Památky. Ráj pro turisty

Výstava

Zdravotnictví

Památky

Ztrátu maximálnÆ ve výši 28,1 milionu korun mohou v letošním roce vykázat ÂtyÑi nemocnice a dvÆ léÂebny dlouhodobÆ nemocných, které vlastní PlzeËský kraj.

Dotací ve výši dvaceti milionÒ korun podpoÑí PlzeËský kraj 169 projektÒ a akcí na záchranu i obnovu kulturních památek a historických objektÒ na území celého kraje.

strana 3

strana 6

NÁKLAD

SLOUPEK RADNÍHO Vážení pÐátelé, blíží se konec školního roku a ve školách zaÂínají žáci a studenti se svými uÂiteli pomalu sÂítat výsledky svého celoroÂního úsilí. VÆtšina žákÒ devátých tÑíd má za sebou první kolo pÑijímacího Ñízení na stÑední školy, které rozhodne o jejich dalším životním smÆÑování. V loËském roce se v prvním kole pÑijímacího Ñízení umístilo na stÑední školy a uÂilištÆ 93 % všech žákÒ vycházejících základní školu. Pouhých 7 % ostatních žákÒ muselo absolvovat další kola pÑijímacích zkoušek. Vysoká úspÆšnost pÑijetí žáka na stÑední školu je dána zejména tím, že školy a uÂilištÆ soutÆží o žáka a pÑijímací zkoušky již nejsou oním strašákem, jako tomu bylo dÑíve. NÆkteré stÑední školy dokonce od tÆchto zkoušek upustily a jako rozhodující kritérium pro pÑijetí stanovily žákÒv prÒmÆr výsledných známek. V PlzeËském kraji letos vychází z devátých tÑíd základních škol 5 024 žákÒ. TÆmto žákÒm je nabízeno celkem 7 436 míst ve studijních a uÂËovských oborech. Z tÆchto dvou Âísel je zcela jistÆ patrné, že nabídka výraznÆ pÑevyšuje poptávku. NejvÆtší zájem je o umÆlecké obory, studium na stÑedních školách s podnikatelským a manažerským zamÆÑením a tradiÂnÆ o studium na gymnáziích. Vyhledávanými a žádanými školami se zaÂínají stávat novÆ zÑizovaná lycea, která nabízejí široké a velmi kvalitní vzdÆlání s ponÆkud výraznÆjším zamÆÑením na praxi. Do zájmu o volbu povolání se rovnÆž prolíná mÆnící se struktura zamÆstnavatelské sféry. DÒkazem toho je nebývalý zájem o obory ve službách, v hotelnictví a cestovním ruchu. Naopak žáci nemají zájem o tradiÂní Ñemeslné obory typu krejÂí, klempíÑ, zámeÂník, Âalouník apod. Mnoha tÆmto oborÒm proto hrozí zánik. PotÆšitelné je, že se opÆt zaÂíná zvyšovat obliba strojírenských oborÒ. Je to dáno zejména skuteÂností, že kraj jako zÑizovatel vÆtšiny stÑedních škol významnÆ zlepšil a stále zkvalitËuje podmínky pro odborný výcvik. ZároveË je to dÒsledek zlepšující se spolupráce škol s firmami, které pro svoji výrobní náplË potÑebují nové kvalifikované absolventy a nÆkteré poskytují žákÒm stipendia. Kapacita stÑedních škol v PlzeËském kraji je postaÂující. Všichni žáci vycházející ze základních škol mají zajištÆnou možnost studia, a témÆÑ 80 % z nich ho konÂí maturitou. PokraÁování na stranÅ 3

K pÑipravované Âeskobavorské výstavÆ jsme pÑipravili fotoreportáž nÆkterých exponátÒ. strana 8

Ročník 5 z číslo 5 z 7. 5. 2007 / Pro občany Plzeňského kraje ZDARMA Noviny jsou součástí projektu www.ceskydomov.cz

250 000 VÝTISKŮ OVĚŘEN AUDITORSKOU FIRMOU

Unikátní výstava mapuje Hejtman v ¢ínÅ bavorsko-Áeské soužití Dva lvi spojili své síly, jeden modrý a druhý Áervený. První se jmenuje Leopold, pÐedstavuje Bavorsko a má rozpolcený ocas. Druhý lev má jméno Václav, symbolizuje ¢echy a je dvouocasý. Oba lvi mají spoleÁné poslání. Jsou maskoty a kmotry Bavorské zemské výstavy Bavorsko – ¢echy: 1500 let sousedství. RICHARD BENEŠ

ístem konání jedineÂné výstavy trvající šest mÆsícÒ je bavorské mÆsteÂko Zwiesel, konkrétnÆ historická budova bývalé dívÂí školy. Výstava zaÂíná 25. kvÆtna a konÂí 14. Ñíjna. PÑedstaví více než 400 unikátních exponátÒ, které zapÒjÂila muzea z celé Evropy. Jeden z nejrozsáhlejších projektÒ mapuje promÆnlivé vztahy mezi obÆma zemÆmi od raného stÑedovÆku po souÂasnost, a to dvojjazyÂnÆ, Âesky a nÆmecky. Na pÑípravÆ výstavy se podílela stovka vÆdcÒ z obou stran hranice.

M

Exponáty přicestují z celé Evropy „Hranice mezi zemÆmi Bavorsko a ¢echy patÑí k nejstarším rozhraním v EvropÆ. Mnohé spojuje Bavory a ¢echy. Poprvé bude dokumentováno ve velké a napínavé podívané to, co vÒbec tento kulturní prostor znamená,“ uvedl starosta Zwieselu Robert Zettner. NávštÆvníci výstavy uvidí monstranci s relikvií zubu svatého Václava ze 17. století, svícen Âeské královny Žofie z roku 1400, pohár z doby Karla Velikého, nalezený ve

stÑedovÆkém hrobÆ, obrazy Alfonse Muchy, ale i tÑeba sto let staré chodské dudy nebo Âeskou standartu z roku 1921. Originály zapÒjÂil paÑížský Louvre, muzeum v Norimberku, Národní muzeum v Praze i další instituce Âi soukromí sbÆratelé. Exponáty pÑiblíží nejen dobu, ale i konfliktní sousedské vztahy – husitské války, tÑicetiletou válku, okupaci ¢eskoslovenska nacisty, odsun sudetských NÆmcÒ Âi spuštÆní železné opony. VÒbec poprvé bude veÑejnÆ vystavena také Mnichovská dohoda. „Výstava se vÆnuje archeologii, vztahÒm mezi panovnickými rody, umÆní stÑedovÆku, bavorsko-Âeským obchodním stykÒm, poutím, barokní architektuÑe i hudbÆ. Budou zde vystavena skvostná díla zlatnického umÆní, nebude chybÆt výroba skla, porcelánu a samozÑejmÆ piva, která má v obou zemích mimoÑádný význam,“ vypoÂítává Rainhard Riepertinger z Domu historie Bavorska.

Ráj pro turisty Podle organizátorÒ je tato výstava dobrou pÑíležitostí pro Âeské i nÆmecké školy seznámit se s dÆjinami i souÂasností sousedských vztahÒ. „¢eští návštÆvníci nemu-

PrÑmyslové zóny se staly chloubou kraje na letošním veletrhu v BrnÅ

Stánek PlzeÊského kraje na veletrhu Urbis Invest mÅl co nabídnout.

FOTO ARCHIV

ybrané prÒmyslové zóny, významné developerské projekty a vÒbec poprvé i brownfields lokality prezentoval PlzeËský kraj na veletrhu Urbis Invest v BrnÆ, který je souÂástí Stavebních veletrhÒ Brno 2007. Všichni zájemci z Ñad odborné veÑejnosti mohli u stánku PlzeËského kraje od pracovníkÒ Odboru regionálního rozvoje Krajského úÑadu získat podrobné informace o jednotlivých prÒmyslových zónách v kraji. „Mezi nabízené prÒmyslové zóny patÑí napÑ. PrÒmyslová zóna Myslinka, PrÒmyslová zóna DobÑany – Nad Nádražím, PrÒmyslová zóna Klatovy – Pod Borem nebo Industriální zóna Bor. Všichni zájemci o informace získali rovnÆž aktualizovaný propagaÂní materiál se seznamem vybraných prÒmyslových zón v kraji,“ uvedl JiÑí Kalista, radní pro oblasti regionálního rozvoje, zemÆdÆlství a podpory fondÒ EU. Letošní expozice PlzeËského kraje na veletrhu Urbis Invest byla novÆ rozšíÑena o problematiku PokraÁování na stranÅ 3 brownfields lokalit.

V

sejí mít strach z jazykové bariéry – všechny programy, informace, katalogy i jídelní lístky v restauracích budou pÑeloženy do Âeštiny. K dispozici bude i dostatek Âeských prÒvodcÒ. RodiÂe k nám mohou pÑijet i s malými dÆtmi – budou zde totiž fungovat opatrovníci,“ láká Herbert Unnasch, který zajišzuje propagaci výstavy. V rámci výstavy vzniklo v Regenu turistické servisní centrum, které doporuÂí další atrakce a zajímavosti v okolí a zájemcÒm sestaví individuální program.

Domuvíte se česky „V kanceláÑi pracují dva ¢eši,“ uvedla Simona Finková, která se podílí na propagaci projektu. PÑipraveno je také 50 000 brožurek v obou jazycích. Informují o ubytování, stravování i kulturních akcích v Zwieselu a okolí. Vstupné pro rodiny je 14 eur (pÑes 390 KÂ), pro dospÆlé šest eur (asi 170 KÂ). Školáci, dÆtské a mládežnické skupiny zaplatí 1,50 eura (asi 42 KÂ) a dÆti do šesti let mají vstup zdarma. Výstava bude otevÑena dennÆ od 09.30 do 17.30 hodin. BÆhem 142 dnÒ a 21 víkendÒ se uskuteÂní 200 doprovodných akcí a 20 zvláštních expozic.

mapovat možnosti spolupráce na poli cestovního ruchu, hospodáÑství a investic vyrazilo koncem dubna do ¢íny sedm hejtmanÒ, vÂetnÆ plzeËského hejtmana Petra Zimmermanna. Už pÑed touto cestou navázal PlzeËský kraj spolupráci s provincií Zheijang. Tato spolupráce by se nyní mohla ještÆ více prohloubit. NávštÆva ¢ínské lidové republiky provázela Ñada oficiálních setkání se Âleny parlamentu a ministerstev. Ukázala, že ¢ína nastartovala obrovský ekonomický rÒst a investoÑi se do zemÆ jen hrnou. Provincie, Âasto i se stamiliony obyvatel, mají vlastní zpÒsob vlády. PÑesto, že je ¢ína komunistickým státem, zdravotnictví, stÑední i vyšší školství není zdarma a sociální zabezpeÂení je na velice nízké úrovni. Na pÑetÑes pÑi oficiálních diskuzích odvážnÆ pÑišla i otázka Tibetu a Tchajwanu, neboz polovina Âeských krajÒ vyvÆšuje vždy v bÑeznu na podporu utlaÂovaného tibetského lidu tibetskou vlajku. Postoj (LAM) ¢íny však v této vÆci zÒstal tradiÂnÆ nemÆnný.

