Izrael z pohledu českého turisty

Izrael z pohledu českého turisty

List zadání BP

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. 5. 2013 ...................................................... Podpis

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce, PhDr. Evě Půlkrábkové, za její ochotu, připomínky, pomoc a odborné vedení mé bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Izrael z pohledu českého turisty Bakalářská práce

Autor: Petr Vávra Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2013

COPYRIGHT © 2013 Petr Vávra

Anotace VÁVRA, Petr: Izrael z pohledu českého turisty. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Práce podává informace o významné zemi Blízkého východu – Izraeli. Tematicky se zaměřuje na základní charakteristiky vybrané lokality včetně charakteristik selektivních a lokalizačních předpokladů a na popis nejoblíbenějších turistických destinací. Praktická část je zaměřena na exploraci zájmu obyvatel ČR o destinaci Izrael s ohledem na dostupnost, bezpečnost a úroveň služeb. Klíčová slova: Izrael, Jeruzalém, Mrtvé moře, turistické destinace, úroveň služeb, pohled českých turistů na Izrael

Annotation VÁVRA, Petr: Israel from the perspective of the Czech tourist. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor PhDr. Eva Půlkrábková. Degree of skill: Bachelor. Jihlava 2013. The bachelor thesis gives information about Israel – significant country in the Middle East. The thesis focuses on basic characteristics of the chosen locality including realization and selective precondition and description of the most favourite destinations. The research part of the thesis deals with the interest of residents of the Czech Republic in Israel, considering accessibility, security and standard of service. Key words: Israel, Jerusalem, Dead Sea, tourist destinations, standard of service, perspective of the Czech tourist

Obsah 1.

Úvod................................................................................................................................ 9

2.

Charakteristika vybrané lokality............................................................................... 10

2.1. Základní charakteristika oblasti.................................................................................. 10 3. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 4.

Charakteristika přírodních lokalizačních předpokladů.......................................... 12 Geografie .................................................................................................................... 12 Klima .......................................................................................................................... 12 Vodstvo....................................................................................................................... 13 Ochrana přírody .......................................................................................................... 13 Národní parky ............................................................................................................. 14 Charakteristika kulturně správních předpokladů................................................... 18

4.1. Historie ....................................................................................................................... 18 4.2. Památky UNESCO ..................................................................................................... 20 4.3. Nejvýznamnější památky............................................................................................ 21 5. 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 6.

Charakteristika selektivních předpokladů ............................................................... 24 Demografická data...................................................................................................... 24 Židé a diaspora............................................................................................................ 25 Holocaust .................................................................................................................... 25 Bezpečnostní situace................................................................................................... 26 Podmínky pro vstup do Izraele ................................................................................... 27 Charakteristika realizačních předpokladů............................................................... 28

6.1. Doprava ...................................................................................................................... 28 6.2. Úroveň služeb ............................................................................................................. 29 6.3. Dostupnost z ČR......................................................................................................... 31 7.

Dotazníkové šetření..................................................................................................... 32

7.1. Vyhodnocení získaných dat........................................................................................ 33 7.2. Interpretace ................................................................................................................. 51 8.

Závěr ............................................................................................................................ 52

9.

Seznam použitých zdrojů ........................................................................................... 53

9.1. Tištěné zdroje ............................................................................................................. 53 9.2. Internetové zdroje ....................................................................................................... 53 10. Seznam grafů ............................................................................................................... 55 11. Seznam obrázků .......................................................................................................... 56 12. Obrázky........................................................................................................................ 57

8

1.

Úvod

Tématem mojí bakalářské práce je Izrael z pohledu českého turisty. Toto téma jsem si vybral, protože se mi naskytla možnost strávit v této zemi několik měsíců. Ze všech států, které jsem kdy navštívil, na mě Izrael zapůsobil největším dojmem. Izrael je zemí, která se může pyšnit neobyčejnou a starobylou kulturou. Během minulého století se zde shromáždili Židé ze všech kontinentů a vytvořili tak unikátní směs kultury, kterou můžeme nalézt jenom zde. Izrael je zemí, která je ideální pro cestování. Má k tomu všechny předpoklady – přírodní krásy, zajímavou historii, poměrně příznivé podnebí, jedinečnou kuchyni, funkční infrastrukturu a přátelské obyvatele. Jedinou nevýhodou je nestabilní politické prostředí. Olej do ohně přilévají sdělovací prostředky, které často přehánějí ve snaze vyvolat senzaci. Je mnoho důvodů, proč jsou lidé Izraelem přitahováni. Pro některé je to slunečné podnebí. Pro jiné rozmanitost míst, ať již historicky, archeologicky a nábožensky zajímavých, či takových, která jsou prostě krásná na pohled. Další jsou fascinováni kontrastem mezi starodávným a moderním. Přestože to nelze přesně definovat, Izrael má pro každého něco a návštěva této země se promění v nezapomenutelný zážitek. Izrael je moderní vyspělý stát, v němž se snoubí bohatá dávná historie s turistickou infrastrukturou, která je schopna uspokojit nejrůznější představy o dovolené. Nádherné pláže, živá města, přírodní rezervace, lázně, chrámy, nákupní střediska, trhy, umělecké čtvrtě, koncerty v parcích. Izrael je navíc velmi dobře dosažitelný. Země se nachází na východním pobřeží Středozemního moře a je obsluhována desítkami mezinárodních leteckých linek. Cesta letadlem netrvá z žádné části Evropy déle než čtyři hodiny. Cílem této práce je vypracování charakteristik vybrané lokality s důrazem na selektivní a realizační předpoklady s ohledem na dostupnost, bezpečnost a úroveň služeb.

Obr. 1. Vlajka Izraele [www.wikipedie.cz, 2013]

9

2.

Charakteristika vybrané lokality

Izrael (hebrejsky Medinat Jisrael, arabsky Daulat Isrá’íl) je novodobý státní útvar vzniklý po druhé světové válce na části Palestiny. Je křižovatkou tří kontinentů – Afriky na jihu, Asie na východě a Evropy na západě. Byl deklarován jako stát Židů, i když v něm žijí i další národnosti. Jeho vyhlášení vedlo okamžitě k válce s Araby a konflikty pokračují až do dneška, i když s některými sousedy Izrael už své vztahy normalizoval na základě mírových smluv. Kromě vnějších konfliktů se Izrael od roku 1967 potýká i s vnitřními problémy, které mu přinesla okupace území obývaných Palestinci [Heck, 2002].

2.1. Základní charakteristika oblasti Poloha:

Arabský poloostrov na východním pobřeží Středozemního moře, na jihu se dotýká v Akabském zálivu Rudého moře.

Sousední státy:

Libanon, Sýrie, Jordánsko, Egypt, území samosprávy: Pásmo Gaza, Západní břeh Jordánu

Rozloha:

20 770 km², s anektovanými Golanskými výšinami a Východním Jeruzalémem pak 22 145 km² a s oblastí západního břehu Jordánu, který je pod palestinskou samosprávou, činí rozloha 28 023 km².

Počet obyvatel:

7 590 758 obyvatel (odhad z roku 2012)

Hlavní město:

Jeruzalém, v roce 1980 Izrael anektoval jeho výhodní část a vyhlásil jej nedělitelným, řada zemí však nadále považuje za hlavní město Tel Aviv

Správní členění:

6 distriktů

Státní zřízení:

parlamentní demokracie v čele s prezidentem

Zákonodárná moc:

vláda vedená premiérem se odpovídá 120 poslancům Knessetu

Oficiální jazyk:

hebrejština (pro arabskou menšinu také arabština)

Měna:

nový izraelský šeke1; NIS = 100 agorot

Náboženství:

77 % judaismus, islám 16 %, křesťanství 2 % a 1,6 % jsou drúzové. Zbytek je bez vyznání

Nejvyšší hora:

Har Meron (1208 m n.m.)

Nejnižší místo:

Mrtvé moře (-408 m n.m.)

palestinské

Časový posun vůči ČR: + 1 hodina [www.cia.gov, 2013; Země světa, 2008]

10

Obr. 2. Mapa Izraele [www.mapaonline.cz, 2013]

11

3.

Charakteristika přírodních lokalizačních předpokladů

3.1. Geografie Na severu Izrael sousedí s Libanonem, na východě se Sýrií a Jordánskem. V současnosti je hranice jiná, než bývala, protože západní břeh Jordánu je od roku 1967 okupovaný. Na jihozápadě sousedí s Egyptem a dotýká se také úzkého pásma Gazy, které je již pod palestinskou správou. I přes malou rozlohu je Izrael geograficky velmi pestrý, na jihu do něj zasahuje poušť Negev, na severu horská pásma Galileje, Karmelu a Golan. Východně od Centrální vysočiny se nachází údolí řeky Jordán, které je částí Velké příkopové propadliny táhnoucí se od Libanonu až po Mozambik v Africe. Řeka Jordán, která pramení na hoře Hermon, teče přes Galilejské jezero do Mrtvého moře, které je nejníže položeným místem na Zemi, nachází se 408 metrů pod hladinou moře. Nejvyšší horou na původním území Izraele je 1280 metrů vysoký Har Heron v Horní Galileji. Na okupovaných Golanských výšinách se pak nachází 2224 m vysoká hora Micpe Šlagim. Hermon s 2814 metry je ještě vyšší, ale jeho vrchol ovládají Syřané. Jižní svah hory do výše přes 2250 metrů ovládají Izraelci. Území Izraele je dlouhé 520 km a úzké, v nejširším bodě měří 116 km. Přestože jde o malé území, najdeme zde nejrůznější typy krajiny. Přes lesnatá pohoří, úrodná zelená údolí až po hornaté pouště, od pobřežní nížiny až po subtropické údolí Jordánu s Mrtvým mořem. Více jak polovinu území zabírá polopoušť. [www.orbion.cz, 2011]

3.2. Klima Na většině území s výjimkou horských oblastí a pouště Negev panuje středomořské klima s deštivými zimami a dlouhým teplým létem. Počasí ovlivňuje subtropické klima, léta jsou horká a suchá, zimy mírné a vlhké. V zimních měsících spadne tři čtvrtiny celoročních srážek. I v zimních měsících je možnost se koupat v Mrtvém a Rudém moři, průměrná teplota vody je 20ºC. V létě svítí slunce 13 hodin denně. Nejvhodnější doba na cesty do Izraele je jaro, zvláště na konci dubna a začátek května, kdy je země ještě zelená, ale teplota Středozemního moře vystoupá už tak vysoko, že je možné se koupat [Heck, 2002].

