Cestovní ruch v bretaňském departementu Morbihan

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA Katedra romanistiky

Bc. Lenka Kavalířová

Cestovní ruch v bretaňském departementu Morbihan

Magisterská diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Slavomír Míča

OLOMOUC 2009

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně na základě uvedených pramenů a literatury.

V Olomouci, dne 11. května 2009

podpis

....................................................

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Slavomíru Míčovi za cenné rady a připomínky při zpracování této diplomové práce. Dále děkuji pánům Guy-Armel le Blanc a JeanJacques Micoud z Comité Départemental du Tourisme du Morbihan za poskytnuté informace a odborné konzultace.

ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 1. CHARAKTERISTIKA DEPARTEMENTU MORBIHAN A JEHO SPECIFIKA....... 8 1.1 Geografie .............................................................................................................................. 8 1.2 Přírodní a klimatické podmínky ......................................................................................... 11 1.3 Historie ............................................................................................................................... 13 1.4 Obyvatelstvo a osídlení ...................................................................................................... 14 1.5 Hospodářství....................................................................................................................... 15 1.6 Symboly Morbihanu ........................................................................................................... 19 2. CESTOVNÍ RUCH FRANCIE A DEPARTEMENTU MORBIHAN .......................... 21 2.1 Systém veřejné správy ve Francii....................................................................................... 21 2.2 Cestovní ruch ve Francii..................................................................................................... 23 2.2.1 Základní legislativní vymezení cestovního ruchu ve Francii .......................................... 24 2.2.2 Organizační struktura cestovního ruchu ve Francii......................................................... 25 2.2.2.1 Státní orgány ................................................................................................................ 25 2.2.2.2 Decentralizované instituce ........................................................................................... 28 2.2.2.3 Financování .................................................................................................................. 32 2.2.2.4 Cíle a nástroje politiky cestovního ruchu ..................................................................... 32 2.3 Cestovní ruch departementu Morbihan .............................................................................. 33 2.3.1 Comité départemental du tourisme du Morbihan ............................................................ 34 2.3.1.1 Orgány Comité départemental du tourisme du Morbihan ........................................... 34 2.3.1.2 Ředitelství služeb .......................................................................................................... 35 2.3.1.3 Finanční zdroje a rozpočet ........................................................................................... 36 2.3.1.4 Interní struktura a organizace služeb........................................................................... 36 2.4 Nástroje politiky cestovního ruchu v departementu Morbihan .......................................... 40 3. TURISTICKÉ DESTINACE A SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU V DEPARTEMENTU MORBIHAN .................................................................................... 42 3.1 Druhy cestovního ruchu a turistické cíle ............................................................................ 42 3.1.1 Kulturně-historické dědictví ............................................................................................ 42 3.1.2 Přírodní bohatství ............................................................................................................ 56 3.1.3 Sportovně-rekreační cestovní ruch .................................................................................. 68 3.2 Ubytovací zařízení a služby v departementu Morbihan ..................................................... 73 3.2.1 Typy ubytovacích zařízení departementu........................................................................ 73 3.2.2 Návštěvnost departementu............................................................................................... 77 3.2.3 Certifikáty a značky kvality............................................................................................. 85 3.2.4 Dostupnost departementu Morbihan ............................................................................... 88 3.3 Cestovní ruch departementu Morbihan v roce 2007 v číslech ........................................... 89 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 93 RÉSUMÉ EN FRANÇAIS..................................................................................................... 95

ANOTACE ............................................................................................................................ 101 SEZNAM LITERATURY ................................................................................................... 102 SEZNAM OBRÁZKŮ.......................................................................................................... 105 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................... 105 SEZNAM GRAFŮ................................................................................................................ 106 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................. 106

ÚVOD Cestovní ruch představuje jeden z pilířů francouzského národního hospodářství. Od devadesátých let 20. století si Francie drží prvenství jako nejvýznamnější příjezdová destinace světa. Turistická přitažlivost Francie je dána velkou rozmanitostí a vysokým počtem turistických cílů, pestrým charakterem krajiny, kulturním a historickým bohatstvím, ale také geografickou polohou a snadnou dostupností. Cestovní ruch pozitivně ovlivňují i mírné klimatické podmínky, dobrá vybavenost zařízeními a službami pro turisty a rozvinutá dopravní infrastruktura. Stěžejním obdobím rozvoje cestovního ruchu byl pro Francii rok 2007, kdy zemi navštívilo zemi přes 80 milionů turistů a byl tak překonán historický rekord. Vzhledem ke své povaze, významu a provázanosti s dalšími sektory představuje politika cestovního ruchu jednu z priorit státu. Každý region, jeho departementy a obce reprezentují zájmy státu a vykonávají činnosti na ně delegované, vystupují však i jako samosprávné jednotky disponující rozsáhlými kompetencemi v území své působnosti.

Diplomová práce se zaměřuje na cestovní ruch, jeho politiku a turistické cíle departementu Morbihan. Morbihan je jedním z departementů francouzského regionu Bretaň, který patří mezi nejatraktivnější destinace ve Francii (v roce 2007 byl šestým departementem s nejvyšším počtem přenocování ve Francii). Hlavními předpoklady rozvoje cestovního ruchu jsou přírodní podmínky departementu, kterými jsou zejména mořské pobřeží a mírné klima, mezinárodně známé turistické oblasti a síť bezplatných dopravních komunikací. V hlavní sezóně poskytuje odvětví cestovního ruchu v Morbihanu přes 16 000 pracovních míst. Tržby v cestovním ruchu jsou významným zdrojem příjmů, představují více než 10% celkového obratu departementu. Ekonomická činnost cestovního ruchu je značně různorodá, týká se ubytovacích zařízení, produktů volného času, dopravních služeb a komerčně zaměřených aktivit. Za účelem neustálého zvyšování konkurenceschopnosti v oblasti turismu, podpory ekonomické, sociální, environmentální sféry a zároveň kontroly nad rozvojem narůstá zájem jednotlivých aktérů o činnosti spojené s trvale udržitelným rozvojem v departementu. Departement disponuje nástroji politiky cestovního ruchu, které mu umožňují efektivní řízení a naplňování cílů, které jsou pro jeho území prioritní. Zároveň se za úzké spolupráce se státem a dalšími územními jednotkami podílí na naplňování národních koncepcí cestovního ruchu.

6

Bretaň je čtvrtým turisticky nejnavštěvovanějším regionem Francie. Na jeho celkové návštěvnosti se z jedné třetiny podílí departement Morbihan. Přestože turistické destinace departementu představují jedno z hlavních lákadel pro zahraniční turisty, které region nabízí, není jim dosud v běžně dostupné českojazyčné literatuře ani na internetových stránkách v českém jazyce věnována dostatečná pozornost.

Tato práce se proto cíleně zaměřuje na poskytnutí uceleného přehledu o fungování sektoru cestovního ruchu v celonárodním měřítku, na popsání rolí jednotlivých úrovní samosprávných celků v daném odvětví, definování jednotlivých aktérů a přiblížení politiky cestovního ruchu departementu a způsobu jeho podpory a rozvoje. V neposlední řadě si pak práce klade za cíl seznámit čtenáře s turistickými cíly a ubytovacími možnostmi v Morbihanu. Práce je orientována tak, aby mohla posloužit nejen zájemci o informace týkající se systému a organizace cestovního ruchu, ale i potenciálnímu návštěvníkovi, který by se do departementu Morbihan chtěl vypravit. Zároveň může sloužit jako návod pro objevení nové atraktivní lokality pro organizace zabývající se hromadnou turistikou či jako podpora při tvorbě propagačních materiálů.

Tato diplomová práce vychází z rešerší dostupných cizojazyčných publikací, z informací poskytovaných na internetových stránkách úřadu pověřeného oblastí cestovního ruchu a jednotlivých subjektů cestovního ruchu (veřejných a soukromých) a z osobních konzultací se zástupci departementálních institucí. Dále čerpá i z dokumentů a materiálů poskytnutých během tříměsíční pracovní stáže v Comité Départemental du Tourisme du Morbihan, výkonném orgánu politiky cestovního ruchu v Morbihanu. Stáž byla cennou životní zkušeností a velkým přínosem pro zpracování dané problematiky.

7

1. CHARAKTERISTIKA DEPARTEMENTU MORBIHAN A JEHO SPECIFIKA Morbihan je francouzský departement nacházející se v jihozápadní části bretaňského poloostrova. Název departementu se vztahuje k zálivu Morbihan a je odvozen od bretonského „mor bihan“, což v překladu znamená „malé moře“. Tvoří tak opak k „mor braz“ (velké moře), tedy Atlantskému oceánu, kterým je omýván. Jedná se o jediný francouzský departement, jenž si zachoval svůj původní bretonský název a který tak nenese prvky francouzského jazyka.

1. 1 Geografie Region Bretaň (francouzsky Bretagne, bretonsky Breizh), jehož je Morbihan součástí, je nejzápadnější oblastí Francie a zároveň jejím největším poloostrovem. Jeho pobřeží se vyznačuje vysokou členitostí a svojí délkou přesahující 3 000 km tvoří nejdelší mořské pobřeží celé země. Samotný departement má rozlohu 680 246 ha a čítá přes 800 km pláží a skalnatých útesů. Morbihan je jedním ze čtyř departementů Bretaně. Na západě tvoří hranice s Finistère, na severu s Côtes-d'Armor a na východ sousedí s Ille-et-Vilaine. Původně k regionu patřila i oblast departementu Loire-Atlantique, jejíž město Nantes bylo hlavním městem Bretaně. V roce 1941 byla jihovýchodní část Bretaně oddělena a území připadlo regionu Pays de la Loire. Hlavním městem regionu se tak stalo Rennes.

8

obrázek č. 1: Poloha departementu Morbihan na mapě Francie

Zdroj: http://fr.wikipedia.org/wiki/Fichier:Morbihan-Position.svg

obrázek č. 2: Poloha departementu Morbihan na mapě regionu Bretaň

zdroj: http://eleves.mines.inpl-nancy.fr/~goret94/region-bretagne.jpg

9

Území Morbihanu bychom mohli rozdělit na dvě části: jednou oblastí je vnitrozemí, které je Bretonci nazýváno l´Argoat, druhou částí je oblast při mořském pobřeží., l´Armor. Hlavním místem, kde se střetává divoké moře se skalnatou pevninou, je známý Morbihanský záliv (Golfe du Morbihan), který se řadí na seznam 28 nejkrásnějších zálivů světa. Jedná se vlastně o zátoku, ohraničenou poloostrovem Presqu´ile de Rhuys, která proniká hluboko do vnitrozemí. Úžina spojující toto „malé moře“ s Atlantským oceánem je široká pouze asi 750 metrů. Záliv je 20 km dlouhý a 15 km široký, rozloha činí 100 km2. Legenda praví, že v zálivu Morbihan se nachází tolik ostrovů a ostrůvků, kolik je dnů v roce. Ve skutečnosti je jich okolo 70, z nichž některé za silného přílivu, který je pro tuto oblast typický, mizí pod hladinou moře. Počet těch, které můžeme spatřit i za mořského odlivu, se dle zdrojů různí, nejčastěji se jich však uvádí mezi 30 – 40. Z tohoto počtu pouze dva nejsou v osobním vlastnictví a mají status obce: l´Ile aux Moines a l´Ile d´Arz. Pod departement Morbihan spadají ještě 4 oceánské ostrovy. Nejznámějším z nich BelleIle- en-Mer, neboli krásný ostrov. Svojí rozlohou 85 km2 zaujímá pozici největšího bretaňského ostrova. Dále jsou to ostrovy Groix, Houat a Hoëdic. Pobřeží Morbihanu je velmi členité a rozmanité, najdeme zde písečné pláže i rozeklané útesy, oblast je poseta množstvím malých ostrůvků a moře zde proniká zátočinami hluboko do vnitrozemí. Tvrdé žulové a rulové skály tvořící rozeklané výběžky a mysy se střídají s písčitými zátokami a širokými zálivy. Dvakrát za den zde dochází k mohutnému přílivu a odlivu. Kromě úchvatného pohledu na odhalené skalnaté a písčité úseky při odlivu a divoké moře při přílivu představuje tento jev pro přímořské obyvatele také jeden z doplňkových zdrojů potravy. Příliv vyplavuje na povrch velké množství mořských plodů, jakými jsou například korýši nebo měkkýši, ale i řas, které jsou mimo jiné využívány jako krmivo pro dobytek nebo jako hnojivo.

Krajina se začala utvářet před několika sty miliony let, kdy došlo ke zvrásnění měkkých brioverských skal vzniklých postupným vyplavováním usazenin z mořského dna. Zvrásněním vznikl horský řetězec s prvními stopami armorické žuly. Postupně docházelo k zvětrávání těchto skal a jejich překrývání naplaveninami moře, dalším vrásněním a jejich přeměnou na jílovité a fylitické břidlice. Reliéf země se tak formoval do náhorních rovin tvořených žulou a hřebeny jílovité břidlice.

10

V Morbihanu se díky složitému geologickému vývoji vyskytuje široká škála různých typů půdy. Vedle suché, chudé půdy a železovitého podzolu zde najdeme i poměrně hlubokou hnědozem, která je i přes svoji kyselost úrodná a využívá se v zemědělství. Podzemní půda je bohatá na různé druhy minerálů (minerály uranu, železa, granitu, kaolinu, slídy…). Krajina ve vnitrozemí je protkána sítí řek a potoků, nachází se zde velké množství vřesovišť a rozlehlých pastvin. 15% celkové rozlohy je zalesněno a 12% území přechází v pastviny a keře. Hlavní část půdy (63%) je využívána k rostlinné výrobě. V této oblasti nalezneme také rozsáhlá ložiska cínových, železnatých a olovnatých rud.

1. 2 Přírodní a klimatické podmínky Podnebí v Morbihanu je do značné míry ovlivněno Atlantským oceánem a Golfským proudem. Převládá zde mírné oceánské mikroklima; obecně lze říci, že směrem do vnitrozemí jsou teploty chladnější a stálejší. Ročně zde spadne průměrně mezi 800 až 1 100 milimetry srážek. V zimě dosahuje průměrná teplota 7 °C, v létě se pohybuje okolo 18 °C. Dá se tedy říci, že léta jsou poměrně chladná a zimy teplé. Jen málo dnů v roce zde mrzne nebo sněží. Morbihanský vzduch je prosycen jódem a vane tu silný severozápadní vítr. Počasí je zde velmi proměnlivé, místní obyvatelé říkají, že i nebe tu má tisíc tváří. Klimatické podmínky, dané společným působením kontinentálních a oceánských vlivů, jsou v Morbihanu výjimečně mírné a vlídné. Nejvíce prosluněným obdobím roku je období mezi květnem a říjnem. Z celé Bretaně je Morbihanské pobřeží nejslunečnější. Například v Lorientu překračuje průměrná délka slunečního svitu 2 000 hodin za rok, jako je tomu třeba v městě Lyonu ve střední Francii. To je pro severní část Francie poměrně vzácný jev. Vzdálenost mezi ústím řek Laïta na západě a Vilaine na protichůdné straně (tyto řeky tvoří přírodní hranice departementu) nepřesahuje 150 km vzdušnou čarou. Morbihanské pobřeží je však velice členité, měří skoro 830 kilometrů. Díky zálivu, početným zátokám a ústím řek najdeme v Morbihanu mnoho míst, kde se setkává oceán s pevninou. Existují zde tzv. rias, neboli přílivové řeky, které vedou daleko do vnitrozemí a zajišťují tak jeho úzký kontakt s mořským pobřežím. Následkem toho je

11

počasí v pobřežní oblasti, kde moře proniká do vnitrozemí a kde se vyskytuje řada říčních údolí, velmi proměnlivé, někdy se mění doslova z hodiny na hodinu. Rozdíly v teplotách však nejsou tak markantní jako ve vnitrozemí. V letních měsících v některých místech stačí, abychom se vzdálili 30 km od pobřeží směrem do středu Morbihanu, a rázem přejdeme

z mírného

oceánského

ovzduší

do

drsných

klimatických

podmínek

kontinentálního charakteru. Skalní hřebeny na jihu departementu, přestože se nad úroveň moře nezvedají výše než 200 m, tvoří jakousi přírodní bariéru, která omezuje rozsah působení oceánského klimatu. Východ a severovýchod území je teplejší a vzduch zde obsahuje méně vlhkosti, než je tomu na pobřeží. Výrazné kontrasty předurčují Morbihanskou krajinu k mimořádné biodiverzitě. Skalnaté pobřeží obklopené Atlantským oceánem je útočištěm pro mnoho rostlinných a živočišných druhů, které se na jiných místech společně nevyskytují. Morbihan je domovem i pro řadu vzácných a ohrožených druhů. Pobřežní močály a zátočiny poskytují podmínky zejména pro výskyt ptactva, který je zde velmi vysoký. Mezi běžné ptačí obyvatele tohoto území patří například volavka bílá. Od října do března přilétá do Morbihanského zálivu velké množství stěhovavých ptáků, jako čílka modrá nebo vodouš rudonohý. V oblasti přístavu Trinité sur Mer staví svá hnízda kormoráni. V období od dubna do září se pod věžičkami hradu Suscinio usidlují mořští rackové, slavík modráček nebo pisila čáponohá. Mezi nám známější ptáky, které v bretaňském regionu ohlašují jaro, patří kukačka, vlaštovka, slavík či křepelka. Mezi typické mořské živočichy při pobřeží patří ústřice, slávky, hřebenatky jakubské, humři nebo krabi, které si mohou lidé při mořském přílivu na plážích sami sbírat. Z pozemních měkkýšů jsou pak ve značné míře zastoupeny sklovatky a další druhy slimáků a šneků. Bretaňským unikátem je vlahovka hedvábná (l´escargot velu)1. Z rostlinné vegetace se na místních ostrovech daří například líru přímořskému (též nazývanému mořská lilie), narcisům nebo máčce přímořské. Skály jsou hustě porostlé bílými a žlutými lišejníky, na rašeliništích se hojně vyskytují rosnatky. Vesnické domy jsou obklopeny hlohem, myrtou či vavřínem, typické jsou také různobarevné hortenzie. 1

latinsky Ashfordia granulata

12

Pole a louky jsou pokryty zlatě kvetoucími porosty kručinky a hlodáše a na téměř celému území dominuje vřes.

1. 3 Historie Před zhruba 6 500 tisíci let, na konci pravěku, vybudovali obyvatelé území, které dnes nazýváme Morbihan, množství tzv. megalitických řad. Megality jsou vztyčené mohutné kameny vážící až několik desítek tun. Nejznámějšími typy megalitů jsou menhiry a dolmeny, o nichž bude podrobněji pojednáno v dalších kapitolách. Nejznámějším nalezištěm megalitů a světovým unikátem, kde jsou soustředěny tisíce těchto kamenných památek, je městečko Carnac nacházející se mezi Morbihanským zálivem a poloostrovem Quiberon. Ze zachovalých artefaktů je mnoho z nich i přes zásaditou zem a drsné podnebí dodnes vztyčených. 4 000 let poté (tedy kolem 5. století př. n.l.), co byly kameny lidem mladší doby kamenné vztyčeny, byla tato oblast osídlena galským kmenem, Venety (les Vénètes). Jednalo se o námořní velmoc, která dala vzniknout názvu dnešního hlavního města Morbihanu, Vannes. Početná venetská flotila měla přístavy na jihozápadě Armoriky, jak se tehdy Bretaň nazývala. Venetové byli zdatní mořeplavci a proto byla jejich činnost soustředěna především na námořní obchod mezi Galií a pobřežím Británie a Irska. V roce 56 př. n.l. byli Venetové poraženi v námořní bitvě římským vojskem Julia Ceasara, který tak zahájil proces romanizace tohoto území. Všichni příslušníci kmene byli popraveni nebo prodáni do otroctví. Departement Morbihan vznikl z části historické provincie Armoriky, která po ovládnutí Caesarem byla spravována jako část provincie Gallia Lugdunensis. Koncem 2. století se v Galii začala prosazovat orientální náboženství spolu s křesťanstvím, které se rozšířilo především ve městech. Naproti tomu na venkově docházelo k jeho přijímání pomaleji. Římské autority se navíc této nové víře bránily a pokoušely se ji potlačit. Teprve dlouho po zhroucení římské vlády byla Galie zcela christianizována. Po pádu Římské říše došlo k vlně invaze Keltů z Velké Británie. Uprchlíci v oblasti zavedli křesťanství, postavili kláštery, vytvořili farnosti. Dali také Bretani její současný název a zavedli do užívání bretonštinu (Brezhoneg), jazyk příbuzný velštině a kornštině. Prvním bretaňským vůdcem, jež se zapsal do historie, byl Waroch (či také Waroc) na konci 6.

13

století. V bretonštině bylo jeho území nazýváno nejprve Bro Waroc, neboli „Warochova země“, později Broërec. Toto území zhruba odpovídalo oblasti dnešního Morbihanu. Od 10. století byla Bretaň vévodstvím, roku 1166 připadla sňatkem Anglii. V roce 1514 byla fakticky připojena k Francii a teprve roku 1532 se Bretaň stala definitivně součástí francouzské říše. Původ Morbihanu jako takového sahá do dob Velké francouzské revoluce, přesněji 4. března 1790, v souvislosti se schválením zákona z 22. prosince 1789 o zřízení primárních a správních shromáždění. V tomto roce bylo ve Francii zavedeno územní členění na departementy. Department se stal základní správní jednotkou Francie, která naplňovala jednak cíle státu, jednak reprezentovala lokální zájmy. Morbihan byl jedním z 83 vytvořených departementů a patřil mezi 5 departementů tehdejšího bretaňského území. Když bylo v roce 1941 vládou ve Vichy území Francie rozděleno na jednotlivé regiony, čítal oficiální bretaňský region pouze čtyři z původních pěti departementů. Departement Loire-Atlantique, kde se nacházelo i tehdejší hlavní město regionu, Nantes, byl od území oddělen a stal se součástí regionu Pays de la Loire. Od té doby je hlavním městem Bretaně Rennes.

1. 4 Obyvatelstvo a osídlení V Morbihanu žije 688 tisíc obyvatel2, což je v porovnání se sousedními departementy méně než v Loire-Atlantique, l´Ille-et-Vilaine nebo Finistère, avšak více než v Côtesd´Armor. Populace je koncentrována především v jižní části departementu, podél mořského pobřeží. V urbanizované oblasti Lorientu, která čítá 120 tisíc obyvatel, se nachází 3 ze 7 měst, které mají nad 10 tisíc obyvatel. Jsou to města Lorient (nejvíce osídlené město Morbihanu se 120 tisíci obyvateli), Lanester a Ploemeur. Zbylými čtyřmi městy jsou Vannes (hlavní město departementu; cca 60 tisíc obyvatel), Hennebont a Pontivy. S hustě zalidněnými městskými zónami kontrastuje venkovské osídlení ve vnitrozemí Morbihanu. Zdejší sídla se vyznačují svébytnou architekturou. Tradiční domy jsou 2

údaj se vztahuje k 1. lednu 2008. Zdroj: Conseil Général du Morbihan

14

postavené z žulového kamene a po jedné straně bývají až na zem obložené černou břidlicovou krytinou. Zvláštností je i šikmá střecha s komínem na obou koncích. Okna jsou zpravidla lemována pestrými barvami, nejčastěji výrazným tmavomodrým odstínem. Obyvatelé si potrpí na bohatou květinovou výzdobu. Sídla jsou uspořádána ve stylu „bocage“3, kdy jsou jednotlivé plochy odděleny náspy se stromy a keři. Z celkového počtu obyvatel Morbihanu jsou zde poměrně rovnoměrně zastoupeny 4 věkové skupiny: mladí lidé do 20 let, občané ve věku 20-39 a 40-59 let a senioři nad 60 let věku. Skupina mezi 40-59 lety má v posledních letech tendenci narůstat. Průměrný věk Morbihaňanů je 40,3 let, což je o něco více, než je regionální průměr. Stárnutí populace je, tak jako v jiných oblastech, dáno prodlužující se délkou života, klesající porodností a také stárnutím generací narozených v období tzv. baby boomu. Z celkového počtu obyvatel činil podíl lidí v produktivním věku k 1. lednu 2005 37,5%. Morbihan zaznamenává každoročně větší nárůst počtu nově příchozích obyvatel všech věkových skupin. Mezi lety 1999-2005 se morbihanská populace zvýšila o 45 tisíc obyvatel. To úměrně odpovídá nárůstu 7% za šest let. Většina přistěhovalců přichází z okolí Paříže (region Ile-de-France). Nejvyhledávanějším místem pro život je hlavní město Vannes a jeho okolí. Administrativně je departement dále členěn na 3 arrondissementy, 42 kantonů a 261 obcí. Typická pro tyto struktury je jejich provázanost a vzájemná spolupráce. Pro účely cestovního ruchu se Morbihan dělí na 9 turistických oblastí: Pays du Roi Morvan, Communauté de Pontivy, Pays d´Oust à Brocéliande, Pays de Lorient, Pays d´Auray, Pays de Vannes, Baie Rhuys Vilaine, Pays de Redon a La Baule presqu´île de Guérande.

1. 5 Hospodářství Hlavními aktivitami podílejícími se na ekonomickém rozvoji Morbihanu jsou zemědělství, rybolov a turismus. Je to dáno jednak polohou u Atlantského oceánu, jednak vysokou atraktivitou této oblasti ať už pro svoji výjimečnou krajinu a dobré životní podmínky, či pro své rozmanité přírodní, kulturní a historické bohatství. Pro oblast Morbihanského 3

bocage z historického hlediska představovalo tradiční vzhled krajiny, políčka oddělená lesíky a remízky

15

zálivu je charakteristický především chov ústřic. V Lorientu, námořním přístavu při ústí řeky Leita, jsou budovány ponorky. Oblastí zájmu turistů není jen mořské pobřeží, ale i středověká města a vesničky. Světovým unikátem jsou naleziště megalitických památek v oblasti Carnacu v západní části Morbihanského zálivu. Departement se může pyšnit větším množstvím prehistorických kamenných památek než kterákoli jiná oblast Francie. Vannes, hlavní město departementu, se specializuje na lehká průmyslová odvětví, v přístavech Étel, Port-Louis, Groix a Quiberon je rozšířena konzervárenská výroba. Z ekonomického hlediska se mezi nejvýznamnější sektory řadí: •

potravinářský průmysl;

•

zemědělství a rybolov;

•

přístavní aktivity;

•

cestovní ruch

Morbihan je díky svému historickému zaměření na zemědělství a rybolov šestým departementem ve Francii s nejvyšším obratem v tomto odvětví. Město Lorient zaujímá druhé místo mezi rybářskými přístavy co do objemu importovaných produktů. Dalšími odvětvími, podílejícími se na prosperitě departementu, jsou například: •

strojírenský průmysl,

•

kosmetický průmysl,

•

námořní stavby,

•

plastový průmysl,

•

informační a komunikační technologie

Jedním z nejnovějších způsobů zvyšování produktivity a inovačních schopností departementu Morbihan je sdružování konkurenčních firem do sítí podniků. Správní orgán departementu, Generální rada (Conseil général) považuje spolupráci mezi podniky a vytváření sítí za klíčový faktor růstu, proto k ekonomickému rozvoji území využívá metody klastru4. 4 Klastr je seskupení podniků a přidružených institucí a organizací - zejména vzdělávacích institucí a výzkumných ústavů (vysokých škol, vyšších odborných škol, laboratoří), působících na stejném území a ve stejné oblasti podnikání. Jejich vzájemné vazby mají potenciál nastolit všestranně výhodné partnerství, zvýšit jejich konkurenceschopnost a zároveň umožňují aplikaci teoretických poznatků do každodenní praxe.