Z

Zlaté srdce putuje do PlznÅ restižní ocenÆní Zlaté srdce 2006 získala Mgr. Eva DvoÑáková, Ñeditelka plzeËského dÆtského domova Domino. SoutÆž o nejlepšího ochránce dÆtí vyhlašuje Nadace Naše dítÆ. Do 2. roÂníku soutÆže bylo nominováno celkem 78 osobností z celé ¢eské republiky. Hlavní ocenÆní Zlaté srdce pÑevzaly v pražském Divadle Na FidlovaÂce pouze tÑi z nich. ²editelku Evu DvoÑákovou do soutÆže nominoval PlzeËský kraj nejen za letitou práci s dÆtmi, ale také za realizaci zcela nových metod pÑi postupném osamostatËování mladých lidí odcházejících z dÆtských domovÒ. Založila první rodinnou skupinu v dÆtském domovÆ v Plzni a podílela se na projektu Šance pro budoucnost. Díky nÆmu se mohou v garsoniérách poskytnutých jednotlivými mÆsty pÑipravovat na samostatný vstup do života klienti dÆtských domovÒ. „OcenÆní paní Ñeditelky Evy DvoÑákové je tÑeba chápat jako ocenÆní práce všech pracovníkÒ dÆtských domovÒ. Jsem vdÆÂný všem lidem, kteÑí na projektu spolupracují, vÂetnÆ

P

±editelka DÅtského domova Domino Eva DvoÐáková pÐedstavila u námÅstka FOTO ARCHIV hejtmana MVDr. Václava ¢erveného ocenÅní Zlaté srdce.

vedení mÆst a obcí, jež poskytlo pro mladé lidi bydlení. Jako kraj se rozhodnÆ nemáme v této oblasti za co stydÆt,“ uvedl MVDr. Václav

¢ervený, námÆstek hejtmana pro oblast školství. POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 2 VIZ. CELÝ SVŮJ ŽIVOT...

2 |KvÅten

P LZE«SKÝ

Informace z úÐadu

KRAJ

BRUSELSKÉ OKÉNKO

Plzeňský kraj vypisuje výběrové řízení

Boj o evropské peníze neustává V minulém Âísle jsem se zmínil o tom, že Regionální operaÂní program Jihozápad oficiálnÆ dorazil do Bruselu. Od toho okamžiku na nÆm zaÂali pracovat úÑedníci Evropské komise, kteÑí zkoumají, zda pÑedložený dokument obsahuje všechny náležitosti tak, je vyžadují pÑíslušná naÑízení. ZároveË s tím se ovšem i v médiích objevily zmínky, že Evropská komise pÑerušila projednávání veškerých dokumentÒ pÑedložených ¢eskou republikou, tedy vÂetnÆ našeho programu. DÒvodem k tomuto kroku jsou nedostatky v takzvaném Národním strategickém referenÂním rámci, který za ¢eskou republiku všechny jednotlivé operaÂní programy uvozuje. NaštÆstí tato informace neznamená, že by se práce na programech zastavily úplnÆ – naopak pokraÂují pilnÆ dál tak, aby po doÑešení neshod mezi ¢eskou

dem pro to, jak bude vypadat následné oficiální vyjednávání. Je proto velmi dÒležité s pÑedstihem vÆdÆt, na jaká témata je tÑeba se pÑipravit. O problematiku pÑípravy na Âerpání podpory ze strukturálních fondÒ se zajímá i Ñada Âeských europoslancÒ a stalo se dÒležitým bodem pro spoleÂné jednání s regionálními zástupci 11. dubna na pÒdÆ Stálého zastoupení ¢R pÑi EU. Vedle Âerpání podpory ze strukturálních fondÒ se hovoÑilo také o vzájemné užší spolupráci pÑi pÑípravÆ legislativy na úrovni EU, která má Âím dál vÆtší vliv každého z nás.

republikou a Evropskou komisí, bylo možné dokonÂit oficiální jednání co nejrychleji a tím otevÑít cestu k Âerpání prostÑedkÒ co nejdÑíve. Oficiální jednání, která probÆhla k této vÆci 17. dubna, k tomu dávají mírný optimismus. StejnÆ tak nezahálí ani zástup-

ce PlzeËského kraje, který témÆÑ každodennÆ sleduje vývoj projednávání na Evropské komisi. Nyní se totiž projednávání programu rozšíÑí z jediného Generálního Ñeditelství pro regionální politiku i na sektorová Ñeditelství a jejich názory na program budou zákla-

Klienty dÅtských domovÑ uÁí samostatnosti rojekt Šance pro budoucnost podpoÑený z prostÑedkÒ Evropského sociálního fondu zaÂal PlzeËský kraj realizovat pÑed rokem. UmožËuje mladým lidem odcházejícím z dÆtského domova získat bydlení, práci a urÂité poradenské služby poskytované komunitním pracovníkem, který pÒsobí jako starší a zkušenÆjší bratr ještÆ po dobu dvou let po odchodu z dÆtského domova. Pedagogická fakulta Z¢U pÑipravila vzdÆlávací program a proškolila speciální pracovníky dÆtských domovÒ a ÂtyÑi zamÆstnance PlzeËského kraje. Ti od záÑí 2006 pracují ve

P

funkci komunitních pracovníkÒ v partnerských obcích v Nepomuku, StaËkovÆ, TachovÆ a v Plzni. Mají na starosti klienty ze sedmi dÆtských domovÒ v PlzeËském kraji. „Do projektu dosud závaznÆ vstoupilo 35 klientÒ. Dalších 50 se systematicky pÑipravuje. Celkem máme 11 partnerských mÆst a obcí. Každý úÂastník projektu prochází vzdÆlávacím kurzem, kde si osvojuje pÑedevším praktické dovednosti, které vedou k získání a udržení zamÆstnání a vytváÑení si vlastního sociálního zázemí,“ uvedla Alexandra Blažková, manažerka projektu

SLOVO ZASTUPITELE Vážení čtenáři, velkým tématem pro všechna zastupitelstva, az už obcí Âi krajÒ jsou vždy peníze a urÂení priorit, které mají být prostÑednictvím konkrétních rozpoÂtÒ podpoÑeny. Nejinak tomu je i s rozpoÂtem PlzeËského kraje. Nebudu hovoÑit o celkových Âi výsledných Âíslech vlastního rozpoÂtu ani se nebudu zmiËovat o dílÂích údajích, které lze nalézt na internetových stránkách PlzeËského kraje Âi se na nÆ informovat u pÑíslušného úÑedníka. Rád bych se zamyslel nad možnostmi, které rozpoÂet PlzeËského kraje dává jeho obcím. Již dlouhá léta a to už od poÂátku vzniku kraje jsou prostÑednictvím jednotlivÆ vyhlašovaných programÒ podporovány obce nebo menší sídla, která se potýkají s nedostatkem penÆz, které potÑebují k zabezpeÂení základního chodu obce. Je chvályhodné, že PlzeËský kraj nepÑehlíží tento problém a snaží se jej prostÑednictvím jednotlivých grantÒ Ñešit. Granty sami totiž stanoví podmínky, za kterých je možno peníze Âerpat a co vše je tÑeba splnit, aby byl takový grant vÒbec žadateli poskytnut. Nejde však pouze jen o granty, ale k podpoÑe obcí je potÑeba pÑipoÂíst i další aktivity podporované rozpoÂtem, jako jsou napÑ. opravy nebo budování nových silnic, které Ñeší leckdy velmi složité dopravní podmínky v jednotlivých Âástech kraje. Avšak sám rozpoÂet není bezedný a je potÑeba pÑistupovat stÑízlivÆ k hodnocení všech problémÒ, které vznikají na celém jeho území. Je otázkou, zda podpora obcím nebo jiným az už právnickým Âi fyzickým osobám poskytovaná mimo grantové Âi jinak nastavené podmínky kraje, je podpora úÂelná a nejedná se pouze o krátkodobé Âi nehospodárné Ñešení. Je pÑirozené, že starostové všech obcí mají zájem ve svém volebním období vyÑešit palÂivé problémy jejich obce, avšak ne vždy je k tomu vhodná individuální žádost na vÆtší Âi menší Âástku penÆz, které jdou pÑímo z vlastního rozpoÂtu PlzeËského kraje. Domnívám se tak, že leckdy je možno nalézt Ñešení financování tÆchto problémÒ prostÑednictvím jiných zdrojÒ, než pouze z rozpoÂtu kraje. To ovšem neznamená, že by obce a mÆsta byla krajem odstrÂena na druhou kolej. PlzeËský kraj má k dispozici mnoho schopných úÑedníkÒ, kteÑí jsou ochotni a schopni ve spolupráci s nimi pÑipravit a doporuÂit mnohým alternativní Ñešení nabízející cestu, se kterou doposud nebylo poÂítáno a nemusí jít vždy o peníze z Evropské unie, které jsou dnes zaklínadlem všech žádostí o vÆtší prostÑedky. Jako zastupitel PlzeËského kraje mám zájem na rozvoji celého jeho území. UvÆdomuji si, že rÒzné oblasti mají své vlastní specifické problémy, kterým kraj mÒže pomoci nalézt Ñešení. Ne vždy je Ñešení pouze v poskytnutí penÆz, ale spíše v souboru opatÑení, která odstraËují pÑíÂiny a neÑeší pouze existující následky. JUDR. HYNEK BROM (ODS)

Šance pro budoucnost. Kurz je dlouhodobý a spoÂívá pÑedevším v individuální práci s každým klientem. Využívají se i skupinová sezení, pÑi kterých se vytváÑejí modelové situace vedoucí k získání urÂitých dovedností. Po odchodu z dÆtského domova jim v kontaktu s každodenní realitou pomáhá komunitní pracovník, a to jak radou, tak aktivní úÂastí. „Obdiv patÑí partnerským obcím, které dokázaly pro klienty najít vhodný startovací byt. ¢tyÑi mladí lidé dnes již bydlí samostatnÆ,“ dodala Alexandra Blažková. (BEN)

ZBYNĚK PROKOP REPREZENTANT PLZEŇSKÉHO KRAJE V BRUSELU 22–28 AVENUE D`AUDERGHEM, 1040 BRUSEL TEL.(BELGIE): +32 2 280 44 18 MOB.(BELGIE): +32 473 530 951 TEL. (ČR): +420 377 195 583 MOB. (ČR): +420 724 951 679

na místo ředitele: Správa a údržba silnic Rokycany, příspěvková organizace, se sídlem Roháčova 773/III, 337 45 Rokycany

Požadujeme: vysokoškolské vzdělání, organizační, komunikační a řídící schopnosti, schopnost řešit konfliktní situace, všeobecný přehled

Podrobnější informace na http://zamestnani.plzensky-kraj.cz Přihlášku, doplněnou o požadované materiály, uvedené na webových stránkách Plzeňského kraje, očekáváme poštou do 11. 5. 2007 do 14. hod, na adrese: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství Škroupova 18, 306 13 Plzeň

O radaru na webu ompletní informace o pÑípadném umístÆní americké radarové stanice ve vojenském újezdu Brdy poskytuje internetový informaÂní portál www.radarBrdy.cz, který spustilo ministerstvo zahraniÂních vÆcí 4. dubna. Portál je dennÆ aktualizovaný a jeho prostÑednictvím mohou obÂané vznést své otázky týkající se radarové

K

základny. OdpovÆdi na otázky jsou následnÆ zveÑejËovány.

