Katedra cestovního ruchu
Cestovní ruch v Litvě Bakalářská práce
Autor: Lucie Jičínská Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník 2013
Abstrakt JIČÍNSKÁ, Lucie: Cestovní ruch v Litvě. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 106 stran. Hlavním cílem bakalářské práce je dostat Litvu do podvědomí co nejširší veřejnosti. Práce seznamuje čtenáře s tím, jaké je Litva doopravdy. V teoretické části se zabývám Litvou jako takovou. Tedy vším co nám nabízí, historii, současnost, přírodní krásy a nevyužité možnosti. Ústředním bodem mé práce je nově vytvořený osmidenní poznávací zájezd. Tento zájezd je sestavený na základě dotazníkového šetření.
Klíčová slova Cestovní ruch, Litva, poznávací zájezd, Vilnius, Kurská kosa, Trakai, přehlížená Litva, nový zájezd.
Abstract JIČÍNSKÁ, Lucie: Tourism in Lithuania. Bachelor work. College of Polytechnics, Jihlava. Department of Travel/Tourism. The work supervizor RNDr. Milan Kameník. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2013. 106 pages. The main target of my bachelor thesis is that Lithuania will be in subconscious of many people. The work introduces reader with real Lithuania. In theoretical part of my work I occupy country Lithuania as it is. It is about history, present, beauty of nature or unused possibilities. The central point of my work is newly created eight-day sightseeing tour. This trip is made on the basis of questionnaire survey.
Key words Tourism, Lithuania, sightseeing tour, Vilnius, The Curonian Spit, Trakai, overlooked Lithuania, new tour
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu RNDr. Milanu Kameníkovi za odborné vedení mé bakalářské práce, užitečné rady a veškerou pomoc, kterou mi ochotně poskytl. Dále bych ráda poděkovala paní Mgr. Ausře Liorancaite-Sukiene za cenné informace. Velké dík patří také těm, kteří mi byli nápomocni při vypracování této práce i po celou dobu mého studia, a to především mé rodině.
Copyright © 2012 Lucie Jičínská.
Předmluva Hlavním cílem této práce o cestovním ruchu v Litvě je, aby se Litva dostala do všeobecného podvědomí široké veřejnost. Chci, aby byli čtenáři seznámeni s Litvou takovou jaká doopravdy je. K napsání této práce mě motivoval hlavně čtyřměsíční pobyt, který jsem v této zemi absolvovala. Měla jsem možnost poznat místní obyvatele i jejich kulturu. A právě to bych chtěla přiblížit i ostatním.
Obsah Úvod................................................................................................................................ 11 1
Obecné informace ................................................................................................... 12 1.1
Informační minimum ....................................................................................... 13
2
Historie.................................................................................................................... 14
3
Předpoklady pro cestovní ruch ............................................................................... 17 3.1
Poloha, rozloha a povrch .................................................................................. 17
3.2
Vodstvo ............................................................................................................ 18
3.3
Podnebí ............................................................................................................. 19
3.4
Fauna a flóra ..................................................................................................... 19
3.5
Obyvatelstvo .................................................................................................... 20
3.6
Politika ............................................................................................................. 21
3.7
Rozdělení na regiony........................................................................................ 21
4
Ekonomika .............................................................................................................. 22
5
Litevské bohatství ................................................................................................... 23
6
5.1
Festivaly ........................................................................................................... 23
5.2
Jantar ................................................................................................................ 24
5.3
Litevská kuchyně ............................................................................................. 25
5.4
Sport a volný čas .............................................................................................. 27
5.5
Tradice.............................................................................................................. 28
Cestovní ruch .......................................................................................................... 29 6.1
Kulturní a přírodní památky ............................................................................. 29
6.1.1
Vilnius a jeho historické centrum ............................................................. 29
6.1.2
Kurská kosa............................................................................................... 31
6.1.3
Kernavė ..................................................................................................... 32
6.1.4
Struveho geodetický oblouk ..................................................................... 33 8
6.1.5
Kaunas ...................................................................................................... 34
6.1.6
NP Aukštaitija ........................................................................................... 35
6.1.7
Trakai ........................................................................................................ 37
6.1.8
Hora křížů ................................................................................................. 38
6.1.9
Palanga ...................................................................................................... 39
6.1.10
Klaipėda .................................................................................................... 40
6.1.11
TOP 10 ...................................................................................................... 41
6.2
7
Infrastruktura .................................................................................................... 41
6.2.1
Doprava ..................................................................................................... 41
6.2.2
Ubytování.................................................................................................. 42
6.2.3
Stravování ................................................................................................. 44
Propagace ................................................................................................................ 45 7.1
Cestovní kanceláře ........................................................................................... 45
7.2
Návrhy na propagaci ........................................................................................ 47
7.2.1
Cestovatelské promítání o Litvě ............................................................... 47
7.2.2
Poutače v obchodních centrech................................................................. 48
7.2.3
Zájezd........................................................................................................ 48
7.2.4
Letáky a brožury ....................................................................................... 48
7.2.5
Internetové stránky ................................................................................... 48
8
Zajímavosti Litvy .................................................................................................... 49
9
Dotazníkové šetření ................................................................................................ 52 9.1
Vyhodnocení dotazníku ................................................................................... 53
9.2
Závěr dotazníkového šetření ............................................................................ 62
10 Poznávací zájezd do Litvy ...................................................................................... 63 10.1
Program ........................................................................................................ 64
10.2
Itinerář .......................................................................................................... 67
10.3
Ubytování ..................................................................................................... 75 9
10.3.1
Ubytování ve Vilniusu .............................................................................. 75
10.3.2
Ubytování v Palanze ................................................................................. 75
10.3.3
Ubytování v Juodkrante ............................................................................ 76
10.3.4
Ubytování Nida ......................................................................................... 76
10.3.5
Ubytování v Kaunasu................................................................................ 76
10.4
Stravování ..................................................................................................... 77
10.5
Doprava ........................................................................................................ 77
10.5.1
Nástupní místa .......................................................................................... 78
10.5.2
Cena dopravy ............................................................................................ 78
10.5.3
Dálniční poplatky a parkovné ................................................................... 79
10.5.4
Trajekt ....................................................................................................... 81
10.6
Průvodce a řidič ............................................................................................ 81
10.6.1
Náklady na průvodce ................................................................................ 81
10.6.2
Náklady na řidiče ...................................................................................... 83
10.7
Pojistné ......................................................................................................... 84
10.8
Vstupy........................................................................................................... 84
10.9
Riziko neobsazenosti .................................................................................... 84
10.10
Přímé náklady ............................................................................................... 85
10.11
Nepřímé náklady .......................................................................................... 85
10.12
Celkové náklady ........................................................................................... 85
10.12.1 10.13
Marže..................................................................................................... 85
Shrnutí vytvořeného zájezdu ........................................................................ 86
11 Závěr ....................................................................................................................... 87 Seznam použité literatury ............................................................................................... 92 Přílohy............................................................................................................................. 99
10
Úvod Jako téma pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala "Cestovní ruch v Litvě". Hlavním důvodem zaměření této práce se stal čtyřměsíční pobyt v Litvě. Ten jsem absolvovala díky výměnnému programu Erasmus. Litvu jsem mohla lépe poznat a to nejen z pohledu turisty. Litva mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla, psát o ní bakalářskou práci. Navíc stále udržuji kontakt s litevskými studenty a učiteli, se kterými jsem se během svých studií setkala. A v případě jakýchkoliv dotazů se mohu obrátit na své litevské přátele. Nejprve bych začala tím, kdo se již tomuto tématu věnoval. Při hledání ve školní knihovně a v informačním systému Vysoké školy polytechnické Jihlava jsem našla pouze jednu práci, která se zabývala přímo Litvou. Sepsala ji Kateřina Fukalová a od té mé se zásadně liší tím, že je psaná v angličtině. Dále jsem našla i práci, která se věnovala Estonsku. Je velká škoda, že není možné najít více prací na Pobaltské země. Proto, jak už jsem i výše zmiňovala, mým cílem je Litvu přiblížit a ukázat, že je to zajímavá země s úžasnými historickými i přírodními památkami. Doufám, že v nejbližší době budu moci Litvu znovu navštívit, protože jsem si ji velmi oblíbila. Otázkou je snad jen to, co mě mohlo na této zemi bývalého sovětského svazu zaujmout? A je toho doopravdy mnoho. Začít mohu například krásnou až panenskou přírodou. Nalezneme zde lesy, louky, ale také kousek "pouště". Pokračovat můžeme tradicemi, jako je záliba ve vyřezávání, tradiční festivaly nebo všudypřítomný jantar. Ten je možno získat ve všech velikostech, tvarech nebo dokonce se zvířaty či rostlinami zachovalými uvnitř. Ale zajímavostí je mnohem víc. Hlavním cílem mé práce bylo dostat Litvu do podvědomí, co největšího počtu osob. Chtěla bych čtenáře seznámit s tím, jaká doopravdy tato země je, a že se rozhodně nemusí bát ji navštívit. V první části práce nastíním základní informace o zemi, historii, předpoklady pro cestovní ruch, turistické atrakce, infrastrukturu nebo propagaci. V druhé polovině, tedy v teoretické části, se budu zabývat sestavením poznávacího zájezdu z České republiky do Litvy a zpět. Chtěla bych ukázat, jaké netradiční pamětihodnosti, přírodní památky nebo zajímavosti zde mohou turisté vidět. Dále uvedu vyhodnocení dotazníkového šetření. Tím bych ráda ukázala, jaké je všeobecné podvědomí o Litvě. 11
1 Obecné informace Litva patří do tří zemí, které se souhrnně označují jako Pobaltí. Jak dokážeme sami odhadnout, Litva rozhodně nepatří mezi nejnavštěvovanější destinace. To je s největší pravděpodobností zapříčiněno také tím, že teprve "nedávno" se Litva vymanila z vlivu Sovětského svazu. Přesto tuto zemi vřele doporučuji a můžu snad i slíbit, že rozhodně nebudete zklamáni. Litvu dělá jedinečnou především příroda. Mnoho vysokých hor tu nenajdete, za to příroda je uklidňující a to i díky všudypřítomným lesům a tisícům jezer a jezírek. Pobaltí a tedy i Litva znamená také moře. Přesto, že to tak na první pohled nevypadá, je tato země vhodná i k odpočinku na pláži. Najdeme tu jedinečné památky, ať už se to týká přírody nebo kultury. Mezi litevské národní poklady patří například magická Kurská kosa, jedinečná delta řeky Nemunas, Hora Křížů nedaleko Šiauliai nebo pobuřující park sovětských soch. A je toho samozřejmě daleko víc. Pro Litevce jsou velmi typické dávné tradice, zvyky a kultura. Jedním z nich je například Rumšiškės. Je to festival, který se koná v překrásném skanzenu nedaleko Kaunasu. Každoročně se tato oslava koná v únoru, jako oslava přicházejícího jara. Velmi oblíbené je i řezbářství. Téměř na každém rohu můžeme vidět ručně vyřezávané sochy nebo kříže. Stále jsem se ještě nezmínila o hlavním městě Vilniusu. Je to půvabné město, které je protkáno množstvím ulic a uliček. Najdeme tu mnoho zajímavých architektonických památek jako například barokní kostely. Historické centrum Vilniusu je zařazeno na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Obr. 1: Poloha Litvy [1]
12
1.1 Informační minimum Název státu:
Litevská republika
Hlavní město:
Vilnius
Rozloha:
65 303 km2
Nejvyšší bod:
Aukštojas 294 m.n.m.
Časové pásmo:
+2
Počet obyvatel:
3 195 702 (únor 2012, zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Litva)
Hustota zalidnění:
52 obyvatel/km2
Jazyk:
litevština
Národnostní složení:
Litevci, Poláci, Rusové
Náboženství:
římskokatolické
Státní zřízení:
parlamentní republika
Vznik:
11. března 1990
Prezident:
Dalia Grybauskaitė
Předseda vlády:
Andrius Kubilius
Měna:
litevský litas (LTL)
MPZ:
LT
Mezinárodní předvolba:
+370
Koncovka www:
.lt
Hymna:
Tautiška giesmė – Národní píseň
Motto:
Tautos jėga vienybėje – Národní síla je v jednotě
Obr. 2: Státní znak [2]
Obr. 3: Státní vlajka [3]
13
2 Historie Litva byla osidlována už kolem roku 10 000 př. n. l. Obyvatelé sem přicházeli ze dvou směrů. Z území dnešního Dánska a z oblasti, kde je se dnes nachází Polsko. Zhruba mezi 6. a 5. tisíciletím př. n. l. začali lidé vytvářet stálé osady a domestikovat zvířata. Napomohlo tomu hlavně teplejší počasí, které se ustálilo a umožnilo růst lesů. O pětset let později se zde začaly organizovat baltské kmeny. Postupem času se tyto kmeny dělily na různé jazykové skupiny. Sem spadali Litevci, Prusové, Lotyši a další. Okolo roku 50 př. n. l. začal v Litvě vzkvétat obchod. Jantar se odsud vyvážel až do Římské říše. Z roku 1009 pochází první písemná zmínka o Litevcích jako o národu. Mezi 10. a 13. stoletím vznikaly na litevském území státní útvary. Počátkem 13. století začal celé Pobaltí dobývat Řád německých rytířů. Území dnešní Litvy bylo okupováno také. Roku 1250 podepsal Mindaugas, sjednotitel celého území, s Řádem německých rytířů mír. Ovšem šlechticům se nelíbilo nejen soužití s řádovými rytíři, ale také to, že země musela přejít ke katolickému náboženství. Proto Mindaugase zavraždili. Země se mohla vrátit zpět k pohanství. Roku 1316 začalo Litevské velkoknížectví s obnovou země. V důsledku expanze získala Litva vliv na území dnešního Běloruska a podstatnou částí Ukrajiny. Litva se tedy rozpínala od Baltského moře až k moři Černému. V té době byla Litva poslední zemí, kde přežívalo pohanské náboženství. Roku 1410 se odehrála slavná bitva u Grunwaldu, kde litevsko-polská armáda rozdrtila německé rytíře. Tím zastavila více než dvousetletou expanzi Němců na východ. Tato bitva se považuje za jednu z největších ve středověku. Podle řady historiků právě v této bitvě přišel Jan Žižka o oko. Ten bojoval na straně vítězné Litevsko-polské armády. Přestože Polsko a Litva měli stejného vládce, pobaltská země zůstává stále samostatná. Ovšem polská kultura i jazyk výrazně ovlivňovaly Litvu. V 16. století bylo Litevské velkoknížectví plné kulturního života. Začali se objevovat i první texty v litevštině. Roku 1579 byla založena univerzita ve Vilniusu. Ta se stala na následující dvě století nejvýchodnější v Evropě. Poklid narušily až v 16. století ruské útoky. Litva se ocitala stále více pod polským vlivem. Krakov se stal metropolí země a Litva byla tudíž nucena sdílet polské dějiny na dlouhých 226 let. Polština se stala dokonce dočasně i oficiálním úředním jazykem. Mezi lety 1702 až 1706 byla Litva okupovaná Švédy. V letech 17721790 se začalo Polsko dělit. Tím byla polsko-litevská nezávislost ukončena. Litva se dostala pod nadvládu Ruska. 14
Obr. 4: Polsko-Litevský stát v 17. století [4]
Rusko kontrolovalo většinu Litvy, tím pádem i Vilnius, který se stal třetím největším městem říše. Dvě povstání, které podnítili Poláci, byla potlačena. Vše vyvrcholilo zákazem litevštiny a latinky na školách roku 1864. Proto byla litevština na ústupu. Litevsky mluvili už jen střední a chudé vrstvy a ruština stále více postupovala do běžného života. Litevští obyvatelé se začali bouřit. Začalo vznikat litevské národní obrození, které postupovalo od chudších vrstev až po ty nejvyšší. Začaly se tajně vydávat litevské noviny a vycházely také knihy. Roku 1905 přišla Litva jako první ruská provincie s žádostí o autonomii. Ovšem po revoluci, která se konala ve stejném roce, car obnovil tvrdý totalitní systém. Do všeho zasáhla první světová válka. Ruská říše se zhroutila a to umožnilo Litvě obnovit svoji samostatnost. Snaha přesvědčit Litvu, aby se stala německým protektorátem, skončila neúspěšně. Litva 16. února 1918 vyhlásila nezávislost. Antanas Smetona se stal prvním prezidentem. I poté ovšem musela Litva bojovat ještě ve třech válkách za svobodu: s bolševiky, s rusko-německými protibolševickými jednotkami a s Poláky. Tento stav přetrval až do druhé světové války. V té době se hlavním městem stal Kaunas. V roce 1922 se stala Litva demokratickou republikou v čele s prezidentem. Válečná léta měla však velký význam pro budování národa. V té době se zakládaly školy 15
a univerzity. Značně se snížila negramotnost a začalo se dařit umění i ekonomice. Až rok 1938 přinesl zvrat. Polsko se chtělo opět s Litvou sjednotit a to hlavně kvůli hrozbě blížící se války. Přístavní město Klaipėdu obsadilo Německo. A Litva byla nucena se Klaipėdy vzdát ve prospěch Němců. V roce 1939 vstoupila na scénu dohoda o tom, že území Litvy bude rozděleno mezi Německo a Sovětský svaz. Zmanipulované volby v roce 1940 umožnily Rusku okupaci celé země a ta byla posléze připojena k SSSR. Tím vznikl Litevský Sovětský svaz. Ještě před válkou byla Litva domovem pro 160 000 židů. V následujících letech se toto území stalo útočištěm pro židovské uprchlíky z Polska a jejich počet se rázem navýšil na 250 000. Nacisté se je snažili vyhladit a ostatní žili ve speciálních ghettech ve velkých městech. V roce 1943 byli ti co přežili přesunuti do koncentračních táborů. Konce války se dožilo pouze 10% litevské populace židů. V roce 1944 byla Litva znovu obsazena sovětskou armádou. Mezi lety 1944 až 1952 se Litevci bránili v partyzánském boji. Pokračovaly ovšem masivní deportace na Sibiř. Takto byly potlačovány jakékoliv odbojové i náboženské aktivity. Dalším mezníkem bylo disidentské hnutí, které se začalo rozvíjet po roce 1968 v reakci na československou okupaci. Uvolnění, které by bylo znát, přišlo až s bývalým ruským prezidentem Gorbačovem ve druhé polovině osmdesátých let. Roku 1987 začala poprvé veřejnost demonstrovat. Bylo založeno intelektuální hnutí, které požadovalo demokracii. Roku 1940 bylo prohlášeno připojení země k SSSR za nezákonné. 11. března 1990 byl vyhlášen litevský stát za nezávislou zemi. V zemi začal být problém s inflací a okamžitě byl zaveden přídělový systém potravin. Sovětský svaz nezávislost neuznal. V lednu 1991 sovětské jednotky obsadily důležité budovy ve Vilniusu a 13. ledna i televizní věž. Bylo zabito 14 civilistů a na 700 lidí bylo zraněno. V září Rusko konečně uznalo nezávislost Litvy. Litva v dubnu roku 2004 vstoupila do NATO a 1. května 2004 se stala členem Evropské unie.
16
3 Předpoklady pro cestovní ruch Nedílnou součástí cestovního ruchu jsou také jeho předpoklady. Tím myslím rozlohu, polohu, vodstvo nebo například podnebí. Tyto informace je velmi důležité znát. A to především proto, abychom věděli, zda jsou tu vhodné podmínky pro provozování cestovního ruchu. Z mého dotazníkového šetření vyplývá, že se dotazující Litvy a celého Pobaltí „bojí“. Nejsou s ní dostatečně seznámeni, nevědí, zda je tam bezpečno a dokonce ani nevědí, že počasí je tam téměř stejné jako u nás.
