Skotsko jako cílová destinace pro turisty z České republiky

Skotsko jako cílová destinace pro turisty z České republiky

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnou licenci k jejímu využití, mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ………………………. Podpis

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce, RNDr. Milanu Kameníkovi, za jeho ochotu, připomínky, pomoc a odborné vedení mé bakalářské práce, oponentovi Michalu Kleslovi, za jeho odborný náhled a své rodině, přátelům a přítelkyni za pomoc a podporu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra cestovního ruchu

Skotsko jako cílová destinace pro turisty z České republiky bakalářská práce

Autor: Petr Harazin Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2013

COPYRIGHT © 2013 Harazin Petr

Abstrakt HARAZIN, Petr. Skotsko jako cílová destinace pro turisty z České republiky. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odporné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 61 stran. Tato bakalářská práce se zabývá turismem ve Skotsku. První (teoretická část) je zaměřena na hlavní turistické oblasti Skotska, problémy a návrhy k řešení problémů v cestovním ruchu ve Skotsku. Ve druhé části (praktické), zkoumá zájem studentů cestovního ruchu o Skotsko, povědomost a priority. Sestavení zájezdu na základě priorit respondentů uvedených v dotazníku. Klíčová slova Skotsko. Cestovní ruch. Zájezd. Kalkulace ceny. Průměrná cena. Highlands. Edinburgh.

Abstract HARAZIN, Petr. Scotland as a final destination for tourists from the Czech republic.. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor RNDr. Milan Kameník. Degree of skill: Bachelor. Jihlava 2013. 61 pages. The bachelor thesis deals with tourism in Scotland. First theoretic part is focused to important regions in Scotland, problems and solutions in tourism. The second part, the practical, is researching the interests of Czech students of tourism in Scotland, cognizance of the country and their priorities. Making of a tour based on the priorities of respondents mentioned in a questionnaire. Key words Scotland. Tourism. Tour. Price calculation. Average price. Highlands. Edinburgh.

Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 10 1

Charakteristika Skotska ................................................................................................ 11

2

Cestovní ruch ve Skotsku .............................................................................................. 14 2.1 Problémy v cestovním ruchu ........................................................................................ 14 2.2 Návrhy na zlepšení situace v cestovním ruchu ............................................................. 15 2.3 Domácí cestovní ruch ................................................................................................... 15 2.4 Příjezdový cestovní ruch .............................................................................................. 16 2.5 Ohlasy turistů ............................................................................................................... 16 2.6 Klíčové trhy .................................................................................................................. 16

3

Památky UNESCO ......................................................................................................... 17 3.1 St. Kilda ........................................................................................................................ 17 3.2 Edinburgh ..................................................................................................................... 18 3.3 Heart of neolithic Orkney ............................................................................................. 20 3.4 New Lanark .................................................................................................................. 20 3.5 Antoniův val.................................................................................................................. 21 3.6 Památky usilující o zápis na listinu UNESCO ............................................................. 22

4

Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ................................................................... 24 4.1 Lokalizační předpoklady .............................................................................................. 24 4.1.1 Reliéf .................................................................................................................... 24 4.1.2 Hydrosféra ............................................................................................................ 25 4.1.3 Klima .................................................................................................................... 26 4.1.4 Flóra a fauna ......................................................................................................... 27 4.1.5 Přírodní atraktivity ............................................................................................... 27 4.1.6 Kulturní památky.................................................................................................. 29 4.2 Realizační předpoklady ................................................................................................ 32 4.2.1 Letecká doprava ................................................................................................... 32

4.2.2 Autobusová doprava ............................................................................................. 32 4.2.3 Lodní doprava ...................................................................................................... 33 4.2.4 Železniční doprava ............................................................................................... 33 4.2.5 Ubytování a stravování ......................................................................................... 34 4.3 Selektivní předpoklady ................................................................................................. 34 5

Praktická část ................................................................................................................. 35 5.1 Vyhodnocení odpovědí ................................................................................................. 36 5.2 Modelový zájezd ........................................................................................................... 52 5.3 Program zájezdu .......................................................................................................... 52

6

SWOT analýza ................................................................................................................ 56 6.1 Silné stránky ................................................................................................................. 56 6.2 Slabé stránky ................................................................................................................ 57 6.3 Příležitosti .................................................................................................................... 57 6.4 Hrozby .......................................................................................................................... 58

7

Závěr ................................................................................................................................ 59

8

Seznam citací .................................................................................................................. 60 Tištěné zdroje ....................................................................................................................... 60 Internetové zdroje ................................................................................................................. 60

Úvod Pod pojmem Skotsko si každý vybaví něco jiného – někdo zamlžené vrchy kopců, gleny a brázdy, někdo jezero s lochneskou příšerou, jiný déšť, potápění, horskou turistiku, film Statečné srdce nebo herce Seana Conneryho. Jiní si zase představí zalidněné ulice Edinburghu, výhled na toto město z kopců Salisbury Crags, nebezpečné uličky v Glasgow nebo naopak úplně vylidněná údolí s pasoucími se highlandskými krávami a místy k relaxaci. Skotsko je zemí mnoha možností k provozování nejrůznějších forem turistiky od klasické pěší přes cykloturistiku, horolezectví až po zvláštní formy jako hippo, agro či ekoturistiku. Je to země s nádhernými výhledy na skotskou leckdy nikým nepoznamenanou krajinu, místem pro lehké turistické vycházky, ale i trasy pro nejnáročnější horolezce. Země s příjemnými lidmi, voňavými hospodami, úzkými chodníky, na kterých jsou právě před hospodami řady kuřáků, kterým regule neumožňují kouřit uvnitř. Skotsko je také zemí deště a prší zde více, než v Anglii. A právě déšť je možná jednou z věcí, proč je Skotsko pro české turisty doposud poměrně neznámou destinací v porovnání s Londýnem. Strávil jsem zde několik měsíců. Poznal jsem život na malé farmě, kde polovina z nás třiceti lidí byla z České republiky a druhá polovina byla ze Skotska. Poznal jsem tyto místní obyvatele, naučil se porozumět jejich složitému akcentu – připadalo mi, že každý člověk tam má svou vlastní angličtinu. A díky nim a penězům, které jsem si vydělal za sběr malin a angreštu, jsem mohl poznat i skotskou krajinu. Nejen samotnou, ale krajinu spojenou se vším, co k ní patří. V teoretické části se budu snažit hodnotit problémy a řešení problémů v cestovním ruchu, předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a součástí praktické části bude analýza SWOT a dotazník pro studenty cestovního ruchu, na jehož základě, díky preferencím respondentů, které získám, vytvořím modelový zájezd. Mým cílem je vykalkulovat cenu podle přání zákazníků.

10

1 Charakteristika Skotska

Obrázek 1 – Mapa Skotska Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Europe_location_SCO2.png

Spojené království Velké Británie a Severního Irska je tvořeno čtyřmi zeměmi. Největší z nich je Anglie, která je následována Skotskem, Walesem a Severním Irskem. Podle starého keltského jazyka gaelštiny Skotové své zemi říkají také Alba, jedním z dalších známých názvů pro Skotsko je také Kaledonie. Kromě sousední Anglie nemá Skotsko další suchozemskou hranici. Všechny ostatní hranice tvoří vodní plochy. Ze severu a západu je to Atlantský oceán, na východě hraničí se Severním mořem a jihozápadní hranicí je Irské moře a Severní průliv. Skotsko není tvořeno jen pevninskou částí, ale i ostrovy a souostrovími. Těch je bez desíti 800 a největšími jsou Shetlandy, Hebridy nebo Orkneje. Hlavním městem Skotska je Edinburgh, ačkoliv není největší. Největším městem jak podle rozlohy, tak podle počtu obyvatel, je Glasgow. Edinburgh je jedno z největších finančních center Evropy, v Glasgow zase dominuje průmysl. Počet obyvatel převyšuje 5 150 000 a nejvíce jich žije právě v konurbaci kolem největšího skotského města. Struktura obyvatelstva je tvořena z 88% Skoty, následujícími Angličany, Iry, Velšany a 4% tvoří ostatní rasy 11

a národnosti. Rozloha Skotska je téměř totožná s rozlohou České republiky (78 772 km²), z čehož snadno vypočítáme, že hustota zalidnění je zde dvakrát nižší, než v porovnání s naší zemí.

Obrázek 2 – vlajka Skotska – nejstarší národní vlajka na světě (používána od 9. st.) Zdroj: http://www.mundo.cz/skotsko/geografie

Každý národ Spojeného království má svého patrona. Irové mají Patrika, Angličané Jiřího a Skotové mají Ondřeje. Podle legendy byl Ondřej ukřižován na kříži zvaném saltire s diagonálními trámy do písmene X, tedy odlišný oproti tomu, na kterém byl ukřižován Ježíš. Svátek tohoto skotského mučedníka se slaví 30. listopadu. Tento den přichází také na řadu žlutá vlajka se symbolem lva. Tato vlajka symbolizuje bojovnou minulost Skotů. Bílý kříž na skotské vlajce je i na státní vlajce Velké Británie. Pokud se někdy Skotsko oddělí od Spojeného království, stane se státem s nejstarší doposud používanou vlajkou světa. Zatím tento triumf drží Dánové, kteří svou vlajku používají od 13. století. Dalším znakem, pro Skoty tolik typickým, je bodlák. Jeho význam podle legendy patří do bitvy s Dány, ve které se nepřátelé snažili bosí připlížit přes hradní příkop, ale zapadli a výkřiky z bolesti od bodláků je prozradily. Dalším symbolem je také hymna Flower of Scotland, která se hraje například na mezistátních utkáních fotbalové reprezentace, ačkoliv oficiální hymnou je hymna Spojeného království God save the Queen. Neodmyslitelnou součástí skotské kultury je i kroj a zejména sukně zvaná kilt. Především svatba je vždy doprovázena kilty, které jsou zhotoveny z pestrých kostkovaných tartanů. Turisté si pravé kilty ze Skotska jako 12

suvenýry moc nevozí, jelikož jsou velmi drahé. Za levnější peníze se dají pořídit na bleších trzích. Dalším ze symbolů jsou dudáci, kteří v krojích patří také na každou „oficiální“ akci. Jednou z nich je třeba akce, kde se pojídá skotský národní pokrm haggis, což je druh tlačenky vařené z okořeněných ovčích vnitřností. Posledním velmi výrazným typickým prvkem pro Skotsko je whisky. Vyskytuje se zde nepřeberné množství destiláren. (Skotsko 2, strany 4 - 5) Oficiálním jazykem je angličtina, která je však pro každou oblast velmi specifická a má mnoho různých akcentů. Ekonomika má v této zemi také dlouhou historii, hlavně pokud se jedná o průmysl. Vždyť právě v Británii nastal počátek průmyslové revoluce v Evropě. V poslední čtvrtině minulého století byla ve Skotsku nalezena ropná ložiska, což zde způsobilo boom v těžebním průmyslu. V současné době hraje konečně důležitou roli v ekonomickém rozvoji Skotska i cestovní ruch. Formálně je hlavou státu královna Alžběta II., Skotové mají však vlastní vládu, jejímž současným předsedou je Alex Salmond. Měnou ve Skotsku je libra. Turista si však musí dávat pozor, jelikož v našich směnárnách se rozměňují pouze anglické libry a banky ve Skotsku mění skotské libry na anglické pouze svým klientům. [1], [2]