16

Tvorba klastru přispívá k rozvoji zúčastněných společností, které si navzájem konkurují, zároveň se však potýkají s řadou obdobných problémů. Vzájemná spolupráce pomáhá tato omezení překonat a přispívá k rozvoji inovací. Díky vzájemné geografické blízkosti firem a silným vazbám mezi nimi se zvyšuje rychlost přenosu technologií a informací.

Základním předpokladem úspěšného fungování klastru je ochota firem ke komunikaci a vzájemné spolupráci. Vytváření sítí ekonomických subjektů a institucí akademického charakteru přináší možnosti větší specializace a zintenzivnění inovačních procesů. V Morbihanu jsou tyto složky úzce propojené a do budoucna se snaží své vztahy nadále rozvíjet.

V Morbihanu byly Generální radou dosud založeny 4 sítě klastrů: •

„Jachting a stavba lodí“

•

„Informační a komunikační technologie“

•

„Umělecká řemesla“

•

„Trvale udržitelné bydlení“

Podívejme se blíže na dva posledně zmiňované klastry.

Klastr „Trvale udržitelné bydlení“ (Habitat durable) je nejnovějším konceptem spolupráce uvedeným do praxe v roce 2008.

Hlavními důvody pro vznik tohoto klastru je skutečnost, že bydlení se týká všech obyvatel, výdaje s ním spojené představují až 30% příjmů a v neposlední řadě i to, že zde hraje roli výrazný energetický dopad (domácnosti se podílejí celou jednou třetinou na produkci skleníkových plynů; téměř polovina celkové spotřeby energie). Cílem klastru jsou technické inovace, způsoby trvale udržitelného bydlení a obnovitelných zdrojů energie přístupné všem obyvatelům Morbihanu.

17

Lokální aktivity klastru se zaměřením globálního charakteru: •

bydlení: podpora úspory energií, využití biomateriálů či obnovitelných zdrojů energie

•

územní plánování: prosazovat solidární a vyvážené hospodaření jak s pozemky, tak i dopravou a zařízením

• ekonomika: vznik studijních oborů, kvalifikace, pracovních míst, atd. se zaměřením na ekologii

Do konceptu klastru „Informační a komunikační technologie“ (TIC, Technologies de l'information et de la communication) departementu Morbihan je zapojeno 125 společností s celkem 4309 zaměstnanci. Vedoucí společnosti na národní úrovni jsou například: ACTIVE CIRCLE, ATLANTICA, MGDIS, PHARMAGEST nebo SAB.

Klastr je zde zaměřen na následující odvětví: •

podnikový software

•

elektronika

•

produkce multimediálních programů

•

informační technologie

Organizacemi zapojenými do sítě klastru jsou: •

Generální rada, řídící orgán departementu

•

Obchodní a průmyslová komora, Živnostenská komora

•

Technopoly: L.T.I. (Lorient Technopôle Innovation) a VIP-EXPANSION (Vannes Initiative Promotion)

•

Regionální partneři: OSEO, MEITO, JESSICA France

Výzkumné ústavy a vzdělávací instituce zapojené do projektu: •

Laboratoř VALORIA Vannes: informatika a aplikace

•

Laboratoř LESTER Lorient: elektronika a výpočetní systémy v reálném čase

•

Laboratoř SABRES ve Vannes a Lorientu: statistiky a rozhodování

18

•

2 školy poskytující inženýrské vzdělání v oblasti mechatroniky, průmyslové automatizace a informatiky (IST a ENSIBS)

Departement přispívá k rozvoji odvětví mimo jiné i provozem univerzit (Vannes, Lorient), vědecko-technickými parky a půdou pro rozvoj technologických firem.

1. 6 Symboly Morbihanu Morbihan se vyznačuje mnohými specifiky, které se vážou k jeho kultuře a tradicím a které jsou pro něj jedinečné. Jednou z jeho hlavních chloub a unikátů vypovídající o jeho dávné minulosti jsou megalitické památky v Carnacu. Jedná se největší a nejznámější naleziště menhirů na světě. Podrobně je o nich pojednáno v kapitole 3.1.1.

Dalším světově

proslulým místem je bájný les Brocéliande, kde se měl podle legendy pobývat král Artuš se svojí družinou a kde se nachází hrob kouzelníka Merlina. Je to místo opředené tajemstvím, které inspirovalo mnoho spisovatelů.

Velkou kulturní akcí mezinárodního charakteru je festival keltské hudby Festival Interceltique de Lorient, který se koná v ulicích města Lorient na severozápadě Morbihanu. Na tuto událost každoročně zavítá přes půl milionu lidí a vystupují zde tisíce umělců z celého světa.

Dalším charakteristickým rysem Morbihanu je jeho kuchyně. Ta je typická pro celý region - Bretaň je proslulá svými prvotřídními ústřicemi, které jsou chovány na ústřicových farmách. Z Bretaně také pocházejí crêpes a galettes, tedy sladké a slané palačinky. Ty se konzumují s oblíbeným nápojem zvaným cidre. Jedná se o zkvašený jablečný mošt s nízkým procentem alkoholu. Palačinky se podávají s různými druhy náplní, slané nejčastěji se sýrem, šunkou a vejci, sladké s čokoládou či cukrem. Gurmáni si však mohou vybírat z široké škály speciálních náplní, například směsí špenátu s mušlemi sv. Jakuba či kaštanovým krémem se zmrzlinou. Vynikajícími místními specialitami jsou i koláč „far“, který má pudinkovou konzistenci a je plněn švestkami a rozinkami, či známé máslové sušenky. Bretaňskou obdobou Coca Coly je Breizh Cola, která byla francouzskou společností Phare Ouest uvedena na trh v roce 2002. Distribuci tohoto nápoje s různými příchutěmi a hřebíčkovým aroma zajišťuje Brasserie Lancelot, pivovar situovaný v

19

morbihanské vesničce Le Roc-Saint-André. Pivovar vyrábí 7 typů vysoce fermentovaného, nefiltrovaného a nepasterizovaného piva, které jsou pojmenované po postavách z bretaňských dějin a literatury5.

Původním jazykem, kterým dnes v Bretani stále hovoří přes půl milionu lidí, je bretonština. Tento autonomní jazyk patří spolu s velštinou a kornštinou do skupiny blízce příbuzných keltských jazyků. I když je úředním jazykem Bretaně francouzština, v posledních letech se stále více usiluje o zachování bretonštiny a s ní i svébytné identity regionu. Bývá vyučována na některých školách a můžeme se setkat i s dvojjazyčnými informačními nápisy (ve francouzštině a v bretonštině). Dalším symbolem je bretaňská vlajka, která se nazývá Gwenn ha Du („bílá a černá“). Vyobrazené horizontální pruhy symbolizují devět tradičních bretaňských biskupství, v levém horním rohu jsou stylizováni hranostajové, zvíře úzce spjaté s bretaňskými dějinami. Podobným způsobem je koncipován i znak Morbihanu.

Obrázek č. 3: Vlajka Bretaně

Obrázek č. 4.: Znak Morbihanu

Zdroj:http://fr.wikipedia.org/wiki/Fichier:Gwenn_ha_du.svg; http://fr.wikipedia.org/wiki/Fichier:Drapeau_fr_d%C3%A9partement_Morbihan.svg

5

La Blanche Hermine, La Duchesse Anne, Cervoise Lancelot, Les Bonnets Rouges, Telenn Du, XI.I a Pays de Cocagne

20

2. CESTOVNÍ RUCH FRANCIE A DEPARTEMENTU MORBIHAN Tato kapitola je rozdělena do tří částí. První se zabývá systémem veřejné správy ve Francii a popisuje, jakou roli hraje v rámci státu department a jak je spravován, jaké jsou jeho kompetence a jeho význam v celostátní politice cestovního ruchu. Druhá část je podrobněji zaměřena na politiku cestovního ruchu ve Francii. Zkoumá organizační strukturu cestovního ruchu, její aktéry i legislativu upravující oblast cestovního ruchu. V poslední části jsou definovány výše zmíněné oblasti v aplikaci na departement Morbihan.

2. 1 Systém veřejné správy ve Francii

Tvorba a zavádění politiky cestovního ruchu v jednotlivých regionech a departementech Francie se odvíjí od fungování veřejné správy jako celku, od vzájemné provázanosti a spolupráce na jednotlivých úrovních územní samosprávy. Cestovní ruch není ve Francii samostatně stojícím odvětvím, tvoří významnou součást francouzské ekonomiky a s jednotlivými obory se navzájem ovlivňuje.

Department je jednou ze složek přenesené působnosti státu, který jedná v zájmu a souladu s ostatními jednotkami, disponuje však i vlastní autonomií. Protože tato jednotka a její správa, kompetence a činnosti nefungují izolovaně od dalších složek veřejné administrativy, je nutné před analýzou organizace a rozdělení pravomocí v cestovním ruchu pochopit, na jakém principu funguje francouzská veřejná správa jako celek.

Francouzský systém veřejné správy je decentralizovaný, to znamená, že pravomoci a odpovědnost státu jsou přeneseny na nižší složky, tj. územní samosprávné celky. Smyslem decentralizace je delegovat pravomoc a odpovědnost co nejblíže k místu realizace rozhodnutí, a tím zvýšit účinnost řízení. Samosprávné celky plní svoje úkoly samostatně,

21

mají určité právo rozhodovat, disponují vlastním rozpočtem (princip samosprávy) a podléhají dozoru prováděnému z ústředních orgánů státní správy.

Tato kontrola je nezbytnou součástí principu samosprávy jednotlivých územních celků a zdůrazňuje unitární charakter státu. Relativní autonomie umožňuje řešit řadu lokálních situací a zajistit řešení adaptované na konkrétní oblast. V rámci systému veřejné správy ve Francii existují čtyři základní úrovně: •

stát

•

region

•

departement

•

obec

Na úrovni departementu neexistuje (narozdíl od obce) smíšený model správy, departement jakožto územně samosprávný celek působí prostřednictvím svých orgánů pouze v oblasti „samostatné působnosti“, naproti tomu ve správním obvodu státní správy odděleně od samosprávy departementu působí prefekt, který vykonává státní správu. Jedná se o tzv. oddělený model veřejné správy. Od revize Ústavy dne 17. března 2003 Francie zaznamenává výrazné posílení procesu decentralizace.

Díky zákonům o decentralizaci z počátku 80. let dvacátého století a zákonu o kompetencích a odpovědnosti místních samospráv z března roku 2004 došlo k posílení úlohy samosprávných celků a začal tak narůstat vliv departementu a regionu. Departement jako jeden z územních orgánů doplňuje svou činností působnost obcí, kraje a státu. Jeho zákonné pravomoci jsou poměrně rozsáhlé.

Departement je stejně tak jako region nebo obec územním samosprávným celkem. Jeho vrcholným orgánem je Generální rada (Conseil Général). Hlavním posláním Generální rady Morbihanu je jednat každodenně ve prospěch svých občanů a podnikatelských subjektů. Generální rada je jak rozhodovacím a politickým orgánem, tak i souhrnem veřejných lokálních služeb.

Generální rada vyvíjí konkrétní strategie pro zlepšení kvality života obyvatel Morbihanu.

22

Do fakultativních pravomocí departementu spadají například:

-

územní plánování

-

ekonomický rozvoj

-

cestovní ruch

-

zájmové aktivity a volný čas

V každodenní praxi to znamená, že Generální rada podporuje a doprovází své občany v téměř všech oblastech života: v dětství, během povinné školní docházky, studií, při zájmových aktivitách, sportu, zaměstnání, profesní činnosti, v oblasti zdraví, osobní či veřejné dopravy, životního prostředí, atd. Rozpočet Generální rady určený ke zkvalitnění veřejných služeb činil na rok 2008 679,85 milionů eur. Rozpočet slouží departementu Morbihan jako prostředek k úplnému zabezpečení výkonu všech svých pravomocí a k pokračování dynamické politiky ekonomického rozvoje ve prospěch všech svých občanů.

2. 2 Cestovní ruch ve Francii Cestovní ruch představuje významnou oblast národního hospodářství Francie. Od 90. let 20. století si Francie udržuje prvenství mezi nejvyhledávanějšími příjezdovými destinacemi světa. S 9,4 % turistů z celého světa má tak náskok o cca 2,5 procenta před Španělskem a Spojenými státy americkými. V roce 2007 tvořil cestovní ruch 6,2 % hrubého domácího produktu (oproti např. tříprocentnímu podílu automobilového průmyslu). Zemi navštívilo 82 milionů turistů (počítáno od minimálně jedné strávené noci), z čehož 45 milionů pobytů bylo delších než 4 přenocování. Průměrně bylo za rok 2007 v sektoru cestovního ruchu na pozicích s ním přímo spojených zaměstnáno 874 tisíc osob (v rozmezí 686 tisíc v lednu a 1 184 000 v srpnu), dalších 880 tisíc lidí pracovalo v hotelech, kavárnách a restauračních zařízeních.

V roce 2008 zaznamenal cestovní ruch ve Francii mírný pokles, který je dán celosvětovou hospodářskou krizí. Do země přijelo oproti předchozímu roku o 3% méně zahraničních turistů, přičemž Evropanů, kteří představují nejvýznamnější klientelu, ubylo o 4%. Hervé Novelli, státní tajemník pro cestovní ruch a služby, považuje ekonomický výhled na rok

23

2009 v tomto odvětví za značně nejistý6. Navzdory ekonomické recesi výrazně postihující tento sektor se však katastrofické scénáře na rok 2008 nenaplnily, zimní sezóna dokonce navázala na předchozí úspěšné návštěvnické sezóny.

Turistická atraktivita Francie je dána velkou kulturní a přírodní rozmanitostí země. Různorodá krajina, množství kulturně-historických památek, mírné klima a snadná dostupnost, ale i vybavenost země, množství turistických zařízení a dobrá infrastruktura činí Francii atraktivní destinací.

2. 2. 1 Základní legislativní vymezení cestovního ruchu ve Francii Oblast cestovního ruchu ve Francii není vymezena jedním zákonem, ale soubory jednotlivých právních předpisů. Zákonná úprava tohoto odvětví tvoří propracovaný ucelený systém, jehož nejdůležitějším legislativním dokumentem je Zákoník cestovního ruchu (Code du Tourisme), který vstoupil v platnost nařízením vlády z 20. prosince 2004. Jedná se o souhrn platné legislativy upravující oblast cestovního ruchu, který má naplňovat především dva hlavní záměry:

-

shromáždit právní předpisy pokrývající oblast cestovního ruchu za účelem jeho lepší identifikace v právní a institucionální rovině

-

poskytnout transparentní a přehledný nástroj umožňující rychlý a snadný přístup k právním úpravám cestovního ruchu

Zákoník se skládá ze čtyř částí:

Kniha I: Obecná organizace cestovního ruchu Kniha II: Činnosti a profese cestovního ruchu Kniha III: Ubytovací a turistická zařízení Kniha IV: Financování turistických pobytů a daňový systém

Na základě decentralizačních procesů a změny státní územní organizace v roce 1992 znamenající dekoncentraci francouzské správy byl 23. prosince 1992 schválen zákon 6

článek dostupný na http://fr.news.yahoo.com/4/20090406/tts-france-tourisme-ca02f96.html

24

rozdělení kompetencí v cestovním ruchu. Tento zákon, přijatý Národním shromážděním a Senátem Francouzské republiky, definuje pravomoci v oblasti cestovního ruchu na jednotlivých úrovních státní správy a stanovuje podmínky jejich naplňování.

2. 2. 2 Organizační struktura cestovního ruchu ve Francii 2.2.2.1 Státní orgány V čele správy oblasti cestovního ruchu ve Francii stojí ministerstvo Hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti (Ministère de l´Economie, de l´Industrie et de l´Emploi), přesněji Státní tajemník pro obchod, řemeslnou výrobu, malé a střední podnikání, cestovní ruch a služby (Secrétaire d´État chargé du Commerce, de l´artinasat, des Petites et moyennes entreprises, du Tourisme et des Services)7. Kompetence ministerstva jsou vymezeny zákonem z 23. prosince 1992 o rozdělení kompetencí v oblasti cestovního ruchu8. Stát definuje a zavádí do praxe národní politiku cestovního ruchu. Jeho úkolem je průběžně sledovat, koordinovat, podporovat a dohlížet na činnosti v oblasti cestovního ruchu a prosazovat turistický potenciál země. Mezi jeho zákonné pravomoci patří zejména: §

zajišťovat sběr, zpracování a aplikaci dat a výhledových strategií souvisejících s cestovním ruchem ve spolupráci s regionálními observatořemi cestovního ruchu (observatoires régionaux du tourisme)

§

stanovovat a realizovat procesy schvalování a klasifikace zařízení, orgánů a aktivit cestovního ruchu dle zákonem stanovených podmínek

§

ve spolupráci s územními celky a příslušnými partnerskými organizacemi definovat a řídit veškeré činnosti týkající se národní propagace cestovního ruchu

§

stanovovat pravidla a způsob mezinárodní spolupráce v oblasti cestovního ruchu a zajišťovat jejich realizaci

7

od 18. března 2008 tuto funkci vykonává pan Hervé Novelli (informace dostupné na http://www.hervenovelli.com/2006_standard.php3?id_rubrique=1) 8 dostupné na http://admi.net/jo/TOUX9210573L.html

25

§

podporovat činnosti územních celků související s rozvojem cestovního ruchu, a to především uzavíráním smluv o plánování mezi státem a regiony

§

podporovat spolupráci a koordinaci iniciativ veřejného a soukromého sektoru působících v oblasti cestovního ruchu

V rámci rozvoje cestovního ruchu se ministerstvo zabývá tvorbou pracovních míst v oblasti cestovního ruchu, sestavováním statistických přehledů a zpracováním národního systému jakosti „Plan Qualité France“, který má za cíl zajistit transparentnost nabídky v oblasti CR a zvýšit spokojenost klientů. Národní značka kvality slouží k lepší orientaci při identifikaci produktů a služeb a prezentaci jejich kvality. Zaručuje vysokou úroveň nabízených produktů CR na území Francie a tím podporuje diverzifikaci a rozvoj trvale udržitelného cestovního ruchu. Činnost ministerstva je podpořena dalšími veřejnými institucemi. Centrální institucí je Ředitelství cestovního ruchu (Direction du Tourisme). Dalšími přidruženými orgány jsou Inspektorát všeobecné kontroly cestovního ruchu (Service de l'Inspection Générale du Tourisme), Národní rada pro cestovní ruch (Conseil National du Tourisme), Maison de la France, ODIT France, Národní rada květinových měst a vesnic (Conseil National des Villes et Villages Fleuris) a Národní agentura pro poukazy na dovolenou (Agence Nationale pour les Chèques-Vacances).

Direction du Tourisme je ústředním výkonným orgánem státní politiky cestovního ruchu. Jeho pravomoc a působnost je upravena zákonem z 15. března 19939. Úkolem Direction du Tourisme je realizovat strategie a činnosti definované ministerstvem Hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti a zpracovávat a vyhodnocovat mezinárodní politiku v oblasti cestovního ruchu. Dále vytváří předpisy pro schvalování a klasifikaci zařízení, orgánů a jednotlivých činností v cestovním ruchu a dohlíží na jejich dodržování. Zabývá se přípravou a realizací sociální politiky v oblasti volného času a hodnotí činnosti ve prospěch zaměstnanosti a odborného vzdělávání v turistické sféře. Direction du Tourisme také přispívá k tvorbě a šíření všeobecných informací v daném odvětví, shromažďuje statistické

9

dostupné na http://www.dsi.cnrs.fr/RMLR/textesintegraux/volume3/333-d93-343.htm

26

údaje a výhledové plány a dbá na soudržnost činností vykonávaných přidruženými institucemi a jejich soulad s politikou státu. Service de l'Inspection Générale du Tourisme spadá rovněž pod Ministerstvo pověřené oblastí cestovního ruchu. Jedná se o kontrolní orgán, který je oprávněn provádět kontrolu, zajišťovat dozor a hodnotit služby, veřejná zařízení a instituce, které přímo podléhají ministerstvu nebo jsou jím dotované. Dále zabezpečuje služby v oblasti poradenství a podílí na zpracování studií a zpráv týkajících

se jak domácího, tak zahraničního

cestovního ruchu. Conseil National du Tourisme je poradní orgán při ministerstvu Hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti. Jeho posláním je vytvářet organizační struktury ekonomických a sociálních aktérů cestovního ruchu a zajišťovat koordinaci jejich činností. Maison de la France je vládní agenturou pro podporu cestovního ruchu. Jejím hlavním cílem je propagovat destinaci Francie a její turistické nabídky na domácích a zejména pak zahraničních

trzích.

Prostřednictvím

svých

kampaní,

propagační

činnosti,

zprostředkováním informací a komunikace koordinuje aktivity institucí veřejného i soukromého sektoru s cílem zvyšování atraktivity této destinace. Organizace vznikla roku 1987 a reprezentuje společné zájmy státu, územních celků a profesionálů v oblasti cestovního ruchu a významných ekonomických sektorů. V současné době má 33 poboček ve 28 zemích, včetně České republiky.10 ODIT France je státní instituce pro rozvoj cestovního ruchu. Vznikla v roce 2005 sloučením tří významných organizací (vyjmenovat). Mezi úkoly ODIT France patří Posláním instituce Conseil National des Villes et Villages Fleuris (CNVVF), založené v roce 1959, je přispívat ke zvyšování kvality života obyvatel měst a vesnic a podporovat turistický ruch šetrný k životnímu prostředí. Správní rada pod vedením ministra pověřeného oblastí cestovního ruchu je složena z představitelů státu a profesionálů v oboru zahradnictví a krajinářství. Prostřednictvím nejrůznějších programů a projektů organizace zabezpečuje zvyšování podílu zelených ploch a zlepšování životních podmínek. CNVVF ve spolupráci s regiony a departementy každoročně pořádá celonárodní „Soutěž

10

oficiální internetové stránky francouzského cestovního ruchu v českém jazyce: http://cz.franceguide.com/

27

květinových měst a vesnic Francie“ (Concours des Villes et Villages Fleuris de France)11. Jedná se o prestižní soutěž, které se může zúčastnit jakékoli město nebo vesnice na území Francie. Ty potom mohou získat ceny a označení „Květinové město/vesnice“ (Ville ou village fleuri). Mezi hodnotící kritéria patří funkční plochy zeleně, životní prostředí, životní podmínky a podmínky pro cestovní ruch. Soutěž přispívá k propagaci a rozvoji kvalitního prostředí sídel a zlepšování prostředí cestovního ruchu. Agence Nationale pour les Chèques-Vacances (ANCV) vznikla v roce 1982 jako organizace pro rozvoj oblasti sociálního cestovního ruchu. ANCV vydává a proplácí tzv. poukazy na dovolené, které zaměstnavatelé vydávají svým zaměstnancům. Organizace usiluje o zpřístupnění dovolených i občanům s nízkými příjmy. Nabízí pobyty za velmi výhodné ceny humanitárním organizacím, výborům nezaměstnaných či sociálním střediskům. Aktivně podporuje sociálně znevýhodněné občany, seniory nebo sociální turistická zařízení, čímž přispívá ke zlepšování nabídky cestovního ruchu, podmínek pro jeho provozování a k rozvoji méně atraktivních oblastí. V rámci dekoncentrace dále působí v oblasti cestovního ruchu dvě instituce: La délégation régionale au tourisme (D.R.T) La commission départementale d’action touristique (C.D.A.T). 2.2.2.2 Decentralizované instituce

Prostřednictvím decentralizovaných institucí se na odvětví cestovního ruchu ve Francii podílí i územně samosprávné celky. Jedná se o regiony, departementy a obce. Soubor decentralizačních zákonů z 80. let 20. století umožnil státu přenést část vlastních pravomocí na tyto tři úrovně samosprávy. Za klíčový je považován decentralizační zákon z března 1982 o právech a svobodách obcí, departementů a regionů. Jeho cílem bylo zajistit určitou nezávislost územních samosprávných celků, zřídit pro každou úroveň volené orgány a vymezit jejich kompetence.

