Vnímání sídel v CHKO turisty Perception of settlements in PLAs by tourists Ing. Jana Mikulec, Ing. Michaela Antoušková, Ph.D. ABSTRACT: The main purpose of protected landscape areas (PLAs) is protection and nature conservation but also recreation is allowed. This means that the interrelationship between tourism and a protected landscape area plays important role. Nowadays, sustainable tourism development is required in whole territory of Czech Republic, but the most requirements are logically demanded on protected landscape areas. There are in total twenty-five protected landscape areas which occupy nearly 14% of total surface. The purpose of this paper is to review legislative acts and limits regarding settlements in PLAs and analyse tourist evaluation of settlements in four selected PLAs. The research was based on sociological questionnaire. Data collection was effectuated on the crossroads of tourist trails during summer 2010 and these data were processed by statistic methods. The results are supposed to help to improve economical, ecological and social conditions of those areas and can be used by governmental or other authorities in studies focused on development of tourism in selected areas. This study represents a part of more extensive project called “Influence of the aesthetic values on the tourist trade in protected landscape areas” (university grant CIGA no.20094209). ABSTRAKT: Hlavním účelem chráněných krajinných oblastí (CHKO) je ochrana a péče o přírodu. Také rekreace je v těchto oblastech oblíbena, což znamená, že vzájemný vztah mezi turismem a chráněnou krajinnou oblastí hraje důležitou roli. V dnešní době je udržitelný cestovní ruch vyžadován na celém území České republiky, ale samozřejmě největší požadavky jsou kladeny na chráněné krajinné oblasti. V ČR se nachází celkem 25 CHKO, které zabírají 14% celkového území. Účelem tohoto článku je poskytnout přehled zákonů a limit týkajících se sídel v CHKO a zanalyzovat hodnocení sídel turisty ve čtyřech vybraných CHKO. Výzkum je založen na výsledcích sociologického dotazování. Sběr dat proběhl na turistických trasách během léta 2010 a tyto data byla statisticky zpracována. Získané výsledky mohou pomoci zlepšit ekonomické, ekologické a sociální podmínky v daných oblastech a mohou být využity státními či dalšími organizacemi při studiích zabývajících se rozvojem turismu. Tato studie je součástí projektu „Vliv estetických hodnot na cestovní ruch ve vybraných chráněných krajinných oblastech“ (univerzitní grant CIGA č.20094209).
185
1 Úvod 1.1 Krajina a její vnímání Pod pojmem krajina lze nalézt několik výkladů a definic. V Evropské úmluvě o krajině je definice následující: “Krajina znamená prostor, tak jak ho vnímají lidé, jejíž charakter je výsledkem působení a interakcí přírodních a lidských faktorů (Evropská Rada, 2000).“ V České republice je termín krajina definován v Zákoně č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v části § 3: „Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.“ V odborné literatuře lze najít řadu dalších definic, například Zonneveld (1995) chápe krajinu jako „část prostoru na zemském povrchu, která zahrnuje komplex systémů tvořených vzájemnou interakcí horniny, vody, vzduchu, rostlin, živočichů a člověka (obr.1),“ Sklenička (2003) popisuje krajinu jako „dílo přirody i člověka, náhody i úmyslu, neovladatelných sil i vědomé vůle.“
Obr.1 Krajina jako kombinace přírody a krajiny (Zonneveld, 1995)
Obecně lze vymezit dva základní přístupy k vnímání krajiny. Prvním z nich je klasická představa, která zahrnuje vnímání využitelného prostoru, jako městských oblastí a dalších civilizační prvků. Naopak romantický přístup vnímá krajinu s její přirozeností a divokostí. (Holden, 2008) Vztahem krajiny a cestovního ruchu se zabývá řada autorů např. Holden (2008) či Urry (2002). Knudsen et al. (1995) uzavírá, že analýza krajiny by měla být základním prvkem všech studií zabývající se cestovním ruchem. Minca and Oakes (2006) dodávají, že krajina jako taková je výsledkem procesu, na němž se podílí stát, místní samospráva, cestovní kanceláře a agentury i samotní turisté.