12

3.3. Vodstvo Izrael bývá charakterizován jako země čtyř moří, což čeština redukuje na zemi tří moří – Středozemní, Mrtvé a Rudé – a k tomu Tiberiadské jezero. Název Tiberiadské jezero je odvozen od města Tiberias na jeho západním břehu, říká se mu také Genezaretské, Galilejské nebo hebrejsky Kinneret. Protéká jím Jordán a je napájeno bystřinami z Golanských výšin. Tvoří přirozený rezervoár sladké vody, z kterého profituje celý stát. Severně od něj byla bažinatá oblast Chulského jezera (je zakresleno ještě na mapách z poloviny 20. století), kterou však židovští osadníci vysušili a zúrodnili. Kromě Jordánu jsou koryta ostatních řek krátká, v některých je voda pouze v deštivých měsících. Ústí buď na západě do Středozemního moře, nebo na východě do Jordánu a Mrtvého moře. Mnohé z těchto říček byly svědky důležitých biblických událostí či bitev (Kíšón, Kidrón nebo východní přítoky Jordánu Arnón, Jarmúk a Jábók) [Svobodová, 2005].

3.4. Ochrana přírody Dosud bylo v Izraeli zřízeno 65 národních parků a kolem 170 přírodních rezervací. Vyhlášení dalších zhruba 50 národních parků a 200 rezervací se připravuje. Chráněna je asi pětina státu, dalších 8 % tvoří převážně uměle vysázené lesy v péči Židovského národního fondu (KKL-JNF), který vznikl v roce 1901 původně za účelem vykupování půdy v tehdy osmanské Palestině. Izraelské národní parky chrání většinou významné historické památky a až ve druhé řadě okolní přírodní prostředí, u přírodních rezervací je tomu naopak. Za vstup do většiny národních parků a některých rezervací se platí, základní vstupné se pohybuje nejčastěji mezi 80 a 150 Kč. Návštěvník za to kromě dobrých rad strážců obdrží i tištěného průvodce s mapou, k dispozici má toalety a u Mrtvého moře i chlazenou pitnou vodu. Zpoplatněné lokality navštíví ročně 8 milionů lidí. Části některých rezervací a parků jsou vyčleněny ke koupání a opalování nebo jsou vybaveny na grilování, které v Izraeli vášnivě provozují Židé i Arabové. O národní parky a přírodní rezervace pečuje Úřad pro ochranu přírody a národních parků (NNPPA či INPA), který vznikl v roce 1998 sloučením dvou stávajících organizací. Za klíčový v ochraně přírody je ale možné označit už rok 1953, kdy z iniciativy vědců protestujících proti dalšímu vysušování údolí Chula vznikla dnes nejvlivnější nevládní ochranářská organizace Společnost na ochranu přírody v Izraeli (SPNI). Právě na osudech tamějších mokřadů, ležících mezi Golanskými výšinami na východě a pohořím Naftali na západě, lze sledovat vývoj péče o krajinu od časů budovatelského období poválečného Izraele až do současnosti. Z původních mokřadů, patřících mezi celosvětově nejvýznamnější zastávky migrujícího ptactva a na konci 19. 13

století zabírajících ještě 6 000 ha, zbylo na konci 50. let 20. století po vysušení pouhých 300 ha. V roce 1964 byly zbylé mokřady v Chule vyhlášeny první izraelskou přírodní rezervací a o 14 let později byly zpřístupněny veřejnosti. V roce 1994 byl dokončen projekt revitalizace části údolí [Böhnisch, 2011].

3.5. Národní parky Hammat Tiberias Podoba národního parku je jiná než u nás, jedná se zejména o památkové rezervace. Nalezneme zde zbytky tureckých lázní z 6. stol př. n. l., které jsou součástí Muzea Ernesta Lehmana (Ernest Lehman Museum). V areálu parku se nachází i prastará synagoga ze 4. stol. př. n. l., zajímavá mozaikovou podlahou [Země světa, 2008]. Hammat Gader Další pozoruhodností je místo známé horkými sirnými prameny, jež mají mít léčivé účinky. Zdejší prameny byly známé už v antice. Z antického lázeňského střediska se zachovaly zříceniny budovy římských lázní a divadla. Areál je 9 kilometrů jihovýchodně od Galilejského jezera nedaleko Yarmouku, který zde tvoří hranici s Jordánskem. Známý je též bahenními kúrami a výběhem pro krokodýly [Země světa, 2008]. Karmel Karmel není hora v pravém slova smyslu, jedná se spíše o hřeben, vinoucí se od pobřeží Haify několik kilometrů až k Jezreelskému údolí. Na Karmelu je zřízen národní park Mount Carmel National Park. Vrch samotný se tyčí do výše 500 metrů, a to doslova nad mořem [Svobodová, 2005].

Golanské výšiny Úrodná náhorní plošina leží na hranicích Izraele, Sýrie, Jordánska a Libanonu. Svou ojedinělou polohou mají nejen strategický význam, ale nabízí také úchvatnou přírodu a strhující rozhled do okolí. Pramení zde řeka Jordán. Lákají k pěším výletům, okolí nabízí množství značených a upravovaných tras, s nainstalovanými žebříky a zábradlími. Vyrazit lze třeba podél potoků Nahal Gubta, Nahal Zavitan, Nahal Yahudiya, Nahal Meshushim a dalších. Potoky tvoří malebná údolíčka a v létě zde lze nalézt i osvěžení, třeba v zatopené 14

prohlubni Birkat Ram. Zvláště centrální část Golan oplývá kaňony, dravými proudy potoků, rozlehlými údolími a vodopády, Gamla Waterfall je tím nejvyšším izraelským. K nejnavštěvovanějším místům patří Bánijás, kde se nedaleko odtud kaskádovitě řítí dolů široký pramen a vytváří Bánijský vodopád [Svobodová, 2005]. Yahudiya Forest Nature Reserve Masada Přibližně 20 km od Mrtvého moře se nachází osamocený skalní masiv, vypínající se 700 m nad okolí. Na jeho vrcholku leží ruiny starověké židovské pevnosti Masada. Byla opevněna již ve 2. století př. n. l., později ji rozšířil Herodes Veliký. Byla to nejbezpečnější pevnost Judey, s cisternami a sklady, lázněmi a koupelnami, slavnostními sály a paláci. Pevnost je důležitým místem židovské historické paměti, při římském obléhání za Židovského povstání v 1. stol. n. l. zde mělo spáchat sebevraždu na tisíc Židů, aby unikli ztrátě svobody. Poté, co Římané porazili vzbouřence v Jeruzalémě, uprchla asi tisícovka vzbouřenců do Masady a opevnili se zde. Po dva roky odvraceli útoky římského vojska, ale nakonec podlehli. Dobrovolně se zde rozhodli zemřít všichni muži, ženy i děti. Masada je turisticky přístupná, pořádají se sem výpravy od Mrtvého moře. Nahoru vede lanovka, ale horu lze zdolat i pěšky. Jedná se asi o hodinový výstup. Na hoře samotné lze spatřit zbytky rozsáhlého opevnění, Herodova paláce a očistných lázní, je odtud výhled na širé okolí i obrys osudového římského tábora na úpatí. Na vrcholku najdeme i muzeum přechovávající předměty zde nalezené. Jsou to předměty jak herodovského, tak zélótského období. Kromě nejrůznější keramiky, fragmentů originálních fresek, lampiček, kousků brnění či kosmetických pomůcek zaujmou i malé keramické střípky – ostraka s napsanými jmény mužů, z nichž se losovala jména 10 lidí, kteří zabili ostatní obyvatele v posledních chvílích pevnosti. Pevnost navštěvuje hojně turistů, zejména Izraelců, ale vzhledem k rozloze zde lze nalézt i tichý výhled [www.svetadily.cz, 2012]. Eilat V jižní části města se nachází světoznámá podmořská observatoř, postavená na popud Jacques-Yves Cousteaua. Je zajímavá nejen svou architekturou, ale nabízí bezprostřední pohled na korálové útesy Akabského zálivu. Část stavby se totiž nachází pod vodou a díky skleněným stěnám tak lze přímo spatřit podmořský život. Korálová rezervace se rozprostírá zhruba v prostoru od hotelu Red Sea Sports Club až po podmořskou observatoř. Má 25 nádrží, kde žije více jak 500 druhů ryb, mořských hub, korálů a bezobratlých živočichů. Asi nejvíce zaujmou větší tvorové, jako žraloci a mořské želvy. Hlavní atrakcí je samotná stanice, nacházející se 6 metrů pod hladinou. Přes velká skleněná okna zde můžeme vidět místní podmořskou faunu a flóru. Slané bažiny přímo na sever od Eilatu poskytují obživu 15

