PIVOVARNICKÝ PRŮMYSL A PIVNÍ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

PIVOVARNICKÝ PRŮMYSL A PIVNÍ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE Brewing and Beer Tourism in the Czech Republic Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: RNDr. Josef Kunc, Ph.D.

Autor: Bc. Libuše JONÁŠOVÁ

Brno, 2012

J m én o a p ří j m en í au t o ra:

Libuše Jonášová

Náz ev d i p l o m o v é p ráce:

Pivovarnický průmysl a pivní cestovní ruch v České republice

Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:

Brewing and beer tourism in the Czech Republic

Kat ed ra:

regionální ekonomie a správy

Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:

RNDr. Josef Kunc, Ph.D.

R o k o b h aj o b y:

2013

Anotace Předmětem diplomové práce „Pivovarnický průmysl a pivní cestovní ruch v České republice“ je zhodnotit a porovnat rozvojový potenciál pivovarnického průmyslu a pivního cestovního ruchu v České republice. Část práce je věnovaná historii pivovarnictví a procesu výroby piva. Detailně jsou zde rozebírány minipivovary a produkty pivního cestovního ruchu v České republice. Hlavní části práce obsahuje kvalitativní rozhovory s odborníky na dané téma. Součástí práce je vyhodnocení dotazníkového průzkumu účastníků pivního cestovního ruchu. V závěru práce je zhodnocení pivního cestovního ruchu v České republice.

Annotation The subject of the submitted thesis, “Brewing and Beer Tourism in the Czech Republic” is to assess and a compare the development potential of the brewing and beer tourism in the Czech Republic. A part of this thesis addresses the history of brewing and the beer production process. Microbreweries and products of the Czech beer tourism are discussed in detail. The main part of the thesis concerns with qualitative interviews with experts regarding the given issue. The thesis also includes an assessment of a questionnaire for beer tourism participants. The last part of this thesis provides an assessment of beer tourism in the Czech Republic.

Klíčová slova Pivovarnický průmysl, pivo, pivní turistika, minipivovary.

Keywords Brewing, beer, beer tourism, microbreweries.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Pivovarnický průmysl a pivní cestovní ruch v České republice vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 13. prosince 2012 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala RNDr. Josefu Kuncovi Ph. D. za jeho čas, přístup, odborné vedení, cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále můj dík patří představitelům odborníků v pivovarnictví za ochotu, čas a vstřícnost při realizaci rozhovorů. V neposlední řadě bych ráda poděkovala Mgr. Petru Heřmanovi za kontakty a pomoc. Poděkování také patří Ing. Michalu Loukotovi, mojí rodině a přátelům, kteří mě podporovali během celého studia a měli se mnou trpělivost. Děkuji také všem respondentům, kteří vyplnili dotazník.

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 7 1

ZDROJE DAT A METODIKA PRÁCE ................................................................................................... 9

2

PIVOVARNICKÝ PRŮMYSL................................................................................................................. 11

3

2.1

HISTORIE PIVA VE SVĚTĚ ......................................................................................................................... 11

2.2

HISTORIE PIVA VE STŘEDOVĚKÉ EVROPĚ................................................................................................. 14

2.3

HISTORIE PIVOVARNICTVÍ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ DO ROKU 1989 .................................................... 14

2.3.1

Mílové právo ................................................................................................................................. 16

2.3.2

Pivovarské cechy ........................................................................................................................... 17

2.3.3

Inovace v pivovarství v Čechách ................................................................................................... 19

2.3.4

Zakládání strojních pivovarů od poloviny 19. století .................................................................... 19

2.3.5

Pivovarnictví během světových válek ............................................................................................ 20

2.3.6

Pivovarnictví do roku 1989 ........................................................................................................... 21

PROCES VÝROBY PIVA ........................................................................................................................ 23 3.1

4

5

SUROVINY PRO VÝROBU PIVA .................................................................................................................. 23

3.1.1

Slad................................................................................................................................................ 23

3.1.2

Chmel ............................................................................................................................................ 24

3.1.3

Voda .............................................................................................................................................. 27

3.1.4

Pivovarské kvasinky ...................................................................................................................... 27

3.2

TECHNOLOGICKÝ POSTUP VÝROBY PIVA ................................................................................................. 28

3.3

DRUHY A TYPY PIV .................................................................................................................................. 29

3.3.1

Svrchně kvašená piva .................................................................................................................... 31

3.3.2

Spodně kvašená piva ..................................................................................................................... 32

PIVOVARNICTVÍ PO ROCE 1989 ........................................................................................................ 34 4.1

OBDOBÍ PŘED TRANSFORMACÍ ČESKÉ EKONOMIKY .................................................................................. 34

4.2

TRANSFORMACE ČESKÉ EKONOMIKY ....................................................................................................... 35

4.3

PIVOVARY ............................................................................................................................................... 35

4.3.1

Velké a stření pivovary .................................................................................................................. 35

4.3.2

Minipivovary ................................................................................................................................. 42

PIVNÍ CESTOVNÍ RUCH ....................................................................................................................... 57 5.1

PIVNÍ LÁZNĚ ............................................................................................................................................ 57

5.2

PIVNÍ CYKLOSTEZKY A STEZKY ............................................................................................................... 58

5.3

PIVOVARSKÁ MUZEA ............................................................................................................................... 60

5.4 6

7

VINAŘSKÝ VERSUS PIVNÍ CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................... 62

ROZHOVORY S EXPERTY ................................................................................................................... 65 6.1

METODY ZÍSKÁVÁNÍ DAT ........................................................................................................................ 65

6.2

ODBORNÍCI VYBRANÍ K ROZHOVORU ....................................................................................................... 65

6.3

VÝSLEDKŮ ROZHOVORŮ A JEJICH INTERPRETACE .................................................................................... 67

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ PIVNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ...................................................... 79 7.1

SOCIODEMOGRAFICKÁ ČÁST .................................................................................................................... 80

7.2

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ..................................................................................................................... 81

ZÁVĚR................................................................................................................................................................. 92 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ ....................................................................... 94 SEZNAM OBRÁZKŮ ...................................................................................................................................... 100 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................................................... 101 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................ 103 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................................................... 104

Úvod Z historického hlediska je pivo společenským, kulturním, ale i ekonomickým a politickým fenoménem.

Jako

lidský produkt

se

značným

podílem

tvořivé

práce,

zapojení

technologických postupů a širokého společenského uplatnění je jedním z nejstarších produktů. V některých starých kulturách má navíc pivo i určitý rituální či duchovní význam, proto je nutno pohlížet na tento fenomén nikoli pouze jako na součást gastronomických tradic, ale jako na něco daleko širšího, co prostupuje tisíciletími, kontinenty, společnostmi všeho druhu a společenskými vrstvami všech úrovní. Proto se rozsáhlá první část práce věnuje historii, aby byl „pivní fenomén“ dobře srozumitelný a správně zasazený v potřebném vývojovém kontextu. První kapitola ukazuje, kam pivo v lidské kultuře patřilo a patří. Dále jak pivo působilo a až do současnosti působí jako spojující společenský prvek, v němž se protínají tradice, zvyky a chování sociálních skupin i celých regionálních celků bez ohledu na stupeň rozvoje společnosti, geografickou polohu, religióznost, politický systém či uspořádání společnosti. Z hlediska procesu výroby piva a technologie lze říci, že pivo je, s ohledem na čas vzniku, jedním z nejdokonalejších běžných lidských produktů, a to i z pohledu dneška. Jen málokterý jiný obecně rozšířený výrobek vyžaduje při produkci tak složité procesy, jako pivo. Ve srovnání s ním je např. výroba chleba či másla daleko jednodušší. Výroba piva navíc vyžaduje v ideálním případě vysoký podíl lidské práce, což z vaření piva činí jev, který je úzce spojen s lidskou prací, tudíž hodnotou, kterou se lidé odlišují od ostatních tvorů. Pivo v naší zemi patří k nejoblíbenějším nápojům a pivní kultura je neodmyslitelně spjata s naší historií. Nejedno důležité rozhodnutí vzniklo takříkajíc „u piva“. Dlouhodobě se držíme na světovém vrcholu v jeho konzumaci na osobu. Pivo patří mezi slabé alkoholické nápoje. Alkohol sice patří do skupiny lehkých drog, ale vzhledem k jeho nízkému obsahu v pivu a staletým zkušenostem v jeho konzumaci lze říci, že pro naši společnost a kulturu má pivo význam sjednocující, spojující chování, postoje, situace a názory lidí napříč všemi demografickými skupinami, udržuje vztah k národní identitě a tradicím, ale současně spojuje obyvatelstvo s většinou ostatního světa. Proto je mimořádně důležité, aby se naše pivní tradice připomínaly, udržovaly a rozvíjely. K tomu samozřejmě přispívají i další obory lidské

7

činnosti, které na pivovarnictví navazují: další výrobní procesy a služby, z nichž se jako velmi zajímavou možností jeví rozvíjející se cestovní ruch – tomu se věnuje pátá kapitola. Z ekonomického hlediska je výroba piva zajímavou, ale zejména stabilní součástí gastronomického průmyslu a příležitostí pro pracovní uplatnění značného množství lidí nejen při výrobě samotného piva, ale hlavně v navazujících službách. V pohostinství, hoteliérství, zábavě a kultuře obecně a již zmíněnému cestovnímu ruchu, zahrnující velké množství volnočasových aktivit a služeb s nimi spojených. Rozvoj malého pivovarnictví je zjevným trendem posledních let, ale jak je z historických dat zřejmé, znamená v podstatě určitý návrat ke stavu, který v našich zemích existoval již ve středověku, tedy návrat k tradičním a stálým hodnotám, které byly z části narušeny v období mezi lety 1948 a 1989, ale přežívaly v paměti národa. Na tomto momentu je zajímavé to, že malé pivovarnictví, v českých a moravských zemích tak tradiční, se začalo rozvíjet asi o dvacet let později, než lze tento trend vysledovat jinde v Evropě, dokonce i v zemích, kde historicky nebylo malé pivovarnictví zdaleka tak rozšířeno, jako u nás; malé pivovary se k nám vrátily teprve tehdy, kdy to umožnilo nové politické a ekonomické prostředí, demokracie a svoboda podnikání, které přinesla sametová revoluce v roce 1989. V páté a šesté kapitole jsou struktura a obsah práce podpořeny kvalitativním šetřením, názory expertů v oboru pivovarnictví a jejich interpretací a kvantitativním průzkumem mezi několika stovkami respondentů. Výsledky šetření přibližují vnímání piva a pivní kultury naší společnosti (experty i běžnými konzumenty), naznačují vztah a postoje k významu piva pro společnost. Dále hledají odpověď na postoj k tradičnímu i modernímu pojetí výroby piva a dalším aktivitám malých pivovarů, spojení piva s turistikou, resp. jeho zapojení do komplexu možností trávení volného času. Cílem práce je zhodnotit a porovnat rozvojový potenciál pivovarnického průmyslu a pivního cestovního ruchu v České republice. Zaměření je z velké části na malé pivovary a minipivovary a jejich aktivity a atraktivity v cestovním ruchu.

8

1 Zdroje dat a metodika práce Diplomová práce je zpracována na základě odborné literatury, studií a pramenů, jež vzhledem k zaměření práce pocházejí primárně z domácího prostředí. Dále bylo využito informací, názorů, poznatků a údajů získaných v rámci řízených rozhovorů s odborníky na téma pivovarnický průmysl a pivní cestovní ruch, a také kvantitativního výzkumu, který proběhl formou dotazníkového šetření. K použitým metodám v diplomové práci patřil sběr a třídění dat, analýza, komparace a následná syntéza poznatků. Metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Vzhledem k logice sledu textu a návaznosti jsou zařazeny dílčí metodické vysvětlivky ke konkrétním kapitolám. Ke stěžejním zdrojům bych zařadila knižní publikaci České pivo od G. Basářové a kolektivu a ročenky Pivovarského kalendáře, který vydává Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Další užité publikace jsou uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. V kapitolách o procesu výroby piva detailně pojednávají odborné literární publikace L. Chládka a G. Salače, dále jsem vycházela z odborných internetových stránek zabývajících se pivovarnickým či potravinářským průmyslem. Transformací české ekonomiky se zabývá L. Žídek a A. Kratochvíle. Pro představení pivovarů, minipivovarů a jejich historii bylo využito rešerší knižních a elektronických zdrojů, neboť nejnovější data a údaje jsou dostupné jen v elektronické formě. Bylo zde užito poznatků a zkušeností autorky z osobních návštěv daných zařízení. Je nutno podotknout, že odborná publikace, která by se zabývala pivním cestovním ruchem, prozatím neexistuje a celkově je tato forma cestovního ruchu na počátku. K důležitým zdrojům dat patřily webové stránky: pivní info, sdružení přátel piva a beerborec, které mi byly nápomocny při vytváření aktuálních seznamů doplňkových služeb a atraktivit pivního cestovního ruchu. Zhodnocení a porovnání rozvojového potenciálu pivovarnického průmyslu a pivního cestovního ruchu proběhlo na základě kvalitativního výzkumu - standardizovaných rozhovorů s odborníky na dané téma. Rozhovory probíhaly osobně, telefonicky či elektronickou formou. Rozhovor se skládal ze třinácti otevřených otázek, kde v případě nejasností byla položena doplňující otázka.

9

Dále byla užita kvantitativní metoda výzkumu, která probíhala formou dotazníkového šetření na téma Pivní cestovní ruch v České republice se zaměřením na malé pivovary a minipivovary. Návratnost dotazníku byla 78 %.

10

2 Pivovarnický průmysl Historie piva sahá ke starověkým kulturám, k Sumerské říši, později m.j. ke starým Řekům i Římanům. Technologie i složení se vyvíjely stovky let a není spolehlivě doložitelné, do jaké míry byla první piva podobná současným. Ve středověké Evropě a zejména na našem území však v několikasetleté historii zaznamenáváme tradici, ze které naše pivovarnictví dodnes vychází a čerpá.

2.1 Historie piva ve světě Pivo je lehce alkoholický nápoj, který je vyroben z chmele, vody a obilného sladu. Je známo, že kvašené nápoje pili lidé odnepaměti a právě pivo patří do trojice nejstarších alkoholových nápojů. Patřila k nim také medovina a datlové víno (pravděpodobně vůbec nejstarší alkoholový nápoj na světě). Na vznik piva z kvašeného ječmene a pšenice existují tři hypotézy, které se ovšem shodují v tom, že pivo vzniklo shodou náhod a nejednalo se o řízený výzkum či vynález. První teorie naznačuje, že pivo vzniklo tak, že kdosi zapomněl nádobu s obilnou kaší mimo obydlí, při dešti se do kaše dostala voda a na horkém slunci kaše po nějaké době vykvasila. Další teorie o vzniku piva říká, že kdosi rozkousal pro nemocného chléb a dal ho do vody - takovýto pokrm zůstal v teple nebo na přímém slunci a jeho osud byl stejný jako v předchozím případě. Modifikace poslední hypotézy spočívá v tom, že v pekárně zůstal ve vodě rozmíchaný díl těsta, který samovolně zkvasil. Náhodnému nálezci tento nápoj nebo spíše kaše zachutnala a tak vzniklo pivo, které se později stalo součástí jídelníčku na celém světě.(CHLÁDEK L., 2007) Území úrodného půlměsíce, tehdejší Mezopotámie, která se rozkládala mezi řekami Eufrat a Tigris (území dnešního Iráku) se pokládá nejen za kolébku civilizace, ale také za kolébku výroby piva. Od tehdejších obyvatel – Sumerů máme první písemné zmínky o pivu, které pocházejí z Hymnu bohyni Ninkasi, (sumerská bohyně piva, zmínka se datuje do doby asi 4000 let před naším letopočtem). Pivo (v sumerštině kaš), bylo připravováno z ječných chlebů a ze sladu ve džbánovitých nádobách s vodou. V tehdejší době ještě nebyl znám chmel. Nahořklá příchuť, kterou známe dnes, se musela pivu dodat jinak, pravděpodobně se tak stávalo pražením chlebů v horkém popelu. Někdy se také do sladu přidávala zelená hořčice nebo sezamová semínka. O jedno století později bylo v Mezopotámii známo již mnoho druhů piv, které se od sebe lišily barvou i obsahem alkoholu. Pivo v té době nebylo tak čiré, jak ho 11

známe z dnešní doby, ale obsahovalo i mechanické příměsi, proto se pilo obilným stéblem (dnešním brčkem). 1 Po rozpadu Sumerské říše kolem roku 2000 před naším letopočtem se ujali vlády v Mezopotámii Babyloňané respektive Chetité. Se sumerskou kulturou převzali i vaření a požívání piva (chetitsky - ,,ikaru“). Toto je doložitelné z tabulek psaných chetitským klínovým písmem, kde se objevují sumerské recepty na vaření piva pocházející z doby asi 3 tisíce let před naším letopočtem. Sumerové tedy ve své době znali slad a pivo vařili.2 Klínové písmo rozluštil roku 1915 Bedřich Hrozný – český orientalista a jazykovědec, který bývá také označován za ,,českého Champolliona“. Jedná se o indoevropskou řeč Chetitů, kterou dokázal Hrozný jako první po tisíciletích přečíst i přeložit. Obrázek 1:Pití piva v Babylonii.