3.1 Poloha, rozloha a povrch Podle geografického hlediska se Litva nachází ve střední Evropě. Litva, co se týče rozlohy, je největší ze všech pobaltských zemí. Jak již výše uvádím, toto území je veliké 65 303 km2. Je jen o něco menší než Česká republika. Sousedí se čtyřmi státy a dokonce má i své moře. Lotyšsko sousedí s Litvou na severu a délka hranice je 588 km. Na východě sousedí s Běloruskem (653 km), na jihozápadě s Polskem. Délka hranic je 104 km. A mezi Polskem a Litvou se nachází Kaliningradská (ruská) enkláva, jejíž hranice s Litvou jsou dlouhé 249 km. Výše zmiňovaným mořem je Baltské, podle kterého dostali všechny republiky i svůj další název, Pobaltí. Písečné pobřeží, které toho moře omývá, je dlouhé 99 km.
Obr. 5: Fyzická mapa Litvy [5]
Litva je převážně nížinatá a rovinatá a její průměrná nadmořské výška dosahuje 99 metrů nad mořem. Na východu se nachází pahorkatinu Baltské vrchy a menší pohoří najdeme i na západě. To se jmenuje Žemaitijská vysočina. Nejvyšším vrcholem je
17
v Litvě Aukštojas s výškou 294 metrů nad mořem, který se nachází na jihovýchodě země. Dříve byla Litva téměř celá zalesněná, dnes lesy tvoří pouze 30% země. Přírodu musíme umět využít takovou jaká je. Ať jsou to hory nebo nížina. Každá maličkost je důležitá, stačí ji umět jen správně využít pro cestovní ruch. Bezesporu největší nevýhodou je, že Litva nemá hory. Cestovní ruch v Litvě bych ráda založila na tom, co země považuje za svoji výhodu. Například nížinu můžeme dobře využít pro cyklistiku. Ta se stává v posledních letech v Litvě velmi populární. V zemi se také nachází moře. Počasí sice není tak teplé jako v jižních státech Evropy, ale k rekreaci u moře je vhodné. Navíc pláže v Pobaltí mají svoje kouzlo. Jak každý průvodce doporučuje, není nic lepšího než strávit celou noc na pláži v Palanze. A brzo ráno pozorovat východ slunce nebo se projít po jednom z nejkrásnějších mol. Je to jedna z mnoha věcí, kterou jsem si v této zemi nenechala ujít. Nízké pohoří je vhodné také pro nenáročnou horskou turistiku. Takový druh výletu je vhodný například pro starší zájemce nebo pro rodiny s dětmi. Navíc Litva oplývá doopravdy neskutečně krásnou a čistou přírodou, která rozhodně stojí za návštěvu. Není nic krásnějšího než se procházet jedním z pěti Národních parků. Každý je v podstatě jiný a unikátní. Například Národní park Kuršių nerijos chrání jedinečné duny Kurské kosy na pobřeží Baltského moře.
3.2 Vodstvo Litva má velmi rozvinutou říční síť a najdeme tu velké množství jezer. Nejvýznamnější řekou v Litvě je Nemunas, který přitéká z Běloruska a ústí do Baltského moře. Jak jsem už zmiňovala, v Litvě se nachází spousta jezer. Je jich více než tři tisíce a většina z nich je ledovcového původu. Za zmínku stojí především jezero Vištytis. Nachází se na hranici s Kaliningradskou oblastí. Je nazýván „Evropským Bajkalem“ a to především pro svoji rozmanitost fauny a flóry. Právě proto bylo toto území vyhlášené Chráněnou krajinnou oblastí. Tato jezera jsou určitě vhodná pro turistiku. Je to nenáročný terén s panensky čistou přírodou a téměř bez turistů. To je bezesporu největší výhoda cestování po Litvě. Mimo sezónu je velmi málo pravděpodobné setkat se tu s nějakými turisty. Také právě proto, je příroda krásně zachovalá. A to má samozřejmě svoje kouzlo. Myslím si, že v dnešní době je takové místo raritou a rozhodně stojí za to ho navštívit. 18
3.3 Podnebí Litva se nachází v mírném pásmu, které je trochu chladnější než u nás. U pobřeží Baltského moře jsou průměrné teploty v lednu okolo -2°C a červencové kolem 16°C. Ve vnitrozemí jsou teploty v zimě okolo -6°C a v létě kolem 18°C. V extrémech se mohou teploty v zimě pohybovat až na hranici -40°C. Počasí je velmi podobné tomu u nás. Stejně jako u nás byla letos studená zima, tak i v Litvě bylo velmi chladné počasí. A to se týká i léta. Když se u nás teploty pohybovaly okolo třicítky, stejně tak tomu bylo i v Litvě. Jediným rozdílem je, že v Litvě je zima o něco delší a léto o něco kratší. To znamená, že pro rekreaci u moře je tato destinace vhodná, ale pouze v omezeném časovém období. Takže zhruba od června do poloviny září. Na druhou stranu je takové počasí vhodné pro turistiku v přírodě, poznávání nových měst nebo nahlédnutí do místních zvyků.
3.4 Fauna a flóra Litva má pět národních parků a okolo třiceti tak zvaných regionálních parků. Celkově najdeme v Litvě asi 12% chráněného území. Jedním z nejzajímavějších národních parků je Kuršių nerijos, který se nachází na Kurské kose. Najdeme zde jedinečný ekosystém dun, borovicových lesů a pláží. Dalším je Dzūkijos, který se nachází na jihu země. Třetím národním parkem je Aukštaitijos, který je oblíbeným cílem turistů. Najdeme tu například včelí muzeum nebo naučnou stezku. Hrad Trakai a okolní jezera jsou chráněna národním parkem Trakų istorinis. A posledním je NP Žemaitijos. Nejvíce zalesněný je hlavně jih a východ země. V těchto oblastech najdeme především smíšené lesy. Dále se nachází velká koncentrace lesů na pobřeží. Tady rostou především borovice. V Litvě je velmi oblíbeným koníčkem místních obyvatel sběr hub nebo lesních plodů, které rostou na celém území. Co se týče zvířat, žije zde asi 70 druhů savců, hnízdí tu přes 200 druhů ptáků a najdeme zde také množství plazů a obojživelníků. Protože je v Litvě velká koncentrace řek a jezer, je tu i mnoho druhů ryb. Mezi největší zástupce savců patří například los, divočák, rys, jezevec, srnec nebo vlk. 19
3.5 Obyvatelstvo Podle posledního sčítání obyvatel v únoru 2012, žije v Litvě 3 195 702 obyvatel. Z toho je znatelné, že počet obyvatel od roku 1989 pokles téměř o půl milionu. V roce 1989 byl počet obyvatel 3 674 800. Hustota zalidnění je 52 obyvatel na km2.
Obr. 6: Populace v Litvě [6]
V současné době Litevci tvoří asi 85% populace. Rusů zde žije asi už jen 5% a Poláků okolo 6%. Ti jsou většinou koncentrováni ve velkých městech, hlavně ve Vilniusu. Většina obyvatel žije ve městech, jsou to asi dvě třetiny populace. V pěti největších městech bydlí z celkového počtu obyvatel asi 40% populace. Největší město je Vilnius s 560 000 obyvatel. Druhým největším městem je Kaunas 330 000 obyvatel. A za těmito městy následuje Klaipėda, přístavní město s přibližně 161 000 obyvatel. Země se dělí na deset oblastí. Litevská republika je demokratický státe s jednokomorovým parlamentem, který má 141 poslanců. Jedna část z těchto poslanců je volena poměrným systémem a druhá polovina je volena většinovým systémem. Prezident je volem přímo obyvateli na pět let. V Litvě najdeme až 75% věřících. Většina věřících se hlásí ke katolické církvi a to až 79%. Dalšími náboženstvími jsou například pravoslavné nebo protestantské. Litevština patří spolu s Lotyštinou do skupiny baltských jazyků. Asi není žádným překvapením, že více než 60% obyvatel se domluví plynně rusky. Dalším, v poslední době stále více rozšířeným cizím jazykem, je angličtina. Anglicky se sice ještě nedomluvíte v bankách nebo na poštách, ale na školách najdete obory, které můžete právě v tomto jazyce absolvovat a dokonce i většina mladých mluví plynně anglicky.
20
3.6 Politika Litevská republika je demokratický státe s jednokomorovým parlamentem, který má 141 poslanců. Jedna část z těchto poslanců je volena poměrným systémem a druhá polovina je volena většinovým systémem. Prezident je volem přímo obyvateli na pět let.
3.7 Rozdělení na regiony Litva se dělí na deset krajů. Každý kraj má svoje administrativní středisko. Ve všech případech je to město, které je umístěno v názvu kraje. Seznam krajů: Alytuský kraj
Šiauliaiský kraj
Kaunaský kraj
Tauragėský kraj
Klaipėdský kraj
Telšiajský kraj
Marijampolský kraj
Utenský kraj
Panevėžyský kraj
Vilniuský kraj
Obr. 7: Rozdělení na regiony [7]
Co se týče rozlohy, největším krajem je Vilniuský, následuje Šiauliaiský a na pomyslném třetím místě, se nachází Kaunaský. Nejlidnatějším krajem je také Vilniuský. Druhým krajem, s největším počtem obyvatel, je Kaunaský a třetím je Klaipėdský. V každém kraji najdeme nějakou zajímavou kulturní nebo přírodní památku. V tomto ohledu je Litva velmi rozmanitá. 21
4 Ekonomika Litva je zemědělský a průmyslový stát. Co se týče zemědělství, převažuje živočišná výroba nad rostlinou. Není nic neobvyklého, že se u silnice pase skot nebo koně. V této zemi se produkuje především maso, mléko a rybí výrobky. Mezi výrobky, které se tu pěstují, můžeme zařadit obiloviny, len nebo brambory. Nejznámější je v Litvě produkce jantaru. Údaje z roku 2011 vypovídají o tom, že hrubý domácí produkt klesl o 4,4%. Důležité je říci, že litevská ekonomika je výrazně zpomalená, což způsobil loňský rok. Na konci roku 2011 bylo v Litvě zaregistrováno 249 000 nezaměstnaných. Asi polovina z tohoto čísla je nezaměstnána dlouhodobě. Pokud tyto čísla převedeme do procent, tak 12,5% obyvatelstva v produktivním věku je nezaměstnaných ve městech a 19,5% na vesnicích. Litevská republika je demokratický státe s jednokomorovým parlamentem, který má 141 poslanců. Jedna část z těchto poslanců je volena poměrným systémem a druhá polovina je volena většinovým systémem. Prezident je volem přímo obyvateli na pět let. Všechny zmíněné informace jsem uvedla do tabulky a to hlavně kvůli větší přehlednosti a pro jednodušší pochopení. Tab. 1: Tabulka o ekonomice [1] 12/2006
12/2007
12/2008
12/2009
12/2010
12/2011
Počet obyvatel
3 385
3 366
3 350
3 329
3 247
3 199
Počet zaměstnaných (tis.)
1 499
1 534
1 520
1 416
1 344
1371
Počet nezaměstnaných (tis.)
89
69
94
225
291
249
Nezaměstnanost (%)
5,6
4,3
5,8
13,7
17,8
15,4
Průměrná hrubá měsíční mzda (LTL)
1 496
1 802
2 152
2 056
1 988
2 042
Průměrný důchod (LTL)
477
595
770
811
746
748
38 888
43 192
55 511
40 732
54 039
69 643
(Akumulovaný) státní dluh (mil. LTL)
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/litva-ekonomicka-charakteristika-zeme-17535.html
22
5 Litevské bohatství Pro Litvu jsou lidové festivaly, kulturní akce, ale také nehmotné dědictví, jako je typická výroba křížů, velmi důležité. Mezi litevské bohatství zařadím i informace o jantaru i chutnou litevskou kuchyni.
5.1 Festivaly Litva je dějištěm konání mnoha kulturních akcí. A nezáleží na tom jestli jde o festivaly věnované tradiční lidové, klasické nebo moderní hudbě. A samozřejmě nejběžnějšími jsou různé lidové slavnosti. Některé oslavy přiblížím více, ať si můžete udělat představu o tom, jak jednotlivé festivaly a slavnosti probíhají a vypadají. Závod na koních Sartai Tento festival se koná vždy první víkend v únoru. Závod pochází už z osmnáctého století, kdy se místní obyvatele proháněli po zmrzlé hladině jezera Sartai. Toto jezero leží asi sto padesát kilometrů od hlavního města Vilnius. Je to jedna z nejznámějších a nejdůležitějších společenských událostí. Kaziuko Muge V češtině to znamená Trh svatého Kazimira. Najdeme zde řemeslníky a lidové umělce téměř z celé země s velmi různorodým zboží, které potěší pravděpodobně každého. Tento trh se koná každoročně 4. března v ulicích Vilniusu. Kaunas Jazz Je to jeden z největších letních festivalů, který se koná pod širým nebem. Kaunas Jazz byl pořádán poprvé v roce 1991. Festival se koná každoročně koncem dubna. Květná neděle Tento „svátek“ je spojen s příchodem jara. Většina lidí si nakoupí větvičky jehněd, kterými zdobí své domovy. Joninese Tento svátek je spojen se slavností letního slunovratu. V některých částech Litvy je svátek dokonce znám jako Rasos nebo-li česky rosa. Slaví se v noci z dvacátého třetího
23
na dvacátého čtvrtého června. Většinou se oslavy konají na venkově. Mnoho lidí z města se tedy sjíždí na venkov. Tady se zapalují ohně, které se udržují až do rána a zpívají se lidové písně. Vilniuský festival a Trakai festival Tyto dva festivaly jsou zaměřeny na klasickou hudbu. Příjiždějí sem významní umělci z celého světa. Tyto koncerty se konají pod širým nebem, což má samozřejmě svoji velmi výjimečnou atmosféru. Vánoce – štědrovečerní večeře (Kučios) Tento svátek probíhá téměř stejně jako u nás. Liší se jen v drobných, ale zajímavých maličkostech. Například se podává večeře o dvanácti chodech, které mají připomínat počet Kristových apoštolů. A žádný z pokrmů nesmí obsahovat maso nebo jakýkoliv mléčný výrobek. Podávají se například koláče plněné houbami, ryby (velmi oblíbený je především kapr) nebo kučiukai, což jsou maličké sušenky.
5.2 Jantar Jedná se o pryskyřici z jehličnanů, která je "zkamenělá" a většinou se její stáří odhaduje na 50 milionů let. Nejcennější kousky jantaru mohou obsahovat hmyz. Co se týče barvy, tak nejběžnější je zlatavě žlutá až oranžová, ale najdeme také průhledné nebo červené. Jantar z oblasti Baltského moře patří mezi nejstarší a nejcennější na světě.
Obr. 8: Jantar [8]
V dnešní době se Jantar využívá hlavně k výrobě šperků a v Litvě má velmi dlouhou tradici. Zajímavostí je, jak rozpoznáme pravý jantar a jeho kopii. K tomuto testu potřebujeme jen sklenici s vodou. Falešný jantar poznáme tak, že ve vodě vždy klesne až na dno, kdežto ten pravý jantar bude plavat na hladině, protože je velmi lehký. 24
5.3 Litevská kuchyně Všechny litevské pokrmy jsou velmi hutné. Většina jídel, těch typických, o kterých se tu budu zmiňovat, se dodnes vyrábí podle originálních venkovských receptů. A jak jsme se všichni po čtyřměsíčním pobytu shodli, jídla jsou sytá hlavně kvůli dlouhé a studené zimě. Hlavní roli v litevské kuchyni hrají především brambory a vepřové maso. Nejtypičtější polévkou je "šaltibarščiai". Je to vynikající studená polévka připravovaná z červené řepy, okurek, vajíček, kopru, kefíru a mléka. Dále se k ní servíruje ještě teplá opečená brambora. Tuto polévku jsem si natolik oblíbila, že ji připravuji i doma. Je velmi chutná a vhodná hlavně do teplých letních dní.
Obr. 9: Typická litevská polévka šialtibarščai [9]
Jak jsem již výše zmínila, velmi oblíbené jsou bezesporu brambory. Podávají se buď jako příloha nebo jako základ některých typických jídel. Sem patří například bramborové placky "bulviniai blynai". Základem těchto placek jsou najemno nastrouhané brambory smíchané s vejcem a osmažené v oleji. Mezi nejznámější jídlo z brambor rozhodně patří "cepelinai". Je to směs syrových a vařených brambor s vejcem, plněná mletým masem, popřípadě houbami nebo sýrem. Tato národní pochoutka bývá často přelitá smetanou a posypána smaženou cibulkou.
Obr. 10: Cepelinai [10]
25
Co se týká masa, v litevské kuchyni převažuje vepřová kotleta, která může být smažená nebo opečená. V dnešní době je také velmi oblíbené kuřecí maso. Setkat se můžeme s Kyjevským kuřecím řízkem, což je kuřecí maso plněné špenátem, sýrem a obalené v trojobalu. K masům je velmi často podávaná houbová omáčka. Dále jsou v Litvě k dostání klobásy a další uzeniny. Dokonce jsem se setkala s tím, že Litevci tvrdili, že uzené maso, respektive uzený bůček, je výhradně Litevská specialita a nikde jinde v Evropě se s ním nesetkáme. Přesto, že je Litva přímořský stát, moc často se s rybími pokrmy nesetkáme. Najdeme je pouze v přímořských městečcích na Kurské kose. Specialita této oblasti je uzený úhoř podávaný v tenkých plátcích za studena. A jako příloha je běžně na stole chleba. Dezerty jsou k dostání téměř na každém rohu v pekárnách zvaných "kepyklele". Nejtypičtější jsou koblížky "spurgos", které se podávají dozlatova opečené. Nejsou ničím plněné a nejlépe chutnají ještě teplé. Mezi oblíbené sladkosti vyhledávané hlavně pro různé rodinné oslavy patří "skruzdelynas" nebo-li doslovně mraveniště. Je to pyramida malých koláčků politá hustým sirupem. Oblíbené jsou také plněné taštičky "bykyns" a kulaté koláče "kiubete". Taštičky jsou většinou plněny masem, zelím nebo houbami. Mezi moje nejoblíbenější patřilo sladké pečivo, které bylo k dostání v každém větším obchodě. Jednalo se o taštičky plněné pudinkem, ovocem nebo tvarohem. se týká cen, ty byly výrazně nižší. Například ceny těchto sladkostí se pohybují v přepočtu okolo tří korun za kus. Pečivo (hlavně chleba) je od toho našeho velmi odlišné. K dostání jsou hlavně tmavé chleby, které s těmi českými nemají téměř nic společného. Jsou nasládlé a na jejich zvláštní chuť je třeba si chvíli zvykat. Pokud preferujete světlé pečivo, není problém koupit bagety ve francouzském stylu. A na závěr k této kapitole ještě zmíním něco o nápojích. V kavárnách je k dostání hlavně káva nebo čaj. Ten se může také podávat s mlékem nebo se smetanou. Oblíbeným nápojem je bezesporu pivo "alus". Mezi největší výrobce patří značky Utenos, Švyturys nebo Kalnapilis. Pivo je v porovnání s českým slabší (má menší procento alkoholu) a není tolik hořké. Samozřejmě je k dostání také tmavé pivo. K pivu Litevci velmi často konzumují "kepta duonu". To jsou kousky opečeného chleba nakrájeného na podlouhlé nudličky s česnekem a posypané sýrem. Chutná to velmi
26
podobně jako české topinky. Co se týká tvrdého alkoholu, nejoblíbenější je vodka. V obchodě najdeme velký výběr značek a to převážně litevských a ruských. Mezi tradiční litevské lihoviny patří například Starka, Trejos nebo Devynerios.