186
1.2 Legislativa týkající se sídel v CHKO Povinnosti dle zákonů týkajících se sídel v CHKO jsou obsaženy ve stavebním zákonu č. 183/2006 Sb., správním řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) a zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Stavby je možné umísťovat ve III. a IV. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO v zastavěném území sídel. Při umísťování staveb je nutno navazovat na urbanistickou strukturu a charakter daného místa, je nutno brát ohled na stávající okolní zástavbu, především na její výraz, hmotové a materiálové řešení a způsob zasazení do krajiny , tak aby stavby nenarušovaly krajinný ráz. Umístění stavby musí být v souladu s územním plánem a ke všem stavbám je nutné stanovisko Správy CHKO. Obecně pro stavby v CHKO platí přísnější pravidla než mimo CHKO. Posuzování umístění a povolování staveb je činností, jejíž výkon ukládá správám CHKO zákon 114/92 Sb., v ustanovení § 12 a § 44. Územní plán obsahuje limity, jež ve veřejném zájmu omezují využití území. Zásadní limity pro výstavbu v CHKO jsou především: umístění stavby na parcele, půdorys stavby, výška stavby, konstrukce, podezdívky - sokly, povrchové úpravy fasád, okna – dveře (výplně otvorů), štíty a barevné řešení dřevěných konstrukcí, střechy, střešní krytiny a prosvětlení podkroví, komíny, lodžie, terasy, zádveří,zápraží, balkony, oplocení, komunikace,dlažby, opěrné zdi, doprovodné a hospodářské stavby, drobné zahradní stavby, rekonstrukce a stavební úpravy objektů lidové a historické architektury 2 Metodika Chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou děleny dle stupně ochrany do jednotlivých zón. Lesní pozemky jsou řazeny do tří zón a nelesní pozemky do čtyř zón. Do nejvyššího stupně ochrany spadá první zóna neboli přírodní jádrová, jenž má za cíl uchovat přirozené ekosystémy a vysokou biodiverzitu. Naopak čtvrtou zónu lze definovat jako okrajovou sídelní, charakterizuje zastavěné území s cílem vybudovat ekologicky stabilizované zemědělství, vytvářet prostředí pro podnikatelské aktivity, rozvoj zástavby a pro bydlení. Studie, zaměřená na vnímání sídel turisty, byla provedena ve čtyřech chráněných krajinných oblastech v blízkosti hl.m.Prahy – CHKO Blaník, CHKO Český Kras, CHKO Kokořínsko a CHKO Železné Hory (Mapa 1).
187
Mapa 1 – Poloha CHKO a zonace
Potřebná data byla získána sběrem dat pomocí sociologického dotazníku v létě 2010. Dotazovanými byli turisté, kteří procházeli turistickými trasami v jednotlivých CHKO. Dotazovaní hodnotili vzhled sídel, krajiny a lesů v CHKO. Turisté vyjádřili svůj názor stupnicí -3 (velice ošklivé) +3 (velice pěkné). Následné analýzy byly provedeny v programu SPSS, pro analýzu vztahů mezi sídle a krajinou, lesem či vybavením pro turismus byl použit spearmanův korelační koeficient.
188
3 Výsledky a diskuze 3.1 Hodnocení sídel turisty Na hodnotícím stupni byla sídla CHKO hodnocena převážně stupněm 2 a 3. Největší diference mezi vnímáním sídel je možné sledovat v CHKO Kokořínsko (blíže graf 1). V CHKO Kokořínsko hodnotilo 81, 2 % turistů sídla pozitivně a 6, 2 % negativně. Pozitivní i negativní vnímání sídel právě v CHKO Kokořínsko je tak nejvýraznější ze všech sledovaných CHKO. Vysoké pozitivní hodnocení je způsobeno vysokým procentem hodnocení stupněm 3 (20, 5 % turistů), zatímco u ostatních CHKO nejvyšším stupněm hodnotilo sídla průměrně 10 %. Stupněm 2 hodnotilo průměrně sídla v CHKO 36,1 % turistů, stupněm 1 pak byla sídla hodnocena průměrně 29,1 % turistů. 88 86 84 82 80 78 76 74 72 70 68
Negativní Pozitivní
Železné Hory Český Kras
Blaník
Kokořínsko
Graf 1: Hodnocení sídel ve vybraných CHKO
3.2 Důvod návštěvy Turisté navštěvovali CHKO převážně za účelem pobytu v přírodě (42 %) a návštěvy kulturní nebo přírodní památky (22 %). V CHKO Blaník, turisté, kteří přijeli za účelem pobytu v přírodě hodnotili sídla převážen stupněm 1 a 2 (celkem 64 %) turistů, zatímco turisté přijíždějící za kulturní či přírodní památkou hodnotili sídla z 56% stupněm 2. Obdobný jev lze sledovat také v CHKO Železné Hory, v nichž 41 % turistů přejíždějících za přírodou hodnotilo sídla stupněm 1, kdežto 52 % turistů mířících za kulturní nebo přírodní památkou hodnotilo stupněm 2. V CHKO Kokořínsko a Český Kras je situace opačná. Turisté přijíždějící za kulturní či přírodní památkou hodnotí sídla převážně stupněm 2 stejně jako turisté navštěvující CHKO za účelem pobytu v přírodě. Největší podíl turistů přijíždí do CHKO pouze na 1 den (59 %), avšak nebyla prokázána žádná souvislost mezi délkou pobytu a vnímáním sídel. 189
Převážná většina turistů měla vysokoškolské vzdělání (45 %), středoškolského vzdělání dosáhlo 36 % turistů. Převážná část turistů působí v oblasti průmyslu a stavebnictví (29 %), v oboru architekturyžýž pracuje 1,7 % turistů. Významnou charakteristikou turistů je jejich život v městských oblastech. 49 % turistů ve sledovaných CHKO prožilo dětství ve městě a v současné době tam žije 66 % turistů. Naopak na venkově prožilo dětství 39 % turistů a v současné době tam žije pouze 25 % turistů. Avšak nelze prokázat závislost mezi vnímání sídel a bydlištěm v městských či venkovských oblastech. 3.3 Vnímání sídel a krajiny Spearmanův koeficient prokázal závislost mezi vnímáním krajiny a vnímáním sídel ve sledovaných CHKO, tato závislost má pozitivní charakter s koeficientem 0,36 na hladině významnosti α = 1 %. (blíže tab. 1) Korelace sídlo Spearman's rho
sídlo Korelační koeficient 1,000
krajina ,360**
Sig. (2-tailed)
.