E-MAIL: [email protected]

Celý svÑj život zasvÅtila dÅtem Práci s dÅtmi se vÅnuje Eva DvoÐáková od roku 1971, kdy zaÁala pracovat jako uÁitelka na základní škole. Do DÅtského domova Domino nastoupila v roce 1986 jako vychovatelka. ±editelkou tohoto zaÐízení se stala v roce 1999. Co považujete za nejvÅtší úspÅchy své práce? PodaÑilo se nám pohnout s metodikou v dÆtských domovech. Snažili jsme se nÆco vylepšit. Nejprve to bylo vytvoÑení rodinných skupin v dÆtském domovÆ a potom jsme zaÂali projekt chránÆného bydlení pro dÆti. V roce 1994 se nám podaÑilo sehnat ve mÆstÆ ÂtyÑi garsoniéry pro mladé lidi z domova. Ve zkušebních bytech se pÑipravují na samostatný vstup

do života. SamostatnÆ hospodaÑí a pracovníci dÆtského domova jim pomáhají s pÑekonáváním pÑekážek, které se na jejich cestÆ k životu vyskytnou. Kolik mladých lidí z dÅtského domova už prošlo tÅmito byty? V našich garsonkách se uÂilo samostatnému životu celkem 18 dÆtí. PÑíležitost dostávají ti, kteÑí o to stojí a nezneužívají pomocné ruky. Nesmí samozÑejmÆ dÆlat

žádné problémy. DvÆ dÆti musely byty z dÒvodu nekáznÆ opustit. Jak dlouho mohou dÅti využívat zkušební byty? Dohoda je na rok, maximálnÆ na dva roky. Do té doby by si mÆly opatÑit vlastní bydlení. Záleží na tom, kolik je dalších zájemcÒ o tyto byty. S obstaráváním bytÒ nám velmi vychází vstÑíc mÆsto PlzeË a také Rokycany. ZA ROZHOVOR DĚKUJE RICHARD BENEŠ

Kraj prohloubil spojenectví s pivovarníky eklaraci o prodloužení vzájemné spolupráce podepsali hejtman PlzeËského kraje Petr Zimmermann a generální Ñeditel PlzeËského Prazdroje Mike Short. Poprvé byla podobná dohoda podepsána v kvÆtnu 2004 a týkala se rozvoje turistického ruchu a kultury v regionu. SouÂasné znÆní pokraÂuje v úspÆšném modelu z minulého roku, kde se obÆ strany dohodly na spolupráci i v rámci bruselské kanceláÑe PlzeËského kraje. Na základÆ pÑedchozí deklarace se v minulém roce uskuteÂnila Ñada spoleÂných projektÒ. Jedním z nich je kvÆtnové otevÑení bruselské kanceláÑe PlzeËského kraje, kde bylo pÑedstaveno pivovarnictví v Plzni. SpoleÂnÆ se prezentoval PlzeËský Prazdroj a PlzeËský kraj na Veletrhu cestovního ruchu PlzeËského kraje ITEP 2006, na pÒdÆ Âeského velvyslanectví v PaÑíži a veletrhu Holiday World. Dalším

D

Hejtman Petr Zimmermann si pÐipil pivem na další spolupráci s Mikem Shortem, Ðeditelem FOTO ARCHIV PlzeÊského Prazdroje.

z vrcholÒ spoleÂných aktivit v minulém roce byla návštÆva slovenského prezidenta Ivana GašparoviÂe. „Jsem rád, že naše témÆÑ tÑíletá aktivní spolupráce bude pokraÂovat. Vedle kultury a cestovního ruchu je neménÆ dÒležitým smÆrem naší spolupráce výmÆna zásadních zpráv v oblasti dopravy, ochrany životního prostÑedí a koordinaci pÑi Ñešení mimoÑádných událostí,“ uvedl hejtman PlzeËského kraje Petr Zimmermann. ObÆ strany, PlzeËský Prazdroj i PlzeËský kraj, stanovily odpovÆdnost konkrétních osob za urÂité oblasti spolupráce. „Srdce naší spoleÂnosti, pivovar v Plzni, se stal pÑirozeným centrem kulturního a spoleÂenského života regionu. Jsem rád, že naše spolupráce s PlzeËským krajem pokraÂuje,“ zdÒraznil Mike Short, generální Ñeditel PlzeËského Prazdroje. (BEN)

TÐi služby krizové pomoci spojily své síly Své síly spojili ve spoleÁném projektu s názvem „Podívej se kolem…“ pracovníci Centra SOS Archa, Linky dÑvÅry a psychologické pomoci a Terénní krizové služby. ZmínÅná zaÐízení poskytují služby krizové pomoci v PlzeÊském kraji. ovÆ vzniklý unikátní projekt zlepší dostupnost odborné krizové pomoci v PlzeËském kraji ve všech jejích formách. Vy„ tvoÑí funkÂní systém spolupráce mezi jednotlivými poskytovateli a zlepší návaznost na krizové pomoci v PlzeËské kraji,“ uvedl Pavel Karpíšek, krajský radní pro oblast zdravotnictví. Stále ÂastÆji se setkáváme se situacemi, které neumíme Ñešit bÆžnými a obvyklými zpÒsoby. Krizové služby nabízejí profesionální pomoc pÑi Ñešení takových situací. Pomáhají pÑedcházet dÒsledkÒm neÑešených krizí, kterými jsou napÑíklad nemoc, ztráta zamÆstnání, rozpadlé vztahy Âi ztráta sociálních jistot. Projekt „Podívej se kolem…“ se zamÆÑuje na zvýšení všímavosti a citlivosti široké veÑejnosti k problematice životních krizí jako pÑirozené souÂásti života a zvyšování kompetence obÂanÒ k poskytování vzájemné pomoci a svépomoci. TÑi samostatná zaÑízení poskytující v PlzeËském kraji krizovou pomoc v jejích rÒzných formách se rozhodla pro jedineÂnou formu spolupráce na poli poskytování sociálních služeb. V rámci projektu „Podívej se kolem…“ se budou vzájemnÆ doplËovat, odkazovat jeden na druhého a spolupracovat na pÑípadech spoleÂných klientÒ. Zvýší tak dostupnost krizových služeb v kraji a zajistí potÑebnou návaznost práce na (BEN) klientovÆ individuální zakázce.

N

Radní Pavel Karpíšek ocenil vznik projektu „Podívej se kolem…“, který FOTO RICHARD BENEŠ založily tÐi krizové služby PlzeÊského kraje.

Informace z kraje

P LZE«SKÝ

3 |KvÅten

KRAJ

Ztráty krajských nemocnic budou klesat Ztrátu maximálnÅ ve výši 28,1 milionu korun mohou v letošním roce vykázat ÁtyÐi nemocnice a dvÅ léÁebny dlouhodobÅ nemocných (LDN), které vlastní PlzeÊský kraj. Tento finanÁní plán schválili krajští radní koncem dubna.

„

áporné hospodaÑení mají povoleno nemocnice vKlatovech, Domažlicích a v Rokycanech. U nemocnice ve Stodu se pÑedpokládá hospodaÑení s nulovou ztrátou. DvÆ LDN v HoražÉovicích a v Plané by mÆly letos skonÂit se ziskem 200 000 KÂ,“ informoval krajský radní pro zdravotnictví Pavel Karpíšek. LoËský finanÂní plán povoloval nemocnicím dohromady záporné hospodaÑení ve výši 26,1 milionu korun, podle zatím pÑedbÆžných odhadÒ ale bude až kolem 42 milionÒ korun. Kraji se až do loËského roku daÑilo postupnÆ snižovat ztrátu nemocnic. NejvÆtší podíl na loËském propadu oproti finanÂnímu plánu má nemocnice v Domažlicích. ZaÂala fungovat v novém, moderním a znaÂnÆ velkorysém areálu, kde jsou ale podstatnÆ vyšší provozní náklady. „Ve výsledku hospodaÑení se projevil i námi odsouhlasený jednorázový

vlastnÆná nemocnice v Klatovech mÆla loni povolenou ztrátu 14 milionÒ, skonÂila se ztrátou 13,7 milionu korun. Pro letošní rok má povolené záporné hospodaÑení do maximálnÆ 12,5 milionu korun. FinanÂní plán pro Rokycany poÂítá letos, stejnÆ jako loni s desetimilionovým propadem. Zatím neuzavÑená Âísla hovoÑí o loËské ztrátÆ 11,19 milionu KÂ. Nemocnice ve Stodu na PlzeËsku mÆla loni povolenou pÒlmilionovou ztrátu. Rok ovšem skonÂila se ziskem 234 000 korun.

Z

odpis majetku, který se nepÑevádÆl a nepoužívá v novém areálu,“ vysvÆtlil Karpíšek. LoËský finanÂní plán poÂítal v Domažlicích se ztrátou dva miliony korun, podle pÑedbÆžných Âísel to vypadá na 18 milionÒ korun. Letos má nemoc-

nice povolenou ztrátu šest milionÒ korun, která zohledËuje vyšší provozní náklady na nový areál. Až na Rokycany a Domažlice umožnili radní nemocnicím pro letošní rok menší ztrátu než mÆly dovolenou loni. NejvÆtší krajem

Dluh nemocnic při převodu na Plzeňský kraj – 250 milionů korun 2003 celk. ztráta 140 milionů Kč 2004 celk. ztráta 53 milionů Kč 2005 celk. ztráta 28 milionů Kč

Zájmy menších obcí nejen z PlzeÊského kraje hájil pÐi složitých jednáních bÅhem pÐípravy RegionálnÅ operaÁního programu Vladislav Vilímec, námÅstek hejtmana pro ekonomiku, finance a majetek. ezi ministerstvy a kraji vznikl v posledních letech spor o dÆlicí hraniÂní Âáru velikosti obcí. „Jde o Regionální operaÂní program, který mají administrovat kraje, a Program obnovy venkova, který bude administrovat ministerstvo zemÆdÆlství. Nás se ta vÆc velice týkala, protože pÒvodní hranice byla 500 obyvatel. To znamená, že obce nad 500 obyvatel mohly využívat prostÑedkÒ RegionálnÆ operaÂního programu. Obce, které mají pod 500 obyvatel, musí žádat o prostÑedky ministerstvo zemÆdÆlství,“ uvedl námÆstek hejtmana Vilímec. „Byly tendence navýšit požadovaný poÂet obyvatel k hranici jednoho tisíce. V našem pÑípadÆ by to znamenalo, že významná Âást obcí

M

SLOUPEK RADNÍHO Byl bych rád, kdyby všichni žáci devátých tÑíd mÆli pÑi volbÆ nového studijního oboru šzastnou ruku apo nastoupení na zvolenou školu nebyli zklamáni. Jejich starším kolegÒm, bych chtÆl popÑát, aby úspÆšnÆ složili svou zkoušku dospÆlosti a aby tato zkouška byla pro nÆ dobrým startem jak pro další studium, tak pro dobré uplatnÆní vživotÆ pracovním iosobním. MVDR. VÁCLAV ČERVENÝ, 1. NÁMĚSTEK HEJTMANA (KDU-ČSL)

Radní PlzeÊského kraje JiÐí Kalista (tÐetí zprava) na setkání s nÅmeckými FOTO ARCHIV a bavorskými kolegy.

(BEN)

NámÅstek úspÅšnÅ hájil zájmy menších obcí v regionu

DokonÁení ze strany 1

Vznik EU si pÐipomnÅl i Euroregion Šumava

PlzeËského kraje by se nemohla ucházet o prostÑedky z Regionálního operaÂního programu, tedy o prostÑedky, které budou spravovat kraje. To je 18 procent z celkové Âástky evropských fondÒ. Na sedmileté plánovací období to dÆlá kolem 20 miliard korun. Pro nás to byla vÆc velmi nepÑijatelná. Vyvinuli jsme velké úsilí a celá vÆc byla rozhodnuta ve prospÆch menších obcí. V pÑípadÆ neúspÆchu by se zamezilo podstatné Âásti území našeho kraje v pÑístupu k evropským penÆzÒm. Považoval bych to za nekorektní i vÒÂi starostÒm menších obcí, kteÑí jezdí dva až tÑi roky na rÒzné semináÑe a pÑipravují se na Âerpání penÆz z evropských fondÒ. Nyní by se dozvÆdÆli, že jejich snaha byla zbyteÂná,“ vysvÆtlil námÆstek Vladislav Vilímec.

