Udržitelný cestovní ruch v podmínkách vybrané CHKO

Udržitelný cestovní ruch v podmínkách vybrané CHKO

Diplomová práce

Bc. Jan Adamec

Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r.o. katedra Hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 2016-05-05 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Master’s Dissertaion

The Sustainable Tourism in conditions of the chosen Protected Landscape Area (PLA)

Bc. Jan Adamec

The Institute of Hospitality Management in Prague, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of Submission: 2016-05-05 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Udržitelný cestovní ruch v podmínkách vybrané CHKO zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…………………………………………..

Bc. Jan Adamec

V Praze dne 5. 5. 2016

Touto formou bych rád poděkoval vedoucímu mé diplomové práce panu Ing. Pavlu Attlovi, Ph.D. za pomoc, poskytnuté informace, připomínky a konzultace, které byly velmi přínosné a velice mi pomohly zkvalitnit a dokončit všechny části mé závěrečné práce do finální podoby. Rovněž bych rád poděkoval paní Ing. Tereze Holečkové za konzultace v oboru ochrany přírody a volnočasových aktivit. Dále bych chtěl poděkovat všem členům zastupitelstev obcí na území CHKO České středohoří, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření.

Abstrakt ADAMEC, Jan. Udržitelný cestovní ruch v podmínkách vybrané CHKO. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 127 s.

Diplomová práce na téma Udržitelný cestovní ruch v podmínkách vybrané CHKO si stanovuje za primární cíl zanalyzovat současnou situaci turismu v CHKO České středohoří a získané výsledky komparovat s ostatními velkoplošnými chráněnými oblastmi. Navazující návrhová část se po důkladné analýze zaměří na skutečné návrhy opatření a projektů v souladu s principy udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Dílčím cílem je monitoring nejfrekventovanějších tras pro pěší turistiku a odhalení možných nežádoucích dopadů této aktivity na přírodní sféru. Dalším dílčím cílem je rozbor vybraných Maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) a jejich možnosti k přístupu udržitelného cestovního ruchu. Vytipování oblastí a pamětihodností s největším potenciálem a s největší návštěvností je posledním dílčím cílem této práce. Po podrobném zkoumání všech vytyčených cílů pomocí praktické části, u které bylo využito komparativní analýzy statistických a mapových podkladů, terénního výzkumu na monitorování negativních dopadů turismu, dotazníkové šetření pro získání náhledu na vztah rezidentů místních obcí na území CHKO k turistům a SWOT analýzy na určení nejdůležitějších silných stránek, slabin, příležitostí a hrozeb pro území CHKO České středohoří. Návrhová část přichází s reálnými náměty, které směřují konkrétním subjektům s uvedeným zdrojem financování. Hlavním závěrem této diplomové práce je vyvrácení stanovené výzkumné hypotézy, protože cestovní ruch jako celek v CHKO České středohoří v současné intenzitě nezpůsobuje žádné výrazně měřitelné škody a aktuální stav zcela odpovídá zátěži. Problém by mohl nastat při zvýšení počtu přijíždějících turistů, a proto je důležité včasně zasáhnout a rozvíjet turistickou infrastrukturu soustavně, aby se zamezilo poničení přírodních a kulturních hodnot. Rozvoj šetrných forem turistické vybavenosti a aktivit je směr, kterým by se mělo CHKO České středohoří ubírat, aby byla naplněna ochrana přírody, současné i budoucí potřeby návštěvníků, zaměstnanost a ekonomický profit z cestovního ruchu s návratností v podobě zpětných investic do destinace. Klíčová slova: Cestovní ruch, CHKO České středohoří, rozvoj, ochrana přírody, udržitelnost

Abstract

ADAMEC, Jan. The Sustainable Tourism in conditions of the chosen Protected Landscape Area (PLA). [Master’s Thesis] The Institute of Hospitality Management in Prague. Prague : 2016. 127 s. The master thesis Sustainable tourism in conditions of selected Protected Landscape Area (PLA) sets as primary objective to analyze the current situation of tourism in the České středohoří PLA, and compare the obtained results with other protected areas. Following project part after a thorough analysis is focused on the actual draft and projects in accordance with the principles of sustainable development of tourism. The partial aim is monitoring the busiest routes for hiking and discovery of possible adverse effects of this activity on the natural environment. Another target is the analysis of selected small specially protected areas and their ability to access sustainable tourism. Identifying areas and places with the biggest potential for tourism development is the last part of this thesis. After the detailed research of all given targets in the practical part using comparative analysis of the statistics and maps, fieldwork monitoring negative impacts of tourism, survey to gain insight on the relationship between residents of local communities in the protected area to tourists and SWOT analysis to identify the main strengths, weaknesses, opportunities and threats for the České středohoří PLA. Project part comes with real ideas that lead to specific entities with that source of funding. The main conclusion of the master thesis is refutation of the research hypotheses because tourism as a whole in the České středohoří PLA in the present intensity causes no significant damage and current state completely corresponds to the occupancy. The problem could arise when an increase in the number of incoming tourists, and therefore it is important to timely intervene and develop tourism infrastructure constantly to avoid damage to natural and cultural values. Developing friendly forms of tourism facilities and activities is the direction it should take the České středohoří PLA, to deliver nature protection, current and future needs of visitors, jobs and economic profit from tourism which will be returned in the form of reverse investment back to destination.

Key words: České středohoří PLA, Development, Natural protection, Sustainability, Tourism

Obsah: 1

Úvod .................................................................................................................... 13

2

Cestovní ruch........................................................................................................ 18

2.1 Vymezení systému cestovního ruchu ............................................................................................ 18 2.1.1 Účastníci cestovního ruchu ............................................................................................................. 21 2.1.2 Destinace cestovního ruchu ........................................................................................................... 23 2.2

Přírodní a kulturní dědictví ............................................................................................................ 24

2.3 Vlivy turismu na přírodní a socio-kulturní prostředí ...................................................................... 27 2.3.1 Turistické znečištění v přírodním prostředí .................................................................................... 29 2.3.2 Socio-kulturní dopady cestovního ruchu ........................................................................................ 31 2.4 Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu .......................................................................................... 34 2.4.1 Definice a principy udržitelného rozvoje ........................................................................................ 34 2.4.2 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu ................................................................................................ 35 2.5 Systém ochrany přírody ................................................................................................................ 38 2.5.1 Chráněné krajinné oblasti ............................................................................................................... 39 2.5.2 Maloplošné zvláště chráněné území (MZCHÚ) ............................................................................... 39 2.5.3 Natura 2000 .................................................................................................................................... 40 2.5.4 Památné stromy ............................................................................................................................. 41

3

CHKO České středohoří ......................................................................................... 42

3.1

Vymezení, poloha a základní geomorfologická charakteristika území ........................................... 42

3.2

Systém sídel a dopravní infrastruktura .......................................................................................... 42

3.3

Geologie a geomorfologie ............................................................................................................. 45

3.4 Hydrologické a klimatické poměry ................................................................................................ 47 3.4.1 Hydrologie ...................................................................................................................................... 47 3.4.2 Klimatologie .................................................................................................................................... 49 3.5 Flora a Fauna ................................................................................................................................. 50 3.5.1 Rostlinstvo ...................................................................................................................................... 50 3.5.2 Zvířectvo ......................................................................................................................................... 51 3.6 Systém ochrany přírody a krajiny v CHKO České středohoří .......................................................... 52 3.6.1 Zonace v CHKO České středohoří ................................................................................................... 52 3.6.2 Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO České středohoří ...................................................... 56 3.6.3 Evropsky významné lokality (EVL) ................................................................................................... 58 3.7 Vybraná maloplošná zvláště chráněná území a jejich přínos pro CR .............................................. 59 3.7.1 NPR Raná ........................................................................................................................................ 60 3.7.2 NPR Bořeň ....................................................................................................................................... 60

3.7.3 3.7.4 3.7.5 3.7.6 3.7.7

NPR Milešovka ................................................................................................................................ 61 NPP Boreč ....................................................................................................................................... 61 PR Kalvárie (Porta Bohemica) ......................................................................................................... 62 Zubrnice .......................................................................................................................................... 62 NPP Panská skála ............................................................................................................................ 62

3.8

Využití oblasti CHKO České středohoří pro cestovní ruch .............................................................. 63

3.9

Vyhlášení CHKO ............................................................................................................................. 69

4

Udržitelný cestovní ruch v CHKO České středohoří ................................................ 70

4.1 Potenciál cestovního ruchu dle jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP) .......................... 70 4.1.1 ORP Bílina (Příloha 5.) ..................................................................................................................... 70 4.1.2 ORP Děčín (Příloha 6.) ..................................................................................................................... 70 4.1.3 ORP Litoměřice (Příloha 7.) ............................................................................................................. 71 4.1.4 ORP Louny (Příloha 8.) .................................................................................................................... 71 4.1.5 ORP Lovosice (Příloha 9.) ................................................................................................................ 71 4.1.6 ORP Most (Příloha 10.) ................................................................................................................... 71 4.1.7 ORP Teplice (Příloha 11.) ................................................................................................................ 72 4.1.8 ORP Ústí nad Labem (Příloha 12.) ................................................................................................... 72 4.2 Intenzita cestovního ruchu v CHKO České středohoří .................................................................... 72 4.2.1 Výkony hromadných ubytovacích zařízení ..................................................................................... 72 4.2.2 Návštěvnost kulturních památek .................................................................................................... 73 4.3

Defertova turistická funkce ........................................................................................................... 74

4.4

Dotazníkové šetření (Příloha 29.) .................................................................................................. 75

4.5 Terénní výzkum ............................................................................................................................. 82 4.5.1 NPR Milešovka, NPR Lovoš, NPP Boreč a hrad Ostrý ...................................................................... 82 4.5.2 NPR Oblík, NPR Raná, NR Milá a NPR Bořeň ................................................................................... 84 4.6

SWOT analýza udržitelného rozvoje cestovního ruchu .................................................................. 86

4.7

Destinační agentura České středohoří a projekt Brána do Čech .................................................... 86

5

Návrhová část....................................................................................................... 88

6

Závěr .................................................................................................................... 97

7

Literatura ........................................................................................................... 100

Seznam grafů:

Graf č. 1 Vývoj a prognóza počtu účastníků CR mezi lety 1950 - 2030 ............................................. 19 Graf č. 2 Odhad počtu stravovacích zařízení dle krajů rok 2014 ...................................................... 67

Seznam obrázků:

Obrázek č. 1 Prolínání pilířů udržitelnosti ......................................................................................... 35 Obrázek č. 2 Mapa rozdělení Českého středohoří na podcelky. ....................................................... 46 Obrázek č. 3 Mapa zonace v CHKO České středohoří ...................................................................... 53 Obrázek č. 4 Mapa zonace, MZCHÚ a EVL v CHKO České středohoří ............................................... 58 Obrázek č. 5 Mapa Malá hustota rozmístění turistických tras Ranské středohoří............................ 64 Obrázek č. 6 Mapa Velká hustota rozmístění turistických tras Kostomlatské středohoří ................ 64 Obrázek č. 7 Přehled a loga destinačních agentur na území Ústeckého kraje .................................. 87

Seznam tabulek: Tabulka č. 1 Rozdíly mezi měkkým a tvrdým CR................................................................................ 36 Tabulka č. 2 Zastoupení zón v CHKO České středohoří ..................................................................... 52 Tabulka č. 3 Rozmístění I. zóny CHKO České středohoří ................................................................... 54 Tabulka č. 4 Rozmístění II. zóny CHKO České středohoří .................................................................. 55 Tabulka č. 5 Hustota pěších turistických tras v CHKO České středohoří ........................................... 63 Tabulka č. 6 Počet Turistických informačních center ve vybraných CHKO........................................ 64 Tabulka č. 6 Počet Turistických informačních center ve vybraných CHKO........................................ 65

Tabulka č. 7 Kapacita HUZ dle vybraných turistických oblastí za rok 2014 ....................................... 65 Tabulka č. 8 Kapacita HUZ dle kategorie ve vybraných turistických oblastech rok 2014.................. 66 Tabulka č. 9 Odhad počtu stravovacích zařízení v dle krajů rok 2014............................................... 68 Tabulka č. 10 Výkony HUZ za rok 2014.............................................................................................. 73 Tabulka č. 11 Návštěvnost kulturních památek CHKO České středohoří 2011-2015........................ 74

Seznam příloh: Příloha 1. HUZ v Aime la Plagne jako příklad narušení krajinného rázu Savojských Alp nevhodnou infrastrukturou CR Příloha 2. Labská bouda jako tuzemský příklad narušení krajinného rázu Krkonoš nešetrnou výstavbou turistické vybavenosti. Příloha 3. Eroze vlivem turistické aktivity v NP Hohe Tauern, Salzburgerland, Rakousko Příloha 4. Vstup pěších turistů mimo vytyčené trasy a vyšlapávání paralelních cestiček NP Hohe Tauern, Rakousko Příloha 5. Potenciál CR na území ORP Bílina Příloha 6. Potenciál CR na území ORP Děčín Příloha 7. Potenciál CR na území ORP Litoměřice Příloha 8. Potenciál CR na území ORP Louny Příloha 9. Potenciál CR na území ORP Lovosice Příloha 10. Potenciál CR na území ORP Most Příloha 11. Potenciál CR na území ORP Teplice Příloha 12. Potenciál CR na území ORP Ústí nad Labem Příloha 13. Souhrnné vyjádření potenciálů jednotlivých ORP v CHKO České středohoří Příloha 14. Paralelně vyšlapaná cesta v prostoru NPR Lovoš

Příloha 15. Místo střetu červené turistické značky Milešov-Bílka s modrou turistickou značkou Velemín- Černčice (Max. Intenzita) Příloha 16. Smíšený vliv sešlapu a eroze způsobené tekoucí vodou. Příloha 17. Poničená turistická infrastruktura Příloha 18. Intenzivně zdeformovaná turistická stezka Vchynice-Ostrý v II. Zóně CHKO vlivem motorizovaného off road turismu Příloha 19. Otevřené ohniště zřícenina hradu Ostrý II. Zóna CHKO Příloha 20. Mapa územního plánování obce Velemín se zanesením polohy neoprávněné parkovací plochy Příloha 21. Fotodokumentace neoprávněné parkovací plochy na rozhraní I. Zóny CHKO Příloha 22. Vyšlapávání paralelní cestičky vedle hlavní trasy k vrcholu Rané Příloha 23. Startovací pozice na vrcholu Rané opatřená gumovým kobercem proti sešlapu Příloha 24. Paralelně vyšlapaná cesta před serpentinou NPR Bořeň Příloha 25. Paralelně vyšlapaná cesta před serpentinou NPR Bořeň Příloha 26. Vandaly pomalovaná znělcová skála NPR Bořeň Příloha 27. SWOT analýza 5 nejdůležitějších atributů pro každý kvadrant Příloha 28. Kompletní SWOT analýza využití CHKO České středohoří pro udržitelný cestovní ruch Příloha 29. Dotazníkové šetření

Seznam užitých zkratek: AVČR - Akademie věd České republiky CO2 - Ocid uhličitý CR - Cestovní ruch ČSFR - Česká a Slovenská Federativní republika Db - Decibel (jednotka hlainy intenzity zvuku) EIA - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí HUZ - Hromadné ubytovací zařízení CH4 - Metan CHKO - Chráněná krajinná oblast IROP - Integovaný regionální operační program KČT - Klub českých turistů LAU - Místní správní jednotka LČR - Lesy České republiky m n. m. - metrů nad mořem MZCHÚ - Maloplošné zvláště chráněné území NUTS - Nomenklatura územních statistických jednotek o. p. s. - obecně prospěšná společnost OP - Opeřační program ORP - Obec s rozšířenou působností PEST - Analýza politicko-právního, ekonomického, sociálně-kulturního a technologického prostředí SO2 - Oxid siřičitý SRN - Spolková republika Německo SWOT - Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb SZ - Stravovací zařízení TIC - Turistické informační centrum UNESCO - Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNWTO - Světová organizace cestovního ruchu UR -Udržitelný rozvoj VZCHÚ - Velkoplošné zvláště chráněné území

1

Úvod Cestovní ruch je pravděpodobně nejrychleji rostoucí odvětví světového

hospodářství a během 20. století udělala tato součást terciérního sektoru služeb velký krok i ve svém rozvoji. Počty turistů se každoročně navyšují, objevují se stále nové dosud neprobádané lokality a obecně se o něm hovoří jako o fenoménu cestovního ruchu, který se dotýká nás všech. Zde nastává první významný konflikt, protože při neúměrném vytěžování turistického místa dochází při nešetrném zacházení ze strany turistů, místních obyvatel a subjektů na straně nabídky CR k narušení či v krajním případě až k nenávratné devastaci původní přírodní či kulturní pamětihodnosti. Aby se takovýmto až katastrofickým scénářům předešlo, zavádí se v některých již dotčených chráněných lokalitách pouze měkké šetrnější formy cestovního ruchu. V jiných oblastech se snaží o tuto aplikaci formou prevence, než k nějakému narušování začne docházet. Klíčovým pojmem a nosným prvkem je udržitelnost cestovního ruchu, která zaštiťuje tři základní pilíře. Pokud jsou tyto tři pilíře udržovány dlouhodobě v požadovaném poměru (což je zpravidla individuální pro každou atraktivitu) poté nastává kýžený efekt udržitelnosti cestovního ruchu. Jedná se vlastně o hledání kompromisu mezi aktéry CR, životním prostředím a dlouhodobým ekonomickým růstem. V současnosti existuje celá škála obecných teorií dotýkajících se tématu udržitelnosti na lokální i nadnárodní úrovni. Tyto koncepty je zapotřebí detailněji rozpracovat z pohledu výzkumu, ekonomiky, metodologie a zákonodárství pro následnou aplikaci. Hlavním důvodem volby tohoto tématu je nadměrná zátěž některých přírodních a kulturních památek v rámci CHKO České středohoří cestovním ruchem, rovněž vysoký potenciál rozvoje a celková přírodní a kulturní hodnota celého území chráněné oblasti. Dalším podstatným vlivem při výběru byla skutečnost, že autor tuto lokalitu dobře zná, protože severní hranice CHKO se nachází nedaleko jeho bydliště a tudíž má k ní vztah a snaží se danou problematiku přesně vystihnout a popsat. Tato autorova blízkost objektu zkoumání může být považována za výhodu, protože celkový obraz a znalosti Českého středohoří byly utvářeny a nabývány po dlouhou dobu a nejsou sumarizované na základě několika návštěv a výletů.

13

České středohoří je geologicky nejmladším pohořím v Čechách, začalo vznikat v mladších třetihorách v období Miocén a rozprostírá se mezi Mosteckou pánví, Děčínskou vrchovinou, Lužickými horami, Ralskou pahorkatinou a Dolnooharskou tabulí. Z hlediska členění geomorfologických jednotek toto pohoří spadá do Podkrušnohorské oblasti. České středohoří má svou obdobu ve francouzském Le Massif central (v překladu středohoří nebo centrální masiv) nacházející se ve střední až jihovýchodní části Francie mezi Pyrenejemi na západě a Alpami na východě. Obě pohoří vznikla sopečnou činností ve třetihorách a jedná se většinou o vyhaslé vulkány, ale při komparativní analýze je možné vypozorovat několik rozdílů jako například převládající hornina či výška. V Českém středohoří je dominantní horninou čedič, kdežto v Centrálním masivu se jedná o žulu a vápenec. Když porovnáme nadmořskou výšku nejvyšších vrcholů obou pohoří, tak tento rozdíl činní přibližně 1000 metrů (Milešovka 837 m n. m. a Puy de Sancy 1886 m n. m.). V Českém středohoří se nachází celkem 7 vrcholů převyšující výšku 700 m n. m. Z pohledu využití pro cestovní ruch jsou největšími přírodními atraktivitami Českého středohoří vyhaslé vulkány, sopečné kupy a další geologické unikáty jako znělcový útvar Bořeň, čedičové varhany Panská skála, Hřib Magnetovec, labský kaňon známý jako Porta Bohemica a rovněž pískovcové stěny vystupující od řeky Labe v severovýchodním cípu chráněného území při hranicích s CHKO Labské pískovce. Z kulturních památek by se dala vyzdvihnout zřícenina gotického hradu Házmburk, hrad Košťálov, zámek Ploskovice, muzeum českého granátu v Třebenicích, zámek Děčín, ale i množství rozhleden na nejvyšších kopcích jako je Milešovka či Lovoš. Pozoruhodnou památkou se dvěma tvářemi je obec Zubrnice, která pro návštěvníky skýtá možnost prohlednout si starobylý selský skanzen, tak i modernější muzeum české železnice na jedné z nejpříkřejších tratí na našem území. Markantní rozmach cestovního ruchu na území Českého středohoří se dá těžko přiřadit ke konkrétní historické události, ale dá se aspoň zmapovat jeho postupný rozvoj. Samozřejmě velký vliv mělo vybudování Státní severní dráhy v polovině 19. století Praha – Lovosice – Ústí nad Labem – Děčín – Podmokly podél řeky Labe a pozdější prodloužení na západ pod Krušnými horami přes Teplice až do Chomutova v roce 1870. Výrazným počinem rovněž bylo založení Klubu českých turistů (KČT), který je na území chráněné oblasti dodnes velmi aktivní. Nejmodernějším aspektem rozvoje CR může být považována plánovaná dostavba dálnice D8 v úseku Bílinka – Řehlovice. CHKO České středohoří byla vyhlášena v roce 1976 a jedná se o druhé největší velkoplošné chráněné území této kategorie u nás.

14

Bez splnění a aplikace metod udržitelného CR nárůst turistů sice přinese ekonomický prospěch subjektům nabízejícím ubytování, pohostinství, provozování památek, ale zároveň s sebou přinese množství negativních aspektů, které nepříznivě ovlivní zejména přírodní krajinu. Ve finální fázi se jedná o nenávratnou devastaci pamětihodností a úplné vymizení přírodního a kulturního dědictví. V přírodě se jedná především o vlivy způsobené pěšími turisty, cyklisty, hipo turisty či ve skalních oblastech neukázněnými horolezci nerespektujícími vyznačené trasy, které v některých místech Českého středohoří nejsou tak hustě rozmístěny nebo úplně chybí. Negativní vlivy jsou ještě více umocněny nerozvážnou výstavbou infrastruktury cestovního ruchu a volby tzv. tvrdých forem turismu, které se volí namísto měkkých, jež je možné uplatnit v souladu s přírodním prostředím i místním obyvatelstvem, bez větších zásahů do obou složek. Hlavním cílem této práce je zhodnocení současného stavu CR z pohledu udržitelnosti a vztahu ke krajině či k socio - kulturnímu prostředí. Návrhy na řešení budou sestaveny na základě předchozí analýzy v souladu s metodami udržitelnosti. Vyhledávání a měření negativních vlivů turismu bude provedeno na turistických místech s největší intenzitou pohybu účastníků CR a bude rovněž součástí hlavního cíle této práce s následným vytyčením opatření. Za sekundární cíl autor zvolil podrobnější rozbor maloplošných chráněných území a Evropsky významných lokalit v rámci CHKO České středohoří a jejich možnosti k přístupům udržitelného rozvoje. Dalším z cílů této diplomové práce je podrobnější analýza vybrané CHKO z pohledu územní diferenciace přírodního a kulturního potenciálu pro využití v CR a rovněž vytipování a vyhodnocení lokalit s největší mírou turistického zatížení a s největším potenciálem pro udržitelný rozvoj CR. Práce jako celek by mela objasnit aktuální situaci turismu v CHKO České středohoří a identifikovat jeho dopady na přírodní a socio-kulturní prostředí. Hlavní výzkumná hypotéza byla stanovena takto: 

H1: Současná vysoká intenzita cestovního ruchu v CHKO České středohoří po celý rok poškozuje nejcennější a nejcitlivější přírodní lokality.

Vedlejší výzkumné hypotézy byly definovány takto: 

H2: Vztah místních obyvatel k turistům je neutrální až negativní povahy, protože cestovní ruch pro ně nemá žádný přínos a působí pouze negativně.

15



H3: Infrastruktura cestovního ruchu v CHKO Českém středohoří není dostačující v porovnání s ostatními oblastmi.

Zvolená metodologie pro teoretickou část obsahuje rešerši tištěné i internetové literatury a vlastní kritický pohled na problematiku. Analytická část je zpracována pomocí porovnání statistických dat volně přístupných databází i těch na vyžádání. Dále analýza zahrnuje vlastní terénní výzkum, při kterém autor nejprve vytipoval nejkritičtější oblasti CHKO a pak se snažil zdokumentovat vybrané negativní vlivy. Dotazníkové šetření je dalším oddílem analytické části, které se snaží získat přehled o vztahu místních rezidentů k turistům. Rozbor tabulek a map potenciálu CR v obcích s rozšířenou působností zasahujících na území CHKO. Poslední částí je autorem vypracovaná SWOT analýza obsahující bodové hodnocení a důležitost, jejíž výsledky jsou slovně vyhodnoceny. Zvolené téma si vyžadovalo intenzivní práci s kartografickým materiálem, při měření a ověřování různých veličin. V zájmu naplnění cílů diplomové práce je rozčleněna do tří základních dílů, které jsou subkapitolami dále rozvíjeny. Prvním dílem je teoretická část, která se snaží objasnit problematiku v teoretické rovině a vytvořit za pomoci rešerše odborné literatury rámec pro následnou analýzu. Konkrétně v této diplomové práci je velký akcent kladen na odborné prozkoumání problematiky cestovního ruchu a udržitelnosti. Pro tento případ byly využity především publikace od naší nejuznávanější autorky na téma udržitelnosti cestovního ruchu paní Ing. Martiny Páskové, PhD., která v současné době pracuje mimo jiné na Ministerstvu životního prostředí. Analytická část je rozdělena na dvě dílčí části a začíná přesným rozborem a vytyčením oblasti CHKO České středohoří z hlediska, geografie, geologie, hydrologie a ochrany přírody. Dalším bodem analýzy je využití oblasti pro cestovní ruch a vyhlášení CHKO. Druhou dílčí částí analýzy je vyhodnocování tabulek a map potenciálu jednotlivých ORP, dále měření intenzity CR v oblasti komparativní analýzou výkonů HUZ s ostatními turistickými oblastmi a také za pomoci tzv. Defertovy funkce. Dotazníkové šetření jakožto další z částí analýzy se snaží zjistit vztah místních obyvatel k přijíždějícím turistům a klasifikovat přínosy CR pro místní komunity. Terénní výzkum je jednou z nejdůležitějších částí analýzy, protože zkoumá hlavní vytyčené cíle diplomové práce. Praktická část práce rovněž obsahuje SWOT analýzu, která je zpracovaná i s bodovým vyjádřením hodnot a vah s následnou interpretací výsledků. Návrhová část přináší reálné náměty s přesným určením subjektu a zdroje financování jednotlivých

16

navrhovaných opatření a projektů. V prvním oddíle návrhové části je řešena problematika potenciálních negativních dopadů na přírodní prostředí při zvýšení intenzity aktivit cestovního ruchu v zónách s citlivými přírodními hodnotami. Jako další jsou uveřejněny návrhy pro podnikatelské subjekty v CR na plné využití potenciálu CHKO České středohoří.