pro mnoho druhů stěhovavých ptáků na jejich jarní a podzimní cestě mezi kontinenty. V sezóně je obloha zaplněna tisíci čápů, plameňáků a volavek, ale také orlů, jestřábů a káňat [Země světa, 2008]. Caesarea Někdejší hlavní město římské provincie a pozdější křižácká pevnost, leží přibližně 30 km jižně od města Haifa a nabízí rozsáhlé archeologické vykopávky, zachovalé památky i moderní umění. Část Caesareje patří pod správu Národních parků Izraele, jedná se o část archeologických vykopávek a odkrytého starého města. Byla vystavena Herodem Velikým na počest Augusta Caesara, po němž byla také pojmenována. Vyrostla na místě starověkého fénického přístavu a stala se hlavním městem římské provincie Judea na dlouhých 600 let. Byla také důležitým biblickým místem, neboť apoštol Petr zde nechal pokřtít prvního pohana. Caesarea zažívala prosperitu až do roku 614 n. l. Na konci 7. století však byla dobyta Araby a město ztratilo svůj původní význam. Poté se zde usadili křižáci, kteří zde nechali vybudovat novou pevnost, přístav i katedrálu. Ve 12. století n. l. se Caesarea opět dostala na vrchol, protože byla důležitým přístavem. Na konci 13. století byla Caesarea definitivně zničena mamlúky a postupně ji pohřbil písek. Zůstala z ní pouze bezvýznamná arabská vesnice. Ve 40. letech 20. století byl rozpoznán význam těchto rozvalin a začalo se s rozsáhlými obnovovacími pracemi. V současnosti se Caesarea řadí k nejcennějším archeologickým oblastem v Izraeli, kde můžeme nalézt několik skvěle zachovalých unikátů. Dominantní stavbou je obrovské římské divadlo, které má kapacitu 4000 míst k sezení a 100 metrů široké jeviště. Amfiteátr slouží pro občasné pořádání kulturních akcí pro turisty, hrají se zde koncerty, muzikály nebo se tančí balet. V blízkosti vnitřního přístavu zdobí pobřeží křižácká citadela, která byla v polovině 13. století obehnána hradbami. Celé naleziště je obklopeno ještě mnohem většími pozůstatky křižáckých městských hradeb. Jsou známé jako Herodovy hradby a jsou chráněny příkopem a čtyřmi věžemi. Na pobřeží je vidět torzo středověkého křižáckého přístavu. Uvnitř těchto ruin se nachází jedinečný Podmořský archeologický park. Potápěči mají možnost zkoumat, jaké techniky byly použity pro výstavbu tohoto starobylého přístavu, a také vraky lodí. Pokud se vydáme z města Caesarea směrem na sever narazíme na římský akvadukt, který je z období vlády Heroda Velikého. Sloužil jako přivaděč vody ze 17 kilometrů vzdáleného úpatí hory Karmel. Jako jediný byl tento akvadukt zdvojen, stalo se tak v době, když již nestačil sám zásobovat město vodou. Nedaleko se nachází Muzeum, v němž je k vidění zajímavá sbírka artefaktů nalezených v tomto starověkém římském městě. Založení novodobého města je datováno do 50. letech 20. století. Již před rokem 1948 se však v těchto místech objevilo novodobé

16

židovské osídlení. Majitelem pozemků ve městě a jeho okolí byl baron Edmond James de Rothschild, který je po vzniku Izraele daroval státu. Také v té době byla založena nadace Caesarea Edmond Benjamin de Rothschild Foundation, jejíž hlavním cílem bylo připravit komplexní územní rozvoj okolo historického města. Na pobřežním pásu severovýchodně od starověké Caesareje vyrostla dnešní moderní, jejíž ekonomika je založena na službách z cestovního ruchu. Město totiž patří k nejnavštěvovanějším v zemi a nabízí nejen kulturní zážitky a poznávání historie, ale je také přímořským letoviskem se vším co k tomu patří. Najdeme zde krásné písečné pláže, spoustu obchůdků, restaurací a ubytovacích zařízení [www.svetadily.cz, 2012]. Mrtvé moře Mrtvé moře (hebrejsky Yam Ha-Melah – Slané moře, nebo Jam Ha-Mavet – Moře smrti, arabsky Al Bahr al Mayyit – Mrtvé moře) je nejníže položené místo na světě, leží 408 m pod hladinou moře. Jedná se o bezodtokové slané jezero, na jehož březích se nachází území izraelského Jižního distriktu, Západního břehu Jordánu a Jordánska. Oba břehy Mrtvého moře jsou národními parky, v okolí žije charakteristické ptactvo, vyskytují se zde velbloudi, lišky, šakali, kozorohové nebo zajíci [www.svetadily.cz, 2012].

Ejn Gedi Ejn Gedi je proslulá jako oáza v pusté krajině. Nachází se zde několik pramenů, které poskytují dostatek vody k růstu bujné tropické a pouštní vegetace. Návštěvníci zde mohou zahlédnout pouštní zvířata jako například kozorožce, damany skalní a v odlehlých zákoutích se skrývá pouštní levhart. Rezervace je protkána sítí pěšin, kde výlet po nejkratší trase zabere asi hodinu a končí u Šulamitských vodopádů [Heck, 2002].

17

4.

Charakteristika kulturně správních předpokladů

4.1. Historie Prehistorická doba Současný Izrael leží na území původní Palestiny. Židovská tóra (starý zákon) popisuje, jak se Izraelité vymanili z egyptského zajetí. Ve 13. století př. n. l. se usídlili na území semitských Kananejců. V tomto původním obyvatelstvu mají nejspíše původ dnešní palestinští Arabové. Na přelomu 11. a 10. století př. n. l. pak vzniklo Judsko-izraelské království. Starý zákon líčí spojení kmenů, jež vyústilo ve sjednocené království, jehož prvním panovníkem se stal Saul. Jeho následníci David a Šalomoun položili základy židovského národa. Podle bible to byl právě David, kdo dobyl Jeruzalém a vyhlásil jej hlavním městem Izraele, a král Šalomoun v něm nechal postavit první židovský chrám [Schubert, 2003]. Babylónská nadvláda Židovský národ se po smrti Šalomouna rozpadl na dvě části: Izraelské království na severu a Judeu na jihu. O dvě století později si sever podmanili Asyřané a mnoho izraelských Židů bylo vyhoštěno. Judsko bylo rovněž napadeno a dobyto v bitvě u Lakíše. Asyřany naopak porazili Babyloňané, kteří se v roce 587 př. n. l. zmocnili Jeruzaléma, zničili Šalamounův chrám a vyhnali Židy z Judska. Po porážce Peršany v roce 538 př. n. l. Babyloňané zmizeli z jeviště dějin a Židé se vrátili do země [Schubert, 2003]. Druhý chrám Po návratu do Jeruzaléma v 6. století př. n. l. Židé vybudovali na místě původního chrámu nový. Peršané si udrželi rozhodující vliv v regionu do té doby, než byli poraženi vojsky Alexandra Velikého. Po jeho smrti padla Palestina do rukou Seleukovců, vládnoucích v Sýrii. V roce 164 př. n. l. se Židé v čele s Judou Makabejským vzbouřili a znovu vysvětili chrám. Na počest těchto událostí se každoročně oslavuje svátek Chanuka [Schubert, 2003].

Římská nadvláda Okolo roku 40 př. n. l. se celá oblast Palestiny dostala pod nadvládu Říma. V roce 37 př. n. l. se stal Herodes Veliký judským králem a rozšířil území státu. Podporoval různé

18

architektonické projekty, jako třeba výstavbu pevností Masada a Herodion, přístavního města Caesarea nebo velkolepé rekonstrukce druhého chrámu v Jeruzalémě. Po Herodově smrti převzal správu Palestiny přímo Řím. V roce 70 n. l. byl během židovského povstání proti římské správě dobyt Jeruzalém, město bylo zničeno a stržen druhý chrám, o tři roky později padla i poslední bašta Masada. Stovky tisíc Židů uprchlo, mnoho tisíc jich bylo prodáno do otroctví. Tomuto ohromnému rozptylu Židů se říká diaspora [Svobodová, 2005]. Byzantská nadvláda Do konce 4. století n. l. se byzantské období neslo ve znamení relativní stability a prosperity. Křesťanství se stalo hlavním náboženstvím, byly postaveny významné církevní budovy – klášter sv. Kateřiny na Sinajském poloostrově a Nová bazilika v Jeruzalémě [Svobodová, 2005]. Arabská nadvláda V 7. století n. l. byla Palestina dobyta muslimskými Araby, kteří zde vládli přes čtyři století. Jelikož islám uznával mnohé starozákonní proroky, Arabové stejně jako Židé a křesťané pokládali Jeruzalém za svaté město. Započala výstavba dvou mešit Skalního chrámu a Al Aksá. Do tohoto posvátného okrsku byl přístup nemuslimům zakázán, ale křesťané a Židé směli žít v Jeruzalémě po zaplacení „ateistické“ daně [Svobodová, 2005]. Křižácké výpravy Pobouřená křesťanská Evropa se chopila zbraní a vyrazila na první z řady křížových výprav, aby získala zpět svaté město a biblické památky v Palestině. Papež Urban II. vyzval v roce 1095 křižáky, aby zbavili Svatou zemi bezvěrců. V roce 1099 se jim podařilo dobýt Jeruzalém a na několik desetiletí posílit svůj vliv. Křižáci byli poraženi v roce 1187 muslimskou armádou vedenou Saladinem. Židům bylo ponecháno právo žít v Jeruzalémě [Svobodová, 2005].

Osmanská nadvláda Roku 1516 se Palestiny zmocnili Osmanští Turci, kteří zde vládli následujících 400 let. Za vlády Sulejmana I. Nádherného byly v Jeruzalémě uskutečněny rozsáhlé architektonické projekty. Nepevná vláda dalších sultánů způsobila, že se do 18. století z ohromné osmanské říše vytratilo bezpečí a klid. Židé se nicméně stále vraceli, především proto, že se cítili bezpečněji pod tureckou nadvládou, než v Evropě. V roce 1798 se Napoleon pokusil o první 19

skutečný průnik do regionu od dob křížových válek, ale v následujícím roce jej při útoku na Akko zahnal osmanský vládce Ahmed paša [Svobodová, 2005]. Britský mandát V 19. století si evropské země vzaly příklad z Napoleona a pokusily se o vstup do Svaté země. Příliv židovských přistěhovalců mezitím neustával, ba naopak sílil vlivem útočného antisemitismu a pogromů ve východní Evropě a v celém carském Rusku. K obnovení požadavku Židů na samostatný stát na území Palestiny došlo až v 19. století. Turecká nadvláda v Palestině skončila v roce 1917, kdy britská vojska dobyla Jeruzalém. K Britům se přidali Arabové, kteří na oplátku očekávali stát Palestinu, avšak Britové deklarovali podporu vytvoření židovského státu. V červenci roku 1922 bylo stvrzeno Společností národů, že Palestina připadla Britům. V roce 1946 se region stal zcela nezávislým [Svobodová, 2005]. Vznik státu Izrael Pronásledování evropských Židů nacistickým Německem urychlilo židovskou migraci do Palestiny. Před koncem britského mandátu se snažily obě strany získat kontrolu nad co největším územím, proto se potyčky mezi Palestinci a Židy stupňovaly. Židé byli připraveni převzít pozice po britském mandátu. David Ben Gurion vyhlásil 14. května 1948 vytvoření státu Izrael. Od této doby probíhá téměř neustálý boj mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy. Během několika válek získal Izrael pásmo Gazy, západní břeh Jordánu a Golanské výšiny. Roku 1993 došlo k úspěšným mírovým jednáním Izraele a Palestiny. Na základě tohoto míru byly pod palestinskou správu převedeny území Gaza a Jericho. V roce 1995 byl pak oficiálně ukončen dlouholetý válečný stav s Jordánskem [Svobodová, 2005].