13

2 Cestovní ruch ve Skotsku Skotové přišli na to, jak moc důležitý je cestovní ruch pro jejich zemi. Vypovídá o tom i dokument vlády Scottish Tourism - The Next Decade, ve kterém se soustředí na moderní trendy v cestovním ruchu, historii, změny, které ovlivňují pochody v cestovním ruchu a tak dále. Největší pozornost je však věnována plánu pro budoucnost. Podle výzkumu společnosti VisitScotland (oficiální společnost pro rozvoj cestovního ruchu ve Skotsku) musí úspěšná turistická destinace: 

nabízet širokou základnu produktů, rozmanitost v nabídce dovolených a nabízet objevy a zážitky jako klíčová témata;



zaměřit se na zájmy zákazníků v oblastech trávení volnočasových aktivit, návštěvy měst, kultury a obchodního cestovního ruchu;



prezentovat se národnostními zvyky, tradicemi a kulturním dědictvím pro odlišení od ostatních destinací;



využívat internetu k maximální propagaci destinace;



využívat partnerství jak ve veřejném, tak i soukromém sektoru;



stavět na důležitosti nejen příjezdového, ale i domácího cestovního ruchu;



nabízet místním lidem výhody a motivovat je ke kladnému postoji vůči turistům.

Nedůležitějšími prvky, kvůli kterým si turisté vybírají Skotsko jako svou destinaci pro trávení volného času, jsou scenérie, přírodní prostředí, velké množství památek a míst k vidění a právě zmiňovaný přátelský postoj místních obyvatel. Zaměstnaných je v tomto odvětví necelého čtvrt milionů Skotů a ročně tuto zemi navštíví na 3,5 milionu zahraničního turistů, stráví zde průměrně týden (což je dost oproti trendu krátkodobých dovolených) a utratí půl druhého miliardy liber.

2.1 Problémy v cestovním ruchu Přes všechny tyto překážky bylo, je a bude vždy oblíbenou destinací díky svým továrnám na výrobu whisky, golfovým resortům, hospodské kultuře a nesčetnému množství kulturních i přírodních památek. Problémem současnosti (a nejen pro Skotsko) je moderní trend krátkodobých návštěv destinace. V posledním desetiletí rapidně klesají dopředu zamluvené pobyty a to je pro zemi jedna z hrozeb do 14

budoucna. Největším cílem je zaměřit na trh paradoxně nejbližší, a to na Anglii a Wales. Podle výzkumu totiž polovina Angličanů a Velšanů ještě nikdy Skotsko nenavštívila.

2.2 Návrhy na zlepšení situace v cestovním ruchu Agentura pro rozvoj cestovního ruchu ve Skotsku, společně s vládou a ostatními organizacemi, které mají co dočinění s turismem, se snaží vybruslit z této situace pomocí různých marketingových strategií a projektů. Jedním z nich je projekt Heartland. Spočívá právě v tom, aby zde turisté netrávili jen minimální počet nocí je založen na finanční podpoře každého turisty, který za dovolenou ve Skotsku vydá 250 liber a více. Po splnění útraty této minimální částky obdrží turista poukázku na dalších 75 liber, které určeny k použití na vstupy na místní památky a atrakce. Takto vlastně nepřímo podporují turisty k dalšímu utrácení peněz. Další výhoda tohoto projektu je podpora těch hotelů, které dokážou zajistit ubytování svým hostům na delší dobu.

2.3 Domácí cestovní ruch Cestovní ruch ve Skotsku paradoxně podporují nejvíc samotní občané. Ti společně s ostatními Brity za stejné období utratili ve své zemi dvakrát více, než turisté ze zahraničí. Jedná se o období za rok 2011. V dokumentu The Next Decade je zmíněn i fakt, že přes všechny přípravy nemusí jít všechno podle plánu a čas od času se vyskytnou události, které mohou obrovským způsobem ovlivnit cestování a důsledky. Například kvůli teroristickým útokům na World Trade Center v New Yorku v roce 2001 nastal hluboký pokles v cestování letadlem po celém světě. Pro Británii byl důležitý

moment,

kdy

popel,

který

způsobil

výbuch

islandské

sopky

Eyjafjallajökull v roce 2011. Byl taktéž omezen letový provoz a díky nevoli využívat lodní dopravu, drahému euru a právě zmíněnému omezení letového provozu, začali místní obyvatelé cestovat po své rodné zemi. Tyto důležité faktory podtrhnuté ještě stávkou mnoha zaměstnanců v britské národní letecké společnosti British Airways vedly k tomu, že v roce 2009 navštívilo Skotsko přes 12,5 miliónu turistů.

15

2.4 Příjezdový cestovní ruch Cestovní ruch ve Skotsku má stoupající tendenci od roku 2002 a v současné době dosahuje rekordní obsazenosti hotelových pokojů. Nejsou to však pouze Britové, kteří cestovní ruch rok co rok posouvají na vyšší úroveň. Důležitým trhem jsou pro Skotsko i turisté ze zahraničí. Velký skok zaznamenalo Skotsko v roce 2004, kdy byl příliv turistů větší o celou pětinu, než v roce předchozím. S přehledem nejvíc turistů cestuje do Skotska ze Spojených států. Je to dokonce třikrát více, než turistů z Německa, které je druhé v pořadí. Důležitým faktorem je dopravní dostupnost, která je, co se leteckých společností týče, velmi dobrá.

2.5 Ohlasy turistů Podle průzkumu agentury VisitScotland hodnotí turisté kvalitu pobytu ve Skotsku takto: 

spokojenost turistů je velmi vysoká, u 96% turistů dovolená splnila jejich očekávání;



velmi oblíbenou činností turistů je návštěva skotských barů a hospod



97% turistů je ochotno doporučit Skotsko za kvalitní destinaci



autenticita a zážitek z prostředí jsou velmi živé pro všechny turisty



možnost komunikace s místními obyvateli je pro turisty velmi důležitá, zvláště pak pro turisty ze Severní Ameriky

2.6 Klíčové trhy Pro cestovní ruch ve Skotsku jsou důležité tři klíčové trhy. Tím prvním jsou obyvatelé Velké Británie na dovolených (zahrnující samotné Skoty a lidé cestující za rodinou a přáteli). Tato skupina tvoří zhruba 60% celkových příjmů z cestovního ruchu a z těchto je 7% právě lidí, kteří cestují za rodinou nebo přáteli. Pro tuto skupinu lidí je však typicky velmi krátký pobyt (v průměru 3,6 noci). Druhým klíčovým trhem jsou turisté ze zahraničí a opět zde patří i skupina lidí, navštěvující svou rodinu a přátelé. Celkově má skupina podíl na příjmech zhruba 13%, z čehož skupina lidí navštěvující rodinu a přátelé okolo 4%. Pro tento trh je 16

naopak typická delší doba pobytu v destinaci, a to cca 9,3 noci. Jenže i zde se projevuje trend postupného zkracování času v místě pobytu. V minulosti trávili zahraniční turisté ve Skotsku v průměru dva až tři týdny. Třetím velmi důležitým trhem je skupina turistů provozující obchodní cestovní ruch. Tato skupina má celkový podíl na příjmech z cestovního ruchu asi 22% a pro hotely a ostatní služby provozující společnosti je tato skupina nejoblíbenější, jelikož byznysmeni zde utrácejí dvakrát až třikrát více peněz, než běžní turisté na dovolených. Mezi těmito trhy panuje silná konkurence v boji o klientelu. Nejvíce patrné je to v kongresovém cestovním ruchu. Zde totiž rok co rok stoupá počet konferencí a kongresů konaných na britských ostrovech. Naproti tomu počet konferencí v samotném Skotsku v letech 2002 a 2003, byl o 3% vyšší, než v roce následujícím. (Scottish Tourism, 2006, s. 21 - 30), [12], [13]

3 Památky UNESCO Z celkového počtu osmadvaceti památek Velké Británie zapsaných na seznam světového přírodního a kulturního dědictví, se jich na území Skotska nachází pět.

3.1 St. Kilda St. Kilda je nejstarší z pěti skotských památek zapsaných na listině světového dědictví. Zapsána byla v roce 1986. Je to souostroví nacházející se přes šedesát kilometrů západně od pobřeží Vnějších Hebrid v Atlantském oceánu. Od třicátých let je tento ostrov neobydlený a populace zde ani nikdy předtím nedosáhla více než dvě stovky obyvatel. O toto jedinečné souostroví se starají celkem tři organizace – The National trust for Scotland – organizace starající se o velkou většinu skotských památek a pozůstalostí. Druhou podobnou organizací je Scottish Heritage Site a poslední je ministerstvo obrany, které zde vystavělo vojenskou základnu. Tyto tři organizace zde spolupracují a snaží se o výzkum a údržbu souostroví na listině dědictví UNESCO. St. Kilda je největší evropskou kolonií mořských ptáků. Je domovem pro desetitisíce terejů, buřňáků či papuchalků. Soustroví St. Kilda je sopečného původu a díky své špatné dostupnosti je navzdory svému jménu poměrně málo navštěvovanou přírodní památkou. Počet návštěvníků však od roku 1989 vzrostl více, než 4 násobně. (1989 – 17

1000 návštěvníků, 2010 – 4000). Počátky osídlení spadají do doby bronzové tedy asi 2000 let před naším letopočtem a na ostrovech lze najít pozůstatky prastarých obydlí. (BAXTER, 2000), [3], [4]

Obrázek č. 3 – St. Kilda – pozůstatky obydlí sahají do doby bronzové. Zdroj: http://waterloggedroots.typepad.com/.a/6a01157160b8bb970c0133ed631edf970b-pi