Zdroj: www.pivnidenik.cz

Je zřejmé, že ve starém Babylonu hrálo pivo společensky velmi důležitou roli: v nejstarším známém zákoníku světa – Chamurapiho zákoníku (Chamurapi nejvýznamnější panovník starého Babylonu (1728 – 1686 př.n.l.), je pamatováno na postihy a přísné tresty, které se týkaly čepování piva, hutnosti piva a jeho ceny. Jednalo se například o tyto zákony: Kdo bude míchat do piva vodu, bude utopen v sudu nebo trychtýřem bude lito do něj tak dlouho pivo, dokud nezemře.

1

HOUSER, Pavel. Historie-Mezopotámské počátky. In: Pivní deník [online]. 20.02.2003 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://www.pivnidenik.cz/clanek/352-Historie-Mezopotamske-pocatky/index.htm 2 Libri [online]. 2001 - 2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://libri.cz/databaze/kdo20/search.php

12

Šenkýřka, která si nechá proplatit čepované pivo stříbrem, místo aby přijala ječmen, bude utopena. Tentýž trest čeká šenkýřku, která prodává špatné pivo.

(CHLÁDEK L., 2007, 15 –

16s.) Pivo se stalo též nezbytnou součástí egyptské starověké kultury: zde pivo patřilo společně s chlebem, cibulí a česnekem k základním potravinám. V ikonografii3 se zpravidla zobrazuje výroba piva a chleba společně, což je dáno nepochybně tím, že pivo se v Egyptě vyrábělo kvašením chleba (tato tradice trvá až do současnosti). Suché bochníky sladu se uchovávaly jako trvanlivé zboží a mohly se použít kdykoli k výrově piva i chleba. Pro zvýšení hladiny alkoholu v pivu se přidával med nebo datlová šťáva. Pivo se v Egyptě požívalo buď stejně jako v Mezopotámii trubičkou z hliněných nádob nebo jako filtrované z mělkých šálků. Ve své době rozeznávali Egypťané přes osm druhů piv, některá z nich byla obzvláště silná a jejich cena byla v některých případech stanovena jako hmotnostní ekvivalent zlata. Zdá se, že v Egyptě pivo nabylo postupně i na politickém a ekonomickém významu. Výroba piva se stala samostatným oborem státní správy a stát se stal monopolním výrobcem. 4 Během prvního otroctví v Egyptě nebo druhého v Babylonu poznali pivo i Židé. Postup jeho výroby si vzali s sebou do své země. Pro Židy se stalo pivo (v tehdejší hebrejštině ,,secha“) běžným nápojem. Při jeho výrobě se zde sušil ječmen na prudkém slunci a po jeho rozmačkání a promíchání s vodou se nechal samostatně vykvasit. To byl rozdíl oproti Egypťanům, kteří při výrobě používali pivní chleby rozmočené ve vodě. Pro vylepšení chuti Židé do hotového piva přidávali koření či byliny, například pelyněk či šafrán. Ve střední Evropě patří k nejstarším důkazům o výrobě a pití piva nález amfory, která obsahovala zbytky obilného nápoje z doby asi 800 let před naším letopočtem a nacházela se na území osídleném tehdy starými Germány – dnešní Bavorsko. Pivo se zřejmě vařilo v bronzovém kotli nad ohništěm. Nápoje se posléze dochucovaly dubovým listím, dubovými kořínky nebo myrtou. Tehdejší ,,tekutý chléb“, který obsahoval slad, byl kalný a nevychlazený, musel chutnat podivně, ale o to zřejmější je obecná přitažlivost a návykovost hořkého alkoholického nápoje Na dnešním území Francie se ve středověku pivo vařilo nejen z pšenice, ovsa a ječmene, ale také z prosa a čočky. Přidávaly se do něj i rozličné byliny pro vylepšení chuti, například 3

Obrazopis, nauka o námětech výtvarného umění. VÁŇA, Radim. Archeologie žízně I. Zrození piva [online]. 12.07.2005 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://www.pivnidenik.cz/clanek/908-Archeologie-zizne-I-Zrozeni-piva/index.htm

4

13

puškvorec, pelyněk a šalvěj. Keltové dokonce do piva přidávali látky, které škodily zdraví, mezi nimi námel, strychnin a opium.(CHLÁDEK, L. 2007)

2.2 Historie piva ve středověké Evropě V roce 816 doporučil církevní koncil ve městě Aix la Chapelle klášterům, aby se věnovali zemědělství, rybářství a výrobě piva. Pivo a rybí maso se totiž mohlo konzumovat i v době půstu, který byl v těch časech velmi častý. Nejprve se pivovarství rozšířilo v benediktinských klášterech, jehož mniši – Benediktini, jsou nejstarším mnišským řádem vůbec, posléze se vaření piva dostalo i do jiných mnišským řádů. Každý klášter si připravoval svoje pivo a měl tajné postupy a receptury, kterých si velmi cenil a chránil je. Mezi tehdejší základní suroviny, které se používaly při výrobě piva, byly ječmen a pšenice, oves prý pro výrobu nebyl tak vhodný, protože z něho bolela hlava. Pivo v té době byl spíše bylinný nápoj, protože se do něj přidávalo velké množství bylin a jiných dochucovadel, například borová a březová kůra, jalovec, fenykl, hřebíček, třešňové květy a dokonce i volská žluč. Nejstarší a dosud fungující klášterní pivovar se nachází ve Weihenstephanu u Freisingu (území dnešního Bavorska), tam se také začal poprvé plánovitě do piva přidávat chmel. Jeho pěstování je zde písemně doloženo již v 8. století našeho letopočtu. Zejména v našich a německých zemích se díky klášterním pivovarům používal při výrobě piva chmel, který se pěstoval na klášterních pozemcích. V západní Evropě se začal chmel používat až v daleko pozdější době, kolem 15. století. V čase největšího rozmachu klášterního pivovarnictví některé kláštery dokázaly prodat na 3 000 hektolitrů piva ročně. Zanedlouho poté ale skončil zlatý věk vaření piva v klášterech, protože panovníci začali podporovat měšťanské pivovary, které byly úspěšnější a ekonomicky zdatnější.5

2.3 Historie pivovarnictví v Čechách a na Moravě do roku 1989 V našich zemích je historie vaření piva velmi dlouhá. Nejprve byli na našem území usazeni Keltové, následně bojovní Markomané a dále Kvádové. Ti všichni přípravu piva znali, ale nejvíce se zapsali do naší historie výroby piva Slované, kteří se zde usídlili na počátku 6. století a přinesli do naší vlasti mnoho plodin, mezi kterými nechyběl ani chmel. Téměř do 5

VÁŇA, Radim. Archeologie žízně III.-Pivo ve středověku [online]. 13.09.2005 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://www.homebrewing.cz/clanek/949-Archeologie-zizne-III-Pivo-ve-stredoveku/index.htm

14

desátého století se pivo vyrábělo jen domáckým způsobem, tudíž jeho výroba byla primitivní a pivo chuťově nebylo dokonalé. Ke zlepšení tohoto stavu došlo se zakládáním prvních klášterů. V klášterech fungovala společně pekárna a výroba piva, posléze i výroba vína. Předpokládá se, že prvním klášterním pivovarem na našem území se stal konvent benediktinek u svatého Jiří na Pražském hradě roku 970. Tomuto tvrzení napomáhá také fakt, že od počátku byla výroba piva výslovně ženská práce a patriarchát převzal vaření piva až ve 12. století, kdy se pivo postupně stávalo výhodným obchodním artiklem. Prvním mužským klášterem se stal klášter v Břevnově, který byl založen knížetem Boleslavem II. a pražským biskupem Vojtěchem roku 993.(CHLÁDEK L., 2007) Vojtěch však následně zakázal výrobu piva pod trestem exkomunikace6. Mohlo se tak stát z důvodu nedostatku obilovin pro běžnou výživu, či z důvodu přespřílišné konzumace alkoholu služebníků Božích a ostatních členů církve v diecézi. Až po dvou stoletích byl díky rozhodnutí papeže Innocence IV. zákaz zrušen. Stalo se tak na přímluvu krále Václava I.(BASÁŘOVÁ G. A KOL., 2011) Nejstarším dokladem o pěstování chmele na našem území je nadační listina knížete Břetislava I. (vládl v letech 1034-1055), tou byl v kapitule svatého Václava ve Staré Boleslavi udělen desátek z chmele z dvorů v Žatci a ve Staré a Mladé Boleslavi. Následujícím historickým dokladem, který přímo souvisel s výrobou piva, byla nadační listina knížete Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088. V listině byl zmíněn desátek piva, který byl přidělen kanovníkům vyšehradské kapituly. V té době již nebylo vaření piva jen výsadou kněží, ale tuto činnost mohli provádět i obyvatelé pražského podhradí. Důkazem o tom je listina českého knížete Soběslava I. (1125-1140), z roku 1130. Tento dokument stanovil pivovarníkům povinnost odvádět každý desátý díl chmele kanovníkům7 kapituly8. Nejprve se tak činilo v naturáliích a později v peněžních jednotkách. Zajímavostí je, že tyto platby církvi, byly v Čechách zrušeny až roku 1848.( BASÁŘOVÁ G. A KOL., 2011) Ve 12. a 13. století byla nově zakládána královská a v pozdější době šlechtická města. Ta byla zakládána panovníkovým zástupcem, který si chtěl udržet svůj vliv a loajalitu poddaných tím, že jim udělil privilegium vaření piva, tzv. právo várečné. Tuto činnost mohl provádět každý občan, který vlastnil nemovitost. Právo várečné se tedy nevztahovalo k osobnosti dle

6

Vyloučení z církve. Kněz, který vykonává liturgické funkce v určitém kostele. 8 Sbor kanovníků. 7

15

pozdějšího živnostenského řádu, ale vztahovalo se výhradně k nemovitosti. V případě prodeje nemovitosti právo várečné přešlo na nového majitele. Měšťané toto právo považovali za svoje privilegium a nechtěli dovolovat šlechtě, aby vařila pivo ve svých měšťanských sídlech nebo aby je dovážela ze svých statků.9 Pivovarství takto začalo v mnoha královských městech. K nejstarším se řadí město Svitavy, které bylo založeno roku 1256 a hned od počátku mělo různá privilegia a výsady. Mezi ty hlavní patřilo právo várečné10 a právo mílové, které zakazovalo prodej a výčep piva jiným osobám než svitavským právovárečníkům11 a to v okruhu jedné míle od města.12 Jako další velmi významné město je nutno zmínit Žatec, jeho jméno se poprvé objevuje roku 1004 v kronice Thietmara Merseburského. Roku 1265 král Přemysl Otakar II. městu udělil významná privilegia a Žatec se postupem doby stal významný centrem chmelařské oblasti a tím zůstal až dodnes.13 K dalším důležitým městům, které se zapsaly do pivovarské historie je i královské město České Budějovice a královské město Plzeň.

2.3.1 Mílové právo Pro rozvoj středověkých měst mělo velký význam mílové právo. Později toto právo bylo nazýváno taktéž právem obvodovým. Ve vymezeném okruhu jedné míle od hradeb města nesměl nikdo krom měšťanů provozovat výrobu piva, řemeslo, obchod či jiné městské živnosti. Délka středověké míle byla přibližně 7 500 m (tato hodnota byla zavedena Přemyslem Otakarem II., - do té doby byla hodnota míle v různých místech a dobách rozdílná, zpravidla se pohybovala od 7 do 12,5 km). Pokud občan toto právo porušil, byl tvrdě trestán, přišel o svá měšťanská práva ve svém městě, pivo mu bylo zabaveno a dostal velkou peněžní pokutu. V některých případech ale docházelo k překrývání kompetencí, stávalo se tak v případě, že města ležela ve vzájemné těsné blízkosti. Pak musela být hranice specifikována případ od případu. Mílové právo dostávala postupně všechna královská města. Toto právo bylo zrušeno až císařskými dekrety Josefa II. roku 1788(KODEDA M., 2008)

9

Historie pivovarnictví v České republice [online]. 2010 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.pivnitacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=6 10 Jedno z nejvýdělečnějších a nejdůležitějších středověkých městských práv, které umožňovalo vařit pivo. 11 Majitelé výsady vařit pivo. 12 Historie [online]. 2012 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.pivovarsvitavyzavreny.estranky.cz/clanky/historie/ 13 Město Žatec [online]. 2012 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.zateckypivovar.cz/mesto-zatec.aspx

16

Jak už bylo zmíněno, pivo se nejprve vařívalo podomácku. Zajímavostí je, že se výroba piva a sladu specializovala dle vhodnosti do různých domů v závislosti na jejich poloze, velikosti a zařízení. Dům, ve kterém se vyráběl slad, se nazýval nákladnický dům a dům, ve kterém se pivo vařilo - právovárečný dům. Centralizace výroby piva v městských pivovarech probíhala ve 14. a 15. století formou jakéhosi družstva, na kterém se podíleli právováreční měšťané z vyšších vrstev. Za vlády Otce vlasti Karla IV. se v našich zemích dařilo pivovarství i vinařství. Portrét svatého Václava, který se dříve směl objevovat na korouhvi a na pokladnici jen u cechu vinařů, ale díky Karlu IV. mohli začít ikonu používat i čeští pivovarníci a tato skutečnost platí dodnes. Po Karlu IV. se vlády ujal jeho syn Václav IV., který začal sám porušovat mílové právo a nechával si přivážet na svůj dvůr například pivo svídnické, protože mu chutnalo lépe než pražské. Následníci Zikmund a Vladislav Jagellonský poskytovali mílové právo dalším městům. V té době získalo mílové právo například město Stříbro, Tábor či Mýto. V té době však začaly sváry mezi šlechtou a měšťany. Šlechta se jala zakazovat měšťanům používat majetek, který měli zapsaný v zemských deskách, a ve svých poddanských městech začala také budovat pivovary. Měšťané v královských městech šlechtě opláceli stejnou mincí, a pokud si šlechta chtěla koupit dům v takovém městě, bylo jí to všemožným způsobem znemožňováno. Celý svár se vyřešil až roku 1517 takzvanou Svatováclavskou smlouvou, která opravňovala šlechtu vařit si vlastní pivo pro svoji potřebu, ale bylo jí zakázáno toto pivo přivážet a prodávat o výročních trzích. O tuto restrikci se zasloužil král Ludvík Jagellonský.(CHLÁDEK L. 2007) Propinační právo bylo založeno v 16. století a jednalo se v něm o povolení každému statku, který byl zapsán v zemských deskách, zakládat v určitém místním okruhu pivovary. Nejprve propinační právo obdržela královská města, následně šlechta a další obce. Města tak mohla vybírat poplatky za dovoz cizího piva do obce. Propinační právo u nás fungovalo až do roku 1848, poté si mohl každý, kdo zaplatil poplatek 5 000 zlatých, zřídit vlastní pivovar. Definitivně bylo propinační právo zrušeno roku 1869. Tím byl poskytnut prostor pro zakládání družstevních a akciových pivovarů. (KODEDA M., 2002)