5.4 Sport a volný čas Sport, který je pro Litvu typický, by pravděpodobně nikdo nehádal. Je to basketbal. Nejznámějším tým pochází z Kaunasu a jmenuje se Žalgiris. Tento klub byl založen v roce 1944 a tím pádem se řadí k nejstarším basketbalovým klubům v Evropě. Tým je držitelem mnoha cen, mimo jiné je to 14 litevských titulů. Dále vyhrál evropské mistrovství v letech 1937 a 1939. A tento tým zazářil také na olympiádě v Barceloně, Atlantě a Sydney, kde Litevci získali bronzové medaile. Pokud se do Litvy chystáte, rozhodně si nenechte ujít basketbalový zápas. Pokaždé má jedinečnou atmosféru a je to neopakovatelný zážitek, který si rozhodně budete ještě dlouho pamatovat.
Obr. 11: Znak basketbalového klubu Žalgiris [11]
Jak jsem zjistila od místních obyvatel, velmi populárním se tu stává jízdní kolo. Sice tu nenajdeme mnoho klasických cyklostezek jako to známe od nás, ale provoz mimo města není příliš veliký. Už téměř v každém městě najdeme alespoň jednu půjčovnu kol. Bezesporu mezi hlavní výhody patří to, že krajina je pro cyklistiku více než vyhovující a pro milovníky kol je jako stvořený. Další možností jak strávit volný čas je návštěva pláže. V Litvě najdeme jedny z nejkrásnějších pláží Baltského moře. Jsou tu unikátní duny, jemný písek a borové lesy. Je to příjemná možnost jak strávit odpoledne nebo dokonce i celou dovolenou. A pokud Litvu navštívíte, rozhodně byste si neměli opomenout nádherné pobřeží, vhodné nejen k rekreaci, ale i k poznávání. 27
Volný čas můžeme také strávit turistikou nebo objevováním přírody. Tento bod nenajdete téměř v žádném průvodci, proto si myslím, že je důležité lidem ukázat, že Litva má až panensky čistou přírodu. Jak už bylo řečeno výše najdeme zde husté lesy, jezera, mírné pahorky, tajuplné močály nebo jantarová pobřeží. Jedno místo je krásnější než druhé a samozřejmě je to nezapomenutelný zážitek. Tuto práci zpracovávám hlavně proto, abych ukázala, jak je Litva krásná a má jedinečnou přírodu, která je téměř neporušená. V této zemi je vidět, jak funguje šetrný CR a příroda to bohatě vrací.
5.5 Tradice Na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO najdeme takové zajímavost jako výrobu křížů nebo lidové zpěvy. Tyto tradice jsou v Litvě velmi rozšířené a rostou stále větší oblibě. Výroba křížů má v Litvě dlouhou tradici. Kříže a další řezbářské práce najdeme na každém místečku v celé zemi. V městečku Juodkranté, které se nachází na Kurské kose, najdeme netypickou zajímavost nejen pro děti. Nachází se tu tak zvaná hora čarodějnic. Ke 42 metrů vysokému vrcholu vede klikatá cesta lemovaná různými vyřezávanými sochami, lavičkami, židličkami a podobně. Nápad vyřezat sochy čarodějnic měl jeden lesník z této vesničky. Ten chtěl přítomností takových postav probudit tradice a ducha Hory čarodějnic. Není nic napínavějšího než si tuto zajímavost vychutnat během letní teplé noci. Rozhodně budete mít o zábavu postaráno. Lidové písně jsou specialitou ve všech pobaltských zemích. Litevci považovali písně za způsob jak dát najevo touhu po svobodě a národní hrdost. Dodnes se tradice lidových písní dochovala. Po celé zemi jsou pořádány různé festivaly a folkové akce, kde se tato litevská tradice podporuje. Dále se také každé čtyři roky koná Festival písní. Pravidelně se na něm schází až 30 000 účinkujících a nespočet návštěvníků.
28
6 Cestovní ruch Litva stále ještě není vyhledávaným cílem pro trávení rodinné dovolené. Jen velmi malé procento turistů Litvu navštívilo. A to bych ráda změnila. Proto je důležité, aby byli lidé více informovaní.
6.1 Kulturní a přírodní památky Zaměřím se na přírodní a kulturní zajímavosti nebo na některá města, která rozhodně stojí za návštěvu. Ráda bych se také uvedla památky zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO. V Litvě najdeme 4 památky UNESCO. Patří sem historické centrum v hlavním městě Vilnius, Kurská kosa, Kernavé a Struveho geodetický oblouk.
6.1.1 Vilnius a jeho historické centrum Je to jedna z památek zapsaná na seznamu UNESCO. Najdeme zde jedinečnou směsici baroka a gotiky, ale i dalších architektonických stylů. Město je politickou, ekonomickou i kulturní metropolí Litvy. Téměř všechny památky, pamětihodnosti a historické zajímavosti se nacházejí na břehu řeky Neris, kde je situováno historické centrum města. Zaměřím se na několik vybraných památek, které se ve Vilniusu nachází a velmi stručně je popíšu. Kostel sv. Anny a Bernarda Je to jeden z nejslavnějších kostelů, který můžeme ve Vilniusu navštívit. Kostel sv. Anny byl postaven v roce 1500 v pozdně gotickém stylu a spolu s kostelem sv. Bernarda tvoří tak zvaný Gotický soubor. Hradní vrch s Gediminasovou věží Tato červená osmiboká věž, se nachází na Hradím vrchu, který se tyčí nad Katedrálním náměstím ve výšce 48 metrů. První zmínky o hradu jsou z roku 1323. Pravděpodobně se tu dřív nacházel celý komplex, ale dnes už zbyla pouze tato jedna věž a pozůstatky obraných zdí. Z Hradního vrchu je jedinečný výhled na celý Vilnius.
29
Katedrála a Katedrální náměstí Je to jeden z hlavních Vilniuských kostelů, postavený v letech 1783 až 1801 v klasicistním slohu. Uvnitř katedrály najdeme kapli sv. Kazimíra, která je klenotem vrcholného baroka. Na náměstí před katedrálou se nachází zvonice, která je 57 metrů vysoká.
Obr. 12: Katedrála a Katedrální náměstí [12]
Brána Aušros Říká se jí také brána úsvitu a byla zbudovaná mezi lety 1503 až 1522. V dnešní době je to poslední dochovaná brána městského opevnění Vilniusu. Malá kaple, která se v bráně nachází, ukrývá mariánský obraz z 16. století. Obraz se jmenuje Milosrdná Matka Boží a v 17. století byl považován za zázračný. Střed Evropy – Park Evropa Až roku 1989 stanovili vědci přesnou rozlohu Evropy a vyměřili její střed. Ten se nachází v Litvě, nedaleko hlavního města Vilniusu. Dva roky po vyměření tohoto objevu, začal mladý sochař Gintaras Karosas vytvářet v parku vlastní představu toho, jak by měl vypadat památník takového objevu. Dnes se v parku nachází až 90 uměleckých děl od umělců ze 29 zemí. Samotný Karosas postavil malou pyramidu, která přímo označuje střed Evropy.
30
6.1.2 Kurská kosa Další památkou na seznamu světového dědictví UNESCO je Kurská kosa. Je to jedno z nejkrásnějších pobřeží v Evropě a to hlavně díky pohyblivým dunám. Mezi borovými lesy zde vyrůstají nad mořem duny, které jsou velmi podobné těm na Sahaře. Kurská kosa je celkem dlouhá 97 km a široká mezi 0,4 km až 3,8 km. Její severní konec je oddělen od pevniny úzkým průlivem a přímo naproti se nachází město Klaipėda. Litva se o tento poloostrov dělí s Ruskem, kterému patří něco méně než polovina. Celá Kurská kosa má rozlohu asi 180 km2 a je chráněna v rámci dvou národních parků. Litevský národní park se jmenuje Kuršių Nerija a byl založen v roce 1991. Druhou ochranou složkou je výše zmiňovaný seznam světového dědictví UNESCO. Vlastně celou část Kurské kosy pokrývá jedna dlouhá pláž, která je široká až 70 metrů. Duny, které se nacházejí za pláží se zdvihají až do výšky 15 metrů. Dnes většinu výběžků pokrývají lesy. Je to asi 70% území.
Obr. 13: Kurská kosa 1 [13]
Obr. 14: Kurská kosa 2 [14]
Roste tu až 900 druhů rostlin, z toho 31 ohrožených. Najdeme zde 40 druhů savců, z nichž největší je los. Ten se považuje za symbol Kurské kosy. Můžeme vidět také až na 300 druhů ptáků, kterým tudy prochází migrační pás. Na úzkém pruhu Kurské kosy se nachází několik zajímavých měst a vesnic. Prvním z nich je Nida. Je to malé městečko, které je velmi oblíbeným turistickým centrem. Považuje se za příjemné prázdninové letovisko s množstvím krásných kaváren, restaurací a obchodů. Nida se pyšní písečnými plážemi, které jsou dlouhé třeba i dva kilometry. Písek je nádherně bílý, moře je průzračně modré a vše se nápadně podobá jižním státům. S tím rozdílem, že je tu rozhodně větší klid. Na plážích můžeme brzy ráno najít vyplavené kusy jantaru, což je typický zdejší suvenýr. Mezi zajímavosti 31
rozhodně patří, že tu pravidelně trávil své prázdniny Thomas Mann, německý prozaik a držitel Nobelovy ceny za literaturu. Mezi Nidou a ruským územím Kaliningradu se nachází tak zvaná Velká duna. Je to největší duna, kterou na Kurské kose najdeme. Také bych chtěla zmínit vesnici Juodkrante. Je to nejstarší vesnice v litevské části. Chráněna je starými borovicovými lesy, proto ji pohyblivé duny nemohou ohrozit. V této vesničce je asi nejzajímavější tak zvaná Hora čarodějnic. Tu jsem už zmiňovala v souvislosti s tradičním řezbářstvím. Je to kopec nebo spíše tedy návrší, kde je vybudovaná pěší stezka lemovaná vyřezávanými sochami čarodějnic a dalších různých pohádkových postav.
6.1.3 Kernavė Další atraktivita zapsaná na seznamu usvětového dědictví UNESCO je archeologická lokalita Kernavė. Jedná se o unikátní svědectví dlouhé nepřetržité lidské přítomnosti právě v tomto regionu. Kernavė se nachází u řeky Neris v údolí Pajauta asi 35 kilometrů od hlavního města Litvy, Vilniusu. Je to překrásné uskupení pěti hradištních vršků porostlých trávou, které jsou stojí na vyvýšené terase nad řekou. Tato lokalita byla prohlášena památkou UNESCO hlavně pro svoje stopy po dávných osadách, pohřebiště a další památky z období od pozdního paleolitu do středověku. V této době bylo Kernavė první metropolí Litvy.
Obr. 15: Kernavė [15]
32
Jak jsem už uvedla, je to komplex pěti hradištních vršků. V Litvě najdeme sice tisíce podobných vršků, ojedinělé je tu to, že jich je pět pohromadě. Představují jedinečné pozůstatky z předkřesťanské éry. Na centrálním vrchu Aukuro dříve míval hrad velkokníže a ostatní čtyři vrchy sloužili k jeho obraně i k zabezpečení města. Nalezneme zde také novogotický kostel s převážně barokním interiérem. U kostele stojí pomníky připomínající výročí první zmínky města Kernavė. Najdeme tu také stále viditelné základy zaniklého Vytautasova kostela, který vznikl v roce 1420. O kousek dál stojí dvě kaple. Ta dřevěná je ukázkou lidové architektury a pravděpodobně vznikla koncem 13. století a ta cihlová je pozdně klasicistní z 19. století. Ta dodnes slouží jako mauzoleum rodiny někdejšího majitele Romera. Během léta se tu koná několik kulturních akcí. Patří k nim například veřejné archeologické dílny, festival letního slunovratu Rasa nebo slavnosti korunovace krále Mindaugase.
6.1.4 Struveho geodetický oblouk Poslední památkou na seznamu UNESCO je soustava triangulačních bodů, které procházejí celkem deseti různými zeměmi. Začínají na nejsevernějším bodu v Norsku a končí u nejjižněji položeného bodu u Černého moře. Původně byly jednotlivé body rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha Struveho a to mezi lety 1816 až 1855. Pomocí těchto bodu se měly stanovit přesné rozměry zemských poledníku. Dnes se nacházejí na území deseti států. Těmi jsou Norsko, Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Moldavsko a Ukrajina. Dohromady je to 34 bodů.
Obr. 16: Struveho geodetický oblouk [16]
33
6.1.5 Kaunas Druhým největším litevským městem je Kaunas. Nachází se na soutoku řek Nemunas a Neris. Tato poloha je velmi výhodná, a proto tudy dříve vedly důležité obchodní stezky. Město poznalo války i požáry. Po dobu dvaceti let byl Kaunas i hlavním městem. Dnes se Kaunas považuje za nejvíce litevské město ze všech. Nachází se tu mnoho muzeí a galerií. Mezi nejzajímavější patří muzeum čertů nebo Devátá pevnost. Většina pamětihodností se nachází v centru města a to u soutoku řek Neris a Nemunas. Právě sem je situováno historické centrum. Kostel sv. archanděla Michaela Je to překrásný kostel, který má vzhled pravoslavného chrámu. Zdání ale klame. Kostel slouží jako katolický svatostánek. Postaven byl koncem 19. století ruskými architekty. Kaunaský hrad Mezi dominanty Kaunasu patří zřícenina nebo spíše pozůstatky Kaunaského hradu. Hrad byl budován mezi 13. a 17. stoletím a to hlavně kvůli ochraně města před křižáky. V dnešní době je zachovaná jedna věž a část hradeb. Uvnitř si můžeme prohlédnout exponáty o křižáckých válkách. Toto místo je ideální hlavně v teplých dnech například pro pořádání pikniků.
Obr. 17: Kaunaský hrad [17]
34
Laisvés aléja Je to nejznámější pěší třída, která se v Kaunasu nachází. Na této romantické pěší třídě najdeme mnoho kaváren a restaurací, barů a hospod. Jsou tu muzea a obchody. Radnice Další významnou památkou je radnice. Je to bílá budova, která je 53 metrů vysoká a je dominantou náměstí, které zakončuje staré město. Tato budova byla původně renesanční. V roce 1770 byla radnice upravena v barokním stylu. Během let budova sloužila obchodníkům, jako věznice nebo jako pravoslavný kostel. V dnešní době je zde opět sídlo radních. Funkcionalistický kostel Vzkříšení Tento kostel slouží jako vyhlídka na město. Má zvláštní polohu. Z jeho vrchu je vidět na novou i starou část města. Rozhodně stojí za to vyhlídku navštívit. Není nic hezčího než vidět celý Kaunas z vrchu. Devátá pevnost Tato pevnost se nachází stále ještě v Kaunasu. Postavena byla v 19. století a sloužila také jako vězení. V pevnosti se dnes nachází muzeum. Obsahuje sbírky historických artefaktů, které se týkají poměrů v bývalém sovětském svazu. Najdeme tu i sbírky zaměřené na nacistickou genocidu. Vidět můžeme také materiály o historii Kaunasu i Deváté pevnosti. Nalezneme tu také památník obětem nacismu, který byl postaven v roce 1984.
6.1.6 NP Aukštaitija Národní park Aukštaitija je nejstarším v Litvě. Založen byl v roce 1947. Je to unikátní ukázka čistých jezer, rozlehlých lesů, pozvolných svahů, starých vesnic, opouštěných usedlostí, řek plných ryb a vzácné fauny a flóry. Vodní plochy tvoří asi 15% území. Najdeme tu okolo 126 jezer. Těmi největšími z nich jsou jezera Kretuonas a Dringis. Mají množství zálivů, ostrůvků a lagun. Nejhlubším jezerem je Tauragas, zatím co nejdelším je Žeimenis s délkou deseti kilometrů. Všechny jezera jsou propojeny množstvím říček a kanálů.
35
Nejvyšší nadmořská výška je něco málo přes 200 metrů. Přesto o těchto pahorcích mluví Litevci jako o horách. A právě z těchto kopců je nejkrásnější pohled na celý NP. Asi 70% území tvoří lesy. Stejně jako v celé Litvě, i zde převažují lesy jehličnaté. Najdeme tu na 900 druhů rostlin, 290 druhů ptáků a okolo 60 druhů savců. Mezi největší z nich patří los, vlk, jelen nebo divočák. Na území národního parku se také nachází 116 vesnic a osad. Žije v nich pouze okolo 2 500 obyvatel. Tyto vesnice jsou považovány za živé skanzeny a architektonické památky. Hlavní rekreační centrum se nachází ve vesnici Paluše. Najdeme zde dřevěný kostelík sv. Josefa z roku 1750 nebo osmibokou zvonici, která je velmi podobná litevským hradům. Nedaleko Paluše se nachází botanická naučná stezka. Stezka je doplněna šestnácti sochami, které jsou vyřezané ze dřeva. A opět poukazují na litevské tradice, které jsou pro Litevce velmi důležité. Najdeme tu také mnoho zajímavostí. Mezi ně patří například vodní mlýny. Původně jich tu bylo šest. Do dnešní doby se dochoval pouze jeden. Ten byl funkční až do roku 1968, kdy se používal pro mletí mouky i na výrobu elektřiny. Dnes slouží jako muzeum a vidět můžeme zachovalé původní vybavení z 19. století. Včelí muzeum je v dnešní době další velmi kuriózní muzeem. A faktem je, že stále láká více a více turistů. Během výkladu se můžeme dozvědět mnoho zajímavostí o historii řemesla od dávných časů až po současnost. Také můžeme ochutnat domácí med. Najdeme tu také dva bludné kameny. K nim je dnes volný přístup, takže není problém je navštívit. Velký se jmenuje Mokas a ten menší Mokiukuas. A s největší pravděpodobností je sem přinesl ledovec před 50 000 lety.
Obr. 18: Včelí muzeum [18]
36
6.1.7 Trakai Trakai je jedním z nejcharakterističtějších symbolů Litvy. Cihlový hrad, který se nachází ve stejnojmenném městě, se objevuje na všech turistických prospektech nebo knižních průvodcích. Celá oblast spadá do tzv. národního historického parku Trakai. Ten se rozkládá na ploše 82 km2. Město spolu s hradem vytváří jádro parku. Hrad Trakai byl postaven ve 14. století uprostřed jezera Galve. Původně byl hrad určen na obranu proti Řádu německých rytířů. Trakai byl součástí celého obraného systému Vilniusu a byly zde také uchovávány poklady. V roce 1377, když byl hrad ještě nedostavěný, ho vypálili němečtí rytíři. Hlavním stavebním prvkem hradu je kámen a později byly použity také červené cihly. Přesto, že cihly jsou typicky gotické, hrad si stále zachoval svůj románský charakter. Po roce 1410 ztratil Trakai svůj obranný význam a začal sloužit pouze jako velkoknížecí rezidence. Do hradu se dostaneme po dlouhém dřevěném mostu. Najdeme tu velké i malé nádvoří a mnoho typicky hradních místností. Po velké renovaci, ke které došlo v padesátých letech a také roku 1962, tu sídlí
historické
muzeum.
