Da eC
áz
tab Domácí cestovní ruch v České republice
ism
ur To
ch
ze CzechTourism sekce vnějších vztahů duben 2004
Obsah:
Da
1. Motivace pro trávení dovolené v České republice ...............................................................4 1.1. Letošní dovolená ..........................................................................................................4 1.2. Trávení dovolené .........................................................................................................4 1.2.1. Mladí, svobodní (15-25 let) ...................................................................................4 1.2.2. Mladí lidé (20-35 let), s dětmi předškolního věku ..................................................4 1.2.3. Lidé středního věku (26-55 let), s dětmi školního věku ..........................................4 1.2.4. Střední a starší věk (40-60 let), po odchodu dětí z rodiny nebo bezdětní (tzv. „prázdné hnízdo“) ...........................................................................................................5 1.2.5. Senioři (60 a více let) ............................................................................................5 1.3. Informační zdroje při výběru dovolené .........................................................................6 1.4. Preference České republiky před zahraničím není jednoznačná ....................................6 1.4.1. Proč dáváte přednost České republice? ..................................................................6 1.4.2. Proč dáváte přednost dovolené v zahraničí? ...........................................................7 1.4.3. Porovnání České republiky se zahraničím, hodnocení České republiky .................8 1.5. Co je potřeba zlepšit v České republice pro podporu cestovního ruchu? .......................8 1.6. Ideální region pro dovolenou........................................................................................9 1.6.1. Kde byste nejraději trávil dovolenou? ....................................................................9 1.6.2. Ideální dovolená v České republice .......................................................................9 1.6.3. Proč není možné strávit ideální dovolenou........................................................... 10 2. Problémy domácího cestovního ruchu – domácí rekreanti ................................................. 10 2.1. Co NENÍ překážkou rozvoje domácího cestovního ruchu ........................................... 10 2.2. Co JE překážkou rozvoje domácího cestovního ruchu ................................................ 11 2.3. Perspektivy rozvoje .................................................................................................... 12 3. Problémy domácího cestovního ruchu - turistická střediska .............................................. 12 3.1. Návštěvníci ................................................................................................................12 3.2. Služby v cestovním ruchu .......................................................................................... 13 3.3. Hodnocení podmínek rozvoje domácí turistiky........................................................... 14 3.3.1. Přírodní podmínky, věcné okolnosti .................................................................... 14 3.3.2. Společenské okolnosti ......................................................................................... 15 3.4. Celkové hodnocení podmínek rozvoje turistiky ..........................................................15 3.5. Trendy vývoje domácího cestovního ruchu ................................................................16 3.6. Perspektivy rozvoje cestovního ruchu ........................................................................16
ism
ur To
ch
ze
eC
áz
tab
2
Zpracováno z materiálů: Motivace pro trávení dovolené v České republice STEM/MARK Typ výzkumu: Cílová skupina:
Da Metoda výběru:
Termín konání výzkumu: Výsledný soubor:
Focus Group – skupinové diskuse kvantitativní telefonický výzkum obecná populace, v členění podle fáze životního cyklu (5 segmentů), u kvantitativní části ve věku 15 a více let skupinové diskuse s moderátorem, u kvantitativní části kvótní výběr podle kritérií věk, pohlaví, vzdělání, velikost místa bydliště, region 15. listopadu – 5. prosince 2003 10 skupinových diskusí a 1201 rozhovorů
tab
Problémy domácího cestovního ruchu STEM – Středisko empirických výzkumů Domácí rekreanti
Technika dotazování: Termín konání výzkumu: Výsledný soubor: Turistická střediska
Termín konání výzkumu: Výsledný soubor:
cílené kvantitativní šetření a hloubkové rozhovory provozovatelé služeb pro turistický ruch; představitelé státní správy a zastupitelstev, experti na problematiku cestovního ruchu vícestupňový stratifikovaný náhodný výběr (v kvantitativním šetření) v kvantitativním šetření - standardizované osobní rozhovory (face-to-face); v kvalitativním šetření - hloubkové rozhovory (in depth) terénní sběr 18. - 28. listopadu 2003 507 respondentů
ur To
ch
Metoda výběru: Technika dotazování:
ze
Typ výzkumu: Cílová skupina:
eC
Metoda výběru:
sociologický kvantitativní výzkum obyvatelé České republiky starší 18 let, kteří v průběhu posledního roku využili k rekreačním účelům nějaké ubytovací kapacity na území České republiky (alespoň pět dní vcelku) kombinovaný cílený a kvótní výběr podle kritérií pohlaví, věku, vzdělání, velikostního pásma bydliště a regionu (kraj) standardizované osobní rozhovory (face-to-face) 19. – 24. listopadu 2003 730 respondentů
áz
Typ výzkumu: Cílová skupina:
Souhrnná zpráva
Shrnuje hlavní poznatky z analytických studií. 1. Akce Typy – „Domácí cestovní ruch – rozsáhlý reprezentativní výzkum populace ČR“ 2. Akce Patrioti – „Domácí cestovní ruch – domácí rekreanti“ 3. Akce Střediska – „Domácí cestovní ruch – turistická střediska“
ism 3
1. Motivace pro trávení dovolené v České republice 1.1. Letošní dovolená Typická dovolená § V létě (85 %).
Da
Aktivity o dovolené § Nejčastěji chata, chalupa a pěší výlety, také poznávací dovolené. § Výběr aktivit závisí na věku a také na osobních preferencích. § Většinou jako kombinace pasivních (ležení u moře, doma, nákupy ve městech) a aktivních aktivit (sport, poznávání, památky).