Teprve však

zákon z 23. prosince 199212 o rozdělení kompetencí v cestovním ruchu

definuje pravomoci jednotlivých územních celků v této oblasti. Stát, regiony, departementy a obce mají vymezené práva a povinnosti v daném odvětví, které vykonávají za vzájemné 11 12

bližší informace dostupné na http://www.villes-et-villages-fleuris.com/leconcours/reglement.pdf zákon dostupný na http://www.droit.org/jo/19921224/TOUX9210573L.html

28

spolupráce a souladnosti. Vláda vytváří státní politiku cestovního ruchu, na jejíž realizaci se jednotlivé samosprávné celky v rámci svých kompetencí a za předpokladu vzájemné soudržnosti podílejí. Zároveň za pomoci nejrůznějších nástrojů (viz dále) vytvářejí systematické koncepce pro implementaci lokálních politik cestovního ruchu. Rozdělení činností v cestovním ruchu mezi jednotlivé úrovně státní správy:

Pravomoci státu: §

Schvalování a klasifikace zařízení, orgánů a aktivit cestovního ruchu

§

Zpracování národních statistik

§

Propagace státu jako turistické destinace

§

Projektová dokumentace, analýzy, studie

§

Vzdělávání (BTS, Univerzita)

Pravomoci regionu §

Regionální plán rozvoje v oblasti cestovního ruchu

§

Zřizování Regionálního výboru pro cestovní ruch

§

Propagace regionu, zejména v zahraničí

§

Úkoly svěřené Regionální radou

Pravomoci departementu §

Departementní plán rozvoje v oblasti cestovního ruchu

§

Podpora investic

§

Rozvoj venkova

§

Zařízení pro volný čas

§

Propagace a komercializace produktů cestovního ruchu

§

Zřizování Výboru departementu pro cestovní ruch

Pravomoci obcí §

Úpravy územních ploch, urbanismus

§

Bezpečnost a policejní složky

§

Turistická informační centra: recepce turistů, informace, propagace

§

Koordinace lokálních aktérů cestovního ruchu

29

Delegované pravomoci §

Stát: Maison de la France, ODIT France

§

Region: Regionální rada pro cestovní ruch

§

Departement: Výbor departementu pro cestovní ruch

§

Obec: OTSI

Nejvyšším územně samosprávným celkem je ve Francii region. Francie se administrativně člení na 26 regionů, z čehož 4 jsou zámořské. Regiony disponují relativní autonomií na základě schválení zákona z března roku 198213 o územně samosprávných celcích s volenými orgány. Jejich působení v oblasti cestovního ruchu je vymezeny zákonem z 3. ledna 1987 o regionální organizaci cestovního ruchu14, jednotlivé pravomoci pak zákonem z 23. prosince 1992 o rozdělení kompetencí v oblasti cestovního ruchu. Dekoncentrovanou státní správu regionu řídí prefekt, vlastním samosprávným orgánem je pak Regionální rada (Conseil Régional), v jejímž čele stojí předseda. V rámci svých kompetencí v oblasti územního plánování region definuje střednědobé cíle turistického rozvoje regionu. Regionální rada má právo zřizovat Regionální výbor pro turistický ruch (Comité Régional du Tourisme, CRT), jehož cílem je naplňovat politiku Regionální rady. CRT je složena z veřejných činitelů, tzn. zástupců regionu, zástupců jednotlivých departementů a obcí regionu, dále pak ze zástupců Obchodní a průmyslové komory, turistických informačních center a organizací a sdružení působících v cestovním ruchu. Hlavní oblastí, kterou se CRT zabývá, je propagace francouzských regionů jako turistických destinací na domácích a na zahraničních trzích. Podobně jako departementy a obce poskytuje francouzským turistům i návštěvníkům ze zahraničí veškeré informace o turistické nabídce v danému regionu (prostřednictvím propagačních materiálů, dokumentů, map, internetových stránek a informačních kanceláří). Dále CRT usiluje o naplnění širokého spektra úkolů a misí, mezi něž patří například sledování ekonomických činností v turismu, zpracování regionálního plánu rozvoje cestovního ruchu či organizace a koordinace aktivit organizací, profesí a oborů cestovního ruchu.

Nižší samosprávnou jednotkou je departement. Území Francie se v současné době dělí na 96 kontinentálních a 4 zámořské departementy (Département d´outre-mer, DOM), které 13 14

zákon dostupný na http://legifrance.gouv.fr/affichTexte.do;jsessionid=225A0F890EB56F268B1997D039AB2DF3.tpdjo10v_1?c idTexte=JORFTEXT000000317542&dateTexte=20041231

30

fungují jako jednotky dekoncentrované státní správy i decentralizované občanské samosprávy.

Departementy

se

dále

administrativně

dělí

na

arrondissementy

(arrondissements), kantony (cantons) a obce (communes). Každý departement má abecedně přiděleno jedno číslo, postupem času byly nově vzniklé departementy řazeny na konec seznamu.

Působení departementu v oblasti cestovního ruchu je upraveno zákonem z 23. prosince 1992, který vymezuje kompetence jednotlivých územních celků. Z hlediska přenesené působnosti státu je departement řízen prefektem. Správním orgánem departementu jako decentralizovaného místního společenství je Generální rada (Conseil Général). Jejím hlavním úkolem v oblasti cestovního ruchu je dle zákona zpracování plánu rozvoje cestovního

ruchu

v rámci

departementu

(Schéma

d´aménagement

touristique

départemental), který je v souladu s koncepcemi definovanými v regionálním plánu. Conseil Général má právo zřizovat Výbor departementu pro cestovní ruch (Comité Départemental du Tourisme, CDT) jakožto výkonného orgánu pro přípravu a realizaci politiky cestovního ruchu departementu. CDT je složen ze zástupců Generální rady, poradních orgánů, turistických center, regionálního výboru pro cestovní ruch a profesionálů z oblasti cestovního ruchu. Organizace a fungování CDT je podrobně popsáno v kapitole 2.3. Poslední článek administrativního členění tvoří obce, které představují nejmenší správní obvody Francie. K 1. březnu 2008 existovalo na území Francouzské republiky 36 783 obcí, z nichž 212 je zámořských. Obec je spravována Obecní radou (Conseil municipal). Mezi její kompetence v patří i činnosti spojené s cestovním ruchem na úrovni obce. Za základě usnesení může Obecní rada zakládat turistická informační centra (Offices de tourisme). Ta fungují ve Francii od konce 19. století. Jedná se tak o nejstarší organizace cestovního ruchu v zemi. organizace, které poskytují v oblasti svého působení a za spolupráce s regionálními a departementálními výbory komplexní informace o všech službách souvisejících s cestovním ruchem. Jejich cílem je poskytnutí kompletního turistického servisu pro návštěvníky dané oblasti od přijetí návštěvníků, poskytnutí informací a prodeje turistických produktů až po realizaci kulturních akcí. Informační centra dále zajišťují propagaci lokality a disponují určitými kompetencemi v koordinaci místních subjektů cestovního ruchu, stejně tak jako ve zpracování projektů politiky a rozvoje cestovního ruchu na místní úrovni. K těmto úkolům pověřuje turistická informační centra Obecní rada.

31

2.2.2.3 Financování

Cestovní ruch je ve Francii nejrychleji se rozvíjejícím hospodářským odvětvím. S 6,2 % podílu na HDP představuje jeden z pilířů francouzské ekonomiky. Přímo nebo nepřímo dává tento sektor práci 2 milionům lidí. V roce 2007 se tržby pohybovaly okolo 52 miliard amerických dolarů. Francie se tak umístila na třetím místě nejvyšších příjmů po Spojených státech amerických a Španělsku.

V zákoně o financování je program „Cestovní ruch“ uveden jako jedna za misí „teritoriální politiky“ spadající pod více ministerstev. V roce 2007 se rozpočet zvýšil o 12% oproti roku předchozímu.15 Rozpočet na rok 2007 představoval 86,25 milionů eur jako limitní strop výdajů na dané období, a 86,47 milionů eur jako skutečný stav finančních zdrojů.

V rozpočtu byly definovány dvě priority:

-

propagace Francie v zahraničí a rozvoj destinace za účelem udržení země na prvním místě v žebříčku nejnavštěvovanějších zemí

-

stimulace rozvoje cestovního ruchu implementací Plánu kvality cestovního ruchu

2.2.2.4 Cíle a nástroje politiky cestovního ruchu Francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin předsedal 23. července 2004 Ministerské komisi pro cestovní ruch (Comité interministériel sur le Tourisme), která si kladla za cíl naplnění jedné z priorit státu. Tou je udržení Francie na pozici první světové turistické destinace. Komise tak navázala na první takové zasedání z roku 2003. Opatření definovaná touto komisí reagují jednak na konjunkturální situaci sektoru, jednak na ekonomické výzvy a sociální soudržnost.

Naplňování politiky cestovního ruchu Francie se uskutečňuje prostřednictvím různých nástrojů a nositelů a to jak státní, tak soukromé sféry. Cestovní ruch se nerozvíjí jako samostatně jako izolovaný obor, vzhledem k povaze produktu je silně provázaný

15

zdroj: Státní tajemník pověřený oblastí cestovního ruchu

32

s ostatními odvětvími. Proto je při tvorbě politiky tohoto sektoru a stanovování jednotlivých cílů nutné zohlednit všechny oblasti.

Politika cestovního ruchu je určena propracovaným systémem, který přesně vymezuje dělbu práce mezi státem, nositeli státní politiky cestovního ruchu a soukromníky. Úlohy týkající se realizace domácí a zahraniční propagace jsou jasně definovány a rozděleny s ohledem na podporu infrastruktury cestovního ruchu. Francie jako členská země Evropské unie vychází z evropských principů politiky cestovního ruchu, čemuž je přizpůsobena i její tvorba programových dokumentů. Mezi základní dokumenty zpracovávajícími koncepci cestovního ruchu patří Národní plán (Plan de la nation).

2. 3 Cestovní ruch departementu Morbihan Politiku cestovního ruchu a strategie jeho rozvoje zpracovává v bretaňském departementu Morbihan Výbor pro cestovního ruch Morbihanu (Comité départemental du Tourisme, dále jen CDT 5616). CDT 56 je orgán spravovaný Generální radou, který definuje a zavádí do praxe politiku cestovního ruchu departementu. Jedná se o nástroj turistického ruchu Generální rady, která zajišťuje koordinaci místních aktérů. CDT 56 má status sdružení zřízeného dle francouzského zákona z 1.července 190117. Doba jeho trvání je neomezená. Sídlo sdružení je v hlavním městě Vannes a na základě rozhodnutí Správní rady může být kdykoliv změněno.

Mezi základní funkce organizace patří:

- zpracování vlastní koncepce rozvoje cestovního ruchu departementu a zároveň koordinace činností dalších organizací, spolků a zainteresovaných podniků za předpokladu úzké spolupráce se státem, regionem a departementem

16

číslo 56 se vztahuje k číselnému značení departementů zákon dostupný na http://www.legifrance.gouv.fr/affichTexte.do?cidTexte=LEGITEXT000006069570&dateTexte=20090408 17

33

- společně s dalšími orgány působícími v oblasti turismu koordinovat vytváření zdrojů pro financování rozvoje cestovního ruchu v departementu Morbihan

- tvorba, propagace a komercializace produktů cestovního ruchu ve spolupráci s odborníky a útvary z oblasti turismu na departementní a meziobecní úrovni - činnosti související s propagací na zahraničních trzích, které jsou realizovány za vzájemného souladu Regionálního výboru a Departementního výboru pro cestovní ruch

- poskytování kompletních turistických informací, propagačních materiálů, publikací a produktů cestovního ruchu a obecně jakákoli činnost související s rozvojem departementu Morbihan a jeho obcí - s ohledem na výše zmíněné činnosti se podílet na celkovém rozvoji regionu Bretaň

2.3.1 Comité départemental du tourisme du Morbihan CDT 56 je složen ze sboru zástupců obcí a departementu v čele s předsedou Generální rady Morbihanu, dále zástupci poradních orgánů18, profesionálů a departementních organizací působících v oblasti cestovního ruchu a profesních příjemců turistických služeb.

2.3.1.1 Orgány Comité départemental du tourisme du Morbihan

Rozhodovacími orgány CDT 56 jsou: předsednictví, správní rada (délka mandátu jednotlivých členů jsou 3 roky), kancelář, a valná hromada. Správní rada je řídícím orgánem výboru a zastává následující funkce:

-

reguluje činnosti výboru v závislosti na jeho finančních možnostech nebo rozhodnutích Valné hromady

18

-

rozhoduje o veškerých opatřeních umožňujících realizaci těchto činností

-

schvaluje návrh rozpočtu na základě návrhu předsedy výboru

Obchodní a průmyslová komora Morbihanu, Zemědělská komora, Živnostenská komora

34

-

rozhoduje o schvalování žádostí o půjčky překládaných výboru

Pro zvýšení odbornosti v některých úzce specializovaných otázkách může Správní rada konzultovat nebo k sobě přidružit kohokoliv, kdo se na základě jejího posouzení prokáže odpovídající kvalifikací. 2.3.1.2 Ředitelství služeb Ředitelství CDT 56 spadá pod vedení zástupce departementu pro oblast cestovního ruchu, kterého jmenuje předseda Generální rady. Zástupce je pod přímou autoritou předsedy zodpovědný zejména za: §

udržování trvalých vztahů:

-

se zástupcem státu v departementu, technickými a administrativními službami spadající pod jeho správu

-

se službami departementu spadající pod správu předsedy Generální rady

-

s regionálním delegátem pro oblast cestovního ruchu a Regionálním výborem pro cestovní ruch v Bretani

§

podílení se na průzkumu a zpracování studií a projektů týkajících se vybavenosti a služeb

§

na základě požadavku kompetentního orgánu participovat ve správních komisích zabývajících se turismem

§

zabezpečit provázanost se zainteresovanými organizacemi a sdruženími, především pak s poradními orgány a místními kancelářemi pro cestovní ruch

§

ve spolupráci s regionálním delegátem pro cestovní ruch a místními kancelářemi pro cestovní ruch organizovat přijetí významných francouzských a zahraničních osobností, novinářů, zástupců cestovních kanceláří atp.

35

2.3.1.3 Finanční zdroje a rozpočet

Finanční zdroje výboru jsou tvořeny: -

příspěvky státu, departementu, obcí, veřejných institucí, soukromých organizací a spolků

-

členskými příspěvky, jejichž výše je každoročně stanovena valnou hromadou

-

příjmy z prodeje výrobků a prezentací

-

dotacemi, dary a různými druhy odměn

-

odměnami za poskytnuté služby

-

půjčkami

Na návrh předsedy je Správní radou každoročně stanoven rozpočet, který následně schvaluje Generální rada. Ta rozhoduje o přidělení finančních prostředků výboru. Rozpočet CDT 56 pro rok 2007 činil 2.5 milionů eur, z čehož 92% je financováno departementem.

2.3.1.4 Interní struktura a organizace služeb V roce 2008 bylo v CDT 56 zaměstnáno 27 odborníků pracujících v 7 útvarech: vedení organizace, sekretariát, ekonomický úsek, výzkum a vývoj, marketing, obchodní úsek, oddělení informatiky – viz obrázek č. 5

36

obrázek č. 5: Organizační struktura CDT 56

Vedení organizace Ředitel Jean-Jacques Micoud

Obchodní úsek

Ekonomický úsek

Sekretariát

Marketing

Výzkum a vývoj

Oddělení informatiky

V čele organizace stojí její ředitel. Tuto funkci zastává v současné době pan Jean-Jacques Micoud. Chod sekretariátu zajišťují dvě pracovnice, které mají na starost kompletní administrativní agendu organizace a další úkoly spojené s jejím provozem. Oddělení výzkumu a vývoje zabezpečuje sběr, zpracování a správu dat. Dále vypracovává průzkumy a studie a poskytuje poradenské služby, zabezpečuje administrativní podporu a odbornou stránku turistické nabídky a poskytuje podporu subjektům, které se zabývají činnostmi souvisejícími s výzkumem. Kromě toho plní specifické úkoly, které jsou na něj delegované. Marketingový úsek zajišťuje externí komunikaci a činnosti související s propagací, poskytováním informací a tiskových zpráv. Tento úsek v rámci propagace Morbihanu rozběhl projekt „KALON DOUAR“. Cílem akce, jejíž název v bretonštině znamená „milující svou zemi“, je zapojení morbihanských firem, institucí a organizací různého zaměření do utváření obrazu Morbihanu v povědomí jeho obyvatel i cizinců. Ve spolupráci s CDT 56 mohou firmy nabízet nejrůznější propagační materiály, vystavovat fotografie nebo zakomponovat morbihanskou tématiku do některé ze svých aktivit, což zároveň

37

přispívá i ke zvyšování jejich image. V současnosti tvoří síť KALON DOUAR 75 organizací. Obchodní úsek má na starost návrh, tvorbu a komercializaci produktů a služeb. Sem patří oddělení Morbihan Résa, která radí turistům, zprostředkovává ubytování, nabízí víkendové turistické pobyty, poskytuje nabídku široké škály místních specialit či tradičních řemeslnických výrobků. Oddělení informatiky vytváří databanku dat a informací turistické infrastruktury a průběžně ji aktualizuje. Má také na starost tvorbu, správu a údržbu internetových stránek organizace pod adresou www.morbihan.com. V roce 2008 prošly internetové stránky rozsáhlou rekonstrukcí za účelem jejich optimalizace a celkové modernizace. Samostatnými úseky v rámci organizace jsou oddělení Departementní federace turistických informačních center (Fédération Départementale des Offices de Tourisme et Syndicats d'Initiative, dále jen FDOTSI) a síť ubytování značky Clévacances. FDOTSI reprezentuje turistická informační centra a kanceláře na departementní, regionální a národní úrovni. Mezi hlavní poslání FDOTSI patří rozvoj a podpora rozvoje sítě těchto center a poskytování informací a poradenství zejména ve správních otázkách a v oblasti práva. Stará se také o kvalitu a odbornost sítě, a to organizováním různých kurzů, školení a vzdělávacích programů. Clévacances je značka kvality udělovaná ubytovacím zařízením ve Francii od roku 1995. Zástupci sítě Clévacances France nabízejí zájemci možnost kompletního zajištění ubytování ve jednom z takto značených zařízení. Organizace každoročně nabízí možnost pracovních stáží jak pro francouzské, tak i zahraniční studenty. Francouzští stážisté zde většinou působí v rámci své studijní praxe, která je spojena s jejich oborem. Mohou se podílet na zpracování statistik, provádění marketingových analýz či podobně zaměřených aktivit. Hlavním úkolem stážistů z České republiky jsou kampaně a projekty spojené s propagací Morbihanu v ČR. Jedná se zpravidla o tříměsíční stáž, během které se student snaží zorganizovat projekt v České republice, kterým, ať již prostřednictvím přednášek, kulturních, hudebních nebo gastronomických akcí, seznamuje českou veřejnost s tímto francouzským departementem. CDT 56 se může podílet na programu některých kulturních akcí (např. Dny frankofonie), či zorganizovat samostatný projekt. Propagace oblasti může probíhat například i formou účasti CDT 56 na některém z českých veletrhů. V roce 2008 se CDT 56 prezentovala na

38

mezinárodním veletrhu jazyků, vzdělávání a kultury Expolingua v Praze. Na výstavním stánku byly jak českými stážisty v CDT 56 a dalších institucích v Morbihanu, tak i přímo zástupci organizace podávány komplexní informace o této destinaci a jejích zajímavostech. K dispozici byly nejrůznější brožury, letáky, plakáty a propagační materiály CDT 56. Pro tyto účely vznikla i brožurka „Poznáváme Bretaň - Zážitky českých studentek ze stáží v Bretani“, kde se mohl čtenář v českém jazyce dočíst postřehy z několikaměsíčních pobytů v této oblasti. Tématika vzbudila velký zájem a na česko-francouzské přednášce o Morbihanu, která se v rámci účasti CDT 56 konala, byl zaznamenán rekordní počet návštěvníků. Součástí přednášky byl i soutěžní kvíz testující znalosti Bretaně a Morbihanu. Ten odhalil poměrně nedostatečné povědomí o této oblasti mezi českou veřejností. Společně s velkým zájmem návštěvníků veletrhu o bližší informace o departementu to byl jeden z podnětů ke zpracování této diplomové práce. Dalším z úkolů v rámci stáže bylo v roce 2008 i přivítání dvou českých delegací starostů a euromanažerů v Morbihanu, jejich doprovázení a zajištění tlumočení během jejich pobytu. První delegací byli zástupci Školy obnovy venkova v Třanovicích, kteří se v rámci této poznávací cesty formou workshopů seznámili s místní realizací projektů v oblasti trvale udržitelného rozvoje, ekobydlení a obnovitelných zdrojů energie. Kromě jiného proběhly návštěvy ekovesnice Silfiac či turistické oblasti Pontivy. Byla podepsána smlouva o spolupráci mezi sdruženími obce Silfiac a obce povodí Stonávky a zahájena spolupráce Moravskoslezské energetické agentury se sídlem v Třanovicích s francouzskými partnery. Druhou skupinou byli zástupci mikroregionů Olomouckého kraje, kteří byli hlavními představiteli Generální rady a CDT 56 seznámeni s politikou departementu. Dalším cílem delegace byla návštěva chráněného území NATURA 2000 na poloostrově Quiberon. Během prohlídky byli účastníci seznámeni s projektem ochrany 40 km pobřeží. Smyslem návštěvy departementu byla i účast na prezentacích projektů dotovaných Evropskou unií či exkurze do ekostřediska v Silfiacu. Četnost studijních cest, jejichž náplní jsou výše uvedené činnosti, setkání a jednání na radnicích, ale také návštěvy různých farem a ekologických zařízení svědčí o zájmu českých zástupců o danou oblast a o vzájemné prospěšnosti spolupráce a jejím fungování. Z tohoto důvodu bude CDT 56 a jeho spolupracovníci podporovat rozvoj těchto vztahů i nadále.

39

Obrázek č.6: Logo CDT 56

Obrázek č.7: Logo Conseil Général du Morbihan

Zdroj: www.morbihan.fr

2.4 Nástroje politiky cestovního ruchu v departementu Morbihan Základním strategickým dokumentem pro podporu rozvoje departementu na vymezené období je Departementní plán rozvoje v oblasti cestovního ruchu (Schéma départemental du Tourisme). V roce 2005 byla schválena jeho druhá koncepce pro období 2006-2010, která zdůrazňuje zásadní roli, kterou cestovní ruch v rozvoji departementu hraje a zasazuje se o jeho trvale udržitelný rozvoj.

Jeho zpracování a naplňování stanovených cílů je jedním z poslání CDT 56. Prostřednictvím této politiky usiluje zejména o dosažení následujících priorit: •

zvyšování odbornosti jednotlivých pracovních míst a zajistit vzrůstající tendenci jejich tvorby

• budování věrnosti klientů, zvyšovat jejich zájem o opakované návštěvy oblasti •

zvýšení časového i prostorového rozsahu návštěvnosti – odlehčit současnému masivnímu přílivu turistů v hlavní sezóně a zároveň prosazovat turismus ve venkovských oblastech

40

Dokument je rozdělen do 81 opatření, které jsou shrnuty v pěti strategických osách: •

Koordinovat rozvoj cestovního ruchu

•

Zajistit informovanost

•

Rozvíjet jednotlivá území

•

Podílet se na vývoji a modernizaci

•

Zabezpečovat propagaci

V prvním roce naplňování plánu se podařilo realizovat 49 opatření z 81. Jednalo se především o oblast průzkumu cestovního ruchu, obnovení profesionálních sítí a zavedení platformy dostupnosti a komunikace pro místní obyvatele. Na základě těchto výsledků lze považovat vývoj zavádění opatření za poměrně úspěšný.

41

3. TURISTICKÉ DESTINACE A SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU V DEPARTEMENTU MORBIHAN

Tato kapitola je rozdělena na tři části. V první části jsou definovány jednotlivé druhy cestovního ruchu v Morbihanu, jejichž podkapitoly jsou zaměřené na turistické cíle daného tematického okruhu. Druhá část se zabývá možnostmi ubytování v dané lokalitě a poslední je pak jakýmsi souhrnem a přehledem turistického ruchu Morbihanu v číslech.

3. 1 Druhy cestovního ruchu a turistické cíle Oblast „Malého moře“ nabízí každému návštěvníkovi dobrodružství i romantiku nádherných písčitých pláží a rozeklaných útesů, divokého moře a mohutných přílivů, ale i klidné šumění potoků a říček se spoustou zeleně, lesů a malebných stezek a zákoutí. Je to místo protkané keltskou historií a mytologií, které potěší každého milovníka mystických příběhů a tajemných staveb. Tato destinace plná barev a vjemů člověka zavede na rozhraní moře a země a odhalí krásy azurových vod Morbihanského zálivu, stejně tak jako okouzlujících historických měst a vesniček s unikátní architekturou. Je to svébytný kraj tradic a zvyklostí pyšný na svůj původ a dědictví. Existuje zde mnoho možností vyžití, od poznávání přírody, starobylých památek, místní kultury a gastronomie přes sportovní aktivity až po speciální lázeňská zařízení.

