s agenturou CzechTourism a se zahraničními partnery jako jsou italský Tour Operator Play Golf and Experience Tuscany, který je členem golfového sdružení Consorzio Golf Toscana, a bulharský Tour Operator BgGolf VIP Holiday & Travel [h]. 4.4.1 Marketingové aktivity a strategie Jak již bylo řečeno, hlavním cílem CGTA je podpora incomingové golfové turistiky. Marketingový plán sdružení uvádí, že hlavním zaměřením jsou cílové trhy hlavně z Evropy a částečně z USA. Konkrétně uvádí CGTA ve své prezentaci za své cílové trhy: Německo, Rakousko, Švýcarsko, Belgie, Holandsko, Švédko, Finsko, Dánsko, Velká Británie, Irsko, 28
Francie, Itálie a Španělsko. Asociace se chce, dle své prezentace, soustředit na spojení rozsáhlé nabídky destinace České republiky se širokou nabídkou golfových hřišť, především ve spojitosti: golf a lázně, golf a kultura, golf a hrady a zámky, golf a památky UNESCO, golf a jízda na koni, golf a business, indoor golf atd. Pro naplnění těchto cílů se CGTA snaží o rozšíření členské základny sdružení pomocí oslovení dalších golfových hřišť, touroperátorů, hotelů, restaurací, dopravních společností, pivovarů atd. a také snahou o navázání spolupráce s podobnými zahraničními asociacemi. Mezi nejdůležitější aktivity patří spolupráce s agenturou CzechTourism na pořádání fam a press tripů pro zahraniční touroperátory a novináře, dále klade silný důraz na kvalitní public relations (dále jen PR) jako vydávání tiskových zpráv, spolupráce na tiskových konferencích jako jsou Region Tour v Brně a Golf World Prague, spolupráce se zahraničními médii. Důležitá je také účast a prezentace na domácích i zahraničních veletrzích (především v cílových zemích), podpora či spoluúčast na pořádání golfových turnajích, prezentace golfové nabídky na kongresech a konferencích konaných v České republice. Významná je i činnost v oblasti žádání a čerpání dotací z EU a spolupráce s organizací IAGTO (International Association of Golf Tour Operators). [h] 4.4.2 Brožura CGTA Mezi jednu z podstatných činností, která má přímý vliv na podporu příjezdového golfového turismu, je vydání Brožury CGTA (dále jen Brožura), které bylo financováno z prostředků agentury CzechTourism. Brožura je distribuována společně s výše zmiňovaným Golfovým průvodcem na nejlepších golfových veletrzích a na PGA turnajích, na informačních centrech a na zahraničních zastoupeních agentury CzechTourism, na letišti v Praze, na členských hotelech a hřištích. Tyto dva informační materiály se mají vzájemně doplňovat. Brožura je vydána v anglické mutaci a klade větší důraz na produkt golfových balíčků a nabízí základní praktické informace pro golfové turisty i tour operátory, které by mohly být velice užitečné při plánování golfového výletu do České republiky. Na úvodní straně Brožury je základní propagační heslo „Czech Republic, The Golf Republic“, které vystihuje celkovou povahu informačního materiálu. Následuje mapka České republiky s lokalizací všech zúčastněných golfových hřišť a resortů. Nechybí stručné základní informace o ČR, o zdejším golfu, možnostech dopravy, o počasí a místních cenách. Neméně důležitý je výčet a prezentace všech členů CGTA včetně jejich kontaktů. Následují příklady golfových balíčků na 2, 6 či 7 dní včetně navrhovaného itineráře kompletně s popisem ubytování, zajímavostí v okolí, místy, kde hrát golf, doplněné krásnými ilustračními fotografiemi. Brožuru hodnotím dobře, sice poměrně stručně, ale velice atraktivně zpracovanou. Bohužel se mezi členy CGTA v současné době nachází hřiště a CK pouze z krajů Praha, Středočeského, Jihočeského, Plzeňského, Karlovarského a Moravskoslezského a od toho se tedy odvíjí i nabídka golfových balíčků. Tento fakt by mohl působit mírně negativně na vnímání potenciálních turistů ze zahraniční v tom smyslu, že patrná absence zbylé části republiky může evokovat dojem, že tato část nemá co nabídnout. Věřím, že je jen otázka času, kdy se zapojí hřiště z celé republiky a pak se můžeme jako republika také prezentovat.
29
5 GOLFOVÁ STŘEDISKA V ČESKÉ REPUBLICE Jak již bylo uvedeno v kapitole 3.2, golf patří mezi sportovní aktivity, které vyžadují speciální materiální podmínky a s nimi spojené služby. Základním a nezbytným prkem pro provozování golfu a tím pádem i základem pro golfový cestovní ruch je golfové hřiště. V této kapitole si golfová hřiště přiblížíme z jejich teoretické části, ale také z praktické části, kde se zaměřím na nabídku golfové destinace Česká republika v souvislosti s výčtem hřišť a jejich rozdělení podle počtu jamek, podle jejich geografického rozložení v rámci celé republiky, s přihlédnutím na jejich lokalitu vůči kulturně-historickým a přírodním předpokladům. Druhá část kapitoly bude zaměřena na nabídku poskytovaných služeb jednotlivých hřišť a resortů
5.1 Prostorová diferenciace a kategorizace hřišť – teorie Základní rozdělení golfových hřišť je na hřiště venkovní, tzv. outdoor a hřiště halová, resp. výcviková střediska, tzv. indoor. Vnitřní výcviková střediska mají hlavní význam pro trénink, ale cvičné plochy a simulátory, které jsou jejich součástí, bývají v posledních letech i často využívány na pořádání turnajů v zimních měsících, kdy jsou venkovní hřiště z důvodu nepříznivého počasí uzavřeny. Pro účely této práce se budu zabývat především nabídkou a službami znormovaných venkovních hřišť. Normované hřiště znamená, že hřiště je znormované podle mezinárodních pravidel, vyznačuje se délkou okolo 6500m a obvykle se dělí na 9-jamkové, 18-jamkové, 27-jamkové a 36-jamkové. [j] V České republice se nachází také 4 znormovaná hřiště 6-jamková. Základní typy venkovních hřišť jsou: Veřejná hřiště (public) – může zde hrát každý, kdo chce. Zaplatí se pouze hrací poplatek před každou hrou. Tento typ hřišť je běžný v golfově rozvinutých zemích, zejména např. v USA. Polosoukromá hřiště (demi-private) – tyto hřiště jsou určena především pro členy, ale za určitých podmínek zde mohou hrát i nečlenové. Jedna z těchto podmínek bývá často držení hráčského hendikepu 54 a méně, které zaručuje minimální výkonnost a zkušenost hráče. Jde o nejčastější typ hřiště v ČR. Soukromá hřiště (private) – hřiště jsou určeny pouze členům klubu a jejich hostům.[j]
5.2 Rozdělení golfových středisek Podle posledních dostupných údajů golfová základna v České republice disponuje v současnosti počtem 99 znormovaných golfových hřišť. Jejich rozložení v rámci republiky je v celku stejnoměrné, přesto s vyšší koncentrací v okolí Prahy a celkově na území Čech. Pro účely této práce využiji územního členění České republiky na 14 krajů, abych znázornila geografické rozložení golfových středisek, včetně uvedení jejich počtu jamek, a také jejich polohu vůči nejvýznamnějším turistickým atrakcím, tzn. stručné zhodnocení primárních zdrojů CR (podrobněji viz Příloha 1) a jejich potenciální využití pro kombinací golfového a jiného cestovního ruchu. Hřiště pro vyjádření počtu jamek barevně rozliším a to následovně: 6 jamek
9 jamek
18 jamek
30
27 jamek
36 jamek
5.2.1 Karlovarský kraj Mezi tzv. golfové kraje se může zcela jistě zařadit Karlovarský kraj. Je to ideální golfová destinace s velkým množstvím devíti-, ale i osmnáctijamkových hřišť. Počet hřišť tvoří cca 10% podíl na všech hřištích v republice. Tento lázeňský region můžeme zcela jistě počítat k nejrozvinutějším golfovým oblastem v ČR a důkazem toho, je nejen velký počet hřišť, ale také fakt, že všechna osmnáctijamková hřiště se řadí mezi renomovaná hřiště Evropy a jsou významným dějištěm amatérských, ale i profesionálních turnajů. [j] Z hlediska golfového cestovního ruchu je zde velký potenciál na spojení místního, již velice významného, lázeňského CR a golfu a doplnit tak nabídku služeb pro náročnou a finančně dobře postavenou lázeňskou klientelu, ale také možnost nabídnout lázeňské produkty jako doplňkovou aktivitu pro golfové turisty, respektive jejich doprovod. Výhodná je i dopravní poloha, včetně blízkosti mezinárodního letiště v Karlových Varech. (podrobněji viz Příloha 1.1) Obrázek 3: Rozložení hřišť – Karlovarský kraj
1 Golf Club Háje 2 Golf Club Luby 3 Golf Club Klášter Teplá 4 Astoria Golf Resort Cihelny 5 Golf Resort Franzensbad 6 Golf Sokolov 7 Golf Club Kynžvart 8 Royal Golf Club Mariánské lázně 9 Golf Resort Karlovy Vary 10 Golf & Racing Club Karlovy Vary Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
5.2.2 Praha Hlavní město Praha patří mezi nejvýznamnější destinace CR v rámci střední Evropy a její význam z hlediska destinací v České republice je mezinárodní. Je to dominantní destinace v rámci příjezdového CR. Většina zahraničních návštěvníků při své první návštěvě ČR má největší (mnohdy jediný) zájem navštívit památky a zajímavosti hlavního města či se zapojit do místního rušného nočního či denního společenského života. Potenciál pro golfové areály je tedy v tom, spojit nabídku golfu a poznávacího CR především tvorbou turistických balíčků prostřednictvím zahraničních touroperátorů. Rovněž lokalita a rozmístění golfových středisek nabízí kombinaci golfu s MICE zejména v rámci kongresového, veletržního a incentivního CR. Všechny hřiště mají kvalitní zázemí pro hráče a nabízí špičkové služby. Mistrovské hřiště ve Zbraslavi je téměř nadosah od historického centra města a nabízí kvalitní zázemí i pro profesionální turnaje. Zásadní nedostatek v rámci golfového CR vidím ve Zbraslavi v absenci ubytování, které bohužel nenabízí ani další tři devítijamkové hřiště na území Prahy. Jedině golfový resort Černý most, který nabízí jednak zázemí pro hráče i návštěvníky na kvalitní úrovni, nabízí jako jediný i luxusní ubytování. Disponuje také velmi výhodnou polohou u 31
hlavních tahů do centra a blízkou vzdálenost ke všem nejvýznamnějším atraktivitám města. Dostupnost Prahy je díky její centrální poloze velice příznivá a to v podstatě ze všech regionů republiky. Stejně dobře dostupná je i pro ty zahraniční návštěvníky, kteří přicestují letecky, díky přítomnosti největšího mezinárodního letiště v ČR - Letiště Václava Havla. (podrobněji viz Příloha 1.2) Obrázek 4: Rozložení hřišť – Praha
11 Golf & Country Club Hodkovičky 12 Golf Club Hostivař 13 Golf Club Praha 14 Golf Resort Black Bridge 15 Prague City Golf Club
Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
5.2.3 Středočeský kraj Z hlediska golfového zázemí se dá kraj považovat za oblast s velice hustou koncentrací golfových středisek. Téměř 21 % z celkové golfové základny v republice je situováno na území středočeského kraje. Za nejvýznamnější se dají považovat golfové resorty Karlštejn a Konopiště. Mají příznačnou polohu a špičkové vybavení i zázemí. Golfový resort Karlštejn patří zcela bezpochyby mezi neprestižnější hřiště u nás, ale v rámci golfového CR je zde opět absence ubytování, kromě jednoho luxusního Královského apartmánu, a absence dalších doplňkových služeb, kterými disponuje právě golfový resort na Konopišti. Ten kromě luxusního ubytování pro více než 100 osob nabízí i kvalitní wellness, fitness, konferenční místnosti apod. S lázeňským CR můžeme výhodně spojit i golfový CR v rámci hry na hřišti v Poděbradech, golf a rekreační aktivity jako turistiku a cykloturistiku můžeme jednoduše skloubit u většiny hřišť, protože se nachází přímo či poblíž oblastí CHKO a nabízí tak krásné přírodní atraktivity. Výhodná poloha golfových areálů do necelé hodiny jízdy autem z centra Prahy nabízí samozřejmě i výhodné spojení s MICE a městských poznávacím CR. Na území kraje leží i současná rarita českého golfu, a sice jediný ryze privátní golfový klub Casa Serena, kde si může člověk zahrát golf pouze s pozvánkou. Dostupnost kraje je opět díky své centrální poloze velice výhodná a to nejen pro domácí návštěvníky ze všech regionů republiky, ale i pro zahraniční návštěvníky ze sousedních zemí. (podrobněji viz Příloha 1.3)
32
Obrázek 5: Rozložení hřišť – Středočeský kraj
16 Atrium Golf Club Trhový Štěpánov 17 Golf Club Botanika 18 Golf Club Podbořánky 19 Golf Club Stará Boleslav 20 Ringhoffer Golf Club 21 Golfový klub Ráj - Srbsko 22 Golf Líšnice 23 Albatross Golf Resort 24 Beroun Golf Resort 25 Golf & Country Club Mstětice 26 Golf Club Beřovice 27 Golf Club Molitorov
28 Golf Club Poděbrady
32 Loreta Golf Club Pyšely
29 Golf Mladá Boleslav Sand Martins Holes
33 Golf Casa Serena
30 Golf Resort Paradise
34 Karlštejn Golf Resort
31 Golf Park Sv. Jan
35 Golf Resort Konopiště 36 Yard Resort
Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
5.2.4 Jihočeský kraj Celé území jihočeského kraje je turisticky velice atraktivní a to jak z hlediska kulturně-historického potenciálu, tak i z hlediska potenciálu přírodního. Nabídka golfových hřišť tuto celkovou atraktivitu doplňuje a zdůrazňuje. Hřiště jsou situovaná v nádherné přírodě přímo na dosah kultuře a historii. Například Golf Club Hluboká n. Vltavou má první jamku cca 200 m od zámku a na hřiště klubu Čertovo Břemeno navazují krásné louky plné koní, které jsou k dispozici zájemcům na projížďku. Kraj má velice dobrou dostupnost z hlavního města Prahy, ale taky pro významné zahraniční skupiny návštěvníků především z Německa a Rakouska. Golfový cestovní ruch lze výhodně spojit s poznávacím cestovním ruchem v rámci skloubení hry golfu a návštěvou památek a kulturního bohatství kraje. Hru golfu je možno doplnit i dalšími sportovními aktivitami, jako je např. cykloturistika, turistika, pro které má jihočeský kraj významný potenciál a rovněž spojit i s lázeňským CR, díky Lázním Bechyně. (podrobněji viz Příloha 1.4)
33
Obrázek 6: Rozložení hřišť – Jihočeský kraj
37 Golf Resort Bechyně 38 Golf Club Hluboká nad Vltavou 39 Golf Resort Monachus 40 Golf Club Český Krumlov 41 Golf Club Čertovo Břemeno 42 Golf Resort Písek
Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
5.2.5 Plzeňský kraj V počtu hřišť sice zabírá pouze zhruba 4% část z golfové základny ČR, ale skladbou 9 -18 -27 nabízí něco pro každého. Všechny hřiště jsou velice kvalitní a uspokojí i náročnější klientelu, jsou postavena uprostřed krásné přírody, kterou plzeňský kraj disponuje. Výhodná je i dobrá dostupnost z hlavního města Prahy a jiných významných měst jako např. Karlovy Vary, České Budějovice. Z hlediska golfového cestovního ruchu by bylo zajímavé propojit více nabídku golfu s jiným potenciálem plzeňského kraje a to např. s další sportovní aktivitou spojenou s přírodním potenciálem jako je pěší turistika, cykloturistika nebo třeba spojení golfového CR s gastronomickým CR (ochutnávky piva, likérů, sektu a jiných místních produktů). (podrobněji viz Příloha 1.5) Obrázek 7: Rozložení hřišť – Plzeňský kraj
43 Pilsner Golf Resort Hořehledy 44 Golf Park Plzeň 45 Alfrédov Golf & Wellness Resort 46 Golf Darovanský Dvůr
Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
34
5.2.6 Ústecký kraj Přestože tento kraj nepatří mezi turisticky nejvyhledávanější, má rozhodně svým návštěvníkům co nabídnout. Pro účastníky golfového cestovního ruchu je zde podstatně silná koncentrace golfových hřišť a resortů. Příklad spojení golfového CR a aktivní poznávací turistiky může být spojen s golfovým klubem Janov, který leží na samém prahu NP České Švýcarsko. Golfový klub Teplice zase může být součástí nabídky lázeňského cestovní ruchu, který probíhá v lázních Teplice. Golfové hřiště Most je zajímavé mimo jiné i tím, že vzniklo na plochách navážek suti z důlní činnosti a je proto i ukázkou toho, jak se můžou výhodně využít plochy poničené těžbou a znovu přinést užitek. Velkým přínosem je i dobrá dostupnost z hlavního města Prahy a jiných regionů, stejně jako dostupnost pro zahraniční návštěvníky z cílových zemí jako jsou Německo a Polsko. (podrobněji viz Příloha 1.6) Obrázek 8: Rozložení hřišť – Ústecký kraj
47 Golf Bítoževes 48 Golf Club Teplice 49 Golf Janov 50 Golf Resort Most 51 Golf Club Libouchec 52 Golf Kotlina Terezín 53 Golf Resort Barbora 54 Golf Resort Ústí nad Labem 55 Český Golf & Country Club Krásný Dvůr
Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
5.2.7 Liberecký kraj Tento kraj má vynikající přírodní předpoklady pro aktivní formy cestovního ruchu, kam bezpodmínečně patří i hra golfu a s ním spojené aktivity. Má horší dostupnost z ostatních regionů v republice, ale dopravní dostupnost z hlavního města Prahy je na dobré úrovni, stejně tak jako dostupnost pro návštěvníky ze sousedního Německa a Polska. Široká nabídka přírodních zajímavostí nabádá ke spojení hry golfu s dalšími aktivními formami dovolené, jako např. turistika či cykloturistika. Golfový klub Harrachov se nachází v krásném prostředí uprostřed lesů v NP Krkonoše, golfový klub Semily leží takřka na prahu CHKO Český ráj. Spojení městského a golfového CR můžeme nalézt v případě hry na hřišti golfového klubu Liberec-Machnín, které je velice kvalitní hřiště, obklopeno krásnou krajinou a přitom jen 5 minut od radnice v Liberci. Spolupráci mezi poskytovateli CR v kraji si můžeme ukázat na propojení aktivit golfového klubu Ještěd se zábavním centrem Babylon v Liberci. Golfový cestovní ruch se může jednoduše propojit i s poznávacím CR, protože liberecký kraj 35