áz
tab
Místo trávení letošní dovolené § Pouze Česká republika (dále jen „ČR“) (41 %) – nejčastěji chata, chalupa, známí, doma. § Pouze zahraničí (27 %) – často moře (Chorvatsko, Slovensko, Itálie, Španělsko, Řecko). § Střídavě doma a v zahraničí (18 %) - zahraničí alespoň jednou za dva roky, rozhodující jsou peníze, volný čas partnerů a rodiny, u starších lidí zdravotní stav. § Letos dovolenou neměli (14 %).
1.2. Trávení dovolené
§
§
§
1.2.2. Mladí lidé (20-35 let), s dětmi předškolního věku §
§ §
Mají jistá omezení, neboť s malými dětmi se obtížně cestuje, žena bývá často na mateřské dovolené a tudíž mají nižší rodinný příjem - větší důležitost má cena dovolené. Častěji než v jiných segmentech dovolenou vůbec nemají. Podstatně častější je doprava automobilem s celou rodinou. Častěji dovolená pouze v ČR (45 %), hlavně kvůli cenové dostupnosti, také chtějí nejprve poznat ČR než vyrazí za hranice a kvůli malým dětem. Většinou tráví dovolenou na chatách, chalupách (53 %). Častý model – rodina se vypraví na jedno místo a podniká krátké výlety do okolí. Není možné vyrážet daleko (děti to nebaví a neocení to) .
ism
§ § §
ur To
§
ch
§ § § §
Často se nejedná o klasickou dovolenou, ale prázdniny, které jsou typicky rozdělené na části: § zahraničí – s rodiči nebo přáteli (partnery), § chata, chalupa – u příbuzných, rodičů, s přáteli, § brigády (jen u některých, ojediněle). Nejfrekventovanější je ubytování na chatě, chalupě, také u známých či doma. Častější než v jiných skupinách je ubytování pod stanem či v přívěsu, naopak méně častý je hotel. Při plánování jsou nejdůležitější aktivity na dovolené/prázdninách, častější je aktivní dovolená – sport, cykloturistika, orientace na akci. Obvykle neplánují příliš daleko dopředu, neshánějí tak často informace. Častěji než jiné skupiny se stravují z vlastních zdrojů. Cena dovolené pro ně není tak důležitá – zřejmě proto, že ji často financují rodiče. Největší část (40 %) byla letos pouze v ČR, častější než v jiných segmentech byla dovolená v zahraničí (31 %). Preferují hodně zahraničí (jako jediný segment dávají častěji přednost zahraničí před ČR), nejsou příliš lokální patrioti a mají zájem o cestování, poznávání a učení se cizích jazyků. Snaží se osamostatnit: § dovolená s rodiči – co nejkratší, spíše pasivní přijímání aktivit, § dovolená s přáteli – výrazně dávají přednost.
ze
§
eC
1.2.1. Mladí, svobodní (15-25 let)
1.2.3. Lidé středního věku (26-55 let), s dětmi školního věku §
Děti už ocení změnu prostředí a tudíž je možné cestovat na delší vzdálenosti; ale čistě poznávací zájezdy jsou pro děti nudné, je potřeba je kombinovat s jinými aktivitami.
4
§ § § §
Větší možnost aktivit s dětmi: bojové hry, sportovní aktivity, častější je pěší turistika, návštěvy hradů a pobyty u vody nebo výlety k vodě. Stále je nejčastější dovolená pouze v ČR - (44 %) na chatě/chalupě, ale už aktivnějším způsobem (delší výlety do přírody, cykloturistika, památky). Dovolená se většinou shoduje s časem prázdnin (častější než v jiných segmentech je letní dovolená). Nejčastěji dovolená s celou rodinou (ženy se mohou odpoutat od dětí – rády si odpočinou a využijí volný čas jenom pro sebe, muži mohou být s dětmi více – jsou to partneři).
Da
1.2.4. Střední a starší věk (40-60 let), po odchodu dětí z rodiny nebo bezdětní (tzv. „prázdné hnízdo“)
§ § §
Děti jsou již samostatné a proto mají rodiče více času pro sebe a větší nezávislost. Splnění snů, mohou se pouštět do nových aktivit a mají konečně možnost cestovat. Celkově silnější jsou vytvořené stereotypy – trávení volného času na stále stejném místě (klidná dovolená, zahrádka, chalupa + vnoučata, děti). Silně preferují ČR (47 %) (stejně jako senioři), výlety do přírody. Nejčastěji cestují pouze s partnerem/partnerkou a často také s celou rodinou. Omezení jsou někdy finanční – někteří jsou již v důchodu a objevují se i zdravotní obtíže: § občas se mezi oblíbenými místy objevují také lázně (hlavně tuzemské), § častěji než v jiných skupinách spadá dovolená do jara nebo podzimu, § důležitější než v jiných segmentech je způsob dopravy na dovolenou – rychlý a pohodlný.
