Příroda a cestovní ruch v CHKO Labské pískovce

Příroda a cestovní ruch v CHKO Labské pískovce

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Prof. RNDr. Jaromíru Demkovi, DrSc. za trpělivost, odborné vedení a cenné rady. Dále patří mé poděkování Mgr. Daně Štěfáčkové z obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko za poskytnuté rady v oblasti cestovního ruchu a Správě CHKO Labské pískovce. V neposlední řadě bych také poděkovala své rodině za podporu při zpracování bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Příroda a cestovní ruch v CHKO Labské pískovce

Bakalářská práce

Autor: Tereza Hrdá Vedoucí práce: prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Jihlava 2015

Copyright © 2015 Tereza Hrdá

Abstrakt HRDÁ, Tereza: Příroda a cestovní ruch v CHKO Labské pískovce. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 83 stran. Cílem bakalářské práce je příroda a cestovní ruch v CHKO Labské pískovce. V teoretické části se budu věnovat základní charakteristice, přírodním poměrům, ochraně přírody a cestovnímu ruchu. V kapitole o cestovním ruchu Vás seznámím s rozhlednami, tipy na výlety a nejnavštěvovanějšími oblastmi. Další částí budou výzkumné metody, které jsem použila při sběru informací do své bakalářské práce. V praktické části budu vyhodnocovat výsledky dotazníku, které jsem získala během terénního šetření mezi návštěvníky CHKO Labské pískovce. Dotazník bude přeložen i do německého jazyka. Klíčová slova: CHKO Labské pískovce, příroda, ochrana přírody, cestovní ruch, návštěvník

Abstract HRDÁ, Tereza: Nature and tourism in Labské pískovce. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Supervisor: Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2015. 83 pages.

The aim of the bachelor's thesis is nature and tourism in the Protected Landscape Area (PLA) called Labské pískovce. In the theoretical part, I will discuss the basic characteristics, natural conditions, nature conservation and tourism. In the chapter about tourism, I will present observation towers, tips for places to visit and the most visited areas. Another part will be methods of research, which I used for gathering information to my thesis. In the practical part, I will evaluate the results of the questionnaire, which I gained during the

field survey among visitors PLA Labské pískovce.

The questionnaire will be translated also into German. Key words: PLA Labské pískovce, nature, nature conservation, tourism, visitor

7

Obsah Úvod................................................................................................................................ 11 1 Použité metody ............................................................................................................ 12 2 Obecné informace ........................................................................................................ 13 2.1 Chráněná krajinná oblast ...................................................................................... 13 2.2 Charakteristika CHKO Labské pískovce .............................................................. 14 2.2.1 Vymezení území ............................................................................................ 16 2.2.2 Historie........................................................................................................... 16 3 Přírodní poměry ........................................................................................................... 19 3.1 Geomorfologické poměry a georeliéf ................................................................... 19 3.1.1 Geologie ......................................................................................................... 19 3.1.2 Geomorfologie ............................................................................................... 20 3.2 Podnebí ................................................................................................................. 22 3.3 Povrchové a podzemní vody ................................................................................. 23 3.3.1 Podzemní vody .............................................................................................. 24 3.4 Půdy ...................................................................................................................... 24 3.5 Biota ...................................................................................................................... 25 3.5.1 Flóra ............................................................................................................... 25 3.5.2 Fauna .............................................................................................................. 26 3.5.3 Lesy ................................................................................................................ 27 4 Ochrana přírody ........................................................................................................... 28 4.1 Historie spolupráce ochrany přírody Českosaského Švýcarska ........................... 28 4.2 Předmět ochrany CHKO ....................................................................................... 28 4.2.1 Zonace CHKO ............................................................................................... 29 4.3 Maloplošná zvláště chráněná území ..................................................................... 30 4.3.1 Národní přírodní rezervace ............................................................................ 30 4.3.2 Přírodní rezervace .......................................................................................... 31 4.3.3 Přírodní památky............................................................................................ 32 4.4 Natura 2000........................................................................................................... 33 4.5 Evropsky významná lokalita Labské údolí ........................................................... 34 4.6 Ptačí oblast Labské pískovce ................................................................................ 35 5 Cestovní ruch ............................................................................................................... 37 5.1 Charakteristika a hodnocení potenciálu CR.......................................................... 37 5.2 Organizace cestovního ruchu ................................................................................ 38 5.2.1 Mikroregion Labské skály ............................................................................. 38 5.2.3 Svaz cestovního ruchu DELITEUS ............................................................... 39 5.2.4 České Švýcarsko, o. p. s. ............................................................................... 39 5.3 Přeshraniční spolupráce ........................................................................................ 40 5.3.1 Projekt Turistika bez hranic ........................................................................... 40 5.4 Rozhledny a vyhlídky ........................................................................................... 41 5.4.1 Belveder ......................................................................................................... 41 5.4.2 Děčínský Sněžník .......................................................................................... 42 8

5.4.3 Janov .............................................................................................................. 43 5.4.4 Kvádrberk ...................................................................................................... 43 5.4.5 Pastýřská stěna ............................................................................................... 44 5.4.6 Růžový hřeben ............................................................................................... 44 5.4.7 Sokolí vrch ..................................................................................................... 44 5.4.8 Tanečnice ....................................................................................................... 44 5.4.9 Velký Chlum .................................................................................................. 45 5.4.10 Vlčí hora ...................................................................................................... 45 5.5 Tipy na výlety ....................................................................................................... 46 5.5.1 Osada Kopec, Brtníky .................................................................................... 46 5.5.2 Brtnické ledopády .......................................................................................... 46 5.5.3 Kyjov ............................................................................................................. 47 5.5.4 Děčín .............................................................................................................. 47 5.5.5 Zámek s Růžovou zahradou ........................................................................... 48 5.5.6 Zoologická zahrada Děčín a Rajské ostrovy.................................................. 49 5.5.7 Česká Kamenice ............................................................................................ 50 5.5.8 Kaňon Labe .................................................................................................... 51 5.5.9 Tiské stěny ..................................................................................................... 52 6 Anketa mezi návštěvníky území .................................................................................. 54 6.1 Grafické vyhodnocení dotazníku (návštěvníci z ČR) ........................................... 55 6.2 Grafické vyhodnocení dotazníku (návštěvníci z SRN)......................................... 65 7 Závěr ............................................................................................................................ 75 Seznam použité literatury ............................................................................................... 76 Seznam grafů .................................................................................................................. 81 Seznam obrázků .............................................................................................................. 83

9

Seznam zkratek CR

Cestovní ruch

ČR

Česká republika

EVL

Evropsky významná lokalita

CHKO

Chráněná krajinná oblast

MZCHÚ

Maloplošná zvláště chráněná území

NP

Národní park

NPP

Národní přírodní rezervace

NPR

Národní přírodní památka

PP

Přírodní památka

PR

Přírodní rezervace

ÚSES

Územní systém ekologické stability

10

Úvod Téma mé bakalářské práce „Příroda a cestovní ruch v CHKO Labské pískovce“ jsem si vybrala z toho důvodu, že mě tato oblast okouzlila už od raného dětství. Navštěvuji ji poměrně často, jelikož můj strýc má chalupu v Brtníkách, obci Kopec, která je známá svými podstávkovými domy. Labské pískovce svou rozmanitostí, skalními útvary a pestrostí uspokojí všechny, kteří se rozhodnou jedinečnou přírodu tohoto turistického regionu poznat. Chráněná krajinná oblast nabízí nepřeberné množství nabízených služeb a přímo vyzývá k pěším a cyklistickým trasám. Pro vyznavače horolezectví je zde oblíbená západní část Labských pískovců – Tiské stěny. Díky nemalému potenciálu pro aktivní cestovní ruch je čím dál tím více navštěvovanou oblastí a v poslední době si získává mnoho nadšenců. Mým účelem je vytvořit práci, která se v teoretické části bude věnovat přírodním poměrům, ochraně přírody a cestovnímu ruchu. Je pro mě podstatné, aby práce byla srozumitelná pro každého, kdo si ji přečte. Chtěla bych z mého pohledu poukázat, jak je krajina a příroda výjimečná, aby čtenář získal potřebné informace a vždy se sem s radostí vracel. Zajímá mě, jak budou vidět tuto oblast její návštěvníci, a proto se v praktické části chci změřit na kvantitativní hodnocení návštěvnosti pomocí dotazníkového šetření. Dále budu zjišťovat důvod návštěvy, co je zaujalo a spokojenost se službami. Jelikož Chráněná oblast Labské pískovce sousedí s Německem, dotazník bude zpracován i v německém jazyce. Na základě vyhodnocených odpovědí, znázorním výsledky v grafické podobě. Součástí práce jsou také mapy a fotodokumentace.

11

1 Použité metody Při zpracování bakalářské práce jsem využila řadu výzkumných metod. K těm nejdůležitějším patří jednoznačně literární. Mým hlavním zdrojem, odkud jsem čerpala informace, byla odborná a centrální webová stránka Agentury ochrany přírody a krajiny CHKO Labské pískovce. Na tuto stránku mne odkázali zaměstnanci Správy CHKO, neboť jsou zde veškeré a podstatné informace o přírodních poměrech v Labských pískovcích. Nadále jsem měla k dispozici mnoho propagačních letáků, jak ze Správy CHKO Labské pískovce, tak i ze Správy NP České Švýcarsko. Při prohlídce skalního města Tiské stěny, Děčínského Sněžníku a Kyjovského údolí jsem použila metodu terénního výzkumu, díky kterému jsem si mohla vytvořit představy o dané lokalitě. V praktické části jsem získala mnoho informací na základě interview, která spadá do metody sociologické. Metoda spočívala ve vyplnění dotazníků návštěvníky třech výše zmíněných lokalit. Na základě odpovědí jsem vyhodnotila dotazníkové šetření pomocí statistické metody.

12

2 Obecné informace 2.1 Chráněná krajinná oblast Chráněné krajinné oblasti jsou v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definovány jako rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. V současné době existuje v ČR 25 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 13,78% rozlohy území státu. [1] Národní parky a chráněné krajinné oblasti jsou označovány za tzv. velkoplošná zvláště chráněná území. Další čtyři kategorie zvláště chráněných území - národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky jsou označovány jako maloplošná zvláště chráněná území. [2]

Obr. 1: Mapa CHKO a NP České republiky, Zdroj: (6)

13

2.2 Charakteristika CHKO Labské pískovce Základní údaje Vyhlášení: Výnosem Ministerstva kultury ČSR číslo 4946/72-II/2 ze dne 27. června 1972 Rozloha podle vyhlášení: 245 km2 Nadmořská výška: 115 m (Labe u Hřenska) – 723,1 m (Děčínský Sněžník) Maloplošná zvláště chráněná území: 1 NPR, 10 PR, 5 PP Sídlo Správy CHKO: Děčín [3] CHKO Labské pískovce je typickou erozní krajinou, která se vytvořila po ústupu křídového moře v několika set metrů mocných vrstvách mořských sedimentů, zejména pískovců. Tvoří tedy součást rozsáhlé české křídové pánve rozprostírající se v severní části Čech a částečně též v Německu a Polsku. CHKO Labské pískovce chrání především unikátní jevy spojené s pískovcovým fenoménem, charakteristický pískovcový georeliéf a na něj vázanou specifickou biotu. Dokonale modelované je skalní město Tiských stěn a unikátní kaňony řek Labe, Kamenice a Křinice a jejich přítoků. Pozoruhodné jsou rozsáhlé skalní stěny se svahovými deformacemi. (5) Labské pískovce jsou působivou krajinou skalních měst, soutěsek, stolových hor a čedičových vrchů, kterou doprovází Labe i za státní hranicí do německého Saska. Pestrost tvarů pískovcového georeliéfu od drobných mikroforem zvětrávání a odnosu, jako jsou např. voštiny a skalní výklenky, až po makroformy typu pískovcových stolových hor táhnoucích se několik km, skalních měst a neovulkanických suků, tvoří neopakovatelný krajinný ráz. Na české straně se tento malebný geomorfologický celek oficiálně nazývá Děčínská vrchovina, ale v kraji zobecněl název Labské pískovce, což je patrně nejvýstižnější označení. (8) Členité pískovcové území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce tvoří s navazujícími chráněnými územími NP České Švýcarsko a NP a CHKO Saské Švýcarsko

(Nationalpark

Sächsische

Schweiz)

a

CHKO

Saské

Švýcarsko

(Landschaftsschutzgebiet Sächsische Schweiz) nejrozsáhlejší souvislou nejrozsáhlejší souvislou pískovcovou oblast ve střední Evropě s velkým množstvím unikátních geomorfologických jevů. Území Labských pískovců se i přes devastaci socialistického působení, kdy zaniklo množství kulturních a historicky cenných objektů, vyznačuje 14

zachovalou lidovou architekturou a osobitým krajinným rázem. Aktuálním úkolem je ochrana vodních toků a volné krajiny před rozšiřováním zástavby a nešetrnými úpravami. Evropsky významné lokality Labské údolí a České Švýcarsko vytvářejí společně s Ptačí oblastí Labské pískovce pilíře Natury 2000 ve zdejším území. Díky zachovalému prostředí zde přežily ohrožené druhy živočichů např. bobr evropský, vydra říční, úspěšné byly návraty sokola stěhovavého či lososa obecného. Z rostlin je významný výskyt drobnokvětu pobřežního, třezalky pěkné či žabníčku vzplývavého. Chráněná krajinná oblast Labské pískovce byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury České socialistické republiky 27. června 1972 na ploše 324,42 km2. V nejcennější části byl k 1. 1. 2000 vyhlášen Národní park České Švýcarsko, díky kterému se plocha CHKO zmenšila na 245 km2. (6)

Obr. 2: Mapa CHKO Labské pískovce, Zdroj: [49]

15

2.2.1 Vymezení území Labské pískovce tvoří poměrně rozsáhlou krajinu tvořenou kvádrovými pískovci po obou stranách hranice ČR a SRN. Její přirozené vymezení sleduje většinou linie geologických zlomů - tzv. lužický zlom odděluje Labské pískovce od žulové Šluknovské pahorkatiny, krušnohorské a českokamenické zlomové pásmo vymezuje Labské pískovce oproti mladším křídovým vrstvám a vulkanitům Českého středohoří a Lužických hor. Naproti tomu hranice chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, stejně jako národního parku České Švýcarsko je hranicí administrativní, takže do CHKO i NP jsou zahrnuty též okraje sousedních orografických celků. Tak okolí Mikulášovic náleží již do Šluknovské pahorkatiny, pás od České Kamenice přes Děčín až po Jílové k Českému středohoří a okolí Petrovic již ke Krušným horám – Loučenské hornatině. [4]