3. 1. 1 Kulturně-historické dědictví Megalitické památky Jednu z nejzajímavějších historických chloub a zároveň největších turistických lákadel Morbihanu představují světově proslulé megalitické řady v Carnacu. Jedná se o největší naleziště kamenných pomníků na světě. Jsou staré kolem 6000 let a zaujímají významnou pozici v prehistorii Evropy. Na celkem pěti několik kilometrů dlouhých plochách (Kermario, Kerlescan, Toul-Chignan, Le Ménec a Le Petit Ménec nacházející se v sousední oblasti La Trinité sur Mer), které tvoří „Carnacký komplex“, jich najdeme

42

v řadách kolem čtyř tisíc. Volně stojící kameny se nazývají menhiry (název pochází z bretonštiny a v překladu znamená dlouhý kámen). Původ a účel menhirů je opředen tajemstvím a váže se k němu mnoho legend. Jedna z nich praví, že řady balvanů jsou římští vojáci zakletí svatým Kornéliem, který jimi byl pronásledován. Jiní zase spojují menhiry s kultem plodnosti. Další domněnka považuje kameny za pohřebiště Venetů, hranice dvorů nebo přírodní druidské chrámy. Objevují se i hypotézy o kalendářním nebo astronomickém účelu či teorie založené na archeologických poznatcích z počátku 20. století.19 Řadová seskupení menhirů jsou orientována zpravidla z východu na západ a jsou integrována do megalitických staveb. Menhiry jsou více či méně opracované, bývají na nich vytesány symboly jako hadi, sekery nebo geometrické obrazce. Mohou stát o samotě nebo v obdélníkových, oválných nebo kruhových útvarech. Menhiry seskupené do kruhů se též nazývají kromlechy. Nejnavštěvovanějším kamenným uskupením menhirů v oblasti Carnacu je Kermario, kde se v délce 1,2 kilometru nachází 11 řad monolitů (struktury tvořené jediným blokem) výjimečných rozměrů. Poblíž Carnacu se nachází další místa s kamennými památkami: dolmeny u ManéKérioned, Kériavalu, Kermaria, Kerlescanu, Kercada a Cruz-Moquenu, mohyly či tumuly Le Manio, Saint Michel nebo Moustoir. Dolmeny (v překladu „kamenný stůl“) jsou obří nepravidelné kamenné bloky tvořící stolce a nízké příbytky. Jedná se o jeden nebo více kamenů, které jsou příčně položené na několika svisle stojících kamenných blocích. Vzniká tedy jakýsi uzavřený kamenný prostor. Předpokládá se, že dolmeny sloužily v dávných dobách jako hrobky. Kamenná struktura zakrývající megalitické hrobky se nazývá cairn. Tumulus je termín označující uzavřenou kamennou pohřební komoru. Předpokládá se, že v ní byli pohřbívány význačné osobnosti. Mohylou je pak nazýván pahorek z navršené zeminy zpravidla zakrývající jeden či více hrobů. Označením „allée couverte“ rozumíme dlouhou úzkou chodbu z mladší doby kamenné, která sloužila jako pohřební komora. Vzhledem k ochraně území není možné se mezi kameny volně procházet. Vegetace a stabilita památek byla za dlouhé roky vysoké návštěvnosti narušena, proto bylo potřeba naleziště oplotit a zabránit tak sešlapávání půdy. Návštěvníci se tak mohou pohybovat

19

Zdroj: Centre des monuments nationaux, Sites mégalitiques de Carnac

43

pouze po vymezených trasách. Díky tomu postupně dochází k regeneraci rostlinstva. Kromě toho jsou zde jako přirozený regulátor vegetace chovány ovce. Poskytování informací a prodej vstupenek na prohlídky megalitů zajišťuje Dům megalitů (Maison des Mégalithes) v Carnacu. Na místě je také možné navštívit knihovnu a muzeum s danou tématikou.20 Trasu lze absolvovat i se službami průvodce. Správa megalitických řad spadá pod Národní fond ochrany historických památek, který veřejnost pravidelně informuje o restaurování oblasti a stavu vegetace. Na základě těchto údajů může během roku zpřístupnit k prohlídkám i další místa. Kromě Carnacu je možné vyrazit za němými svědky dávných časů i do oblasti Locmariaquer na západním cípu Morbihanského zálivu. V lokalitě se nacházejí tři významné neolitické monumenty. Prvním je „Grand Menhir brisé“, který svou délkou 21 metrů a váhou 280 tun představuje největší menhir regionu. Kdysi byl tento obří žulový blok největším megalitem v Evropě, postupem času se však rozlomil na několik kusů. Další památkou je dolmen „Table des Marchand, známý také jako Stůl obchodníků. Jedná se o oválný chodbový hrob s jednou komorou pocházející z období kolem roku 3 900 př. n. l. Monument je dlouhý přibližně 12 metrů, délka chodby činí 7 metrů. Vchod hrobu je vysoký 1,4 metru, strop komory dosahuje 2,5 metru. Posledním objektem je Tumulus ErGrah, uzavřená hrobka, jejíž stavba probíhala v několika fázích v období asi 4 500 let př. n. l. Jedná se o obří stavbu do konce 20. století veřejnosti téměř neznámou. Za zmínku určitě stojí také Dolmen des Pierres Plates, hrobka na pláži na mořském pobřeží sestávající z 6 metrů dlouhé chodby a 16 metrů dlouhé komory. V záhybu se po levé straně nachází druhá místnost 2,7 metru dlouhá a 1,4 metru široká. Celá chodba je zdobená rytinami. Prehistorické a archeologické poznatky nabízí také „Pierres droites“, jedno z největších nalezišť vztyčených kamenů ve střední Bretani. K vidění je zde více než 420 monolitů postavených v neolitických dobách. 42 z nich bylo v posledních několika letech znovu vztyčeno. V období prázdnin jsou zde pořádány rozsáhlé prohlídky a nejrůznější naučné programy. Pro vyznavače pěší turistiky jsou určeny různě dlouhé poznávací okruhy po megalitických památkách. Podrobné mapky a trasy nabízejí příslušná turistická informační centra. 20

bližší informace dostupné na adrese http://carnac.monuments-nationaux.fr/

44

Zájemci o historii mohou také navštívit Historické muzeum ve Vannes, kde jsou vystavené exponáty sbírky z doby megalitických kultur, ale i další archeologické nálezy. Města a vesnice V Bretani existuje 26 obcí, které se mohou pyšnit označením „Communes du Patrimoine rural de Bretagne“ (Vesnice venkovského dědictví v Bretani). Toto označení vyjadřuje zájem vesniček chránit a vyzdvihnout svoji přírodní a architektonickou jedinečnost. V Morbihanu je takových venkovských lokalit 10, každá z nich disponuje pěšími okruhy a naučnými stezkami. Jedná se například o městys Concoret na okraji bájného lesa Brocéliande, kde je většina staveb zbudována z místního kamene – purpurové břidlice. V okolí městyse se nachází zámek Comper z 13. století, zámek Rox nebo kaplička Bouvrais. Další známou vesničkou je Guehenno. Za svou výjimečnost vděčí tato žulová krajina svým kamenolomům a mlýnům. Pečlivě udržovaná obydlí s pestrými dekoracemi jsou konstruována z kamene. Nachází se zde i hřbitovní kaple s kostnicí. Tradiční morbihanskou vesničkou je i Trehorenteuc na hranici s departementem Ille-et-Villaine. Víska se nachází v Brocéliandském lese a její pohádkovou atmosféru podtrhují typická obydlí se střechami z šedivé a fialové břidlice. V kostelíku, jehož interiér byl zrestaurován opatem Henri Gillardem ve 40. letech 20. století, se snoubí křesťanská tradice s legendou o králi Artušovi. Přestože je Bretaň proslulá spíše svými přírodními krásami, je to i kraj s neobyčejným bohatstvím městských a architektonických památek. Regionální síť „Cités d´Art“ (Města umění) pod záštitou ministerstva kultury sdružuje města, jejichž dějiny sahají do dávných galorománských dob. Patří sem obce nesoucí označení „Villes d´Art et d´Histoire“ (Města umění a dějin), „Villes Historiques“ (Historická města) či „Petites Cités de Caractère“ (Charakteristická městečka). Posláním celonárodního programu je uchování a podpora kulturního dědictví a vytvoření městských rezervací. Ať už se jedná o velká města jako Rennes nebo malá historická městečka, z každého zákoutí zde dýchá dávná minulost a tradice. Jsou to místa s dochovanými gotickými stavbami, hradbami a pevnostmi, množstvím fontán a kašen a rozlehlých zahrad. Svojí autentičností a atmosférou přitahují řemeslníky a umělce, což dále zvyšuje jejich kulturní a turistickou atraktivitu. V Morbihanu se nachází celkem šest Měst umění a dějin a Historických měst: Vannes, Auray, Hennebont, Lorient, Pontivy a Port-Louis.

45

Přístavní město Vannes se zrodilo před více než dvěma tisíci let na okraji Morbihanského zálivu. Svou polohou na rozhraní moře na jihu a rozsáhlými vřesovištěmi na severu je místem, kde se rozmanitá krása oceánu snoubí s pradávnou historií katedrál, chrámů a úzkých kamenných uliček i téměř nedotčeným venkovským prostředím. Vannes je důležitým centrem pro chov ústřic. Ve městě se pravidelně konají trhy s dary moře, místní malé restaurace nabízejí širokou paletu bretonských rybích a dalších specialit. Velmi oblíbené jsou také již zmiňované galettes a crêpes. V historickém centru se nachází katedrála Sv. Petra, která ve své architektuře spojuje prvky románský stylu, gotiky i neoklasicismu. Její konstrukce probíhala v období od 15. do 19. století a jedná se o nejrozsáhlejší stavbu tohoto typu v Bretani. Okolo katedrály mezi hrázděnými domy vede pěší zóna s tradičními i moderními obchody. Město je opevněno hradbami (remparts), z nichž velká část je stále v původním stavu. O strategickém významu města v dobách středověku svědčí opatření hradebních zdí zpevňujícími baštami. Jedná se o velmi důmyslný a zachovalý systém městského opevnění, ze kterého se skýtá úchvatný pohled na rozsáhlý komplex zahrad. Procházka těmito pestrobarevnými a pečlivě udržovanými zahradami podél hradebních zdí patří k nejkrásnějším v celém městě. Kromě jiného zde turisté mohou navštívit i historické muzeum či muzeum výtvarného umění La Cohue. Vannes je nejen hlavním městem Morbihanu, ale i centrem turistického dění departementu. Návštěvníci zde mají na výběr z velkého množství ubytovacích a restauračních zařízení a mnoho možností kulturního či sportovního vyžití. Lorient jako jediné moderní francouzské město získalo v roce 2005 označení Města umění a dějin. Počátky v současné době nejdůležitějšího morbihanského rybářského přístavu se datují do roku 1666, kdy se otevřely obchodní cesty s Indií. Jean-Baptiste Colbert, který působil ve službách krále Ludvíka XIV, založil v roce 1664 námořní společnost „Compagnie des Indes Orientales (françaises)“ (Východoindická společnost), jejímž úkolem bylo plavit se a obchodovat z oblasti Mysu dobré naděje do téměř všech částí Indie a moří dálného východu. Cílem této společnosti bylo poskytnout Francii mezinárodní obchodní kontakt s Asií a konkurovat obdobným celoevropským, anglickým či holandským mocným společnostem. Na území byly vystavěny loděnice, což dalo podnět k rozvoji města. V Lorientu se nacházela německá ponorková základna, která byla terčem spojeneckého bombardování během druhé světové války. Protože se nepodařilo základnu zničit, zaútočily spojenecké síly na město s cílem odříznutí přívodního vedení ponorkám. Bez paliva, zásob vody nemohly ponorky vyplout zpátky na Atlantik. Mezi 14. lednem a

46

17. únorem 1943 bylo na město shozeno na 500 výbušných pum a 60 000 zápalných bomb. 90% Lorientu bylo srovnáno se zemí, mnoho civilistů bylo zabito. Vzhledem k těmto historickým událostem odráží dnešní tvář Lorientu architekturu padesátých let 20. století, kdy začalo docházet k jeho postupné obnově. Dnes je Lorient moderním přístavním městem, které v sobě nese jak prvky urbanistické zástavby a průmyslového prostředí, tak i historickou atmosféru zachovalých budov z dob 17. století. Je to nejlidnatější město Morbihanu (58 547 obyvatel)21 a zároveň hlavní centrum obchodu. Lorient tvoří součást Pays de Lorient (turistická oblast Lorient) čítající 185 100 obyvatel a 19 obcí: Ploemeur, Larmor-Plage, Lorient, Quéven, Guidel, Gestel, Pont-Scorff, Cléguer, Caudan, Lanester, Hennebont, Inzinzac-Lochrist, Languidic, Brandérion, Port-Louis, Riantec, Locmiquélic, Gâvres a Île de Groix. Ještě nedávno byl Lorient nazýván „Městem pěti přístavů“. Jedná se o rybářský přístav Keroman, obchodní přístav Kergroise, námořní přístav, vojenský přístav a přístav pro přepravu cestujících. Cestovní ruch hraje velmi důležitou roli v místní ekonomice. Okolo pobřeží se nachází několik jachtařských přístavišť. Prostor bývalé ponorkové základny Keroman, který nebyl zničen bombardováním, je dnes volně přístupný veřejnosti. Je zde k vidění také maják se strážní věží, ze které se nabízí pohled na oceán. Velkým lákadlem pro turisty je světově proslulý festival keltské hudby „Festival Interceltique de Lorient“, který se zde pořádá od roku 1971. Jedná se o velkolepou kulturní událost s keltskou tématikou, která patří k nejvýznamnějším ve Francii. Koná se každoročně od prvního pátku do druhé srpnové neděle. Vystupuje zde na 4 500 hudebníků, zpěváků, tanečníků a různých umělců ze Skotska, Irska, Walesu, Cornwallu, Británie, USA, Kanady, Austrálie a dalších zemí. Každoročně se této show zúčastní na 650 000 lidí. Rozpočet na tuto akci činí 3,6 milionů euro, z čehož 73% tvoří vlastní zdroje. Výhodou města je z hlediska cestovního ruchu letiště, situované asi 10 minut jízdy autem od centra směrem na Lann Bihoue. Několik leteckých společností sem nabízí přímé lety. Jedná se o velmi oblíbenou destinaci zejména pro letní dovolenou.

21

údaj z roku 2006

47

Lorient je od roku 1997 partnerským městem Českých Budějovic. Na základě partnerské smlouvy provozuje projekty kulturní výměny, probíhá spolupráce vzdělávacích institucí, cyklistických klubů či například regionálních rozvojových agentur.22 Auray je menší středověké město ležící poblíž mořského pobřeží v poloviční vzdálenosti mezi Lorientem a Vannes. Mezi Města umění a dějin bylo zařazeno v roce 2006. Kromě turistického ruchu je zde důležitým ekonomickým faktorem chov ústřic a obchod. Ve městě je k vidění vedle atraktivních středověkých domků a úzkých uliček kostel sv. Gildase ze 17. století. Malebný přístav St-Goustan odděluje od zbytku města říčka Loch. Dlážděné náměstí je obklopeno shlukem hrázděných barevných domků. Jen několik kilometrů od Auray se nachází vesnička Sainte-Anne-D'Auray, která je nejvýznamnějším poutním místem Bretaně. Každý rok 26. července se zde koná celonárodní „pardon“, (jak se zde říká tradičním katolickým poutím) uctívající patronku Bretonců, svatou Annu. Počátkem 17. století byl dle legendy po zjevení sv. Anny postaven první kostel. Později zde byla architektem Desperthem vystavěna bazilika a kaple se Svatými schody (La Scala Sancta). Po první světové válce byl v prostranství poutního místa postaven nový památník Bretoncům padlých v letech 1914 – 1918. O mezinárodním významu tohoto poutního místa svědčí i jeho návštěva papežem Janem Pavlem II v roce 1996. V samém srdci Bretaně se nachází Pontivy, vévodské město se sídlem šlechtického rodu Rohanů. Návštěvníci zde mohou obdivovat dva typy architektury: klasické přísné rysy napoleonského města tu kontrastuje s pitoreskními uličkami středověkých čtvrtí. Pontivy je místem, kde končí známý plavební kanál z Nantes do Brestu. Začátkem týdne se zde konají pravidelné trhy, které jsou významnou součástí života v Pontivy. Městečko o 13 518 obyvatelích23 je obklopeno nádhernou přírodou s rozlehlými loukami a lesy, které přímo vybízejí k turistickým procházkám či cykloturistice. Oblastí protéká řeka Blavet, která je lemována malými vesničkami, z nichž se nabízí kouzelný pohled na lodě míjející stavidla. Návštěvníci také mohou sami využít možnosti podniknout si romantický výlet lodí, často s restaurací a barem na palubě. Pontivy je vzhledem ke své poloze zajímavým turistickým místem i v létě, neboť se zde projevuje účinek Golfského 22 23

zdroj: http://www.c-budejovice.cz/cz/mesto/o-meste/partnerska-mesta/Stranky/partnerska-mesta.aspx údaj z roku 2006

48

proudu (l´Effet Gulf Stream). To znamená, že v zimním období je zde mnohem tepleji než například na jihu Francie. Město umění a dějin Hennebont je situováno severozápadně od Lorientu a leží na březích řeky Blavet. Opevněné městečko bylo vybudováno ve třináctém století. Staré vysoké hradby a opevnění patří k jeho významným ozdobám. Díky hřebčínu, který zde byl postaven v v roce 1875, je Hennebont hlavním koňským střediskem Morbihanu. Město má malý, ale velice rušný říční přístav pro plavidla od 200 do 300 tun. Slévárna poblíž města zaměstnává 1400 lidí ve výrobě pocínovaného plechu mj. na konzervy sardinek. Dále se zde staví lodě, vyrábí se keramické a hrnčířské produkty, prosperuje i kožedělný a lihovarnický průmysl. V okolí se též těží a zpracovává žula. Přestože bylo město vážně poničeno během druhé světové války, uchovalo si velkou část svého historického dědictví. Vstup do „Ville close“ (opevněná část města)

tvoří

impozantní brána Porte du Broërec z třináctého století, v jejichž věžičkách je nyní muzeum, které vypráví historii města. Nachází se zde i sbírka bretonských krojů. Další významnou památkou je bazilika Notre-Dame du Paradis, vystavěná v šestnáctém století v pozdně gotickém stylu. Nad náměstím Maréchal Foch se tyčí 65 metrů vysoká věž. Poblíž může turista obdivovat krásu obydlí z šestnáctého a sedmnáctého století, mezi které patří i turistické informační centrum známé jako „Vieux Logis“ (staré sídlo) z roku 1639 a městská radnice Kerret se svojí věžičkou. Město je rájem všech milovníků koní. Národní hřebčinec nabízí zájemcům možnost prohlídek a exkurzí, individuální programy, projížďky kočárem i výuku jízdy na koni. K vidění jsou zde nejkrásnější a původní místní koňská plemena. Řeka Blavet nabízí rozmanité možnosti rybářům. Oblast je protkána hustou sítí značených turistických stezek a příjemným místem na trávení volného času je i botanická zahrada Kerbihan. Presqu´île („téměř ostrov“) Port Louis je historické město obklopené mohutnými hradbami, jemuž vévodí citadela ze 16. století. Právě citadela je dominantou celého města a významnou historickou památkou. Na vývoj tohoto rybářského městečka měla vliv jeho výjimečná geografická poloha. Port Louis se nachází mezi řekou Blevet na západní a říčkou Étel na východní straně. Poloostrov je žulovým výběžkem s písčitým pobřežím při oceánu a bahnitým přístavem. Přístup na něj je v době přílivu vzhledem k zaplaveným skalám a bahnitým břehům velmi nebezpečný. Místní pořekadlo praví: Au hâvre du Blavet,

49

bien fol est qui s'y met (Jen blázen kotví v přístavu řeky Blavet). Přístav je chráněn před silnými větry ostrovem Groix a poloostrovem Gèvres. Hluboké vodní kanály spojují přístav s ústími řek Scorff a Blavet. Port-Louis je jediný přístav mezi Brest a Nantes, který je přístupný za jakéhokoli počasí a ponoru lodi. Většina řek v Bretani jsou malé říčky, Blavet je však veliká řeka, která umožňuje komunikaci s vnitrozemím regionu. To vysvětluje strategickou polohu města. Původně město neslo název Blavet, současné Port-Louis získalo v poctě královi Ludvíkovi XIII, který z něj v roce 1618 dal vybudovat opevněné město. Citadela sloužila během druhé světové války jako vězení, místo mučení a poprav odbojářů proti německým okupantům. Místo je ideální pro vodní aktivity, nabízeny jsou kurzy plachtění, potápěčské kurzy či jízdy na kajaku. Nacházejí se zde stezky pro pěší, krásná je například procházka od citadely do srdce přístavu, kde je kotviště lodí. Konají se zde i prohlídky města „Cœur de Cité“ s průvodcem. Turisté toužící po kulturním poznání mohou navštívit také Centre d´Animation Historique, které seznamuje návštěvníky s dějinami města, ať už prostřednictvím nejrůznějších publikací nebo výstav, přednášek či kulturních akcí.

Mezi Charakteristická městečka departementu Morbihan patří Josselin, Lizio, Malestroit, La Roche-Bernard a Rochefort-en-Terre.

Josselin je malebné městečko z 11. století nacházející se 50 kilometrů severovýchodně od Vannes, jehož největší chloubou je Château de Josselin, zámek patřící od patnáctého století rodu Rohanů. Jeho základy položil kolem roku 1008 předek rodu, Guethenoc de Porhoët. Zámek s bohatě zdobenou vnitřní žulovou fasádou se nachází na skalnatém výběžku a klene se vysoko nad údolí řeky Oust. Zámek je částečně přístupný veřejnosti. Zajímavostí je sbírka několika set panenek rodu Rohanů z 17.-20. století. Díky výrobě vlněného plátna a příze, koželužárně a četným trhům městečko mezi 15. a 18. stoletím významně prosperovalo. Vybudování kanálu řeky Oust a příchod mariánského kultu baziliky Notre Dame du Roncier v 19. století pak přispělo k jeho dalšímu rozvoji. Dnes je středem zájmu města Josselin cestovní ruch. O výjimečných přírodních krásách a šarmu městečka svědčí i jeho zařazení mezi květinová města a vesnice.

50

Rochefort-en-Terre je půvabné městečko nedaleko obcí Ploërmel a Josselin, které se vyznačuje mimořádným architektonickým bohatstvím. Bezpočet hrázděných domů z 16. a 17. století pokrytých větvemi popínavé vistárie a okna plná květin jsou součástí barevné mozaiky města. Centrum lemují malé aleje a dlážděné cestičky vedoucí až k zámku, dominantě města. Pověstný svojí krásou je i chrám Notre-Dame-de-La-Tronchaye. K návštěvě láká množství galerií a ateliérů s pestrou škálou řemesel. Rochefort-en-Terre je místem, kde se od počátku 20. století usadilo mnoho malířů, rytců, řezbářů, tesařů, sklářů a dalších řemeslníků. Ateliéry nabízejí možnost stát se svědkem celého výrobního procesu. Zakoupit se zde dají originální výrobky z kůže, keramiky, skla a dřeva, ale i ručně vyrobená zdobená mýdla, svíčky, či tradiční perníčky. Velmi působivé je noční osvětlení města, kdy se rozzáří fasády domů, staré kamenné zdi, sochy i nástřešní okna. Město je také známé svými květinovými výstavkami. V roce 1911 vybídl tehdejší majitel zámku Alfred Klots místní obyvatele k využití květinových dekorací, převážně muškátů, všude, kde jen to bude možné. O dva roky později se již pořádaly soutěže o nejlepší květinové výzdoby. Rochefort-en-Terre je tak právem považováno za jedno z nejkrásnějších květinových měst ve Francii. Co se týče zdejšího kulturního vyžití, koná se zde mnoho festivalů, v srpnu se každoročně pořádá Pardon de Notre-Dame-de-La-Tronchaye. Nedaleký bájný les Brocéliande zase vybízí turisty k poznávacím túrám. Kromě Rochefort-en-Terre patří mezi Morbihanské vesničky proslulé řemeslnou výrobou například La Gacilly, rodiště výrobce kosmetiky Yvese Rochera. Zajímavostí je místní vegetárium, první muzeum v Evropě věnované světu rostlin. Dále jsou to umělecká městečka Pont-Scorff a La Roche-Bernard. Celkem 25 Morbihanských měst a vesnic nese prestižní označení Květinových měst a vesnic. Jedná se o symbol květiny, kterých může být uděleno od jedné (minimum) do čtyř (maximum). Vrcholným oceněním je pak Grand Prix (Velká cena). Seznam Květinových měst a vesnic departementu: Arzon, Caudan, La Roche-Bernard, Larmor-Plage, Plouharnel, Pontivy, Saint-Avé Allaire, Carnac, Lanester, Languidic, Le Guerno, Ploërmel, Saint-Aignan, Saint Jean- Brévelay

51

Hennebont, Josselin, Lorient, Missiriac, Nivillac, Saint-Nolff La Gacilly, Rochefort-en-Terre, La Vraie-Croix, Vannes Velká cena : La Vraie-Croix, Vannes

Kulturní a historické památky

Morbihan vyniká velkým množstvím kulturních památek, hradů, zámků, muzeí a panských sídel.

Jednou z nejatraktivnějších památek a perlou departementu je hrad Suscinio. Tato majestátná stavba byla v třináctém a čtrnáctém století oblíbeným sídlem bretaňských vévodů. Hrad se nachází poblíž městečka Sarzeau na poloostrově Rhuys u Morbihanského zálivu. Je obklopen mořem, lesy a bažinami. Hrad sloužil jako feudální sídlo od počátku třináctého století. Vévodové se svými družinami se zde věnovali lovu divoké zvěře, ke kterému místo skýtalo ideální podmínky. Ve čtrnáctém a patnáctém století docházelo k opevňování a dalšímu rozšiřování hradu. Počátkem šestnáctého století byl hrad částečně zničen a následně konfiskován francouzskou korunou pod vládou Františka I. V roce 1795 bylo sídlo dočasně obsazeno monarchisty z Quiberonu směřujícími na sever departementu. Během dalších dvou století se postupně z budov hradu stal kamenolom. Během Francouzské revoluce byl hrad prodán obchodníkovi, který pokračoval v rozprodávání kamene a z hradu se tak postupně stávala zřícenina. Do majetku departementu Morbihan patří Suscinio od roku 1965, v témže roce byly zahájeny restaurátorské práce. Hrad Suscinio postupně opět získal svůj půvab neporušené pevnosti, jeho obnova však pokračuje do dnešních dnů. Prohlídky a letní kulturní akce přitahují mnoho návštěvníků. Od roku 1840 patří hrad na seznam historických památek francouzského ministerstva kultury.

Živoucím svědectvím historie Bretaně z dob jeho vévodů je panské sídlo Château du Plessis-Josso z roku 1330. Velmi zachovalé a stále částečně obydlené sídlo nacházející se jen několik kilometrů od Vannes je obklopeno zelenými loukami a uchovává si šarm své doby. Opevněné hradby s cimbuřím ho chránily před drancováním a loupežníky, kteří oblast křižovali v dobách temna v 16. století. Zámeček je od konce osmnáctého století majetkem rodiny Le Mintier de Léhélec, která ho obývá až dosud. Plessis Josso mělo jako 52

všechna venkovská sídla v patnáctém století svoji funkci v zemědělství. Pod jeho správu spadalo 1 500 hektarů půdy s pěti sty obyvateli. Několik stavení v těsné blízkosti sídla vypovídá také o jeho ekonomické funkci: stáje, vodní mlýny, pekařské pece, soukromý obchodní přístav v Morbihanském zálivu… Sídlo tak naplňovalo jak roli ekonomickou, tak i politickou a administrativní. Prohlídky sídla probíhají vždy od 1. července do 1. září. Muzeí je v Morbihanu několik desítek. Některé z nich zdobí označení „Musée de France“, které bylo zavedeno ministerstvem kultury 4. ledna 2002 na základě zákona n°2002-5 o muzeích ve Francii a je zakotveno v zákoníku památkové péče (Code du patrimoine). Značka kvality je udělována těm muzeím na území celé Francie, které vyhovují určitým kritériím ohledně kvality recepce, prezentace děl a vědecké kvality. Muzea jsou označována symbolem písmene M v přerušovaném rámečku (viz obrázek) Obrázek č. 8: Značka Musée de France

zdroj: http://www.culture.gouv.fr/culture/actualites/communiq/donnedieu/musees2007.html V severní části Morbihanu mohou návštěvníci zavítat do Musée de Faouët. Městečko Faouët leží nedaleko hranic s Finistère a od devatenáctého století přitahuje svou bohatou historií a tradicemi mnoho umělců z Francie i zahraničí. Provoz muzea byl zahájen v roce 1987 v prostorách starého Uršulínského kláštera (couvent d´Ursulines) ze sedmnáctého století. Sbírka kreseb, maleb, rytin a soch obsahuje více než 400 děl a týká se především života v městě Faouët od poloviny devatenáctého století. Kolekce se neustále rozšiřuje, k vidění jsou zde proto vedle trvalých expozic i krátkodobé výstavy.

Sběratelé a milovníci starožitností by si určitě neměli nechat ujít návštěvu Regionálního muzea poštovních pohlednic (Le Conservatoire régional de la Carte Postale) CARTOPOLE ve městě Boud v samém středu departementu. Rozsáhlá sbírka více než 50 000 starožitných pohlednic s tématikou Bretaně tradiční i méně známé je jediná svého

53

druhu v celé Francii. 9/10 pohlednic pochází z období před rokem 1920, zbytek až na vzácné výjimky vznikl do roku 1940. Více než 24 000 pohlednic je již dostupných v digitální podobně s možností jejich zakoupení.