áz
tab
§ § §
1.2.5. Senioři (60 a více let)
§ §
ism
ur To
ch
§ §
Nejedná se o klasickou dovolenou, spíš vybočení z běžného stereotypu; častěji dovolenou vůbec nemají zřejmě proto, že nerozlišují období práce a dovolených. Důchod = horší finanční situace. Typické trávení dovolené: § silné stereotypy – ověřená místa, nejčastěji jezdí na chaty a chalupy, § pokud senioři cestují, tak spíše s CK, kluby turistů nebo kluby důchodců, § způsob trávení dovolené už není tak důležitý, aktivní dovolené jen zřídka, § důležitější je pohodlí (servis) – častější ubytování v hotelu, stravování formou polopenze, § silně preferují ČR (42 %) (stejně jako „prázdné hnízdo“). Cestují nejčastěji s manželem/manželkou, ale často už nemají partnery (zejména ženy zůstávají samy), potom jezdí s přáteli nebo s kluby (ale méně často než v jiných skupinách). Občas také širší rodina, vnuci (přijíždějí na prázdniny). Omezením jsou především zdravotní potíže: § často jezdí do lázní, § celkově převažují letní dovolené; pokud cestují do zahraničí, obvykle mimo hlavní sezónu (květen / červen nebo září), § cestování do vzdálených lokalit je obtížné a nepohodlné, § důležitý je způsob dopravy na dovolenou – rychlý a pohodlný (ale zároveň finanční limity), proto je častější autobus, méně častý automobil.
ze
§
eC
§
5
1.3. Informační zdroje při výběru dovolené
Frekvence využití informačních zdrojů při plánování dovolené
40
Da
Vlastní zkušenosti 16
Doporučení přátel
tab
21
50
áz
27
8
52
32
Městská informační centra 3
61
27
70
eC
Pobočky Klubu českých turistů 1 11
88
Jiný zdroj 1 9
89
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Vždy
Občas
Vůbec ne
ze
§
45
45
Internet
0%
33
34
5
Články v odborném tisku
32 43
21
Osobní návštěva CK
29
55 25
Tištění turističtí průvodci, mapy
28
48
14
Články v denním tisku
17
53
23
Informační brožury CK
8
67
19
TV a rozhlasové pořady
Reklamní inzerce
52
ur To
ch
4 hlavní skupiny informačních zdrojů, které jsou často používány společně (tj. 4 hlavní modely plánování dovolené). § Důvěra ve vlastní úsudek (97 % lidí využívá alespoň občas) - vlastní zkušenosti doplněné vyhledáváním informací na Internetu. § Média a CK (95 %) – TV, rozhlas, tisk, mapy a průvodci, cestovní kanceláře, obvykle bývají doplněné doporučením známých. § Doporučení přátel a známých (alespoň občas využívá 83 % respondentů). § Organizace v ČR (36 %) - informace z poboček Klubu českých turistů a z městských informačních center.
1.4. Preference České republiky před zahraničím není jednoznačná §
ism
Za nejlepší byl označen kompromis střídání dovolených v České republice a v zahraničí, ale téměř všechny skupiny častěji preferují ČR ve srovnání se zahraničím; jedinou výjimkou jsou mladí a svobodní.
1.4.1. Proč dáváte přednost České republice? §
Cenová dostupnost – obecně je hodnocena v ČR lépe v porovnání se zahraničím: § u tuzemských dovolených převažuje ubytování na chatě, chalupě, u známých nebo doma, § lidé si dovolenou v ČR častěji organizují sami (nepotřebují služby CK), § krátké dopravní vzdálenosti (tj. nižší náklady za cestování), § častější je stravování z vlastních zdrojů (60 %).
6
Proč dáváte přednost dovolené v ČR, v % Cena, cenová dostupnost Je to tady hezčí než v cizině Není potřeba jezdit daleko, je to blízko, dosažitelnost Komunikace, není problém s cizími jazyky, snadná domluva Nejprve poznat vlastní zemi, chce poznat raději Čechy Jsme starší, nemoc, zdravotní důvody Cizina už nepřitahuje Cítí se bezpečně, bezpečnost (strach z ciziny) Zvyk, jsme zvyklí jezdit k nám Příjemné klima, počasí Máme malé děti Líbí se určitý region Není potřeba vyměňovat si peníze, žádný problém s penězi Jiné Neví
Da
51 44 28 24 17 11 7 5 4 3 3 2 2 21 5
áz
tab §
eC
Objevilo se i opačné tvrzení, že ČR neposkytuje při daných cenách tak dobré služby jako jiné země. Nejčastěji se tento argument objevoval v souvislosti se zimními lyžařskými středisky. § Nižší ceny – dominuje ve všech segmentech s výjimkou seniorů (ti často uvádějí jako hlavní důvod krásu ČR nebo zdravotní omezení). Negativa: § Je tu draho (hlavně poměr hodnota/peníze, tj. nekvalitní služby v porovnání s cenou). § Neumíme se chovat – obsluha se často chová nadřazeně. 1.4.2. Proč dáváte přednost dovolené v zahraničí?