2.2.2 Historie Zatímco okolní kraje byly osídleny už od starověku, na území dnešní CHKO přicházeli první kolonisté až v pozdním středověku. V romantickém 19. století našli obdivovatelé dramatických přírodních krás právě zde scenérie a skryté obzory, které jitřily cit i smysly. Malovali zdejší krajinu a psali o jejich hrůzostrašných labyrintech, gigantických černých věžích a skalních sochách nadlidských rozměrů. Racionalističtí přírodovědci moderního věku studovali její celkovou stavbu od tektonických zdvihů zemských ker, přes složení hornin, druhohorních pískovců, až po morfologii skalních monolitů, které opracovávají vnější geomorfologické pochody. Labské pískovce jsou skutečně chrámem přírody, kde se setkávají tvořivé síly země s geniem loci a kde je lidské mysli dovoleno povznést se nad všednost. A právě pro toto chvilkové osvobození duše sem přichází většina návštěvníků. (8) Od mořského zálivu ke skalním městům Čas, který mezi těmito dvěma podobami zdejší krajiny uplynul, se odhaduje asi na 80 milionů let. Koncem druhohor, v geologickém období svrchní křídy, proniklo do České kotliny mělké moře, které zaplavilo téměř třetinu Čech a zůstalo mořským zálivem 10 až 12 milionů let. Až při třetihorním alpském vrásnění, kdy tlaky od jihu celé území vyklenuly, křídové moře z Čech ustoupilo. Zůstala po něm jen obrovitá pláň mořského dna s nánosy písků a jílů, místy až 700 metrů mocnými. Tlaky od jihu však pokračovaly 16

a ve vypjaté klenbě Českého masivu oživily staré zlomy. Zatímco zlomy ovlivnily charakter velkých krajinných celků, pukliny se staly základem detailní modelace jednotlivých pískovcových skalních útvarů, které se podle mřížové sítě puklin rozpadly do skalních kvádrů. Podél zlomů krušnohorského směru JZ – SV byly některé pískovcové kry vyzvednuty až o stovky metrů nad okolí a staly se buď stolovými horami, pokud se zvedla celá kra, nebo jednostranně ukloněnými nesouměrnými hřbety - kuestami. Oboje ohraničují příkré až svislé skalní stěny, na kterých probíhá odnos pískovcového masivu nejrychleji. Nejprve se oddělují masivní, dlouhé skalní stěny a ty se dál rozpadají na menší bloky, věže, sloupy a další kvádrové útvary připomínající městskou architekturu. A tak vznikají na obvodu vyzdvižených plošin malebná skalní města a masivní stěny podobné hradbám. Vysoké skalní bloky, oddělené rozšířenými puklinami, ztrácejí vlivem zvětrávání a eroze svou hranatost a dostávají někdy až pitoreskní podoby. Tvářnost krajiny silně ovlivňuje odolnost jednotlivých pískovcových vrstev vůči zvětrávání a odnosu. Ty nejodolnější zůstávají na obvodu pískovcových kvádrů jako skalní římsy a galerie, zatímco méně odolná souvrství, která rychleji zvětrávají, což vede k jakémusi zaškrcování skalních bloků, které pak dostávají podoby hřibů a někdy i zvířecích nebo lidských postav. Malebnost Labských pískovců místy doplnily i čedičové žily a výplně sopečných sopouchů, které v době svého vzniku uvízly pod povrchem. Byly vypreparovány z okolních pískovců až po mnoha milionech let, po zvětrání a odplavení nejsvrchnějších pískovcových vrstev. Celé území Labských pískovců dělí kaňon Labe na část západní a východní, čili na Děčínské stěny s nejvyšším vrcholem Děčínským Sněžníkem (723.1 m n. m.) na západě a na Jetřichovické stěny s Jedlinou (490,0 m n. m.) na východě, které jsou zároveň jádrem Národního parku České Švýcarsko. (8) A protože koloběh přírody nezastavíme, předpokládá se, že již za několik milionů let zbudou po dnešních skalních velikánech jen poslední zbytky písku.

17

Obr. 3: Krajina zrozená z moře, Zdroj: (12)

18

3 Přírodní poměry Až zemře poslední strom, a poslední řeka bude otrávena, a poslední ryba chycena, až potom si uvědomíme, že se peněz nenajíme. NÁČELNÍK SEATTLE (1854)

3.1 Geomorfologické poměry a georeliéf 3.1.1 Geologie Krajina Labských pískovců, rozkládající se mezi Děčínem a Pirnou, je širší veřejnosti obvykle známá pod názvem Českosaské Švýcarsko. Při pohledu z výšky ji dělí pouze řeka Labe. Jde o erozní krajinu, jejíž horniny vznikly v druhohorách v době křídové (zhruba před sto milióny lety). V moři, které tehdy zasahovalo na toto území, se vytvořilo až několik set metrů mocné souvrství zejména písčitých usazenin. Následným zpevněním vznikly pískovce. Když moře ustoupilo, bylo pískovcové souvrství rozlámáno soustavou zlomů, způsobených tektonickou a sopečnou činností, probíhající v sousedním Českém středohoří a podél soustavy lužického zlomu. (4) Došlo tím, buď k rozlámání původně souvislé tabule na kry, nebo naopak ke zpevnění pískovce sopečnými výlevy. Po další miliony let byl vzhled krajiny modelován nejrůznějšími erozními silami. Významnou úlohu při tomto procesu měla řeka Labe a její přítoky. V této krajině lze pozorovat tři patra, nejvíce patrná v německé části. Značné výškové rozdíly (až 450 m) na malé ploše, kolmé stěny, jakož i hluboce zaříznutý kaňon Labe dávají krajině specifický geomorfologický ráz. Vzhled krajiny dále určují neovulkanické horniny, vzniklé nehluboko pod někdejším povrchem a postupně odkrývané intenzivní denudací. (9)

19

Typické pískovcové útvary se vyskytují v různě velkých formách. Z velkých forem je významné skalní město u Tisé. Z forem střední velikosti jsou zastoupeny skalní věže, pilíře, stěny, ostrohy, skalní hřiby, římsy, převisy aj. Z malých forem jsou nejběžnější voštiny a skalní dutiny, skalní mísy a pseudoškrapy (nepravidelné žlábky oddělené hřbítky). [5]

Obr. 4: Krajinná patra pískovcových skal, Zdroj: (9)

3.1.2 Geomorfologie Území CHKO Labské pískovce náleží do těchto geomorfologických celků (3): Děčínská vrchovina III A - 3 Děčínské stěny IIIA - 3A IIIA - 3A - 1 Sněžnická hornatina (geomorfologický okrsek) IIIA - 3A - 2 Růžovská vrchovina (geomorfologický okrasek) IIIA - 3B Jetřichovické stěny Šluknovská pahorkatina IV A - 1 a - Šenovská pahorkatina Chráněná krajinná oblast Labské pískovce náleží do dvou vyšších geomorfologických jednotek České vysočiny, které se od sebe odlišují, jak svou geologickou stavbou, tak i geomorfologickými charakteristikami a dalšími navazujícími faktory přírodního prostředí.

20

Největší část území CHKO Labské pískovce náleží do jednotky III-A-3 - Děčínská vrchovina. Jen nejsevernější část náleží do jednotky IV-A-1 - Šluknovská pahorkatina. [6] Děčínská vrchovina je geomorfologický celek v severovýchodní části Krušnohorské hornatiny při hranici mezi Českou republikou a SRN. Zabírá plochu 271,82 km 2 a má střední nadmořskou výšku 358 m. Geologické podloží tvoří křídové pískovce s proniky neovulkanických (bazaltoidních) hornin. Osu vrchoviny představuje hluboký kaňon řeky Labe mezi městem Děčín a obcí Hřensko. Na křídových horninách vznikla silně rozčleněná stupňovina se strukturními plošinami, hluboce zaříznutými údolími a neovulkanickými suky. Četné jsou tvary zvětrávání a odnosu pískovců (např. skalní města). Nejvyšším bodem je stolová hora Děčínský Sněžník (723,1 m n. m.). Děčínské stěny jsou geomorfologický podcelek v jihozápadní části Děčínské vrchoviny. Zabírá plochu 199,72 km2 a má střední nadmořskou výšku 399 m. Jednotka má ráz členité vrchoviny až ploché hornatiny. Je složená ze svrchnokřídových mořských usazenin s proniky neovulkanitů. V kaňonu Labe je okryté krystalinické podloží křídových usazenin. Křídové horniny jsou tektonicky silně porušeny, takže vznikla soustava kuest. Odnosem části křídových usazeniny vznikly stolové hory (Děčínský Sněžník 723,1 m). V Děčínském Sněžníku vznikl systém pseudokrasových jeskyní s unikátní fluoritovou mineralizací (PP Jeskyně pod Sněžníkem). Jetřichovické stěny jsou malý geomorfologický podcelek v severovýchodní části Děčínské vrchoviny při hranici mezi ČR a SRN. Zabírají plochu 73,09 km2 a mají střední nadmořskou výšku 356 m. Vyvinuly se převážně na kvádrových křemenných pískovcích středního až svrchního turonu, s proniky třetihorních neovulkanických (bazaltoidních) hornin. Silně rozčleněný erozně denudační povrch tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny se vyznačuje strukturními hřbety a neovulkanickými suky. Povrch prořezávají hluboce zaříznutá kaňonovitá údolí Kamenice, Křinice a přítoků, s charakteristickými tvary selektivního zvětrávání a odnosu kvádrových pískovců, pískovcovými skalními městy a stěnami; nejvyšší bod Jedlina (490 m n. m.). (2) Na severovýchodě zasahuje CHKO malou částí do geomorfologického celku Šluknovská pahorkatina na SZ Krkonošské podsoustavy severně od Lužických hor; 21

při státní hranici se SRN. Členitá pahorkatina zabírá plochu 275,12 km2 a má střední nadmořskou výšku 423 m. Je složená převážně z proterozoických až paleozoických granodioritů, méně z paleozoických rumburských granitů lužického plutonu, s četnými proniky mladotřetihorních vyvřelin. Mírně zvlněný erozně denudační pahorkatinný povrch rozčleňují izolované sopečné kupy. Některá starší údolí vyplňují denudační zbytky glacifluviálních a glacigenních uloženin středopleistocenního pevninského zalednění. Nejvyšší bod Hrazený 609,7 m n. m. (3)

Obr. 5: Geomorfologické členění, Zdroj: [6]

3.2 Podnebí Převážná část CHK náleží podle E. Quitta (1971) do mírně teplé klimatické oblasti. Nejteplejšími částmi jsou Děčínská kotlina, jižní pás CHKO Labské pískovce a též údolí Labe. Pro celou východní část Jetřichovických stěn je typické normálně dlouhé, mírné až mírně suché léto a normálně dlouhá, mírná až mírně chladná a suchá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky. Nejchladnější oblast se týká pouze vrcholových partií Děčínského Sněžníku a jeho západního úpatí až k Tisé a k okolí Petrovic.

22

Teplotní rozdíly jsou v rámci Labských pískovců dost výrazné, což odpovídá skutečnosti, že převýšení oblasti přesahuje 600 m. Průměrná roční teplota v Děčíně dosahuje 9°C. Ještě výraznější rozdíly vykazují srážky (Děčín 673 mm, Jílové 736 mm, Děčínský Sněžník a Jetřichovické stěny 800 mm). V případě déletrvajících srážek a přívalových dešťů je zdejší skalnatá oblast, zejména povodí říčky Kamenice, velmi náchylná ke vzniku bleskových povodní. Vyrovnaný poměr srážek ve vegetačním (duben až září) a mimovegetačním (říjen až březen) obdobím dokládá výrazný sklon k oceanitě klimatu. [7] Vlivem velkých teplotních i vlhkostních rozdílů mezi plošinami a kaňonovitými údolími se ve vyšších suchých a teplých polohách nacházejí porosty borovice lesní s přimíšenou břízou a jeřábem, ve stinných údolích rostou chladnomilné smrky, buky, kleny a javory. Významné jsou zbytky původních lesů, které se zachovaly na nedostupných skalách. [8]

3.3 Povrchové a podzemní vody Pro Labské pískovce je typická relativní chudost na vodní toky, což je způsobeno vysokou propustností geologického prostředí. Naprostá většina významnějších vodních toků pramení mimo oblast Labských pískovců, např. Kamenice v Lužických horách. CHKO Labské pískovce náleží z hlediska hydrologického do povodí Labe, jehož je hlavní hydrologickou osou. Území CHKO Labské pískovce náleží několika různým hydrogeologickým rajónům, které se od sebe odlišují jak horninovým složením, tak stupněm porušení a z toho vyplývajícím druhem propustnosti a schopností vytvořit akumulace podzemních vod. V území CHKO jsou zatím rozlišeny dvě velké skupiny: 4 sedimenty svrchní křídy s hydrogeologickými rajóny. 463 Děčínský Sněžník 466 Křída dolní Kamenice a Křinice Horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika s rajóny: 613 krystalinikum východních Krušných hor 641 krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor [9] 23

3.3.1 Podzemní vody Území CHKO Labské pískovce představuje oblast mimořádného významu z hlediska tvorby a oběhu podzemních vod. Křemenné pískovce tvořící většinu území dosahují mnoha set metrových mocností a jsou výborně propustné.

Celé území je proto

vyhlášeno jako Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod Severočeská křída. Kaňon řeky Labe představuje v evropském měřítku zcela ojedinělé území, kde vodní tok jako tzv. úplný drén prvního řádu prořezává celou mocnost křídových pískovců až na skalní podklad Labského břidličného pohoří. K oběhu podzemních vod dochází ve dvou hlavních křídových kolektorech, tj. v cenomanském a turonském. Celková mocnost křídových souvrství mezi Českou Kamenicí a Děčínem dosahuje více než 1000 m, tj. nejvíce v celé české křídové pánvi. Ostatní geologické formace vyskytující se na území CHKO mají pouze lokální hydrogeologický význam. Kvartérní fluviální náplavy většiny vodních toků jsou v místech osídlení podél hranice národního parku hojně využívány pro individuální vodárenské zásobování. Hojné jsou i deluviální svahové sedimenty, avšak jejich hydrogeologický význam je zanedbatelný. [9]

3.4 Půdy Na území CHKO Labské pískovce se setkáváme s několika základními půdními typy a větším počtem od nich odvozených subtypů a variet. Pedologická různorodost je mimo jiné podmíněna geologickou stavbou území a vytvořenými půdotvornými substráty, klimatem, vegetačním krytem, činností mikroorganismů atd. Pro usnadnění orientace jsou samostatně hodnoceny půdy na lesním a samostatně na zemědělském půdním fondu a plocha CHKO je rozdělena na tři části: - Mikulášovicko (severní část CHKO mezi Mikulášovicemi a Kyjovským údolím) - Kamenicko (střední část mezi Kyjovským údolím a pravým břehem Labe) - Sněžnická hornatina (část na levém břehu Labe, západní část) Na lesním půdním fondu má v celé oblasti největší zastoupení podzol arenický, doprovázený litozemí (typickou) a místy kambizemí arenickou varietou silně kyselou vytvořenou na nevápnitých pískovcích České vysočiny.