4.2. Památky UNESCO Staré město Jeruzalém (1981) Svatá místa Bahá'í v Haifě a západní Galileji (2008) Biblická města Megiddo, Hazor a Beer Sheva (2005) Starodávná nabatejská města v poušti Negev (2005) Masada (2001) Stará část města Akko (2001)

20

Jeskyně v pohoří Karmel (2012) Bílé město Tel Aviv (2003) [www.unesco.org, 2013]

4.3. Nejvýznamnější památky Staré město Jeruzaléma Centrum Jeruzaléma se dělí na čtyři historické části, židovskou, arménskou, arabskou a křesťanskou a má svůj každá specifický charakter. Židovská čtvrť Tato nejnovější čtvrť Jeruzaléma může být pro ty, kdo hledají kouzlo starší Palestiny, trochu zklamáním. Jedná se o nejmenší čtvrť a je považována za nejčistší a nejudržovanější – ostatně je to vlastně tak trochu nový Jeruzalém v tom starém. Budovy pochází většinou z 60. let 20. století a vznikla po zabrání čtvrti izraelskou armádou v Šestidenní válce, kdy stará a většinou zchátralá arabská zástavba podlehla demolici, stejně jako zástavba před Západní zdí. Lze zde však nalézt pozůstatky několika starých synagog a je tu otevřeno pár menších muzeí, třeba Wohlovo archeologické muzeum, uchovávající pozůstatky města z období před diasporou (před rokem 70 n. l.). Významným turistický cíl tvoří určitě věž Izraelitů, což je městská brána z dob babylonského vpádu z 6. stol. př. n. l. Pro Židy má největší význam Zeď nářků, pozůstatek po Chrámu, jediném svatostánku starověkého judaismu. Ve čtvrti naleznete množství restaurací a stinných zahrad [Země světa, 2008]. Muslimská čtvrť Tato čtvrť si nejvíce uchovala starý ráz Jeruzaléma a je příjemná na procházky. Je v ní množství křivolakých uliček, dlouhá tržiště a zachovalé památky. Zážitkem samo o sobě je nákup na arabském tržišti, kde lze smlouvat a hádat se s trhovci, což je nevídaná zkušenost pro cestovatele uvyklého západnímu stylu nakupování. V arabské čtvrti je nejlevnější stravování, a to díky konkurenci množství restaurací, prodavačů kebabu, sladkostí aj., takže ceny bývají vstřícné. Architektura města je ještě z mamlúckého období, fasády charakterizují pásy z červeného a bílého kamene, typické dekorace pozdního islámského slohu. Za symbolické vstupné se dá dostat do kostela sv. Anny, poblíž Via Dolorosa, tedy Cesty utrpení (viz níže). Muslimské čtvrti dominuje emblém celého Jeruzaléma, Chrámový

21

pahorek, na němž stojí Skalní dóm (Omarova mešita) a mešita Al-Aksá, po Mekce a Medině třetí nejvýznamnější místo muslimského světa [Země světa, 2008]. Křesťanská čtvrť Jak arabská tržiště volně přecházejí do křesťanské čtvrti, mění se i sortiment. Přibývá zboží pro poutníky, kříže, kadidla, svaté obrázky apod. Zde se nachází nejvíce na Bibli odkazujících památek. Je to především chrám Božího hrobu, kde měl být Ježíš pohřben a také vstát z mrtvých. V těchto místech byla Golgota (Lebka), kam s Ježíšem stoupali další dva odsouzenci. Chrám Božího těla je z nejnavštěvovanějších památek, byl zbudován ve 4. stol. n. l. na popud Heleny, matky prvního římského křesťanského císaře, tehdy jako chrám Zmrtvýchvstání (Anástasis). Kostel sám je spletencem všech možných slohů, jak byl postupem času doplňován a zvětšován a obnovován, stal se z něj celý komplex. Dnes zahrnuje mnoho částí, namátkou: Kalvárii (místo kříže), Adamovu kapli (s hroby křižáckých králů, měla zde puknout země po Ježíšově smrti), oltář Stabat Mater (kde stála Marie ve chvíli Ježíšovy smrti), nebo katholikon (hlavní kostel řecké církve, ikonostasy). Výsledkem je byzantsko-křižácko-historicistní shluk. Zavřený je mezi půlnocí a 4. hodinou ranní, a jsou to právě tyto mezní hodiny, kdy je zde největší klid. Celý kostel spravuje 6 křesťanských konfesí: katolická, pravoslavná, arménská, koptská, etiopská a syrská. Ve čtvrti je i Via Dolorosa neboli Křížová cesta. Tudy měl kráčet Ježíš Kristus ke kříži, cesta vede přibližně 2 m nad tou, kterou mohl kráčet a není ani jisté, zdali se zachoval průběh ulic. Nicméně ve městě je vyznačeno všech 14 míst Cesty utrpení, od odsouzení po pohřbení [Země světa, 2008]. Arménská čtvrť Ve starém Jeruzalémě je i turisty opomíjená arménská čtvrť, poměrně izolovaná enkláva, kde žije asi 3000 Arménů. Jedná se o spletitou čtvrť s nemnoha památkami, za zmínku stojí Jaffská brána, jež kdysi vedla do důležitého přístavu Jaffa. Vedle brány stojí mohutná citadela a Davidova věž. Ve čtvrti je množství památníků připomínajících genocidu, kterou na Arménech provedla Osmanská říše během první světové války. Je zde také Arménské muzeum. Čtvrť má svoje kouzlo, je to také starý Jeruzalém, ale připomíná jinou starou kulturu, kulturu etnika, jehož starověké království přijalo křesťanství ještě před Římem [Země světa, 2008]. Tel Aviv-Jaffa Pulzující, křiklavé, kosmopolitní město Tel Aviv-Jaffa – největší izraelská metropole a obchodní centrum země. „Jarní pahorek“ vůbec neexistoval až do roku 1909, kdy se

22

skupina obyvatel Jaffy přestěhovala na sever s cílem vybudovat nové město na písečných dunách. Se svými venkovními kavárnami, zajímavými muzei, překrásnými parky a plážemi, koncertními sály a divadly, elegantními restauracemi, stylovými obchodními centry a butiky je Tel Aviv stvořen k procházkám. Tržiště Carmel Market v Jemenské čtvrti je jedno z největších venkovních tržišť na Blízkém východě. Umělecké galerie a řemeslná centra nabízející to nejlepší z místního i mezinárodního kreativního ducha. Kulturní Tel Aviv nabízí jednu perlu za druhou – Muzeum židovské diaspory, část Izraelského muzea Ha´aretz, středisko herectví Goldy Meirové, kde sídlí izraelská opera [Země světa, 2008]. Mrtvé moře Toto bezodtokové slané jezero a zároveň nejníže položené místo na světě se nachází na rozhraní izraelského Jižního distriktu, Západního břehu Jordánu a Jordánska. Léčivé vlastnosti Mrtvého moře a okolních minerálních pramenů jsou známy již po staletí. Návštěvníci se sem sjíždějí po celý rok, aby na vlastní kůži okusili uvolněnou atmosféru a vzduch, ve kterém díky vysokému barometrickému tlaku a filtrovanému slunečnímu světlu nejsou žádné pyly. V těchto významných lázních nalezneme moderní hotely, turistická centra specializující se na výlety do pouště, nákupní střediska a centra péče o tělo. Vznášet se na hladině vody s vysokou koncentrací soli, ponořit se do sírových jezírek, vyzkoušet zábal z přírodního minerálního bahna nebo prozkoumat oázy, vodopády, jeskyně a historická naleziště v oblasti [Země světa, 2008]. Nazaret Nazaret je hlavní město Severního distriktu a má populaci kolem 65 000 obyvatel. Ročně sem směřují desítky tisíc turistů, aby spatřily místo mládí Ježíše Nazaretského. Město se nachází v otevřené krajině mezi Galilejskou vrchovinou, Jezreelským údolím a Estrelonskou rovinou. Většinu dnešního obyvatelstva tvoří Arabové, s početnou komunitou Arabů pokřtěných, což je světový unikát [Země světa, 2008]. Akko Město Akko patří k nejstarším přístavům světa, první zmínky máme už z 19. století př. n. l. Město bylo pod správou Féničanů, Židů i Asyřanů. Pevnou součástí helénského světa se stalo po ovládnutí Alexandrem Makedonským, který mu dal řecký ráz, ostatně jako celému světu od Makedonie po Indii. Za římské nadvlády přineslo město Židům nejednu pohromu, při Židovské válce v 70. letech 1. stol. n. l. zde sídlily legie císaře Vespasiána a mířily odsud na trestné výpravy namířené proti bouřícím se Židům. Nejslavnější období města nastalo v období křižáckých výprav, kdy se proměnilo v mohutnou pevnost. Ve městě se