disponuje širokou historií, kulturním vyžitím a také tradiční řemeslnou výrobou. (podrobněji viz Příloha 1.7) Obrázek 9: Rozložení hřišť – Liberecký kraj
56 Golf Club Grabštejn 57 Golf Club Harrachov 58 Golf Club Semily 59 Golf Malevil 60 Golf Club Ještěd 61 Golf Club Liberec Machnín 62 Ypsilon Golf Resort Liberec Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
5.2.8 Královéhradecký kraj Kraj disponuje širokou nabídkou přírodních i historických atraktivit. Je relativně dobře dostupný z regionů Čech, ale i střední Moravy a ze sousedního Polska a Německa. Nachází se zde jeden z největších golfových středisek v ČR, a sice areál Nová Amerika – 27 (3x9) jamek + 18 jamek veřejné akademie a má výhodnou polohu jednak poblíž významného města Hradec Králové a jednak uprostřed krásné přírody. Golfový klub Hrádek je zase jedna z možností propojení poznávacího CR s golfovým. Hřiště se nachází v areálu zámku Hrádek u Nechanic, kde se kromě klasických prohlídek historickým objektem také často pořádají různé kulturní akce – jarmarky, festivaly, folklórní setkání atd. Golfové kluby Prosečné a Mladé Buky mají zase výhodnou polohu k propojení turistiky a lázeňského CR v Janských Lázních. Kraj nabízí širokou škálu vyžití jak pro golfové turisty, tak pro jejich negolfový doprovod, včetně dětí (návštěva ZOO ve Dvoře Králové). (podrobněji viz Příloha 1.8) Obrázek 10: Rozložení hřišť – Královéhradecký kraj
63 Park Golf Club Hradec Králové 64 Golf Club Hradec Králové Hrádek 65 Golf Club Na Vrších 66 Golf & Country Club Prosečné 67 Golf Club Mladé Buky 68 Queen's Park Golf Club Myštěves 69 Nová Amerika Golf Resort 70 Grosshof Golf Club Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
36
5.2.9 Pardubický kraj Tento kraj jako celek nepatří mezi turisticky nejvyhledávanější regiony, ale má přesto významné turistické přírodní či historické atraktivity, které mohou sloužit jako doplňková nabídka pro golfové turisty spojením golfu a poznávacího CR nebo golfu a turistiky, protože například golfový klub Svobodné Hamry leží právě na území CHKO Žďárské Vrchy. Golfový resort Kunětická hora nabízí kromě golfového hřiště i kongresové prostory, saunové centrum a další negolfové sportovní zázemí pro celou rodinu (včetně 4km trasy podél hranic areálu pro inline brusle či cyklistiku) a tím pádem vytváří kvalitní nabídku jak pro účastníky MICE, tak pro klienty vyhledávající aktivní rodinnou dovolenou nebo relax. Golfový klub v Pardubicích může zase využít své výhodné lokality a spojit nabídku golfu a lázeňství v lázeňském komplexu Lázní Bohdaneč. Dostupnost kraje z ostatních regionů v ČR je příznivá, stejně jako dostupnost pro zahraniční návštěvníky z Německa a Polska. (podrobněji viz Příloha 1.9) Obrázek 11: Rozložení hřišť – Pardubický kraj
71 Golf Klub Osyčina 72 Golf Club UNO Ústí nad Orlicí 73 Golf & Country Club Svobodné Hamry 74 Golf & Spa Resort Kunětická hora 75 Golf Club Pardubice
Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
5.2.10 Kraj Vysočina Golf Svratka leží v překrásné krajině uprostřed CHKO Žďárské Vrchy a patří mezi naše nejstarší hřiště a také mezi jedny z nejtěžších „devítek“ v republice, možná i z toho důvodu, že tři jamky z devíti takřka kopírují svah nedaleké sjezdovky. V této kombinaci golfu a přírodních předpokladů je zřejmé, že se nabízí výhodné sloučení golfového CR a aktivní formy dovolené jako např. turistika a cykloturistika. Druhý golfový klub kraje Vysočina, Telč, zase nabízí výhodné spojení golfu s poznávacím a městským CR, díky bohaté nabídce historických a kulturních atraktivit v okolí, včetně pivním CR ve spojitosti s Dačickým pivovarem. Dostupnost kraje je velice výhodná a to ať z hlavního města Prahy, tak z moravské metropole Brna a jeho okolí. (podrobněji viz Příloha 1.10)
37
Obrázek 12: Rozložení hřišť – Kraj Vysočina
76 Golf Club Svratka 77 Golf Telč
Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
5.2.11 Olomoucký kraj Kraj nedisponuje velkým počtem golfových středisek. V nabídce jsou pouze dva areály a ty ještě v poměrně blízké vzdálenosti od sebe, přibližně 30 min jízdy autem. Nabídka kraje co se týče přírodního a kulturně-historického potenciálu je velice rozsáhlá, ale především významné přírodní atraktivity jsou bohužel již více vzdáleny od golfových hřišť, jak uvádí tabulka někdy i 100 km. Propojit se tedy dá nejlépe golf a MICE ve spojení s golfovým střediskem Golf Resort Olomouc, díky své výhodné lokalitě v blízkosti města Olomouc a kvalitnímu vybavení a nabízených služeb a také samozřejmě golf a poznávání historických památek, kterých právě Olomouc a jeho okolí nabízí velké množství. Golfový klub Radíkov může zase využít výhodnou lokalitu v blízkosti lázní v Teplicích nad Bečvou a propojit golf a lázeňský CR, poznávací CR, ale také golf a turistiku a jeskyňářství. Dopravní dostupnost kraje je velice dobrá, především ve své jižní části a poloha kraje je výhodná i z toho důvodu, že tudy prochází hlavní dopravní tah mezi severní a jižní Evropou. (podrobněji viz Příloha 1.11) Obrázek 13: Rozložení hřišť – Olomoucký kraj
78 Golf Club Radíkov 79 Golf Resort Olomouc
Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
38
5.2.12 Jihomoravský kraj Krajské město Brno, jako centrum společenské, kulturní, historické, ale i veletržní a sportovní, je důležitým prvkem nabídky CR kraje a pro svoji blízkou polohu k většině golfových hřišť je i důležitým střediskem ve spojení golfu s MICE, městským poznávacím CR, sportovním pasivním i aktivním CR a s dalšími formami CR. Golfový resort Kaskáda, vzdálen necelých 15 km od Brna, je toho přímým důkazem. Pro příznivce golfu a motocyklů je ideální kombinace na hřišti klubu Automotodrom Brno. V Těšeticích se nabízí výhodné spojení hry golfu s vinařskou turistikou, která k tomu nabádá již v názvu klubu „Královská vinice“. Poznávací CR můžeme dále spojit s golfovými aktivitami ve Slavkově u Brna či v Boskovicích, kde první nabízí kus historie v podobě zámku a zámeckého parku a boskovický klub Kořenec má zase velice výhodnou lokalitu pro další rekreační aktivity jako jsou turistika, cykloturistika nebo i jeskyňářství. Kraj má velice výhodnou polohu, je dobře dostupný ze všech regionů v republice i ze sousedních států jako je Rakousko a Slovensko. Jeho dobrou dostupnost ještě zvyšuje přítomnost mezinárodního letiště Brno – Tuřany. (podrobněji viz Příloha 1.12) Obrázek 14: Rozložení hřišť – Jihomoravský kraj
80 Golf Automotodrom Brno 81 Golf Královská vinice Těšetice 82 Golf Club Austerzlitz 83 Kořenec Golf & Ski Resort 84 Kaskáda Golf Resort
Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
5.2.13 Zlínský kraj Zlínský kraj nabízí i přes svoji nevelkou rozlohu širokou škálu přírodních i kulturněhistorických atraktivit pro návštěvníky. Polovina golfových hřišť kraje má výhodnou polohu uprostřed přírodních krás CHKO Beskydy a nabízí se zde výhodné spojení hry golfu s rekreačními aktivitami jako je např. horská turistika a cykloturistika. Příznivou polohu pro spojení golfu a lázeňského CR má golfové hřiště Lázně Kostelec, které se nachází přímo v lázeňském areálu. Zajímavým propojením golfu a koňských dostihů je hřiště ve Slušovicích, které bylo architekty vměstnáno přímo do dostihového oválu. Golfové hřiště v Ostrožské Nové Vsi nabízí propojení golfových aktivit s poznávacím, lázeňským a kongresovým CR díky výhodné poloze necelých 10 km od města Uherské Hradiště a také spojení golfu s vinařskou turistikou, díky Moravské vinařské oblasti. Kraj má v rámci dostupnosti z regionů ČR spíše periferní polohu a tím pádem je i méně výhodnou v rámci cestovního ruchu. Mírně
39
negativně působí i slabší poptávka ze sousedních států Slovenska a Polska. (podrobněji viz Příloha 1.13) Obrázek 15: Rozložení hřišť – Zlínský kraj
85 Golf Rožnov pod Radhoštěm 86 Golf Club Lázně Kostelec 87 Golf club Uherské Hradiště - Jezera 88 Golf Club Velké Karlovice 89 Derby Golf Club Slušovice 90 Búřov Golf Club 91 Golf Klub Holešov
Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
5.2.14 Moravskoslezský kraj Tento kraj, navzdory své periferní poloze a silné urbanizované a průmyslové struktuře, disponuje poměrně velkým množstvím kvalitních golfových hřišť. Patří sem i klenot mezi českými hřišti – Prosper Golf Clubu Čeladná, který nabízí luxusní zázemí, kvalitní hřiště i služby a proto často hostí i prestižní golfové turnaje. To má jistě nemalý pozitivní vliv na pasivní či aktivní golfový cestovní ruch v ČR. Všechny golfové střediska jsou rozmístěny v okolí krajského města Ostrava. Má to svoji výhodu pro kombinaci golfu a například kongresového, veletržního, incentivního a obchodního CR, ale také městského poznávacího CR. Poznávací CR můžeme také skloubit se hrou golfu v zámeckém areálu zámku Kravaře, kde se nachází přímo i hřiště, stejně jako hřiště klubu Šilheřovice, které je přímo v zámeckém parku Rothschildova zámku. Výhodná poloha hřišť buď přímo, nebo v blízkosti chráněných krajinných oblastí, nabízí dostatečný přírodní potenciál pro spojení golfu s dalšími rekreačními aktivitami, jako jsou horská turistika a cykloturistika. Lázeňství můžeme nalézt ve spojení s golfem v golfovém resortu Lipiny, který je nedaleko Lázní Darkov v Karviné. Dopravní dostupnost není ideální, na dobré úrovni je především z moravských regionů. Pozitivní v dopravní infrastruktuře kraje je existence mezinárodního letiště Ostrava – Mošnov. (podrobněji viz Příloha 1.14)
40
Obrázek 16: Rozložení hřišť – Moravskoslezský kraj
92 Golf Klub Hukvaldy 93 Golf Resort Lipiny 94 Golf Club Ostrava 95 Zámecký Golf Club Kravaře 96 Golf Club Ostravice 97 Ropice Golf Resort 98 Park Golf Club Ostrava Šilheřovice 99 Prosper Golf Club Čeladná
Pramen: vlastní tvorba pomocí mapy kraje z portálu benzinky.cz, mapy ČR a portálu golfcourses.cz
5.3 Analýza nabídky golfových středisek Nabídka golfových hřišť na celém území České republiky, co se týká jejich počtu, je velice obsáhlá, jak nám ukázala předešlá kapitola. Otázkou však zůstává, jaká je jejich jednotlivá nabídka, co poskytují za služby, jaké nabízí zázemí pro hráče i negolfové návštěvníky a na jaké úrovni jsou tyto nabízené služby. Z široké nabídky golfových hřišť v republice je důležité si uvědomit, co vlastně zvyšuje atraktivitu jednotlivých hřišť. Mezi rozhodující faktory při výběru hřiště patří vzdálenost hřiště od bydliště hráče, členství v určitém klubu a případné reciprocity s jinými kluby, výše hráčského HCP a jeho zkušenosti, výše členského a hracího poplatku, přírodní či kulturní atraktivity v okolí, dále sem patří například i jméno známého architekta, který hřiště designoval, prestiž klubu a prestižní turnaje, které se na hřišti konají, přátelská atmosféra v klubu i na hřišti a v neposlední řadě i vysoká úroveň, kvalita a komplexnost poskytovaných služeb v golfovém středisku. Nabídkou poskytovaných služeb v golfových areálech v České republice se budu zabývat v této kapitole. Analýzu nabídky ubytování a ubytovacích kapacit golfových areálů v České republice jsem uskutečnila na základě údajů, které byly zjištěny prostřednictvím webových stránek jednotlivých golfových středisek. K vypracování statistiky jsem použila data z 93 golfových areálů. Celkově se na území České republiky nachází 99 znormovaných hřišť, které jsou rovněž členy ČGF. Pro zjištění rozsahu, úrovně a kvality služeb jsem zvolila areály, které mají hřiště alespoň s devíti jamkami, tzn. s 9, 18, 27 a 36 jamkami, z toho důvodu, že areály pouze s šesti jamkami, na našem území jsou to 4, slouží prozatím spíše jako tréninkové plochy nebo jsou začínajícími středisky a jejich údaje by mohly celkové výsledky nepatrně zkreslit či ovlivnit. Do celkového součtu hřišť 99 schází dvě, a to hřiště golfového klubu Ostrava, které je dle informací z jejich webových stránek v současnosti uzavřeno a hřiště Casa Serena, které jako jediné ryze privátní hřiště jednak neposkytuje žádné informace o svých službách a jednak není určeno pro veřejnost a tím pádem se netýká cestovního ruchu v pravém slova smyslu. 41
5.3.1 Ubytování Jak uvádí Orieška (2010:116): „Poskytování ubytovacích služeb je významným předpokladem rozvoje především pobytového cestovního ruchu. Jejich posláním je umožnit přenocování nebo přechodné ubytování účastníkům cestovního ruchu mimo místo jejich trvalého bydliště, včetně uspokojení dalších potřeb, které s přenocováním nebo přechodným ubytování souvisejí, především potřeby stravování.“ Z výše uvedené definice vyplývá, že nabídka ubytování vytváří předpoklad k pobytovému cestovnímu ruchu a hraje tedy v cestovním ruchu velkou roli. Přenocováním se z jednodenního návštěvníka stává turista, který spotřebovává více služeb a má tím pádem větší ekonomický přínos pro poskytovatele služeb cestovního ruchu a následně pak i celý region, či celou zemi. Ubytování (kapacity a počet přenocování) patří rovněž mezi významné ukazatele CR v národních i mezinárodních statistikách. Z mých výše popisovaných šetření vyplývá, že golfová střediska v ČR nabízí ve 47 % ubytování v rámci svých areálů, tzn. přímo na golfovém hřišti, respektive do 5 minut pěší chůze od recepce golfu. Přibližně 21 % středisek vlastní ubytovací kapacity nenabízí, ale na svých webových stránkách nabízí alespoň odkazy na partnerské hotely či ubytovací zařízení v blízkém okolí. Ty většinou uvádí jako prověřené a kvalitní a ve spojení se zaplacením golfového poplatku za hru se hostům či členům klubu nabízí sleva na jejich ubytovací služby. Většinou nabízí ubytování v okolí v různých cenových kategoriích pro splnění nároků různých skupin hostů. Asi 32 % golfových areálů ubytování vůbec nenabízí, ale ani neposkytují žádné doporučení na ubytovací služby v okolí nebo na nějaký partnerský hotel v blízkosti hřiště. Graf 1: Nabídka ubytování
Pramen: vlastní tvorba
Z hlediska cenové dostupnosti jsem porovnávala cenu standardního dvoulůžkového pokoje, v letní sezóně pro běžného návštěvníka, tzn. nečlena žádného z golfových klubů, v délce přenocování na jednu noc. Nejdostupnější ubytování v této kategorii se dá pořídit za 800Kč, nejdražší za 3400Kč. Celková statistika ukazuje, že 50% ubytovacích zařízení na golfových hřištích nabízí zmíněné ubytování v cenovém rozmezí 800 - 1550Kč, 40,5 % nabízí své ubytování v cenovém rozmezí 1600 - 2500Kč a 9,5 % nabízí ubytování v ceně 2600Kč a více. Při srovnání cenové dostupnosti ubytování jsem provedla malou analýzu cen u běžného ubytování v hotelech tří- a čtyř- hvězdičkové kategorie (čemuž odpovídá ubytování
42