„V PlzeËském kraji máme 501 obcí a drtivá vÆtšina z nich jsou obce malé. Naše sídelní struktura je velmi rozptýlená na rozdíl od nÆkterých moravských krajÒ. Tam je více obcí v kategorii nad 1000 obyvatel. Proto zástupci tÆchto krajÒ prosazovali hranici nad 1000 obyvatel. Dalo nám to hodnÆ diplomatické práce a dokázali jsme to zvrátit. Hranice 500 obyvatel zÒstává. V Regionálním operaÂním programu je daleko více penÆz než v Programu na obnovu venkova. Ovšem ani menší obce nezÒstanou škodné. Program na obnovu venkova má své jisté výhody. Je totiž mnohem jednodušší na administrativu,“ dodal námÆstek hejtmana Vladislav Vilímec. (BEN)

PrÑmyslové zóny se staly chloubou kraje na letošním veletrhu v BrnÅ DokonÁení ze strany 1

aÑazení této problematiky souvisí s Vyhledávací studií pro lokalizaci brownfields na území PlzeËského kraje, kterou si PlzeËský kraj nechal spoleÂnÆ s Agenturou na podporu podnikání a investic CzechInvest v minulém roce zpracovat. Na základÆ výsledkÒ této studie zde bylo prezentová-

Z

no dvacet nejperspektivnÆjších brownfields lokalit, mezi které patÑí napÑíklad ZemÆdÆlský areál NeÂtiny – Hrad, Kasárna PlzeË – SvÆtovar, Výrobní areál TÑemošná a nebo Kasárna StÑíbro. PÑípadní investoÑi se mohli od pracovníkÒ Odboru regionálního rozvoje seznámit i s finanÂní problematikou regenerace brownfields lokalit. „Pro

všechny ostatní návštÆvníky stánku byly pÑipraveny také propagaÂní materiály o PlzeËském kraji zamÆÑené na oblast cestovního ruchu. Na své si tak letos u našeho stánku pÑišli nejen odborníci zabývající se problematikou rozvojových zón a investoÑi z oblasti nemovitostí, ale i turisté, kteÑí mají v plánu navštívit náš kraj,“ dodal radní Kalista. (BEN)

slavy 50. výroÂí Evropské unie si v nedÆli 25. bÑezna 2007 pÑipomnÆli zástupci Euroregionu Šumava – Bayerischer Wald-Unterer Inn – Mühlviertel. Neformální setkání svých ÂlenÒ a vážených hostÒ se odehrálo vBÆšinech na Klatovsku. Pro pÑipomenutí vzniku Evropské unie úÂastníci spoleÂnÆ zhlédli dokumentární film o sjednocování Evropy. BÆhem neformální diskuse se hovoÑilo zejména na téma nejbližší spoleÂné budoucnosti na našem Âesko-bavorsko-rakouském trojmezí. „Ve svém vystoupení jsem ocenil význam pÑeshraniÂního sdružování obcí a také otevÑené možnosti jejich dalšího rozvoje. SouÂasnÆ jsem ale vyzval zástupce euroregionÒ, aby nepodléhali tlaku nÆkterých evropských byrokratÒ o centralizaci Ñízení už i regionálních aktivit a nenechali si sebrat své regionální kompetence. Jako aktuální pÑíklad jsem uvedl spor s bruselskou administrativou o centralizaci Ñízení Âesko-bavorské pÑeshraniÂní spolupráce, jehož dÒsledkem by bylo pÑedkládání a hodnocení Âeských projektÒ ve 300 km vzdáleném Bayreuthu. Za podporu v tomto sporu jsem podÆko(BEN) val našim bavorským kolegÒm,“ uvedl radní JiÑí Kalista.

O

Dotace pomohou obcím k pitné vodÅ vacet milionÒ korun poskytne PlzeËský kraj pro oblast ochrany vod a zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Dotace získá 22 obcí nebo vodohospodáÑských sdružení. FinanÂní podpora v oblasti ochrany vod je urÂena pÑedevším pro výstavbu, rekonstrukci a modernizaci Âistíren odpadních vod a kanalizací. Nejvyšší Âástku, tÑi miliony korun, získá obec Tymákov na výstavbu ÂistiÂky odpadních vod a kanalizaci. Po dvou milionech zase získají obce Švihov a Zdemyslice na ÂistiÂku odpadních vod a kanalizaci. „SamozÑejmÆ nelze uspokojit všechny žadatele, zejména tam, kde tyto úÂelové dotace odporují pravidlÒm PlzeËského kraje pro poskytování finanÂních prostÑedkÒ. NapÑíklad když se žádá o domovní Âistírny odpadních vod, kanalizaÂní pÑípojky nebo když obec žádá o kanalizaci a nemá zajištÆno pÑedÂištÆní odpadních vod. Dále nelze poskytnout dotace na kanalizaci a Âistírny odpadních vod pro bytovou a jinou výstavbu, která ještÆ není realizována, apro opatÑení, která jsou bÆžnou údržbou v rámci zákonných povinností vlastníka vodohospodáÑského

D

díla,“ vysvÆtlil Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., radní pro oblast životního prostÑedí. Dotace v oblasti zásobování obyvatelstva pitnou vodou jsou urÂené na výstavbu a rekonstrukci veÑejných vodovodÒ a souvisejících vodárenských objektÒ. PÑednost mají obce s akutním nedostatkem vody Âi ty, kde stávající vodovod nesplËuje svojí kvalitou normu pro zásobování obyvatel pitnou vodou. „PÑedmÆtem podpory nemohou být vodovodní pÑípojky, vodovody pro bytovou výstavbu, která ještÆ není realizována a opatÑení, která jsou bÆžnou údržbou Âi péÂí vlastníka vodohospodáÑského díla. Výše dotace mÒže tvoÑit až 70 procent celkové akce, maximálnÆ však 5 milionÒ korun. Je-li žadatelem plátce DPH, nezapoÂítává se DPH do celkových nákladÒ akce,“ uvedl radní Boris Kreuzberg. PlzeËský kraj také pÑispívá v rámci Podpory ekologických projektÒ na financování projektové dokumentace vodovodÒ a kanalizací. Spolupodílí se také doporuÂením na rozhodování ministerstva zemÆdÆlství o dotacích, které jsou rovnÆž urÂeny pro podporu vodohospodáÑ(BEN) ských akcí v obcích.

Nová lávka spojila dvÅ obce Komunální odpad umíme tÐídit nejlépe ze všech Æt let po niÂivých povodních z léta roku 2002 se znovu propojila obec Velké HydÂice na Klatovsku s vískou Malé HydÂice, vzdálenou pouhých 200 metrÒ. Voda zniÂila lávku pÑes Ñeku Otavu a obyvatelé museli Barva obleÁení pÅveckého sboru ladila pÐi slavnostna vlak, autobus ním otevÐení s barvou nové lávky ve Velkých HydÁiFOTO ARCHIV nebo na nákup do cích. Velkých HydÂic po osmikilometrové objížÉce. Také cykloturisté museli volit jiné trasy, protože se pÑes Ñeku nedostali. Na vybudování nové lávky bylo potÑeba 3,9 milionu korun. Pro obec s 230 obyvateli a roÂním rozpoÂtem tÑi miliony to znamenalo témÆÑ nepÑedstavitelnou Âástku. PÑesto se díky úsilí pÑedstavitelÒ obce dílo podaÑilo. FinanÂní injekcí ve výši 1 250 tisíc korun pomohl PlzeËský kraj. Na obnovu lávky pÑispÆly do sbírky i okolní obce a Nadace JihoÂeské stezky. Stavba lávky zhotovené z ocelové konstrukce, dlouhé 37 metrÒ a široké 3 metry zaÂala loni v Âervnu. Do konce kvÆtna letošního roku budou trvat dokonÂovací práce. Od Âervna již budou moci lávku využívat pÆší i cyklisti. „Jsem velmi potÆšena, že se podaÑilo realizovat stavbu této dÒležité lávky, která usnadËuje život nejen místním obyvatelÒm, ale na její otevÑení netrpÆlivÆ Âekají i všichni turisté,“ uvedla námÆstkynÆ hejt(BEN) mana Olga KalÂíková.

P

Experty ve tÐídÅní komunálního odpadu jsou obyvatelé PlzeÊského kraje, kteÐí se v tomto odvÅtví umístili na prvním místÅ v ¢eské republice za rok 2006. aždý obÂan našeho kraje vytÑídil 36,4 kg papíru, plastÒ, skla a nápojových kartonÒ. PlzeËský kraj pÑedÂil i hlavní mÆsto Prahu, která obsadila druhou pozici. V jednotlivých komoditách jsou jasnÆ suverénní obyvatelé PlzeËského kraje v plastu, kde každý obÂan kraje v roce 2006 vytÑídil 8,5 kg, což je o plné 2,5 kg více než napÑíklad druzí obyvatelé hlavního mÆsta. PlzeËský kraj zvítÆzil i pÑesto, že má jeden z nejmenších poÂtÒ obyvatel na jeden kilometr ÂtvereÂní. Zatímco Praha má 2700 obyvatel na ÂtvereÂní kilometr, PlzeËský kraj pouhých 73 obyvatel. „PrÒmÆr za republiku je 28 kg vytÑídÆného odpadu na obÂana. CelkovÆ se v kraji v uplynulém roce vytÑídilo 9175 tun papíru, 4579 tun plastu, 5880 tun skla a 82 tun nápojových kartonÒ,“ popsala úspÆchy RNDr. Martina Vrbová, Ñeditelka oddÆlení využi-

K

tí odpadÒ autorizované obalové spoleÂnosti EKO-KOM. Podporu tÑídÆní odpadÒ v kraji na rok 2007 doprovází kampaË, jejíž souÂástí jsou napÑíklad akce pro dÆti na Leteckém dnu v Plasích, pÑi koncertu regionálních kapel v DobÑanech a na DÆtském

dnu v NeÂtinech. V loËském roce se uskuteÂnila pro dÆti divadelní pÑedstavení zamÆÑená na tÑídÆní odpadÒ a šetrný pÑístup k životnímu prostÑedí. Pro velký zájem dÆtí se divadelní pÑedstavení uskuteÂní i letos. Ze svých prostÑedkÒ poskytne v roce 2007

spoleÂnost EKO-KOM obcím 177 nádob na separovaný sbÆr. Obce si samy zakoupí dalších 33 nádob. V pÆti etapách projektu v PlzeËském kraji bylo celkem 231 obcím a mÆstÒm rozdáno 1084 sbÆrných nádob na papír, sklo Âi plasty. Za období 2003 2007 se tak zvýší v obcích a mÆstech kraje poÂet nádob celkem o 1441 kusÒ. Krajský úÑad PlzeËského kraje hradí nákup nádob na separovaný sbÆr do škol. Letos tak vybaví dalších 10 školských zaÑízení v regionu. „DÆkujeme obyvatelÒm PlzeËského kraje, kteÑí tÑídí odpad a kteÑí se zasloužili o to, že náš region je ve tÑídÆní odpadÒ první v ¢eské republice. TÑiÉte prosím odpady dále a pokuste se pÑesvÆdÂit o správnosti této myšlenky i ty, kteÑí doposud odpady netÑídili,“ uvedl radní pro oblast životního prostÑedí Boris Kreuzberg. (BEN)

4 |KvÅten

P LZE«SKÝ

Inzerce

KRAJ

SC-71267/1

Rozhovor s rektorem Vysoké školy veÐejné správy a mezinárodních vztahÑ, s prof. Michalem Klímou: Dnes již existuje celkem 47 soukromých vysokých škol. Jak mezi nimi najít tu pravou? Jak poznáme, která z nich je kvalitní, a která nikoliv? PÑedevším na tÆch nejlepších soukromých vysokých školách se nabízí nejen bakaláÑské, ale rovnÆž magisterské a výjimeÂnÆ i doktorské studium. Jen tÆm nejkvalitnÆjším školám totiž AkreditaÂní komise, která je koordinována ministerstvem školství, schválí vyšší stupnÆ vysokoškolského studia. MénÆ kvalitním školám jsou magisterské a samozÑejmÆ i doktorské projekty zamítány.

