Ichtyofauna CHKO Křivoklátsko v letech

Bohemia centralis, Praha, 31: 349–366, 2011

Ichtyofauna CHKO Křivoklátsko v letech 1993–2008 Fish communities of the Křivoklátsko Protected Landscape Area in 1993–2008 Miroslav Švátora1, Pavel Vlach2, Karel Pivnička3, Jan Dušek4, Tomáš Daněk1,5 a Pavel Moravec6 1

Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie, Albertov 6, 128 43 Praha 2 Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra biologie, Klatovská 51, 306 19 Plzeň; e-mail: [email protected] 3 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, Albertov 6, 128 43 Praha 2 4 Daphne CZ – Institut aplikované ekologie, Emy Destinové 395, 370 05 České Budějovice 5 Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů, Katedra zoologie a rybářství, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol 6 Agentura ochrany přírody a krajiny, středisko Praha a Střední Čechy, U Šalamounky 41/769, 158 00 Praha 5 2

▒ Abstract. The Křivoklátsko Protected Landscape Area covers 628 km2 and is situated in the Berounka basin (the Elbe basin). More than 75 % of the length of streams has had the natural character there. Between 1993 and 2008, ichthyological research was carried out at 181 sites on 40 streams, applying electrofishing; 1 lamprey species and 28 fish species were found in the streams on PLA´s territory and in the Berounka River, namely: Lampetra planeri, Salmo trutta, Salvelinus fontinalis, Oncorhynchus mykiss, Thymallus thymallus, Esox lucius, Rutilus rutilus, Squalius cephalus, Leuciscus leuciscus, Alburnus alburnus, Phoxinus phoxinus, Pseudorasbora parva, Barbus barbus, Vimba vimba, Gobio gobio, Tinca tinca, Cyprinus carpio, Carassius carassius, Abramis brama, Blicca bjoerkna, Barbatula barbatula, Perca fluviatilis, Sander lucioperca, Gymnocephalus cernua, Cottus gobio, Gasterosteus aculeatus and Anguilla anguilla. Among the species found, Salvelinus fontinalis, Oncorhynchus mykiss, Carassius gibelio, and Pseudorasbora parva are non-native. In the PLA, four specially protected species, Lampetra planeri, Phoxinus phoxinus, Lota lota and Cottus gobio, occur. From data obtained basic population parameters as total abundance, biomass, length and age structure of fish populations and diversity were calculated. In the PLA physical and chemical water parameters, other stream characteristics and the impact of fishery management on fish assemblages were studied at some sites. As for the fishery management the authors propose particularly to stop the Brook Trout stocking and to reduce the Brown Trout stocking to streams. Human-caused fragmentation of streams influencing fish migrations and water pollution (human, agricultural and industrial) are one of the drivers affecting fish communities there. ▒ Key words: fish communities, Křivoklátsko Protected Landscape Area 349

BOHEMIA CENTRALIS 31

Úvod Tento příspěvek přináší komplexní data o ichtyocenózách malých toků a řeky Berounky v CHKO Křivoklásko a doplňuje tak poznatky o rybí fauně velkoplošných chráněných území v České republice. Získané údaje jsou výsledkem patnáctiletého (1993–2008) intenzivního sledování. V souvislosti s tímto kontinuálním výzkumem je nutno jmenovat řadu publikovaných prací, které jsou jeho výstupem. Jedná se např. o práce Dušek et Švátora (2002), Pivnička (1996), Pivnička a kol. (1995), Pivnička a kol. (2006), Švátora (1996), Švátora (2003), Švátora a kol. (2006), Vait et Pivnička (2002), Vlach et Švátora (1998 a,b), Vlach et Švátora (2000), Vlach et Švátora (2002), Vlach a kol. (2005 a, b). Kromě těchto publikovaných prací vzniklo na území CHKO Křivoklátsko i několik diplomových magisterských prací a jedna Ph.D. práce věnovaná rybám a mihulím. Ichtyofauna území byla sledována i před tímto obdobím, a tak je na místě zmínit práci Olivy (1949) a dále pak souhrn prací s bibliografií věnovaných převážně Klíčavské údolní nádrži a jejímu povodí (Straškrabová et Pivnička 2001). Cílem této studie, která shrnuje publikované i nepublikované výsledky výše zmíněného výzkumu, je zhodnocení aktuálního výskytu mihulí a ryb ve vybraných tocích, stanovení základních ekologických parametrů těchto populací a navržení základních zásad jejich managementu. Popis území a metodika CHKO Křivoklátsko byla vyhlášena v roce 1978 na rozloze 628 km² k ochraně jedinečných společenstev vytvořených ve velmi členitém terénu podél řečiště Berounky a jejích přítoků. Jedná se o různé typy doubrav, lesostepi, stepi a společenstva skalních výchozů. Území je hodnotné i z geologického a geomorfologického hlediska. Nadmořská výška území se pohybuje od 223 m n. m. (Berounka) po 616 m n. m. (vrch Těchovín). Celé území CHKO spadá do povodí řeky Berounky, která jím napříč protéká, průměrná lesnatost krajiny je 64 % (Knížetová 1975, Kučera 1994, Němec a kol. 1996). Jako přírodovědecky velmi významné území bylo Křivoklátsko zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO a ptačích oblastí evropské soustavy Natura 2000. České ministerstvo životního prostředí připravuje změnu úrovně ochrany této oblasti na status národního parku. Ichtyologický výzkum na území CHKO Křivoklátsko byl prováděn v letech 1993–2008. Při výzkumu byla využita metoda standardního elektrolovu; k odchytům byly použity elektrické tranzistorové agregáty MK 1 nebo LENA a benzinový elektrický agregát Honda 2,0 kW. Odchyty vždy prováděla lovná skupina 3–8 osob. Délka lovených úseků se pohybovala podle místních 350

Miroslav Švátora a kolektiv: Ichtyofauna CHKO Křivoklátsko v letech 1993–2008

podmínek od 50 do 150 m. Na některých lokalitách byl výskyt ryb zjišťován jen kvalitativně, prolovováním kratších úseků za sebou; u takových toků chybí přesné údaje o abundanci a biomase. Lovné profily byly vybírány tak, aby byly ohraničeny přirozenými překážkami znesnadňujícími migraci. Tam, kde to nebylo možné, byl lovný úsek hrazen sítí o velikosti ok 1 × 1 cm. Většinou byly prováděny dva odlovy (s odstupem 1,5 h), na přehledných a rovných úsecích byl prováděn jen jeden lov, přičemž uniklí jedinci byli zaznamenáváni. Ryby byly deponovány v haltýřích nebo kbelících, změřeny s přesností na mm (Lc) a zváženi (s přesností u jedinců do 30 g na 0,1 g, u větších pak na 1 g). Pro výpočet abundance a biomasy byla použita data získaná vždy z prvního lovu. Při vyhodnocování parametrů ichtyocenóz bylo postupováno podle metodiky Holčíka a Hensela (1972) a při hodnocení biodiverzity a stavu populací pak podle Hanela a kol. (1998), Luska et Hanela (2000) a Hanela et Luska (2005). Při každém odlovu byla též měřena teplota vody s přesností na desetinu stupně a vodivost na desetiny (µS.cm-1) a na většině lokalit i pH s přesností na dvě desetiny. Výsledky V letech 1993–2008 byl proveden ichtyologický průzkum v následujících 40 tocích: potok Úpoř (v NPR Týřov), potoky Prostřední, Hořejší, Klíčava, Vůznice (v NPR Vůznice), Tyterský potok, Habrový potok, Luční potok, 3 bezejmenné přítoky Hořejšího rybníka u Nového Jáchymova, Karlovský potok, potoky Běstinský, Dibeřský, Pařezový, Bzovský, Šipský, Krakovský, Milíčovský, Dubský, Modřejovický, Sádecký, Vejvanovský, 2 přítoky Zbirožského potoka nad Jablečnem, Žlubinecký a Slabecký potok, potok Třebnuška a dále Zbirožský potok, Ryzava, Klučná, Lánský potok, Žloukava, Javornice, Rakovnický potok, Mlečický potok, Koželužka, Jablečný potok, Lišanský potok a řeka Berounka v Křivoklátě. Za celé období byly na 40 tocích proloveny stovky profilů, z toho některé profily i několikrát ročně a opakovaně i ve více letech (především lokality Úpoř, Míza, Klíčava a Tyterský potok). Mapa s uvedenými toky je na Obr. 1. základní charakteristiky toků potom v Tab. 1 a Tab. 2. V průběhu výzkumu v letech 1993–2008 jsme na území CHKO Křivoklátsko prokázali v tekoucích vodách výskyt 28 druhů ryb, resp. 1 druh mihulí: mihule potoční (Lampetra planeri), pstruh obecný (Salmo trutta), siven americký (Salvelinus fontinalis), pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), lipan podhorní (Thymallus thymallus), štika obecná (Esox lucius), plotice obecná (Rutilus rutilus), jelec tloušť (Squalius cephalus), jelec proudník (Leuciscus leuciscus), ouklej obecná (Alburnus alburnus), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), střevlička východní (Pseudorasbora parva), parma obecná (Barbus barbus), podoustev říční (Vimba vimba), hrouzek obecný (Gobio gobio), lín 351