2.3.2 Pivovarské cechy Cechem se rozumí středověké a raně novověké řemeslnické sdružení, které mělo na starost dohlížet na cenu a jakost výrobku, na výchovu pokračovatelů – učedníků, kteří potom skládali 17

mistrovské zkoušky. Cech také hájil zájmy a práva svých členů, když někdo nebyl řádným členem cechu, bylo mu zakazováno provozovat své řemeslo. Jistě každý z nás slyšel o cechu bednářů, ševců či soukeníků. I v dnešní době se s cechy můžeme setkávat, dokonce mají i své webové stránky, je to například Cech klempířů, pokrývačů a tesařů České republiky. Cech měl také plnit funkci sociální, reprezentativní a v dřívějších dobách i funkci náboženskou. Vznik cechů se datuje v královských městech hlavně od 13. do 15. století, až později toto uskupení začalo vznikat v menších městech. Jejich rušení však začalo v druhé polovině 18. století a v 19. století. Cechy totiž bránily inovacím, technologickému rozvoji a k vytváření konkurenčního prostředí.14 Na konci 13. století tvořili v oboru pivovarnictví cech jen sladovníci, v té době totiž ještě nebylo vaření piva uvedeno jako řemeslo. V představenstvu cechu byli zkušení a majetní měšťané. Dále se z nich zformulovaly řády, které určovaly podmínky pro vstup do cechu. Řády mohly stanovovat množství piva, které mohou jednotliví měšťané uvařit, prováděly dozor nad kvalitou vyrobeného piva, regulovaly ceny piva a ceny surovin na jeho výrobu potřebných a reprezentovaly toto řemeslo na slavnostech města, v městských radách apod. Časem byli do cechů přijímáni pivovarníci a pivovarská chasa. Nejstarší dochovaný cechovní řád vznikl v Brně roku 1353. Patronem pivovarníků je Gambrinus, který měl podle legendy vynalézt pivo. Ve skutečnosti se však jednalo o brabantského panovníka a předsedu bruselského sladovnického cechu v druhé polovině 13. století. Jeho skutečné jméno bylo Jan I. – Jan Primus a byl nejčastěji zobrazován jako sedící na sudu piva s plnou sklenicí pěnícího moku v ruce. Čeští sladovníci a posléze i pivovarníci mají za svého patrona svatého Václava. Dalším symbolem sladovníků a pivovarníků byla ferule, jakási schránka z tvrdého dřeva ve tvaru plácačky, která se používala k pasování sladovníka na mistra a do jejíž dutiny se také uschovávaly důležité listiny. (BASÁŘOVÁ G. A KOL., 2011)

14

WINTER, Zikmund. Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v 14. a 15. století [online]. Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1906 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=1034

18

Obrázek 2: Ferule sladovnického cechu duchcovského.

Zdroj: www litvinov.sator.eu

2.3.3 Inovace v pivovarství v Čechách František Ondřej Poupě (1753 – 1805) byl reformátorem českého piva a věhlasným sládkem. Sládkem se vyučil ve Velké Bíteši a jeho pracovní začátky se váží k městu Třebíč. F.O. Poupě strávil mnoho let na zkušené ve světě.(STANĚK J., 1998) Když se vrátil do vlasti, jeho zářná kariéra začala vítězstvím v konkursu na post sládka v Brně. Jako první začal zavádět kvalitativní metody pro stanovení jakosti sladu a chmele, zabýval se navrhováním plánů pivovarů a k jeho největším zásluhám patří sestrojení pivní váhy, která byla předchůdcem hustoměru a zavedení teploměru do procesu výroby sladu a vaření piva. Díky němu se dobrá pověst o českém pivovarnictví rychle šířila po celém světě.15

2.3.4 Zakládání strojních pivovarů od poloviny 19. století České pivovarnictví zažilo velký útlum během třicetileté války (1618 – 1648) a po také bitvě na Bílé hoře, která se odehrála roku 1620. Mnoho pivovarských budov bylo zničeno, pobořeno a pivovarské propriety byly rozkradeny či rozbity. Situace v pivovarnictví byla bez

15

BĚLOHOUBEK, Antonín. Život a působení Františka Ondřeje Poupěte [online]. Praha: V komisi knihkupectví Fr. Řivnáče, 1878 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/1249536

19

nadsázky katastrofální, nastal velký útlum. Nejprve se z krize dostávaly pivovary klášterní a následně ty panské, městské pivovary se začaly zvedat ze dna až na začátku 19. století. V polovině 19. století vzniklo sladařství a pivovarnictví jako průmyslové odvětví. Malé pivovary, kde převládala řemeslná výroba a bylo zde nedokonalé a primitivní zařízení, již neměly místo na trhu a byly rušeny a zavírány. Díky průmyslovému boomu, který u nás propukl v 30. letech 19. století, se nově zakládají městské a akciové strojové pivovary, které přecházely na výrobu piva ze svrchního kvašení na spodní. Důležitým milníkem bylo založení Měšťanského pivovaru v Plzni roku 1842, který jako první začal se spodně kvašeným pivem. V průběhu čtyřiceti let přešla většina moravských a českých pivovarů na spodně kvašenou výrobu piv. Jako poslední upustil od svrchně kvašených piv, dnes již neexistující, pivovar Krupka, který tak učinil roku 1884. Roku 1859 pivovarské cechy zrušily svoji činnost. Česká piva získávala v zahraničí velkou oblibu, nejednalo se jen o piva z plzeňského Prazdroje, ale úspěch mělo i pivo z Litoměřic či z Českých Budějovic. Slávu ovšem nesklízelo jen české pivo, ale i české ruce, práce a řemeslný um: velký zájem byl o české sládky a o vývoz a stavbu sladoven a pivovarů českými firmami do zahraničí. S českým zařízením pivovarů bylo možno se setkat ve více než třinácti evropských zemích a v Jižní Americe. (BASÁŘOVÁ G., A KOL., 2011)

2.3.5 Pivovarnictví během světových válek Během první světové války byla výroba piva omezována, a to z důvodů odvedení mužůpivovarníků na frontu. Pivovary musely odevzdat svá hospodářská zvířata (koně, voly) na frontu. Z důvodů nedostatku surovin bylo pivovarům zabavováno zařízení, které bylo vyrobeno z bronzu, mosazi a mědi, které pak bylo přetaveno v to, co armáda potřebovala. Před první světovou válkou byl počet pivovarů na našem území 648, po ní jen 526 pivovarů. Co však kleslo o mnoho více než počet pivovarů, byl jejich výstav (produkce). Z 11 milionů hektolitrů piva klesl na tristních 1,5 milionů hektolitrů. Roku 1920 bylo v naší zemi v provozu přibližně 560 pivovarů, které vyráběly přes pět milionů hektolitrů piva ročně. V tomto čísle je zahrnut i export piva, které se vyváželo hlavně do Německa. Vlivem následné světové hospodářské krizi (u nás roky 1933 – 1937) klesl počet fungujících pivovarů na 336, jejich celkový výstav činil 7,3 milionu hektolitru piva. Na konci krize 20

nastalo relativní oživení a roku 1938 byl výstav piva téměř 9 milionů hektolitrů. V té době proběhla i modernizace sladoven a pivovarů a koncentrace výroby piva do větších pivovarů. To se však již blížila druhá světová válka, které předcházelo zabírání Sudet. Tím české pivovarnictví přišlo o 121 pivovarů, mnoho chmelnic a také skláren a uhelných dolů, které se nacházely v pohraničí a zajišťovaly dodávku energií a skla do pivovarů. Během druhé světové války samozřejmě klesal výstav piva, mnoho sladoven i pivovarů bylo zavřeno a suroviny byly na přídělový systém. Pivo se vyrábělo nízkostupňové – jako dnešní nealkoholické. Vlivem nedostatku ječného sladu se muselo k výrobě používat mnoho náhražek. Výjimkou byl jen plzeňský Prazdroj, protože část svého výstavu dodával německé armádě. V průběhu války bylo bombardováno mnoho měst a mezi postiženými byly i pivovary v Ostravě, Chebu, bombardován byl i plzeňský Prazdroj a Gambrinus. Několik sladoven vyhořelo. (CHLÁDEK. L., 2007)

2.3.6 Pivovarnictví do roku 1989 Po druhé světové válce byly dekretem prezidenta republiky ze dne 24. října 1945 znárodněny všechny pivovary, které měly v roce 1937 výstav piva vyšší 150 tisíc hektolitrů piva a byly přetransformovány na národní podniky. Jednalo se o Staropramen, Velké Popovice, Prazdroj, Budvar a Starobrno. Nově vzniklé národní podniky fungovaly pod sdružením celostátního ústředního orgánu pro průmysl pivovarský, který nesl název Československé pivovary, n. p. a sídlil v Praze. Vyhláškou ministra výživy roku 1947 byly zřízeny další národní podniky, do kterých patřily pivovary ve městech Trutnov, Česká Lípa, Vratislavice, Opava, Znojmo, Hanušovice, Most, Cheb a Ostrava. Na základě dalšího dekretu vznikly i státní pivovary, kde byl výhradním vlastníkem stát. Šlo o ty pivovary a sladovny, které byly zabaveny velkostatkářům a následně spadaly pod ministerstvo zemědělství. Jednalo se o 29 pivovarů, 1 obchodní sladovnu a 1 výrobnu sladových výtažků. Mezi nejznámější pivovary v tomto výčtu patří pivovary Krušovice a Svijany. Roku 1948 byly znárodněny všechny pivovarské a sladařské podniky. V následujících letech byly koncentrovány všechny státní, městské a družstevní pivovary do jednoho ústředního orgánu. Všechny sladovny, které vyráběly na export, byly téhož roku zařazeny pod vedení podniku Obchodní sladovny, n. p., který měl sídlo v Olomouci.

21

Po roce 1948 byly na denním pořádku neustálé změny v centrální organizaci, které řídily výrobu piva a sladu. Měnil se počet a názvy podniků obchodních sladoven, aby byly nakonec tyto zařízení roku 1960 zaštítěny Obchodními sladovnami, n. p., v Prostějově, v rámci organizace Pivovary a sladovny, generální ředitelství, Praha. V letech od roku 1975 byly naše pivovary a sladovny rozčleněny do regionálních národních podniků a byly sem začleněny také vinařské závody a výroba nealkoholických nápojů. Generálním ředitelstvím bylo řízeno 12 národních podniků, do kterých patřily: Pražské pivovary, n. p., Praha, Středočeské pivovary, n. p., Velké Popovice, Jihočeské pivovary, n. p., České Budějovice, Západočeské pivovary, n. p., Plzeň, Severočeské pivovary, n. p., Louny, Východočeské pivovary, n. p., Hradec Králové, Jihomoravské pivovary, n. p., Brno, Severomoravské pivovary, n. p., Přerov, Obchodní sladovny, n. p., Prostějov, Nealkoholické nápoje, n. p., Olomouc, České vinařské závody, n. p., Praha, Moravské vinařské závody, n. p., Mikulov. Až do roku 1989 toto zřízení vydrželo beze změn. (BASÁŘOVÁ.G., a kol., 2011) V období socialismu se do obnovy pivovarů a sladoven minimálně investovalo, přestože toto odvětví generovalo velký zisk a bylo významným zdrojem devizových peněz. Výsledně bylo české pivovarnictví značně technicky zaostalé, zařízení se neobnovovalo a do výzkumu dostávaly jen zanedbatelné finanční prostředky. Opravovalo a rekonstruovalo se jen to, co bylo bezpodmínečně nutné a co by bezprostředně ohrožovalo výrobu. Díky těmto krokům bylo české pivovarnictví téměř na 50 let zakonzervováno a pomohl mu až příchod demokratického zřízení po pádu železné opony roku 1989.16

16

Historie vaření piva v Čechách [online]. 2011 http://www.zateckypivovar.cz/historie-vareni-piva-v-cechach.aspx

22

[cit.

2012-03-10].

Dostupné

z:

3 Proces výroby piva Pivo se řadí ke slabě alkoholickým nápojům, který je vyráběn z chmele, obilného sladu a vody za účasti mikroorganismů, tak zvaných pivovarských kvasinek.(BASÁŘOVÁ G. A KOL., 2010) V našich zemích se tradičně užívá především technologie spodního kvašení, ale s rozvojem malého pivovarnictví a také se zvyšováním efektivity produkce do našich pivovarů vrátila i druhá technologie, tedy svrchní kvašení. Tradiční české ležáky jsou doplňovány produkcí speciálních piv a piv, u nichž se užívá zahraničních technologií.

3.1 Suroviny pro výrobu piva 3.1.1 Slad Slad je možno popsat jako za specifických podmínek naklíčenou a usušenou obilovinu. Ve starších dobách bylo pivo připravováno z různorodých obilovin, nejvíce však z ječmene setého, z kterého se slad vyrábí dodnes. Ten si také každý pivovar pro svoji potřebu vyráběl sám a jeho přebytky prodával či vyvážel. V polovině 19. století byly zakládány samostatné sladovny, které slad prodávaly domácím pivovarům, též exportovaly do zahraničí. Vyrábí se zejména dva typy sladu, světlý slad plzeňského typu, který slouží k výrobě světlého piva a slad tmavý – mnichovského typu, který je určen pro výrobu tmavých piv. Méně je využíváno speciálních sladů, které slouží k podtržení specifických vlastností světlých a tmavých piv. Pro výrobu piva jsou v drtivé většině využívány slady z jarních ječmenů. Ozimní ječmeny se používají jen alternativně při malé sklizni ječmene jarního.(BASÁŘOVÁ G. A KOL., 2010) Světlý slad plzeňského typu je vhodný pro výrobu světlého, speciálního a lehkého piva. Tento slad bývá charakteristický příznivým extraktem, dostatečnou enzymatickou silou a nízkou barvou. K snadnému zpracování ve varně je nutnost dokonalého zcukření rmutu, snadné scezení sladiny a nízká barva po povaření. Hotový slad obsahuje přibližně 4 % vody. Tmavý slad, který je používán pro výrobu tmavých piv, je nazýván sladem mnichovského či bavorského typu. Tento slad je charakteristický výrazným aroma a vysokou barvou, kdy

23

ječmen je nakličován delší dobu (o 2 dny déle) při vyšší teplotě a má vyšší obsah vody.(KOSAŘ K. a kol., 2000) Parametry sladovnického ječmene by měly být následující: výnos zrna cca 7 tun/ha, počet zrn v klasu 18 – 20, délka vegetační doby kolem 100 dní, obsah škrobu přibližně 60 %, obsah bílkovin 11 %. Ječmen obsahuje přibližně 85 % sušiny a zbytek je tvořen vodou. Slad je vyráběn z ječmene, který zraje čtyři až pět týdnů v silech. Nejprve se ječmen předčistí namočením v náduvnících17, pak ječmen klíčí, dříve se tak odehrávalo na humnech18 a nyní k tomu slouží bubnová či skříňová klíčidla, Saladinovy či Lausmanovy skříně, poté následuje sušení naklíčeného sladu na hvozdu. Nejprve se naklíčený slad předsuší při teplotě vzduchu, která dosahuje kolem 60 stupňů Celsia, následně se dosušuje při teplotách 80 – 105 stupňů Celsia. Jak bylo zmíněno výše, světlý slad se suší při nižší teplotě do 85 stupňů Celsia a tmavý slad při vyšší teplotě, která se pohybuje přes 100 stupňů Celsia. Setkat se můžeme i se speciálními slady, které se hvozdí při vyšších teplotách až 180 stupňů Celsia. Po hvozdění19 se slad zbavuje prachu, poškozeného zrna a kořínků. Následně je usušený slad přemístěn do sila, kde se nechá před dalším zpracováním odležet.(CHLÁDEK L., 2007) Obrázek č. 3: Schéma výroby sladu.