24

Na zemědělském půdním fondu je v CHKO nejvíce rozšířeným půdním typem pseudoglej (oglejená půda) vytvořený na různých půdotvorných substrátech. Dalším poměrně dosti rozšířeným půdním typem, na Mikulášovicku vůbec nejrozšířenějším, je kambizem (hnědá půda). Stejně jako na části Mikulášovicko je i na části Sněžnická hornatina druhým nejrozšířenějším půdním typem kambizem (hnědá půda). Zde se na rozdíl od nejsevernější části CHKO jedná ve velké většině o podzol kambizemní (hnědá půda podzolovaná) - široké okolí Petrovic, který je doprovázený hnědou půdou podzolovanou slabě oglejenou a hnědou půdou podzolovanou oglejenou. Půdotvorným substrátem jsou téměř ve všech případech orthoruly, pouze u Tisé a Nového Dvoru pískovce. Hodnocení dle zrnitostního složení půd a hloubky půdy: Zrnitostně převažují půdy písčitohlinité a hlinitopísčité. Ve velké většině případů je ornice (humusový horizont) odlišného zrnitostního složení než podorničí (níže uložené horizonty). Místy jsou vymapovány půdy s vyšším podílem skeletu (s příměsí skeletu, slabě štěrkovité, slabě kamenité, ojediněle středně i silně kamenité). Z pohledu hloubky půdy je v zájmové oblasti velká pestrost. Jsou zde zastoupeny jak půdy hluboké, tak i půdy středně hluboké, mělké i velmi mělké. [10]

3.5 Biota 3.5.1 Flóra Na území CHKO bylo zjištěno 27 zvláště chráněných druhů rostlin a dalších 70 druhů zařazených do červeného seznamu rostlin ČR. Nejvýznamnější jsou populace drobnokvětu pobřežního (Corrigiola litoralis), žabníčku vzplývavého (Luronium natans) a třezalky pěkné (Hypericum pulchrum), tyto druhy se jinde v ČR nevyskytují. [11] Zajímavé je uplatnění submontánních a montánních druhů, vázaných na stinné rokle s inverzním klimatem. Jsou to např. devětsil bílý, sedmikvítek evropský či vranec jedlový. Teplomilné druhy jsou v území vzácné. Naprostá většina se jich vyskytuje v údolí

Labe,

které

je

nejteplejší

částí

pískovců.

Zmínit

lze

hořčík

jestřábníkovitý, kakost krvavý, čistec přímý či žluťuchu menší. Teplomilné druhy lze nalézt také na některých nezalesněných čedičových vrších, např. na Pastevním vrchu

25

u Růžové i v jižní části CHKO Labské pískovce, kde roste kyčelnice devítilistá, svízel vonný a violka lesní. Nejvíce zastoupenou vegetační jednotkou Labských pískovců jsou kyselé bučiny, jejichž rozšíření je vázáno na pískovcové podloží. Porosty těchto bučin jsou druhově extrémně chudé. Na vrcholcích skal a stěn se zachovaly reliktní bory. [3]

3.5.2 Fauna Jedinečná fauna Labských pískovců nabízí pro živočichy řadu stanovišť od přirozených až po zcela podmíněné činností člověka. Nalezneme zde rozsáhlé lesní porosty, rozmanitou zemědělskou krajinu i vodní toky lidskou činností málo ovlivněné či zcela nedotčené. Vlivem negativního působení člověka došlo však k vyhubení řady druhů (např. medvěda, vlka, tetřívka, kočky divoké). Vzácně se objevuje rys (Lynx lynx). [12] Přirozený tok řeky Labe poskytuje ideální podmínky mnoha druhům ryb s typickými představiteli parmou obecnou, candátem obecným a úhořem říčním. Celkové bohatství ryb tohoto vodního toku tvoří již více než dvacet původních druhů, které se zde i přirozeně vytírají. Od roku 1998 úspěšně probíhá repatriace lososa obecného do povodí řeky Kamenice. Na území Labských pískovců byla prokázána přítomnost 16 druhů obojživelníků. Zajímavá je populace mloka skvrnitého, která v některých oblastech dosahuje značné početnosti. Z plazů má plošný charakter rozšíření ještěrky obecné a zmije obecné. V posledních letech přibyla pozorování užovky hladké. U více než 130 druhů ptáků bylo prokázáno hnízdění. Pravidelně v celé oblasti hnízdí několik párů čápa černého a od poloviny 90. let opět i sokol stěhovavý. Lokality hnízdění obou druhů jsou pravidelně monitorovány, aby se eliminovaly rušivé vlivy jako turistika, horolezectví nebo lesní práce. U sov bylo hnízdění zjištěno např. u výra velkého a kulíška nejmenšího. Hnízdní hustota populace skorce vodního dosahuje na řece Kamenici jednu z nejvyšších ve střední Evropě. V CHKO bylo zjištěno 65 druhů savců. Od počátku 90. let se na Labi opět pravidelně rozmnožuje bobr evropský. Stabilní je rozmnožující se populace vydry říční, která byla zjištěna na všech vodních tocích. [3]

26

3.5.3 Lesy Jedním z největších bohatství Českosaského Švýcarska jsou lesy, z nichž nejcennější lokalita je pravý břeh Labe. Při vyhlášení CHKO Labské pískovce v roce 1972 lesy zaujímaly téměř 71 % plochy z celkové rozlohy CHKO, po vyhlášení Národního parku České Švýcarsko se plocha lesů snížila na 62 %. V současné době převážnou část území vlastní stát, malou část vlastní obce (nejvíce Město Děčín, z dalších větších to jsou obce Ludvíkovice, Arnoltice, Labská Stráň), pouze nepatrná část je v držení drobných vlastníků. Státní lesy spravují LČR, s.p., který má na území CHKO Labské pískovce dvě lesní správy – Děčín a Rumburk. (1) Největším přínosem je ohleduplné chování vůči sobě a svému okolí. Každý jej v sobě má, jen na ně občas zapomíná.

Obr. 6: Vegetační schéma různých biotopů Labských pískovců, Zdroj: (9)

27

4 Ochrana přírody 4.1 Historie spolupráce ochrany přírody Českosaského Švýcarska 30. léta 20. století zřízena první maloplošná chráněná území v Českém a Saském Švýcarsku 1939 Regierungspräsidium Aussig (Ústí): první snahy o ochranu Labského údolí v rámci Německé říše (od Litoměřic do Saska, včetně částí Českosaského Švýcarska) 1953 Jan Čeřovský zpracovává návrh na zřízení státem chráněné přírodní oblasti Děčínské stěny 1954 první kontakty a společné snahy o ochranu Českosaského Švýcarska mezi bývalou NDR a ČSSR 1956 Krajská rada v Drážďanech vyhlašuje Landschaftsschutzgebiet (LSG) Sächsische Schweiz na rozloze 368 km2 1972 Ministerstvo kultury ČSR vyhlašuje chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce na rozloze 324 km2 se správou v Děčíně 1990 zřízení NP Sächsische Schweiz 1991 uzavření mezinárodních dohod mezi ČR a Saskem o česko-saské spolupráci v ochraně přírody a o spolupráci mezi NP Saské Švýcarsko a CHKO Labské pískovce 2000 zřízení národního parku České Švýcarsko 2004 podepsání společné Strategie dalšího rozvoje přeshraniční spolupráce v ochraně přírody v Českosaském Švýcarsku (více: Härtel 1995, Stein & Hentschel 1999, Hentschel 2008, Phoenix 2008) [13]

4.2 Předmět ochrany CHKO Předmětem ochrany jsou všechny hodnoty krajiny a její vzhled, zastoupené přírodě blízké a polopřirozené ekosystémy a v nich se vyskytující zvláště chráněné i regionálně významné druhy rostlin a živočichů. K typickým hodnotám krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně podzemních prostor, síť vodních toků a rozmístění vodních ploch, rozvržení a využití lesních a zemědělských pozemků, rozmístění a urbanistická skladba sídel, architektonické památky a stavby lidového rázu. Předmětem ochrany je dále

charakteristická

vegetace

s

významným

podílem

přírodě

blízkých

a polopřirozených lesních, skalních, stepních a lučních ekosystémů, včetně druhů rostlin 28

a živočichů pro uvedené ekosystémy charakteristických, chráněných i regionálně vzácných. Nedílnou součástí předmětu ochrany CHKO jsou také dochovaná rostlinná a živočišná společenstva a druhy významné pro soustavu Natura 2000. [9]

4.2.1 Zonace CHKO V CHKO Labské pískovce byly dle kritérií přírodních hodnot k bližšímu určení způsobu ochrany přírody vymezeny 4 zóny odstupňované ochrany přírody. [9] I. zóna Do I. zóny CHKO jsou zařazeny přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy, udržované v žádoucím stavu vhodným managementem nebo ponechané samovolnému vývoji. Jedná se o přírodě blízké lesní ekosystémy. Převážná část první zóny je vyhlášena za NPR Kaňon Labe. [9] II. zóna Do II. zóny jsou zařazeny zejména málo pozměněné lesní porosty a ucelené extenzivní polopřirozené louky a pastviny s vysokou druhovou rozmanitostí často s výskytem zvláště chráněných druhů organismů. Spíše výjimečně je zařazena rozptýlená zástavba s dochovanými prvky původní architektury a okolní krajina s mozaikovitou strukturou a bohatě zastoupenou nelesní zelení. [9] Druhou zónu reprezentuje oblast Rájce, části kaňonu Labe a okolí Srbské Kamenice. [4] III. zóna Do III. zóny jsou zařazeny člověkem více pozměněné ekosystémy, které jsou běžně hospodářsky využívané. V lesích jsou to zejména hospodářské lesy s výrazně pozměněnou druhovou skladbou (až monokultury) a na zemědělské půdě zejména intenzivní louky a pastviny s rozptýlenou zelení a zástavbou. Ze sídelních útvarů jsou zde zařazeny menší obce. [9] Třetí zóna je nejvíce zastoupena a zahrnuje velké lesní komplexy od kaňonu Labe po Tiské stěny a zejména zemědělskou půdu Růžovské plošiny. [4] IV. zóna Do IV. zóny jsou zařazena většinou souvisle zastavěná území a také některé intenzivně obhospodařované větší celky zemědělských pozemků. [9] 29

Čtvrtou zónu zaujímají městské a vesnické aglomerace Petrovic, Libouchce, Jílové, Děčína, Huntířova, Dolní Kamenice a Mikulášovic. [4]

Obr. 7: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Labské pískovce, Zdroj: [50]

4.3 Maloplošná zvláště chráněná území V maloplošných zvláště chráněných území jsou zastoupena území chránící lesní ekosystémy, luční společenstva i geologické útvary. Počet MZCHÚ je 16 a jejich podíl na celkové ploše je pouze 1,36 %, neboť se nejedná o plošně rozsáhlé lokality. Současná síť MZCHÚ plně neodpovídá dochovaným přírodním hodnotám CHKO Labské pískovce ani aktuálnímu ohrožení některých vzácných společenstev MZCHÚ. [11]

4.3.1 Národní přírodní rezervace Národní přírodní rezervace Kaňon Labe NPR Kaňon Labe se rozkládá na pravém svahu kaňonu Labe mezi Děčínem a Hřenskem. Předmět ochrany: a) přirozené lesní porosty na pravém svahu kaňonu řeky Labe tvořené především acidofilními a květnatými bučinami, suťovými lesy a bory a tvořícími biotop vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů 30

b) geomorfologicky ojedinělý útvar pravého svahu kaňonu řeky Labe tvořeného formami pseudokrasového reliéfu v kvádrových pískovcích svrchní křídy vyskytujícími se zde především rozsáhlých skalních stěn, věží a složitě členěných hřbetů, suťových polí, soutěsek a jeskyní, se specifickými rostlinnými a živočišnými společenstvy c) typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla vyhlášena EVL Labské údolí [14]

4.3.2 Přírodní rezervace Přírodní rezervace Arba Poloha: Část louky v nivě řeky Kamenice u obce Srbská Kamenice Předmět ochrany: Ochrana společenstev slatinné louky, pramenišť a na ně vázaných druhů rostlin a živočichů. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších mokřadů na území Labských pískovců. Přírodní rezervace Čabel Poloha: Leží 1,5 km sv. od obce Bynovec pod úpatím Bynoveckého vrchu Předmět ochrany: Na menší části plochy rezervace se rozkládá rašeliniště s typickou flórou, zbytek zaujímá přilehlý rašelinný bor. Přírodní rezervace Libouchecké rybníčky Poloha: Rezervace leží 1 km sv. od obce Libouchec. Předmět ochrany: Jedná se o nejvýznamnější lokalitu s výskytem a rozmnožováním obojživelníků na území CHKO. Toto území představuje také refugium pro celou řadu dalších živočišných druhů. Přírodní rezervace Niva Olšového potoka Poloha:Rezervace zahrnuje meandrující tok Olšového potoka s přilehlou potoční nivou jihozápadně od obce Tisá nedaleko státních hranic. Předmět ochrany: Předmětem ochrany je přirozeně meandrující tok Olšového potoka s přilehlou potoční nivou ovlivněnou lokálními prameništi, tůněmi a druhotně zvodnělými plochami, které přecházejí v podmáčené mokřadní louky. Významný je výskyt ohrožených a v území vzácných rostlinných a živočišných druhů. Přírodní rezervace Pavlino údolí Poloha: Hluboké kaňonovité údolí potoka Chřibské Kamenice mezi obcemi Jetřichovice, Rynartice a Studený. 31

Předmět ochrany: Ochrana kaňonu na říčce Chřibské Kamenici. Z geomorfologického hlediska se jedná o významný fenomén vysoké estetické hodnoty. Představuje významné útočiště řady rostlinných a živočišných druhů. Přírodní rezervace Pekelský důl Poloha: Vlhká louka 1,5 km severně od České Kamenice v osadě Pekelský Důl. Předmět ochrany: Ochrana vlhké slatinné louky. Přírodní rezervace Pod lesem Poloha: Dvě vlhké louky v obci Jílové u Děčína, Předmět ochrany: Ochrana společenstev podmáčených a květnatých luk. Přírodní rezervace Rájecká rašeliniště Poloha: Společenstvo rašelinné vegetace u obce Rájec. Předmět ochrany: Ochrana společenstev rašelinné vegetace s fytogeograficky významnými prvky, jedná se o rašelinné brusnicové bory. Přírodní rezervace Stará Oleška Poloha: Část rybníka s mokřadní loukou a přilehlými pozemky, ležící na okraji obce Stará Oleška. Předmět ochrany: Jedná se o jeden z nejvýznamnějších mokřadů na území CHKO, který představuje významné refugium celé řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Přírodní rezervace Za pilou Poloha: Lokalita se nachází jihozápadně od obce Srbská Kamenice. Předmět ochrany: Mokřadní louka s výskytem řady ohrožených a vzácných druhů. [15]

4.3.3 Přírodní památky Přírodní památka Hofberg Poloha: Leží východně od obce Jetřichovice části Vysoká Lípa. Předmět ochrany: Předmětem ochrany je květnaté luční společenstvo na mělkých půdách s charakteristickými rostlinnými druhy. Lokalita je rovněž geologicky zajímavá a je významným estetickým prvkem v území.