obecný (Tinca tinca), kapr obecný (Cyprinus carpio), karas obecný (Carassius carassius), karas stříbřitý (Carassius gibelio), cejn velký (Abramis brama), cejnek malý (Blicca bjoerkna), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), okoun říční (Perca fluviatilis), candát obecný (Sander lucioperca), ježdík obecný (Gymnocephalus cernua), vranka obecná (Cottus gobio), koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus) a úhoř říční (Anguilla anguilla). Z nich mezi u nás nepůvodní druhy řadíme Salvelinus fontinalis, Oncorhynchus mykiss Carassius gibelio a Pseudorasbora parva. V následujícím textu je uveden přehled prolovených toků. U toků je vždy uvedena charakteristika (údaje o délce toku, prameni a další parametry byly odečteny ze Základní vodohospodářské mapy ČSSR (případně jsou převzaty z publikace Vlček a kol. 1984), výčet zjištěných druhů a základní populační charakteristiky. Výsledky jsou též znázorněny přehledně v Tab. 3 a Tab. 4. Řeka Berounka vzniká soutokem Radbuzy a Mže v nadmořské výšce 298 m v katastru města Plzně. Je levostranným přítokem Vltavy, do které se vlévá v Lahovicích v nadmořské výšce 188 m. Délka toku je 139,1 km, velikost povodí 8861 km2 a průměrný průtok v ústí 36 m3.s-1. Na Berounce byly loveny 3 profily, na kterých bylo uloveno celkem 15 druhů ryb: pstruh obecný, štika obecná, plotice obecná, jelec tloušť, jelec proudník, lín obecný, parma obecná, podoustev říční, ouklej obecná, cejn velký, cejnek malý, hrouzek obecný, okoun říční, ježdík obecný, úhoř říční. Průměrná celková abundance ichtyocenózy dosáhla hodnoty 1503 ks.ha-1, celková biomasa potom 147 kg.ha-1. Běstinský potok pramení pod Zeleným Křížem ve výšce 475 m n. m. a zleva ústí do Dibeřského potoka. Jedná se o malý tok s nízkým průtokem. Na Běstinském potoce byl loven 1 profil, nad lesní cestou (tzv. Kadlecův kout). Na lokalitě i přes zřejmou vhodnost toku pro střevli potoční nebyla zaznamenána přítomnost ryb. Bzovský potok pramení severozápadně od osady Bzová ve výšce 470 m n. m. a ústí zleva do Stroupinského potoka u samoty Pod hrází. Délka toku je 4,0 km. Proloven byl 1 profil, nad rybníkem. Byla zjištěna přítomnost pstruha obecného, který zde dosáhl průměrné abundance 5 000 ks.ha-1 a celková biomasy 135 kg.ha-1. Dibeřský potok pramení pod osadou Král ve výšce 450 m n. m. a ústí zleva do Litavky v Králově Dvoře. Délka toku je 9,0 km. I zde byl proloven 1 profil, pod soutokem s Běstinským potokem, u studen a čerpací stanice. Byla zjištěna přítomnost pstruha obecného, s abundancí 1346 ks.ha-1 a biomasou 32, 7 kg.ha-1. Dubský potok pramení severovýchodnš od Malinové ve výšce 500 m n. m. a ústí zleva do Šipského potoka 0,75 km jihovýchodně pod Krakovcem. Délka toku je 5,6 km. Na Dubském potoce byl proloven jeden profil, na kterém byla zjištěna přítomnost pstruha obecného a vranky obecné. Celková abundance dosáhla hodnoty 2 300 ks.ha-1 a celková biomasa 12,3 kg.ha-1. Habrový potok pramení v nadmořské výšce 447 m n. m jihovýchodně od obce Karlov a ústí zprava v Nižboru do Berounky v 220 m. n. m, plocha povodí 30,3 km2, délka toku 12,4 km, průměrný průtok u ústí 0,05 m-3 (Vlček a kol. 1984). Charakterem se jedná o typický pstruhový tok, na kterém bylo proloveno 6 profilů. Byla zde zjištěna přítomnost 5 druhů ryb: pstruha obecného, jelce tlouště, střevle potoční, mřenky mramorované a koljušky tříostné. Celková průměrná abundance dosáhla hodnoty 1110 ks.ha-1 a biomasa 26 kg.ha-1. 352


V Habrovém potoce se vyskytuje střevle potoční, jejíž výskyt byl prokázán pouze ve dvou (a nejhlubších) tůních cca 30 m nad začátkem lovného úseku. Výskyt střevle zde může limitovat nedostatek vhodných tůní v toku, naopak typický nízký průtok, hlavně v letních měsících, nutně nemusí být (jak ukazují i výsledky odlovů na potoce Míza) limitujícím faktorem pro výskyt střevle potoční.

Obr. 1. Mapa CHKO Křivoklátsko s vyznačením lovených lokalit (čísla lokalit viz Tab. 2). Fig. 1. Map of the Křivoklátsko Protected Landscape Area with sites under study marked (for number codes see Table 2). 353


Tab. 1. Základní parametry sledovaných toků.

Berounka

8861 139 36 298 188

nadm. výška ústí (m n. m.)

nadm. výška pramene (m n. m.)

průměrný průtok v ústí (m3.s-1)

délka toku (km)

tok

velikost povodí (km2)

nadm. výška ústí (m n. m.)

nadm. výška pramene (m n. m.)

Tok

průměrný průtok v ústí (m3.s-1)

délka toku (km)

velikost povodí (km2)

Table 1. Basic parameters of the streams studied.

Mlečický potok

2,9

420 338

Běstinský potok

2,1

475 275

Modřejovický potok

6,9

435 253

Bzovský potok

3,1

523 310

Pařezový potok

3,5

490 335

Dibeřský potok

9

450 225

PP Jablečného potoka I.

2,7

520 418

Dubský potok

5,6

500 425

PP Jablečného potoka II.