§
Moře (nejdůležitější důvod pro všechny segmenty), lepší životní prostředí, příjemné podnebí, klima. Poznání nového, nepoznaného (hlavně mladí svobodní, také prázdné hnízdo) a jiná kultura, památky.
ze
§
67 34 33 21 16 13 8 6 6 4 3 1 22
ism
ur To
ch
Proč dáváte přednost dovolené v zahraničí, % Moře, je tam moře Příjemné podnebí, klima, teplo Zájem o cestování, poznávání nového, baví mě cestovat V cizině je to hezčí, nádherná příroda, hezčí krajina Jiná kultura, památky Změna stereotypu, odpočinout si od ČR, daleko od všech Cena, cenově to vyjde nastejno, je tam levněji Čechy jsou už známé, procestované Nespokojenost se službami v ČR Dříve nebylo možné cestovat, na stará kolena vidím svět Učení se cizích jazyků Lepší podmínky pro lyžování Jiné Negativa: § Delší cesta. § Jazykové bariéry a cizí prostředí. § Dražší.
7
1.4.3. Porovnání České republiky se zahraničím, hodnocení České republiky Lepší v ČR: § možnosti dopravy, stravování, § cenová dostupnost/variabilita, § osobní bezpečnost, § možnosti pojištění.
Da
Zhruba stejné nebo jen mírně lepší v ČR: § dostatek informací o místě, § možnosti ubytování, § rozmanitost způsobů trávení dovolené, § nabídky cestovních kanceláří.
tab
Lepší v zahraničí: § kvalita služeb, § životní prostředí.
Celkově srovnání jednoznačně vychází ve prospěch ČR.
áz
1.5. Co je potřeba zlepšit v České republice pro podporu cestovního ruchu?
ch
ze
eC
Existuje podle Vás něco, co možnosti trávení dovolené v ČR výrazně omezuje? (%) Ne 43 Absence moře, není tu moře 5 Špatná propagace, informace o regionech 4 Prostředí, kvalita ovzduší, vody ke koupání 3 Doprava, špatné spoje 2 Čas (škola, dovolená), mám hodně práce a málo dovolené 2 Kvalita služeb (např. ubytování) 1 Nedostatek kapacit v ubytování 1 Konkurence zahraničních zájezdů 1 Chování lidí ve službách i obecně 1 Jiné 3 Neví 14
ism
ur To
Konkrétní návrhy měla jen malá část dotázaných, nejčastěji: § zlepšení propagace ČR, poskytování informací o regionech, § zlepšení životního prostředí, čistota, hygiena, § kvalita silnic, dopravní obslužnost, pohodlné cestování, § ochota a poctivost pracovníků ve službách, zejména řidičů taxi a číšníků, § kvalita ubytování, nedostatek kapacit v ubytování a neexistence jednotného systému označení, § návazné kulturní akce.
8
1.6. Ideální region pro dovolenou 1.6.1. Kde byste nejraději trávil dovolenou? (v %) 16 14 11 7 5 5 3 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 7 27
Da
Šumava Krkonoše Jižní Čechy Jižní Morava Beskydy, severní Morava Jeseníky Kokořínsko Lužické a Jizerské hory Vltava, Slapy, Orlík Vysočina Západní Čechy, lázeňská města v záp. Čechách Praha a okolí Český ráj Brno a okolí Orlické hory Vysoké Tatry Nesmyslné odpovědi Krušné hory Východní Čechy Jiné Je mi to jedno, nevím
eC
áz
tab
ur To
ch
ze
Z regionů je za nejatraktivnější pro dovolenou považovány: § Šumava – 16 %; § Krkonoše – 14 % (zejm. Krkonoše obecně, ale také Harrachov, Pec pod Sněžkou, Svatý Petr nebo Špindlerův Mlýn); § jižní Čechy – 11 %, konkrétně také Třeboňsko, Novohradské hory, Orlík, Jindřichohradecko a města Hluboká, Český Krumlov, apod.; § jižní Morava – 7 %, konkrétně také Kroměříž, Lednice, Vranov, Znojmo, Valtice, Mikulov či Pálava; § Beskydy, severní Morava – 5 %, Bílé Karpaty, Valašsko, Pustevny, Vsetín, Hukvaldy; § Jeseníky – 5 %, také Šumpersko. 1.6.2. Ideální dovolená v České republice
Místo § Nejčastěji hory (ve všech segmentech, častěji je preferují mladí svobodní).
ism
Roční období § Léto - nejčastější ve všech segmentech, přitažlivější pro rodiče dětí ve školním věku. § Senioři dávají přednost jaru nebo podzimu. § Zima je celkově v menšině (12 %) - častěji ji volí mladí svobodní. Aktivity § Mladí svobodní – hlavně sport a odpočinek. § Rodiče dětí předškolního a školního věku – především odpočinek, také pěší turistika, méně často i sport, poznávání přírody a historických památek, cykloturistika. § Prázdné hnízdo a senioři – hlavně pěší turistika, méně často odpočinek, poznávání přírody a historických památek, občas i chata či chalupa.