32

Přírodní památka Jeskyně pod Sněžníkem Poloha: Lokalita se nachází severně od města Jílové. Předmět ochrany: Posláním přírodní památky je ochrana unikátního geologického fenoménu - systému podzemních pseudokrasových dutin spojených s fluoritovou mineralizací. Přírodní památka Meandry Chřibské Kamenice Poloha: Přírodní památka se rozkládá mezi obcemi Všemily a Srbská Kamenice. Předmět ochrany: Předmětem ochrany přírodní památky je přirozeně meandrující tok Chřibské Kamenice a potoční niva tohoto toku mezi obcemi Všemily a Srbská Kamenice. Jedná se o ochranu procesů samovolného vývoje toku a zachování typické ukázky erozního působení vodního toku s doprovodnou zelení, mokřadními biotopy a lučními porosty. Jsou zde velmi dobře vyvinuty jak obnažené kolmé břehy, tak i ploché písčité břehy. Území představuje významné útočiště řady rostlinných a živočišných druhů. Přírodní památka Rybník u Králova mlýna Poloha: Leží v lesním komplexu severně od Děčína u Maxiček, okres Děčín. Předmět ochrany: Hlavním předmětem ochrany je vodní rostlina žabníček vzplývavý (Luronium natans). Tento druh byl do roku 1999 považován v České republice za vyhynulý. Při floristickém průzkumu se podařilo nalézt populaci tohoto druhu v Královomlýnském rybníce. Přírodní památka Tiské stěny Poloha: Leží na severním okraji obce Tisá. Předmět ochrany: Ochrana unikátního skalního města, které představuje i významné refugium řady živočišných druhů. [16]

4.4 Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, která vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. 33

Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: 1) směrnice 2009/147/EHS, o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“) 2) směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“) Na základě směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti - PO (angl. Special Protection Areas – SPA) pro ochranu volně žijících ptáků. Podle směrnice o stanovištích vyhlašují státy evropsky významné lokality – EVL (angl. Sites of Community Importace - SCI) pro evropsky významné druhy a typy přírodních stanovišť. Dohromady ptačí oblasti a evropsky významné lokality tvoří soustavu chráněných území Natura 2000. V ČR je vymezeno 41 PO a 1 075 EVL. Soustava Natura 2000 pokrývá 14,3 % rozlohy ČR. [17]

4.5 Evropsky významná lokalita Labské údolí Rozsáhlá skalní oblast Labské údolí zahrnuje věže na obou březích Labe mezi Děčínem a státní hranicí s Německem v délce 8,3 km. Na území CHKO Labské pískovce je vyhlášeno celkem 7 evropsky významných lokalit na celkové ploše 13144,0228 ha. [18] Levý břeh Levý břeh se stal v současnosti centrem lezení v Labském údolí, kde se nachází 52 věží. Největší koncentrace sportovních cest je na masivech mezi Malým ďáblem a Jeptiškou tyto stěny dosahují většinou výšky kolem 30m při převislosti 8m. To napovídá, že se jedná zejména o cesty vyšší obtížnosti. Nachází se zde také jedna z nejpřevislejších cest na písku – „Šílený tanec“. Na 15m výšky je tato cesta 10m převislá. [53] Pravý břeh Pravý břeh je rozsáhlejší ze dvou částí Labského údolí. Srdcem pravého břehu je část mezi Duhovou věží a Vojtěchem, kde se nachází především pěkné klasické výstupy. Věže se vyznačují vysokými údolními stěnami až 80 m. Největší množství těžších se nachází na masivech a věžích naproti Dolnímu Žlebu (např. Majdaléna, Růžová věž, Trůn, Zrcadlo). Mezi nejoblíbenější patří masivy: Malá a Velká bašta, Hektor a Ledová stěna. [53]

34

4.6 Ptačí oblast Labské pískovce Ptačí oblast Labské pískovce byla vyhlášena Nařízením vlády č. 683 Sb. ke dni 31. 12. 2004, a to na základě Směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků, zapracované do zákona č. 114/192 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Součástí ptačí oblasti je celá CHKO Labské pískovce, celý NP České Švýcarsko, východním směrem přesahuje mezi Chřibskou a Krásnou Lípou až do CHKO Lužické hory. Nejvýchodnější část ptačí oblasti zahrnuje i přírodní rezervace Světlík a Velký rybník. Celková rozloha činí 35 570 ha. [19] V Labských pískovcích najdeme oblasti divoké a člověkem málo dotčené přírody, ale též území přímo podřízená a ovlivněná činnostmi a potřebami člověka. Ve výběru druhu, pro který byla Ptačí oblast vyhlášena, se odráží pestrost zdejších stanovišť.

Je

zde

zastoupen

sokol

stěhovavý

(typický

obyvatel

vysokých

a nedostupných skalních stěn), výr velký (skrytě hnízdící v hlubokých a tichých skalních roklích), datel černý (obyvatel rozlehlých lesů) a chřástal polní (který ke svému životu potřebuje zachovalou a citlivě obhospodařovanou zemědělskou krajinu). (10) Dále zde hnízdí dalších 20 evropsky významných druhů: bukač velký, čáp černý, chřástal kropenatý, jeřáb popelavý, kulíšek nejmenší, ledňáček říční, lejsek malý, lejsek bělokrký, lelek lesní, luňák červený, moták pilich, moták pochop, orel mořský, pěnice vlašská, skřivan lesní, sýc rousný, tetřívek obecný, ťuhýk obecný, včelojed lesní, žluna šedá. (10) Každý návštěvník může svým dílem přispět k ochraně přírody a krajiny, například vhodnou volbou dopravního prostředku, chůzí po značených stezkách či svým ohleduplným chováním. Dlouhodobým cílem ochrany ptačí oblasti Labské pískovce: je zachování a obnova ekosystémů a stanovišť významných pro druhy ptáků, které jsou předmětem ochrany (sokol stěhovavý, chřástal polní, výr velký, datel černý), v jejich přirozeném areálu a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů v příznivém stavu z hlediska ochrany (to úzce souvisí s péčí o typy přírodních stanovišť EVL České Švýcarsko). [20]

35

Krátkodobými cíli vedoucími k zachování populací ptáků jsou: • sledování populačních trendů a ochrana hnízdišť, • udržení, tvorba a případně zlepšení podmínek pro hnízdění a výchovu mláďat (dočasná úprava hnízdišť), • identifikace a případně eliminace příčin úhynů (sloupy elektrického vedení, velké skleněné plochy apod.), • kontrola predátorů. Hlavním cílem a smyslem této spolupráce je co možná nejjednotnější přístup k ochraně a rozvoji Českosaského Švýcarska (Labských pískovců) jako celku. [20]

Obr. 8: Ptačí oblast Labské pískovce, Zdroj: [19]

36

5 Cestovní ruch Když se řekne Českosaské Švýcarsko, většinou si každý představí soutěsky s lodičkami, Hřensko a největší přirozenou skalní bránu na našem kontinentu Pravčickou bránu, která je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českosaského Švýcarska. Málokdo už ví, že se jedná i o oblast Labské pískovce, kterou víceméně zastínil NP České Švýcarsko z důvodu ochrany a hodnoty. Národní park České Švýcarsko byl vyčleněn z její nejcennější části na pravobřežní straně Labe. CHKO Labské pískovce mají významný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a pod tímto názvem se skrývá více, než se zdá. Výborné podmínky jsou tu pro pěší turistiku, cykloturistiku, horolezectví a v neposlední řadě i zimní turistiku. Samotná správa CHKO podporuje pěší turistiku jako hlavní formu cestovního ruchu. V oblasti se nachází řada jedinečných přírodních a kulturních lokalit, které zvyšují potenciál cestovního ruchu. Mezi nejvíce navštěvovaná místa s osobitým kouzlem patří jednoznačně skalní město Tiské stěny, nejvyšší místo Labských pískovců stolová hora Děčínský Sněžník s rozhlednou, Kaňon Labe a obecně město Děčín se zámkem, zoologickou zahradou a Pastýřskou stěnou.

5.1 Charakteristika a hodnocení potenciálu CR Děčínsko • výhodná poloha v pohraniční oblasti s Německem, • národní park České Švýcarsko – unikátní pískovcové skalní město, součást rozsáhlejšího celku Labské pískovce, • významné historické a kulturní památky (Česká Kamenice, Děčín), • oblíbené rozhledny (Belveder, Děčínský Sněžník, Vlčí Hora, Tanečnice ad.), • možnosti rekreace, poznávací turistiky, venkovské turistiky, agroturistiky, pěší turistiky, cykloturistiky a incentivní turistiky. • adrenalinové aktivity (horolezectví) [21]

37

5.2 Organizace cestovního ruchu Klíčovými subjekty cestovního ruchu v kraji jsou:  Ústecký kraj (koordinace rozvoje cestovního ruchu v kraji, vlastní nástroje podpory cestovního ruchu),  Svaz cestovního ruchu Deliteus působící na území okresů Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem (zájmové sdružení právnických a fyzických osob, spolupráce s veřejnými i soukromými subjekty, tvorba turistických produktů, realizace vlastních rozvojových projektů, společná propagace i na větších akcích),  regionální subjekty cestovního ruchu (České Švýcarsko, o.p.s., Mikroregion Labské skály). [22]

5.2.1 Mikroregion Labské skály Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Labské skály tvoří devět obcí, jež leží v severní části okresu Ústí n. Labem (Libouchec, Petrovice, Povrly, Ryjice, Tisá, Velké Chvojno) a v jižní části okresu Děčín (Dobkovice, Jílové, Malšovice). Území jmenovaných obcí leží v Euroregionu Labe. Rozloha mikroregionu Labské skály činí cca 191 km 2 a dohromady žije v jeho obcích přes 13 000 obyvatel. Mikroregion byl založen v r. 2001 za účelem společného řešení problémů přesahujících rámec jednotlivých obcí a zároveň společného rozvoje území, především v oblasti hospodářství, kultury, sportu a cestovního ruchu. Přeshraniční spolupráce Obce mikroregionu Labské skály a Správního společenství Königstein (celkem 14 obcí) uzavřely 27. června 2005 smlouvu o spolupráci. Společně chtějí realizovat projekty především v oblasti kultury, sportu, cestovního ruchu a přispívat ke zlepšení českoněmeckých vztahů. Oba partnery spojuje jak historie v česko-saském pohraničí, tak snaha zvýšit atraktivitu tohoto území patřícího do Českosaského Švýcarska, pomocí rozvoje cestovního ruchu. Dosud se v rámci této spolupráce podařilo uvést do provozu společné internetové stránky v české, německé a anglické verzi a instalovat informační tabule. [23]

38

5.2.3 Svaz cestovního ruchu DELITEUS DELITEUS je zkratka čtyř okresů ze severu České republiky – Děčínsko, Litoměřicko, Teplicko a Ústecko. Těžko byste hledali na relativně malé ploše tolik přírodních krás, historických památek, léčebných pramenů a mnoho dalších zajímavostí, tak jako v tomto regionu. Do této oblasti se můžete vydat na aktivní dovolenou a odpočinek, který Vám nabízejí Labské pískovce, České středohoří, Krušné hory, Lužické hory, Národní park České Švýcarsko, Porta Bohemica – brána Čech, stará historická města. Mezi těmito nádhernými přírodními úkazy si razí cestu řeka Labe - spojnice života tohoto území. [24]

5.2.4 České Švýcarsko, o. p. s. České Švýcarsko o. p. s. je nestátní nezisková organizace, která byla založena v roce 2001 Správou Národního parku České Švýcarsko, Městem Krásná Lípa a Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Tilia Krásná Lípa. Od roku 2011 patří mezi zakladatele Ústecký kraj. Poslání a cíle Mezi základní cíle společnosti patří: - posílit environmentální rozvoj regionu založený na ochraně přírodních a kulturních hodnot - posílit ekonomický rozvoj regionu založený na šetrné turistice a pozitivní prezentaci - posílit sociální rozvoj regionu založený na znalostech a vzdělání Tyto cíle naplňuje společnost realizací základních programů, které naplňuje aktuálními projekty. Společnost realizuje tyto hlavní programové větve: - ochrana přírodních a kulturních hodnot - podpora šetrného cestovního ruchu a přeshraniční spolupráce - tvorba a realizace regionálních projektů - propagace a informačně-publikační aktivity - vzdělávání a osvěta [25]

39

5.3 Přeshraniční spolupráce Pevný právní rámec získala česko-saská spolupráce v roce 1991, kdy byly podepsány dvě dohody mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Státním ministerstvem životního prostředí a rozvoje území Svobodného státu Sasko: 1) o spolupráci v záležitostech ochrany přírody příhraničního území obou zemí 2) o spolupráci v ochraně přírody mezi Správou NP Saské Švýcarsko a Správou CHKO Labské pískovce (připravovaný NP České Švýcarsko). Z těchto dohod vychází společná Strategie dalšího rozvoje přeshraniční spolupráce v ochraně přírody v Českosaském Švýcarsku mezi Správou Národního parku České Švýcarsko, Správou chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a Úřadem národního parku Saské Švýcarsko, uzavřená v roce 2004. Další důležitý rámec česko-saské spolupráce tvoří Dohoda mezi vládami Spolkové republiky Německo a České republiky o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí z roku 1996. [13]

5.3.1 Projekt Turistika bez hranic Projekt Turistika bez hranic podporuje vývoj ke společné přeshraniční turistické destinaci, která bude v evropském měřítku konkurence schopná a bude z ní profitovat i hospodářství v pohraniční oblasti. Obsahem i cílem projektu Turistika bez hranic je zvýšení kvality turistické infrastruktury a nabídek v celém území projektu a zvýšení známosti regionu v tuzemsku a v zahraničí prostřednictvím reklamních opatření zdůrazňujících atraktivitu přírody i kvalitu infrastruktury a služeb. Konkrétně se jedná o: 1.

Další rozvoj (německá strana) a pilotní certifikaci (česká strana) kvality podle stejného kvalifikačního systému.

2.

Společné zlepšování kvality (koncept turistické karty, online infosystém, mobilní komunikační technologie, elektronická média).

3.

Společná marketingová kampaň a práce s veřejností.

4.

Rozvoj a podpora bezbariérového turismu.

5.

Rozvoj Labské cyklostezky.

6.