1,8

530 417

12 0,1 447 220

PP Karlovského potoka

1,4

440 389

2,6

430 348

Prostřední potok

3,7

565 283

3,5

500 362

Rakovnický potok

Habrový potok

30,3

Hořejší potok Jablečný potok Javorníce

141,5 30 0,4 558 253

368,1 48 0,9 569 253

Ryzava

7,5

450 269

425 373

Sádecký potok

5,6

400 252

22 0,1 450 226

Slabecký potok

3,5

430 338

Klučná

4,3

450 237

Šípský potok

Koželužka

9,7

560 357

Třebnuška

Krakovský potok

4,1

470 375

Tyterský potok

42,9

14 0,1 459 241

Lánský potok

3,2

429 305

Úpoř

39,5

11 0,1 498 246

Karlovský potok Klíčava

Lišanský potok

2,4 87

0

0,5

420 343

Vejvanovský potok

33,5

12 0,1 502 315

LP Karlovarského p.

2,5

440 385

Vůznice

28,2

8

LP Karlovského p. 2

1,2

410 388

Zbirožský potok

155,7 29 0,6 514 249

Luční (Kublovský) p.

8

470 290

Žloukava

1,9

445 249

Žlubinecký potok

Milíčovský potok

129,1 19 0,3 418 322

33,4 9,5 0,1 538 329

0,1 415 221 489 410

5,2

420 220

Hořejší potok pramení u silnice Kublov – Karlov ve výšce 430 m n. m. a vlévá se zprava do potoka Úpoř v Luhu. Délka toku je 2,6 km. Na toku byly proloveny 2 profily v roce 2002. Hořejší potok je zajímavý tím, že přitéká ze směru od chatové osady a sbírá vodu z přilehlých polí. Protéká ale sedimentační nádrží a výrazné splachy z polí do hlavního toku, tj. Úpoře, nepřináší. Byla zde zjištěna pouze přítomnost pstruha obecného. Jablečný potok pramení pod Kohoutovem (596 m) ve výšce 500 m n. m. a zprava ústí do Zbirožského potoka pod Jablečnem. Délka toku je 3,5 km. Proloven zde byl 1 profil v roce 1993 a byla zde zjištěn přítomnost pstruha obecného. Pstruh zde dosáhnul abundance 3100 ks.ha-1a biomasy 110 kg.ha-1.

354


Tab. 2: Počet lovných dní, prolovených profilů, počet zjištěných druhů, vodivost a pH Table 2: The number of fishing days, catching profiles, number of the species found, conductivity and pH.

id 1 2 3 4 5

lokalita Berounka Běstinský potok Bzovský potok Dibeřský potok Dubský potok

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

Habrový potok Hořejší potok Jablečný potok Javornice Karlovský potok Klíčava Klučná Koželužka Krakovský potok Lánský potok Lišanský potok LP Karlovského potoka I. LP Karlovského potoka II. Luční (Kublovský) p. Milíčovský potok Mlečický potok Modřejovický potok Pařezový potok PP Jablečného potoka I. PP Jablečného potoka I. PP Karlovského potoka Prostřední potok Rakovnický potok Ryzava Sádecký potok Slabecký potok Šípský potok Třebnuška Tyterský potok Úpoř Vejvanovský potok Vůznice Zbirožský potok Žloukava Žlubinecký potok

rok 1999 2006 2003 2002, 2006 2003 1994, 1996, 2006, 2008

2002 1993 1996, 1997, 2008

2006 1993, 2003, 2008

1995, 1996 1996, 2006 1998 1996 1993 2006 2006 1996 2003 1993 2003 2003 2006 2006 2006 2002 1993, 2008 1995 2003 2008 2003 1993, 2006 1995, 2001, 2008

1993-2006 2008 1994 -1997, 2008

1993, 2008 1996 2008

počet lovných počet dní profilů 2 3 1 2 1 1 2 2 1 1 5 1 1 3 1 >10 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 2 >10 >20 1 5 2 1 1

6 2 1 5 1 >30 7 4 1 2 1 2 1 7 1 1 1 2 1 1 1 2 6 4 1 1 2 1 >40 >100 1 5 5 3 1

druhů ryb (mihulí) 15 0 1 1 2 5 1 1 11 0 7(1) 1 4 1 8 1 1 0 3 0 3 1 2 4 4 0 1 8 3 0 0 1 0 6 15(1) 3 2 10 1 0

Vodivost

 µS.cm-1 pH 

553 355 590 369

8,07

504 473 420 135 420 471 533 419 194 273 990 664 322 770 358 673 464 491 619

7,7 7,83 7,8 7,8 7,75 8,02 8,07 7,76 7,93 7,78 8,1 7,99 7,4 7,88 7,83 7,8 7,65

355


Javornice pramení 1,5 km severozápadně od obce Velká Chmelištná ve výšce 558 m n. m. a ústí zleva do Berounky pod Zvíkovem ve výšce 253 m n. m., plocha povodí 141,5 km2, délka toku 30,2 km, průměrný průtok v ústí 0,41 m3.s-1 (Vlček a kol. 1984). Jedná se o významný pstruhový tok, na kterém bylo proloveno 5 profilů. Bylo zde zjištěno 11 druhů ryb: pstruh obecný, siven americký, lipan podhorní, štika obecná, jelec tloušť, jelec proudník, střevle potoční, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná, vranka obecná, úhoř říční. Celková abundance dosáhla hodnoty 2111 ks.ha-1a biomasa 82 kg.ha-1. Karlovský potok pramení západně od obce Karlov ve výšce 425 m n. m. a ústí do Prostředního rybníka. Délka toku je 2,6 km. Na Karlovském potoce byl loven 1 profil (nad silnicí u obce Karlov). Nebyla zde zjištěna přítomnost žádné ryby. Klíčava pramení 3 km jihovýchodně od Řevničova v nadmořské výšce 450 m n. m., ústí zleva do Berounky ve Zbečně v 226 m n. m., délka toku je 22,4 km, plocha povodí 87 km2 a průměrný průtok v ústí je 0,14 m3. s-1. Na ř. km 13,1 byla vybudována vodárenská nádrž Klíčava (Vlček a kol. 1984). Na Klíčavě bylo opakovaně loveno 12 profilů, na kterých byla zjištěna přítomnost 7 druhů ryb: pstruh obecný, okoun říční, vranka obecná, jelec tloušť, úhoř říční, štika obecná, karas stříbřitý a 1 druh mihule: mihule potoční. Počet druhů v jednotlivých profilech kolísal mezi 2–6, nejčastěji byl nalézán okoun, jehož původ lze odvodit z řady rybníků na toku (frekvence F=1), pstruh (F=0,97) a vranka (F=0,91). Průměrná abundance ichtyofauny dosáhla hodnoty 2127 ks.ha-1. Největší abundanci měl okoun (919,6 ks.ha-1), což představovalo 45,4 % celkové abundance, dále pstruh s 632 ks.ha-1 (31,2 %), vranka 383 ks.ha-1 (18,9 %), jelec tloušť 70,2 ks.ha-1 (3,5 %) a ostatní druhy dohromady 21,9 ks.ha-1 (1,1 %). Průměrná biomasa dosáhla hodnoty 79 (8–278) kg.ha-1. Dominoval pstruh, který měl biomasu 44,7 kg.ha-1 (58 %), dále okoun 15,9 kg.ha-1 (20,6 %), tloušť 9,6 kg.ha-1 (12,4 %), vranka 4,2 kg.ha-1 (5,4 %) a ostatní druhy (mihule potoční, úhoř, karas a štika) 2,8 kg.ha-1 (3,6 %). Klučná pramení ve výšce 450 m n. m. v Mlynářově luhu, délka toku je 4,3 km. Je to pravostranný přítok Berounky, do které ústí v Roztokách. Tok je pstruhového charakteru, v dolní polovině s řadou kamenných hrázek fragmentujících tok. Na Klučné bylo proloveno 7 profilů a byl zde zjištěn byl pouze výskyt pstruha obecného. Abundance zde dosáhla hodnoty 4037 ks.ha-1, biomasa 249 kg.ha-1. Koželužka pramení v 560 m n. m. západně od kóty Na Prkénce (552 m) a ústí zleva do Zbirožského potoka 1 km západně od Přísednice. Délka toku je 9,7 km. Na Koželužce byly proloveny 4 profily, na nichž byla zaznamenána přítomnost 4 druhů ryb: pstruh obecný, vranka obecná, plotice obecná a jelec tloušť. Celková abundance zde dosáhla hodnoty 3204 ks.ha-1, biomasa 113,4 kg.ha-1. Koželužka je dobře zarybněný úsek toku, s přímým napojením na hlavní tok (Zbirožský potok) s vysokou dominancí pstruha obecného, druhým nejpočetnějším druhem je vranka obecná. Krakovský potok pramení v Malinové ve výšce 470 m n. m. a zprava ústí do Šípského potoka v Krakovci. Délka toku je 4,1 km. Proloven zde byl 1 profil v roce 1998. Byla zjištěna přítomnost pstruha obecného. Kublovský (Luční) potok pramení severovýchodně od Kublova ve výšce 470 m n. m. a ústí zleva do Stroupinského potoka u Stroupinského mlýna. Délka toku je 8,0 km. Je to pstruhový tok, na kterém bylo proloveno 7 profilů. Byla zde zjištěna přítomnost 3 druhů ryb: pstruh obecný, vranka obecná, střevle potoční, s celkovou průměrnou abundancí 1130 ks.ha-1 a biomasou 41 kg.ha-1. Lánský potok pramení nedaleko Františkánské myslivny v Lánské oboře ve výšce 440 m n. m. a ústí zleva do vodárenské nádrže Klíčava. Délka toku je 3,2 km. Na Lánském potoce 356