3.2 Edinburgh Edinburgh nebyl odjakživa skotským hlavním městem. Pevnosti hradu, který je dominantou hlavního města, byly budovány už ve 12. století a základy mají podle některých historiků původ už ve století sedmém. Hlavním městem se však stal až ve století patnáctém, kdy na této pozici vystřídal město Perth. Na seznam světového dědictví byl Edinburgh zapsán v roce 1996 a je tedy druhou nejstarší skotskou památkou na seznamu. Skládá se ze Starého a Nového města – prvně jmenovaná středověká část a část Nového města stavěná od osmnáctého století v neoklasickém stylu. Obě tyto části mají své historicky významné budovy a právě kontrast mezi těmito diametrálně odlišnými částmi dává městu jedinečný charakter. Staré město je tvořeno již zmiňovaným hradem Edinburgh Castle, od kterého vede Královská míle. Tvoří ji celkem šest ulic a jedná se o jednu z nejnavštěvovanějších 18

památek v celém Skotsku. Královská míle (dlouhá jednu skotskou míli – tedy 1,8 kilometru) vede od hradu z kopce dolů, jelikož kopec, na kterém hrad stojí, je sopečného původu. Podél ní stojí vysoké domy s průchody, které vedou do dalších uliček. Na přelomu tisíciletí byla rekonstruována a této čtvrti se říká „closes“. Nachází se zde obchody se suvenýry, galerie a dílny. Celá ulice je zakončena palácem a opatstvím Holyroodhouse. Nové město gregoriánské éry, budováno v letech 1765 až 1850, bylo navrženo Jamesem Craigem a výzdoba připadla Robertu Adamovi. Odráží se v něm doba osvícení, doba filozofa Davida Huma, ekonoma Adama Smithe nebo například spisovatele Waltera Scotta. Má přezdívku Athény severu a její dominantou je ulice Princes Street či Skotská Národní galerie. Začíná u severního výběžku hradní skály zahradami Princes Street Gardens díky nimž a mnoha dalším zahradám je Edinburgh nejzelenějším městem Velké Británie. Zelená se vyskytuje i na náměstích, která jsou doprovázena malými parky (Charlotte Square). Součástí Edinburghu je od roku 1947 i pravidelně konaný letní festival, díky němuž je po Londýně druhým nejnavštěvovanějším místem Velké Británie. (BAXTER, 2006), (STEWARTOVÁ, 2001, s. 14)

Obrázek 4 – Salisbury Crags – pohled na hlavní město Edinburgh. Zdroj: http://www.isaes2011.org.uk/venue.html

19

3.3 Heart of neolithic Orkney Další památkou na seznamu UNESCO je část na souostroví Orkneje, a to skupina neolitických památek. Skládá se celkem ze tří částí: 

„Maes Howe“ – velká kamenná mohyla pocházející z doby zhruba 2800 let před naším letopočtem



„The Stones of Stenness“ a „the Ring of Brodgar“ – obřadní kruhy ve stylu Stonehenge



„Skara Brae“ – osada pozůstatků neolitických domů

Na seznamu figurují Orkneje od roku 1999 a jsou pod ochranou organizace Historic Scotland.

Obrázek 5 – Heart of Orkney – jeden ze dvou obřadních kruhů Zdroj: whc.unesco.org/en/list/514

3.4

New Lanark

V roce 2001 byla na seznam světového dědictví zapsána další památka, a to maličká vesnice na jihu Skotska – New Lanark. Byla založena na konci 18. století Davidem Dalem. Ten zde stavěl mlýny poháněné vodní energií z řeky Clyde, továrny na bavlnu 20

a ubytovny pro místní pracovníky. New Lanark se stal místem Roberta Owena – filantropa a velkého představitele utopického socialismu. Nacházela se zde největší prádelna na ostrovech, ve které se nacházel dopřádací stroj, který zde umožnil strojní výrobu bavlněných látek na světě. 350 000 návštěvníků. Restaurování celé vesnice proběhlo v sedmdesátých letech díky organizaci New Lanark Conservation Trust, která se o cestovní ruch v New Lanarku stará. (BAXTER 2001), [13]

Obrázek 6 – Hotel v New Lanark – zrekonstruovaná původní budova mlýna Zdroj: http://www.newlanarkblog.org/2011/09/27/gallery-one/

3.5 Antoniův val Nejmladší památkou zapsanou na seznam světového dědictví je Antoniův val. Stavba byla počata v roce 142 za vlády římského císaře Antonia Pia a ukazuje římskou snahu obsadit území severně od Hadrianova valu. Val ve Skotsku měl na délku 60 kilometrů a měl znamenat severní hranici římského impéria. Římanů se však nepodařilo ubránit území mezi samotným Antonínovým a mezi Hadrianovým valem, kde byli postupem času vyhnáni kmenem Piktů. Každý rok se na Antonínův val přichází podívat zhruba 55 000 návštěvníků. Na listinu památek UNESCO byl zapsán v roce 2008. (BAXTER, 2000), [3], [4]

21

Obrázek 7 – Antonínův val – původně čtyřmetrové náspy s hlíny Zdroj: http://www.geograph.org.uk/photo/1140335

3.6 Památky usilující o zápis na listinu UNESCO Stejně jako v České republice jsou památky (České Švýcarsko, Krušnohorsko), které usilují o zápis na seznam UNESCO, jsou takové i ve Skotsku a jsou konkrétně tři. První z nich je pohoří Cairngorm, které je zároveň národním parkem. Obsahuje souvislou oblast nejvyšších kopců a hor v Británii (šest z nich přesahuje 1000 metrů). Je to zároveň důležité místo pro porozumění vývoje krajiny. Z pohledu cestovního ruchu se zde nachází i 5 zimních středisek poskytující sjezdové lyžování a jiné zimní sporty. S tím spojená lanová dráha postavena v roce 2001, může být jedním z důvodů konečného neumístění na seznam z důvodu neudržitelnosti cestovního ruchu. Cauingorm je největším národním parkem Skotska od roku 2003 (tím druhým je národní park Loch Lomond and the Trosschas). Dalším uchazečem o zápis na listinu je Flow Country – plocha o velikosti čtyř tisíc čtverečných kilometrů plná bažin a mokřadů. Poslední památkou, která se uchází o zápis na seznam, je železniční most Forth Railway Bridge v Edinburghu. Byl postaven v roce 1890 a po třicet let byl mostem s nejdelším rozpětím dvou pilířů na světě. Při stavbě, která trvala sedm let, zemřelo 63 dělníků a spotřebovalo se desetkrát více oceli, než při stavbě Eiffelovy věžě. Na základě údajů z oficiálních webových stránek UNESCO nebo oficiálních 22

stránek památek jsem zpracoval graf, který ukazuje návštěvnost skotských památek na seznamu světového dědictví a srovnává je s některými českými památkami. Výsledek byl pro mě velkým překvapením, a proto jsem připravil tyto návrhy, které by cestovnímu ruchu ve Skotsku mohly pomoci:

Návštěvnost skotských a českých památek UNESCO 3 800 000

1 400 000 4000

55 000

350 000

55 000

950 000 400 000 250 000

Graf 1 – Návštěvnost skotských a českých památek UNESCO Zdroj: vlastní zdroj

Tento graf nám ukazuje, že české památky jsou na tom, co se návštěvnosti týče, mnohem lépe, než památky skotské. Největším překvapením je pro mě srovnání obou hlavních měst, kde se ukázalo, že Praha je téměř 3x více navštěvovanější město, než Edinburgh. Druhým zajímavým faktem je, že St. Kilda má návštěvnost tak nízkou, že se ani nezobrazila v mém grafu. Na druhou stranu od roku 1989 do této doby stoupla návštěvnost této památky z 1000 turistů ročně na 4000 turistů ročně. I tak je ale toto číslo velmi malé a hlavním činitelem je zde již zmiňovaná špatná dostupnost. Dalším varováním pro Skoty ve srovnání s Českou republikou je fakt, že například Kutná Hora dosahuje velmi blízko stejné návštěvnosti, jako jejich hlavní město. I malé město Telč dosahuje svou návštěvností takové pozice, kterou nepřekonají ani tři z pěti skotských památek dohromady (Orkneje, St. Kilda a Antonínův val). [13], [14]

23

4 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci se dělí do třech hlavních skupin. Jsou to předpoklady: 

Lokalizační



Realizační



Selektivní

První skupinou jsou faktory lokalizační. Ty rozhodují o tom, zda je v destinaci vhodné či nevhodné umístit aktivity cestovního ruchu. Lokalizační předpoklady se dále dělí na přírodní a kulturně správní. Přírodní lokalizační faktory zkoumají reliéf, polohu v rámci světadílu či podnebného pásu, zvířata, rostliny a vodstvo. Kulturně správní lokalizační předpoklady zkoumají památky společenského rázu většinou lidmi stvořené – historické památky, muzea, galerie, umělecká díla, tance a tak dále. Neméně důležité jsou selektivní předpoklady, které mapují politickou, ekonomickou a sociální situaci v zemi. Patří zde celkový pohled na zemi z historického hlediska či demografická struktura. Poslední skupinou jsou faktory realizační. Ty se zabývají systémem dopravy v místě destinace. Ta je spojena i s materiálně technickou základnou, kterou se též tyto předpoklady zabývají.

4.1 Lokalizační předpoklady Skotsko má pro rozvoj cestovního ruchu řadu lokalizačních předpokladů. Spousta z nich je pozitivních, jako například přírodní a kulturní památky, kterých je v této zemi nespočet, ale zároveň jsou zde i negativní předpoklady a to ať už lokalizační (počasí) nebo jiné (například kriminalita v Glasgowě).