23

zastavili i anglický král Richard Lví srdce a císař Svaté říše Římské Fridrich II., ten který Přemyslovi Otakarovi II. potvrdil Zlatou bulu sicilskou. Křižáci Akko poprvé dobyli na počátku 12. stol., ale ztratili ho už v r. 1187, aby jej o čtyři roky později Filip II. dobyl zpět. Stalo se hlavním městem už poněkud zmenšeného Jeruzalémského království. Tehdy ve čtvrtích žili Janované, Pisánci, Benátčané i Frankové. Sídlily zde i významné křesťanské řády, johanité a templáři. Křesťanskou vládu zde ukončil mamlúcký sultán r. 1291, čímž definitivně skončila vláda křižáckých království na pevnině. Pod různými muslimskými říšemi zůstalo Akko dalších 600 let. Sultán Al-Jazzar sice nechal město srovnat se zemí, ale vybudoval zde mocné a prosperující město s obnoveným přístavem. Po 1. světové válce spadlo město s územím pod britský mandát, většinu zde mají dodnes Arabové, kteří nebyli při vyhlášení nezávislosti r. 1948 vyhnáni. Město si tak zachovává původní ráz [Země světa, 2008; Svobodová, 2005]. Betlém Betlém leží 10 kilometrů jižně od Jeruzaléma na okraji Judské pouště, kde žije 25000 obyvatel. Nový zákon se o městu Betlém zmiňuje jako o místě, kde se narodil Ježíš Kristus, podle místa, kde vyrůstal, zvaný Nazaretský. Místo narození Ježíše bylo uctíváno místními křesťany židovského původu. Ve 4. století zde byla vybudována bazilika Narození a stala se tak významným poutním místem. Chrám Zrození páně navštíví ročně téměř 2 miliony turistů. Poutníci chtějí spatřit čtrnácticípou betlémskou hvězdu, která je umístěná v jeskyni Zrození páně. Na návštěvu malé jeskyně se stojí několikahodinové dlouhé fronty. Betlém patří mezi jedno z nejvýznamnějších poutních míst na světě [www.svetadily.cz, 2012].

5.

Charakteristika selektivních předpokladů

5.1. Demografická data Podle odhadu z roku 2012 žije v Izraeli 7 590 758 obyvatel včetně Izraelců žijících v židovských osadách na okupovaném území západního břehu Jordánu. Území je tedy hustě zalidněno. Většinu obyvatel (77 %) tvoří Židé, Arabů je 18,5 %, na ostatní včetně Samaritánů a drúzů připadá 4,5 %. V židovské populaci je 68 % narozených v Izraeli, zbytek tvoří přistěhovalci. Věkovou strukturu tvoří 27,3 % obyvatel ve věku 0-14 let, 15,7 % ve věku 15-24 let, 37,7 % ve věku 25-54 let, 8,8 % ve věku 55-64 let, nad 65 let věku tvoří 10,5 % obyvatel. Celkový průměrný věk je 29,5 roku, průměrný věk žen 28,9 let a průměrný věk mužů je 30,3 let. Průměrný populační přírůstek je 1,541 %. Porodnost je 24

18,97 dětí na tisíc obyvatel. Úmrtnost je 5,5 na tisíc obyvatel. Ve městech žije 92 % obyvatel. Dětská úmrtnost je 4,07 na 1000 narozených. Průměrná délka života je 81,07 roku, muži se dožívají 78,88 let a ženy 83,36 let [www.cia.gov, 2013].

5.2. Židé a diaspora Židovská diaspora vznikla jako důsledek útoků na Judeu. Když byl zničen Jeruzalém v roce 586 př. n. l., Židé poprvé uprchli do Babylonu, Egypta a dalších zemí. V ostatních zemích byly příznivější podmínky a mohli tak vznikat židovské komunity, které respektovaly místní zákony. V roce 70 n. l., při druhém exilu byl zvolen politický lídr a Babylon se stal na 800 let duchovním centrem Židů. Politické a ekonomické změny v Evropě znamenaly pro Židy ještě horší situaci. Po koncilu v roce 1215 byli vytlačeni mimo společnost, ve všech zemích byli oděni do odlišného oblečení a mohli vykonávat pouze některé druhy prací. Vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492, pogromy ve východní Evropě v 17. století a Holocaust ve 20. století přeměnily diasporu Židů v násilný exil, který trval až do vyhlášení státu Izrael v roce 1948. Od tohoto data je život v diaspoře svobodnou volbou. Nicméně Jeruzalém zůstává symbolickým duchovním centrem všech Židů. Stalo se tradicí rozbít talíř při zásnubách, sklenici při svatbách a v každém domě nechat kus zdi neomítnutou na počest zničení Jeruzaléma a stržení chrámu [Schubert, 2003].

5.3. Holocaust Během druhé světové války (1939-1945) nacistický režim v Německu vypracoval systematický plán likvidace židovské komunity v Evropě. Během této doby bylo zavražděno kolem 6 miliónů Židů. Byli pronásledováni, drženi v ghettech a odtud potom odváženi do koncentračních táborů, kde museli tvrdě pracovat, ale většina jich byla zabita. Jenom několika málo jedincům se podařilo uprchnout. Z necelých 9 miliónů Židů přežila jenom jedna třetina, většinou ti, kteří opustili Evropu už před druhou světovou válkou. Po válce se Arabská opozice, vedená Brity, snažila omezit počet povolení, která umožňovala vstup do Svaté země. Komunita Židů na tento krok reagovala tím, že založila síť ilegálních imigrantů. Snažila se tak zachránit lidi, kteří přežili Holocaust. Od roku 1945 do roku 1948 bylo do země tajně přesunuto na 85000 Židů. Kdo byl chycen, byl poslán do tábora na Kypru nebo do Evropy [Schubert, 2003].

25

5.4. Bezpečnostní situace Vzhledem k obrazu, jaký nám o Izraeli buduje každodenní zpravodajství, napadne každého zájemce o cestu do Izraele, zdali je země bezpečná pro turistu. I když se situace od vyhlášení druhé intifády zhoršila, pobyt v Izraeli je v zásadě bezpečný. Osobní bezpečí se odvíjí od několika předpokladů. Teroristické útoky jsou samozřejmě nepředvídatelné. Útoky se většinou soustřeďují do lokalit s velkou koncentrací lidí – na tržiště a autobusová nádraží, do obchodních domů atd. Otevřeným a zalidněným místům je lépe se vyhnout. Restaurace, kulturní instituce a jiné uzavřené prostory jsou střežené a relativně bezpečné. To platí i o autobusech, které mají ostrahu u vstupu a nepouští podezřelé osoby. O teroristických útocích platí, že mají jediné pravidlo – chtějí být vidět a slyšet. Všechna logika jde stranou, k atentátům dochází ve čtvrtích, kde bezproblémově žijí Židé s Araby, na svatbách, jsou i případy, kdy se nechal atentátník nabrat jako stopař, proto by i turisté měli být alespoň trochu obezřetní. Turisté by také neměli nechávat svá zavazadla na veřejných místech bez dozoru, protože tím vzbuzují podezření místních obyvatel [Země světa, 2008]. Izraelská policie má jiný přístup než u nás. Profiluje a chová se spíše jako pomocník, než vykonavatel represe. Při drobných přestupcích spíše napomene a poradí, obecně se má za to, že je přátelštější a s veřejností dobře spolupracuje. Ovšem při opakovaných problémech přichází tvrdý postih, legitimita zákonů se zde bere jinak než u nás, jsou vnímány jako přirozený běh věcí, ne jako samoúčelné vynálezy odněkud shora, jak je tomu ve střední Evropě. Na policii se tedy lze kdykoliv bez obav obrátit pro pomoc, stejně jako na izraelské vojáky, kteří mají, vzhledem k neustálé přítomnosti v ulicích, jiný statut než u nás. Díky tomu je Izrael bezpečnou zemí, nejenom vzhledem k nízké kriminalitě, ale i díky obecné disciplíně a respektu k zákonům. Je záhodno je respektovat, výletníci se sklony k opileckým excesům by mohli narazit. Ještě je třeba dodat, že se velmi nedoporučuje vstupovat na území pásma Gazy (v Izraeli anglicky značené jako Gaza Strip) a na západní břeh Jordánu (West Bank). Území jsou ohraničena armádou. Vojáci sem turisty obvykle pouští, jsou obeznámeni s aktuální situací na území Palestinské samosprávy, která se může změnit z hodiny na hodinu. Celková situace v Izraeli je závislá na politickém dění. Je-li v izraelské vládě např. pravicový Likud, dá se předpokládat zvýšené napětí, jiné strany zase mohou být vstřícnější. V Gaze momentálně vládne strana Hamás, která se podepsala pod mnoho teroristických atentátů a usiluje o trvalé odloučení Palestiny [Země světa, 2008].

26

Ministerstvo zahraničních věcí ČR při pobytu v Izraeli doporučuje mít při sobě kontakt na stálou konzulární službu, která poskytne pomoc občanům ČR v případě nouze a zodpoví dotazy týkající se bezpečnostní situace. Spojení z místní sítě: 052 294 7698 Spojení ze sítě ČR: 00 972 52 294 7698 Při cestování se skupinou se doporučuje mít při sobě kontakt na průvodce/delegáta. Kriminalita není v Izraeli výjimečně vysoká, MZV doporučuje běžnou obezřetnost. V poslední době však byly zaznamenány případy vloupání do automobilů, doporučuje se proto nenechávat ve voze žádné osobní doklady a cennosti. Dochází také k organizovanému okrádání turistů na plážích, v menší míře na místech turisticky atraktivních [www.mzv.cz, 2013]. Dojde-li ke ztrátě nebo odcizení pasu, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu vystaví na počkání náhradní cestovní doklad. Slouží především k návratu do ČR a jeho časová platnost je omezená s ohledem na dobu pobytu v zahraničí. Doporučuje se mít během cesty při sobě kopii pasu a pasové fotografie, neboť při podání žádosti o náhradní cestovní doklad se vyžaduje doložit jakoukoli dostupnou formou svou totožnost a předložit dvě pasové fotografie. Odcizení pasu je třeba nahlásit na nejbližší pobočce policie a zprávu rovněž předložit při podání žádosti. Poplatek za vystavení náhradního cestovního dokladu činí 400 Kč (cca 80 NIS) [www.mzv.cz, 2013]. Pokud někdo zůstane v Izraeli bez prostředků, je nejrychlejším řešením zaslání peněz do Izraele prostřednictvím služeb Western Union, která má hustou síť v Izraeli i v ČR, nebo prostřednictvím Money Gram. Obě organizace mají své pobočky na poštách a ve směnárnách [www.mzv.cz, 2013]. V Izraeli je trestná nejen výroba a distribuce drog, ale i jejich držení pro osobní potřebu. Hazardní hry a kasina jsou v Izraeli zakázána [www.mzv.cz, 2013].