byly proloveny 2 profily v roce 1998 a byl zde zjištěn výskyt 8 druhů ryb: pstruh obecný, pstruh duhový, kapr obecný, karas obecný, jelec tloušť, hrouzek obecný, okoun říční, vranka obecná. Kromě pstruha a vranky ostatní pochází z výše položených rybníků, případně se jedná o migranty z nádrže Klíčava. Cenná je zde populace vranky obecné. Celková abundance dosáhla hodnoty 4390 ks.ha-1 a biomasa 47,0 kg.ha-1. Lišanský potok má pramen v Janově ve výšce 418 m. n. m. a ústí zleva do Rakovnického potoka pod Rakovníkem ve výšce 322 m. n. m. Plocha povodí je 129,1 km2, délka toku 18,8 km, průměrný průtok v ústí, 0,3 m3.s-1 (Vlček a kol. 1984). Na toku byl proloven 1 profil v roce 1993. Byla zde zjištěna pouze přítomnost jednoho exempláře úhoře říčního. Levý přítok Karlovského potoka (1) pramení pod Leontýnským zámkem ve výšce 440 m n. m. a ústí zleva Horního rybníka. Délka toku je 2,0 km. V roce 2006 byly proloveny 2 profily. V toku nebyl prokázán výskyt žádného druhu ryby, ale v minulosti byl v toku zaznamenán výskyt hrouzka obecného a v úseku pod silnicí pak okouna říčního a plotice obecné (průnik z Horního rybníka). Spodní úsek je od horního oddělen nepřekonatelným stupněm tvořeným potrubím procházejícím pod silnicí Karlov – Nový Jáchymov. Levý přítok Karlovského potoka (2) pramení severně od obce Karlov ve výšce 410 m n. m. a ústí zleva do Karlovského potoka nad Horním rybníkem. Délka toku 1 km. Proloven byl 1 profil, na kterém nebyla zjištěna přítomnost ryb. Milíčovský potok pramení jižně od Stráže (445 m) a ústí zleva do Berounky u Šlovic. Délka toku je 1,9 km. Proloven zde byl 1 profil, na kterém nebyla zjištěna přítomnost ryb. Mlečický potok pramení jihozápadně od osady Sádky ve výšce 420 m n. m. a vlévá se zleva do Vejvanovského potoka východně od Mlečic. Délka toku je 2,9 km. Proloven zde byl 1 profil nad soutokem s Vejvanovským potokem. V toku byla zjištěna přítomnost 3 druhů ryb: pstruh obecný, vranka obecná, střevle potoční. Ichtyocenóza zde dosáhla celkové abundance 4900 ks/ha a biomasy 160 kg/ha. Modřejovický potok pramení severovýchodně od Svinařova ve výšce 435 m n. m. a ústí zleva do Berounky 1 km východně od Kočkova Mlýna. Na tomto typickém pstruhovém potoce byl loven 1 profil nad soutokem s Berounkou. Byla zde zjištěna přítomnost pstruha obecného, který měl abundanci 389 ks.ha-1 a biomasu 20,1 kg.ha-1. Pařezový potok pramení severně od Jestřába (467 m) ve výšce 490 m n. m. a ústí zleva do Lučního potoka v lokalitě V křížích. Délka toku je 3,5 km. Proloveny byly dva profily, přičemž na jednom nebyla zaznamenána přítomnost ryb a na druhém vranka obecná ve vysokých početnostech (abundance 21 750 ks.ha-1, celková biomasa 19,7 kg.ha-1). Pravostranný přítok Jablečného potoka (1) pramení v obci Líšná ve výšce 520 m n. m. a vtéká zprava do Jablečného potoka nad rybníkem nad Jablečnem. Délka toku je 2,7 km. Byl zde proloven 1 profil (nad rybníkem nad Jablečnem) a v tomto úseku byla zjištěna přítomnost 4 druhů ryb: hrouzek obecný, lín obecný, okoun říční, vranka obecná. Celková abundance dosáhla hodnoty 813 ks.ha-1, celková biomasa pak 13,2 kg.ha-1. Uvedený profil je svým charakterem velmi vhodný pro vranku obecnou. Ostatní druhy (okoun, hrouzek a lín) do toku pravděpodobně pronikly z rybníka nacházejícího se po proudu. Pravostranný přítok Jablečného potoka (2) pramení 1 km severně od kóty 519 m (U Sv. Petra) ve výšce 530 m n. m. a vlévá se zleva do Jablečného potoka. Délka toku je 1,5 km. I na tomto toku byl proloven 1 profil (od brodu po silniční most silnice Jablečno – Letná). Byla zde prokázána přítomnost 4 druhů ryb: lín obecný, štika obecná, okoun říční, vranka obecná s celkovou abundancí 3267 ks.ha-1 a biomasou 39,6 kg.ha-1. Tok, který je svým charakterem velmi vhodný pro vranku obecnou (vranka zde představuje více jak 80 % 357