9
Ideální způsob ubytování je různý podle segmentů § Ve většině skupin jsou za ideální považovány chaty, chalupy nebo hotely. § Chata je silně preferovaná u mladých svobodných; senioři preferují výrazně častěji hotel. § Méně často se objevil i penzion, bez rozdílu mezi skupinami.
Da
Organizace dovolené v ČR § Všechny cílové skupiny by si dovolenou v ČR nejčastěji zorganizovaly samy. § Senioři v porovnání s ostatními segmenty častěji preferují služby CK. § Zastánci samostatné organizace jsou především rodiče dětí ve školním věku. 1.6.3. Proč není možné strávit ideální dovolenou
§
49 % dotázaných si myslí, že ideální dovolená není možná z důvodu nějakých limitů. 51 % dotázaných je naopak přesvědčena, že v ideální dovolené nic nebrání. Nejméně si limity uvědomují mladí svobodní (pouze 41 %). Nejčastěji pociťují nějaká omezení rodiče dětí v předškolním věku (62 %, zejména finance, s dětmi se obtížně cestuje) a také senioři (57 %, především zdravotní obtíže, ale i finanční). Pokud lidé hovoří o nějakých limitech, v naprosté většině jsou to omezení finanční (79 %). Mezi další omezení patří zdravotní problémy (23 %), časové zaneprázdnění (21 %) nebo nemožnost shodnout se s partnerem na době dovolené (17 %).
áz
tab
§ § § §
Zdroj: Motivace pro trávení dovolené v České republice, výzkum STEM/MARK, listopad – prosinec 2003
eC
2. Problémy domácího cestovního ruchu – domácí rekreanti 2.1. Co NENÍ překážkou rozvoje domácího cestovního ruchu §
ze
Klesající poptávka po tuzemských destinacích. Naopak, provozovatelé služeb v domácích centrech cestovního ruchu se v naprosté většině shodují, že v posledních letech můžeme pozorovat renesanci domácí rekreace. Jako poměrně dobré hodnotí podmínky pro rekreaci v České republice také naprostá většina domácích rekreantů.
Velmi dobré 11%
ur To
Poměrně a velmi špatné 9%
ch
Podmínky pro rekreaci v ČR
Poměrně dobré 80%
§ § § §
ism
§
Finanční slabost obyvatelstva. Jedním z důvodů volby domácí destinace jsou finanční ohledy, respektive přesvědčení, že užít si dobře dovolenou a mít na všechno dost peněz lze snadněji v České republice než v zahraničí. Ekonomický vývoj ve státě. V posledních letech se s rostoucími příjmy zvyšuje spotřební aktivita, turistiku nevyjímaje. Úpadek v tomto hospodářském odvětví. Jakkoli je podnikání ve službách cestovního ruchu náročné, je to podle slov poskytovatelů přinejmenším dobrá obživa. Mimořádně nebezpečná situace v rekreačních centrech (na rozdíl od některých zahraničních destinací). Nedostatečná ubytovací a stravovací kapacita turistických center. I když jsou ve špičce sezóny zejména ubytovací zařízení naplněna a někdy i přeplněna, není převaha poptávky nad nabídkou podle provozovatelů těchto služeb ani v tomto období vždy kritická.
10
Hodnocení kvality služeb pro rekreanty Kulturní památky
1,5
Přírodní podmínky
1,5 1,9
Značení a upravenost turist. cest
Da
Podmínky pro cykloturistiku
2
Kvalita ubytovacích zařízení
2,1
Podmínky pro lyžování
2,1 2,2
Kvalita stravovacích zařízení
2,2
Nabídka zábavních programů
2,2
Nabídka kulturních programů
2,2
Nabídka sportovních služeb
2,2
Pořádek v kult. centrech
2,2
áz
tab
Dostupnost IC
Kvalita bazénů, koupališť
2,4 2,5
eC
Pořádek v rekr. centrech
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
Pozn.: Průměrné hodnoty na škále 1 = velmi dobré, 2 = poměrně dobré, 3 = poměrně špatné, 4 = velmi špatné.