5.5. Podmínky pro vstup do Izraele Důležité je vlastnit cestovní pas s platností alespoň dalších 6 měsíců. V Izraeli můžeme pobývat maximálně 3 měsíce bez víza, a to pouze jako turista (tj. ne jako pracovník apod.). Pokusy o prodloužení tříměsíčního pobytu přejezdem hraničního přechodu tam a zpět nekončí úspěchem. Do Izraele není třeba opatřovat si cestovní vízum. Imigrační úředníci na

27

hranicích mají právo vyznačením do pasu zkrátit dobu pobytu. Zpravidla se tak děje při podezření z nedostatku peněz, nebo úmyslu hledat si zde práci. Norma pro finanční prostředky na den a osobu nejsou stanoveny, prokáže-li se individuálně cestující turista bez zajištěného cestování částkou 70-80 USD na den, neměl by mít problémy. Očkování ani potvrzení o zdravotním stavu se nevyžaduje. Turisté nemají přihlašovací povinnost. Bez přihlášení je také možno dovézt 1 litr lihovin, nebo 2 litry vína na osobu, maximálně 250 ks cigaret a dary nepřesahující hodnotu 150 USD. Kontroly se sice soustředí především na bezpečnostní opatření a prevenci proti nelegálním pracovníkům, někdy je ale třeba složit kauci za dovezenou elektroniku (kamery, počítače apod. se oficiálně musí deklarovat), která je při odjezdu vyplacena. Na celnicích fungují zelené a červené koridory (nic k proclení / věci k proclení), jak obvyklé v Evropě [www.mzv.cz, 2013]

6.

Charakteristika realizačních předpokladů

6.1. Doprava Veřejná doprava nefunguje od pátku dopoledne do sobotního soumraku. Pro Židy začíná nový den soumrakem a sobotní šabat začíná pro nás o den dříve. Nejpoužívanějším dopravním prostředkem je jízda autobusem. Na autobusových zastávkách často nejsou vyvěšeny jízdní řády, jen názvy cílové stanice (občas i v angličtině). Informace lze získat na větších autobusových nádražích nebo na speciální telefonní lince. Státní autodopravce je charakterizován zelenou barvou. Jako logo má okřídlené písmeno "alef" ( ‫)א‬, podobající se našemu X. Společnost zajišťuje i výjezdy turistického charakteru, okružní jízdy po Jeruzalémě apod. V Izraeli najdeme i soukromé dopravce. Ceny jízdného jsou asi 2,5krát vyšší než u nás [Svobodová, 2005]. Vlaky jezdí spolehlivě a levně podél pobřeží na staré trase Naharya – Akko – Haifa – Tel Aviv. Plánuje se její modernizace na vysokorychlostní trať. Vlakové spojení z Tel Avivu do Jeruzaléma je postupně rušeno, železnice v jižní části země (Aškelon – Ber Ševa – Dimona) provozuje pouze nákladní dopravu [Svobodová, 2005]. V zemi fungují i sběrné taxíky ("šerut"), známé také z arabských a afrických zemí nebo také z východní Evropy. Jsou to bílé mikrobusy, které po zaplnění vyrážejí z autobusových zastávek. O šabatu, kdy ostatní nejezdí, se cena jízdného zvyšuje. Na rozdíl od normálních taxíků zde nehrozí ošizení, jízdné je konstantní, ať se jede na konečnou nebo vystoupí

28

cestou. Normální taxi je pochopitelně dražší, po způsobu šerutu si do jednoho vozu mohou sednout i lidé, kteří se neznají a podělit se o náklady. Taxíky jsou barevně značené, izraelské žlutě, palestinské modře nebo zeleně. Modré a zelené nesmí do Jeruzaléma, žluté smí do Gazy jen na vlastní riziko [Svobodová, 2005]. Lze si pronajmout vůz asi od 1400 korun na den (vůz s řidičem pochopitelně mnohem dráž), nutno však počítat s tím, že Izraelci neřídí zrovna ohleduplně. Podmínkou je věk od 21 let, minimálně rok starý řidičský průkaz a kreditní karta jako záruka. Některé kanceláře poskytují slevy při objednávce přes internet, největší místní firma je Eldan. Vyplatí se hledání, cenové rozdíly jsou veliké, případně lze využít služeb cestovních kanceláří v Čechách, které zajistí pronájem vozu již od 560 Kč na osobu a týden. Za litr kvalitního benzínu se zaplatí okolo 40 korun. Nejvyšší povolená rychlost je 50 km/h v obci a 90 km/h mimo obec, výjimečně, jako na trase Tel Aviv – Jeruzalém, i více. Ve stavbě je mnohaproudová dálnice ze severu (Roš Pina, Roš Hanikra) na jih (Ber Ševa). Od 1. listopadu do 30. března musí auta jezdit s rozsvícenými světly [Svobodová, 2005]. Pronájem kol či mopedů je ve větších městech rizikovou, zato v Galileji i jinde ideální alternativou. Nezapomenutelnou zkušeností je autostop – Izraelci staví často a vojákům rádi. Nedoporučuje se ženám bez doprovodu a ve spoře obydlených oblastech. Na větší vzdálenost lze využít služeb letecké společnosti Arkia, která létá do letišť: Jeruzalém, Tel Aviv, Ejlat, Haifa, Roš Pina a Masada. Cesta přes celou zemi netrvá déle než hodinu plus urychlené odbavení [Svobodová, 2005]. Mezinárodní linky společnosti El Al, která byla založena nedlouho po získání nezávislosti, létají z Ben Gurionova letiště v Lodu nedaleko Tel Avivu. Provozují i charterové lety do Eilatu. Přímé spojení s Českou republikou zajišťují od roku 1991 [Svobodová, 2005].

6.2. Úroveň služeb Ubytovací možnosti Izraele jsou na dobré úrovni, je to v tomto ohledu taková malá evropská země na Blízkém východě. Lze zde nalézt luxusní hotely vysoké úrovně, stejně tak pohodlné a kvalitní hotely střední třídy. Důležitý je ale fakt, že ubytování je zde mnohem dražší než u nás, Izrael patří ve všech ohledech na naše poměry k dražším zemím. Další z možností, kterou hojně využívají cestující studenti, jsou levné ubytovny a hostely. K nalezení jsou spíše ve větších městech, jako je Tel Aviv nebo Jeruzalém. Ceny mají příznivé i pro české turisty, dobrého ubytování pro nenáročného cestovatele se dostane už

29

za 30-40 NIS (izraelský šekel) na osobu za noc. Příjemným zážitkem se může stát přenocování na střeše ubytovny. Tento způsob přespání je v teplých krajích běžnou praxí, navíc je levnější než spaní v posteli. Hostely obvykle půjčují matrace a deky a zavazadla uschovají v recepci. K přespání na jednu noc je tento způsob ideální [Svobodová, 2005]. Středomořská země nabízí barevnou paletu stravování. Lze zde nelézt orientální kuchyni a vlivy všech pobřežních národů, které sem kdy doputovaly. Díky demografickém složení dnešních Židů, povětšinou přistěhovalců z celého světa, zvláště Ruska a východní Evropy, ale i Španělska, Spojených států a Etiopie, prakticky neexistuje žádná "národní kuchyně," resp. národní kuchyní je směs všech uvedených zemí. Způsoby, jakými se tu člověk může najíst, jsou neomezené. V Tel Avivu se nachází restaurace se třemi hvězdičkami Michelin a i v jiných se dá luxusně najíst, a to nejen v pěti hvězdičkových hotelech. Na klasické restaurace lze narazit na každém rohu. Ceny jídla bývají ale třikrát vyšší než v běžných restauracích v Čechách. Velmi ceněná jsou izraelská vína. Jedná se o národní pýchu a vývozní artikl, některé druhy jsou k nalezení v nejdražších světových restauracích [Svobodová, 2005]. Ve velkých městech jsou obchody zpravidla otevřeny od 9:00 do 19:00 hodin od neděle do čtvrtka. Některé menší obchůdky mívají od 13:00 do 16:00 hodin odpolední pauzu. V posledních letech se v celé zemi objevilo množství moderních obchodních středisek, jejichž otevírací doba je pružnější. Nicméně v pátek obchody většinou zavírají v době mezi 14:00 a 15:30 a většina obchodů v židovských oblastech je zavřena i v sobotu. Pošty většinou otevírají v 8:30 a zůstávají otevřené do 12:30 nebo 13:30 hodin v závislosti na daném dnu. Odpolední hodiny se liší. Na většině pošt je možné si také směnit zahraniční měnu nebo přijmout peníze ze zahraničí. Většina obchodů, restaurací a hotelů akceptuje kreditní karty. Nejběžnější jsou Visa, EuroCard/MasterCard, Diners Club a American Express. DPH činí v Izraeli 15,5 %. Není-li řečeno jinak, částka uvedená na účtu zahrnuje i DPH. Spropitné je v Izraeli celkem běžné. Většinou se pohybuje kolem 10 %, v zařízeních vyšší kvality se považuje za vhodné 12-15 %. Izraelské zdravotnictví je na světové špičce a může se směle měřit se západními zařízeními. Rubem tohoto faktu je skutečnost, že tamější zdravotnictví je velmi drahé. Jeden den v nemocnici může vyjít i na 1000 USD. Vzhledem k tomu, že Česká republika nemá s Izraelem uzavřenou smlouvu o poskytování bezplatné zdravotní péče, je namístě sjednat si před cestou do Izraele cestovní pojištění. Budete-li si nuceni hradit lékařské služby sami, je potom potřeba mít embosovanou platební kartu. Pro vstup do Izraele by nemělo být potřeba žádného očkování, izraelská strana zase nevyžaduje žádné zdravotní potvrzení. Stejně jako na celém Blízkém východě je třeba zde dbát na

30

zvýšenou hygienu, na omývání ovoce a zeleniny apod. [Svobodová, 2005; www.orbion.cz, 2011].