abundance celé ichtyocenózy), představuje významnou lokalitu výskytu tohoto druhu na území CHKO Křivoklátsko. Všechny druhy kromě vranky pocházejí z rybníka na obou větvích přítoku. Pravostranný přítok Karlovského potoka pramení jižně od obce Karlov ve výšce 440 m n. m. a ústí zprava do Karlovského potoka nad Horním rybníkem. Délka toku 1,4 km. Proloven byl 1 profil, na kterém nebyla zaznamenána přítomnost ryb. Prostřední potok pramení západně od M. Vlastce (565 m) a zleva ústí do potoka Úpoř 1,5 km nad jeho ústím do Berounky. Je dlouhý 3,7 km. Proloveny na něm byly 2 profily v roce 2002. Potok je osídlen pouze pstruhem obecným, který vystupuje cca 500 m proti proudu od soutoku. Rakovnický potok pramení 1,5 km jihovýchodně od obce Drahouš ve výšce 569 m n. m. a ústí zleva do Berounky pod Křivoklátem v 253 m n. m., plocha povodí 368,1 km2, délka toku 48,4 km, průměrný průtok v ústí 0,86 m3.s-1. (Vlček a kol. 1984). Tok má mimopstruhový charakter a jedná se o největší tok protékající svojí dolní částí územím CHKO. Loveno bylo 6 profilů, na nichž byla zaznamenána přítomnost 8 druhů ryb: pstruh obecný, jelec tloušť, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná, okoun říční, úhoř říční, candát obecný, karas stříbřitý. Celková abundance dosáhla hodnoty 3344 ks.ha-1 a biomasa 47 kg.ha-1). Ryzava pramení ve výšce 450 m n. m. nad Novým Dvorem a ústí zprava do Rakovnického potoka v Městečku. Délka toku je 7,5 km. Svým charakterem je to pstruhový tok. V roce 1995 byly na tomto toku proloveny 4 profily, při kterých byla zjištěna přítomnost 3 druhů ryb: pstruh obecný, kapr obecný, karas obecný. Celková abundance dosáhla hodnoty 2840 ks.ha-1 a biomasa 197 kg.ha-1. Sádecký potok pramení severovýchodně od obce Slabce ve výšce 400 m n. m. a ústí zleva do Berounky „U Bartoňů“. Délka toku je 6,0 km. Na Sádeckém potoce byl proloven jeden profil nad soutokem s Berounkou a nebyla zde zjištěna přítomnost ryb. Slabecký potok pramení severovýchodně od obce Slabce ve výšce 430 m n. m. a ústí zleva do Sádeckého potoka u Slabeckého Mlýna. Také na Slabeckém potoce nebyl při prolovení jednoho úseku u Slabeckého mlýna zjištěn žádný druh. Šípský potok pramení 1,5 km severovýchodně od Zdeslavy ve výšce 538 m. n. m. a ústí zleva do Javornice, 2 km JV od Šípů, 329 m. n. m. Plocha povodí 33,4 km2, délka toku 9,5 km, průměrný průtok v ústí 0,1 m3.s-1 (Vlček a kol. 1984). Šípský potok je typický pstruhový potok, na dvou prolovených profilech byl zaznamenán pouze pstruh obecný, který zde dosáhl abundance 313 ks.ha-1 a biomasy 65,5 kg.ha-1. V potoce nebyla zjištěna přítomnost střevle potoční. V minulých letech zde byl ale její výskyt potvrzen. Se Šipským potokem se počítá jako s tokem, kde by mohla být vysazena střevle potoční. Před tímto krokem lze doporučit odlovení populace pstruha. Třebnuška pramení v obci Třebnuška ve výšce 400 m n. m. a vtéká zleva do Zbirožského potoka nad Sýkorovým Mlýnem. Délka toku je 0,5 km. Proloven zde byl 1 profil (úsek podél silnice za lomem) a nebyla zde zaznamenána přítomnost žádné ryby. V době průzkumu měl tok velmi nízký průtok, místy bylo koryto zcela bez vody. Tyterský potok pramení 0,5 km západně od Hvozdu ve výšce 495 m n. m a ústí zleva do Berounky 1 km jižně od Nezabudic ve výšce 241 m n. m. Plocha povodí je 42,9 km2, délka toku 13,8 km a průměrný průtok v ústí je 0,09 m 3.s-1 (Vlček a kol. 1984). Je to typický pstruhový tok, fragmentovaný na tůně a proudivé úseky. Tok střídavě protéká loukami a lesy, několikrát je rozdělen malými rybníky. Bylo zde opakovaně proloveno 5 profilů. Rybami Tyterského potoka se zabývali Vlach et Švátora (2000). 358


V Tyterském potoce bylo v letech 1995–2001 zjištěno 6 druhů ryb: pstruh obecný, jelec proudník, jelec tloušť, mřenka mramorovaná, úhoř říční a okoun říční. Průměrná abundance ichtyocenózy ve sledovaném období dosáhla hodnoty 6819 ks.ha-1. Největší průměrnou abundanci měl pstruh (4780 ks.ha-1), dále jelec tloušť (1318 ks.ha-1), jelec proudník (426 ks.ha-1), mřenka mramorovaná (223 ks.ha-1) a okoun říční. Průměrná biomasa za sledované období byla 239,8 kg.ha-1. Největší průměrnou hodnotu biomasy měl pstruh (155,4 kg.ha-1), proudník (40,1 kg.ha-1), tloušť (39,3 kg.ha-1) a mřenka (5,0 kg. ha-1). Potok Úpoř pramení 1 km jižně od kóty Vlastec (612 m) ve výšce 498 m n. m., ústí zprava do Berounky nad Týřovicemi. Plocha povodí je 39,5 km2, délka toku 11,2 km a průměrný průtok v ústí je 0,08 m 3.s-1 (Vlček a kol. 1984). Je to pstruhový tok, v jehož povodí se nachází několik menších nádrží. V dolní části protéká NPR Týřov. Bylo zde opakovaně proloveno 77 profilů. V potoce Úpoř byla zjištěna přítomnost 15 druhů ryb a 1 druhu mihule. Nejpočetnější byl pstruh obecný, vranka obecná, jelec tloušť, jelec proudník a mřenka mramorovaná. V dolní části se řídce vyskytly střevle potoční, štika obecná a parma obecná, hrouzek obecný. Ojedinělý byl výskyt plotice obecné, lína obecného, kapra obecného, lipana podhorního, střevličky východní, karase stříbřitého a mihule potoční. Lipan a lín byli zastiženi pouze v jednom exempláři, stejně jako pouze jedna larva mihule potoční, která byla nalezena v zažívacím traktu pstruha. Řada výše uvedených druhů souvisí s přítomností rybníka v obci Broumy. Počet druhů zjištěných při návštěvách se pohyboval mezi 3–11. Celková abundance kolísala mezi 1187 ks.ha-1 a 74074 ks.ha-1 a dosáhla průměrné hodnoty 12175 ks.ha-1. Dominoval pstruh s 50 % (6076 ks.ha-1). Druhým nejpočetnějším druhem byla vranka (4329 ks.ha-1) obývající převážně proudivé úseky, která se na celkové abundanci podílela 35,6 %, dále jelec tloušť se 7,5 % (918 ks.ha-1) a jelec proudník s 3,7 % (447,5 ks.ha-1), oba vázaní naopak na tůně, a mřenka s 2,7 % (328,6 ks.ha-1). Ostatní druhy měly dohromady abundanci jen 75,6 ks.ha-1 (0,6 %), přičemž velkou část z této hodnoty tvořila parma, která se zde hojně vyskytovala především na začátku sledovaného období. Biomasa ichtyocenózy zde dosáhla průměrné hodnoty 395 kg.ha-1. Dominoval opět pstruh (278,6 kg.ha-1), jehož biomasa tvořila 70,5 % celkové biomasy. Ostatní druhy se podílely na celkové biomase podobě jako na abundanci, s přihlédnutím k velikosti jednotlivých druhů: jelec tloušť tvořil 13,8 % (54,3 kg.ha-1), vranka 8,7 % (34,7 kg.ha-1), jelec proudník 5,3 % (21,3 kg.ha-1), mřenka 1 % (3,91 kg.ha-1) ostatní druhy dohromady 0,5 % (2,12 kg.ha-1). Vejvanovský potok (Hlohovičský potok) pramení jihozápadně od Babské skály (564 m) ve výšce 502 m n. m. a ústí zleva Zbirožského potoka sv. od Ostrovce, 315 m n. m., plocha povodí 33,5 km2, délka 11,5 km, průměrný průtok 0,11 m3.s-1 (Vlček a kol. 1984). Na Vejvanovském potoce byl proloven jediný profil nad silnicí k Ostrovci a při odlovu byla zjištěna přítomnost pstruha obecného, vranky obecné a střevle potoční. Celková abundance zde byla 667 ks.ha-1. Vůznice pramení v obci Běleč ve výšce 415 m n. m., ústí zleva do Berounky nad Nižborem, 221 m n. m., plocha povodí 28,2 km2, délka toku 8,0 km, průměrný průtok v ústí 0,05 m2.s-1 (Vlček a kol. 1984). Jedná se o pstruhový tok, který v dolní části protéká NPR Vůznice. Celkem zde bylo v letech 1994–1997 a 2008 opakovaně proloveno 5 profilů. Zjištěna byla pouze přítomnost pstruha obecného a plotice obecné. Ichtyofauna zde měla abundanci 837 ks.ha-1.