4.1.1 Reliéf Co se reliéfu týče, člení se na tři základní oblasti. Většina obyvatel je situována v oblasti Central Lowlands. Jedná se o pásmo nížin, kde žije více než 80% populace a leží zde i největší skotská města. Ve Skotsku jsou mimochodem jen 4 města, jejichž 24

počet obyvatel přesahuje 150 000. Jsou to Glasgow (630 000), Edinburgh (430 000), Aberdeen (190 000) a Dundee (160 000). Z jihu se vypíná pevninská část Southern Uplands – dvousetkilometrový pás, pro Skotsko typických, zaoblených kopců. Tato část se rozkládá právě mezi dvěma největšími skotskými městy. Mezi Solway Firthem a Berwickem upon Tweed se táhne lapsus-Sutur – původní hranice tektonických desek, kde před cca 400 miliony let zmizel celý oceán, což dokazuje, že Skotsko bylo kdysi součástí americké desky, kdežto Anglie byla vždycky částí Evropy. Na západě Southern Uplands se střídají rašeliniště, kusy lesa, zátoky a pastviny. Sever země je pak tvořen Skotskou Vysočinou (Highlands), kde najdeme i nejvyšší vrchol Spojeného království – Ben Nevis s výškou 1344 metrů nad mořem. Tato vysočina je cílem pro většinu turistů, kteří se zde jezdí věnovat pěší turistice. Středem mezi městy Fort William a Inverness vede údolí Great Glen (glen je gaelským pojmem pro údolí). Toto údolí rozděluje vysočinu na dvě části – North West Highlands a Grampiany. Jihozápadní část Grampian a Higland Bouldary Fault tvoří krajinu, které se říká Central Highlands. Na jihu této oblasti se nachází první skotský národní park Loch Lomond & The Trossachas National Park. Rozloha Skotska je 78 800 km2, tedy zhruba stejná, jako u České republiky. Kromě pevniny se zde nachází i 790 ostrovů. Délka skotského pobřeží bez lochů (skotských jezer) činí 11 800 kilometrů. (BAXTER, 2001), (GANTZHORN, 2004, s. 8 - 11), (SKOTSKO 2, 2008, s. 2 - 10)

4.1.2 Hydrosféra Ve Skotsku je poměrně hustá říční síť, ačkoliv řeky samotné jsou poměrně krátké – ta nejdelší, řeka Tay, měří pouhých 187 kilometrů. Důležitější pro cestovní ruch ve Skotsku jsou jezera. Tím nejznámějším je bezesporu jezero Loch Ness, kde podle legendy žije lochnesská příšera. Legenda je natolik populární, že nejznámější irský pivovar Guiness vypsal odměnu půl milionu liber za vylovení monstra žijícího na dně tohoto jezera. Loch Ness však není největší. Největší sladkovodní plochou a zásobárnou pitné vody je Loch Lomond. Východní část Skotska je lemována pobřežím Severního moře, kde se nachází strmé útesy, bílé písečné pláže a romantické rybářské vesničky. Hlavním tokem je zde řeka Tweed pramenící v Brod Law, která protéká kulturní krajinou, zaoblenými kopci a vlévá se do Severního moře. Její délka je 160 km. (GANTZHORN, 2004, s. 9 - 13)

25

4.1.3 Klima Co se klimatických podmínek týče, tak ty jsou zde ovlivněny teplým Golfským proudem, takže oproti České republice se zde jen zřídka kdy uvidí v zimních měsících dlouhodobá sněhová pokrývka a nestává se, že by teplota klesala k bodu mrazu. V létě není naopak neobvyklé vytáhnout teplou bundu a ke koupání a opalování dostane člověk jen velmi málo příležitostí. Dalším typickým znakem počasí ve Skotsku je jeho proměnlivost. Během šedesáti minut zde může člověk zažít déšť, slunce, kroupy, vítr. Ne zcela typickým jevem jsou naopak bouřky doprovázené blesky. Je zde mnoho míst, kde se dá téměř stoprocentně určit, jaké počasí bude. Například ostrov Skye je většinu času v roce ponořen do mlhy a mrholení. Naproti tomu krajina na západě Southern Uplands je občasně zavlažována srážkami teplého Golfského proudu, klima je zde velmi mírné a díky jasně dominující zelené barvě zde připomíná Irsko. Zajímavým klimatickým faktem je, že většinou pokud na východě prší, tak na západě je hezky a naopak. (GANTZHORN, 2004, s. 18)

Graf 2 – Klimadiagram Edinburgh – průměrné roční teploty a srážky Zdroj:

Z grafu je možné vyčíst, že průměrné teplota je v Edinburghu dost odlišná od našich klimatických podmínek. Také je zajímavé, že rozdíl mezi letní a zimní průměrnou teplotou vzduchu je jen něco přes deset stupňů. 26

4.1.4 Flóra a fauna Rostliny a zvířena jsou spojeny se skotskými Highlands. Vyskytují se zde rašeliniště a vřesoviště. Tato krajina však není zdaleka tak přirozená, jako jsou idylky a mínění lidí. Naopak je velmi přeměněná působením lidské činnosti. Tisíc let starý název pro Skotsko (Kaledonie), což znamená lesnatá pahorkatina, byl v minulosti příznačný pro ráz krajiny, která byla bohatě zalesněná. Jenže převzetím moci do rukou Angličanů, kteří od středověku ve velkém začali stavět lodě, přišla s tím spojená doba kácení lesního porostu. V polovině devatenáctého století lesy zmizly a místní zemědělci si uvědomili, že cesta za bohatstvím může vést prostřednictvím chovu ovcí. Z těchto končin díky tomu zmizli původní zvířecí obyvatelé i rostliny. Chov ovcí je jedno z nejdůležitějších odvětví zemědělství, ale i to kdysi čelilo zániku. Důvodem byla lovecká vášeň, která vedla bohaté majitele oceláren k masivnímu skupování pozemků, na které nasadili vysokou zvěř. Ovce a jeleni jsou zároveň i v současné době nejdůležitější druhy savců, kteří se zde vyskytují. Zbytky původních lesů jsou stále k vidění v Glen Affic nebo Cairngormu. Přirozenou a zčásti nedotčenou je ve Skotsku říše ptáků. Z jara zde na téměř půl kilometru vysokých útesech při pobřeží vyvádějí mladé a staví svá hnízdiště. Z ptáků se zde vyskytují tereje bílé, papuchalky plochozobé, alkouny úzkozobé, buřňáky, kormorány, alky malé či největšího dravce Velké Británie orla mořského. (GAN)

4.1.5 Přírodní atraktivity Trossachs je jméno používané v několika souvislostech – kdysi šlo pouze o úzké údolí (glen) mezi jezery Loch Katrine a Loch Achray. V současné době označuje krajinu mezi Argyllem a Pertshire severně od Glasgow, která byla v roce 2002 vyhlášena národním parkem o celkové rozloze 1865 km2. Hlavním městem oblasti je městečko Callander, kde se nachází informační centrum, čajovny, obchody se suvenýry a místními řemeslnými výrobky, velký výběr tartanů (károvaných látek určených pro výrobu skotských sukní), směnárny a samozřejmě hotely a restaurace. Je zde spousta možností ke sportovním aktivitám, k dispozici jsou i půjčovny kol, kajaků či kanoí. Stejně jako pro spoustu dalších přírodních oblastí ve Skotsku jsou i pro tento národní park typické miniaturní mouchy midges, které útočí v obrovských rojích a proti kterým často nezabírají i ty nejsilnější repelenty. Zkušený táborník by vždy měl mít po 27

s sebou klobouk se speciální síťkou ke krku, přes kterou tyto mouchy stěží projdou. Nachází se zde také řada vrcholů, z nichž většina dosahuje výšky kolem tisíce metrů nad mořem. Další významnou oblastí je Glennmore Forest Park, který se nachází na úpatí pohoří Cairngorm. Je to důležitá část země, neboť svými pozůstatky borovicových hvozdů připomíná kdysi hustě zalesněnou krajinu. Žijí zde divoké kočky, vysoká zvěř, orli či tetřevi. Lesy připomíná i rezervace Loch Garten, kde hnízdí orlové mořští, kteří před 40 lety v Británii málem vyhynuli. Téměř každý, kdo cestuje do Skotska, nevynechá rezervaci jezera Loch Ness. Jezero, kterému jeho slávu vynesla především pověst o lochneské příšeře, je 36 kilometrů dlouhé, velmi hluboké (na některých místech přesahuje 320 metrů) a naopak široké je pouhých 1,5 kilometru. Dalšími nádhernými jezery jsou například Loch Awe nebo Loch Katrine. Ostrovní části Skotska, byť jsou nejhůře dostupné, nabízí fantastickou krajinu a scenérie. Například ostrov Skye, co se služeb týče, nemá toho tolik co nabídnout, ale krajina je zde opravdu krásná, bohužel většinu času bičována mračny nebo zahalena mlhou. Stejně tak na rovinatých Orknejích, ostrovech, z nichž dvacet z celkových sedmdesáti, je obydlených. Zajímavou přírodní rezervací na Orknejích je rezervace Hoy. Zapomenout by se nemělo ani na Shetlandy. Zde se nachází přírodní rezervace Noss, říká se jí také ptačí ostrov. Nachází se nejrůznější druhy racků, alkouni, papuchalkové, kteří svým křikem způsobují hluk, který doslova rve uši. Geograficky na úplně opačné straně, tedy na jihu Skotska najdeme oblast Pomezí, které se v Británii říká The Borders. Tato oblast, jak už z názvu vyplývá, je krajina jižně od Edinburghu sousedící s Anglií. Nachází se zde divoká příroda, zelené kopce, slatiny, rašeliniště, meandry místních říček a řeky Tweed bohaté na lososy. Typická je pro tuto oblast agroturistika, koňské trhy a slavnosti místních „koňáků“. Ve Skotsku jsou časté i močály. Krásnou krajinou močálů je oblast Rannoch Moor. Kdysi byl tento kraj pokryt borovicovými lesy, které byly vykáceny pro stavbu lodí nebo podlehly požárům. Skotsko je skutečným rájem pro ornitology. Dalším místem je Bass Rock. Na tento ostrov v Severním moři se dá dostat po vodě z Edinburghu. (SKOTSKO 2, 2008, s. 8 - 10), (STEWARTOVÁ, 2001, s. 32 – 67)

28

4.1.6 Kulturní památky 4.1.6.1 Architektonické památky Nejnavštěvovanější skotskou památkou je Edinburgh Castle. Původní královská rezidence z 11. století byla postupem času přestavěna na vojenskou pevnost. Nejstarší stavbou hradu je St. Margaret´s Chapel, tedy kaple věnována královně Markétě na památku vítězství římskokatolické církve nad starším křesťanstvím, které bylo ovlivňováno keltským náboženstvím. Vedle kaple se nachází obrovský kanón Mons Meg, který připomíná oslavu svatby Marie Stuartovny z poloviny šestnáctého století. Tento kanón kdysi zdobil Londýn a o jeho návrat tam, kde patří, tedy do Edinburghu, se zasloužil Sir Walter Scott. Na hradě jsou uloženy královské insignie včetně koruny posázené více než devadesáti perlami. Je stará přes 300 let a je jedinou z britských korun, které nebyly roztavené za vlády Olivera Cromwella. Vstupné do hradu činí 6 liber (cca 180 Kč). Další významnou památkou je Palace of Holyroodhouse. Budova podle návrhu sira Williama Bruce pochází ze 17. století a od doby královny Viktorie je královskou rezidencí. Nachází se na konci Královské míle a poblíž ní stojí budova parlamentu. Přímo u jezera Loch Ness se nachází výrazná architektonická památka. Jedná se o zříceninu hradu Urquhart. Byl postaven ve středověku, aby sloužil ke střežení údolí, hrál důležitou roli ve válce za nezávislost a nakonec vyletěl do vzduchu během jakobitského povstání. 4.1.6.2 Archeologické památky Archeologická naleziště se ve Skotsku nacházejí hlavně na Orknejích. Je to především vesnička Skara Brae, kde od dvacátých let minulého století, probíhají pravidelné vykopávky. Skara Brae je považována za nejúplnější kamennou vesnici v Evropě. V blízkém okolí stojí další prehistorická památka Standing Stones of Stenness. Jsou to téměř pětimetrové vztyčené kameny. Původně jich bylo dvanáct, teď jich na této památce UNESCO lze obdivovat pouze čtyři. Poslední velkou archeologickou památkou Orknejí je Ring of Brodgar – kruhový hrob sestavený ze sedmadvaceti menhirů ucelených do kruhu. Zajímavé místo je také farma Ronalda Simisona. Tento farmář náhodou vykopal hrob z doby kamenné (Tomb of the Eagles) a dům z doby bronzové. Pokud chce někdo dům navštívit, tak pouze v doprovodu majitele, zatímco jeho žena ukazuje předměty v domě – nářadí, ozdoby atd. 29