Součástí
expozice
je
samozřejmě
historie
Litvy
i velkoknížectví 14. a 15. století. Pravidelně se tu konají různé kulturní akce. Například to jsou různé historické slavnosti, koncerty či festivaly.
Obr. 19: Trakai 1 [19]
Obr. 20: Trakai 2 [20]
Město Trakai má také co nabídnout svým návštěvníkům. Rozkládá se na území okolo hradu a u stovek jezer. Najdeme tu několik kostelů, například kostel Narození sv. Matky Boží z 19. století nebo kostel Nanebevzetí Panny Marie. Mezi typické znaky města Trakai patří taky kararské domy. Jsou to různobarevné dřevěné domečky, které se nacházejí především v blízkosti hradu. Pro tuto lokalitu jsou typické.
37
6.1.8 Hora křížů Hora křížů je dalším typickým místem. Považuje se za posvátné i poutní místo. Je cílem poutníků nejen z Evropy, ale i z celého světa. Hora křížů je vršek, na kterém se nacházejí tisíce křížů. Tato jedinečnou atrakce je umístněna asi patnáct kilometrů od Šiauliai. Je tu tolik křížů, že se zdá, že tu nenajdeme ani kousek volného místa. Každý kříž je obsypán stovkami dalších. Mezi těmi všemi kříži se dá projít několika úzkými stezkami. Historie tohoto místa sahá až do 13. století. Původně zde pravděpodobně stával hrad, který sloužil k obraně proti křížovým výpravám Řádu německých rytířů. Okolo roku 1850 tu byly postaveny první kříže, jako památka na ty, kteří zemřeli při protiruskému povstání v roce 1831. Tento památník vznikl proto, že příbuzným zabitých bylo zakázáno tyto oběti řádně pohřbít. Počet křížů vzrostl při dalším povstání v roce 1863. V té době se znalost tohoto místa rychle rozšiřovala. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století nechaly sovětské úřady toto místo zničit buldozery. Obyvatelé se naštěstí nedali zastrašit a po každém takovém útoku buldozerů byly do země zasazeny nové kříže. Po pádu komunistického režimu se sláva této hory rozšířila i za hranice. V roce 1993 sem přijel také papež Jan Pavel II. Sloužil zde bohoslužbu pro několik desítek tisíc lidí. Papež tu nechal postavit dřevěnou sochu Krista, kterou místu věnoval.
Obr. 21: Hora křížů 1 [21]
Obr. 22: Hora křížů 2 [22]
Za pahorkem se nachází františkánský kostel, který zde vystavěli italští mniši v roce 2000. Pravidelně se zde konají bohoslužby. Velká bohoslužba se pořádá pravidelně poslední neděli v červenci.
38
Dnes je místo velmi proslulé. Má svoji jedinečnou atmosféru. Nejzajímavější je, když se zvedne vítr a jednotlivé kříže do sebe začnou narážet. Celá hora potom zní překrásnou melodií, která vám chvílemi připadá i strašidelná.
6.1.9 Palanga Palanga je přímořské město, které se nachází na pobřeží Baltského moře asi 25 km od Klaipėdy. Město má 20 000 stálých obyvatel, ale během léta se počet mnohonásobně zvětší. Přijíždějí sem nejen domácí turisté, ale také ti zahraniční. Ti jsou převážně z Ruska. Palanga je oblíbená hlavně díky čistému moři, čerstvému vzduchu a nekončící zábavou. Palanga je známá také jako lázně. Najdeme tu několik sanatorií, kde se léčí především dýchací potíže, špatný krevní tlak, srdce nebo revma. Metod, které se používají je nesčetně. Patří sem například bahenní koupele, inhalace mořského vzduchu nebo nové wellness programy. Dodnes jsou lázně navštěvovány především ruskými turisty, kteří mají tuto destinaci ovládají. Abychom si udělali představu, můžeme Palangu přirovnat k českým Karlovým Varům. Mezi atrakce města patří několikakilometrová promenáda, která vede z centra města až k moři. Lemují ji různé hospůdky, kavárny a bary, stánky s jantarovými výrobky a dalšími suvenýry, obchůdky nebo diskotéky. Na konci pěší zóny najdeme masivní promenádní molo. To původně sloužilo jako přístav, ale dnes je to pouze atrakce pro turisty. A především je to jeden ze symbolů Palangy.
Obr. 23: Molo v Palanze [23]
Mezi dominanty města patří také novorenesanční palác. Ten byl postaven koncem 19. století. Kolem překrásného a architektonicky zajímavě řešeného paláce se rozkálá rozlehlá zahrada. Ta dnes slouží jako botanická zahrada. V paláci je umístěno Muzeum 39
jantaru. To patří k nejznámějším v Litvě a největším v Evropě. Uvnitř najdeme neobyčejně velkou sbírku exponátů. Je tu jantar s uvězněným hmyzem nebo rostlinou i pětikilový úlomek jantaru, který se řadí k jednomu z největších. O baltském zlatu se tu dozvíme skutečně všechno. Začít můžeme historií, pokračovat k jeho získávání a skončit u jeho zpracování. V Palanze najdeme také dílnu, kde se můžeme podívat na přesný postup zpracování jantaru. Palanga je město dvou tváří. Ukazuje nekonečnou zábavu, ale také klid. Návštěva promenádního mola je nejlepší časně ráno. Většinou tu na nikoho nenarazíte a společnost vám budou dělat jen mořské vlny, vítr a slunce. Naopak v noci město ožívá a promenáda se mění v jednu velkou diskotéku pod širým nebem.
6.1.10 Klaipėda Třetím největším litevským městem je Klaipėda. Ta se nachází na pobřeží Baltského moře. Město je zajímavé tím, že má nejseverněji položený přístav v Baltském moři, který nezamrzá. Klaipėda se nachází přímo naproti Kurské kose. Dodnes zůstává město důležitým obchodním centrem a jediným místem, odkud se dá dostat na Kurskou kosu, z litevské části, pomocí pravidelného trajektu. Ve městě nenajdeme příliš mnoho pamětihodností. To bylo způsobeno především první a druhou světovou válkou. Nejznámější je Divadelní náměstí, které se nachází přímo ve středu města. Už v 18. století tu potulní herci předváděli své umění. Dnes je dominantou náměstí kašna se sochou nejslavnější Klaipėdské dívky, Aničky z Táravy. Také tu najdeme Městské divadlo. To je obdivuhodné díky své architektuře a dotváří krásnou atmosféru náměstí. Budova je z 18. století a je postavena v novo-klasicistním slohu. Dalšími zajímavostmi jsou například ruiny Memelského hradu. V hradním sklepení dnes najdeme muzeum, které se věnuje historii hradu. Historické muzeum Malé Litvy návštěvníky seznamuje
s historií obchodního Pruska, které se na tomto území
nacházelo, ale také s memelskou oblastí. Vystaveny jsou tu archeologické exponáty, fotografie a dokumentace. Najdeme tu také evangelický kostel nebo budovy, které připomínají sovětskou minulost. Je tu spousta hrázděných domů, které jsou připomínkou, že toto území bylo dříve německé. Plachetnice Meridianas, která kotví na řece Dane, patří k jednomu z nejfotografovanějšímu symbolu Klaipėdy. 40
6.1.11 TOP 10 Ze všech výše uvedených přírodních a kulturních zajímavostí jsem vybrala deset nejvýznamnějších. Jsou to místa, která rozhodně stojí za návštěvu. Kurská kosa (písečné duny)
Rumšiškės
Vilnius a historické centrum
Laisveś aléja v Kaunasu
Hora křížů
NP Aukštaitija
Trakai
Promenádní molo v Palanze
Kernavė
Evropský park, kde se nachází střed Evropy
6.2 Infrastruktura 6.2.1 Doprava Co se týče dopravy po Litvě, máme hned několik možností. Cestovat můžeme autobusem, vlakem nebo autem. O těchto třech možnostech se rozepíšu více a samozřejmě neopomenu ani městskou hromadnou dopravu. Autobus Autobus se v Litvě považuje za nejjednodušší a nejrychlejší způsob přepravy. V každém větším městě najdeme větší autobusové nádraží, kde jsou většinou velmi přehledně značená stanoviště jednotlivých spojů. Nejvíce se využívá autobusová doprava hlavně proto, že umožňuje dostat se i do velmi malých vesniček. Spojení sice není moc frekventované, ale důležité je, že ho najdeme. Vlak Podle mého názoru je vlakové spojení velmi pohodlné. Je téměř nemožné setkat se s poničeným nebo starým vlakem. Většina vlaků je nová a udržovaná. Samozřejmě velkou nevýhodou vlakového spojení je, že koleje nevedou všude. Přesto mezi velkými městy a oblíbenými letními letovisky jezdí vlaky poměrně často.
41
Automobil Pokud se rozhodneme cestovat automobilem, je potřeba dopředu si zjistit, jaké jsou povinnosti řidičů v této zemi. Je nutné vědět, že je povinné používání bezpečnostních pásů, že se netoleruje alkohol za volantem nebo jaké jsou rychlostní limity. To, že většina Litevců nesvítí, neznamená, že to tak má být. Povinné svícení je od 1. září do 1. dubna. Také je potřeba zjistit si, v jakém stavu jsou silnice. Většinou dálnice a hlavní silnice jsou v kvalitním stavu. Ovšem ostatní silnice jdou buď uprostřed zpevněné asfaltem nebo pouze štěrkové. Městská hromadná doprava Městská hromadná doprava je ve většině velkých měst. Výhodou je četnost spojení, a také to, že jednotlivé spoje jezdí i hodně dlouho do noci a časně ráno. Nejzajímavější jsou trolejbusy vyrobeny ještě v Československu. Kromě klasických autobusů a trolejbusů se můžeme setkat s minibusy. To jsou malé autobusy, které fungují téměř na stejném principu jako MHD. S tím rozdílem, že nemá pevně dané zastávky. Jede stále zhruba stejnou trasu, a lidé si sami mohou říct, kde chtějí vystoupit. Většinou staví v zastávkách, kde si na něj mávnete. Cena je stejná, ať jedete dvě zastávky nebo deset. Patří mezi nejrychlejší způsob přepravy po městě.
6.2.2 Ubytování Pokud se rozhodnete zůstat přes noc, máte několik možností, kde se ubytovat. Patří mezi ně klasický hotel, ubytování v soukromí, hostel, kemp nebo různé farmy a statky. V dnešní době dochází ke stálému budování nových ubytovacích zařízení a to hlavně proto, že Litva začíná být stále oblíbenější destinací. Snaží se tak vyhovět zahraničním turistům. kteří jsou stále náročnější. Hotel V každém městě najdeme řadu solidních hotelů. Ovšem je důležité uvědomit si, že zde stále ještě není důsledně uplatňovaný mezinárodní pětihvězdičkový systém. Téměř v každém městě najdeme pár levnějších hotelů pocházejících ještě ze sovětských dob. Většinou jsou dobře vybaveny a jejich asi jedinou nevýhodou je společná koupelna. Poté je tu širší nabídka středně drahých hotelů. Ty většinou nabízejí pokoje se sprchou, televizním přijímačem a obvykle i se snídaní. A posledním typem jsou hotely pro
42
movitou klientelu. Jsou to většinou mezinárodní řetězce, které v této zemi budují nové hotely. Poskytují veškerý luxus, stejně jako hotely v západní části Evropy. Samozřejmostí je televizní přijímač, internet, klimatizace, minibar nebo neobyčejně bohatá snídaně. Ubytování v soukromí Dalším typem je ubytování v soukromí. To si většina lidí volí hlavně proto, že chce být v kontaktu s místními obyvateli. Podmínky ubytování jsou různorodé a velmi záleží na regionu, kde se zrovna nacházíte. Můžete dostat jeden pokoj, který je součástí domu majitelů, se kterými budete mít společnou kuchyň a koupelnu. Nebo naopak můžete být překvapeni nově zařízeným bytečkem s vlastním sociálním zařízením i menší kuchyňkou. Ovšem rozhodně stojí za to, dostat se do kontaktu s místními obyvateli. Jsou to velmi zajímaví lidé, kteří za sebou mají těžkou minulost. Farma a statek Ubytování na farmách nebo statcích se stává velmi populární i v Litvě. Souvisí to hlavně s dnešním trendem ekologického cestovního ruchu. Tento projekt samozřejmě podporují i litevské úřady, které se tím snaží pomoci venkovu o rozvoj. Většinou jde o čisté a útulně zařízené pokoje s vlastní koupelnou a stylovým rustikálním nábytkem. Toto ubytování má jedinečnou atmosféru a jeho jedinou nevýhodou je, že většina těchto farem leží daleko od frekventovaných míst. To znamená, že dostupnost je pouze vlastním automobilem. Ovšem co je pro jednoho nevýhoda, je pro dalšího výhoda a já bych klid a odlehlost rozhodně považovala za plus. Hostel a kemp V téměř každém větším městě najdeme hostel. Je jich sice málo, ale v letních měsících je o ně opravdu velký zájem. Je to levné ubytování, které ocení hlavně studenti. Většinou mívá vícelůžkové ložnice a společné sociální zařízení a samozřejmě kuchyňku. Kempy jsou umístěny v odlehlejší přírodě. Většinou to není kemp tak, jako ho známe u nás. Jsou to místa, kde je za menší poplatek možné stanovat a málokdy se setkáme se sociální zařízením. Toto stanování má však svoje jedinečné kouzlo. Kempy jsou umístněny i do chráněných krajinných oblastí nebo na území národních parků.
43
6.2.3 Stravování V dnešní době v každém litevském městě najdeme velké množství restaurací. Zajít můžeme například do typické italské, indické nebo francouzské restaurace. Nejvyhledávanější jsou restaurace zaměřené na národní jídla. Najdeme jich hned několik a to v každém větším městě. A rozhodně stojí za to je navštívit. Litevská kuchyně se totiž výrazně liší od všech ostatních. Stále vzniká více nových restaurací v tradičním venkovském stylu s příjemnou atmosférou. V jídelním lístku najdeme širokou nabídku litevských i mezinárodních jídel, ale samozřejmě také alkoholické a nealkoholické nápoje. Zajímavostí je, že i v těch nejdražších restaurací se najíme levněji, než v průměrně drahých v západní Evropě. Litevci většinou začínají oběd nebo večeři přímo hlavním chodem. Najdeme tu ovšem také několik předkrmů. Tyto předkrmy jsou považovány spíše za svačiny nebo lehké občerstvení. Zařadit sem můžeme například typické nakládané houby, sledě nebo uzeninu. Také se tu velmi často konzumuje studená polévka „šiltibarščiai“, o které jsem se už zmiňovala. Pro Litevce jsou velkou pochoutkou části zvířat, jako hovězí jazyk, uzené vepřové uši, nožičky nebo smažené vnitřnosti. Pokud máte radši sladká jídla, i tady je velký výběr. Mohou to být různé druhy lívanců, například s tvarohem. V téměř každém hotelu je v ceně zahrnuta i snídaně. V té nejprostší podobě je snídaně tvořena chlebem, sýrem, šunkou a čajem, popřípadě kávou. Většinou však snídaně obsahuje cereálie, smažená vejce a slaninu. Snídaně bývají velmi často podávány formou bufetu. Když procházíte litevskými ulicemi můžete narazit na nejrůznější množství kaváren, které jsou označeny nápisem „kavine“. Většina z nich je moderní a nabízí širokou nabídku dobře připravených nápojů a menších jídel. A co se týká stravování, ráda bych ještě zmínila pekárny, kterým se říká „kepyklele“. Jsou téměř na každém rohu a mají opravdu bohatou nabídku. Rozhodně stojí za to dát přednost pekárně, která má stále čerstvé pečivo, před supermarketem. Zaručeně si tu vybere každý. Najdeme tu slané pečivo, bagety a chleby nebo sladké pečivo v mnoha variacích.
44
7 Propagace Propagace je také nedílnou součástí mé práce. Ráda bych dostala Litvu do podvědomí českých cestovatelů. Je třeba zmínit, že Litva u nás není propagována. Turisté nevědí, do které cestovní kanceláře se vydat, pokud by tuto zemi chtěli navštívit. Proto vypisuji několik cestovních kanceláří, které tyto zájezdy poskytují. Dále podávám několik návrhů, jak propagaci zvýšit. Z dotazníkového šetření, které jsem uskutečnila, vyplývá, že lidé většinou nevědí, kde si zájezd koupit. V případě, že vědí nebo si nejsou jisti, navštívili by větší cestovní kanceláře, jako například Čedok.