359


id 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

lokalita/locality Berounka Běstinský potok Bzovský potok Dibeřský potok Dubský potok Habrový potok Hořejší potok Jablečný potok Javornice Karlovský potok Klíčava Klučná Koželužka Krakovský potok Kublovský potok Lánský potok Lišanský potok LP Karlovarského potoka I. LP Karlovarského potoka II. M ilíčovský potok M lečický potok M odřejovický potok Pařezový potok PP Jablečného potoka I. PP Jablečného potoka II. PP Karlovarského potoka Prostřední potok Rakovnický potok Ryzava Sádecký potok Slabecký potok Šípský potok Třebnuška Tyterský potok Úpoř Vejvanovský potok Vuznice Zbirožský potok Žloukava Žlubinecký potok ×

×

×

× × ×

× ×

× × × × × ×

× × × × × × ×

×

Salmo trutta × × × × × ×

Salvelinus fontinalis ×

Oncorhynchus mykiss ×

×

×

×

×

×

Alburnus alburnus

×

×

×

×

× ×

×

×

×

×

×

× ×

Leuciscus leuciscus × ×

×

×

Squalius cephalus

×

Rutilus rutilus ×

Esox lucius

×

Thymallus thymallus

× ×

× ×

×

×

×

×

Phoxinus phoxinus ×

×

×

Vimba vimba ×

Gobio gobio

×

Tinca tinca ×

×

×

×

×

×

×

Barbus barbus

×

× ×

×

Pseudorasbora parva

×

×

×

× ×

×

Carassius carassius ×

Cyprinus carpio ×

×

×

Carassius gibelio ×

×

Abramis brama

×

× ×

×

×

×

×

Barbatula barbatula

×

×

×

×

×

×

Perca fluviatilis

×

Sander lucioperca

×

Gymnocephalus cernua

×

× ×

× × ×

×

× ×

×

×

×

×

Cottus gobio

×

Gasterosteus aculeatus

×

×

×

×

×

×

×

Anguilla anguilla

×

druhů (Nr of species)

15 0 1 1 2 5 1 1 11 0 8 1 4 1 3 8 1 1 0 0 3 1 1 4 4 0 1 8 3 0 0 1 0 6 16 3 2 10 1 0

360

Lampetra planeri

Blicca bjoerkna


◄ Tab. 3. Počet druhů ryb a jejich výskyt v jednotlivých tocích. ◄ Table 3. Number of fish species and their occurrence in streams studied.

Zbirožský potok pramení 1,5 km severozápadně od Mýta ve výšce 514 m n. m. Ústí do Berounky u obce Čilá, 249 m. n. m. Plocha povodí 155,7 km2, délka toku 29 km, průměrný průtok v ústí 0,6 m3.s-1 (Vlček a kol. 1984). Jedná se o významný pstruhový tok. Na Zbirožském potoce bylo proloveno 5 profilů. Z 10 zjištěných druhů ryb (pstruh obecný, kapr obecný, karas obecný, plotice obecná, jelec tloušť, střevle potoční, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná, vranka obecná, úhoř říční) druhy jako kapr obecný, karas obecný, plotice a úhoř říční do toku pronikly z některého z rybníků. Z původních druhů je zajímavý výskyt střevle, jejíž podíl na celkové abundanci je v horní polovině toku 13,6 % (Jankovský Mlýn), početnost vranky zde dosahuje 33 % ze zjištěné abundance. Celková abundance zde dosáhla hodnoty 4600 ks.ha-1. V toku nalezeno několik jedinců raka říčního. Žloukava pramení jihovýchodně od Kamenných vrchů (489 m) ve výšce 410 m n. m. a ústí zprava do Berounky v Račicích. Proloveny zde byly 3 profily v roce 1996. V toku byl prokázán jen výskyt pstruha obecného, který měl abundanci 6140 ks.ha-1 a biomasu 102 kg.ha-1. V toku převažovaly mladší věkové skupiny. Žlubinecký potok pramení 1 km západně od Chýňavy ve výšce 420 m n. m. a ústí zleva do Berounky pod Nižborem. Délka toku je 5,2 km. Proloven byl 1 profil, nebyla zaznamenána přítomnost ryb.

Diskuse Nejvyšší druhová diverzita byla zjištěna v potoce Úpoř (16 druhů), ve Zbirožském potoce (10 druhů), v Javornici (11 druhů), v Lánském potoce (8 druhů). Průměrný počet druhů pro české toky do 50 km je 7 druhů (Pivnička 1996), jedná se tedy až o dvojnásobné hodnoty ve srovnání s tímto standardem, mnohé druhy však připomínají na přítomnost rybníků; obecně přítomnost rybníků na tocích zvyšuje počet druhů (Pivnička a kol. 1995). V dalších tocích, v Mlečickém a Vejvanovském potoce (v obou spolu se střevlí) a v Koželužce, se vyskytoval pouze pstruh a vranka, v Jablečném potoce, Hořejším potoce, Krakovském potoce, Žloukavě, Vuznici a Klučné jsme prokázali jen výskyt pstruha obecného. Ve Zbirožském potoce (profil Jankovský mlýn), v Javornici (dolní úsek) a v Lučním potoce (dolní část) se vyskytuje málo početná populace střevle potoční. Celkem jsme tak výskyt tohoto druhu spolu s tokem Míza prokázali na 4 lokalitách na území CHKO Křivoklátsko. V řece Berounce byl prokázán výskyt 15 druhů ryb. Řada očekávaných druhů (např. candát obecný, bolen dravý, sumec velký), které byly zjištěny v Berounce např. Pivničkou a kol. (2005), nebyly zjištěny v důsledku omezení použité metodiky (prolovení jen mělkovodních partií v příbřeží) a malým počtem odchytů. 361


Tab. 4. Abundance jednotlivých druhů, celková abundance a biomasa.

12

1503

Biomasa

Abundance

Cottus gobio

6

Běstinský potok

Anguilla anguilla

65

Gymnocephalus cernua

18

Sander lucioperca

6

Perca fluviatilis

42

Barbatula barbatula

161

Blicca bjoerkna

Tinca tinca

12

Abramis brama

Gobio gobio

66

Carassius gibelio

Vimba vimba

60

Barbus barbus

Alburnus alburnus

412 464 157

Phoxinus phoxinus

Leuciscus leuciscus

20

Squalius cephalus

Rutilus rutilus

2

Esox lucius

Berounka

Thymallus thymallus

lokalita/locality

Salmo trutta

Table 4. Abundance of individual species, total abundance and biomass.

147

0

0

Bzovský potok

5000

5000

135

Dibeřský potok

1346

1346

32,7

Dubský potok

1610

2300

12,3

1110

26

690

Habrový potok Hořejší potok Jablečný potok

3100

Javornice

482

18

1611

Karlovský potok Klíčava

632

Klučná

4037

Koželužka

2270

70

48

920

347

48

97

383

0

0

3100

110

2111

82

0

0

2127

79

4037

249

394

3204 113,4

Krakovský potok

0

0

Kublovský potok

904

226

1130

41

Lánský potok

132

4258

4390

47

Lišanský potok

0

0

LP Karlovarského potoka I.