Zdroj:vladahadrava.xf.cz/napoje.html

3.1.2 Chmel Chmel jako plodinu pro výrobu piva používali Slované již 1 500 let před naším letopočtem. Chmel patří mezi rostliny dvoudomé, má tedy květy samičí a samčí na různých rostlinách. Květenství bez oplození, takzvané samičí, je určeno k výrobě piva. Rostlina může být stará až pár desetiletí, plnou plodnost si drží až 25let, poté se její plodnost snižuje. Rostlina chmele je 17

Kovové, většinou válcové nádoby s kuželovým dnem. Místnost ke skladování sladu v pivovaru či sladovně. 19 Řízený proces šetrného sušení zeleného sladu. 18

24

známa ve třech druzích20 - k prvnímu z nich se řadí chmel otáčivý, který zahrnuje poddruh chmel evropský, který se pěstuje v mírném pásmu na obou polokoulích. Chmel evropský (Humulus lupulus var. europeus) je čeledi konopovité (Cannabaceae), k výrobě piva se používají chmelové hlavy samičích rostlin. Typickou nahořklou chuť piva poskytují kyseliny, které jsou obsaženy ve chmelu, pomáhají též k tvorbě charakteristického aroma, působí jako srážecí činidlo při vylučování vysokomolekulárních dusíkatých látek mladiny, ovlivňují pěnivost a mají baktericidní a konzervační účinek. Tyto kyseliny jsou děleny na alfa-hořké kyseliny a beta-hořké kyseliny.(CHLÁDEK L., 2007) Chmelové hlávky jsou složeny ze stopky, vřeténka, pravých a krycích listenů, při oplození navíc obsahují pecku jinak řečené semeno. K pivovarsky nejcennějším složkám chmele se řadí silice a chmelové pryskyřice, které obsahují pryskyřičná zrnka lupulinu, který je při zrání chmele na vnitřní straně listenů vylučován. Chmel patří k rostlinám, které mají rády vlhko a světlo. Pro pěstování jsou vhodné jílovitohlinité až hlinité půdy. Světlo je u něj vyžadováno hlavně v době zrání, které je důležité pro dobrý vývoj květenství v hlávku. Průměrné roční teploty mezi 8 až 10 stupni Celsia jsou pro chmel nejvhodnější. V naší zemi chmel dozrává na konci srpna a je potom strojně sklízen a suší se. Kdyby tomu tak nebylo, ztratil by původní barvu, vůni a lesk a lehce by se zapařil a zplesnivěl by. V chmelových hlávkách po sklizni je obsaženo 72 až 82 % vody a sušením se musí snížit na 8 %. Nejčastěji je chmel sušen v komorových žaluziových sušárnách při teplotě, která nesmí přesáhnout 50 stupňů Celsia. Po sušení se chmel skladuje na půdách, kde přijímá vzdušnou vlhkost, a tím zvýší obsah vody na 11 %. Následně se chmel třídí, lisuje do žoků a je odesílán na další zpracování nebo je exportován přímo do pivovarů. V České republice je pěstování chmele kontrolováno zákonem a podzákonnými normami. Jsou zde povoleny tři pěstitelské oblasti, které jsou vymezeny Zákonem o ochraně chmele č. 68/2000 Sb. a vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR č. 318/2000 Sb. V Čechách to jsou oblasti Žatecko a Úštěcko a na Moravě to je oblast Tršicko u Olomouce.(KOSAŘ K. A KOL., 2000)

20

Chmel otáčivý, chmel japonský, chmel junnanský.

25

Obrázek 4: Mapa chmelařských oblastí.

Zdroj: http://www.pivni-tacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=4

Na základě Nařízení Komise č.503/2007 ze dne 8. května 2007 bylo označení Žatecký chmel (PDO) zapsáno do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. V rámci Evropské Unie se jedná o první udělené označení týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělskému nebo potravinářského výrobku.21 Obrázek 5: Chmel.

Zdroj: www.uroda.cz

21

Žatecký chmel [online]. 2007 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.zateckychmel.eu/index_cz.html

26

3.1.3 Voda K základním surovinám, které se používají k výrobě piva, patří voda. Voda, která se používá k vaření piva, se nazývá varní voda. Spotřeba vody v pivovarech mnohokráte převyšuje objem vyrobeného piva. K výrobě jednoho piva se spotřebuje 7 – 12-ti litrů vody, tato spotřeba závisí na velikosti a technickém stavu pivovaru. Dříve se pivovary stavěly v blízkosti vodního zdroje, ať už se jednalo o břehy řek, rybníky nebo potoky, nebo na místech, kde byly studně se silnými prameny. Důležitým parametrem vody pro pivovarské účely je její tvrdost. Voda, která se používá pro vaření piva, musí mít kvalitu pitné vody dle legislativy. Voda, která je přechodné tvrdosti a má nižší podíl hořčíků je vhodná pro výrobu světlých piv, tvrdší voda se používá spíše pro tmavá piva. Vární voda by neměla obsahovat velké množství dusičnanů, manganu a železa a také chlor a alkalické uhličitany.(CHLÁDEK L., 2007)

3.1.4 Pivovarské kvasinky Pivovarské kvasinky jsou řazeny mezi jednobuněčné houby (Fungi), což jsou nižší rostliny bez chlorofylu. Patří do třídy hub vřeckatých (Ascomycetes) a do čeledi Saccharomycetaceae a rodu Sacchromyces. K pivovarským kvasinkám jsou v současné době řazeny dva druhy, mezi ty patří kvasinky svrchního kvašení (Saccharomyces cerevisce Hansen) a kvasinky spodního kvašení (Saccharomyces uvarum). Tyto kvasnice mají různé vlastnosti a od toho je odvozeno rozdílné technologické užití. Kvasinky svrchního kvašení jsou používány především při výrobě pšeničných piv. Kvasinky kvasí při teplotě od 15 do 23 stupňů Celsia, při teplotě 10 stupňů Celsia a nižší se kvašení zastavuje. Při kvašení jsou na hladinu vynášeny kvasící mladiny, které na ní tvoří hustou pěnu, tzv. deku, která se následně musí odstranit. Toto kvašení používají pouze některé minipivovary nebo restaurační minipivovary. Kvasinky spodního kvašení se používají především pro piva plzeňského typu. Kvasinky se při kvašení shlukují a pak klesají ke dnu, kde sedimentují. Kvašení probíhá při nižších teplotách než svrchní kvašení. Teplota kvašení je v rozmezí od 8 do 14 stupňů Celsia.(CHLÁDEK L., 2007)

27

3.2 Technologický postup výroby piva Výroba piva se rozděluje na výrobu sladu viz výše v této kapitole a výrobu piva. Tento proces je velmi náročný na kvalitu všech surovin i zařízení ať už se jedná o varnu, kvasírnu, sklep či stáčírnu. Důležitou a nedílnou součástí toho všeho je hygiena veškerých prostor. Rámeček č. 1: Na 1hl piva je potřeba přibližně 20 kg sladu a 300 gramů chmele. Spotřeba vody na 1hl piva činí 8hl vody, do které se započítává čištění tanků a jiných přepravních nádob a veškerá sanitace. 22

Vyluhováním rozemletého sladu v teplé vodě začíná vaření piva: to se děje, za stálého míchání ve vystírací kádi. Tímto procesem dochází ke zcukřování vystírky, která se ještě zesiluje rmutováním - jinak řečeno přečerpáním části vystírky do rmutového kotle, zahřátím do bodu varu a následným zpětným přečerpáním. Rmutování je opakováno dvakrát až třikrát. Tímto procesem stoupá celková teplota vystírky na 55 stupňů Celsia, a tak se podporuje činnost enzymu diastázy23. Škrob se přibližně z 80 % přemění na sladový cukr, zbylá procenta zůstanou v podobě dextrinů, které ovlivňují plnost chuti - takzvanou chlebnatost piva. Po rmutování se vystírka filtruje ve scezovací kádi. Při tomto procesu vzniká sladina, která je v této fázi sladkou a nevzhlednou tekutinou a dále vzniká sladové mláto. V mladinovém kotli vařením chmele se sladinou vzniká mladina, do té se z chmele vyluhovaly pryskyřičnaté a hořké látky, které dodávají pivu chuť, vůni a stálost pěny. Následně se mladina chladí, zbavuje se hořkých kalů, dochlazuje se a přečerpává do spilky, ve které probíhá kvašení piva. To je uskutečňováno v otevřených nádržích, které dosahují obsahu až 200 hektolitrů a za teploty 5 stupňů Celsia. Po zakvašení pivovarskými kvasnicemi nastává přibližně týdenní proces, který je rozdělen na zaprašování – bílé a hnědé proužky a propadání piva – dle stavu pěny na hladině. V ležáckých sudech nebo velkých tancích se probíhá dokvašování piva. Děje se tak za teploty kolem 2 stupňů Celsia. Během tohoto procesu pivo dozrává, sytí se oxidem uhličitým a nabývá svých typických vlastností. U běžných piv trvá dokvašování přibližně 1

22 23

Výroba piva [online]. 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://brnopivovar.hotelpegas.cz/vyroba-piva/ Štěpí škrob.

28

měsíc, u ležáků 3 měsíce a exportním pivům trvá dokvašování i více než půl roku. Následně je pivo filtrováno a směšováno. Filtrací a pasterizací je prodlužována doba životnosti piva.(SALAČ G., 2001) Obrázek 6: Schéma výroby piva.

Zdroj: http://vladahadrava.xf.cz/napoje.html

3.3 Druhy a typy piv Označení druhů piv se měnilo dle koncentrace extraktu původní mladiny, které bylo určováno výpočtem obsahu alkoholu a skutečného extraktu a udávala se v hmotnostních procentech. Dle toho se rozdělovala piva na výčepní, která byla do 10 % hm., ležáky od 11do 12,5 % hm. a piva speciální, která byla nad 12,5 % hm. U stupňovitosti piva byl důležitý i obsah alkoholu, který byl udáván v objemových procentech (% obj). Roku 1997 byla dle zvyklostí Evropské unie rozdělena piva dle barvy na čtyři skupiny, které se dělí podle extraktu mladiny před zakvašením, dle obsahu alkoholu a způsobu konečné úpravy na 11 podskupin, které byly určeny §12 oddíl 3 vyhlášky číslo 335/1997 Sb. Zákona číslo 111/1997 Sb.

29

Skupiny piv se dělily na piva světlá, polotmavá, tmavá a řezaná. Podskupiny se rozdělovaly na ležáky, speciální piva, portery, piva se sníženým obsahem alkoholu, piva se sníženým obsahem cukru, piva pšeničná, piva nealkoholická, piva bylinná a piva lehká. 24 Členění piva na druhy, skupiny a podskupiny Druh a) Pivo b) Nápoj na bázi piva Skupiny piva a) Stolní pivo – vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny do 6% hmotnostních včetně. b) Výčepní piva – vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 7 až 10% hmotnostních. c) Ležák – pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11 až 12% hmotnostních. d) Speciální piva – vyrobená převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 13% hmotnostních a vyšším. e) Porter – je tmavé pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 18% hmotnostních a vyšším. f) Pivo se sníženým obsahem alkoholu – pivo s obsahem alkoholu nejvýše 1,2% objemovým. g) Nealkoholické pivo – pivo s obsahem alkoholu nevýše 0,5% objemovým (0,4% hmotnostních) Nápoje na bázi piva se dělí na tyto skupiny: a) Kvašený sladový nápoj b) Míchaný nápoj z piva

24

Typy a druhy Českého piva [online]. 2011 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.pivni-tacky.cz/opivu/index.php?clanek=5

30

Skupiny piva se dále člení na podskupiny: a) Pšeničné pivo – pivo vyrobené s podílem extraktu z použitého pšeničného sladu vyšším než jedna třetina hmotnosti celkově dodaného extraktu. b) Pivo z jiných obilovin – pivo vyrobené s podílem extraktu z použitého sladu jiné obiloviny než ječmene či pšenice vyšším než jedna třetina hmotnosti extraktu c) Kvasnicové pivo – pivo vyrobené dodatečným přídavkem čisté kvasničné kultury nebo podílu rozkvašené mladiny do hotového piva. d) Ochucené pivo – pivo vyrobené s přídavkem látek určených k aromatizaci, potravních doplňků, potravin nebo surovin s vlastním aroma, lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů. Obsah alkoholu pocházející z lihovin a ostatních alkoholických nápojů nesmí přitom překročit obsah alkoholu v původním pivu. 25

3.3.1 Svrchně kvašená piva Zde je uvedeno několik základních typů svrchně kvašených piv. Ale – pivo s vyšší hořkostí, hluboce prokvašené a nabízí celou paletu barev. Patří mezi středně silná až silná piva. Někdy mívá ovocnou příchuť a dá se přiřadit k typickému anglickému pivu. Toto pivo se dělí do skupin dle hořkosti a barvy.

26

V naší zemi toto pivo produkuje

např. Pivovarský dvůr Zvíkov, který vyrábí Zvíkovský Pale Ale. Technologický postup výroby je takový, že je zde zkráceno rmutování, jsou vysoké teploty kvašení a jen krátké dokvašování. Říz je u tohoto piva nižší, pěna je odlišná, než je v České republice obvyklé. 27 Stout – pivo s tmavě červenou až černou barvou, přidává se do něj karamelový cukr. Má typickou nahořklou chuť. Vyráběna jsou především v Irsku a Anglii. Jeho představitelem je pivo Guiness a u nás je to např. Zvíkovský Stout. Pšeničné – známé i pod názvem Weizenbier nebo Weissbier. Patří ke středně silným pivům, která jsou vyráběna za použití pšeničného sladu. Je méně hořké, má nakyslejší chuť, je vysoce sycené CO2 a má výrazné aroma po banánech. Vyrábí se jak kvasnicové, tak filtrované.