Společné workshopy, semináře, exkurze a školení ke zvyšování kvality. [26] 40

5.4 Rozhledny a vyhlídky V CHKO se nachází neobvykle vysoký počet vyhlídek a rozhleden, které jsou rozmístěny po celém jeho území (s výjimkou Českého Švýcarska, kde je nahrazují upravené skalní vyhlídky). Mezi nejvýznamnější rozhledny a vyhlídky patří Belveder, Děčínský Sněžník, Janov, Kvádrberk (Stoličná hora), Pastýřská stěna, Růžový hřeben, Sokolí vrch, Tanečnice, Velký Chlum a Vlčí hora.

5.4.1 Belveder Nejstarší vyhlídka Českosaského Švýcarska Belveder se nachází nedaleko obce Labská stráň, asi 3 km jižně od Hřenska. Jedná se o upravenou skalní terasu tyčící se přibližně 130 m nad údolím řeky Labe. Díky této poloze se zde otevírá nádherný pohled na hluboký Labský kaňon i na vzdálené stolové hory Kaiserkrone a Zirkelstein v Saském Švýcarsku. Belveder vznikl mezi lety 1701-1711 a nechal ho vybudovat kníže František ClaryAldringen, který dal skálu srovnat se zemí a vybudoval zde terasu. Terasa původně sloužila k různým odpočinkovým aktivitám, hudebním a divadelním představením, kde se bavila šlechta a její hosté, kteří sem přijížděli kočárovou cestou alejí z Bynovce, kde bylo panství a zámek rodu Clary-Aldringen. V roce 1791 vyhořel zámek v Bynovci a šlechta přestala mít o vyhlídku zájem. Od roku 1889 zde stojí kamenná budova, dnes Hotel Belveder sloužící turistům. Stupňovitá terasa, se salou terrenou (v podobě umělé jeskyně) s vysokou arkádou a s erbovním znakem Clary-Aldringen, je umístěná na vysoké pískovcové skále. Poblíž byl zbudován šlechtický letohrádek. [27] Nedaleko Labské stráně asi 3 km od obce Růžová se nachází vesnice, která také stojí za návštěvu - Kamenická stráň, která je vesnickou památkovou zónou. Vyhlídka Belvedér získala v roce 2011 několik ocenění v soutěži Kudyznudy, zejména pak celkové vítězství v regionu Severozápadních Čech a druhé místo v hlavní celorepublikové soutěži. [28]

41

5.4.2 Děčínský Sněžník Děčínský Sněžník je se svojí nadmořskou výškou 723m nejvyšší pískovcovou stolovou horou v České republice. Zároveň představuje nejvyšší místo chráněné krajinné oblasti Labské pískovce i celého Českosaského Švýcarska. Nachází se asi 7km západně od Děčína. Na vrcholové plošině byla roku 1864 vystavěna 33m vysoká věž, jejíž stavbu financoval majitel děčínského panství František Antonín Thun. Věž původně sloužila pro geografické měření, takže prvními návštěvníky se stali zeměměřiči z Rakouska, Pruska a Saska. Tradici cyklistických výjezdů na Děčínský Sněžník zahájili Sasové z Drážďan, kteří roku 1883 jako první přijeli až k rozhledně na velocipédech. V roce 1936 proslula navíc tím, že na ní byl u nás poprvé zachycen televizní signál – z olympijských her v Berlíně. V 70. - 80. letech minulého století však neudržované objekty zchátraly natolik, že rozhledna byla uzavřena. Až v roce 1992 ji náročné opravy zase vrátily k původnímu účelu. Na východním okraji stolové hory trčí nad turistickou pěšinou známý skalní ostroh Koňská hlava (668 m), odkud je krásný výhled na německou pískovcovou krajinu s dominantními Lilienstein a Königstein. Třetí známá vyhlídka, zvaná drážďanská, leží na západním okraji plošiny a je obrácena do Saska. Povšimnete si jistě také unikátního proudění vzduchu. Díky termickým stoupavým proudům kolem stolové hory se zde mísí proudy vzduchu až od Severního moře, pro jejichž blahodárné účinky bývá toto místo nazýváno ,,větrné lázně“. Z vrcholu kamenné rozhledny je kruhový panoramatický výhled: na severu se rozkládají stolové hory Saského Švýcarska, na východě lze dohlédnout do Českého Švýcarska a Lužických hor, k jihu se zvedají čedičové kupy Českého středohoří a na západě Krušné hory. Vrcholová plošina Vysokého Sněžníku je po obvodu lemována pískovcovými stěnami s vyhlídkami. Na jižním svahu hory se nacházejí zrušené fluoritové doly. Téměř celá plošina je zalesněná, většinu jejích svahů pokrývají smrkové porosty, v menší míře se vyskytuje borovice, modřín a buk, pro vrcholovou část jsou typické i břízy a jeřáby. V minulých letech zde bylo zaznamenáno hnízdění chráněného sokola stěhovavého. [29] Rozhledna je otevřena celoročně od pondělí do pátku i ve svátky. Zavřeno je pouze v případě špatného počasí. 42

Obr. 9: Děčínský Sněžník, Zdroj: [51]

5.4.3 Janov Nová celoročně otevřená rozhledna s výškou 40 m se nachází na mírném návrší (Janovský vrch) na kraji obce Janov, přibližně 15km severně od Děčína. Věž byla vztyčena díky špatnému pokrytí mobilním signálem na území Janova a dalších přilehlých obcí. Její snahou bylo zároveň se stavbu vysílače nabídnout návštěvníkům obce také turistickou atraktivitu. Samotná věž byla postavena na konci roku 2013. Provoz vyhlídky zajišťuje místní společnost Nord Bohemia Golf, s.r.o. Z rozhledny je vidět Děčínský Sněžník, Růžovský vrch, část Lužických hor a stolové hory v Sasku. [30]

5.4.4 Kvádrberk Kvádrberk, též Stoličná hora, je stolová hora s nadmořskou výškou 289 m n. m. a nachází se na pravém břehu Labe u Děčína. Na vrcholku hory byl v r. 1879 vztyčen obelisk u příležitosti stříbrné svatby císaře Františka Josefa I. a Alžběty, známé jako císařovna Sissi. Od obelisku je pěkný výhled na Děčín a Děčínský Sněžník. O kousek dál se nacházejí další dvě vyhlídky – Sněžnická vyhlídka a Labská stráž. [31]

43

5.4.5 Pastýřská stěna Pastýřská stěna s nejkrásnějším výhledem na město se nachází na skalním ostrohu levého břehu řeky Labe. Vyhlídku uvidíte přímo naproti děčínskému zámku. Kromě krásného výhledu zde také můžete posedět ve výletní restauraci s letní terasou, která je přezdívaná jako "Nebíčko". V roce 1905 ji nahradil kamenný hostinec s rozhlednou v podobě módní napodobeniny romantického hradu. Masivní skálou také prochází železniční tunel. [32] Pastýřská stěna, kde je takzvaná via ferrata, což jsou zajištěné trasy pro lezení, neboli Železná stezka ve skále. Nové zajištěné cesty vedou často velmi příkrým terénem a vyznačují se velkým množstvím ocelových žebříků, řetězů a stupů (tzv. kramlí). Pět variant, které vytvořil Karel Bělina, je v obtížnosti B až C+ s výškou převýšení 95 m a jsou dlouhé od 150 do 170 metrů. Všechny cesty jsou jednosměrné. Děčín tak získal zajímavou atrakci. [33]

5.4.6 Růžový hřeben Růžový hřeben je pěkné vyhlídkové místo, které najdete jen kousek od města Děčín na mohutné pískovcové stěně nad pravým břehem Labe. Na skalním ostrohu (433 m n. m.) je zde upravena vyhlídková plošina, ze které je úchvatný výhled na řeku Labe, klikatící se kaňonem ke státní hranici. [34]

5.4.7 Sokolí vrch Rozhledna byla postavena v roce 2004 společností T-Mobile a najdete ji asi 4 kilometry od města Děčín na severovýchod. Celková výška stavby je 51 m, vyhlídková plošina pro turisty je ve výšce 31 m nad okolním terénem. Rozhledna nabízí kruhový výhled nejen na Děčín a Českosaské Švýcarsko, ale i na Bukovou horu, České středohoří a Milešovku. (13)

5.4.8 Tanečnice Rozhledna Tanečnice je nejsevernější rozhlednou celých Čech. Stojí na stejnojmenném zalesněném žulovém kopci (597 m n. m.) u samých hranic s Německem, asi 3 kilometry západně od Mikulášovic. Vrch byl pojmenován podle pradávné pověsti, že na něj chodívala tančit a tak svádět myslivce překrásná mladá dívka – tanečnice. Podle starých pramenů stála už ve 30. letech 19. století na vrcholu Tanečnice dřevěná vyměřovací 44

věž. Rozhledna byla založena v roce 1885 horským spolkem. Šlo však pouze o dřevěnou věž, která byla na jaře roku 1903 poničena bouří. Současná osmiboká rozhledna z roku 1905 je 16 m vysoká. Do jedné třetiny je vyzděná z kamenů a dvě třetiny jsou z cihel. V letech 1978 až 1979 vyrostla vedle rozhledny koliba restauračního typu, která slouží dodnes. [35]

5.4.9 Velký Chlum Původní rozhledna na děčínském Chlumu (507 m n. m.) byla postavena Horským spolkem České Švýcarsko u příležitosti padesátin císaře Františka Josefa. Jednalo se o 14 m vysokou bedněnou věž, kterou však opakovaně strhnul vítr. Naposledy v roce 1915, kdy se spolek definitivně rozhodl pro změnu stavby i místa. Novou rozhlednu 16 m vysokou zděnou věž, částečně z kamene a částečně z tvárnic, postavil spolek dle projektu děčínského architekta Jahnela na druhém ze dvou chlumských vrcholů. Nová rozhledna Velký Chlum byla otevřena v roce 1930. Objekt po válce sloužil jako vysílač a v průběhu let téměř zchátral. V letech 1996-97 provedlo město Děčín jeho rekonstrukci a rozhledna byla opět zpřístupněna veřejnosti. Z jedné strany se rozkládá krajina Českého středohoří, druhé straně dominují Krušné hory a Labské pískovce. [36]

5.4.10 Vlčí hora Rozhledna Vlčí hora leží 4 kilometry severozápadně od Krásné Lípy v nadmořské výšce 581 m n. m. a je nejstarší rozhlednou Šluknovské pahorkatiny. Cihlová čtyřboká věž rozhledny byla dokončena a slavnostně otevřena roku 1889. V roce 1909 prošla rozhledna opravou a vyhlídková plocha s cimbuřím byla zastřešena, čímž se výška rozhledny zvýšila na současných 19 m. Zajímavostí na Vlčí hoře jsou skaliska čediče, který obsahuje značné množství magnetovce, vychylující střelku kompasu až o 40 stupňů od správného směru, vrchol je vulkanického původu z období třetihor. Z rozhledny za jasného počasí dohlédnete až na část Jizerských hor a Krkonoš. [37]

45

5.5 Tipy na výlety 5.5.1 Osada Kopec, Brtníky Osada Kopec se nachází ve Šluknovském výběžku na severu České republiky. Svou polohou na severozápadním okraji národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce tvoří vstupní bránu do těchto chráněných území. Leží v hlubokém údolí, kterým protéká Brtnický potok, pramenící pod dřívější Starou hájovnou na vrchu Lichtenberg u Brtníků. Původní jméno Hemmehübel měla až do roku 1945. [38] Krajina je znamenitá i díky podstávkovým domům, které kombinují dvě tradiční technologie

lidového

stavitelství

–

roubenou

konstrukci,

charakteristickou

pro východoevropskou oblast, a hrázdění, jež je typické pro oblast západoevropskou. S roubeným nebo hrázděným patrem souvisí existence podstávky. Podstávka je důmyslná podpůrná dřevěná konstrukce nesoucí celou váhu patra domu, čímž významně odlehčuje stěnám přízemí. [39]

5.5.2 Brtnické ledopády Ledopády v okolí Kyjova, Brtníků a Vlčí Hory jsou tradičně vyhledávaným místem díky svým značným rozměrům a obdivuhodným tvarům a patří k největším zimním atrakcí CHKO Labské pískovce. Při prohlídce můžete vidět krásné ledopády – Opora, Betlém, Varhany a Velký sloup. Vznik ledopádů: - Voda prosakující pískovcovým podložím a stékající po skalách se při teplotách pod bodem mrazu mění v led. Ten postupně v malých vrstvách přirůstá a vytváří nádherné ledové útvary připomínající zmrzlé vodopády, sloupy, opony apod. - Intenzita tvorby ledopádů závisí na průběhu počasí. Největší útvary vznikají v období déletrvajících mrazů a bohaté sněhové nadílky, naopak během mírných zim je ledová výzdoba chudší, případně i zcela chybí. - Žlutavé až hnědočervené zbarvení ledopádů je způsobeno přítomností látek rozpuštěných v mrznoucí vodě, které vznikají rozkladem odumřelých zbytků rostlin. (11)

46

5.5.3 Kyjov Malá obec Kyjov se krásným údolím podél řeky Křinice se nachází blízko města Krásná Lípa. Kyjovské údolí je rájem pro milovníky skalních vyhlídek. K oblíbeným patří Kinského vyhlídka s vyznačenou trasou Pod Praporkem dlouhou 900 m nebo Kyjovský hrádek, po kterém už nezbylo prakticky nic. Útěchou vám může být alespoň nabízející pohled na okolní skály. Další možností je romantická průrva potoka s jeskyní Vinný sklep nebo Čertova skála s pamětní deskou. Zástavka s odpočívadlem na vás čeká u Turistického mostu, který postavili skutečně turisté, a to již r. 1908 (nedaleko jsou při zelené značce pro "pěšáky" další zajímavosti, Brtnický hrádek a jeskyně Velký pruský tábor). Dalším místem pro pokračování cesty je 3 km daleká Zadnice Doubice s hraničním přechodem.

Obr. 10: Rozcestník značek u Turistického mostu, Zdroj: foto autorky

5.5.4 Děčín Okresní a statutární město Děčín, ležící na soutoku řek Labe a Ploučnice, je nejníže položeným městem České republiky (135 m n. m.). Ve městě, které je významným železničním, silničním a říčním dopravním uzlem žije 50 104 obyvatel. Díky své poloze je Děčín často nazýván bránou severních Čech. Svou polohou v Ústeckém kraji, nabízenými službami a atraktivním okolím je vyhledávaným turistickým cílem 47

a východiskem pro návštěvu Lužických hor, Českosaského Švýcarska, Krušných hor i Českého středohoří. [40] První město na soutoku Labe a Ploučnice založil již Přemysl Otakar II., ovšem kvůli častým záplavám muselo být o něco později založeno znovu, tentokrát na bezpečnějším místě. Obyvatelé města se tradičně živili provozováním dálkového obchodu po Labi. Obchod znamenal velký rozvoj lodní dopravy v 19. století. Tato doba znamenala pro město celkový hospodářský rozmach (rozvoj textilní výroby, později strojírenství), přičemž velkou zásluhu na tom měli majitelé děčínského panství – rod Thunů. [41] Mezi nejnavštěvovanější cíle města bezesporu patří zámek, zoologická zahrada, pastýřská stěna, ale i synagoga postavená v roce 1907 v secesně-maurském stylu pro podmokelskou židovskou obec. K nejslavnějším rodákům města Děčína patří Miroslav Tyrš, jehož bronzovou plastiku naleznete na nábřeží severně od zámecké skály.