ze
2.2. Co JE překážkou rozvoje domácího cestovního ruchu §
§ § §
§
ism
§
ur To
§
ch
§
Návštěvníci očekávají služby, které lze provozovat i za klimatické nepřízně. Struktura služeb v turistických oblastech se na nový styl domácí turistiky adaptovala jen částečně. Řada služeb uspokojujících poptávku po aktivním, relaxačním či zábavním trávení volného času v domácích střediscích cestovního ruchu vůbec není k dispozici. Za této situace není problémem kvalita služeb, ale šíře nabídky a její struktura. Nevyhovující dopravní infrastruktura, špatná dopravní dostupnost, zoufalý stav silnic a nedostatečné kapacity parkovišť, zvláště se to týká zimních dovolených. Pořádek a čistota v turistických centrech, specielně v kempech. Hluk, nepořádek, špatná kvalita hygienických zařízení; pro movitější turisty je navíc zdrojem nespokojenosti nedostatek nadstandardních služeb. Neochota, laxnost a nedostatek vstřícnosti obsluhujícího personálu. Nespokojenost s cenami. Turisté jsou nespokojeni jak s jejich absolutní výší, tak při porovnávání kvality služby a kolik tato služba stojí. Nestabilní klimatické podmínky. Vliv klimatických podmínek je o to silnější, že dosavadní struktura služeb pro rekreanty diktuje konvenční způsoby trávení volného času, které jsou na dobrém počasí nejvíce závislé. Klíčovým problémem, zdůrazňovaným poskytovateli domácího cestovního ruchu, jsou sezónní výkyvy. Těžištěm roční sezóny je léto; návštěvnost v kterémkoli z pěti měsíců letní sezóny zřetelně převyšuje návštěvnost zimního období. I v horských střediscích (s výjimkou Krkonoš) je letní sezóna poněkud výraznější než zimní. Váznoucí spolupráce místních správních a samosprávných orgánů a provozovatelů služeb. Provozovatelé služeb mívají sklon k názoru, že úkolem místních orgánů je „přivést jim zákazníky“, představitelé místní správy zase k mínění, že se mají věnovat blahu veřejnosti a nikoli blahu živnostníků.
11
2.3. Perspektivy rozvoje §
Mohlo by se zdát, že domácí rekreant je nenáročný a i do budoucna vystačí s hezkou přírodou, zajímavými památkami a uvažováním „hlavně, aby vydrželo počasí a dobrá atmosféra s rodinou a přáteli“. Tak tomu samozřejmě není a aktivnější rekreace naplněná rozmanitějšími volnočasovými činnostmi, kvalitnější služby atd. mají pro domácí rekreanty již dnes význam. Není pochyb, že do budoucna nároky na rekreaci jenom porostou.
Da
Co by podle Vás bylo třeba udělat, aby zájem českých občanů o rekreaci v České republice vzrostl?
tab
Opravit silnice, vybudovat parkoviště
4,2 3,6
Zavést nová dopr. spojení
3,5
áz
3,4
Rozšířit nabídku sport. služeb
3,4
Zaměřit se na klienty ve věku nad 60 let
3,4 3,4
eC
3,4
Rozšířit nabídku kult. programů
3,3 3,2
ze
Zaměřit se na klienty ve věku 15-20 let
3,1 3
Rozšířit služby pro lidi s náročným zaměstnáním
2,9
ch 0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
4,5
Pozn.: Průměrné hodnoty na škále 1 = nejméně potřebné, 5 = nejvíce potřebné
ur To
Zdroj: Problémy domácího cestovního ruchu – domácí rekreanti a souhrnná zpráva, výzkum STEM – Středisko empirických výzkumů, listopad 2003.
3. Problémy domácího cestovního ruchu - turistická střediska 3.1. Návštěvníci
§
Z výsledků výzkumu vyplývá, že relativně největší část klientů turistických zařízení tvoří domácí návštěvníci (42 %), nicméně podíl návštěvníků zahraničních je téměř stejný (39 %). Místní obyvatelé tvoří výrazně menší doplněk klientely (19 %). V jednotlivých turistických oblastech se však situace liší. Domácí turisté převažují na Moravě, zvlášť severní (67 %), na Vysočině a ve východních Čechách; v českém pohraničním pásmu jen na Šumavě. V Čechách, s výjimkou Českého ráje a východních Čech převažují návštěvníci zahraniční. Například v Krušných horách nebo v západočeské lázeňské oblasti je převaha zahraničních klientů více než dvoutřetinová.
ism
§
12
Podíl domácích a zahraničních turistů a místních obyvatel mezi zákazníky, podle oblastí 27%
66%
7%
Krušné hory, České Švýcarsko
27%
68%
6%
Da
Západočeské lázně
Krkonoše, Lužické Hory, Jizerské Hory
35%
Okolí Prahy
36%
Jižní Čechy
36%
41% 41%
tab
Východní Čechy
46%
Šumava
47%
Střední Morava
52%
áz
52%
Jižní Morava
22%
51%
40%
Český ráj
24%
34%
21%
43%
10%
31%
67%
Severní Morava, Slezsko
26%
31%
55%
Vysočina
13%
17%
28%
20%
24%
21% 21%
12%
eC
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Domácí
Zahraniční
Místní
ze
ur To
ch
§ V celé ČR v provozovnách sloužících cestovnímu ruchu mírně převažují domácí klienti, avšak příjmy od tuzemských turistů tvoří menšinu (38 %). § Mezi návštěvníky českých turistických oblastí naprosto převažuje movitá klientela („dobře zajištění lidé, lepší průměr“ a „společenská špička“ tvoří převažující klientelu v téměř 70 % provozovnách). Toto hodnocení zahrnuje návštěvníky domácí i zahraniční a v některých případech může jít o klienty, kteří nešetří penězi jen v době dovolené. § Přesto zjištění výzkumu zpochybňuje konvenční představu, že „dovolenou v tuzemsku tráví chudí lidé“. 3.2. Služby v cestovním ruchu
ism
§ Deficit se netýká ani tak kvality služeb již poskytovaných, jako spíše struktury služeb, tedy celkové nabídky. § Hodnocení kvality služeb poskytovaných návštěvníkům turistických center je nejednoznačné. Pokud mají respondenti na mysli „kvalitu nabídky“, kloní se ke kritickému hodnocení, kdežto pokud mají na mysli „kvalitu určité jednotlivé služby“ vyznívají jejich hodnocení poměrně příznivě. § V hodnocení kvality poskytovaných služeb se respondenti kriticky vyslovují zejména k nabídce zábavních a kulturních programů, kvalitě bazénů a koupališť a kvalitě tenisových kurtů. § Vysoké ceny a problémy spojené s dopravou jsou nejčastěji uváděnými okolnostmi, které turistům znepříjemňují pobyt. § Stížnosti na špatné spojení hromadnou dopravou, na zoufalý stav silnic a nedostatečnou kapacitu parkovišť potvrzují i jiné zdroje, především představitelé místní správy a samosprávy.