17

2

Cestovní ruch

2.1 Vymezení systému cestovního ruchu

V této částí je zapotřebí se zorientovat v teorii cestovního ruchu a objasnit si jednotlivé pojmy z hlediska terminologie, pro další použití při rozboru definic, teorie udržitelnosti nebo klasifikace vlivů a dopadů cestovního ruchu. Cestovní ruch se od poloviny 20. století stal doslova celosvětovým fenoménem, protože se už nejedlo pouze o luxusní záležitost týkající se nejbohatší vrstvy obyvatel, ale začal být v určité míře dostupný všem. „Cestovní ruch je sociálním jevem, představujícím mimo jiné specifický výraz lidské mobility, jejíž vývojové změny znamenaly zpravidla významné milníky ve vývoji lidské civilizace vůbec. Specifikum turistické mobility spočívá především v jejím cyklickém charakteru, neboť jde o pohyb vratný, označovaný jako cirkulace a dále v tom, že její motivace vycházejí z potřeb vyššího řádu v rámci Maslowovy pyramidy, které jsou označovány jako zbytné.“ (Pásková 2009, s. 13) Tato lidská touha po uspokojování potřeb vyššího řádu tedy po cestování byla jedním z impulzů pro rychlý rozvoj dopravních prostředků či dopravní infrastruktury. Snižování nákladů na dopravu, zvyšování komfortu cestujících, zrychlování a modernizace dopravních prostředků a prakticky setření významu vzdálenosti mezi místem obvyklého výskytu a cílovou destinací cestovního ruchu přispělo k doslova masovému rozšíření, jak udává graf č. 1 Vývoj a prognóza počtu účastníků CR 1950-2030. Veličin či pohledů na vyhodnocování výkonů, kapacit, potenciálu či přínosu cestovního ruchu je mnoho a pro účely této práce je zapotřebí se v nich zorientovat. Kapacity HUZ jsou měřeny pomocí jejich počtu, dle počtu pokojů a rovněž dle počtu lůžek, které hrají další roli například ve výpočtu Defertovy funkce, kdy se poměřuje počet lůžek v destinaci násobený 100 vydělen počtem rezidentů s trvalým místem pobytu v dané destinaci. Struktura zastoupených HUZ v destinaci se rozlišuje dle kategorie (hotel, pension, turistická ubytovna, kemp) a hotelové typy dále dle třídy (počet hvězdiček). Výkony HUZ se uvádějí v počtu hostů dělených na rezidenty (tuzemští návštěvníci) a na nerezidenty (cizince). Další veličinou je celkový počet přenocování, ze kterého se snadným

18

výpočtem získá průměrná doba přenocování.

Cestovní ruch má důležitý přínos pro

světové hospodářství, protože pozitivně ovlivňuje makroekonomické ukazatele, jako je HDP a zaměstnanost. V České republice je turismus neméně významný, protože v roce 2014 tvořil 3% z celkového HDP českého hospodářství a 4,4% z celkové zaměstnanosti, čemuž odpovídá přibližně 225 000 zaměstnanců. Celkový objem výdajů vnitřního cestovního roku v tom samé roce dosáhl 238 mld. Kč. Ze statistických údajů dále vyplývá, že celkový počet příjezdů do ČR přesáhl 25,7 mil. návštěvníků v roce 2014. Graf č. 1 Vývoj a prognóza počtu účastníků CR mezi lety 1950 - 2030

Zdroj: Actual Trend and Forecast 1950-2030 [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.tradeforum.org/uploadedImages/Common/Content/TradeForum/Issues/2013%281%29/01/UN WTO%20tourism%20towards%202030.JPG

Tento mnohdy až exponenciální nárůst účastníků CR nemůže dlouhodobě zůstat bez negativních dopadů, jak zmiňuje Martina Pásková ve své publikaci. „Na jednu stranu příznivá skutečnost, že se z dříve „elitní” aktivity stala běžně dostupná záležitost zvyšující kvalitu života široké veřejnosti, však na druhou stranu vyúsťuje ve značné množství stále závažnějších nežádoucích dopadů cestovního ruchu na jeho geografické prostředí. „ (Pásková 2009, s. 14) „S postupným odcizováním se přírodním podmínkám v rámci civilizačních procesů jakými jsou například urbanizace, industrializace a globalizace člověk hledá ztracenou rovnováhu, kterou mu dříve estetické a léčivé účinky přírodního a později venkovského

19

prostředí poskytovaly. V důsledku oslabování vazeb mezi člověkem a jeho generací téměř nezměněným geografickým prostředím nedokáže člověk často odhadnout dlouhodobé dopady svého exploatačního chování (zužitkovaní, hospodářsky využitý) mimo jiné právě na materiální i imateriální hodnoty, které ho nejen v rámci cestovního ruchu přitahují a obohacují.“ (Pásková 2009, s. 14) Cestovní ruch není úplně jednoduché přesně vystihnout nějakou definicí či větou, protože je velice rozmanitý a časem se vyvíjí, ale dá se popsat dle základního ustanovení dle UNWTO, které bylo sestaveno v roce 1991 na konferenci v kanadském městě Ottawa. „ Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)“ (UNWTO 1991) Tato definice v sobě zahrnuje základní rysy, které jsou platné pro všechny druhy turismu. Prvním aspektem je místo tedy cílová destinace (KDE?, KAM?) Vždy to musí být lokalita mimo náš obvyklý výskyt tedy mimo místo trvalého či přechodného bydliště a rovněž mimo místo výkonu povolání. Dalším aspektem je čas (KDY?), protože pomineme-li služební cesty, které se taktéž počítají do cestovního ruchu (MICE, kongresová turistika), tak většina účastníků CR realizuje své cesty ve svém volném čase.1 Dále definice určuje dobu trvání (JAK DLOUHO?) pobytu, aby se ještě jednalo o turismus, a rozděluje ho na domácí (nanejvýš 6 měsíců) a mezinárodní (do 1 roku). Posledním dílem je motivace účastníků CR, která bývá rozdílné povahy. Jak již bylo řečeno subjekt cestovního ruchu uspokojuje pomocí realizace cesty či pobytu své pocity nedostatku, které jsou v rámci Maslowovy pyramidy potřeb klasifikovány jako vyšší zbytné potřeby. Martina Pásková rozlišuje dva základní typy motivací primární a sekundární. „Vývojově prvotní motivace moderního cestovního ruchu tj. psychická a fyzická relaxace, je značně fixována na primární zdroje (zejména na přírodní atraktivity), avšak poněkud méně na sekundární a terciární zdroje. S touto motivací je spojován především rozvoj různých forem turistiky zejména „romantické“ putování a později i lyžování v horských oblastech a organizovaná turistika a zejména v Československu významný rozmach vodáctví, trampského hnutí a

1

Volný čas je doba, kdy člověk koná činnosti podle své vůle takovou intenzitou, aby si odpočinul, bez záměru produktivity pro prospěch společnosti.

20

druhého bydlení (z německého Wochenende House – víkendové obydlí myšleno chata, chalupa na venkově v blízkosti přírody). Tuto motivaci lze chápat jako tzv. PUSH (vytlačovací) faktor, který souvisí především s výše naznačenými urbanizačními procesy, doprovázenými poklesem kvality životního prostředí. U nás i v dalších zemích bývalého východního bloku představovaly tyto neveřejné formy cestovního ruchu v druhé polovině 20. století určitý způsob úniku před realitou totalitního režimu, který zásadním způsobem omezoval účast na pasivním cestovním ruchu. Vývojově druhotná motivace spočívá v poznávání odlišného prostředí a kultur, vychází jak ze společenského vývoje (obecný posun v hierarchii lidských potřeb), tak z technologických inovací. V tomto případě se jedná spíše o tzv. PULL (přitahující) motivační faktor, kdy hlavní hnací silou je touha po poznání, ne oddech či odpočinek. Tlak na neobnovitelné zdroje CR je v tomto případě nižší než v případě relaxačních motivací, protože účastníci poznávacího cestovního ruchu ve větší míře vyhledávají průvodcovské a tedy regulovatelné prohlídky atraktivit a infrastrukturu cestovního ruchu včetně informačních center.“ (PÁSKOVÁ 2009, s. 14) 2.1.1 Účastníci cestovního ruchu

Dalšími významnými pojmy v problematice cestovního ruchu jsou subjekt a objekt, které jakožto subsystémy CR jsou ovlivňovány vnějším prostředím jako celek i jednotlivými prvky dle analýzy vnějších sil PESTLE. Tedy politickými, ekonomickými, sociálními, technologickými, legislativními a ekologickými faktory. Tak jako na každém trhu nastává střet poptávky s nabídkou, tak i na trhu cestovního ruchu tento jev zaznamenáváme. Subjekty CR utvářejí stranu poptávky a z ekonomického hlediska je můžeme označit jako osoby, které ve svém volném čase uskutečňují své cesty mimo místa svého obvyklého působení s jistým druhem motivace a bez toho aniž by se jednalo o výdělečnou činnost uskutečňovanou v dané destinaci, čímž aktivně uspokojují své potřeby vyššího řádu nazývané zbytné podle Samuelsona. Zjednodušeně se dá subjekt cestovního ruchu nazývat jako finální spotřebitel produktu cestovního ruchu. Pro statistické účely se subjekt CR dále člení dle délky pobytu a dle dalších kritérií. Pojmy jako návštěvník, turista či výletník jsou laickou veřejností považovány za těsná synonyma, ale jejich význam v odborné praxi vykazuje jisté odlišnosti. Dalším podstatným pojmem je rezident neboli stálý obyvatel a jeho klasifikace v rámci domácího i zahraničního cestovního ruchu.

21

Z ottawské konference kromě obecné formulace CR vznikl i přehledný graf, který nám lépe pomáhá identifikovat vztahy jednotlivých pojmů na straně subjektu. Hlavním pojmem, ze kterého celé schéma vychází je cestující, což je nejobecnější pojmenování subjektu CR a platí pro něj definice v obecném znění bez dalších úprav. Cestující má pod sebou dva subsystémy: rezidenta (stálého obyvatele), kterého Marie Hesková definuje ve své publikaci. „Rezidentem je každý, kdo v rámci domácího cestovního ruchu žije alespoň šest po sobě následujících měsíců v jiném místě před příjezdem do jiného místa na kratší dobu než šest měsíců. Z hlediska zahraničního cestovního ruchu se jedná o časový údaj jednoho roku.“ (HESKOVÁ 2011, s. 33) Druhým typem cestujícího je visitor nebo jinak řečeno návštěvník, na kterého se definice taktéž vztahuje. Rezident není již dále rozvíjen dalšími podřízenými pojmy a ponechme ho proto stranou, na druhou stranu visitor má další členění, které je zapotřebí si objasnit. Dělíme jej na turistu a výletníka. Za turistu považujeme každého návštěvníka, který splňuje obecnou definici a jeho pobyt je spojován minimálně s jedním přenocováním a jeho motivací může být rekreace nebo poznání. Turistu můžeme rozlišit dle délky pobytu na tzv. holiday makera, který setrvává déle na cestách a tzv. short-term tourist jehož pobyt je zdola podmíněn minimálně jedním nocováním. Návštěvník cestující po dobu kratší než 24 hodin a nepřenocuje, se nazývá výletník nebo také same-day visitor a spekulativně by se dalo říci, že ve většině případů jeho motivace je klasifikována jako poznávací tedy pull faktor. Na druhou stranu zde máme stranu nabídky, kterou lze definovat takto: „Objektem cestovního ruchu je vše, co se může stát cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu. Objekt je nositelem nabídky a je tvořen cílovým místem, podniky a institucemi cestovního ruchu. Cílové místo je označováno v odborné literatuře jako destinace cestovního ruchu. Představuje nabídku s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh.“ (HESKOVÁ 2011, s. 37)

22

2.1.2 Destinace cestovního ruchu

Cílové místo cestovního ruchu nebo taktéž destinaci je nejlépe definovat takto: „Destinace cestovního ruchu charakterizujeme nejčastěji pomocí čtyř základních složek: atraktivita

(kulturní

a

přírodní),

vybavenost

materiálně-technickým

zařízením

(ubytovacími, stravovacími, zábavními podniky, obchodem a ostatními službami), dostupnost (dopravní dostupnost, místní doprava apod.), dodatečnými službami ve formě místních organizací, které slouží jednak návštěvníkům a jednak také místním podnikatelům v cestovním ruchu. Všechny složky cestovního ruchu působí efektivně pouze tehdy, pokud jsou pečlivě plánovány a řízeny.“ (HESKOVÁ 2011, s. 45) Rozlišujeme několik druhů členění destinací, z nichž nejrozšířenější je například funkční hledisko. Střediska cestovního ruchu v ČR dle funkce: 

městské střediska



lázeňská a rekreační střediska



rekreační obec



chatové oblasti

V městském typu střediska nalezneme především soubor kulturně-historických atraktivit (hrady, zámky, muzea, galerie, knihovny apod.), administrativně správní instituce (orgány státní, krajské a municipální správy a samosprávy), obchodní komplexy, kongresová centra, technické a industriální objekty (dosud plnící primární tedy výrobní či zpracovatelskou funkci nebo jsou transformovány pro účely terciární sféry služeb a využity pro cestovní ruch jako konkrétně Dolní oblast Vítkovic v Ostravě). Dalším cílovým místem dle funkce jsou lázeňská a rekreační střediska. Sem bychom zařadili veškeré destinace využívající převážně primární zdroje, tedy přírodu. Jedná se o lázeňské resorty (samostatně stojící či spojené s městským typem střediska), rekreační střediska spjaté s nějakou přírodní atraktivitou ať je to jezero, řeka, hory nebo moře (v případě zahraničních destinací). Významným pojmem je rekreační obec, jež ztratila svojí primární hospodářskou funkci soustředěnou na zemědělství a vlivem cestovního ruchu ji přeměnila na destinaci vhodnou pro rekreaci a poznávání. Chatové oblasti jako součást tzv. druhého bydlení (jak již bylo zmíněno v oddíle pojednávajícím o motivačních faktorech CR) měly velký význam u nás před rokem 1989, kdy tehdejší režim striktně omezoval výjezdy občanů za zahraničním cestovním ruchem.

23

Destinace lze rovněž rozdělit dle perspektivy, s jakou nahlížíme na její význam a rozlohu. Na nejnižším stupni jsou právě vyjmenovaná střediska, jím územně nadřazeným celkem jsou regiony CR, které mají podmínky a předpoklady pro rozvoj turismu, čímž se liší od ostatních územních celků a rovněž musí splňovat další znaky dle Marie Heskové. „Primární nabídka musí být v takovém množství a kvalitě, aby destinace působila lákavě a vyvolávala poptávku tedy návštěvnost. Dalším předpokladem je dobrá komunikační dostupnost, která umožňuje přístup na území a pohyb za atraktivitami cestovního ruchu. A posledním atributem je dostatečná infrastrukturní vybavenost, která umožňuje pobyt na území a využívání jeho atraktivit.“ (HESKOVÁ 2011, s. 51) Jako další stupeň můžeme chápat i státní útvar, jenž není detailněji proslaven cestovním ruchem, ale je chápán jako celek. Týká se to především těch států, které jsou odlišné a vyznačují se specifickým způsobem života, tradicemi či folklorem.

2.2 Přírodní a kulturní dědictví Dědictví jako primární zdroj cestovního ruchu vymezuje Martina Pásková ve své publikaci následovně „Přírodní a kulturní dědictví lidstva je bezesporu možné označit za nejvýznamnější primární zdroje cestovního ruchu a lze jej v podstatě považovat za alternativní označení primárních atraktivit cestovního ruchu. Jde o relikty minulosti i současné hodnoty, u nichž na příslušných geografických úrovních existuje společenská shoda o jejich ochraně, a které představují základní motivaci pro poznávací cestovní ruch.“ (PÁSKOVÁ 2009, s. 28) „Podle britského autora S. Medlika se za dědictví považuje právě taková součást přírodního a kulturně-sociálního prostředí, která je důležitá pro lidskou populaci a proto je třeba ji ochraňovat a uchovat pro další generace.“ (MEDLIK 1996) Pro dotvoření úplného vztahu přírodního a kulturního dědictví k cestovnímu ruchu je zapotřebí, aby byly naplněny následující parametry: unikátnost, autenticita, originalita, celistvost, technický stav a právní stav ochrany u jednotlivých atraktivit. Pokud chceme, aby společné dědictví bylo chápáno a bráno jako živý odkaz pro další generace, pak by výše uvedené vlastnosti měli rovněž zahrnovat i funkční využitelnost v současné době. “Pokud má dědictví opravdu plnit svou hlavní funkci, tedy být odkazem hodnot a

24

zkušeností předchozích generací současné i budoucí populaci, musí být zpřístupněno, aby mohlo oslovit pokud možno co nejširší veřejnost. Ta je představována nejen místními obyvateli, ale i účastníky cestovního ruchu. Klíčovým momentem výsledného efektu je však míra a forma zpřístupnění dědictví. To by mělo být využíváno takovým způsobem a takovou intenzitou, aby nedošlo k nenávratnému snížení jeho památkové podstaty.“ (PÁSKOVÁ 2001) Kulturní dědictví, které mimo jiné zahrnuje historické artefakty jako profánní a sakrální stavby, folklor a muzea, jež tvoří primární zdroje CR, by nemělo být přednostně využíváno pro účely turismu na úkor své původní funkce. U těchto atraktivit nedochází díky vysoké intenzitě návštěvnosti k opotřebení jako u přírodních primárních pamětihodností. Pokud ale turistická poznávací funkce převažuje, pak se dostavuje velké množství negativních jevů, které degradují památku po hodnotové stránce. CITACE: „Degradace památkových hodnot je způsobena inscenizací tradic, ztrátou autenticity, či postupnou komodifikací daného historického artefaktu včetně jeho hmotného a nehmotného prostředí. Jednostranná ekonomická orientace na cestovní ruch se jeví jako velmi nezdravá a zranitelná, neboť se dědictví stává závislé na požadavcích a přechodných módních trendech poptávky cestovního ruchu, potažmo na hodnotovém systému převažujících typů návštěvníků.“ (PÁSKOVÁ 2009, s. 31) Přesný návod jak nakládat s dědictvím či do jaké míry ho zpřístupnit současné veřejnosti a do jaké míry ho konzervovat pro budoucnost neexistuje. Dle M. Páskové je však důležité, aby tato rozhodnutí nečinila pouze vybraná sorta odborníků, ale aby šlo o tzv. kolektivní rozhodování a zapojení všech občanů, protože dědictví je nás všech. Takto formulované stanovisko opírající se o demokratická práva občanů autor této práce nesdílí, protože není možné svěřit rozhodování o důležitých chráněných objektech ať už přírodního nebo kulturního charakteru do rukou jeho dědicům tedy široce pojaté lidské populaci. Tak jak se již v praxi několikrát ukázalo, minimálně polovina populace by nejevila zájem o podílení se na takovýchto rozhodnutích formou referenda či obdobného hlasování. Tuzemským příkladem může být velmi nízká účast při různých hlasováních. Dále odborná erudice v oblasti památkové péče a historie nedosahuje u laické veřejnosti takové úrovně, aby mohla rozhodovat o zásadních otázkách např., zda zpřístupnit památku či nikoliv. Dle názoru autora by tato pravomoc měla náležet zvoleným či

25

jmenovaným odborníkům v dané oblasti a na široké veřejnosti by leželo hlasování o doplňkových a méně závažných rozhodnutích. Autenticita, originalita památek bývá často úzce spojována s historickým stářím či hodnotou, neboť stáří objektu vyvolává pocity původnosti a unikátnosti. Stáří je ovšem velice relativní ukazatel pro hodnotu pamětihodnosti z pohledu cestovního ruchu. Martina Pásková to výstižně demonstruje na následujícím příkladu. „Historická jádra významných komerčních a turistických měst si velmi těžko uchovávají původní tvář a atmosféru, i když jde o nejstarší (tudíž jedinečné) objekty a prostranství města. Naopak relativně mladé venkovské sídlo může představovat velmi autentický prostor (není-li pod tlakem cestovního ruchu, vedoucím často ke komercializaci či skanzenizaci). Ani jedinečnost nemusí mít vazbu na stáří, může jít naopak o prvenství, např. o první vesnici s ekomuzeem či archeoskanzenem, nebo o geopark.“ (PÁSKOVÁ 2009, s. 31) Sám o sobě pojem dědictví v lidech evokuje něco materiálního, hmotného spjatého především s kulturními památkami typu hrad, zámek, katedrála. Kulturní dědictví je však jen jednou ze tří základních typů dědictví. Další neméně důležitou součástí, ale určitě více choulostivou na turistické zatížení je přírodní dědictví a to poslední, které je možná nejvíce opomíjeno je naše nehmotné dědictví. Existuje mnoho dalších kritérií a kategorií jak dědictví rozčlenit. Dle geografického měřítka se jedná o globální, národní či lokální artefakty, z hlediska geografického prostředí máme rurální (venkovské) a proti němu urbánní (městské). Dělení dle míry religiozity nebo do jaké míry se jedná o světskou (profánní) a církevní (sakrální) památky. Míra ekonomizace a konzervace je posledním členěním. „Nejcitlivější a nejproblémovější je patrně určování hranic v rámci posledních dvou zmíněných kritérií, neboť míra ekonomického využití a konzervace památek představuje klíčový moment politiky cestovního ruchu i nakládání s dědictvím“. (PÁSKOVÁ 2009, s. 31) Belgická profesorka Myriam Jansen Verbeke zavádí pojem Turistification, česky turistifikace což znamená: TURISTIFIKACE - angl. turistification = „Více či méně pozvolný proces vytlačování základních funkcí sídla (obytná, obslužná, rekreační, hospodářská), které se stává destinací CR jako výsledek monokulturní hospodářské funkce cestovního ruchu. Preferováno je uspokojování potřeb návštěvníků destinace na úkor každodenních potřeb a životního stylu

26

rezidentů. S tímto jevem je rovněž spjata inscenizace, folklorizace, turistická iritace, komodifikace zdrojů cestovního ruchu, efekt turistické pasti, socio-kulturně únosná kapacita, autenticita, genius loci, komercializace zdrojů CR.“ (ZELENKA, PÁSKOVÁ 2002) Konkrétně je možné vyjmenovat některé úkazy jevu turistifikace po celém světě. Například inscenace a komodifikace náboženských obřadů v Tibetu pro komerční účely cestovního ruchu, rituály starých indiánských civilizací v jižní Americe nebo maorské obřady a tance na Novém Zélandu. U nás tyto negativní jevy můžeme rovněž pozorovat převážně na nehmotném kulturním dědictví. Skanzenizace folklorních zvyklostí a lidových slavností, ukázky lidových krojů a řemesel a mnoho dalších.

2.3 Vlivy turismu na přírodní a socio-kulturní prostředí Problematika dopadů cestovního ruchu na přírodní a antropogenní prostředí začala být významněji akcentována autory odborných knih i širokou veřejností přibližně od 70. let, kdy se v tisku a v odborné literatuře objevilo velké množství sugestivních publikací například Turismus – požehnání nebo zkáza od sira George Younga z roku 1973. V tomto oddíle budou systematicky popsány a klasifikovány pozitivní i negativní vlivy cestovního ruchu na přírodní a kulturní sféru. Vlivy lze rozčlenit dle geografického měřítka (lokální, regionální, národní a globální) nebo dle faktoru času na krátkodobé a dlouhodobé. Povaha změny je rovněž důležitým aspektem u vlivu či dopadu, protože existuje změna dočasná a trvalá. Turismus neovlivňuje pouze prostředí samotné cílové destinace, ale do jisté míry působí i na tranzity (dopravní koridory a uzly) a rovněž na zdrojová místa, odkud turisté vyrážejí. Destinace je složena z 6 primárních dimenzí, v kterých nalezneme působení cestovního ruchu: fyzická, ekologická, ekonomická, institucionální, socio-kulturní a psychologická. Nejméně šetrný k přírodnímu prostředí je neregulovaný cestovní ruch, který se vyznačuje nadměrnou intenzitou, rychlým rozvojem a spotřebováváním převážně unikátních neobnovitelných zdrojů CR. Tento typ turismu je v odborné literatuře nazýván efekt turistické pasti. „Efekt turistické pasti představuje nežádoucí působení provozovatelů služeb cestovního ruchu, kteří svými aktivitami znehodnocují svůj vlastní kapitál (kulturní a

27

přírodní hodnoty) a tím i předpoklady pro svůj ekonomicky, ekologicky i společensky udržitelný rozvoj. V důsledku nedostatečně či nevhodně řízeného cestovního ruchu dochází k poškození neobnovitelných a jedinečných zdrojů, které jsou spouštěči procesu označovaného jako efekt turistické pasti. V důsledku špatného řešení externalit trhu cestovního ruchu jsou narušovány autoregulační mechanismy tržního systému a poté i ekosystémů. Problém spočívá v tom, že v případě cestovního ruchu představují tyto externality často klíčové zdroje destinace. I přesto, že negativní působení cestovního ruchu na destinační prostředí je způsobeno aktivitami na straně nabídky cestovního ruchu, lze hovořit o poptávkou taženém procesu. Návštěvníci svými požadavky na vybavení (z hlediska pohodlí, hygieny a bezpečnosti) a vzhled destinace, tlačí na provozovatele služeb, což může vyústit v případě nedostatečně kvalifikovaného a odpovědného destinačního managementu v daný sebedestruktivní efekt turistické pasti.“ (ZELENKA, PÁSKOVÁ 2002) Intenzita dopadu tohoto efektu turistické pasti je dána především těmito faktory: relativní návštěvnost (vztažená na počet obyvatel), sezónnost, zranitelnost ekosystémů, míra regulace cestovního ruchu a míra ekonomické závislosti rezidentů. Tento jev může mít také výrazný vliv na životní cyklus destinace. Negativní vlivy a dopady cestovního ruchu nemusí být spjaty pouze s dalekými exotickými destinacemi nebo s lokalitami s vysokou návštěvností. Především je nalezneme v místech, kde cestovní ruch hraje významnější roli v hospodářských aktivitách dané oblasti. Dále to platí pro destinace s unikátním, vysoce křehkým a snadno degradovatelným ekosystémem. V sociální rovině se jedná o místa s narušitelným systémem místních komunit, jejichž styl života bývá naprosto odlišný od životního stylu a zvyklostí cestovatelů. U celosvětově uznávaných destinací toto nadměrné přetěžování cestovním ruchem nad rámec únosné kapacity může vyústit k takové míře devastace lokality, že může být daná atraktivita ve finální fázi dokonce vyškrtnuta ze seznamu Světového dědictví UNESCO. Negativní vlivy dopadající na geografické prostředí to, ale nejsou jen přímé aktivity návštěvníků. Možná mnohem významněji sem zasahují jejich skutečně realizované nebo předpokládané nároky jako import (zavlečení nepůvodního stylu života do destinace) nebo neúměrné požadavky na pohodlí ze strany návštěvníků, což vede subjekty na straně nabídky cestovního ruchu k výstavbě často předimenzované infrastruktury obecné i infrastruktury CR. Konkrétněji se jedná o stavbu hotelových komplexů v místech, kde by se v rámci zachování krajinného rázu hodily spíše horské chaty či penziony. Důkazem toho je Aime la Plagne v Savojských Alpách (Příloha 1.) nebo

28

Labská bouda nad Špindlerovým Mlýnem v Krkonoších (Příloha 2.). Místní obyvatelé tyto trendy mnohdy podporují ve snaze využít vysoké návštěvnosti a dosáhnout nějakého ekonomického zisku formou provozování neregulovaných průvodcovských služeb, pronájmu vybavení či provozování stánků rychlého občerstvení nebo s turistickými suvenýry například v lokalitách s vyšším stupněm ochrany přírody.