Některá kultovní místa se vyskytují také na Hebridách. Po keltských rituálech zde zbyly Callanish Standing Stones, monolitové kameny do tvaru keltského kříže nebo Dun Carloway Broch – nejlépe zachovaná piktská věž, jež sahá do výšky devíti metrů a její zdi mají tloušťku tří metrů. Samotný Edinburgh je taktéž důležitým archeologickým místem. Části hlavního města se rozkládají na zbytcích vulkánu, který zde byl před cca 320 miliony lety. Není náhodou, že právě v Edinburghu působil otec moderní geologie James Hutton. Působil ve druhé polovině 18. století a byl první, kdo pochopil, že stáří planety Země nelze určovat v tisíciletích, nýbrž v milionech let. Je průkopníkem platonismu, znamená to, že objevil kromě usazených hornin i typově odlišné horniny – vulkanické. Určil dokonce, že vulkanické horniny mohou do těch usazených pronikat a vytvořit tak celek složený ze dvou hornin odlišného stáří. Typickou ukázkou je právě Salisbury Crags. (BAXTER, 2000)

Obrázek – Salisbury Crags – dělení hornin podle Jamese Huttona Zdroj: http://www.geos.ed.ac.uk/undergraduate/field/holyrood/huttonsloc.html

30

4.1.6.3 Technické památky Pokud se letí do Edinburghu z České republiky, naskytne se těsně před přistáním pohled na mosty přes řeku Forth. Při otevření v roce 1964 se silniční most stal nejdelším visutým mostem Evropy. Železniční most byl vystaven na první ocelové konstrukci v zemi, je umístěn 50 metrů nad hladinou a námořníci považují pohled na tuto scenérii hezčí, než například u mostu Golden Gate. Jednou z nejpopulárnějších novodobých skotských technických památek je Falkirk Wheel. Vodní díla, která umožňují lodím překonávat převýšení terénu, existují už dlouho. Falkirské kolo je však překonává svým novátorským pojetím, jednoduchostí a designem. Tento rotační výtah byl uveden do provozu v roce 2002 a dokáže přemístit lodě o 25 metrů níž nebo výš během pěti minut. Discovery je další technická památka, která také stojí na vodě v přístavu Dundee. Tato 53 metrů dlouhá a 10 metrů široká loď má velmi rozsáhlou historii objevů a pro turisty nabízí rozsáhlou expozici. Dochován je například i jídelní lístek z roku 1903, který ukazuje, že tehdejší námořníci si rozhodně nevedli špatně, jelikož obsahuje želví polévku, halibuta, roast beef, puding, víno Mucastel, kávu atd. 4.1.6.4 Kulturní a sportovní akce Jednoznačným tahákem na kulturu a sport zároveň jsou tradiční Higland Games. Jedná se soutěže siláků v károvaných sukních v různých silově náročných disciplínách jako například hod kládou, hod závažím do dálky, či do výšky, hod kamenem, přetahování lanem nebo farmářský běh. Tyto hry se konají nejen ve Skotsku, ale v mnoha dalších zemích a oslavují tak skotskou kulturu a dědictví. V České republice se konají skotské hry na zámku Sychrov. Další významnou akcí je edinburghský letní festival, který láká statisíce návštěvníků. Pravidelně každý rok v srpnu jsou ulice hlavního města obsypány umělci všeho druhu, kteří ukazují veřejnosti své schopnosti. Jedná se o herce převlečené za historické postavy skotské minulosti, lidské sochy, hudební soubory, klauny na chůdách, malíře, kreslíře, karikaturisty, autory knih a spoustu dalších umělců.

31

4.2 Realizační předpoklady Naproti tomu, jak členité Skotsko je, má velmi dobrou dostupnost pomocí takřka všech druhů dopravy. Z České republiky je nejvýhodnějším způsobem cestování doprava letecká.

4.2.1 Letecká doprava Nejrychlejším a kupodivu už i nejlevějším způsobem, jak se do Skotska dostat, je s pomocí služeb nízkonákladových leteckých společností. Ty dříve létaly přímo z České republiky, ale momentálně jsou nejbližší letiště Bratislava a Vídeň. Létá se buď do Edinburghu nebo do Prestwicku, což je malé městečko ležící necelou hodinu autem od Glasgow. Společnosti, které a tato letiště létají, jsou například EasyJet, Wizzair nebo samozřejmě národní společnosti ČSA, British Airways atd. Díky akčním nabídkám nízkonákladových společností se lze dostat na ostrovy za velmi výhodné ceny. Pokud se volí cesta přes Anglii, létá se běžně přes Londýn, odkud se dá buď pokračovat dále leptadlem, nebo se přemístit na autobusové nádraží Victoria v centru hlavního města Anglie a dále pokračovat vlakem či autobusem. Samotná letecká doprava ve Skotsku velmi dobře funguje i na vnitrostátních linkách. Letiště nejsou jen ve dvou již zmiňovaných městech, ale i v těch menších, jako například Dundee, Aberdeen anebo na severu země Inverness, Orkneje, Hebridy či Shetlandy.

4.2.2 Autobusová doprava Přes neustále snižující se ceny leteckých společností je stále spousta lidí, kteří cestují do Británie autobusem. Z České republiky zatím neexistuje přímé spojení. Linka soukromé společnosti Student Agency jezdí pravidelně do Londýna na nádraží Victoria. Odsud je třeba využít služeb britských společností. Jsou to například CityLink, Megabus nebo National Express. Společnost Megabus poskytuje obzvlášť levné jízdenky nejen po Skotsku, ale po celé Velké Británii. Noční zhruba jedenáctihodinová cesta z Londýna do skotských měst Dundee, Perth, Edinburgh, Glasgow nebo Aberdeen, vyjde v přepočtu na cca 500 – 700 korun, což je na tamní poměry velmi dobrá cena. 32

Naopak poměrně drahá je oproti dálkové dopravě ta příměstská. Ta je téměř ve všech městech provozována firmou Stagecoach a celodenní jízdenky se pohybují kolem 5 liber. Může se ale stát, že za pár minut strávených v městské dopravě zaplatí turista v přepočtu i více, než 100 korun.

4.2.3 Lodní doprava Nejčastěji využívanou možností lodní dopravy na britské ostrovy jsou trajekty z francouzských měst Calais, Dunkerque nebo Boulogne do Doveru. Odsud je to do Skotska velmi dlouhá cesta přes celou Anglii a například od Edinburghu trvá cesta cca 13-14 hodin. Existují však i jiné způsoby, jak se dostat blíž ke Skotsku po moři. Například trajektem z Rotterdamu do města Kingston upon Hull na východním pobřeží Anglie. Odsud je to do Edinburghu už necelých 5 hodin jízdy autem.

4.2.4 Železniční doprava Nutno podotknout, že železniční doprava není ve Spojeném království levnou záležitostí a v žádném případě se nedá cenově srovnávat (tak jako je tomu v České republice díky cenové politice Českých drah a soukromých dopravců RegioJet a Leo Express) s dopravou autobusovou. Města ve Skotsku jsou vlakem dobře dostupná. Z Londýna existuje přímé spojení do největších skotských měst a trvá zhruba 5 hodin na trase Londýn – Edinburgh, což je mnohem kratší doba, než když jede člověk autem, či autobusem. Na druhou stranu se tento komfort odráží na ceně – nejlevnější jízdenky se pohybují v průměru za 63 liber (asi 1900 korun), ale pokud se nekoupí jízdenka v pravou chvíli, může se za ni zaplatit i dvakrát, až třikrát více. Vlaky jsou zde už dlouhou dobu provozovány jak národním dopravcem (ScotRail), tak i soukromými společnostmi (Virgin). Při cestách na sever je nutno v Glasgow přestoupit z Central Station na Queen Street, odkud lze pokračovat dál buď do Fort Williamu ležícího pod horou Ben Nevis, nebo do Obanu. Z Fort Williamu vede také proslulá železniční trať do Mallaig, která je jednou z nejkrásnějších na světě. Proslavena byla v sérii filmů o Harrym Potterovi. (STEWARTOVÁ, 2001, s. 4 - 8), [13]

33

4.2.5 Ubytování a stravování Typickým znakem pro ubytování ve Velké Británii bývají cedule s nápisem Bed & Breakfast. Jejich kvalita je rok od roku lepší, ale zároveň tím klesá kvalita jejich původní rodinné atmosféry. Co většině těchto hotýlků však nechybí je starobylý šarm a tradiční vydatná snídaně. Hospůdky a horské chaty s personálem, jaké jsou známé například v Alpách, tady neexistují. Možnosti ubytování a občerstvení se omezují na větší obce. Není povoleno táboření ve volné přírodě, ale za to je poměrně tolerováno s tím, že místo kde se táboří, bude po opuštění ve stejném stavu, jako bylo předtím. Další velmi možností k přenocování jsou takzvané „bothies“. Jedná se o chatky, které jsou přístupné pro každého návštěvníka. Mají však velmi často nízkou úroveň, co se hygieny týče. Ve Skotsku existují i ubytovny, které jsou určené výhradně mládeži. Provozuje je společnost SYHA (Scottish Youth Hotel Association) a každý kdo se chce v takových zařízeních ubytovat, musí disponovat kartou mezinárodního svazu ubytoven pro mládež. Tento průkaz lze vyřídit přímo na místě. Ubytovny tohoto druhu mají často různou úroveň, ale na rozdíl od hostelů disponují kuchyňkou a jsou rozprostřeny po celém Skotsku včetně velkých měst Glasgow nebo Edinburghu. (STEWARTOVÁ, 2001, s. 16)