25

Vyhláška Ministerstva zemědělství ze dne 12. prosince 1997, kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb. In: Sbírka zákonů ČR. 2000. 26 Typy a druhy Českého piva [online]. 2011 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.pivni-tacky.cz/opivu/index.php?clanek=5 27 A co pivo? [online]. 2008 [cit. 2012-03-9]. Dostupné z: http://www.pivovarzvikov.cz/a_co_pivo_zvikov.aspx?culture=cs-CZ

31

Hlavním producentem je Německo.(CHLÁDEK L., 2007) V České republice se tento typ piva vaří například v minipivovaru U krále Ječmínka v Prostějově.28 Trrapist – pivo vyráběné od 13. století v klášterním pivovaru Trappe ve Francii. Po Francouzské revoluci museli mniši uprchnout a usídlili se v Čechách v Buštěhradu a v Kladrubech u Stříbra, takže se toto pivo vyrábělo i u nás. Císař Josef však trapisty vyhnal, ti se posléze uchýlili do Holandska a Belgie. Nyní se trapist vyrábí jen v šesti trapistických klášterních pivovarech. Pivo se vyznačuje vysokou hořkostí, nakysle ovocnou chutí a má tmavě měděnou barvu. U nás se toto pivo vaří v jediném pivovaru - Klášterním pivovaru Želiv v ČR. Jedná se o pivo Drslav, které je silné, kvasnicové a nefiltrované.29

3.3.2 Spodně kvašená piva Pils – patří ke světlým pivům, je chuťově plné a má mírně drsnou hořkost. Tento druh piva byl poprvé uvařen roku 1842 v Měšťanském pivovaru v Plzni a dle Plzně (německy Pilsen) je také pojmenován. Patří k nejrozšířenějším druhům piva a v České republice také nejvíce produkovaným. Marzen – v překladu Březňák. Je vyráběno jen sezónně, převážně v měsíci březnu. Jeho původ má dvojí výklad. První říká, že se jednalo o silnější pivo, které se pilo na posilněnou koncem dlouhé zimy. Podle druhé verze se jednalo o pivo, které vytěžovalo výrobní kapacitu v nejméně exponovaném období a konzumovalo se v létě, kdy pivovar nestačil tak rychle vyrábět nové pivo. Silné a jantarově zbarvené pivo, které má výraznou plnou chuť. Občas se dodává přídavek nakouřeného sladu. U nás se vyrábí např. v Pivovarském domě v Praze vždy od března do konce dubna. 30 Bock – patří k velmi silným světlým či tmavým pivům, která mají sladko-hořkou chuť. Celosvětově se vyrábí málo, jen v Německu je tomu naopak. Pivo, ve kterém je koncentrace

28

Pivovar a restaurant U krále Ječmínka [online]. 2008 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.pivovary.info/prehled/jecminek/jecminek.htm 29 Klášterní pivovar Želiv [online]. 2011 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://pivni.info/news/klasterni-pivovarzeliv/ 30 Naše piva na čepu [online]. 2008 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://gastroinfo.cz/pivodum/index.php?content=nabidkapiv

32

mladiny vyšší než 18 %, se nazývá Doppelbock. V České republice je pivo zastoupeno Májovým kozlíkem v Pivovarském domě v Praze.31

31

Typy a druhy Českého piva [online]. 2011 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.pivni-tacky.cz/opivu/index.php?clanek=5

33

4 Pivovarnictví po roce 1989 Po roce 1989, podobně jako v dalších ekonomických odvětvích, nastaly v pivovarnictví výrazné změny. Pivní průmysl navázal na skvělé tradice a díky svobodnému podnikatelskému prostředí, přílivu investic jak od soukromých osob, tak ze strany nadnárodních společností a snadnějšímu přístupu k moderním postupům a technologiím zůstává pivovarnictví velmi důležitou součástí české ekonomiky. Rozvoj pivovarnictví se sice neodráží přímo ve zvyšování produkce, ale spíše v kvalitě a rozmanitosti. Přispívá k tomu také vznik pivovarnických skupin a rozkvět malého pivovarnictví, které se v posledních letech stává v pivovarnictví fenoménem.

4.1 Období před transformací české ekonomiky Československé hospodářství bylo, stejně jako celá společnost, za komunistické vlády zatíženo velkým počtem deformací. Celá ekonomika byla centrálně plánována a řízena. Byly sestavovány pětileté plány (tzv. pětiletky), ale v reálu bylo plánování soustředěno jen na jednoroční období. Problémy byly se zajišťováním plnění plánů. Neexistence konkurence výrobce nenutila k inovacím, zkvalitnění výrobků a produkce. Navíc se vše dělo pod dohledem státní kontroly, která zasahovala do všech sfér hospodaření a snažila se eliminovat veškerou vlastní iniciativu podniků, tak ani ekonomické subjekty neměly potřebu uspokojovat potřeby zákazníka. Po roce 1948 bylo i střední a téměř veškeré drobné podnikání znárodněno a převedeno do státního vlastnictví a soukromý sektor u nás téměř neexistoval. Vedly k tomu především ideologické důvody, soukromé vlastnictví totiž bylo dle komunistické ideologie spojeno s vykořisťováním. Například v roce 1989, kdy byla doba již uvolněnější, pracovalo v soukromém sektoru jen 1,2% pracovní síly. Slabá úroveň technologií byla zapříčiněna nedostatkem investic, neinvestovalo se ani do obnovy stávajících zařízení a strojů. Díky tomu naše země zaostávala ve většině oborů za vyspělými zeměmi. Infrastruktura byla také na slabé úrovni, zvláště se to týkalo stavu železnice a silnic. (ŽÍDEK. L, 2006)

34

4.2 Transformace české ekonomiky Po roce 1989 probíhaly v České republice zásadní politické, společenské a ekonomické změny. Přechod od centrálně plánovaného k tržnímu systému se nevyhnul žádnému sektoru národního hospodářství. Změny se průmyslu dotýkaly velmi výrazně, pivovarnický průmysl nevyjímaje. Proměnila se odvětvová skladba průmyslu a došlo ke snižování počtu pracovníků a ke snížení objemu výroby v tomto odvětví. V té době u nás fungovalo 71 pivovarů, které vyráběly průměrně 18,3 milionů hektolitrů piva. Pivovary již nebyly státními podniky a byly privatizovány a některé byly vráceny v restitucích bývalým majitelům. (CHLÁDEK. L., 2007) Z pivovarů se stávaly společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, státní podniky, soukromé firmy a některé z pivovarů se staly součásti nadnárodních pivovarských skupin (např: SAB Miller, Heineken, AB InBev, Brauerei Zwettl a jiné). V této době začal tvrdý konkurenční boj, který některé pivovary ekonomicky nezvládly a zkrachovaly. Z těch, které přežily, začaly některé s úspěchem exportovat do zahraničí. Začaly též vznikat minipivovary a rodinné pivovary. (NOVOTNÝ. P. 2010) Pro minipivovary se stalo typickým pravidlem, že tam, kde se pivo uvaří, tam se také vypije nebo se rozváží do nejbližšího okolí.

4.3 Pivovary Česká republika nepatří k velikánům z pohledu množství vyrobeného piva. V naší zemi je 47 komerčních pivovarů a toto číslo je v posledních letech víceméně stabilní. Oproti roku 1990 se ovšem jedná o pokles zhruba o třetinu pivovarů. Dále v ČR existuje téměř 120 minipivovarů, jejichž počet se mění, respektive se průběžně zvyšuje. Komerční pivovary můžeme rozdělit dle jejich ročního výstavu piva na tři skupiny. Na velké pivovary, střední a malé pivovary. (PIVOVARSKÝ KALENDÁŘ, 2012)

4.3.1 Velké a stření pivovary Po roce 1989 se začaly tvořit pivovarnické skupiny a velké pivovary se vstupem zahraničního kapitálu. Do velkých pivovarů jsou zařazovány pivovary s ročním výstavem nad 500 tis. hl piva. Plzeňský Prazdroj a.s. Plzeň 35

Do této skupiny patří pivovary: Plzeň, Radegast Nošovice a Velké Popovice. Roku 1999 se tato skupina stala součástí SAB Miller plc (South African Breweries), druhé největší pivovarnické společnosti na světě. Na trhu se prezentuje značkami Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel a k jeho produktům dále patří nealkoholické pivo Birell, pivo Master, Primus, Klasik, ochucený sladový nápoj Frisco a Swist Cola. V roce 2010 prodal tento přední výrobce piva na našem území přes 9,9 milionů hl. piva (započítán je i export). Plzeňský Prazdroj také vyváží pivo do více než 50 zemí na celém světě.32 Pivovary Staropramen a.s. Praha Sem patří pivovary Staropramen, který má sídlo na pražském Smíchově a Ostravar, který se ke skupině připojil roku 1997. Dříve se tato skupina nazývala Pražské pivovary a. s. a ke změně jména na stávající došlo v říjnu 2003. Do širokého portfolia značek patří Staropramen, Braník, Velvet, Ostravar, Stella Artois, Hoegaarden White, Leffe Bruin, Sládkův Měšťan a Vratislav, který je prodáván pouze v točené podobě. Pivovary Staropramen a. s. patří pod nadnárodní pivovarskou společnost StarBev Group Company. Tato společnost vyváží piva do více než 30 zemí světa a v Čechách má více než 15 % podíl na trhu, což ji řadí na druhé místo ve výrobě piva u nás. Roku 2009 se otevřelo v areálu pivovaru Staropramen školící středisko, tzv. První pivovarská škola, která má za cíl prohlubovat a zvyšovat teoretické a praktické znalosti o pivu a gastronomii. Školení se mohou zúčastnit zástupci společností, manažeři, zákazníci i široká veřejnost. Roku 2007 společnost představila novinku CoolKeg. Jednalo se o samochladící sud, který se za jednu hodinu vychladí na 5 stupňů Celsia a tuto teplotu udrží po následujících dvanáct hodin.33 Heineken Česká republika, a. s. Krušovice Skupina Heineken je třetí největší pivovarnická skupina světa a patří jí třetí místo ve vlastnictví podílu na českém trhu. Na český trh společnost vnikla roku 2003. Do skupiny Heineken patří pivovary Krušovice, Krásné Březno, Velké Březno a Starobrno, které exportují své produkty do více než 35 zemí celého světa. Moravský pivovar Starobrno se prezentuje značkami Starobrno, Hostan, Red Drak, nealkoholické pivo Starobrno Fríí a slovenský Zlatý Bažant. V pivovarech Krušovice, Krásné Březno a Velké Březno se vyrábí značky

32 33

jako

Krušovice,

Zlatopramen,

Březňák,

Louny

a

Dačický.

O nás [online]. 2011 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.prazdroj.cz/cz/o-spolecnosti Pivovary Staropramen [online]. 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.pivovary-staropramen.cz/

36

Rámeček č.2:

Značka Krušovice je jediná pivní česká značka, která byla vlastněna českou královskou korunou. Roku 1583 ji zakoupil Rudolf II., který byl českým králem a římským císařem. Značka byla ve vlastnictví české královské koruny 100 let. 34 Skupina Heineken respektive pivovar Starobrno produkuje i pivní a sezónní speciály jako je Vánoční a Zelené pivo. Zelené pivo už je na světě sedmou sezónu a na trhu se objevuje vždy v době velikonoční na Zelený čtvrtek. Toto pivo se řadí ke třináctistupňovým s obsahem alkoholu 5,8%.35 Pivovary společnosti Heineken Česká republika a. s. Krušovice vyprodukovaly přes 2,3 milionu hektolitrů piva za rok 2010.(PIVOVARSKÝ KALENDÁŘ, 2012) Pivovary Moravskoslezské a. s. Přerov Do této skupiny pivovarů patří pivovary: Litovel, Zubr a Holba. Pivovary Přerov, státní podnik vznikl na konci roku 1988 a přeměnil se na Moravskoslezské pivovary Přerov, a.s. v roce 1991. Na trhu tato skupina zaujímá nyní přes 5 % trhu.36 Pivovar Holba z Hanušovic, který vaří pivo více než 136 let, se prezentuje produkty: Holba Classic, Šerák, Premium, Šerák polotmavý a Holba Free.37 Pivovar Zubr sídlí v Přerově a jeho historie sahá až do roku 1252, kdy městu král Přemysl Otakar II. udělil právo vařit pivo. Pivovar se pyšní těmito výrobky: Zubr Classic, Zubr Classic Tmavé, Zubr Gold, Zubr Premium, Zubr Free, Zubr yuzu & limeta.38 K Moravskoslezským pivovarům náleží ještě pivovar Litovel, jehož historie sahá až do roku 1770. Piva z tohoto pivovaru získala v degustační soutěži Zlatá pivní pečeť 2012 pět zlatých pečetí a obhájilo 2 stříbrné pečetě. K sortimentu pivovaru patří Litovel Classic, Dark, Maestro, Moravan, Premium Dark, Premium, Sváteční speciál 13˚, Litovel Free a nápoj

34

Krušovice [online]. 2010 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.heinekenceskarepublika.cz/cz/produkty Zelené půllitry letos už posedmé přivítají jaro a Velikonoce [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.heinekenceskarepublika.cz/cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/2012/411 36 PMS a.s. Přerov [online]. 2009 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.pivovary.info/prehled/prerov/pms.htm 37 Holba ryzí pivo z hor [online]. 2009 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.holba.cz/o-spolecnosti/ 38 Zubr [online]. 2010 [cit. 2012-60-02]. Dostupné z: http://www.zubr.cz/produkty.html 35

37

Escape, který je míchaný z výčepního piva a třech příchutí (malina, zázvor, limetka). Escape Free Energy je připraven z nealkoholického piva a guarany. 39 Pivovar Litovel má i svůj minipivovar, ve kterém si mohou zájemci uvařit své vlastní pivo pod vedením místního sládka. Recept mohou zájemci použít doporučený či zcela vlastní.40 Pivovary Lobkowicz, a. s. Název pivovarské skupiny, která byla založena roku 2005, je K-Brewery Group, a. s. Praha a je ryze českou holdingovou společností. Obchodní jednotkou je společnost Pivovary Lobkowicz, a. s., která používala do 31.1.2012 název K Brewery Trade, a. s.41 V této společnosti je v současnosti sedm pivovarů – Jihlava (značka Ježek), Rychtář Hlinsko, Černá Hora, Protivín (značka Platan), Vysoký Chlumec, Uherský Brod, Klášter Hradiště.42 Obrázek 7: Pivovary Lobkowicz,

Zdroj: http://www.kamnapivo.sk/webtron/z-k-brewery-trade-je-pivovary-lobkowicz.html

V těchto vyjmenovaných pěti společnostech, ve kterých je nyní sdruženo 19 pivovarů, byl celkový podíl na celostátní výrobě piva téměř 82 % za rok 2010. (PIVOVARSKÝ KALENDÁŘ2012)

39

Litovel [online]. 2011 [cit. 2012-60-02]. Dostupné z: http://www.litovel.cz/4-litovelske-pivo/ Uvařte si vlastní pivo v minipivovaru Litovel [online]. 2011 [cit. 2012-60-02]. Dostupné z: http://www.litovel.cz/40-minipivovar/ 41 Pivovarnická skupina K Brewery Trade změnila název na Pivovary Lobkowicz [online]. 2012 [cit. 2012-6002]. Dostupné z: http://alkoholia.cz/magazin/pivovarnicka-skupina-k-brewery-trade-zmenila-nazev-na-pivovarylobkowicz 42 Pivovary Lobkowicz [online]. 2012 [cit. 2012-60-02]. Dostupné z: http://www.pivovary-lobkowicz.cz/o-nas/ 40

38

Tabulka č. 1: Samostatné klasické pivovary, které jsou v provozu roku 2011 Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Rok založení

Bohemia Regent a.s.

Třeboň

1379

Budějovický Budvar n.p.

České Budějovice

1895

Budějovický měšťanský pivovar a.s.

České Budějovice

1795

Dudák, měšťanský pivovar, a.s

Strakonice

1649

Krakonoš s.r.o

Trutnov

1582

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s

Havlíčkův Brod

1834

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

Polička

1517

Pardubický pivovar a.s.

Pardubice

1871

Pivovar Broumov, s.r.o.

Broumov

1348

Pivovar Eggenberg, a.s.

Český Krumlov

1560

Pivovar Ferdinand, a.s.

Benešov

1897

Pivovar Herold Březnice, a.s

Březnice

1506

Pivovar Chotěboř s.r.o.

Chotěboř

2009

Pivovar Kácov s.r.o.

Kácov

1457

Pivovar Konrád Liberec-Vratislavice,Hols a.s

Vratislavice

1872

Pivovar Nová Paka a.s.

Nová Paka

1872

Pivovar Nymburk, s.r.o.

Nymburk

1895

Pivovar Poutník, DUP Družstvo

Pelhřimov

1842

Pivovar Rohozec, a.s

Malý Rohozec

1996

Pivovar Svijany, a.s.

Svijany

1564

Pivovar Vyškov, JHM pivovary, a.s.