5.5.5 Zámek s Růžovou zahradou Zámek Děčín se vypíná nad soutokem řeky Labe s Ploučnicí a patří mezi nejvýznamnější a nejnavštěvovanější historické památkové objekty severních Čech. Jeho dnešní barokně-klasicistní vzhled téměř dokonale skrývá původní přemyslovský hrad. Zámek do dnešní podoby přestavěli příslušníci hraběcího rodu Thun-Hohensteinů, kterým patřilo děčínské panství v letech 1628–1932. Od té doby se tu střídali vojáci – nejprve českoslovenští, pak Němci a nakonec Rusové. Po odchodu sovětských vojáků v roce 1991 prochází zámek kompletní rekonstrukcí. Až vystoupáte Dlouhou jízdou do zámku, vzpomeňte si, že v minulosti tudy jezdily důležité osobnosti politického i kulturního života. Roku 1854 se tu například radili na kongresu panovníci Rakouska (František Josef I.), Pruska (Bedřich Vilém IV.) a Saska (Bedřich August II.). Častým hostem na zámku byl i následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d‘Este. V září 1835 v děčínském zámku pobýval hudební skladatel Fryderyk Chopin. Složil zde valčík As dur, op. 34, č. 1, zvaný Děčínský, a poté jej věnoval komtese Josefině Thunové. [42]

48

Růžová zahrada Nejpřitažlivějším místem zámku je zcela jistě Růžová zahrada ze sedmdesátých let 17. století. Její kouzlo spočívá v kombinaci výjimečné barokní architektury a podmanivé krásy rozkvetlých růží. Prostor zahrady ohraničuje ze západní strany sala terrena s dochovanou freskovou výmalbou z roku 1678 a ze strany východní vznosný gloriet zdobený galerií barokních soch. Název Růžová zahrada se rozšířil po roce 1881, kdy zde vzniklo jedno z nejznámějších rosarií v habsburské monarchii. [43] V červenci letošního roku navštívilo expozice děčínského zámku rekordní množství návštěvníků. Celkem si dvě interiérové trasy, prohlídky s Černým rytířem, dětské prohlídky nebo okruh po architektonických klenotech zámeckého areálu přišlo prohlédnout 5654 zájemců, což je o 23 % více než v loňském roce. Dalších 4397 návštěvníků si ve stejném období užilo Růžovou zahradu. [44]

Obr. 11: Zámek Děčín, Zdroj: foto autorky

5.5.6 Zoologická zahrada Děčín a Rajské ostrovy Zoologická zahrada patří k menším, ale díky svému umístění v lesním prostředí také k nejkrásnějším zoologickým zahradám v České republice. Zaměřuje se především na chov ohrožených a méně známých druhů zvířat. Na jednom místě tu má návštěvník možnost poznat téměř více než čtyři stovky zvířat ve sto padesáti druzích. Největší chloubou jsou medvědi grizzly, jejichž chovu se Zoo Děčín věnuje jako jediná česká zoologická zahrada a to již od roku 1983. Tito půltunoví chlupáči si díky své oblíbenosti získali během let čestné místo v logu zoologické zahrady. 49

Více než hektarovou plochu v horní části zoo zaujímá Expozice fauny Českosaského Švýcarska. Zajímavou zastávkou je Ptačí dům, který návštěvníci najdou v centrální části zahrady. Je vyzdoben umělými skalami i jezírkem s vodopádem a menší tropičtí ptáci poletují návštěvníkům přímo nad hlavami. V roce 2006 otevřela děčínská zoo unikátní expozici v centru města. Oddělená expozice nese název Rajské ostrovy a zve k pozorování živočichů různých tropických ostrovů a souostroví. Z každého návštěvníka se tu rázem stává mořeplavec a objevitel, který se nalodí na bájnou loď zvanou Bludný Holanďan. Prohlídka je stylizovaná jako cesta kolem světa, při které lze poznat neuvěřitelný svět hned několika geografických oblastí. Čtyři patra budovy představují život na korálovém útesu, mangrovovém pobřeží, tropickém pralese, ale i polopouští. Celá expozice je bonusem pro každého návštěvníka zoo na Pastýřské stěně. Po předložení vstupenky se totiž na plavbu po Rajských ostrovech může vydat zcela zdarma. (14) Děčínská zoologická zahrada má za sebou návštěvnicky úspěšný rok. V roce 2013 si do ní našlo cestu více než 90 tisíc lidí. Rok se třináctkou na konci byl srovnatelný s rokem 2012, rozdíl v návštěvnosti činil pouhých 116 lidí (rok 2013 – 90.373 příchozích a rok 2012 – 90.489 lidí). Za posledních padesát let jde o čtvrtou nejvyšší návštěvnost. Nejsilnějšími měsíci byly tradičně ty prázdninové – červenec a srpen, které přilákaly téměř čtyřicet tisíc příchozích. Naopak nejslabším měsícem byl tradičně leden s pouhými devíti stovkami návštěvníků. Nejúspěšnějšími akcemi loňského roku byla Strašidelná zoo a Na divokém západě v zoo. [45]

5.5.7 Česká Kamenice Česká Kamenice leží asi 17 km východně od Děčína v údolí říčky Kamenice. Díky jednomu z nejzachovalejších historických městských center severních Čech byla v České Kamenici v roce 1992 vyhlášena Městská památková zóna, kterou tvoří 36 kulturních památek. Titul historické město roku 2005 získala Česká Kamenice při přípravách a realizacích Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Na území města se stýkají hranice hned tří chráněných krajinných oblastí (CHKO Labské pískovce, Lužické hory a České středohoří). V jeho okolí je spousta geologicky zajímavých vyhlídkových vrchů s úchvatnými rozhledy, které stojí za výšlap. [46] 50

Hrdou dominantou města je kostel svatého Jakuba Většího, kde tu s oblibou hrával na varhany Antonín Dvořák. Další pozoruhodností je poutní kaple Narození Panny Marie a renesanční devítiboká kašna na náměstí. Pokud chcete zakončit svůj výlet, určitě nevynechejte muzeum psacích strojů s expozicí a rozsáhlou sbírkou.

5.5.8 Kaňon Labe Území zajímavé geologickým složením, klimatem, kulturní hodnotou, florou a faunou je bezesporu tím nejkrásnějším říčním údolím u nás. Hluboké říční údolí lemované strmými skalami je nejvýraznějším přírodním fenoménem Labských pískovců. Začíná u Děčína, pokračuje ke Hřensku a pak dál až na česko-německé pomezí, kde dosahuje nejnižší nadmořské výšky u nás, a to pouhých 115 m. Tudy také odtéká téměř všechna srážková voda, která nad českou kotlinou spadne. V průměru to je 308 m2/s, ale při povodních roku 2002 se tudy valilo neuvěřitelných 4468 m2/s. (8) Tento impozantní kaňon také patří k nejstarším částem labského toku. V některých místech leží hladina řeky až 300 m pod vrcholy okolních skal. Jedno z nejrychlejších zahlubování kaňonu probíhalo v poslední meziledové době. Labský kaňon se dokonce na několika místech prořízl celou masou pískovců, původně 600 až 700 metrů mocných, až na druhohorní podklad, který byl zemským povrchem před mořskou záplavou. (8) Území má díky velkému toku, relativně uzavřenému v úzkém údolí, specifické mikroklima s častými teplotními inverzemi, které se projevují nízkými mlhami a typicky uspořádanou vegetací; na výslunných skalnatých svazích se objevují teplomilné stepní rostlinné druhy, zatímco na severně orientovaných plochách a na bázi údolí rostou druhy chladnomilné (tzv. údolní fenomén). [9] Hezký výhled je z paluby výletního parníku, jímž jako byste proplouvali velkolepou kamennou alejí. Ještě krásnější výhled nabízí Pastýřská stěna a nejproslulejší rozsáhlé terasy Belveder u Labské stráně. (8)

51

Obr. 12: Kaňon Labe, Zdroj: foto autorky

5.5.9 Tiské stěny Přírodní památka Tiské stěny se rozkládá v západní části CHKO Labské pískovce na severním okraji obce Tisá. Skalní útvary zde vytváří jedinečné a unikání skalní město. Nadmořská výška území činí 533 – 615 m, plocha přírodní památky je 99,56 ha. Území bylo vyhlášeno za přírodní památku v roce 1996 vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č. 3/1996. Hlavním předmětem ochrany je geomorfologicky cenné skalní město vysoké estetické hodnoty vyvinuté v kvádrových pískovcích svrchní křídy s fragmenty přírodě blízkých ekosystémů. Z přirozených rostlinných společenstev se zde zachovala reliktní vegetace pískovců a vegetace keříčkovitých společenstev. [47] Ze všech obdivuhodných skalních útvarů je dominantou sousoší Hřib spolu s Želvou, které stojí až na samém okraji vysoké skalní stěny, z níž je jedinečný rozhled daleko do kraje a děsivý pohled do propastné hloubky pod skálou. (8) Naučná stezka má dva okruhy, vede Velkými Tiskými stěnami a Malými Tiskými stěnami. V Malých stěnách je 19, ve Velkých stěnách 56 skalních útvarů. Informační tabule se týkají geologie, botaniky, ptactva, historie a horolezectví. Text na tabulích je dvojjazyčný – český a německý. Stezka je určena pouze pro pěší. Hlavním východiskem do skal je parkoviště poblíž kostela sv. Anny v Tisé. Provoz je celoroční. [48]

52

Skalní město tvoří spolu s Rájeckými stěnami, Ostrovskými stěnami a Děčínským Sněžníkem atraktivní pískovcovou turistickou a horolezeckou oblast. Tiské stěny jsou nejen rájem turistů a horolezců, ale také i dějištěm fantasy filmy ,,Letopisy Narnie". Tiské stěny je možné projít jak „po zemi“, tak po vrcholku skal.

Obr. 13: Skalní město Tiské stěny, Zdroj: foto autorky

Obr. 14: Návštěvnost Tiských stěn, Zdroj: [52] * Pozn.: Návštěvnost odpovídá počtu prodaných vstupenek

53

6 Anketa mezi návštěvníky území V praktické části mé bakalářské práce jsem prováděla dotazníkové šetření pomocí metody primárního výzkumu. Předem jsem si sestavila otázky pro návštěvníky nejen v českém jazyce, ale i v německém, jelikož se Chráněná krajinná oblast Labské pískovce nachází při hranicích s Německem. Dotazování v německém jazyce pro mě nebylo lehké, proto jsem si s sebou vzala mého strýce, který komunikuje tímto cizím jazykem na profesionální úrovni. Cílem mého průzkumu bylo zjistit, za jakým účelem sem návštěvníci přijíždějí, co je zaujalo a jak byli spokojeni se službami. Na průzkumu jsem pracovala pouze v letních měsících o prázdninách, kdy je oblast hojně navštěvována. Dotazníkové šetření probíhalo v atraktivních lokalitách, kterou oblast nabízí. Zejména se jednalo o Tiské stěny, Děčínský Sněžník a Kyjovské údolí. Celkem jsem oslovila 300 respondentů různého pohlaví a věku. Nejprve jsem se představila a poté vysvětlila záměr svého dotazování. Nevýhodou výzkumu je neochota dotazovaných, ale také časová náročnost. Ovšem příjemným zpestřením bylo trávit čas v přírodě a v tak půvabné oblasti, kterou oblast bezesporu je. Na základě získaných dat jsem se v další kapitole věnovala vytváření grafického znázornění.

54

6.1 Grafické vyhodnocení dotazníku (návštěvníci z ČR)

Graf 1: Jste v CHKO Labské pískovce poprvé? Pokud ne, jak často tuto oblast navštěvujete?, Zdroj: výzkum autorky

Z grafu vyplývá, že největší počet dotazovaných navštěvuje oblast 1x ročně, o 7 návštěvníků měně odpovědělo, že zde byli poprvé. Nejmenší počet poukazuje na návštěvnost 2x ročně.

Graf 2: Jaká je délka Vašeho pobytu?, Zdroj: výzkum autorky

Téměř polovina návštěvníků se zde zdržuje 2-4 dny. Ve většině případů se jedná o prodloužené víkendy. 37% respondentů sem přijíždí z důvodu jednodenního výletu. Pouze 14% se zde zdržuje v délce pobytu na 5 a více dnů.

55

Graf 3: Jak jste se dozvěděl/a o této lokalitě?, Zdroj: výzkum autorky

První příčku obdržela varianta z internetových stránek, rovných 40%. V dnešní době jsou internetové stránky velmi vyhledávaným zdrojem, pokud se rozhodnete vyrazit na výlet či dovolenou. Najdete tam tipy na výlety v jakékoli oblasti a internet vám doporučí i zajímavosti v okolí. Při delším rozhovoru mi byl sdělen u drtivé většiny internetový portál Kudy z nudy. Následně se na druhém místě umístila varianta od známého s 26%. Co jsem zase tolik neočekávala, byla odpověď z veletrhu cestovního ruchu. Překvapením bylo, že se našli i jedinci, kteří se doslechli o CHKO Labské pískovce z televizních pořádů, přesněji z Toulavé kamery nebo Na cestě. Oba pořady jsou dokumentárními cestopisnými seriály České televize. Úspěšně si vedla i odpověď jinak se 7%. Po upřesnění odpověď většinou zněla, že toto místo znají ze školy. Musím přiznat, že kdybych lokalitu neznala od dětství, tak bych se s ní poprvé setkala až na Vysoké škole polytechnické, z předmětu trvalé udržitelný cestovní ruch, kde se chráněné krajinné oblasti probírali.

56

Graf 4: Co je Vaším hlavním důvodem navštívení CHKO Labské pískovce?, Zdroj: výzkum autorky

Z výše uvedené grafu můžeme vidět, že hlavním důvodem návštěvy je příroda, která je v této oblasti jedinečná. S 23% je vyhledávaná pro pěší a cyklistické výlety. Shodný ohlas měly varianty návštěva rodiny, známých a poznání s kulturou a památkami, které získaly 11%. Z jiných důvodů bych zmínila, že se jednalo o sportovní akce nebo návštěvy měst a obcí.