4.3 Selektivní předpoklady Skotové jsou stejně jako občané České republiky schopni způsobilí přijímat účastníky cestovního ruchu, a zároveň se sami cestovního ruchu zúčastňují. Podle počtu obyvatel je Skotsko druhým nejlidnatějším státem Spojeného království. V tomto žebříčku je velmi podobně umístěné Irsko. Skotsko je národním státem z necelých devadesáti procent. Zbytek tvoří přistěhovalci ze střední a východní Evropy, Angličané, Velšané a Irové. Hustota zalidnění je odlišná v různých částech Skotska a projevuje se regionálními rozdíly. Zatímco v hlavním městě je hustota zalidnění 1846 obyvatel na kilometr čtverečný, tak v některých oblastech Skotska na severu země nedosahuje tato hodnota ani deseti obyvatel. Kromě samotné Británie žije zhruba dalších deset miliónů Skotů jinde po světě – nejvíce v Kanadě, Austrálii a Spojených státech. Věková struktura je taktéž charakterizována fenoménem současné doby, a to stárnutím populace. Životní úroveň je v rámci světa nadprůměrná. 34

5 Praktická část Součástí praktické práce o cestovním ruchu ve Skotsku je dotazníkové šetření, které má zjistit, jak velký zájem o tuto destinaci panuje v mysli českých vysokoškolských studentů cestovního ruchu. Na základě výsledků tohoto šetření poté vytvořím ideální zájezd. Oslovování respondentů probíhalo formou elektronického dotazníku přes server vyplnto.cz, ale průzkumu se zúčastnila pouze skupina vysokoškolských studentů. Dotazník měl název "Skotsko - ideální zájezd z pohledu studenta cestovního ruchu", probíhal v období od 5. 3. do 25. 3. 2013 a zúčastnilo se ho 124 studentů cestovního ruchu (převážná většina byla z Vysoké školy polytechnické). Zkoumaný vzorek vychází z celkového počtu 400 000 studentů vysokých škol, z nichž zhruba 20 000 studentů studuje bakalářský obor cestovní ruch, nebo jemu podobné obory. Celkem bylo součástí šetření 16 otázek a průměrná doba vyplňování byla 4 minuty 25 vteřin. Otázky byly trojího druhu – otevřené, polootevřené i uzavřené, aby respondent mohl vyjádřit svůj vlastní názor. Na základě preferencí dotazovaných studentů vytvořím modelový osmidenní letecký poznávací zájezd do Skotska, spojený s návštěvou památek zapsaných na listině světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a dalších památek. Cenu budu kalkulovat podle té, kterou si zvolí většina respondentů. Výsledkem mého šetření bude fakt, zda je možné vyhovět respondentům, jakožto potenciálním zákazníkům v dané ceně, požadované kvalitě na ubytování, dopravu a služby s tím spojené. Zájezd bude kalkulován na jednu osobu.

35

5.1 Vyhodnocení odpovědí Otázka č. 1 Kdybyste vyhrál/a zájezd do Velké Británie a měl možnost si zvolit z nabízených zemí, kterou byste zvolil/a?

Graf 3 Zdroj: http://skotsko-idealni-zajezd-01.vyplnto.cz

Hned první otázka skončila pro mě překvapujícím výsledkem odpovědí respondentů. U této otázky celé tři čtvrtiny respondentů rozdělili své sympatie mezi Anglii, která vyhrála s náskokem dvou lidí a Skotsko, které označilo 37,1% dotazovaných. Na třetím místě se umístilo se slušným výsledkem Severní Irsko, naopak Wales propadl a jako dovolenou by si ho vybrali pouze dva lidé. Já osobně bych si vybral Irsko, jelikož jsem v něm ještě nikdy nebyl a chtěl bych poznat, jak moc rozdílná kultura je zde oproti zbývajícím ostrovním destinacím.

36

Otázka č. 2 Které město vás na Velké Británii nejvíce přitahuje?


Druhá otázka už žádný překvapivý výsledek nepřinesla. Podle mých očekávání téměř dvě třetiny lidí označili Londýn za své TOP britské město. Stejnou preferenci, jako mám já, přiřadilo téměř 20% dotazovaných hlavnímu městu Skotska – Edinburghu. Z dalších odpovědí, které ještě stojí za zmínku je desíti procenty označeno hlavní město Irska Dublin a také anglická univerzitní města Oxford a Cambridge. Všechna města mají samozřejmě své kouzlo, ale myslím si, že zažít zúčastnit se letního festivalu v Edinburghu, je nejkrásnějším zážitkem, který se ve velkých městech Británie dá prožít.

37

Otázka č. 3 Který typ zájezdu je pro vás oblíbenější?


Ve třetí otázce mě zajímalo, jaký typ zájezdu je pro respondenty oblíbenější. Studenti vysoké školy potvrdili mou domněnku, že preferovat budou (dle mého mnohem zajímavější) zájezdy, a to poznávací. Tuto odpověď označilo 73,39% dotazovaných. Myslím si ale, že v globálním měřítku (kdyby odpovídali lidé z různých věkových kategorií a zájmů) by tak jednoznačný výsledek nebyl. Ač nepopírám, že někdy si jen pár dní odpočinout v nějaké atraktivní letní destinaci u moře může být kvalitní zážitek, souhlasím s většinovou odpovědí mých respondentů a osobně také preferuji objevování nových měst, vesnic, kultur a lidí.

38

Otázka č. 4 Která forma turistiky je pro vás nejoblíbenější?


Ve čtvrté otázce jsem se respondentů ptal na jejich preference k druhům turistiky. Podle očekávání je na tom u dotazovaných nejlépe turistika pěší, ale bodovali i jiné. Například pro více než čtvrtinu dotazovaných je nejoblíbenější cykloturistika. Vodní turistika se objevila na třetí příčce s preferencí 7% a na můj vkus poměrně vysoko se umístila ekoturistika – označilo ji 7% dotazovaných. Naopak z těch nejpopulárnějších a nejznámějších druhů turistiky dopadla nejhůře agroturistika a horolezectví. Mojí nejoblíbenější turistikou je turistika pěší.

39

Otázka č. 5 Která topografická část Velké Británie vás přitahuje nejvíce?


Pátá otázka mapovala přitažlivost topografických částí Velké Británie a opět přinesla z mého pohledu očekávané odpovědi. Podle průzkumu přesně polovina lidí označila za svou nejoblíbenější topografickou část metropolitní města. Zbytek se poměrně vyrovnaně rozložil mezi hory, ostrovy a souostroví a jezera. I pro mne jsou na nejvyšší příčce metropolitní města, která vždy mohu spojit s tradiční kuchyní destinace, nakupováním, fotografováním a tak dále.

40

Otázka č. 6 Na metropolitních městech vás zajímá nejvíce?


V další otázce mě zajímalo, co respondenty zajímá nejvíce právě na metropolitních městech, která v předchozí otázce označili jako svou nejoblíbenější topografickou část. Nejlépe dopadly historické památky. Označilo je 67,74% dotazovaných. Druhý fakt, který nejvíce přitahuje, je život místních obyvatel. Ten označilo 16,13% dotazovaných a následoval noční život a nákupy, které označilo 8% respektive 5% lidí. Z mého pohledu je nejzajímavějším atributem velkoměst pozorování tamního života. Jen si sednout na místo s atraktivním výhledem na město a sledovat scenérii pod sebou.

41

Otázka č. 7 Na dovolené dáváte v ubytování přednost?


Sedmá otázka se zaměřila na ubytovací zařízení. Tady se u respondentů projevila touha poznávat a objevovat nová místa, než potrpět si na nějakém luxusu a službách. Největším preferencím se tedy dostalo levným hotelům a pensionům. Tuto možnost označily tři čtvrtiny respondentů. Luxusní hotely (14,52%) skončily na druhém místě, ale hodně daleko za těmi levnými. Na třetím a čtvrtém místě se umístily chaty a kempy určené pro stanování. S tímto se s většinou neztotožňuji. Rád si potrpím na kvalitních službách, byť za větší peníze. Dávám tedy přednost luxusním hotelům, ať už se jedná o zážitkové hotely nebo hotelové řetězce.

42

Otázka č. 8 Co se Vám jako první vybaví, když se řekne Londýn? (např. double-decker, Hyde Park, Buckingham Palace…)


U osmé otázky už museli respondenti trochu přemýšlet, ale pro pomoc jsem uvedl pár pojmů, které se vybaví mně, když se řekne Londýn. Tato otázka je jedna z více, které jsem zařadil do dotazníku především proto, abych na základě odpovědí mohl stavět druhou část mé praktické části, a to individuální zájezd podle preferencí respondentů. Myslel jsem, že respondentům se nebude moc chtít přemýšlet a že budou převážně vybírat mezi možnostmi, které jsem navrhnul. Ale k mému překvapení se skoro vůbec neujaly a dotazovaní odpovídali podle svých představ. Nejúspěšnější byl Big Ben a označilo jej 21,77%. Big Ben vyhrál poměrně výrazně a za ním se ještě s docela velkými preferencemi na to, že šlo o otevřenou otázku, umístil London Eye a Tower 43

Bridge. Pobavila mě krásná odpověď dvou respondentů, kteří si jako první pod pojmem Londýn představí déšť. Otázka č. 9 Co se Vám jako první vybaví, když se řekne Edinburgh? (např. hrad, festival, Salisbury Crags…)


Devátá otázka byla stejná jako předchozí, ale už se netýkala Londýna, nýbrž skotského hlavního města. Tady už moje „nápovědy“ byly ku prospěchu otázky, jelikož se ukázalo, že Edinburgh není pro české vysokoškoláky zdaleka tak známé město jako Londýn, ale to se samozřejmě dalo očekávat. Nicméně jako první si studenti pod tímto pojmem představí hrad (35,48%). Překvapilo mě, že pouze necelých 11% si představilo festival, protože pro mě je festivalové léto v Edinburghu jednou z nejkrásnějších multikulturních akcí na světě. Našlo se i6% respondentů, kteří si pod tímto pojmem nedokázali představit vůbec nic, naopak se našlo 40% lidí, kteří měli každý svou vlastní představu, z nichž mě řada velmi mile překvapila, protože jsem se 44

přiučil něčemu novému. První věcí, která se vybaví mě, je část Salisbury Crags. Jednak proto, že se jedná o geologicky velmi zajímavou lokalitu, ale především proto, že je zde nádherný výhled na město.