v golfových areálech) v různých krajích a městech v ČR a došla jsem k závěru, že ceny se pohybují ve srovnatelném rozmezí. Co se týče kapacity lůžek, stanovila jsem tři skupiny a to 1 - 49 lůžek (ubytování spíše jednotlivců, rodin, účastníků menších firemních akcí), 50 - 100 lůžek (z důvodu ubytování například autobusového zájezdu, kdy kapacita autobusu je většinou 50 + 1) a kapacitu 101 a více lůžek (z důvodu ubytování například konání konferencí alespoň lokálního popř. regionálního významu). Do první skupiny spadá 57 % zkoumaných ubytovacích zařízení, do druhé asi 26 % a třetí s vysokou ubytovací kapacitou pouhých 17 %. Je důležité poznamenat, že výše uvedené ubytovací zařízení jsou k dispozici široké veřejnosti, ne pouze hráčům golfu, i když ti by při plných kapacitách mohli být upřednostňováni a také v některých případech jako členové místního či partnerských klubů mohli mít výhodnější cenu ubytování. Vybavení pokojů v ubytovacích zařízeních, které jsou součástí golfových středisek, jsou ve většině případů velice luxusní, splňující standardy 4 hvězdičkových hotelů. Často jsou ještě rozděleny na standardní nebo rodinné pokoje, luxusní pokoje či tematické apartmány jako například Svatební, Hole in One, Prezidentské apod. Mezi standardní výbavu patří kvalitní nábytek, TV, internetové připojení, telefon, vysoušeč vlasů, některé nabízí minibar, klimatizaci, trezor, terasu s výhledem, ale i dětskou postýlku. 5.3.2 Stravování „Stravovací služby umožňují uspokojování základní potřeby výživy, přispívají k zotavení a vytvářejí větší fond volného času využitelného k uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu, které jsou cílem účasti na cestovním ruchu. Jedná se o služby základního stravování […], doplňkového stravování a občerstvení a společensko-zábavní služby…“ (Orieška, 2010:137) Jelikož je konkurence na trhu stravování opravdu velká a nároky návštěvníků stravovacích zařízení se pomalu zvyšují, i stravovací zařízení se snaží zvyšovat své standardy. Z mého šetření vyplývá, že 78,5 % golfových areálů nabízí stravování v restauraci provozované přímo na hřišti, který bývá součástí klubového domu či ubytovacího zařízení. Většina těchto zařízení se řídí moderními trendy a nabízí ve svých provozovnách restaurace v moderním či originálním designu exteriéru i interiéru, klimatizované, většinou s prostornou terasou s výhledem alespoň na část hřiště. Co se týče nabídky jídel a nápojů, tak se většina provozoven na golfových hřištích rovněž řídí trendem nové doby a nabízí regionální, ale i mezinárodní speciality za použití kvalitních, často domácích surovin často v rámci tzv. zážitkové gastronomie. Klubové restaurace nabízí uspořádání svateb či firemních akcí, včetně cateringu, jsou schopny využít své prostory i pro různé semináře, konference, školení, prezentační akce apod. Některé nabízí dětské koutky pro ty nejmenší, v některých případech i s dětskou animací. Dále z šetření vyplývá, že 18 % golfových středisek nabízí kromě restauračního zařízení i jiné doplňkové služby stravování, jako jsou například bary, snack bary, kavárny, vinné šenky, cukrárny či kiosky u některých golfových jamek v rámci hřiště. Většinou se to týká komplexnějších golfových resortů. Asi 21,5 % z šetřených golfových středisek nenabízí žádné stravování formou restauračního zařízení, ale pouze jako doplňkovou službu v klubovně ve formě 43
jednoduchého občerstvení jako jsou teplé a studené nápoje a drobné teplé a studené pochutiny (např. bageta, párek, chlebíčky apod.). Graf 2: Stravování v golfových střediscích
Pramen: vlastní tvorba
5.3.3 Kongresové zázemí V dnešní době, kdy kongresový, veletržní, obchodní a incentivní cestovní ruch nabývá velkého významu, je i v zájmu jednotlivých poskytovatelů cestovního ruchu, aby tomuto trendu přizpůsobili svoji nabídku. Nejde však pouze o jednotlivá zařízení typu výstaviště či kongresové centrum a jejich vybavenost, ale také o další doprovodnou infrastrukturu, respektive navazující služby a zázemí, jako jsou například dopravní spojení, ubytovací zařízení, stravovací zařízení, doplňkové aktivity atd. (Vystoupil a kol., 2006:84) Podle definice Zelenky a Páskové (2012:278) mají kongresy, konference, semináře, přednášky apod. zpravidla tematické zaměření, předem stanovený cíl jednání, vysoké nároky na organizační a technické zabezpečení a na bezprostřední infrastrukturu. V rámci kongresových služeb je i poskytování doprovodných akcí pro účastníky kongresů, konferencí, seminářů apod., ale i jejich doprovodu. Základem úspěchu dobře vypracovaného doplňkového programu je jeho nápaditost, ale také atmosféra a prostředí, které poskytují účastníkům MICE nezapomenutelné zážitky. V současnosti patří mezi populární doplňkový program MICE právě hra golfu, tenis, fitness či wellness (Čertík, Fišerová, 2009:60). Jak již bylo uvedeno v kapitole 3.3.1, konání významných konferencí, kongresů, seminářů apod. posiluje také image a význam destinace. Tento fakt je zcela jistě v povědomí poskytovatelů cestovního ruchu, v našem případě provozovatelů golfových areálů, protože se postupně snaží začlenit služby pro MICE do své nabídky. Z mého šetření vyplývá, že 45 % golfových středisek nabízí prostory pro pořádání obchodních jednání, školení, prezentačních akcí, teambuildingových akcí, seminářů a v regionálním či lokálním měřítku i kongresů či konferencí. Také nabízí, kromě prostorů a technického vybavení, i organizační zajištění těchto akcí, zajištění cateringu a doplňkového programu, jako jsou například golfové akademie pro začátečníky, golfové turnaje, tenisové turnaje, tematicky zaměřené večírky či soutěže, výlety do okolí a další zajímavé aktivity pro účastníky či jejich doprovod. Další zjištěný údaj ukazuje, že 55 % golfových areálů konferenční prostory či multifunkční místnosti nenabízí. Většina z nich ale nabízí alespoň zajištění doplňkového programu ve spojení s golfem, jako jsou již zmiňované golfové turnaje či golfové akademie společně se zajištěním cateringu. 44
Graf 3: Konferenční prostory
Pramen: vlastní tvorba
Mezi standardní vybavení multifunkčních místností v šetřených golfových střediscích pro pořádání akcí MICE patří diaprojektor, promítací plátna, flipchart, ozvučení, TV, video, DVD, notebook. Dále se také nabízí zajištění dalších požadavků, jako například tlumočnické služby, profesionální ozvučení, řečnický pult a další. Důležitá je kromě vybavení také kapacita nabízených prostor. Z mého šetření vyplývá, že střediska disponují většinou různými prostory, které se dají v případě potřeby propojit a to buď přímo fyzicky či popřípadě vizuálně dataprojekcí. Nabízí se malé salónky či speciálně vybavené apartmány pro menší obchodní jednání, ale také prostory pro setkání o 20 a více osob. Maximum nabízené kapacity pro pořádání různých akcí nabízí zámek Bechyně v rámci areálu Golf Resort Bechyně, který nabízí kapacitu až 1000 míst při spojení všech dostupných prostorů zámku. Kapacity pro pořádání akcí do účasti maximálně 50 osob míst nabízí 21,5 % golfových areálů. Na druhou stranu asi 28,5 % uvádí, že jsou schopny zajistit prostory pro více než 150 osob 5.3.4 Wellness Jak uvádí autoři Čertík a Fišerová (2009:51): „je v současné době wellness dynamicky rostoucí trend, který se posunul od trendu budování svalů k trendu udržení zdravého životního stylu, který působí jako prevence proti negativním důsledkům dnešní uspěchané doby na lidské zdraví.“ V současnosti přibývají hotelová zařízení, kde je možné spojení wellness pobytů s dalšími sportovními, zábavními nebo společenskými aktivitami a k těm můžeme zcela jistě připojit i golfové resorty, jelikož jejichž provozovatelé si tento trend plně uvědomují a snaží se nabídku wellness zapojit mezi poskytované služby. Autoři Čertík a Fišerová (cd.:54) rovněž uvádí, že „nabídka služeb wellness může mít příznivý vliv na prodloužení turistické sezóny, což může být podstatné pro golfová střediska, kde se sezónnost kvůli klimatickým podmínkám výrazně projevuje. Nabídka wellness pozitivně ovlivňuje také celoroční vytížení hotelu, může zvyšovat zájem o víkendové pobyty (například nabídka výhodných balíčků ve spojení golfu a wellness) a může mír rovněž vliv na posilování pozitivního image hotelu. Zajímavý je i poznatek našich západních sousedů, že wellness a s ním spojený cestovní ruch je zajímavý, ale i náročný business, o jehož úspěchu rozhoduje kvalita (ibid). I přes všechny uvedené argumenty, které vyjadřují pozitivní stanovisko vůči zahrnutí wellness služeb do kompletní nabídky cílové destinace cestovního ruchu, pouze 29 % 45
golfových areálů tyto wellness služby nabízí a dále tak rozšiřují možnosti doplňkového programu jednak pro hráče golfu a jednak nabízí další aktivitu pro jejich negolfový doprovod. Celých 71 % nabídku wellness do svých poskytovaných služeb nezahrnuje vůbec. Graf 4: Služby wellness
Pramen: vlastní tvorba
Zajímavým prvkem šetření je, že 85 % areálů, co nabízí mezi svými službami wellness, nabízí pro své hosty i ubytování. Pouhých 15 % golfových tak středisek využívají wellness nabídku jen pro jednodenní návštěvníky jako například doplněk pro hráče po hře. Mezi nejčastější služby wellness patří: různé druhy masáží, zábalů či lázní (např. pivní) relaxační bazény s hydromasáží, různé druhy saun, fitness, vyhřívané bazény se sladkou či slanou vodou atd. Některá střediska nabízí slevu na tyto služby pro členy golfového klubu nebo pro hráče s uhrazeným hracím poplatkem. 5.3.5 Golfové služby Pro účastníky golfového cestovního ruchu je jistě kromě poskytovaného zázemí ve formě ubytování a stravování jedním z důležitých faktorů pro výběr golfového hřiště či resortu také vybavenost golfová neboli ta, co přímo souvisí se hrou golfu či s tréninkovými aktivitami. Šetření prokázalo, že co se týče těchto služeb, je nabídka opravdu široká a komplexní na většině hřišť. V současnosti se za běžný standard golfové nabídky hřiště považují cvičné plochy, jako je driving range1 v nabídce ho má 98 % hřišť na našem území a putting green2 a chipping green3, který nabízí 93,5 % golfových areálů. Mezi další běžné golfové standardy se v dnešní době považuje možnost tréninku s profesionálním trenérem a to jak pro začínající hráče, kteří se snaží získat doklad o způsobilosti ke hře, pro hráče na zdokonalení hráčských schopností, ale také pro děti a mládež. Tyto služby, společně s možností zapůjčení golfové výbavy (například sadu holí, elektrický vozíček, golfové autíčko atd.) nabízí, dle mého šetření, 100 % golfových středisek v České republice.
1
Driving range – cvičné odpaliště (louka) pro nácvik dlouhých odpalů míčků Putting green – cvičná plocha s několika jamkami pro nácvik tzv. patování (dohrávání míčku do jamky) 3 Chipping green – cvičná plocha pro trénink krátkých přihrávek k jamce 2
46
Asi 38 % areálů nabízí přímo tzv. Golfové akademie, kde jsou v nabídce kurzy pro různou pokročilost a kde jsou i kvalitní tréninkové plochy v podobě zmenšeniny klasického golfového hřiště. Možnost zakoupení výstroj ke hře golfu zajišťují tzv. ProShopy, neboli obchody s golfovým vybavením. Tyto obchody s golfovým sortimentem má v nabídce svých poskytovaných služeb v rámci svého areálu 77 % golfových středisek. Zajištění sociálního zázemí pro hráče v podobě šaten se skříňkami a sprch, dle mého šetření, nabízí 77 % zkoumaných areálů. K zajištění tréninku v zimní sezónu či za špatného počasí nabízí 26 % golfových středisek možnosti hry na simulátoru či v rámci celého indoor střediska s potřebným vybavením. Tyto možnosti pomáhají snižovat sezónnost golfu a mohou být využívány i jako zajímavý doprovodný večerní program v rámci firemních akcí, oslav apod. Důležitým prvkem v analýze golfových služeb v rámci golfových areálů je zcela jistě i nabídka hřiště pro hru veřejnosti, tzn. pro hráče bez splněného HCP (většinou je požadován HCP 54 a méně) neboli pro hráče bez splněné zkoušky způsobilosti ke hře. Tento požadavek sice zpříjemňuje hru pro hráče s tímto oprávněním, neboť nikdo „nekvalifikovaný“ například nezpomaluje tempo hry či ji svojí neznalostí nějakým způsobem nekazí druhým, ale na druhou stranu toto přísné opatření uzavírá možnosti hry širší veřejnosti a udržuje stále na golfové aktivitě označení určité nedostupnosti, uzavřenosti a izolace od dalších běžných sportovních aktivit. Například ke hře tenisu, fotbalu či cyklistice, lyžování atd. také nepotřebuje člověk prokazovat své schopnosti a je přímo na samotném člověku, aby se pustil do provozování daného sportu až tehdy, kdy bude ovládat alespoň pravidla či základní prvky. Z celkového počtu zkoumaných golfových areálů nabízí pouze 39 % svoje hřiště (nebo část z nich) pro hru veřejnosti a nevyžadují doklad o výši HCP. Je ovšem zajímavé, že spousta golfových středisek si uvědomuje fakt, že si tímto „omezením“ uzavírají dveře pro potenciální další členy či pravidelné hráče, a zmírňují podmínky tak, že i na „neveřejném“ hřišti může hrát také hráč bez splněného HCP například za doprovodu hráče s HCP či trenéra, kteří se za něj zaručí. Nabídku veřejných hřišť tvoří v současnosti v České republice toto složení: 29 areálů nabízí 9-jamkové hřiště, 3 golfová střediska umožňují hru veřejnosti na 18-jamkovém hřišti a 6 areálů na 6-jamkovém, které je většinou součástí golfové akademie. Pozitivní přístup v zapojení dětí a mládeže do golfových aktivit se projevuje i tím, že 68 % golfových středisek nabízí golfové kurzy, tréninky či tábory pro děti většinou od 4 let. Podle dostupných zdrojů se cca 25 % golfových hřišť zapojilo do amerického projektu Family Courses, kdy areály musí splnit dané podmínky a vytyčit na hřišti dětské odpaliště, zajistit v ProShopu i dětský golfový sortiment a v neposlední řadě zajistit trenéra způsobilého přímo pro trénink dětí. V rámci golfových služeb areály často nabízí také další doplňkové služby pro hráče, jako jsou například úprava holí na míru, oprava golfového vybavení, úschovny vybavení, místo pro očištění holí a vozíků po hře atd.
47
5.3.6 Doplňkové služby Golfové areály mají ve své nabídce i spoustu dalších zajímavých služeb, ale také aktivit i pro negolfové návštěvníky a snaží se tak zaujmout jejich pozornost a přilákat je k návštěvě či pobytu. Nabízí například bezbariérový přístup, službu ručního mytí aut, služby fyzioterapeuta, půjčovny různého sportovního vybavení jako jsou kola, koloběžky, lyže, běžky atd. Mezi nabídku dalších aktivit patří jistě projížďka na koních, bowlingové dráhy, tenisové kurty, hřiště na volejbal, mini kopanou, lanové centrum, dětská hřiště, bazény, dokonce i půjčovna lodí či prodej povolenek k rybolovu. Pro zapojení golfových areálů i do oblasti rodinných dovolených přispívá i fakt, že cca 14 % areálů nabízí zajištění hlídání dětí buď individuálně, nebo formou organizovaných dětských koutků s animacemi pro děti různých věkových skupin. Zajímavostí je i účast několika golfových areálů v projektu Cyklisté vítáni, což se dá považovat za snahu o přiblížení k širší veřejnosti. Stejně tak se dá považovat za přiblížení golfových aktivit veřejnosti v souvislosti například s golfovým areálem Golf Park Slapy sv. Jan, které nabízí služby i pro negolfovou veřejnost formou svého multifunkčního pavilonu Slunce, který vznikl za podpory ROP Střední Čechy, a nabízí mimo jiné i turistické informační centrum, probíhají zde různé typy cvičení, rehabilitace, ale jsou zde v provozu také výstavní prostory Galerie sv. Jana, kde probíhají během roku různé výstavy, vernisáže a další kulturní akce. 5.3.7 Zhodnocení kvality a komplexnosti nabízených služeb Zajímavé je jistě zjištění, že z 21 % areálů, které nenabízí stravování prostřednictvím restaurace na hřišti, ale pouze formou rychlého občerstvení v klubovně, asi ze 75 % jsou to i ty hřiště, které na svých webových stránkách neuvádí žádné odkazy na možnosti ubytování v okolí. Dala by se jistě položit otázka, zda a nakolik tato golfové střediska stojí o návštěvníky, turisty a nakolik stojí o turisty ze zahraničí z důvodu nedostatečných služeb či poskytovaných informací. Dalším zjištěným faktem je, že 83 % z těch podniků, co nabízejí konferenční prostory či multifunkční místnost, rovněž poskytují ubytování a 60 % z nich mají ve své nabídce i wellness služby. Tato skutečnost může znamenat zájem poskytovatelů o účastníky MICE, protože ti očekávají vysoký standard nabízených služeb a také jejich komplexnost. Z celkového šetření vyplynulo, že cca 24 % ze všech golfových areálů nabízí komplexnost služeb cestovního ruchu, jako jsou spojení ubytování, restaurace, konferenční prostor či multifunkční místnost a služby wellness. Situaci kvality bych zhodnotila následovně, pokud již golfový areál jisté služby nabízí, poskytuje je většinou v dobré kvalitě a na úrovni. Poskytovatelé ubytování a stravování jsou si vědomi vysokých nároků svých stávajících i potenciálních klientů a snaží se jim očekávaný standard nabídnout.
48
6 ANALÝZA SITUACE GOLFOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU Analýzu situace golfového cestovního ruchu neboli analýzu cestovního ruchu v rámci golfových středisek na území České republiky jsem se rozhodla provést pomocí dotazníkového šetření. Pro tento účel jsem sestavila sadu 28 uzavřených otázek, v každé však s možností odpovědi „Jiná“, kde byl nabídnut prostor k případnému doplňujícímu vyjádření respondentů. Otázky jsem pomocí dotazníkového serveru Survio.com vložila do dotazníku a ten jsem následně rozeslala formou emailu s přímým odkazem na něj na všech 99 znormovaných golfových hřišť v republice. Šetření probíhalo v době od 21.1.2014 24.2.2014. Návratnost dotazníku byla bohužel nižší, než jsem očekávala, pouhých 22 %, ale jelikož respondenti byli většinou z významných hřišť rámci CR, považuji je za relevantní a z toho důvodu zjištěné údaje i přesto použiji pro moji práci. Pro analýzu jsem vytvořila 5 okruhů otázek, které se týkaly těchto témat: spolupráce, propagace, finance a dotace, profil hráčů a využívané služby.