0

0

LP Karlovarského potoka II.

0

0

Milíčovský potok

0

0

4900

160

389

20,1

Mlečický potok Modřejovický potok

389

Pařezový potok

21750

PP Jablečného potoka I.

222 148

295

813

13,2

2625

3267

39,6

PP Karlovarského potoka

0

0

Prostřední potok

0

0

3344

47

PP Jablečného potoka II.

69

148

21750 19,7

69

Rakovnický potok

1171

1499

483

63

321 132 157

Ryzava

2840 196,5

Sádecký potok

0

Slabecký potok

0

0

313

65,5

Šípský potok

313

Třebnuška Tyterský potok

4780

1318 426

Úpoř

6077

918 447

Vejvanovský potok

80

Vuznice

1426

Zbirožský potok

450

Žloukava

6140

Žlubinecký potok

223 329 320

72 4329 267

148 1316

1218

883

733

0

0

0

6819

240

12175 395 667

-

1574

108

4600

-

6140

102

0

0

Jednou z nejcennějších lokalit na území CHKO Křivoklátsko bezesporu patří potok Klíčava. Průzkum této lokality ukázal, že se zde vyskytuje kromě pstruha obecného a okouna říčního početná populace vranky obecné a především mihule 362


potoční. Tato populace mihule je jedinou stabilní populací na území CHKO Křivoklátsko (kromě této lokality byla mihule potoční nalezena ještě v potoce Úpoř, kde ji vyvrhl pstruh obecný, ale živé jedince mihule se zde nepodařilo odlovit). Údaje o populaci mihule v potoce Klíčava jsou známé již více než 60 let. Profesor Oliva se o výskytu mihule potoční v potoce Klíčava zmiňuje již před rokem 1949 (Oliva 1949). Další významnou lokalitou na území CHKO je potok Úpoř. Lze jej charakterizovat jako tok s vysokou druhovou diverzitou (postupně zde byl během posledních let zaznamenán výskyt 15 druhů ryb a jednoho druhu mihule). V dolní části toku dominují pstruh obecný, vranka obecná, jelec proudník a jelec tloušť. Ostatní druhy mají jen menší význam. Některé další druhy (např. plotice obecná, lín obecný, střevlička východní, štika obecná, kapr obecný a karas obecný) do toku pronikají z rybníka v obci Broumy. Vzhledem k tomu, že potok Úpoř (na území NPR) je tokem, kde se celá ichtyocenóza vyvíjí přirozeným způsobem bez vnějších zásahů, není potřeba plánovat nějaké výrazné zásahy do její druhové skladby. Potenciálním ohrožením může být únik nežádoucích druhů ryb z rybníku v Broumech, které ale nemohou druhovou diverzitu toku trvale ovlivnit. Zvláště nežádoucí je výskyt střevličky východní. Druhy, jako je parma říční nebo lipan podhorní do toku pronikají z řeky Berounky pouze ve výjimečných situacích, kdy dojde k silnému zvýšení průtoku (přívalové deště). Při dlouhodobějším sledování ichtyocenózy potoka Úpoř se ukazálo, že celková abundance i abundance jednotlivých druhů zde kolísala jak v rámci jedné sezóny, tak i v rámci jednotlivých let (Vlach, Švátora 1998 a,b, 2000, 2002, Vlach a kol. 2005a, b). Při zhodnocení období 1993–2003 k největším změnám v početnosti došlo u jelce proudníka (postupný pokles) a pstruha obecného (trvalý nárůst). Trvale vyrovnaná byla abundance i biomasa u jelce tlouště. Ukazuje se, že pro ichtyocenózu potoka Úpoř (lze to ale vztáhnout i na jiné toky podobného charakteru) je velmi významné jeho napojení na velkou řeku (Berounka). Tím je umožněna (alespoň po část roku) částečná migrace ryb do hlavního toku a naopak (Vlach et Švátora 1998a, b, Vait et Pivnička 2002). Horní část Úpoře (Míza) je významná výskytem zbytkové populace střevle potoční, která se zde vyskytuje především v nejhořejších partiích toku. Odhady početnosti populace se v této části toku v tůních pohybovaly až na úrovni 80 000 ks.ha-1. Vzhledem k výskytu této početné populace i k výskytu raka kamenáče by si tato část toku zasloužila vyšší stupeň ochrany (PR, PP). Habrový potok byl v obou horních sledovaných profilech bez rybí obsádky. Jeho charakter se jevil jako velmi vhodný k vysazení střevle potoční na horním úseku toku (střevle sem byla vysazena na podzim r. 2003). Toto vysazení se však plně nezdařilo, i když v daném úseku toku byli sporadicky odlovováni jedinci tohoto druhu. Tok je zarybněný jinými druhy až pod rybníky v Novém Jáchymově. Běstinský potok je dalším tokem bez rybí obsádky, který by byl vhodný pro vysazení střevle potoční. Charakter toku i dostatečná potravní nabídka 363


odpovídají situaci na potoce Míza (horní úsek potoka Úpoř), kde střevle žije. Zatím však nebylo k tomuto kroku přistoupeno. Dibeřský potok je tokem, kam ústí Běstinský potok a také tento tok by mohl být vhodný pro vysazení střevle potoční. Rybí obsádka je zde tvořena jen málopočetnou populací pstruha obecného. Vysazení střevle lze do těchto toků doporučit s tím, že je nutno vyloučit vysazování pstruha a násadu střevle zajistit jen z toků z příslušného povodí. Pařezový potok je levostranným přítokem Lučního (Kublovského) potoka. Je to tok s významnou populací vranky obecné, která by mohla být ohrožena plánovanými budoucími úpravami tohoto toku i Lučního potoka. Podobné nebezpečí z úprav koryt toků může v budoucnu hrozit i dalším menším tokům. Především tam, kde je prokázaný výskyt vranky obecné je nutno při možných úpravách postupovat co nejšetrněji, aby nebyly ohroženy, většinou méně početné, populace vranky. Z výzkumu populací pstruha obecného v jednotlivých tocích na území CHKO Křivoklátsko vyplývá, že ve větších tocích (Zbirožský potok, Javornice, Úpoř, Tyterský potok, Rakovnický potok (dolní část) tento druh vytváří populace s víceméně přirozenou délkovou a věkovou strukturou. Z tohoto stavu je nutné vycházet i při případném vysazování násad, aby nedocházelo k přesazování toku rybami stejné velikosti a původní skladba populace se tak narušovala. Výskyt nepůvodních druhů lososovitých ryb (siven americký, pstruh duhový) byl zjištěn jen na omezeném počtu toků (Javornice, Lánský potok). Jejich vysazování ze strany ČRS je třeba na tekoucích vodách omezovat, zvláště pak na chráněných územích, a vysazovat je pouze do sportovních nebo chovných nádrží a rybníků. Z celkového počtu 40 zkoumaných toků bylo 30 % jednodruhových, 12 % dvoudruhových, 33 % vícepruhových a 25 % toků bylo bez ryb (Tab. 3). Jedno a dvoudruhové toky byly většinou krátké (do 10 km), měly vesměs pstruhový charakter a biomasa ichtyocenózy se většinou pohybovala mezi 12–135 kg.ha-1. Souhrn V letech 1993–2008 byl na území CHKO Křivoklátsko prováděn ichtyologický výzkum malých vodních toků. Celkem bylo proloveno 40 toků a 181 profilů. Průzkum byl prováděn pomocí elektrolovu bateriovými a benzínovými agregáty. V průběhu sledovaných let byl v tocích CHKO Křivoklátsko prokázán výskyt 28 druhů ryb a 1 druhu mihule: Lampetra planeri, Salmo trutta, Salvelinus fontinalis, Oncorhynchus mykiss, Thymallus thymallus, Esox lucius, Rutilus rutilus, Squalius cephalus, Leuciscus leuciscus, Alburnus alburnus, Phoxinus phoxinus, Pseudorasbora parva, Barbus barbus, Vimba vimba, Gobio gobio, Tinca tinca, Cyprinus carpio, Carassius carassius, Abramis brama, Blicca bjoerkna, Barbatula barbatula, Perca fluviatilis, Sander 364