Specialitou departementu jsou tematicky zaměřená muzea, z nichž můžeme jmenovat například: Maison du cidre (Dům cidru) s degustacemi i prodejem produktu ve městě Le Hézo v Morbihanském zálivu;

La Cité de la Voile Eric Tabarly (Muzeum plachtění Eric Tabarly) v Lorientu. Muzeum nese název po slavném francouzském mořeplavci a legendě jachtingu. Toto výstavní centrum prezentuje naučným způsobem metody konstrukce moderních plachetnic a techniky plavby na plachetnicích. Na návštěvníky tu čeká bohatý program s velkolepou podívanou: expozice v životní velikosti, simulace plavby, promítání filmů, interaktivní manipulace či testování jednotlivých lodí. Muzeum bylo otevřeno v dubnu 2008 v moderní budově architekta Jacquese Ferriera vystavěné v blízkosti ponorkové základny; Musée sous-marin (Muzeum ponorek) v srdci ponorkové základny Keroman v Lorientu, kde se nachází jeden z nejstarších ponorkových simulátorů zkonstruovaný v roce 1942 pro účely výcviku. Prohlídky jsou možné v několika jazycích, s průvodcem nebo doprovázené audio nahrávkami;

Musée National de la Marine (Národní námořní muzeum) v Port-Louis s unikátní sbírkou plavidel, zbraní a historických modelů. Je zde možné navštívit i Musée de la Compagnie des Indes (Muzeum Východoindické společnosti);

Musée de la Résistance Bretonne (Muzeum bretonského odboje) ve vesničce SaintMarcel nedaleko Vannes odkrývá příběhy ze života Bretonců během druhé světové války. Muzeum je jediné svého druhu v celém regionu. Je zde 6 expozičních sálů na šesti hektarech zalesněného parku. V červenci a srpnu se zde pořádají prohlídky během kterých je možné si vyzkoušet jízdu na dobovém vozidle;

54

A la Mode de Bretagne – Collections de Costumes Bretons je muzeum s kolekcí tradičních bretonských krojů, přesněji z oblasti Morbihanu. Stovka kompletních kostýmů a na pět set jednotlivých částí i s výstavou rodinných fotografií je k vidění v městečku Serent ležícím mezi Vannes a Ploërmel; Ecomusée de Saint-Degan (Ekomuzeum Sv. Degan) se nachází přímo v srdci stejnojmenné vesničky nedaleko Auray. V autentických šindelových domcích opět ožívá venkovský život posledních tří století. Výstava dobového nábytku, kostýmů, maleb i produktů z konopí, které se zde pěstuje, je doplněno doprovodným programem s ukázkami historických řemesel a bretaňských her či ochutnávkami místních specialit.

Festivaly a lidové slavnosti Po celý rok Morbihan ožívá desítkami folklorních festivalů a lidových slavností a těší se velkému zájmu domácího i zahraničního publika. Svou duši divákům odhaluje prostřednictvím hudby, tance, umění, divadelních představení, gastronomických specialit, ukázek řemesel, sportu, ale i jarmarků či náboženských procesí. Turista se seznámí s kulturními a historickými tradicemi, prohlédne si památky v noci, dozví se o keltských legendách nebo si zatančí v kruhu některý z bretonských tanců. Významnou kulturní událostí jsou „Les Fêtes Historiques“ (Historické slavnosti), které se konají každoročně v půlce července ve Vannes. Již dvacet let si zde lidé připomínají velké momenty dějin města. Od ranních hodin zde lidé zaplní ulice, aby shlédli průvod v maskách a kostýmech, zahrady okolo městských hradeb se stávají dějištěm divadelních a tanečních představení. V roce 2008 se oslavami připomínal rok 1505, kdy do Vannes zavítala francouzská královna, vévodkyně Anna Bretaňská, a svým darem přispěla na rozvoj stavby katedrály Sv. Petra. Na jaře se na

Morbihanském poloostrově Quiberon konají „Semaines Océanes“

(Oceánské týdny), slavnostní setkání s velmi neformální a přátelskou atmosférou. Jak již název a prostředí napovídá, jedná se o slavnosti ve znamení moře. Návštěvníci nahlédnout do tajů rybolovu, gastronomie, akvakultury (chov ryb a korýšů), chovu ústřic, mohou si vyzkoušet vodní sporty či se prostřednictvím literatury, pověstí a bájí či kulturního dědictví dozvědět něco nového o mořském světě. Významnou námořní slavností je také „La Semaine du Golfe“, která se pořádá jednou za dva roky již od roku 2001. Dějištěm

55

festivalu, který probíhá během jednoho květnového týdne, je čtrnáct Morbihanských přístavů. Na programu se podílejí místní obyvatelé a dobrovolníci a náplň jednotlivých festivalových dnů je velmi pestrá: plavby lodí po jednotlivých přístavech, kulturní představení, koncerty, exhibice a zábavní program, to vše se zaměřením na hlavní tématiku, kterou je námořní dědictví. Vystupují zde nejrůznější organizace, instituce a odborníci z celého světa, kteří prezentují své výstavy a přednášky o stavbě lodí, námořních technikách, životním prostředí, historii, způsobech námořní ochrany apod.

Největší slávou celého regionu je ovšem festival keltské hudby „Festival Interceltique de Lorient“, který se koná v srpnu. Tento desetidenní festival je událostí světového charakteru. 4 500 umělců, 200 přehlídek, 700 000 návštěvníků – to vše během 10 dnů a 10 nocí.

3. 1. 2 Přírodní bohatství Nespoutaná síla přírody, její rozervanost i romantika láká k poznání každoročně tisíce turistů. Ať už je to západ slunce při pozorování mořského živlu, hluboké lesy s tajemnou atmosférou nebo rybářské bárky poklidně se pohupující ve vodách přístavu, Morbihan má rozhodně co nabídnout. Přímořský cestovní ruch Západní pobřeží poolostrova Quiberon, který výbíhá hluboko do Atlantského oceánu a jeho spojení s pevninou je tvořeno písečným pásem24 o pouhých několika desítkách metrů, přitahuje především svými rozeklanými útesy a velmi svérázným charakterem. Ne nadarmo je pobřeží označováno jako „Côte Sauvage“, neboli divoké pobřeží. Skály, o které se tříští vlny často dosahující několika metrů, jeskyně, malé zátočiny, ostrůvky i písečné pláže a okolní louky s občasným výskytem vztyčených kamenných velikánů připravují turistům dechberoucí podívanou. Lodě na blížící se pevninu a rybáře na skaliska z dáli upozorňují majáky. Quiberon je svět sám pro sebe, což vzhledem k tomu, že kdysi býval ostrovem, není nikterak překvapivé. Východní pobřeží s přístavem Quiberon je jakýmsi protipólem z divoké povaze západní části poloostrova. Nabízí poklidnou atmosféru stále se rozvíjejícího přímořského letoviska s celou škálou turistických atrakcí a 24

píseční val, též zvaný „tombolo“

56

různých vodních sportů. Velká písčitá pláž, „Grande Plage“, je plná kaváren a restaurací, je zde k dispozici golfové hřiště a park. Z tohoto přístavu na konci 14km dlouhého poloostrova vyplouvají výletní lodě na ostrov Belle-Ile-en-Mer a další ostrovy v Morbihanském zálivu. Ostrovy Dvěma hlavními ostrovy Morbihanského zálivu jsou l´Ile d'Arz a l´Ile aux Moines. L´Ile d'Arz o rozloze 324 hektarů (délka 5 kilometrů a šířka 3 kilometry) a 250 obyvatelích bývá též nazýván l´Ile des Capitaines (Ostrov kapitánů). Říká se mu tak proto, že zde kdysi našli své útočiště kapitáni zámořských parníků. Původ bretonského Arz se vztahuje ke keltskému Arthos, což v překladu znamená medvěd. Díky vysoké členitosti ostrova se žádné z míst nenachází dále než 400 metrů od moře. Jeho místy skalnaté břehy, které při odlivu odhalují rozlehlé plochy bahna a písku, jsou příjemným místem k procházkám a relaxaci. Na ostrově jezdí jen málo aut, obyvatelé většinou využívají kola nebo chodí pěšky. Celý ostrov se dá projít během jednoho dne. Vydat se za poznáváním ostrova se lze po dvou pěších okruzích. Turista, který se vydá po zelené stezce, bude mít možnost vychutnat krásu krajiny při východním pobřeží, kde splývá pevnina s mořem – přímořské slané močály, široká mokřadní pásma s bohatým výskytem mořského a stěhovavého ptactva… Cesta dlouhá 7,5 kilometru není vzhledem k rovinatému povrchu nikterak náročná a díky častému značení se na ní člověk snadno orientuje. Modrá stezka se táhne výhradně kolem mořského pobřeží, přes místa, kde se skýtá panoramatický pohled na záliv a okolní ostrovy. Okruh je směrem na jihozápad více členitý (několik malých zátočin); na devítikilometrovou túru je třeba si vyčlenit přibližně tři hodiny. Atmosféra ostrova je klidná a mírumilovná, zahrady a uličky od jara zdobí pestré květy hortenzií a kamélií. Krajina je mírně zalesněná a příroda zde působí téměř nedotčeně. Klima je mírné a slunečné a reliéf krajiny je téměř zcela plochý – nejvyšší bod dosahuje výšky pouhých 19 metrů. Pláže ostrova l´Ile d´Arz se svažují do moře dlouhou písečnou mělčinou a jsou tak vhodné ke koupání i pro děti. Kdo má zájem, může si zde také nasbírat „živé suvenýry“, jako například mušle nebo hvězdice. Kromě úniku od starostí všedních dnů je ostrov také rájem všech milovníků plachtění a surfaření. Důkazem jsou čtyři školy jachtingu, z nichž nejznámější je Les Glénans. Ile aux Moines (Ostrov mnichů) je největším ostrovem „malého moře“ a bývá právem nazýván perlou Morbihanského zálivu. Krajina je plná barevných kontrastů s úzkými 57

pěšinkami linoucími se přes nízké kopce do malých údolíček, které jsou obklopené piniovými a borovými háji. Těm byly přiděleny různé pohádkové názvy: bois d'amour (les lásky), bois des soupirs (les vzdechů), bois des regrets (les žalu). Historie tohoto místa sahá do roku 52 př. n.l., kdy se zde usídlil kmen Venétů. Od roku 854 patřil ostrov mnichům z Redonského opatství, kteří ho dostali darem od bretaňského krále Erispoëa. Ostrov se začal zalidňovat kolem roku 1453, kdy se stal farností. V roce 1792 byl Ile aux Moines vyhlášen obcí. Ostrov je 7 kilometrů dlouhý a 5 kilometrů široký, přesto se člověk nikdy neocitne dále než 450 metrů od mořského břehu. Labyrit úzkých dlážděných uliček a schodišť návštěvníka zavede ke skromným rybářským domkům s barevnou fasádou či k sídlům kapitánů z opracované žuly. Prostředí ostrova se vyznačuje bujnou a druhově pestrou vegetací. Na jaře ulice i zahrady rozkvetou kaméliemi, mimózami či hortenziemi, na podzim pak začíná sběr oliv. Díky výjimečně mírnému klimatu je zde zastoupeno mnoho středomořských živočišných druhů. Místo je jako stvořené k procházkám lesními stezkami či k cyklistickým výletům. Přímo v přístavu se nachází půjčovna kol. 300 metrů od přístavu velká pláž (La Grande plage) a „les lásky“, ze kterého je výhled na přístav PortBlanc a vstup do zálivu. Po asi 800 metrech (cca 20 minut chůze) lze dojít do středu obce, které je centrem obchodního a kulturního dění. Území je dodnes poseté množstvím megalitů. V srdci ostrova se nachází kromlech Kergonan, který patří k jednomu z největších v Evropě. Dolmen Penhap vzdálený asi 5 kilometrů od středu města je nejzachovalejší na celém ostrově. K vidění jsou zde i kostely, kapličky či kalvárie. Na oba ostrovy vyplouvají od půlky dubna do konce září výletní lodě z Vannes (společnosti Compagnie des îles, La Compagnie du Golfe) či z přístavu Port-Blanc (Lamor-Baden, společnost IZENAH Croisières), viz obrázek. Na lodích je možná přeprava jízdních kol.

58

Obrázek č. 9: Poloha ostrovů Ile d´Arz a Ile aux Moins v Morbinském zálivu

zdroj: http://www.ile-aux-moines-location.fr/ile-aux-moines/mappy.html

59

Exotickou tváří Morbihanu jsou oceánské ostrovy Belle-Ile-en-Mer, Groix, Houat a Hoëdic. Obrázek č. 10: Poloha ostrovů Belle-Ile-en-Mer, Houat a Hoëdic v Atlantském oceánu

zdroj: www.labelledugolfe.net/photo/image1.gif Belle-Ile-en-Mer je svojí délkou 17 km, šířkou 8 km a rozlohou 84 km2 největším z bretaňských ostrovů. Nachází se 14 kilometrů od Quiberonského poloostrova a administrativně je to kanton rozdělený na 4 obce: Le Palais, Locmaria, Sauzon a Bangor. Na jihozápadní straně ostrova je pobřeží divoké se skalnatými s ostrými útesy (Côte Sauvage), na severovýchodě naopak najdeme dlouhé klidné pláže, z nichž největší je „Les Grandes Sables“ (Velké písky), nebo námořní přístavy. Podnebí je oceánské s mírnou zimou a dešťové srážky jsou méně časté než v kontinentální části Morbihanu. Na ostrově se kdysi nacházely rozsáhlé dřevní porosty, které však kvůli zemědělskému využití půdy postupně ustupují. Hlavními atrakcemi severovýchodního pobřeží jsou citadela v Le Palais a přístavní městečko Sauzon (viz obrázek). Monumentální citadela rozkládající se na ploše deseti hektarů byla postavena markýzem Vaubanem v 17. století a měla přístav chránit před nájezdy Angličanů a Holanďanů. Stavba je v privátním vlastnictví, funguje zde muzeum a v roce 2007 tu byl otevřen i hotel. V nejsevernějším cípu ostrova, v Pointe des Poulains, se nachází starobylý maják. Na jihu jsou to zase „skalní jehly“, které mnohokrát zpodobnil na svých malbách Claude Monet, či Port Donnant nebo Port Goulphar s tyrkysovým mořem a krásnými výhledy na pobřeží. Pláže na jihovýchodě a východě ostrova, kde není oceán tak divoký, vyzývají návštěvníky ke koupání, vodním sportům, potápění i procházkám.

60

Obrázek č. 11: Belle-Ile-en-Mer

zdroj: http://fr.wikipedia.org/wiki/Fichier:Carte_belleile.gif Obchodním centrem s mnoha kavárnami, restauracemi a obchůdky je největší, „hlavní“ město ostrova, Le Palais. V létě se zde koná mnoho kulturních a společenských akcí. Směrem do vnitrozemí pak návštěvníka překvapí tichá a poklidná atmosféra venkova s prostými vesnickými domky. Oblast cestovního ruchu je pro ostrov klíčová. Žije zde 4 735 obyvatel25, počet turistů, kteří v letní sezóně ostrov navštíví, je asi desetinásobný. Dalším významným odvětvím je zemědělství (užitná zemědělská půda tvoří 35% plochy ostrova) a rybolov. Ostrov inspiroval řadu známých umělců, mezi nimiž byli například Gustav Flaubert, který o svém pobytu na Belle-Ile napsal knihu, francouzská herečka Sarah Bernhardt, která si na Poite aux Poulains pořídila malou pevnost, rád se sem vracel i bývalý prezident François Mitterrand, skladatel Albert Roussel či spisovatel Jacques Prévert. Na Belle-Ile byl natočen francouzský seriál „Dolmen“ z roku 2005.

25

údaj z roku 1999

61

Ostrov je přístupný pro turisty z poloostrova Quiberon (Port Maria), odkud vyplouvají trajekty do přístavů Le Palais a Sauzon (společnosti Compagnie Océane – spadá pod Generální radu Morbihanu, Compagnie des Iles). Další možností je nalodění v Lorientu nebo v Morbihanském zálivu (společnost Navix).26 Některé z trajektů převáží i automobily. Plavba trvá méně než hodinu (cca 45 minut). Po samotném ostrově je možné se přepravovat vícero způsoby. Tím nejlepším a velmi hojně využívaným je kolo, pro cyklisty bylo vytvořeno několik cyklistických stezek. Na ostrově existuje několi půjčoven kol, ale i skútrů nebo automobilů. Je možné si pronajmout i taxi. Přibližně 100 kilometrů dlouhá stezka podél pobřeží je určena vzhledem k nebezpečnosti terénu pouze pro pěší túry. Vyznavačům hipoturistiky je určena jízdárna a koňská farma v Bangoru. Kromě toho se v Bangoru nachází i letiště, kde se pořádají kurzy létání. Dříve letiště zajišťovalo i ostrovní lety, v současné době však není žádná letecká společnost, která by spojení nabízela.

Dvěma menšími sousedními ostrovy jsou Houat a Hoëdic (v bretonštině „kachna“ a „kachňátko). Na ostrově Houat o délce 5 km a šířce 1,5 km žije pouze kolem tří set obyvatel, které živí především cestovní ruch a rybolov. Během léta oblast navštíví denně asi tři tisíce turistů. Žulová krajina přechází na východu ve velkou pláž ohraničenou dunami. Severní cíp dlouze se vinoucí pláže se nazývá En Tal. Západní část je tvořena žulovým výběžkem Beniguet táhnoucím se směrem ke Quiberonskému poloostrovu. Jih je nejméně osídlenou částí ostrova. Od ostrova Hoëdic je Houat oddělen úsekem zvaným Passage des Sœurs, který není pro plavbu vzhledem k mělkým místům a velkému množství skalisek příliš bezpečný. Území je pokryto kapradím a hlodášem, divoce zde roste česnek a růžové keře. Písečné duny na východní pláži jsou vzácným chráněným místem pobřeží, kde se vyskytuje velmi ohrožený druh písečných lilií. Okolo vesničky se nenachází více než několik desítek stromů. Z fauny zde najdeme bažanty, koroptve a zajíce, pro účely turismu se zde chovají koně. Divoké mořské druhy jsou zde zastoupeny hojněji než ty suchozemské. Žijí zde kolonie divokých slávek a ústřic, krabi, langusty, humři a mořští úhoři skrytí ve štěrbinách skal.

26

více informací na http://www.belleileenmer.com/fr/bateau-belle-ile.htm

62

Obrázek č. 12: Ile de Houat

zdroj: http://www.i-voyages.net/artzone/carte-houat.jpg Hoëdic je malý skalnatý kraj o něco vzdálenější od pevniny, který má pouze 150 stálých obyvatel. Z jakéhokoli bodu tohoto 2,5 km dlouhého a 1 km širokého ostrova je vidět hladina oceánu. Přírodní podmínky jsou zde podobné jako na ostrově Houat (vzdáleném 5 km), který bývá nazýván jeho dvojčetem. Ostrov je velmi klidný bez typických komerčních turistických atrakcí. V létě nabízí návštěvníkům jakýsi protipól k přelidněným plážím a rušným prostranstvím. Člověk se zde však rozhodně nenudí, večery na ostrově se nesou v příjemném duchu tradičních restaurací a kavárniček a přátelskou a přívětivost obyvatel jen dokresluje atmosféru pohody. Na ostrově se nachází celkem 46 chráněných

63

druhů rostlin.27 Z historických památek je zde k vidění například čtyři metry vysoký Menhir de la Vierge (panenský menhir), pevnost Louis-Philippe z roku 1859 sloužící k ochraně území, maják phare des Grands Cardinaux, kostelík v pastelových barvách s fontánou, kam kdysi chodily ženy pro pitnou vodu, či přístavy Port-Argol a Port de la Croix. Veškeré informace a dokumentaci týkající se historického a přírodního dědictví či archeologických památek poskytují turistům Conservatoire du Littoral (organizace na ochranu mořského pobřeží), l´Association de Gestion (správní organizace) a sdružení Melvan sídlící v prostorách staré pevnosti v centru ostrova. Obrázek č. 13: Hoëdic

zdroj: http://www.hoedic.net/decouvrir-hoedic/decouvrir-l-ile-d-hoedic.htm

27

jejich kompletní seznam a doplňující informace o fauně ostrova dostupné na http://www.hoedic.net/patrimoine-d-hoedic/fiches-patrimoniales/naturalisme_assets/Hoedic-Botaniqueintro.pdf

64

Na oba ostrovy je po celý rok společností Compagnie Océane zajišťována lodní přeprava, několik dalších společností nabízí plavbu trajektem z Morbihanského zálivu v letní sezóně. Houat i Hoëdic patří do soustavy chráněných území Natura 2000. Venkovský cestovní ruch Pevninské části Morbihanského zálivu dominuje Landes de Lanvaux, rozsáhlá plošina, jejíž hřebeny se mírně vyvyšují nad údolí obce Camors na západě a táhnou se až k okolí oblasti Redon na východě Morbihanu. Krajina vzdálená jen několik minut chůze od zálivu má hluboce venkovský charakter a představuje jednu z méně známých tváří departementu. Tento přírodní region o rozloze 60 x 10 kilometrů, který je součástí Armorického masívu, je tvořen žulovým hřebenem se zarovnanými, mírně zaoblenými vrcholy rozpínajícími se do šířky 3 až 5 kilometrů. Lande de Lanvaux leží v průměrné nadmořské výšce 120 - 150 metrů na západě, ve východní části je to pouze něco mezi 60 a 100 metry. V centrální části je zachována tradiční krajina, kde z rostlinné vegetace převažují kručinka a vřes a kde najdeme velké množství bludných balvanů a megalitů. Díky zalesňování jehličnatými dřevinami a kultivaci půdy dochází k postupné obnově kdysi zpustošeného území. Krajinu Landes de Lanvaux lze objevovat pěšky, na kole či na koni. Síť turistických stezek dosahuje délky více než 300 kilometrů, cyklisté mohou využít tří dobře značených cyklistických okruhů, z nichž každý je dlouhý okolo 80 km. Přestože je Landes de Lanvaux méně známou oblastí než Carnac, najdeme i zde významné megalitické památky. Jedněmi z nejznámějších jsou Babouin a Babouine ve vesničce Trédion. Jedná se o dva vztyčené kameny, do nichž jsou vytesány lidské obličeje. Dále je to například alej zvaná „La Loge aux Loups“, neboli vlčí doupě. Kostel, který kdysi navštívila královna Kateřina Medicejská, se nachází v parku o 20 hektarech, který je volně přístupný veřejnosti. Za zmínku stojí i náboženské památky. Venkov je posetý kostelíky, kalváriemi a kaplemi s kříži.

Skvostem Morbihanského vnitrozemí je mýtický les Paimpont, též nazývaný Brocéliande. Vážou se k němu legendy o slavném králi Artušovi a mocném kouzelníkovi Merlinovi, je to místo opředené magií a tajemnem. Kdo by neznal proslulý meč Excalibur, královnu Ginevru či rytíře Lancelota a Percivala. Nachází se zde mnoho míst, jež byly dějištěm starých bájí: strom, v němž uvěznila Merlina jezerní paní Viviane, Val-sans-Retour (Údolí bez návratu), Merlinova hrobka, Fontána mládí či zámek Jezerní paní. Les při

65

severovýchodní hranici Morbihanu je tvořen převážně listnatými stromy, z nichž převládají zejména buky a duby, ale nalezneme zde i jehličnaté porosty, které na okrajích lesa přecházejí v pustiny. Je to například v západní části Tréhorenteuc a Val-sans- Retour, které byly poničeny několika požáry, nejvíce v roce 1976, který byl obdobím sucha. Brocéliande se rozkládá především na území obce Paimpont, ale dotýká se i sousedních vesnic. Na jihu jsou to Guer a Beignon, na severovýchodě Saint-Péran (který již spadá do departementu Ille-et-Vilaine) a na severu les prostupuje územím obce Concoret. Brocéliande je nejrozsáhlejším pozůstatkem starověkého lesního porostu na území Argoatu. Dříve se častěji objevovalo jeho pojmenování „Brécélien“, ale kvůli jeho významnému stáří a dalším kvalitám, které vyzdvihlo ve svých dílech mnoho spisovatelů, se začal používat jeho dnešní název. Na konci 20. století bylo území i s okolními vesničkami západní části departementu sdruženo do územního celku Pays de Brocéliande, a to za účelem usnadnění jeho rozvoje a zvýraznění v rámci regionu. Většina lesa připadá několika jeho vlastníkům, kteří se starají o jeho údržbu a využívají ho pro lov a jako zdroj dřeva. Pouze severovýchodní část (10% celkové plochy) je spravována státním lesnickým úřadem (Office national des forêts, ONF). Tato situace zabraňuje volnému pohybu v lese. Majitelé však podepsali dohodu, která v období od 1. dubna do konce září umožňuje využití některých turistických tras. I přesto, že les spadá do soukromého vlastnicví, představuje při návštěvě Pays de Brocéliande hlavní turistické lákadlo. Nemálo příležitostí při jeho poznávání nabízí i okolní pěšiny a své kouzlo má i cesta spojující Plénan a vesničku Paimpont, která se nachází přímo v srdci lesa. V jižní části lesa, poblíž legendárního místa „Pont de Secret“ (Most tajemství) se nacházejí staré pevnosti. Les je tvořen velmi starými stromy, z nichž nejznámější je tisíc let starý dub s obvodem kmene 9 metrů nazývaný Guillotin. Najdeme ho mezi vesničkami Concoret a Tréhorenteuc. Podle legendy se v něm během francouzské revoluce ukrýval zběhlý kněz Pierre-Paul Gillotin. Kromě výše zmiňovaných patří mezi významná návštěvní místa zámek Comper ležící na severu Paimpontského lesa. Zámek byl díky své pevné konstrukci ústředním dějištěm mnoha historických bitev. Během staletí několikrát změnil svého majitele. Dnes se zde nachází „Centre de l´Imaginaire Arthurien“, otevřené pro všechny milovníky lesního světa a legend o rytířích kulatého stolu. Konají se zde prohlídky zámeckých prostor a různé přednášky a vyprávění se zaměřením na středověkou a keltskou tématiku a na legendy o králi Artušovi. Centrum pořádá i skupinové prohlídky Brocéliandského lesa s průvodcem - vypravěčem.