2.3.1 Turistické znečištění v přírodním prostředí

Turistické znečištění nebo jak je v cizojazyčné literatuře uváděno Tourist Pollution je vlastně souhrnný název pro významné změny v přírodním enviromentu cestovním ruchem. Veškeré složky systému Tourist Pollution buďto všechny současně, jednotlivě či v různých kombinacích degradují potenciál dané lokality a brzdí tak udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Turismus má přímé (aktivity účastníků CR) a nepřímé (čerpání zdrojů, což ale platí pro všechna odvětví hospodářství) dopady na znečišťování přírody jako takové. Emise

Z pohledu ekologie se dá pojem emise vysvětlit jako uvolňování nežádoucích látek a energie převážně do ovzduší, ale i do půdy a vodních systémů. Největší koncentrace emisí lze vždy naměřit u zdroje, tedy u výfuků automobilu nebo u komínů továren a s rostoucí vzdáleností od zdroje dochází díky mísení se vzduchem k snižování koncentrace škodlivin. Cestovní ruch je přímým (letecká, silniční doprava, provoz zábavních parků a center, motorizovaný cestovní ruch = čtyřkolky, offroady, motocykly, provoz lanovek a vleků) i nepřímým (energie spotřebovávaná na výstavbu infrastruktury CR) producentem emisí. Turismus má rovněž velký vliv i na globální oteplování planety prostřednictví vypouštění emisí tzv. skleníkových plynů (CO2, CH4, vodní pára a freony), dále snižováním odrazivosti slunečních paprsků od zemského povrchu kvůli odlesňování a výstavbě budov. Greenhouse efect – skleníkový efekt je dlouhodobý proces postupného oteplování planety, tedy zvyšování průměrné roční teploty. Tento jev s sebou nese tání ledovců a narušení přirozené rovnováhy ve vodním i vzdušném proudění. Sluneční paprsky se kvůli snížené odrazivosti zemského povrchu a kvůli vytvoření vrstvy v atmosféře tvořené

29

skleníkovými plyny nemohou odrazit zpět do volného prostoru a místo toho jsou absorbovány nekonečným odrážením mezi povrchem a vrstvou v atmosféře. Vizuálně dobře měřitelným znečištěním je tvorba tzn. smogových situací. Smog je jev, který vzniká kombinací specifických klimatických podmínek a emisí s vysokou koncentrací škodlivin převážně SO2 – oxidu siřičitého. Specifickými klimatickými podmínkami se myslí například vysoká vlhkost vzduchu, nízký atmosférický tlak a jemná mlha, na kterou se molekuly škodlivin dobře navážou. Cestovní ruch ovlivňuje smogové situace velmi intenzivně hromadnými odjezdy a příjezdy, kdy například celé hlavní město má v jeden termín prázdniny. Tento jev se dá eliminovat nebo aspoň regulovat rozdělením prázdninových termínů, vytížení mimosezonního období pomocí slev, využívání MHD a železniční dopravy namísto individuální automobilové dopravy. Zvýšená hladina hluku (nad 60 Db) je další negativní faktor, který s sebou cestovní ruch přináší. Jedná se především o lokality s vysokou intenzitou návštěvnosti, letiště a nádraží. Je prokázáno, že i poměrně nižší hladina hlučnosti může v přírodě narušit život veškeré fauně a především jejich reprodukční chování. Lokality s vysokou návštěvností a nedostatkem vybavenosti dochází velmi často k přímému znečištění vodních systémů (splašková voda, znečištění zdroje pitné vody) a půdy (komunální odpad). Eroze

Eroze je přirozený proces zvětrávání hornin nebo různých přírodnin na menší elementy vlivem větru, tekoucí nebo vlnící se vody, sněhu a ledu (ustupování a znovu zamrzání pevninského ledovce je jeden ze základních procesů modelujících krajinu) a činností živých organismů člověka nevyjímaje. Zvláštním typem zvětrávání může být podzemní a pobřežní eroze. Dále je možné se setkat s působením různých chemických látek na horniny například kyselé deště či magnesium používané horolezci má katalytické účinky na rozpad geologického materiálu. Eroze zapříčiňuje rozpad či odkrytí vrchní vrstvy půdního systému (pedosféry) a dochází tak k obnažování a vymílání hornin. Cestovní ruch je významný erozivním činitelem, protože přírodní prostředí je nejvíce narušováno turistickými aktivitami2 konkrétně se jedná o prohlubování, rozšiřování nezpevněných turistických cest, vytváření paralelních cestiček mimo vyznačené hlavní cesty 2

Turistické aktivity = pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, offroad turistika

30

neukázněnými turisty. Odkrytí či sesuv nezpevněné cesty se označuje, jako sešlap, jenž je využíván jako jeden z hlavních indikátorů při monitorování dopadů CR v přírodě. V příloze 3. a 4. je ukázkový příklad sešlapu vytváření paralelních cestiček a vstup mimo hlavní trasy v NP Hohe Tauern v Rakousku. Horolezecký sport jakožto součást aktivního cestovního ruchu je rovněž klasifikován jako vysoce erozivní činitel. Narušování skalních útvarů 3 v podobě zářezů od lan, poškozování vegetace vlivem čištění spár a jistících míst, ulamování celých kusů skály, vyšlapávání stupů, využívání magnesia, které působí chemicky na povrch skal, a sešlap u paty skalních útvarů, aby se vytvořil přístupový bod. Často opomíjené, ale neméně důležité eroze probíhají na vodácky splavných úsecích vodních toků, kdy je soustavně rozrušováno dno koryta a půdní pokryv břehů. Poškozování přírodních hodnot a biodiverzity

Poškozováním

biodiverzity

se

rozumí

úmyslný

vandalismus

prováděný

neukázněnými turisty formou malování graffiti či vyrýváním nápisů na skalní útvary a kmeny stromů, dále se jedná o sběr vzácných druhů rostlin, živočichů a nerostů. Klasickým příkladem tohoto vandalismu je tzv. souvenir hunting či lovecký turismus, kdy je buďto „načerno“ nebo legálně odlovena vzácná zvěř častokrát v přírodních parcích či rezervacích. 2.3.2 Socio-kulturní dopady cestovního ruchu

Socio-kulturní dopady jsou v porovnání s těmi přírodními více latentní, jejich projevy nejsou snadno kvantifikovatelné a časový horizont je dlouhodobého charakteru (měřitelnost nastává po delší době od expozice). V tomto systému dopadů je patrná interdisciplinarita oborů jako sociologie, kultura (památková péče), ekonomie, psychologie a další. Tyto dopady, jak již bylo řečeno, jsou obtížně monitorovatelné a velmi těžko se jejich hlubokosáhlé důsledky interpretují laické veřejnosti, protože v mnoha případech se prolínají s procesy jako je urbanizace, globalizace či interakce socio-kulturního prostředí s jiným odvětvím hospodářství. V obecné rovině se dá o socio-kulturních vlivech hovořit jako o vztazích mezi hostitelskou komunitou (rezidenty) a návštěvníky.

3

U nás významné měkčí pískovcové lezení v oblasti Labských pískovců, Prachovské skály, TeplickoAdršpašské skály.

31

Sociální vlivy

Jedná se především o dopady procesu akulturace4 se zapojením jevu módnosti a trendu ve vývoji oblíbenosti destinace. Dalšími důležitými pojmy pro systém sociální dopadů cestovního ruchu jsou dualizace, marginalizace obyvatelstva a turistická iritace. V intenzivně navštěvovaných destinacích je dualizace společnosti nejmarkantnější. Jedná se o to, že investoři v cestovním ruchu, tedy subjekty na straně nabídky CR využívají zdroje destinace a intenzivní návštěvnosti pouze ke svému profitu na úkor místní komunity a návratnosti finančních prostředků na obnovu přírodního či kulturního kapitálu, jehož hodnota a kvalita je intenzivním využíváním pro cestovní ruch značně snižována. Hostitelská komunita trpí v těchto hyperturistických destinacích kvůli růstu cenové hladiny, která je způsobena jádrovou inflací5. Typickým příkladem odlivu kapitálu jsou destinace v méně rozvinutých státech světa, kde vlivy nadnárodních korporací nejsou limitovány striktní legislativou. Marginalizace obyvatel je vlastně vypuzení či vykoupení rezidentů z jádrových oblastí destinace, jejichž pozemky disponují strategickým lukrativním umístěním a jsou snadno využitelné pro ekonomickou činnost. Ve finální fázi tohoto procesu je místní obyvatelstvo vytlačeno na periferie v rovině ekonomické i sociální. Tento jev s sebou přináší alternativní způsoby hospodaření místních obyvatel, které jsou často spjaté s kriminální činností. Problematikou interakce rezidentů a turistů se jako první zabýval již v 70. letech Doxey. Podle něj je pojmenován index, díky kterému můžeme na 4 stupňové škále klasifikovat nevraživost místních obyvatel k turistům. Jednotlivé stupně tzv. iridexu jsou úzce spjaté s životním cyklem destinace, kdy v prvotní fázi jsou definovány vztahy místních a turistů jako euforie. Při rozvoji destinace a při narůstající investiční výstavbě euforie slábne, až jí vystřídá apatie. Masový nárůst návštěvnosti s nulovou návratností a znovu

4

Akulturace = sbližování kultur, smazávání kulturních odlišností

5

Životní náklady místních rezidentů se v době sezóny zvyšují kvůli růstu cenové hladiny.

32

investování do obnovy zdrojů destinace přechází z apatie do stavu znechucení, které v extrémních případech končí antagonistickým postojem místních vůči návštěvníkům. Etnické a kulturní efekty

Na dopady této socio-kulturní sféry lze nahlížet dvěma úhly pohledu. Pomocí cestovního ruchu se odbourává xenofobie etnická i kulturní ze strany rezidentů i vizitorů díky poznávání jiné odlišné kultury. Na straně druhé bývá rozdíl v životní úrovni a obecně ve vyspělosti obou skupin tak markantní, že je naopak obě ještě více polarizuje. Především se jedná o interakce vyspělejší tzv. Západní kultury (většinou strana návštěvníka, protože je majitelem kapitálu, aby mohl cestovat) s méně vyspělou civilizací (strana rezidentů), kterou označujeme jako „Třetí svět“. Na jednu stranu může tato vzájemná interakce být brána ze strany rozvojové kultury jako impulz (zvýšení hygienické náročnosti, zlepšení jazykových dovedností, aby lépe uspokojily potřeby návštěvníků z tzv. rozvinutých států světa) nebo naopak negativně interpretované jako ztráta vlastní identity a přizpůsobování se silnější cizí kultuře.

Infrastrukturální a ekonomické efekty

Z ekonomického hlediska bývá často na cestovní ruch nahlíženo pouze v pozitivní rovině, protože se podílí na tvorbě HDP, pozitivně ovlivňuje zaměstnanost, přináší peníze do municipálních pokladen skrze místní poplatky nebo motivuje firmy k investiční činnosti. Každá problematika má však dva úhly pohledu. Kupříkladu investiční výdaje na rozvoj infrastruktury je velice nerovnoměrně rozmístěná, což jen potvrzuje teorii duální společnosti. Zaměstnanost v turismu nevyžaduje příliš vysokou odbornou kvalifikaci, je spíše sezonního charakteru a často špatně finančně ohodnocená. Výstavba a investiční záměry bývají v rozporu s potřebami místní komunity, protože jsou orientovány pouze na uspokojování potřeb a požadavků návštěvníků. Zábor veřejného prostranství a přetěžování dopravní infrastruktury (kongesce) je taktéž jedním z jevů, které s sebou přináší neregulovaný turismus.

33

2.4 Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu 2.4.1 Definice a principy udržitelného rozvoje

V České republice je pojem udržitelnost rozvoje dokonce zakotven v legislativě již z období ČSFR v zákoně o životním prostředí č. 17 /1992 Sb. §5 a 6§. § 5 „Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability.“ § 6 „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ Další uznávaná definice pochází od Světové komise pro životní prostředí a rozvoj (WCED) z roku 1987 a je součástí zprávy Naše společná budoucnost: „takový rozvoj, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby své." (WCED 1987) Dokumenty upravující udržitelnost rozvoje: 

Deklarace Konference Organizace spojených národů o životním prostředí



Naše společná budoucnost



Deklarace Konference OSN o životním prostředí a rozvoji



Agenda 21



Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji



Implementační plán ze Světového summitu o udržitelném rozvoji



Budoucnost, kterou chceme Definice udržitelného rozvoje (dále UR) má silně mezioborový charakter, protože je

sestavena pomocí rozličných vědních oborů jako ekologie, geografie, ekonomie, sociologie. Různě pojaté definice zaštiťují 3 základní nosné body UR tzv. Tři pilíře UR, které by měly být udržovány v určitém poměru. Jako limitní aspekt je brán environmentální pilíř, ekonomický pilíř je pak nástrojem a za cíle si UR bere zajištění vysoké životní úrovně všech obyvatel planety, což je sociální báze. Vzájemné prolínání a vytvoření prostoru, který se dá

34

označit za udržitelný rozvoj, je možné ilustrovat pomocí obrázku č. 1. Z důvodů vzájemného působení všech tří složek je bezpodmínečně nutné udržovat stálý poměr, protože nárůst jednoho pilíře by vedl k pádu dvou dalších. Obrázek č. 1 Prolínání pilířů udržitelnosti

Zdroj: Udržitelný rozvoj [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj

2.4.2 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

Jedná se vztah mezi přírodním enviromentem a cestovní ruchem, který v sobě zahrnuje jak pozitivní, tak i bohužel negativní aspekty. Ke kritickým interakcím se řadí problém do jaké míry zpřístupnit atraktivitu, aby byl zajištěn ekonomický profit a rozvoj destinace na straně jedné a uchována původní podoba památky pro další generace na straně druhé. Tedy poměr mezí zpřístupněním a konzervací atraktivit, což má dvě protichůdné extrémní náhledy. Úplné zpřístupnění bez regulací upřednostňuje ekonomický pilíř na úkor environmentálního, čímž s sebou přináší významný ekonomický prospěch a zároveň až devastující účinky na přírodní prostředí. Na druhou stranu úplná konzervace je spojená s možností zachovat dědictví pro další generace6, ale nulový přínos pro ekonomiku. Udržitelný rozvoj se dá označit jako kompromis mezi těmito dvěma extrémními příklady, které bývají často realitou. Udržitelný CR bývá často definován adjektivy jako zelený, alternativní, šetrný, slabý, měkký, environmentálně orientovaný apod.

6

U přírodních památek konzervaci ovlivňují i jiné jevy než zpřístupnění pro CR, např. klimatické podmínky nebo vlivy jiného odvětví hospodářství.

35

Tabulka č. 1 Rozdíly mezi měkkým a tvrdým CR

Zdroj: (PÁSKOVÁ 2001) V odborné literatuře se setkáváme se dvěma protikladnými pojmy tvrdý a měkký turismus. Rozdíly jsou patrné především ve vztahu turistů k rezidentům a k využívanému zdroji dle tabulky č. 1. Měkký turismus je motivován touhou po poznání atraktivity se zájmem o styl života místních obyvatel naopak tvrdý turismus je čistě konzumního charakteru. Dle Martiny Páskové lze měkký turismus popsat jako: „Ucelený soubor integrovaného plánování, který dlouhodobě respektuje potřeby rezidentů, návštěvníků, průmyslu CR a není škodlivý pro přírodní prostředí. Vztah mezi těmito aktéry je třeba uvést do optimální rovnováhy v dlouhodobém měřítku“ (PÁSKOVÁ 2001) Slabá a silná udržitelnost

Přístup slabé udržitelnosti nereguluje průmysl CR, ale pouze se snaží navrhnout efektivnější využívání obnovitelných zdrojů. Tento jev však nereflektuje teorii únosné kapacity destinace, protože bez omezování hospodářského využívání zejména přírodních zdrojů, tuto kapacitu překračuje. „Silná udržitelnost dle Klapky funguje na principech předběžné opatrnosti a neustálého monitorování zátěže cestovního ruchu v přírodním prostředí, snaží se usměrnit hospodářské využití destinace a nepřekračovat tak únosnou kapacitu území. Dále uvádí, že přírodní kapitál je nadřazen veškerému ostatnímu kapitálu a je nutné omezit lidské požadavky na využívání přírodních zdrojů, které jsou v současnosti neudržitelné.“ (KLAPKA 2006)

36

Principy UR cestovního ruchu

Základní nosníky udržitelnosti jsou začleněny již ve zmíněných obecných definicích. Alfa a omega je vlastně dlouhodobě únosná interakce mezi člověkem (rezidentem i návštěvníkem), přírodním prostředím a průmyslem CR, přičemž by neměla být narušena místní přírodní ani kulturní unikátnost. UR se dá aplikovat na všechny typy cestovního ruchu včetně masového turismu. Principy, které směřují k dosažení UR cestovního ruchu dle M. Páskové: 1. Zanesení turismu do strategického řízení i plánování na státní i lokální úrovni a průběžně i ex post klasifikovat dopad CR na životní prostředí ( EIA-Enviroment Impact Assesment) 2. Šetrné a rozvážně čerpání přírodního i kulturního dědictví 3. Zachování přírodní i socio-kulturní rozmanitosti 4. Snaha o regulaci dopadů (znečištění) na ŽP 5. Zainteresování místních rezidentů, firem a institucí do procesu rozvoje CR 6. Správně nastavený management i marketing CR 7. Neustálý monitoring turismu a jeho interpretace 8. Podpora regionální produktů a aktivit, které jsou environmentálně šetrné a naopak eliminují negativní dopady na ŽP 9. Aplikace teorií o udržitelném rozvoji do praktického využití 10. Zvyšování informovanosti účastníků CR

37

2.5 Systém ochrany přírody Systém ochrany přírody je upraven v zákoně č.114/1992 Sb., který je známý jako Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny, který je rozdělen na 8 částí. 1.

úvodní ustanovení (§ 1 - § 3)

2.

obecná ochrana přírody a krajiny (§ 4 - § 13)

3.

zvláště chráněná území (§ 14 - § 45)

4.

natura 2000 (§ 45a - § 45i)

5.

památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů (§ 46 - § 57)

6.

některá omezení vlastnických práv, finanční příspěvky při ochraně přírody, přístup

do krajiny, účast veřejnosti a právo na informace v ochraně přírody (§ 58 - § 74) 7.

orgány a státní správa v ochraně přírody (§ 75 - § 85)

8.

odpovědnost na úseku ochrany přírody (§ 86 - § 89)

Pro účely vymezení ochrany přírody v CHKO České středohoří jsou podstatné části 3-5 o ochraně zvláště chráněných území, projektu NATURA 2000 a o památných stromech. Kategorie zvláště chráněných území jsou: 

Velkoplošně zvláště chráněná území (VZCHÚ) o národní parky (NP) o chráněné krajinné oblasti (CHKO)



Maloplošné zvláště chráněná území (MZCHÚ) o národní přírodní rezervace (NPR) o přírodní rezervace (PR) o národní přírodní památky (NPP) o přírodní památky (PP

38

2.5.1 Chráněné krajinné oblasti

Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí jsou vymezeny v § 26 tohoto zákona. Kupříkladu na celém území CHKO bez ohledu na zonaci je zakázáno zneškodňovat odpady mimo vyhrazená místa, tábořit a rozdělávat ohně mimo vyhrazená místa, vjíždět a setrvávat motorovými vozidly mimo pozemní komunikace bez řádného povolení správy CHKO, úmyslně rozšiřovat alochtonní (nepůvodní) druhy zvířat a rostlin nebo provádět chemický posyp cest. Další zákazy se vztahují pouze pro první a druhou zónu a týkají se především intenzivního způsobu zemědělství a stavební činnosti. K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla 4 zóny odstupňované ochrany přírody, s tím že první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí upravuje právní předpis, kterým se chráněná krajinná oblast vyhlašuje. Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. 2.5.2 Maloplošné zvláště chráněné území (MZCHÚ)

NPR Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace, přičemž také stanoví jejich bližší ochranné podmínky. PR Menší území koncentrovaných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace a stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

39

NPP Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologické či geomorfologické povahy, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku a stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. Změny či poškozování národních přírodních památek či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno. PP Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku a stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. 2.5.3 Natura 2000 EVL Evropsky významné lokality jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropských stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany a aby nebyla narušena jejich celistvost. Pro zachování nebo zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany v evropsky významných lokalitách zajišťuje Ministerstvo životního prostředí zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality. K zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit, lze území evropsky významných lokalit nebo jejich části vyhlásit za zvláště chráněná území nebo zde zřídit smluvně chráněná území. Ptačí oblasti Jako ptačí oblasti se vymezí území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky.

40

2.5.4 Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji a jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.

41

3

CHKO České středohoří

3.1 Vymezení, poloha a základní geomorfologická charakteristika území

Jižní hranice Českého středohoří se nachází přibližně 50 km severně až severozápadně od hlavního města Prahy, severní okraj je lemován řekou Bílinou místy jen 10 km od úpatí Krušných hor. Pomyslné hraniční body jsou na západě tvořeny městy Louny a Postoloprty a naopak na východě to je Nový Bor a Česká Kamenice. Délka pohoří od západu na východ dosahuje délky 70 km a šířka ze severu na jih až 25 km. CHKO České středohoří se rozprostírá na ploše 1063 km2 a zaujímá tak většinu výměry stejnojmenného geomorfologického celku (České středohoří 1265 km2). Jedná se o druhé největší velkoplošné chráněné území (VCHÚ) druhého stupně tzv. chráněná krajinná oblast (CHKO) dle rozlohy v České republice, větší je jsou pouze CHKO Beskydy (1160 km2). České středohoří zasahuje na území dvou krajů dle rozdělení NUTS 3. Většinu Českého středohoří nalezneme na území Ústeckého kraje a jen malý výsek u České Kamenice a Nového Boru spadá do kraje Libereckého. Dále zasahuje do 7 částí bývalých okresu (LAU 1) Louny, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín a České Lípa, ke kterým dle nového administrativního členění na obce s rozšířenou působností (ORP místo rozdělení na Okresy) přibyl Nový Bor, Bílina a Lovosice. Nejvyšším vrcholem CHKO České středohoří i celého horopisného celku České středohoří je vrchol hory Milešovka, která se tyčí do výšky 837 m n. m. a naopak nejnižším bodem je hladina řeky Labe v Děčíně 121,9 m n. m. Litoměřice jsou již tradičním centrem Českého středohoří a zároveň jedním z nejstarších českých královských měst a sídlem biskupství (litoměřická diecéze) pro celé severní a severozápadní Čechy již od roku 1655. Město je rovněž sídlem správy CHKO České středohoří od jeho založení v roce 1976.

3.2 Systém sídel a dopravní infrastruktura

Systém osídlení na území Českého středohoří je poměrně hustý, vzhledem k příznivým přírodním podmínkám bylo toto území velmi brzo osídleno a využíváno člověkem k hospodářské činnosti. Nalezneme zde přes 400 sídel, která jsou sdružená do 115 obcí. Příklad: Pod nejvyšší horou Milešovkou leží obec Velemín, která sdružuje dalších 10 vesniček Bílinka, Bílý Újezd, Boreč, Březno, Dobkovičky, Hrušovka, Kletečná, Milešov,

42

Oparno a Řezný Újezd. Tato kumulace menších obcí pod jednu větší obec není v této oblasti ojedinělá. Jak již bylo řečeno v základním vymezení oblasti, České středohoří se majoritně nachází na území Ústeckého kraje a do jeho katastrálního území spadají větší města jako Lovosice, Litoměřice, Děčín, Třebenice a část krajského města Ústí nad Labem. Další sídla jako Louny, Teplice, Česká Lípa, Nový Bor, Česká Kamenice tuto chráněnou oblast pouze ohraničují po jeho obvodu z různých světových stran. České středohoří není příliš dotčeno hustou dopravní infrastrukturou, převažují silnice I. a II. třídy mezi obcemi. Hlavní dopravní tepnou je stále nedostavěná dálnice D8 z Prahy na hranice se SRN směr Dresden a Berlin. Tato dálnice se buduje již 20 let a v současnosti chybí kritický a často diskutovaný úsek Lovosice (Bílinka) – Řehlovice, který protíná i první zóny chráněné krajinné oblasti. Dostavba klíčové komunikace spojující sever Čech a Spolkovou zemi Sasko (Freistaat Sachsen) s Prahou a ostatním tranzitem v rámci ČR byla několikrát odložena kvůli protestům místních spolků a ekologických organizací, potížím při vyvlastňování pozemků v dotčeném katastrálním území dálnice. V létě roku 2013 po týdnu prudkých dešťů došlo v místě konce přemostění nad obcí Dobkovičky, kde se dálnice zařezává do svahu pod lomem Dobkovičky k masivnímu sesuvu půdy (objem 0,5 mil m3) v úseku o délce přibližně 400 m. Tento sesuv nastal v místech, kde od konce 80. let probíhá intenzivní těžba kamene v místním kamenolomu Dobkovičky. Na stabilitu podloží byly vypracovány četné znalecké geologické posudky, které však nezohledňovaly zintenzivnění činnosti v lomu nad zářezem dálnice. Dle Geologického ústavu AV ČR vybral investor tedy český stát zastupovaný Ředitelstvím silnic a dálnic nejméně vhodnou variantu pro výstavbu dálnice vzhledem k riziku sesuvů v této oblasti. Zvolená varianta je ze všech hledisek nehospodárná a riziková, protože vede přes nestabilní výsypku z dolu Dobkovičky, jedná se o tzv. odkrytou variantu, na které se nachází dlouhé mosty, přes Oparenské údolí a Dobkovičky a je to asi největší zásah do krajinného rázu CHKO. Zavrhnuté varianty byly dle tehdejšího posouzení časově i investičně náročnější, například se jednalo o ražbu dlouhého hlubokého tunelu skrze měkké křídové podloží z Bílinky do Řehlovic. Bylo zjištěno, že tato nejdražší a nejvíce časově náročná varianta, která by ale nezanechala na tváři Českého středohoří viditelnou jizvu, by aktuálně již byla hotová a vyšla by ve finální fázi levněji. Letos na podzim by mělo dojít dle odhadů konečně k otevření tohoto úseku dálnice, ale vyžádá si to další zásahy do přírody formou pilotáže v úseku sesuvu skrze čedičovou vrstvu až na kluzké křídové slínovce a investice o odhadovaném objemu až 1 mld. Kč. Tyto dlouholeté průtahy vedou

43

k neustálému tranzitu o vysoké intenzitě skrze silnici I. třídy s evropským označením E55, která prochází kopcovitým terénem skrze významné obce Českého středohoří Bořislav a Velemín a má velký podíl na významném zhoršení kvality života místních rezidentů a ke zhoršení stavu budov. Tato situace je kritická posledních 10 let a od té doby intenzita převážně nákladní dopravy ještě vzrostla. Druhou alternativou je přímá trasa údolím Labe, kudy nemohou přepravovat nadměrné či nebezpečné náklady a infrastruktura je rovněž nevyhovující, protože se jedná opět pouze o komunikaci I. třídy. Toto turisticky a přírodně významné území je touto vysokou intenzitou dopravy při absenci dálnice D8 soustavně narušováno stejně tak jako kvalita života rezidentů. Železniční doprava od mezinárodní až po lokální úroveň je koncentrována po obou březích řeky Labe z Lovosic až do Děčína. Jedná se o část bývalé tzv. Severní státní dráhy, která byla vybudována již v polovině 19. století. Tato varianta je jediným možným řešením, protože využívá rovinného charakteru přirozeného koridoru na břehu řeky a nemusí překonávat obtížně zvládnutelné převýšení skrze hornatou část Českého středohoří či průjezd dlouhými tunelovými komplexy, jejichž stavba by byla ekonomicky náročná. Slavná lokální dráha mezi Teplicemi a Lovosicemi, která je proslavená především mezi turisty, protože si klestí cestu pod Milešovkou skrze Oparenské údolí a nedaleko Dubického kostelíka (legendární vyhlídka na Portu Bohemicu) se v létě 2013 sesunula při již zmiňovaném sesuvu nad dálnicí D8. Trasa tohoto spoje tzv. „místního couráku“ nebo „motoráku“, jak ho nazývají místní, byla přetržena na dva úseky. Dnes jezdí osobní vlak z Teplic pouze do stanice Radejčín, kde cestující přesedají na náhradní autobusový spoj, který zastavuje v Oparně (vychozí turistický bod Kostomlatského středohoří) a končí v Lovosicích. Lodní říční doprava byla významná spíše v minulosti, kdy po řece Labi pluly velké nákladní remorkéry pod vlajkou České plavby labské tlačící náklady písku, uhlí či jiných surovin. Dnes má lodní říční doprava na Labi spíše sportovní a turistický charakter a tak se zde místo těžkopádných nákladních lodí pohybují menší sportovní čluny a výletní lodě. Cesta výletní lodí ze Střekova do Litoměřic sice zabere 2 hodiny, ale jedná se o jeden z nejsilnějších turistických zážitků, které České středohoří může nabídnout.