A kolik má vaše vysoká škola studentÑ a jaké udržuje kontakty se zahraniÁními univerzitami? Studuje u nás pÑibližnÆ 1400 studentÒ. Pro nÆ máme nejvÆtší nabídku výmÆnných studijních pobytÒ ze všech soukromých vysokých škol. V rámci programu Erasmus nabízíme studijní pobyty v rozmezí 5 až 10 mÆsícÒ na 20 zahraniÂních univerzitách. Studenti tak mají možnost studovat mimo jiné v Anglii, Francii, NÆmecku, ŠpanÆlsku, Itálii, Belgii, Nizozemí, Švédsku a Dánsku. Navíc každý student dostává na mÆsíc takového pobytu 350 eur, které jsou dotací od Evropské komise.

Docela jste mÅ pÐekvapil. Pokud vím, doktorské studium lze studovat pouze na veÐejných vysokých školách. Ano, ještÆ pÑed rokem tomu skuteÂnÆ tak bylo. Ale nyní právo doktorského studia a tedy i univerzitní status získaly dvÆ soukromé vysoké školy. A my jsme jedna z nich. Je to pro nás obrovská pocta. Bereme to jako výraz ocenÆní kvality naší pedagogické a vÆdecké Âinnosti.

PoÁtem studentÑ patÐíte skuteÁnÅ mezi nejvÅtší soukromé vysoké školy. Ale jaké studijní obory nabízíte? Jsou dostateÁnÅ atraktivní? Ano, v akademickém roce 2006/07 jsme nabídli nejvíce studijních oborÒ. Studenti si vybírají mezi 5 bakaláÑskými a 3 magisterskými obory. Atraktivní jsou zvláštÆ obory Mezinárodní vztahy a evropská studia, VeÑejná správa, Mezinárodní obchod a také Humanitní studia. Ale velmi zajímavý je speciální právní obor Ochrana prÒmyslového vlastnictví.

O co dalšího se pÐípadní zájemci o studium mají zajímat, aby rozpoznali kvalitu? Zájemci by také mÆli zjistit, jaké mezinárodní kontakty udržuje ta která vysoká škola a kolik svých studentÒ vysílá na studium na zahraniÂní univerzity. V neposlední ÑadÆ není bez zajímavosti zjistit poÂet studentÒ, kteÑí na dané škole studují. Zájem zpravidla svÆdÂí o kvalitÆ. ¢ím se vyznaÁuje právÅ vaše Vysoká škola veÐejné správy a mezinárodních vztahÑ? Naše vysoká škola patÑí k nejstarším a sídlí v Praze. Ovšem zakládá také své poboÂky v Plzni, Liberci a v Hradci Králové. To znamená, že od akademického roku 2007/08 již nebude nutné cestovat do Prahy, ale bude možné studovat pÑímo v daném regionálním mÆstÆ. ŠetÑí se tím Âas a finance na cestování a ubytování.

MÑžete se pochlubit nÅjakou specialitou? Dáváte mi tÆžké otázky. Ale ano. Máme unikátní nabídku bakaláÑského a magisterského oboru, který je kompletnÆ vyuÂován v anglickém jazyce pÑevážnÆ zahraniÂními akademickými pracovníky. Jde o obor „International Relations and European Studies“. PÑíštÆ tedy již nemusíte cestovat po svÆtÆ, abyste kvalitnÆ studovali v anglickém jazyce. Co byste doporuÁil pÐípadným zájemcÑm o studium na vaší vysoké školy, Áeho by se mÅli vyvarovat pÐi podávání pÐihlášky? PÑedevším si musí peÂlivÆ pÑeÂíst na našich webových stránkách www.vsvsmv.cz podmínky pro pÑijetí, vÂetnÆ pokynÒ, jak vyplnit pÑíslušné formuláÑe a jaké dokumenty zaslat. Pokud by si nebyli jisti, mohou se informovat na studijním oddÆlení – tel.: 274 815 044.

SC-71345

Chcete najít práci po padesátce? Známe Ðešení! Starší lidé, zejména ti po padesáti letech vÅku, jsou Áasto na Áeském trhu práce znevýhodnÅni kvÑli malé znalosti cizích jazykÑ Ái obsluhy poÁítaÁe. Dalším problémem je bezesporu i jejich nízké sebevÅdomí, mají pocit, že je potenciální zamÅstnavatelé odmítají právÅ kvÑli vyššímu vÅku. V posledních letech se však mÑžete v tisku Ái na rÑzných letácích setkat s inzeráty, které nabízejí vzdÅlávací kurzy pro seniory zdarma (dle platné terminologie se jedná o každou osobu starší 50 let). O co se vlastnÅ ve skuteÁnosti jedná? S podporou Evropského sociální fondu (ESF) a našeho státního rozpoÁtu vznikla v ¢eské republice Ðada projektÑ, které pomáhají nezamÅstnaným lidem uplatnit se na trhu práce. éto možnosti vzdÆlávání seniorÒ se chopila i naše personální agentura Hofmann Wizard s.r.o. a již 1,5 roku poÑádá kurz „Základy obsluhy osobního poÂítaÂe“, který je zamÆÑen jak na výuku základních informací z výpoÂetní techniky, tak i na posílení sebevÆdomí tÆchto lidí pÑi hledání nového zamÆstnání. Naším partnerem je od poÂátku firma DEKON HS s.r.o., která zabezpeÂuje výše zmiËovanou výuku IT. A jak celý kurz probíhá? Na základÆ zveÑejnÆných inzerátÒ se zájemci mohou pÑihlásit pÑímo v naší agentuÑe vyplnÆním jednoduchého dotazníku. SouÂasnÆ však musí splËovat podmínky pro pÑijetí, což je doporuÂení od úÑadu práce a vÆk 50 Âi více let. DoporuÂení se vydává jak uchazeÂÒm tak i zájemcÒm o zamÆstnání evidovaným na ÚP. Po uplynutí termínu urÂeného pro podání pÑihlášek je spravedlivým losem vybráno vhodných 14 lidí, které si pozveme k podpisu dohody o úÂasti v projektu a zároveË je jim pÑedán Âasový harmonogram celého kurzu. Den pÑed jeho skuteÂným zahájením ještÆ všichni podepisují dohodu o zaÑazení i na jednotlivých úÑadech práce. Každé pondÆlí pak v prostorách naší uÂebny probíhá motivaÂní Âást kurzu zamÆÑená na sebepoznání, zásady správné prezentace, pochopení svých pÑedností Âi nácvik pÑijímacího pohovoru, psaní životopisu a prÒvodního dopisu pÑi posílání žádosti o zamÆstnání. Jeden den je zamÆÑen i na oblast pracovního práva, kterou pÑednáší pÑímo právník. Novinkou je nyní numerologická charakteristika osobnosti – využití pÑedurÂených faktorÒ pÑi plnÆní životních úkolÒ. Další 2 dny v týdnu se pÑihlášení zájemci v prÒbÆhu 2 mÆsícÒ

T

SC-71348/1

seznámí s pracovním prostÑedím Windows, zejména pak s prací s MS Word a Excel, nauÂí se prakticky využívat elektronickou poštu Âi internet. PÑi výuce se nauÂí využívat kameru, digitální fotoaparát Âi skener a svoje materiály mohou použít pÑi tvorbÆ Âi Ñešení samostatných úkolÒ. Celý kurz je pojat jako rekvalifikace, tudíž pÑed jeho závÆrem všichni skládají závÆreÂnou zkoušku, na jejímž základÆ obdrží certifikát. Každý projekt sebou však nese i problémy, které v prÒbÆhu kurzÒ vyvstávají na povrch a které je nutno Ñešit. Nejvíce nás trápí fakt, že bychom rádi vyhovÆli všem pÑihlášeným zájemcÒm, bohužel kapacita našich uÂeben je znaÂnÆ omezena. Na každý kurz se nám nyní pÑihlašuje cca 70 vhodných zájemcÒ, vybrat jich však mÒžeme pouze 14. SpoleÂnÆ s naším partnerem firmou DEKON HS s.r.o. doufáme,

že se všem našim absolventÒm kurzu povede najít novou zajímavou práci, popÑípadÆ že získané dovednosti prakticky využijí alespoË ve svém soukromém životÆ. Naše personální agentura jim dále pÑi hledání zamÆstnání mÒže pomoci pÑi uplatnÆní na trhu práce nabídkou aktuálnÆ volných pracovních pozic u našich klientÒ a následným doporuÂením do spoleÂnosti. Projekt a kurzy s tím spojené budou v Âervnu 2007 konÂit a tímto bychom chtÆli podÆkovat všech zúÂastnÆným a našemu partnerovi za krásnou spolupráci. LUCIE ČERNÁ HOFMANN WIZARD S.R.O.

Inzerce

P LZE«SKÝ

5 |KvÅten

KRAJ

SC-71242/1

K bazénu při předložení tohoto inzerátu vodotrysk zdarma. Bazény, bazénové zastřešení, jímky, vodoměrné a kanalizační šachty, ČOV, lapoly, pramice, zahradní skluzavky a tobogány

CO-810105/1

Chotíkov u Plzně, tel/fax: 377 821 199, mobil: 608 220 014 www.renoplast.cz, [email protected] SC-71023/1

SC-71200/2

SC-60949/1

NÁKLAD

250 000 OBJEDNÁVKY INZERCE SC-60957/1

SC-71201/2

SC-71178/1

MARTA TRNKOVÁ E-MAIL: TRNKOVA @CONSULTANTS.CZ GSM: 723 201 960, TEL.: 377 322 973

SC-71346/1

www.ceskydomov.cz

SC-71142/1

6 |KvÅten

P LZE«SKÝ

Informace z kraje

KRAJ

Na záchranu památek pÑjde dvacet milionÑ Internetová komunikace Dotací ve výši témÅÐ dvaceti milionÑ korun podpoÐí PlzeÊský kraj 169 projektÑ a akcí na záchranu i obnovu kulturních památek a historických objektÑ na území celého kraje. Pro rok 2007 vyhlásil kraj dva dotaÁní programy – „Zachování a obnova kulturních památek PlzeÊského kraje“ a „Obnova historického stavebního fondu v památkových rezervacích a zónách a staveb drobné architektury na území PlzeÊského kraje“. raj chce díky tÆmto dotacím efektivnÆ pÑispívat k obnovÆ a zachování kulturnÆ historického charakteru a výpovÆdní hodnoty kulturních památek a staveb nebo jejich Âástí neprohlášených za kulturní památky na území památkových rezervací a zón. Podporujeme také stavby drobné architektury místního významu, které nejsou prohlášeny za kulturní památky a nenacházejí se na území památkové rezervace nebo zóny,“ uvedl Martin Baxa, radní pro oblast kultury a památkové péÂe. V programu Zachování a obnova kulturních památek Rada PlzeËského kraje schválila podporu pro 50 objektÒ v celkové výši 4, 6 mil. K a doporuÂila Zastupitelstvu PlzeËského kraje k rozdÆlení 10, 3 mil. K pro dalších 45 památek. Celkem by mÆlo být rozdÆleno

K

témÆÑ 15 milionÒ korun napÑíklad na stavební práce jako je oprava stÑech, krovÒ, fasád, statické zajištÆní objektÒ, dále na restaurátorské práce a také na prezentaÂní úÂely. To znamená vydání knih, publikací, prÒvodcÒ, DVD Âi poÑádání výstav. NovÆ byla v tomto programu zaÂlenÆna kategorie preferenÂních objektÒ. „Rada na základÆ doporuÂení komise vybrala dva objekty. Jedná se o kostel sv. Martina v KÑivcích a zámek  p. 1 Týnec u Janovic. Pro vlastníky každého z tÆchto objektÒ je navržena dotace ve výši tÑi ÂtvrtÆ milionu korun a obÆ památky budou podrobnÆ pÑedstaveny v dalších Âíslech periodika PlzeËský kraj“ informoval Martin Baxa. Mezi preferenÂní objekty jsou zaÑazovány stavby na základÆ památkové hodnoty a významu, technického stavu i míry naléhavosti obnovy, zejména

I komposty soutÅží o titul Miss Kuriózní celostátní soutÅž o Miss Kompost organizuje obÁanské sdružení Ekodomov za podpory PlzeÊského kraje.