6.1 Analýza postojů managementu golfových středisek k rozvoji golfového cestovního ruchu na základě šetření formou dotazníku Spolupráce mezi jednotlivými aktéry cestovního ruchu, ale i v zapojení do spolupráce veřejný sektor či místní obyvatelstvo je jedním z důležitých předpokladů pro dosažení udržitelnosti a konkurenceschopnosti v destinaci cestovního ruchu. Tuto myšlenku ilustruje také princip 3K, který, jak uvádí Holešinská (2012:59) zahrnuje kooperaci (spolupráci) aktérů cestovního ruchu, koordinaci aktivit a vzájemnou komunikaci jako podstatu fungování destinačního managementu. Mezi hlavní oblasti spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem v oblasti CR patří: posílení atraktivity destinace, posílení atraktivního marketingu, posílení produktivity a také posílení celkového managementu destinace. (Destinační management…MMR,2007:21-22) Tímto tématem se zabýval první okruh otázek: Probíhá nějaká konkrétní spolupráce golfového klubu s obcí/městem? Graf 5: Spolupráce golfového hřiště s obcí/městem
Pramen: vlastní tvorba
49
Probíhá nějaká spolupráce s krajem či přímo s MMR? Graf 6: Spolupráce golfového hřiště s krajem či MMR
Pramen: vlastní tvorba
Probíhá nějaká spolupráce se soukromým sektorem? Graf 7: Spolupráce golfového hřiště se soukromým sektorem
Pramen: vlastní tvorba
Spolupracujete s jinými golfovými kluby/resorty? Graf 8: Spolupráce golfového hřiště s jinými kluby/resorty
Pramen: vlastní tvorba
Zde bych se ráda podrobněji věnovala odpovědi „Jiná“, protože ji uvádí 32 % respondentů a dala by se upřesnit do té míry, že dotazovaná golfové hřiště doplnili odpověď tak, že spolupracují s jinými areály, avšak nejenom z nejbližšího okolí. Funguje spolupráce formou reciprocit v rámci celé republiky i se vzdálenějšími kluby, ale také s kluby v zahraničí, někteří uvádí spolupráci s resorty v Rakousku a na Slovensku. Zajímavostí je skupina CZ Golf a.s., 50
která je největším provozovatelem golfových hřišť v ČR a jejím respondentem bylo v dotazníku odpovězeno, že nespolupracují s žádným konkurenčním hřištěm. 4 Tento okruh otázek bych uzavřela hodnocením spolupráce mezi jednotlivými aktéry cestovního ruchu následovně, kooperace funguje na kvalitní úrovni mezi jednotlivými golfovými středisky a to dokonce i v přesahu hranic ČR. V rámci veřejného sektoru funguje spolupráce nejvíce na úrovni obcí či měst, ale v úrovni krajů či přímo MMR je již kooperace slabší. Pouhých 32 % dotazovaných prokázalo nějakou spolupráci s krajským úřadem či MMR. Soukromý sektor v cestovním ruchu je tvořen především malými a středními podnikatelskými subjekty, kteří naplňují kategorii průmysl cestovního ruchu. Jedna se o subjekty, kteří zajišťují služby základní turistické infrastruktury, jinak také nazývané materiálně-technické základny (Destinační management…MMR, 2007:20). Za poměrně kvalitní by se dala označit právě spolupráce mezi těmito jednotlivými poskytovateli služeb CR, kdy 77 % respondentů uvedlo, že využívají služeb jiných poskytovatelů a součinnost funguje. Další okruh otázek se týkal způsobu propagace golfu jako produktu cestovního ruchu a jednotlivých golfových středisek jako destinací golfového cestovního ruchu v České republice. Propagace je jednou z nejvýznamnějších složek marketingového mixu a je kombinací následujících prvků: reklama, osobní prodej, podpora prodeje, interní reklama a PR (Destinační management…MMR, 2007:35). Spolupracujete se státní organizací CzechTourism? Graf 9: Spolupráce golfového hřiště s organizací CzechTourism
Pramen: vlastní tvorba
Zde bych upřesnila odpověď „Jiná“ následovně a to tak, že mezi 14 % respondentů, kteří tuto odpověď uvedli, patří ti, co spolupráci zvažují, dále jeden dotazovaný uvedl, že spolupráce již není tak intenzivní jako dříve a další respondent odpověděl, že nespolupracují, ale chystají se zapojit do informování prostřednictvím portálu „Kudy z nudy“, který provozuje právě agentura CzechTourism.
4
pozn. autora. – CZ Golf a.s. provozuje hřiště – Driving Range Rohanský ostrov, Golf Resort Ústí nad Labem, Golf Resort Benátky nad Jizerou, Golf Resort Písek, Golf Resort Telč, Golf Resort Waidhofen.
51
Jestli spolupracujete s organizací CzechTourism, v jakém směru nejvíce? Graf 10: Výčet spolupráce golfových hřišť s agenturou CzechTourism
Pramen: vlastní tvorba
Z celkového počtu respondentů (36 %), kteří uvedli upřesnilo svoji spolupráci ve výše uvedeném grafu. odpověď ve smyslu, že spolupráce, sice ve všech intenzivní jako dřív a jeden golfový areál uvedl, že prozatím bezvýznamné.
spolupráci s agenturou CzechTourism V odpovědi „Jiná“ byla zaznamenaná zmiňovaných aktivitách, již není tak jsou začínající klub, tak je to pro ně
Navázali jste také spolupráci s ČGF? Graf 11: Spolupráce golfového hřiště s ČGF
Pramen: vlastní tvorba
Tato otázka se později ukázala jako irelevantní, neboť dle jednoho z respondentů každý golfový klub musí být u ČGF zaregistrován. Vše je v návaznosti na normování hřiště a tím pádem i registrací mistrovského hřiště (důležité pro pořádání turnajů atd.). ČGF je také jediným subjektem, přes který se evidují turnaje a kluby také odvádějí ČGF poplatky za členy v návaznosti na hlasovací práva. Potom je z následujícího grafu zajímavé vyčíst intenzitu spolupráce a prezentace.
52
Účastníte se projektu „Hraj golf, změň život“? Graf 12: Účast golfového hřiště na projektu „Hraj golf, změň život“
Pramen: vlastní tvorba
Zajímavé je, že 14% v odpovědi „Jiná“ uvedlo, že projekt má dle respondentů špatný koncept a je nefunkční a nepoužitelný. Jeden dotázaný uvedl, že disponují vlastní nabídkou pro zájemce o seznámení s golfem, která se osvědčila lépe. Spolupracujete s Českou golfovou cestovní asociací? Graf 13: Spolupráce golfového hřiště s CGTA
Pramen: vlastní tvorba
Vytváříte a propagujete „golfové balíčky“ pomocí cestovních kanceláří? Graf 14: Tvorba a propagace golfových balíčků
Pramen: vlastní tvorba
53
Oslovili jste k nabídce vaší destinace (klubu, hřiště, resortu) nějakého zahraničního touroperátora? Graf 15: Oslovení zahraničního touroperátora k propagaci golfového hřiště
Pramen: vlastní tvorba
Na propagaci vašeho golfového hřiště/klubu/resortu využíváte služeb převážně…? Graf 16: Propagace golfového hřiště
Pramen: vlastní tvorba
Za jinou možnost propagac uvedl jeden z respondentů webové stránky. Tento soubor otázek, týkajících se propagace golfu a golfových středisek bych vyhodnotila tak, že je překvapující, že žádný z respondentů neuvedl spolupráci a propagaci pod záštitou státní agentury CzechTourism jako velice přínosnou nebo uvedl, že intenzita spolupráce klesla. Je to jistě zajímavé v tom, že právě státní agentura by měla využít všech svých nástrojů a politik v tom, aby podpořila významný produkt CR na svém i zahraničním trhu. Také podstatně negativně by se dal, dle respondentů, vyhodnotit průběh či koncept projektu ČGF, který, jak uvádím v kapitole 4.3.1, by měl fungovat jako významný podpůrný nástroj při propagaci golfové aktivity. Pozoruhodný je i výsledek v ohledu spolupráce s CGTA, protože pouze 4,5 % dotázaných uvedlo nějakou spolupráci. V dnešní době, kdy je důležité být otevřený světovému trhu, by mělo být v zájmu poskytovatelů CR spojení a kooperace se sdružením, které by mohlo pomoci tento světový trh alespoň přiblížit. Co se týče tvorby „golfových balíčků“ se dle odpovědí respondentů ukázalo, že většina z nich si tyto nabídky vytváří sama a nejčastěji je prezentuje pomocí vlastního marketingového oddělení. Co se týče zapojení CK a touroperátorů (dále jen TO), je úroveň 54
zatím poměrně slabá, jak ukázal dotazník. Pouze 23 % golfových středisek využívá služby CK a TO k jejich tvorbě a prezentaci a z toho je pouhých 13 % respondentů spokojena s výsledky po zapojení TO ke spolupráci. Naopak je pozitivní, že 36 % dotázaných uvedlo, že jelikož mají zájem o získání nových hráčů ze zahraničí, plánují s TO spolupráci. Otázka financování a dotací v oblasti golfu a golfového zázemí vždy patřila spíše mezi ty kontroverzní, odpověď na ni není snadná a byla by jistě tématem na další samostatnou práci. V následujícím okruhu otázek jsem se proto soustředila spíše jen na možnosti a využití dotací jednotlivými golfovými areály a také na jejich současnou finanční situaci: Čerpáte/čerpali jste v minulosti dotace ze státního sektoru? Graf 17: Čerpání státních dotací
Pramen: vlastní tvorba
Získali jste možnost čerpat dotace z fondů Evropské unie? Graf 18: Čerpání dotací z fondů EU
Pramen: vlastní tvorba
55
V případě získaných dotací z EU jste je využili na…? Graf 19: Využití dotací z EU
Pramen: vlastní tvorba
Jakou roli hrají dotace ze soukromého sektoru – sponzoři – ve financování vašeho hřiště/klubu? Graf 20: Role sponzorů ve financování golfových hřišť
Pramen: vlastní tvorba
Pro upřesnění odpovědi „Jiná“ musím zmínit že, jeden golfový areál uvedl, že sponzorské dary tvoří asi 10 % jejich provozního výsledku, další respondent uvedl, že žádné sponzorské dotace nemají, jiný dotázaný uvedl, že jsou teprve začínající klub i hřiště, proto ještě namají případné sponzory a poslední z dotázaných napsal, že se snaží o větší zapojení sponzorů, ale že v minulém roce jich bohužel neměli příliž mnoho.
56
Dosahuje vaše hřiště/klub v posledních letech zisk či ztrátu? Graf 21: Finanční situace golfových hřišť – zisk vs. ztráta
Pramen: vlastní tvorba
V odpovědi „Jiná“ uvedl jeden respondent upřesnění, že v rámci CZ Golf a.s. dosahují spíše ztrátu, ale jako resort dosahují zisk. Pocítilo hřiště/klub nějakou zásadní změnu od počátku hospodářské krize v roce 2008? Graf 22: Vliv hospodářské krize v roce 2008 na podnikání golfových hřišť
Pramen: vlastní tvorba
V odpovědi „Jiná“ uvedli respondenti, že stagnaci pocítili také v počtu pořádaných komerčních turnajů a firemních akcí a v ochotě firem poskytovat dary a zadávat reklamu. Plánujete do budoucna rozšiřování hřiště či nějaké další investice? Graf 23: Budoucí investiční plány golfových hřišť
Pramen: vlastní tvorba
57
Okruh otázek týkajících se financí bych uzavřela poznatkem, že golf a s ním spojené aktivity pravděpodobně nespadají pod oblasti výrazně finančně podporované státem. V rámci možností čerpání dotací, které plynou z MMR, jako jsou například dotace z Národního program podpory CR, s největší pravděpodobností golfové areály spíše nesplňují podmínky pro jejich čerpání nebo provozovatelé, třeba z neznalosti, se nepokusili najít možnosti, jak dotačního programu využít. Dle dotazníku, pouhých 23 % respondentů uvedlo, že jejich kluby možnosti čerpání státních dotací využily. Nepatrně lepší je situace u čerpání dotací z fondů EU, kde uvedlo 36 % dotázaných, že o dotace zažádali a využili je převážně na rekonstrukci či rozšíření stávajícího hřiště či klubového zázemí, na prezentaci či na výstavbu multifunkčního objektu. Jako negativní považuji, že žádný z respondentů neuvedl využití dotací na školení zaměstnanců, protože zvýšení kvality poskytovaných služeb v souvislosti se vzdělaností a postojem zaměstnanců patří v sektoru služeb cestovního ruchu mezi jedny z nejdůležitějších. Lidé jsou rovněž součástí produktu destinace, proto je důležité věnovat velkou pozornost požadavkům na zaměstnance, výběru, jejich školení a kontrole motivace pracovníků (Destinační management…MMR, 2007:43). K další diskuzi je i využití dotací na rozšíření hřiště či zlepšení zázemí klubovny, pokud je hra a tím pádem i využívání těchto prostor podmíněna buď členstvím či minimálně požadovaným hracím HCP hráčů. Veřejnost, pro kterou by měly být projekty podporované EU především, je tak mírně řečeno z těchto služeb vyloučena. Co se týče finanční situace golfových středisek v ČR je dle odpovědí respondentů patrné, že zisku dosahuje pouhých 13,5 % z nich. Většina z dotazovaných uvádí, že spíše pokryjí náklady, ale nevydělávají. Možná by v jejich případě stála za pozornost změna konceptu hřiště, zaměření na jinou či další cílovou skupinu, rozšíření služeb či spolupráce právě s CK či TO pro získání většího povědomí v golfové společnosti a se získáním více návštěvníků a hráčů ze zahraničí. Ještě jsem pro zajímavost zapojila otázku ohledně situace po hospodářské krizi v roce 2008, a jak vyplývá z mého šetření, krize neměla vliv na pouhých 14 % golfových areálů. Ostatní pocítili změny ve stagnaci rozšiřování členské základny, omezení hry, zkrácení pobytu hráčů. Možná že potřebu nějaké změny v nabídce nebo celé koncepci golfového střediska pociťují hřiště obecně, protože cca 73 % uvedlo, že plánují do budoucna další investice. Neméně důležitý pro golfový cestovní ruch je i vymezení jeho cílových skupin či segmentů trhu a rovněž vývoj tohoto segmentu. Na počátku golfového cestovního ruchu se tento fenomén týkal především cestování výhradně mužských skupin. Nyní je nejčastějším jevem cestování manželských párů, kdy golf hrají buď oba anebo manželka je negolfový doprovod, kterému bude třeba nabídnout nějaký jiný zajímavý program v rámci jejich pobytu (například wellness procedury). Začíná se pomalu rozvíjet i trend cestování celých rodin včetně dětí a je třeba i jim přizpůsobit nabídku. Na profil hráčů jednotlivých golfových středisek jsem zaměřila následující okruh otázek:
58
Věk hráčů na vašem hřišti se nejvíce pohybuje v rozmezí? Graf 24: Věk hráčů
Pramen: vlastní tvorba
Složení hráčů na hřišti z hlediska poměru mužů a žen nejlépe vystihuje? Graf 25: Složení hráčů z hlediska poměru mužů a žen
Pramen: vlastní tvorba
Hráči na vašem hřišti nejlépe odpovídá profil? Graf 26: Profil hráče na golfových hřištích
Pramen: vlastní tvorba
Jako odpověď „Jiná“ uvedli respondenti kombinaci odpočinku, relaxuj, ale také domácího hráče (sportovce) a turisty (který se převážně vrací již několik let).
59
Převyšuje počet domácích hráčů počet hráčů ze zahraničí? Graf 27: Poměr domácích a zahraničních hráčů na hřišti
Pramen: vlastní tvorba
Máte zájem o zahraniční hráče? Graf 28: Zájem o zahraniční hráče
Pramen: vlastní tvorba
V odpovědi „Jiná“, bylo uvedeno, že hlavní cílovou skupinou jsou domácí hráči. Jaká je průměrná délka pobytu hráče/návštěvníka? Graf 29: Průměrná délka pobytu hráče/návštěvníka
Pramen: vlastní tvorba
60
Jsou návštěvníci opakovanými návštěvníky nebo spíše prvními? Graf 30: Jsou návštěvníci opakovaní nebo spíše první?