Graf 5: Co byste rádi navštívili v Labských pískovcích?, Zdroj: výzkum autorky

U této otázky si mohli respondenti vybrat více než jednu odpověď. Graf znázorňuje, že ze všech kategorií má nejvíce procent město Děčín, kterému dominuje zámek se zoologickou zahradou. Ihned za ním jsou horolezecké oblasti s hlavní turistickou 57

atraktivitou Tiské stěny a okolními Rájec a Ostrov. Třetí místo získala Labská stráň s nejkrásnější vyhlídkou Belveder.

Graf 6: Vyberte mas. 3 kritéria, která jsou pro Vás při výběru trasy ROZHODUJÍCÍ, Zdroj: výzkum autorky

Nejdůležitějším faktorem pro návštěvníky je aktuální počasí. Podmínkou při výběru trasy je i délka s 22%. Třetí místo s 18% obsadila příčka lokalita.

Graf 7: S kým cestujete?, Zdroj: výzkum autorky

Graf znázorňuje, že polovině dotazovaným dělá společnost rodina, která zahrnuje i přítele nebo přítelkyni. 31% respondentů putuje po oblasti se svými kamarády a přáteli.

58

Graf 8: Jaký způsob dopravy jste využili k návštěvě této oblasti?, Zdroj: výzkum autorky

Nejvyužívanější dopravou k návštěvě CHKO Labské pískovce byl automobil. Děčín patří mezi nejdůležitější železniční uzly v severních Čechách a zejména kvůli těmto výborným podmínkám sem přicestovalo až 26% dotazovaných. Z kategorie jiný, byla uvedena turistická výletní loď.

Graf 9: Navštěvujete místa, která jste si již v minulosti oblíbil/a?, Zdroj: výzkum autorky

Z grafu si můžeme všimnout, že 44% respondentů se zpátky vrací na místo, které si již oblíbili. Pouze 9% z nich, nemá zájem opět navštívit oblíbené místo.

59

Graf 10: Jakou průměrnou vzdálenost denně za Váš výlet/dovolenou ujdete?, Zdroj: výzkum autorky

Z grafu si můžeme všimnout, že největší počet osob ujde v průměru 5-10 km. Za nimi, v pořadí na druhém místě se umístil o něco méně náročný úsek v délce 1-5 km. Pochopitelně s nejmenším ohlasem byla kategorie nad 20 km, která získala 11%.

Graf 11: Myslíte si, že je tato lokalita dostatečně propagována?, Zdroj: výzkum autorky

Celkem 59% dotazovaných si nemyslí, že je oblast dostatečně propagována, což vede k určitému zamyšlení, co je toho příčinou. 32% je naopak toho názoru, že je oblast propagována na velmi dobré úrovni.

60

Graf 12: Jaké služby jste během Vašeho výletu/dovolené využili?, Zdroj: výzkum autorky

U této otázky si mohli respondenti vybrat více než jednu odpověď. Téměř každý návštěvník využil služeb v oblasti stravování a občerstvení. 26% respondentů si zakoupilo něco na památku, ať už šlo o suvenýr, pohled, turistickou známku nebo mapu. Ubytacích služeb využilo přesných 20% respondentů.

13. Spokojenost se službami

Graf 13: Spokojenost se službami, Zdroj: výzkum autorky

61

Nejlépe byla hodnocena nabídka výletů, která je zde pestrá. Určitě si každý vybere, co mu bude bližší k srdci. Široké spektrum výběru je i v oblasti sportovní vyžití, které zaujalo druhé místo s hodnocením 1,85. Naopak nejhůře dopadla kategorie dopravní infrastruktury 2,91 a zejména pak ubytovací služby s číslem 2,96.

Graf 14: Jak byste shrnuli celkový dojem z návštěvy CHKO?, Zdroj: výzkum autorky

Polovina dotazovaných byla nadšena, že navštívila CHKO Labské pískovce a jejich celkový dojem byl hodnocen velmi pozitivně. Zbylých 49% si přiveze pěkné vzpomínky a nebude odjíždět se zklamáním.

Graf 15: Plánujete do budoucna CHKO Labské pískovce navštívit?, Zdroj: výzkum autorky

62

Následující graf zaznamenává, že většina návštěvníků má plánu dorazit na místo znovu, což je příjemným překvapením. Pouze 6 dotazovaných už nechce místo navštívit vůbec.

Graf 16: Uveďte prosím, do které věkové skupiny patříte, Zdroj: výzkum autorky

V další otázce jsem zjišťovala do jaké věkové kategorie návštěvníci patří. Značné zastoupení má kategorie 36 – 55 let a po nich skupina 27 -35 let. Nejméně oblast navštívilo osob ve věku méně než 18 let.

Graf 17: Pohlaví, Zdroj: výzkum autorky

Dotazníkové šetření se zúčastnilo více mužů (55%) než žen (45%).

63

Graf 18: Z jakého kraje pocházíte?, Zdroj: výzkum autorky

Poslední otázkou mého dotazníku jsem zjišťovala, z jakého kraje České republiky pocházejí respondenti. Největší zastoupení s 33% má kupodivu hlavní město Praha. O 8% měně má na druhé příčce Ústecký kraj, do které CHKO Labské pískovce náleží. Třetí místo patří Středočeskému kraji se 17%. Úspěšnost má i Liberecký kraj, odkud pocházelo 13% dotazovaných. Bohužel ne všechny kraje České republiky měly zastoupení. Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj nereprezentoval žádný návštěvník.

64

6.2 Grafické vyhodnocení dotazníku (návštěvníci z SRN)

Graf 19: Sind Sie im Elbsandsteingebirge das erste Mal? Wenn nicht, wie oft besuchen Sie diese Region?, Zdroj: výzkum autorky

Z výše uvedené grafu můžeme vidět, že pro mnoho respondentů je to vůbec první návštěva, shodlo se na tom 40% dotazovaných. 1x ročně s 29% byla další častou odpovědí mezi návštěvníky. Nejmenší ohlas z nabídky byl u odpovědi 2x ročně.

Graf 20: Wie lange wollen Sie sich hier aufhalten?, Zdroj: výzkum autorky

65

U druhé otázky jsou zcela odlišné odpovědi, než od českých návštěvníků. Graf poukazuje na to, že sem respondenti cestují s cílem jednodenního výletu. Nakonec nejméně z nich se zde zdržuje 2-4 dny.

Graf 21: Wie haben Sie über diese Lokalität erfahren?, Zdroj: výzkum autorky

Graf znázorňuje, že největší počet návštěvníků se dozvěděl o této lokalitě od svých známých. Podobně na tom jsou internetové stránky (23%) a informační centrum (25%). Žadný s oslovených respodentů nezmínil odpověď, z veletrhu cestovního ruchu.

Graf 22: Was ist ihr haupt Grund für den Besuch der Elbsandsteingebirge?, Zdroj: výzkum autorky

66

Od této otázky jsem očekávala podobné odpovědi, jako z dotazníků pro českou populaci. S 32% je hlavním důvodem příroda a následují je pěší a cyklistickými výlety. Třetím místem a jeho účelem k navštěvě je poznání s kulturou a památky, které je pro německé respondenty také velmi důležitým faktorem.

Graf 23: Was würden Sie im Elbsandsteingebirge besuchen?, Zdroj: výzkum autorky

U této otázky si mohli respondenti vybrat více než jednu odpověď. Z grafu vyplývá, že 29% dotazovaných si přálo navštívit město Děčín, kde má sídlo Správa CHKO Labské pískovce. 25% získala odpověď horolezecké oblasti. O 2% má přednost Děčínský Sněžník před Labskou strání.

Graf 24: Wohlen Sie max. 3 Kriterien, die Ihren bei der Auswahl der Route entscheidend sind?, Zdroj: výzkum autorky 67

Z výše uvedené grafu můžeme vidět, že nejvýznamnějším kriteriem pro výber trasy je aktuální počasí. Se stejnou odpovědí jsem narazila i u českých návštěvníků. Druhým parametrem je lokalita s 19% a pouze o 1% méně spatříme odpověď délka trasy. Posledním a méně rozhodujícím pro výber trasy shledává většina vhodnost pro rodiny s dětmi.

Graf 25: Mit wem reisen Sie?, Zdroj: výzkum autorky

Graf znázorňuje, že skoro polovině dotazovaným dělají společnost přátelé. 38% cestuje se svou rodinou, která zahrnuje i přítele nebo přítelkyni. I zde se našli se jedinci (13%), co navštěvují oblast bez doprovodu.

Graf 26: Welche Art des Transports haben Sie verwendet, um dieses Gebiet zu besuchen?, Zdroj: výzkum autorky 68

Následující graf zaznamenává, že 49% respondentů využilo k přepravě do oblasti automobil. Na druhém místě mu konkuruje železniční doprava s 30%. Se shodným počtem 9% použili návštěvníci jako dopravní prostředek kolo a autobus.

Graf 27: Besuchen Sie Orte, die Sie in der Vergangenheit gemocht haben?, Zdroj: výzkum autorky

Z grafu vyplývá, že 84%, což představuje 126 dotazovaných určitě a nebo většinou návštěvuje rádo oblíbené místo. Se zápornou odpovědí jsem se potkala v případě 24 dotazovaných.

Graf 28: Was für eine durchschnittliche Entfernung pro Tag hinterlassen Sie zu Fuß in Ihrem Urlaub?, Zdroj: výzkum autorky 69

Z grafu si můžeme všimnout, že největší počet osob ujde v průměru 5-10 km. Následuje etapa 10-15 km, což ujde 23% návštěvníků. Zde se prohodili role s českými respondenty, jelikož pro mě se na druhém místě umístil o něco méně náročný úsek v délce 1-5 km. Pochopitelně s nejmenším ohlasem byla kategorie nad 20 km, která získala 6%.

Graf 29: Meinen Sie, dass diese Lokalität genügend angeboten und gefördert wird?, Zdroj: výzkum autorky

Odpovědi v této otázce mají lepší bilanci, než bylo zodpovězeno českými respondenty. Reakce na otázku měla z 35% kladný ohlas. S tím, že není oblast dostatečně propagována, souhlasilo 43% návštěvníků.

70

Graf 30: Welche Dienste haben Sie während ihrem Ausflug/Urlaub genutzt?, Zdroj: výzkum autorky

U této otázky si mohli respondenti vybrat více než jednu odpověď. Téměř každý návštěvník využil služeb v oblasti stravování a občerstvení. 25% respondentů si zakoupilo něco na památku, ať už šlo o suvenýr, pohled, turistickou známku nebo mapu. Ubytacích služeb využilo 19% respondentů. Nejméně využítých služeb bylo v oblasti kulturního, sportovního a zábavního zařízení.

71

13. Zufriedenheit mit den Dienstleistungen

Graf 31: Zufriedenheit mit den Dienstleistungen, Zdroj: výzkum autorky

Nejlépe bylo hodnoceno zázemí pro turisty 2,12 a po něm služby turistických informačních center 2,29. Naopak nejhůře dopadla kategorie ubytovací služby s číslem 2,94 a zejména pak dopravní infrastruktura 3,08.

Graf 32: Wie würden Sie den Gesamteindruck des Besuches des CHKO zusammen fassen?, Zdroj: výzkum autorky

Z výše uvedeného grafu můžeme vidět, že pro 58% respondentů byla návštěva úžasná a neměli žádné připomínky. U 24% respondentů se našlo pár nedostatků. Na 3% neudělala návštěva pozitivní dojem a odjížděli zklamaní. 72

Graf 33: Planen Sie für die Zukunft einen weiteren Besuch bei CHKO Elbsandsteingebirge?, Zdroj: výzkum autorky

Následující graf zaznamenává, že 69% návštěvníků má v plánu dorazit na místo znovu. Takový počet je vynikající a o to krásnější je poslouchat, že zdejší krajina způsobuje lidem potěšení, a proto se sem chtějí vracet. Pouze 5% dotazovaných už nechce místo navštívit vůbec.

Graf 34: Bitte geben Sie an, zu welcher Altersgruppe Sie gehören, Zdroj: výzkum autorky

V další otázce jsem zjišťovala do jaké věkové kategorie návštěvníci patří. Značné zastoupení má kategorie 36 – 55 let a po nich skupina 56 a více. Nejméně oblast navštívilo osob ve věku méně než 18 let. 73

Graf 35: Geschlecht, Zdroj: výzkum autorky

Dotazníkové šetření se zúčastnilo více mužů (53%) než žen (47%).

74

7 Závěr Cílem mé bakalářské práce byla charakteristika přírodních poměrů, ochrany přírody, cestovního ruchu a anketa mezi návštěvníky CHKO. Vždy jsem si přála zabývat se touto oblastí do podrobné míry a díky této práci mi to bylo umožněno. Dalším z důvodů, proč jsem o tomto tématu chtěla psát je, abych ukázala lidem, jak krásný a možná i trochu zapomenutý kout v České republice máme. CHKO Labské pískovce jsou úchvatné a vynikají především svým nádherným skalním městem, které vzniklo již v druhohorách. Z nejvýznamnější části tohoto území byl pak vyhlášen Národní park České Švýcarsko, který se tak stal nejmladším a v pořadí čtvrtým národním parkem v České republice. Z krajiny je cítit energie a nadchnou Vás nejen nádherné kamenné útvary, ale i překrásné skalní masívy různých tvarů a v neposlední řadě okouzlující příroda. Příroda je mocná čarodějka, a když se probouzí do dne, je nádherná. Co se týče sportovního vyžití, je tato oblast rájem pro všechny nadšené a rekreační sportovce. Při zpracování jsem se dozvěděla mnoho užitečných věcí, které jsem dosud ani netušila. Měla jsem možnost se seznámit s lidmi, jejichž zkoumání a péče o CHKO je denní pracovní dávkou. Vyzkoušela jsem si spolupráci s návštěvníky území pomocí dotazníkového šetření, což je pro mne určitým přínosem. Při každé návštěvě CHKO si přivezu něco jiného, ať se jedná o fotku, pohled či turistickou známku, ale co mi nikdo nevezme a navždy mi zůstane, je vzpomínka.