7.1 Cestovní kanceláře Vybrala jsem pět cestovních kancelář, které nabízejí zájezdy do Pobaltí. Pro větší přehlednost, zájezdy vypíšu do tabulky. Informace o programu zájezdu a další detaily využiju jako inspiraci pro svůj vlastní zájezd. U každé cestovní kanceláře uvedu stručný popis. Dále bude v tabulce sepsán název zájezdu, navštívená města a místa a počet dní. CK Poznání Cestovní kancelář poznání byla založena v roce 1993 s cílem cestovat a poznávat nová místa. Hlavními destinacemi jsou hlavně Evropské země, ale v nabídce najdeme také Afriku nebo Asii. Tab. 2: CK Poznání [2]
Název zájezdu
Navštívená města (místa)
Počet dní
Litva, Estonsko, Lotyšsko Národní parky Pobaltí a estonské ostrovy Saaremaa, Muhu
Vilnius, Trakai, Kaunas, Kurská kosa, NP Neringa, Tallin, Saaremaa, Riga
9
Rusko, Lotyšsko, Estonsko, Litva - Petrohrad - klenot Kaliningrad, Kurská kosa, Riga, Pärnu, Ruska, Kaliningrad a NP Tallin, Petrohrad, Vilnius Kurská Kosa a Neringa
11
Zdroj: Vlastní tvorba
45
CK Čedok Je to nejstarší česká cestovní kancelář a velmi dlouhou a zavedenou tradici. CK má velmi široké zaměření a mezi nabídkou najdeme například kongresovou a business turistiku nebo zahraniční a tuzemské zájezdy. Čedok jezdí do 50 zemí na 5 kontinentech. Tab. 3: CK Čedok [3]
Název zájezdu
Navštívená města (místa)
Počet dní
Velký okruh Pobaltím
Riga, Tallin, Kaunas, ostrov Saaremaa, Vilnius, Palanga
7
Pobaltí a Petrohrad
Riga, Tallin, Vilnius, Kernavė, zámek Rudalé Petrohrad
7
Zdroj: Vlastní tvorba
CK Periscope Cestovní kancelář založená v roce 1993 se zaměřuje především na Skandinávii. Zajímavostí je, že CK Periscope byla v České republice mezi prvními, která nabízela k prodeji lístky na zimní olympijské hry. Důraz je kladen hlavně na spokojenost zákazníka. Tab. 4: CK Periscope [4]
Název zájezdu
Navštívená města (místa)
Počet dní
Pobaltí a Petrohrad
Kaunas, Petrohrad, Tallin, Vilnius, Čudské jezero, Riga, Tartu
12
Příroda a památky UNESCO v Pobaltí
Vilnius, Tallin, Klaipėda, ostrov Saaremaa, Vilnius
8
Zdroj: Vlastní tvorba
46
CK New Travel CK New Travel je internetová cestovní kancelář. Koupit si zájezd bylo tedy možné jen přes internet. Začátkem roku 2012 byla založena první kamenná pobočka v centru Ostravy. Cestovní kancelář nabízí poznávací zájezdy po celém světě. Dále v nabídce najdeme také Eurovíkendy nebo pobytové zájezdy. Tab. 5: CK New Travel [5]
Název zájezdu
Navštívená města (místa)
Počet dní
Klenoty Pobaltí a Petrohradu
Vilnius, Riga, Tallin, Petrohrad, Čudské jezero
12
Okruh Pobaltím s výletem do Helsinek
Riga, Tallin, Helsinky, Vilnius
8
Zdroj: Vlastní tvorba
CK Mayer ＆ Crocus Tato cestovní kancelář na trhu už od roku 1991. CK Mayer ＆ Crocus nabízí především poznávací zájezdy. Najdeme tu také pobyty s výlety, termální lázně, lehkou pěší turistiku nebo návštěvu vzdálených zemí. Tab. 6: CK Mayer ＆ Crocus [6]
Název zájezdu
Navštívená města (místa)
Počet dní
Malý okruh Pobaltím
Vilnius, Kaunas, Rumšiškės, Tallin, Riga
7
Zdroj: Vlastní tvorba
7.2
Návrhy na propagaci
7.2.1 Cestovatelské promítání o Litvě -
nenáročné promítání obrázků, videí a povídání o Litvě promítání by se konalo v kulturních domech v městech východních Čech (když bude promítání úspěšné, působení rozšířím po celé ČR)
-
promítání by organizovali dobrovolníci, kteří Litvu navštívili a mají s touto zemí zkušenosti měla by to být ukázka toho nejzajímavějšího z Litvy
-
snaha o to, ukázat lidem, co zde mohou vidět a nalákat je , rozhodně by to
-
nemělo působit, že je lidem něco vnucováno -
jako ukázku přiložím pozvánku promítání 47
7.2.2 Poutače v obchodních centrech -
výstava fotografií s popisky a zajímavostmi
-
vystavování v obchodních centrech, nádražích, veřejných místech, kam mají lidé přístup
-
ukázka nejkrásnějších a nejzajímavějších míst
7.2.3 Zájezd -
pokusit se dostat mnou vytvořený zájezd do prodeje v cestovních kancelářích
-
výhodou je, že zájezd bude zaměřen jenom na Litvu, takový žádná CK nenabízí
7.2.4 Letáky a brožury -
vytvořit letáky a brožuru o Litvě
-
letáky budou k vidění v MHD, ve vlacích nebo autobusech, v informačních centrech a na různých veřejných místech
-
brožury budou k dostání v informačních centrech nebo v CK, které nabízejí zájezdy do Pobaltí
7.2.5 Internetové stránky -
vytvoření internetové stránky, která bude jen o Litvě
-
důležité je to hlavně proto, že žádnou takovou stránku jsem nikde nenašla
-
jednoduchý a přehledný souhrn všech informací o Litvě
-
online chat a místem pro dotazy
-
dnes je pro hodně lidí internet klíčový, proto by měla být propagace Litvy hlavně na internetu
48
8 Zajímavosti Litvy Ráda bych uvedla také nějaké zajímavosti o Litvě. Něco, co se v průvodcích většinou nedočteme. Je to souhrn všech postřehů z vlastní zkušenosti, ale také věci, které jsem viděla například v různých pořadech o Litvě. -
V Litvě panuje přísná prohibice. To znamená, že je zakázáno konzumovat alkohol na veřejných prostranstvích. Dále se také nesmí prodávat alkoholické nápoje po 22 hodině nebo například v první školní den.
-
Nenajdete jedinou restauraci, kavárnu nebo bar, kde je povoleno kouřit. Ve většině diskoték, je vytvořena speciální kuřácká místnost nebo je možný přístup na balkón, kde se kouření povoluje.
-
Velkou neřestí litevských obyvatel je nedochvilnost.
-
Litva patří mezi málo zemí v Evropě, kde prezidentkou je žena. Je to Dalia Grybauskaitė, která je ve své funkci od roku 2009.
Obr. 24: Prezidentka Dalia Grybauskaitė [24]
-
Zajímavostí, se kterou jsem se nikdy nesetkala u nás je posilovna umístěna venku v parku ve města Kaunas. Je velmi oblíbená a to nejen mezi mladými lidmi, ale také pro obyvatele důchodového věku.
-
Levnější je téměř všechno. Spadá sem také jízdenka na MHD nebo popřípadě měsíční jízdenka. Cena je nesrovnatelně nižší než v ČR. 49
-
Co se týká cen, jsou v porovnání s českými příznivější. Levnější je hlavně alkohol, oblečení, boty, jízdenky na vlak i autobus a většina potravin. Z potravin jsou srovnatelné ceny mléčných výrobků.
-
Počasí je v porovnání s naším téměř stejné. Jen zimy jsou delší a léta kratší. Teploty jsou o něco málo nižší, ale není to nic výrazného.
-
Překvapilo mě, že vysoké školy jsou na poměrně vysoké úrovni. Mají rozšířenou výuku cizího jazyka, kterým je převážně angličtina. Ta je dostupná nejen studentům ze zahraničí, ale také místním, kteří mohou studovat anglické obory.
-
Jazykové znalosti jsou u Litevců široké. Všichni Litevci ovládají mimo svého rodného jazyka také ruský jazyk a téměř všichni mladí a střední generace se domluví anglickým jazykem.
-
Největší kuriozitou je, že v litevských městech dodnes jezdí vozy městské hromadné dopravy vyrobené v Československu. Jde o typy Škoda 14Tr02. Proto není divu, že Litevci nevědí, že Československo už neexistuje.
Obr. 25: Trolejbus Škoda 14Tr02 [25]
-
Smutné je, že najdeme pouze jednoho knižního průvodce, který se věnuje jenom Litvě. Ostatní průvodci se zabývají Pobaltím jako celkem.
50
-
V Litvě si můžeme povšimnout několika poboček české firmy Hanák kuchyně.
-
Také je k dostání několik druhů českého piva. A to nejen v obchodě, což je dnes už v Evropě běžné, ale také čerstvě točené. Jedná se především o pivo značky Kozel.
-
Setkali jsme se také s dalšími českými
výrobky a to hlavně
v supermarketech. Šlo o rýžové chlebíčky, jogurty nebo müsli tyčinky.
51
9 Dotazníkové šetření Praktická část začíná dotazníkovým šetřením. Na základě tohoto dotazníku vytvořím zájezd, podle požadavků, které budou mít dotazovaní. Propagace je jedním z důležitých bodů, na co jsem se v dotazníku zaměřila. Dále se patří také široké podvědomí, které lidé mají o Litvě. Prostřednictvím vytvořeného zájezdu, chci nezasvěceným osobám vyvrátit mnoho předsudků, které mají. Můj dotazník obsahoval 15 otázek a odpovědělo mi 80 respondentů. Dotazník jsem zaměřila pouze na Královéhradecký kraj. Tento region jsem si vybrala proto, že je to moje bydliště a zájezd, který vytvořím, bude začínat právě v Hradci Králové. V dalších pracích bych jednou ráda tento výzkum rozšířila na celou Českou republiku. Počet respondentů je 80, jak jsem již zněmila výše. Tento počet respondentů je odpovídající pro počet obyvatel v Hradci Králové. Počet obyvatel k počátku roku 2012 byl v Hradci Králové 93 490. Z toho je 44 954 mužů a 48 536 žen. To byl v mém případě základní statistický soubor. Jako ukázku přiložím dotazník do přílohy.
52
9.1 Vyhodnocení dotazníku 1. Co se vám vybaví, když se řekne Litva? Touto otázkou jsem chtěla upoutat pozornost respondentů. Navodit je na to, aby začali o Litvě přemýšlet a uvědomili si, že podvědomě tuto zemi znají. Na tuto otázku odpovědělo 35% respondentů, že je napadne hlavní město Vilnius. Druhým nejvyšším počtem, tedy 20% odpovědí bylo a možnost, že tato země spadala pod SSSR. Na pomyslném třetím místě se umístila odpověď jiné, kde se vyskytoval například basketbal nebo řád německých rytířů. Někteří dokonce odpověděli, že se jim vybaví celé Pobaltí. Graf 1: 1. Co se vám vybaví, když se řekne Litva? [1]
1. Co se vám vybaví, když se řekne Litva?
19%
20%
Postkomunismus
Vilnius Jantar
6%
Kurská kosa
4%
Trakai
6% 10%
35%
Hora Křížů Jiné
2. Navštívili jste někdy Litvu? Výsledek této otázky dopadly přesně tak jak jsem očekávala dopředu. Ráda bych tím lidem ukázala, že Litva je velmi málo navštěvovaná země, ale přesto je pár lidí, které ji někdy navštívili. Na tuto otázku odpovědělo 9% respondentů, že Litvu někdy navštívili. Očekávaných 91% odpovídajících Litvu nikdy nenavštívili.
53
Graf 2: 2. Navštívili jste někdy Litvu? [2]
2. Navštívili jste někdy Litvu? 9%
Ano Ne
91%
3. Pokud ano, tak kolikrát? Tato odpověď vyplývá z těch oněch 9% dotazovaných, kteří odpověděli, že Litvu už někdy navštívili. Na tuto otázku odpovědělo 86% respondentů, že Litvu navštívili pouze jedenkrát. Nikdo nenavštívil Litvu dvakrát a třikrát navštívilo tuto zemi 14% dotazovaných. Graf 3: 3. Pokud ano, tak kolikrát? [3]
3. Pokud ano, tak kolikrát? 0%
14% 1x 2x 3x a více
86%
54
4. Vybrali byste si za cíl své dovolené Litvu? Na tuto otázku odpovědělo 34 respondentů, že by Litvu chtěli navštívit, ale 46 respondentů odpovědělo, že by ji navštívit nechtěli. To pro mě bylo velké zklamání, ale když jsem si přečetla důvody, hned jsem to pochopila. Je vidět, že odpovídající trpí předsudky. S tím bych chtěla něco udělat hlavně pomocí propagace. Ráda bych založila internetové stránky, kde budou dostupné všechny potřebné informace. Problém nebude ani rozhovor s někým, kdo Litvu navštívil. Na tuto otázku odpovědělo 57%, že Litvu by si za cíl své dovolené nevybrali. Zbylých 43% dotazovaných by se do Litvy rádi podívali. Součástí této otázky bylo také odpovědět, proč by chtěli nebo nechtěli tuto zemi navštívit. Pro 43% dotazovaných by Litvu rádo navštívilo hlavně kvůli tomu, že tam ještě nikdy nebyli, že je to zajímavá země nebo, že rádi poznávají nová místa. Objevila se tu také odpověď, že kvůli historii, krásné přírodě nebo na doporučení přátel. 57% dotazovaných odpovědělo, že by si Litvu za cíl své dovolené nevybrali. Důvodem je například to, že dávají přednost teplejším a exotičtějším zemím nebo kvůli nedostatku informací. Bohužel i několik lidí odpovědělo, že je to neláká nebo kvůli tomu, že je to země bývalého Sovětského svazu. Objevilo se tu i několik předsudků. Například, že je Litva daleko, je tam zima nebo že je tam draho. Graf 4: 4. Vybrali byste si za cíl své dovolené Litvu? [4]
4. Vybrali byste si za cíl své dovolené Litvu?
43% 57%
Ano Ne
55
5. Jaký typ dovolené upřednostňujete? Tato otázka mi pomohla hlavně v tom, abych se ujistila, že lidé opravdu stojí o poznávací zájezd. Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že 41% dotazovaných upřednostňuje poznávací dovolenou. 31% respondentů má raději pobytovou dovolenou. V odpovědi jiné se objevovala zábava, cykloturistika nebo propojení poznávacího a pobytového zájezdu. Graf 5: 5. Jaký typ dovolené upřednostňujete? [5]
5. Jaký typ dovolené upřednustňujete? 8% Poznávací
14% 41%
Pobytový Wellness
6%
Pěší turistika Jiné
31%
6. Proč byste tuto destinaci chtěli navštívit? Tato otázka byla také důležitá. Ukazuje, co by lidé rádi během poznávacího zájezdu viděli. Z této otázky vyplývá, že 34% dotazovaných by nejraději navštívilo přírodní památky. Druhým nejvyšším počtem je 24% respondentů, kteří upřednostňují kulturní památky a na další pozici se umístila návštěva měst s 21%. Co se týče odpovědi jiné, dotazovaní odpovídali, že dávají přednost kombinaci všeho.
56
Graf 6: 6. Proč byste tuto destinaci chtěli navštívit? [6]
6. Proč byste tuto destinaci chtěli navštívit? 6% Přírodní památka
34%
21%
Kulturní památka Místní kultura Města
15% 24%
Jiné
7. Co víte o Litvě? Odpovědi na tuto otázku mě velmi překvapily. Je potěšující, že se našli lidí, kteří o Litvě vědí něco víc. Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že nejvíce procent dotazovaných zná pouze hlavní město a ví, kde se země nachází. To je dost málo a myslím si, že se to může zlepšit díky lepší propagaci země. Graf 7: 7. Co víte o Litvě? [7]
7. Co víte o Litvě?
25%
Znám pouze hl. město a vím, kde se země nachází Mám o zemi všeobecný přehled
56%
19%
O Litvě nevím vůbec nic
57
8. Setkali jste se někdy s propagací Litvy nebo celého Pobaltí u nás? Tady je vidět, že propagace u nás je velmi malá a nedostatečná. V reakci na tuto otázku, jsem ve své práci zapracovala i na propagaci. Jak jsem už uvedla, propagace je velmi malá. Pouze 17% dotazovaných se setkalo s propagací Litvy. Následující otázka ukazuje, v jaké formě tato propagace byla. Graf 8: 8. Setkali jste se někdy s propagací Litvy nebo celého Pobaltí u nás? [8]
8. Setkali jste se někdy s propagací Litvy nebo celého Pobaltí u nás?
24% Ano
Ne
76%
9. Pokud ano, tak v jaké formě? Tato otázka je závislá na předchozí otázka, zda se dotazovaní někdy setkali s propagací Litvy. Překvapilo mě, že dotazovaní se setkali i s propagací v televizi. Nejčastější je propagace v novinách se 47%. Druhým nejpoužívanějším je internet s 26%. Protože je propagace tak malá, rozhodla jsem se rozšířit a to hlavně na internetu. Graf 9: 9. Pokud ano, tak v jaké formě? [9]
9. Pokud ano, tak v jaké formě? 0% 5%
22% Rádio TV
47% 26%
Časopis, noviny
Internet Jiné
58
10. Znáte nějaké cestovní kanceláře, které nabízejí zájezdy do Litvy? U otázky číslo deset je opět vidět, že Lidé nemají představu, kde by si měli zájezd koupit. Je potřeba, aby lidé věděli, kam se můžou obrátit v případě potřeby. Celých 83% dotazovaných odpovědělo, že nevědí, o žádné cestovní kanceláři, která nabízí zájezd do Litvy. Pouze 17% vědělo, kde by si zájezd koupili. V oblasti propagace bych ráda upozornila i na toto. Vytvořením internetové stránky, kde budou všechny potřebné informace, by se měla všeobecná informovanost zvýšit. Graf 10: 10. Znáte nějaké cestovní kanceláře, které nabízejí zájezdy do Litvy? [10]
10. Znáte nějaké cestovní kanceláře, které nabízejí zájezdy do Litvy? 17% Ano Ne
83%
11. Pokud ano, které? Nejčastěji respondenti typovali Čedok a CK Poznání. Cestovní kanceláře nabízejí bohužel pouze zájezdy do celého Pobaltí. Samostatný zájezd do Litvy neseženeme. Nejvíce dotazovaných odpovídalo, že Čedok a Poznání poskytují zájezdy do Litvy. Svým způsobem měli pravdu. Bohužel, ale nenajdeme jednu cestovní kancelář, která poskytuje zájezd jenom do Litvy. Všech CK nabízejí zájezdy do celého Pobaltí.
59
Graf 11: 11. Pokud ano, které? [11]
11. Pokud ano, které? 7%
7% Čedok
7%
36%
New Travel
Poznání Redok Firo Tour
36%
7%
Periscope
12. Kolik dní na dovolené považujete za ideální?(dovolená v Litvě) U této otázky hodně záleží na jednotlivých respondentech. Tato otázka je pro mě ovšem taky velmi důležitá, protože mi ukazuje, jak dlouhý by měl být ideální zájezd. Nejméně lidí považuje za ideální délku dovolené méně než týden. Jsou to pouze 3%. Za nejlepší délku dovolené bere 76% respondentů déle než týden. A 21% dotazovaných si myslí, že ideální délka dovolené je týden. Graf 12: 12. Kolik dní na dovolené považujete za ideální? (dovolená v Litvě) [12]
12. Kolik dní na dovolené považujete za ideální? (dovolená v Litvě) 3%
Méně než týden Týden 21%
Déle než týden
76%
60
13. Jaký je váš věk? I věk je pro mě velmi důležitý. Každá věková kategorie má totiž jiné nároky na dovolenou. Většinou mladí lidé upřednostňují dobrodružství, lidé ve středním věku mají raději poznávání a lidé v důchodovém věku dávají přednost odpočinku. Nejvíce dotazovaných bylo ve věkové skupině od 16 do 25 let. Druhá nejvíce dotazovaná skupina byla ve věku od 36 do 45 let. Graf 13: 13. Jaký je váš věk? [13]
13. Jaký je váš věk? 0% 10% Do 15 let
11% 35%
16 - 25
26 - 35 36 - 45
29%
46 - 55 56 a více
15%
14. Jaké je vaše pohlaví? V dotazníku musím uvést také otázku na pohlaví. Větší procento dotazovaných jsou muži. Je to 54%. Dotazovaných žen bylo 46%. Graf 14: 14. Jaké je vaše pohlaví? [14]
14. Jaké je vaše pohlaví?
46% 54%
Žena Muž
61
15. Ze kterého kraje pocházíte? Jak jsem už výše uvedla všichni dotazovaní pocházejí z Královéhradeckého kraje. Graf 15: 15. Ze kterého kraje pocházíte? [15]
15. Ze kterého kraje pocházíte?
Královéhradecký
100%
9.2 Závěr dotazníkového šetření Z dotazníkového šetření vyplývá, že jako první se dotazovaným vybaví hlavní město Vilnius. Někteří mají také Litvu spojenou s bývalým Sovětským svazem. Litvu navštívilo pouze 7 dotazovaných. Historie, zajímavá místa nebo krásná příroda jsou některé důvody, proč by respondenti Litvu rádi navštívili. Na druhou stranu více dotazovaných by si Litvu za cíl své dovolené nevybrali. Důvodem je například nedostatek informací, zima, draho nebo proto, že dotazovaní dávají přednost teplejším krajům. Většina těchto názorů pramení z nedostatečné informovanosti. To bych ráda změnila. Většina dotazovaných upřednostňuje poznávací zájezd. Na základě toho, je mnou vytvořený zájezd zaměřený na poznávání. Přírodní památky jsou nejčastějším důvodem, proč by dotazovaní cestovali do Litvy. Na dalším místě jsou kulturní památky a města. Více jak polovina dotazovaných zná pouze polohu a hlavní město Litvy. To bych také ráda napravila například cestovatelským promítáním. Dalším nedostatkem je propagace, se kterou se setkalo pouze 12 dotazovaných a to v novinách nebo na internetu. Propagace je také část, na které je potřeba zapracovat. Najdeme mnoho zájezdů do Pobaltí, které nabízí spousta cestovních kanceláří. Čistě poznávací zájezd do Litvy není žádný a na základě toho jsem vytvořila svůj ukázkový. 62
10 Poznávací zájezd do Litvy Jako svoji praktickou část své bakalářské práce jsem si připravila osmidenní poznávací zájezd po Litvě. Sestavím program a časový harmonogram a itinerář. Po celou dobu zájezdu budu mít pronajatý autobus. Ve svém zájezdu projedu téměř celou Litvu a navštívím všechny důležité památky a města. Z měst uvidíme například Vilnius, Kaunas, Klaipėdu, Palangu nebo Nidu. Další zajímavá místa, která navštívíme jsou například Hora křížů, Kurská kosa s dunami, Trakai nebo archeologickou oblast Kernavė. Program je postaven tak, aby se dal časově i fyzicky zvládat. Snažila jsem se, aby nebyl moc náročný, ale zároveň zůstával pestrý. Chtěla jsem, aby účastníci viděli všechny zajímavé památky, a to jak z hlavního města, tak z dalších měst a přírodních památek. Protože je to poznávací zájezd, stanovila jsem zatím jeden termín. Ten je plánovaný od 8. dubna do 15. dubna 2013. Pokud by byl o zájezd velký zájem, nebyl by problém přidat ještě další termíny. Všechny cenu budu přepočítávat z Litevské měny, kterou je Litas nebo z Eur. Při přepočtu se budu řídit pouze aktuálním kurzem ČNB k 9. listopadu 2012. Kurz Eura byl 25,39. Kurz Litas byl 7,353. Používat budu také kurz Zlotého. Ten byl 6,087.