44

3.3 Geologie a geomorfologie

České středohoří je součástí tzv. Hercynského pohoří, které vznikalo při stejnojmenném vrásnění již na přelomu prvohor a druhohor a jeho vrcholy dosahovaly výšky dnešních Alp. Z původního Hercynského pohoří se však nezachovalo skoro nic, protože postupem geologického času tvář tohoto pohoří byla změněna novými horotvornými procesy, jako bylo postupné zvětrávání, vulkanická činnost a vlivy mladšího třetihorního Alpinsko – himalájského vrásnění, které na úkor hercynského pohoří vyzvedlo Alpy. Do Hercynského systému řadíme pohoří jako Česká vysočina, Le Massif Centrale (Francouzské středohoří), Mittelgebirggschwell (Harz, Vogezy, Schwarzwald, Švábská Alba a mnoho dalších na území dnešního Německa, Švýcarská, Francie, Nizozemska a Belgie). Pro účely správného zařazení horopisného celku České středohoří je důležitá geomorfologická provincie Česká vysočina, která zahrnuje prakticky všechna česká pohoří s výjimkou Beskyd a Bílých Karpat, řadících se do provincie Karpaty, která má jiný geologický původ. Podřízený celek od provincie se nazývá subprovincie a do České vysočiny řadíme Krušnohorskou, Krkonošsko-jesenickou, Poberounskou, Českomoravskou, Šumavskou subprovincii a Českou tabuli. České středohoří patří do Krušnohorské subprovincie a dále do Podkrušnohorské oblasti. České středohoří se rozprostírá na ploše 1266 km2 mezi Mosteckou pánví, Děčínskou vrchovinou, Lužickými horami, Ralskou pahorkatinou a Dolnooharskou tabulí. Jedná se o jedno z geologicky nejmladších pohoří u nás, i když svůj prapůvod má již v prvohorním hercynském vrásnění, kdy vznikala nejstarší pohoří Evropy. Vlivem působení erozivních procesů, vulkanické činnosti a třetihorního Alpinského vrásnění se původní vysokohorské štíty této oblasti obrousily, rozpadly a namísto nich se zrodilo v mladších třetihorách v období miocénu (před 23 mil. let) pohoří České středohoří, tak jak ho přibližně známe dnes. V té době byla oblast pod Krušnými horami a před Českou tabuli velice nestabilní kvůli pohybu litosférických desek a proto docházelo k masivní sopečné činnosti a vzniku typických útvarů, které můžeme nalézt napříč celým Českým středohořím. Jedná se především o vystouplé vulkanické kužely a kupy, které se pod tlakem magmatu prorvaly skrze křídové podloží. Nebo o tupá sedla, na které po miliony let působila síla větru a vody ve formě erozivních činitelů. Unikátním krajinným úkazem je dále údolí řeky Labe, které si klestí cestu skrze tvrdé čedičové podloží a vytváří příkrý

45

a hluboký kaňon, jehož pro turisty nejpřitažlivější část se nazývá Porta Bohemica (Brána do Čech). V oblasti Českého středohoří převažují čedičové horniny (74 %), zbytek je tvořen trachytem a andezitem. Na území Českého středohoří můžeme nalézt několik opravdu unikátních a turisticky velice cenných geologických rarit. Jedná se především o skalní hřib Magnetovec u Velkého Března, Kamenná slunce u obce Hnojnice, čedičové varhany Panská skála v Práchni či Bořeň u Bíliny, největší znělcový útvar ve střední Evropě. Geomorfologický celek České středohoří se tak jako většina pohoří dělí na lokální oddíly, které nesou místní názvy. Jak je viditelné na mapě obrázek č. 2, České středohoří je rozpůleno řekou Labe na dva podcelky, na levém břehu (západní část) se nachází Milešovské středohoří a na pravém břehu (východní část) pak Verneřické středohoří. Obrázek č. 2 Mapa rozdělení Českého středohoří na podcelky.

Zdroj: Mapa Českého středohoří [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.openstreetmap.org/relation/1903864#map=10/50.5946/13.9938 vlastní zpracování

Verneřické středohoří se rozprostírá na východ od břehu řeky Labe až na hranice s Libereckým krajem a dále se člení na tzv. okrsky, kterými jsou Benešovské (Medvědí hůrka 643 m n. m.), Bukovohorské (Buková hora 683 m n. m.), Litoměřické (Sedlo 726 m n. m.) a Ústecké středohoří (Javorský vrch 617 m n. m.). Nejvyšším bodem Verneřického středohoří je vrchol hory Sedlo u města Úštěk a naopak nejnižší kótou je hladina Labe v Děčíně (120 m n. m.). Tato východní část Českého středohoří se rozprostírá na ploše 732 km2, což je v procentuálním vyjádření okolo 60 % z celkové výměry pohoří. Geologický profil je v této oblasti poměrně různorodý, protože jsou zde zastoupeny magnetické horniny (čedič, znělec a trachyt), ale také pískovce a tufity (typická hornina pro vulkanické

46

oblasti). Atypické geomorfologické útvary byly vytvořeny mrazovým zvětráváním a erozivní činností řek Labe a Ploučnice, které si razily po miliony let cestu skrze masiv Českého středohoří a vytvořily tak naprosto unikátní divy typu Porta Bohemica. Milešovské středohoří je druhým podcelkem tohoto pohoří a nachází se na levém břehu řeky Labe. Jméno získalo dle nejvyšší hory celého středohoří, tedy dle Milešovky (837 m n. m.). Dle rozlohy je menší než Verneřické, protože zaujímá pouze 533 km 2, což je přibližně 40 % celkové výměry. Reliéf Milešovského středohoří je tvořen výraznými vulkanickými kužely, kupami a hřbety. Tuto část Českého středohoří ještě dále dělíme na geomorfologické okrsky: Kostomlatské (Milešovka 837 m n. m.), Teplické (Rovný 377 m n. m.), Bořeňské (Bořeň 539 m n. m.) a Ranské středohoří (Milá 510 m n. m.).

3.4 Hydrologické a klimatické poměry

3.4.1 Hydrologie

České středohoří má z hlediska hustoty rozmístění vodních toků podprůměrně vyvinutou říční síť. Na jeho území se nachází řeka Labe, což je dle délky i průměrného průtoku dominantní tok mezinárodního významu a tři menší řeky Ohře, Ploučnice a Bílina. Řeka Labe na území Českého středohoří protéká významnými centry jak Lovosice, Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín. Přestože je Labe (Elbe) největší řekou této oblasti není to z hlediska vodopisu tok, do jehož povodí by České středohoří spadalo. Řeka Labe je v této oblasti již ve stádiu svého dolního toku vyznačující se typickými rysy jako široké koryto a pozvolný proud a proto je vhodná pro lodní říční dopravu všeho druhu. Splavná je po celé délce dotčeného území přibližně 2/3 roku a je regulována četnými vodními díly. Řeka Labe je v úseku Lovosice Děčín ve stádiu, kdy není vhodná pro sportovní využití typu sjíždění divoké řeky na raftech či kánoích. Na druhou stranu její klidná hladina je příznivá pro veslování a široká plocha koryta k provozování motorových vodních sportů. V minulosti zde byla významná říční nákladní doprava, která pomocí tlačných remorkérů přepravovala suroviny (uhlí, kámen a písek) do překladišť či elektráren. Nyní frekvence tohoto nákladního splavňování řeky stále více upadá a využívá se spíše pro účely cestovního ruchu nebo jako alternativní osobní doprava. Labe má v oblasti Českého

47

středohoří tři významné přítoky, s nimiž se stýká v katastrálním území velkých okresních měst Ústeckého kraje. Dle významnosti, délky i průtoku je největším přítokem řeka Ohře, pramenící na hranicích s Německem a protékající významnými turistickými i průmyslovými centry severních i západních Čech jako Cheb, Karlovy Vary, Žatec, Louny a Terezín. Řeka Ohře se vlévá do Labe z levé strany právě v centru Českého středohoří ve městě Litoměřice. Využití Ohře pro vodáctví konkrétně sjíždění divoké vody je koncentrováno spíše na horním až středním toku z Chebu až po hráz Nechranické přehrady. Dolní tok nacházející se na území Českého středohoří není nijak intenzivně turisticky využíván a celkově by se dalo zobecnit, že Ohře je využívána spíše jako zdroj vody pro elektrárenský průmysl (Počerady, Prunéřov a Tušimice) a zavlažování zemědělských oblastí na Litoměřicku, Lounsku a Terezínsku. Řeka Ohře lemuje a vytyčuje jižní hranici Milešovského středohoří od Loun až po Litoměřice. Řeka Ploučnice je další v pořadí dle délky i průměrného průtoku a stejně jako Ohře není splavná pro nákladní říční dopravu. V minulosti byla intenzivně navštěvovanou řekou ze strany vodáků, ale rozličné faktory zapříčinily útlum vodáckého sportu. V 70. letech byl horní tok znečištěn při těžbě uranové rudy v okolí Stráže pod Ralskem (metoda chemického loužení) a střední tok byl uzavřen z důvodu vybudování VVP Ralsko. Dnes je Ploučnice splavná jen v období s dostatečným vodním režimem, protože je regulována pouze menšími vodními díly, jako je Hamerské jezero či vodní nádrž Stráž pod Ralskem. Pramen Ploučnice se nalézá v turisticky vyhledávané oblasti Ještědsko-kozákovského hřbetu a protéká Stráží pod Ralskem, Českou Lípou, Benešovem nad Poloučnicí a z pravé strany se stýká s Labem v Děčíně Podmoklech. Bílina je poslední významnou řekou v oblasti a dle délky a průměrného průtoku je ze všech tří větších přítoků Labe nejmenší. Bohužel není příliš vhodná pro vodácké sporty, protože její průtok je malý a tudíž má dostatečný vodní režim jen na jaře či v létě při prudkých deštích. Dalším důvodem je neatraktivní krajina zasažená těžkým chemickým a těžební průmyslem, kterým řeka od pramene až po soutok s Labem v Ústí protéká. Na řece Bílině leží mnoho měst vyznačujících se těžkým průmyslem jako je Jirkov, Chomutov, Most, Záluží (zdroj vody pro chemický a petrochemický závod Unipetrol Litvínov), Bílina nebo Trmice. Na břehu Bíliny se nachází Stadice u Řehlovic, což je unikátní památka celonárodního významu spjatá s bájným zakladatelem Přemyslovské dynastie Přemyslem

48

Oráčem, protože právě ve Stadicích měl dle pověsti své pole a sem pro něj poslala své posli kněžna Libuše. Tak jako řeka Ohře tvoří jižní hranici Českého středohoří, tak řeka Bílina lemuje jeho severní okraj od Bíliny po Ústí nad Labem. Vodní plochy nejsou příliš významně zastoupeny na území Českého středohoří. Nejrozlehlejší vodní plochou je bezpochyby Žernosecké jezero v Píšťanech, které leží v meandru řeky Labe, z níž je také napájeno. Mezi ramenem Labe a Žernoseckým jezerem se rozprostírá úzký poloostrov, kde jsou koncentrovány aktivity cestovního ruchu spjaté s vodním živlem. Dalším turisticky atraktivním místem spadajícím do kategorie hydrosféry je Vaňovký vodopád, jenž je patrně nejvyšší vodopádem v celém Českém středohoří (voda zde padá z výšky 12 metrů). Rýžování českého drahokamu Granátu v malých říčkách v okolí města Třebenic a Třebívlic je poslední významnější turistickou atraktivitou spojenou s vodním prostředím.

3.4.2 Klimatologie

Klima je i přes poměrně malou rozlohu Českého středohoří mimořádně pestré. Část území do 300 m n. m. (okres Louny a Litoměřice) se řadí do teplých oblastí, území od 300 m n. m. do 600 m n. m. do mírně teplých oblastí a oblasti nad 600 m n. m. do oblastí chladných, vše samozřejmě v rámci mírného podnebného pásu. Skutečnost je však trochu jiná, protože nelze takto přímočaře vymezit oblast z klimatologického hlediska jen na základě jednoho aspektu (nadmořské výšky v tomto případě), jelikož je zde přítomno mnoho dalších faktorů, které ovlivňují klimatické podmínky daného území. Klima Českého středohoří je určováno především členitostí terénu (převýšení a svažitost) a rovněž orientace svahu ke světovým stranám. V celé podkrušnohorské oblasti se často projevuje tzv. místní gradient (velké změny v měřených klimatických veličinách). Kupříkladu teplotní gradient, kdy se změnou nadmořské výšky se výrazně mění naměřené teploty (měření probíhá každých 100 m nadmořské výšky). Orientace svahu ke světovým stranám tzv. expoziční klima je další jev, který v Českém středohoří utváří lokální podnebí, protože existuje velký rozdíl v době expozice slunečnímu svitu na svazích orientovaných severním a jižním směrem, kdy různě orientované svahy mají diametrálně rozdílné hodnoty dodaného světla, tepla i srážek. Krušné hory nad celou oblastí západní a jihozápadní části

49

Českého středohoří vytvářejí klimatický jev zvaný srážkový stín. Tento jev spočívá v zabránění přechodu frontálních systémů přinášejících srážky přes horské oblasti. Na vrcholu pohoří se nachází tzv. návětrná strana, kde je dostatek srážek a pod horami naopak závětrná strana, kde je srážek nedostatek. Lounsko se právě nachází na té závětrné straně hor, tudíž ve srážkovém stínu a proto je tato oblast považována za nejsušší v Čechách. U množství srážek je možné pozorovat graduální charakter, protože s ustupujícím územím pod srážkovým stínem přibývá hodnota ročního úhrnu srážek ve směru od JV po SZ, proto platí, že na Lounsku je přibližně o polovinu méně srážek než na Českolipsku. Průměrné roční teploty se v Českém středohoří pohybují od 9 °C (Ústí nad Labem) po 5,1 °C (vrchol Milešovky). Nejteplejším měsícem je červenec, tak jako na většině území ČR a průměrné teploty se zde pohybují od 19 °C (Ústí nad Labem) po 14 °C (vrchol Milešovky). Naopak nejchladnějším měsícem je leden s průměrnými teplotami od v -1 °C (Ústí nad Labem po -4,5 °C (vrchol Milešovky). Nejvyšší vrchol Českého středohoří Milešovka je klimaticky unikátní bod hlavně z hlediska proudění vzduchu, jedná se totiž o největrnější místo v ČR dle počtu větrných dní a dle průměrné roční rychlosti větru (30,6 km/h), bezvětří se zde vyskytuje průměrně jen 8 dní v roce. Další zvláštností je častý výskyt bouřek, Milešovka je nejbouřlivějším místem u nás, bouře je zde zaznamenána průměrně v 31 dnech v roce. Průměrná doba expozice slunečnímu svitu je 1753 hodin na jižním svahu Milešovky, což je 39 % reálného maxima slunečního svitu. Sněhová pokrývka i přes vyšší nadmořskou výšku je nestálá a nedostatečná pro provozování zimních sportů, proto zde neexistuje prakticky žádná lyžařská vybavenost a tím se odbourává potenciální segment cestovního ruchu. Existují zde pouze lokální malé vleky a trasy pro běžecké lyžování. Příkladem je ski areál Prácheň ležící v blízkosti Panské skály u České Kamenice.

3.5 Flóra a fauna

3.5.1 Rostlinstvo

České středohoří patří mezi botanicky nejrozmanitější oblasti Čech a je slučovatelem dvou rostlinných vlivů, protože se zde prolíná Atlantské západní druhy teplomilného a vlhkomilného charakteru s kontinentálními suchomilnými druhy z východu. Nejrozšířenějšími rostlinnými biotopy, které nalezneme na území Českého

50

středohoří jsou oblasti velmi suché, travnaté, skalní stepi, teplomilné doubravy, suťové lesy, bučiny (Buk lesní původní a dominantní dřevina v oblasti Krušných hor a Českého středohoří, kde vlivem průmyslových exhalací postupně vymizela a byla nahrazena smrkovými monokulturami lépe snášejícími náročné ekologické podmínky. Dnes jsou původní bučiny pouze reliktně zastoupeny a jsou často součástí MZCHÚ např. PP Buky na Bouřňáku.) vlhké louky i menší oblasti rašelinišť.

Na území Českého středohoří je

monitorováno celkem 170 ohrožených druhů rostlin, jejichž místa výskytu jsou z části zařazena do Evropsky významných lokalit (EVL). Z botanického hlediska lze území Českého středohoří územně rozčlenit do tří oblastí. Nejteplejší a nejsušší oblast je paradoxně na jihu a na západě území Českého středohoří je to dáno srážkovým stínem. Jedná se především o oblasti v okolí města Louny, tedy tzv. Ranské středohoří. Tato oblast má stepní charakter a je zde monitorován výskyt vzácných trav a stepních druhů bylin a křovin. Dřeviny jsou v této oblasti zastoupeny minoritně pouze na severních svazích místních zaoblených kopců tzv. vulkanických kup. Centrální část v tomto rozdělení dle rozšíření rostlinstva by se geograficky dala porovnat s Milešovským středohořím bez suchých oblastí Lounska. Tato část je charakteristická vysokými vulkanickými kužely s velkým podílem zalesnění, protože ani v nejvyšších polohách nejsou kopce holé. Dominantním porostem jsou zde dřeviny převážně doubravy, dubovohabrové háje, bučiny a místy smrkové monokultury. Severní a východní část je totožná s územím Verneřického středohoří, tedy s oblastmi táhnoucími se od pravého břehu řeky Labe dál na východ až k Lužickým horám. Mezi významné biotopy této oblasti řadíme luční porosty a lesní mokřiny bohaté na vlhkomilné druhy, dále zde nalezneme suťové lesy a doubravy, podle vodních toků i minoritně zastoupené olšiny.

3.5.2 Zvířectvo

Fauna Českého středohoří je přinejmenším stejně rozmanitá jako flóra, je to dáno především vysokou druhou pestrostí převážně bezobratlých organismů, jejichž výskyt není ještě zcela zmonitorován. Území Českého středohoří disponuje mnoha vzácnými druhy

51

živočichů (dokonce i pár endemitických druhů), které v okolních oblastech nenajdeme. Jedná se především o živočichy, kteří nejsou schopni velké migrace nebo jsou pevně spjati se svým biotopem. Druhová unikátnost velkých savců a ptáků není tak odlišná od okolních oblastí, protože tito živočichové mají své biokoridory, kudy putují a překračují tak hranice Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Těžkým průmyslem, regulací vodních toků, odlesňováním a intenzivní zemědělskou činností došlo k úbytku či úplnému vymizení stenotopních druhů živočichů (vázaných na jeden biotop bez možnosti jiné alternativy).

3.6 Systém ochrany přírody a krajiny v CHKO České středohoří 3.6.1 Zonace v CHKO České středohoří

České středohoří, tak jako ostatní velkoplošná chráněná území je rozděleno do zón odstupňovaných dle intenzity zajištěné ochrany přírody a krajiny. U chráněných krajinných oblastí se zpravidla vytyčují 4 stupně ochranných pásem nebo zón. Takovéto rozdělení CHKO je důležité pro zajištění ochrany přírodních a krajinných hodnot různým způsobem, neboť celou plochu Českého středohoří nelze brát jako homogenní území, které vyžaduje jeden stupeň ochrany. Na území Českého středohoří se nachází množství vzácných takřka nedotčených lokalit, které je zapotřebí konzervovat pomocí ochrany I. až III. stupně. Zbytek území již industrializací a urbanistickými procesy dotčený nevyžaduje takto vysoké stupně ochrany ani přísné restrikce s tím související a proto je tento plošně majoritní doplněk zařazen do IV. zóny ochrany. Nejstriktnější ochranná nařízení nalezneme v I. zóně a naopak nejméně chráněnými lokalitami disponuje IV. zóna. Tabulka č. 2 Zastoupení zón v CHKO České středohoří Zóna

Rozloha

% z celkové rozlohy CHKO

I. II. III. IV.

76,2 km2 220,4 km2 272,6 km2 494,0 km2

7,2 % 20,7 % 25,7 % 46,4 %

Zdroj: Zastoupení zón v CHKO ČS [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z http://ceskestredohori.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy-chko/ochrana-prirody/vymezeni-hranic-a-zonaceoblasti/

52

Z tabulky č. 2 Zastoupení zón v CHKO České středohoří je patrné, že jen opravdu malá plocha je chráněna tím nejvyšším stupněm. Je to dáno tím, že hranice pásma I. zóny je vytyčena v bezprostřední blízkosti od zdroje, tedy od chráněné přírodní památky. Plošně větší okruh okolo I. zóny tvoří II. a III. ochranné pásmo, kde omezení nemají tak přísný charakter. Doplňkovou funkci při ochraně přírody má IV. zóna, která v CHKO České středohoří je vytyčena na necelé polovině území.

Obrázek č. 3 Mapa zonace v CHKO České středohoří

Zdroj:http Rozmístění zón v CHKO ČS [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://ceskestredohori.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy-chko/ochrana-prirody/vymezeni-hranic-a-zonaceoblasti/

I. Zóna CHKO České středohoří Člověkem málo pozměněné ekosystémy udržované vhodnou formou aplikované ochrany přírody či ponechané přirozenému vývoji. Jsou to oblasti s nevýraznými civilizačními zásahy do přírodní a krajinné sféry, mimo hlavní silniční železniční koridory a s výskytem cenných naturálních hodnot mezinárodního významu. Jsou to lokality bez trvalých sídel a bez výskytu orné půdy. V tabulce č. 3 Rozmístění I. zóny CHKO České středohoří je možné nalézt jednotlivé oblasti dle jmenného seznamu. Z na obrázku č. 3 je patrné, že I. zóny nejsou příliš rozlehlá území, většinou se jedná o výměry maximálně do 10 km2. Je zde však jedna výjimka, kterou tvoří Segment č. 10 zahrnující podstatnou část

53

Kostomlatského středohoří a konkrétní přírodní památky jako: NPR Milešovka, PR Březina, PP Štěpánovská hora, PR Hradišťanská louka a PR Lipská hora. Tabulka č. 3 Rozmístění I. zóny CHKO České středohoří

Zdroj:http Rozmístění zón v CHKO ČS [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://ceskestredohori.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy-chko/ochrana-prirody/vymezeni-hranic-a-zonaceoblasti/

II. Zóna CHKO České středohoří

Civilizačně pozměněné oblasti převážně lesy s nepůvodní druhovou skladbou, prostorovou i věkovou strukturou. Jedná se o zóny s rozvinutými lesními společenstvy dochované i navzdory menším zásahům člověka, o louky, pastviny a jiné vzácné traviny s výskytem vzácných organismů. Již ve větší míře jsou zde zastoupeny lidská sídla spíše sezonního charakteru plnící převážně rekreační funkci. Zemědělská intenzivní činnost je zde zastoupena minoritně. Z tabulky č. 4 Rozmístění II. zóny CHKO České středohoří je patrné, že se jedná již o větší území dle rozlohy, které nalezneme převážně na pravém břehu řeky Labe a v okolí I. zóny Kostomlatského středohoří.

54

Tabulka č. 4 Rozmístění II. zóny CHKO České středohoří

Zdroj:http Rozmístění zón v CHKO ČS [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://ceskestredohori.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy-chko/ochrana-prirody/vymezeni-hranic-a-zonaceoblasti/

III. Zóna CHKO České středohoří

Lidskou populací silně přeměněný ekosystém, který je ve vysoké intenzitě hospodářsky využíván. Skladba lesa je zcela pozměněná a druhová pestrost je velice omezená. Orná půda je poměrně plošně zastoupená a sídla hustě rozmístěná, převážně však obce menšího a lokálního charakteru. Z Rozmístění III. Zóny CHKO České středohoří je patrné, že všechny segmenty odpovídají katastrálnímu území a menších obcí a jejich okolí, takže se zde setkáváme velmi často i s památkově chráněnými objekty.

55

IV. Zóna CHKO České středohoří

Člověkem zcela změněná přírodní i krajinná sféra se souvislou zástavbou a vysokou koncentrací větších sídel okresního i krajského charakteru. Na území IV. zóny je koncentrován i těžký průmysl a intenzivní zemědělství.

3.6.2 Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO České středohoří

Na území CHKO České středohoří napříč ochrannými zónami se nacházejí tzv. maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), jejichž vymezení a ochranná péče je stanovena zákonem č. 114/1992 Sb. (Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny) část třetí – Zvláště chráněná území: 

hlava čtvrtá pojednává o národních přírodních rezervacích (NPR) a národních přírodních památkách (NPP)



hlava pátá pojednává o přírodních rezervacích (PR) a přírodních památkách (PP) Následující oddíl je zaměřen na výskyt a vymezení těchto MZCHÚ v rámci CHKO

České středohoří. Jejich celkový počet je 43, z čehož je: 5 národních přírodních rezervací (NPR), 8 národních přírodních památek (NPP), 12 přírodních rezervací (PR) a 18 přírodních památek (PP). Národní přírodní rezervace (NPR)

Národní přírodní rezervace jsou v CHKO České středohoří charakteristické svým výškovým profilem a zachovalým ekosystémem typickým pro I. a II. zónu. Jedná se o pověstné vulkanické kužely Kostomlatského středohoří a o oblé sopečné kupy Ranského středohoří. NPR Lovoš, NPR Milešovka, NPR Sedlo, NPR Raná a NPR Oblík jsou na obrázku č. 4, dle legendy znázorněny žlutým trojúhelníčkem.

56

Národní přírodní památka (NPP)

Národní přírodní památky v CHKO České středohoří existují v podobě převážně geologicky cenných unikátů, často se jedná doslova o světové rarity. NPP je vymezena v bezprostřední blízkosti okolo atraktivity a proto dosahuje menší plochy oproti rezervaci. NPP Bílé stráně, NPP Boreč, NPP Březinské tisy, NPP Dubí hora, NPP Jánský vrch, NPP Kamenná slunce, NPP Panská skála v okrese Česká Lípa a NPP Vrkoč jsou na obrázku č. 4, dle vysvětlivek znázorněny žlutým šestiúhelníkem. Přírodní rezervace (PR)

Přírodní rezervace v CHKO České středohoří jsou charakterizovány spíše jako oblasti s regionálním významem avšak některé z nich jako například Kalvárie mají vysoký turistický potenciál do budoucna. PR Bohyňská lada, PR Březina, PR Číčov, PR Holý vrch u Hlinné, PR Hradišťanská louka, PR Kalvárie, PR Kamenná hůrka, PR Kozí vrch, PR Lipská hora, PR Milá, PR Sluneční stráň a PR Vrabinec jsou na obrázku č. 4, dle vysvětlivek znázorněny modrým trojúhelníčkem. Přírodní památka (PP)

Přírodní památky jsou v CHKO České středohoří vyhlášeny jako plošně menší oblasti s geologicky a přírodně cennou atraktivitou avšak často pouze lokálního až regionálního významu. PP Babinské louky, PP Bobří soutěska v okresech Česká Lípa a Děčín, PP Divoká rokle, PP Farská louka v okrese Česká Lípa, PP Hradiště, PP Jílovské tisy, PP Košťálov, PP Kuzov, PP Loupežnická jeskyně, PP Lužické šipáky, PP Magnetovec - Skalní hřib, PP Nebočadský luh, PP Plešivec, PP Radobýl, PP Stříbrný roh, PP Štěpánovská hora, PP Tobiášův vrch, PP Třtěnské stráně jsou na obrázku č. 4, dle vysvětlivek znázorněny modrým šestiúhelníkem.