6.3. Dostupnost z ČR Letecké spojení z ČR do Izraele je dobré. Z Prahy létá pravidelná přímá linka ČSA do Tel Avivu. Dále pak od začátku dubna 2012 je možné využít letecké spojení z Ostravy. Charterová linka spojuje Ostravu s Izraelem 1 x týdně, s odletem vždy v pondělí v 9:00 místního času. Lety provozuje letecká společnost HOLIDAYS Czech Airlines. Další možností jak se dostat do Izraele je například při výletech z Egypta, Jordánska. Delegáti cestovních kanceláří nabízí možnost zakoupení fakultativních výletů s návštěvou jak Jordánska, tak i právě Izraele [www.csa.cz, 2013].

31

7.

Dotazníkové šetření

Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit zájem českých turistů o tuto lokalitu z hlediska dostupnosti, bezpečnosti a úrovně služeb. Dotazníkové šetření probíhalo na přelomu března a dubna 2013 na internetové adrese www.vyplnto.cz. Podařilo se mi získat 71 anonymních respondentů, kteří odpovídali na 18 otázek. Návratnost dotazníků byla 60,3 %. Všechny otázky byly uzavřené, přičemž u 11 otázek mohl respondent zvolit jednu z nabízených odpovědí a u 7 otázek mohl respondent zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo měl možnost napsat odpověď vlastními slovy.

32

7.1. Vyhodnocení získaných dat Otázka číslo 1: Kde se nachází Izrael? V první otázce byl výběr ze čtyř nabízených odpovědí. Z grafu je evidentní, že velká většina (87,32 %) zvolila odpověď, že Izrael leží na Blízkém východě, 7,04 % zvolilo Jižní Asii, 4,23 % zvolilo Afriku, a 1,41 % zvolilo, že vybraná lokalita leží v Malé Asii.

Graf číslo 1: Poloha Izraele

33

Otázka číslo 2: Izrael – co vás napadne jako první? Ve druhé otázce byl výběr ze čtyř nabízených odpovědí nebo musel respondent napsat odpověď vlastními slovy. Ze čtyř nabízených odpovědí si více jak polovina respondentů (53,52 %) vybavila jako místo zrodu tří monoteistických náboženství, ve 23,94 % odpovědí jako zemi konfliktů. V odpovědích vlastními slovy, což bylo v šesti případech, se žádná odpověď neshodovala více jak jednou. Vždy odpověděl jenom jeden respondent. Zajímavá je odpověď napsaná vlastními slovy hummus (je to cizrnová pasta smíchaná s olivovým olejem – pozn. autora).

Graf číslo 2: Povědomí o zemi

34

Otázka číslo 3: Navštívil/a jste někdy Izrael? Ve druhé otázce byl výběr ze šesti nabízených odpovědí. Respondenti využili všech šesti možností odpovědí, nejvíce byla využita možnost, že Izrael nenavštívili, ale chtěli by se tam podívat (49,3 % odpovědí). Ve stejném počtu odpovědí respondenti odpověděli, buď že je nikdy nenapadlo, že by se tam mohli podívat, anebo že by zemi navštívili znovu (15,49 %). Pět odpovědí znělo, že do Izraele nechtějí cestovat.

Graf číslo 3: Návštěvnost

35

Otázka číslo 4: Jakým způsobem byste trávil/a dovolenou v Izraeli? Ve čtvrté otázce byl výběr ze čtyř nabízených odpovědí. 64,79 % respondentů by trávilo dovolenou v rámci poznávacího zájezdu, poměrně velké procento 23,94 % by volili individuální cestu, pobytový zájezd by volilo 9,86 % respondentů, aktivní dovolenou by zvolilo 1,41 %.

Graf číslo 4: Typ cesty

36

Otázka číslo 5: V kterém ročním období byste navštívil/a Izrael? V páté otázce byl výběr ze čtyř nabízených odpovědí. Nejvíce lidí by navštívilo Izrael na jaře, což činí 43,66 %, na podzim 28,17 % a v létě 22,54 %. Nejméně respondentů by se do Izraele vypravilo v zimním období, což činí 5,63 %.

Graf číslo 5: Roční období

37

Otázka číslo 6: S kým byste strávil/a svou dovolenou v Izraeli? V šesté otázce byl výběr ze třech nabízených odpovědí. Polovina respondentů (50,7 %) by trávila dovolenou s kamarády, s rodinou 42,25 % a zbývající respondenti by trávili dovolenou sami (7,04 %).

Graf číslo 6: Profil návštěvníka

38

Otázka číslo 7: Jakou dopravu byste zvolil/a při cestě do Izraele? V sedmé otázce byl výběr ze třech nabízených odpovědí nebo musel respondent napsat odpověď vlastními slovy. Nejvíce respondentů by zvolilo cestu letadlem (91,55 %), jenom malá část lidí by volila cestu autobusem a trajektem (3,23 %) nebo autem a trajektem (2,82 %). Odpověď vlastními slovy využil jeden dotazovaný.

Graf číslo 7: Způsob dopravy

39

Otázka číslo 8: Co by vás nejvíce ovlivnilo při výběru navštívit Izrael? V osmé otázce byl výběr ze čtyř nabízených odpovědí. Kulturní památky by ovlivnily při výběru navštívit Izrael v 69,01 % odpovědí. Další možnost, tzn. přírodní prostředí, by ovlivnila 12,68 %, úroveň služeb 11,27 % a kulturní vyžití 7,04 % respondentů.

Graf číslo 8: Rozhodování

40

Otázka číslo 9: V jakém zařízení byste se ubytoval/a? V deváté otázce byl výběr ze třech nabízených odpovědí nebo musel respondent napsat odpověď vlastními slovy. Respondenti využili v šesti případech odpověď vlastními slovy, ale většinou využili nabízené odpovědi, jak vyplývá z grafu: v hotelu by se ubytovalo 73,24 %, v hostelu 12,68 % a na ubytovně 5, 63 % respondentů.

Graf číslo 9: Ubytování

41

Otázka číslo 10: Jakou památku byste chtěl/a navštívit? V desáté otázce byl výběr ze třech nabízených odpovědí nebo musel respondent napsat odpověď vlastními slovy. Dotazovaní využili možnost odpovědi vlastními slovy ve třinácti případech, v nichž převládají odpovědi, že by chtěli navštívit všechny památky. Z nabízených odpovědí by 47,89 % navštívilo Zeď nářků, 23,94 % chrám Božího hrobu a 7,04 % by navštívilo Masadu.

Graf číslo 10: Historická místa

42

Otázka číslo 11: Kde jste se o této památce dozvěděl/a? V jedenácté otázce byl výběr ze třech nabízených odpovědí nebo musel respondent napsat odpověď vlastními slovy. Dotazovaní mají informace nejvíce z médií (30,99 %), z internetu (28,17 %) a od známých (15,49 %). V osmnácti případech se respondent vyjádřil vlastními slovy. Celkově tvořily odpovědi vlastními slovy 25,28 %.

Graf číslo 11: Zdroj informace o historických místech

43

Otázka číslo 12: Jaké město byste chtěl/a navštívit? Ve dvanácté otázce byl výběr ze třech nabízených odpovědí nebo musel respondent napsat odpověď vlastními slovy. Z nabízených odpovědí by navštívilo Jeruzalém 57,75 % dotazovaných, potom Betlém (14,08) a nakonec Nazaret (8,45 %). Odpovědi, které vyjádřili respondenti vlastními slovy, se lišily a tvořily jenom malé procento.

Graf číslo 12: Města

44

Otázka číslo 13: Kdyby zde nebyly památky UNESCO, navštívil/a byste Izrael? Ve třinácté otázce byl výběr ze třech nabízených odpovědí. Nejvíce respondentů na danou otázku odpovědělo ano 69,01 %, 4,23 % by Izrael nenavštívilo, kdyby zde nebyly památky UNESCO, a zbytek neví 26,76 %.

Graf číslo 13: Památky UNESCO

45

Otázka číslo 14: Co si myslíte o bezpečnosti v Izraeli? Ve čtrnácté otázce byl výběr z pěti nabízených odpovědí. 39,44 % dotázaných si myslí, že země je spíše bezpečná, 30,99 % si myslí, že země je spíše riziková, 21,13 % si myslí, že země je velmi riziková, 5,63 % se domnívá, že země je velmi bezpečná, 2,82 % neví.

Graf číslo 14: Bezpečnost

46

Otázka číslo 15: Jaký zdroj ovlivnil váš názor na předešlou otázku? V patnácté otázce byl výběr ze čtyř nabízených odpovědí nebo musel respondent napsat odpověď vlastními slovy. Z nabízených odpovědí 45,07 % respondentů bylo ovlivněno sdělovacími prostředky. Dalších 22,54 % se spolehlo na svou vlastní zkušenost, 16,90 % dotazovaných má informace z doslechu a 7,04 % z internetu. Vlastních odpovědí je šest a tvoří malé procento respondentů.

Graf číslo 15: Zdroj informací na otázku o bezpečnosti

47

Otázka číslo 16: Vaše pohlaví? V šestnácté otázce musel respondent zvolit jednu z nabízených odpovědí. Téměř 72 % respondentů tvořily ženy, muži zbylých 28,17 %

Graf číslo 16: Pohlaví

48

Otázka číslo 17: Váš věk? V sedmnácté otázce musel respondent zvolit jednu z nabízených věkových kategorií. Z grafu jasně vyplývá, že mezi respondenty převažovali lidé mezi 18-25 lety, ti z celkového počtu dotazovaných tvořili 70,42 %. Dále pak respondenti ve věku 26-35 let, kterých bylo 14,08 %, ve věku 36-45 11,27 % a v kategorii 46-55 2,82 %. Nejméně respondentů bylo v kategorii 56 let a více (1,41 %).