75

Seznam použité literatury Tištěné zdroje (1) BAUER, P.; KOPECKÝ, V.; ŠMUCAR, J.; Labské pískovce - historie, příroda a ochrana území; Děčín; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Labské pískovce; 2008. 161 str. ISBN: 978-80-87051-27-6 (2) BÍNA, J., DEMEK, J. Z nížin do hor: Geomorfologické regiony České republiky. Praha: Academia, 2012. 342 str. (3) DEMEK, J., MACKOVČIN, P. a kol. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. 2. upravené vydání. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 stran. ISBN 80-86064-99-9. (4) Härtel, H., Cílek, V., Herben, T., Jackson, A., Williams, R. (eds.), 2007. Sandstone Landscapes. Academia, Praha. 493 str. ISBN: 978-80-200-1577-8 (5) KUNCOVÁ J. (ed.) 1999: Ústecko. In: MACKOVČIN P. & SEDLÁČEK M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek I. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 350 pp. (6) MIKO, Ladislav; ŠTURSA, Jan a kolektiv autorů; Národní parky a chráněné krajinné oblasti v České republice; 2. vyd., Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010. ISBN: 978-80-7212-543-2 (7) QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Studia Geographica, Geografický ústav ČSAV, 1971. 1: 500 000 (8) REDAKCE ČASOPISU ZEMĚ SVĚTA; SPRÁVA NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO; České Švýcarsko. Praha: nakladatelství GeoBohemia, s.r.o, 2008. 64 str. ISBN: 80-2395193-9 (9) SPRÁVA CHKO LABSKÉ PÍSKOVCE. Přírodní dědictví a závazek. Dresden: Sächsisches Druck- und Verlagshaus, 1998. Propagační materiál Správy CHKO Labské pískovce. (10) SPRÁVA OCHRANY PŘÍRODY, Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce: Ptačí oblast Labské pískovce. Ústí nad Labem: PrintActive s.r.o., 2005. Propagační materiál Správy CHKO Labské pískovce. (11) SPRÁVA NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO. Brtnické ledopády. Krásná Lípa: TISK Krásná Lípa, s.r.o., 2013. Propagační materiál Správy NP České Švýcarsko. (12) SPRÁVA NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO; Okolím Pravčické brány; 1. vyd. dotisk; Klatovy, Dragon press s. r o., 2012. ISBN: 978-80-87620-02-1 (13) STATUTÁRNÍ MĚSTO DĚČÍN, Děčín a okolí: Obrazový průvodce městem a jeho okolím. Regionální operační program NUTS II Severozápad, 2010. 64 s. 76

(14) ZOO Děčín. Výroční zpráva Zoo Děčín. Ústí nad Labem: PrintActive s.r.o., 2012. 76 s. Internetové zdroje [1] Ministerstvo životního prostředí: Chráněné krajinné oblasti [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://www.mzp.cz/cz/chranene_krajinne_oblasti [2] Cittadella: Zvláště chráněná území [online]. 2008 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=zvlaste_chranena&site=zakladni_udaj e_cz [3] Ochrana přírody: Krajina zrozená z moře [online]. 2012 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/data/029/003606.pdf [4] NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO: Chráněná území [online]. 2014 [cit. 201412-02]. Dostupné z: http://www.npcs.cz/chranena-uzemi [5] Geoportál: Správní obvod obce s rozšířenou působností [online]. 2012 [cit. 201412-02]. Dostupné z: http://geoportal.kr-ustecky.cz/gs/data/uploads/UAP/decin/uap_pruru_ruru_2012.pdf [6] Správa CHKO Labské pískovce: Geomorfologie [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://labskepiskovce.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/geomorfologie/

[7] NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO: Podnebí [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.npcs.cz/podnebi [8] Ministerstvo pro místní rozvoj: Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu [online]. 2006 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d05fdc33-7921-42ac-9f88275926c20be4/GetFile39.pdf [9] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: Rozbory Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce [online]. 2009 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://labskepiskovce.ochranaprirody.cz/res/data/084/012358.pdf?seek=1 [10] Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce: Půdní poměry[online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://labskepiskovce.ochranaprirody.cz/zakladni-udajeo-chko/pudni-pomery/ [11] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce 2011-2020 [online]. 2011 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://labskepiskovce.ochranaprirody.cz/res/data/084/012356.pdf?seek=1 [12] Cittadella: Fauna [online]. 2008 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=fauna&site=CHKO_labske_piskovce _cz 77

[13] Ochrana přírody: Českosaské Švýcarsko [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochranaprirody/ceskosaske-svycarsko.html [14] Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce: Národní přírodní rezervace [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://labskepiskovce.ochranaprirody.cz/maloplosna-zvlaste-chranena-uzemi/narodniprirodni-rezervace/ [15] Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce: Přírodní rezervace [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://labskepiskovce.ochranaprirody.cz/maloplosna-zvlaste-chranenauzemi/prirodni-rezervace/ [16] Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce: Přírodní památky[online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://labskepiskovce.ochranaprirody.cz/maloplosna-zvlaste-chranenauzemi/prirodni-pamatky/ [17] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: Natura 2000 [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/natura2000/ [18] Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce: Evropsky významné lokality v Labských pískovcích [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://labskepiskovce.ochranaprirody.cz/cinnost-pracoviste/evropsky-vyznamnelokality-v-labskych-piskovcich/ [19] NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO: Ptačí oblast Labské pískovce [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.npcs.cz/ptaci-oblast-labske-piskovce [20] Národní park České Švýcarsko: Plán péče o Národní park České Švýcarsko 20092016 – Shrnutí [online]. 2007 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.npcs.cz/sites/default/files/user_files/FTP_NO/Plany_pece/PP_shrnuti.pdf [21] ČASOPIS COT BUSINESS: Charakteristika a hodnocení potenciálu cestovního ruchu – Ústecký kraj a jeho subregiony [online]. 2008 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040811503 [22] DATAPLÁN: Program rozvoje Ústeckého kraje 2008 - 2013 [online]. 2008 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://dataplan.info/img_upload/7bdb1584e3b8a53d337518d988763f8d/080414_PRU K.pdf [23] MIKROREGION LABSKÉ SKÁLY: Prezentace obcí mikroregionu LABSKÉ SKÁLY [online]. 2013 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.labskeskaly.info/index.php?nav=prezentace_obci 78

[24] ČASOPIS COT BUSINESS: Severozápadní Čechy [online]. 2002 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1344&srchtxt=Labsk%E9+p% EDskovce [25] České Švýcarsko o.p.s.: Poslání a cíle [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://ops.ceskesvycarsko.cz/cs/poslani-cile [26] Ústecký kraj: Turistika bez hranic [online]. 2007 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.krustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=99514&p1=202407 [27] Kudy z nudy: Vyhlídka Belvedér - nejhezčí vyhlídka na České Švýcarsko [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Vyhlidka-Belveder---Labska-stran.aspx [28] Brána do Čech: Belvedér [online]. 2012 [cit. z: http://www.branadocech.cz/cz/901624.belveder/

2014-12-02]. Dostupné

[29] Ochrana přírody: 40 let CHKO Labské pískovce [online]. 2012 [cit. 2014-12-03]. Dostupné z:http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/data/029/003596.pdf?seek= [30] Rozhledna: Rozhledna Janov u Děčína [online]. 2014 [cit. 2014-12-03]. Dostupné z:http://rozhledny2.webzdarma.cz/janov.htm [31] iTRAS: Kvádrberk stolová hora u Děčína [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://itras.cz/kvadrberk/ [32] České Švýcarsko - Českosaské Švýcarsko: Pastýřská stěna [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://www.region-ceskesvycarsko.cz/rozhlednyvyhlidky/pastyrska-stena/ [33] Děčín: Via ferrata láká milovníky adrenalinu [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.decin.cz/2014/08/via-ferrata-laka-milovniky-adrenalinu/ [34] České Švýcarsko - Českosaské Švýcarsko: Růžový hřeben [online]. 2014 [cit. 201412-02]. Dostupné z: http://www.region-ceskesvycarsko.cz/rozhledny-vyhlidky/ruzovyhreben/ [35] Brána do Čech: Tanečnice [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.branadocech.cz/files/regiony-pdf/17.pdf [36] Oficiální turistický portál města Děčín a děčínského regionu: Rozhledna Velký Chlum [online]. 2012 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.idecin.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=110&Itemid =110&lang=cs

79

[37] České Švýcarsko - Českosaské Švýcarsko: Rozhledna Vlčí hora [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://www.region-ceskesvycarsko.cz/rozhlednyvyhlidky/rozhledna-vlci-hora/ [38] Osada KOPEC: z: http://www.hemm.cz/#

Historie [online].

2014

[cit.

2014-12-02].

Dostupné

[39] České Švýcarsko: Lidová architektura [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://www.ceskesvycarsko.cz/cs/lidova-architektura [40] Atlas Česka: Děčín [online]. z: http://www.mesta.atlasceska.cz/decin/

2014

[cit.

2014-12-02].

Dostupné

[41] Brána do Čech: Staré město Děčín [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://www.branadocech.cz/cz/901701.stare-mesto-decin/ [42] Brána do Čech: Zámek Děčín [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.branadocech.cz/files/regiony-pdf/19.pdf [43] Děčín: Zámek Děčín [online]. 2011 z: http://www.decin.cz/2011/02/zamek-decin/

[cit.

2014-12-02].

Dostupné

[44] Děčín: Zámek hlásí rekordní návštěvnost [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.decin.cz/2014/08/zamek-hlasi-rekordni-navstevnost/ [45] Děčín: Do zoo si v roce 2013 našlo cestu přes devadesát tisíc návštěvníků [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://www.decin.cz/2014/01/do-zoo-si-v-roce2013-naslo-cestu-pres-devadesat-tisic-navstevniku/ [46] České Švýcarsko: Česká Kamenice [online]. 2013 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://turistika.ceskesvycarsko.cz/cs/cile/ceska-kamenice [47] Portál veřejné správy: Plán péče o Přírodní památku Tiské stěny ”návrh na vyhlášení” [online]. 2012 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/portal/publikujici/ja7dype/informace/10033_p1.pdf [48] Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce: Naučná stezka Tiské stěny [online]. 2014 [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://labskepiskovce.ochranaprirody.cz/informace/naucne-stezky/naucna-stezkatiske-steny/ [49] Cittadella: Ochrana přírody a krajiny v České republice [online]. 2008 [cit. 201412-02].

Dostupné

z:

http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=mapa&site=CHKO_labske_piskovce_cz

80

[50] Fakulta lesnická a dřevařská: Soubor map - Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Labské pískovce [online]. 2012 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://fld.czu.cz/vyzkum/maps/kpl/vacek/soubor_map_vacek_24.pdf [51] Rozhledny ČR: Rozhledna Děčínský Sněžník [online]. 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://rozhledny.webzdarma.cz/dsneznik.htm [52] Tisá oficiální stránky obce: ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ [online]. 2013 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://www.tisa.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=16711&id_dokume nty=108716 Bakalářská práce [53] BOHÁČOVÁ, Lenka. Charakteristika vybraných lezeckých oblastí. 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně.

Seznam grafů Graf 1: Jste v CHKO Labské pískovce poprvé? Pokud ne, jak často tuto oblast navštěvujete? ................................................................................................................... 55 Graf 2: Jaká je délka Vašeho pobytu? ............................................................................ 55 Graf 3: Jak jste se dozvěděl/a o této lokalitě? ................................................................. 56 Graf 4: Co je Vaším hlavním důvodem navštívení CHKO Labské pískovce? ............... 57 Graf 5: Co byste rádi navštívili v Labských pískovcích? ............................................... 57 Graf 6: Vyberte max. 3 kritéria, která jsou pro Vás při výběru trasy ROZHODUJÍCÍ .. 58 Graf 7: S kým cestujete? ................................................................................................. 58 Graf 8: Jaký způsob dopravy jste využili k návštěvě této oblasti? ................................. 59 Graf 9: Navštěvujete místa, která jste již v minulosti oblíbil/a? ..................................... 59 Graf 10: Jakou průměrnou vzdálenost denně za Váš výlet/ dovolenou ujdete? ............. 60 Graf 11: Myslíte si, že je tato lokalita dostatečně propagována? ................................... 60 Graf 12: Jaké služby jste během Vašeho výletu/ dovolené využili? ............................... 61 Graf 13: Spokojenost se službami .................................................................................. 61 Graf 14: Jak byste shrnuli celkový dojem z návštěvy CHKO? ...................................... 62 Graf 15: Plánujete do budoucna CHKO Labské pískovce opět navštívit? ..................... 62 81

Graf 16: Uveďte prosím, do které věkové skupiny patříte ............................................. 63 Graf 17: Pohlaví .............................................................................................................. 63 Graf 18: Z jakého kraje pocházíte? ................................................................................. 64 Graf 19: Sind Sie im Elbsandsteingebirge das erste Mal? Wenn nicht, wie oft besuchen Sie diese Region? ............................................................................................................ 65 Graf 20: Wie lange wollen Sie sich hier aufhalten? ....................................................... 65 Graf 21: Wie haben Sie über diese Lokalität erfahren? .................................................. 66 Graf 22: Was ist ihr haupt Grund für den Besuch der Elbsandsteingebirge? ................. 66 Graf 23: Was würden Sie im Elbsandsteingebirge besuchen? ....................................... 67 Graf 24: Wohlen Sie max. 3 Kriterien, die Ihren bei der Auswahl der Route entscheidend sind? .......................................................................................................... 67 Graf 25: Mit wem reisen Sie? ......................................................................................... 68 Graf 26: Welche Art des Transports haben Sie verwendet, um dieses Gebiet zu besuchen? ........................................................................................................................ 68 Graf 27: Besuchen Sie Orte, die Sie in der Vergangenheit gemocht haben? ................. 69 Graf 28: Was für eine durchschnittliche Entfernung pro Tag hinterlassen Sie zu Fuß in Ihrem Urlaub? ................................................................................................................. 69 Graf 29: Meinen Sie, dass diese Lokalität genügend angeboten und gefördert wird? ... 70 Graf 30: Welche Dienste haben Sie während ihrem Ausflug/Urlaub genutzt? .............. 71 Graf 31: Zufriedenheit mit den Dienstleistungen ........................................................... 72 Graf 32: Wie würden Sie den Gesamteindruck des Besuches des CHKO zusammen fassen? ............................................................................................................................. 72 Graf 33: Planen Sie für die Zukunft einen weiteren Besuch bei CHKO Elbsandsteingebirge? ...................................................................................................... 73 Graf 34: Bitte geben Sie an, zu welcher Altersgruppe Sie gehören ............................... 73 Graf 35: Geschlecht ........................................................................................................ 74

82

Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa CHKO a NP České republiky ............................................................ 13 Obrázek 2: Mapa CHKO Labské pískovce..................................................................... 15 Obrázek 3: Krajina zrozená z moře ................................................................................ 18 Obrázek 4: Krajinná patra pískovcových skal ................................................................ 20 Obrázek 5: Geomorfologické členění ............................................................................. 22 Obrázek 6: Vegetační schéma různých biotopů Labských pískovců ............................. 27 Obrázek 7: Mapa zonace ochran přírody v CHKO Labské pískovce ............................. 30 Obrázek 8: Ptačí oblast Labské pískovce ....................................................................... 36 Obrázek 9: Děčínský Sněžník ......................................................................................... 43 Obrázek 10: Rozcestník značek u Turistického mostu ................................................... 47 Obrázek 11: Zámek Děčín .............................................................................................. 49 Obrázek 12: Kaňon Labe ................................................................................................ 52 Obrázek 13: Skalní město Tiské stěny ............................................................................ 53 Obrázek 14: Návštěvnost Tiských stěn ........................................................................... 53

83