57

Obrázek č. 4 Mapa zonace, MZCHÚ a Evropsky významné lokality v CHKO České středohoří

Zdroj:http Rozmístění zón v CHKO ČS [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://ceskestredohori.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy-chko/ochrana-prirody/vymezeni-hranic-a-zonaceoblasti/

3.6.3 Evropsky významné lokality (EVL)

Jedná se o soustavu oblastí, kde je dlouhodobě monitorován výskyt vzácných a dokonce ohrožených druhů rostlin a živočichů po celé EU. Oblastmi v EVL mohou být jakékoliv přírodní stanoviště (biotopy), kde se nacházejí volně žijící nebo planě rostoucí druhy. Například stepi, rašeliniště, louky, pastviny, suťové lesy a podobně. V Českém středohoří se EVL často překrývají s MZCHÚ z hlediska geografického rozmístění avšak legislativní úprava je zcela rozdílná. (EVL upravují zákony EU ve všech členských zemích stejně, MZCHÚ je dáno českou legislativou již zmíněným zákonem 114/1992 Sb.) Evropsky významné lokality jsou součást programu Natura 2000, kam se dále řadí i Ptačí oblasti. Rozmístění EVL v CHKO České středohoří je na obrázku č. 4 znázorněno červeným obrysem s tečkami uvnitř. Příklady EVL v CHKO České středohoří: EVL Babinské louky, EVL Bezejmenný přítok Trojhorského potoka, EVL Bílé stráně u Litoměřic, EVL Binov - Bobří Soutěska, EVL Bohyňská lada, EVL Chmelník, EVL Lotarův vrch, EVL Borečský vrch, EVL Březina, EVL Dobrná, EVL Dolní Ploučnice, EVL Držovice - rodinný

58

dům, EVL Holý vrch u Hlinné, EVL Horní Kamenice, EVL Hořenec – Číčov, EVL Huníkovský potok, EVL Košťálov, EVL Křížové vršky, EVL Malý vrch, EVL Šibeník, EVL Lhota, EVL Lipská hora, EVL Lovoš, EVL Luční potok – Třebušín, EVL Milá, EVL Milešovka, EVL Oblík - Srdov – Brník, EVL Ostrý, EVL Plešivec, EVL Ploskovice, EVL Radobýl, EVL Raná – Hrádek, EVL Sedlo, EVL Sinutec - Dlouhý kopec, EVL Třtěnské stráně a EVL Všechlapy – Kamýk

3.7 Vybraná maloplošná zvláště chráněná území a jejich přínos pro CR Z předchozích kapitol je zřejmé, že České středohoří disponuje velkým množstvím převážně přírodních památek, které jsou však navštěvovány v různé intenzitě. Některé z nich jsou vyhlášené turistické cíle mezinárodní úrovně, jiné se teprve do povědomí návštěvníků pomalu dostávají, díky svému vysokému potenciálu a díky regionálním programům, které je marketingově zviditelňují. Jak již bylo řečeno CHKO České středohoří je vlastně území tak geologicky rozličné, že si zde každý návštěvník může vybrat svou atraktivitu, kterou bude poznávat. Pokud turisté vstoupí na území Českého středohoří od západu, naleznou zde nespočet vulkanických kup porostlých stepní vegetací poskytující habitat nesčetnému množství vzácných druhů živočichů. Několik z těchto oblých kopců je zařazeno do MZCHÚ kategorie NPR a PR. Pokračují-li návštěvníci dále na východ do samotného srdce Českého středohoří, najdou zde charakteristické sopečné kužely, které jsou asi nejtypičtější tváří středohoří, jedná se o kopce jako Kletečná, Lovoš, Milešovka, Boreč, které jsou již na první pohled naprosto odlišné od oblých kopců na Lounsku. Jsou to totiž vulkanické monumenty přesahující výšku 700 m n. m. a vyznačující se druhově pestrým stromovým porostem i v nejvyšších nadmořských výškách. Po cestě dále východním směrem návštěvníci středohoří narazí na dominantní tok nadnárodního významu, řeku Labe, jenž si klestí cestu skrze masiv Českého středohoří. Verneřické středohoří ležící na pravém břehu řeky se vyznačuje vysokými a rozlehlými sedly a širými loukami. Nachází se zde velké množství kulturních památek od Litoměříc, přes skanzen Zubrnice až po sklářské muzeum v Kamenickém Šenově. V následujícím oddíle bude analyzován význam nejdůležitějších přírodních a kulturních památek pro cestovní ruch v oblasti Českého středohoří.

59

3.7.1 NPR Raná

Vrch Raná asi nejtypičtějším útvarem v této části středohoří, jedná se totiž o třívrcholový podlouhlý masiv tyčící se nad Lounskou nížinou. Atraktivní je především díky příznivému proudění vzduchu na vrcholu i pod ním. Vrch Raná je spjat s leteckým sportem již od jeho prvopočátků na přelomu 19. a 20. století. Za leteckými sporty různého druhu sem přijíždí až stovky stálých členů místního aeroklubu. Vrchol hory je využíván převážně paraglidistky (křídlo či padák), kdy každý z nich realizuje až desítku startů za den, při přízni počasí. Úpatí hory patří ultra lehkým letadlům a bezmotorovým strojům tzv. větroňům, které jsou vynášeny motorovým letadlem do vzduchu, kde po odpojení pouze plachtí pomocí větrných proudů, které jsou zde velice příznivé, a proto se daří i enormně dlouhé dolety. Obecně se dá říci, že celé území Českého středohoří je poseto malými letišti, startovacími a cílovými plochami. Na vedlejším vrcholu Rané, kde nejsou vyznačeny startovací plochy, je vymezena národní přírodní rezervace a celá plocha kopce je zařazena do Evropsky významných lokalit. 3.7.2 NPR Bořeň Bořeň je jedním z nejunikátnějších kopců celého Českého středohoří, i když leží již mimo vytyčené území stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. Hora Bořeň se vypíná nad údolí řeky Bíliny tvořící přirozený koridor mezi městy Most a Bílina do výšky 539 m n. m. Bořeň je z geologického hlediska výjimečná hora a díky svému atypickému tvaru je nepřehlédnutelná ze všech světový stran i poměrně z velké vzdálenosti. Jedná se o největší znělcový útvar ve střední Evropě a nejspíše proto, zde byla vyhlášena národní přírodní rezervace již v roce 1946. V současnosti je Bořeň díky své biodiverzitě zařazen do Evropsky významných lokalit pod program Natura 2000. Skrz NPR Bořeň vede naučná stezka z nedalekého města Bílina přes Chatu pod Bořněm až na samotný vrchol. Hora Bořeň je turisticky velmi vyhledávanou lokalitou kvůli své originalitě i díky dobré dopravní dostupnosti, protože až k chatě pod Bořněm se dá zajet automobilem. Tak jako mnoho dalších míst v Ústeckém regionu je i tato hora opředena bájemi a pověstmi až z doby praotce Čecha, což je možná další faktor ovlivňující vysokou intenzitu návštěvníků. Pěší turistika není jediným způsobem jak zdolat horu Bořeň. Horolezectví je zde velmi rozšířené, protože bořeňské skály se řadí k nejvýznamnějším nepískovcovým oblastem v ČR.

60

3.7.3 NPR Milešovka Milešovka je hora středoevropského významu z hlediska cestovního ruchu a meteorologie. Jedná se o klasický vulkanický kužel vzniklý v třetihorách, který se tyčí nad okolní krajinu do výšky 837 m n. m. Na vrcholu se nachází rozhledna a meteorologická stanice monitorující stav počasí po celý rok. Milešovka přivádí každoročně v řádech desetitisíců turistů, což je poměrně vysoké číslo, zvážíme- li skutečnost, že jediná možnost zdolání této nejvyšší hory Českého středohoří je pěší výstup. Bohužel statistiky jsou velmi zkreslené, protože jen těžko lze monitorovat návštěvnost na místě, kde se neplatí vstupné, kde se nerealizuje výstup pomocí lanovky či jiného dopravního prostředku, a které je volně přístupné celoročně a v takové intenzitě, že k vrcholové knize se dostane každý desátý turista. Na vrchol Milešovky vedou dvě turistické značené cesty z Milešova a z Bořislavi (Bílky), které se 0,5 km pod vrcholem spojují. V období od dubna do října, převážně o slunných víkendech s dobrou viditelností intenzita pěšího provozu připomíná spíše Pražskou magistrálu ve špičce. Během jednoho dne sem vystoupí až několik stovek pěších turistů. Pěší výstup nebo výběh je jedinou možností jak zdolat vrchol, protože úzká nezpevněná serpentina je vedená ve vyšších partiích skrze obnažené čedičové balvany a tak je prakticky nemožné volit jinou alternativu výstupu. Výhled z Milešovky při prvovýstupu je až zarážející a proto není divu, že se sem mnoho návštěvníků vrací. Národní přírodní rezervace nad touto I. zónou CHKO byla vyhlášena před více než 60 lety v roce 1951. V současnosti, tak jako mnoho dalších vzácných památek Českého středohoří je Milešovka zařazena do EVL. Síť turistických tras v okolí Milešovky a obecně v centrální části Kostomlatského středohoří je nejhustší v celém CHKO.

3.7.4 NPP Boreč Poměrně nenápadný kopec u jižní hranice CHKO České středohoří mezi městy Lovosice a Třebenice. Návštěvnost není nijak masová, nanejvýš do padesáti výstupů denně za ideálních podmínek. Z geologického hlediska je Boreč ojedinělá lokalita, protože zde fungují tzv. mikroexhalace. V praxi se jedná o to, že celý profil hory je protkán trhlinami ústícími na úpatí. Vzduch je od spodu nasávám do nitra kopce, kde se ohřeje a následně je vypuštěn na vrcholu až o 20 °C teplejší, což vytváří jedinečné mikroklima. Z tohoto důvodu i v zimních měsících panuje na Boreči jaro vyznačující se plně rozkvetlou flórou typickou

61

pro pokročilé období jara na celém území středohoří. Kopec Boreč je zařazen díky své unikátnosti, kterou je třeba ochraňovat do NPP (jedná se o menší území) EVL a do I. zóny CHKO.

3.7.5 PR Kalvárie (Porta Bohemica) Kalvárie neboli skalní ostroh nad řekou Labe v místě zvaném Porta Bohemica (Brána Čech) se třemi nápadnými kříži je biotopem vzácných druhů rostlin a živočichů. Kalvárie je rovněž méně intenzivně navštěvovanou atraktivitou Českého středohoří s vysokým potenciálem rozvoje.

3.7.6 Zubrnice Obec Zubrnice je známá díky hned několika atraktivitám. Nachází se zde turisticky vysoce navštěvovaný, poměrně nově renovovaný a zpřístupněný skanzen původního osídlení a lidového řemesla. Další atraktivitou je muzeum železnice nabízející pohled na vývoj historie železnice od počátků až po nedávnou minulost. Zároveň trať u Zubrnic dosahuje jednoho z nejprudších sklonů v ČR (primát v ČR drží kořenovská železnice z Tanvaldu do Harrachova).

3.7.7 NPP Panská skála Dalším klenotem Českého středohoří je Panská skála, proslavený útvar tzv. čedičových varhanů mezi Práchní a Kamenickým Šenovem. Tato atraktivita zařazená do kategorie Národních přírodních památek disponuje na poměry Českého středohoří vysoce rozvinutou infrastrukturou cestovního ruchu. Panská skála leží jen 150 metrů od hlavní silnice, tudíž dopravní dostupnost je velmi dobrá a bez bariér. Infrastruktura cestovního ruchu zahrnuje poměrně rozsáhlou parkovací plochu, přilehlé turistické infocentrum a asfaltový chodníček vedoucí přímo ke skále. Mezi další významné památky lze řadit hrad Střekov, Vaňovský vodopád a Vrkoč, Velké a Malé Žernoseky, zámek Velké Březno, zámek Ploskovice a mnoho dalších.

62

3.8 Využití oblasti CHKO České středohoří pro cestovní ruch Objektivním ukazatelem vypovídajícím o prostorové organizaci infrastruktury cestovního ruchu může být hustota a délka pěších turistických tras a cyklotras, počet turistických informačních center, kapacity hromadných ubytovacích zařízení, počet pokojů, počet lůžek či počet stravovacích zařízení. Jednotlivé dílčí veličiny i celkové vyhodnocení náhledu na prostorovou organizaci má vypovídající hodnotu o stavu a intenzitě turistické vybavenosti v CHKO České středohoří. Velmi důležitá je následná komparace s republikovým průměrem a s okolními či podobnými CHKO. Celková délka pěších turistických tras v CHKO České středohoří je více než 500 km a nejhustší síť se nachází v Kostomlatském a Litoměřickém středohoří, které zabírá až 60 % z celkové délky sítě. Naopak v Ranském středohoří jsou v současnosti dvě pěší turistické trasy, což je nejméně značená oblast ve středohoří. Je to dáno velkým rozptylem pamětihodností i velkým zemědělským využitím dané oblasti. K 500 km pěších turistických tras přibylo přibližně 110 km značených cyklotras, z nichž nejfrekventovanější je tzv. Labská stezka vedoucí podél řeky Labe z Krkonoš, přes Mělník, Děčín až do německého města Dresden. V porovnání s ostatními CHKO disponuje České středohoří málo hustou sítě pěších turistických tras i cyklotras dle tabulky č. 5, kde nalezneme komparaci s CHKO Beskydy (největší CHKO dle rozlohy) a se sousedním Českým rájem, který patří mezi oblasti s nejhustší sítí turistických tras v Čechách. Koeficient hustoty vypovídá o délce pěších turistických tras na 1 km2 území CHKO. Tabulka č. 5 Hustota pěších turistických tras v CHKO České středohoří

Oblast CHKO České středohoří CHKO Beskydy CHKO Český Ráj

2

Rozloha (km )

2

Délka pěších turistických tras

Koeficient hustoty (km trasy /km )

1063

500

0,470

1160

1100

0,948

181,5 400 2,204 Zdroj: Délka turistických tras [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z:

http://ceskestredohori.ochranaprirody.cz/informace-pro-navstevniky/sport-turistika-rekreace/pesituristika/ (vlastní zpracování)

Z tabulky č. 5 je zřejmé, že dle koeficientu hustoty je prostorová organizace pěších turistických tras v CHKO České středohoří opravdu na špatné úrovni. Koeficient hustoty v CHKO České středohoří nabývá hodnoty 0,47, což je opravdu nízké číslo. V porovnání s CHKO Beskydy, které jsou rovněž územně větším celkem, má České středohoří dvakrát

63

nižší koeficient. Český Ráj vyznačující se výborně prostorově řešenou sítí turistických tras je na tom dokonce pět krát lépe, protože toto CHKO těží i ze své relativně malé rozlohy (přibližně 6 krát menší než CHKO České středohoří) a díky velkému množství cenných atraktivit. Je pochopitelné, že u větších CHKO nabývá tento koeficient nižších hodnot než u těch menších. Dalším kritériem je bezesporu rozmístění těchto tras a to v případě CHKO České středohoří je velmi nerovnoměrné, jak je patrné na první pohled z map na obrázku č. 5 a obrázku č. 6 níže. Obrázek č. 5 Mapa malá hustota rozmístění turistických tras Ranské středohoří

Zdroj: Ranské středohoří [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=13.7810350&y=50.4086103&z=13&source=muni&id=2012Obrázek

Obrázek č. 6 Mapa velká hustota rozmístění turistických tras Kostomlatské středohoří

Zdroj: Kostomlatské středohoří [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=13.9270417&y=50.5422716&z=13&source=muni&id=2087&q=kostomlaty

64

Tabulka č. 6 Počet Turistických informačních center ve vybraných CHKO Počet CHKO TIC České středohoří 14 Beskydy 23 Orlické hory 11 Český ráj 8

Rozloha území (km2) Rozloha území (km2) /1 TIC 1063 75,93 1160 50,43 204 18,55 181,5 22,69

Zdroj: České středohoří [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=13.7810350&y=50.4086103&z=13&source=muni&id=2012Obrázek (vlastní zpracování)

Další objektivně měřitelná veličina turistické vybavenosti je absolutní počet Turistických informačních center (TIC) a autorem zvolený přepočet na území pro komparaci s jinými CHKO. V praxi se jedná o to, jak velké území CHKO připadá na jedno místní Turistické informační centrum. CHKO České středohoří nedisponuje mnoha TIC a vzhledem ke své velké rozloze připadá na 1 TIC přibližně 75 km 2 plochy CHKO. Opět v CHKO Beskydy jsou na tom o mnoho lépe, protože své území pokrývají 23 TIC, tudíž na 1 TIC připadá o 25 km2 méně než v případě Českého středohoří. Nejlépe jsou na tom plošně menší CHKO jako Orlické hory a Český Ráj, ve kterých TIC nalezneme na každých 18 km2 respektive 22 km2. Vše je přehledně shrnuto v tabulce č. 6 počet Turistických informačních center ve vybraných CHKO Tabulka č. 7 Kapacita HUZ dle vybraných turistických oblastí za rok 2014

Turistické oblasti

Kapacita hromadných ubytovacích zařízení rozloha km2

zařízení

pokoje

lůžka

z toho sezónní

Kapacita HUZ na j. 2 rozlohy (km ) % sezónních lůžek

zařízen í

pokoje

České středohoří a Žatecko 2149 88 1834 5123 2299 45 % 0,04 0,85 České Švýcarsko 908,6 144 2122 6061 2359 39 % 0,16 2,34 Českolipsko 867 169 3372 10993 6595 60 % 0,19 3,89 Český ráj 608,8 193 3241 9711 5044 52 % 0,32 5,32 Jizerské hory 494 336 5368 15575 4059 26 % 0,68 10,87 Krkonoše a Podkrkonoší 1168 951 14689 41919 12734 30 % 0,81 12,58 Krušné hory a Podkrušnohoří 3904 214 4507 10863 1742 16 % 0,05 1,15 Zdroj: Kapacity HUZ dle kategorie [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=statistiky#katalog=31742

65

lůžka

2,38 6,67 12,68 15,95 31,53 35,89 2,78

Statistiky kapacitních veličin hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) bohužel nejsou k dispozici za jednotlivé CHKO, ale pouze dle turistických regionů a oblastí, které se jim blíží nejvíce. Proto je třeba upravit CHKO České středohoří na turistickou oblast České středohoří a Žatecko. Tato turistická oblast plně pokrývá plošně CHKO České středohoří a pouze přidružuje menší turistické lokality jako je Žatecko, aniž by zasáhlo do větších celků v bezprostředním okolí. Tyto statistické informace dále potvrzují hypotézu, že infrastruktura cestovního ruchu v CHKO České středohoří je nedostatečná, protože dle tabulky č. 7 Kapacity HUZ ve vybraných turistických oblastech za rok 2014 disponuje České středohoří a Žatecko jednoznačně nejmenším počtem HUZ, pokojů i lůžek a to v absolutních číslech i ve vztahu k rozloze, tedy přepočtu na 1 km2 rozlohy. Dá se z toho vyvodit i jedna domněnka, že CHKO České středohoří má spíše výletnický charakter a většina návštěvníků zde nepřenocuje a proto nejsou zapotřebí tak vysoké kapacity HUZ. Dle další tabulky č. 8. vypovídající o počtu a procentuálním zastoupení jednotlivých druhů hromadných ubytovacích zařízení v Českém středohoří a Žatecku převažují hotely nižší třídy (*,**a***), penziony, chatové a turistické oblasti.

Tabulka č. 8 Kapacita HUZ dle kategorie ve vybraných turistických oblastech rok 2014

Turistické oblasti

České středohoří a Žatecko České Švýcarsko Českolipsko Český ráj Jizerské hory Krkonoše a Podkrkonoší Krušné hory a Podkrušnohoří total

% podíl danné oblasti Počet Rozloh na Hotely4* HUZ a (km2) celkovém motely počtu botely HUZ

%z celkového počtu HUZ oblasti

ostatní hotely

%z celkového počtu HUZ oblasti

Penziony

%z celkového počtu HUZ oblasti

88

2 149

4,20 %

5

5,68 %

26

29,55 %

18

20,45 %

144 169 193 336

909 867 609 494

6,87 % 8,07 % 9,21 % 16,04 %

5 4 6 7

3,47 % 2,37 % 3,11 % 2,08 %

35 19 42 47

24,31 % 11,24 % 21,76 % 13,99 %

62 60 55 166

43,06 % 35,50 % 28,50 % 49,40 %

951

1 168

45,39 %

18

1,89 %

159

16,72 %

411

43,22 %

214

3 904

10,21 %

14

6,54 %

55

25,70 %

73

34,11 %

2 095

66

Hrom % podíl adná danné ubyto oblasti vací Rozloh na zaříze a (km2) celkovém ní počtu celke HUZ m

Turistické oblasti

České středohoří a Žatecko České Švýcarsko Českolipsko Český ráj Jizerské hory Krkonoše a Podkrkonoší Krušné hory a Podkrušnohoří total

Kempy

%z celkového počtu HUZ oblasti

chatové osady a turistick é ubytovn y

%z celkového počtu HUZ oblasti

ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

%z celkového počtu HUZ oblasti

88

2 149

4,20 %

6

6,82 %

19

22 %

14

15,91 %

144 169 193 336

909 867 609 494

6,87 % 8,07 % 9,21 % 16,04 %

7 15 24 3

4,86 % 8,88 % 12,44 % 0,89 %

15 47 26 27

10 % 28 % 13 % 8%

20 24 40 86

13,89 % 14,20 % 20,73 % 25,60 %

951

1 168

45,39 %

21

2,21 %

65

7%

276

29,02 %

214

3 904

10,21 %

18

8,41 %

17

8%

37

17,29 %

2 095

Zdroj: Kapacity HUZ dle kategorie [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=statistiky#katalog=31742 (vlastní zpracování)

Graf č. 2 Odhad počtu stravovacích zařízení v dle krajů rok 2014 6 000 5 000 4 000 3 000 Odhad počtu SZ 2014

2 000 1 000 0

Zdroj: Odhad počtu SZ [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/46223218-36e7-4503-a17e-b7f76240b602/06-Statisticke-setreni-sektorustravovani.pdf (vlastní zpracování)

67

Tabulka č. 9 Odhad počtu stravovacích zařízení dle krajů rok 2014

Rozloha

Počet obyvatel

Odhad počtu SZ 2014

Odhad počtu SZ /km2

Odhad počtu SZ /1000Ob

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský

496 11016 10058 7561

1267449 1326876 637834 576616

5 500 5 000 3 000 2 500

11,09 0,45 0,30 0,33

4,34 3,77 4,70 4,34

Karlovarský

3314

297828

1 000

0,30

3,36

Ústecký

5335

822826

3 000

0,56

3,65

Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Zlínský Olomoucký

3163 4759 4519 6796 7195 3963 5267

439639 551421 516149 509475 1175025 584676 634718

1 500 2 000 1 500 1 500 4 000 2 000 2 500

0,47 0,42 0,33 0,22 0,56 0,50 0,47

3,41 3,63 2,91 2,94 3,40 3,42 3,94

Moravskoslezský

5428

1213311

4 000

0,74

3,30

ČR

78870

10553843

39 000

0,49

3,70

Kraj

Zdroj: Odhad počtu SZ [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/46223218-36e7-4503-a17e-b7f76240b602/06-Statisticke-setreni-sektorustravovani.pdf (vlastní zpracování)

Výzkum MMR, jenž přinesl statistický odhad počtu stravovacích zařízení v jednotlivých krajích (NUTS III) dosahuje území Ústeckého kraje, kam spadá CHKO České středohoří průměrných hodnot v celorepublikovém srovnání, viz tabulka č. 9 a graf č. 2. Bohužel tato statistika je vytvářena v rozměru kraje (NUTS III) a proto bylo zapotřebí rozšířit CHKO České středohoří na celý Ústecký kraj, který dosahuje takových kapacit pravděpodobně díky přítomnosti větších sídel na svém území a také 4 vyhledávaných turistických oblastí: České středohoří, Krušné hory, České Švýcarsko a Labské Pískovce. CHKO České středohoří má převážně výletnický (Same day visitor)charakter na rozdíl od CHKO Beskydy, Krušných hor či Krkonoš, kam návštěvníci jezdí i na týdenní pobyty. Nejrozšířenějšími turistickými atraktivitami jsou pěší a cyklo turistika, horolezectví, výletní plavba po řece Labi a návštěva velkého množství kulturních památek. Prakticky je možné říci, že CHKO České středohoří vykazuje poměrně velkou míru sezónnosti, protože v zimních měsících od listopadu do března, zde není žádná větší motivace k návštěvnosti. Střediska zimních sportů, zde kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám neexistují (výjimku tvoří Ski areál Prácheň). Většina kulturních památek je v tomto období zavřená s výjimkou zámku Děčín, který je otevřen celoročně. Pěší

68

turistické trasy a cyklotrasy jsou až na pár výjimek v nižších polohách u větších sídel taktéž bez turistů a výletní plavba z logických důvodů přes zimu nepřepravuje návštěvníky. Na zimní měsíce tak připadají pouze wellness pobyty, které jsou nabízené pouze ve dvou hotelích na území CHKO České středohoří (Hotel Lev Lovosice a Hotel Morris Česká Lípa). Lázeňský turismus zde taktéž chybí, protože přímo na území CHKO České středohoří nenalezneme ani jedno lázeňské místo. V bezprostředním okolí přibližně 10 km od severní hranice CHKO leží světoznámé lázeňské centrum Teplice. Naopak nedaleko jižního okraje leží Mšené lázně, které nemají takový věhlas, a připadá jim spíše lokální význam. Lázně Kyselka ve městě Bílina jsou dalším lázeňským místem v sousedství Českého středohoří, které však v současnosti jsou mimo provoz a funguje zde pouze stáčení minerální vody Bílinská kyselka. V měsících mimo sezonu je možné dále navštívit kulturní akce pořádané ve velkých městech, což ale nijak dramaticky neovlivňuje návštěvnost. Tento fakt je podpořen statistickou ročenkou MMR, kde nalezneme mimo jiné i přehled krajských NEJ. Ústecký kraj má NEJnižší roční obsazenost hromadných ubytovacích zařízení na pokoje 25 % a mimo sezonu v lednu dokonce pouhých 16 %, což svědčí o obecně nízké obsazenosti v malém počtu HUZ s markantním sezonním vlivem.

3.9 Vyhlášení CHKO

Letos 19. 3. to bylo přesně 40 let od vyhlášení Chráněné krajinné oblasti nad tímto územím výnosem tehdejšího Ministerstva kultury ČSSR č. 6883/76, v témže roce vznikla i dvě sousední CHKO Kokořínsko a Lužické hory. Důvodem vyhlášení byla snaha o zachování přírodních a geologických atraktivit rozprostřených na velké ploše (Raná-Panská skála 65 km vzdušnou čarou), která jako celek dosahuje středoevropského významu. V době vyhlášení, tedy v polovině 70. let na území Českého středohoří již existovalo mnoho rezervací a památek později nazývaných MZCHÚ (NPR, NPP, PR, PP). Snad s výjimkou NPR Oblík zde byly všechny přírodní rezervace a přírodní památky národní úrovně vytyčeny dávno před vyhlášením CHKO. NPP Panská Skála u Kamenického Šenova dokonce 43 let před vyhlášením CHKO České středohoří, tedy v roce 1933.

69

4

Udržitelný cestovní ruch v CHKO České středohoří

4.1 Potenciál cestovního ruchu dle jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP)

Potenciálem cestovního ruchu se rozumí soubor podmínek a obecných předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, mohou to být památky přírodního a kulturního dědictví nebo projevy aktuální lidské činnosti, jako například dopravní infrastruktura. MMR tento potenciál kvantifikuje pomocí měřitelných segmentů, které mají různou bodovou hodnotu, různou intenzitu a jejichž součet určuje konečný potenciál. V následujícím oddíle budou interpretovány tabulky a mapy vyznačující potenciál dané ORP zasahující na území CHKO České středohoří. 4.1.1 ORP Bílina (Příloha 5.)

Potenciál města Bílina dosahuje průměrných až podprůměrných hodnot z hlediska atraktivit cestovního ruchu. Na katastrální území ORP Bílina zasahuje CHKO České středohoří, což navyšuje celkový potenciál. Z atraktivit to je převážně historické centrum města Bílina, areál lázní Kyselka či zřícenina hradu Sukoslav v nedaleké obci Kostomlaty pod Milešovkou. Intenzivní těžební činnost v dolech Bílina, vyvážení hlušiny na Radovesickou výsypku a elektrárna Ledvice degradují celkový potenciál téměř o 250 bodů na výslednou hodnotu 185 bodů, což je velmi podprůměrná hodnota, nejnižší v Ústeckém kraji. (Průměrná hodnota potenciálu v Ústeckém kraji dosahuje 750 bodů) 4.1.2 ORP Děčín (Příloha 6.)

Opačným příkladem je město Děčín, které je vysoce ohodnoceno za atraktivity, jimiž ORP disponuje. Především je to Děčínský zámek a zámek Benešov nad Ploučnicí, které každoročně vykazují vysokou návštěvnost nejen v rámci Ústeckého kraje. Významný úhrn bodů má ORP Děčín za přírodní pozoruhodnosti, které pouze umocňuje strategická poloha mezi CHKO České středohoří a NP České Švýcarsko. Potenciál je v malé míře ponížen kvůli urbanizačním vlivům sídlišť města Děčín a celkový potenciál je roven 1805 bodům, což je nejvyšší hodnota celého Ústeckého kraje.