Graf číslo 17: Věk

49

Otázka číslo 18: Vaše vzdělání? V osmnácté otázce musel respondent zvolit jednu z variant dosaženého vzdělání. Největší podíl respondentů tvořili středoškolsky (48 %) a vysokoškolsky (45 %) vzdělaní lidé. Lidé se základním vzděláním tvořili 7,04 % respondentů.

Graf číslo 18: Vzdělání

50

7.2. Interpretace Cílem dotazníkového šetření bylo zjištění zájmu českých turistů o danou lokalitu z hlediska dostupnosti, bezpečnosti a úrovně služeb. Podle výsledků dotazníkového šetření lze usuzovat, že převážná většina respondentů ví, kde se vybraná lokalita nachází. To, že je území Izraele kolébkou křesťanství, islámu a judaismu bylo nejčastější odpovědí. Malá část dotazovaných nechce do Izraele cestovat, ostatní buď zemi navštívili anebo projevili zájem ji navštívit, a to nejvíce formou poznávacích zájezdů. Individuální pobyt patří mezi významné procento odpovědí. Pokud si uvědomíme, že tři čtvrtiny dotazovaných tvořili mladí lidé do 35 let věku, není to překvapivé zjištění. Nejčastěji by dotazovaní strávili svůj pobyt v dané lokalitě v hotelu s kamarády nebo s rodinou v jarním ročním období, přičemž jako dopravní prostředek by si zvolili letadlo. Významnou roli při výběru hraje možnost navštívit kulturní památky. Při výběru kulturních památek dominují památky anebo místa a města, která souvisí s narozením a životem Ježíše Krista. Památky zapsané na seznamu UNESCO nemají vliv na rozhodování respondentů, zdali Izrael navštívit. Většinou respondenti čerpají informace převážně z médií nebo internetu, kde můžou zaznamenat i negativní zprávy. Označení země jako rizikové převažuje nad bezpečnou, ale rozdíl není nijak propastný.

51

8.

Závěr

Ze základních charakteristik Izraele vyplývá, že země je malá rozlohou (přibližně jako Morava) a během jednoho dne je možné lyžovat na Golanských výšinách a zároveň se vykoupat v Rudém moři. Rozmanitost Izraele je vzhledem k velikosti či spíše nepatrnosti jeho území až neuvěřitelná a je vcelku jedno, zda bereme na zřetel poměry přírodní, politické, náboženské anebo jiné. Jako příklad lze uvést Tel Aviv, který současně dokládá i složitost izraelských poměrů, třeba už jen tím, že je i není hlavním městem země. V teoretické části práce byly vypracované charakteristiky země. Byly popsány lokalizační předpoklady. Dále také kulturně správní předpoklady na pozadí stručných historických událostí. Je zde seznam 8 míst, které jsou na seznamu UNESCO a popis nejvýznamnějších míst. Ze selektivních předpokladů je alfou a omegou bezpečnost. Z realizačních předpokladů to je doprava, úroveň služeb a dostupnost z České republiky. Pro firmy, které pracují v cestovním ruchu, může být přínosem praktická část, která se věnuje exploraci zájmu českých turistů o danou lokalitu. Z šetření vyplývá, že země na Blízkém východě má svůj marketingový příběh, tzn. je kolébkou tří náboženství vyznávající jednoho Boha a tudíž je hlavním motivem pro turisty a cestovatele zemi navštívit. Naopak brzdou pro vycestování do Izraele je obava o vlastní bezpečnost, což potvrzuje vliv negativních zpráv masmédií. Z toho plyne větší informovanost a osvěta veřejnosti. Při dodržení elementárních bezpečnostních opatření, můžeme označit Izrael za bezpečnou zemi. Z interpretace dotazníkového šetření je zřejmé, že důležitou cílovou skupinu tvoří mladí lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Velké procento je i těch, kteří by rádi cestovali individuálně. Zde se nabízí řešení většího využití dlouhodobého pobytu a zprostředkování práce v kibucu a mošavu pro mladé lidi. Dlouhodobým pobytem lze docílit hlubšího poznání země a pochopení zdejších obyvatel.

52

9.

Seznam použitých zdrojů

9.1. Tištěné zdroje HECK, Gerhard. Izrael. České vyd. 1. Praha: Vašut, 2002. 128 s. ISBN 80-7236-210-0. SCHUBERT, K. Dějiny Židů. 1. vyd. Praha, Svoboda. 2003. 132 s. ISBN 80-205-1035. SVOBODOVÁ, L. Jeruzalém a svatá země – společník cestovatele (překlad z anglického originálu Eyewitness Travel Guides – Jerusalem and the Holy Land), Ikar, Praha 2005, ISBN: 80-249-0443-8. Země světa: zeměpisný a cestopisný měsíčník. Tématické číslo IZRAEL. Praha: ©GeoBohemia, s.r.o., 2008, č. 9. ISSN 1213-8193. Obrázky: Archiv autora

9.2. Internetové zdroje Vlajka Izraele. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Izrael Israel. The World Factbook, Central Intelligence Agency [online]. 2013, 18.4.2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/is.html Mapa [online]. 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://mapaonline.cz/mapa-izraele/ Geografie [online]. 2011 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://izrael.orbion.cz/stat/pruvodce/geografie-2143/ BÖHNISCH, Robin. Http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochranaprirody/ochrana-prirody-v-izraeli.html [online]. 2011 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/ochrana-prirody-vizraeli.html Masada [online]. 2012 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://izrael.svetadily.cz/clanky/Izrael-pevnost-Masada-nad-Mrtvym-morem Caesarea [online]. 2012 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://izrael.svetadily.cz/clanky/Caesarea-herodova-chlouba Mrtvé moře [online]. 2012 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://izrael.svetadily.cz/clanky/Mrtve-more-dovolena-s-lecebnymi-ucinky UNESCO [online]. 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/statesparties/IL/ 53

Betlém [online]. 2012 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://izrael.svetadily.cz/clanky/Betlem-mesto-s-bohatou-biblickou-tradici Cestování Izrael [online]. 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/blizky_vychod/izrael/cestovani/other.html

Víza [online]. 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/blizky_vychod/izrael/cestovani/visa.html Informace [online]. 2011 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://izrael.orbion.cz/stat/pruvodce/informace-a-rady-2135/ ČSA [online]. 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/info-andservices/travel-information/flight_schedule.htm

54

10. Seznam grafů Graf číslo 1: Poloha Izraele .................................................................................................. 33 Graf číslo 2: Povědomí o zemi ............................................................................................. 34 Graf číslo 3: Návštěvnost ..................................................................................................... 35 Graf číslo 4: Typ cesty ......................................................................................................... 36 Graf číslo 5: Roční období ................................................................................................... 37 Graf číslo 6: Profil návštěvníka ............................................................................................ 38 Graf číslo 7: Způsob dopravy ............................................................................................... 39 Graf číslo 8: Rozhodování.................................................................................................... 40 Graf číslo 9: Ubytování ........................................................................................................ 41 Graf číslo 10: Historická místa............................................................................................. 42 Graf číslo 11: Zdroj informace o historických místech........................................................ 43 Graf číslo 12: Města ............................................................................................................. 44 Graf číslo 13: Památky UNESCO ........................................................................................ 45 Graf číslo 14: Bezpečnost..................................................................................................... 46 Graf číslo 15: Zdroj informací na otázku o bezpečnosti ...................................................... 47 Graf číslo 16: Pohlaví........................................................................................................... 48 Graf číslo 17: Věk ................................................................................................................ 49 Graf číslo 18: Vzdělání......................................................................................................... 50

55

11. Seznam obrázků Obr. 1. Vlajka Izraele [www.wikipedie.cz, 2013].................................................................. 9 Obr. 2. Mapa Izraele [www.mapaonline.cz, 2013] .............................................................. 11 Obr. 3. Místo narození Ježíše Krista v Betlémě (Petr Vávra, 1997) .................................... 57 Obr. 4. Caesarea (Petr Vávra, 1997)..................................................................................... 57 Obr. 5. Chrám Bahá'í v Haifě (Petr Vávra, 1997) ................................................................ 58 Obr. 6. Klášter svatého Jiří ve vádí Kilt (Petr Vávra, 1997) ................................................ 58 Obr. 7. Mrtvé moře (Petr Vávra, 1997) ................................................................................ 59 Obr. 8. Poušť Negev (Petr Vávra, 1997) .............................................................................. 59 Obr. 9. Olivová hora v Jeruzalémě (Petr Vávra, 1997) ........................................................ 60 Obr. 10. Skalní chrám v Jeruzalémě (Petr Vávra, 1997)...................................................... 60 Obr. 11. Pláž v Tel Avivu (Petr Vávra, 1997)...................................................................... 61 Obr. 12. Mrtvé moře – pohled z Masady (Petr Vávra, 1997)............................................... 61

56

12. Obrázky

Obr. 3. Místo narození Ježíše Krista v Betlémě (Petr Vávra, 1997)

Obr. 4. Caesarea (Petr Vávra, 1997)

57

Obr. 5. Chrám Bahá'í v Haifě (Petr Vávra, 1997)

Obr. 6. Klášter svatého Jiří ve vádí Kilt (Petr Vávra, 1997)

58

Obr. 7. Mrtvé moře (Petr Vávra, 1997)

Obr. 8. Poušť Negev (Petr Vávra, 1997)

59

Obr. 9. Olivová hora v Jeruzalémě (Petr Vávra, 1997)

Obr. 10. Skalní chrám v Jeruzalémě (Petr Vávra, 1997)

60

Obr. 11. Pláž v Tel Avivu (Petr Vávra, 1997)

Obr. 12. Mrtvé moře – pohled z Masady (Petr Vávra, 1997)

61