,000
N
478
477
krajina Korelační koeficient ,360**
1,000
Sig. (2-tailed)
,000
.
N
477
480
**. Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Tab. 1: Vztah vnímání sídel a krajiny
Zároveň lze prokázat závislost dalších zkoumaných veličin a hodnocením sídel. Obecně lze říci, že turisté hodnotící pozitivně sídla, hodnotí pozitivně také lesy, vybavenost pro turismus a cestovní ruch. Tato závislost je pozitivní na hladině významnosti α = 1 %. (blíže tab. 2) Korelace Spearman's sídlo rho
lesy
Sídlo
lesy
vybavenost
Korelační koeficient
1,000
,353**
,381**
Sig. (2-tailed)
.
,000
,000
N
115
115
114
Korelační koeficient
,353** 1,000
,381**
Sig. (2-tailed)
,000
,000
190
.
N
115
vybavenost Korelační koeficient
116
114
,381** ,381**
1,000
Sig. (2-tailed)
,000
,000
.
N
114
114
115
**. Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Tab. 2: Vztah vnímání sídel a krajiny
4 Závěr Dle Kajaly (2004) patří většina CHKO k zajímavým turistickým destinacím, které přitahují návštěvníky, přestože prioritou těchto oblastí je ochrana přírody a krajiny legislativa dovoluje v omezeném množství také rekreační aktivity. Healy (1994) se domnívá, že schopnost vnímání přírodní a lidmi vytvořenou krajinou je velmi důležitým determinantem cestovního ruchu a pravděpodobně základní motivací mnohých turistů. Stejný názor mají i Macagno-Nunes-Loureiro (2010), kteří se domnívají, že krajinné prvky hrají důležitou roli určující poptávku turistů. Hlavním cílem této studie byla analýza vnímání sídel turisty v CHKO, důvod návštěvy a analýza vztahů mezi sídly a krajinou, lesy či vybavením pro turismus. Ve všech zkoumaných CHKO bylo hodnocení sídel turisty převážně pozitivní. Tento fakt kladně přispívá k rozvoji ekonomických a sociálních podmínek v daných oblastech. LITERATURA: [1] Evropská rada: Evropská úmluva o krajině, TLAND 6, 2000, Strasbourg, kapitola 1, článek 1. Dostupný z: http://conventions.coe.int/Treaty/en/Treaties/html/176.htm (on-line duben 2011). [2] HEALY, R. G.: The “Common Pool“ Problem in Tourism Landscape, Annals of Tourism Research, 1995, 21: 596-611 [3] HOLDEN, A.: Environment and Tourism, Routledge, New York, 2008, ISBN 0415-39954-6 [4] HYVNAR, V. A kol.: Limity využití území, Ústav územního rozvoje Brno, 2007. Dostupný z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2591 [5] KNUDSEN, D. C. et al.: Lanscape, Tourism and Meaning, Ashgate Publishing Ltd, 1995, ISBN 978-0-7546-4943-3 [6] MACAGNO, G., NUNES, P., LOUREIRO M.: The influence of agriculture landscape on tourism flows: An application to Tuscany. Dostupný z: www.ucl.ac.uk/bioecon/12th_2010/Macagno.pdf ( on-line březen 2011). [7] MARIOT, P.: Contribution to the methods of tourism potentials research, Geografický časopis, 1969, 21.
191
[8] [9]
[10] [11] [12]
MINCA, C., OAKES, T.:Travels in Paradox: Remapping Tourism, Rowman and Littlefield Publishers, Maryland, 2006, ISN 978-0-7425-287-5 MŽP: Zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. Dostupný z: http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e890029 6e32/58170589e7dc0591c125654b004e91c1?OpenDocument, § 3 SKLENIČKA, P.: Základy krajinného plánování, Naděžda Skleničková, 2003, Praha, ISBN 80-903206-0-0 URRY, J.: The Tourist Gaze, SAGE Publications Inc, London, 2002 ISBN 07619-7346-8 ZONNEVELD, I.S.: Land Ecology, 1995, SPB Academic Publishing, Amsterdam
192