Vyškov

1680

Pivovar Podkováň s.r.o

Podkováň

Primátor a.s

Náchod

1872

Rodinný pivovar Bernard a.s

Humpolec

1991

Rodinný pivovar Chodovar. s.r.o

Chodová Planá

1573

Tradiční pivovar v Rakovníku, a.s

Rakovník

1454

Žatecký pivovar, s.r.o.

Žatec

1801

Zdroj: Pivovarský kalendář 2012, vlastní zpracování

39

1434 (obnoveno 2011)

Světová hospodářská krize se nevyhnula ani českému pivovarnictví a vyústila ve změnu spotřební daně z piva, která nabyla účinnosti k 1.1.2010. Došlo ke zvýšení základní sazby spotřební daně o 8 Kč/hl na každé procento extraktu původní mladiny. Konečná cena základní sazby nyní činí 32 Kč/hl, což znamená zvýšení o celých 33%. (Dále se zvýšení spotřební daně dotklo i spotřební daně z lihu, z minerálních olejů a tabákových výrobků.) 43 V roce 2010 skokově nastal růst dovozu levného piva ze zemí, kde pivovarnictví nepatří k tradičním průmyslovým oborům. Jedná se o piva původem z Polska či Rakouska. Domácí spotřebitelé začali více nakupovat lahvová piva a také, do té doby nemyslitelnou věc, PET lahve. To vše zapříčinilo, že tento rok poklesla celková produkce piva na 17,7 mil. hl. (PIVOVARSKÝ KALENDÁŘ 2012)

43

BusinessInfo: Změna sazeb spotřebních daní v roce 2010 [online]. 2011 [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zmena-sazeb-spotrebnich-dani-leden-2010-3475.html

40

V následující tabulce je zobrazen dovoz piva, za rok 2010 jedná se o import, který byl uskutečněn pouze ze zemí EU, ze zemí mimo EU nebyl žádný import piva uskutečněn. Tabulka č. 2: Dovoz piva do ČR za rok 2010

Dovoz piva do ČR v roce 2010 Pořadí

Dovoz piva

Země

hl

%

1

Polsko

521 437

52,19

2

Slovensko

183 111

18,33

3

Maďarsko

161 455

16,16

4

Německo

68 116

6,82

5

Rakousko

33 668

3,37

6

Belgie

15 136

1,52

7

Nizozemsko

6 117

0,61

8

Itálie

5 252

0,53

9

Francie

1 872

0,19

10

Irsko

1 860

0,18

1 046

0,10

999 070

100,00

Ostatní země EU celkem Celkem dovoz Podíl dovozu na celkové tuzemské spotřebě

6,42 %

Zdroj:Pivovarský kalendář 2012, Vlastní zpracování

Roky 2009 a 2010 patřily k letům, kdy byl zaznamenán největší meziroční propad exportu piva v posledním desetiletí, což se dalo přičíst také na vrub probíhající hospodářské krizi.44 V prvních měsících letošního roku klesl import piva do České republiky téměř o jednu třetinu, jednalo se hlavně o pokles dovozu privátních značek piv z Německa a Polska. Tyto země však stále zůstávají největšími dovozci piva k nám. Oproti tomu se export piva tuzemských pivovarů zvýšil o jednu pětinu. Tento trend byl zapříčiněn také skutečností, že dvě největší pivovarské skupiny v zemi (Staropramen a Plzeňský Prazdroj) v průběhu roku 2011 přesunuly

44

Pivovarství a sladařství v českých http://www.cspas.cz/pivo.asp?lang=1

zemích

41

[online].

2011

[cit.

2012-12-10].

Dostupné

z:

plnění piva do PET lahví ze spřátelených pivovarů v Maďarsku do České republiky a Heineken přesunul produkci piva taktéž v PET lahvích ze Slovenska k nám.45 V roce 2011 zaznamenal Plzeňský Prazdroj, který vyváží svá piva do více než 50 zemí světa, rekordní množství vývozu své značky. Z celkového množství 889 000 hl. piv exportovaného z České republiky, bylo 685 000 hl. právě značkového ležáku Pilsner Urquell, což byl nárůst meziročně o tři procenta. Mezi největší odběratele se řadí Německo, Slovensko, Maďarsko, Velká Británie a Kanada. Velký nárůst odbytu tradičního českého ležáku byl zaznamenán také v asijských zemích, Brazílii a Austrálii. 46

4.3.2 Minipivovary Minipivovar je chápán jako podnik, který má roční výstav piva nejčastěji 500 – 3000 hl, popřípadě až 10 000 hl piva za kalendářní rok. Minipivovar může být samostatně postavená jednotka, která své pivo prodává dalším podnikatelským subjektům nebo v častějších případech je spojen i s pivovarskou restaurací, pak o něm lze mluvit jako o restauračním minipivovaru.(KRATOCHVÍLE A. 2005) K umocnění atmosféry přispívá pro zákazníky možnost být při vaření piva, či je varna, umístěna přímo v pivovarské restauraci. Piva z těchto podniků bývají v mnoha případech nefiltrovaná a mají omezenou spotřební lhůtu na rozdíl od filtrovaných piv, která bývají stabilizována a pasterizována. Minipivovar však vaří pivo dle svých potřeb, takže čerstvost piva, které se dostane až před zákazníka na stůl, není obava. Minipivovary také mohou nabídnout velkou škálu pivních speciálů, ať už se jedná o piva světlá, tmavá, ovocná nebo například Pumpkin Ale ať už jde o spodně nebo svrchně kvašená, pivovarské restaurace většinou lákají na regionální a staročeské speciality, které na jídelním lístku běžných restaurací zákazník běžně nenacházejí. (ČAPKOVÁ V., 1999)

45

Vývoz piva roste, dovoz slábne [online]. 2012 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.agroweb.cz/Vyvozpiva-roste-dovoz-slabne__s43x61885.html 46 Prazdroj rekordně zvýšil vývoz piva [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c154578700-prazdroj-rekordne-zvysil-vyvoz-piva

42

Obrázek 8: Pivo Ignác z Radničního pivovaru v Jihlavě

Zdroj: Autorka

Minipivovary povětšinou vznikají v místech, kde již dříve byly zámecké, klášterní, hradní nebo měšťanské pivovary, které byly v dobách minulých rušeny nebo například vyhořely. Ve městech jsou tyto zřizovány v původních právovárečných domech nebo v budovách, které jsou spojeny s vědou a výzkumem, které se zabývají rozborem pivovarských surovin a pivem všeobecně. Minipivovary se nyní často objevují i tam, kde nejsou historické zmínky o původních pivovarech, ale vznikají jako snaha rozšířit nabídku regionálního cestovního ruchu. (BASÁŘOVÁ G. A KOL. 2011) Nejstarší minipivovar u nás je pivovar U Fleků a nachází se v centru Prahy. Jeho historie sahá až do roku 1499, je to jediný pivovar ve střední Evropě, kde se pivo vaří nepřetržitě přes 500 let. Podnik se řadí hned po Pražském hradu, Vyšehradě a Staroměstském náměstí k nejnavštěvovanějším kulturním památkám. Denně se v pivovaru vypije kolem 2000 půllitrů piva. Je zde zajištěn i kulturní program a pivovar se pyšní také vyhlášenou kuchyní.47 Historie současného minipivovarnictví začala v USA, kde mělo domácí vaření piva staletou tradici. Už američtí prezidenti jako Thomas Jefferson či Benjamin Franklin byli zapálení ,,home brewers“. Skutečný rozvoj restauračních minipivovarů v USA byl však zaznamenán na začátku 80. let 20. století, kdy jich již fungovalo několik set. Po té se tento trend začal šířit 47

Historie U Fleků [online]. [cit. 2012-07-08]. Dostupné z: http://www.ufleku.cz/onas/historie-u-fleku

43

i do Evropy, nejprve do západní - do Německa, Británie, Belgie, později i do střední Evropy. (CHLÁDEK L. 2007) V letech 1980 – 1990 vzniklo v SRN přes 100 restauračních pivovarů, o deset let později se jejich počet zdvojnásobil a v současné době jich je v provozu přibližně 400. Ve Velké Británii byl na konci minulého století počet restauračních pivovarů 180 a trend byl stále rostoucí. Raketový růst v počtu minipivovarů zaznamenalo také Japonsko a Belgie, která vyrábí velké množství pivních speciálů. (ČAPKOVÁ V. 1999) V České republice existoval do roku 1991 pouze zmíněný minipivovar U Fleků v Praze. První nový minipivovar v Čechách po roce 1989, který je stále v provozu, je Pivovarský dvůr v Chýni u Prahy, a byl otevřen na podzim roku 1992. Celý areál pivovaru byl v minulosti součástí hospodářských budov kláštera. (BASÁŘOVÁ G. A KOL., 2011) Na Moravě vznikl jako první minipivovar Pegas v Brně. Byl otevřen v témže roce jako minipivovar v Chýni. Myšlenka na jeho založení vznikla v roce 1990 a o dva roky na podzim byl otevřen nejen minipivovar, ale i restaurace a hotel.48 Třetí minipivovar v tomto roce byl Kvasar - podnik, který byl vytvořen v rodinném domě v obci Sentice u Tišnova, kde je možné zakoupit a ochutnat unikátní medové pivo.49 Za zmínku stojí také úplně první minipivovar u nás a jmenoval se pivovar Meloun – Hostinec a pivovar U lípy založený roku 1991, který byl ovšem roku 1998 zrušen.50 Obrázek 9:Logo minipivovaru Pegas, Zdroj: http://www.pivovary.info/prehled/pegas/pegas.htm

V České republice se tedy začalo s výstavbou restauračních pivovarů s téměř patnáctiletým zpožděním oproti západní Evropě. Na území Čech a Moravy bylo v letech 1991 – 1995 otevřeno sedmnáct restauračních pivovarů, které patřily soukromým majitelům. Některé z nich měly jen sezónní provoz. (BASÁŘOVÁ G. A KOL., 2011) Do konce roku 2000 přibylo dalších 12 nových minipivovarů a jejich počet stále strmě stoupal a stoupá i nadále. Samozřejmě i některé minipivovary zanikly, ať už z důvodu nezájmu návštěvníků a 48

O pivovaru [online]. 2012 [cit. 2012-07-09]. Dostupné z: http://brnopivovar.hotelpegas.cz/ Minipivovar Kvasar Sentice [online]. 2012 [cit. 2012-08-08]. Dostupné http://www.pivovary.info/prehled/sentice/sentice.htm 50 Minipivovary zaniklé po roce 1989 [online]. 2012 [cit. 2012-08-09]. Dostupné http://www.pivovary.info/historie/zanik2.htm 49

44

z: z:

konzumentů, či kvůli kvalitativním nedostatkům nebo absenci finančních prostředků. Ke konci května roku 2012 se na našem pivním trhu pohybovalo již 128 minipivovarů. A i toto číslo se nadále zvyšuje. V následujících tabulkách jsou minipivovary rozděleny dle krajů, názvy jsou řazeny abecedně. Je zde uveden a rok založení a lokalita.(kromě města Praha) Tabulka č. 3: Seznam minipivovarů v Praze

PRAHA Název pivovaru

Datum vzniku

Břevnovský pivovar

2012

Jihoměstský pivovar

2010

Klášterní pivovar Strahov

2002

Novoměstský pivovar

1993

Pivovar U Bulovky, Richter brewery

2004

Pivovar U Fleků

1499

Pivovar U Medvídků

2005

Rest. a minipivovar Pražský most U Valšů

2008

Rest. A pivovar Pivovarský dům

1998

Sousedský pivovar U Bansethů

2008

Rodinný pivovar U Bezoušků

1994

Suchdolský Jeník

2006

Třebonický rukodělný pivovárek

2010

Minipivovar U dvou koček

2010

Minipivovar U tří růží

2012

Zdroj: Vlastní zpracování

Na území města Prahy se nachází 15 minipivovarů a jeden velký průmyslový pivovar Staropramen. Pražské minipivovary jsou hojně vyhledávané zahraničními turisty, kteří do našeho hlavního města přijíždějí nejenom za kulturními památkami.

45

V letošním roce se konal v Praze pátý ročník pivního festivalu Tak chutná Česká republika: Český pivní festival Praha 2012, kterého se zúčastnilo více než 70 minipivovarů a pivovarů z celé republiky.51 Tabulka č. 4: Seznam minipivovarů ve Středočeském kraji

STŘEDOČESKÝ KRAJ Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Datum vzniku

Černokostelecký zájezdní pivovar

Kost.n.Č.lesy

2003

Pivovar Antoš

Slaný

2011

Pivovar Matuška Broumy

Broumy

2009

Minipivovar MMX Lety

Lety u Dobřichovic

2010

Minipivovar Slepý krtek

Ujkovice

2011

Pivovarský dvůr Chýně

Chýně

1992

Starokladenský pivovar U Kozlíků

Kladno

2009

Pivovar Svatý Ján

Kolín

1996

Pivovar Taschenberg

Buštěhrad

2011

Poddžbánský pivovar Mutějovice

Mutějovice

2010

Pivovar Roztoky u Křivoklátu

Roztoky u Křivoklátu

2003

Rodinný pivovar Berounský medvěd

Beroun

1998

Rodinný pivovar Vilém

Jince

2012

Štiřínský pivovar Magnát

Štiřín

2010

Minipivovar Vítek z Prčice

Sedlec-Prčice

2010

Rodinný pivovar Neumann

Mělnické Vtelno

2012

Únětický pivovar

Unětice

2011

Zámecký pivovar Všerad

Všeradice

2012

Zdroj: Vlastní zpracování

Ve Středočeském kraji se nachází 18 minipivovarů, což řadí tento kraj na první příčku v počtu minipivovarů v republice. Pivní cestovní ruch zde profituje z blízkosti Prahy a návštěvnosti z řad zahraničních turistů. Návštěvníci mohou v tomto kraji využít tři pivní muzea, dvoje

51

Český pivní festival 2012 [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.ceskypivnifestival.cz/cs/ofestivalu.shtml

46

pivní lázně a jednu pivní stezku. Z tabulky je dobře vidět markantní rozvoj minipivovarů v posledních čtyřech letech. Tabulka č. 5: Seznam minipivovarů v Plzeňském kraji

PLZEŇSKÝ KRAJ Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Datum vzniku

1.šumavský pivovar Belvedér

Železná Ruda

2007

Minipivovar U rytíře Lochoty

Plzeň

2001

Pivovar Kout na Šumavě

Kout na Šumavě

2006

Minipivovar U Stočesů

Rokycany

2012

Minipivovar Mačice

Mačice

2010

Pivní studio – Modrý abbé

Klatovy

2009

Pivovar Groll

Plzeň

2008

Purkmistr-Pivovarský dvůr Plzeň

Plzeň-Černice

2007

Pivovar-restaurant Modrá Hvězda

Dobřany

1998

Pivovar Radouš

Šťáhlavy

2011

Pivovar a restaurace U Sládka

Plzeň

2010

Rodinný pivovar U Rybiček

Stříbro

2007

Zdroj: Vlastní zpracování

Plzeňský kraj se může pyšnit bohatou pivovarskou historií a tradicí. Kromě 12 –ti minipivovarů se zde nachází i tři průmyslové pivovary, nejvýznamnějším je Plzeňský Prazdroj, který je největším exportérem českého piva. Již pátým rokem se konal v Pivovarském dvoře pivní festival minipivovarů Slunce ve skle, kterého se zúčastnilo přes padesát minipivovarů z celé České republiky.52

52

Slunce ve skle [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.slunceveskle.cz/

47

Tabulka č. 6: Seznam minipivovarů v Jihočeském kraji

JIHOČESKÝ KRAJ Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Datum vzniku

Pivovarský dvůr Lipan

Dražíč

1998

Pivovarský dvůr Zvíkov

Zvíkovské Podhradí

1993

Minipivovar Kvilda

Kvilda

2011

Minipivovar Žumberk

Žumberk

2011

Šumavský pivovar ve Vimperku

Vimperk

2010

Vyšebrodský pivovar

Vyšší Brod

2008

Zdroj: Vlastní zpracování

V Jihočeském kraji se nachází 6 minipivovarů a 4 průmyslové pivovary. Nejvýznamnějším je Budějovický Budvar n. p., který patří k největším v republice a není členem žádného nadnárodního pivovarnického koncernu. V Jihočeském kraji jsou velkým lákadlem kulturní památky jako například hrad Zvíkov, zámek Orlík, Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov a mnoho dalších. Po Jihočeské pivní stezce, která byla vytvořena roku 2004 díky Jihočeské centrále cestovního ruchu, mohou turisté navštívit osm pivovarů a minipivovarů a poznat historii i typickou jihočeskou gastronomii.53 Tabulka č. 7: Seznam minipivovarů v Karlovarském kraji

KARLOVARSKÝ KRAJ Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Datum vzniku

Domácí pivovárek Velký rybník

Velký Rybník

2007

Měšťanský pivovar Sokolov

Lomnice u Sokolova

2007

Pivovar Velichov Forman

Velichov

2006

Rodinný pivovar Svatý Florián

Loket

2006

Zámecký pivovar Chýše

Chýše

2006

Zdroj: Vlastní zpracování 53

Jihočeské pivní stezky [online]. 2004 http://www.czechtourism.cz/files/odtp/002015150popis_cz.pdf

48

[cit.