ílem soutÆže je propagace a popularizace domácího kompostování. VÆÑíme, že v PlzeËském kraji je spousta nápaditých „ a šikovných lidí, kterým záleží na životním prostÑedí a mohou se pochlubit kvalitním kompostem, kterým zúrodËují svoje zahrádky,“ uvedl Václav Liška z Odboru životního prostÑedí KÚPK. Dodal, že správné hospodaÑení s biologicky rozložitelnými odpady je dÒležitou souÂástí Plánu odpadového hospodáÑství PlzeËského kraje. PÑihlášky lze zaslat na elektronickou adresu [email protected]. UzávÆrka pÑihlášek je 15. Âervna 2007. SouÂástí pÑihlášky musí být fotografie kompostu. ChybÆt nesmí ani míry a popis, co všechno se do kompostu dává. Slavnostní vyhodnocení probÆhne 28. srpna v rámci (BEN) výstavy ZemÆ Živitelka v ¢eských BudÆjovicích.

C

pak podle rozsahu stupnÆ pÑipravenosti projektÒ ve vztahu k jejich stávajícímu a pÑedpokládanému využití. V rámci druhého programu na obnovu historického stavebního fondu by mÆl kraj poskytnout celkem 74 žadatelÒm pÑes 4,5

ezinárodní turnaj dÆtských domovÒ v sálové kopané poÑádal ve dnech 20. a 21. dubna DÆtský domov Domino PlzeË. SoutÆžilo se však i ve stolním tenise a v šipkách. Letošní akce se zúÂastnilo 21 družstev, Âítajících asi 220 dÆtí. Devatenáct úÂastníkÒ bylo z ¢eské republiky, dva dÆtské domovy pÑijely ze SRN (Gera a Regensburg) a poprvé byli pÑivítáni i úÂastníci z francouzského St. Etien. Francouzští sportovci pÑivezli dÆtem z Domina pozdrav od trenéra Ivana Haška a Âeského fotbalisty Marka Heinze, kteÑí v souÂasné dobÆ pÒsobí v jejich fotbalovém klubu. Putovní pohár pro vítÆze a cenu, kterou darovala Nadace 700 let mÆsta PlznÆ, si odnesly dÆti ze StaËkova, na druhém místÆ skonÂil DÆtský domov ¢eská Lípa a tÑetí cena putovala do Jablonného v PodještÆdí. ZahraniÂní hosté ze SRN se umístili na devátém a šestnáctém místÆ a DÆtský domov ze St. Etien byl osmý. Celý sportovní víkend provázela pÑíjemná kamarádská atmosféra, organizátoÑi byli pochváleni a dÆti si kromÆ cen odvezly i Ñadu (BEN) sportovních zážitkÒ.

Malí fotbalisté z Francie pÐivezli do ¢ech cenný dárek v podobÅ dresu Marka Heinze.

FOTO ARCHIV

UžiteÁné internetové odkazy Vážené ÁtenáÐky, vážení ÁtenáÐi,

Mapu zajímavých míst slavnostnÅ pokÐtila Olga KalÁíková v prostorách spoleÁnosti Bohemia Sekt ve Starém Plzenci. FOTO ARCHIV

Evyna pomáhá vysokoškolaÁkám na mateÐské

S

(BEN)

M

N

vé znalosti si mohly osvÆžit a doplnit o souÂasné poznatky a novou legislativu maminky na mateÑské dovolené díky projektu Evyna. Díky osmi e-learningovým kurzÒm umožËuje návrat vysokoškolsky vzdÆlaných žen na trh práce po ukonÂení mateÑské dovolené. Celkem se ke studiu, které v PlzeËském kraji organizuje klatovská o.p.s. Úhlava, pÑihlásilo 248 zájemkyË. PrávÆ v tÆchto dnech byl ukonÂen pilotní kurz. Absolventky podstoupí první zkoušku pod dohledem zkušeného pedagoga Ing.Jana Jarolímka z ¢eské zemÆdÆlské univerzity, ProvoznÆ ekonomické fakulty

N

možnosti a potÑeby s veÑejnou správou komunikovat elektronicky. Výzkum dále provÆÑil schopnost veÑejné správy a organizací elektronicky takové podnÆty od obÂanÒ zpracovávat, tedy pÑipravenost institucí veÑejné správy na aplikaci elektronické veÑejné správy na území kraje. Výzkum probÆhl soubÆžnÆ v šesti krajích ¢R, což umožËuje jejich vzájemné porovnání. Ve využívání a vlastnictví informaÂních technologií jednoznaÂnÆ vede Praha. „ObÂané PlzeËského kraje se pÑekvapivÆ umístili ve frekvenci využívání internetu mezi posledními. Naproti tomu je v našem regionu nejvíce obÂanÒ, kteÑí do budoucna uvažují o využití možnosti bezplatného pÑipojení k internetu na obecním Âi mÆstském úÑadÆ. Ve schopnosti úÑadu pÑijmout a zpracovat elektronickou žádost se náš kraj umístil mezi testovanými na prvním místÆ,“ dodala Jana Filípková.

Francouzi tlumoÁili pozdravy od fotbalových hvÅzd

Nová mapa ukazuje zajímavá místa ovinkou v nabídce propagaÂních materiálÒ PlzeËského kraje je mapa zajímavých míst a turistických cílÒ. „Mapa mohla vzniknout díky fondÒm EU a pomoci bavorských partnerÒ. Proto pokrývá nejen náš kraj, ale zasahuje až k Dunaji. Zajímavá místa jsou na mapÆ viditelnÆ vyobrazena kresbami nebo pomocí piktogramÒ. Celá druhá strana mapy potom zmínÆné turistické cíle popisuje v nÆkolika jazycích,“ pÑedstavuje nový produkt cestovního ruchu námÆstkynÆ hejtmana Olga KalÂíková. „PÑíprava každé takové mapy je velmi nároÂná. Cestovní ruch v PlzeËském kraji se rychle vyvíjí. NÆkdy proto není možné zaÑadit novinky. NapÑíklad nové muzeum v Nýrsku, jehož expozice je vÆnována ¢estmíru Randovi, nepÑehlédnutelné, ale bohužel opomíjené osobnosti Âeského práva. Málokdo ví, že právÆ on svými vycizelovanými formulacemi ochránil odkaz Josefa Hlávky, další ojedinÆlé osobnosti PlzeËského kraje,“ dodala námÆstkynÆ KalÂíková.

miliónu korun, pÑiÂemž dotace ve výši 3, 7 milionu KÂ pro 58 objektÒ již schválila rada kraje, o podpoÑe dalších 16 staveb bude rozhodovat zastupitelstvo. Peníze budou opÆt využity pÑevážnÆ na stavební a res(BEN) taurátorské práce.

v kraji pÐíliš neletí epÑíliš lichotivé výsledky pro obÂany PlzeËského kraje odhalil výzkum, který provÆÑil jejich schopnosti v oblasti využívání elektronické komunikace. Ve výzkumu IT gramotnosti, realizovaném odborem informatiky ve spolupráci se STEM/MARK, se obyvatelé PlzeËského kraje umístili v porovnání s dalšími pÆti kraji mezi posledními. „Výzkum se skládal ze dvou Âástí. První byla cílena na obÂany kraje a zjišzovala jejich pÑipravenost k využívání elektronické komunikace s veÑejnou správou s ohledem na krajskou reprezentaci. Druhá Âást výzkumu byla cílena na volené zastupitele kraje, zamÆstnance krajského úÑadu, organizace zÑizované krajem a obce na území kraje,“ uvedla Jana Filípková z tiskového oddÆlení PlzeËského kraje. ZmínÆná Âást výzkumu analyzovala potÑeby obÂanÒ pÑi komunikaci s veÑejnou správou, jejich

v Praze, která je nositelem celého projektu. „Jako každá novinka má i tato forma studia své plusy a zápory. PrávÆ nyní pÑi závÆreÂné zkoušce budou moci tvÒrci projektu ovÆÑit jeho úspÆšnost. Ukázalo se, že je menší zájem o studium po internetu. Studující upÑednostnili výuková CD. Ikdyž je kurz zamÆÑený na vysokoškolsky vzdÆlané lidi, zaznamenali jsme obrovský zájem z Ñad stÑedoškolákÒ. VysvÆtluji si to rozdílem mezi Prahou, kde podíl vysokoškolákÒ je výraznÆ vyšší než u nás,“ uvedla námÆstkynÆ hejtmana Olga KalÂíková, která se podílela na pÑípravÆ projektu Evyna. „Maminky si

pochvalovaly možnost studovat tehdy, kdy na to mají Âas. NÆkterým z nich však zkomplikovaly studium nároky na poÂítaÂovou gramotnost. Nad tím se budou muset tvÒrci projektu ještÆ dÒkladnÆ zamyslet. PrávÆ to jsem nyní psala do posudku druhé Âásti projektu,“ dodala Olga KalÂíková. „Pokud studentky umí pÑimÆÑenÆ dobÑe pracovat s poÂítaÂem a chtÆjí se nÆco nauÂit, tak nejsou problémy. EVYNA jim poskytne potÑebné informace. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpoÂtem ¢eské republiky,“ uzavírá Ing. Helena (BEN) Hnojská z o.p.s. Úhlava.

vítejte u dalšího dílu užiteÂných internetových odkazÒ, tentokráte na téma, které urÂitÆ rozzlobilo nejednoho majitele domu, chalupy nebo zahrady, ale urÂitÆ i hodnÆ starostÒ – nakládání s vodami po 1. 1. 2008. Tímto datem totiž zanikají nÆkterá stávající povolení k odbÆru a vypouštÆní vod, a proto je nutné zajistit si pÑíslušná nová povolení. Protože se výše popsané týká skuteÂnÆ velkého množství obÂanÒ, ministerstvo zemÆdÆlství spustilo k této problematice na adrese www.zanikpovolení.cz informaÂní internetové stránky. Po zadání webové adresy se vám objeví informace, koho se žádání o nová povolení netýká. Pokud správnÆ porozumíte tomu, že se vás problém týká, kliknutím na tlaÂítko pokraÂovat se dostanete na samotné informaÂní stránky. Dozvíte se co dÆlat, když zaléváte zahradu vodou, kterou Âerpáte z potoka, který vám okolo zahrady teÂe, nebo co dÆlat, když máte septik, který má pÑepad do obecní kanalizace. Volbou možností z levého menu na úvodní stránce se dozvíte o odbÆrech a vypouštÆní vody, kde o pÑíslušná povolení žádat, jaké jsou k nim potÑeba dokumenty, nejÂastÆji kladené dotazy k dané problematice, pÑípadnÆ se mÒžete podívat do diskusního

fóra, které je ale v dobÆ psaní tohoto Âlánku uzavÑeno pro zasílání nových pÑíspÆvkÒ. V diskusním fóru je ale nyní už cca 200 dotazÒ a odpovÆdí, takže pravdÆpodobnÆ v nÆm najdete i váš konkrétní problém. Pro snazší nalezení toho, co hledáte, mÒžete použít funkci vyhledávání ve všech zveÑejnÆných informacích.

pem nového operaÂního systému Microsoft Vista, který má potÑebnou funkcionalitu pÑímo v sobÆ, se jejich využívání stane rutinní. Jako velmi užiteÂnou vidím možnost stáhnout si pÑímo z internetu potÑebné formuláÑe, což vám v mnoha pÑípadech ušetÑí jednu návštÆvu úÑadu. Všechny formuláÑe jsou v sekci dokumenty.