Pramen: vlastní tvorba
Tento okruh otázek týkající se profilu hráčů a návštěvníků je jistě zajímavý v otázkách určení cílových skupin a marketingových strategií pro jednotlivá golfová střediska. V otázce věku měla nejvíce zastoupení skupina ve věkové kategorii 46 - 60 let (46 %) a z hlediska poměru pohlaví, zcela jistě převládli muži, kdy pouze 4,5 % dotázaných uvedlo vyrovnaný poměr mužů a žen. Toto spojení by mohlo vypovídat také o shodě se socio-demografickém profilu hráčů golfu, jak ho již dříve uváděla agentura CzechTourism a to jako „vyšší střední vrstva, vyšší vzdělání, jako tzv. „bílé límečky“ neboli zástupci středního a vyššího firemního managementu a tím pádem i s vyššími příjmy a dostatečným množstvím volného času“. Dalo by se totiž předpokládat, že v uvedeném věku se opravdu nachází hráči, kteří již dosáhli nějakého sociálního a společenského statusu, mají uspokojivé příjmy a disponují i dostatečným volným časem ke hře. Otázkou zůstává, z hlediska strategie hřiště, jestli dále svoji nabídku orientovat pouze na tuto cílovou skupinu nebo otevřít možnosti i pro jiné segmenty jako například rodinná dovolená, prodloužený víkend pro dva apod. Zatím to vypadá, že většina hráčů jsou spíše tzv. „volnočasoví“ hráči, jak jsem je nazvala v dotazníku „Sportovci“. Zajímavým a možná zatím ne zcela využitým segmentem zůstávají hráči „Turisté“, kteří by mohli být jak domácí, ale také zahraniční. Podle dotazníku je cca 82 % golfových areálů, kde převládají domácí hráči nad zahraničními, i přesto, že další zjištěný údaj uvádí, že cca 95,5 % golfových hřišť má zájem o zahraniční hráče. V tom případě, by se provozovatelé měli zamyslet na jiné formě propagace a opět na kooperaci například se sdružením CGTA, které spolupracuje se zahraničními partnery. Více než 3/4 respondentů uvádí, že hráči v jejich střediscích zůstávají 1 den bez přenocování. Opět to vypovídá o určitém konceptu areálů a měly by se zamyslet nad poskytovanými službami, cenou ubytování, ale také na charakteristice své stávající klientely. Asi 82 % dotázaných uvádí, že hráči jsou jejich stálými klienty. Tento fakt může být pozitivní v tom směru, že hráči jsou spokojeni s nabízenými službami v daném golfovém středisku, ale mírně negativní v druhém pohledu, a sice jestli zde není opět absence správně orientovaného marketingu na domácím i zahraničním trhu, jelikož se vrací ke hře stále stejná klientela a nezvyšuje se počet nových hráčů a potencionálních členů. Také podle studie MMR (Zážitkový CR, 2008:15) se chování „prvonávštěvníků“ a opakovaných návštěvníků destinace liší v tom, že ti tzv. prvonávštěvníci jsou více aktivní a mají silné tendence aktivně objevovat přírodní a kulturní nabídky destinace. Tato tendence by se mohla projevit i snahou o využití celé nabídky golfového střediska, respektive i snahou prodloužit si pobyt. Vracející se, dle 61
studie MMR, se více zajímají o sociální zážitky, zábavu, nákupy a stravovací služby a těm je tedy třeba rovněž přizpůsobit nabídku. Poslední okruh otázek se orientoval na nabídku služeb jednotlivých golfových středisek a jejich využívání návštěvníky: Jaké služby využívají návštěvníci nejvíce kromě samotné hry na hřišti? Graf 31: Využívané služby na golfových hřištích
Pramen: vlastní tvorba
V odpovědi „Jiná“ bylo uvedeno, že návštěvníci často využívají služeb blízkého centra Babylon v Liberci, se kterým hřiště i spolupracuje. Jako nejčastější kombinaci uváděli respondenti spojování služeb stravování a golfových lekcí. Nabízí váš klub nějaké aktivity pro děti a mládež? Graf 32: Nabídka aktivit pro děti a mládež
Pramen: vlastní tvorba
Někteří respondenti uvedli i kombinace golfových akademií, táborů, turnajů pro děti mládež s aktivitami pro školy či zájmová sdružení.
a
Nabídka služeb golfových středisek byla podrobně popsána již v kapitole 5.3 a tak jen na závěr, dotazníkové šetření prokázalo, že hráči a návštěvníci nejčastěji kromě samotné hry využívají služeb restaurací ve spojení s golfovými lekcemi. Pozitivní pro tohle zjištění je fakt, že právě tyto služby nabízí 100 % golfových areálů a tak nenastává absence nejvíce využívaných služeb. 62
Nabídka pro děti a mládež je rovněž poměrně kvalitní, neboť pouhé 4,5 % uvádí, že nenabízí žádné aktivity pro tuto věkovou skupinu. Bohužel žádný z respondentů neuvádí možnost hlídání dětí pro hráče, kdy tato absence může ovlivňovat skladbu hráčů na hřišti (je možné, že hlídání dětí by umožnilo hru pro více žen) a že by rovněž podpořilo možnost strávit v golfovém areálu například rodinnou dovolenou či prodloužený víkend pro celou rodinu.
6.2 Shrnutí a návrhy vytvořené na základě analýzy golfových středisek Spolupráce funguje na dobré úrovni mezi poskytovateli cestovního ruchu ať už na základě smluv či bez nich, mezi provozovateli golfových středisek v rámci reciprocit a to na území celé republiky, ale i v sousedních zemích jako je Rakousko a Slovensko. O kvalitní a dostatečné kooperaci veřejné správy s provozovateli golfových areálů se může uvažovat pravděpodobně pouze na úrovni lokální, neboli spolupráci s obcí či městem. Asi 45 % respondentů uvádí, že kraje či přímo MMR neprojevují zájem o spolupráci, ale možná to pramení pouze z nedostatečné či nekvalitní komunikace, která je jako součást principu 3K velice důležitá pro kvalitní řízení destinací cestovního ruchu. Nekvalitní spolupráce provozovatelů golfových středisek a MMR se může projevit i s nedostatečnou kooperací se státní agenturou CzechTourism, která byla zřízena právě ministerstvem. Žádný z respondentů dotazníku spolupráci neoznačil za přínosnou a někteří uvedli i pokles na prvopočáteční intenzitě. Mým návrhem je aby CzechTourism opět věnovala více aktivit na podporu golfu jako národního produktu ČR a zvýšila jeho propagaci, třeba zahrnutím golfu a s ním spojených aktivit včetně zajímavé historie do své marketingové propagační kampaně – Česko, země příběhů. Na druhé straně by bylo vhodné povzbudit golfové areály do větší iniciativy v zapojení do propagace golfu doma, ale i v zahraničí a snažit se zahájit spolupráci s CGTA, s cestovními kancelářemi a se zahraničními touroperátory. Využívání možností dotací jak ze státního sektoru či z fondů EU v rámci golfu a s ním spojených aktiv je, jak již bylo řečeno, mírně kontroverzní. Uzavřela bych to tedy následovně, pokud by golfový areál našel způsob, jak rozšířit své služby a nabídku i pro širší veřejnost, aby tím podpořili zvýšení životní úrovně obyvatelstva a rovněž podpořili rozvoj golfového cestovního ruchu, rozhodně by měli využít všech dostupných možností čerpání dotací. Jde například o výstavbu multifunkčních objektů (viz. Pavilon Slunce v golfovém resortu Slapy), sportovních hřišť, bazénů atd. Dále bych podpořila čerpání dotací na školení zaměstnanců pro zvýšení konkurenceschopnosti destinace, dotací na projekty zaměřené na podporu rozšíření golfu mezi širší veřejnost, například mezi děti, mládež, seniory, sociálně slabší apod. Tyto dotace by mohly být zaměřeny na zakládání golfových akademií, školení trenérů, podporu interakce mezi golfovými areály a školami, různými sociálními a zájmovými sdruženími apod. V současnosti čerpání dotací státních uvedlo pouze 23 % a dotací z fondů EU 36 %. V souvislosti s financováním golfových středisek většina respondentů uvedla, že sice pokryjí náklady, ale nevydělávají. Jak již bylo řečeno, bylo by zajímavé propracovat strategii a zkusit hledat rezervy v jiných cílových skupinách, například zahraniční hosté, rodiny s dětmi atd. V této spojitosti bych vyjádřila i snahu o další plánované investice, které uvedlo 73 % dotázaných. Z dotazníkového šetření by se dal sestrojit „model“ typického hráče v tuzemských golfových střediscích. Byl by to muž, věk 46 - 60 let, byl by domácí hráč, který hraje ve svém 63
volném čase a většinou poblíž svému bydlišti či klubu, délka jeho pobytu je většinou jeden den bez přenocování a platí spíše za stálého klienta na hřišti. Bylo by dobré, pro podporu rozvoje golfového cestovního ruchu, ale i pro jednotlivá golfová hřiště v rámci jejich udržitelnosti a konkurenceschopnosti zjistit, jestli by nebylo vhodné nějakým způsobem upravit nabídku (zvýhodnit členství, hrací fee, reciprocity, nabízet výhodné golfové balíčky atd.), rozšířit nabídku služeb (hlídání dětí, program pro negolfové návštěvníky, wellness atd.), zlepšit či upravit způsob marketingu na domácím i zahraničním trhu ve snaze oslovit i další cílové skupiny jako jsou rodiny s dětmi, senioři, mladé páry apod. S předešlými fakty souvisí i závěrečný návrh a to v tom smyslu, že sice nabídka nejvíce využívaných služeb, jako jsou stravování a golfové lekce, je poměrně kvalitní a obsažena ve všech golfových areálech v republice, ale dala by se zcela jistě doplnit o služby vyhledávané jinými cílovými skupinami, jako jsou právě rodiny s dětmi (dětské hřiště, koutky, animační programy, hlídání, vybavení pokojů pro rodiny atd.), senioři (cenové zvýhodnění hry, ale třeba i stravování, ubytování, případně bezbariérový přístup pro negolfový seniorský doprovod atd.), mladé páry (například nabídka romantických balíčků ve spojení s golfem, nabídka jiných zajímavých doplňkových aktivit jako projížďky na koních, lanové centrum, popř. jiné adrenalinové aktivity atd.).
64
ZÁVĚR Cestovní ruch, jak již bylo řečeno v úvodu a je všeobecně známým faktem, je velice důležité odvětví pro rozvoj hospodářství země a má pro ni velký ekonomický přínos. Z těchto a spousty dalších důvodů, je proto důležité hledat v rámci cestovního ruchu nevyužitý potenciál, který by tento přínos podpořil v současnosti, ale hlavně do budoucna. Jako možnost nevyužitého potenciálu jsem si pro svoji práci a jako hlavní předmět zkoumání vybrala sportovní hru golf. Sport je součástí lidské kultury a má jistě vliv na životní styl. S rozšiřováním fondu volného času, který je nejčastěji spojován právě se sportem a ve spojení s faktem, že člověk je tvor společenský a rád provozuje řadu svých aktivit ve společnosti druhých lidí (Čertík, Fišerová, 2009:13) jsem dospěla k názoru, že právě sportovní odvětví cestovního ruchu by mohlo být více zapojeno v rámci cestovního ruchu České republiky. V první části této práce jsem se zaměřila na teoretická východiska ohledně cestovního ruchu, na jeho druhy a formy a na objasnění pojmu destinace. Již při rešerši odborné literatury bylo jasné, že přesná definice není snadná, protože cestovní ruch je jev mnohostranný a zasahuje do více oblastí z našeho života. Teorie ukazuje, že i přesné určení druhů a forem není jednoduché, protože i ty se navzájem prolínají. V mé práci, kde se orientuji na golf, se může prolínat sportovně orientovaný CR s rekreačním, lázeňským, poznávacím, ale i socioprofesním CR a dalšími a ne vždy je zřetelné, která z aktivit převládá, co bylo původním motivem a o který druh CR se tedy jedná. Druhá kapitola pojednávala o původu této džentlmenské hry, ale také o historickém vývoji a tradici v České republice. Historie ukazuje, že ve svých počátcích měla hra golfu opravdu poskytnout více méně rozptýlení společenské smetánce. V průběhu času, se ale měnilo toto rozptýlení ve sportovní odvětví, které se, i přes některé nesnadnosti spojené s politickým přesvědčením dané doby, jako velice populární sport v současnosti rychlým tempem vyvíjí dál a to i v souvislosti zapojení se do cestovního ruchu zaměřeného na golf. Další rozvoj členské základny a nárůst počtu hřišť v republice je rovněž zmiňován v této kapitole, stejně jako vytvoření dobré image golfu a její důležitost pro Českou republiku. Třetí kapitola shrnula základní poznatky o golfu, na který se dá pohlížet jako na produkt cestovního ruchu, jako sportovně-rekreační službu či aktivitu, ale také, což je pro tuto práci nejvýznamnější jako na sportovně-rekreační odvětví cestovního ruchu. Kapitola nastínila dobrý potenciál země pro rozvoj golfového cestovního ruchu, popsala golf jako jednu z rekreačních aktivit a uvedla i rozdíly mezi těmito aktivitami, včetně těch, které se týkají právě hry golfu. Dále se kapitola věnovala specifikům golfu, jako jsou jeho sezónnost, cenová a dopravní dostupnost, včetně toho, jak si s těmito specifiky poradili právě poskytovatelé cestovního ruchu a zmírnili tak případné negativní dopady na svoji podnikatelskou činnost. Závěr kapitoly popisuje možnosti propojení golfového cestovního ruchu s dalšími druhy CR a uvádí příklad na propojení golfu s MICE. Tato kapitola ukazuje, že golf je mnohostranně využitelným a významným prvkem cestovního ruchu a jeho význam by neměl být podceňován. V dnešní době je velice důležité a nezbytné správně prezentovat svoji nabídku na trhu domácím, ale také, v současnosti stále důležitějším, trhu zahraničním. Čtvrtá kapitola se zabývala právě touto tématikou a pojednává o způsobech propagace golfového cestovního ruchu na zmiňovaných trzích, právě proto, aby podpořila jeho narůstající význam mezi dalšími odvětvími CR. Uvedla jsem zde propagační činnost státní agentury CzechTourism, která má pod záštitou MMR propagovat národní produkty právě na zahraničních trzích a má tak podpořit příjezdový cestovní ruch. Kapitola pojednává o marketingovém plánu, kde mírně negativně působí fakt, že golf, jako národní produkt, již není propagován tak intenzivně jako byl v minulých letech. Pozitivní je vydání Golfového průvodce, který také hodnotím a až na nějaké drobné vymezení je hodnocení kladné. Dalším zmiňovaným aktérem je sdružení 65
CGTA, které rovněž podporuje prodej golfu jako produktu na zahraničním trhu. Činnost a strategie sdružení shledávám jako kvalitní, včetně hodnocené Brožury, která nabízí užitečné rady a tipy pro návštěvníky vyhledávající právě golf a s ním spojené aktivity. Jako mírně negativní posuzuji malý zájem provozovatelů golfových areálů o spolupráci, jelikož je, dle poskytnutých údajů z CGTA, do ní zapojeno pouhých 5 % hřišť v republice. Na domácím trhu má jistou propagační činnost provozovat sdružení ČGF. Sdružení se spíše orientuje na rozvoj hry samotné a na zastupování sportovních zájmů. V kapitole hodnotím jejich projekt „Hraj golf, změň život“, který má podpořit rozšíření členské základny a také pomoci odstranit jistou bariéru mezi širokou veřejností a prezentovat golf jako sport pro všechny. Nápad hodnotím jako zajímavý a pozitivní je i zapojení takřka poloviny golfových areálů do tohoto projektu, i přes některé negativní postoje, které z jejich řad vyvstanuly. Pátá kapitola se ve svém úvodu snažila o teoretické rozdělení hřišť a přiblížení je tak čtenáři, včetně geografického rozložení hřišť v mapách jednotlivých krajů a stručného zhodnocení kulturně-historického či přírodního potenciálu, jejich využití pro další druhy cestovního ruchu a výhodnost kraje co se týče dostupnosti. V Příloze 1 je uveden podrobný výpis hřišť a jejich lokalita vůči primárním zdrojům cestovního ruchu v ČR. Tuto část kapitoly bych uzavřela hodnocením, že naše republika má rozhodně co nabídnout v rámci svých primárních zdrojů a provozovatelé golfových středisek by měly tento potenciál využít ve svůj prospěch a další rozvoj. Závěrečná část kapitoly se zabývá analýzou nabídky služeb jednotlivých golfových areálů. Údaje pro analýzu byly zjištěny na webových stránkách golfových středisek a dle zjištěných údajů jsem došla k závěru, že přibližně 75 % golfových středisek nabízí služby, které se slučují s přímo golfovým cestovním ruchem, jelikož tento výčet nabízí služby nejdůležitější pro cestovní ruch, kromě samotného hřiště a s ním spojených služeb, jako jsou ubytování a stravování nebo alespoň poskytuje kontakty a případně také slevy na ubytování v okolí. Závěrem chci podotknout, že nabízené služby jsou na kvalitní úrovni. Závěrečná kapitola, postavená na elektronickém dotazníkovém šetření v rámci všech golfových středisek v České republice, se zaměřuje na postoj provozovatelů ke spolupráci mezi aktéry CR, na způsob propagace jejich areálu a služeb, na hospodářskou situaci včetně čerpání dotací a na profil jejich hráčů a nejčastěji využívaných služeb. Do kapitoly jsem zahrnula i celkové shrnutí s případnými doporučeními, které mimo jiné obsahovalo fakt, že poskytovatelé by se měli snažit zapojit do spolupráce veřejný sektor na regionální a národní úrovni, měli by zvážit spolupráci se sdružením CGTA nebo přímo se zahraničními touroperátory, pro zlepšen, vytvoření či udržení své pozice na zahraničním trhu. Pro zlepšení svého hospodářského výsledku by jistě bylo zajímavé zvážení orientace na další segmenty CR, rozšíření nabídku svých služeb pro uspokojení těchto dalších cílových segmentů i za předpokladu využití dotací ze státního sektoru či fondů EU na rozšiřování své stávající nabídky. Tuto práci bych ráda uzavřela vyhodnocením naplnění cílů, které jsem si stanovila v úvodu. Myslím si, že hlavní cíl: Analyzovat význam golfu jako sportovně-rekreačního odvětví v rámci cestovního ruchu byl naplněn. Jak jsem již výše uvedla, golf se ukázal jako významný prvek v rámci využití pro cestovní ruch a to jako produkt sám za sebe nebo jako samostatné sportovně-rekreační odvětví cestovního ruchu. Česká republika disponuje kvalitní primární, ale také sekundární nabídkou cestovního ruchu, což jistě podpoří další rozvoj golfového cestovního ruchu a také jeho zvyšující se význam do budoucnosti. Analýza nabídky golfového zázemí a současně i postojů jednotlivých provozovatelů prokázala, že Česká republika se lze považovat za fungující a plnohodnotnou golfovou destinaci, i přesto, že některý její potenciál čeká stále na své využití.
66
Seznam použité literatury: Čertík, M. – Fišerová, V. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Praha: Vysoká škola hotelová, 2009. 104 s. ISBN 978-80-86578-93-4 Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: Tvorba destinačních produktů cestovního ruchu. Praha: MMR, 2007. Holešinská, A. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 152 s. 1. Vydání. ISBN 978-80-210-5847-7 Horner, S. – Swarbrooke, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9 Jarolímková, L. - Řehořková, L. Postavení České republiky ve světovém cestovním ruchu. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2008. 103 s. 1. vydání. ISBN 978-80-245-1472-7. Koncepce státní politiky v České republice na období 2007-2013. Praha: MMR, 2007 Orieška, J. Služby v cestovním ruchu. Praha: IDEA SERVIS, 2010. 405s. 1. Vydání. ISBN 978-80-85970-68-5 Palatková, M. – Zichová, J. Ekonomika turismu – Turismus České republiky. Praha: Grada Publishing, 2011. 208 s., 1. vydání. ISBN 978-80-247-3748-5 Palatková, M. Marketingový management destinací. Praha: Grada Publishing, 2011. 208 s. 1. vydání. ISBN 978-80-247-3749-2 Pásková, M. – Zelenka, J. Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2 Vystoupil, J. a kol. Atlas cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 156 s. ISBN 80-239-7256-1 Vystoupil, J. – Šauer, M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7 Vystoupil, J. – Šauer, M. Základy cestovního ruchu – distanční studijní opora. Brno: MU, 2006. 163 s., 1. vydání. ISBN 80-210-4205-2 Zážitkový cestovní ruch. Praha: MMR, 2008.