66

Obrázek č. 14: Les Brocéliande a jeho okolí

zdroj: http://www.ffrandonnee.fr/data/CouvTopos/P353_plan.jpg

Přírodní památky a rezervace, střediska, parky a zahrady V Morbihanském departementu najdeme cenné krajinné úseky, které jsou chráněny v národních přírodních rezervacích. Jedná se o Réserve Naturelle Géologique François Le Bail, která je spravována organizací Bretagne Vivante28. Rezervace ležící na ostrově Groix zajišťuje ochranu národního nerostného bohatství. Je rozdělena do dvou částí: „Pen Men“ se šesti druhy mořského ptactva a „Pointe des Chats“, která je zaměřena výhradně na geologii. Navštívit rezervaci je možné kdykoli v průběhu roku, pro návštěvníky jsou mimo jiné připraveny i různé naučné programy. Druhou národní rezervací je La Réserve Naturelle des Marais de Séné, která byla vyhlášena v roce 1996 na ploše 410 hektarů. Ta tvoří mozaiku rozsáhlých močálů, solných ložisek, vhlkých a rašelinných luk. Protéká tudy 28

Société pour l'étude et la protection de la nature en Bretagne (SEPNB; Společnost pro výzkum a ochranu přírody v Bretani) založená v roce 1958

67

řeka Noyalo, pokrývající celkovou plochu asi 1 000 hektarů. Oblast je významnou ornitologickou lokalitou, poskytuje domov mnoha ptákům Morbihanského zálivu. Jedná se především o mořské racky, kachny a několik druhů řádu brodivých ptáků. Rezervací vedou naučné stezky, pořádají se zde přednášky a různé typy exkurzí. V Morbihanu se nachází i velké množství středisek zabývajících se přírodou a životním prostředím, kde se zájemce dozví spoustu informací o přírodním bohatství departementu a jeho ochraně. Návštěvníkům nabízejí prezentace, výstavy, přednášky, prohlídky, programy pro děti, tematicky zaměřené obchůdky i knihovny. Jedním takovým centrem je například La Maison de la Nature ve Vannes.29

Association des Parcs et Jardins de Bretagne (A.P.J.B) je sdružení, které se podílí na rozvoji parků a zahrad v regionu. Dále přispívá k jejich ochraně, obnově a propagaci jak na úrovni rostlinného bohatství, tak i co se týče souladu jednotlivých architektonických, botanických a estetických prvků. Parky, zahrady a arboreta Morbihanu nabízejí příjemnou procházku, poučení i relaxaci a odpočinek v přírodním prostředí. Návštěvníci mohou načerpat inspiraci pro pěstování rostlin a zahradničení. Informace o jednotlivých zahradách a parcích v dané lokalitě poskytují turistická informační centra.

3. 1. 3 Sportovně-rekreační cestovní ruch

Ideální způsob, jak poznat krásy Morbihanské přírody, je využít některé z nepřeberného množství turistických tras nejrůznějšího charakteru i stupně obtížnosti a objevovat okolí pěšky či ze sedla kola nebo koně.

Značení turistických tras a zpracování turistických průvodců a propagačních materiálů na úrovni departementu patří do kompetence Generální rady Morbihanu. Ta se již 10 let podílí na realizaci projektů, které spadají do oblasti zájmu departementu. Jedná se například o „Tour du Golfe du Morbihan“ či turistické trasy podél jezera Guerlédan (dokončené v roce 2008).

29

bližší informace dostupné na www.mairie-vannes.fr

68

Turistické trasy Morbihanu sdružují stezky různého typu a kvality. Jsou rozděleny do 10 oficiálních kategorií: •

stezky Grande Randonnée (GR®)

•

stezky Grande Randonnée de Pays (GRP®)

•

stezky Petite Randonnée (PR®)

•

pobřežní stezky (tzv. „SPPL“)

•

jezdecké stezky (regionální ÉquiBreizh® a departementní)

•

potahové stezky lodí

•

lokální stezky (po schválení)

•

cyklistické stezky (po schválení)

•

tématické stezky (po schválení)

•

stezky pro handicapované

Na konci roku 2008 byly stezky Departementního plánu tras rozděleny následovně : •

1 300 km tras Grande Randonnée (GR®), z čehož 500 km jsou pobřežní trasy

•

1 050 km stezek Petite Randonnée (PR®)

•

650 km jezdeckých stezek (regionální ÉquiBreizh® a departementní)

•

400 km lokálních stezek

•

200 km potahových stezek lodí

Všechny projekty schválené valnou hromadou departementu jsou podrobně popsány v dokumentu Departementní plán turistických tras Morbihanu, který slouží k propagaci místního turistického rozvoje, ochraně chráněných stezek a venkovských cest, zvyšování atraktivity turistiky, návaznosti tras a jejich trvalého rozvoje a zaručení kvality popsaných okruhů. Kromě toho má plán přispívat k trvale udržitelnému rozvoji a zabezpečovat přístupnost všech tras a okruhů. Dokument je pravidelně aktualizován a opravňuje Generální radu k zápisu tras a značených stezek (pěších, cyklistických a jezdeckých) k jejich údržbě a zajištění bezpečnosti ve spolupráci s dalšími institucemi působícími v oblasti turistiky. Patří mezi ně například Comité Départemental de la Randonnée Pédestre (Výbor pro pěší turistiku), organizace, která zastupuje Fédération Française de la Randonnée Pédestre (FFRandonnée) na úrovni departementu. Úkolem výboru je zajistit návaznost a značení stezek Grandes Randonnées (GR®) a hodnotit trasy Petites 69

Randonnées (PR®) dle listiny kvality Federace. Dále výbor informuje o turistických aktivitách a poskytuje různá školení (znalost čtení map, používání kompasu apod.). Obdobnými institucemi jsou Comité Départemental du Cyclotourisme en Morbihan (Výbor pro cykloturistiku v Morbihanu) a Comité Départemental du Tourisme Équestre (Výbor pro hipoturistiku). Tvorba sítě jednotlivých stezek a tras je prováděna na základě departementních kritérií, o kterých hlasuje Generální rada Morbihanu. Plán proto nemá pevnou strukturu a neustále se vyvíjí, některé trasy, které například již nevyhovují stanoveným kritériím, mohou být ze seznamu vyloučeny.

Síť turistických stezek, které lze absolvovat samostatně nebo v organizovaných skupinkách s průvodcem, se vyznačuje velmi snadnou orientací. Během trasy je možné se občerstvit či ubytovat v některém ze zařízení s označením Rando Gîte, Rando Plume, Rand’Hôtel nebo Rando Toile, které všechny spadají pod národní značku Rando Accueil, jež výletníkům nabízí přístřeší se zárukou kvality. Významnou roli v oblasti turistiky hraje na regionální úrovni asociace Rando Breizh. Jejím úkolem je zajistit ve spolupráci s Regionální radou soulad, koordinaci a propojenost činností spojených s turistikou a odpočinkovými aktivitami v Bretani. Rando Breizh také propaguje turistiku v dané oblasti, zprostředkovává ubytování a poskytuje turistům veškeré související informace. Sídlo organizace je v hlavním bretaňském městě Rennes. Pěší turistické stezky Grande Randonnée (GR®) a Grande Randonnée de Pays (GRP®) jsou rozvrženy do několikadenních nebo několikatýdenních tras, které vedou regionem nebo turistickou oblastí regionu. Mohou směřovat ze severu na jih a z východu na západ Bretaně podél mořského pobřeží (GR®), nebo jsou to okružní trasy, které mají stejný výchozí a konečný bod (GRP®). V Bretani tyto stezky tvoří síť dlouhou 4 500 kilometrů.

„Voies vertes“ neboli zelené stezky jsou určeny pro pěší turisty, cyklisty, bruslaře, osoby se sníženou pohybovou schopností a jezdce na koních a to jak v rámci cestovního ruchu a aktivit volného času, tak i pro pohyb místních obyvatel. Jejich cílem je co nejvyšší přístupnost za nenáročných podmínek nevyžadujících výraznou pohybovou aktivitu a zaručení bezpečnosti. V Bretani je v současné době přístupných několik set kilometrů takových stezek, ale v nejbližších letech se plánuje zprovoznění úseku o více než dvou tisících kilometrech. Morbihanská zelená stezka Questembert - Mauron dlouhá 53 70

kilometrů patří k nejpříjemnějším a nejbezpečnějším v celém regionu. V blízké době by trasa měla být prodloužena až k městu St. Malo na severu navázáním na další zelené stezzky a na jihu připojena poklidnými pěšinkami k poloostrovu Rhuys. Při absolvování zelené trasy Malestroit - Rohan má zase turista možnost putovat podél kanálu vedoucího z Nantes do Brestu a navštívit dvě charakteristická městečka, Malestroit a Josselin.

Jednou z nejzajímavějších pěších túr podél mořského pobřeží departementu je Tour du Golfe du Morbihan. Skládá se z celkem šestnácti různých tras podél Morbihanského zálivu v délce mezi 10 a 20 kilometry, zahrnuty jsou i ostrovy Ile d´Arz a Ile-aux-Moines. Informační brožuru se všemi podrobnými mapkami v podobě praktických oddělených listů vydává Generální rada a je dostupná prostřednictvím CDT 56 a turistických informačních center nebo v elektronické podobě na webových stránkách Generální rady.30 Mírné klima a nepříliš členitý povrch Morbihanu představují výborné podmínky pro cyklisty. Využít lze velkého množství venkovských silniček, ale i značených cyklistických tras („véloroutes“) s různými stupni obtížnosti. V roce 2001 představila Generální rada Morbihanu „Plan vélo départemental“, rozsáhlý projekt na podporu udržitelného rozvoje Morbihanu a celé Bretaně. Ve spolupráci s regionem zpracovala koncept sítě celkem 700 kilometrů cyklistických stezek napříč Morbihanem. Realizace projektu byla rozvržena na období deseti let. Síť má v rámci trvale udržitelného rozvoje mnoho silných stránek: §

je to ekologický způsob přepravy, který neznečišťuje ovzduší a šetří energii

§

cyklistika nenarušuje krajinu a je šetrná k životnímu prostředí

§

pohyb cyklistů po stezkách je bezpečný

§

přispívá k rozvoji turismu a tím i ekonomie

§

zachovává silnou cyklistickou tradici Bretaně a podporuje její propagaci

Velké oblibě se v Morbihanu těší i hipoturistika, tedy turistika na koních. Regionální itinerář jezdeckých tras Equibreizh (značka oranžového čtverce s koňskou podkovou) umožňuje projet Morbihan na koni z východu na západ. Navázání na departementy na severních hranicích Bretaně je možné od městečka Josselin. V současné době je za spolupráce Generální rady, CDT 56, Výboru pro hipoturistiku, lokálních institucí a

30

http://www.morbihan.fr/dossier/default.aspx?idDos=83&id=466

71

nezávislých jezdců ve fázi zpracování Departementní plán jezdeckých tras. V Morbinanu se nachází několik desítek veřejných či soukromých jezdeckých areálů, chovatelských stanic, rančů a farem. Hipostezky jsou vybaveny různými možnostmi ubytování s ustájením koní, odborníci z oblasti hipoturistiky a jezdectví nabízí výuku jízdy na koni, poskytují poradenství a pomohou jezdcům se zabezpečením potřebné péče. Všechny potřebné informace včetně kontaktů podá zájemcům o hipoturistiku v Morbihanu brožura „Randonnée Équestre“ vydávaná Generální radou.

Specifickými odvětvími turistiky jsou agroturistika a ekoturistika, které se zaměřují na trávení volného času ve venkovském prostředí. Jedná se o rekreace na ekofarmách nebo v zařízeních vlastnících certifikát ekologického zemědělství či další ekoznačky kvality. Tento způsob turistiky je ideální formou rodinné dovolené, umožňuje trávit čas ve zdravém prostředí a naučit se nevšedním praktickým dovednostem. Jedno z významných ekologických prázninových středisek se nachází ve vesničce Silfiac na severu departementu. Silfiac se řadí mezi tzv. ekologické vesnice propagující metody trvale udržitelného rozvoje. Pro provoz střediska je využíváno materiálů šetrných k životnímu prostředí a obnovitelných zdrojů energie. Strava je připravována z místních zemědelských produktů. Pořádají se zde exkurze a semináře nejen pro Francouze, ale i pro zájemce z celého světa, kteří se chtějí přiučit z oblasti ekologie a ochrany životního prostředí.

Brožury a průvodce s initeráři tras, mapami, kontakty a tipy na zajímavé výlety poskytuje CDT 56 na základě vyplnění krátkého formuláře na svých internetových stránkách www.morbihan.com.

Mořské pobřeží Morbihanu o celkové délce přes devět set kilometrů je rájem pro všechny milovníky vodních aktivit. Díky své rozmanitosti skýtá nepřeberné množství možností pro provozování různých druhů vodních sportů: od jachtingu, jízdy na vodních lyžích, vodních skútrech a mořských kajacích přes windsurfing, plachtění, parasailing, kitesurfing a potápění až po námořní plavby. Zájemci si mohou vybrat z několika desítek škol plachtění, zapsat se do kurzů námořního jachtingu, pronajmout si jachtu, plachetnici, katamarán či motorovou loď nebo se přeplavit kajakem z jednoho ostrova na druhý. Morbihan čerpá z dlouholetých

zkušeností s vodními sporty a může se proto pyšnit pestrou škálou

výjimečných služeb. Školy a tréninková centra s různými značkami kvality jsou vedené kvalifikovanými instruktory a vyhoví potřebám začátečníků i profesionálů. Na 72

internetových stránkách Nautisme en Bretagne se dočteme o aktivitách, sítích, produktech a akcích souvisejících s vodním světem v regionu. Kromě oceánu je velmi oblíbené i vodáctví a plavení se po vodních tocích. Bretaň je protkána hustou sítí řek a říček. 2 hlavní osy tvoří spojení Manche Océan mezi Saint-Malo a Arzalem a plavební kanál z Nantes do Brestu. S řekami Oust, Blavet, Scorf a Laïta čítá Morbihan celkem 260 kilometrů splavných kanálů a řek. Přírodní scenérie i památky podél řek mohou turisté vychutnávat během vodáckých toulek na kánoích, raftech, kajacích, člunech či na konfortních poznávacích vyhlídkových lodích, kde jsou často servírovány pokrmy tradiční kuchyně a zahrnut je i výklad průvodce v několika jazycích. Plavby mohou být i tématicky zaměřené, doprovázené kulturním či hudebním programem. Vodáctví je úzce propojené s ostatními druhy turistiky, podél řek často vedou stezky určené pro pěší, cyklisty, či sportovce na bruslích. Nejen turisty vyšší věkové kategorie jsou vyhledávaná centra thalassoterapie, zařízení lázeňské turistiky. Thalassoterapie, neboli léčba mořem, využívá léčebné síly mořské vody, mořských řas, či bahna. Kromě uvolnění a regenerace organismu pomáhá i při detoxikaci a zvýšení obranyschopnosti těla, výčet účinků terapie je však obsáhlý. V Bretani se nachází 10 středisek thalassoterapie, z toho 4 jsou na území Morbihanu. Dvě nejvýznamnější centra jsou situována na poloostrově Quiberon.

Morbihan nabízí i dobré podmínky pro rybaření, dále se zde nachází několik golfových hřišť a leteckých klubů.

3.2 Ubytovací zařízení a služby v departementu Morbihan V rámci ubytovacích možností disponuje departement Morbihan výtečnou vybaveností. Návštěvníci mohou v závislosti na svých požadavcích vybírat ze široké škály ubytovacích zařízení, od luxusních kategorií až po ubytovny či venkovské farmy.

3.2.1 Typy ubytovacích zařízení departementu §

Hotely a penziony: velmi rozšířený typ ubytování. Ve městech, na vesnicích i při mořském pobřeží se jich nachází několi set.31

31

seznam jejich označení, řetězců i obchodních značek tvoří přílohu č.

73

Počet hvězdiček, který určuje

komfort, vybavení a rozsah poskytovaných služeb (oficiální klasifikace ministerstva), se může pohybovat v rozmezí od 0 (hotely a penziony bez značení) až 4. Nejluxusnější hotely jsou označeny čtyřmi hvězdičkami. Jednohvězdičkový penzion je typem jednoduchého, avšak komfortního zařízení. §

Kempy: typ zařízení s nejvyšší kapacitou lůžek (v Morbihanu jich bylo v roce 2007 více než 100 tisíc). Jejich kategorizace je stejná jako u hotelů a penzionů. Ve Francii existuje celkem více než 9 tisíc plně vybavených kempů a přes 2 300 kempů na statcích a farmách. Kempování mimo značené kempy je povoleno pouze se souhlasem majitele pozemku, na plážích a některých dalších veřejných místech je zakázáno. Informace o tomto druhu ubytování poskytuje Fédération Française de Camping Caravaning (Francouzská federace kempů a karavanů)32, na úrovni departementu je to především Syndicat Départemental de l´Hôtellerie de plein air.

§

Gîtes ruraux: jeden z venkovských druhů ubytovacích zařízení, spadající pod Gîtes de France. Gîtes de France je síť ubytování v soukromí, která sdružuje na dobrovolné bázi více než 50 000 venkovských ubytovacích zařízení a jako první ve Francii nabídla pravidelně aktualizovaný a důsledný systém hodnocení doplněný o obsáhlé a detailní popisy. Mezi gîtes ruraux patří například turistické chaty a chalupy, turistické ubytovny či bydlení na farmách. Nabízí samostravovací ubytování ve venkovských oblastech, u moře či na horách. Gîtes jsou vybaveny jednou či dvěma ložnicemi, obývacím pokojem či jídelnou, kuchyní a koupelnou.33

§

Chambres d´hôtes: hostinské pokoje, kde je o hosty postaráno v soukromých prostorech a v pobytu je vždy zahrnuta i snídaně. Někteří hostitelé nabízí i „Table d'Hôtes“, což je omezená nabídka jídel za smluvní cenu. Existuje ve formě plné penze nebo polopenze. Pokud není strava poskytována, je v blízkosti ubytovacího zařízení zpravidla restaurace s možností teplých večeří. Gîtes de France zahrnuje navzdory svému názvu jak gîtes, tak i chambres d´hôtes. Mezi těmito dvěma typy ubytování existuje zásadní rozdíl, který spočívá v tom, že chambre d'hôtes je ubytování ryze v soukromí, kdežto gîte funguje jako samostatná budova.

32

oficiální internetové stránky: www.campingfrance.com dalšími typy gîtes jsou například gîtes d´enfants (gîtes pro děti, například během školy v přírodě), g îtes de groupes (pro větší skupiny turistů), gîtes équestre (ubytování pro hipoturisty s koňmi) či gîtes de pêche určené rybářům

33

74

§

Gîtes d´étape: ubytovny zřizované převážně podél turistických tras jako místo poskytující odpočinek a nocleh. Bývají zpravidla prostě vybavené, s kuchyňkou a sociálním zařízením. Seznamy těchto ubytoven spolu s jejich hodnocením a užitečnými kontakty zprostředkovává internetový portál

http://www.gite-

etape.com, který však nefunguje jako online rezervační systém. §

Auberges de jeunesse: jedná se o ubytovací zařízení typu hostel, tedy levnou ubytovnu zejména pro studenty a mladé lidi. Příslušenství a vybavení hostelu bývá obvykle sdíleno více hosty. Auberges de jeunesse sdružují neziskové organizace la Ligue Française pour les Auberges de Jeunesse (L.F.A.J.) a l’Union Internationales des Auberges de Jeunesse des Pays Francophones (U.I.A.J.P.F.), které tvoří síť hostelů ve Francii a frankofonních zemích. Dále je to i Fédération Unie des Auberges de Jeunesse, mezidepartementní asociace levného ubytování. V Lorientu působí departementní síť hostelů v Morbihanu, Association Départementale des Auberges de Jeunesse. Ubytování ve většině těchto zařízení je poskytováno v šesti až osmi lůžkových pokojích, ale také v pokojích s jedním, dvěma či čtyřmi lůžky, přizpůsobených pobytu jednotlivců, párů či rodin. Kromě příznivých cen je výhodou i možnost využít některé z prázdninových či víkendových sportovních a kulturních programů, které hostely organizují (divadelní představení, jízda na kánoích, pěší túry apod.). Na internetových stránkách organizací34 je možná rezervace ubytování ve vybraném typu hostelu po celé Francii. Lze si zde také za poplatek a po vyplnění formuláře objednat členskou kartu, která opravňuje návštěvníky k přístupu do sítě hostelů ve Francii a v zahraničí po dobu jednoho roku.

§

Villages de Vacances: prázdninová střediska či rekreační osady, které jsou založené na konceptu, že cestovní ruch by měl být zpřístupněn co největšímu počtu obyvatel („vacances pour tous“) a tvoří tak jednu ze součástí sociálního cestovního ruchu podporovaného státem. Zařízení jsou provozována v přírodních prostranstvích a jedná se především o apartmány či chatky s centrální recepcí a restaurací. V areálu je většinou k dispozici bazén a další atrakce či služby. Ubytování ve střediscích Villages de Vacances je vybaveno soukromým zařízením, nabízena je plná penze

34

http://www.auberges-de-jeunesse.com

75

s tradičními francouzskými pokrmy. Obvyklým uspořádáním prostor je chatka pro 2 osoby s dvěma oddělenými pokoji a společným sociálním zařízením. Možný je i pronájem jednotlivých chatek či areálu. Do této ubytovací kategorie se řadí i tzv. Maisons familiales, neboli rodinné domy určené pro rodiny s dětmi. Kapacita těchto zařízení nepřesahuje 100 lůžek a hosté mohou mimo jiné využít nejrůznějších zábavních programů či výhodných služeb, jako je například hlídání dětí. Sítě těchto ubytovacích středisek sociálního charakteru ve Francii sdružuje asociace Union nationale des associations de tourisme et de plein air (U.N.A.T.). V současnosti má 57 národních členských organizací a 470 členů na regionální úrovni. U.N.A.T. uděluje prázdninovým střediskům značky kvality Loisirs de France či VVF Villages (do počátku roku 2009 nazývané VALVVF)35. V Morbihanu je asociace zastoupena pobočkou U.N.A.T. Bretagne se sídlem v Auray. Největší Morbihanská prázdninová střediska se zárukou vysoké kvality se nacházejí v v obcích Arzal, Rochefort en Terre, Erdeven a St. Pierre Quiberon. §

Centres de Vacances36: letní tábory pro děti a mládež. Bývají organizovány v době školních prázdnin a spadají pod hlavičku francouzského ministerstva mládeže a tělovýchovy. Děti tráví svůj pobyt v přírodním prostředí a pod vedením vedoucích táborů se účastní mnoha kulturních a sportovních aktivit. Provoz a vedení táborů podléhá přísným pravidlům vymezeným zákonem. Ve Francii se každoročně táborů zúčastní více než 4 miliony dětí a mládeže.37 V Morbihanu je provozována síť prázdninových centrer pro děti například organizací Les PEP38 (www.lespep.org), která jich po celé Francii vlastní více než 200. V departementu jsou to areály letních táborů v Damganu, Sarzeau, Arzalu, La Trinité a Quiberonu. Tato centra poskytují také ubytování pro turisty, nemají však prostory pro kempování a nejsou volná po celý rok.

§

Résidences de tourisme: turistické rezidence, které nabízejí kompletně vybavené apartmány s možností využívat vybrané hotelové služby. Apartmány se nalézají buď ve skupině budov nebo v samostatně stojících budovách v letoviscích

35

jejich loga jsou k nahlédnutí v příloze č. můžeme se setkat i s označením colonies de vacances či camp de vacances 37 podrobné informace jsou dostupné na internetových stránkách http://www.jeunesse-vieassociative.gouv.fr/ 38 mapka prázdninových center pro dětské tábory je k nahlédnutí v příloze č. 36

76

a hlavních turistických lokalitách. Syndicat National des Résidences de Tourisme (SNRT)39 sdružuje hlavní provozovatele turistických rezidencí ve Francii, čímž přispívá k lepšímu seznámení se se službami, jejich kvalitou a rostoucím ekonomickým vlivem na oblast cestovního ruchu. V Morbihanu se nachází celkem 9 takových rezidencí40. Jako résidences locatives bývají označovány ty rezidence, které jsou určené výhradně k pronájmu. Může se jednat o domy, vily, apartmány či studia.

Za cenově nejdostupnější formy ubytování pro trávení dovolené se kromě kempů dají považovat hostely, gîtes a hostinské pokoje. Mezi ty dražší potom patří penziony, turistické rezidence a hotely. Cenové relace se liší v závislosti na typu ubytovacího zařízení, vybavení,

lokalitě

a

nabízených

službách.

Ceny

za

ubytování

v

luxusním

čtyřhvězdičkovém hotelu při mořském pobřeží se mohou v Morbihanu pohybovat mezi 150 € - 400 € za noc a osobu, v hotelech nižších kategorií pak lze zajistit nocleh již od 40 €. Pronájem apartmánu či vily vyjde na cca 400 – 1000 € za týden. U gîtes a hostinských pokojů mohou být velké cenové rozdíly (cca 30 € - 250 €). V ubytovnách a hostelích se lze ubytovat za ceny od 10 € výše. Příklady ceníků vybraných hotelů jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 4.

3.2.2 Návštěvnost departementu V roce 2007 bylo v Morbihanu registrováno přes 33 milionů noclehů, což představuje 1/3 celkové návštěvnosti regionu. Následující tabulka znázorňuje vývoj náštěvnosti v jednotlivých měsících roku 2007 ve všech čtyřech bretaňských departementech.

39

oficiální stránky http://www.snrt.fr Arzon, Belle-Ile-en-Mer, Carnac (2), Larmor Plage, Ploemel, Rochefort-en-Terre, Quiberon, Ile-auxMoines 40

77

Graf č. 1: Počet přenocování hostů v Bretani v průběhu roku 2007

Počet přenocování v Bretani v průběhu roku dle departementů (2007) 12,000,000 10,000,000 8,000,000

Côtes d´Armor Finistère

6,000,000

Ille-et-Vilaine Morbihan

4,000,000 2,000,000

ec in

os

Pr

Li

st

op

ad

n pe Sr

en ub D

Le

de

n

0

Zdroj: BET François Marchand Z uvedených údajů vyplývá, že Morbihan byl v průběhu roku nejnavštěvovanějším bretaňským departementem. Nejvýznamnější podíl na návštěvnosti představuje vrchol letní turistické sezóny, tj. červenec - srpen. Tyto měsíce tvoří 55% celkové roční návštěvnosti, z toho 32% pouze měsíc srpen. Mimo sezónu do oblasti zavítá nejvíce turistů v jarních měsících a začátkem podzimu, což je dáno především příznivými klimatickými podmínkami. Naopak z nízké míry návtěvnosti v období zimní sezóny lze usuzovat, že departement a potažmo celý region nedisponuje vysokým potenciálem pro rozvoj zimní turistiky. Oblast není pro účely zimní rekreace vzhledem k poměrně vysoké míře dešťových srážek a nevhodným přírodním podmínkám pro zimní sporty tolik vyhledávaná.