2012-11-25].

Dostupné

z:

Karlovarský kraj je spíše známý svým lázeňstvím a lázeňským cestovním ruchem. Přesto se v kraji nachází pět minipivovarů a ještě jeden bude znovu po třinácti letech otevřen, jedná se o minipivovar Karel IV., který se nachází přímo v krajském městě. V Karlovarském kraji lze ochutnat zvláštnost – pivo s výtažkem z konopí, které nabízí Měšťanský pivovar Sokolov.54 Tabulka č. 8: Seznam minipivovarů v Ústeckém kraji

ÚSTECKÝ KRAJ Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Datum vzniku

Minipivovar Kahan Most

Most

2009

Minipivovar Labuť

Litoměřice

2011

Litoměřický pivovar Koliba

Litoměřice

2011

Pivovar Hotel Na Rychtě

Ústí nad Labem

2010

Pivovar Kocour

Varnsdorf

2008

Restaurace a minipivovar U Orloje

Žatec

2010

Zdroj: Vlastní zpracování

Jak je z tabulky výše zřejmé, šest minipivovarů v Ústeckém kraji bylo založeno v posledních pěti letech. Pro tento region je více než typický žatecký chmel, který se zde pěstuje více než 800 let a je považován za nejkvalitnější chmel na světě. Chmelařství a pivovarnictví dalo vzniknout celé jedné čtvrti města Žatec, kde se chmel zpracovával. Nyní tato zóna kandiduje na zařazení do seznamu památek UNESCO.55

54

Rodinné pivovary z našeho kraje mají stále co nabídnout [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://sokolovsky.denik.cz/zpravy_region/rodinne-pivovary-z-naseho-kraje-maji-stale-co-nabidnout20120407.html 55 Tradice chmelařství a pivovarnictví [online]. 2011 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://pivni.info/news/8374branu-do-cech-pootevira-v-dolnim-poohri-chram-chmele-a-piva-nova-atrakce-zatce.html

49

Tabulka č. 9: Seznam minipivovarů v Libereckém kraji

LIBERECKÝ KRAJ Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Minipivovar Studánka Sklárna a minipivovar Novosad a syn Rodinný minipivovar Vendelín Krkoška Zdroj: Vlastní zpracování

Datum vzniku

Liberec-Krásná Studánka

2010

Harrachov

2001

Liberec

1999

Obrázek 10:Pivo František v minipivovaru Novosad

V Libereckém kraji se nachází tři minipivovary a tři velké průmyslové pivovary. Za zmínku jistě stojí Sklárna a minipivovar Novosad a syn v Harrachově, nabízí nejenom občerstvení, ale i možnost nahlédnout, jak se vyrábí sklo. V pivovarské restauraci lze z ochozu sledovat zručné ruce mistrů sklářů a pak si některý z jejich výrobků zakoupit přímo v restauraci. Sklárna vyrábí mimo jiné vkusné skleněné pivní tácky a vlastní půllitry.

Zdroj: Autorka Tabulka č. 10: Seznam minipivovarů v Královehradeckém kraji

KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Datum vzniku

Pivovar a hostinec U Hušků

Běleč nad Orlicí

1994

Zámecký pivovar Dětenice

Dětenice

2003

Staročeský pivovárek Dobruška

Dobruška

2003

Městský podorlický pivovar Rych.n.K

Rychnov nad Kněžnou

2009

Minipivovar Kubík

Hradec Králové

2011

Pivovar U bojiště 1866

Miletín

1996

Party-pivovar Rambousek

Hradec Králové

2002

50

Domácí pivovar U Antéňáka

Hradec Králové

1995

Pivovarská bašta Vrchlabí

Vrchlabí

1995

Zdroj: Vlastní zpracování

Královehradecký kraj má devět minipivovarů, z nichž nejznámějším je Zámecký pivovar v Dětenicích. Ten láká návštěvníky nejenom na dobré pivo a stylovou gastronomii, ale i na středověkou krčmu, ve které si host opravdu připadá jako v jiném světě. Zákazníky obsluhují šenkýřky a hluční pacholci, kteří mají velmi jadrný slovník. I tato skutečnost a zážitková gastronomie láká do pivovaru návštěvníky z naší země i ze zahraničí. Tabulka č. 11: Seznam minipivovarů v Pardubickém kraji

PARDUBICKÝ KRAJ Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Datum vzniku

Pivovar Medlešice

Medlešice

2000

Minipivovar Veselka

Litomyšl

2010

Pivovar Faltus

Česká Třebová

2012

Pivovar-palírna Žlebské Chvalovice

Žlebské Chvalovice

2010

Svitavský pivovárek Na kopečku

Svitavy

2011

Pivovar Žamberk

Žamberk

1995

Zdroj: Vlastní zpracování

V Pardubickém kraji, který je spíše známý výrobou perníku, vzniklo šest minipivovarů. V tomto regionu se nacházejí také dvoje pivní lázně, v Seči u Chrudimi a v minipivovaru Pernštejn v Pardubicích a jedna pivovarská cyklostezka, která je bohužel dlouhá jen dva kilometry. Obrázek 11:Vývěsní tabule pivovaru Žamberk

Zdroj: Autorka

51

Tabulka č. 12: Seznam minipivovarů na Vysočině

KRAJ VYSOČINA Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Datum vzniku

Akciový pivovar Dalešice

Dalešice

1609/1999

Jihlavský radniční právovárečný pivovar

Jihlava

2011

Pivovar Kozlíček Horní Dubenky

Horní Dubenky

2006

Malostránský pivovar Velké Meziříčí

Velké Meziříčí

2004

Minipivovar Pacov

Pacov

2010

Podklášterní pivovar Urban

Třebíč

2012

Minipivovar Ždírec nad Doubravou

Ždírec nad Doubravou

2011

Želivský klášterní minipivovar

Želiv

2011

Zdroj: Vlastní zpracování

Na Vysočině se nyní nachází osm minipivovarů, z nichž nejmladším je Podklášterní pivovar Urban v Třebíči, který byl otevřen v letošním roce (byl přebudován z lihovaru) a sází na výrobu netradičních piv. Malostranský pivovar ve Velkém Meziříčí se snaží zaujmout nejenom pivy, ale i kuchyní, která se specializuje na přípravu ryb. Radniční pivovar v Jihlavě se krom nepasterizovaných spodně kvašených speciálů zaměřuje i na piva likérová s ovocnou příchutí a na různé příležitosti. K nejsilnějším pivům, které tento pivovar produkuje, patří 21˚pivo, které dozrává v dubových sudech.Velmi populárním malým pivovarem v kraji je Akciový pivovar Dalešice a.s.,známý původně z filmu Postřižiny. Obrázek 12: Pivovarský dobový ples v Dalešicích

V Dalešickém pivovaru se během celého roku pořádá

velké

množství

kulturních

a

sportovních akcí. Od koncertů na nádvoří, přes pivovarský duatlon až po Třebíčské kouření. Nová

sezóna

pivovarským

je

každoročně

plesem,

který

zahájena probíhá

v dobových kostýmech. Milovníci jídla zde jistě ocení steakové víkendy či vepřové hody. Zdroj: Autorka

52

Tabulka č. 13: Seznam minipivovarů v Jihomoravském kraji

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Datum vzniku

Domácí pivovar a restaurace Magistr

Brno-Veveří

2011

Minipivovar Kunc

Hodonín

1994

Líšeňský pivovar Brno

Brno-Líšeň

2011

Domácí výroba medového piva Kvasar

Sentice

1992

Minipivovar U Richarda

Brno-Žebětín

2004

Minipivovar Mamut Mikulovice

Mikulov

2011

Minipivovar Mazák

Dolní Bojanovice

2011

Zámecký pivovar Oslavany

Oslavany

2004

Pegas – hotel, pivovar a pivnice

Brno-střed

1992

Pivovar pod Kněží horou v Bzenci

Bzenec

2007

Pivovar Ratíčkovice

Ratíškovice

2010

Zdroj: Vlastní zpracování

V Jihomoravském kraji se sídlí jedenáct minipivovarů, z nichž čtyři se nacházejí přímo v Brně. Od letošního léta je nově otevřeno první pivovarské muzeum v Jihomoravském kraji a to v Černé Hoře ve sklepeních hotelu Sladovna. Také se zde nabízí pivní stezka Petra Bezruče, která začíná v Brně – Řečkovicích a pokračuje až do Černé Hory. V Bzenci se při každoročních Slavnostech Přátel Kněží hory snaží sládek nabídnout tradiční druhy piv i piva neobvyklá jako medová či kozičková56. V letošním roce patřilo k novinkám svrchně kvašené pivo Paták, do kterého se přidává kotvičník zemní, který je laiky přezdíván bylinná viagra, tento účinek by měl být ještě umocněn tím, že sládek tuto várku vařil o Filipojakubské noci. Jedno z piv také bylo čepováno z největší pípy na světě, kterou vyrobil místní řezbář.57

56

Pivo s květem černého bezu Sládek do piva přidal bylinu pro zvýšení slasti [online]. 2012 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/sladek-do-piva-pridal-bylinu-pro-zvyseni-slasti-20120611.html

57

53

Tabulka č. 14: Seznam minipivovarů v Olomouckém kraji

OLOMOUCKÝ KRAJ Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Datum vzniku

Minipivovar Excelent Rýmařov

Rýmařov

1995

Pivovar Parník

Přerov

2009

Rodinný pivovar Bravůr

Loučná nad Desnou

2009

První soukr.pivovar společenský v Lipníku

Lipník nad Bečvou

2004

Hostinský pivovar Moritz

Olomouc

2006

Minipivovar Jeseník

Jeseník

2011

Svatováclavský pivovar Originál

Olomouc

2006/2010

U krále Ječmínka

Prostějov

1999

Koliba a pivovar U tří králů

Prostějov

2011

Svatokopecký pivovar

Olomouc

2012

Zdroj: Vlastní zpracování

V Olomouckém kraji je deset minipivovarů, z toho v krajském městě tři. Minipivovar Moritz láká návštěvníky např. na jednodenní kurz vaření piva s možností uvaření si své vlastní várky. Ve Svatováclavském pivovaru je možno navštívit pivní lázně. Přerovský Pivovar Parník připomíná tvarem i interiérem loď a piva, která má na čepu se jmenují Námořník, Kapitán, Pirát a vánoční speciál Admirál. Tabulka č. 15: Seznam minipivovarů ve Zlínském kraji

ZLÍNSKÝ KRAJ Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Datum vzniku

Minipivovar Černý orel Kroměříž

Kroměříž

2009

Valašský pivovar BON Zašová

Valašské Meziříčí

2004

Spolkový pivovar Sazovice

Mysločovice

2010

Restaurační pivovar Balkán

Uherský Brod

1998

Rodinný pivovar Valášek

Vsetín

2002

Minipivovar Rožnov pod Radhoštěm

Rožnov pod Radhoštěm

2010

Zdroj: Vlastní zpracování

54

Ve Zlínském kraji se momentálně nachází šest minipivovarů. V Rožnově pod Radhoštěm jsou vyhlášené pivní lázně, v areálu pivovaru se konají farmářské trhy. Tabulka č. 16: Seznam minipivovarů v Moravskoslezském kraji

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Název pivovaru

Lokalita pivovaru

Datum vzniku

Minipivovar Biovar

Ostrava

2007

Minipivovar Rohov

Rohov

2010

Hlučínský starý pivovar

Hlučín

2011

Minipivovar U zastávky

Hukvaldy

2004

Minipivovar Koníček

Dobrá

2006

Skřečoňský Žabák

Bohumín

2011

Pivovar Slezan

Leskovec-kasárna

2006

Minipivovar Sachsenberg

Český Těšín

2011

Minipivovar Krmelín

Krmelín

2011

Městský pivovar Štramberk

Štramberk

2005

Třinec Karpentná

Třinec

2009

Valašský pivovar v Kozlovicích

Kozlovice

2008

Ostrava Jih

2007

Zámecký minipivovar ZábřehOstrava Zdroj: Vlastní zpracování

V Moravskoslezském kraji je třináct minipivovarů Tento kraj se může pochlubit nejpropracovanějšími pivními stezkami, které mají několik částí a tras a jsou známé pod názvem Radegast Cyklotrack a spojují přibližně 40 pohostinství a restauračních zařízení. V Zámeckém minipivovaru Zábřeh-Ostrava, kde se zájemci mohou ubytovat v historicky zařízených pokojích, vychutnat si zámecké pivo Pikard a využít možnosti vyzkoušet pivní koupele přímo v hotelu. Pivní turistika má v Moravskoslezském kraji vzestupnou tendenci.

Českomoravský svaz minipivovarů Českomoravský svaz minipivovarů o. s.58 byl založen 32 restauračními pivovary na ustavující valné hromadě 16. dubna 2011. Prezidentem svazu je Jan Šuráň z Pivovarského svazu Praha, 58

Občanské sdružení

55

(obsáhlá zmínka o Janu Šuráňovi následuje v praktické části této práce). Počet členů k dubnu 2011 byl 49, tudíž je velký předpoklad, že k dnešnímu datu je již mnohem vyšší. Důvodem, proč byl Českomoravský svaz minipivovarů (dále jen Obrázek 13: Logo ČMSMP

ČMSMP) založen je, stále se zvyšující počet restauračních

Zdroj: http://cmsmp.cz/

minipivovarů a produkčních minipivovarů s výstavem do 10 000hl ročně. ČMSMP poskytuje minipivovarům právní a legislativní servis, hájí zájmy minipivovarů, vystupuje jako poradce a jako autorita vůči institucím a úřadům a při jednání se zákonodárci. K dalším pilířům činnosti svazu patří právní a vzdělávací servis týkající se sládků a také vzdělávání a příprava budoucích

sládků.