67
Seznam internetových zdrojů: [a]
Historie golfu. [cit.2012-24-02]. Dostupné na: http://www.nasgolf.ic.cz/historie.ht
[b]
Kompletní statistiky českého golfu k 31.12.2012. [cit.2014-13-02]. Dostupné na: http://www.cgf.cz/DocumentDetail.aspx?IDDocument=380769848
[c]
Studie: Golf zažívá v České republice zlaté časy. [ 2012-13-02] Dostupné na: http://www.sport.cz/ostatni/golf/clanek/128643-studie-golf-zaziva-v-ceske-republicezlate-casy.html
[d]
The World’s Greatest Golf. Golf Digest 2009-2010. [cit.2014-24-02] Dostupné na: http://golfdigestpromotions.com/worldsgreatest/Rolex_CVR_2009.pdf
[f]
Česká golfová federace. [cit.2014-13-02] Dostupné na: http://www.cgf.cz/Cgf.aspx?IDMenu=39122985
[g]
Hraj golf, změň život. [cit 2014-14-02] Dostupné na: http://www.hrajgolfzmenzivot.cz/o-golfu/o-projektu
[h]
Czech Golf Travel Association [cit.2014-14-02] Dostupné na: http://www.cgta.cz/cz/prehled-cinnosti/marketingovy-plan/
[ch]
CzechTourism [cit.2014-15-02] Dostupné na: http://www.czechtourism.cz/oczechtourism/zakladni-informace/statut/
[i]
Co je extrémní golf. [cit.2014-26-02] http://www.extremegolf.cz/co_je_extremni_golf.htm cit 26.2.2014
[j]
Výuka golfu: Typy golfových zařízení [cit.2014-27-02] Dostupné na: http://www.golfova-hriste.cz/clanky/zaciname-s-golfem/vyuka-golfu-typy-golfovychzarizeni-11/
[k]
Devítijamková hřiště v Karlovarské kraji – kvalita za výhodné ceny [cit.2014-03-03] Dostupné na: http://www.golfova-hriste.cz/clanky/recenze-golfovychhrist/devitijamkova-hriste-v-karlovarskem-kraji-kvalita-za-vyhodne-ceny-127/
[l]
Internetové stránky všech 99 normovaných hřišť (viz Příloha 4)
[m]
Členství v golfových klubech [cit.2014-10-03] Dostupné na: http://www.vitalia.cz/specialy/zaciname-s-golfem/8-clenstvi-v-golfovych-klubech/
[n]
Průzkum incomingového golfového cestovního ruchu do České republiky. CzechTourism, KPMG, 2008 [cit.2014-26-02] Dostupné na: http://vyzkumy.czechtourism.cz/0410_/pruzkum-incomingoveho-golfovehocestovniho-ruchu-do-ceske-republiky
[o]
Cenová dostupnost golfu. [cit.2014-26-02] Dostupné na: http://www.golfcesty.cz/cenova-dostupnost-golfu.html
[p]
Koncepce rozvoje golfu v České republice v letech 2009 – 2013. [cit.2014-26-02] Dostupné na: http://fls.cgf.cz/DBFL/CGSRedaction/Documents/Koncepce%20CGF_2009-2013.pdf
68
Seznam tabulek Tabulka 1: Statistika registrované členské základny dle ČGF ke dni 31. 12. 2012..................16 Tabulka 2 : Statistika znormovaných hřišť dle ČGF ke dni 31. 12. 2012 ................................16 Tabulka 3: Golfové aktivity – využití v MICE .........................................................................24
Seznam grafů Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf
1: Nabídka ubytování ......................................................................................................42 2: Stravování v golfových střediscích .............................................................................44 3: Konferenční prostory ...................................................................................................45 4: Služby wellness ...........................................................................................................46 5: Spolupráce golfového hřiště s obcí/městem ................................................................49 6: Spolupráce golfového hřiště s krajem či MMR...........................................................50 7: Spolupráce golfového hřiště se soukromým sektorem ................................................50 8: Spolupráce golfového hřiště s jinými kluby/resorty....................................................50 9: Spolupráce golfového hřiště s organizací CzechTourism ...........................................51 10: Výčet spolupráce golfových hřišť s agenturou CzechTourism .................................52 11: Spolupráce golfového hřiště s ČGF...........................................................................52 12: Účast golfového hřiště na projektu „Hraj golf, změň život“ .....................................53 13: Spolupráce golfového hřiště s CGTA .......................................................................53 14: Tvorba a propagace golfových balíčků .....................................................................53 15: Oslovení zahraničního touroperátora k propagaci golfového hřiště .........................54 16: Propagace golfového hřiště .......................................................................................54 17: Čerpání státních dotací ..............................................................................................55 18: Čerpání dotací z fondů EU ........................................................................................55 19: Využití dotací z EU ...................................................................................................56 20: Role sponzorů ve financování golfových hřišť .........................................................56 21: Finanční situace golfových hřišť – zisk vs. ztráta .....................................................57 22: Vliv hospodářské krize v roce 2008 na podnikání golfových hřišť ..........................57 23: Budoucí investiční plány golfových hřišť .................................................................57 24: Věk hráčů ..................................................................................................................59 25: Složení hráčů z hlediska poměru mužů a žen............................................................59 26: Profil hráče na golfových hřištích .............................................................................59 27: Poměr domácích a zahraničních hráčů na hřišti ........................................................60 28: Zájem o zahraniční hráče ..........................................................................................60 29: Průměrná délka pobytu hráče/návštěvníka ................................................................60 30: Jsou návštěvníci opakovaní nebo spíše první? ..........................................................61 31: Využívané služby na golfových hřištích ...................................................................62 32: Nabídka aktivit pro děti a mládež..............................................................................62
Seznam obrázků Obrázek 1: Veletržní a kongresový cestovní ruch v ČR ...........................................................23 Obrázek 2: Rozložení golfových hřišť na území ČR ................................................................24 Obrázek 3: Rozložení hřišť – Karlovarský kraj ........................................................................31 Obrázek 4: Rozložení hřišť – Praha ..........................................................................................32 Obrázek 5: Rozložení hřišť – Středočeský kraj ........................................................................33 Obrázek 6: Rozložení hřišť – Jihočeský kraj ............................................................................34 Obrázek 7: Rozložení hřišť – Plzeňský kraj .............................................................................34 Obrázek 8: Rozložení hřišť – Ústecký kraj...............................................................................35 Obrázek 9: Rozložení hřišť – Liberecký kraj ...........................................................................36 69
Obrázek 10: Rozložení hřišť – Královéhradecký kraj ..............................................................36 Obrázek 11: Rozložení hřišť – Pardubický kraj .......................................................................37 Obrázek 12: Rozložení hřišť – Kraj Vysočina ..........................................................................38 Obrázek 13: Rozložení hřišť – Olomoucký kraj .......................................................................38 Obrázek 14: Rozložení hřišť – Jihomoravský kraj ...................................................................39 Obrázek 15: Rozložení hřišť – Zlínský kraj .............................................................................40 Obrázek 16: Rozložení hřišť – Moravskoslezský kraj ..............................................................41
Seznam použitých zkratek CR ČR ČSR ROH HDP ČGF CGTA CHKO NP GPS UNESCO EU MMR NPR NPP ROP HCP MICE
TO CK CR PGA PR
- cestovní ruch - Česká republika - Československá republika - Revoluční odborové hnutí - hrubý domácí produkt - Česká golfová federace - Czech Golf Travel Association (překlad: Česká golfová cestovní asociace) - chráněná krajinná oblast - národní park - Global Position System - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (překlad: Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) - Evropská unie - Ministerstvo pro místní rozvoj - národní přírodní rezervace - národní přírodní památka - Regionální operační program - hráčský hendikep (číselně vyjadřuje hráčské dovednosti, je nutný pro hru na neveřejném hřišti) - označení pro cestovní ruch spojený s meetings (schůzky), incentives (incentivní programy), congresses & conferences (kongresy a konference), exhibitions & events (výstavy a akce) - touroperátor - cestovní kancelář - cestovní ruch - Professional Golfers´ Association (Asociace profesionálních golfistů) - public relations
Seznam příloh Příloha 1: Tabulky golfových hřišť a jejich lokalita vzhledem ke kulturně – historickému a přírodnímu potenciálu v rámci krajů ČR Příloha 2: Dotazníkové šetření Situace golfového turismu Příloha 3: Tabulka měst kongresů a výstav, jejich význam a nabídka golfových hřišť v jejich okolí Příloha 4: Kompletní seznam hřišť v ČR s jejich webovými stránkami 70
Příloha 1: Tabulky golfových hřišť a jejich lokalita vzhledem ke kulturně – historickému a přírodnímu potenciálu v rámci krajů ČR 1.1 Karlovarský kraj Karlovarský kraj - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 9 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
18 - jamkové
27 - jamkové
Název hřiště/klubu
Lokalita
Golf Club Háje
Karlovy Vary
Astoria Golf Resort Cihelny
Bečov nad Teplou
Golf Club Luby
Luby
Golf Resort Franzensbad
Hazlov
Golf Club Kláštěr Teplá
Teplá
Golf Sokolov
Dolní Rychnov
Golf Club Kynžvart
Lázně Kynžvart
Název hřiště/klubu
Lokalita
36 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Royal Golf Club Mariánské Mariánské lázně lázně Golf Resort Karlovy Vary Golf & Racing Club Karlovy Vary 3
Karlovy Vary Karlovy Vary 7
0
0
Celkem: 10 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 40 km od golfových středisek) Kulturně - historický potenciál
Městské památkové rezervace - historické jádra měst Cheb, Františkovy lázně a Loket, zámky - Bečov nad Teplou, Kynžvart, Sokolov, Mostov, hrady - Loket, Cheb, Klášter Teplá, kolonáda v Mariánských lázních a další.
Přírodní potenciál
CHKO Slavkovský les, NPR Kladské rašeliny, Svatošské skály, biokoridor řeky Ohře, přírodní rezervace Smraďoch, NPR Božídarské rašeliniště, NPP Komorní hůrka atd.
Lázeňská střediska
Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart
Významná města a historická Cheb, Loket, Ostrov střediska Horská střediska
Železná Ruda, Kašperské hory, Srní Krajské muzeum Karlovy Vary, Městské muzeum Františkovy Lázně, porcelánka v Horním Slavkově, mincovna v Jáchymově, botanická zahrada v Dalovicích atd.
Jiné zajímavosti Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011)
71
1.2 Plzeňský kraj Plzeňský kraj - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 9 - jamkové Název hřiště/klubu Pilsner Golf Resort Hořehledy
18 - jamkové
27 - jamkové
Lokalita
Název hřiště/klubu
Lokalita
Spálené Poříčí
Golf Park Plzeň
Dýšina
Alfrédov Golf & Wellness Resort
Kostelec u Stříbra
1
Název hřiště/klubu Golf Darovanský Dvůr
2
Lokalita
1
36 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Břasy
0
Celkem: 4 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 40 km od golfových středisek) Kulturně - historický potenciál
Přírodní potenciál
Městské památkové rezervace - historická jádra měst Plzeň, Domažlice, Horšovský Týn, skanzen v Chanovicích, vesnické památkové rezervace - např. Božkov, Dobršín, zámky - Kozel, Horšovský Týn, Manětín, hrady - Velhartice, Švihov, zříceniny - např. Rabí, Kašperk, kostel sv. Bartoloměje v Plzni atd. NP a CHKO Šumava, CHKO Český les, malá část CHKO Křivoklátsko, NPR Bílá strž, ledovcové Černé a Čertovo jezero, dále také jezera Laka a Prášilské, přírodní rezervace Střela atd.
Lázeňská střediska
Konstantinovy Lázně
Významná města a historická střediska
Plzeň, Domažlice, Klatovy, Sušice, Horšovský Týn
Horská střediska
Železná Ruda, Špičák a Hosjova Stráž na Šumavě, Kašperské Hory, Přimda
Jiné zajímavosti
Plzeňský pivovar Prazdroj, ZOO a botanická zahrada v Plzni, Muzeum dr. Hostaše v Klatovech, významná cyklotrasa Šumavská magistrála a Magistrála Český les a další.
Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011)
72
1.3 Jihočeský kraj Jihočeský kraj - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 9 - jamkové Název hřiště/klubu
18 - jamkové
Název hřiště/klubu Golf Club Sudoměřice Hluboká nad u Bechyně Vltavou Golf Resort Monachus Golf Club Český Krumlov Golf Club Čertovo Břemeno Golf Resort Písek Lokalita
Golf Resort Bechyně
1
Lokalita
27 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
36 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Hluboká nad Vltavou Nová Bystřice Velešín
Jistebnice
Kestřany
5
Celkem: 6 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 40 km od golfových středisek) Zámky - Hluboká nad Vltavou, Červená Lhota, Orlík, Třeboň, hrady a zámky - Český Krumlov, Jindřichův Hradec, hrady - Zvíkov, Nové Hrady, Rožmberk nad Vltavou, zříceniny - Kozí hrádek, Choustník, klášter ve Vyšším Brodu, historická jádra měst Kulturně - historický potenciál Český Krumlov (UNESCO), České Budějovice, Jindřichův Hradec, Prachatice, Slavonice, Tábor, Třeboň, skanzen Záluží a rezervace historicé vesnice Holašovice atd. NP Šumava, CHKO Třeboňsko a Šumava - biosférické rezervace UNESCO, CHKO Blanský les, NPR Boubínský prales, NPR Červené Blato, NPR Velký a Malý Tisý, Přírodní potenciál pramen Vltavy, Jezerní slať, NPR Čertova stěna - Luč, Žofínksý prales, NPP Hojná voda, Chýnovská jeskyně, Terčino údolí, Plešné jezero, vodní plochy Orlík a Lipno a další. Lázeňská střediska
Třeboň, Bechyně, Vráž
Významná města a historická střediska
České Budějovice, Český Krumlov, Třeboň, Jindřichův Hradec, Písek, Tábor, Prachatice, Slavonice, Soběslav, Vimperk
Horská střediska
Zadov, Kvilda, Vracov, Kubova Huť
Husitské muzeum Tábor, ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou, botanická záhrada v Táboře, významná cyklotrasa Česko-rakouská příhraniční trasa, Šumavská magistrála a další Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011) Jiné zajímavosti
73
1.4 Ústecký kraj Ústecký kraj - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 9 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Golf Bítoževes
Louny
Golf Club Teplice
Dubí
Golf Janov
Arnoltice
Golf Resort Most
Most
Golf Club Libouchec Golf Kotlina Terezín
18 - jamkové Název hřiště/klubu Golf Resort Barbora Golf Resort Ústí nad Labem
27 - jamkové
Lokalita
Název hřiště/klubu
Lokalita
36 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Jeníkov Ústí nad Labem
Libouchec Terezín 6
2
8 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 40 km od golfových středisek) Městksé památkové rezervace - Kadaň, Žatec, Litoměřice, Úštěk, Terezín), vesnické památkové rezervace - Zubrnice, starý Týn, Rumburk, vodní hrad Budyně nad Ohří, Kulturně - historický potenciál hrad Střekov, zámky - Krásný Dvůr, Duchcov, Ploskovice, Libochovice, klášter v Kadani, skanzen Zubnice atd. NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, CHKO České středohoří, části CHKO Přírodní potenciál Kokořínsko a Lužické hory, NPR Milešovka, Raná a Sedlo, NPP Pravčická brána, památná hora Říp, Kamneckové jezero v Krušných horách atd. Lázeňská střediska
Teplice
Významná města a historická střediska
Žatec, Děčín, Kadaň, Litoměřice, Louny, Terezín, Ústí nad Labem, Úštěk
Horská střediska
Kínovec
Muzeum lidové architektury Zubrnice, Památník Terezín, zoopark Chomutov, ZOO v Ústí nad Labem, botanická zahrada v Teplicích, vojenský skanzen lehkého Jiné zajímavosti opevnění v Malém Březně, známé cyklotrasy - Labská trasa, Krušnohorská magistrála, Krajem pískovcových skal, westernové městečko Střekov atd. Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011)
74
1.5 Liberecký kraj Liberecký kraj - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 9 - jamkové Název hřiště/klubu Golf Club Grabštejn Golf Club Harrachov
Lokalita Chrastava Harrachov
Golf Club Semily Semily
3
18 - jamkové Název hřiště/klubu
27 - jamkové
Lokalita
Název hřiště/klubu
Lokalita
36 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Jablonné v Podještědí
Golf Malevil Golf Club Ještěd Golf Club Liberec Machnín Ypsilon Golf Resort Liberec
Český Dub Liberec Machnín Fojtka
4
Celkem: 7 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 40 km od golfových středisek) Kulturně - historický potenciál
Hrady - Bezděz, Valdštejn u Turnova, Kost; zámky - Sychrov, Frýdlant, Hrubý Rohozec; zřícenina hradu Trosky, kostel v Jablonném v Podještědí, památky roubené architektury např. Bičíkův statek v Pojizeří a další.
Přírodní potenciál
NP Krkonoše, CHKO Jizerské hory, CHKO Český ráj, CHKO Lužické hory, část CHKO Kokořínsko a České středohoří, PR Hruboskalsko, NPP Suché skály, NPR Rašeliniště Jizerky, NPP Zlatý vrch, NPP Panská skála, hora Ještěd, Boskovské dolomitové jeskyně, Máchovo jezero atd.
Lázeňská střediska
Lázně Kundratice, Lázně Libverda
Významná města a historická střediska
Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Turnov, Frýdlant
Horská střediska
Rokytnice nad Jizerou, Harrachov, Bedřichov, Severák, Tandvaldský Špičák, Desná, Janov, Josefův Důl, Benecko, Janov nad Nisou atd.
Jiné zajímavosti
Zábavní a společenský komplex Centrum Babylon v Liberci, významná cyklotrasa Jizersko-krkonošská magistrála, televizní vysílač a hotel Ještěd, ZOO Liberec, botanická zahrada v Liberci a další.
Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011)
75
1.6 Praha Praha - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 9 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
18 - jamkové Název hřiště/klubu
Praha 10 Prague City Horní Golf Club Měcholupy
Golf Club Praha
Praha 5
3
Lokalita
Název hřiště/klubu
Lokalita
36 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Praha 9 Dolní Počernice
Golf & Country Praha 4 Golf Resort Club Hodkovičky Hodkovičky Black Bridge Golf Club Hostivař
27 - jamkové
Praha 5 Zbraslav
2
Celkem: 5 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 25 km od golfových středisek) Kulturně - historický potenciál
Pražský hrad a Chrám sv. Víta; Vyšehrad; Petřínská rozhledna; Staroměstská radnice; historické jádro Prahy (v seznamu UNESCO); Karlův most; chrám sv. Mikuláše; Loreta; Staronová synagoga; Staroměstská mostecká věž; Beltémská kaple; zámky Zbraslav, Trója, Hvězda atd.; spousta hradů, letohradů, tvrzí, klášterů, kostelů, kaplí, divadel, muzeí, galerií atd.
Přírodní potenciál
Část CHKO Český kras; NPP Barrandovské skály, Černá rokle, Dalejský profil; PR Divoká Šárka, Prokopské údolí, Radotínské údolí, Údolí Kunratického potoka a Vinořský park a další.
Lázeňská střediska
Nejsou.
Významná města a historická Historické město Praha - mezinárodní význam. střediska Horská střediska
Nejsou.
Jiné zajímavosti
Petřínské Bludiště; Národní muzeum; Židovské muzeum; Národní galerie; pevnost Vyšehrad; ZOO Praha; Žižkovský vysílač; Křižíkovy fontány; Vodárenský areál Karlov; lodní plavby po řece Vltava; hvězdárny a planetária a mnoho dalšího.
Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011)
76
1.7 Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 9 - jamkové
18 - jamkové
Název hřiště/klubu
Lokalita
Park Golf Club Hradec Králové
Hradec Králové Roudnička
Golf Club Mladé Buky
Mladé Buky
Golf Club Hradec Králové - Hrádek
Nechanice
Queen's Park Golf Club Myštěves
Myštěves
Golf Club Na Vrších
Třebechovice pod Orebem
Golf & Country Club Prosečné
Prosečné 4
Název hřiště/klubu
27 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Nová Amerika Golf Resort
Jaroměř
Lokalita
2
36 - jamkové Název hřiště/klubu
1
Lokalita
0
Celkem: 7 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 40 km od golfových středisek) Kulturně - historický potenciál
Přírodní potenciál
Městské památkové rezervace - jádra měst - Hradec Králové, Jičín, Jaroměř a Nové Město nad Metují, Podorlický skanzen v Krňovicích, hrady - Kost, Pecka, zámky Dětenice na Jičínsku, Ratibořice, Opočno, Náchod, Kuks, betlém v Třebechovicích pod Orebem, Broumovský klášter a další. NP Krkonoše a zde především přírodní památky Prameny Labe, Pramen Úpy, Černohorská rašelina a Rýchory, část CHKO Český ráj a jeho součást skalní město Prachovské skály, CHKO Orlické hory včetně NPR Bukačka, PR Komáří vrch, CHKO Broumovsko a její NPR Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny, Babiččino údolí, PP Čertovy hrady, vodní nádrž Rozkoš, řeka Orlice atd.
Lázeňská střediska
Janské Lázně, Lázně Bělohrad, Velichovky, Lázně Běloves, Náchod
Významná města a historická střediska
Jičín, Hradec Králové, Broumov, Dvůr Králové, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Nové Město nad Metují
Horská střediska
Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Vrchlabí, Černý Důl, Deštné v Orlických horách, Strážné, Malá Úpa, Horní Maršov atd.
Galerie Zdeňka Buriana Hradec Králové, vodní mlýn v Ratibořicích, dělostřelecká tvrz Dobrošov, dřevěný most v Novém Městě nad Metují, největší ZOO v ČR ve Jiné zajímavosti Dvoře Králové nad Labem, cyklotrasy Jizersko-krkonošská magistrála, Jesenickoorlická magistrála, Labská trasa a další. Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011)
77
1.8 Pardubický kral Pardubický kraj - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 9 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Golf Klub Osyčina
Vysoké Mýto
Golf Club UNO Ústí nad Orlicí Golf & Country Club Svobodné Hamry
Ústí nad Orlicí
18 - jamkové Název hřiště/klubu Golf & Spa Resort Kunětická hora Golf Club Pardubice
27 - jamkové
Lokalita
Název hřiště/klubu
Lokalita
36 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Dříteč
Lázně Bohdaneč
Hlinsko v Čechách
3
2
0
0
Celkem: 5 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 40 km od golfových středisek) Kulturně - historický potenciál
Přírodní potenciál
Zámek v Litomyšli (památka UNESCO), historická jádra měst Pardubice, Litomyšl, Moravská Třebová, skanzen Soubor lidových staveb Vysočina, vesnická památková rezervace Hlinsko - Betlém, záme a hřebčín v Kladrubech nad Labem, zámek ve Slatiňanech, hrady - Kunětická hora, Svojanov, zříceniny hradů - Lichnice, Žumberk, Košumberk atd. CHKO Železné hory - NPR Lichnice - Kaňkovy hory, PR Oheb, PP Kaštanka, CHKO Žďárské vrchy, PR Třebovské stěny, NPP Semínský přesyp, hora Kralický Sněžník a další.
Lázeňská střediska
Lázně bohdaneč
Významná města a historická střediska
Litomyšl, Chrudim, Moravská Třebová, Pardubice, Vysoké Mýto, Svitavy
Horská střediska
Dolní Morava, Čenkovice
Jiné zajímavosti
Východočeské muzeum Pardubice, Opatovický vodní kanál, arboretum v Letohradu, cyklotrasy Labská trasa, Jesenicko-orlická magistrála, Česko-moravská trasa atd.
Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011)
78
1.9 Kraj Vysočina Kraj Vysočina - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 9 - jamkové Název hřiště/klubu Golf Club Svratka
Lokalita Svratka
18 - jamkové Název hřiště/klubu Golf Telč
1
27 - jamkové
Lokalita
Název hřiště/klubu
Lokalita
36 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Telč 1
0
0
Celkem: 2 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 40 km od golfových středisek)
Kulturně - historický potenciál
Tři okality ze seznamu dědictví UNESCO - historické jádro města Telč, Žďár nad Sázavou a jeho barokní poutní kostel sv. Jiří z Nepomuku na Zelené hoře a Třebíč s židovskou čtvrtí Zámostí, židovským hřbitovem a románskou bazilikou sv. Prokopa); MPR v Telči, Jihlavě a v Pelhřimově; hrady - Lipnice nad Sázavou, Kámen; zámky Telč, Jaroměřice nad Rokytnou, Náměšť nad Oslavou; zřícenina hradu Orlík a další.
Přírodní potenciál
CHKO Žďárské Vrchy s NPR Dářko a Radotínské rašeliniště, Žákova hora, přírodní památky Devět skal, Milovské perničky; CHKO Železné hory s údolím říčky Doubravy s vodopádem; NPR Mohelenská hadcová step; nejvyšší hora kraje Javořice a další.
Lázeňská střediska
Nejsou.
Významná města a historická střediska
Jihlava, Telč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou
Horská střediska
Nové Město na Moravě, Fryšava pod Žákovou horou, Sněžné, Svratka
Jiné zajímavosti
Muzeum Vysočiny v Jihlavě, pivovar v Dalešicích, sklářská huť v Bělé-Tasicích, ZOO Jihlava, westernové městečko Šiklův Mlýn, hustá síť cyklostezek , např. trasa Jeseník - Znojmo, trasa Jihlava - Český Těšín a další.
Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011)
79
1.10 Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 9 - jamkové Název hřiště/klubu Golf Automotodrom Brno Golf Královská vinice Těšetice
Lokalita
18 - jamkové Název hřiště/klubu
27 - jamkové
Lokalita
Brno
Golf Club Austerzlitz
Slavkov u Brna
Těšetice
Kořenec Golf & Ski Resort
Boskovice
2
Název hřiště/klubu Kaskáda Golf Resort
2
Lokalita
36 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Kuřim
1
Celkem: 5 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 40 km od golfových středisek)
Kulturně - historický potenciál
Přírodní potenciál
Dvě lokality ze seznamu UNESCO: Lednico-Valtický areál a vila Tugendhat v Brně; historická jádra měst Brno, Znojmo, Mikulov; vesnické památkové rezervace Pavlov, Petrov-Plže, Blatnice-Stará hora; hrady - Pernštejn, Špilberk, Bítov, Veveří ; zámky Vranov nad Dyjí, Kunštát, Rájec nad Svitavou, Milotice, Slavkov u Brna, Bučovice; kostel sv. Petra a Pavla v Brně, rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě, židovská čtvrť se synagogou v Boskovicích a další. NP Podyjí; CHKO Pálava včetně NPR Děvín,Kotel a Soutěska; CHKO Bílé Karpaty; CHKO Moravský Kras včetně NPR Josefské údolí, Vývěry Punkvy, NPP Býčí Skálu, jeskyni Pekárnu, Rudické propadání; NPP Stránská Skála, Vranovská přehrada, Brněnská přehrada, Nové Mlýny a další.
Lázeňská střediska
Lednice, Hodonín
Významná města a historická střediska
Brno, Znojmo, Boskovice, Mikulov, Slavkov u Brna, Strážnice
Horská střediska
Nejsou.
Jiné zajímavosti
Mohyla míru u Slavkova; ZOO Brno, ZOO a Dinopark Vyškov, Automotodrom Brno, , westernové městečko Wild West City v Boskovicích, Aqualand v Pasohlávkách,
Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011)
80
1.11 Olomoucký kraj Olomoucký kraj - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 9 - jamkové Název hřiště/klubu Golf Club Radíkov
Lokalita Hranice
1
18 - jamkové Název hřiště/klubu Golf Resort Olomouc
27 - jamkové
Lokalita
Název hřiště/klubu
Lokalita
36 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Olomouc
1
Celkem: 2 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 100 km od golfových středisek) Kulturně - historický potenciál
Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí (v seznamu kulturního dědictví UNESCO), historické jádro Olomouce a Lipníka nad Bečvou, Hanůácký skanen, hrady - Bouzov, Šternberk, Přemyslovský hrad v Olomouci, zámky - Velké Losiny, Jánský vrch, Plumlov, zřícenina Helfštýn a další.
Přírodní potenciál
CHKO Jeseníky s NPR Rejvíz, NPR Šerák-Keprník, PR Vysoký vodopád; CHKO Litovelské Pomoraví se systémem Mladečských jeskyní, dále s NPP Jeskyně na Pomezí a Jeskyně na Špičáku a NPR Špraněk a NPP Zbrašovské atagonitové jeskyně s nejhlubší propasí v ČR - Hranickou propastí, NPP Venušiny misky a daší.
Lázeňská střediska
Jeseník, Lipová-lázně, Teplice nad Bečvou, Bludov, Slatinice, Velké Losiny
Významná města a historická střediska
Olomouc, Prostějov
Horská střediska
Loučná nad Desnou, Ostružná, Staré Město, Bělá pod Pradědem, Oskava
Jiné zajímavosti
Muzeum umění v Olomouci, Vlastivědné muzeum v Šumperku, papírna Velké Losiny, větrný mlýn ve Skaličce, přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně v Loučné nad Desnou, ZOO Olomouc, botanická zahrada v Olomouci a Prostějově, hustá síť cyklotras - např. Moravská stezka, Trasa Jeseník - Znojmo a další.
Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011)
81
1.12 Zlínský kraj Zlínský kraj - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 9 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
18 - jamkové Název hřiště/klubu
27 - jamkové
Lokalita
Název hřiště/klubu
Lokalita
36 - jamkové Název hřiště/klubu
Lokalita
Rožnov Golf Rožnov pod pod Radhoštěm Radhoštěm Golf Club Lázně Kostelec
Zlín
Golf club Ostrožská Uherské Nová Ves Hradiště - Jezera Golf Club Velké Karlovice Derby Golf Club Slušovice Búřov Golf Club
Velké Karlovice Slušovice Valašská Bystřice
6
0
0
0
Celkem: 6 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 40 km od golfových středisek) Kulturně - historický potenciál
Památka UNESCO barokní zámek s Květnou zahradou v Kroměříži, historické jádro města Kroměříž, skanzeny v Rožnově pod Radhoštěm a ve Velkých Karlovicích, dřevěné stylové stavby na Pustevnách, hrad Buchlov, zámky - Buchlovice, Vizovice, Chropyně, zříceniny Cimburk, Brumov, lapidárium na Velehradě a další.
Přírodní potenciál
CHKO Beskydy včetně NPR Radhošť, NPR Pulčín-Hradisko, Vsetínsých vrchů Cáb a Tanečnice; CHKO Bílé Karpaty včetně NPR Javořina, Velký Lopeník, Moravské kopanice; NPP Chropyňský rybník, PP Čertovy skály, PP Kazatelna a další.
Lázeňská střediska
Luhačovice, Pozlovice, Kostelec u Zlína, Ostrožská Nová Ves
Významná města a historická Kroměříž, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské meziříčí, Zlín střediska Horská střediska
Horní, Dolní a Prostřední Bečva, Velké Karlovice, Hutisko-Solanec, Rajnochovice, Nový Hrozenkov
Jiné zajímavosti
Valašské muzem v přírodě v Rožnově p. Radhoštěm, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, ZOO Zlín - Lešná, kaple Svatý Hostýn s funkční rozhlednou, cyklotrasy Beskydsko-karpatská magistrála, Trasa Jihlava - Český Těšín a další.
Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011)
82
1.13 Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 9 - jamkové Název hřiště/klubu Golf Klub Hukvaldy Golf Resort Lipiny Golf Club Ostrava
Lokalita Hukvaldy Karviná Fryštát Ostrava
3
18 - jamkové Název hřiště/klubu Zámecký Golf Club Kravaře Golf Club Ostravice Ropice Golf Resort Park Golf Club Ostrava Šilheřovice
27 - jamkové
Lokalita
Název hřiště/klubu
Lokalita
Kravaře
36 - jamkové Název hřiště/klubu Prosper Golf Club Čeladná
Lokalita
Čeladná
Ostravice Ropice
Šilheřovice
4
0
1
Celkem: 8 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 40 km od golfových středisek) Kulturně - historický potenciál
Přírodní potenciál
Historická jádra měst - Nový Jičín, Štramberk, Příbor; Národopisný areál v Dolní Lomné; hrady - Hukvaldy, Sovinec, Starý Jičín, Štramberk; zámky - Hradec nad Moravicí, Bruntál, Raduň, Nový Jičín, Fryštát u Karviné, Kravaře; zřícenina hradu Štramberská trúba a další. CHKO Beskydy (část) včetně NPR Mazák, Lysá Hora ; CHKO Jeseníky (část) včetně NPR Praděd; CHKO Poodří včetně NP Polanská niva; NPP Rešovské vodopády; NPP Jeskyně Šipka; PP Hradní vrch Hukvaldy; pozůstatky sopečné činnosti Uhlířský vrch, Venušina sopka a Velký Roudný a další.
Lázeňská střediska
Karviná, Karlova Studánka, Klimkovice
Významná města a historická střediska
Frenštát pod Radhoštěm, Opava, Ostrava, Štramberk
Horská střediska
Malá Morávka, Ostravice, Staré Hamry, Čeladná, Bílá, Kunčice pod Ondřejníkem,Morávka, Trojanovice
Hornické muzeum OKD v Ostravě; Regionální muzeum Kopřivice; Slezské muzeum Opava; komplex Miniuni tvořen ze Slezskoostravského hradu a Sklepu strašidel Jiné zajímavosti Ostrava; NKP důl Michala a důl Hlubina; ZOO Ostrava; botanická zahrada v Karviné; hustá síť cyklotras a další. Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011)
83
1.14 Středočeský kraj 9 - jamkové Název hřiště/klubu Atrium Golf Club Trhový Štěpánov Golf Club Botanika Golf Club Podbořánky Golf Club Stará Boleslav Ringhoffer Golf Club Golfový klub Ráj - Srbsko
Lokalita Trhový Štěpánov Unhošť Jesenice Stará Boleslav Štiřín Kněžmost Mníšek pod Brdy
Golf Líšnice
Středočeský kraj - výčet golfových hřišť dle počtu jamek 18 - jamkové 27 - jamkové Název hřiště/klubu Albatross Golf Resort Beroun Golf Resort Golf & Country Club Mstětice Golf Club Beřovice Golf Club Molitorov Golf Club Poděbrady Golf Mladá Boleslav Sand Martins Holes Golf Resort Paradise Golf Park Sv. Jan
7
Lokalita Vysoký Újezd u Berouna
36 - jamkové
Název Lokalit Název Lokalita hřiště/klubu a hřiště/klubu Karlštejn Golf Golf Resort Liteň Benešov Resort Konopiště
Beroun Zeleneč Praha východ Beřovice Kouřim Poděbrady Mladá Boleslav Benátky nad Jizerou Slapy nad Vltavou
Loreta Golf Club Pyšely Pyšely Golf Casa Serena Kutná Hora 11
1
1
Celkem: 20 Primární nabídka CR (atraktivity do cca 40 km od golfových středisek)
Kulturně - historický potenciál
Přírodní potenciál
Lázeňská střediska
Historické jádro města Kutná Hora včetně chrámu sv. Barbora, kostela Nanebevzetí Panny Marie a kostnice v Sedlci (na seznamu UNESCO); Skanzen lidových staveb středního Polabí, Muzeum lidových staveb Kouřim, Skanzen Vysoký Chlumec a Hamouskův statek; zámky např. Konopiště, Kačina, Březnice, Hořovice, Veltrusy; hrady např. Karlštejn, Kokořín, Točník a Žebrák, Vlašský dvůr; Sázavský klášter v Sázavě; zámek a arboretum Průhonice a další. CHKO Křivoklátsko; CHKO Český Kras s nejrozsáhlejším jeskynním systémem v Čehcách; CHKO Kokořínsko; CHKO Český Ráj; NPR Karlštejn; NPR Týřov; NPR Drbákov - Albertovy skály a další. Poděbrady, Lázně Toušeň
Významná města a historická střediska
Kutná Hora, Kolín, Křivoklát, Karlštejn, Nymburk, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mělník, Beroun, Rakovník Památník v Lidicích; botanická zahrada v Průhonicích a Rakovníku; zoologické atraktivity v Benešově, Berouně, Jabkenicích a Žehušicích; Aquapalace Praha v Jiné zajímavosti Říčanech; hornický skanzen v Příbrami; významné cyklotrasy např. Labská trasa, Greenways Praha - Vídeň, Posázavská trasa a další. Zdroj: vlastní tvorba z map, z Atlasu CR (Vystoupil a kol., 2006) a z Geografie CR ČR (Vystoupil, Šauer a kol., 2011
84
Příloha 2: Dotazníkové šetření Situace golfového turismu
Situace golfového turismu Probíhá nějaká konkrétní spolupráce klubu s obcí/městem?* •
Ano, spolupracujeme často a intenzivně.