70

4.1.3 ORP Litoměřice (Příloha 7.)

ORP Litoměřice má vysoký potenciál atraktivit cestovního ruchu, díky historickým centrům Litoměřice, Terezín a Úštěk. Dále velké množství zámků (Ploskovice) a sakrálních památek navyšuje hodnotu potenciálu. Odečitatelnou položkou je zde vysoký podíl intenzivně obdělávané zemědělské půdy, který snižuje hodnotu celkového potenciálu centra Českého středohoří na 1520 bodů a řadí ho tak na 2. místo v Ústeckém kraji. 4.1.4 ORP Louny (Příloha 8.)

Celkový potenciál ORP Louny nabývá průměrných hodnot v měřítku Ústeckého kraje. Nejvyšší potenciál vykazují sakrální památky jako kostely v Libčevsi, Lounech, Cítolibech či klášter v Dolním Ročově. Dosti degradující účinky má intenzivní zemědělství přibližně na 2/3 výměry ORP, které snižuje výsledný potenciál na 745 bodů. 4.1.5 ORP Lovosice (Příloha 9.)

Potenciál ORP Lovosice je v rámci Ústeckého kraje lehce nadprůměrný. Nejvíce jsou zde ohodnoceny přírodní atraktivity jako NPR Lovoš, NPR Milešovka, NPP Boreč umocněné zásahem CHKO na území ORP Lovosice. Zámek Libochovice, zřícenina hradu Házmburk, zámek Milešov a další kulturní památky navyšují celkový potenciál. Vysoké ohodnocení mají Lovosice díky své dopravní dostupnosti. Je pozoruhodné, že celkový potenciál ORP Lovosice není ovlivněn těžkým chemickým průmyslem závodu Lovochemie a cementáren Lafarge nacházejících se nedaleko města. Body jsou odečteny pouze za využití ploch pro intenzivní zemědělskou činnost typickou pro okrajové partie CHKO České středohoří. 4.1.6 ORP Most (Příloha 10.)

Most je typickým příkladem těžbou degradovaného území, které nemá pro rozvoj cestovního ruchu moc vhodný potenciál. Těžba na území ORP Most mu ubírá 240 bodů na stupnici potenciálu, což je vlastně 100 % z celkového počtu bodů, kterých Most dosáhl. Silniční a železniční infrastruktura, rekreační oblast Matylda, Mostecký hipodrom, viniční oblast na Hněvíně, Hornické muzeum Most a PR Milá to jsou asi jediné atraktivity, které

71

drží ORP Most v kladných číslech. Celkově je potenciál vysoce podprůměrný a sražený o urbanizační vlivy sídlišť jako je Chánov na výslednou hodnotu 255 bodů. 4.1.7 ORP Teplice (Příloha 11.)

ORP Teplice na území CHKO České středohoří zasahují pouze minimálně ve výběžku Kostomlatského středohoří u obce Bořislav. Přesto je to zásah významný, protože na katastrálním území ORP Teplice se nachází část Milešovky, nejvyšší hory celého Českého středohoří. Tabulka hodnot potenciálu a přiložená mapa není zcela aktuální, byla koncipována v roce 2010 a jsou v ní drobné niance. Například prostor východně od města Teplic směrem na Ústí nad Labem je vyznačen jako průmyslový a těžební prostor, což ovšem již není platné. Naopak v této části se nachází zatopený důl a nově vzniklé jezero Milada, z něhož se má stát v budoucích letech významné rekreační středisko pro Teplicko a Ústecko. Jinak ORP Teplice má významný potenciál v kulturních atraktivitách, ale i v přírodě, protože se nachází mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Potenciál je mírně degradován urbanizačními vlivy sídlišť Prosetice, Šanov II, Nová Ves a Řetenice a těžební činností v dolech Bílina, které do ORP Teplice okrajově spadají. Celkový potenciál nabývá vysokých hodnot a řadí tak ORP Teplice na 4. místo v rámci Ústeckého kraje. 4.1.8 ORP Ústí nad Labem (Příloha 12.)

Atraktivity CR přírodního i kulturního charakteru spolu s dopravní infrastrukturou mají hlavní podíl na výší celkového potenciálu, který nabývá vysokých hodnot a posouvá ORP Ústí nad Labem na tří místo měřítku Ústeckého kraje. Avšak vysoce urbanizovaný prostor, chemické závody Spolchemie a teplárna Trmice podstatně snižují hodnotu potenciálu cestovního ruchu. Příloha 13. obsahuje kartogram s přehledným vynesením všech dílčích potenciálů dotčených ORP.

4.2 Intenzita cestovního ruchu v CHKO České středohoří 4.2.1 Výkony hromadných ubytovacích zařízení

Dle tabulky č. 10, která vypovídá o výkonech HUZ ve vybraných turistických oblastech v roce 2014 bylo v Českém středohoří a na Žatecku realizováno nejméně přenocování ze všech zvolených oblastí. Nejnižší čísla byla generována jak u počtu hostů,

72

tak u celkového počtu přenocování. Struktura hostů vypovídá spíše o tuzemském cestovním ruchu a průměrná doba přenocování dosahuje 2,7 noci. Tabulka č. 10 Výkony HUZ za rok 2014

Kapacita hromadných ubytovacích zařízení

Hosté

Přenocování

Turistické oblasti

České středohoří a Žatecko České Švýcarsko Českolipsko Český ráj Jizerské hory Krkonoše a Podkrkonoší Krušné hory a Podkrušnohoří

zařízení

pokoje

lůžka

celkem

z toho nerezidenti

celkem

z toho nerezidenti

⌀ doba ubytov ání

88 144 169 193 336

1834 2122 3372 3241 5368

5123 6061 10993 9711 15575

87233 111472 171540 209116 243569

25494 31825 23811 38186 52583

236846 266020 568267 494616 717913

59033 69101 78300 88886 149608

2,7 2,4 3,3 2,4 2,9

951

14689

41919

767754

207991

2911468

829289

3,8

214

4507

10863

233177

91430

684571

302186

2,9

Zdroj: Výkony HUZ ve vybraných turistických oblastech [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=statistiky#katalog=31742z (Vlastní zpracování)

4.2.2 Návštěvnost kulturních památek

Návštěvnost kulturních pamětihodností má poměrně významný, i když doplňkový charakter, protože hlavní motivací k návštěvě CHKO České středohoří je především příroda a geologické unikáty. Přesto kulturní památky na území Českého středohoří vykazují každoročně poměrně vysokou intenzitu návštěvnosti, která má spíše rostoucí charakter. Tradičně nejnavštěvovanější památkou je dle tabulky č. 11 zámek Děčín, který je zpřístupněn celoročně a nabízí velké množství kulturních akcí. Dalšími památkami, které kvůli své sezónnosti výrazně zaostávají, jsou například zámky Libochovice, Ploskovice, Benešov nad Ploučnicí a skanzen Zubrnice.

73

Tabulka č. 11 Návštěvnost kulturních památek CHKO České středohoří 2011-2015 Památka Zámek Děčín Zámek Benešov n. P. Zámek Ploskovice Zámek Libochovice Skanzen Zubrnice Zámek Velké Březno

2015

2014

2013

2012

2011

55256 21614 29626 18378 15393 15334

46361 20325 25498 20218 20165 14099

45896 13440 18791 16040 20190 10081

48216 13365 28106 18532 15463 10231

38658 12483 27439 20275 21118 9901

Zdroj: Návštěvnost kulturních památek ÚK [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2013/05/PAMATKY_navstevnost_2014.pdf

4.3 Defertova turistická funkce

Defertova funkce vypovídá o intenzitě turistické atraktivity dané destinace a porovnává kapacitu s počtem rezidentů, což spíše vypovídá o potenciálu než o skutečné míře atraktivity. Kapacity nikdy nejsou obsazeny na 100 % v dlouhodobém měřítku a objektivnější by bylo porovnávat počet hostů s rezidenty v dané destinaci. Vzorec defertovi turistické funkce: T(f) = N x 100 / P; kde N = kapacita stálých lůžek pro ubytování návštěvníků a P = počet rezidentů (destinace, resp. sídelního útvaru). Výsledné hodnoty turistické funkce jsou interpretovány takto: T (f)>500 hyperturistická destinace, 100-500 velká turistická destinace, 40-100 převažující vliv cestovního ruchu, 10-40 významný vliv cestovního ruchu, který však není převažující a T (f)<4 bez turistické aktivity. V největších centrech cestovního ruchu v CHKO České středohoří dosahuje hodnota turistické funkce 5 bodů, což vypovídá o nízké turistické aktivitě. Přístupné statistické údaje jsou k dispozici pouze u větších sídel, a proto není možné vypočítat turistickou funkci všech důležitých center cestovního ruchu v CHKO České středohoří. Nejvyšší hodnoty v této CHKO dosahuje město Úštěk (30 bodů), což odpovídá stupni 3, tedy destinaci s významným, ale nepřevažujícím cestovním ruchem.

74

4.4 Dotazníkové šetření (Příloha 29.) Doxeyho iridex je aparát pomocí něhož se vyjadřuje stupeň nevraživosti místních obyvatel (rezidentů) k přijíždějícím turistům. Tento index je úzce spjatý s životním cyklem destinace, kdy při objevení destinace místní prožívají stupeň euforie z nárůstu tržeb, pracovních příležitostí a zájmu veřejnosti o atraktivitu na území jejich sídla. Euforie se s nárůstem investic do infrastruktury cestovního ruchu a se zvyšující se intenzitou příjezdů mění v apatii. Růst cenové hladiny za zboží a služby v destinaci, lhostejné a necitelné chování turistů a celkově zhoršující se životní podmínky rezidentů vlivem nadměrného množství odpadků, hluku a dalších negativních aspektů CR posouvají index do 3. stupně, kterým je znechucení. Poslední fází dle Doxeyho škály je antagonismus, ve kterém se místní obyvatelstvo otevřeně staví proti návštěvníkům s cílem je odradit a úplně se vzdát nebo aspoň omezit svou turistickou funkci. V následné kapitole bude analyzováno dotazníkové šetření, které má za úkol kvantifikovat pomocí Doxeyho indexu postoj obyvatel obcí na území CHKO České středohoří a určit v čem tamější zastupitelé vidí negativní dopady a v čem přínosy cestovního ruchu. Dotazníkové šetření se skládá ze čtyř okruhů otázek. 

Obecně vyjádřený postoj místního obyvatelstva k cestovnímu ruchu.



Dotazy na konkrétní pozitivní vlivy CR a jejich intenzitu



Dotazy na konkrétní negativní vlivy CR a jejich intenzitu



Ohodnocení vlastní obce Doxeyho iritačním indexem

Dotazníky byly zaslány na obecní úřady k vyplnění místním zastupitelům, protože ti by měli znát postoje rezidentů k turistům. Mají nadhled nad touto problematikou a mohou vytvořit objektivní názor celé své obce. Autor diplomové práce volil tuto formu dotazování i za účelem postihnout, co největší území, tedy co nejvyšší počet obcí v bezprostřední blízkosti přírodních i kulturních atraktivit v CHKO České středohoří, kde by mohlo docházet k žádoucím i nežádoucím interakcím mezi návštěvníky a rezidenty. Dotazník byl zaslán na 70 vybraných obecních úřadů, které vyhovovaly výše uvedeným podmínkám. Vyplněno jich bylo celkem 20, což je přibližně 30 %. Seznam respondentů: Lovosice, Malé Žernoseky, Raná, Velké Žernoseky, Úštěk, Polevsko, Žalhostice, Žalany, Verneřice, Stvolínky, Libčeves, Vchynice, Horní Police, Hlinná, Česká Kamenice, Těchlovice, Bílina, Kamenický Šenov, Třebušín, Dolní Týnec.

75

1. Jak vnímají místní obyvatelé škody způsobené turisty na přírodním prostředí? A. Ano, velmi intenzivně (4) 20 % B. Spíše ano (10) 50 % C. Spíše ne (6) 30 % D. Vůbec ne (0) 0 % Po eliminaci většiny neutrálních odpovědí spíše ano a spíše ne, protože v každé obci nějakým způsobem obyvatelé vnímají dopady cestovního ruchu na přírodní krajinu, zbudou 4 obce, ve kterých rezidenti velmi intenzivně pociťují škody v přírodním prostředí a těmito obcemi jsou: Česká Kamenice, Vchynice, Žalhostice a Raná. 2. Jak vnímají místní obyvatelé škody způsobené turisty na socio-kulturní prostředí? A. Ano, velmi intenzivně (3) 15 % Česká Kamenice, Vchynice a Žalhostice B. Spíše ano (9) 45 % C. Spíše ne (6) 30 % D. Vůbec ne (2) 10 % Hlinná, Stvolínky Rovněž u této otázky ponecháme-li stranou neutrální odpovědi spíše ano a spíše ne, zbudou tři obce, kde obyvatelstvo velmi intenzivně pociťuje dopady na socio-kulturní prostředí a dvě obce, kde rezidenti žádné škody nevnímají. 3. Jaký je postoj místních obyvatel k turistům ve vaší obci?

A. Pozitivní (9) 45 % B. Neutrální (11) 55 % C. Negativní (0) 0 % Obecný postoj místních obyvatel k turistům je na územích obcí v CHKO České středohoří pozitivní až neutrální, protože přibližně polovina zastupitelů vyjádřila postoj jako pozitivní a druhá polovina jako neutrální, z čehož plyne, že se zde nenacházejí žádné negativní tendence.

76

4. Jak hodnotíte pozitivní dopady cestovního ruchu na zaměstnanost?

A. Velmi silně (2) 10 % B. Nejsou příliš výrazné (10) 50 % C. Zatím žádné dopady nepociťuji, ale očekávám je v budoucnu (4) 20 % D. Nevnímám žádné pozitivní dopady a ani je neočekávám v budoucnu (4) 20 % Po očištění o neutrální odpověď (B. Nejsou příliš výrazné), ke které se kloní rovná polovina dotázaných zastupitelů, zbudou dvě extrémní response a jedna očekávající pozitivní vlivy na zaměstnanost v budoucím horizontu. V obcích Česká Kamenice a Horní Police je dopad cestovního ruchu na zaměstnanost hodnocen jako velmi silný, což vypovídá o nárůstu pracovních míst vlivem rozvoje turismu v dané lokalitě. Naopak v obcích Hlinná, Stvolínky, Žalany a Vchynice nevnímají žádné pozitivní vlivy turismu na vývoj zaměstnanosti v současnosti ani neočekávají přínos v budoucnu. V Třebušíně, Bílině, Těchlovicích a Úštěku, tento přínos očekávají v budoucnu. 5. Jak hodnotíte pozitivní dopady cestovního ruchu na zvýšení příjmů obce?

A. Velmi silně (3) 15 % B. Nejsou příliš výrazné (7) 35 % C. Zatím žádné dopady nepociťuji, ale očekávám je v budoucnu (6) 30 % D. Nevnímám žádné pozitivní dopady a ani je neočekávám v budoucnu (4) 20 % V obcích Česká Kamenice, Horní Police a Úštěk radní registrují velmi silně pozitivní vliv turismu na zvýšení příjmu obce. Naopak v Dolním Týnci, Vchynici, Stvolínkách ani v Žalanech žádné zvýšení příjmů obce vlivem cestovního ruchu nezaznamenávají v současnosti ani nárůst neočekávají v budoucnu. V 6 obcích, kterými jsou Třebušín, Bílina, Těchlovice, Libčeves, Hlinná a Malé Žernoseky neregistrují žádné vlivy v současnosti, ale očekávají ovlivnění příjmů obce cestovním ruchem v pozitivní hladině v budoucnosti.

77

6. Jak hodnotíte pozitivní dopady cestovního ruchu na nárůst rekreačních kapacit?

A. Velmi silně (1) 5 % B. Nejsou příliš výrazné (8) 40 % C. Zatím žádné dopady nepociťuji, ale očekávám je v budoucnu (8) 40 % D. Nevnímám žádné pozitivní dopady a ani je neočekávám v budoucnu (3) 15 % Pouze v obci Horní Police spojují zastupitelé nárůst rekreačních kapacit s vlivem turismu. V Žalanech, Stvolínkách a Vchynici naopak žádný nárůst kapacity, jakožto pozitivní působení cestovního ruchu nemonitorují nyní ani ho neočekávají v budoucnu. Velké množství respondentů 40 % se vyjádřilo, že v jejich obci v současnosti žádné vlivy na nárůst rekreačních kapacit nepociťují, ale očekávají ho v budoucnu. Konkrétně se jedná o obce Třebušín, Bílina, Těchlovice, Hlinná, Libčeves, Verneřice, Úštěk a Malé Žernoseky. 7. Jak hodnotíte pozitivní dopady cestovního ruchu na zlepšení stavu chátrajících budov?

A. Velmi silně (2) 10 % B. Nejsou příliš výrazné (6) 30 % C. Zatím žádné dopady nepociťuji, ale očekávám je v budoucnu (5) 25 % D. Nevnímám žádné pozitivní dopady a ani je neočekávám v budoucnu (7) 35 % Ve většině (65 %) z dotázaných obcí nevnímají buďto žádné nebo ne příliš výrazné vlivy cestovního ruchu na zlepšení stavu chátrajících budov. Naopak v Horní Polici a Verneřicích zastupitelé pociťují velmi silně dopady turismu na obnovu zchátralých budov. V obcích Kamenický Šenov, Bílina, Těchlovice, Hlinná a Libčeves tyto vlivy očekávají v budoucnosti. 8. Jak hodnotíte pozitivní dopady cestovního ruchu na zlepšení stavu infrastruktury?

A. Velmi silně (1) 5 % B. Nejsou příliš výrazné (10) 50 %

78

C. Zatím žádné dopady nepociťuji, ale očekávám je v budoucnu (5) 25 % D. Nevnímám žádné pozitivní dopady a ani je neočekávám v budoucnu (4) 20 % 14/20 dotázaných hodnotí vliv turismu na rozvoj dopravní infrastruktury v obci i okolí jako nevýrazný nebo nulový. Pouze v obci Horní Police ho zastupitelstvo označilo za silný. V dalších 5 obcích, v Kamenickém Šenově, Těchlovicích, Hlinné, Vchynici

a

Stvolínkách očekávají rozvoj v budoucnosti. 9. Jak hodnotíte negativní dopady cestovního ruchu na nadměrné množství odpadů v obci? A. Velmi silně (5) 25 % B. Zatím se neprojevují, ale očekávám v budoucnu (3) 15 % C. Vnímám jisté náznaky, ale zatím nezpůsobují problémy (9) 45 % D. Nevnímám žádné negativní dopady a ani je neočekávám v budoucnu (3) 15 % V 60 % obcí nezpůsobuje nadměrné množství odpadu produkovaného turisty žádné problémy v současnosti a dokonce ve třech obcích je neočekávají ani v budoucnosti. Naopak v Třebušíně, Hlinné, Žalhosticích, Úštěku a Ranné je cestovní ruch vnímán jako nadměrný producent odpadu a problémy s ním se již vyskytly. V dalších třech obcích očekávají problémy s odpadem v budoucnosti. 10. Jak hodnotíte negativní dopady cestovního ruchu na nadměrnou hlučnost?

A. Velmi silně (3) 15 % B. Zatím se neprojevují, ale očekávám v budoucnu (2) 10 % C. Vnímám jisté náznaky, ale zatím nezpůsobují problémy (8) 40 % D. Nevnímám žádné negativní dopady a ani je neočekávám v budoucnu (7) 35 % Ve třech čtvrtinách z dotázaných obecních úřadů zastupitelé nepovažují hluk způsobený cestovním ruchem jako vážný problém. Pouze ve třech obcích, které se nacházejí u významné dopravní infrastruktury či v místě, kde je provozován motorizovaný CR či letecké sporty je silně vnímána nadměrná hlučnost jako problém. Jedná se

79

především o obce Velké Žernoseky a Žalhostice ležící u železniční trati a v blízkosti rekreační zóny Žernosecké jezero a obec Raná proslavená svou tradicí leteckého sportu. 11. Jak hodnotíte negativní dopady cestovního ruchu na zvýšenou kriminalitu?

A. Velmi silně (0) 0 % B. Zatím se neprojevují, ale očekávám v budoucnu (4) 20 % C. Vnímám jisté náznaky, ale zatím nezpůsobují problémy (3) 15 % D. Nevnímám žádné negativní dopady a ani je neočekávám v budoucnu (13) 65 %

Otázka zvýšené kriminality je typická spíše pro památky městského typu, kde je kumulováno velké množství návštěvníků. U přírodních oblastí jako je CHKO České středohoří se jedná spíše o drobnější prohřešky jako odcizení jízdních kol či jiného vybavení, krádeže v místních obchodech, opuštění restauračního zařízení bez placení či úmyslné poničení přírodních památek. U 80 % obcí nemonitorují zastupitelé žádný podstatný vliv turismu na zvýšení kriminality. Pouze u čtyř očekávají možné problémy s kriminalitou v budoucnu. Jedná se o obce Třebušín, Těchlovice, Žalhostice a Raná. 12. Jak hodnotíte negativní dopady cestovního ruchu na postupné ničení přírodních i kulturních památek?

A. Velmi silně (1) 5 % B. Zatím se neprojevují, ale očekávám v budoucnu (4) 20 % C. Vnímám jisté náznaky, ale zatím nezpůsobují problémy (8) 40 % D. Nevnímám žádné negativní dopady a ani je neočekávám v budoucnu (7) 35 % Pouze v obci Žalhostice je velmi intenzivně pozorován dopad cestovního ruchu na postupné ničení přírodních a kulturních památek. V Dolním Týnci, Těchlovicích, Rané a Malých Žernosekách očekávají tento problém postupné degradace přírodního a kulturního dědictví do budoucna, pokud nenastanou změny. Ve zbylých 75 % z dotázaných obcí to nepovažují za vážný problém, tudíž se dle jejich mínění nic závažného neděje.

80

13. Jak hodnotíte negativní dopady cestovního ruchu na zábor pozemků a přetěžování dopravní infrastruktury?

A. Velmi silně (4) 20 % B. Zatím se neprojevují, ale očekávám v budoucnu (3) 15 % C. Vnímám jisté náznaky, ale zatím nezpůsobují problémy (6) 30% D. Nevnímám žádné negativní dopady a ani je neočekávám v budoucnu (7) 35% V obcích Vchynice, Žalhostice, Malé Žernoseky a Raná hodnotí dopady turismu na zábor veřejného prostranství a přetěžování infrastruktury jako velmi intenzivní. Naopak 13/20 dotázaných zastupitelstev nepovažuje turismus za podstatný vliv na přetěžování dopravní infrastruktury. V obcích Třebušín, Těchlovice a Hlinná očekávají tyto vlivy v čase budoucím. 14. Ohodnoťte stupeň iritace (nevraživosti) místních obyvatel k návštěvníkům cestovního ruchu na stupnici od 1-4. Vysvětlení jednotlivých stupňů iritačního indexu.

1. Euforie (5) 25 % -Žalhostice 2. Apatie (15) 75 % 3. Znechucení (0) 0 % 4. Antagonismus (0) 0 % Zastupitelé obcí Česká Kamenice, Horní Police, Žalhostice, Úštěk a Polevsko označili stupeň iritace místních obyvatel k turistům jako euforii. Po zvážení dílčích vlivů cestovního ruchu, je zapotřebí vyřadit ze stupně 1. Euforie obec Žalhostice, protože všechny pozitivní vlivy CR zastupitelé považují za nevýrazné a naopak všechny negativní za velmi silné. Zbytek obcí podle očekávání hodnotí stav nevraživosti jako apatii. Shrneme-li celkově dotazníkové šetření, tak z něj vyplývá, že ve většině z dotázaných obcí klasifikují cestovní ruch spíše jako přínosný s množstvím pozitivních vlivů a s mírnými dopady negativních aspektů. Je to dáno tím, že CHKO České středohoří není hyperturistickou destinací ani destinací s převažujícím podílem cestovního ruchu, je zde dlouhodobě monitorovaná slabší a nerovnoměrně rozmístěná turistická aktivita se silným sezonním vlivem.

81

4.5 Terénní výzkum

Účelem terénního výzkumu bylo nalézt a změřit negativní dopady působení cestovního ruchu převážně na přírodní složku prostředí. Výzkum probíhal ve dvou diametrálně odlišných lokalitách z pohledu intenzity turistického zatížení, hustoty značených turistických tras i krajinného rázu. První fází terénního výzkumu byla kartografická příprava a plánování, na kterou navazoval vlastní sběr dat v podobě fotodokumentace a měření. Poslední fází bylo vyhodnocování nalezených negativních vlivů a snaha o návrhy řešení problémů v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu. Autor diplomové práce se při analýze negativních dopadů pěší, cyklo, hipo a motorizované turistiky na přírodní prostředí v CHKO České středohoří zaměřuje primárně na nadměrné sešlapávání nezpevněných turistických tras, vytváření paralelních cestiček mimo hlavní trasy, sekundárně na neodpovídající a neobnovovanou infrastrukturu či prosté porušování vyhlášek pro chování na území CHKO či MZCHÚ.

4.5.1 NPR Milešovka, NPR Lovoš, NPP Boreč a hrad Ostrý

První z terénních

výzkumů

byl veden v nejfrekventovanější a turisticky

nejvyhlášenější oblasti celého CHKO České středohoří po trase z Malých Žernosek Litoměřickou vinařskou stezkou Oparenským údolím (2 turistické pěší trasy, 1 cyklostezka a 1 naučná stezka Lovoš) až na vrchol Lovoše. Dále se pokračovalo přes NPP Borečský vrch, zříceninu hradu Ostrý až na vrchol dominanty Českého středohoří Milešovku, kde se kříží dvě turistické cesty, které se pod vrcholem spojují v jednu. Tento úsek byl zvolen jako vzorek s maximální intenzitou pěších turistů v celé CHKO České středohoří. Výzkum probíhal navíc v termínu prodlouženého víkendu za příznivého počasí, kdy se frekvence na vrcholu dle provozovatele SZ pohybuje od 350 do 400 turistů denně. Dle fotodokumentace příloha 14. je patrné že v úseku modré turistické trasy Oparenské údolí – Lovoš dochází k vytváření paralelní cesty mimo hlavní úsek. Z měření stability svahu, hledání paralelně vedených odboček a fotodokumentace v části červené turistické trasy Milešov-Milešovka-Bílka je zřejmé, že v tomto masivně víkendově a sezonně navštěvovaném úseku není situace nijak kritická a zcela odpovídá vystavované zátěži. Turistická trasa trpí minimálně na sešlapávání, možné sesuvy půdy nebo vyvracení stromů

82

vlivem eroze svrchní části půdního pokryvu. Nastává zde pouze občasné vyvracení větších čedičových kamenů, které se místní spolek i během sezony snaží zafixovat. Příloha 15. znázorňuje místo styku modré a červené turistické trasy a jedná se o jedno z nejvíce exponovaných míst celého středohoří. Závažnějším dopadem je v tomto případě expozice nezpevněné částečně sešlapané stezky vlivu tekoucí vody (při dešti nebo tající sněhové pokrývce). Přesně jak znázorňuje příloha 16. se v těchto místech vytváří koryto. V oblasti NPR Milešovka bylo během výzkumu nalezeno poničené dřevěné odpočívadlo jako součást místní vybavenosti cestovního ruchu. Dle stavu objektu šlo patrně o činnost neukázněných turistů. Z hlediska posouzení dle principů udržitelnosti je stávající kondice stezek a infrastruktury odpovídající turistické zátěži a nijak dramaticky se nezhoršuje, protože od vytyčení obou turistických tras na vrchol uplynulo již desítky let a situace je stále neměnná. Neúnosný stav je však ve II. zóně CHKO v úseku Řezný Újezd – vrch Ostrý, kde se nachází stejnojmenná zřícenina loupežnického hradu. V těchto místech průzkum objevil důsledky provozování offroad turismu viz příloha 18., což bylo ještě potvrzeno výpovědí místních. Po této modré turistické komunikaci ve II. zóně CHKO se často pohybují Offroad vozy a terénní motocykly. Zákaz vjezdu všech motorových vozidel bez povolení mimo pozemní komunikace je na území celého CHKO zakázán, tudíž zde provozování offroad turismu není oprávněné. Nález zachycený a doložený v přílohách fotodokumentace dosahuje vysoké intenzity devastace turistické trasy a vyžádá si náklady na rekonstrukci. Dalším negativním jevem zachyceným na fotce přílohy 19. je zapalování otevřeného ohniště v oblasti II. zóny CHKO, když dle vyhlášky o obecných principech ochrany je na celém území CHKO tábořit a rozdělávat oheň přísně zakázáno. Dle výzkumu bylo objeveno neoprávněné parkování osobních automobilů turistů na místě, které je v rozporu s územním plánem obce Velemín a porušuje vyhlášku obecných principů CHKO, protože se nachází na hranici I. zóny. Dle přílohy 20. a 21. je místo nalezeného parkoviště dle územního plánu vyhlášeno jako trvale travní plochy, veřejná zeleň a orná půda, nikoliv však plocha pro parkování. Při laickém náhledu zde nedochází k žádným zásadním škodám, protože v těchto místech se nic unikátního pod zvýšenou ochranou nenachází. Jedná se však o porušení

83

obecných vyhlášek CHKO, blízká přítomnost nejvyšší zóny ochrany a územního plánování. Příčinou je nedostatek oficiálních parkovacích kapacit na území celého CHKO.