Pokud jste nenašli, co hledáte, mÒžete položit svÒj dotaz i prostÑednictvím bezplatné telefonní linky 800 101 197. Všechny novinky na tÆchto stránkách lze odebírat i prostÑednictvím tzv. RSS kanálu, což možná nÆkterým z vás nic neÑíká, ale s nástu-

Jako vždy platí, že vítám každý váš názor na tuto rubriku, pÑípadnÆ váš vlastní tip na internetový odkaz, vše na adresu [email protected]. VÁCLAV KOUDELE, VEDOUCÍ ODBORU INFORMATIKY KUPK

Kultura

P LZE«SKÝ

7 |KvÅten

KRAJ

PÓedstavujeme ochotnické divadelní soubory v PlzeÍském kraji

Ochotníci z TÅchonic vsadili na vlastní stodolovou scénu VýhradnÅ v TÅchonicích, a to ve vlastní stodolové scénÅ, hraje divadlo naprosto unikátní ochotnický spolek Zmrzlík. Poprvé se ochotníci v TÅchonicích na Klatovsku uvedli v roce 2002 hrou Ze života hmyzu. Nadšení divadelníci v roce 2003 zrekonstruovali a na divadlo pÐebudovali speciální stodolu. Nechybí v ní samozÐejmÅ ani zvuková a svÅtelná aparatura. nÆkterých pÑípadech dosáhl poÂet našich hercÒ „ až k Âíslu padesát. Záleží samozÑejmÆ na jednotlivých hrách. Na svém kontÆ máme celkem osm nastudovaných divadelních kusÒ. Dvanáctkrát jsme odehráli napÑíklad Malou ÂarodÆjnici nebo Zkrocení zlé ženy. Naším aktuálním kusem je Malý princ,“ líÂí úspÆchy neobvyklého souboru JiÑí Koreš. „V posledních letech zhlédne

V

každé pÑedstavení celkem pÑes 3 000 divákÒ. A musím podotknout, že jde vždy o naprosto ojedinÆlou podívanou. NapÑíklad Klabzubova jedenáctka se hrála jako prvorepublikový kabaret, a to vÂetnÆ živé kapely v hledišti. Zkrocení zlé ženy bylo zase zasazeno do cirkusového prostÑedí. Ani tentokrát nechybÆla živá dechová kapela, cirkusová Âísla a živá zvíÑata,“ dodal další tÆchonický divadelník Petr Oukropec.

Zapomenuté klenoty ozdobily senát ýstavou Zapomenuté klenoty v krajinÆ se v sídle Senátu Parlamentu ¢R ve Valdštejnském paláci prezentuje PlzeËský kraj. Výstavka pÑedstavuje postupnou renovaci nejrÒznÆjších drobnÆjších památek, jako jsou venkovské kostelíky, tvrze, kapliÂky, kamenná boží muka, dÑevÆné kÑíže a další, na první pohled ménÆ nápadné venkovské objekty z PlzeËského kraje. Za opravami tÆchto památek stojí rÒzná obÂanská sdružení, nadaÂní fondy a nemalé prostÑedky samozÑejmÆ poskytl i PlzeËský kraj. „Jsem potÆšen, že na výstavÆ v senátu prezentuje výsledky své práce NadaÂní fond Mariánská Týnice, který má na svém kontÆ opravu celé Ñady památek v okolí. Zapomenout bych nemÆl ani na obÂanské sdružení Pomozme si sami, které restauruje a rekonstruuje drobné památky na KonstantinolázeËsku. PlzeËský kraj zase poskytl dotace napÑíklad na opravu Podkrašovského mlýna, kostelÒ ve Strašicích a ve Zbiroze nebo na zajištÆní statiky zámku v Týnci u Klatov,“ uvedl k výsta(BEN) vÆ Martin Baxa, radní pro kulturu a památkovou péÂi.

„Nový kus hrajeme vždy o tÆchonické pouti zaÂátkem kvÆtna. Reprízujeme pak v létÆ na menších akcích,“ dodává JiÑí Koreš. Divadelní pÑedstavení v TÆchonicích tradiÂnÆ doplËují vyhlášené kulináÑské slavnosti, které se zde každoroÂnÆ poÑádají. Po cibuli, cuketÆ a bramboÑe to byly medovo-kukuÑiÂné slavnosti. Z tÆchto produktÒ místní hospodyËky pÑipravovaly nejrÒznÆj(BEN) ší pokrmy i drinky.

P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň elektronická adresa: [email protected]

telefon spojovatelka: 377 195 111 provolba: 377 195; fax: 377 195 078

úřední hodiny pondělí 8.00–17.00, středa 8.00–17.00 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚŘADU:

Ředitel KÚPK Mgr. Jiří Leščinský

odbor kancelář hejtmana vedoucí odboru Bc. Alena Šatrová e-mail: [email protected] V pÐedstavení Zkrocení zlé ženy vystupovala vedle hercÑ i živá zvíÐata.

Cyklisté si vyšlápnou na Chodskou BÑtu

V

Japonská kultura v zoo

poleÂným Âesko-bavorským pelotonem opÆt zahájí sezonu milovníci pedálÒ i pÆší turisté pÑi masové akci 19. a 20. kvÆtna, kdy se vydají ve stopách Chodské BÒty. Cyklisté

S

opÆt odstartují z mezinárodní cyklotrasy Âíslo 3, která protíná KdyËsko. Kola z obou stran hranic si pojedou v ústrety, aby se setkala ve Všerubech, kde cyklisté obdrží startovní balíÂky. Na rozcestníku na LišÂí se cyklistické okruhy rozdÆlí na menší, rodinné, a vÆtší padesátikilometrový okruh KdyËskem. Chodská BÒta zatím bezpeÂnÆ pošlape sice po oddÆlených cestách, ale do stejného cíle, LomeÂku u Chodské Lhoty. A tam už bude nachystáno vše, co k zahájení úspÆšné turistické sezony patÑí. Tedy krásný výhled, hudba, zábava, suvenýry, jídlo i pití. Ti, kdo se pÑíliš neunaví, se mohou postavit na start podobného cyklistického výletu i druhý den, v nedÆli, který bude v režii bavorských sousedÒ z pÑátelského infocentra v Eschlkamu. Bližší informace podá Infocentrum KdynÆ 379 734 385. (RED)

Televize bodovala dokumentem o muzeích ¢estné uznání za produkci cyklu dokumentárních poÐadÑ „ZápadoÁeská muzea“ získala plzeÊská regionální televize ZAK TV v desátém roÁníku soutÅže PRIX NON PEREANT, kterou poÐádá Výbor pro vzdÅlání, vÅdu, kulturu, lidská práva a petice. V soutÅži na téma „Média na pomoc památkám“ se sešlo 280 pÐíspÅvkÑ.

¢

lavnost kvÆtin a Dny japonské kultury probÆhnou v plzeËské zoo 12.–13. 5. 2007. TradiÂní slavnost pÑiblíží japonskou kulturu a gastronomii. UmÆní japonské kuchynÆ nabídnou k ochutnání žáci Základní a Odborné školy z Horšovského Týna. Program zpestÑí vystoupení skupiny Wakaido, která se vÆnuje japonskému bubnování, Âajový obÑad školy Urasenke, japonská lukostÑelba Kjúdo, japonský historický šerm a promítání filmu o Mitsuko Coudenhove-Kalergi.

S

N

Mgr. Drahomíra Janoušková e-mail: [email protected]

odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad vedoucí odboru Ing. Jan Nový e-mail: [email protected]

odbor cestovního ruchu a propagace vedoucí odboru Bc. Tomáš Kotora e-mail: [email protected]

odbor informatiky vedoucí odboru Bc. Václav Koudele e-mail: [email protected]

odbor ekonomický vedoucí odboru Ing. Roman Reiser e-mail: [email protected]

odbor regionálního rozvoje vedoucí odboru Ing. arch. Miloslav Michalec e-mail: [email protected]

odbor životního prostředí pověřen zastupováním

JUDr. Jaroslava Havlíčková e-mail: [email protected]

Pomozte s Emilem postiženým sportovcÑm

Ing. Jaroslav Vejprava e-mail: [email protected]

Každodenní tÅžký život Áeských krajanÑ v rumunském Banátu, ale také tamní nádhernou pÐírodu zachycuje výstava fotografií, umístÅná v budovÅ krajského úÐadu PlzeÊského kraje. Výstavu s názvem „Banát - krajina a lidé v Áeských vesnicích v Rumunsku“ spolupoÐádá PlzeÊský kraj se SpoleÁností ¢lovÅk v tísni a s o.p.s. Úhlava. Autorem vystavených fotografií je Ivo Dokoupil, který se do Banátu dostal poprvé v roce 2000. nictvím pÑedal PlzeËský kraj do rumunského Banátu 10 poÂítaÂÒ a 3 tiskárny. VÆÑím, že tato výstava naláká další turisty k návštÆvÆ Banátu,“ uvedla námÆstkynÆ hejtmana Olga KalÂíková. Výstava potrvá až do 4. 6. 2007. ¢eské krajanské vesnice v Rumunsku vytváÑejí unikátní kulturní fenomén. Jejich dlouholetá izolovanost vedla k zakonzervování Âeského jazyka, zvykÒ a tra-

odbor kancelář ředitele pověřena řízením

estné uznání v kategorii Televize a video je pro „ naši televizi velmi cennou trofejí,“ komentuje úspÆch Ñeditel ZAK TV JindÑich Marek. PoÑad ZápadoÂeská muzea vznikl za pÑispÆní PlzeËského kraje a s využitím prostÑedkÒ Evropské unie v rámci programu Iniciativy INTERREG IIIA. „Vážím si toho, že se média v PlzeËském kraji soustavnÆ vÆnují tématÒm, jako jsou památky i muzea, a že za to získávají prestižní ocenÆní. TÆší mÆ, že ZAK TV byla ocenÆna právÆ za propagaci malých muzeí, která zatím nejsou úplnÆ docenÆna v oblasti Radní Olga KalÁíková (vpravo) pÐivítala Annu Budínovou ze ZAK cestovního ruchu,“ uvedla TV, která se pochlubila ocenÅním za cyklus poÐadÑ ZápadoÁeská FOTO: RICHARD BENEŠ Olga KalÂíková, radní pro muzea. oblast cestovního ruchu. „Na ocenÆný cyklus o muze- na pokraÂování, kde pÑedstaví- ského kraje,“ uvedla Anna Budíích nyní navazujeme, pracujeme me dalších pÆt muzeí z PlzeË- nová, projekt manager ZAK TV.

Krajané z Banátu ve fotografiích

yní tam jezdím velmi Âasto, mám tam i své „ papuÂe a postel. Banát jsem si naprosto zamiloval. Ti, kdo tam zavítají, se díky zachovalému stylu života a tradicím ocitnou pÑed 50 až 100 lety na Âeské vesnici,“ Ñekl pÑi zahájení výstavy Ivo Dokoupil. „SpoleÂnost ¢lovÆk v tísni se našim krajanÒm snaží pomáhat už více než 12 let. Jejím prostÑed-

Krajský úřad Plzeňského kraje

diÂních zpÒsobÒ obdÆlávání pÒdy a hospodaÑení. Díky tomu pÑedstavuje v souÂasné dobÆ tato komunita nedocenitelnou kulturní a historickou hodnotu. Rumunsko ovšem patÑí k nejchudším zemím Evropy, což se odráží i na kvalitÆ života v Âeské krajanské komunitÆ a pÑispívá k ekonomickému vystÆhovalectví. Agroturistika je nyní vítaným zdrojem pÑíj(BEN) mÒ pro obyvatele Banátu.