63
10.1 Program 1. den Odjezd okolo 14 hodiny z Hradce králové. Tab. 7: Program 1. den [7]
Den
Čas
1.
14:00
Program Odjezd z Hradce Králové
Zdroj: Vlastní tvorba
2. den Příjezd v 10 hodin do Vilniusu. Prohlídka hlavního města - kostel sv. Anny a Bernarda, katedrála na Katedrálním náměstí, hradní vrch s Gediminasovou věží, brána Aušros, park se středem Evropy a další. Plánovaná pauza na oběd. Přejezd na Trakai. Prohlídka hradu a okolí. Nocleh ve Vilniusu. Tab. 8: Program 2. den [8]
Den
Čas
2.
10:00
Příjezd do Vilniusu
10:00 – 14:00
Prohlídka Vilniusu
14:00 – 15:00
Volný čas na oběd
Program
15:00
Odjezd z Vilniusu na Trakai
15:30
Příjezd na Trakai
15:30 – 18:30
Prohlídka hradu Trakai
18:30
Odjezd do Viliniusu
18:55
Příjezd do Vilniusu
19:00
Ubytování ve Vilniusu
od 19:00
Volný program
Zdroj: Vlastní tvorba
64
3. den Ranní odjezd z Vilniusu do národního parku Aukštaitija. Prohlídka národního parku s včelím muzeem. Přejezd na Horu křížů a prohlídka. Přejezd do Palangy. Nocleh v Palanze. Tab. 9: Program 3. den [9]
Den
Čas
3.
8:00
Odjezd z Vilniusu
9:35
Příjezd do NP Aukštaitija
9:35 – 12:35
Prohlídka NP Aukštaitija
12:35
Odjezd z NP Aukštaitija
15:50
Příjezd na Horu křížů
16:00 – 17:00
Prohlídka Hory křížů
17:00
Odjezd z Hory křížů
19:20
Příjezd do Palangy
19:30
Ubytování v Palanze
od 20:00
Program
Volný program
Zdroj: Vlastní tvorba
4. den Prohlídka města Palanga. Pauza na oběd. Přejezd do Klaipėdy a její prohlídka Přejezd trajektem z Klaipėdy na Kurskou kosu. Nocleh v Juodkrante. Večerní volný program. Tab. 10: Program 4. den [10] Den
Čas
4.
9:00 – 12:00
Prohlídka Palangy
12:00 – 13:00
Volný čas na oběd
13:00
Odjezd z Palangy
13:30
Příjezd do Klaipėdy
13:30 – 16:30
Prohlídka Klaipėdy
16:30
Odjezd z Klaipėdy
16:30 – 17:00
Program
Trajekt z Klaipėdy na Kurskou kosu
17:30
Příjezd do Juodkrante
18:00
Ubytování v Juodkrante
od 18:30
Volný program
Zdroj: Vlastní tvorba
65
5. den Ranní prohlídka Juodkrante. Prohlídka Kurské kosy s dunami. Příjezd do městečka Nida. Nocleh v Nidě. Večerní volný program. Tab. 11: Program 5. den [11]
Den
Čas
5.
8:00 – 9:00
Prohlídka Juodkrante
9:00 – 16:00
Prohlídka Kurské kosy
Program
16:30
Příjezd do Nidy
16:30 – 19:00
Prohlídka Nidy
19:00 od 19:30
Ubytování Volný program
Zdroj: Vlastní tvorba
6. den Odjezd z Nidy do Kernavė. Prohlídka skanzenu v Kernavė. Přejezd do skanzenu Rumšiškės a jeho prohlídka. Přejezd do Kaunasu. Nocleh v Kaunasu. Tab. 12: Program 6. den [12]
Den
Čas
6.
8:00
Program Odjezd z Nidy
9:00 – 9:30
Trajekt do Klaipėdy
13:35
Příjezd do Kernavė
13:35 – 15:00
Prohlídka Kernavė
15:00
Odjezd z Kernavė
16:00
Příjezd do Rumšiškėsu
16:00 – 18:30
Prohlídka skanzenu Rumšiškės
18:30
Odjezd z Rumšiškėsu
19:00
Příjezd do Kaunasu
19:30
Ubytování
od 20:00
Volný program
Zdroj: Vlastní tvorba
66
7. den Celodenní prohlídka města Kaunas. V 16:30 odjezd zpět do Hradce Králové. Tab.13: Program 7. den [13]
Den
Čas
7.
8:00 – 16:30 16:30
Program Prohlídka Kaunasu (s pauzou na oběd) Odjezd z Kaunasu
Zdroj: Vlastní tvorba
8. den Příjezd do Hradce Králové okolo 9 hodiny ranní. Tab. 14: Program 8. den [14]
Den
Čas
8.
8:55
Program Příjezd do Hradce Králové
Zdroj: Vlastní tvorba
10.2 Itinerář Vytvořila jsem podrobný itinerář, který ukazuje kolik kilometrů najedeme za jednotlivé dny, kterými městy budeme projíždět, kterou komunikaci využijeme a samozřejmě orientační časy. K jednotlivým dnům jsem také vytvořila mapy, aby bylo vidět kudy se právě pojíždí.
67
Tab. 15: Itinerář 1. den [15]
Den
1.
Km
Průb . km
Místo
Kom.
Plánovaná doba Příjezd
Hradec králové
Poznámky
Odjezd
-
-
13:30
22
22
Jaroměř
E67
13:50
13:50
29
51
Trutnov
37
14:17
14:17
20
71
Hranice (Královec/Lubawka)
16
14:36
15:06
76
147
Kostomloty
5
16:16
16:16
39
186
Wroclav
A4
16:44
16:44
-
186
Čerpací stanice
A4
17:00
17:15
39
225
Olešnice
E67
17:35
17:35
145
370
Konin
25
19:49
19:49
-
370
Čerpací stanice
25
20:15
20:45
110
480
Stryków
A2
21:37
21:37
118
598
Varšava
E30
23:26
23:26
-
598
Čerpací stanice
E30
23:45
00:00
hranice (CZ/PL)
Zastávka na WC
Zastávka na WC
Zastávka na WC
Zdroj: Vlastní tvorba
Mapa 1: 1. den [1]
68
Tab. 16: Itinerář 2. den [16]
Den 2.
Km
Průb . km
Místo
Kom.
Plánovaná doba Příjezd
Odjezd
Poznámky
195
195
Bialystok
E67
02:41
02:41
-
195
Čerpací stanice
E67
03:00
03:15
Zastávka na WC Hranice (PL/LT) (časový posun)
139
334
Hranice (Budzisko/Kalvarija)
E67
05:04
06:34
30
364
Marijampole
E67
07:02
07:02
-
364
Čerpací stanice
E67
07:15
07:30
Zastávka na WC
137
501
Vilnius
E28
09:54
15:00
Prohlídka
26
527
Trakai
E28
15:24
18:30
Prohlídka
26
553
Vilnius
E28
18:54
Zdroj: Vlastní tvorba
Mapa 2: 2. den [2]
69
Tab. 17: Itinerář 3. den [17]
Den 3.
Km
Průb. km
Místo
Kom.
Plánovaná doba Příjezd
-
-
Vilnius
103
103
Utenos
136
239
Cesta po NP
65
304
70
Poznámky
Odjezd 08:00
A14
09:35
09:35
-
09:35
12:36
Ukmerge
E262
13:36
13:36
374
Panevėžys
A2
14:26
14:26
80
454
Šiauliai
E272
15:40
15:40
12
466
Hora křížů
E77
15:41
17:00
12
478
Šiauliai
E77
17:11
17:11
148
626
Palanga
A11
19:27
Prohlídka NP
Prohlídka
Zdroj: Vlastní tvorba
Mapa 3: 3. den [3]
70
Tab. 18: Itinerář 4. den [18]
Den
Km
Průb. km
4.
-
-
Palanga
33
33
Klaipėda
-
33
Trajekt
20
53
Juodkrante
Místo
Kom.
Plánovaná doba Příjezd
Odjezd
Poznámky
13:00 E272
13:30
16:30
Prohlídka
-
16:30
17:00
Trajekt
167
17:22
Zdroj: Vlastní tvorba
Mapa 4: 4. den [4] Tab. 19: Itinerář 5. den [19]
Den
Km
Průb. km
5.
-
-
29
29
Místo
Kom.
Plánovaná doba Příjezd
Juodkrante Nida
Odjezd 08:00
167
Poznámky Prohlídka Kurské kosy
16:30
Zdroj: Vlastní tvorba
Mapa 5: 5. den [5]
71
Tab. 20: Itinerář 6. den [20]
Den 6.
Km
Průb. km
Místo
Kom.
Plánovaná doba Příjezd
Nida
-
-
49
49
Trajekt
-
49
Klaipėda
-
49
214
263
65
Odjezd 08:00
08:54
09:24
167
09:24
09:24
167
11:00
11:15
Kaunas
A1
12:11
12:11
328
Vievio
E85
13:11
13:11
22
350
Kernavė
108
13:35
15:00
22
372
Vievio
108
15:24
15:24
42
414
Rumšiškės
E85
16:00
18:30
27
441
Kaunas
E85
18:55
Čerpací stanice
Poznámky
Trajekt
Zastávka na WC
Prohlídka
Prohlídka
Zdroj: Vlastní tvorba
Mapa 6: 6. den [6]
72
Tab. 21: Itinerář 7. den [21]
Den 7.
Km
Průb. km
Místo
Kom.
Plánovaná doba Příjezd
Kaunas
Poznámky
Odjezd
-
-
16:30
57
57
Marijampole
30
87
Hranice (Kalvarija/Budzisko)
E67
18:51
17:21
Hranice (LT/PL) (časový posun)
-
87
Čerpací stanice
E67
19:00
19:15
Zastávka na WC
139
226
Bialystok
E67
19:44
19:44
-
226
Čerpací stanice
E67
22:15
22:45
195
421
Varšava
E67
23:14
23:14
E67
17:23
17:23
Zastávka na WC
Zdroj: Vlastní tvorba
Mapa 7: 7. den [7]
73
Tab. 22: Itinerář 8. den [22]
Den 8.
Km
Průb. km
Místo
Kom.
Plánovaná doba Příjezd
Odjezd
118
118
Stryków
E30
01:03
01:03
-
118
Čerpací stanice
E30
01:45
02:00
110
228
Konin
A2
02:36
02:36
145
373
Olešnice
25
04:50
04:50
-
373
Čerpací stanice
25
05:00
05:15
39
412
Wroclav
E67
05:41
05:41
39
451
Kostomloty
A4
06:09
06:09
76
527
Hranice (Lubawka/Královec)
5
07:19
07:49
20
547
Trutnov
16
08:08
08:08
29
576
Jaroměř
37
08:35
08:35
22
598
Hradec Králové
E67
08:55
Poznámky
Zastávka na WC
Zastávka na WC
Hranice (PL/CZ)
Zdroj: Vlastní tvorba
Mapa 8: 8. den [8]
74
10.3 Ubytování Můj zájezd je osmidenní, to znamená, že součástí je také ubytování. Celkem budeme ubytovaní šestrkát. První noc bude spojena s nočním přejezdem přes Polsko, tím pádem není potřeba zajišťovat ubytování. Účastníci přenocují v autobuse. Druhou noc strávíme ve Vilniusu v hotelu Goda. Třetí noc přenocují účastníci zájezdu v Palanze v hotelu Wine House Prie Parko. Ubytování během čtvrté noci je zařízeno v městečku Juodkrante, které se nachází na Kurské kose. Ubytování bude v hotelu Vila Flora. Pátou noc strávíme v Nidě v hotelu Jurate. Šestou noc v Litvě strávíme v Kaunasu v hotelu Kaunas city. Poslední noc zájezdu strávíme opět na cestě a to nočním přejezdem přes Polsko.
10.3.1 Ubytování ve Vilniusu Goda, je nově postavený tříhvězdičkový hotel, který se nachází v centru města. Hotel je svoji polohou tedy velmi vhodný pro prohlídku města a to i bez využití autobusu. Hotel nabízí 19 pokojů. Pokoje můžou být jednolůžkové, dvoulůžkové, třílůžkové a čtyřlůžkové. V ceně ubytování je také telefon, klimatizace a bezdrátové připojení k internetu. Samozřejmě všechny pokoje jsou vybaveny sprchou, toaletou a fénem. Hotel je spíše rodinného typu a klade důraz na pohodlí a bezpečnost. Cena za dvoulůžkový pokoj, který využijeme pro účely našeho zájezdu je 43 €. V přepočtu na koruny je to 1 092 Kč. Tato cena je pro dvě osoby. To znamená, že cena za osobu je 546 Kč. Každý pokoj má vlastní koupelnu, jak je již výše uvedeno. Dále je v ceně také zahrnuta snídaně. Nedaleko hotelu se nachází obchodí centrum Akropolis, kde je možné ve volném čase zakoupit téměř cokoliv včetně další možnosti stravování.
10.3.2 Ubytování v Palanze Ubytování budeme v hotelu Wine House Prie Parko. Tento hotel se nachází v centru Palangy a také 300m od moře. Všechny pokoje mají vlastní koupelnu s toaletou, kabelovou televizi, lednici a elektrickou konvici. Pokoje jsou zařízeny ve světlých tónech a s dřevěným nábytkem. Hotel nabízí možnost zapůjčení kol, které jsou v Palanze velmi oblíbené. Najdeme tu i vhodné cyklostezky. Za příplatek je také možné navštívit saunu nebo vířivku.
75
Cena za dvoulůžkový pokoj pro dvě osoby je 812 Kč, to znamená, že cena pro jednu osobu je 406 Kč. V ceně není obsažena snídaně, ale máme možnost si ji přikoupit za 76 Kč. To znamená, že konečná cena pro jednu osobu za jednu noc je 482 Kč.
10.3.3 Ubytování v Juodkrante V městečku Juodkrante, které se nachází na Kurské kose, budeme ubytování v hotelu Vila Flora. Tento hotel byl vybudován před 10 lety v historické dřevěné vile z 19. století. Hotel se nachází přímo v centru města a nedaleko od pláže. Hotel stejně jako ten ve Vilniusu nabízí dvoulůžkové, třílůžkové a čtyřlůžkové pokoje. Každý pokoj je vybaven sprchovým koutem, WC, televizí se satelitem, elektrickou rychlovarnou konvicí a fénem. V areálu hotelu najdeme také bar, restauraci a v letní sezóně také kavárnu. Dále mezi hotelové služby patří bezdrátový internet na pokojích nebo trezor. Opět využiji pouze dvoulůžkové pokoje. Cena pokoje pro dvě osoby je 1 091 Kč. Cena za jednu osobu je 546 Kč. Cena samozřejmě zahrnuje i snídani.
10.3.4 Ubytování Nida Další noc budeme ubytovaní v Nidě. Hotel Jurate je umístěn v centru Nidy. A protože Nida není nijak veliké město, v těsné blízkosti hotelu je také pláž. Zároveň je hotel umístěn v klidné části a z většiny oken má výhled do rozlehlé okolní zahrady. Hotel nabízí pouze jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje. Pro naše účely to ovšem stačí. Všechny pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením, televizí a psacím stolem. V celém hotelu je možnost bezplatného využití bezdrátového připojení k internetu. Za poplatek je možné si v hotelu pronajmout například kola. Cena dvoulůžkového pokoje pro dvě osoby je 1 349 Kč. Cena za jednu osobu tedy činí 675 Kč. Cena zahrnuje také snídani.
10.3.5 Ubytování v Kaunasu Poslední noc v Litvě strávíme v hotelu Kaunas city v Kaunasu. Tento dvouhvězdičkový hotel je úplně nový a nachází se přímo na hlavní třídě Laisvés aleja v centru města. Hotel nabízí svým hostům krásně zařízených 44 pokojů. Hotel nabízí jednolůžkové, dvoulůžkové a třílůžkové pokoje. Všechny pokoje jsou vybaveny bezdrátovým internetem, klimatizací, koupelnou s WC a televizí se satelitem. Pro pohodlí zákazníku funguje 24 hodinová recepce. 76
Stejně jako v předchozích případech, i zde využijeme pouze dvoulůžkové pokoje. Cena dvoulůžkového pokoje za jednu noc je 44 €. To znamená, že cena pokoje v korunách je 1 117 Kč pro dvě osoby. Jedna osoba tedy za pokoj zaplatí 559 Kč. V ceně není zahrnuta snídaně, ale je možné si ji objednat za 3,5 €. To je 89 Kč. Konečná cena za jednu osobu na jednu noc se snídaní je 648 Kč.
10.4 Stravování V ceně poznávacího zájezdu je zahrnuta pouze snídaně. Snídaně ve všech hotelích jsou formou bohatého bufetu a švédských stolů. Další stravování si zajišťují účastníci zájezdu sami. Každý den na všech místech je dostatek času pro obědy i večeře. Některé večery jsou dokonce volné, proto není problém zajít do nějaké restaurace, která nabízí typické litevské jídlo.
10.5 Doprava Mým dopravcem bude firma Car-tour. Tuto firmu jsem si vybrala hlavně proto, že má dlouhou dvaadvacetiletou tradici a je spolehlivá. Nabídka vozového parku je široká. Všechny autobusy jsou pravidelně kontrolovány a obnovovány. Nabízejí maximální pohodlí a bezpečnost cestujících a tím splňují požadavky i pro náročnější klientelu. Autobusy mohou řídit pouze proškolení řidiči s dlouholetou praxí. V příloze přikládám podrobnosti o dopravní firmě Car-tour.
Autobus, který nás bude po celou dobu vozit je MAN MARBUS B3TL. Je to luxusní zájezdový autobus vhodný pro přepravu po Evropě. Je vybaven klimatizací, toaletou, kuchyňkou a chladničkou a TV s DVD přehrávačem. Autobus je vybavený velmi pohodlně, má opěrky na ruce a samozřejmě bezpečnostní pásy. Autobus má kapacitu 39 lidí. To je pro účely mého zájezdu ideální. Zúčastní se ho 25 osob, 2 řidiči a průvodce. Autobus má spotřebu 27 litrů na 100 kilometrů. Nádrž je na 410 litrů. Průměrně tedy na jedno natankování dojede autobus až 1 500 kilometrů. Tato firma si účtuje sazbu za jeden ujetý kilometr 25 Kč.