4.5.2 NPR Oblík, NPR Raná, PR Milá a NPR Bořeň

Druhou zkoumanou oblastí byla periferní část středohoří tzv. Ranské středohoří, kde se nalézají v současné době pouze dvě nepropojené turistické cesty pro pěší a oblast NPR Bořeň. Trasa začala v budoucím centru agroturistiky v obci Mnichov u Loun přes vrcholy Oblík, Raná a Milá, poté následoval přesun do lokality pod horou Bořeň. Jak již bylo řečeno, druhý terénní výzkum byl veden v oblasti tzv. Ranského středohoří, kde je minimální stupeň turistické aktivity i vzhledem k historicky zemědělskému charakteru oblasti. Výjimku však tvoří hora Bořeň, kde byl výzkum zakončen. Dle vrcholové knihy, která je jedinou možností jak alespoň přibližně monitorovat počty turistů pohybujících se na místních kopcích navštívilo vrch Oblík na Nový rok 150*7 osob a během měsíce března 270* osob. Na vrcholu NPR Oblík nacházejícího se v I. zóně CHKO a EVL terénní výzkum objevil místo s otevřeným ohništěm, které představuje pro místní oblast velké nebezpečí. Celé Ranské středohoří je porostlé vzácnou stepní vegetací, převážně travinami a křovinami, které v letních měsících jsou extrémně vyschlé a tudíž náchylné i na samovznícení natož na rozšíření ohně z otevřeného ohniště. Průzkum dále probíhal na území EVL Raná, kde se na vedlejším vrcholu nalézá i stejnojmenná NPR. Vrch Raná je úzce spjat převážně s leteckými sporty a modelářstvím již od prvopočátků jejich vývoje. Intenzita startů z Rané je poměrně těžko měřitelná, protože dle inspektora provozu a vyučujícího v ZŠ létání pana Miroslava Volného je zapotřebí disponovat pouze pilotní licencí a strojem, který má v dnešní době většina pilotů vlastní, takže si mohou svobodně létat bez udání letového plánu. Podle slov inspektora letového provozu na Rané je vše pouze o vhodných podmínkách: „Vše záleží na vhodném počasí, pokud je na Rané dobrý den sejde se zde třeba i 50 pilotů. Celkový počet pilotů, co jezdí na Ranou je několik stovek, troufám si odhadnout, že udělají desítky až stovky startů za jediný den.“ Na vrcholku Rané je vyhlášena NPR a EVL, což je poměrně kritická interakce mezi ochranou přírody a leteckým turismem. Z detailního rozboru mapy a terénního 7

* nepřesný údaj na základě zápisů ve vrcholové knize

84

výzkumu je patrné, že NRP se nalézá na vedlejším vrcholu hory, kde se žádné startovací pozice nenacházejí. EVL však pokrývá celé území kopce až po jeho úpatí, kde se nachází letiště tzv. ultra lightů (ultralehkých letadel). Na Rané je monitorován výskyt vzácných stepních travin a jedná se zároveň o vyhlášený habitat ohrožených druhů hlodavců (sysel obecný) a ptačí oblast. Sešlapávání vrcholových partií kopce nadměrným pohybem turistů a letců, zde způsobuje odnos ochranného půdního krytu a počátek erozivní činnosti. Jak je patrné z fotodokumentace uveřejněné v příloze 22. tvorba paralelních cestiček mimo hlavní trsu způsobuje poničení chráněných travin a bylin. Provoz motorových letadel způsobuje nadměrným hlukem narušení biotopu na celém území EVL Raná. Dle fotodokumentace v příloze 23. jsou startovací pozice na vrcholu opatřeny gumovou rohoží, která aspoň částečně zabraňuje erozi a sesuvu půdy při startu. Poslední lokalitou, kde probíhal výzkum s cílem zachytit negativní dopady pěší turistiky na přírodní krajinu, byla oblast NPR Bořeň ležící jen 2 km od hranice CHKO České středohoří. Bořeň je geologicky unikátní vrchol, a proto je intenzivně turisticky navštěvován i přes své umístění v periferní oblasti. Dle přílohy 24. a 25. se na pěší turistické trase v úseku Chata pod Bořňem – vrchol Bořně vyskytuje velké množství paralelně vyšlapaných cestiček, což velmi silně působí jako erozivní činitel a navíc, zde hrozí riziko devastace vzácných rostlin. Vrchol Bořně láká nejen pěší výletníky, ale rovněž horolezecké nadšence a tudíž je zde poměrně rozšířené malování vzkazů či podpisů přímo na skálu jak je podloženo fotodokumentací v příloze 26. Malování, popisování a vyrývání do vzácné znělcové skály vede k chemickému a mechanickému rozrušování a postupnému rozpadu geologického materiálu. Dále to působí velmi neestetickým dojmem v přírodním prostředí, stejně jako graffiti na fasádě kulturní památky. Situace v CHKO České středohoří není nikterak kritická, jedná se spíše o občasné porušování vyhlášek minimem návštěvníků. Negativní vlivy odhalené na území CHKO odpovídají aktuální intenzitě cestovního ruchu. Bohužel v tomto spíše zemědělském, průmyslovém a těžebním regionu má cestovní ruch jen velmi malý podíl na hospodářství. Těžký průmysl, těžba a intenzivní způsob zemědělství degradují krajinnou sféru několikanásobně intenzivněji než cestovní ruch. Investice do rozvinutější infrastruktury CR, lepší systém edukace návštěvníků by zjištěné dopady měli omezit.

85

4.6 SWOT analýza udržitelného rozvoje cestovního ruchu

Součástí analytické části diplomové práce je i SWOT analýza rozvoje udržitelného cestovního ruchu na území CHKO České středohoří. Z kvadrantu silné stránky vyšlo po zohlednění důležitosti a hodnocení jako nejsilnějším atributem Kvalitní přírodní prostředí (CHKO, MZCHÚ, EVL, Ptačí oblasti, Památné stromy). Naopak nejslabší stránkou, která brzdí rozvoj je nedostatečná publicita celého regionu a jeho významností. Největší příležitost je spatřována v rozvoji pěších, cyklo a hipo stezek a rozvoji doprovodné infrastruktury CR. Největší hrozbou je pak rozšiřování ploch pro intenzivní způsob zemědělství, prolomení těžebních limitů, objevení nových nalezišť a zvyšování produkce v chemickém průmyslu. Celková hodnota swot analýzy po součtu interního a externího prostředí je -0,2. Výsledky okolo 0 jsou považovány za špatné, protože přibližně silné stránky se rovnají slabým a příležitosti hrozbám, proto je zapotřebí zapracovat na zlepšení. Plně se věnovat nejsilnějším atributům v kvadrantu silných stránek, snažit se eliminovat slabé stránky a využít nastalé příležitosti převážně vysoko hodnocené. Příloha 27. obsahuje vypracovanou SWOT analýzu včetně hodnocení a důležitosti 5 nejdůležitějších atributů v každém kvadrantu. Navazující příloha 28. pak zahrnuje ostatní méně podstatné neuveřejněné položky.

4.7 Destinační agentura České středohoří a projekt Brána do Čech

Projekt Brána do Čech je podřízen Propagační a mediální kampani Ústeckého kraje, podporovaným ROP Severozápad. Jedná se primárně o vyvracená negativního renomé celého Ústeckého kraje a propagaci jako významného turistického regionu. Tento projekt sdružuje 4 destinační agentury působící na území Ústeckého kraje, jak dokládá obrázek č. 4. Oblast CHKO Českého středohoří se překrývá s působností Destinační agentury České středohoří o.p.s a Destinační agentury Dolní Poohří. Možnosti informačních služeb obou partnerských agentur působících na území CHKO České středohoří jsou široké, protože se snaží návštěvníkovi poskytnout kompletní servis. Od vytipování potenciální destinace, výběr tras a tipů na výlet, přes kalendář společenských akcí v regionu až po doporučení ubytovacích a stravovacích zařízení. Obě agentury jsou dostupné pomocí webový stránek i profilu na Facebooku, přesto nejsou moc navštěvované a povědomí o nich má pouze malé množství lidí. Nespornou výhodou je dostupnost webu krom českého jazyka i v 5 cizích

86

jazycích, dále je možnost provést registraci a celé své působení řídit ze svého profilu. Destinační agentura České středohoří má jako hlavní agendu následující druhy obecně prospěšných činností: 

Informační podpora rozhodování v oblasti životního prostředí a regionálního rozvoje,



péče o přírodní a životní prostředí, ochrana přírodního a kulturního dědictví regionu, vzdělávání a osvěta,



identifikace a podpora projektů, zejména v oblasti životního prostředí a udržitelného regionálního rozvoje,



podpora šetrné turistiky včetně realizace turistických služeb, mimo jiné poskytování turistických informací a návazných návštěvnických služeb,



podpora zahraniční spolupráce, zejména v oblasti životního prostředí, šetrné turistiky, vzdělávání a regionálního rozvoje,



pozitivní prezentace regionu včetně výstavní, veletržní a publikační činnosti,



vydávání informačních materiálů a odborových publikací,



zprostředkování ubytování,



průvodcovská činnost.

Destinační agentura České středohoří byla přijata v roce 2014 do Asociace regionálních značek a stala se tak koordinátorem certifikační činnosti na území své působnosti. Certifikovat tak může výrobce a poskytovatele služeb na území pěti okresů (Litoměřického a středohorské části Děčínského, Lounského, Teplického a Ústeckého) Obrázek č. 7 Přehled a loga destinačních agentur na území Ústeckého kraje

Zdroj: Brána do Čech [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z:

http://www.branadocech.cz/cz/destinacni-agentury/

87

5

Návrhová část Návrhová část vychází z analýzy současného stavu zkoumaného terénním

výzkumem, komparací statistických údajů a dotazníkovým šetřením. Tento oddíl je rozdělen na dílčí návrhy, které zahrnují subjekt, ke kterému směřují, stručnou charakteristiku problematiky řešenou daným návrhem a zdroj financování popřípadě další náležitosti. Subjektem v tomto případě je myšlena obec, podnikatelé v cestovním ruchu a orgán ochrany přírody Správa CHKO podřízený regionálnímu pracovišti AOPK Ústecko, jenž je organizační složka státu vedená pod Ministerstvem Životního prostředí. Turismus tvoří na území CHKO České středohoří pouze doplňkové odvětví terciérní sféry hospodářství. Majoritní podíl na ekonomice má v Ústeckém kraji těžební a chemický průmysl. Doplňkový charakter cestovního ruchu je pouze podložen nízkou kvalitou i množstvím hromadných ubytovacích zařízení, stravovacích zařízení a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (TIC, odpočívadla a hygienická zařízení podél turistických tras). Hustota sítě pěších a cyklo tras je dle zjištění v analytické části rovněž na špatné úrovni a vykazuje velkou nerovnoměrnost jako je srovnání Kostomlatského a Ranského středohoří. Dalším faktorem vypovídajícím o nízkém podílu turismu v této turistické oblasti jsou v této práci již uveřejněné výkony HUZ a návštěvnost kulturních pamětihodností, která až na zámek Děčín není nijak vysoká. Území má však obrovský potenciál pro poznávací pěší, cyklo a hipo turistiku. Periferní oblasti CHKO České středohoří historicky spjaté se zemědělskou činností, jsou velice příznivé pro rozvoj venkovského cestovního ruchu a budování vybavenosti pro agroturistiku. Významný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu skýtá také tok řeky Labe, pro říční rekreační plavbu Děčín – Ústí nad Labem – Litoměřice. Tradiční je pro oblast Českého středohoří sadařství, které je postupně obnovováno a vinařství koncentrované po obou stranách řeky Labe na strmých jižních svazích v blízkosti Litoměřic a Malých Žernosek. Nejrozšířenější činností v CHKO České středohoří je pěší turistika, která zde má dlouhou tradici a je se zdejším krajem neodmyslitelně spjata a to díky více než 500 km pěších turistických tras, desítkám naučných turistických tras v blízkosti zásadních atraktivit jako jsou vyhlídkové vrcholy, přírodní a geologické zajímavosti či historické pamětihodnosti. Dle terénního výzkumu pěší turistika v současné době nepředstavuje velké nebezpečí pro ohrožení a poškození přírodních hodnot v CHKO, neboť je až na pár vyhlášených lokalit (Milešovka, Lovoš a Bořeň) velmi rozptýlená a vykazuje velkou míru sezónnosti. Bohužel turisté občas volí k výstupu vrcholy, kam nevede žádná

88

oficiálně značená turistická trasa a například tak nevědomky, narušují chráněné biotopy na území EVL, což jenom podporuje nedostatky v hustotě značení turistických tras. Cykloturismus je v současné době na vzestupu a přibývá stezek napojených na páteřní komunikaci Labskou stezku. Pobytová rekreace je velmi sezónní a bohužel pro přínos průmyslu cestovního ruchu je ve většině případů realizována v individuálních ubytovacích zařízení, jako jsou chalupy, chaty nebo zahrádkářské kolonie. HUZ s vyšší kapacitou jsou situovány v okresních městech a ve volné přírodě nebo na venkově se nacházejí pouze výjimečně. Aktivity cestovního ruchu ani jeho infrastruktura za současného stavu nepředstavují pro ochranu životního prostředí závažné problémy, tak jako již zmiňované majoritní odvětví v regionu. Pouze při dramatickém nárůstu počtu návštěvníků a zvyšujícím se požadavkům na zpřístupňování některých citlivých lokalit a budování nové turistické vybavenosti typu lanovek, zpevněných asfaltových cest na vrcholy či objekty HUZ ve volné přírodě by k nějakému narušení přírodních hodnot mohlo docházet. V současnosti riziko představují spíše neukáznění turisté, kteří nedbají vyhlášek CHKO a ničí přírodní atraktivity. Takovým příkladem je rozdělávání otevřených ohnišť v oblasti suchých stepních travin v Ranském středohoří nebo jízda terénních motocyklu, offroad vozů a čtyřkolek po lesních cestách či turistických komunikacích a to i v zónách s vyšším stupněm ochrany. Změna zonace

Tak jak se postupem času vyvíjí a posouvá hospodářská aktivita, proces urbanizace a cestovní ruch na území CHKO České středohoří, tak vytyčené zóny představující různé stupně ochrany přestávají být aktuální a tím pádem účinné. Prvním návrhem je tedy úprava zonace v CHKO České středohoří, tak aby byly vzácné přírodní hodnoty chráněny před poškozováním novými negativními vlivy průmyslu, urbanismu a turismu. Na základě zpracovaných údajů správa CHKO vyhotoví návrh nové mapy zonace a předloží nový plán péče AOPK. Ministerstvo životního prostředí, pod které AOPK spadá, osloví podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny dotčené obce, kraje, vlastníky pozemků (pouze u I. a II. zony), aby se k navrhovaným změnám vyjádřili. Připomínky ze strany zainteresovaných subjektů řeší správní řízení a po jejich vypořádání je nová zonace a plán péče ustanoven vyhláškou MŽP. Po vzoru značení v NP by bylo možné zavést i označení I.

89

zóny v CHKO výstražnou cedulí, aby návštěvník byl informován, že se nachází v úseku s vyšší ochranou, než je platná pro zbytek CHKO. Vyhlášení nových maloplošných ZCHÚ

Dalším návrhem pro orgány ochrany přírody je vytyčování nových maloplošných zvláště chráněných území a povýšení statutu stávajících přírodních rezervací (PR) a přírodních památek (PP) na národní přírodní rezervace (NPR) a národní přírodní památky (NPP). Takový příkladem je návrh na povýšení PR Hradišťanská louka, PR Kalvárie a PP Magnetovec disponující velkou přírodní i geologickou unikátností a turistickým potenciálem. Postup vytvoření nového MZCHÚ nebo povýšení stávajících MZCHÚ je totožný jako v případě změny zonace, taktéž je řešen vyhláškou MŽP. Informovanost turistů a místních rezidentů

Následujícím bodem návrhové části pro orgány ochrany přírody je osvěta o podmínkách chování návštěvníků i obyvatel na území CHKO České středohoří. Ideální je forma naučných tabulí poskytujících základní informace o správném chování návštěvníků na území CHKO, aby jejich přítomnost nijak neohrozila zdejší biotopy a přírodní hodnoty. Stručnost a intuitivní symboly se zákazem, tak jak to funguje v našich i zahraničních NP. Nejvhodnějším zdrojem financování všech výše uvedených návrhů je integrovaný regionální operační program (IROP), OP Životního prostředí a OP přeshraniční spolupráce ČR-Sasko, který ve své 2. ose zahrnuje rozvoj turistické a kulturní infrastruktury. Turistické trasy

Dalším z návrhů je rozšiřování, obnova a vytváření nových pěších, cyklo a hipo stezek. Jedná se o velmi důležitou aktivitu, protože jak bylo zjištěno v analytické části, stav turistických tras v CHKO České středohoří je velmi nevyvážený a turistické značení v periferních oblastech skoro chybí. Rozšiřování sítě a vytváření zcela nových turistických tras je v podmínkách CHKO poměrně obtížné a nákladné. Způsoby návrhu turistické stezky dle KČT: „ Vytvoření nové turistické trasy může navrhnout kterákoliv právnická nebo fyzická osoba tzv. zřizovatel, který však musí vycházet z možnosti území a podmínek

90

stanovených zejména v územně plánovací dokumentaci nebo vyplývající z územních rozhodnutí“. (KČT, 2001). V ČR jsou nejčastějšími zřizovateli Český svaz ochránců přírody, obce, neziskové organizace a Lesy České republiky (LČR). Zřizovatel dále musí zajistit diskuse místních samospráv, přírodovědců a dalších odborníků a majitelů pozemků k navržení nové turistické trasy a navržení její obsahové a grafické podoby. Zřizovatel následně zpracuje projekt nové turistické trasy, jehož součástí jsou vedle samotného tematického obsahu: 

Úplná adresa zřizovatele turistické trasy,



průběh trasy (zákres v mapě s vhodně zvoleným měřítkem),



způsob vyznačení trasy a začlenění do sítě stávajících TZT,



vybavení turistické stezky informačními panely,



podmínky pro zabezpečení ekologicky udržitelného cestovního ruchu.

Zřizovatel je dále povinen předložit společně s projektem: 

souhlas vlastníků, nájemců či správců pozemků, po kterých navrhovaná trasa povede,



vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody.

Toto rozšiřování, napojování a obnovování turistických značených tras je rovněž možné financovat z různých dotačních titulů a grantů jako jsou IROP, OPŽP, Program péče o krajinu a Program rozvoje venkova garantovaných MMR a MŽP. Odhadované vyčíslení celkových nákladů na jednu turistickou trasu se pohybuje okolo 500 tisíc Kč a obnova značený provedena každé tři roky činí v průměru 400 Kč /km. (KČT)

Budování parkovacích ploch a další doplňkové turistické infrastruktury

Vybudování parkovišť u výchozích bodů k největším přírodním atraktivitám jako Milešovka nebo Lovoš je pro ochranu přírody klíčová, protože právě individuální parkování a vjezd do chráněných zón je častý problém v CHKO České středohoří, který byl zjištěn při terénním výzkumu. Doplňkovou infrastrukturou se dále myslí vybudování odpočívadel na turistických trasách, hygienická zařízení pro turisty, skříňky, uzamykatelné stojany pro cykloturisty a mnoho dalších. Tento rozvoj je možné opět částečně financovat z IROP Cestování dostupné všem a do projektu se mohou zapojit podnikatelské subjekty i obce.

91

Průvodcovská činnost

Tento návrh je plně v kompetenci správy CHKO České středohoří. Jednalo by se o komentované průvodcovské služby spojené s pěším nebo cyklistickým výletem v místě jakékoliv přístupné přírodní atraktivity, tak jak je to běžné v zahraničí nebo u nás v Geoparku UNESCO Český ráj. V Geoparku se zaměřují na odborně prováděné komentované trasy pro studenty i širokou veřejnost. Trasy jsou doplněné přednáškami a pro školáky je připraven pracovní list a dílny, kde se naučí brousit kameny a rýžovat polodrahokamy. Něco obdobného by mohlo být nabízeno i návštěvníkům Českého středohoří, protože je geologicky také velmi unikátní. V současné době funguje projekt Ekologická výchova, který provádí osvětu na školách a se zájemci o přírodu v CHKO České středohoří. Čtyřikrát za rok pořádají výlet do krajiny Českého středohoří s průvodcem, který je provádí po navštěvovaných atraktivitách i po méně známých místech. Návrh spočívá v rozšíření této služby, například zřídit pobočku TIC v Bílce poblíž velkého odstavného parkoviště pro turisty a nabízet komentovaný výlet s průvodcem na Milešovku. Pokud by se tento nový přístup osvědčil a získal si dostatek zákazníků, pak by se mohl rozšířit i na další atraktivity.

Agroturistika v Českém středohoří

Jak již bylo řečeno, agroturistika je u nás poměrně čerstvým fenoménem a její potenciál rozvoje a využití, jako šetrné formy cestovního ruchu, je obrovský. V Českém středohoří se jedná především o oblasti historicky spojené se zemědělskou činností a ležící mimo hlavní turistické cíle. Například je to oblast Lounska nebo Ústecka, kde se nachází v současné době nejvíce ekofarem a biofarem. Agroturistika se vyznačuje ubytováním na statku a doplňkovým programem spojeným s místním životem a těžkou každodenní prací sedláka či selky. Aktuálně je stále příznivá doba pro začátek podnikání v agroturismu, protože rekonstrukce a vedení ekofarem je stále částečně dotováno programem Podpora rozvoje venkova – Podpora Agroturistiky, kde lze při splnění přesně definovaných podmínek získat dotaci až 45 % na celkově uznatelné náklady ve výši od 200 000 Kč do 10 mil. Kč. Na území CHKO České středohoří funguje maximálně deset ekofarem nabízejících

92

agroturismus. Některé farmy si nechávají certifikovat své výrobky a výpěstky regionální značkou a nabízejí své produkty v místních obchodech. Správná aplikace agroturismu je klasická ukázka udržitelného cestovního ruchu, protože splňuje podmínky všech tří pilířů udržitelnosti a ještě má i další přínosy. Agroturismus je šetrný k přírodnímu prostředí a dokonce pomáhá rozvíjet novou výsadbu, či ekologický chov zemědělských zvířat namísto intenzivního způsobu zemědělství. Rekonstrukce zchátralých zemědělských objektů často s památkovým statutem a jejich přeměna na venkovská ubytovací zařízení pomocí dotačních titulů je rovněž přínosem, protože z hlediska památkové péče se jedná o záchranu památkového objektu namísto výstavby nového HUZ ve volné přírodě, což by velmi výrazně narušilo krajinný ráz oblasti. Turismus na takové ekofarmě rovněž generuje tržby pro ekonomiku cestovního ruchu. Návštěvníkovi kromě ubytování na farmě je nabídnut bohatý doprovodný program v podobě každodenní práce hospodáře a vlastnoručně vyrobené či zpracované produkty může sám ochutnat. Potraviny a výpěstky produkované na takových farmách jsou často certifikovány značkou regionální produkt. V porovnání s Rakouskem, kde je agroturismus na velmi vysoké úrovni, je u nás stále málo konkurence a tudíž příležitost pro řadu podnikatelských subjektů. Příklady ekofarem s nabídkou agroturismu: Farma Třebušín, Ekofarma Natural Slavošov, Ekofarama Velve, Statek Oblík, Hospodářství pod Strážným vrchem, Ekofarma Babiny a Ekofarma Letní stráň.

Říční plavba Labe

Tok řeky Labe v sobě skýtá obrovský potenciál pro dopravní i rekreační plavbu, jenže kvůli nevhodným morfologickým podmínkám je řeka po více než 1/3 roku nesplavná, kvůli úseku známém jako úžina Heger v Děčíně. Tento problém by měl být vyřešen stavbou nízkých jezů a dalších opatření, aby se regulovala výška hladiny vody. Labe je nesplavné především v letních a podzimních měsících, kdy je poptávka po rekreační plavbě nejvyšší. Samozřejmě cestovní ruch zde hraje opět pouze vedlejší roli, hlavním důvodem tohoto projektu je zajistit celoroční splavnost pro nákladní lodní dopravu ČR se SRN. Lodní doprava je sice časově pomalejší a limitovaná tokem řeky, zato je ekonomicky méně nákladná kvůli nižší spotřebě a rovněž představuje minimální zásah do ekologie. Po dokončení projektu Celoroční splavnost Labe, na kterém spolupracuje Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí, by zde vznikla podnikatelská příležitost na říční

93

turistickou plavbu po vzoru Viking River Cruises na řece Dunaj. V současnosti je zde provozována výletní plavba v úseku Děčín - Hřensko a dále do Německa nebo Litoměřice – Ústí nad Labem. Návrhy pro výletní plavbu by úsek prodloužily z Roudnice nad Labem – Litoměřice - Ústí nad Labem – Děčín – Hřensko/Bad Schandau – Pirna – Dresden. Plavba by nebyla pouze pro jednodenní výletníky, ale zahrnovala by i ubytování v kajutě, stravování na palubě se zajištěnou degustací regionálních specialit a výlety s průvodcem na každé zastávce během trasy. Tento kompletní servis si bere za vzor nabídku Viking River Cruises, jenž v různých úsecích splouvá Dunaj a ostatní evropské veletoky.

Půjčovny turistického vybavení

Dalším návrhem pro podnikatelské subjekty v CR je vybudování půjčoven turistického vybavení jako jsou jízdní kola se všemi náležitostmi, koloběžky, hole na nordic walking, kolečkové brusle, vybavení pro vodní sporty apod. Půjčovna s příslušným vybavením by se měla nacházet na nejfrekventovanějších výchozích bodech, jako je napojení Labské stezky v Ústí nad Labem, obec Oparno pod Lovošem nebo Píšťany, kde je centrum vodních aktivit.