13
Mohl(a) byste podrobněji říci, co ve Vaší turistické oblasti českým klientům nejvíc vadí, co jim znepříjemňuje život? Vysoké ceny
14%
Problémy s dopravou
12%
Da
Nedostatek možností koupání
7% 6%
Problémy s ubytováním 5%
Okolnosti přírodního rázu
5%
tab
Nedostatečné možnosti sportu
Kriminalita
3%
Nepořádek ve veřejných prostorách
3%
Turis. infrastruktura obecně
3% 2%
Problémy se stravováním
2%
áz
Problémy s personálem
Nedost. možnosti rekreace rodin s dětmi
1%
eC
Neví
10%
Jiné
13%
Žádné stížnosti
0
6% 2
4
6
8
10
12
14
16
ze
3.3. Hodnocení podmínek rozvoje domácí turistiky
ch
3.3.1. Přírodní podmínky, věcné okolnosti
ism
ur To
§ Pokud jde o tradiční aktivity volného času (vycházky do přírody, cykloturistiku, běžecké a sjezdové lyžování, návštěvu přírodních zajímavostí, horskou letní turistiku a návštěvu památek) jsou v turistických lokalitách ČR podmínky velmi příznivé. § Jako „poměrně špatné“ hodnotí většina respondentů léčebné procedury, vodáckou turistiku, horolezectví, skialpinismus, paraglyding, rafting apod. § Významným omezením možností rozvoje cestovního ruchu je stávající kapacita turistické infrastruktury (ubytování, pohostinství, parkoviště atd.). Výsledky výzkumu ukazují, že kapacita stávající infrastruktury je ve většině středisek vyčerpána. § Rozvoj domácího cestovního ruchu není možný bez investic do turistické infrastruktury. Rozvoj této infrastruktury však může narazit, zvlášť v některých oblastech, na meze, které staví samotná krajina. § Potenciálně významným omezením rozvoje cestovního ruchu je „absorpční kapacita“ krajiny a obcí, a to zvláště v souvislosti s rostoucími nároky na ochranu přírodního prostředí a památkovou ochranu. Provozovatelé služeb cestovního ruchu se neobávají, že by krajina a obce víc turistů nepojaly, respondenti hloubkových rozhovorů jsou však opačného názoru. Rozpor může souviset s tím, že provozovatelé služeb hledí víc na své obchodní zájmy, kdežto představitelé místní správy a samosprávy, zájmových sdružení, expertních institucí apod. berou větší ohled na zájmy regionu jako celku.
14
3.3.2. Společenské okolnosti Ceny § Výsledky výzkumu ukazují, že zhruba dvě třetiny respondentů považují ceny ve své oblasti za obvyklé; třetina soudí, že ve srovnání s jinými oblastmi jsou ceny u nich vysoké. § Západočeská lázeňská oblast a některé lokality jihozápadních Čech se pro české turisty dostaly na hranici cenové přijatelnosti.
Da
Spolupráce s místními a krajskými úřady § Provozovatelé služeb cestovního ruchu ji většinou hodnotí příznivě. § Zhruba dvě třetiny dotázaných soudí, že „místní úřady se snaží přilákat do naší turistické oblasti co nejvíc turistů“, tři čtvrtiny dotázaných nemají výhrady vůči rozhodnutím vyšších (krajských) orgánů v záležitostech týkajících se cestovního ruchu. § Výjimku tvoří respondenti z oblasti Šumavy. V této oblasti vedou provozovatelé služeb a místní orgány dlouhodobý spor se Správou národního parku Šumava a je tedy možné, že respondenty vede ke kritickým výhradám právě tato situace. § Dotazované experti se k úloze kraje v podpoře cestovního ruchu vyjadřovali většinou v tom smyslu, že „nepomáhá, ale ani nepřekáží“.
tab
áz
Krajské zastupitelstvo a krajský úřad svými rozhodnutími brzdí rozvoj turistiky v naší oblasti Okolí Prahy
0%
eC
Střední Morava
7%
Východní Čechy
16%
Jižní Čechy
16%
Severní Morava, Slezsko
15%
ze
Vysočina
17%
Krkonoše, Lužické Hory, Jizerské Hory
23%
Krušné hory, České Švýcarsko
25%
ch
Český ráj Jižní Morava Západočeské lázně
0%
10%
3.4. Celkové hodnocení podmínek rozvoje turistiky
34% 36%
ur To
Šumava
33%
20%
30%
40%
48% 50%
60%
ism
§ Respondenti se vyjadřovali k šesti podmínkám turistiky – ceně služeb, ochotě personálu, vstřícnosti místních obyvatel, aktivitě živnostníků, vzhledu obcí a bezpečnostní situaci v obcích. § Dvě třetiny provozovatelů hodnotí společenské podmínky rozvoje turistiky ve své oblasti velmi příznivě.