•
Ano, ale jenom na velice slabé úrovni.
•
Ne, není zájem ze strany obce/města.
•
Ne, nemáme zájem.
•
Jiná
Probíhá nějaká spolupráce s krajem či přímo s MMR?* •
Ano, spolupracujeme s krajským úřadem.
•
Ano, spolupracujeme s MMR (Ministerstvo pro místní rozvoj).
•
Ano, spolupracujeme s krajem i MMR.
•
Ne, z jejich strany není zájem.
•
Ne, nemáme zájem.
•
Jiná
Probíhá nějaká spolupráce se soukromým sektorem? * •
Máme smlouvy s poskytovateli služeb např. ubytování, stravování, průvodci, doprava apod.
•
Nemáme konkrétní smlouvy, ale spolupráce skvěle funguje.
•
Nespolupracujeme, nebyli/nejsme spokojeni s nabízenými službami.
•
Nespolupracujeme, jsme soběstační.
•
Jiná
Spolupracujete s jinými golfovými kluby/resorty?* •
Ano, s těmi v nejbližším okolí.
•
Ano, máme partnera v zahraničí.
•
Ne, máme vlastní dostatečně širokou nabídku.
•
Ne, ale uvažujeme o navázání spolupráce.
•
Jiná
85
Spolupracujete se státní organizací CzechTourism? * •
Ano a spolupráci považujeme za velice přínosnou.
•
Ano, ale spolupráci nepovažujeme za velice přínosnou.
•
Ne, ale rádi bychom spolupráci navázali.
•
Ne, nemáme zájem.
•
Jiná
Jestli spolupracujete s organizací CzechTourism, v jakém směru nejvíce?* •
Prezentace na výstavách a veletrzích
•
Spolupráce na organizaci press tripů pro zahraniční novináře.
•
Spolupráce na organizaci fam tripů pro zahraniční tour operátory.
•
Golfové workshopy a prezentace
•
Vše výše uvedené
•
Jiná
Navázali jste také spolupráci s Českou golfovou federací? (dále jen ČGF)* •
Ano, spolupracujeme velice intenzivně (pořádání turnajů apod.)
•
Ano, ale spolupráce je spíše jen forma prezentace našeho klubu na golfové scéně.
•
Ne, nespolupracujeme.
•
Jiná
Účastníte se projektu ČGF "Hraj golf, změň život"? * •
Ano a jsme s průběhem projektu velice spokojeni.
•
Ano, ale projekt nám zatím nepřinesl očekávané výsledky.
•
Ne, ale máme zájem se v budoucnu projektu zúčastnit.
•
Ne, nemáme zájem.
•
Jiná
86
Spolupracujete s Českou golfovou cestovní asociací? (dále jen CGTA)* •
Ano, spolupracujeme.
•
Ne, nespolupracujeme.
•
Jiná
Vytváříte a propagujete "golfové balíčky" pro hráče pomocí cestovních kanceláří?* •
Ano, ale jenom pro nabídku na domácím trhu.
•
Ano, ale jenom pro nabídku na zahraničních trzích.
•
Ano, vytváříme společně nabídku pro domácí i zahraniční trh.
•
Ne, s cestovními kancelářemi nespolupracujeme, balíčky si vytváříme a nabízíme na trhu
•
Ne, náš klub nemá žádné golfové balíčky v nabídce.
•
Jiná
sami.
Oslovili jste k nabídce vaší destinace (klubu, hřiště, resortu) nějakého zahraničního touroperátora?* •
Ano a intenzivně spolupracujeme. Jsme spokojeni.
•
Ano, ale spolupráce nám nepřinesla/nepřináší očekávaný počet hráčů či návštěvníků.
•
Ne, ale jelikož máme zájem o nové hráče ze zahraničí, chystáme spolupráci.
•
Ne, neplánujeme spolupráci.
•
Jiná
Na propagaci vašeho golfového hřiště/klubu/resortu využíváte služeb převážně:* •
Vlastního marketingového oddělení
•
Státní agentury CzechTourism
•
Cestovní kanceláře, touroperátora
•
Městského informačního centra
•
Vše výše uvedené.
•
Jiná
87
Čerpáte/čerpali jste v minulosti dotace ze státního sektoru? •
Ano
•
Ne
•
Jiná
Získali jste možnost čerpat dotace z fondů Evropské unie? •
Ano a využili jsme ji.
•
Ne, žádnou jsme nezískali.
•
Probíhají jednání.
•
Jiná
V případě získaných dotací z Evropské unie jste je využili na: •
Výstavbu hřiště
•
Na rekonstrukci/rozšíření stávajícího hřiště či klubového zázemí.
•
Školení zaměstnanců
•
Marketing a prezentaci klubu
•
Jiná
Jakou roli hrají dotace ze soukromého sektoru - sponzoři - ve financování vašeho hřiště/klubu? •
Velice významnou roli.
•
Zanedbatelnou roli.
•
Důležitou roli v případě organizování velkých turnajů.
•
Jiná
Dosahuje vaše hřiště/klub v posledních letech zisk či ztrátu? •
Spíše zisk.
•
Spíše ztrátu.
•
Pokryjeme náklady, ale nevyděláváme.
•
Jiná
88
Pocítilo hřiště/klub nějakou zásadní změnu od počátku hospodářské krize v roce 2008?* •
Ano, pocítili jsme stagnaci v rozšiřování hráčské základny.
•
Ano, lidé omezili hru a zkrátili pobyty.
•
Ne, krizi jsme nijak nepocítili.
•
Jiná
Plánujete do budoucna rozšiřování hřiště či nějaké další investice?* •
Ano, plánujeme.
•
Ne, neplánujeme.
•
Jiná
Věk hráčů na vašem hřišti se nejvíce pohybuje v rozmezí:* •
15-25 let
•
26-35 let
•
36-45 let
•
46-60 let
•
61 let a starší
•
Nevím.
Složení hráčů na hřišti z hlediska poměru můžu a žen nejlépe vystihuje: * •
Muži vs. ženy 50:50
•
Muži vs. ženy 75:25
•
Muži vx. ženy 25:75
•
Nelze posoudit.
Hráči na vašem hřišti nejlépe odpovídá profil: * •
Businessman (využívá hru především ke své práci)
•
Sportovec (tráví na hřišti spoustu volného času, bydlí většinou v okolí)
•
Turista (cestuje za poznáním nových golfových destinací, spojuje golf a poznání)
•
Nelze jednoznačně posoudit.
•
Jiná
89
Převyšuje počet domácích hráčů počet hráčů ze zahraničí?* •
Ano, ve velké míře.
•
Ne, počet domácích a zahraničních hřáčů je vyrovnaný.
•
Ne, většina našich hráčů jsou ze zahraničí.
•
Jiná
Máte zájem o zahraniční hráče?* •
Ano, máme zájem.
•
Ne, nemáme zájem.
•
Jiná
Jaká je průměrná délka pobytu hráče/návštěvníka?* •
1-2 noci
•
3-4 noci
•
Více než 4 noci
•
Jeden den bez přenocování.
•
Jiná
Jsou návštěvníci opakovanými návštěvníky nebo spíše prvními?* •
Máme většinu stálých klientů/hráčů/návštěvníků.
•
Většina našich návštěvníků jsou spíše první návštěvníci než opakovaní.
•
Nelze posoudit.
•
Jiná
Jaké služby využívají návštěvníci nejvíce kromě samotné hry na hřišti?* •
Restaurace, ubytování.
•
Golfové lekce, trenažer, půjčovna vybavení
•
Konferenční sály, školící salonky apod.
•
Wellness
•
Nabídky poznání okolí - hrady, zámky, památky, projížďky na koních apod.
•
Jiná
90
Nabízí váš klub nějaké aktivity pro děti a mládež?* •
Ano, nabízíme golfovou akademii, campy, turnaje atd.
•
Ano, ale pouze formou hlídání dětí pro hráče.
•
Ano, spolupracujeme se školami či zájmovými sdruženími.
•
Ne, bohužel nenabízíme žádné aktivity pro děti a mládež.
•
Jiná
91
Příloha 3: Tabulka měst kongresů a výstav, jejich význam a nabídka golfových hřišť v jejich okolí Lokalita
Brno
Typ akce Kongresy, konference Veletrhy, výstavy
Praha
Význam středisek
Nadregionální Golf Austerlitz Slavkov, Golf Kaskáda, Golf Automotodrom Mezinárodní
Kongresy, konference
Mezinárodní
Veletrhy, výstavy
Národní
České Budějovice Veletrhy, výstavy
Golfová hřiště či resorty v blízkém okolí (do cca 30 km)
Regionální
Počet hřišť 3
Golf Resort Black Bridge, Prague City Golf Club, Golf Club Hostivař, Golf Club Hodkovičky, Golf Club Praha
5
Golf Hluboá nad Vltavou, Golf Český Krumlov
2
Golf Club Olomouc, Golf Club Radíkov
2
Kongresy, konference
Nadregionální
Veletrhy, výstavy
Regionální
Litoměřice
Veletrhy, výstavy
Regionální
Golf Kotlina - Terezín
1
Lysá nad Labem
Veletrhy, výstavy
Regionální
Golf Poděbrady, Golf Stará Boleslav, Golf Benátky nad Jizerou, Golf Mstětice, Golf Molitorov,
5
Ostrava
Kongresy, konference
Nadregionální
Golf Kravaře, Golf Šilheřovice, Golf Ropice
3
Veletrhy, výstavy
Regionální
Kongresy, konference Veletrhy, výstavy
Regionální
5
Lokální
Golf Ypsilon, Golf Grabštejn, Golf Ještěd, Golf Liberec-Machnín, Golf Malevil
Lokální
Golf Barbora, Golf Kotlina - Terezín, Golf Bítoževes
Olomouc
Liberec
Louny
Veletrhy, výstavy Kongresy, konference
Nadregionální Golf Park Plzeň, Golf Club Hořehledy, Golf Darovanský Dvůr, Golf Alfrédov,
Pardubice
Veletrhy, výstavy
Lokální
Karlovy Vary
Kongresy, konference
Golf Club Karlovy Vary, Golf & Racing Club Karlovy Vary, Astoria Golf Resort, Golf Club Nadregionální Háje, Golf Club Sokolov
Mariánské lázně
Kongresy, konference
Golf Mariánské lázně, Golf Kynžvart, Golf Nadregionální Teplá, Golf Sokolov
4
Špindlerův Mlýn
Kongresy, konference
Nadregionální Golf Prosečné, Golf Mladé Buky
2
Jihlava
Kongresy, konference
Regionální
Golf Telč
1
Litomyšl
Kongresy, konference
Regionální
Golf Dobříkov, Golf Svobodné Hamry
2
Plzeň
Golf Dobříkov, Golf Kunětická Hora, Golf Pardubice - Lázně Bohdaneč
92
3 4
3
5
Lokalita
Význam středisek
Typ akce
Golfová hřiště či resorty v blízkém okolí (do cca 30 km)
Zlín
Kongresy, konference
Regionální
Jablonec nad Nisou
Veletrhy, výstavy
Lokální
Hradec Králové
Kongresy, konference Veletrhy, výstavy
Golf Pardubice - Lázně Bohdaneč, Park Golf Nadregionální Hradec Králové, Golf Hrádek, Golf Na Lokální Vrších, Golf Myštěves, Golf Nová Amerika,
Golf Club Lázně Kostelec, Golf Club Uherské Hradiště-Jezera,
2
Golf Ypsilon, Golf Grabštejn, Golf Ještěd, Golf Liberec-Machnín, Golf Harrachov
5
Zdroj: vlastní tvorba pomocí údajů z Atlasu cestovního ruchu (Vystoupil a kol., 2006)
Příloha 4: Kompletní seznam hřišť s jejich webovými stránkami Název hřiště
Webové stránky hřiště
Golf Resort Black Bridge Prague City Golf Club Golf Club Hostivař Golf & Country Club Hodkovičky Golf Club Praha Karlštejn Golf Resort Golf Resort Konopiště Albatross Golf Resort Beroun Golf Resort Golf & Country Club Mstětice Golf Club Beřovice Golf Club Molitorov Golf Club Poděbrady Golf Mladá Boleslav Sand Martins Holes Golf Park Slapy Sv. Jan Golf Resort Paradise Atrium Golf Club Trhový Štěpánov Golf Club Botanika Golf Club Podbořánky Golf Club Stará Boleslav Ringhoffer Golf Club Golfový klub Líšnice Loreta Golf Club Pyšely Resort Darovanský dvůr Astoria Golf Resort Cihelny Golf Club Alfrédov Pilsner Golf Resort Hořehledy Golf Park Plzeň Golf Resort Franzensbad Golf Club Kynžvart Golf Sokolov Golf Resort Karlovy Vary Royal Golf Club Mariánské lázně Golf & Racing Club Karlovy Vary Golf Club Háje
www.grcm.cz www.praguecitygolf.cz www.golfhostivar.cz www.hodkovicky.cz www.gcp.cz www.karlstejn-golf.cz www.golf-konopiste.cz www.albatross.cz www.golfberoun.cz www.golfmstetice.cz www.gcbr.cz www.golfmolitorov.cz www.golfpodebrady.cz www.golfmladaboleslav.cz www.golfslapy.cz www.czgolf.cz/golf-resort-benatky-nad-jizerou www.atriumgolf.cz www.golfbotanika.cz www.golfpark.cz www.gcsb.cz www.rgc.cz www.gkl.cz www.loretagolf.cz www.darovanskydvur.cz www.astoria-golf.cz www.gcal.cz www.golf-horehledy.cz www.golfplzen.cz www.gr-fl.cz www.golfkynzvart.cz www.golf-sokolov.cz www.golfresort.cz www.golfml.cz www.racingclub.cz www.golfhaje.com
93
Počet hřišť
6
Název hřiště
Webové stránky hřiště
Golf Club Luby Golf klub Kláštěr Teplá Golf Resort Barbora Golf Club Teplice Golf Janov Kotlina Golf Course Terezín Golf Resort Ústí nad Labem Ypsilon Golf Resort Liberec Golf Club Grabštějn Golf Club Ještěd Golf Club Liberec Královský Golf Club Malevil Golf Club Harrachov Golf Club Libouchec Golf Club Semily Golf Resort Most Golf Klub Osyčina Golf & Spa Resort Kunětická hora Golf Club UNO Ústí nad Orlicí Golf Club Pardubice Golf & Country Club Svobodné Hamry Nová Amerika Golf Resort Park Golf Club Hradec Králové Golf Club Hradec Králové - Hrádek Golf Club Mladé Buky Queen's Park Golf Club Myštěves Golf Club Na Vrších Golf & Country Club Prosečné Golf Svratka 1932 Golf Resort Telč Golf Club Hluboká nad Vltavou Golf Resort Monachus Golf Club Český Krumlov Golf Club Čertovo Břemeno Golf Resort Písek Golf Resort Bechyně Golf Club Olomouc Zámecký Golf Club Kravaře Golf & Ski Resort Ostravice Golf Club Ostrava Golf Club Radíkov Ropice Golf Course Park Golf Club TJ Mittal Ostrava Prosper Golf Club Čeladná Golf Club Lázně Kostelec Golf Club Uherské Hradiště Valašský Golfový klub Rožnov p. Radhoštěm Golf Club Horal Velké Karlovice Golf Resort Kaskáda Austerlitz Golf Resort
www.golfluby.cz www.golftepla.cz www.golfbarbora.cz www.golf-teplice.cz www.golfjanov.cz www.golfkotlina.cz www.czgolf.cz www.ygolf.cz www.gcg.cz www.golfjested.cz www.gc-liberec.cz www.malevil.cz www.golf-harrachov.cz www.gclibouchec.cz www.golf-semily.cz www.golfmost.cz www.gko.cz www.grkh.cz www.gcu.cz www.gcpa.cz www.gccsh.cz www.novagolf.cz www.parkgolf.cz www.golfhradek.cz www.mladebuky.com www.golf-mysteves.cz www.gcnavrsich.cz www.gccprosecne.cz www.gcsvr1932.cz www.golf-telc.cz www.golfhluboka.cz www.golfmonachus.cz www.golfck.cz www.cebr.cz www.czgolf.cz/golf-resort-pisek www.panstvi-bechyne.cz www.golf-olomouc.cz www.golfkravare.cz www.golf-ostravice.cz www.gcova.cz www.golf-radikov.cz www.beskydgolf.cz www.golf-ostrava.cz www.prosper-golf.cz www.gclk.cz www.gcuh.cz www.golf-roznov.cz www.golfclubhora.cz www.golfbrno.cz www.agrt.cz
94
Název hřiště
Webové stránky hřiště
Kořenec Golf & Ski Resort Golfový Klub Automotodrom Brno Derby Golf Club Slušovice Golf Bitozeves Grosshof Golf Club Český Golf & Country Club Krásný Dvůr Yard Resort Golfový Klub Ráj - Srbsko Golfový areál Královská vinice Těšetice Búřov a Komárno Golf Resort Golf Klub Holešov Lipiny Golf Resort Golfový Klub Hukvaldy Casa Serena Pramen: vlastní tvorba
www.korenec-golf.cz www.grb.cz www.dgcs.cz www.golfbitozeves.cz www.grosshof.cz www.golfkd.cz www.yardresort.cz www.golfceskyraj.cz www.golf-ares.cz www.golfburov.cz www.gkhol.cz www.golflipiny.cz www.golfhukvaldy.cz www.casaserena.cz
95