ž 5. roÂník celorepublikové veÑejné sbírky Svátek s Emilem probÆhne v úterý 22. kvÆtna. PtáÂek Emil podporuje od roku 2003 sportující handicapované dÆti a mládež se všemi druhy postižení v celé ¢eské republice. Zakoupením odznaku s Emilem je mÒžete podpoÑit i vy. Další informace na www.Emil-cpt.cz. Záštitu nad konáním veÑejné sbírky v Plzni pÑevzal hejtman PlzeËského kraje Petr Zimmermann.

U

Ing. Václav Liška e-mail: [email protected]

odbor majetku vedoucí odboru Ing. Alena Hemrová e-mail: [email protected]

odbor školství mládeže a sportu pověřena řízením

odbor kultury a památkové péče vedoucí odboru Mgr. Vlasta Frouzová e-mail: [email protected]

odbor sociálních věcí a zdravotnictví vedoucí odboru Bc. Erika Kunešová e-mail: [email protected]

odbor dopravy a silničního hospodářství vedoucí odboru

odbor krizového řízení vedoucí odboru Ing. Milan Řihošek e-mail: [email protected]

odbor právní vedoucí odboru JUDr. Blanka Žižková e-mail: [email protected]

útvar interního auditu vedoucí Ing. Martin Zaoral e-mail: [email protected]

odbor fondů a programů EU pověřena řízením BA Petra Ježková e-mail: [email protected]

8 |KvÅten

P LZE«SKÝ

Zajímavosti

KRAJ

Tip na výlet po kraji

FOTOHÁDANKA minulé fotohádance vÆtšina z vás poznala mÆsto Kralovice. Ty jsou poprvé zmiËovány v písemných pramenech v roce 1183, kdy je kníže BedÑich jako po otci zdÆdÆnou ves s trhem a soudnictvím vÆnoval nedalekému cisterciáckému klášteru v Plasích. Z roku 1250 pochází první zmínka o zdejším farním kostele. BÆhem tÑicetileté války byla zniÂena polovina domÒ - ještÆ v r. 1650 bylo 52 spálených, v 53 obydlených žilo 253 obyvatel. V roce 1845 bylo mÆsto postiženo rozsáhlým požárem, který témÆÑ zniÂil domy na námÆstí a v pÑilehlých ulicích. Rekonstrukce trvala Ñadu let a výraznÆ zmÆnila vzhled stÑedu mÆsta. Po II. svÆtové válce byly Kralovice ještÆ krátkou dobu sídlem okresního národního výboru, poÂátkem roku 1949 však byly okresní úÑady pÑestÆhovány do Plas. Ve druhé polovinÆ minulého století tedy již veÑejné budovy – s výjimkou novostavby základní školy - nepÑibývaly, mÆsto se rozšiÑovalo hlavnÆ bytovou zástavbou soukromou i státní, výstavbou areálu zemÆdÆlského družstva a drobných podnikÒ v severovýchodní Âásti. V posledních letech dochází opÆt k rozsáhlejší výstavbÆ, a to i v centru mÆsta, a ve velké míÑe i k rekonstrukci starších objektÒ. MÆsto tak získává pÑívÆtivÆjší vzhled, k nÆmuž (RED) pÑispÆla i nedávná rozsáhlá rekonstrukce plochy NámÆstí Osvobození.

V

Ze správných odpovÅdí jsme vylosovali tÐi výherce, kteÐí obdrží pozornost od Krajského úÐadu PlzeÊského kraje. Jsou jimi: Dagmar Babyšková z Kožlan, VÅra Horynová z HadaÁky a Radek KÑsa z Výrova.

V dnešní hádance chceme znát jméno objektu, který z letadla vyfotil JiÑí Berger. OdpovÆdi se zpáteÂní adresou posílejte na adresu: PlzeËský kraj – redakce; Husova 29; 301 00 PlzeË; e-mail: [email protected].

Objevte krásu šumavských roubenek v Chanovicích na Klatovsku deálním tipem na rodinný jarní výlet je unikátní skanzen v Chanovicích u HoražÉovic na Klatovsku. Záchranná expozice lidové architektury jihozápadních ¢ech je umístÆna na louce nad obcí a postupnÆ vzniká už od roku 1993. V souÂasné dobÆ stojí v plné kráse jedenáct roubených chalup pÑenesených z rÒzných koutÒ Šumavy i šumavského podhÒÑí, které jsou kulturními památkami. Venkovský kolorit dotváÑejí i dva kÑíže. PostupnÆ budou pÑibývat i další stavby. TÑináct rozebraných chalup mají pÑipraveno pracovníci VlastivÆdného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, kteÑí chanovický skanzen budují. Do roku 2010 by mÆlo stát 27 objektÒ. NejcennÆjší stavbou je roubená kolna z MÆÂína. Dendrochronologickou metodou zjistili, že ostÆní - neboli futra - je ze dÑeva z roku 1560. Obvodové roubení je zase ze stromÒ pokácených v letech 1613 až 1616. Chalupy získává muzeum a obec vÆtšinou zdarma od bývalých majitelÒ, nÆkdy jen za cenu palivového dÑeva. PoÑádnÆ živo bude ve skanzenu 7. Âervence, kdy se tam uskuteÂní tradiÂní Den Ñemesel. NávštÆvníci se mohou po skanze-

I

Ve skanzenu v Chanovicích jsou k vidÅní unikátní objekty ze Šumavy FOTO ARCHIV

nu pohybovat zcela volnÆ bez placení vstupného nebo mohou zaplatit symbolických 10 KÂ. V infocentru na zámku v Chanovicích si však mohou objednat i prÒvodce po skanzenu. Ten jim také umožní vstup do nÆkterých objektÒ. Vedle skanzenu stojí v Chano-

vicích za návštÆvu i zdejší zámek. UvnitÑ zrenovovaného zámeckého areálu se nachází galerie nositelÒ tradic lidových Ñemesel. K vidÆní jsou zde dÑevÆné hraÂky, keramika, modrotisky, pekaÑské výrobky i ukázky dalších Ñemesel. (BEN)

Unikátní výstava mapuje bavorsko-Áeské soužití Bavorsko-Ãeská výstava ve Zwieselu by se neobešla bez výrazné podpory PlzeÍského kraje. Na podrobnosti jsme se zeptali radního JiÓího Kalisty: Jak kraj podpoÐil pÐipravovanou výstavu? Naše muzea i galerie zapÒjÂil na výstavu celou Ñadu unikátních exponátÒ. Podílíme se ale ještÆ na mnohých doprovodných akcích. Jednou z nich je pÑeshraniÂní putovní výstava, pÑipravená samozÑejmÆ v Âeské i nÆmecké jazykové verzi. Expozice bude putovat podél obou stran hranice. K vidÆní bude v rÒzných kulturních zaÑízeních a na úÑadech, kde se bude stÑídat po mÆsíci. Výstava mapuje novodobou spolupráci v rámci PlzeËského kraje, Dolního Bavorska a Horní Falce.

Maskoti výstavy, lvi Leopold a Václav, propagovali akci i v centru Berlína.

Usnadní kraj návštÅvu výstavy mladé generaci? Odbor školství vyhlásil grantové schéma, které bude finanÂnÆ podporovat návštÆvu výstavy ve Zwieselu pro mladší generace, tedy pro studenty stÑedních škol a nÆkteré vyšší roÂníky základních škol. DvÆ plzeËské cestovní kanceláÑe pÑipravily ÂtyÑi varianty ucelených celodenních zájezdÒ. Hlavním programem bude Bavorsko-Âeská výstava. ÚÂastníci zájezdu mohou potom navštívit napÑíklad SklenÆný les u Regenu, sklárnu Joska Kristall v Bodenmeisu nebo si vyjedou lanovkou na vrcholek Velkého Javoru. Zájezdy se vypravují z Domažlic, Klatov, PlznÆ, Rokycan a z Tachova. Jejich cena závisí na vzdálenosti a pohybuje se od 280 K do 340 KÂ. PlzeËský kraj bude dotovat školní zájezdy na výstavu tak, že uhradí jednu tÑetinu ceny. Zájem zatím projevilo zhruba 50 škol.

Unikátní lustr Áeské královny Žofie z mrožích zubÑ a jantaru pochází z období kolem roku 1400. Bavorská vévodská dcera Žofie se v roce 1389 ve svých tÐinácti letech stala manželkou Áeského krále Václava IV. NázorovÅ stála blízko uÁení Áeského reformátora Jana Husa.

Sv. Václav, Áeský zemský patron, nebyl uctíván jen v ¢echách, ale také v Bavorsku, kde je již od poloviny 11. století doložen svatováclavský kult. PÐíkladem mÑže být monstrance se zubem sv. Václava z Oberlauterbachu. Relikvii pÑvodnÅ vlastnil pražský arcibiskup.

Doprovodné akce: 30. 6.

Aukce skla, Zwiesel

5. 6., 14. 6., 22. 6., 23. 6., 29. 6., 30. 6. Stormberger – představení v přírodě, Rabenstein

Kašpar Maria hrabÅ ze Šternberka byl pÐesvÅdÁeným stoupencem Áeského zemského patriotismu. Významnou mÅrou se také podílel na založení dnešního Národního muzea v Praze.

Jubilejní kalendáÐ Gambrinus z roku 1898, který je ve sbírkách Pivovarského muzea v Plzni.

Pohled na StaromÅstské námÅstí s mariánským sloupem z roku 1810 od malíÐe Ludwiga Kohla, mezi jehož díla patÐí také ¢eské dÅjiny v obrazech.

14.–22. 7.

Pohraniční slavnost, Zwiesel

4. 8.

Bavorsko-česká společná slavnost, Zwiesel

3.–12. 8.

Prodejní veletrh skla, Zwiesel

18. 8.

Lví noc, Zwiesel

15. 9.

Bavorsko-česká noc muzeí, Zwiesel

Každá neděle od 27. 5. od 10.,00 hod. Musica Sacra Bohemica, kostel Zwiesel Každý týden vždy ve středu od 20.00 hod., promenádní koncerty Zwiesel

z Noviny Krajského úřadu Plzeňského kraje z vydává Plzeňský kraj ve vydavatelství Strategic Consulting, s. r. o. z vydavatel Jan Čížek (777 311 436, [email protected]) z šéfredaktor David Hrdina (377 322 972, [email protected]) z redaktor Richard Beneš (377 322 973, [email protected]) z Krajský úřad Plzeňského kraje nenese zodpovědnost za obsah placené inzerce z Redakční rada: Bc Alena Šatrová (377 195 230); Mgr. Olga Kalčíková, Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., Mgr. Jiří Leščinský, Bc. Tomáš Kotora, Mgr. Jana Filípková z DTP Pavel Huml (224 816 821, [email protected]) z inzerce Marta Trnková, Husova 29, 301 00 Plzeň, e-mail: [email protected] gsm: 723 201 960 tel.: 377 322 973 fax: 377 322 972 z adresa redakce: Husova 29; 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 322 972, e-mail: [email protected] z adresa vydavatele: Na Poříčí 8, 110 00 Praha 1, tel: 224 816 821, tel/fax: 224 816 818 z distribuce výtisků zdarma z tiskne VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. z náklad 250 000 výtisků ověřen auditorskou společností ABC z Registrováno pod číslem MK ČR E 14873 z