77
10.5.1 Nástupní místa Místa, kde budou moci účastníci nastoupit je Hradec Králové a Trutnov. Samozřejmě není problém zastavit i v jiných městech na trase, pokud budou mít zákazníci zájem. Dále je možné si objednat svozový minibus, který zákazníky doveze do Hradce Králové. Ceny jsou individuální podle vzdálenosti od Hradce Králové.
10.5.2 Cena dopravy Vypočítám ujeté kilometry, kalkulaci za kilometry a kalkulaci za čekací čtvrthodinky. Z toho všeho budu následně počítat celkovou cenu zájezdu. Ujeté kilometry 1. den
71 (ČR) + 527 (PL) = 598 km
2. den
334 (PL) + 219 (LT) = 553 km
3. den
626 (LT) = 626 km
4. den
53 (LT) = 53 km
5. den
29 (LT) = 29 km
6. den
441 (LT) = 441 km
7. den
87 (LT) + 334 (PL) = 421 km
8. den
527 (PL) + 71 (ČR) = 598 km
Celkem za celý zájezd ujedu 3 319 kilometrů. Tuto částku musím ještě vynásobit 10%. To znamená, že v případě objížděk nebo sjezdů z dálnice, máme jistou rezervu. Tuto hodnotu, která je navýšena o zmiňovaných 10%, vynásobíme sazbou za kilometr. Dopravce, se kterým mám smlouvu pro tento zájezd, si účtuje 25 Kč za jeden kilometr. 3 319 x 1,1 = 3 651 km 3 651 x 25 = 91 275 Kč
78
Kalkulace čtvrthodinek 1. den
13:30 – 00:00 13:30 – (00:30 + 00:15 + 00:15 + 00:30) = 12:00
2. den
00:00 – 18:00 18:00 – (00:30 + 00:15 + 00:15 + 5 + 3) = 09:00
3. den
06:00 – 19:30 13:30 – (1 + 01:15 + 2) = 09:15
4. den
06:00 – 18:00 12:00 – (3 + 00:30 + 7 + 00:30) = 01:00
5. den
06:00 – 18:00 12:00 – (2 + 8 + 01:30) = 00:30
6. den
06:00 – 19:00 13:00 – (00:15 + 01:30 + 02:30 + 00:30 + 2) = 06:15
7. den
06:00 – 00:00 18:00 – (00:30 + 00:15 + 00:30 + 10:30) = 06:15
8. den
00:00 – 09:00 09:00 – (00:15 + 00:15 + 00:30) = 08:00
Po sečtení je to celkem 52 hodin a 15 minut. Sazba za hodinu čekání je 200 Kč. To znamená, že 52 hodin a 15 minut vynásobíme sazbou 200 Kč. (52 x 200) + 50 = 10 450 Kč
10.5.3 Dálniční poplatky a parkovné Do ceny také započítám různé dálniční poplatky a parkovné v jednotlivých městech. Přes noc bude autobus vždy parkovat na parkovišti u hotelů, kde je parkování v ceně ubytování. V České republice je pro autobusy zpoplatněný úsek silnice E67 z Hradce Králové do Jaroměře. Tento úsek je dlouhý 23 kilometrů. Sazba za jeden kilometr je 1,23 Kč. Cestu absolvujeme dvakrát, jednou tam a jednou zpátky. 1,23 x 23 = 28 Kč 2 x 28 = 56 Kč V Polsku budeme projíždět dvěma placenými úseky. Prvním je úsek A4. Tady se platí jednorázová sazba za vjezd a nezáleží na tom, kolik kilometrů tu ujedeme. Tato částka
79
je 13,50 PLN. Opět musíme tuho hodnotu vynásobit dvakrát, protože pojedeme dvě cesty. 13,50 x 2 = 27 PLN 27 x 6,082 = 164 Kč Druhou zpoplatněnou silnicí je E67. Ta vede z Varšavy do Bialystoku. Tady je už vybudováno několik úseků rychlostní silnice, ale pouze na dvou se vybírá mýtné. Tyto dva úseky jsou dohromady dlouhé 38 kilometrů. Opět je potřeba započítat dvě cesty. Poplatek za jeden ujetý kilometr je 0,28 PLN. 0,28 x 96 = 26,88 PLN 26,88 x 6,082 = 163 Kč V Litvě budeme projíždět po dvou úsecích dálnice. Dálnice A2, která vede z Ukmerge do Panevėžysu a úsek, kterým pojedeme je dlouhý 70 kilometrů. Druhým úsekem je dálnice A1, kterou pojedeme z Klaipėdy do Kaunasu. Všechny dálnice jsou v Litvě zpoplatněny. Pro naše účely využijeme dálniční známku pro vozidla nad 3,5 tuny. Dálniční známku si musíme koupit na týden. Dálnici totiž využijeme pouze druhý a šestý den. Cena této dálniční známky je 18 €. 18 x 25,39 = 711 Kč Dálniční známka na týden vyjde tedy po zaokrouhlení v přepočtu 711 Kč. Celkem vyjde mýtné na 1 094 Kč. Parkovat budeme na mnoha místech. Je to město Trakai, oficiální parkoviště v NP Aukštaitija, parkoviště u Hory křížů, oficiální parkoviště na pobřeží Kurské kosy, parkoviště v Kernavė a parkoviště v Rumšiškėsu. Ceník parkovného je přiložen v příloze. Parkování ve městech mám zadarmo, protože budu nechávat autobus u ubytovacích zařízení. Cena celkem za parkovné je 21 LTL. V přepočtu je to 154 Kč.
80
10.5.4 Trajekt Ve svém zájezdu využiji také trajekt. Tím pojedu z Klaipėdy na Kurskou kosu a zpět. Cena trajektu pro autobus s více než 31 místy je 160 LTL. Můj autobus má totiž 37 míst, i když nebudou všechny plně využity. Tato cena je pouze za jednu cestu, proto ji musíme vynásobit dvěma. 2 x 160 = 320 LTL Cena trajektu je tedy 320 LTL. V přepočtu je to 2 353 Kč.
10.6 Průvodce a řidič Celý zájezd s námi absolvuje jeden průvodce. Ten bude mít stejně jako účastníci zájezdu zajištěné stravování, což znamená snídani. Jako sazbu za průvodcování dostává 800 Kč/den. V ceně má také stejně jako ostatní účastníci ubytování a vstupy. Řidiči budou dva. Takto jsem se rozhodla kvůli AETRU, nařízení rady ES 561/2006. Toto nařízení stanovuje, jak dlouho mohou řidiči jet bez přestávky, a kdy musí dělat povinné pauzy. Řidičům bude vypláceno stravné, které bude zkráceno o jedno jídlo denně – snídaně. Dále je řidičům také placeno ubytování. Nejsou jim zaplaceny vstupy do objektů a přírodních památek.
10.6.1 Náklady na průvodce V nákladech na průvodce musíme vypočítat stravné, náklady na ubytování, vstupné a průvodcův plat. Stravné Protože je průvodce zaměstnanec cestovní kanceláře, má nárok na stravné. Stravné budu počítat polské i litevské. První a poslední den totiž strávím nejvíce času v Polsku. První den je pracovní den průvodce nižší než dvanáct hodin, proto se jeho sazba zkrátí o 1/3. Druhý až sedmý den by měl průvodce dostávat plnou sazbu, tedy 40 €. Tato částka bude ovšem zkrácena o poskytovanou snídani. Krácení bude v 25% výši. Poslední den stráví průvodce v práci pouze osm hodin, to znamená, že stejně jako první den bude jeho sazba zkrácena o 1/3. V Polsku je sazba stravného 35 €. V příloze je přiložený přesný výpočet stravného. 81
Celkem za stravné pro průvodce bude vydáno 203,4 €. V přepočtu na české koruny jde o částku 5 164 Kč. Náklady na ubytování První a poslední noc se ubytování neplatí, protože strávíme noc v autobuse. Průvodce bude mít vlastní jednolůžkový pokoj. Jak je již výše zmíněno, průvodce má v ceně snídani. Cena ubytování pro průvodce vyjde na 4 793 Kč. V příloze je přiložený přesný výpočet nákladů na ubytování průvodce. Vstupné Průvodce tohoto zájezdu má v ceně také vstupné. Vstupné platí stejně jako účastníci do všech objektů mimo skanzenu Rumšiškės. Tam má jako průvodce nárok na vstup zdarma. V příloze přikládám ceny vstupného pro průvodce. Průvodce by tedy měl za vstupné do všech objektů zaplatit 49 LTL. V přepočtu na české koruny je to 360 Kč. Plat Průvodce bude také dostávat plat. Ten činí 1 000 Kč za jeden den. Bude se sem počítat také první a poslední den, i když neodpracuje celých 24 hodin. 8 x 800 = 6 400 Kč Plat průvodce bude 6 400 Kč za celý zájezd. Dále mu bude zaplaceno ubytování a snídaně. Na ostatní jídlo mu bude vypláceno stravné. V ceně bude mít také vstupy, stejně jako účastníci zájezdu. Celkové náklady Celkové náklady na průvodce se tedy skládají z nákladů na stravné, ubytování a vstupy. Dále je sem zahrnut také průvodcův plat. Celkové náklady na jednoho průvodce jsou tedy: stravné + ubytování se snídaní + vstupy + plat 5 164 + 4 793 + 360 + 6 400 = 16 717 Kč 82
10.6.2 Náklady na řidiče V nákladech na řidiče musíme vypočítat stravné, náklady na ubytování a řidičův plat. Jak je již výše zmíněno, pro účely svého zájezdu využiji dva řidiče. Stravné Pro řidiče stravné počítat nebudeme. První řidič bude placen společností, kterou si pronajímám a druhý řidič bude dostávat normální plat. Z toho potom bude mít možnost si platit další jídlo. Náklady na ubytování První a poslední noc se řidiči vystřídají při celodenním i celonočním řízení autobusu. Řidiči budou mít dohromady jeden dvoulůžkový pokoj s oddělenými postelemi. Stejně jako účastníci zájezdu a průvodce, mají i řidiči snídani v ceně. Cena ubytování pro jednoho řidiče vyjde na 3 075 Kč. Protože jsou řidiči dva, celou částku násobíme dvěma. Celková částka na ubytování je tedy 6 150 Kč. V příloze přikládám náklady na ubytování pro řidiče. Vstupné Ani jeden řidič nemá nárok na vstupné. Plat Plat prvního řidiče je obsažen v ceně za dopravu. Plat druhého řidiče je 1 000 Kč na den. Bude se sem počítat také první a poslední den, i když neodpracuje celých 24 hodin. 8 x 1 500 = 12 000 Kč Plat druhého řidiče je tedy 12 000 Kč za celý zájezd. Dále bude oběma řidičům zaplaceno ubytování a snídaně. A na ostatní jídlo jim bude vypláceno stravné. Celkové náklady Celkové náklady na oba řidiče jsou tedy: ubytování se snídaní + plat druhého řidiče 6 150 + 12 000 = 18 150 Kč
83
10.7 Pojistné V ceně zájezdu je také zahrnuto pojistné. Cestovní kancelář, která bude zájezd nabízet je samozřejmě pojištěna proti úpadku. Smlouvu má uzavřenou s pojišťovnou Kooperativa. Ta se tedy také stará o veškeré pojištění, které nabízíme. Podle sazebníku pojišťovny Kooperativa vyjde pojištění léčebných výloh na 32 Kč za jednotlivce na jeden den. Tato částka je pro limit plnění do 3 000 000 Kč.
10.8 Vstupy V ceně zájezdu budou také zahrnuty všechny vstupy. Trakai
14 LTL
Včelí muzeum
3 LTL
Hora křížů
zdarma
Muzeum jantaru
8 LTL
Kurská kosa
zdarma
Kernavė
6 LTL
Rumšiškės
3 LTL + 10 LTL = 13 LTL (vstup 10 LTL + muzeum 3 LTL)
Kostel s vyhlídkou v Kaunasu
3 LTL
IX Forte muzeum
15 LTL
Celkem cena za všechny vstupy do muzeí, skanzenů a dalšího činí 62 LTL. V přepočtu je to 456 Kč.
10.9 Riziko neobsazenosti Dále musím také počítat s rizikem neobsazenosti. To je důležité hlavně proto, kdyby nějaký účastník zájezd stornoval. Zájezd pro nás i tak musí být rentabilní. Celkový počet účastníků je 30. 30 x 0,8 = 24 84
10.10 Přímé náklady Ubytování
546 + 482 + 546 + 675 + 648 = 2 897 Kč/osoba
Vstupné
456 Kč/osoba
Pojištění
32 Kč/den = 256 Kč/osoba
Celkové přímé náklady
3 609 Kč
10.11 Nepřímé náklady Doprava -
ujeté km
91 275 Kč
-
čekací čtvrthodinky
10 275 Kč
-
poplatky
1 094 Kč + 154 Kč = 1 248 Kč
-
trajekt
2 353 Kč
Náklady na průvodce
16 717 Kč
Náklady na řidiče
18 150 Kč
Celkové nepřímé náklady
140 018 Kč
10.12 Celkové náklady celkové náklady = (nepřímé náklady/riziko neobsazení) + přímé náklady (140 018/24) + 3 609 = 9 443 Kč
10.12.1
Marže
K ceně musím také připočítat marži. Tu jsem stanovila na 15%. Po připočtení této marže bude moje cena konečná. 9 443 x 1,15 = 10 859 Kč = po zaokrouhlení 10 900 Kč Můj zájezd tedy vyjde pro jednu osobu na 10 900 Kč. Cena zahrnuje ubytování, uvedené stravování (snídaně), dopravu, služby průvodce i pojištění. 85
10.13 Shrnutí vytvořeného zájezdu Podle mého názoru je zahraniční zájezd pořádaný do Litvy cenově přijatelný. Za tuto cenu procestujeme celou Litvu a navštívíme všechny důležité památky a zajímavosti. V ceně je zahnuto ubytování, stravování, doprava, služby průvodce a pojištění. Ubytování je vždy v centru města. To hlavně proto, abychom při prohlídkách města nemuseli využívat autobus. Ten může stát zaparkovaný u hotelu. V ceně zájezdu je snídaně. Na ostatní jídlo budou mít účastníci zájezdu dostatek času během prohlídek měst. Doprava zahrnuje náklady na ujeté kilometry, čekací čtvrthodinky, platy řidičů i povinné poplatky a parkovné. Myslím si, že tento zájezd bude mít velký úspěch a doufám, že bude mít i mnoho zájemců. Je to kombinace poznávání i odpočinku. Celý zájezd se dá fyzicky i psychicky zvládnout. Podle mého názoru bude mít tento zájezd úspěch hlavně proto, že takový nikde nenajdeme. Všechny cestovní kanceláře nabízejí pouze zájezdy do celého Pobaltí, popřípadě spojené i s Ruskem nebo Finskem. Proto je tento zájezd rozhodně unikátní.
86
11 Závěr Cílem mé práce bylo dostat Litvu do podvědomí široké veřejnosti v České republice. Snažila jsem se zprostředkovat všeobecné informace o Litvě. V úvodu své práce jsem se rozhodla, že nejprve zemi podrobně představím. Dalším bodem bylo dotazníkové šetření na jehož základě jsem vytvořila zájezd do Litvy. Všechny své předem stanovené cíle jsem splnila. Přesně jak jsem předpokládala, z dotazníkového šetření vyplynulo, že pro mnoho turistů není Litva jako destinace příliš lákavá. Také jsem se dozvěděla, že Litva je pro některé dotazované příliš daleko. Přitom si ale neuvědomují, že cesta do Itálie nebo Chorvatska je stejně dlouhá jako cesta do Litvy. V neposlední řadě jsem se setkala i s názorem, že Litva je velmi drahá destinace a mnoho z nás si ji nemůže dovolit. S tím jsem se rozhodla polemizovat pomocí propagace, která je v tuto chvíli nedostatečná. Hlavním důvodem, proč se lidé obávají, je podle mého malá informovanost. Je důležité, aby si turisté uvědomovali, že Litva je krásná země, která vyniká rozmanitou nabídkou přírodních i kulturních památek. Forem propagace jsem zvolila několik. Jedná se například o cestovatelské promítání, které nás s Litvou podrobně seznámí. Také bych ráda tiskla informační letáčky a brožury s dostatkem informací o Litvě. Zásadní by také mělo být založení internetových stránek, protože dodnes neexistují žádné přehledné s potřebnými informacemi. Na základě dotazníku jsem vytvořila osmidenní poznávací zájezd, který začíná v Hradci Králové. Tento zájezd jsem sestavila proto, že se dotazovaní shodli, že Litva je vhodnější pro poznávaní než rekreaci. Během osmi dní se seznámíme s jedinečnou kulturou, navštívíme důležitá města a uvidíme všechny přírodní i kulturní zajímavosti. Závěrem si tedy dovoluji říci, že by mnou vytvořený zájezd měl být úspěšný. Cena 10 900 Kč není příliš vysoká a v této částce jsou zahrnuty náklady na ubytování, uvedené stravování, služby průvodce, pojištění CK proti úpadku i vstupy. Snad se můj cíl o zviditelnění Litvy podaří.