15
Když vezmete všechno dohromady, řekl(a) byste, že podmínky pro rekreaci domácích návštěvníků ve Vaší turistické oblasti jsou:
Da
Poměrně špatné 10%
Velmi špatné 1%
Velmi dobré 14%
tab
Poměrně dobré 75%
3.5. Trendy vývoje domácího cestovního ruchu
áz
eC
§ Podle dvou třetin provozovatelů služeb ubývá zahraničních turistů a přibývá domácích návštěvníků. § Také respondenti hloubkových rozhovorů jsou toho názoru, že čeští turisté stále častěji vyhledávají tuzemská střediska, a to nejen k víkendovým výletům, k zimním „krátkým“ dovoleným, ale i jako místa letních dovolených.
Celkově vzato lze říci, že podnikatelům v oblasti cestovního ruchu se v naší turistické oblasti v posledních třech letech dobře daří
ze
Určitě nesouhlasím 6%
Spíše souhlasím 50%
ur To
ch
Spíše nesouhlasím 33%
Určitě souhlasím 11%
3.6. Perspektivy rozvoje cestovního ruchu
ism
§ Respondenti považují za nezbytné spíše nové služby než zlepšení nebo rozšíření starých. § Za nejnaléhavější je považována dopravní infrastrukturu (která je podle respondentů důležitější než zavedení nových spojení hromadnou dopravou) a rozšíření nabídky aktivit pro volný čas (sportovní a kulturní aktivity). § Reklama je univerzálním receptem, respondenti vycházejí z předpokladu, že propagace nikdy není na škodu.
16
Co by se podle Vašeho názoru mělo změnit, aby do Vaší turistické oblasti přijelo více českých návštěvníků? Rozšířit nabídku sport. služeb
3,8 3,7
Investovat do reklamy, informovat veřejnost
3,7
Opravit silnice, vybudovat parkoviště
3,7
Da
Rozšířit nabídku kult. programů
3,2
Zvýšit komfort ubytování
3,2
tab
Rozšíit možnost přístupu k internetu
Zřídit autom. systém vyhledávání míst v hotelích
3,1
Zavést nová spojení hromadnou dopravou
3,1 2,9
Víc se zaměřit na klienty 15 - 20 let
2,9
áz
Zvětšit počet inf. středisek
Víc se zaměřit na klienty nad 60 let
2,8 2,5
Vybudovat nové hotely
2,5
eC
Zlepšit kvalitu jídel v restauracích
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
ism
ur To
ch
ze
§ Někteří respondenti soudí, že prosté rozšíření nabídky služeb sice pomůže, ale nepovede k celkovému obratu v domácí turistice. Přírodními podmínkami nemůže Česká republika konkurovat Středomoří (pro letní pobyty) nebo Alpám (pro zimní pobyty) a pro tradičně orientovaného turistu budou tyto destinace vždy přitažlivější. § Východiskem z této situace je orientace na nová odvětví turistiky. Rýsuje se několik možných směrů rozvoje turistiky, především: § rodinná turistika, § kongresová turistika, § cykloturistika, § turistika zvláštních skupin zákazníků (důchodci, osoby tělesně postižené apod.), § incentivní turistika. § Mimořádnou výhodou nových segmentů turistického průmyslu je to, že nejsou natolik závislé na přírodních sezónách. Většina z nich je dobře provozovatelná i na jaře a na podzim, nová odvětví turistiky tudíž mohou řešit hlavní problém turistického ruchu v ČR. § Poskytovatelé tradičních služeb si uvědomují nezbytnost rozšíření služeb, ale velmi často jsou „koncepčně uzavřeni“ v hranicích konvenční nabídky. Jsou toho názoru, že je třeba postavit bazény, hřiště, kurty, fitcentra, kinosály a kluby, případně dětská hřiště, ale o nových odvětvích turistického průmyslu a o nových zákaznických skupinách (nebo o proměně poptávky u některých tradičních skupin) příliš neuvažují. § Projekty regionálního rozvoje, včetně projektů rozvoje cestovního ruchu, jsou náročné na finanční prostředky. V této souvislosti vystupuje do popředí další výhoda regionálních sdružení – jsou schopna soustřeďovat prostředky jednotlivých subjektů, které se na jejich aktivitách podílejí a mají také přístup ke strukturálním fondům státním i mezinárodním. Zdroj: Problémy domácího cestovního ruchu – turistická střediska, výzkum STEM – Středisko empirických výzkumů, listopad 2003. Zpracovala: Monika Vlášková, sekce vnějších vztahů, CzechTourism, duben 2004.
17