Kvantitativní přehled noclehů v Morbihanu v porovnání s regionem Bretaň podává tabulka č.1. Vyjádřen je zde i procentuální podíl návštěvnosti v jednotlivých měsících.

78

Tabulka č. 1: Číselný a procentuální přehled přenocování v Morbihanu a v Bretani (2007)

Morbihan

%

Bretaň

%

Leden

471 508

1,4

1 718 102

1,7

Únor

588 488

1,8

2 381 886

2,4

Březen

708 942

2,1

2 786 171

2,8

Duben

2 939 206

8,8

9 485 780

9,5

Květen

2 079 541

6,2

6 278 494

6,3

Červen

2 089 503

6,3

6 258 595

6,3

Červenec

7 653 285

23,0

22 407 983

22,5

Srpen

10 765 741

32,3

30 500 784

30,7

Září

2 940 129

8,8

7 716 883

7,8

Říjen

1 082 808

3,3

3 347 231

3,4

Listopad

839 681

2,5

2 938 812

3,0

Prosinec Celkem

1 129 848

3,4

3 581 586

3,6

33 288 680

100

99 402 307

100

zdroj: BET François Marchand

Vývoj návštěvnosti departementu a regionu v rozmezí let 2000-2007 vykazuje víceméně stabilní hodnoty, jak dokazuje následující tabulka. Trend je sledován podle ukazatele počtu přenocování v jednotlivých letech.

79

Graf č. 2: Vývoj návštěvnosti Bretaně a Morbihanu v letech 2000-2007

Vývoj návštěvnosti Bretaně a Morbihanu v letech 2000 - 2007 120 100 80 počet noclehů (m il.)

60 Bretaň

40

Morbihan 20 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Bretaň

94,2

99,6

99,1

102,4 100,5

99,7

100,9

99,4

Morbihan

31,7

34,2

33,6

34,7

33,5

33,8

33,3

33,8

rok

Zdroj: BET François Marchand 2007

V roce 2007 disponoval Morbihan ubytovací kapacitou téměř půl milionu lůžek, a to především v kategorii hotelů a penzionů. Zvláštní složku představují tzv. rezidence druhého bydlení41, která patří do nekomerčního typu ubytování. Ten tvoří 64,2% celkové kapacity, viz tabulka č. 2.

41

Pod tímto pojmem se rozumí rekreační objekt, byt nebo dům, který není majiteli využíván k trvalému bydlení.

80

Tabulka č. 2: Kapacita lůžek v departementu Morbihan za rok 2007

Typ ubytování

Počet lůžek

Hotely a penziony

15 077

Gîtes ruraux (Gîtes de France)

4 405

Hostinské pokoje (Gîtes de France)

1 342

Hostinské pokoje (Clévacances)

1 198

Vily a apartmány (Clévacances)

10 952

Hostely

527

Prázdninová střediska

7 367

Dětské tábory

10 711

Turistické rezidence

6 199

Rezidence určené k pronájmu

2 776

Sezonní pronájmy (FNAIM)

8 100

Rezidence druhého bydlení

312 985

Celkem

487 877

Zdroj: CDT 56

Následující dva grafy udávají vývoj návštěvnosti hotelů a kempů v Morbihanu v průběhu několika posledních let.

81

Graf č. 3: Obsazenost hotelů v Morbihanu v průběhu turistické sezóny v letech 2005-2007

Obsazenost hotelů v průběhu turistické sezóny 90 80 % obsazenosti

70 60 2005

50

2006

40

2007

30 20 10 0

květen

červen

červenec

srpen

září

2005

55

60

65

83

63

2006

52

60

67

81

60

2007

50

60

65

79

62

měsíce

Zdroj : CDT 56

Graf č.4: Obsazenost kempů v Morbihanu v průběhu turistické sezóny v letech 2003-2007 Obsazenost kempů v průběhu turistické sezóny

% obsazenosti

80 2003

60

2004 40

2005 2006

20 0

2007

květen

červen

červenec

srpen

září

2003

10

15

54

67

12

2004

10

15

52

60

12

2005

10

15

50

62

12

2006

10

15

52

60

12

2007

10

15

48

58

12

měsíce

Zdroj: CDT 56

82

Z výše uvedených údajů je patrné, že zatímco podíl zájmu o hotelové ubytování je v průběhu let víceméně stabilní, ubytování v kempech vykazuje klesající trend.

Z geografického hlediska pochází nejvíce domácích turistů z regionu Ile-de-France a severozápadní části Francie. Zahraniční klientelu pak v Morbihanu tvoří převážně Britové a Němci (70% pobytů). Počet českých turistů statistiky neuvádějí a nejsou k dispozici ani na Českém statistickém úřadě, České centrále cestovního ruchu (CzechTourism) či prostřednictvím Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA).

Dominující věkovou kategorii turistů tvoří senioři od 60 let věku výše. Ti představují až 21% podíl na všech realizovaných noclezích. Tato skutečnost se týká jak regionu, tak i jednotlivých departementů. Naopak nejméně zastoupenou věkovou skupinu představují turisté ve věku 20-29 let. Posílit zájem mladší generace o danou oblast tak bude jedním z dlouhodobých úkolů CDT 56. Využity by mohly být např. nástroje propagace letních kulturních a sportovních akcí, cenová zvýhodnění pro studenty apod. Následující graf znázorňuje věkové skupiny turistů v Morbihanu a v Bretani. Graf č. 5: Zastoupení věkových kategorií turistů v Morbihanu a v Bretani Věk turistů 21,3 20,3

60 let a více

50-59 let

17,7 18,1

40-49 let

16,9 18,3

Morbihan Bretaň

16,1 16

30-39 let 9,3 8,7

20-29 let

18,7 18,7

do 20 let 0

5

10

15 % podíl

zdroj: ORTB - Réseau MORGOAT (2005)

83

20

25

Při výběru Morbihanu jako cílové destinace hraje hlavní roli mořské pobřeží a aktivity s ním spojené. Departement proto dlouhodobě usiluje o ochranu pobřeží, rozšiřování služeb v přímořských oblastech, zvyšování kvality ubytovacích zařízení a dodržování environmentální politiky. Dalšími faktory při volbě pobytu je i poznávání regionu a v neposlední řadě poměr kvalita - cena. Důvody pro výběr této destinace jsou procentuálně zobrazeny v následující tabulce. Tabulka č 3. Motivace turistů při volbě Morbihanu jako turistické destinace

% pobytů

Morbihan

Mořské pobřeží a aktivity s ním spojené

47,7

Přírodní památky

38,4

Poznávání Bretaně

34,5

Návštěva rodiny nebo přátel

23,0

Bretonský původ

22,7

Vazby k regionu

19,5

Klimatické podmínky

18,5

Rezidence druhého bydlení

17,0

Možnost bezplatného ubytování

16,8

Nižší koncentrace turistů

14,6

Kultura a tradice

13,8

Místní gastronomie

12,5

zdroj: ORTB - Réseau MORGOAT (2005)

Výše spotřeby cestovního ruchu v Morbihanu přesáhla v roce 2007 hodnoty 1,5 miliardy eur, z čehož 30 % představovalo ubytování, 23 % stravování a 11,7 % doprava. Tvořila tedy více než 10% celkového obratu departementu (který je odhadován na 15,6 miliard eur) a v národním měřítku zaujímala 6,4% podíl. Na vnitřní spotřebě cestovního ruchu ve Francii má největší podíl region Ile-de-France, Bretaň zaujímá 6. místo (viz graf).

84

Graf č. 6: Podíl hlavních francouzských regionů na turistické spotřebě v zemi

Podíl hlavních francouzkých regionů na turistické spotřebě v zemi

18,00%

procentuální podíl

16,00%

15,50% 13,30%

14,00%

10,70%

12,00% 10,00%

7,40%

8,00%

6,30%

5,90%

5,50%

Aquitaine

Bretagne

Pays de la Loire

6,00% 4,00% 2,00% 0,00% Ile-deFrance

ProvenceAlpes-Côte d´Azur

RhôneAlpes

Languedoc Roussilon regiony

V roce 2008 bylo v departementu realizováno 32,6 milionu noclehů, což představuje oproti předchozímu roku pokles. Ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních typu turistických kempů představovalo 36% všech noclehů v Bretani, což je údaj srovnatelný s rokem 2007. Dle průzkumů CDT 56 se počet přenocování zahraničních hostů v roce 2008 oproti předchozímu roku zvýšil, a to z důvodu prodloužení délky pobytů (v průměru 6,3 dnů oproti 6,1 dnů v roce 2007). Naproti tomu délka pobytu Francouzů se v porovnání s uplynulým rokem snížila (6,2 dnů v roce 2008 oproti 6,1 dnů v roce 2007). Návštěvnost zůstává

koncentrována především v období červenec - srpen. Celková návštěvnost

hotelových zařízení a kempů v regionu poklesla v během turistické sezóny v roce 2008 o 3%. Na úbytek turistů měly vliv výkyvy počasí a především dopad celosvětové hospodářské krize.

3.2.3 Certifikáty a značky kvality

Pro diferenciaci ubytovacích služeb, zajištění splnění kvalitativních, ekologických, bezpečnostních a dalších podmínek jsou ubytovacím zařízením, která vyhoví přísným certifikačním kritériím, udělovány různé typy certifikátů a značek kvality. Mezi uznávané

85

ekoznačky udělované ubytovacím zařízením (zejména kempům, hotelům a gîtes) s ekologicky šetrným provozem a nabídkou služeb patří například La Clef Verte (Zelený klíč)42. Značka byla přijata nestátní neziskovou organizací Fondation pour l'éducation à l'environnement (Nadace pro environmentální vzdělávání) v roce 1998. V roce 2006 byl mezi ubytovacími zařízeními Gîtes de France zaveden ekolabel Ecogîtes. Obdržení této značky znamená vyhovění přísným podmínkám týkajících se respektování životního prostředí (úspory energií, obnovitelné zdroje energie, lepší využití vodních zdrojů, tříděný odpad, soulad s okolní krajinou a užívání místních zdraví prospěšných materiálů a zdrojů)43. Prázdninovým střediskům Cap France je určena značka Chouette Nature44. Zařízení z kategorie hromadného ubytování vlastnící tuto ekoznačku splňují certifikaci dle normy ISO 14001 o zavedení enviromentálního managementu. Dalším typem značek jsou „labels nature“, čili značky přírody. Sem patří například označení Gîte Panda, které je udělováno zařízením Gîtes de France45 na základě třech hlavních podmínek: zařízení se musí nacházet v kvalitním přírodním prostředí, musí být vybaveno příslušenstvím pro pozorování přírody a specifickou informační dokumentací a musí být spravováno majiteli nebo pověřenými osobami dbajícími o ochranu životního prostředí. Vlastníci gîte Panda se zavazují k ochraně přírodního bohatství, krajiny a venkovských tradic v prostranstvích zařízení. Hosté těchto provozoven, kterých je ve Francii celkem 280, obdrží informační balíček, který obsahuje brožury, mapy, průvodce a příručky pro poznávání místní flóry a fauny, dalekohledy či kompasy. Gîtes Panda jsou ve většině případů situovány v přírodních parcích46. V Bretani je to park Armorique o rozloze 72 000 hektarů v departementu Finistère. Nachází se zde 12 těchto ubytovacích zařízení, v jejichž okolí mohou návštěvníci objevovat přírodu například procházkami po naučných stezkách a kromě toho se také sami aktivně podílet na ochraně přírody sníženými spotřebami energie a vody. Gîte de caractère47 je značka pro ubytování v domcích či chatkách s autentickou lokální architekturou a vybavením a bohatou tradicí.

Nejznámější a velmi uznávanou značkou kvality udělovanou

farmám a kempům je

Bienvenue à la Ferme (Vítejte na farmě), udělovanou zemědělskými komorami. Jedná se o 42

oficiální internetové stránky ekoznačky: ww.laclefverte.org podrobné informace dostupné na internetových stránkách www.gites-de-france-04.fr 44 oficiální internetové stránky ekoznačky: www.chouettenature.com 45 značku uděluje WWF (World Worldlife Fund), francouzsky Fonds Mondial pour la Nature, česky Světový fond na ochranu přírody 46 francouzsky Parc naturel, značka udělovaná Ministerstvem životního prostředí 47 pro hotely je obdobnou značkou Hôtel de charme et caractère (hotely se stylovým zařízením) 43

86

produkt venkovského cestovního ruchu. Takováto zařízení kladou důraz na osobní přístup v kvalitním a udržovaném autentickém prostředí, propagaci zemědělství a řemesel a uchovávání místních tradic. Hosté si mohou vyzkoušet, co obnáší život na farmě, naučit se místním zvyklostem či ochutnat tradiční jídla. V Morbihanu existuje takto označených zařízení 47. Podobným typem značky je i Accueil Paysan udělovaná zemědělcům provozujícím ubytování na farmách. Vedle ubytovacích služeb je nabízena i typická venkovská strava, prodej řemeslnických výrobků a produktů ekologického zemědělství či speciální naučné programy pro děti. Značka kvality udělovaná ministerstvem pověřeným oblastí turismu je síť ubytování Clévacances48. Jedná se o typ ubytování určený k pronájmům, gîtes a hostinské pokoje u moře, na horách, na venkově, ve městě či v lázeňských střediscích. Label Clévancances je dnes zastoupen v 86 francouzských departementech a 22 regionech. V každém departementu vystupuje síť Clévacances jako součást Comité Départemental du Tourisme.

V rámci sociálního cestovního ruchu a přístupnosti jeho produktů všem vznikla v roce 2001 z iniciativy státu známka kvality Tourisme et Handicap (Turismus a handicap). Tou bývají označována ta ubytovací zařízení a turistická místa, která jsou přístupná osobám s tělesným, zrakovým, sluchovým nebo mentálním postižením. Takto znevýhodněným lidem je zajištěna nabídka přizpůsobená jejich potřebám a požadavkům. V departementu Morbihan se touto oblastí od roku 2005 zabývá úsek CDT 56, pojmenovaný přímo Tourisme et Handicap. V roce 2008 získalo toto označení 16 turistických zařízení. Tourisme et Handicap přispívá k rozvoji adaptované nabídky cestovního ruchu a poskytuje spolehlivé a objektivní informace o síti zařízení a služeb tohoto typu. Týká se to nejen ubytování, ale i restaurací a turistických a sportovních lokalit. Ty se mohou kdykoli dobrovolně přihlásit do projektu, musejí však vyhovět daným kritériím přístupnosti. CDT 56 má k dispozici 11 techniků, kteří zabezpečují diagnostiku přístupnosti takových míst49. Plánky s technickým zabezpečením značených, ale i některých neznačených míst jsou k dispozici v turistických informačních centrech. Tato opatření umožňují turistické pobyty nejen pro hendikepované, ale i pro seniory.

Centrální online rezervační systém v Bretani tvoří součást internetového portálu www.tourismebretagne.com. Portál se komplexně zabývá nabídkou z oblasti cestovního 48 49

od 30. května 1997 je jednou ze dvou národních značek schválených tímto ministerstvem seznam zařízení s označením Tourisme et Handicap v Morbihanu je k nahlédnutí v příloze č.

87

ruchu v regionu. Zajišťuje hromadnou prezentaci jednotlivých přesně specifikovaných poskytovatelů ubytovacích služeb a elektronickou cestou zprostředkovává ubytování případnému zájemci. Dle vyhledávacích kritérií (typ ubytování, oblast, obec, značka kvality, cena) si zájemce vybere příslušné ubytování, ale může volit i mezi turistickými pobyty s aktivitami, které si sám nadefinuje.

Informace o ubytovacích možnostech v Morbihanu poskytují turistická informační centra a Comité Départemental du Tourisme du Morbihan. CDT 56 nabízí informace o dostupných ubytovacích zařízeních, aktuálních kapacitách a cenách, ale i výběr z různých druhů kulturních či sportovních událostí a aktivit volného času. Veškerou dokumentaci na daný kalendářní rok si lze nechat zaslat poštou50, většina brožur existuje i v elektronické podobě, a to (kromě francouzštiny) v těchto jazycích: angličtina, němčina, italština a španělština. Další možností je využít služeb oddělení CDT 56 Morbihan Résa, která nabízí zprostředkování víkendových pobytů v departementu. Výběr pobytů si zájemce může zjistit přes internet nebo prostřednictvím telefonického kontaktu s oddělením. Následně obdrží nabídku se smlouvou a obchodními podmínkami. Po uhrazení příslušné částky (do 30 dnů před odjezdem) mu bude doručen cestovní balíček zahrnující i veškerou potřebou dokumentaci (mapky, plány, průvodce, atp.). Kromě toho nabízí Morbihan Résa i řadu tématických či specificky zaměřených pobytů. Vybírat lze například mezi pobyty kulturními, gastronomickými, pobyty pro zamilované, netradičními pobyty (například zaměřené na noční aktivity), pobyty pro hendikepované či různými vzdělávacími pobyty. Speciálním produktem jsou dárkové kufříky „Coffret escapades“, které nabízejí na výběr jeden z 18 výletů za poznáním departementu. Pobyty jsou rovněž různě tematicky zaměřené a jejich výběr je opravdu pestrý – přes návstěvu ostrovů, kulturně-historických památek a aktivního vyžití až po objevování místní gastronomie51.

3.2.4 Dostupnost departementu Morbihan Doprava z České republiky je možná několika způsoby. Jednou možností je letecké spojení do Paříže a odtud vlakem TGV do Vannes, kam trvá spojení 3 hodiny, celková doba 50

za základě vyplnění krátkého formuláře na internetových stránkách www.morbihan.com Do konce roku 2009 je také platná nabídka dárkového balíčku „Le Coffret Gourmand des Restaurants du Terroir“. Jedná se o večeri pro dvě osoby v jedné z 18 tematicky zaměřených restaurací Morbihanu. Součástí balíčku je i kniha nejlepších receptů této oblasti. 51

88

přesunu z Prahy do Vannes činí asi 8 hodin. Rezervaci vlakové jízdenky, která se pohybuje okolo 100 eur, je možné zajistit na internetových stránkách Régie Autonome des Transports Parisiens, www.ratp.fr. Další variantou je doprava autobusovou linkou Eurolines z Brna, Prahy nebo Plzně do Rennes. Odtamtud je doprava do Vannes zajišťována TGV nebo regionálními vlakovými spoji. Cesta trvá celkem zhruba 20 hodin. Pro ty, kdo oceňují větší soukromí a pohodlí, je zde možnost automobilové dopravy. Trasa vede přes německá města Norimberk, Mannheim, Saarbrücken, ve Francii pak Remeš, Paříž, Le Mans a Rennes. Tento způsob je časově méně náročný, vyjde na zhruba 15 hodin. Výhodou je dobrá síť kvalitních silnic a dálnic, které jsou navíc bezplatné. Letecká doprava z Prahy do morbihanského města Lorient je vzhledem k velkému množství přestupů a finanční zátěži značně nevýhodná. Naopak cenově nejvýhodnější způsob je autobusová doprava, jízdenka vyjde na cca 4 500 Kč.

Po Morbihanu se dá cestovat vlakem, informace a rezervace zprostředkovává portál francouzských státních drah www.sncf.cz, v rámci Francie jsou poskytovány i na telefonním čísle 36 35. Dále jsou návštěvníkům k dispozici místní autobusové linky TIM, mezi spojeními jsou však poměrně dlouhé intervaly a spojení do některých míst je možné jen s několika přestupy, případně vůbec. Je to dáno především malým zájmem o využívání prostředků veřejné dopravy ze strany místních obyvatel. Většina z nich využívá výhradně dopravu vlastním vozem. Sítě městské hromadné dopravy však fungují poměrně dobře, spoje jezdí několikrát do hodiny, navzájem na sebe navazují a ceny jízdného jsou relativně příznivé52, dopravní podniky poskytují i zvýhodnění pro studenty a seniory. Souhrnné informace o prostředcích hromadné dopravy a jízdní řády jsou k dispozici na internetové adrese www.morbihan.fr v rubrice „Transports“, na telefonní lince 0810 10 10 56 či prostřednictvím turistických informačních center či CDT 56.

3. 3 Cestovní ruch departementu Morbihan v roce 2007 v číslech Tato kapitola shrnuje formou hesel základní informace o departementu, jeho návštěvnosti, ubytování a turistických cílech. Jejím cílem je poskytnout přehled o získaných údajích týkající se departementu Morbihan.

52

V roce 2008 stála jedna přestupní jízdenka MHD s hodinovou platností ve Vannes 1,20 eur.

89

Departement v číslech §

693 500 obyvatel (INSEE 2006)

§

6 823 km2, tj. ¼ celkové rozlohy Bretaně

§

261 obcí, z toho 65 přímořských

§

497 893 lůžek v roce 2007, 8 z 10 turistů jsou Francouzi

§

Nejvyšší procento noclehů tvoří klienti z regionů Bretaň a Ile-de-France

§

Každý druhý zahraniční turista pochází z Velké Británie

§

Každý druhý turistický pobyt je realizován rodinami

§

Ekonomický podíl cestovního ruchu: přibližně 1 miliarda eur spotřeby v cestovním ruchu

§

18 500 přímých pracovních pozic ve špičce sezóny, tj. 27,2% zaměstnanosti v cestovním ruchu Bretaně

Nabídka ubytování Komerční ubytovací zařízení (174 908 lůžek, tj. 35 %) §

309 hotelů (15 093 lůžek)

§

13 turistických rezidencí (6 199 lůžek)

§

21 rezidencí určených k pronájmu (2 776 lůžek)

§

275 kempů (105 427 lůžek)

§

930 gîtes ruraux Gîtes de France (4 405 lůžek)

§

552 hostinských pokojů Gîtes de France (1 342 lůžek)

§

2 390 vil a apartmánů Clévacances (10 952 lůžek)

§

420 hostinských pokojů Clévacances (1 198 lůžek)

§

29 prázdninových středisek (7 367 lůžek)

§

30 gîtes d'étape, rando-gîte a rando-plume (811 lůžek)

§

7 hostelů (527 lůžek)

§

29 prázdninových středisek pro mládež (10 711lůžek)

§

1 600 sezonních pronájmů FNAIM (8 100 lůžek)

Nekomerční ubytovací zařízení

§ 62 597 rezidencí druhého bydlení (312 985 lůžek, tj. 65 %)

90

Návštěvnost Morbihanu §

33,3 milionů registrovaných noclehů hostů pocházejících mimo region

§

1,7 milionů hotelových noclehů a 3,2 milionu noclehů v kempovacích zařízeních

§

1,6 milionů registrovaných návštěv v 62 hlavních centrech kultury a volného času

§

800 000 registrovaných návštěv 42 turistických center

§

6 ostrovů: Arz, Belle-Ile-en-Mer, Groix, Houat, Hoëdic, Iles aux Moines

§

Belle-Ile : 509 000 návštěvníků

§

Groix : 226 000 návštěvníků

§

Houat-Hoëdic : 91 000 návštěvníků

§

Ile aux Moines: více než 400 000 návštěvníků

§ Ile d'Arz: více než 200 000 návštěvníků

Hlavní turistické cíle a zařízení Centra kultury a volného času §

70 přístavů a vodních středisek

§

9 golfových hřišť

§

4 střediska thalassoterapie

§

5 charakteristických městeček: Josselin, Lizio, Malestroit, La Roche Bernard, Rochefort en Terre

§

2 města umění a historie: Lorient a Vannes

§

10 obcí venkovských památek: Concoret, Cruguel, Guéhenno, Le Guerno, NoyalMuzillac, Peillac, Ploërdut, Pont-Scorff, Séglien a Tréhorenteuc

§

6 zelených prázdninovýc středisek: Carentoir, La Gacilly, skupina obcí La Roche Bernard/Nivillac/Marzan/St Dolay/Téhillac, skupina obcí Peillac/St Vincent sur Oust, Priziac, Réguiny

§

Více než 200 zařízení kultury a volného času

§

2 000 míst s megalitickými a archeologickými památkami

91

Přírodní lokality §

905 km mořského pobřeží

§

170 pobřežních pláží, 8 pláží při vodních plochách ve vnitrozemí

§

506 km přístupných stezek při pobřeží

§

3 058 hektarů přírodních prostranství chráněných departementem

§

1 274 hektarů chráněných Conservatoire du littoral (Organizace na ochranu mořského pobřeží)

§

3 velké přírodní oblasti: Morbihanský záliv, údolí řeky Oust, písečný masív Gâvres-Quiberon

§

1 300 km pěších stezek Grande Randonnée (GR), z toho 500 km pobřežních stezek

§

1 050 km menších pěších stezek Petite randonnée (PR)

§

400 km místních stezek

§

650 km jezdeckých tras (EquiBreizh a departementních)

§

200 km potahových stezek lodí

§

4 850 km vodních toků první kategorie

§

3 velké lososové řeky (Ellé, Scorff et Blavet), které tvoří celkem 100 říčních km pro rybolov, v souladu s TAC (Total des Captures Autorisées, celkový povolený výlov)53

53

Zdroje: Rando Accueil, Chambre de Commerce et d’Industrie du Morbihan, Comité Départemental du

Tourisme du Morbihan, Compagnies maritimes, Conseil Général du Morbihan, Conservatoire du Littoral, Direction Départementale de l’Equipement, Direction Départementale de la Jeunesse et des Sports, Enquête Flux BET F. MARCHAND, FDOTSI, Fédération de Pêche du Morbihan, FNAIM, Gîtes de France, INSEE, Préfecture du Morbihan, Sites et établissements de loisirs

92

ZÁVĚR Morbihan zaujímá s více než 33 miliony turistickými pobyty v roce 2007 jednu z předních příček nejnavštěvovanějších departementů Francie. Cestovní ruch představuje zásadní přínos v rozvoji ekonomické prosperity departementu. Institucionální, organizační a legislativní rámec cestovního ruchu státu a francouzské samosprávy tvoří propracovaný a obsáhlý systém. V oblasti cestovního ruchu působí velké množství organizací a institucí podílejících se na jeho podpoře a rozvoji. Jedná se jak o státní orgány, tak o dekoncentrované a decentralizované instituce s rozsáhlými pravomocemi v cestovním ruchu. Hlavním nositelem departementální politiky je Regionální rada, řídící orgán departementu. Regionální rada zastupuje zájmy departementu Morbihan a disponuje rozhodovacími a výkonnými pravomocemi, jenž jsou přesně vymezeny zákonem. Instituce je v oblasti cestovního ruchu pověřena zejména řízením činností na podporu turismu, identifikací směrů rozvoje a vytvářením nástrojů k jejich realizaci. Hlavním nástrojem rozvoje cestovního ruchu, klíčového odvětví z hlediska hospodářské prosperity a atraktivity území, je strategický dokument „Schéma Départemental de Développement Touristique“ (SDDT). Mezi priority stanovené pro období 2006-2010 patří kontinuální zlepšování služeb cestovního ruchu, podpora venkovského turismu a posílení zájmu o destinaci mimo letní sezónu. Za účelem tvorby politiky cestovního ruchu departementu a jejího naplňování je Generální radou zřízen Výbor departementu pro cestovní ruch v Morbihanu (CDT 56). CDT 56 zabezpečuje propagaci departementu jak v rámci státu, tak i v zahraničí, a to za úzké spolupráce s vedením departementu a regionu. Dále se podílí na koordinaci činností jednotlivých aktérů cestovního ruchu soukromé i veřejné sféry.