Otázka č. 10 V situaci, kdy se nemusíte ohlížet na peníze, byste za ideální 8- denní poznávací zájezd po Británii utratil/a?


Jubilejní desátá otázka mi ukázala, kolik jsou studenti ochotni investovat do ideální dovolené ve Skotsku v případě, že by se nemuseli ohlížet na peníze. I v takovém případě se našla řada šetřivých vysokoškoláků, kteří by za zájezd nedali více, než 10 000 korun. Nejvíce lidí se shodlo na odpovědi 10 000 Kč – 20 000 Kč (46,97%). Překvapilo mě, že se však našlo i 37,9% respondentů, kteří by v případě neohlížení se na peníze byli schopni utratit i více, než 20 000 korun. Výsledky této otázky mě utvrdily v tom, že cenu zájezdu, který bude druhou částí mé praktické části bakalářské práce, budu stavět mezi desíti až dvaceti tisíci korunami.

45

Otázka č. 11 Na větší vzdálenosti preferujete dopravu?


I další otázka mi měla pomoci v tvorbě zájezdu. Týká se dalších nezbytných služeb v cestovním ruchu a to jsou služby dopravy. Má otázka mapovala preference respondentů, které se týkaly druhu dopravy na delší vzdálenosti. Jsem rád, že většina odpověděla, že nejraději má leteckou dopravu, jelikož právě leteckou dopravu chci využít ve svém zájezdu. Tady u této otázky vyhrála letecká doprava jasným rozdílem (82,26%). Daleko za ní se na druhém místě umístila doprava autobusová s osmi procenty a se stejným výsledkem (3,23%) se na posledním místě srovnala vlastní, vlaková a lodní doprava.

46

Otázka č. 12 Co se Vám vybaví jako první, když se řekne Anglie? (např. Londýn, fotbal, královna, řízení na opačné straně…)


Dvanáctá otázka byla podobná jako otázky, jako otázky 8 a 9, ale už se týkala obšírnějšího tématu. Neptal jsem se jen na města, ale už přímo na Anglii respektive na Skotsko v následující otázce. U této otázky respondenti označili, že jako první se jim u pojmu Anglie vybaví Londýn. Na druhém místě se umístila královna, na třetím místě fotbal a poté už většina respondentů měla svůj vlastní originální pojem. V tomto ohledu souhlasím s necelými devíti procenty, protože mě se jako první vybaví anglický fotbal.

47

Otázka č. 13 Co se Vám vybaví jako první, když se řekne Skotsko? (např. William Wallace, whisky, Loch Ness…)


Tak jako jsem devátou otázkou navázal, tak i otázkou č. 13 jsem se zeptal na samotné Skotsko, respektive, co se lidem vybaví u tohoto pojmu. I tady pomohla moje nápověda a na prvních dvou místech se umístily hned dvě ze tří nápověd. Nejčastějším představou pod pojmem Skotsko je u pětiny z nich jezero Loch Ness. V závěsu se na druhé pozici umístila whisky a na třetí příčce s více než 10% skotská sukně (kilt). Objevily se i odpovědi jako příroda, jezera, dudy a 43% odpovědí bylo originálních.

48

Otázka č. 14 Které oblasti Skotska Vás zajímá nejvíce? (maximálně 2 oblasti)


Poslední otázka týkající se daného tématu byla velmi zajímavá a ukázala preference, do kterých oblastí by se respondenti rádi podívali. Největší zájem projevili o hlavní město Edinburgh, které označilo 56,45% lidí. Lidé mohli označit jednu, ale i dvě oblasti, proto se druhé nejvyšší pozornosti dostalo jezeru Loch Ness (49,19%). Třetí nejoblíbenější destinací bylo město Glasgow (23,39%). Za nimi pak skončili Highlands, ostrov Skye, jezero Loch Lomond, Orkneje atd.

49

Otázka č. 15 Jakého jste pohlaví?


Na předposlední otázce nebylo nic složitého k analyzování. Týkala se pohlaví a ukázala, že na mém průzkumu se podílela většina žen a to přesně 77,42%. Mužů bylo 22,58%.

50

Otázka č. 16 Ze kterého města pocházíte?


Poslední otázka mě upřímně překvapila. Nečekal jsem totiž, že studenti Vysoké školy polytechnické pochází z tolika různých krajů a měst České republiky. Ačkoliv jsem se domníval, že většina respondentů bude původem z Jihlavy, není tomu tak. Silně zvítězila Praha, odkud bylo 14,52% dotazovaných. Na druhém místě skončila Ostrava a Jihlava se umístila až na bronzové příčce v těsném závěsu za Opavou, Brnem a Havlíčkovým Brodem.

51

5.2 Modelový zájezd Na základě odpovědí respondentů sestavím návrh, jak by mohl vypadat individuální osmidenní letecký zájezd, spojený s návštěvou preferovaných oblastí respondentů. Druh dopravy bude letecká na přemístění z České republiky do Skotska a zpět a dálková autobusová doprava soukromé společnosti Megabus, která nejen ve Velké Británii poskytuje velmi levné ceny za dopravu. U ceny letenek bude uvedeno datum, kdy a u které letecké společnosti jsem letenku našel (jelikož ceny se velmi často mění v závislosti na obsazení). Veškeré ceny za dopravu, ubytování, služby a vstupy budou rozpočítány na jednu osobu. Pro ubytování se budu snažit vždy najít, respondenty nejvíce preferované, levné hotely. Celková cena zájezdu se vejde do 20 000 Kč včetně všech vstupů, dopravy, ubytování a cestovního pojištění.

5.3 Program zájezdu (21. 8. 2013 – 28. 7. 2013) Den 1 – odlet z letiště Václava Havla Praha v 16:40, přílet do Newcastlu v 19:55, noční prohlídka města (čínská čtvrť, St. James Park, historická hospoda The Strawberry, fan shop klubu Newcastle United, historické centrum města – the Monument, zřícenina Balck Gate, nejstarší vlakové nádraží na světě, promenáda podél pobřeží) Den 2 – noční přejezd z Newcastlu, John Dobson Street (4:30) do Inverness, Bus Station (12:00), prohlídka města Inverness, 14:45 výlet k jezeru Loch Ness, 18:58 návrat do Inverness, ubytování na hostelu The Highlander v centru města Inverness. Den 3 – 8:00 snídaně, odjezd z Inverness, Bus Station (9:25) do městečka Luib na ostrově Skye (11:55), odpolední prohlídka ostrova Skye, návštěva muzea lidového umění, pěší túra pohořím Cuillin až do největšího města na ostrově – Portree. Ubytování v Portree v hospodě The Isles. Den 4 – 6:30 snídaně, odjezd z Portree, Square (7:45) do Fort Williamu (10:45), prohlídka přístavu a centra města, odpolední výstup na Ben Nevis, večeře a ubytování na vrcholku nejvyšší hory Skotska v hospodě Ben Nevis Inn & Bunkhouse.

52

Den 5 – 6:00 snídaně, sestup z hory Ben Nevis do města Fort William, odjezd z Fort Williamu, Bus Station (9:00) do Arrochar, Braeside Stores (13:56), prohlídka jezera Loch Lomond a národního parku The Trossachs s okružní plavbou vodním autobusem, podvečerní přesun z Balloch, Laybay North (18:31) do Glasgow, Buchanan Bus Station (19:14), večerní prohlídka města, ubytování v hotelu St Enoch Hotel v centru města.

Obrázek 8 – Loch Ness – pohled na jezero Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:LochNessUrquhart.jpg

Den 6 – 8:00 snídaně, 9:00 okružní jízda z George Square po památkách (katedrála, muzea, divadla, univerzita), odjezd z Glasgow, Buchanan Bus Station (13:40) do Perthu. Broxden Park (14:40), prohlídka bývalého hlavního města Skotska, přesun z Perthu, Broxden Park (17:25) do Dundee Bus Station, prohlídka Dundee, ubytování v hotelu West Park. Den 7 – 6:30 snídaně, odjezd z Dundee, Bus Station (8:00) do Edinburgh, Bus Station (9:45), celodenní prohlídka města (hrad, Královská míle, Princess Street, muzea, divadla, Salisbury Crags, zoologická zahrada), odjezd z Edinburghu, Bus Station (22:45) do Londýna, Victoria Coach Station (7:30). 53

Den 8 – dopolední prohlídka Londýna, transfer z nádraží Victoria Coach Station (14:15) na letiště Londýn – Stansted (15:18), odlet z letiště Londýn Stansted (18:20) na letiště Václava Havla do Prahy (21:10) [10], [11] Kalkulace ceny Kurz: 1 GBP = 30,644 CZK Doprava Letenka Praha – Newcastle, společnost Jet2, cena 1 700 Kč, příruční zavazadlo zdarma, zavazadlo do 22 kg za 12 liber, tedy 368 Kč. Celkem 2 068 Kč. [6] Autobus Newcastle – Inverness, společnost Megabus, cena 18 liber, tedy celkem 552 Kč. [8] Autobus Iverness – Loch Ness a zpět, společnost City Link, cena celkem za zpáteční jízdenku 10,20 liber, celkem 313 Kč. [9] Autobus Inverness – Luib (ostrov Skye), společnost City Link, cena celkem za jednosměrnou jízdenku 5 liber, celkem 153 Kč. [9] Autobus Portree – Fort William, společnost City Link, cena celkem za jednosměrnou jízdenku 5 liber, celkem 153 Kč. [9] Autobus Fort William – Arrochar, společnost City Link, cena celkem za jednosměrnou jízdenku 37,30 liber, celkem 1143 Kč. [9] Vodní autobus Balloch – Balmaha a zpět, společnost Sweeney´s Cruises, cena za zpáteční jízdenku 11 liber, celkem 337 Kč. Autobus Balloch – Glasgow, společnost City Link, cena celkem za jednosměrnou jízdenku 5 liber, celkem 153 Kč. [9] Autobus Glasgow – Perth, společnost Megabus, cena celkem za jednosměrnou jízdenku 1 libra, celkem 31 Kč [8] Autobus Perth – Dundee, společnost Megabus, cena celkem za jednosměrnou jízdenku 3 libry, celkem 92 Kč. [8] 54

Autobus Dundee – Edinbught, společnost Megabus, cena celkem za jednosměrnou jízdenku 1 libra, celkem 31 Kč. [8] Autobus Edinburgh – Londýn, společnost Megabus, cena celkem za jednosměrnou jízdenku 12 liber, celkem 368 Kč. [8] Transfer Victoria Coach Station – letiště Londýn, Stansted, společnost National Express, cena za jednosměrnou jízdenku 9,5 liber, celkem 291 Kč. Letenka Londýn – Praha, společnost Easy Jet, cena celkem za jednosměrnou letenku 87,99 liber, příruční zavazadlo zdarma, druhé zavazadlo do 15 kg 14 liber, 101,99 liber, celkem 3125 Kč. [7] Ubytování The Highlander Hostel Inverness, 12 liber za noc, celkem 386 Kč. The Isles Inn Bed and Breakfest, 30 liber za noc, celkem 919 Kč. Ben Nevis Inn & Bunkhouse, 15,50 liber za noc, celkem 475 Kč. St Enoch Hotel Glasgow, 32 liber za noc, celkem 981 Kč. West Park, Dundee, 40 liber za noc, celkem 1226 Kč. Ceny u všech hotelů jsou za 1 noc se snídaní. Celková cena zájezdu činí 12 521 Kč.