Propagace

Turistické oblasti CHKO České středohoří chybí dobrá propagace, protože většina lidí vnímá sever Čech spíše jako centrum průmyslu a těžby než místo, kde by mohli trávit dovolenou. I když zde působí 2 partnerské destinační agentury, tak jejich přínos nedosahuje kýženého výsledku, protože ani většina z oslovených odborníků z řad studentů VŠH neví o jejich existenci vůbec, nebo jen omezené množství informací. Když ani odborná veřejnost není detailněji informována o činnosti destinačních agentur na území České středohoří, tak pro prostého občana je to nemožné. Tento problém je bohužel platný pro velké množství projektů v ČR, které mají oslovit širokou veřejnost u nás i v zahraničí a ne jen pár desítek profesionálů z oboru. Stejným příkladem je projekt Czechspecials a jiné projekty Czechtourism, kdy například kvalitně zpracované shoty jsou promítnuty na akcích (veletrhy cestovního ruchu), kde se Czechtourism participuje nebo jsou jednoduše uložená na youtube.com, kde je objeví pár náhodných uživatelů. Navrhované řešení je zkusit

94

oslovit diváky České televize (ČT1, ČT2, ČT24 a ČT SPORT) pomocí velmi kvalitně natočených minutových shotů na propagaci Českého středohoří, ale i dalších turistických oblastí s velkým potenciálem. Další možností je oslovit diváky youtube.com nebo stream.cz skrze reklamní sdělení před přehráním zvoleného videa uživatelem. Wellness hotely

Na území celého Českého středohoří, tedy přibližně na 1300 km 2 se nalézají pouze dva hotely nabízející wellness služby. Tato velmi nízká nabídka wellness služeb by měla být brána jako podnikatelská příležitost, ať už z pohledu rozšíření služeb stávajících hotelů nebo investice do nového hotelového zařízení. Wellness hotel se na rozdíl agroturismu a ostatních turistických aktivit v České středohoří dá provozovat celoročně bez omezení služeb. Wellness hotely jsou v současné době velmi vyhledávanou službou a v kombinaci s přírodní rozmanitostí Českého středohoří by měla přilákat dostatek tuzemských i zahraničních hostů. Návrhy na vykrytí zimní sezóny

České středohoří není vhodné pro provozování klasických zimních sportů kvůli nedostatečné sněhové pokrývce a kvůli chybějící lyžařské infrastruktuře. Cestovní ruch je zde prakticky omezen v období od listopadu do března, protože zde není žádná aktivita, která by přilákala vyšší návštěvnost. Následující návrhy se snaží tuto nepříznivou situaci změnit a pomoci tak podnikatelským subjektům v cestovním ruchu vytížit i mimo sezónní období. V rámci rozšíření návrhů na alternativní aktivity během zimní sezóny pořádal autor diplomové práce brainstorming a některé návrhy přijal pro účely diplomové práce. Půjčovny, které v sezóně půjčují horská kola by mohly v zimě půjčovat tzv. Fatbiky, což je aktuálně velice žádaná doplňková aktivita v horských střediscích. Jedná se vlastně o horské kolo s širokými ráfky a pneumatikou uzpůsobenou na jízdu po sněhu. Pro tuto aktivitu není zapotřebí velká souvislá vrstva sněhu, ani upravená trasa a je možné s ním přejet i delší úsek po asfaltu nebo šotolině. Pro méně aktivní výletníky by byla vhodná služba koňských povozů kombinovaného se saněmi, jenž je možné nabízet hostům agroturistických zařízení během zimního období. Tato aktivita je velice oblíbená v

95

Německu a Rakousku celoročně. V současné době velice populární Spartan race a další překážkové závody by v době mimo sezónu mohly přilákat větší množství návštěvníků. Prodloužení sezóny průvodcovských služeb na místních kulturních památkách by rovněž mohlo vést ke zvýšení návštěvnosti, tak jako na zámku Děčín. Další návrhy na aktivity: Skialpy, lanové centrum, bungee dumping z Oparenského mostu, výpravy se psím spřežením, geologické expedice, rekonstrukce slavných bitev, kterých se v oblasti Českého středohoří odehrálo mnoho, rozšiřování geocachingu, pivní lázně Velké Březno (pivovary Březňák a Zlatopramen).

96

6

Závěr

Cestovní ruch na území CHKO České středohoří má dlouholetou tradici, převážně pak pěší turistika v Kostomlatském středohoří, ale i v dalších přírodních cenných lokalitách. I přes tuto sezónní turistickou zátěž si území Českého středohoří téměř v nezměněné podobě zachovává svou původní tvář. V Českém středohoří je cestovní ruch dlouhodobě brán jako doplňkové odvětví sektoru služeb, protože nevykazuje tak vysokou návštěvnost a s tím spojenou zátěž pro přírodní prostředí jako například CHKO Český ráj. Výhodou a zároveň nevýhodou Českého středohoří je jeho velká rozloha a rozmanitost, protože během sezóny nejsou turisté koncentrování na malém prostoru, ale jsou rozptýleni po celém středohoří, což s sebou nese pouze minimální dopady na přírodní prostředí. Zároveň se tato velká plocha CHKO stává výraznou brzdou v rozvoji, protože jádrové oblasti disponují úplně odlišnou turistickou vybaveností než periferní oblasti. Tento rozdíl je markantní při komparaci hustoty turistických tras a ostatní turistické infrastruktury. České středohoří, to je především přírodní krajina disponující geologickými raritami, které jsou často součástí MZCHÚ a nenajdeme je nikde na světě. Diplomová práce je zaměřena na udržitelnost CR v oblasti CHKO České středohoří, což v sobě zahrnuje ochranu cenných přírodních i kulturních hodnot na jedné straně, zajištění současných i budoucích potřeb účastníků cestovního ruchu v dlouhodobém měřítku na straně druhé. A to všechno s generováním tržeb pro ekonomiku cestovního ruchu, jež neplynou pryč, ale naopak se vracejí v podobě investic na rozvoj oblasti. Hlavním cílem práce bylo analyzovat aktuální stav cestovního ruchu v CHKO České středohoří pomocí vyhodnocování dostupných statistických dat, dotazníkového šetření na zjištění stupně nevraživosti místních rezidentů k návštěvníkům, terénního výzkumu, SWOT analýzy či výpočtu turistické funkce. Dílčím cílem bylo vyhledávání a dokumentace negativních vlivů způsobené cestovním ruchem převážně v přírodním prostředí. Sekundárním cílem byl podrobnější rozbor vybraných MZCHÚ a vyhodnocení jejich využití pro CR. Zkoumání tabulek a map potenciálu jednotlivých ORP zastoupených na území CHKO České středohoří byl rovněž jedním z vytyčených cílů diplomové práce. Hlavní hypotéza ve znění: 

H1: Současná vysoká intenzita cestovního ruchu v CHKO České středohoří po celý rok poškozuje nejcennější a nejcitlivější přírodní lokality.

97

Takto formulovaná hlavní výzkumná hypotéza byla vyvrácena zjištěním, že na intenzitu návštěvnosti CHKO České středohoří má významný vliv sezónnost a v období od listopadu do března (5 měsíců) jsou výkony HUZ a návštěvnost kulturních památek velmi nízké až nulové. Ani v hlavní sezóně na nejfrekventovanějších trasách ve středohoří nedochází k žádnému výraznému poničení přírodních hodnot, jak bylo zjištěno terénním výzkumem. Současná situace v cestovním ruchu v CHKO České středohoří je dlouhodobě udržitelná a zcela odpovídá zátěži. Vedlejší hypotéza ve znění: 

H2: Vztah místních obyvatel k turistům je neutrální až negativní povahy, protože cestovní ruch pro ně nemá žádný přínos a působí pouze negativně. Vedlejší hypotéza byla rovněž vyvrácena, protože dle zjištění z dotazníkového

šetření místní obyvatelé a zastupitelé v obcích na území CHKO České středohoří vnímají návštěvníky pozitivně až neutrálně, ale je to opět dané doplňkovým charakterem tohoto odvětví v Českém středohoří. Iritační index u většiny z dotázaných obcí byl klasifikován jako apatie. Dle výpočtu Defertovy funkce je turistická aktivita v CHKO České středohoří minimálně a žádné místo nedisponuje hodnotou vyšší 50 bodů, tedy zde není žádná destinace ani s převažujícím vlivem CR natož hyperturistické destinace, kde často dochází ke konfliktním interakcím rezidentů a návštěvníků. Přínosy CR nejsou nijak výrazné ve většině obcí, ale rozhodně nijak intenzivně nenarušují životní styl místní komunity. Vedlejší hypotéza ve znění: 

H3: Infrastruktura cestovního ruchu v CHKO Českém středohoří není dostačující v porovnání s ostatními oblastmi. Druhá vedlejší výzkumná hypotéza byla na rozdíl od předešlých hypotéz potvrzena.

V analytické části byla předložena komparace okolních CHKO a plošně obdobně velkých území. CHKO České středohoří disponuje nejméně hustou sítí pěších turistických tras i cyklotras v přepočtu na km2 dané CHKO. Rovněž doplňková turistická infrastruktura je velmi zanedbávaná. Počet turistických informačních center je kupříkladu o polovinu nižší než v CHKO Beskydy, které se rozkládají na přibližně stejné ploše. Návrhová část se snaží přinést reálné náměty s přesným určením subjektu a zdroje financování na odstranění nalezených problémů v analytické části. V případě této diplomové práce je návrhová část složena z návrhů na projekty, které jsou v souladu s udržitelným cestovním ruchem. Jedná se převážně o návrhy, jako je změna zonace a

98

vymezení nových MZCHÚ v CHKO České středohoří, aby se předešlo degradaci přírodních hodnot při potenciálním nárůstu poptávky po službách CR. Dále je návrhová část tvořena náměty pro podnikatelské subjekty v cestovním ruchu, protože analytická část objevila i několik prázdných míst na trhu tzv. tržní niky, které je možné využít pro nové podnikatelské záměry. Výsledkem této diplomové práce bylo zjištění, že v CHKO České středohoří za současného stavu cestovní ruch nemá žádné výrazné negativní dopady na přírodní ani na socio - kulturní sféru. Rovněž je zapotřebí zdůraznit, že území CHKO České středohoří se pohybuje hluboko pod svým potenciálem a to i kvůli malé vybavenosti CR a necílené propagaci. Možnosti rozvoje v souladu s udržitelným cestovním ruchem jsou zde velké.

99

7

Literatura

Tištěné publikace: [1] HESKOVÁ, M.; a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy: Fortuna, 2011. 216 s. ISBN 978-80-7373-107-6

[2] PÁSKOVÁ, M. „Udržitelný rozvoj“ cestovního ruchu. Sborník České geografické společnosti, 106, č. 3, Česká geografická společnost, Praha, 2001. s. 178-195.

[3] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu Brno: Linde, 2002. 448 s. ISBN 978-80-7201-880-2

[4] KLAPKA, P. Krkonoše a trvale udržitelný rozvoj. Diplomová práce, Katedra geografie, Masarykova Univerzita, 2001.

[5] KLAPKA, P. Návrh strategie udržitelnosti pro biosférickou rezervaci Krkonoše. Disertační práce, Katedra geografie, Masarykova Univerzita, 2006.

[6] ČERTÍK, M. a kol. Cestovní ruch. Vývoj, organizace a Řízení. Praha: OFF s.r.o. 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8

[7] ATLAS CESTOVNÍHO RUCHU. Praha: MMR ČR. 2006. ISBN 80-239-7256-1 [8] PÁSKOVÁ, M. Vlivy cestovního ruchu na přírodní i lidmi vytvořené prostředí a jejich časoprostorové souvislosti. Disertační práce, Přírodovědecká fakulta. UK Praha. 2003

[9] Venkovská turistika. Teoretická východiska a možnosti. České Budějovice: Centrum pro komunitární práci. 2006. 92s. ISBN 80-86902-31-5

[10] PÁSKOVÁ, M. Regulace jakožto výzva pro strategické plánování komunit. In:COT business, 9/2002, str.14. ISNN 1212-4281

[11] PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost cestovního ruchu: Gaudeamus, 2009. 298 s. ISBN: 978-80-7435-006-1

[12] NAŠE SPOLEČNÁ BUDOUCNOST: Světová komise pro životní prostředí a rozvoj. přeložil KORČÁR, P. Praha: Academia, 1991. 297 s. ISBN 80-85368-07-2

[13] ZELENKA, J.; MLS K., eds. Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu. Hradec Králové. Gaudeamus. 2009. 194 s.

100

Cizojazyčná literatura: [14] MANOJ, J. Tourism in Himachal Pradesh. Indus Publishing, 2004, 224 s. ISBN 8173871574,

[15] MEDLIK, S. Dictionary of Travel, Tourism and Hospitality, Butterworth Heinemann, Velká Británie, 317 s. ISBN 0750656506

[16] JANSEN-VERBEKE, M. – PRIESTLEY G. K. – RUSSO A. P. Cultural Resources for Tourism: Patterson, Processes and Policies, Velká Británie, 298 s. ISBN 1604569700

[17] YOUNG, G. Tourism: Blessing or Blight, Penguin Books Ltd, Velká Británie, 200 s. ISBN 0140217304

[18] HAWKINS, R. – MIDDLETON, V. T. C. Sustainable Tourism, Taylor & Francis, 2009. 224 s. ISBN 1136360557

Zákony: [19] ZÁKON č. 114/1992 Sb., ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

[20] ZÁKON č. 17/ 1992 Sb., ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí ve znění dle zákona č. 123/ 1998 Sb.

[21] ZÁKON č. 20/1987 Sb., ze dne 30. března 1987 o státní památkové péči ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.

Internetové zdroje: [22]

BRÁNA DO ČECH [online]. [cit. http://www.branadocech.cz/ cz/destinacni-agentury/

2016-05-02].

Dostupné

z:

[23] KČT DATOVÝ SKLAD [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.kct.cz /datovysklad/servis/login.php

[24]

CHKO České středohoří [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné https://cs.wikipedia.org /wiki/Chráněná_krajinná_oblast_České_středohoří

z:

[25] MMR [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podporaregionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch

[26] MŽP [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/legislativa 101

[27] AOPK [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/oaopk-cr/

[28] SPRÁVA CHKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://ceskestredohori.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy-chko/

[29] KAPACITY HUZ DLE KATEGORIE [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=statistiky#katalog=31742

[30]

ODHAD POČTU SZ [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/46223218-36e7-4503-a17e-b7f76240b602/06-Statistickesetreni-sektoru-stravovani.pdf

[31] NÁVŠTĚVNOST KULTURNÍCH PAMÁTEK ÚK [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2013/05/PAMATKY_navstevnost_2014.pdf

[32] ZAHRANIČNÍ CESTOVNÍ RUCH [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.socr.cz/clanek/zahranicni-cestovni-ruch-v-i-ctvrtleti-2014/

[33] KRAJINNÁ DAIGNOZA ČESKÉHO STŘEDOHOŘÍ [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.podripsko.cz/clanekId-1-clanek-krajinna_diagnoza_ceskeho_stredohori.html

[34] POTENCIÁL CR V ÚSTECKÉM KRAJI [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/06-potencialCRustecky.pdf

[35] DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU PODLE UNWTO [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Turismus_kulturn%C3%AD)

Mapy: [36]

MAPY. CZ [online]. [cit. 2016-05-02]. https://mapy.cz/zakladni?x=14.4667000&y=50.0833020&z=11

Dostupné

z:

[37] NATURE [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://mapy.nature.cz/ [38]

OPEN STREET MAP [online]. [cit. 2016-05-02]. http://www.openstreetmap.org/#map=10/50.5946/13.9938

102

Dostupné

z:

8. Přílohy

Příloha 1. HUZ v Aime la Plagne jako příklad narušení krajinného rázu Savojských Alp nevhodnou infrastrukturou CR

Zdroj: HUZ v Aime la Plagne [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.persolaplagne.fr/Histoire.htm

Příloha 2. Labská bouda jako tuzemský příklad narušení krajinného rázu Krkonoš nešetrnou výstavbou turistické vybavenosti.

Zdroj: Labská bouda [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/krkonose-vyletlabska-bouda-labsky-dul-spindleruv-mlyn

Příloha 3. Eroze vlivem turistické aktivity v NP Hohe Tauern, Salzburgerland, Rakousko

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 4. Vstup pěších turistů mimo vytyčené trasy a vyšlapávání paralelních cestiček NP Hohe Tauern, Rakousko

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 5. Potenciál CR na území ORP Bílina

Zdroj: Potenciál CR v Ústeckém kraji [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/06-potencialCR-ustecky.pdf

Příloha 6. Potenciál CR na území ORP Děčín

Zdroj: Potenciál CR v Ústeckém kraji [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/06-potencialCR-ustecky.pdf

Příloha 7. Potenciál CR na území ORP Litoměřice

Zdroj: Potenciál CR v Ústeckém kraji [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/06-potencialCR-ustecky.pdf

Příloha 8. Potenciál CR na území ORP Louny

Zdroj: Potenciál CR v Ústeckém kraji [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/06-potencialCR-ustecky.pdf

Příloha 9. Potenciál CR na území ORP Lovosice

Zdroj: Potenciál CR v Ústeckém kraji [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/06-potencialCR-ustecky.pdf

Příloha 10. Potenciál CR na území ORP Most

Zdroj: Potenciál CR v Ústeckém kraji [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/06-potencialCR-ustecky.pdf

Příloha 11. Potenciál CR na území ORP Teplice

Zdroj: Potenciál CR v Ústeckém kraji [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/06-potencialCR-ustecky.pdf

Příloha 12. Potenciál CR na území ORP Ústí nad Labem

Zdroj: Potenciál CR v Ústeckém kraji [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/06-potencialCR-ustecky.pdf

Příloha č. 13 Souhrnné vyjádření potenciálů jednotlivých ORP v CHKO České středohoří

Zdroj: Potenciál CR v Ústeckém kraji [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z:http://www.uur.cz/images/ uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/06-potencialCR-ustecky.pdf (vlastní zpracování)

Příloha 14. Paralelně vyšlapaná cesta v prostoru NPR Lovoš

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 15. Místo střetu červené turistické značky Milešov-Bílka s modrou turistickou značkou Velemín- Černčice (Max. Intenzita)

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 16. Smíšený vliv sešlapu a eroze způsobené tekoucí vodou.

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 17. Poničená turistická infrastruktura

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 18. Intenzivně zdeformovaná turistická stezka Vchynice-Ostrý v II. Zóně CHKO vlivem motorizovaného off road turismu

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

19. Otevřené ohniště zřícenina hradu Ostrý II. Zóna CHKO

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 20. Mapa územního plánování obce Velemín se zanesením polohy neoprávněné parkovací plochy

Zdroj: Mapa územního plánování obce Velemín [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.meulovo.cz/up-velemin/ds-1113/archiv=0&p1=1042

Příloha 21. Fotodokumentace neoprávněné parkovací plochy na rozhraní I. Zóny CHKO

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 22. Vyšlapávání paralelní cestičky vedle hlavní trasy k vrcholu Rané

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 23. Startovací pozice na vrcholu Rané opatřená gumovým kobercem proti sešlapu

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 24. Paralelně vyšlapaná cesta před serpentinou NPR Bořeň

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 25. Paralelně vyšlapaná cesta před serpentinou NPR Bořeň

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 26. Vandaly pomalovaná znělcová skála NPR Bořeň

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 27. SWOT analýza 5 nejdůležitějších atributů pro každý kvadrant

Zdroj: SWOT analýza [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://office.lasakovi.com/excel/marketing-prcontroling-finance/swot-analyza-excel/ (pouze template tabulky, vypracování SWOT analýzy včetně hodnot je vlastní)

Příloha 28. Kompletní SWOT analýza využití CHKO České středohoří pro udržitelný cestovní ruch silné stránky



         



    

Dostatek prostor k podnikání (nevyužité budovy v majetku obcí + nevyužité budovy soukromých majitelů, církve) Aktivní přístup obcí k podpoře podnikání Dostatek pracovních sil v regionu Vysoký podíl živnostníků Blízkost dopravních koridorů do Prahy, Dresden Hustota dopravní sítě v jádrových oblastech (železnice, místní komunikace, turistické trasy apod.) Páteřní cyklostezka – Labská stezka Zpracování krajské strategie CR a Cykloturistiky Zpracovaný cyklogenerel Tok řeky Labe Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO, EVL, přírodních rezervací a přírodních památek a územím s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a památných stromů Kvalitní kulturní prostředí dané existencí národních kulturních památek, městských a vesnických památkových rezervací a zón Existence rekreačních oblastí – vodní plochy Nižší cenová úroveň ubytování, stravování a dalších služeb Podpora místních úřadů cestovnímu ruchu Časová dosažitelnost Prahy pro výlety Aktivity Euroregionu Labe (slevy, pasy…)

slabé stránky



      

           

Nedostatečný vstupní kapitál pro zahájení/rozvoj podnikáníObtížné podmínky bank pro získání úvěrů Neschopnost spolupráce subjektů na sdružování kapitálu Neznalost možností získání podpor a dotací Málo kvalifikovaných pracovníků v oboru CR Málo velkých zaměstnavatelů v regionu Nekvalitní a složitý systém využití dopravních cest Nepropojení sítěmi cyklotras a stezek v regionu Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu (TIC, hustota turistických tras v periferních oblastech CHKO) Nedostatečná publicita regionu a jeho významností Rozsáhlé intenzivně zemědělsky využívané plochy, přítomnost těžebního a chemického průmyslu Rušení cest majetkoprávně nevyřešených Špatný stav některých významných památek Klesající kapacity ubytovacích zařízení mimo velká města Nedostatečná kvalita gastronomických a ubytovacích zařízení Nedostatečné možnosti ubytování Nepropojené a nedostatečné marketingové nástroje propagace Nízká atraktivita center ve větších sídlech Nedostačující síť půjčoven sportovních potřeb Časově náročné dopravní spojení se SV a V (Liberec, Jablonec nad Nisou) Špatné renomé velkých měst kvůli chemickému průmyslu, těžbě a s tím spojeným špatným stavem životního prostředí

příležitosti

              

Dotovaná pracovní místa Další vzdělávání zaměstnanců i podnikatelů, rekvalifikace Rozvoj sítě cyklostezek/tras, turistické trasy realizace hipostezek v celém regionu – cyklogenerel? Obnova cest, pozemkové úpravy (dle současných potřeb) Využití Labe, jeho rekreačního a dopravního potenciálu Rozvoj doprovodné infrastruktury kulturních i přírodních památek, CHKO Podpora propagace turistických cílů Systémová propagace a marketingová opatření Zvyšování kvality a doplňování kapacit ubytovacích zařízení na venkově, agroturistika Zvyšování kvality pohostinství Po vzoru Větruše rekonstruovat a zprovoznit i další podobné objekty Projekt “Jezero Milada“ Dokončení dálnice D8 Zavedení lodní dopravy (o víkendech na trase Litoměřice – Děčín) Obnova přívozů v blízkosti atraktivit

hrozby

         

Změna legislativy – daně apod. Komunikační neshody místních podnikatelů s vedením obcí, s orgány správy CHKO Povolení a rozšiřování těžby Nevyřešené majetkoprávní vztahy na potenciálních turistických či cyklotrasách Církevní restituce Rušení dopravní obslužnosti Existence ložisek nerostných surovin Pasivita občanů – nevyužití potenciálu cestovního ruchu pro rozvoj jejich podnikání Rychlejší rozvoj CR (konkurence)na území okolních CHKO nebo NP Nevybavenost zaměstnanců v cestovním ruchu cizími jazyky

Zdroj: Vlastní zpracování na základě předešlé analýzy

Příloha 29. Dotazníkové šetření

Dopady cestovního ruchu na obce v katastrálním území CHKO České středohoří Dobrý den, jmenuji se Jan Adamec, jsem studentem Vysoké školy hotelové v Praze a píši diplomovou práci na téma "Udržitelnost cestovního ruchu v CHKO České středohoří". Touto formou bych Vás rád požádal o spolupráci s vyplněním krátkého dotazníku, který se týká postoje obyvatel Vaší obce k návštěvníkům památek na území CHKO České středohoří. Dotazník slouží pouze jako podklad k mé diplomové práci. Předem Vám děkuji za vyplnění.

1. Jak vnímají místní obyvatelé škody způsobené turisty na přírodním prostředí? a) ano, velmi intenzivně b) spíše ano c) spíše ne d) vůbec ne

2. Jak vnímají místní obyvatelé škody způsobené turisty na socio-kulturním prostředí? a) ano, velmi intenzivně b) spíše ano c) spíše ne d) vůbec ne

3. Jaký je obecně postoj místních obyvatel k turistům? a) pozitivní b) negativní c) neutrální

4. Jak hodnotíte pozitivní dopady cestovního ruchu na zaměstnanost? a) velmi silně b) nejsou příliš výrazné c) zatím žádné dopady nepociťuji, ale očekávám je v budoucnu d) nevnímám žádné pozitivní dopady a ani je neočekávám v budoucnu

5. Jak hodnotíte pozitivní dopady cestovního ruchu na zvýšení příjmů obce a) velmi silně b) nejsou příliš výrazné c) zatím žádné dopady nepociťuji, ale očekávám je v budoucnu d) nevnímám žádné pozitivní dopady a ani je neočekávám v budoucnu

6. Jak hodnotíte pozitivní dopady cestovního ruchu na nárůst rekreačních kapacit a) velmi silně b) nejsou příliš výrazné c) zatím žádné dopady nepociťuji, ale očekávám je v budoucnu d) nevnímám žádné pozitivní dopady a ani je neočekávám v budoucnu

7. Jak hodnotíte pozitivní dopady cestovního ruchu na zlepšení stavu chátrajících budov a) velmi silně b) nejsou příliš výrazné c) zatím žádné dopady nepociťuji, ale očekávám je v budoucnu d) nevnímám žádné pozitivní dopady a ani je neočekávám v budoucnu

8. Jak hodnotíte pozitivní dopady cestovního ruchu na zlepšení stavu infrastruktury a) velmi silně b) nejsou příliš výrazné c) zatím žádné dopady nepociťuji, ale očekávám je v budoucnu d) nevnímám žádné pozitivní dopady a ani je neočekávám v budoucnu

9. Jak hodnotíte negativní dopady cestovního ruchu na nadměrné množství odpadů a) velmi silně b) zatím se neprojevuje, ale očekávám v budoucnu c) vnímám jisté náznaky, ale zatím nezpůsobují problémy d) nevnímám žádné negativní dopady a ani je neočekávám v budoucnu

10. Jak hodnotíte negativní dopady cestovního ruchu na nadměrnou hlučnost a) velmi silně b) zatím se neprojevuje, ale očekávám v budoucnu c) vnímám jisté náznaky, ale zatím nezpůsobují problémy d) nevnímám žádné negativní dopady a ani je neočekávám v budoucnu

11. Jak hodnotíte negativní dopady cestovního ruchu na zvýšenou kriminalitu a) velmi silně b) zatím se neprojevuje, ale očekávám v budoucnu c) vnímám jisté náznaky, ale zatím nezpůsobují problémy d) nevnímám žádné negativní dopady a ani je neočekávám v budoucnu

12. Jak hodnotíte negativní dopady cestovního ruchu na postupné ničení objektů CR a) velmi silně b) zatím se neprojevuje, ale očekávám v budoucnu c) vnímám jisté náznaky, ale zatím nezpůsobují problémy d) nevnímám žádné negativní dopady a ani je neočekávám v budoucnu

13. Jak hodnotíte negativní dopady cestovního ruchu na využívání a zábor půdy a) velmi silně b) zatím se neprojevuje, ale očekávám v budoucnu c) vnímám jisté náznaky, ale zatím nezpůsobují problémy d) nevnímám žádné negativní dopady a ani je neočekávám v budoucnu

14. Ohodnoťte stupeň iritace (nevraživosti) místních obyvatel k návštěvníkům cestovního ruchu na stupnici od 1-4 (1=euforie, 2=apatie, 3=znechucení, 4=antagonismus)

15. Konkrétně za jakou pamětihodnost (přírodní nebo kulturní) přijíždí na vaše území turisté nejvíce? 16. Název Vaší obce? Vysvětlivky: 

euforie – počáteční fáze rozvoje, kdy jsou návštěvníci i investoři vítáni a kdy existuje ze strany místní správy spíše minimální plánování i kontrolní mechanismus



apatie – návštěvníci jsou bráni na milost a dochází k přímému kontaktu návštěvníka s rezidentem, vztah je spíše formální až komerční, proces plánování zahrnuje spíše marketing



znechucení – dovršení bodu saturace, kdy rezidenti mají obavy z cestovního ruchu jako průmyslu, nositelé rozhodnutí hledají řešení ve zvyšování infrastruktury na místo omezení růstu turistů



antagonismus – otevřené vyjádření odporu, kdy jsou návštěvníci vnímání jako tvůrci problémů.