lucioperca, Gymnocephalus cernua, Cottus gobio, Gasterosteus aculeatus a Anguilla anguilla. Z nepůvodních druhů to byly Salvelinus fontinalis, Oncorhynchus mykiss, Carassius gibelio a Pseudorasbora parva. Ze získaných dat o početnostech ryb byla vypočítána abundance a biomasa. V některých případech byly sledovány i fyzikálně-chemické parametry vody, vybrané morfologické charakteristiky toků a vliv rybářského hospodaření na rybí společenstva. V rámci managementu rybářských revírů lze doporučit na malých tocích na území CHKO Křivoklátsko vyloučení nasazování sivena amerického a výrazné omezení vysazování pstruha duhového jen do sportovních rybníků. Při vysazování pstruha obecného lze doporučit individuální posouzení vhodnosti daného toku tak, aby nedošlo k možnému přesazení tohoto druhu. Rybí populace na území CHKO jsou výrazně ovlivněny fragmentací řady toků, které negativně ovlivňují rybí migrace, a lokálním znečištěním některých lokalit. Poděkování Poděkování patří p. Milanovi Kaftanovi a všem studentům katedry zoologie PřF UK Praha, kteří se v průběhu zúčastnili odběrů v terénu, a dále pracovníkům Správy CHKO Křivoklátsko a Lesy ČR – LS Křivoklát za umožnění prací na celém území CHKO, Lesní správě Lány a hrázným p. Jiřímu Kosovi st. a ml. za umožnění prací v Lánské oboře na Lánském a Klíčavském potoce i členům ČRS a příslušným MO za pomoc při organizování odlovů. Tato práce vznikla za finanční podpory grantu VaV 610/10/00 MŽP ČR, nositel AOPK ČR, VaV RP MZP SPII2D1/36/07 „Zhodnocení a návrh optimalizace pstruhového hospodaření v ČR ve vztahu k ochraně zvláště chráněných druhů a biodiverzity ve zvláště chráněných územích“ a výzkumného záměru MŠMT ČR 0021620828. Literatura Dušek J. et Švátora M. (2002): Růst tří vybraných populací střevle potoční (Phoxinus phoxinus). – Sborník referátů V. České ichtyologické konference. Brno 2002, p. 65–74. Hanel L., Lusk S., Lohniský K. et Pivnička K. (1998): Základní identifikační parametry pro hodnocení biodiverzity a stavu populací ryb. – In: Lusk S. et Halačka K. [red.]: Biodiverzita ichtyofauny ČR (II), p. 149-151. Hanel L., Lusk S. (2005): Ryby a mihule České republiky: Rozšíření a ochrana. – ZO ČSOP Vlašim, 447 p. Holčík J., Hensel K. (1972): Ichtyologická příručka. – Obzor, Bratislava, 217 p. Knížetová L. (1975): Vegetační poměry SPR Týřov. – Bohemia centralis, 4: 151–162. Kučera T. (1994): Flóra a vegetace v NPR Vůznice. – Bohemia centralis, 23: 91–108. Lusk S., Hanel L. (2000): Červený seznam mihulí a ryb České republiky – verze 2000. In: Lusk S. et Halačka K. [red.]: Biodiverzita ichtyofauny ČR (III), p. 3–13. Němec J., Ložek V. et al. (1996): Chráněná území ČR: I Střední Čechy. – Consult, Praha, 319 p. Oliva O. (1949): Částečný přehled rybí fauny potoka Klíčavy. – Akv. listy, Praha, 18: 86, 94–96.

365

BOHEMIA CENTRALIS 31 Pivnička K. (1996): Standards for fish species richness in streams. In: Lusk S. et Halačka K. [red.]: Biodiverzita ichtyofauny ČR (II), p. 46–49. Pivnička K., Poupě J. et Švátora M. (1995): Druhová diverzita ryb v malých tocích Čech a Moravy. – Živočišná Výroba, 41: 177–180. Pivnička K., Švátora M. et Hůla P. (1996): Species diversity and biomass of ichthyocenoses in streams of the Křivoklátsko Protected Landcape Area. – Živočišná výroba, 30: 461–465. Pivnička K., Švátora M., Křížek J., Humpl M. et Sýkora P. (2005): Fish assemblages in the Berounka river and its tributaries (Úhlava and Mže) in 1975–2004 (fishery statistics and electroshocker data). – Acta Univ. Carolinae, Environ., 19: 33–90. Straškrabová V., Pivnička K. et al. (2001): The Klíčava Reservoir – hydrological and ichthyological studies (1995–2000). – Acta Univ. Carolinae, Environ., 15: 7–171. Švátora M. (1996): Změny vybraných ekologických parametrů ichtyofauny potoka Úpoř. In: Lusk S. et Halačka K. [red.]: Biodiverzita ichtyofauny ČR(I) – UEK AV ČR Brno, p. 62–64. Švátora M. (2003): Vliv managementu na stav ichtyocenóz a zpracování charakteristik vodních toků v CHKO Křivoklátsko. – Závěrečná zpráva DÚ grantu V a V 610/10/00. Depon. AOPK ČR, 20 p. Švátora M., Dušek J. et Vlach P. (2006): Ichtyofauna CHKO Křivoklátsko. In: Lusk S. et Halačka K. [red.]: Biodiverzita ichtyofauny ČR (VI), p. 147–154. Vait J. et Pivnička K. (2002): Závislost biomasy ryb na morfologii malých toků. In: Lusk S. et Halačka K. [red.]: Biodiverzita ichtyofauny ČR (IV), p. 161–166. Vlach P. et Švátora M. (1998a): Dlouhodobé změny složení ichtyocenózy malého toku v CHKO Křivoklátsko. In: Mikešová J. [red.]: Sborník referátů z III. Ichtyologické konference, p. 147–152. Vlach P. et Švátora M. (1998): Základní ekologické parametry ichtyofauny potoka Úpoř a jejich změny v letech 1993–1996. – In: Lusk S. et Halačka K. [red.]: Biodiverzita ichtyofauny České Republiky ČR II, p. 99–103. Vlach P. et Švátora M. (2000): Ichtyofauna Tyterského potoka a její změny v letech 1995–1999 ve srovnání s potokem Úpoř. In: Lusk S. et Halačka K. [red.]: Biodiverzita ichtyofauny ČR (III), p. 165–170. Vlach P. et Švátora M. (2002): Odhad biomasy a počtu druhů na základě parametrů stanoviště. In: Lusk S. et Halačka K. [red.]: Biodiverzita ichtyofauny ČR (IV), p. 177–182. Vlach P., Dušek J., Švátora M. et Moravec P. (2005a): Growth analysis of chub, Leuciscus cephalus (L.), and dace, Leuciscus leuciscus (L.), in the stream Úpoř using growth data of recaptured marked fish. – Czech J. Anim. Sci., 50: 329–339. Vlach P., Dušek J., Švátora M. et Moravec P. (2005b): Fish assemblage structure, habitat and microhabitat preference of five fish species in a small stream. – Folia Zool., 54: 421–431. Vlček V. et al. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže. – Academia. Praha, 315 s.

Recenzovali: Prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc. RNDr. Josef Křížek

366

Ichtyofauna CHKO Křivoklátsko v letech

Recommend Documents