55

6 SWOT analýza V roce 2010 proběhl ve Skotsku výzkum, který analyzoval silné a slabé stránky a také příležitosti a hrozby na trhu cestovního ruchu. Takto identifikoval potřeby trhu: 

Potřeba porozumět zákazníkům a využít mezery na trhu k efektivnímu prodeji destinace



Potřeba využívat nových technologií a metod v oblasti komunikace



Potřeba vyvíjet a zlepšovat oblast marketingu



Potřeba pracovat společně na zvýšení povědomí o cestovním ruchu



Potřeba zvýšení kvality v oblasti služeb



Potřeba zkvalitňování dovedností ve všech oblastech cestovního ruchu



Vypořádat se s problémem sezónnosti



Potřeba adekvátní podpory cestovního ruchu



Potřeba maximálního zpřístupnění destinace



Potřeba trvale udržitelného rozvoj

6.1 Silné stránky 

Destinace s osobitou krajinou lišící se od ostatních



Přírodní produkty a kvalitní výroba



Nedotčené přírodní prostředí



Rozmanité kultury a tradice

Když se řekne skotská krajina, vévodí v ní zakulacené vrchy kopců, které jsou odlišné od těch, které známe například v Alpách nebo v České republice. Ta je pro Skotsko opravdu typická, jelikož podobná pohoří jsou v Evropě pouze na Skandidávském polostrově a Špicberky. Co se týče fauny, najdeme zde také zvířata, která jsou v určitém smyslu endemit, například highlandská kráva. Destinace láká na veškeré druhy turistiky, mohou být. Kvalitní destiláty whiskey a jiných alkoholických nápojů, jsou taktéž pro Skotsko příznačné. Není to však jen alkohol, zdobí místní výrobu. Jsou to také potraviny, které se expedují ze stovek místních farem a přidávají se do dalších výrobků, jako jsou džusy, zmrzliny, jogurty atd. Nedotčená příroda je výraz, který má dvojí smysl – ten první nepravdivý, protože v historii do skotské krajiny zasáhla ruka 56

člověka velmi výrazným způsobem (např. kácení lesů). Druhým faktem je, že zde je krajiná čirá, čistá, bez pohazovaných odpadků. Poslední velmi silnou stránkou jsou místní lidé, jejich zvyky a tradice, na které turisty nejen lákají, ale často je i přizývají k tanci a snaží se o jejich maximální začlenění – ať se jedná o tance s dudáky v sukních, či typické skotské hry Higland Games.

6.2 Slabé stránky 

Krátká sezóna a z toho plynoucí problémy s reinvestováním do zvyšování kvality služeb ve skotských službách



Postoje v oblasti služeb ve Skotsku ve srovnání s konkurencí v zahraničí



Dovednosti Skotů v oblasti managementu



Ceny skotských služeb ve srovnání s konkurencí

Všeobecně se ví, že služby jdou ve Skotsku v posledních deseti letech výrazně nahoru, ale je třeba říci, že cestovní ruch není ve Skotsku prioritní oblastí investic, tak jako známe u destinací letního typu. Turisté zde neutrácí tolik peněz, jako v jiných destinacích, jelikož služby jsou zde poměrně drahé, ale jinde za stejnou cenu o moc kvalitnější. Sezóna je zde nejen krátká, ale i nevyzpytatelná. Člověk se může rozhodnout pro týdenní dovolenou ve Skotsku a je dost reálné, že za celý týden nevyleze slunce. Proto by se měli ve Skotsku upnout na zlepšení kvality služeb pro zahraniční turisty, aby přes případnou nepřízeň počasí měli důvod se vrátit. K tomu je však potřeba kvalitní management, který ve skotském cestovním ruchu zatím chybí.

6.3 Příležitosti 

Neustálý nárůst příjezdů krátkodobých účastníků cestovního ruchu ve Skotsku



Rostoucí zájem o aktivní dovolené a skotskou kulturu



Populární zájem v nakupování skotských výrobků a služeb šetrných k životnímu prostředí



Rostoucí zájem o domácí konferenční cestovní ruch provozovaný na území Skotska



Rostoucí zájem o zahraniční konferenční cestovní ruch provozovaný na území Skotska

57



Celosvětově rozšířený rozmach v používání nových technologií

Stejně jako po celém světě roste i ve Skotsku záliba v krátkodobých zájezdech, kdy turisté přenocují v destinaci 2 až 4 noci a přemísťují se do jiné. Ubytovací zařízení by se měla snažit v tak krátké době připravit pro své hosty co nejobšírnější program – animační služby, služby pro děti i dospělé, fakultativní výlety. Měli by nabízet domácí kuchyni a speciality a připravit svým hostům gurmánský zážitek. Ve větších městech by se měli hotely snažit o výstavbu či rekonstrukci větších prostor, kde budou k dispozici konference, školení a jiné typy pro business turisty, kteří v destinaci utratí o moc více peněz, než „běžní“ turisté.

6.4 Hrozby 

Dopady krátkodobých návštěvníků na ekonomiku špatně dostupných míst v destinaci Skotsko



Stoupající trend trávit nejdelší dovolenou mimo Skotsko (v zahraničí)



Velká konkurence zahraničních firem na území Skotska

Při nedostatku návštěvníků v některých místech destinace Skotsko by se mohlo stát, že památky ať už přírodní nebo kulturní, upadnou zapomnění. Proto by se měli pořádat kampaně za účelem mnohem většího zviditelnění, aby provoz služeb ve špatně dostupných místech nestal prodělečnou záležitostí. Velkou hrozbou současnou i pro budoucnost Skotska je fakt, že místní lidé se snaží své letní dovolené trávit mimo zemi (většinou ve Spojených státech nebo jinde v zámoří). [12]

58

7 Závěr Je všeobecně známo, že pokud je památka kdekoliv po světě zapsána na seznam světového dědictví UNESCO, zvedne se většinou poměrně výrazně i návštěvnost v dané destinaci. Po analyzování potřeb trhu cestovního ruchu pro jeho lepší rozvoj, bych chtěl v závěru své práce uvést některé návrhy na vyřešení problémů s návštěvností. 

Snaha o zapsání více dostupnějších vnitrozemských památek na seznam světového dědictví UNESCO



Zlepšení dostupnosti stávajících vzdálenějších skotských památek



Zlepšení v oblasti marketingu, managementu, reklamy a public relations u stávajících památek



Nabízet skotské památky UNESCO cestovním kancelářím



Snížení cen a zkvalitnění služeb, zejména dopravy



Zvýšení akčních nabídek určených k propagaci destinace

Po analyzování odpovědí respondentů můj výzkum prokázal, že zájem o Skotsko je z řad studentů cestovního ruchu překvapivě vysoký. Skotsko se ukázalo, že má tvář destinace, která by se mohla dostat pod kůži mnoha současných i budoucích cestovatelů, ale musí jít s dobou a neustále vylepšovat kvalitu v oblasti marketingu destinace, managementu, reklamy, public relations a vřelého přístupu k zákazníkům. Zároveň však nesmí zapomínat na své hodnoty, kultury a tradice a na své příběhy, na kterých staví pověsti o téměř každé kulturní či přírodní památce.

59

8 Seznam citací Tištěné zdroje (1) BAXTER COLIN, Scotland. Edinburgh: Lomond Books, 2000. ISBN 978-184204-072-0. (2) GANTZHORN, RALF. Skotsko: Nejkrásnější turistické trasy. Praha: Freytad and Berndt, 2004. ISBN 80-7316-196-6. (3) STEWARTOVÁ, JULIE. Skotsko. Praha: Vašut, 2001. ISBN 80-7236-199-6. (4) SCOTTISH TOURISM - The Next Decade. Edinburgh: Blackwell´s Bookshop, 2006. ISBN 0-7559-4940-4. (5) Skotsko 1. Praha: GeoBohemia, s.r.o., 2008, roč. 2008, č. 4. ISSN 1213-8752. (6) Skotsko 2. Praha: GeoBohemia, s.r.o., 2008, roč. 2008, č. 5. ISSN 1213-8193.

Internetové zdroje [1] Skotsko. Http://cs.wikipedia.org [online]. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Skotsko [2] Pestrobarevné Skotsko. Svetadily.cz [online]. 2008 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://skotsko.svetadily.cz/clanky/Pestrobarevne-Skotsko [3] St Kilda: Visiting St Kilda. HTTP://WWW.KILDA.ORG.UK/FRAME2.HTM. St Kilda World Heritage Site Nature Reserve [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.kilda.org.uk/frame2.htm

60

[4] List of World Heritage Sites in Scotland. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_World_Heritage_Sites_in_Scotland [5] CITY DISCOVERY: Sightseeing tours and attractions [online]. 2013 [cit. 201305-05]. Dostupné z: http://www.city-discovery.com/glasgow/tour.php?id=2949 [6] JET2. Booking Flights [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.jet2.com/ [7] EASYJET. Booking Flights [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.easyjet.com/ [8] MEGABUS. Booking Times [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.megabus.com/ [9] SCOTTISH CITYLINK. Booking Times [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://wwwscottishcitylink.com/ [10] LATEROOMS [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.laterooms.com/en/hotel-reservations/270308_st-enoch-hotel-glasgow.aspx [11] BUNKHOUSE [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.ben-nevis-inn.co.uk/?page_id=31 [12] A New Strategy for Scottish Tourism [online]. 2005 [cit. 2013-05-05]. ISBN 07480-9328-1. Dostupné z: http://www.scotland.gov.uk/Resource/Doc/158158/0042797.pdf [13] Visit Scotland: About Scotland [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.visitscotland.com/about/ 61

Skotsko jako cílová destinace pro turisty z České republiky

Recommend Documents