87
Seznam obrázků, tabulek, map a grafů Obr. 1: Poloha Litvy [1] .................................................................................................. 12 Obr. 2: Státní znak [2]..................................................................................................... 13 Obr. 3: Státní vlajka [3] .................................................................................................. 13 Obr. 4: Polsko-Litevský stát v 17. století [4] .................................................................. 15 Obr. 5: Fyzická mapa Litvy [5] ...................................................................................... 17 Obr. 6: Populace v Litvě [6] ........................................................................................... 20 Obr. 7: Rozdělení na regiony [7] .................................................................................... 21 Obr. 8: Jantar [8] ............................................................................................................. 24 Obr. 9: Typická litevská polévka šialtibarščai [9] .......................................................... 25 Obr. 10: Cepelinai [10] ................................................................................................... 25 Obr. 11: Znak basketbalového klubu Žalgiris [11] ......................................................... 27 Obr. 12: Katedrála a Katedrální náměstí [12] ................................................................. 30 Obr. 13: Kurská kosa 1
[13] ........................................................................................ 31
Obr. 14: Kurská kosa 2 [14]............................................................................................ 31 Obr. 15: Kernavė [15] ..................................................................................................... 32 Obr. 16: Struveho geodetický oblouk [16] ..................................................................... 33 Obr. 17: Kaunaský hrad [17] .......................................................................................... 34 Obr. 18: Včelí muzeum [18] ........................................................................................... 36 Obr. 19: Trakai 1 [19] .................................................................................................... 37 Obr. 20: Trakai 2 [20] ..................................................................................................... 37 Obr. 21: Hora křížů 1 [21] .............................................................................................. 38 Obr. 22: Hora křížů 2 [22] .............................................................................................. 38
88
Obr. 23: Molo v Palanze [23] ......................................................................................... 39 Obr. 24: Prezidentka Dalia Grybauskaitė [24]................................................................ 49 Obr. 25: Trolejbus Škoda 14Tr02 [25] ........................................................................... 50
Tab. 1: Tabulka o ekonomice [1]
................................................................................ 22
Tab. 2: CK Poznání [2] ................................................................................................... 45 Tab. 3: CK Čedok [3] ..................................................................................................... 46 Tab. 4: CK Periscope [4] ................................................................................................ 46 Tab. 5: CK New Travel [5] ............................................................................................. 47 Tab. 6: CK Mayer ＆ Crocus [6] .................................................................................... 47 Tab. 7: Program 1. den [7] .............................................................................................. 64 Tab. 8: Program 2. den [8] ............................................................................................. 64 Tab. 9: Program 3. den [9] .............................................................................................. 65 Tab. 10: Program 4. den [10] .......................................................................................... 65 Tab. 11: Program 5. den [11] .......................................................................................... 66 Tab. 12: Program 6. den [12] .......................................................................................... 66 Tab.13: Program 7. den [13] ........................................................................................... 67 Tab. 14: Program 8. den [14] .......................................................................................... 67 Tab. 15: Itinerář 1. den [15] ............................................................................................ 68 Tab. 16: Itinerář 2. den [16] ............................................................................................ 69 Tab. 17: Itinerář 3. den [17] ............................................................................................ 70 Tab. 18: Itinerář 4. den [18] ............................................................................................ 71 Tab. 19: Itinerář 5. den [19] ............................................................................................ 71 Tab. 20: Itinerář 6. den [20] ............................................................................................ 72 89
Tab. 21: Itinerář 7. den [21] ............................................................................................ 73 Tab. 22: Itinerář 8. den [22] ............................................................................................ 74
Mapa 1: 1. den [1] ........................................................................................................... 68 Mapa 2: 2. den [2] ........................................................................................................... 69 Mapa 3: 3. den [3] ........................................................................................................... 70 Mapa 4: 4. den [4] ........................................................................................................... 71 Mapa 5: 5. den [5] ........................................................................................................... 71 Mapa 6: 6. den [6] ........................................................................................................... 72 Mapa 7: 7. den [7] ........................................................................................................... 73 Mapa 8: 8. den [8] ........................................................................................................... 74
Graf 1: 1. Co se vám vybaví, když se řekne Litva? [1] .................................................. 53 Graf 2: 2. Navštívili jste někdy Litvu? [2] ...................................................................... 54 Graf 3: 3. Pokud ano, tak kolikrát? [3] ........................................................................... 54 Graf 4: 4. Vybrali byste si za cíl své dovolené Litvu? [4] .............................................. 55 Graf 5: 5. Jaký typ dovolené upřednostňujete? [5] ......................................................... 56 Graf 6: 6. Proč byste tuto destinaci chtěli navštívit? [6] ................................................. 57 Graf 7: 7. Co víte o Litvě? [7] ........................................................................................ 57 Graf 8: 8. Setkali jste se někdy s propagací Litvy nebo celého Pobaltí u nás? [8] ......... 58 Graf 9: 9. Pokud ano, tak v jaké formě? [9] ................................................................... 58 Graf 10: 10. Znáte nějaké cestovní kanceláře, které nabízejí zájezdy do Litvy? [10] .... 59 Graf 11: 11. Pokud ano, které? [11]................................................................................ 60 Graf 12: 12. Kolik dní na dovolené považujete za ideální? [12] .................................... 60 90
Graf 13: 13. Jaký je váš věk? [13] .................................................................................. 61 Graf 14: 14. Jaké je vaše pohlaví? [14] .......................................................................... 61 Graf 15: 15. Ze kterého kraje pocházíte? [15] ................................................................ 62
91
Seznam použité literatury a) tištěný zdroj BAUERMEISTER, Christiane a Eva GERBERDING. Litva: Kurská kosa. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2008, 128 s. ISBN 978-80-7236-580-7. NICOLA WILLIAMS, Debra Herrmann. Estonsko ; Lotyšsko ; Litva. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2004. ISBN 80-723-7901-1. KRUTILOVÁ, Jana. Pobaltské republiky: Litva, Lotyšsko, Estonsko : průvodce do zahraničí. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000, 165 s. Globus (Olympia). ISBN 80-703-36552. BERESNEVIČIŪTĖ-NOSÁLOVÁ, Halina. Litva. 1. vyd. Praha: Libri, 2006, 190 s. Stručná historie států, sv. č. 34. ISBN 80-727-7300-3. JAN DRAŽAN, Adéla Poláková. Litva ; Lotyšsko ; Estonsko: podrobné a přehledné informace o historii, kultuře, přírodě a turistickém zázemí pobaltských republik. 1. vyd. Praha: Freytag, 2008, 324 s. ISBN 978-807-3162-474. PALLOKAT, Jan a Birgit JOHANNSMEIER. Pobaltí: Estonsko, Lotyšsko, Litva. 1. české vyd. Ostfildern: MairDumont, 2006, 128 s. Marco Polo. ISBN 38-297-6345-X. BOUSFIELD, Jonathan, S fotografiemi od Ivana Farského a z archivu CK KUDRNA a [z anglického originálu ... přeložil Jan SLÁDEK].Pobaltské státy: turistický průvodce. Vyd. 1. Brno: Jota, 2005, 564 s. ISBN 80-721-7314-6. ŠŤÁHLAVSKÝ, David. Výpravy opačným směrem: (Pobaltí). 1. vyd. V Praze: Radioservis, 2002, 181 s. ISBN 80-862-1226-2. Autoatlas Evropy: mapy, rady, informace. 1. vyd. Praha: Geodézie, 2001, 1 atlas (155, 91, 344 s.). ISBN 80-861-9626-7. BAIN, Carolyn. Estonsko, Lotyšsko a Litva. 2. české vyd. Překlad Daniela Orlando, Erika Stařecká. Praha: Svojtka, 2009, 488 s. ISBN 978-80-256-0266-9.
92
b) Elektronické zdroje [1]
Stránky Litvy. [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.strankyolitve.estranky.cz/clanky/politicky-system/ekonomikalitvy.html
[2]
Businessinfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2012 [cit. 2012-11-
21].
Dostupné z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/litva-
ekonomicka- charakteristika-zeme-17535.html [3]
Seznam světového dědictví v Evropě: Irsko až Malta. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012- 11-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_sv%C4%9Btov%C3%A9ho_d%C4%9Bdic tv%C 3%AD_v_Evrop%C4%9B:_Irsko_a%C5%BE_Malta
[4]
Jantar. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2012-11-21].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jantar [5]
Hora čarodějnic - Litva. Ingema [online]. 2006 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=640
[6]
Struveho geodetický oblouk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Struveho_geodetick%C3%BD_oblouk
[7]
Devátá pevnost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2012
[cit.
2012-11-21].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dev%C3%A1t%C3%A1_pevnost [8]
Discovering Lithuania: České zajímavosti v Litvě. Litva-erasmus [online]. 2009 [cit.
2012-11-21].
Dostupné
z:
erasmus.blogspot.cz/2009/10/ceske-zajimavosti[9]
http://litva-
v-litve.html
Informace o Litvě: Základní údaje o Litevské republice. Velvyslanectví České republiky
ve
Vilniusu [online].
2012
[cit.
2012-11-21].
Dostupné
z:
http://www.mzv.cz/vilnius/cz/informace_o_litve/index.html
93
[10]
Litva. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2012
[cit.
Dostupné
2012-11-21].
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Litva [11]
Kurzy devizového trhu. Česká národní banka [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denní _kurz.j sp?date=09.11.2012 [12]
Malý okruh Pobaltím. CK Mayer [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.ckmayer.cz/zajezdy/212-maly-okruh-pobaltim.html
[13]
Velký okruh Pobaltím. Čedok [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.cedok.cz/zajezdy/velky-okruh-pobaltim-litva-estonsko-lotysskolitva- 57643.htm
[14]
Pobaltí a Petrohrad. Čedok [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.cedok.cz/zajezdy/pobalti-a-petrohrad-litva-estonsko-lotyssko-ruskolitva- 57645.htm
[15]
ZÁJEZDY | RUSKO | POBALTÍ A PETROHRAD. Periscope [online]. 2012 [cit.
[16]
Dostupné
2012-11-21].
z:
http://www.periscope.cz/zajezdy/rusko/pobalti-a-petrohrad-
225894/
ZÁJEZDY
PAMÁTKY
UNESCO
V
2012-11-21].
Dostupné
z:
|
LITVA
|
PŘÍRODA
POBALTÍ. Periscope [online].
2012
A
[cit.
http://www.periscope.cz/zajezdy/litva/priroda-pobrezi-a-mesta-pobalti-letecky225887/ [17]
Klenoty Pobaltí a Petrohradu. New Travel: Internetový prodej zájezdů [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.newtravel.cz/klenoty-pobaltia-petrohradu/
[18]
Okruh Pobaltím s výletem do Helsinek. New Travel: Internetový prodej zájezdů [online].
2012
http://www.newtravel.cz/okruh[19]
[cit.
2012-11-21].
Dostupné
z:
pobaltim-s-vyletem-do-helsinek/
Litva, Estonsko, Lotyšsko - Národní parky Pobaltí a estonské ostrovy Saaremaa, Muhu. Cestovní kancelář Poznání [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: 94
http://www.poznani.cz/estonsko/polsko-lotyssko-estonsko-litva-narodni-parkypobalti_1093.htm/ [20]
Rusko, Lotyšsko, Estonsko, Litva - Petrohrad - klenot Ruska, Kaliningrad a NP Kurská Kosa a Neringa. Cestovní kancelář Poznání [online]. 2012 [cit. 2012-1121].
Dostupné z: http://www.poznani.cz/rusko/rusko-petrohrad-klenot-ruska-
a-narodni-park-kurska-kosa/ [21]
Cestovní pojištění KOLUMBUS. Kooperativa [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/cestovni-pojisteni/kolumbus/
[22]
Vila
Flora. Vila
Flora [online].
2012
[cit.
2012-11-21].
Dostupné
z:
http://www.vilaflora.lt/en/ [23]
Vila Flora. Booking.com [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.booking.com/hotel/lt/vilaflora.cs.html?sid=d03287c868b9bb184d02dce3364b4906;dcid=1;checkin=201304-
08;checkout=2013-04-
10;srfid=434a7573b2aca665575032690940708729362277X4 [24]
Hotel and Wine House Prie Parko. Booking.com [online]. 2012 [cit. 2012-1121].
Dostupné
z:
http://www.booking.com/hotel/lt/smilciu-
tulpe.cs.html?sid=d03287c868b9bb184d02dce3364b4906;dcid=1;checkin=2013 -04-
10;checkout=2013-04-
11;srfid=f4bbddb793d97e1b6e1dbc1f7653667f9c174069X11 [25]
Hotel "Kaunas city". Kaunas city [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://kaunascityhotel.com/en
[26]
AV
Goda. About
us [online].
2012
[cit.
2012-11-21].
Dostupné
z:
http://www.hotelgoda.lt/en [27]
Car-tour. Car-tour: Pohodlí a bezpečí na cestách [online]. 2012 [cit. 2012-1121].
[28]
Dostupné z: http://www.car-tour.cz/
Zahraniční cestovní náhrady v roce 2012. Podnikatel.cz [online]. 2012 [cit. 2012-11-
21]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/zahranicni-
cestovni-nahrady-v- roce-2012/
95
[29]
Hotel Jurate. Booking.com [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.booking.com/hotel/lt/jurate.cs.html?sid=d03287c868b9bb184d02dce 3364 b4906;dcid=1;checkin=2013-04-16;checkout=2013-0417;srfid=703b4b6e1a3ada59e51eb7421e3a0717e8146bebX14
[30]
Admission charges 2012. Lietuvos Liaubies Buities Muziejus [online]. 2012 [cit. 2012- 11-21]. Dostupné z: http://llbm.lt/eng/admission_charges/
[31]
Ceny pohonných hmot v EU. UAMK [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z:http://www.uamk.cz/informace-pro-motoristy/ceny-pohonnych-hmot-v-evrope
[32]
Počet obyvatel v obcích. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_obcich
[33]
Mýto v České Republice. Doprava v praxi [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné
[34]
z: http://www.doprava.vpraxi.cz/myto_cr.html
Mýto v Polsku. Doprava v praxi [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.doprava.vpraxi.cz/myto_pl.html
[35]
Národní parky v Litvě. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parky_v_Litv%C4%9B
[36]
Soubor:EU location LIT.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:EU_location_LIT.png
[37]
Soubor:Podział administracyjny I RP.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Podzia%C5%82_administracyjny_I_RP.png [38]
Súbor:LithuaniaPhysicalMap-Detailed.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-2006 [cit. 2012-1121].
Dostupné
z:
http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:LithuaniaPhysicalMap-Detailed.png
96
[39]
File:Population of Lithuania.PNG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Population_of_Lithuania.PNG
[40]
Soubor:Lietuvos apskritys.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lietuvos_apskritys.png
[41]
Jantár – "kameň" šťastia. Eprakone [online]. 2006 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://eprakone.wordpress.com/2006/12/29/jantar-kamen-stastia/
[42]
ŠALTIBARŠČIAI / COLD RED BEETROOT SOUP. 19991 [online]. 2010 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.19991.lt/?p=133
[43]
DIDŽKUKULIAI / BIG POTATO DUMPLINGS. 19991 [online]. 2010 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.19991.lt/?cat=8
[44]
Vilnius – město kostelů. Světadíly.cz [online]. 2007-2008 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://litva.svetadily.cz/clanky/Vilnius-mesto-kostelu
[45]
UNESCO in Lithuania. Inlt [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.inlt.eu/index.php?pid=40
[46]
Soubor:Struve Geodetic Arc-zoom-cs.svg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009 [cit. 2012-11-22]. Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Struve_Geodetic_Arc-zoomcs.svg&page=1 [47]
Dalia Grybauskaite. Top News [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.topnews.in/people/dalia-grybauskaite
[48]
Olympiacos-Zalgiris. Joan Plaza [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.joanplaza.com/2012/10/olimpyacos-zalgiris/
[49]
File:Škoda 14Tr02 354 Kaunas.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C5%A0koda_14Tr02_ 354_Kaunas.jpg 97
[50]
Litva. Cestovaniesme.sk [online].
2012
[cit.
2012-12-03].
Dostupné
z:
http://cestovanie.sme.sk/cest_lokalita.asp?kr=33 c) televizní pořady [1]
Cestománie: Litva (V barvách jantaru), Stopáž: 28 minut, Rok výroby: 2002, Žánr: Dokument
[2]
Na cestě po Litvě, Stopáž: 27 minut, Rok výroby: 2008, Žánr: Dokument
98
Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Leták Příloha č. 3: Informace o dopravci Příloha č. 4: Ceník parkovného Příloha č. 5: Výpočet stravného pro průvodce Příloha č. 6: Náklady na ubytování průvodce Příloha č. 7: Ceník vstupného pro průvodce Příloha č. 8: Náklady na ubytování řidiče
99
Příloha č. 1: Dotazník
Dobrý den, touto cestou bych Vás chtěla poprosit o vyplnění dotazníku, který slouží jako praktická část k mé bakalářské práci na téma „Cestovní ruch v Litvě“, obhajované na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Tento dotazník je zcela anonymní a slouží pouze pro účely mé práce. Předem bych Vám ráda poděkovala za spolupráci. 1. Co se Vám vybaví, když se řekne Litva? o postkomunismus o Vilnius o jantar o Kurská kosa o Trakai o Hora Křížů o jiné: …………… 2. Navštívili jste někdy Litvu? o ano o ne 3. Pokud ano, tak kolikrát? o 1x o 2x o 3x a více 4. Vybrali byste si za cíl své dovolené Litvu? o ano, protože …………… o ne, protože ……………. 5. Jaký typ dovolené upřednostňujete? o o o o o
poznávací pobytový wellness pěší turistika jiné: …………… 100
6. Proč byste tuto destinaci chtěli navštívit? o přírodní památky (Kurská kosa, Národní parky – Aukštaitijos, Dzūkijos) o kulturní památky (Trakai, Hora křížů, …) o místní kultura o města (Vilnius, Kaunas, Klaipeda, …) o jiné: …………… 7. Co víte o Litvě? o znám pouze hlavní město, a vím, kde se země nachází o mám o zemi všeobecný přehled o o Litvě nevím vůbec nic 8. Setkala jste se někdy s propagací Litvy nebo celého Pobaltí u nás? o ano o ne 9. Pokud jste se s ní setkali, tak v jaké formě? o rádio o TV o časopisy, noviny o internet 10. Znáte nějaké cestovní kanceláře, které nabízejí zájezdy do Litvy? o ano o ne
11. Pokud ano, které? o …………… 12. Kolik dní na dovolené považujete za ideální? (dovolená v Litvě) o méně než týden o týden o déle než týden
101
13. Jaký je Váš věk? o do 15 let o 16 – 25 o 26 – 35 o 36 – 45 o 46 – 55 o 56 a více 14. Jaké je Vaše pohlaví? o žena o muž 15. Ze kterého kraje pocházíte? o Praha
o Jihomoravský kraj
o Královéhradecký kraj
o Karlovarský kraj
o Středočeský kraj
o Olomoucký kraj
o Pardubický kraj
o Ústecký kraj
o Jihočeský kraj
o Moravskoslezský kraj
o Kraj Vysočina
o Liberecký kraj
o Plzeňský kraj
o Zlínský kraj
Děkuji za vyplnění
102
Příloha č. 2: Leták
Srdečně Vás zveme na
Litevské promítání 2013 (Vždy od 19:00 v budovách kulturních domů. Vstupné dobrovolné. Více informací na www.litva.cz)
3. ledna 2013 HRADEC KRÁLOVÉ 10. ledna 2013 PARDUBICE 17. ledna 2013 CHRUDIM 24. ledna 2013 HAVLÍČKŮV BROD 31. ledna 2013 SVITAVY 7. února 2013 ÚSTÍ NAD ORLICÍ
103
Příloha č. 3: Informace o dopravci
Název společnosti:
Car-tour
Sídlo:
Pohřebačka 182 533 45 Opatovice nad Labem
IČO:
49286871
DIČ:
CZ49286871
Kontakt -
telefon:
+420 466 941 129
-
fax:
+420 466 940 128
-
e-mail:
[email protected] [email protected]
Internetové stránky:
http://www.car-tour.cz/
Příloha č. 4: Ceník parkovného
Trakai
4 LTL/hodina = 3 x 4 = 12 LTL
NP Aukštaitija
zdarma (v celém areálu NP)
Hora křížů
5 LTL/autobus
Kurská kosa
zdarma
Kernavė
4 LTL/autobus
Rumšiškės
zdarma (pokud nechci jet autobusem do areálu)
104
Příloha č. 5: Výpočet stravného
1. den
Polsko
10:30 hodin = 11,7 €
2. den
Litva
24 hodin = 30 €
3. den
Litva
24 hodin = 30 €
4. den
Litva
24 hodin = 30 €
5. den
Litva
24 hodin = 30 €
6. den
Litva
24 hodin = 30 €
7. den
Litva
24 hodin = 30 €
8. den
Polsko
8 hodin = 11,7 €
Příloha č. 6: Náklady na ubytování průvodce
1. noc
autobus
2. noc
Vilnius = 1 092 Kč
3. noc
Palanga = 576 Kč
4. noc
Juodkrante = 1 100 Kč
5. noc
Nida = 1 047 Kč
6. noc
Kaunas = 978 Kč
7. noc
autobus
105
Příloha č. 7: Ceník vstupného pro průvodce
Trakai
14 LTL
Včelí muzeum
3 LTL
Hora křížů
zdarma
Muzeum jantaru
8 LTL
Kurská kosa
zdarma
Kernavė
6 LTL
Rumšiškės
zdarma
Vyhlídka v Kaunasu
3 LTL
IX Forte muzeum
15 LTL
Příloha č. 8: Náklady na ubytování pro řidiče
1. noc
autobus
2. noc
Vilnius = 724 Kč
3. noc
Palanga = 482 Kč
4. noc
Juodkrante = 546 Kč
5. noc
Nida = 675 Kč
6. noc
Kaunas = 648 Kč
7. noc
autobus
106