Zákony a právní předpisy upravující oblast cestovního ruchu jsou souhrnně zakotveny v zákoníku cestovního ruchu, Code du Tourisme. Ten vstoupil v platnost v roce 2004 jako reakce na potřebu zjednodušení a zpřehlednění legislativního systému této oblasti. Dokument přináší ucelený pohled na oblast cestovního ruchu, umožňuje snadnější orientaci v legislativě dané problematiky a zabezpečuje ochranu spotřebitele.

93

Konkurenční výhoda departementu v oblasti cestovního ruchu spočívá zejména v jeho geografické poloze a přírodních podmínkách. Morbihan nabízí mořské pobřeží s mírným podnebím, několik oceánských ostrovů i venkovské prostředí s diverzifikovanou krajinou a bájnými místy, které přitahují turisty z celého světa. Na jeho území najdeme několik chráněných přírodních oblastí. Departement se vyznačuje také řadou architektonických, kulturních a historických památek, mezi nejznámější z nich patří megalitické řady v Carnacu. Oblast departementu skýtá řadu možností pro kulturní vyžití i aktivní odpočinek. Kromě vodních aktivit v přímořských oblastech zde existuje množství značených turistických, cyklistických tras a hipostezek, je zde vysoká koncentrace služeb v agroturistice. Morbihan disponuje relativně nadprůměrnou nabídkou ubytovacích zařízení a služeb a dbá na co nejkvalitnější přijetí turistů a péči o ně. Do popředí se dostává i politika tzv. sociálního cestovního ruchu, která zajišťuje jeho dosažitelnost a dostupnost každému, bez ohledu na věk, finanční nebo jiná znevýhodnění. Kromě tradičních turistických pobytů realizovaných na území departementu představují významný podíl na návštěvnosti i pobyty bez přenocování (tzv. jednodenní návštěvníci). K dispozici je turistům 42 turistických informačních kanceláří, které ročně poskytnou kolem 1,5 milionu informačních materiálů.

Departement Morbihan si je vědom svého unikátního potenciálu v cestovním ruchu a příležitostí, které turismus pro území i své obyvatele skýtá. Proto usiluje o flexibilitu nabídky a přizpůsobení cestovního ruchu novým a stále se měnícím požadavkům mezi jednotlivými složkami samosprávy i na úrovni státu. Profesionalita, aktivní přístup a otevřenost alternativním a trvale udržitelným možnostem rozvoje je pro jeho další vývoj klíčová.

Do vzrůstající tendence cestovního ruchu se však v současné době negativně promítá celosvětová hospodářská krize, kterou Francie začla silněji pociťovat v druhé polovině roku 2008. Dlouhodobý záměr dosáhnout 100 milionů návštěvníků v roce 2015 průměrným růstem 2,8% za rok, prezentovaný v národním konceptu „Destination France 2020“ začátkem roku 2008, byl úbytkem turistů o 3% oproti roku 2007 narušen. Francie a její jednotlivé úrovně samosprávy proto budou muset do budoucna čelit novým výzvám v cestovním ruchu, identifikovat své slabé a silné stránky, adaptovat nabídku služeb a přistupovat ke specifickým opatřením.

94

RÉSUMÉ EN FRANÇAIS Ce mémoire traite du sujet du tourisme en Morbihan. Son but est de présenter le département du Morbihan et ses particularités au lecteur tchèque. Il traite des différents sujets liés au domaine touristique dans le département, et est destiné à servir de guide pratique à l´attention des experts dans le secteur touristique en République Tchèque (notamment les agences de voyage), mais aussi aux voyageurs potentiels qui souhaiteraient effectuer un séjour dans ce département. Le choix de ce thème résulte de trois facteurs majeurs. Premièrement, j´avais l´occassion d´effectuer un stage de trois mois au sein du Comité Départemental du Tourisme du Morbihan, ce qui me permettait de mieux connaître son fonctionnement, et découvrir le département lors de mon séjour. Deuxièmement, ma mission principale consistait à mettre en projet la promotion du Morbihan en République Tchèque, et l´élaboration de ce mémoire est une continuation logique de ma tâche.

Enfin, les résultats des récherches et des analyses que j´ai ménées parmi les Tchèques, ont montré une connaissance insuffissante de ce département. A part ça, on peut observer sur les moteurs de récherche internet, le manque d'informations concernant les données générales sur le Morbihan, ainsi que sur les services, les sites naturels, les points d´intêret et les richesses touristiques. Le Morbihan est l´un des quatre départements de la région de la Bretagne en France. Le département est situé au Sud-Ouest de la région, et est baigné par l´océan Atlantique. Le Morbihan porte son nom en référence à son Golfe. C´est un nom breton qui signifie ˝petit mer“ en français, par opposition au mor bras, la „grande mer“. Le Morbihan est le seul département ayant gardé son nom d´origine. On distingue dans le département deux parties territoriales: l´Armor (are mor, près de la mer), c´est-à dire le littoral, et l´Argoat (are goat, près des forêts), qui signifie l´intérieur du département.

Situé dans une zone tempérée, le Morbihan jouit d´un climat doux aussi bien en hiver qu´ en été. Le Morbihan se place au 31ème rang national avec près de 693 500 habitants en 2006 dont une densité de 102 hab./km2 (beaucoup plus forte sur le littoral qu´ à l´intérieur des terres). Grâce aux conditions naturelles exceptionelles, sa richesse culturelle et historique, 95

et son offre de services varié, le Morbihan possède un potentiel touristique remarquable. Plus de 900 km de côtes offrant de nombreuses possibilités de loisirs et d´activités, des voies de communication gratuites, et des sites internationalement reconnus constituent les bases de son développement.

Le tourisme est un secteur économique important pour le département. Avec près de 1,5 milliards d´euros de la consommation touristique intérieure, le tourisme représente plus de 10% de son PIB départemental. Le nombre moyen des salariés occupés à des activités directement liées à la consommation touristique en Morbihan atteint 16 000 en haute saison, ce qui positionne le Morbihan en tête des départements bretons. En 2006, le Morbihan était le 8e département avec le plus grand nombre des nuitées touristiques françaises.

L´institution chargée de la gestion du département est le Conseil Général. A part ses principales compétences civiques (l´aide sociale, la voirie et les transports, l´éducation, la culture…), il s´occupe du domaine touristique dans le département. Au travers de Schéma Départemental de Développement Touristique, outil strategique de développement durable du tourisme, le Conseil Général s´est fixé plusieurs objectifs: Il s´agit avant tout de professionaliser les emplois et en augmenter le nombre, fidéliser les différentes clientèles, et étaler la fréquentation touristique. Ce document, qui détermine les grandes orientations et objectifs de la politique départementale touristique, est un produit d´une grande concertation entre les différents acteurs du tourisme. Sa mise en oeuvre a été confiée au Comité Départemental du Tourisme du Morbihan (CDT 56), un organisme en charge du développement, de la promotion et de la communication touristique du Morbihan. Il a été créé à l´initiative du Conseil Général sous forme d´association en vertu de la loi du 1er juillet 1901 conformément aux dispositions fixées dans le Code du tourisme. On peut dire que le CDT 56 représente un instrument touristique du Conseil Général.

Les missions assurées par le CDT 56, le principal animateur de la politique touristique du département, sont les suivantes: §

préparer et mettre en oeuvre la politique départementale du tourisme

§

développer et adapter l´offre touristique

96

§

promouvoir le département sur les marchés français, mais aussi étrangers, en coopération étroite avec le Comité Régional de la Bretagne

§

gérer des outils et données du réseau départemental (mise en place et animation des supports multimédia, animation du réseau départemental d´information touristique)

§

élaborer, promouvoir et commercialiser les produits touristiques, en concertation avec les organismes et les professionnels locaux.

Le CDT 56 compte 4 organes décisionnels: la Présidence, la Commission Exécutive, le Bureau et l´Assemblée Générale. Afin d´assurer ses missions, l´organisme dispose d´une équipe de 27 professionnels qui sont répartis en quatre services: pôle développement, pôle marketing, pôle promotion commercial et pôle multimédia.

Le service Développement gère des projets divers qui vont de l´accompagnement pour des nouveaux hébergements, à la coordination des réseaux de partenaires, en passant par des journées de réunions et d´informations réunissant les acteurs institutionnels ainsi que les professionnels. Il s´occupe aussi des actions à plus long terme comme l´Embellissement (concours des Villes et Villages Fleuris) et l´obtention du label Tourisme et Handicap.

Le pôle Marketing assure des actions de communication externe et de promotion. Il gère également des actions d´information et des renseignements, et s´occupe des relations média. Cette fillière réalise des campagnes de communication importantes au travers des annonces de presse dans des journaux nationaux, et par la participation de l´organisme aux événements qui ont des retombées nationales. En 2006, une nouvelle stratégie de communication est adoptée par le CDT 56: un nouveau positionnement marketing touristique „douceur-bien être-santé“, et une nouvelle identité visuelle.

Le pôle de promotion commerciale portant le nom de „Morbihan Résa“ a été crée par le CDT 56 en 1997. Ce service commercial crée et commercialise des produits touristiques, il propose des idées de séjours qu´il fait diffuser sous forme d´une brochure à miliers d´examplaires sur les foires et salons, auprès des agences de voyages du Grand-Ouest et sur le site Internet www.morbihan.com. En 2007, le CDT du Morbihan a lancé un nouveau produit "Coffret Escapades". Il s´agit d´une valisette-cadeau proposant le choix entre 18 séjours à un prix unique dans tout le Morbihan. En plus, on peut commander en ligne des produits variés du terroir. Dans le cadre de ses missions de promotion du Morbihan, 97

l'équipe du CDT 56 s'investit dans la structuration d'un réseau «KALON DOUAR». L'objectif est d'inviter les Morbihannais à être acteurs de leur territoire. «KALON DOUAR» signifie en Breton «amoureux de sa terre». Le but de ce projet est de partager les valeurs morbihannaises communes telles que la transmission d´un patrimoine de vie aux générations prochaines. Les entreprises, associations, professionnels du tourisme, institutions, et plus tard les habitants, peuvent devenir membres de KALON DOUAR afin d´associer leur image à celle du territoire. La participation au réseau permet aux membres de communiquer à leurs clients ce qu´ils apportent au territoire, à sa culture et à ses valeurs, à l´aide des produits du CDT 56 (packages touristiques, programmes originals en Morbihan, photos et affiches…).

Enfin, le pôle Multimédia est chargé de conception, de réalisation, et de lancement du site Internet du CDT 56. Il constitue la base de données départementales et s´occupe de toutes les questions liées à l´informatique. En 2008, le CDT 56 a lancé un nouveau site pour présenter l´ensemble de l´offre touristique morbihannaise. Ce nouveau site sur www.morbihan.com , d´une grande hauteur esthétique, est crée conformément à la nouvelle stratégie marketing dévelopée par l´organisation. Pour organiser son séjour, la platforme de réservation en ligne offre les disponibilités des différents types d´ hébergements.

Le CDT 56 accueille régulièrement des stagiaires pour poursuivre des tâches différentes. Les stagiaires français réalisent leurs stages dans les différents services selon l´orientation de leurs études. En plus, l´organisme accueille des stagiaires étrangères, entre autres des étudiants venants de la République Tchèque. En dehors des tâches et missions traditionnelles qui peuvent être confiées à un stagiaire dans un CDT (notamment la réalisation des activités dans le service marketing), ils effectuent au travers de leur stage des projets promotionnels du Morbihan en République Tchèque. Il s´agit de l´organisation de la participation du CDT 56 au salons en République Tchèque, gestion des opérations touristiques, gastronomiques, musicales et culturelles, mais aussi économiques. Ils sont aussi chargés de la réception des délégations tchèques en Morbihan. L´un des buts dans le cadre de ces projets, est de renforcer les liens entre les deux pays.

L´activité touristique du Morbihan est très variée, elle comprend les hébergements, loisirs, trasports, ainsi que les activités commerciales. Sur l´ensemble du territoire, plus de 11 000 98

établissements participent aux activités ayant un potentiel de clientèle touristique. Les établissements (touristiques) sont classés en 5 catégories selon leur orientation touristique (les activités 100% touristiques, comme les hébergements marchands ou transport côtiers aux activités très faiblement touristiques, comme les discothèques). L´impact du tourisme dépend aussi de la situation géographique des établissements. Près de 400 établissements morbihannais saisonniers appartient au secteur du tourisme, dont plus de la moitié concernent les hébergements, la restauration et l´équipement. 2/3 de ce genre d´établissements sont regroupés dans les cantons de Quiberon, Belle-Ile, Sarzeau et Muzillac, c´est-à-dire près du littoral. La clientèle touristique, composée de touristes, d´excursionnistes (visiteur en déplacement qui ne reste pas plus qu´ une journée) et de résidents, représente en moyenne annuelle plus de 13% de la population présente dans le département. La plupart des touristes français viennent de la région Ile-de-France et du quart Nord-Ouest. Les touristes étrangers sont principalement d´origine brittanique et allemande. Les raisons pour lesquelles ils choississent de passer leur séjour en Morbihan sont avant tout: la mer et les activités qui y sont liées, le patrimoine naturel et la découverte de la Bretagne. On peut donc constater que le lien à la région est un facteur important pour la fréquentation touristique. La fréquentation se concentre sur la haute saison et les lieux préférés se situent sur le littoral. Ce sont les deux grands aspects analysés dans le Schéma départemental touristique. Le CDT 56 vise à attirer la clientèle dans les autres saisons de l´année et à promouvoir l´intérieur du Morbihan, qui, lui aussi, possède des sites naturelles de caractère exceptionnel.

Le Morbihan offre aux touristes de nombreuses possibilités de loisirs et de découverte. Son climat doux, qui est présent tout au long de l´année, ainsi que son relief peu prononcé, en font un vrai paradis pour tous les amoureux de randonnées que ce soit à pieds, en VTT ou à cheval. 1 100 km de sentiers de Grande Randonnée, 700 km des pistes cyclables à travers du Morbihan, un réseau de chemins équestres, mais aussi près de 900 km des côtes représentent une offre d´activités très varié. Les réseaux de sentiers de randonnée Morbihannais valorisent les patrimoines tout en respectant les milieux naturels. Le charme du département est lié en partie à la richesse de son patrimoine culturel. Ses Villes d´Art et d´ Histoire, Petites Cités de Caractère, communes rurales typiquement bretonnes, et ses fêtes et légendes reflètent son histoire, son architecture, ses gens et son paysage. Un autre atout touristique majeur est son milieu naturel. Le département compte 99

42 petites îles dans le golfe du Morbihan et 4 îles océaniques: Belle-Ile-en-Mer, Groix, Houat et Hoëdic. L´intérieur du département n´en est pas moins joli: qui ne connaît pas la commune de Carnac avec ses mégalites, les pierres géantes mystérieuses? Ou bien la forêt de Brocéliande, le site légendaire qui fait partie de la mémoire celtique? Il est certain que le département a toujours beaucoup à offrir à ses visiteurs. Comme le tourisme constitue une ressource majeure du Morbihan, à la fois en terme de revenus et d’emplois, le Conseil Général et le CDT 56 se sont fixés pour but de s´engager dans une politique active pour un tourisme durable. Le département, ainsi que de nombreuses communes, investissent pour accueillir les touristes dans les meilleures conditions. Chaque année, le Morbihan accorde des ressources financières à une vintaigne de projets d´équipements. Cela concerne notamment les projets de la création d´un plan d´eau et l´aménagement de ses abords, la création d´une aire de jeux et une aire d´accueil pour camping-cars. Afin d'assurer son développement durable dans un contexte national, le département favorise aussi le développement des éco-activités liés au tourisme. Il se concentre depuis quelques années sur le domaine des énergies renouvelables, l'éco conception, l'économie d'énergie et la gestion des déchets.

Malgré sa croissance régulière, le tourisme Morbihannais, ainsi que le tourisme national, commence à subir l'impact du ralentissement du développement économique mondial qui est du à la crise financière. La fréquentation touristique bretonne en 2008, marquée aussi par des conditions météorologiques, a diminué de 3% par rapport à l´année précédente, ce qui représente une baisse considérable. Selon les estimations prévisionnelles de l'INSEE, cette tendance pourrait se poursuivre dans les saisons à venir. Le Morbihan devrait donc être suffisamment flexible pour répondre aux besoins à venir; identifier ses points faibles et forts, être prêt à prendre des mésures différentes pour redynamiser ses activités, et faire face aux nouveaux défis qui l´ attendent.

100

ANOTACE Příjmení a jméno autora: Kavalířová Lenka Název fakulty a katedry: Filozofická fakulta, Katedra romanistiky Název diplomové práce: Cestovní ruch v bretaňském departementu Morbihan Vedoucí diplomové práce: Mgr. Slavomír Míča Počet znaků: 158 516 Počet příloh: 13 Počet titulů použité literatury: 45

Klíčová slova: cestovní ruch, Francie, Morbihan, samospráva

Předmětem této diplomové práce je problematika cestovního ruchu v bretaňském departementu Morbihan. Cílem je poskytnout čtenáři ucelený přehled o fungování sektoru cestovního ruchu v celonárodním měřítku, popsat role jednotlivých úrovní samosprávných celků v daném odvětví, definovat jednotlivé aktéry a přiblížit politiku cestovního ruchu departementu a její nástroje. V první části je popsána charakteristika departementu Morbihan a jeho specifika, včetně hospodářské činnosti a demografických, geografických a dalších podmínek. Druhá část práce se pak zabývá oblastí cestovního ruchu ve Francii, jeho organizační strukturou, politikou a legislativním vymezením, dále seznamuje čtenáře s cestovním ruchem v Morbihanu, jeho ekonomickým významem, výkonnými orgány pověřenými touto oblastí a koncepcemi trvale udržitelného rozvoje. Poslední část je věnována analýze turistických cílů a služeb cestovního ruchu v Morbihanu a zahrnuje i ubytovací zařízení a služby včetně příslušných statistik.

101

SEZNAM LITERATURY Publikace [1] 2ème Schéma Départemental de Développement Touristique 2006-2010. Conseil Général, CDT 56. Vannes, 82 s. [2] FLEURIOT, A. Regards sur Vannes et le Golfe du Morbihan. Nantes: Coiffard, 2003. 79 s. ISBN 2-910366-42-1 [3] GAILLOU, P., JONES, M. Bretonci. Praha: NLN, s.r.o., 1998. 366 s. ISBN 80-7106202-2 [4] Guide des visites et activités 2008/2009. Comité départemental du tourisme du Morbihan [s.l.] : [s.n.], 2008. 55 s. [5] Guide Hébergements. Comité départemental du tourisme du Morbihan. 2008. [s.l.] : [s.n.], 2008. 47 s. [6] HOUARN, T. Aimer Vannes et le Golfe. Rennes: Ouest-France, 1988. 61 s. ISBN 27373-0128-9 [7] CHALANDRE, N. Morbihan 1er éd. Lonely Planet, 2008. 144 s. ISBN 978-2-84070711-0 [8] KOŽÍK, F. Bretaň - dcera oceánu. Jihlava: Moraviapress, 2001. 190 s. ISBN 8086181-39-1 [9] PATERA, V., PATERA, J. Cesty po Bretani. Plzeň: Galerie města Plzně, o.p.s., 2008. 69 s. ISBN 978-80-254-3041-5 [10] Statuts du Comité départemental du tourisme du Morbihan. Conseil Général du Morbihan.Vannes: 2001. Internetové zdroje [11] Accueil Paysan [online]. Dostupný z WWW: [12]

Conseil

général

du

Morbihan



102

[online].

Dostupný

z

WWW:

[13]

Bienvenue

à

la

ferme

[online].

Dostupný

z

WWW:

z

WWW:

[14]

Bretagne.com:

Portail

breton

[online].

Dostupný

[15] Chambre régionale de commerce et d´industrie de Bretagne [online]. Dostupný z WWW: [16] Société pour l'étude et la protection de la nature en Bretagne [online]. Dostupný z WWW: [17] Cités d´Art de Bretagne [online]. Dostupný z WWW: <www.cites-art.com> [18] Clévacances [online]. Dostupný z WWW: [19] Code du Tourisme [online]. Dostupný z WWW: [20] La Compagnie du Golfe [online]. Dostupný z WWW: [21] Association de Communes de Patrimoine Rural de Bretagne [online]. Dostupný z WWW: [22] La Fédération française de randonnée pédéstre [online]. Dostupný z WWW: < http://www.ffrandonnee.fr> [23]

Site

officiel

du

tourisme

en

France

[online].

Dostupný

z

WWW:

[24] Guide de la France [online]. Dostupný z WWW: [25] Gîtes de France [online]. Dostupný z WWW: [26] Golfe du Morbihan [online]. Dostupný z WWW: [27] Institut national de la statistique et des études économiques [online]. Dostupný z WWW: [28] Légifrance - Le service public de l'accès au droit [online]. Dostupný z WWW:

103

[29] Les villages de vacances Loisirs de France [online]. Dostupný z WWW: [30] Ville de Lorient [online]. Dostupný z WWW: [31] Site officiel de Mairie de Vannes [online]. Dostupný z WWW: [32]

Centre

des

monuments

nationaux

[online].

Dostupný

z

WWW:

[33] Site officiel du Comité Départemental du Tourisme du Morbihan [online]. Dostupný z WWW: [34] Chambre de commerce et l'industrie du Morbihan [online]. Dostupný z WWW: < http://www.morbihan.cci.fr> [35] Site de l'Observatoire Régional du Tourisme de Bretagne [online]. Dostupný z WWW: [36] ODIT France [online]. Dostupný z WWW: [37] Randonnée en Bretagne [online]. Dostupný z WWW: [38] Site de la Région Bretagne [online]. Dostupný z WWW: [39] Direction du Tourisme [online]. Dostupný z WWW: [40] Portail officiel des Offices de Tourisme et Syndicats d'Initiative [online]. Dostupný z WWW: [41]

Site

officiel

du

tourisme

en

Bretagne

[online].

Dostupný

z

WWW:

[42]

Tourisme

Morbihan

[online].

Dostupný

z

WWW:


morbihan.com> [43] Union Nationale des Associations de Tourisme [online]. Dostupný z WWW:

Internetové články

104

[44] BAUDEQUIN, Isabelle. La Bretagne, une région de plus en plus attractive. Flash d´Octant

[online].

2009,

n°115

[cit.

2009-01-15].

Dostupný

z

WWW:

[45] MARIETTE, Valérie. Une saison 2008 morose pour les hôtels et les campings. Flash d'Octant

[online].

2009,

n°148

[cit.

2009-03-15].

Dostupný

z

WWW:



SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Poloha departementu Morbihan na mapě Francie Obrázek č. 2: Poloha departementu Morbihan na mapě regionu Bretaň Obrázek č. 3: Vlajka Bretaně Obrázek č. 4: Znak Morbihanu Obrázek č. 5: Organizační struktura CDT 56 Obrázek č. 6: Logo CDT 56 Obrázek č. 7: Logo Conseil Général du Morbihan Obrázek č. 8: Značka Musée de France Obrázek č. 9: Poloha ostrovů Ile d´Arz a Ile aux Moins v Morbinském zálivu Obrázek č. 10: Poloha ostrovů Belle-Ile-en-Mer, Houat a Hoëdic v Atlantském oceánu Obrázek č. 11: Belle-Ile-en-Mer Obrázek č. 12: Ile de Houat Obrázek č. 13: Hoëdic Obrázek č. 14: Les Brocéliande a jeho okolí

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Číselný a procentuální přehled přenocování v Morbihanu a v Bretani (2007) Tabulka č. 2: Kapacita lůžek v departementu Morbihan za rok 2007 Tabulka č 3. Motivace turistů při volbě Morbihanu jako turistické destinace

105

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Počet přenocování hostů v Bretani v průběhu roku 2007 Graf č. 2: Vývoj návštěvnosti Bretaně a Morbihanu v letech 2000-2007 Graf č. 3: Obsazenost hotelů v Morbihanu v průběhu turistické sezóny v letech 2005-2007 Graf č.4: Obsazenost kempů v Morbihanu v průběhu turistické sezóny v letech 2003-2007 Graf č. 5: Zastoupení věkových kategorií turistů v Morbihanu a v Bretani Graf č. 6: Podíl hlavních francouzských regionů na turistické spotřebě v zemi

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Organizační struktura aktérů cestovního ruchu ve Francii Příloha č. 2 Turistické informace a ubytování: kontakty Příloha č. 3 Ceník ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu v oblasti Carnac Příloha č. 4 Ceník ubytování v dvouhvězdičkovém hotelu ve Vannes Příloha č. 5 Sídlo Comité départemental du tourisme du Morbihan Příloha č. 6 Vannes Příloha č. 7 Fêtes historiques, Vannes 2008 Příloha č. 8 Megalitické památky v Carnacu Příloha č. 9 Ukázky bretaňské architektury Příloha č. 10 Ostrov Belle-Ile-en-Mer Příloha č. 11 Zámek Josselin Příloha č. 12 Côte Sauvage, Quiberon Příloha č. 13 Auray Příloha č. 14 Ubytovací zařízení typu „gîte“

106

Příloha č. 1 Organizační struktura aktérů cestovního ruchu ve Francii

Příloha č. 2 Turistické informace a ubytování: kontakty

Příloha č. 3 Ceník ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu v oblasti Carnac

Příloha č. 4 Ceník ubytování v dvouhvězdičkovém hotelu ve Vannes

Příloha č. 5 Sídlo Comité départemental du tourisme du Morbihan

Příloha č. 6 Vannes

Příloha č. 7 Fêtes historiques, Vannes 2008

Příloha č. 8 Megalitické památky v Carnacu

Příloha č. 9 Ukázky bretaňské architektury

Příloha č. 10 Ostrov Belle-Ile-en-Mer

Příloha č. 11 Zámek Josselin

Příloha č. 12 Côte Sauvage, Quiberon

Příloha č. 13 Auray

Příloha č. 14 Ubytovací zařízení typu „gîte“