Třetím

pilířem

činnosti

ČMSMP

je

informační servis o vhodných zdrojích a surovinách, dále se ČMSMP bude zaměřovat na zajišťování správných technologií a kvalitních surovin při vaření speciálních piv.59

59

Českomoravský svaz minipivovarů [online]. 2011 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://cmsmp.cz/

56

5 Pivní cestovní ruch Pivní cestovní ruch jako samostatná forma cestovního ruchu zatím není oficiálně definována, ale můžeme ho zařadit do gastronomického cestovního ruchu, jež se dá obecně označit jako formu cestovního ruchu, kde jsou jeho účastníci motivování zážitkem z kultury stolování, z konzumace, z vyzkoušení a seznámením s danými nápoji a pokrmy a pochutinami. K nejznámějším aktivitám patří návštěvy vinných sklepů, exkurze a ochutnávky v pivovarech, zvláštní a jedinečné restaurace, rybářské lodě, festivaly jídla a pivní slavnosti. U pivního cestovního ruchu účastníci poznávají převážně současné technologie výroby piva, historii a jsou motivováni gurmánským zážitkem z konzumování piva. Pivní cestovní ruch se prolíná s gurmánským a zážitkovým cestovním ruchem. (PÁSKOVÁ M. ZELENKA J., 2012)

5.1 Pivní lázně Pivní lázně patří k lázeňským wellness procedurám a měly by pomoci regenerovat a přispět ke zlepšení obranyschopnosti celého lidského organismu. Lázně většinou nabízejí nejen koupele, ale i masáže, zábaly a samozřejmě i pití piva, které si zájemci mohou čepovat sami přímo u léčebné vany. Při této proceduře je člověk ponořen do vany naplněné pivem, které má teplotu kolem 35°C. Přesně tato teplota piva působí blahodárně na cévní soustavu, uvolňuje svalstvo, prohřeje klouby a podporuje imunitní systém. Lázeň je vhodná pro relaxaci a působí jako antistresová terapie. Živé kultury pivovarských kvasnic, které se v lázni nacházejí, působí pozitivně na vlasy a pokožku celého těla. Pivní lázně mohou být provozovány přímo v pivovarech či minipivovarech, nebo mohou být součástí wellness studií a hotelů.60 Pivní lázně Chodová Planá, které patří k rodinnému pivovaru Chodovar na Tachovsku byly otevřeny v roce 2006 a jsou nejstaršími pivními lázněmi v České republice a zároveň jsou největšími pivními lázněmi na světě. U pivních lázní je používána místní léčebná minerální voda Il-sano, pivní kvasinky, chmelové mláto a směs drcených bylin. K umocnění zážitku se hostům doporučuje přírodní nepasterované pivo Chodovar, které příznivě působí na trávicí

60

Léčivé účinky pivní lázně [online]. 2012 [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.pivni-lazne.eu/leciveucinky.php

57

trakt. V pivních lázních je možnost absolvovat pivní lázeň, chmelovou lázeň a zábal v pivovarském mlátě.61 Momentálně je v České republice 19 pivních lázní či koupelí. Tabulka č. 17:Pivní lázně a pivní koupele v ČR

Pivní lázně

Kraj

Pivní lázně Zoto

Praha

Pivní lázně Bernard

Praha

Klášterní pivní lázně Dolní Bousov

Středočeský kraj

Pivní lázně Poděbrady

Středočeský kraj

Pivní lázně Chodová Planá

Plzeňský kraj

Minipivovar Purkmistr

Plzeňský kraj

Bernardovy pivní lázně Cheb

Karlovarský kraj

Pivní lázně Karlovy Vary

Karlovarský kraj

Pivní lázně Harrachov

Liberecký kraj

Pivní lázně Žatec

Ústecký kraj

Pivní lázně Tábor

Jihočeský kraj

Pivní lázně Seč u Chrudimi

Pardubický kraj

Pivní lázně Pernštejn

Pardubický kraj

Pivní lázně Černá Hora

Jihomoravský kraj

Olomoucké pivní lázně

Olomoucký kraj

Rožnovské pivní lázně

Zlínský kraj

Pivní lázně Štramberk

Moravskoslezský kraj

Zámecké pivní kúpele

Moravskoslezský kraj

Pivní lázně Bahenec

Moravskoslezský kraj

Zdroj: Vlastní zpracování

5.2 Pivní cyklostezky a stezky Pivní cyklostezky a stezky jsou zařazeny do tematických stezek, které jsou charakteristické propojením jednotlivých pivovarů a minipivovarů a jejich produktů. (PÁSKOVÁ M. ZELENKA J., 2012) 61

Pravé pivní lázně [online]. 2012 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.chodovar.cz/id107cz-prave-pivnilazne.htm

58

Pivní stezky a cyklostezky mají za cíl podporovat regionální pivovary, zvyšovat povědomí o značce a seznamovat je s turisty. Pivní stezky bývají iniciovány pivovary, které si tímto marketingovým nástrojem rozšiřují okruh svých zákazníků a místními úřady. První pivní stezky vznikaly kolem roku 1995 a mezi první pivovary, které se do této činnosti zapojily, byly například: Měšťanský pivovar v Poličce, Třeboň, Svijany, Černá Hora a jiné. Stezky ovšem nejsou určeny jen českým turistům, snaha je nabídnout je i zahraničním cestovním kancelářím, které je mohou zařadit do svých tras a nabídnout je tak svým zákazníkům. Tato činnost se týká především turistů ze států, se kterými má naše republika společnou hranici.62 Dle zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích je stanoveno, že cyklista je účastníkem provozu na pozemních komunikacích, který se tohoto provozu účastní přímým, aktivním způsobem a je tedy povinen dodržovat stejné povinnosti jako řidič motorového vozidla. Cyklista tudíž jako každý řidič nesmí požít alkohol nebo jinou návykovou látku a nesmí řídit bezprostředně po konzumaci alkoholického nápoje nebo v době, kdy by mohl být pod jeho vlivem.63 Tímto zákonem přišly cyklostezky o svoji atraktivitu, i když některé pivovary nabízejí ve svém sortimentu produktů nealkoholická piva či piva s nízkým obsahem alkoholu nebo se tato situace řeší možností ubytování v rámci pivovaru. V České republice je momentálně šest oficiálních pivních stezek či cyklostezek. Plzeňský kraj dokonce na začátku letošního roku vydal brožuru s názvem Pivní stezky, která zájemce provede po minipivovarech, pivovarech a dalších turisticky zajímavých koutech plzeňského kraje.64 K nejkratším pivním stezkám patří Pivovarská cyklostezka Chrudim – Medlešice v Pardubickém kraji, která měří jen 2 km a k nejdelším stezkám patří jedné části Radegast Cyklotracku - Slezsko Cyklotrack měřící 88 km.65

62

Pivní turistické stezky [online]. 2003 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.pratelepiva.cz/svetpiva/archiv/2003/pivni-turisticke-stezky-pivni-turistika-jako-marketingovy-nastroj-malych-pivovaru/ 63 Zákon o provozu na pozemních komunikacích. In: Zákon č. 361/2000. 2000. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/361-2000-sb-zakon-o-provozu-na-pozemnich-komunikacich-a-o-zmenachnekterych-zakonu.html 64 Turisty má lákat mapa pivních stezek [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz...nalakat-mapa-pivnich-stezek-119077/tmplid-228 65 Slezsko Radegast Cyklotrack [online]. 2009 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.cyklotoulky.cz/clanky/clanky-display/cyklotrasy/ceska-republika/slezsko-radegastcykloTrack/00176/

59

Tabulka č. 18:Pivní stezky a cyklotrasy Pivní stezky

Kraj

Pivní stezka Petra Bezruče

Jihomoravský kraj

Pivovarská stezka Oslavany

Vysočina

Radegast Cyklotrack

Moravskoslezský kraj

Pivovarská cyklostezka Chrudim

Pardubický kraj

Jihočeské pivní stezky

Jihočeský kraj

Pivní cyklostezka Poddžbánskem

Středočeský kraj

Zdroj: Vlastní zpracování

5.3 Pivovarská muzea V České republice se momentálně nachází 17 pivovarských muzeí a stálých expozic, ale i toto číslo se zvyšuje, protože malé i velké pivovary vidí v této oblasti potenciál a možnost rozšíření doplňkových služeb. Pivovarské muzeum v Plzni je provozováno pivovarem Prazdroj a bylo otevřeno roku 1959 při příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo. Patří k nejstarším muzeím svého druhu na světě a je umístěno v původním právovárečném domě z 15. století. Návštěvníci zde tak mohou zhlédnout starodávnou sladovnu, hvozdy, humna, ležácké sklepy, lednici, spilku i právovárečná vrata.66 Pivovarské muzeum v pivovaru U Fleků bylo otevřeno v roce 1999 v budově bývalé sladovny. Návštěvníci tady mohou vidět pivovarské nádoby, nářadí a stroje, poznají historii výroby piva. Ke skvostům muzea patří renesanční místnost, ve které byl sušen slad horkým kouřem ze spalovaného dříví.67 Chmelařské Muzeum v Žatci se pyšní největší expozicí svého druhu na světě. Vývoj chmelařství od středověku až do současnosti můžete vidět na ploše 4 000 m2. V muzeu jsou k vidění zajímavé sbírky muzea, dobové fotografie, písemné doklady o pěstování chmele,

66

Trasa a prostory prohlídky [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné http://www.prazdrojvisit.cz/cz/pivovarske-muzeum/trasa-a-prostory-prohlidky/ 67 Pivovar U Fleků [online]. 2008 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.ufleku.cz/programy/muzeum

60

z:

historické nástroje a nářadí a samotný objekt je technickou památkou a příkladem industriální účelové architektury z konce 19. století.68 Obrázek 14: Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví v Dalešicích

Zdroj: Autorka

Muzeum rakousko – uherského pivovarnictví v Dalešicích na Vysočině nabízí tři okruhy prohlídek. V prvním okruhu návštěvníci uvidí parostrojní výrobu piva a starý pivovarský provoz a také některá místa z natáčení dnes již kultovního filmu Postřižiny. V druhém okruhu se seznámí s dnešní výrobou piva a uvidí se středověké ležácké sklepy. Ve třetím okruhu si návštěvníci prohlédnou nový provoz, historickou částí a zúčastní se i ochutnávky přímo z ležáckého tanku.69 Tabulka č. 19:Pivovarská muzea Pivovarská muzea

Kraj

Muzeum U Fleků

Praha

Muzeum U Medvídků

Praha

Muzeum v Kostelci nad Černými Lesy

Středočeský kraj

Muzeum Dětenice

Středočeský kraj

Muzeum pivovarnictví Rakovnicka

Středočeský kraj

68

Chmelařské muzeum v Žatci [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.muzeum.chmelarstvi.cz/ Muzeum rakousko - uherského pivovarnictví [online]. 2011 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.pivovar-dalesice.cz/muzeum-rakousko-uherskeho-pivovarnictvi/

69

61

Muzeum v Plzni

Plzeňský kraj

Muzeum Chodová Planá

Plzeňský kraj

Šumavské pivovarnické muzeum

Plzeňský kraj

Pivovarské muzeum na Hotelu Grádl

Plzeňský kraj

Chmelařské muzeum v Žatci

Ústecký kraj

Pivovarská Bašta muzeum

Liberecký kraj

Muzeum v Broumově

Královehradecký kraj

Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví

Vysočina

Pivovarské muzeum v Černé Hoře

Jihomoravský kraj

Muzeum Holba Hanušovice

Olomoucký kraj

Muzeum Ostravar

Moravskoslezský kraj

Muzeum Kozlovice

Moravskoslezský kraj

Zdroj: Vlastní zpracování

5.4 Vinařský versus pivní cestovní ruch Stejně jako pivní cestovní ruch je i vinařský cestovní ruch považován za formu cestovního ruchu. Jeho účastníci jsou motivováni poznávat v tradičně vinařských oblastech, pěstování vína, účastnit se ochutnávky vín, návštěvy vinohradů, vinných sklípků a vináren. Vinařský cestovní ruch se může také zařadit do gastronomické turistiky a díky vinařským stezkám patří i do incentivního cestovního ruchu. (PÁSKOVÁ M. ZELENKA J.. 2012) Vinařský cestovní ruch je vázán na místo pěstování vinné révy. V České republice jsou dvě základní vinařské oblasti, vinařská oblast Morava a vinařská oblast Čechy, která však oproti moravské oblasti, co do velikosti rozlohy, není příliš významná. Přibližně 96% registrovaných vinic se nachází v okolí Brna a na jihu Moravy. Oproti tomu pivovarnický cestovní ruch není vázán na místo pěstování chmele či ječmene. Pivovary jsou rozloženy po celé republice. Ve srovnání s pivním cestovním ruchem, který může většinou nabídnout jen pivní slavnosti, kde může návštěvník ochutnat různé druhy piva či den určitého pivovaru, který doprovází daný kulturní program – ve většině případů se jedná o rockovou hudbu - má vinařský cestovní ruch více co nabídnout. Ať se jedná o vinobraní v regionech, slavnosti vína, otevírání sklepů, dobu burčáku nebo svatomartinské akce. Vinařský cestovní ruch je také více spojen s pěší turistikou, cykloturistikou (kde vyvstává stejný problém s požíváním alkoholu jako u pivních 62

stezek, jež je zmíněno výše), venkovskou turistikou a s návštěvou kulturních a přírodních památek. Za nevýhodu by se dala považovat jeho sezónnost, protože je uskutečňován převážně od konce dubna do konce října. Pivní stezky byly již zmíněny výše. Na první pohled je zřejmé, že pivní stezky jsou teprve v začátcích a je jich nemnoho, jejich podpora ze strany regionálních institucí je nevalná. Oproti tomu vinařské stezky a cyklostezky jsou na vysoké úrovni a je jich ve vinařských regionech celá řada. Nadace Partnerství s podporou z programu Phare se například podílí na Jižní Moravě na rozvoji vinařských stezek a cyklostezek.70 Trasu mezi vinohrady si mohou zájemci vybrat a naplánovat i díky internetu, kde je na toto téma k nalezení mnoho stránek, například www.stezky.cz, www.wineofczechrepublic.cz či www.jizni-morava.cz. Tento koncept je dobře propracovaný a lidé si zde mohou naplánovat trasu dle délky, náročnosti, přítomnosti kulturních či přírodních památek aj. Jihomoravský kraj patří i díky vinařskému cestovnímu ruchu k druhému regionu po Praze v České republice, kam zavítá největší počet turistů. Pivovary jsou zatíženy spotřební daní, viz zmínka výše v práci. Pivovarníkům přijde logicky nespravedlivé, že z jejich podnikání je odváděna spotřební daň, zatímco vinaři jsou od této daně osvobozeni a ještě jsou zvýhodňováni dotacemi. Vinaři se spotřební dani brání z důvodu dalšího administrativního zatížení a tvrdí, že by pro tisíce malovýrobců s roční produkcí méně než tisíc litrů byla spotřební daň téměř likvidační, protože by byli znevýhodněni před konkurenty ze Slovenska a Rakouska. Spotřební daň by měla, dle jejich názoru, negativní vliv na ekonomickou stabilitu výrobců vín a i na pěstitele révy.71 Všeobecně je víno vnímáno jako nápoj postavený na žebříčku sociálního vnímání výše, pijí lidé ho lidé s vyšším vzděláním a příjmy, při slavnostních příležitostech a formálně snad také s menším sklonem k opilosti. I z hledisla Evropské Unie patří víno k preferovanějším nápojům. Pivo z tohoto obecného vnímání vychází jako nápoj obyčejný a na zahnání žízně, ač je jeho výroba technologicky náročnější. Srovnávání obou skupin nápojů však zjevně závisí na osobním vkusu konzumenta. Lze však říct, že pivo i víno mají shodné znaky. Oba nápoje by měli být v ideálním případě naprosto přírodní produkty bez příměsí či konzervantů, v obou

70

Nadace partnerství [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/udelenegranty 71 Daň pro vinaře by poškodila cestovní ruch na Jižní Moravě. Ccrjm [online]. 2012, č. 1092 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/tiskove-zpravy/clanek-1092/

63

případech se můžeme setkat s domácí výrobou, malovýrobou či velkovýrobci a oba nápoje mohou být regionálně odlišeny.

64